1. ÚVOD .....................................................................................10 2.T EORET ICKÁ A MET ODOLOGICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE ........12 2.1 Z Á K LAD N Í 2.4 V Ě K OV Á
P OJMY ...................................................................12
OBD OB Í A JE JIC H ZV LÁ Š TN OS TI
–
.....................................24
2.5 P OH YB OV Á
A K TIV ITA
2.6 V Ý ZK U MN É
ME TOD Y A ME TOD Y P R O MON ITOR OV Á N Í P OH YB OV É
A K TIV ITY
C H A R A K TE R IS TIK A VÝ V OJOV É H O OB D OB Í ......24
...................................................................................25
2.7 S TR U K TU R A
ZÁ JMŮ O S P OR TOV N Í A K TIV IT Y U ŽÁ K Ů
II. S TU P N Ě ZŠ ....29
3. CÍL PRÁCE .............................................................................35 3.2 H YP OTÉ ZY (H) 3.3 Ú K OLY
A D ÍLČ Í H YP OTÉ ZY
(DH) ......................................35
P R Á C E .......................................................................36
4. MET ODIKA A REAL IZ ACE VÝZKUMU.......................................36 4.1 Z K OU MA NÝ
S OUB OR ...............................................................36
4.2 O R GA N IZA C E 4.3 Z P Ů S OB
Š E TŘ EN Í A P OK YN Y K D IS TR IB U C I D OTA ZN ÍK Ů
S TA TIS TIC K É H O V YH OD N OC E NÍ
............37
.....................................37
5. VÝSLEDNÁ ŠET ŘENÍ ..............................................................38 5.1 V Á H OV É
A VÝ ŠK OVÉ P Ř ÍRŮ S TK Y D ÍV EK .......................................38
5.2 S R OV N Á N Í
P OH YB OV É AK TIV ITY
5.3 S R OV N Á N Í
S LED OVÁ N Í
5.4 N Á ZOR Y
TV
11-15
LE TÝ C H D ÍVE K ....................40
V P R ŮB ĚH U TÝ D N E ..............................43
D ÍV E K K N EC V IČ E N Í ....................................................44
5.5 D OS TU P N OS T 5.6 S LE D OV Á N Í
SP OR TOV N ÍCH ZA Ř ÍZE N Í
.......................................46
N Á ZORŮ D ÍV EK N A CV IČ E NÍ ......................................46
6. HYPOT ÉZY: ............................................................................76 7. ZÁVĚRY .................................................................................76 8. SEZNAM L IT ERAT URY ............................................................79
9
1. Úvod Pro současnou dobu je charakteristický výskyt různých civilizačních problémů jako například špatný životní styl a nízký obje m pohybové aktivity vedoucí ke zvýšené tělesné h motnosti – obezitě a dalším zdravotní m potíží m.
Dnešní
společ nost
ne má
správně
a
pevně
ustálen vhodný pohybový reži m .Tím rozu mí me uspořádání všech pohybových činností, které se v yskyt ují ve způsobu života člověka v dané m
časové m
období.
Další
o brovský
problé m
společnost představuje takzvaná hyp okinéza neboli
pro
dnešní
způsob života,
který s sebou přinesla civilizace (nedostatek pohybu, hypoaktivita), přivádí každého jednotlivce k výrazné mu konfliktu mezi jeho vrozenou dispozicí k pohybu a skutečným pohy bový m reži me m. Každý člověk se narodil pro pohyb. My si však pohyb neustále usnadňuje me nejrůzně jší mi dopravní mi prostředky. Většinu školní a pracovní doby i volného času tráví me v sedavých polohách či statických polohách, kde pohyb je o me zen na minimu m.
Má me výrazně o mezenu aktivní
svalovou práci a činnost dalších orgánů a systémů, bez nichž by pohyb
nebyl
možný,
a
které
vlastně
tvoří
pohybový
systé mu
v nejširší m slova s myslu ( muskuloskeletální aparát, neuromuskulární řídící systé m, neuroendokrinní systé m, energetický metabolizmu s, transportní systé m - oběhový a dýchací systé m, metabolis mus vody a minerálů a j.). Tato hypokinéze je pak prazákladem civilizačních chorob lidstva.
K hypokinezi silně přispívá i další ovlivňující faktor,
a to rozsáhlá modernizace ve všech oblastech
lidské společnosti.
Obrovský nárůst stráveného času z azna menala předevší m
doba
strávená u počítače (různorodost poč ítačových her) a na internetu. Virtuální realita se dostala do všedního života každého (ne)školáka. Už zřídka se nalezne do mácnost b ez počítače nebo notebooku, elektronického vybavení nebo mobilního telefonu. Tato doba ovlivňuje PA do značné míry, ne jeno m s tudova né dívky v DP, ale celou naší populaci. Klade me
si
otázky,
kam
asi
vede
zrychlené
tempo
dnešní
společnosti? Jaký m s měre m se společnost, a hlavně vývoj dnešních 10
dívek ubírá? Je třeba řešit pohybovo u aktivitu/tělesnou výchovu ve školách.
Pod
správný m
vedení m a
ochranou
rukou
učitelů
lze
předcházet katastrofá m, rozví je t a správný m s měre m rozšiřovat TV. A to nejen v prostorách školy, ale i v různých zá jmových klubech. Obsah DP řeší dívky na ZŠ je jich životní styl a pohybovou aktivitu. Tato DP se zaměřu je na dívky ve věku 11- 15 let,
protože toto
období je velice důležité z hlediska zanedbání pohybové aktivity jelikož
právě v to mto období se zakládají pohybové návy ky,
které
populaci pak provázejí v pokročilejší m věku. Tento věk je také velice důležitý jelikož děti si tvoří vztah k pohybové aktivitě, který je pak provází celý m živote m. způsobuje
mi mo
jiné
Snížení v š eobecné zdatnosti a inaktivitu i
dnešní
moderno-technická
doba,
která
posouvá sportovní činnosti tak trochu do pozadí. Dále také nevhodná nabídka sportovních příležitostí .Děti
potřebují široké spektru m
volitelných aktivit pro své využití z kterého by mohli volit pro sebe nejopti málně jší, zábavnou a cenově d ostupnou zajišťu jí PA a zvyšu jí
aktivitu.
Učitelé TV
všeobecnou tělesnou zdatnost. Vyučující
jednotk y TV mohou působit alespoň na udržení základní tělesné zdatnosti.
Též
je
důležité
rozvíjet
minimálně
nezdatných nesportovních díve k. Třeba jen
základní
PA
i
u
několik pohybových
dovedností, pro které ma jí alespoň ně jaké předpoklady.
Učitel TV má jak roli informativní, tak i kontrolní a motivační. Dívky hlavně v období 11-15let, vyžadují pozornost ze strany u čitele a celého okolí, a proto jsou vhodné krátké ko mentáře učitele TV. Ko mentáře se mohou tý kat cvičení i výživy,
a to na za čátku VJ, a
také lze dívky zapo jit do konverzace a zodpovídat je jich otázky. Tělesně nezdatný m dívká m je důležité stále zdůrazňovat význam a důležitost cvičení a jakého v ýsledku mohou dosáhnout. Na dívk y má pečlivě připravená a dobře vedená vyučovací jednotka s vyšší m stupně m pozornosti pozitivní vliv.
11
2.Teoretická
a
metodologická
východiska
práce
2.1 Základní pojm y
2.1.1 Vymezení poj mů: pohybová aktivita, činnost, jednání
Pohybová aktivita (P A)
V
současnosti
mnohokrát
užívaný m
a
diskutovaný m
po jme m
v tělesné výchově je PA. Zabývali se jí m mno zí autoři např. Ďurič, Hotár, Pastier (1995,s.188-190),také Měkota, Cuberek (2007.s.37), Kasa (2001,s.48) a j. Vy cházeli z lat. activitas/activus – činnost. Autoři Měkota a Cuberek (2007,s.37) vidí termín „aktivita“ poněkud obecněji, neboť činnost je spíše vázá na na konkrétní pro jev určitého člověka. Nejzákladně jší m vy jádření m lidské aktivity je proces vedoucí k uspoko jování lidských potřeb, včet ně potřeby pohybu. Pohybová aktivita může být vy mezena jako su ma těch činností, které realizuje kosterní svalový systé m; jsou pod mí něny energetický m v ýde je m a součinností všech fyziologických funkcí. V anglické lékařské literatuře je po je m „physical
aktivity“ (fyzická či pohybová činnost) lapidárně
definován jako každý tělesný pohyb produkovaný kosterní mi svaly, který má za následek kalorický výdej.
Definici pohybová
PA
rozvíjí
činnost
Kasa
člověka,
(1995,s.189-190),
která
se
realizuje
mnohostranná
jeho
pohybov ý mi
orgány. Vyznaču je se typicky lidský mi atributy, jako cílevědomost í, sociální determinovaností, spjaté s pr ocese m ko munikace mezi lidmi. V užší m význa mu je PA např. terénní běh, chůze do školy, fotbal a j. Je to vlastně souhrn pohybů za měřený ch na dosažení jednoho cíle. V 12
širší m
druhé m,
význa mu
chápe me
PA
jako
souhrn
všech
PA
důležitých pro celkový těl. a psych. rozvoj člověka. Již dítě pociťuje od začátku svého života stálou potřebu pohybu. Pohyb je přirozenou součástí života. Nedostatek poh ybu u dítěte vede k one mocnění a negativně se projeví v jeho motorické m a psychické m vý vo ji. Pohyb je nezbyt ný k poznávání okolí. Děte m bycho m
měli
nechat
volný
prostor
k
pohybové
aktivitě.
Jejich
spontánní pohybová činnost se střídá s odpočinky. Dokáží si hrát celé hodiny a stále hledají nové a nov é za jí ma vé podněty. Soustředí se vždy na jednu věc chvíli a mžikem je upoutá jiná. Měli bycho m všeobecně děti a hlavně dívky už od raného věku vést k pohybový m trvalý vztah. Často se stává, že
aktivitám, aby si k ni m vytvořily
dívky býva jí pohybově aktivní jen ve školních podmínkách a to pro rozvoj motoriky není dostaču jící. U sportovně s měrovaných dívek býva jí reakce a celkově všeobecná uč enlivost vyšší,
při opti mální m
obje mu PA.
Na pohybovou aktivitu a chování i jednání dívek má vliv komple x vazeb
biologických
(biologická
zralost,
růst),
psychických
( motivace,sebevědo mí,sebehodnocení aj.) a sociálních (rodina, místo bydliště, postavení v kolektivu aj.) a t aké genetických aj. Genetické dispozice ovlivňují pohybové předpoklady a snadnost provedení pohybového prvku. PA se provádí určitou frekvencí, intenzitou, dobou trvání a druhem pohybové činnosti. Pohybová aktivita je nezbytnou součástí při rozvoji tělesné zdatnost i a psychické m rozvo ji dívek. Právě v období 11-15let by měli být dívky a obecně i děti velmi aktivní a jak mile dostanou herní příležitost, tak jsou pohybově aktivní.
Také autoři Kasa (2001,s.47) a Gajda (2004,s.57) sledují PA a tvrdí, že se podílí na průběhu celé ontogeneze, spoluvytváří a us měrňu je vývo j lidského organismu. Celkově je pro tělesný a psychický
vývo j
člověka
nevyhnut elná, 13
protože
lidské
orgány
(pohybový aparát, nervové dráhy, smyslové orgány atd.) nemohou zůstat
bez
funkce
a
prostřednictvím
PA
se
cíleně
rozvíjí.
PA
charakterizuje průběh, vý sledky, ale i vnitřní prožívání, což jsou pocity
či
uspokojení
zklamání,
kte ré
vedou
k
opakování
nebo
zanechání příslušné PA. Důležitá je adekvátní úroveň PA, protože jak je jí nedostatečná úroveň (tzv.hypokinéza), tak nadbytečná úroveň (tzv.hyperkinéza) může š kodit lidskému organis mu.„Nesoulad mezi příjme m a výde je m energie ve prospěch energetického příjmu provází současnou populaci. Její podstatná čá st v dospělé m, ale i v dětské m věku
trpí
tzv.hypokinézou,
nedostatke m
PA.
Nedostatečn ý
energetický výdej se neproje vu je oka mžitě, ale po malu a postupně. Tí m vznika jí negativní následky dlouhodobé hypokineze, které se odstraňují vel mi obtížně,“ dívá se na stejný problé m Sucho mel (2006,s.245 ). „Vrchol úrovně PA u dětí je kole m 12. roku, pak začíná postupně klesat. Výrazné snížení úrovně PA ve věkové m roz mezí 13 až 18let je zřejmé ze jména u díve k“,tvrdí Sucho mel (2006).
Pohybová činnost (PČ)
V ne jobecně jš í m nějakého
sy sté mu
pracovní
s myslu
činností
(bezporuchová
činnost).
intencionální
se
V
pohybová
činnost
rozu mí
aktivní
chování
vy šší
nervová,
zají má
vědo má
stroje,
antropomot orice
nás
činnost
Přívlastke m
člověka.
pohybová
zdůrazňuje h ybný ( motorický) charakter činnosti, vyjadřu je me, že pohybová ekvivalenty
stránka jsou
je
v dané
“physical“
činnosti
rozhodující.
(event.motor)
aktivity
Cizojazyčn ý mi v angličtině
a
„ Be wegungstätigkeit“ v němčině (Měk ota,Cuberek,2007).
PČ vidí Ka sa (2001,s.48) jako zá měrné praktické pohyby, které uvědo měle realizuje me za cíle m vyřeš it určitou pohybovou úlohu. PČ 14
ovlivňuje mnoho procesů v tělesné a psychologické složce člověka. Pod vlivem PČ se mění vnitřní funkc e orgánů, aktivují se psychické procesy (vní mání, myšlení, pocity atd.), dosahuje se určitý výsledek činnosti. Při opakování činnosti vyniká adaptace.
Pohybové jednání (PJ) Jednání je kon krétní, cílově orientovaná činnost člověka v určité situaci.
Je
spjata
s energetický mi
nároky,
motivací
a
úsilí m o
dosažení cíle. Jednání vychází z analýzy situace. Dále uvádí 3 fáze sportovního jednání: anticipaci, která zahrnuje plánování a kalkulaci, po níž následuje rozhodnutí mezi alternativami, jež jsou k dispozici. realizaci,
tj.
uskutečnění
intencí
prostřednictví m
konkrétního
provedení. interpretaci, která zahrnuje procesy kontroly (srovnání toho, co mělo být
a co je) a evaluaci, tj.sub je ktivní ocenění a výklad vzniklých
diferencí. Jednání tedy charakterizuje vědo mě předurčený cíl, účelu odpovídají cí plánování, procesy zpětné informace a korektur. Jednání končí, když cíl a rezultát se překryjí ( Měkota,Cuberek,2007).
Gajda (2004,s.57) pohlíží na PJ ja ko na specificky lidskou, vůlí řízenou,
která
se
vyznaču je
vědomý m
zá měre m
(slete m aktivit
s měřu jících k jasně stanovené mu cíli).
2.1.2. Spektru m pohybových aktivit: k aždodenní, pracovní, sportovní a tělocvičná, rekreační.
Každodenní základních
pohybová
životních
aktivita
potřeb,
(KPA)
pohybovou
zahrnu je činnost
uspoko jení
nepracovní
a
nesportovní. Patří se m obrovs ká škála činností např: uklízení, vaření, hygiena, oblékání, vstávání, oblékání, tahání, stání aj. Fyzická 15
náročnost každodenní KPA je vel mi různorodá a rozdílná. Význa mnou měrou přispívá k pohybové aktivaci je dince a celkovému podněcování motoriky. Pro jevu je se to např. při déletrvající inaktivitě zapříčiněné upoutání m na lůžko. Mezi pracovní aktivity (PRA) patří ch ození do školy nebo práce všeho druhu: právník, učitel, malíř aj. Jedná se ted y o fyzické aktivity realizované v pracovní m proce su, v za mě stnání. Většina pracovních profesí v současné době a v našich podmínkách již klade jen malé nároky na hrubou motoriku a fyzickou zdatnost. Zamě stnanců m tak spíše než přetíž ení hrozí pracovní nevytížení, které vzniká při práci s malý m infor mační m obsahe m a nepřiměřeně s nízký mi nároky na organismus. Prac ovníky mnoha profesí ohrožu je hypokinéza. Za hranici hypokinézy se pokládá pokles energetických nároků
při
činnosti
pod
4,2
Kj. min - 1 ,t j.
pod
1kcal. min - 1
(Měkota,Cuberek,2007).
Tělocvičná aktiva (TA) je souhrn všech tělesných cvičení, které rozvíjí ja k tělesnou, tak i psychickou a sociální stránku člověka. Patří se m posilování, strečink, tanec, aerobic aj. TA je obsahe m jednotek školní tělesné výchovy, která garantuje alespoň
min.
penzu m
PA.
Prů měr ná
intenzita
zatížení
běhe m
jednotk y je asi 4-6,6
METs,
žáci
vykonáva jí
cca
2300-2800
kroků.
Moderní
pedagogikou zdůrazňovaná orientace na e motivnost a prožitkovost tělesné výchovy ve škole, tedy nemu sí být překážkou přiměřeného tělesného zatížení (Měkota,Cuberek,2 007).
Sportovní aktivita (SA) zahrnuje pohybové akty a dílčí aktivity všech sportů a sportovní ch her. Za měření na vý kon a soutěžení , sportovní selekce a eliminace jsou ty pický mi znaky sportu. Mezi SA patří - golf, stolní tenis, basketbal, lyžování na lyžích a běžkách, fotbal a mnohé další. Každý sport má svá specifika a pohybovou přípravu na správné provedení techniky daného pohybu. Je třeba 16
syste matických tréninků k dosažení z ávodní úrovně daného sportu. Výkon a v ýkonnost je ovlivněna různý mi faktory např: dědičností, schopnost mi, mo tivací, charakterový mi vlastnostmi, te mpera mente m, volními vlastnost mi, aspirační úrovní, sociálním prostředí m a j.
Rekreační aktivita - slouží k odpočinku, relaxaci a příje mné mu prožití volného času. Typická je nízká intenzita zatížení. Řadí se se m vodní aktivity převážně v létě (volejbal, frisbee, ringo, minigolf aj.) a v zimě je populární lyžování s vyšší intenzitou zatížení.
Tab. 1
Druhy PA, Ga jda (2004.s.58)
Pracovní
Společenská
Rekreační
Tělocvičná
Sportovní
Branná
Umělecká
Tělovýchovná
2.1.3. Pohybová inaktivita (PI) u dívek
PI je jeden z negativních faktorů, kt erý může vést ke zdravotní m problémů m (viz další kap.2.4). Pravidelným cvičení m je ovlivňováno zdraví, ale častým důvode m k PA je péče o svůj zevně jšek a zvýšení sebevědo mí. Na jdou se i dívky lhostejné k ja ké mu koliv pohybu, a tedy
pohybově neaktivní/inaktivní (Pohybová Inaktivita= nečinnost).
Otázkou je, jak pod mínit vztah dívek k PA. Touto problematikou, vytváření m v ztahu k PA u dívek, s e zabývali Horkel a Horklová (2001,s.27). Autoři napsali, že za vší m je motivace podněcující k intenzivnější činnosti. Je třeba působit komplexně ji, jak vně jší, tak 17
vnitřní motivací pro zlepšení učení. Též motivační působení je vhodné pro for mování PA. Ne jen mo tivace, ale převážně je třeba vlastností
u
dívek,
jako:
potřeba
výkonu,
sociálního
styku,
společenského uznání, činností a podnětů, kladného sebehodnocení.
Učitel by měl motivovat pozitivně a měl by se vyhnout
negativní
motivaci (např.když dívka musí cvič it na známku, z povinnosti). Pozitivní motivace jsou utvářeny předevší m racionálními a e motivní mi pohnutka mi. „Záje m o c vičení se bez problé mů daří vytvářet u pohybo vě nadaných dětí, které se většinou věnu jí sportu i v mi moškolní m čase. Naopak málo se to daří u dětí s menší mi před poklady sportovní úspěšnosti a nezřídka u nich vzniká přezírání a ž averze k této sféře osobní ko mpetence,“ napsal Hošek (1994,s.11 ).
Dívky by měly mít dobrý pocit z dosaž eného výsledku, a význa mn ý je pro ně motiv úspěchu. Dokáže-li učitel dosáhnout u dívek pocitu, nebo alespoň náznaku úspěchu z určité PA, dokonce jes tliže zmenší pocit neúspěchu a strachu, pak by se aktivnost měla zvýšit. Další m důvode m
inaktivity
ve
školních
pod mínkách
vidí m
ve
stylu
zná mkování. Učitel by neměl hodnotit podle nejtalentovanějšího žáka ve třídě. Do kone čné zná mky v po d mínkách školy by mělo být započítáno i hledisko snahy, motivace , aktivity a provedení. Ne jvyšší hodnotu ve zná mkování má mít aktivita ve VJ, a tí m zv ýšit motivaci u inaktivních dívek. „Jednou ze změn ve výuce školní tělesné výchovy, která podpoří vztah k PA i u méně pohybově nadaných dětí, bude z měna v hodnocení žá ků,“ tvrdí Horkel,Horklová (2001,s.28).
18
2.2. PA - Zdravý životní styl „Nezbytná a nepostradatelná,“ takt o lze vy jádřit význa m poh ybové aktivity.
Jen
myšlenka
o
to m,
že
bycho m
se
jen
jediný
den
nepohybovali, nám připadá nereálná. Pohyb, pohybová aktivita je přirozeným článke m našeho života. Po mnoho generací bývá vala nezbytná pro přežití. Člověk jako sběr ač a lovec strávil mnoho hodin denně pohybovou činností, aby zajistil obživu. Dnešní doba se zřetelně změnila a došlo k poklesu přirozené pohybové aktivity. Vlivem za vedení stro jů do v ýroby, tedy technický m pokroke m a vývo je m ve všech lidských sférách, došlo ke transformaci životních pod mínek člověka. Současný m problé me m je vy soká se davost v práci a ve školách, za počítače m, TV a j. (u dospělých cca. 8h v práci). Soudobá společnost radikálně mění v zhled. .
Význa mnost poh ybu má utváření po citů radosti, libosti, důsledkem vyplavování
endorfinů,
které
zlepšují
náladu
a
dodávají
pocit
uspokojení . Také pocity radosti z vítězství ve hře má jistě každý rád. Výkon a motivace vedoucí nás k seberealizaci. Ta touha být lepší než ostatní nás vede k vyso ký m vý konů m a dosahování pohybový ch cílů. Pohybová
aktivita
skrývá
příležitosti
k navazování
a
udržování
sociálních kontaktů a přátelských vz tahů, přispívá k soudržnosti a po moci v kolektivu. Jsou i negativní stránky, kdy při nepřiměřené m dávkování PA dochází k vyčerpání, ztrátě motivace a zdravot ní m problé mů m.
Při sestavování pohybových pro gra mů pro děti a mládež se ukázalo, že ne júčinnější for my pohy bové činnosti ma jí spontánní charakter.
S věke m potřeba
pohybové
činnosti klesá.
Proto
je
důležité „potřebu pohybu“ vyvolávat a kultivovat už u dětí. Již
19
v dětské m věku se utváří vztah dítěte k pohybový m činnoste m, který hraje rozhodu jící roli v dospívání a dos pělosti (Vavrušková,2002).
2.3.Zdravotní význam pohybové aktivity
Přínosy
pohybové
aktivnosti
js ou
dalekosáhlé.„Z
hlediska
zdravotního má PA pozitivní vlivy v mnoha oblastech: zvětšení obje mu srdce, podpora adaptačních schopností jedince na horko a chlad. Při pohybu dítě odevzdává teplo a v chladu zabraňuje ztrátá m tepla tím, že se stáhnou cév y a předc hází se prochladnutí,“ sledoval projevy Sucho mel (2006). Na té ma je velké množství studií a další, kdo se že
jí m zabývá, je autor Dobrý (ročník 74,č.3). ,,Je zdůvodněno,
pohybová
nedostatečnost
je
hlavním
rizikovým
faktore m
kardiovaskulárních, metabolických a jiných chorob. Pří mé závislosti (spoje, vztahy) byly z jištěny mezi pohybovou aktivností a nižší ú mrtností následke m infarktu, srdeč ní mrtvice, v ysokého krevního tlaku, diabetes nezávislé na inzulinu, láma vostí kost í, některých druhů rakoviny, úzkosti a deprese."
Sucho mel (2006) sleduje z prame nů (Sallis § McKenzie,1991; Blair,1995,Oja § Tuxworth,1997; Str ong et al.,2005; Dobrý,2006) zdravotní technizace
význa m života
PA. a
Vysok ý zvýšení
s tupeň podílu
civilizace,
duševní
pokračující
práce
spojené
s nad měrnou stresovou zátěž í člověka vede ve velké míře ke stále výraznější mu snižování ob je mu i intenzity pohybového zatěžování lidského organismu. Přito m vý sledky řady výzku mů prokázaly, že pravidelná a dostatečně energeticky náročná PA má význa m pro celkový zdravotní stav člověka, prodloužení délky života, zvýšení tělesné zdatnosti i výraznou redukci rizik nemocnosti a ú mrtnosti spojený ch s civilizačními one mocnění mi. Pravidelná PA snižuje riziko předčasného ú mrtí ze jména na kardiovaskulární one mocnění, snižu je riziko vzniku cukrovky 2.typu a rakoviny tlustého střeva, přispívá ke snížení rizika vzniku vysokého krevního tlaku a ke snížení jeho 20
zvýšených hodnot, po máhá udržovat t ělesnou hmotnost. Předcházení obezitě přispívá k vývoji a udržování zdraví kostí, svalů a kloubů, výrazný vliv má při prevenci bolestí zad, podporuje dobrý psychický stav, snižuje úz kost a deprese a zvyš uje sebevědo mí .
Tab. 2
Pravidelnost PA a zdravotní význam shrnuli Jürimäe,T.;
Jürimäe,J.(32) a Su cho mel(2006).
(Tabulka
poukazuje
na
6
hlavních
výhod
pravidelné
aktivity a je jich podrobnější rozebrání) Rozv oj t ěl esného sl ožení Prev ence obezi t y Redukc e t ěl esn ého t uk u u j edi nců s n adv áhou Rozv oj akt iv ní t ěl esné hm ot y Z l epšení sv al ov ě-kost erní ho z drav í Podpor a rozv oj e kost erní ho ap arát u Prev ence sv al ov ých a kost erní ch zra nění a ú razů Zv ýšení sv al ov é sí l y a v yt rv al ost i Z l epšení p ohybl iv ost i a f unkční nezáv i sl ost i Z l epšení kar di ov askul ární h o zdrav í Regul ace krev ní ho t l aku u hypert oni ků Zv ýšení hl adi ny HDL chol e st erol u Sní žení hl adi ny t ri gl yceri dů Zv ýšení kardi ov askul ární / aer obní zdat n o st i Zv ýšení im uni t y Z l epšení m ent ál ní ho zdrav í Prev ence depre sí Prev ence úzko st i a st rachu Redukc e pří znaků depr e se a úzko st i Zv ýšení seb eúct y Zv ýšení cel kov ého a t ěl esnéh o seb epoj et í Zv ýšení škol ní v ýkonno st i Zv ýšení škol ní v ýkonno st i Z l epšení škol ní ho pr o spěc hu Z l epšení n epří m ých i ndi kát orů-koncent rac e, pam ět i , chov ání
21
pohybové
Nedostatek PA je dnes alarmu jící. Cooper (1999) uvádí následující rizikové faktory kardiovaskulárních one mocnění, které jsou v ýzna mné již v období školního věku: riziková hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak, pohybově neaktivní životní styl a obezita. K autorů m se přidává Měkota (1997, s.25), „nedostatečná pohybová stimulace
všes tranného
charakteru
negativně
ovlivňuje
osifikaci
kostí, novotvoření kostí v růstové zóně a obnovu definitivní kosti.“
2.3.1 Doporučení k pohybové aktivitě dětí a mládeže ze zdravotního hlediska
Doporučená dávka pohybové aktivity se různí dle autorů (Tabulka 2) a
například Měkota (1988,s.53) p ředpokládá obje m PA v období
prepubescence přibližně 5,5hod.denně. Poněvadž v pracovních dnech je ob je m PA tlu men denní m reži me m ( část dne stráví děti v sedavé m školním za městnání), vyrovnává se v mi moškolní m čase aktivitou až mi mořádnou.
Matouš,
Matoušová
( 1995,
tvrdí:
„Nutnost
pohybové
aktivity
s.29)
pohybové aktivity minimálně - jedna ho dina denně.“
Tab. 3
Přehled
doporučeného
obje mu
Sucho mel,2006; Jüri mäe,T.; Jüri mäe,J.(32) Aut oři (rok)
St át
Dopor učen á úrov eň PA
Ro ss a G i l bert
USA
Mi nim ál ně
(1985)
úrov ni
3x/ t ýdně,
60%aerob ní
po
do bu
2 0m i n. , na
kapaci t y,
zapoj ení
v el kých sv al ov ých skupi n. Shephar d(19 86) Pyke(198 7)
Kanad a
Mi n 3h/ t ýden, v prům ěru 25m i n. denně
Aust rál i e
F rekv ence
3-4krát
t ýdně, 30m i n,v yšší
i nt enzi t a zat í žení Bl ai r et al . (1989)
USA
Mi n. energet i cký v ýdej při t ěl esných cv i čení 3kcal . kg-1. den- 1.
ACSM(1991)
USA
F rekv ence 3x / t ýden, mi n 20m i n,i nt enzi t a na nebo n ad úr ov ní 60%VO 2m ax .
22
T el am a et al . (1994)
F i nsko
Mi n 30mi n/ denně
Corbi n et al . (1994)
USA
Min. zdravot ní
st and ard:
3 0m i n/ denně; PA
st řed ní i nt enzi t y O pt imální
f unkční
st an dard:
6 0m i n/ denně;
PA st řední i nt enzi t y Sal l i s
a
USA
11-21l et : 30- 60m i n. PA/ denně- skoro denn ě, dopl n ěné
Pat ri ck(1994)
o
3
n ebo
i nt erv al ů/t ýdně ob sahuj í cí
v í ce
nej m éně 20m i n.
PA v ysoké i nt enzi t y Bunc(19 96)
CZ
Mi nim ál ní/ t ýdenní
energ et i cký
či nnost ech
pohyb ov ých
6
až
v ýdej 8
při
MJ
a
rozv í j ej í cí okol o17 MJ za t ýden. Pangrazi
et
Denn ě
USA
al . (1996)
3 0-60
min
st řední
PA
i nt enzi t y,
mi n. 3x t ýdně/ 20m i n. kont i nuál ně, ned opor učuj e
se
v ysoká i nt enzi t a. Coop er(19 99)
Denn ě
USA
3 0-60m i n. PA,
30m i n. aerobní ch
3-4x st řední
akt iv i t
t ýdně a
v yšší
i nt enzi t y, 3x / t ýdně prot ahov ací cv ičení a 2-3x / t ýdně po si l ov ací cv ičení . F röm el et al . (1999)
CZ
DÍ VKY: PA
9
Kcal . kg-1. den- 1, den ní
kroků11t i s. , denní
PA
poč et
85m i n, organi zov aná
PA nej m éně 3x/ t ýdně/ 90m i n PCPF S(2001)
USA
Mi n. 5x/ t ýdně za den1 1t i s kroků
St rong et al . (2005)
USA
Mi nim ál ně 60mi n, zábav ných a při m ěřených pohyb ov ých či nnost í , st řed ní a v yšší i nt enzi t a s do bou
t rv ání
j ednoho
i nt erv al u
mi . 10
mi nut . Vysvět livky: ACSM= Am eri cká
sp ol ečno st
sp ort ov ní
m edi cí ny; PCPFS= Prezi dent ská rad a pro t ěl e sn ou zdat n o st a sport .
Doporučení pohybové aktivnosti pro mládež též publikovali v letech 1994
Corbin,
Pangrazi
a
W elk.
Vypracovali
model
každodenní
pohybové aktivnosti mládeže (dívek). Mini mální standard pohybové aktivnosti dětí a ochranu zdraví z hlediska koronárních chorob představuje energetický výde j 3-4 k cal/kg/den. Kalorický výdej se rovná nejméně 60 minutá m různ ých PA v mírné intenzitě denně, což se považuje za mini mu m. PA ne jr ůznějšího druhu by měla být rozložena do tří časových úseků den ně. Se za jí mavý m doporučení 23
přišla
organizace NASPE (Nationa l Association of Sports and
Physical Education). Požaduje, ab y do ba strávená sezení m u televize nebo počítače nebyla delší než 2hod. Obecně mládež by měla být vedena k celoživotní pohybové aktivnosti. Vyšší kalorický výdej v dětství (dívek) je zárukou pohybové aktivnosti v pozdějších letech (Dobrý, ročník 74, 2008,č.3/08).
2.4 Věková období a jejich zvláštnosti
Při volbě pohybového režimu a při výběru vhodné pohybové aktivity
nemůže me
opo menout
věk
cvičenců.
Je
velmi
důležité
ú měrné dávkování PA, v zhledem k v ěku a předpokladům u dětí a mládeže. V průběhu je jich růstu a výv oje dochází ke z měná m, které může me jak pozitivně, tak negativně ovlivňovat. Ontogeneze – vývo j jedince od narození do s mrti – se člení na řadu období. Ta ma jí své charakteristické, fyziologické i psychologické a sociální zvláštnosti. Běhe m ontogenez e dochází ke z měná m ve vývo ji a k růstu, tedy ke zvětšení velikosti těla i jeho částí. Růst konč í dospělostí. Vývo j trvá po celý život.
2.5
Pohybová
aktivita
–
charakteristika
vývojového
období dívek 11-15let Matouš, Matou šová po jmenovali období kol. 11 - 15 roku: starší školní věk. Starší š kolní věk je o bdobí m pohlavního dospívání. Nastupu je pubertální vývo j, je ovlivňován dědičností, výživou a sociálními pod mínka mi. Pro toto obd obí je charakteristický zvýšený tělesný růst a dochází k narušení d osavadní tělesné a pohybové har monie. Mění se tělesné tvary a souběžně s vně jší mi z měna mi dochází ke změná m v činnosti vnitřních orgánů. Funkční změn y nervové
soustavy
způsobu jí
nad měrnou
citlivost
a
vzrušivost.
Organismus se stává citlivější na ch oroby typu plicní tuberkulóza, 24
poruchy
žláz
s vnitřní
sekrecí,
včetně
štítné
poruch
žlázy,
neurovegetativní poruchy atd.
V progra mu z kou mání dívek ( Svatoň, Tupého, 1997) byly z jištěné výsledky biologických změn u dívek následovné: Kosti rostou výrazně do délky a šířky, pokraču je osifikace kostí. Vy ví jí se kostra, postupně se zpevňu je vazivo a kloubní pouzd ra. Hmotnost dívek 11- 15let: 35,05kg - 52,64kg; +-6,25kg. Rozvíjí s e svalstvo. Výška u dívek je ve věku 11-15let od 144,01 – 163,09cm; +- 7c m.
Prepuberta a puberta
je období, kdy může do jít při jednostr anné m a nedostatečné m rozvo ji svalstva
ke
zvýšené
náchylnosti
vzniku
některých
poruch
pohybového aparátu (zvl. skolióza). „U dívek se častě ji ob jevu je skolióza v krajině hrudní nebo bederní,“ napsali Matouš, Matoušová (1995). Velká náchylnost k poranění kloubů. Tělesná výkonnost je ovlivněna somatotype m. Pro období je charakteristický záje m o svů j vzhled. U více vyspělých a atraktivních dívek sebevědomí, ješitnost, do mýšlivost,
méně
vyspělé
dívky
trpí
nespokojeností,
pocity
méněcennosti, vzniká potřeba úspěchu, uznání. Dívky ma jí zá je m o cvičení s hudbou a ryt mický m doprovo de m ( motivací je hubnutí).
2.6
Výzkumné
metody
a
metody
pro
monitorování
pohybové aktivity
Monitorování PA a diagnostika skladby PA dětí a mládeže je jední m ze
závažných
problémů
tý ka jících
se
současné
školní
tělesné
výchovy a volného času. Měření úrovně PA je vel mi obtížné, protože zahrnuje široký ko mplex pohybového c hování člověka. V současné
době
patří
velikosti
pohybového
spotřeby
vy jádřené
mezi
zatížení
ne jča stě ji sta novení
v kilokaloriích
nebo
používané relativní
kilojoulech
tělesné hmotnosti za jednu hodinu (kcal.kg
-1.
h
-1
ukazatele energetické
na
kilogram
nebo k j.kg - 1 .h - 1 ) a
stanovení intenzity zatížení vyjádřené v jednotkách METs. Jednotka 25
1MET je klidový výdej energie, který je definován jako energetický výde j v nečinné m sedu. Sucho mel (2006) užil studie různých autorů (Bunc,1995; Frömel et al.,1999; Pate et al. 1995) k rozlišení intenzity PA do tří páse m: -1
nízké zatížení:
<3,0 METs nebo <4 kcal. min
střední zatížení:
3,0-6.0 METs nebo <4-7 k cal. min
vysoké zatížení:
>6,0MET nebo >7kcal. min - 1 .
Z mnoha následující nepří má
metod
měření
postupy:
úrovně
dvo jit ě
metoda
kalorimetrie,
PA
pohybové
jsou
; ;
použí vány
izotopicky –
s enzory
-1
ze jména
značené
vody,
akcelero metry
a
pedo metry, monitorování srdeční frekvence, dále jen SF (palpačně, monitorovací mi přístroji), pozorování (chronologický zázna m, analýza zázna mu),
dotazník y
se
zpětn ý m
zá zna me m,
dotazní ky
zazna menáva jí cí frekvenci PA, rozho vory, deníky apod. Metody se vzá je mně
liší
přesností
měření
(z ejména
reliabilitou,
validitou,
objektivitou), jednoduchos tí, rychlostí zpracování náročností, mo žný m výstupe m
měření,
sociální
přijatelností,
finanční
a
personální
náročností. Zatí mco ve školní tělesné výchově je patrně ne jdůležitější vzdělávací hodnota dané metody a je jí cena, v rá mci výzku mu se do popředí dostává požadavek na dostatečnou validitu, reliabilitu a objektivitu zvolené metod y. Většina metod je vzhlede m ke své finanční náročnosti použitelná jen v rá mci malých studií.
Jürimäe ko mbinaci s určený m
(31) metod
a
Sucho mel
pro
pořadí m
měření je jich
(2006)
publikovali
doporučení
úrovn ě
PA u
školního
důležitosti
měřených souborů (viz tab.4).
26
dětí
v souvislosti
ke
věku
s velikostí
Tab. 4
Doporučené pořadí metod pro měře ní úrovně pohybové
aktivity u školních dětí.
Vel i kost so ubor u(poč et j edi nců)
Met oda m oni t orov ání PA
Méně než 2 0
pří m é pozorov ání dv oj it ě značená v oda nepří m á kal orim et ri e
20 až 100
pohyb ov é senzory m oni t ory srdeční f rekv ence dot azní ky( s pom ocí rodi čů a uči t el ů) dot azní ky( s pom ocí rodi čů a uči t el ů)
Ví ce než 100
pohyb ov é senzory
Dota zní k - u žitá metoda v Diplomové p ráci
Metoda
dotazníková,
která
je
p oužita
v
této
práci,
patří
k
nejdůležitější m metodá m společensk ého výzku mu. Každý dotazní k musí být po sestavení ověřen srovnání m dosažen ých
a validován na zkušebním souboru
výsledků
s
výsledky
šetření
týchž
o sob
objektivní mi metoda mi, hodnocení m s tálosti výsledků při opakování, respektive i dalšími způsoby z jištění s právnosti a spolehlivosti údajů. Horák (1989) uvádí, že dotazník je soustava připravených a pečlivě formulovaných otázek, které jsou pro myšleně seřazeny a na které dotazovaný odpovídá píse mně.
Podle typu rozlišuje me v dotazníku otá zky: -
na kvantitativní údaje
-
otevřené
-
uzavřené
U prvního typu otázek odpovídá dota zovaný kvantitativním úda je m, nejlépe číslem (věk, počet dětí, věk dětí apod.). Otevřené (volné) 27
otázky předpokládají volnou slovní odpověď. Respondent není vázán předloženými variantami odpovědí
a
může přesně ji a výstižně ji
popsat svou situaci. Nevýhodou jso u však větš í časové nároky, závislost odpovědi na vzdělání a schopnost se píse mně vy jadřovat a předevší m
pak
zvýš í
náročnost
z pracování
dotazníkové
ak ce.
Uzavřené otázky jsou takové, kde js ou předepsány různé varianty odpovědí a respondent má označit tu, která je v jeho případě správná.
Ne jjednodušší m
případe m
jsou
otázky
se
dvě ma
alternativami odpovědí „ANO“, „NE“, č asto se použí vá i otázek s ví ce alternativami odpovědí. Počet těchto odpovědí je nutno dobře zvážit, doporučuje se nane jv ýš pět až še st. Příliš velký počet variant odpovědí znesnadňuje zpracování a interpretaci (Kotulán, 1991).
Dotazník plní konkrétní základní úkoly. Proto jsou na jeho tvorbu kladeny
určité
požadavky.
Schneider
(1993)
shrnuje
základní
požadavky a úkoly, které má dotazník splňovat: 1.
Dotazník má obsahovat v šechny pods tatné problémy, na které
výzku m hledá odpověď a na které ne může odpověď získat jiný m způsobe m. 2.
Otázky ma jí být for mulovány tak, aby bylo možné na ně získat
vyčerpáva jící odpovědi. 3.
Dotazník má být konstruován tak, a otázky v ně m postaveny
takový m způ sobe m, aby neodradil a neznechutil respondenta, ale naopak ho nabádal k odpovědím. 4.
Otázky v dotazníku ma jí být zfor mulo vány zcela srozumitelný m
způsobe m. 5.
Otázky ma jí být for mulovány tak, aby odpovědi na ně byly zcela
jednoznačné. 6.
V dotazníku ma jí b ýt otázky, na kte ré je možno
odpovídat
upří mně. 7.
Formulace otázek má být taková, ab y respondent na ně mohl
odpovídat bez nad měrné myšlenkové ná mahy. 8.
Dotazník ne má respondenta příliš namáhat, ne má tedy být příliš
obsažný a dlouhý. 28
Pokud
jde
o
psychologické
požadavky
na
otáz ky,
je
třeba
předevší m zdůraznit jasnost , jednoz načnost a srozu mitelnost ve vztahu
k
úrovni
a
mentalitě
předpokládaných
respondentů.
Vyvaru je me se cizích slov, neobvyklý ch ter mínů a neurčitých výrazů jako: často, obvykle, zřídka apod. (Kot ulán, 1991).
2.7 Struktura zájmů o sportovní aktivity u žáků II.stupně ZŠ
Tělesná výchova vyžaduje respekt ování individuality dítěte, tedy respektování je jich sportovních zá jmů, udává autor Lebeda (1996). Ke
z jišťování
sportovních
zájmů
Lebeda
(1996)
prostudoval
materiály vypracované fir mou SW C Olo mouc, navržené Frö mle m (1992). Dotazník je standardizovaný. Skládá se ze dvou částí, v první části je z jišťována organizovaná i neorganizovaná tělocvičná aktivita, tj. je jí druh, úroveň a počet hodin v týdnu. Ve druhé části jsou zjišťovány Respondenti
zá jmy vždy
z hlediska měli
seřadit
jednotlivých jed notlivé
sportovních sporty
do
odvětví.
pořadí,
od
nejlepšího k ne jhorší mu. Srovná m-li chlapce s dívka mi, tak dívky preferují ne jv íce tanec, plavání a na třetí m místě bruslení, oproti to mu chlapci na první m místě ma jí pl avání, druhé m sportovní hry a třetí m bruslení (Tab. č 5 )
29
Tab. 5
Struktura zá jmů dí vek – pořadí sporto vních odvětví podle
oblíbenosti. (Dívky) 6. roční k
7. roční k
8. roční k
1. T anec
1
1
1
2. Pl av ání
3
2
2
3. Brusl ení
2
3
3
4. Lyžov ání sj ezd
4
4
4
5. Sport ov ní hry
5
5
7
6
9
5
7. T uri st i ka
8
6
9
8. At l et i ka
7
7
8
10
8
6
11
10
11
13
14
10
14
12
13
17
11
12
9
15
17
15, 5
13
14
12
17
15
15, 5
16
16
6. Moderní gym nast i ka
9. Ryt mi cká gym nast i ka 10. Lyžov ání běh 11. Sport ov ní gym nast i ka 12.W i ndsurf i ng 13. Úpol y( seb eob ran a ) 14. O ri ent ační běh 15. Kondi ční kul t uri st i ka 16. Kanoi st i ka 17. Sport . t echn. akt i v i t y
30
Ne joblíbenější
disciplinou
u
dívek
stejného
stáří
je
tra mpolína
(Tab.6). Na dalších místech jsou kruh y a hrazda. Nejoblíbenější jsou bradla. Struktura zájmů – pořadí oblíbenosti jednotlivých odvětví
Tab. 6
sportovní gy mnastiky. (Dívky) 6. roční k
7. roční k
8. roční k
1. T ram pol í na
1
1
1
2. Kruhy
2
2
2
3. Hrazda
3
5
3
4. Přesk ok
5
4
4
5. Kl adi na
4
6
6
6. Akrobaci e
7
3
5
7. Bradl a
6
7
7
U dívek je v atletice nejoblíbenější disciplinou skok daleký, a dále štafetový běh (tab.7). Ste jně jako u ch lapců jsou ne jméně oblíbený mi disciplinami skok vyso ký na 6. místě a vrh koulí na mí stě 7.
Tab. 7
Struktura zá jmů – pořadí dle oblíbenosti jednotlivých
atletických disciplin (Dívky) 6. roční k
7. roční k
8. roční k
1. Skok dal eký
2
1
1, 5
2. běh št af et ov ý
5
3
1, 5
3. Hod(m í ček, granát )
4
2
3
4. Spri nt
1
5
6
5. Běh v yt rv al ost ní
3
4
5
6. Skok v ysoký
6
6
4
7. Vrh koul í
7
7
7
31
Ne jpřitažlivější m je ze jména tenis a stolní tenis (Tab. 8). Na 3. místě u vádě jí dívk y koší kovou a na místě 4 házenou. Mezi ne jméně oblíbené sportovní hry patří u dívek s oftbal a nohejbal. Za jí mavé je, že mezi šesti nejoblíbeně jší mi hra mi dí vky uvádě jí čtyři hry síťové.
Tab. 8
Struktura
zájmů
–
pořadí
oblíbenosti
jednotlivých
sportovních her. (Dívky) 6. roční k
7. roční k
8. roční k
1. T eni s
4
1
2
2. St ol ní t eni s
2
2
4
3. Koší kov á
3
6
1
4. Házen á
5
4
5
5. O dbí j ená
6
3
3
6. Badm i nt on
1
5
6
7. Kopan á
7
7
7
8. Vodní pól o
8
8
8
9. Lední h okej
10, 5
9
9
10. Noh ej bal
9
11
10
11. Sof t bal
10, 5
10
11
Sledování m vztahů školní mládeže k PA se také věnoval Tilinger (1996,s.153-155) - ve výzku mné m šetř ení, probíhající m v letech 1994 – 95 se zaměřil na PA mládeže od 11 - 14let. Zjištěná data se brala ze tří ZŠ v různých lokalitách – Praha (velkoměsto), Kladno ( malé město), Choto vice (vesnice) a děti jedné sportovní školy v Kladně se za měření m na atletiku. Cílem v ýzku mu bylo nalézt diference ve vztazích k pohybové aktivitě u dětí v různých lokalitách a
rozdíly
ve
vztahu
k tělesné
výchově
a
sportu
mezi
žáky
standardních škol a školy sportovní. Podklade m pro zpracování bylo 378 dotazníků. Po měr chlapců a dívek byl 48% chlapců a 52% dívek. Dotazník byl anony mní. Při porovnání odpovědí dětí ze standardních ZŠ byly z jištěny malé rozdíly, neboť žáci odpovídali velmi podobně, 32
avšak výrazné rozdíly se ob jevily mezi školáky ze standardních škol a sportovních škol. Autor Tilinger (1996,s.153-155) uvádí, že na hodiny tělesné výchovy se sportovci vždy, nebo alespoň někdy těší, a u nesportovců uvádí 6% dětí lhoste jnost k tělesné výchově a většinou se netěší. Podstatný vliv na vztah dětí k předmětu tělesná výchova má obsah hodin. Největš í preference jsou u n esportovců dávány sportovní m hrá m – 58%, atletice – 13%, gymna stice – 12%, úpolový m sportů m – 7%, sportovci (atleti) preferují pochopitelně atletiku – 56%, dále sportovní hry – 26% a gy mnastiku – 13% Jako nejméně oblíbené uvádí nesportovci gymnastiku – 34%, turistiku – 19%, úpolové sporty – 15%, atletiku – 15%. Sportovci od míta jí úpolové sporty – 42 % a gy mnastiku – 28 %. Z uváděného vyplývají jednozna čné preference u všech sledovaných škol pro sportovní hry, naopak k neoblíbený m p atří gy mnastika. Překvapivý m výsledke m je z jištění , kolik hodin TV by žáci chtěli mít za týden. 80% sportovců by chtělo mít 5h TV týdně. Nesportovci by chtěli ve 35% 5h týdně, 15% 4h a 20% alespoň 3h týdně. Jednu hodinu týdně, či zrušení předmětu TV by uvítalo 7% nesportující mládeže. Výše u vedené potvrzu je touhu d ětí po PA. Kole m 20 % dětí z nor málních ZŠ cvičí v zájmové organ izaci (sportovní kluby aj.). 30% dětí vypovědělo, že cvičí s ka marády a 10% dětí cvičí s rodiči. Dále Tilinger tvrdí, že o oblibě sportu mezi mládeží (11-15let) svědčí
odpovědi
o
preferenci
školních
akcí
a
sledovanosti
sport.přenosů a pořadů v TV. Sportovní akce ve škole staví na první místo 60 – 70% ne sportovců a 94% sportovců. V ne sportovních školách dává 21% dětí na druhé místo akce kulturní. 65% žáků sportovní školy sleduje sportovní přen osy a pořady. U nesportovců je to 35 – 40% dětí.
33
Rodina
a
sport
-
jední m z výz na mných
faktorů
pro
životní
orientaci dítěte a formování jeho postojů a vztahů je ovlivňování rodiči. Žáci sportovní školy uvádí, že 22% matek a 37 % otců syste maticky sportu je. U dětí ze standardních škol se toto procento pohybuje u matek kole m 13 – 15%, u otců kolem 20% (věk rodičů sledovaných dětí je v 85 % v roz mezí 31 – 45let). Sportování dětí rodiče vesměs podporují. U nesportovních škol sdělilo 23% dětí (u nesportovců 7%), že je rodiče nepodporují, 5 % dětí ve standardních školách
pociťuje,
že
je jich
sportování
rodiče
znepokoju je.
(Tilinger,1996)
Závěry autora Tilingera (1996,s.153-155) jsou následující: rozdíly jsou
mezi
způsobeny
dět mi
škol
sportovních
předevší m
principy
a
výběru
standardních do
škol.
sportovní
Jsou
školy
a
hodnotovou orientací žáků těchto škol.
Jak již bylo uvedeno výše, stálou
potřebu
pohybu.
dítě pociťuje od začátku svého života
Pohyb
je
přirozenou
součástí
života.
Nedostatek pohybu u dítěte vede k one mocnění a negativně se projeví v jeho motorické m a psy chickém vývo ji. Pohyb je nezby tný k poznávání okolí. Naše práce má ted y jasn ý cíl: z mapo vat pohybový reži m u v ybrané populace vyhodnotit toto zmapování , které by mělo sloužit jako zdrojová data pro zlepšení pohybové nabídky pro tuto populaci a tím přispět k navýšení PA této věko vé sku piny.
34
3. Cíl práce Z mapování pohybového reži mu díve k ve věku 11-15 let a jeho deter minanty. Cílem šetření je přispět k z mapov ání životního stylu a obje mu pohybových inaktivit
aktivit
v průběhu
(volném týdne
čase/h odinách u
dívek
tělesné
v Praze
výchovy)
11.
a
Úkole m
standardizovaného dotazníku je z jistit základní informace o pohybové aktivitě a prostředí, dostupnosti zařízení, vlivu televize, PC na dívky a jak o vlivňují PA ka marádi s rodiči aj.
Získaná data byla zpracována a mohou být využita k rozvoji pohybových aktivit, ke zlepšení zdravotní prevence a k z mapování výsledků dívek od 11-15let. Jedná se převážně o úda je za měřené na zjištění, zda a ja ký m způsobe m se pro jevují poh ybové aktivity.
3.2 H ypotéz y(H) a dílčí hypotézy (DH)
H1.
S rostoucí m věke m dívek lze zazna me nat snížení ob je mu PA.
H2.
Hodnoty ukazatelů, charakterizující prů měrné denní hodnoty
uplatňování pohybových aktivit během pracovních dnů jsou vyšší ne ž běhe m dnů víkendových.
H3.
S rostoucí m věke m díve k lze za zna menat nárůst doby (hodin)
strávené sledováním PC/T V. 35
3.3 Úkol y práce 1.
Získat a zpracovat teoreticko - metodo logické podklady k práci.
2.
Shro máždit dotazníkovou for mou dosta tečné množství úda jů pro
naplnění potřeb šetření. 3.
Zpracovat a vyhodnotit získaná data.
4.
Ve vztahu ke stanovený m hypotézá m porovnat nutné ukazatele
pro vyjádření zá věrů. 5.
V diskusi konfrontovat námi získané poznatky a zkušenosti s
přede m
vyslovený mi
předpoklady,
zhodnotit
šetření,
průběh
problémy, které se v yskytu jí, a vy jádřit se k získaný m výsledků m.
4. METODIKA A REALIZACE VÝZKUMU
4.1 Zkoumaný soubor U výběrových souborů jse m zkou mal pohybovou aktivitu a životní styl - tvořily je žákyně 6-9. tříd ZŠ v Praze 11.Dívky spadaly do věkové kategorie 11-15let. Ve výběrové m souboru je zahrnuto 136 dotazovaných dívek. Přehled o šetřené m souboru Tab.9. Výsledky byly získány běžný mi statistickými postupy v období 2010/11
s
využití m
standardizovan ého
dotazníku
2010/09 -
„Univerzity
of
Tas mania“ a „FTK UP Olo mouc.“ Vyb avení a prostory obou ZŠ jsou podobné: velká tělocvična, hřiště
se sportovní m vybavení m. Děte m
nabízí obě školy různé zájmové krouž k y pro sportovní vyžití.
Tab.9
Dív ky
Šetřené soubory (počty dotazovaných dívek)
11l et
12l et
13l et
14l et
15l et
Cel kem
28
23
28
36
21
=n n= 136
36
4.2 Organizace šetření a pokyny k distribuci dotazníků
Realizace
výzkumu
standardizovaného
dotazníku
proběhla
ve
vybraných základních školách v Praze 11. Důležitost byla kladena na správný výběr respondentů (dívky 11- 15let). Po organizační stránce bylo třeba do mluvy s učiteli a ředitelem o dnech konání daného průzku mu. Standardizovaný dotazník se vyplňoval v hodinách TV a OV v prostorách školy( za příto mnosti mé nebo mých kolegů) a týkal se (ne)cvičících dívek 11 – 15let. Výzku m byl časově velice náročný, neboť pro dobré pochopení dotazníku a otázek v ně m bylo zapotřebí asistence
mé
nebo
mého
po mocní ka.
Dotazník
byl
tedy
vždy
vyplňován za naší asistence a dět e m byl postupně vysvěto ván. Otázku js me společně vždy přečetli a vysvětli si je jí význa m. Pak teprve mohla být správně zodpovězena.
Pokud nebylo dětem něco
srozu mitelné ihned, dostali vysvětlení na danou otázku. Použitý dotazník
je dvoustranný - text z obou stran, postihoval
podrobnější základní osobní úda je, de n (ne) účasti na PA vy jádřený v minutách a sledování televize/PC vy jádřený v hodinách; důvody k necvičení zjišťovaly prostřednictvím škály 1 – 5/14bodů a škály byly užity i v případě pocitů dívek v průběhu nejobvy klejšího dne (12bodů) a také u vlastního přístupu ke cvičení, dále hodnoty-názory na cvičení; dostupnost zařízení ke cvičení v místě bydliště a školy (kroužkování ano - ne); sociální podporu účasti na cvičení (rodina – ka marádi); jako poslední otázkou v d otazníku byly doplňující dotazy ke cvičení (kroužkování ano-ne).
4.3 Způsob statistického vyhodnocení
Jelikož jsou testované soubory nezávislé, byl v diplomové práci jako způsob statistického vyhodnocen í použit F – test a t – test pro nezávislé výběry. Aplikoval jse m h o k výpočtu ve třech dílčích 37
hypotézách
s
hladinou
významno sti
p
<
0,05.
K porovnání
vypočtených a tabulkových hodnot bylo použito tabulek: Kritické hodnoty t studentova rozdělení Kritické hodnoty F rozdělení
Obecná charakteristika jednotlivých etap Dle internetových stránek KTV, Hní zdil (31): posouzení věcné význa mnosti přesná for mulace Ho zvolení hladiny významno sti výpočet hodnoty statistického testu nalezení příslušné tabulkové kritické hodnoty testovaného
kritéria
pro zvolenou hladinu významnosti posouzené statistické význa mnosti
5. VÝSLEDNÁ ŠETŘENÍ 5.1 Váhové a výškové přírůstky dívek Tab.10
Šetřené
soubory
díve k
11 -15let
(přehled
výškových
váhových přírůstků dívek za jednotlivé roky)
Dív ky
Počet respon dent .
11l et
12l et
13l et
14l et
15l et
28
23
28
36
21
153, 8
158, 9
159, 8
163, 5
164, 4
47, 1
52
53, 9
51
54, 5
Prům ěrná v ýška(cm ) Prům ěrná v áha(kg)
38
a
Ze s měrodatných odchylek jednotlivých věkových s kupin lze říci, že u výškový ch prů měrů je ne jvíce ho mog enní skupina dívek ve vě ku 11 let, nejméně pa k dívky ve věku 15 let. Směrodatné odchylky: skupina 11 let 4.4, skupina 12 let 5,4, skupina 13 let 5,1 skupina 14 let 5,3, skupina 15 let 5,7. U váhových přírůstků lze konstatovat, že opět ne jvíce ho mogenní je skupina dívek ve věku 11 let a ne jméně
dívky ve vě ku
15 let.
Směrodatné odchylky 11 let 3,5, 12 let 3,7, 13 let 3,9, 14 let 4,1, 15 let 4,0. Výsledky zkou mání u dí vek 11-15let (n=136): s věke m se výška děvčat zvyšu je o 5,1c m [11/12let]; 0,9c m [12/13let]; 3,7c m [13/14let]; 0,9c m [14/15].
Tab.11
Tělesné
cvičení
(v
prostorách
školy/volném
čase)
a
sledování televize, PC u dívek ve věku od 11-15let. Jednotlivé procenta
v tabulce
cvičilo/necvičilo
a
ukazují,
naproti
kolik
tomu
ko lik
dívek
v dané m
procent
dívek
týdnu
sledovalo/
nesledovalo TV.
Dív ky
11l et
12l et
13l et
14l et
15l et
Z a1 t ýden
%
%
%
%
%
Ano
85
96
96
97
90
Ne
14
4
4
3
10
Ano
90
100
100
100
100
Ne
10
0
0
0
0
cv i čení
Sl ed. T V / PC
V posledních sed mi dnech cvičilo 92,8% dívek a nevěnovalo se cvičení vůbec 7% dívek ve vě ku 11-15let. Dívky zazna menávaly do dotazníků tělesné cvičení jak ve volném čase, tak i ve škole. Tělesná výchova ve školách je důvode m vysoký ch procent. 39
5.2 Srovnání pohybové aktivity 11-15 letých dívek Graf 1
Srovnání
pohybové
aktivity
11-15letých
dívek
v jednotlivých dnech
časový údaj minuty
PA dívek 11-15let 50
Ut
40 Po
30 20
So
Pa
Ctv
Ne
Ne Series1
Str
10 0 Ne
Po
Ut
Str
Ctv
Pa
So
Ne
dny v týdnu
V průběhu týdne nejvyš ší PA byla v úterý: 18% a nejnižší PA ve středu: 7%. Zhodnotí me-li jednotlivé věkové kategorie: nejvyšší procento zastoupení v PA je u 14letých dívek a ne jnižší u 15letých. Veškeré hodnoty jsou zprů měrňovány ( Graf 1).
40
Graf 2.
Účast
na
pohybové
aktivity
vyjádřena
v minutách
u
aktivních dívek 11-15let
140 120 Minutový čas-(min)
100
průměr 11let
80
12let 60
13let
40
14let 15let
20 0 Ne
Po
Ut
Čt
St
Pa
So
dny v týdnu
Dí vky;
Ne
Po
Ut
Čt
St
Pa
So
Mi n u to vý p rů měr
11l et
73, 9
56, 6
44, 6
77, 3
54, 6
56, 3
77, 4
12l et
67, 9
54, 4
51, 1
44, 6
37, 4
66, 5
35, 9
13l et
90
60, 6
65, 2
63, 5
64, 1
65, 3
91, 9
14l et
127, 2
98, 1
47, 1
88, 5
62, 8
56, 1
110, 3
15l et
90
26, 7
48, 8
60
58, 5
41, 7
70, 7
Prů měrná
doba
65,3 min/denně.
PA
Doba
u
aktivních
účasti
dívek
(graf.2)
se
ve
věku ve
11-
15let
všedních
je
dnech
pohybovala nad 55 - 70minut a ne jv yš ší PA byla o víkendu v neděli – 90 minut, sobota - 77,2 minut. Směrod atná odchylka u těchto souborů je 20,4. Zhodnotíme-li
jednotlivé věkové kat egorie, tak nejv yšší hodnot y
vykazu jí 14leté dívky- 84,3 min/denně, a nejnižší hodnoty se obje vily opět u 15letých dívek – 56,6 min/d enně. Veškeré hodnoty zprů měrňovány.
41
jsou
Graf 3.
Účast na pohybové ak tivitě vyjádřena v minutách u všech
dívek 11-15let
70 60 Minutový 50
průměr 11let
40
12let 30
13let 14let
20
15let 10 0 Ne
Po
Ut
Čt
St
Pa
So
Ne
Po
Ut
St
Čt
Pa
So
11l et
23, 4
38, 4
44, 6
27, 6
21, 4
40, 2
44, 2
12l et
20, 7
35, 7
51, 1
25, 2
22, 8
28, 9
12, 5
13l et
32, 1
34, 6
65, 2
22, 7
36, 6
39, 6
26, 3
14l et
45, 9
49
47, 1
24, 6
40, 1
42, 1
61, 3
15l et
8, 6
3, 8
48, 8
2, 9
30, 7
23, 8
23, 6
Dív ky; Mi nut ov ý Prům ěr
Prů měrná doba PA u dívek 11-15let je 31 min/denně. Směrodatná odchylka 14,5 což vypovídá o větší homogenitě testovaného souboru než u aktivních dívek. Ve srovnání s PA u aktivních dívek (graf.2) jsou výsledky o polovinu nižší (graf.3): PA u všech dívek se po celý týden pohybuje v roz mezí 20-35 minut, až na úterý, kdy PA – 45 minut. Zhodnotíme- li jednotlivé věkové kategorie, tak nejaktivnější jsou 14leté dívky - 44,3min/denně a nejmé ně minut strávených pohybovou aktivitou – 15leté dívky - 20,3min/denně. Veškeré hodnoty jsou zprů měrňovány.
42
5.3 Srovnání sledování TV v průběhu týdne
Graf 4.
Čas sledování TV/PC v průběhu týdne u dívek
250 Minutový
200 čas (min)
průměr 11let
150
12let 100
13let 14let
50
15let
0 Ne
Po
Ut
Čt
St
Pa
So
Dny v týdnu
Dí vky;
Ne
Po
Ut
Čt
St
Pa
So
Mi n u to vý p rů měr
11l et
71, 2
62, 9
46, 8
49, 5
56
53, 7
119, 3
12l et
115, 2
72, 4
71, 7
75, 2
56, 1
91, 5
105, 7
13l et
108, 8
87, 1
98
78, 9
91
78, 6
114, 2
14l et
99, 9
104
79, 2
85, 1
88, 6
93, 9
99
15l et
153, 8
135, 7
124, 8
141
129, 3
161, 2
194, 5
Prů měrná doba/ min. v dívání se na te levizi a užívání PC (dívky, 1115let, graf.4) je 97 minut/denně. Hodnoty PC/TV v průběhu týdne kolísají, ale neklesnou pod 85 minut. Směrodatná odchylka u tohoto testovaného souboru je 28,7, což vypovídá o velkých rozdílech v jednotlivých věkových skupinách a dnech v týdnu.
O víkendu jsou
hodnoty nejvy šší – neděle (110min); sobota (127min). Zhodnotí me- li jednotlivé věkové kategorie, tak nejvyšší hodnoty vykazu jí 15leté dívky - 149 min/denně a ne jnižší 11leté dívky – 66 min /denně. Veš keré hodnoty jsou zprů měrňovány.
43
5.4 Názor y dívek k necvičení Tab.12a Názory dívek od 11-15 let na důvody k necvičení. 11l et
12l et
13l et
14l et
15l et
Ni kdy
21
31
25
25
37
Z ří dka
21
31
18
8
29
Někdy
36
17
29
31
24
Ča st o
18
4
21
25
10
Vel mi čast o
4
17
7
11
0
Ni kdy
32
22
21
17
24
Z ří dka
35
13
18
25
14
Někdy
29
22
47
38
38
Ča st o
0
17
7
14
14
Vel mi čast o
4
26
7
6
10
Ni kdy
36
35
42
36
47
Z ří dka
18
30
18
22
19
Někdy
32
13
18
25
10
Ča st o
7
9
11
14
10
Vel mi čast o
7
13
11
3
14
g) Nebaví m
Ni kdy
42
35
25
17
33
Z ří dka
18
9
18
22
19
Někdy
18
38
42
28
29
ě
Dív ky%
Ča st o
4
9
11
14
5
Vel mi čast o
18
9
4
19
14
39
40
61
64
32
21
17
18
8
29
18
30
7
22
24
18
9
0
6
10
Dův ody k necv i čení ; %
a) Uv ědomuji si p
cvi čení jak vypadám
ři b)Nedostatek
zájm ů o cvi č ení ní cvi čil cvi čit
f) Nemá nikoho,
kdo by s
r) mám nadváhu
Ni kdy Z ří dka
Někdy Ča st o
44
Tab.12b Názory dívek od 11-15 let na důvody k necvičení 11l et
12l et
13l et
14l et
15l et
x) nedosta -tek pen ěz
Ni kdy
53
70
57
61
52
Z ří dka
28
9
11
28
29
Někdy
11
17
14
8
0
Ča st o
4
0
18
3
5
4
4
0
0
14
j) špatné po časí
Dív ky %
Ni kdy
21
17
25
17
24
Z ří dka
21
9
21
25
14
Někdy
44
40
36
44
42
Ča st o
14
17
18
8
10
0
17
0
6
10
Ni kdy
21
17
21
19
19
Z ří dka
25
9
14
14
10
Někdy
29
40
25
28
32
Ča st o
14
17
29
22
29
Vel mi čast o
11
17
11
17
10
Ni kdy
38
17
53
47
52
Z ří dka
29
9
11
14
19
Někdy
18
43
21
28
19
Ča st o
4
22
4
0
0
Vel mi čast o
11
9
11
11
10
Vel mi čast o
Velm i čast o d) nedosta
času
-tek n)
zdravotní stav
špatný
Statistiky z dotazníků vypovída jí o n ásledujících vý sledcích: 27,8% dívek si nikdy neuvědomu je, jak při cvičení vypadá, 27,4% si někdy uvědo mu je, jen 15,6 % si často uvěd o mu je a vel mi často si vší má sebe při cvičení – 7,8%. 45
Dívky nikdy nepociťují nedostate k z ájmu o c vičení z 23,2%, někdy nedostatek zájmů pociťuje 34,8% a o sport se nezají má vel mi často 10,6% z dotazovaných dívek. Ne jvyš ší procenta vykazu jí všechny věkové kategorie u nedostatku zájmu o pohybovou aktivitu. Dívky ma jí s ký m cvičit – 39,2% a jen cca. 10 % ne má s ký m. I když dí vky ma jí někdy nedostatek z ájmu o PA, ta k i přesto je PA baví– 30,4%, a naopak často nebaví cvičit 9% a vel mi často 13 %. Problémy s nadváhou neřeší většina dívek (11–15let) - pouze 5% z nich. Peníze nehrají žádnou roli, ale jak mile je nepříznivé počasí, někdy
41,2%
dívek
nesportu je.
času
Má lo
má
31 %
a
ne jvíce
zaneprázdněné jsou 12leté dívky – 4 0% a ne jméně 11leté. 41% se cítí být zdráva a 10 % má pocit, že má vel mi často špatný zdravotní stav (tab. 12a,b).
5.5 Dostupnost sportovních zařízení
Tab.13 Dostupnosti zařízení u děvčat ve věku od 11- 15let
Pol ožk
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
y
46
Parky
jsou mí sta nacháze jící se na cestě, kudy ne jčastě ji dívky chodí. Oproti squashové kurty a golfová hřiště se minimálně objevu jí v okolí dívek.
5.6 Sledování názorů dívek na cvičení
46
Tenisový
50
kurt
Dostupnost zařízení ke c vičení u dívek uvádí tab.13.
Turistic
79
stezka
Běž ecká
dráha
37
Plavecký
9
bazén
111
squash
park
124
Různá
85
hřišt ě
t ělocvi č na
13
Golfové
hřišt ě
57
cyklostezk
y
71
Basketbal.
hřišt ě
55
n-136
studio
aerobik Dív ky
Tab.14
Sledování názorů dívek od 11-15let na cvičení
Dopl ňuj í cí dot azy ke cv i čení -
11let
12let
13let
14let
15let
Ano
36
35
46
56
33
Ne
64
65
54
44
67
Ano
61
52
57
67
57
Ne
39
48
43
33
43
Ano
36
43
64
31
33
Ne
64
87
36
69
67
Ano
29
35
36
19
14
Ne
71
65
64
81
86
Ano
64
57
71
61
57
Ne
36
43
29
39
43
dív ky % Nyní cv i čím
Pl ánuj i
cv iči t
pří št í
m ěsí c Nyní
prav i del ně
cv i čím Během posl ed ní ch 6 m ěsí ců
cv i čím
prav i del ně Dřív e
j sem
prav i del ně
po
cv i čil dobu
nej m éně 3 m ěsí ců
Ne jvíce - 56% 14letých dívek nyní cvičí a chtěly by i příští měsíc cvičit více. K pravidelnosti cvičení se přiklání nejví ce 13letých dívek. A k dlouhodobé mu cvičení se přiznává malé procento dívek (všechn y kol. 30%). Většina dívek pravidelně cvičila nejméně po dobu 3 měsíců (tab.14).
47
Tab.15
Sledování vlivů rodičů a kamarádů na cvičení dívek od 11-
15let. p o l o žky
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12 .
44
81
40
37
14
15
NE
37
75
92
55
96
99
122
121
ANO
40
40
45
60
30
32
9
15
NE
96
96
91
76
106
104
127
121
9
Mluvili o tom jak rá di cvi čí
61
Pomohli p ři plánování akcích Plánovali cvi čení i na rekreaci Odm ěnili m ě za cvi čení
Kritizovali mé cvi čení
Ste žovali si na stráveným časem nad Povídali si se mnou o cvi čení
Zm ěna plánu
kv ůli cvi č ení
99
ě
Rodi če
Povzbudili m ke cvi čení
Kamarádi
připomenuli mi cvi čení
Nabídli
spole č né
Cvi čili se mnou
Sociální podpora ú časti na cvi čení – dívky n=136 ANO
25
32
59
111
104
77
47
47
31
48
89
89
105
88
12 7
Výsledky šetření sociální podpory účasti na cvičení: Dívky ve své m volné m čase chodí c vičit hlavně s kamarády, méně pak s rodiči. Kamarádi nabízí dívká m společné cvičení více než rodiče a z větší části jsou ovlivněny ka marády. I přesto je rodiče motivu jí ke cvičení a občas i plánují s portovní výlet, a následně dívky od mění za PA. Obě strany podobně připomínaly dívká m cvičení a povídaly si s nimi na toto té ma.
48
Tab.16
Sledování vlastního přístupu u dívek ve věku 11-15let
dív ky %
11l et
12l et
13l et
14l et
15l et
Vl ast ní pří st u p ke cv i čení ; % Dodr žím Dodr.cvi č.progr Dodr.cvi č.progr Mén ě čtu a Vstávám brzo,
Ni kdy
studuji,abych
mohl více cvi
O bv ykl e
ž mi
čas
či spol.povinnosti
zabírají
am,i kdy ž mám am,i kdy
řátelé povinnost
vy řizování
cvi č.program,i
kdy ž p
vy žadují více
Ni kdy
čit abych cvi č il ve škole/ práci
Cvi čím po dni
cítím -li se
Cvi čím
depresivn ě
Ni kdy
21
35
50
33
33
Někdy
32
13
18
33
19
O bv ykl e
7
13
25
3
10
Vždy
4
9
4
14
5
42
4
46
33
48
Někdy
29
26
29
14
24
O bv ykl e
11
17
11
3
14
Vždy
11
13
4
14
0
Ni kdy
29
52
18
28
38
Někdy
29
13
21
34
33
O bv ykl e
7
9
7
8
10
Vždy
14
4
18
11
5
Ni kdy
35
48
46
44
69
Někdy
29
22
7
28
13
18
0
21
3
9
Vždy
0
9
7
6
0
57
70
75
66
82
Někdy
29
9
14
14
9
O bv ykl e
0
4
7
3
0
Vždy
0
4
0
0
0
Ni kdy
39
52
50
51
56
Někdy
21
9
18
8
24
O bv ykl e
18
4
11
11
5
Vždy
4
13
7
11
5
Ni kdy
43
36
46
37
45
Někdy
32
17
14
22
27
O bv ykl e
4
4
21
8
9
49
Cvi čím cítím
se unavený
-li alespo ň 30min
3x týdn ě
Vždy
0
13
4
11
0
Ni kdy
40
44
43
40
38
Někdy
14
13
25
22
33
O bv ykl e
7
4
7
11
10
Vždy
7
9
4
8
0
Ni kdy
37
30
36
27
48
Někdy
14
9
7
17
14
O bv ykl e
14
9
14
14
14
Vždy
21
26
25
25
14
Studie sledování vlastního přístupu dívek ke cvičení byly zjištěné prů měrné hodnoty dívek (Tab.16): nikdy nedodržuje cvičební program 34,4% a vždy pouze 7,2 %. V druhé otázce výsledky byly obdobné: nikdy 34,6% a vždy 8,7 %. Ani při společenských povinnostech se nenechají svést dívk y ke cvičení. Dívky nepreferu jí cvičení před čtení m a studování m ze 48,4 % a jen pouhé 4% dívek preferují PA. 70% z nich nikdy nevstane brzo ráno n a cvičení, pouhé 1% vs tane i o víkendu kvůli cvičení. 50% nikdy necvičí po dlouhé m dni ve škole a vždy cvičí 8%; ani když ma jí dívky depresi, necvičí 41,4%, někdy 22,4%, vždy 5,6%; jsou–li unavené, 41% si nejde zacvičit a vždy 5,6% se jde odreagovat na cvičení. 22,2% díve k 30 minut třikrát týdně, obvykle 13 %, někdy 12,2% a nikdy si neudělá čas na cvičení ve své m volné m čase 35,6 % dívek.
.
50
Tab.17
Sledování názorů na cvičení u dívek od 11-15let
dív ky
%
11l et
12l et
13l et
14l et
15l et
Ni kdy
18
26
11
17
14
Někdy
32
22
42
39
33
O bv ykl e
14
17
18
11
5
Vždy
7
4
4
11
14
Ni kdy
11
39
25
36
19
Někdy
31
22
25
17
33
O bv ykl e
11
9
18
14
19
Vždy
18
13
18
14
19
Ni kdy
11
22
4
22
19
Někdy
39
0
35
22
14
O bv ykl e
25
17
11
17
10
Vždy
14
30
29
28
47
Ni kdy
14
30
7
11
0
Někdy
11
4
18
14
5
O bv ykl e
21
9
18
17
29
Vždy
50
53
46
55
66
Ni kdy
14
39
18
31
19
Někdy
54
30
53
25
43
O bv ykl e
11
9
14
11
14
7
9
4
8
0
Ni kdy
29
26
36
28
19
Někdy
32
44
21
22
39
O bv ykl e
7
4
14
8
14
Vždy
7
4
18
14
14
Ni kdy
21
52
21
19
24
Někdy
25
25
47
37
33
O bv ykl e
25
4
0
11
10
4
9
18
14
14
Hodn ot y/ názory n a cv i čení Pravidelné
cvi čení uvolní
nap ětí
Pravidelné
cvi čení k
seb ed ůvěř e
Poctiv ě
cvi čila,cítila
bych se lépe
Poctivé
cvi čení proti
Pravidelné
stresu
cvi čeníspokoj
enost s
po stavou
v ždy Pravidelné
cvi čení zabírá
příli š času
Cvi čení by m
unavilo k
povinností
ě
pln ění
Vždy
51
Hodnoty a názory na c vičení u díve k od 11-15let. Dívky si někdy deprese zmírňu jí cvičení m 33,6% a většinou kolem 30% dívek předpokládá, že pravidelným cvičení si získá větší sebedůvěru, a 29,6% by se cítilo lépe, neboť by si zlepšily postavu. Proti stresu po máhá cvičení 41% dívek. 31,6% dívek se do mnívá, že by ji m zabíralo cvičení příliš mnoho času a 33,4% dívek by pak nemělo síly na plnění povinností (Tab 17).
Hypotézy (H) a dílčí hypotézy(DH)
H1:
S rostoucí m věke m dí vek lze zazn a menat snížení ob je mu
pohybové aktivity.
Graf 5.
a) DH: Srovnání PA u 11/15letých díve k
Srovnání PA u 11/15letých dívek 5747 6000 5000 4000
2769 Series1
minuty 3000 2000 1000 0 11leté
15leté
52
Srovnání PA (průměrné hodnoty)
131,9; 39% 11leté 15leté 205,3; 61%
Pohybová aktivita je vyš ší u 11letých dívek. Na hladině významnos ti p = 0,05 není statisticky významn ý rozdíl (F-test: 2,396; t-test: 1,691). Pro srovnání uvádí me i tabulkové hodnoty (F-test: 1,98; ttest: 2,06). V grafu 5. vy jádření ob je mu PA v mi nutách (11leté - 5747;15leté 2769) a v prů měrných hodnotách PA ( 11leté - 61%; 15leté - 39 % ) u dívek.
Graf 6.
b) DH: Srovnání PA u 11/12letých díve k
Srovnání PA/týden u 11/12letých dívek 5747 6000 5000
3967
4000 minuty 3000
Series1
2000 1000 0 12leté
11leté věk
53
Srovnání PA (průměrné hodnoty)
172,5; 46%
11leté 205,3; 54%
12leté
Pohybová aktivita je vyš ší u 11letých dívek. Na hladině významnos ti p = 0,05 není statisticky významný ro zdíl (F-test: 2,99; t-test: 1,69). Pro srovnání uvádí me i tabulkové hodnoty (F-test: 1,96; t-test: 2,06).
V grafu 6. vy jádření ob je mu PA v mi nutách (11leté - 5747;12leté 3967) a v prů měrných hodnotách PA ( 11leté - 54%; 12leté - 46 % ) u dívek.
Graf 7.
c) DH:
Srovnání PA u 11/13letých dívek
Srovnání PA/týden u 11/13letých dívek
6222 6300 6200 6100 6000 minuty 5900 5800 5700 5600 5500
5747
Series1
11leté dívky
13leté dívky věk
54
Srovnání PA (průměrné hodnoty)
205,3; 48%
222,2; 52%
11leté 13leté
Pohybová aktivita je vyš ší u 13letých dívek. Na hladině významnos ti p < 0,05 není statisticky významný ro zdíl (F-test: 2,99; t-test: 1,69). Pro srovnání uvádí me i tabulkové hodnoty (F-test: 1,96; t-test: 2,06).
V grafu 7. vy jádření ob je mu PA v mi nutách (11leté - 5747;13leté 6222) a v prů měrných hodnotách PA ( 11leté - 48%; 13leté - 52 % ) u dívek. . Graf 8.
d) DH: Srovnání PA u 11/14letých díve k Srovnání PA/týden u dívek 11/14letých
10470 12000 10000 8000
5747
Series1
6000 4000 2000 0 11leté
14leté
55
Srovnání PA (průměrné hodnoty)
205,3; 41% 11leté 14leté 290,8; 59%
Pohybová aktivita je vyš ší u 14letých dívek. Na hladině významnos ti p < 0,05 není statisticky významn ý rozdíl (F-test: 4,190; t-test: 1,197). Pro srovnání uvádí me i tabulkové hodnoty (F-test: 1,89; ttest: 2,03).
V grafu 8 vy jádření ob je mu PA v mi nutách (11leté - 5747;14leté 10470) a v průměrných hodnotách PA (11leté - 41%; 14leté - 59% ) u dívek. Graf 9.
e) DH: Srovnání PA u 12/13letých díve k
Srovnání PA/týden u 12/13letých dívek
7000 6000 5000 minuty
4000 Series1
3000 2000 1000 0 12leté
13leté věk
56
Srovnání PA (Průměrné hodnoty)
172,5; 44%
12leté 13leté
222,2; 56%
Pohybová aktivita je vyš ší u 13letých dívek. Na hladině významnos ti p < 0,05 není statisticky význa mný r ozdíl (F-test:4,01; t-test:0,04). Pro srovnání uvádí me i tabulkové hodnoty (F-test:1,98; t-test:2,05).
V grafu 9. vy jádření ob je mu PA v mi nutách (12leté - 3967;13leté 6222) a v prů měrných hodnotách (12 leté - 44%; 13leté - 56% ) u dívek.
Graf 10.
f) DH: Srovnání PA u 12/14letých díve k
Srovnání PA/týden u 12/14letých dívek
12000 10000 8000 minuty 6000
Series1
4000 2000 0 14leté
12leté věk
57
Srovnání PA (Průměrné hdnoty)
172,5; 37% 12leté 14leté 290,8; 63%
Pohybová aktivita je vyš ší u 14letých dívek. Na hladině významnos ti p < 0,05 není statisticky význa mný ro zdíl (F-test:12,57; t-test:0,72). Pro srovnání uvádí me i tabulkové hodnoty (F-test:1,89; t-test:2,03). V grafu 10. vyjádření ob je mu PA v mi nutách (12leté - 3967;14leté 10470) a v prů měrných hodnotách (1 2leté – 37%; 14leté - 63 % ) u dívek.
Graf 11.
g) DH: Srovnání PA u 12/15letých díve k
Srovnání PA/týden u dívek 12/15letých dívek 3967 4000 3500 3000 2500 minuty 2000 1500 1000 500 0
2769
Series1
12leté
15leté věk
58
Srovnání PA (Průměrné hodnoty)
131,9; 43%
12leté 15leté
172,5; 57%
Pohybová aktivita je vyš ší u 12letých dívek. Na hladině významnos ti p < 0,05 není statisticky význa mný r ozdíl (F-test:1,25; t-test:1,74). Pro srovnání uvádí me i tabulkové hodnoty (F-test:2,08; t-test:2,02).
V grafu 11 vyjádření ob je mu PA v mi nutách (12leté - 3967;15leté 2769) a v průměrných hodnotách PA (12leté – 57%; 15leté - 43% ) u dívek. Graf 12.
h) DH: Srovnání PA u 13/14letých díve k Srovnání PA/týden u dívek 13/14letých dívek
12000 10000 8000 minuty 6000
Series1
4000 2000 0 14leté
13leté věk
59
Srovnání PA (Průměrné hodnoty)
222,2; 43%
14leté 290,8; 57%
13leté
Pohybová aktivita je vyš ší u 14letých dívek. Na hladině významnos ti p < 0,05 není statisticky význa mný r ozdíl (F-test:3,14; t-test:0,91). Pro srovnání uvádí me i tabulkové hodnoty (F-test:1,89; t-test:2,04).
V grafu 12. vyjádření obje mu PA v minutách (14leté 10470;13leté 6222) a v prů měrných hodnotách PA ( 14leté - 57%; 13leté - 43 % ) u dívek. Graf 13.
i) DH: Srovnání PA u 13/15letých díve k
Srovnání PA/týden u 13/15letých dívek
13leté; 6222
7000 6000 5000 minuty
4000
15leté; 2769 Series1
3000 2000 1000 0 15leté
13leté věk
60
Srovnání PA (průměrné hodnoty)
2769; 31% 15leté 13leté 6222; 69%
Pohybová aktivita je vyš ší u 13letých dívek. Na hladině významnos ti 0,05 není statisticky význa mný rozdí l (F-test:3,20; t-test:1,89) Pro srovnání uvádí me i tabulkové hodnoty (F-test:1,96; t-test:2,06).
V grafu 13. vyjádření obje mu PA v minutách (15leté 2769;13leté 6222) a v prů měrných hodnotách (15 leté - 31%; 13leté - 69% ) u dívek.
Graf 14.
j) DH: Srovnání PA u 14/15letých díve k Srovnání PA/týden u dívek 14/15letých dívek
12000
10470
10000 8000 minuty 6000
2769
4000 2000 0 14leté
15leté věk
61
Series1
Srovnání PA (průměrné hodnoty)
131,9; 31% 14leté 15leté 290,8; 69%
Pohybová aktivita je vyš ší u 14letých dívek. Na hladině významnos ti 0,05 je statisticky význa mný rozdíl - PA dívek se liší(F-test:10,04; ttest:2,34). Pro srovnání uvádíme i tabulkové hodnoty (F-test:1,89; ttest:2,04).
V grafu 14. vy jádření ob je mu PA v minutách (15leté 2769;14leté 10470) a v prů měrných hodnotách (1 5leté - 31%; 14leté - 69% ) u dívek.
H2. Hodnoty ukazatelů, charakterizují cí prů měrné denní hodnoty uplatňování pohybových aktivit během pracovních dnů jsou vyšší ne ž běhe m dnů víkendových(Graf 15).
62
Graf 15.
Srovnání PA víkend/pracovní dny Srovnání PA Víkend/Pracovní dny
20831
25000 20000 15000
Series1
8833
minuty 10000 5000 0
Víkend
Prac.dny
SROVNÁNÍ VÍKEND/PRACOVNÍ DEN (Průměrné hodnoty)
Pohybová
aktivita
pracovní den
30,6; 48%
32,5; 52%
víkend
je
vyšší
o
víke ndových
dnech.
Na
hladině
význa mnosti <0,05 není statisticky významný rozdí l (F-test:3,11; t-test:0,219) Pro srovnání
uvádí me
i
tabulkové
hodnoty
(F-test:1,28;
t-test:1,96).
Vy jádření ob je mu PA (Graf 11) v minutách (víkend -8833; Prac.dny20831) a v prů měrných hodnotách (vík end - 52%; Praco vní dny - 48 % ) u dívek. Nepotvrzení hypotézy. H3.
S rostoucí m věke m dí vek lze zazna menat nárůst doby(hodin)
strávené sledováním PC/T V (DH k- t). (Četnost souboru dle tab.10)
63
k) DH : Srovnání doby (hodiny) strávené sledováním televize a užívání PC u díve k 11letých (n=28) a 12letých (n=23) (graf 16).
Graf 16
Doba strávená u PC/TV - dí vky 11/12let.
(Prů měrné hodnoty). PC/TV dívky 11/12leté 9,9 10 8
6,9
časový údaj- 6 hod. 4
Series1
2 0 11leté
12leté věk
Doba strávená u sledování televizní obrazovky a užívání PC je vyšší u 12letých dívek. Na hladině význa mnosti 0,05 není statisticky význa mný rozdíl (F-test:2,29; t-test:1,94) Pro srovnání uvádí me i tabulkové hodnoty (F-test:1,96; t-test:2,07).
Graf 16 srovnává prů měrné týdenní hodnoty ve sledování TV a PC u dívek 11letých (6,9hod.) a 12letých (9,9hod.).
l) DH: Srovnání doby (hodiny) stráven é sledování m televize a užívání PC u dívek 11letých (n=28) a 13letých (n=28) (graf 17).
Graf 17
Doba strávená u PC/TV - dí vky 11/13let.
(Prů měrné hodnoty).
64
Srovnání PC/TV dívky 11/13leté
12 12 10
6,9
8
časový údaj 6 hod. 4
Series1
2 0 13leté
11leté věk
Doba strávená u sledování televizní obrazovky a užívání PC je vyšší u 13letých dívek. Za mítá me nulovo u hypotézu a usuzu je me na hladině význa mnosti 0,05 - statisticky význa mn ý rozdíl. Soubory dívek
se
liší.
(F-test:4,88;
t-test:2,65)
Pro
srovnání
uvádí me
i
tabulkové hodnoty (F-test:1,96; t-test:2,06).
Graf 17 srovnává prů měrné týdenní hodnoty ve sledování TV a PC u dívek 11letých (6,9hod.) a 13letých (12hod.).
m) DH: Srovnání doby (hodiny) strávené sledováním televize a užívání PC u díve k 11letých (n=28) a 14letých (n=36) (graf 18).
Graf 18
Doba strávená u PC/TV - dí vky 11/14let.
(Prů měrné hodnoty).
65
Srovnání PC/TV dívky 11/14leté
12
10,9
10 6,9
8 časový údaj6 hod. 4
Series1
2 0 14leté
11leté věk
Doba strávená u sledování televizní obrazovky a užívání PC je vyšší u 14letých dívek. Za mítá me nulovo u hypotézu a usuzu je me na hladině význa mnosti 0,05 - statisticky význa mn ý rozdíl. Soubory dívek
se
liší.
(F-test:2,52;
t-test:2,93)
Pro
srovnání
uvádí me
i
tabulkové hodnoty (F-test:1,89; t-test:2,04).
Graf 18 srovnává prů měrné týdenní hodnoty ve sledování TV a PC u dívek 11letých (6,9hod.) a 14letých (10,9hod.).
n) DH: Srovnání doby (hodiny) strávené sledováním televize a užívání PC u díve k 11letých (n=28) a 15letých (n=21) (graf 19).
66
Graf 19
Doba strávená u PC/TV - dí vky 11/15let.
(Prů měrné hodnoty). Srovnání PC/TV dívky 11/15let 17,3 18 16 14 12 časový údaj- 10 8 hod. 6 4 2 0
6,9 Series1
15leté
11leté věk
Doba strávená u sledování televizní obrazovky a užívání PC je vyšší u 15letých dívek. Za mítá me nulovo u hypotézu a usuzu je me na hladině význa mnosti 0,05 - statisticky význa mn ý rozdíl. Soubory dívek se liší. (F-test:11,41; t-test:3,24) Pro srovnání uvádí me i tabulkové hodnoty (F-test:1,96; t-test:2,08).
Graf 19 srovnává prů měrné týdenní hodnoty ve sledování TV a PC u dívek 11letých (6,9hod.) a 15letých (17,3hod.).
o) DH: Srovnání doby (hodiny) strávené sledováním televize a užívání PC u díve k 12letých (n=23) a 13letých (n=28) (graf 20).
67
Graf 20
Doba strávená u PC/TV - dí vky 12/13let.
(Prů měrné hodnoty). Srovnání PC/TV dívky 12/13let 12 12
9,9
10 8 časový údaj6 hod. 4
Series1
2 0 12leté
13leté věk
Doba strávená u sledování televizní obrazovky a užívání PC je vyšší u 13letých dívek. Na hladině význa mnosti 0,05 není statisticky význa mný rozdíl (F-test:2,13; t-test:0,95) Pro srovnání uvádí me i tabulkové hodnoty (F-test:1,96; t-test:2,065).
Graf 20 srovnává prů měrné týdenní hodnoty ve sledování TV a PC u dívek 12letých (9,9hod.) a 13letých (12hod.).
p) DH: Srovnání doby (hodiny) strávené sledováním televize a užívání PC u díve k 12letých (n=23) a 14letých (n=36) (graf 21).
68
Graf 21
Doba strávená u PC/TV - dí vky 12/14let.
(Prů měrné hodnoty).
Srovnání PC/TV dávky 12/14let 10,9 11 10,8 10,6 10,4 časový údaj10,2 hod. 10 9,8 9,6 9,4
12leté
9,9
14leté
12leté
14leté věk
Doba strávená u sledování televizní obrazovky a užívání PC je vyšší u 14letých dívek. Na hladině význa mnosti 0,05 není statisticky význa mný rozdíl (F-test:1,10; t-test:0,57) Pro srovnání uvádí me i tabulkové hodnoty (F-test:1,78; t-test:2,009).
Graf 21 srovnává prů měrné týdenní hodnoty ve sledování TV a PC u dívek 12letých (9,9hod.) a 14letých (10,9hod.).
q) DH: Srovnání doby (hodiny) strávené sledováním televize a užívání PC u díve k 12letých (n=23) a 15letých (n=21) (graf 22).
69
Graf 22
Doba strávená u PC/TV - dí vky 12/15let.
(Prů měrné hodnoty). Srovnání PC/TV dívky 12/15let 17,3 18 16 14 12 časový údaj- 10 hod. 8 6 4 2 0
9,9 Series1
12leté
15leté věk
Doba strávená u sledování televizní obrazovky a užívání PC je vyšší u 15letých dívek. Za mítá me nulovo u hypotézu a usuzu je me na hladině význa mnosti 0,05 - statisticky význa mn ý rozdíl. Soubory dívek
se
liší.
(F-test:4,97;
t-test:2,18)
Pro
srovnání
uvádí me
i
tabulkové hodnoty (F-test:2,03; t-test:2,08).
Graf 22 srovnává prů měrné týdenní hodnoty ve sledování TV a PC u dívek 12letých (9,9hod.) a 15letých (17,3hod.).
r) DH: Srovnání doby (hodiny) strávené sledováním televize a užívání PC u dívek 14letých (n=36) a 13letých (n=28) (graf 23).
Graf 23
Doba strávená u PC/TV - dí vky 13/14let.
(Prů měrné hodnoty).
70
Srovnání TV/PC dívky 13/14let 12 12 11,8 11,6 11,4 časový údaj- 11,2 hod. 11 10,8 10,6 10,4 10,2
10,9 Series1
13leté
14leté věk
Doba strávená u sledování televizní obrazovky a užívání PC je vyšší u 13letých dívek. Na hladině význa mnosti 0,05 není statisticky význa mný rozdíl (F-test:1,93; t-test:0,53) Pro srovnání uvádí me i tabulkové hodnoty (F-test:1,71; t-test:2,05).
Graf 23 srovnává prů měrné týdenní hodnoty ve sledování TV a PC u dívek 13letých (12hod.) a 14letých (10,9hod.).
s) DH: Srovnání doby (hodiny) strávené sledováním televize a užívání PC u díve k 15letých (n=21) a 13letých (n=28) (graf 24).
71
Graf 24
Doba strávená u PC/TV - dí vky 13/15let.
(Prů měrné hodnoty).
Srovnání PC/TV dívky 15/13let 17,3 18 16 14 12 časový údaj- 10 hod. 8 6 4 2 0
12
Series1
15leté
13leté věk
Doba strávená u sledování televizní obrazovky a užívání PC je vyšší u 15letých dívek. Na hladině význa mnosti 0,05 není statisticky význa mný rozdíl (F-test:2,34; t-test:1,48) Pro srovnání uvádí me i tabulkové hodnoty (F-test:1,96; t-test:2,08).
Graf 24 srovnává prů měrné týdenní hodnoty ve sledování TV a PC u dívek 13letých (12hod.) a 15letých (17,3hod.).
t) DH: Srovnání dob y (hodiny) strávené sledováním televize a užívání PC u dívek 14letých (n=36) a 15letých (n=21) (graf 25).
72
Graf 25
Doba strávená u PC/TV - dí vky 15/14let.
(Prů měrné hodnoty). Srtovnání PC/TV dívky 14/15let 17,3 18 16 14 12 časový údaj- 10 hod. 8 6 4 2 0
10,9 14leté 15leté
14leté
15leté věk
Doba strávená u sledování televizní obrazovky a užívání PC je vyšší u 15letých dívek. Na hladině význa mnosti 0,05 není statisticky význa mný rozdíl (F-test:4,51; t-test:1,94) Pro srovnání uvádí me i tabulkové hodnoty (F-test:1,96; t-test:2,08).
Graf 25 srovnává prů měrné týdenní hodnoty ve sledování TV a PC u dívek 14letých (10,9hod.) a 15letých (17,3hod.).
Mezi zájmy doplněné do dotazníků uvedly dívky následující: tenis, ping pong, turistika, kolo, koloběžka, brusle, míčové hry aerobic, volejbal, karate, tanec, basketbal, kick box, basketbal, plavání, atletika, posilování.
Zhodnotíme-li grafy a tabulky : Za celý týden bylo plně pohybově inaktivních 7%dívek (tab.11).
Celková pohybová aktivita/týden u dívek 11-15let, byla nejvyšší v úterý a nejnižší ve středu. To i dokazuje viz.H2.
Ne mohu
se
ztotožnit
s
tvrzení m a utorů
(přepracované
autorem
Sucho mele m,2006: např. Rážové,199 9; Bunce et al.,2004,) Lhotské 73
et al.(1955); aj. o snižu jící se úrovni p ohybové aktivity s narůsta jící m věke m. Ve
grafu 3 b yly zřetelné výsledky s ne jvyš ší m ob je me m PA u
14letých dívek a ne jnižší u 15letých dívek. Pořadí v ob je mu PA dle věku za 1týden: ne jvíce - 14leté; - 13leté; - 11leté, 12leté a nejméně aktivní byly 15leté dívky. Srovná me – li graf 3 a Graf 2: sledovali js me účast PA u aktivních dívek a celkově všech dívek (aktivních i inaktivních). Průměrné hodnoty PA u aktivních dívek (1,1h/denně) jsou jednou tolik vyšší než u všech dív ek (31h/denně). Aktivní dívky (Graf 2) se nejvíce pohybují o víkendových dnech so 1,3h; ne – 1,5h. Oproti tomu u všech dívek (graf 3) je PA nejvyšší v úterý – 45 min. a so – 34 min. Stále platí, že i zde v ykazu jí 15leté dívky ne jnižší pohybovou aktivitu a 14leté nejv yšší PA.
Názory dívek: V období
vývo je
dí vek
je
přirozená
péče
o
svů j
zevně jšek
a
uvědo mování si svého vzhledu při cvičení (někdy 27,4% dívek, často 15,6%,vel mi často 7,8 %). Někdy nedostatek zá jmů pociťu je 34,8% a o
sport
se
nezají má
vel mi
často 10,6% z dotazovaných
dívek.
Ne jvyšší procenta vykazu jí všechny věkové kategorie u nedostatku zájmu o pohybovou aktivitu. Dívky mají s k ý m cvičit – 39,2% a jen cca. 10% ne má s ký m. I když dí vky ma jí někd y nedostatek zá jmu o PA, tak i přesto je PA baví – 30,4%, a naopak často nebaví cvičit 9% a velmi často 13%. Problé my s nadvá hou neřeší většina dívek (11– 15let) - pouze 5% z nich. Peníze neh rají žádnou roli, ale jak mile je nepříznivé počasí, někdy 41,2% dívek nesportuje. Málo času má 31 % a nejvíce zaneprázdněné jsou 12leté dívky – 40% a nejméně 11leté. 41% se cítí být zdráva a 10% má po cit, že má vel mi často špatný zdravotní stav (tab. 12a,b). Dívky v tab.13 uvedly pozitivní hlediska o dostupnosti sportovních zařízení. Ne job jevo vaně jší m míste m js ou parky a ne jméně squasho vé kurty a golfová hřiště. Jak i dívky potvrdily, tak v Praze 11 je značné
74
množství mí st pro sportovní vy žití, ale podle mého názoru, by neuškodilo rozšířit víceúčelová veřejná hřiště. Sa my dívky potvrdily aktivnost pod 50% a jen 14leté dívky se přiznaly k pravidelnému cvičení jak v minulosti, tak v současnosti. Dívky by rády (všechny nad 50%) pravidelně cvičily od příštího měsíce a rády by byly aktivní mi jako dř íve. Dívky ne jví ce ve své m volné m čase i ve škole ovlivňují ka marádi, kteří s ni mi více cvičí než rodiče. I přesto je rodiče motivu jí ke cvičení a občas i plánují sportovní výl et, a následně dívky od mění za PA. Obě strany podobně připo mínaly dívká m cvičení a povídaly si s nimi na toto té ma. Zásadovost u dívek v pravidelnosti pohybového reži mu je těžce pod prů měre m: nikdy nedodržuje cvičební program 34,4% a vždy pouze 7,2%. Jak mile ma jí povinnosti či vyřizování, tak necvičí nikdy 34,6% a vždy 8,7%. Ani při společenských povinnostech se nenechají svést dívky ke cvičení. Dívky nepreferu jí cvičení před čtení m a studování m ze 48,4% a jen pouhé 4 % dívek prefer ují PA. Není tedy překvapení m, že 70% z nich nikdy nevstane brzo ráno na cvičení, pouhé 1% vstane i
o
víkendu
kvůli
cvičení.V následujíc ích
otázkách
dívky
opět
odpovídaly negativně na PA: 50% nikdy necvičí po dlouhém dni ve škole a vždy cvičí 8%; ani když ma jí dívky depresi, necvičí 41,4%, někdy 22,4%, vždy 5,6%; jsou–li unavené, 41% si nejde zacvičit a vždy 5,6% se jde odreagovat na cviče ní. 22,2% dívek si vždy vyhradí na cvičení alespoň 30 minut třikrát týdně, obvykle 13%, někdy 12,2% a nikdy si neudělá čas na cvičení ve své m volné m čase 35,6% dívek . Shrnutí: Pro dívky nebývá pravidlem cvičební progra m a jen ně kdy se mu věnu jí s pravidelností. Pohy b není nejdůležitější m prvke m je jich životního stylu. 30% dívek předpokládá, že pravidelný m c vičení m si zís ká větší sebedůvěru, a 29,6% by se cítilo lépe, neboť by si zlepšily postavu. Proti stresu pomáhá cvičení 41% díve k. 31,6% dívek se do mnívá, že by ji m zabíralo cvičení příliš mnoho času a 33,4% dívek by pak ne mělo síly na plnění povinností.
75
6. Hypotézy: H1. Nebyla potvrzena. Již z míněná ne shoda s výsledky jiných autorů o snižování PA
s rostoucí m věke m dívek. Ne jvyšš í PA vykazu jí
14leté dívky a ne jnižší PA vykazu jí 1 5leté dívky. Srovnání m dílčích hypotéz mezi sebou js me došli k závěru, že soubory se neliší. Potvrzena je nulová hypotéza.
Jediný statisticky význa mný rozdíl je
mezi soubory dívek 14letých a 15letých.
H2. Nebyla potvrzena.
Obje m PA o víkendových dnech (52%) je
skoro obdobný jako ob je m PA v praco vních dnech(48%). Soubory se neliší.
H3. Potvrzení hypotéz y,s narůsta jící m věke m díve k se sledování TV a užívání PC zvyšu je. Statisticky význa mný rozdíl me zi soubory dívek 11/13letých; 11/14letých;11/15letých;12/15letých v čase strávené m u PC/televize za 1 týden.
7. ZÁVĚRY Výsledky šetření nepotvrdily hypotézu H1, že pohybová aktivita se snižuje s narůsta jící m věke m díve k. Na hladině významnosti < 0,05 není statistický rozdíl. Usouzení na statisticky význa mný rozdíl jen mezi soubory 14/15letých dívek. Výsledky šetření nepotvrdily hypotézu H2, že PA během pracovních dnů je vyšší než běhe m dnů ví ke ndových. Vypoč ítaná hodnota nedosahuje kritické hodnoty, soubory s e neliší. Výsledky šetření potvrdily hypotézu H3. S narůstající m věke m dívek se sledování TV a užívání PC zvyšu je. Statisticky význa mný rozdíl 76
mezi soubory dívek 11/13letých; 11/14letých;11/15letých;12/15letých v čase strávené m u PC/televize za 1tý den.
Srovnání PA me zi 11-15letými dívka mi , kdy ne jvyšš í hodnoty PA jsou u 14letých a nejnižší hodnoty jsou u 1 5letých dětí. Ne jvíce času u sledování TV/PC vy kazu jí 15leté dívky a nejnižší 11leté dívky.
V průběhu týdne ne jvyšš í PA
u díve k 11 – 15let bylo úterý 18% a
nejnižší PA ve středu – 7 %.
Výsledky v průběhu 1týden: PA 31min/denně a doba strávená u televize
a
PC
(1,59H/denně).
Zhodnotí me-
li
jednotlivé
věkové
kategorie (PA/denně): 14leté - 42min., 13leté – 32min., 11leté – 29 min.,.,12leté - 25min.,.,15leté – 19min. Celková PA/týden: 11leté – 3,42h.,12leté – 2,9h.,13leté – 3,7h.,14leté – 4,9h.,15leté – 2,2h.
Z vyhodnocení
struktury
zájmů
o
s portovní
aktivity
vyplývá,
že
nejoblíbeně jší sportovní aktivitou je tanec a nejméně oblíbené jsou technické sporty.
Z vyhodnocení oblíbenosti jednotlivých odvětví sportovní gy mnastiky vyplývá, že nejoblíbenější u dětí jsou s koky na trampolíně a nejméně oblíbená jsou bradla.
Z vyhodnocení oblíbenosti jednotlivých atletických disciplin vyplývá, že nejoblíbenější disciplínou
je skok daleký a nejméně oblíbenou je
vrh koulí. Z vyhodnocení oblíbenosti jednotlivých sportovních her vyplývá, že nejoblíbeně jší hrou je tenis a ne jméně oblíbenou hrou je softbal.
77
Celkové zhodnocení názo rů I přesto, že dívky ma jí někdy nedostatek zájmu o PA, tak 30% uvedlo že je
PA baví. Dívky ne jvíce ve s vé m volné m čase i ve škole
ovlivňují ka marádi. Pro dívky nebývá pravidlem cvičební progra m a jen někdy se mu věnu ji.
78
8. SEZNAM LITERATURY COOPER
INSTITUTE.F itnesgram.Te st
SUCHO MEL.A.Tělesně hodnocení,
ne zdatné
č in itelé
hlavní
dě ti
admin is trat ion š kolního
vý skytu, kondiční
věku
manual.In (motor ické
programy).1.vyd.KTV
Liberec,2006.ISBN 80-7372-140-6,s.250. CORBIN, CB., PANGRAZI, RP.,§W ELK,GJ.1994.Toward
an
understanding of appropria te phys ic al akt iv ity leve ls for youth.In Dobrý,L.Odborný
časopis
pro
trenéry
a
učitele.Praha:
FTVS
UK,2008,roč.74,č.3. DOBRÝ, L.Na podporu zdravotních be nefitů.Tělesná výchova a sport mláde že:odborný
časopis
pro
trenéry
a
učitele.Praha:
FTVS
UK,2008,roč.74,č.1.s.38. DOBRÝ,L.,Čechovs ká,I.Kolik pohybové aktivnosti potřebuje me pro zdraví?In: Dobrý,L.Odborný časop is pro
trenéry a uč ite le.Praha:
FTVS UK,2008,roč.74,č.3. s.13-14 Ďurič,L.,Hotár,V.S.,Pa stier,J.Tělesná
výchova
šport:
a
Terminolog ický a výkladový slovní k.Bratis lava: 1995,vyd.2, ISBN 8085508-26-5. Frömel,K. Strukturen
der
sport inter essen
der
schüler
an
der
grundschulen(1992).In Lebeda,L.Struk tura zá jmů o sportovní akt iv it y u žáků II. stupně ZŠ. In Bláha,L.(editor).Tělesná výchova na I.a II.stupn i zá kladní školy : sborník přís pěvků z vědeckého se minářeÚstí nad Labem25. – 26.ledna 1996.1.vyd.Ústí nad Labe m : KTV PF UJEP,1996,s.140 FRÖMEL, K., NOVO SAD, J.a SVOZIL,Z. Pohybová a kt iv ita a sportovní zájmy m láde že.1.vyd. Olo mouc: UP,19 99.ISBN 80-7067-945-X. GAJDA,V. Antropomotorika
pro
rekreology.1.vyd.Ostrava:
OU,2004,s.57. HORÁK, F. Úvod do metodolog ie pe dagogického vý zkumu. Praha : SPN, 1989. 179 s. 79
HORKEL,V., HORKLO VÁ, H.Vytváření v ztahu dětí středního školního věku k PA.In PYŠNÝ,L., BLÁHA,L (editoři).Pohyb a výchova: sborník referátů
z vědeckého
sem ináře
s me zinárodní
účastí.Úst í
nad
Labe m:KTV PF UJEP,2000,s.28. HOŠEK,V.Mot ivace školní tělesné v ýchovy a její podmíněnost.In FTVS UK (ediční centrum). Školní t ělesná výchova a celo životní pohybová akt iv ita:sborník z vědeckého se mináře.Praha.1994,s.11. KASA,J. Športová
kinantropológia
–
Terminologický
a
výkladový
slovník.1.vyd.Bratislava: SVSTVŠ a FTVŠ UK,2001.I SBN 80-9682528-3,s.47. KASA,J. Pohybová Akt iv ita .In: Ďurič,L.,Hotár,V.S.,Pa stier,J.Tělesná výchova a šport:Term inolog ic ký a výkladový slovník.Brat islava: 1995,vyd.2,ISBN 80-85508-26-5,s. 189-190. KOTULÁN, J. Zdraví a životní prostředí. Praha : Avicenu m, 1991. 202 s. KYRALOVÁ, M., MATOUŠOVÁ, M.a tělesná
výchova
II.část:
ADAMÍROVÁ,.et
Metodické
te xty
pro
al..Zdravotní
školení
cvičitelů
zdravotní tělesné výchovy : Praha, 199 5,s.24-32;98-106. LEBEDA,L. Struktura zá jmů o sportovní aktiv ity u žáků na II.stupně ZŠ.In Bláha,L.(ed itor).Tělesná výchov a na I.a II.stupni zá kladní školy : sborník příspěvků z vědeckého se mináře - Ústí nad Labem 25. – 26.ledna 1996.1.vyd.Ústí nad Labe m : KTV PF UJEP,1996,s.140-146. LHOTSKÁ,L.,et mládeže
1991
al.V.
Celostátní
(České
ze mě:
an tropologický zpracování
výzku m
dětí
dotazníku
a pro
rodiče.1.vyd.Praha SZÚ,1995.ISBN 80-900053-9-x. MATOUŠ, M., MATOUŠOVÁ, M.Kap ito la – Biolog ické zák lady zdravotní TV.In
KYRALOVÁ, M.,
et
al.
Zdravotní
tělesná
výchova
II.část.Praha,1995.ISBN 80–228-24-6. s.24-30. MĚKOTA, K,CUBEREK,R.Poh ybovéDov ednosti, č innost i,v ýkony.I.vydá ní,Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci KT V,2007.ISBN 97880-244-1728-8
80
MĚKOTA, K.,TUPÝ,J. Program zdravot ně orientované zdatnost i:ed ice metodick ých te xtů pro školní i m imoš kolní tělesnou výchovu a sport 11 – 15letých žáků.Praha, 1997.I SBN 80-205-0541-5. VAVRUŠKO VÁ, M.
Tvořivost
a
prožitek
BLÁHA,L.,HNÍZDIL,J.(EDITOŘI). Vybra né
v tělesné problémy
výchově. školní
In
tělesné
výchovy : sborník prací KTV PF UJEP – Ústí nad Labe m : PF UJEP, 2002,s.38. SCHNEIDER, M. Úvod do základů soc iologických v ý zkumů. Olo mouc : UP, 1993. 133 s. SUCHO MEL,A.Tělesně hodnocení,
hlavní
d ěti
ne zdatné
č in itelé
školn ího
výsky tu, kondiční
věku:motoric ké
programy.1.vyd.KT V
Liberec,2006.ISBN 80-7372-140-6. TILINGER,P.
školní
Vztahy
mláde že
k pohybovým
akt iv itám.In
Pavlík,J.(redaktor)Tělesná výchova a sport na základních a středních školách : sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně
–
Brno
–
29.
31.května
1996.1.vyd.Ústav
TVPF
MU
v Brně,1996,s.153-156 TUPÝ,J., SVATOŇ.a LINHART,T.Tělesná výchova v projektu občanská škola.Zpravodaj
pro
učitele
tělesné
výchovy.
In
Bláha,L.(editor)Tělesná výchova na I.a II.stupni zák ladní školy : sborník
příspěvků
z
vědeckého
se mináře-Ústí
nad
Labe m25.
–
26.ledna.č.2.1986. TUPÝ,J., SVATOŇ.Program
zdravotně
orientované
zdatnost i.Edice
metodických te xtů pro školní i mi moš kolní tělesnou výchovu a sport 10-15letých žáků.1.vyd.Praha, 1997.ISBN 80-205-0541-5
81
[online]:: (32) JÜRIMÄE,T.,§ JÜRIMÄE,J. Growth, physical aktivity, and motor development in prepubertal children. 1st ed.University Press Tartu 2001. ISBN 0-8493-0530-6.
82