Vodohospodářská bilance za rok 2010

Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové

Vodohospodářská bilance za rok 2010

Zpráva o hodnocení množství a jakosti podzemních vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik

Odbor péče o vodní zdroje Ing. Lukáš Havránek Mgr. Šárka Blažková

Hradec Králové, září 2011

Obsah 1.

ÚVOD ........................................................................................................................... 1 1.1 POPIS HYDROLOGICKÉ SITUACE ................................................................................... 2 1.2 METODIKA ZPRACOVÁNÍ .............................................................................................. 3

2.

ZDROJE PODZEMNÍCH VOD...................................................................................... 4 2.1 ZDROJE PODZEMNÍCH VOD .......................................................................................... 4 2.2 HYDROGEOLOGICKÉ RAJONY ....................................................................................... 4 2.2.1 Přehled HG rajonů ve správním území Povodí Labe, státní podnik.................... 6 2.2.2 Přehled významných hydrogeologických rajonů ................................................. 7 2.3 ZDROJE PODZEMNÍCH VOD V HYDROGEOLOGICKÝCH RAJONECH .................................... 7

3.

POŽADAVKY NA ZDROJE PODZEMNÍCH VOD .......................................................13 3.1 ODBĚRY PODZEMNÍ VODY S VODÁRENSKÝM VYUŽITÍM ..................................................15 3.2 ODBĚRY PODZEMNÍCH VOD S JINÝM NEŽ VODÁRENSKÝM VYUŽITÍM ................................17 3.3 MĚSÍČNÍ ODBĚRY PODZEMNÍCH VOD VE VÝZNAMNÝCH HG RAJONECH ...........................17

4.

BILANČNÍ HODNOCENÍ .............................................................................................27 4.1 HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD ZA ROK 2010 ...............................................27 4.2 HODNOCENÍ JAKOSTI PODZEMNÍCH VOD ZA ROK 2010 ..................................................33

5.

ZÁVĚR ........................................................................................................................43

Seznam obrázků Obr. 1. Obr. 2. Obr. 3. Obr. 4. Obr. 5. Obr. 6. Obr. 7. Obr. 8. Obr. 9. Obr. 10. Obr. 11.

Přehled hydrogeologických rajonů v povodí Horního a středního Labe ............................................... 5 Rozložení největších odběrů podzemních vod .................................................................................. 13 Chloridy.............................................................................................................................................. 34 Sírany ................................................................................................................................................ 35 Amonné ionty ..................................................................................................................................... 36 Dusičnany .......................................................................................................................................... 37 Chemická spotřeba kyslíku manganistanem...................................................................................... 38 Měď.................................................................................................................................................... 39 Kadmium............................................................................................................................................ 40 Olovo ................................................................................................................................................. 41 Reakce vody ...................................................................................................................................... 42

Seznam tabulek Tab. 1. Tab. 2. Tab. 3. Tab. 4. Tab. 5. Tab. 6. Tab. 7. Tab. 8. Tab. 9. Tab. 10. Tab. 11. Tab. 12. Tab. 13.

Seznam hydrogeologických rajonů v povodí Horního a středního Labe .............................................. 6 Seznam významných hydrogeologických rajonů v povodí Horního a středního Labe ......................... 7 Přírodní zdroje podzemních vod v hydrogeologických rajonech – měsíční mediány hodnoceného roku (2010) a dlouhodobé průměrné měsíční mediány za období 1971 – 2000 (data od ČHMÚ) .......... 8 Zařazení měsíčních mediánů přírodních zdrojů podzemních vod v roce 2010 na dlouhodobou měsíční křivku překročení (MPK) za období 1971 – 2000 (převzatá data od ČHMÚ) ................... 12 Odebrané množství podzemní vody z bilancovaných odběrů v hydrogeologických rajonech ............ 14 Největší odběry podzemní vody s vodárenským využitím.................................................................. 15 Největší odběry podzemní vody s jiným než vodárenským využitím ................................................. 17 Měsíční odběry podzemních vod ve významných hydrogeologických rajonech v roce 2010............. 18 Odebrané množství podzemní vody a zdroje podzemní vody v hydrogeologických rajonech ........... 27 Porovnání maximálních odběrů podzemní vody s minimálními zdroji podzemní vody v jednotlivých hydrogeologických rajonech v roce 2010 ...................................................................................... 29 Hodnocení hydrogeologického rajonu 4320....................................................................................... 30 Hodnocení hydrogeologického rajonu 4222....................................................................................... 31 Odebrané množství podzemní vody v jednotlivých hydrogeologických rajonech na jednotku plochy 32

Seznam zkratek MZe ČHMÚ HGR CHOPAV CHSKMn

Ministerstvo zemědělství České republiky Český hydrometeorologický ústav Hydrogeologický rajon Chráněná oblast přirozené akumulace vod Chemická spotřeba kyslíku manganistanem

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod

1.

Úvod

Územní působnost Povodí Labe, státní podnik zahrnuje mimo dílčí povodí Horního a středního Labe, vymezenou vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 393/2010 Sb., o oblastech povodí, také dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Labe a dále též vlastní tok Labe v úseku Mělník – státní hranice. Pro toto území byla zpracována vodohospodářská bilance, která je dále nazývána „Vodohospodářská bilance pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik“. Povodí Labe, státní podnik, jako správce povodí podle ustanovení § 54 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zajišťuje v souladu s ustanovením § 5 odst. 3 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, sestavení vodohospodářské bilance. Vodní zákon zavedl nabytím své účinnosti dnem 1. ledna 2002 nový institut – Vodní bilance. Vodní bilance sestává z hydrologické bilance a vodohospodářské bilance. Hydrologická bilance porovnává přírůstky a úbytky vody a změny vodních zásob povodí, území nebo vodního útvaru za daný časový interval. Vodohospodářská bilance porovnává požadavky na odběry povrchové a podzemní vody a vypouštění odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdrojů z hledisek množství a jakosti vody a jejich ekologického stavu (ustanovení § 22 odst. 1 vodního zákona). Vodohospodářská bilance za rok 2010 je sestavena v souladu s ustanoveními § 5 - § 9 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci (dále jen ”vyhláška o bilanci”) a podle Metodického pokynu MZe pro sestavení vodohospodářské bilance oblasti povodí čj. 25248/2002-6000 ze dne 28.8.2002, který stanovuje postupy jejího sestavení, minimální rozsah výstupů a způsob jejího zpřístupnění veřejnosti. Podkladem pro sestavení Vodohospodářské bilance za rok 2010 jsou zejména ohlašované údaje pro vodní bilanci podle ustanovení § 22 odst. 2 vodního zákona, jejichž rozsah a způsob ohlašování je dán ustanovením § 10 a § 11 vyhlášky o bilanci a výstupy hydrologické bilance předané Českým hydrometeorologickým ústavem podle ustanovení § 2 odst. 5 vyhlášky o bilanci. Popis vstupních údajů pro jednotlivá hodnocení je uveden v příslušných kapitolách zprávy. Předkládaná Vodohospodářská bilance za rok 2010 představuje hodnocení minulého kalendářního roku a obsahuje tyto výstupy: •

„Zprávu o hodnocení množství povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 2010“

•

„Zprávu o hodnocení jakosti povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 2010“,

•

„Zprávu o hodnocení množství a jakosti podzemních vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 2010“

•

„Zprávu o hodnocení vypouštění vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 2010“

Vodohospodářská bilance pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 2010 je v některých svých částech zpracována v omezeném rozsahu. Tato skutečnost je dána tím, že nebyly předány všechny požadované výstupy hydrologické bilance za rok 2010, potřebné pro sestavení vodohospodářské bilance podle ustanovení § 2 odst. 5 vyhlášky č. 431/2001 Sb.

1


1.1

Popis hydrologické situace

Srážkové poměry Z hlediska množství spadlých srážek byl rok 2010 jako celek silně nadnormální a zároveň i nejvlhčí za posledních 37 let. Roční srážkový úhrn činil 871 mm, což představuje 129 % dlouhodobého normálu. V průběhu roku většinou docházelo ke střídání srážkově normálních měsíců se srážkově nadnormálními. Srážkově nadprůměrné byly na většině území především měsíce květen (181 %), srpen (192 %) a září (163 %). Závěr roku započal výrazně suchý říjen, konec roku už byl srážkově bohatý. Nejvyšší srážkové úhrny byly v průměru zaznamenány v květnu (134 mm) a srpnu (150 mm), naopak nejméně srážek spadlo v únoru (26 mm) a zejména pak v říjnu (13 mm).

Teplotní poměry Rok 2010 lze hodnotit jako teplotně normální, průměrná roční teplota vzduchu byla 7,2 °C. Teplotní odchylka -0,2 °C od normálu znamenala první zápornou roční hodnotu po předchozích 13 letech s kladnými odchylkami. Začátek roku byl velmi studený, leden vykázal zápornou odchylku 2,2 °C a stal se tak nejchladnějším měsícem celého roku (průměrná teplota –5,0 °C). Únor a jarní měsíce březen, duben a květen již byly teplotně normální. Nejteplejší měsíc červenec s průměrnou teplotou +20 °C byl o 3,1 °C nad normálem. Následovaly teplotně průměrné měsíce srpen a září, které vystřídal chladný říjen. Závěr roku započal nadprůměrný listopad, po kterém následoval velmi studený, teplotně silně podnormální prosinec s průměrnou teplotou -4,9 °C a odchylkou od měsíčního normálu -3,9 °C.

Režim podzemních vod Z dlouhodobého hlediska i ve srovnání s předchozími roky se jednalo o rok v mělkých obzorech výrazně nadprůměrný, v hlubších zvodních průměrný. Vlivem teplotně i srážkově příznivých podmínek docházelo k dobré dotaci mělkých, ale i hlubších obzorů podzemní vody a malým výkyvům hladin a vydatnosti v závěru roku. Rok byl významný z hlediska doplnění většiny horninových struktur podzemní vodou v celé republice.

Odtokové poměry Rok 2010 lze celkově z hlediska povrchového odtoku charakterizovat jako nadprůměrný. První dva měsíce byly nejméně vodné, zejména pak únor. Při jarním tání v březnu a dubnu dosáhly měsíční průtoky nadprůměrných hodnot. Následující měsíce od května až do října byly ale ještě vodnější, s výjimkou července. Především v měsíci září byly na všech tocích zaznamenány mimořádně nadprůměrné hodnoty (Labe až 238 %, Orlice 220 %, Cidlina 315 %). Významnější povodňové situace byly způsobeny déletrvajícími intenzivními dešťovými srážkami, které spadly do již značně nasycených povodí. První významnější epizoda proběhla začátkem června, kdy byla zasažena hlavně oblast Českomoravské vrchoviny a Svitavské pahorkatiny. Největší dosažené průtoky odpovídaly době opakování 20-50 let (horní Novohradka v povodí Chrudimky). Koncem první dekády srpna přišla zejména na severu Čech extrémní povodňová situace. Nejvíce zasažena byla povodí Lužické Nisy, Ploučnice a Kamenice, kde došlo k výraznému překročení 3. SPA při dosažení i překročení Q20 až Q100, na některých povodích i výraznějšímu překročení průtoku Q100. Další povodňová situace proběhla koncem září na horním Labi, Cidlině a Mrlině, kde dosáhly kulminační průtoky doby opakování 20-50 let.

Poznámka: Převážná část dat pro tuto kapitolu byla převzata z hydrologické bilance množství a jakosti vody České republiky za rok 2010 (Český hydrometeorologický ústav, Úsek Hydrologie).

2


1.2

Metodika zpracování

Hodnocení množství a jakosti podzemních vod se zpracovává podle Metodického pokynu MZe pro sestavení vodohospodářské bilance oblastí povodí z 28.8.2002. Ve smyslu článků 10 – 13 bylo provedeno hodnocení množství podzemní vody v minulém roce 2010. Hodnocení jakosti podzemních vod bylo provedeno na základě převzatých výstupů hydrologické bilance, tj. ve formách map od ČHMÚ. Důvodem je právní úprava § 10 v novele č. 150/2011 Sb. zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, kde byla vypuštěna povinnost zjišťovat jakost vody a hlásit výsledky příslušnému správci povodí. Data o jakosti podzemních vod pro rok 2010 jsou tudíž neúplná nebo zcela chybí a nejsou tedy relevantní pro zpracování požadovaných statistik. Rámec bilančního hodnocení tvoří hydrogeologické rajony vymezené v rámci přípravy plánů oblasti vod a uveřejněné v Metodickém pokynu odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí a odboru vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství pro monitorování vod podle § 21 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (Ministerstvo životního prostředí č.j.: 90393/ENV/06; 3988/650/06 a Ministerstvo zemědělství č.j.: 44605/2006-16320 ze dne 19.12.2006). Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství stanovilo podle § 21 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb. právní úpravu rajonizace z roku 2005 vyhláškou č. 5/2011 Sb., o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod ze dne 20. prosince 2010. Metodický pokyn MZe pro sestavení vodohospodářské bilance neuvažuje hodnocení množství podzemních vod v hydrogeologických rajonech, jejichž plošný rozsah přesahuje správní území Povodí Labe, státní podnik a přesahuje do dalších oblastí (dílčích) povodí. Jedná se o tři rajony, které významně přesahují hranici dílčího povodí Horního a středního Labe definovaného ve vyhlášce č. 393/2010 Sb. Rajon 4270 Vysokomýtská synklinála přesahuje do oblasti povodí Dyje a rajon 4320 Dlouhá mez – jižní část přesahuje do povodí Dolní Vltavy. Rajon 1172 Kvartér Labe po Vltavu přesahuje do oblastí povodí Dolní Vltavy a oblasti Ohře a Dolního Labe. Pro tyto tři rajony byly vyžádány odběry podzemních vod u jejich správců, tedy Povodí Moravy, státní podnik, Povodí Vltavy, státní podnik a Povodí Ohře, státní podnik. Naopak rajony 4232 Ústecká synklinála v povodí Svitavy a rajon 4262 Kyšperská synklinála – jižní část ve správě Povodí Moravy, státní podnik, přesahují významně (shodně 21% plochy) do oblasti povodí Horního a středního Labe. Pro tyto dva rajony byla sestavena pouze informativní neúplná bilance a evidované odběry vod byly předány na Povodí Moravy k sestavení celkové bilance rajonů 4232 a 4262. Na další části hranice oblasti povodí jsou malé přesahy ploch rajonů 4510, 4640 a 4720, které neovlivňují bilanční hodnocení. Hodnocení podle Metodického pokynu stále nebylo provedeno pro všech 45 hydrogeologických rajonů v oblasti povodí Labe. Počet nehodnocených rajonů se zmenšil z 18 v bilanci roku 2009 o rajon 6531 Kutnohorské krystalinikum na současných 17 v bilanci roku 2010. Pro tyto rajony dosud nejsou k dispozici kompletní data o zdrojích podzemních vod ve smyslu čl. 10, odstavec 4 a 5 Metodického pokynu (viz tabulka č. 3). V těchto rajonech byl bilanční stav orientačně hodnocen jednak na základě porovnání specifického odtoku podzemní vody s odběrem podzemní vody rozpočteným na jednotku plochy (viz tabulka č. 13) a jednak porovnáním odběrů s velikostí přírodních zdrojů, které stanovil dle výpočtů, odborných odhadů atd. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. Řešení tohoto nevyhovujícího stavu očekáváme v souvislosti s realizací opatření C.6 Plánu hlavních povodí ČR. Navrhované hodnocení zdrojů podzemních vod v rámci OPŽP je připravováno v České geologické službě v rámci projektu „Rebilance zásob podzemních vod“. Projekt však není dosud smluvně zajištěn. Veškeré zpracování a vyhodnocení dat bylo provedeno v počítačové aplikaci Evidence uživatelů vod (©Povodí Labe, státní podnik Hradec Králové).

3


2.

Zdroje podzemních vod

2.1

Zdroje podzemních vod

Zdrojem podzemní vody je ta část podzemních vod v přírodním prostředí, která se uvolňuje z horninového prostředí gravitací. Množství podzemní vody v územních jednotkách – hydrogeologických rajonech, případně jejich částech (subrajonech, hydrogeologických strukturách, kolektorech, hydrologických povodích) je udáváno velikostí přírodních zdrojů podzemních vod. Velikost přírodních zdrojů charakterizuje intenzitu oběhu podzemní vody v objemových jednotkách v čase (např. l/s). Dynamika oběhu podzemní vody závisí na aktuální velikosti dotace a velikosti přírodní, či umělé drenáže podzemních vod. Velikost zdrojů podzemních vod se stanovuje hydrogeologickým průzkumem podle Vyhlášky č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací. Připravovaný projekt České geologické služby „Rebilance zásob podzemních vod“ bude zpracováván v intencích této vyhlášky a měl by doplnit chybějící data ve zdrojové části vodohospodářské bilance a zpřesnit bilancování v bilančně napjatých rajonech Zjednodušeně je možné odvodit aktuální velikost přírodních zdrojů podzemních vod ze základního odtoku, což každoročně provádí ČHMÚ. Na základě údajů z měřených průtoků ve vybraných profilech vodoměrných stanic na vodních tocích se modeluje vyčlenění základního odtoku na principu výtokové čáry. Základní odtok, který je počítán pro jednotlivé hydrogeologické rajony popřípadě jiná bilanční území v měsíčním kroku je považován za ekvivalent aktuální velikosti přírodních zdrojů podzemních vod. Metoda je vhodná pro mělký oběh podzemních vod v krystalických rajonech, ale v pánevních rajonech jeví značné nepřesnosti a bylo by vhodné ji doplnit o hodnocení stavu hladiny podzemních vod. V kvartérních rajonech fluviálních sedimentů podél řek je díky interakci podzemních a povrchových vod hodnocení přírodních zdrojů podzemních vod na základě separace základního odtoku nepoužitelné. Povodí Labe státní podnik inicioval pilotní projekt konjunktivní bilance podzemních a povrchových vod v rajonu 1152. V rámci projektu byly odběry břehovou infiltrací hodnoceny jako odběr povrchové vody, neboť zóně inundace podél toku jsou odběry podzemní vody výrazně dotovány vcezem povrchové vody z toku. Od toku vzdálenější část rajonu byla hodnocena klasickou bilancí. Princip této konjunktivní bilance je na úrovni prvotních diskusí. Přírodní zdroje nebyly stanoveny pro následující hydrogeologické rajony na správním území Povodí Labe, státní podnik: 1110, 1121, 1122, 1130, 1140, 1151, 1152, 1160, 1171, 1172, 1410, 1420, 1430, 4210, 4291, 4710 a 5152. ČHMÚ stanovil přírodní zdroje pro rok 2010 opět nově oproti předcházejícím rokům (včetně některých dlouhodobých charakteristik). Stanovené a předané měsíční hodnoty (mediány) přírodních zdrojů podzemních vod v roce 2010 a dlouhodobé hodnoty (průměrné měsíční mediány za období 1971 – 2000) přírodních zdrojů podzemních vod pro bilancované rajony jsou uvedeny v tabulce č. 3. Dále ČHMÚ provedl zařazení měsíčních mediánů přírodních zdrojů podzemních vod v roce 2010 na dlouhodobou měsíční křivku překročení (MPK) za období 1971 – 2000 (tab. č. 4). Data – normály 2 1971 – 2000 a mediány roku 2010 byly pro letošní rok opět předány v podobě specifik, tedy v l/s/km . Data byla proto před hodnocením upravena, tj. pronásobena plochou příslušného hydrogeologického rajonu (tab. č. 1).

2.2

Hydrogeologické rajony

Pro plánování v oblasti vod byly podle požadavků Rámcové směrnice EU pro vodní politiku 2000/60/ES v rámci projektu VaV/650/4/02 (Prchalová et al. 2005) vymezeny útvary podzemních vod a provedena revize a aktualizace hydrogeologické rajonizace, tzv. „rajonizace 2005“. Zároveň došlo k maximálnímu sblížení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod. Rajon vymezuje přírodní horninové prostředí, v němž dochází k ucelenému oběhu podzemní vody, která v rajonu tvoří útvar podzemní vody. Rajony jako takové zůstávají neměnné, až do doby další revize hydrogeologické rajonizace. Naproti tomu vodní útvary podléhají vlivům, zejména antropogenní činnosti, které mohou měnit jejich stav, a budou předmětem periodického hodnocení v rámci šestiletých revizí plánů oblastí povodí (Olmer et al. 2006, Hydrogeologická rajonizace České republiky, HIG 23). Mapové zákresy rajonů 2005 jsou uvedeny na webových stránkách VÚV TGM a ČGS ve formátu EsriShape. 4


Seznam útvarů vod podle správní působnosti podniků povodí je uveden v Metodickém pokynu odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí a odboru vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství pro monitorování vod podle § 21 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (Ministerstvo životního prostředí č.j.: 90393/ENV/06; 3988/650/06 a Ministerstvo zemědělství č.j.: 44605/200616320 ze dne 19.12.2006). Rajony jsou nově též zakotveny ve vyhlášce č. 5/2010 Sb. 5/2011 Sb., o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod. Rajonizace 2005 je zpracována s podrobností 1:50 000 technologií GIS ve třech vrstvách: základní vrstvě, která pokrývá celé území ČR, s rajony v terciérních a křídových pánevních sedimentech (označení 2xxx), sedimentech svrchní křídy (41xx až 46xx, kromě 4420), sedimentech permokarbonu (5xxx) a v horninách krystalinika, proterozoika a paleozoika (6xxx), svrchní vrstvě zahrnující oblast kvartérních a propojených kvartérních a neogenních sedimentů (1xxx) a jizerský coniak (4420), vrstvě bazálního křídového kolektoru v oblasti Pojizeří a pravostranných přítoků Labe (4710, 4720 a 4730). Na území České republiky je vymezeno celkem 152 hydrogeologických rajonů, z toho 111 v základní vrstvě, 38 ve svrchní vrstvě a 3 rajony ve vrstvě bazálního křídového kolektoru. Ve správním území Povodí Labe, státní podnik Hradec Králové se nachází 45 rajonů, z toho 30 v základní vrstvě, 14 ve svrchní vrstvě a 1 rajon ve vrstvě bazálního křídového kolektoru.

Obr. 1. Přehled hydrogeologických rajonů v povodí Horního a středního Labe

5


2.2.1 Tab. 1. ID rajonu 1110 1121 1122 1130 1140 1151 1152 1160 1171 1172 1410 1420 1430 4110 4210 4221 4222 4231 4240 4250 4261 4270 4291 4310 4320 4330 4340 4350 4360 4410 4420 4430 4510 4521 4710 5151 5152 5161 5162 5211 6413 6414 6420 6531 6532

Přehled HG rajonů ve správním území Povodí Labe, státní podnik Seznam hydrogeologických rajonů povodí Horního a středního Labe Název rajonu

Plocha rajonu km

Kvartér Orlice Kvartér Labe po Hradec Králové Kvartér Labe po Pardubice Kvartér Loučné a Chrudimky Kvartér Labe po Týnec Kvartér Labe po Kolín Kvartér Labe po Nymburk Kvartér Urbanické brány Kvartér Labe po Jizeru Kvartér Labe po Vltavu Kvartér Liberecké kotliny Kvartér a miocén Žitavské pánve Kvartér Frýdlantského výběžku Polická pánev Hronovsko-poříčská křída Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje Podorlická křída v povodí Orlice Ústecká synklinála v povodí Orlice Královédvorská synklinála Hořicko-miletínská křída Kyšperská synklinála v povodí Orlice Vysokomýtská synklinála Králický prolom - severní část Chrudimská křída Dlouhá mez - jižní část Dlouhá mez - severní část Čáslavská křída Velimská křída Labská křída Jizerská křída pravobřežní Jizerský coniak Jizerská křída levobřežní Křída severně od Prahy Křída Košáteckého potoka Bazální křídový kolektor na Jizeře Podkrkonošský permokarbon Náchodský perm Dolnoslezská pánev - západní část Dolnoslezská pánev - východní část Poorlický perm - severní část Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisy Krystalinikum Jizerských hor v povodí Jizery a Krkonoš Krystalinikum Orlických hor Kutnohorské krystalinikum Krystalinikum Železných hor

2

295,3 146,1 127,8 181,9 146,9 88,1 238,6 105,1 88,7 293,8 20,7 21,5 172,5 214,0 40,3 252,5 434,5 176,3 145,3 435,1 171,3 799,9 61,3 595,8 65,7 60,3 275,9 278,7 2845,7 685,0 152,2 899,5 602,7 337,6 1881,8 862,7 60,0 147,2 171,1 72,1 701,6 899,6 566,6 816,7 726,2

Rajony z oblastí povodí Moravy a Dyje významně přesahující do oblasti povodí Horního a středního Labe 4232 4262

Ústecká synklinála v povodí Svitavy Kyšperská synklinála - jižní část

73,7 z celkových 358,0 49,5 z celkových 236,4

6


Přehled významných hydrogeologických rajonů

2.2.2

V tabulce č. 2 je uveden seznam významných hydrogeologických rajonů ve smyslu Metodického pokynu, tzn. že se jedná o rajony jednak intenzivně využívané a jednak rajony s významným oběhem podzemních vod. Tab. 2.

Seznam významných hydrogeologických rajonů v povodí Horního a středního Labe Významné hydrogeologické rajony

1110 1122 1151 1152 1171 1172 1410 4110 4221 4222 4231 4240 4261 4270 4310 4320 4330 4410 4420 4430

2.3

Kvartér Orlice Kvartér Labe po Pardubice Kvartér Labe po Kolín Kvartér Labe po Nymburk Kvartér Labe po Jizeru Kvartér Labe po Vltavu Kvartér Liberecké kotliny Polická pánev Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje Podorlická křída v povodí Orlice Ústecká synklinála v povodí Orlice Královédvorská synklinála Kyšperská synklinála v povodí Orlice Vysokomýtská synklinála Chrudimská křída Dlouhá mez – jižní část Dlouhá mez – severní část Jizerská křída pravobřežní Jizerský coniak Jizerská křída levobřežní

Zdroje podzemních vod v hydrogeologických rajonech

V tabulce č. 3 jsou pro jednotlivé hydrogeologické rajony (pro které byla předána data) porovnány měsíční mediány hodnoceného roku (2010) s hodnotami dlouhodobých průměrných měsíčních mediánů za období 1971 – 2000. Pro 28 hydrogeologických rajonů bylo provedeno zařazení měsíčních mediánů přírodních zdrojů podzemních vod v roce 2010 na dlouhodobou měsíční křivku překročení (MPK) za období 1971 – 2000. Tabulka č. 4 uvádí v procentech měsíční křivky překročení. Žlutě jsou vyznačeny údaje za hranicí 85 % MPK považované za stav sucha a červeně se vyznačují hodnoty, kdy byly přírodní zdroje podzemních vod v daném měsíci menší než minimum za srovnávací období 1971 – 2000. Toto hodnocení však ne úplně koresponduje s vyhodnocením bilančního stavu. Jeví se velmi potřebné zahájit hydrologické hodnocení velikosti zdrojů podzemních vod nejen na základě odtokových charakteristik povrchových recipientů, ale také na základě statistického rozboru stavů hladiny podzemní vody. Stav hladiny podzemní vody přesněji charakterizuje bilanční stav přírodních zdrojů v hydrogeologickém rajonu.

7


Tab. 3. Přírodní zdroje podzemních vod v hydrogeologických rajonech – měsíční mediány hodnoceného roku (2010) a dlouhodobé průměrné měsíční mediány za období 1971 – 2000 (převzatá data od ČHMÚ) Měsíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Průměr

HGR 4110 A

B

A

B

1066,6 1123,3 1304,7 1532,2 1345,8 1130,8 1031,5 946,6 855,4 782,0 786,3 863,8

738,2 660,3 1033,2 1645,3 1494,5 1565,5 1261,3 1067,4 1191,7 1345,2 1188,3 1255,3

848,9 929,2 1115,3 1115,8 745,1 563,3 526,7 431,0 426,0 415,4 483,8 598,2

314,1 321,7 1345,1 1698,8 1331,2 1340,3 398,4 712,3 772,7 1236,5 837,8 1051,9

1491,5 1632,7 1959,4 1960,7 1309,4 989,7 925,8 757,7 748,6 730,3 850,7 1050,9

551,3 565,2 2363,0 2986,4 2340,0 2355,6 700,3 1252,1 1357,7 2172,3 1471,9 1848,2

1064,1

1203,9

683,2

946,7

1200,6

1663,7

HGR 4231

HGR 4240

HGR 4250

A

B

A

B

A

B

501,2 539,6 604,7 685,3 611,4 503,1 492,5 425,5 383,9 380,4 381,3 409,3

368,0 324,7 518,3 757,6 797,4 1085,6 813,3 831,7 802,0 839,6 641,4 611,8

592,6 675,3 802,1 796,5 591,0 452,7 353,6 289,8 259,8 240,6 290,2 374,6

188,3 183,1 464,0 652,3 600,0 647,1 439,6 486,7 434,3 575,6 471,0 509,3

1449,2 1651,5 1961,3 1947,8 1444,9 1106,8 864,5 708,7 635,6 588,2 709,6 916,3

460,7 447,7 1134,7 1595,4 1467,1 1582,4 1075,1 1189,9 1062,0 1407,5 1151,6 1245,6

493,2

699,3

476,6

470,9

1165,4

1151,6

Měsíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Průměr

HGR 4222

B


HGR 4221

A

HGR 4261

HGR 4270

HGR 4310

A

B

A

B

A

B

711,4 767,8 879,5 980,5 835,1 667,8 647,7 552,3 508,3 501,8 513,3 569,1

620,0 479,9 852,1 1288,6 1058,9 1351,0 916,4 992,0 977,4 1066,5 791,9 784,2

3318,8 3638,8 4005,9 4283,5 3864,3 3330,0 3245,2 3126,8 2826,1 2658,9 2614,1 2777,3

2895,7 2838,9 4425,9 5833,7 6324,0 8019,8 5323,4 5940,9 5772,1 5868,9 5109,0 4704,2

1543,2 1714,8 1968,0 2109,2 1627,2 1201,8 1171,4 964,6 732,3 666,7 774,6 1064,7

1002,2 1036,7 2351,1 2933,2 2358,9 3142,4 1575,9 2956,5 2662,7 2570,4 1664,1 1662,3

677,9

931,6

3307,5

5254,7

1294,9

2159,7

8



HGR 4320 A

B

A

B

200,8 223,0 254,7 278,7 231,5 180,9 174,5 150,3 124,3 119,2 120,6 152,1

195,3 168,5 269,2 309,2 265,2 331,9 237,3 332,5 257,1 237,3 179,6 151,3

189,2 210,2 240,0 262,7 218,1 170,5 164,4 141,6 117,2 112,4 113,7 143,4

184,1 158,8 253,8 291,4 249,9 312,9 223,7 313,4 242,3 223,7 169,3 142,6

270,9 312,9 351,5 366,9 327,8 288,3 269,8 250,5 220,7 214,9 235,6 234,2

91,6 106,2 445,0 414,1 369,7 499,9 294,4 555,9 504,9 656,4 499,9 418,8

184,2

244,5

173,6

230,5

278,7

404,7

HGR 4350

HGR 4360

HGR 4410

A

B

A

B

A

B

285,6 330,0 370,6 387,1 345,6 304,0 284,5 264,2 232,7 226,6 248,3 247,2

96,7 112,0 469,3 436,7 389,9 527,3 310,5 586,3 532,6 692,2 527,3 441,7

4225,9 5048,4 6044,4 5685,8 3910,1 2837,2 2344,9 2094,5 1852,6 1787,1 2239,6 2902,7

1215,1 1252,1 5563,4 6269,2 5125,2 4157,6 1414,3 4023,9 4718,2 7999,4 5867,9 6280,6

2408,6 2413,4 2533,3 2596,3 2425,1 2229,1 2159,9 2118,2 2082,5 2093,5 2180,5 2266,8

1552,3 1413,2 1582,4 1870,9 1733,2 1637,9 1420,8 1579,0 1801,0 2246,3 2033,2 1985,9

293,9

426,9

3414,4

4490,6

2292,3

1738,0


HGR 4340

B


HGR 4330

A

HGR 4420

HGR 4430

HGR 4510

A

B

A

B

A

B

398,1 432,0 498,5 469,8 331,1 256,1 235,4 210,9 190,4 199,5 227,4 291,0

278,0 261,0 398,2 406,5 332,0 327,8 252,9 300,4 340,6 527,9 462,3 584,1

859,9 928,3 1065,0 1064,1 863,5 726,8 669,2 608,0 537,0 521,7 657,5 707,0

438,0 464,1 1426,6 1015,5 876,1 1200,8 424,6 1167,5 1446,4 2468,2 1844,8 1831,3

419,5 484,6 544,3 568,4 507,5 446,6 417,7 388,2 341,7 332,7 364,6 362,8

142,2 164,5 689,5 641,3 572,6 774,5 456,3 861,3 781,7 1016,8 774,5 649,1

311,7

372,6

767,3

1217,0

431,6

627,0

9



HGR 4521 A

B

A

B

491,8 487,1 519,2 552,3 567,5 551,6 539,1 541,1 507,7 488,8 484,1 487,1

306,2 293,7 326,1 311,6 299,1 275,8 249,1 274,1 295,7 442,6 469,2 482,0

4270,6 4563,9 5759,7 6118,6 4545,0 3401,8 2844,5 2395,9 2173,3 2113,7 2452,8 3151,6

2505,4 2111,1 3986,8 6701,0 5027,2 3895,3 2264,7 3011,0 3724,5 4614,0 4299,1 4838,3

983,8 993,2 1376,4 1468,3 907,5 602,6 562,5 456,7 437,7 428,6 527,4 679,1

717,0 560,5 1056,2 1732,1 1287,0 1205,3 678,4 779,4 1118,6 1229,3 957,5 1111,4

518,1

335,4

3649,3

3914,9

785,3

1036,1

HGR 5162

HGR 5211

HGR 6413

A

B

A

B

A

B

455,8 497,9 599,7 693,9 617,9 515,6 509,6 423,2 369,9 345,0 339,3 370,8

308,2 280,6 570,5 722,9 655,4 788,3 603,9 531,6 820,3 890,3 740,1 670,2

245,7 265,2 303,9 338,8 288,3 230,4 223,5 190,6 175,4 173,2 177,2 196,5

215,3 166,4 295,8 447,5 366,8 467,6 316,8 343,2 338,2 369,2 274,0 271,6

4408,8 4382,1 4704,2 5620,5 5518,7 4805,9 4614,4 4362,5 3926,8 3623,0 3552,2 3829,3

3717,0 3110,2 3559,9 5307,5 5200,9 6156,5 4683,1 9101,8 11280,2 11027,6 9190,2 9252,6

478,2

631,9

234,1

322,7

4445,7

6799,0


HGR 5161

B


HGR 5151

A

HGR 6414

HGR 6420

HGR 6531

A

B

A

B

A

B

6719,3 6003,2 6421,5 9742,0 12493,9 10107,2 8703,8 7492,9 6688,7 6136,3 6113,8 6418,8

5810,7 4700,5 4703,2 10191,8 10544,5 9576,5 6964,0 7824,0 10076,7 10826,0 10078,5 9881,4

3227,2 3245,9 3751,8 4641,9 3809,6 2804,0 2578,5 2207,9 1892,9 1797,7 2024,9 2489,0

2187,0 1817,6 2809,1 5750,2 4630,6 4473,7 2230,0 2196,0 2466,9 3264,0 2641,4 2783,6

1648,2 1719,3 1974,9 1555,1 1026,7 502,3 665,6 191,9 308,7 365,9 653,4 744,1

767,7 801,2 3749,7 1366,0 609,6 1769,1 156,0 2759,8 1056,9 1691,5 868,2 1713,5

7753,5

8431,5

2872,6

3104,2

946,3

1730,9

10



HGR 6532 A

B

1978,1 2176,3 2641,8 2940,9 2261,3 1759,5 1625,1 1275,1 1032,6 953,4 1041,3 1436,3

1850,3 1615,7 2774,7 4087,5 3227,1 3686,0 2453,0 3773,1 3184,2 3027,4 1938,8 2181,4

1760,1

3379,9

Vysvětlivky: A … přírodní zdroje spočítané jako dlouhodobé průměrné měsíční mediány za období 1971 - 2000 (l/s) B … přírodní zdroje spočítané jako měsíční mediány v roce 2010 (l/s)

11


Tab. 4. Zařazení měsíčních mediánů přírodních zdrojů podzemních vod v roce 2010 na dlouhodobou měsíční křivku překročení (MPK) za období 1971 – 2000 (převzatá data od ČHMÚ)

HGR HGR 1110 HGR 1121 HGR 1122 HGR 1130 HGR 1140 HGR 1151 HGR 1152 HGR 1160 HGR 1171 HGR 1172 HGR 1410 HGR 1420 HGR 1430 HGR 4110 HGR 4210 HGR 4221 HGR 4222 HGR 4231 HGR 4240 HGR 4250 HGR 4261 HGR 4270 HGR 4291 HGR 4310 HGR 4320 HGR 4330 HGR 4340 HGR 4350 HGR 4360 HGR 4410 HGR 4420 HGR 4430 HGR 4510 HGR 4521 HGR 4710 HGR 5151 HGR 5152 HGR 5161 HGR 5162 HGR 5211 HGR 6413 HGR 6414 HGR 6420 HGR 6531 HGR 6532

měsíce (MPK 2010) V VI VII

I

II

III

IV

VIII

IX

X

XI

XII

72

84

75

38

38

12

25

31

19

6

19

16

81 81 59 95 95 50 50

94 94 75 95 95 75 62

31 31 53 76 76 50 34

19 19 34 52 52 31 25

9 9 25 38 38 25 3

9 9 3 19 19 6 3

50 50 19 19 19 19 9

19 19 12 10 10 9 6

25 25 3 14 14 6 3

6 6 3 5 5 3 3

16 16 6 14 14 16 3

16 16 16 18 18 19 12

62 53 53 94 94 84 91 72 66 94 84

66 66 66 91 91 94 94 78 81 91 81

31 44 44 28 28 44 94 66 22 28 75

19 34 34 31 31 34 91 56 41 31 81

16 34 34 38 38 25 91 50 41 38 88

6 9 9 6 6 19 91 22 12 6 94

19 22 22 41 41 69 94 31 75 41 97

9 6 6 6 6 16 91 12 12 6 91

6 6 6 3 3 6 84 9 6 3 84

3 12 12 3 3 3 22 3 3 3 50

10 25 25 3 3 9 59 6 6 3 44

26 41 41 9 9 12 75 9 9 9 38

81

91

75

41

34

25

69

22

6

3

9

16

67 81 50 66 62 78 46 50

73 85 72 84 75 88 71 59

67 52 50 81 78 72 21 38

27 44 31 56 38 25 43 12

20 41 25 56 75 22 43 16

7 11 6 16 56 12 7 6

20 22 19 38 66 41 79 22

13 26 9 3 34 38 7 3

7 7 6 3 19 25 14 3

7 4 3 3 6 12 7 3

12 4 16 3 12 22 21 12

19 11 19 6 9 31 7 22

Vysvětlivky: HGR … hydrogeologický rajon I. – XII. … měsíce (I. – leden až XII. – prosinec) ve kterých (ne)docházelo k překročení MPK 2010 (%) MPK 2010 … měsíční křivka překročení (MPK) za období 1971 – 2000 (%) … údaj za hranicí 85 % MPK považovaný za stav sucha … přírodní zdroje podzemních vod jsou v daném měsíci menší než minimum za srovnávací období 1971 – 2000

Pozn.: Hodnoty v tabulkách jsou v % (jedná se o % překročení MPK 2010)

12


3.

Požadavky na zdroje podzemních vod

Podle ustanovení § 29 zákona č. 254/2001 Sb. jsou zdroje podzemních vod přednostně vyhrazeny pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou a pro účely, pro které je použití pitné vody stanoveno zvláštním předpisem (zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví). K jiným účelům může být podzemní voda využívána, pokud to není na úkor výše uvedených potřeb. Povodí Labe, státní podnik, stejně jako ostatní podniky Povodí, vede v souladu s platnými předpisy (§ 10 zákona č. 254/2001 Sb., vyhláška č. 431/2001 Sb.) evidenci množství a jakosti odebrané podzemní vody. Povinnost předávat výsledky měření množství správci povodí mají 3 3 všichni, jejichž povolení k nakládání s vodami je alespoň 6 000 m /rok nebo 500 m /měsíc. Největším zdrojem informací o nových odběrech podzemních vod jsou vodoprávní povolení. Na obrázku č. 2 jsou znázorněny největší odběry podzemní vody v roce 2010.

Obr. 2. Rozložení největších odběrů podzemních vod

V roce 2010 bylo ve správním území Povodí Labe, státní podnik bilancováno 1029 odběrů 3 podzemní vody v celkovém množství 112 992,4 tis. m odebrané podzemní vody (tab. 5), tedy 3 průměrně téměř 3,58 m /s (3 583 l/s).

13


Odebrané množství podzemní vody z bilancovaných odběrů v hydrogeologických rajonech

Tab. 5. HGR

RM 2010 3

ODBVOD 2010

%ODBVOD 2010

3

(tis. m )

(tis. m )

1110 1121 1122 1130 1140 1151 1152 1160 1171 1172 1410 1420 1430 4110 4210 4221 4222 4231 4240 4250 4261 4270 4291 4310 4320 4330 4340 4350 4360 4410 4420 4430 4510 4521 4710 5151 5152 5161 5162 5211 6413 6414 6420 6531 6532

1390,0 334,9 5183,3 1635,5 163,2 2002,3 5729,5 397,5 6362,3 5525,1 77,9 274,3 864,9 5446,9 201,6 1202,1 10094,2 2774,5 1824,2 3323,0 1208,4 4874,8 257,9 4990,8 2616,1 977,8 576,0 693,7 2904,2 14609,3 3081,5 5291,7 724,7 302,6 1387,8 3958,0 674,5 249,3 304,7 464,1 989,5 4482,9 913,3 354,7 1296,7

Σ

112992,4

1188,9 53,6 5097,1 1357,7 0,0 1958,2 4282,9 325,6 6281,9 5494,2 77,9 261,4 864,9 5314,6 188,4 1063,5 9811,4 2650,5 1604,5 2695,7 1188,7 4503,8 248,7 4599,6 2616,1 935,2 412,1 498,6 1575,1 13913,4 542,5 4401,3 494,7 182,5 1387,8 3321,1 629,4 218,3 258,8 187,0 752,2 4153,0 838,8 126,6 485,3 99043,6

ODBNE 2010

%ODBNE 2010

3

(tis. m ) 85,5 16,0 98,3 83,0 0,0 97,8 74,8 81,9 98,7 99,4 100,0 95,3 100,0 97,6 93,5 88,5 97,2 95,5 88,0 81,1 98,4 92,4 96,4 92,2 100,0 95,6 71,5 71,9 54,2 95,2 17,6 83,2 68,3 60,3 100,0 83,9 93,3 87,6 84,9 40,3 76,0 92,6 91,9 35,7 37,4 87,7

201,1 281,3 86,2 277,8 163,2 44,1 1446,6 71,9 80,4 30,9 0,0 12,9 0,0 132,3 13,2 138,6 282,7 124,0 219,7 627,3 19,8 371,0 9,2 391,3 0,0 42,6 163,9 195,1 1329,1 695,9 2539,0 890,4 229,9 120,0 0,0 636,9 45,1 31,0 45,9 277,1 237,3 330,0 74,4 228,1 811,4 13948,7

14,5 84,0 1,7 17,0 100,0 2,2 25,2 18,1 1,3 0,6 0,0 4,7 0,0 2,4 6,5 11,5 2,8 4,5 12,0 18,9 1,6 7,6 3,6 7,8 0,0 4,4 28,5 28,1 45,8 4,8 82,4 16,8 31,7 39,7 0,0 16,1 6,7 12,4 15,1 59,7 24,0 7,4 8,1 64,3 62,6 12,3

Vysvětlivky: HGR...................................................... hydrogeologický rajon RM 2010 (tis. m3) .................................. roční odebrané množství podzemní vody v HGR ODBVOD 2010 (tis. m3)......................... roční odebrané množství podzemní vody s vodárenským využitím % ODBVOD 2010 ................................. roční odebrané množství podzemní vody s vodárenským využitím vyjádřené v procentech z celkem odebraného množství podzemní vody ODBNE 2010 (tis. m3) ........................... roční odebrané množství podzemní vody s jiným než vodárenským využitím %ODBNE 2010 ..................................... roční odebrané množství podzemní vody s jiným než vodárenským využitím vyjádřené v procentech z celkem odebraného množství podzemní vody

14


3.1

Odběry podzemní vody s vodárenským využitím

Odběry podzemní vody s vodárenským využitím tvořily v roce 2010 ve správním území Povodí Labe, státní podnik 87,7 % celkového odběru podzemních vod (viz tabulka č. 5). Znamená to tedy, že převážná část odebrané podzemní vody je v souladu s ustanovením § 29 zákona č. 254/2001 Sb. využívána pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Přehled nejvýznamnějších odběrů podzemní vody s vodárenským využitím je uveden v tabulce č. 6. V tabulce jsou uvedeny odběry, kde odebrané množství podzemní vody v roce 2010 3 přesáhlo množství odpovídající odběru 10 l/s (315 000 m /rok). Jedná se o odběry vodárenských společností nebo obcí pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Tab. 6. č. VHB 430282 430276 420207 430274 420276 430074 430040 430275 420197 440546 440554 410151 430273 410147 430364 420205 430041 410052 420102 420415 410238 410237 420067 410236 430197 410248 430318 410239 440573 430296 420126 410245 420034 440596 410235 440484 410173

Největší odběry podzemní vody s vodárenským využitím Název místa odběru vody

Vodárna Káraný - Dolnolabsko, Záhrádky, Polabsko Vodárna Káraný - ČS Sojovice VAK Pardubice-Oplatil (důlní) Vodárna Káraný - ČS Kochánky VaK Chrudim-Podlažice VaK Ml. Boleslav - Bělá p.B. - Páterov SčVK Teplice - Libíč Vodárna Káraný - ČS Skorkov VAK Pardubice-Hrobice,Čeperka VaK Nymburk-Poděbrady, Kluk VODOS Kolín - Tři Dvory VaK Náchod-Teplice n.M., VS-5 Vodárna Káraný - ČS Benátky n.J. VaK Náchod-Machov,st. Vodárna Káraný - Artésko VAK Pardubice-Nemošice SčVK Teplice - Dolánky VaK Trutnov - Horní Maršov, zářezy OVS Č. Třebová - Vrbovka VaK Havl.Brod - Horní Studenec štola 1 Litá, Lt 6 Litá, Lt 2 VaK V. Mýto - Cerekvice,Pekla S1 Litá, V 2 SčVK Teplice - Dolánky Daliměřice AQUA a.s. Rychnov n.K.- RK-1A, RK-1, RK-3 VaK Ml.Boleslav-Bakov n. J. - Rečkov Litá, Lt 8 a Úpravna vody Písty VaK Ml.Boleslav-Benátky II. - ČOV Vodovod Ústí nad Orlicí - Perla 06 AQUA Rychnov n.K.-Císařská studánka, Solnice VHOS Mor.Třebová - Sebranice, vrty VaK Nymburk-Poděbrady, Choťánky Litá, Lt 1 VODOS Kolín - Nová vodárna Černčice, Lt 4

15

HGR

HyPo

1172 1171 1122 4410 4310 4410 4410 1171 1122 1152 1151 4110 4430 4110 4710 1130 4410 6414 4231 4320 4222 4222 4270 4222 4410 4222 4410 4222 1152 4430 4231 4222 4270 1152 4222 1152 4222

1-05-04-005/ 1-05-03-015/ 1-03-04-030/ 1-05-03-015/ 1-03-03-076/ 1-05-02-065/ 1-05-02-040/ 1-05-03-015/ 1-03-04-039/ 1-04-04-016/ 1-04-01-037/ 1-01-03-009/ 1-05-03-013/ 1-01-03-021/ 1-04-07-065/ 1-03-03-109/ 1-05-02-053/ 1-01-02-013/ 1-02-02-053/ 1-03-05-008/ 1-02-03-025/ 1-02-03-028/ 1-03-02-040/ 1-02-03-028/ 1-05-02-007/ 1-02-01-079/ 1-05-02-070/ 1-02-03-023/ 1-04-07-002/ 1-05-03-015/ 1-02-02-056/ 1-02-03-033/ 1-03-02-010/ 1-04-04-016/ 1-02-03-025/ 1-04-01-045/ 1-01-03-052/

RM 2010 3

RM 2010

(tis. m )

(l/s)

4741,3 4055,3 3218,7 3105,7 2542,5 2083,0 2001,2 1959,8 1865,8 1863,7 1809,8 1634,3 1476,3 1431,9 1387,8 1357,7 1260,5 1094,1 1066,9 1008,8 1004,1 999,3 969,7 907,6 880,1 855,1 821,2 776,1 741,0 685,8 659,5 646,4 625,0 615,4 584,4 574,4 563,7

150,3 128,6 102,1 98,5 80,6 66,1 63,5 62,1 59,2 59,1 57,4 51,8 46,8 45,4 44,0 43,1 40,0 34,7 33,8 32,0 31,8 31,7 30,7 28,8 27,9 27,1 26,0 24,6 23,5 21,7 20,9 20,5 19,8 19,5 18,5 18,2 17,9


č. VHB 430528 410055 430400 410241 420053 420119 430279 420419 420137 430070 420194 420051 440595 420196 410234 430032 410062 410156 410002 410497 510217 430280 430278 420096 410475 430020 410353 410466 410175 410138

Název místa odběru vody

VaK Brandýs n. L. - St. Boleslav, Práporce VaK Dvůr Králové, HVA 1 "Teplárna " VaK Nymburk-Milovice Litá, Lt 9 a VHOS Mor.Třebová - Čistá VaK Jablonné n.O. - Letohrad,štola Vodárna Káraný - Kochánky vrt P10 VaK Havl.Brod- Horní Studenec (Štola sušárna) VaK Jablonné n.O. - Choceň, Běstovice VaK Ml. Boleslav Bakov n.J. - Klokočka VAK Pardubice-Choltice, Luhy vrt CH-5 Vodovody Litomyšl,Nedošín VaK Nymburk-Poděbrady, st.pram. VAK Pardubice - Jankovice, Brloh Ja-6, V-3 Litá, Lt 02 SčVK Teplice - Lesnovek VaK Dvůr Králové HV 1 "Hrubá Luka" VaK Náchod-Machov, Na Vápenkách Městské VaK Vrchlabí - Vrchlabí,Žalý VOS Jičín - Lázně Bělohrad VHOS Mor. Třebová - Polička (vrt V6) Vodárna Káraný - Kochánky vrt P11 Vodárna Káraný - Kochánky vrt P8 VaK Jablonné n.O. - Horní Čermná V2 VOS Jičín-Studeňany, S1 FVS Frýdlant-Bažantnice Chlumec,Třesice VOS Jičín-Hořice-Březovice B2+B2a Česká Skalice, J9 MěVAK Jaroměř, St.Ples J 1

HGR

HyPo

RM 2010 3 (tis. m )

RM 2010 (l/s)

1172 4240 4430 4222 4270 4261 4410 4320 1110 4410 4310 4270 1152 4310 4222 4410 4240 4110 6414 4250 4270 4410 4410 4262 4360 1430 1160 4250 4221 4221

1-05-04-005/ 1-01-01-069/ 1-04-07-042/ 1-02-03-022/ 1-03-02-014/ 1-02-02-027/ 1-05-03-015/ 1-03-05-008/ 1-02-02-067/ 1-05-02-070/ 1-03-04-051/ 1-03-02-019/1 1-04-04-016/ 1-03-04-067/ 1-02-03-035/ 1-05-02-047/ 1-01-01-073/ 1-01-03-022/ 1-01-01-005/ 1-04-02-035/ 4-15-01-011/ 1-05-03-015/ 1-05-03-015/ 1-02-02-022/ 1-04-02-019/ 2-04-10-020/ 1-04-04-001/1 1-04-03-005/ 1-01-02-059/ 1-01-03-060/

550,2 528,0 495,5 489,9 481,0 478,0 463,7 434,9 429,8 424,9 415,3 411,1 398,8 390,3 386,7 384,7 375,5 367,7 365,9 350,4 349,6 348,9 348,2 347,7 334,3 328,2 325,6 323,4 322,2 320,0

17,4 16,7 15,7 15,5 15,3 15,2 14,7 13,8 13,6 13,5 13,2 13,0 12,6 12,4 12,3 12,2 11,9 11,7 11,6 11,1 11,1 11,1 11,0 11,0 10,6 10,4 10,3 10,3 10,2 10,1

Vysvětlivky: č. VHB................................................... identifikační číslo odběru podzemních vod pro vodohospodářskou bilanci HGR...................................................... hydrogeologický rajon RM 2010 (tis. m3) .................................. množství odebrané podzemní vody v roce 2010 vyjádřené v tisících m3 RM 2010 (l/s) ........................................ množství odebrané podzemní vody v roce 2010 vyjádřené v l/s HyPo ..................................................... hydrologické pořadí

odběry podzemních vod v HGR spadajícího do „bilanční územní působnosti“ jiných podniků Povodí (4262 Kyšperská synklinála – jižní část – příslušný správce povodí je Povodí Moravy, s.p.). odběry podzemních vod v HGR spadajícího do „bilanční územní působnosti“ Povodí Labe, státní podnik (4270 Vysokomýtská synklinála).

16


3.2

Odběry podzemních vod s jiným než vodárenským využitím

Odběry podzemní vody s jiným než vodárenským využitím tvořily v roce 2010 ve správním území Povodí Labe, státní podnik pouze 12,3 %. Nejvýznamnější odběry ve správním území Povodí Labe, státní podnik s jiným než vodárenským odběrem spolu s umístěním v příslušném hydrogeologickém rajonu a hydrologickém povodí jsou uvedeny v tabulce č. 7. Největší odběry podzemní vody s jiným než vodárenským využitím

Tab. 7. č. VHB

Název místa odběru vody

430521 120617 420244 440525 120610

Sklopísek Střeleč - důlní vody Rafinerie Kralupy hydraul.clona Elektrárna Chvaletice Paramo Kolín - sanace SYNTHOS Kralupy hydraul.clona

HGR 4420 1172 6532 1152 1172

HyPo 1-05-02-014/ 1-12-02-047/ 1-03-04-075/ 1-04-01-046/ 1-12-02-047/

RM 2010

RM 2010

3

(tis. m )

(l/s)

2375,0 1296,1 674,0 649,0 468,2

75,3 41,1 21,4 20,6 14,8

Vysvětlivky: č. VHB .................................................. identifikační číslo odběru podzemních vod pro vodohospodářskou bilanci HGR ..................................................... hydrogeologický rajon RM 2010 (tis. m3) .................................. množství odebrané podzemní vody v roce 2010 vyjádřené v tisících m3 RM 2010 (l/s) ........................................ množství odebrané podzemní vody v roce 2010 vyjádřené v l/s HyPo .................................................... hydrologické pořadí odběry podzemních vod v HGR spadajícího do „bilanční územní působnosti“ Povodí Labe, státní podnik (1172 Kvartér Labe po Vltavu).

Mezi největší odběry v tomto smyslu stále patří odběr důlní vody při těžbě sklářského písku ve Střelči. Elektrárna Chvaletice nad Labem čerpá mělkými vrty průsakovou vodu z odkaliště. Paramo Kolín čerpá významné množství podzemní vody v rámci sanací. Další významnější odběry podzemní vody (tj. větší než 10 l/s) pro jiné než vodárenské účely ve správním území Povodí Vltavy, státní podnik, ale náležející do HG rajonu 1172, který má za povinnost bilancovat Povodí Labe, státní podnik jsou čerpání v rámci hydraulické clony v Rafinérii Kralupy a SYNTHOSU Kralupy.

3.3

Měsíční odběry podzemních vod ve významných HG rajonech

V následujících tabulkách (viz tabulka č. 8) jsou uvedeny jednotlivé odběry podzemních vod ve významných hydrogeologických rajonech v jednotlivých měsících. V tabulkách jsou uvedeny odběry 3 přesahující množství odpovídající odběru alespoň 100,0 tis. m /rok. V hydrogeologickém rajonu 1410 3 Kvartér Liberecké kotliny bylo odebráno v roce 2010 pouze 77,9 tis. m /rok.

17

Tab. 8.

Měsíční odběry podzemních vod ve významných hydrogeologických rajonech v roce 2010

1110 – Kvartér Orlice č. VHB 420137 420202 420203 410247

Název místa

VaK Jablonné n.O. - Choceň, Běstovice VAK Pardubice-Holice II. VAK Pardubice-Holice I., zářez AQUA a.s. Rychnov n.K.-Týniště,zářezy U Dubu Celkem

1122 – Kvartér Labe po Pardubice č. VHB Název místa 420207 420197

VAK Pardubice-Oplatil (důlní) VAK Pardubice-Hrobice,Čeperka Celkem

1151 – Kvartér Labe po Kolín č. VHB Název místa 440554

VODOS Kolín - Tři Dvory Celkem

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

RM

3,8 13,9 9,9 11,5 39,0

28,6 14,2 11,4 6,5 60,7

42,0 15,7 10,4 11,1 79,2

38,8 16,4 11,3 8,8 75,4

34,6 15,7 10,5 8,0 68,7

40,1 18,6 11,8 8,9 79,4

36,6 17,5 12,2 9,1 75,4

34,1 14,0 12,5 7,4 68,0

34,0 12,4 14,2 7,4 68,0

33,5 11,6 13,0 8,0 66,2

31,9 11,4 15,7 7,5 66,5

38,0 11,0 15,0 8,7 72,8

429,8 172,4 148,0 102,8 853,0

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

RM

276,8 185,4 462,2

254,4 165,5 419,9

270,3 171,4 441,7

262,9 165,6 428,4

275,4 174,7 450,1

246,2 151,2 397,5

288,5 152,6 441,1

271,0 182,0 453,0

264,2 135,3 399,5

261,5 172,3 433,8

267,2 106,9 374,1

280,3 103,0 383,3

3218,7 1865,8 5084,5

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

RM

159,7 159,7

144,4 144,4

149,9 149,9

146,8 146,8

150,0 150,0

160,6 160,6

152,3 152,3

147,5 147,5

143,8 143,8

156,7 156,7

141,2 141,2

156,8 156,8

1809,8 1809,8

18

1152 – Kvartér Labe po Nymburk č. VHB 440546 440573 440525 440596 440484 440595 440511 440510 440519

Název místa VaK Nymburk-Poděbrady, Kluk Úpravna vody Písty Paramo Kolín - sanace VaK Nymburk-Poděbrady, Choťánky VODOS Kolín - Nová vodárna VaK Nymburk-Poděbrady, st.pram. Lučební závody Kolín, sanace Paramo Kolín CHÚV Klavary ( býv. Koramo) Paramo Kolín (býv.Koramo ) - ochrana podz. vod Celkem

1171 – Kvartér Labe po Jizeru č. VHB Název místa 430276 430275 430277

Vodárna Káraný - ČS Sojovice Vodárna Káraný - ČS Skorkov Vodárna Káraný - ČS Předměřice Celkem

1172 – Kvartér Labe po Vltavu č. VHB Název místa 430282 120617 430528 120610 430527

Vodárna Káraný - Dolnolabsko, Záhrádky, Polabsko Rafinerie Kralupy hydraul.clona VaK Brandýs n. L. - St. Boleslav, Práporce SYNTHOS Kralupy hydraul.clona Město Brandýs n. L. - St. Boleslav, Motorlet Celkem

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

RM

145,9 58,2 53,9 61,7 44,6 20,6 30,7 22,0 7,3

138,0 56,8 48,4 50,1 51,2 37,0 28,5 28,2 6,2

142,8 62,1 58,1 64,1 49,1 44,2 31,1 24,5 6,8

133,5 56,0 57,4 76,5 37,1 30,0 32,8 19,8 5,0

128,6 61,3 52,4 78,8 45,9 30,7 32,3 8,0 7,2

131,1 67,2 58,2 82,4 52,8 43,6 30,4 20,2 10,8

164,6 70,7 45,9 64,9 57,0 34,2 30,4 2,9 3,5

175,6 64,0 55,2 24,3 48,4 31,8 30,5 16,4 9,5

161,3 59,5 60,2 31,4 47,5 32,0 29,7 26,5 16,7

176,6 57,0 60,5 27,7 46,8 27,6 30,3 23,4 15,1

181,2 60,8 49,0 25,1 42,7 28,4 0,0 24,5 10,5

184,6 67,4 49,6 28,4 51,4 38,8 0,0 29,1 8,2

1863,7 741,0 649,0 615,4 574,4 398,8 306,7 245,3 106,8

444,9

444,5

482,7

448,0

445,2

496,7

474,1

455,7

464,7

465,0

422,2

457,6

5501,2

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

RM

355,5 155,5 43,9 555,0

316,9 139,6 40,0 496,5

350,8 179,0 46,6 576,5

378,0 150,3 0,0 528,3

337,0 169,1 0,0 506,2

301,0 123,8 0,0 424,8

332,2 114,6 0,0 446,8

246,1 133,6 0,0 379,6

268,9 149,8 12,1 430,8

86,8 214,1 15,1 316,1

520,1 216,6 45,5 782,2

562,0 213,8 46,9 822,7

4055,3 1959,8 250,2 6265,3

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

RM

374,9 109,2 46,0 40,5 17,3

327,3 84,6 41,5 35,5 16,0

393,0 103,3 45,9 39,4 16,6

388,5 104,2 45,1 37,9 16,8

385,8 106,3 46,6 40,1 17,2

360,8 99,9 46,2 39,3 17,0

358,1 109,2 47,7 40,6 17,3

442,9 108,9 46,9 41 16,8

382,5 113,1 45,5 39 16,5

222,6 121,1 46,5 40,4 17,2

562,4 115,3 44,9 38,9 16,5

542,5 121 47,5 35,6 17,6

4741,3 1296,1 550,2 468,2 202,6

587,9

504,8

598,1

592,5

596,0

563,2

572,9

656,5

596,6

447,7

778,0

764,2

7258,5

19

4110 – Polická pánev č. VHB 410151 410147 410156 410136 410186 410154 410180 410181 410148 410185 410219

Název místa

VaK Náchod-Teplice n.M., VS-5 VaK Náchod-Machov,st. VaK Náchod-Machov, Na Vápenkách VaK Náchod-Teplice VS-15 Vak Náchod-Petrovice,NV 15 A VaK Náchod-Police n.M., VS-10 + NVS-10 VaK Náchod-Nízká Srbská,NV 12 VaK Náchod-Dřevíček, VS-8 VaK Náchod-Dřevíč, NVS-8 VaK Náchod-Petrovice,NV 15 G.B. Balená voda - Teplice n. Metují Celkem

4221 – Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje č. VHB Název místa 410175 410138 410133 410137

Česká Skalice, J9 MěVAK Jaroměř, St.Ples J 1 Česká Skalice - st. Pivovarská MěVAK Jaroměř, úpravna J 7 Celkem

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

RM

111,4 134,4 24,3 30,5 36,4 14,5 0,0 12,4 10,2 24,9 8,2 407,2

125,7 65,5 21,6 36,8 50,0 15,9 0,0 14,1 11,6 38,8 11,5 391,5

148,2 132,0 33,7 37,8 36,5 19,5 30,7 15,3 12,9 26,9 12,7 506,1

136,0 121,0 35,9 23,4 18,1 18,0 22,2 13,8 11,4 9,2 11,9 420,9

138,8 123,2 36,7 24,7 18,4 18,2 21,6 15,5 12,8 9,2 10,6 429,7

136,6 119,8 37,0 29,7 23,1 17,7 29,5 19,4 10,6 14,6 14,9 452,8

134,9 116,2 34,2 30,8 23,9 22,4 30,6 17,0 13,9 10,6 17,1 451,7

141,7 124,6 33,9 17,9 12,5 24,8 17,9 16,4 13,6 4,9 14,3 422,3

135,3 119,1 26,5 16,0 7,1 21,9 13,0 14,4 12,6 0,3 5,9 371,9

143,6 125,9 28,9 14,5 5,4 23,0 12,9 16,6 13,4 0,3 5,7 390,2

129,9 114,3 24,4 8,5 9,4 21,3 13,1 14,9 12,1 0,4 6,5 354,7

152,2 135,9 30,6 14,5 10,4 23,1 17,1 19,1 15,0 0,7 5,3 423,9

1634,3 1431,9 367,7 285,1 251,1 240,3 208,5 189,0 150,0 140,7 124,5 5023,0

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

RM

24,5 26,1 15,5 6,2 72,3

25,2 27,5 15,2 10,8 78,6

28,5 21,6 17,7 16,7 84,4

30,7 27,5 18,4 14,9 91,4

25,5 26,9 15,7 17,1 85,2

31,3 31,4 15,0 14,5 92,2

31,0 32,3 18,0 13,0 94,3

24,7 27,4 17,7 12,2 82,0

23,0 24,9 17,2 9,1 74,2

24,2 24,4 19,9 10,5 79,0

25,0 20,8 16,9 12,1 74,9

28,7 29,2 21,3 12,4 91,5

322,2 320,0 208,5 149,3 1000,0

20

4222 – Podorlická křída v povodí Orlice č. VHB Název místa 410238 410237 410236 410248 410239 410245 410235 410173 410241 410234 410244 410233 410270 410232 410260 410240 410255 410282 410259 410283 410261 410277 410267

Litá, Lt 6 Litá, Lt 2 Litá, V 2 AQUA a.s. Rychnov n.K.- RK-1A, RK-1, RK-3 Litá, Lt 8 a AQUA Rychnov n.K.-Císařská studánka, Solnice Litá, Lt 1 Černčice, Lt 4 Litá, Lt 9 a Litá, Lt 02 AQUA a.s. Rychnov n.K.- Vamberk, Luka Litá, Lt 01 a AQUA a.s. Rychnov n. K. - Semechnice V3 Litá, V 1 b AQUA Rychnov n.K.-Kostelec,Tutleky Litá, Lt 3 AQUA a.s. Rychnov n.K.-Dobruška, Pulice OÚ Potštejn, vrt P1 Žap-Vak-Vodovod Opočno - Opočno,park Mlékárna Opočno AQUA a.s. Rychnov n.K.- Křivice K2 AQUA a.s. Rychnov n.K.- Častolovice V-3 Paseky AQUA Rychnov n.K.-Kostelec, Za Kapličkou Celkem

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

RM

77,4 83,6 75,1 105,9 60,1 51,8 51,3 42,7 35,6 31,4 28,8 25,1 20,7 22,0 20,0 21,1 14,2 16,8 12,3 13,7 11,8 8,0 7,3 836,4

61,9 84,8 68,2 73,0 58,7 52,2 48,9 38,9 34,8 31,8 28,4 22,2 25,4 20,6 14,4 8,3 12,9 15,2 11,5 9,3 10,9 8,7 13,5 754,3

68,4 85,0 83,2 75,7 55,5 49,2 52,1 47,2 43,6 35,2 24,5 25,3 23,4 23,0 13,1 10,2 14,0 15,3 13,9 11,2 10,9 10,2 14,9 805,0

79,1 91,1 83,2 78,4 62,4 54,0 45,3 47,8 41,4 33,8 25,2 23,8 27,3 17,9 17,4 27,7 16,8 13,9 11,9 11,1 12,0 9,9 9,8 841,3

108,0 49,8 57,3 61,4 87,3 48,7 49,7 48,6 44,8 35,3 24,7 24,8 21,3 18,5 19,1 28,9 14,5 13,7 12,5 11,9 3,5 10,8 9,8 804,6

64,1 37,4 48,2 82,7 61,4 58,0 47,4 47,9 44,1 31,1 25,3 24,9 24,3 15,8 20,0 20,0 16,2 14,2 14,5 10,6 10,8 12,2 10,7 741,8

58,2 108,5 86,4 68,1 36,9 53,3 48,1 47,2 39,6 31,6 27,7 25,6 22,8 18,0 21,4 21,4 15,1 14,8 16,2 10,8 11,5 14,5 9,4 807,1

76,8 124,7 75,0 59,5 30,9 63,7 48,0 46,8 35,8 33,9 24,1 22,0 26,0 17,6 18,2 27,9 18,1 12,6 13,3 11,3 10,8 9,5 7,0 813,2

88,9 74,7 85,1 61,6 79,4 53,7 46,8 48,6 40,8 30,1 21,6 21,9 18,7 18,1 17,8 1,6 16,7 10,9 13,4 11,5 10,4 9,1 6,9 788,4

100,9 84,0 78,6 68,1 83,4 50,2 47,6 51,7 44,7 31,1 22,9 23,3 20,4 19,1 19,8 0,0 21,0 11,9 12,9 11,7 10,2 9,2 6,3 829,1

104,1 79,2 84,8 61,5 80,1 57,3 47,1 48,4 41,8 30,5 23,0 22,9 20,2 19,0 19,5 15,3 22,0 13,8 12,1 12,1 11,3 9,1 2,5 837,7

116,4 96,5 82,6 59,2 80,1 54,4 52,3 47,8 42,8 31,0 21,2 21,9 21,7 19,2 18,0 22,6 18,1 13,4 13,8 12,3 11,7 8,1 6,7 871,6

1004,1 999,3 907,6 855,1 776,1 646,4 584,4 563,7 489,9 386,7 297,4 283,7 272,2 228,8 218,7 204,9 199,5 166,7 158,4 137,3 125,8 119,1 104,7 9730,5

21

4231 – Ústecká synklinála v povodí Orlice č. VHB Název místa 420102 420126 420127 420098 420099

OVS Č. Třebová - Vrbovka Vodovod Ústí nad Orlicí - Perla 06 Ústí nad Orlicí - UO-2 OVS Č. Třebová - ČT 2B OVS Č. Třebová - Rybník Celkem

4240 – Královédvorská synklinála č. VHB Název místa

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

RM

95,9 59,3 21,6 24,0 11,5 212,3

80,4 56,8 21,6 20,1 10,2 189,1

93,0 59,6 28,4 23,2 12,0 216,2

88,3 55,1 26,8 22,1 11,7 204,0

89,3 52,7 28,9 22,3 11,2 204,3

94,4 59,0 20,3 23,6 13,3 210,5

95,0 54,3 21,6 23,7 14,4 209,0

89,7 51,2 20,2 22,4 11,0 194,5

85,0 46,7 25,8 21,2 11,0 189,6

85,3 53,5 22,8 21,3 12,0 195,0

81,5 51,6 23,6 20,4 10,8 187,9

89,2 59,9 21,0 22,3 11,8 204,1

1066,9 659,5 282,6 266,7 140,7 2416,4

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

RM

410055 410062 410051

VaK Dvůr Králové, HVA 1 "Teplárna " VaK Dvůr Králové HV 1 "Hrubá Luka" VaK Dvůr Králové - Kocbeře - Janská Studánka

36,3 29,8 13,5

38,1 34,6 11,7

43,2 39,4 14,8

46,7 34,1 14,3

46,7 29,6 16,2

44,5 33,7 14,6

44,1 29,8 15,3

46,9 35,2 15,8

44,3 28,7 15,5

46,6 31,0 16,9

42,5 28,1 15,3

48,3 21,5 15,8

528,0 375,5 179,9

410063

VaK Dvůr Králové HV 2 "Borka"

11,7

12,7

12,0

7,6

4,5

5,2

13,5

14,4

11,9

12,4

12,5

7,7

126,0

410110

ZOO Dvůr Králové

8,0 99,3

8,7 105,7

8,3 117,7

8,6 111,3

9,1 106,1

10,2 108,2

11,5 114,2

9,9 122,2

9,2 109,5

8,5 115,3

8,0 106,4

7,5 100,8

107,3 1316,7

Celkem

4261 – Kyšperská synklinála č. VHB Název místa 420119 410324 410312

VaK Jablonné n.O. - Letohrad,štola Vodovod Žamberk Vodovod Žamberk Celkem

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

RM

33,6 27,4 12,4 73,3

39,0 25,1 12,2 76,2

36,5 28,6 13,0 78,0

39,8 25,9 11,8 77,5

39,0 24,7 13,3 77,0

46,9 29,8 12,5 89,2

43,5 32,0 12,3 87,8

43,3 25,7 13,5 82,5

44,9 22,0 11,9 78,7

30,7 11,7 12,7 55,1

40,6 21,4 12,9 74,9

40,2 24,5 13,4 78,0

478,0 298,7 151,8 928,4

22

4270 – Vysokomýtská synklinála č. VHB 420067 420034 420053 420051 510217 420032 420312 420109 420065 420133 420044 420078 420056 510956

Název místa VaK V. Mýto - Cerekvice,Pekla S1 VHOS Mor.Třebová - Sebranice, vrty VHOS Mor.Třebová - Čistá Vodovody Litomyšl,Nedošín VHOS Mor. Třebová - Polička (vrt V6) Vodovody Litomyšl - Benátky VaK Chrudim-Nové Hrady VaK V.Mýto - Javorník Vertex Litomyšl VaK Jablonné n.O. - Svatý Jiří, vrt NJ 1 Vodovody Litomyšl - Benátky Obecní vodovod Čistá Vodovody Litomyšl - Osík VHOS Mor. Třebová - Polička (vrt V7) Celkem

4310 – Chrudimská křída č. VHB

Název místa

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

RM

77,9 51,2 44,2 31,2 29,3 16,8 12,4 12,4 10,2 14,9 6,0 8,6 7,4 6,2 328,7

76,5 41,1 46,6 29,5 27,2 15,3 11,2 12,7 10,9 11,8 6,3 9,6 7,0 7,0 312,5

87,1 50,3 43,9 32,5 31,4 17,0 12,8 14,3 11,4 14,0 7,3 8,6 8,1 10,7 349,3

83,5 48,2 42,7 32,4 30,0 16,8 12,7 13,4 11,9 14,1 6,7 9,4 8,4 10,0 340,0

85,0 48,5 35,6 33,9 28,3 19,7 12,6 12,3 12,9 9,5 3,9 8,6 9,2 10,7 330,4

91,6 59,5 41,1 35,7 31,4 22,8 16,2 14,6 13,4 15,7 2,5 9,9 10,5 10,7 375,6

88,2 55,7 45,0 39,6 29,5 25,4 15,3 16,5 14,7 14,1 1,1 10,0 10,9 8,2 374,1

71,0 58,8 40,5 36,9 31,4 19,7 15,3 12,4 12,5 11,9 1,8 9,9 9,5 9,3 340,9

76,6 53,9 33,8 35,7 29,4 5,2 12,2 9,6 12,6 9,7 16,9 9,8 9,3 9,9 324,7

72,4 49,4 34,8 35,3 24,7 0,0 13,1 10,1 13,2 10,4 23,9 9,7 9,7 9,1 315,8

80,9 55,2 36,1 36,0 31,5 0,0 10,3 9,8 11,3 9,5 22,0 9,7 9,4 7,7 329,5

79,1 53,3 36,7 32,4 25,5 0,0 10,6 10,3 12,0 10,3 25,1 9,6 10,1 6,9 321,9

969,7 625,0 481,0 411,1 349,6 158,6 154,6 148,3 147,0 145,8 123,5 113,4 109,5 106,4 4043,5

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

RM

188,6 46,8 24,7 17,2 0,0 13,1 27,5

232,0 24,1 35,8 17,3 2,0 12,9 23,2

254,7 21,2 41,9 20,2 0,0 15,8 20,4

232,9 23,8 23,8 22,7 0,0 15,3 15,9

213,5 42,3 35,2 23,0 0,0 13,9 5,7

220,7 42,5 34,7 25,1 49,1 14,9 5,6

209,4 50,5 30,5 26,3 58,1 16,0 3,7

152,3 37,2 41,7 22,7 51,6 14,8 3,6

183,8 6,9 40,1 19,9 54,8 13,9 5,0

195,8 34,5 25,7 22,4 3,7 13,3 10,6

229,0 36,8 29,7 20,4 0,0 14,4 19,3

229,5 48,8 26,4 20,9 0,0 13,3 29,5

2542,5 415,3 390,3 257,9 219,3 171,5 170,1

VAK Pardubice-Choltice, Luhy vrt CH 4a

6,1

8,0

7,3

7,2

12,5

14,2

15,4

10,7

22,7

6,1

19,7

14,6

144,5

OÚ Chroustovice - Žilovice

8,7

8,1

8,6

8,4

8,5

10,1

10,6

8,4

7,9

7,9

7,9

8,8

103,8

6,4 339,0

4,2 367,8

11,9 401,9

13,3 363,4

10,7 365,4

8,0 424,9

7,9 428,3

6,9 349,9

6,9 361,8

7,1 327,1

6,9 384,1

12,2 404,0

102,4 4517,5

420276 420194 420196 420274 420283 420279 420335

VaK Chrudim-Podlažice VAK Pardubice-Choltice, Luhy vrt CH-5 VAK Pardubice - Jankovice, Brloh Ja-6, V-3 Město Skuteč VaK Chrudim-Markovice VaK Chrudim - Luže TECHNOPARK, k.s. Staré Čívice

420195 420310 420214

Transporta Chrudim - sanace Celkem

23

4320 – Dlouhá mez – jižní část č. VHB Název místa 420415 420419 420418 420414 420397 420422

VaK Havl.Brod - Horní Studenec štola 1 VaK Havl.Brod- Horní Studenec (Štola sušárna) VaK Havl.Brod-Horní Studenec (Štola kostel) VaK Havl.Brod-Horní Studenec - Matura VaK Havl.Brod-Horní Studenec, studna MNV VaK Havl.Brod-Ždírec studna Celkem

4330 – Dlouhá mez – severní část č. VHB Název místa 420404 420432

VaK Havl.Brod-Předboř, Blatnická studna VaK Havl.Brod-Kladruby 7 studní Celkem

4410 – Jizerská křída pravobřežní č. VHB Název místa

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

RM

88,7 23,3 15,9 15,7 10,0 8,4 161,9

65,4 23,1 17,3 11,5 9,4 8,1 134,7

52,4 52,6 25,7 9,2 10,0 10,1 160,0

81,8 37,8 20,1 14,4 10,0 9,0 173,2

99,8 34,0 18,9 17,6 10,0 8,9 189,2

107,6 30,6 19,4 19,0 10,0 10,0 196,6

86,8 31,6 19,6 15,3 10,0 9,2 172,6

82,8 46,4 22,3 14,6 10,0 9,7 185,9

71,8 51,8 26,2 12,7 10,0 9,1 181,5

105,7 34,0 19,2 18,7 10,0 8,4 196,0

100,0 30,6 17,0 17,6 10,0 9,5 184,6

65,9 39,1 20,4 11,6 10,0 8,1 155,1

1008,8 434,9 241,9 178,0 119,4 108,4 2091,3

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

RM

6,9 14,6 21,5

11,1 13,1 24,1

15,3 8,6 23,9

13,5 5,1 18,6

11,6 10,9 22,5

15,0 12,7 27,7

15,9 11,5 27,5

16,6 6,4 23,0

17,2 12,2 29,5

15,3 7,1 22,3

13,1 14,5 27,5

14,3 9,6 23,9

165,8 126,2 292,0

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

RM

430274 430074 430040

Vodárna Káraný - ČS Kochánky VaK Ml. Boleslav - Bělá p.B. - Páterov SčVK Teplice - Libíč

319,8 168,7 182,1

259,5 111,7 151,6

301,7 152,0 155,7

259,5 132,5 196,9

282,9 136,8 184,1

173,3 214,4 192,4

266,6 201,7 169,5

284,3 198,7 178,4

300,0 197,5 153,2

191,8 199,7 134,0

388,2 192,6 160,0

78,3 176,7 143,4

3105,7 2083,0 2001,2

430041 430197 430318

SčVK Teplice - Dolánky SčVK Teplice - Dolánky Daliměřice VaK Ml.Boleslav-Bakov n. J. - Rečkov

160,6 72,5 52,4

130,7 66,5 83,7

149,8 76,2 71,0

81,0 85,5 75,2

76,4 89,2 95,6

81,0 80,2 49,7

111,8 76,8 82,7

72,9 73,8 74,9

67,4 60,9 58,9

83,1 51,5 78,9

89,2 81,8 44,8

156,5 65,2 53,3

1260,5 880,1 821,2

430279 430070 430032 430280 430278

Vodárna Káraný - Kochánky vrt P10 VaK Ml. Boleslav Bakov n.J. - Klokočka SčVK Teplice - Lesnovek Vodárna Káraný - Kochánky vrt P11 Vodárna Káraný - Kochánky vrt P8

38,7 38,7 33,5 56,1 45,0

34,9 43,0 29,0 46,1 40,4

39,7 58,7 29,2 39,0 45,4

38,8 33,4 32,9 9,8 8,1

39,8 58,6 33,7 0,0 0,0

37,8 49,4 34,1 0,0 15,0

38,3 21,6 35,0 0,0 0,5

40,6 3,9 38,6 21,0 17,4

39,4 17,6 26,6 25,6 40,0

35,9 5,7 35,6 44,3 46,4

39,3 40,8 20,1 52,6 44,2

40,5 53,6 36,4 54,4 45,8

463,7 424,9 384,7 348,9 348,2

430071 430319 430043

VaK Ml. Boleslav Bakov n.J. - Nová Ves VaK Ml.Boleslav - Bělá pod Bezdězem SčVK Teplice - Čtveřín

39,2 18,8 13,9

34,8 19,5 13,6

25,1 21,8 16,8

19,8 23,5 16,0

23,7 24,7 15,2

23,0 28,4 18,0

24,3 31,2 22,1

24,7 27,1 20,3

23,2 22,6 18,1

24,4 22,5 18,7

23,5 20,7 17,7

24,1 27,0 21,9

309,7 287,8 212,4

430198

SčVK Teplice - Nudvojovice

4,8 1244,7

8,3 1073,3

15,5 1197,6

5,6 1018,6

4,6 1065,2

7,2 1003,7

23,5 1105,6

14,6 1091,3

20,0 1071,1

15,0 987,4

8,1 1223,6

9,3 986,4

136,5 13068,5

Celkem

24

4420 – Jizerský coniak č. VHB 430521 430365 430376

Název místa

Sklopísek Střeleč - důlní vody VOS Jičín-Sobotka, Střehom Město Dolní Bousov - Střehom Celkem

4430 – Jizerská křída levobřežní č. VHB Název místa 430273 430296 430400 430322 430371 430329 430401 430067 430056 430356

Vodárna Káraný - ČS Benátky n.J. VaK Ml.Boleslav-Benátky II. - ČOV VaK Nymburk-Milovice VaK Ml.Boleslav-Mnich.Hradiště, Sychrov Kofola a.s., Mnichovo Hradiště (býv. KLIMO) VaK Ml.Boleslav-Dobrovice Město Lysá n. Labem (kvarter) Město Lysá nad Labem (Cenoman) ŠKODA AUTO Ml. Boleslav-sniž. hladiny u hut.prov. Carborundum Benátky n. J. - hlavní závod Celkem

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

RM

171,6 19,2 13,4 204,2

152,9 11,6 11,0 175,5

178,1 11,4 10,4 199,9

175,8 13,5 10,6 199,8

194,4 11,4 10,2 216,0

191,0 14,4 12,2 217,6

183,2 20,4 13,6 217,1

248,5 22,1 11,1 281,7

202,2 15,4 11,5 229,1

182,7 10,7 10,4 203,8

233,1 13,2 10,1 256,4

261,5 11,7 9,8 283,0

2375,0 174,8 134,2 2684,1

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

RM

167,6 47,6 37,5 21,9 13,1 20,0 16,3 10,4 10,7 9,5 354,6

151,7 49,9 38,2 22,1 5,7 17,9 15,1 9,6 10,7 10,0 330,8

171,2 53,6 44,2 23,9 19,6 19,8 17,9 11,2 10,5 10,6 382,5

162,1 55,0 45,3 24,2 22,1 19,9 17,5 11,1 13,3 10,3 380,8

168,2 58,5 41,5 25,1 24,6 21,4 17,7 11,2 9,6 8,7 386,5

160,4 59,1 44,3 26,5 26,2 23,1 19,7 12,3 10,6 9,7 391,6

170,6 69,8 41,6 26,8 32,1 20,7 20,7 11,5 10,8 9,8 414,4

171,2 64,9 40,3 24,5 32,2 16,9 15,6 12,4 11,2 8,0 397,2

111,1 53,0 39,7 23,3 8,8 15,0 14,3 12,8 13,2 8,6 299,8

0,0 62,0 41,1 24,6 26,4 17,9 14,6 12,7 9,0 9,8 218,0

38,9 51,9 40,7 21,8 31,9 14,7 14,9 12,5 11,7 10,3 249,2

3,4 60,6 41,1 27,2 27,1 17,6 9,2 10,2 11,0 10,1 217,2

1476,3 685,8 495,5 291,8 269,7 224,8 193,3 137,8 132,3 115,3 4022,6

Vysvětlivky: I. – XII. ..................................................množství odebrané podzemní vody v kalendářním měsíci v tisících m3 RM ........................................................množství odebrané množství podzemní vody vyjádřené v tisících m3 č. VHB ...................................................identifikační číslo odběru podzemních vod pro vodohospodářskou bilanci odběry podzemních vod v HGR spadajícího do „bilanční územní působnosti“ Povodí Labe, státní podnik (1172 Kvartér Labe po Vltavu). odběry podzemních vod v HGR spadajícího do „bilanční územní působnosti“ Povodí Labe, státní podnik (4270 Vysokomýtská synklinála).

25


26


4.

Bilanční hodnocení

4.1

Hodnocení množství podzemních vod za rok 2010

Hodnocení množství a jakosti podzemních vod, stejně jako ostatní aktivity ve vodním hospodářství na úseku podzemních vod, je vázáno na hydrogeologické rajony. Pro hodnocení množství a jakosti podzemních vod jsou nezbytná následující data: • • •

data o zdrojích podzemních vod data o odebraném množství podzemních vod data o jakosti podzemních vod (nebyly k dispozici)

Tab. 9.

Odebrané množství podzemní vody a zdroje podzemní vody v hydrogeologických rajonech HGR

RM 2010 3 (tis. m )

RM 2010 (l/s)

1110 1121 1122 1130 1140 1151 1152 1160 1171 1172 1410 1420 1430 4110 4210 4221 4222 4231 4240 4250 4261 4270 4291 4310 4320 4330 4340 4350 4360 4410 4420 4430 4510 4521 4710 5151 5152 5161 5162 5211 6413 6414 6420 6531 6532

1390,0 334,9 5183,3 1635,5 163,2 2002,3 5729,5 397,5 6362,3 5525,1 77,9 274,3 864,9 5446,9 201,6 1202,1 10094,2 2774,5 1824,2 3323,0 1208,4 4874,8 257,9 4990,8 2616,1 977,8 576,0 693,7 2904,2 14609,3 3081,5 5291,7 724,7 302,6 1387,8 3958,0 674,5 249,3 304,7 464,1 989,5 4482,9 913,3 354,7 1296,7

44,1 10,6 164,4 51,9 5,2 63,5 181,7 12,6 201,7 175,2 2,5 8,7 27,4 172,7 6,4 38,1 320,1 88,0 57,8 105,4 38,3 154,6 8,2 158,3 83,0 31,0 18,3 22,0 92,1 463,3 97,7 167,8 23,0 9,6 44,0 125,5 21,4 7,9 9,7 14,7 31,4 142,2 29,0 11,2 41,1

27

Přírodní zdroje 1971 – 2000 (l/s)

Přírodní zdroje 2010 (l/s)

1064,1

1203,9

683,2 1200,6 493,2 476,6 1165,4 677,9 3307,5

946,7 1663,7 699,3 470,9 1151,6 931,6 5254,7

1294,9 184,2 173,6 278,7 293,9 3414,4 2292,3 311,7 767,3 431,6 518,1

2159,7 244,5 230,5 404,7 426,9 4490,6 1738,0 372,6 1217,0 627,0 335,4

3649,3

3914,9

785,3 478,2 234,1 4445,7 7753,5 2872,6 946,3 1760,1

1036,1 631,9 322,7 6799,0 8431,5 3104,2 1730,9 3379,9


Vysvětlivky: HGR...................................................... hydrogeologický rajon RM 2010 (tis. m3) .................................. roční odebrané množství podzemní vody v HGR vyjádřené v tisících m3 RM 2010 (l/s) ........................................ roční odebrané množství podzemní vody v HGR vyjádřené v l/s Přírodní zdroje 1971 – 2000 (l/s) ........... přírodní zdroje spočítané jako dlouhodobé průměrné měsíční mediány za období 1971 - 2000 (v l/s) Přírodní zdroje 2010 (l/s) ....................... přírodní zdroje spočítané jako měsíční mediány v roce 2010 (v l/s)

Bilanční hodnocení množství podzemních vod je provedeno dvěma způsoby: •

Hydrogeologické rajony, kde jsou k dispozici data ČHMÚ (velikost přírodních zdrojů podzemních vod spočítaných jako měsíční mediány v roce 2010 a velikost přírodních zdrojů podzemních vod spočítaných jako dlouhodobé průměrné měsíční mediány za období 1971 – 2000) jsou bilančně hodnoceny poměrem mezi maximální měsíční hodnotou odběru v roce 2010 a minimální měsíční hodnotou přírodních zdrojů podzemních vod spočítaných jako mediány v roce 2010 (MAX/MIN) – viz tabulka č. 10. Jedná se o hydrogeologické rajony 4110, 4221, 4222, 4231, 4240, 4250, 4261, 4270, 4310, 4320, 4330, 4340, 4350, 4360, 4410, 4420, 4430, 4510, 4521, 5151, 5161, 5162, 5211, 6413, 6414, 6420, 6531 a 6532. V případě, že poměr MAX/MIN je větší než hodnota 0,5 jedná se o rajony bilančně napjaté a je nutné další hodnocení v měsíčním kroku (viz tabulky č. 11 a 12). Poměr přesahující hodnotu 0,5 byl dosažen u 2 rajonů: 4320 Dlouhá mez – jižní část a 4222 Podorlická křída v povodí Orlice.

•

Pro hydrogeologické rajony, kde nejsou k dispozici zdrojová data ČHMÚ je bilanční hodnocení provedeno pouze na základě „specifického odběru“, tj. velikosti odběrů podzemní vody v roce 2010 rozpočítané na plochy rajonů (viz tabulka č. 13). Jedná se o hydrogeologické rajony 1110 – 1172, 1410 – 1430, 4210, 4291, 4710 a 5152. Nejvyšší specifikum odběru bylo dosaženo v rajonu 1171 Kvartér Labe po Jizeru 2 2 (2,27 l/s/km ), v rajonu 1122 Kvartér Labe po Pardubice (1,29 l/s/km ) a v rajonu 4320 2 Dlouhá mez – jižní část (1,26 l/s/km ). Vysoký odběr je i v rajonech 4110 Polická pánev 2 2 (0,81 l/s/km ), 1152 Kvartér labe po Nymburk (0,76 l/s/km ), 4222 Podorlická křída 2 2 v povodí Orlice (0,74 l/s/km ) a 1151 Kvartér Labe po Kolín (0,72 l/s/km ).

28


Tab. 10. Porovnání maximálních odběrů podzemní vody s minimálními zdroji podzemní vody v jednotlivých hydrogeologických rajonech v roce 2010 (pro rajony s kompletními daty – tj. pro 28 rajonů ze 45) HGR

4320 4222 4430 4420 4410 4240 4110 4330 4231 4250 4350 4340 4510 4310 4221 5211 4261 6531 4360 5151 4270 4521 5162 6414 6532 6420 5161 6413

PO 2010

MAX 2010

MIN 2010

(l/s)

(l/s)

(l/s)

83,0 320,4 168,7 98,2 463,4 58,0 172,9 31,1 88,0 105,9 22,1 18,4 23,2 158,6 38,4 15,1 38,4 11,5 93,6 126,9 155,0 9,7 9,8 143,7 41,6 29,9 8,0 31,6

93,4 338,0 203,5 120,2 518,7 63,1 206,4 42,5 94,6 118,1 25,2 22,1 26,8 180,3 43,3 16,7 44,2 13,0 99,1 146,9 181,5 11,1 11,0 166,7 47,5 35,5 9,6 34,4

151,3 551,3 424,6 252,9 1413,2 183,1 660,3 142,6 324,7 447,7 96,7 91,6 142,2 1002,2 314,1 166,4 479,9 156 1215,1 2111,1 2838,9 249,1 280,6 4700,5 1615,7 1817,6 560,5 3110,2

MAX/MIN

0,62 0,61 0,48 0,48 0,37 0,34 0,31 0,30 0,29 0,26 0,26 0,24 0,19 0,18 0,14 0,10 0,09 0,08 0,08 0,07 0,06 0,04 0,04 0,04 0,03 0,02 0,02 0,01

Vysvětlivky: HGR ..................................................... hydrogeologický rajon PO 2010 (l/s) ........................................ průměrný odběr podzemní vody v roce 2010 MAX 2010 (l/s) ...................................... maximální měsíční hodnota odběru podzemní vody v roce 2010 MIN 2010 (l/s) ...................................... minimální měsíční hodnota základního odtoku v roce 2010 MAX/MIN .............................................. poměr maximální měsíční hodnoty odběru podzemní vody a minimální měsíční hodnoty základního odtoku v roce 2010 ………………………………………bilančně napjaté rajony (2 rajony pro rok 2010)

Napjatá bilance Napjatá bilance mezi zdroji a odběry podzemních vod je v hodnocených hydrogeologických rajonech, kde stanovený poměr MAX/MIN přesahuje hodnotu 0,5 (tj. 50 %). Jedná se o rajony 4320 Dlouhá mez – jižní část (62%) a 4222 Podorlická křída v povodí Orlice (61%). K limitní hodnotě se částečně blíží rajon 4430 Jizerská křída levobřežní (48%) a 4420 Jizerský coniak (48%). Hodnoty pro jednotlivé rajony s napjatou bilancí jsou uvedeny v tabulkách č. 11 a 12. Ve srovnání s rokem 2009 poklesla bilanční napjatost v roce 2010 v rajonu 4221 Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje ze 183% na 14%, 4240 Královédvorská synklinála ze 69% na 34%, 4330 Dlouhá mez – severní část ze 66% na 30%, 4231 Ústecká synklinála v povodí ze 66% na 29%, 4420 Jizerský coniak ze 57% na 48%, 4250 Hořicko-miletínská křída ze 55% na 26% a 4310 Chrudimská křída ze 52% na 18%. K největšímu snížení avšak stále napjatého rajonu došlo u rajonu 4222 Podorlická křída v povodí Orlice z 813% za rok 2009 na 61% za rok 2010.

29


Rajon 4320 – Dlouhá mez – jižní část Rajon 4320 tvoří erozní relikt křídových sedimentů při rozvodnici Doubravy a Sázavy. Křídové sedimenty jsou zformovány do protáhlé brachysynklinály podél železnohorského zlomu, tedy ve směru SZ-JV. Hlavním kolektorem podzemních vod jsou bazální klastika perucko-korycanského souvrství v mocnosti až 40 m. Kolektor se přírodně odvodňoval v hlubokém údolí Cerhovky pramenními vývěry. Štolami a zářezy zachycené vývěry v okolí Studence jsou využívány jako vodárenské zdroje společností VaK Havlíčkův Brod a.s. (skupina Podmoklany – Želivka). Odběry ve Studenci zachycují pouze přírodní přeliv podzemní vody a nemohou zásadně překročit přírodní zdroje útvaru podzemních vod. Celkový odběr v rajonu 4320 ve výši 83,0 l/s vytváří vysoké 2 specifikum odběru 1,26 l/s/km (tab. 13), které je však pokryto vysokým specifickým odtokem 2 podzemní vody udávaném ve výši 3 – 5 l/s/km . Snížení průtoků v Doubravě stabilizuje VD Pařížov. Velikost zachyceného přírodního přelivu nemůže překročit přírodní zdroje stanovené jako základní odtok. I když se bilanční napjatost z roku 2009 ve výši 126% snížila v roce 2010 na 62% je pravděpodobné, že při stanovení dochází k metodické chybě. Proto byl rajon 4320 zařazen do projektu České geologické služby „Rebilance zásob podzemních vod“. Tab. 11.

Hodnocení hydrogeologického rajonu 4320 HGR 4320 Měsíc

Odebrané množství (l/s)

Přírodní zdroje 2010 (l/s)

Přírodní zdroje – období 1971 – 2000 (l/s)

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.

74,9 65,6 81,0 84,7 87,7 93,3 86,8 91,4 90,9 91,1 85,7 76,2

195,3 168,5 269,2 309,2 265,2 331,9 237,3 332,5 257,1 237,3 179,6 151,3

200,8 223,0 254,7 278,7 231,5 180,9 174,5 150,3 124,3 119,2 120,6 152,1

HGR 4320 Dlouhá mez - jižní část Přírodní zdroje 2010 (l/s)



350 300 250

l/s

200 150 100 50 0 0

1

2

3

4

5

6 m ěsíc

30

7

8

9

10

11

12


Rajon 4222 – Podorlická křída v povodí Orlice V mělké artéské křídové pánvi rajonu 4222 odebírají podzemní vodu vodovody Opočna, Dobrušky, Rychnova nad Kněžnou, Vamberka, Kostelce nad Orlicí a v jímacím území Litá Východočeská vodárenská soustava. Jímání podzemní vody je dlouhodobě ustálené a neobjevují se příznaky čerpání ze statických zásob podzemních vod. Vodárenský odběr Litá (cca 150 l/s) zásobující širokou hradeckou sídelní aglomeraci je trvale omezován střetem zájmu s ochranou přírodní rezervace Zbytka. Odběr je monitorován a velikost odběru je omezována s využitím institutu minimální hladiny (§ 37 zákona č. 254/2001 Sb.). Nízké stavy hladiny podzemní vody na odběry neovlivněném monitorovacím vrtu ČHMÚ v Byzhradci VP7222 pod 90% kvantil překročení, které signalizovaly období sucha v roce 2009 se objevily i na počátku roku 2010. V lednu a únoru byly přírodní zdroje hluboko pod dlouhodobým průměrem. Zlom nastal až v březnu, kdy došlo k výraznému vzestupu hladiny, která se udržovala na dobrém stavu po celý zbytek roku. Udávaná velikost přírodních zdrojů v červenci 2010 neodpovídá průběhu stavů hladiny podzemní vody. V červenci 2010 nedošlo k žádnému dramatickému propadu hladiny podzemní vody. Nicméně nízké hladina na počátku roku a ekologické limity hladiny v PR Zbytka opět vyvolaly nedostatek ve zdrojích Vodárenské soustavy východní Čechy. Výskyt období sucha je periodický a je nutné připravit postupy pro jeho překonávání ve formě plánů na překonání sucha, které omezí platnost limitů odběru. Trvale je však důležité zabezpečit větší dotaci podzemních vod. Řízená dotace podzemních vod, při které by byla povrchová voda z nádrže Mělčany na Dědině zasakována vrty do křídového kolektoru. Nepochopením přínosu víceúčelové nádrže pro navýšení minimálních průtoků a současně zvýšení artéských vývěrů v PR Zbytka je realizace nádrže z ekologických důvodů odložena. Bilanční napjatost v hodnotě MAX/MIN z roku 2009 123% poklesla v roce 2010 na 61%. Vzhledem k trvalé napjaté bilanci a střetům zájmu je rajon 4222 zařazen do projektu České geologické služby „Rebilance zásob podzemních vod“. Hodnocení hydrogeologického rajonu 4222 HGR 4222 Měsíc


Přírodní zdroje 2010(l/s)


I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.

331,8 301,5 322,2 335,2 323,4 299,1 323,8 325,0 316,5 332,3 334,5 349,0

551,3 565,2 2363,0 2986,4 2340,0 2355,6 700,3 1252,1 1357,7 2172,3 1471,9 1848,2

1 491,5 1 632,7 1 959,4 1 960,7 1 309,4 989,7 925,8 757,7 748,6 730,3 850,7 1 050,9

HGR 4222 Podorlická křída v povodí Orlice Přírodní zdroje 2010 (l/s)



3 500 3 000 2 500 2 000

l/s

Tab. 12.

1 500 1 000 500 0 0

1

2

3

4

5

6

7

m ěsíc

31

8

9

10

11

12


Kvartérní hydrogeologické rajony, pro které ČHMÚ nestanovil velikost zdrojů podzemních vod, mohou být bilančně hodnoceny na základě porovnání specifického odtoku podzemní vody 2 2 (l/s/km ) s odběrem podzemní vody rozpočteným na jednotku plochy rajonu (l/s/km ). Dlouhodobý specifický odtok podzemní vody byl publikován v mapě (Krásný, J. ed. 1979: Mapa odtoku podzemní 2 vody ČSSR. — ČHMÚ, Praha), pro labské fluviální sedimenty se uvažuje s hodnotou 2 – 3 l/s/km . Pro názorný příklad o intenzitě využívání jednotlivých hydrogeologických rajonů ve správním území Povodí Labe, státní podnik byla sestavena tabulka č. 13. Tab. 13.

Odebrané množství podzemní vody v jednotlivých hydrogeologických rajonech na jednotku plochy

HGR

RM 2010 3

1171 1122 4320 4110 1152 4222 1151 4410 4420 1172 4330 4231 1420 4240 5152 1130 4310 4250 4261 5211 4270 4430 1430 4210 6414 4221 1110 5151 4291 1160 1410 4350 1121 4340 6532 5162 5161 6420 6413 4510 1140 4360 4521 4710 6531

RM 2010

Plocha HGR 2

RMq 2010 2

(tis. m )

(l/s)

(km )

(l/s/km )

6362,3 5183,3 2616,1 5446,9 5729,5 10094,2 2002,3 14609,3 3081,5 5525,1 977,8 2774,5 274,3 1824,2 674,5 1635,5 4990,8 3323,0 1208,4 464,1 4874,8 5291,7 864,9 201,6 4482,9 1202,1 1390,0 3958,0 257,9 397,5 77,9 693,7 334,9 576,0 1296,7 304,7 249,3 913,3 989,5 724,7 163,2 2904,2 302,6 1387,8 354,7

201,7 164,4 83,0 172,7 181,7 320,1 63,5 463,3 97,7 175,2 31,0 88,0 8,7 57,8 21,4 51,9 158,3 105,4 38,3 14,7 154,6 167,8 27,4 6,4 142,2 38,1 44,1 125,5 8,2 12,6 2,5 22,0 10,6 18,3 41,1 9,7 7,9 29,0 31,4 23,0 5,2 92,1 9,6 44,0 11,2

88,7 127,8 65,7 214,0 238,6 434,5 88,1 685,0 152,2 293,8 60,3 176,3 21,5 145,3 60,0 181,9 595,8 435,1 171,3 72,1 799,9 899,5 172,5 40,3 899,6 252,5 295,3 862,7 61,3 105,1 20,7 278,7 146,1 275,9 726,2 171,1 147,2 566,6 701,6 602,7 146,9 2845,7 337,6 1881,8 816,7

2,27 1,29 1,26 0,81 0,76 0,74 0,72 0,68 0,64 0,60 0,51 0,50 0,41 0,40 0,36 0,29 0,27 0,24 0,22 0,20 0,19 0,19 0,16 0,16 0,16 0,15 0,15 0,15 0,13 0,12 0,12 0,08 0,07 0,07 0,06 0,06 0,05 0,05 0,04 0,04 0,04 0,03 0,03 0,02 0,01

32


Vysvětlivky: HGR ..................................................... hydrogeologický rajon RM 2010 (tis. m3) .................................. množství odebrané podzemní vody v roce 2010 vyjádřené v tisících m3 RM 2010 (l/s) ........................................ množství odebrané podzemní vody v roce 2010 vyjádřené v l/s RMq 2010 (l/s/km2) ............................... roční odebrané množství podzemní vody v l/s na jednotku plochy

4.2

Hodnocení jakosti podzemních vod za rok 2010

Dle § 10 novelizovaného zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, byla vypuštěna povinnost oprávněných, jejichž povolení 3 3 k nakládání s vodami je alespoň 6 000 m /rok nebo 500 m /měsíc, zjišťovat jakost vody a předávat výsledky tohoto měření příslušnému správci povodí. Data o jakosti podzemních vod jsou za rok 2010 neúplná či zcela chybí a nelze je proto relevantně statisticky zpracovat. Pro zhodnocení jakosti jímané podzemní vody s hodnocením kvality podzemní vody ve státní monitorovací síti byly pro každý hodnocený ukazatel převzaty mapy od ČHMÚ jako výstup z hydrologické bilance za rok 2010. Mapy podle jednolitých ukazatelů (chloridy, sírany, amonné ionty, dusičnany, chemická spotřeba kyslíku manganistanem, měď, olovo, kadmium a reakce vody) jsou uvedeny na obrázcích č. 3 – 11.

33


Obr. 3. Chloridy

34


Obr. 4.

Sírany

35


Obr. 5. Amonné ionty

36


Obr. 6. Dusičnany

37


Obr. 7. Chemická spotřeba kyslíku manganistanem

38


Obr. 8. Měď

39


Obr. 9. Kadmium

40


Obr. 10. Olovo

41


Obr. 11. Reakce vody

42


5.

Závěr

Předkládaná Zpráva o hodnocení množství a jakosti podzemních vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik byla zpracována v souladu s vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a údajích pro vodní bilanci. Bilanční hodnocení bylo provedeno v hydrogeologických rajonech v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik s těmito výsledky: Zdrojová část pro hodnocení množství podzemních vod byla kompletně stanovena pouze pro 28 ze 45 rajonů (viz tabulka č. 9). Některé rajony, které vzhledem k absenci dat o zdrojích nemohly být hodnoceny podle metodiky, byly hodnoceny podle intenzity odběru na jednotku plochy (viz tabulka č. 13) a porovnány se specifickým odtokem podzemní vody. Problematiku hodnocení zdrojů podzemních vod pro celou oblast povodí Labe je nutné vyřešit. Do seznamu významných rajonů bylo zařazeno 20 hydrogeologických rajonů s významnými odběry podzemních vod, či významným oběhem podzemních vod (viz tabulka č. 2). Správní území Povodí Labe, státní podnik v současné době částečně plošně přesahují hydrogeologické rajony 1172, 4270, 4320, 4510 a 4710, naopak ve správním území Povodí Labe, státní podnik se nacházejí části hydrogeologických rajonů 4232, 4262, 4640 a 4720. Ve správním území Povodí Labe, státní podnik bylo v roce 2010 evidováno 1292 hlášení 3 o odběrech (z toho bylo bilancováno 1029 odběrů větších než 500 m /měsíc) podzemní vody 3 o celkovém objemu 112 992,4 tis. m odebrané vody. Vodárenské odběry ve výši 99 043,6 tis. 3 m tvoří 87,7% z celkového množství. Při bilančním hodnocení minulého roku 2010 byl zjištěn napjatý bilanční stav ve 2 rajonech: 4320 Dlouhá mez – jižní část (62%) a 4222 Podorlická křída v povodí Orlice (61%). V rajonech, kde dosud nebyly stanoveny zdroje podzemních vod, byla orientačně zjištěna napjatá bilance podobně jako v předchozích letech v rajonu 1171 Kvartér Labe po Jizeru. Hodnocení jakosti podzemních vod z ohlašovacích dat správci povodí nebylo pro rok 2010 zpracováno. Dle § 10 novelizovaného zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, byla vypuštěna povinnost zjišťovat jakost a výsledky hlásit příslušnému správci povodí. V bilanci proto byly použity mapy kvality podzemní vody v monitorovací síti ČHMÚ. Výrazný pokles přírodních zdrojů podzemních vod oproti průměrným stavům z období 1971–2000 z let 2008 a 2009 přetrval do jarních měsíců roku 2010 a vyvolal v několika intenzivně exploatovaných rajonech napjatý bilanční stav i nedostatečnou výkonnost jímacích vodárenských zařízení. Ve druhé polovině roku 2010 byl naopak stav hladiny v monitorovaných vrtech ČHMÚ nadprůměrně vysoko. Periodický výskyt období sucha, kdy přírodní zdroje i stavy hladin klesají pod kvantil 85% překročení měsíčních průměrů vyvolává potřebu adaptačních opatření ve formě plánů k překonání sucha. Formou krizového plánu je zaveden integrovaný management zdrojů a dočasně odstraněny limity odběrů tak, aby byla zachována dostatečná vydatnost vodárenských zdrojů. Zdrojová část kvantitativní bilance byla opět rok 2010 stanovena jen zhruba pro polovinu hydrogeologických rajonů v oblasti. Stejně jako v předchozích letech zůstává problematické stanovení velikosti zdrojů podzemních vod pro všechny rajony. Tyto nedostatky mají být odstraněny realizací vodohospodářských opatření C.5 a C.6 uvedených v Plánu hlavních povodí ČR vyhlášeném nařízením vlády č. 262/2007 Sb. K realizaci těchto opatření se realizuje projekt České geologické služby „Rebilance zdrojů podzemních vod“, který je zařazen do Operačních programů životního prostředí (OPŽP). V projektu rebilance probíhá zpřesňování litologie a struktury významných kolektorů a je vyhlášeno výběrové řízení na subdodavatele speciálních prací. Výsledky tohoto projektu budou vodohospodářskou bilanci velmi cenné.

43

Vodohospodářská bilance za rok 2010

Recommend Documents