1. ÚVOD TEORETICKÁ A METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE CÍL PRÁCE METODIKA A REALIZACE VÝZKUMU VÝSLEDNÁ ET ENÍ

1. ÚVOD .....................................................................................10 2.T EORET ICKÁ A MET ODOLOGICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE ........12 2.1 Z Á K LAD N Í 2.4 V Ě K OV Á

P OJMY ...................................................................12

OBD OB Í A JE JIC H ZV LÁ Š TN OS TI

–

.....................................24

2.5 P OH YB OV Á

A K TIV ITA

2.6 V Ý ZK U MN É

ME TOD Y A ME TOD Y P R O MON ITOR OV Á N Í P OH YB OV É

A K TIV ITY

C H A R A K TE R IS TIK A VÝ V OJOV É H O OB D OB Í ......24

...................................................................................25

2.7 S TR U K TU R A

ZÁ JMŮ O S P OR TOV N Í A K TIV IT Y U ŽÁ K Ů

II. S TU P N Ě ZŠ ....29

3. CÍL PRÁCE .............................................................................35 3.2 H YP OTÉ ZY (H) 3.3 Ú K OLY

A D ÍLČ Í H YP OTÉ ZY

(DH) ......................................35

P R Á C E .......................................................................36

4. MET ODIKA A REAL IZ ACE VÝZKUMU.......................................36 4.1 Z K OU MA NÝ

S OUB OR ...............................................................36

4.2 O R GA N IZA C E 4.3 Z P Ů S OB

Š E TŘ EN Í A P OK YN Y K D IS TR IB U C I D OTA ZN ÍK Ů

S TA TIS TIC K É H O V YH OD N OC E NÍ

............37

.....................................37

5. VÝSLEDNÁ ŠET ŘENÍ ..............................................................38 5.1 V Á H OV É

A VÝ ŠK OVÉ P Ř ÍRŮ S TK Y D ÍV EK .......................................38

5.2 S R OV N Á N Í

P OH YB OV É AK TIV ITY

5.3 S R OV N Á N Í

S LED OVÁ N Í

5.4 N Á ZOR Y

TV

11-15

LE TÝ C H D ÍVE K ....................40

V P R ŮB ĚH U TÝ D N E ..............................43

D ÍV E K K N EC V IČ E N Í ....................................................44

5.5 D OS TU P N OS T 5.6 S LE D OV Á N Í

SP OR TOV N ÍCH ZA Ř ÍZE N Í

.......................................46

N Á ZORŮ D ÍV EK N A CV IČ E NÍ ......................................46

6. HYPOT ÉZY: ............................................................................76 7. ZÁVĚRY .................................................................................76 8. SEZNAM L IT ERAT URY ............................................................79

9

1. Úvod Pro současnou dobu je charakteristický výskyt různých civilizačních problémů jako například špatný životní styl a nízký obje m pohybové aktivity vedoucí ke zvýšené tělesné h motnosti – obezitě a dalším zdravotní m potíží m.

Dnešní

společ nost

ne má

správně

a

pevně

ustálen vhodný pohybový reži m .Tím rozu mí me uspořádání všech pohybových činností, které se v yskyt ují ve způsobu života člověka v dané m

časové m

období.

Další

o brovský

problé m

společnost představuje takzvaná hyp okinéza neboli

pro

dnešní

způsob života,

který s sebou přinesla civilizace (nedostatek pohybu, hypoaktivita), přivádí každého jednotlivce k výrazné mu konfliktu mezi jeho vrozenou dispozicí k pohybu a skutečným pohy bový m reži me m. Každý člověk se narodil pro pohyb. My si však pohyb neustále usnadňuje me nejrůzně jší mi dopravní mi prostředky. Většinu školní a pracovní doby i volného času tráví me v sedavých polohách či statických polohách, kde pohyb je o me zen na minimu m.

Má me výrazně o mezenu aktivní

svalovou práci a činnost dalších orgánů a systémů, bez nichž by pohyb

nebyl

možný,

a

které

vlastně

tvoří

pohybový

systé mu

v nejširší m slova s myslu ( muskuloskeletální aparát, neuromuskulární řídící systé m, neuroendokrinní systé m, energetický metabolizmu s, transportní systé m - oběhový a dýchací systé m, metabolis mus vody a minerálů a j.). Tato hypokinéze je pak prazákladem civilizačních chorob lidstva.

K hypokinezi silně přispívá i další ovlivňující faktor,

a to rozsáhlá modernizace ve všech oblastech

lidské společnosti.

Obrovský nárůst stráveného času z azna menala předevší m

doba

strávená u počítače (různorodost poč ítačových her) a na internetu. Virtuální realita se dostala do všedního života každého (ne)školáka. Už zřídka se nalezne do mácnost b ez počítače nebo notebooku, elektronického vybavení nebo mobilního telefonu. Tato doba ovlivňuje PA do značné míry, ne jeno m s tudova né dívky v DP, ale celou naší populaci. Klade me

si

otázky,

kam

asi

vede

zrychlené

tempo

dnešní

společnosti? Jaký m s měre m se společnost, a hlavně vývoj dnešních 10

dívek ubírá? Je třeba řešit pohybovo u aktivitu/tělesnou výchovu ve školách.

Pod

správný m

vedení m a

ochranou

rukou

učitelů

lze

předcházet katastrofá m, rozví je t a správný m s měre m rozšiřovat TV. A to nejen v prostorách školy, ale i v různých zá jmových klubech. Obsah DP řeší dívky na ZŠ je jich životní styl a pohybovou aktivitu. Tato DP se zaměřu je na dívky ve věku 11- 15 let,

protože toto

období je velice důležité z hlediska zanedbání pohybové aktivity jelikož

právě v to mto období se zakládají pohybové návy ky,

které

populaci pak provázejí v pokročilejší m věku. Tento věk je také velice důležitý jelikož děti si tvoří vztah k pohybové aktivitě, který je pak provází celý m živote m. způsobuje

mi mo

jiné

Snížení v š eobecné zdatnosti a inaktivitu i

dnešní

moderno-technická

doba,

která

posouvá sportovní činnosti tak trochu do pozadí. Dále také nevhodná nabídka sportovních příležitostí .Děti

potřebují široké spektru m

volitelných aktivit pro své využití z kterého by mohli volit pro sebe nejopti málně jší, zábavnou a cenově d ostupnou zajišťu jí PA a zvyšu jí

aktivitu.

Učitelé TV

všeobecnou tělesnou zdatnost. Vyučující

jednotk y TV mohou působit alespoň na udržení základní tělesné zdatnosti.

Též

je

důležité

rozvíjet

minimálně

nezdatných nesportovních díve k. Třeba jen

základní

PA

i

u

několik pohybových

dovedností, pro které ma jí alespoň ně jaké předpoklady.

Učitel TV má jak roli informativní, tak i kontrolní a motivační. Dívky hlavně v období 11-15let, vyžadují pozornost ze strany u čitele a celého okolí, a proto jsou vhodné krátké ko mentáře učitele TV. Ko mentáře se mohou tý kat cvičení i výživy,

a to na za čátku VJ, a

také lze dívky zapo jit do konverzace a zodpovídat je jich otázky. Tělesně nezdatný m dívká m je důležité stále zdůrazňovat význam a důležitost cvičení a jakého v ýsledku mohou dosáhnout. Na dívk y má pečlivě připravená a dobře vedená vyučovací jednotka s vyšší m stupně m pozornosti pozitivní vliv.

11

2.Teoretická

a

metodologická

východiska

práce

2.1 Základní pojm y

2.1.1 Vymezení poj mů: pohybová aktivita, činnost, jednání

Pohybová aktivita (P A)

V

současnosti

mnohokrát

užívaný m

a

diskutovaný m

po jme m

v tělesné výchově je PA. Zabývali se jí m mno zí autoři např. Ďurič, Hotár, Pastier (1995,s.188-190),také Měkota, Cuberek (2007.s.37), Kasa (2001,s.48) a j. Vy cházeli z lat. activitas/activus – činnost. Autoři Měkota a Cuberek (2007,s.37) vidí termín „aktivita“ poněkud obecněji, neboť činnost je spíše vázá na na konkrétní pro jev určitého člověka. Nejzákladně jší m vy jádření m lidské aktivity je proces vedoucí k uspoko jování lidských potřeb, včet ně potřeby pohybu. Pohybová aktivita může být vy mezena jako su ma těch činností, které realizuje kosterní svalový systé m; jsou pod mí něny energetický m v ýde je m a součinností všech fyziologických funkcí. V anglické lékařské literatuře je po je m „physical

aktivity“ (fyzická či pohybová činnost) lapidárně

definován jako každý tělesný pohyb produkovaný kosterní mi svaly, který má za následek kalorický výdej.

Definici pohybová

PA

rozvíjí

činnost

Kasa

člověka,

(1995,s.189-190),

která

se

realizuje

mnohostranná

jeho

pohybov ý mi

orgány. Vyznaču je se typicky lidský mi atributy, jako cílevědomost í, sociální determinovaností, spjaté s pr ocese m ko munikace mezi lidmi. V užší m význa mu je PA např. terénní běh, chůze do školy, fotbal a j. Je to vlastně souhrn pohybů za měřený ch na dosažení jednoho cíle. V 12

širší m

druhé m,

význa mu

chápe me

PA

jako

souhrn

všech

PA

důležitých pro celkový těl. a psych. rozvoj člověka. Již dítě pociťuje od začátku svého života stálou potřebu pohybu. Pohyb je přirozenou součástí života. Nedostatek poh ybu u dítěte vede k one mocnění a negativně se projeví v jeho motorické m a psychické m vý vo ji. Pohyb je nezbyt ný k poznávání okolí. Děte m bycho m

měli

nechat

volný

prostor

k

pohybové

aktivitě.

Jejich

spontánní pohybová činnost se střídá s odpočinky. Dokáží si hrát celé hodiny a stále hledají nové a nov é za jí ma vé podněty. Soustředí se vždy na jednu věc chvíli a mžikem je upoutá jiná. Měli bycho m všeobecně děti a hlavně dívky už od raného věku vést k pohybový m trvalý vztah. Často se stává, že

aktivitám, aby si k ni m vytvořily

dívky býva jí pohybově aktivní jen ve školních podmínkách a to pro rozvoj motoriky není dostaču jící. U sportovně s měrovaných dívek býva jí reakce a celkově všeobecná uč enlivost vyšší,

při opti mální m

obje mu PA.

Na pohybovou aktivitu a chování i jednání dívek má vliv komple x vazeb

biologických

(biologická

zralost,

růst),

psychických

( motivace,sebevědo mí,sebehodnocení aj.) a sociálních (rodina, místo bydliště, postavení v kolektivu aj.) a t aké genetických aj. Genetické dispozice ovlivňují pohybové předpoklady a snadnost provedení pohybového prvku. PA se provádí určitou frekvencí, intenzitou, dobou trvání a druhem pohybové činnosti. Pohybová aktivita je nezbytnou součástí při rozvoji tělesné zdatnost i a psychické m rozvo ji dívek. Právě v období 11-15let by měli být dívky a obecně i děti velmi aktivní a jak mile dostanou herní příležitost, tak jsou pohybově aktivní.

Také autoři Kasa (2001,s.47) a Gajda (2004,s.57) sledují PA a tvrdí, že se podílí na průběhu celé ontogeneze, spoluvytváří a us měrňu je vývo j lidského organismu. Celkově je pro tělesný a psychický

vývo j

člověka

nevyhnut elná, 13

protože

lidské

orgány

(pohybový aparát, nervové dráhy, smyslové orgány atd.) nemohou zůstat

bez

funkce

a

prostřednictvím

PA

se

cíleně

rozvíjí.

PA

charakterizuje průběh, vý sledky, ale i vnitřní prožívání, což jsou pocity

či

uspokojení

zklamání,

kte ré

vedou

k

opakování

nebo

zanechání příslušné PA. Důležitá je adekvátní úroveň PA, protože jak je jí nedostatečná úroveň (tzv.hypokinéza), tak nadbytečná úroveň (tzv.hyperkinéza) může š kodit lidskému organis mu.„Nesoulad mezi příjme m a výde je m energie ve prospěch energetického příjmu provází současnou populaci. Její podstatná čá st v dospělé m, ale i v dětské m věku

trpí

tzv.hypokinézou,

nedostatke m

PA.

Nedostatečn ý

energetický výdej se neproje vu je oka mžitě, ale po malu a postupně. Tí m vznika jí negativní následky dlouhodobé hypokineze, které se odstraňují vel mi obtížně,“ dívá se na stejný problé m Sucho mel (2006,s.245 ). „Vrchol úrovně PA u dětí je kole m 12. roku, pak začíná postupně klesat. Výrazné snížení úrovně PA ve věkové m roz mezí 13 až 18let je zřejmé ze jména u díve k“,tvrdí Sucho mel (2006).

Pohybová činnost (PČ)

V ne jobecně jš í m nějakého

sy sté mu

pracovní

s myslu

činností

(bezporuchová

činnost).

intencionální

se

V

pohybová

činnost

rozu mí

aktivní

chování

vy šší

nervová,

zají má

vědo má

stroje,

antropomot orice

nás

činnost

Přívlastke m

člověka.

pohybová

zdůrazňuje h ybný ( motorický) charakter činnosti, vyjadřu je me, že pohybová ekvivalenty

stránka jsou

je

v dané

“physical“

činnosti

rozhodující.

(event.motor)

aktivity

Cizojazyčn ý mi v angličtině

a

„ Be wegungstätigkeit“ v němčině (Měk ota,Cuberek,2007).

PČ vidí Ka sa (2001,s.48) jako zá měrné praktické pohyby, které uvědo měle realizuje me za cíle m vyřeš it určitou pohybovou úlohu. PČ 14

ovlivňuje mnoho procesů v tělesné a psychologické složce člověka. Pod vlivem PČ se mění vnitřní funkc e orgánů, aktivují se psychické procesy (vní mání, myšlení, pocity atd.), dosahuje se určitý výsledek činnosti. Při opakování činnosti vyniká adaptace.

Pohybové jednání (PJ) Jednání je kon krétní, cílově orientovaná činnost člověka v určité situaci.

Je

spjata

s energetický mi

nároky,

motivací

a

úsilí m o

dosažení cíle. Jednání vychází z analýzy situace. Dále uvádí 3 fáze sportovního jednání: anticipaci, která zahrnuje plánování a kalkulaci, po níž následuje rozhodnutí mezi alternativami, jež jsou k dispozici. realizaci,

tj.

uskutečnění

intencí

prostřednictví m

konkrétního

provedení. interpretaci, která zahrnuje procesy kontroly (srovnání toho, co mělo být

a co je) a evaluaci, tj.sub je ktivní ocenění a výklad vzniklých

diferencí. Jednání tedy charakterizuje vědo mě předurčený cíl, účelu odpovídají cí plánování, procesy zpětné informace a korektur. Jednání končí, když cíl a rezultát se překryjí ( Měkota,Cuberek,2007).

Gajda (2004,s.57) pohlíží na PJ ja ko na specificky lidskou, vůlí řízenou,

která

se

vyznaču je

vědomý m

zá měre m

(slete m aktivit

s měřu jících k jasně stanovené mu cíli).

2.1.2. Spektru m pohybových aktivit: k aždodenní, pracovní, sportovní a tělocvičná, rekreační.

Každodenní základních

pohybová

životních

aktivita

potřeb,

(KPA)

pohybovou

zahrnu je činnost

uspoko jení

nepracovní

a

nesportovní. Patří se m obrovs ká škála činností např: uklízení, vaření, hygiena, oblékání, vstávání, oblékání, tahání, stání aj. Fyzická 15

náročnost každodenní KPA je vel mi různorodá a rozdílná. Význa mnou měrou přispívá k pohybové aktivaci je dince a celkovému podněcování motoriky. Pro jevu je se to např. při déletrvající inaktivitě zapříčiněné upoutání m na lůžko. Mezi pracovní aktivity (PRA) patří ch ození do školy nebo práce všeho druhu: právník, učitel, malíř aj. Jedná se ted y o fyzické aktivity realizované v pracovní m proce su, v za mě stnání. Většina pracovních profesí v současné době a v našich podmínkách již klade jen malé nároky na hrubou motoriku a fyzickou zdatnost. Zamě stnanců m tak spíše než přetíž ení hrozí pracovní nevytížení, které vzniká při práci s malý m infor mační m obsahe m a nepřiměřeně s nízký mi nároky na organismus. Prac ovníky mnoha profesí ohrožu je hypokinéza. Za hranici hypokinézy se pokládá pokles energetických nároků

při

činnosti

pod

4,2

Kj. min - 1 ,t j.

pod

1kcal. min - 1

(Měkota,Cuberek,2007).

Tělocvičná aktiva (TA) je souhrn všech tělesných cvičení, které rozvíjí ja k tělesnou, tak i psychickou a sociální stránku člověka. Patří se m posilování, strečink, tanec, aerobic aj. TA je obsahe m jednotek školní tělesné výchovy, která garantuje alespoň

min.

penzu m

PA.

Prů měr ná

intenzita

zatížení

běhe m

jednotk y je asi 4-6,6

METs,

žáci

vykonáva jí

cca

2300-2800

kroků.

Moderní

pedagogikou zdůrazňovaná orientace na e motivnost a prožitkovost tělesné výchovy ve škole, tedy nemu sí být překážkou přiměřeného tělesného zatížení (Měkota,Cuberek,2 007).

Sportovní aktivita (SA) zahrnuje pohybové akty a dílčí aktivity všech sportů a sportovní ch her. Za měření na vý kon a soutěžení , sportovní selekce a eliminace jsou ty pický mi znaky sportu. Mezi SA patří - golf, stolní tenis, basketbal, lyžování na lyžích a běžkách, fotbal a mnohé další. Každý sport má svá specifika a pohybovou přípravu na správné provedení techniky daného pohybu. Je třeba 16

syste matických tréninků k dosažení z ávodní úrovně daného sportu. Výkon a v ýkonnost je ovlivněna různý mi faktory např: dědičností, schopnost mi, mo tivací, charakterový mi vlastnostmi, te mpera mente m, volními vlastnost mi, aspirační úrovní, sociálním prostředí m a j.

Rekreační aktivita - slouží k odpočinku, relaxaci a příje mné mu prožití volného času. Typická je nízká intenzita zatížení. Řadí se se m vodní aktivity převážně v létě (volejbal, frisbee, ringo, minigolf aj.) a v zimě je populární lyžování s vyšší intenzitou zatížení.

Tab. 1

Druhy PA, Ga jda (2004.s.58)

Pracovní

Společenská

Rekreační

Tělocvičná

Sportovní

Branná

Umělecká

Tělovýchovná

2.1.3. Pohybová inaktivita (PI) u dívek

PI je jeden z negativních faktorů, kt erý může vést ke zdravotní m problémů m (viz další kap.2.4). Pravidelným cvičení m je ovlivňováno zdraví, ale častým důvode m k PA je péče o svůj zevně jšek a zvýšení sebevědo mí. Na jdou se i dívky lhostejné k ja ké mu koliv pohybu, a tedy

pohybově neaktivní/inaktivní (Pohybová Inaktivita= nečinnost).

Otázkou je, jak pod mínit vztah dívek k PA. Touto problematikou, vytváření m v ztahu k PA u dívek, s e zabývali Horkel a Horklová (2001,s.27). Autoři napsali, že za vší m je motivace podněcující k intenzivnější činnosti. Je třeba působit komplexně ji, jak vně jší, tak 17

vnitřní motivací pro zlepšení učení. Též motivační působení je vhodné pro for mování PA. Ne jen mo tivace, ale převážně je třeba vlastností

u

dívek,

jako:

potřeba

výkonu,

sociálního

styku,

společenského uznání, činností a podnětů, kladného sebehodnocení.

Učitel by měl motivovat pozitivně a měl by se vyhnout

negativní

motivaci (např.když dívka musí cvič it na známku, z povinnosti). Pozitivní motivace jsou utvářeny předevší m racionálními a e motivní mi pohnutka mi. „Záje m o c vičení se bez problé mů daří vytvářet u pohybo vě nadaných dětí, které se většinou věnu jí sportu i v mi moškolní m čase. Naopak málo se to daří u dětí s menší mi před poklady sportovní úspěšnosti a nezřídka u nich vzniká přezírání a ž averze k této sféře osobní ko mpetence,“ napsal Hošek (1994,s.11 ).

Dívky by měly mít dobrý pocit z dosaž eného výsledku, a význa mn ý je pro ně motiv úspěchu. Dokáže-li učitel dosáhnout u dívek pocitu, nebo alespoň náznaku úspěchu z určité PA, dokonce jes tliže zmenší pocit neúspěchu a strachu, pak by se aktivnost měla zvýšit. Další m důvode m

inaktivity

ve

školních

pod mínkách

vidí m

ve

stylu

zná mkování. Učitel by neměl hodnotit podle nejtalentovanějšího žáka ve třídě. Do kone čné zná mky v po d mínkách školy by mělo být započítáno i hledisko snahy, motivace , aktivity a provedení. Ne jvyšší hodnotu ve zná mkování má mít aktivita ve VJ, a tí m zv ýšit motivaci u inaktivních dívek. „Jednou ze změn ve výuce školní tělesné výchovy, která podpoří vztah k PA i u méně pohybově nadaných dětí, bude z měna v hodnocení žá ků,“ tvrdí Horkel,Horklová (2001,s.28).

18

2.2. PA - Zdravý životní styl „Nezbytná a nepostradatelná,“ takt o lze vy jádřit význa m poh ybové aktivity.

Jen

myšlenka

o

to m,

že

bycho m

se

jen

jediný

den

nepohybovali, nám připadá nereálná. Pohyb, pohybová aktivita je přirozeným článke m našeho života. Po mnoho generací bývá vala nezbytná pro přežití. Člověk jako sběr ač a lovec strávil mnoho hodin denně pohybovou činností, aby zajistil obživu. Dnešní doba se zřetelně změnila a došlo k poklesu přirozené pohybové aktivity. Vlivem za vedení stro jů do v ýroby, tedy technický m pokroke m a vývo je m ve všech lidských sférách, došlo ke transformaci životních pod mínek člověka. Současný m problé me m je vy soká se davost v práci a ve školách, za počítače m, TV a j. (u dospělých cca. 8h v práci). Soudobá společnost radikálně mění v zhled. .

Význa mnost poh ybu má utváření po citů radosti, libosti, důsledkem vyplavování

endorfinů,

které

zlepšují

náladu

a

dodávají

pocit

uspokojení . Také pocity radosti z vítězství ve hře má jistě každý rád. Výkon a motivace vedoucí nás k seberealizaci. Ta touha být lepší než ostatní nás vede k vyso ký m vý konů m a dosahování pohybový ch cílů. Pohybová

aktivita

skrývá

příležitosti

k navazování

a

udržování

sociálních kontaktů a přátelských vz tahů, přispívá k soudržnosti a po moci v kolektivu. Jsou i negativní stránky, kdy při nepřiměřené m dávkování PA dochází k vyčerpání, ztrátě motivace a zdravot ní m problé mů m.

Při sestavování pohybových pro gra mů pro děti a mládež se ukázalo, že ne júčinnější for my pohy bové činnosti ma jí spontánní charakter.

S věke m potřeba

pohybové

činnosti klesá.

Proto

je

důležité „potřebu pohybu“ vyvolávat a kultivovat už u dětí. Již

19

v dětské m věku se utváří vztah dítěte k pohybový m činnoste m, který hraje rozhodu jící roli v dospívání a dos pělosti (Vavrušková,2002).

2.3.Zdravotní význam pohybové aktivity

Přínosy

pohybové

aktivnosti

js ou

dalekosáhlé.„Z

hlediska

zdravotního má PA pozitivní vlivy v mnoha oblastech: zvětšení obje mu srdce, podpora adaptačních schopností jedince na horko a chlad. Při pohybu dítě odevzdává teplo a v chladu zabraňuje ztrátá m tepla tím, že se stáhnou cév y a předc hází se prochladnutí,“ sledoval projevy Sucho mel (2006). Na té ma je velké množství studií a další, kdo se že

jí m zabývá, je autor Dobrý (ročník 74,č.3). ,,Je zdůvodněno,

pohybová

nedostatečnost

je

hlavním

rizikovým

faktore m

kardiovaskulárních, metabolických a jiných chorob. Pří mé závislosti (spoje, vztahy) byly z jištěny mezi pohybovou aktivností a nižší ú mrtností následke m infarktu, srdeč ní mrtvice, v ysokého krevního tlaku, diabetes nezávislé na inzulinu, láma vostí kost í, některých druhů rakoviny, úzkosti a deprese."

Sucho mel (2006) sleduje z prame nů (Sallis § McKenzie,1991; Blair,1995,Oja § Tuxworth,1997; Str ong et al.,2005; Dobrý,2006) zdravotní technizace

význa m života

PA. a

Vysok ý zvýšení

s tupeň podílu

civilizace,

duševní

pokračující

práce

spojené

s nad měrnou stresovou zátěž í člověka vede ve velké míře ke stále výraznější mu snižování ob je mu i intenzity pohybového zatěžování lidského organismu. Přito m vý sledky řady výzku mů prokázaly, že pravidelná a dostatečně energeticky náročná PA má význa m pro celkový zdravotní stav člověka, prodloužení délky života, zvýšení tělesné zdatnosti i výraznou redukci rizik nemocnosti a ú mrtnosti spojený ch s civilizačními one mocnění mi. Pravidelná PA snižuje riziko předčasného ú mrtí ze jména na kardiovaskulární one mocnění, snižu je riziko vzniku cukrovky 2.typu a rakoviny tlustého střeva, přispívá ke snížení rizika vzniku vysokého krevního tlaku a ke snížení jeho 20

zvýšených hodnot, po máhá udržovat t ělesnou hmotnost. Předcházení obezitě přispívá k vývoji a udržování zdraví kostí, svalů a kloubů, výrazný vliv má při prevenci bolestí zad, podporuje dobrý psychický stav, snižuje úz kost a deprese a zvyš uje sebevědo mí .

Tab. 2

Pravidelnost PA a zdravotní význam shrnuli Jürimäe,T.;

Jürimäe,J.(32) a Su cho mel(2006).

(Tabulka

poukazuje

na

6

hlavních

výhod

pravidelné

aktivity a je jich podrobnější rozebrání) Rozv oj t ěl esného sl ožení Prev ence obezi t y Redukc e t ěl esn ého t uk u u j edi nců s n adv áhou Rozv oj akt iv ní t ěl esné hm ot y Z l epšení sv al ov ě-kost erní ho z drav í Podpor a rozv oj e kost erní ho ap arát u Prev ence sv al ov ých a kost erní ch zra nění a ú razů Zv ýšení sv al ov é sí l y a v yt rv al ost i Z l epšení p ohybl iv ost i a f unkční nezáv i sl ost i Z l epšení kar di ov askul ární h o zdrav í Regul ace krev ní ho t l aku u hypert oni ků Zv ýšení hl adi ny HDL chol e st erol u Sní žení hl adi ny t ri gl yceri dů Zv ýšení kardi ov askul ární / aer obní zdat n o st i Zv ýšení im uni t y Z l epšení m ent ál ní ho zdrav í Prev ence depre sí Prev ence úzko st i a st rachu Redukc e pří znaků depr e se a úzko st i Zv ýšení seb eúct y Zv ýšení cel kov ého a t ěl esnéh o seb epoj et í Zv ýšení škol ní v ýkonno st i Zv ýšení škol ní v ýkonno st i Z l epšení škol ní ho pr o spěc hu Z l epšení n epří m ých i ndi kát orů-koncent rac e, pam ět i , chov ání

21

pohybové

Nedostatek PA je dnes alarmu jící. Cooper (1999) uvádí následující rizikové faktory kardiovaskulárních one mocnění, které jsou v ýzna mné již v období školního věku: riziková hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak, pohybově neaktivní životní styl a obezita. K autorů m se přidává Měkota (1997, s.25), „nedostatečná pohybová stimulace

všes tranného

charakteru

negativně

ovlivňuje

osifikaci

kostí, novotvoření kostí v růstové zóně a obnovu definitivní kosti.“

2.3.1 Doporučení k pohybové aktivitě dětí a mládeže ze zdravotního hlediska

Doporučená dávka pohybové aktivity se různí dle autorů (Tabulka 2) a

například Měkota (1988,s.53) p ředpokládá obje m PA v období

prepubescence přibližně 5,5hod.denně. Poněvadž v pracovních dnech je ob je m PA tlu men denní m reži me m ( část dne stráví děti v sedavé m školním za městnání), vyrovnává se v mi moškolní m čase aktivitou až mi mořádnou.

Matouš,

Matoušová

( 1995,

tvrdí:

„Nutnost

pohybové

aktivity

s.29)

pohybové aktivity minimálně - jedna ho dina denně.“

Tab. 3

Přehled

doporučeného

obje mu

Sucho mel,2006; Jüri mäe,T.; Jüri mäe,J.(32) Aut oři (rok)

St át

Dopor učen á úrov eň PA

Ro ss a G i l bert

USA

Mi nim ál ně

(1985)

úrov ni

3x/ t ýdně,

60%aerob ní

po

do bu

2 0m i n. , na

kapaci t y,

zapoj ení

v el kých sv al ov ých skupi n. Shephar d(19 86) Pyke(198 7)

Kanad a

Mi n 3h/ t ýden, v prům ěru 25m i n. denně

Aust rál i e

F rekv ence

3-4krát

t ýdně, 30m i n,v yšší

i nt enzi t a zat í žení Bl ai r et al . (1989)

USA

Mi n. energet i cký v ýdej při t ěl esných cv i čení 3kcal . kg-1. den- 1.

ACSM(1991)

USA

F rekv ence 3x / t ýden, mi n 20m i n,i nt enzi t a na nebo n ad úr ov ní 60%VO 2m ax .

22

T el am a et al . (1994)

F i nsko

Mi n 30mi n/ denně

Corbi n et al . (1994)

USA

Min. zdravot ní

st and ard:

3 0m i n/ denně; PA

st řed ní i nt enzi t y O pt imální

f unkční

st an dard:

6 0m i n/ denně;

PA st řední i nt enzi t y Sal l i s

a

USA

11-21l et : 30- 60m i n. PA/ denně- skoro denn ě, dopl n ěné

Pat ri ck(1994)

o

3

n ebo

i nt erv al ů/t ýdně ob sahuj í cí

v í ce

nej m éně 20m i n.

PA v ysoké i nt enzi t y Bunc(19 96)

CZ

Mi nim ál ní/ t ýdenní

energ et i cký

či nnost ech

pohyb ov ých

6

až

v ýdej 8

při

MJ

a

rozv í j ej í cí okol o17 MJ za t ýden. Pangrazi

et

Denn ě

USA

al . (1996)

3 0-60

min

st řední

PA

i nt enzi t y,

mi n. 3x t ýdně/ 20m i n. kont i nuál ně, ned opor učuj e

se

v ysoká i nt enzi t a. Coop er(19 99)

Denn ě

USA

3 0-60m i n. PA,

30m i n. aerobní ch

3-4x st řední

akt iv i t

t ýdně a

v yšší

i nt enzi t y, 3x / t ýdně prot ahov ací cv ičení a 2-3x / t ýdně po si l ov ací cv ičení . F röm el et al . (1999)

CZ

DÍ VKY: PA

9

Kcal . kg-1. den- 1, den ní

kroků11t i s. , denní

PA

poč et

85m i n, organi zov aná

PA nej m éně 3x/ t ýdně/ 90m i n PCPF S(2001)

USA

Mi n. 5x/ t ýdně za den1 1t i s kroků

St rong et al . (2005)

USA

Mi nim ál ně 60mi n, zábav ných a při m ěřených pohyb ov ých či nnost í , st řed ní a v yšší i nt enzi t a s do bou

t rv ání

j ednoho

i nt erv al u

mi . 10

mi nut . Vysvět livky: ACSM= Am eri cká

sp ol ečno st

sp ort ov ní

m edi cí ny; PCPFS= Prezi dent ská rad a pro t ěl e sn ou zdat n o st a sport .

Doporučení pohybové aktivnosti pro mládež též publikovali v letech 1994

Corbin,

Pangrazi

a

W elk.

Vypracovali

model

každodenní

pohybové aktivnosti mládeže (dívek). Mini mální standard pohybové aktivnosti dětí a ochranu zdraví z hlediska koronárních chorob představuje energetický výde j 3-4 k cal/kg/den. Kalorický výdej se rovná nejméně 60 minutá m různ ých PA v mírné intenzitě denně, což se považuje za mini mu m. PA ne jr ůznějšího druhu by měla být rozložena do tří časových úseků den ně. Se za jí mavý m doporučení 23

přišla

organizace NASPE (Nationa l Association of Sports and

Physical Education). Požaduje, ab y do ba strávená sezení m u televize nebo počítače nebyla delší než 2hod. Obecně mládež by měla být vedena k celoživotní pohybové aktivnosti. Vyšší kalorický výdej v dětství (dívek) je zárukou pohybové aktivnosti v pozdějších letech (Dobrý, ročník 74, 2008,č.3/08).

2.4 Věková období a jejich zvláštnosti

Při volbě pohybového režimu a při výběru vhodné pohybové aktivity

nemůže me

opo menout

věk

cvičenců.

Je

velmi

důležité

ú měrné dávkování PA, v zhledem k v ěku a předpokladům u dětí a mládeže. V průběhu je jich růstu a výv oje dochází ke z měná m, které může me jak pozitivně, tak negativně ovlivňovat. Ontogeneze – vývo j jedince od narození do s mrti – se člení na řadu období. Ta ma jí své charakteristické, fyziologické i psychologické a sociální zvláštnosti. Běhe m ontogenez e dochází ke z měná m ve vývo ji a k růstu, tedy ke zvětšení velikosti těla i jeho částí. Růst konč í dospělostí. Vývo j trvá po celý život.

2.5

Pohybová

aktivita

–

charakteristika

vývojového

období dívek 11-15let Matouš, Matou šová po jmenovali období kol. 11 - 15 roku: starší školní věk. Starší š kolní věk je o bdobí m pohlavního dospívání. Nastupu je pubertální vývo j, je ovlivňován dědičností, výživou a sociálními pod mínka mi. Pro toto obd obí je charakteristický zvýšený tělesný růst a dochází k narušení d osavadní tělesné a pohybové har monie. Mění se tělesné tvary a souběžně s vně jší mi z měna mi dochází ke změná m v činnosti vnitřních orgánů. Funkční změn y nervové

soustavy

způsobu jí

nad měrnou

citlivost

a

vzrušivost.

Organismus se stává citlivější na ch oroby typu plicní tuberkulóza, 24

poruchy

žláz

s vnitřní

sekrecí,

včetně

štítné

poruch

žlázy,

neurovegetativní poruchy atd.

V progra mu z kou mání dívek ( Svatoň, Tupého, 1997) byly z jištěné výsledky biologických změn u dívek následovné: Kosti rostou výrazně do délky a šířky, pokraču je osifikace kostí. Vy ví jí se kostra, postupně se zpevňu je vazivo a kloubní pouzd ra. Hmotnost dívek 11- 15let: 35,05kg - 52,64kg; +-6,25kg. Rozvíjí s e svalstvo. Výška u dívek je ve věku 11-15let od 144,01 – 163,09cm; +- 7c m.

Prepuberta a puberta

je období, kdy může do jít při jednostr anné m a nedostatečné m rozvo ji svalstva

ke

zvýšené

náchylnosti

vzniku

některých

poruch

pohybového aparátu (zvl. skolióza). „U dívek se častě ji ob jevu je skolióza v krajině hrudní nebo bederní,“ napsali Matouš, Matoušová (1995). Velká náchylnost k poranění kloubů. Tělesná výkonnost je ovlivněna somatotype m. Pro období je charakteristický záje m o svů j vzhled. U více vyspělých a atraktivních dívek sebevědomí, ješitnost, do mýšlivost,

méně

vyspělé

dívky

trpí

nespokojeností,

pocity

méněcennosti, vzniká potřeba úspěchu, uznání. Dívky ma jí zá je m o cvičení s hudbou a ryt mický m doprovo de m ( motivací je hubnutí).

2.6

Výzkumné

metody

a

metody

pro

monitorování

pohybové aktivity

Monitorování PA a diagnostika skladby PA dětí a mládeže je jední m ze

závažných

problémů

tý ka jících

se

současné

školní

tělesné

výchovy a volného času. Měření úrovně PA je vel mi obtížné, protože zahrnuje široký ko mplex pohybového c hování člověka. V současné

době

patří

velikosti

pohybového

spotřeby

vy jádřené

mezi

zatížení

ne jča stě ji sta novení

v kilokaloriích

nebo

používané relativní

kilojoulech

tělesné hmotnosti za jednu hodinu (kcal.kg

-1.

h

-1

ukazatele energetické

na

kilogram

nebo k j.kg - 1 .h - 1 ) a

stanovení intenzity zatížení vyjádřené v jednotkách METs. Jednotka 25

1MET je klidový výdej energie, který je definován jako energetický výde j v nečinné m sedu. Sucho mel (2006) užil studie různých autorů (Bunc,1995; Frömel et al.,1999; Pate et al. 1995) k rozlišení intenzity PA do tří páse m: -1

nízké zatížení:

<3,0 METs nebo <4 kcal. min

střední zatížení:

3,0-6.0 METs nebo <4-7 k cal. min

vysoké zatížení:

>6,0MET nebo >7kcal. min - 1 .

Z mnoha následující nepří má

metod

měření

postupy:

úrovně

dvo jit ě

metoda

kalorimetrie,

PA

pohybové

jsou

; ;

použí vány

izotopicky –

s enzory

-1

ze jména

značené

vody,

akcelero metry

a

pedo metry, monitorování srdeční frekvence, dále jen SF (palpačně, monitorovací mi přístroji), pozorování (chronologický zázna m, analýza zázna mu),

dotazník y

se

zpětn ý m

zá zna me m,

dotazní ky

zazna menáva jí cí frekvenci PA, rozho vory, deníky apod. Metody se vzá je mně

liší

přesností

měření

(z ejména

reliabilitou,

validitou,

objektivitou), jednoduchos tí, rychlostí zpracování náročností, mo žný m výstupe m

měření,

sociální

přijatelností,

finanční

a

personální

náročností. Zatí mco ve školní tělesné výchově je patrně ne jdůležitější vzdělávací hodnota dané metody a je jí cena, v rá mci výzku mu se do popředí dostává požadavek na dostatečnou validitu, reliabilitu a objektivitu zvolené metod y. Většina metod je vzhlede m ke své finanční náročnosti použitelná jen v rá mci malých studií.

Jürimäe ko mbinaci s určený m

(31) metod

a

Sucho mel

pro

pořadí m

měření je jich

(2006)

publikovali

doporučení

úrovn ě

PA u

školního

důležitosti

měřených souborů (viz tab.4).

26

dětí

v souvislosti

ke

věku

s velikostí

Tab. 4

Doporučené pořadí metod pro měře ní úrovně pohybové

aktivity u školních dětí.

Vel i kost so ubor u(poč et j edi nců)

Met oda m oni t orov ání PA

Méně než 2 0

pří m é pozorov ání dv oj it ě značená v oda nepří m á kal orim et ri e

20 až 100

pohyb ov é senzory m oni t ory srdeční f rekv ence dot azní ky( s pom ocí rodi čů a uči t el ů) dot azní ky( s pom ocí rodi čů a uči t el ů)

Ví ce než 100

pohyb ov é senzory

Dota zní k - u žitá metoda v Diplomové p ráci

Metoda

dotazníková,

která

je

p oužita

v

této

práci,

patří

k

nejdůležitější m metodá m společensk ého výzku mu. Každý dotazní k musí být po sestavení ověřen srovnání m dosažen ých

a validován na zkušebním souboru

výsledků

s

výsledky

šetření

týchž

o sob

objektivní mi metoda mi, hodnocení m s tálosti výsledků při opakování, respektive i dalšími způsoby z jištění s právnosti a spolehlivosti údajů. Horák (1989) uvádí, že dotazník je soustava připravených a pečlivě formulovaných otázek, které jsou pro myšleně seřazeny a na které dotazovaný odpovídá píse mně.

Podle typu rozlišuje me v dotazníku otá zky: -

na kvantitativní údaje

-

otevřené

-

uzavřené

U prvního typu otázek odpovídá dota zovaný kvantitativním úda je m, nejlépe číslem (věk, počet dětí, věk dětí apod.). Otevřené (volné) 27

otázky předpokládají volnou slovní odpověď. Respondent není vázán předloženými variantami odpovědí

a

může přesně ji a výstižně ji

popsat svou situaci. Nevýhodou jso u však větš í časové nároky, závislost odpovědi na vzdělání a schopnost se píse mně vy jadřovat a předevší m

pak

zvýš í

náročnost

z pracování

dotazníkové

ak ce.

Uzavřené otázky jsou takové, kde js ou předepsány různé varianty odpovědí a respondent má označit tu, která je v jeho případě správná.

Ne jjednodušší m

případe m

jsou

otázky

se

dvě ma

alternativami odpovědí „ANO“, „NE“, č asto se použí vá i otázek s ví ce alternativami odpovědí. Počet těchto odpovědí je nutno dobře zvážit, doporučuje se nane jv ýš pět až še st. Příliš velký počet variant odpovědí znesnadňuje zpracování a interpretaci (Kotulán, 1991).

Dotazník plní konkrétní základní úkoly. Proto jsou na jeho tvorbu kladeny

určité

požadavky.

Schneider

(1993)

shrnuje

základní

požadavky a úkoly, které má dotazník splňovat: 1.

Dotazník má obsahovat v šechny pods tatné problémy, na které

výzku m hledá odpověď a na které ne může odpověď získat jiný m způsobe m. 2.

Otázky ma jí být for mulovány tak, aby bylo možné na ně získat

vyčerpáva jící odpovědi. 3.

Dotazník má být konstruován tak, a otázky v ně m postaveny

takový m způ sobe m, aby neodradil a neznechutil respondenta, ale naopak ho nabádal k odpovědím. 4.

Otázky v dotazníku ma jí být zfor mulo vány zcela srozumitelný m

způsobe m. 5.

Otázky ma jí být for mulovány tak, aby odpovědi na ně byly zcela

jednoznačné. 6.

V dotazníku ma jí b ýt otázky, na kte ré je možno

odpovídat

upří mně. 7.

Formulace otázek má být taková, ab y respondent na ně mohl

odpovídat bez nad měrné myšlenkové ná mahy. 8.

Dotazník ne má respondenta příliš namáhat, ne má tedy být příliš

obsažný a dlouhý. 28

Pokud

jde

o

psychologické

požadavky

na

otáz ky,

je

třeba

předevší m zdůraznit jasnost , jednoz načnost a srozu mitelnost ve vztahu

k

úrovni

a

mentalitě

předpokládaných

respondentů.

Vyvaru je me se cizích slov, neobvyklý ch ter mínů a neurčitých výrazů jako: často, obvykle, zřídka apod. (Kot ulán, 1991).

2.7 Struktura zájmů o sportovní aktivity u žáků II.stupně ZŠ

Tělesná výchova vyžaduje respekt ování individuality dítěte, tedy respektování je jich sportovních zá jmů, udává autor Lebeda (1996). Ke

z jišťování

sportovních

zájmů

Lebeda

(1996)

prostudoval

materiály vypracované fir mou SW C Olo mouc, navržené Frö mle m (1992). Dotazník je standardizovaný. Skládá se ze dvou částí, v první části je z jišťována organizovaná i neorganizovaná tělocvičná aktivita, tj. je jí druh, úroveň a počet hodin v týdnu. Ve druhé části jsou zjišťovány Respondenti

zá jmy vždy

z hlediska měli

seřadit

jednotlivých jed notlivé

sportovních sporty

do

odvětví.

pořadí,

od

nejlepšího k ne jhorší mu. Srovná m-li chlapce s dívka mi, tak dívky preferují ne jv íce tanec, plavání a na třetí m místě bruslení, oproti to mu chlapci na první m místě ma jí pl avání, druhé m sportovní hry a třetí m bruslení (Tab. č 5 )

29

Tab. 5

Struktura zá jmů dí vek – pořadí sporto vních odvětví podle

oblíbenosti. (Dívky) 6. roční k

7. roční k

8. roční k

1. T anec

1

1

1

2. Pl av ání

3

2

2

3. Brusl ení

2

3

3

4. Lyžov ání sj ezd

4

4

4

5. Sport ov ní hry

5

5

7

6

9

5

7. T uri st i ka

8

6

9

8. At l et i ka

7

7

8

10

8

6

11

10

11

13

14

10

14

12

13

17

11

12

9

15

17

15, 5

13

14

12

17

15

15, 5

16

16

6. Moderní gym nast i ka

9. Ryt mi cká gym nast i ka 10. Lyžov ání běh 11. Sport ov ní gym nast i ka 12.W i ndsurf i ng 13. Úpol y( seb eob ran a ) 14. O ri ent ační běh 15. Kondi ční kul t uri st i ka 16. Kanoi st i ka 17. Sport . t echn. akt i v i t y

30

Ne joblíbenější

disciplinou

u

dívek

stejného

stáří

je

tra mpolína

(Tab.6). Na dalších místech jsou kruh y a hrazda. Nejoblíbenější jsou bradla. Struktura zájmů – pořadí oblíbenosti jednotlivých odvětví

Tab. 6

sportovní gy mnastiky. (Dívky) 6. roční k

7. roční k

8. roční k

1. T ram pol í na

1

1

1

2. Kruhy

2

2

2

3. Hrazda

3

5

3

4. Přesk ok

5

4

4

5. Kl adi na

4

6

6

6. Akrobaci e

7

3

5

7. Bradl a

6

7

7

U dívek je v atletice nejoblíbenější disciplinou skok daleký, a dále štafetový běh (tab.7). Ste jně jako u ch lapců jsou ne jméně oblíbený mi disciplinami skok vyso ký na 6. místě a vrh koulí na mí stě 7.

Tab. 7

Struktura zá jmů – pořadí dle oblíbenosti jednotlivých

atletických disciplin (Dívky) 6. roční k

7. roční k

8. roční k

1. Skok dal eký

2

1

1, 5

2. běh št af et ov ý

5

3

1, 5

3. Hod(m í ček, granát )

4

2

3

4. Spri nt

1

5

6

5. Běh v yt rv al ost ní

3

4

5

6. Skok v ysoký

6

6

4

7. Vrh koul í

7

7

7

31

Ne jpřitažlivější m je ze jména tenis a stolní tenis (Tab. 8). Na 3. místě u vádě jí dívk y koší kovou a na místě 4 házenou. Mezi ne jméně oblíbené sportovní hry patří u dívek s oftbal a nohejbal. Za jí mavé je, že mezi šesti nejoblíbeně jší mi hra mi dí vky uvádě jí čtyři hry síťové.

Tab. 8

Struktura

zájmů

–

pořadí

oblíbenosti

jednotlivých

sportovních her. (Dívky) 6. roční k

7. roční k

8. roční k

1. T eni s

4

1

2

2. St ol ní t eni s

2

2

4

3. Koší kov á

3

6

1

4. Házen á

5

4

5

5. O dbí j ená

6

3

3

6. Badm i nt on

1

5

6

7. Kopan á

7

7

7

8. Vodní pól o

8

8

8

9. Lední h okej

10, 5

9

9

10. Noh ej bal

9

11

10

11. Sof t bal

10, 5

10

11

Sledování m vztahů školní mládeže k PA se také věnoval Tilinger (1996,s.153-155) - ve výzku mné m šetř ení, probíhající m v letech 1994 – 95 se zaměřil na PA mládeže od 11 - 14let. Zjištěná data se brala ze tří ZŠ v různých lokalitách – Praha (velkoměsto), Kladno ( malé město), Choto vice (vesnice) a děti jedné sportovní školy v Kladně se za měření m na atletiku. Cílem v ýzku mu bylo nalézt diference ve vztazích k pohybové aktivitě u dětí v různých lokalitách a

rozdíly

ve

vztahu

k tělesné

výchově

a

sportu

mezi

žáky

standardních škol a školy sportovní. Podklade m pro zpracování bylo 378 dotazníků. Po měr chlapců a dívek byl 48% chlapců a 52% dívek. Dotazník byl anony mní. Při porovnání odpovědí dětí ze standardních ZŠ byly z jištěny malé rozdíly, neboť žáci odpovídali velmi podobně, 32

avšak výrazné rozdíly se ob jevily mezi školáky ze standardních škol a sportovních škol. Autor Tilinger (1996,s.153-155) uvádí, že na hodiny tělesné výchovy se sportovci vždy, nebo alespoň někdy těší, a u nesportovců uvádí 6% dětí lhoste jnost k tělesné výchově a většinou se netěší. Podstatný vliv na vztah dětí k předmětu tělesná výchova má obsah hodin. Největš í preference jsou u n esportovců dávány sportovní m hrá m – 58%, atletice – 13%, gymna stice – 12%, úpolový m sportů m – 7%, sportovci (atleti) preferují pochopitelně atletiku – 56%, dále sportovní hry – 26% a gy mnastiku – 13% Jako nejméně oblíbené uvádí nesportovci gymnastiku – 34%, turistiku – 19%, úpolové sporty – 15%, atletiku – 15%. Sportovci od míta jí úpolové sporty – 42 % a gy mnastiku – 28 %. Z uváděného vyplývají jednozna čné preference u všech sledovaných škol pro sportovní hry, naopak k neoblíbený m p atří gy mnastika. Překvapivý m výsledke m je z jištění , kolik hodin TV by žáci chtěli mít za týden. 80% sportovců by chtělo mít 5h TV týdně. Nesportovci by chtěli ve 35% 5h týdně, 15% 4h a 20% alespoň 3h týdně. Jednu hodinu týdně, či zrušení předmětu TV by uvítalo 7% nesportující mládeže. Výše u vedené potvrzu je touhu d ětí po PA. Kole m 20 % dětí z nor málních ZŠ cvičí v zájmové organ izaci (sportovní kluby aj.). 30% dětí vypovědělo, že cvičí s ka marády a 10% dětí cvičí s rodiči. Dále Tilinger tvrdí, že o oblibě sportu mezi mládeží (11-15let) svědčí

odpovědi

o

preferenci

školních

akcí

a

sledovanosti

sport.přenosů a pořadů v TV. Sportovní akce ve škole staví na první místo 60 – 70% ne sportovců a 94% sportovců. V ne sportovních školách dává 21% dětí na druhé místo akce kulturní. 65% žáků sportovní školy sleduje sportovní přen osy a pořady. U nesportovců je to 35 – 40% dětí.

33

Rodina

a

sport

-

jední m z výz na mných

faktorů

pro

životní

orientaci dítěte a formování jeho postojů a vztahů je ovlivňování rodiči. Žáci sportovní školy uvádí, že 22% matek a 37 % otců syste maticky sportu je. U dětí ze standardních škol se toto procento pohybuje u matek kole m 13 – 15%, u otců kolem 20% (věk rodičů sledovaných dětí je v 85 % v roz mezí 31 – 45let). Sportování dětí rodiče vesměs podporují. U nesportovních škol sdělilo 23% dětí (u nesportovců 7%), že je rodiče nepodporují, 5 % dětí ve standardních školách

pociťuje,

že

je jich

sportování

rodiče

znepokoju je.

(Tilinger,1996)

Závěry autora Tilingera (1996,s.153-155) jsou následující: rozdíly jsou

mezi

způsobeny

dět mi

škol

sportovních

předevší m

principy

a

výběru

standardních do

škol.

sportovní

Jsou

školy

a

hodnotovou orientací žáků těchto škol.

Jak již bylo uvedeno výše, stálou

potřebu

pohybu.

dítě pociťuje od začátku svého života

Pohyb

je

přirozenou

součástí

života.

Nedostatek pohybu u dítěte vede k one mocnění a negativně se projeví v jeho motorické m a psy chickém vývo ji. Pohyb je nezby tný k poznávání okolí. Naše práce má ted y jasn ý cíl: z mapo vat pohybový reži m u v ybrané populace vyhodnotit toto zmapování , které by mělo sloužit jako zdrojová data pro zlepšení pohybové nabídky pro tuto populaci a tím přispět k navýšení PA této věko vé sku piny.

34

3. Cíl práce Z mapování pohybového reži mu díve k ve věku 11-15 let a jeho deter minanty. Cílem šetření je přispět k z mapov ání životního stylu a obje mu pohybových inaktivit

aktivit

v průběhu

(volném týdne

čase/h odinách u

dívek

tělesné

v Praze

výchovy)

11.

a

Úkole m

standardizovaného dotazníku je z jistit základní informace o pohybové aktivitě a prostředí, dostupnosti zařízení, vlivu televize, PC na dívky a jak o vlivňují PA ka marádi s rodiči aj.

Získaná data byla zpracována a mohou být využita k rozvoji pohybových aktivit, ke zlepšení zdravotní prevence a k z mapování výsledků dívek od 11-15let. Jedná se převážně o úda je za měřené na zjištění, zda a ja ký m způsobe m se pro jevují poh ybové aktivity.

3.2 H ypotéz y(H) a dílčí hypotézy (DH)

H1.

S rostoucí m věke m dívek lze zazna me nat snížení ob je mu PA.

H2.

Hodnoty ukazatelů, charakterizující prů měrné denní hodnoty

uplatňování pohybových aktivit během pracovních dnů jsou vyšší ne ž běhe m dnů víkendových.

H3.

S rostoucí m věke m díve k lze za zna menat nárůst doby (hodin)

strávené sledováním PC/T V. 35

3.3 Úkol y práce 1.

Získat a zpracovat teoreticko - metodo logické podklady k práci.

2.

Shro máždit dotazníkovou for mou dosta tečné množství úda jů pro

naplnění potřeb šetření. 3.

Zpracovat a vyhodnotit získaná data.

4.

Ve vztahu ke stanovený m hypotézá m porovnat nutné ukazatele

pro vyjádření zá věrů. 5.

V diskusi konfrontovat námi získané poznatky a zkušenosti s

přede m

vyslovený mi

předpoklady,

zhodnotit

šetření,

průběh

problémy, které se v yskytu jí, a vy jádřit se k získaný m výsledků m.

4. METODIKA A REALIZACE VÝZKUMU

4.1 Zkoumaný soubor U výběrových souborů jse m zkou mal pohybovou aktivitu a životní styl - tvořily je žákyně 6-9. tříd ZŠ v Praze 11.Dívky spadaly do věkové kategorie 11-15let. Ve výběrové m souboru je zahrnuto 136 dotazovaných dívek. Přehled o šetřené m souboru Tab.9. Výsledky byly získány běžný mi statistickými postupy v období 2010/11

s

využití m

standardizovan ého

dotazníku

2010/09 -

„Univerzity

of

Tas mania“ a „FTK UP Olo mouc.“ Vyb avení a prostory obou ZŠ jsou podobné: velká tělocvična, hřiště

se sportovní m vybavení m. Děte m

nabízí obě školy různé zájmové krouž k y pro sportovní vyžití.

Tab.9

Dív ky

Šetřené soubory (počty dotazovaných dívek)

11l et

12l et

13l et

14l et

15l et

Cel kem

28

23

28

36

21

=n n= 136

36

4.2 Organizace šetření a pokyny k distribuci dotazníků

Realizace

výzkumu

standardizovaného

dotazníku

proběhla

ve

vybraných základních školách v Praze 11. Důležitost byla kladena na správný výběr respondentů (dívky 11- 15let). Po organizační stránce bylo třeba do mluvy s učiteli a ředitelem o dnech konání daného průzku mu. Standardizovaný dotazník se vyplňoval v hodinách TV a OV v prostorách školy( za příto mnosti mé nebo mých kolegů) a týkal se (ne)cvičících dívek 11 – 15let. Výzku m byl časově velice náročný, neboť pro dobré pochopení dotazníku a otázek v ně m bylo zapotřebí asistence

mé

nebo

mého

po mocní ka.

Dotazník

byl

tedy

vždy

vyplňován za naší asistence a dět e m byl postupně vysvěto ván. Otázku js me společně vždy přečetli a vysvětli si je jí význa m. Pak teprve mohla být správně zodpovězena.

Pokud nebylo dětem něco

srozu mitelné ihned, dostali vysvětlení na danou otázku. Použitý dotazník

je dvoustranný - text z obou stran, postihoval

podrobnější základní osobní úda je, de n (ne) účasti na PA vy jádřený v minutách a sledování televize/PC vy jádřený v hodinách; důvody k necvičení zjišťovaly prostřednictvím škály 1 – 5/14bodů a škály byly užity i v případě pocitů dívek v průběhu nejobvy klejšího dne (12bodů) a také u vlastního přístupu ke cvičení, dále hodnoty-názory na cvičení; dostupnost zařízení ke cvičení v místě bydliště a školy (kroužkování ano - ne); sociální podporu účasti na cvičení (rodina – ka marádi); jako poslední otázkou v d otazníku byly doplňující dotazy ke cvičení (kroužkování ano-ne).

4.3 Způsob statistického vyhodnocení

Jelikož jsou testované soubory nezávislé, byl v diplomové práci jako způsob statistického vyhodnocen í použit F – test a t – test pro nezávislé výběry. Aplikoval jse m h o k výpočtu ve třech dílčích 37

hypotézách

s

hladinou

významno sti

p

<

0,05.

K porovnání

vypočtených a tabulkových hodnot bylo použito tabulek: Kritické hodnoty t studentova rozdělení Kritické hodnoty F rozdělení

Obecná charakteristika jednotlivých etap Dle internetových stránek KTV, Hní zdil (31): posouzení věcné význa mnosti přesná for mulace Ho zvolení hladiny významno sti výpočet hodnoty statistického testu nalezení příslušné tabulkové kritické hodnoty testovaného

kritéria

pro zvolenou hladinu významnosti posouzené statistické význa mnosti

5. VÝSLEDNÁ ŠETŘENÍ 5.1 Váhové a výškové přírůstky dívek Tab.10

Šetřené

soubory

díve k

11 -15let

(přehled

výškových

váhových přírůstků dívek za jednotlivé roky)

Dív ky

Počet respon dent .

11l et

12l et

13l et

14l et

15l et

28

23

28

36

21

153, 8

158, 9

159, 8

163, 5

164, 4

47, 1

52

53, 9

51

54, 5

Prům ěrná v ýška(cm ) Prům ěrná v áha(kg)

38

a

Ze s měrodatných odchylek jednotlivých věkových s kupin lze říci, že u výškový ch prů měrů je ne jvíce ho mog enní skupina dívek ve vě ku 11 let, nejméně pa k dívky ve věku 15 let. Směrodatné odchylky: skupina 11 let 4.4, skupina 12 let 5,4, skupina 13 let 5,1 skupina 14 let 5,3, skupina 15 let 5,7. U váhových přírůstků lze konstatovat, že opět ne jvíce ho mogenní je skupina dívek ve věku 11 let a ne jméně

dívky ve vě ku

15 let.

Směrodatné odchylky 11 let 3,5, 12 let 3,7, 13 let 3,9, 14 let 4,1, 15 let 4,0. Výsledky zkou mání u dí vek 11-15let (n=136): s věke m se výška děvčat zvyšu je o 5,1c m [11/12let]; 0,9c m [12/13let]; 3,7c m [13/14let]; 0,9c m [14/15].

Tab.11

Tělesné

cvičení

(v

prostorách

školy/volném

čase)

a

sledování televize, PC u dívek ve věku od 11-15let. Jednotlivé procenta

v tabulce

cvičilo/necvičilo

a

ukazují,

naproti

kolik

tomu

ko lik

dívek

v dané m

procent

dívek

týdnu

sledovalo/

nesledovalo TV.

Dív ky

11l et

12l et

13l et

14l et

15l et

Z a1 t ýden

%

%

%

%

%

Ano

85

96

96

97

90

Ne

14

4

4

3

10

Ano

90

100

100

100

100

Ne

10

0

0

0

0

cv i čení

Sl ed. T V / PC

V posledních sed mi dnech cvičilo 92,8% dívek a nevěnovalo se cvičení vůbec 7% dívek ve vě ku 11-15let. Dívky zazna menávaly do dotazníků tělesné cvičení jak ve volném čase, tak i ve škole. Tělesná výchova ve školách je důvode m vysoký ch procent. 39

5.2 Srovnání pohybové aktivity 11-15 letých dívek Graf 1

Srovnání

pohybové

aktivity

11-15letých

dívek

v jednotlivých dnech

časový údaj minuty

PA dívek 11-15let 50

Ut

40 Po

30 20

So

Pa

Ctv

Ne

Ne Series1

Str

10 0 Ne

Po

Ut

Str

Ctv

Pa

So

Ne

dny v týdnu

V průběhu týdne nejvyš ší PA byla v úterý: 18% a nejnižší PA ve středu: 7%. Zhodnotí me-li jednotlivé věkové kategorie: nejvyšší procento zastoupení v PA je u 14letých dívek a ne jnižší u 15letých. Veškeré hodnoty jsou zprů měrňovány ( Graf 1).

40

Graf 2.

Účast

na

pohybové

aktivity

vyjádřena

v minutách

u

aktivních dívek 11-15let

140 120 Minutový čas-(min)

100

průměr 11let

80

12let 60

13let

40

14let 15let

20 0 Ne

Po

Ut

Čt

St

Pa

So

dny v týdnu

Dí vky;

Ne

Po

Ut

Čt

St

Pa

So

Mi n u to vý p rů měr

11l et

73, 9

56, 6

44, 6

77, 3

54, 6

56, 3

77, 4

12l et

67, 9

54, 4

51, 1

44, 6

37, 4

66, 5

35, 9

13l et

90

60, 6

65, 2

63, 5

64, 1

65, 3

91, 9

14l et

127, 2

98, 1

47, 1

88, 5

62, 8

56, 1

110, 3

15l et

90

26, 7

48, 8

60

58, 5

41, 7

70, 7

Prů měrná

doba

65,3 min/denně.

PA

Doba

u

aktivních

účasti

dívek

(graf.2)

se

ve

věku ve

11-

15let

všedních

je

dnech

pohybovala nad 55 - 70minut a ne jv yš ší PA byla o víkendu v neděli – 90 minut, sobota - 77,2 minut. Směrod atná odchylka u těchto souborů je 20,4. Zhodnotíme-li

jednotlivé věkové kat egorie, tak nejv yšší hodnot y

vykazu jí 14leté dívky- 84,3 min/denně, a nejnižší hodnoty se obje vily opět u 15letých dívek – 56,6 min/d enně. Veškeré hodnoty zprů měrňovány.

41

jsou

Graf 3.

Účast na pohybové ak tivitě vyjádřena v minutách u všech

dívek 11-15let

70 60 Minutový 50

průměr 11let

40

12let 30

13let 14let

20

15let 10 0 Ne

Po

Ut

Čt

St

Pa

So

Ne

Po

Ut

St

Čt

Pa

So

11l et

23, 4

38, 4

44, 6

27, 6

21, 4

40, 2

44, 2

12l et

20, 7

35, 7

51, 1

25, 2

22, 8

28, 9

12, 5

13l et

32, 1

34, 6

65, 2

22, 7

36, 6

39, 6

26, 3

14l et

45, 9

49

47, 1

24, 6

40, 1

42, 1

61, 3

15l et

8, 6

3, 8

48, 8

2, 9

30, 7

23, 8

23, 6

Dív ky; Mi nut ov ý Prům ěr

Prů měrná doba PA u dívek 11-15let je 31 min/denně. Směrodatná odchylka 14,5 což vypovídá o větší homogenitě testovaného souboru než u aktivních dívek. Ve srovnání s PA u aktivních dívek (graf.2) jsou výsledky o polovinu nižší (graf.3): PA u všech dívek se po celý týden pohybuje v roz mezí 20-35 minut, až na úterý, kdy PA – 45 minut. Zhodnotíme- li jednotlivé věkové kategorie, tak nejaktivnější jsou 14leté dívky - 44,3min/denně a nejmé ně minut strávených pohybovou aktivitou – 15leté dívky - 20,3min/denně. Veškeré hodnoty jsou zprů měrňovány.

42

5.3 Srovnání sledování TV v průběhu týdne

Graf 4.

Čas sledování TV/PC v průběhu týdne u dívek

250 Minutový

200 čas (min)

průměr 11let

150

12let 100

13let 14let

50

15let

0 Ne

Po

Ut

Čt

St

Pa

So

Dny v týdnu

Dí vky;

Ne

Po

Ut

Čt

St

Pa

So

Mi n u to vý p rů měr

11l et

71, 2

62, 9

46, 8

49, 5

56

53, 7

119, 3

12l et

115, 2

72, 4

71, 7

75, 2

56, 1

91, 5

105, 7

13l et

108, 8

87, 1

98

78, 9

91

78, 6

114, 2

14l et

99, 9

104

79, 2

85, 1

88, 6

93, 9

99

15l et

153, 8

135, 7

124, 8

141

129, 3

161, 2

194, 5

Prů měrná doba/ min. v dívání se na te levizi a užívání PC (dívky, 1115let, graf.4) je 97 minut/denně. Hodnoty PC/TV v průběhu týdne kolísají, ale neklesnou pod 85 minut. Směrodatná odchylka u tohoto testovaného souboru je 28,7, což vypovídá o velkých rozdílech v jednotlivých věkových skupinách a dnech v týdnu.

O víkendu jsou

hodnoty nejvy šší – neděle (110min); sobota (127min). Zhodnotí me- li jednotlivé věkové kategorie, tak nejvyšší hodnoty vykazu jí 15leté dívky - 149 min/denně a ne jnižší 11leté dívky – 66 min /denně. Veš keré hodnoty jsou zprů měrňovány.

43

5.4 Názor y dívek k necvičení Tab.12a Názory dívek od 11-15 let na důvody k necvičení. 11l et

12l et

13l et

14l et

15l et

Ni kdy

21

31

25

25

37

Z ří dka

21

31

18

8

29

Někdy

36

17

29

31

24

Ča st o

18

4

21

25

10

Vel mi čast o

4

17

7

11

0

Ni kdy

32

22

21

17

24

Z ří dka

35

13

18

25

14

Někdy

29

22

47

38

38

Ča st o

0

17

7

14

14

Vel mi čast o

4

26

7

6

10

Ni kdy

36

35

42

36

47

Z ří dka

18

30

18

22

19

Někdy

32

13

18

25

10

Ča st o

7

9

11

14

10

Vel mi čast o

7

13

11

3

14

g) Nebaví m

Ni kdy

42

35

25

17

33

Z ří dka

18

9

18

22

19

Někdy

18

38

42

28

29

ě

Dív ky%

Ča st o

4

9

11

14

5

Vel mi čast o

18

9

4

19

14

39

40

61

64

32

21

17

18

8

29

18

30

7

22

24

18

9

0

6

10

Dův ody k necv i čení ; %

a) Uv ědomuji si p

cvi čení jak vypadám

ři b)Nedostatek

zájm ů o cvi č ení ní cvi čil cvi čit

f) Nemá nikoho,

kdo by s

r) mám nadváhu

Ni kdy Z ří dka

Někdy Ča st o

44

Tab.12b Názory dívek od 11-15 let na důvody k necvičení 11l et

12l et

13l et

14l et

15l et

x) nedosta -tek pen ěz

Ni kdy

53

70

57

61

52

Z ří dka

28

9

11

28

29

Někdy

11

17

14

8

0

Ča st o

4

0

18

3

5

4

4

0

0

14

j) špatné po časí

Dív ky %

Ni kdy

21

17

25

17

24

Z ří dka

21

9

21

25

14

Někdy

44

40

36

44

42

Ča st o

14

17

18

8

10

0

17

0

6

10

Ni kdy

21

17

21

19

19

Z ří dka

25

9

14

14

10

Někdy

29

40

25

28

32

Ča st o

14

17

29

22

29

Vel mi čast o

11

17

11

17

10

Ni kdy

38

17

53

47

52

Z ří dka

29

9

11

14

19

Někdy

18

43

21

28

19

Ča st o

4

22

4

0

0

Vel mi čast o

11

9

11

11

10

Vel mi čast o

Velm i čast o d) nedosta

času

-tek n)

zdravotní stav

špatný

Statistiky z dotazníků vypovída jí o n ásledujících vý sledcích: 27,8% dívek si nikdy neuvědomu je, jak při cvičení vypadá, 27,4% si někdy uvědo mu je, jen 15,6 % si často uvěd o mu je a vel mi často si vší má sebe při cvičení – 7,8%. 45

Dívky nikdy nepociťují nedostate k z ájmu o c vičení z 23,2%, někdy nedostatek zájmů pociťuje 34,8% a o sport se nezají má vel mi často 10,6% z dotazovaných dívek. Ne jvyš ší procenta vykazu jí všechny věkové kategorie u nedostatku zájmu o pohybovou aktivitu. Dívky ma jí s ký m cvičit – 39,2% a jen cca. 10 % ne má s ký m. I když dí vky ma jí někdy nedostatek z ájmu o PA, ta k i přesto je PA baví– 30,4%, a naopak často nebaví cvičit 9% a vel mi často 13 %. Problémy s nadváhou neřeší většina dívek (11–15let) - pouze 5% z nich. Peníze nehrají žádnou roli, ale jak mile je nepříznivé počasí, někdy

41,2%

dívek

nesportu je.

času

Má lo

má

31 %

a

ne jvíce

zaneprázdněné jsou 12leté dívky – 4 0% a ne jméně 11leté. 41% se cítí být zdráva a 10 % má pocit, že má vel mi často špatný zdravotní stav (tab. 12a,b).

5.5 Dostupnost sportovních zařízení

Tab.13 Dostupnosti zařízení u děvčat ve věku od 11- 15let

Pol ožk

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

y

46

Parky

jsou mí sta nacháze jící se na cestě, kudy ne jčastě ji dívky chodí. Oproti squashové kurty a golfová hřiště se minimálně objevu jí v okolí dívek.

5.6 Sledování názorů dívek na cvičení

46

Tenisový

50

kurt

Dostupnost zařízení ke c vičení u dívek uvádí tab.13.

Turistic

79

stezka

Běž ecká

dráha

37

Plavecký

9

bazén

111

squash

park

124

Různá

85

hřišt ě

t ělocvi č na

13

Golfové

hřišt ě

57

cyklostezk

y

71

Basketbal.

hřišt ě

55

n-136

studio

aerobik Dív ky

Tab.14

Sledování názorů dívek od 11-15let na cvičení

Dopl ňuj í cí dot azy ke cv i čení -

11let

12let

13let

14let

15let

Ano

36

35

46

56

33

Ne

64

65

54

44

67

Ano

61

52

57

67

57

Ne

39

48

43

33

43

Ano

36

43

64

31

33

Ne

64

87

36

69

67

Ano

29

35

36

19

14

Ne

71

65

64

81

86

Ano

64

57

71

61

57

Ne

36

43

29

39

43

dív ky % Nyní cv i čím

Pl ánuj i

cv iči t

pří št í

m ěsí c Nyní

prav i del ně

cv i čím Během posl ed ní ch 6 m ěsí ců

cv i čím

prav i del ně Dřív e

j sem

prav i del ně

po

cv i čil dobu

nej m éně 3 m ěsí ců

Ne jvíce - 56% 14letých dívek nyní cvičí a chtěly by i příští měsíc cvičit více. K pravidelnosti cvičení se přiklání nejví ce 13letých dívek. A k dlouhodobé mu cvičení se přiznává malé procento dívek (všechn y kol. 30%). Většina dívek pravidelně cvičila nejméně po dobu 3 měsíců (tab.14).

47

Tab.15

Sledování vlivů rodičů a kamarádů na cvičení dívek od 11-

15let. p o l o žky

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12 .

44

81

40

37

14

15

NE

37

75

92

55

96

99

122

121

ANO

40

40

45

60

30

32

9

15

NE

96

96

91

76

106

104

127

121

9

Mluvili o tom jak rá di cvi čí

61

Pomohli p ři plánování akcích Plánovali cvi čení i na rekreaci Odm ěnili m ě za cvi čení

Kritizovali mé cvi čení

Ste žovali si na stráveným časem nad Povídali si se mnou o cvi čení

Zm ěna plánu

kv ůli cvi č ení

99

ě

Rodi če

Povzbudili m ke cvi čení

Kamarádi

připomenuli mi cvi čení

Nabídli

spole č né

Cvi čili se mnou

Sociální podpora ú časti na cvi čení – dívky n=136 ANO

25

32

59

111

104

77

47

47

31

48

89

89

105

88

12 7

Výsledky šetření sociální podpory účasti na cvičení: Dívky ve své m volné m čase chodí c vičit hlavně s kamarády, méně pak s rodiči. Kamarádi nabízí dívká m společné cvičení více než rodiče a z větší části jsou ovlivněny ka marády. I přesto je rodiče motivu jí ke cvičení a občas i plánují s portovní výlet, a následně dívky od mění za PA. Obě strany podobně připomínaly dívká m cvičení a povídaly si s nimi na toto té ma.

48

Tab.16

Sledování vlastního přístupu u dívek ve věku 11-15let

dív ky %

11l et

12l et

13l et

14l et

15l et

Vl ast ní pří st u p ke cv i čení ; % Dodr žím Dodr.cvi č.progr Dodr.cvi č.progr Mén ě čtu a Vstávám brzo,

Ni kdy

studuji,abych

mohl více cvi

O bv ykl e

ž mi

čas

či spol.povinnosti

zabírají

am,i kdy ž mám am,i kdy

řátelé povinnost

vy řizování

cvi č.program,i

kdy ž p

vy žadují více

Ni kdy

čit abych cvi č il ve škole/ práci

Cvi čím po dni

cítím -li se

Cvi čím

depresivn ě

Ni kdy

21

35

50

33

33

Někdy

32

13

18

33

19

O bv ykl e

7

13

25

3

10

Vždy

4

9

4

14

5

42

4

46

33

48

Někdy

29

26

29

14

24

O bv ykl e

11

17

11

3

14

Vždy

11

13

4

14

0

Ni kdy

29

52

18

28

38

Někdy

29

13

21

34

33

O bv ykl e

7

9

7

8

10

Vždy

14

4

18

11

5

Ni kdy

35

48

46

44

69

Někdy

29

22

7

28

13

18

0

21

3

9

Vždy

0

9

7

6

0

57

70

75

66

82

Někdy

29

9

14

14

9

O bv ykl e

0

4

7

3

0

Vždy

0

4

0

0

0

Ni kdy

39

52

50

51

56

Někdy

21

9

18

8

24

O bv ykl e

18

4

11

11

5

Vždy

4

13

7

11

5

Ni kdy

43

36

46

37

45

Někdy

32

17

14

22

27

O bv ykl e

4

4

21

8

9

49

Cvi čím cítím

se unavený

-li alespo ň 30min

3x týdn ě

Vždy

0

13

4

11

0

Ni kdy

40

44

43

40

38

Někdy

14

13

25

22

33

O bv ykl e

7

4

7

11

10

Vždy

7

9

4

8

0

Ni kdy

37

30

36

27

48

Někdy

14

9

7

17

14

O bv ykl e

14

9

14

14

14

Vždy

21

26

25

25

14

Studie sledování vlastního přístupu dívek ke cvičení byly zjištěné prů měrné hodnoty dívek (Tab.16): nikdy nedodržuje cvičební program 34,4% a vždy pouze 7,2 %. V druhé otázce výsledky byly obdobné: nikdy 34,6% a vždy 8,7 %. Ani při společenských povinnostech se nenechají svést dívk y ke cvičení. Dívky nepreferu jí cvičení před čtení m a studování m ze 48,4 % a jen pouhé 4% dívek preferují PA. 70% z nich nikdy nevstane brzo ráno n a cvičení, pouhé 1% vs tane i o víkendu kvůli cvičení. 50% nikdy necvičí po dlouhé m dni ve škole a vždy cvičí 8%; ani když ma jí dívky depresi, necvičí 41,4%, někdy 22,4%, vždy 5,6%; jsou–li unavené, 41% si nejde zacvičit a vždy 5,6% se jde odreagovat na cvičení. 22,2% díve k 30 minut třikrát týdně, obvykle 13 %, někdy 12,2% a nikdy si neudělá čas na cvičení ve své m volné m čase 35,6 % dívek.

.

50

Tab.17

Sledování názorů na cvičení u dívek od 11-15let

dív ky

%

11l et

12l et

13l et

14l et

15l et

Ni kdy

18

26

11

17

14

Někdy

32

22

42

39

33

O bv ykl e

14

17

18

11

5

Vždy

7

4

4

11

14

Ni kdy

11

39

25

36

19

Někdy

31

22

25

17

33

O bv ykl e

11

9

18

14

19

Vždy

18

13

18

14

19

Ni kdy

11

22

4

22

19

Někdy

39

0

35

22

14

O bv ykl e

25

17

11

17

10

Vždy

14

30

29

28

47

Ni kdy

14

30

7

11

0

Někdy

11

4

18

14

5

O bv ykl e

21

9

18

17

29

Vždy

50

53

46

55

66

Ni kdy

14

39

18

31

19

Někdy

54

30

53

25

43

O bv ykl e

11

9

14

11

14

7

9

4

8

0

Ni kdy

29

26

36

28

19

Někdy

32

44

21

22

39

O bv ykl e

7

4

14

8

14

Vždy

7

4

18

14

14

Ni kdy

21

52

21

19

24

Někdy

25

25

47

37

33

O bv ykl e

25

4

0

11

10

4

9

18

14

14

Hodn ot y/ názory n a cv i čení Pravidelné

cvi čení uvolní

nap ětí

Pravidelné

cvi čení k

seb ed ůvěř e

Poctiv ě

cvi čila,cítila

bych se lépe

Poctivé

cvi čení proti

Pravidelné

stresu

cvi čeníspokoj

enost s

po stavou

v ždy Pravidelné

cvi čení zabírá

příli š času

Cvi čení by m

unavilo k

povinností

ě

pln ění

Vždy

51

Hodnoty a názory na c vičení u díve k od 11-15let. Dívky si někdy deprese zmírňu jí cvičení m 33,6% a většinou kolem 30% dívek předpokládá, že pravidelným cvičení si získá větší sebedůvěru, a 29,6% by se cítilo lépe, neboť by si zlepšily postavu. Proti stresu po máhá cvičení 41% dívek. 31,6% dívek se do mnívá, že by ji m zabíralo cvičení příliš mnoho času a 33,4% dívek by pak nemělo síly na plnění povinností (Tab 17).

Hypotézy (H) a dílčí hypotézy(DH)

H1:

S rostoucí m věke m dí vek lze zazn a menat snížení ob je mu

pohybové aktivity.

Graf 5.

a) DH: Srovnání PA u 11/15letých díve k

Srovnání PA u 11/15letých dívek 5747 6000 5000 4000

2769 Series1

minuty 3000 2000 1000 0 11leté

15leté

52

Srovnání PA (průměrné hodnoty)

131,9; 39% 11leté 15leté 205,3; 61%

Pohybová aktivita je vyš ší u 11letých dívek. Na hladině významnos ti p = 0,05 není statisticky významn ý rozdíl (F-test: 2,396; t-test: 1,691). Pro srovnání uvádí me i tabulkové hodnoty (F-test: 1,98; ttest: 2,06). V grafu 5. vy jádření ob je mu PA v mi nutách (11leté - 5747;15leté 2769) a v prů měrných hodnotách PA ( 11leté - 61%; 15leté - 39 % ) u dívek.

Graf 6.

b) DH: Srovnání PA u 11/12letých díve k

Srovnání PA/týden u 11/12letých dívek 5747 6000 5000

3967

4000 minuty 3000

Series1

2000 1000 0 12leté

11leté věk

53


172,5; 46%

11leté 205,3; 54%

12leté

Pohybová aktivita je vyš ší u 11letých dívek. Na hladině významnos ti p = 0,05 není statisticky významný ro zdíl (F-test: 2,99; t-test: 1,69). Pro srovnání uvádí me i tabulkové hodnoty (F-test: 1,96; t-test: 2,06).

V grafu 6. vy jádření ob je mu PA v mi nutách (11leté - 5747;12leté 3967) a v prů měrných hodnotách PA ( 11leté - 54%; 12leté - 46 % ) u dívek.

Graf 7.

c) DH:

Srovnání PA u 11/13letých dívek

Srovnání PA/týden u 11/13letých dívek

6222 6300 6200 6100 6000 minuty 5900 5800 5700 5600 5500

5747

Series1

11leté dívky

13leté dívky věk

54


205,3; 48%

222,2; 52%

11leté 13leté

Pohybová aktivita je vyš ší u 13letých dívek. Na hladině významnos ti p < 0,05 není statisticky významný ro zdíl (F-test: 2,99; t-test: 1,69). Pro srovnání uvádí me i tabulkové hodnoty (F-test: 1,96; t-test: 2,06).

V grafu 7. vy jádření ob je mu PA v mi nutách (11leté - 5747;13leté 6222) a v prů měrných hodnotách PA ( 11leté - 48%; 13leté - 52 % ) u dívek. . Graf 8.

d) DH: Srovnání PA u 11/14letých díve k Srovnání PA/týden u dívek 11/14letých

10470 12000 10000 8000

5747

Series1

6000 4000 2000 0 11leté

14leté

55


205,3; 41% 11leté 14leté 290,8; 59%

Pohybová aktivita je vyš ší u 14letých dívek. Na hladině významnos ti p < 0,05 není statisticky významn ý rozdíl (F-test: 4,190; t-test: 1,197). Pro srovnání uvádí me i tabulkové hodnoty (F-test: 1,89; ttest: 2,03).

V grafu 8 vy jádření ob je mu PA v mi nutách (11leté - 5747;14leté 10470) a v průměrných hodnotách PA (11leté - 41%; 14leté - 59% ) u dívek. Graf 9.

e) DH: Srovnání PA u 12/13letých díve k


7000 6000 5000 minuty

4000 Series1

3000 2000 1000 0 12leté

13leté věk

56

Srovnání PA (Průměrné hodnoty)

172,5; 44%

12leté 13leté

222,2; 56%

Pohybová aktivita je vyš ší u 13letých dívek. Na hladině významnos ti p < 0,05 není statisticky význa mný r ozdíl (F-test:4,01; t-test:0,04). Pro srovnání uvádí me i tabulkové hodnoty (F-test:1,98; t-test:2,05).

V grafu 9. vy jádření ob je mu PA v mi nutách (12leté - 3967;13leté 6222) a v prů měrných hodnotách (12 leté - 44%; 13leté - 56% ) u dívek.

Graf 10.

f) DH: Srovnání PA u 12/14letých díve k


12000 10000 8000 minuty 6000

Series1

4000 2000 0 14leté

12leté věk

57

Srovnání PA (Průměrné hdnoty)

172,5; 37% 12leté 14leté 290,8; 63%

Pohybová aktivita je vyš ší u 14letých dívek. Na hladině významnos ti p < 0,05 není statisticky význa mný ro zdíl (F-test:12,57; t-test:0,72). Pro srovnání uvádí me i tabulkové hodnoty (F-test:1,89; t-test:2,03). V grafu 10. vyjádření ob je mu PA v mi nutách (12leté - 3967;14leté 10470) a v prů měrných hodnotách (1 2leté – 37%; 14leté - 63 % ) u dívek.

Graf 11.

g) DH: Srovnání PA u 12/15letých díve k

Srovnání PA/týden u dívek 12/15letých dívek 3967 4000 3500 3000 2500 minuty 2000 1500 1000 500 0

2769

Series1

12leté

15leté věk

58


131,9; 43%

12leté 15leté

172,5; 57%


V grafu 11 vyjádření ob je mu PA v mi nutách (12leté - 3967;15leté 2769) a v průměrných hodnotách PA (12leté – 57%; 15leté - 43% ) u dívek. Graf 12.

h) DH: Srovnání PA u 13/14letých díve k Srovnání PA/týden u dívek 13/14letých dívek

12000 10000 8000 minuty 6000

Series1

4000 2000 0 14leté

13leté věk

59


222,2; 43%

14leté 290,8; 57%

13leté


V grafu 12. vyjádření obje mu PA v minutách (14leté 10470;13leté 6222) a v prů měrných hodnotách PA ( 14leté - 57%; 13leté - 43 % ) u dívek. Graf 13.

i) DH: Srovnání PA u 13/15letých díve k


13leté; 6222

7000 6000 5000 minuty

4000

15leté; 2769 Series1

3000 2000 1000 0 15leté

13leté věk

60


2769; 31% 15leté 13leté 6222; 69%

Pohybová aktivita je vyš ší u 13letých dívek. Na hladině významnos ti 0,05 není statisticky význa mný rozdí l (F-test:3,20; t-test:1,89) Pro srovnání uvádí me i tabulkové hodnoty (F-test:1,96; t-test:2,06).

V grafu 13. vyjádření obje mu PA v minutách (15leté 2769;13leté 6222) a v prů měrných hodnotách (15 leté - 31%; 13leté - 69% ) u dívek.

Graf 14.

j) DH: Srovnání PA u 14/15letých díve k Srovnání PA/týden u dívek 14/15letých dívek

12000

10470

10000 8000 minuty 6000

2769

4000 2000 0 14leté

15leté věk

61

Series1


131,9; 31% 14leté 15leté 290,8; 69%

Pohybová aktivita je vyš ší u 14letých dívek. Na hladině významnos ti 0,05 je statisticky význa mný rozdíl - PA dívek se liší(F-test:10,04; ttest:2,34). Pro srovnání uvádíme i tabulkové hodnoty (F-test:1,89; ttest:2,04).

V grafu 14. vy jádření ob je mu PA v minutách (15leté 2769;14leté 10470) a v prů měrných hodnotách (1 5leté - 31%; 14leté - 69% ) u dívek.

H2. Hodnoty ukazatelů, charakterizují cí prů měrné denní hodnoty uplatňování pohybových aktivit během pracovních dnů jsou vyšší ne ž běhe m dnů víkendových(Graf 15).

62

Graf 15.

Srovnání PA víkend/pracovní dny Srovnání PA Víkend/Pracovní dny

20831

25000 20000 15000

Series1

8833

minuty 10000 5000 0

Víkend

Prac.dny

SROVNÁNÍ VÍKEND/PRACOVNÍ DEN (Průměrné hodnoty)

Pohybová

aktivita

pracovní den

30,6; 48%

32,5; 52%

víkend

je

vyšší

o

víke ndových

dnech.

Na

hladině

význa mnosti <0,05 není statisticky významný rozdí l (F-test:3,11; t-test:0,219) Pro srovnání

uvádí me

i

tabulkové

hodnoty

(F-test:1,28;

t-test:1,96).

Vy jádření ob je mu PA (Graf 11) v minutách (víkend -8833; Prac.dny20831) a v prů měrných hodnotách (vík end - 52%; Praco vní dny - 48 % ) u dívek. Nepotvrzení hypotézy. H3.

S rostoucí m věke m dí vek lze zazna menat nárůst doby(hodin)

strávené sledováním PC/T V (DH k- t). (Četnost souboru dle tab.10)

63

k) DH : Srovnání doby (hodiny) strávené sledováním televize a užívání PC u díve k 11letých (n=28) a 12letých (n=23) (graf 16).

Graf 16

Doba strávená u PC/TV - dí vky 11/12let.

(Prů měrné hodnoty). PC/TV dívky 11/12leté 9,9 10 8

6,9

časový údaj- 6 hod. 4

Series1

2 0 11leté

12leté věk

Doba strávená u sledování televizní obrazovky a užívání PC je vyšší u 12letých dívek. Na hladině význa mnosti 0,05 není statisticky význa mný rozdíl (F-test:2,29; t-test:1,94) Pro srovnání uvádí me i tabulkové hodnoty (F-test:1,96; t-test:2,07).

Graf 16 srovnává prů měrné týdenní hodnoty ve sledování TV a PC u dívek 11letých (6,9hod.) a 12letých (9,9hod.).

l) DH: Srovnání doby (hodiny) stráven é sledování m televize a užívání PC u dívek 11letých (n=28) a 13letých (n=28) (graf 17).

Graf 17


(Prů měrné hodnoty).

64

Srovnání PC/TV dívky 11/13leté

12 12 10

6,9

8

časový údaj 6 hod. 4

Series1

2 0 13leté

11leté věk

Doba strávená u sledování televizní obrazovky a užívání PC je vyšší u 13letých dívek. Za mítá me nulovo u hypotézu a usuzu je me na hladině význa mnosti 0,05 - statisticky význa mn ý rozdíl. Soubory dívek

se

liší.

(F-test:4,88;

t-test:2,65)

Pro

srovnání

uvádí me

i

tabulkové hodnoty (F-test:1,96; t-test:2,06).

Graf 17 srovnává prů měrné týdenní hodnoty ve sledování TV a PC u dívek 11letých (6,9hod.) a 13letých (12hod.).

m) DH: Srovnání doby (hodiny) strávené sledováním televize a užívání PC u díve k 11letých (n=28) a 14letých (n=36) (graf 18).

Graf 18



65

Srovnání PC/TV dívky 11/14leté

12

10,9

10 6,9

8 časový údaj6 hod. 4

Series1

2 0 14leté

11leté věk


se

liší.

(F-test:2,52;

t-test:2,93)

Pro

srovnání

uvádí me

i



n) DH: Srovnání doby (hodiny) strávené sledováním televize a užívání PC u díve k 11letých (n=28) a 15letých (n=21) (graf 19).

66

Graf 19


(Prů měrné hodnoty). Srovnání PC/TV dívky 11/15let 17,3 18 16 14 12 časový údaj- 10 8 hod. 6 4 2 0

6,9 Series1

15leté

11leté věk

Doba strávená u sledování televizní obrazovky a užívání PC je vyšší u 15letých dívek. Za mítá me nulovo u hypotézu a usuzu je me na hladině význa mnosti 0,05 - statisticky význa mn ý rozdíl. Soubory dívek se liší. (F-test:11,41; t-test:3,24) Pro srovnání uvádí me i tabulkové hodnoty (F-test:1,96; t-test:2,08).


o) DH: Srovnání doby (hodiny) strávené sledováním televize a užívání PC u díve k 12letých (n=23) a 13letých (n=28) (graf 20).

67

Graf 20


(Prů měrné hodnoty). Srovnání PC/TV dívky 12/13let 12 12

9,9

10 8 časový údaj6 hod. 4

Series1

2 0 12leté

13leté věk


Graf 20 srovnává prů měrné týdenní hodnoty ve sledování TV a PC u dívek 12letých (9,9hod.) a 13letých (12hod.).

p) DH: Srovnání doby (hodiny) strávené sledováním televize a užívání PC u díve k 12letých (n=23) a 14letých (n=36) (graf 21).

68

Graf 21



Srovnání PC/TV dávky 12/14let 10,9 11 10,8 10,6 10,4 časový údaj10,2 hod. 10 9,8 9,6 9,4

12leté

9,9

14leté

12leté

14leté věk



q) DH: Srovnání doby (hodiny) strávené sledováním televize a užívání PC u díve k 12letých (n=23) a 15letých (n=21) (graf 22).

69

Graf 22


(Prů měrné hodnoty). Srovnání PC/TV dívky 12/15let 17,3 18 16 14 12 časový údaj- 10 hod. 8 6 4 2 0

9,9 Series1

12leté

15leté věk


se

liší.

(F-test:4,97;

t-test:2,18)

Pro

srovnání

uvádí me

i



r) DH: Srovnání doby (hodiny) strávené sledováním televize a užívání PC u dívek 14letých (n=36) a 13letých (n=28) (graf 23).

Graf 23



70

Srovnání TV/PC dívky 13/14let 12 12 11,8 11,6 11,4 časový údaj- 11,2 hod. 11 10,8 10,6 10,4 10,2

10,9 Series1

13leté

14leté věk


Graf 23 srovnává prů měrné týdenní hodnoty ve sledování TV a PC u dívek 13letých (12hod.) a 14letých (10,9hod.).

s) DH: Srovnání doby (hodiny) strávené sledováním televize a užívání PC u díve k 15letých (n=21) a 13letých (n=28) (graf 24).

71

Graf 24



Srovnání PC/TV dívky 15/13let 17,3 18 16 14 12 časový údaj- 10 hod. 8 6 4 2 0

12

Series1

15leté

13leté věk


Graf 24 srovnává prů měrné týdenní hodnoty ve sledování TV a PC u dívek 13letých (12hod.) a 15letých (17,3hod.).

t) DH: Srovnání dob y (hodiny) strávené sledováním televize a užívání PC u dívek 14letých (n=36) a 15letých (n=21) (graf 25).

72

Graf 25


(Prů měrné hodnoty). Srtovnání PC/TV dívky 14/15let 17,3 18 16 14 12 časový údaj- 10 hod. 8 6 4 2 0

10,9 14leté 15leté

14leté

15leté věk



Mezi zájmy doplněné do dotazníků uvedly dívky následující: tenis, ping pong, turistika, kolo, koloběžka, brusle, míčové hry aerobic, volejbal, karate, tanec, basketbal, kick box, basketbal, plavání, atletika, posilování.

Zhodnotíme-li grafy a tabulky : Za celý týden bylo plně pohybově inaktivních 7%dívek (tab.11).

Celková pohybová aktivita/týden u dívek 11-15let, byla nejvyšší v úterý a nejnižší ve středu. To i dokazuje viz.H2.

Ne mohu

se

ztotožnit

s

tvrzení m a utorů

(přepracované

autorem

Sucho mele m,2006: např. Rážové,199 9; Bunce et al.,2004,) Lhotské 73

et al.(1955); aj. o snižu jící se úrovni p ohybové aktivity s narůsta jící m věke m. Ve

grafu 3 b yly zřetelné výsledky s ne jvyš ší m ob je me m PA u

14letých dívek a ne jnižší u 15letých dívek. Pořadí v ob je mu PA dle věku za 1týden: ne jvíce - 14leté; - 13leté; - 11leté, 12leté a nejméně aktivní byly 15leté dívky. Srovná me – li graf 3 a Graf 2: sledovali js me účast PA u aktivních dívek a celkově všech dívek (aktivních i inaktivních). Průměrné hodnoty PA u aktivních dívek (1,1h/denně) jsou jednou tolik vyšší než u všech dív ek (31h/denně). Aktivní dívky (Graf 2) se nejvíce pohybují o víkendových dnech so 1,3h; ne – 1,5h. Oproti tomu u všech dívek (graf 3) je PA nejvyšší v úterý – 45 min. a so – 34 min. Stále platí, že i zde v ykazu jí 15leté dívky ne jnižší pohybovou aktivitu a 14leté nejv yšší PA.

Názory dívek: V období

vývo je

dí vek

je

přirozená

péče

o

svů j

zevně jšek

a

uvědo mování si svého vzhledu při cvičení (někdy 27,4% dívek, často 15,6%,vel mi často 7,8 %). Někdy nedostatek zá jmů pociťu je 34,8% a o

sport

se

nezají má

vel mi

často 10,6% z dotazovaných

dívek.

Ne jvyšší procenta vykazu jí všechny věkové kategorie u nedostatku zájmu o pohybovou aktivitu. Dívky mají s k ý m cvičit – 39,2% a jen cca. 10% ne má s ký m. I když dí vky ma jí někd y nedostatek zá jmu o PA, tak i přesto je PA baví – 30,4%, a naopak často nebaví cvičit 9% a velmi často 13%. Problé my s nadvá hou neřeší většina dívek (11– 15let) - pouze 5% z nich. Peníze neh rají žádnou roli, ale jak mile je nepříznivé počasí, někdy 41,2% dívek nesportuje. Málo času má 31 % a nejvíce zaneprázdněné jsou 12leté dívky – 40% a nejméně 11leté. 41% se cítí být zdráva a 10% má po cit, že má vel mi často špatný zdravotní stav (tab. 12a,b). Dívky v tab.13 uvedly pozitivní hlediska o dostupnosti sportovních zařízení. Ne job jevo vaně jší m míste m js ou parky a ne jméně squasho vé kurty a golfová hřiště. Jak i dívky potvrdily, tak v Praze 11 je značné

74

množství mí st pro sportovní vy žití, ale podle mého názoru, by neuškodilo rozšířit víceúčelová veřejná hřiště. Sa my dívky potvrdily aktivnost pod 50% a jen 14leté dívky se přiznaly k pravidelnému cvičení jak v minulosti, tak v současnosti. Dívky by rády (všechny nad 50%) pravidelně cvičily od příštího měsíce a rády by byly aktivní mi jako dř íve. Dívky ne jví ce ve své m volné m čase i ve škole ovlivňují ka marádi, kteří s ni mi více cvičí než rodiče. I přesto je rodiče motivu jí ke cvičení a občas i plánují sportovní výl et, a následně dívky od mění za PA. Obě strany podobně připo mínaly dívká m cvičení a povídaly si s nimi na toto té ma. Zásadovost u dívek v pravidelnosti pohybového reži mu je těžce pod prů měre m: nikdy nedodržuje cvičební program 34,4% a vždy pouze 7,2%. Jak mile ma jí povinnosti či vyřizování, tak necvičí nikdy 34,6% a vždy 8,7%. Ani při společenských povinnostech se nenechají svést dívky ke cvičení. Dívky nepreferu jí cvičení před čtení m a studování m ze 48,4% a jen pouhé 4 % dívek prefer ují PA. Není tedy překvapení m, že 70% z nich nikdy nevstane brzo ráno na cvičení, pouhé 1% vstane i

o

víkendu

kvůli

cvičení.V následujíc ích

otázkách

dívky

opět

odpovídaly negativně na PA: 50% nikdy necvičí po dlouhém dni ve škole a vždy cvičí 8%; ani když ma jí dívky depresi, necvičí 41,4%, někdy 22,4%, vždy 5,6%; jsou–li unavené, 41% si nejde zacvičit a vždy 5,6% se jde odreagovat na cviče ní. 22,2% dívek si vždy vyhradí na cvičení alespoň 30 minut třikrát týdně, obvykle 13%, někdy 12,2% a nikdy si neudělá čas na cvičení ve své m volné m čase 35,6% dívek . Shrnutí: Pro dívky nebývá pravidlem cvičební progra m a jen ně kdy se mu věnu jí s pravidelností. Pohy b není nejdůležitější m prvke m je jich životního stylu. 30% dívek předpokládá, že pravidelný m c vičení m si zís ká větší sebedůvěru, a 29,6% by se cítilo lépe, neboť by si zlepšily postavu. Proti stresu pomáhá cvičení 41% díve k. 31,6% dívek se do mnívá, že by ji m zabíralo cvičení příliš mnoho času a 33,4% dívek by pak ne mělo síly na plnění povinností.

75

6. Hypotézy: H1. Nebyla potvrzena. Již z míněná ne shoda s výsledky jiných autorů o snižování PA

s rostoucí m věke m dívek. Ne jvyšš í PA vykazu jí

14leté dívky a ne jnižší PA vykazu jí 1 5leté dívky. Srovnání m dílčích hypotéz mezi sebou js me došli k závěru, že soubory se neliší. Potvrzena je nulová hypotéza.

Jediný statisticky význa mný rozdíl je

mezi soubory dívek 14letých a 15letých.

H2. Nebyla potvrzena.

Obje m PA o víkendových dnech (52%) je

skoro obdobný jako ob je m PA v praco vních dnech(48%). Soubory se neliší.

H3. Potvrzení hypotéz y,s narůsta jící m věke m díve k se sledování TV a užívání PC zvyšu je. Statisticky význa mný rozdíl me zi soubory dívek 11/13letých; 11/14letých;11/15letých;12/15letých v čase strávené m u PC/televize za 1 týden.

7. ZÁVĚRY Výsledky šetření nepotvrdily hypotézu H1, že pohybová aktivita se snižuje s narůsta jící m věke m díve k. Na hladině významnosti < 0,05 není statistický rozdíl. Usouzení na statisticky význa mný rozdíl jen mezi soubory 14/15letých dívek. Výsledky šetření nepotvrdily hypotézu H2, že PA během pracovních dnů je vyšší než běhe m dnů ví ke ndových. Vypoč ítaná hodnota nedosahuje kritické hodnoty, soubory s e neliší. Výsledky šetření potvrdily hypotézu H3. S narůstající m věke m dívek se sledování TV a užívání PC zvyšu je. Statisticky význa mný rozdíl 76

mezi soubory dívek 11/13letých; 11/14letých;11/15letých;12/15letých v čase strávené m u PC/televize za 1tý den.

Srovnání PA me zi 11-15letými dívka mi , kdy ne jvyšš í hodnoty PA jsou u 14letých a nejnižší hodnoty jsou u 1 5letých dětí. Ne jvíce času u sledování TV/PC vy kazu jí 15leté dívky a nejnižší 11leté dívky.

V průběhu týdne ne jvyšš í PA

u díve k 11 – 15let bylo úterý 18% a

nejnižší PA ve středu – 7 %.

Výsledky v průběhu 1týden: PA 31min/denně a doba strávená u televize

a

PC

(1,59H/denně).

Zhodnotí me-

li

jednotlivé

věkové

kategorie (PA/denně): 14leté - 42min., 13leté – 32min., 11leté – 29 min.,.,12leté - 25min.,.,15leté – 19min. Celková PA/týden: 11leté – 3,42h.,12leté – 2,9h.,13leté – 3,7h.,14leté – 4,9h.,15leté – 2,2h.

Z vyhodnocení

struktury

zájmů

o

s portovní

aktivity

vyplývá,

že

nejoblíbeně jší sportovní aktivitou je tanec a nejméně oblíbené jsou technické sporty.

Z vyhodnocení oblíbenosti jednotlivých odvětví sportovní gy mnastiky vyplývá, že nejoblíbenější u dětí jsou s koky na trampolíně a nejméně oblíbená jsou bradla.

Z vyhodnocení oblíbenosti jednotlivých atletických disciplin vyplývá, že nejoblíbenější disciplínou

je skok daleký a nejméně oblíbenou je

vrh koulí. Z vyhodnocení oblíbenosti jednotlivých sportovních her vyplývá, že nejoblíbeně jší hrou je tenis a ne jméně oblíbenou hrou je softbal.

77

Celkové zhodnocení názo rů I přesto, že dívky ma jí někdy nedostatek zájmu o PA, tak 30% uvedlo že je

PA baví. Dívky ne jvíce ve s vé m volné m čase i ve škole

ovlivňují ka marádi. Pro dívky nebývá pravidlem cvičební progra m a jen někdy se mu věnu ji.

78

8. SEZNAM LITERATURY COOPER

INSTITUTE.F itnesgram.Te st

SUCHO MEL.A.Tělesně hodnocení,

ne zdatné

č in itelé

hlavní

dě ti

admin is trat ion š kolního

vý skytu, kondiční

věku

manual.In (motor ické

programy).1.vyd.KTV

Liberec,2006.ISBN 80-7372-140-6,s.250. CORBIN, CB., PANGRAZI, RP.,§W ELK,GJ.1994.Toward

an

understanding of appropria te phys ic al akt iv ity leve ls for youth.In Dobrý,L.Odborný

časopis

pro

trenéry

a

učitele.Praha:

FTVS

UK,2008,roč.74,č.3. DOBRÝ, L.Na podporu zdravotních be nefitů.Tělesná výchova a sport mláde že:odborný

časopis

pro

trenéry

a

učitele.Praha:

FTVS

UK,2008,roč.74,č.1.s.38. DOBRÝ,L.,Čechovs ká,I.Kolik pohybové aktivnosti potřebuje me pro zdraví?In: Dobrý,L.Odborný časop is pro

trenéry a uč ite le.Praha:

FTVS UK,2008,roč.74,č.3. s.13-14 Ďurič,L.,Hotár,V.S.,Pa stier,J.Tělesná

výchova

šport:

a

Terminolog ický a výkladový slovní k.Bratis lava: 1995,vyd.2, ISBN 8085508-26-5. Frömel,K. Strukturen

der

sport inter essen

der

schüler

an

der

grundschulen(1992).In Lebeda,L.Struk tura zá jmů o sportovní akt iv it y u žáků II. stupně ZŠ. In Bláha,L.(editor).Tělesná výchova na I.a II.stupn i zá kladní školy : sborník přís pěvků z vědeckého se minářeÚstí nad Labem25. – 26.ledna 1996.1.vyd.Ústí nad Labe m : KTV PF UJEP,1996,s.140 FRÖMEL, K., NOVO SAD, J.a SVOZIL,Z. Pohybová a kt iv ita a sportovní zájmy m láde že.1.vyd. Olo mouc: UP,19 99.ISBN 80-7067-945-X. GAJDA,V. Antropomotorika

pro

rekreology.1.vyd.Ostrava:

OU,2004,s.57. HORÁK, F. Úvod do metodolog ie pe dagogického vý zkumu. Praha : SPN, 1989. 179 s. 79

HORKEL,V., HORKLO VÁ, H.Vytváření v ztahu dětí středního školního věku k PA.In PYŠNÝ,L., BLÁHA,L (editoři).Pohyb a výchova: sborník referátů

z vědeckého

sem ináře

s me zinárodní

účastí.Úst í

nad

Labe m:KTV PF UJEP,2000,s.28. HOŠEK,V.Mot ivace školní tělesné v ýchovy a její podmíněnost.In FTVS UK (ediční centrum). Školní t ělesná výchova a celo životní pohybová akt iv ita:sborník z vědeckého se mináře.Praha.1994,s.11. KASA,J. Športová

kinantropológia

–

Terminologický

a

výkladový

slovník.1.vyd.Bratislava: SVSTVŠ a FTVŠ UK,2001.I SBN 80-9682528-3,s.47. KASA,J. Pohybová Akt iv ita .In: Ďurič,L.,Hotár,V.S.,Pa stier,J.Tělesná výchova a šport:Term inolog ic ký a výkladový slovník.Brat islava: 1995,vyd.2,ISBN 80-85508-26-5,s. 189-190. KOTULÁN, J. Zdraví a životní prostředí. Praha : Avicenu m, 1991. 202 s. KYRALOVÁ, M., MATOUŠOVÁ, M.a tělesná

výchova

II.část:

ADAMÍROVÁ,.et

Metodické

te xty

pro

al..Zdravotní

školení

cvičitelů

zdravotní tělesné výchovy : Praha, 199 5,s.24-32;98-106. LEBEDA,L. Struktura zá jmů o sportovní aktiv ity u žáků na II.stupně ZŠ.In Bláha,L.(ed itor).Tělesná výchov a na I.a II.stupni zá kladní školy : sborník příspěvků z vědeckého se mináře - Ústí nad Labem 25. – 26.ledna 1996.1.vyd.Ústí nad Labe m : KTV PF UJEP,1996,s.140-146. LHOTSKÁ,L.,et mládeže

1991

al.V.

Celostátní

(České

ze mě:

an tropologický zpracování

výzku m

dětí

dotazníku

a pro

rodiče.1.vyd.Praha SZÚ,1995.ISBN 80-900053-9-x. MATOUŠ, M., MATOUŠOVÁ, M.Kap ito la – Biolog ické zák lady zdravotní TV.In

KYRALOVÁ, M.,

et

al.

Zdravotní

tělesná

výchova

II.část.Praha,1995.ISBN 80–228-24-6. s.24-30. MĚKOTA, K,CUBEREK,R.Poh ybovéDov ednosti, č innost i,v ýkony.I.vydá ní,Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci KT V,2007.ISBN 97880-244-1728-8

80

MĚKOTA, K.,TUPÝ,J. Program zdravot ně orientované zdatnost i:ed ice metodick ých te xtů pro školní i m imoš kolní tělesnou výchovu a sport 11 – 15letých žáků.Praha, 1997.I SBN 80-205-0541-5. VAVRUŠKO VÁ, M.

Tvořivost

a

prožitek

BLÁHA,L.,HNÍZDIL,J.(EDITOŘI). Vybra né

v tělesné problémy

výchově. školní

In

tělesné

výchovy : sborník prací KTV PF UJEP – Ústí nad Labe m : PF UJEP, 2002,s.38. SCHNEIDER, M. Úvod do základů soc iologických v ý zkumů. Olo mouc : UP, 1993. 133 s. SUCHO MEL,A.Tělesně hodnocení,

hlavní

d ěti

ne zdatné

č in itelé

školn ího

výsky tu, kondiční

věku:motoric ké

programy.1.vyd.KT V

Liberec,2006.ISBN 80-7372-140-6. TILINGER,P.

školní

Vztahy

mláde že

k pohybovým

akt iv itám.In

Pavlík,J.(redaktor)Tělesná výchova a sport na základních a středních školách : sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně

–

Brno

–

29.

31.května

1996.1.vyd.Ústav

TVPF

MU

v Brně,1996,s.153-156 TUPÝ,J., SVATOŇ.a LINHART,T.Tělesná výchova v projektu občanská škola.Zpravodaj

pro

učitele

tělesné

výchovy.

In

Bláha,L.(editor)Tělesná výchova na I.a II.stupni zák ladní školy : sborník

příspěvků

z

vědeckého

se mináře-Ústí

nad

Labe m25.

–

26.ledna.č.2.1986. TUPÝ,J., SVATOŇ.Program

zdravotně

orientované

zdatnost i.Edice

metodických te xtů pro školní i mi moš kolní tělesnou výchovu a sport 10-15letých žáků.1.vyd.Praha, 1997.ISBN 80-205-0541-5

81

[online]:: (32) JÜRIMÄE,T.,§ JÜRIMÄE,J. Growth, physical aktivity, and motor development in prepubertal children. 1st ed.University Press Tartu 2001. ISBN 0-8493-0530-6.

82

1. ÚVOD TEORETICKÁ A METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE CÍL PRÁCE METODIKA A REALIZACE VÝZKUMU VÝSLEDNÁ ET ENÍ

Recommend Documents