Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Oddělení celoživotního vzdělávání
Závěrečná práce
Vnější evaluace - jeden ze zdrojů pro sestavení koncepce dalšího rozvoje školy
Vypracoval: PhDr. Zuzana Sniegoňová Vedoucí práce: Mgr. Renata Jandová
České Budějovice 2016
Prohlášení Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.
V Českých Budějovicích dne 1. prosince 2016
PhDr. Zuzana Sniegoňová
Anotace Tématem závěrečné práce je vnější evaluace jako jeden ze zdrojů pro sestavení koncepce dalšího rozvoje školy. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část obsahuje 4 kapitoly, které vychází z odborné literatury k daným tématům, jimiž jsou pojmy koncepce dalšího rozvoje, evaluace, rodina a škola, komunikace a málotřídní vzdělávání. Praktická část analyzuje a vyhodnocuje situaci na konkrétní škole za období jednoho školního roku z pohledu ředitelky školy a následně využitím dotazníkové metody z pohledu rodičů. Výsledky získaných odpovědí od rodičů poslouží jako podpora při nastavení cesty dalšího rozvoje školy i zpětná vazba pro zřizovatele a pedagogické pracovníky školy ZŠ a MŠ Prace.
Klíčová slova: koncepce dalšího rozvoje, málotřídní škola, komunikace školy a rodiny, evaluace.
Abstract The theme of the final thesis is an external evaluation as one of the sources for the compilation of concept for further development of the school. The work is divided into theoretical and practical part. The theoretical part contains four chapters, which come from the specialized literature on given topics, in which are these terms: the concept for further development, evaluation, family and school, communication and small school education. The practical part analyzes and evaluates the situation at a particular school for a period of one school year, from the perspective of the headmistress and then using the questionnaire method from a parent's point of view. Results obtained from parents will be used as a support in setting direction for the further development of the school as well as the feedback for founder and educational staff of elementary school and kindergarten Prace.
Keywords:
concept for further development, the small schools, communication of
schools and families, evaluation.
Poděkování Děkuji paní Mgr. Renatě Jandové za ochotu, inspiraci a metodickou pomoc při zpracování mé závěrečné práce.
Obsah Teoretická část ............................................................................................................. 9 1
2
3
4
Základní pojmy – koncepce dalšího rozvoje ..................................................... 9 1.1
Podstata koncepce dalšího rozvoje ........................................................... 9
1.2
Konstrukce koncepce dalšího rozvoje ..................................................... 10
1.3
Součásti koncepce dalšího rozvoje .......................................................... 10
Základní pojmy – evaluace .............................................................................. 11 2.1
Vysvětlení pojmů hodnocení, evaluace ................................................... 11
2.2
Evaluace vnější a vnitřní .......................................................................... 12
2.2.1
Vnitřní evaluace ............................................................................... 13
2.2.2
Vnější evaluace ................................................................................. 13
Základní pojmy – rodina a škola, komunikace ................................................ 15 3.1
Komunikace mezi rodinou a školou......................................................... 15
3.2
Hlavní zásady komunikace....................................................................... 16
3.3
Pravidla pro spolupráci mezi školou a rodinou ....................................... 17
3.4
Zapojení rodičů do života školy ............................................................... 18
Základní pojmy – málotřídní škola .................................................................. 19 4.1
Historie málotřídního vzdělávání ............................................................ 19
4.2
Současnost málotřídního vzdělávání ....................................................... 20
4.3
Specifika málotřídního vzdělávání ........................................................... 20
Praktická část ............................................................................................................. 21 5
Představení ZŠ a MŠ Prace .............................................................................. 21 5.1
Závěr a priority nejen okamžitého stavu: ................................................ 22
5.2
Použitá výzkumná metoda – dotazník..................................................... 27
5.3
Výzkumný vzorek ..................................................................................... 28
5.4
Sestavení předpokladů ............................................................................ 28
5.5
Vyhodnocení jednotlivých otázek dotazníku........................................... 29
5.6
Závěrečné shrnutí dotazníkového šetření ............................................... 46
5.7
Srovnání výsledků .................................................................................... 47
Závěr .......................................................................................................................... 50 Seznam použitých zdrojů ........................................................................................... 52 Přílohy ........................................................................................................................ 53
Úvod Se zavedením právně závazných dokumentů – Rámcových vzdělávacích programů – byly vzdělávacím institucím posíleny jejich kompetence a svoboda při tvorbě vlastních dokumentů – školních vzdělávacích programů. Současně však vznikla i odpovědnost především za kvalitu poskytovaného vzdělávání a nově povinnost toto kontrolovat.
Jedním z nástrojů ke zkvalitňování práce a činnosti škol je zpětná vazba v podobě hodnocení a vlastního hodnocení školy. Získané výsledky takového hodnocení přináší odpovědi na otázky, zda je prováděný postup správný, nebo jakým způsobem je třeba jej posunout a jsou výchozím bodem právě pro stanovování plánu dalšího rozvoje školy a jejich střednědobých a dlouhodobých cílů.
Teoretická část předkládané závěrečné práce se zabývá hodnocením práce školy pouze z vnějšího pohledu a poslouží k následnému stanovení co nejlepšího postupu dalšího směřování školy. Bude jistě i přínosem pro následné vlastní hodnocení školy jejími zaměstnanci v příštím školním roce.
Předkládaná práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou.
Teoretická část vymezuje ve čtyřech krátkých kapitolách základní údaje a pojmy.
Úvodní kapitola rozebírá podstatu koncepce dalšího rozvoje obecně, vymezuje jednotlivé oblasti a její nedílné součásti.
Druhá kapitola se věnuje pojmům hodnocení, evaluace a autoevaluace na obecné úrovni, vysvětluje jejich význam pro další práci školy a také zakotvení v současné platné školské legislativě.
Třetí kapitola je věnována pojmům málotřídní škola a specifika práce v podmínkách málotřídního vzdělávání.
V poslední, čtvrté části se hovoří o komunikaci a spolupráci školy s rodinou.
Praktická část představuje konkrétní školu Základní školu a Mateřskou školu Prace, analyzuje výchozí stav na začátku uplynulého školního roku 2015/16 a hodnotí posun v práci za období jednoho školního roku z pohledu vnějšího, z pohledu rodičů dětí a žáků školy.
Získané údaje z praktického šetření budou použita při tvorbě koncepce dalšího rozvoje školy pro období let 2017 – 2020.
Teoretická část 1
Základní pojmy – koncepce dalšího rozvoje
1.1 Podstata koncepce dalšího rozvoje Plán dalšího rozvoje je nezbytným materiálem každého manažera, který chce zachovat současný stav a během dalšího, předem určeného období jej dále zkvalitňovat a posouvat kupředu. Je nejvýraznějším konstrukčním dokumentem a vyjádřením manažerského záměru, zásadně ovlivňující perspektivu organizace. Stejně tak je tomu u koncepce dalšího rozvoje školy.
Základem každé vědomé lidské práce, která má vést k nějakému výsledku, je plánování. Dobrý plán vyloučí neefektivní postupy a navrhne nejlepší metody ke splnění vytýčených střednědobých i dlouhodobých cílů.
K nastavení dobrého plánu je nutno splnit několik podmínek: •
Mít nějakou vizi, představu o úspěšné budoucnosti.
•
Umět si odpovědět na základní otázky typu:
•
-
Kde jsem nyní?
-
Kam se chci dostat?
-
Jak se tam dostanu co nejlépe?
Umět objektivně zhodnotit slabé i silné stránky
Pokud si na uvedené otázky odpovíme, lze na základě výsledků stanovit optimální cestu k pozitivní budoucnosti organizace. Nejčastější model koncepce dalšího rozvoje se provádí v horizontu 3 – 5 let a každoročně se ještě rozpracovává podrobně do ročních plánů, které jsou orientovány především na zajištění kvality výchovně vzdělávacího procesu pro žáky.
9
Zpracovaný materiál musí být jasný, srozumitelný a konkrétní, vycházející z podmínek, potřeb a možností každé školy.
Základními předpoklady jeho konstrukce je předchozí získání informací o současném stavu školy, o jejím vnějším a vnitřním prostředí a analýza zjištěného stavu, která umožní stanovení reálně splnitelných cílů.
1.2 Konstrukce koncepce dalšího rozvoje Je zaměřena na všechny oblasti a části života školy: •
pedagogická část
•
materiálně technická část
•
personální část
•
ekonomická část
•
oblast řízení a organizace
1.3 Součásti koncepce dalšího rozvoje •
Plán dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.
(vyplývá ze zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a jeho prioritou je prohlubování kompetencí pedagogů, vedoucích k rozvoji kvality vyučování). •
Plán kontrolní a hospitační činnosti.
(koncepční řízení zpětné vazby a zajišťuje ji zejména ředitel). •
Roční plán školy.
(podrobněji
rozpracované
koncepční
myšlenky
pro
daný
školní
rok
v jednotlivých oblastech).
Na základě evaluace (hodnocení, zhodnocení) všech získaných poznatků a výsledků je možno dále postupovat při sestavení materiálu rozvoje pro další období.
10
2
Základní pojmy – evaluace
2.1 Vysvětlení pojmů hodnocení, evaluace Význam slova hodnocení „ znamená konstatování skutečnosti, určování pozitivního nebo negativního významu předmětu, jevu nebo činnosti“ (Bečvářová, 2003, s. 112).
Podle Čábalové je školní hodnocení specifickým případem hodnocení, které se školy týká, má vztah k její výuce i jejím aktérům a je ve své podstatě systematické (Čábalová, 2011).
„Evaluace a hodnocení mohou být chápána jako synonyma. Hodnocení (vlastní hodnocení) je vhodné používat zejména ve vztahu k dítěti a pedagogovi, evaluaci (autoevaluaci) používáme ve vztahu ke vzdělávacímu procesu, podmínkám, školnímu vzdělávacímu programu a dalším oblastem“ (Bečvářová, 2010, s. 76).
Najdeme-li si příslušný termín v Pedagogickém slovníku, dozvíme se, že odkazuje význam hesla hodnocení na termín pedagogická evaluace. „Termínem pedagogická evaluace (educational evaluation, assessment) se označuje relativně nová disciplína pedagogiky, jež se zabývá hodnocením jevů edukační reality. Tyto jevy mají různorodou povahu, a tudíž i pedagogickou evaluaci reprezentuje dost rozsáhlý repertoár toho, co je podrobováno hodnotícím analýzám“ (Průcha, 2010, s. 124).
Bečvářová (2003, s. 112) dále evaluaci definuje jako „proces systematického shromažďování informací a analýzy informací podle předem stanovených kritérií za účelem dalšího rozhodování“.
Pod pojmem autoevaluace (vlastní hodnocení) bývá vnímáno také „hodnocení dosažených cílů a obsahů vzdělávání samotnou školou za účelem zajištění kvality vzdělávacího programu školy“ (Vališová, Kasíková a kol., 2007, s. 110).
11
Pro potřeby této práce vycházím ze slovníčku použitých výrazů RVP ZV, kde se mimo jiné uvádí, že autoevaluace školy slouží k systematickému posuzování činnosti školy, které je plánované ve Školním vzdělávacím programu a jehož výsledky jsou jedním z východisek pro další zkvalitňování práce školy pro následná období.
Právně závazný legislativní rámec tvoří školský zákon (Zákon o předškolním, základním, středním a vyšším odborném vzdělávání č. 561/2004 Sb. a vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy), která byla doplněna Sdělením MŠMT k provádění vlastního hodnocení č. j. 19229/2006 -20 (Bečvářová, 2010).
Školský zákon, který stanovuje povinnost hodnocení škol, školských zařízení a vzdělávací soustavy v § 12 uvádí, že hodnocení školy se uskutečňuje jako vlastní hodnocení školy, které je dále východiskem pro zpracování výroční zprávy školy a hodnocení českou školní inspekcí (ČŠI). Také se v textu uvádí, že hodnocení školy může provádět také zřizovatel školy podle předem zveřejněných kritérií (Zákon o předškolním, základním, středním a vyšším odborném vzdělávání č. 561/2004 Sb.).
Zmiňovaná vyhláška č. 15/2005 Sb., (Vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy) v § 8 specifikuje zaměření a hlavní oblasti vlastního hodnocení školy. Dále v § 9 stanoví závazná pravidla a termíny provádění vlastního hodnocení školy.
Další z materiálů, dotýkajících se vlastního hodnocení škol, je Vyhláška č.225/2009 Sb., jež se v § 9 zabývá termíny zpracování vlastního hodnocení a ustanovuje zde maximálně tříletý cyklus. Zmíněná vyhláška byla doplněna Sdělením k termínům vlastního hodnocení školy č. j. 19577/2009 -20 (Bečvářová, 2010).
2.2 Evaluace vnější a vnitřní
12
Termíny – vnější (externí) hodnocení, které provádí podle pravidel daných ve Školském zákoně (v paragrafu 173 a paragrafu 174) Česká školní inspekce a interní (vnitřní) používá například Bečvářová (Bečvářová, 2010).
Evaluaci ve spojitosti se školou lze tedy rozlišovat z hlediska těch, kteří ji provádějí. A každé hledisko s sebou nese určité výhody i omezení.
2.2.1 Vnitřní evaluace Provádí ji sama škola jako autoevaluaci a jedním z častých nástrojů pro zjištění informací je anketa pro rodiče, organizovaná školou (Bečvářová, 2010). „Vnitřní evaluace školy spočívá v systematicky připraveném vyhodnocení výchovně vzdělávacích, řídících i organizačních procesů přímo pracovníky určité školy. Výsledky autoevaluace slouží jako zpětná vazba pro zlepšení činnosti školy. (Průcha, Koťátková, 2013).
2.2.2 Vnější evaluace Provádí ji orgány inspekce (ČŠI), hygiena, zřizovatel, rodiče pomocí ankety, kterou vytvořili z vlastní iniciativy, případně jiné agentury na základě národních srovnávacích zkoušek, instituce zaměřené na evaluaci kurikula a další. Česká školní inspekce, která provádí nejčastěji vnější kontrolu na školách, hodnotí zejména vlastní průběh a výsledky vzdělávání, personální podmínky, materiálně technické zabezpečení škol a jejich celkové hospodaření (Vališová, Kasíková a kol., 2007).
Vnitřní evaluace má kvalitu práce v prvé řadě zlepšovat a až následně prokazovat, naopak evaluace vnější prioritně kvalitu prokazuje a díky ní posléze zlepšuje. Vnější a vnitřní hodnocení (evaluace) se vzájemně nevylučují, naopak provádění hodnocení z obou pohledů poskytuje školám dostatečně relevantní a komplexní zpětnou vazbu na jejich práci.
13
Evaluaci můžeme rozlišovat i z hlediska evaluátorů či z hlediska interpretace výsledků na evaluaci (hodnocení) normativní (srovnávání s jinými institucemi) a kriteriální (srovnávání s předem stanovenou normou).
Evaluaci, nebo-li hodnocení lze tedy chápat jako
systematický proces,
který je zacílen na zjišťování, určování a posuzování sledovaných hodnot a dopadu určité činnosti. Výsledná zjištění slouží nejen k udržení současného stavu, ale především pro vytýčení cílů, vedoucích k nastavení optimálního směru práce školy pro další období.
14
3
Základní pojmy – rodina a škola, komunikace
Škola i rodina jsou dvě instituce, které se podílí na výchově a vzdělávání a obě mají v tomto procesu svoji funkci, i když některé z nich se vzájemně prolínají a ovlivňují.
Škola hraje v našich životech určitě zásadní roli. Podílí se na naší výchově a vzdělávání, pomáhá nám formovat názory a postoje, utváří pohled na svět, je naším prvním pracovním procesem. Je velmi důležité, aby škola i rodina měly na mysli stejný cíl – dobrou výchovu a kvalitní vzdělání, umožňující mladým lidem obstát na trhu práce a vytvořit předpoklady správného fungování v životě.
Spolupráce školy i rodiny je v procesu dosahování zmiňovaných cílů velmi důležitá. Každý rodič si přeje, aby jeho dítě chodilo rádo do školy, bylo v ní spokojené, učení ho bavilo a šlo mu. Rodiče by se proto měli při výběru školy pro své dítě rozhodovat na základě více pohledů – rozhodující je nejen kvalita vzdělávacího programu školy, pedagogického sboru, mimoškolní aktivity a zájmové kroužky školy, zapojení školy do projektů, ale také dostupnost školy, její klima, přístup učitelů k dětem, vztah školy k rodičům, formy komunikace a vzájemné spolupráce.
3.1 Komunikace mezi rodinou a školou Termín komunikace vysvětluje Pedagogický slovník takto: „komunikace je sdělování, dorozumívání.
Z pedagogického
hlediska
je
důležitá
sociální
komunikace,
tj. sdělování a dorozumívání mezi lidmi. Sociální komunikace vytváří základní souvislosti mezi hlavními stránkami sociálního styku lidí, mezi činnostmi a společenskými vztahy“. Lit: Janoušek, J. a kol: ( Průcha,J., Walterová, E., Mareš, J., Pedagogický slovník, Praha: Portál, 1998) Hlavní cíle komunikace můžeme formulovat například takto: •
Předat určitou informaci druhé straně.
•
Zjistit určitou informaci od druhé strany.
15
•
Vzájemně se domluvit na předání informací.
•
Přesvědčit se o získané /poskytované informaci.
•
Navázat vzájemný kontakt.
Jedná se o obecná pravidla, platící i pro komunikaci mezi školou a rodinou. Učitel komunikuje s rodičem – předává mu informace o vývoji a pokrocích dítěte při vzdělávání, rodič předává informace učiteli, potřebné k dosažení správného působení na dítě. Jedná se vzájemnou o spolupráci, jejímž výsledkem je zvolení těch nejlepších metod pro všestranný rozvoj dítěte.
Je důležité využít rodiče jako spojence při výchově a vzdělávání, vzájemné napětí, konflikty a nedůvěra poznamenají především dítě. Proto jak škole, tak i rodičům by mělo záležet na otevřené, přátelské a efektivní komunikaci.
3.2 Hlavní zásady komunikace Při komunikaci s rodičem musí pedagog dodržet některé důležité zásady: •
Informovat rodiče vždy jasně a srozumitelně.
•
Zaměřit se na konkrétní problém, poradit, snažit se společně najít řešení.
•
Brát rodiče jako partnery se stejným zájmem, nepodlehnout tlakům z jejich strany.
•
Dokázat obhájit svůj postoj, kompetentnost a odbornost.
•
Nebát se konstruktivní kritiky ze strany rodičů, umět s ní pracovat.
•
Přiznat svou případnou chybu.
•
Nezapomenout žáka pochválit.
Při své práci učitelé komunikují s různými typy osobností rodičů. V práci Pavlíny Hlaváčové (Školní poradenství v praxi 6/15, článek Komunikace s rodiči ve školním prostředí) najdeme rozdělení rodičů do několika skupin:
16
•
Rodič, který se příliš zapojuje do chodu školy, pochybuje o kompetenci učitelů, na všechno má jasný názor, často si stěžuje – s tímto rodičem je komunikace i spolupráce nejvíce náročná, je třeba ho nejprve přesvědčit, že učitel je plně kompetentní, jedná plně v zájmu dítěte a není proto důvod ke stížnostem.
•
Rodič, kterého z různých důvodů výsledky dítěte ani dění ve škole nezajímá – toho je nutno nejprve motivovat k návštěvě školy a přesvědčit o nutnosti spolupráce a projevení zájmu o školu.
•
Aktivní rodič, který projevuje svůj zájem o vzdělávací proces nad rámec, vyžaduje schůzky i mimo oficiální termíny, zajímá ho vlastní vyučovací proces a jeho skladba, má o vzdělávání opravdový zájem – tohoto zájmu je třeba využít a vyjít mu vstříc.
•
Rodič se záporným vztahem ke škole, který hodnoty školy jako instituce neuznává a své názory přenáší na dítě – jedna z cest řešení je zkusit navrhnut konzultaci s jiným odborníkem na vzdělávání, který by záporné postoje rodičů zmírnil alespoň do sice obtížné, ale nějaké spolupráce v zájmu dítěte.
•
Rodič, nacházející se v nějaké těžké životní situaci (zdravotní, pracovní, osobní problémy, rozvod, úmrtí blízké osoby..) a který nemá na školu a dítě čas, v tomto případě je důležité zvolit empatický laskavý přístup, aby bylo navázání spolupráce možné.
3.3 Pravidla pro spolupráci mezi školou a rodinou Pokud má být spolupráce efektivní, otevřená a úspěšná, je nutno dodržet určitá pravidla: •
Vztah učitel – rodič je rovnoprávný.
•
Jsme partneři.
•
Respektujeme se.
•
Důvěřujeme si.
•
Chceme vzájemně spolupracovat. 17
•
Ke spolupráci máme pozitivní přístup, oceníme zpětnou vazbu.
•
Jsme profesionálové, umíme naslouchat.
•
Jsme asertivní, umíme správně argumentovat.
Učitel musí dát rodičům možnost vyjádřit názor, vyslechnout je, nechat vysvětlit jejich úhel pohledu, případně zhodnotit situaci. Svým přístupem a chováním pak mnohdy může i zmírnit případné napětí, úsměv a klidné jednání pomohou často ke změnám názorů a dogmatických závěrů.
3.4 Zapojení rodičů do života školy Pokud se škole podaří vtáhnout rodiče do života a dění školy, je to v drtivé většině případů prospěšné oběma stranám, dojde i ke zlepšení vzájemných vztahů mezi rodinou a školou.
Způsobů, jak zapojení rodičů dosáhnout, je mnoho. Vždy záleží na konkrétních podmínkách a možnostech školy. Ale škola je tou, která možnosti vytváří a nabízí, ukazuje, že společně strávený čas rodičů s dětmi posílí i jejich vzájemný vztah novými zážitky, které jsou v dnešní uspěchané době čím dál vzácnější. A na rodičích je, aby si volnou chvíli na dítě našli a ukázali jim, jak je pro ně společná chvíle důležitá.
Společné aktivity školy jsou vždy v zájmu obou stran (školy i rodiny) konány v termínech, které zapojení rodičů umožňují. Neformální kontakt mezi školou a rodinou posiluje nenásilnou formu, jak rodiče do života školy přivést a zejména pro menší školy s malotřídní výukou, mnohými rodiči nepochopenou a odsuzující, je existenčně důležitá.
18
4
Základní pojmy – málotřídní škola
Málotřídní škola je školou, ve které se společně v jedné třídě vzdělávají žáci různých, nejméně dvou věkových skupin.
Pedagogický slovník definuje termín málotřídní školy takto: „Škola, v níž jsou žáci 1. stupně základní školy vyučování ve spojených třídách, zpravidla ve venkovských lokalitách. Existuje jako jednotřídní škola, dvoutřídní, ev. trojtřídní“. (Průcha,J., Walterová, E., Mareš, J., Pedagogický slovník, Praha: Portál, 1998)
4.1 Historie málotřídního vzdělávání Společně vyučovat v jedné třídě několik věkových skupin dětí byl od počátku vzniku základní charakteristický rys vesnických škol, zejména v malých obcích. Tato skutečnost přetrvává i v dnešní době zejména tam, kde nedostatečný počet dětí neumožňuje zřizovat samostatné třídy pro každý z pěti ročníků 1. stupně základní školy.
Otázky typu zřídit, zachovat či zrušit málotřídní školy není nijak nová, objevuje se periodicky vždy v souvislosti s plány prosazení nějaké reformy školského systému.
Poprvé se objevily úvahy o zachování či zrušení málotřídních škol ve třicátých letech dvacátého století, ale faktické rušení nastalo až v době pozdější, po nástupu komunismu, kdy bylo vysvětlováno neefektivním a drahým provozem.
Rušení málotřídních škol v komunistické době s sebou přineslo mnoho nepříznivých důsledků (rušení málotřídních škol bylo plošné a při rušení těchto škol se nepřihlíželo k potřebám malých obcí), ke kterým musela nakonec zaujmout postoj i vláda ČSSR, která oficiálně konstatovala, že rušení málotřídních škol bylo neuváženým krokem. Bylo sice zastaveno, ale navrácení do původní podoby bylo však již nereálné. (Valachová, 2001).
19
Po začátku devadesátých let dvacátého století se v rámci reformních snah našeho školského systému znovu zvedla vlna zájmu i o málotřídní školy, které v podvědomí národa tehdejší doby existovaly coby symbol demokracie a tradic, zničených komunistickým režimem. (Valachová, 2001).
4.2 Současnost málotřídního vzdělávání Zájem
o
málotřídní
vzdělávání
podpořily výzkumy
a
srovnávací
studie
v západoevropských zemích na přelomu dvacátého a jednadvacátého století. Vyučování ve věkově smíšených skupinách je považováno za alternativu, při které se uplatňuje princip otevřené třídy. Vyzdvihují se i funkce další – takový typ vzdělávání podporuje a rozvíjí žádoucí kooperaci mezi žáky, nenásilně rozvíjí osobnostní vlastnosti, jako je empatie a sounáležitost, umožňuje učení se přirozenou nápodobou mladších od starších, učí je samostatnosti a flexibilitě. Školy jsou často kulturním a společenským centrem obce, což pozitivně přispívá k identitě místních obyvatel, (Průcha, 2001).
4.3 Specifika málotřídního vzdělávání •
Jelikož počet žáků ve třídě je malý, má vyučující možnost věnovat se jednotlivým žákům individuálně a žákům je dáno ve výuce více prostoru, mohou se více projevit.
•
Vyučování v málotřídní škole vede žáky ke kooperaci.
•
Umožňuje učení se mladších dětí od starších.
•
Mezi dětmi panuje větší pocit sounáležitosti, a to jak ve třídě, tak i e škole.
•
Vztahy v učitelském kolektivu bývají otevřenější a hlubší ve srovnání s klasickou školou.
•
Učitelé znají všechny žáky i jejich rodinné zázemí.
•
V málotřídních školách učitelé obvykle více spolupracují s rodiči žáků.
•
Příprava na výuku v málotřídní škole a také její realizace klade na učitele vysoké nároky (Emmerová, 2000).
20
Praktická část 5
Představení ZŠ a MŠ Prace
Za jeden ze základních dokumentů každé školy je bezesporu považován plán dalšího rozvoje školy. Neměl by být pouze formální záležitostí, ale živým důležitým nástrojem při řízení.
Proto když jsem přemýšlela nad zadáním své závěrečné práce, hledisko hodnocení jako východiska a zdroje pro další plánování a vizi školy mi přišlo v mé pozici velmi vhodné.
Základní škola Prace, kde působím již rok ve funkci ředitelky školy, je málotřídní škola, která poskytuje základní vzdělávání žákům na prvním stupni. V roce 2015/16 zde bylo 22 žáků rozdělených do dvou tříd. V první třídě byli spojeni čtyři žáci prvního postupného ročníku s osmi žáky ročníku druhého, ve druhé třídě byli čtyři žáci ročníku třetího a šest žáků v ročníku čtvrtém. Pátý postupný ročník v uvedeném školním roce na škole nebyl, protože vlivem nesouhlasu rodičů s politikou školy se jeden ročník v minulých letech vůbec neotevřel a s následky se škola vyrovnávala až do června roku 2016.
Doplňková činnost probíhá formou mimoškolních činností a širokou škálou zájmových kroužků pro děti a žáky nejen naší školy, ale i ostatní.
Mateřská škola měla původně 25 dětí a její zázemí bylo 40 posledních let v naprosto nevyhovujících provizorních podmínkách staré budovy fary. Nespokojenost rodičů s neřešením otázky vzdělávání v obci k pozitivnímu obrazu nijak nepřispívaly.
Jedním z úkolů, který mi vytýčil zřizovatel při jmenování do funkce ředitelky, bylo lepší zviditelnění školy, a po zjištění skutečné praxe se mi začaly úkoly dalšího postupu pomalu vlastně formovat samy.
21
Již v koncepci, předkládané při konkurzním řízení, jsem si ustanovila první rok na seznámení se s prostředím, jeho problémy a specifiky. Je to nezbytně nutná doba, po kterou se sžíváte s prostředím, sbíráte informace, zjišťujete fungující vazby a u těch nefunkčních se pokoušíte dohledat důvody.
Dalším úkolem, který zřizovatel označil jako prioritu nového ředitele, bylo napravit ne příliš dobrý obraz školy v očích okolí, nejen rodičovské veřejnosti. Až po svém jmenování jsem zjistila, jak těžký úkol mne čeká. Škola prošla za poslední roky rukama několika ředitelů, kteří se jako každý člověk dopouštěli chyb. Bohužel v některých případech chyb vážných, což mělo za následek střídání pedagogů, odliv velké části žáků do školy v nedaleké obci, nekomunikování s rodiči a ne úplně ideálně nastavená pravidla komunikace s obcí.
Zvažování, jaké kroky podniknout, nebylo snadné. Pro úplnost, při nástupu mi zůstala v mateřské škole jedna paní učitelka a ve škole jedna mladičká paní učitelka s minimální praxí.
Takže situace pro obec vlastně neměnná – na pozici ředitele další změna, noví učitelé v obou částech školy. Nebylo divu, že na prvních třídních schůzkách rodiče nejstarších žáků oznámili, že pátou třídu na zdejší škole jejich děti již neabsolvují a na třídních schůzkách v mateřské škole rodiče předškoláků měli také jasno, že jejich děti nastoupí do školy ve vedlejší obci, protože tam pro každý postupný ročník (s velkým přispěním prateckých dětí) otevírají samostatnou třídu. Principu málotřídní školy a spojování ročníků nevěřili a mojí argumentaci jako zcela nového neznámého člověka měli za účelovou.
5.1 Závěr a priority nejen okamžitého stavu: •
Najít a obsadit uvolněná místa kvalitními pedagogy s praxí.
22
•
Nově vzniklý pedagogický (doplněný) sbor stmelit a společně nastavit jasná pravidla fungování kolektivu jako celku včetně zapojení nepedagogických zaměstnanců.
•
Vymyslet společné akce mateřské a základní školy, které jasně ukáží na vzájemnou propojenost a sounáležitost.
•
Využít každé příležitosti pro PR školy a tím posilovat pozitivní vnímání okolím.
•
Využít všech dostupných možností pro odstraňování předsudků o málotřídní výuce v základní škole.
•
Vytvořit pro rodičovskou veřejnost ze školy i školky místo, kde je zájem o komunikaci s nimi a jejich přání a připomínky jsou vyslyšeny a řešeny.
•
Vytvořit přátelské klima školy i školky, kam děti i žáci budou rádi docházet a cítit se dobře a v bezpečí.
•
V závěru školního roku zhodnotit splnění předcházejících bodů, udržet úspěšně nastavenou úroveň, pokusit se opravit ne zcela podařené či dokončené úkoly, poučit se ze svých případných chyb a nastavit jasná pravidla pro další zlepšování a fungování organizace.
Naštěstí pro mne (i když bez mého přispění) se podařilo dotáhnout do zdárného konce řešení nevyhovujících prostor pro školku a mým prvním vystoupením na veřejnosti bylo slavnostní otevření úplně nové krásné jednotřídní mateřské školy k prvnímu září 2015 i s bonusem – navýšením kapacity na 28 dětí.
Pro školní rok 2015/16 tedy jeden z úkolů splněn – spokojení rodiče v MŠ. Nicméně další krok - aby děti plynule přešly do školy základní - je úkolem dlouhodobým.
Další kroky - obsadit uvolněná místa kvalitními pedagogy s praxí a vytvořit vlídné místo pro vzájemnou komunikaci - se myslím podařilo také splnit. Rodiče si na nové tváře zvykli a během školního roku jsem měla možnost mnohokrát vidět, že názory rodičů i jejich připomínky jsou mými kolegyněmi brány vždy vážně a řešeny s velkou dávkou empatie a taktu.
23
PR školy bylo po celý rok zajišťováno nejen všemi zaměstnanci na jednotlivých akcích školy, ale i pravidelnými zprávami ode mne za školu a od vedoucí učitelky za školku v obecním zpravodaji, na vývěskách a rozhlase. Také jsem byla přítomna na každém veřejném zastupitelstvu obce, nejen z důvodů mé informovanosti o životě místa mého působiště, ale vždy jsem odpovídala i na četné otázky týkající se chodu organizace z řad občanů. Také jsem byla přizvána na všechna setkání školské rady za uplynulý školní rok.
Vytvoření přátelského klima ve škole mohu dnes po odstupu jednoho roku zhodnotit rozhodně kladně – výsledkem je změna rozhodnutí rodičů loňských čtvrťáků a i díky přání žáků jsme pro školní rok 2016/17 opět školou se všemi pěti postupnými ročníky.
Zajištění bezproblémového přechodu všech předškoláků do naší základní školy byl tvrdším oříškem. Bylo vyvoláno mnoho jednání s představiteli obce i rodiči, kteří považovali za základní podmínku přestupu jejich dětí a setrvání v naší základní škole otevření samostatné první třídy. Protože počet žáků na škole nedává z legislativních důvodů možnost otevření tří samostatných tříd (viz kap. Málotřídní škola), byl nutný souhlas zřizovatele s udělením výjimky z nejnižšího počtu žáků a s tím spojenou povinností doplatit zvýšené provozní náklady včetně platu pedagoga. I to se díky pochopení obecního zastupitelstva podařilo a pro školní rok 2016/17 má ZŠ a MŠ Prace 3 třídy s celkovým počtem 27 žáků, z toho je 7 žáků v prvním ročníku.
Důkazem, že je zvyšování kvality a úrovně vzdělávání pro současné představitele obce opravdu prioritou, je dokončení původních plánů na postavení dvoutřídní mateřské školy v obci a úspěšně dokončená a otevřená přístavba její druhé třídy pro 16 dětí k datu 1. září 2016. Bylo vydáno všech 16 dodatečných Rozhodnutí o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání a k dnešnímu dni je mateřská škola plně obsazena a je zde zapsáno 44 dětí k celodenní docházce, rozdělených do dvou smíšených tříd.
24
Děti jsou v nové budově spokojené, z mé úvodní hospitace je zřejmé, že adaptace nových dětí se daří a atmosféra je příjemná a tvůrčí.
Při nástupu do funkce a plánování aktivit na školní rok jsem automaticky vycházela z faktu, že základní škola a mateřská škola jsou jedna organizace pouze ve dvou budovách a s odlišnou věkovou skupinou dětí, ale jinak vystupují a jsou vnímány vždy jako nedílný celek. O to větší překvapení (a ne úplně příjemné) bylo zjištění, že mateřská škola za roky předešlé téměř vždy vystupovala jako samostatný celek a z toho se odvíjely i aktivity a logicky i zařazení do podvědomí rodičovské veřejnosti. Byla jsem upozorněna vedoucí učitelkou, že školka si pořádá většinu akcí sama a její aktivity jsou rodiči podporovány, kdežto na akcích základní školy je tradičně velmi malá účast. Jako jeden z důvodů vysvětlení se mi dostalo odpovědi, že rodiče mají s mateřskou školou větší kontakt díky každodennímu přivádění a odvádění dětí, kdežto žáci školy základní chodí většinou do školy i domů sami a rodiče do školy zavítají pouze v době konání třídních schůzek. Jinak komunikace se školou probíhá zpravidla pouze písemnou formou v žákovských knížkách a deníčcích.
Jasným zadáním bylo proto vymyslet takové aktivity, do kterých bude možno zapojit společně jak děti a žáky, tak i jejich rodiče. Nemyslím tím jen tradiční pořádání lampionového průvodu, rozsvěcení obecního vánočního stromu a vystoupení ke dni maminek v květnu. I když i dětská vystoupení na těchto akcích byla vždy také striktně oddělena na část mateřské školy a část školy základní.
Jako první krok jsme tedy změnili zadání pořádání odpoledních tematických dílniček a tvůrčích odpolední pro všechny děti a žáky s jejich rodiči. Abychom podpořili účast i rodičů těch starších, na úvod každé z akcí je vždy malé vystoupení, kde se střídá školka a škola. Pro lepší představu, na podzimních dílničkách žáci školy nacvičili a zahráli krátkou pohádku v angličtině, předvánoční dílničky zase zahájily děti ze školky skvělým tanečním vystoupením.
25
Na slavnostním rozsvěcení obecního stromečku například zaznělo i několik koled, které zpívali všichni vystupující.
Trvalým úkolem, stanoveným v prioritách pro uplynulý školní rok, je nápomoc neustálému odstraňování předsudků v myšlení veřejnosti o nekvalitním způsobu vzdělávání v podmínkách spojování ročníků, tedy málotřídní školy.
Posledním úkolem zůstalo zhodnocení průběhu školního roku a vytvoření koncepce pro příští období.
S pedagogy jsme se na poradě v červnu 2016 dohodli, že vnitřní evaluaci a zhodnocení vlastní pedagogické práce provedeme až po uplynutí delšího časového úseku, tedy na závěr školního roku 2017/18, aby bylo průběžná data možno srovnat a lépe se hodnotil posun v práci jak učitelů, tak žáků. Byli jsme také rozhodnutím MŠMT pro letošní školní rok 2016/2017 vybráni a zařazeni do veřejného vzorku při povinném testování úrovně vzdělávání a dosažených výsledků žáků 5. tříd, které nám jistě dá určité odpovědi na kvalitu odvedené práce.
Přestože z předešlých řádků je snad možno udělat závěr, že se škola někam posunula, došlo i k navýšení počtu žáků (v mateřské škole samozřejmě hlavně vlivem otevření nové budovy), účast rodičů zejména žáků základní školy, jejich aktivita při pořádání a zapojování se do jednotlivých akcí, případné další kontakty, stále nejsou nijak velké. A jedinou zpětnou vazbou, která je k dispozici, jsou slova pana starosty, že se obraz školy v očích lidí mírně zlepšil a jejich důvěra ve školu a její vedení se posiluje. Ale vlastní vyjádření rodičů, zda se jim jednotlivé aktivity líbí či jim vyhovuje přístup a jednání školy, chybí, dozvídáme se pouze oklikou a ojediněle spíše od dětí, jak rodiče nějakou realizovanou akci doma hodnotili.
26
Abych měla podložené informace, potřebné mimo jiné i pro stanovení koncepce školy, jejího dalšího fungování a rozvoje pro období let 2017 – 2020, rozhodla jsem se požádat rodiče žáků o vyplnění dotazníků.
5.2 Použitá výzkumná metoda – dotazník Dotazník = výzkumný a diagnostický prostředek ke shromažďování informací prostřednictvím
dotazování
osob.
Podstatou
je
soubor
otázek
(výroků)
zkonstruovaný podle vědecké metodologie, předkládaný v písemné formě. Objektivnost získaných výsledků závisí významně na formulaci otázek, výběru respondentů a způsobu zadávání dotazníku. Využití dotazníku pro výzkum a praxi je velmi široké. Často však dochází ke zkresleným interpretacím v důsledku diletantské konstrukce dotazníku. Lit: Janoušek, J. a kol: (Průcha,J., Walterová, E., Mareš, J., Pedagogický slovník, Praha: Portál, 1998).
Využila jsem standartního dotazníku pro hodnocení kultury školy – pro učitele, mírně poupravila pro potřeby vyplnění rodiči a na třídních schůzkách je rozdala s prosbou o jejich vyplnění a odevzdání. Bohužel, návratnost dotazníků byla tak mizivá, že bylo nutno zvážit otázku, zda není vůle ze strany rodičů, či zda dotazníky přece jen nebyly pro ně příliš složité k vyplnění.
Když vyjdeme z informace zastupitelů obce, že obraz školy v očích veřejnosti se mírně posouvá k lepšímu a veřejnost začíná školu více akceptovat, potom jako varianta odpovědi neodevzdání vyplněných dotazníků připadá v úvahu spíše složitost dotazníku.
Radila jsem se se svými kolegyněmi, zda nepoužít jinou možnost zjištění potřebných údajů, ale žádná rychlá a hromadná nám nepřipadla vhodná. Padlo tedy rozhodnutí sestavit dotazník nový, s více konkrétnějšími otázkami a bylo přidáno ještě i několik nových, mapujících názor rodičů na pořádání mimoškolních akcí školou a také jejich zapojení do přípravy a realizace akcí. Při zařazení dalších otázek do dotazníku jsem
27
se inspirovala prací jedné z absolventek celoživotního studia, která zpracovávala právě téma realizace mimoškolních akcí školy. Zajímavým poznatkem může být po vyhodnocení otázek i srovnání se školou, pro kterou byl dotazník prioritně určen, protože se také jedná o málotřídní vesnickou školu s víceméně stejným počtem žáků.
Jako výzkumnou metodu jsem tedy opětovně zvolila písemný dotazník s možnostmi zaškrtnutí jednotlivých odpovědí. Tato kvantitativní metoda mi při správném vyplnění a odevzdáním co největšího počtu rodičů poskytne určitý reprezentační vzorek, ze kterého lze usuzovat a tvořit další závěry.
5.3 Výzkumný vzorek Dotazník byl rozdán všem rodičům žáků základní školy a rodičům stávajících dětí mateřské školky. Z šetření byli vyloučeni pouze zákonní zástupci dětí, nově přijatých v září tohoto školního roku, protože jejich odpovědi by nebyly relevantní. Rozdáno bylo 50 formulářů dotazníků a vrátilo se mi 42 řádně vyplněných, z toho bylo 17 dotazníků za základní školu (z celkového počtu 22) a 25 za mateřskou školku (z celkového počtu 28).
5.4 Sestavení předpokladů 1. Předpokládám, že jsou rodiče spokojení s možností kontaktu se školou a s přístupem školy k řešení problémů a připomínek 2. Předpokládám, že jsou dostatečně informováni o jednotlivých školních a mimoškolních akcích 3. Předpokládám, že rodiče vnímají společné akce školy a školky jako posun kupředu ve vnímání školy jako celku 4. Předpokládám, že považují nabídku zájmové mimoškolní činnosti za vyhovující
28
5. Předpokládám, že jsou ochotni spolupracovat se školou, pokud budou osloveni.
5.5 Vyhodnocení jednotlivých otázek dotazníku Otázka č. 1 Mají rodiče možnost kontaktovat vedení školy a jednotlivé vyučující? a) kdykoli po telefonické domluvě b) pouze elektronickou formou, kterou škola preferuje c) málokdy si vedení školy nebo vyučující udělá čas na schůzku d) kontakt je především na třídních schůzkách 4x ročně
Počet odpovědí
Mají rodiče možnost kontaktovat vedení školy a jednotlivé vyučující? 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Řady1
a)
b)
c)
d)
39
0
0
3
Závěr: Jak vidíme z grafu, rodiče vnímají možnost kontaktu se školou naprosto jednoznačně a také ji často využívají. Možná nebyla zcela šťastně volena odpověď (pouze elektronickou formou, kterou škola preferuje), protože vím, že zejména rodiče mladších žáků jsou s paní učitelkou třídní v pravidelném e-mailovém kontaktu.
Otázka č. 2
29
Jsou rodiče dostatečně informováni o tom, co a kdy se ve škole a školce děje? a) děti mají vše zapsané v deníčku, (u MŠ nástěnka), jiné způsoby jsou nepravidelné b) škola dbá na informovanost zejména pozvánkami na školním webu c) informace najdeme většinou vždy jen na nástěnce u hlavních dveří ZŠ i MŠ d) ano, využívají všemožné způsoby, včetně vyhlášením obecním rozhlasem
Jsou rodiče dostatečně informováni o tom, co a kdy se ve škole a školce děje? 35 30 Počet odpovědí
25 20 15 10 5 0 Řady1
a)
b)
c)
d)
8
0
2
32
Závěr: Rodiče dostávají informace vícero způsoby, oceňovaným je i způsob vyhlášení obecním rozhlasem. Obecního rozhlasu využíváme mimo jiné proto, že na některé akce zveme nejen naše žáky, ale děti z celé vesnice (poslední 11. 11. 2016 Uspávání broučků).
Otázka č. 3 Pokud se rodiče obrátí na vedení školy, najde si ředitelka školy čas, vyslechne rodiče a problém řeší? a) ano vždy b) ano, ale jen občas c) ano, vyslechne, ale problém dále neřeší
30
d) ne, komunikace vázne, situace je stejná jako předešlá léta
Počet odpovědí
Pokud se rodiče obrátí na vedení školy, najde si ředitelka školy čas, vyslechne rodiče a problém řeší? 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Řady1
a)
b)
c)
d)
40
2
0
0
Závěr: Odpověď na tuto otázku byla pro mne osobně velmi důležitá, potvrzuje totiž dosavadní zpětnou vazbu, že rodiče začínají školu jako celek vnímat pozitivněji než dříve, kdy zejména komunikace a spolupráce se školou byla vícekrát kritizována.
Otázka č. 4 Pokud se rodiče obrátí na učitele nebo jiné vyučující včetně vedoucí učitelky v MŠ, najdou si na ně čas, vyslechnou je a snaží se hledat řešení? a) ano vždy b) ano, ale jen občas c) ano, vyslechnou, ale problém dále neřeší d) ne, komunikace vázne, situace je stejná jako předešlá léta
31
Počet odpovědí
Pokud se rodiče obrátí na učitele nebo jiné vyučující včetně vedoucí učitelky v MŠ, najdou si na ně čas, vyslechnou je a snaží se hledat řešení? 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Řady1
a)
b)
c)
d)
38
3
1
0
Závěr: Odpověď na tuto otázku byla pro mne osobně také velmi důležitá, protože mateřská školka je odloučené pracoviště cca 100 m od školy základní a z toho důvodu nelze mít naprostý přehled. Je ale vidět, že komunikace se školkou je také velmi dobrá.
Otázka č. 5 Zúčastňujete se jako rodič akcí pořádaných školou? a) ano, pravidelně b) ano, občas c) zcela výjimečně d) ne
32
Zúčastňujete se jako rodič akcí pořádaných školou? 30
Počet odpovědí
25 20 15 10 5 0 Řady1
a)
b)
c)
d)
24
12
0
6
Závěr: Výsledné odpovědi jasně ukazují, že rodiče mají zájem o to, trávit společně se svými dětmi čas na školních akcích. Vyšší počet odpovědí „ano, občas“ jsou odpověďmi rodičů žáků základní školy. Potvrzuje se, že rodiče dětí z mateřské školky jsou i díky dennímu kontaktu s pedagogy do života školky více zapojeni.
Otázka č. 6 Pokud máte zájem, můžete navštívit vyučování (pobyt v MŠ) kdykoli po domluvě s vyučujícím? a) ano, není to problém b) ano, ale jen některé dny či hodiny c) zcela výjimečně d) ne
33
Pokud máte zájem, můžete navštívit vyučování (pobyt v MŠ) kdykoli po domluvě s vyučujícím? 40
Počet odpovědí
35 30 25 20 15 10 5 0 Řady1
a)
b)
c)
d)
38
2
2
0
Závěr: Poměr zvolených odpovědí jasně dokazuje, že rodiče akceptují nabídku školy přijít se do výuky podívat, protože možnost osobního zážitku je jednou z nejdůležitějších cest pro případnou změnu v chápání málotřídní výuky rodičovskou veřejností. Již máme avizovaných několik žádostí rodičů budoucích školáků, kteří ještě při mém nástupu v červenci 2015 naprosto vylučovali možnost nástupu jejich dětí do naší školy.
Otázka č. 7 Jsou na webových stránkách školy všechny důležité informace o škole? a) ano, a stránky jsou pravidelně aktualizovány b) ano, ale informace nejsou pravidelně aktualizovány c) ne, obsahují jen některé informace d) ne
34
Jsou na webových stránkách školy všechny důležité informace o škole? 30
Počet odpovědí
25 20 15 10 5 0 Řady1
a)
b)
c)
d)
15
24
3
0
Závěr: Výsledky ukázaly na slabinu, a sice pravidelnou aktualizaci webových stránek školy. Před několika měsíci byl školní web napaden hackery a stránky musely být nejprve zablokovány a posléze dokonce zrušeny a založeny znovu. A administrace nových stránek nám stále ještě činí potíže, proto aktualizace často vázne. Názor respondentů nás všechny zavazuje k rychlému odstranění chyb a zlepšení stavu webových stránek jako informačního kanálu školy.
Otázka č. 8 Chodí vaše dítě do školy (školky) rádo? a) ano každý den se těší b) ano, převážně ano c) ne a pozoruji to od minulého školního roku d) ne
35
Chodí vaše dítě do školy (školky) rádo? 35
Počet odpovědí
30 25 20 15 10 5 0 Řady1
a)
b)
c)
d)
29
12
0
1
Závěr: Myslím, že výsledek kladných odpovědí je pěknou ukázkou práce celého kolektivu jak školy, tak školky. Vzhledem k anonymitě dotazníků se lze pouze domnívat, že odpovědi typu „ano, převážně ano“ je buď odpovědí rodičů mladších, ještě ne zcela adaptovaných dětí na MŠ, nebo naopak odpověďmi žáků nejstarších, kteří již mají učivo těžší a náročnější.
Otázka č. 9 Je naše škola podle Vás k rodičům vstřícná? a) určitě ano b) spíše ano, ale velká změna oproti minulým letům nenastala c) ten dojem spíše nemám d) určitě ne
36
Je naše škola podle Vás k rodičům vstřícná? 45 40 Počet odpovědí
35 30 25 20 15 10 5 0 Řady1
a)
b)
c)
d)
40
2
0
0
Závěr: Odpověď na tuto otázku byla klíčová, protože právě vstřícnost školy směrem k rodičům byla jednou z priorit zřizovatele, kterou požadoval od nového ředitele organizace. Myslím, že můžeme být spokojeni s dosaženým výsledkem, ale je třeba na pozitivním obrazu školy neustále pracovat a neusnout tzv. na vavřínech.
Otázka č. 10 Je podle Vás spolupráce se školou na dobré úrovni? Vnímáte nějaký posun k lepšímu? a) určitě ano b) spíše ano, ale velká změna oproti minulým letům nenastala c) ten dojem spíše nemám d) určitě ne
37
Počet odpovědí
Je podle Vás spolupráce se školou na dobré úrovni? Vnímáte nějaký posun k lepšímu? 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Řady1
a)
b)
c)
d)
40
2
0
0
Závěr: Kladné zhodnocení vstřícnosti školy směrem ven potvrzují i odpovědi posunu k lepšímu. Jedním z důležitých bodů koncepce dalšího období bude tuto úroveň komunikace udržet a případně ještě vylepšit.
Otázka č. 11 Vyhovuje vám, jakým způsobem škola s vámi, rodiči, komunikuje? a) určitě ano b) spíše ano c) spíše ne d) určitě ne
38
Vyhovuje vám, jakým způsobem škola s vámi, rodiči, komunikuje? 40
Počet odpovědí
35 30 25 20 15 10 5 0 Řady1
a)
b)
c)
d)
35
7
0
0
Závěr: Nastavení jednotných pravidel komunikace s rodiči na všech úrovních se ukazuje jako krok správným směrem. Převažuje osobní styk rodičů s pedagogy i správními zaměstnanci, kteří jsou navíc místní a jejich znalost napomáhá mnohdy k lepšímu pochopení situace i zvolení nejlepšího řešení.
Otázka č. 12 Považujete za důležité a přínosné, aby škola a školka pořádaly společné kulturní akce (tvořivé dílničky, zahradní slavnost, karneval, uspávání broučků,…)? a) je to velmi důležité b) je to docela důležité c) jak kdy d) ztráta času
39
Považujete za důležité a přínosné, aby škola a školka pořádaly společné kulturní akce (tvořivé dílničky, zahradní slavnost, karneval, uspávání broučků,…)? 30 Počet odpovědí
25 20 15 10 5 0 Řady1
a)
b)
c)
d)
28
10
4
0
Závěr: Naprostá převaha názorů, že společné aktivity jsou velmi důležité nejen pro vnímání školy a školky jako celku, ale i pro samotné děti, které cítí sounáležitost s oběma částmi školy, dává za pravdu takto nastavené prioritě. Jsem velmi ráda, že odpovědi „je to velmi důležité“ se objevily ve všech odevzdaných dotaznících za mateřskou školu.
Otázka č. 13 Jakým způsobem se jako rodič aktivně zapojujete při pořádání školních akcí (tvořivé dílničky karneval, apod.)? Mám dítě ve škole x ve školce. a) účastním se jich b) pomáhám s organizací c) pomáhám finančně (dary) d) jiné
40
Jakým způsobem se jako rodič aktivně zapojujete při pořádání školních akcí (tvořivé dílničky karneval, ..)? Mám dítě ve škole x ve školce.
Počet odpovědí
25 20 15 10 5 0
a)
b)
c)
d)
ZŠ
15
0
2
0
MŠ
20
1
4
0
Závěr: V počtu zvolených odpovědí vidím v části za ZŠ určitý posun k lepšímu, i když prostá účast není ideálním stavem, kterého bychom chtěli docílit. Vytyčuje proto pro nás všechny do dalších období více přemýšlet o zvolených způsobech oslovování rodičů a jejich hlubší zapojeností do života školy.
Otázka č. 14 Jaký je hlavní důvod vaší účasti na školních akcích? a) zvědavost, zábava b) setkání s učiteli c) setkání s ostatními rodiči d) jiné (mám tam dítě)
41
Jaký je hlavní důvod vaší účasti na školních akcích? 30
Počet odpovědí
25 20 15 10 5 0 Řady1
a)
b)
c)
d)
2
0
15
25
Závěr: Přestože v uvedených možnostech cíleně nebyla dána odpověď „mám tam dítě“, drtivá většina rodičů ji zapsala pod možnost odpovědi „jiné“. Setkání s dalšími rodiči byly opět spíše odpověďmi rodičů „školkáčků“, kteří díky větší propojenosti tvoří ucelenější skupinu rodičů než rodiče školáků. Nulový počet odpovědí „setkání s učiteli“ doufám správně vyhodnocuji jako potřebu delšího času k vytvoření hlubších vazeb mezi pedagogy a místními obyvateli. Jak jsem již v úvodu práce nastínila, kolektiv školy vlastně neexistoval a časté střídání na všech pracovních pozicích sehrálo roli ve vytvoření bariéry nedůvěry ze strany rodičů.
Otázka č. 15 Jste spokojeni s množstvím a kvalitou pořádaných akcí školy? a) ano, velmi b) mohlo by jich být více c) mohlo by jich být méně d) nejsem spokojen e) je mi to jedno
42
Jste spokojeni s množstvím a kvalitou pořádaných akcí školy? 35 30 Počet odpovědí
25 20 15 10 5 0 Řady1
a)
b)
c)
d)
e)
33
9
0
0
0
Závěr: Výsledky zanesené v grafu potvrzují, že škola nabízí dostatek školních akcí i příležitostí k mimoškolní zájmové činnosti žáků. V loňském školním roce (2015/16) bylo např. žákům nabídnuto 7 zájmových kroužků a z toho jich bylo 6 naplněno a otevřeno, což vzhledem k počtu 22 žáků ZŠ považuji za úspěch. Pro srovnání v letošním školním roce 2016/17 je jich dosud otevřeno 5 a na druhé pololetí, kdy se škola zapojí do projektu Zjednodušeného vykazování šablon, počítáme s nabídkou ještě několika dalších, včetně možnosti doučování, čtenářského klubu či kroužku matematické gramotnosti.
Otázka č. 16 Považujete nabídku mimoškolní zájmové činnosti za dostatečnou? a) ano, zcela určitě b) kroužků by mohlo být více c) kroužků by mohlo být méně d) v nabídce postrádám kroužek (zejména pohybový, sportovní, kytara) e) je mi to jedno, moje dítě navštěvuje ZUŠ
43
Považujete nabídku mimoškolní zájmové činnosti za dostatečnou? 35
Počet odpovědí
30 25 20 15 10 5 0 Řady1
a)
b)
c)
d)
e)
33
2
1
6
0
Závěr: Potvrdil se předpoklad, že nabídka zájmového mimoškolního vyžití žáků je dostatečná, i když citelně chybí možnost sportovních aktivit. Bohužel škola nedisponuje tělocvičnou, proto byl k poslednímu říjnu podán projekt na přístavbu školy a doufáme, že požadované dotace získáme.
Otázka č. 17 Jste ochoten jako rodič spolupracovat se školou, pokud vás osloví? Mám dítě ve škole x ve školce. a) ano, vždy b) budu se snažit škole vyhovět c) možná d) nemám na to čas
44
Jste ochoten jako rodič spolupracovat se školou, pokud vás osloví? Mám dítě ve škole x ve školce.
Počet odpovědí
25 20 15 10 5 0
a)
b)
c)
d)
ZŠ
0
15
0
2
MŠ
20
5
0
0
Závěr: Poslední otázka zjišťovala zájem rodičů pomoci při organizaci školních akcí a je potěšující, že pouze 2 rodiče odpověděli, že nemají čas. Nicméně rozdíl v uvažování rodičů školáků a rodičů dětí ve školce nám opět dává směr, kterým se musíme v dalším období ubírat a více snažit, a to je vtažení rodičů školáků do našich akcí.
45
5.6 Závěrečné shrnutí dotazníkového šetření 1. Předpokládám, že jsou rodiče spokojení s možností kontaktu se školou a s přístupem školy k řešení problémů a připomínek. Předpoklad se potvrdil, rodiče hodnotí možnost oslovení školy a přístup pracovníků k řešení problémů jako vstřícný.
2. Předpokládám, že jsou dostatečně informováni o jednotlivých školních a mimoškolních akcích. Předpoklad se potvrdil, informovanost je dobrá, pozitivní roli hraje vyhlašování obecním rozhlasem, takže se o životě školy dozvídají i občané, jejichž děti do naší školy nechodí. Jako alarmující slabina se ale ukázala nepravidelná aktualizace školních webových stránek.
3. Předpokládám, že rodiče vnímají společné akce školy a školky jako posun kupředu ve vnímání školy jako celku. Předpoklad se potvrdil, rodiče hodnotí společné akce velmi pozitivně, a pokud se nám podaří udržet nastavený směr, lze do budoucna předpokládat i lepší prostupnost dětí ze školky následně do školy.
4. Předpokládám,
že
považují
nabídku
zájmové
mimoškolní
činnosti
za vyhovující. Předpoklad se potvrdil, rodiče hodnotí nabídku zájmové mimoškolní činnosti jako vyhovující, chybí pouze sportovní vyžití. Situaci se pokoušíme zlepšit mimo jiné podáním projektové žádosti o přístavbu školy.
5. Předpokládám, že jsou rodiče ochotni spolupracovat se školou, pokud budou osloveni. Předpoklad se potvrdil, rodiče jsou ochotni spolupracovat se školou, pokud budou osloveni, a to buď vždy (zejména MŠ), nebo se alespoň budou snažit škole vyhovět (odpovědi za ZŠ).
46
5.7 Srovnání výsledků Porovnání výsledků odpovědí z dotazníku pro rodiče podobné školy, malé vesnické málotřídky s podobným počtem žáků:
(Legenda: červená čísla jsou odpovědi rodičů naší školy)
•
Považujete za důležité a přínosné, aby škola a školka pořádaly společné kulturní akce (tvořivé dílničky, zahradní slavnost, karneval, uspávání broučků,…)? a) je to velmi důležité 23, 28 b) je to docela důležité 29, 10 c) jak kdy 9,4 d) ztráta času 0,0
Srovnání: Výsledky jasně prokazují zájem rodičů obou škol o kulturní akce, pořádaných školou.
•
Zúčastňujete se jako rodič akcí pořádaných školou? a) ano, pravidelně 22,24 b) ano, občas 37,12 c) zcela výjimečně 1,0 d) ne 1,6
Srovnání: I tady se potvrdilo, že rodiče se akcí zúčastňují, mají zájem o dění, odpověď ne u naší koly v počtu 6 odpovědí ukazuje na zmíněný fakt, že akce základní školy navštěvované tolik nebyly a je výzvou do dalšího roku tuto skutečnost změnit.
•
Jaký je hlavní důvod vaší účasti na školních akcích? a) zvědavost, zábava 6,2
47
b) setkání s učiteli 11,0 c) setkání s ostatními rodiči 28,15 d) jiné (mám tam dítě)17,25
Srovnání: Výsledky u otázky na důvod účasti jsou zajímavé, dokazují, že setkání s učiteli rodiče naší školy zatím nevyhledávají, což si vysvětluji krátkou dobou na poznání a akceptaci pedagogického sboru rodiči, na rozdíl od již zavedeného kolektivu na škole druhé. Prioritou pro rodiče naší školy zůstává účast jejich dítěte, pro rodiče školy druhé je to pouze důvod důležitý, ale převažuje zájem o neformální kontakt s učiteli. Opět pro nás výzva pokusit se za další rok více se přiblížit rodičovské veřejnosti.
•
Jste spokojeni s množstvím a kvalitou pořádaných akcí školy? a) ano, velmi 42,33 b) mohlo by jich být více 8,9 c) mohlo by jich být méně 5,0 d) nejsem spokojen 0,0 e) je mi to jedno7,0
Srovnání: Získaná data zcela jednoznačně prokazují správný směr nastavení plánovaných aktivit u obou škol, pro nás cenný poznatek a povzbuzení do další činnosti.
•
Jste ochoten jako rodič spolupracovat se školou, pokud vás osloví? Mám dítě ve škole x ve školce. a) ano, vždy 9, 20 b) budu se snažit škole vyhovět 48, 20 c) možná 0,0 d) nemám na to čas 1, 2
48
Srovnání: U naší školy převažuje odpověď „ano, vždy“, ale je to výsledek odpovědí rodičů dětí MŠ, základní škola má převahu odpovědí typu „budu se snažit vyhovět“. Pro další období budeme s touto informací počítat a pokusíme se rodiče žáků školy více zapojovat do života školy. U srovnávané školy rodiče jasně ukazují zájem vyhovět, pokud to bude z jejich strany možné.
Ze srovnání výsledků obou škol je patrné, že i přes hektickou dobu a velkou zaneprázdněnost rodičů je stále alespoň na 1. stupni zájem rodičů o aktivity jejich dětí. Společné školní a mimoškolní akce vítají a rádi svůj volný čas tráví spolu s dětmi a ostatními rodiči. Považuji to za velmi důležité, protože se tvoří pevné vazby mezi dětmi, společné vzpomínky a ty jsou základem pro pospolitost lidí, zájem o život v obci a například pro udržování tradic na venkově.
49
Závěr Vědomosti a dovednosti, jak vybudovat a zejména udržet fungující organizaci s dobře sehraným kreativním pracovním kolektivem, správně pracujícím zázemím a spolupracujícím okolím, patří k dobře střeženým tajemstvím významných firem. A když si k tomu ještě přičteme zajištění a realizaci kvalitního vzdělávání dětí a mládeže a vskutku rozsáhlou papírovou agendu, zahrnující potřebnou pedagogickou dokumentaci, máme v kostce základní pracovní náplň ředitele jakékoliv školy, od maličké i málotřídní po obrovskou, čítající několik set žáků.
Škola hraje v životě každého člověka velkou roli. Je to místo, kde strávíme mnoho času, prožijeme okamžiky štěstí i neúspěchu, spolu s rodinou formuje pohled na svět a připravuje dítě na život a uplatnění v něm. Ze své vlastní zkušenosti vím, že jména mnohých pedagogů (a i těch dobrých) si z doby mých studií již nevybavím, ale jméno paní učitelky z 1. třídy určitě nikdy nezapomenu. A tímto poznatkem se řídím i při své současné práci jako ředitelka základní a mateřské školy.
Cílem předkládané práce bylo zanalyzovat situaci na konkrétní málotřídní vesnické škole, zhodnotit splnění úkolů, stanovených v září školního roku 2015/2016 a vytýčit body dalšího směřování školy pro příští období. Mým cílem je, aby celá škola fungovala jako místo, které bude mít, spolu s velkou dávkou vědomostí, dovedností, návyků a postojů, v paměti všech našich žáků a absolventů svoje stálé místo.
Společné aktivity školy a rodiny jsou vždy v zájmu obou stran, protože neformální kontakt mezi školou a rodinou pomáhá nenásilnou formou vytvářet chvíle jednotného přístupu a působení na dítě. A právě pro důležitost uceleného působení je nezbytná zpětná vazba z co nejvíce možných stran, existenčně důležitá je potom zpětná vazba od rodičů. Pro možnost rychlého získání většího počtu údajů bylo využito dotazníkové metody, zaměřené na zjištění názoru a spokojenosti rodičů s prací školy a s nabídkou školních i mimoškolních aktivit.
50
Bylo zformulováno pět základních předpokladů, které se všechny potvrdily a tím daly potřebnou odpověď na otázku, zda bylo směřování Základní a mateřské školy Prace nastaveno správně a zda je žádoucí se tímto směrem ubírat i nadále. Získané odpovědi ukázaly i na slabiny, které škola má (např. nedostatečná aktualizace školních webových stránek či absence sportovně založených volnočasových aktivit pro žáky). Koncepce dalšího rozvoje školy bude z těchto informací vycházet a zjištěné nedostatky se pokusíme co nejdříve odstranit.
Získaná data jsou pro mne osobně nesmírně cenná, protože mi po důležitém a opravdu těžkém roce ukázala, že jsme spolu s mými kolegyněmi odvedly kus práce a pokud se nám v nastaveném úsilí bude dařit i nadále, posuneme kredit školy v očích všech prateckých spoluobčanů zase o kousek výš.
51
Seznam použitých zdrojů BEČVÁŘOVÁ, Z. Kvalita, strategie efektivita v řízení mateřské školy. Praha: Portál, 2010 BEČVÁŘOVÁ, Z. Současná mateřská škola a její řízení. Praha: Portál, 2003 ČÁBALOVÁ, D. Pedagogika. Praha: Grada Publishing, 2011 EMMEROVÁ, K. Malotřídy v současném prostředí českého venkova. Brno: Studia Pedagogica 2000. HLAVÁČOVÁ, P. Komunikace s rodiči ve školním prostředí, Školní poradenství v praxi č. 6, Wolters Kluwer, a.s., 2015 LHOTKOVÁ, I. Ředitel a střední management školy. Vydání 1. Praha: Portál, 2014 PRŮCHA, J. Alternativní školy a inovace ve vzdělávání. Praha: Portál, 2001 PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky. Praha: Portál, 2000 PRŮCHA, J. KOŤÁTKOVÁ, S. Předškolní pedagogika. Praha: Portál, 2013 PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1998 VALACHOVÁ, P. Problematika malotřídních škol. Olomouc: Votobia, 2001 VALIŠOVÁ, A., KASÍKOVÁ, M., a kol. Pedagogika pro učitele. Praha: Grada Publishing, 2007 VALIŠOVÁ, A. Asertivita v rodině a škole. Praha: H+H, 1998 VAŠŤÁTKOVÁ, J. Úvod do autoevaluace školy. Olomouc: UP, 2006 Vyhláška č.15/2005 Sb., kterou se stanováí náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních práv a vlastního hodnocení školy. Dostupné: http://www.msmt.cz/dokumenty/vyhlaska-c-15-2005-sb-1 Zákon č.561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) (online). c2004, Dostupné: http://www.msmt.cz/dokumenty/uplne-zneni-zakona-c-561-2004-sb.
52
Přílohy Příloha č.1 Dotazník pro rodiče: Vážení rodiče, obracíme se na Vás ještě jednou s žádostí o zodpovězení několika otázek, které se týkají školy, do které vaše děti chodí. Zajímá nás váš názor a rádi bychom zjistili, jestli je naše škola k vám rodičům vstřícná, otevřená, zda vnímáte nějaký její posun. Proto jsme sestavili dotazník, který bude pro nás cenným zdrojem informací a poslouží zejména pro stanovení cesty dalšího rozvoje školy pro příští roky. Dotazník je dobrovolný a anonymní. Po vyplnění jej můžete vhodit do schránky na vstupních dveřích školy. Děkujeme za váš čas a ochotu.
Vedení školy
Pozorně si přečtete otázky a pak zakroužkujte odpověď, která podle Vás nejlépe vystihuje Váš názor.
Otázka č. 1 Mají rodiče možnost kontaktovat vedení školy a jednotlivé vyučující? a) kdykoli po telefonické domluvě b) pouze elektronickou formou, kterou škola preferuje c) málokdy si vedení školy nebo vyučující udělá čas na schůzku d) kontakt je především na třídních schůzkách 4x ročně
Otázka č. 2 Jsou rodiče dostatečně informováni o tom, co a kdy se ve škole a školce děje? a) děti mají vše zapsané v deníčku, (u MŠ nástěnka), jiné způsoby jsou nepravidelné b) škola dbá na informovanost zejména pozvánkami na školním webu
53
c) informace najdeme většinou vždy jen na nástěnce u hlavních dveří ZŠ i MŠ d) ano, využívají všemožné způsoby, včetně vyhlášením obecním rozhlasem
Otázka č. 3 Pokud se rodiče obrátí na vedení školy, najde si ředitelka školy čas, vyslechne rodiče a problém řeší? a) ano vždy b) ano, ale jen občas c) ano, vyslechne, ale problém dále neřeší d) ne, komunikace vázne, situace je stejná jako předešlá léta
Otázka č. 4 Pokud se rodiče obrátí na učitele nebo jiné vyučující včetně vedoucí učitelky v MŠ, najdou si na ně čas, vyslechnou je a snaží se hledat řešení? a) ano vždy b) ano, ale jen občas c) ano, vyslechnou, ale problém dále neřeší d) ne, komunikace vázne, situace je stejná jako předešlá léta
Otázka č. 5 Zúčastňujete se jako rodič akcí pořádaných školou? a) ano, pravidelně b) ano, občas c) zcela výjimečně d) ne
Otázka č. 6 Pokud máte zájem, můžete navštívit vyučování (pobyt v MŠ) kdykoli po domluvě s vyučujícím? a) ano, není to problém b) ano, ale jen některé dny či hodiny 54
c) zcela výjimečně d) ne
Otázka č. 7 Jsou na webových stránkách školy všechny důležité informace o škole? a) ano, a stránky jsou pravidelně aktualizovány b) ano, ale informace nejsou pravidelně aktualizovány c) ne, obsahují jen některé informace d) ne
Otázka č. 8 Chodí vaše dítě do školy (školky) rádo? a) -ano každý den se těší b) ano, převážně ano c) ne a pozoruji to od minulého školního roku d) ne
Otázka č. 9 Je naše škola podle Vás k rodičům vstřícná? a) určitě ano b) spíše ano, ale velká změna oproti minulým letům nenastala c) ten dojem spíše nemám d) určitě ne
Otázka č. 10 Je podle Vás spolupráce se školou na dobré úrovni? Vnímáte nějaký posun k lepšímu? a) určitě ano b) spíše ano, ale velká změna oproti minulým letům nenastala c) ten dojem spíše nemám
55
d) určitě ne
Otázka č. 11 Vyhovuje vám, jakým způsobem škola s vámi, rodiči, komunikuje? a) určitě ano b) spíše ano c) spíše ne d) určitě ne
Otázka č. 12 Považujete za důležité a přínosné, aby škola a školka pořádaly společné kulturní akce (tvořivé dílničky, zahradní slavnost, karneval, uspávání broučků,…)? a) je to velmi důležité b) je to docela důležité c) jak kdy d) ztráta času
Otázka č. 13 Jakým způsobem se jako rodič aktivně zapojujete při pořádání školních akcí (tvořivé dílničky karneval, apod.)? Mám dítě ve škole x ve školce. a) účastním se jich b) pomáhám s organizací c) pomáhám finančně (dary) d) jiné
Otázka č. 14 Jaký je hlavní důvod vaší účasti na školních akcích? a) zvědavost, zábava b) setkání s učiteli c) setkání s ostatními rodiči
56
d) jiné (mám tam dítě)
Otázka č. 15 Jste spokojeni s množstvím a kvalitou pořádaných akcí školy? a) ano, velmi b) mohlo by jich být více c) mohlo by jich být méně d) nejsem spokojen e) je mi to jedno
Otázka č. 16 Považujete nabídku mimoškolní zájmové činnosti za dostatečnou? a) ano, zcela určitě b) kroužků by mohlo být více c) kroužků by mohlo být méně d) v nabídce postrádám kroužek (zejména pohybový, sportovní, kytara) e) je mi to jedno, moje dítě navštěvuje ZUŠ
Otázka č. 17 Jste ochoten jako rodič spolupracovat se školou, pokud vás osloví? Mám dítě ve škole x ve školce. a) ano, vždy b) budu se snažit škole vyhovět c) možná d) nemám na to čas
57
Příloha č.2 Ukázky pozvánek z posledních akcí
58
59
60
