Vliv spotřebních daní na poptávku po pivu a vínu v České republice

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Vliv spotřebních daní na poptávku po pivu a vínu v České republice Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Miroslav Radiměřský

Monika Andrlová

Brno 2014

Děkuji touto cestou vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Miroslavu Radiměřskému za poskytnuté cenné rady, odborné vedení a vstřícný přístup během psaní celé práce.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Vliv spotřebních daní na poptávku po pivu a vínu v České republice vypracoval/a samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 25. května 2014

_______________________________

Abstract Andrlová, M. Influence of excise taxes on a demand for beer and wine in the Czech Republic. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2014. This bachelor thesis identifies long-term trends on the beer and wine market in the Czech Republic. The paper describes main factors influencing demand for beer and wine, with emphasis on the excise tax analysis. The conclusions of this analysis are employed in further prediction of the beer and wine market development. The prediction is formed with respect to possible changes in the wine excise tax. Additionally, this work compares Czech and German beer market, as well as Czech and French wine market. Keywords Beer excise tax, wine excise tax, the Czech Republic, demand for beer, demand for wine, beer market, wine market

Abstrakt Andrlová, M. Vliv spotřebních daní na poptávku po pivu a vínu v České republice. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. Tato bakalářská práce se zabývá analýzou poptávky po pivu a vínu v České republice, identifikuje hlavní činitele ovlivňující poptávku po pivu a vínu, a zkoumá dlouhodobé trendy na trzích piva a vína v ČR. Velký důraz je kladen na analýzu spotřebních daní, která je dále využita pro predikci vývoje pivního a vinného trhu. Tato predikce je vytvořena s ohledem na možné zvýšení spotřební daně z vína. Dílčí částí práce je také zmapování situace na trhu s pivem v Německu a trhu s vínem ve Francii, a jejich porovnání se situací v České republice. Klíčová slova Spotřební daň z piva, spotřební daň z vína a meziproduktů, Česká republika, poptávka po pivu, poptávka po vínu, trh s pivem, trh s vínem

8

Obsah

Obsah 1

Úvod a cíl práce

15

1.1

Úvod ....................................................................................................................................... 15

1.2

Cíl práce ................................................................................................................................ 16

2

Metodika

17

3

Spotřební daně a poptávka po pivu a vínu

18

3.1

Alkohol a Česká republika ............................................................................................. 18

3.2

Spotřební daně v České republice .............................................................................. 19

3.2.1

Spotřební daň z piva .............................................................................................. 20

3.2.2

Spotřební daň z vína a meziproduktů ............................................................ 21

3.3

4

3.3.1

Důchod spotřebitele .............................................................................................. 23

3.3.2

Vlastní cena ............................................................................................................... 24

3.3.3

Ceny substitutů i komponentů .......................................................................... 25

3.3.4

Ostatní faktory ovlivňující poptávku po pivu a vínu................................. 26

Situace na pivních a vinných trzích 4.1

27

Dlouhodobé trendy na trzích piva a vína v ČR ...................................................... 27

4.1.1

Produkce a spotřeba.............................................................................................. 27

4.1.2

Import a export ....................................................................................................... 30

4.1.3

Vývoj cen .................................................................................................................... 31

4.2

5

Hlavní činitele, které ovlivňují poptávku po pivu a vínu................................... 23

Komparace s Německem a Francií ............................................................................. 34

4.2.1

Pivní trh v Německu .............................................................................................. 34

4.2.2

Vinný trh ve Francii ............................................................................................... 35

Analýza poptávky 5.1

37

Poptávka po pivu a vínu jednotlivých typů domácností ................................... 37

5.1.1

Poptávka po pivu a vínu podle vzdělání ........................................................ 39

5.1.2

Poptávka po pivu a vínu nezaměstnaných ................................................... 40

5.1.3

Poptávka po pivu a vínu důchodců .................................................................. 41

Obsah

9

5.1.4

Poptávka po pivu a vínu podle čistého příjmu ........................................... 42

5.1.5

Poptávka po pivu a vínu spotřebitelů podle velikosti obce ................... 44

5.2

Predikce vývoje poptávky po pivu a vínu v ČR ..................................................... 46

6

Diskuze

52

7

Závěr

53

8

Literatura

55

A

Křížová elasticita

62

B

Korelace vývoje spotřeby piva a vína

63

C

Cenová elasticita

65

10

Seznam obrázků

Seznam obrázků Obr. 1 Průměrné ceny za půllitr piva v restauracích jednotlivých evropských států (v Eurech) Zdroj: The Brewers of Europe et al., 2011 a vlastní dopočty

18

Obr. 2 Celková produkce vína ve vinařských letech v ČR (v tis. hl) Zdroj: ČTK, 2014; MZČR, 2012a; MZČR, 2013a

27

Obr. 3

Výsadba vinic v ČR (v ha) Zdroj: Euro Analysis, 2010

28

Obr. 4 Podíl modrých a bílých hroznů na produkci vína Zdroj: MZČR, 2013a

28

Produkce piva v ČR (v tis. hl) Zdroj: Kratochvíle, 2013

29

Obr. 5

Obr. 6 Spotřeba vína a piva od roku 1948 do roku 2012 (litry/obyvatelé/rok) Zdroj: ČSÚ, 2008a; ČSÚ, 2008b; ČSÚ, 2013a

30

Obr. 7 Import a export vína a piva v ČR (v tis. hl) Zdroj: eAgri.cz; MZČR, 2013b

31

Obr. 8 Index spotřebitelských cen a index cen alkoholu v ČR Zdroj: ČSÚ, 2014b

32

Obr. 9 Procentní nárůst cen alkoholu a průměrných příjmů v ČR Zdroj: ČSÚ, 2013b; ČSÚ, 2014b

32

Obr. 10 Vývoj ceny 1 litru bílého jakostního vína v ČR Zdroj: ČSÚ, 2014a

33

Obr. 11 Vývoj ceny 0,5 litru výčepního světlého lahvového piva v ČR Zdroj: ČSÚ, 2014a

33

Obr. 12 Výroba a spotřeba piva v Německu (v mil. hl) Zdroj: Statista, 2014; The Brewers of Europe, 2013

34

Obr. 13 Výroba a spotřeba vína ve Francii (v mil. hl) Zdroj: OIV, 2013; FranceAgriMer, 2012

36

Obr. 14 Průměrné roční výdaje za alkohol na osobu v % (relativně z celkových výdajů)

38

Seznam obrázků

11

Obr. 15 Roční průměrná spotřeba piva a vína osob s nižším a vyšším vzděláním (v litrech)

39

Obr. 16 Roční průměrné výdaje na pivo a víno osob s nižším a vyšším vzděláním (v Kč)

40

Obr. 17 Průměrná spotřeba piva a vína nezaměstnaných (v litrech) a míra nezaměstnanosti v ČR

41

Obr. 18

42

Průměrná spotřeba piva a vína důchodců (v litrech)

Obr. 19 Výdaje českých domácností na alkohol podle čistého příjmu na osobu v roce 2012

43

Obr. 20 Procentuální podíly, které tvořily výdaje za alkohol vzhledem k celkovým výdajům domácností v roce 2012

43

Obr. 21 Průměrné výdaje za pivo jednoho spotřebitele podle velikosti obce dle počtu obyvatel (v Kč)

44

Obr. 22 Průměrné výdaje za víno jednoho spotřebitele podle velikosti obce (v Kč)

45

Obr. 23 Průměrné čisté peněžní příjmy jedné osoby za rok podle velikosti obce (v Kč)

46

Obr. 24 Víno: spotřební daň, průměrná cena a spotřeba per capita za posledních 20 let Zdroj: Sagit, 2004; ČSÚ, 2008a; ČSÚ, 2013a; ČSÚ, 2014a

47

Obr. 25 Pivo: spotřební daň, průměrná cena a spotřeba per capita za posledních 20 let Zdroj: Sagit, 2004; ČSÚ, 2008a; ČSÚ, 2013a; ČSÚ, 2014a

47

Obr. 26

Procentní změny cen a spotřebních daní u vína a piva

48

Obr. 27

Procentní změny růstu cen a spotřeby u vína a piva

49

12

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab. 1

Sazby spotřební daně z piva platné od 1. 1. 2010

20

Tab. 2

Vývoj sazeb spotřební daně z piva

21

Tab. 3 Sazby spotřební daně z vína a meziproduktů platné od 1. 1. 2004

22

Tab. 4

Vývoj sazeb spotřební daně z vína a meziproduktů

22

Tab. 5

Průměrné roční výdaje (celkové a za alkohol) na osobu (v Kč)

37

Tab. 6 Průměrné roční výdaje za alkohol na osobu v % (relativně z celkových výdajů)

37

Tab. 7

Průměrné ceny, za které lidé (dle vzdělání) kupují pivo a víno

40

Tab. 8

Spotřební daň z piva a vína (Kč/l) v jednotlivých letech

48

Seznam zkratek

Seznam zkratek ČSÚ- Český statistický úřad GAIN- Global Agriculture Information Network MEF- Ministere de l'Économie et des Finances MMRČR- Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky MZ- Ministerstvo zdravotnictví České republiky MZČR- Ministerstvo zemědělství České republiky OIV- Organisation Internationale de la Vigne et du Vin SZÚ - Státní zdravotní ústav

13

Úvod a cíl práce

15

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Pivo a víno patří mezi nejčastěji konzumované alkoholické nápoje v České republice, a zatímco pivo je již tradičně zatíženo spotřební daní, u tichého vína (definice viz kapitola 3.2.2) je již přes deset let sazba spotřební daně nulová. Tuto situaci chtěl v lednu 2012 změnit ministr financí ČR (toho času Miroslav Kalousek), který přišel s návrhem na zvýšení spotřební daně z tichého vína (respektive její zavedení). Zvýšení spotřební daně mělo být o 1 000 Kč/hl vína, tedy o 10 Kč/l. Tento návrh nakonec nebyl předložen a bylo slíbeno, že ani v následujících dvou letech, tedy v roce 2013 a 2014, se nebude Ministerstvo financí touto záležitostí zabývat. Jak se ale k tomuto tématu postaví nová vláda? Pokud by se spotřební daň na víno zvýšila, stoupne automaticky cena vína, což by mohlo mít dopad jak na poptávku po vínu, tak na poptávku po pivu coby blízkému substitutu. Tato práce se tedy zabývá analýzou poptávky po pivu a vínu v České republice, identifikací jejich dlouhodobých trendů a tendencí, současnou situací i možným budoucím vývojem. Práce je rozdělena do tří hlavních kapitol (3, 4 a 5), diskuze a závěru. Kapitola 3 je spíše teoretického rázu a zabývá se celkovou situací alkoholu v České republice, rozebírá současnou situaci i vývoj spotřební daně z piva a spotřební daně z vína a meziproduktů, definuje hlavní činitele, které ovlivňují poptávku po pivu a vínu. Čtvrtá kapitola je rozdělena na dvě části, kde první část je věnována dlouhodobým trendům na trzích piva a vína v ČR, které zahrnují analýzu produkce a spotřeby, importu a exportu a celkového vývoje cen piva a vína. Druhá část této kapitoly popisuje pivní trh v Německu a vinný trh ve Francii a následně je porovnává se situací v České republice. V kapitole 5 je prozkoumána poptávka po pivu i vínu u českých domácností, které jsou utříděny podle různých hledisek (např. podle vzdělání, příjmu či velikosti obce), a především je provedena predikce vývoje poptávky po pivu a vínu v ČR vzhledem k možnému zvýšení již zmíněné spotřební daně z tichého vína. V kapitole 6 jsou diskutovány všechny omezující faktory a limity, které by mohly ovlivnit vyvozené závěry a kapitola 7 je pak samotným závěrem práce, kde jsou shrnuty nejdůležitější poznatky.

16

Úvod a cíl práce

1.2 Cíl práce Cílem práce je identifikovat dlouhodobé trendy na trzích piva a vína v České republice a predikovat, jak by se poptávka po pivu a vínu vyvíjela v případě, kdyby se zvýšila spotřební daň z vína a meziproduktů. Dojde k vymezení hlavních činitelů, které ovlivňují poptávku po pivu a vínu, přičemž bude kladen velký důraz na analýzu problematiky spotřebních daní. Závěry z této části budou následně použity pro predikci vývoje na trzích piva a vína v České republice, která bude vytvořena s ohledem na možnou změnu spotřební daně z vína a meziproduktů. Dílčím cílem je také zmapování situace na trzích piva a vína dvou konkurenčních států, a to pivního trhu v Německu a vinného trhu ve Francii, a jejich porovnání se situací v České republice.

Metodika

17

2 Metodika Teoretická východiska mé bakalářské práce jsou uvedena v kapitole 3, která je vytvořena především metodou deskripce. Popis v této kapitole je zaměřen na problematiku spotřebních daní z piva a vína v České republice a na hlavní činitele, které ovlivňují poptávku po pivu a vínu na českém trhu. Na teoretické poznatky jsou ihned aplikována data, která umožňují popsat konkrétní chování piva a vína v českém prostředí. Je zde také využit standardní mikroekonomický analytický aparát. Následující dvě kapitoly (kapitoly 4 a 5) jsou založeny nejen na metodě deskripce, ale i na komparaci, analýze a dedukci. Pro kapitolu 4, která pojednává o situaci na pivních a vinných trzích, je důležité sledování v čase. Na základě časových řad (s přihlédnutím k jiným možným vlivným faktorům) jsou určeny dlouhodobé trendy jak na českém trhu, tak na trzích zahraničních. V rámci této kapitoly pak také dochází k analýze jednotlivých trendů i k jejich vzájemné komparaci. Kapitola 5 (jak už sám název „Analýza poptávky“ napovídá) je rozborem sekundárních dat, konkrétně rozborem poptávky po pivu a vínu. Tato kapitola je rozdělena na dvě části, a to na analýzu poptávky po pivu a vínu podle jednotlivých typů domácností a predikci budoucího vývoje poptávky po pivu a vínu v ČR. Predikce poptávky je vytvořena pomocí metody dedukce, která využívá především časové řady historického vývoje sledovaných veličin. U analýzy poptávky domácností (které jsou rozděleny podle různých kritérií) jsou rovněž využity časové řady určitých veličin, a navíc zde dochází k analýze dat i jejich vzájemné komparaci. Kapitola 7 je pak vytvořena pomocí metody syntézy, kdy závěr mé bakalářské práce je souhrnem veškerých získaných poznatků.

18

Spotřební daně a poptávka po pivu a vínu

3 Spotřební daně a poptávka po pivu a vínu 3.1 Alkohol a Česká republika Každý rok navštěvuje Českou republiku více a více zahraničních turistů. Někteří přijíždějí do České republiky za kulturními památkami a krásami přírody, jiné láká nízká cena alkoholu. Příkladem může být nový trend mladých Dánů, kteří o jarních prázdninách vyrážejí do Prahy za zábavou a levným pivem. Lákavý je pro ně také fakt, že mnoho českých barmanů a barmanek nekontroluje věk svých hostů, a alkohol si tak často mohou koupit i osoby nezletilé. (ČT24, 2013; MMRČR, 2013) Hlavní důvod příjezdů mladých Dánů je však znázorněn na obrázku 1.

Průměrné ceny za 0,5 l piva v Evropě 8€ 7€ 6€ 5€ 4€ 3€ 2€ 1€ 0€ CZ BG RO HU SK LT PL LV HR TR MT ES SI EE UK LU AT PT DE BE IE CY SE EL NL DK FR CH IT FI NO

Obr. 1 Zdroj:

Průměrné ceny za půllitr piva v restauracích jednotlivých evropských států1 (v Eurech) The Brewers of Europe et al., 2011 a vlastní dopočty

Evropská asociace pivovarů2 společně s agenturou Ernst & Young (2011) vypracovaly studii, ve které se pokusily vypočítat průměrné ceny půllitru piva v restauracích evropských států. Z grafu je patrné, že cena piva v České republice je ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi nižší. Konkrétně oproti Dánsku může být půllitr piva v České republice až pětkrát levnější. Avšak je třeba brát v potaz, že uvedené ceny jsou pouze průměry. V rámci jedné země se mohou výdaje na půllitr piva výrazně lišit. V každé zemi je rozdíl, zda spotřebitel navštíví luxusní restauraci v centru města či „pohostinství třetí kategorie“ na venkově.

CZ = Česká republika, BG = Bulharsko, RO = Rumunsko, HU = Maďarsko, SK = Slovensko, LT = Litva, PL = Polsko, LV = Lotyšsko, HR = Chorvatsko, TR = Turecko, MT = Malta, ES = Španělsko, SL = Slovinsko, EE = Estonsko, UK = Spojené království, LU = Lucembursko, AT = Rakousko, PT = Portugalsko, DE = Německo, BE = Belgie, IE = Irsko, CY = Kypr, SE = Švédsko, EL = Řecko, NL = Nizozemí, DK = Dánsko, FR = Francie, CH = Švýcarsko, IT = Itálie, FI = Finsko, NO = Norsko 2 The Brewers of Europe 1

Spotřební daně a poptávka po pivu a vínu

19

Odhaduje se, že se cizinci podílejí na konzumaci piva v České republice zhruba z 20 %. (Chládková et al., 2009) Přispívají tak Čechům k udržení prvenství v konzumaci piva v přepočtu na jednoho obyvatele (včetně kojenců) v rámci Evropské unie i celého světa, a to i přesto, že spotřeba piva v České republice od roku 2005 klesá (viz kapitola 4.1). (The Brewers of Europe, 2012) Jakou částí se cizinci podílejí na konzumaci vína v České republice, není známo. Co se týče preferencí u alkoholu samotných Čechů, z šetření Ministerstva zdravotnictví ČR a Státního zdravotního ústavu (2013) vyplývá, že pivo preferuje zhruba 58 % české populace, 30 % Čechů preferuje víno a 12 % lihoviny. Tato práce se zabývá vlivem spotřebních daní na poptávku po pivu a vínu v České republice, tedy tím, jaký vliv na poptávku mají ceny těchto komodit (ovlivněné výší spotřební daně). Stručné zmapování spotřebních daní v ČR je popsáno v následující kapitole.

3.2 Spotřební daně v České republice Podle nejzákladnějšího rozdělení daní (podle vazby daně na důchod poplatníka), spadá spotřební daň mezi tzv. nepřímé daně. U nepřímých daní se předpokládá, že je subjekt, který daň odvádí, neplatí z vlastního důchodu, ale že je přenáší na jiný subjekt. Děje se tak prostřednictvím zvýšené ceny, kdy daň ve výsledku zaplatí konečný spotřebitel. Jedním z hlavních důvodů, proč stát spotřební daně vybírá je snaha o snížení spotřeby výrobků, které mají negativní dopad na zdraví obyvatelstva či nepříznivě působí na životní prostředí. Druhým důvodem výběru těchto daní je snaha zvýšení příjmu státního rozpočtu. (Vančurová a Láchová, 2012) Sazby spotřebních daní jsou v zemích Evropské unie různé, ale vždy se musí podřizovat minimálním sazbám, které jsou určeny konkrétními směrnicemi. Pro jednotlivé druhy alkoholických nápojů jsou to směrnice č. 92/83/EHS a č. 92/84/EHS, které říkají, že veškeré víno i jeho meziprodukty mohou mít nulovou sazbu, avšak sazba daně z piva musí být alespoň 0,748 EUR na hektolitr/stupeň Plato. (Směrnice rady 92/83/EHS; Směrnice rady 92/84/EHS) Spotřební daně přímo v České republice pak upravuje zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, který v §1 přesně vymezuje předměty, které podléhají tomuto zákonu. Jedná se o daň z minerálních olejů, daň z lihu, daň z piva, daň z vína a meziproduktů a daň z tabákových výrobků. Toto tzv. druhové třídění daní je dále využito v této práci, avšak pozornost je věnována pouze dvěma druhům těchto daní, a to spotřební daní z piva a spotřební daní z vína a meziproduktů. (Kubátová, 2010; zákon č. 353/2003 Sb.)

20

3.2.1

Spotřební daně a poptávka po pivu a vínu

Spotřební daň z piva

Podle zákona č. 353/2003 Sb. je předmětem spotřební daně z piva: • pivo obsahující větší množství alkoholu než 0,5 % (výrobek uvedený pod kódem nomenklatury 2203), • směs piva a nealkoholických nápojů, které obsahují větší množství alkoholu než 0,5 % (kód nomenklatury 2206). Pivo, které má obsah alkoholu menší než 0,5 %, se nepovažuje za předmět daně. V České republice se tedy jedná především o nealkoholické pivo neboli birell, který obsahuje přibližně 0,49 % alkoholu. (Marková, 2012) Základem spotřební daně z piva je množství piva vyjádřené v hektolitrech, přičemž zákon č. 353/2003 Sb. stanoví základní sazbu daně a snížené sazby daně. Snížené sazby jsou určeny pro malé nezávislé pivovary, které jsou rozděleny do pěti velikostních skupin v závislosti na roční produkci piva (tzv. výstavu). Sazba spotřební daně z piva je stanovena v Kč za 1 hektolitr za každé celé procento extraktu původní mladiny3. Tab. 1

Sazby spotřební daně z piva platné od 1. 1. 2010

Kód nomenklatury

Sazba daně v Kč/hl za každé celé procento extraktu původní mladiny Základní Snížené sazby pro malé nezávislé pivovary sazba Velikostní skupina podle výroby v hl ročně do 10 000 nad 10 000 nad 50 000 nad 100 000 nad 150 000 včetně do 50 000 do 100 000 do 150 000 do 200 000 včetně včetně včetně včetně

2203, 2206

32,00 Kč

16,00 Kč

19,20 Kč

22,40 Kč

25,60 Kč

28,80 Kč

Zdroj: Celní správa České republiky, 2010

Výše spotřební daně se vypočte jako součin množství piva v hektolitrech, příslušné výše procenta koncentrace piva (ve st. P) a základní nebo snížené sazby. Spotřební daň = množství piva v hl x stupňovitost piva (st. P) x sazba daně Současné sazby a tento způsob výpočtu spotřební daně z piva platí od 1. 1. 2010. Jaké byly sazby spotřební daně z piva v minulosti, a z čeho se vypočítávaly, je k prohlédnutí v tabulce 2.

Procento extraktu původní mladiny je považována za koncentraci vyjádřenou ve stupních Plato (st. P). 3

Spotřební daně a poptávka po pivu a vínu Tab. 2

21

Vývoj sazeb spotřební daně z piva

Od 1. 1. 1993 (sazba stanovena na hektolitr piva podle stupňovitosti): - pivo do 10 % stupňovitosti včetně 154 Kč/hl - pivo nad 10 % do 12 % stupňovitosti včetně 317 Kč/hl - pivo nad 12 % stupňovitosti 423 Kč/hl Od 1. 1. 1995 (sazba stanovena na hektolitr piva podle stupňovitosti): - pivo do 10 % stupňovitosti včetně 157 Kč/hl - pivo nad 10 % do 12 % stupňovitosti včetně 320 Kč/hl - pivo nad 12 % stupňovitosti 430 Kč/hl Od 1. 7. 1995 byly zavedeny snížené sazby pro nezávislé pivovary Od 1. 1. 1998 (sazba stanovena stejně jako v EU = za 1 hektolitr piva a každé celé procento extraktu původní mladiny, ze které bylo pivo vyrobeno, před zakvašením): -Základní sazba daně 24 Kč/hl -Snížené sazby pro malé nezávislé pivovary: - pivovar s výstavem do 10 000 hl včetně 12 Kč/hl - pivovar s výstavem od 10 000 hl do 50 000 hl včetně 14,40 Kč/hl - pivovar s výstavem od 50 000 hl do 100 000 hl včetně 16,80 Kč/hl - pivovar s výstavem od 100 000 hl do 150 000 hl včetně 19,20 Kč/hl - pivovar s výstavem od 150 000 hl do 200 000 hl včetně 21,60 Kč/hl Od 1. 1. 2010 platí současné daňové sazby Zdroj: Sagit, 2010

3.2.2

Spotřební daň z vína a meziproduktů

Předmětem této spotřební daně jsou vína, fermentované nápoje a meziprodukty (uvedené pod kódy nomenklatury 2204, 2205 a 2206), které obsahují mezi 1,2 % až 22 % objemu alkoholu. Pokud obsahují méně alkoholu, nejsou předmětem spotřební daně vůbec, pokud převyšují hranici 22 %, stávají se již předmětem daně z lihu. (zákon č. 353/2003 Sb., §67a §93) Pro účely spotřební daně jsou vína rozdělena do tří skupin: šumivá vína, tichá vína a meziprodukty. 1.

Šumivá vína

• vína, které lze označit názvem "jakostní šumivé víno" nebo "sekt", • všechny výrobky, které při uzavřeném obsahu při 20° C mají přetlak 3 bary a více, nebo které jsou plněny do lahví s hřibovitou zátkou pro šumivé víno, jež je upevněná zvláštním úchytným zařízením, • vína, která mají maximálně 15 % objemu alkoholu. 2. Tichá vína • vína, která nejsou šumivá a mají maximálně 18 % objemu alkoholu.

22

3.

Spotřební daně a poptávka po pivu a vínu

Meziprodukty • vína, která nejsou ani šumivým, ani tichým vínem, a mají maximálně 22 % objemu alkoholu, • např. desertní vína, ovocná vína, medovina aj.

Základem daně je množství vína a meziproduktů vyjádřené v hektolitrech. Sazba daně pro šumivá vína a meziprodukty je 2 340 Kč/hl, tichá vína mají sazbu daně nulovou, viz tabulka 3. (zákon č. 353/2003 Sb., §95 a §96) Tab. 3

Sazby spotřební daně z vína a meziproduktů platné od 1. 1. 2004

Šumivá vína Tichá vína Meziprodukty

2 340 Kč/hl 0 Kč/hl 2 340 Kč/hl

Výše spotřební daně se pak vypočítá jako součin základu daně a daňové sazby. Spotřební daň = množství vína v hl x sazba daně Ani sazby spotřební daně z vína a meziproduktů však nebyly vždy takové, jaké jsou nyní. Stručný přehled jejich vývoje je znázorněn v tabulce 4. Tab. 4

Vývoj sazeb spotřební daně z vína a meziproduktů

Tichá vína: od 1. 1. 1993 od 1. 1. 1994 od 1. 1. 1995 od 1. 1. 1996 od 1. 7. 1999 od 1. 7. 2001

780 Kč/hl 600 Kč/hl 550 Kč/hl 250 Kč/hl není předmětem daně 0 Kč/hl

Šumivá vína: od 1. 1. 1993 od 1. 1. 1995

2 330 Kč/hl 2 340 Kč/hl

Zdroj: Sagit, 2004

Spotřební daně a poptávka po pivu a vínu

23

3.3 Hlavní činitele, které ovlivňují poptávku po pivu a vínu Poptávka je funkce, která vyjadřuje vztah mezi poptávaným množstvím a cenou, za kterou jsou kupující toto množství ochotni koupit. Poptávka po pivu i vínu se (tak jako každá poptávka) řídí zákonem klesající poptávkové křivky, což znamená, že pokud cena zboží např. stoupne, spotřebitelé kupují menší množství tohoto zboží (ceteris paribus). Avšak ne jen cena zboží určuje velikost poptávky. Mezi hlavní činitele, které ovlivňují poptávku, patří také disponibilní důchod spotřebitele (jeho čistý příjem), ceny substitutů i komponentů a faktory, které mají pro každou komoditu individuální charakter. 3.3.1

Důchod spotřebitele

Každý spotřebitel má k dispozici určité množství peněžních prostředků, za které si kupuje zboží. Čím více peněz má, tím více si může koupit. Teorie spotřebitele dělí statky do dvou skupin podle toho, jaký o ně má spotřebitel zájem, když se zvýší jeho důchod. • Normální statek: s růstem důchodu se zvyšuje nakupované množství statku. • Méněcenný statek: s růstem důchodu klesá nakupované množství statku. Normální statky se dále dělí na statky luxusní a nezbytné. Kritériem tohoto rozdělení je velikost změny nakupovaného množství statku ve srovnání s velikostí změny důchodu. • X je luxusní statek, pokud nakupované množství statku roste rychleji než důchod spotřebitele. • X je nezbytný statek, pokud nakupované množství statku roste pomaleji než důchod spotřebitele. Otázkou je, zda se pivo a víno řadí spíše do skupiny statků luxusních, či do skupiny statků nezbytných. Na první pohled by se mohlo zdát, že alkohol je luxusem, který spotřebitel nezbytně nepotřebuje. Avšak na straně druhé, alkohol obecně patří mezi látky návykové a pro mnohé konzumenty by bylo nemyslitelné si jej nekoupit. Situaci vysvětluje ekonomická teorie v podobě důchodové elasticity poptávky. Ta vyjadřuje závislost změny poptávaného množství na změně důchodu spotřebitele. ů

á



á

=

ě



á ě

é ů



ž %

í %

Koeficient důchodové elasticity poptávky (εID) udává, o kolik procent se změní poptávané množství statku X, když se důchod změní o jedno procento. Podle výsledku pak lze usoudit, o jaký statek se jedná.

24

Spotřební daně a poptávka po pivu a vínu

εID < 0 méněcenný statek εID > 0 normální statek:

εID > 1 luxusní statek 0 < εID < 1 nezbytný statek

Podle Jandy et al. (2009) čeští spotřebitelé vnímají pivo i víno jako statky nezbytné. Koeficient důchodové elasticity u vína byl v jeho analýze vypočten jako 0,56. U piva byla naměřena hodnota 0,98, což se velmi blíží hranici mezi nezbytným a luxusním statkem. (Toto relativně překvapující zjištění je třeba uvést na pravou míru malým dodatkem. Je třeba brát v úvahu, že do výpočtů byla zahrnuta jak konzumace piva a vína v restauracích, tak konzumace těchto komodit v domácnostech. Výsledkem zbohatnutí mají spotřebitelé piva tendence konzumovat pivo spíše v restauracích než doma, kde je však tato komodita vyjde i několikanásobně dráž.) Důchod spotřebitele tak ovlivňuje poptávku nejen z hlediska množství, ale (jako v případě piva) může mít vliv i na výběr místa, kde spotřebitel zboží spotřebovává. 3.3.2

Vlastní cena

V tržní ekonomice, jakou je Česká republika, určuje cenu zboží trh. Vlastní cena piva a vína tak závisí na výrobcích či dovozcích, a také na státu, který na tyto komodity uvaluje daně (daň z přidané hodnoty a daň spotřební). Jak se změní poptávka po pivu a vínu, když se ceny těchto komodit (např. vlivem daní) zvýší? Ke zjištění je opět použita elasticita poptávky, tentokrát však cenová. Cenová elasticita poptávky vyjadřuje závislost změny poptávaného množství na změně ceny statku. á



á

=

ě



á ě

é



ž

í %

%

Koeficient cenové elasticity poptávky (εPD) udává, o kolik procent se změní poptávané množství, jestliže se cena změní o jedno procento. V případě běžných statků, jakými jsou i pivo a víno, je εPD < 0, v případě, že εPD > 0, jedná se o Giffenův statek. Podle Jandy et al. (2009) vykazují pivo i víno negativní koeficienty, a to εPD = -0,97 pro pivo a εPD = -1,09 pro víno. Co přesně však vypočtené hodnoty znamenají? • Pokud je |εPD| = 1, pak poptávka po statku X je jednotkově elastická. (Procentní změna ceny vyvolá stejnou procentní změnu objemu poptávaného množství.) • Pokud je |εPD| < 1, pak poptávka je neelastická. (Procentní změna ceny vyvolá menší procentní změnu objemu poptávaného množství.) • Pokud je |εPD| > 1, pak poptávka je elastická. (Procentní změna ceny vyvolá větší procentní změnu objemu poptávaného množství.)

Spotřební daně a poptávka po pivu a vínu

25

Výpočty tedy říkají, že poptávka po pivu je v České republice neelastická a poptávka po vínu je elastická. S těmito výpočty koresponduje (i když ne číselně) odborníky uznávaná studie Leunga a Phelpse (1993), kteří došli k názoru, že obecně pro poptávku po pivu platí εPD = -0,3 a pro poptávku po vínu εPD = -1,0, tedy že poptávka po pivu je neelastická, na změny cen reaguje pomalu a omezeně, a poptávka po vínu je (jednotkově) elastická, tedy na změny cen reaguje rychle a výrazně. Při zkoumání citlivosti poptávky po alkoholu na změny cen byla nalezena také tato specifika: • Mladí konzumenti alkoholu jsou více cenově citliví než starší konzumenti, • čím větší je alkoholová závislost konzumenta, tím menší je reakce na změnu ceny (těžcí pijani na změnu cen nereagují vůbec), • v krátkém období je poptávka po alkoholu elastičtější než v dlouhém období, kdy má tendenci k nepružnosti (kvůli podstatě návykovosti). (Cnossen, 2005) 3.3.3

Ceny substitutů i komponentů

Na poptávku po určité komoditě má vliv nejen její vlastní cena, ale také ceny ostatních statků. Podle reakce spotřebitele na změnu ceny jiných statků rozlišujeme tři druhy vztahů mezi statky: • statky jsou substituty (ve spotřebě se nahrazují), • statky jsou komplementy (ve spotřebě se doplňují), • statky jsou na sobě nezávislé. Nejsem zdaleka první, kdo pokládá tu zásadní otázku: Jsou pivo a víno komplementy či substituty, nebo jsou tyto dva statky na sobě nezávislé? Odhalit správnou odpověď by měla křížová elasticita poptávky, která vyjadřuje citlivost reakce spotřebitele na změnu ceny jiného statku. Koeficient křížové elasticity poptávky εCD pak udává, o kolik procent se změní poptávané množství, když se cena jiného statku změní o jedno procento. (Samuelson, 1991) říž

á



á

=

ě



á ě

é



ž

í %

%

Pokud je εCD > 0, pak jsou statky substituty, jestliže je εCD < 0, jedná se o komplementy. Zdá se, že po nashromáždění dostatečného počtu dat a po provedení výpočtů, by měla být odpověď jasná, avšak ani odborníci se nemohou domluvit, jak to ve skutečnosti s pivem a vínem je. Podle Jandy et al. (2009) jsou pivo a víno lehké komplementy. Chládková et al. (2009) a Pyšný et al. (2007) tvrdí, že pivo a víno jsou substituty, s čímž nesouhlasí Cnossen (2005), který říká, že pivo a víno nejsou zvláště blízké substituty. Mé vlastní výpočty (εCD = 0,618 viz příloha A) korespondují s autory, kteří tvrdí, že pivo a víno jsou substituty, a z toho předpokladu budu také dále vycházet.

26

3.3.4

Spotřební daně a poptávka po pivu a vínu

Ostatní faktory ovlivňující poptávku po pivu a vínu

Poptávka po pivu je specifická tím, že ji (především v letních měsících) ovlivňuje také počasí. Jak se o letní sezóně 2013 vyjádřil ředitel pivovaru Holba Vladimír Zíka: „Odbyt pozitivně ovlivňuje ideální letní počasí, kdy je na pivo největší chuť. Roste i konzumace nealko piva, kterého teď prodáváme až o třetinu více než loni“. (Holba, 2013) S prodejem nealkoholického piva také souvisí další faktor, který obecně ovlivňuje poptávku. Nejen dostupnost samotného statku, ale i dostupnost komplementů a substitutů ovlivňuje poptávku. Příkladem může být právě nealkoholické pivo. Je-li tento oblíbený substitut piva k dispozici například na koupališti v letních parných dnech, mnoho spotřebitelů jej upřednostní před pivem klasickým, a tím sníží poptávku po pivu klasickém. V poslední době se vůbec na trhu vyskytuje nepřeberné množství piv, která nejsou úplně klasická. Příkladem mohou být piva ovocná, medová či bylinková. Jedná se o módu, která spotřebitele také ovlivňuje při koupi. A ani víno není pozadu. Nebo jste si snad nevšimli, jak oblíbené je v současné době víno růžové? Poptávka po pivu a vínu samozřejmě záleží na preferencích konzumentů, které nelze nijak ekonomicky vysvětlit, a také na věku, vzdělání a zdravotní situaci spotřebitelů. Svou roli hraje i geografická poloha, v níž se spotřebitel nachází, a tradice. Pokud se zaměříme pouze na poptávku po (v ČR čím dál více konzumovanějším) vínu, zjistíme, že zvyšování poptávky u nás způsobila mimo jiné i zvyšující se kvalita domácích vín, boom knih napsaných na toto téma, kladná vyjádření lékařů o konzumaci tohoto alkoholu i rozvoj tzv. vinného turismu. (Chládková et al., 2009)

Situace na pivních a vinných trzích

27

4 Situace na pivních a vinných trzích 4.1 Dlouhodobé trendy na trzích piva a vína v ČR Pivo a víno patří k lidské civilizaci již od nepaměti. Oba nápoje pravděpodobně vznikly v Mezopotámii cca 7 000 let př. n. l. a Sumerové jsou tak jak nejstaršími doloženými vinaři, tak byli první, kdo začali vařit pivo. (Novák Večerníček, 2009; Kraus et al., 1998) Od dob Mezopotámie již uběhlo mnoho času, a lidé přesto pivo a víno stále rádi konzumují. Jaká je konkrétně u Čechů obliba těchto nápojů v poslední době, je popsáno v následujících podkapitolách. 4.1.1

Produkce a spotřeba

V České republice se vyrábí vína bílá, červená i růžová, s větším důrazem na vína bílá (čeští vinaři jich produkují asi dvakrát více než vín červených). Konkrétní hodnoty produkce vína v ČR za posledních 10 let, včetně rozdělení produkce vín bílých a červených, je ke zhlédnutí na obrázku 2.

víno v tis. hl

Produkce vína v ČR

Obr. 2 Zdroj:

1000 800 600 400 200 0

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

celkem

495

565

570

438

434

820

840

564

390

650

470

z toho bílé víno

340

380

376

290

286

508

530

367

258

410

315

z toho červené víno 155

185

194

148

148

312

310

197

132

240

155

Celková produkce vína ve vinařských letech v ČR (v tis. hl) ČTK, 2014; MZČR, 2012a; MZČR, 2013a

Z grafu je patrné, že výroba vína v České republice nemá příliš stabilní vývoj. Největší výkyv je zřetelný především okolo roku 2007 a 2008, kdy produkce vína výrazně vzrostla. Příčina tohoto jevu vznikla již v roce 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie. Přijetím legislativy EU 1. 5. 2004 totiž došlo (v rámci společné zemědělské politiky) k ukončení státní podpory vysazování nových vinic. Mnoho vinařů proto rozšířilo své vinice či začalo pěstovat révu vinnou právě již před tímto datem (především v letech 2000 až 2004 viz obr. 3). Zvýšená rozloha vinic pak vedla (zhruba o tři roky později) k vyšší produkci vína.

28

Situace na pivních a vinných trzích

Plocha vinic v ha

Výsadba vinic v ČR 2000 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 2000

Obr. 3 Zdroj:

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Výsadba vinic v ČR (v ha) Euro Analysis, 2010

K 1. 1. 2010 byla rozloha vinic v České republice přes 17 tis. ha a pečovalo o ni téměř 19 tis. pěstitelů. (Euro Analysis, 2010) Jak již bylo zmíněno, produkce vína má poměrně kolísavý charakter. Tento trend však neplatí pro produkci vína růžového, která v poslední době vykazuje charakter stálého růstu. Na obrázku 4 jsou znázorněny podíly bílých hroznů (pro bílé víno) a modrých hroznů (pro červené a růžové víno) v jednotlivých letech. Stále rostoucí podíl sklizených modrých hroznů, ze kterých se následně vyrábí růžové víno, se začal sledovat až od roku 2008, kdy obliba růžových vín začala značně stoupat.

Obr. 4 Zdroj:

Podíl modrých a bílých hroznů na produkci vína MZČR, 2013a

Co se týče produkce piva, v současné době se na ní v České republice podílí 48 průmyslových pivovarů a kolem 200 minipivovarů (aktuální stav k 1. 12. 2013 je 198, avšak situace se díky boomu výstavby či obnovy minipivovarů v poslední

Situace na pivních a vinných trzích

29

době velmi rychle mění). (Pivovary, 2013) S existencí malých, často rodinných pivovarů se také mění nabídka piva. Tyto minipivovary lákají návštěvníky na speciální a neobvyklá piva, která ve výsledku tvoří 7 % celkového objemu produkce. (MZČR, 2013b) Vývoj celkové produkce piva v ČR za posledních 10 let je pak znázorněn na obrázku 5.

Produkce piva v ČR 22 000

Pivo v tis. hl

20 000

19 787 19 897 19 806 18 753 19 069 18 178 18 548

18 000

18 600 17 661

18 117

18 588

16 000 14 000 12 000 10 000 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Obr. 5 Zdroj:

Produkce piva v ČR (v tis. hl) Kratochvíle, 2013

Z grafu vyplývá, že výroba piva v České republice je (až na zakolísání kolem roku 2010) poměrně stabilní a roční produkce se pohybuje okolo 19 mil. hl piva. Žádná regulace Evropské unie tuto oblast nepostihuje. O spotřebě vína statistiky ČR4 říkají, že již přes půl století roste. V roce 1948 byla průměrná roční spotřeba vína na jednoho Čecha 6,4 l, v roce 2012 už to byl více než trojnásobek (19,8 l). Podobnou tendenci vykazuje i pivo. Zatímco v roce 1948 vypil každý Čech průměrně 76,2 l piva, v roce 2012 už to byl téměř dvojnásobek (148,6 l). Poptávka po obou nápojích se tedy za posledních více než 60 let výrazně zvýšila, avšak ne stejným způsobem. Zatímco víno vykazuje trend stálého růstu (i v období ekonomické recese), spotřeba piva začala v posledních osmi letech spíše klesat (viz obr. 6).

ČR i Československé republiky (1948–1960), Československé socialistické republiky (1960–1990) a Československé federativní republiky (1990–1992).

4

30

Obr. 6 Zdroj:

Situace na pivních a vinných trzích

Spotřeba vína a piva od roku 1948 do roku 2012 (litry/obyvatelé/rok) ČSÚ, 2008a; ČSÚ, 2008b; ČSÚ, 2013a

Ať už se jedná o pivo či víno, u českých konzumentů roste obliba nápojů, které mají netradiční chuť. U vína se jedná o již zmíněné víno růžové, u piva můžeme jmenovat pivní mixy (tzv. pivní limonády), piva různě ochucená, ovocná a speciální. Nejvíce konzumované zůstává pivo výčepní (55 %), avšak jeho podíl dlouhodobě klesá ve prospěch ležáků (38 %), především tzv. jedenáctek, které naopak dlouhodobě posilují svůj podíl na trhu. U vína čeští spotřebitelé upřednostňují vína bílá před červenými a již tradičně nejvíce pijí vína suchá a polosuchá. (FOCUS, 2012; MZČR, 2013b) 4.1.2

Import a export

Pro účely importu a exportu se víno rozděluje na sudové a lahvové. Dovoz lahvového vína má v České republice (od jejího vstupu do EU) trend stálého růstu a v posledních dvou letech dokonce převažuje nad dovozem vína sudového (ačkoliv předcházejících sedm let tomu bylo naopak). Sudová vína se do ČR nejčastěji dováží z Itálie, Slovenska a Makedonie. Lahvová vína pak z Itálie a Španělska (celkem 50 % dovozu), a také ze Slovenska, Francie a Německa (po 10 %). Export vína se během posledních sedmi let zvýšil na trojnásobek, a to především důsledkem enormního nárůstu vývozu sudového vína. Většina (91 %) českého vína končí na Slovensku, avšak velmi zajímavou příležitostí pro české vinaře začíná být také Polsko. Pro představu objemu dovozu a vývozu vína v nejnovějších číslech, byl dovoz v sezóně 2012/2013 téměř 600 tis. hl sudového vína a přes 700 tis. hl lahvového vína (celkem dovezeno 1 300 tis. hl). Vývoz v této sezóně byl 150 tis. hl sudového vína a téměř 90 tis. hl lahvového vína (celkem odvezeno 240 tis. hl). Z čísel vyplývá, že Česká republika, aby uspokojila čím dál větší poptávku po vínu (protože v této oblasti není soběstačná), musí více vína dovážet než odvážet. (MZČR, 2013a) Opačná situace platí u piva, kde Česká republika figuruje spíše jako vývozce než dovozce (viz obr. 7).

Situace na pivních a vinných trzích

Obr. 7 Zdroj:

31

Import a export vína a piva v ČR (v tis. hl) eAgri.cz; MZČR, 2013b

Export piva z České republiky poprvé v historii poklesl v roce 2009, a tento trend pokračoval i v následujících obdobích. V roce 2012 se již tradičně nejvíce vyváželo do Německa (27 % z celkového množství), dále na Slovensko (19 %), do Švédska (8 %), do Ruské federace (8 %) a dalších více než 50 zemí celého světa. Do zahraničí se vyváží především pivo typu český ležák a mezi nejvýznamnější české vývozce patří Plzeňský Prazdroj, a. s., Heineken České republika, a. s., Budějovický Budvar, s. p. a Pivovary Staropramen, a. s. Import piva do České republiky naopak v posledních letech spíše roste a hlavními dovozci jsou pivovary polské (39 %), slovenské (23 %), německé (11 %) a rakouské (8 %). (MZČR, 2013b) 4.1.3

Vývoj cen

Obrázek 8 znázorňuje vývoj indexu cen alkoholu5 a vývoj indexu spotřebitelských cen (CPI) za posledních 12 let (rok 2005 = 100 %).

5

Alkoholu a tabáku.

32

Situace na pivních a vinných trzích

Index spořebitelských cen 160 % 140 % 120 % 100 % 80 %

CPI

60 %

Alkohol

40 % 20 % 0% 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Obr. 8 Zdroj:

Index spotřebitelských cen a index cen alkoholu v ČR ČSÚ, 2014b

Z grafu vyplývá, že ceny alkoholu v posledních šesti letech rostou mnohem rychleji než ceny statků průměrného spotřebního koše. Znamená to snad, že se snižuje dostupnost alkoholu pro průměrné české spotřebitele? Pro zodpovězení této otázky je třeba porovnat růst cen alkoholu s růstem průměrných příjmů obyvatel České republiky.

Růst příjmů a cen alkoholu 50 % 40 % 30 %

Alkohol

20 %

Příjmy

10 % 0% 2005

Obr. 9 Zdroj:

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Procentní nárůst cen alkoholu a průměrných příjmů v ČR ČSÚ, 2013b; ČSÚ, 2014b

Šedé sloupce znázorňující růst průměrného příjmu českého spotřebitele jsou v každém roce o trochu vyšší než červené sloupce, které znázorňují růst cen alkoholu. Z toho lze vyvodit, že i když ceny alkoholu rostou rychleji než průměrný spotřebitelský koš, příjmy obyvatel rostou ještě rychleji, a tudíž relativní ceny alkoholu zůstávají pro spotřebitele stejné. Konkrétní příklady vývoje cen piva a vína za posledních čtrnáct let jsou k prohlédnutí na následujících dvou obrázcích (obr. 10 a 11). Pro víno byl vybrán

Situace na pivních a vinných trzích

33

zástupce v podobě 1 litru bílého jakostního vína, vývoj ceny piva je znázorněn pro 0,5 litru výčepního světlého lahvového piva.

Vývoj ceny bílého vína 80 66,1

Cena za 1 litr v Kč

70 60

57,43

63,35 61,45 62,31 59,62

55,83 54,53 54,85 57,18

60,26

64,04 64,93

68,76

50 40 30 20 10 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Obr. 10 Zdroj:

Vývoj ceny 1 litru bílého jakostního vína v ČR ČSÚ, 2014a

Vývoj ceny piva Cena za 0,5 l v Kč

12 10 8

7,61

7,79

8,41

8,6

8,48

8,41

8,32

8,74

9,13

9,1

10,56 10,05 9,78 10,44

6 4 2 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Obr. 11 Zdroj:

Vývoj ceny 0,5 litru výčepního světlého lahvového piva v ČR ČSÚ, 2014a

Z grafů je patrné, že ceny obou alkoholů rostou (v roce 2006 se na cenách obou komodit projevila ekonomická krize, avšak kdežto u piva došlo k malému snížení, které se v následujícím roce vrátilo zpět do trendu, cena vína pocítila krizi znatelněji a ještě v několika následujících obdobích byla touto událostí ovlivněná).

34

Situace na pivních a vinných trzích

4.2 Komparace s Německem a Francií K Německu neodmyslitelně patří pivo (kdo by neznal slavný mnichovský festival piva Oktoberfest?), Francie je naopak proslulá svým vínem (podle mnohých nejlepším vínem na světě). V této kapitole bude přiblížena momentální situace na trzích těchto dvou konkurenčních států, a to situace pivního trhu v Německu a vinného trhu ve Francii. Zmapována bude především produkce a spotřeba těchto komodit, import a export, zdanění a ceny těchto komodit. 4.2.1

Pivní trh v Německu

Pivo je v Německu, stejně jako v České republice, součástí kultury. Ročně Němci vyprodukují asi 5x více piva než Češi (kolem 100 mil. hl) a jsou tak největším výrobcem piva v Evropské unii. Produkce piva v Německu v posledních letech však klesá, a stejně tak i jeho spotřeba. Pokles spotřeby piva se projevil i v celosvětovém žebříčku spotřeby piva per capita, kdy se Německo propadlo z druhého místa na místo třetí (pozici si vyměnilo s Rakouskem, první místo drží Česká republika). Klesající trend výroby i spotřeby piva Německu za posledních pět let je k prohlédnutí na obrázku 12.

Výroba a spotřeba piva v Německu 105

mil. hl piva

100 95 90

Výroba

85

Spotřeba

80 75 2008

Obr. 12 Zdroj:

2009

2010

2011

2012

2013

Výroba a spotřeba piva v Německu (v mil. hl) Statista, 2014; The Brewers of Europe, 2013

Německo a Českou republiku v současné době spojuje nejen trend klesající spotřeby piva (celkové i per capita), ale také boom otevírání nových minipivovarů (v Německu během let 2008 až 2012 došlo k nárůstu o 12 % na celkem 667 minipivovarů). Import a export piva je v Německu v poslední době celkem stabilní. Německého piva se ročně vyváží kolem 11,5 mil. hl v rámci Evropské unie (do ČR se v roce 2012 přivezlo asi 55 tis. hl) a další 4 mil. hl mimo ni. Naopak do Německa putuje většinou pivo právě z EU, a to v objemu kolem 7 mil. hl (z toho asi 800 tis. hl je z ČR). (The Brewers of Europe, 2013)

Situace na pivních a vinných trzích

35

Zdanění piva v Německu je velmi podobné tomu českému. Kromě daně z přidané hodnoty (v Německu 19 %) je na pivo a směsi z piva od 0,5 % objemu alkoholu uvalena spotřební daň. Základní sazba daně činí 0,787 EUR za hektolitr a stupeň Plato, což je jen o něco málo více než minimální sazba daně stanovená EU (směrnicí č. 92/84/EHS), a také podstatně méně (cca o 12 Kč/hl/st. P) než základní sazba daně pro pivo české. Stejně jako v ČR, tak i v Německu pak existují snížené sazby daně, které platí pro nezávislé pivovary s produkcí menší než 200 000 hl ročně. (The Brewers of Europe, 2012) Podle Evropské asociace pivovarů (2013) se cena půllitru piva v Německu již několik let pohybuje okolo 3,6 Eura v restauracích a 0,53 Eura v obchodech. Tyto běžné ceny ovšem nelze očekávat vždy a všude. Příkladem může být již zmíněný festival piva Oktoberfest, který za posledních 12 let zvýšil ceny piva o 49,3 % (z 6,3 až 6,8 Eura za 1 litr piva v roce 2002 na 9,4 až 9,85 Eur v roce 2013). (Statista, 2013) 4.2.2

Vinný trh ve Francii

Francie má v porovnání s Českou republikou asi 5x více vinařů (85 000), kteří hospodaří na 46x větší rozloze vinic (774 000 ha). Není proto divu, že se spolu s Itálií pravidelně střídá v roli největšího producenta vína na světě (obě země každoročně produkují mezi 40 a 50 ml. hl vína). Zatímco produkce vína má ve Francii stejně kolísavý charakter jako v České republice, spotřeba vína Francouzů má přesně opačné tendence než pozorujeme u Čechů. I přesto, že Francouzi stále vypijí nejvíce vína v Evropě (jak celkem, tak per capita6), tak u nich spotřeba vína v dlouhém období spíše klesá. (GAIN, 2013; WHO, 2013)

6

Vypočteno na obyvatele od 15- ti let věku.

36

Situace na pivních a vinných trzích

Výroba a spotřeba vína ve Francii 60

víno v mil. hl

50 40 30

Výroba

20

Spotřeba

10 0 2007

Obr. 13 Zdroj:

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Výroba a spotřeba vína ve Francii (v mil. hl) OIV, 2013; FranceAgriMer, 2012

Po příjmové stránce je Francie největším exportérem vína na světě (po stránce objemové je to Itálie a Španělsko). Export francouzského vína v posledních letech roste a v roce 2013 bylo z Francie vyvezeno téměř 15 ml. hl vína. Nejčastěji toto víno putuje do Německa, Spojeného království, Belgie a USA. Do České republiky se dováží jen kolem 70 000 hl. ročně (francouzské víno je většinou lahvové a patří k nejdražším dováženým vínům v ČR). Francie víno také dováží. Každoročně se do Francie přiveze kolem 6 ml. hl vína, a to především ze Španělska, Itálie a Portugalska. (Sedlo, 2012; OIV, 2013; GAIN, 2013) Víno ve Francii podléhá stejně jako víno v ČR dvojímu zdanění. Od 1. 1. 2014 platí ve Francii nové daňové sazby, a daň z přidané hodnoty, která se vztahuje i na víno, je nyní 20 %. (MEF, 2014) Sazby spotřební daně na víno nejsou ve Francii nijak veliké a jedná se více méně o poplatky vybírané za účelem registrace výroby vína. (Sedlo, 2010; European Commission, 2013) Sazby spotřební daně z vína jsou následující: • Tiché víno = 3,66 Eur/hl, což je cca 1 Kč/l (v ČR je to 0 Kč/l). • Šumivé víno = 9,07 Eur/hl, což je cca 2,3 Kč/l (v ČR je to 23,4 Kč/l). Určit průměrnou cenu francouzského vína je prakticky nemožné. Nejlevnější láhev vína může stát v obchodě kolem 1 Eura, nejdražší láhev francouzského vína byla prodána za 125 000 Euro. Pro běžné konzumenty se cena láhve vína pohybuje někde mezi těmito hodnotami, avšak kvalitní víno si lze koupit i v rozmezí od 4 do 30 Euro. (About-france, 2014)

Analýza poptávky

37

5 Analýza poptávky 5.1

Poptávka po pivu a vínu jednotlivých typů domácností

Poptávka po alkoholu v České republice vždy byla, je a bude. Alkohol konzumují lidé mladí i staří, chudí i bohatí, zaměstnaní i nezaměstnaní. Je zajímavé, že i přes to, že se průměrné nominální výdaje českých domácností na alkohol každoročně mění, respektive rostou (viz tabulka 5), relativní hodnota těchto výdajů zůstává poměrně stálá (viz tabulka 6). Tab. 5

Průměrné roční výdaje (celkové a za alkohol) na osobu (v Kč)

Rok

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Spotřební výdaje

97 342

104 017

112 256

115 309

116 244

117 882

118 819

Z toho alkohol

1 551

1 570

1 597

1 650

1 628

1 718

1 736

Lihoviny

406

407

403

410

381

406

355

Víno

461

474

487

515

518

538

562

Pivo

685

690

708

725

730

774

820

Zdroj: ČSÚ, 2013c Tab. 6

Průměrné roční výdaje za alkohol na osobu v % (relativně z celkových výdajů)

Rok

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Alkohol

1,59

1,51

1,42

1,43

1,40

1,46

1,46

Lihoviny

0,42

0,39

0,36

0,36

0,33

0,34

0,30

Víno

0,47

0,46

0,43

0,45

0,45

0,46

0,47

Pivo

0,70

0,66

0,63

0,63

0,63

0,66

0,69

V minulých sedmi letech tvořily výdaje na alkohol cca 1,46 % z celkových spotřebních7 výdajů českých domácností. Za víno to pak bylo v průměru 0,45 % a za pivo cca 0,66 %. Pro lepší názornost jsou tato data zobrazena v obrázku 14.

Spotřební vydání nezahrnuje náklady na pořízení a rekonstrukci bytu či domu, nákup cenných papírů, příspěvky organizacím atp. 7

38

Analýza poptávky

Procentuální podíl, který průměrně připadá na výdaje za alkohol 1,8 % 1,5 % 1,2 % 0,9 % 0,6 % 0,3 % 0% 2006

2007 Alkohol celkem

Obr. 14

2008

2009 Lihoviny

2010 Víno

2011

2012 Pivo

Průměrné roční výdaje za alkohol na osobu v % (relativně z celkových výdajů)

Po zhlédnutí tohoto grafu lze konstatovat, že Češi vydávají za alkohol (jak v celku, tak i jednotlivě za pivo a víno) v průměru stále stejnou část ze svých celkových spotřebních výdajů. Průměrné výdaje jedince za alkohol popisují určitý trend, avšak nespecifikují poptávku po pivu a vínu nijak blíže. V následujících kapitolách proto bude zmapována spotřeba piva a vína u jednotlivých skupin obyvatel, které budou roztříděny podle různých hledisek. Nejdříve bude probrána situace u domácností, které jsou roztříděny podle postavení osoby v čele (kapitoly 5.2.1 až 5.2.3). Zde bude prozkoumána situace poptávky po pivu a vínu v závislosti na vzdělání konzumentů, kde předpokládám, že lidé s nižším vzděláním budou preferovat pivo a lidé s vyšším vzděláním víno. Dále bude zmapována skupina „důchodci“ (u nichž nemám žádné specifické předpoklady) a také bude zhodnocena situace „nezaměstnaných“, kteří jsou v oblasti konzumace alkoholu podle mnohých studií8 rizikovou skupinou obyvatelstva. Spotřeba piva a vína proto bude u této skupiny porovnána s obecnou roční mírou nezaměstnanosti v ČR. V kapitole 5.2.4 pak budou české domácnosti rozděleny podle čistého peněžního příjmu na osobu a v kapitole 5.2.5 podle velikosti obce, v níž bydlí. K této analýze byla využita data ČSÚ (2013d), „statistika rodinných účtů“, která poskytují informace o výši vydání domácností a struktuře jejich spotřeby.

Např. studie „A structural equation model of the effect of poverty and unemployment on alcohol abuse” (Khan et al, 2002) tvrdí, že krátkodobě nezaměstnaní mají nižší spotřebu alkoholu, avšak dlouhodobě nezaměstnaní patří mezi rizikové skupiny obyvatelstva, u nichž hrozí závislost na alkoholu. 8

Analýza poptávky

5.1.1

39

Poptávka po pivu a vínu podle vzdělání9

Vzdělání osob bude pro účely této kapitoly rozdělené na nižší a vyšší: • nižší vzdělání: osoby se základním vzděláním, vyučené, nebo které dosáhly jakéhokoli druhu středního vzdělání bez maturity, • vyšší vzdělání: osoby, které ukončily jakýkoli druh středního vzdělání s maturitou, případně dosáhly vyššího nebo vysokoškolského vzdělání. Obrázek 15 popisuje průměrnou roční spotřebu piva a vína u osob s nižším i vyšším vzděláním. Tak jak jsem předpokládala, lidé s nižším vzděláním preferují pivo před vínem, a to celkem zásadním způsobem. Lidé s vyšším vzděláním sice také pijí více piva než vína, avšak rozdíl mezi spotřebou piva a vína je podstatně menší. Z grafu je také patrné, že celková spotřeba piva a vína je u osob více vzdělaných v průměru menší.

Obr. 15

Roční průměrná spotřeba piva a vína osob s nižším a vyšším vzděláním (v litrech)

Vyšší spotřeba vína u vzdělanějších lidí není náhoda, neboť víno je obecně považováno za více luxusní a „sofistikovanou“ komoditu než pivo. Na obrázku 16 jsou pak zachyceny výdaje, které lidé s nižším i vyšším vzděláním průměrně vynaloží na pivo a víno za jeden rok, kde si lze všimnout, že lidé s vyšším vzděláním utratí výrazně více peněz za víno (ačkoliv piva po objemové stránce zkonzumují více).

ČSÚ zkoumá odlišné spotřební chování podle vzdělanosti pouze u zaměstnanců (kdy domácnosti zaměstnanců jsou definovány jako domácnosti s osobou v čele v pracovním nebo služebním poměru, která pracuje na základě pracovní smlouvy nebo na základě dohody), avšak tato data budou generalizována i na osoby, které nejsou zaměstnanci, ale pracují.

9

40

Obr. 16

Analýza poptávky

Roční průměrné výdaje na pivo a víno osob s nižším a vyšším vzděláním (v Kč)

Tabulka 7 následně zachycuje ceny, které lidé s nižším i vyšším vzděláním v průměru platí za 1 litr piva či vína. Tab. 7

Průměrné ceny, za které lidé (dle vzdělání) kupují pivo a víno Nižší vzdělání

Vyšší vzdělání

Pivo

19,5 Kč/l

21 Kč/l

Víno

67,5 Kč/l

77 Kč/l

Lidé s nižším vzděláním v průměru vynakládají méně peněz za obě komodity. U piva je to o 1,5 Kč/l méně než v případě lidí s vyšším vzděláním (tj. o 0,75 Kč na půllitr piva). Víno pak kupují tito lidé v průměru až o 10 Kč levněji než lidé s vyšším vzděláním. Dá se tedy říci, že konzumace piva je charakteristická spíše pro osoby s nižším vzděláním a víno konzumují naopak lidé více vzdělaní, kteří jsou také za tuto komoditu ochotni zaplatit v průměru více peněz. Celkově také platí, že čím vyšší je vzdělanost člověka, tím méně alkoholu konzumuje. 5.1.2

Poptávka po pivu a vínu nezaměstnaných

Pro účely této kapitoly jsou za nezaměstnané považovány domácnosti v čele s osobou, která nemá žádnou placenou práci, ale pracovat by chtěla10. Jak již bylo řečeno, tito lidé jsou především z dlouhodobého hlediska rizikovou skupinou obyvatel, která snadno inklinuje k větší konzumaci alkoholu. Z tohoto důvodu je na obrázku 17 znázorněna průměrná roční spotřeba piva a vína nezaměstnaných spolu s obecnou roční mírou nezaměstnanosti v České republice (ČSÚ, 2014c).

Zaměstnání si aktivně hledá, nebo má v plánu podnikat, případně hodlá zaměstnání hledat. Není rozhodující, zda pobírá hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání či nikoliv.

10

Analýza poptávky

41

Spotřeba piva a vína nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti v ČR 30 l

8% 6%

20 l

4% 10 l

2%

0l

0% 2008

2009 Pivo

Obr. 17

2010 Víno

2011

2012

Míra nezaměstnanosti

Průměrná spotřeba piva a vína nezaměstnaných (v litrech) a míra nezaměstnanosti v ČR

Z grafu lze vypozorovat pozitivní vztah mezi mírou nezaměstnanosti a spotřebou piva a vína. Jelikož v tomto případě lze předpokládat určitou kauzalitu těchto veličin, můžeme učinit závěr, že poptávka po pivu a vínu nezaměstnaných osob je v určité míře ovlivňována obecnou mírou nezaměstnanosti v ČR. Pokud pak porovnáme peněžní výdaje, které nezaměstnaní vynakládají na konzumaci piva a vína, např. se zaměstnanými s nižším vzděláním, zjistíme, že nezaměstnaní vypijí v průměru dvakrát méně piva, ale za stejnou průměrnou cenu jako zaměstnaní s nižším vzděláním (tj. 19,5 Kč/l). Co se týče vína, toho nezaměstnaní vypijí jen o trochu méně než zaměstnaní s nižším vzděláním, avšak tento nápoj si kupují v průměru o 8 Kč/l levněji (tj. za 60 Kč/l). V České republice jsou tak nezaměstnaní skupinou spíše s nižší spotřebou piva i vína a jejich výdaje na pivo a víno jsou velmi malé. 5.1.3

Poptávka po pivu a vínu důchodců

Za důchodce budeme v této kapitole považovat domácnosti s osobou v čele, která není ekonomicky aktivní a pobírá jakýkoliv druh důchodu kromě sirotčího.11 Pokud vezmeme v úvahu, že těchto osob žije v České republice kolem tří milionů (MPSV, 2012), má jejich spotřební chování velký vliv na celkovou poptávku. Na obrázku 18 je znázorněna průměrná roční spotřeba piva a vína důchodců. Je poněkud překvapující, že důchodci, ze všech vybraných skupin obyvatel, vycházejí jako konzumenti s nejvyšší spotřebou piva a druhou nejvyšší spotřebou vína (první jsou osoby s vyšším vzděláním).

Tzn., nepracuje buď vůbec, nebo má její pracovní činnost pouze omezený rozsah (příjmy z pracovní činnosti nepřesáhnou za rok 12 000 Kč). 11

42

Analýza poptávky

Spotřeba piva a vína důchodců 70 l 60 l 50 l 40 l

Pivo

30 l

Víno

20 l 10 l 0l 2008

Obr. 18

2009

2010

2011

2012

Průměrná spotřeba piva a vína důchodců (v litrech)

Průměrná spotřeba piva je u této skupiny opravdu vysoká, avšak průměrná cena, za niž tento produkt kupují, je v porovnání s ostatními skupinami nízká, činí 18 Kč/l. Víno pak důchodci kupují v průměru za 65 Kč/l. Lze tedy říci, že důchodci konzumují nejvíce alkoholu (ze všech vybraných skupin), avšak průměrné ceny, za něž tyto produkty kupují, jsou nejnižší. 5.1.4

Poptávka po pivu a vínu podle čistého příjmu

U nezaměstnaných, důchodců i osob rozdělených podle vzdělání se spotřebitelské chování (ovlivňující také poptávku po pivu a vínu) odráží od specifických (životních) situací, v nichž se tyto jednotlivé skupiny obyvatel nacházejí. Skrytě tu však existují i jisté příjmové předpoklady, které tyto skupiny pojí. U osob s vyšším vzděláním se předpokládá, že budou mít vyšší příjmy oproti osobám s nižším vzděláním. Důchodci a nezaměstnaní pak pravděpodobně patří do méně příjmových skupin obyvatelstva. Tyto předpoklady však mohou být mylné, a proto tato kapitola analyzuje výdaje za alkohol spotřebitelů pouze v závislosti na jejich čistých příjmech. Na obrázku 19 je zachycena situace z roku 2012, kde jsou seřazeny české domácnosti do deseti skupin12 podle čistého příjmu na osobu, a je sledováno, jaké jsou jejich výdaje za alkohol.

Domácnosti byly uspořádány podle výše čistého peněžního příjmu na osobu, pak rozděleny do deseti stejně velkých skupin a za tyto skupiny pak byly zpracovány samostatné výsledky. 12

Analýza poptávky

43

Výdaje domácností na alkohol podle čistého příjmu na osobu 3 500 Kč 3 000 Kč 2 500 Kč 2 000 Kč 1 500 Kč 1 000 Kč 500 Kč 0 Kč

Obr. 19

Alkohol celkem Lihoviny Víno Pivo Nejnižších 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. Nejvyšších 10 % 10 % 10 % 10 % 10 % 10 % 10 % 10 % 10 % 10 %

Výdaje českých domácností na alkohol podle čistého příjmu na osobu v roce 2012

Z grafu jasně vyplývá, že výdaje domácností na alkohol rostou se zvyšujícími se příjmy těchto domácností. Nevypovídá to ovšem nic o množství, které jednotlivé příjmové skupiny konzumují. Je totiž vysoce pravděpodobné, že s vyššími příjmy přecházejí domácnosti ke konzumaci dražších (a kvalitnějších) produktů. Obrázek 20 pak zachycuje výdaje za alkohol v poměru, jakým se podílely na celkových spotřebních výdajích domácností.

Podíl, který tvoří výdaje za alkohol vzhledem k celkovým výdajům 2% Alkohol celkem

1,5 %

Lihoviny

1%

Víno 0,5 % Pivo 0%

Nejnižších 2. 10 % 10 %

3. 10 %

4. 10 %

5. 10 %

6. 10 %

7. 10 %

8. 10 %

9. Nejvyšších 10 % 10 %

Obr. 20 Procentuální podíly, které tvořily výdaje za alkohol vzhledem k celkovým výdajům domácností v roce 2012

Na tomto obrázku si lze všimnout, že největší část z celkových výdajů vynakládají za pivo příjmové skupiny ve střední části grafu, tedy jakási „střední příjmová třída“13. Zcela jiný trend lze pozorovat u vína, kde s rostoucím příjmem roste i podíl, který domácnosti vynakládají na víno. Tato skutečnost neznamená, že by Pojem „střední příjmová třída“ definuji jako soubor domácností uspořádaných podle výše čistého peněžního příjmu na osobu a očištěný o dva nejextrémnější kvintily.

13

44

Analýza poptávky

lidé s vyššími příjmy pili více vína, ale spíše potvrzuje již zmíněnou myšlenku, že s vyššími příjmy přecházejí domácnosti ke konzumaci dražších produktů (což je právě u vína vzhledem k jeho statutu „lukrativního“ alkoholu vysoce pravděpodobné). Výše zmíněné poznatky lze tedy shrnout tak, že zatímco za pivo utratí nejvíce střední příjmová třída, výdaje za víno rostou u domácností přímo úměrně s jejich zvyšujícím se příjmem. 5.1.5

Poptávka po pivu a vínu spotřebitelů podle velikosti obce

Spotřební chování se může odvíjet i od toho, v jakém prostředí spotřebitel žije, zda bydlí v malé vesnici či ve velkoměstě. V této kapitole jsou obce České republiky rozděleny do čtyř kategorií podle počtu jejich obyvatel. První skupinu tvoří obce s méně než 2 000 obyvateli, čtvrtou skupinu tvoří obce s 50 000 a více obyvateli. Do obrázku 21 jsou zaneseny průměrné roční výdaje, které v různě velkých obcích vydává jeden obyvatel za pivo.

Výdaje za pivo podle velikosti obce 1 000 Kč 800 Kč 600 Kč 400 Kč 200 Kč 0 Kč 2006 Do 1 999

Obr. 21 (v Kč)

2007

2008

2 000-9 999

2009

2010

10 000-49 999

2011

2012

50 000 a více

Průměrné výdaje za pivo jednoho spotřebitele podle velikosti obce dle počtu obyvatel

Z obrázku je zřejmé, že nejvíce peněžních prostředků za pivo vynakládají lidé v obcích s malým počtem obyvatel. (Na pomyslném prvním místě zcela vítězí konzumenti z obcí s 1 999 a méně obyvateli, druhou příčku zaujímají konzumenti z obcí s 2 000 až 9 999 obyvateli.) Velice zajímavá je pak komparace s obrázkem 22, kde je stejná situace zobrazena pro víno.

Analýza poptávky

45

Výdaje za víno podle velikosti obce 700 Kč 600 Kč 500 Kč 400 Kč 300 Kč 200 Kč 100 Kč 0 Kč 2006 Do 1 999

Obr. 22

2007

2008

2 000-9 999

2009

2010

10 000-49 999

2011

2012

50 000 a více

Průměrné výdaje za víno jednoho spotřebitele podle velikosti obce (v Kč)

U vína shledáváme přesně opačný trend, než se nachází u piva. Za víno totiž nejvíce peněžních prostředků vydávají lidé žijící ve velkých městech14. (Lze říci, že čím větší je počet obyvatel v obci, tím větší jsou průměrné výdaje za víno na jednu osobu.) Můžeme si také všimnout, že kdežto u piva se výrazně odlišuje pouze skupina obcí s nejnižším počtem obyvatel, u vína se (především v poslední době) přibližuje spotřební chování dvou skupin, a to obcí s menším počtem obyvatel (obce do 1 999 obyv. a obce od 2 000 do 9 999 obyv.) a obcí s větším počtem obyvatel (obce od 10 000 do 49 999 obyv. a 50 000 a více obyv.). To, že lidé ve větších městech vynakládají větší výdaje za víno, není náhoda, pokud se podíváme na obrázek 23, který ukazuje průměrné roční příjmy jedné osoby v závislosti na velikosti obce, v níž bydlí.

14

Míněno v obcích s větším počtem obyvatel.

46

Analýza poptávky

Čisté peněžní příjmy podle velikosti obce 180 000 Kč 150 000 Kč 120 000 Kč 90 000 Kč 60 000 Kč 30 000 Kč 0 Kč 2006 Do 1 999

Obr. 23

2007

2008

2 000-9 999

2009

2010

10 000-49 999

2011

2012

50 000 a více

Průměrné čisté peněžní příjmy jedné osoby za rok podle velikosti obce (v Kč)

Z grafu vyplývá, že lidé ve větších městech mají v průměru vyšší příjmy, což tedy vysvětluje fakt, že ve větších městech (kde jsou lidé bohatší) spotřebitelé konzumují více vína. Závěrem tak lze říci, že konzumace piva je typická pro menší obce, kde lidé mají spíše nižší příjmy a konzumace vína je spojena s většími městy, kde lidé naopak mají vyšší příjmy.

5.2 Predikce vývoje poptávky po pivu a vínu v ČR Jelikož název této práce je „Vliv spotřebních daní na poptávku po pivu a vínu v České republice“ a cílem je predikovat budoucí vývoj poptávky po pivu a vínu, jestliže by se změnila spotřební daň na víno, tato kapitola analyzuje poptávky po těchto komoditách v komparaci s jejich cenou a spotřební daní. Obrázek 24 zachycuje vývoj spotřební daně na tiché víno15, průměrnou cenu vína (bílého jakostního) a průměrnou spotřebu vína (per capita) v České republice za posledních 20 let. Obrázek 25 pak popisuje vývoj spotřební daně z piva (základní sazba pro 11-ti stupňové pivo), průměrnou cenu piva (světlého výčepního lahvového) a průměrnou spotřebu piva (per capita) v ČR.

Graf je modelován pouze pro tiché víno, neboť u šumivého vína se od roku 1994 spotřební daň změnila zcela minimálně (1. 1. 1995 z 23,3 Kč/l na 23,4 Kč/l) a data o jeho spotřebě nejsou k dispozici. Podobná situace platí i pro meziprodukty. 15

Analýza poptávky

47

Víno: daň, cena a spotřeba 70 Kč

22 l

60 Kč

20 l

50 Kč

18 l

40 Kč

Spotřební daň (Kč/l) Cena (Kč/l)

16 l 30 Kč 14 l

20 Kč

Spotřeba (l/os/rok)

12 l

10 Kč 0 Kč

10 l 1994

1997

2000

2003

2006

2009

2012

Obr. 24 Víno: spotřební daň, průměrná cena a spotřeba per capita za posledních 20 let Zdroj: Sagit, 2004; ČSÚ, 2008a; ČSÚ, 2013a; ČSÚ, 2014a

Pivo: daň, cena a spotřeba 25 Kč

170 l

20 Kč

160 l

15 Kč 150 l

Spotřební daň na pivo (kč/l) Cena (Kč/l)

10 Kč 140 l

5 Kč 0 Kč

Spotřeba (l/os/rok)

130 l 1994

1997

2000

2003

2006

2009

2012

Obr. 25 Pivo: spotřební daň, průměrná cena a spotřeba per capita za posledních 20 let Zdroj: Sagit, 2004; ČSÚ, 2008a; ČSÚ, 2013a; ČSÚ, 2014a

Grafy shrnují již zmíněné poznatky o pivu a vínu uvedené v této práci, tedy že spotřeba vína dlouhodobě stoupá, přičemž ale roste i jeho cena (každé však jiným tempem), a spotřební daň z tichého vína je téměř konstantní. U piva platí v posledních letech klesající tendence ve spotřebě při stále rostoucí ceně a taktéž téměř konstantní spotřební dani. Obrázky 24 a 25 jsou vyjádřeny v absolutních hodnotách a znázorňují tedy celkovou situaci na pivním a vinném trhu. Podle nich by spotřební daň uvalená na pivo i víno měla mít jen velmi malý vliv na vývoj cen těchto komodit a spotřeba těchto nápojů by byla téměř nezávislá na ceně. Pro přesnější interpretaci budou data vyjádřena v číslech relativních a rozdělena na dvě skupiny, které budou zkoumány podrobněji. Nejdříve bude zanalyzován vztah spotřebních daní a cen, poté budou zhodnoceny ceny ve spojitosti se spotřebou.

48

Analýza poptávky

Zaměřme se tedy nyní na vývoj cen a vývoj spotřebních daní. Na obrázku 26 jsou vyneseny meziroční procentní změny průměrných cen piva a vína a změny jejich spotřební daně, které ukazují, jaký vliv mělo zvyšování či snižování spotřebních daní na cenu jednotlivých komodit v minulosti.

Obr. 26

Procentní změny cen a spotřebních daní u vína a piva

Z obrázku je patrné, že spotřební daň má na cenu vína i piva velmi malý vliv. (Ne náhodou lze spatřovat určitou podobnost v chování piva a vína. Jak již bylo popsáno v kapitole 3.1.3, jedná se totiž o substituty, a tento fakt potvrzuje i korelace vývoje spotřeby piva a vína, kde existuje poměrně silná negativní závislost16: r = -0,76). Výjimkou je situace z roku 2010, kdy zvýšení spotřební daně z piva značně zvýšilo i cenu piva. Je také nutné poznamenat, že spotřební daň na víno cenu této komodity od roku 1999 neovlivňuje (a ani nemůže ovlivňovat) i z toho důvodu, že sazba daně je od tohoto roku v podstatě nulová17. Hodnoty spotřební daně z piva a vína18 vyjádřené v Kč zachycuje tabulka 8. Tab. 8 Rok

Spotřební daň z piva a vína (Kč/l) v jednotlivých letech

´94

´95

´96

´97

´98

´99

‘00

´01

´02

´03

´04

´05

´06

´07

´08

´09

´10

´11

Víno

6

5,5

2,5

2,5

2,5

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Pivo

3,17

3,2

3,2

3,2

2,6

2,6

2,6

2,6

2,6

2,6

2,6

2,6

2,6

2,6

2,6

2,6

3,5

3,5

3,5

3,5

Čísla v tabulce říkají, že vláda České republiky dosud nezatěžovala pivo a víno spotřební daní v nijak velkých peněžních částkách, a možná právě proto nemá spotřební daň na tyto produkty takový vliv. Nejvyšší zatížení spotřební daně

Tento výpočet byl potvrzen t-testem, kde byla zamítnuta nulová hypotéza o nezávislosti veličin (viz příloha B). 17 Nulová sazba daně na tiché víno je v ČR od roku 2001, avšak mezi lety 1999 a 2001 nebylo tiché víno předmětem spotřební daně vůbec, tudíž spotřební daňová zátěž byla prakticky také nulová. 18 Opět bude brána v úvahu „zástupce“ spotřební daně z piva v podobě základní sazby pro 11- ti stupňové pivo, který bude aplikován na průměrné ceny světlého výčepního lahvového piva. U vína bude počítáno s průměrnou cenou bílého jakostního vína a sazbou daně pro tiché víno. 16

´12

´13

Analýza poptávky

49

na víno bylo v roce 1994, kdy z 1 litru vína (jehož průměrná cena byla 43,42 Kč) byla spotřební daň 6 Kč (13,8 % z celkové ceny). Pokud vláda České republiky zavede spotřební daň na tiché víno v takové výši, která byla plánovaná pro rok 2014, tedy sazbu daně v hodnotě 10 Kč/litr, dojde ke zvýšení průměrné ceny o celých 16 %. (Vláda ČR, 2012) Jak by na takovéto zvýšení ceny reagovali čeští spotřebitelé? Odpověď na tuto otázku nalezneme po zanalyzování vztahu ceny a spotřeby. U vztahu ceny a spotřeby piva a vína (viz obr. 27), dochází k zajímavému jevu. V kapitole 3.3 je uvedeno, že poptávka po pivu reaguje pomalu na změny v ceně piva (je cenově neelastická), naopak poptávka po vínu reaguje na změny v ceně vína rychle (je cenově elastická). V dlouhém období se pak poptávky po obou nápojích stávají čím dál více nepružnými. Po dosazení dat do vzorce pro výpočet cenové elasticity je u piva potvrzeno, že se jedná o normální statek s neelastickou poptávkou, avšak víno vykazuje kladný koeficient cenové elasticity poptávky, který značí, že by se mělo jednat o Giffenův statek (taktéž s cenově nepružnou poptávkou)19. Tato varianta je však z logického hlediska nepravděpodobná a potvrzuje tak fakt, že poptávka po vínu je necitlivá na cenu a je pravděpodobně ovlivňována spíše jinými faktory (např. změnou preferencí chutí spotřebitelů). Malé závislosti spotřeby na ceně si pak lze všimnout i v případě piva.

Obr. 27

Procentní změny růstu cen a spotřeby u vína a piva

U piva, v komparaci s vínem, také dochází ke klidnějšímu průběhu obou sledovaných veličin a nejsou zde zřetelné žádné extrémní výkyvy ve změnách ceny či spotřeby. Víno sice také prokazuje poměrně stabilní vývoj ve spotřebě, avšak jeho cena se v relativním vyjádření hýbe velmi dynamicky. Největší procentní růst ceny vína byl zaznamenán mezi lety 2000 a 2001, kdy došlo k 15%-mu nárůstu průměrné ceny vína. Pokud se podíváme na obrázek 27 znovu, zjistíme, že spotřeba vína nebyla touto změnou nijak ovlivněna.

19

Výpočet viz příloha C.

50

Analýza poptávky

Na základě všech výše zmíněných poznatků a tohoto historického jevu lze tedy predikovat, že teoretické zvýšení spotřební daně z tichého vína (i o plánovaných 10 Kč/litr) by nijak neovlivnilo spotřebu vína v České republice. Poptávka po vínu by dále mírně rostla (s tím, že někteří spotřebitelé by přešli ke konzumaci levnějšího vína) a poptávka po pivu by touto změnou nebyla ovlivněna nijak. Změna spotřební daně z vína by pravděpodobně nijak neovlivnila poptávku po vínu v ČR, avšak došlo by k značnému (nejen finančnímu a administrativnímu) zatížení vinařů. Někteří ekonomové se domnívají, že jestliže je ostatní alkohol (pivo a lihoviny) zatížen spotřební daní, mělo by být zdaněno také tiché víno. Argumentují tím, že dnes, kdy na víno spotřební daň uvalena není, je řada spotřebitelů uměle směřována ke konzumaci vína (na úkor piva). Na druhé straně, pokud by ke zvýšení daně došlo, více spotřebitelů by pravděpodobně nakupovalo víno od vinařů načerno, tj. bez daně, čímž by celá myšlenka zvýšení daně přestávala mít smysl. (Tůma, 2012) Svaz vinařů ČR se k návrhu na zvýšení spotřební daně z tichého vína postavil zcela odmítavě a uvedl čtyři hlavní důvody pro zachování nulové sazby. (SVČR, 2012) Prvním argumentem je fakt, že v žádné vinařské zemi EU daň na tichá vína zavedena není (spotřební daň byla z vinařských zemí zavedena v Maďarsku, avšak projekt byl vyhodnocen jako neúspěšný). Druhým argumentem jsou čistě ekonomické důvody, kdy zavedení nenulové spotřební daně na tiché víno by znamenalo enormní administrativní a finanční zátěž pro vinaře, která by se promítla do jejich hospodářských výsledků i finanční stability celého sektoru. Významnou ztrátou pro Českou republiku by byl také nárůst nákupu vína v okolních zemích, které spotřební daň nemají (Rakousko, Německo, Slovensko a Maďarsko) a jeho nezdaněný prodej na našem území. Utrpěla by i v poslední době značně rozvíjená vinařská turistika, kde by se hosté pravděpodobně přesunuli za nezdaněným vínem do Rakouska. Třetím argumentem je zásah do regionálního rozvoje, kdy vinařství a na něj napojené obory jsou na jižní Moravě jedním z největších zaměstnavatelů. Všechny kroky proti rozvoji vinařství by vedly k zvýšení nezaměstnanosti, poklesu životní úrovně v regionu a zvýšeným nákladům pro stát i samosprávy. Čtvrtý a poslední argument SVČR se týká společenského významu vína, kdy obecným trendem ve vyspělých státech je podpora konzumace vína jako kulturního nápoje. Víno a kulturní dění kolem něj významně přispívají rozvoji společnosti a má prokazatelně pozitivní (léčivé) účinky na lidský organizmus. Odmítavý postoj k návrhu zvýšení spotřební daně z tichého vína projevilo i Ministerstvo zemědělství, jehož tiskové vyjádření k tomuto tématu (pro jeho stručnost a výstižnost) cituji: „Vybraná daň by pro státní rozpočet nebyla v žádném případě zásadním příjmem. Podstatně by ale ovlivnila české vinařství. Navrhovaná daň je totiž bezvýznamná pro dovozová, ale významná pro domácí vína. Nové zdanění by zejména malým vinařům způsobilo existenční problémy. Zatížení touto daní by

Analýza poptávky

51

vedlo ke zdražení a tím by zvýhodnilo zahraniční levná vína, která často obsahují více alkoholu a přitom zdaleka nejsou tak kvalitní, jako vína z Čech a Moravy. Když pomineme, jaký by to mělo dopad na zdraví spotřebitelů, otevřelo by zdražování vín prostor pro nelegální trh a daňové úniky. Přitom čeští vinaři sami odvádějí příspěvky do Vinařského fondu, který podporuje marketing vína, rozvoj turistiky a informuje veřejnost o vinohradnictví. Tím nejenom rozvíjejí celou krajinu, ale i posilují tradiční zaměstnanost na venkově a to velmi často v oblastech, kde je vysoká nezaměstnanost.“ (MZČR, 2012b) Závěrem lze tedy říci, že teoretické zvýšení spotřební daně z tichého vína by pravděpodobně nijak neovlivnilo poptávku českých spotřebitelů po vínu, ale mělo by značně negativní dopad na české vinařství.

52

Diskuze

6 Diskuze Tato práce přináší jisté závěry, které však mohly být ovlivněny určitými omezujícími faktory. Jedná se především o zjednodušení, která byla použita např. pro určení průměrné ceny piva i vína v jednotlivých letech (vývoj cen těchto komodit je v podstatě vývojem cen vybraných zástupců a nereflektuje tak stoprocentně celý sortiment). Dále je důležité si uvědomit, že průměrná cena jako taková je agregátem, který je ovlivněn cenovou škálou jednotlivých komodit, a že pivo a víno se v této charakteristice významně liší. U vína si konzumenti mohou vybrat, zda si koupí 1 litr tohoto nápoje za několik desítek Kč (nejlevnější krabicová vína stojí cca 20 Kč/l), či zda si koupí stejné množství (pravděpodobně jiné kvality) za stovky až tisíce Kč. U piva se běžně tato možnost nevyskytuje a cenová škála tohoto alkoholu je poněkud omezená (půllitr piva je k dostání od několika Kč až po několik desítek Kč20). Průměrná cena vína je tak agregátem, který může být ovlivněn velkými extrémy (lze u něj předpokládat velký rozptyl) a jeho hodnota tak nemusí být zcela vypovídající. Další faktor, který mohl ovlivnit výsledky této práce je fakt, že celá kapitola 5.1 je založena na datech poskytovaných ČSÚ „Statistice rodinných účtů“ (SRÚ). Tato data jsou vzorkem 3 000 domácností, které byly vybrány tak, aby odpovídaly struktuře domácností v ČR, a jejich složení se operativně mění tak, aby vždy vystihovalo současnou situaci. Avšak jak upozorňuje sám Český statistický úřad: „Z výsledků SRÚ lze vyhodnocovat změny ve výši a struktuře příjmů v rámci zpravodajského souboru a ve vztahu k výdajům domácností. Není však korektní vyvozovat odtud závěry o vývoji příjmů domácností v celé republice. Z těchto důvodů by údaje o příjmech, které SRÚ poskytuje, měly být chápány pouze jako doplňková informace.“ Jsem si tedy vědoma toho, že pro přesnější analýzu by bylo lepší využít rozsáhlejší a primárnější data, avšak informace o odlišnostech spotřeby v domácnostech tříděných podle různých hledisek či o vlivu různých faktorů na strukturu vydání a spotřební zvyklosti domácností nelze v současné době získat z jiných zdrojů.

Tak jako u každé komodity, i u piva samozřejmě existují výjimky (např. speciální edice), kdy je cena piva významně vyšší. Tyto případy však nejsou pro pivo příliš typické.

20

Závěr

53

7 Závěr Tato bakalářská práce měla za úkol identifikovat dlouhodobé trendy na trzích piva a vína v České republice. Bylo zjištěno, že produkce piva v ČR je poměrně stabilní (ročně se pohybuje okolo 19 mil. hl), a produkce vína má spíše kolísavý charakter (který byl však způsoben přijetím nové legislativy při vstupu ČR do EU). Co se týče spotřeby piva a vína, spotřeba piva z dlouhodobého hlediska klesá, avšak vína konzumují Češi čím dál více. Česká republika je tak v případě uspokojení poptávky po vínu nesamostatná, a proto tento produkt především dováží (hlavními dovozci vína jsou Itálie, Španělsko a Slovensko). Pivo je naopak pro Českou republiku důležitý vývozní artikl, kterého se každoročně vyveze kolem 3,5 mil. hl do více než 50 zemí světa (nejvíce do Německa a na Slovensko). Dílčím cílem této práce pak bylo také zmapování situace na trzích piva a vína dvou konkurenčních států, a to pivního trhu v Německu a vinného trhu ve Francii. Bylo zjištěno, že Německo a Českou republiku v současné době spojuje trend klesající spotřeby piva (celkové i per capita) a také boom otevírání nových minipivovarů. V Německu pak navíc, coby největšímu výrobci piva v EU, klesá v posledních letech i produkce piva (přesto ročně vyprodukuje asi 5x více piva, než se vyrobí v České republice, tj. kolem 100 mil. hl). Co se týče spotřební daně z piva, v Německu je tato daň nastavena mnohem níže než v České republice, což podporuje jak výrobu, tak spotřebu německého piva. V případě komparace českého a francouzského vinného trhu, má Francie v porovnání s Českou republikou asi 5x více vinařů hospodařících na 46x větší rozloze vinic, tudíž není divu, že se spolu s Itálií pravidelně střídá v roli největšího producenta vína na světě. Kromě toho, že je tedy (o proti ČR) spíše vývozcem vína, má i opačné tendence ve spotřebě vína. I přesto, že Francouzi stále vypijí nejvíce vína v Evropě, jejich průměrná spotřeba v dlouhém období klesá. Co se týče zdanění vína, mají jej Francouzi přizpůsobené svým potřebám. Existuje zde spotřební daň z tichého vína, avšak tato daň činí cca 1 Kč/l a jedná se spíše o poplatek vybíraný za účelem registrace výroby vína. Sazba spotřební daně u šumivého vína je pak cca 2,3 Kč/l (což je 10x méně než v ČR). Lze tedy říci, že i když mají Francouzi zavedenu spotřební daň i na tiché víno, daňová zátěž vína je velmi malá. Hlavním úkolem této práce však byla analýza poptávky po pivu a vínu v České republice. V rámci podrobnější analýzy poptávky bylo potřeba prozkoumat spotřební chování jednotlivých skupin obyvatel (rozdělených podle určitých kritérií). Bylo prozkoumáno spotřební chování dvou nízko-příjmových skupin obyvatel, nezaměstnaných a důchodců, u nichž se potvrdil předpoklad, že obě skupiny si v průměru kupují pivo a víno za velice nízké ceny. U spotřeby piva a vína těchto skupin ale došlo k překvapujícímu zjištění. Důchodci sice kupují levný alkohol, avšak piva a vína konzumují (ze všech vybraných skupin) nejvíce. Naopak nezaměstnaní, u kterých mnohé studie předpokládají vysokou spotřebu alkoholu,

54

Závěr

jsou v České republice skupinou spíše s nižší průměrnou spotřebou piva i vína. Zajímavý je také fakt, že poptávka po pivu a vínu nezaměstnaných osob je v určité míře ovlivňována obecnou mírou nezaměstnanosti v ČR. Obecně pak bylo zjištěno, že Češi vydávají za alkohol (jak v celku, tak i jednotlivě za pivo a víno) v průměru stále stejnou část ze svých celkových spotřebních výdajů. Pro všechny skupiny obyvatel také platí, že čím vyšší má osoba čistý peněžní příjem, tím větší výdaje vynakládá za alkohol, a čím vyšší je vzdělanost osoby, tím méně alkoholu konzumuje. Piva se celkově v České republice vypije asi 8x více než vína a nejvíce peněz za něj vynaloží tzv. střední příjmová třída21. Z mých poznatků také vyplývá, že pivo je konzumováno nejvíce v obcích s menším počtem obyvatel, a je oblíbené spíše u osob s nižším vzděláním (avšak pijí jej i osoby s vyšším vzděláním). Víno je naopak bráno jako lukrativní alkoholický nápoj, který je spojen s určitým společenským statutem, a nejvíce peněžních prostředků za něj vynakládají lidé žijící ve velkých městech, kteří mají i vyšší příjmy. Konzumace vína je také spojena s lidmi více vzdělanými, kteří jsou za tuto komoditu ochotni zaplatit v průměru více peněz. Výdaje za víno pak (na rozdíl od piva) rostou u českých domácností přímo úměrně s jejich zvyšujícím se příjmem. Tato práce byla také zaměřena na problematiku spotřebních daní, kdy bylo zjištěno, že spotřební daň má v případě piva i vína velmi malý vliv na konečnou cenu těchto komodit, a že relativní ceny alkoholu zůstávají pro české spotřebitele stále stejné. Celková poptávka po pivu a vínu je pak jen velmi málo citlivá na ceny piva a vína, a je ovlivňována spíše jinými faktory. Hlavním faktorem, který ovlivňuje poptávku po pivu a vínu je tradice konzumace těchto nápojů, a také určitá změna Čechů v jejich preferenci. Jedná se o módu, v níž čeští spotřebitelé vyhledávají širší sortiment s netradičními chutěmi (u piva je to v podobě ovocných, medových, bylinkových, nefiltrovaných, patnácti a vícestupňových piv, u vína je to v podobě vína růžového). Spotřeba vína je pak také ovlivněna stále rostoucím „společenským významem“ tohoto nápoje. Na úplný závěr byla provedena predikce vývoje poptávky po pivu a vínu v případě, kdy by se zvýšila spotřební daň z vína a meziproduktů. Malá citlivost poptávky po pivu a vínu na ceně těchto komodit, oblíbenost těchto nápojů u spotřebitelů a historický vývoj cen a spotřeb těchto komodit naznačuje, že pokud by se zvýšila spotřební daň z tichého vína (i o plánovaných 10 Kč/litr), spotřeba vína a piva v ČR by se nijak nezměnila. Poptávka po vínu by dále mírně rostla (s tím, že někteří spotřebitelé by přešli ke konzumaci levnějšího vína) a poptávka po pivu by touto změnou nebyla ovlivněna nijak. Jediný efekt, který by celý návrh na zvýšení spotřební daně z tichého vína přinesl, by byl negativní dopad na české vinaře.

Pojem „střední příjmová třída“ definuji jako soubor domácností uspořádaných podle výše čistého peněžního příjmu na osobu a očištěný o dva nejextrémnější kvintily.

21

Literatura

55

8 Literatura ABOUT-FRANCE. Choosing French wine: understanding the label: value for money. Aboutfrance.com [online]. 2014 [cit. 28. 2. 2014]. Dostupné z: http://aboutfrance.com/french-wine-labels.html CELNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY. Změna sazeb spotřebních daní. Generální ředitelství cel [online]. 2010 [cit. 20. 12 2013]. Dostupné z: https://www.celnisprava.cz/cz/crceskebudejovice/aktuality/Stranky/zmena-sazebspotrebnich-dani.aspx CNOSSEN, S. Theory and practice of excise taxation: smoking, drinking, gambling, polluting, and driving. Oxford: Oxford University Press, 2005, 255 p. ISBN 01-992-7859-8. ČSÚ. Retrospektivní údaje o spotřebě potravin v letech: Graf 23: Spotřeba vína celkem v ČR v letech 1948- 2006. Český statistický úřad [online]. 2008a [cit. 23. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/tab/9500434CED ČSÚ. Retrospektivní údaje o spotřebě potravin v letech: Graf 24: Spotřeba piva celkem v ČR v letech 1948- 2006. Český statistický úřad [online]. 2008b [cit. 23. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/tab/9500437FDB ČSÚ. Spotřeba potravin 2012. Český statistický úřad [online]. 2013a [cit. 23. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/2139-13 ČSÚ. Příjmy a životní podmínky domácností. Český statistický úřad [online]. 2013b [cit. 19. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/3012-13 ČSÚ. Vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů. Český statistický úřad [online]. 2013c [cit. 5. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/3001-13 ČSÚ. Spotřebitelské ceny vybraných druhů zboží a služeb. Český statistický úřad: Veřejná databáze [online]. 2014a [cit. 20. 2. 2014]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=08-07&vo=tabulka ČSÚ. Indexy spotřebitelských cen - inflace - časové řady: Indexy spotřebitelských cen životních nákladů (čtvrtletně). Český statistický úřad [online]. 2014b [cit. 18. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/isc_cr ČSÚ. Veřejná databáze ČSÚ: Zaměstnanost a nezaměstnanost od roku 1993. Český statistický úřad [online]. 2014c [cit. 5. 4. 2014]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=PRA1010CU&&kapito la_id=3

56

Literatura

ČTK. Produkce vína v předchozím roce klesla o čtvrtinu na 470.000 hl. Agris: agrární www portál [online]. 2014 [cit. 22. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.agris.cz/clanek/182674 ČT24. Alkohol a noční Praha přilákají další tisíce Dánů, policie je v pohotovosti. Česká televize: domácí [online]. 2013 [cit. 21. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/215280-alkohol-a-nocni-praha-prilakajidalsi-tisice-danu-policie-je-v-pohotovosti/ EAGRI.CZ. Ministerstvo zemědělství České republiky: Situační a výhledová zpráva vinná réva [online]. [cit. 10. 3. 2014]. Dostupné z: http://eagri.cz EURO ANALYSIS. Sektorová analýza: nápoje [online]. 2010, 18 s. [cit. 10. 3. 2014]. Dostupné z: http://files.eacko2.webnode.cz/20000005261ab962bcf/Napoje%20CZ.pdf EUROPEAN COMMISSION. Excise duty tables: Part I – Alcoholic Beverages [online]. 2013 [cit. 13. 2. 2014]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/excise_duties /alcoholic_beverages/rates/excise_duties-part_i_alcohol_en.pdf FOCUS. Marketing & Social Research. Víno a spotřebitel 2012, vytvořeno pro vinařský fond [online]. 2012 [cit. 20. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.vinarskyfond.cz/cz/proregistrovane/pruzkumy-trhu/pruzkumy-trhurealizovane-v-letech-2006-12 FRANCEAGRIMER. Les chiffres de la filière viti-vinicole: Données statistiques 2001/2011 [online]. 2012 [cit. 26. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.franceagrimer.fr/content/download/24555/203685/file/sta-vin-2012cahierstat-c01-11-n4.pdf GAIN. Wine Annual Report and Statistics: EU-27 [online]. 2013 [cit. 24. 2. 2014]. Dostupné z: http://gain.fas.usda.gov/Recent%20GAIN%20Publications/Wine%20Annual_Rome_ EU-27_2-22-2013.pdf HOLBA. Holba navýšila prodeje. Zvýšenou poptávku ovlivňuje letní počasí i obliba piva z hor. Holba a.s. [online]. 2013 [cit. 20. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.holba.cz/aktualita/holba-navysila-prodeje-zvysenou-poptavkuovlivnuje-letni-pocasi-i-obliba-piva-z-hor-/240/ CHLÁDKOVÁ, H. et al. The development of main factors of the wine demand [online]. In: Agricultural Journals: Agricultural Economics. 2009, s. 321-326. ISSN 1805-9295 [cit. 3. 2. 2014] Dostupné z: http://agriculturejournals.cz/publicFiles/09026.pdf

Literatura

57

JANDA, K. et al. Complete almost ideal demand system approach to the Czech alcohol demand [online]. In: Agricultural Journals: Agricultural Economics. 2010, s. 421-434. ISSN 1805-9295 [cit. 17. 2. 2014]. Dostupné z: http://81.0.228.28/publicFiles/27101.pdf KHAN, S. et al. A structural equation model of the effect of poverty and unemployment on alcohol abuse. ScienceDirect [online]. 2002, Volume 27, Issue 3, s. 405-423 [cit. 11. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com KRATOCHVÍLE, A. Pivovarství českých zemí 1990–2012. In.: Pivovarský kalendář 2014. VÚPS Praha. 2013. ISBN: 978-80-86576-60-2 KRAUS, V. et al. Encyklopedie českého a moravského vína. Praha: Knižní klub, 1998, 223 s. ISBN 80-717-6845-6. KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 5., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 275 s. ISBN 978-80-7357-574-8. LEUNG, S.F., and PHELPS, C.E. “My kingdom for a drink . . .?” A review of estimates of the price sensitivity of demand for alcoholic beverages. In: Hilton, M.E. and Bloss, G., eds. Economics and the Prevention of Alcohol-Related Problems. NIAAA Research Monograph No. 25, NIH Pub. No. 93–3513. Bethesda, MD: National Institute on Alcohol Abuse and Alcoholism, 1993. pp. 1–32. MARKOVÁ, H. Daňové zákony: úplná znění platná k 1. 1. 2010. Praha: Grada, 2012, sv. ISBN 978-80-247-3206-0 MEF. Quels sont les taux de TVA en vigueur en France et dans l'Union européenne ?. Ministère de l'Économie et des Finances: Le portail de l’Économie, des Finances [online]. 2014 [cit. 28. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.economie.gouv.fr/cedef/taux-tvafrance-et-union-europeenne MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Situační a výhledová zpráva: réva vinná a víno [online]. 2012a [cit. 21. 2. 2014]. ISBN 978-80-7434-046-8. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/183298/SVZ_2012_na_web.pdf MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Tiskové prohlášení ke spotřební dani na víno. [online]. 2012b [cit. 7. 4. 2014]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/tiskovyservis/tiskove-zpravy/x2012_tiskove-prohlaseni-ke-spotrebni-dani-na.html MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Situační a výhledová zpráva: réva vinná a víno [online]. 2013a [cit. 21. 2. 2014]. ISBN 978-80-7434-140-3. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/286099/SVZ_Reva_vinna_vino_2013.pdf MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Situační a výhledová zpráva: chmel, pivo [online]. 2013b [cit. 21. 2. 2014]. ISBN 978-80-7434-133-5. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/283356/SVZ_Chmel_a_pivo_12_2013.pdf

58

Literatura

MMRČR. Příjezdový cestovní ruch v roce 2012. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. 2013 [cit. 21. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo/Pro-media/Tiskovezpravy/2013/Prijezdovy-cestovni-ruch-v-uplynulem-roce-2012 MPSV. Počty důchodců a poplatníků pojistného v ČR. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 5. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/12950 MZ a SZÚ. TZ Tabák a alkohol: Výzkum SZÚ 17 6 2013 (fin). In: Ministerstvo zdravotnictví České Republiky [online]. 2013 [cit. 2. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/dokumenty/podpora-aktivit-mz-v-oblasti-regulace-tabakovychvyrobku-a-vysledky-vyzkumu-szu-_7948_2778_1.html NOVÁK VEČERNÍČEK, Jaroslav. Dějiny piva: od zrození až po konec středověku. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2009, 143 s. ISBN 978-80-251-2019-4. OIV. The OIV presents the 2013 statistical report on world vitiviniculture at the 36th World Congress of Vine and Wine [online]. 2013 [cit. 8. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.oiv.int/oiv/cms/index?rubricId=44538631-7ad2-49cb-9710ad5b957296c7 PIVOVARY. Sdružení přátel piva [online]. 2013 [cit. 18. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.pratelepiva.cz/pivovary/ PYŠNÝ, T. et al. Analysis of selected demand factors of wine market of the Czech Republic [online] In: Agricultural Journals: Agricultural Economics. 2007, s. 304-311. ISSN 1805-9295 [cit. 18. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.agriculturejournals.cz/publicFiles/00244.pdf SAGIT. Sazba daně z vína a meziproduktů [online]. 2004 [cit. 2. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=74&typ=r&levelid=da_425.htm SAGIT. Sazba daně z piva [online]. 2010 [cit. 2. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?sn=y&hledany=sazba+dan%EC+z+pi va&cd=157&typ=r&levelid=da_421.htm SAMUELSON, P. A. Ekonomie. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1991, 1011 s. ISBN 80-205-0192-4 SEDLO, J. Sazba spotřební daně u alkoholu a alkoholických nápojů v EU. Svaz vinařů České republiky [online]. 2010 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.svcr.cz/sazbaspotrebni-dane-u-alkoholu-a-alkoholickych-napoju-v-eu

Literatura

59

SEDLO, J. Zahraniční obchod s vínem České republiky. Svaz vinařů ČR [online]. 2012 [cit. 18. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=15&ved=0CJ4BE BYwDg&url=http%3A%2F%2Fwww.svcr.cz%2Ffile%2F385_1_1%2F&ei=atYQU9rfI8 LG4gSp14D4Dg&usg=AFQjCNF5cj_b4jM70h_J97tSQB4Vp7LbRg&sig2=2mKLThlLHKk TsMeq_Fn3FQ Směrnice rady 92/84/EHS: ze dne 19. října 1992, o sbližování sazeb spotřební daně z alkoholu a alkoholických nápojů. In: Úřední věstník Evropských společenství. 1992. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=DD:09:01:31992L0084:CS:PDF Směrnice rady 92/83/EHS: ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů. In: Úřední věstník Evropských společenství. 1992. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=DD:09:01:31992L0083:CS:PDF STATISTA. Bierpreisentwicklung auf dem Oktoberfest in München von 1971 bis 2013. Statista: Das Statistik-Portal [online]. 2013 [cit. 26. 2. 2014]. Dostupné z: http://de.statista.com/statistik/daten/studie/272209/umfrage/bierpreisentwicklun g-auf-dem-oktoberfest-in-muenchen/ STATISTA. Absatz von Bier in Deutschland in den Jahren 1999 bis 2013. Statista: Das Statistik-Portal [online]. 2014 [cit. 26. 2. 2014]. Dostupné z: http://de.statista.com/statistik/daten/studie/3406/umfrage/bierabsatz-indeutschland-seit-dem-jahr-1999/ SVČR. Stanovisko Svazu k zavedení spotřební daně z tichého vína. Svaz vinařů České republiky [online]. 2012 [cit. 7. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.svcr.cz/stanovisko-svazu-k-zavedeni-spotrebni-dane-z-ticheho-vina THE BREWERS OF EUROPE. Beer statistics: 2012 edition [online]. 2012 [cit. 21. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.brewersofeurope.org/docs/publications/2012/stats_2012_web.pdf THE BREWERS OF EUROPE ET AL. The Contribution made by Beer to the European Economy [online]. 2011 [cit. 4. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.ey.com/Publication/vwLUAssets/The_Contribution_made_by_Beer_to_th e_European_Economy/$FILE/The_Contribution_made_by_Beer_to_the_European_Eco nomy.pdf THE BREWERS OF EUROPE. The Contribution made by Beer to the European Economy: Germany [online]. 2013 [cit. 23. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.brewersofeurope.org/docs/publications/2013/Economiccontribution/16-germany.pdf

60

Literatura

TŮMA, O. Spotřební daň na víno? Co radši zrušit ministerstvo školství?. Penize.cz: Očima expertů [online]. 2012 [cit. 7. 4. 2014]. Dostupné z:

http://www.penize.cz/spotrebni-dane/230989-ocima-expertu-spotrebni-danna-vino-co-radsi-zrusit-ministerstvo-skolstvi VANČUROVÁ, A. a LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR 2012. 1. vyd. Praha: 1. VOX, 368 s. ISBN 978-80-87480-05-2 VLÁDA ČR. Úsporná opatření vlády pro roky 2013 až 2015 [online]. 2012 [cit. 9. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tema/usporna-opatreni-vladypro-roky-2013-az-2015-94630/ WHO. Levels of Consumption: Recorded alcohol per capita consumption, from 1990 by country. WHO: Global Health Observatory Data Repository [online]. 2013 [cit. 28. 2. 2014]. Dostupné z: http://apps.who.int/gho/data/node.main.A1025?lang=en Zákon č.353/2003 Sb.: Zákon o spotřebních daních. In: Sbírka zákonů. 26. 9. 2003. [online] [cit. 2013-12-19]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=55953&fulltext=&nr=353~2 F2003&part=&name=&rpp=15#local-content

Přílohy

61

Přílohy

62

A

Křížová elasticita

Křížová elasticita

Pro zjištění, zda jsou statky (pivo a víno) substituty či komplementy, se využívá křížová elasticita poptávky. Pro tento výpočet byla použita data spotřeby vína a ceny piva v období let 2000 až 2012. Jednotky

Označení

Hodnoty

Spotřeba vína v roce 2000

litr/obyvatel/rok

x1

16,10

Spotřeba vína v roce 2012

litr/obyvatel/rok

x2

19,80

Cena piva v roce 2000

Kč/litr

py1

15,22

Cena piva v roce 2012

Kč/litr

py2

20,88

Změny v %

22,9814

37,1879

Zdroj: ČSÚ, 2008a; ČSÚ, 2008b; ČSÚ, 2013a; ČSÚ, 2014a

Procentní změny spotřeby vína a ceny piva jsou následně dosazeny do vzorce: Kř ı́žová elasticita =

změ na poptá vané ho množ stvı́ statku X v % 22,9814 = = 7, 89: změ na ceny statku Y v % 37,1879

Koeficient křížové elasticity je 0,618 (tedy větší než 0), což značí, že pivo a víno jsou substituty.

Korelace vývoje spotřeby piva a vína

63

B Korelace vývoje spotřeby piva a vína Podle přílohy A (křížové elasticity poptávky) jsou pivo a víno substituty. Přesvědčit se o tomto faktu lze také pomocí korelace vývoje spotřeby piva a vína. Pokud by pivo a víno byly substituty, měla by závislost mezi jejich spotřebami být záporná. Pokud by vyšla kladná závislost, značilo by to, že pivo a víno jsou komplementy. Vývoj spotřeby piva a vína v ČR za minulých 19 let (l/osoba/rok) je k prohlédnutí v následujících tabulkách. Rok

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Víno Pivo

15,4 156,7

15,4 156,9

15,8 157,3

15,9 161,4

16,0 161,1

16,1 159,8

16,1 159,9

16,2 156,9

16,2 159,9

16,3 161,7

Rok

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Víno Pivo

16,5 160,5

16,8 163,5

17,2 159,1

18,5 159,1

18,5 156,6

18,7 150,7

19,4 144,4

19,4 142,5

19,8 148,6

Zdroj: ČSÚ, 2008a; ČSÚ, 2008b; ČSÚ, 2013a

Po vložení dat do korelační matice, vychází párový korelační koeficient r = -0,76. Znamená to tedy, že mezi spotřebou piva a spotřebou vína existuje poměrně silná negativní závislost, která značí, že pivo a víno jsou substituty. Standardní statistický postup nyní vyžaduje otestování, zda je tento koeficient opravdu významný či nikoliv. Bude nastavena nulová hypotézu H0 která říká, že párový koeficient není významný, a alternativní hypotéza H1 která říká, že koeficient je významný22. H0: rxy=0 H1: rxy≠0 Významnost párového korelačního koeficientu bude testována pomocí tzv. Studentova t-testu (za použití korelačního koeficientu r = -0,76 a počtu měřených hodnot n = 19). ;=

<√> − 2 √1 − < @

~;B> − 2C =

−0,76√19 − 2 F1 − B−0,76C@

= −G, :H9

Hodnota -4,821 bude nyní porovnána s kritickým oborem ;IJKL@ B> − 2C , který je t0,975(17) = 2,11. Jelikož |-4,821|>2,11, zamítá se nulová hypotéza 22

Hladina významnosti α= 0,05.

64

Korelace vývoje spotřeby piva a vína

o nevýznamnosti koeficientu a je přijata hypotéza alternativní, tedy že párový korelační koeficient je významný a spotřeba piva a vína má mezi sebou opravdu negativní závislost.

Cenová elasticita

65

C Cenová elasticita Jak již bylo řečeno v kapitole 3.3.2, cenová elasticita poptávky vyjadřuje závislost změny poptávaného množství na změně ceny statku. Pro zjištění cenové elasticity u poptávky po pivu a vínu v České republice byla použita data za posledních 19 let (od roku 1994 do roku 2012), jejichž nejdůležitější souhrn je zapsán v tabulkách níže. Pivo:

Jednotky

Hodnoty

Spotřeba piva v roce 1994

litr/obyvatel/rok

156,7

Spotřeba piva v roce 2012

litr/obyvatel/rok

148,6

Cena piva v roce 1994

Kč/litr

11,9

Cena piva v roce 2012

Kč/litr

20,9

+75,63 %

Jednotky

Hodnoty

Změny v %

Spotřeba vína v roce 1994

litr/obyvatel/rok

15,4

Spotřeba vína v roce 2012

litr/obyvatel/rok

19,8

Cena vína v roce 1994

Kč/litr

43,4

Cena vína v roce 2012

Kč/litr

68,8

Víno:

Změny v %

-5,17 %

+28,57 %

+58,53 %

Zdroj: ČSÚ, 2008a; ČSÚ, 2008b; ČSÚ, 2013a; ČSÚ, 2014a

Po vložení dat do vzorce pro výpočet cenové elasticity, koeficienty vycházejí následovně: MN



=

−5,17 = −7, 78: 75,63

MN

í

=

28,57 = +7, G:: 58,53

Vypočtené koeficienty cenové elasticity poptávky po pivu a vínu naznačují, že poptávka po pivu je v ČR v dlouhém období téměř neelastická (|εPD| < 1 a velmi blízké 0) a že pivo je normální statek (εPD < 0). U vína vychází εPD > 0, což značí, že by se mělo jednat o tzv. Giffenův statek (taktéž s cenově nepružnou poptávkou, |εPD| < 1). Tato varianta je však z logického hlediska nepravděpodobná a potvrzuje fakt, který je popsán v kapitole 5.2, tedy že poptávka po vínu je jen velmi málo citlivá na cenu a je pravděpodobně ovlivňována spíše jinými faktory.