Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat
Vliv ročního období na životní projevy farmově chovaných daňků Diplomová práce
Vedoucí práce:
Vypracovala: Bc. Alžběta Šrámková
prof. Ing. Gustav Chládek, CSc.
Brno 2013
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Vliv ročního období na životní projevy farmově chovaných daňků vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
dne: podpis diplomanta:
PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala vedoucímu mé diplomové práce, panu prof. Ing. Gustavu Chládkovi, CSc., za odborné vedení a cenné rady při vypracovávání této práce. Dále bych poděkovala panu Antonínu Příhodovi, na jehož daňčí farmě pozorování probíhalo.
ABSTRAKT Tématem této diplomové práce je zhodnocení vlivu ročního období na životní projevy farmově chovaných daňků. V první části práce je proveden souhrn informací, které se týkají původu a rozšíření daňčí zvěře, popisu těla a biologických vlastností a zvláštností a také jsou zde zhodnoceny možnosti chovu, a to jak volná honitba, oborní chov a zejména je věnována pozornost farmovému chovu. Etologické pozorování zvířat bylo provedeno na daňčí farmě poblíž Náměště nad Oslavou. Sledování bylo prováděno každý měsíc po dobu jednoho kalendářního roku. Zjistila jsem průkazný vliv ročního období na všechny sledované životní projevy. Nejvíce pasoucích se zvířat bylo zaznamenáno v červenci (53 %), příjem krmiva byl největší v prosinci (40 %), ležení v listopadu (53 %) a stání zvířat bylo nejčastější v březnu (43 %). Jednotlivé činnosti jsou vyjádřeny pomocí etogramů a porovnány s výsledky ostatních autorů. Průkaznost naměřených hodnot je vyjádřena pomocí statistické funkce Test dobré shody. KLÍČOVÁ SLOVA: Dama dama, daněk skvrnitý, farmový chov, etologie, pastva
ABSTRACT The goal of the submitted thesis is to evaluate the effect of the season on the vital signs of farming fallow deer. The first part of the thesis contains a summary of information related to the origin, expansion of fallow deer, characterization and biological properties of the body including heat, digestive traits and the reproductive system. The breeding options are evaluated in the open forest, in captivity and especially in farm conditions. The second part of the work is conducted with behavioral observations of animals on a farm near Náměšť nad Oslavou. The monitoring was carried out every month for a period of one calendar year. I found significant effect of season at all monitored vital signs. Most grazing animals were recorded in July (53 %), feed intake was largest in December (40 %), lying in November (53 %) and standing was most frequent in March (43 %). The individual activities are represented by the use of the ethogram and individually for each month, grouped in each season as well. These results are compared with other published authors. The relevance of the measured values is expressed using statistical functions called "Chitest".
KEY WORDS: Dama dama, fallow deer, farming, ethology, pasture
OBSAH OBSAH ............................................................................................................................. 5 1 ÚVOD ............................................................................................................................ 6 2 CÍL PRÁCE ................................................................................................................... 7 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED ............................................................................................... 8 3.1 Daněk skvrnitý ........................................................................................................ 8 3.1.1 Zařazení v živočišné soustavě a výskyt ........................................................... 8 3.1.2 Původ a rozšíření ............................................................................................. 8 3.1.3 Popis................................................................................................................. 9 3.1.4 Biologie a etologické chování daňčí zvěře .................................................... 10 3.2 Způsoby chovu daňčí zvěře .................................................................................. 13 3.2.1 Chov ve volných honitbách ........................................................................... 13 3.2.2 Chov v oborách .............................................................................................. 13 3.2.3 Farmový chov ................................................................................................ 14 4 MATERIÁL A METODIKA....................................................................................... 18 4.1 Popis farmy a metodika vlastního pozorování životních projevů zvířat .............. 18 4.2 Analyzované životní projevy zvířat ...................................................................... 19 5 VÝSLEDKY A DISKUZE .......................................................................................... 21 5.1 Jednotlivá pozorování životních projevů zvířat v měsíčních intervalech ............. 21 5.2 Shrnutí výsledků pozorování životních projevů zvířat ......................................... 38 5.3 Jednotlivá pozorování životních projevů zvířat shrnuta do ročních období ......... 40 5.4 Porovnání základních životních projevů v závislosti na teplotě – srovnání měsíců s nejvyšší a nejnižší teplotou ...................................................................................... 42 5.5 Diskuze ................................................................................................................. 43 6 ZÁVĚR ........................................................................................................................ 48 7 POUŽITÁ LITERATURA .......................................................................................... 50 SEZNAM TABULEK .................................................................................................... 51 SEZNAM GRAFŮ ......................................................................................................... 52 SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................... 52 8 PŘÍLOHY ............................................................... Chyba! Záložka není definována.
1 ÚVOD Farmový chov zvěře má podstatně kratší historii než chov ostatních přežvýkavců. Daňci jsou poměrně často k vidění ve volné přírodě a v oborních chovech, v minulosti byly hojně chováni i jako okrasa panských dvorů. Daňčí zvěř není na našem území původní, ale velmi dobře se adaptovala a úspěšně se rozmnožuje, proto se jejich stavy stále zvyšují. Za kolébku farmového chovu jelenovitých je považován Nový Zéland, kde počet zvířat na farmách přesahuje 2 mil. kusů. V České republice byl první zkušební chov založen r. 1983 a od té doby se jeho obliba rapidně zvýšila. Zákonem č. 166/1999 Sb. ze dne 13. července 1999 byla zvěř z farmových chovů zařazena mezi hospodářská zvířata, tím se usnadnilo zakládání nových chovů. Výhodou farmových chovů jelenovitých není jen celoroční produkce zvěřiny a získávání zvířat s cennou trofejí, ale jedná se také o efektivní využití pozemků, které se nehodí pro zemědělské a jiné obhospodařování. Tato práce navazuje na výsledky mé bakalářské práce Možnosti chovu daňka (Dama dama) v podmínkách ČR (2011). O daňčí zvěři a zejména o jejich chovu na farmách je velmi málo informací. Patří sice mezi přežvýkavce, nicméně jejich požadavky na chov jsou odlišné. Snažila jsem se shrnout základní informace o jejich nárocích na chov, které jsou dostupné. Jelenovití jsou více ovlivněni ročním obdobím než jiné, domestikované druhy zvířat. Délka světelného dne ovlivňuje rozmnožování i příjem krmiva. Domnívám se proto, že etologické pozorování stáda během celého kalendářního roku je velmi přínosné nejen pro zájemce o chov tohoto druhu zvěře, ale pomůže nám pochopit i jiné náležitosti týkající se života zvířat. Informace obsažené v této práci mohou posloužit i jako inspirace a výchozí materiál pro zkoumání jiných druhů zvířat, kterým dosud nebyla věnována velká pozornost.
6
2 CÍL PRÁCE Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit vliv ročního období na životní projevy farmově chovaných daňků a navázat tak na bakalářskou práci Možnosti chovu daňka (Dama dama) v podmínkách ČR (2011). Etologické pozorování vybraného stáda daňčí zvěře proběhlo po dobu jednoho kalendářního roku, a to v období od ledna 2012 do prosince 2012. Sledování bylo provedeno vždy jeden den v každém měsíci, v době od svítání do soumraku. Byly sledovány základní životní projevy zvířat – pastva, příjem krmiva, ležení a stání. Životní projevy zvířat byly zjišťovány pomocí dalekohledu a zaznamenávány každých 30 minut. Výsledky byly vyjádřeny pomocí etogramů a vyjádřeny za každý měsíc. Cílem práce bylo shrnout životní projevy zvířat do jednotlivých ročních období a zhodnotit vliv ročního období na chování daňků. Průkaznost naměřených hodnot byla vyhodnocena pomocí statistické metody Test dobré shody. Výsledky byly také porovnány s prací ostatních autorů a s výsledky zjištěnými v rámci bakalářské práce.
7
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Daněk skvrnitý 3.1.1 Zařazení v živočišné soustavě a výskyt Rod daněk patří do čeledi jelenovitých a vyskytuje se ve dvou druzích: daněk skvrnitý (Dama dama) a daněk mezopotámský (Dama mesopotamica). Daněk mezopotámský byl považován za vyhynulý druh, v současné době však žije několik zvířat v oborách a zoologických zahradách po celém světě. Naproti tomu daněk skvrnitý se vyskytuje v hojném počtu ve volné přírodě, v oborách a jejich počet se rapidně zvyšuje i ve farmových chovech. (WOLF a kol., 2000). Autoři SALTZ a BAR-DAVID (2006) uvádějí, že v letech 1996 – 2005 proběhla reintrodukce daňka mezopotámského v Judských horách na území Izraele. Chovné stádo sestávalo z 80 ks dospělých daněl (nad 1 rok) a odpovídajícího počtu samců. Stádo je monitorováno a je sledován jeho pohyb a počet zvířat. Po navykacím období (10 let) se stádo úspěšně rozmnožuje a předpokládá se, že během 50 let se rozroste na počet 400 – 600 daněl.
3.1.2 Původ a rozšíření Daněk byl původně rozšířen ve Středomoří včetně Anatolie a řeckého ostrova Rhodos. Později byl vysazen ve většině evropských zemí, Austrálii, Tasmánii a na Novém Zélandě, v Severní a Jižní Americe a nakonec v Africe (JIŘÍK a kol., 1980). Daňčí zvěř není na území České republiky původní, byla sem dovezena ve středověku jako okrasná zvěř do obor (WOLF a kol., 1977). První zprávy o chovu daňka na území České republiky jsou z 15. století. Zpočátku se jednalo pouze o chov oborní, do volnosti byl poprvé vypuštěn až na začátku 17. století. Jeho početnost neustále narůstá, zvláště od 80. let minulého století, kdy začalo velké zazvěřování honiteb (ŠŤASTNÝ a ČERVENÝ, 2010).
8
3.1.3 Popis Původním zbarvením srsti jsou bílé skvrny v podélných řadách na rezavém až tmavohnědém podkladě s výrazně tmavším hřbetním pruhem, v zimním období je srst tmavší, od hnědé a tmavě šedé až po černou, s nevýraznými skvrnami (JIŘÍK a kol. 1980). Kromě tohoto základního typu zbarvení se však vyskytují i vzácnější formy, především v oborách, a to zbarvení bílé (albinismus či leucismus), černé (melanismus) či různé přechodné formy (ŠŤASTNÝ a ČERVENÝ, 2010). Podle pohlaví a věku rozeznáváme daňka, danělu a daňčata (daněček, daněčka). Samice starší jednoho roku se nazývá danělka (do prvního kladení mláďat) (WOLF a kol., 1977). V různých zdrojích autoři uvádějí různé rozpětí hmotnosti a velikosti těla. Tak např. JIŘÍK a kol. (1980) uvádějí, že délka těla dospělého daňka je 130 – 165 cm, výška v kohoutku 84 – 110 cm a hmotnost těla po vyvržení se pohybuje v rozmezí 40 – 95 kg, u daněly 22 – 50 kg. Daněčkům během šesti měsíců vyrůstají pučnice, které v prosinci začínají kostnatět. Po zimě nasazuje daněček první paroží (tzv. špičák bez růží), které je vytloukáno ve stáří asi 14 měsíců. Paroží shazuje jako dvouletý daněk v červnu. Nasazuje ihned špičáky nové, a to buď špičáky druhého paroží s náznakem růže, nebo nasazuje parohy s očníkem a opěrákem ukončené hrotem (šesterák), popř. je lodyha na konci zploštělá a vytváří malou, někdy vykrojenou lopatku. Všechna paroží shazuje daněk vždy v květnu, starší kusy i v dubnu. Nové parohy pak vytlouká v srpnu až září (WOLF a kol. 1977).
9
Obrázek č. 1 – Vývoj a označení paroží daňka (zdroj: www.lsv.mypage.cz)
3.1.4 Biologie a etologické chování daňčí zvěře Pro úspěšný chov všech druhů zvířat se chovatel musí seznámit se základními biologickými vlastnostmi zvířat a tyto vlastnosti respektovat. Daňčí zvěř se vyznačuje několika zvláštnostmi, týkajících se zejména trávicího traktu.
Trávicí soustava
Daňčí zvěř patří mezi přežvýkavce a jako taková má složité trávicí ústrojí, díky kterému je schopná během krátké doby pojmout velké množství potravy, které později v období klidu intenzivně přežvykuje, a dokáže zpracovat i těžko stravitelnou celulózu (WOLF a kol. 2000). V závislosti se změnou délky světelného dne a zvýšenou tvorbou hormonu melatoninu dochází v období podzimu k významným anatomicko – morfologickým změnám trávicího ústrojí. Objem trávicího traktu se zmenšuje až o jednu třetinu, zmenšuje se i plocha klků v bachoru a tím jejich vstřebávací schopnost. Začíná odbourávání tukových zásob, které se nashromáždili v břišní dutině a zejména v podkoží během vegetačního období.
Tím dochází k redukci tělesné hmotnosti a
zásobení metabolismu potřebnými živinami. Zároveň dochází i k zásobení organismu vodou, protože při metabolických reakcích vzniká z jedné molekuly tuku sedm molekul 10
vody. V zimním období je důležité zvěř nepřekrmovat jadrnými krmivy, protože v důsledku narušení bachorové rovnováhy může dojít až k metabolickým poruchám. Pro daňčí zvěř je životně důležité vytvořit si tukové zásoby během vegetačního období, v opačném případě může dojít k úhynu zvířat, i kdyby byla celou zimu intenzivně krmena (HERRMANN, 2000) V jarních měsících se vlivem prodlužování světelného dne vrací zažívací ústrojí opět do normálu. Sousto je uškubnuto nebo odhryznuto pomocí řezáků a promíseno se slinami v ústní dutině, poté prochází jícnem do bachoru. S naplněným bachorem (objem cca 14 litrů) zvěř obvykle zalehne na klidném místě a začne přežvykovat (WOLF a kol., 2000). Jak bylo zjištěno během etologického pozorování daňků chovaných na farmě Zemas Čejč, a.s., zvěř při přežvykování výrazně preferuje ležení na pravém boku oproti boku levému, a to ze 76 %, resp. 24 %. Domnívám se, že je to z důvodu lokace bachoru na levé straně břišní dutiny, při ležení na pravém boku je tak na tento orgán vyvíjen menší tlak (ŠRÁMKOVÁ, 2011).
Rozmnožovací soustava
Pohlavní ústrojí samců se obecně nazývá kratiny a sestává ze dvou varlat (ráže), která jsou uložena v sestouplém šourku. V období říje jsou varlata značně zvětšená vlivem vysoké tvorby spermií. Zralé spermie se hromadí a dozrávají v nadvarlatech a vyskytují se u samců již ve věku 15 – 16 měsíců. Pyj je v období klidu uložen v předkožce, jejíž okolí je porostlé delší srstí – střapcem (WOLF a kol., 2000). Pohlavní ústrojí daněl sestává ze svírky, pochvy, dělohy a páru vaječníků a vejcovodů. V období říje se vaječníky zvětšují vlivem dozrávání Graafových folikulů. K pohlavní dospělosti dochází ve věku 15 – 16 měsíců, ale pokud danělka nedosáhne určité hmotnosti, není schopná ovulace (WOLF a kol., 2000). Jedno, výjimečně dvě mláďata jsou kladena zpravidla v červnu (květen – červenec) po březosti trvající 31 – 32 týdnů (JIŘÍK, 1980).
Říje
Říje daňčí zvěře trvá poměrně krátkou dobu (obvykle 3 týdny) v období od konce září do začátku listopadu. Během tohoto období samci přestávají přijímat potravu, krční
11
svaly získávají na mohutnosti a začínají vydávat sténavé zvuky, tzv. rochání. Sebe i své okolí značkují močí a výměšky pachových žláz (JONES FUR, 1998). Říje se každoročně odbývá na určitých stálých lokalitách, tzv. říjištích. Tyto lokality vybírají samci a pomocí rochání a značkování se snaží nalákat samice. Poměrně často dochází k soubojům mezi samci a mohou skončit i vážným zraněním nebo smrtí slabšího jedince (JIŘÍK a MOTTL, 1996). Samci se snaží spářit s co největším počtem samic, zatímco samice se obvykle páří jen jednou (JONES FUR, 1998). Říjiště dospělého daňka bývá menší než 0,5 ha, zpravidla však nemá jen jedno, ale vyskytuje se na 2 – 3 místech, která střídá. Obvykle jsou od sebe vzdálená 300 – 400 m. Na říjištích jsou četné dolíky, které daněk vyhrabává nově nebo je obnovuje z minulých let. Doliny používá daněk k ochlazování i odpočinku (WOLF a kol., 2000).
Způsob života
Daněk je společenským zvířetem. Vytváří tlupy, které sestávají z několika mateřských skupin složených z daněly, dančete a často i mláděte z předchozího roku. V lesním terénu čítá tato skupina obvykle 4 – 6 jedinců, v otevřeném prostranství jsou tlupy větší, často o počtu 15 – 20 jedinců. Samci, zejména v období růstu paroží, se sdružují v jiných skupinách. V zimním období představuje daněk zvláštnost tím, že vytváří početné smíšené skupiny, které v otevřeném terénu a v případě dobré úživnosti prostředí dosahují až 150 jedinců. Uvnitř skupiny existují různé způsoby komunikace, které zajišťují sociální soudržnost a pomáhají určovat hierarchii mezi jedinci (MOINOT, 1996). Daňčí zvěři nejvíce vyhovují prostorné háje parkového typu, prostoupené četnými světlinami a palouky. Nejraději mají listnaté porosty, z jehličnatých lesů častěji vycházejí do polí nebo vyhledávají jiná slunná místa. Starší jedinci se často oddělují od stáda a žijí samotářsky. Hlavní potravou ve volné přírodě jsou různé byliny a trávy, plody a semena lesních dřevin apod. Pokud mají dostatek potravy, nepůsobí takové škody ohryzem lesních dřevin jako jelení zvěř. Mnohem více vyhledávají bylinné a travní porosty a jsou schopni spást i kyselé louky, kterým se jelení i srnčí zvěř vyhýbá (JIŘÍK a kol., 1980).
12
3.2 Způsoby chovu daňčí zvěře 3.2.1 Chov ve volných honitbách Chov daňčí zvěře ve volných honitbách nemá na území České republiky dlouhou tradici. Jeho rozvoj se datuje zejména do období po druhé světové válce, kdy bylo mnoho obor zrušeno nebo došlo k porušení oplocení a zvěř se dostala do volné přírody, kde se dobře adaptovala. K dalšímu rozvoji došlo v 70. a 80. letech 20. století, kdy byly zakládány nové chovy daňčí zvěře ve volné přírodě a postupně se pak zvyšoval odlov i hodnota trofejí (WOLF a kol., 2000). Na území Moravy se rozvoj daňků ve volných honitbách datuje do období mezi lety 1960 až 1996, kdy byl jejich chov založen ve více než 31 honitbách. V lesních porostech daňci způsobují mnohem menší škody než zvěř jelení a jsou tolerantní k ostatním druhům, takže se jejich chov považuje za bezproblémový (VALA a ZABLOUDIL, 2008).
Požadavky na chov ve volné honitbě
Vhodné jsou lokality v nadmořské výšce do 500 m, zejména nížiny a pahorkatiny, světlé honitby a převahou lesa nebo smíšené. Nejdůležitějším kritériem je druhové složení lesních porostů a úživnost honitby, která limituje počet chovaných jedinců na ha plochy (WOLF a kol., 2000). Je třeba si uvědomit, že podmínky pro chov zvěře a její úživnost jsou ve volných honitbách daleko lepší, než je tomu v oborách. Pokud je daňčí zvěř v zimním období správně přikrmována a nic jí nechybí, nepůsobí na lesních porostech větší škody (KOŘÍNEK, 2006).
3.2.2 Chov v oborách Chov daňčí zvěře v oborách byl oblíben již v dobách dávné minulosti, zejména jako ozdoba panských pozemků. Např. obora pro daňčí zvěř v oblasti Novohradských hor, která existovala již v 17. století, byla obdivována pro chov bílých daňků, kteří zde byli prokazatelně chováni již od roku 1712, a o roku 1719 i daňci černé barvy (TRIPES, 1997). Daňčí zvěř je pro chov v oborách velmi dobře přizpůsobena a při dobré úživnosti půdy zvládá i vysoké koncentrace zvířat, takže lze využít i obory o menší rozloze (např. 13
obora Veltrusy 17 ha, obora Jinošov 32 ha apod.). Zakládání nových obor je však v současné době spíše výjimkou, protože naráží na vysoké pořizovací náklady. Hlavní a největší položkou nákladů je oborový plot, který musí dosahovat výšky min. 2 metry a být dostatečně upevněn v základech, aby se zabránilo úniku zvířat z obory nebo naopak vnikání psů a jiných zvířat dovnitř. Nejvhodnější je drátěné pletivo z pozinkovaného drátu v tzv. uzlové úpravě (oborní), která je ve spodní části hustá a postupně je řidší (WOLF a kol., 2000).
Požadavky na chov v oboře
Daňčí zvěř je poměrně tolerantní k ostatním druhům a pro oborní chov se doporučuje zejména v kombinaci se zvěří mufloní (HROMAS, 1998). Pro přikrmování zvěře musí být obora vybavena potřebným zařízením, jako jsou krmítka na jadrná krmiva a krmelce na krmiva objemná. Počet krmných míst musí být dostatečný a na několika místech, protože dominantní kusy nepustí ke krmivu slabší jedinci a ti potom hladoví, zatímco dominantní jedinci přijmou krmiva nadbytek a mohou trpět vážnými zažívacími problémy (WOLF a kol., 2000). Tabulka č. 1 – Výměra obory Druh zvěře
Výměra zvěře pro
Výměra obory pro
Počty dospělé zvěře
chov 1 ks zvěře
chov 60 ks zvěře
chované na 100 ha oborní plochy
Daňčí
2 – 4 ha
150 – 250 ha
20 – 50
Mufloní
2 – 5 ha
150 – 350 ha
15 - 45
(zdroj: HROMAS, 1998)
3.2.3 Farmový chov Farmový chov lze charakterizovat jako intenzívní chov v přirozených podmínkách, kde je vše podřízeno produkci zvěře na úkor ekologické rovnováhy, tzn., že úživnost půdy je plně závislá na přikrmování. V důsledku vysoké koncentrace zvěře ve výbězích (až 15 ks/ha) je travní porost degradován a zvěři musí být předkládáno krmivo i v průběhu vegetačního období. Nejdůležitější částí úspěšného chovu je proto zabezpečení kvalitní potravy, která musí zajistit zachování reprodukčních i produkčních funkcí, včetně tvorby paroží u samců (KRÁSA a HLAVÁČEK, 1993). 14
Historie farmového chovu
Za kolébku farmového chovu daňčí zvěře je považován Nový Zéland, kde byl první oficiální chov založen v roce 1970 a v roce 1995 zde počet zvířat chovaných na farmách dosáhl cca 2 miliony kusů. V Evropě byl první chov založen roku 1974 ve Velké Británii. Ke vzniku farem přispěla zejména zvyšující se poptávka po zvěřině a také snaha efektivně využít půdu, která se nehodí pro zemědělské využití. Dobré ekonomické výsledky farem pak vedly k zakládání dalších chovů a rozšíření do ostatních států. První farmový chov jelenovitých na území České republiky byl založen roku 1983 v rámci výzkumného úkolu VÚŽV v Praze – Uhříněvsi. Pro účely výzkumu byly vybudovány 4 ověřovací chovy – 2 pro jeleny evropské a 2 pro daňky skvrnité. V roce 1990 vznikla Asociace farmových chovů v České republice, která sdružuje chovatele a zájemce o tento druh chovu. Vývoj farmových chovů na našem území stagnoval až do roku 1989, poté nastal výrazný nárůst počtu farem (ŠILER a BARTOŠ, 1996a).
Požadavky na farmový chov
Pro farmový chov nejsou kladeny žádné speciální požadavky na přírodní podmínky, může být vybudován na většině půdních typů a terenů. Obecně jsou za vhodnější považovány přehledné pozemky, bez souvislých dřevních porostů, jednotlivé stromy je nutno oplocením chránit před ohryzem. Vlastní plochu farmy je vhodné rozdělit na několik menších výběhů, které jsou spojeny přeháněcím koridorem. Tímo nám bude umožněno přehánět zvířata podle potřeby, s ohledem na stav travního porostu a také možnost manipulace se zvířaty včetně vytváření vhodných skupin. Velikost výběhů by se měla pohybovat mezi 2 – 3 ha, v závislosti na typu terénu. Na přeháněcí koridor navazuje tzv. turniket, kde jsou prováděna veškerá veterinární ošetření a vážení zvířat. Koncentrace zvířat je dána úživností půdy, v našich podmínkách se jedná obvykle o 8 – 12 ks/ha (ŠILER a BARTOŠ, 1996b).
Přednosti farmového chovu
Ceny zvěřiny z farmových chovů jsou ve většině zemí na vyšší úrovni, než ceny zvěřiny získané odlovem z volné honitby. Jde především o otázku kvality produktu. Spotřebitel 15
zná původ masa a může si být jist zdravotním stavem zvířat, která podléhají veterinární kontrole. Zvěř se poráží v mladém věku, cca v 18 měsících, kdy se maso vyznačuje optimální zralostí, hodnotou pH, vůní, barvou, šťavnatostí a má výhodný poměr vody, bílkovin, tuku a ostatních látek určujících kvalitu masa. Kromě masa se využívají i další produkty z těl zvířat, jako jsou šlachy, žlázy, ocasy apod., ceněné především v asijské medicíně (ŠILER a BARTOŠ, 1996a).
Výživa a přikrmování na farmách
V závislosti na stavu pastevního porostu je nutno zvěři předkládat kvalitní a živinově vyrovnanou krmnou dávku. Zejména v období na podzim jsou předkládána krmiva s vysokým obsahem jednoduchých glycidů, např. semena trav a bylin. Zvěř je ráda přijímá a velmi dobře z nich tvoří tukové zásoby, které jsou před začátkem zimního období rozhodující. V zimním období jsou předkládána zejména krmiva s vysokým obsahem hrubé vlákniny, především seno a větve z ořezu stromů. Od března se opět zvyšují nároky na krmivo u obou pohlaví, u samců díky rostoucímu paroží, u samic díky kvantitativnímu růstu plodu. Vzrůstá hlavně potřeba bílkovin a kostitvorných prvků (Ca, P), nesmíme proto zapomínat na přídavek minerálních lizů do výběhů (HERRMANN, 2000). Tabulka č. 2 – Příklad denní krmné dávky Množství kg
V zimě
V létě
Seno
0,5
-
Kukuřičná siláž
1,5
1
Zelená píce
-
2
Okopaniny
0,1
-
Oves, plevy
0,1
0,1
Sláma
Ad libitum
Ad libitum
(zdroj: PAŘÍZEK, 1995)
Legislativa farmových chovů
Historie farmových chovů jelenovitých v České republice je provázena celou řadou nejasností v otázce legislativy. Jedná se zejména o nejednotný výklad zákona o 16
myslivosti. Několik farmářů dostalo v letech 1990 – 1991 dotace prostřednictvím Ministerstva zemědělství na založení farem a nákup zvířat, ovšem i tito farmáři museli o rok později dokládat nové potvrzení o povolení k chovu, protože rozhodovací funkci převzal jiný odbor – odbor myslivosti (ŠILER a BARTOŠ, 1996c). Zákonem č. 166/1999 Sb. ze dne 13. července 1999 byla zvěř z farmových chovů zařazena mezi hospodářská zvířata, tím skončilo dlouhé období sporů a nejasností při zakládání farmových chovů (PAŘÍZEK, 2003).
17
4 MATERIÁL A METODIKA 4.1 Popis farmy a metodika vlastního pozorování životních projevů zvířat Vlastní pozorování bylo provedeno na daňčí farmě u Motorestu Na Vyhlídce, poblíž města Náměšť nad Oslavou, kraj Vysočina. Firma se zabývá pohostinstvím se zaměřením na zvěřinové speciality a prodej zvěřiny, kterou zpracovává ve vlastních prostorách. Nabízí možnost odkupu volně žijící zvěře, bourání, zpracování a prodej chlazeného nebo mraženého masa a další služby myslivcům. Podnik se věnuje i vlastnímu chovu daňčí zvěře, který je situován v blízkosti motorestu. Na ploše cca 3 ha je zde chováno 70 ks dospělých jedinců, kteří jsou díky vysokému zatížení na plochu celoročně přikrmováni. K dispozici mají krmelec na seno a zásobníky na jadrné krmivo. Dle aktuální nabídky dostávají i jiná krmiva, jako např. zelinářské zbytky (salát, paprika), řepu, větve na okus atd. Při pozorování životních projevů byla použita metoda scan sampling (průřezové sledování), což je metoda periodického sledování více jedinců (skupiny) v krátkých časových intervalech (VANČATOVÁ, 2009), za pomocí dalekohledu a fotoaparátu s časovými intervaly 30 minut. Sledování bylo prováděno každý měsíc po dobu jednoho kalendářního roku, a to od soumraku do úsvitu. První sledování bylo provedeno v lednu 2012 a poslední v prosinci 2012. Byly pozorovány tyto aktivity: pastva, příjem krmiva, ležení a stání. Ve sledovaném stádě bylo 70 ks dospělé zvěře obou pohlaví, narozená dančata nebyla započítávána. Pozorování jsem prováděla z auta, které jsem vždy zaparkovala na polní cestě vedoucí podél hranice výběhu. Auto bylo mírně skryto za stromy, pro pořízení fotografií jsem musela vůz opustit a přesunout se až k oplocení farmy. Pro pozorování dalekohledem nečinily stromy problém, mohla jsem zůstat v autě a zapisovat životní projevy zvířat bez toho, abych je vyrušila. Daňci jsou velmi ostražití a vždy si mého příjezdu všimli. V den pozorování jsem proto přijížděla na místo ještě za tmy a nechala zvěř nějakou dobu, aby si zvykla na moji přítomnost. Při pořizování fotografií mě opět vždy zaznamenali, i na velkou vzdálenost, proto jsem zůstávala v autě a stádo sledovala pomocí dalekohledu. Sledované stádo bylo poměrně početné a občas jsem měla problém se spočítáním všech kusů zvířat. Daňčí zvěř se chová silně stádově a většinou jsou všechna zvířata pohromadě. Při ležení zvířat bylo často
18
nemožné přesně je sečíst, proto jsem zaznamenala vždy počet kusů zvířat věnujících se jiné činnosti (např. pastvě) a poté dopočítala rozdíl do celkového počtu 70 ks. Životní projevy zvířat jsem zapisovala každých 30 minut do předtištěné tabulky.
4.2 Analyzované životní projevy zvířat Pastva Za pasoucí se zvíře bylo považováno takové, které stálo nebo pomalu se pohybovalo po výběhu s hlavou skloněnou k zemi. Příjem krmiva (příkrm) Za příjem krmiva se považovalo stojící zvíře, které přijímalo objemné krmivo z krmelce, jadrné krmivo ze zásobníků nebo jiné krmivo předložené majitelem farmy. Ležení Za ležení bylo považováno, když zvíře leželo na boku s hlavou vztyčenou či položenou, s končetinami nataženými či složenými pod sebe, přežvykující či nepřežvykující. Stání Za stání bylo považováno stojící nebo jdoucí zvíře, se vztyčenou hlavou, přežvykující nebo pozorující okolí.
19
Tabulka č. 3 – Základní údaje o podmínkách pozorování v průběhu roku
Datum pozorování
Průměrná denní teplota
Východ slunce
Západ slunce
13.1.2012
2,7 °C
7:45
16:19
18.2.2012
3,5 °C
6:59
17:16
16.3.2012
7,5 °C
6:06
17:59
22.4.2012
9,6 °C
5:49
19:55
22.5.2012
20,1 °C
5:08
20:52
29.6.2012
24,4 °C
4:56
21:17
27.7.2012
24,3 °C
5:24
20:54
17.8.2012
17,9 °C
5:55
20:19
8.9.2012
19,0 °C
6:28
19:33
26.10.2012
4,3 °C
7:42
17:51
23.11.2012
5,2 °C
7:28
16:10
14.12.2012
-5,4 °C
7:54
16:01
20
5 VÝSLEDKY A DISKUZE Hodnoty zjištěné během jednotlivých pozorování jsou zaznamenány v tabulkách základních životních projevů zvířat (Tabulka č. 4 – Tabulka č. 15) pro každý měsíc. Byly sledovány základní životní projevy: pastva, příjem krmiva, ležení a stání. Průměrné denní teploty vzduchu za jednotlivá pozorování jsou uvedeny v tabulce č. 3. Výsledky sledování jsou shrnuty do ročních období – jaro (březen, duben, květen), léto (červen, červenec, srpen), podzim (září, říjen, listopad), zima (prosinec, leden, únor) a statisticky zpracovány Testem dobré shody. Výsledky jsou porovnány s ostatními autory a hodnotami, které byly zjištěny v rámci bakalářské práce Možnosti chovu daňka (Dama dama) v podmínkách ČR (ŠRÁMKOVÁ, 2011).
5.1 Jednotlivá pozorování životních projevů zvířat v měsíčních intervalech První pozorování proběhlo dne 13. 1. 2012. Průměrná denní teplota vzduchu byla 2,7 °C. Sledování bylo zahájeno v 8:00 a ukončeno v 16:00. Během pozorování nebyla zaznamenána žádná pastva, protože půda byla zmrzlá s pokrývkou sněhu a pastevní porost nedostatečný. Ráno a během dopoledne se zvěř věnovala střídavě příjmu krmiva a odpočinku, přičemž preferovala odpočinek vleže. Největší hodnota příjmu krmiva byla zaznamenána v 9:00 a poté až v 16:00, nejméně se zvěř věnovala příkrmu v období kolem poledne a nulová aktivita byla zjištěna v 12:30. Od 14. hodiny se příjem krmiva opět rapidně zvýšil a zvěř se mu věnovala až do soumraku. Průměrně za celý den se daňci věnovali příjmu krmiva ze 40 % celkového času. Odpočinek byl preferován vleže, a to poměrně výrazně poměrem 47% ležení ku 13 % stání. Nulová hodnota ležení byla zaznamenána pouze v 9:00, naopak nejvyšších hodnot dosahovala v období od 10:00 do 11:00 a poté od 12:00 do 13:30. Odpočinek ve stoje nebo pozorování okolí byl zaznamenán ve zvýšené míře v 8:30 a poté v 11:00 a 11:30.
21
Tabulka č. 4 – Životní projevy zvířat v lednu Čas 8:00 8:30 9:00 9:30 10:00 10:30 11:00 11:30 12:00 12:30 13:00 13:30 14:00 14:30 15:00 15:30 16:00 Součet %
Pastva 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
Příjem krmiva 22 24 61 43 14 8 14 22 3 0 2 9 54 34 46 50 65 471 40
Ležení 48 26 0 22 55 62 27 25 64 64 68 61 6 18 12 2 0 560 47
Stání 0 20 9 5 1 0 29 23 3 6 0 0 10 18 12 18 5 159 13
Pozorování v měsíci únoru proběhlo dne 18. 2. 2012. Průměrná denní teplota vzduchu byla 3,5 °C. Sledování proběhlo od 7:00 do 17:00. Sněhová pokrývka ve výběhu již roztála a v průběhu dne mírně pršelo. Během pozorování nebyla zaznamenána žádná pastva, protože půda byla stále zmrzlá a pasení nebylo možné. Po rozednění se celé stádo věnovalo příjmu krmiva z krmelců, a to až do 8:00, kdy se již polovina stáda věnovala odpočinku ve stoje nebo pozorování okolí. Od 9:00 příjem krmiva rapidně klesl a většina stáda odpočívala a přežvykovala vleže. Vždy několik jedinců zůstalo ve stoje a sledovalo okolí. V 11:00 dorazil majitel farmy s vozíkem zelinářských zbytků (salát) a vysypal je na několik hromádek ve výběhu. Po jeho odjezdu se zvířata hromadně po dobu asi jedné hodiny věnovala příjmu tohoto krmiva, poté počet zvířat postupně klesal a opět se věnovala více odpočinku. Odpočinek vleže i ve stoje byl poměrně vyrovnaný až do 16:00, kdy všechna zvířata stála a od 16:30 se opět ve větším počtu věnovala příjmu objemných krmiv. V průběhu dne se zvěř věnovala příjmu krmiva v 34 %, odpočinku vleže v 33 % a ve stoje také v 33 % celkového času. 22
Tabulka č. 5 – Životní projevy zvířat v únoru Čas 7:00 7:30 8:00 8:30 9:00 9:30 10:00 10:30 11:00 11:30 12:00 12:30 13:00 13:30 14:00 14:30 15:00 15:30 16:00 16:30 17:00 Součet %
Pastva 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
Příjem krmiva 70 70 34 19 5 0 0 0 0 70 70 43 22 0 0 0 0 0 0 47 56 506 34
Ležení 0 0 0 11 54 65 65 67 67 0 0 0 0 45 6 30 35 35 0 0 0 480 33
Stání 0 0 36 40 11 5 5 3 3 0 0 27 48 25 64 40 35 35 70 23 14 484 33
Pozorování v měsíci březnu proběhlo dne 16. 3. 2012. Průměrná denní teplota vzduchu byla 7,5 °C a pozorování proběhlo od 6:00 do 18:00. Půda již nebyla zmrzlá a během tohoto sledování byly zaznamenány první pokusy o pastvu. Zvěř se více pohybovala po výběhu a vyhledávala první stébla trav. Zvířata s hlavou skloněnou k zemi, zřejmě tedy pasoucí se, byla zaznamenána v 10:30 a 15:00. Kromě těchto pokusů však byla stále odkázána na příkrm. Během tohoto pozorování byl zaznamenán zvýšený podíl odpočinku. Menší skupiny zvířat se věnovaly příjmu krmiva do 8:00, poté až na výjimky nebyla tato aktivita zaznamenána až do večerních hodin. Příjem krmiva postupně narůstal od 16:30, od 17:30 se příkrmu věnovalo celé stádo až do soumraku a mého odjezdu. Odpočinku vleže se stádo věnovalo zejména v období od 8:30 do 13:30. Zvěř stála v průběhu dne poměrně často, nulové hodnoty byly zaznamenány pouze v 17:30 a 18:00, kdy se celé stádo věnovalo příjmu krmiva. Během dne byla zaznamenána pastva v 1 % a příjem krmiva v 13 % celkového času. Většinu času zvěř 23
věnovala odpočinku, a to shodně v 43 % celkového času vleže i ve stoje. Jednotlivé aktivity v závislosti na průběhu dne jsou uvedeny v tabulce č. 6. Tabulka č. 6 – Životní projevy zvířat v březnu Čas 6:00 6:30 7:00 7:30 8:00 8:30 9:00 9:30 10:00 10:30 11:00 11:30 12:00 12:30 13:00 13:30 14:00 14:30 15:00 15:30 16:00 16:30 17:00 17:30 18:00 Součet %
Pastva 0 0 0 0 0 0 0 0 0 8 0 0 0 0 0 0 0 0 15 0 0 0 0 0 0 23 1
Příjem krmiva 10 5 12 15 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 4 0 0 10 0 8 22 70 70 228 13
Ležení 0 0 0 0 0 68 35 53 67 58 57 68 35 60 68 53 0 0 0 6 68 52 0 0 0 748 43
Stání 60 65 58 55 70 2 35 17 3 4 13 2 35 10 2 15 66 70 55 54 2 10 48 0 0 751 43
Pozorování v měsíci dubnu proběhlo dne 22. 4. 2012. Průměrná denní teplota byla 9,6 °C a pozorování proběhlo od 6:00 do 20:00. Během tohoto pozorování již byla pastva významnou aktivitou zvířat. Pár jedinců začalo s pasením v 7:00 a zbytek stáda se postupně přidával. V 8:30 a 9:00 se pastvě věnovalo celé stádo, poté se daňci začali věnovat více odpočinku. Druhý vrchol pasení byl zaznamenán ve večerních hodinách, kdy od 18:00 až do setmění se této aktivitě věnovala většina stáda. Příjem krmiva za zásobníků byl zaznamenán v brzkých ranních hodinách, kdy se mu věnovalo celé stádo. 24
Během dne se občas pár jedinců ke krmelci přiblížilo a druhý vrchol příjmu krmiva byl od 16:30 do setmění, kdy se žraní věnovala zhruba polovina stáda. Odpočinku vleže se zvířata věnovala od 9:00 do 16:00, mimo uvedenou dobu zvířata ležela jen výjimečně. Do 11:30 nebyl zaznamenán životní projev stání, zvířata buď ležela anebo se věnovala pastvě či příkrmu. Stání bylo vypozorováno v období od 11:30 do 17:30, poté se zvířata opět věnovala krmivu. V průběhu dne se zvěř věnovala pastvě 29 % a příjmu krmiva 22% , odpočinek vleže byl zaznamenán v 35 %, ve stoje v 14 % celkového času. Tabulka č. 7 – Životní projevy zvířat v dubnu Čas 6:00 6:30 7:00 7:30 8:00 8:30 9:00 9:30 10:00 10:30 11:00 11:30 12:00 12:30 13:00 13:30 14:00 14:30 15:00 15:30 16:00 16:30 17:00 17:30 18:00 18:30 19:00 19:30 20:00 Součet %
Pastva 0 0 8 35 70 70 30 17 11 0 0 0 0 0 0 3 32 33 5 0 0 8 14 0 43 43 55 67 46 590 29
Příjem krmiva 70 70 62 35 0 0 0 0 0 2 3 0 0 0 5 8 8 0 12 0 0 32 28 40 27 27 0 0 21 450 22
25
Ležení 0 0 0 0 0 0 40 53 59 68 67 48 19 25 49 52 23 26 33 65 58 0 0 0 0 0 9 3 3 700 35
Stání 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 22 51 45 16 7 7 11 20 5 12 30 28 30 0 0 6 0 0 290 14
Pozorování v měsíci květnu proběhlo dne 22. 5. 2012. Průměrná denní teplota byla 20,1 °C a sledování proběhlo v době od 5:00 do 21:00. V tomto období byla pastva nejčastějším životním projevem sledovaného stáda. Celé stádo se věnovalo pastvě hned po rozednění a páslo se nepřetržitě do 6:30. Poté pastva postupně klesala ve prospěch odpočinku zvířat, pořád se jí ale věnovala cca polovina stáda. Větší skupina zvířat se opět pásla v období od 11:00 do 13:30, výjimka byla pouze v 12:30, kdy byla zvěř nečekaně vyrušena okolo jedoucím traktorem a pastvy nechala. Po uklidnění se však zvířata k pastvě opět vrátila. Druhý vrchol pasení nastal v podvečer cca od 17:30 a celé stádo se páslo od 17:00 až do setmění a pravděpodobně i po něm. Příjem krmiva z krmelce nebo zásobníků byl spíše nahodilý, kdy procházející zvíře se ke krmelci přiblížilo a zpestřilo si krmnou dávku. Zvýšený příjem byl zaznamenán v době od 14:30 do 15:30. Odpočívání zvěře bylo zaznamenáno vždy v období po ukončení pastvy, kdy sytá zvířata ulehala a začala přežvykovat. Jednalo se zejména o období od 7:00 do 13:30 a poté od 16:00 do 18:30. Životní projev stání se kromě brzkých ranních a pozdních večerních hodin vyskytoval v průběhu celého dne. Pastva byla během květnového pozorování významným životním projevem zvěře, celkem se jí daňci věnovali 47 % a příjmu krmiva jen 9 % celkového času. Při ležení zvířata vyhledávala stinná místa a celkem mu věnovala 29 % času, zatímco odpočinku ve stoje jen 15 % celkového času. Jednotlivé aktivity v závislosti na denní době jsou uvedeny v tabulce č. 8.
26
Tabulka č. 8 – Životní projevy zvířat v květnu Čas 5:00 5:30 6:00 6:30 7:00 7:30 8:00 8:30 9:00 9:30 10:00 10:30 11:00 11:30 12:00 12:30 13:00 13:30 14:00 14:30 15:00 15:30 16:00 16:30 17:00 17:30 18:00 18:30 19:00 19:30 20:00 20:30 21:00 Součet %
Pastva 70 70 70 70 56 31 30 32 0 2 0 0 14 20 20 0 43 49 0 0 0 16 0 15 8 22 43 50 70 70 64 70 70 1075 47
Příjem krmiva 0 0 0 0 5 0 25 17 6 9 9 11 0 5 7 0 0 0 0 27 41 33 3 0 0 4 0 0 0 0 0 0 0 202 9
27
Ležení 0 0 0 0 4 18 15 20 53 46 40 56 46 33 32 5 27 21 0 0 0 5 55 53 61 32 27 20 0 0 6 0 0 675 29
Stání 0 0 0 0 5 21 0 1 11 13 21 3 10 12 11 65 0 0 70 43 29 16 12 2 1 12 0 0 0 0 0 0 0 358 15
V červnu proběhlo pozorování dne 29. 6. 2012. Jednalo se o den s nejvyšší průměrnou denní teplotou 24,4 °C a zároveň o nejdelší den, pozorování proběhlo v době od 5:00 do 22:00. Pastva byla, stejně jako v květnu, významnou aktivitou stáda. Daňci se pásli především v ranních hodinách, cca do 9:30, a druhý vrchol nastal večer, cca od 19:00 až do setmění. Příkrm byl opět spíše náhodný, vyšší příjem předkládaného krmiva byl pozorován v 13:00 a 13:30. Životní projev ležení byl v měsíci červnu nejčastější aktivitou stáda. Do 6:00 ještě ležela asi polovina zvířat, poté se ale přidali k pasoucí se většině. Od 8:30 až do 19:30 se zvířata věnovala především odpočinku vleže. V 15:30 leželo dokonce celé stádo. V den pozorování byla vysoká teplota vzduchu, zvířata proto vyhledávala stinná místa a ležela déle než obvykle. Cca od 20:00, kdy se vzduch stával chladnějším, se zvířata opět zvedala a začala se pást. Pastva probíhala až do setmění a mého odjezdu. Stání zvířat nebylo v červnu příliš pozorováno, jednalo se spíše o pohyb v rámci výběhu a přecházení kvůli vyhledávání pastvy. V případě vyrušení zvěř vždy chvíli pozorovala okolí a až se uklidnila, opět se vrátila k pastvě. Během pozorování v červnu se daňci pásli 41 % a přijímali krmivo 5 % celkového času. Odpočinku vleže se věnovali 48 % a ve stoje pouze 6 % času.
28
Tabulka č. 9 – Životní projevy zvířat v červnu Čas 5:00 5:30 6:00 6:30 7:00 7:30 8:00 8:30 9:00 9:30 10:00 10:30 11:00 11:30 12:00 12:30 13:00 13:30 14:00 14:30 15:00 15:30 16:00 16:30 17:00 17:30 18:00 18:30 19:00 19:30 20:00 20:30 21:00 21:30 22:00 Součet %
Pastva 42 39 66 70 70 65 70 21 18 22 3 7 12 9 2 1 32 6 4 0 3 0 0 14 31 11 0 0 20 54 67 65 70 70 59 1023 41
Příjem krmiva 0 0 0 0 0 0 0 0 0 7 9 0 0 7 0 0 18 48 0 0 0 0 0 0 3 23 0 0 0 0 0 0 0 0 0 115 5
29
Ležení 28 31 4 0 0 5 0 35 37 21 48 60 52 44 66 65 9 16 66 65 60 70 68 45 36 36 58 61 46 16 3 5 0 0 11 1167 48
Stání 0 0 0 0 0 0 0 14 15 20 10 3 6 10 2 4 11 0 0 5 7 0 2 9 0 0 12 9 4 0 0 0 0 0 0 143 6
Pozorování v červenci proběhlo dne 27. 7. 2012. V tento den byla průměrná denní teplota 24,3 °C a pozorování proběhlo od 5:30 do 21:00. Během dne byla pastva nejčastějším životním projevem stáda. Daňci se věnovali pastvě prakticky celý den. Kolem poledne četnost pastvy poklesla a zvířata se více věnovala odpočinku, zejména vleže. Od 12:30 se počet pasoucích se zvířat opět zvyšoval. Početná pastva byla sledována již po začátku pozorování v 5:30 a vydržela cca do 8:30, poté postupně klesala. Vrchol pasení byl v době od 6:30 do 7:30, kdy se pásla všechna zvířata ve stádě. Od 16:30, kdy se pásla zhruba polovina stáda, se počet pasoucích se zvířat opět zvyšoval a druhý vrchol byl zaznamenán od 18:30 až do setmění, kdy se páslo téměř celé stádo. Příjem předkládaného krmiva byl v červenci velmi nízký, k mírnému zvýšení došlo pouze v 8:30 a 14:30, jinak zvířata výrazně preferovala pastvu. Životní projev ležení měl během pozorování opět významné zastoupení. Kvůli vysoké teplotě vzduchu a slunnému počasí zvířata vyhledávala stinná místa a odpočívala převážnou část dne, zejména v období kolem poledne. Nulové hodnoty odpočinku byly vysledovány pouze od 6:30 do 7:30 a poté ve večerních hodinách od 19:30 až do setmění. V obou případech se zvěř věnovala výhradně pastvě. Odpočinek ve stoje nebyl v červenci významným životním projevem, jednalo se spíše o pozorování okolí v případě vyrušení nebo přecházení po pastvině. Nejčastější aktivitou zvířat během pozorování v červenci byla pastva, která představovala 53 % celkového času. Druhou nejčastější aktivitou byl odpočinek vleže, který byl zaznamenán v 36 % celkového času. Naopak životní projevy příjem krmiva a stání se vyskytovaly poměrně málo, příjmu krmiva se stádo věnovalo 3 % a stání 8 % celkového času. Jednotlivé aktivity v závislosti na průběhu dne jsou zaznamenány v tabulce č. 10.
30
Tabulka č. 10 – Životní projevy zvířat v červenci Čas 5:30 6:00 6:30 7:00 7:30 8:00 8:30 9:00 9:30 10:00 10:30 11:00 11:30 12:00 12:30 13:00 13:30 14:00 14:30 15:00 15:30 16:00 16:30 17:00 17:30 18:00 18:30 19:00 19:30 20:00 20:30 21:00 Součet %
Pastva 48 55 70 70 70 29 31 16 19 22 13 0 1 9 18 16 26 12 13 14 15 23 31 45 62 53 68 68 70 67 70 70 1194 53
Příjem krmiva 0 0 0 0 0 0 11 5 0 3 7 0 0 0 7 0 2 0 12 1 3 0 2 0 0 0 0 0 0 3 0 0 56 3
31
Ležení 22 15 0 0 0 28 28 39 51 34 50 65 66 59 37 54 33 23 25 34 48 32 28 25 8 6 2 2 0 0 0 0 814 36
Stání 0 0 0 0 0 13 0 10 0 11 0 5 3 2 8 0 9 35 20 21 4 15 9 0 0 11 0 0 0 0 0 0 176 8
Pozorování v měsíci srpnu proběhlo dne 17. 8. 2012. Během dne byla průměrná denní teplota 17,9 °C a pozorování proběhlo od 6:00 do 20:00. Nejčastějším životním projevem byla opět pastva, která se vyskytovala v průběhu celého dne. Nejvíce zvířat se páslo ráno v době od 7:30 do 8:30, kdy se páslo prakticky celé stádo. Pasení bylo zaznamenáváno až do setmění, počet zvířat byl však různý. Jedinci se střídavě věnovali pastvě, příjmu krmiva i odpočinku během celého dne. Nejnižší počet zvířat na pastvě se vyskytoval v době od 9:00 do 14:00, i když nulová hodnota nebyla zaznamenána ani jednou, vždy se alespoň pár jedinců páslo. V srpnu se pomalu začal zvyšovat i příjem předkládaného krmiva, zejména jadrného. Příkrm probíhal v průběhu celého dne, nejvíce zvířat se mu věnovalo v době od 15:30 do 18:30. Kromě ranních a večerních hodin se poměrně velká část stáda věnovala odpočinku, a to vleže i ve stoje. Ležení bylo časté zejména v době od 9:00 do 15:00, stání a pozorování okolí zejména v době od 12:30 do 17:00. Od 18:00 byl odpočinek zaznamenán jen výjimečně, většina zvířat se až do setmění věnovala pastvě nebo příjmu krmiva z krmelce a zásobníků. Během pozorování stáda v měsíci srpnu bylo pastvě věnováno 43 % a příjmu krmiva 16 % celkového času. Ležení bylo věnováno průměrně 26 % a stání 16 % celkového času. Jednotlivé aktivity v závislosti na denní době jsou uvedeny v tabulce č. 11.
32
Tabulka č. 11 – Životní projevy zvířat v srpnu Čas 6:00 6:30 7:00 7:30 8:00 8:30 9:00 9:30 10:00 10:30 11:00 11:30 12:00 12:30 13:00 13:30 14:00 14:30 15:00 15:30 16:00 16:30 17:00 17:30 18:00 18:30 19:00 19:30 20:00 Součet %
Pastva 33 21 56 70 68 70 5 7 11 23 8 16 11 26 14 12 10 22 29 29 23 32 10 34 55 37 61 54 29 876 43
Příjem krmiva 18 9 0 0 0 0 5 0 5 4 0 14 36 0 0 21 0 4 8 31 22 13 42 25 15 33 7 14 16 342 16
Ležení 2 7 14 0 2 0 62 50 47 35 62 40 23 5 43 16 4 21 29 3 12 0 5 2 0 0 2 1 17 504 26
Stání 17 23 0 0 0 0 3 13 7 8 0 0 0 39 13 21 56 23 4 7 13 25 13 9 0 0 0 1 8 303 15
Pozorování v měsíci září proběhlo dne 8. 9. 2012. Průměrná denní teplota byla 19,0 °C a stádo jsem sledovala v době od 6:30 do 19:30. V případě pastvy byla zaznamenána jediná nulová hodnota, a to v čase 10:30. Zbytek dne se vždy páslo alespoň několik jedinců. Mezi nejčastější aktivity patřila pastva a příjem krmiva. Nejvíce zvířat se páslo ráno od 6:30 do 10:00 a druhý vrchol nastal ve večerních hodinách cca od 16:00 až do setmění. Příjem krmiva byl výrazný zejména od 7:30 do 12:30 a poté od 15:30 do 33
18:30. Během poledne a v odpoledních hodinách se zvířata více věnovala odpočinku vleže, oproti tomu odpočinek ve stoje byl zaznamenán hlavně v ranních a večerních hodinách. Celkově během pozorování v září se zvířata věnovala pastvě 37 % a příjmu krmiva 30 % celkového času. Životní projev ležení zabíral 21 % a stání 12 % celkového času. Jednotlivé aktivity v závislosti na denní době jsou uvedeny v tabulce č. 12.
Tabulka č. 12 – Životní projevy zvířat v září Čas 6:30 7:00 7:30 8:00 8:30 9:00 9:30 10:00 10:30 11:00 11:30 12:00 12:30 13:00 13:30 14:00 14:30 15:00 15:30 16:00 16:30 17:00 17:30 18:00 18:30 19:00 19:30 Součet %
Pastva 58 63 22 30 25 11 28 31 0 10 10 5 6 9 9 8 12 19 18 55 24 11 40 41 32 54 64 695 37
Příjem krmiva 0 0 23 34 32 54 20 11 45 44 40 12 11 3 5 0 2 7 37 8 22 46 25 27 33 6 6 553 30
34
Ležení 12 0 25 6 1 0 0 2 0 2 5 53 42 55 11 62 55 32 13 7 8 2 0 0 0 0 0 393 21
Stání 0 0 0 0 12 5 22 26 25 14 15 0 1 3 45 0 1 12 2 0 16 11 5 2 5 10 0 232 12
Pozorování stáda v měsíci říjnu proběhlo 26. 10. 2012. Průměrná denní teplota byla 4,3 °C a pozorování proběhlo od 8:00 do 18:00. V průběhu dne byla pastva opět nejčastější aktivitou. Zvířata se pásla prakticky celý den, nulové hodnoty byly zaznamenány pouze v 12:30 a 13:30, kdy se většina stáda věnovala odpočinku. Nejvíce zvířat se páslo v ranních hodinách, od rozednění do 11:00, a druhý vrchol nastal ve večerních hodinách, cca od 16:30 až do soumraku. Příjem krmiva byl v říjnu také častou aktivitou. Nejvíce zvířat se věnovala příkrmu v dopoledních hodinách a poté zejména v podvečer, nejvíce v době od 15:00 až do setmění. Odpočinek vleže byl během pozorování v říjnu preferován, nejvíce zvířata ležela v období kolem poledne a v odpoledních hodinách, v době cca od 10:30 do 15:30. Stání zvířat bylo zaznamenáno zejména během dopoledne a poté jen nárazově. Jednalo se spíše o pozorování okolí, než odpočinek ve stoje. V říjnu zvířata věnovala pastvě 34 % a příjmu krmiva 26 % celkového času. Ležení bylo zaznamenáno v 30 % a stání v 10 % celkového času. Tabulka č. 13 – Životní projevy zvířat v říjnu Čas 8:00 8:30 9:00 9:30 10:00 10:30 11:00 11:30 12:00 12:30 13:00 13:30 14:00 14:30 15:00 15:30 16:00 16:30 17:00 17:30 18:00 Součet %
Pastva 12 54 50 32 19 24 25 7 15 0 17 0 11 4 14 21 8 45 53 43 45 499 34
Příjem krmiva 54 3 7 35 28 5 26 21 25 10 21 0 0 3 32 27 27 14 8 21 25 392 26
35
Ležení 4 0 0 3 7 19 8 30 28 54 32 67 59 63 24 22 7 11 0 0 0 438 30
Stání 0 15 13 0 16 22 11 12 2 6 0 3 0 0 0 0 28 0 9 6 0 143 10
Pozorování v listopadu proběhlo dne 23. 11. 2012. Průměrná denní teplota byla 5,2 °C a sledování jsem prováděla v době od 7:30 do 16:00. V průběhu pozorování již nebyla zaznamenána žádná pastva. I když se teploty pohybovaly nad nulou, výběh byl rozbahněný a pastevní porost nedostatečný. Veškeré potřeby živin musely být pokryty z předkládaného krmiva, jehož příjmu se zvířata věnovala zejména v ranních a večerních hodinách. Nejvíce se příkrmu věnovala v době od rozednění do 8:30 a poté od 14:00 až do setmění. Nejčastější aktivitou v listopadu bylo ležení. Zvířata se shromažďovala nejvíce v blízkosti krmelce a lehala na zbytky sena na zemi. Ležení bylo zaznamenáno v průběhu celého dne, nejvíce v době od 9:30 do 14:00. Jediná nulová aktivita byla zaznamenána v 16:00, kdy se stádo věnovalo krmení. Životní projev stání byl pozorován nahodile v průběhu celého dne. Nejvíce zvířat stálo v 9:00 a 11:00, po krátké době se však vrátila k ležení. Během pozorování v listopadu nebyla zaznamenána pastva a příjmu krmiva se zvířata věnovala v 32 % celkového času. Nejčastějším životním projevem bylo ležení, které bylo zaznamenáno v 53 % času, stání zvířat představovalo 15 % celkového času. Tabulka č. 14 – Životní projevy zvířat v listopadu Čas 7:30 8:00 8:30 9:00 9:30 10:00 10:30 11:00 11:30 12:00 12:30 13:00 13:30 14:00 14:30 15:00 15:30 16:00 Součet %
Pastva 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
Příjem krmiva 42 38 35 9 3 0 0 12 17 8 14 0 0 20 56 21 53 68 396 32
36
Ležení 28 32 19 5 65 63 65 13 53 54 45 68 65 42 5 32 17 0 671 53
Stání 0 0 16 56 2 7 5 45 0 8 11 2 5 8 9 17 0 2 193 15
Pozorování v prosinci se uskutečnilo dne 14. 12. 2012. Průměrná denní teplota byla -5,4 °C a sledování proběhlo v době od 8:00 do 16:00. Jednalo se o nejchladnější a zároveň nejkratší den pozorování. Půda byla zmrzlá a místy se vyskytovala vrstva sněhu, pastva zvířat proto nebyla možná. Významným životním projevem stáda byl příjem předkládaného krmiva. Jednalo se zejména o seno a malé množství jadrného krmiva. Příjem byl vysoký od rozednění do 11:30 a poté v odpoledních hodinách od 14:00 až do setmění. Jediná nulová hodnota byla zaznamenána v 12:30, kdy se celé stádo věnovalo odpočinku. Nejčastější aktivitou stáda bylo ležení, a to v průběhu celého dne. Nulové hodnoty byly pozorovány pouze v 9:00 a 16:00. Nejvíce zvířata odpočívala v období kolem poledne, cca od 10:00 do 13:30. Během dne zvířata přecházela po výběhu a pozorovala okolí, pokud byla nějak vyrušena. Aktivnější byla v době od 14:00 až do setmění. V průběhu pozorování v prosinci nebyla pastva zaznamenána a příjem krmiva představoval 40 % celkového času. Nejčastějším životním projevem bylo ležení, kterému se zvířata věnovala v 47 % času. Stání zvířat bylo zaznamenáno v 13 % celkového času. Jednotlivé aktivity v závislosti na denní době jsou uvedeny v tabulce č. 15. Tabulka č. 15 – Životní projevy zvířat v prosinci Čas 8:00 8:30 9:00 9:30 10:00 10:30 11:00 11:30 12:00 12:30 13:00 13:30 14:00 14:30 15:00 15:30 16:00 Součet %
Pastva 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
Příjem krmiva 22 24 61 43 14 8 14 22 3 0 2 9 54 34 46 50 65 471 40
37
Ležení 48 26 0 22 55 62 27 25 64 64 68 61 6 18 12 2 0 560 47
Stání 0 20 9 5 1 0 29 23 3 6 0 0 10 18 12 18 5 159 13
5.2 Shrnutí výsledků pozorování životních projevů zvířat Naměřené hodnoty životních projevů zvířat během roku jsou uvedeny v tabulce č. 16. Průkaznost výsledků je vyhodnocena pomocí statistické funkce chítest s následným vyhodnocením: ++ (vysoce průkazné), + (průkazné), N.S. (neprůkazné). Tabulka č. 16 – Základní životní projevy zvířat během roku Pastva
Příjem krmiva
Ležení
Stání
Leden
0
425
375
390
Únor
0
506
480
484
Březen
23
228
748
751
Duben
590
450
700
290
Květen
1075
202
675
358
Červen
1023
115
1167
143
Červenec
1194
56
814
176
Srpen
930
342
561
332
Září
695
553
393
232
Říjen
499
392
438
143
Listopad
0
396
671
193
Prosinec
0
471
560
159
Průkaznost
++
++
++
++
V tabulce je uvedena četnost základních životních projevů stáda během pozorování v období leden 2012 až prosinec 2012. Nutno podotknout, že chování stáda bylo ovlivněno okolním prostředím a chovatelskými zásahy. Daňčí zvěř je velmi ostražitá a jakékoli vyrušení nebo zásah zvenčí naruší jejich klid. Při příchodu majitele do výběhu se stádo vždy odebralo do nejvzdálenějších prostor a čekalo, dokud chovatel výběh neopustí. Po jeho odchodu trvalo ještě nějakou dobu, než se daňci uklidnili a vrátili se k původním aktivitám. Během roku byly zaznamenány průkazné rozdíly v chování sledovaného stáda. Pokud mají daňci možnost pastvy, výrazně ji preferují před ostatními aktivitami. Nejvyšší pastevní aktivita byla zaznamenána v období květen – červenec, kdy byl travní porost ve výborném stavu a zvěří byl dobře přijímán. V zimním období (listopad – únor), kdy byl pastevní porost nedostatečný, se zvýšila četnost ostatních životních 38
projevů. Nejnižší příjem krmiva byl zaznamenán v červenci, nejvyšší naopak v září. Ležení zvířat bylo v průběhu roku také častou aktivitou. Nejvyšších hodnot ležení bylo dosaženo v červnu, kdy byla vysoká teplota a zvířata proto trávila den ve stínu. Za stání zvířat bylo považováno pozorování okolí i pohyb po pastvině, nejvíce bylo zaznamenáno v březnu, kdy zvířata hojně přecházela po výběhu a hledala první stébla trav. Životní projevy zvířat v závislosti na ročním období jsou vyjádřeny v grafu č. 1.
1400 1200 1000 Pastva
800
Příjem krmiva
600
Ležení 400
Stání
200 0
Graf č. 1 – Životní projevy zvířat v závislosti na ročním období
39
5.3 Jednotlivá pozorování životních projevů zvířat shrnuta do ročních období Hodnoty zjištěné během pozorování jsou vyjádřeny za jednotlivá roční období: jaro (březen, duben, květen), léto (červen, červenec, srpen), podzim (září, říjen, listopad) a zima (prosinec, leden, únor).
3500 3000 2500 Jaro
2000
Léto 1500
Podzim Zima
1000 500 0 Pastva
Příjem krmiva
Ležení
Stání
Graf č. 2 – Životní projevy zvířat za jednotlivá roční období
Z grafu jsou patrné rozdíly v životních projevech daňků v závislosti na ročním období. Nejvýraznější rozdíl byl zaznamenán v případě pastvy, která je pro zvěř nejčastější aktivitou v průběhu vegetačního období. V období zimy nebyla zaznamenána žádná pastva, půda byla zmrzlá s občasnou sněhovou pokrývkou, zvěř proto musela pokrýt veškeré nároky na živiny z příkrmu. V jarním období se pastva postupně zvyšovala v závislosti na stavu pastevního porostu (v březnu tvořila 1,5 %, v dubnu již 29 % a v květnu dokonce 46 % celkového času), průměrně za období jara 28 % celkového času. V létě se pastva udržovala pořád na vysoké úrovni, průměrně na 46 % celkového času. Na podzim se pastva postupně snižovala, pastevní porost se stával nedostatečným a v měsíci listopadu již pastva nebyla zaznamenána vůbec. Průměrně za podzim se zvěř věnovala pastvě v 26 % celkového času. 40
Příjem krmiva z krmelce (příkrm) byl v průběhu roku poměrně vyrovnaný. Na jaře byl příjem krmiva zaznamenán ve 14 % celkového času. V letním období se příjem krmiva snížil na pouhých 7 % celkového času, přičemž byl výrazný nárůst pasení. V období podzimu se příjem předkládaného krmiva opět zvýšil na hodnotu 29 % času a v zimě vzrostl až na 36 % celkového času. Životní projev ležení byl v průběhu roku nejvyrovnanější aktivitou. V jarním období se mu daňčí zvěř věnovala v 35 % času a v létě vzrostl jen mírně, celkem zvířata v tomto období odpočívala vleže 37 % celkového času. Na podzim bylo ležení zaznamenáno v 33 % celkového času a v zimě opět vzrostl jen mírně, na celkových 37 % celkového času. Stání zvířat bylo v jarním období sledováno v 23 % celkového času. V období léta a podzimu bylo stání poměrně vyrovnané a pohybovalo se v nízkých hladinách, v létě bylo zaznamenáno v 9 % procentech času a na podzim se mírně zvýšilo na 12 % času. V zimním období se zvěř věnovala odpočinku ve stoje výrazně častěji, a to v 27 % celkového času. Naměřené hodnoty jsou vyhodnoceny pomocí statistické metody chítest. V tabulce č. 17 je vyjádřen vztah mezi jednotlivými hodnotami. Naměřené údaje jsou: ++ (vysoce průkazné), + (průkazné) nebo N.S. (neprůkazné). Tabulka č. 17 – Životní projevy zvířat podle ročních období Pastva
Příjem krmiva
Ležení
Stání
Jaro
1688
880
2123
1399
Léto
3147
513
2542
651
Podzim
1194
1341
1502
568
0
1402
1415
1033
++
++
++
++
Zima Průkaznost
41
5.4 Porovnání základních životních projevů v závislosti na teplotě – srovnání měsíců s nejvyšší a nejnižší teplotou Z tabulky č. 3 je patrné, že pozorování s nejvyšší průměrnou denní teplotou proběhlo v měsíci červnu (24,4 °C). Zároveň se jednalo i o nejdelší den (východ slunce 4:56, západ slunce 21:17). Pozorování s nejnižší průměrnou denní teplotou proběhlo v prosinci (-5,4 °C). Zároveň se jednalo i o nejkratší den (východ slunce 7:54, západ slunce 16:01). Nejvýraznější rozdíl byl zaznamenán v případě pastvy, která při pozorování v prosinci nebyla vůbec zjištěna. Půda byla zmrzlá, místy pokrytá slabou vrstvou sněhu. Naproti tomu při pozorování v měsíci červnu bylo pastvě věnováno 42 % celkového času. Daňci se věnovali pastvě nejvíce v prvních hodinách po rozednění (cca do 10:00) a druhý vrchol byl zaznamenán ve večerních hodinách až do setmění (cca od 19:00), přičemž 100 % zvířat se věnovalo pastvě pouze při pozorování v 21:00 a 21:30. V ostatních časech se vždy několik kusů věnovalo jiné aktivitě. Životní projev příjem krmiva (příkrm) byl naopak zaznamenán zejména v prosinci, kdy zvěř musela z příkrmu pokrýt veškeré nároky na živiny. Jednalo se hlavně o objemná krmiva (seno), řepu, větve stromů, ale i menší přídavek jádra a zelinářských zbytků (salát, paprika). V prosinci bylo příkrmu věnováno 40 % celkového času a stejně jako v případě pastvy ho zvěř přijímala zejména v období po rozednění a poté před soumrakem. V měsíci červnu byl příkrm zaznamenán pouze v 5 % času, a to v období po poledni. Zbylý čas se daňci věnovali pastvě a odpočinku. Odpočinek vleže byl zaznamenán téměř shodně, kdy v měsíci červnu mu zvěř věnovala 48 % a v měsíci prosinci 47 % celkového času. Ležení bylo rovnoměrně rozloženo do celého dne, s výjimkou brzkých ranních a pozdních večerních hodin, kdy se zvěř více věnovala pastvě, resp. příkrmu. V letním období zvířata ležela rozprostřena po celém výběhu a vyhledávala stinná místa, zatímco v prosinci se soustředila na okolí krmelce a lehala na zbytky sena na zemi. Životní projev stání byl výrazněji sledován v zimním období, kdy byla půda zmrzlá, ale zvěř se pohybovala po výběhu a vyhledávala pastevní porost nebo se věnovala okusování větví. V prosinci bylo stání věnováno 13 % času, v červnu bylo zaznamenáno pouze 6 % z celkového času.
42
5.5 Diskuze Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaký je vliv ročního období na základní životní projevy daňků chovaných na farmě. Během pozorování byly zjištěny průkazné rozdíly mezi jednotlivými měsíci. Je tedy jasné, že vliv ročního období na daňčí zvěř je značný. Byly pozorovány základní životní projevy zvířat – pastva, příjem krmiva, ležení a stání. Pokud měla zvěř k dispozici pastvu, výrazně ji preferovali. Nejvyšší pastevní aktivita byla zaznamenána v ranních hodinách a druhý vrchol nastal vždy navečer, kdy se zvěř pásla až do setmění. Pastva s nejvyšším procentickým zastoupením se projevila v červenci, kdy dosáhla hodnoty 53 % celkového času. Vysoká pastva byla zaznamenána také v měsíci květnu, 47 %, a v červnu, kdy dosáhla 42 %. Při srovnání s hodnotami zjištěnými během pozorování masného skotu v rámci diplomové práce Vliv ročního období na chování krav salerského plemene skotu (PTÁČKOVÁ, 2011) nastal u daňčí zvěře vrchol pastvy dříve. Autorka uvádí, že vrchol pastvy a skotu nastal v srpnu, kdy dosahoval hodnoty 59 %, dále v září a říjnu (shodně 56 %). Domnívám se, že posun hlavní pastevní sezony mohl mít za následek fakt, že daňčí zvěř si vytváří na zimní období výraznější tukové zásoby. V období zkracování světelného dne se daňci více věnovali příjmu předkládaného krmiva, zejména jadrného, ze kterého se lépe tvoří tuková rezerva. Stav pastevního porostu ve výběhu se také rychle horšil, zvěř neměla možnost přesunu na jinou pastvinu, aby se tráva mohla lépe regenerovat. Z celkové doby věnované příjmu potravy činila pastva 59 % a příjem krmiva (příkrm) zbylých 41 % času. MATTIELLO a kol. (1997) z Fakulty Veterinárního lékařství v Miláně provedli pozorování příjmu krmiva a sociálního chování na intenzívní pastvě v malé ohradě (3,5 ha) poblíž Milána. Autoři uvádějí, že daňci se během jejich pokusu věnovali pastvě 58 % z celkového času věnovanému krmení, zbylých 42 % přijímali předkládané krmivo. Výsledky jsou tedy velice podobné a jsou znázorněny v grafu č. 3.
43
70 60
58 %
59 %
50 42 %
41 %
40 MATTIELLO a kol. 30
Autorka
20 10 0 Pastva
Příkrm
Graf č. 3 – Srovnání naměřených hodnot příjmu krmiva v %
Příjem předkládaného krmiva získává na významu zejména v období, kdy pastva není možná nebo je její množství nedostatečné. Příkrmu se zvěř věnuje, stejně jako v případě pastvy, zejména v ranních hodinách a poté v podvečer. Nejvyšších hodnot dosáhl příjem krmiva v prosinci, kdy představoval hodnotu 40 % z celkového času. Vysoké hodnoty příjmu se vyskytovaly po celé období zimy – v říjnu 27 %, v listopadu 31 %, v lednu 36 % a v únoru 34 %. Nejnižší hodnota byla naopak zjištěna v červenci, kdy dosahovala pouhá 3 % celkového času. Průměrně za období celého roku daňci věnovali příkrmu 41 % z času věnovaného krmení. Autoři APOLLONIO a DI VITTORIO (2004) provedli pozorování příjmu krmiva a sexuálního chování daňčího stáda na území Toskánska. Podle výsledků své práce uvádějí, že daňci se věnují příjmu krmiva (pastva + příkrm) 28 % celkového času, v mém případě se jednalo o 48 % celkového času, výsledky se tedy poměrně liší. Důvodem mohou být odlišně podmínky prostředí. V teplejším prostředí, kterým území Toskánska je, se dá předpokládat, že zvířata během dne více odpočívají a příjmu potravy se věnují i v průběhu noci. Výsledky jsou znázorněny v grafu č. 4.
44
60%
55% 48%
50% 40% 30%
35% 28%
APPOLLONIO a DI VITTORIO Autorka
20%
14%
17%
10% 0% Příjem krmiva
Ležení
Stání
Graf č. 4 – Srovnání naměřených hodnot potravních návyků a odpočinku v %
Ležení zvířat je významným životním projevem. Zvířata leží zejména v období po příjmu většího množství krmiva, kdy v této poloze stráví mnohdy i několik hodin a přežvykují přijaté krmivo. Během mého pozorování jsem zaznamenávala odpočinek vleže zejména v hodinách kolem poledne. Za svítání a během prvních ranních hodin byl vždy zvýšený příjem krmiva, po tomto období zvířata postupně ulehala a často odpočívala až do odpoledních hodin. Ležení se stalo nejčastější aktivitou zvířat v měsíci listopadu a prosinci, kdy dosahovalo hodnot 53 %, resp. 47 %. V tomto období nebyla možná pastva a zvířata se po krátké době krmení vždy vrátila k odpočinku. Dále bylo ležení výrazné v měsíci červnu (48 %), kdy zvířata kvůli vysoké teplotě vzduchu odpočívala ve stinných místech. PTÁČKOVÁ (2011) uvádí, že u masného skotu se nejvyšší podíl ležících zvířat projevil v listopadu (36 %) a dubnu (34 %). Autorka také uvádí zvýšený podíl ležících zvířat v červnu (28 %), kdy byla průměrná denní teplota vzduchu 26,5 °C. Autoři APOLLONIO a DI VITTORIO (2004) uvádějí, že daňci se průměrně během roku věnují odpočinku vleže 55 % svého času. Během mého pozorování se jednalo o 35 % celkového času. Důvod rozdílu bych viděla, stejně jako u příjmu krmiva, ve faktu, že v prostředí s vyšší teplotou se zvířata více věnují odpočinku. Rozdíl hodnot je patrný v grafu č. 4.
45
Jako stání zvířat byl brán odpočinek ve stoje, stání a pozorování okolí i pohyb po výběhu se vzpřímenou hlavou (vyloučení pastvy). Stání zvířat dosahovalo v průběhu roku poměrně nízkých hodnot s výjimkou prvních měsíců v roce. Nejvíce stojících zvířat bylo pozorováno v březnu, kdy tato aktivita dosahovala hodnoty 43 %. Nutno ovšem podotknout, že se jednalo převážně o pohyb zvířat po výběhu a hledání prvních stébel trav. Vysoké procento stání bylo zaznamenáno také v lednu a únoru, kdy dosahovalo shodně 33 % celkového času. Nejnižší hodnoty bylo dosaženo v červnu, pouze 6 %, kdy se stádo výrazně věnovalo odpočinku vleže. PTÁČKOVÁ (2011) uvádí, že nejvyšší podíl stojících zvířat byl pozorován v lednu (50 %) a únoru (49 %). Jako měsíc s nejnižším podílem stání uvádí září (12 %). ROSENBERGOVÁ (2011) také prováděla pozorování masného skotu a vliv ročního období na jejich chování. Autorka uvádí jako měsíc s nejvyšším podílem stojících zvířat červenec (52 %) a s nejnižším podílem listopad (3 %). Autoři APOLLONIO a DI VITTORIO (2004) uvádějí, že během roku se daňci věnují odpočinku ve stoje 14 % celkového času. Během mého sledování zvířata stála 17 % celkového času. Srovnání hodnot je znázorněno v grafu č. 4.
46
Pro srovnání uvádím také hodnoty zjištěné během pozorování v rámci bakalářské práce Možnosti chovu daňka (Dama dama) v podmínkách ČR (ŠRÁMKOVÁ, 2011). V rámci této práce proběhlo pozorování stáda dvakrát, jednou v létě a jednou v zimě. Pastva a příkrm jsou shodně označeny jako příjem krmiva. Výsledky obou pozorování se mírně liší, nutno ovšem podotknout, že frekvence pozorování byla odlišná a sledování probíhalo na různých místech, proto je zde uvedeno spíše pro zajímavost.
60% 48%
50% 41% 40%
38,50% 35% Autorka - 2011
30% 19,50%
20%
Autorka - 2013 17%
10% 0% Příjem krmiva
Ležení
Stání
Graf č. 5 – Srovnání životních projevů s bakalářskou prací
47
6 ZÁVĚR Pozorování proběhlo na konkrétním stádě daňčí zvěře po dobu jednoho kalendářního roku, vždy jeden den v každém měsíci. Sledovala jsem základní životní projevy: pastva, příjem krmiva, ležení a stání. U všech aktivit zvířat byly potvrzeny vysoce průkazné rozdíly v závislosti na ročním období. Etologickým sledováním farmově chovaných daňků jsem zjistila, že chování zvířat je velmi ovlivněno délkou světelného dne a klimatickými podmínkami, ale také chovatelskými zásahy a jinými vnějšími vlivy. Pastva je zvířaty výrazně preferovaná, v průběhu vegetačního období je hlavní aktivitou daňků. Zaznamenávána byla zejména v ranních hodinách a druhý vrchol nastával od odpoledních hodin až do setmění. Nejvíce zvířat se páslo v měsíci červenci a květnu, kdy průměrná denní teplota dosáhla 24,3 °C, resp. 20,1 °C. Pozorování s nejvyšší průměrnou denní teplotou vzduchu proběhlo v červnu (24,4 °C), kdy byla pastva zaznamenána nižší (41 %). V tento den bylo jasno a zvířata se proto během dne ukrývala ve stínu. Domnívám se, že zvěř pokračovala v pasení i po soumraku a doháněla tak pastvu zameškanou během dne. Z ročních období bylo nejvíce pasoucích se zvířat zaznamenáno v létě (červen, červenec, srpen). Příjem předkládaného krmiva byl u zvířat pozorován zejména v době, kdy nebyla možná pastva. V průběhu vegetačního období se jednalo spíše o doplňující složku krmné dávky. Nejvyšší hodnota příjmu krmiva byla zaznamenána v měsících prosinci a lednu. Průměrná teplota vzduchu v těchto dnech dosáhla -5,4 °C a 2,7 °C. V prosinci proběhlo pozorování s nejnižší průměrnou denní teplotou a zároveň se jednalo o den, kdy nejvíce zvířat přijímalo předkládané krmivo (40 % z celkového času). Nejvíce se zvířata věnovala příkrmu v zimním období (prosinec, leden, únor). Ležení je významný životní projev zvířat a jeho vysoká četnost byla pozorována v průběhu celého roku. Zvířata ulehala zejména po příjmu většího množství krmiva a vleže přežvykovala. V případě vyšších teplot vzduchu se zvířata ukrývala na stinných místech po většinu dne a aktivnější se stávala až ve večerních hodinách. V zimě zvěř ležela v blízkosti krmelce na seně. Nejvíce ležících zvířat bylo pozorováno v měsíci listopadu, prosinci a červnu. V listopadu byla průměrná denní teplota 5,2 °C, v prosinci -5,4 °C a v červnu 24,4 °C. Je tedy patrné, že jak nízká, tak extrémně vysoká teplota vybízí zvířata k delšímu odpočinku. V rámci ročních období bylo nejvíce ležících zvířat zaznamenáno v zimě (prosinec, leden, únor).
48
Za stání bylo považováno stojící nebo jdoucí zvíře, se vztyčenou hlavou, přežvykující nebo pozorující okolí. Zvýšená hodnota byla pozorována vždy po vyrušení stáda vnějším činitelem. Životní projev stání proto kromě ročního období ovlivňovaly i chovatelské zásahy. Nejvyšší hodnota byla zaznamenána v březnu, kdy byla průměrná denní teplota 7,5 °C. Jednalo se hlavně o pohyb zvířat po výběhu a vyhledávání první pastvy. Vysoké hodnoty stání byly sledovány také v lednu a únoru, kdy byla teplota vzduchu 2,7 °C, resp. 3,5 °C. Nejvíce stojících zvířat bylo pozorováno v zimním období (prosinec, leden, únor). Životní projevy daňčí zvěře jsou výrazně ovlivňovány délkou světelného dne, klimatickými podmínkami, stavem pastevního porostu, ale i chovatelskými zásahy a jinými vnějšími činiteli. Během pozorování bylo prokázáno, že zvěř výrazně preferuje pastvu, pokud ji má k dispozici. Nejvyšší počet pasoucích se zvířat byl zaznamenán v letním období. V zimě byl naopak nejvyšší podíl příjmu krmiva, ležení i stání zvířat. Pozorování daňčí zvěře je velmi náročná disciplína, protože přirozená plachost a ostražitost ztěžuje možnost přiblížit se k nim. Proto musí být prováděno z poměrně velké vzdálenosti za pomocí techniky. Výsledky práce by mohly být zajímavé a přínosné, jak pro myslivce a zájemce o chov daňčí zvěře, tak pro širokou veřejnost, která nemusí mít o chovu daňků ucelené informace, neboť zajištění literaturou je poměrně nedostatečné. V neposlední řadě mohou být poznatky z této práce využity jako podklad k dalšímu výzkumu v této oblasti, i jako návod pro pozorování jiných druhů zvířat, nebo jako zdroj informací pro další bakalářské, diplomové a jiné práce.
49
7 POUŽITÁ LITERATURA APOLLONIO M., DI VITTORIO I., 2004: Feeding and reproductive behaviour in fallow bucks (Dama dama), Journal of animal science. 82, s. 579-585 HERRMANN H., 2000: Zásady krmení a přikrmování jelenovitých. Farmář, 6 (11), s. 31–33 HROMAS J., 1998: Optimální podmínky oborních chovů. Myslivost, 46 (6), s. 20-22 JIŘÍK K. a kolektiv, 1980: Atlas zvěře. Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 256 s. JIŘÍK K., MOTTL S., 1996: Atlas zvěře. Nakladatelství Brázda, Praha, 208 s. JONES FUR, Ch., 1998: Ecology, Sexual Selection and Variable Mating Tactics in Fallow Deer (Dama dama), Comprehensive Summaries of Uppsala Dissertations from the Faculty of Science and Technology, 39 s. KOŘÍNEK G., 2006: Daňčí zvěř ve volných honitbách. Myslivost, 54 (4), s. 26-27 KRÁSA A., HLAVÁČEK V., 1993: Farmářský chov daňka skvrnitého. Náš chov, 53 (7), s. 279 MATTIELLO S., 1997: Feeding and social behavior of fallow deer (Dama dama) under intensive pasture confinement. Journal of animal science, 75, s. 338-347 MOINOT P., 1996: Myslivost. SVOJTKA a VAŠUT, Praha, 333 s. PAŘÍZEK V., 1995: Chov daňků na farmě společnosti Capricorn. Náš chov, 55 (7), s. 6-7 PAŘÍZEK V., 2003: Welfare v legislativě farmových chovů. Náš chov, 63 (5), s. 56 PTÁČKOVÁ Z., 2011: Vliv ročního období na chování krav salerského plemene skotu, Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Brno, 71 s. ROSENBERGOVÁ I., 2011: Vliv ročního období na chování krav bez tržní produkce mléka, Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Brno, 80 s. SALTZ D., BAR-DAVID S., 2006: Assesing the performance of a Persian fallow deer population 10 years after reintroduction, Advances in Deer Biology, s. 113 ŠILER J., BARTOŠ L., 1996: Farmové chovy jelenovitých. Farmář, 2 (1), s. 79 ŠILER J., BARTOŠ L., 1996: Farmové chovy jelenovitých. Farmář, 2 (2), s. 70-71 ŠILER J., BARTOŠ L., 1996: Jelenovití na farmách. Náš chov, 63 (6), s. 45 ŠŤASTNÝ K., ČERVENÝ J., 2010: Zvěř. Nakladatelství Aventinum, Praha, 316 s. ŠRÁMKOVÁ A., 2011: Možnosti chovu daňka (Dama dama) v podmínkách ČR, Bakalářská práce, Mendelova univerzita v Brně, Brno, 37 s. 50
TRIPES O., 1997: Daňčí zvěř na Novohradsku. Myslivost, 45 (1), s. 14-15 VALA Z., ZABLOUDIL F., 2008: Daňčí a mufloní zvěř – její životní potřeby v současnosti. Myslivost, 56 (2), s. 42 – 44 VANČATOVÁ M., 2009: Základy etologie člověka a primátů. [cit. 2011-03-15], dostupné na: http://uniecomenius.cz VORÁČ L., 2009: Vývoj a označení paroží daňka. [cit. 2011-02-11], dostupné na: http://lsv.mypage.cz WOLF R. a kolektiv, 1977: ABC myslivosti. Nakladatelství Orbis, Praha, 288 s. WOLF R. a kolektiv, 2000: Rukověť chovu a lovu daňčí zvěře. Matice lesnická, Písek, 199 s.
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 – Výměra obory Tabulka č. 2 – Příklad denní krmné dávky Tabulka č. 3 – Základní údaje o podmínkách pozorování v průběhu roku Tabulka č. 4 – Životní projevy zvířat v lednu Tabulka č. 5 – Životní projevy zvířat v únoru Tabulka č. 6 – Životní projevy zvířat v březnu Tabulka č. 7 – Životní projevy zvířat v dubnu Tabulka č. 8 – Životní projevy zvířat v květnu Tabulka č. 9 – Životní projevy zvířat v červnu Tabulka č. 10 – Životní projevy zvířat v červenci Tabulka č. 11 – Životní projevy zvířat v srpnu Tabulka č. 12 – Životní projevy zvířat v září Tabulka č. 13 – Životní projevy zvířat v říjnu Tabulka č. 14 – Životní projevy zvířat v listopadu Tabulka č. 15 – Životní projevy zvířat v prosinci Tabulka č. 16 – Základní životní projevy zvířat během roku Tabulka č. 17 – Životní projevy zvířat podle ročních období
51
SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1 – Životní projevy zvířat v závislosti na ročním období Graf č. 2 – Životní projevy zvířat za jednotlivá roční období Graf č. 3 – Srovnání naměřených hodnot příjmu krmiva v % Graf č. 4 – Srovnání naměřených hodnot potravních návyků a odpočinku v % Graf č. 5 – Srovnání životních projevů s bakalářskou prací
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1 – Vývoj a označení paroží daňka Obrázek č. 2 - Daněla Obrázek č. 3 – Přesun stáda po výběhu Obrázek č. 4 – Pastevní porost v říjnu Obrázek č. 5 – Pastevní porost v dubnu Obrázek č. 6 – Krmelec na seno Obrázek č. 7 – Zásobníky na jadrné krmivo
52
