vlt. v Písku

Poslanecký den Na den 10.března byl naplánován v našem okrese poslanecký den JUDr. Vojtěcha Filipa, předsedy ÚV KSČM a předsedy Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny, zvoleného v Jihočeském kraji do Parlamentu ČR. Program dne byl zahájen v Protivíně setkáním se starostou města Jaromírem Hlaváčem (bpp za ODS). V.Filip byl seznámen s provozem pivovaru, který jiţ prošel rukama několika vlastníků, ale nyní jeho provoz je jiţ stabilizován. Zajímal se také o to, jaká péče je věnována okolním vesnicím, které jsou městskými částmi. Viděl, ţe zpracovaný program investičních akcí zahrnuje i jejich rozvoj. Důleţité bylo i zjištění, ţe hodnocení vedení města, pokud se týká rozpočtového určení daní, je stejné jako hodnocení KSČM. Ta hodnotí současný stav jako nespravedlivý vůči malým městům a obcím a poţaduje proto jeho změnu. Jednání nebyla přítomna radní Dana Zoubková (BMP za KSČM), protoţe právě začínalo výjezdní zasedání rady města, které protivínští organizují jednou ročně. Tato osvědčená akce umoţňuje členům rady soustředit se na řešenou problematiku a zvyšuje intenzitu jejich jednání. Po obědě v restauraci ve Všetči pokračovalo jednání v Albrechticích n/Vlt. Tam na Obecním úřadě čekali starosta Ing.Václav Kaifer (ODS) a místostarosta Ing.Miroslav Vlk (KSČM). Probírala se problematika místní základní školy, její budoucnost. Nádherně vybavená škola je nyní z poloviny prázdná a albrechtičtí usilují o navrácení 6.-9.tříd. Děti dnes musí dojíţdět aţ do Záhoří nebo do Písku(!). V.Filip byl seznámen i se záměry dalšího rozvoje obce – jde o plánovanou výstavbu rodinných domků. Další problém, se kterým se v Albrechticích potýkají, je oprava historické památky, kterou jsou desítky jednotně řešených náhrobních kapliček s lidovými malbami ve hřbitovním areálu. Opravy probíhají postupně, jak jinak – kdyţ jsou peníze. Další jednání bylo domluveno s ředitelkou Úřadu práce v Písku Alexandrou Zajíčkovou. Jednalo se o připravované změně ve struktuře pracovních úřadů. Hodnocení paní ředitelky jen potvrdilo správnost stanoviska KSČM k připravovanému zákonu. Současná organizace je blíţ k lidem, umoţňuje kontaktní jednání a poradenství. Perspektiva (nelichotivá) by přinesla nárůst admistrativy, administrativního přístupu k problematice a oddálila by instituci i od škol a odborných učilišť, se kterými dnes často jedná. Na závěr dne se v Kulturním klubu v Písku setkal V.Filip s občany města i dalších obcí z okresu. Místa v loutkovém sále nestačila a musely být doneseny další ţidle. Besedu zahájil předseda OV KSČM Písek Jiří Lejčar a z úvodního slova se účastníci dozvěděli řadu zajímavostí. Šlo o hodnocení a stanoviska k současným událostem a činům vládnoucí koalice. Připravované útoky na občany, nazývané reformami (důchodová, zdravotní, daňová,…), zasáhnou citelně ţivot nejen sou1

časné generace. Vláda spoléhá na přesilu v Parlamentu a jakékoliv jednání se sociálními partnery jsou jen pro efekt. Vy si navrhujte co chcete, mi si uděláme co chceme my. KSČM usiluje o koordinaci protiakcí levice, jedná s účastníky „Spojenectví práce a solidarity“, ale i dalšími. Mnoho času nezbývá, rozhodující období je duben – tedy příští měsíc! Větší část besedy byla věnována dotazům přítomných a odpovědím na ně. Na dotaz na hodnocení poslaneckého dne odpověděl V.Filip: Poslanecký den v okrese Písek byl velmi dobře připraven. Šlo o užitečná setkání se starosty, se zastupiteli obcí a měst píseckého okresu. Velmi zajímavé bylo i setkání na Úřadu práce, kde se potvrdilo správné stanovisko KSČM, které odmítlo vládou předloženou novelu organizace Úřadu práce v ČR. Samozřejmě jsem se nejvíc těšil na setkání s občany. Uznání za dobrou přípravu poslaneckého dne patří J. Lejčarovi, který také V.Filipa doprovázel a s průběhem akce nás seznámil. V naší fotogalerii najdete také několik záběrů z tohoto dne. Poslanecký den na Písecku skončil. Pracovní den našeho poslance ale ještě pokračoval. Odjel na další akci do Benešova.

Co se taky dělo za „totáče“ Základy studia dějepisu, určené úplným začátečníkům (1964) praví: „Historie však má proti speciálním společenským vědám zvláštní postavení: jejím předmětem není nějaká jednotlivá stránka společenského vývoje, nýbrž historik pohlíží na vývoj společnosti v celku, všechny stránky společenského vývoje v jejich vzájemné souvislosti a podmíněnosti….“ Ústav pro studium totalitních reţimů (ÚSTR), co se „komunismu“ týká, se však se pídí jen a jen po záporech. Sděluje nám, ţe po r. 1948 zde existoval komunistický reţim, v němţ českoslovenští občané nic nesměli, všechno museli, trpěli nedostatkem všeho, byli bezdůvodně pronásledováni či vězněni a omezováni na svých lidských právech, jménem KSČ tu vládla StB, která vraždila lidi na potkání. O ničem jiném neslyšíme. Krom negativních skutečností se z produkce těchto historiků tedy nedovídáme nic. ÚSTRk pomíjí zcela ty skutečnosti, jeţ významně mění pohled na tehdejší Československo. Důsledně se vyhýbá historickým pravdám, aby nevyšlo najevo, ţe i v době tzv. komunistické totality zde vedle negativ existovala výrazná a převaţující pozitiva, jeţ daleko přesahují ideologicky omezený rámec historie, do něhoţ se mají nově vtěsnat české a slovenské dějiny. A právě v jednostranně negativním podání dějin oněch dob poslání ÚSTRku spočívá. Kromě vykonstruovaných politických procesů, kromě různých jiných pochybení, kromě popravy Milady Horákové, Rudolfa Slánského aj., odehrávalo se v naší zemi ještě také mnoho a mnoho jiného. Několik příkladů: - r. 1948 předáno do uţívání 21 683 bytů, v r. 1988 jich bylo uţ 112 135; - do zdravotnictví a sociální péče bylo investováno r. 1949 353 mil., r. 1957 387 mil., r. 1988 1,893 mld. (bez sociální péče); - počet případů dětské obrny z 532 r. 1949 se sníţil do r. 1959 na 298, pokles jejího výskytu dále pokračoval, aţ r. 1985 a později nebyl jiţ zaznamenán ţádný případ; - počet onemocnění záškrtem r. 1949 byl 8611, do r. 1988 jiţ toto onemocnění vymizelo zcela; - tuberkulóza cest dýchacích se r. 1950 vyskytla ve 20 180 případech, do r. 1988 se toto onemocnění sníţilo na 1491 případů; - ambulantních zařízení pro ţeny a děti přibylo z 3288 r. 1948 na 3902 r. 1988; - celostátně vzrostl počet obyvatelstva z 12,339 mil. v r. 1948 do r. 1988 na 15,988.000; - r. 1960 počet zaměstnaných osob se zvýšil z 5,545 mil. r. 1948 na 6,049 mil., do r. 1988 dosáhl počtu 7 803 647 osob; 2

- průměrná měsíční mzda činila r. 1948 814 Kčs, v r. 1959 to bylo 1319 Kčs, v r. 1988 3396 Kčs; - průmyslová produkce se v r. 1959 proti r. 1948 zvedla 3,33krát, do r. 1988 14,27krát; - spotřebních předmětů bylo vyrobeno r. 1959 2,8krát více neţ r. 1948, r. 1988 18,21krát více; - hrubá zemědělská výroba r. 1948 dosáhla hodnoty ve výši 36 708 mil. Kčs, r. 1960 – 47 858 mil. Kčs, r. 1988 79 310 mil. Kčs (v cenách r. 1980); - maloobchodní obrat vzrostl od r. 1950 ze 49,8 mld. Kčs. do r. 1988 na 329,0 mld. Kčs; - jeslí bylo r. 1948 268, do r. 1988 vzrostl jejich počet na 3067; míst v jeslích přibylo z 6050 r. 1948 na 119 685 r. 1988; - mateřských škol bylo r. 1950 5865, r. 1988 11 393; - lidových knihoven přibylo z 14 900 r. 1948 na 15 500 r. 1959; čtenářů přibylo za stejnou dobu z 1 mil. na 1,7 mil.; - školních jídelen z počtu 4962 r 1953 přibylo na 15 836 r. 1988; - průmyslová výroba vzrostla od r. 1948 na 1426 % r. 1988; - počet obyvatel na jednoho lékaře se sníţil od r. 1948 z 1158 na 274 r. 1988; Z uvedených údajů zcela zřetelně vyplývá, ţe vývoj československé společnosti směřoval a byl řízen přes všechny omyly, chyby a zápory především k uspokojování potřeb širokých lidových vrstev, potřeb jak materiálních, tak duchovních. Nejde vůbec o porovnávání, ţilo-li se občanům Československa lépe či hůře před rokem 1989 nebo po něm. Je ale třeba poukázat, jak jsou dnes nezřízeně porušovány elementární principy badatelské práce v oboru historie, jejichţ nedodrţování vytváří mylné všeobecné povědomí o vlastních národních dějinách jména u mladší generace. Vybráno z článku Julia Petříka (Obrys-Kmen 5/2011)

Ze slovníku totalita – 1. celistvost, jednotnost, jednota; 2. násilně zavedená jednota normalizace – 1. stanovení předpisů, mající za úkol sjednocení; 2. uvedení v normální stav klient – 1. kdo si za plat sjednává služby; 2. (v starořímském prostředí) osoba hledající dlouhodobou hospodářskou a právní podporu u majetných a vlivných jedinců; (ve středověku) politický chráněnec

Komentujeme Šumava Novým ředitelem Národního parku Šumava se stal bývalý ministr zdravotnictví Jan Stráský. … Stráského Chalupa jmenoval jako krizového manaţera v rozporu s doporučením výběrové komise.. KSČM kritizovala, že byl Stráský vybrán v rozporu s doporučením výběrové komise. Není odborník na danou problematiku, je však schopný vyjednavač. KSČM se v otázce NP Šumava výrazně angažovala a bude v tom pokračovat, bude jednat i s novým ředitelem. Nelze připustit, aby se ze Šumavy stala nedostatečně chráněná zóna volného pohybu turistů a kšeftu, nelze ji také nechat napospas kůrovci Školství Školství čeká další zvrat. Ministr školství Josef Dobeš (VV) vrací zpět do hry učební osnovy na základních školách. Zatím z českého jazyka, angličtiny a matematiky. I kdyţ půjde o nezávazné řešení, udělá to radost mnohým učitelům, kteří zjišťovali, ţe dětem chybějí základní znalosti. Zrušení osnov 3

také znamenalo, ţe školy začaly učit podle svého, coţ dětem komplikovalo přechod na jinou školu. Výsledky i obsah výuky v různých školách nebyly srovnatelné, a právě to chce Dobeš změnit. S tímto návrhem KSČM souhlasí, obdobný záměr KSČM prosazuje dlouhodobě. Pokud se však má situace náležitě změnit, je třeba opět zavést centrálně závazné, ale především centrálně kontrolovatelné školní osnovy. To znamená, že je nutné provést podstatnou reformu nejen obsahovou, ale i rozhodovací. Tento krok ministerstva je však jen malým krůčkem v pozitivním směru, proti velkému proudu negativ, které současná pravicová vláda prosazuje. Sport

Za krok vpřed označil koncepci státní podpory sportu, kterou ve středu schválil vládní kabinet, poslanec Josef Šenfeld (KSČM). Dokument počítá třeba s daňovými úlevami pro sponzory a dobrovolníky a také s větším přílivem peněz z reklamy České televize a od sázkových společností. Koncepci navíc projednaly pracovní skupiny koordinované Českým svazem tělesné výchovy a Českým olympijským výborem. Obě strany koncepci přijaly. »Z našeho pohledu je to krok vpřed, protože obsah i vlastní text koncepce byly připravovány v koordinované a velmi intenzivní spolupráci ministerstva školství a celého sportovního prostředí …. KSČM vítá zejména koncepční přístup k problematice sportu, který je vůbec poprvé vytvořen v přímé spolupráci se sportovním prostředím. Velmi pozitivně kvitujeme také nové a jasně definované zdroje sportu a to, že financování sportu by mělo být prostřednictvím samostatné kapitoly státního rozpočtu,« uvedl Šenfeld. Lybie

Václav Havel se vyjádřil, ţe v případě pokračování občanské války v Libyi bude nutný vojenský zásah západních zemí. Západ by se podle Havla měl poučit ze situace v bývalé Jugoslávii, kde se zásah příliš dlouho odkládal. S Havlovým názorem se neztotoţňuje prezident Václav Klaus, který v pondělí připomněl, ţe rozdílný názor měl i na vojenský zásah v bývalé Jugoslávii. Havel jako obvykle projevil velkou servilitu vůči USA, které mají největší „zálusk“ na vojenský zásah v Libyi. Samozřejmě opět pod rouškou falešné hry na demokracii a lidská práva. Klaus naopak ukázal, že přestože je klasickým pravicovým politikem, který nedbá o sociální práva lidí, dokáže v zahraničně politických otázkách jednat jako představitel suverénního státu a je ve svých postojích konzistentní. Euro Celkem 77 % dospělé populace se vyslovilo proti vstupu Česka do eurozóny, 57 % je dokonce silně proti. Česká republika zatím termín přijetí evropské měny nestanovila. Přijetí eura je ekonomicky velmi komplikovaná záležitost, každopádně by to zhoršilo sociální i ekonomické podmínky v zemi, o to více, že se země ještě nedostala z krize. Přímá měnová provázanost se zeměmi eurozóny by rovněž prohloubila závislost ČR. Průměrná mzda Průměrná mzda v loňském roce vzrostla meziročně o 463 Kč na 23 951 Kč, byla tak vyšší o dvě procenta. Reálně po odečtení inflace se zvýšila o 0,5 %. Podle informací Českého statistického úřadu je to nejpomalejší růst od roku 2000. Podle zveřejněných údajů se jeví, že se množství lidí, nepobírajících průměrnou mzdu, pomalu zvyšuje. To je důsledkem rozevírajících se příjmových nůžek, tak typických pro každý kapitalistický režim, navíc pokud je poznamenaný následky krize a nezaměstnanosti.

4

Inflace Meziroční míra inflace v Česku se v únoru zvýšila na 1,8 % po růstu o 1,7 % v lednu. V porovnání s loňskem stouply zejména ceny běţného pečiva, a to více neţ o 10 %, téměř o třetinu se zvýšily ceny mouky. Mléko podraţilo o deset procent, máslo o 16 %. Ve zdraţování ale jednoznačně uţ déle vedou brambory, jejich cena je meziročně o 64 % vyšší. Tato základní potravina je tak mnohde draţší neţ například exotické ovoce. Můţe za to především neúroda. Naopak zlevnily oděvy (o 3,9 %) a obuv (o 3,8 %). Z potravin šla dolů s cenou rýţe (o 7,2 %), vejce (o 22,8 %) a citrusy (o 9,6 %). Klesly i ceny domácích spotřebičů či ceny mobilních telefonů. Inflace v tomto roce a v letech následujících rozhodně poroste rychleji, příčinou tohoto procesu bude především vládní politika zvyšování nepřímých daní, zejména DPH. Tíživé dopady zdražování jak na široké vrstvy obyvatel, tak na státní rozpočet nebude vláda schopna ani ochotna vykompenzovat. Exekuce

Počet exekucí v ČR stále roste. V roce 2005 jich bylo nařízeno necelých 260 tisíc, loni uţ přes 700 tisíc. …Chronickým dluţníkům uţ není fakticky co brát a narůstá i jejich agresivita. KSČM ve svém legislativním plánu počítá s předložením návrhů proti lichvě a na obranu před neadekvátním postupem exekutorů. Důchodová reforma Na důchodových dávkách loni vyplatila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) o 29,3 miliardy Kč více, neţ se vybralo na pojistném. Důchodový systém byl přebytkový až do nástupu Topolánkovy vlády a vypuknutí hospodářské krize kapitalismu. Poté z něj Topolánkova vláda vyvedla část prostředků, zvýhodnila bohaté zastropováním odvodů a i její vinou začala růst nezaměstnanost. Tyto vědomě spuštěné faktory způsobily 30 mld. deficit důchodového systému, který má ospravedlnit privatizaci důchodového systému a vyvedení prostředků do soukromých penzijních fondů. KSČM chce zrušit zastropování odvodů a řešit nezaměstnanosti, které jsou vedle kroků vlády skutečnou příčinou deficitů. Ekonomičtí ministři stran vládní koalice se dohodli na podobě plánované důchodové reformy. Lidé, kterým je méně neţ 35 let, budou moci od roku 2013 dobrovolně převést tři procentní body ze svého sociálního pojištění na individuální účty u penzijních společností, ale jen pokud přidají i ze svého. KSČM s koaličním návrhem zásadně nesouhlasí, protože výrazně zhorší sociální situaci většiny občanů. Nesouhlasí s vyváděním prostředků z průběžného, státního pilíře do soukromých fondů, navíc podmíněné paralelním spořením (prakticky povinné spoření). Důchod, vyplácený z průběžného systému bude naprosto nedostačující. Z té části mladé generace, která nebude moci na důchod spořit, začne vyrůstat potenciální „armáda“ lidí, kteří se propadnou ve stáří pod hranici bídy. Důchodové spoření v soukromokapitalistických penzijních fondech je pojeno i s mnohými riziky (viz vytunelované privatizační fondy). Naspořené prostředky budou rovněž výrazně sníženy inflací. Tato vládní „reforma“ tak dosud nejdrastičtějším způsobem postihne občany, zásadně omezí další sociální jistoty a likviduje desítky let zajištěná základní lidská práva. V praţském Kongresovém centru se sešlo přes tisíc předsedů odborových svazů. Probírali vládní plány reforem a shodli se, ţe plány vlády poškodí většinu obyvatel země. Názor odborů, že důchodová reforma je legalizovanou krádeží za bílého dne, KSČM sdílí. Proklamace o možnosti dědění či o nákladech tzv. reformy na její podstatě nic nemění, stejně jako nezaručují, že tomu skutečně tak bude. KSČM se staví proti samotnému modelu vyvádění pojistného do soukromých kapitálových fondů, proti zvyšování věku odchodu do důchodu i proti skokovému nárůstu DPH. Spoření lidí s průměrnými a podprůměrnými příjmy bude buď nemožné, nebo bude naprosto znehodnoceno inflací. Kromě soukromého kapitálu tak bude zvýhodněna jen skupina 5

bohatých, na úkor většiny společnosti. KSČM se domnívá, že řešení důchodového systému je možné v rámci současného průběžného systému, změnou parametrů, zrušením zastropování odvodů a postupnou likvidací nezaměstnanosti. Toho však není současná pravicová vláda schopna ani k tomu není ochotna. V Praze protestovalo chystaným vládním reformám několik stovek lidí (organizátoři uvádějí aţ tisíc lidí). Plánované reformy podle organizátorů demonstrace z iniciativy ProAlt zhorší ţivotní úroveň většiny obyvatel. Akci podpořili sociální demokraté, přišli např. bývalý evropský komisař a expremiér Vladimír Špidla nebo nynější šéf ČSSD Bohuslav Sobotka, vystoupili také odboroví předáci. Lidé skandovali protivládní hesla jako „hanba vládě“, „demisi“ nebo „tahle vláda musí pryč“. KSČM tuto demonstraci podporovala, zúčastnili se jí její členové, funkcionáři a poslanci. KSČM podporuje spolupráci různých opozičních, pokrokových a demokratických hnutí, vyhlásila v této souvislosti projekt Společenství - Práce – Solidarita. Za nejdůležitější považuje spolupráci s odbory, ale chce spolupracovat i s různými občanskými sdruženími, které se staví proti plánům současné asociální vlády. Podpora veřejného protestu je jednou z možných forem tohoto nelehkého, ale nezbytného boje. Kroky antikomunistů Výkonná rada ODS odebrala licence 18 svým oblastním sdruţením za to, ţe jejich členové sedí v městských či obecních radách spolu se zástupci zvolenými za KSČM. Někteří představitelé takto postiţených organizací jiţ oznámili, ţe se odvolají ke smírčímu výboru, jiní uţ avizovali, ţe z ODS na protest proti tomuto rozhodnutí vystoupí. Ministr vnitra Radek John pověřil speciální tým, aby začal sbírat dokumenty, které by umoţnily podat k Nejvyššímu správnímu soudu ţalobu na zrušení KSČM. Ministerstva vnitra shromaţďuje důkazy, zda je KSČM zralá na rozpuštění či pozastavení činnosti. Vojtěch Filip uvedl, že komunisté nemají důvod nic na své činnosti měnit: „Budeme pracovat pořád stejně. My zákon neporušujeme, ani ústavu, takže my se nebudeme vůbec omezovat,“ prohlásil. Dodal, že vláda se tím snaží odvrátit pozornost od svých problémů a jen si udělá mezinárodní ostudu. Krize současné kapitalistické společnosti dává KSČM možnosti ukázat svá alternativní řešení a získat širší podporu mezi občany, čehož se její nepřátelé obávají. Názory na budoucnost však nikdo, ani současná vláda, zakázat nemůže.

Kalendárium Július a Ethel Rosenbergovi 6.3.1951 Den zahájení soudního procesu pro údajnou špionáţ ve prospěch SSSR. Proces byl zakončen justiční vraţdou manţelů Rosenbergových. Korunní svědek aţ v roce 2001 přiznal, ţe křivě svědčil. 50. léta v USA byla poznamenaná fanatickým antikomunismem (tzv. mccarthismus). (Případ připomíná nespravedlnost, která se může stát, když je národ ponořen do hysterie.) Zdeněk Adamec † 6.3.2003 Student z Humpolce, který se upálil na protest poté, co se ČR připojila k okupaci Iráku. Na protest proti nedemokratickým praktikám současného reţimu se o necelý měsíc později upálil i student Západočeské univerzity Roman Mášl. (Oba zanechali vysvětlující dopis na rozloučenou, ale sdělovací prostředky již tenkrát zachovaly o jejich tragedii hrobové mlčení.) Mezinárodní den žen 8.březen 1908 – demonstrace 40ti tisíc švadlenek v New Yorku 1910 – konference v Kodani rozhodla, ţe Den ţen bude mezinárodním svátkem 6

1911 – v několika evropských zemích (včetně českých) poprvé slaven Den ţen (sto let!) 1913 - svátek byl přesunut na 8.březen jako připomenutí demonstrace newyorských ţen Byl zahájen dlouhý boj proti nesnesitelným pracovním podmínkám, za rovnoprávnost a důstojné společenské postavení ţen. (V ČR se MDŢ vrátil do kalendáře alespoň jako významný den roku 2004.) Sokolovo 8.3.1943 Příslušníci 1.čs. samostatného praporu nastoupili do první bojové akce. Bojový úkol zabránit průniku německých vojsk přes Sokolovo a zamrzlou řeku Mţa na Charkov splnili, i kdyţ za cenu velkých ztrát. Do Sokolova byla předsunuta rota kpt. Otakara Jaroše. 8.3. hodinu po poledni zahájilo 14 německých tanků útok, který po dvou hodinách zopakovali. Obránci zaujali kruhovou obranu okolo kostelíka. Pod sovětskými tanky vyslanými do protiútoku se však prolomil led a bylo jasné, ţe ani Němci přes řeku neprojdou. Rozkaz k ústupu obráncům ale nemohl být doručen pro telefonní spojení přerušené minometnou palbu. Úporná obrana sokolovského kostela pokračovala aţ do tmy. Přes řeku se Němci nedostali! Obsazení českých zemí 15.3.1939 Kolem páté hodiny ráno v Berlíně podepsal Emil Hácha dokument, ve kterém „vkládá osud českého národa do rukou německé říše“. Ale jiţ o několik hodin dříve začaly fašistické jednotky obsazovat Ostravsko, v 11 hodin dopoledne byly jiţ v Praze, kam přijel i Adolf Hitler. Den poté se jeho nařízením naše země proměnila v tzv. Protektorat Böhmen und Mähren. (O dalších plánech fašistů několik dokumentů v naší sekci „historie“.) Jan Šverma *23.3.1901 V 28 letech byl zvolen členem ÚV KSČ. Stal se také poslancem Národního shromáţdění, kde hlasoval naposled 30.11.1938, a to proti zvolení Háchy prezidentem. Týţ den odejel do emigrace. Šéfredaktorem Rudého práva byl aţ do zákazu KSČ. Uměl formulovat myšlenky srozumitelně, věcně, přesvědčivě, a přitom ostře polemicky. Stal se čelným představitelem moskevského vedení KSČ. Jako jeho zástupce byl po vypuknutí povstání v roce 1944 vyslán na Slovensko. Při ústupu povstalců přes Nízké Tatry zahynul. V Praze jiţ ztratil jeho jméno po něm pojmenovaný most přes Vltavu a jeho socha byla od něj přemístěna na Olšanské hřbitovy. Mostecká stávka 23.3.1932 Světová hospodářská krize zachvátila tíţivě i Československo. V roce 1932 dozrála situace k velkému vystoupení horníků. Bezprostředním podnětem k vypuknutí stávky bylo propuštění horníků na dolech Humboldt II a Nelson III, k radikalizaci přispěla i katastrofa na dole Koh-i-noor, kde zahynulo 8 horníků. 23.3. zahájil stávku Humboldt, postupně se přidávali další a do konce března stávkoval celý uhelný revír – 25 tisíc horníků. Jednota ve stávce byla zachována i přes kulky četníků, které dva horníky zabily a 18 zranily. Po částečném splnění poţadavků stávkujících byla 19.4. stávka ukončena. Byla tehdy hodnocena jako největší bojové vystoupení dělnictva, které vyvolalo velký ohlas veřejnosti. 7

Marie Kudeříková *24.3.1921 - †26.3.1943 Ilegální odbojová skupina brněnského kraje vyvíjela intenzivní činnost. Protinacistické letáky, sabotáţe na nádraţích a v továrnách, příprava na ozbrojený partyzánský boj. Aktivní členkou, vedoucí pracovnicí skupiny, byla i studentka Maruška Kudeříková. Byla zatčena gestapem v prosinci 1941. Ani kruté výslechy v sídle praţského gestapa ji nezlomily. Byla popravena ve vratislavské věznici ve svých 22 letech.

Vydání v internetové formě připravila redakce. Postihuje pružněji aktuální události alespoň pro návštěvníky naší stránky. Proti kopírování a šíření internetového vydání není námitek. Vaše náměty, příspěvky i nápady pro pomoc při rozšiřování tištěného vydání zpravodaje posílejte na adresu [email protected]

8