VLIV SUBSTRÁTŮ NA RŮST ZAKOŘENĚLÝCH ŘÍZKŮ JEHLIČNATÝCH DŘEVIN IMPACT OF SUBSTRATE ON GROWTH OF CONIFEROUS PLANTS ROOTED GRAFTS

Salaš, P. (ed): "Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu". Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda, vědecká příloha, 2011, s. 18 - 27, ISSN 0139-6013

VLIV SUBSTRÁTŮ NA RŮST ZAKOŘENĚLÝCH ŘÍZKŮ JEHLIČNATÝCH DŘEVIN IMPACT OF SUBSTRATE ON GROWTH OF CONIFEROUS PLANTS ROOTED GRAFTS Burzhueva A.T.1, Achmatov, M.K.1, Salaš P.2 Kyrgyz State University I. Arabaev, Bishkek, Kyrgyz Republic 2 Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta Lednice, Česká republika 1

Abstrakt V průběhu dvou let byl proveden experiment za účelem nalezení efektivních typů substrátů urychlujících růst zakořenělých rostlin Thuja occidentalis ′Golden′, Thuja occidentalis ′Fastigiata′ Jaeg., Biota orientalis L., Juniperus semiglobosa Rgl. a Juniperus sabina L. Jako komponenty do substrátů byla použita rašelina, písek, kompostované borovicové jehličí, černozem, zeolitické minerály, preparát Bajkal EM-1 a jako kontrolní varianta ornice v různých kombinacích. Maximální nárůst dřevin ve všech sledovaných parametrech byl zaznamenán ve variantách Rašelina a Rašelina + kompostované jehličí v poměrech 3:1 a 1:1. Klíčová slova: substráty, růst, zakořenělé řízky, jehličnaté dřeviny Abstract The researches were performed for the purpose of effective growth-promoting substrate detection of rooted grafts of Thuja occidentalis ‘Golden’, Thuja occidentalis ‘Fastigiata’ Jaeg, Biota orientalis L., Juniperus semiglobosa Rgl. and Juniperus sabina L. within two years. Substrates containing peat, sand, composted pine needles, mountain black soil, zeolite-containing minerals, Baikal EM-1 preparation were used and by way of control open ground soil in different combinations. Maximal growth according to all parameters was observed in peat as well as in peat with composted pine needles in the ratio 3:1 and 1:1. Key words: substrates, growth, rooted cuttings, coniferous trees

Úvod Množení a dopěstování jehličnatých dřevin je specifickou záležitostí školkařské produkce, vyžaduje zkušenost a znalost rostlinného materiálu. Při množení je nutno věnovat velkou pozornost množárenským podmínkám, tj. teplotě, kvalitě množárenského substrátu a prevenci houbových chorob. Důležitá je také kvalitní péče o matečné rostliny, volba vhodného termínu odběru řízků a sledování kvality uskladnění rostlinného materiálu před řízkováním (Walter, 1997; Obdržálek, Pinc, 1997; Bärtels, 1988; Hartmann, Kesters, 2002). Pro dopěstování a výrobu vysoce kvalitního sadebního materiálu jehličnanů hraje významnou roli použití kvalitního substrátu. Substrát musí splňovat následující požadavky:

18


• neuvolňuje toxické látky • nenarušuje režim výživy pěstovaných rostlin a nemění reakci živného roztoku • má vysokou pórovitost, která zajišťuje vysokou vzdušnost, odvodnění a zároveň schopnost zadržovat vodu, • má vysokou absorpční kapacitu, • je záhřevný • neobsahuje semena plevelů a patogenní organizmy, • má nízkou objemovou hmotnost. Při výrobě substrátů musí být zváženy i jiné parametry, např. cena, dostupnost komponent, vhodnost pro daný druh dřevin, zaručení stálosti mezi jednotlivými výrobními šaržemi a stabilita v médiích v průběhu pěstování. Výběr správných složek substrátů je rozhodující pro úspěšné pěstování rostlin (Robbins, Evans, 2011). Substráty se rozdělují na organické, minerální a syntetické. Pro maloobjemové technologie produkce rostlin na organických substrátech se používají nejčastěji rašelina, kůra a piliny. Pěstitel musí znát charakter jednotlivých substrátů na trhu a zvolit nejvhodnější pro konkrétní rostlinu (Hlušek, Richter, Ryant, 2002). Požadovaných fyzikálních vlastností substrátu je možno dosáhnout kombinací různých komponentů. Např. jíl a hlína mohou snížit objem pórů a vzdušnou kapacitu substrátu, obsah pilin může zvýšit obsah vody, kompostovaná kůra nebo dřevní vlákna mohou zvýšit vzdušnou kapacitu substrátu (Dubský, Šrámek, 2004). V současné době vzrůstá zájem o využití zeolitů v zahradnictví a mnoha dalších oblastech lidské činnosti. Tento zvýšený zájem o zeolity je dán skutečně jedinečnými vlastnostmi tohoto minerálu. Je perspektivním materiálem pro čištění půdy od těžkých kovů, organických a anorganických sloučenin. Nejpozoruhodnější vlastností zeolitů, prakticky definující specifické vlastnosti těchto minerálů, je přítomnost dutin a kanálků v jejich struktuře, ve které molekuly pronikají do volného vnitřního krystalického objemu (Tarasevič et al., 1989). Zeolity mají velký vnitřní povrch - dutiny a kanálky, pronikající krystaly, může to být až 50% z celkového objemu, což určuje hodnotu zeolitu jako sorbentu (Ivanov, Aldšuler, Pegassin, 1993). Vstupní otvory (okna) umožňují pronikání iontů a molekul do dutiny, což je základem aplikace zeolitů jako molekulárního síta (Cicišvili, 1991). Zeolitové tufy zvyšují procento využití živin z hnojiv, chrání substrát před vyluhováním, zlepšují klíčivost semen, zvyšují půdní vlhkost a snižují její kyselost. Aplikace zeolitů zvyšuje výnosy a zlepšuje kvalitu zemědělských produktů. Zeolit je tufogenní sedimentární aluminosilikátová hornina. Velkou nevýhodou zeolitu je jeho vysoká objemová hmotnost, dosahující 800-900 kg.m-3. Kromě toho jde o "studený" substrát, jeho nízká tepelná kapacita je dána krystalickou strukturou. Efekt využití zeolitů u maloobjemových technologií se zvyšuje při dodatečném zahřátí substrátu. "Bajkal EM-1" je koncentrát v tekuté formě. Přípravek neobsahuje geneticky modifikované mikroorganismy. Zvláštností přípravku je, že obsahuje aerobní a anaerobní mikroorganismy. Všechny z nich, bez ohledu na rozdíly v životních podmínkách, existují vedle sebe ve stejném prostředí, v režimu vzájemného využívání zdrojů výživy, kdy odpadní produkty z jedné skupiny jsou zdrojem výživy pro skupinu druhou a přitom dochází k akumulaci pozitivních látek sjednocených mikroorganismů (Suchamera, 2006).

19


Materiál a metody Předmětem studia byly vybrané zakořeněné řízky (mladé rostliny) Thuja occidentalis ′Golden′, Thuja occidentalis ′Fastigiata′ Jaeg., Biota orientalis L., Juniperus semiglobosa Rgl. a Juniperus sabina L. Sledování bylo provedeno v Botanické zahradě Národní akademie věd Kyrgyzské republiky v období od roku 2008 do roku 2010, v dendrologické školce v nevytápěném skleníku. Zakořeněné řízky byly vysazeny do květináčů. V jednotlivých variantách bylo vysazeno 120 rostlin, rozdělených do 6 opakování po 20 rostlinách. Výsadba zakořeněných řízků z množárny do květináčů byla provedena 11.9.2008. Substráty byly namíchány z komponentů v různých poměrech: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

rašelina rašelina + kompostované borovicové jehličí (3:1) rašelina + kompostované borovicové jehličí (1:1) kompostované borovicové jehličí + rašelina (3:1) rašelina + písek (3:1) horská černozem (původ z horských oblastí Kyrgyzstánu) kompostované borovicové jehličí 8. organo-minerální substrát (rašelina + zeolitové minerály, 3:1) 9. ornice + "Bajkal EM-1" 10. kontrola (ornice z botanické zahrady v Biškeku). Tabulka 1 uvádí údaje o obsahu huminových kyselin, humusu, celkového N, P a K a pH sledovaných substrátů. Množství dusíku v substrátech je závislý od obsahu humusu, tj. nejnižší hodnoty dusíku se nacházely v kontrolní variantě (0,09%), v horské černozemi (0,25%), kompostovaném jehličí (0,38%), zatímco u rašeliny byl naopak zjištěn vysoký obsah (1-2,5%). Obsah celkového fosforu byl v kontrolní variantě 2 nebo více krát menší než u jiných substrátů. Obsah draslíku byl naopak u kontrolní varianty znatelně vyšší, než u ostatních substrátů. U substrátů je důležité pH. pH u substrátů s rašelinou, jehličím a černozemí bylo mírně kyselé, u kontrolní varianty mírně zásadité. Tabulka 1: Obsah celkového N, P a K, humusu a pH v pokusných substrátech Substrát

рН

Rašelina «Panda Peat», vlhkost – 40% ±5

5,0-6,0

Humus Huminové % kyseliny % 40 ± 2

Dusík %

Fosfor %

Draslík %

1 - 2,5

0,30

0,21

Kompostované borovicové jehličí

6,15

11,08

0,38

0,24

1,07

Horská černozem (středně hlinitá)

6,85

5,82

0,25

0,22

0,95

Kontrola - ornice (písčitohlinitá)

7,45

1,61

0,09

0,12

1,16

20


Pro vyhodnocení byly zvoleny čtyři parametry růstu zakořeněných řízků: 1. výška rostlin (délka nadzemních částí rostlin), měřeno od kořenového krčku do pupenu nejvyššího výhonu; 2. délka bočních výhonů, 3. průměr kořenového krčku rostlin, měřeno v místě jeho kontaktů se substrátem; 4. počet nově vzniklých bočních výhonů Statistické zpracování bylo provedeno metodou Dospechova (1970). Varianty měly šest opakování. Měření byla provedena v průběhu dvou let s četností jednou za šest měsíců. Následující tabulky ukazují celkový nárůst a počty nově vzniklých bočních výhonů za dva roky sledování. Výsledky a diskuse Tabulka 2 dokumentuje vliv substrátů na výšku rostlin, délku bočních výhonů, průměr kořenového krčku a počet nově vzniklých bočních výhonů zakořeněných řízků Thuja occidentalis 'Golden'. Maximální přírůstek výšky byl pozorovaný u variant Rašelina a Rašelina + kompostované jehličí (1:3). Střední přírůstek zaznamenaly varianty Kompostované jehličí, Organo-minerální substrát, Rašelina + kompostované jehličí (1:1), Horská černozem a Kontrola. Nejmenší přírůstek byl zaznamenán ve variantách Rašelina + kompostované jehličí (3:1), Rašelina + písek (3:1) a Ornice + "Bajkal EM-1." U parametru Délka bočních výhonů dosáhla nejlepších výsledků varianta Rašelina + kompostované jehličí (1:3). Dobré výsledky byly získány u variant Rašelina, Horská černozem, Rašelina + kompostované jehličí (1:1) a Organo-minerální substrát. Nejhorších výsledků bylo dosaženo u varianty Rašelina + písek (3:1). Zvýšení průměru kořenového krčku bylo dosaženo nejvíce u variant: Rašelina + kompostované jehličí (1:3), Černozem a Organo-minerální substrát. Nejhorší výsledky byly u tohoto parametru dosaženy u variant: Rašelina + písek (3:1), Ornice + "Bajkal EM-1" a Kontrola. Parametr Počet nových bočních výhonů dosáhl nejlepších výsledků u variant: Rašelina + kompostované jehličí (1:3), Rašelina + písek (3:1), Rašelina a kompostované jehličí. Více než jeden výhon byl zjištěn u variant: Rašelina + kompostované jehličí v poměru (3:1) a (1:1) a ve variantě Kontrola. Tvorba nových výhonů nebyla pozorována ve variantě Horská černozem. Provedené dvouleté pozorování (Tabulka 3) prokázalo, že maximální celkový výškový přírůstek byl u pokusných rostlin Thuja occidentalis ′Fastigiata′ Jaeg. dosažen u následujících pokusných variant substrátů: Rašelina - 125,6 mm, Rašelina + kompostované jehličí (3:1) – 119,3 mm a Rašelina + písek (3:1) – 101,9 mm. Varianty Kompostované jehličí a Rašelina + kompostované jehličí (1:3) byly na úrovni Kontroly. V ostatních variantách byly výškové přírůstky v intervalu 68,6 - 84,8 mm. Nejhorší variantou byl Organo-minerální substrát (3:1) – 47,9 mm. Celkový nárůst výšky rostlin u varianty Kontrola byl 91,9 mm. Významné zvýšení délky bočních výhonů bylo pozorováno u pokusných rostlin v následujících variantách: Rašelina a Rašelina + kompostované jehličí ve všech třech modifikacích obsahu komponent. Nejmenší nárůst byl zaznamenán u Organo-minerálního substrátu (méně než Kontrola - 7,8 mm). Stejně jako u parametru Výška rostlin byl zaznamenán největší nárůst délky bočních výhonů řízky v prvním roce pěstování.

21


Tabulka 2: Vliv substrátů na výšku rostlin, délku bočních výhonů, průměr kořenového krčku a počet nově vytvořených bočních výhonů u Thuja occidentalis 'Golden' (2008-2010)

Substrát Rašelina Rašelina + Kompostované borovicové jehličí (3:1) Rašelina + Kompostované borovicové jehličí (1:1) Rašelina + Kompostované borovicové jehličí (1:3) Rašelina +písek (3:1) Horská černozem Kompostované borovicové jehličí Organo-minerální substrát Ornice + Bajkal EM-1 Kontrola

Celkový výškový přírůstek (mm)

Celkový přírůstek délky bočních výhonů (mm)

Celkový přírůstek průměru kořenového krčku (mm)

Počet nově vzniklých bočních výhonů (ks)

126,5±1,0

33,2±0,1

1,3±0,05

0,9

11,5±0,2

19,5±0,5

0,9±0,08

0,8

26,9±0,5

25,0±0,05

1,5±0,07

0,5

87,5±1,0

43,8±0,06

2,1±0,12

1,0

6,0±0,5 39,6±0,5

6,5±0,5 30,6±0,1

0,6±0,01 2,1±0,21

1,3 0

47,0±0,5

24,2±0,1

1,9±0,06

0,9

41,7±0,5

33,9±0,2

3,3±0,06

0,5

17,5±0,2

14,8±0,1

0,6±0,05

0,1

28,6±0,8

18,3±0,04

0,6±0,07

0,2

Parametr Průměr kořenového krčku byl měřen koncem druhého roku pěstování. Největší nárůst průměru kořenových krčků byl zjištěn u varianty Kontrola, u experimentálních substrátů byly naměřeny nižší hodnoty. U varianty Kontrola bylo naměřeno 2,39 mm, Rašelina - 1,91 mm, Rašelina + kompostované jehličí (3:1) - 1.26 mm. Nejmenší hodnoty byly naměřeny u varianty Horská černozem – 0,62 mm. V ostatních variantách se hodnoty měřeného parametru pohybovaly v rozmezí 1,66 - 2,12 mm. Tyto parametry byly zřejmě ovlivněny vysokým obsahem draslíku v ornici Botanické zahrady Národní akademie věd Kyrgyzské republiky. Je známo, že vlivem draslíku se zvyšuje akumulace celulózy, hemicelulózy a pektinu v buněčné stěně rostlin, což vede ke zvýšení tloušťky buněčné stěny a odolnosti obilných stébel k poléhání (Polevoj, 1989). Kromě varianty substrátu Ornice + "Bajkal EM-1" byl ve srovnání s kontrolní variantou u ostatních pokusných variant zjištěn vyšší počet nové vytvořených bočních výhonů. Ve variantách: Rašelina + kompostované jehličí (1:3), Rašelina + písek (3:1), Horská černozem, Kompostované jehličí a Organominerální substrát (3:1) byl vytvořen více než jeden nový postranní výhon.

22


Tabulka 3: Vliv substrátů na výšku rostlin, délku bočních výhonů, průměr kořenového krčku a počet nově vzniklých postranních výhonů u Thuja occidentalis ′Fastigiata′ Jaeg. (2008-2010)






125,6±1,0

46,0±0,5

1,91±0,02

0,9

119,3±0,8

55,4±0,6

1,26±0,02

0,6

68,6±0,9

65,5±0,3

1,29±0,01

0,5

95,8±0,7

48,6±0,2

2,12±0,1

1,0

101,9±0,6 84,8±0,6

34,2±0,5 34,8±0,5

1,72±0,1 0,62±0,1

1,3 1,5

94,2±0,7

41,6±0,6

1,92±0,1

1,1

47,9±0,5

28,1±0,1

1,66±0,03

1,1

69,4±0,5 91,9±0,4

39,7±0,5 35,7±0,3

2,03±0,02 2,39±0,04

0,1 0,3

Maximální výškový přírůstek u pokusných rostlin Juniperus sabina L. (Tabulka 4) byl zaznamenán u varianty Rašelina + kompostované jehličí (1:3) a Ornice + "Bajkal EM-1." V ostatních experimentálních variantách nepřekonala výška rostlin hodnoty, dosažené u kontrolní varianty. Vzhledem k tomu, že Juniperus sabina L. patří do skupiny poléhavých jalovců, byla důležitějším ukazatelem délka bočních výhonů. Významný přírůstek bočních výhonů byl pozorován u variant: Rašelina + písek (3:1), Rašelina + kompostované jehličí v poměru 1:1 a 1:3. Při hodnocení průměru kořenového krčku byla jako nejhorší vyhodnocena varianta Organo-minerální substrát. Nejlepší výsledky u parametru Počet nově vzniklých bočních výhonů byly dosaženy u varianty Rašelina + kompostované jehličí (3:1), průměrné výsledky u variant: Rašelina, Rašelina + kompostované jehličí 1:1 a 1:3 a Kontrola. Rostliny v ostatních experimentálních variantách nové postranní výhony netvořily. Tabulka č. 5 dokumentuje vliv substrátů na výšku rostlin, délku bočních výhonů, průměr kořenového krčku a počet nově vzniklých bočních výhonů u Juniperus semiglobosa Rgl. Maximální přírůstek ve výšce (116,8 mm) byl pozorován u varianty Kompostované jehličí + rašelina (1:1). Nejmenší nárůst byl zaznamenán ve variantách Kompostované jehličí a "Bajkal EM-1." U parametru Délka bočních výhonů ukázala nejlepší výsledky varianta Rašelina + kompostované jehličí (1:3). V ostatních variantách byly zaznamenány přírůstky, převyšující průměrné hodnoty.

23


Tabulka 4: Vliv substrátů na výšku rostlin, délku bočních výhonů, průměr kořenového krčku a počet nově vzniklých postranních výhonů u Juniperus sabina L. (2008-2010)






43,7±0,8

46,0±0,07

1,55±0,08

0,8

21,1±0,5

52,1±0,1

1,87±0,11

1,0

42,35±0,9

75,1±0,2

1,56±0,09

0,6

53,6±0,7

53,9±0,2

1,95±0,07

0,6

30,55±0,6 29,8±0,5

59,2±0,1 46,5±0,3

1,44±0,08 1,95±0,17

0 0

14,2±0,3

35,0±0,1

1,59±0,1

0

3,25±0,2

29,8±0,08

0,24±0,04

0

66,55±0,7

16,9±0,2

1,56±0,06

0

44,1±1,3

44,1±0,07

1,31±0,05

0,5

Zvýšení průměru kořenového krčku bylo zaznamenáno v nejvyšší míře u variant: Rašelina + kompostované jehličí (3:1), Rašelina + kompostované jehličí (1:1) a Horská černozem. Nejhorší výsledky byly dosaženy u varianty Kompostované jehličí. Nově vytvořené postranní výhony u rostlin Juniperus semiglobosa Rgl. nebyly zaznamenány u žádné varianty (ani kontrolní). Maximální výška rostlin byla u Biota orientalis L (Tabulka 6) zaznamenána ve variantách: Horská černozem a Rašelina + kompostované jehličí (3:1). Nejmenší nárůst byl zaznamenán u varianty Rašelina + kompostované jehličí (1:1). Největší přírůstky u parametru Délka bočních výhonů měly varianty Rašelina + kompostované jehličí (3:1) a Rašelina. Zvýšení průměru kořenového krčku bylo největší u variant: Rašelina + kompostované jehličí (3:1) a Rašelina + kompostované jehličí (1:3). Nejhorší u tohoto parametru byla varianta Kompostované jehličí. Nové výhony byly vytvořeny pouze u dvou variant: Rašelina + kompostované jehličí (3:1) a Rašelina. U rostlin v ostatních variantách nebyly nové výhony zaznamenány.

24


Tabulka 5: Vliv substrátů na výšku rostlin, délku bočních výhonů, průměr kořenového krčku a počet nově vzniklých postranních výhonů u Juniperus semiglobosa Rgl. (2008-2010) Celkový výškový přírůstek (mm) 57,5±0,3

Celkový přírůstek délky bočních výhonů (mm) 51,8±0,3

Celkový přírůstek průměru kořenového krčku (mm) 1,2±0,05

Počet nově vzniklých bočních výhonů (ks) 0

61,0±0,7

56,2±0,1

2,1±0,09

0

116,8±0,8

45,0±0,3

1,8±0,04

0

69,9±0,6

74,7±0,3

1,3±0,04

0

Rašelina +písek (3:1)

80,3±0,8

29,9±0,1

1,2±0,04

0

Horská černozem

61,4±0,7

29,3±0,06

1,6±0,04

0

10,5±0,6

8,8±0,03

0,4±0,04

0

49,4±0,3

22,7±0,03

1,6±0,03

0

Ornice + Bajkal EM-1

28,2±0,6

24,4±0,03

1,3±0,01

0

Kontrola

43,7±0,6

27,5±0,07

1,2±0,03

0

Substrát Rašelina Rašelina + Kompostované borovicové jehličí (3:1) Rašelina + Kompostované borovicové jehličí (1:1) Rašelina + Kompostované borovicové jehličí (1:3)

Kompostované borovicové jehličí Organo-minerální substrát

Závěr Získané výsledky prokázaly rozdílný vliv experimentálních substrátů na vybrané druhy a kultivary jehličnatých dřevin v závislosti na druhu a kultivaru. Pro pěstování Thuja occidentalis 'Golden' lze jako nejlepší doporučit substrát Rašelina + kompostované jehličí (1:3). Naopak nežádoucí je použití substrátu Rašelina + písek (3:1). Optimální složení substrátu urychlí růst, ovlivní výšku rostlin, délku a počet bočních výhonů také u rostlin Thuja occidentalis ′Fastigiata′ Jaeg. Jako nejlepší je možné doporučit substráty Rašelina a Rašelina + kompostované jehličí ve všech třech poměrech. Jako nejlepší z testovaných substrátů lze pro pěstování Juniperus sabina L. doporučit substrát Rašelina + kompostované jehličí (1:3). Maximální zvýšení výšky rostlin u Juniperus semiglobosa Rgl. (116,8 mm) a délky bočních výhonů bylo dosaženo při použití experimentálního substrátu Rašelina + kompostované jehličí (1:3). Pro produkci rostlin Biota orientalis L. lze jako nejvhodnější doporučit substráty Rašelina + kompostované jehličí (3:1) a Rašelina.

25


Tabulka 6: Vliv substrátů na výšku rostlin, délku bočních výhonů, průměr kořenového krčku a počet nově vzniklých postranních výhonů u Biota orientalis L. (2008-2010)

Substrát

Celkový výškový přírůstek (mm) 59,9±0,5

Rašelina Rašelina + Kompostované 116,0±0,6 borovicové jehličí (3:1) Rašelina + Kompostované 6,2±0,2 borovicové jehličí (1:1) Rašelina + Kompostované 43,5±0,5 borovicové jehličí (1:3)

Celkový přírůstek délky bočních výhonů (mm) 95, 2±0,3

Celkový přírůstek průměru kořenového krčku (mm) 1,4±0,05

Počet nově vzniklých bočních výhonů (ks) 0,7

118,3±0,2

6,1±0,1

1,1

15,1±0,1

0,9±0,04

0

86,8±0,4

3,0±0,1

0

Rašelina +písek (3:1)

67,2±0,8

71,2±0,1

1,8±0,06

0

Horská černozem

134,2±1,0

68,4±0,9

1,7±0,06

0

0

0

0

0

93,0±0,9

82,5±0,7

1,1±0,04

0

Ornice + Bajkal EM-1

54,0±1,1

28,4±0,4

1,8±0,05

0

Kontrola

42,7±0,4

78,7±0,7

1,7±0,05

0

Kompostované borovicové jehličí Organo-minerální substrát

Použitá literatura Bärtels, A.: Rozmnožování dřevin. 1. vyd., Praha, SZN. 1988. 452 s. Cicišvili, G.V.: Prirodnye ceolity. Moskva. Chimija, 1991, s. 3 Dospechov, B.A.: Metodika polevogo opyta: s osnovami statističeskoj obrabotki rezultatov issledovanija. Moskva. Kolos, 1970. 416 s. Dubský, M., Šrámek, F.: Fyzikální vlastnosti pěstebních substrátů:[online]. 2004 [cit. 201107-10]. Dostupný z WWW: http://www.zahradaweb.cz/informace-zoboru/skolkarstvi/Substraty-pro-pestovani-drevin-vkontejnerech__s515x42608.html Hartmann, H. T., Kester, D. E.: Plant propagation principle and practices. Prentice hall. Inc. Englenwood Cliffs. New Jersey. 2002. 662 s., ISBN – 0-13-679235-9 Hlušek, J., Richter, R., Ryant, P. Výživa a hnojení zahradních plodin. 1. vyd. Praha. 2002, ISBN 80-902413-5-2, 81 s. Ivanov, E.I., Altdšuler, A., M.: Pegassin. Kuzbasskie mestoroždenija ceolitov. Kemerogo, 1993, s. 74-75

26


Obdržálek, J., Pinc, M.: Vegetativní množení listnatých dřevin. Průhonice, 1997, 118 s., ISBN 80-85776-13-8 Polevoj, V.V.: Fiziologija rastenij. Moskva. «Vysšaja škola», 1989. 464 s. Robbins, J., Evans, M.: Growing Media for Container Production in a Greenhouse or Nursery, part I (Components and Mixes), [online], University of Arkansas division of agriculture, FSA6097-PD-4-05R, [cit.: 2011-07-10], dostupné z: http://www.uaex.edu/Other_Areas/publications/PDF/FSA-6097.pdf Suchamera, S., A.: EM-technologija – biotechnologija XXI. Veka. Sbornik materialov po praktičeskomu primeneniju preparata «Bajkal EM-1». Almaty. 2006. 77 s. Tarasevič, J.I. a kol.: Chimičeskie svojstva ceolitov. Kiev. 1989. T.1., s. 66-69. Walter, V.: Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Nakladatelství Brázda. Praha, 1997. 309 s., ISBN 80-209-0268-6

Kontaktní adresa autora Buržueva Toktobekovna Asylgul, Kyrgyzská státní univerzita I. Arabaeva, Razzakova 31, Biškek, Kyrgyzstán, [email protected]

27

VLIV SUBSTRÁTŮ NA RŮST ZAKOŘENĚLÝCH ŘÍZKŮ JEHLIČNATÝCH DŘEVIN IMPACT OF SUBSTRATE ON GROWTH OF CONIFEROUS PLANTS ROOTED GRAFTS

Recommend Documents