MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY
Vliv subkultur na mládež, životní styl dospívajících
Bakalářská práce Brno 2010
Autor práce:
Vedoucí práce:
Jana Burgonová
MUDr. Petr Kachlík Ph.D
Prohlášení: Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichţ jsem při zpracování čerpala, v práci řádně cituji a jsou uvedeny v seznamu pouţité literatury. Souhlasím s uloţením a prezenčním zpřístupněním své práce v univerzitní knihovně Masarykovy univerzity v Brně, Pedagogická fakulta.
V Brně dne 30. března 2010
Jana Burgonová
Poděkování Děkuji MUDr. Petru Kachlíkovi, Ph. D. za odborné vedení a podporu při zpracování mé bakalářské práce, za cenné rady, ochotu a vstřícnost. Děkuji také všem respondentům, učitelům a panu Sedláčkovi z Linky bezpečí, kteří mi pomohli získat potřebné informace k realizaci práce.
Obsah ÚVOD………………………………………………………………….………….6 1. SOCIOLOGICKÝ POHLED………………………………………….………..7 1.1. KULTURA……………………………………………….…………...7 1.2. SUBKULTURA……………………………………………….……...7 1.3. SUBKULTURY MLÁDEŢE……………………………….………...8 1.4. SOCIÁLNÍ IDENTITA…………………………………….…………9
2.
PSYCHOLOGICKÝ POHLED…………………………………………..….11 2.1. PUBESCENCE/ADOLESCENCE………………………….….…....11 2.2. SEBEPOŠKOZOVÁNÍ…………………………………….….…….11 2.3. SEBEVRAŢDA……………………………………………………...17 2.4. „VOLÁNÍ O POMOC“…………………………………….………17
3.
MOŢNOSTI POMOCI..………………………………………………….….24 3.1. SDRUŢENÍ LINKA BEZPEČÍ……………………………….……..24 3.2. LINKA BEZPEČÍ – SEBEVRAŢEDNÉ TENDENCE A SEBEPOŠKOZOVÁNÍ…………………………………………...…26
4.
EMPIRICKÉ ŠETŘENÍ………………………….………..……….….….….29 4.1. STANOVENÍ CÍLE A HYPOTÉZ.……………………….…….…...29 4.2. VÝZKUMNÝ VZOREK .…………………………….….…….……29 4.3. METODY SBĚRU DAT…………………………….…….….……..30 4.4. EMPIRICKÉ ŠETŘENÍ- PŘEHLEDOVÁ STATISTIKA…….……30 4.5. ANALÝZA HYPOTÉZ……....………………………………….…..44 4.6. SHRNUTÍ VÝSLEDKU……………………………………………..46
DISKUSE……………………………………………………………..…………..47 ZÁVĚR……………………………………………………………….…………..49
RESUMÉ…………………………………………………………………………50 SUMMARY……………..…………………………………………………….…50 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY……………………………………...…….51 SEZNAM PŘÍLOH.…………………………………………………….…....…..53
Úvod Tématem bakalářské práce je vliv subkultur na mládeţ, ţivotní styl dospívajících. Rozhodla jsem se pro toto téma, protoţe v posledních letech se objevují nové subkultury jako je např. emo-styl, gothic a další. Jsou to především módní styly spojené s oblékáním, výrazným líčením, účesy a s hudebním stylem. Některé z těchto stylů jsou spojovány se sebepoškozováním a sebevraţdami. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část je zaměřena
na
vysvětlení
pojmů
kultura,
subkultura,
rozdělení
subkultur,
sebepoškozování a sebevraţedné chování. Součástí teoretické části je i statistika sebepoškozování a sebevraţedných tendencí od roku 2005 aţ do roku 2009 z Linky bezpečí. Praktická část zahrnuje kvantitativní výzkum na čtyřech školách. Dvou základních (ZŠ Demlova a ZŠ O.Březiny v Jihlavě), a dvou středních (Gymnázium Jihlava a Střední škola technická Jihlava). Oslovila jsem ţáky ve věkovém rozmezí 11 – 18 let. Výzkumné šetření se týkalo ročníků 6., 8. a 9. na základních školách a 1. a 2. na středních školách. Tento výzkumný vzorek byl vybrán proto, ţe mládeţ v tomto věku hledá nové věci, snaţí se odlišit, láká ji vše nové, tajemné, neznámé, ale i nebezpečné. Snaţí se být in, proto hledá nové hudební styly, vybírá si vzory, ke kterým se chce přiblíţit ať uţ stylem oblékání, nebo výrazným líčením. Je to období hledání sebe sama.
6
1.Sociologický pohled Sociologie je věda zabývající se společností, vývojem společnosti, zabývá se poznáváním ţivota sociálních skupin.Speciální sociologickou disciplínou je sociologie mládeţe, která se zabývá studiem mládeţe jako sociálním jevem, vztahy ve skupině a specifiky skupiny. (Geist, 1992).
1.1.Kultura Pojem kultura představuje souhrn ţivotních norem, ţivotních podmínek obyvatel, hodnotových představ v prostorově a časově omezeném úseku. Toto označení je mnohoznačné a můţeme tedy pouţít i označení civilizace. Fungují zde pravidla, normy, je zde vytvořen typický hodnotový systém, který se utvářel předchozími generacemi po celá staletí. Z tohoto vyplývá, ţe kulturu tvoříme my sami. Stává se odrazem lidí, jejich historického vývoje vycházejícího z potřeb a přání. (Jandourek, 2001).
1.2.Subkultura Subkultura, z lat. sub = ´pod´ + kultura, je osobitá menšinová kultura v rámci kultury většinové. „Společenství lidí, které je charakteristické určitými znaky (hodnotami, symboly, chováním, zvyky, vzhledem) uvnitř širšího kulturního rámce, do něhoţ patří. Subkultura záměrně udrţuje svou odlišnost vůči dominantním normám, z nichţ některé zcela vědomě neguje“ (varianty [on-line] 2009). Pojem subkultura byl ve společenských vědách poprvé pouţit ve 40. letech 20. století, a to v několika významech. Pouţívá se jednak pro označení typologické kategorie, tj. dílčí varianty většího kulturního celku, jednak jako kontrakultura v protikladu k většímu celku negující některé hodnoty kultury dominantní (Hendl, 2005). Rozvoj kultury a následně subkultur mládeţe byl markantní zejména po druhé světové válce. Subkultury mládeţe se utvářely především v Anglii (např. skinheads, punks, fotbaloví chuligáni, rockers, mods) a ve Spojených státech amerických (sprejeři, hip-hopeři, hard core). Devadesátá léta 20. století zásadně změnila situaci i v české společnosti, coţ se projevilo i v oblasti volného času dětí a mládeţe. (Smolík, 2008, s.6). 7
„Subkulturu mládeţe lze smysluplně vymezit a pochopit pouze ve srovnání s hodnotami, chováním a ţivotním způsobem dospělých v jedné a téţe společnosti.“ (Smolík, 2008, s.6).
1.3.Subkultury mládeže Subkultury mládeţe mají neodmyslitelné místo v procesu socializace. Zejména v období adolescence se stávají vrstevnické skupiny díky své dynamice unikátním a nezastupitelným výchovným činitelem. Vrstevnické vztahy a skupiny mají velký význam převáţně od 12 do 15 let (v pubertálním a později v adolescentním věku – do 18 let) pro postupné vytváření společenských vztahů a odpoutání od rodiny. Různé druhy subkultur realizují jiné chování neţ většinová společnost. Poskytují masku pro nevyzkoušené chování, které si v davu skupiny mohou členové vyzkoušet. Takové chování a jednání se řídí svými charakteristickými vzorci pro danou subkulturu. V krajní mezi to ale pro společnost znamená zdroj problémů a subkulturu označuje jako zdroj patologických jevů. (Smolík, 2008. s.6). Oblíbenou subkulturou u české mládeţe je v posledních letech tzv. gothic rock, resp. emo-styl. Tento styl často u pedagogů vyvolává obavy, protoţe je často spojován se satanismem, depresemi a sebevraţednými myšlenkami a celkovou psychickou labilitou. (Smolík, 2008, s.7).
Gothická subkultura Gothická subkultura vznikla počátkem 80. let a byla spjata s punkem. Pro tuto subkulturu je charakteristické obdivování temnoty a tajemna. (Smolík,2008, s.7). „Gothická subkultura přijímá za své hororovou image.“(Kozlík, Procházková, Dingir , 2007, s.74). Temnota se projevuje v básních, písních, myšlenkách nebo v zálibě navštěvovat hřbitovy. „Jsme tak mladí, naše ţivoty sotva začaly, ale tak dychtiví být spolu, spolu ve smrti, zemřela bys dnes v noci z lásky? Zemřela bys? Následuj mě, následuj mě ve smrti.“ (Text písně Join me, HIM 1999 – Dostálová, Dingir, 2008, s.33). To se projevuje i v image, oblíbenou barvou je černá, to se 8
projevuje nejenom v oblékání, ale i v líčení a v celkové vizáţi. Hudební sloţku gothické scény tvoří převáţně tyto hudební styly : gothic rock, death rock, dark wave a ethernal wave. Texty gothic rocku jsou inspirovány gothickou literaturou, pocity zoufalství, vzteku, konfliktu, hledání odpuštění a protestu. O gothicích panuje představa, ţe trpí depresemi a poškozují se. To v mnoha případech můţe být pravda. Prezentace jednotlivých gothiků lze nalézt na internetu ve formě blogů. Moţným nebezpečím pro dospívající je „odtrţení od reality“ a sníţená schopnost vyrovnat se s problémy. „Gothika je záleţitostí dominantně městskou. Na rozdíl od zahraničí se pak jedná čistě o záleţitost mladší, dosud bezdětné generace“ (Dostálová, Dingir, 2008, s.32).
Emo styl S gothic rockem souvisí i tzv. emo-styl, odvozený od slova emotivní, který se v posledních letech dostal u mládeţe do popředí. Představitelé emo-stylu jsou hodnoceni jako melancholičtí, frustrovaní a psychicky nevyrovnaní. Pro emo-styl jsou charakteristické rovné vlasy obarvené na černo s typickou ofinou do očí, piercing, uţívání make-upu. Tak jako u gothic rocku jsou texty často zaměřeny na vnitřní pocity, deprese, sebepoškozování, sebevraţedné chování a nešťastné lásky. (Smolík, 2008, s.8).
1.4.Sociální identita Osobní identita v nejširším slova smyslu označuje vědomí toho, kým člověk je, vědomí sebe sama jako celistvé bytosti. Osobní identitu je třeba odlišit terminologicky od identity sociální. Sociální identita má označovat příslušnost člověka k určité sociálně definované skupině. Tvoří samozřejmě součást identity osobní. Teeorii sociální identity formulovali Herni Tajnfel a John Turner k vysvětlení psychologického podkladu rozlišování sociálních skupin, tvoří ji čtyři elementy: Kategorizace – zařazování vlastní osoby i jiných lidí do určitých kategorií, v sociologii se uţívá pojem „nálepkování“. 9
Identifikace – sounáleţitost s referenční skupinou, která spoluutváří naše sebevědomí. Srovnávání – srovnávání skupin mezi sebou, příznivá zaujatost ke slupině, do které patříme. Psychologické zvláštnosti – touha být pozitivně srovnáván s ostatními skupinami (wikipedia [on-line] 2009)
10
2. Psychologický pohled Psychologický pohled umoţňuje vysvětlit popularitu některých typů subkultur mezi pubescenty
zejména
z perspektivy
vývojové
psychologie,
charakteristikami
věkového období a s tím spojené problémy a úkoly, kterým musí čelit a vyrovnat se s nimi. Období pubescence charakterizují nejčastěji dramatické změny a přechody, hledání sama sebe. Zmiňované změny jsou podmíněny biologicky, ale významně je ovlivňují psychické a sociální faktory, s nimiţ jsou ve vzájemné interakci. Období pubescence je součástí rozsáhlého vývojového úseku dospívání, plného změn v oblasti tělesné, psychické i sociální. (Vágnerová, 2005).
2.1.Pubescence/Adolescence Termín adolescence je odvozen z latinského slovesa adolescence (dorůstat, dospívat, mohutnět). Časově vyplňuje adolescence především druhé desetiletí ţivota. Konkrétní časové vymezení a specifikace tohoto období se přitom u jednotlivých autorů velmi různí. V evropské psychologii se adolescence tradičně oddělovala od pubescence. Pubescence (v české terminologii dospívání) se pak obvykle ohraničuje časovým intervalem 11 – 15 let. Adolescence (v české terminologii mládí) je pak většinou datována od 15 do 20 (22) let. (Macek, 2003, s.9)
2.2. Sebepoškozování Sebepoškozování v klinickém slova smyslu představuje kategorii, která má sociální kontext a sociokulturní pozadí. Zacházení s lidským tělem je determinováno sociálními okolnostmi a rituály, které mají kulturní a sociální význam. Tyto okolnosti rozhodují o tom, které zásahy do lidského těla lze pokládat za konvenční normu, např. tetování nebo piercing, a které jiţ mají charakter sebepoškozování a patologickém slova smyslu. V odborné literatuře se vyskytují termíny, které popisují patologické sebepoškozující chování. Sebepoškozující a suicidální chování se odlišuje, ale toto odlišení nebývá vţdycky v klinické praxi snadné. (Koutek, Kocourková, 2007. s.73).
11
Automutilace (self-mutilation) představuje sebepoškození, kde nejčastější motivace vyplývá z psychotické poruchy a sebepoškození můţe mít symbolický význam. Příkladem je automutilace zaměřená proti části těla (např. ruce, genitálie, oči, jazyk) symbolicky vyjadřující patologické pocity viny a sebepotrestání při těţké depresi. Bizarní automutilace se mohou vyskytnout u pacientů trpících schizofrenním onemocněním. Automutilace se můţe také vyskytnout jako vedlejší produkt neobvyklých sexuálních praktik sadomasochistického charakteru nebo u osob s poruchami osobnosti v zátěţových situacích, jako je např. trestní stíhání, pobyt ve vězení, nedobrovolná hospitalizace, a můţe mít účelový charakter. (Koutek, Kocourková, 2007, s.73).
Sebepoškozování (self-harm, self-injury, self-wounding) je termín, který je nejčastěji spojován
s vědomým,
záměrným,
často
opakovaným
sebepoškozováním
(sebezraňováním) bez vědomé suicidální motivace, v němţ dochází k narušení tělesné integrity, bez závaţného letálního dosahu. Nejčastěji jde o řezná poranění kůţe, zápěstí, předloktí, hřbetů rukou, škrábance, vyřezávání znaků do kůţe. K sebepoškození bývají pouţívány ostré předměty, např. ţiletka, sklo. Další formou sebepoškození je popálení, např. cigaretou nebo zapalovačem. Uváděné motivy pro sebepoškození jsou rozličné, nejčastěji uváděným motivem bývá pocit vzteku na sebe samého, úleva od napětí, někdy téţ přání zemřít. Sebepoškozování je povaţováno za jeden ze znaků narušené osobnosti, nejčastěji hraničního charakteru. Do okruhu sebepoškozování bývá zahrnováno i předávkování léky, které je opakováno a není u něj patrný přímý suicidální motiv. (Koutek, Kocourková, 2007, s.74).
Syndrom záměrného sebepoškozování (deliberate self-harm) představuje širší pojetí sebepoškozujícího chování, které je vydělené z kategorie suicidálních pokusů a zahrnuje sebepoškozování jako specifický patologický projev u poruch osobnosti nebo u pacientů s poruchami příjmu potravy (zejména mentální bulimie) a pacientů závislých na návykových látkách. (Koutek, Kocourková, 2007, s.74).
12
Syndrom
pořezávání
zápěstí
(wrist-cutting,
slashing)
má
charakter
sebepoškozování, v němţ dominuje pořezávání, typicky na zápěstí a předloktí, které nemá vědomý suicidální motiv. Popisuje se, ţe afektivní projevy, které provázejí sebepořezávání, mají specifickou dynamiku a průběh. Pacienti proţívají tenzi a dysforii. Sebepořezání vede k úlevě a k opakování tohoto jednání. Osoby, které se pořezávají, mají snahu proti tomuto jednání bojovat, ale při snaze ovládnout se proţívají napětí, dysforii a vztek, afektovou kombinaci, která vede k opakování sebepoškozujícího jednání. (Koutek, Kocourková, 2007, s.74).
Předávkování
léky
(self-poisoning,
overdosing)
představuje
neindikované,
nepřiměřené nebo nadměrné uţití dávky léků bez zřetelného suicidálního úmyslu. Předávkování bývá často opakované. Můţe jít o léky, které byly pacientovi předepsány, nebo které patří někomu z rodiny, ale i takové, které náhodně najde v domácí lékárničce. (Koutek, Kocourková, 2007, s.74).
Sebepoškozování – „Jde zde o vědomé, cílené sebepoškozování, které není vázáno na psychózu
nebo
mentální
retardaci.
Má
nejčastěji
charakter
lokalizované
automutilace, ke které většinou dochází pořezáním (noţem, ţiletkou, sklem) na zápěstí, ruce, ale i na dolních končetinách, vzácně v obličeji, na prsou, břiše. Toto jednání můţe mít rituální sloţku, jeho spouštěčem bývá stresor působící na okolí. Poškození většinou nebývá váţné, u většiny těch, kdo se poškozují však bývá anamnéza suicidálního jednání.“ (Hort, et al., 2000, s.340).
Ţeny převaţují nad muţi v poměru 3 : 1 a výskyt sebepoškozování u psychiatrických pacientů je 50krát častější neţ v běţné populaci. Pacienty bývají nejčastěji starší adolescenti. Typickým příkladem jsou adolescentní dívky. Sebepoškození má tendenci se opakovat a můţe probíhat po řadu let. Příčiny sebepoškozujícího chování bývají dávány do souvislosti s dětskými traumaty, zvláště se sexuálním zneuţíváním. (Schön. 2007, s.7). 13
Průběh aktu sebepoškození má následující znaky: -
přítomnost precipitující události (např. ztráta významného vztahu),
-
zesílení pocitů dysforie, napětí a úzkosti,
-
myšlenky na sebepoškození,
-
pokusy sebepoškozující jednání odvrátit,
-
následuje sebepoškození,
-
výsledkem je uvolnění napětí.
Agrese se obrací vůči vlastnímu tělu. (Koutek, Kocourková, 2007, s.76). „Rituály spojené se sebepoškozováním se někdy objevují u part či sekt, u subkultur, jako je v současné době „emo“ či „gothic“, které zahrnují a zpětně ovlivňují styl oblékání a líčení, hudbu, smýšlení a světonázor.“(Ulbertová, 2008, s.7).
Nejčastěji kladené otázky týkající se sebepoškozování. Tyto otázky jsou staţeny z internetu, slouţí jako ukázka a pomoc, pro ty kteří se o sebeubliţování zajímají, nebo se s tímto jevem setkali ve skutečnosti. Je sebeubližování rituálem? Ano, sebepoškozování se často stává rituálním procesem. Tento rituál zahrnuje specifické prostředí, nástroje a průběh. Prostředí: Někteří lidé se zraňují pouze na určitých místech. Pro většinu je to domov (koupelna, vlastní pokoj) či alespoň místo, kde mají zajištěno soukromí. Nejčastější dobou je večer. Nástroje: Řada lidi při svém ceremoniálu pouţívá stále stejné nástroje, mohou mít i svůj "vlastní" nůţ, ţiletku, zapalovač, atp. Častěji vyuţívají pouze jeden typ a nástroje nekombinují. Průběh: Ritualizace procesu začíná zajištěním vhodného prostředí, nástroje a specifickou aktivitu, která je u kaţdého individuální. Můţe se kombinovat s 14
poslechem smutné hudby či pozorováním depresivních obrázků. Naplněním je způsobení rány a uvolnění, kterým obřad končí. Tyto rituály se stanou pro člověka nezbytné a nemoţnost naplnění je pociťována negativně. (thc [on-line] 2008). Je sebezraňování znakem vážnější poruchy? Ve více případech není, můţe se týkat lidí, kteří nebývají v dobré psychické kondici, nejčastěji z těchto důvodů: v rodině se vyskytuje psychiatrické onemocnění, existují genetické předpoklady ke zvýšenému prahu citlivosti, traumatizující ţivotní záţitek, dysfunkční rodinné prostředí a partnerské vztahy. U těchto lidí je zvýšené riziko sebeubliţování, ovšem nejde o poruchu osobnosti. (thc [on-line] 2008). Váţnější poruchu diagnostikuje psychiatr, sebepoškozování se často projevuje u těchto diagnóz: hraniční porucha osobnosti, deprese, poruchy příjmu potravy, post traumatická stresová porucha, úzkostná porucha, obsedantně kompulzivní porucha, maniodepresivní psychóza. (thc [on-line] 2008). Proč cítí osoba takové uvolnění, když si ublíží? Ubliţování sobě sama se stává jakýmsi záchranným mechanismem při tlaku a přetíţení. S proudem krve se uvolňují endorfiny a dostavuje se příjemný pocit. Pokud k uvolnění nedochází i jinými způsoby, osoba se lehce stane na sebepoškozování závislou a v případě, ţe jej nebude moci realizovat, můţe pociťovat aţ abstinenční příznaky. Tento způsob vlastní pomocí jí pomáhá zvládat náročné ţivotní situace a 15
stres, časem si své rituály skutečně uţívat. Stejně jako u kaţdé jiné drogy je však uvolnění pouze dočasné. (thc [on-line] 2008). Proč přestávat, když sebeubližování pomáhá? Je jasné, ţe sebepoškozování pomáhá zvládat emoce, ale je to pouze dočasné řešení. Tento způsob rozhodně není zdravý, způsobuje pocity viny a závislost. Dalším důvodem je riziko. Je jiţ zaznamenáno několik případů, kdy byla rána či řez příliš velké a dotyčný člověk zaplatil ţivotem, o něco více se vyskytuje infekce, hnisající rány či otrava krve. Dalším motivem mohou být rodiče a přátelé, kteří se o člověka bojí. Záleţí na kaţdém, jaký důvod bude pro něj ten rozhodující. (thc [on-line] 2008). Proč rodiče reagují na sebepoškozování negativně? Je několik hlavních důvodů k této reakci: Cítí vlastní vinu za ubliţování, myslí si, ţe jsou špatní rodiče. Kdyţ byli mladí, neměli ţádnou psychologickou literaturu k dispozici, o této problematice se nehovořilo. Rodičovství je pro ně nová zkušenost, je těţké reagovat na vše adekvátně. Mají vlastní problémy, které neumějí vyřešit, a tím více je trápí, ţe si jejich dítě ubliţuje. Nevědí, jak pomoci, jsou zoufalí. Bojí se o ţivot a zdraví dítěte. Sami si nikdy vědomě neublíţili, nemají náhled na problém svého dítěte. Mají dítě rádi a chtějí se o ně starat tak, jak to sami nejlépe umí. Pokud si osoba zoufá, ţe jí rodiče "vyhroţují" psychiatrií, neměla by ti brát zle, mají očividně strach a uvědomují si, ţe zřejmě více pomůţe odborná pomoc, taková reakce je mnohem pozitivnější neţ lhostejnost a nezájem! (thc [on-line] 2008).
„Sebepoškozování většinou začíná v dospívání, chaotické a zmatené době, kdy emoce běţí naplno, a naopak sebevědomí se sniţuje.“ (Schön, 2007, s.6).
16
Závěrem: -
sebepoškozování je pravděpodobně jen výsledkem přesouvání a neřešení skutečných problémů,
-
sebepoškozování nebývá samoúčelné, ale signalizuje opravdový problém, který ho iniciuje,
-
sebepoškozování můţe přerůst v závislostní chování,
-
sebepoškozování by mělo vést k hledání jeho příčin a práci na jejich odstranění.
(Schön, 2007, s.8)
2.3.Sebevražda Sebevraţda je uskutečnění vlastního dobrovolného rozhodnutí připravit se o ţivot. Ročně dochází celosvětově asi k jednomu miliónu dokonalých sebevraţd. Současný trend není nadějný a zhoršuje se zvláště u mládeţe, souběţně s rostoucí agresivitou a uţíváním drog. Česká republika se nachází ve statistikách sebevraţednosti zhruba uprostřed se 17 suicidii na 100 000 obyvatel. Hlavní význam má faktor věkový. Pokročilejší věk od 60 let výše je spojován skoro ve všech zemích s nejvyšší sebevraţedností. Druhým rizikovým obdobím je věk 15 – 19 let. V době, kdy v ČR došlo k dosud nejniţšímu počtu sebevraţd, u adolescentních chlapců se za pět let jejich počet více neţ zdvojnásobil; je 2 – 3 krát vyšší neţ u dívek. Důvody tohoto růstu patrně spočívají v rostoucí konzumaci alkoholu a jiných návykových látek, ale také v nedostatku času a zájmu ze strany příliš zaměstnaných rodičů, v častých rozpadech rodin, v rostoucí agresivitě a šikanování jiţ na základních školách. (Höschl, Libiger, Švestka, 2002, s.527).
2.4.„Volání o pomoc“ Sebepoškozování je způsob, jak se vypořádáváme s emocionální bolestí ve fyzické rovině. Je to náš „výkřik se zavřenými ústy“, zoufalé volání o pomoc.
17
K dokreslení závaţnosti problému jsou níţe uvedeny autentické úryvky ze dvou publikací, dvě dívky popisují svoje pocity – Hedvika 16 let a Natascha 17 let. „…ostrá bolest mi projela vnitřní stranou stehna, upustím nůţ a drobné kapky krve se slévají do tenkého proudu. Bolest ustupuje a já cítím úlevu. Červená se na dně vany mísí s vodou. Růţový pramínek pak pomalu odtéká do neznáma, stejně jako moje zoufalství, napětí a bezmoc…“ (Hedvika, 16 let, 2009, s.90) „… tohle jsou moje jizvy. Moje jizvy, to je něco jako kontrola, nebo tak. Jizvy si dělám já. Dělám si je, jak chci hluboko, kdy chci a kde chci. Mám neomezenou kontrolu…“ (Natascha, 17 let, 2009, s.76) „…zase jsem to nezvládla. Snad stokrát jsem si přísahala, ţe si uţ neublíţím. Řezání ţiletkou nebo noţem jsem si zakázala. Je to ale silnější neţ já! Kdybych se neřízla, tak bych to asi nevydrţela. Alespoň na chvíli cítím, ţe jsem. S potůčkem krve ze mě prýští i zlo, které mě dusí. Ne, nejsem blázen, jsem jen zoufalá a strašně, strašně moc sama. Mám hrozný strach aby se to nedozvěděla máma…“ (Hedvika, 16 let, 2009, s.90) „…asi to nikoho nezajímá, ale já jsem se řízla na kundě. Byl to takovej zvláštní divnej pocit. Měla jsem prostě svůj den. Všechno se ten den totálně sralo. Nešlo mi to ani ve škole, posrala jsem jednu písemku. Potom na mě všichni tak divně čuměli. Taky nevim. Tak sem se musela řezat. Nevim, co jsem do sebe hodila, ale fakt sem nic necejtila. Takţe sem se musela řezat hloubějc. Hloubějc. Ještě hloubějc. A kdyţ to nepomohlo – prostě sem necejtila sebe – tak sem se řízla do kundy. Vzala sem ţiletku a jela. Ţiletka mizela v mase a na plochý straně se pomalu vobjevovala krev. Koukala sem na to a cejtila to. Jo, mohla sem cejtit… Byla sem šťastná…“ (Natascha, 17 let, 2009, s.81)
Následují další pocity dívky, která si vytvořila blog na internetu, kde se svěřuje se svými emocemi. Moje myšlenky... Kdyţ tak nad tím přemýšlím, není den, kdy se člověk nepohádá, nebo mu něco aspoň trošku neublíţí... Přemýšlím nad tím proč to Bůh nebo někdo jiný tu bolest vymýšlel, 18
proč neudělal jenom radost...? Já vím, ţe smutek je k ţivotu potřeba, ale sebepoškozování? Kde se vlastně to sebepoškozování vzalo?...hm... Abstinuju teďka 33 dní a je to strašný, vám řeknu, zase začínát od malých krůčků, vţdyť tolik těch dnů to zas není od té doby, co jsem to udělala, kdyţ se tak zamyslím, drţím se pěkně, musím se trochu vychválit, protoţe všichni to známe drţet se abychom nevzali tu krásnou ţiletku,nůţ,jehlu či cigaretu a udělat to, je velmi těţké... Beztak jsem došla k názoru, ţe jenom ojedinělí jedinci začínají abstinovat kvůli sobě, většinou je to kvůli přátelům... Víte, co mě štve? Kdyţ vaši přátelé vidí, ţe abstinujete, ale pak bohuţel příde ten blbej den,kdy prostě musíte...a oni se na vás naštvou, ţe jste to udělal/a zas..., ale uţ se nepozastavují nad tím, ţe jste to nějakou dobu drţel/a...oni si snad myslí, ţe kdyţ jednou abstinujete, uţ to neporušíte...jenţe to nejde hned přestat prvně, se to musí omezit, něco jako kuřák ten neřekne dost a uţ přestane na furt, taky to nevydrţí a zapálí si...dřív či později, ale uţ jenom to, ţe to omezí, je dobrá cesta zpět. A úplně na tom nejhorší asi je, ţe kdyţ to porušíte a ten kamarád/ka se na vás urazí, tak si skoro vţdy říkají větu...ţe nejsou pro vás dobrý, kdyţ kůli nim nepřestanete...a co pak? No ano všichni to víme jste s psychikou v pr.... (promiňte) a kdyţ uţ jsme to udělali, tak proč to kůli tomu neudělat znovu....ţe? Stejnak uţ je na vás naštvaný/á... Takţe jestli to teďka čte někdo, kdo má svého blízkého, který se sebepoškozuje, tak mu opravdu pomáhejte a neodsuzujte a neuráţejte se, někomu pomoct konkrétně s tímhle je velmi náročný a je to o vůli a taky o tom, kolik srdce do toho dáte, abyste ho s toho vysekali. (sebepoškozování [on-line] 2010).
Další moje blbosti... Určitě všichni víme, jak je těţký abstinovat, určitě to aspoň kaţdý druhý z nás jednou zkoušel...ale však vydrţel to do úplného konce? No moţná tak jeden z 1000, a to musím říct, ţe je opravdu dobrej...Ale jak uţ jsme minule psala, kaţdýho z nás, kdo abstinuje, nás popadne jednou den blbec a my máme co dělat, abychom odolali...Jsem abstinent uţ víc jak měsíc a dnes mě popadl den blbec...mám ty zasraný chutě si vypálit cigaretou několik jizev do ruk...nebojte neudělala jsem to zatím...je to těţký tomu nepodlehnout... Kaţdý člověk, co to nedělá, nás hned odsoudí, nebo nás nazve blázny... ale popřemýšlejme opravdu by nám pomohl psycholog? nebo psychiatr? jak oni říkají? Já si myslím ţe ne, leda tak třeba 19
ojedinělým jedincům...ale to, ţe nás někde zavřou, neznamená, ţe nás vyléčí, to si opravdu asi myslí jenom oni...A ţe by se někdo zeptal někdy na náš názor? Kdyţ my řekneme někomu ať přestane s tím či s tím, řekne ne, je to jeho věc, ale kdyţ to oni říkají nám, tak se máme hned podřídit....copak je tohle fér? Vím, ţe mají na jednu stranu pravdu, ţe to, co děláme, je špatné, ale oni se zase uklidňují něčím jiným a můţe to být taky špatné...jenţe to spadne vţdy na nás...na nás, který bohuţel nemají TITANOVOU OBRANU proti všemu, oni musí pochopit ten princip...ale pochybuji, ţe někdy pochopí...to by totiţ museli trochu víc naslouchat a vcítit se do nás...coţ je nenapadne... No, končím, koho ty moje blbosti tady zajímaj... příště napíšu pro ty lidi´, co nechápu ten význam, aby ho mohli aspoň trochu pochopit...!! (sebepoškozování [on-line] 2010).
Uvádíme zde ještě 2 básně z blogu dívky, která se zajímá o tyto styly. Ukázky jsou staţeny z internetu.
Sebevrahův sen Na mostu ţelezničním sebevrah stojí. Čeká a tiše se směje. Uţ slyší houkání a světla blíţí se. Vystoupí na zábradlí a jak pták snese se dolů, paţe rozpaţené. Volný pád, náraz, bolest, tma... Mladá dívka zklamaná láskou ve vaně leţí, opuštěná je. Ţiletku bere si, ve vodě to nebolí. První řez však stejně pálí. Sleduje vodu, barví se krví a její ţivot navţdy odchází...
20
Třese se mladý muţ, třese se strachem za smrti. Stojí na ţidli a třese se celý. Na krku smyčku má, ta ho však neškrtí, škrtí ho ţivot. Nadechne se a odkopne ţidli. Smyčka se utáhne, vaz mu však nezlomí. Mladý muţ visí a škrtí se. Za pár chvil dotřásl se. Najdou ho za pár dní, pak nikdo ale nepochopí, proč ţivot svůj zahodil... Sebevrah zabít se chtěl, spolykal prášků moc, teď leţí a pořádně špatně mu je. Kdyby vzal prudší jed, ţivot by opustil, teď však jen zvrací a zemřít by chtěl... Na břehu moře, dívka řeší svoje hoře. Vstupuje do moře, ona ví, ţe umře. Voda jí smáčela svatební šaty. Vodní chlad bodá ji. Hladina zavřela se, ona jde kroků pár do moře dál. Pak vdechne vodu a konec je. I dítěte, co ve svém lůně nosila... Za stolem sedí stařec, z úst dým mu vychází. V ruce doutník poslední. Na stáří se umírá, to ví i on. Ţít nechce dále a sledovat, jak tělo jeho zmírá. K spánku hlaveň přiloţí si, poslední sbohem a kulka se mu vrývá skrz hlavu...
21
Splnil se sen sebevrahů. Svíčka jim dohořela, jak plamen jejich ţivota. A důvod věřte mi, všichni měli... (Judytha [on line] 2006).
Duše Duše ve víru točí se, závratnou výšinu brodí. Pár vzdechů a hrudi tep, jen na dotek, jen pokus. Ve víru myšlenek se ztrácí ten lidský cit, ten hrudi hlas, zmrlý kout. Duše se brodila, ve víru se točila, hlasu srdce a pokusu vrátit ten klid. Zamrzlá pustina bez dechu ţivota, doteku, tepla zde není, myšlenka ztracená v duši se tetelí, doufajic v naději smrtelného chaosu. Mít o čem snít a duši mít... (Judytha [on line] 2009)
Mnoho krátkých filmů o sebepoškozování lze zhlédnout na serveru YouTube, od autorů natáčejících svá vlastní zranění, o nichţ ve filmu hovoří. Ze soudobé české filmové tvorby stojí za zmínku film Gympl (T.Vorel, 2007), ve kterém se jedna z hlavních postav sebepoškozuje pálením. Zaráţející je i poznámka o moţném zvýšení tendence k sebepoškození po zhlédnutí nějakého materiálu, často u obrázků, textů i videí týkajících se sebepoškozování.
22
Hledání pomoci... Je dobré oslovit někoho z rodiny, kamarády, učitele, obvodního lékaře, vyhlédnutého odborníka...
Určitě se najde někdo v okolí, kdo by rád pomohl. Je třeba jen překonat strach. Dobrou formou sdělení je dopis, pokud se osoba bojí mluvit. Děti a mládeţ do 18 let: http://www.dkc.cz http://www.modralinka.cz Děti, studenti do 26 let: http://www.spondea.cz Adresář všech linek důvěry v ČR: http://www.capld.cz Národní linka důvěry pro děti a mládeţ: Tel: 800 155 555 (emo [on-line] 2010). Možnosti léčby... Pokud se psychoterapeutovi podaří odstranit primární problém (neboli důvod, proč k prvnímu sebepoškozování došlo), problém sebepoškozování vymizí. Tedy léčba traumatu, terapie zaměřující se na rodinné a sociální vztahy, sebeobviňování a podobně. V některých případech se podávají i léky. Metody se samozřejmě kombinují a existuje i celá řada nových terapií a přístupů, speciálně zaměřených na tento problém. Mezi takové patří i DBT (Dialectical Behavioral Therapy), kterou vyvinula americká psycholoţka Marsha M. Linehan. Léčba však rozhodně není krátkodobou záleţitostí, protoţe člověk musí změnit své chování a znovu se naučit řešit problémy a regulovat emoce. Naučí se technikám, jak zvládat vypjaté situace, nebo jak se jim vyhnout. (emo [on-line] 2010).
23
3.Možnosti pomoci Tato kapitola pojednává o moţných způsobech pomoci těm, kteří se zabývají myšlenkami na sebepoškozování a sebevraţedné chování, dále těm, kteří se s těmito moţnostmi ublíţení si jiţ setkali. Následuje několik statistických údajů. Tyto údaje byly získány na internetu, a to na blogu kde je i statistika sebepoškozování. (thc [on-line] 2008). * Sebepoškozováním obvykle trpí mladí lidé starší 11 let, ale jsou známy i případy, kdy se jiţ pětileté děti pokoušely zranit se... * Aţ třikrát více ţen neţ muţů přichází do nemocnice s problémy týkajícími se sebepoškozování... * Oxfordská studie zjistila, ţe 300 z 100 000 muţů a 700 z 100 000 ţen mezi 15 aţ 24 lety bylo přijato během roku 2000 do nemocnice s problémy ze sebepoškozování.. * Nejvyšší počet lidí trpících sebepoškozováním v Evropě je ve Velké Británii (stav k roku 2002)... * Výzkum prokázal, ţe 5% chlapců a 8% dívek mezi 13 a 15 lety se někdy pokoušelo zabít se nebo zranit se... * Počet rodičů, myslících si, ţe jejich děti se poškozují, je mnohem niţší neţ počet dětí, které přiznaly, ţe si ubliţují... * Podle výzkumu si 11% dívek a 3% chlapců mezi 15 a 16 lety někdy ublíţilo. 54,8 z nich přiznalo, ţe to uděli více neţ jednou... (thc [on-line] 2008).
3.1. Sdružení Linka bezpečí Jak vyplývá ze samotného názvu organizace, Sdruţení bylo zaloţeno v roce 1994 za účelem pomoci dětem a mladým lidem nejen v jejich obtíţných ţivotních situacích, ale i při jejich kaţdodenních starostech a problémech. Sdruţení je akreditováno v rámci systému sociálně-právní ochrany dětí v České republice. Sdruţení je dále členem celosvětové asociace dětských linek důvěry Child Helpline International (CHI).
24
Linka bezpečí 116 111 Linka bezpečí je bezplatná telefonická linka krizové pomoci pro děti a mladistvé (do 18 let, studenti do 26 let). Je v provozu 24 hodin denně po celý rok a je dostupná z celé České republiky zdarma jak z pevné linky, tak i z mobilních telefonů. Linka bezpečí ctí zásadu anonymity klienta a tak, pokud klienti sami nechtějí, nemusí sdělovat své osobní údaje. Pomoc Linky bezpečí spočívá především v tom, ţe umoţňuje dětem, aby se bez obav někomu svěřily se svými problémy. Aby se mohly poradit, jak se zachovat v určitých ţivotních situacích, které se jim jeví jako sloţité. Na Lince bezpečí mohou najít podporu, porozumění, radu či se mohou domluvit na zprostředkování konkrétní pomoci. Tu uţ však dále zajišťují jiné instituce (např. orgány sociálně právní ochrany dítěte, policie, apod.). Je třeba poznamenat, ţe Linka bezpečí se zabývá telefonickou krizovou intervencí, a proto klienty nikde osobně nezachraňuje, nemá moţnost je přechodně ubytovat či někde vyzvedávat. Jako prioritní pomoc je tedy na Lince bezpečí chápán telefonický rozhovor, který dětem a dospívajícím pomáhá k ventilaci jejich trápení, získání náhledu na jejich situaci a nalezení eventuálního řešení problémů. Dále poskytuje Linka bezpečí klientům kontakty na různé instituce, které jim mohou pomoci s jejich starostmi. V neposlední řadě zprostředkovává Linka bezpečí klientům (pokud si to sami přejí) pomoc ze strany příslušných orgánů. (Linka bezpečí [on-line] 2010). Nejčastěji se na Linku bezpečí se svými problémy dovolávají děti ve věku 12 - 16 let. Děvčata se nejčastěji svěřovala s těmito problémy: vztahy s kamarády, seznamování, rozchod, gravidita, konfliktní vztah, posmívání, strach z reakce rodičů, tělesné týrání, šikana ve škole. Hochy nejčastěji trápily: vztahy s kamarády, seznamování, šikana ve škole, posmívání, strach a obavy z reakce rodičů – rodinná témata, přehnaná přísnost rodičů, tělesné týrání, rozchod, strach z reakce rodičů – školní problémy, šikana mimo školu Jak je patrné, do první desítky nejčastějších problémů se dostává váţné téma tělesného týrání a také se v první desítce objevuje více témat šikany neţ v předchozích letech. 25
Linka bezpečí provozuje také chat. Oproti telefonické sluţbě přijímá chat větší podíl kontaktů z kategorie osobních témat. V této kategorii se nejčastěji na chat obrací klienti s úvahami o sebevraţdě. Ze skupiny osobních témat je vysoký i počet klientů s tématem sebepoškozování. (Linka bezpečí [on-line] 2009).
„Přes 500 dětí na lince bezpečí, i 10ti letí myslí na smrt! Pokusy o sebevraţdu za poslední 2-3 roky stouply o 50-60%“. (Pořad Střepiny, neděle 7.2.2010 – sebepoškozování).
3.2. Linka bezpečí – sebevražedné tendence a sebepoškozování Na následujících tabulkách je vidět vývoj sebevraţedného chování a sebepoškozování od roku 2005 do roku 2009.
Tabulka č. 1 – vývoj sebevraţedných tendencí a sebepoškozování (Linka bezpečí. 2010) Rok
Sebevraţedné tendence Sebepoškozování Celkem
2005
345
-
345
2006
256
-
256
2007
194
133
327
2008
364
246
610
2009
501
178
679
Jak vyplývá z tabulky, čísla jsou počty volajících, počet se neustále zvyšuje. Od roku 2007 je uváděna i statistika sebepoškozování, nejenom sebevraţedné tendence.
26
Následující tabulka nám ukazuje počty volání dívek a chlapců, a to v letech 2005 aţ 2009. Týká se sebevraţedných tendencí a sebepoškozování.
Tabulka č. 2 – počty volajících dívek a chlapců (Linka bezpečí, 2010)
Pohlaví Rok
Dívka
Dívka
Chlapec
Chlapec
Sebevraţedné Sebepoškozování Sebevraţedné Sebepoškozování tendence tendence
2005
235
-
107
-
2006
138
-
118
-
2007
118
122
72
8
2008
261
228
97
16
2009
320
161
174
14
Jak vyplývá z tabulky Linku bezpečí více vyuţívají dívky neţ chlapci. V posledních dvou letech se počty volajících na Linku bezpečí výrazně zvýšily. Počet chlapců vyuţívajících moţnost volání se v roce 2009 zdvojnásobil oproti roku 2008. Problémy se sebepoškozováním mají více dívky, a to více neţ desetinásobně oproti chlapcům.
Jak je vidět z předchozích tabulek počty případů sebepoškozování a sebevraţedných tendencí stále narůstají. Tato čísla jsou varující, kolik dětí přemýšlí o sebepoškozování a sebevraţdě. Hledají pomoc!
27
Poslední tabulka nám ukazuje věk volajících na Linku bezpečí. Opět se jedná o sebevraţedné tendence a sebepoškozování.
Tabulka č. 3 – rozdělení volajících podle věku (Linka bezpečí. 2010).
Věk
Sebevraţedné tendence
Sebepoškozování
Celkem
Věk neurčen
891
350
1241
11 let
5
7
12
12 let
15
15
30
13 let
34
26
60
14 let
64
52
116
15 let
86
31
117
16 let
84
38
122
17 let
132
11
143
18 let
90
12
102
Tato tabulka nám ukazuje věk volajících. Nejvíce vyuţívají moţnost volání na Linku bezpečí děti ve věku 16 – 17 let. Sebevraţedné tendence trápí mládeţ ve věku 15 aţ 18 let, kdeţto sebepoškozováním se spíše zabývají děti ve věku 13 aţ 16 let. Zaráţející je, ţe i jedenáctileté děti se zabývají myšlenkami na smrt a ublíţením si.
28
4.Empirické šetření Následující část práce prezentuje samotné empirické šetření. Stanoví metody sběru dat, dále vymezí cíle a hypotézy, seznámí nás s výzkumným vzorkem. Bude pokračovat analýza získaných dat a verifikace hypotéz.
4.1.Stanovení cíle a hypotéz Pro potřeby výzkumu je třeba specifikovat, co budeme zkoumat, stanovit výzkumný problém a odvodit od něj hypotézy. Cílem výzkumu je zjistit, jaký vliv mají subkultury na mládeţ, zvláště nově vzniklé subkultury jako je např. emo-styl. S tímto stylem se pojí sebepoškozování a sebevraţedné chování, takţe cílem je i zjištění, jak moc se ţáci oslovených škol zabývají těmito tématy. K naplnění cíle byly stanoveny následující hypotézy: H1: Nově vzniklé subkultury gothic, emo-styl jsou atraktivnější pro ţáky ZŠ neţ SŠ. H2: Obliba nových stylů není závislá na pohlaví. H3: Sebepoškozování a sebevraţedné chování je spíše problém dívek neţ chlapců.
4.2.Výzkumný vzorek Sběru dat předchází výběr výzkumného vzorku. Výzkumné šetření probíhalo na čtyřech školách v Jihlavě. Dvou základních (ZŠ Demlova Jihlava a ZŠ O.Březiny Jihlava) a dvou středních (Gymnázium Jihlava a SŠ Technická Jihlava). Na základních školách probíhal výzkum v pěti třídách (6., 8. a 9. ročník) a na středních školách v 1. a 2. ročníku. Jedná se o ţáky ve věku od 11 do 18 let. ZŠ Demlova Jihlava – celkem bylo osloveno 96 ţáků, z toho bylo 50 chlapců a 46 dívek, ve věku 11 – 15 let. Tato škola má v tomto školním roce 321 ţáků, na prvním stupni 158 ţáků a na druhém stupni 163 ţáků, tato škola má dvě speciální třídy. ZŠ O.Březiny Jihlava – celkem bylo osloveno 96 ţáků, z toho bylo 41 chlapců a 55 dívek, ve věku 11 – 15 let. Tato škola má v tomto školním roce celkem 534 ţáků, z toho na prvním stupni 325 ţáků a na druhém stupni 209 ţáků.
29
Gymnázium Jihlava - celkem bylo osloveno 50 ţáků, z toho bylo 17 chlapců a 33 dívek, ve věku 15 – 16 let. Tato škola má v tomto školním roce celkem 837 ţáků ve 28 třídách, jedná se o čtyřletá a osmiletá studia. SŠ Technická Jihlava - celkem bylo osloveno 51 ţáků, z toho bylo 48 chlapců a 3 dívky, ve věku 16 – 18 let. Tato škola má celkem 390 ţáků v 15 třídách, jedná se o tříleté a čtyřleté studijní obory.
4.3.Metody sběru dat Volba metody sběru dat vychází z výzkumného problému a cíle. Jako metoda výzkumu byla zvolena metoda kvantitativní šetření, a to metodou nestandardního dotazníku. Dotazník byl vyuţit jako objektivní důkaz k ověření hypotéz. Bylo potřeba získat větší mnoţství údajů, a proto byl zvolen dotazník. Podstatou dotazníku je zjištění dat a informací o respondentovi, ale i jeho názorů a postojů k problémům, které dotazník zajímají. (Pelikán, 2007). Dotazník byl sestaven tak, aby poskytl informace o ţácích a jejich postojích k nově vzniklým stylům a jejich pocitech, tvoří jej 13 otázek: -
informace o ţácích (otázky 1, 2, 3)
-
zájmy, idoly a vzory (otázky 4, 5, 6)
-
pocity (7, 10)
-
styly (8, 9, 13)
-
ublíţení, myšlenky na smrt (11, 12)
Vzor dotazníku je uveden v příloze – příloha č. 1. Vyplňování dotazníků probíhalo na školách, a to v rámci výuky předmětu Rodinná výchova. Čas potřebný k vyplnění dotazníku se pohyboval kolem 20 minut. Zadávali jej učitelé.
4.4.Empirické šetření - přehledová statistika Tato kapitola se zabývá samotným výzkumem a analýzou získaných dat. První tři otázky představují identifikaci týkající se ţáků, kteří navštěvují vybrané školy, pohlaví, věku a ročníku. 30
Tabulka č. 4 – žáci ZŠ Demlova Jihlava Ročník
Počet ţáků
Chlapci
Dívky
Věk
6.A.
24
13
11
11 – 13
8.A.
22
9
13
13 – 14
8.B.
16
11
5
13 - 15
9.A.
15
9
6
14 - 15
9.B.
19
8
11
14 - 15
Celkem
96
50
46
-
Tabulka č. 5 – žáci ZŠ O.Březiny Jihlava Ročník
Počet ţáků
Chlapci
Dívky
Věk
6.A.
16
4
12
11 – 12
8.A.
21
7
14
13 – 14
8.B.
20
9
11
13 - 15
9.A.
26
12
14
14 - 15
9.B.
13
9
4
14 - 15
Celkem
96
41
55
-
Tabulka č. 6 – žáci Gymnázia Jihlava Ročník
Počet ţáků
Chlapci
Dívky
Věk
Celkem
50
17
33
15 - 16
Tabulka č. 7 – žáci SŠ Technická Jihlava Ročník
Počet ţáků
Chlapci
Dívky
Věk
Celkem
51
48
3
16 - 18
Jedná se o celkový počet respondentů v počtu 293, z toho 156 chlapců a 137 dívek. Na základních školách bylo osloveno větší mnoţství respondentů. Je to z toho důvodu, ţe základní školy mají více dětí, mají více tříd kaţdého ročníku.
31
Tabulka č. 8 - další otázka se týkala zájmu dětí - otázka č. 4 v dotazníku. Zájmy
Chlapci (počet)
Chlapci (%)
Dívky (počet)
Dívky (%)
Hudba
115
73,7
128
93,4
Sport
112
71,8
83
60,6
Knihy
18
11,5
59
43,1
Móda
21
13,5
67
48,9
PC hry
110
70,5
23
16,8
Něco jiného
55
35,3
62
45,6
Jak je vidět z výsledků šetření, chlapce zajímá více sport, PC hry a hudba. Kdeţto dívky mají větší zájem o hudbu, módu, knihy a sport. Odpověď „něco jiného“ zahrnuje tyto odpovědi: chlapci – adrenalinové sporty, auto-moto, holky, kamarádi, počítače-programování, sex, technika, akvaristika, breakdance, astronomie, grafiti, historie, internet, modelování, a odpovědi dívek – tanec, zvířata, kamarádi, koně, kluci, počítače, umění, divadlo, filmy, fotografování a internet.
Tabulka č. 9 - přehled odpovědí na otázku č.5 – máš nějaký idol: Odpověď
Chlapci (počet)
Chlapci (%)
Dívky (počet)
Dívky (%)
Ano
78
50,3
89
65,0
Ne
77
49,7
48
35,0
Celkem
155
100,0
137
100,0
Z odpovědí vidíme, ţe spíše dívky mají nějaký idol. Odpověď „ano“ je u chlapců v 50,3% případů a u dívek v 65,0%, coţ je o 15 procent více neţ u chlapců. Odpověď „ne“ vyuţilo 49,7% chlapců, ale pouze 35,0% dívek, coţ je o 15 procent méně neţ chlapců. Celkem na tuto otázku odpovědělo 155 chlapců a 137 dívek.
32
Tabulka č. 10 - Otázka č. 6 v dotazníku – kdo je tvým vzorem: Vzor
Chlapci (počet)
Chlapci (%)
Dívky (počet)
Dívky (%) 29,9
Celý vzorek (počet) 96
Celý vzorek (%) 32,8
Rodiče
55
35,3
41
Kamarádi
24
15,4
34
24,8
58
19,8
Známá osobnost Někdo jiný Nikdo
19
12,2
13
9,5
32
10,9
17
10,8
15
11,0
32
10,9
41
26,3
34
24,8
75
25,6
Celkem
156
100,0
137
100,0
293
100,0
Z tabulky vidíme, ţe rodiče jsou vzorem u většiny ţáků. Celkem 96 respondentů odpovědělo, ţe vzorem jsou rodiče, bylo to 55 chlapců a 41 dívek. Kamarádi jsou vzorem pro 58 respondentů, coţ je 24 chlapců a 34 dívek. Odpověď známá osobnost se objevila celkem 32krát, z toho chlapci 19 kladných odpovědí a dívky13. Někdo jiný vyuţilo jako odpověď 32 respondentů, 17 chlapců a 15 dívek. Odpověď „nikdo“ se objevila 75krát, u hochů 26,3% kladných odpovědí a u dívek 24,8%. Odpověď „někdo jiný“ zahrnuje tyto odpovědi, u chlapců – Bob Marley, Ghost Rider, John Terry, Roberto Suongo, Ronaldino, Fantomas, The Rock, Vin Diesel, Ozzy Osbourne, Yusei Fudo, Ferda Mravenec, babička, bratr, bratranec, trenér. A u dívek – sestra, teta, Audrey Kitchin, Zac Efron, babička, sestřenice, děda, pes, přítel. Na tuto otázku se podíváme ještě podle rozdělení škol: Tabulka č.11 - ZŠ Demlova Jihlava Odpověď
Počet celkem
%
Rodiče
30
31,3
Kamarádi
23
24,0
Známá osobnost
11
11,5
Někdo jiný
10
10,4
Nikdo
22
22,9
33
Tabulka č. 12 - ZŠ O.Březiny Jihlava Odpověď
Počet celkem
%
Rodiče
29
30,2
Kamarádi
18
18,8
Známá osobnost
14
14,6
Někdo jiný
12
12,5
Nikdo
23
24,0
Počet celkem
%
Rodiče
23
46,0
Kamarádi
6
12,6
Známá osobnost
1
2,0
Někdo jiný
4
8,0
Nikdo
16
32,0
Počet celkem
%
Rodiče
14
27,5
Kamarádi
11
21,6
Známá osobnost
6
11,8
Někdo jiný
6
11,8
Nikdo
14
27,5
Tabulka č. 13 - Gymnázium Jihlava Odpověď
Tabulka č. 14 - SŠ Technická Jihlava Odpověď
Pokud srovnáme odpovědi ţáků jednotlivých škol, vidíme zde značné rozdíly. Odpověď „rodiče“ zvolilo nejvíce respondentů z gymnázia (46,0%), dále respondenti ze základních škol – ZŠ Demlova (31,3%) a ZŠ O.Březiny (30,2%) a nejméně respondenti ze SŠ Technická (27,5%). Odpověď „kamarádi“ si vybralo nejvíce ţáků základních škol – ZŠ Demlova (24,0%) a ZŠ O.Březiny (18,8%). Dále následovali respondenti SŠ Technická (21,6%) a nakonec odpovědi respondentů Gymnázia (12,0%). 34
Odpověď „známá osobnost“ se objevila nejvíce u ţáků základních škol – ZŠ Demlova (11,5%) a ZŠ O.Březiny (14,6%), dále respondenti SŠ Technická (11,8%) a nakonec respondenti Gymnázia (2,0%). Odpověď „někdo jiný“ zvolilo nejvíce ţáků základních škol – ZŠ Demlova (10,4%) a ZŠ O.Březiny (12,5%), dále respondenti SŠ Technická (11,8%) a nakonec respondenti Gymnázia (8,0%). Odpověď „nikdo“ vyuţili nejvíce respondenti Gymnázia (32,0%), dále respondenti SŠ Technická (27,5%) a nakonec ţáci základních škol – ZŠ Demlova (22,9%) a ZŠ O.Březiny (24,0%). Tabulka č. 15 – odpovědi na otázku č. 7 – „Býváš někdy smutný, proč?“ Odpověď
Chlapci (počet) 56
Chlapci (%) 35,9
Dívky (počet) 76
Dívky (%) 55,5
37
23,7
74
54,0
111
37,9
Láska
60
38,5
98
71,5
158
53,9
Nemoc
37
23,7
24
17,5
61
20,8
26
19,0
36
12,3
35
25,5
46
15,7
12
8,8
17
5,8
55
40,1
109
37,2
27
19,7
40
13,7
16
11,7
37
12,6
Rodiče, sourozenci Kamarádi
Nemá 10 6,4 nikdo rád Nejsem 11 7,1 hezký/á Nemám 5 3,2 pěkné oblečení Problémy 54 34,6 ve škole Nikoho 13 8,3 nezajímám Něco 21 13,5 jiného Z tabulky vidíme, co nejvíce trápí děti,
Celk.vzorek Celk.vzorek (počet) (%) 132 45,1
které odpovídaly formou dotazníku. Nejvíce
se trápí kvůli lásce, z celkového počtu je to 53,9%, z toho chlapci 38,5% a dívky 71,5%. Následují rodiče a sourozenci, z celkového počtu je to 45,1%, z toho chlapci 35,9% a dívky 55,5%. Dále jsou to kamarádi, z celkového počtu je to 37,9%, z toho chlapci 23,7% a dívky 54,0%. Následují problémy ve škole, z celkového počtu 37,2%, z toho chlapci 34,6% a dívky 40,1%. Dále nemoci z celkového počtu je to 20,8%, z toho chlapci 23,7% a dívky 17,5%. Vzhled trápí celkem 15,7% 35
respondentů, z toho chlapce v 7,1% a dívky 25,5%. Dále je to nezájem, z celkového počtu je to 13,7%, z toho chlapci 8,3% a dívky 19,7%. Odpověď „nikdo mě nemá rád“ trápí celkem 12,3% respondentů, z toho chlapci 6,4% a dívky 19,0%. Oblečení trápí 5,8% respondentů, z toho chlapci 3,2% a dívky 8,8%. Odpověď „něco jiného“ zvolilo celkem 12,6% respondentů, z toho 13,5% chlapců a 11,7% dívek. Odpovědi chlapců na tuto otázku jsou – drogy, jen tak, jsem náladový, kamarádi za mnou nechodí, málo volného času, nic se nedaří, osobní problémy, rozbil jsem auto, ţe mi někdo umře. Odpovědi dívek – dělám blbosti, nemůţu pomoci, obezita, odstrkávání, pocit méněcennosti, problémy u koní, pupínky, špatná nálada, řeknu, co nemyslím.
Tabulka č. 16 – odpovědi na otázku č. 8 – „Znáš tyto styly?“: Styl
Miluji je
Líbí se mi
neznám
6
46
100
90
40
(%)
2,1
16,3
35,5
31,9
14,2
Metal počet
43
90
12
99
42
15,0
31,5
4,2
34,6
14,7
79
92
4
46
67
Hip-Hop(%)
27,4
31,9
1,4
16,0
23,3
Rock počet
83
143
5
42
13
29,0
50,0
1,7
14,7
4,5
33
96
35
84
34
11,7
34,0
12,4
29,8
12,1
Techno poč.
20
107
14
97
43
Techno (%)
7,1
38,1
5,0
34,5
15,3
Pop počet
42
147
14
52
23
15,1
52,9
5,0
8,7
8,3
2
27
79
96
75
0,7
9,7
28,3
34,4
26,9
Gothic počet Gothic Metal
(%)
Hip-Hop
Rock
( %)
Punk počet Punk
Pop
(%)
(%)
Folk počet Folk
(%)
Nelíbí se mi Nesnáším je
Při pohledu na tabulku vidíme, ţe hudba respondenty velice zajímá. Vyznají se v hudebních stylech. Jak je vidět z odpovědí, nejpopulárnějším hudebním stylem dnešní mládeţe je rock a hip-hop, následuje metal a pop hudba. Nejméně oblíbeným
36
hudebním stylem je folk a techno. Respondenti měli moţnost napsat i jiné oblíbené hudební styly. Jejich odpovědi jsou - RNB, disco, rap, DNB, house, jazz. Tabulka č. 17 – odpovědi na otázku č. 9 – „Kde čerpáš informace o stylech?“: Informace
Chlapci
Chlapci
Dívky
Dívky
Celk.vzorek Celk.vzorek
(počet)
(%)
(počet)
(%)
(počet)
(%)
Internet
130
85,0
95
70,9
225
78,4
Kamarádi
87
56,9
89
66,4
176
61,3
Jinde
21
13,8
41
30,8
62
21,8
Informace o stylech získávají respondenti dle odpovědí nejvíce na internetu, z celkového počtu odpovědí, byla odpověď „ano“ na tuto otázku uvedena v 78,4% (z toho chlapci 85,0% a dívky 70,9% kladných odpovědí). Kamarádi jsou zdrojem informací z celkového počtu respondentů v 61,3% (z toho chlapci 56,9% a dívky 66,4% odpovědí „ano“). Odpověď „jinde“ vyuţilo celkem 21,8% respondentů (chlapci 13,8% kladných odpovědí a dívky 30,8%). Jako moţnost získání informací uvedli respondenti tyto odpovědi – časopisy, televize, okolí, obchody, škola, ve světě. Tabulka č. 18 – odpovědi na otázku č. 10 - „Cítíš se někdy takto?“: Celkový vzorek Mám radost Jsem veselý Jsem smutný Mám depresi Kaţdou chvíli jinak
Skoro vţdy Skoro vţdy (počet) (%)
Někdy
Někdy (%) 46,7
Skoro nikdy (počet) 3
Skoro nikdy (%) 1,0
150
52,3
(počet) 134
196
67,6
92
31,7
2
0,7
16
5,6
235
82,2
35
12,2
11
3,8
116
40,6
159
55,6
75
26,8
135
48,2
70
25,0
Tato tabulka nám ukazuje odpovědi všech respondentů na otázku o pocitech. Odpověď „skoro vţdy“ vyuţilo 67,6% respondentů s odpovědí, ţe jsou veselí. Odpověď „někdy“ vyuţilo 82,2% respondentů u odpovědi, ţe jsou smutní. Odpověď „skoro nikdy“ vyuţilo 55,6% respondentů u odpovědi, ţe mají depresi. 37
Tabulka č.19 - odpovědi chlapců na otázku č. 10 - „Cítíš se někdy takto?“: Chlapci Mám radost Jsem veselý Jsem smutný Mám depresi Kaţdou chvíli jinak
Skoro vţdy Skoro vţdy (počet) (%)
Někdy
Někdy
73
48,7
(počet) 75
(%) 50,0
Skoro nikdy (počet) 2
Skoro nikdy (%) 1,3
93
60,8
58
37,9
2
1,3
3
2,0
122
81,9
24
16,1
1
0,7
57
38,3
91
61,1
34
23,4
64
44,1
47
32,4
Tato tabulka nám ukazuje odpovědi chlapců na otázku o pocitech. Odpověď „skoro vţdy“ vyuţilo 60,8% respondentů s odpovědí, ţe jsou veselí. Odpověď „někdy“ vyuţilo 81,9% respondentů u odpovědi, ţe jsou smutní. Odpověď „skoro nikdy“ vyuţilo 61,1% respondentů u odpovědi, ţe mají depresi. Tabulka č.20 - odpovědi dívek na otázku č. 10 - „Cítíš se někdy takto?“: Dívky Mám radost Jsem veselý Jsem smutný Mám depresi Kaţdou chvíli jinak
Skoro vţdy Skoro vţdy (počet) (%)
Někdy
Někdy (%) 43,1
Skoro nikdy (počet) 1
Skoro nikdy (%) 0,7
77
56,2
(počet) 59
103
75,2
34
24,8
0
0,0
13
9,5
113
82,5
11
8,0
10
7,3
59
43,1
68
49,6
41
30,4
71
52,6
23
17,0
Tato tabulka nám ukazuje odpovědi dívek na otázku o pocitech. Odpověď „skoro vţdy“ vyuţilo 75,2% respondentů s odpovědí, ţe jsou veselí. Odpověď „někdy“ vyuţilo 82,5% respondentů u odpovědi, ţe jsou smutní. Odpověď „skoro nikdy“ vyuţilo 49,6% respondentů u odpovědi, ţe mají depresi. Otázka č. 11 – tato otázka se týká ubliţování si a myšlenkami na smrt. 38
Tabulka č. 21 - ukazuje odpovědi na otázku – „napadlo tě si ublížit?“
Pořád
Chlapci (počet) 1
Chlapci (%) 0,7
Dívky (počet) 1
Dívky (%) 0,7
Celk.vzorek Celk.vzorek (počet) (%) 2 0,7
Často
2
1,3
13
9,5
15
5,2
Někdy
30
19,6
46
33,6
76
26,2
Skoro nikdy Nikdy
34
22,2
33
24,1
67
23,1
86
56,2
44
32,1
130
44,8
Jak je vidět, nápad něco si udělat napadá více dívky neţ chlapce. Odpověď „často“ vyuţilo 9,5% dívek, chlapci pouze 1,3%. Odpověď „někdy“ zvolilo 33,6% dívek, kdeţto chlapci pouze 19,6%. Odpověď „nikdy“ zvolilo 56,2% chlapců, ale pouze 32,1% dívek. Tabulka č. 22 - ukazuje odpovědi na otázku – „už sis ublížil/a?“
Pořád
Chlapci (počet) 1
Chlapci (%) 0,7
Dívky (počet) 0
Dívky (%) 0
Celk.vzorek Celk.vzorek (počet) (%) 1 0,3
Často
4
2,6
4
2,9
8
2,8
Někdy
12
7,9
18
13,1
30
10,4
Skoro nikdy Nikdy
19
12,6
19
13,9
38
13,2
115
76,2
96
70,1
211
73,3
Z tabulky je vidět, ţe dívky si jiţ ublíţily „někdy“ v 13,1%, kdeţto chlapci v 7,9%. Tabulka č. 23 - ukazuje odpovědi na otázku – „myslíš na smrt?“
Pořád
Chlapci (počet) 9
Chlapci (%) 5,8
Dívky (počet) 4
Dívky (%) 2,9
Často
7
4,5
12
8,8
19
6,5
Někdy
32
20,8
35
25,5
67
23,0
Skoro nikdy Nikdy
27
17,5
34
24,8
61
21,0
79
51,3
52
38,0
131
45,0
39
Celk.vzorek Celk.vzorek (počet) (%) 13 4,5
Myšlenkami na smrt se zabývají chlapci i dívky. Chlapci zvolili odpověď „pořád“ v 5,8% a dívky v 2,9%. Odpověď „často“ zvolilo 8,8% dívek a 4,5% chlapců. Odpověď „někdy“ zvolilo 25,5% dívek a 20,8% chlapců. Odpověď „skoro nikdy“ zvolilo 24,8% dívek a 17,5% chlapců. Odpověď „nikdy“ zvolilo 51,3% chlapců a 38,0% dívek. Následující tabulky ukazují odpovědi na tyto otázky rozdělené podle škol: Tabulka č. 24 – odpovědi žáků ZŠ Demlova
Pořád
Nápad ublíţit si (počet) 0
Nápad ublíţit si (%) 0,0
Uţ si ublíţil/a (počet) 0
Uţ si ublíţil/a (%) 0,0
Myslí na smrt (počet) 9
Myslí na smrt (%) 9,5
Často
6
6,4
3
3,3
5
5,3
Někdy
31
33,0
14
15,2
21
22,1
Skoro nikdy Nikdy
14
14,9
12
13,0
21
22,1
43
45,7
63
68,5
39
41,1
Při pohledu na výsledky je překvapivá odpověď, ţe na smrt myslí „pořád“ 9,5% ţáků základní školy Demlova. Tabulka č. 25 – odpovědi žáků ZŠ O.Březiny
Pořád
Nápad ublíţit si (počet) 2
Nápad ublíţit si (%) 2,1
Uţ si ublíţil/a (počet) 1
Uţ si ublíţil/a (%) 1,1
Myslí na smrt (počet) 1
Myslí na smrt (%) 1,1
Často
7
7,4
3
3,2
9
9,5
Někdy
26
27,4
10
10,5
20
21,1
Skoro nikdy Nikdy
26
27,4
14
14,7
22
23,2
34
35,8
67
70,5
43
45,3
Při pohledu na výsledky z této tabulky je překvapivá odpověď, ţe nápad si ublíţit má „pořád“ 2,1% ţáků základní školy O.Březiny.
40
Tabulka č. 26 – odpovědi žáků Gymnázia
Pořád
Nápad ublíţit si (počet) 0
Nápad ublíţit si (%) 0,0
Uţ si ublíţil/a (počet) 0
Uţ si ublíţil/a (%) 0,0
Myslí na smrt (počet) 1
Myslí na smrt (%) 2,0
Často
1
2,0
1
2,0
2
4,0
Někdy
10
20,0
3
6,0
16
32,0
Skoro nikdy Nikdy
17
34,0
9
18,0
11
22,0
22
44,0
37
74,0
20
40,0
Ţáci Gymnázia myslí na smrt „někdy“ v 32,0%. Tabulka č. 27 – odpovědi žáků SŠ Technická
Pořád
Nápad ublíţit si (počet) 0
Nápad ublíţit si (%) 0,0
Uţ si ublíţil/a (počet) 0
Uţ si ublíţil/a (%) 0,0
Myslí na smrt (počet) 2
Myslí na smrt (%) 3,9
Často
1
2,0
1
2,0
3
5,9
Někdy
9
17,6
3
5,9
10
19,6
Skoro nikdy Nikdy
10
19,6
3
5,9
7
13,7
31
60,8
44
86,2
29
56,9
Ţáci SŠ Technická vyuţili odpověď „nikdy“ v 56,9% v otázce jak často myslí na smrt.
Tabulka č. 28 – odpovědi na otázku č 12 – „Znáš někoho, kdo si ubližuje?“: Odpověď
Chlapci Chlapci Dívky Dívky Celk.vzorek Celk.vzorek (počet) (%) (počet) (%) (počet) (%) ANO 66 42,3 92 68,1 158 54,3 NE 90 57,7 43 31,9 133 45,7 Při pohledu na výsledky odpovědí na tuto otázku se musíme zamyslet, více neţ polovina respondentů (54,3%) zná někoho, kdo si ubliţuje. Odpověď „ano“ u dívek dosáhla 68,1% a u chlapců 42,3%.
41
Odpovědi na tuto otázku si ještě rozdělíme podle škol: Tabulka č. 29 – Odpovědi žáků ZŠ Demlova – „Znáš někoho kdo si ubližuje?“ Odpověď ANO NE
Počet 52 44
% 54,2 45,8
Tabulka č. 30 – Odpovědi žáků ZŠ O.Březiny – „Znáš někoho kdo si ubližuje?“ Odpověď ANO NE
Počet 46 50
% 47,9 52,1
Tabulka č. 31 – Odpovědi žáků Gymnázia – „Znáš někoho kdo si ubližuje?“ Odpověď ANO NE
Počet 31 17
% 64,6 35,4
Tabulka č. 32 – Odpovědi žáků SŠ Technická – „Znáš někoho kdo si ubližuje?“ Odpověď Počet % ANO 29 56,9 NE 22 43,1 Z předchozích tabulek je zaráţející odpověď ţáků Gymnázia, odpověď „ano“ zvolilo 64,6% ţáků.
Otázka č. 13 – „Víš co je emo, gothic, jsi emo/gothic?“: Tabulka č. 33 - ukazuje znalost nových stylů – emo a gothic u respondentů. Chlapci (počet) 117
Chlapci (%) 75,0
Dívky (počet) 125
Dívky (%) 91,2
Zná gothic
84
54,2
93
67,9
177
60,6
Je emo/gothic
4
2,6
4
2,9
8
2,7
Zná emo
Celk.vzorek Celk.vzorek (počet) (%) 242 82,6
Poslední řádek tabulky ukazuje stoupence těchto nových subkultur. Z výsledků je vidět, ţe asi 3% respondentů je stoupenci nových subkultur – emo, gothic.
42
Odpovědi na tuto otázku si rozdělíme ještě podle škol: Tabulka č. 34 – odpovědi žáků ZŠ Demlova – „znáš emo, gothic styl, jsi emo/gothic?“ ANO (počet) 74
ANO (%) 77,1
NE (počet) 22
NE (%) 22,9
Zná gothic
41
43,2
54
56,8
Je emo/gothic
2
2,1
94
97,9
Zná emo
Tabulka č. 35 – odpovědi žáků ZŠ O.Březiny – „znáš emo, gothic styl, jsi emo/gothic?“ ANO (počet) 80
ANO (%) 83,3
NE (počet) 16
NE (%) 16,7
Zná gothic
65
67,7
31
32,3
Je emo/gothic
2
2,1
94
97,9
Zná emo
Tabulka č. 36 – odpovědi žáků Gymnázia – „znáš emo, gothic styl, jsi emo/gothic?“ ANO (počet) 46
ANO (%) 92,0
NE (počet) 4
NE (%) 8,0
Zná gothic
42
84,0
8
16,0
Je emo/gothic
1
2,0
49
98,0
Zná emo
Tabulka č. 37 – odpovědi žáků SŠ Technická – „znáš emo, gothic styl, jsi emo/gothic?“ ANO (počet) 42
ANO (%) 82,4
NE (počet) 9
NE (%) 17,6
Zná gothic
29
56,9
22
43,1
Je emo/gothic
3
5,9
48
94,1
Zná emo
43
Při pohledu na předchozí tabulky vidíme, ţe ţáci ZŠ se hlásí k těmto stylům ve 2,1%, ţáci Gymnázia ve 2,0%, ale ţáci SŠ Technická v 5,9%.
4.5.Analýza hypotéz Pro tuto práci byly zvoleny následující hypotézy: H1: Nově vzniklé subkultury gothic, emo-styl jsou atraktivnější pro žáky ZŠ než SŠ. Nové subkultury (gothic, emo-styl) jsou spojeny s oblékáním a výrazným líčením, jsou to současné, módní styly. Hudba i módní trendy zajímají současnou mládeţ, jak je vidět z výsledků výzkumného šetření. Z výsledků zkoumání je vidět, ţe nové styly jsou známy mezi mládeţí, ţáci středních škol jsou více obeznámeni s těmito styly. Mezi stoupence těchto stylů se počítá asi 4% ţáků SŠ, ale pouze 2% ţáků ZŠ. Hypotéza nebyla potvrzena. Tabulka č. 38 – odpovědi žáků ZŠ a SŠ zda jsou emo/gothic Odpověď
ZŠ
SŠ
ANO
4
4
188
97
NE x2 = 0,349; p = 0,280; NS
H2: Obliba nových stylů není závislá na pohlaví. Hypotéza vychází z předpokladu, ţe se mezi chlapci a dívkami nevyskytují statisticky významné rozdíly v oblibě nových stylů. Z výsledků zkoumání vidíme, ţe procentuální zastoupení stoupenců nových stylů je jak u chlapců, tak u dívek skoro stejné. Tato hypotéza byla potvrzena. Tabulka č. 39 – odpovědi hochů a dívek zda jsou emo/gothic Odpověď ANO NE
hoši
dívky
4
4
152
134
x2 = 0,860; p= 0,569; NS 44
H3: Sebepoškozování a sebevražedné chování je spíše problémem dívek než chlapců. Tyto nové styly jsou spojovány se sebepoškozováním a sebevraţedným chováním, zvláště emo-styl. Myšlenkami na sebepoškozování se zabývají dívky mnohem častěji neţ chlapci, a to aţ dvojnásobně. A dokonce si dívky jiţ ublíţily ve dvojnásobně více případech. Myšlenkami na smrt se zabývají dívky i chlapci, dívky o něco častěji neţ chlapci. Hypotéza byla potvrzena. První tabulka hypotézu zcela potvrzuje, následující dvě tabulky nejsou statisticky významné. Tabulka č. 40 – odpovědi hochů a dívek na otázku – „napadlo tě si ublížit?“ Odpověď
Hoši
Dívky
3
14
150
123
ANO NE x2 = 8,93; p = 0,00250; p < 0.01
Tabulka č. 41 - odpovědi hochů a dívek na otázku – “už sis ublížit/a?” Odpověď
Hoši
Dívky
5
4
146
133
ANO NE x2 = 0,849; p = 0,560; NS
Tabulka č. 42 – odpovědi hochů a dívek na otázku – „myslíš na smrt?“ Odpověď
Hoši
Dívky
ANO
16
16
NE
138
121
x2 = 0,12; p = 0,726; NS Vysvětlivky: (Dean, 1994) x2 = chí - kvadrát test P = hladina statistické významnosti NS = rozdíl není statisticky významný P < 0,01 = rozdíl je statisticky významný 45
4.6.Shrnutí výsledků Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, ţe nové styly (emo, gothic) zajímají dnešní mládeţ. Tři procenta respondentů je stoupencem těchto stylů. Dále z výsledků vyplývá, ţe více neţ polovina respondentů zná někoho, kdo si ubliţuje. Více neţ třetina respondentů se zabývá myšlenkami na smrt a to „pořád“, „často“, nebo „někdy“. Kaţdý sedmý aţ osmý respondent si jiţ ublíţil a to „někdy“, „často“ nebo „pořád“. Třetinu respondentů uţ napadlo si ublíţit. Nápad ublíţit si měly dívky mnohem častěji neţ hoši, a to aţ v dvojnásobném počtu. Dokonce si jiţ dívky ublíţily ve více případech neţ hoši. Myšlenkami na smrt se zabývají jak hoši, tak dívky. Z výsledků šetření dále vyplývá, ţe dívky znají někoho, kdo si ubliţuje v mnohem větším počtu neţ hoši. I ve znalosti nových stylů jsou na tom dívky lépe neţ hoši. Myšlenkami na smrt se zabývají jak ţáci základních škol, tak ţáci středních škol. Ţáci základních škol si jiţ ublíţili skoro v dvojnásobném počtu a to „pořád“, „často“ nebo „někdy“ oproti ţákům středních škol. I nápad ublíţit si mají ţáci základních škol mnohem častěji neţ ţáci středních škol, jak vyplývá z výsledků výzkumného šetření. Dále z výsledků šetření vyplývá, ţe ţáci středních škol znají někoho, kdo si ubliţuje ve větším počtu, neţ ţáci základních škol. Ţáci středních škol znají nové styly více, neţ ţáci základních škol, jak vyplynulo z šetření.
46
Diskuse Zjištěné výsledky nás nutí se zamyslet. V dnešní době jsou všechny informace tak snadno dostupné. Fenomén Internet, nekonečně mnoho informací, které zde lze získat, stačí jedno klik… Jak jednoduché a jak sloţité. Nevím kolik z nás si uvědomuje nebezpečí internetu, blogy, komunikace, osobní zkušenosti se sebepoškozováním, to vše tam lze nalézt a mnohem více. Ve vyhledavači internetu na jednom serveru na dotaz „sebepoškozování“ je asi 30 300 odkazů. Kolik dalších serverů se tam skrývá? Jak ochránit naše děti před touto hrozbou, uvědomujeme si vůbec jak lze této „informační banky“ zneuţít?
Ukázka z jedné stránky – Parodie na Emo. Jak se stát Emo (bylo tam asi 50 bodů): 41. aspoň jednou se pokus o sebevraţdu (nepřeţeň to, aby se nestalo, ţe zemřeš!) povolený způsob je podřezání ţil… jiné nepřipadá v úvahu 42. řeţ se něčím ostrým do ruky v místě, kde máš náramky, ale nesnaţ se nějak moc, aby ti zakrývaly jizvy Emo child je ten, kdo se nebojí ukázat svoje city! (Buď-emo [on-line] 2010).
Než se poprvé pořežete... "Neţ se poprvé pořeţete, pamatujte si: bude vás to bavit. Zjistíte, ţe krev a úleva od bolesti jsou návykové. A to i tehdy, kdyţ si myslíte, ţe si uděláte jenom pár zářezů, které nejsou hluboké a lehce se zahojí. Budou totiţ hlubší," napsal na serveru www.recoveryourlife.com pisatel s přezdívkou D.A.A. "Buďte připraveni, ţe z deseti zářezů se stane sto. Ţe váš ţivot se bude točit jenom okolo zraňování a zakrývání. A počkejte, aţ poprvé říznete moc hluboko. Kdyţ budete osamělí, všechno se stane moţným nástrojem: nůţky, klíče od auta, jehla, svorky nebo třeba i pero. Budete si 47
přát, abyste s tím nikdy nezačali, protoţe to budete nenávidět a současně i milovat. Nebudete bez toho moct ţít." (emo [on-line] 2010). Rada na závěr... Vím, ţe se ti tvé problémy zdají velké, obrovské a někdy i neřešitelné. Vím to, protoţe je takové má někdy kaţdý...i já sám. Poradím ti. Projdi se někdy pod noční oblohou plnou hvězd podél hřbitovní zdi a dívej se při tom k nebi a moţná...moţná ti pak tvé problémy pod tou nekonečností vesmíru, koloběhem ţivota a smrti najednou přijdou menší, nedůleţité, nicotné... (emo [on-line] 2010).
48
Závěr Cílem bakalářské práce bylo zmapovat, jak jsou známy nové subkultury mezi mládeţí, zvláště pak gothická subkultura a emo-styl. Nové styly jsou spojovány s hudbou, oblékáním a líčením, to vše patří k ţivotnímu stylu dospívající mládeţe. Snaţí se odlišit. O tyto nové styly se zajímají chlapci i dívky. Tyto subkultury jsou spojovány se sebepoškozováním a sebevraţedným chováním. Oba styly jsou dobře známy mezi ţáky základních i středních škol, jak vyplynulo z výzkumu. Z výsledků zkoumání je vidět, co nejvíce trápí mladé lidi. Z výzkumného šetření vyplynulo, ţe nejvíce se dnešní mládeţ trápí kvůli lásce, problémům v rodině, kvůli kamarádům a škole. Překvapivé je procento těch, kteří znají někoho, kdo si ubliţuje. Nad tím bychom se měli zamyslet. Více neţ polovina dotázaných odpověděla na otázku, zda znají někoho, kdo si ubliţuje „ano“. Varující je i zvyšující se počet těch, co se sebepoškozují a těch, kteří mají sebevraţedné tendence. Tato práce ukazuje i na nebezpečí skrývajícím se na internetu. Snadný přístup k informacím, moţnost komunikace on-line, moţnost předvést sebe sama, tak jak se vidíme, ať uţ formou fotografií či videí. Všechny tyto moţnosti nám internet umoţňuje. Otevřít se, svěřovat se, hledat pomoc a lidi, kteří nám rozumí. Jak to, ţe to nevidí naši nejbliţší, rodina, kamarádi. Všechny tyto informace se dají zneuţít, ale mohou i pomoci nalézt někoho, kdo nám rozumí, vyslechne nás, poradí. Víme, ţe máme kamaráda, i kdyţ jen on-line…
49
Resumé: Bakalářská práce pojednává o vzniku nových subkultur na konci minulého století. Vysvětluje pojem subkultura, gothická subkultura, emo-styl. Dále se zabývá sebepoškozováním a sebevraţedným chováním, které jsou spojovány s těmito novými subkulturami. A také ukázala na nebezpečí internetu a moţnosti zneuţití této mediální domény! Byl realizován průzkum mezi chlapci a dívkami základních i středních škol v Jihlavě. A to na dvou základních školách a dvou středních školách. Byli osloveni ţáci ve věku od 11 do 18 let. Z výsledků vyplynulo, ţe nové subkultury jsou atraktivní, jak pro chlapce, tak pro dívky v tomto věku.
Summary: This bachelor thesis deal with rising new subcultures in the end of past century. Explain the terms subculture, gothic subculture, emo-style. Deal with self-harm and suicide behavior, which are associate with these new subcultures. Point on danger of internet and the possibility of abussing this medial domain. Was realized research among boys and girls on primary and secondary schools in Jihlava. On two primary schools and two secondary schools. Pupils in the age from 11 to 18 years were adressed. The result is, that new subcultures are attractive to for boys and for girls as well in this age.
50
Seznam použité literatury:
1. MACEK, P., Adolescence. 2. vydání, Praha: Portál, 2003, 141s. ISBN 80-7178747-7 2. KOUTEK, J., KOCOURKOVÁ, J., Sebevraţedné chování. 2. vydání, Praha: Portál, 2007, 127s. ISBN 978-80-7367-349-9 KOZLÍK J., PROCHÁZKOVÁ, P., Gothická subkultura. Dingir, 2007, roč.10, číslo 3, s.74-76 2. DOSTÁLOVÁ, A. M., Spása v černé. Dingir, 2008, roč.11,číslo 1, s.32-33, 36 5. SMOLÍK, J., Kontrakultura aneb svět subkultur mládeţe. Prevence, 2008, roč.5, číslo 6, s.6-8 6. ULBERTOVÁ, Z., Sebepoškozování u dětí a dospívajících. Prevence, 2008, roč.5, číslo 5, s.7-8 7. SCHÖN, V., Sebepoškozování. Móda, patologie nebo nemoc? Prevence, 2007, roč.4, číslo 5, s.6-8 8. NATASCHA, Dušemrdi. Praha: Volvox Globator, 2009, 129 s. ISBN 978-807207-716-8 9. HEDVIKA, Nenávidím se! Svět ţeny, 2009, roč.8, číslo 9, s.90-91 10. HÖSCHL, C., LIBIGER, J., ŠVESTKA, J., Psychiatrie, 1.vydání, Tigis, 2002, 883 s. ISBN 80- 900130-1-5 11.HORT V., HRDLIČKA M., KOCOURKOVÁ J., MALÁ E., a kol. Dětská a adolescentní psychiatrie. 1. vydání, Praha: Portál, 2000, 496 s. ISBN 978-80-7367404-5 12. PELIKÁN, J., Základy empirického výzkumu pedagogických jevů, 1.vydání, Praha, Karolinum, 2007, 270 s. ISBN 978-80-7184-569-0 13.GEIST, B., Sociologický slovník, 1. vydání, Praha, Victoria publishing, 1992, 647 s. ISBN 80-85605-28-7. 51
14.JANDOUREK, J., Sociologický slovník, 1.vydání, Praha, Portál, 2001, 288 s. ISBN 80-7178-535-0. 15.VÁGNEROVÁ, M., Vývojová psychologie I.. 1.vydání, Praha, Karolinum, 2005, 353 s. ISBN 80-2-246-0956-8. 16.DEAN, A.G. et al., Epi Info, Version 6:a word processing, database, and statistics program for epidemiology on microcomputers, Atlanta: CDC, 1994
Internetové zdroje: 1. Charakteristika subkultur [on-line], citováno dne 23.6.2009, dostupné na <www.varianty.cz/charakteristika subkultur/> 2. Sebepoškozování, [on-line], citováno dne 5.2.2010, dostupné na <www.sebeposkozovani-pojdme-si-pomoct.estranky.cz/> 3. Buď emo [on-line], citováno dne 23.6.2009, dostupné na <www.budemo.blog.cz/> 4. Linka bezpečí [on-line], citováno dne 5.2.2010, dostupné na <www. linkabezpeci.cz/> 5. Social identity, [on-line], citováno dne 23.6.2009, dostupné na <www.en.wikipedia.org/wiki/Social-identity/> 6. Statistika sebepoškozování [on-line], citováno dne 1.3.2008, dostupné na <www. thc-14.blog.cz/0803/statistika-sebeposkozovani/> 7.JUDYTH, Moje-tvorba, [on-line], citováno dne 14.3.2006(sebevrahův sen), 29.6.2009(duše), dostupné na <www. judytha.blog.cz/rubkika/moje-tvorba/> 8.NIGHTMARE, Emo a sebepoškozování, [on-line], citováno dne 24.3.2009, dostupné na <www.emo.aceweb.cz/emo-a-sebeposkozovani.php/>
52
Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník
53
54
55
56
