Březovský vodovod - voda pro Brno Josef Slavík
Přehledná situace
Hydrogeologický rajón 4232 nejjižnější souvislý výběžek České křídové tabule, zakončený brachysynklinálním uzávěrem
• Hg rajón 4232 - Ústecká synklinála v povodí Svitavy • Střídání kolektorů a izolátorů • Vznik čtyř samostatných zvodní
Litologicko-stratigrafický vývoj křídových sedimentů Stratigrafický stupeň
Číselné označen í
Litologická jednotka
Mocnost jednotlivých vrstev (m)
Coniak Kcn
X e,f
pískovce, jílovce s polohami pískovců
28
Turon svrchní Kt3
X a-d
jílovce vápnité, místy prokřemenělé slínovce glaukonitická kontaktní vrstva
30 – 35
IX c,d IX a,b VIII
pískovce s vápnito-křemitým tmelem slínovce spongilitické pískovce prachovce glaukonitické s polohami spongilitických pískovců
27 25 – 50
V - VII
slínovce vápnité (měkké)
15 - 30
IV
pískovce glaukonitické s vápnitým a vápnito-křemitým tmelem, s polohami rohovců, slínovce písčité, prachovce
Turon střední Kt2
Turon spodní Kt1
Cenoman Kc Podloží
IIIb
Třída průtočnosti (transmisivity)
Kolektor D
II - III
izolátor C/D 0-1
Kolektor C
I - III
20 – 50 izolátor B/C Kolektor B
I - III
30 – 40 25 – 40
IIIa
slínovce glaukonitické, plastické
0,5 – 1,5
II I
Pískovce jílovce s polohami pískovců, slepence
30 – 40 30 - 40
krystalinikum, poorlický perm
Hydrogeologická charakteristika
izolátor A/B Kolektor A podložní izolátor
III - IV
Využívané hydrogeologické kolektory:
• pískovce středního turonu (kolektor C) pro vodárenskou praxi jsou označovány jako I. zvodeň puklinovo – průlinově propustné zvodeň má volnou hladinu podzemní vody
• pískovce spodního turonu (kolektor B) puklinově propustné pro vodárenskou praxi jsou označovány jako II. zvodeň zvodeň má napjatou hladinu podzemní vody s negativní výstupnou úrovní
Schematický hydrogeologický řez
Schematický hydrogeologický řez
Režim doplňování Zdrojem podzemní vody jsou atmosférické srážky, které spadnou na území ústecké synklinály. I.
zvodeň k dotaci dochází v celé ploše kolektoru doba zdržení podzemní vody - 1 až 2 měsíce v osové části kolektoru
II. zvodeň k dotaci dochází na okrajích synklinály – na kuestách v osové části má podzemní voda zdržení 4 až 6 měsíců.
hydrologické rozvodí leží v úrovni obcí Opatov Opatovec. přirozené odvodnění synklinály probíhalo v místě drenážní baze řeky Svitavy přelivnými prameny Odvodnění I. zvodně: • Petrovy • Luční • Banínské Odvodnění II. zvodně: • Sulkovy • Nádražní
Podzemní voda jímacího území je Ca – HCO3 typu. • Ve všech parametrech vyhovuje požadavkům vyhlášky 252/2004 Sb. • Před dodáním do vodovodní sítě je pouze hygienicky zabezpečovaná.
Historie jímacího území
I.
Březovský vodovod vybudován v roce 1913 jímané množství 300 l/s
II.
Březovský vodovod vybudován v roce 1975 jímaného množství max. 1 000 l/s
Vodárenská exploatace I. Březovský vodovod
násoska s 12 vrty situovanými ve štole + 2 vrty mimo štolu exploatována I. zvodeň.
Vodárenská exploatace II. Březovský vodovod
7 vrtů osazených čerpadly exploatována II. zvodeň.
Vodárenská exploatace II. Březovský vodovod násoska s 28 vrty umístěná ve štole 688 m dlouhé
Pohled na jímací území II. Březovského vodovodu
Trasa vodovodních přivaděčů
Revize ochranného pásma 2. stupně Byly zpracovány: mapy zranitelnosti podzemní vody mapy rizika znečištění podzemní vody měřítko 1 : 10 000
Rozsah ochranných pásem Ochranné pásmo 1. stupně vymezeno odděleně pro I. a II. Březovský vodovod v terénu je ohraničeno oplocením vyhlášeno od roku 1999 plocha 360 ha
Principy sestavení mapy zranitelnosti podzemní vody Pro konkrétní plochy pásma byly hodnoceny vybrané hydrogeologické, geologické a pedologické charakteristiky: • charakteristika půdy (zrnitostní složení, hloubka) • typ zvodnění • mocnost nenasycené zóny
Mapa zranitelnosti podzemních vod v měřítku 1 : 10 000
Principy sestavení mapy rizika znečištění podzemní vody mapa je zjednodušeným vyjádřením mapy zranitelnosti podzemní vody zvýrazněny jsou lokalizace potenciálních zdrojů znečištění je uveden předpokládaný průběh privilegovaných cest pohybu podzemní vody (na základě analýzy reliéfu)
Mapa rizika znečištění podzemních vod v měřítku 1 : 10 000 - podklad pro návrh stanovení ochranného pásma vodního zdroje II. stupně.
Rozsah ochranných pásem Ochranné pásmo 2. stupně vymezeno společně pro I. a II. Březovský vodovod zahrnuje část infiltrační oblasti vymezené na podkladě sestavené mapy rizika znečištění podzemních vod vyhlášeno v roce 2008 plocha 50 km2
October, 2008, Brno, Czech Republic RNDr. Josef Slavík, RNDr. Jitka Novotná GEOtest Brno, Czech Republic
Ohrožení jakosti podzemních vod především zemědělskou činností – obsahy NO3
Problematika zvyšování obsahu dusičnanů V podzemní vodě jímacího území Březová nad Svitavou ovšem neustále dochází k narůstání obsahu dusičnanů.
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
1992
1991
1990
1989
1988
1987
1986
Směsná voda - obsah dusičnanů (mg/l) 50
45
40
35
30
25
20
15
10
5
0
02.2007
10.2006
06.2006
02.2006
10.2005
06.2005
02.2005
10.2004
06.2004
02.2004
10.2003
06.2003
02.2003
10.2002
06.2002
02.2002
10.2001
06.2001
02.2001
10.2000
06.2000
02.2000
10.1999
Obsah dusičnanů v podzemní vodě středního turonu (mg/l) 50
45
40
35
30
25
20
15
10
5
0
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
1992
1991
1990
1989
1988
1987
1986
1985
1984
1983
1982
1981
1980
1979
1978
1977
1976
Obsah dusičnanů v podzemní vodě spodního turonu (mg/l) 30
28
25
23
20
18
15
13
10
8
5
3
0
Střety zájmů – vzhledem k trvalému nárůstu NO3 v I. zvodni je vyvíjen tlak na vodárenské odběry z II. zvodně.
Vodovod Svitavy versus Březovský vodovod. Řešení: nutná rebilance přírodních zdrojů a využitelných zdrojů II. zvodně.
A něco navíc z historie Březovského vodovodu…………..
Děkuji za pozornost
E-mail:
[email protected]
