Vztah mezi HDP a finančními trhy

Vztah mezi HDP a finančními trhy Mgr. Vladěna Obrová Vysoké učení technické v Brně, Kolejní 2906/4 Brno 612 00 Czech Republic, +420 541 143 717, [email protected]

Abstract In this paper is dealt with the factors that affect the financial market. There are mentioned the basic solutions of the efficient markets and an overview of the analysis, which are used to analyze financial markets. The paper focuses on fundamental analysis and then on the global analysis. There is analyzed the relationship between GDP and the return on shares in the financial market.

Key words Financial markets, GDP, efficient market theory, Prague stock exchange, market analysis.

Abstrakt V článku je pojednáno o faktorech, které ovlivňují finanční trh. Jsou zde uvedena základní východiska efektivních trhů a dále přehled analýz, které se se používají k analýze finančních trhů. Článek se zaměřuje především na fundamentální analýzu a dále pak na globální analýzu. Je zde analyzován vztah mezi HDP a výnosností akcií na finančním trhu.

Klíčová slova Finanční trh, HDP, BCPP, efektivnost trhu, analýza trhu.

Úvod a cíle V průběhu investičního procesu je důležité prozkoumat velké množství jednotlivých cenných papírů (nebo skupin cenných papírů) uvnitř širokých kategorií finančních aktiv. Hlavním cílem je nalezení těch cenných papírů, které jsou v dané době nesprávně ohodnoceny a jeví se tedy z hlediska investora zajímavé pro nákup, jelikož klíč k úspěšnému obchodování na akciovém trhu je velmi jasný a jednoduchý: ve správný okamžik akcie levně koupit a ve správný okamžik je draho a se ziskem prodat. Problémem je, že tento správný okamžik nikdo nezná a nemůže ani říct, že nastane. Díky akciovým analýzám, které se na základě různých faktorů snaží nalézt ty faktory, jež tržní cenu akcií nějakým způsobem ovlivňují, je možné sledovat tyto úzce propojené vztahy. Proto je analýza a predikce vývoje akcií důležitá pro pochopení a prognózy vývoje hospodářského produktu a celého trhu. Cílem tohoto článku je prozkoumat, zda existuje vztah mezi finančním trhem reprezentovaným Burzou cenných papírů Praha a.s. (www.bcpp.cz) (BCPP) a makroekonomickým ukazatelem HDP. Aby mohla být provedena analýza tohoto vztahu, je nutné získat velké množství dat, která jsou potřebná k provedení statistické analýzy. Data, která jsou použita v tomto článku, byla získána z denních kurzovních lístků dostupných pro hlavní trh na BCPP.

Metody a výsledky

Abychom se mohli zabývat analýzou finančního trhu, je důležité si tento finanční trh představit a určit kdy je efektivní. První zmínky o hypotéze efektivního trhu lze najít v článcích Louise Bachliera z roku 1900. Jeho práce též vysvětlovala teorii náhodných procesů cen komodit a byla zcela originální, avšak ve své době jí nebyla věnována příliš velká pozornost. Dále se objevuje v empirickém výzkumu, který prováděl Alfred Cowles v roce 1937. Ale byl to Paul A. Samuelson, který jako první navrhl koncepci moderní hypotézy efektivního trhu. (Samuelson, 1973) Ucelenou teorii efektivních trhů jako první formuloval až Eugene Fama v 60. a 70. letech minulého století, který ve své práci shrnul do té doby známou teorii a hlavně dostupné empirické výsledky. Samotnou definici efektivních kapitálových trhů v nejjednodušší podobě pak zasadil do obecného rámce efektivního trhu v ekonomickém pojetí, tedy takového trhu, kde ceny „plně“ odrážejí všechny dostupné informace. (Fama, 1991) Na jeho práci navázali mnozí renomovaní finanční ekonomové jako R. A. Brealey, S. C. Myers, J. C. Francis nebo R. A. Haugen, který definuje efektivní trh jako místo, kde akciové kurzy odrážejí všechny informace, které je možné znát a které jsou významné. (Haugen, 1996) Sám Fama později používá obecnější a více do ekonomie zasazenou definici, kde ceny odrážejí dostupné informace do takové míry, kdy se mezní přínos z použití informace rovná mezním nákladům na její opatření. (Fama, 1970) Malkiel definuje kapitálové trhy jako efektivní, pokud investoři nejsou schopni dosáhnout nadměrných výnosů bez přijmutí nadměrného rizika. (Malkiel, 2003) Teorie efektivních trhů (Efficient market theory) je podle prof. J. Jílka v současnosti nejvýznamnějším proudem v ekonomii. (Jílek, 2008) Teorie tvrdí, že akciový trh je efektivní a kurzotvorné informace v sobě obsahuje téměř okamžitě (rozšíření důležité informace trvá maximálně 30 vteřin). Proto selhávají jednotlivé obchodní strategie, protože kurz je vždy objektivní a přizpůsobuje se své vnitřní hodnotě a na pohyby kurzu má vliv pouze neočekávaná informace a proto se kurzy pohybují též neočekávaně. Jiný pohled na efektivní trhy by mohl být ze statistického hlediska. (Filáček, a další, 1998) Předpoklady efektivního trhu jsou: obrovské množství racionálních investorů, kteří průběžně analyzují i obchodují, investoři mají k dispozici dostatek pravdivých, levných a aktuálních informací, investoři reagují přesně a rychle na nové informace, transakční náklady jsou nízké, trh je vysoce likvidní, žádný účastník nemá monopolní či výsadní postavení, kvalitní infrastruktura a právní regulace trhu. Prognózy výnosů a jejich testování Nyní bychom se měli zaměřit, jak se dají jednotlivé výnosy akcií předpovídat a jaké jsou možnosti testování. 1. Technická analýza se snaží předpovědět pohyby kurzu jednotlivých akcií pomocí analýzy minulého vývoje kurzů, objemu obchodů a minulých trendů. Technická analýza rozhodně není neomylný nástroj pro prognózování budoucích akciových kurzů a není prokázáno, že investoři investující podle technické analýzy dosahují dlouhodobě nadprůměrných výnosů. 2. Psychologická analýza je založena na předpokladu, že na kurz akcií májí velký vliv psychologické reakce investorů zejména v krátkodobém časovém horizontu. Je založena na předpokladu, že v ekonomii se nedá vše spočítat a reakce lidí nejsou založeny na emocích. Proto se snaží odhalovat změny v psychologickém chování investorů. Nejvýznamnějšími představiteli jsou J. M. Keynes a A. Kostolany. 3. Fundamentální analýza se snaží předpovědět, jaké faktory působí a ovlivňují pohyby kurzu jednotlivých akcií. Snaží se zohlednit i ekonomická, účetní a statistická data, stejně jako politické, historické a demografické faktory. Postup prognózy se děje ve třech

krocích - globální analýza - zkoumá zejména celkovou hospodářskou situaci odvětvové tendence; odvětvová analýza - zkoumá odvětvové tendence; analýza konkrétní akcie - zkoumá vnitřní hodnotu akcie. Globální analýza je nejdůležitější z pohledu tohoto článku, jelikož chceme ověřit, zda existuje vztah mezi HDP a výnosností jednotlivých akcií na hlavním trhu BCPP. Globální analýza prognózuje vývoj akciového trhu jako celku. Jejím cílem je odhadnout budoucí makroekonomické ukazatele a jejich vliv na akciové kurzy. Během vývoje hospodářského cyklu lze vysledovat různé druhy indikátorů, které vypovídají o průběhu ekonomiky a lze je nepřímo užít i k prognóze akciových trhů. Pokud chce investor dosahovat nadprůměrných zisků z držby akcie, měl by chápat reakce ceny v závislosti na ekonomickém cyklu a umět si správně vyložit vývoj makroekonomických veličin. (Beneš, a další, 1992) Nejdůležitější ukazatele, jimiž se globální analýza zabývá: hrubý domácí produkt a míra jeho růstu - teorie říká, že vývoj na akciovém trhu předbíhá vývoj ekonomiky asi o šest měsíců. Důvodem je prozíravost investorů, kteří dokáží předvídat růst HDP. Tím se zpětně ovlivňuje i růst produktu, poněvadž díky růstu akciového trhu stoupá i reálný majetek akcionářů, kteří se stávají bohatšími a začínají více utrácet, čímž roste agregátní poptávka a zároveň roste i produkt (Samuelson, a další, 1995); fiskální politika - existence daní ovlivňuje akciové trhy velmi negativně; monetární politika - růst nabídky peněz díky efektu vyšší likvidity má přímý vliv na růst akciových kurzů; vliv úrokových sazeb – negativní vztah; inflace - při stabilní ekonomické situaci má inflace na akciové kurzy neutrální vliv. Pokud však inflace neočekávaně vzroste, vede to i k relativnímu znehodnocení akciových kurzů (Friedman, 1997); mezinárodní pohyb kapitálu - zahraniční kapitál má na akciový trh velký vliv, který je tím větší, čím je domácí trh méně likvidní, jednoznačně pozitivní efekt, který je však v poslední době znehodnocován spekulativním kapitálem. (Mexiko 1995, jihovýchodní Asie 1997-1998, Brazílie 1999); ekonomické a politické šoky – nestabilita vlády ovlivní i akciový trh a obchodování na něm, jako všechny ostatní oblasti, nejvýznamnější šoky posledních desetiletí byly: hospodářská krize od konce roku 2008, válka v Perském zálivu 1991-1992, válka na Balkáně 1992-2000 - politické; Ropná krize 1973 a 1979 - ekonomické. Výsledky V této části budeme zkoumat, jestli existuje propojenost mezi HDP a trhem akcií v ČR v letech 2007 – 2011. V tabulce č.1, jsou uvedeny údaje týkající se HDP. Tabulka č. 1: Vývoj HDP 2007 -2010 Rok R / 07 1Q/07 2Q/07 3Q/07 4Q/07 R / 08 1Q/08 2Q/08 3Q/08 4Q/08

HDP v mld. Kč 3 535,5 832,5 890,1 895,6 917,3 3 689,0 876,9 935,9 935,1 941,0

Změna HDP Změna HDP (stejné obd. (minulé období) min. roku) v % v% 6,1% 7,4% 5,8% 5,8% 5,7% 2,5% 2,8% 3,8% 3,4% -0,1%

1,3% 1,5% 1,4% 1,2% 0,2% 0,8% 0,2% -0,8%

R / 09 1Q/09 2Q/09 3Q/09 4Q/09 R / 10 1Q/10 2Q/10 3Q/10 4Q/10

3 628,1 -4,1% 875,9 -3,6% -3,8% 918,1 -5,0% -0,5% 908,8 -5,0% 0,5% 925,3 -2,9% 0,5% 3 667,6 2,2% 905,0 1,1% 0,5% 914,7 2,4% 0,9% 925,4 2,8% 1,0% 921,7 2,6% 0,3% Zdroj: Data z Českého statistického úřadu (ČSÚ)

V následujícím grafu je zobrazen vývoj HDP během jednotlivých kvartálů mezi léty 2007 – 2010. Je zde vidět největší výkyv v roce 2009, který může být zapříčiněn vlivem hospodářské krize. Graf č. 1: HDP v mld. Kč 2007 -2010 960 940 920 900 880 860 840 820 800 780 760

Je zajímavé se také podívat na vývoj HDP ve stejných kvartálech v letech 2007 – 2010. Je zde patrný velký rozdíl mezi jednotlivými kvartály roku 2008 a 2009, rozdíl je již od posledního kvartálu 2008. Udává nám to informaci o tom, že v roce 2009 nedochází k růstu HDP, ale k jeho poklesu. Graf č. 2: Změna HDP vzhledem ke stejnému období minulého roku v % 2007 2010

Graf č. 3: Změna HDP vzhledem k minulému čtvrtletí 2007 -2010

10,0%

2,0%

8,0%

1,0%

6,0% 4,0%

-1,0%

1Q/07 2Q/07 3Q/07 4Q/07 1Q/08 2Q/08 3Q/08 4Q/08 1Q/09 2Q/09 3Q/09 4Q/09 1Q/10 2Q/10 3Q/10 4Q/10

0,0%

2,0% -2,0% -2,0%

1Q/07 2Q/07 3Q/07 4Q/07 1Q/08 2Q/08 3Q/08 4Q/08 1Q/09 2Q/09 3Q/09 4Q/09 1Q/10 2Q/10 3Q/10 4Q/10

0,0% -3,0% -4,0%

-4,0%

-5,0%

-6,0%

Dále je zde uveden graf zachycující změny mezi jednotlivými kvartály, který nám ukazuje vývoj HDP. Jsou zde zřejmé všechny poznatky uvedené výše. Ze všech 3 grafů je zde patrný vliv hospodářské krize, který se projevil již koncem roku 2008 (finanční krize) a největší pokles HDP je v prvním kvartálu roku 2009, dále je zde vidět, že v roce 2010 již HDP roste, ale mnohem pomalejším tempem než před hospodářskou krizí. V následující tabulce je uveden přehled průměrných výnosů akcií obchodovaných na hlavním trhu BCPP. Tabulka č. 2: Výnosy akcií na BCPP Období 2007 1 kvartál 2007 2 kvartál 2007 3 kvartál 2007 4 kvartál 2007 2008 1 kvartál 2008 2 kvartál 2008 3 kvartál 2008 4 kvartál 2008 2009 1 kvartál 2009 2 kvartál 2009 3 kvartál 2009 4 kvartál 2009 2010 1 kvartál 2010 2 kvartál 2010 3 kvartál 2010 4 kvartál 2010

Průměrný výnos akcií v % 0,02% 0,14% 0,07% -0,06% -0,05% -0,30% -0,32% -0,09% -0,31% -0,47% 0,17% -0,16% 0,41% 0,50% -0,09% 0,04% 0,15% -0,14% 0,11% 0,05%

Graf č. 4: Průměrné výnosy akcií na BCPP v % 2007 -2010 0,60% 0,40% 0,20%

4Q/10

3Q/10

2Q/10

1Q/10

4Q/09

3Q/09

2Q/09

1Q/09

4Q/08

3Q/08

2Q/08

1Q/08

4Q/07

3Q/07

2Q/07

-0,20%

1Q/07

0,00%

-0,40% -0,60%

Diskuze Z hlediska investora by měl být hospodářský růst příznivý, protože má za následek vyšší zisky podniků, a tedy i nárůst akciových kurzů. Bohužel růst soukromé spotřeby v rámci HDP neprozrazuje, jakým způsobem lidé utrácejí své peníze a jaký užitek z toho mají. Vliv na HDP mají rovněž ostatní vlivy jako např. růst inflace apod. Jelikož jednou ze složek HDP jsou také podnikové zisky, mohli bychom formulovat další hypotézu, že vývoj akciových indexů by měl víceméně kopírovat vývoj ekonomiky, což ale z provedené analýzy nevyplývá a tudíž nelze pozorovat krátkodobý vliv mezi HDP a výnosem akcií na trhu. Korelační koeficient má pro sledovaná data v letech 2007 – 2010 hodnotu - 0,17, tudíž nelze sledovat ani závislost ze statistického hlediska. Je tedy zřejmé, že souvislost růstu výnosů akcií s růstem HDP je nepodložená a dá se o ní pouze spekulovat, někdy dokonce dochází při růstu HDP k poklesu výnosů akcií. Výnosy cenných papírů (zejména akcií) mohou být do značné míry určeny vývojem hrubého domácího produktu (zisky podniků). Krátkodobé výkyvy růstu HDP a akciových kurzů nemají praktický význam. Z dlouhodobého hlediska by bylo možné tvrdit, že pokud bude trend k růstu HDP, tak bude v dlouhém období růst i výnosnost akcií, ale jde pouze zase o domněnku.

Závěr Prognózování akciových kurzů je za normálních okolností téměř nemožné z důvodů vlivu efektivních trhů. Z rešerší odborných článků věnovaných této tématice vyplývá, že akcioví analytici jsou schopni v průměru předpovídat akciové kurzy jen z asi padesáti procent, což jsou v podstatě stejné výsledky, jako předpovídat, zda padne rub či líc mince. Je možné si potom položit otázku, proč existují tisíce analytiků, kteří se zabývají jednotlivými druhy analýz, protože kdyby tito analytici neměli výsledky, těžko uvěřit, že by banky, investiční společnosti a investoři utráceli nemalé částky za jejich rady, doporučení, analýzy a prognózy. To, že jsou schopni získat nadprůměrné výnosy nelze zpochybnit, ale zda to stačí na pokrytí vyšších nákladů, které sebou analytici přinášejí, je na zvážení každého investora. V současné době se setkáváme spíše s odpůrci akciových analýz, neboť v hodnocení nejlepších akciových fondů se mezi nejlepšími stabilně objevují fondy, které se v žádném případě neřídí akciovými analýzami.

Z tabulek v tomto článku je vidět, že průměrný výnos akcií je záporný od třetího kvartálu roku 2007, ale výrazně klesající je v prvním kvartálu roku 2008 až do prvního kvartálu 2009, naopak HDP v tomto období nejprve roste klesajícím tempem a posléze klesá, tudíž můžeme také pozorovat, že při růstu HDP dochází k poklesu výnosnosti akcií a naopak. Vliv HDP je tedy pouze hypotetický a může být způsobem mnoha vlivy, nejen jeho růstem či poklesem.

Reference Beneš, V. a Musílek, P. 1992. Burzy a burzovní obchody. 2. vydání. Praha : Informatorium, 1992. ISBN 8085427257. ČSÚ. http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/statisticke_rocenky_ceske_republiky. Český statistický úřad. [Online] Fama, Eugene. 1970. Efficient Capital Markets: A review of Theory and Empirical Work. The Journal of Finance, vol. 25. 1970, stránky 383-417. —. 1991. Efficinet Capital Markets: II. The Journal of Finance, vol. 46, n. 5. 1991, stránky 1575-1617. Filáček, J., Kapička, M. a Vošvrda, M. 1998. Testování hypotézy efektivného trhu na BCPP. Finance a úvěr, roč. 48, č. 9. 1998, stránky 555-566. Friedman, M. 1997. Za vším hledej peníze. Praha : Grada Publishing, 1997. str. 264. ISBN 80-7169-480-0. Haugen, R. A. 1996. Modern Investment Theory. 4 th. London : Prentice-Hall, 1996. str. 748. ISBN 0-13261397-2. Jílek, J. 2008. Finanční trhy a investování. Praha : Grada, 2008. ISBN 978-80-247-1653-4. Malkiel, B. G. 2003. The Efficient Market Hypothesis and Its Critics. Journal of Economic Perspectives, vol. 17, n. 1. 2003, stránky 59 - 82. Samuelson, P. A. a Nordhaus, W. D. 1995. Ekonomie. Praha : Svoboda, 1995. str. 1011. ISBN 80-205-0494-X. Samuelson, P. A. 1973. Proof That Properly Discounted Present Values of Assets Vibrate Randomly. The Bell Journal of Economics and Management Science, vol. 3, n. 2. 1973, stránky 369 - 374. www.bcpp.cz. Burza cenný papírů Praha. www.bcpp.cz. [Online]