Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
Vlastní realizace
výstavy – metodika
Duňa Panenková
metodika přednášky
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
Návštěva Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně - expozice Princip Baťa - lokace: Zlín, budova 14/15 Baťova institutu
okraj je nutné poznamenat, že ne každý muzejní/galerijní pracovník má patřičnou představivost a vlohy k tvorbě výstav / expozic. Introvertní typy lidí se schopností psát není vhodné tlačit do výstavní činnosti, neboť výsledek pak odpovídá jejich „neschopnosti“)
Převedení myšlenky do konkrétní situace je nejtěžší fází muzejně galerijní práce
Týmová práce - tvorba každé výstavy /expozice je týmovou prací. Autor = kurátor je buď pro dané téma sám, nebo je součástí kolektivu autorů. Kolektiv autorů musí mít hlavního kurátora - autora.
Předpokládá schopnost popularizace odborného tématu. Ať tématu z oblasti složitých vědeckých sdělení či z výtvarné sféry. Mělo by být povinností muzejníků a galerijníků učit se tomu a pěstovat v sobě cíleně tuto schopnost. Jinak se forma představení výsledků jejich práce rovná přezírání publika a pouze prezentací vlastního ego.
Kurátor spolupracuje se základními profesemi realizace = architektem a grafikem. Každá realizace je technickým řešením, které odpovídá platným normám, především s ohledem na bezpečnost diváků a bezpečnost exponátů. Tyto normy muzejní/ galerijní pracovník neovládá a je proto žádoucí provádět realizaci na profesní, čili profesionální úrovni. Nejsouli pro angažování architekta a grafika v instituci peníze, mělo by dojít alespoň ke konzultaci s profesionály, neboť potenciální nehoda v expozici/výstavě má za následek neproplacení škody ze strany pojišťovny. Architektpracuje s prostorem, řeší vitríny, panely a navrhuje osvětlení, jehož realizaci dnes díky složitým osvětlovacím systémům dělá s tzv. light designéry Grafik navrhuje barevnost, písmo, úpravu systému doprovodných obrázků, grafů atd. Kurátor musí vědět, co chce. Musí umět představit architektovi jasně svoji představu a mít ho k tomu, aby ji převedl do konkrétní podoby. Dtto platí o výběru barevnosti a formě zpracování textů. NEMÁ-li kurátor pevně vedení v rukách, chopí se vedení architekt a výsledek je pak výtvarně architektonickou exhibicí, která protěžuje „fundus“ na úkor exponátů.
Ze široké oblasti tématu je nutné vytypovat pouze nejdůležitější sdělení. Přesycenost informacemi je znakem současné doby a vede k nechuti diváka číst. Civilizace se vrací k „obrázkovému písmu“ a k ochotě vnímat sdělení jen přes obrázky. Při přípravě scénáře musí mít autor na paměti tuto novou lapidárnost. Hudrování na to, že lidi nečtou je neplodné. Chce-li autor, aby jeho práce byla vnímána a vstřebána, musí sledovat psychologické pochody stávající populace. Předpokládá dále pragmatické ujasnění jednotlivých kroků a jasně formulovaný vizuální cíl. Vizualizace - je silně odvislá od vkusu autora. Tak jako u divadelního představení, předstupuje zde autor před veřejnost se svým nápadem, se svou formou jeho zpracování = popularizace, se svým výtvarným vkusem. Je posléze na autorovi, aby psychicky unesl tíhu zodpovědnosti. (Na
Vlastní realizace výstavy – metodika
3
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
Důležitou pozici v týmu hraje ekonom a ze strany odborných pracovníků je krátkozraké bojovat proti němu. Je na odborných pracovnících, aby mu vhodnou diplomatickou a hlavně popularizující formou dovedli téma představit a získat ho pro ně. Ekonom je de facto prvním laickým návštěvníkem a jeho připomínky k architektonickému ad. řešení poukazují na reakci návštěvníků : líbí se x nelíbí se. Je srozumitelná x není.
Pro stálé expozice, jejichž autoři díky zpracovávanému tématu mají vysoké cíle a předpokládají dlouhodobou užitnost, zpravidla vitríny navrhuje architekt. Důvod tkví především ve vytvoření jednotného výtvarného stylu a účinku, kterého nelze dosáhnout kompilací konvenčních prvků.
Další důležitou profesí v týmu je právník - zvláště jsou-li na výstavě /v expozici zápůjčky cizích exponátů. Špatně odsouhlasená, přečtená, pochopená smlouva může mít nepříjemné následky v nekonečném dohadování s majitelem exponátu.
Výstavní podmínky ve vazbě na jednotlivé exponáty jsou stěžejní technickou informací pro architekta Sled vitrín, respektive jejich obsah je závislý nejen na logice obsahu výstavy, ale i na světelných a klimatických podmínkách. Nemá-li architekt včas potřebná data, řeší expozici špatně a následně se ztrácí spousta času nekonečným handrkováním s kurátorem. Vina je zpravidla na straně kurátora! Vitríny - prvořadným parametrem je řešení vnitřního prostoru, který musí zabezpečit vhodnou a stabilní vlhkost, teplotu a míru osvětlení, je-li instalováno vnitřní světlo. Jedná-li se o výstavy, používají se typizované vitríny, kterých je dnes na trhu několik typů. Jejich nevýhodou pro výtvarný vzhled výstavy je technicistní indiferentní vzhled.
Zpracování vitríny poskytuje architektovi možnost vytvořit výtvarný prvek - architekturu uvnitř výstavy. Je třeba uhlídat, aby před technickým výkresem předložil včas skici a aby došlo k souznění mezi ním a kurátorem. Předloží-li už architekt výkres, nechce z něj už zpravidla ustoupit. Není-li si kurátor jist, měl by vyžadovat model prostoru s modelem vitrín v měřítku, nebo alespoň model vitríny.
Vlastní realizace výstavy – metodika
4
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
Detaily typu - odvětrání, umístění světel, zámečky atd. jsou nesmírně důležité. Musejí mít proporci vzhledem k formátu vitríny, nesmějí být příliš hřmotné a neohrabaně vyrobené. Každá výroba vitríny je finančně extrémně drahá a špatný prvek znehodnocuje její vzhled i cenu.
Osvětlení - na trhu v ČR existují de facto dva osvětlovací systémy - iGuzzini / Etna a německé Erco. Oba mají vysokou úroveň a jejich použití se liší od temperamentu daných autorů výstav a jejich trpělivosti učit se se systémem zacházet.
Panely - de facto „zdi“ v prostoru. Jsou nezbytnou plochou pro umístění obrazů, grafiky, plošných exponátů a hlavně textů. Jejich kvalitní řemeslné zpracování je třeba hlídat, neboť špatně upravený podklad ruší při sledování sdělovaného obsahu a rozptyluje diváka.
Instalační pomůcky - stojánky, podložky, držáčky různých typů a velikostí jsou de facto atypy podle prezentovaného materiálu. Navrhuje je architekt a vyrábí konzervátoři. V menší míře se v plexi provedení dají koupit v zahraničí a nechat je dovézt českými firmami. Instalační pomůcka je VELMI důležitým estetickým prvkem v instalaci a svojí neotesaností může celý vzhled výstavy zničit. Musí být technicky dokonalá, aby exponát podržela, ale zároveň neviditelná, aby nevadila.
Je-li prostor velký, bez příček, musí architekt najít způsob, jak vytvořit vertikální plochy uprostřed tohoto prostoru. Jedno z řešení, vytvářené od stylu zvaného dnes „brusel“ , bylo hojně užíváno po celá šedesátá a sedmdesátá léta 20. století a v moderních materiálech slouží tento nápad dále - viz následující foto.
Současné digitální technologie nabízejí široké možnosti uplatnění ve výstavách /expozicích. Působí jednak výtvarně - jako barevná skvrna, živě - proměny obrázků i textů nebo film a jako projev současné technologie lákají diváka jako zajímavá hračka. Pro edukativní využití má obrovský význam v kapacitě různých sdělení, kterou lze uzavřít do malého panýlku - dotykového displeje.
Vlastní realizace výstavy – metodika
5
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
Popisky - stresové téma v Čechách. Kurátor se nikdy nezavděčí. Části návštěvníků připadají dané popisky malé, druhé části tytéž moc velké. Jedni tvrdí, že textu je málo, druzí, že text patří do knihy a na popisku jen základní data. Jedni chtějí popisky naležato položit na polici, druzí je chtějí mít nalepené na stěně. Architekt dělá popisky příliš estétsky, takže se nedají zpravidla přečíst, protože materiál, ve kterém jsou zhotovené je činí nečitelnými. Dotykové displeje i v tomto případě mohou pomoci uspokojit obě skupiny kromě té nejkonzervativnější, která bazíruje na papíru a textu na panelu.
Hluchá místa v řešení tématu
Nejsložitější, tj. nejnáročnější jak po stránce autorské - sepsání, vyhledání materiálu, příprava materiálu, tak po stránce grafického řešení je tzv. papírová čili nástěnková výstava. Zabere nejvíce času, nejvíce peněz, je nejvíce namáhavá a efekt nebývá adekvátní vynaložené námaze. Debata nad prezentací určitých témat touto výstavní formou trvá desítky let. Vedle knihy se nabízí řešení v dokumentárním filmu, ale výstava formou dokumentární fotografie bývá - bohužel - málo navštěvovaná. Při pohledu na dvě následující fotografie se naléhavě vtírá otázka, jestli je vůbec možné vymyslet nějakou jinou formu prezentace různorodého materiálu doprovozeného textem a fotografiemi, nežli je ta z expozice ve Zlíně. Je to řešení, které se touto formou uplatňuje od 1. poloviny 20. století. Mění se jen design.
Utáhnout zajímavým řešení mnoho set či tisíc m2 plochy, resp. mnoho m3 je problém. Otázkou pak zůstává, co dá návštěvníkovi řešení představené na následující fotografii. Evidentně zde bylo mnoho místa a málo materiálu. Pozornost si tady vynucuje architektonické řešení, které je uděláno tak, aby .... Řešení silně připomíná expozice přírodovědy ze šedesátých let, de facto je parafrázuje v jiném materiálu a jiné barevnosti.
Vlastní realizace výstavy – metodika
6
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
Jak na to? Je jasné, že kolegové ve Zlíně logicky chtějí postavit svoji stálou expozici na významných osobnostech města. Baťa, Hanzelka a Zikmund a další. Představit výrobu obuvi není problém. Technické expozice jsou pro mnoho návštěvníků velmi atraktivní, protože stroje jsou zajímavé, výroba předmětů denní spotřeby také tak. Představit téma, jehož tíha spočívá ve vyprávění je diskutovanou otázkou. Vyprávění patří do knihy, do rozhlasu, ve filmovém přepisu do kina či televize. Ale patří na výstavu? Společenský akcent je však mnohdy neúprosný a stojí mnoho peněz.
Z mého pohledu zůstává kritickou a neobjevnou část věnovaná Hanzelkovi a Zikmundovi. Vylhat se z řešení tak, že se vrátím k retro stylu „brusel“, který teď náhodou je opět „in“ svědčí o patové situaci a došlé fantazii architektů a zde hlavně grafiků, ale i kurátora či kurátorů. Poznámka na závěr: Kurátor by si měl před oslovením architekta a grafika všechny výše popsané skutečnosti uvědomit, sepsat a zkusit si je slovně formulovat, aby předstoupil před spolupracovníky s jistotou. Je těžké „tvořit“ něco s lidmi, kteří nevědí a jsou samé - já nevím, snad, asi.... Kurátor se stává šéfem projektu a musí umět rozhodnout.
Celkové hodnocení expozice ve Zlíně Expozice se nachází v technicistní budově. Vybavení prostoru klimatizací bylo z výtvarného a prostorového hlediska jedním z nejzajímavějších zadání pro architekty a na výsledku je vidět, jak je práce bavila. Technické prvky určitou část prostoru zajímavě člení. Celkový duch a koncepce této části je jednotná, má svůj styl. Je to logické - dávají-li se k sobě věci stejné podstaty, rozumějí si navzájem.
Vlastní realizace výstavy – metodika
7
Hodnocení muzejních výstav v souvislosti s kritérii Národní soutěže muzeí Gloria Musealis metodika přednášky PhDr. Duňa Panenková historik umění realizace odborných výstav
Muzeum východních Čech v Hradci Králové Eliščino nábřeží 465, 500 01 Hradec Králové 1 tel.: +420 495 512 391, +420 495 512 392 e-mail:
[email protected] www.muzeumhk.cz