Metodika realizace mentorského programu při práci s (nejen) romskou mládeží
Zpracoval kolektiv autorů IQ Roma servisu, o. s. (Program Pro Mladé) BRNO, 2014
Pár slov úvodem… Vážení čtenáři, vážené čtenářky, ve své každodenní pedagogické práci se potkáváme s mladými lidmi, kteří stojí na počátku své studijní a profesní dráhy a přemýšlejí, jakým směrem se v životě vydat. Současná informační společnost přináší do jejich životů mnohé zásadní změny, ve kterých je potřeba se zorientovat a vypořádávat se s nimi takovým způsobem, jenž povede k informovanému a samostatnému rozhodování každého jedince. Protože pouze takto učiněné rozhodnutí je svobodné a vede mladého člověka k převzetí odpovědnosti za svůj život a budoucnost. Procesní změny současné společnosti se jednoznačně odrážejí v každodenní žité realitě, a to v rovině osobní, profesní i sociální. Řada profesí pomalu ale jistě zaniká, vedle toho vznikají profese nové. Mění se obsahová koncepce školského systému a také požadavky na dosažený stupeň vzdělání pro tu kterou kvalifikaci. I v méně kvalifikovaném zaměstnání je zpravidla kladen požadavek na dobré zvládání obsluhy počítače či dalších digitálních technologií. Informace se hrnou ze všech možných stran, proto je vyvíjen stále větší tlak na schopnost práce s informacemi, jejich zdroji a na rozvoj kritického myšlení. Kontinuální proměny pracovního trhu vedou k požadavku na co nejvyšší stupeň obecných znalostí a flexibilitu rekvalifikace v průběhu produktivního věku. Otevřením pracovního trhu, příchodem zahraničních investorů, ale i posunem společnosti jako takové směrem k multikulturalitě a otevřenosti vůči zahraničním zdrojům vzrůstá potřeba zvládat komunikativní angličtinu, případně další jazyky, a to pro studium, práci i osobností rozvoj; je potřeba naučit se přijímat s respektem odlišné sociálněkulturní podněty. Současná informační společnost přináší v krátkém čase tolik zásadních změn, že mnohdy ani nejbližší osoba mladého člověka, tedy rodič, mu nedokáže smysluplně rozkrýt všechny neznámé, protože je změnami sám zaskočen. Pokud nemá mladý člověk dostatečné zázemí a oporu k tomu, aby se postavil na vlastní nohy, může jednoduše v soukolí proměnlivého dění zabloudit a ztratit tolik potřebnou motivaci svou situaci řešit a měnit, růst. Vážení čtenáři, vážené čtenářky, dostává se Vám do rukou soubor metodických listů vytvořených na základě pilotních zkušeností z implementace nástrojů pro aktivizaci mládeže, kterými se snažíme ve své práci podporovat mladé lidi právě v tom, aby svobodně objevovali své cíle a kroky k jejich naplnění a neztráceli motivaci si je plnit. Průvodcem na této cestě jim může být zcela nová osoba v jejich životě – mentor. Trochu někdo jako doučovatel, trochu někdo jako starší kamarád. Náš hlavní cíl v této věci je prostřednictvím komplexní podpory, jejíž součástí je zprostředkování a podpora mentorského vztahu, vést mladé studenty k úspěšnému dokončení sekundárního vzdělávacího cyklu a vybavit je dostatečnými kompetencemi pro vstup na trh práce a orientaci v samostatném dospělém životě. Budeme rádi, pokud na následujících stránkách najdete inspiraci pro svou práci. Tým Programu Pro Mladé IQ Roma servisu, o.s.
Tato metodika byla vytvořena v rámci implementace projektu Společně pro úspěch Romů na trhu práce (reg. č.: CZ.1.04/5.1.01/77.00404), který je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky.
2
Obsah Pár slov úvodem…
2
S kým pracujeme a s kým se chceme o své zkušenosti podělit?
4
S kým pracujeme
4
Z jakých faktů jsme vycházeli
4
Pro koho je metodika určena?
6
Co je to mentoring?
6
Mentoring jako pojem
6
Mentoring jako jeden z nástrojů komplexní podpory
7
Kde jsme se inspirovali?
10
Jaké jsou cíle mentorského programu?
11
K čemu je dobré stanovování cílů?
11
Jaké oblasti zahrnuje mentorský program/vztah?
12
Jak jsou konkretizovány dílčí cíle?
12
Kdo je kdo v mentorském vztahu?
14
Kdo jsou hlavní aktéři v mentorském vztahu?
14
Jak jsou rozděleny kompetence mezi mentory a pracovníky?
16
Jaká pravidla platí v mentorském vztahu?
17
Tvorba a průběh mentorského vztahu
20
I. – Jak probíhá samostatná spolupráce s mentory?
21
II. – Jak probíhá samostatná spolupráce s klienty?
25
III. – Jak probíhá společná fáze spolupráce mezi klienty a mentory?
27
Na jaká rizika a problémy jsme narazili a jak je řešit?
30
V čem spočívá nejdůležitější přínos mentoringu pro klientskou práci?
30
Na jaké problémy jsme naráželi a jak jim předcházet?
31
V čem dál chceme mentoring rozvíjet?
31
Zkušenosti s realizací mentorského programu (kazuistiky)
32
Přílohy
33
Použité zdroje
38
3
S kým pracujeme a s kým se chceme o své zkušenosti podělit? (Definice cílových skupin) S kým pracujeme… Metodika vychází z praktických zkušeností pracovníků občanského sdružení IQ Roma servis. Tato nestátní nezisková organizace se prioritně zaměřuje na oblast poskytování sociálních a vzdělávacích služeb a téma sociálního začleňování. Její občanskou vizí je „společnost živých a přátelských vztahů mezi Romy a dalšími lidmi… svět, kde i Romové zastávají důstojné společenské role a jsou přijímáni s respektem k vlastní kultuře a národnosti.“ Cílovou skupinu tvoří tedy primárně sociálním vyloučením ohrožení obyvatelé Jihomoravského kraje, především Romové a Romky, žijící v nepříznivé životní situaci, kterou oni sami chtějí aktivně řešit a měnit, a jejich poptávka spadá do kompetence organizace.
Proto i pilotní realizace mentorského programu vychází ze zkušeností s prací specificky s romskou mládeží ve věku 15 – 26 let. Primárně se jedná o romské studenty sekundárního a terciálního vzdělávacího cyklu, návazně pak jejich rodiče.
Z jakých faktů jsme vycházeli… Jak bylo nastíněno výše, primární cíl, z něhož jsme vycházeli, je podpora vzdělávacích úspěchů mladé romské generace. Oblast vzdělávání je samozřejmě úzce propojena i s dalšími rovinami (osobnostní, volnočasovou, sociální aj.), každopádně vzdělávací cíle jsme pojali jako hlavní a výchozí ukazatele.
4
Jak vypadá současná situace? V České republice dlouhodobě úspěšně absolvuje sekundární vzdělání více než 90 % studentů, což nás řadí na jedny z předních míst nejen v Evropě (EU 2011). Na základě kvalifikovaných odhadů (PF MU 2011, NPR 2011) a dat vycházejících z databáze více než šesti tisíc klientů zapojených do programů organizace v průběhu posledních 10 let, 70 % uživatelů služeb, obyvatel ohrožených či postižených sociálním vyloučením, má pouze základní vzdělání. Ze sociologické analýzy zaměřené na přechod romských dětí ze sociálně vyloučeného prostředí ze základní na střední školu (GAC 2010) vychází, že až 42 % romských studentů opouští střední školu již v 1. ročníku studia. Obtížná socioekonomická situace a sociální vyloučení romských rodin je úzce provázána také s oblastí pracovního uplatnění. Z aktuálních výzkumů (Situace Romů v 11 členských státech EU – FRA 2012) a monitoringu IQ Roma servisu na základě dlouhodobé terénní práce v lokalitách JMK vyplývá, že v průměru 80 % a v některých obcích až 95 % romských obyvatel jsou dlouhodobě nezaměstnaní.
Je tedy patrné, že nízká úroveň vzdělanosti a vysoké riziko neúspěchu při úspěšném absolvování celého vzdělávacího cyklu je jednou z palčivých oblastí ve vztahu k romské komunitě. Relevantní nepříznivé charakteristiky ve vztahu cílové skupiny a oblasti vzdělávání je možné identifikovat v těchto aspektech:
Nestabilní ekonomická situace domácnosti a chudoba, má negativní dopady na její priority v období studia (přednost je dávána ekonomickému přínosu mladých pracujících do rozpočtu rodiny). Častý neúspěch rodičů a neexistence dostatečně podnětných vzorů na úrovni primární zkušenosti zásadně ovlivňující sebeidentifikaci. Nedostatečná podpora ze strany rodiny i širšího okolí v období, kdy z důvodu neuspokojivých studijních výsledků, interpersonálních vztahů ve školním kolektivu, či problémové interakce s pedagogy klesá motivace ke studiu. Neúspěch na trhu práce i přes úspěšné absolvování odborného studia, se kterým se cílová skupina často setkává ve svém bezprostředním okolí u starších generací. Pro mladou generaci "atraktivní" zkušenost s neexistencí povinností v období adolescence, se kterou se často setkávají díky prostorové koncentraci obdobně ohrožených či již postižených. Nepřipravenost a neochota vypořádání se s častou negativní postojovou projekcí spolužáků z důvodu sociálně třídního statutu (chudoby nebo etnicity – romství) posiluje demotivační složku při rozhodování o své budoucnosti (např. analýza ČvT 2014 o postojích studentů SŠ dokládá, že 49 % studentů pokládá Romy za nejzávažnější problém města či vesnice, ve které žijí).
Uvedené aspekty jsou velmi často úzce provázány a souborně vedou k vysoké rizikovosti jejich dlouhodobé reprodukce. V Jihomoravském kraji žije dle kvalifikovaných odhadů (GAC 2006, PF MU 2011) 18-24 tisíc obdobně ohrožených obyvatel, z čehož je cca 20 % dětí ve stádiu školní docházky na ZŠ. Z uvedených analýz vychází také cíle a ambice mentorského programu. Spolupráce klienta a mentora je jedním z článků komplexní systematické podpory, zacílené na intenzivní spolupráci s rodinou a dalšími intervenujícími subjekty (program Gendalos) a podchycení destabilizačních momentů na samém počátku. 5
Pro koho je metodika určena? Metodické listy jsou určeny především pro zástupce odborné veřejnosti, zejména neziskových a vzdělávacích institucí, které pracují s ohroženou nebo znevýhodněnou mládeží. Konkrétně pro pedagogické pracovníky a pracovnice, sociální poradce, učitele či studenty pedagogických oborů. Budeme potěšeni, pokud zde najdou smysluplné podněty také zástupci dalších pomáhajících profesí, případně širší veřejnost.
Co je to mentoring? (Základní otázky a odpovědi) Mentoring jako pojem V obecném slova smyslu je mentoring strukturovaný proces, založený na profesionálním vztahu dvou osob, ve kterém mentor či mentorka poskytuje osobní vedení a podporu mentorovanému (v ang. terminologii mentee). Mentor předává své znalosti a zkušenosti, pomáhá nacházet směr či řešení problému ve společně vymezených oblastech. Mentorovaný je méně zkušená a obvykle mladší osoba, která přijímá vedení mentora, avšak rozhoduje se a jedná samostatně. Rozvoj je oběma stranami odsouhlasen na začátku jejich vztahu, jedná se tedy o naplňování společně stanoveného cíle.
6
V kontextu práce s dětmi a mládeží je mentoring využíván jako forma výchovy a podpory v oblasti vzdělávání. Mentor figuruje jako starší kamarád a průvodce, nikoliv jako autorita. Dlouhodobý přátelský vztah vytváří prostor pro růst schopností a dovedností mladého člověka přirozeným a zábavným způsobem.
Mentoring jako jeden z nástrojů komplexní podpory IQ Roma servis realizuje práci s mládeží v rámci Programu Pro Mladé. Jeho součástí je Centrum vzdělávání a profesních ambicí, které se cíleně zaměřuje na podporu profesní dráhy a otázky spojené se vzděláváním. Pracuje s žáky posledních ročníků základních škol a podporuje je v klíčovém období přechodu mezi vzdělávacími cykly. Návazně rozvíjí dlouhodobou spolupráci se SŠ, VOŠ a VŠ studenty, směřující k úspěšnému dokončení studia a následnému uplatnění na trhu práce. Pro dlouhodobě spolupracující studenty (v délce cca půl roku) je určen speciální program Gendalos. Tento program představuje systém komplexní podpory mladých studentů, kde je mentoring využíván jako jedna z jeho klíčových metod.
7
Co je součástí systému komplexní podpory? Dlouhodobé zkušenosti práce s mládeží potvrzují, že pro zlepšení vzdělávacích úspěchů většinou nestačí jen doučování ve vybraných předmětech, protože doplňování učiva a příprava na testy jsou jen špičkou ledovce. Podpora je proto založena na celostním pojetí, zahrnujícím zmiňované doučování a dále také individuální poradenství, osobnostně-rozvojové aktivity, skupinová setkání určená pro sdílení a předávání zkušeností a řešení ekonomické situace studentů. Vzdělávací aktivity mají zpravidla skupinovou podobu, která ne vždy dokáže v plné míře naplnit všechny studijní potřeby klientů. Mentor či mentorka, který/á spolupracuje pouze s jedním vybraným studentem či studentkou, má prostor reagovat na aktuální témata a situace, věnovat se svému svěřenci s individuálním přístupem a se zaměřením na konkrétní cíl (např. zlepšit si známku z matematiky, naučit se prezentovat před lidmi, aktivně trávit svůj čas). Mentorský vztah hraje významnou roli také v sociálním rozvoji klientů, jelikož pro studenty může být mentor první přátelsky blízkou osobou mimo komunitu. Osobní kontakt pak v ideálním případě pozitivně ovlivňuje předsudky a stereotypní uvažování o člověku z jiného sociokulturního prostředí.
Do studijní dráhy mladého člověka vstupuje několik dalších subjektů, jejichž vliv je často směrodatný: rodiče a další rodinní příslušníci, zástupci škol (učitelé a učitelky – třídní i konkrétních předmětů, výchovní poradci). Za velmi významnou tedy považujeme aktivní spolupráci se školou a rodiči. Pracovníci školy mohou pomoci odhalit oblasti, které je potřeba u studentů rozvíjet, a podpořit tak bezproblémový průchod studiem, ať už jde o konkretizování problematické látky ve škole či upozornění na vysokou absenci, která ohrožuje prospěch. Jako velmi důležitou vnímáme roli rodičů, kteří významně ovlivňují především motivaci k úspěšnému dokončení studia. Zejména začínající středoškoláci procházejí kritickým obdobím, kdy přichází 8
do zcela nového prostředí, mnohdy poprvé mimo sousedskou lokalitu, potýkají se s novými odbornými předměty, včleněním do nového kolektivu; věk dospívání s sebou nadto přináší osobnostní zrání doprovázené pocity nejistoty. Je pro ně tedy důležité cítit dostatečnou podporu a uznání od svých nejbližších. Při stanovování cílů spolupráce se pracovníci vždy snaží, aby došlo k průsečíku cílů klienta, rodičů, školy i pracovníka. Mentor či mentorka vstupuje do cyklu spolupráce jako její pátý článek. Seznamuje se se stávající situací i potřebami klienta/ky definovanými zakázkou a v rovině klient – pracovník – mentor jsou vybírány cíle, které budou společně naplňovány, a je sestavován plán spolupráce.
Jaké jsou podmínky pro zařazení klientů do programu Gendalos? Klient/ka:
Studuje SŠ, VOŠ nebo VŠ. Dlouhodobě spolupracuje (minimálně 6 měsíců). Aktivně spolupracuje na naplňování individuálního plánu a dodržuje dohodnuté kroky. Nemá sníženou známku z chování. Nemá žádnou neomluvenou hodinu. Nemá ve škole absenci převyšující 25%. Na vysvědčení nemá nedostatečnou. Je klasifikován/a ze všech předmětů.
9
Kde jsme se inspirovali? Podněty pro zavedení mentorského programu vzešly z potřeby intenzivní individualizované práce s klienty, neboť pouze ta vede k hmatatelným posunům. Omezené kapacity odborných pedagogických pracovníků v poměru k množství klientů poptávajících služby navázané na vzdělání vedly k myšlence aktivnějšího zapojování externistů, resp. dobrovolníků, kteří mohou svými dovednostmi a věnovaným časem pomoci naplnit část cílů, které si klienti přejí dosáhnout a zároveň přinášet nové rozvojové podněty a oblasti. Inovativní systematické zapojování dobrovolníků v práci se znevýhodněnými dětmi a mládeží má své kořeny v Česku i v zahraničí. V českém prostředí funguje na principu mentoringu program „Pět P“ zastřešený sdružením HESTIA, který je u nás realizován od 90. let 20. století. Svým obsahem se hlásí k odkazu amerického modelu „Big Brothers, Big Sisters“, který funguje a vyvíjí se už déle než 100 let. Program „Pět P“ je zkratkou klíčových slov, definujících jeho podstatu: Pomoc, Přátelství, Podpora, Péče a Prevence. Zaměřuje se na základoškolské děti a mládež ve věku 6-15 let, přičemž šíři cílové skupiny ponechává velmi otevřenou: děti, které to mají jakýmkoli způsobem v životě složitější, než jejich vrstevníci. Jako hlavní cíl si vytyčuje řešit sociální a komunikační obtíže zapojených dětí, kdy dlouhodobý vztah dítěte s dobrovolníkem (vymezený délkou deseti měsíců) má vytvořit prostor pro růst sociálních dovedností, posilovat sebevědomí dítěte a rozšířit jeho motivaci k navazování přirozených vrstevnických vztahů. Důraz je tedy kladen primárně na aktivní trávení volného času a posilování sociálních kompetencí. (Zdroj: http://www.hest.cz/csCZ/co-delame/program-pet-p) V roce 2011 navázala organizace IQ Roma servis spolupráci se slovenskou neziskovou organizací ETP Slovensko – Centrum pre udržaťelný rozvoj, nejprve na neformální bázi, následně ve formalizované podobě společného projektu, zaměřeného na výměnu metodických postupů v rámci mezinárodní spolupráce. Partnerství přineslo možnost realizovat vzájemnou návštěvu spojenou s exkurzem do ověřených metod práce. Právě organizace ETP SK je realizátorem mentorského programu s názvem „Proces premeny“, který svým specifickým zaměřením na cílovou skupinu romských dětí a mládeže nabízí prostředí velmi blízké tomu, v jakém se pohybují pracovníci a pracovnice IQ Roma servisu a zkušenosti lze snáze ztotožnit s realitou české komunity. Koncept mentorství je zároveň v souladu s nedirektivním pojetím pedagogické práce, k níž se hlásí i tým Programu Pro Mladé IQ Roma servisu. Za zcela klíčové jsou považovány principy respektujícího přístupu, ve kterých pedagog či pedagožka vystupuje spíše v roli kouče, který je oporou, nabízí cesty a možnosti, pomáhá mladému člověku zorientovat se, dojít k uvědomělému rozhodnutí a formulovat si cíle, které jsou pro jeho život důležité. Následně je mu pomocníkem a konzultantem na cestě k jejich uskutečnění. Metodika mentorského programu IQ Roma servisu se tedy inspiruje vnějšími zkušenostmi zahraničního partnera a obdobných programů, staví ovšem na specificích vlastních cílů a klientů a vychází z jejich životní reality a možností.
10
Jaké jsou cíle mentorského programu? K čemu je dobré stanovování cílů? Jejich jasné pojmenování umožňuje zajímavé srovnání stávajícího stavu – toho, kde jsem nyní, a žádaného stavu – toho, kde bych chtěl/a být. Cíle jsou důležitou pohnutkou k aktivitě a prvopočátkem změny. Potřeby formulované v cíle a jejich uskutečnění jsou totiž propojenými nádobami. Dokud není člověk konfrontován s vlastní potřebou „být někde jinde“, zákonitě nenajde motivaci pro vlastní růst a posun. Mentorský program je ukotven zastřešujícím cílem: podporovat vzdělávacích úspěchy mladé romské generace, tj. vést mladé studenty a studentky k úspěšnému dokončení sekundárního vzdělávacího cyklu a vybavit je dostatečnými kompetencemi pro vstup na trh práce a orientaci v samostatném dospělém životě. Tento cíl vychází z dlouhodobé strategie organizace, ukotvené v reálné poptávce po tom, s čím se na nás mladí klienti nejčastěji obrací. Zároveň je velmi široký a v této formulaci příliš vzdálený vizi, za níž je možné se ubírat. Pilotní realizace mentorského programu pomohla definovat 5 základních oblastí, které představu podpory vzdělávacích úspěchů přibližují. V rovině každé z nich jsou následně ukotveny dílčí cíle, resp. kompetence, k nimž by měl mentorský vztah směřovat.
11
Jaké oblasti zahrnuje mentorský program/vztah?
Je zřejmé, že oblast formálního vzdělávání, která je hlavním a výchozím ukazatelem, nestojí v životě mladého studenta či studentky jako osamocený solitér. Klíčovým úkolem mentorů sice je pomoc studentům stabilizovat a zlepšit známky ve škole, pomoc s organizací učení a vedení k tomu, jak zvládat učení a přípravu do školy samostatně, tím by však mentoři sklouzávali do role běžných doučovatelů. Mentorský vztah má i další ambice, a právě v tom spočívá jeho přidaná hodnota. Setkávání se staršími a zkušenějšími mentory má studentům pomoci v osobnostním a sociálním rozvoji, prostřednictvím vztahu mohou získat užitečnou zpětnou vazbu a pozitivní vzor. Mentoři mohou svým svěřencům ukázat nové možnosti trávení volného času, které bývají často u mladých lidí z méně podnětného prostředí omezené, ať už z nedostatku finančních zdrojů nebo z nedostatku inspirace v okolí. V neposlední řadě má mentoring umožnit bližší setkání klientů s člověkem z majority, která pro ně může být z různých důvodů uzavřená. Rozměr nazvaný jako multikulturní propojování cílí na vzájemné bourání stereotypních představ, které obě strany do vztahu přináší. Dlouhodobé cíle spolupráce s klienty jsou termínovány nejpozději do posledního ročníku stávajícího studia. Jak jsou konkretizovány dílčí cíle?
Poskytnout oporu v definovaných 5 oblastech: formální vzdělávání, osobnostní rozvoj, sociální rozvoj, volný čas a multikulturní propojování. Pomocí vztahu mentor – klient podpořit studenty v získávání kompetencí potřebných pro dokončení školy a následného uplatnění na trhu práce.
12
1. Cíle v oblasti formálního vzdělávání Klient/ka: stabilizuje a zlepší výsledky svého studia, zvládne přechod do dalších ročníků, dokončí střední školu a případně pokračuje v dalším vzdělávání, je samostatný/á v přípravě do školy, zná různé vhodné postupy, jak se učit a využívá je, orientuje se v profesích a ve své vlastní profesní orientaci. 2. Cíle v oblasti osobnostního rozvoje Klient/ka: zná svoje silné a slabé stránky (zvýší si své sebevědomí a sebehodnocení), vyhledává návazné aktivity, aby rozvíjel/a svoje silné stránky, zná své limity, dokáže objektivně zhodnotit své možnosti, je schopen/na sebereflexe. 3. Cíle v oblasti volného času Klient/ka: zná svoje možnosti ohledně trávení volného času (finance, časové možnosti, plánování času), zná různé možnosti trávení volného času, zná své preference a záliby a aktivně je vyhledává. 4. Cíle v oblasti multikulturního propojování Klient/ka: naváže vztah s mentorem/kou, je schopen/a od něj/ní přijímat nové podněty, respektuje názorové a kulturní rozdíly. 5. Cíle v oblasti sociálního rozvoje Klient/ka: umí vyjádřit svůj názor, dokáže si říct, co potřebuje (např. při doučování), ve vztahu mentor – klient vystupuje aktivně, formuluje svoje přání, cíle, čeho chce dosáhnout, přejímá zodpovědnost za svůj individuální plán, chodí včas na schůzky, plní dohodnuté úkoly, pokud se mu/jí něco nelíbí, umí dát srozumitelně najevo svůj nesouhlas, hledá efektivní způsoby řešení situace.
13
Kdo je kdo v mentorském vztahu? Následující kapitoly se podrobně zaměří na vymezení rolí klíčových aktérů mentorského vztahu, jaká pravidla pro tento vztah platí a jak a čím jsou vymezeny hlavní zodpovědnosti těchto aktérů tak, aby mnohostranný rozvoj klientů byl co nejpravděpodobněji dosažitelný. Kdo jsou hlavní aktéři v mentorském vztahu? Klient/ka Mentorský program je otevřen romským studentům a studentkám na střední škole či vyšší vzdělávacím stupni, kteří naplňují podmínky programu Gendalos (více viz kapitola Co je Mentoring? - Jaké jsou podmínky pro zařazení klientů do programu Gendalos?), tj. dlouhodobě spolupracují s IQ Roma servisem, dodržují pravidelnou školní docházku a nemají sníženou známku z chování. Klienti nejprve spolupracují s pracovníky organizace. Po cca půlroční spolupráci je jim nabídnut externí mentor či mentorka. Tato forma spolupráce i její specifika jsou s klienty opakovaně probírány do té míry, že jim klienti rozumí. Následně se svobodně rozhodují o tom, zdali chtějí do mentorského vztahu vstoupit, nebo si zachovat spolupráci pouze se svým pracovníkem či pracovnicí a v rámci aktivit organizace.
Pracovník/ce Jedná se o tzv. klíčového pracovníka či pracovnici daného klienta nebo klientky. V rámci organizace má každý klient přiřazeného svého klíčového pracovníka. Ten se stará o průběžný rozvoj klienta, nastavení klíčových individuálních plánů a nabídku různorodých aktivit v rámci organizace, v případě potřeby i mimo ni. Na úrovni vztahů funguje jako case-manager. Udržuje pravidelný kontakt se školou a učiteli klientů a taktéž s rodiči a rodinou. Figuruje jako facilitátor případných nedorozumění, zprostředkovává potřebné informace všem zainteresovaným stranám. Totéž se týká mentorského vztahu. Společně s koordinátorem dobrovolníků vybírá vhodného mentora pro konkrétní klienty, asistuje při první schůzce, probírá tuto situaci s rodinou a pro mentora je hlavní styčnou osobou, která zároveň zajišťuje dobrovolnickou intervizi.
Mentor/ka Mentorem či mentorkou se stávají externí spolupracovníci, nejčastěji z řad dobrovolníků. Do kontaktu s klienty přistupují na základě vstupní přípravy specificky určené pro mentory, jejímž prostřednictvím mají možnost ujasnit si vlastní motivaci a očekávání, která jsou konfrontována s potenciální realitou (podrobněji viz kapitola Tvorba a průběh mentorského vztahu). Vzhledem k tomu, že mentorský vztah je dlouhodobý, má komplexní povahu a je založen na individuální spolupráci bez přítomnosti pracovníků, klade zároveň vyšší nároky na osobnost mentorů. Plný soulad s hodnotami organizace a dodržování etického kodexu je vnímán za samozřejmý, podobně tak trestní bezúhonnost.
14
Vedle toho je kladen důraz na určitý životní nadhled a vyzrálost, flexibilitu, schopnost komunikačně řešit nenadálé problémy a vysoký stupeň osobní zodpovědnosti. V základní rovině je osobnost mentorů vymezena následujícími předpoklady. Mentor/ka:
má dokončené SŠ vzdělání (nebo o stupeň vyšší vzdělání než spolupracující klient či klientka), je mu/jí minimálně 20 let, má čistý trestní rejstřík, rozumí češtině a plynule v ní konverzuje, má zájem spolupracovat dlouhodobě a pravidelně (min. 6 měsíců, min 1x týdně 2 hodiny), je ochoten/a rozvíjet spolupráci s přesahy na 5 vymezených oblastí cílů mentorského vztahu; snaha ze strany IQRS je, aby byla zakázka ohraničená a jasně definovaná pro mentora/ku i klienta/ku, profesní a studijní povinnosti výrazně nezasahují do setkávání se svěřeným klientem/kou.
V některých klientských případech není navázán vztah v rovině klient – externí mentor a klient či klientka dlouhodobě spolupracuje pouze s klíčovým pedagogem či pedagožkou organizace. Ti pak zastávají zčásti také povinnosti mentora a vedou klienty ke shodným cílům jako klasický mentorský vztah.
Škola Škola je dalším z klíčových aktérů pětistranné spolupráce v rámci výše popsaného programu Gendalos, mentorského programu se týká sekundárně. Hlavní odpovědnost v této věci zastávají pracovníci organizace, kteří dle potřeby jednají s učiteli a učitelkami, výchovnými poradci, školními psychology, řediteli aj. Externí mentoři zasahují tedy do vztahů se školou jen velmi výjimečně, a výhradně na základě jasné domluvy a plánu společně s klíčovým pracovníkem či pracovnicí svěřeného klienta nebo klientky. Hlavní povinností školy je podílet se na nastavení spolupráce a individuálního plánu klientů, naplňování jeho cílů a jejich následné reflexi. Klíčovou oblastí je zejména sdílení informací o prospěchu, studijních výsledcích, potřebách, problémech i pokroku, které vypovídají o průchodu studiem jednotlivých klientů.
Rodiče/zákonní zástupci Míra zapojení rodičů se liší na základě věku a samostatnosti klientů. V každém případě je snahou pracovníků rodinné příslušníky co nejvíce zapojovat do spolupráce, dle možností i do přípravy individuálního plánu jejich dětí, a důsledně s nimi probírat změny v rodinné situaci a informace ovlivňující spolupráci s klienty. Rodiče jsou předem informováni o vstupu dítěte do mentorského programu, jsou s nimi rozebírány jeho podmínky a náležitosti. Informováním je možné předejít dezinterpretacím a případnému zmatení rodičů z toho, že se jejich dítě vídá i s další osobou mimo pracovníky organizace. Nezbytné je zapojení rodičů zejména v případě, kdy student či studentka nedosáhli plnoletosti a sdílí s rodiči domácnost.
15
Jak jsou rozděleny kompetence mezi mentory a pracovníky? V oblasti naplňování cílů a profesionální individuální podpory hrají tedy klíčovou úlohu mentor/ka a pracovník/ce. Oba jsou s klienty v pravidelném kontaktu, společně se věnují naplňování a reflexi stanovených cílů, ve větší či menší míře jsou v kontaktu s rodinou klientů. Hlavní zodpovědnost za celkovou spolupráci a naplňování plánu má samozřejmě pedagogický pracovník či pracovnice. Jaké jsou tedy kompetence mentora/ky a jakým způsobem je vymezen vzájemný vztah mentor – pracovník?
Pracovník/ce
Mentor/ka
Sestavuje „velký/dlouhodobý“ individuální plán Vychází z nastaveného individuálního plánu, společně s klientem/kou. plánuje konkrétní aktivity, může se podílet na tvorbě individuálního plánu. Superviduje tvorbu kroků k naplňování Řeší problémy v rovině mentor – klient. individuálního plánu ze strany mentora/ky. Komunikuje se školou, konkrétními učiteli a Informuje pracovníka/ci o změnách dalšími relevantními institucemi. setkávání, změnách dohodnutých pravidel.
v
Seznámí mentora/ku s rodiči, podílí se na nastavení spolupráce mezi mentorem/kou a klientem/kou. Zajišťuje odborné sociální poradenství a Zajišťuje základní poradenství, podílí se na spolupráci s dalšími subjekty. Konkrétně řeší osobnostním rozvoji klienta či klientky. tyto oblasti: Konkrétně řeší tyto oblasti: přihlášky na SŠ/VOŠ/VŠ, průběžná příprava do školy, přijímací řízení, doučování, stipendia, pojmenování silných a slabých stránek, expertní profesní poradenství, podpora při rozvoji silných stránek, patologické jevy, záškoláctví, „učit se učit“, školní přestupy, hledání zdrojů/pomůcek ke vzdělání, návaznost na další instituce, zefektivňování trávení volného času, brigády, praxe, stáže, práce na sebevědomí, sebehodnocení, speciální nabídky, asistence, doprovod, účast na výchovných komisích. multikulturní přesahy, propojování minority s majoritou, primární prevence. Zajišťuje evaluaci mentorského procesu, monitoring plnění individuálního plánu. Zajišťuje supervizi vztahu klient – mentor. Řeší další služby, aktivity, na které mentor/ka nemá kompetence.
16
Jaká pravidla platí v mentorském vztahu? Mentorství, tak jak je v základní rovině nastaveno, reprezentuje profesionální časově omezený vztah dospělého člověka a svěřence, který je definován společným cílem. V rámci programu Gendalos je tedy mentoring vnímaný jako formální a strukturovaný a je důležité, aby s tímto pojetím byly srozuměny na počátku všechny zúčastněné strany. Je samozřejmé, že z pravidelného setkávání se dvou lidí vzejde často mnoho spontánních nápadů a pokud se podaří propojit osobnostně shodně naladěné jedince, vztah má tendence se rozrůstat nad rámec původního cíle. I s tímto mentorský program počítá a nebrání přílivu nových podnětů a společných aktivit ve volném čase. Je dokonce smyslem mentorství, aby hledalo a realizovalo přesahy nad rámec doučování, tréninku či jiné jasně ohraničené aktivity a směřovalo k vícestrannému rozvoji klientů na bázi rozvoje osobnosti, postojů a hodnot, podporujících pocity naplnění a osobní spokojenosti. Zároveň je však třeba zvážit potenciální rizika a uvažovat o nastavení základních pravidel, která na počátku spolupráce pomohou všem stranám se zorientovat a v průběhu spolupráce budou poskytovat základní prevenci eliminující potenciálně problémové situace. Potenciální rizika, na jejichž základě jsou definována pevná pravidla pro mentorský vztah, jsou vymezena následujícími oblastmi:
Vzájemná důvěra Bezpečnost a etika práce Dodržování harmonogramu setkávání Kontakt s pracovníkem/nicí
Klíčová osoba →
Mentor/ka
Klient/ka
Rodič
Klíčová oblast ↓
Vzájemná důvěra
Zná a dodržuje etický Je diskrétní, kodex IQRS s důrazem nepředává nikomu na mlčenlivost. dalšímu osobní údaje mentora/ky (např. telefonní číslo) bez výslovného souhlasu mentora/ky. Společných schůzek se Společných schůzek se účastní pouze účastní pouze mentor/ka a mentor/ka a klient/ka, (pokud se klient/ka, (pokud se obě strany výjimečně obě strany výjimečně a výslovně nedomluví a výslovně nedomluví jinak). jinak). Zná rizika klientské práce, zná a dodržuje pravidla bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
17
Je diskrétní, nepředává nikomu dalšímu osobní údaje mentora/ky (např. telefonní číslo) bez výslovného souhlasu mentora/ky.
Bezpečnost a etika práce
Dodržování harmonogramu setkávání
Kontakt s pracovníkem/nicí
Schází se s klientem/kou na vhodných místech (veřejné prostory, prostory IQRS, u klienta doma). Nezve klienta/ku k sobě domů. Službu poskytuje bezplatně, finanční potřeby vyplývající ze společných aktivit řeší s pracovníkem/nicí. Pravidelně se schází s klientem/kou, neodvolává schůzky, pokud to není nezbytné, v případě absence si předem domluví náhradní termín s klientem/kou. Setkání probíhá každý týden (v delším intervalu jen po vzájemné dohodě i s pracovníkem/cí). Akceptuje minimální délku kontraktu (1 školní pololetí).
Pokud se klient/ka a mentor/ka schází u klienta/ky doma, zajistí, aby měli klid a prostor na práci.
Dochází pravidelně na schůzky s mentorem/kou. Pokud se nemůže zúčastnit z vážných důvodů, předem jej informuje a domluví si náhradní termín.
Setkání probíhá každý týden (v delším intervalu jen po vzájemné dohodě i s pracovníkem/nicí). Akceptuje minimální délku kontraktu (1 školní pololetí). Akceptuje, že: 2 neomluvené absence nebo 3 omluvené během 30 dnů znamenají podmínečné ukončení spolupráce. Minimálně 1x měsíčně Minimálně 1x měsíčně má kontakt má kontakt s pracovníkem/nicí. s pracovníkem/nicí. Eviduje si setkávání s klientem/kou a včas odevzdává prezenční listinu/záznamy o práci s klientem/kou pracovníkovi. Jakékoliv změny Jakékoliv změny, v individuálním plánu, které z jeho/její či setkávání probere strany vedou ke s pracovníkem/nicí, změně individuálního případně s rodiči. plánu či setkávání, probere s pracovníkem/nicí.
18
Podporují a vytvářejí podmínky klientovi/ce, aby se mohl/a pravidelně scházet s mentorem/kou.
Tato pravidla byla vyhodnocena jako základní pro fungování mentorského vztahu a třeba je vnímat jako bezpodmínečná. Vedle toho existuje řada dalších důležitých oblastí, na nichž je potřeba se domluvit a vymezit tak oboustranně vyhovující hranice jak pro klienty, tak pro mentory – týkají se např. způsobů vzájemné komunikace, finančních vkladů do společných aktivit, míry zapojení a informovanosti rodičů ad. Tyto oblasti je nezbytné probrat a ukotvit na začátku spolupráce, avšak oproti výše popsaným se vyhovující stav může v každém vztahu mentor – klient lišit. Oblasti budou proto podrobněji popsány až v následující kapitole, zaměřené na průběh a fáze mentorského vztahu.
19
Tvorba a průběh mentorského vztahu I když mentorský vztah naplňuje konkrétní poptávku klientů na straně jedné a potřeby být nápomocen ze strany mentorů, a jejich setkávání je přirozené a má bezpochyby svůj intuitivní vývoj, přesto se v základu jedná o uměle vytvořený vztah. Aby mohl vůbec vzniknout, je třeba připravit klienty na to, že do jejich života vstoupí někdo nový a že budou nyní pracovat s dalším člověkem, než jen s pracovníkem či pracovnicí, na kterého jsou zvyklí. Je také třeba najít vhodného člověka pro pozici mentora a připravit jej na to, že očekávání a nadšení se ne vždy potkává s možnostmi reality. Zároveň je nezbytné citlivě propojovat zájemce z řad klientů i dobrovolníků, aby se jejich povahy a zájmy nestřetávaly v protikladech, ale vytvářely úrodné pole pro růst a spolupráci. Je proto třeba pracovat na 3 úrovních – odděleně s klienty i mentory, následně je podporovat ve společné fázi a pomáhat vnějšími impulzy k rozvoji vztahu. Tyto hlavní roviny ilustruje následující schéma.
20
I. – Jak probíhá samostatná spolupráce s mentory? Samostatná spolupráce s mentory je vymezena obdobím od prvního kontaktu se zájemci o dobrovolnictví do prvního společného setkání s vybraným klientem či klientkou. Hlavním smyslem a cílem této fáze je najít vhodné osoby pro mentorský program, uzavřít s nimi formální dobrovolnický vztah a vybavit je relevantními vstupními informacemi. Společné schůzky s pracovníky organizace IQ Roma servis, o.s. a vstupní příprava (kurz pro mentory) slouží zejména k vyjasnění vzájemných očekávání, motivačních momentů a nastavení základních pravidel pro fungování vztahu. V této fázi významně figuruje další klíčová osoba, která dosud nebyla zmiňována – koordinátor dobrovolníků.
Kdo je koordinátor/ka dobrovolníků? V rámci IQ Roma servisu se jedná o samostatnou pozici, specificky určenou pro jednoho konkrétního pracovníka či pracovnici. Je to osoba, která zodpovídá za akreditaci dobrovolnické služby, metodické vedení dobrovolníků a pracovníků, kteří s dobrovolníky spolupracují. Facilituje procesy mezi nabídkou a poptávkou po dobrovolnictví a stará se o PR související s dobrovolnictvím. V rámci mentorského programu zodpovídá za aktivity realizované v první fázi – za samostatnou spolupráci s mentory. Návazně se věnuje také rozvojovým aktivitám a péči o mentory.
(1) Kde a jak mentory získat? Nábor dobrovolníků. Nábor spočívá v oslovování a získávání nových zájemců, kteří se chtějí zapojit do dobrovolnické činnosti. Osvědčily se následující formáty a nástroje: Webové stránky (aktualizace webových stránek organizace se samostatnou sekcí o dobrovolnictví, zveřejňování aktuálních inzerátů; publikování poptávky na webech spolupracujících organizací – školy, fakulty, NNO; inzerce v katalogu praxí vysokých škol vyučujících sociální, pedagogické a další příbuzné obory). Tištěné materiály (distribuce tematických letáků na relevantních místech – knihovny, nástěnky škol, fakult, NNO). Skupinová setkání se studenty (tematické přednášky na školách). Prezentace na speciálních akcích (informační stánek na akcích typu Jarmark neziskovek, veletrhy sociálních služeb, dny otevřených dveří, aktivity pořádané lokálními dobrovolnickými centry). Systematická spolupráce (navázání systematické spolupráce s místní komunitou, soukromými firmami – rozvoj v rámci firemního dobrovolnictví). Výsledkem náboru je seriózní zájemce nebo zájemkyně o dobrovolnictví, kteří poskytli své kontaktní údaje.
21
(2) Kdy se zájemci rozhodují pro mentorství? Osobní setkání. Na základě prvotního kontaktu proběhnou minimálně 2 individuální setkání mezi koordinátorem dobrovolníků a zájemcem, který se v této fázi rozhoduje o zapojení a vstupuje do dobrovolnického vztahu s organizací. První setkání je primárně informativní, v rámci druhého (nebo dalšího) se ze zájemce stává dobrovolníkem a probíhá nezbytná vstupní příprava. Obsahem této fáze je:
Bližší seznámení zájemců s organizací (představení organizace, podrobné struktury služeb, cílů a poslání, možností výkonu dobrovolnické služby). Bližší seznámení organizace se zájemci (zjišťování představ, motivace, osobních možností zájemce). Výběr formy dobrovolnictví. Podpis a vysvětlení dobrovolnické smlouvy. Vstupní příprava (etických kodex organizace, BOZP, rizikové situace).
Výsledkem osobních setkání je dobrovolník nebo dobrovolnice organizace, kteří mají zájem o mentoring.
(3) Co podmiňuje vstup do mentorského programu? Rozhodnutí stát se mentorem/kou a přípravný kurz. Pokud se dobrovolník rozhodne pro dobrovolnickou službu v podobě mentorství, čeká jej ještě několik dalších kroků. Vzhledem k míře zodpovědnosti a individualizované formě spolupráce, která probíhá zpravidla mimo prostory organizace a při které dobrovolníci nejsou pod přímou supervizí pracovníků, je třeba poznat budoucí mentory blíže než běžné dobrovolníky. Zároveň je třeba je připravit na samostatné řešení různorodých situací a poskytnout jim možnost nahlédnout do reality života jejich budoucích chráněnců. K tomuto účelu je sestaven vstupní dotazník a přípravný kurz pro budoucí mentory.
Vstupní dotazník Co je smyslem vstupního dotazníku? Dovědět se o budoucím mentorovi či mentorce informace osobnějšího charakteru. Témata, která jsou zahrnuta:
Schopnost sebereflexe a míra sebepoznání. Osobní odpovědnost. Silné a slabé stránky. Životní aspirace a přání (co by v životě chtěl). Zkušenosti s prací s dětmi a mládeží. Studium a předchozí pracovní zkušenosti. Volný čas, koníčky, zájmy. Zdravotní stav.
(Vzor dotazníku je přiložen jako příloha č. 1.)
22
Přípravný kurz Zájemci o mentoring jsou vázáni absolvovat před vstupem do interakce s klienty přípravný kurz. Pro realizaci kurzu jsou stanoveny 3 pevné termíny v roce (začátek školního roku – září/říjen, před koncem pololetí – listopad/prosinec, na přelomu února a března), nebo je kurz realizován v případě, že se sejde skupina alespoň 4 nových zájemců o mentoring. Školení probíhá interaktivní sebezkušenostní formou. Rozsah školení je plánován na minimálně 2 x 3 hodiny (probíhá ve dvou po sobě jdoucích dnech), případně dle potřeby jej lze rozšířit nebo zkrátit.
Témata, která kurz pokrývá:
Podrobné informace o IQ Roma servisu a programu Gendalos. Praktické informace týkající se Gendalosu (pravidla, výkazy, způsob vyhodnocování). Efektivní učení. Individuální plánování. Etická dilemata, nastavení hranic. Romství. Problematika sociální vyloučení. Komunikace: o respektující přístup, o efektivní zpětná vazba. Mentorova motivace. Sebepoznání (diagnostické testy).
Výsledkem této fáze je mentor nebo mentorka programu Gendalos, připraveni na setkání a spolupráci s klientem či klientkou.
(4) Co když nejsou pro mentoring připraveni žádní klienti? Mentor – čekatel. V případě navazování vztahu s mentory může dojít k situacím, že pro mentoring není aktuálně připraven žádný z klientů a nabídka zapojení do mentoringu ze strany dobrovolníků převyšuje poptávku ze strany klientů. Vedle toho je reálné, že se objevují ojedinělí zájemci o mentorství v mezidobí kurzů pro mentory, jehož absolvováním je vstup do mentorského vztahu podmíněn. Zájemci jsou zpravidla velmi angažovaní a motivovaní lidé, avšak dlouhé čekání na možnost zapojení pro ně nemusí být přijatelnou variantou. Může vést až k ztrátě zájmu o spolupráci. Proto je tzv. mentorům – čekatelům (tj. osobám, které čekají na termín kurzu nebo na přidělení konkrétního klienta/ky) nabízena alternativní činnost:
Asistence v NZDM IQ Roma servisu (při skupinových aktivitách klubu, při pravidelných kroužcích). Doučování v NZDM IQ Roma servisu (pomoc při skupinovém nebo individuálním doučování) Pomoc na komunitních akcích a volnočasových workshopech. Pomoc při kurzech pro středoškolské klienty programu Gendalos (asistent doučovatele). Spolupráce jako „doučovatel – doháněč“ (krátkodobé individuální doučování související zpravidla s jednorázovou přípravou – např. souborné zkoušky, reparáty). Pomoc s online kurzy (pomoc při tvorbě, pozice lektora na skypu). Nabídka vzdělávání – účast na klientsko-metodických dnech.
23
(5) Co když se najde vhodný klient? Schůzka klíčového pracovníka a mentora. Ve chvíli, kdy se objeví vhodný klient nebo klientka se zájmem o vstup do mentorského programu, koordinátor dobrovolníků doporučí vhodného dobrovolníka a je realizována vstupní schůzka klíčového pracovníka či pracovnice konkrétního klienta nebo klientky a připraveného mentora. Přítomnost koordinátora dobrovolníků je žádoucí, neboť doposud byl pro dobrovolníka styčnou osobou, avšak není nezbytná.
Hlavním cílem schůzky je:
Představení klienta či klientky (bez účasti klientů), jeho potřeb, představení konkrétní zakázky (tzv. malého individuálního plánu), od něhož by se měl mentorský vztah odvíjet. Vyjasnění zcela konkrétních obsahových a organizačních záležitostí ve vztahu ke konkrétnímu klientovi.
Co je třeba probrat s mentory:
Obsah zakázky klienta/ky. Co může nabídnout, jaké má možnosti k naplnění konkrétní zakázky. Jaké nároky to na něj/ni bude klást. Jaká jsou s tím spojena očekávání a obavy. Kolik má času, kdy má čas. Na jakých místech by mu/jí vyhovovalo/bylo by možné se s klientem/kou scházet. Co si umí představit za další aktivity, které by mohl/a s klientem/kou vykonávat. Otázka financí v mentorském vztahu (zdali investovat nebo neinvestovat vlastní peníze do společných aktivit s klienty). Zapojení do širší sítě vztahů klienta/ky (seznámení s rodiči, komunikace s rodiči). Jak si představuje spolupráci s klíčovým/vou pracovníkem/nicí (co by pomohlo ulehčit obavy, jakou formou bude komunikovat s pracovníkem/nicí). Informace o průběhu mentoringu (výkazy, způsoby vyhodnocování, průběžné reflexe) a důležité informace o klientovi a jeho situaci, které pomůžou mentorovi v jeho práci a je možné je sdělit.
Vyjasnění těchto otázek s mentory má podobu polostrukturovaného rozhovoru, jehož výstupy si klíčoví pracovníci zapisují do záznamového archu. (Vzor dotazníku/záznamového archu je přiložen jako příloha č. 2.) Výsledkem společného setkání je mentor nebo mentorka s vyjasněnými postoji k mentorskému vztahu, kteří jsou seznámeni se situací konkrétního klienta či klientky a připraveni na setkání s klientem.
24
II. – Jak probíhá samostatná spolupráce s klienty? Samostatná spolupráce s klienty je vymezena obdobím od prvního kontaktu se zájemci o služby do prvního společného setkání s vybraným mentorem nebo mentorkou. Hlavním smyslem a cílem této fáze je nastavení dlouhodobé spolupráce a příprava klientů na vstup do mentorského programu.
(1) Jak pracujeme s novými zájemci o spolupráci? Zájemce o službu (vstupní fáze – ověřování). Do Centra vzdělávání a profesních ambicí přichází zájemci o vlastní rozvoj ve studiu. Se zájemci uzavíráme ústní dohodu o využívání služby. Po uzavření dohody a podpisu souhlasu o zpracování osobních údajů a užitím fotografie se zájemci stávají klienty Centra, a díky tomu mají nárok na individuální tutoring, během kterého pracovníci s klienty nastaví individuální plán, který by měl být naplňován. V rámci individuálního plánu mohou klienti navštěvovat skupinové doučování, pokud je volná kapacita, zároveň mají nárok na individuální konzultace s určeným pracovníkem. Pokud klienti aktivně pracují na naplnění individuálního plánu, pravidelně dochází na doučování a je u nich vidět zájem a pokrok, mohou jim pracovníci nabídnout vstup do programu Gendalos. Podstatou vstupní fáze z pohledu mentorského programu je tedy ověření funkčnosti spolupráce s novým klientem či klientkou a potenciálu pro dlouhodobou spolupráci. Z pohledu klienta je naplňována vstupní zakázka – tedy pomoc v oblasti, s níž klient přišel. Fáze trvá cca 2 měsíce a jejím základem je naplnění vstupní zakázky (malý individuální plán a jeho naplnění). Výsledkem této fáze je klient nebo klientka organizace, připraveni na dlouhodobou spolupráci a vstup do programu Gendalos.
(2) Jak je rozvíjena funkční spolupráce? Vstup do programu Gendalos. Se spolupracujícími klienty pracovníci rozvíjí dlouhodobou spolupráci, jež je zpravidla ukotvena vícestrannou dohodou, kterou podepisují krom klienta a pracovníka také škola a rodiče. S klienty je nastavována dlouhodobá zakázka (velký individuální plán) a rozšiřují se možnosti služeb, jež mohou klienti v Centru využívat (např. žádosti o stipendia, skupinová setkávání a rozvojové workshopy pro studenty apod.). Po 6 měsících funkční spolupráce se klienti stávají plnohodnotnými členy programu Gendalos, čímž získávají další benefity v podobě pracovního poradenství (brigády, praxe, stáže) a možnosti podat žádost v rámci stipendijního programu Gendalos. (Vstup klientů do programu Gendalos a specifika a možnosti jednotlivých fází jsou předmětem samostatné metodiky. Pro účely mentorského programu jsou vybrány pouze relevantní informace.) V průběhu celého tohoto období, tedy ve fázi vstupu do programu Gendalos i po plnohodnotném začlenění se do programu, mají klienti nárok na spolupráci s mentory a tato možnost je s nimi průběžně probírána. Pokud má klient zájem o externího spolupracovníka, rozumí smyslu mentorského vztahu a je mu otevřen, pracovník s klientem formulují zakázku (malý individuální plán), kterou bude s klientem realizovat mentor. Předmět mentorského vztahu tedy vždy vychází z potřeb a poptávky klientů. Výsledkem této fáze je klient nebo klientka programu Gendalos, čekatel na mentora. 25
Vnitroorganizační spolupráce O klientech, kteří mají zájem o mentora, se pracovníci vzájemně informují na klientské poradě týmu. O případných zájemcích informuje zástupce týmu také koordinátora dobrovolníků, jež návazně zajistí vhodné kandidáty z řad dobrovolníků. (3) Co když se najde vhodný mentor? Schůzka klíčového pracovníka a klienta. V případě, že se najde vhodný mentor či mentorka pro spolupráci, klíčový pracovník se specificky schází s klientem za účelem dojednání konkrétních organizačních záležitostí a opakovaném ukotvení smyslu mentorské spolupráce.
Co je třeba probrat s klienty:
Obsah zakázky, kterou mentorský vztah začíná. Kolik má času, kdy má čas. Co je sám/a ochotný/á udělat pro úspěch zakázky. Co mu/jí to může přinést (pohled klienta/ky). Jaké nároky to na něj/ni bude klást. o Co od mentoringu očekávám. o Co se ode mě očekává. Jaké je preferované místo setkávání a proč. (Nabídka možností, vysvětlení výhod jednotlivých míst.) Co si umí představit za další činnosti, které bude vykonávat s mentorem/kou. Co by měl/a mentor/ka o klientovi/ce vědět, aby mu/jí byl/a dobrým/rou mentorem/kou. Co by ho/ji zajímalo o mentorovi/ce.
Vyjasnění těchto otázek s klienty má podobu polostrukturovaného rozhovoru, jehož výstupy si klíčoví pracovníci zapisují do záznamového archu. (Vzor záznamového archu je přiložen jako příloha č. 3.)
(4) Jak ošetřit spolupráci s rodiči? Schůzka klíčového pracovníka a rodičů klienta. Dosavadní realizace programu ukázala, že i když se nastavení programu a jeho smysl zdá zřejmý, pochopení rodičů nemusí korespondovat s realitou. Proto je důležité, aby se pracovník osobně setkal i s rodiči, kterým je ještě jednou vysvětlena zakázka, smysl, obavy a očekávání, jsou s nimi dojednány podrobnosti organizačního charakteru. Co je třeba probrat s rodiči:
Vysvětlit zakázku a zapojení do mentorského programu. Co pro úspěšnost zakázky mohou rodiče udělat. Jak mohou podpořit setkávání svého dítěte s mentorem/kou. o Prioritně v oblastech: čas, prostor, finance, samostatnost. Co od mentoringu očekávají. Mají z něčeho obavy? Z čeho? Co by je zajímalo o mentorovi/ce. 26
Jak by se stavěli k tomu, kdyby jejich dítě v budoucnu chtělo podnikat s mentorem/kou další návazné aktivity.
Vyjasnění těchto otázek s rodiči má podobu polostrukturovaného rozhovoru, jehož výstupy si klíčoví pracovníci zapisují do záznamového archu. (Vzor dotazníku/záznamového archu je přiložen jako příloha č. 4.)
III. – Jak probíhá společná fáze spolupráce mezi klienty a mentory? Společná fáze je vymezena obdobím od první asistované schůzky klienta a mentora do formálního ukončení spolupráce. Mentorský vztah je nastavován na minimální délku jednoho školního pololetí, tj. 5 měsíců. Kratší je spolupráce pouze ve výjimečných případech, např. při náhlých změnách v situaci rodiny klientů nebo při zřetelném nesouladu mezi klientem/kou a mentorem/kou. V takovém případě je pro klienta hledán nový dobrovolník a naopak. Hlavním smyslem a cílem této fáze je dlouhodobá funkční spolupráce klientů a mentorů, naplnění prvotního záměru (zakázky) a přirozený rozvoj v dalších oblastech náležejících do mentorského vztahu (popsáno v kapitole Jaké jsou cíle mentorského programu?).
(1) Jak spolupráce začíná? Osobní schůzka: mentor – klient – pracovník. První setkání je asistované, tj. je zde přítomen pracovník a dle potřeby také koordinátor dobrovolníků. Slouží prvotnímu seznámení, jasnému předání kontaktů, doladění představ a formy spolupráce. Co je potřeba probrat na první schůzce?
Předání kontaktů, nastavení způsobu komunikace (telefon, e-mail). Dohodnutí času, místa a náplně první schůzky. Dohodnutí času a místa pravidelných schůzek. Nastavení základního harmonogramu pro nejbližší období (pravidelné dny a časy setkávání). Vyjasnění a doladění počáteční zakázky (malého individuálního plánu). Nastavení monitoringu ze strany pracovníka/ce. Zopakování a doladění pravidel mentorského vztahu.
V případě potřeby (zejména u mladších/nedospělých klientů) je vhodné zařadit ještě společnou schůzku s rodiči ve složení mentor – pracovník – rodiče a dle potřeby je přítomen/a klient. Pracovník může např. asistovat při prvním uvedení dobrovolníka do rodiny.
(2) Jak spolupráce probíhá? Pravidelné setkávání a jeho monitoring. Po první schůzce je ponechán prostor pro společné setkávání se. Klíčový pracovník či pracovnice vývoj spolupráce a spokojenost obou účastníků monitoruje a s oběma je v pravidelném kontaktu. Pro klienty zůstává styčnou osobou v dalších odborných oblastech (podrobněji v podkapitole výše: Jak jsou rozděleny kompetence mezi mentorem a pracovníkem?) a zajišťuje řešení případných nedorozumění. Nejpozději po prvních 2 samostatných setkáních oběma zatelefonuje. 27
Komplexnější zpětnou vazbu získává prostřednictvím pravidelných evaluačních setkání (popsáno níže). Mentorský vztah se rozvíjí od aktivit nastavených počáteční zakázkou, avšak záměrem a nadhonotou mentoringu je rozvoj i v dalších oblastech. Návazné aktivity si klient a mentor volí samostatně a informují o nich pracovníka. Ten celý proces a jeho vývoj eviduje do karty klienta v interní elektronické databázi. Kontakt pracovníků a mentorů probíhá minimálně 1x za měsíc, kdy mentoři předávají informace o realizovaných kontaktech pro evidenci. (3) Jak je spolupráce vyhodnocována? Evaluace mentoringu. Prostřednictvím monitoringu a pravidelných evaluačních procesů je oboustranně získávána zpětná vazba, je vyhodnocována funkčnost spolupráce a posuny klienta/ky, případně jsou identifikovány další potřeby. Forma evaluace
Průběžná (individuální intervize pracovník – mentor, individuální setkávání pracovník – klient). Souhrnná (na konci stanoveného období, zpravidla na konci školního pololetí ve složení pracovník – klient – mentor).
V případě souhrnné reflexe nebo na konci spolupráce je evaluace hlubší a snaží se hledat klíčové posuny. Obsah evaluace Reflektovány jsou následující oblasti:
Naplnění vstupní zakázky (malého individuálního plánu). Posun nad rámec původního plánu. Realizace návazných aktivit. Rozsah společně stráveného času (pravidelnost, pouze vymezený čas, nad rámec původní domluvy). Reflexe rozvoje dle všech cílů, resp. oblastí mentoringu: o Formální vzdělávání o Osobnostní rozvoj o Volný čas o Multikulturní propojování o Sociální rozvoj. Reflexe vztahu na lidské a osobní rovině.
(4) Co následuje po naplnění plánu? Další spolupráce nebo její ukončení. Na základě souhrnné reflexe je nastavována další spolupráce a její podoba. Pravděpodobná je jedna z následujících situací:
Pokračování ve stávajícím vztahu (spolupráce je vyhovující, obě strany mají čas a zájem dále spolupracovat; společně s pracovníkem je revidován individuální plán, případně je nastavován nový).
28
Navázání nového vztahu (spolupráce splnila svůj prioritní záměr, ale netenduje k dalším posunům a rozvoji v nových oblastech nebo zájem a čas pokračovat má pouze jeden z účastníků: mentor/ka dostane nového/vou klienta/ku nebo klient/ka dostane nového/vou mentora/ku). Pokračování ve spolupráci s organizací, ukončení spolupráce v rámci mentoringu (dobrovolník se rozhoduje pro novou formu zapojení; klient již nemá potřebu pravidelné individuální péče, využívá pouze vybraných služeb dle potřeby).
(5) Jak se staráme o mentory? Program péče o mentory a podpora mentorského vztahu. Pozice mentora je spojena s velkou osobní odpovědností a klade proto vysoké nároky na osobnostní vyspělost svých zástupců, požaduje po nich vynikající komunikační dovednosti a do jisté míry také pedagogickou odbornost. Proto je mentorům krom povinného přípravného kurzu a vstupní přípravy poskytována také návazná podpora, a to jak individuální v návaznosti na reflexi vztahu s klientem či klientkou, tak v oblasti odborné průpravy ve specifických tématech navázaných na cílovou skupinu mentorského programu IQ Roma servisu. Za důležité považujeme i to, aby se dobrovolníci cítili součástí organizace a její komunity. Program zahrnuje také aktivity, kde se mohou potkávat mentoři a klienti v jiném prostředí než obvykle a v rámci společného času nacházet nová témata pro spolupráci.
Program péče o mentory zahrnuje následující oblasti:
Pravidelné individuální intervize s klíčovým pracovníkem či pracovnicí o kontakt alespoň jednou měsíčně (telefon, e-mail, osobně), o min. 1x za dva měsíce osobní setkání. Možnost skupinové supervize (dle potřeby). Realizace 2 větších školení/workshopů ročně (specificky pro mentory a dobrovolníky; témata vycházejí z reálných potřeb toho, co řeší s klienty). Průběžné nabídky odborného vzdělávání (účast na relevantních interních klientskometodických dnech organizace, nabídka kurzů Akademie Diversitas, s.r.o.). Realizace 2 neformálních setkání ročně (součástí může být workshop na aktuální témata). Nabídka zapojení do dalších aktivit IQ Roma servisu – zejména v roli hostů (komunitní akce, dny otevřených dveří, slavnostní benefiční akce, odborné konference, setkání Gendalos, Mezinárodní den Romů aj.). Publikování společných příběhů do komunitního časopisu Romano VIP a dalších médií (komunitní rádio, sociální sítě, články pro web aj.). Realizace společných aktivit pro klienty a dobrovolníky. Brožura – průvodce mentoringem.
29
Na jaká rizika a problémy jsme narazili a jak je řešit? Zahájení mentorského programu se pojí s rokem 2013, kdy začali pracovníci rozvíjet koncepci mentoringu navázaného na program Gendalos, návazně započala spolupráce s prvními mentory. Během pilotní realizace se podařilo získat důležité informace o tom, jaké oblasti jsou funkční a kterým je naopak potřeba věnovat zvýšenou péči a pracovat na nich jinými způsoby. Tato kapitola přináší souhrn nejdůležitějších poznatků z této oblasti.
V čem spočívá nejdůležitější přínos mentoringu pro klientskou práci? Mentor/ka: má na řešení konkrétní zakázky více času a individuálního prostoru, může pomoc klientovi s tím, k čemu nemá pracovník dostatečné možnosti, znalosti (např. konkrétní předmět ve škole), může nabídnout klientovi jiný pohled na jeho školu, budoucí povolání, může se s klientem věnovat i volnočasovým aktivitám, prostřednictvím setkávání s klientem mimo rámec sociální práce a prostorové vymezení organizace přináší velký multikulturní přesah, předává své zkušenosti z konkrétního zaměstnání, může se to propojit s klientovým studiem, oproti pracovníkovi přináší do vztahu více neformálnosti (vztah je více „kamarádský“).
30
Na jaké problémy jsme naráželi a jak jim předcházet?
Identifikovaná rizika
Jak rizikům předcházet
Klient/ka: je zvyklý/á na pracovníka, nedůvěřuje dobrovolníkovi (pracuje zadarmo), pomalu si buduje důvěru k novému člověku, je příliš vytížený/á, nemá čas na schůzky s mentorem, dostatečně nerozumí roli mentora.
Rodiče: nedůvěřují dobrovolníkovi (pracuje zadarmo), mají obavy o své dítě, nechtějí pouštět své dítě za mentorem, pokud se schůzky nekonají u nich doma nebo v prostorách IQ Roma servisu, dostatečně nerozumí roli mentora. Pracovník/ce: nezná dobře mentora, vytváří si o něm přehnané představy, nevěří mu, nedokáže uvolnit prostor pro mentora (nejsou jasně rozdělené kompetence mezi pracovníkem a mentorem), nepodává dostatečné a srozumitelné informace, nedostatečně si ověřuje jejich pochopení, omezeně komunikuje s rodiči, špatně odhadne/rozkryje klientovu zakázku (případ klienta je příliš složitý, spolupráce s mentorem není vhodná).
Kvalitně s klientem individuálně plánovat. Mentorovi předávat jasně stanovenou časově ohraničenou zakázku, kterou probere pracovník s klientem. Klást větší důraz na kontakt s rodičem, probrat s ním dopředu důležité otázky, zdůraznit, že mentor je smluvně vázaný, má povinnosti podobné jako pracovník. Mentor je na vykonávání mentorské funkce připravován, má pravidelné intervize s klíčovým pracovníkem, vzdělává se. Důkladně řešit případy na klientské poradě. Stanovit pravidla, konkrétně rozdělit kompetence a pravidelně tyto oblasti revidovat, informovat o nich všechny zainteresované strany.
V čem dál chceme mentoring rozvíjet? Prvořadá je samozřejmě realizace mentorského programu dle metodiky, která vzešla z pilotní realizace, její zkvalitňování a zapojování většího množství klientů. Vedle toho bychom se rádi zaměřili na cílený rozvoj těchto oblastí: vstupní vzdělávání mentorů. průběžná školení a rozvoj programu podpory pro mentory, neformální akce pro mentory s klienty (doposud realizovány pouze oddělené aktivity samostatně pro klienty a samostatně pro dobrovolníky a mentory), efektivní propojování nabídky a poptávky (minimalizace ztráty motivace u mentorů – čekatelům efektivní příprava klientů a rodičů na mentoring). 31
Zkušenosti s realizací mentorského programu (kazuistiky) Klientka Renata*: „Díky Bětce zase žiju!“ Klientka Renata navštěvuje IQ Roma servis od listopadu 2013. V září totiž nastoupila na střední školu a přechod pro ni byl velmi náročný. Studuje Střední školu potravinářskou, obchodu a služeb Brno, obor prodavačka. Měla velmi špatné známky a největší problém pro ni představovala matematika a předměty s ní spojené. Také v kolektivu se necítila dobře, chyběly jí kamarádky ze základní školy a měla pocit, že spolužáky není přijímána. S klíčovou pracovnicí si Renata stanovila za hlavní cíl zlepšit známky a dále úspěšně se zapojit do kolektivu. Renata je motivovaná do studia, uvědomuje si význam vzdělání a školu by ráda úspěšně dokončila. Renata si ve škole pomalu zlepšovala prospěch a také se více zapojovala do kolektivu. Jelikož chtěla na sobě pracovat intenzivněji, nabídla jí její klíčová pracovnice možnost spolupracovat s individuálním mentorem. Renata měla nejprve obavy. Společně proto s pracovnicí podrobně probraly, co to je mentoring, kdo by mohl být jejím mentorem a na čem spolu budou pracovat. Jako hlavní cíl Renata opět definovala zlepšení známek ve škole. Renatina maminka byla také seznámena s podmínkami a smyslem mentoringu a se setkáváním dcery a mentorky souhlasila. Během první schůzky byly obě slečny nesmělé. Domluvily se, co se budou doučovat, jak často a kde, vyměnily si telefonní čísla a opatrně pokračovaly k osobnějším tématům jako rodina, škola, spolužáci a trávení volného času. Po několika společných setkáních pracovnice potkala obě dívky. Proměna byla očividná. Holky se spolu smály a vypadaly jako dva lidé, co se znají déle než pár měsíců. Renata pracovnici popsala, jak se zlepšila ve škole, jak si i učitelé všimli proměny, kterou vyvolaly schůzky s mentorkou. Renata se teď mnohem více hlásí, plní úkoly zadané během hodiny i domácí úkoly. Na písemky se připravuje a už jí nehrozí žádné propadnutí. Renata sama to vyjádřila slovy: „Díky Bětce zase žiju, ve škole jsem mnohem aktivnější než kdy dřív, je to její zásluha, všechno od ní chápu a už se tolik nestydím.“ Mentorka zase oceňuje Renatinu snahu se zlepšovat a pracovat na sobě. Obě mají také radost, že si rozumí a můžou se spolu bavit i o důvěrných a osobnějších tématech. Ve spolupráci chtějí obě pokračovat a rozšířit ji i o další aktivity nad rámec doučování.
32
Klientka Sabina*: „Původně jsem stála hlavně o přípravu na přijímačky, ale teď spolu chodíme ven a na zumbu a je to více než skvělé!“ Klientka Sabina navštěvuje od září 2013 organizaci IQ Roma servis, o. s. Jejím hlavním cílem bylo dostat se na dobrou střední školu ekonomického typu, neboť by jednou chtěla pracovat na administrativní pozici. Dalším Sabininým přáním bylo doplnit si znalosti a zvýšit sebevědomí. Sabina je zodpovědná, snaživá a pracovitá. Má dobré rodinné zázemí, podporu ve studiu má od obou rodičů, kteří s ní prožívají její sny. Sabina je spíše plachá, introvertní, což souvisí i s nedostatečným sebevědomím. Ve třídě není příliš oblíbená, s ostatními spolužáky moc nekomunikuje, což jí ale mrzí. Společně s pracovníkem se Sabina začala doučovat a postupně otevírat další a další témata, která ji trápila nebo na která neznala odpověď. Protože k plnému rozvoji klientky bylo zapotřebí intenzivnější spolupráce, nabídl pracovník Sabině možnost setkávání se mentorkou. Sabina z počátku nebyla schopna docenit význam mentorství. S mentorkou se připravovala na přijímací zkoušky a brala ji jako doučovatelku. Postupem času se jí začala více otevírat i po lidské stránce a řešit témata, která nebyla ochotna řešit s nikým ve svém okolí. Společně s mentorkou začaly sportovat, chodit na zumbu a zažívat další akce, kde se vzájemně více poznávají a podporují. Klientka i mentorka jsou s průběhem spolupráce nejen spokojené, nýbrž i nadšené. Chtějí pokračovat v nastaveném systému. Sabina poznala více oborů, kterým by se mohla o volném čase věnovat, je sebevědomější, dokáže dobře formulovat své požadavky a přání a odpovídá na otázky přesně a výstižně.
*Jména klientek v uvedených kazuistikách byla změněna.
Poznámka k textu: Autoři textu se plně ztotožňují se zásadami genderové korektnosti v psaném projevu, který vychází z principů jejich profesního i lidského přístupu. Avšak vzhledem k tomu, že se jedná o metodickou příručku, nebylo možné vzhledem k nutnosti zjednodušování a srozumitelnosti používat za všech okolností tvary ženského i mužského rodu. Ve všech případech v textu (s ohledem na klienty, pracovníky, dobrovolníky, mentory či další aktéry) jsou při užití jednoho tvaru míněny osoby mužského i ženského pohlaví. 33
Příloha č. 1 Vstupní dotazník pro zájemce o dobrovolnictví v mentorském programu (Gendalos) Tyto údaje jsou vnímány jako přísně důvěrné a slouží pouze pro účely programu.
Uveďte své jméno a příjmení.
Používáte nějakou přezdívku? Pokud ano, jakou a jak vznikla? Je určena pouze pro Vaše nejbližší nebo je veřejná?
Uveďte informace o svém studiu (škola, obor, stupeň dosaženého vzdělání).
Uveďte informace o svém dosavadním pracovním životě (jaké zaměstnání/brigáda vás nejvíce bavilo a proč; co děláte aktuálně).
Jakou profesi byste si někdy v životě chtěl/a vyzkoušet a proč?
Jak nejraději trávíte svůj volný čas (zájmy, koníčky, informace o vzdělávacích kurzech mimo formální studium)?
Máte sourozence? Pokud ano, uveďte o něm pár vět.
Máte praxi v práci s dětmi a mládeží? Pokud ano, jakého typu, s jakou věkovou skupinou?
Máte praxi v jiných oblastech pomoci druhým, případně ve vedení lidí? Pokud ano, jakého typu a s jakou skupinou?
Vnímáte pro práci s dětmi a mládeží nějaká omezení s ohledem na Váš zdravotní stav? Pokud ano, jaká?
Co považujete za své nejsilnější stránky s ohledem na podporu komunikace a mezilidských vztahů? (Pojmenujte 3 své vlastnosti/schopnosti a ke každé uveďte krátký komentář – jak Vám v komunikaci a podpoře mezilidských vztahů pomáhá.)
Co považujete za své nejslabší místo s ohledem na komunikaci s druhými lidmi? (Pojmenujte alespoň 1 vlastnosti/schopnost s krátkým komentářem – čím Vás v komunikaci a rozvoji mezilidských vztahů limituje.)
Popište jednu významnou konfliktní situaci ve svém životě (z hlediska komunikace s druhým člověkem) a jak jste ji řešil/a.
Co považujete za esenci mentorství? (Napište 1 – 3 věty vystihující, co pro Vás osobně znamená být mentorem/kou.)
34
Příloha č. 2 Struktura rozhovoru s mentorem/kou
Jméno a příjmení mentora/ky:
Obsah klientovy zakázky:
Co můžu nabídnout, jaké mám možnosti k naplnění zakázky?
Jaké nároky to na mě bude klást? Jaká jsou s tím spojena očekávání a obavy?
Kdy by mi vyhovovalo scházet se s klientem/kou, kolik času jsem ochotný/á mentoringu věnovat?
Kde bych se rád/a s klientem/kou scházel/a? Na jakých místech by mi vyhovovalo/bylo by možné se scházet?
Co si umím představit za další aktivity, které bych mohl/a s klientem/kou vykonávat?
Chci/nechci/mohu si dovolit investovat do mentorského vztahu peníze?
Jak bude probíhat spolupráce s rodiči klienta/ky?
Co bych ještě potřeboval/a od pracovníka/ce vědět, co by mi pomohlo? S čím mi může pracovník/ce pomoct?
35
Příloha č. 3 Struktura rozhovoru s klientem/kou před zapojením do mentorského programu
Jméno a příjmení klienta/ky:
Čeho chci dosáhnout? Obsah zakázky/cíl individuálního plánu.
Co očekávám od spolupráce s mentorem/kou? Co mi to může přinést?
Co pro dosažení cíle můžu udělat já?
Jaké nároky to na mě bude klást?
Kdy mám čas (více možností)?
Kde bych se chtěl/a s mentorem/kou scházet a proč? o Doma o Venku o V knihovně o V Ikvéčku o Jinde, kde?
Co dalšího bych chtěl/a s mentorem/kou podnikat, až se lépe poznáme?
Co by mě zajímalo o mé/m budoucí/m mentorovi/ce?
Co by měl/a mentor/ka vědět o mně?
36
Příloha č. 4 Struktura rozhovoru s rodiči (pro zapojení do mentorského programu)
Jméno a příjmení klienta/ky:
Obsah zakázky: na čem bude mentor/ka s Vaším dítětem pracovat?
Co můžu pro úspěch mého dítěte udělat? Jak můžu podpořit jeho setkávání s mentorem/kou? (čas, prostor, peníze apod.)
Co očekávám od toho, že se bude mé dítě scházet s mentorem/kou?
Obávám se něčeho?
Co by mě zajímalo o mentorovi/ce?
Jak bych se stavěl/a k tomu, kdyby mé dítě v budoucnu chtělo podnikat s mentorem/kou nějaké další aktivity?
37
Použité zdroje Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti. Ivan Gabal Analysis & Consulting [online]. Praha: MPSV. 2006. [cit. 12.05.2014]. Dostupné z: http://www.gac.cz/userfiles/File/nase_prace_vystupy/GAC_MAPA_analyza_SVL_aAK_CJ.pdf?langSEO =documents&parentSEO=nase_prace_vystupy&midSEO=GAC_MAPA_analyza_SVL_aAK_CJ.pdf
Investice pro evropskou konkurenceschopnost: Příspěvek České republiky ke Strategii Evropa 2020. Národní program reforem České republiky 2011 [online]. 2011. [cit. 12.05.2014]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/scripts/file.php?id=92896
Jeden svět na školách: Zpráva o dotazníkovém šetření na středních školách 2012 včetně porovnání s rokem 2009 [online]. Praha: Člověk v tísni. 2014. [cit. 03.09.2014]. Dostupné z: https://www.jsns.cz/data/jsns/FILES/PDF/DOTAZNIKOVE_SETRENI_STREDOSKOLACI_JSNS_2012.pdf
Proces premeny: Príručka pre mentorov [metodická příručka]. ETP Slovensko. 2010. Nepublikováno.
BARTOŇOVÁ, Miroslava; VÍTKOVÁ, Marie, et al. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami V. Education of Pupils with Special Educational Needs V. Výzkumný záměr MSM0021622443. Brno: Paido. 2011. ISBN 978-80-7315-220-8.
ČADA, Karel; GABAL, Ivan; CHVÁTAL, Jiří; SNOPEK, Jan a VYŽVALDOVÁ, Kateřina. Sociologická analýza přechodů romských dětí ze sociálně vyloučeného prostředí ze základních na střední školy: Závěrečná zpráva. Ivan Gabal Analysis & Consulting [online]. Praha: MŠMT. 2010. [cit. 12.05.2014]. Dostupné z: http://www.gac.cz/userfiles/File/nase_prace_vystupy/GAC_Prechody_RD_ze_ZS_na_SS.pdf
EUROPEAN UNION AGENCY FOR FUNDAMENTAL RIGHTS. The situation of Roma in 11 EU Member States: Survey results at a glance [online]. Luxembourg: Publications Office of the European Union. 2012. ISBN 978-92-95092-47-1. [cit. 12.05.2014]. Dostupné z: http://fra.europa.eu/sites/default/files/fra_uploads/2099-FRA-2012-Roma-at-a-glance_EN.pdf
KHAZAL, Wail, et al. Čas zkusit to jinak…: koncepční zpráva IQ Roma servis, o.s. Brno: IQ Roma servis. 2008. ISBN 978-80-904028-3-6.
38
