Aqua vita est aneb voda nejen pro Brno

Aqua vita est aneb voda nejen pro Brno Stanislav Novotný Vzpomínka na Bohuslava

Martinů

Jan Skácel Sympatizuji s hnutím za ochranu životního prosti'edí. V ne­ k te r ých případech však mám určité výhrady a ty se týkají Noci jako koně vran é zejména některých kritizopaných vodohospodářských investic. studánky zavírané T řeb a právě proto, že v tomto oboru dlouho pracuji, anebo tak é už nikdo neotvírá prot o, že si nechci připustit profesionální slepotu. To nechť A bolest srdce svírá posoudí pozorný 'čtenál' sám. A to je také důvod, proč mi kam ztratila se víra vlastní zamyšlen í nad t ématem pro Veroniku trvalo celý rok . st udánky umírají Pramínek nezazpívá

Trocha historie

a v duši

žíz e ň

zbývá

sm utno je po nic h v k r a j i

Brno jako výjimečný sídelní útvar mívalo už dříve potíže s dodáv­ kou kvalitní pitné vody v dostatečném množství. Vinny byly pře­ devším nepříznivé hydrologické poměry v zájmovém území a samo­ zřejmě lidé, kteří rozhodovali. Zájmové území potencionálních vodních zdrojů se stále zvětšovalo, až dosáhlo na začátku tohoto století k šedesát kilometrů na sever od Brna ležící obci Březová, k výběžku bohatě zvodnělé české křídy. A právě zde mělo Brno štěstí, neboť v roce 1913 dokončený takzvaný první a v roce 1976 vybudovaný druhý Březovský vodovod zásobuje Brno 835 až 1440 1 kvalitní podzemní pitné vody za sekundu. Už dobové anály hodnotí Březovský vodovod jako moudré rozhodnutí vzdělaných moravských lidí, kteří odmítli laciné a nekoncepční řešení.

A voláme v té t ísni k d e najít slova písní c o vod u otvírají A kdo k nim nápěv sl oží studánky aby v hl oží nám

z mrtvých vstaly

V'JS V~ TLI\lKY

Méně štěstí mělo

Brno s Pisáreckým vodovodem, který se v různých technických podobách (od doby vlády krále Václava IV. až po dne­ šek) orientuje na odběr svratecké vody. Svoji racionální roli sehrál po roce 1913 až do třicátých let, kdy sloužil jako užitkový vodovod a pisárecká voda nahrazovala vzácnou pitnou vodu tam, kde to bylo účelné. Pozdější zrušení dvojího rozvodu vody a v šedesátých letech další rozšíření pisárecké úpravny vody způsobilo, že v Brně se k pitným účelům používalo až 1650 litrů za sekundu vody, jejíž některé, zvláště pak organoleptické vlastnosti někdy neodpovídaly československé státní normě o pitné vodě, nehledě ke stálému ohro­ žení zdroje vody například zařízením uranového průmyslu či zaří­ zením pro trub ní dopravu ropných látek. Proto není pisárecké vodě přiznán hygienickými orgány charakter pitné vody.

Co je to

Brněnský

-

Cl.

p1i• • dH

' Io !a pf' •• d" t f .o.doi ~ m pli nOVl n\

I!l

ltprU nl vo d y

C

te~p a~; It. "o<~

~ ", d nin i.d d;~ li n ov. r.•

v odo i~ m e.il< ~ljci - - - vod ovO
13.

_

ft ky

~,~;;!: , <e Ii . ~b o" " ""'oi>l

..,

i

oblastní vodovod?

Vodovod je vodohospodářský organismus určený k jímání, úpravě a dopravě požadovaného množství kvalitní pitné vody ke spotřeb i ­ telí. Oblastní vodovod je vyšší organismus vzniklý účelnou integra­ cí více vodovodů či jejich skupin, zásobující na základě jejich spo­ lupráce rozsáhlejší území. Navrhovaný Brněnský oblastní vodovod (dále BOVJ vznikne především integrací a vzájemnou spoluprací již dvou zmíněných Březovských vodovodů s právě budovaným Vír-

~c ~ o. o
===<

8 10.rn

Trasa Vírského vodovodu, který bude son· Brněnského oblastního vodovodu. vý· jlmečnosti BOV je, že to bude náš jediný vodovod s vodou dVOjí jakosti, což značí, že V Brně bude mít pitná voda vždy cenu zlata. Naučme se s ní šetrně zacházet, ji nak budeme v samoobsluze kupovat vodu balenou. Kreslila Marie Lattenbergová částí

4

1

Příběh O

kamenné

tabulce Jiřina

ským vodovodem. Spolupráce je založena hlavně na rozdílné mož­ nosti časového využívání podzemních a povrchových vodních zdrojů. V případě sezónního poklesu vydatnosti jímacího území v Březové může být ve větší míře využívána k dodávce vody prostřednictvím Vírského vodovodu nádrž Vír a naopak. Součástí struktury BOV se stane Pisárecký vodovod, který se vrátí zpět ke své racionální funkci a bude zásobovat užitkovou vodou velkoodběratele brněnské aglomerace. Tím se umožní, aby kvalitní březovská či vírská voda byla používána hlavně k pitným účelům. BOV bude zásobovat vedle města Brna i území okresu Brno-venkov a menší části sousedních okresů, kde je současné zásobování pit­ nou vodou z nedostatku vodních zdrojů hluboko pod úrovní celo­ státního průměru. K takovým územím patří na severu Tišnovsko, včetně Dolních Louček a Lomnice, na jihovýchodě tzv. oblast hoř­ kých vod zahrnující obce mezi Šaraticemi a Sokolnicemi, na jiho­ západě pak Rosice, Oslavany, Ivančice a Moravský Krumlov. V bu­ doucnu se počítá s dotací BOV pro Blanensko a Vyškovsko. Důvody

návrhu Brněnského oblastního vodovodu Čtenář by jistě chěl vědět, co vedlo vodohospodáře k rozhodnutI budovat tak velký vodohospodářský organismus. Není to megalo­ manie a atavismus jisté minulosti? Důvody lze shrnout do pěti bodů: 1. Hrozící nedostatek pitné vody v Brně. 2. Neuspokojivá kvalita vody dodávaná Pisáreckým vodovodem. 3. Podprůměrná úroveň v zásobování pitnou vodou v okrese Brno­ venkova v dalších místech v blízkosti Brna.

Salaquardová

Tak se to vypravu;e v příběhu o chodldm kameni o kameni který chodil který přišel ;ednou v noci k našemu ohni až z vysočiny přisedl

dlval se do plamenů poslouchal kuňkáni žab praskání větvI a vítr v hnízdech Teprve mnohem pozdě;i budou příběhy zaznamenány tabulka s naším časem se odloupne v černé noční rose tence tence ;ako vla s

Vírská údolní nádrž, stavebně dokončená v roce 1955, původně měla slouzit ien výro­ bě elektrické energie a snižovat povodně. Brzy však přibyl také účel vodárensk ý . když se stala zdrojem vody pro skupino­ vý vodovod Bystřice nad Pernštejnem Nové Město na Moravě - Zďár nad Sáza­ vou. Dnes je to nádrž především vodáren­ ská . Je téměř idylicky za s azena v pNrod­ n im prostředí chráněné krajinné o bl asti Žďárské vrchy. I její voda však v l é t ě "kvete" a rostoucí obsah d usičnanů sp l ách. nutých z hnnjených zemědělských pozem· kll je varujícím limitem pro její budoucí využití. Foto Mojmír Hrádek Vpravo: Hráz Vírské nádrže. Foto archív

2

VŮV

Odpady do Víru?

4. Snaha o efektivní ochranu vodárenských zdrojů. 5. Koncepčnost návrhu. Provedená bilance prognózovaných nároků na pitnou vodu v Brně a možností vodních zdrojů ukázala již v začátku sedmdesátých let, tedy těsně před uvedením druhého Březovského vodovodu do pro­ vozu, že již po roce 1980 může docházet ve městě Brně k vážným poruchám v dodávce pitné vody. Tato výpověď byla v celé míře potvrzena krizovou situací v Brně v letech 1983-84 a zavedením regulačních stupňů. Nepříjemné je, že nemusí být všem krušným dnům konec, než se v Brně dočkáme přivedení vody z Víru. Neuspokojivá kvalita svratecké vody upravované v Pisárkách vedla k racionálnímu návrhu na převedení tohoto zdroje do užitkového vodovodu. Obnovení užitkového vodovodu je spojeno s dobudováním jeho sítě a s rekonstrukcí úpravny vody v Pisárkách, což bude mít za následek okamžité snížení dodávky pitné vody v Brně, pokud tato opatření nebudou prováděna v době, kdy bude již k dispoz'ci další vodní zdrOj. U obcí okresu Brno-venkov představuje ještě v roce 1985 napojení obyvatel na veřejné vodovody pouze 55 %, to znamená, že pouze polovina obyvatelstva má možnost odebírat relativně kvalitní vodu z veřejných vodovodů. Je třeba dodat, že celostátní napojení dosa­ huje' ve stejném roce hodnoty 80 %. Za uvedení stojí i ukazatel specifické spotřeby pitné vody u obyvatel napojených na veřejné vodovody. V okrese Brno-venkov činí tato spotřeba 202 litrů na osobu a den, přičemž celostátní průměr je 387 litrů na osobu za den. K tomu není třeba nic dalšího dodávat.

Nové koncepce zásobení aglomerací pitnou vodou se u nás tém ě ř bez~­ hradně soustřeďují na velké hospodar­ ské sous tavy pro značné počty obyva­ tel (v případě brněnského oblastního vodovodu asi pro 800000 lidí). Málo se hovoří o riziku znečištění povrchových zdrojú, ať už jednorá­ zovým únikem závadných látek při havárii nebo pozvolnou, ale trvalou kontaminací chemických látek apli­ kovaných v zemědělství, průsaky ze "kládek, znečištění srážkami aj. Vyhlášený systém pásem hygienické ochrany [PHO) formuloval poměrně přísná omezení hospodářské činnosti v dotčených územích , avšak bez ná­ vaznosti na ekonomické důsledky těchto opaHení, a proto byl podniky a družstvy jen málokde respektován. V zemědělství má být tento ro zpor počínaje letošním rokem v yřeš en eko­ nomickým zvvýhodněním [přes daňo­ vý systém) těch podniků, které v PHO hospodaří. V praxi to znamená jakousi naději [zatím bez účinné kon­ troly) na zastavení růstu obsahu nit­ rálů i jiných , zatím nesledovaných lá­ tek ve vodárenských nádržích. Je samozřejmostí, že v pásmech hy­ gienické ochrany vodních zdrojll ne­ smí být budována žádná zařízení , kte­ rá by provozem mohla vodu jakkoliv znečictit. V těchto souvislostech je zarážej'cí, že ve vnějším PHO lIa Há ­ drže Vír pod obcí Věcov [asi 5 km od ústí Věcovského potoka do ná ­ drže) byla zahájena výstavba oblast­ n í i'ízené skládky tuhého komunální­ ho odpadu. Stejné zařízení projekto­ vané Agroprojektem Vysoké Mýto již funguje u Velkého Mezi ří čí. Vody pro­ sakující ze skládky jSou svedeny do s edimentační nádrže a od tud mají být pře čerpávány v uzav ře ném koloběhu zpátky na ~kládku . Řešen' má ale d vě slabiny: n e zaručuje zachycení vod z p ř' valových sráže k i1 nepoč : tá s ne ­ kázní pi'i provozu skládky - to se týká zejména důsledné kontroly ne­ závadnosti ukládaných odpadů a udr­ žování uzavi' eného koloběhu odpad­ ních vod [u Velkého Mezi říč í jsou p rúsaky běžně přečerpávány do po­ toka místo na skládku). Výběr skládky pod Věcovem nev yc há­ zí ze širších územních souvislostí, al e pouze z potřeby nalézt složiště a z geologického průzkumu l ok a lity, kt e­ rý potvrdil relativní nepropu s tno st po dloží [mimochodem po zemek , na kt erém je deponie zakládána, pat ří v katastru JZD Věcov k ne jú rodn ě j­ ší m). Mís tní klimatick é a hydrologic ­ ké podm ínky n e v y luču jí pravd ěpodo b ­ no st, že skládka bude jednou za p ě t let "vymyta" a s plachy dosáhnou p ře­ h ra dy ph takové přívalové srážce o vý š ce vodn'ho sloupce 60 mm prů ­ měr ně za 55 minut. V současných podm ínkách ie téměř nemožné zaru­ čit, aby do skládky nebyly vyváž en y obaly od použitých pesticidll a hno ­ jiv, že do odpadu domovního nebude náhodně přimíchán i toxický odpad. Lokalizace skládky je tedy s ohledem na vodárenské využití Víru riziková a je s podivem, že s ní vyjádřilo sou­ hlas 16 odborných instituCÍ, včetně s právce toku Povodí Moravy a okresní hygienické služby. mik

3

Vodní díla na Dunaii Podmínky pro efektivní ochranu vodárenského zdroje lze nejlépe vytvořit u takového zdroje, jehož povodí je co nejméně urbanizo­ váno a kde jsou umístěny činnosti nekonfliktní či dokonce kom­ plementární. Z tohoto a také i z jiných důvodů byla vybrána nádrž Vír na Svratce, v jejímž povodí o ploše 411 km 2 jsou již od začátku šedesátých let ve funkci (i když po pravdě řečeno, zatím nedosta­ tečně) pásma hygienické ochrany vodárenské nádrže a na 64 % povodí nádrže se nachází část chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a část chráněné oblasti přirozené akumulace vod Východo­ české křídy.

návrhu znamená i zabezpečení je­ ho platnosti do vzdálené budoucnosti v podmínkách měnících se faktorů rozvoje území a celé společnosti. Orientace na vodárenské zdroje v horním povodí Svratky (nádrže Vír a Borovnice na Svratce) skýtá v tomto smyslu možnosti dlouhodobého krytí i zvyšujících se potřeb pitné vody v Brněnské oblasti až za hranici dnes prognózo­ vaného horizontu roku 2030. Koncepčnost vodohospodářského

Výstavba Vírského vodovodu a životní

prostředí

Výstavba Vírského vodovodu zahájená na konci roku 1987 je pod­ mínkou vzniku Brněnského oblastního vodovodu. Představuje odběr vody z nádrže Vír, dopravu surové vody do úpravny vody ve Švařci, úpravu vody a dopravu pitné vody do míst spotřeby. Výstavba vo­ dovodu je rozdělena do dvou časových etap. První etapa je zaměřena na využití vodnosti nádrže Vír, druhá, pozdější etapa zahrnuje vy­ budování nádrže Borovnice na Svratce, která umožní zvýšení vodá­ renského odběru z nádrže Vír. Do druhé etapy patří také dostavba úpravny vody ve Švařci, odpovídající zvýšenému odběru vody. Výstavba tak náročných vodohospodářských objektů, a s tím spo­ jená dodávka provozních souborů, se zcela jistě neobejde bez ruši­ vých zásahů do přírodního a životního prostředí. Snahou koncep­ tora, investora a projektanta zatím bylo, aby tyto zásahy byly co nejméně konfliktní. Všimněme si dále některých rozhodujících ob­ jektů a jevů. Pro odběr surové vody z nádrže Vír je navrženo jedno ze dvou dnešních energetických potrubí. Konfliktní je skutečnost, že dnešní režim průtoků ve Svratce bude ochuzen o množství odebírané do vodovodu. Pro takové případy platí již letitá zásada, že z důvodů zachování podmínek pro biologickou rovnováhu v toku a v jeho nejbližším okolí a z důvodů tzv. obecného užívání vody (praní, mytí, koupání, drobné odebírání vody apod.) Je povinností zachovávat v toku aspoň takový minimální průtok, který za dřívějších přirozených podmínek netrval v průměrném roce déle než 10 dní. Tato zásada byla v době svého vzniku progresívní, ale jak se později ukázalo, ne zcela pro­ myšlená; minimální bilanční průtok byl sice zabezpečován, ale trvání jeho výskytu se mohlo prodlužovat.

4

výstavbě soustavy vodních děl Gab­ číkovo a Nagymaros se na podzim

K

odehrála v Maďarsku diskuse, kterou až parlament. Maďarský vlád­ ní pověřenec s potěšením oznámil na­ šim televizním divákům, že výstavba bude pokračovat v dohodnutém rozsa­ hu ku prospěchu obou stran. V tele ­ vizním klubu odpovídali na dotazy diváků osoby nejpovolanější pově­ řenec slovenské vlády, náměstek mi­ nistra pro vodní hospodářství a za ekology akademik Weissman. Neza­ svěcený , ale i průměrně vzdělaný občan odešel od televize spokojen, že je vlastně všechno v pořádku, že vod­ ní dílo na Dunaji zachraňuje jižní Slovensko před jistou' záhubou zapla· vením a naši energetiku před krizí, naše ovzduší před znečišťováním a že se vložené miliardy vrátí za 8 let od dokončení stavby, která už nyní trv á 10 let. Na dotaz o znečištění vody v nádržích odpověděl náměstek mini s­ terstva velmi suverénně v tom smys­ lu, že vyčistit vodu dunajských příto­ ků není žádný problém a že na:pří­ klad Váh pod Ružomberkem je vlast­ ně čistý, až na tu barvu. Akademik Weissman hovořil o kompromisech , které byly učiněny ve prospěch eko­ logizace projektu a z jeho slov ne­ přímo vyplývalo, kolik dodatečné, čas­ to dobrovolné práce bylo do biopro­ jektu vloženo. Nicméně mu v závěru uklouzlo, že ekologizace post festum v principu čistě technokratického pro­ jektu je věc těžká. Přišla řeč i na Slovenský zvaz ochrán­ cov prírody a krajiny (SZOPK) a jeho podíl na ovlivnění projektu. O jeho stanovisku však lépe hovoří vlastní materiál zpracovaný komisí pro očhra­ nu a tvorbu chráněných území p ř i MV SZOPK v Bratislavě. Jde o sou­ hrn 143 bod ů , ve kterých jsou for m u­ lovány zásadní problémy spojené s vý­ stavbou nádrží a možnými ekologt c­ kými riziky včetně návrhu opatření , která je nutno urychleně realizovat. ukončil

Zpráva pod názvem "Dunajské vodné diela očami ochranárov" je výsl edkem desetiletých studií ř ady odborníků a po "Bratislavě nahlas" je dalším d"Ůka­ zem cílevědomé, na budoucnost orien­ tované práce kolektivu bratislavských ochránců přírody i jejich statečných občanských postojů. Ctenáře neznalého detailů dunajského vodního díla za­ ujmou přesné formulace celospolečen­ ských negativních dopadli stavby, kte­ ré pramení z krátkozraké a zastaralé filozofie extenzívního rozvoj e spole č ­ nosti minulých desetiletí , dále s rovná­ ní s celosvětovými trendy, kritika způ· sobu prosazování investice a ignoro­ vání veřejného mínění a další. Z řady čísel, které doplňují argumentaci auto­ rů tohoto materiálu, uveďme alespoň porovnání zisku energie pro ČSSR z

\

I~

I

----J

Právě tato zásada i se svým dnes již zre]mym nedostatkem byla aplikována na Svratce pod vyrovnávací nádrží Vír. Minimální bi­ lanční průtok zde dosahuje 0,48 m 3/s. Podle výpočtu se však mohou vyskytnout i taková léta, v nichž tento průtok trvá i několik měsíců. Takové stavy považují hydrobiologové za špatné a vodohospodáři jsou s to je odstranit, i když to bude něco stát. Provoz Vírského vodovodu bude totiž poznamenán postupným a mnoholetým zvyšo­ váním odběrů vody z nádrže Vír a právě během něho lze volnou kapacitu vodnosti nádrže použít k nadlepšování průtoků ve Svratce a k vytvoření vhodnějšího režimu průtokú z hlediska biologie toku. Po vyčerpání možnosti nádrže Vír by pak obdobnou funkci mohla pře­ v zít výše položená nádrž Borovnice na Svratce, postavená v potřeb­ ném předstihu. Dalším důlež itým objektem je úpravna vody ve Švařci. Neoficiální laické kritice se nelíbí její umístění v blízkosti chráněného krajin­ ného výtvoru ve Švařci. Chtěl bych ubezpečit čtenáře, že i když v době zpracovávání koncepce a pozdější přípravné a projektové dokumentace nebylo o tomto krajinném výtvoru nic známo, přes to lokalizaci tak plošně náročného a výškově determinovaného objektu byla věnována velká pozornost a že z pěti předběžně vy­ braných míst v sevřeném a urbanizovaném údolí Svratky vyhověla pouze lokalita Svařec. Významné postavení v budoucím vodovodu zaujímají objekty pro

\

~

I --------"'---

!

Kreslll V1adimír Kokolia

obou stupňů kaskády (1837 ,5 GWhd za rok) se ztrátami v rozvodných sí­ tích ČSSR [5700 GWhd za rok), vy­ volané náklady na hydromeliorace ve výsi 4-6 miliard korun, roční ztráty cca 1 miliardy korun za každý rok skluzu stavby (6-10) let, přím ý zá­ bor zemědě.Jské půdy na území ČSSR v rozmezí 3900 až 4762 ha, ztrá ty lesního púdního fondu 2900 ha až 4000 ha. Varovné prognóz y slovenských kolegů nejsou ved eny pilátsk ým postojem, ale snahou o konstruktivní ovlivn ěn í pro­ jektu, o hledání c elo s polečensky pers­ pektivních ře še n Í. Miroslav Kundrata

Nejstarší pralesy Ve dn ec h 31. 5. - 2. 6. 1988 se v Pra­ chatic ích sešli zástup ci lesnick ých ochranářských, věd e cký ch a kultur­ n íc h institu cí, aby n a k ra jsk ém semi­ náři ČSTVS vzpomn ěli vý znamných v ý roč í našeho l esni ctví a ochran y p ří­ rod y: 150. výro čí vyhl áš ení och ran y nad Žofínským pralese m a pr a-le se m Hojná Vo da a 130. v ýr o čí vyhlášení Boubínsk é rezervace. Na jednání semin áře se ú ča s t n íci se­ zn ámili s dosav a dním vývo jem n a­ šich n ejs tar ších pral esn ích rezer vací, se s tupněm využití t ěc h t o uni kátní ch c hrán ě ných území ve vědeck é m vý­ zkumu a s probl ém y jejich další ochrany a využití. Součástí seminá ře byla také exkurze do rez ervací Bou­ b'n ský, Milešick ý a Žofín sk ý prales. Ministerstvům kultury ČS R a l esníh o a vodního hospod ářs tví a dře vařské h o pr ůmYSlu ČSR byl a zaslána doporu­ č ení nezbytná k účinné o c hran ě t ěc h­ to unikátních re ze rvací. František Urban

Model úpravny vody ve Foto archív VÚV

Svařci.

5

Moravo, Moravo Michal Stránský Řeč teč e jak o Bkluky

v Zápově di se sešly zdvižen~ lím ce káce jí do posled ní třísky aby proda li p octiv~ dře v o za plytký pen íz Hlubo če k

dopravu vody. Surová voda z Víru do Švarce a dále pitná voda k Tišnovu se bude dopravovat štolami, od Tišnova k Brnu a západ' ním a jižním obchvatem Brna s e plánuje doprava trubní. Trubní doprava je také na větvi Čebín-Rosice. Prosazení méně konfliktní výstavby dražších štol ve Svrateckém údolí je počinem, který jistě ocení jak tamní obyvatelé, tak i ochránci přírody.

A na Rovn i nu chodívají k ř ičet j enom vy l ekaní bažanti které ni kdo n enauč il létat Okol o šumí kuku ř ičn~ mo ře T o n ám

je ště

sc háze l o

Závěr

(přesně rok 1986) se vyrábí v Brně 61410 tisíc krychlových pitné vody ročně, což představuje odběr 2 m 3/s. Na vodovodní síť' je v Brně připojeno 383,5 tisíc obyvatel, což před­ stavuje 99,5 % vše ch obyvatel. Z fakturovaného ročního množství vody odebírají 53 % domácnosti, 32 % průmysl, 1 % zemědělství a 14 % ostatní odběratelé (občanská vybavenost). Ztráty v trubní síti činí asi 20 % vyrobené vody, specifická spotřeba vyrobené vody dosahuje 439 litrů na osobu za den. V nejvzdálenějším výhledu roku 2030 sledujeme už celou brněnskou oblast, to je území dnešního Brna a okresů Brno-venkov, Vyškov a Blansko . V této oblasti má žít 775 tisíc obyvatel, z nichž 96,5 % má být napojeno na veřejný vodovod. Zde má být podle nejnovější prognózy vyrobeno 3,8 m 3/s pitné vody, přičemž specifická spotřeba dosahuje 436 litrů na osobu za den, což odpovídá současné potřebě v Brně . Prognóza počítá se zásadním snížením potřeby pitné vody pro průmysl a s podstatným snížením ztrát pitné vody jak při dopravě vody u výrobce, tak i u uživatele. To umožní především Pisá­ recký užitkový vodovod, neboť jestliže v roce 1986 odebral brněnský průmysl 15701 tisíc m 3 pitné vody, pak za předpokladu funkce užitkového vodovodu by mohl toto celé množství dodat právě on. A úplně na závěr bych popřál Brněnskému oblastnímu vodovodu, aby vždy dodával zdravou vodu, aby nikdy nechyběla, ale aby se s ní také neplýtvalo.

V

současné době

m e trů

Naléhavá rezoluce Šestnácté výroční plenární zasedání Evropské rady pro životní prostředí v Bruselu v sobotu 3. prosince 1988 po zvážení zprávy městského výboru Slovenského zvazu ochráncov príro­ dy a ,krajiny v Bratislavě, dále po zvážení zprávy pracovní skupiny Eko­ logické sekce Československé biolo­ gické sp olečnosti o ekologickém do­ padu navrhovaného vodního díla Gab­ číkovo-Nagymaros, u vědomí četných zpráv, referátů, článků a jiných do­ kumentů o tomto problému, v obavě, že nebyl patřičně zvážen ničivý eko­ logický, hospodářský a společenský

6

dopad navrhovaného vodního díla, sdíleje často vyjadřované obavy čet­ ných jednotlivců., institucí a organi­ zací v Československu, Maďarsku a Rakousku, naléhá na vlády Čes ko s lo­ venska, Maďarska a Rakouska, aby nepokračovaly v navrhované stavbě vodního díla Gabčíkovo-Nag ym a ros bez důkladného přehodnocení projek­ tu, a zvláště doporučuje p řij etí kon­ krétních návrhů předložených Ekolo­ gi ckou sekcí Československé biologic­ ké společnosti k omezení škodlivého ekologického dopadu navrhovaného díla, tj.: a) okamžit ě zastavit kácení lužního lesa, b) změnit typ pracovního režimu

Veronica prorokem Upř ímně ř ečeno, úvaha v č ísle 2 lo ň­

sk ého ročn í ku na závěr stati "Vel ký

kongres ochránců p ř írod y s mal ými

geogra fickými omyl y" - návrh p oří­

dit odlučovače stá tu evrops k ého so­

cia li stick ého spole če nství výměnou za

jeho dolarový státní dluh v rám ci ak ce

IUCN pro rozvojové země "Výměna

dluhů za přírodu" byla ze všeh o

nejvíce myšlena jako ho ř ká ironie.

Leč hle v programovém letáku t é­

že IUCN z kon ce roku 1988, naz va·

n ém "Environme nt Eas t " a pře d sta ­

vU]l c lm Výc hodoevropský program

Světov é ho svazu pro ochranu přír o ­

dy (jak se IUCN nyní nově tituluj e],

čteme doslova a do písmene: "Vých o­

do evropský program též prozkou má

možnosti použití metod zacházení s

dluhy pro vý chodoevrop sk é země se

zaměřením na získání nap řík lad t ech­

nologií k čišt ě n í ovzduší a vod. Jestli­

že se v ě c uká že být t ec hnick y sli b­

nou, dalším stadiem bude p říprava de­

tailních návrh ů. Nakonec by IUCN

mohla prostřednictvím své globální

sítě zprost ředko vat spojení mezi za­

interesovanými stranami ". Vi da , jak

se pokus o šp rým mění v holou reali­

-nc­ tu!

Gabčíkov ě elektřin y se dobí špi č ky ,

v

na nep ře tr žit ou výrobu

zvýšením výkonu v ob­

c) nestavět přehradu Nagymaros po­

dle současného projektu,

d) přijmout další opatření k omezení

negativního ekologického vlivu pře­

hrady Gabčíkovo,

e) urychlit výstavbu čistirny odpad­

ních vod u Dunaj e,

f) zřídit o.kamžit ě funkci nezávislého

inspektora, který bude dohlížet na

stavbu a regulovat ji ,

g) vyhlásit z říze ní Dunajského př í­

rodního parku podle návrhu Sloven­

ského zvazu ochráncov prírody a kr a­

jiny.

Svratka mezi silnicemi?

\f~311'\lDnufi®~

Smrt havranů spisovatele

V minulých číslech Veroniky jsme přinášeli krátké komentáře k ve­ dení trasy tzv. pražské radiály z Nového Lískovce k Pisárkám. Zdá se, že díky iniciativě dopravních odborníků a občanů se podařilo usměrnit projekt komunikace tak, aby nelikvidoval nejcennější r:artie lesního komplexu nad pravým břehem Svratky. Na boj o urbanis­ tickou a ekologickou optimalizaci navazujícího úseku silnice v Pi­ sáreckém údolí však už dopravním odborníkům síly nestačily a občané zůstali sami. Přinášíme záznam části diskuse ze správního řízení ve věci stížnosti podané občany na vedení tzv. pražské radiá­ ly po ulici Veslařské. Petice byla směřována na NVmB a před­ sednictvo vlády Č SR. Národní výbor ji předal Výboru lidové kontro­ ly - a ~en pak odboru dopravy NVmB. Vedoucí tohoto odboru ing.

očima

Veronica 2/88 otiskla zprávu o hro· madné otravě havranů u Lednice v le d­ nu 1988. Doprovázely ji dvě šo kující fotografie z úklidu mrtvých pták ů otrávených jedovatým zrním. Komen· tované zprávy ptinesl i denní tis k. Žádná z nich však veřejnost přesyce· nou haváriemi a skandály n e oslovila tak silně jako reportáž Jana Kostrhu­ na v Literárním měsíčníku 9/88. Nap íš e-li článek spisovatel , jehož se téma dotkne, a dá-li si práci se zjišt ě ním a ově ř ením f aktů a souvis­ lostí, pak výsledek s tojí za pře č ten í [snad až na ty milióny havran ů pod Židlochovicemi a na m ylné tvrzení, že v přípravcích Elocron, Famid , Ficam a Seedox sow je obsažen dioxin ). J. Kostrhun v úvaze nad smrtí havranů s tř ídá formu r epor táže a ese je podle toho , zd a chce zdůraznit otřesná fak­ ta nebo souvislosti , které si ne každý uvědomuje. Při tom všem nezap ř e pr o­ fesionála vládnoucího slovem. "Smrt havranů aneb Nic se vlastně nestalo" je článek převy šují c í jak úro­ veň Literárního měsíčníku, tak i eko­ logických reportáží, které se pozvol­ na zač í nají objevovat v tisku, feno­ mén Josefa Velka nevyj ímaje. V této souvislosti se neubráníme po­ stesku, o kolik účinně jší by b yla eko­ logická osvěta, kdyby n a podobné p ro­ blémy [bohužel jsou na denním po­ i'ádku), re agovalo víc e spisovatel ů. Jejich "niku" v pfrsobení na veřejno st nemohou zaplnit ani novinái'i , ani publikující odborníci. Místa pro uve­ řej ň ování spisovatelských postojfr v ja­ kékoliv formě je dost jak v o c hraná ř ­ ských časopisech, tak i na strá nkách literá r ních revuí. Například jmenovaný LM 9/88 otisku­ je na stránkách 65 - 71 planou sbírku postes ki'l "Jak nás kdo čte" . Podobn ě Kmen často otiskuje výměny názor ů mezi literáty, které s literaturou maj í pramálo společn é ho a pisatelé by si je měli vy ř íkat n ě kd e u piva. Redakc e těchto listů se někdy zbytečně nav zá­ jem osočují [a ob ě jsou os o čovány mimo stojícími skupinami a jednotliv­ ci), místo aby se všichni věnovali li ­ terárnímu ztvárnění skutečných lid­ ských probl é mfr a ted y dílem i boles­ tem ekologickým. Jan Kostrhun na této vinici ok opal řá dek. Miroslav Kundrata

Z

brněnské

Riviéry

Souvislé rekreační zóny podél řek jsou pro město nepostradatelné. Brno však jimi, zdá se, pohrdá. Foto Jarmila Kocourková

7

Skripta pro ochránce Střecha, pověřil projednáním pracovnici odboru dopravy. Jednání vedl zástupce vedoucího odboru dopravy a vedoucí oddělení komu­ nikací téhož odboru, ing. Březa. Pracovnice se pro nemoc nezúčast­ nila. Části diskuse se účastnil i další pracovník NVmB. Jako zástupce investora, Dopravně inženýrské organizace, se jed­ nání účastnili: náměstek ředitele DIA ing. Szotkovský a projektant­ ka ing. Pokorná. Za občany se účastnili autoři petice: ing. Čermák a ing. Vydrál' z Povodí Moravy, dále architekt Ruller a MUDr. Jelínková. ing. Březa: Po všech změnách k dnešnímu dni respektujeme územní plán z roku 1982, ze Žabovřesk přechází radiála mostem na príilvý břeh, na Veslařskou, jde v těsné blízkosti vody, tedy nezasahuje do stráně, pouze do prostoru mezi dnešní Veslařskou a Svratkou, okolo jezu vede místy na hranici hygienického pásma, což je výjim­ ka vyjednaná se správcem vodárny. Pro nás jde o nosný program 9. pětiletky, čili se snažíme o zařazení do plánu tzv. velkých oprav

- v této době musíme tedy tento úsek okolo břehu Svratky vyřešit;

územní řízení bude po Novém roce.

ing. Čermák: Máte na tomto úseku ještě nějaké problémy?

ing. Březina: Teď už ne. Původně bylo ochranné pásmo kolem jezu

delší - 300 m, nyní bylo ale o 50 m zkráceno. Kvůli zahrádkám

v Žabovreskách byla trasa napřímena, takže tam nebudeme tak za­

sahovat.

ing. Čermák: Ovšem dnes projednáváte projektový úkol, kterým jed­

náte proti směrnici Č. 51 nepřipouštějící jakýkoliv přístup do 1.

ochranného pásma - do 15 m od břehu by neměly jezdit ani tram­

vaje, ani trolejbusy, správně by zde mělo být oplocení . . .

ing. Březa: Nám je to celkem jedno. Říkali jsme si: Pokud nám

někdo znemožní projít údolím i dopravní obsluhou, požadujeme po

vyhlašovateli 1. ochranného pásma, aby navrhl jiné řešení. Po do'

Ing. Miroslav Nováček, CSc.: Ochra­ na přírody. Vysoká škola zem ě dělská v Brně vydala v roce 1988 v nákladu 162 [!) výtisků s kripta o ochraně pří· rody pro posluchače lesnické fakulty. Mají 234 stran, cena je 17,50 Kč s . Ne­ ní pochyby, že výchova a osvěta je jednou z nejúčinn ě jších složek řešení problémů ochrany přírody . Zejména t o platí pro výchovu absolventů vysokých škol, kteří budou rozhodujícími tvůr­ ci životního prostředí člověka, a tím i spolurozhodovateli v otázkách ochra­ ny přírody. Pro kvalifikovanou orien­ taci a výuku v celé široké sféře ochra­ ny přírody není u ná s stále dost pra­ menů, ze jména pramenů v š eobecně veřejnosti přístupných. Vzhledem k n á­ kladům bude k nepř 7 stupným prame­ nům pat ř it i velice užitečná učebnic e ing. M. Nováčka , zkušeného pracov· níka katedry ochrany lesů VŠZ a sou­ ča s n ě i dlouholetého předsedy MěV ČSOP v Brně . Hlavní náplní učebnice je souhrn užitečných informací o všech stránkách ochrany přírody ve velmi soustavném a prehledném uspoř á dá ­ ní. I když obsah učebnice není vázán s pecificky ani k brněnským, ani ji­ homoravským poměrům, doporučuj e ­ me koupi každému záj e mci o ochranu přírody. Kniha však vybízí k zamyšlení v několika směrech. První vychází ze zretelné autorovy s nahy po suché ob­ jektivizaci faktú - je však ochrana přírody skutečně ien záležitostí racio­ náln ího uvažování? Nebo která, v u č eb ­ nici nepostižená , fakta ovlá dnou nato­ lik i s rdce, aby emo cionální a sup­ jektivní postoje v ochraně přírody n ě kdy rozhodly a aby se nepřehlíže­ ly ani při výchov ě nastupující gene ­ race? Nebo stačí doprovodný komen­ tář zaníceného uČitele? Lesnický od­ borník zase posoudí, nakoltk jsou v knize zachyceny speci á lní otá zk y ochrany přírody v lesním hospodá ř ­ stv í, i když ty musejí vycházet z obec­ ného základu. A konečně zamyš lení trochu odbočující: Kde je chyba, že při tak velikém počtu zákonú, vyhlá­ šek a nařízení se stav ořírody při­ nejmenším nelepší? Karel Hudec

Ulice Kamenomlýnská na levém břehu Svrat­ ky nad jezem s odběrem do úpravny vody, s nedávno dokončenou rychlou komunikací a ele ktrickou dráhou MHD. Nový vnější městský okruh má být veden po přemostě­ ni řeky 300 m nad jezem po pravém hřehu Svratky. Hlavní důvod: formální vyhovění požadavku na umístění vnějšího okruhu mi~ :mo I. pásmo vodárenské ochrany. Foto Jiří Pospíšil

8

Evropská rada pro životní ,prostředí hodě

s vodárnou, že se tam postaví lapače a zdi proti haváriím

vozidla, je určena výjimka k provozu trolejbusů po Kamenomlýnské.

ing. Čermák: Směrnici ovšem stejně nevyhovíte.

ing. Pokorná: Hygienik je požádán o výjimku.

ing. Čermák: Domníváte se, že při vedení komunikace po pravém

i levém břehu řešíte důsledně ochranu vodního zdroje?

ing. Březa: Ochranu nám v podstatě určují jiné orgány - vodohos­

podářské, tedy Povodí Moravy.

ing. Čermák: To doporučilo jiné řešení: přeložení odběru nad most.

ing. Pokorná: Bylo pak ale řečeno, že by to bylo velmi nákladné.

ing. Vydrář: Není to nákladné.

ing. Březa: No, já se soukromě mohu domnívat, že ochrana břehu

zprava či zleva je stejná, ale jako zástupce investora se musím

držet toho, kam mě které orgány pustí - a jako dOfJravák tudy

musím projít ...

ing. Čermák: Ochrana zdroje je jedinou podmínkou vedení komuni­

kace po Veslařské?

ing. Pokorná: Ještě tam byl problém přeložky sítí vodovodního řadu

u vodárny při kladení mimoúrovňového křížení ...

ing. Čermák: To je technicky řešitelné ...

ing. Březa: To by ovšem znamenalo vyšší náklady a tedy problém

se zařazením celé akce ... Vzhledem k ochraně zdroje připouštím,

že je vedení vpravo či vlevo celkem lhostejné, ale nejsem kompe­

tentní to měnit. Mám podklady pro Veslařskou, a tudy vedu radiálu.

ing. Čermák: Máte zpracovány podklady pro rekonstrukci sítí a fi­

nanční náročnosti přeložení vodního zdroje?

ing. Březa: K tornu se dnes ale nemůžeme vracet, těch řešení vlevo

bylo mnoho, nejméně čtyři varianty, ale nakonec Sf~ zjistilo, že je

tam tolik základních vodovodních řadů, že nebylo možno najít aili

místo pro piloty - dál už v tom nikdo nepokračoval.

EEB (European Enviroment Bu ­

reauJ je podle statutu nezávislou ne­

ziskovou mezinárodní asociací s v ě­

deckým a pedagogickým posláním. Je­

jím cílem je:

- podporovat ochranu životního pr o­

středí a obnovu a lepší využívání pří­

rodních zdrojů, zvlá š tě se zřetele m

na EHS,

- podporovat, provádět a koordino­

vat výzkum na dosažení těchto cílů,

- roz š iřovat čl e nským i jiným orga­

niza cím inform ace, k teré mohou p ř i­

spět k dosažení c ílů EEB ,

- využívat jakékoli a de:, vátní vý­

chovné i jiné pr ost ře dky , které mohou

p ř ispět k probuzení zájmu v eřej nosti

o problémy životního prostředí , - připravovat doporučení pro odpo­ vědné organizace, zejména v rámci EHS, směřující k dosažení cílů EEB. EEB je jedionu organizací tohoto ty­ pu v Západní Evropě. V ~ o u č asn é rl ')· bě sdružuje asi 120 ekologickv orien­ tovaných organizací všech 12 člen­ ských zemí EHS, z toho 58 organiza­ cí má status plnoprávných clenů (full members J, zbytek tvoří čeka­ telské (associate J a přidružené [affi­ Iiate) organizace. Všechny uveden é typy čl e nských organizací zahrnují výlučně nevládní legální organizace registrované v některé ze zemí EHS, jejichž hlavním cílem je péce o ži­ votní prostředí. Na konferenci však bylo přijato rozhodnutí, že EE B bu­ de akceptovat i nevládní ekologické organizace [corresponding members ) r egistrov a né mimo EHS, a to ve funk­ ci členů - korespondentů. EEB je právn! osobou podle belgic­ kého práva. Nejvyšším orgánem EEB je valné shromáždění (General Assembly) zástupců clenských orga­ nizací (volební právo mají pouze plnoprávní členové) a Výkonný vý­ bor složený ze zástupců všech 12 členských zemí (každá země zde má jednoho zástupce). Prezidentem EEB je Řek M. Scoullos , vi cep r ezidenty zástupci Itálie, Dánska, Velké Bri­ tánie a Španěl s ka . Sekretariát EEB tvoří generální tajemník R. Van Ermen (Belgičan J a č tyři dal ší pra­ covníci. Činnost EEB je s oustř edě na do devíti pracovních skupin (p ří ro­ da , biotechnologie a nové t echnolo­ gie, středozemí, urbanismus a turis­ tika, zemědělství a lesnictví, energie, ži votní prostř e dí a ekonomický roz­ voj, toxické l á tky a vzdělávání). mp

Zahájená stavba 1. úseku Pražské radiály pod Novfm Lískovcem (srpen 1988). Stavba zatím končí před údolím certíku (dole, vlevo od něho StrUn:!, vrch). Foto Jiří Pospíšil

9

Půlsta chráněných Brně

rostlin v ing. Cermák: Nám jde ovšem o to, aby Pisárky zůstaly všude pokud možno v tom stavu, v jakém jsou - a proto nás zajímá, jaké dů­ vody vás vedou k řešení pravobřežnímu, kde dopad na životní pro­ středí je největší. V ž dyť jde o území s hodnotami ekologickými i rekreačními, a i v budoucnu využitelnými, to je vlastně poslední úsek řeky v Brně, který se dá hodnotně rekreačně využít. ing. nřeza: Pak bych tuto stížnost doporučoval převést minimálně na úroveň územního plánu města, my jsme zde výkonná složka a můžeme dát pouze dopravní vyhodnocení. ing. Cermák: My máme zpracován i návrh řešení komunikace a rychlé tramvaje v jedné úrovni ve stísněném prostoru nad Kame­ nomlýnským jezem - pro vás dopravně výhodný, levnější než při dosavadním - tj. mimoúrovňovém nebo tunelovém řešení - i s důslednou ochranou vodního zdroje a rozšířenou komunikací na Kamenomlýnské. Náklady uzlu jsme spočítali na 15 miliónů, z toho přeložení místa odběru dělá 8 miliónů, komunikace zbytek. ing. Březa: Ta čísla jsou sice hezká, ale pokud se to nenamaluje detailně ... ing. Čermák: Máme to namalováno - detailně. ing. Vydrář: A když se to srovná s náklady, které bude stát horní most - asi 25 miliónů , jak jsme zjistili - je to pakatel. ing. Březa: Názorů může být spousta, ale takové základní problé­ my nelze převádět na posledního investora. arch. Ruller: Vodárna opouští dvě velké sedimentační nádrže na levém břehu. Byla v tomto smyslu podniknuta llějaká studie či jed­ nání? Myslím, že tento prostor je volný, využitelný právě pro do­ pravu. Z hlediska zabezpečení vody je jakékoliv řešení zde stejně nepřijatelné a vodárna by k rozumnému jednání byla ochotna, to víme. Navíc by mě zajímalo, zda byly vyčísleny provozní náklady

Záslužná ediční činnost Městského kulturního středi s ka S. K. Neumanna v Brně na poli ochrany přírody po­ kračuj e . Posledně vydaným zeleným svazečkem zeleným barvou obál­ k y i obsahem jSou CHRÁNĚ NÉ ROSTLINY OKRES U BR N O-MĚSTO auto ­ rů Vladimíra Růžičky a Miroslava Smejkala . Dva přední brněnští bota­ nici na 57 stranách textu stručně roz­ vádějí p r oblematiku ochrany a zá­ chrany genofondu rostlin, zmiňují se o zastaralé vyhlášce o ochraně rost­ lin z roku 1958 a konfrontují ji s "červeným seznamem", vyjadřujíc ím skutečnou ohroženost rostlinných dru­ h ů . Za hlavní a nejzávažnější část příručky nutno považovat tabulkový přehled chráněných druhů rostlin a jejich stručné charakteristiky, ve kte­ rých z pochopitelných důvodů nenf větSinou uvedena přesná lokalizace . S při s pěním dalších znalců brněnsk é květeny dospívají autoři k p řekvap i ­ vému závěru, že n a území okresu Brno - město se dosud vyskytuje 50 dru­ hů chráněných ro stlin, co ž je čtvrti­ na jejich celkového počtu v ČSR. Dal­ š í čtyři druhy se zde vyskytují zpla­ nělé, přítomno s t několika dalších je pravd ě podobná nebo nejasná. Na tex­ tovou část volně nava zu je f otografická příloha. Vladimír Růžička ji uvádí poněkud nostalgicky, plně si vědo m skutečnosti, že některé lokality chrá­ něných r ostlin při rozvoji m ě sta n a­ vždy a č as to zbyte č ně zanikl y. Publikaci, tradičně označenou jako ne­ prode jný metodick ý m ateriál, nelz e než p řivítat jako velmi pot ř ebný pod­ klad pro ochranářsk o u praxi. Je však třeba, aby její vydavatel nezapomněl zajistit di stribuc i alespoň ma lé č ásti z nákladu 500 kusů i do základních organizací ČSOP. Jan Lacina Kreslil Jan StekJík

Místo odběru vody v Pisárkácb u kame­ nomlýnského jezu. Foto Jarmila Kocourková

10

vd;n~ Dnufi®~

Idy la na minerální vody Zdeněk

automobilisty po celou dobu existence okruhu, když ze Žabovřesk bude muset vyjet do kopce a sjíždět dolů delším úsekem za řeku, než aby jel přímo po rovné Kamenomlýnské. Když pojede ze Svitav na Staré Brno, pojede delší trasou a ještě s převýšením. Byly nákla­

dy pro automobilovou dopravu zachyceny v ekonomii celého řešení? ing. Čermák: Dopis komise Správy pro dopravu argumentuje, že pražskou radiálu je nutno realizovat co nejrychleji. To by mělo být nějak doloženo tedy: zatížením směru Lískovec-Žabovřesky.

ing. Březa: To jde i prostou úvahou: je zde Bystrc, Královo Pole­

sídliště, Řečkovice, intenzívní stará zástavba a ty se potřebují dostat na dálnici i do centrální části. Naléhavost vyplývá z nerov­

noměrného rozmístění průmyslu a bydlení.

ing. Čermák: Přesnější je změřit zátěž.











Volf

Mám rád minerální vody pro jejich zemitost A kdykoliv je piju tak si představUji jak vyvěrají z Běloves z Korytnice či z Moravského Berouna . . . A jak

mě

cévy zanáší kovy

nejvzácněiší



ing. Březa: Tu dnes nemůžu měřit, musíme to vidět ve výhledu.

ing. Čermák: Výhled je jiná věc, já mluvím o momentální naléha­

vosti, kterou se argumentuje. Směr po Kamenomlýnské není vytížen.

ing. Vydrář: Navíc je zlé, že se letos chystá zahájení stavby kana­

lizačního sběrače s vyloučením dopravy po Kamenomlýnské kolem

vodárny - a má se řešit odděleně od možného zkapacitnění komu­

nikace. Není nikdo, kdo by spojoval investorské a resortní zájmy.

ing. Březa: Doprava má zdroje zcela odlišné od investičních - čili

resortní peníze. "Velká oprava" je dnes jediná možnost, jak budo­

vat komunikace - a peněz máme málo.

ing. Čermák: Za jakých podmínek by bylo možné ustoupit z vedení

komunikace po Veslařské?

ing. Březa: To je otázka skutečně na tělo, ale v dané situaci jiný

koridor než Veslařskou nemáme. Jestliže se změní postoj k ochran·

nému pásmu - a v reálném časovém údobí - dalo by se něco dě­

lat - ale i to už je dnes pozdě. Znamenalo by to odsunutí výstavby

dnes už rozestavěného komplexu staveb.

ing. Čermák: My jsme ochotni spolupracovat, zajistit návrh a jeho

projednání. Jste ochoten přijmout tuto nabídku?

ing. Březa: To se dostáváme na úplně jinou rovinu. Tohle není jed­

nání, které by mohlo licitovat o takových věcech, já jsem vázán

podmínkami vyplývajícími ze správního řádu. Nyní zde řešíme

pouze stížnost na vedení komunikace po ulici Veslařské.

ing. Čermák: To není licitace, to je nabídka.

ing. Březa: Tu musíte směřovat jinam, na orgány územního plánu.

ing. Čermák: Co máme dělat konkrétně? I orgány vlády už nám

odpověděly ...

ing. Březa: Jak?

ing. Čermák: Záporně. Zamítly to. Víceméně z důvodů, které uvá­

díte vy.

ing. Březa: Pak my vám můžeme pouze vysvětlit důvody, které vedly

k umístění komunikace na ulici Veslařské. A problém se asi po­

sune do úrovně územního řízení ke stavbě ulice Veslařské.

Mám rád minerální vody po kterých nikdy nejsem ani vážnější ani šťastnější než doopravdy jsem

Uznání

Vatře

Krajské středisko památkové péče

a ochrany ptírody v Brně zaslalo MěV

ČSOP děkovný dopis za práci, kterou

odvedla v červenci 1988 19. ZO tsop

Vatra v areálu státního zámku Bosko­

vice - památky 1. kategorie. Z do­

pisu citujeme:

.Veškeré požadované práce byly pod

vedením s. J. Ščudly prováděn y od­

povědně , svědomitě a ve vzorné kva­

litě. Pracovní úsilí a vystupování všech zúčastněných pracovníků ČSOP Brno může sloužit jako p ř íklad pro specifi­ kovanou stavební organizaci". MěV ČSOP rozhodl , aby ZO ČSOP Vatra byl na městské konferenci 15. 4. 1989 udělen titul • vzorná organiza­ ce". mik

K Ne1topýrkám podruhé Uplynulo bemála půl roku a pachatel bezohledné projížďky buldozerem se sklopenou radlicí po území chráněné­ ho přírodního výtvoru Netopýrk y [Ve­ ronica 3-4/88) zůstává přes úsilí bez­ pečnostních orgánů stále neodhalený. To však jistě neznamená, že .vyšet­ řování skončilo, zapomeňte". Naopak! Prosíme tímto všechny, kteří jsou schopni a hlavně ochotni, aby přispě­ li svým svědectvím k objasnění toho­ to na první pohled zcela jednoducHé­ ho případu. Věříme, že příSlušné or­ gány neodloží případ .Netopýrky" ad acta. Společně nám musí záležet na tom, aby se podobné zločiny proti pří­ rodě trestaly rázně a důsledně. ·am­

11

ing. Čermák: Nemůžu souhlasit ani v tomto. Pražská radiála a velký městský okruh mají charakter souboru staveb. Podle stavebního zákona máte možnost buď projednat studii jako soubor staveb v územním a stavebním řízení a nebo zpracovat celou studii a pak projednávat zvlášť jednotlivé projektové úkoly. Ale pakliže první stavbu navedete na Svratku, nezbude, než jít po Veslařské, likvi­ dovat tam asi 25 domů - s tím nikdo z těch soukromníků nesou­ hlasí, ovšem ve fázi stavebního řízení dalších úseků už se tito lidé nemají možnost k tomu vyjádřit. Tím se jejich právo vyjádřit se ke stavbě jako celku stává ryze formálním. MUDr. Jelínková: Technicky tomu nerozumím a beru to citově, pro­ tože jsem na Veslařské vyrostla a zdědila tam domek po rodičích, ale nejenže jsme se nic nedozvěděli, ani na naše písemné dotazy nepřišla žádná odpověď, mám od všeho kopie . . . Navíc v r. 1985 bylo na Veslařské více občanům povoleno stavět, i od toho máme veškeré doklady. A navíc do dneška jsem neslyšela, že by komu­ nikace závazně vedla po Veslařské. Pořád se tady mluví o tom, kolik bude stát silnice. Mám ale pocit, že nikdo nespočítal obrovské ztráty pro všechny lidi, kterýrri na téhle ojedinělé lokalitě záleží. A co se hygieny týče - což by mělo být to hlavní bránící kritérium - tak to je nesmysl. Já jsem tam pracovala a nelze věřit, že by při tom ovzduší ta voda byla použitelná k pití. ing. Březa: Takový citový vztah máme všichni, nerad bych, aby nás někdo považoval za barbary ... MUDr. Jelínková: Tak, prosím vás, uveďte konkrétní důvod, proč je nutné vést radiálu po Veslařské, pak to vezmeme, zatím nám ale nikdo nic konkrétního logického neřekl. ing. Březa: Ochrana údolí, tzn. koncentrace spalin, hluk a podobně, to už moc nezmění vedení po pravém či levém břehu. Proč po Veslařské, to vyplývá ze zájmu vodárny a technických problémů křižovatky. A vyčíslit pocitové záležitosti, to by se mělo řešit v komplexním návrhu města. Jestliže se má město vyvíjet, stavět, ta cena by měla být úměrná. Že je to zrovna toto údolí - já vím, je to nepříjemné . . . MUDr. Jelínková: Já jsem se v Pisárkách narodila. Druhý břeh Svratky býval stejně pěkný, byla tam kaštanová alej. A teď, když už se zničila tato strana řeky, proč ještě ničit i druhou, když vám tady odborníci navrhují, že by řešení bylo? Proč zavírat oči, uši, všechno? Jeden den zboříme a za deset let budeme všichni společně plakat, že to nemuselo být a že jsme si zničili kus města? ing. Březa: Dnes je ovšem na všechno značně pozdě - a my může­ me jen vysvětlit poslední stav. Nemůžeme vám ale bránit v rozvíjení aktivity - ovšem na úplně jiné úrovni. ing. Vydrář: My v té petici žádáme o zastavení, přerušení stavby. ing. Březa: To nemůžeme udělat my, to nám musí někdo zastavit. ing. Vydrář: Kdo to může být? ing. Březa: Kdo? Krajský národní výbor, nebo územní orgán. My

12

.z aktivu profesionálních o~hranářů

Koncem roku 1988 se v Technické m muzeu v Brně uskuteční! aktiv ochra­ ny pi'írody Jihomoravského kraje. Ze 14 hlavních referátů mě zauj a lo hn ed úvodní slovo náměstka ochrany p ř í­ rody KSSPPOP v Brně ing. Evžena Eberharda, který obšírně referoval ze stránek . deníku Pra vda o hluboké p ře ­ stavbě ochrany přírody v SSSR. Ne· dostatečná koordinovanost orgán ů a přílišná roztří št ě nost ochrany přírod y je .řešena ustavením Státního výbo­ ru SSSR pro ochranu přírody GOS­ KOMPRIRODA SSSR. Aktuální byl příspěvek vedoucího správy CHKO Pálava RNDr. Jířího Ma ­ tušky, který informoval o záporném stanovisku ochrany přírody k navrh o­ vané výstavbě vysílače TV a příj ez­ dové komunikace v SPR Děvín. Správa CHKO Bílé Karpaty se dlou­ hodobě potýká s problémem obhospo­ dařování bělokarpatských luk. Vedou· cí správy RNDr. Pavel Kuča vidí ř e· šení ve vytvoření zemědělského pod­ niku s účelovým hospodařením, t zv. Ekostatku. Nejživější diskuse se rozpoutala k vy­ stoupení zástupce Oblastní meliora č ní správy Brno, ing. Víta Kratiny. Po­ tvrzuje to skutečnost, že meliorac e, pozemkové úpravy a vůbec zem ě děl­ ská výroba versus ochrana přírody je tématem nejožehavě jší m. Pracovníci ochrany přírody k r itizovali n a př . od­ vodnění Očovský ch luk v okrese Ho­ donín. Záměr aktivu ochrany p ř írody s e po­ dle mého názoru podařilo splnit jen částečně. Ukázalo se, že státní ochra­ na přírody nemůže suplovat č inno st nadresortního orgánu , který by kom­ plexně garantoval péči o celé pří, rodní prostředí. Odpovědnost za jed­ notlivé složky přírodního prostř e dí zů. stává i nadále roztříštěna. Činnost stá tní ochrany přírody je vymezena legislativně a bude i v budoucnu za­ měřena zejména na péči o chráněná území a druhovou ochranu. Vladimír Láznička

Uherské Hradiště to máme v plánu a děláme před projektové přípravy. To je urba­

nistický problém, ta stížnost. My máme peníze a zájem je prostavět.

Tady už nejde o city. Někdo musí posoudit oprávněnost vašich ná­

mitek, aby bylo možné stavbu zastavit.

ing. Cermák: A jak vy se díváte na stávající řešení ne jako úředník,

ale jako občan?

ing. Březa: Já i jako občan tvrdím, že někudy musím projít, a zde,

bohužel, musím hájit dohodnutá stanoviska.

ing. Cermák: Ovšem i pro vás by bylo schůdnější přejít na Kameno­

mlýnskou. Ve chvíli, kdy na Veslařské začnete kácet stromy, ozve

se spo'usta lidí a budete mít velké problémy. Dnes je to pouze v plá­

nech, nikdo netuší, co tam chcete dělat, ale jakmile stavbu zahájíte,

začnou stížnosti, dotazy ... I pro národní výbor by bylo politickým

vítězstvím, jestliže by se místo této drastické dohodla i pro občany

výhodnější varianta.

ing. Březa: Znovu opakuji, že by toto jednání mohlo pokračovat na

úrovni územního plánu.

ing. Cermák: Naši spolupráci tedy nepřijímáte?

ing. Březa: Vy pro nás nejste garanty dodržení lhůt a podobně, ani

nebudete mít dostatek podkladů. Navíc si nemůžeme dovolit skluz

plánu. Další jednání můžeme doporučit při zahájení územního ří­

zení.

ing. Cermák: Zaznamenáváme tedy, že jsme požadovali zátěžové

zdůvodnění pro naléhavost řešení Žabovřesky-Nový Lískovec s vy­

loučením stávající Kamenomlýnské, že tím naším řešením není zpo­

r

r když má Veronica krajské zamerení a jedním ze spolupracujících okresů je Uherské Hradiště, jsou příspěvky z našeho okresu spíše výjimkou než pravidlem. Chceme tuto skutečnost napravit a možná , že se pi'idají i dal­ ší organizace ČSOP. Letos jsme oslavili pět let existence. Začínáme budovat park u kaple sv. Rocha nad městem, kde už dnes vzni­ ká pěkné místo k vycházkám a od­ počinku . Spolupracujeme s technickou správou města při ošeti'ování městské zeleně a sledujeme výsadbu ci bulovi· tých rostlin ve Smetanových sadech. Máme dobré výsledky i ze svazových akcí rak, mlok , rosnička , a ze zimní­ ho sledování kání. V posl edních letech jsme pracovali také v Chřibech. Pomáháme lesnímu závodu Buchlovice ph vyklízení pa­ sek, přípravě ploch pro zalesllování , budování oplocenek , vyžínúní trávy kolem stromků a ošetřování mladých semenúčků ve školce. Koncem loľíské ­ ho roku js me se soustředili na stát-: ní pi"írodní rezervaci Holý kope c, kte ­ rá je v ne utěšeném stavu. Zatím jsme obnovili alespoň označení hranic. Od­ pracovali jsme 2479 brigádnických ho­ din. Krom ě těchto akcí vyrábím e tak é budky pro zpěvné ptactvo a rozmi s­ tujeme je ve městě a jeho okolí. Or­ ganizace vyrobila vei' ejnou vývěs ku na náměstí Rudé armády, podílí se na sběru starého papíru, uzav ře la pa­ troná t nad pionýrskou organizacÍ Kondoři při základní škole ve Starém M ěs ~ě. Pořádáme společné vycházk y do pi' írody s různým zam ěř ením ­ nav štívili js me CHKO Pálava, CHKO Bílé Karpaty , SPR Lednic ké rybník y, CHKO Český kra :o , CHPV Pu] číns k é sk ály, národní park Mal á Fatra aj . V př íš tích letech se chc eme so u s t ře ­ dit hlavn ě na t yto t ři a kce: péče o SPR Hol ý kop ec, - p éče o park v oko lí ka pl e sv. Ro cha , - údržb a mě s t s ké ze l e n ě . Je dním z důvo dů u smě rněn é činnosti je také malý poče t č l e n LI , kt erý se nám teprve v po sledn í d ob ě začín á r ozrůstat. Nyní je n ás dvan áct, z toho jeden slouž í na v ojně - n áš věkový p růměr je 25 let. Myslíme si , že oc hrana živ otního pro­ střed í potřebuje víc č inů n ež prázd­ ných slov. Rádi bych om pod ě k ovali lidem , kteří na ši činnos t cháp ou a snaží se nám pomoci . . . Jiří Marek, ZD ČSOP Č . 8

Sedimentační

nádrže bude vodárna opouš­ a na jejich místě lze bezkolizn ě vy­ řešit převedení komunikace na lev ý břeh Svratky. Foto Jiří pospíšil

tět

-

13

chybněn obchvat Nového Lískovce, že jsme chtěli vidět i jiné varianty řešení po stísněné Kamenomlýnské, že jsme žádali o eko­ nomickou a technickou dokumentaci přeložky vodárenského odběru a o návrhy úprav křižovatky v Pisárkách, rovněž se střety s pod­ zemními sítěmi - i z ekonomického hlediska. A konečně, že jsme navrhli vypracování úsporného a dodavatelsky přijatelného doprav­ ního řeš e ní stísněného prostoru na levém břehu nad Kamenomlýn­ ským jezem do vzdálenosti asi 300 metrů včetně přeložky vodáren­ ského odběru do dostatečné vzdálenosti od komunikace. ing. Březa: Při jednání na úrovni územního plánu můžeme mít vámi požadované doklady k dispozici. Zaznamenala Jana Soukupová

Na nvote před ateliérem zobou sýkorky E.

Runnému doslova z ruky . Foto Z. Rann á

Stromy a kameny Emanuela Ranného

Vpravo :

Em a nuel Ranný: stěp za palírnou (Z cyklu •. PodOlí Josefa Ubra")

Foto K. Sa bata

(1988).

Od nízkéh o ná vesního do mku ve Štěpáno v icíc h u Ti šnova, ve kterém ž ije p řední mor avský grafik, zasloužilý uměle c Em an ue l RANN Y (nar . 29. 12. 1913 ), vybíhá k úpatí kopců j abloiíovÝ a hrušň ový sad. I humna ostatních stavení jsou plná starých ov ocn ý ch štěp ů . Atributem této kraji ny na okraji Č eskomoravské vrch o­ viny j e útulnost, po d m íně ná p rá v ě v š udypřít o mností ovocných sad ů . Proto snad ani není m ožn é, aby nebyl v ůdčí m námětem Rann éh o grafic k é tvorby právě o:vocný strom, ve výtva rné m vyjádře ní znak, ve kterém se prolínají všech ny sl ožky zde jší harmonick é kulturní kraj i ny. Ovocný štěp vý tv or příro dy i č lověka, krásný i užite'čný zároveň. Z tvorby Emanuela Ranného chápeme, že práv ě ovocný strom je nejkrásněj ším projevem kr aji ny. Spo juj e půdu s obloho:u, vody s větrem, pt áky s krtky. V y sok okm enný ovOC ný strom, i kdy ž kolikrát nachýlený, se v tvor bě Ranného stává jakýmsi nosným sk eletem krajiny, nikoliv však mrt vým. Do kme n ů a korun strom ů dovede um ě l ec ukládat své pocity a hlub ok é prožitky z celé krajiny. Ste jn ě jako stromy má Emanuel Ranný rád kameny. Kámen je druhým výrazným pr vk em j eho krajny. Nik oliv však kámen "prostý " , ale kámen opracovaný lid­

Jindřich Zogata sko u ru kou, ovše m jen do té míry, aby zůst al harmonickou součástí své krajiny.

Takové jsou kameny starých zdí a zídek, hranet'níky i kameny starých náhrobk ů.

Nezbavuje se skvrn Kameny polid štěn é jsou sice statiCkým, ale rovněž pocitovým znakem Ranného

platan sk vrnitý

Platan skvrnitý

grafiky.

Te požitkem

T akový je a jeh o paní pod starou hrušní fikovkou v jejich

K adlub čmeláků štěpánov ic kém dom o vě. Výtvarník dob ře ví, kolik již krajina ztratila strom ů ­ Kurlavý komín a proč. Al e spo ň ve svém sadu nahrazuje staré odumírající štěpy mladými. To platinových jablek prot o, aby z ůstal zachován život adárný koloběh krajiny, kt erou má rád . Třeba vyloupnutých z pečenéh o i proto, aby prq milovanou krajinu plat ila navždy sentence Josefa Uhra: "Něko­ kamene lika pohledy zamiloval jsem se do tohot o kOUSku země a ihned jsem se tam Zevnitř ožehn utý kmen uvelebil. A tu opět pod širým nebem počal jsem se probírati ve svých nad ějích V ít r vane o p ř íštím životě ... " Vítr mává lístky Ti chou naději, vyv ěrající z hluboké lásky ke krajině, pociťujeme i z v ě tšiny Uchvacuje strach Ranného tvorb y . Právě "Podolí Josefa Uhra", cyklus grafických listů z rodi š tě posed ět

s

um ě lcem

zdejšího spisovatele a básníka (1 880-1908), považují kunsthistorici za syntézu vytesaný ve velkých dosavadní tvorby Emanuela Ranného. Přejme proto um ě lci i sobě, aby se i jeho kamenných očích soch další tvorba rozvíjela v obdobném zadumání a hlubokém ponoru, vyjadřujíc ne­ upřený na rosu zbytnost harmonické souvztažnosti člověka s přírodou. Jan Lacina v blízkých rozso chách

14

I

",

.

'"

~\

, ~

t f.;

, ~' ~ ,*,-_ _

.v,~~'

j \

,

, .;; ~

f ..

hé~

Koncepce nezapadají Velký sál agitačního střediska v Brně­ Lesné 7. prosince 1988. Kolem 17. ho­ diny se začínají scházet první zájemci o Seminál' k ochraně a tvorbě život­ ního prostředí, který pořádají Komise tvorby a ochrany životního prostředí obvodních výborů SSM Brno 1 a Brno 3. Kromě několika zasvěcenců se jen málokdo clal zlákat příliš obecným názvem akce , a tak se hrstka přítom­ ných přesunula ze sálu do útulné klubovny v přízemí a v tomto komor­ nějším prostředí naslouchala vyprávě­ ní pracovníků Stavoprojektu Brno, ing. Josífka a dr. Stránského o studii "Koncepce péče o životní prostředí v Jihomoravském kraji v 8. pětiletce s výhledem do roku 2000". Pod dlou­ hým názvem se skrývá množstvÍ fak­ tů o kvalitě prostředí, v němž žijeme (kapitoly Ovzduší, Voda, Půda, Eko­ logie a biotické prvky, Odpady, Hluk,

Radioaktivita], a o vlivu tohoto pro­ sti'edí na nás samotné (kapitola Zdra­ votn í stav obyvatelstva). Mnohé z těch­ to údajů varují: v Jihomoravském kraji není sy­ stematicky měřena kyselost srážek , přestože vlivem imisí začínají hynout smrky ve Žďárských, Hostýnských a Vizovických vrších, - 48 % vodn ích zdrojů není použi­ telných pro kojence (15-50 mg du­ sičnanů v litru) a 14 % ani pro do­ spělé (více než 50 mg dusičnanů na litr ], - katastrofální je situace s likvidací odpadů (likvidace znamená jen vy­ vážení na skládky, často nelegální], neexistuje organizace, která by se za­ bývala likvidací nebo recyklací od­ padů,

-

navrhované využívání

letiště

Brno­

Tul'any nadměrně zatížilo hlukem to­ lik obyvatel, že to nemá v ČSSR ob­ doby ,

- v potravinách je běžně zjišťován

obsah kaclmia a rtuti překračující hy­

gienickou norm ~l (v hověz í m mase

20krát až 40krát).

Studie, která kromě znepokojivého

stavu naznačuje také perspektivy a do­

poručuje řešení, byla pi'edložena po­

slancům KNV, kteří ji schválili. V ro­

ce 1989, tedy pět let po vydání studie,

se chystá kontrola, zda nezůstalo jen

u tohoto schválení a zda se opravdu

něco zlepšilo.

Na závěr malá poznámka: zpřístup­

nění takových materiálů široké veřej ­

nosti by pozvedlo ekologické vědomí

občanů nepochybně více než vylepo­

vání plakátů s prázdnými hesly typu

"Chraň životní prostředí".

Karel Drozdek

15

Čistá chemie versus čisté Blansko

Jakkoli je naše společnost v názorech i v konkrétních postojích k ekologii různorodá, přece jenom se shodneme na tom, že vrátit našemu životnímu prostoru přívlastky "zdravý, krásný, čistý, har­ monický, kulturní, klidný ", bude velmi těžké, pokud to bude vůbec možné. Bude to stát mnoho prostředků, jejichž získání je mimo jiné podmíněno uskrovněním všech - o tomto nepopulárním opat­ ření se zatím raději mlčí. První krok k nápravám zděděných chyb je však nasnadě: nestavět nic, co by stav životního prostředí podstatně zhoršilo a už rozhodně ne tam, kde by to mohlo ohrozit zdraví lidí. V tomto smyslu roz­ hodla v létě 1988 vláda CSSR při schvalování státního programu péče o životní prostředí: "žádný společenský cíl v socialistické společ­ nosti nesmí být uskutečněn na úkor ekologické rovnováhy." Seriózní, vysoce fundované a komplexní zvážení všech možných dopadů každé stavby je tedy nejjednodušším a nejlevnějším způso­ bem, jak předcházet dalším škodám a zhoršování životního prostře­ dí. Zvlášf to platí o provozech, v nichž se pracuje s rizikovými a toxickými látkami a mezi takové patří i značná část chemické výroby. Řada našich chemiček v blízkosti sídlišť a hustě obydlených oblastí nebo dokonce uprostřed měst je dnes světovou raritou ­ alespoň ve světě vyspělém, do kterého bychom se rádi počítali. K smutně proslulým městům chemie (Ústí n. L., Neratovice, Brati­ slava, Šala aj.) přibylo teprve nedávno Brno s nebývale progresív­ ní Lachemou v Řečkovicích. Ta během několika let vyrostla zla· boratoře v poloprovoz a posléze ve velkou továrnu na údolní nivě Ponávky, u nohou desetitisícové čtvrti Řečkovice. Nutno říci, že se rozmach Lachemy děl za bezmocného zírání územních plánovačů.

Kreslil Petr

Z

Dvořáček

.

,.,

dopisů

Vážená redakce, dne 5. 4. 1988 jsem Vám zaslal do ­ pis, který jste oti skli ve Veronic e (v dvojčísle 3 a 4, 1988) pod n á ­ zvem Smetiště. Vyfotografované sme­ tiště v současné době již neexi stuj e. Koncem léta loňského roku bylo od­ vezeno a celý prostor vyčištěn. Po­ dle pamětníků tam bylo smetiště dlou ­ há desetiletí, a když tak náhle zmize­ lo, domníval jsem se, že se tak stalo z Va ší iniciativy. Proto jsem nepo­ važov al za nutné Vás o tom zpravit a otišt ě ním svého dopisu jsem byl p ře kvapen. Nicm éně na okr aji za­ hrádká řs ké kolonie se nadál e nalé­ zají jiná, i když méně nápadná sme­ ti št ě . Ji ř í Gabriel Redakce Ve ronik y se opravdu n ijak nezasloužila o likvidaci č erné sklád­ ky. Jestliže však smetiště zmizelo bez zásahu zvenčí, je to p říz niv ě j š í, než kdyby bylo odst raně no až po urgen­ cích n ě koho , kdo v území nezije . red

Blansko l eží v typické inverzní kotlině .

V takových polohách je nutno odstraňovat přednostně zdroje znečištění ovzduší a ne~ připouštět výstavbu novJich.

Foto Mirek Matyáš

16



-;;o;;;;

Z diskuse ke stanovám ČSOP 3. ZD ČSOP Brno - venkov

však dál! Lachema zabezpečuje prioritní výrobu, produkuje tzv. "čistou chemii", látky velmi důležité pro další výrobu mnoha průmyslových odvětví a orientuje se i na vývoz. Pochopitelně má ve svém vývoji zelenou a měla by i všechny sympatie brněnských patr iotů, kdyby stála dál a na vhodnějším místě, kdyby měla vyře­ šenou otázku likvidace odpadů a několik dalších maličkostí. Místo, které si Lachema našla pro svůj další vývoj, je však ještě tristnější, než slabě provětrávané údolí Ponávky. Popisuje ho Karel Janský, okresní ekolog ÚHA ONV Blansko: Lachema chce svůj rozvoj v Blansku řešit rozšířením a dostavbou místního malého zá­ vodu v lokalitě Staré Blansko. Umístění chemické výroby v hluboce zaříznutém inverzním údolí Svitavy s sebou nese riziko nejen pro obyvatele rozestavěného obytného souboru "Zahradní město" na protějším břehu Svitavy (sídliště o 1649 obytných jednotkách pro 5 323 lidí), ale i pro osídlení celé blanenské aglomerace pod inver­ zní vrstvou, nemluvě o znečištění, které může ohrozit vzácné eko­ systémy CHKO Moravský kras. Navíc v CHKO probíhá výzkumný úkol speleoterapie a čisté prostředí je nezbytnou podmínkou léčby. Převládající směry proudění od Starého Blanska směrem k CHKO nevylučují negativní vliv exhalací na celou oblast. Odborný klima­ tologický posudek, který jsme si k projektu vyžádali, upozorňuje na velkou pravděpodobnost zvýšených koncetrací škodlivin v ovzdu­ ší údolního zářezu, podporovanou mikroadvekcí v místě stavby zá­ vodu. Přestože průměrné roční koncentrace škodlivin v ovzduší jsou podle rozptylové studie ČHMÚ zanedbatelné, mohou nepříznivé povětrnostní podmínky (25-30 % dnů v roce se stabilním zvrstve­ ním ovzduší - zejména v chladné části roku) a součtový efekt dalších lOkálních zdrojů znečištění způsobit jejich krátkodobá zvý­ šení na zdraví škodlivou hladinu až po dobu několika dní. Potvrzují to zkušenosti z mnoha průmyslových aglomerací a není náhodou, že v závazné části příloh k usnesení vlády ČSR ze dne 13. 3. 1985 Pojďme

Pro nově připravovanou ústavu ČSSR je třeba prostřednictvím ÚV ČSOP po­ žadovat zdůraznění ochrany přírody , přírodních zdrojů , k r ajiny a životní­ ho prostředí. Stávající ústava t yto p o­ žadavky již nespl ňuje. Ekolog ické hl e­ di sko se musí st át jedním ze základ­ ních principů socialistické s pole č n os ­ tí, a proto musí být také uvedeno na čelním místě v základní právní nor­ mě našeho stá tu. Uzavírání a znepřístupňování i!ástí přírody rok od roku stoupá, ať již z přírodně ochranářských duvodu, nl!­ bo celkově rozšiřováním civilizsi!ní­ ho tlaku zejména stavební i!in­ ností nejrozmanitějšího druhu. Zmen­ šování volně užívaného prostoru hlavně v puvodních i!ástech přírody lze také kvalifikovat jako snižování životní úrovně a odpírání základního nbi!anského práva na kvalitní prožití volného času. Jako členové ČSOP chápeme kompli ­ kovanost situace v umožňov á ní n á ­ vštěvností atraktivn ích území, avšak považujeme za oprávn ě n é p řizna t č lenům ČSOP zvý š ená práva na po­ byt v pi' írodě. Tende nce uzavírat n a ­ příklad na še hory pred veškerou ve­ i;ejností j organizovanými ochr a náři je zjednodušená , nediferencovaná a vy­ tváří napětL mezi v eře jnos tí . zainte­ resov anými složkami a úředními m ís­ ty. Myslíme si, že lze nalé zt způso b y a možnosti jak uspokojit a ocenit oprávn ě n é požadavky členů Č S OP , tak i zájmy státní ochrany př í rody . Or ­ gani zovaná část kulturní v e ře jn osfi má plné právo požadovat v r á mci ČSOP od představitelll státních zá ­ jmů širší možnosti pozni:Ívání pl'íro dy, a to hlavn ě v CH Ú. Opravňuje ji k t o­ mu nezištná pomoc státním orgánll m a instit ucim ph nápr a vě krizov ých Jevů v české p ř írod ě, rozsáhlá spolu­ prác e se státní ochranou p ř írody a naplnění základního ochran ář sk é ho hesla "po znej a chra ň ".

Pohled za staveniště Lachemy na blanenské sídliště "Zahradni město" . Foto Mirek M"tyáš

nové

17

Vykřičníky

nad spalovnou č.

".. . výstavbou novýc h z aříze ní, u nic hž nelze zab ez­ peč it dokonalé zneškodnění exha lací, nep řipouštět výstavbu v inver ­ zních polohác h. " Veronica: V Blansku jsou jis tě i další významné zdroje znečiště n í a úvahy o škodlivinách z Lachemy m ohou být jen dohady znepo­ ko jené veře jnosti ... Karel Janský: Pů v odní výrobní program (kyse lina fluorovodíkov á, c hlorovodíková, dusičná , síro vá, fo s forečn á, oct ová, fluorit amonný , aceton, trichloretylen, metylchloret ylen aj.) předpokládal produkci o dpadů v množství 663 tun za rok , tj. den ně 2 688 kg látek, u nichž není dosud vyřeše n způsob likvidace. Již sama snaha zavést tako­ vou výrobu v hustě osídlené oblasti svědčí o podceňování ekologic­ kého rizika ze strany investora. Podle rozptylové studie k novému výrobnímu programu "fotorezisty" (mimochodem, v Blansku není r epr ezentativní meteorologická sta­ nice, jež by poskytla dostatečné údaj e k výpočtům, které by věro ­ hodností odpovídaly závažnosti chystaného záměru) budou z vý­ duchů přecházet do ovzduší mj. tyto látky: oxidy dusíku, benzín, toluen, metanol, Hel, oxid siřičitý, a ceton, etanol, xylén, benzén a j. Pachy prováze jícími podobné výroby se studie n ezabývá. Je pravd ě podobné, a vlastně i nutné, že u tak perspektivního pod­ niku, jako je Lachema, bude pru žn ě docház et ke změnám výrobního z aměření podle poptávky. Nikdo dnes nedokáže zaručit, že se za deset let nebudou v podniku vyrábět látky, které naše společnost bude sice nutně potřebovat, al e jejichž výroba bude provázena ne­ úměrnými negativními vlivy na obyvatelstvo. Potom už bude pozdě na přemísťování Lachemy z Blanska. A co se týká dalších zdrojů znečištění ovzduší? Není jich pocho­ pitelně málo. Nejvýznamnější z nich, slévárna Adastu je navržena k přemístění a u dalších znečišťovatelů budeme postupně prosazo­ vat modernizaci technologií a snižování emisí jak do ovzduší, tak do vody. Poukazování na tyto nedostatky však nemůže být argu­ mentem pro lokalizace dalšího, byť moderního průmyslového závodu v údolí. Veronica: Každou stavbu však povoluje národní výbor. Stavební zákon ho zavazuje k tomu, aby rozhodl fundovaně, na základě od­ borných podkladů tak, aby nebylo ohroženo všestranné využití území . . . Karel Janský: Na problematiku životního prostředí v souvislosti s dostavbou Lachemy upozorňovala už koncepce urbanizace a vývo­ je osídlení Jm kraje (Stavoprojekt, 1984), územní plán brněnské sí­ delní a regionální aglomerace [TERPLAN, 1985), aj. Požadovali jsme od státního podniku Lachema Brno ekologickou studii nezávislé odborné instituce, která by řešila komplexní ekologické dopady stavby na životní prostředí a mohla by být podkladem pro konečné rozhodnutí. Ředitelství Lachemy na tento požadavek reagovalo zprvu podrážděně stížností místopředsedovi KNV, ing. Přemyslu 64

18

čteme:

Uvedení brn ~ nské spalovn y v Ju lián o-· vě pod Hybešovou horou do provozli' vzbudilo zejmé na mezi obyvateli okol­ níc h s ídli š ť zaslouženou po zornost. I do na ší redakce se sc ház ejí připo­ mínky k tomu , že byla spalovna umís· tě na do blízkosti des etitis íc ov ých oby t­ nýc h s oubo rů a že není vyb avena pr ačkami pl ynných emisI. Požadavky na zlepše n í situace formuloval na př. obča nský výbor Č . 145 z Juliánov a: " . .. žádáme , aby spalovna byla vy­ bavena zařízením pro chemické čiš ­ tě ní s palin a zařízením pro dokona­ lejší o dstraňování tuhých zneč iš ťují­ cích láte k ve smyslu návrhu nové· vyhl ášky MLVD ČSR o emisních li­ mitech [např. 50 mg/1 m 3 tuhý ch lá­ tek popílku , 50 mg/1 m 3 chlóru a td.) . Dále žádáme o stanovení zá­ vazného vybavení spalovny těmito za­ ř ízeními v rámci kolaudačního řízení nejpo zd ěji vša k do konce roku 1991, a to včetn ě jejich zprovoznění ..." V t uhém komunálním odpadu vzrostl p odíl umělých hmot, zejména obalů . nejméně na 5 %. Část z nich je vy­ rá běna na bázi chlorovaných uhl o­ vo díků a jejich s palování i za rela­ tiv ně vysokých t epl ot [kolem 1000 0c ) dos ahovaných ve s palovně, může vést ke vzniku toxických a zdrav í nebez­ pečných slo učenin. I moderně kon­ cipované za říze ní se tak stává n e­ kontrolovatelným ch emickým reak­ torem a je opomenutím, že už při pro­ jektování se neuvažovalo o instalaci kontinuálního měřicího zařízení u vý ­ stupu z komína. Jeho výška 125 metri'I' a elektrostatické odlučovače popílku s účinností 98 % umožňují sice dob­ rý rozptyl exhalací, ale nev ylučují zcela za příhodných pov ě trno stních podmínek rizikové koncentrace imisí v ovzduší. Je nutno také zohledňovat k omplexní znečištění celé oblasti ve s po jení s pozadím města a staršími zdroji v okolí - zejména slévárnou Zetoru. V březnu bylo provedeno třemi od­ bornými institucemi měření všech škodlivin, které za plného provozu opouštějí spalovnu, ať u ž do vzduchu nebo jsou s popelem vyváženy na skládku. Teprve jejich vyhodnocení ná m umožní představu o vlivu, který by spalovna mohla mít na životní prostředí východního sektoru Brna. Zatím není reálné počítat s kontinuál ­ ním měřením organických sloučenin v emisích - nemáme na to zařízení. Nicméně bude-li měření opakováno, je nutné přesně definovat meteorolo­ gickou situaci, při které probíhá ­ ta je totiž nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím koncentrace imisí v pří­ zemních vrstvách atmosféry. Vyskytují se také názory, že by bylo vhodnější přebudovat spalovnu na tří­ dírnu odpadů. Na iluzornost a nedů­

Kreslil , an st"klik

Žídkovi, a teprve po zahájení přezkumu územního rozhodnutí po­

žadavek akceptovalo. Zpracováním byla pověrena katedra životního

prostředí prírodovědecké fakulty UJEP.

Veronica: Variantní výběr staveniště však měl podle zákona pro­

běhnout už dávno, ne až když je hotový projekt a investor zahájil

náročné terénní úpravy staveniště.

Karel Janský: Areál dnešního podniku ve starém Blansku není

první lokalita, kterou Lachema vyzkoušela. Nejdále se dostalo jed­

nání o lokalizaci podniku severně od Blanska, také sice v údolí,

ale v poloze vzdálenější od města. Výstavba však byla vázána na

zábor zemědělské půdy a byla resortem zemědělství zamítnuta. Ve­

dení státního podniku se i přes značné inženýrsko-geologické pro­

blémy staveniště rozhodlo prosadit rozvoj chemičky do svahu na­

vazujícího na dnešní areál závodu Lachemy v Blansku.

Dodnes však nemá investor potvrzenu vládní výjimku z územního

plánu brněnské sídelní a regionální aglomerace (ten s růstem pod­

niku v této lokalitě nepočítá), a kterou zejména s ohledem na

inverzní polohu musí pro jednání vlády ČSR připravit JmKNV.

Zpracovatel závazného územně plánovacího dokumentu TERPLAN

Praha uvádí ve stanovisku z 13. 1. 1989 adresovaném ÚHA ONV

Blansko:

"Výstavba dalších výrobních kapacit chemické výroby v inverzním údolí Blanska je především nesmírně riziková záležitost z hlediska možných havarijních událostí, které nelze nikdy vyloučit a jež by mohly mít nedozírné následky pro Blansko". Naši důvěru v jednání Lachemy oslabuje i fakt, že již v projektové

dokumentaci byly uvedeny ze strany Lachemy rozporuplné a ne­

správné údaje. Také na ONV v Blansku byl zaslán investiční záměr,

který se v několika konkrétních údajích lišil od investičního zá­

měru, k němuž se vyjadřoval okresní hygienik.

Veronica: Zákony na ochranu půdního fondu jsou přes svou nedo­

konalost, zdá se, pořád ještě přísnější než zákony na ochranu

zdraví lidí. Nebo je to jenom jejich mylným výkladem? Mluvíme

o koncepcích a strategiích životního prostředí, organizujeme mezi­ národní programy, ale sami nejsme schopni odpovědět (a někdy ani položit) základní strategické otázky. Mezi ně patří i rozhodnutí zda dosud "čisté" oblasti (Blanensko mezi ně zatím patří) budeme chránit pro rekreační a jiné využití, jaké nemohou poskytnout devastované průmyslové regiony, anebo do nich oblíbenou metodou "průměrování" budeme umísťovat další a další provozy tak, že za několik let budeme moci obyvatelům Severočeského kraje a dal­ ších postižených oblastí bez uzardění zaručit, že nemusejí nikam utíkat, protože životní prostředí je v celé republice stejné. Zpracoval Miroslav Kundrata

y~~ slednost

te chnologií jsme up o­ už v "nultém" čís le Vero­ niky z roku 1986. Je nesmysl odpad nejprve smíchat, svézt ho na hro ­ mady a potom ho teprve náklad ně a vždy nedokonale třídit. Rozhodneme-Ii se důsledně šetřit suroviny a životní prostředí právě separací odpadů, pak je nezbytné prosadit celý kompl ex promyšlených a na sebe navazuj ících opatření , která začínají v kuchyní ch domácností vybavených několika od­ padkovými koši (a tedy na prknech architektů) a končí u stoprocentního průmyslového využití separovaného s běru. Není třeba zvlášť zdůrazňovat , že takov ému koncepčnímu ř ešení u nás stojí v cestě mnoho bariér - zda­ leka nejde jen o malé byty a jejich nedostatek. Zastaralé technologie ekonomické problém y, resortismu s parazitující byrokracie, celková ne­ vzdělanost a neukázněnost obyvatel­ stva, nepřipravenost společnosti dů­ s ledně řešit ekologické problémy u je­ jich kořenů - to všechno se spojuje do konfliktů, v nichž se běžný občan t ě žko orientuje a mnoho úsilí k ná­ pravě neutěšeného stavu se ubírá sle­ pými uličkami. Spalovna mezi brněn­ skými sídli šti je, bohužel, jednou z nich. Miroslav Kundrata těchto

z orňovali

CHKO letem

světem

V klubu B. Václavka byl večer 9. února věnován chráněným krajinným oblastem Jihomoravského kraje BíÍé Karpaty, Pálava, Moravský kras, Po­ dyjí a Žďárské vrchy. Pracovníci správ CHKO seznámili plný sál s hlav­ ními hodnotami i problémy svých úze­ mí - k tomu využili i diafonů. Pro­ gram byl až neúměrně nabitý a tak na diskusi zbylo pochopitelně málo času. Přesto se však návštěvníci o vět­ šině CHKO dozvěděli více než z piH­ hodinových filmů brněnské televize, které byly odvysílány začátkem roku. Ve výstavním kabinetu mohli návštěv­ níCi zhlédnout výstavu fotografií dvo­ jice Kuča - Prokůpek, kteří se Bí­ lým Karpatům už léta systematicky věnují a v jejichž archívech je ulo­ ženo mnoho cenných snímků. rnik

19

Ochrana proti

ochraně

Jan Chlup

Názor k Jsem architekt a

lyžař,

ností škodit. Také však naše

přírodní

miluji pN rodu a nechci ji sv ojí nechci

podmínky nejen pro

utíkat zvířata

čin ­

od poslání využívat a rostliny, ale také

pro život lidí. Pozoruji dosavadní zk!lšenosti a snažím se najít lepší Současná

řešení.

oficiální strategie ochrany krajiny vrcholové části Hru­ bého Jeseníku spočívá ve snaze povolit další výstavbu sportovních zařízení jen v míře nejnutnější pro odstranění nejnaléhavějších nedostatků a maximálně omezovat počet návštěvníků. S touto stra­ tegií je možno plně souhlasit, avšak velmi různé mohou být názory na způsob jejího zajištění a na účinnost přijatých opatření. "Plíživé investice" Zkušenost nás učí, že chránit krajinu omezováním jejího rekreač­ ního využití bez místního zajištění potřeb rekreace jiným způsobem je samo o sobě nejen neúčinné, ale může být i záporné. Každé "mi­ nimální" opatření vyvolá časem potřebu dalšího zařízení a sled ta­ kových "plíživých" investic nakonec zničí, co mělo být chráněno. V Jeseníkách je střet zájmů mezi ochranou přírody a rekreací zvláště výrazný, protože byly vyhlášeny za chráněnou krajinnou oblast i za oblast cestovního ruchu L kategorie s ojedinělými kli­ matickými podmínkami pro zimní sporty. Problém a jeho možné řešení ukážu na konkrétním příkladu běžec­ kých tratí, které byly vybudovány pro rekreační běhání přímo na svahu Pradědu. Tratě pochopitelně přilákaly i původně nezamýšlené

ochraně Jeseníků

s

názorem ing. arch. Jana Chlupa o nebezpečí "plíživých investic" Qři rozmnožování turistických objektů a za říz ení v Hrubém Jeseníku je třeba beze zbytku souhlasit. Je však otáz­ kou, zda dokonale vybavená turistic­ ká centra v hřebenové části tohoto pohoří nepředstavují stejné nebezpe· čí jako ony postupné či násl6ldné investiční stavby. Návštěvnost Hrubého Jeseníku, ať ve sféře turistiky, či rekreace již: dlouho překračuje únosnou míru. Místo aby byla regulována a omezo­ vána. stále zcela nekontrolovatelně roste - a to jak v letní, tak zejmé· na v zimní sezóněl V posledních de-, setiletích zejména v centrální části hlavního hřbetu v okolí Pradědu vy­ rostla celá řada zařízení, jejichž oko­ lí je přílivem návštěvníků nejen sil­ ně devastováno, nýbrž i nenávratně zničeno. Sedlo Lyra, o n ěm ž se ing. arch. ]. Chlup domnívá , že by mohlo být tomuto lidskému záj mu "o běto­ váno", již n ě k oli k let připom ín á frek ­ vencí turistů a rekreantů p ěší zónu na pražských P ř íkopech a nik oliv hřeb e novou oblast středohorské kra ­ jiny. Je třeba si uvědomit, že hřeb enová část Hrubého Jeseníku leží nad hor -o ní hranicí lesa, tedy nad přeChod­ nou zónou, v níž se souvisl ý lesní po­ rost zvolna rozpadá v jednotlivé s ku ­ pinky s tromů a osaměl é jedinCe , ob ­ klopen é travnatými plochami. Smil­ kové h ole h ře ben o vé oblasti s izolo­ vanými skalkami a dokonale vyvinu­ tými p olygonálními plldami patří k nejvzácnějším

biotopům

če s ko s loven­

s ké kra jiny. V poslední době je právě t a to oblast ve stál e vě tš í míře ohro­ žována, modifikov á n a a nič e na imi­ semi. Zesíl en á frekve nce t uristů t en­ to n epřízn iv ý dopad antrop ogenní či nn osti

je š t ě

mimořádn ě

zveli č u je.

Žádná op a t ření totiž nedo kážou za­ brán it, a by se davy turistů v letn í i zimní s e z ó ně nerozpt yloval y po ce­ lé m hi'ebeni a neporušovaly již tak oslabené travní i r ozvoln ěné stromo ­ vé porosty. Domn íváme se, že je žádou cí zabrá­ n it p ř ís tupu náv š t ěvníkům do hře be ­ nové oblasti v m íře , jaké lze v ůbec dos áhnout. Turi s ti cká a r ekreačn í za-

Vle vo: Východní čás t Jeseníků z Prad ě du. Vrcho­ lové části }eseník i'l jsou přetíženy v letní i zimn í turistické sezóně. Foto Vilém Reichmann Vpravo: Masív Mravenečníku z CHKO leseníky.

20

úbočí

Vysoké Hole. Foto otto Hauek

závodění

a s ním i potíže. Ve dnech závodů hledají rekreační běžci

divoké stopy, nedostačují hygienická zařízení a podobně. Navrhuje

se nepovolovat závody. Je to však reálné? Jestliže zde již jednou

udržovaná trať existuje, nikdo nezabrání tomu, aby se na ní nekonaly

okresní nebo oblastní přebory v situaci, kdy v údolních polohách

ještě nebo už není sníh. Byla zde postavena Kursovní chata a kursy

se netýkají jen sjezdování, ale také běhání. Nevystačí se s klasickou

stopou, ale bude nezbytná stopa pro volný styl, vyžadující jisté te­

rénní úpravy. Takový areál bude nezbytně vyžadovat úpravu star­

tovního a cílového pple, to si dále vyžádá nějakou mobilní buňku

pro soudce a funkcionáře závodu. Samozřejmě potom další buňky

pro závodníky s převlékárnou, hygienickým zařízením, lyžárnou.

A nato nezbytné rozšíření také pro ff'!kreační běžce, navíc s úschov­

nou zavazadel, umývárnou, lyžařským servisem a možná i občer­

stvením. Pak přijdou na řadu garáže pro mechanismy a pohonné

hmoty. Všechny akce se ukážou jako nezbytné, všechny se postup­

ně prosadí do programů minimálních naléhavých opatření pro nejnut­

nější zlepšení právě dosaženého předchozího stavu. Rok po roce,

pětiletku po pětiletce budeme sestavovat plán a povolovat "jenom"

nejnutnější investice.

Kdyby dnes někdo předložil tento celý buňkový program, se zlou

by se potázal a souhlas by nezískal. Dnes však zavíráme oči před tím,

že povolením "minimální" běžecké tratě jsme donutili všeChny bu­

doucí rozhodovací orgány, aby to za nás postupně povolily, protože

to bude objektivně nezbytné.

Totéž se týká všech ostatních zařízení na hřebenech. Provozovate­

lé se budou i z ekonomických důvodů snažit uspokojovat rozšiřující

se požadavky sportovní, rekreační i společenské. Začínáme mít rů­

žovou představu toho, jak na hřebenech vyhrávají diskotéky, hosté

ve vycházkovém oblečení putují od bistra k bistru, na hřebeni

máme tzv. václavák, doplněný zásobovací a služební dopravou. Budou

prosazovány investice, které sice na hřebeni být nemusejí, ale bu­

řízení by naopak mela b ýt bu dována v podhorské oblasti nebo v dolních částech svahů hlavního hřebene. Tak je tomu například na Hvězdě , o níž se v článku mluví, kde je již nyní velké parkoviště, objekt pohostinství a dolní stanice kyvadlové dopravy k Ovčárně. Jsme přesvědčeni, že ani po případném dokonalém vybavení tu­ ristického centra v sedle Lyra by k regulaci návštěvnosti hlavního hř e­ bene nedošlo. Naopak, přibylo by jen středisko další k dosud existujícím. Zejména nebezpečná nám připadá myšlenka lanovky, s níž si pohrávají něktetí představitelé sportu i cestov­ ního ruchu již řadu let. Není nej ­ menší pochyby, že lanovka sama o sobě je atrakcí, která do míst, kde existuje, přivádí další a další "také zájemce o přírodu". V Hrubém Jese­ níku by vybudování lanovky v pra­ dědské oblasti mělo skutečně nena­ pravitelné dúsledky. K nynějším "pře­ množeným" hřebenovým turistům a lyžařům přibudou další davy, které se dají zlákat pohodlnou dopravou a dají se vyvézt do hřebenov é oblas­ ti. Mají totiž zaručeno, že se opět zcela pohodlně dostanou lanovkou do­ llJ, nebo se mohou bez větší námah y rozptýlit po hřbetě Hrubého Jesení­ ku na sever i na jih od Pradědu. Lanovky prostě do hřebenové oblasti našich středohor, a to nejen do Hru­ bého Jeseníku, nepatří. Jsme pro to, aby se zkvalitnily služ· by ve stávajících zařízen í ch, aby byl jakýmkoliv způsobem regulován po­ hyb a případně i počet návštěvníků a zpřísněn celý režim turistiky i ly­ žování tam, kde přírodní podmínky musejí být chráněny co nejúčinně ji. Potenciál krajiny Hrubého Jeseníku již další přetěžuvání a zneužívání prostě neunese!

Vladimír Panoš, Jaroslav Vašátko

\

21

Kreslil Jan steklik

Televizní ochrana přírody dou zdůvodňovány již částečně vybudovaným ubytovacím, doprav­ ním a obslužným zařízením. Je možná aktivní ochrana? Mám představu, že cíle je možné dosáhnout tím, že ve vrcholové části vybudujeme zařízení pouze pro ty činnosti, které nelze pro­ vádět jinde, to jest velmi vyspělé sjezdové lyžování a pouze stopu pro dálkovou hřebenovou turistiku. Takového omezení výstavby a ná­ vštěvníků je však možné dosáhnout jedině tím, že pro všechno ostatní vytvoříme lepší podmínky v jiných oblastech. Podmínky, které nebudou návštěvníci cítit jako omezení, ale jako přednost. To "jinde" musí mít pro svoji účinnost určité vlastnosti. Použiji opět příkladu běžeckých tratí. Na hřebeni být nemusí a tedy tam nepatří. Náhradní poloha nesmí být vzdálená od hřebenového sjez­ dového areálu vzhledem ke známé skutečnosti, že posádky osob­ ních aut a autobusů tvoří smíšené skupiny zájemců o běhání a sjez­ dování, často ani sám jeden lyžař není předem rozhodnut, čemu se bude věnovat. Je tedy výhodné dosáhnout společného nástupního bodu k oběma disciplínám, nejlépe přímo parkoviště. Je také možné místně rozdělit i různé výkonnostní skupiny lyžařů sjezdařů. Začátečníci a málo vyspělí mohou individuálně nebo v kur­ sech dokonce lépe lyžovat v jiných polohách než na hřebeni, ovšem opět za podmínky společného příjezdu a stejné délky sezóny. V prostoru Pradědu je ideální příležitost vybudovat takový úČinný fi ltr v sedle Lyra. Návštěvníci se po veřejné komunikaci dostanou do výšky 1000 m n. m. na hranici dlouhodobého sněhu a najdou zde ubytování a plnohodnotné možnosti ke sportovní, rekreační i společenské regeneraci. Velmi vyspělí sjezdaři a hřebenoví tu­ risté se odtud dostanou lanovkou na hřeben a mají k dispozici pro návrat odjezdovou stezku zpět k parkovišti, zasněženou po celou sezónu. Sdružená správa střediska může prevzít účinnou odpověd­ nost za zimní i letní údržbu tratí a za opatření proti ekologickým škodám. Úroveň služeb i sportu může odpovídat současným evrop­ ským požadavkům, sociální, společenská a technická zařízení bu­ dou efektivnější, bude umožněna vyšší kontrola pohybu a chování návštěvníků.

Další podmínkou účinnosti takového řešení je jeho včasnost. Není pochyby, že aktuálně je nezbytné učinit celou řadu opatření na hřebenech k odstranění současných zcela neudržitelných nedostat­ ků. Je však nutné souběžně s tím ihned učinit perspektivní rozhod­ nutí a zahájit přípravu komplexního řešení, jinak zůstane opět otevřena cesta postupnému investování na hřebeni. Návrh ČSTV na středisko Lyra byl zpracován již v roce 1981, ale dosud o něm nebylo definitivně rozhodnuto. Za tu dobu již mohlo být přijato a provedeno mnoho opatření proti zhoršujícímu se stavu. Co za co? Někteří ochránci považují návrh na výstavbu soustředěného stře­ diska za "obětování" sedla Lyry. Nemyslím, že to je správné ozna­

22

V lednu a únoru tohoto roku mohli diváci v hlavním vysílacím čase 2. programu sledovat cyklus půlhodino­ vých pořadů o chráněných krajin· ných oblastech Jihomoravského kra­ je. Velmi osvícený a jistě dobře za­ mýšlený nápad však vyzněl hluše. Zčásti jistě pro nedokonalé scénáris­ tické zpr a cování , ale předevš ím kvůli neprofesionálnímu přístupu televizní­ ho štábu. Zejména v porovnání s kva­ litou a odbornou fundovaností zahra­ ničních přírodních seriálů, které na­ se televize vysílala, je to smutná bi­ lance. I když přihlédneme ke vše m technickým a časovým potížím tele­ vizní výroby , zůstává po ř ád možnost režie a dramaturgie doplnit obrazově chudší materiál zasvěceným a úder­ ným komentářem, využít možností střihu, hudby. Uspěchané krajiny bez lidí, s minimem detailů, nic neříkajíc í letecké záběry, jež ze strmých svahů kolem Javoriny udělaly potácivou ro­ vinu a z Českomoravské vrchoviny f á dn í smrkové monokultury sem tam vy s třídané rybníky, logické nesrovna ­ losti mezi okleštěným, často povrch­ ním slovem [s výjimkou CHKO Žďár­ ské vrchy a zčásti Moravského kra s u a Podyjí) a obrazem, absence probl é­ mů, amatérské střihové chyby, nevy­ rovnanost barev, to jsou hlavní do­ jmy i pro málo zasvěceného diváka. Vážíme si režiséra Kuby Jurečka ­ už před lety projevil cit pro p ř írodní záběry. Musíme vš ak kons tatovat, že profesionální a kvalitní záběry nelze povyšovat na umění - je samoz ř ej ­ mé, že každý kameraman a režisér tuto elementární povinnost zvládne už během skoly. Důležité je, jak spojí záběry v celek. Podíváme-li se na ti­ tulky n e jsledovanějších zahrani čních přírodovědných pořadů [Atten borough, Durrel aj.) najdeme tam kromě roz­ sáhlého filmového štábu také řadu odborných institucí. Je proto přinej­ menším domýšlivé od brněnského t e­ levizního kolektivu, že spolupráci s odborníky na tak rozsáhlém zámě­ ru redukoval na autory s cénáře [což se ukázalo i nad síly poměrně zasvě­ ceného Jana Baltuse) a na doprovod­ nou službu některých správ CHKO, případně pracovníků KSSPPOP. Navíc tito spolupracovníci nebyli přizván i ke střihu filmu, ani k jeho předvede­ ní před vysíláním. Vyloučení jakéko­ liv odborné korekce přineslo tedy ky­ selé plody ve filmech, kterým by spí­ še slušel titul "jak si televize před­ stavuje naše chráněná území". Tento seriál bohužel nijak neprospěl jiho­ moravské ochraně přírody ani reno­ mé brněnského studia. Je nám to líto možná víc než autorům filmu - eko­ logická osvěta ztratila 300 minut vy­ sílacího času v nejúčinněj š ím maso­ vém sdělovacím prostředku. mik

vú;fil1 Dnufi®~

Promarněná čení,

ale i kdyby tomu tak bylo, tak by oběť jedné lokality, jakých máme přece jen desítky, byla zdůvodněná záchranou přírodního rámce vrcholové části, jediné a nenahraditelné. Lyra neochrání jenom vrcholovou část. Když ji neuskutečníme, bu­ de řada jejich funkcí (parkování, stravování, přestupy na místní dopravu, hygienická zařízení, čekárny apod.) zajišťována na Hvěz­ dě, která je krajinářsky nesrovnatelně cennější a kde i místní ekotop si zasluhuje zvýšené pozornosti. Je těžko pochopitelný odpor proti lanovce z Lyry na hřebeny, když se vážně diskutuje o zajištění této dopravní kapacity lanovkou v údolí Bílé Opavy, snad nejkrásnější údolní lokality v Jeseníkách. Těžko se chápe odpor proti ubytova­ cím kapacitám na Lyře, když se povoluje rozšíření Ovčárny a vý­ stavba Kursovní chaty přímo v nejcennějším jádru oblasti a plánuje se zvyšování počtu lůžek v ostatních hřebenových chatách. V případě, že by na území CHKO byly ojedinělé podmínky pro těž­ bu nerostů nebo údolní přehradu, jistě by se hledaly a našly způ­ soby koexistence se zájmy ochrany. V případě sportovního využití se zdá být jednodušší problému se dočasně vyhnout zásadně odmí­ tavým postojem, ve kterém je obsažena přezíravost k zatím nedoce­ něnému obrovskému významu rekreace pro regeneraci fyzického, psychického a intelektuálního rozvoje společnosti. Ten by měl být uznáván především antropocentricky pojímanou ekologií. Otázka na závěr V současné době se zpracovává územní dokumentace pro dlouho­ dobý rozvoj územního celku Jeseníků. Uvedený názor zatím nachází souhlas jen u menší a méně rozhodující části zúčastněných. Často si kladu otázku: Prohráli jsme Praděd definitivně?

1355

:,;;;;'f: f::/%,;$

:;'ÓňkDVÓr- i

tiIIIill'

služby

lyžcřske ird ě

hř!!beny

š,\no

hors.ke chcty

Oh.••

B~í !" ckl

I---<

lyž. vle:ky

*=*

lcnavka hl. komuflI k oce: obsluzn!!

c ~ty

potoky iJ~žecke trotě

®

~

+

500

1000 m

~

;x:,rkovistě

šance

Jak dopadla půlhodina o CHKO Pá­ lava? Film jsme mohli na obrazov­ kách sledovat večer 17. ledna 1989. Právem jsme se tě5m - vždyť autory scénáře byli ochranářský publicista Jan Baltus a národní umělec Jaromír Tomeček, režisérem zkušený Kuba Ju­ reček. Očekávali jsme pohled nevšed­ ní a hluboký, vyhrocený případně do typického tomečkovského patosu. Ve filmu si tradičně zahrál úběl vá­ pencových bradel s Děvičkami, k o­ berce kosatců nízkých i veliké květ y hlaváčků jarních, nechyběly kozy be­ zoárové (alespoň ty v roli hrdinů zá­ porných). Obdobně jako ve výtvarné technice zvané roláž byla v průb ě hu celého filmu do souše nastříhána vo ­ da - hladina všech tří nádrží vod­ ního díla Nové Mlýny. Nejen hladina vodorovná, ale i pod různým úhlem nakloněná, dokonce téměř svislá tak, jak ji zachytila kamera J. Noska p ři snímání z kroužícího letadla. Jevilo se, že právě na tomto "efektu" byl celý film režijně postaven, ovšem na­ prosto bezúčelně, ba zmateně. Vinoro­ dá krajina Pálavy tak byla spíš pro zábavu prezentována jako krajina opi­ lá. Alespoň u zasvěcených takové ztvárnění nutně evokovalo představu posezení ve vinných sklípcích, v nich ž po počátečních sporech dochází vli ­ vem dobrého moku k nepatřičné smíř ­ li vosti se vším. Neboť v komentáři filmu nepadla ani zmínka o konkrétní problematice no­ vomlýnských nádrží ve vztahu k bio­ sférické rezervaci Pálava (času na ni bylo dost!), takže se až zdálo, že předvádění tohoto vodního teritoria vně hranic chráněného území se děj e jen a jen proto, aby se dokázalo, že kráska Pálava má na rozdíl od minu­ lých let s periodickými záplavami nyní zrcadlo permanentní. Televizní štáb byl jistě omezen finančními pro­ středky i možnostmi terénních výjez­ dů, to ho však neomlouvá, že do film u alespoň nenastřihl ukázku ze sér i e záchranných akcí Dno, že ve filmu ani chvilku nezakvetly zachraňovan é bledule letní či ladoňky vídeň sk é . Ani zmíněny nebyly další příkladn é aktivity v CHKO Pálava - pracovní tábory hnutí Brontosaurus či vzoro­ vý územní plán úpatí Pálavy, při je­ hož tvorbě byly poprvé ověřovány metodické postupy vytváření územní­ ho systému ekologické stability kraji­ ny. Ve filmu si tradičně nezahrála Milovická pahorkatina, ačkoliv tvoří podstatnou část chráněné krajinné oblasti, vyznačuje se rovněž velkými přírodními hodnotami a problémy s oborním chovem spárkaté zvěře v n í nejsou o moc menší než na vápen­ cových bradlech . . . Na rozdíl od L. Ševčíka, autora recenze "O ničem a ještě nedokonale" (Mladá fronta

23

podařilo se vám výstižně skloubit s charakterem zdejšího kraje. Kreslil Jaroslav Záhora

vysílač

Cizina objevila pražskau gatiku a tím možná s e aživil i zájem a její Z čl­ chavání. Odrazem úprav Staraměst­ ského náměs tí byla jistě i ve ř e j ná ananymní saut ě ž n a dařešení prosta­ ru radnice a tatO' téma uch apil Rudalf Mihle. Padstatau jehO' sn ímku Baj a radnici li varianty Vasí hnízda) by­ la atázka, zdali sautěž byla dab ř e přirpr avena, dány jasné padmínky a hlavně, zdali veřejnast mahla z výs ta­ vy fatakapií prajektů pasaudit sku­ tečný zám ě r archi t ektů.

20. 1. 1989), jsem ad tel evizních tvůr­ ců neočekával pastaj VllČi plánavané­ mu vysílači na vrchalu Děvína. Scé­ ná r byl psán v letech, kdy se j ešt ě a praj ektu vysílače mac nevěd ě la a takavau pružnast a ktu alizace již schválenéhO' sc é náře nemů ž eme př e ce ad t elevize žá dat - zvl á š ť , když jde a p ra blém, a hrábnutí dO' vasíh o hníz­ da výše pa sta vených institucí a 0'1' ­ g ánů.

Ve filmu se někalikr át ti še objevila n e razlu č ná pálavská dvoji ce Jar a ­ mír Tam eče k a fata graf J in d řich Gre pl. Zdála se mi, že hl edí z výšin D ě vi če k na vadní spa us t y pa ll .-,9­ bau tra ch u smutn ě . A ten hle p ahlt. d starých pánů , ze kte réhO' bylo mažna vycítit, že t o s tím permane ntn ím zr ca dl em vadníh a díla Navé Mlýny p ř ec e jen není všechna v pařá dk u , pavažu ji za jedin ý k la d ce lkav ě m á ­ la zda ř iléhO' filmu. Jan Lacina

Potřinácté

jako poprvé

Už patřiná ct é se kanala s autěž am a­ t érskéhO' filmu s tematikau živatníha p ra s t ře dí v Uherském Hr adišti. Raz­ hadně nelze ř í c i, že akce Týk á se ta tak é teb e vstau pila dO' .pav ě d a mí ši­ r ak é veřejna s ti , n e ba ť z abvyklé cu d­ nasti i př ehlí ž ivosti k pojmu am a t ér nev ě nu j í sd ě lav a cí pr astředky , zvl áš ­ tě m édi a abrazavá, padabným přehlíd ­ kám a ni minutu. Mezi e kalagy však TSTTT už svaji hadna tu m á , a le v ně ­ k t er ýc h ahl edech jaka bycham stále z ač ín a li znavu. V Uh er s k ém Hr a dišti vša k v ě na vali TSTTT da st pazarnasti i zástup ci lida­ správ y, palitických or g ánů i a db orů . TSTTT budu je svou do brau p avě st u zlík pa uzlí ku p ř edevší m přičině n í m a uta rů, kt eří p ře v y š u j í s vé kaleg y a hlavu . K lidně můžem e ř íci , že vy­ r astli i n a d b ě žnau p ublicistiku, kte­ r á je n ám p ř edk ládána k vid ě ní, n e­ b ať jsau p ro stě adv á žn ě j ší. Tím vš ak n ení m yšleno, že neuznávají s kute č né hadnoty a nastavují zr cadla bez uvá­ žení - n aopak. Ale st av na šehO' ži ­ votníhO' prostře dí n a bízí autorům p lné hr s ti témat.

24

Autar se svými spalupracavníky však získal jednu z prvních cen za sníme k Návraty dO' živata. Detailní pahled Mihleha z aměřený videaabjektiv e m na padmínky živata t ě le s ně pastižených spaluabčanů byl opět plný překvape­ ní. Pa všech příslib e ch, kter é jsm e sly­ š eli v Race invalidů, existuje pauze je­ diný autabus s výtah e m na p ř epravu vazíčkářů v r epublice a 27 vagónů ČSD s padabným zařízením mají za­ m ě stnanci drah zakázá na paužívat. O statn ě zá kazu nebyla třeba, je atáz­ kau, jak by se vazíčkáři na nádraží vla s tně dasta li. Dakanalau iluzí jsau i az nač e nÍ člu t abusů m ě sts ké hramad­ né dopravy kryptagramem vazíku, ja k by ta a si na na ší b ě žné zastávc e vy­ padala, kdyby tam , mim a chad em zau­ fale nedastatkavý, vazík stá l a asaba v něm v á žně uvažaval a a př e pravě? Hlavní cenu al e Mihlemu tent akrát ade jmul inženýr Vladimír Kunc s pauze sedmiminutavým snímke m Města m éhO' syna. Kamera při p e vně­ ná na hali v ú ravni ačí d ít ěte a dkry­ la nemilasrdn ě ta , ca my daspělí už znaven ě př e hlížím e . Spínu, nepa řá ­ dek, absenci z eleně i dět s kých h ř išť. Padpůrn é d ř ev ě né lešení je saučá stí našich měst, bahužel i domu ap ě va­ van éha b ásník a H a vlí čk a Baravskéha. O up ř ímn asti filmu sv ě dč í Cena di­ váka i c ena věnavaná Č ÚV SSM. Jaka balzám na du ši pů s abí již léta snímky dakum entující t é m ěř zap am e­ nutá řemesla. A ť už snímek Lubamíra Chytila Paslední be dnář v Příkazí ch n eb O' Drsná kr ás a Pavla Lukeše o vý­ r a bě ručníhO' p ap íru. Pražs ká damav­ ní znamení zpra c aval vynikajícím způ ­ sa bem F ranti šek Šmíd. Slavenská tvarba byla zastaupena mi­ ma jiné ac e něným snímkem J. Kusky Mlyny v Oblazach. Jen škada , že v ka ­ mentáři chyběla zmínka a tam , že dabravaln íci zachránili stavby, které památkavý úřad na žádast akr esu vyškrtl ze seznamu památkavých ab­ jek U\. Inu, p ří klad těšnavskéha n á ­ draží t áhne. Zvlá štní pazarnast si zasluhují filmy z okruhu chráněné prvky naší p ř í­ rad y. Všechn y bez razdílu měly mna­ ha chyb . Ně které chyby se stále apa­ k ují , n apř. nepřesnast v názvaslaví a p říli š zjednadušující výklad gea­

Řeky

se ptám

Otakar Štěpánek kam zmizeli j elci zpod splavu T am zatím dá l sM ká čas Olejové skvrny se r ozt ékají ve vrásky a zpod b řehů un žká ži vot

s vod ou

zby t ečně

r ozšvihanou vlasci stárneš

rybá řů

Te t o ž moje vina K dy j se m naposled učž nil pokání

la gie i ekalagie. Sn a d jsau všeo be c­ - p ř ír a d avědci za s ka č eni n abídkau televizních se ri á lů spale č­ n asti BBC. N ata čit dabrý p ř í r adav ě dec k ý snímek je n á kladné a ná r ačné, ale mažnas ti exis tu jí a parata b y k ažd au n á mahu n á l ežitě acenila. Př e s tO' si u r č itě za­ slauží zm ínku sníme k ing. Vě ry Pa­ l a chav é a kal. Oblast kli d u a ú dalí ř í č ky Babravy. Film měl vše, co by a matérská prác e měla n abí dnaut: re­ gianální pahle d, vztah k tém a t u , de­ taily. TSTTT t a k stále č e ká na mim a­ ř ád ný film a p ří rad ě . Mám-Ji být u př í mný , nabfzí mi každý n avý račník TSTTT látku k p ř em ýš le­ ní. Pahl ed na fil m y, dO' hled i š t ě ­ v č etně jehO' r eak cí, jednání v p a ratě i list avání v čas apis ec h vydaných ONV Uher ské H r adi š t ě i výbar y ČSOP č lavěka j it ř í. Ca tak s ravnat v ít ě zn é fil my na Ekafilmu s pr afesianální tvarbau? Kdy bu de amat ér, t edy vl a st­ n ě č á s t v eř ejn a sti, přizvá n k razha­ dav ání a v ě ce ch v eřej ných ? Pa kud budau hla sy a r g anizace ČS OP (která jediná na bázi dabravalní ků pracuje p r O' věCi s pal e čn as ti a nik aliv k aníčka ř ení) aznačavány jaka hla sy j e dnatlivců, datud asi budau všichni adměňaváni patlesk em v pad statě ema­ tivní fil my, jaka byl ten, pa ct ě ný h lavní cenou TSTTT - M ě st a m éhO' s yna. Jan Baltus n ě am a té ři

Přehled maloplošných chráně ných území : 1. SPR Brániska, k. Ú. Ohro zim, vý­ měra 1,4 ha, vyhláseno v r. 1952, skalnatá stráň se stepní a teplomil­ nou květenou. 2. SPR Cubernice, k. Ú. Ohrozim, vý­ měra 2,71 ha, vyhlášeno v r. 1952, strmá stráň se stepní a teplomilnou

Chráněná

fLudmírov-Míl:~_l15,-_\,

J

ž ivelníků.

14. CHPV Skelná Huť, k . Ú. Protivanov, v ým ě ra 19,04 ha , vyhlášeno v r. 1988, zachování rostlinného společenstva mokrých luk s vý skytem chráněných druhů rostlin. 15. CHPV Taramka, k. Ú. Hvozd, Voj­ těchov, výměra 25,19 ha, vyhlášeno v r oce 1988 , zbytky původn í ch květ­ natých a bikových bUČin, výskyt tep­ lomilněj ších druhi'! r ostlin spolu s hor ­ skými a podhorskými [tis če r v e ný , lýkovec je dovatý, lilie zlatohlavá , ho­ řeček brvitý). 16. CHPV Uhliska, k. Ú. Horní Ště­ pánov, výměra 15 ,47 ha, vyhlášeno v roce 1988, mokřadní loukv podél potoka Bělá. Společenstva ro stlin s bo­ hatě zastoupenou ostřicí, místy raše­ liništní charakter [vstav a č májový, vstavač plamatý, suchopýr úzkolistý, kosatek sibiřský, úpolín evropský aj., z živočichů ještěrka živorodá, zmije obecná, skokan hnědý a j.). Eva Smejkalová

"

10

\. f'
)

"-

_

~

\

J~./

Prostějov

V okrese Prostějov je vyhlášeno cel­ kem 16 maloplošných chráněných území o rozloze 171,7 ha. Z toho jsou 4 státní přírodní rezervace o rozloze 5,4 ha a 12 chráněných přírodních výtvorů o rozloze 166,3 ha.

,.r-/\...

květenou.

3. SPR Dolní Vinohrádky, k . Ú. Če­ chovice, výměra 0,38 ha , vyhlášeno v roce 1952, skalnatá stráň se stepní a teplomilnou květenou. 4. SPR Za Hrnčířskou, k. ú. Ohrozim, výměra 0,79 ha, vyhlá šeno v r. 1953, stepní květena, výskyt lnu žlutého. 5. CHPV Blátka, k. Ú. Vincencov, Vra­ novice, výměra 27,06 ha, vyhlášeno v roce 1985, území se zachováním ve­ getace v zemědělsky obhospodařova­ né krajině, výskyt chráněných a čás ­ tečně chráněných druhů rostlin. 6. CHPV Brus, k. Ú. Sta ř echovice , vý­ měra 65,0 ha, vyhlášeno v r. 1983 , travnatá stráň s výskytem chráně­ ných druhů. 7. CHPV Hamerská stráň, k. Ú. Hamry, výměra 0,57 ha, vyhlášeno v r. 1987, zachová ní stepní lokality s výskytem teplomilných rostlin - koniklece luč­ ního, sasanky lesní, bělozářky větev­ naté. 8. CHPV Na Kozénku, k. ú. Dzbel, výměra 2,0 ha, vyhlášeno v r. 1985, zachování poslední lokali ty sasanky lesní na Prostějovsku . 9. CHPV Pavlečkova skála, k. Ú. Hamry, výměra 0,38 ha , vyhlášeno v roce 1983, travnatá step s teplomil­ nými rostlinami. 10. CHPV Průchodnice , k. Ú. Ludmí­ rov, vým ě ra 8,1 ha, vyhlášeno v roce 1985, zachování skalního výstupu s průchody a p ř írodě blízkou s tavbou lesního porostu s četnými vzá cnými rostlinnými druhy. 11. CHPV Růžičkův lom, k . Ú. Čele­ chovice, výměra 0,6 ha, vyhlášeno v roce 1974, naleziště fauny ze střed­ ního devonu. 12. CHPV Státní lom, k. Ú. Čelecho­ vice, výměra 0,37 ha, vyhlášeno v r. 1974, n a leziště fauny ze středního de­ vonu. 13. CHPV Skřípovský mokřad, k. Ú. S křípov, výměra 2,67 ha, vyhlášeno v roce 1986, zachování rostlinného s polečenstva mokrých luk s výskyt em vzácného zeravu nejmenšího a ucho­ vání lokality pro rozmnožování obo j­

území okresu

\'

-8

"'-) -13

'"~..J'--..



J~ Hor. S~ěpanov

-.

-12""\J,­

' - - , -16

(~

1\

-ll

,...., J\ Pro~ ~ , tivanov r' c::;

14

""""-\

~

"

r'

I

'~'\..\ J ..I

,,/

VYSVĚTLIVKY

~

vodní toky silnice

o

tc::a - 3

lokality Chráněných území

Kreslila Marie Lattenbergová chráněných území prostějov­ ského okresu byla vyhlášena v po­ sledních pěti letech , kdy Prostějovští konečně přestali čekat na ochranu "shora" a začali chránit své ostrovy p ř írodních pokladů formou chr á ně­ ných přírodních výtvorů, vyhlašova­ ných okresním národním výborem. V tomto období může okres P r ostějov sloužit jako příklad cílevědomého a soustavného budování sítě chráněných úze mí. Opravdu na poslední chvíli se tak podařilo zachránit napříkla d ne­ obyčejně cenné ukázky komplexů vlhkých luk na Drahanské vrchovině, pozlacených v jarním období kv ě ty upolínu. Prostějov ští tak postupně plní jeden z úkolů okresní koncepce péče o životní p r ostředí dobudov á­ ní s ítě chráněných území. Přes zvý­ šenou aktivitu okresních orgánů v po­ sledních letech zaujímají ovšem ma­ loplošná chráněná území zatím jen 0,.22 % plochy okre su, což je méně než polovina jejich průměrn é ho po­ rlílu na území ČSR . Neznam ená to, že by na ok r ese Pro­ stějov už nebylo co chránit. Vždyť na legislativní ochranu stá le ještě če ­ kají některá území, navrhovaná již v roce 1947 J. Šmardou - Kozí hor­ ka a Křéb u Soběsuk, Vinohrád ek u Plumlova, Gavalec u Žárovic a sva­ hy nad Roudníkem [viz Veronica Většina

\

;

sídla

\ ""~

\ Irf'",-"J

\.../ 1987, Č. 1, s. 1-6). Na ochranu č e ­ kají i existující regionální biocentra , vymezená v návrhu regionálního územního systému ekologické stability krajiny Jihomoravského kraje. Jedná se o osm území s reprezentativními ukázkami různ ý ch lesních typů v re­ lativně přírodě blízkém stavu. Patří k nim lesní biocentra Nad lukami , U velké jedle, Bahno, Huškovo Před­ ní, Dzbel , Kluč, Kosíř a Vitčick ý les. Jejich ochrana je nutná i proto, že prozatím jsou lesní společenstva chrá ­ něna pouze ve dvou územích. Souča s ­ nou síť chr á něných území totiž tvo­ ř í převá ž n ě nelesní společenstva step­ ních hald nebo vlhkých luk. Velmi obtížné bude doplňováÍlÍ chy­ bějících regionálních, ale i lokálních biocenter ve východní čá s ti okresu, v zemědělsky velmi intenzívně využí­ vané nížinné krajině Prostějovské pa­ horkatiny. Objevení všech zbytků ekologicky stabilnější c h území zaslu­ hujících ochranu umožní v současné době probíhající podrobné mapování stavu krajiny. Podobně jako sousední okres Vyškov získá po dokončení té­ to akce i okres Prostějov souhrnný obraz stávajícího stavu krajiny včet­ ně vymezení dalších lokalit, které by mohly doplnit stávající neúplnou s íť chráněných územÍ. Antonín Bui!ek

25

Co

rych,l á tramvaj

přinese

Dole:

Vpravo:

Schéma

části

parku sady osvobození za Ja­

Pohled na střed Brna s parky sedmdesátých let z ptačí perspektivy. První stavba podpovrchového úseku rychlé tramvaje v Brně má vést středem parko­

hájil zi'jmy ochrany zeleně a podporuje tuto žádost řadou argumentů. ledna ze ZO čsoP Brno-venkov požádala ONV Brno I o povolení veřejného shromáždění k tomuto

divadlem. Šrafované plochy mo· hou být využity pro pěstování stromů. ostatní plochy jsou z této funkce vylouče­

vého pásu sadll osvobození mezi zastávka­

problému. Byla však

mi na nám. Rudé armády a Malinovského

ny, ať už jako zaasfaltované chodníky , nebo jako ochranné koridory inže nýrských sítí ,

bude řádně veřejně projednána a svůj po­ zadavek odvolala. Chystaná stavba je stře­

logií hloubení z povrchu by znamenalo ne­

dem

ve kterých nemohou být nové stromy a ke­ ř e vysazovány. ochrana technických děl je

jen praktickou likvidaci větší ale nepřineslo by ani žádné

smysluplných a vel­ korysých návrhí, k veřejné diskusi. Nejde

podstatně

tickým uzlovým

náčkovým

-

důslednější

než

ochrana

stromů

o tom i projekt podpovrchové

svědč í

tramvaje, jehož realizací by Brno o tento cenný park nenávratně přišlo.

nám.

vy

uskutečnění

před

tohoto

čsn

techno­

části

parků,

ulehčení

kri­

tramvajové dopra­

bodům

nádražím

záměru

a na

České.

výbor čsop v dopise z 11. ledna požaduje na odboru kultury, aby důsledně

Městský

pozornosti

očekavají

ujištěna,

brněnských

že záležitost'

občanu,

kteři

předložení

o žádnou maličkost, ale o bude určovat budoucí rozvoj budování p:lznamená žÍvot rací Brii aniL

systém, který a jehož několika gene­ města

Spanilé, zelené, zdravé Brno Platí i dnes tento titulek spisovatele Viktora Ka mila Jeř á bka, kterým nad­ še ně oslovuje naše krajské město ve s vé vzpomínkov é knížce zápisků lit e­ r á tových Mezi Litomyšlí a Brnem , vy­ d ané nakladatelem Augustou v r oce

1941?

Přehled

zeleně,

ohrožené výstavbou 1. etapy rychlé tramvaje collcova hod:wta. d o t ce!"lých poče t

!ltrow 1. 2. J. 4. 5. 6. 7. a. 9. 10 . 11.

Veveří ul.

Lenir.,.:)va ul . Janáčko vo ná!!lěst.i (0 , 53 ha ) hotel Cont:1.n~n ta l dosadb3. Sady osvobození náměstí RA (1 , 94 ha) a lej na náměstí RA nám. RA u polDl'liku (O , J ha )

nároH nám . ZB . ří jna tHda kpt . -JaroŠ!! d1v3dlo ( 2 , J6 ha) 12 . u Mahenova divadla 13. park za Domem umě ní ( 1. 64 ha 14 . JIIezl NV a hotelem Moravou. 15. před hotelem Grand. Janáčkovo

oelkeJ!

I I

oz t~!lO I hodnota reg .1.str . , v Kčs 345 24 1

" 34 44 6 1 125 B 25

1 057 776

12

4 84 1 0 24

13 6

310 276

keř"

19 2)0

46 15 2J

16

104 2. 160

108 9 327 ú l1 189 240 , 952 )07 8 Z 555 1 OJO 10 4 18 759 4 40 "!le~ 466 7 37 1 434

TeT

1)1

1 et1'Q1II. CHpY

) 40 C70 , 46 ) 544 3 i O 276

<:

"

" )8

1 0 13 456

15

47 J4S 298

208

1 8 1 O)';'

1 946 577

19

6.

8 ) 000

ř

26

ohroženo s t>::veniltC)

l ikvidace

( zařiza:'Ú

pl QC;l :::e l e nii

:Wlul.ita

"

34 5 z.t1

22

7 17 706 59 1 .330

)

1 55

108

.3 255 147

8 k el 'e k eie

189 240 57)0 82 555

1 0)0 104 22

5 665 607

75 18

"

4 805 759

22 2

5 51 900

145

'8

17 740 97 1

)62

+

21

6 993 8J)

"2

1 0 47 675

984 560 tl)

000

46 1 556 49

14 7 47 587

1 strolll CHW

A tak snad neuškodí ocitovat někte­ ré pasáže Jeřábkova literárního zo b ra­ zení, které si s dne šní skut eč nos tí už múžeme porovnat sami: · .. Pravda, naše milované Brno zrov­ na hýří zelení, jak žádné jiné město ve vlastí, ba řekněme bez nadsázky: v celé střední Evropě . . . · .. V Brně možno hod i n y b I o u­ diti ve stínu krásn ý ch (pozn. proloženo v knížce! l. pečlivě pěstěných stromů. Příkladně vyjíti z Lužánek, promenovat Kolištěm (dnes sady Osvobození), pokračovati v pro­ cházce stromovou alejí třídou Šveh­ lovou (dnes nám. Rudé armády l. item sady před divadlem na Veveří , sady před Besedním domem, odkud jest již skok na Špilberk, do této krásné osady zeleně . _ ., touto per­ lou vzorné městské správy, a již če­ kají nás další přírodní požitky ně­ kolik kroků dále v sadech Františko­ va, na jehož temeni tyčí se jako pa­ mátník zašlých časů nádherný obe­ lisk _ ..

· .. zajed' si do Husovic, Židenic, Ma­

loměřic, Žabovřesk a jinam, jinam,

všude potěšíš se alejemi stromů. Ve

Velkém Brně jsou jich desítky tisíců.

Stromy jsou vůbec láskou Brna, jsou

i jeho ctností ... a jsme vděčni jeho

správě za její péči o naše zdraví,

o naše potěšení.

Lze o ní plným právem říci: Posta­

vila si památník, trvalejší žuly.

Poznamene jme tedy jen skromně , že

ten Jeřábkův uznalý závěr je pro

dne šek ur čit ě velkým závazkem a při­

nejmenš ím v ýzvou. sim

Chystaná stavba integrovaného systé­ mu hromadné dopravy v Brně, jehož páteří má být rychl á tramvaj, př e­ sahuje svým rozsahem a dopadem vše, co se v Brně po válce dálo. Celá investice se odhaduje na 12 mi­ liard a uvažuje se, že všechny sou­ bory staveb by měly být hotovy asi tak za 60, možná i za sto let. Pro vytvoření časových měřítek považuji za nutné na tomto místě připomenout, že zhruba před čtyřiceti lety u nás doš lo ke změně společenského zříze­ ní a před sedmdesáti lety otřásla svě­ tem Velká říjnová revoluce . Před še­ desáti lety se psal rok 1929. Dovede­ me si vůbec představit, jak v té době vypadala společnost? Víme, jak teh ­ dy vypadalo naše město? Kdo v něm žil a jaké mělľ:) idé potřeby? A co pni si v roce.:_.1 9_2~ . JI!0hl.i _přeqstavo : vat o roce 1989? Jaké si dělali plány

do roku 1989? Co všechno se od t é doby událol Prognostika je užitečná a nezbytná disciplína, ale není radno ji zam ěň o­ vat s plánováním_ Národní výbor města Brna prostřed­ nictvím své investorské organizace DIO predkládá investiční záměr Brno­ rychlá tramvaj, 1. stavba diametru A. Jde o první stavbu budoucího (za šedesát, třeba i více let J systému hro­ madné dopravy v hodnotě asi 600 mi­ liónů korun, to je 5 % celkové hod­ noty. K tomu přibývá asi 250 miliónů na zvláštní vojenské objekty, které hradí ministerstvo národní obrany. Doba výstavby by byla asi 5 let. Dél­ ka navrhované stavby je 3030 metrů, z toho provizorních je 2040 metrů. Prostředky na další výstavbu, která by tomuto úseku dala jakýs takýs smysl, jsou v mlhavé nejistotě. Sta­

veniště by mimo jiné zabralo na tu­ to dobu parkovou plochu na Malinov­ ského náměstí, náměstí Rudé armá­ dy a na sadech Osvobození. Zna čná část této plochy by byla znič e na n e­ návratně_ Z hlediska dopravního by přinesla neřešitelné komplikace při výstavbě, obtížně řešiteln é problémy po výstavbě a v mnoha ohledech zhoršení působení městské hromadn é dopravy ve vztahu k cestující veřej­ nosti. Jaké důvody vedou k rozhodnutí sta ­ vět takovou stavbu? Ve zprávě k in­ vestičnímu záměru je nelze při nej­ lepší vůli nalézt, nejsou tam toti ž uvedeny. Jediné hodnocení se t ýká celého systému, tedy toho , který by začal fungovat nejdříve za 60 let. K investičnímu záměru existuje i ex­ pertíza Státní komise VTIR (ing. J. Rejzek J a expertizní stanovisko České

27

Kreslil Rostislav Pospíšil

Podzimní setkání komise pro plánování a VTIR (ing. P. Brůžek). Obě komise vydávají sta­ novisko opět pouze v šedesátileté perspektivě kompletního dopravního systému a pouze opisují hodnocení z investičního záměru, aniž by doda­ ly sVÍJj názor. Hlavní argumenty pro uskutečnění takto pojatého systému městské hro­ madné dopravy znějí (citace ze zprá­ vy k investičnímu záměru): "Přeprav­ ní práce vzroste o 73-75 %, doprav­ ní výkony v místových kilometrech stoupnou o 84-90 Ofo (ve vozových km o 26-28 %) , spotřeba měrného paliva stoupne o 19-23 %, počet pracovníků stoupne o 40,1 - 42,7 O /o, provozní náklady stoupnou o 108 až 128 Ofo , energetická výtěžnost vzroste o 59 Ofo , produktivita práce na jed­ noho pracovníka stoupne o 33 Ofo." Občané brněnští tedy mohou doufat, že za šedesát let, což je doba, kte­ rou jsme si zvykli označovat za his­ torickou epochu, jejich děti a vnou­ ča ta ušetří na jedné ce stě ze sídli š tě do stl'edu města 4 až 7 minut a za tuto naději budou žít ve m ě stě, je­ hož eentrum bude do značné části neobyvatelné. Petr Holcner

Dunaj v

Brně

Dne 20. ř l j na 1988 se ve Student klubu na Koh outov ých ko lejíc h k ona­ lo setkání s b ratislavskými ochrá n ci životního p rost řed í. Ze zamýšlenéh o promítán í di ap ozitivÍJ sešl o, k dyž by­ l a přer uš en a do dávk a e lektři ny ,a t a k se bese dova lo p ři s v í č k á c h . Dr. Hu ba a dr. Tatár z MV SZOPK v y práv ěli o táb orech o chr án c ů p ř í r od y , o u držo­ vá ní li dové ar chite ktury, o životn ím prost ř e d í Br ati sl a vy, o s t avbě G a bč í ko ­ vo-Nagymar os a dal ší ch vě cec h . Je s p odi vem, jak agilní je t ato bra ti slav­ sk á orga n izac e - je jí č l enov é se za­ bývají 111 rů zn ými t ématyl Sv ědčí to o nadš ení a ch uti por vat s e s problé­ my, což mnohým orga n i za cím ČSOP chybL Mohli jsme se seznám it s i n­ fo~ mač ními ma teriály, kter é sloven ští ko legové vydávaj í. Jedn ím z ni ch je i "D unaj - pohled na s oustavu vo d­ níc h dě l G abčíko v o- N ag ymaros o či m a oc hr a ná řů" . Mezi více n ež stovk ou p ři pomín e k, upozorn ě ní a doporu č e n í k duna jským d ílů m a uto ř i navr hu jí p ře d e v ší m: ne s t a vět stupeň Na gym a­ r os, s tup eň G a b čík ov o konci povat ja­ ko průto č ný , nikoli š pičko v ý , a za bez­ p e čit do statek vody pro ohrožen á du­ najská ramena. Základním předp o ­ kl adem je z mě na dosavadní praxe, k dy v e řejno st neb yl a o velkých pro­ jektech objektivně informována a ne­ mohla o nich rozhodovat. Karel Drozdek

28

Na víkendové setkání se do Chytá­ lek nedaleko Tišnova sjelo z celé re­ publiky skoro šedesát absolventů Let­ ní školy ochrany přírody, skvělé akce, jejíž tvůrči už sedm let pomáhají za­ čínajícím vedoucím pionýrských ochra­ nářských oddílů. Setkání připravila a zorganizovala ZO ČSOP Macháčci z Brna-Řečkovic ve spolupráci s re­ dakcí časopisu Zvonek, který vychází v brněnských Lužánkách. Už v pátek večer se vyprávělo a pro­ mítaly se diapozitivy, zaznělo několik písniček. A pak noční hra. Nikdo se neztratil a většině vytrvalých blou­ divců se nakonec podařilo rozluštit poselství nočních očí. Ale mladí pionýrští vedoucí se do Chy­ tálek nepřijeli jen pobavit. Pořadatelé jim připravili program plný praktic­ kých námětů pro činnost v oddílech, který jim měl navíc rozšířit vědomosti v oblasti pedagogiky a psychologie. Prvním hostem setkání byl psycholog PhDr. Rudolf Kohoutek, CSc., který ho­ vořil o problémových dětech, jejichž chování se z různých příčin odchyluje od obecné normy. S takovými se vět­ šina přítomných už setkala, a tak o dotazy a mnohdy kuriózní zážitky z praxe nebyla nouze. V obrovském teepee vystoupil ještě další za jímavý host - absolvent brněnské filozofické fakulty PhDr. Jiří Mrva, kter ý se za­ bývá příčinami alkoholismu a toxiko ­ manie a dílem spisovatele a publicis­ ty Jaro slava Foglara jako jedním z možných prostředkL! prevence těchto j evů.

Oddílovými kronikami , fotografiemi a dalšími u ká zkami z činnosti se p ř ed­ sta vil y b rně n s k é pion ýr ské oddíly Vl č í s t op a a Střelk a , k vi d ě ní byl i cyklus fotografií s p ř ír o dní m i nám ě ty . Plody svého sedmiletého úsilí zde u k á zali ta ké spolupořadatelé setkání, redak to­ ři č asopisu' Zvonek. Dva hosté p ř i je li na s etkání až z Pra­ hy, ab y moh li p ř edv é st své mi strov­ ství v za chá zen í s lasem a b i č e m a p r ozradit ně co o práci lid í, pro kt e­ ré byl y t yto pomůc k y běžnou živ otní p ot ře b ou .

Když s e v eč e r rozhoi'el slavnostní t á­ bor ový oh eň , za hrál na vlastní dud y ú č a stní k s etk á ní Eduard Nalezen ý, muž, který v ě noval velkou čá st svéh o života prá ci s m ládeží. V neděli dopole d ne setk ání vyvr choli­ lo. Ú častníci se j eš tě pokusili nakres­ lit podivného ž ivo č i c ha smeti š ťáka , k terý se adaptoval na současný stav životního prostředí a zabydlel se na smetišti. Jedna z účastnic na sebe prozradila , že chtěla nechat práce s dětmi, al e získala na selkání tolik náměti'l pro č innost že by prý bylo škoda je ne­ využít, a tak se do vedení oddílu pus­ tí znovu. Zbyněk Zavadil

Ekologický význam

malých vodnícH nádrží

Už několik let se pravidelně účastním biologické olympiády. V loňském i le­ tošním roce mě nejvíce zaujalo téma "Význam malých vodních nádrží v kra­ jině z hlediska druhové diverzity". Pro svá pozorování jsem si zvolil lo­ kalitu Malý rybník v zámeckém par­ ku v Čechách pod Kosířem. I když zde park tvoří přirozenou ochranu malé vodní nádrže, je rybník svá­ zán s okolní zemědělskou krajinou přítokem vody z Českého potoka i mig­ rací žiVOČich!"!, kteří pochopitelně ne­ jsou omezeni na okolí nádrže. V pri'lběhu let 1987 a 1988 bylo zjištěno na lokalitě devět druhů oboj­ živelníkÍl [čolek velký, čolek obecný, kuňka ohnivá, ropucha obecná , ropu ­ cha zelená, rosnička zelená, skokan hnědý a skokan š tíhlý), tři druhy plazi'l (užovka obojková, ještěrka obec­ ná, slepýš křehký) a patnáct druhů savcÍl. Ze savcL! jsou to čtyři druhy hmyzo­ žravců [rejsek obecný, rejsek vodní, krtek obecný a ježek východní), pět druhfl hlodavců (ondatra pižmová, hraboš polní, norník rudý, myšice k ř o­ vinná a myšice lesní) a šest druhů netopýrů (netopýr hvízdavý , netopýr večerní, netopýr dlouhouchý, netopýr vodní, netopýr řasnat ý a netopýr vel ­ kouchý). Už pouhý vý č et druhi'l zdůrazňuje vý­ znam lokality z hlediska ochrany ge­ nofondu jednotlivýc h druhů , které se často v okolní krajině nevyskytuj í vil ­ bec, nebo jen omezen ě. Dalším významn ým z ji š těním je, že druhová diverzita [ p estrost ) jednotli­ vých sk upin ž ivo č ichi'l je n a sle dované l okalitě mnohem vyšší než v okolní kr a j i n ě . Roz r fl z n ě no st ekosystému vy­ j ád ře ná vysokou d ruh ovou rozmanit os­ tí ukazuje větší sta bilitu ekosys t ému. Antonín Reiter, student I V . ro čník u g ymnázi a Prostěj o v

Skokan zelený, zástupce tzv. vodních sko. kanů, tráví většinu života ve vodě. Patří mezi ne.ivícc ohrožené oboj:i:iveln íky právě pro úbytek malých vlldních ploch a silné znečištění vodního prostředí. Foto Vít Hrabě

o

\)1(J;fi"\1 DnUnCB~ Rekonstruce ptákům nesvědčí Zámecký park ve Slavkově u Brna (o rozloze 15,37 ha) pochází z konce XVIII. století. Každého přítele přírody překvapí nejen pestrost, ale i bohat­ ství okrasných stromů a keřů cizo­ zemského původu. Od roku 1940 sle­ duji v tomto parku pravidelně výskyt hnízdění ptáků.

Za údobí 1940-80 dosáhlo osídlení ptactva nejvyšších počttl v roce 1952. Tehdy zde hnízdily i takové druhy ja­ ko holub doupiíák, dudek chocholatý , oba naše druhy žlun, pěni c e vlašská a slavíková, budníček lesní, linduška lesní, ve velkém počtu párů hnízdil

sedmihlásek hajní, ale i sýkora ko­ nebo špaček obecný. V letech 1970-75 byla provedena pře­ stavba a obnova parku. Ta se samo­ zřejmě v osídlení ptactva bezprostřed­ ně projevovala; pro zhodnocení jejích důsledků jsem však provedl přesn é zjištění všech hnízdících ptačích dru­ hů a jejich párů znovu v roce 1988. Výsledek názorně ukazují mapky. Za­ Lmco v roce 1952 hnízdilo v parku 39 ptačích druhů v 225 párech, v ro­ ce 1988 to bylo pouze 22 ptačích dru­ hů v 73 párech! I když přibyly čty­ ři nové druhy holub hřivnáč, ka­ ňadra

..

1952

.

·0

o

o

lous ušatý, budníček menší a drozd kvíčala, zmizelo jich jednadvacet. Z nich například sedmihlásků hnízdi­ lo v roce 1952 jedenáct párů. Velmi se však snížily počty hnízdících párů i u druhů, které dosud v parku hníz­ dí - u špačka obecného z 62 párů na 4, u sýkory koňadry z H na 3, u zvonohlíka zahradního ze 13 párů na 21 I když některé změny je nutno přičíst na vrub SIre]l probíhajícím změnám, je patrné, že hlavní příčinou úbytku zejména dosud běžných druhů je zm'něná přestavba parku v letech 1970-75. Zmýcení starých, nemocných nebo nevhodně vzrostlých stromů z ná ­ letů a snížení ploch souvislých keřo­ vých porostů zvláště v horní části parku mělo za následek ztrátu vhod­ ných hnízdišť a úbytek potravní na­ b idky. Závěrem lze kon 3tatovat, že uskuteč ­ něná obnova parku z hledi ska este­ tického je působivá , nutí však ochrán­ ce přírody k ekologickému zamyšlení - především nad důsledky radikál­ n'ch změn prostředí , nahrazuj ících ne ­ dostatek trvalé údržby. Evžen Pohle

Srovnání počtu hnízd v zámeckém parkU ve Slavkově II Brna před rekonstrukcí v r. 1952 a pn rekonstrukci v roce 1988. Hnízda ptáků jsou vyznačena tečkami. Kresby Yvona Lacinová

Cena

o 1988

Zdeňky

Bauerové

Redakce uděluje cenu za nejlepší ochranái'ský pi'íspěvek uveřejněný v ročníku Veroniky 1988 Mojmíru Vla ­ šínovi, a to za článek "postavíme mo­ hylu mohelenské stepi?" (s přihléd ­ nutím k ostatním článkům], kterým vyvolal rozsáhlou polemiku nad pří­ stupy k ochraně rezervací.

Pozor, inzerát! Na Českomoravské vrchovině v okre­ se Jihlava se bude ve dnech 14. až 23. 7. 1989 konat tábor ochránců pří ­ rody pro zájemce starší osmnácti let, jehož hlavní náplní je práce v pi'íro­ dě spojená s hrami a turistikou. Zá­ jemci, hlaste se do konce května na a dre:oe: Tomáš Krásenský, Svatopluka Čecha 6, 586 01 Jihlava a připište i něco o sobě.

zámecký park

ve

Slavkově

II

Brna.

Foto archív UHA Vyškov

29



Takhle snad

raději

V článku uveřejněném 5. ledna 1989 v Rovnosti pod názvem "Pro signál z Děvína" se mohli čtenáři seznámit s podivuhodným námětem Správy radiokomunikací Praha pro stavbu vysílače Mikulov "eventuálně upustit od nasazení těžkých mechanismů a výkopové práce dělat ručně". Autora článku tento nápad zaujal natolik, že slibuje plnou podporu těm, kteří "nezÍlstanou při obhajobě Pálavy jen u papírové války a nabídnou pomoc" , k níž redaktor vyzývá ochránce p ří­ rody a zejména "autory často nevy­ bíravých invektiv". (Mimochodem, ja­ ká a čí stanoviska by autor článku uvedl, pokud by měl vybrat několik konkré tních pi'íkladÍl zmíněných in­ vektiv? ) Znepokojuje mne nejen naprostá n e­ domyšlenost nápadu s brigádníky, ale předev ší m jednostranný způsob jeho prezentace, který nebezpečně připo ­ míná demagogii. Není pl'ece žádným tajemstvím, že obavy lidí o další osud nejcennější části biosférické rezerva ­ c e Pálava na území státní přírodní rezervace Děv í n jSou naprosto opráv­ n ě né , a to zejména v souvislosti s dCt sledky výstavb y a následného pro­ vozu příjezdov é komunikace napříč r ezervací až na vrchol Děvína. Roz­ p or~plné techni cké dílo, k jehož usku tečnění ma jí kromě ochranářů zás adní výhrad y mimo ji né tak é vě ­ d eč t í pracovníci n ěk olika ústavů Č S A V , č len kor es pondent E. Ha da č

ne! a další, je v Rovnosti představováno jako jediné možné a správné ř esení problému pokrytí Mikulovska televiz­ ním signálem a telefonním spojením. Samotný návrh ručního provádění vý­ kopových prací se mi proto jeví ja­ ko příklad ne s právného zaměňování formy a obsahu, matení veřejnosti polopravdami a její odvádění od pod­ staty problému. Copak krumpá če a lopaty v rukou bri g ádníků skuteč­ ně mohou nahradit těžké nákladní vozy, bagry a kompresory v p ř ípadě tak nákladné stavby? M ě li by snad chlapci a děvčata vynášet na zádech raději také veskerý stavební materiál i jednotlivé díly technologického za­ řízení?

Chci věřit tomu, že zvýšený podíl ručn í ch prací by mohl znamenat určité zmírnění škodlivých důsledků stavby vysílače pro křehké předivo zdejších uniká tních společenstev. Ni­ koliv však je jich vyloučení. Uvádě­ ním zkreslených a jednostranných názorů sotva do sáhneme žádoucí ši­ rok é veřejné informovanosti. Ta je vša k nezbytným predpokladem dův ě­ ry lidí ve správnost rozhodování li­ dos právních i stranických orgánů . A měřítkem správnosti každého zá­ važného rozhodnutí je míra celospo­ leče nského prospěchu, k jehož sta ­ n 'lva ní jsou objektivní informa ce ne ­ postradatelné. Ať už jde o vysíl ač na Děvíně či t ře ba o rychlou tra m­ va j v Brn ě. Aleš Máchal

Fotogra~ie

lRny Haluzíkové nás vracejí k prázdninám s Brontosaurem na Pálavě. Boj s akátem v rezervacích a pře· nášení obojživelníki't ze záplavové ohlasti Novomlýnských nádr ž í však nebyly jedinOU náplní práce úča :i tníkú čtyř letních tur· loňský rz

nusů.

Jediné povlovnejši misto př e d strmým stou­ panim cesty k vysílači na Děvin. V pflvod­ nich z á měr e ch inve s tora stavby vysílače mě­ la být v těchto místech zrÍzena míchárna beto nu a zilřlzení s tav e niště. Ve:e jná be :-; eda pořádaná 24. ledna M ě V SSM v Brně, které se zú č astnili oficiální zástupci všech zainteresovaných stran i sdě­ lovací prostředkY I dokázala , jak velk ý zájem věnuje v(~řejnost tomuto problému a také lO , ze rozhodnutí mů že p:ldnout a ž po do­ koncenÍ ekologické s tudie nejdříve v kv ět­ nu. 1989 . V t é to Souvislosti je zar áže jící. ja k jednostranné inf o rmace padaly o st av­ bě vy s ílače na oěvÍně den íky Ro vn o st a Rudé právo . Přestnze se v jejich redakcích sešly desítky připomínek tl odlišných názorů, pr e ­ zentovaly stavbu vysíla če pa Děví.ně ja ko jasnou nealternativní zález;tost a značně podcenily riziko naru5ení jádrového územi CHKO a biosférické rezervace Pálava. pod­ statně objektivnější zprávy otiskly k tomu­ to problému deníky Mladá front a , Svobod­ né slovo, Lidová demokracie a Brněnsk ý večerník.

Fotografie

30

Lubomíra Zelinky

-

.--::-----­

Vyzkoušejte si s

~jt0­

dětmi

Balicí biotop si děti snadno vyrobí z kusu balicího papíru o rozměrech cca 100 krát 60 cm za pomoci nejrůznějších kreslicích potřeb, lepidla, nůžek a zejména poznatků nače r ­ paných z obrázkových atlasů (Přírodou krok za krokem, Příroda ČSSR, Z naše j prírody I, II apod.). Nejprve vedoucí načrtne na balicí papír schematický nákres vybraného biotopu (průřez rybníkem, pohleď do lesa, na louku, bažinu atp.). Úkolem dětí bude do­ plnit obraz o druhy rostlin a živočichů typické právě pro příslušný biotop. Každý dostane papír formátu A6 a přehne si jej na poloviny. Vzniklou "knížečku" vy­ užije tak, že na vnější stranu nakreslí určitý organismus [podle předlohy v atla­ su) a dovnitř vepíše její název s uvedením základních údajů - u zvířat ze­ jména čím se živí, jaké má nepřátele, jak se rozmnožuje a vyvíjí. Svoje obráz­ ky si po přednesení získaných poznatků (uveden ých uvnitř) děti nalepí do patřičného místa ve schématu biotopu. Chce-li vedoucí, aby z nakreslelných živo­ čichů bylo možné v y tvořit potravní řetězce , přímo dětem zadá, které druhy si maj í připravit. Vyhne se tak případům, kdy v lese bude plno lišek a hříbků, kdežto králík a tr áva budou chybět. Hana Korvasová, kreslila Naďa Horáčková

~ .. ~~ "

~



Kreslil Rostislav Pospíšil

Pozor,

soutěž!

Před

rok em jsme vyzvali čtenáře k­ pokusu o uhní z dění čápů na uměl é podložce (Veronica 3- 4/ 88). Sout ě ž nezapadla; dvě umělé podloŽky byly skutečně postaveny. Č á pi ale celou věc zřejmě nepochopili a n ezapojili se hnízdní podložky v Bystr ici nad Pernštejnem a v Novém Dvoře u Pohořelic zůstaly prá zdné (o dal­ ších nevíme). Nicm é n ě tisícikorun a pro vítěze je p ř ipravena i na rok 1989 za stejných podmíne k jako loni: Podložka musí být instalována až v době po 1. 1. 1989 na místě, kde čápi během posledních let nehnízdili. Č a ­ pí rodina se na ní sama usadí, po­ staví si zde hnízdo a vyvede mlad é [na počtu nezál eží). Kandidáti na prémii: - oznámí r e dakCi co nejd ří ve um ís ­ tění podložky a uhnízd ě ní čápů , - zajistí fotogr afickou dokumentaci hnízda, - hnízdo budou pozorovat až do vy­ vedení prvního mláděte [termín roz­ ho d ující pro udělení prémie 1000 Kčs). I č ápi mají bytové problémy - mys­ lete na ně! Mojmír Vlašín

Strážní služba Je dnou z hlavních náplní činnosti ZO na území města Brna je přeb írá ­ ní p a tronátů nad ch r án ě nými území­ mi na z ákl ad ě smlouv y s OK NVmB a KSSPPOP v Brně. Sou čá stí u zavíra­ n ých s mluv je mimo jiné i zaji š ťov á ­ ní strážní služby zák!. orga nizac emi. V čem by vlastn ě m ě la s p o č í v at st ráž­ ní služba? ZO by mě ly pravi del nými služb ami v chr á n ě n ýc h úz emích dohlí­ žet na dodržování p ř e d p i sú o oc h r an ě přírody a životn íh o p r o s t ř e dí ze stra­ ny obyvatel, náv š těvn í k ú a orga niza cí. Sledovat vývoj úz em í z hl ediska po­ třebných ochraná řs k ý c h op a t ř ení n e­ bo zásahú . Co m a jí členové ČSOP k tomu k di s­ pozici? O autoritativnosti člen s kých prúkazú a svazov ých odznakú nehod ­ lám diskutovat. Ji s tě je t o věc názo­ ru. Z vlastní iniciativy si m ohou ZO vyrobit vlastn í průkazy do brovolných s trážců a opatřit je pověi'ením a r a ­ zítkem OK NVmB atd. ČS OP

"l.;

Jakou m a jí pravomoc členov é ČSO P výkonu strá žní služby? V podsta ­ tě žádnou . Nemohou využít žádn ých sankcí př í mo na místě - pokutová­ ní. Mohou jen upozor!'íovat, p ř esv ě d­ čovat . . . Mnohde si lidé ani n e­ mohou přečís t , co na daném území sm ě j í nebo nes mě jí. Nav š t ě vní řády c h r áněných úze mí jsou jen vzá cn ostí. Č len Č S OP múže podávat rúzná hlá ­ šení o p ř estupcích OK NVmB, KSSPPO P č i VB , a tak se sna žit o jejich postih. Ov šem pokud ne m á ani pravomo c le­ gitimovat, jak potom podávat hlá šení - n a koho? Jen vš e o b ecně. Ji s tě, hl á­ šen í p ř estupků je jedna z cest, ale m aj í profesi onální oprávn ě ní pracov­ n :ci dos ta tek č as u, aby byly p i'estupky rychle a účinně postihovány? Hovo ří se o výchovném významu stráž­ ní služby, o výchově občanú k ochra­ n ě pi'írody a životního prostředí. Ně­ k dy může tento výchovný a spekt p ři

st rážní služby sehrát ro zhodu jící roli, ale v pi'evážné většině případú je to­ mu naopak. Potom je nutno sáhnout k tvrd ším opat ř ením , al e ta n e jsou v k omp etenci och r áncú přírody. Jsou k nim oprávn€ n y profesionální org án y a org ani zac e, ale ty z ře j m ě n e maj í dost at ek k a paCit k p lněn í t o­ h oto posl án' . Jak situaci zlepšit? Za jistit autor itativ­ n í pr ůkazy a odznak y pro strá žn í sl užbu. Zajistit strážcúm pr á vo poku­ to vá n í a ce lkové zvýš ení jejich pra­ vomo ci. Zajistit jejich svědectv í v ě t ší váh u. Zajistit potřebn á proškolení do brovolných - p r ofesionálních str áž­ ců z řa d ČSOP. Naš e s polečnost dnes n ení schopna za jistit p r ofesionálními silami ochra­ nu c hr á n ě ných územ Í. Bylo by naivní se domnívat , že strážní služba vyko­ ná vaná "bezprávnými" členy ČSOP n ěco zm ě ní. Josef Martiško

31

Ochranářské kosy Třebíčsku



na

prázdninovou akcí, kterou po­ řá dá komise brontosaura při CŠV SSM UJEP, je kosení podmáčených luk na Třebí čsk u. Aby se zachovala dru­ hová skladba vzácných rostlin (vysky­ tuje se zde na,příklad vachta trOjlistá nebo rozchodník huňat ý ), je t ře ba lou­ ky pravidelně sekat. Hrutovská louka je mokrá, místy se vyskytuje i ra še: liník. U rbánkův palouk je trochu SUŠŠ1, ale mechanizace se zde téměř nedá použít, takže zbývá pouze ruční ko­ sení. A tak ve dnech 26,-31. červen­ ce velmi časně ráno vych áze li účast­ níci z lesovny na Chaloupkách a mí­ řili na louku, V nerovném terénu, za asistence přítulného bodavého hmyzu, se vytrvale o háněli kosou a čvachtali v holínkách zkušení sekáči i napros­ tí začáteční ci. Během roku se o louky starají pion ý­ ři z Kněžic, Jsou zde pokusné čtver­ ce, které zůstávají nedotčeny , a je tu tedy možno dlouhodobě sl edovat vývoj rostlin stva. Pionýři sklízejí po kosenou trávu, která se pouze z čás­ ti hodí jako krmivo pro dobytek a ta· ké se tak využívá, Navštívili nás ochránci přírody z NSR, ktetí se zabývají podobnou činností. Zahráli jsme si různé hry , slavnostně vypustili námi vlastnoru č n ě vyrobený horkovzdu šný balón a obzvláštnímu úspě c hu se těšily country tance, P říš­ tí rok budeme v práci pokračovat. -zušTradiční

Vyvěšování

se v

Brně .

ptačí

v

hnízdních budek v Jiráskově le· Foto losef Martíško

budky

lese

Jiráskově

ZD 5a Pálava zaměřila svou činnost mim o jiné i na oblast Jir ás kova lesa. Provád í zde ornitologická pozorování a vyvěšování umělých hnízd išť re sp. hnízdn íc h budek pro ptactvo. , V Jiráskově lese a na přilehlé Kraví hol'e včetně nejbližší zástavby bylo zjištěno kolem 40 hnízd íc' ch ptačích druhů. Hn íz dí tu strakapoud velký, žluna zelená, krutihlav obecný, hřiv­ n áč obecný, poštolka obecná, pěvuška modrá, lejsek šedý a bělokrký, sedmi­ hlásek hajní, mlynařík dlouhoo casý, brhlik lesní, š oupálek dlouhoprstý, chocholou š obecný, babka lesk ohla­ vá, konopka obecná , dlask tlustozo­ bý, všec hny tři druhy budn'čků a řa­ da dal šíc h, V zimě se tu můžeme pravidelně set­ kat i s mnoha zimujícími druhy ­ hýl obecný, sojka obecná, jíkavec se­ verní, králíček obecný, krahujec obec­ ný a další. Zajímavá jsou hnízdní po zorování krahujce obecného z jara 1988,

V lese hnízdí celá řada druhů obýva­

jících dutiny. Těchto hnízdních pří­

ležitostí zde postupně ubývá, a proto

jsme se rozhodli pro vyvěšování hnízd­

ních budek.

V zimě 1987-88 jsme vyv ě sili v le­ se 30 hnízdních budek trojího typu - špaček, koňadra a modřinka, Dvě hnízdní budky byly ještě do začátku hnízdění zničeny lidmi. Celkově zahnízdilo v budkách 16 pá­ rů koňader a 6 párů modřinek. Vyvěšování budek se kromě členů ZD zúčastnilo i několik pionýrů. V zimě 1988-89 chceme počet hnízdních bu­ dek v lese minimálně zdvojnásobit na cca 60 kusů. Josef Martiško

.32

Skole na oplátku (botanická zahrada do kapsy) Nastal červ e n, Za oknem na modré

obloze svítí sluníčko, Učivo je dobrá­

no, klasifikace uzavřena, Nestálo by

právě teď za to, oplatit soudružce uči ­

telce t ří dní její ochotu ke spolupráci

s pionýry po celý rok?

Pokud bude mít škola zájem, můžeme

pro děti připravit výlet do "oddílové

botanické zahrady", spojený s bese­

dou na téma ochrana přírody, Stačí

k tomu tužka, papír, špejle a bota­

nický klíč.

Na schůzce si vyhlédneme místo po­

blíž školy, kde kvete co nejvíc dru­

hů rostlin. Stačí nekosený trávník v parku nebo okolo chodníku. Den pře­ dem se sem s· oddílem vydáme a určí­ me co nejv íc kvetoucích rostlin, Je­ jich jména včetně latinského názvu nap' šeme na kartičky. V den "D" za­ pícháme kartičky se jmény k přísluš­ ným rostlinám a pak už stačí jen po­ zvat soudružku učitelku a spolužáky na exkurzi do botanické zahrady na­ šeho oddílu. A když si dáte práci s namalováním vstupenek, můžete vy­ bírat vstupné, třeba starý papír. HAL

Kosudu

Zhořské mokřiny

Ve druhém čísle loňského ročníku Ve­ roniky jsme se dočetli o sporu, který vyvolal záměr výstavby sedimentační nádrže v Zálesné Zhoři na okrese Brno-venkov. Sedimentační nádrž má být součástí čistírny odpadních vod pro motel a motoresty u Devíti křížů na dálnici Brno-Praha, Vybudováním nádrže by byla ohrožena existence c hráněného přírodního výtvoru "Zhoř­ ská mokřina", jednoho ze dvou po­ sledních nalezišť vstavače májového na okrese Brno-venkova vůbec v šir­ ším brněnském okolí. Na základě zku­ šeností orgánů ochrany p říro dy s ja­ koukoli investiční výstavbou znamena­ jící zásah do přírodního prostředí, ne­ bylo možno přistoupit na kompromis ani na sliby a představy projektanta o zajištění ochrany území během stav­ by. Jak ýkoliv zásah do vodního režimu tohoto mokřadního biotopu včetně je­ ho ochranného pásma by znamenal jeho naprostý zánik, Po zvážení všech pro a proti, jež byly na četných a vleklých jednáních kolem výstavby nádrže vzn ese ny, rozhodl nejvyš ší or­ gán státní ochrany přírody - minis­ terstvo kultury ČSR a vydal dne 12. září 1988 rozhodnutí, jímž se výstavba sedimentační nádrže nepovoluje. V roz­ hodnutí jSou podrobně rozebrány dů­ VOdy, proč se k výstavbě nemůže vý­ jimka udělit a v závěru jsou navrže­ na tři alternativní řešení o situování stavby do jiných prostor v okolí, kde by stavba neohrozila žádné ekologic­ ké aspekty přírodního: prostředí, Tentokrát to tedy "vyhrály vstavače" , takže ochránCi přírody a botanikové mohou být spokojeni. Avšak za jakou cenu, to je zatím dalším otazníkem, neboť pi'áním nejen ekologů a ochrán­ ců životního pros t ře dí, ale i ochrán ců přírody a botaniků je, aby vybudova­ ná čistírna odpadních vod na Devíti křížích svoji funkci skutečně plnila, Jindřich Šmiták

Tiska řs ký šotek se někdy bohužel ne­ vyhne ani našemu časopisu. V lo ň ­ ském dvojčísle 3-4 vnikl do stránek Veroniky několikrát. "Příliš jsem si hrál se slovy" -:: n:ěl znít první řádek, který nedopatremm vypadl ve vzpomínce básníka Karla Kapouna na str, Sl. Autorem článku Pražská radiála ver­ sus příroda je doc, RNDr. Miroslav Smejkal, CSc, (str. 39 J. Ke zkomolení citátu z knihy Míly Pa­ ši došlo bohužel i ve fejetonu Jiřího Poláčka O pasekách na straně 45, U kresby pestrokřídlece podražcové­ ho na str, 11 vypadlo jméno autora Jakuba Fettera, U "Expedic e Kňava" na str, 64 jsme omylem zařadili jiné fotografie, Všem autorům se omlouváme.