UNIVERZITA P ALACK ÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií
JIŘÍ SURALA V. ročník – prezenční studium Obor: Pedagogika – sociální práce
Vliv volnočasových aktivit na utváření vztahů mezi rodiči a dětmi Diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Dagmar Pitnerová, Ph.D .
Olomouc 2010
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto část své diplomové práce zpracoval samostatně a použil jen uvedených pramenů a literatury.
V Olomouci dne 8.4.2010 .....…………………………… Jiří Surala
Chtěl bych poděkovat vedoucí diplomové práce Mgr. Dagmar Pitnerové, Ph.D za maximálně vynaložené úsilí při vedení mé diplomové práce, poskytování velmi důležitých informací a neustálé povzbuzování při práci.
OBSAH ÚVOD………………………………………...………………….……… 7 TEORETICKÁ ČÁST 1
VOLNÝ ČAS
……………………………….....……..…. 10
2
OSOBNOST DÍTĚTE…………………………………......... 15 2.1
Osobnost dítěte z hlediska fyzického……….…………… 15
2.2
Osobnost dítěte z hlediska psychického…………….…... 19
2.3
Osobnost dítěte z hlediska sociokulturního………...…… 22
2.4
Sociálně patologické projevy chování…………………... 24
3
OSOBNOST RODIČE…………………………..………….. 27 3.1
Osobnost rodiče z hlediska fyzického………………...… 30
3.2
Osobnost rodiče z hlediska psychického………………... 31
3.3
Osobnost rodiče z hlediska sociokulturního…………….. 34
4
RODINA……………………………………………………. 38 4.1
Funkce rodiny……………………………………………. 38
4.2
Dítě jako oběť…………………………………………… 40
4.3
Náhradní rodinná péče………………………………….. 43
5
PROCES UTVÁŘENÍ VZTAHŮ…..………………………. 45
6
NABÍDKA VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT……………… 48 6.1
Dům dětí a mládeže……………………………………..
55
6.2
Bavi ck…………………………………………………... 56
EMPIRICKÁ ČÁST 7
VÝZKUM………………………………………………….... 59 7.1
Cíle, stanovení hypotézy………………………………… 59
7.2
Metodologický postup……….………………………….. 60
7.3
Charakteristika výzkumného souboru…………………... 61
7.4
Harmonogram………………………………………….... 63
7.5
Vlastní výzkum………………………………………..… 64
7.6
Diskuse a výzkumné závěry…………………………….. 73
ZÁVĚR…………………………………………………………………. 77 SEZNAM ODBORNÉ A POUŽITÉ LITERATURY………………. SEZNAM PŘÍLOH
78
,,Existuje-li něco, co chcete změnit u svého dítěte, zamyslete se nejprve zda to není něco, co byste měli změnit u sebe.“
Autor: C.G. Jung
ÚVOD Už víc jak pět let se věnuji práci s dětmi ve volném čase. Učím plavat děti předškolního a školního věku, na letních dětských táborech vedu oddíly nejmenších dětí. I když je práce s dětmi v mnoha směrech riziková, dokáže člověka nesmírně obohatit a posunout nejen v lidském životě. Má dosavadní činnost mne natolik inspirovala, že jsem se rozhodl vliv volnočasových aktivit zpracovat v diplomové práci. Moderní společnost i přes veškerou vyspělost a různorodost může dítě ovlivnit i negativně. Když pomineme velmi populární televizi, která „zpříjemňuje“ život nejednomu dítěti, větší nebezpečí vidím v internetu. Počítačová gramotnost mládeže je leckdy na lepší úrovni než u dospělého jedince, může se díky tomu dostat do velmi nepříjemných situací. Kromě medií a internetu na děti negativně působí i vrstevnické skupiny. Právě smysluplné využití volného času dětí může být jedním z důvodů, díky kterým na ně tyto negativní vlivy společnosti nebudou působit takovou mírou. Cílem diplomové práce bylo zjistit, zda mají volnočasové aktivity vliv na utváření vztahu mezi rodiči a dětmi. Byly stanoveny dílčí cíle: •
Zjistit, které volnočasové aktivity pro rodiče a děti jsou nejčastěji preferovány.
•
Zkoumat kdo nahrazuje rodiče v oblasti trávení volnočasových aktivit s dětmi.
•
Prokázat, zda má vliv společné trávení volného času na nižší výskyt konfliktů mezi rodiči a dětmi.
V teoretické části diplomové práce charakterizuji pojem volný čas a poukazuji na skutečnost, že volný čas souvisí s životním stylem. Aby měly volnočasové aktivity svůj smysl, další kapitoly jsou věnovány osobnosti dítěte a rodiče. Každého z nás ovlivňuje něco jiného a vzhledem ke své jedinečnosti, zajímají nás odlišné věci. Proto se zde zabývám osobnostmi rodiče a dítěte a to z hlediska fyzického, psychického a sociokulturního.
7
Fungující rodina by měla být základem pro zdravý vývoj jedince po všech stránkách. Proto je další kapitola diplomové práce věnována rodině a následnému vytváření vztahů. Popisuji zde funkci rodiny, poukazuji na dítě jako oběť a dítě v náhradní rodinné péči. Poslední kapitoly v teoretické části jsou věnovány nabídce volnočasových aktivit v rámci Olomouckého kraje. Empirická část seznamuje s výzkumným souborem. Také jsou zde prezentovány výsledky výzkumu, ke kterým jsme došli. V této části jsem se zaměřil na konkrétní volnočasové aktivity, které preferují rodiče a děti. Zajímalo mne, zda mají děti vůbec zájem trávit volný čas s rodiči. Také porovnávám výsledky rodičů, kteří tráví volný čas s dětmi a rodičů, kteří volný čas s dětmi netráví aktivně. Ve volném čase by si měli rodiče a děti odpočinout. Myslím, že je dobré, když rodiče naučí své děti aktivně využívat svůj čas a děti zase pomohou rodičům zapomenout na stres, který je spojen s povinnostmi dospělých, a probudit v sobě zase malého kluka nebo holku.
8
I Teoretická část
9
1 VOLNÝ ČAS Každý z nás tráví svůj volný čas tím nejrozmanitějším způsobem, který mu přináší potěšení. Může se jednat o sportovní vyžití, odpočinek ve všech jeho formách, zábavu, výlety, četbu knihy a mnoho dalších. Stejně tak jak můžeme rozmanitě trávit volný čas, můžeme ho i definovat: Volný čas je možno chápat jako opak doby nutné práce a povinností a doby nutné k reprodukci sil. 1 Volný čas si vysvětlíme jako čas, kdy člověk nevykonává činnosti pod tlakem závazků, které vyplývají z jeho společenského začlenění, zvláště dělby práce a z nutnosti zachovat svůj rodinný systém. 2 Způsob jakým trávíme volný čas do jisté míry poukazuje na náš životní styl. Volný čas a všechny činnosti, které v této době vykonáváme, tvoří další zásadní oblast v našem životě. Volný čas můžeme tedy považovat za fenomén doby. Trávení volného času je pak odvozeno od konkrétní životní situace, prostředí a podmínek, v nichž člověk žije, úrovně služeb atd. S využíváním volného času jsou spojeny i dva problémy. Prvním problémem je nedostatek volného času a druhým neschopnost efektivního využití volného času. Jednak to zapříčila současná finanční situace, ale i nedostatek pracovních příležitostí.
3
HAVLÍK rozděluje životní styly do tří skupin: 4 Životní styl s náplní studia - patří sem všichni ti, kteří rádi čtou, často navštěvují divadla, rádi poznávají různá místa, sledují televizi. Pro všechny, kteří spadají do této skupiny je typická zvědavost. Životní styl s nejvyšší hodnotou hraní - tento styl preferují hlavně sportovci, nebo sportovní fanoušci, hráči různých her a pravidelní návštěvníci zábavných pořadů. Životní styl s rozjímáním - tuto činnost lze provozovat o samotě nebo v komunitách. Jedná se o samotáře, kteří nikdy netráví volný čas s rodinou. Ze struktury každodenních činností lze dobře charakterizovat životní styl.
1
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník.3. rozšířené vydání. Praha: Portál, 2OO1, s.274. 2 VELKÝ SOCIOLOGICKÝ SLOVNÍK. Karolinum, Praha 1996, s. 245 3 KRAUS, B., POLÁČKOVÁ, V. Člověk - prostředí - výchova., Brno: Paido 2001, s.34 4
HAVLÍK, R., HALASZOVÁ, V., PROKOP, J. Kapitoly ze sociologie výchovy. 1. vyd. Praha : PF UK, 1996, s. 74-80.
10
Jedná se o bohatou mozaiku nejrůznějších aktivit: Aktivity orientované na práci, profesi a přípravu na ni - spadá sem vzdělání, vstup do zaměstnání, orientace v pracovním procesu, stabilizace a profesní vzestup atd. Aktivity spojené s rodinou - tyto aktivity počínají vyhledáváním partnera, následným zakládáním rodiny, pokračují budováním a udržováním domácnosti, výchovou dětí apod. Aktivity v oblasti zájmové - zde
dochází k vyhraňování vlastních zájmů, jejich
pěstování a rozvoj, někdy hledání kompromisu se zájmy ostatních členů rodiny, zábava, relaxace, odpočinek. Aktivity směřující do společenského života - jedinci jsou účastni na společenském životě,
postupně
se
zapojují
do
občanských
vztahů,
rozšiřování
okruhu
společenských styků atd. 5 Aktivity týkající se základních biologických a hygienických potřeb. Důležitou roli ve volném čase hraje také hodnotová orientace člověka. Co je pro nás lepší? Mít drahé vybavení, prvotřídní sportovní náčiní, vykupovat nejmodernější přístroje na snížení váhy či podnikat náročné cesty za zážitky ovšem bez prožitku. Nebo intenzivně prožívat každou volnou chvíli, byť by to měla být projížďka po okolí na postarším kole. Stále více lidí se dnes zaměřuje na nákup aut, zahraničních dovolených, než na jejich opravdové využití ve volném čase. K čemu nám bude nejmodernější rotoped, když na něj budeme v ložnici věšet prádlo. Tyto věci se kupují z valné části proto, že v člověku zvyšují osobní prestiž. Tím pádem se nám může naskytnout příležitost vidět perfektně vybaveného lyžaře, který nelyžuje, ale spíš pózuje a rodiny uštvané sháněním prostředků na koupi nového vozidla jen proto, že si jej pořídil jiný rodinný příslušník. Mezi
významné ukazatele životního stylu patří i sociální interakce a vztahy s lidmi v naší blízkosti. Právě proto, že člověk je tvor společenský, záleží mu na tom s kým tráví svůj volný čas. Někteří jedinci dávají přednost malé přátelské skupině, jiní si užívají rušný společenský život, ale najdou se i tací, kteří tráví nejraději svůj volný čas samotní. Při posuzování sociálních vlivů ve volném čase hraje prvotní roli rodina. Z té čerpáme první zkušenosti s využíváním volného času. Rodiče jsou pro děti prvními vzory.
5
KRAUS, B., POLÁČKOVÁ, V. Člověk - prostředí - výchova., Brno: Paido 2001, s. 157.
11
Nejenže se děti od svých rodičů učí žít určitým způsobem, ale přebírají a napodobují jejich životní styl. K vytvoření vztahu k volnému času jsou důležité některé skutečnosti: typ konkrétní rodiny, jak je rodina početná (jestli je malá nebo velká), důležitou roli hraje i věk rodičů a dětí, počet potomků a jejich pohlaví, v neposlední řadě i styl výchovy. velký význam se přikládá i zájmům obou rodičů, jak si rodiče navzájem své aktivity tolerují, jaký jim přikládají význam i tomu kolik financí jsou ochotni věnovat nejen svým, ale i koníčkům svých dětí. 6
Volnočasové aktivity V některých publikacích se můžeme taky setkat s pojmem aktivity volného času. K volnému času se nejčastěji přistupuje jako k souboru aktivit. Za optimální strukturu aktivit volného času lze považovat takovou jejich kombinaci, která ve svém úhrnu uspokojuje lidskou potřebu odpočinku, zábavy i rozvoje a tím přispívá k určité relativní harmonii i rovnováze osobnosti. Volnočasové aktivity představují tedy různé formy činnosti zaměřené do oblasti volného času. 7 Na volnočasové aktivity má vliv biologické zrání a jsou odrazem dosažené úrovně sociálního, mentálního a psychického zrání. Zároveň jsou stimulem pro další zrání jedince a mohou jej posunout dál v hodnotové orientaci. Vykonávání
zájmů
a
potřeb
dítěte
a
mladého
volnočasových aktivit patří do sociálního učení.
člověka
prostřednictvím
8
Zájmová činnost Tento pojem zastřešuje především činnosti nepracovní, vykonané ve volném čase a pro vnitřní potřeby jedince. 9 Vzhledem k tomu, že tyto aktivity podnikáme dobrovolně, jejich vykovávání nás baví, jsou zaměřeny na uspokojování našich potřeb, schopností a zájmů. Mají velký vliv na rozvoj naší osobnosti. PÁVKOVÁ rozděluje zájmové činnosti následovně: Zájmové
činnosti
společenskovědní:
tyto
činnosti
by
měli
vést
jedince
k aktuálnímu dění ve společnosti. 6
PÁVKOVÁ, J., HÁJEK, B., HOFBAUER, V., PAVLÍKOVÁ, A. Pedagogika volného času., Praha: Portál, 2002 s. 28-30. 7 GRECMANOVÁ, H., HOLOUŠOVÁ, D., URBANOVSKÁ, E., BŮŽEK, A. Obecná pedagogika II. Olomouc: Hanex, 2002. s 177. 8 KRAUS, B., POLÁČKOVÁ, V. Člověk - prostředí - výchova., Brno, Paido 2001. s. 166 9 GRECMANOVÁ, H., HOLOUŠOVÁ, D., URBANOVSKÁ, E., BŮŽEK, A. Obecná pedagogika II. Olomouc: Hanex, 2002. s 177.
12
Snaží se poskytnout co největší informace o vlasti, prohlubují vztah k mateřskému jazyku.Společenskovědní činnosti jsou výborné pro jedince, kteří touží po individuálním vyžití např. sběratelství. Dále do této kategorie může zařadit tyto činnosti: publicistika, studium cizích jazyků, exkurze významných objektů v okolí bydliště, informace o životě společensky významných lidí, pořádání masopustu aj. Zájmové činnosti pracovně-technické: snaží se člověku napomáhat ve zlepšování manuálních dovedností, rozvíjí vědomosti v oblastech technických a následně umožňují aplikaci teoretických poznatků v praxi.Pracovně-technické činnosti by měli být natolik nápadité, aby dokázaly v dětech probudit zájem o aktivní uplatnění v oblasti techniky a rozvíjet technické myšlení. V dnešní době zájem o činnosti pracovně-technické stoupá. Napomáhá tomu rozvoj nových, společensky důležitých oborů např. výpočetní technika, kybernetika, elektronika aj. Mezi další činnosti spadající do oblasti pracovně-technických řadíme: práci s různými materiály (papír, karton, dřevo, kov, textil), modelování, využívání stavebnic, návštěva dopravních hřišť, drobné opravy, práce s výpočetní technikou aj. Zájmové činnosti přírodovědné: činnosti spojené s přírodou se v současné době soustředí na ochranu životního prostředí. Ať už je to v podobě třídění odpadu, úklid znečistěných ploch, nebo ochrana živočichů. U mladších dětí probíhá seznamování s přírodou na vycházkách, kde mají možnost bližšího kontaktu s faunou a florou. U starších dětí dochází k profilaci, mají možnost výběru činností např. rybářství, včelařství, akvaristika, pěstitelství atd. Zájmové činnosti esteticko-výchovné: skupina činností esteticko-výchovných je zaměřena na utváření vztahů nejen dítěte k přírodě, společnosti a kulturním hodnotám.
Velký
význam
je
věnován
rozvoji
hudebního,
výtvarného,
dramatického, literárního a tanečního projevu. Důležité je, že do těchto činností musí daný účastník dát cit, investovat něco ze sebe. K esteticko-výtvarným činnostem patří: práce s různými výtvarnými technikami, hry s barvou, návštěva výstavních síní a galerií, ale i kultura projevu, stolování, kultura těla a oblékání. K hudebním zájmovým činnostem můžeme přiřadit: hry na hudební nástroje, sborový a sólový zpěv, návštěvy koncertů, tanec. Náplň literárně-dramatických činností může tvořit četba, recitace, návštěva divadelních představení a kina, besedy s umělci, divadelní hry atd.
13
Zájmové činnosti tělovýchovného, sportovního a turistického zaměření: všechny tyto činnosti působí k fyzické zdatnosti a psychické odolnosti. Pokud budeme tyto činnosti vykonávat pravidelně, mohou nám napomoci ke snížení tělesné hmotnosti. Celá tato oblast sportovních činností nabízí v současnosti pestrou škálu moderních a zajímavých sportů, výletů a činností. Důležitým prvkem je, že většina těchto činností se dá provádět na čerstvém vzduchu – v přírodě. K těmto aktivitám patří cvičení s náčiním, atletika, akrobacie, sportovní hry, gymnastika, branné sporty, turistika pěší, vodní, cykloturistika, plavání, sáňkování, pouštění draků, hraní kuliček. 10
SHRNUTÍ Volný čas má pro každého z nás nesmírný význam. Nejenže nám dává prostor k odpočinku, relaxaci, ale umožňuje i rozvoj naší osobnosti v různých zájmových oblastech. Současně slouží i k sociální interakci skupin, u kterých můžeme pozorovat posílení jejich vzájemných vztahů, například u rodičů s dětmi.
10 PÁVKOVÁ, J., HÁJEK, B., HOFBAUER, V., PAVLÍKOVÁ, A. Pedagogika volného času., Praha, Portál 2002 s. 94-99 ISBN 80-7178-711-6
14
2 OSOBNOST DÍTĚTE Podle Úmluvy o právech dítěte se za dítě považuje každá lidská bytost mladší 18 let, pokud podle právního řádu, jenž se na dítě vztahuje, není zletilosti dosaženo dříve. Dítě lze charakterizovat jako lidského jedince v životní fázi od narození do období adolescence.11 Když se po devíti měsících narodí rodičům dítě, je to většinou radostná událost. Mezi otcem a matkou vznikne silnější pouto. Narození potomka spojují s třetím rozměrem jejich života. Nyní pro rodiče už nejsou tak důležité vlastní potřeby, ale na prvním místě stojí potřeby jejich potomka. Matka i otec cítí obrovskou zodpovědnost za svého potomka. Od narození až do dospělosti má na dítě silný vliv jeho okolí. Rodina je první místo, kde se dítě setká s výchovou. Ta na něj můžu působit již v prenatálním období. Během prvních třech let dochází k základu citového, mravního a v neposlední řadě intelektuálního profilu dospělého člověka. To, že mají rodiče právo ale i povinnosti vychovávat dítě, neznamená, že nemusí akceptovat jeho dětskou osobnost. Ve vztahu by mělo docházet k vzájemnému respektování.
2.1 Osobnost dítěte z hlediska fyzického Vývoj člověka se začíná utvářet již v prenatálním stádiu. Toto období dělíme na zárodečné a plodové. Zárodečné období začíná oplozením a trvá do konce druhého měsíce. Období plodové (fetální) začíná na začátku třetího měsíce a končí porodem. Během prenatálního období v prvních měsících dochází ke složitému vývoji, jehož výsledkem je vytvoření jednotlivých orgánových soustav a vnějšího vzhledu zárodku. Z vnějšího zárodečného listu se vytvoří: celá nervová soustava, dřeň nadledvinek, výstelka dutiny nosní a ústní, čočka, sklivec a sítnice oční, svalstvo duhovky, základ rozmnožovaného ústrojí. Z vnitřního zárodečného listu se vyvine: výstelka téměř celé trubice střevní s připojenými žlázami a výstelka téměř celého ústrojí dýchacího, štítná žláza, příštítná tělíska, brzlík, výstelka močového měchýře a močová trubice. Ze středního zárodečního listu se vytvoří: svalstvo příčně pruhované, ledviny, močovody, kůra nadledvinek, stěny vejcovodů a dělohy a výstelky dutiny pobřišnicové, pohrudnicové a osrdečník. Na konci druhého měsíce je zárodek podobný člověku. Pohlaví je možné rozpoznat v konečné fázi zárodečného období, i když o pohlaví jedince bylo rozhodnuto už v okamžiku oplození. 11 PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník.4., rozšířené vydání. Praha: Portál, 2OO1. s 46
15
Od počátku plodového období tj. začátek třetího měsíce těhotenství, měří plod deset centimetrů a lidský má tvar. Ve čtvrtém měsíci plod váží 180 gramů a jsou citelné jeho pohyby. Charakteristikou pátého měsíce je průměrná délka 25 centimetrů a hmotnost cca. 310 gramů. V devátém měsíci má plod nehty na prstech rukou a je dlouhý 45 centimetrů při váze 2500 gramů. Následně dochází k porodu. Porod můžeme rozdělit na tři doby porodní. V otevírací době dochází k bolestem, které jsou důsledkem stahů děložní svaloviny. V této fázi dochází k vytlačování plodu. V druhé době vypuzovací dochází k samotnému porodu. Závěrečná doba poporodní – lůžková nastane krátce po vypuzení plodu. Při dalších stazích dochází k vypuzení plodových obalů a placenty. Při těhotenství, které probíhalo, bez problémů závisí velikost plodu na konstituci rodičů. Velkým rodičům se rodí velké děti a naopak. Na tom jak velké dítě se narodí, má také vliv i věk matky, sociální faktory a etnikum. Většina dětí se rodí v dobrém stavu, avšak stále častěji se setkáváme s dětmi, jejichž vývoj už v prenatálním období byl ohrožen, nebo poškozen. Dítě s vrozenou vývojovou vadou se může takto narodit díky genetickému základu, nebo kvůli působení škodlivých látek během těhotenství.12 Období novorozenecké. Přestřižením pupečníkového provazce skončí období plodové a orgány začnou samostatně fungovat. Křik novorozence po prvním nadechnutí je považován za první projev života. Dítě v tomto období spí téměř 24 hodin denně. Na silné podněty reaguje většinou pohybem celého těla. Už od narození dokáže vnímat city. To co je mu příjemné nebo nepříjemné, je v tomto stádiu spojováno s biologickými potřebami. Donošený, správně vyvinutý a zralý novorozenec měří asi 50 centimetrů a průměrná hmotnost je 3400 gramů. Zahojením pupečníkové jizvy biologicky končí období novorozenecké, je to 28 dní po porodu. Období kojenecké. Po narození je dítě svoji výživou vázáno na matku. Mateřské mléko je díky svému složení to nejlepší, co může, matka svému dítěti poskytnout, aby dobře prospívalo. Doba kojení je různá. Kojenec vyroste za první rok svého života o 25 centimetrů. To znamená, že průměrná výška je 75 centimetrů.
12
VOLF, V., VOLFOVÁ, H. Pediatrie. 1. vyd. Praha: INFORMATORIUM, 1996, s. 210
16
Přibližně okolo třetího měsíce dítě pozná matku a odpoví na úsměv dospělého, současně se objevuje i první náznak řeči, broukání. Toto období je také spojeno s prořezáváním prvních zubů, mezi čtvrtým a devátým měsícem. Do osmého měsíce by dítě mělo sedět. Ke konci prvního roku by se mělo pokusit o první samostatné kroky. Za biologické ukončení tohoto období se považuje prořezání prvního zubu, což signalizuje začátek příjmu tuhé potravy. Batole. Batolecí období je ohraničeno od prvního do třetího roku dítěte. Výrazné změny zde nastávají v pohybovém vývoji. V roce a půl by už mělo batole zvednout předmět ze země a ve dvou letech stát bez opory. S třetím rokem by dítě mělo zvládnout střídavou chůzi po schodech. Ke konci prvního roku použije dítě asi pět slov, do konce druhého roku by mělo umět vytvořit lehkou větu. V konečné fázi tohoto období je schopno se vyznat v příčinných vztazích a dává otázku ,,proč“. V tomto období se začíná s nácviky hygieny. Předškolní věk. Do předškolního věku patří děti ve věku tří až šesti let. Dochází zde k tělesným změnám, mění se zde velikosti jednotlivých částí těla. Řeč by měla být již plynulá. U dětí se projevují první známky talentu. Psychický vývoj pokračuje tak, aby mohlo dítě nastoupit povinnou školní docházku. To je spojeno se školní zralostí, která se vyznačuje souhrnem psychické, sociální, biologické a zdravotní vyspělosti. Mladší školní věk. Pro mladší školní věk je charakteristická povinná školní docházka. Zde se dítě musí koncentrovat a soustředit. Některým právě tato schopnost chybí. Dítě se setkává s prvními povinnostmi. Má vlastní úkoly, získává nové informace. Učí se zodpovědnosti. Utváří se určitý řád osobnosti. Mladší školní věk je také spojen s vypadáváním dočasného chrupu a prořezáváním stálých zubů. Starší školní věk. Typické pro tento věk je pohlavní dospívání (puberta). Začíná od 11 let a končí pohlavní dospělostí. Začátek puberty je charakteristický zrychlením růstu (tělesné orgány rostou rychleji). Dívky v pubertě předhoní chlapce, ovšem konečná výška je u chlapců po skončení puberty větší. Dalším důležitým projevem je dozrávání pohlavních žláz a začátek jejich činnosti. Začátek puberty souvisí s uvolňováním hormonů. Puberta u dívek začíná kolem 11. roku a u chlapců ve 13 letech.13
13 LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. 2. aktualizované vydání. Praha : GRADA Publishing, 2007, s. 367
17
SHRNUTÍ Vývoj člověka se začíná utvářet již v prenatálním období. Během devíti měsíců nenarozené dítě v těle matky dozrává. Po narození dítě prochází vývojovými obdobími: novorozenecké, kojenecké, batole, předškolní věk, mladší školní věk a starší školní věk.
18
2.2 Osobnost dítěte z hlediska psychického Od chvíle svého narození po vstup do školy prodělává dítě intenzivní duševní vývoj, kterým se buduje pozdější základ projevů v oblasti prožívání, chování i poznávání. Mimo uspokojování základních biologických potřeb, důležitých pro vybudování zdravého organismu, je třeba zajistit a nasytit základní psychické potřeby. Prenatální vývoj. Období prenatálního vývoje je dlouhé 266 dní a každý z těchto dnů na obrovský podíl na tom, aby se později narodilo zdravé dítě. Genetická výbava od matky a otce se později podepíše nejen na tělesných charakteristikách, ale i na tom, jak bude dítě temperamentní. V tomto období je obrovsky důležitá činnost matky. Nejenže přenáší na plod svůj momentální psychický stav, ale ona je tím zásadním člověkem, který má z velké části podíl na tom, zda se dítě narodí zdravé či nikoliv. Matka by měla dodržovat správnou životosprávu, nepřetěžovat se, být v klidu, podstupovat pravidelná lékařská vyšetření, pravidelně odpočívat. Významným je i věk matky a zdravotní stav. Zcela mimo není ani funkce otce. Když otec pečuje o matku svého dítěte, je jí oporou během těhotenství, může pozitivně ovlivnit rozvoj očekávaného dítěte. V praxi se prenatální období dělí na trimestry. První trimestr začíná početím a trvá do konce třetího měsíce. Druhý trimestr je ohraničen dobou od čtvrtého do šestého měsíce a poslední třetí trimestr začíná sedmým měsícem a končí měsícem devátým. Toto období můžeme také rozdělit z hlediska vývoje plodu. Fáze během které dojde ke spojení vajíčka se spermií se nazývá germinační. Trvá prvních čtrnáct dnů těhotenství. Embryonální fáze se počítá od třetího do osmého týdne těhotenství. Toto období má stěžejní význam pro další význam plodu, vyvíjí se totiž hlavní orgány a systémy jako plíce, srdce a mozek. Ke konci embryonální fáze bývají mnohé tyto struktury funkční. Devátým týdnem těhotenství začíná fetální fáze, která trvá až do porodu. Tato fáze je považována za období růstu a zrání. U plodu se vyvinou oční víčka, rty, prsty na rukou i na nohou a je možné u něj určit pohlaví. Kolem šestnáctého týdne začíná matka pociťovat pohyby dítěte. V závěrečných dvou měsících dochází k posledním vývojovým změnám. Za to plod narůstá na váze. Zdravý vývoj plodu může být ohrožen zejména konzumací alkoholu, kouřením, radiací, nebezpečnými chemickými látkami např. rtuť, olovo, oxid uhelnatý, návykovými látkami např. kokain, heroin, amfetamin i infekčním onemocněním.14 Novorozenecké období je ohraničeno narozením a dvěma měsíci věku. Novorozenec představuje nejranější vývojovou fázi. Je vybaven základními reflexy, které jsou důležité pro jeho přežití. Proto můžeme konstatovat, že kognitivní chování novorozence je čistě reflexivní. 14
ALLEN, K., E., MAROTZ, L, R. Přehled vývoje dítěte: od prenatálního do 8 let. Praha, Portál, 2002, s. 163.
19
Díky tomu dokáže sát, reagovat na úlek, šermovat rukama, kopat nohama aj. Toto období je tak náročné, že 20 hodin zabere spánek. Dítě se probudí sedmkrát až osmkrát během dne a to kvůli hladu, a nebo z pocitu vlhka. Jedinec v tomto období dokáže odlišit různé zvuky a patřičným způsobem na ně reagovat. V oblasti sociálního vývoje jsou novorozenci vybaveni řadou automatických dovedností. Jsou schopni dávat najevo své potřeby, strach, tíseň, odpovídat na reakce nejbližšího okolí, projevují závislost na rodičích. Kojenecké období trvá od dvou měsíců do jednoho roku. V této vývojové fázi dochází k zlepšování a širšímu zapojování smyslů. Prostředí bohaté na podněty vede k získání zkušenosti. Pozornost dítěte se v tomto období projevuje zrakovou a sluchovou dominantou. Zde se už setkáváme také s první řečí. Musíme si uvědomit, že dítě tohoto věku komunikuje hlavně mimikou a pantomimikou. Během prvního půl roku je chování dítěte k ostatním lidem spíše pasivní. S postupem času však můžeme spatřovat větší náklonnost zejména ke starším lidem. Vrstevnické vztahy jsou ještě nestálé. Se sedmým měsícem je už patrná fixace na jednu osobu. Zejména to bývá matka. Tuto touhu po jedné osobě můžeme spatřovat například v úsměvu, když se daná osoba vrátí, nebo projevem nelibosti, když je konkrétní osoba mimo dosah dítěte. Děti s nasycenou potřebou sociálního kontaktu projevují také vyšší zájem i o další poznávací podněty, v opačném případě lze naopak pozorovat příznaky neurotizace, která u kojenců není tak řídkým jevem, jak by se mohlo zdát ze statistických údajů.15 Batolecí věk. V tomto období je dítě samostatnější. Z velké části za to může motorika, která batolatům umožňuje samostatné pohybování a prozkoumávání okolí. To má za důsledek objevování nového světa. Na konci tohoto období už většina dětí chodí sama. Děti v batolecím věku jsou nakloněni hrám na schovávanou, rádi si hrají s pracovním nářadím např. dětská kolečka, vlečky, velká nákladní auta. Sbírají předměty a hází jimi, přenáší hračky z místa na místo, pomáhají obracet stránky v novinách, skládají předměty na sebe a jiné.Vztah k ostatním lidem je převážně přátelský. Těší se z náklonnosti a pochvaly dospělé osoby. Nezanedbatelná v tomto věku je role prarodičů. Dochází zde i k prvnímu stálému zájmu o vrstevníky. Vzhledem k rychlému vývoji řeči a jazyka dochází k rozvoji složitějšího uvažování a schopnosti učit se. V závěrečné fázi tohoto období se u dítěte vyskytuje, uvědomování vlastního já, to bývá v některých případech příčinou vzdoru. Právě proto je důležité v tomto věku dítěti určit hranice, nechat jej navyknout na určitý řád, který do jisté míry představuje i jistotu. 15
ČAČKA, O. Psychologie dítěte. Tišnov, Sursum, 1996 ISBN 80-85799-03-0 s. 43
20
Důležité je i to, co rodiče o sobě dítěti sdělují, např., že je hodný chlapec či rošťák po tatínkovi, šikovná po mamince atd. Předškolní věk. Děti v předškolním období jsou z velké části klidné, uvolněné a poslušné. Během této doby se ještě stále vyvíjejí motorické schopnosti. Ve slovní zásobě dochází ke značnému rozšíření. Děti rády poslouchají pohádky, nebo si vymýšlejí vlastní příběhy. Dokáží pojmenovat barvy a tvary, počítají předměty, pokouší se kreslit atd. Pětileté dítě se už rádo kamarádí. Výjimku netvoří různé uzavírání přátelství s kamarádem. Velké oblibě se těší kolektivní hry. Dítě se rádo chlubí svými úspěchy. Tato fáze je důležitá hlavně po stránce socializační. Jedinec vyrůstající v kolektivu vrstevníků se chová jinak než dítě, které vyrůstalo jen s rodiči nebo dospělými lidmi. Mladší školní věk. Velkým milníkem pro dítě v tomto období je nástup do základní školy. Nastává spousta velkých změn, které musí během jednoho roku zvládnout. Nejsložitějším percepčním úkolem je naučit se číst. Pro děti je důležité přátelství, chtějí si hrát a mít kamarády. Kamarády si většinou najdou mezi vrstevníky, se kterými mají něco společného, např. cestu do školy. Hlavním rysem dítěte v tomto období je, že se snaží být ve všem dobré. Z velké části je učení v prvních třídách pro děti potěšením a zábavou. Škola klade velké nároky především na pozornost dítěte. Žák se musí umět soustředit na plnění úkolů. V první třídě je nutné počítat s ovlivňováním pozornosti citovými stavy a přitažlivostí všeho nového a zajímavého. Paměť umožňuje žákovi uchovat minulou zkušenost.Starší děti si jsou schopny utvářet morální hodnoty a postoje. Ve spoustě věcí umí rozpoznat špatné a dobré. V oblasti vrstevnických vztahů mají dva nebo tři kamarády, se kterými si pravidelně hrají (nejčastěji jsou to kamarádi stejného pohlaví). Kolektivní hry se těší stále velké oblibě. Ve vztahu s dospělými touží po uznání, s tím souvisí i předvádění se. 16
SHRNUTÍ
Genetická výbava obou rodičů má vliv na pozdější chování dítěte. Matka i otec dítě mohou od narození významným způsobem ovlivňovat. Jako novorozenec je dítě vybaveno základními reflexy, které jsou důležité pro jeho přežití. Během následujících několika let si dítě vytvoří vztah k rodičů a ostatním příbuzným, začne vyhledávat vrstevníky a začne vyhledávat vrstevnické skupiny.
16
TRPIŠOVSKÁ., D, VACÍNOVÁ., M. Ontogenetická psychologie. UJEP,: 2006, s. 35-60.
21
2.3 Osobnost dítěte z hlediska sociokulturního Na vývoj osobnosti dítěte má bezpochyby velký vliv rodina. Tam se dítě učí hodnotám, tradicím, zvykům, slušnému chování. Rodina prošla za poslední léta velkými změnami. Základní rodinu dnes už netvoří otec, matka a sourozenci… musíme brát v potaz i takové věci jako jsou rozvody, úmrtí a jiné sociální aspekty. Na rodinu mají vliv i jiné společenské problémy např. zločinnost, drogy, zneužívání dětí, chudoba. Vedle rodiny se na formování osobnosti velkou mírou podílí škola. Zde přichází dítě do styku s vrstevníky, přijímá informace, je veden autoritou. Musíme si však uvědomit, že míra ovlivňování se liší u každého jedince. Obecně můžeme říct, že většina dětí chce mít dobrý vztah s učitelem, spolužáky, rodiči, sourozenci a ostatními lidmi v jeho okolí. Čím je dítě starší, tím větší okolí má na něj vliv. 17 Velkou roli pro mladého člověka mají, vrstevnické skupiny. Ty mu poskytují obzvlášť v období puberty nejvíce porozumění. Možná právě proto by mohlo být vyloučení nebo nepřijetí do referenční skupiny příčinou velké frustrace. Každý z nás má touhu někam patřit. I přes některé negativní vlivy, které může mít skupina na mladého člověka, hraje důležitou roli při osamostatňování se z dětské závislosti na rodině a autoritě rodičů. Pokud by se neosamostatnilo, mohlo by dojít k ohrožení některých sociálních dovedností. Dítě v tomhle období často přichází do konfliktu. Vzhledem k formování osobnosti a utváření si vlastních postojů, zásad a potřeb můžeme mezi spouštěče konfliktů zařadit: styl oblékání, trávení volného času, hmotné vybavení, nejnovější doplňky atd. Jedinci, vyskytující se v predelikventních skupinách mívají tyto znaky: rodiče zaujali negativní postoj, jejich základní rodina selhává, dopouští se kázeňských přestupků ve škole, mají nedostatečný prospěch ve škole, volný čas tráví ve skupině, kde nemusí nacházet uspokojení, proto zažijí časté neúspěchy a vlastní nejistotu se snaží vyvážit sociálním uznáním za každou cenu.
17
SMÉKAL, V., LACINOVÁ, L., KUKLA, L. Dítě na prahu dospívání. Brno:Barrister & Principal, 2004, s. 172-175
22
Graf č. 1 Faktory působící na dítě
genotyp společenská média a sdělovací prostředky
dítě jako dar
+
výchovný vzor láskyplný vztah předání zkušeností spol. trávení vol.času
DÍTĚ
vrstevnické skupiny
RODIČE
-
škola
citový chlad zanedbávání týrání pocit odpovědnosti pocit svázanosti zátěž dítě jako překážka
Na formování osobnosti dítěte se podílí mnoho faktorů. Nejsilněji na dítě působí rodina.Vhodné naplňování a trávení volného času, hraje významnou roli při formování osobnosti mladého člověka. Pozitivní naplnění volného času má kladný vliv na správnou socializaci. Vzhledem ke snížení úrovně společenské péče o volný čas mladých lidí, můžeme za důsledek považovat nárůst kriminální činnosti mnohdy nezletilých jedinců. 23
2.4 Sociálně patologické projevy chování – vybrané důsledky Volnočasové aktivity ovlivňují chování dětí, a pokud se u nich objevují sociálně patologické projevy chování, má to negativní vliv i na jejich prožívání v rámci dané oblasti . Dítě s poruchou chování. Určit zda dítě trpí nějakou poruchou je velmi náročné. Toto vyšetření provádí kvalifikovaný odborník. Mezi možné příčiny vzniku poruchy chování můžeme zařadit komplikace v těhotenství a při porodu, poranění hlavy, nebo mozkové dysfunkce.Dítě s poruchou chování se na první pohled může jevit jako zcela zdravé dítě. Ve škole často vyrušuje a v jiné společnosti je nepříjemné. V mladším věku se tyto děti mohou jevit jako více zlobivé. Jejich chování je popudlivé a dokáže všechny členy rodiny hodně otrávit. Děti trpící poruchou chování působí tiše a zasněně, jsou uzavřené, netečné a apatické, ale i nesmírně energické. Porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou – ADHD. Dítě trpící touto poruchou vykazuje znaky nesoustředěnosti, hyperaktivity, nebo impulzivity. Tato porucha se obvykle nediagnostikuje před čtvrtým či pátým rokem věku, protože u mladších dětí nemůžeme jasně rozlišit příznaky, neboť malé děti málokdy vydrží vykonávat dlouhodobě jednu činnost. ADHD se častěji vyskytuje u chlapců, ale nevyhýbá se ani dívkám. Na dětech lze pozorovat nesoustředěnost, kdy se můžeme domnívat, že nás vůbec neposlouchají, u práce vydrží jen zřídka a to v případě kdy je hodně baví. V obvyklejších případech se dají lehce vyrušit a často nedokončí svůj úkol. Děti trpící hyperaktivitou, budou nevyčerpatelně energické. Velmi náročné je pro ně zůstat v klidu. Neustále se ošívají a působí neklidně. Pro impulzivní chování je typické bezmyšlenkovité chování. Děti mohou skákat do řeči, pronáší nevhodné poznámky, nebo mají problém se zapojením do rozhovoru ve vhodné chvíli. Asociální chování. Takovéto chování se může projevovat agresivitou k lidem i ke zvířatům, ničením majetku, krádežemi, porušováním pravidel. Asociální chování je sice v rozporu se společenskými normami, ale nepřekračuje právní předpisy. Základní projevy takového chování jsou např. útěky, toulky, tabakismus, záškoláctví, sebepoškozování, alkoholismus a jiné druhy závislosti.
24
Porucha se může vyskytnout už u pětiletých dětí, mnohem častěji se s ní však setkáme ve vyšším věku nebo na začátku puberty. Příznaky se během postupujícího věku mění. Záškoláctví. Toto jednání se dá definovat jako úmyslné opuštění školní výuky nebo nedostavení se do školy bez následné omluvy. Záškoláctví se objevuje v individuální i skupinové formě. Během této činnosti se nemůže vyloučit další asociální až antisociální chování. Patologické závislosti. Nejčastěji vznikají závislosti na automatech, alkoholu, drogách, sledování televize, pracovní činnosti, výjimečné nejsou závislosti ani na jídle, sektách nebo kultech. Ke vzniku závislosti jsou náchylnější jedinci, kteří pochází z nefunkční rodiny, důležitou roli hraje i to, zda dítě pochází z vesnice nebo města, zda rodiče byli závislí, nebo neužívali nadměrné množství léků. Musíme sem zařadit i úroveň dosaženého vzdělání, vliv party, která má své vlastní odlišné hodnoty a normy. Drogová
závislost.
Vznik
závislosti
můžeme
rozdělit
do
čtyř
etap:EXPERMENTOVÁNÍ, které často vychází z nudy, ze zvědavosti či touhy uniknout od problémů, PŘÍLEŽITOSTNÉ UŽÍVÁNÍ. V této fázi si člověk zvyknul na to, že mu droga napomáhá v tísni, PRAVIDELNÉ UŽÍVÁNÍ– doba užívání se zvyšuje a dochází k pravidelnému užívání. Zatím si člověk nepřipouští závislost. NÁVYKOVÉ UŽÍVÁNÍ. Člověk si uvědomuje svoji závislost a bez drogy se už neobejde.Drogy dokáží vyvolat v člověku příjemný pocit: uvolnění, pocit štěstí i sebejistoty. Dokáží v něm potlačit takové pocity jako úzkost, strach, nejistota, nedůvěra. Pozitivní vjemy mají jen na začátku, později jsou maximálně předpokladem k udržení stavu. U takového jedince si můžeme všimnout různých změn chování. S postupující závislostí dochází ke zvýšení lhostejnosti k čemukoliv, co se netýká drog. Vzhledem k tomu, že narkoman musí mít drogu za každou cenu, dostává se do finanční krize. To souvisí s dalším chování, které se může projevit jako krádež, prostituce, dealerství. Závislosti na užívání drog se nemůže narkoman zbavit sám, potřebuje pomoc odborníků a nejbližších. Závislost na alkoholu. Vzhledem k celkové dostupnosti alkoholu pro mladistvé, je tato závislost jednou z nejčastějších. Často se stává alkohol jen vstupní branou do světa závislosti. V počátečním stavu se člověk uchyluje k alkoholu, aby potlačil nepříznivou situaci. Díky stále zvyšující se konzumaci, musí člověk zvyšovat dávky alkoholu a následně si na něj zvykne. Když jedinec ztratí kontrolu nad konzumací alkoholu, musí jej mít denně. V konečné fázi se sníží nutnost konzumace alkoholu, ale každodennost je zachována. Alkohol konzumuje nepřetržitě což vede k úpadku ve společnosti.
25
Tabakismus. Díky pomalému působení škodlivého vlivu tabáku na zdraví a psychiku jedince je tabakismus nejvýraznějším hromadným jevem. Cigareta je spojována s pocitem dospělosti, mužnosti a vysokým postem ve společnosti. Na mladý organismus může mít kouření závažné zdravotní následky. Závislost na hracích automatech. Vysoké ohrožení může představovat tato závislost zejména pro děti, které tráví volný čas hraním videoher a počítačových her. Jestliže se hra začíná uskutečňovat bez svobodného rozhodnutí, jak a kdy se bude hrát, stává se dítě neodbytným. Hra pak ztrácí svůj význam. Pro gamblerství jsou typické poruchy nálad, sebekontroly, dochází k vytváření dluhů, člověk může odkládat důležitá rozhodnutí, je emočně nestabilní. Pro školní prostředí tato závislost znamená nezájem o učení, což vede ke zhoršení prospěchu, ale taky změnu chování. Hráč ztrácí zábrany a dosavadní hodnoty.18 Porucha
opozičního
vzdoru.
Chování
se
projevuje
odmítáním,
vzdorovitostí, neposlušností, nepřátelstvím vůči nadřízeným osobám. Dítě se může hádat s dospělými, úmyslně někoho rozčiluje, ze svého chování viní ostatní, je zbytečně rozmrzelé, zlomyslné a mstivé. Vzdorovité chování se projevuje v životě každého dítěte. První údobí vzdoru se objevuje mezi třetím a pátým rokem, kdy si dítě uvědomuje vlastní já. Další takový mezník přichází v pubertě, kdy se dospívající jedinec snaží o uplatnění svého já vůči ostatním Přehnané nároky, přílišné zákazy, perfekcionalistická výchova, vyúsťují ve vzdorovitost, kterou můžeme chápat jako vystupňovanou neposlušnost. Nedostatečné citové podněty v rodině, projevy tvrdosti vedou ke vzdoru.
19
SHRNUTÍ
Dítě se může během života setkat s různými jevy, které ovlivní negativně jeho chování, jednání, prožívání volného času. Příčinou asociálního chování může být i genetická dispozice dítěte, ADHD.. Vybrali jsem některé z nich, například opoziční vzdor.
18 19
RENOTIÉROVÁ., M., LUDÍKOVÁ., L. Speciální pedagogika. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006. TRAIN, A. Nejčastější poruchy chování dětí. Praha, Portál 2001 ISBN 80-7178-503-2 s. 59-67
26
3 OSOBNOST RODIČE Thomas Hylland ERIKSEN ve své publikaci poukazuje na to, že muž se na ženu dívá jako na vzácné zboží. Muži mohou ovládat společnost různými způsoby, ale bez ženy se neobejdou. Bez žen by společnost nepřežila. Je pravda, že muž může mít neomezený počet dětí, což z biologického hlediska u ženy není možné. Ta je schopna porodit v optimálním případě jedno dítě ročně. To, že muž chce mít co nejvíce dětí, může souviset s tím, že chápe dítě jako levnou pracovní sílu na pole, pojistku na stáří nebo se dítě může stát politickou podporou. 20 Zákon o rodině 94/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů, říká že za matku dítěte je považována žena, která dítě porodila. Za otce se považuje muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů učiněným před matričním úřadem nebo soudem. Rodič má práva, ale i povinnosti vůči svému dítěti. Může použít různých výchovných prostředků, ale tak aby se nedotkl důstojnosti dítěte, neohrozil jeho zdraví, tělesný, mravní, citový a rozumový vývoj. SOBOTKOVÁ popisuje přínosy, které jsou spojovány s rodičovstvím. Jako první přínos vidí v rozvoji vztahů. Mateřství se pojí z velké části s radostným vztahem matky a dítěte a tím pádem dochází i ke změně vztahů partnerských. Žena vidí manžela v nové roli otce a manžel vidí ženu v roli matky. Navíc matka navazuje přátelství s jinými matkami a rodinami, které mají stejně staré děti. Další spatřuje v osobním naplnění. Některé ženy vidí v mateřství smysl svého života a toto naplnění jim dává prostor pro osobní rozvoj. Velkým přínosem pro rodiče je fakt, že dítě je pokračovatel rodu. Rodiče v mnoha případech spojují rodičovství s dospělostí.21 Mladí rodiče. MATĚJČEK charakterizuje mladé rodiče, jako dívky a chlapce, kterým se narodilo dítě v mladistvém věku, tj. před dovršeným 18. rokem věku. Nesmíme si však plést mladé rodiče s nezralostí pro rodičovství. Velmi mladé matky mohou být schopny vychovávat dítě a jsou zralé pro rodičovství, oproti tomu však některé starší ženy matky mohou vykazovat vysokou míru rodičovské nevyspělosti. Valná většina manželství uzavřených v mladém věku vznikají, protože snoubenka otěhotněla.
20 21
ERIKSEN., T., H. Sociální a kulturní antropologie. Praha: Portál, 2008,s. 139 SOBOTKOVÁ., I. Psychologie rodiny. Praha: Portál, 2007 s. 55
27
U mladých rodičů, musíme počítat s tím, že oni sami jsou ještě ve stádiu adolescence a tento samotný jev je z velké části jen málokdy slučitelný s nároky rodičovství. Mladý člověk, touží po osamostatnění, poznávat nové věci, vzdělávat se, naučit se soběstačnosti. Manželství a rodičovství nutí mladé páry být závislými a značně jim zúží možnosti dalšího osobního rozvoje. Často tito mladí lidé nemají dokončeno svoje vzdělání. Všechny tyto faktory potom vedou k tomu, že se mladá manželství ve velké míře rozpadají. Mladistvé matky mají se svým mateřstvím problémy již v začátcích. MATĚJČEK poukazuje na několik nedostatků, které mohou vést až k problematickému soužití celé rodiny. První nedostatek vidí už v držení dítěte, kdy si matky počínají velmi neobratně. Dítě drží nejistě, mají k němu odstup, samotné držení vypadá, jako když drží panenku. Toto chování může u dítěte vyvolat pocit neklidu a rozladěnosti, která se projevuje nejčastěji křikem. Neklidné a brečící dítě může matku značně znervóznět a učinit ještě bezradnější. Následně se přidá manžel, kterého hlučné dítě ruší a na závěr se přidají prarodiče. Tímto může začít krize v rodině. Dalším nedostatkem ve výchově dětí mladých rodičů vidí MATĚJČEK v tom, že si rodiče se svými dětmi málo povídají, hrají, méně dovádějí a minimálně sledují jejich vývojové pokroky. Vliv na rodinné klima mají velmi časté situace, kdy mladé matky bezprostředně po narození dítěte obviňují otce, že se potomkovi dostatečně nevěnuje. Mohou si myslet, že je partner nemá dostatečně rád. Pečovat o dítě je velmi náročné. Děti v noci pláčí, křičí, přes den vyžadují zvýšenou pozornost. Všechny tyto činnosti se mohou jevit jako nepříjemné a vyrušují ze zaběhlého stereotypu, což může mladé rodiče přinejmenším zaskočit. Díky pozornosti, kterou dítě vyžaduje, může mít partner velice často pocit, že se dostává na druhé místo, někdy hodně daleko až za novorozené dítě. Z dítěte se tak najednou může stát i rival. Když už nastane situace, že se mladí lidé mají stát rodiči, měli by se zaměřit na to, co je čeká, jaké povinnosti s sebou nese narození dítěte. Pokud si budou schopni dopředu uvědomit všechny klady a zápory, mohou se na ně lépe připravit, vyvarovat se jich, nebo je úplně potlačit.22 Rodiče ve vyšším věku. Vyšším věkem u matek se rozumí 35 let a výš, u otců je to 45 – 5O let a výš. S rodičovstvím u starších matek souvisí zdravotní rizika. Některé nemoci spojené s genetickou poruchou souvisí s věkem matky např. Downův syndrom.
Dítě
dnešních starších rodičů přichází na svět jako první, nebo jako další po mnoha letech. Často matka nemohla otěhotnět a dítě přišlo po dlouhé době intenzivního léčení, pokusů a čekání. Všechny tyto okolnosti mají potom vliv na výchovu a chování rodičů.
22
MATĚJČEK, Z., DYTRYCH, Z. Děti, rodina a stres. Olomouc: Galén, 1994, s. 119-127
28
Jestliže mladý pár má představu, že může mít tolik dětí, kolik chce, u starších párů, ale hlavně u žen po čtyřicítce, si musíme uvědomit, že mají poslední šanci k otěhotnění. MATĚJČEK uvádí některé výchovné krajnosti, kterých se starší rodiče dopouštějí: zvýšená úzkostnost, ale i zvýšená vnímavost vůči nebezpečím, která by mohla ohrozit jejich dítě, rodiče jsou nepružní, málo spontánní, nejsou si jistí v zacházení s dítětem, méně radostného uvolnění, časté zveličování nemocí, všímají si maličkostí o kterých si myslí, že povedou k onemocněním, starší rodiče mají tendenci své rodičovství obhajovat a ujišťovat se o svoji úspěšnosti tím, že se snaží přivést svoje dítě k všeobecnému prospěchu. Mohou dítě nutit do jídla, spánku, k pobytu na čerstvém vzduchu, do kulturních akcí atd. 23 Rodiče znevýhodněného dítěte. Bohužel ne každý rodič má to štěstí, že se mu po devíti měsících narodí zdravé dítě. Dobu, kdy se rodiče těšili na potomka a žili každou maličkostí, vystřídají pocity smutku, beznaděje, sebelítosti, obviňování ostatních (lékařů, systému zdravotní péče), často matky obviňují i otce dítěte. Až po dlouhé době nastává první smiřování s realitou, což ale neznamená, že se rodiče se stavem dítě smíří doopravdy. Můžeme zatím mluvit jen o povrchním smíření. Obzvlášť špatně tuto skutečnost snášejí dvojice, které čekají prvního potomka, nebo museli dlouho čekat kvůli zdravotním komplikacím jednoho z partnerů. Manželské páry potřebují čas, aby se s nepříjemnou situací vypořádali. MATĚJČEK rozlišuje adaptaci na narození postiženého dítěte a adaptaci rodiny na život se zdravotně znevýhodněný dítětem. Rozdíl mezi těmito pojmy je v míře postižení. Trauma ze zdravotně znevýhodněného dítěte neprožívá jen matka, ale i otec. Není bohužel výjimkou, že otcové tuto skutečnost nezvládají a často rodinu opouštějí. Takové jednání se pak odráží na celkovém stavu matky a dítěte. Ovšem u partnerů, kteří zvládnou tuto nelehkou situaci, můžeme mluvit o upevnění dosavadního vztahu. Manželé se podělí o své pocity a snaží se vychovávat dítě společně. Do rodiny ovšem nepatří jen matka a otec dítěte, ale i prarodiče. Velký význam je přisuzován tchýni. Zejména pak matce manžela. V praxi se můžeme setkat s takovými případy, kdy tchýně odmítala přijmout postižené dítě, vyjadřovala se o něm hanlivě před matkou, nechtěla jej vidět. V takových případech se u matky může prohloubit stav úzkosti až k depresím.
23
MATĚJČEK., Z., DYTRYCH., Z. Děti, rodina a stres. Olomouc: Galén, 1994 . ISBN 80-85824-06-X s. 129-132
29
3.1 Osobnost rodiče z hlediska fyzického Z biologického hlediska je nejlepší založit rodinu v období plné dospělosti. To je charakterizováno osmnáctým až třicátým rokem. Tělesná výkonnost je na vrcholu a mladý člověk má touhu po uplatnění ve společnosti. Valná část jedinců se v tomto období připravuje na budoucí povolání, takže zakládání rodiny odsouvají. Po dosažení třicátého roku nastává období zralosti, které končí s pětačtyřicátým rokem. Člověk v tomto věkovém období dosáhl vrcholu tělesného rozvoje. Zralým lidem ve druhé polovině začínají šedivět vlasy a svalstvo začíná ochabovat. Z hlediska rodičovství je důležité brát tuto vývojovou skutečnost v potaz. Musíme si uvědomit, že zatímco rodič, kterému se dítě narodilo v období plné dospělosti má ještě dostatek sil a energie pro zvládání každodenních povinností a starostí. Rodič, který má dítě v období zralosti už není tak výkonný, některé činnosti jej vyčerpávají a unavují. Takže v některých činnostech dítěti nestačí. Střední věk u člověka nastane dovršením 45 roku a skočí 60 rokem. U žen toto stádium znamená konec reprodukčního věku a nastává klimakterium. U mužů změny spojené s klimakteriem nejsou tak nápadné a začínají později. Ovšem tvorba spermií přetrvává až do konce života. Člověk v tomto období by měl bojovat proti vzniku stařeckých změn a dbát o dobrou tělesnou kondici. Ve společnosti často dochází k různým debatám zabývajících se rozdíly mezi mužem a ženou. Myslím si, že není až tak podstatné určit vítěze těchto rozprav, ale nesporně zajímavé je pozorovat rozmanitost v mužském a ženském chování. MATOUŠEK se ve své publikaci opírá o řadu výzkumů na toto téma a některé výsledky uvádí. Mužům se připisuje lepší prostorová orientace, matematické schopnosti, logické myšlení, ale také větší agresivita (která dosahuje vrcholu hlavně v mládí. Ve stáří projevují agresivní chování nepřímo např. nadávkami), vykazují větší důvěřivost při jednání s cizí osobou, pružněji reagují na nevstřícné projevy a variabilněji přecházejí od nepřátelství ke spolupráci. Ženy projevují větší zájem o mezilidské vztahy, mají smysl pro vcítění se do druhých osob, snáze si pamatují jména a důležitá data, pružněji zpracovávají data, lépe ovládají jemnou motoriku, při jednání s cizí osobou jsou více nedůvěřivé.24
24
MATOUŠEK, O. Rodina jako instituce a vztahová síť. Praha. Slon, 2003, s. 56
30
3.2 Osobnost rodiče z hlediska psychického Somatické ukončení, kdy tvar těla dostává dospělou podobu, nastává v období adolescence. Pro toto stádium je podstatné, aby osobnost člověka dosáhla zralosti a kultivovanosti. V tomto období probíhá fáze přípravy na povolání, stanovování cílů do budoucnosti, hledání postojů, včleňování se do společenských vztahů, osamostatňování se od rodičů… Všechny tyto změny se na osobnosti budoucího rodiče nějakým způsobem podepíší. A mají do jisté míry i vliv na to jakým bude v budoucnu rodičem. Role rodičů. Rodina jako celek zabezpečuje své členy po stránce materiální, citové i společenské. Uvnitř rodiny dochází k naplňování tradičních rodinných rolí, což vede ke spolupráci při společné činnosti. Jasně vymezené úkoly jednotlivých rolí v rodině se pozitivně podepíše na funkčnosti rodiny. Má-li se z dítěte stát dospělý člověk s vyváženou osobností, musí také v takovém prostředí vyrůstat. Role matky. ČAČKA popisuje roli matky takto: „Matka je“domácí paní“, odpovídá proto v rodině za domácí práce, a je také „emocionálním vůdcem“ zabezpečujícím tělesnou i psychickou integritu dětí. Její funkcí je jak zachování skupiny, tak formování její pozitivní vnitřní atmosféry. Plní nejen praktické úkoly, ale má i specifický vliv na děti obojího pohlaví. Optimálně vytváří společenství vzájemné podpory s důrazem na mezilidské vztahy a péči o druhé“.25 U dospívajícího dítěte může dojít ke konfliktu s matkou v případě, že matka nerespektuje jeho potřebu osamostatnění se. Pro ni to může být velmi obtížné, obzvláště pokud výchově dětí věnovala veškerý svůj čas. Mladý člověk také často odmítá její pečovatelský postoj, hlídání, netouží po „dobrých radách“. Možná příčina, proč některé matky odmítají akceptovat dospívání a osamostatnění se u svých dětí, může souviset i s nepřiznáním si vlastního stárnutí. Mají strach z prázdnoty, pocitů marnosti, nemají představu o budoucnosti, neumí trávit aktivně svůj volný čas. Role otce. Ve společnosti je dosti rozšířený názor, že otec je živitelem rodiny a je považován za jakéhosi „vůdce“ rodiny. Role otce je však mnohem pestřejší
a
důležitější, než se může zdát. Mladiství považují otce za organizátora rodu, měl by být poradcem i emocionální oporou. 25
ČAČKA., O. Psychologie duševního vývoje dětí a dospívajících s faktory optimalizace. Brno: Doplněk, 2000, s. 306
31
Otec se podepisuje na ovlivňování sebevědomí každého člena rodiny. 26 Jak matka, tak i otec přináší do každého období svého dítěte důležité aspekty chování. Otec z velké části zjišťuje, co už dítě umí, často podněcuje jeho aktivitu. Toto chování je pestré, živé a interaktivní, možná někdy i riskantní. Obecně lze říci, že otec je jakýsi most, jenž vede do společnosti. Pokud chce dítě něco prozkoumat, poradit, pomoci, objevovat, zvolí kontakt s otcem. Pakliže je dítě nemocné, má hlad, je nejisté, potřebuje citovou oporu, volí kontakt s matkou. Tím, že otcové své děti při hrách často pošťuchují, povzbuzují a narušují jejich rovnováhu, nutí je vyrovnávat se s novými situacemi a reagovat na obtíže.27 Mladá dospělost. Období mladé dospělosti je ohraničeno 20 až 40 lety. Změny tělesné mají jen minimální význam na lidskou psychiku. Výjimkou je těhotenství u žen. Jedinec v tomto období musí čelit mnoha sociálním změnám, které hlavně zahrnují přijetí nových rolí. Pakliže se člověk dostane do nové role, je nucen zaujmout chování vhodné nové role a s tím je spojen i vztah k hodnotám. Dospělý člověk má sice větší práva, ale k právům má i povinnosti a odpovědnost. Člověk má spoustu očekávání, chce se uplatnit na pracovním trhu, touží po partnerství. Toto období má však i své stinné stránky. Dospělost jde často ruku v ruce s ekonomickou soběstačností. Platí sice, že každý si může se svými financemi zacházet svobodně, ale mladí nemají mnoho finančních prostředků, tudíž lákavější investice musí odložit na jinou dobu. Toto období skýtá pro člověka mnoho životních mezníků. Mladý člověk získává trvalejší pracovní postavení, uzavírá manželství, nebo jiné partnerské soužití, stane se rodičem. Ve třiceti letech u člověka nastává první bilancování. Jedinec hodnotí dosavadní míru spokojenosti života. Přemýšlí nad tím, co dosáhl a které věci by do budoucna změnil. Potřeba změny se projeví většinou úvahami nad hledáním smysluplnějšího naplnění současných rolí. Člověk ve věkovém rozmezí třicet až třicetdevět let je daleko více svázán se svým nejbližším prostředím, tím ztratil ze svojí osobní svobody a získal na zodpovědnosti. Střední dospělost. Ve věku 40 až 50 let se člověk nachází v období střední dospělosti. Zde už nenastávají velké životní mezníky. Toto období je fází, kdy se člověk chce prosadit v zaměstnání a mít stabilní rodinu. V tomto věku dochází k zúročení dosavadních znalostí a schopností. Rodina se stává místem jistoty a bezpečí, je-li to ovšem možné.
26 27
Tamtéž, s. 229 ŠULOVÁ., L. Raný psychický vývoj dítěte. Praha, Univerzita Karlova v Praze, 2004, s.136-137
32
Role rodiče je v této životní fázi důležitou součástí identity. Rodičovství má smysl a umožňuje, aby se člověk vyhnul prázdnotě např. tím, že se slaví svátky a narozeniny, děti ukončují různé stupně škol. Jednou ze stěžejních situací, ke které dochází právě v období střední dospělosti, je přeměna vztahů mezi rodičem a dospívajícím dítětem. Dospívající a rodiče na sebe vzájemně působí a ovlivňují se. Během této životní fáze, dochází v rodině k mnoha konfliktům. Ty mohou, mít různé příčiny, např. dospívání dětí může rodičům připomínat, že stárnou, nebo ztráta jistot může vést k oslabení rodičovské autority. V konečné fázi tohoto období většinou děti odcházejí z domova. Pro rodiče je velmi důležité, aby i nadále trval citový vztah s dítětem. Bojí se odcizení. Právě proto někdy nejsou schopni akceptovat změny, které ze strany dětí přicházejí. Období starší dospělosti. V době kdy můžeme na svém těle pozorovat postupné zhoršování vlastní tělesné a psychické kondice, mluvíme o stárnutí. Stárnutí je charakteristické pro člověka ve věku 50-60 let. Věk 50 let je velký mezník v lidském životě. Člověk se potýká s větší únavou, zhoršují se některé funkce. Všechny tyto změny se mohou podepsat na psychice jedince. To může vést ke zvýšení nejistoty, strachu ze selhání i vlastní neschopnosti. Stárnoucí člověk se musí smířit s tím, že jeho jistoty jsou velmi ohroženy. Stárnoucí člověk už je zkušený a nestojí o přílišné změny. Má rád svoji jistotu a nepotřebuje se honit. Dochází zde ke změně postojů, a s tím souvisí i změna v oblasti komunikace. Lidé stejného věku si spolu více rozumí, naopak nerozumí lidem z mladších generací. I v tomto období dochází ke změnám chování dospělých dětí a jejich rodičů. Děti jsou už mimo domov a rodiče prožívají fázi prázdného hnízda. Někteří rodiče tuto fázi překonají snáze a někteří s překonáním mají problémy, přestože jsou svobodnější, mají na sebe více času, mohou se věnovat novým zálibám. Rodiče, pro které byli děti vším, věnovali jim všechen svůj čas a starání se o děti patřilo, mezi jejich životní náplň, mají značné potíže, cítí se osaměle, cítí prázdnotu a někdy i ztrátu smyslu života. Některá manželství tuto krizi nepřekonají a rozvedou se. Zjistí, že si vlastně nemají o čem povídat a už je nic nespojuje. Ovšem to, že děti odejdou od rodičů, neznamená, že se s nimi nestýkají. Lidé v období velmi mladé dospělosti, jsou ještě do jisté míry závislí na podpoře a pomoci rodičů. Pro matky jsou děti celý život významné, ale u otců dochází k nárůstu potřeby se s dětmi stýkat. Otcovství je pro stárnoucího muže významnější, než kdykoliv jindy.28
28
VÁGNEROVÁ., M. Vývojová psychologie II. Univerzita Karlova v Praze.Karolinum, 2007, s.9-11,178-190, 299-317
33
3.3 Osobnost rodiče z hlediska sociokulturního Na každého člověka působí v nějaké míře okolí. Když se mladý člověk během svého života setká hlavně s pozitivními vlivy, vede pestrý citový život, zažívá různé zátěžové situace, se kterými se musí vypořádat, jeho osobnost se formuje dobrým směrem, má šanci, aby se stal dobrým rodičem. Tento proces ovlivňování osobnosti nazýváme socializací. HELUS charakterizuje socializaci jako „proces utváření a vývoje člověka působením sociálních vlivů a jeho vlastních aktivit, kterými na tyto sociální vlivy odpovídá: vyrovnává se s nimi, podléhá jim, či je tvořivě zvládá“. Proces socializace probíhá v mnoha prostředích např. ve škole, zaměstnání, kamarádských a partnerských skupinách atd.29 Významný vliv na formování osobnosti má přátelství. Přátelství je neformální vztah, do kterého jsme vstoupili dobrovolně. Takovýto vztah je velmi intimní a křehký. Přátelství se pro mnohé z nás stává zdrojem pozitivních emocí, radosti, společných zážitků, jistoty, zábavy. Pro dospělého člověka bývají nejdůležitější hlubší přátelské vztahy. Na uzavírání vztahů má vliv vzájemná přitažlivost, porozumění. V období navázání stálejšího partnerského vztahu se přátelská síť většinou zužuje a specifikuje, tím se často vytváří společná manželská přátelství. Muži a ženy vnímají přátelství rozlišně. Mužská přátelství jsou méně intimní, toto přátelství bývá založeno na prožívání společných aktivit nebo zájmů. Muži nejčastěji komunikují o sportu, práci, politice, ženách, autech. Muži také méně často probírají mezi sebou své problémy, potíže nebo různá selhání. Rozhovory o osobních pocitech jim jsou často nepříjemné. Pro muže je nejčastěji přátelský vztah důležitým prostředkem k udržení pozitivního sebepojetí. Naopak ženy mají přátelství spojené s intimní, citovou a důvěrnější atmosférou. Ženy chápou přátelství jako zdroj podpory i pomoci. Přátelství žen fungují jako omezení proti samotě. Přítelkyně pomáhají při zvládání nejrůznějších potíží, prožitků a poskytují emoční podporu. Další vliv, který je důležitý pro rozvoj osobnosti je rodičovství. Rodičovství se považuje za absolutně přirozené a stále bývá jedním z důvodů k uzavření manželství. Rodičovská role je biologicky podmíněná a je významnou součástí identity dospělého člověka. Tato role má svoji psychickou a sociální hodnotu, také je dosti specifická a v nejrůznějších směrech se liší od ostatních rolí dospělého jedince. Dítě je od narození závislé na péči rodiče a také je mu podřízeno, tudíž je rodičovská role nadřazená. Když se jednou z člověka stane rodič, nemůže tuto roli vrátit. Rodičem je člověk navždycky. 29
HELUS., Z.Sociální psychologie pro pedagogy. Praha. Grada, 2007, s.71
34
Díky narození dítěte dochází ke změně životního stylu rodičů. Dítě vyžaduje neustálou péči, je na rodiči závislé, klade velké nároky na odpovědnost. Na formování osobnosti se podepíše i výchovný styl, který se v rodině používá. HELUS dělí výchovné styly: Autoritařský – je bohatý na direktivní příkazy, které mají prosadit poslušnost dítěte. Komunikace rodiče s dítětem je minimální. Rodič dává dítěti příkazy, přeje si činnost a nepřeje si, aby dítě odmlouvalo, nebo protestovalo. Nepřipouští kompromisy. Velký význam se přikládá trestání, ať už se jedná o fyzické nebo jiné formy. Povolující – zde se poskytuje dítěti absolutní volnost a svoboda. Rodič dítě omezuje jen sporadicky a ve výjimečných případech. Tresty jsou eliminovány. Veškeré výchovné snažení se ubírá k tomu, že dítě jednou dostane rozum a samo přece musí vědět, co chce. Děti rády objevují nové věci, vynalézají, vymýšlejí a tyto touhy umí náležitě prosazovat. Co by se ovšem stalo, když nenarazily na odpor a vše by bylo vyslyšeno? Neuměli by hodnotit své jednání. Všechno by bylo dovoleno. Když bychom dětem vše dovolili, neustále by nás svírala nejistota. Proto jsou důležitá pravidla. V rodině kde nejsou žádná pravidla, si dítě může dělat, co chce. Ovšem zdaleka nejsou tyto děti šťastnější. Pohybují se ve vzduchoprázdnu a často pak sami hledají nějaký opěrný bod. Tento bod pak mohou najít ve skupině např. gangu, partě, mafii. Styl opřený o autoritu – zde jsou jasně stanoveny zásady a pravidla. Velký důraz je kladen na komunikaci rodičů s dítětem a také na to, aby dítě chápalo, co se od něj požaduje. Rodiče stanovená pravidla jasně požadují, ale taky se podle nich chovají, aby byli pro své dítě vzorem. 30 Autoritu můžeme chápat jako, vzájemný vztah, kdy silnější jedinec poskytuje ochranu, oporu a vedení, slabší toto pak přijímá a získává tím pocit životní jistoty. Pakliže budeme takto chápat autoritativní vedení, může se potom dítě na rodiče spolehnout, ví, že jej rodič nezklame a bude dobře zabezpečeno. Ovšem výchovné vedení, které překračuje hranice je tzv. hyperautoritativní , vede jen k bezhlavé poslušnosti dítěte, pochopitelně se mine účinky a má nepříznivé následky. Takové výchovné jednání pak může u dětí vyvolat útlum, pasivitu a leckdy i neurotické obtíže. U silných jedinců takovéto chování nejčastěji vyvolá odpor, vzpouru, chuť k pomstě, nenávist vůči rodiči. Všechny tyto způsoby reakce na hyperautoritativní chování může mít za následek zločinecké a delikventní chování u mladistvých. 30
HELUS., Z.Sociální psychologie pro pedagogy. Praha. Grada, 2007, s. 169
35
Jiné děti se nemusí ani bouřit a pasivně snášet autoritativní výchovu, ale snaží se vymanit z rodiny, hledají vlastní cestu a často při první příležitosti opouštějí domov. Výsledkem takovéto reakce jsou lži, úskoky, podvody, tajné plány, předstíraná loajalita, což opět může mít za následek zločinecké jednání. Na druhou stranu může autoritativní výchova vest k ochraně dětí před nebezpečným světem. Každý rodič má jistě svoji vlastní představu o tom, jak nejlépe vychovat své dítě. Odborníci varují před krajnostmi každé z těchto variant. Na jedné straně leží závaží v podobě tvrdých pravidel a nekompromisního jednání, na straně druhé nejistota a nepříjemný pocit úzkosti, který rodiče zažívají, když nemají přehled o svém dítěti. Nejdůležitější je poznávat dítě a podle toho zvolit způsob výchovy. Každé dítě je individuální osobnost a vyhovuje mu něco jiného.31 Jaký rodič vyroste z mladého člověka závisí do jisté míry i na jeho temperamentu. Proto, zde tento psychologický aspekt uvádíme,. Temperament zahrnuje širokou škálu vlastností, mezi které řadíme např. živost prožitků, míru vzrušivosti. Není podstatné, zda člověk dělá něco dobře nebo špatně, ale spíš o celkové chování v určité situaci. V odborné literatuře se můžeme setkat s několika druhy členění temperamentu. Už ve starém Řecku rozčlenil lékař HIPPOKRAT lidské povahy v závislosti na tom, která z tekutin v lidském těle tvoří většinu. Těmi tekutinami byla krev, hlen, žluč a černá žluč. U kterých převládala jedna tekutina nad ostatními, byli považování za vyhraněné typy. Jedná se o cholerika, flegmatika, sangvinika a melancholika. Pokud u člověka převládala krev v těle, byl považován za sangvinika. Takový jedinec je veselý, společenský, vyrovnaný, přátelský, má sklony k obrovskému nadšení a živému reagování. Když měl člověk v těle nejvíce hlenu, byl považován za flegmatika. Ten se vyznačuje klidným až apatickým chováním. Nikdy se nenechá vyvést z míry. Takový jedinec nepodléhá náladám, je někdy netečný, ale je na něj spoleh. Když převažovala v lidském těle žluč, byl označován jako cholerik. Pro jeho chování jsou typické dráždivé, vznětlivé až agresivní projevy. Často se vzteká, ovšem dlouho to netrvá. Pokud se v těle člověka vyskytovala z velké většiny černá žluč, nazýval se melancholikem. Ten se projevuje smutnou až sklíčenou náladou, není šťastný, můžeme mluvit o zarytém pesimistovi. Takový člověk je navíc i pomalý, špatně přizpůsobivý. Toto rozdělení je do dnešní doby používáno.
31
MATĚJČEK., Z., DYTRYCH., Z. Jak a proč nás děti trápí. Praha. Grada, 1997, s. 40-43
36
Méně častěji se používá KRETSCHMEROVA teorie temperamentu. Ten spojoval temperamentové vlastnosti se stavbou těla. Rozdělil tři typy: Pyknický s temperamentem cyklotymním. Charakterizuje jej zavalitější postava. Ten se vyznačuje střídáním nálad. Chvíli je veselý a pak smutný. Na druhou stranu je přizpůsobivý a bezprostřední. Atletický typ vystihuje sportovní postava. U těchto lidí se projevuje viskózní temperament. U člověka tohoto typu se střídá výbušnost a netečnost, má pomalejší osobní tempo. Je disciplinovaný, vyžaduje řád. Je vyrovnaný a houževnatý. Astenický typ je křehký, hubený má úzká ramena, podlouhlý obličej a muži jsou vysocí. Chování tohoto typu se nazývá schizotymní, které se projevuje dráždivým chováním. Takovýto člověk je lehce přecitlivělý a straní se společnosti.32
SHRNUTÍ Vybraní autoři sledují vzájemné působení mezi mužem a ženou, otcem a matkou. Osobnost rodiče je ovlivněna aspekty psychickými, fyzickými a sociokulturními Rodiče svým chováním, jednáním zanechávají „stopy“ na dětech.
32
ŘÍČAN., P. Psychologie osobnosti. Praha. Grada, 2007, s.63-64
37
4 RODINA V odborné literatuře se můžeme setkat s různými definicemi: KRAMER definuje rodinu jako „ skupinu lidí se společnou historií, současnou realitou a budoucím očekáváním vzájemně propojených transakčních vztahů“.33 RIEGER a VYHNÁLKOVÁ chápou rodinu jako „ekosystém se svébytným poetickým jazykem detailně rozebírají její fungování v mnoha rovinách, zahrnují i dynamické aspekty, tj. rodiny v čase.“34 Sociologický slovník J. JANDOURKA definuje rodinu jako "formu dlouhodobého solidárního soužití osob spojených příbuzenstvím a zahrnující přinejmenším rodiče a děti."35 JOSEF VÝROST definuje rodinu takto: „Rodina je jakýmsi nejuniverzálnějším socializačním činitelem, který poskytuje jedinci identifikační vzory, seznamuje ho s předpokládaným chováním pro mužskou a ženskou roli. Učí jedince reagovat žádoucím způsobem v procesu interakce a umožňuje mu praktické ověření získaných dovedností v rámci rodiny. Uplatňuje se jako regulátor chování jedince a poskytuje mu společensky žádoucí normy. Pod vlivem rodinného působení se vytváří postoj k personálnímu okolí, k sobě samému i společnosti obecně.“36
4.1 Funkce rodiny Rodina plní v lidském životě mnoho funkcí.Mezi základní funkce rodiny patří: Biologická – hlavním úkolem této funkce je reprodukce lidského rodu. Zajišťuje také zdravý biologický vývoj členů rodiny hlavně dětí, řeší otázky o počtu dětí. Ekonomicko zabezpečovací – spočívá v hmotném zajištění rodiny. Snaží se uspokojit potřeby všech členů rodiny s ohledem na jejich životní jistoty. Odpovědnost rodičů za ekonomické zabezpečení svých dětí je zřejmá. Pakliže mají rodiče problémy se zabezpečením rodiny, pomáhá stát formou dávek a sociálních příspěvků. Emocionální – vztahová složka je ve vztahu dítěte a rodiče velmi důležitá. Příslušníci rodiny by k sobě měli mít emocionálně pestrý vztah, který se odráží od pocitu důvěry, bezpečí, ochrany, tolerance a upřímnosti. 33 34
35 36
SOBOTKOVÁ., I. Psychologie rodiny. Praha. Portál, 2007, s. 25 Tamtéž s. 24
JANDOUREK., J., Sociologický slovník. Praha: Portál 2001, s. 206. VÝROST., J., SLAMĚNÍK.,I. Aplikovaná sociální psychologie.Praha: Portál, 1998, s. 56
38
Výchovná – znamená cílevědomé, záměrné a dlouhodobé působení rodiny na své členy, zvláště děti. Přičemž je důležité brát ohled na jejich zvláštní potřeby a společenské zájmy, aby došlo k všestrannému formování. O jiné členění rodiny se opírá Zdeněk HELUS. Ten uvádí deset základních funkcí rodiny. 1. Rodina uspokojuje základní potřeby dítěte. Zde se jedná jednak o zcela biologické potřeby (jídla, pití, spánku, pohybu) a psychické potřeby (lásky, bezpečí, klidu). 2. Rodina organizuje, uspokojuje závažnou potřebu sounáležitosti dítěte. Sem spadají takové potřeby jako: mít domov, mít matku, otce. 3. Rodina umožňuje dítěti od raného dětství akční prostor. Rodina rozvíjí a působí na dítě takovým způsobem, aby mu umožnila vlastní seberozvoj a aby se dítě naučilo něco, co umí, zvládá atd. 4. Rodina pozvolna uvádí dítě do vztahu k věcem rodinného života. Dítě se seznamuje s rodinným vybavením. Může pozorovat ostatní členy rodiny při práci. Jsou mu vymezeny hračky na hraní, úkoly které zastává, ale i chování např. chránit domácího mazlíčka. 5. Rodina určuje první prožitek sebe sama jako chlapce/dívky.Zde hraje velkou roli otec s matkou, popřípadě prarodiče. 6. Rodina poskytuje dítěti bezprostředně působící vzory a příklady. V prostředí plném citu se dítě skrze projevovanou lásku k rodičům může vcítit do nejrůznějších situací, napodobuje jejich chování, přemýšlí o jejich životě a učí se vidět v druhém člověku. 7. Rodina v dítěti zakládá a následně upevňuje vědomí povinností, zodpovědnosti, ohleduplnosti a úcty.Takové chování se nejčastěji utváří díky nenásilnému zapojování do společenských činností rodinného kolektivu (rekreace, hra, zájmy, práce). 8. Rodina dává dítěti příležitost naučit se chápat lidi různého věku.Dítě je začleňováno do rodinného kolektivu. Tím pádem musí komunikovat s prarodiči, rodiči, s mladšími i staršími sourozenci, strýci, tetami a ostatním příbuzenstvem. 9. Prostřednictvím rodičů a ostatních rodinných příslušníků, získává dítě představu o svém okolí, společnosti a světě. 10. Rodina je prostředím, kde se rodinní příslušníci mohou vzájemně svěřovat, očekávat radu a pomoc. Největšího významu tato funkce nabývá, při vstupu dítěte do školy, sílí v období nezdarů. Všechny nezdary a těžkosti se tak díky rodině překonávají snáze.37
37
HELUS. Z. Sociální psychologie pro učitele. Praha: Grada, 2007, s.149
39
Rodina by nám měla poskytnout oporu, napomáhat nám k budování a zachování osobní odlišnosti a člověk by se s ní měl ztotožňovat. V rodině dochází k utváření spojenectví (podsystémy) pro různé účely. Členové rodiny se spojují, aby spolu trávili společný čas (matka a syn), řešili závažná rozhodnutí (rodiče) a každý člen rodiny má roli v těchto spojenectvích rodiny. I v dnešní době, když se bavíme o rodině, máme na mysli rodinu úplnou: matku, otce, syna a dceru.38 V současnosti tomu tak bohužel není. Stále více se setkáváme s rodinami neúplnými, nebo rodinami rekonstruovanými. Ženy, které mají dítě z rozpadlého vztahu, se mohou setkat s různými reakcemi okolí. Jedna část projevu chování odsuzující a moralizující, druhá část tvrdí, že je lepší vztah ukončit a žít s dětmi v neúplné rodině, ale v klidu. Svobodné matky, které se samy rozhodly nevstoupit do manželství, nebo s partnerem nepočítaly pro další život, tvoří další početnou skupinu. Negativní postoje vůči těmto ženám slábnou. To, proč se ženy rozhodnou být svobodnými matkami, může ovlivnit mnoho vlivů. I nezralá matka potřebuje oporu okolí, neboť má nejisté vyhlídky do budoucna.
4.2 Dítě jako oběť Rodina by pro dítě měla být příjemným místem, které mu poskytuje bezpečí, jistotu, zázemí a láskyplný vztah rodičů. Bohužel některé děti se v tomto prostředí stávají oběťmi. A. Psychické týrání. Málo kdo si dovede představit jak je bolestivý tento druh týrání. Bolest duše se nedá jen tak změřit. Pochopit ji může snad jen ten, kdo ji sám na vlastní kůži okusil. Může vzniknout jako důsledek nevšímání, výsměchu, ponižování, opovržení, cíleného zastrašování a soustavného urážení. Ve výsledku se toto jednání odrazí na psychice týraného jedince. Osoba vystavená takovémuto chování se pak trvale podceňuje, zažívá stavy úzkosti, sebedůvěra je minimální a ve všem jednání spojeným se svoji osobou cítí nedostatky. Jednou z nejběžnějších situací, kdy u nás bývají děti vystavovány psychickému týrání je rozvod rodičů. Ať už je to z důvodu, kdy jeden z rodičů je přesvědčen o svojí pravdě se snaží zamezit kontaktu dítěte s druhým rodičem, nebo, což si myslím, že je ještě horší, dává rozvod za vinu právě svému potomkovi. Peter PÖTHE ve své knize uvádí několik konkrétních případů, kdy se rodiče nemohli dohodnout, s kým bude jejich dítě vyrůstat. U otce se dítě chovalo samostatně, pomáhalo otci a bylo spokojené.
38
MATOUŠEK, O. Rodina jako instituce a vztahová síť. Praha: Slon, 2003, s.83
40
U matky trpělo pocitem viny, že se měl u otce dobře a stal se víc závislým na matce. Vyvrcholilo to tím, že si dítě začalo stěžovat na bolest břicha, posléze přestalo jíst a na závěr nemluvilo. I přes závažné dalekosáhlé následky je psychické týrání málokdy prokazatelné. Tento druh týrání nezanechá na rozdíl od fyzického násilí jasně rozpoznatelné stopy. B. Fyzického týrání. Tělesné ubližování bylo, je a bude pácháno na dětech stále. Už v dobách dávno minulých byly děti vnímány jen jako majetek dospělých, kteří s nimi mohli nakládat, jak se jim zrovna chtělo. Zdravotní komise Rady Evropy definuje týrání: ‘‘Tělesné týrání je tělesné ublížení dítěti anebo jeho nezabránění, popřípadě nezabránění utrpení dítěte, včetně úmyslného otrávení nebo udušení dítěte, a to tam, kde je určitá znalost či důvodné podezření, že zranění bylo způsobeno anebo že mu vědomě nebylo zabráněno“.39 PÖTHE na základně výpovědí dětí sestavil žebříček nejčastějších způsobů ubližování dětem: bití rukou, gumovou hadicí, elektrickou šňůrou či klasickou vařečkou, kopání, pálení cigaretou či zápalkou, opaření vařící vodou, kousání, řezání, kroucení a svazování končetin, trhání vlasů. Velká část těchto způsobů týrání zanechá na lidském těle stop, které jsou stěžejní pro odhalení týrání. Trávení a dušení už tak lehce rozpoznat nelze. Nejčastěji se děti stanou obětí týrání, když samotné napadení slouží jako úleva pro rodiče. Z velké části tak jednají rodiče psychicky nevyrovnaní, neurotičtí, trpící formou úzkostné nebo depresivní poruchy. Měli bychom věnovat velkou pozornost tomu, co se v našem okolí děje. Jen tak můžeme takto týranému dítěti pomoci. Dítě, které je v pozici obětního beránka, jen těžko samo vyhledá odbornou pomoc. Často je dítě solidární s rodiči, ať už z lásky, nebo ze strachu. Modřiny po úrazech nemusí být nutně vidět, a proto by zvláště pedagogičtí pracovníci měli věnovat pozornost “svým“ dětem. C. Sexuálního zneužívání. PÖTHE použil ve své publikaci, charakteristiku přijatou Radou Evropy. Ta říká, že: “sexuální zneužití dítěte je nepatřičné vystavení dítěte pohlavnímu kontaktu, činnosti či chování. Zahrnuje jakékoli pohlavní dotýkání, styk či vykořisťování kýmkoli, komu bylo dítě svěřené do péče, anebo kýmkoli, kdo dítě zneužívá. Takovou osobou může být rodič, příbuzný, přítel, odborný či dobrovolný pracovník či cizí osoba“.40
39 40
PÖTHE, P. Dítě v ohrožení. Praha: G plus G, 1999, s. 35 Tamtéž, s. 44
41
Setkání dítěte se sexuálním násilím má za výsledek nejen bolestnou zkušenost, ale i nepříjemné následky. Dlouhodobost následků se odvíjí od několika jevů. Sem patří forma zneužití, zda bylo dítě zneužito jen jednou, nebo vícekrát. Velký význam hraje i pachatel. Větší stopu na dítěti zanechá osoba, kterou znalo, než úplně cizí člověk. K sexuálnímu zneužívání patří: účastnění se dítěte na sexuálních aktivitách dospělého, při nichž nemusí dojít k fyzickému kontaktu. Do této skupiny zneužívání můžeme zařadit odhalování pohlavních orgánů dospělých před dětmi. K sexuálnímu zneužívání zahrnující tělesný kontakt, patří osahávání, masturbace, pohlavní styk s dítětem. Velký důraz by měl být kladen na možnosti dítěte zastavit sexuální zneužívání. Pokaždé když učiní krok k oznámení zneužívání, je vystavováno nemilosrdnému psychickému a v některých případech i tělesnému násilí, které je kombinováno s citovou manipulací. Velice často se stává, že takto týraný jedinec je při pokusu podělit se o svoji bolest a získat pochopení a ochranu vystaven odmítnutí dospělé osoby. Není výjimkou, že osoba, která dítě odmítne je nezneužívající rodič. Což v případě matky může u dítěte vyvolat trauma, jenž má mnohdy hlubší následky jak zneužití samotné.41 Proto je důležité, aby osoby takto postižené věděli, že se mohou obrátit na odborné pracovníky, ať už je to linka bezpečí, poradna pro ženy a dívky, orgán sociálně právní ochrany dětí.
Dítě z rozvedené rodiny. Rozvedené manželství v současné době není žádnou výjimkou. Rozvod se v průměru týká čtyřiceti manželství ze sta, ale toto číslo se může vzhledem k vývoji společnosti měnit. Zřejmý je ten fakt, že rozvod je velkou zátěží mnohdy nejen pro děti. Nejhůře se s rozvodovou situací vypořádávají nezletilé děti. Musí čelit novým změnám v jejich životě např. změna v trávení volného času, porovnávání ve škole, seznámení s novým partnerem rodičů. Asi nejhorší situace je, když rozvádějící se manželé používají děti jako prostředek vydírání a zatahují je do sporu.42 To, že mladší děti se s rozvodem rodičů vyrovnávají hůře, ještě neznamená, že adolescenti se s takovou situací vyrovnávají všeobecně lépe. Je sice pravda, že rozchodem rodičů jsou méně šokováni, ale o to hůře snáší odchod rodiče stejného pohlaví. I přes veškeré nepříjemné situace, které jsou spojeny s rozvodem, si musíme uvědomit, že
41
PÖTHE, P. Dítě v ohrožení. Praha: G plus G, 1999, s. 34-62 SMÉKAL, V., LACINOVÁ, L., KUKLA, L. Dítě na prahu dospívání. Brno:Barrister & Principal, 2004, s. 160 42
42
ne vždy je rozvod špatným řešením. Někdy toto řešení může být začátkem pro nový a lepší život. Dítě, které bylo zneužívané, týrané, nebo se stalo svědkem domácího násilí bude jistě raději, když se rodiče rozvedou a nastane klid nejen v rodině.
4.3 Dítě v náhradní rodinné péči Dítě, které nemůže z jakýchkoliv důvodů vyrůstat v biologické rodině, je v rámci svého dalšího vývoje umisťováno do náhradní rodiny.Společnost má zájem, aby náhradní rodina byla místem, kde dochází k uspokojování všech potřeb dítěte ( v souladu s Úmluvou o právech dítěte, kde hlavním je „BLAHO DÍTĚTE).“ Příchod dítěte do rodiny je velká událost, a to bez ohledu na to, zda je dítě vlastní, v pěstounské péči, nebo adoptované. Vetší pozornost ovšem musíme věnovat právě dětem, které jsou v náhradní rodinné péči. Musíme si uvědomit, že už na samotném začátku svého života si dítě prožije velkou psychickou bolest. Ať už je to v okamžiku, kdy se jich rodiče vzdali hned po porodu, nebo si museli zažít zneužívání, zanedbávání, týrání a jiné formy, které vedly k následnému odebrání z rodiny. Reakce na takové zkušenosti může být různá. Zraněné děti mnohdy zraňují ostatní lidi v jejich okolí. Zvláště pak ty, kteří se jim snaží pomoct. Podle C. ARCHEROVÉ bychom se měli snažit poznat co nejvíce prostředí, ze kterého dítě přichází. Už to, že dítě přijde do “cizí“ rodiny je velká změna, měli bychom se snažit aspoň na prvních pár dnů zachovat co nejvíce z obvyklého prostředí a zkušeností dítěte. Právě v tomto období zvykání bude dítě potřebovat zvýšenou péči. Rodiče si proto musí vyhradit spoustu času na vzájemné seznamování. I přes veškerou snahu se může stát, že postupné seznamování dítěte s okolím, neprobíhá podle představ rodičů a dokonce dochází ke zhoršení chování dítěte. To se může projevovat např. poruchami spánku, záchvaty vzteku, problémy s příjmem potravy, regresí, agresivním chováním atd. Zvláště obezřetně musíme postupovat při seznamování dítěte v náhradní rodinné péči, pokud doma už děti máme, ať už se jedná o děti vlastní, adoptované, nebo v pěstounské péči. Žárlení mezi dětmi je velmi častý jev. Když přijde dítě nějakým způsobem negativně poznamenané z nefungující rodiny, může si určité problémy donést s sebou. Z toho důvodů je důležité věnovat každému dítěti zvlášť dobu, kdy je jenom s vámi a společně trávíte volný čas. 43 43
ARCHEROVÁ, C. Dítě v náhradní rodině. Praha:Portál, 2001 ISBN 80-7178-578-4 s.91-101
43
SHRNUTÍ Dítě se bohužel může stát snadnou obětí v rámci rodiny. Za zavřená vrátka nikdo nevidí. Nejčastěji dochází k fyzickému, psychickému a sexuálnímu zneužívání. Všechny tyto formy týrání zanechávají na dítěti následky, které si mohou nést celý život. Neblahý vliv má i rozchod rodičů.
44
5 PROCES UTVÁŘENÍ VZTAHŮ K prvnímu kontaktu mezi dítětem a rodiči respektive mezi dítětem a matkou, dochází v prenatálním období. Mezi matkou a nenarozeným dítětem se v tomto období vytvoří komunikační systém. Plod reaguje na nejrůznější podněty specifickým způsobem a díky tomu podává informace matce o svých potřebách. VÁGNEROVÁ rozlišuje komunikaci mezi matkou a plodem do tří skupin: Fyziologická komunikace. Ta je zprostředkována krví procházející placentou. Ta může obsahovat různé látky, které se pozitivně nebo negativně podílejí na ovlivnění nenarozeného dítěte. Pokud je matka v nepříjemné situaci, nebo ve stresu reaguje na ně určitými fyziologickými reakcemi. Smyslová komunikace. Dítě může reagovat na smyslové podněty, ať už je to změna polohy matky, hlazení břicha, intonace hlasu matky atd. Matky tuto komunikaci dítěte označují jako kopání. Pohyb dítěte je ovšem jediný způsob jak dát najevo svoji nelibost. Emoční a racionální postoj matky k nenarozenému dítěti. Souvisí s tím, že matka na plod myslí, uvažuje o něm, přemýšlí o nastalé situaci a prožívá existenci dítěte. Záleží na postoji matky k dítěti. Pokud se na dítě těší, je pozitivní a radostná, plod to dokáže vnímat. Pokud je dítě nechtěné, matka prožívá nepříjemné období, může tato situace vyústit až v potrat.44 Důležité období pro harmonické utváření osobnosti, kdy dochází k počátečním sociálním vztahům nazýváme novorozenecké. Stěžejní význam zde hrají primární sociální kontakty, hlavně interakce dítěte, matky a základních potřeb dítěte. V této fázi se dítě poprvé setkává s dotyky, sžívá se s prostředím a zvyká si. Prvním sociálním kontaktem u malého dítěte bývá nejčastěji úsměv, kterým např. reaguje na přiblížení matky. Právě vztah s matkou je pro dítě důležitý, protože jej adaptuje do života. V době mezi 3. a 6. měsícem se mezi dospělým a dítětem objevují tzv. jednoduché sociální hry. Tím, že si dítě vezme od dospělého třeba hračku, znamená, že akceptuje jejího dárce a rozlišuje lidi. Později se u dětí objeví strach z dospělých a reaguje na odcizení matky. Začíná ji hledat a pociťuje nelibost, kterou dává najevo pláčem. To aby si dítě dokázalo vytvořit pocit jistoty a bezpečí, závisí především na kladném přijetí dítěte rodiči. Před koncem prvního roku už dítě dokáže rozpoznat pochvalu a pokárání. To v budoucnu budou dva velké výchovné prostředky.
44
VÁGNEROVÁ., M. Vývojová psychologie II. Univerzita Karlova v Praze.Karolinum, 2005, s. 87
45
Aby se pochvala střetla s účinkem, musí přijít od člověka, ke kterému má citový vztah, nebo jej alespoň neutrálně přijímá. Stejně tak u trestu závisí na tom, kdo jej dítěti ukládá, protože každý takový trest dává dítěti na vědomí, že se ve vztahu mezi ním a dospělým něco stalo. Narušil vztah svým chováním. Toto uvědomění si chyby na straně dítěte má za důsledek napravení. Dítě si pak bude pamatovat, co nemá dělat a vzdá se tohoto špatného chování.45 Pokud je rodinné prostředí bohaté na citové vjemy dochází tak k uspokojování základních psychických potřeb a životní jistoty. Nejenže dokážou děti lásku přijímat, ale dokážou jí i dávat. Rodiče si vzájemný vztah s dítětem uvědomují a touží si láskyplný vztah udržet.46 Dítě mezi druhým a třetím rokem se učí přijímat svoji roli dítěte a o rok později důkladně poznává role ostatních příbuzných. Už dokáže rozeznat, že tatínek dělá jiné věci než maminka. Dítě se učí poznávat nejen vztahy ostatních členů rodiny k němu, ale i dospělých navzájem. Vidí, že jinou roli má dědeček a babička, nebo starší či mladší sourozenec. Je mu jasné, kdo patří do okruhu blízkých a kdo do okruhu vzdálenějších. Vše se učí z chování dospělých členů rodiny. Důležitou podmínkou je to, aby všichni členové rodiny spolu žili ve vzájemné pospolitosti a udržovali dobré klima. Chování rodinných příslušníků je jedna část. Podstatné je chování členů rodiny k lidem, kteří nepatří do rodiny. Sem můžeme zařadit vztahy se sousedy, komunikaci v obchodě, na poště, v autobuse atd. Velká pozornost je věnována vytváření společenské role dle pohlavní příslušnosti. Důležité je, abychom na děti působili tak, že dokáží svoji mužskou či ženskou roli přijmout. Díky moderním a technickým vymoženostem hračky tohoto druhu vytlačují hry společenské tzn. hry na maminku a tatínka. 47 Jaký bude vztah rodičů s jejich dětmi, závisí i na jiných faktorech. Velký význam je přisuzován i trávení volného času. Stále více dnešních rodin tráví volný čas v obchodních domech. Děti se už netěší na víkendové výlety třeba k prarodičům, ale do dětského koutku místního nákupního střediska. Děti školou povinné přitom více než kdy jindy trpí vadou řeči, mají nízkou slovní zásobu, neumí si hrát s ostatními vrstevníky a leckdy jim chybí základní pravidla chování. Mládež tráví svůj volný čas nejčastěji u televize, počítače, nebo hraje videohry. Rodiče z velké části nejsou proti, protože se dítě zabaví a oni mají čas na odpočinek.
45
MATĚJČEK., Z. Co, kdy a jak ve výchově dětí. Praha. Portál, 2003, s. 30-32 MATĚJČEK., Z. Dítě a rodina. Praha. Pedagogické nakladatelství,1992, s.28-29 47 MATĚJČEK., Z. Rodiče a děti. Praha. Avicenum, 1989, s 49-51 46
46
SHRNUTÍ
K prvnímu kontaktu mezi nenarozeným dítětem a matkou dochází již v prenatálním období, kdy se mezi nimi vytváří komunikační systém. Rozdělujeme komunikaci do tří skupin - fyziologickou, smyslovou, emoční. Důležitým obdobím pro rozvoj osobnosti dítěte je novorozenecké období. Zde se dítě seznamuje se svým okolím. Když je rodinné prostředí dostatečně citově bohaté, dochází tak k uspokojování základních psychických potřeb a životní jistoty. Vzájemné trávení společných chvil již od narození, a posléze v následném období má nesmírný vliv na utváření vzájemných vazeb.
47
6 VOLNOČASOVÉ AKTIVITY V OLOMOUCKÉ KRAJI
Nabídka volnočasových aktivit v Olomouckém kraji je velmi pestrá. Z největší části je poskytují domovy dětí a mládeže. Kraj mezi tato zařízení pro letošní rok rozdělil 3 324 000 Kč. Tabulka č. 1 Seznam středisek volného času, které zřizuje Olomoucký kraj 1
Dům dětí a mládeže Olomouc
2
Dům dětí a mládeže Vila Tereza, Uničov
3
Dům dětí a mládeže, Litovel
4
Středisko volného času ATLAS a BIOS, Přerov
5
Dům dětí a mládeže a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Vila Doris ,Šumperk
6
Dům dětí a mládeže Magnet, Mohelnice
Tabulka č. 2 Seznam středisek volného času, které zřizuje obec 1
Středisko volného času DUHA, Jeseník
2
Dům dětí a mládeže Šternberk, příspěvková organizace
3
Dům dětí a mládeže ORION, Němčice nad Hanou, okres Prostějov
4
Sportcentrum - dům dětí a mládeže Prostějov, příspěvková organizace Městský dům dětí a mládeže Kojetín, okres Přerov
5 6 7
Základní škola a Mateřská škola Přerov–Předmostí, Pod skalkou 11 Dům dětí a mládeže Dům dětí a mládeže Hranice, příspěvková organizace
8
Dům dětí a mládeže U radnice Šumperk, nám. Míru 20
9
Dům dětí a mládeže Zábřeh, Československé armády 835/1
10
Centrum volného času Vrbátky, Vrbátky 41
48
Tabulka č. 3 Seznam středisek volného času, které zřizuje soukromá osoba 1
Základní škola a Mateřská škola Sluníčko, s.r.o. Středisko volného času
Tabulka č. 4 Seznam středisek volného času, které zřizuje církev 1
Cyrilometodějské gymnázium v Prostějově. Středisko volného času
2
Moravské reálné gymnázium spol. s r.o. Olomouc Dům dětí a mládeže
Popis činností, které jednotlivá zařízení nabízí
DŮM DĚTÍ A MLÁDEŽE LITOVEL Dům dětí a mládeže Litovel je školské zařízení, zřizované Olomouckým krajem. Aktivity nabízí pro děti od tří let. Toto zařízení nabízí aktivity v oblastech tanečních, výtvarných, vzdělávání cizího jazyka, dramatických oblastech, přírodovědné kroužky a pořádá letní tábory. DŮM DĚTÍ A MLÁDEŽE MAGNET, MOHELNICE Dům dětí a mládeže (dále jen DDM) Magnet Mohelnice je školské zařízení pro zájmové vzdělávání v oblasti volného času, které zřizuje Olomoucký kraj, zajišťuje zájmové a vzdělávací aktivity pro děti, mládež i dospělé v Mohelnici a obcích mohelnického regionu. Pravidelná činnost probíhá v zájmových útvarech a kurzech během celého školního roku. V další činnosti jsou prováděny formou jednorázových aktivit. Např. Magnetiáda, Bambiriáda, Dívka roku, Mohelnický slavíček, Magnetické noci atd. Dlouhodobě se zaměřuje a specializuje na dopravní výchovu dětí a mládeže. Podílí se na koncepci dopravní výchovy Olomouckého kraje. „Klub dětí a maminek“ – je volné sdružení, ve kterém se setkávají pravidelně v dopoledních hodinách v prostorách DDM Magnet Mohelnice, maminky s dětmi. V rámci činnosti se nejen věnují dětem, ale organizují také společné akce a aktivity. 49
DŮM DĚTÍ A MLÁDEŽE OLOMOUC Dům dětí a mládeže Olomouc je zřizován Olomouckým krajem a patří mezi největší profesionální zařízení pro zájmové vzdělávání v Olomouckém kraji s téměř šedesátiletou tradicí. Zejména zájemcům do 26 let nabízí více než 111 různých kroužků, klubů a dlouhodobých kurzů ve všech možných oblastech (přírodověda, výtvarná výchova, tanec, sport, technika, hudba, předškolní výchova). Velkému zájmu se těší např. ZOO klub, jehož schůzky probíhají v prostorách ZOO Olomouc, keramika pro rodiče s dětmi, taneční kroužky, ale i florbal nebo lyžařské kroužky. Klub stolního fotbálku, Capoeira, Časáček, První pomoc pro nejmenší nebo Miš-maš – kroužek integrující zdravotně znevýhodněné děti. Pořádají lyžařské pobyty pro rodiče a děti. DŮM DĚTÍ A MLÁDEŽE VILA TEREZA, UNIČOV Dům dětí a mládeže Vila Tereza Uničov je školské zařízení pro zájmové vzdělávání v oblasti volného času, zřizováno Olomouckým krajem. Pravidelnou činnost nabízenou v 53 zájmových útvarech nabízí cca 660 účastníků. Nabízené činnosti: tábory pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí, příměstské tábory, zimní lyžařské pobyty v Česku i zahraničí. Spontánní aktivity, osvětová činnost, práce s talenty, práce s rodinou - Mateřské centrum, klub Sluníčko. DŮM DĚTÍ A MLÁDEŽE A ZAŘÍZENÍ PRO DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH
PRACOVNÍKŮ
(DDM
a
ZpDVPP)
VILA
DORIS
ŠUMPERK Zařízení zájmového vzdělávání spojené se zařízením dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků je zřizováno Olomouckým krajem. Toto zařízení nabízí klasickou činnost, která je realizována v cca 109 zájmových útvarech, klubech. Je prováděna formou jednorázových, nebo cyklických akcí (besedy, přednášky, semináře, soutěže, přehlídky, koncerty,výstavy).
50
STŘEDISKO VOLNÉHO ČASU ATLAS A BIOS, PŘEROV Je zřizováno Olomouckým krajem. Zájemci si mohou vybrat mezi výtvarnými, rukodělnými,
tanečními,
hudebními,
sportovními,
technickými
a
přírodovědnými činnostmi. Součástí nabídky jsou i pravidelné aktivity pro rodiče s dětmi. CENTRUM VOLNÉHO ČASU, VRBÁTKY Centrum volného času Vrbátky vytvořila obec, aby podchytila volný čas dětí a podnítila jejich zájem o různé druhy vědomostí, znalostí, manuální zručnost i fyzickou zdatnost. Nabízí služby širokému okruhu zájemců. Nejen dětem, ale i rodičům s nejmenšími ratolestmi a v poslední době i dospělým. Volnočasové aktivity jsou uskutečňovány především v prostorách budovy CVČ ve Vrbátkách, některé akce jsou pořádány ve sportovně- společenském areálu ve Vrbátkách nebo v sokolovně Dubany. Pro spontánní aktivity jsou veřejnosti zpřístupněna víceúčelová a dětská hřiště v Dubanech, Vrbátkách i ve Štětovicích. Dětem nabízí kroužek „šikovné ruce“, cvičení „sportíci“, výuka hry na flétnu „veselé pískání“, výuka angličtiny pro nejmenší a dále pro starší děti, zeměpisný a přírodopisný kroužek „prstem po mapě“, taneční kroužek „břišní tance“, zdravotně naučný kroužek „mladý záchranář“, pro rodiče s dětmi: dopolední setkávání rodičů s dětmi do 4 let „Cvrčci“. DŮM DĚTÍ A MLÁDEŽE HRANICE Dům dětí a mládeže (dále jen DDM) Hranice je školské zařízení, které v průběhu celého roku nabízí služby v oblasti zájmového vzdělávání pro děti, žáky, studenty, popř. dospělé zájemce, které zřizuje město Hranice. Nabízí 80 zájmových útvarů, které navštěvuje 700 uživatelů. Spontánní činnost probíhá zejména v dopoledních hodinách, kde děti hrají stolní fotbal, deskové hry, šipky atd. Velké popularitě se těší tábory ať už pobytové nebo příměstské. DŮM DĚTÍ A MLÁDEŽE KRASOHLED ZÁBŘEH Toto zařízení zřizuje město Zábřeh. Hlavním účelem je zajišťování výchovných, vzdělávacích, zájmových, popřípadě tematických. Další činnost je zaměřena na pronájem a půjčování věcí movitých (skákací hrad, trampolíny, apod.),
51
kopírovací práce, pořádání kulturních produkcí a organizování sportovních soutěží. DŮM DĚTÍ A MLÁDEŽE ORION NĚMČICE NAD HANOU, OKRES PROSTĚJOV DDM ORION vznikl v roce 1990 a právní subjektivitu získal v roce 1993. Zřizuje jej obec a sídlí společně se ZUŠ v jedné budově, tudíž většina aktivit v pravidelné činnosti probíhá v rámci mikroregionu Němčicko v různých obcích, a to buď v základních školách, nebo areálech, které pro činnost poskytli starostové příslušných obcí. Zařízení spolupracuje se sdružením Hobby klub, Sokolem Němčice nad Hanou, Sdružením dobrovolných hasičů Němčice nad Hanou a občanským sdružením MAS. DŮM DĚTÍ A MLÁDEŽE ŠTERNBERK, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE Hlavním úkolem Domu dětí a mládeže Šternberk p.o. (je zřizován obcí) je poskytování zájmového „neformálního“ vzdělávání s poskytováním informací v oblasti dětí, mládeže a volného času. Své služby poskytujeme širokému okruhu zájemců, a to především dětem, mládeži a popř. i dospělým. Vzdělávací aktivity jsou uskutečňovány především ve vlastních prostorách areálu DDM, část aktivit, zejména sportovních, je soustředěna ve školách, na sportovištích ve Šternberku a v areálu dětského dopravního hřiště. Všechny činnosti mají jedno společné – využití zájmových aktivit jako prostředek komplexní výchovy k rozvoji osobnosti účastníků činností. Nejvíce navštěvované jsou sportovní aktivity – tenis, florbal, horolezectví, výtvarné – keramika, technické – modelář, šachy, hudební – hra na kytaru, zpěv, taneční – hip-hop, street-dance, latinskoamerické a orientální tance a akce pro rodiče s nejmenšími dětmi. Pravidelná činnost Mateřského centra Žirafa. MĚSTSKÝ DŮM DĚTÍ A MLÁDEŽE KOJETÍN, OKRES PŘEROV Pořádá ve školních letních i zimních prázdninách, nebo v době, kdy z různých důvodů neprobíhá školní výuka tábory. Každoročně je připraveno 8 táborů pro děti, mládež, rodiče s dětmi a několik víkendových akcí.
52
SPORT
CENTRUM
–
DŮM
DĚTÍ
A
MLÁDEŽE
PROSTĚJOV,
PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE Toto zařízení zřizuje obec a nabízí více než stovku zájmových činností. Příležitostná činnost je nabízena během celého roku v rámci soutěží, výstav, výletů a jednorázových akcí. Dále pořádá pobytové akce, které nejsou limitovány žádným obdobím. STŘEDISKO VOLNÉHO ČASU DUHA JESENÍK Středisko volného času DUHA Jeseník vzniklo spojením DDM Jeseník a Stanice mladých přírodovědců. Středisko je školským zařízením pro zájmové vzdělávání v oblasti volného času. Je zřizováno obcí. Pravidelná činnost, která je zaměřena na přírodu probíhá od října do května, úplata za výše uvedené aktivity se pohybuje v rozmezí od 100 Kč do 1 500 Kč. STŘEDISKO VOLNÉHO ČASU MATEŘÍDOUŠKA Středisko volného času Mateřídouška je zřizováno obcí a zaměřuje se na zajištění podmínek pro účelné trávení volného času, snaží se naučit děti využívat efektivně svůj volný čas a umět s ním účelně nakládat a využívat jej pro rozvoj své osobnosti. Široký výběr aktivit je propojen se vzdělávací činností spojeného zařízení základní a mateřské školy. Nabídka je určena převážně pro děti a mládež od 3 do 15 let. Středisko volného času Mateřídouška provozuje, které nabízí jedno dopoledne v týdnu program pro maminky s dětmi do 3 let. Děti ze zájmových kroužků se účastní i veřejných akcí jako jsou například Oslavy konce léta, Mikulášské nadílky, Vánoční hvězdičky, Velikonoční veselí aj. Středisko volného času vlastní keramickou dílnu s vypalovací pecí a hrnčířským kruhem, pořádáme pravidelné výstavy výrobků dětí. STŘEDISKO VOLNÉHO ČASU LIPNIK NAD BEČVOU, P. O. Středisko, zřizované obcí se snaží pokrýt co nejširší oblast zájmové činnosti prostřednictvím nabídky zájmových útvarů. Již třetím rokem zabezpečuje dopravní výchovu pro lipenský region a připravuje výukové programy dopravní výchovy pro jednotlivé věkové kategorie. Z aktivit nabízených dětem a mládeži se největší popularitě se těší taneční kroužky, ve kterých sdružujeme 180 členů. 53
Velkou oblibu si získaly kroužky a aktivity pro maminky a batolata. Ze strany veřejnosti je zájem o jazykové kurzy, Akademii III. 48
SHRNUTÍ
Olomoucký kraj zřizuje šest školských zařízení, které se věnují volnočasovým aktivitám dětí a mládeže. Dalších deset zřizují obce, jedno zařízení je soukromé a dvě zřizuje církev. Ve všech případech se jedná o zařízení, která nabízí zájmové činnosti dětem i dospělým v nejrůznějších oblastech např. výtvarné, hudební, přírodovědné, taneční, dramatické, sportovní a turistické a mnoho dalších.
48
ODBOR ŠKOLSTVÍ,. Děti, mládež a volný čas v Olomouckém kraji. Olomouc:2009
54
6.1 Dům dětí a mládeže Olomouc Název zařízení: Sídlo zařízení: Právní forma: IČO: IZO: Zřizovací listina: Ředitel zařízení:
Dům dětí a mládeže Olomouc Olomouc, tř. 17. listopadu 47/1034, PSČ 771 74 Příspěvková organizace 000 96 792 600031501 schválena Zastupitelstvem Olomouckého kraje 28. 6. 2001 Mgr. Jiří Dostál
Dům dětí a mládeže je školské zařízení, které si klade za cíl rozvíjet schopnost aktivního trávení volného času, vybírat vhodné způsoby, metody a strategie, plánovat, organizovat a řídit vlastní volný čas, vyhledávat a třídit informace vedoucí k výběru vhodných aktivit dle osobních dispozic, umět říci ne na nevhodné aktivity, vybírat vhodné kvalitní a přiměřené aktivity ke kompenzaci stresu a pracovního nasazení, vhodně relaxovat, vytvářet návyky pro udržení zdravého životního stylu, rozvíjet své zájmy a záliby, rozvíjet odbornost a profesní orientaci, rozvíjet talent, rozvíjet své mravní vědomí, rozvíjet smyslové vnímání, orientovat se v globálních problémech současného světa, chápat kompletnost vztahu mezi přírodou a lidskou činností, respektovat postoje, přesvědčení a zájmy jiných lidí, komunikovat a otevřeně vyjadřovat své názory a pocity, zvyšovat zdravé sebevědomí, prohlubovat sebereflexi. Zájmové činnosti jsou veřejnosti nabízeny v několika formách. Zájemci si mohou vybrat z jednorázových pobytových akcí, nebo cyklistických různého typu a zaměření, které jsou spojeny s místem působení DDM. Z této nabídky si mohou vybrat i jedinci handicapovaní, nebo rodiče s dětmi. Dalším způsobem jsou pravidelné výchovné a vzdělávací aktivity, které probíhají v nejrůznějších kurzech – v plně vybavených dílnách – v oblasti výtvarné, hudební, tanec, sport, turistika… Tato činnost je určena převážně dětem. Dalším způsobem zájmové činnosti nabízených DDM Olomouc jsou letní dětské tábory a poslední činností jsou školící programy pro pedagogy a širokou veřejnost. DDM nabízí přes 100 nejrůznějších aktivit (viz příloha č. 1). Toto zařízení má 6 oddělení, které se člení na otevřený klub, sport a turistiku, přírodovědu, tanec a zábava, výtvarka, vnější komunikace. V zařízení pracuje 21 pedagogických zaměstnanců. Zařízení také spolupracuje s externisty, převážně trenéry sportovních kroužků.
55
6.2 Cestovní kancelář BAVI
Obrázek č. 1 Zakladatel a majitel cestovní kanceláře Viktor Kohout.
Cestovní kancelář BAVI byla založena v roce 1993. Majitel začal nabízet několik málo zájezdů do okolí a také začal pořádat letní dětské tábory. Od roku 1993 uplynulo spoustu času a ze začínající cestovní kanceláře se stala léty prověřená záruka špičkových zájezdů orientujících se na poznávací zájezdy do přírody i krásných, převážně evropských měst. Stejně tak se těší velké oblibě i dětské tábory. Na začátku byla kapacita táborů jen několik málo desítek dětí a celá akce byla spíše pojata jako jedno velké dobrodružství. V současnosti tyto tábory navštíví několik tisíc dětí ročně. Cestovní kancelář má táborové zázemí v Protivínově u Prostějova a v Kosově u Zábřeha na Moravě. Protivanský areál je umístěn až za samotnou obcí uprostřed lesa, obklopený rybníkem. Děti zde mohou využít několik hřišť a travnatá plocha nabízí prostor pro sportovní vydovádění všech dětí. Děti jsou ubytovány buď v dřevěných chatkách – převážně ty starší a menší děti bydlí v cihlových srubech. Kosovský areál je znám svým luxusním zařízením oproti jiným táborovým či rekreačním střediskům. Přímo v hlavní budově je vybudovaný moderní bazén, který právě v letních měsících nabízí dětem příjemné osvěžení. Dále se v hlavní budově nachází velký sál se samostatným jevištěm, který je vhodný pro různá představení, která se konají v rámci táborových programů, neposlední řadě nesmím zapomenout na saunu, která je v areálu.
56
Díky svému vybavení je tento tábor vhodný pro pořádání teenager táborů a táboru v moderním stylu. Vzhledem k tomu, že sám tyto tábory navštěvuji, jako vedoucí mohu říct, že se všichni ze všech sil snažíme, aby se děti cítily na táborech příjemně. Oddíloví vedoucí jsou převážně studenti či absolventi pedagogických oborů, nebo jim příbuzných např. studenti rekreologie, či konzervatoře… Majitel se vždy snaží o to, aby vedoucí nabídli dětem široce zabarvený program, proto každý rok děti mohou naučit tančit, šplhat po horolezecké stěně, skládat origami, nové výtvarné techniky, hrát na hudební nástroj, mají příležitost vlastnoručně vytvořit fotografii atd. Program je velice pestrý, a protože se snažíme, aby si každý z dětí našel nějaký program, který jej bude bavit. Už třetím rokem zařazujeme, do táborového programu akci Vyber si a běž. Kdy si děti z široké škály nabízených akcí mohou vybrat tu, která je bude nejvíc zajímat. Samozřejmostí je to, že děti mohou sami navrhnout o co, mají zájem. O tom, že jsou děti v těch nejlepších rukách, svědčí i samotná skutečnost, že Viktor Kohout vystupuje na školních akcích, dětských dnech a jiných programech jako Šašek Viky, se kterým děti zažijí velmi zábavné chvíle. O tom, že se dětem nejen tábory ale i Šašek Viky líbí, vypovídá to, že se na tábory děti pravidelně vrací. Z čeho máme všichni velkou radost. Kromě táborů nabízí cestovní kancelář Viktora Kohouta i nejrůznější poznávací zájezdy převážně do Německa, Rakouska, Francie, Polska, Anglie, Itálie, Slovinska, Švýcarska, Litvy, Holandska, Maďarska aj., které mají vždy atraktivní program. U žen a dívek se těší velké oblibě rekreační a wellness pobyty, převážně v českých hotelech, které nabízí masáže, bahenní zábaly aroma terapie a jiné nejrůznější požitky pro tělo. Ck. BAVI se také orientuje na pořádání společenských a kulturních akcí, nebo pořádá zájezdy za muzikály převážně do Prahy. Cestovní kancelář BAVI se specializuje na zájezdové akce převážně poznávacího charakteru, ale mezi její velkou činnost patří i organizování vlastních letních dětských táborů, které mají velkou návštěvnost.
57
II Empirická část
58
7 VÝZKUM V teoretické části diplomové práce jsme se seznámili s hlavními činiteli našeho výzkumu tj. dítě, rodiče, DDM a ck. BAVI. V praktické části jsme se zaměřili na konkrétní vypracování jednotlivých otázek, které jsme respondentům pokládali v dotazníkovém šetření.
7.1 Cíle, stanovení hypotéz Cílem diplomové práce je zjistit, zda mají volnočasové aktivity vliv na utvářející se vztahy mezi rodiči a dětmi. (Přičemž jsme se zabývali jen rodiči, kteří mají dítě na prvním stupni ZŠ). Jakým způsobem tráví volný čas rodiče s dětmi. Které činnosti naplňují jejich volný čas. Zda mají děti vůbec zájem trávit volný čas s rodiči. Stanovení hypotéz V našem výzkumu jsme stanovili následující hypotézy: H1: Předpokládáme, že rodiče, které s dětmi nepojí volnočasové aktivity, tráví večer nejčastěji u televize. H2: Předpokládáme, že rodiče s dětmi spojují nejčastěji sportovní aktivity. H3: Předpokládáme, že děti mají zájem na společném trávení volného času s rodiči. H4: Předpokládáme, že děti, se kterými se rodiče neúčastní volnočasových aktivit, tráví volný čas nejčastěji s jiným příbuzným. H5: Předpokládáme, že mezi rodiči a dětmi, které spojuje volnočasová aktivita, dochází méně ke konfliktům, než u rodin, které společné aktivity nespojují. H6: Předpokládáme, že rodiče dávají z velké části přednost aktivitám, které nabízí škola.
59
7.2 Metodologický postup Za účelem získání co největšího počtu vypovídajících údajů, zvolili jsme kvantitativní metodu dotazníkového šetření. Dotazník charakterizuje Gavora jako kladení písemných otázek a následné získávání jejich odpovědí. 49 Otázky, které v dotazníku pokládáme, se mohou vztahovat k jevům vnějším (ty mohou mapovat např. názory žáků na úroveň stravování ve škole), nebo vnitřním. Ty mají za cíl např. zjistit, jak studenti vnímají, zavedení státní maturity. Samotná formulace otázek v dotazníkovém šetření musí být pečlivě promyšlená a jednoznačná. Nesní připouštět chápání jiným způsobem. Určitě bychom se měli vyvarovat i sugestivně zabarveným otázkám. Otázky by měly být kladeny v jistém pořadí tj. od otázek jednodušších až po složitější. Při sestavování dotazníku musíme vycházet z toho, aby respondentům (osoba odpovídající na náš dotazník) byly dané otázky jasné a pro ně srozumitelné. 50 Náš dotazník (příloha č.2.) se skládá z 13 položek a byl sestaven tak, aby rodičům nečinilo obtíže odpovědět a zároveň jim odpovídání nezabralo víc jak 15 minut. V první části se vyskytují 3 otázky, které se vztahují k pracovní vytíženosti rodičů a způsobu trávení volného času doma. Dále pokračuje položka týkající se komunikace mezi rodiči a dětmi. Na ni navazují 3. položky týkají trávení volného času a společných zájmů, 2. které se věnují konfliktům v rodině a jejich řešení, 1 položko vztahující se k důvodu navštěvování volnočasových aktivit. Konečná část se
věnuje
samotným
volnočasovým
aktivitám.
Závěrem
jsou
zařazeny
demografické údaje o respondentech. Z větší části jsme zařadili do dotazníku položky uzavřené, které nabízí respondentovi určitý počet předem připravených otázek. Jsou to položky č. 1, 2, 3, 4, 6, 7, 8, 9, 11, 12, 13. Položky č. 5, 10 jsou otevřené. Respondent, se vyjadřuje k předmětu, který je určen v dotazníku a dále už není nijak usměrněn.
49 50
GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno 2000 ISBN 80-85931-79-6. CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada, 2007 ISBN 978-80-247-1369-4
60
7.3 Charakteristika výzkumného souboru Dotazníkové šetření se uskutečnilo jak ve státních, tak soukromých organizacích. DŮM DĚTÍ A MLÁDEŽE V OLOMOUCI Toto školské zařízení, které umožňuje dětem, mládeži a jejich rodičům aktivně trávit volný čas, je jediným profesionálním zařízením pro volný čas v Olomouci. Během školního roku poskytuje okolo 100 kroužků z různých oblastí. Dále pro širokou veřejnost nabízí letní tábory, pobytové kurzy, odpolední, víkendové a prázdninové akce. Mezi další činnost, kterou se zabývá domov dětí a mládeže patří provoz ubytovny, informačního střediska, vlastní galerie a péče o dvě turistické základny. V olomouckém domově dětí a mládeže pracuje 21 pedagogických pracovníků a dalších 18 provozně ekonomických zaměstnanců. Hlavním cílem takového zařízení je podporovat a rozvíjet talent dětí. Dům dětí a mládeže zřizuje Olomoucký kraj. ZÁKLADNÍ ŠKOLA a MATEŘSKÁ ŠKOLA OLOMOUC, DEMLOVA 18, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE. Hlavním účelem základní školy je poskytovat výchovu a vzdělávání. Předmět činnosti organizace je vymezen příslušným zákonem č.561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Základní školu navštěvuje 508 žáků a pracuje v ní 33 pedagogických
pracovníků
a
39
provozně
ekonomických
zaměstnanců.
Zřizovatelem základní školy je město Olomouc. Volnočasové aktivity Stolní tenis 4, Florbal chlapci,Čtyřlístek - cvičení pro1.stupeň, Občanské sdružení, Košíková hoši1.stupeň ,UP Olomouc, Košíková dívky1.stupeň, Malé mažoretky 1.st.,Počítačový kroužek, Počítačová kavárna1.stupeň, Ruční práce, Flétnový kroužek, Hudební kroužek, Hra na kytaru, Knihovna, Matematický kroužek, Gramatický kroužek, Němčina na PC, Psaní všemi deseti, Náboženství. Odloučeným pracovištěm ZŠ Demlova je ZŠ Petřkova. Zde probíhal náš výzkum. Tuto školu navštěvuje 60 žáků a působí zde 5 pedagogických pracovníků. Škola je typická pro svoji téměř rodinnou atmosféru. Žákům nabízí několik kroužků: hru na flétnu, výtvarný kroužek, pohybové aktivity, počítačový kroužek.
61
Typické pro toto zařízení je pořádání Vánočních dílen, které navštěvují žáci školy spolu se svými rodiči a mohou si v dílnách školy společně vytvořit vánoční dárek. Na konci školního roku zde pořádají žáci slavnostní akademii, kdy děti secvičí představení pro své rodiče. Společně pak soutěží a baví se v areálu školy. CESTOVNÍ KANCELÁŘ BAVI Cestovní kancelář vznikla v roce 1993, kdy nabízela jen několik málo zájezdů po ČR a letních táborů pro děti. V současné době nabízí: •
Dětské tábory a tábory pro rodiče s dětmi
•
Zahraniční zájezdy pobytové a poznávací
•
Tuzemské rekreační pobyty a dovolené
•
Ubytování v ČR i v zahraničí
•
Zájezdy pro školní a podnikové kolektivy dle přání
•
Lázeňské pobyty
•
Exkurze
•
Tematické zájezdy – horská turistika, cyklovýlety, cvičení
•
Víkendové pobyty a poznávací zájezdy za turistickými cíly
•
Image víkendy pro ženy a relaxační pobyty s různým zaměřením, wellness pobyty
•
Zájezdy na divadelní, muzikálové a koncertní projekty
•
Autobusovou dopravu, letenky, jízdenky, dopravu na letiště
•
Prodej dárkových poukázek a akceptace poukázek Holiday Pass
•
Prodej turistických map, průvodců a suvenýrů
•
Turistické informační centrum
•
Prodej map, turistických známek, průvodců, informace v regionu
•
Pojištění léčebných výloh včetně pojištění storna
•
Na klíč: kulturní akce, rauty s programem, společenské akce
•
Vystoupení a akce pro děti
•
Diskotéky a ozvučení na různé akce, párty apod.
•
Inzerci v časopise Profit
62
Pro naši práci jsou stěžejní dětské tábory, které v minulém roce navštívilo 1210 dětí. Během dvou letních měsíců poskytne tato instituce deset turnusů. Cestovní kancelář nepořádá tábory jen pro děti, ale i pro rodiče a děti. Během pěti dnů jsou naplánované různé pro rodiče a děti nejrůznější aktivity, kdy se rodiče mohou stát na chvíli dětmi a užívat si her a dalších atrakcí. Za posledních 10 let stále vzrůstá zájem o tyto tábory. Na počátku se tábora zúčastnilo 15 dospělých a 25 dětí především nižšího věku. Z toho bylo 20 žen a 5 mužů. V roce 2010 tento tábor navštívilo 58 dospělých z toho 40 žen a 18 mužů a 52 ve věku od třech měsíců do 15 let.
7.4 Harmonogram – organizace výzkumu První část dotazníkového šetření začala 1. 8. 2009 na táboře, který pořádala CK BAVI. Jednalo se o tábor pro rodiče a děti. Na této akci bylo osloveno 40 rodičů. Vzhledem k osobní účasti na táboře se zpět vrátilo všech 40 dotazníků. Rodiče velmi ochotně odpovídali a nečinilo jim problémy na dotazník odpovědět. 15. 9. 2009 se rozdalo 40 dotazníků na ZŠ Petřkova v Olomouci. Zde jsme museli brát v úvahu fakt, že dotazníky se rozdávali mezi děti a tudíž se počítalo s nižším počtem vrácených dotazníků. Na zpět se vrátilo pouze 25 dotazníků 7. 12. 2009 jsme oslovili rodiče, navštěvují kurzy plavání, které koná Dům dětí a mládeže Olomouc. Z celkově 30 oslovených respondentů, vyplnilo dotazník všech 20. Při další akci pořádanou Domem dětí a mládeže (tentokrát se jednalo o víkendové lyžování pro rodiče a děti). Mezi rodiče bylo rozdáno 30 dotazníků, ale zpět se jich vrátilo jen 20. Rodiče zde nebyli moc ochotní spolupracovat, tak počet vrácených dotazníků, považujeme za výborný. V březnu letošního roku byli ještě požádání náhodně vybraní rodiče. Díky osobní angažovanosti dotazník vyplnilo všech 20 oslovených rodičů. Celkem bylo mezi rodiče rozdáno 160 dotazníků a zpět se nám jich vrátilo 125. Získané informace se zaznamenávaly do tabulky četností a následně ručně vyhodnocovaly.
63
7.5 Vlastní výzkum V úvodní fázi předkládáme demografické údaje o rodičích, získané z dotazníkového šetření. Konkrétně se jedná o pohlaví, věk rodičů, počet dětí, zda vychovávají dítě vlastní, adoptované, nebo v pěstounské péči a poslední otázka se týkala vzdělání dotazovaných.
RESPONDENTI Na dotazník odpovědělo celkem 125 respondentů z toho 24 mužů a 101 žen. Graf č. 1 POHLAVÍ
muž 19%
muž žena
žena 81%
Skupina respondentů byla takto věkově složena: 18x 20-30 let, 78x 30- 40 let, 29x 40- 50 let. Graf č. 2. VĚK
40-50 let 23%
20-30 let 14%
20-30 let 30-40 let 40-50 let
30-40 let 63%
64
Rodiče nejčastěji v dotazníku odpovídali, že mají dvě děti, takto odpovědělo 77 rodičů, 31 rodičů má doma jedno dítě, 11 rodičů má tři děti a 6 rodiče mají 4 děti. Graf č. 3. POČET DĚTÍ
4 děti 5%
3 děti 9%
1 dítě 25% 1 dítě 2 děti 3 děti 4 děti
2 děti 61%
Respondenti nejčastěji odpověděli, že jsou rodiči vlastních dětí a to 124x jen v jednom případě odpověděl respondent, že je rodičem adoptovaného dítěte. Graf č. 4 RODIČOVSTVÍ
adoptované 1% vlastní dítě adoptované vlastní dítě 99%
65
Rodiče v 48 případech dosáhli středoškolského vzdělání (maturita), 31 respondentů dosáhlo středního odborného (výuční list), 20 absolvovalo odborné učiliště a základní vzdělání mělo jedenáct dotazovaných. Vysokoškolsky vzdělaných bylo 15 respondentů. Graf č. 5. VZDĚLÁNÍ
9%
12%
16%
základní vzdělání odborné vzdělání střední odborné středoškolské
38%
vysokoškolské 25%
H1: Předpokládáme, že rodiče, které s dětmi nepojí, volnočasové aktivity tráví večer nejčastěji u televize. Graf č. 6 ODPOVĚĎ RODIČŮ, KTEŘÍ NAVŠTĚVUJÍ VOLNOČ. AKTIVITY 40 společně píšeme úkoly
35 30
děti si hrají a já se věnuji práci
25
koukáme na televizi
20
jdeme na procházku
15 děti píši úkoly a rodiče odpočívají
10
čtení a hraní her
5 0 1
66
Graf č. 7 ODPOVĚĎ RODIČŮ, KTEŘÍ NENAVŠTĚVUJÍ VOLNOČ. AKTIVITY
4%
7%
15% společně píšeme úkoly děti si hrají a já se věnuji práci koukáme na televizi 28%
46%
jdeme na procházku děti píši úkoly a rodiče odpočívají
V této položce, měli rodiče za úkol označit všechny činnosti, které doma dělají. Dostali na výběr několik možností. Chtěli jsme zjistit, zda večer tráví jinak rodiče navštěvující volnočasové aktivity a rodiče kteří takové činnosti nedělají. Večer jsme zvolili z toho důvodu, že v tuto dobu je rodina nejčastěji pohromadě. Rodiče NAVŠTĚVUJÍCÍ volnočasové aktivity nejčastěji odpovídali, že společně s dětmi píší úkoly 35x, 13x označili, že pracují a děti si hrají, 24 respondentů tráví večer při čtení a her, 10x odpověděli, že se dívají na televizi, 6 rodičů odpočívá a jejich děti si píší úkoly a 2 rodiče odpověděli, že po večeři chodí na procházky. Rodiče NENAVŠTĚVUJÍCÍ volnočasové aktivity nejčastěji odpovídali, že společně s dětmi tráví večer při sledování televize 21x, 13x označili, že pracují a děti si hrají, žádný z respondentů netráví večer při čtení, nebo rodinných hrách, 7 respondenti píší společně s dětmi úkoly a 2 rodiče odpověděli, že po večeři chodí na procházky a 3x byla označena odpověď, že rodiče odpočívají a děti píši úkoly. Hypotéza H1 se nám potvrdila
67
H2: Předpokládáme, že rodiče s dětmi spojují nejčastěji sportovní aktivity Graf č. 8 PREFEROVANÉ VOLNOČASOVÉ AKTIVITY PRO RODIČE A DĚTI
6%
9%
sport 41%
16%
výlety a turistika hry příroda, zvířata četba
12% 16%
kultura
Na tuto položku odpovídali jen ti dotazovaní, které s dětmi pojí nějaký druh volnočasové aktivity. Valná většina vypsala hned několik aktivit. Nejčastěji byl zastoupený sport 43x (jednalo se o plavání, jízdu na kole, tenis, lukostřelbu, kuželky, orientační běh, fotbal atd.). Výlety a turistika byla označena 17x, hrám společenským nebo stolním se věnuje 12 dotazovaných, příroda a zvířata spojuje 17 respondentů, společnou zálibu ve čtení knih má 6 respondentů kultura a tanec spojuje 9 rodičů s dětmi. Hypotéza H2 se nám potvrdila.
68
H3: Předpokládáme, že děti mají zájem na společném trávení volného času s rodiči. Graf č. 9. ZÁJEM DĚTÍ O TRÁVENÍ VOLNÉHO S RODIČI. ODPOVĚDI RODIČŮ, KTEŘÍ NAVŠTĚVUJÍ VONOČASOVÉ AKTIVITY.
70
64
60 ano
50
jen, když zvolím atraktivní program
40 30
ne
15
20 0
10 0 1
Graf. č. 10. ZÁJEM DĚTÍ O TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU S RODIČI. ODPOVĚDI RODIČŮ, KTEŘÍ NENAVŠTĚVUJÍ VOLNOČASOVÉ AKTIVITY.
9% ano
37%
54%
jen, když zvolím atraktivní program ne
Respondenti odpovídali následovně 90x označili odpověď ano, 32x byla označena odpověď, jen pokud zvolím atraktivní program a 3 odpověděli, že jejich děti nemají zájem. Hypotéza H3 byla potvrzena. Díky získaným informacím, víme, že děti chtějí trávit volný čas s rodiči.
69
H4: Předpokládáme, že děti, se kterými se rodiče neúčastní volnočasových aktivit, tráví volný čas nejčastěji s jiným příbuzným. Graf č. 11 ODPOVĚDI RODIČŮ NENAVŠTĚVUJÍCÍ VOLNOČASOVÉ AKTIVITY
2%
20%
se sourozencem s rodiči 52%
kamarády ostatní příbuzní
26%
Na tuto otázku odpovědělo 12 respondentů, že jejich děti tráví nejčastěji volný čas s rodiči, 24x odpověděli, že děti tráví volný čas se sourozencem, 9x byli označeni kamarádi a v jednom případě byli označeni ostatní příbuzní. Graf č. 12 ODPOVĚDI RODIČŮ NAVŠTĚVUJÍCÍ VOLNOČASOVÉ AKTIVITY
60
51
50 se sourozencem
40
s rodiči 30
kamarády
19
ostatní příbuzní
20
9
10
0
0 1
Jak je patrné z prezentovaných výsledků v grafu č. 11 děti těchto rodičů tráví nejčastěji volný čas se sourozencem. Hypotéza H4 se nepotvrdila..
70
H5: Předpokládáme, že mezi rodiči a dětmi, které spojuje volnočasová aktivita, dochází méně ke konfliktům, než u rodin, které společné aktivity nespojují. Graf č.13. VYJÁDŘENÍ MÍRY KONFLIKTŮ MEZI RODIČI A DĚTMI, KTERÉ NESPOJUJE VOLNOČASOVÁ AKTIVITA
15%
22% zcela vyjímečně nic takového se neděje občas dojde k výměně názorů
11%
často se nemůžeme shodnout
52%
Rodiče,
které
nespojuje
volnočasová
aktivita
s dětmi,
odpovídali
následovně. 10x odpověděli, že zcela výjimečně, 5x nic takového se neděje, 24x občas dojde k výměně názorů a 7x že se nemůžou často shodnout. Graf. č. 14 VYJÁDŘENÍ MÍRY KONFLIKTŮ MEZI RODIČI A DĚTMI, KTERÉ SPOJUJE VOLNOČASOVÁ AKTIVITA 48 50 45 40 35
zcela vyjímečně
30 20 15
nic takového se neděje
20
25
občas dojde k výměně názorů často se nemůžeme shodnout
11
10 0
5 0 1
Rodiče, které pojí volnočasové aktivity s dětmi, odpovídali takto: 48x zcela výjimečně, 11x nic takového se neděje, 20x občas dojde k výměně názorů a žádný rodič neoznačil, že se často nemůžou s dětmi shodnout. Hypotéza H.
71
H6: Předpokládáme, že rodiče dávají z velké části přednost aktivitám, které nabízí škola. Graf č. 15 Nejvyužívanější aktivity rodiči a dětmi
18%
25%
školní akce vlastní akce animační programy
57%
Na tuto otázku odpovídali rodiče, kteří vykonávají volnočasové aktivity. Získané informace jsou následující. 14 rodičů dává přednost školním akcím, 45 rodičů dává přednost vlastně vymyšleným akcím a 20 rodičů dává přednost animačním programům. Hypotéza
H6
nebyla
potvrzena.
Respondenti
dávají
přednost
vlastním
programům.
72
7.6
Diskuse a výzkumné závěry „Děti, jsou naše budoucnost“! Ten to slogan se na nás valí v jednom kuse.
Často slýcháváme nejen politiky, jak se ohání touto větou. Proto bychom měli investovat do jejich vzdělání. „Rodina je základ společnosti“. Částečně s tím musíme určitě souhlasit. Ovšem mají rodiny čas a možnosti věnovat se adekvátně svým dětem? Mají vůbec chuť být se svými dětmi? Dnešní doba je velmi hektická a na rodiče kladem plno nároků, takže se nemůžeme divit, když po dni stráveném v práci si chtějí také odpočinout. Ovšem odpočívat lze i aktivně, nejen u televize. Celkem nám odpovědělo 125 respondentů. Získávání vzorků není vůbec nic jednoduchého, protože někteří rodiče mají pocit, že je tím jen otravujeme. Respondentka mi přímo do dotazníku, napsala, že v dnešní době jsou tyto otázky zcela nepodstatné. Někteří vysokoškolsky vzdělaní rodiče nedokázali zdůvodnit, proč se věnují volnočasovým aktivitám. Přímo jsem se setkal s odpovědí, že na to nelze logicky odpovědět. Rodiče se základním vzděláním na tuto otázku odpovědět dokázali. Nejsilnější skupinu tvořili respondenti ve věku 30- 40 let se středoškolským vzděláním, vychovávající dvě děti. H 1 Předpokládáme, že rodiče které s dětmi nepojí, volnočasové aktivity tráví večer nejčastěji u televize. Rodiče, kteří se svými dětmi nenavštěvují volnočasové aktivity, nejčastěji tráví s dětmi večer u televize. Tuto odpověď označilo 46% respondentů, 28% označilo, že si děti hrají a oni se věnují práci, 15% dotazovaných píše s dětmi úkoly, 7% respondentů odpočívá, zatímco děti píší úkoly a 4% jdou po večeři na procházku. Domníváme se, že není nic špatného na tom, když rodiče dělají večeři a děti si mezitím hrají, nebo píši úkoly, když jsou samostatné. Ale když vezmeme v potaz tu večerní dobu, kdy je po večeři. To, že se rodiče s dětmi usadí u televize nám, přijde příliš snadné. Zajímalo nás, jak vypadá takový večer v rodině, když jsou všichni rodinní příslušníci pohromadě. Zda večeří společně, nebo jestli každý zvlášť. Určité spektrum dotazovaných opravdu společně večeří, někteří jen v některé dny. Ovšem většina těchto respondentů s dětmi má nějaký koníček. Na společné večeření v rodině jsme se dotazovali z toho důvodu, že je to vhodná doba pro rekapitulaci celého dne, zjištění nových zážitků a hlavně rodina je chvíli spolu.
73
H 2 Předpokládáme, že rodiče s dětmi spojuje nejčastěji sportovní aktivity. 41% respondentů, označilo sport, 16% chodí na výlety a pěstují turistiku, 16% dotazovaných spojuje s dětmi příroda a zvířata, 12% hraje hry, 9% respondentů sdílí s dětmi přírodu a 6% čte. Určitě je dobře, když se děti společně zapojují s rodiči zrovna ve sportu. Dnes kdy mají děti potíže s obezitou a v tělocviku nejsou, aktivní je to jistě dobrá zpráva. H 3 Předpokládáme, že děti mají zájem na společném trávení volného času s rodiči. Bez ohledu na to, zda rodiče pojí či nepojí volnočasové aktivity 71% respondentů, uvedlo, že děti mají zájem na společném trávení volného času, 26% jen když zvolí rodiče atraktivní program a 3% uvedlo, že děti zájem nejeví. V této části se nám potvrdilo, že děti mají zájem být se svými rodiči. Nezáleží na tom, zda jedou na dovolenou, nebo jsou jen na procházku do lesa. H 4 Předpokládáme, že děti se kterými se rodiče neúčastní volnočasových aktivit, tráví volný čas nejčastěji s jiným příbuzným. Jak už jsme poukazovali většina dětí má zájem trávit volný čas společně s rodiči. Domnívali jsme se, že když rodiče nemohou trávit volný čas s dětmi, ať už nechtějí, nebo jsou pracovně vytížení, tráví děti volný čas s ostatními příbuznými (prarodiči, strýci, tetami). Náš výzkum ukázal, že většina dětí tráví volný čas se sourozencem, tak odpovědělo 24 respondentů, 12 dotazovaných odpovědělo, že děti tráví volný čas s rodiči, 9x byli označeni kamarádi a 1x ostatní příbuzní. H 5 Předpokládáme, že mezi rodiči a dětmi, které spojuje volnočasová aktivita, dochází méně ke konfliktům, než u rodin, které společné aktivity nespojují. Důležité byli také otázky týkající se vztahů v rodině. Když nás spojuje něco příjemného a baví to děti i rodiče, dochází mezi nimi k méně častým konfliktům, nebo jen občasné výměně názorů. Je zde také prostor pro komunikaci a sbližování. Naši respondenti, které nepojí volnočasová aktivita odpovídali následovně: 52% vypovědělo, že občas dojde k výměně názorů, 22% vypovědělo, že ke konfliktům dojde zcela výjimečně, 15% označilo odpověď, že se s dětmi nemůžou často shodnout, 11% napsalo, že nic takového se neděje.
74
Rodiče navštěvující volnočasové aktivity odpovídali takto:20 respondentů, vypovědělo, že občas dojde k výměně názorů, 48 respondentů vypovědělo, že ke konfliktům dojde zcela výjimečně, nikdo neoznačil odpověď, že se s dětmi nemůžou často shodnout a 11 rodičů napsalo, že nic takového se neděje. Hypotézu potvrdili výsledky z výzkumu, kdy rodiče, kteří tráví, volný čas s dětmi přichází, do konfliktu s dětmi méně, než jiní rodiče. Trest v případě prohřešku, kázeňského přestupku by měl být jistě přiměřený. Velká část rodičů dává přednost domluvě, nebo zákazem PC a ostatním vymožeností moderní doby. Fyzické trestání, nebo domácí vězení se podle našich výsledků zcela vytrácí. H 6: Předpokládáme, že rodiče dávají z velké části přednost aktivitám, které škola nabízí. 57% dotazovaných odpovědělo, že dává přednost vlastním akcím, 25% rodičů si oblíbilo animační programy a 18% navštěvuje akce pořádající školou. V současnosti, kdy dochází ke zlepšení spolupráce mezi rodiči a školou, domnívali jsme se, že rodiče budou nejvíce využívat ty akce, které nabízí škola. Ať už jsou to různé dílny, kdy děti mohou společně s rodiči vytvořit nějaké výrobky, nebo představení na kterých se podílí jak rodiče, tak děti. Ve výzkumné části naší práce se nám však ukázalo, že rodiče mají nejraději ty aktivity, které si sami vymyslí. Menší část rodičů mají funkci různých rodičovských výborech a úzce spolupracují se školou. Velké oblibě se těší vánoční dílny, pořádaných na školách a návštěva školních besídek, takže rodiče mají jistě zájem o své děti. Dětské dny jsou také velmi oblíbeny.
Dospěli jsme k závěru, že většina rodičů má zájem na tom, aby jejich děti trávili kvalitně volný čas. Děti mají zájem o společné prožívání volného času se svými rodiči. Tam kde rodiče mají společný koníček se svými dětmi, dochází méně ke konfliktům, mezi nejčastější volnočasové aktivity patří sport. Na základě výzkumu jsme dospěli k závěru, že většina respondentů potvrdila pozitivní vliv na utváření vzájemných vztahů prostřednictvím společných volnočasových aktivit. Zjistili jsme, že děti tráví svůj volný čas nejčastěji se sourozenci 52%, s rodiči tráví volný čas 26%, s kamarády 20% a ostatní příbuzní jsou zastoupení 2%.
75
Dále se prokázalo, že
společné trávení volného času má vliv na nižší
výskyt konfliktů v rodině 48x byla označena odpověď zcela výjimečně, 11x nic takového se neděje, 20x občas dojde k výměně názorů. Rodiče s dětmi nejčastěji preferovali sport 41x, výlety a turistiku označilo 16 rodičů, hry byly označeny 12, příroda a zvířata 16x, kultura 9, četba 6x.
76
Závěr Stanovených cílů bylo dosaženo. Podařilo se nám zmapovat, jaký vliv mají volnočasové aktivity na vztah mezi rodiči a dětmi. Díky získaným výsledkům z dotazníkového šetření, lze konstatovat, že většina dotazovaných využívá určitou formu volnočasových aktivit a snaží se o to, aby byli spolu s dětmi a jejich vztahy byli přátelštější. Je zapotřebí fungující rodina, aby se z malého dítěte mohla stát samostatná, po všech stránkách silná osobnost. V současné době se spíše setkáváme s tím, že dítě z rozvedeného manželství je považováno za ,,normální“. Právě proto je důležité, aby dítěti rodiče věnovali. Rodina a rodiče jsou první, se kterými novorozenec přichází do styku a už tam si vytváří vztahy, socializuje se a v neposlední řadě se učí. Volnočasové aktivity nabízí velký prostor pro vzájemné působení rodičů a dětí. Díky praktické části jsem zjistil, že většina rodičů se snaží trávit volný čas se svými dětmi, když nemají společný zájem, koníček, nebo hobby. I přes nesnadné životní období současné společnosti, kdy rodiče musí trávit více času v zaměstnání, aby uživili svoji rodinu, snaží se s dětmi alespoň chodit na procházky, navštěvovat školní akce či si s dětmi alespoň čtou před spaním, nebo jim vypráví pohádky. Nemyslím si, že rodiče nutně musí vymýšlet moderní trávení volného času. Ba naopak. Vzhledem k tomu, že každý je individualita, dává přednost nejrůznějším způsobům trávením volného času. Obecně lze říci, že ani nezáleží na samotné činnosti, kterou spolu rodiče a děti provozují, ale důležité je to, že jsou spolu, byť by to mělo být u umývání nádobí. Jak vyplívá z výzkumu děti, vykazují zájem trávit volný čas s rodiči. Což si myslím, že je nejpodstatnější. Protože bez chuti a zájmu by, společné aktivity ztrácí svůj význam. ,,Nemůžeme děti tvořit podle své vůle… musíme je mít, milovat a vychovávat co nejlépe a jinak je nechat na pokoji“. Autor: Johann Wolfgang von Goethe
77
SEZNAM ODBORNÉ A POUŽITÉ LITERATURY ALLEN, K., E.: MAROTZ, L., R. Přehled vývoje dítěte od prenatálního do 8 let. Praha : Portál, 2002. ISBN 80-7178-614-4. ARCHEROVÁ, C. Dítě v náhradní rodině. Praha : Portál, 2001. ISBN 80-7178-578-4. ČAČKA, O. Psychologie dítěte. Tišnov : Sursum, 1996. ISBN 80-85799-03-0. ČAČKA, O. Psychologie duševního vývoje dětí a dospívajících s faktory optimalizace. Brno : Doplněk, 2000. ISBN 80-7239-060-0. ERIKSEN, T., H. Sociální a kulturní antropologie. Praha : Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-465-6. GRECMANOVÁ, H.: HOLOUŠOVÁ, D.: URBANOVSKÁ, E.: BŮŽEK. A. Obecná pedagogika II. Olomouc : Hanex, 2002. ISBN 80-85783-24-X. HAVLÍK, R.: HALASZOVÁ, V.: PROKOP, J. Kapitoly ze sociologie výchovy. 1. vyd. Praha : PF UK. ISBN 80-8603-916-1 HELUS, Z. Sociální psychologie pro pedagogy. Praha : Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1168-3. JANDOUREK, J. Sociologický slovník. Praha : Portál, 2001. ISBN 80-7178-535-0. KRAUS, B.: POLÁČKOVÁ, V. Člověk - prostředí - výchova.Brno : Paido, 2001. ISBN 80–7315–004-2. LANGMEIER, J.: KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. 2. aktualizované vydání. Praha : GRADA Publishing, 2007. ISBN 80-247-1284-9. LINHART, J.: PETRUSEK, M. Velký sociologický slovník. Praha : Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1. MATĚJČEK, Z. Co, kdy a jak ve výchově dětí. Praha : Portál, 2003. ISBN 80-7178-494-X. 78
MATĚJČEK, Z. Dítě a rodina. Praha : Pedagogické nakladatelství, 1992. ISBN 80-04-25236-2. MATĚJČEK, Z.: DYTRYCH, Z. Děti, rodina a stres. Olomouc : Galén, 1994. ISBN 80-85824-06-X. MATĚJČEK, Z.: DYTRYCH, Z. Jak a proč nás děti trápí. Praha : Grada, 1997. ISBN 80-7169-587-4. MATOUŠEK, O. Rodina jako instituce a vztahová síť. Praha : Slon, 2003. ISBN 80-86429-19-9. PÁVKOVÁ, J.: HÁJEK, B.: HOFBAUER, V.: PAVLÍKOVÁ, A. Pedagogika volného času., Praha : Portál, 2002. ISBN 80-7178-711-6. PÖTHE, P. Dítě v ohrožení. Praha : G plus G, 1999. ISBN 80-86103-21-8. PRŮCHA, J.: WALTEROVÁ, E.: MAREŠ, J. Pedagogický slovník.3. rozšířené vydání. Praha : Portál, 2001. ISBN 80-7178-579-2. PRŮCHA, J.: WALTEROVÁ, E.: MAREŠ, J. Pedagogický slovník.4. rozšířené vydání. Praha : Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-416-8. RENOTIÉROVÁ., M., LUDÍKOVÁ., L. Speciální pedagogika. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006 ISBN 80-244-1475-9. ŘÍČAN., P. Psychologie osobnosti. Praha : Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1174-4. SMÉKAL, V.: LACINOVÁ, L.: KUKLA, L. Dítě na prahu dospívání. Brno : Barrister & Principal, 2004. ISBN 80-86598-84-5. SOBOTKOVÁ.: I. Psychologie rodiny. Praha : Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-250-8. ŠULOVÁ, L. Raný psychický vývoj dítěte. Praha : Univerzita Karlova v Praze, 2004. ISBN 80-246-9877-4.
79
TRAIN, A. Nejčastější poruchy chování dětí. Praha : Portál, 2001. ISBN 80-7178-503-2. TRPIŠOVSKÁ, D.: VACÍNOVÁ, M. Ontogenetická psychologie. UJEP : 2006. ISBN 80-7044-792-3. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie I. Univerzita Karlova v Praze : Karolinum, 2005. ISBN 80-246-0956-8. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie II. Univerzita Karlova v Praze : Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-1318-5. VOLF, V.: VOLFOVÁ, H. Pediatrie. 1. vyd. Praha : INFORMATORIUM, 1996. ISBN 80-85427-87-7.
80
SEZNAM PŘÍLOH
PŘÍLOHA Č. 1.
NABÍDKA KROUŽKŮ DDM OLOMOUC
PŘÍLOHA Č. 2.
DOTAZNÍK
81
PŘÍLOHA Č. 1 NABÍDKA KROUŽKŮ DDM OLOMOUC
82
83
PŘÍLOHA Č. 2
DOTAZNÍK
Vážení rodiče, Jmenuji se Jiří Surala a jsem studentem 5. ročníku, oboru Pedagogika a sociální práce Pedagogické fakulty v Olomouci.V dotazníku, který Vám předkládám, se zabývám vlivem volnočasových aktivit na utvářející se vztah mezi rodiči a dětmi. Cílem mé diplomové práce je zjistit, zda volný čas, který trávíte společně s dětmi, má vliv na vaše vztahy. Volnočasovou aktivitou se rozumí aktivita, kdy rodiče a dítě spojuje nějaká konkrétní činnost např. návštěva výtvarného kroužku pro matky a jejich děti, hraní na flétnu dcery a otce, nebo také víkendové sportovní pobyty pro děti a jejich rodiče, společné tábory atd… . V tomto dotazníku je celkem 13 otázek a jeho vyplnění Vám nezabere víc jak 15 min. času. Výsledky tohoto anonymního dotazníku, budou zpracovány v rámci mé diplomové práce a jinde nebudou prezentovány ani využívány. Pokyny pro vyplnění : Dotazník obsahuje jak otázky otevřené, ve kterých lze libovolně vyjádřit vlastní názor, tak otázky uzavřené, u kterých si vyberte jednu odpověď nebo více, pakliže jste na to v otázce upozorněni (odpovědi jsou rozděleny na část A a B). Vámi vybranou odpověď označte, prosím křížkem x . Každé otázce je přiřazena hodnotová škála 1-5 přičemž platí: 1- ano, 2- spíše ano, 3- zčásti, 4- spíše ne, 5-ne. 1. Kolik hodin denně trávíte v práci? 8 hodin 12 hodin 16 hodin pracuji na zkrácený úvazek nepracuji
1
2
3
4
5
2. Večeříte společně? jíme společně celá rodina jen, o některých dnech vyjímečně jíme, každý zvlášť
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
3. Označte, prosím Ty odpovědi, které večer doma děláte. děti si hraji, já se věnuji práci děti dělají úkoly (bez mojí pomoci) koukáme se na televizi po večeři jdeme na procházku Společně píšeme úkoly
84
máme jiné společné aktivity (prosím, napište jaké) A 4. O čem nejčastěji s dětmi mluvíte. Myslíte si, že poznáte, když je něco trápí? 1
2
3
4
5
nejčastěji mluvíme o škole, prospěchu a chování mluvíme o škole, zájmech, plánech do budoucna zajímá mne to, zda něco nepotřebuje a jestli je zdravý nemluvíme spolu B poznám, že se trápí,ale čekám až přijde sám poznám a naléhám na něj, aby se mi svěřil pokud se mi sám nesvěří, nepoznám nic
5. Máte společně s Vašimi dětmi nějaký koníček, který Vás spojuje? Pakliže ano, napište jej.
6. Mají vaše děti zájem o společné trávení volného času? ano jen pokud zvolím pro ně atraktivní program ne 7. S kým tráví Vaše dítě volný čas nejčastěji? se sourozencem rodiči kamarády ostatními příbuznými 8. Dochází mezi Vámi a Vašim potomkem ke konfliktům? zcela výjimečně nic takového se neděje občas dojde k výměně názorů často se nemůžeme shodnout 9. Jakým způsobem trestáte prohřešky Vašeho dítěte zákazem oblíbených věcí (PC, mobil,koníčky atd…) používám fyzických trestů domluvou a rozhovorem domácím vězením
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
85
10. A. Prosím, napište co Vás vedlo k tomu, že jste se rozhodli navštěvovat volnočasové aktivity -trávit volný čas.
B. Jak často navštěvujete (podnikáte) tyto aktivity? 1 pravidelně podle časových možností nepravidelně, podle doporučených akcí 11. Jaký typ volnočasových aktivit určených pro rodiče a děti nejčastěji využíváte? 1 akce, které probíhají ve škole takové, jež si sami vymyslíme dáváme přednost animačním programům např. táborům nevyužíváme nic takového 12. Jste členem/členkou SRPŠ nebo jiné organizace, která spolupracuje se školou? ano ne
2
3
4
5
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
13. Zaškrtněte, prosím všechny akce, kterých se účastníte. dětské dny vánoční dílny besídky školní benefice dny otevřených dveří karneval soutěže a zábava
Na závěr několik osobních údajů: Pohlaví :
a) muž
b) žena
Věk:
a)20 – 30
b) 30 – 40 c) 40 – 50
d)50 a více
Počet dětí : a) 1
b) 2
d) 4 a více
Jste rodičem dítěte
a ) vlastního
c) 3
b ) adoptovaného
c) v pěstounské péči
Vzdělání: a) základní b) odborné učiliště c) střední odborné d)středoškolské e)VOŠ/VŠ Kraj: ……………………………………… Děkuji Vám za čas a trpělivost při vyplňování dotazníku.
86
