Kreslil Jan Sleklík
Voda pro Brno?!
Václav
Štěpánek
?E
U ~
V březnu letošního roku zaplavily ulice města Brna letáky nade psané Provolání k občanům města Brna a širokého okolí. Vzbudily mezi obyvatelstvem značný rozruch. Jak by také ne, vždyť se v nich jednalo o zásobování pitnou vodou, která, jak všichni vědí, se v Brně honosí názvem pitná neprávem. Proto vyvolalo oprávněné rozhořčení jednání "málo odpovědných a podivných mluvčích ně kterých občanských fór obcí. svrateckého údolí, kteří pro své míst ní, ne-li i osobní zájmy požadují pod heslem ochrany přírody a ži votního prostředí zastavení výstavby brněnského oblastního vodo vodu (dále jen BOV) a vypracování nereálných náhradních řešení." Logickým činem každého takto pobouřeného občana pak byl pod pis na arch občanského fóra pracovní'ků vodohospodářských or ganizací v Brně (právě ono totiž celou akCi vyvolalo), jímž schva loval koncepci budovaného nového vodovodu a žádal její urychle né dokončení. Zároveň byl občan ubezpečen, že vírská přehradní nádrž "je pro brněnskou oblast jediným reálně dostupným a upra vitelným zdrojem pitné vody, kde lze zajistit vyhovující vývoj ja kosti vody, kde budou minimalizovány dopady tak velké stavby na
o
Chemický rozbor vody z přehradní nádr že Vír nevypadá zdaleka lak idylicky jako okolní krajina. Trvale se zvyšuje obsah du· sičnanů (dnes se pohybuje mezi 20 a 30 mg v litru) a fusforečnanů , v loňském roce zde poprvé Krajská hygienická stanice v Brně naměřila rezidua toxických orga· nických látek a v dnov ý ch s e dimentech byla prokázána přítomnost t ěžkých ko vů. Fo to Lubomír Zelinka
1
přírodní prostředí a 'který zaručí pitnou vodu pro 800 tisíc obyvatel Jihomoravského kraje". Nakonec pak vodohospodáři sdružení v občanském fóru zdůrazĎu jí, že "žádné jiné řešení, které by lidem konečně dalo jakostní a opravdu pitnou vodu, neexistuje" a toto své tvrzení podkládají svou mnohaletou prací na přípravě nedávno zahájené stavby. Pro jistotu ovšem ještě při každé příležitosti hrají i na moravskou strunu - kdyby se totiž investice na tuto akci za stavily, smáli by se jedině Pražáci a Moravané by opět ostrouhali kolečka. Úspěch celé a'kce byl strhující před podpisovými archy se tvořily dlouhé fronty a propagátoři a budovatelé nového vodo vodu si radostí mnuli ruce. Když jde o "dobrou věc", tak přece trochu demagogie nemůže škodit. Jistá, ovšem nesrovnatelně menší část brněnské veřejnosti, která měla možnost se s celým projektem BOV více či méně seznámit, si ovšem v této souvislosti již delší dobu klade znepokojivé otázky a pokouší se na ně i odpovídat. Je opravdu předkládaná koncepce jediná a nejlepší? Poteče z vírského přivaděče skutečně pitná voda a potřebuje jí Brno a okolí opravdu takové množství, jaké je ve stu diích vodohospodářů předkládáno? Je vírská nádrž opravdu jediným zdrojem vody pro Brno? Budou dopady této velké stavby na kra jinu a přírodu minimalizovány opravdu tak, jak se tvrdí? Čtenáři Veroniky jsou již o stavbě vodovodu částečně informováni (viz čísla 1 a 3 roč. 1989), pokusme se proto bez dalších úvodů na nastíněné otázky odpovědět. Koncepce vodohospodářů předpokládá, že po roce 2000 bude BOV zásobovat vodou asi 560000, v roce 2030 pak 650000 obyvatel (vi díme tedy, že údaj 800 000 na letáku vodohospodářského OF byl záměrně nadsazený), pro něž pak bude třeba v roce 2000 zabezpečit 3000 vteřinových litrů pitné vody, v roce 2030 pak 4000 vteřinových litrů. Tento předpolklad vychází z toho, že k roku 2000 bude v Brně činit průměrná spotřeba pitné vody na osobu a den 484 litrů. Na zabezpečení tohoto odběru se budou nejvyšší měrou podílet bře zovský a nově budovaný vírský přivaděč, jenž by měl k roku 2000 dodávat 0,85-1,45 vteřinových kubíků vody. Ani toto množství však nebude podle vodohospodářů stačit, a tak již někdy kolem roku 2010 bude nutno na horní Svratce vybudovat další nádrž - bo rovnickou, která má nadlepšit možnosti odběru vody z Víru a udr žet průtok vody v korytě řeky na takové míře, která by neohrozila ekologii řeky. Tato čísla pochopitelně sama o sobě musejí každého přesvědčit o tom, že výstavba nového přivaděče je nezbytná. Zamyslíme-li se ale hlouběji nad tím, co v sobě skrývají, již se tak přesvědčivá zdát nemusejí. Zmíněné prognózy totiž počítají s tím, že se spotře ba vody bude neustále zvyšovat, stejně jako musí nutně růst počet obyvatel Brněnska a míra jejich napojení na veřejnou vodovodní síť. Těžko říci, z jakých demografických pramenů vodOhospodářští odborníci vycházejí (náš národ se v posledních letech sotva stačí reprodukovat a také tendence stěhování do velkých měst již po-
2
Na tom neulpí lež Jinrlřich
Zogata
Do vzduchu cválají luční kuníci pud h říva mi lip nic Od oídlištnÍch r emízek purZávají zrán a n a v eče r Cht ěj í
a n ést
m ne nosit chtějí se kudy jdu
Nemohu ,e jim ,vylhat Dýhové dvei'e - denne je odemykám a zamykám jsou pro ně pořád zar ubaný l es Z pastuších tob olek rozsutých pod él ulic s tromů naproti podráží tamaryše k Hry zo u rosná zubadélk a -
Zahraniční
koníci
aktivity
S novou :p,oli-ti,c kou s Huací s e zcela hr,a ni ce i 'PT'O mezinár odní ,ochr an ář s ké k o ntakty. Zatím se dí.ky velk orys'osti a p o d po ře zá p adoevr op s k ých part ne'rů zdá, že tyto živé v,z tah y ,nebu de limi,tovat a ni naše fi n a nční sit uace, a le hl a vn ě j.azyk ové bariér y. Ze,jména mla dí ochr á nci p ř í rod y by ,pomocí in te nzívních k ur s ů měli nač eI/pa.t a le Slpoň základní zn a· los ti ang,l i:ctin y a nffinciny nez bytné ke komunikaci v n ašem rOlz šiř u j ícím se živo t ním IPr,ostoru. ZáJjem o S;polu 'práci ze z a'h ran ičí je velký. Svě'dčí o tom mi mo ji'n é i dvě nej v ětš í jar n í aikce s pojené '8 hesl y ,tl'vale u drži t eJn Élho rozvo je a přemos ť-ová.ní pro p a'sti mezi Výc.ho dem a Z á,pa<dem. Ve Vídni a v Buda,p ešti se 19. až 2l. b ř ezn a s ešlo na 450 akti vistů n e vlá dních ek ologických h n utí z celé ho sv ě ta , alby 'S e p ři(pr,avili na kv ě,t novou 'S c hŮJz k,u vlá dnícb zá s ttJjp C ů Ipr o život ní pr o s tř edí v nors k ém Berge nu, Jedním z h lavních mat eriálií , k;te rý vz ešel ,z t ohoto s etk ání, je n ávrh "c,h ar,t y 'p.rá v n a ži,vot ní p Dost řed í". mik ot ev řel y
vd~n~ Dllun®~
minulosti), stejně tak je sporné, patří-li k růstu životní i vyšší spotřeba vody, nesporné však je, že plánovaná spotřeba vody výrazně převyšuje nejen průměr odběru vody ve vyspělých západních zemích, ale i v Československu. Vodou dnes neplýtvají ani severské státy, které by si to, na rozdíl od nás, moh ly dovolit. Prvním krokem ve změně koncepce BOV by tedy mělo být výrazné snížení této obrovské spotřeby. Co pro to lze udělat? Z laického hlediska by se p "8devším mělo zamezit ztrátám vody v rozvodné síti, alespoľí. na ekonomicky únosných 14 %. Pověsti o tom, že se brněnská vodovodní síť podobá cedníku, jsou, alespoň podle údajů vodohospodářů, přehnané, přesto však činí ztráty vody v brněn ském potrubí minimálně 18 %. To však samo o sobě nestačí. Pů sobit by se mělo i na občanskou odpovědnost - kapajícím ko houtl<8m může za 24 hodin prokapat až 150 litrů vody, aniž to za registruje vod o měr, který musí být postupně zaveden do každé do mácnosti. Ekonomický nátlak na spotřebitele není sice populární, ale je účinný. Příklady od sousedů o tom jednoznačně svědčí. Po malu
patří
úrovně nutně
Nepoučitelní Motoris mus je spor t, ve kt er ém slaví ú s p ě chy t'v rdíahlajpi a chy tr é h lavy konstruk.térů . V minulosti jsme díky t omu , že dispoll1l1jeme obo jím, získá vali jeden vavřín za druJhým. Jména jako Šťas tný čt Falta zná jis t ě i t en nejruarytější odpůrce mo.tocy,k lo vých s outěží. J-a k však še,l č as, cosi se z mě n il o. Kd osi z t ehdejších vyvolen ých usoudil, že mot ocykly nelp ot řebu j eme , a 'z as tavil j~j i c h vývo j. Pro v a vř í n y je št ě jezdili t i rvrdí c h lap i za řídí't ky, mís to ko ns tr' Ulk t érů v,šak již fun k· c ionáři. Bylo č ím dá l tě ž ší t ak.to vy· s t oupit na stupně v ít ěz ů . So utě že se s távaly 's tále gigantič tě'j ší a pro st a v· bu nových ok,r uhů padaly des e ti tis í· ce bezbranných stromů. Lidé , k t eř í s i uvědomují, že bez závodů m otorek s e l'z e 'ob~jít , ale bez zdravé p ř írody nikoliv, zat l1p,k li. Motoris
Předjarni nálada na Svratce II Tišnova n a [olograW Mojmíra Hrádka. Vysoký pIáno· v aný odběr vody 175U ai 2300 litrů za sekun du z nádrže Vír ohrozí ro vnováhu říční~ ho ekosystému zvláště za dlouhotrvajících období nízkých vodních stHVŮ.
3
zdražení vody si ve Vídni již nikdo nedovolí chladit pivo pod tekou cím kohoutkem, což je u nás častým zjevem, navíc jedním z mno ha. Také progresívní sazby pro nadměrné spotřebitele by měly pod niky přivést k ekonomičtějšímu hospodaření s vodou - uzavřené podnikové oběhy a recirkulace by se měly stát samozřejmostí. Ve výčtu podobných opatření bychom mohli pokračovat. Pro mnohého to sice zatím zní jako utopie, ale náklady na tyto úpravy by mož ná nebyly ani zdaleka tak vysoké, jako na budování celého díla s jeho přídatnými přehradami ve Skryjích a Borovnici. A to ovšem nemluvíme o tom, že by se zamezilo devastacím nenahraditelných krajinných struktur v povodí Svratky. Žádný z obyvatel Brna a okolí, připojeného na brněnský vodovod, dnes nepovažuje vodu, která z něho vytéká, za kvalitní. Pije ji pou ze proto, že nemá jiné možnosti. Brněnská voda z pisárecké úprav ny je, možno říci, i zdravotně závadná. Do Brna ovšem proudí také kvalitní voda březovská, jejíž hlubší pramenné horizonty o po měrně značné vydatnosti splňují i ta nejpřísnější hygienická krité ria. Po smíchání s vodou z Pisárek však pochopitelně tyto své před nosti ztrácejí. Tento zdroj ovšem nemá během celého roku stejnou vydatnost. Vodohospodáři proto předpokládají, že by se právě voda z jímacího území Březová stala rozhodujícím centrálním zdrojem brněnského vodovodu (nemusí se totiž upravovat, takže je navíc i velmi levná) a pitná voda z nádrže Vír by pouze doplňovala špič kové odběry. Voda z pisárecké úpravny by pak byla využívána pouze k hospodářským účelům. Podle těchto úvah bychom tedy mohli mít po celý rok zajištěnu kvalitní pitnou vodu přímo z ko houtku. Tou bychom ovšem také splachovali a umývali chodby. Kromě této maličké výtky na závěr se zdá být toto řešení optimál ní. Má ovšem jeden háček. Počítá se stabilní vysokou kvalitou vody ve Vírské nádrži. Voda ve Víru je však vodou povrchovou a na této okolnosti nemůže nikdo nic změnit. V povodí nádrže žije 25000 oby vatel v 69 obcích, hospodaří se zde na 18000 ha zemědělské půdy a je zde soustředěno zhruba 12 000 kusů dobytka. Přestož e zde v po sledních letech platí přísné předpisy o hospodaření v ochranných pásmech vodárenské nádrže, dochází k neustálému zhoršování kva lity vody. Splachy z polí, průsaky ze skládek, hnojišť atd., to vše se postupně usazuje v bahně přehrady, kterého neustále přibývá. Podle údajů hygieniků je tuto bahno pozitivně toxic:k y zatíženo. I kdyby se v tu chvíli všechny problémy v povodí nádrže vyřešily (což je ovšem nereálné), objevilo by se zlepšení kvality za dlouhá léta, neboť znečišt ě ní prostředí má značnou setrvačnost. K tomu ovšem ještě přistupuje působení kyselých deš ťů, které je n a změ ná ch v povodí nezávislé. Tyto problémy nevyřeší ani šestisetmilió nová úpravna ve Švařci, byť by, jak jsme zaslechli, byla nejmoder nějš í na světě. Dostáváme se tak do bludného kruhu, který lze st ěží rozetnout, nepřistoup í -li vodohospodáři na možnost zkoumání alternativních řešení. Sebevědomé poukazování na jejich nereál nost či nemožnost spolu s monopolním postavením však pro po dobné úvahy zatím dává malé předpoklady .
4
předložili žádné podrobné ekonomic ké vyhodnocení celé akc e. Na poža· davek ochránců přírod y, aby uhrad ili ek oll'ogidkou s tuidii a Zlmap ováiní [l,N}' storu voj enských lesů zo ol ogy a boo t aniky, sice odpověděli mlhav ým sou· hlas em, ale záruky s e počaly vy,trá· cet poté, co se svazarmovci snažili vman~pulovat ONV VYlškov do roJ e S[J o lu;pořadatele bez toh o, arniž by po· skytli jakékoliv ser iózní informace o zásadáoh a vzá jemné výhodnosti rt ohot o partnerst'vL Ukázalo se také, že tomuto ře š ení skutečně sto jí v ces· tě nemalé př e kážk y. Ně kte ří zást upci vojs,k a začali poukaz ovat na mO.žné množst ví nevybuchlé munice ve vo· jenském prostoru. Vyvsta l i problém s uby továním a s travováním ve Vyš· ko vě i s o statn ím s ervi'sem pro tak rOoZlsáh lou ak ci. Nový scho pný a po d n ikavý místqpřecLseda NV Slav,ko v n a· bídl možno st s lavnostního zahá jen! a vyhl ášení výsledků v kr ásném pro· s tř edí s lav,k,ovs kého zámku. Od pořa· datelů Endura ko nstru'ktivní krok y opět nepřišly. Navíc již t ehdy se za· čalo prOiSlýchat , že se Endur o pře · s tě hu je kamsi na Slovens,k o. TÍiSlkem li Itele.vÍlzí IPvoběhly :zJkresle.né inf ormace o t om, jak čísi mmavos,tí Vyš.k ovs ko mů ž e p ř i jít o t ak dobrý .k š eft , jakým je šesti-d enn !. Při posled ní m jednání na ONV Vyšk ov s e na· kon ec ustoupilo od zá m ěru p ořád at Ell1du,r,o prá,vě z dŮlvodu naprostého n e.d ostatku zá'z emí pro t ak veLkou aik,ci. HllI1ed In at o Is e 'V ,t is;k'u objaviil a neo'btjek,tivní 2ip ráva, že Vyškov p řišel o výlh o cLnou možnos t pořáda t En du ro, které se přesunulo do Senice. Ochrán· ci přírody t yto Zlprávy při'ji ma li s ne· dů v ěrou , neboť nebylo jasn é, jak moh li pr acovníci kar pat sk ých CHKO a slovenští kolego vé ze SZOPK na toto ř eš ení přistoUipit . OcItPověď však byla jedn oduchá. Pořadatel é Endura s e stál e ještě n epoučili a př i šli opě t ,s e stejnou metodou. Bez k onzu ltace s dotčenými 'o rganizacemi si vy,brali tu· t o lo.k alitu a osu d šestidenní je opět neznámý. Jiří Schauer
Kr eslil Rostislav Pospíšil
Zdá se, že povrchová voda není do budoucna ta, kterou bychom m ě li používat jako pitnou. Hl edat bude tře b a v horizontech zhruba 150 metrů pod zemí. Takovýmto zdrojem jsou právě zm í n ě né již n e jhlubší prameny březovské, máme je , a ne zan edbatelné (zhru ba 150-200 vteřinových litrů), i na území města Brna. Právě na jejich zabez p ečení a distribuci by se mělo zaměřit úsilí hygieniků a vodohospodářů. Vždyť kolik pitné vody průměrně denně člověk sp ot ře buj e. Těch 5-10 litrů na osobu a den by tyto zdroje bohatě s t ačily pokrý t. I za cenu toho, že bychom si opravdu kvalitní, ne závadnou vodu chodili kupovat. Mnoho lidí tuto alternativu ostatně volí již dnes. Stačí se podívat na fronty v obchodech s minerálka mi či na obležené studánky v brněnském okolí. Ani ve světě tato p raxe n ení ničím neobvyklým. Budeme se tedy muset smířit s tím, že z k o houtků nepoteče voda k pití (snad jen k nouzovému), bude však h ygienicky nezávadná, upravovaná. Možná, že i kdyb y se podařilo vše, co jsme se pokusili laicky na-
Kr eslil Jan Sleklík
y~~ Prohlášení MěV ČSOP v Brně a Ekologického střediska Veronica k branně sportovnímu areálu Svazarmu v' Podkomor ských lesích, jehož hlavní součásti je autodrom Velké ceny Brna ProtestujEm1e proti jakémukoliv s'po· jování Ijména prezid enta T~ubU'ky T. G. Masary!ka 's a uto dI'omem VelIk é ,ce ny Blrn a, jehož výlSta1vba byla v ro ce 1983 mocemSky prosazena prot i vůli občamů, společenských organizací 1 srtáJtní.ch Ilesů. BudolváIní cent.ra kon ZUJI1llí a hlučné záJb1llVy, podjpořené skllj'PinovýIIlli a v dů:sledlku pwt,i slp o lečanS!kými Zájmy teh dejších vládm1 ou cích vflSltev, př1ne slo k romě přímé lik vi.doace 150 helkt8lrů kvalLtnih o lesa v rekreačním (lázemí města Brna hlu· kové zamoření celé navrhovamé 'klIi dové oblasti Podkomor~ké lesy a cel· klové znehold nocení jejího rekrea,čmí ho výz.nannu. . Na tnvoo,t1cl byily použity peníze z fiondu ,o pr,a v komunikací v Jihomorav ském kraji a veřejrnos1 by!la 1Jnj\ormo· váll1a iPolqpď!llvdami 10 hospodár....,'ký,c h přínosech ze zá,vold ů. 1. Obracíme se na Kancelář prezi denlj;,a ,r eipubUky s žá,dostí o ,odnětí prálv a použLvat jména prezidenta Ma· saryka v názvu brněn:slkého OIkruhu. V roce 1929 pl'O\P ů jotla Kancelář pre· zidenta repu,bl!ilky {pr ávo používat to to jméno zcela jinému OIkruhu ve zcel a jiných souvislostech. Zádáme demolk,r a ti.c k ě sÍIly ve spo'leoonsl1;i, aby tent o pozada've,k p o,dlpuřl'ly. 2. Zádáme o p ř eďIožení podrobného e\koJ1omidkého 'Vyho dnocení ,ná;kladů a přúnost'l. této Im.vesUce. 3. Zádán1e o navr ác ení autodil'Olmu do r ullmu občanů a jehoo přemě n u na areá~ zd l"3lví. Z klMdo'Vé ohlasti Pod kom orlské les y měly býlj; vyIoučeny h l učn é motocr:'istiClké akce, kteil'é matl í negativní výDhovný dopad na IDIládež, nežádouc í konzumní podjporUijící orientaci, vUl gá1riil'Ost a nek"uIlt urm.ost v c,h ovánÍ Ii'dí. Tento způ sob trá!vení vo,l néhoo čas u je z,cela v roz,p oru s n· ],ozo.fií s ejtrlv alěho rozvoje Sjp olečn ostj , založen é n a reS'p ektován í [přírodních zdr,ojů a elkol1ogicJ<:é rov:nováh y na Zemi. K pro'h'l ášení se př i p ojují členové Ze· lenéhoo k,r uh u B!1noO a ob1!'ansiké fó· r um ;podnitk,o vého řaditels:t1Ví Jihomo ra\v'slký.ch s.táitních les ů.
Vybudováním nadlepšovací vodní n ádrže pro brně nský oblastní vodovod na říčc e L ouč ce u Skr yjí b y p řišla m oravská k ra jina o další male bné údolí. Foto Lubomír Zelin k a
5
stínit, realizovat , nepodaří se snížit spotřebitelské nároky natolik, aby nemusel být vírský přivaděč vybudován. V každém případě by však odběry vody pro vodovod z Vírské přehrady byly nižší než oněch plánovaných max. 1750 vteřinových litrů, takže by byl spo le hlivěji zaručen přirozený tok ře1ky, jenž zejména byl předmětem interp elací občanů svrateckého údolí. Ani to by však neměnilo nic na tom, že by odběry nesměly být zahájeny dříve, než budou ve všech obcích uvedeny do provozu čistírny odpadních vod. Jedině tak by se podařilo zamezit tomu, aby se při případných vyšších odběrech nestala z řeky páchnoucí sto k a. Z ř ejmé také je, že při aplikaci alespoI'í. některých z výše nastíně n ých postupů by nebylo nutno vystavět zmíněné nadlepšovací ná drže na horní Svratce a Loučce. V každém případě je proto zřej mé, že je třeba stavbu pozastavit nebo alespoI1 zpomalit nejméně do té doby, než tým příslušných nezávislých (toto slovo je nutno podtrhnout) odborníků prozkoumá a zváží všechna možná alter nativní řeš en í a zhodnotí do detailů vlivy budovaného vodního díla na jedinečnou přírodu svrateckého údolí. Jisté je, že mnohé se již dnes zachránit nedá - např . neuvěřitelným způsobem zdevasto vané okolí dříve male bné ob ce Švaře c, mnohému však lze ještě př e dejít.
Údo lí Skr yje II Tiš no va Fo to Vilém Reichm a nn
6
Přítel Zdeněk Ať
Volf
bydlí tam
kde je
dří v
p ozději
jar o
pod zim
nejlépe u
řeky
kolem níž by se da lo j ít l esem kde by se naše myšlenk y u k lidněn é
rozes t oupily jako st r omy aby se tolik netrápil až vtrhnem do j eho pok oje v kter ém na nás slovy myslívá zrovna kdy ž ubližujeme
ž e ně
n eb o se ztrácíme v stra ch u že máme ze srdce
i en cestu zkousim e·li to sa mi na
SVOll p ěst
se svý m i sem
Větrolamy
jsou lidský výtvor
Hana Librová
Kaž doroč n ě
žní chválíme s novináři naši zemědělskou kraji
nu za to, že štědře přináší "zrno pro náš stůl". Vidíme v ní bohatý zdroj našeho života. Jinýma očima pohlížejí na krajinu ekologové. Těm se naopak jeví jako výrazně chudá a ohrožená. Neboť ekologo
vé nepočítají v tunách na hektar v tomto roce. Zajímají se o druho
vou pestrost v území a pohlížejí na krajinu v dlouhodobých výhle
dech.
Dnešní zemědělská krajina je druhově skutečně velice chudá, tvo
řena rozlehlými monokulturami. Vezmeme-li v úvahu jeden ze zá
kladních ekologických zákonů, který říká, že ekosystém je tím stabilnější, čím je druhově rozmanitější, je zřejmé, že porosty na našich polích jsou nebezpečně labilní. Bohatou úrodu z nich získá
váme jedině díky tomu, že na jejich obdělávání vynakládáme velké množství dodatkové energie (rozuměj dodatek k energii sluneční) ve formě drahých pohonných hmot, umělých hnojiv ohrožujících lidské zdraví a chemických ochranných prostředků.
Jednou z cest nápravy této situace jsou technologická opatření zjemňující účinek umělých zásahů do ekosystémů. Jde například o použití vysoce specifických biocidů, o technologie zlepšující efek tivitu minerálního hnojení nebo o zavádění moderních biotechno logií. Jsou to metody poměrně drahé (mnohé z takových prostředků jsou našim zeměděls'kým podnikům vlastně nedostupné) a při slo žitosti ekologických procesů s sebou navíc nesou riziko neznámých účinků, např. v biologickém boji proti škůdcům. K témuž cíli, ke snížení vkladu dodatkové energie a chemických látek, však vede ještě jiná cesta. Vy chází právě ze znalosti ekolo gických zákonů a staví na úvaze: nechceme-li se dočkat poklesu úrodnosti polí a nechceme-li ohrožovat své zdraví nekvalitními po travinami, nezbude nám, než se pokusit o obnovení přírodní rovno váhy v krajině. Nebude to samozřejmě možné v plném rozsahu, ne baf zemědělská výroba je prostě svým principem založena na dru hovém ochuzování přírodních společenství. Je však možné vrátit zemědělské krajině aspoň částečně její druhovou pestrost a dočkat se od ní pomoci při stabilizaci polních ekosystémů. Optimální by přitom bylo , kdybychom dokázali tento ekologický postup kombino vat s naznačeným postupem moderních technologií. Z ekologických zákonitostí vycházejí projekty ekologické rovnováhy v krajině, které byly vY'pracovány např. v brněnském Agroprojektu. Na teoretické úrovni hodnotí význam druhového obohacení země dělské krajiny katedra ochrany a tvorby životního prostředí na p ř í rodovědecké fakult ě v Brně. Jako modelový krajinný prvek pro zkoumání interakcí mezi pří r od ní mi a zemědělskými ekosystémy zvolilo toto pracoviště větrolam. Větrolamy nejsou zbytkem původních přírodních ekosystémů, jsou lidským výtvorem, vznik lým na základě vědomého ústupku z dosavadní snahy zemědělce odstranit ze svých pozemků "neuži tečné" rostliny a živočichy. Jsou tedy závislé na širších sociálních podmínkách. Mají svou sociální historii. Psali jsme o ní v únorovém čísle předloňského ročníku Vědy a života. v
době
}ZD Ivanovice na Hané přechod na novou kvalitu? Již do'brá dv ě desetiletí u nás n ar Ů)s· ta'jí pr obl émy degrad a ce životní h o prost ředí stá le se zryc hlujícím t em· pem. VýJjimk ou není ani o'blast na· š eho kolektivi'z ova ného zem ě d ělství. Podle n ě kterýoh je dnes ekologick á sit uace dru žs tev k rizová, podle jin ých na prahu ka1ta strofy, ra d i kálně j ší ná· zory pak považu jí dnešní 's ituaci za stav a gónie. V
7
Kor~ statovali
jsme v něm, že větrolamy byly na našem území projek továny před čtyřiceti lety s jednoznačně agrotechnickým, predevším protierozním záměrem. Na to, že větrolamy přispívají na druhově ochuzené jižní Moravě k přírodní rovnováze, se tehdy myslelo jen docela okrajově. Projekty výsadby se podai'ilo v poměrně krátké
době a v úctyhodném rozsahu uskutečnit. Základní sociální a práv
ní podmínkou pro to byly změny v poválečné držbě půdy. Na kon
fisk ované půdě bylo ve vylidněných oblastech snadné vyčlenit plo
chy pro zakládání větrulamů.
Výsadba větrolamů byla ovsem akcí řízenou shora. Byla to veliká,
st átem podporovaná kampa ň . Větrolamy se staly symbolem budování
n ového zemědělství, symbolem nadšené práce mládeže, i dokladem
ocho ty učit se od Sovětského svazu. Venkovští obyvatelé však po
s uzovali větrolamy, a to nejen kvůli výše uvedeným dů v odům, často
n epříz nivě. Stromové a křovinné porosty v polích se jim jevily jako
neužitečné, navíc jako zdroj plevelů. Usilovali o to, aby bylo ve V2 trolamech vysazováno něco, "co je k užitku" - ovocné stromy,
jetel, cibule. Kritickým obdobím pak prošly větrolamy v šedesátý ch
letech. V některých oblastech byly dokonce likvidovány koncentru
jícími se zemědělskými podniky, které c htěly stůj co stůj získat
další půdu.
Dnes je t edy o větrolamy znovu zájem. Sociální podmínky se však
po dstatně změnil y . Jiná, širší a pro laiky méně přesvědčivá je i ar
g um entace odborných z ast án c ů větrolamů a projektantů: větrolam
n es e další užitek v pO'dO'bě O'ži'vení kra ji ny a mO' žn O's tí n ah r adi1: č á st e č ně pO'UZlvam b iO'Cidů biO'IO'gick ými z p ůs O',by O'chra ny. P ř i hO' dnO' cen! da lš ích rO'zvO'jO'vých mO'žn O'st í JZD IvanO'vi ce jsme vychá· z eli z ro:?JbO'ru p ř ed pO'k lád an ý c h svě· t O'vých a r ~p ub lik O' vý c h t endencí, nalP ř . :
- .p O' m ste výz nam p ří rO'dních zdrO'jů, zejména neobnO' vit elný ch (v č et n ě pů · dy) - IPO'roste cen a a b ude Ise s niž·O'vat .k valita Illline rá lníc.h h n O'j i,v - pO'roste ekO' l O'gic k á j,nf orm O' van O'st a uv ě d O' mění ne,jen O'd b O',r n í:ků , a,le i v e řeli n o.8'ti budO' U pO' sílen y tenden ce k de cen tr alizaci m oci a ·odpověd n O'sti ·na lO' kální úro vni (v rá mci družst va pak k dec en tralizaci na jedn O'tli vé provo zy, fa r my a Ip ra cO' vní k olek tiv y ) - dojde k dife ren ciaci pO'travinO',vé produkce, vzroste význam biolO' gicky ho.d n otn ých p ot ravin , kles n e pod!J ži v O'čišnýDh bílkovin ve str a v ě - pO'r oste r ek r ea.ční tlak n a ne'Zde· vas tO'va'n é obla,s ti , zár o ve ň však tytO' obla:sti 'b udo u n ega ti vně ovli vň ovány gloMl ními vli vy (z n ečišt ě ní at mosfé· r y). Na tyt o a další tren dy 'b ude muset být J!ZD IvanO'vice phpraveno a včas re agov,at. PrO' io jedním z e zákla dních p ř edpO'kladů ,dalšíhO' ÚiijJě š ného roz· voje se st an e koncep č ní (IProg n ostic· ká, výh ledO'v á ) p rá ce, kt erá př ede vším by měl a bý t ,v ěcí ve dení ,druž stva. Na zá k l a d ě p rog.n os ti ckých vý· hl e dll r oz vOje v n ě.ko lik a vari antách budo u vytvářeny .dlO'UhO'd obé a střed n ě d o, b é str a t egi e, které budou určo vat taktiku ve de ní dr už's tva v je dnO't· li vých letech. Po dstat nou částístra· t eg ie r ozvO'je dr užstva s e st ane eko· lO'gi,z ace {jeh O' hos·pod a ř ení. I protO' se zde v součas nosti uv ažu je o vy t voř en í e,kolO'gické skupin y. Pokud je n á m známo, jde v n ašich podmín k ách o akci n etr.ad i č ní a oje· di n ělO'u, ch ájpanou jalkO' experim ent. Ma~í-li sl velké družstevní po dniky udržet v budouc ích letech v nížin· ných o'b lastech svoji živO'taschO'pnO'st a opodstatn ění své existence, musejí přeljít od kvantitati·vn ě chá;p ané in ten zifikace k in tel1zifi.ka ci kvalitatiV ní, tzn. ll: ek O'logizaci hO's p O'd a řenL PrávO' čl o vě k a n a zd r avé a n ezávad· né po.tr a,vin y 1 pLtn ou ~J>O d u je totiž jedno ze z~kla cLních lidSký,c h práv. Pavel N ováč ek, Helena N ováčk ová
Základním! s tavebními kameny ko str y eko logické s tability Intenzívni! vynžívané ze mědělské krajiny json zalesněné strže a údo· lí v odotečí. Foto Jarmila Koconrková
8
Vd~n~ DllTIfi®~
př e devším
znamená" významné liniové biologické společenstvo, kte ré je díky své relativní druhové rozmanitosti součástí kostry ekolo gické stability v krajině " . Plně JSOU doceněna starší hlediska mikro klimatická a samozřejmě nadále platí původní argumentace o větro lamech jako překážce větrné eroze. Sociologové spolupracující s ekology se zajímají o současné sociál ní podmínky pro obnovu stárnoucích větrolamů a pro případnou tvorbu větrolamů nových. Stát se dnes sotva stane jejím garantem. Spíš by se jí mo hl ujmout někdo místní, kdo má přímý vztah ke konkrétnímu území. Proto jsou důležité postoje venkovského oby vatelstva a jeho ochota podílet se na přetváření krajiny. Výsledky sociologického výzkumu u obyvatelstva v jihomoravských Pasohlávkách a Vlasaticích prokázaly, že v postojích lidí k větro lamům nastala ve srovnání se stavem před čtyřiceti lety zásadní zm8na. Jen 2 % z dotázaných osob se vyjádřilo, že větrolamy jsou zbytečné a že by se měly vykácet. Představuje to pouhých 15 ze 737 dotázaných. Všech 15 osob patřilo k nejvyšší věkové skupině. Odečteme-li další 3 % těch, kteří na větrolamy nemají žádný ná zor, zbývajících 95 % respondentů vyjádřilo různou míru kladného postoje k větrolamům. Zdůvodňovali přitom svůj názor ve shodě s dosavadní osvětou a propagandou hlavně protierozních funkcí. Odpovědi, které by hovořily o větrolamech jako o oáze přírody v zemědělské krajina, jsme dostali spíš výjimečně. Srovnání se speciálním testem, který postihuje mimonázorové
Važme si dobré vody ze studánek! Ze studánk y Blaženka vytéká voda č ir á , ,b ez zápa ohu, hodnot a pH leží v Ojptimálním inter val u. Obsah em duo sič,nanů by s plnila i záaJadoněmeckou normu; t v r do,s t Z1půs ob ená obs ruh em cca 160 mg Call není zdra v otně zá vadná . . . Tak bychom moh li str u č n ě char akte· rizovat 'pramen Blaže-nka, který vy· vě r á v dolní čá sti brn ě ns kéh o sídliš' tě Kohoutovice. Pramen, jeh ož popu· larita neust ále roste (a to asi jako důs l edek l epší informovanosti brněn s kého obyvatelstva o ~ atné kvali tě vody ve vodovodní síti ], by 'Si ji's,tě zasl ou žil ochranu pro z a čát ek a le s poň v ytyčením h y;gienick ého och r an ného pásma ma lého z,dr o,je pitné vo dy. Na 's etkání rp řtz niv ců OF v B rně·K.o· houtovicích dn e 9. 1. 1990 byl proto p ožadave k na vytv oření hygienické· ho 'Pá sma schválen, zformu lo ván a sjp olu s d al šlimi ,0de'Sllálll n a ONV Brno I a !primát or,Qvi m 6sta B['n a. Zádos t .a ,o,kamžité zas,tavení výstav· by ČSAO a 'z rušení průmyslo vé zóny u Li'b ušiny .třídy v Kohout ovicích , ,k te· rá by moh la e vent uálně oh rozit kva· li tu spodní vody, 'SlPolu s žádost í o v y ty če ní ochrannéh o p ásma ok olo zmíněného pramene pak b yly zno vu form ulovány OV 8 a OF Kohouto vic a za slány k rukám primát or a měs t a Brna ,a ONV Brno I dne 18. 1. 1990. Podl e sd ě lení ONV vš ak poža da ve k na vyt y,čení ooh ra n néh o p ásma n ení mož· né fijJlnit , neb oť t o lze provést pouze u registrovaných zdrojů pitné vody. V ,a.djp ov ědi prtm[i;1;a.ra ing. Pe.rnl.ci Í's me se dok once d ozv~děli, že pra men Blaž enlka "nem á .charakter a ne· ní u rč en p r o pitn ou vo du", čímž ani n ení p ot řeba u rčit pá.smo hygienické ochrany. Ka žd ý z nás se vš ak m ů že snadno přesvěd,čit , že stud ánk a Blaženka ne· ní jen zdrojem lo káLníh o význ amu . Pro vodu , a t o i pro k ojen ce, sem jezdí li dé z celého města. Neradi bychom odpo v ěď mi , které jsme na n aše rp.o zadav;k y oibdr želi, po važovali "nemožnost och ra ny ma léh o zdroje pit n é vo dy 'Za uzavřenou zá· 1Bžit ost " , a vyzý vám e proto ochránce příro.dy, aby pomohli oahr anu nejen studánky Blaženka, ale i všech ostat · níceh v ývěrll 's dobro u pitnou vodou Jiří Ga.briel vy dobýt.
NěkoIikařadý
větrolam v otevřené krajin ě
hrádku na pálavě plni nejen
funkci protierozní, ale slouží také jako bio· koridor. Foto Jarmila Kocourkov á II
Sirotčího
9
že venkovské obyvatelstvo se staví k vě trolamům příznivě zejména v oblasti názorové. Lze to říci tak, že lidé přijali argumentaci o užitečnosti větrolamů, že však méně často berou větrolamy jako součást své krajiny v oblasti estetické a emocionální. Hlouběji nahlíženo, větrolamy mají v sociální percepci nevýhodné postavení. Nemají vlastnosti, pro něž by je běžný občan považoval za přírodní útvar hodný ochrany a pro něž by byl ochoten se anga žovat. Větrolamy totiž postrádají tradičně chápanou estetickou, kul turní, historickou a rekreační hodnotu, případně vlastenecky či krajově akcentovanou dimenzi, která je typická pro klasické ob jekty ochrany přírody. Tak je přirozené, že lidé sice uznávají vý znam větrolamů, charakterizují jej však jako význam užitkový či p ř ímo výrobní, a proto větrolamy delegují do péče z emědělský c h podniků. Sotva lze proto předpokládat, že by občané jihomorav ských vesnic při všem platonickém zájmu dobrovolně a spontánně přispěli k údržbě starých a výsadbě nových větrolamů . V lokalitách, které jsme zkoumali, je to o to n epravděpodobnější, že obyvatelé vesměs úkorně chápou vybudování Novomlýnských vodních děl a s poukazem na ně skepticky krčí rameny nad všemi "ekologickými řečmi". Naznačená skepse obyvatelstva, posilovaná celkovou privatizací zájmů, není ovšem dobrým motivačním zá kladem pro aktivní občanskou pomoc při přetváření krajiny. Jis tou výjimku z tohoto pasívního postoje venkovského obyvatelstva představují speciálně zainteresované skupiny osob, lidoví myslivci a včelaři, u nichž bychom p ř i budování větrolamů mohli snad oče kávat aktivní přispění. Zvláštním případem by zde mohlo být i měst ské obyvatelstvo, zejména ochránci přírody, kteří se osvědčili na příklad v akci" Valašská motyka" nebo "Biokoridor". Na ty, beztak přetížené , však nemůžeme vkládat břemeno ekologického ozdravění z emědělské krajiny. Osudy větrolamů a ekologické stability krajiny vůbec je tedy podle nás skutečně třeba vložit do rukou zeměděl ských výrobců. složky
postojů, naznačilo,
Systém
větrol a m i.
na Vyškov sku je zatím práce vyškovských ekologu a pochopení n ěkter ých zem ě dě l ských podniků však skýtá naději , že agrár ní krajina dostane alespoň minimální st a~ bilizační kostru. Foto Ja rlllila Kocourko vá nedostatečn ý .
Koncepční
Adolf Oborny Adol.f,a OIbor,n étho na ~vlal a ka dem!lk Jo s ef P,OdlPěr a nestorem m ora vských bo t anik ů . Vy nikal vys okou krH tč n os,tí a nezměI'tl1o u pr,aoOlV,ní vyt1;rvaJ.ostí p ři př ~prav ě zá1 kUilJdníiho díl a o moravské kv ě,tffilě F'1ora von Mabtren , al e i p ři s tudiu j e;stř~bnLk ů a ve st áří ~p ři s estavování li'š ejni,kového materi álu z PodYljí. Le/to s u;plyne 1501et , kdy se r_ 1840 AldoU Ohorny n ilJro dil ve St.aré m M ěs t ě na Moravě jako syn lesníka. Po ukmličení p ří1rodov ě de cký cih stu dií při jíž-dí do Br,na , kde půsohí v let ech 1865- 68 na státmí reálce. Nejen s,po lečná p rá ce, ale i h'luh oké QSllbní p řátel's tJVí p otjí Obcmného s Mende le m. Roku 1871 je Obor ny jmeno ván defimi'ti,v ním p mfejs ocem zemské reál ,ky ve Zn o.j mě. Znojeunský kll' a,j si vel mi olblílbi! a vrací s e do n ěj p o p obytu IV Lipnuku, k de pů so'hi I j.ako řediltel n ěm ecfk é reálky. V pll'v,ní světové válI ce, kdy byla řad a jeho k oleg ů povo lána do Zlhr,aně, ZlnOlVu laiko s e dmde sáltHetý zased á za u č i
ve s t áří pr ovádí Oborny s nehlO t ou ml a dší bot amiky a stud enty po mís>t ecih, :k de "lbota:ni,zQval" . Jeho Iv'zm," n é h erlb á ř ov é d ()Í~1ady isou dodn es Ullo ženy v d epozijtářích Moravského muzea a Mas arry,ko vy univerzity.
J.
+ + + Zbyněk
Fišer
k dyž vyjedou komář i ovádi a z latooč ky k v odě bývá někdy opravd u obtížné zaparkovat b ře hy voní opalovacími k rém y mléky mast mi a oleji s tak vysokými fakt ory že stín zasah uje i sl unce
10
Čáp
/ -""'\
Lze vybudovat bezpečnou skládku
a spalovnu toxických nikde?
I
~
odpadů
...,...,
c
~t.,...<..
I (~
Lubomír Procházka Toxický odpad. Jedna z řady ekologických hrozeb první kategorie. Co to vlastně je? Kolik ho u nás vzniká? Jak se s ním nakládá? Je opravdu tak nebezpečný? Často o něm slyšíme, setkali jsme se s ním však někdy? Vyrábějte bez odpadů! Dávejte ho hluboko pod zem! Spalujte jej! Využívejte bezodpadové technologie! Nedávejte ho nikam! Desítky otázek, desítky názorů. Zdaleka ne na všechny lze jedno značně odpovědět. Ani definice toxického odpadu neexistuje. Dopo ručuje se používat spíš název rizikový odpad. Často totiž nelze ani stanovit všechny látky v odpadu přítomné a tím hůře je možno odhadnout, které a jak závadné látky vzniknou v uloženém odpadu vlivem celé řady reakcí. Nejběžnější odpady, považované za rizikové či toxické, jsou na příklad neutralizační kaly z povrchové úpravy kovů, obsahující kyanidy a těžké kovy, barnaté soli, agrochemikálie, nepřeberné množství organických látek (mj . halogenové uhlovodíky, polychlo rované bifenyly, polyaromatické uhlovodíky) ze všech druhů prů myslové a zemědělské výroby, dopravy, osídlení, služeb. Neřadíme k nim škváru, ale měli bychom k nim zahrnout popílky ze spalo vání mnoha látek. Neřadíme k nim tuhý komunální odpad (dokon ce dob ře ošetřovaná a rekultivovaná skládka komunálního odpadu by mohla být za několik desetiletí téměř neškodná), ale současně nejsme schopni uhlídat, zda na skládky domovních odpadů nebo i do uličních kontejnerů n e jsou toxické látky ukládány. Nemluvíme ani o odpadním vzdu chu, teple a v y pouštěné vodě. Úda je o množst ví toxického odpadu jsou rovněž pouze orientační. V ro ce 1987 bylo provedeno š e tření federálního statistického ú řadu o m nožství všech odpa dů v Č SSR, které realizoval VÚROM Ostrava. Spec iál ně po toxických odpadech v Jihomoravském kraji a p řile h lýc h okresech pátral v r oce 1988 s. p. Geotest Brno v souvislosti se z jiš ťová ním zá jmu o centr á lní řízené uklá dání toxi ckého odpadu. Vše chny údaje jsou vša k závislé na o dpov ěd nos ti k onk r étních pra c ovní ků v do tazovaných org aniza cích a je jich ochot ě sdělit údaje , kter é rad ěj i nebývají zv e řej ň ován y. Geotest v r oce 1988 zaslal t ř in ác ti s tům organiza cí v Jihomo ravském k raji a př ile hlých průmyslo výc h okresech dotazník s e za mě řen ím n a druh a množství toxic kého odpadu, způsob likvidace , zájem o spoluprá ci atd. Odpověď přišla od více než poloviny táza nýc h. Celkem 235 drganizací uvedlo druh a množství toxického odpadu a naprostá většina současně přiznala zcela nevhodný způsob ukládání. Po vyčlenění odpadu, který není nutno považovat pro níže uvedený zám ěr . za toxický, a odpadu, který lze likvidovat spa lováním (zejména ropné kaly], je roční produkce toxického odpadu z t ě chto organizací v Jihomoravském kraji a nejbližším okolí 18 200 tun, nekontrolovaně a nekontrolovatelně ukládaných na stov ky míst (divokých nebo pfinejmenším neřízených skládek) bez dostatečného technického a kontrolního zajištění, s trvalým prů
Kreslil lan Steklík
~
Blo.udící odpady P řátelé z Rako us,ka nám posky tli ko,pii zápisu jednání Spolkového mi· nis terstva ži vot ního pros t ře dí, mlá· deže a ro.diny se zást\.IiPci tří velkých r a kousk ých f irem, které se zab ýva jí exportem odpadů. Proto kol s ic e po· ahá:zí z 'dulb:n a J oň·sikého· ro-ku , .ale je· ho olbsah j e p ro nás velmi .éliktuální, neboť oblja,s ňU!je ,p Ůlv·od n,bil,ou dídc h vagónů" , ~ter é nikdo nechce a uvá dí konkr étní čísla dokument u jící r oz· sah n ezá ko runého o-bchodu s odp a dy. Ze zájp isu vYlplývá i jádro pr oblém u: ně kter é polsk é firmy vi d ěly v ",k oupi" old;p adů c estu , j.aJk snadno :?Jboh at nou t, a niž s e zajrmaly o do'pady této či n nosti n a živ otní p ro středí. Z h le· dis k a mezi národníh o práva o všem n e· sou p ř ine jme n šíun stejn ou vinu i ra· k ouské fil'my, neiboť basile,jská kon· ve n ce export odpadú zak azu je a ke zpří.&nění toh o-to zák azu smě řují i veš· ,k er á mezináro dn í jednán í v rámci EEB (Evrops k á komise p ro životní prostředí), bergens,kého procesu (ak· ti vita nQl"isk é ministerské předsedky· n ě s p·ojující politi:k y a odborníky k vypraco vá n í str ateg ie "setrv aléh o roz· voje"), nev l ád ních ek ologických or g aniza cí a další. Přinej men ším 'p odivné byly okolnosti c el níh o odb avení n ěk t erý ch va gónů - ř ada 'z nich ne byla řádně dekla· rová na , další marně h ledají adresá· ta . Na,pří k lad s ud , kter ý 'S k o n čil v Brně, pochází od firmy dSTAB a s'pol. SmMa Če.s.kosloveruska je v t om , že p řes jeho úz emí byl pro vá· děn t ra,nzit tě ch to od,padů . Z v y j ád ř en í zástlljpce firm y IAV, ,kte· rá ZijJr ostřed kováv al a export dvěma pols k ýlm firmáJm v Kr akově a v Leš' ně, vyplývá , že do Po ls,ka 'bylo vy· v ezeno minim ál ně 500 tun rovpusti· del s obsahem halogen u, zby tků ba· r eva laků a zn e č,i štěný ch k alů, 'k te· r é byly úda j ně zpra c·ovány ja.k, to nikdo n eví. 'D a1šf odp a dy, Meré pr ošly r ukama podivné Šiu editérs k é firmy IAV, která je p ř evzala od pro duc Eln1a , {iQ'my BacMeit ner, za blíže neurčenou o bchodní cenu, se nyní n acházejí: ve ví de ruském přístav u (180 t un), v PoJsku (120 t un], v Čes· koslovensku (40-45 t un), u firmy
II
nikem srážkami vymývaných toxických látek do půdy, podzemní a povrchové vody a dále do potravinového řetězce. Skutečná pro dukce bude vyšší o ty, kteří se "nechtěli s odpovědí unáhlit". Státní podnik Geotest Brno se zabývá ochranou podzemních vod již dvacet let a stejně tak dlouho řeší i ochranu vod před znečiště ním ze skládek všeho druhu, včetně vyhledávacích studií vhodných lokalit a stavebních průzkumů. Z těchto zkušeností, znalostí pří rodních podmínek v celé ČSFR a představě o množství a kvalitě produkovaných odpadů a jejich účinků na okolní prostředí vzešel závěr, že není možno pro každého producenta toxických odpadů najít zvláštní skládku v přijatelné vzdálenosti a s přijatelnými ná klady na její výstavbu a provoz. Pro ten nejzávadnější odpad, který nelze jiným způsobem likvidovat či využít a musí být ukládán, do poručil s. p. Geotest Brno vybudovat jednu regionální (krajskou nebo větší) skládku s řízeným, tříděným a kontrolovaným ukládá ním toxického odpadu v obalech, kazetách a s možností opětovné 110 vynětí pro další využití či efektivní likvidaci. Podmínkou je, pro případ maximální havárie, aby i horninové prostředí bylo bariérou, z abraňující šíření závadných látek. Vybudování a provoz monitoro va cíh o systému v okolí takové skládky je naprosto mimo diskusi, s tejně jako havarijní řády pro všechny myslitelné případy. Očeká vaným přínosem je soustředění toxických odpadů, určených k uklá dání "pod jednu střechu " , s dokonalou kontrolou a možnost uzavře ní a postupné likvidace stovek ekologických bomb rozmístěný c h na těch nejneuv ě řite lně jších místech. Nedělejme si iluze, že č as všechno srovná. Větš ina z těchto odpadů je trvanlivější než radioaktivní odpad a postupně může uvolňovat toxické látky do přírodního pro stř e dí celá tisíciletí. Z těchto důvodů není ani ukládání do opušt ě ných dolů nebo účelově budovaných šachet všude vhodné a musí mu předcházet nákladný podrobný prů zkum. A z týchž důvodů uva žuj e s. p. Geotest budovat tuto regionální skládku toxických odpa dů způsobem výše uvedeným, tj. spíše jako dočasnou a dokonale hlídanou meziskládku, do doby využití n ebo konečné likvidace od padu. Souběžně se zámerem s. p. Geotest připravuje s. p. La chema Brno středisko likvidace toxických odpadů z brněnské aglom erac e s tě ž išt ě m ve spalování odpadu. Skutečně bezpečná likvidace závadných odpadů je dnes vysoko nad možnosti jednoho podniku a sdružen ím investic je možno zajistit osvědčené technologie ze zemí, kde je skutečně mají. Záměrem s. p. Lachema Brno je likvidovat vysokoteplotním spalo váním závadný průmyslový odpad z brněnské aglomerace, případně i okolních okresů. Technickým principem je realizace univerzální spalovny průmyslových odpadů všech skupenství, kde kombinací vhodných spalovacích teplot, doby zdržení ve spalovacím prostoru a příslušně konstruovaného spalovacího zařízení bude zajištěna likvidace široké škály průmyslových odpadů, které již nejsou dále využitelné (alespoň podle současných znalostí) a není možno je spalovat např. ve spalovnách určených pro komunální odpad z dů vodů především technologických.
12
Bac\ll'leillmer ('v ráceno 40 t un], u pře· pr av.ní firmy Bierbaumer v Neusie· deI/Zaya (lnO tU/n) a 450 t un je pod celní uz á věrou . Váž ným zájemcům o bližší podrobnos.ti můžeme poskyt nout kopii protokolu v redak ci čao s OIPisu Veronica. Co z toho vyplývá p ro lIlaši republi· ku? Přede vš í m že při nastá va;j í c~m uvol nění přímých vztahů 'se Zápa d em vzroste riziko pirátského dovozu ó1:vláštních oďipa dů n a naše území, neb o ť za je.jich likvidaci ,j sou vyplá' ceny horentní částk y. Ko ntrolu to· hoto 'trendu nezvládinou pouze celní úřad y a insp ekce, al e bude nutná s,polupráce občanů nevládních orga nizací a hnutí ochranářskéh o i ji ného zamě ř ení. Informace je nu tno směřova t m i nLst erstvům ži votnUlO p ros tř edí obou re publik . Dalším n e př ímým poučením je, že ani v prů' mys lov ě vyspělej'ší m Rakou sk u není situa ce se záv adný1lIli odiPady uspo kojivě ř eš ena (po dle informací r a kouských ,o dborn íků ,j e po dsta t ná část odpa dů vyv ážena ke spalování do NDR nebo k e skládkov ání do Velké Británie) a že musíme i nt en zívně hledat vlastní c esty k trvalému a co n ~jlep š ímu způsHb u , jak produkci o dpa dů radikáln ě omezit, ve dl ejŠÍ pr,oduk'ty využív.at a pouze minimál· n í množství t oho, co nelze žá dným způsobem 71pracovat , likvidovat n e bo s palovat za extrémně přiSlIlý ch a kon.trolovaných po dminek. Nastoup e ní té to cesty vŮ'be c není jednoduch é z ekonamického , technologIckého, ani ob čanskéhO' hledis ka. Sv ědčí o t om pří.klad výběru technoIogie a lokali zace za řÍ'zenÍ na likvida ci a zp raco ván í pri'l'myslové,ho odpadu , kteréh o se ujala v r oli investora Lachema Brna. V t omt,o řízení se ukazl\lje na p rostá neschopna'St státnich orgámi za jiJstit elementá rní právní, fi nančnt a politické podmínky k ře š ení t oh o· to prioritníhO' prOlblému. Be,z toh oto kr,o'ku se nik dy k cíli ned oberem e. Stát musí ob čanům garan t ova t tako vé řeš ení , které nikoh o nepašk,odí a neúnos nou situaci ra di.kálně zle,pší. Redakce našeho casopisu zprostře d kavala Jihamoravskému KNV a in ves' to r ům k O'llzultace s elGpert y z ne i nstitutu záviJslého ekologickéh o z Ví.dně . Mám 'obavy, že st rategie ře šení navrh ovan á těmito odborníky, ztr oskotá s oučasně na útesu našf pIa· t eb ní nesch QP nosti [za hodinu prá ce účt UJjí 7 0 ~1 4 0 šili nků], n a zmín ěn~ n eprofesion álnosti a nek o ncep č no sti úř adů a na neschapnosti výrobní s fé ry akcept ovat ales poň minimální re cytkilacní <pr.o,gr amy. V kompl ex,ním ře· šení t ohoto pr.o'b lému je t otiž l okali zace pHpadného zařízen í na li.k vi da ci nebo skládk ování odpadů až n ě kde uprO'stře d patřebný ch kroků . Hwzf te dy velmi aktuá lně , že ke konce p čn ímu
řeše n í
přis!ta upíme ,
~ž
v:oni'kne hav árie typu Bhopál a ze s padnikovou sfér,ou mů že pohnout jedině okamžité ad ejmutí veškerých výj imek ze zákona o z ne čišť ov áni a horentní poplatky za u kládání a vy p ou štěni jaký chkoliv odpadů . Pr ozí ravější firmy by měly okamžitě vy· slat perspe'k tlvní od'borní,ky n a stáže do SRN, švýca,r ska nebo do sever ských zemí, 'k de jsou recy.k la cnf pro gramy nejd á le. Jinak se tu vytrávíme jako 'kr álíd. !Miroslav Kundrata
Prvot ní p odmínkou je realizace odlu č o vá ní emis í vznika jících ze
spalovacího pr ocesu tak, aby byly p l n ě v souladu s h ygienickými
normami pro ovzduší a tím byla pl n ě z a ji ště na och r ana zdrav í oby
vatelstva a okolí spalovny.
Pro z ajiš t ění t ěchto ná r očnýc h p ož a davků se při realiza ci spalovny
bude vycházet z poznatků firem , kt eré mají v t éto oblasti zna č né
praktické zk ušenosti a jsou s chopny garantovat jejich dodržení
v plném rozsahu. V součas né do b ě jsou např. pos uzovány n ab ídky
na toto zařízení fire m Von Roll (Svýcarsko ), Bab co ck (S RN),
Schiestl (Rakousko).
Samotná spalovna, b yť ř e š e na n e j p rogres ívně jším z působ em, by n e
znamenala k omplexní řeš ení prob lematiky. Prot o musí být dopl
něna p řís luš nou p ře d úpravnou a p ř e dtř íděním o d p adů s možnost í
skládkování podle jejich chara kt eru.
Mimo plyn n é emise musí být stejně odpo vědně ř eše ny i další pr o
dukty spalova cíh o procesu, t j. škvára, popílek a odpadn í vo dy.
Proto je vý b ěr lok ality pro spalo vnu velice důle ž itý a je jí umís t ě ní
m usí korespondovat s možností sklá dková ní nespa litelných zbytk ů ,
vče tn ě k omplexního ř eše ní odpadních vod.
Takto k omple x ně ř ešená spalovna dává zár uk y, že n edojd e k po
škození životn ího p ros tředí lokality, v níž bude umístěna, n ao pak
výra zn ě zvýší úr o ve ň ochrany životního p rostře dí r egionu, pro n iž
bude ur če na v n áva znosti na je jí kapacitu a svozové vzdálenosti.
Jedním z p řínosů jeho realizace pro Brno a kraj jižně od Brna by
byla možno st zrušení sou č asn é p růmys lo v é skládky ve štěrkopískov
ně SST Brn o-venkov v Čer no vi cích. Tato skládka je nejen č ítanko vo u ukázkou toho, jak skládka n em á vyp adat, ale je také trvalou h r oz bou pro p oříční podzemní vody využívané v údolí Svratky j ižně od Brna a pro významné zásob y kvalitních bezdusičnanových vo d pří m o p od Brn em. Z výše uvedeného plyne, že záměry s. p. Geotest a s. p. Lachema se opti málně doplňují a muselo dojít k zákonitému spojení úsilí ve pro spě c h minimalizace škodlivých úči nků toxických od p adů na NA SE životní prostředí. Až do t ěchto míst se mnou bude každý soudný člověk souhlasit a sp ole čně s e rozho řčím e nad hazardem producentů odpadu, dile tantstvím, n eschopností správních or gánů atd. Jenže ne ní pouze otáz ka JAK? , ale ta k é ot ázka KDE? Specialisté s. p. Geotest prov ěř ili ú zemí témě ř celého kraj e a z hlediska g eologické stavby a be zpeč n osti před p r ůnik em toxických látek do vody, půdy a horninového p r ostře dí vyplynula jako nej v hodn ěj ší lokalita Těšany- Si nkvický dv ůr v okrese Brno-venko v. Je nab íledni, že se v okolí Těšan i v okrese zvedne (resp. se již zvedl) odpor proti lokalizaci skládky a spalovny v t éto oblasti. Na druhé stra ně, shodneme-li se, že jiným způsob e m zatím toxický od pad eliminovat neumíme a někde t edy být m usí, mus íme být schopni konstruktivní diskuse. Prior itní postavení zde musí m ít ochrana životního prostředí nejen vybrané lokality, ale i stovek lo kalit jiných, které přestanou být zatě ž ovány divo ce a nekvalifikova ně ukládanými toxickými látkami. Pracovníci zainteresovaných podniků spolu s odborníky z vyjadřu jících se a p oradních odbo rných pracovišť jsou př i prav ení k diskusi s obyvateli dotčené oblasti, správními orgány všech stupňů, projek tanty, hygieniky a každým, kdo má k této problematice co konkrét llího říci.
Bukovanští
oc hranáři
Páteční večer 9. 2. 1990 (prálvě by Jo zat m ění Měsíce) a ve vypů'jčeném sále TJ Is e Ikonala vý:roč,ní ,čl en,sIká sc·hůze ZO ČSOP Bullmvany v ,olk 'r ese Hodonín. Talóo dme/> ISnad ne:j,v!ivnější a ne SlpOl:-.ně [lejaktLvnější organiJzace v obci vznilkla pJ'e.ct třemi lety z inicia ttvy a nárPaJdu [lěk,oJiika lkamaráldů. Od štěpil:i !Í'~m e se v]a,sl1;,n ě od rybářů, inf.ormoval ná s pan J. Ko·s tiha, kte rý je přecLsedou této zákl'éIldní orga nizace_ Chtěli jsme kJ'omě r}l1baření dělat i něco jtnéh o a ;polh led na neUJtěše nou lÚV ář [laší vesn Lce a jej1ho IQlk'o lí bYlI počáteoní dJnspirací ,našeho sna žení. ZačaJ10 to ·ocLstll"aňováním di vo ké lslkil ádlk y IZ T}'\bníok u MOčidlo _ Dnes tam plav,ou (['yby a v bud oucnu by ch om to c hltě lli Zlk u sit 1 s umělým vý těTem _
Porté [lá,sle·doval caIý řetěz akcí leslní brigáda v po,l esí Lovčice, čis těn í v,odních tok ů pro oblastní sprá vu melior.ací BI'Ino - IP Oibočlka Hodo nílll, aJk,ce "RAK", majpová n í kání, f'Jý robahu dak, polobUJdek ·a 50Vln ík ů a t8Jkito byoblom mohli lleště ,chvíli i poKra,oov.a~.
Kimmě
,t oh o IpHšrtí r ok ,dolkotl1č í buJko oc.hránc i staiVIbu v íceúče·lové h o za řízen í, ~ter,ou nnancu jí z vlast níc h z drojů . SIMf'J\ba b ude skýtat .pr,o srtory Iklu bo'Vlllí, Is p oLoo~ad, ubytova cí a též n Elz,by~n é dí1ny. Hned vedle staveni ště :si Ip ro,I1ajali ladem le~íd školní Ip ozemetka upravwjí h o, k !Vý s adb ě ško1 lky l!iiStmatý,oh i j8Jhlič'na týoh dřevi n pod odborným doh ledem mg. S e[u akého. Nové IPom ě r y IV naší 'S'P0lečnosti PI'O bUldlly u čl elllů orga'nizace lP,odn
"' -~ ~
L ~ '\)2;~... ~ ~--. ~ ~ \,',. ~ l'·"··~:·"'\ ··\"'\,, ~ \,-\.. 1\,. /'7
,'-',
Kreslil Václav Houf
13
Dvě variace na téma Pálava se zamyšlením nad ekologickou odpovědností Milena Rychnovská
Časy se mění a my se měníme s nimi. Neplatí to však zřejmě o eko logickém povědomí technicky zaměřených odborníků, kteří svými projekty zasahují do tvářnosti a fungování jihomoravské krajiny: je stále stejně nízké. Ekologické povědomí vyplývá totiž ze základ ního ekologického vzdělání, kterým má být vybaven každý občan, tak jako je vybaven základním vzděláním matematickým nebo che mickým. Že se tak v druhé polovině naseho století nestalo, je tragic kým a neuvětitelným paradoxem našeho školství. Dva příklady tech nických projektů, umístěných do pálavské oblasti, nás o tom pře svědčí. Jde o projekt vodního díla Nové Mlýny a o projekt televiz ního vysílače na Děvíně. Oba projekty od sebe dělí 30 let, první se uskutečnil, druhý nikoliv. Finále tedy bylo naštěstí rozdílné, přede hra však stejná. Zamysleme se nad tímto neutěšeným jevem. Projekt vodního díla Nové Mlýny vzbouřil koncem padesátých let roztroušenou obec přírodovědců, kteří znali velmi dobře přírodní řád krajiny pod Pálavou, stmelil je do jednotného šiku, jenž bránil svoji koncepci proti kvantitativním technickým parametrům svými přírodovědeckými argumenty. Ty ovšem nedosahovaly průraznosti technických jednotek a budily jen shovívavý úsměv mocných ["my vám ty kytičky přesadíme " ). Jak boj tehdejších ekologů dopadl, je známo. Prohra této bitvy o jihomoravský luh (utrpěná nejen te c h nickými argumenty, ale zejména politickými přesvědčovacími pro středky) zbystřila však ekologické povědomí zoologů, botaniků, les níků, geografů, půdoznalců a dalších, takže proud moderní integro vané ekologie, systémové ekologie, který v šedesátých letech přišel
Rozvodněná Dyje v předj a ří roku 1963 na snímku Lubomíra Zelinky. Ne vždy zdobila bradlo Dévína věž vysílače.
14
Ono se to sice nesmí, ale může řekl ŠVeJk Ba Lounovi, Merý se roz třásl p ř i
pohledu na rozs,třélený vl a'k kříže na haUqs,k é f WllIt ě první svěÍ{wé války. Také u nás se dosud stá:le leccos sice nesmí, v p,ra xi ale může . . . Více než náZOl1ným přík,ladem je de vastace S'pra§ovéno ký'lu "Špice" , pří· rodlní rezerv,ace nad Újezdem, jen n ě koliK ,s to vek metrů jihovýchodně od mohy~ y Míru. Je 1;0 či n neuvěř ilt e l ný , proto,že jde o ža109tné to.rzo t.orza totiž o ne obd ěl ateln ý vý'hon strán ě , která už dá1vno sl,ouží zahr ádkářům, h lav n ě vi na ří'tm . Jako ve většině po dob:ný,dh př~padů zde byla vyhlášena pi'írodní reZ8il1v,a ce útvarů, klar é ge ne r ace země, dělců nedo'kázaly "zužit k'ovat" , tak že nešlo o uv ědo m ělo u ochralnu pří'rDdy , j,ako ~píše {) zou falý alkt z poci t u z,ahanbení. Rezer vace nijak nev,a dila my:silivcům z iJlíz kla i z dá'li, aby tu v rozporu se zá konem prrovádě,li cvičné střelby , za hrádkářů,m , ,a by nu neJ'ablOvali posled ní :z;b yrtJky konikileců at d. Kdo t ent o kout znal, ra d ělji mllčel , byl r á d, že se tu nedějí věci mnohem horš í. Jen že zdání klame: Rezerva ce bylla - sa mo,zřejmě s udělením pov ěstné a pro s lulé vÝljiimky - deK,apit'o,vána jak o další d Ů'k,az, ja'k to u nás s tn!ilk za př ilsah ávanou p:la,1most í zákona v tom to ohledu vk než skřípe . Výr az derka pita'c e nevolím náhodlllě . Půdní pom ě ry , reliéf a el
w~~n~Dnm®~
prostřednictvím
Mezinárodního biologického programu i k nám, na vědecké skupiny připravené, aby se na nich mohl
šel již některé uchytit a růst. Další desetiletí světového vývoje přinášela alarmující zprávy o stavu celé biosféry: životní prostředí se zhoršovalo, ekologie se stala ve světě jedním z nejzávažnějších a nejprogresívnějších vědních oborů, protože je to nauka, která řeší a předvídá závislost organismll včetně člověka na jejich životním prostředí. U nás však výuka ekologie váhavě přešlapovala v pracovnách pedagogických ústavll. V základních a středních školách se proklamovala "ekologizace" některých předmětů, na vysokých školách se tato vědecká disciplí na přednášela zcela ojediněle, na zemědělské fakulty pronikla jen formálně a rozdrobeně, na technických učilištích si pletli životní prostředí s ekologií. Není proto divu, že v projekčních ateliérech příslušných technických institucí se zrodil koncem osmdesátých let projekt, který byl postaven na stejně ekologicky primitivních před pokladech, jako někdejší projekt podpálavských jezer. Jenže dnes jeho tVllrci neměli omluvu v neznalosti ekologie. I když se jí neučili ve škole, měli zachytit proud informací v našem i zahraničním tisku o destabilizaci krajiny, o mizejícím genofondu, o pevných vazbách mezi rostlinami, živočichy a jejich abiotickým prostředím, o fungo vání ekosystémll a hranicích jejich stability. Protože tento proud informací nezachytili, vytvořili projekt telekomunikačního objektu, který by při svém uskutečnění vedl k nenávratné zkáze unikátního
Ani tato podoba vysílače nemusela zllstat ta poslední, nebyt soustředěného úsilí mo~ ravských ochranářů. Foto Lubomír zelinka
,ností ,poZQ,rovat. T,ato strategie, ma kr·Gskorpioky viditelná u ,ta:k ,ná;pa'dného hmyzu j.alko jsou motý1li, je ovše m vlals1mí ti;SíCŮiffi dalšl-ch hmyzích d,ru hů,
namátkově:
sitřečikůiffi, pověstným
paDazitům
skotu, ko,ní a Qvcí, které bychom marně hledali i v sousecLs,tvl stád zEi!mo řených st-řeč,koviotostf [jejich svatJby p,roblihají výhradmě v hill-,t op pingClvých si:tuacích), pestřenkám a ti sícům s,lunéček, jež tu pořádají obča s dos.lo'v a orgie; blahodálnným opylo v,ačů.m vč elám i samotářským včel kám a čmelákům -- nemá smyslu pokračov,at ve vý,čft U. Jde v p.od,sta tě o to, že larvy tohoto hmyzu se v teré'n u vylskyltuj! ro~ptý.1e,ně, takže nadětje najít pantnera [po 'Vylíhnutí dospělce) by s e StnížHa přLpadně až n a úroveň sUsyfovské p,rá.ce. V t oku evoluce se tedy vytvořili n e:s m Lrně důležitý stereQtYlP, že to,tiž hmyz se přirozeným prouděním vz,duchu dá je dlnoduš8 "vektoDGvat" a záJkoni tě je vyn8tSen na mnst a hill-tolp pingu. Před pokláJdal.o by :se, že za těchto okol no:stí mlllsíme tyto shluky hmyzu na j ~t na každé př!:mivě utvářené te,rén ní v·Jně. Tak tomu všaik zdaleka ne ní, alniž přeStně máme příči'nu. Zdá se , že tu patrně hMjí jiiS t,OU roli c,h e mi-oká "vábidl,a " , Merá hmyz ve sto povýc'h mno~SI1lvích "vysí1á", čímž jsou tato shromil1ždiště pachm/ ě znač kcxváJna, a že kromě t oho t a kGváto Sttallloviště mají také svoji ev o luční hi stor ii asi tak jako h~st oriClky vzniklé cesty tah u ptact'v a. P'od.s,taJtu tébo volby zná v každém případě jen hmyz sám - a pOzD.rovélltel! nezbý vá, než se pokilClnit tomuJto zdámli.vě jednoduchému, v dů.s.Ieddch však ži· votně významnému jevu, který dává hmyzu jistotu, že zde najde p.oh1lav ního partnera a že !tedy .bude zaj iš t1'mo rozmnožová'nf. Výrjimka, krterá ~pů'sobila wi čení v,rcilllOlu "S:pic" , l\Iedla tedy k Isit ua ci, ktteré 1S'til1ré ,:přís loví říká: "VLk l.i e na žral, ale !k,oza zů:stala celá ". Jenže ohyba IAMkyl Srtr áň rezervace sIce zů,stala, ale 'V'l 'ohol byl "z,p l.a nýrován" a o plocen, rta:kže !tabule !Se 2lnakem státlllí přWo.drn! ,rezervace sto jí ISQlÚVa pár decimet rú od pil otu. Trmto záls,a'h em by,l a et ologická tu/nk ce rezervace ,.och r omena natrOltk, že se It o rovná její de-kélipitaci. Náš 's'táit pléltícelé t ýmy vědec.k9ch pr.a covníkú mezi illimi i eko l ogů - za t,o, aby srtudo,vali smylStl děj ů v inaší Ikrr ajině. Tylt o vý1sll edky jsou předálvá,ny tOlfmou závěreónýclh zpráv Siloži,tě 0;ponovan9ch. Dnes již dove deme ZMČlllě [přesně o dhaclJIW U)!; a p řed povídat, ja.kou akologiC!kou kapa,c!tu má ,kraji,na,clo s i v ní ješrlě můžeme do:vo·lit . A tu v Is iltuadch, Ik dy by ty to iPoznart.ky měly být ,a pltj\kClvá,ny v IPDaxi, [Se přes ně jednoduše pře žene jako viohřice itecruIlJokra.tiClká [le vě,domostt, která pomocí vý,jimek po
15
Kr e slil Václa v Houf
vrcholu Pálavy. A tak se znovu v nedávné době let 1987-89 (kdy platily vedle technických i politické přesvědčova cí prostře d kyJ volalo v roztroušené obci přírodovědců na poplach. Tentokrát se však v roli oponenta ocitla již instituce, Agroprojekt Brno. Je jí příslušné oddělení vytvořilo v neuvěřit e lně krátkém čase jednoho roku komplexní ekologickou studii, která nejen prokázala zhoubný účinek zamýšlené výstavby televizního vysílače na ekosystémy D ě vína, ale nabídla i technicky dobře fundované alternativní řešení. ještě
Stalo se to díky iniciativě a organizační schopnosti ing. arch. J. Lbwa a vhodné volbě spolupracovníků. Na této studii je výjime č n é to , k olik špičkov ýc h odborníků z různých oborů biologie, geografie a dalšíc h v ěd se připojilo svou argumentací, vycházejí cí z osobní zkušenosti a dřívější vlastní vědecké práce v zájmovém území, když už nebylo možno ve v yměřeném krátkém čase provést cílený t er énní ekologický pr ů zkum. Již tato skutečnost sama o sobě signa lizovala, o jak závažný biotop šlo a jak nenapravitelné škody by chom se dopustili v naší jediné moravské biosférické rezervaci Pá lava, kdyby s e t ento technický záměr měl uskutečnit. Díky ekolo gick é studii Agroprojektu bylo od záměru stavby upuštěno, tak že fi nál e naší dr uhé varia ce na téma Pálava skončilo odlišně od té první: zamítnutím projektu. Pře sto je nutno p oložit několik otázek : Pro č p rojektanti v ys íl a č e tak dokonale ignorovali ek ologické zákonitosti vybraného biotopu a p r oč se snažili jen da lšími t echnickými pr ost ře dky (jako byl nap ř . návrh vyb ud ován í lanovky, použití přírodního kameniva atd.) zdán livě kompenzovat, ve skuteč n o sti však zvýšit ekologi ckou z átěž, z působe n ou stavební a ktivitou? Pr o č n ebyl dotázán v patřičném p ředsti h u kvalifik ovaný ekologick ý partner, aby s e vzn ikající pro jekt od začátku moh l ubírat ekolo gicky s chůdným směrem? Ta kto se znovu, ex post, víc emén ě amatérsky shán ě la roztroušená obec b rně ns kýc h ek ol ogů, a by vydala své svědectví a zabránila da lší de vastac i jihomoravské p ř írod y . Jak o pře d 30 lety. Tentokrát se eko logické úsilí s etk alo s ú s pě c hem. Ví c eméně n á ho dou, protože šlo o dávn o známou, č as to navště v o v a n ou a biology takřka hýčk a no u lokalitu. Jak t omu vša k bude u dalších velkých projektů, třeb a s p lavebního kanálu Dunaj-Odr a, k de nebudou po ruce tak pregnant ní zn alosti ? Zno v u se bude shán ě t posouzení ex post hotového pro jekt u? Kdy se stane p ro fe sionální ekologie po vi nně spolutvůrcem od vznik u p rvního ideového záměru ? Nové ministerstvo životního pro střed í zd e bude mít těžk ý úko l : postupně vy tv ořit ekologické p ově domí celého n ároda a legislativ ně z aru č it profesionální ekologickou úč as t při vzniku všech te chnický ch děl v krajině od samého počát ku záměru. I k tomu by měla roztroušená obec e kologický ch profe s i on ál ů nap řít všechny síly, protože odpovědnost za ekologickou budoucnost naší krajiny nese současná g enera ce všech, i tě c h roz t r oušených ekol ogů .
16
šlap e p ráv,ní n ormy. }a'k o kdy byc h om dh t ě li zrůdným i č i'n y ma p1.n iJt cyn ic'k ě p říis lo v í, že zá k,ony jsou na ,t o, aby byily por ušová,ny. Kd e j9te, o.rgány ,och rany rp ř í l1o·d y, jak t o, že n ebr á nRe n aše platm ě záJk on y [J DOti jejic-h lIlaru š i t elů m , qu o u squ e ta ndem ? Zatím n8[llňlli jem e V p raxi švej.kovsk,o u ple beJs'k,ou i ronii, ž e "O n o se to sice n esmí - al e m ůž e . .." Dalibor Povolný
Malá ekologická olympiáda aneb šance pro středoškoláky Okres n í v ýtbor CeSík ~ho svazu och,rálIl· p řIr.od y V No,vém J i,č íině pořádá každým rokem ve spol Ujpráoi se zá· kladními organizac emi CSOP na sttř e d· iních šk olách Severom oll"a,vs.k ěho k ra 'je t,ra d ilč nf Slo utěž v e znalostech och mny p ř~rod y - Ma'l ou eko1o giclmu olY.DlipiáJdu. S o uJt ě~í t ř í 5].en ná dr OO.s tva pr,olk a'z ují sv ě teoretic 'kě, ale i IprillJMiClkě znalosti z v}'lbra něho ofmru. V mIlIlulém r·očn í ku pro· ika2iovali najp ř . ch léliplci i dě:vča'ta zma· ,Losti, vti'p a UJm V oboru Chr á n ěná )1zemí ČR . Na př l]pra'Vě milnulě ho roč· lIlíku olYlIl1ipiMy se alIDtiv,n ě podí,l eli l ochrall1ěJřly JLně f,OIrmy ekoJ.ogiockě vý chovy a vzdělá'ván í !!\pod. Přitažlivá je i stu di:jn í eXiku.r.se do st ředis.ka ipTio záchr'éIIIl u sov n d.r av,c ll v Hal'ltošovi cích a n a na uč,n ou ste'Zlku K
z
o
Realizovat se idejemi
\)1([)n~ DnllD®~J
Rozhovor s Petrem Oslzlým, dramaturgem Divadla Na provázku a poradcem prezidenta Václava Havla
V: Čtenáři Veroniky tě znají z úplně jiné oblasti činnosti - z Divad la Na provázku. Málokdo ví, že jsi i členem ZO ČSOP, která pořá dala Brněnská fóra. Jaká je přesně tvoje úloha v týmu prezidenta Václava Havla? O: Mé přesné zařazení je odborný poradce, člen kolegia prezidenta republiky a jsem jeden z poradců pro kulturní záležitosti. Samo zřejmě pro mě nejbližš í a zc ela přirozená sféra je divadlo. Je, dá se říci nepominutelná, protože Václav Havel je dramatik, člověk divadla, a proto se na něho obrací velká řada lidí z této oblasti. Ale zároveň spolu s architektem Miroslavem Masákem působíme v poradní sféře ochrany památek, k čemuž mě předurčuje moje studijní zaměření, neboť jsem ve dle divadla studoval dějiny a teorii umění, tedy i ochranu památek. V této chvíli se zabývám též otáz kami školství, otázkami církví, a co asi ty chceš slyšet, v takové filozofické rovině i otázkami životního prostředí. Celý tým poradců je sice založen na specializaci jednotlivých osobností, ale pokoušíme se řešit problémy společně, v diskusi mezi sebou a pak je předklá dáme prezidentovi. V: Má někdo v poradním sboru prezidenta speciálně na starosti otázky životního prostředí? O: Hlavní z o dpovědnost má docent Richard Wágner, který je zároveň ekonomickým poradcem. Ale protože ekologie z našeho pohledu, myslím tím i pohled prezidenta, patří do sféry kulturního myšlení, tak samozřejmě i poradci z kulturní oblasti uplatňují svŮj hlas. A to souvisí s celým systémem týmové práce naší skupiny - nikdo se neuzavírá do své specializace. V: V obecné rovině je mi toto chápání blízké. Také celé snažení Veroniky, ČSOP a většiny dalších nezávislých iniciativ směřuje k tomu, aby se elementární znalosti přírody znovu staly součástí obecného kulturního rozhledu člověka. Je ale absurdní, kdy ž je ja ko kulturní barbar chápán pouze ten, kdo nezná dějiny a kulturní osobnosti svého národa, ale nikoliv ten, kdo neumí pojmenovat stromy, rostliny a ptáky i hvězdy. Tady musíme hledat kořeny stavu našeho životního prostředí. Ovšem nejenom mně, ale celé řadě ko legů, kteří v oblasti životního prostředí a zejména ve výzkumu jeho přírodních zákonitostí pracují a také se dlouhá léta občansky anga žují, se zdá, že v tom týmu chybí přírodovědně vzdělaný člověk. Už pro jiný úhel pohledu, který je vždy potřebný. Sebelepší vůle bez hlubších znalostí bude dříve či později plodit omyly. O: Přece jenom musíme chápat, že jsme na přechodu od revoluce , i když sametové, nebo, jak občas říkám, totálně radikální evoluce, k demokracii, a všechny ty struktury vznikají za pochodu. Tým pre zidenta Havla bude postupně doplněn, ale nesmí se moc rozrůstat, aby se nestal nefunkčním. Při vytváření politické a kulturně poli tické koncepce počítáme s tím, že na všechny obory budou vytvoře ny jakési externí poradní komise. Právě docent Wágner připraVUje ekologický poradní sbor, kterého se budeme účastnit i my, kulturní
Brontosaurus na
svobodě
Od 2,1. ledna 1990 je Bm n tosau rus samostatnou organizacL Pro lepší pochopení 'tohot o k rok u se vr a1\me na z ačátek tohoto h nu tí, kd y asi st ě ží někdo tušil, že vydrží 15 let a bude dá l pokračoval!; . "Bro n to sauř e ní" vzni,klo 'Ze spontánní po,tř e· by přestat jen kritizovat a už koneč ' ně začít něco konkrétní,h o a u žit eč' ného děla t . Asi se m oc n ep řem ý š le la nad koncepcí a arganizací. Lidé padv.b ného smýšlení se dávaJí dohro mady, aby uděla li k us smysluplné a pati'ebné pr áce. A navíc jim bylo ~ o l u dabře, r·ozuměli si , užili si spoustu re ces e a legra,ce. Čast o také zaskako· vali za nEik,oho, kd o se o příradu a živo'tnípr.as t ř edí vůbec mě l ,afi ciá ln ě
s tarat . D říve
však samastatná exist ence ne v úva,h u .a SSM nám dálv,al prostor pro naši práci. Sna žili jsme se nez a,padnaut ·do sva'láck éha byr a kratickéhosystému_ Ztratili jsme t ím možmá trochu 'Sil, které se da ly in vestovat jinde a jinak. Nes,pornau vý ho dou však bylo, že p r áv ě ,pod hl a vičkou SSM se dalo ledaco s rozumn é ho pádn ěji a účinn ě ji prosazovat . Dfl ležitá byla i mat eriální pamac. Myslím, že se Brontosaurll m vcel ku dařilo a že si získali dabrou pavěst. Pořádali vfkend·o vé brigády, prázdni ny s BranJtosaurem, k lubavé po ř ady , výjsrt a,vy, KUlrsy [pro. bu,doucí ·o rganizá t ory a t d. A pr atož8 už kd ysi dávn o. si uvědomili , že j8ijich hlavním ÚJko lem je výchova, sau's'Íředili zma,čnou pazarnast i na ml m~pracavnf progra m (výtvarný, divadlo, e.kohry, S'Port arp.). Na druhé :stran ě se však vršily p r a blémy. A t ak se přibližně asi před ro'k em na různých míst ech nezávisle na sobě scházely skupink y zatvrze lých bronto'sauříoh mganJzát orll a ře šily ,zhruha stejné {)táZ'ky. Dloll'hé a mnolhdy n á roané debaty se točil y ko lem 'témat jako kdo vlastně Jsme a co chceme. Jaký je nás vztah k pOil i ti ce_ Jestli se chceme podílet na kan tl10le a řízení. Jaký je nélš vztah k SSM. Na koho hlavně chceme pfl sOIbiŤ. J,aJk lIJsmě,rnit, zk,valLtlnit a sjed notit č.a'sto rozUíštěně působící hnu tí ta:k, aby mělo větší důraz , ale aby nez,t ratilo s:pontá nnost a při r ozenas t Nakoneo jsme se shodil, že pOljem ži,v otní pr'astředí chápeme v nejšir ším slava smyslu a že tam tedy patří úplně všechno včetně mezHidskýoh vztahů. Ze chceme přispět ke změn ě živatního stylu a ke změně hierar,chie hodnot. Až jsme se lekli, co že jsme si to ohromného vlastně předsevzali. Tehdy nás nana'paďla se,psat tyt,a myš lenky na pa!pír. Net,vQřiqi jsme progra mavé pl'ohlélšenf, spíš jsme si potře při1p adala
17
Kreslil Václav Houf
poradci, abychom získávali přehled o ekologické situaci, ale také abychom do toho mohli vnášet kulturní myšlení a cítění, pohled na ekologické otázky z hlediska kultury. V: Možná je to můj zkreslený brněnský pohled, ale zdá se mi, že současný vývoj příliš nezúroču je výsledky práce a zkušenosti již minimálně pět let fungující a dosti kompaktní ekologické fronty. Chybí mi, že ještě nepracují koncepční týmy, horizontálně propo jené, tak jak se to stalo dobrou tradicí před listopadem, na řešení zásadn ích, přesně formulovaných problémů. O: Nevím, jak z tvého odborného hlediska, ale myslím si, že je to trochu podcenění toho, co se odehrává. Do listopadu byla tato oblast pod kontrolou ministerstva vnitra - myslím si, že proto, aby byla lépe ovladatelná. V této chvíli existuje ministerstvo životního prostředí Ceské republiky, což je obrovský kvalitativní skok a na spadnutí je vznik federálního úřadu. A pokud jsem měl možnost se seznámit s jejich koncepcí, tak tam sázejí na pokračování těch výzkumů, které byly započaty, na rychlé navazování kontaktů s e zahraničím. Chtějí do Ceskoslovenska zvát týmy odborníků, které by spolupracovaly s našimi experty a řešily by společně jak dílčí problémy, tak komplexní přístupy. V: Ovšem kompromisní pojetí českého ministerstva, které na jedné straně muselo př e vzít celé staré a zbytnělé struktury [např . zná mou "betonovou mafii" vodohospodářskou) a na druhé straně mu chybí účinná k ontrola nad tak zásadními složkami životního pro středí, jako je půda n ebo les, je nesmírnou zátěží. Bojím se , že udo lá i tak skvělého člov ě ka na svém místě, jako je ministr Moldan. O: Myslím si, že komplexní pohled do toho vnese federální min is terstvo životního prostředí a ten se bude postupně p ř enášet i na republikovou úrov e ň. Stojíme před obrovským množstvím nakupe ných problémů, kte ré jsou svázány s celkovou hospodářskou si tuací, hodnotovou orientací člověka, z m ého pohle du opět záměr ně rozrušenou ideologií minulých let ... V: Domnívám se ovšem, že nelze všechno svádět pouze na komunis ty. Samozřejmě, že systém umožňoval bujení parazitních skupin a je odpovědný za extrémní vyhrocení naší situace, část ekologických problémů však koření v konzumním stylu života industriální spo lečnosti, která, bohužel, nemá ideologických hranic . O: To n ení svádění pouze na komunisty, nakonec v totalitním r e žimu jsme byli svým způsobem účastni všichni, ale, jak vy sami říkáte, je u nás ekologické myšlení o 20 let zpožděné to je náš velký handicap. A právě účast západních odborníků ho možná po může překlenout. A ještě je třeba říci, že oni to chápou, alespoň n e jlepší z nich, že nejde o čistou pomoc nám, ale že pomáhají i sami sobě . Nechci přeceňovat vliv zahra n ičních expertů - na vlastním dvorku si pořádek pochopitelně musíme udělat sami ale tím, že se vracíme do Evropy, se vracíme do společnosti, je jíž ekologické myšlení je dál, a my se na ně musíme napojovat. V mi nulosti byla taková aktivita spíše riskantní, vzpomeň si na praný
18
bovali utřídit vlastní .názo r y, porovnat je sná?lOry druhých a pop ř. se V nich u t vr di t. ,s účast.n rky našich ak cí js me si o t ě cihto věcech povída>li a bylo p ř~j e mn ým z\ji št ě ním, že i jiní lidé myslí podo1:mě a že je tr ápí \p o' do,b né pro blémy. Kr·om ě ·t ěch t o trochu teoretický oh úva'h se s amo 2Jřejm ě řešil y i otá zky praMidk é. Vznikala př edstava a poz· dě;j! už i r ealizace Elk,oc en'Ďr a . Báda
řovam
mg. Vavrouška za to, že přenesl problém stavby Gabčíkova do Evropského parlamentu, ale teď je žádoucí spolupráce s co nej více strukturami - vládními i nevládními. Zvláště té druhé skupině přikládám důležitost, neboť ta má v programu zcela nezávisle hlí dat onu osudovou záležitost - životní prostředí. V: Co by tedy, podle tebe, mělo být hlavní funkcí nezávislých hnutí? O: V ideálním případě by měla existovat vlivná, na státní moci nezávislá, ale jí respektovaná iniciativa, která by se zabývala těmi nejkomplikovanějšími otázkami a měla by mít přístup i do státních orgánů, do parlamentu. Vím, že něco podobného existovalo v Anglii - pod názvem Osudová hlídka. Drobnější iniciativy se mohou sta rat o lokální a regionální problémy, o ochranu jednotlivých druhů a lokalit. To vše samozřejmě vyžaduje určitý korektiv, diskusi. Ministerstva by měla být garantem vysoké odbornosti a vytvářet pro ni podmínky odborným pracovištím, na druhé straně by ovšem měla být i koordinátory těchto aktivit. Nikdy by jim však neměla bránit v jejich aktivitě a iniciativě. Zároveň ještě přikládám dobrovolným hnutím velký význam v tom, že ona vlastně vytvářejí tolik potřebné ekologické cítění, myšlení, rekonstruují vztah člověka k přírodě. V: Zdá se mi, že ve spektru celospolečenských problémů, zejména hospodářských, budeme těžko prosazovat ekologickou výchovu v po třebném rozsahu. Katastrofická situace našeho prostředí je sice konečně popisována odpovídajícími barvami, ale zůstáváme víc u následků než u kořenů, a ať' je prosperita našimi předními eko nomy chápána sebevíc kulturně, její průmět do chování podnikatelů nebude důsledné ochraně životního prostředí nakloněn. Ke všemu je zde nedůslednost a bezkoncepčnost sdělovacích prostředků, v nichž vůbec nevidím výraznější posun k nezastupitelné výchovné funkci, i bezradnost školství! Chtělo by to podstatně soustředěnější úsilí ... O: To je nesporné. Ale jistě jsi zaregistroval prohlášení prezidenta, že by chtěl iniciovat založení vysoké školy životního prostředí - by lo to těsně po volbě, když navštívil Ostravu. Bude to jistě proces dlouhodobý, neboť bude třeba hledat strukturu takové školy - ta není jasná ani ve vyspělých demokratických státech. Jedna věc je zákon, kterým se škola založí, druhá pak vlastní vytvoření její ho těla, učitelského sboru, programu, principů. Podobná iniciativa existuje na olomoucké univerzitě. Další otázkou je výchova na střed ních a základních školách. To by mohlo být jednou z náplní pro gramu onoho poradního sboru, který se tvoří kolem prezidenta Václava Havla. Existuje tedy reálná možnost ovlivňovat programy školní výchovy. V: Chtěl bych se ještě vrátit ke zmíněné ekologické univerzitě. Reakce odborné veřejnosti na tento návrh byla totiž velice rezer vovaná. Za prvé máme pocit, že disidentské kruhy kolem Václava Havla vycházejí z předpokladu, že se u nás v této oblasti nic nedě lalo a že je třeba vyjít především ze zahraničních modelů. Jako
ního článku je i BRĎO, tedy Br Oll1to· oddíl. Svedli jsme také bOlj o formullac i P['{)gramového prohlášení. }sme tedy nezávislé lmutí, Meré -je otevřeno kaž· dému, kdo chce phspět k náUJraiV ě zlého stavu našeho žtvOit núho prostř e · dí. Navatzu{jeme na svou dřívější č~n· nost,která ISměřulje .k e změně kon· z·umního způisobu života a k zásadní změně žebříčku hodnot. Jsme pi"esvěd čeni, že péče o ži,v{)tní prostředí, ve krteJrém ži>j.eme, IllEWřílsluší :jen státnLm orgáIllům nebo poHti.ckým stranám, ale je věcí všech Udí. Každý nese svůj díl odpovědnOlSH za sta", našeho okolí i na,š eho já; na každého důsledk y to!h oto s,tavu dop'a daijí. Pod pojmem život ního pro st řed í chájpemevše, ,c o· náso]jklopuje , včet· ně metzílidskýdh vztahů. Tímto snažením ohceme přispě t ,k e zlepšení ce]kové k,v ality života, je jímž měří'tkem není materiální blaho· byt, a le duc.hovn í vysp ěl o st sp01e č n os ti, úroveň meziHdských vz t ahů, roz v,oj 'vědy a kultur y, soulad s přira dou. Toho chceme dosáhnout rozum ným a 'tl1vale iUdrži't e'lným rozv ojem li>d:ské SiP~leqnosti. Dále se jednalo v sekcích o jednotH vý'Ch konkrél!nkh oblas tech (ekol o gic.k á výchova, pw,saJzo.vání z á j mů , přílP'l'ava akcí ap. J. Náměty z jednot· livých sekicí budou 'S1l'ouži't pro prá ci Rady. Možná s e 7Jdá, že B.rontosau ři p o· slední dobou hlavně schůzovali a de batovali. Bylo to nutné. Za10žit 'v last ní organi,z a,ci není tak jednoduché, o·bzvlá Šft ě kdy'ž to chcete udělla t dO'b ře. UVli,díme, 'jalk se taM 's trUlk'tura ča sem osvědčí. Neměla by být strnullá , a'l e měla by se přiz:pŮJsobo vat z měnám a rozumným pot řebám lidí, kteř í ji s auří dětský
tvoří.
Schůzo,vací Brontosauři
období 'skončilo a všichni se už těší ven do pří rody. Na O'tátzku, co by :si přáli du hudoucna, soblilb ou odpovídají: "Aby bylo možné B.r o,nJtosaura zru šit, pro tože nebude po,třebný, jelikož lidstvo bude ekologicky uvědO'měUé a vycho ,v ané". Já si nemyslím, že tomu tak bude. O vztah lidí a ,přírody se bude muset neUlstá,le pečovat, i když až talk ·mnoha 'nezáleží 'na tom, jalk se ten pečovatel vychovatel bude jmenovat. z. Stroufová
Kreslil Václav Houf
19
bychom neměli řadu špičkových, občansky angažovaných ekologů, kteI'Í mají světové renomé a o této problematice přemýšlejí a vyví její vlastní iniciativy. Doporučoval bych poradit se především u těch to lidí. A za druhé, chceme-li vychovávat komplexní odborníky v tak širokém oboru, jako jsou otázky životního prostředí, musí mít studenti možl1ost navštěvovat řadu přednášek univerzitního typu počínaje sociologií a konče právem či filozofií - nehledě k nezbytnému základu biologickému a přírodovědnému. A to bude na odloučeném pracovišti ve Frýdku-Místku dost těžko uskutečni telné - pokud to ovšem nemá být pragmaticky zaměřená technic ká škola. I takovuu ovšem budeme jistě potřebovat. O: V této souvislosti musím říci, že to bylo prezentováno pouze jako myšlenka, a než ta vejde v život, musí být konzultována na nej vyšší odborné úrovni. Na svoji realizaci zatím čeká mimo jiné i pro to, že ještě nebylo ustaveno federální ministerstvo životního pro středí, které ji bude spolu s prezidentem řešit . V: Zelený kruh Brno vydal prohlášení, ve kterém navrhuje, aby vedením federálního úřadu pro životní prostředí byl pověřen ing. Josef Vavroušek, CSc., a aby bylo zváženo umístění tohoto úřadu v Brně, kde jsou menší dislokační problémy a bylo by to výhodné také pro slovenskou stranu. Navíc je nutné pohnout s naším centra lismem - vždyť je to předsudek, aby všichni seděli v Praze. Bylo by možno vytvořit moderní typ "rozptýleného ministerstva", zvláš tě je-li jeho úloha především koncepční a kontrolní, neboť výkonné funkce zastávají republikové úřady. Co říikáš na tuto možnost? O: Ta koncepce, jak říkáš, rozptýleného ministerstva, je nesporně zajímavá, ale faktem je, že federální vláda sídlí v Praze a ministr, shoduji se s tebou na typu ing. Vavrouška, bude potřebovat být ve styku s vládou. Takže nevím, jestli by to bylo prakticky uskutečni telné právě z důvodů operativního styku s vládou. Ovšem v první l'adě je nutno ministerstvo vytvořit, a to je záležitost ústavního do větku, a tedy Federálního shromáždění. A protože tento úřad bude budován vlastně na zelené louce, bude si vytvářet zcela novou kon cepci a přitom bude čas uvažovat, zda jeho srdce může sídlit v Brně, nebo zda je nezbytné, aby zůstalo v Praze a po republice mělo svá dislokovaná pracoviště. Samozřejmě bych Brnu fandil. V: Co si myslíš o jménu T. G. Masaryka v názvu nového okruhu Vel ké ceny Brna v Podkomorských lesích? O: Na to mám zcela striktní názor. Masarykovo jméno by měly nést pouze místa, iniciativy a kulturní instituce, které mají s jeho odka zem něco společného. Jestliže tady bylo Masarykovo jména zneuži to, a to říkám s plnou zodpovědností k významu slova zneužito, pak je to pouze kalkulace s tímto jménem, kalkulace s tím, že váha tohoto jména očistí hrubý zásah do životního prostředí, kterým autodrom je. A myslím si, že jak přímí dědicové Masarykovy rodi ny, tak duchovní dědicové jeho odkazu by proti tomuto zneužití měli protestovat a měli by mu zabránit. Okruh, který zdevastoval kus zdravého, krásného lesa, a nemyslím tím zdaleka jen estetickou kategorii, ale kategorii zdraví krajiny, nemá s Masarykovým odka
20
Je
tařice skalní původní?
v
Brně
Z'a i' az8lIlí t aru'c e skalní (Auriruia sao xatilis, AlyiSsum s axMile J mezi chrrá něné ro,s blL'ny byl.o mo:Uvo váno jed nak j8(jiJm at ra:kJttv,nLm v;zhledem, jed nak fYlt ogel!1ofcmdO'vou h OcIDortoU. Pal1; ří ik druhům, j8jjicllž svérázné choro logické a ekohioJ,ogLdké rysy pos k y tu'jí důlležitá vodí:tka při úvahách o hlÍlS todC\kém V Ý1v'Qji ll1aší k vě,t en y. Jeli! ,a re áll 'Se ,patrll1ě fo rmova'l v po d mínlkách bezl esí nebo neuzav.ř 8lIl é h o lesa na SkLOIl1ku led ově doby nelbo v něMe.rérm z nejst aršícll kOIlltineIl!tál ně laděných IYbdobí poaedové dOlb y. ReJ1ktní roz š í.řaní ll'osUinyd.okllád á jaJk chruaMer dejí-ch st.anovišť ( rvě t šimou p,ř ~ré skáily as,ka lní Q;stro,žny v kaň'onovLtýlah údo,[Lc,h řek) , t ak i č as1 ý výSky,t ve ~polečrnQ.s ti ll1 ~k terý,ch relilktníoh de ailIPLnů., z8( jmána pěcha vy vápno'lllHné. S náší bez poš.ko,z ení extrémní ,p odmDnky O'tav,řenýloh sk al ní ch stanm~iš ť: zÍJmní holomrazy i po měrně vys oké '1e.1lní tEWIl o,ty s'luncem ohříivaného sk a;1níh o p·O'vrchu. P ři hod,nocení jejího ro,zšíření je nutné bJ:á,t v úv,a hu, že ji olovětk pom ěJ:'Ill ě ča.sto přenášel do zaJhirad a odtud o:p ě,t do vlol'n é ,p řílrody, nebo ve v'OIln ě přírodě z ,původníoh stélinovi š ť na dru hotná_ O brněookých lokalitách taři,ce Skal ní se d~posUld soudillo, že JS ou be'z výjimky druhotné. Zř8jjmě t o v'š alk nep'la'tí o j~j Lm výs kytu na sbrm ám, k zájpadu or.i ento.vaném ska:Lnatém sv.ah-u nad KamenomlÝln Skou uUcí, asI 230-250 m ll. m_ (granodi,ori,tJ_ Je to ma'l á ote,vř 8!ná plocha se Slka'Lními vý,c llozy a fragmenty p .řírodě blízké vegetace, kt~é \S e vyhnula tě'žb.a ka mene a kter·ou poměrrll1ě málo narru šila exjpa;nze dřavÍlll zakalL Na ně kterých místech do ní ovšem promk ly ,cizí pě.s1mJ,ané Iros1iILny (např. k a k'ost oddenlkatý, šauta Mussi'ni,ho); ty se z doby exiist8!I1ce o.sa:dy Kamenný Mlýn udržU1j-Í přeidevším 'V úpa,tní M s ti svahu (šeř]k, o,pleťka čínská, roz chodn]k poch~bný, rože.c Bieb8'rlstei nŮlv, 'pitu'lll1]k postř~břElný, denivka plavá a,j.). Na pŮlvo, dnost lokality soudím z ně koli:ka momentů tYIPtakýoh ,pro při rozený výiSlkylj; tař~ce \S'ka!l ní: 1. je sl tUl()vána IN průlOllllolvém údolí, 2. jej[ ce!~kolvý chlllralklter je sro'v nate1 bný s podmínlka,mi na dbdlYbných pů'Vod ních IOlk a lit á,o h, 3. lIostl1na 2lde roste ve společnosti něMerých druhů vý z,nač[lý.ch pro spolecffilIsrtva svazů Mysso-FEls,tucion ,pallenti\S a Seslerio FootocilQn gJaucae. Posllední oikOll'lllYst a zejména !ijlOlle!aný výSkyt tařIce ska:lní a pě.dha'Vy vá,pnom1,Lně (Ses,la
Kre slil Václav Houf
• ~~~ .
- ,.~ ~~
zem nic
Masaryk měl vždy na zřeteli zájem obyčejného člověka, a to ten základní životní zájem. S tím však autodrom ne má nejmenší spojitost. V: Slyšel jsi o jihomoravské iniciativě směřující k vypuštění novo mlýnských nádrží a rekonstrukci původního krajinného typu? Jaký zaujímá váš tým postoj k podobným problémům? O: Je třeba říci, že výkonný aparát je v rukou vlády, my máme po radní hlas, možnost iniciativy. Domnívám se však, že musí vznik nout varianta, která bude na jedné straně počítat s tím, co tam vlastně vzniklo, a na druhé straně bude hledat co nejpřijatelnější ř ešení k eliminaci škod, a to jak z hlediska ekologického, tak z po hledu hospodářského. Když už člověk neodpovědně zasáhl do př í rody, musí teď hledat co nejodpovědnější a ne j kvalifikovanější ces tu zpět . V: Na závěr ti nechám prostor pro vyřčení toho, co jsme snad opo menuli, a pro poselství čtenářům Veroniky, tedy lidem, kteří se intenzívně zabývají ochranou přírody i jejím kulturním kontextem. O: Díky našim osobním kontaktům jsem měl možnost vidět, s ja kými úmysly a programy se Veronica rodila. Myslím si, že je velmi sympatické, že není ekologickým časopisem v tom úzkém slova smyslu, ale má program většího kulturního rozsahu. I to, co jsme tady ř íkali, že kultura má velkou účast a také velkou povinnost se k těmto věcem vyjadřovat, by nyní mohlo najít ve Veronice širší uplatnění. Nejenom státy se realizují, jak říkal Masaryk, idejemi, které stály na je jich počátku, ale i časopisy. Zároveň by mohl být inspirativní i její etický popud oblasti umění, aby se i ta začala s plným vědomím závažnosti toho, co ekologické problémy nesou ve vztahu k existenci člověka na této planetě, těmito souvislostmi za bývat! V: Děkuji za rozhovor.
Zaznamenal Miroslav Kundrata
Sobota 10. 3_ 1990 společného!
ria rv aria ), M erá Zlde vytváří paměr r.azhl ehl é pa,r asty, je ma,ž no pa· lV,ažavat za jede,n z n ejiv ýz naIIlině,jšLch ně
arg ua11 ellltů .
D ůkladn ému lokaJHty br ~n í
bntanickému výzkumu stlrmast svahu a s'kaUní vý.cha,z y. Je pravd ěipa dob n é , že 'V (JIa b ě existence osady Kamen.ný Mlýn ,by .la j e št ě h ůř e doSlt Ujpn á, pr,ataže u ž lPřfst Ujp u k s amalt nému ú,patí S'\'ahu brá nHy damky, zahJra c1ní ploty a ji n é př elk áž\ky . [Ka menn ý Mlýn mě l v rac e 1834 8 damů, 'v r,ace 1900 28 do.· m ů s 265 aby,vat eli, v r ace 1921 30 dom ů s 252 a by,v ateli. ) Pro. bezp l' a stř e,cLn í 'b líZlkast obce a pr ov az v ne· dail ekéun lam u byla p atnn ě okaH 10· kalit y It eh dy devast a'v án a ve větš í m í ře než dnes. Všechny zmíněné a.k al nasti be.ru v úvahu; mah'ly by tatiž Ivysvě t l it , pr,ač tař,íci skalní ro,st· li nu za k v ě,t u pam ě rně náp a cLnou od tud 118iPulbliko v.8I1 a ni nedok'l ad aval žádný z brněnSk ý ch bQtani ků min u lého. a p~r;vní ,pOllQviny t ahat a staletí. P,r Ortaže v pacLstat ě ~a:té ž pl at í i a pe cha"l ě vájpno mHné tu Zlde o,b,j evH Sue;a t epr ve v r a ce 1932 - je mažnlo soudit, že st ar ší brně,n ští batanilk o· IVé tut o. ],alk aJiúu nez(kaumali. V opač· nám p řílP a dě by s e ná'l ez y abau rost· lin už dá vno. musely da'SItat do. me· rat ury a bylly by ,talké da~o ženy v h er· bMi n ě,lder é ha z našid l bat alI1lieký,ch pr acalvišť .
Js em Ipřesvědčen , že na tit uLní otá,z· ,1m je tř eb a o d(p a,věd ě1 k l adin ě . Kaiffie· namlýns1ká la,kalita taři'c e skaln I a pěchavy válp.namHné, si.tua'VHJl1á na okr'8Iji sauvd'S lé m ě,stlské zás ta vlby, za· s lu!hu,j e achr anu . Ra.malhau je sice n e pat rn á, aIe uQ; s8Ima1mý výlskyt o bo u těaht orostun ji (pa fy,t ageagrafické stJrálo ce ř ad í k n e lpazar uho dn ě j š1In bata,ni'Cik ýlm il'ak a lit/ílm na území Bl'Ina. Miroslav Smejkal
.~-"'\
v ,,-")
·.ro
1
(J
;...
....
~
\,;
Tařice
skalní a její rozšíření v českých zemích (zakresleny jen původní lokality) . Výskyt u Kamenného Mlýna je označen lip kou. NejbllžlH nalezlltě jsou na dolní Osla vě a Jihlavě, na stfedním toku Svratky (Borač) a v Moravském Krasu.
Návrh M. Smejkal, kreslila I. Gottwaldová
21
Kreslil Jan Steklík
Bod obratu V roce 1982 vyšla knLha atomového f ytZi1ka a fiLozofi,ckého publicist y Frit jota Caiptry llhe Tm.ning Point, .která s e sta1a bests el1erem první pOlloviny osmdesátých lelt_ Byla přeLožena do mnoha jazylkll - údajně se přiiPra vUJje i č eské vyldámL Leitmoluvem Caprovy kmihy je t vrzení, že z roz sáhlé klrize , v n fž se ocitla modern í vě dec.k,otec.h:n:i ck á civi'liz,ace, nás mů že vyvést jen nový Slvě tový ná",;or, který po st aví vešker é na še sna'ž ení a ko'nání n a nový,ch zdralv ých zák la dech _ Mod er,ní Sipol eč nos t je trýzně na mno'h a neduhy (C a-pra vY(po,Nt ává ni,č ení žtvCYtního ,prostředí, růst civi li začníC'h chorob, ex'pamze hruta'lity a t erori'SJllU v ilnte l[p ers o,nál,níoh a :so ciálních mez:imá,r,odní ch vzt azÍlch , bez ohledJná eXjJ}loatace 'přímdnkh zdil'o j ů a nadlvlád a ekonomických a konzum ních f aJktorů n a d kultur,ou a duchov ními h odnotami, zbro jení a politika n a pok r,aji tO'tálnílh o j.adeTného kon fli ktu aj_), jEljicM společným jmeno vatelem je sta r ý světový názor, kt e r ý je hllubokou, oasto ne zcel,a re fielMov&l1ou p říčlLl10U krize, jež s e pT oj evuje ve v ědě, politice, kultuře i ekonomi ce. Zó ednodušeně řečeno za naši kri :lii je odjpovědino tzlV. descar,to vsko newtolnov:s~k é par,a digma (tedy myš lenkový model), Meré vzniklo v 17_ a 18. stdlet í a které def,oTmuje naše myšlení a jednání ješt ě i dn es. Oalpra ve své k,nize pqpisuje, jak se t olh oto p,al'adigma
'22
budeme brát něk,teré jeho h mtwic k{)"'fHozo:fické výv,ody s jistou rezer vou a kTiltJ'C,Il!OiS'ŤÍ]. Z rule.diska his t o rie bychom mdhl1 říci, že základy na šeh,o: společenského je.dnání (v č etně aJkti!vit vů.či přírodě] leží v m~nUllosti j &kéhOSi kolektivmíiho vědomí moder niho člověk,a jako soubor určitÝlch samozřejmých pravd a postojů , Meré s e je'ví (nebo donedávna jevily] jak,o salIllOzřej.mé a n~pochybné. Tyt.o p o stqje nebyly refle\ktovány, aile o t o i ntenzí.Vlnějji nás ovládaly a v nás pů Sio'bily _ V 17_ století, pře.de,vším zásluhou filo:zofů t Ylpu T_ Hobbese a R_ Des cart a, vznikl l1iový mo:del vztahu 01-0 věka k přirodě (.který se lišil od mo delu Billtickéh.o, středověkého a r ene s ančnf:ho]. Člověk bylI pocho,pen ja k o subjekrt, před něhotž e)(ak,tní ma tema,tioká vě, da a racionali!stic.ká fi 1-o,zofie staví svět j.ak,o objeM (to , co je před-sNlN ěno , tedy před-<sta,vo,ván o]_ Přír'oda přestává být pozoruhodným žilvým orgacrlismem (univerzem] a stá vá se souborem jevů a sil , jež m8jjí bý,t využi
mě l o bý,t rozum ění světu
že by
':lino,vu piDostředkem a porozumě,ní mezi
lidmi. DelSc
Spojení Apollo - Veronica V roce 1989 se OV Č!SOP ze Sevelr o mO'rl3iVlSké!ho k\raje pokusily za.Loži t vl aiSt,ní časopis ApoHo, ,po.jmenov,a,ný symboHc·k y podle motýlla jasoně čer v enoOikého, o jehož rei'n t,l'od\likci se ús,p ě šně pClkUlSiH ochra,ná,ři ze š tram beT,ka_ Plm videlné vyldáN"ání klvalitníiho čalso IPris u je čilnnolSt ve.lmi Ill áročná (or ganiz;3Joně, financ,ně, au.t oiTS'k y], a pro ,t o seve'l'omora,v's ké OV ČSOP nB/bídly spo.lUlpTáci Veroni,ce_ Tím i f.o l1má ~n ě mohil v':liniJkmouJt společný č aiSolP is moravský
Město večer
Jan Tluka mají k
sobě
světýlko člověk
k
k
blízko světýlku
člověku
ale té tmy kolem mají k sobě blízko ale nevidí
Kreslil Rostislav Pospíšil
Je všechno životní prostředí? Do-volím ls i ,oglols o,v art všeohsa'Žné po jetí' životního prostředí , jak je IV člán k u () vývoji hnutí Brontosaurus for mulovaila Zuzan,a Štroufová_ la známo, že naprost á věítšina lids kých nE1dol'ozumění , 8'l e i nezdarů ve vě deckém bádání a jinýoh oborech lid Slké činnosti , Ip ramení z mepřesného jaJZylka, z posunu nebo nepocho:pení významu slov. S-lovo elko.].ogie ( lpŮ'vodlIlě omačujLc í nauku ·0 vzta.hu or ganis mů a jejich pr·ostředíl ) je dnes pro n
va['v ace s lova ekologie Jeho všeobec ným sk10ňováním. Byl bych moc rá:d, aby,c hom mohlli hodně brzy přestat užívat napřflklad pojmu ekologi,a ká výchov,a místo výchova kultul'nLh o člověka, neboť .jlsem přesv ě dčen o toOm, že omezení kultury výlučn ě na obla,st lidské tvor1bya opomenutí její eXÍistenční záv-i.slosti IlJa znalosti , po chopenú a respekt o'Vání p ř írodní ch zákonů je jedinou z hlaiVnIch pří čilin s oucasnMo st.avu Země. A by,l bych je št ě rad ~j i, kdYlbychombI1ZY moh li říkat jenom výc-hova člověka a všech na ,astalt ní adjakUv,a by byla zb yteč ná. Ta k se do·"tá'Vám k sloumění s Brontosaury v jejich ut.op istickém přání , ab y B,rontosaur·a mohli zrušit, pro~o·že uiž nElbude potřebn ý. Miroslav Kundrata
150 let od smrti Rudolfa Rohrera "RóreI1ka ", bl1něns ká přezdí vika pro ti,skáll"nu n. p. Tisk , kni žní výrolba, na rohu třídy 9. kv ětt na a Solni Člní ulice, je ,patrně to jediné, co přip o mímá je;jí bý'v alé majitele, s ta~ý br,noos.ký tiSk,alíslký rod Ro'h rerů. V na šem č<uso:p i!se by sotvla padlo jeho jm éno, nebýt okJolnns ti, ž e z něiho lVyš el muž, jehož žLvot i průIko[plIlické vědecké a POIPu l,arizéllční dílo j,sou hodné př~pomenUltí. Rudolf RohreJ:' se nar,o dil v r. 1805 v Krralkov ě v rodině , jejíž p řed kov é pocházeli z MLku1ovs,j{'8. Získal ,s ice ekonomi cké vzdělání , ale všechen vo llný čas věnolv,al sou:klromému stu diu p řfJ: odinúch věd. Už jalko mladík si založil herb árř, v němž mělI údaljn ě přes 10000 rostlin. Nez-dall" , který iPo. stihl tilskárnu jeho str ýce v Bmě , zihla til Rohrerův mladický, ale válŽIl ě míněný plán po,dnU kruo.ut rpřírodJOIVě deckou eXipec!i
fo v ě
(c1nešní Č eské) Ullici. Jako SlPo luautoI sena t orruto dtle sice podí ,l el Au gust May er, h!oSiJ) odá řs k ý Sipráiv ce ve Velkých Heralticích na Opav Sk u - tedy rovněž botanik-am atér, a l e je ZlceLa zř ejmé, že jeho iniciáto r em a hlavním autor em byl Rohrsí['. .l{,niha o rO Zlsalhu XLIV + 246 stran reghs;tlr uje z území Mo·r ,a vy celkem 1486 d r uhů rost lin. Po.dl e t ehdedší ch zVYlk.lostí má úv odní lv ě nov álllí adre s o·v an é Antoníln u B edři,oho1v i, hr abě,ti Mi'1lr.ov's kému , je dnomu z mO Dav·s ký,ch p.atri-otů, kteří mě li nejiV ě.tší záls l uhu n a vz,niku Fr,a ntiškova (dnešníh o Mo rav ského) muze'a. Po suzuj eme-/li t ot o dUodJne šn ími mě řít k y, Zljišť uj em e , že je zaltíž8ino řa d ou om ylů, ale 1y JSou zcela ú m ěrné jak t ehdEjjším pionýre,k ým za čátk ů m přír'odověde ciký ch v ýzJkuJ1l ů, tak i pra covním možnostem obo u a ut oll"ů - a matérů. Svým ZQJůso,bem je cenné d(}dn es, jeho ,clobo,v ý vý.zn am byl ve liký: bylo nejen první synt ézou do s avadní«~h poz,na uků a dMežit ým zdro· jem info,rrrnlací, al e - a to je nemén ě výZluamné i s'limul em dalš í vý z:k umné pr áce. Dnes už zc ela zapom enut á, a přec e p o'Zoruhodná a na s v'ou dobu význam n á je také Rohirerova p,opuiJarizac ní či nnost . Přes'věc1či.vě j i dokláMj Roih rerova myšlenka založit v a-ugustini ánskérm klášteře na Sta,rém B:l1ně m a l ou botanickou zah.l'adu. Byla v mís t e'ch, kde pozdEí!ji vznikl~a po,k usná za hrádka G. Mendla, a Rooí1'er IV ní od ralku 1830 pěstoval řadu domác ích a některé cizoQlkrajné rostliny a kona l feno:l.ogická pozorování. V denním tis ku pravidelně info rmoval brněnskou veře(jlnorst o wstUniLah, které tam prá vě kv'etly, před z,ahájením práce v ti skálrně nebo o ,polední přestávce byl návštěivníkům zahrád'ky k dispo zici jako inf.ormátor a průvodce. By I'a '10 tedy první hrnenská veře-j,ná 'bo taniclká zahrada v op.r .avém slova smys lu. Uvědomíme-li si, jaJký vědecký a kul tUll'ní výz·nJam moh[o mít také usku tečnění Rdhrer,ova záměru vyldálVat v Brně po VZOTU z,aJhirani'Č1ních zemí vel ký botanický časo,pi!S, Illezbývá než li t.ovat Rohrerovy předčasné sml1ti. Ze mřel jak'o čtyřiatřicetiletý v r. 1839. Miroslav smejkal
23
Kreslil Václav Houf
Polemika Ekologizace spotřeby hledá se praktické řešení
Pokud se na veř e jn ém fóru n ebo v ne formální disKusi setkáme s návr hem na omezení spotřeby v zájmu zacho vání rovnováhy přírodního prostředí , zaujímáme často obranný postoj. Aniž si to příli š uvědomuj e me , etický ideál ekologicky šetrného spotřebního jed nání na ná s dýchá vlhkem zdiva s tředověkých klášteru. Prostota a skromnost, diktovaná dnes pozná ním omezenosti zdroju Země, nám podvědomě připomíná odříkání pou stevní:ku a obrat k duchovním hodno tám poznání, krásy a lásky, které mohou zaujmout mís to neustále ná kladněj š ích jídel, oděvů a příbytku, v nás vyvolává rezervovano st, podob ně jako mysticismus náboženských meditací. Pod vlivem poněkud šablo novitých představ o minulosti zamě ňujeme prostotu, umírněnost a skrom no st s a'·kezí, od které se v touze zachovat si zdání morálního opráv· nem našich spotřebních aspir ací obracíme k technologickému řešení. Trumf, na který jsme ochotni vsadit, je recyklace (viz např. ing. Knotek, Veronica, 1989 , čí s lo 2, strana 21]. (což Její podstata je srozumitelná při spívá k je jí popularitě] a hlavně nás nenutí k nesnadn é mu přehodno· cování touhy mít stále více co nej modernějších a stále rafinovanější ch věcí. Zdá se to být prosté: využitá sekundární surovina neznečistí pro středí a nahradí část přírodě odeb íra ných zdroji'!. Věc má (jak už to bý vá] háček. Zachycování odpadi'! je energeticky náročné. Při teoretickém zachycení 100 % všech odpadu (včet ně odpadu tepelného] by energetická náročno s t výroby stoupla na hodnotu nekonečna. Jakkoliv je recyklace uži t ečná a nezbytn á, není (podobně ja ko ji né ekologicky příznivé techno logické principy] ře š ením. Pře ce jen se po cestě k popelnicím, určeným pro selektivní sběr komu nálního odpadu (který je zatím spí še etickým ideálem než realitou J. bu deme muset zamyslet nad tím. ,kolik a hlavně co potřebujeme: snad zdraví, nekontaminované, snadno dostupné, zdravé potraviny, přátelství , dobrou knihu , procházku lesem, pohyb, dob ře utěsněný a dobře větratelný byt. Převedeme· li etický ideál prostoty a skromnosti spot ř ebního jednání z fi lozofické do ekonomické roviny, zní jeho formulace takto: Je třeba upus tit od jednostranného preferování mo rální životnosti spotřebních předmě ti'!, protože vede k plýtvání. Je třeba zabránit jednostranné preferenci fy zické životnosti spotřebních předmě tů, která muže vést k neh·ospodárné mu užívání zastaralých, energeticky náročných spotřebiči'!. Je třeba usilo vat o takovou rovnováhu dOrazO na kritéria morální i fyzické životnosti, která umožní co nejhospodárnější
24
autentických potřeb daném stupni tech nického rozvoje. Jinak řečeno: je tře ba zvážit nezbytnost odložení věci, která by ještě mohla sloužit, a odlo žit ji teprve tehdy, považujeme-li to, ž přes pot řebu omezovat čerpání zdro j ů, za (ekonomícky řečeno] morálně nevyhnutelné nebo tehdy, nabízí·li se tatáž věc s efektivnějším (na zdro je méně nára~ným] provozem. Nejde o to , být fana·tickým šetřílkem či asketou, ale moudrým, uvážlivým hos uspokojov á ní spotřebiteli'!
při
podářem.
Věc
má za se háček. Nepovede tak o
vý přístup spotřebitelů (pokud by se
jej podařilo prosadit] k ekonomické zkáze výrobcú? Odpověď, jak se do mnívám, zní: Ano, pokud výrobci bu· dou nadále sledovat filozofii standar· dizované, ·s ériové produkce unifikova ných předmětů. Ne, pokud se filo zofie výrobci'! změní. V podmínkách sériové výroby je hlav ním komerčním problémem výrobců prodat velké množství unifikovaných výrobku lidem, orientovaným na růz norové hodnoty. Tento problém je v tržní ekonomice řešen pomocí sociál ních stereotypů módy a prestižní spotřeby, podporovaných vlivem re klamy. S její pomocí se daří stimu lovat standardizované spotřební pr;ed stavy, preferující kritéria morální ži votnosti výrobků. V direktivně říze né ekonomice vnucuje spotřebiteli'!m standardizované spotřelmí jednání monopol dodavatele a všeobecná pře vaha koupěschopné poptávky nad na bídkou (nedostatek]. Tržní jednání spotřebitelú v direktivně řízené eko nomice navíc velmi úspěšně ovlivňu jí modely spotřeby importované ze zemí s tržní ekonomikou. Domnívám se, že dnes v š eobecně roz šířené spot ř ební aspirace, které se utvářely v době, kdy byli lidé pře svědčeni o nekonečnosti zdrojů Ze mě, jsou produktem úsilí výrobců o standardizaci a unifikaci spotře b niho jednání. Rozchod s nimi je pro to praVděpodObně pOdmíněn rozcho dem se standardizací s potřebních předmětú a a s pirací. Je upuštění od standardizace zboží a spotřebníCh představ reálné? Má naději prosadit se proti komerčním zájmům výrobců? (Mimochodem vý robci jsou také spotřebiteli.] Domnívám se, že některé trendy vy spělých tržních ekonomik dávají na ději na uskuteč,nění utopi e uvážlivě hospodárného spotřebního jednání. Komputerizace techniky umožňuje vý robciLm přechod od sériové výroby uni!ikovaných produkti'! k sériové vý robě kusového zboží. Výrobce nabí zí prototyp a jeho konečnou podobu upravuje pomocí počítačem řízeného výrobního procesu podle osobitých představ zákazníka. Ten má v někte
rých (zatím n eč etných] případech možnost podílet se přímo na utváření konečné podoby výrobku. Kontakt vý robce a zákazníka nekonČÍ a ktem pro deje, ale pokračuje dlouhodobě, ne boť výraznou položkou v pří j mech výrobce jsou platby za údržbu, kvali· fikovanou obsluhu, popřípadě další úpravy výrobku. Filozofie sériové výroby osobitě UpDa vených prototypů skrývá naději na větší hospodárnost spotřebního jed nání. Je pravděpodobné, že člověk, jemuž je výrobek .. ušit na míru oso bitých představ" a který mOže přímo ovlivňovat funkci a vzhled výrobku, získá ke své nové věci osobní vztah a ponechá si ji déle, než je dosud zvykem. Možná dokonce déle, než to připouštějí dnešní představy o nezbyt nosti vlastnit módní novinku. Mož nost uplatnění osobitých požadavků při tvorbě spotřebního předmětu mÍl že podnítit vznik nové filozofie spo třeby, založené na snaze mít v ěC i spe cifické , tím velmi funkční, věci, kte ré jSou součá s tí autentického pro s tředí jedince [rodiny J. věci, které se jen tak nezahazují jen proto. aby je vy s třídal model navržený nedávno podle představ někoho jiného. V rám ci této filozofie se může důraz na fyzickou životnost výrobku sblížit s důrazem na jeho životnost morální. Dulež ité je, aby lidé od počátku vě děli, že naznačený vÝVOj mÍlže vést ke snížení spotřeby zdrOjů, že muže vést ke sn/ ženi tlaku společnosti na p ř írodní prost ředí při současněm
roz
různění životního prostředí iedinců.
Je aby lidé věděli, že osobitost jejich potřeb a aspirací je nadějí na překonání plýtvání, spojeného s ma sovou unifikací spot ř ebního jednání. Je proto úkolem [široce chápané] osvěty, upozornit lidi na potřebu jed nat v zájmu zachování rovnováhy pří rodního prostředí s uvážlivou hospo dárností, se skromností a pokorou vů či možnostem naší planety. Vyslovené úvahy mohou vyvolat řadu otázek: Nabude uvedený trend ma s ových rozměrů? Jak velkou část šká, ly spotřebníCh předmětů je možné vyrábět v duchu nové fílozofie oso· bi:tosti sériově produkovaných proto typi'!? Muže se v dohledné době (dej me tomu během jedné generace] uve dený trend prosadit v naší dosud di rektivně řízené a technicky zaost.a lé ekonomice? Kdyby se to podařilo, jak se bude prosazovat v atmosféře vše obecné konformity a unifikace posto jů našich spotřebitelů? A není to všechno utopie? Domnívám se, že poslední otázka ne ní položena přiměřeně situaci. Je tře ba se spíše ptát: Co jsem v zaměst nání, doma, při výchově dět!, ve ve řejném životě udělal pro to, aby to u t opie nebyla? Libor Musil třeba,
Diskuse Vypustíme Nové Mlýny?
v rn.iInu lém
č í sle jsme otišt ěn Lm dvou zahá jili dJisJmsi k i:ntci,a.ti vě tdboanů žijicíoh po d Pálav.ou, která smě řu:j e k obnově krta,jinn éh.o bi,otopu. Pr,ot'ože jde o ,p ro'b lém z mnoh a hle dis ek vel,mi s'J.ožiiý, po,ž ádali jsme o vyJi á
Názor lesníka
Ž:idloCh ovice je och oten převzí,t bý v,a lé ploch y l esa na dně n á drží a za les nit je v co n e'dlp il.v odJnědším Wlst{)U· p ení dřevilIl . Nemám osol:lIllí zkušenosti s ta k ovým t ypem zal es ň ov ání, ale přes jist é těž kos-ti byc'h se n e obá val nezdaru. Ne trloufám si však h odnoMt dop,a dy vy· řazen í t řEltí Zldrrž e z P,l10VOZU, zejmé na pokud jd e o h OiSPOdařen í s prů t olk em vody v obdolbí po,vodní apod. P o dvě, domě vša'k cítím, že tak velký úb yt ek lesa v jihomonaV\S ké kr ajtně bud e t ře ba co neJ'd ř I'1I e n ahr adit, a to n elj lÉl!pe n a p ův.odln ím m ís,t ě. Zbyněk
S,ba vha vo dn íh o dFI,a Nové Mlýn y by la o,b r,ovsko u in veslUcí , se k,tern u les níci n esouhlajsili už do saméh,o po čátk u . P,ožadavek znovuzales n ěn í pll',O to vŮJbe'c nepř eGw8ip u j e - bude h o však nut no podr obn ě ana lY'z ovM a zvážit všechna pT o i prDlti. Z a lesn ěn í samo o so,bě není ne reálné. Po kud o n ě m bude l1o'2'Jh odmut,o, lesní zá vod
Nefas
Názor zoologa Návlr h na VYlPu št ění t ř etí zdorže vod ní h o díla NO'1lé Mlýn y je ze zo ol,ogic k éh o h ledi'slka lákavý. Po VYJP'U~Mní by s .ohl e dem n a s ukJoesi r o.stlinnou pw b ěh la i s Ulk cese ži v oč i šn á . V,o!ll1ě
meand ru jící Dyje, k.terá by v ohll'á zavaném prostor u 1500 hla měnila své kO'l'yto, by se s.tala výtZ n am n ým bi,o tOl)Jem pr o řadu c1r UJh ů s av c ů , z'Vlláště i d ruh ů mizej ícíoh , j8Jko je tVydll' a, i di1' uh ů, které mají naději n a reint r Q dukc i - např. bobr ů . V oh ráZJovaném pr,ostoru by vzniil<'l tYIPtcký "wetl and", ek,os y.stém, k,ter ý u nálS již téměř ne n! zaSltOlllP eIl_ P'dk u d by člo-v ěk cílle vě d om ě níljpomáhia l v prvýc h letech sUlk oesi lesa ( v ~s ad!b y mě k k ý c h SlPO lečerust ev, Ziv l áŠ'tě p o'dél h la:Vlníh o to ku a ,k oll e m vmiklých ti:lllÍ, byl by návr at kr ,íljjd'll néh o tYlpu uspíšen. Z Me dis'ka záJktladníilliO výlzk u mu by 's e pak tento prostor stal po Mdu let s,tuctiJj ním územtm zás,ad:níhio výz namu. Jiří
Zejda
p ohled z něviček n a dno s podn í novoml ýn~ sk é zdrže s lužn ími Jesy S bažinou Ponza. F oto P etr M a ch áče k
25
Názor geografa zemědělského inženýra Chci se vY'jádř~t k prOiblému, zda a za jakých podmínek je možné vy,pustit nebo přebud'ovat Novomlý:nsiké nádr že, a t.o jen ze 'z úženého pohledu fUJil gování 90 u'Č
- většina investlčnfch i Iprovozních
nákl1aidů Iz áivlah 'j e zait ím h razena ze
Sltártních IpflOistř.ed'k ů [u závlah z No
l\1ý1c,h Ml ý'llů jsou lŤ.o Inalp ř . ,!.'Očně J)O
plattkyza vodu rv llod!notě asd 10 mil.
KlČS , málklady na Ip rovoz kos,t ,ry ,oko10
15 mt!. Klčls , '!lebo' n evyčíslLteliné pa'1'
ciá-lní !pl'ovozmí ná'klady Nových Milý
ml) a 'zůlstáv á loitázklou, 00 se :st ane,
mž v llovýoh ekonomio'kýc:h Ip odmín
kách budou t yto !prosHedlk y mus et
v ip'řevážné míře h mdtrt lSamy z emě
děľské Ipo.dni,k y,
- už i zemadělský výzkum dochá,z í
k varují'cím v ýsledkům o degra'dač
nrch účimcích závlah d1ouhodo,bě .!pro
vozovaných rplosUikem na IPůdu, rza
čí/ná se iser,!ózn~j,i a kr~tičt.ě:j i stav ět
k h1odmocení efektivmOlStd závllsh a 'V
souladu Ise s vět.ovým ttJrel1dem s e sna
26
ží lP1'osa.zo'V,a~ ~orné sy,s témy !Využí
vání 'Vody 'v závlaháclh.
NeodjpusUm lSi /poznámku, že věrtšinu tě chto mom entů zdůrazňovali biologo
vé při svém nel'ovmé.m utlkání IS tech
nidkou front o.u , !kdy IQte vřeněkvalifi
kovali !plánovaJný ['ozsah závl,a h ma jiŽ
ní Mo.ra'vě jalko velikášský a nero
zumný.
Přes uvede,né rOZlpomQSl1;i vzrt'a huUící s ek současným a budoucím zá'vll8 hov ým soustavám se vyslovuji pmti p·řelwtlIlému a neuváženému vYlPu š tění Nových :Mlýinů, nelbo len \posledmí IVy b Uldované rtřetí rzdrže. Nesmíme s e do pusti,t [Stejně jednostranný1c·h , jen \prá vě oiPačný c h r,ozihodl1urtí, Ijež 'byla uči něna !přJ ,reall~za:ci N ovoml ýnských ná drž í. PřiJInlolllvám se za vytvloření d ěl ného týmu ,země,dělrs,ký.ch, v.odoho;spo dářs:kýc h a elkologIckýclh special ils tů zaangažovaných Ik aždý s vým z:půso.bem na p,wlYlenHlItice ve~k~plo šný.Clh závlah (termínu ",nelZáJvislých ISlpe ci.a'ltslÍů " se záměnně vyhýbám, Ipro to.že jaJko v mnoha ·při1Padec h , ani v rtomto není na místě) , Ikrterý !by IP o;s oudilI pro blém ze <\nšeoh hled~sek a formulov,a l výcholdli.s ka k Ipřehodno.cení konce!p ce Isoučasný,oh a u v.aržovoaných záv lah , vč9rtně ,jeJich zásobení v.odou. A jed n'ou z řady o:QpovMí na IPostavené Ů\t á~y mu:sí Itaké být, zda a za ja kýc h ,pŮ'dmínek bude možné čálstečně vYlpustit melbo dUspozičně a lkapacLtně pJ'eb udov art SiolUstavu vo.d.níah nádll'ží NŮ'vé Mlýny. To všechno. n,a zálkll8·ctě nLkold fiktirvní, ale skute,čné potře;by vod y pro racionálně p'r ovo,z ované zá V'l ahy. Jaroslav Ungerman
Názor 1.
hydrobiologů
Třetí
n áJdr ž je napr,QSlt.o nezbytným aJkumula ce dOlstateč n é ho množ stvÍ vody pr,o vebkolp lošné zll.· vliahy, IplánoViél[Ilé ln a !ploše cca 50 'ro síc hek,tarů. Dosavadní závlahy z vo d nÍ!ho díla Nové Mlýmy porkrýlvají p].o· chu cca 15000 ha , jsou rea lizovány z hOflní nádrže a její kBlPacita je t ím prakhcky vyčeI1Pána. Další čellPáJní z této nádrže by .s e z řeljmě ,neobešlo bez wz kol ~sá n í hl'adiny. O likIVldaci t řetí nádrže by tedy bylo možno UlVaž,o vat jen 'ZI8 předpolk~8Jdu , že se daJlší zá vl,a hy, najpájj.ené z tohoto sysrt:ému, ne uskute č n í [nebude o ně zá jem me z:! zem ědělci , neSiPlln í .ače!kálvamý pří nlOs 8ip,od.). 2. p.o vYIPu ště ní .třetí nádrže by bylo nutno oIkamžitě přilkroči!t 'k obnově lelsn[.ch IPorosrtů. Na ,m fsrte ch, ,k de by lo dno sr()lvnáno, 'b y se museU t eTén zn ovu vyhl'Oulbit a umo.žn.i.t tak vznik pertod!ckýoh ·a ,t rvalých tůní, leteré na tom to území byly a josou tu na· nejvýš žádoucí. Nálvrart ke sta V'u jpo dobnému lPů!vo.d'n.ímu nebude ovšem záležitostí jednoho či n~ko1ikl8 má!l,o let. Odlesněná kn8,jima Ije nyní v y5lta př edjpo:kla dem
vena silnému působení větru , a to Qov[i,v ní negaJtiVlně i nástUjp IIlIllO hý c·h žádoucíah druhů vyšší vodní vegeta.ce. A tak tedy obnovy a tra ktiv ního ['ázu krajiny IV niJvě Dyae 1S tP'$t rým střúdáním lesů, lulk a v,o dních pl'och se v m~jl~pším přÍjpadě doč,k á až nělkterá z d,alší.oh generací. Vel k ou IpozornOistbude nultno v ěn oVla!j; rekoTI'stru.l~c i P.8Jfitova jezerl8 a jeh o okolí [mj. odstranění bet.onových bře ji'stě
hů) .
3. P,řik:Iá n ěli bychom se Sjpíše k to mu, alby akumulace vody v dolní .n á drni byllo v maximáLní možné míře využif.o k zlepšení vodmího režimu luž'l1Í1ho lesa pod 'i'~j í hrází [ř ~zen é zíÍip1a"ly, 'obnova ,p eriodických tů·ní s jej.ich 's/pecHicklOu faunou a fl6i'ou). 4. Homí a středmí zd['ž byly nedí') nou .součástí IPůvodního projEiM u a v př~p'8Jdě vYlPu Š!tě ní tř ertí nádrže 'z trá celjí ,hIlav.ní QPods tartně ní. V současné době však IPmí .důležité funk ce, ze· jména biologi.cké stabi,1i:zace a čáso te' č'né I.ilkvidace zne,čištění přiváděné· ho Dyjí a SVTa!tkou_ Homí ná,d.1'Q'; po st ulPuě IP'řebírá i funkci nádrže 1'e krea'ční v'z hledem ke zřerte lně se 18ip šící k,v.allitě vody. Pro.s t řední nádorž se pak stala '1'efugiem v,odního p1lac twa, avšak souč.as,ně i i'eho .ohrrože ním v Idůlsledlku ka'ždoroaně prO/PuJka jícímu hotullLsmu. 5. Před nBípuš1ěním honní ná,drže do cházelo v leniti>dké.m úseku ~aku Dy je mezi DI1JlhoJcem a B řeclaví k po s tll\pn ému vzrůsrt u IillIruOIŽ:ství ,drobných planlkt onnIch řas, je.jiCihž vyso.ká f,o t osynrtetická aktivita vý,znamn ě při SiPílva1,a ,k udrže.ní při7JI1l'vých kyslíkIF výc'h poměrů v t oku, silně zaltěžo;v.a némorgaJniclký,m znečištěním. Po uve dení honní náJd['že do ,p,rovozu 's e zde lIlIllooSltví fy,t.Oipl,anktlOnu v důsled ku ,pwd10užení doby .zdržení vady ně koltilka,nás ()Ilmě [až o 2 řády) zvýšllo _ To mělo své ,kla,dmé ! zá,por.né strán ky [z hlediska silného organi Ckého roe'čištěmí toku z v.n ějšíc h Zidro.jů k la'dmé; na druhé str aně je ovšem samotný v,z'růsrt ř,asové bIomasy jak o Ilutný prů·vodní jev fO~OIsyntetické produJkce ky.s'lílk u nežá1doucí a ,př e d sta vuje vlastně IP oten cio.námí s ekun· dá,rní zneč ištěm í, lete,r é se ,jednou ;pro jevÍ nělkde n íže "po toku nega tivně ) . Jaik ulkáZial XlOik 1989, bude mít třeltí nádrž zřeljmě skl,on k tvol"lbě vodn!ch kVětů sini,c, tedy k náSl1:urpu spol ečen srbva VCJIlmé vody, podstatně odlišného od SlPolečen,s!j; evhormí z,drže v době jeJího siLného zatěžování 'o rganický mi látlkami - a to odlišného jak dru hovým Is1o.ženf<m, ~alk i funkcem i v elkosylSltému. Stav zji št ě ný v ['. 1989 je v souladu s 'Pro.gn6zaml a odpoví dá i charaíkteru této ná'drže [v ětŠí hloubka, delší doha zc!Jržení vody, nižšr zatí'žaní přl.'!lesenou o.rganiakou hmotou). B ělhem o,rovozu první nádr že se sinj'c e vO'dníiJ1o k,v ~t u mohly vý
vc[~n~ Dnufi®~
r aziIlě 'ji ll!p lat lli1 [Jouze v letech p o hroma dn ém zimním úhynu rybí ob sádlky, tl j. v době, kdy se podstat ně snížil p redační tlalk r y,b nafiilitrá t o,r a k dy j8ij.iOh čLThnostído šl o k odfilt· rování dro,l:mých plan:ktonních řas ,p ři s o uč asn é pocljpo i'e n á:'ltu,pu vel ký cn kolonlála1íoh druhi'l. Oče,kávaný sezónní roz,vl)j si nic ve t ř e tí nád.rži může zn aĎn ě ,Qiv1i1vnit možnosti využívání ploc h y nádrže k relk,reaci. [Druhy,
vš ech výzThamných :!Jdmj ích zne,či št ělIJ.í Dyj e a Moravy, nebude ani ,pří1i š vy soké fo t osynteti cké ,p rodukc e kysU ku třeba. Ostatn ě veilmi bude zá le žert i na t om , jak silné vodní k1v ěty s e ,budou v budoucnu n a nádil:ži vy tv ářet , ja'k dlouho bude obdo bí je j,jch hromadného výs!k ytu trvat a jak dalece se ,p od,aří 'Vh odnou úprarv,ou piro,voz;rl1ch ,p oměrů a Zlpůsobu ry bář s\kého obh o.S!podařová!ní ,j ~j ich rozv oj reg ulovat, u držet v ú n osných mezích. Pl' otO by ov šem bylo tř eba získat a le s,p oň dvou- až tř íleté p oznat ky o vý vo ji jalko :.ti vo dy a bioc enóz v této nádrži. Jiří Heteša, Petr Marvan
Názor entomologa V případě rozhodnutí o opětovném za čl.e:nění ,t řet í nádr,ž e do pl ochy luž n ích l e sů n a břez í ch by d ů le,ži:t o u Da li sehrály zbytk y IPar,ost ů , k ter é ne b}'1ly vý&t8lvbou Zlnič e,ny, Nejh odnot nější č ástí je o olai5t Kř,iv ého je'lera a o blals t mezi hrází ,p Dvní náldrže a SlJrachotín1em, odkud by se ž ivo čicho· vé moh li ší řit do nov ě vy:sáz enýcn p loch_ Tyt,o ploch y by ta!k m ohl y být v úZlké n áva7JnQsti n a suk cesi rosililIl n ýoh forma!cí a rozsah ,p one chaný c'h ivodní ch a mok ř adnLch plo,ch po m ělI" n ě r ychl e k olonizovány. Zna č,nou roU by zde hráil a i výška hlad iny p od zemní vo dy a cel'k,o:vé hospodařeni s vo do u. V této fá,zi 'f Gzhodová ní n e n í d i'I l ežitý detai lní r,o zbor koloni zace u ved ené ,pI M hy. V ,každ ém pří padě bych VŠaJk v p ř ~pa dě USlKmt eč nění t é to akc e doporu č o val soustav
r '~----'
, \
\
n ý a DoZ!sáh
Vlz hledem k tomu, že je dn ím z mož n ýeh arg umenti'! v di skusi kolem mo vuz a lesnění p loally ná dlr,ž e mohou býlt k om ář i , uvedu ně:ko l ilk skut e člIJ. o sJtí. Rozvoj k'omárú na to mto, úz emí by so.wvi-s el lS Doz:sahem ,p l och y p on ecn a né s
P ravidelně za plavované lonky v údolní nivě Dyje bývaly v ysoce produ ktlvni. Foto Lubomír Zelinka
27
Husa velká na
hnízdě.
Foto Petr
Macháček
chá a nebudou vys'lyšerna tak, j~ko nebyla vyslyšena d ř íve 's tanoviska naše. Nechci, abych om stá/Ire jenom ně'co ni3jpravovali, ale abychom 'k e všemu přistlllpovali až ,p o zralém l.wá žení a vytvářeli tak díla co rnejvíce se ,přibližující dokonaJo.sti. Jitka Pellantová
Názor ornitologa
Názor biologa Po celou dobu 'plá n ování, p rojekto vání a lIa!k on ec vtla's1mí r ealizace ne byla vyslyšena slOiva 'př~ro d o.vědců nebud·o,v at vodní dUo n a Dyji ani je ji,c h snaha o o,clv,r ác8iní výs,talvb y a le ~poň t ř etí zdTŽe a u CJhr á n ě'n í tohoto území !před z!1icen Lm . Nic se ,nedb alo n a u n ikátnost posled níah zJb ytk ů IUž,lIíh o lesa, mo,křin a vlhkých luk , který 's kýtaly životní podmínky pro stovlkydruh ů rostlin a živoč ichů. Jreště i v .této, f ázi nás v des~tk á oh d~slkusí vo.doh nSiPo d áři lPřesvě dlčovali , že celé dílio nemá smysl, n 8ibude1li kOlll/Pletní ,a že vy budování třetí zdrže je zcela n ezbyt né. Nádir~e byly pos.taven y, oh r á,zová;ny, lužní ,l es pOlkáce n , !půd a ,čás teč ně od v,ezena. Vím, že na dn ě U,etí nádrže zŮJSta;lo ještě Ido statek sem en, kt erá by dokáz ala rvyJd í č!r1; a za,choo.vat z'd e pů vodní fló ru , ,a v okolí n ádrž e je lin es ještě dostatek IrOrSltli n ·a ž Í!V\oč icb.ů , kteří by ,qpět ln.ašl1 své místo n a vy puštěném dně třetí nádrže. P,o čase, kdyby mu Hdrské r u ce pomohly, by zde o p ět vyr,o stl m ~kk ý a p02'Jd ě'ji i tvrdý lužní 'l es. VmiJklla by zde fan tas'H cká labOlrato ř p,r o sle dolvání s uk cese ~ol eče nst ev, místo s obr ovskou roz m am~tostí organ iSlmů. Z t ě chito d ů v odů ,bYCth jako bi,oJožíka vYlP u š t ění t['etí n áldifŽe Iv ít afl a. Ohit ěl a by,c h však slyše.t OIQjek tivní poso,uzení. NemOihu se smiřm s myšleruk ou, že dŮ'lo d y, pro které byll a n á,drž postavena a ~te· ré js em slyšela od lidí, jrež jsou od· bOil'lllíci ve Sivém oboru, ,dne.s najedno u n e,p latí. Ne ohitěl a bych , ~by neplati· ly prot o, že j e dnes nikdo neposlou·
28
Uvažovan é v)'lpuMěn ! dolní nádrže by asi z hledis ka zn ovu oslidl,enÍ ptá'ky předs,tav'olVala mn ah em m8inší !pra blléun .než u j~ných, méně /pahybli· výcrh s kupin živo'čiOhú. Lze c ellkem přesně stanavit pra~ózu :v"0v,aje pta Čí'h·o asídlení, samorzř ejm ě za před polkladu znalosti utv á ře ní c elého. pro st ředí. Dř~vě'jlší unHkáJtn ost celého. úz emí, p ř ~p (}mtna[j ícíh o IV dab ě zálPlav n8iji8Jl svým vzhl1ede m, a,le i svojí bo hato'u a svér á.Zin ou a;vifauna u am a zanlský prales, by,l a dána pře d evším zálPlavami a zvyšu jí,cí.m se zaba h ně ním celé ni'lly pa roce 1945. Na býva lých pasbvin ách a k a srných lauká ch v.z,nilkal y t rvalé m(jkř ady, a tún i h nfz dlště kachen a b ~he!1Jn í,ho p tactva, hlavaté vr by ať u vrn it ř za pJa venýah lesú nebo. na laUlká ch bY'ly b e.zpe,č n ý mi a v EvrQpě o. jedinělý mi hnÍlzdi š:ti kaohe:n a hus. I h lavaté vrl'lby všalk př edstavo v aly lP arZflrst art ek d řívější h o. halsjplad ař ení, kt eré by s racion áLním lelsn ím haspadař en ím p a vy ř eše n í za ne.drbaillýoh adtOlkavých paměr ů zmi zelro. Lze si tedy p ř ed:s;tarvirt aLterna tivu úpravy území pra,verdenou po
dabně jalka pad ná,drží ahrA.,zovaná Dyj,e, oomá. pole až k hrá.zi, místy suchý lužní les se slLbalVanou mož· nos~í umělé h o zi3jplava vá.ní. VýQ:na m podobnéh o. obr,azu kra,j~TIy by se pToO ptá ky zv ýšil jeldině za před pakladu poneclhán í r ŮJzný ch -mokřa dů , ráJk a siú1, st1!JI' ých r a-men nebo. tů ní, obnovení h lalv atý,crh vrb, exiSJf:en· ce starých srtramů sohopných udržet velká hnízda čájp ů , va,l av etk nebo. drav ců, exi.s tenoe lučn f,oh po'rastů zjara zaplavalv,aJI1.ých a podalbn ě. Bytlo by to sa m a,zřejmě možné a (ptá ci by se vrá.tiJi OIkamžirtě. Umělé úpravy by vša,k byly daSlti náračn é. Pakud se uvažUfj e s po ulhým vypuš t ěním bez jaJk ýoh:kaliv dalšFch ÚpTé!!V ,prostředí, bu de dno I talk s amazřej m ě ptálky akamžitě osídlena a osí dlení se bude pO'síu\p,ně v)'lvLjet. Vý?ma m n1lipu9těné do.lní ná dr že ,plr o pta ctva je ceJ.kem neipaltil' ný; zmizí-li str,orny s hnízdy kOTmaráinú a pos[ední ,ke'ře uvnitř nádrže, bude sk uteČině minimálnÍ. Zvýšil by s e pa uze pone cháním ně,ka lirka mal ýdh p admáč en ý,c h úse kú mi· mo ,praSltm ná.drže j~ka hníz di š ť ně · kte,r ýoh druhú. Pakud by ' e n á drž vy:pu sltila ap'rrOrst ar byl využí ván jen hoslpotdá řs;k y, význam pr o. pták y se cetkem ne2ívýší - ·(lJpět by se zvýši,l j edi,n ě pomecháním ně j arkých mak řad níoh míst. Takže pt á ci n e,jSo u v úv a hách vypu s
Hlava té vrby S h ní zdy divokýc h husí
II Strachotína. Foto Petr Macháček
Názor ichtyologa Je otá'2lk a, zda vod ní d íla Navé Mlý ny mě1a či neměla být l·ealirzavána. Pak,ud se však i př e s pa lem tcké n á zary ,k výst éllv:bě n ěkal iJk amiliarda v é ho vod,nílha díla ,při kiročilo , je ste jn ě diSkwtabHn í, .zda n yní, těsně po jeho. d a'kančenI , by mě l a b ýlt daln! III ádrž, k ter á je In e d ěliJteln au s aučá!st í celé· h o dUa, V }'lpu štěn a a liJkJvida ván a. Je zcela iluz orní, že by s e v ,doh ledné do.bě území n y,n í 'z ap lavené v ad au vrátila do. Ip ů. vocLníha stavu. Pa'k ud v soul:asné ddb ě brání pln ému re k,re ač · nímu a r}'lbá i'skému využit! dal:nl ná· drže Zlharšená 'ktvaILta vady, lze př,ed· pa.kl!á\d.a t, že pa UkIVida ci ,s táva;jk íoh zdll"oO ů. z n eči š tování se b ude k valilta vo dy p ostUlpně Iz lepšovat. Po. v ýst avbě ná d,rží se .kvalita vody v ř ece Dyji pod n ádrž emi pad statně zlepšila, Zlvě t· šiJa se i p atravní nabtdka 'pro. ryby,
a t ím i J.'Y'bá ř:>k é ú lovky. V prliPa· dě d.iJk,v idace n ádd í berz: e11.mlnace Zldl'1a~jů Zln ečiště n I s e kvaliJta vady v DyM ad Pál w y pa Bi'eClla,v apět vý rarl n ě z.hai!'ší. Damnívám se proto., že když už by· la reali:zace vodníh o. díla 'Prosazena, m ě loa by se další úSi,lf 'Sa ust>ředlt $l še n a Zllepšení stávaj ících p oměrů a využití ,předlPoldádaných fun'kd ná dr.ží než n a likvidaci dolní n ád r že, kt erá by nevrátlila p ř Lr adní pa· měry dia půvadníh a stav u a umrttvi· la by u ž v ynal ažené irwestice. Ivo Sukop
Názor biologa P'lIllě se stavím za zr uše ní a za,l esně · n í daln í nád,r,že na řece Dyji u No vých M lýlnů. Není .ta totiž v ů,bec ná dl.'ž, n ýib.rž jen h rba,latá rovina po·
ně k ud
vá ní se
Při jejím budo vŮ!be c n e uv a~o v a Lo o tom, že
zéI'litá v adou.
d ř tv ě!jší luž ní ,l es byl p řir oz e nau zá· bra n a u lP ř eva ád ajic íc h západ ních vět rů . LiJwidací lesů se t a'k zcela adklry 'la rovin a tá oblas t o d P>OipiC až ,k Za j ečí a snad i dále n a výchad, kde tyto větry mauI zřetelně neg atllVní vliv na ži~a t ní pr ostředí a zř8!jm ě i na výnosy zeměděil. S'k ý ch plodin. Prot o. se zcela j ed,naMač ně s tavím za ná'zor , že 'by se IP'loch a dolni n á drže měla VYIPUlSti>t a bez ja1k ý ch'k aJi,v N~rénlIlílah ú prav za,l esni,t. CeJá albilast zís'k á ~"lij i původn í ekol agiokou sta bili.t u j edině tendy, jesltliže se dn o nádrže zalesní. Jak a primáJmí, rychle ros ta ucí d.ř8!v.iJn y je n uttna d,a nejV'lh č ícb mí:s t vysázet vlr ,b y, ,t op oly a olše. Na sušš í míls ta je neZ'bytné vysázet, t řeba i v říd k ém raZ!ptyílu, dub , ja san a l ~pu , tedy d,řevi n y, 'k t er é by v :p o:zJ d ěj,Ší.c h letech jedn a k Z]pevn ny, jednak i mýšil y a zahustH y lesní s tě nu. U mě l é z a!l es.ňavá ní vh a dll1ými dře · vllllam1 bude sltát určité fi.nance , a vša'k dn a v yp u š,t ěné nádrže n eiLz,e pOlllech at la.dem ani je n ěj ak ar at ne bo. po dobn ě UlPralvovat. V ttom to OIhIledu je n ezbytná kamzulta
ce s botaniky, f}'ltoc<enolagy, a,by pro·
g n ast iDk y ,pos aud i'li, ja1k asi bu de 'Pro·
,b íhat sulkcese lIla u měle z al effilěný c h
,ploohá ch , n ebo i na těoh , ktteré n e·
bUlde mažno hne d zalesnit, prot ože se
ta fPI1' os tě nezVllá,dne. ZaJ e:s ňlavání ,do.·
poru Č u j i shar a d alů , tj. po pro u du;
tedy ad hll" áze Domí Věs tanice -6,tr a ·
c
jl zaJles nitt celé ,dn o 'nádrž,e až po No
vé Mlýll1y, k de by p'arast n alVatz'o'Val
na stávají,cí l e,s y k al em K ř i'vé h o je
zera.
Je otázka , zda tíl1lito Zip ůsabem vznilk·
ne lu žní ,les přirazen é pO'va h y. Zales
ň ováním vša k ur č itý parost vznikne
a daIl1iIlívám se, že je 1'8JPŠí les ně/ja
ký než žádný a 'jsem př8'slvMčen , že
by se c harakltell' porast ů IP ast\liP ně
Uipra'.vOlvall sáJm. Ta olVšem záleží na
~p acln í v o dě, která však pa,clile mne
v abl8istl dn a nepa~lesla. Celá plo
ch a by m o'rula sla užit flJOIpř. jako re·
t,ence vody p ři vysoký'ch s.talVech,
ovšem p auze velmikJrátlkad'abě. Pro.·
t ože 'by se .l8'sn í ploah a da.tý,k a,la n a
SZ i ll1a IV jlný,ch 'p or o Sll;ů , do ŠIla by
k Q.kamž'~t ému asídleni území ptac
t vem a rychlému zasídlení Zlv ěří , kte
r á 'b y tam nale,,;ja Vlho dlllé ži'v otní
p O'dm ~nlky . Celá plocha by ,hr:z.o fum·
g avala ,j.ak a útočiště růz n ýc
i ž i,vočic hů, čí~ by měla nema/lý
výz nam. Jaroslav Pelikán
Zátopy v lu žním l ese mezi Strachotínem a Dolními Věstonic e mi Foto Lubomir Zelink a
29
lužních lesu u Dolních Vestonic. kácenlm Foto Lubomír Zelinka Moř~ před
Názor botanika Není pochyb o v,š ec,h t ří nMJr,ží vě pě, ]
tom,
že
výstBlViba Mor a Ev r,o nenah'r a,ditebné šk ody_ ZJi;k'vido
ZipŮ!s obil a ji7ln í (Čes'ko s IOlv, a nsku a st řední
va'l a ve~ký poč8jt přk,o dní.ch , převáž vodiní,a h a ,mokřadnlch eU
E~lk á fronta domácích i zahr amfČ!ní ah biolo gů a eka.logů ví, co j-sme tr,v,a lý,m za1plavenim ú zemí ni vy řBky Dy,je mezi Drnholcem a No v}illli Mlý ny ztrati li. Nla otá'Uku , ,j.8iSltUi by se p ř ílrGd a vrá taa na své m~sto, kldyb y se t řetí ná ,cllrž vYIPuSltHa, je t řeba o dipovědětt kl adně . Neb ylla ,by to vša,k pře.sn á ko ně
30
pie někdej[Š í druhové Skladby a kvan t i,tatd'vn í st r ulktury biocenóz vod a mokřadů. Vytvořila by &e jiná, v zá sadě v,šak odjpovídla.jí.cí tépředc.hozí a so uč'alSlně změněným podmÍiIlkám pO'vrd wvéh.o ,reUéf,u, déke a velikos ti zá)plal\l řeky D)I!je a ,z ásaihoo Nově ka (,klJ.adlný-m i zá'porným]. Zákonit á 9Ulk,ce.se (s'led změn a zrání ekosY'sté mu] by pT{~běh,la vz ávisllosti na uve dený,c h ,podmínkách v i'nte,r ,v alech, které ne ~ze přesně .stanovLt, p om:e odhadnout. Str,ulkturmě bOlhaJtý ekosy' stém lužního lesa včet n ě mozajiky roz mani,tý,ah mokř,aJdů, hlubšLch či měl číc h stQjatých vo d osklJlenýrclh t Y'ptc kýlmi Do'Sltlinami a žiVOČichy, by se vyvi'null a Ulst átlill n EU~í š e za 50 až 150 let. Po nástupu ip le,velmýrch mon o cenóz by se druhOVá ro,z manit'o st a organi'z ace bi'o'c en6z post upn ě měni l a _ Čenné specHLc ké eko'l ogické ntky by byly ZJa'plňovány specifi'dkými, a p ro-
t o korukurenáně si'l nýrmi druhy a je jich ži'vo'Ůními formami , jejic'h ž vznik .podm~ňuj.e v ět š i1nou destrUlkti.vní vod ní r ežim.
Nádrž u N()Vý,oh Mlý,nů je však sk u
t ečn09tí a plní zejména svou hlavni
furukci a tou je retence j,aI1IlíCh vod
pro' let ní zá'vLahy zahradníc.h a pol
,ních kuH uJ' _ P ři rozhodov ání .o tom,
z.da ná,dJLŽ vyřadi1t z pr ovozu, je pro
to třeba v,z Ílt ,v ú vahu hLBlS tech:niků
-záv1l ah ářů (i jej ~ch Oip OlIlel1t ů) . Bude
li j,e:jioh odjpověď j edn ozna,čn á, t ot iž,
že s e zemědě,lcům zál\lllaJhy VYlPlatí,
,pak se p řJ,k>J.oním k ná'l'oru nádrž ne
vY'Poušltět , ale sO\llsrtř ed tt po'zoI1nost
p ř írodově\dné veře-jnos ti na och~anu
a zlelPšení podmílnek Zlbývauícího luhu
pod Novým i Mlýlny. Žádný jiný zře
t el , lvčetně rybá řské1ho či siPor~Qlvn íh.o
n ení t a!k důl e.ži t ý, abychom pro n ě j
by,li nuceni zachovaJt ná,drž f Ulrukč ní.
Územ í mezi No vými Mlýny a Břecla
~'([~n~Dllufi®~
ví skýltá ještě relat,ivně dosti bohatou mozaiku luroíc
+
k,u v Ledni,c i by vhodně doplnilo bio sférickou irez,eil"voci, CHKO PáJléIJva. Také zbýrva'jíd fragmenty ,příll'ody ko l em v}'1budovaných nádrží bychom ne měli pouštět ze zřetele . Zbytelk luž níh,l' lesa p o obou st ranáoh sil ndce, na:vazující 'n a o,dstavené koryt o řeky Dyj e Ipod o.OLn ÍJmi Věist,QJl!bCemi se stá vá územím ,nikoho, m ibo těch, k t eř í se c
č:l ověka k okolí. Bez lPomoct a ocu by měla vy,dat redakce ča/s opi'su Ve· r onica. Štěpán Husák
V prNním rameni byll,o omylem liZ a vř81no š est ,pstruhů , jimž se poda řilo va'j í,čllm ,~likivi dovat. Ve dll'Ulh ém ra meni se pu:l/c'i zač ali líhnout 21. dub na . O .črtyřd dny poz,d ěji 'v šak pronilk lu pulci přes odtOlk pod Punkvy. Zde se vš ak r o'vně'ž stali obět í pwruhů. Proto byla přes ,celou hrá;z na't až ena síť,která ÚJniiklu [J uků zabrá,n~la. VEi:lmi ,str uoně by 'Se 'Výsledelk celé akce dall ,s hnil'out talklt o: 'v b ř e,znu by lo přeneseno 152 'kus ů žab, 6,5 k be luku valjí'ček a n alez eno 27 p řej etých ku sů. V dUlonu by~o přenesen o 22\1. kusů , 9 kbe líků vajjí,čeik a nalezeno 79 uhYlnu'lých kusiL V květn u pa~ by lo Illale,zen!o pos[ec1níc.h 8 ll1Irtvý,oh z,a b. Pravi,dEi:lné Ik oil'troly zač a,ly 23. března. Sítě byly o,dstran ěln y 14.
s,télJlaoi 'Sjp,l áMků n a mr,tvých r ame
nech , 'vyb udova!t d rulší hrálZlku n a S't,a rém .odtoku ze Skalního mlýna, Me
rá 'by znemožnj[,a přechod' obo'jživel
n ík ů Ipř es sUni.oi ,smĚlr8il.ll k ř ece
Záchrana oboiživelníků u Jakubova iezera V r,(}Ce 1987 ,p'OiZQrio,V'a'ii členo,vé 6. ZO 'ČSOP Morav:Slk ý ikll' ais př,echod obo)jržive,IIllLků přes si1n iDi IV ú:selru /Ja kUlb ovo je,ze:r o - SkalI n! mlýn. A lP,r o tože zde zaJhymul,o m noho žab, na· t áhli na 'jaře ,r olku ,1988 podél hráze J,a[ku!J;Oiv a je,zera v déllce 120 metr ů s íť, 'k t erá zéliQraňolvala v's tupu obo:j ž iv el níiků na silnici. Toto, ,zařízení se O'sv ědčiUIO . Chylb ou 'však ,bylo po,z'dní tn S'talo,vá,ní :sí
Z ávěrem je třeba ješt ě říc i, že 6. ZO
Moravs.ký k.r,a s úči.nmě ,p omá.ha'li ,k o
lelk'tivní členové ČSOP při 'ČKD man
s\ko tím, že nevy,pootilI:i l akUlbovo je
zer,o. Okresní s/p rálv a s ~Lni c péIJk vy
č iet illa lPřÍko,p a Lelsní závod v Ráljci
uIDo,ZíniJ vyibudOlvání sp lá Vlků n a IIlII't
výc h ramenech. Meto di,cklOu ,p OOIliOC
poskytl a SJ)J."áiv a CHKO MoraVlský kras.
Podle zprávy 6. ZD CSOP upravila Zuzana Štroufová
květ na.
Žáby jsou bli,oin1d'ilkáit
Puruklvě.
Kreslil Rostislav pospíšil
l~
,j
) ~
LJt
~
31
Nová chráněná území na N ovojičínsku
Strakapoud velk ý. Foto LuboIllír Zelinka
V chrán ě n é m prírodním vý t voru jezírko ještě žijí raci ří č nÍ. Foto Lubomír Zelinka
Skokan zelený - ohrožen ý druh Foto Rudulf Hrab ák
32
St říbrn é
PlOOáTiIlí Zlasedá!ní Okres:n!ho ná rod· ní'h o vý1b oru v Novém Ji čírně vyhlá· siloo 20. 12. 1989 ,na zákl adě zá k,o na o n áJJodních výlborech a v souladu se záko.nem čís . 40/ 1956 Sb. , o stá tJní oC'hrooě př írody, t ř i maloploš.ná ohrá· n ěná území. Chráněný přírodní výtvor Na Čer mence se rozkládá na úboční.ch sva· zich dvou lev,oSlbranrnýah ,přft.oků ř íč· ky Čermné cca 0,5 !km jižn ě o,d že· l ezmiční za,s'táv!ky Kll o,k o aorv, v ka1a· st ráním území KaménJ.k a . zau jímá vý· měru 50,57 ha. Jld e o Ipře Slt ár,lé buko· vé porosty s př,j[ ehlý1mi různověký · mi s Jl1I'iČimam i , kt eré představ·u'j í při r·ozené hní,z di ště mnoha druh ů pta c· tva r ůZ!ný:ah řádů. Výiznam z oTni· to,l ogiclk ého hledis ka je 'o t o větší , že s e jedn á o 2Jby1tky původních p oros· tů , ohalr akteristtcik ých pro tuto č á st o,derský,ch vr,c hů, k,de v důs:leďku okolrníclh smrkových monokultur do chází ll:e ko ncent raci v,zá cných a ubý· va1jících druhů du.timohní;z;dičů a dru hů t ypickýc h pro prosv ět1ené listna té 1esy pOdhOtrský,choblastf. Konkr ét· n ě je mo,ž,n o uvést holuba doupňák a, hoiluba hřilvná,če , datla č e rného, str a· k,alj)'Ouda ve.]kélho, puštíka obecného, l elj/S:k a bělolkirkého, brhlíka lesní h o, š OU'lj)álik a dlouh qprstéh o alt d_ Tento ty,p sp oll eče.ns1ev nebyl dosud v budov a'n é sít.i chráněný,c h ú zemí SeveromolfBlvs!kého kJr Blj e zahrnut. Chráněný přírodní výtvor Stříbrné jezírko se nach ází v katastru obce Jestřábí a VČ8itJně 'odh r,an,né,ho pásma zaujímá výměru 3,44 ha. Stříbrné je zírko je z'~t olPený , asi o,d poloviny 17. stoJetí qpuštěn ý galooit o'v ý důl ( Itěžní já ma l , Přels tože se je dná o čl,o· · věkem vYlt'vořeno u vodní pl,o chu , izo· lovooou od p římého Slpo,jen í s o,k ol· níimi vodn ími bio:1;. olpy , dochá,zí ~de k sukcesi vod/nLch a baheThIlÍch rost· lin _ Tím se vyt voři.Io i de állmí pT,ostře · dí pf.O n ělkter é vodní ž tvnčic.h y. 1 0· kalilt a má ve:Iiký vý:~nam p,ro raka ř íČl!lí ho, a četn é dmh y Qbojživ elnDkú (čol ek obeoný, č·o l ek h oll's ký, kuňka , skok an , r,opucha obe.cná l , zvlášt ě pak v obd'O'bí r ozmnož,oválJ1Í. Území ,není eko,nomiclky využíván o, v,o da v jezr.r· ku je pomě,rrně ci's tá s mn o&~st,vím plank,t onu_ Chráněný přírodní výtvor Domorazské louky se na chází na katastrálním území Hostašovice, v obvod u lesníH1'o závlodu F,renŠ'táit p. R., jeho výměra je 7,18 ha. Ghráln ě.né území r 8ipTe zein · t u je zřete ln ě UJs.t l~pují,c í luc.ní spole· čenstv a , jflljichž ex;lstence je podmíně na trv,a le zvýšenou vlh·k ostí ve svrch· ní části půdmí:ho profilu. Hlav,ním p ředllll ěltem ochrany je zachování je· d inečn é ho n a lezi ště c h ráněné ho dru·
h u p rISnlIl8it,ce májovéh'o, ktarý zde vy tváří vaTi abi:Lní p qpuJaoi ně,koLitka f,o· rBllll v počtu bezmál a 2000 eXeIIl\PJá· ř ů. K,rorně toho, byl z jištěn výskyt další,ch chr án ěiIlýlch , ohr ožených a fy togeograficky pozoruhodných dr uhů (k'OZlí'k c el,o listý, s tax,ček hajl!lí, ma· řimka potOQní, kukliík ,potoční , osHi c e lIš,čí apod. l . Ú,z emí je rovněž vý znamné z hledi'ska ochrooy biot~ů mtzejí,c í a c.hr án ě'né faU1llY. Dosud je v nov,o'jič í,~k ém ok,r ese 6 S'tátní,ch přírc~llíCih rezer vací (Sljp k é!, Kotvice, Suchá Dora, N'oří,Cí, Rad h oš ť a Tlro j aČika ) a 5 p.1ošných chráněnýlC,h přkod,n ích výtvmti (Seclilnic.ké Sině· vanky, Travertinová k a,sikáda, Na Cer mence, Střílbmé jezírlko o DOIDora,z ské louky) . Petr Orel
Mechovkové vápence II Podbřežic Jedním ze za jímavých dokladů exis tence teplého, mělkého moře na Mo ravě v období mladších třetih or (spodní buden) jsou mechovkové vá pence (biothermy), vystupující ve svazích údolí jižně od Podb řežic, se verovýchodn ě od Rousínova . Tato vý znamná geologická lokali ta, k terá se ,nach á zí v prostoru státní přírod n l rezervace se zac hovanými zbytky xe rotermní a su bxe roterm ní vegetace ponticko-pa nonského t ypu, je p r o svo ji výjimečnost a dob r ou odkrytost cí lem mnohých z áje m ců o g eologickou minulo,s t n ašeho kr a je. Vápence, na jejichž složen í se úč ast n í převá žně r ů z né druhy mechov ek [ Bryozoa], tvoří dv ě protáhlá čočk o vitá t ělesa, uložená v sil n ě vá pnit ých jíl ech. I když mecho vk y jsou význam ným horninotvorn ým p rv kem v ce lé m vr stevn ím profilu, p řibývá jich od podl oží do nadloží. Nejsvrchnější partie jsou hudován y p r akticky jen kulovými zoárii mechovek dr uhu Ho lo porella globularis (Bro nn l. Mimo tohoto v ýrazně pře važ uF cíh o druhu , podmiňujícího uzlík ovo u sta vbu sedi me n tu, se n a složení podb řežických mech ovkov ých vápenců účastní také ji n é dru hy mechovek, z nich ž něk t e ré , ja ko např. Cella r ia fis tul osa Auct. a Myriozoum trunc at um Pal!., přežily až do s oučasn é d oby a js ou součá~i fauny dn ešníh o Střed o z emn ' tlO mo ře . Kromě mechovkového společen s tv a se n a složení váoenců od Podb řež i c ú čas tní také zby·tky jiných organis mů. Jso u to zejména stélk y červených ř as, pom ě rně hojné v nej spo dn ější ch parti ích vápen co vých tě l es, dá le schránky pektenidů , b a lanid ů , gastro pOdll, ostny ježovek, s chr ánky dír kovcú a vzácně i zuby a kosti kost natých ryb čeledi Sparida e.
Slože'nÍ
živ očiš n ý.ch
a rastli nn ých s přihlédnutím k vý sle d kům navých aktuogealagických il bi o lagic kýc h výzkumů v Jadr anu u mož nila rekan st ruk ci sedimentačního. pra s tředí, ve k·terém se vápence ad Pad břežic vytvořil y. Lze předpokládat, že jejich vzniK je vázán na hloubk y od 30 d o. 45 m a na tepl atu vody odp o vídající přibližně dnešnímu j.adranu. Blizk ast pobřeží a k alísá ní pobřežn í čá ry potvrzuje pís čitý materiál , 10. kál ně hojně v hornin ě obsažen ý. Vlastnímu vzniku vápencov ých t ěle s pře d c házela výrazn é změ l č ení sedi mentačn ' ho prastaru , k te ré je signa li zavá na změnou p etrografic k é povah y uk lá daného. m a t eriálu. Vápnité jíly jsou post upn ě v ystřídán y p ísčitým i jíly a písky, které posloužily jak o padklad p ro bahatý ro zv aj me chav ek . Ve s p o dních partiích je zi'etelně vi dě t n ást up me chavkov é fauny , dopr a vázené zpočátku relativně hojným i č erv en ými řasa mi. Pa mírném pro hl aubení dna, pravd ě podabn ě na vý še zmíně ných 30-45 m, se vy tvořil y vhodn é padmínky p ro masov ý razv aj hornitvornéha druhu Holaporella glabularis (Brann. J. V h i sta rii výv aje vá pen c ů da šlo n ě kolikrát k výrazn é z měn ě sedimen tačního režimu , pa dmíněn é pravd ě pa do bně dalš ím p ok lesem mařskéh o dna. Do sedimentačního prosto ru by lo přináše na velk é mna žst ví pí sčit é h o mate riálu z pevniny, což způsabi 10 d očas né př e ru še ní růs tu vápenca vých těles. Pa opětavném s nížení p ří nosu písku byl jejich rů s t abnaven . Zánik r astlinnéha a živačišného spa lečen stva byl p odm í n ě n trvalým pra h loubením mí sta sedimentace, pravdě podob n ě po ra zšíř enÍ maře a po n á stup u jílové sedimentace. Pa adnos u vápnitýc h jílů v pabadenské m abd obí a odkrytí vápen cových t ěles dašlo ve č.tvrbohorách k jejich apět ovnému ,překrytí, a to sedimenty ~rašovými. Mechovkav é biothermy II Podbř ež i c jsou zají mavou kapitalau dávné hi s torie brněnsk é ablasti a zaslauží si , aby v budoucnu p ožív.aly stejné och rany jak o jejich v ege tač n í pokr yv , jeh ož přírodn í hodnota vedl a k vy hlášení SPR. Z deněk Novák společ enste v
H ru bě
lavicovitá
podmíně ná
n ek v
průb ě b u
vt!.pencov é
č o čky ,
sedlment ačnlcb
podml·
stavba
změna mi
jejího vývoj e.
Svrchní partie vli pencové blothe rm y b udo vané kulovitými zoá rii m e chovek d ruhu Ho loporella globularis (Bronll . ). Foto autor
33
Talto lokélJlita pat ří do skupiny ma
l ých clhráJněnýc h území, které jlso u
p .řirrno v brněnJs:ké agllomer.a:ci. Je si
t UiPováJna v severní čá,st i Brna, mezi
Med lámlkamd a KiráJ:ovýlm Polem, v se
·v ennÍiIll :p Olkra covi!iní hř\betu Palack é
ho vrrohu.
Me dlánecké 'k opce byi1y již v mLnu
lOOti vyhle.dáv,a nou botani ckou lo:k a
l ~tou. Cel!ou pLochu po'k rýlvala lada 'S
výskytem lP ozoruh odný,d h druhů (n<\př . oman oko Kristo.vo, sasanka 1eS:Ilí , ví,t o d vě t š í a dal'š í). S po:stllipem oi vmi z.ac e, rozvoj em měs ta a pozd ěj i i int 8lnzív.nÍm zem ěděl ským vy uží:vá'n ím pl,och se i v t éto oblasti po.st Ulpně změn il i chlarakt er v.e getace. Méně a da:ptélJbilní druh y r.o.stlial p o stup.ně m izely, řada dnes úř edn ě C'hrr áněných r.ost·lii.1J1 se zde již nevy)SlkYltUlje. K negartivním z m ěmám doŠilo .na přelOJmu stol eití, kdy země děl'g,ky n evhodná lada bYila z a le-sňo vána alkátem, a dále po dr uhé svě t ové vá1ce vybudová ním Z!aihrádkář s\kých ko lonií. Dne 1. 1. 1988 byl o t'oto ú zemí vy hláše-no ja'ko chráněný přírodní vý tv·or s vý sk yt em vý.z na cn ých rosWn ných a ž·ivo.č išný ch druhů. Na roz loze as i 12 ha dne r oste 5 chr áně ných a 14 ohrože ných dJ.'uhll rosrbli n
( b ě·l ozář·ka v ětvitá , modravec cho ch o Ijlltý, k'oni·klec veli.ký, čelfný š ro In í, pryšec mnoho!bélJrvý, dYilll!IlIivlka pLni!i, kost ř a va n8jpr.a vá, rozrazil rozpor o s t,řený,J.'ozwzil kIasna tý a da lší], 1>0 hužel všaik jerilc h poct y jSou v ět štn ou již valmi mal é. Součas ný stav Medláneokých k op c ů je zm a,č,ně neus.pokojivý. Běh.em ce[é ho r ok u je t'oto území ho,j.n ě naJv št ě vováJno a využíváno ke srpo.r:tovní či n nos ti n el>o odipočlnlw. Na obou k'op cích jsou prošl,a;pállY ces!bič.ky , pro s transtvÍ mezi ke,ři na vr cho.l u Sltře leokého kqp ce slouží jako t ábo řiš·tě s ud;rž·oNaný:m oh,uišt ě m. Past lv in y na Medláneckém a1ni Sltř elec:kém kO\pci nej.sou koseny , vý!j imku tv,oří malá plocha na s everním svahu Střeleckého k qpce, kt eTá je využívána pro S OU kromé úc~l y. V bHz.k·osti zahJrádek Isou ži·vehné sklá·dky nd:p,adů , nehle dě na to, že především zahrádkáři ničí zdej-ší chrán ěné rostliny. Ke vše mu nebY'lo ani tot-o místo u š etř en o působe.ní vallldalů jenom během roku 1989 :zJde byly zničeny 3 ze 7 taJbu~í s ozna'c ením chráněného území. P ří ští osud lolkalLty bude přede.v ším záv~set na naší schqpnosti co nej rychl ejii přil jmoult opatření , která by zabrántla pus,obení negativních vlivů na tét o za-jíma vé lokalitě. Lubomír Tichý
Č ern ýš
Nekosená .
Medlánecké 'k opce
rolni n a jihoz á padním kopc e.
S třeleckého
·vahu
Střeleckém
I,. !
34
postupně
kopci.
za růstající
Foto
lada na Lubomír Tich ý
K historii Zeleného domu V do m ě na Páns ké 9 v Brn ě pracu je o d r. 1988 MěV ĎSO:P; provádí se .jeho r ekonstrukce a b ude sloužit ví ce než 1000 č l enům městské organi zace a sty,ku s veř e1jnos t í. Ulice PánSká, JJvaná tak až do 18. iSlt oletí, bY'la ze stavebního .h lediska jednou z ,nejza jfma'vě.jŠích ulic jádra středověké·ho mě'Sta , nebot 1P0 o.bou stramá'ch zde v prostoru dnešních do mů 'č_ 6, 12-22 a 5- 113 dlouho pře t rvávaly 've~ké, zřejmě :k.olonlzacní pa/fcely. Zást avba 'těchto míst rpo,kr a č ovala p·ozvolna ve směru od dnešní ulice Ra-lůni·okék uliCi Mečové, kde diva domy blíže ,n ároží mají 'své :po čá,tk y až v 90. leteoh 16. Istoletf. Na p r oti t·om u vel'ká náf:O ~n í parcel,a Pán s ká 5 I Radnická 2 byla zastavěna daileko dříve, nejpozd ěji již v p01oVi ně 14. st olet í. kdy Is e zde připomíná ma'jitel "Steimhauser". Lze tedy před p olkládat , že bydlel v .kamenném do mě, je/hož gotiaké jádro bylo podchy ceno i Ipři ,stavebně historiokěm prů zkumu [B. Samek). Tuto parcelu spo lu s volným prostranstvím domů Pán ská 7- 13 za,koupHa začátkem 15.810 le-tí přední patricij-ská ,rodhna H á zů, v polovině 16. :stol etí ,pak od ,nich mě st o, .které sem pi;ibliž'ně na 4 de setiletí umí/s tHo městskou tavel'Ou [hosti-nec J. p řenesenou z Dolního ~rhu ( dne s nám. Svobody Č. 12). Sousední prostory s mě·r em k ulici Me č.ově ,s.j Sipol u po drž u jí s touto ná!1Ožní pa r celo u až do skllQnku 16. století ozna čen í " a r e-a HaJ3 in" po zmín ěných Há zových. Byly pravděpod o bně po celé 14. a 15. století osazeny jen p:rovi
Vd~n~ Duufi®tQ
zOllnými ,příby tky a dHnami šev c ů , 's e v , prúběhu 16. st-ole1í stálv aj I vlélJsbnílky čá:s ti této vel:ké parcel y a s tavěj! zde ,prav, dě 'podobn ě již celo zdě n é domy. Podobná lSi,t ua ce byla i na pr ot ělj ší str aJně uiice ( č. 6, 12- 22 ), osídlené též Ipředev š ím ševci, p o nic'h f bylla celá ulice v 17. 's tol e,tí p O'jmen o vá na Sevcovskou. P.o čáť'kydne š ního -d omu Č. 9, převe d.eného v roce 1988 pr.o ú č e l y mě'st s kého iv ý,boru Českého s vazu ochrán ců Ipřírody , mú'ž em e tedy ,sledova t j8lll od 30. let 16. 's t oletí. Roku 1529 t ot o m ě3 tiš tě zís ka[l švec Hav el Gr ati, p o něm ro:ku 1555 Hanuš Kopperl, ,pět le t po,té Jiří Kunzlaue r a Ik r-oku 1574 Mikuláš Ruffer. V 80. lJ etech 16. sto letí je štěvz.ni,k á 'v h'lou bi pa rcely ( p i'e3 dv ů,r ) menší 'příst.avek .o bývant opět ovně ševci. Jád ro domu do u lice, v ,něllllŽ je zachována Ipilv o'd ní d 0,1n! síň, dat uje ,stavebn ě historický prú Zlkum (O. LIb a'l, L. Han átk) do plwní poloviny 16. stole t í, ltalkže stavitele m dom u d-o chovaného ve s 'v é p o-d srtwtě do dmešní,c hdlnú by l 's největš í p r av dějpo,dobností řemes[l ní'k Havel Grahl. Pi'i re.ko~s
P ohl ed
z
Pánské ulice
do
ul.
i':as ně
i ,k nalakování mf"IZI Ci p ra po'rcú apod. Od .pOllo'v iny 16. století do 20. let 17. 'Století známe jména 20 malířú, z nichž mnozí se ve mě,stě sami zaLkoll\Pili. Zatímco pr.o lPolovinu 16. století .je doložen jeden malíř (Se bestiá'n Ka[M), v pos'ledních desetile tích 16. st ole tí je jich počet výrazn ě StOll!Pá a jsou mezi ,nimi olS obnosti zvuč,nýoh jmen, též ;vlaŠ<,.kého pů'vodu (Ji ří So,l c, Václav Hanák, Jeron ým Ha mmerl e, LUlkáš Roland, Augus t in T ľomba. Lita rdo Pic cioli J.
Iko],orit výstav,něho re jímž Bm o nepochyb n ě lIl a přelom u 16. a 17. 's toletí bylo, což dosvěd ču jí i r8llace významn ých , svě ta7lnalý,ch současní'ků , 'Í'ako ,n a;př. c est ovatele Bedřicha z Do,nína či 'vt znamného ,lékaře Tomá še JODd.in a z Kluže. Pro Í'lust rac i p řLklá-d á me nej starší známý ,pOhJled do brněn s ký,ch Ullic, ,shodou O'kovnos t í p rálVě do oko li pojednáva ných mís t, jehož auto rem by'\ roku 1643 M. Groer. Ludmila Sulitková, Hana Jordánkavá TaJk s e
utv áří
neSaČllí!ho měs t a,
S edl ářské
( rtn es Masa rykova) r. 1649.
Puhled do ulice Pánské roku 1908 dům č. 9 je Uc ti na levé straně) Repro Jitka Kučer ová
(Zele n ý
35
Kreslil Václav Hout
.
Soliflukční
proudy pod Holednou Na území m ěs t a Brna jsou j e št ě (íze m í , kter á s i z,alSl,o už í na ši p ozo rn ost a dík y ,své př í ro d ov ědné cenno sti i p ř í sl u š né .o c hr a n y. V lesn ím k ompl e xu Haled'n é na záiPa dních s vazí ch Ko houtovicM hrás,tě , obklQpe n ém srdl1 šti Bystrc, Koh out ovice a Jundr·ov, je pr álvě ,t ak ové území. P ra c o'v,ně je on o území n azýv áno "So lltl U!kč·ní proudy p od Holednou" a r oz klá·dá se asi 'ki'lo metr JZ ,od vrch o.lu Hole dm á (391 m ), v dolní č á,s t i zá padníh o sva hu sk lán ě'j í c Lh o ,se od vDc'hol ové část i Hobr-te nky. Úze mí je odv odň o ván o bezej men n ým p.rav,o stra nn ým ,pHtovo vá,n solifl uk cí (pů'dotok em) a :vytvořil moh utné ,proudy. Tvary reliéfu jSou v daném území 'Vzácmé a výzin am n é ro,z sahem a zaeh ovaností, z á ro'v eň j's ou esteticky velmi pŮSQibivé. V lldolní nivě (IV délce asi 100 mJ be zejmeI1ného pravostra,nn éh o př í to k u poto ka Vrbovce ve sm ě ru pod již ním 50liflukč ním pr,o udem vytv á ří vod ní tok řad u z ák r utů - m e and rl!. I v so u časné d o bě doc hází ik p ř 8lkládámí k oryta .a ke 'v zntk u o d ří z,n u týc h mea n dr ů , což um ož ňulje sle dO'vat dy namik u této č ás t i vodní,h o to ku ( j'so u pro v ád ěn a oQpa,k,ova ná g eo dediC'ká m ě řen í kat e dr a ge ode zie, f ak ult a 's ta vební VUT Brno ). Ni va v četn ě o d ř íz nutých meandr ů je zpev něna vzrost lými olšemi a d u by. P ři je jich n edáv n é probí,r ce do§l o k ·výra zn ému pro svMlení b yHn néh o pat ra a k z a r ůs t á ní Ik opři va mi. V ě t v e z po.kác en ýc h str o mů byly uklád árny do 'o dří z'nut ýc h mean d r ů i k okra ji ni-Vy, což ~ůs o bil o m a" ková ní p llV,odní ch tv a rl!. V zá jm ovém územ í doc h á zí i k vý ra zné mu roz š i řov án ! a 2lpevňov á n í les n rc h cest. Z d ů v od u zachová.ní r el a tiv ní n en arušen O'sti celého ú ze mí je zejmé na nu t né za br ti,nit dalšímu od les ňo v ání i p or uš ován í pŮ'dn ílh o ,p o k r yvu. Obla sti s e so:lifl uk č n ími prou dy je t řeba považo va t za :polte,n ci o ná l n í ses lliv,n á úze mí, p ř i n evhodn ých zá'sazích by s e m ohl y obnovi t poh y
36
by a něž
v yt vář et
ne b e:z
,.',,,:,,:': ;.
, ','
, '
, '
.
, '
', . ',
.
,
. .
se.s uvy. Reáln é je rov r ozvoje a pl ošn é e r o
ze. V na,v rho'v an ém území se s lučují n e jen cenn é h ndnoty In eživé i živé p ří rody, m á vša k i výzma m v ědeck ý z h1ledis,k a monito r ování proces ů , v ne p osle dní ř a d ě js ou to I hod no ty k ra jin ot vo.rn é , a je pro to. vh odn é z'v ý ra znit jeh o výz nam v yhlá šením p ř í s lušn ého s tu p ně o Ohr,a ny. Karel Kirchner
Zá padní lesn atý s vah Kohouto v ické vrc ho viny se sní ženinami vy pl ně nými soliflukční mi proudy. Meandrující potok v dolní ho území Foto K. Ki rch ner
části navrhoyaně ·
bunárky u · velkých Uílovlc. Katr'nottá step v intenzíyně využívané zemědělské krajině. Foto I. Míchal
K problému ochrany našich stepí Prováděl i'sem výzkum sp~eče;n9te;v Kamenného
rost linný,c h vrchu u No
vého Lí'skovce, 'k dyž lIla mě zač,a[.a volat lP,mní středních let, Ikterá na území cnrá,ně·ného přírodního vý1No r u p.rá'vě venčila svého ,pudla. Rrý jes,m ,náhodou talky Inepa.třím k bandě t ěc,h vandalských o,chranářů, kteří tady na Kameruném 'vľclhu vy:káceli stromy a keře, !protože zde chitějí d ě l.at ,ně,j.aJk'ou st EljP či co. Snažil jsem se IVy,s'vě:1Jht p ůvody , které vedly ochr ánce přílrody k 'Us,kutečlnění to hot o zásahu, brzy j,sem ,a le zjisti.l, že lh á,zím hrách na stě,nu. Milá ,paní mi vmetll a 'do očí argumenty, že 's e zajíci a baž,amCi ,nebudou mít v zi mě kam Ischov aJt, že je to barba r sltv í ni č it zaleň 've m~stě, hl,a vně šíip'ky, ze Merých se dá dělat č aj, a největ šl nehorázno st je nut it do kácení ze l aně děti, které lIlebudou pak mí,t ,k přLro.dě žádný v:otah. Ostatně na něja k,ou 's tep p r ý st ej,ně každý kašle. Tím náš rozhovor rázně ukončila. VybavIla l.3 e mi přitom celá rozsáhlá p ol emik.a o káceln í borovic lila Mohe lens,ké hadc ové s t ~pi a ř,a dadalšíc(h kontra verzíl na 'Podolbné téma v sa motné DchranáĎsk é veřejno sti. Když už se mi to nepodař illo v 'pHpadě pa nl ma KamElnm é m vrchu, po'v ažuji za nut né ob:ja snit alespoň na stránkách VerOlniky, jak to 's 'kácením n a naši ch stElpích vlas,tmě je. Step [te nmín přavzaJtý do Ďady ja Zylků z ruští,ny) v ,ne.j-vlla st,něj š ím smyslu slov,a G2mačuje neles ní 'v ege ta ční fOIlma ci s dominanc í travi!n ,na čamozemní.c,h půdá,ch , Q{ terá je r oz šířen a IV zóně tá hnou cí se od ústí Dunaje přes Ukr a:ji:nu a již,ní Rusko n a již,ní Sibiř. Zóna stepi je na jihu ohr.amičena pOlIQPou š,těmi , n a .severu přechází přes le'sost ep [mozaika list n atých le:; ů a tzv. 'luč,ních s,tep í,) d o
zóny le,sni. Existence stepi je v ob laisti jihu SSSR po'dmúně,n a Itamním konti.nElnt~lnfm IP odnebím, ,kte.ré se vyznačuje suohem a vyso,kými teplo tami 'v létě a velmi nf.zk}Ámi v zimě . Ty-tokilimatické podmínky jsou vel mi nelpří Zlni,vé pro ,rozvoj dřBvin, pro tože jejich obnovovací PL1ipeny jSou rozmí.stěny ,na větví,ch v In.adzemní části .rostHn. J~s,úliže 'nadzemní čá,st v létě uschne ,nebo v zimě zm rz ne , di'evirna už nemůže obtnov iJt 'svůj růst a za,h y,ne. Napro ti t'omu byli ny a pře devš ím tr&vy [na'př. ,k a,v yll , kost řava) prodělá'vají Ifi'lstovou fázi SiVéh o 'v c geta'č,ního cy!k:lu v první polovi.ně ve gelač,ního o.bdob! ,přeli nást llipem ex tr émmě vysokých teplot a ,s ucha. B.rzy po odlwě:tu anvorbě semen na,dzem ní část rostltny uschne a odumře.l é zby~kychrání obrnovovací pupeny umístěné při povrchu ,půdy před ne příznivými 'kllima!tic'kými vli'vy, -aby z nich ,p řIš tí j.aro opět vyroo tla nad zem nf část. T,outo s eleki středoevropské. Typickým zlnlalkem kornt LnentáLní stepi je mj. i t.v·orlba humusem bohaJté čerl\1 o země, 'k terá vzniká djjky koncent.r,aci oiľ g,all1i,aké hmoty na povrchu Ipůdy. SItařtna to Už nesta č! z veLk é části mineraHzo vat kiv ůli omezení aktivity ro zkla'd ný,ch Ipůd,ních ba'k te rií během t~plléh o suchého léta a ahil,a dné ·z imy. Ve střední EVfQpě je Iklima 've srov nální s jiŽJním Ruskem mnohem v,lh čí , s fnEmšími teplot ními rozdíll y me,zi lé terna z~mou. P,rol!;o s e PDiPsa ný me
c hanismus elimiln a,ce dřevin neupla t ňU j8, a kdy,by neb y(l o IHds ký,c h zá s,ahů, 'Pokr ýv.aly by dnes lesy téměř celé území Če " koslovelnska, s výjim kou najvyšších hor. Neznamená to
37
Tasoň
č(! rvenooký
na fotografii Lubomír a
Zelinky.
cLho so u ča~ného pusobení Vlivů. P rl ro dy a lidsk é činnosti. Za tuto dllou ruou dobu se naše stepi stabtlizoval y do uď či'té podoby, v závi,s,lo,s,ti na :k o n kr éllních v,lastln ostech ,pro ~tře dí se v n i,crb ustálll,ly ur,čité ko mbi:n ace rost linných a živoči šných druhlI , mezi tě m ilto drU!hy se vy~vořily nmvzá,jem vyvá že né inte,rakce a 'vZlnikl cal e,k se Zlcela k on~rétn í mi e,koIogickýnli 'V,la st n ost mi a vymezeno u fUThk cí v na ší kra jině. Vel,ký vý,zmam má p ř edevším fun,kce genofcmdová, projevují,c í se t ím, že stElpi jsou přirozeným pro stře dím M dy (}rganLsnni, 'které 'Se v na ší ~rajiln ě na jiných biot,opech ,nemohou vy:s,kytovalt. Pro bJémy se zarů s t árním s'tepmích 10 karlit k eři a stromy se objevi,ly v po slední,c h da, etMletích a jsou n 8jp ř f mým dlI sle dkem sociáll něekonomic kých změn v naš em země,dělství po II. SlV ět.ové vMce, které pl'orni,ka,vě Zlměni.ly po sta,leltí jen máilo obměňo vall1ý zp lIJsob oVlliJvňování kraji,ny čl o v ěkem. Záini!k mnoha drobnýc h ch 0 vate11I a Ik Dlllocen t race doby-tJka do ze m~dě].ský ah velkopodni'klI z,namenaly kone c pasení na velké čás ti .r.oZltr,o u šených ,st Elpní:ch ilo.kailÍ't. Tak by'l uv ol něn prost or pro roz,růstá'ní stromové a ke ř,o vé 'v egetace. Někde byl tento. vývoj do,k once um ěl e uryohlen ned o myšlenými iJntervenc emi ,něJkterým! o Cthraná ři, kte ř í p,ožadov,a li v .reze,r va cí ch zákaz ja'k éllwlLv ]j,d.s'ké či nno sti, te dy i p as,tvy. Je z ře:jmé, že výv qj biocenóz v reze r valCÍ'ch by bez lidského záls ahu Is,pěl ke vZlni:ku ekosystému blízk é ho p ř i roz enému (tj . u nás o btvylkJle k lesu I. V mo,derní o c,hraně přírody vša.k do miJn u je IV ce lém sv ělt ě t,relnd ch,r á,n it n ejen eko.sYlst émy přiroz 6ll1é a při r.o zeným bllíZJké, a l e tak é všechlny ty py e,k os y,s t ému 'p ř edtnte nzLvní zem ě dě,l:ské kr aljilny, kit eré vzni'k Jy jak,o vý sledek h ar monického ~pojení ho spo dářsk é činn os ti člověka s p říT,o dou. Záchralna těc,ht o e:kolsy,stémlI je nut n á n ejen k tomu , a,by se zachoval a r ozmanito st n aši k,ra'ji ny a a by bydo za chováno genofondové bO'haot s'tv[, al e ta,k é p roto , abycho m tyto vyváž ené uměJé ek o.sys témy mohli využí,va t ja k o model Ipno s t u dium Ojot im állní,oh int erakcí p říro dy s 8Jko,nomi,ckou čin no stí ČJlov ěka. Z t
38
Projekt Apollo Co je to? Seriózní vědec.ký e"peri ment? Naivní snažení h'rs't ky entu ziasti'l? Oživení no,srtalgické vzpomín ky? Snad ano. Ale predevsím je to dl uh naší technokratické s,p olečno:sti všem. Pří!r.o dě i l1d em. Jas ol"i čo9rvenooký [Pa.nnassi us alPoHo L. 1758 I je mo,týl z čeledi Papilio ni· dae a pravděipodoh n ý tř etih()rní reli,k;J; válz aný na s k,almí stepi. D řív e byl r oz š í,ře n i v če ských zemí,c h, nyní u ná s žije pouze na n ěkoli·ka mís,tec.h na SJ,o'Vell'~ku. Je'dná se o v šeobeC!n ě ustu'pudí cí druh. Příčiny vymiz e ní jso u předmNem bá dání, ale n espor né ,j;sou ty t o: - prímý s'be,r [který je dnes v roz pDlru s vy[h'l. č . 80/65 Sb., o ochr a.ně voln ě žijící,eh živočichlI],
Nová
chráněná
- ľozšiř,ov ání ,tě ž,by ve vá,p encových lomech v mi!nulos ti i nyní , - z a,le s ňovální s.kalních Sltl?ipí, přirr.oz ená sUlkces,e se,kundár,ních lokalit. Rrojek,t A'P ollo je pro,jek'tem reintro du'kce P. apollo ma jeho p ůvodní 1'0 kality. V roce 1986 byl'o pokusně přeliles e no někol iJ k kuolI na 10k aJi,tu K'ot,ouč ve Šia'amberlk u. Tlato lokali,t a je v GtPuštěné čáslti váip encovéh,o l'o mu, k,d e již probíhá suk,oe,se plIvodníc,h fyt ocenóz, vČEl~ně živnýc.h ros'Wln hou se'netk. ReintJ'odukovaná po,pUllace se hned od 2. roku sltaJbiliz.ov.ala. Po,č et imág je na télt o lokalitě s rovnatel ný se souběžně s ledovanými lukali tami na Slovan.sku. Tedy do']:)rá v ě c se podařila? Nikoli. P,ro j e-~t t.otiž dos uld není ofi ciá,ln ě povolleiI1.. Rudolf Schneider
území v okrese Frýdek-Místek
V únoru 1990 byl'O pl enárrním za se d án ím ONV ve F\rýd:ku-Mí,stJm k úze mím C'hJráně~ÝIID p odle zákon a 401 1956 S'b . pn,č' len ě no da1ší ch čtď,nád . Je-dná se o počin vý,znasrnný z hle· dislka kva ntita/Uvního i kvalitatJ'v ního, n eb oť dosud by'l o v okres e F.rýdek Míst ek 18 m a loploš,ný,c'h chráněných (lIz em L Převážmě - ve 14 pří,pade c h - se jedná o les n ic ké t ypologic.ké p lochy pr,ofesora Zlatníka, je jichž vý· n os y o zřízení pocházejí větš.imou z ,pad esáitých let, např . Mt on ší, Salaj ka, Malzálk, PoIe.dňaina aj. Ve 3 přípa dech byli motivem ochran y výískyt chrán ě ný c h drulhlI r a s
nli sters,tvu léta, a by by'l y po's,l éze vr á cen y k "aJk,1Jua,! ieaci" LHP, u živat elů atp ., a celá situace se s,tala n eún os nou. Ka-aj,š,(Í i okresní p racQovnk i sltá t ní oc-hrany pří!rody ,proto s ú levou prl;jali metodický po,ky,n MK ČSR z ro,k u 1984, který usnadňuje procedu· rá:lní ,post u,p a umožňl~j e vyhl ašování ma'IOip lošných ch>ráln ěný,c h územ í p'l é· n am ONV v e I(}rmě c,ruráJněnéh o přf rodního vý,Dvoru ( CHPV I . Kr i'1liciký pohled n a výč et a ch ia,rakter stá:vaj ídch orur álněný,ch území v okre s e Frýdek ~M Ílst e,k nám odhalL! , že je jiCh síť není skutečně r "lp,r ez ent a,t L'V n í a nezahrnuje n ajpř . typy společ6ll1 stva palS:tvin, te,pl omilné vegetac e, plraiIl1e1nišť, raš elini š ť , ,potočních o,lšin a jas entn, př ir o,z8iných l ~pových du bohahřLn a opomíjí i význam n é geo l ogické a geOtll1orfologi·dké útv a,r y. Vý!sledikem ZlhrLlJba t ř íle t é s,po.lulp:ráce Okres,ního vlasti'Vědného muz ea v e Frý.dlk u·Míist ku, Ko'SPP.QiP v Ostn' llivě a Sprálvy CHKJO Besky,dy je t ed y 14 no v)'ch chráněných úZ8'mí.
Kriticky ohrožený druh .židovinjk k ý (Myricaria germanica )
~-f!"
Vstav ač
v CUPV
Fuschitv
ně mec~
(Dactylorhiza Fuchsii l
Byčinec
Dol e : Biotop
židoviníku německého lavice řeky Morávky Foto Iva páleníková
poh yhlivé
štěrkové
ohr,ožené h o Idruhu fY ČSFR . CHPV za Ib nnuue i l]Jř Ll e hl é l užmí [po.rosty. Les [lí h o's po d ář·s1lví, [p ř Lměst,ská r ekll'w ce a oOh.r,a n a přír,o runLho fe.nomén u s e rz de ip'I'oJínají a j'e Úlko l 8J!Il ocma ná:řlsik ého p l á nu Ij e c iltlW ě sladLt. CHPV Ondrášovy díry (k. ú. St mé H8Jmry, Marleno,vLee, výměr a 4,5 ha) n a t ememi hř ebene LUJkšiln ce je ,opře den lPo:věslbmL je,dJn á Ise IQ (p-s eud.okra s ov ou -jeskYllli se 'z hruba 250 m ch o deb a ,d óm ů , do,sa!hJU)jLcí ihlollllbik y 30 metrů. ll'ocl;zel1llní p rostory ls ou rzi m O'vištělm In~ro, pýrů. Důvo d em ochr,a n y ,j e zachování 'jed llnecn éího geo l,o gi-clko-geoJl]Otl'foI-ogické.h o f enoménu, neboť lP'seUldolk,raJsové j.es.kyn ě p altří k ojed'ině'lým ~éljj ín1alv,oIst em ve svě,-tovém
'1
,I
CHPV Filipka [Ik. Ú. Náv's í u jablun ,kova, výměra 1,1 ha I je bývalou past vi nou v hřebenné par,tii Sllezských Bes kyd. Moti'vElm och,nany je hojný vý!s,ky-t jalovce ,obeoného 'S vel mi do b rou vHali.tou. Ochralnný režim před po,kládá redulkci s.mrků a ponechá ní dominantníoh solitér. Ik teré umoc ňu·jí estet ický účin území. CHPV Kamenná u Staříče [k. Ú. s.ta říČ , výměr a 2,83 ha) před st avuje v o'k rese unikát ní loka:],i.tu teplomilné květeny na vá'penco'v ých půdách. Ozemí se zachovalo dílk y extrémním půdmím podmínkám, Meré jsou ne vhodné pro tntenZÍ'vní zeměděllské hOSIPoda-ření, neboť v ~p enec vysltupu je místy i n a pOiVll1clh. V minU!lo'sti se zde i těž-il, dne,s jsou drobné lomy a těžební jámy íi,pllně za-ros.tlé vege-tací. Výs.Iu-nné stráňky s p'o dm íinlk a.m i pří znivými pro vý·sikyt chll'áiněných l'09t 1i,nmýah a ži!vocišných druhů všalk bez ho,s-podáňského vyuz lvalIll zarŮJstaj í ší-pky, hloíhy, bezy. Redukce keřů a ne,z by,tné k,o,sení je obsahem ochra ná řsMho plánu.
CHPV Pod hukvaldskou oborou [k. ú . Kozlovice, v Ý'měra 0,42 ha) se na chází na úz,ké tefias e ř eky Ondře j ni c e v oklrajové zóně hU:kva(ldslké obo ry. jedná se o ojedimělou genofondo vou plochu s ho~ný'!l1 vý\s'ky,tElm pé ,r ov,nÍ!ku pst,rosLho a dalších mizeti í cích dcrUihů v pot-oční o,lšové ja's eni ně. Hos,poda.ření v les.ní!m por.ost u bu de usměirňováillo ve prospěch byUn ného podros tu. CHPV Profil Morávky [k. Ú. F,rýdek , DO!brá, výměra 49,64 ha I je zílJjílID!aivý ze jména po str álnce genlogické. Ře ,k a MoráJvka nad F rý·dkem-Mísltlkem má neustálený ~pád. N~avideln ý [prOm jej Lho neu/pl'lavené'ho štěr.k,o nos ného taku mís,ty mea.nruru,j e, vyt vář í čast.o rozsáhlá štěnková ,pole a m ění to,k 'v rámci řečiště. V 'korytě Is e tak odk,rylo jp ř e,dJkivaT,térní podloží a vy It:v oř i1y lSeskia,l ní !pra hy. Ipeř8jje a Ik-a ňOiny. Lukalit a je bio,t,o,pem řad y chrá-ně-ný,ch druhů 'živo'Či-chů a ro s,t hn. Na štéI1ko,výc,h lalV i,Cíoh je u.ni ká1mí výiS'kyt ž1dov iníku něme,clké'ho [M}'!ricaria g8lrman·i ca), IklriUciky
měřílt\ku.
CHPV Kněhyňská jeskyně [Ik. ú. Č e ladná, 'v ýměir a 1 jh a ) ·je n 8lj-hilubš( pll'o,pas ť'ov ttou puk'l inovou IjeskYlní 'v celém f,]Yšovém ok,ruhu Zá'pa,diních Ka rlpact. Sa,h á d,o 'hl oubk y 57,5 m a , dé~ka průchodiných pukUno1vých chodelb v ,nělklOl-ika IpaJtrecih do,s.a h'llij·e 250 m . je t YlpiClkým dolk Ladem gene ze pseurdokras,Q>vý,c-h jeslkyní Beslkyd i
model ()lv:0mpř~kl adams Wlihov ých
p rocesů.
jesky,ně
je !nelj\Větším zimo
v it é-tO čálst i Beskyd.
CHPV Velké Doly 'tik. ú. ČaS'ký p UJIl
co:v, IKOlllSká, Český Těšiln , výlměr a
316 ,5 ha) ,p,ři hrra.ndlci s Po lis.kem jsou
přElkvalpilvým ' důjka,zem lt ohlO, že i v
prostředí silně 'Ul'bani,zovaméiI11 a ,prů
mYiSl,olVém ZllS.bal za,c-h'Dván f ragm ent
p Ůivodn úho kUmaxovéhlO S'poJe:č enstlva.
Jedmá 's e Ipřiroizemé l~pové dubohab
řiny iS bolha,t ým Ib yllin.ným ,patlfelJ11, př í
rodln í a 'kira;jil!1-0DVOl'lliOU hodnotou. PŮ
vodní d,r uhová s:k-l8idba ,je res,p eklt,o
véÍil1a i v dpaltřeních LHP !pro \poros ty
v -užíiVámÍ Úlč elolvého lesní,h o závodu
Šenov.
CHPVByčinec '[k . Ú. Morá vlka , 'IIý
měra 0,86 ,haj se nadhá'z i v ma letp
ném Ulzá,V8TIU h-oI1s'k áh-o údolí řek y
MOll'áiV,ky. Osud tahort o m okrodu .b VI
na v ážkách, n elh oť by!. Ulrčen Ik Ire
kult ivaci a při1álenění k 'SoU'sednf
palstvině. Jen bohat ý vý',sIk yt chrá n ě
ný,c h a obJro.zenýc-h druhů r o'st l ~n p N
mě 1 uz~vate~e jZD Bes ky:d No§olVi
ce - Ik iS ouh,]a'5l! s vyhJá še,ním a-hrá
něného· území.
CHPV Podgruň (k. ú. Star é Hamry,
výměra 2,07 lh a) je Ulká\Zlk-ou horské
ho JX!'ameni>št 8se zaoho,v alým ,spole
čensltvem vr Oh
kydech jed.n oho z pos'1 ední.ch. PřÍll'od
ní hocl!no1y 10lmJlity umocňuje je'jich
klra.jiná líslká atrakti,vita. P,ro úz emí by
ly Is tanolv eny rp:ř íiSm é ochram1é pod
m tnlky, s fl:Ími ž uzi:vatel - jZD Odr,a
KTmelí1n - s ouhl,asL
CHPv Kičmol (Ik. ú. Hor,ní Lomná,
výmě ra 0,08 ha) vysoko v údOll í Lom
né je 8'steticlky nevýzn a m ný. Bažina.·
tá ,lo,u cka je všalk bohaltým nal ezi š
tě m 'k r it ic1 k y ohr.a:ž enélho dr uhu z če
l edi 'V'stBlvačov ltý ch - ,k ruštíiku ba
herunfho, v oklr ese Frý dek ,Mi-stelk zee vi štěm netop ýrů
°
39
la od ed iměl ým . Lokrulit a je 's oučás tí
l es n ího p ůdní,ho f.ondu, vy jm a redulk
c e n álet u n e jsou n U/tmé žá dn é a'sa
nač·ní zás ahy.
CHPV Motyi!onka (k. Ú. Most y u ]a:b
lu nlkov a , vý m ě!'la 0,23 h a ) tv oří vLh
ká IOllka v l esn ím k,onllplexu, kaiŽ
d OO" o an ě kosená. N á hodné,ho náv št ě v
nílka ndlja k ne UlP,ou tá, jen v jair.nírrn
olb dobí Ipmzra d í své b oihah t,ví. Čet·
nost m noh a d DUlhů rosrt;lin, zejména
z čel ed i v sMJVaJč ov i't ých , sv ě dčí o vy
so,ké př ÍllOdmí h o dn ot ě lokalit y.
CHPV Pod hájenkou Kyi!era (,k . ú. Mo,slty u ]abl ulllk,o'va , vým ě,r ,a 6,75 h a) ,předsta,v 'll!je unikát.n í r ašelin iš t ě a p r a meništ ě , obklope n é lesílk y ,p řir.o zenéh o dr u h'o véh o složen í, k,ter é j e j oddě l lllj í od ho nů zeměld ěl>s,ké pů d y i smr k ových mon okulh llr. Za ch o,v án í řad y ohr ožen ých r o,stJj'n i ži v·očioh ů př e cL p o
40
CHPV Rybníky (ok. Ú. K;ozlovice, vý 7,32 ha) tv oř í enk:lávu v je d n otlVár.né zeměděIslké kraljině. P ři r o z ené lesíky a mokřa dy p ředstavuj í r efug ium ř ad y c hr áněných a oM ože n ých drUhů, zejména rašelin ištní Ikv ě t en y, vázamé na ,podJhor.s kou ohlasl1; cľk,ra i e Fr enštá ts k é k:O'tlin y. CHPV Vřesová stráň (Ik. ú. Mo s ty u Jab lu nkova , v ým ělr a 7,81 h a ) se na chá,z í PQd Šanc emi, h is t Oll'iclk ý1m zem sJ\ý,m opevn ěním v j a blunkovs kém ,pľů<s mY'ku. ]e dná s e o krajiná řsk y ceIliné území Ďl e,nit é ho mi,k,roreliéfu s m imoř á dlným i p řk o dními hodno ta mi. Pův,odJn ě bylo v dr žen í ř ad y s,ou klJOm ý,c h r oLn íků využiiváno k p a:srtv ě a l ukař en í. Po deset ilet í-ch ne-užívá ,n í -s e ]ZD ]laJb llrtkov r OlZlhodlo pr o r e kultiv a,ci. Z tni ciativy p roje k t ant a a míls tníc.h ~pol llipr ac'Ovn í k ů s t áII,n í o chr any p řLr o dy byla nakonec J.OIk a Hta n étvrž e na n a ochralnu. Udr žení s ta n o,vi š t ních Dodmí,ne k a zle'p šení měra
p o m ě.rů pI'O ohrálně1né dr uhy ro stl in VŠaJk p,ř edip okláldá re a,JLza ci po m ěrn ě n áor o,č ný,oh
opatření. Hude nut no r e dulk-o vat nevhodJnou smrkovou v ýsa d bou a p,r o,bjjrky v p or os t ech zam ě ř it na uv'oillll ění ja Lo·vce. N e,jv ětšLm p ro blémem, klter ý bllde nu1Jnio ř e š it ve všech chráil1ěnýidh územ íc h n a zem ě d ě lsk ém pi'tdnLm f ondu, je ko s ení lou;k , př evážně ručn í. Za stlua.ce , k dy pJ.' á vní nor m y z n e~ma.ct ňl.lij í č i přím o znemoižňUJjí odbonn ý.rn met o diOký m organi.zacím , ja ko je KÚS PPOP , fi n illu,cova,t asanač,n í zás ahy , které jsou přím o nezby,lmé p ro z a cb o~ ál!1 í ,pod m ímek c.hr álněný ch ú zemí, v yVls,táv á ot á zka , jalk je možno dál e s my s,l u PlJm ě přislPívat k oc h ran ě gen ofondu , t ,j . r e a Hza ci je d n é z pr.oglr a mových č inno~tí ú stavu. Iva Páleníková
Me andruFcí Odra II Pola nky. Foto Rudolfa Jandy z roku 1962.
