Stati
VLADIMÍR LINC A JEHO SLABIKÁŘE Tibor Vojtko Anotace: Míra srozumitelnosti slabikářů Vladimíra Lince (1923-1995) je jednou z vlastností, které je činí v praxi úspěšnými. To i přesto, že jejich původ sahá až k počátkům 60. let 20. století. Ukazuje se, že slabikáře Naše čtení (původně pro žáky zvláštních škol, nyní ho používají žáci základní školy praktické) a Náš slabikář (původně pro žáky pomocných škol, nyní ho požívají žáci základní školy speciální) mají své specifické jazykové a stylotvorné vlastnosti. K jejich popisu byl použit evaluační nástroj Josefa Mistríka (1921-2000) relativní míra srozumitelnosti. Klíčová slova: Vladimír Line, Josef Mistrík, slabikář, mentální retardace, zvláštní škola, škola, relativní míra srozumitelnosti, základní škola speciální, základní škola praktická.
Úvod Učebnice patří mezi nejdůležitéjší školní pomůcky, se kterými každý žák béhem školni docházky pracuje. Zvláštní postavení však zaujímá slabikář, který pro žáka s mentální retardací mnohdy představuje důkaz, že je také školákem, že i on je tím, kdo má svou zodpovědnost, že i on dosáhl toho, čeho dosahují jeho vrstevníci. Osobní vztah k učebnicím bývá prokazován různými „doplňky", např. vlepováním vlastních fotografií a snímků dalších osob. Slabikář je však výjimečný i z hlediska svého obsahu a účelu. Na rozdíl od většiny učebnic nezprostředkovává tolik poznatky, jako klíčovou dovednost číst. V předškolním období je nonverbální a verbální sdělování poměrné dobře propojeno. Dítě přijímá informace z mluvené řeči, nikoliv psané, hodně pozornosti věnuje sledování okolního svě-
pomocná
ta, prohlíží si obrázky v knížkách a snaží se dekódovat sdělení uložené v obrázcích. Rodiče ho učí prohlížet si obrázky a dětské komiksy, ukazují, čeho si všímat, co je na obrázku podstatné a klíčové pro pochopení jeho smyslu. Písmena pak představují další stupeň, k němuž se dítě jednou dobere (Čáp, Mareš, 2007). Na začátku školní docházky nonverbální prvky ustupují výuce čtení a verbálnímu sdělování vůbec. Osvojení dovednosti číst se podřizuje velká část školních činností spojených s verbálním projevem. I přesto, že u žáků se středné těžkou mentální retardací nenabývá čtení takové úrovně, aby je přirozené a spontánně užívali v běžných životních situacích, osvojování elementárních čtenářských dovedností rozšiřuje jejich komunikační potenciál. Byť jen třeba v podobě dovednosti přečíst své jméno, podepsat se apod. (Čáp, Mareš, 2007; Vágnerová, 2009; Vančová, 2005, 2010).
123
Krátce ke slabikářové tvorbě pro žáky s mentální retardací „Učební text pro žáky prvního ročníku základní školy, didakticky ztvárněný k osvojování dovednosti číst, psát aj., v českém školství vždy dosahoval vysoké úrovně didaktické a umělecké," (Průcha, Walterová, Mareš, 1998). V současné odborné literatuře je rozsáhle zpracován vývoj slabikářové tvorby pro žáky bez postižení (Křivánek, Wildová, 1997; Růžička, 1966; Wágnerová, 2000; Kubálek, 1924,1929,1947a, 1947b). Ta česká je oproti slovenské spojena spíše s vývojem metod než s historickými daty a odrazem politických tlaků, které generuje společnost jako celek. Česká a slovenská slabikářová tvorba se začala více propojovat až na začátku 20. století, zcela se pak sjednotila ve druhé poloviné 20. století, aby se na začátku 21. století opét rozdélila. Vývojové etapy slabikářové tvorby pro žáky s lehkým a středné téžkým mentálním postižením byly zkoumány v rámci výzkumného záméru Československá tradice slabikářové tvorby pro žáky s mentálním postižením řešeného na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové (Vojtko, 2012). První slabikář pro žáky s mentální retardací byl vydán v roce 1929 - Slabikář pro pomocnou školu (Novotná, 1929). Tato učebnice je jediná svého druhu, která byla v meziválečném období pro daný účel povolena a uvedena ve Věstníku Ministerstva školství a národní osvěty mezi ostatními schválenými učebnicemi. Ze sledování dalšího
1001
vývoje slabikářové tvorby je zřejmé, že tvorba elementárních učebnic čtení pro žáky s mentální retardací nebyla integrální součástí slabikářové tvorby a zcela osobité reflektovala potřeby žáků a speciálního školství. Ukázalo se, že vývoj českých slabikářů pro žáky s mentálním postižením můžeme periodizovat následovně: 1. etapa - období prvních pokusů: slabikář se jeví jako nezbytná pomůcka, jejíž počátky spadají do meziválečného období Republiky československé. Tuto etapu lze charakterizovat takto: - i do elementární výuky čtení žáků s mentálním deficitem se prosadila proměna učeného dítěte v učící se dítě, což souviselo s domácím reformně pedagogickým hnutím; - zcela ustoupily církevní a politické tlaky, které významné ovlivňovaly slabikářovou tvorbu v samotných začátcích; výuka čtení se přiblížila životním potřebám žáků; - prosadila se nápravná pedagogika (předchůdce současné speciální pedagogiky); - pozvolna vznikal systém pomocného školství, v němž učebnice představovaly učební pomůcku sui generis. 2. etapa - „zlaté" období slabikářů V l a d i m í r a Lince: toto období se časové kryje s druhou polovinou 20. století. C o je s ohledem na tvorbu učebnic hodnoceno jako negativní vliv totalitní moci, to se u slabikářů pro žáky s mentální retardací ukázalo jako výhodné - centrální dohled nad tvorbou učebnic. Toto však musíme konstatovat s vědomím, že
Stati
do kvality slabikářové tvorby se promítaly odborné a osobnostní charakteristiky PhDr. Vladimíra Lince (1923-1995), autora většiny českých slabikářů a čítanek pro zvláštní a pomocné školy a prvních slovenských slabikářů pro školy osobitné. V tomto případé se jeho neformálni autorita prosadila vůči autoritám formálním. Tuto etapu charakterizují následující momenty: - v dubnu 1948 vešel v platnost zákon o základní úpravé jednotného školství (školský zákon, zákon č. 95/1948 Sb. ze dne 21. dubna 1948) a speciální školy se staly součástí školského sytému; - totalitní moc a kontrola byla upevněna ústavou z května 1948 (Ústavní zákon ze dne 9. května 1948 č. 150/1948 Sb.); stejně tak o 12 let později, kdy vešla v platnost Ústava Československé socialistické republiky (zákon č. 100/1960 Sb. ze dne 11. července 1960); - naprostou kontrolu nad učebnicemi pak ministerstvo převzalo výnosem M Š V U ze 17. května 1949, č. 69 600-1 Přímé objednávky škol u Státního nakladatelství, kterým se Státní nakladatelství stalo fakticky jediným a výhradním dodavatelem učebnic pro všechny stupně škol, s výjimkou škol vysokých. 3. etapa - období tápání a hledání pokračovatelů: otevření slabikářové tvorby širší autorské veřejnosti po roce 1989. Za současné slabikáře jmenujme slabikář pro 1. stupeň základní školy praktické Od A do Z (Parta, 2010) autorské dvojice Dana Dvořáková, Libuše Kubová. 1
Lincovy slabikáře a hodnocení jejich relativní míry srozumitelnosti Nejvýznamnéjší československou autorskou osobností slabikářů pro zvláštní a pomocné školy byl bezesporu PhDr. Vladimír Line (1923-1995). Jeho dvoudílný slabikář Naše čtení (pro žáky zvláštních škol) a Náš slabikář (pro žáky pomocných škol) patří i v současné době k nejpoužívanéjším. Je tomu tak přesto, že jejich první vydání vznikla na počátku šedesátých let 20. století. Položme si tedy otázky: Proč tomu tak je? Jsou Lincovy učebnice v něčem nadčasové? PhDr. Vladimír Line se narodil v Nedvédicích 24. 7. 1924 a zemřel v Praze 22. 4. 1995. Působil j a k o ředitel zvláštní školy, Večerní školy pro dospělé mentálně postižené, byl členem Ústředního ústavu pro vzdělávání pedagogických pracovníků a přednášel na Pedagogické fakultě U K v Praze, kde jako zástupce vedoucího katedry navrhl obsahovou a organizační přestavbu studijního oboru učitelství pro školy pro mládež vyžadující zvláštní péči na pedagogických fakultách. Vedle toho měl podíl na utváření systému pomocných škol a jejich obsahového zaměření. Lincova slabikářová tvorba pro žáky s mentálním postižením byla oceněna ministrem školství Milanem Vondruškou 1 v roce 1979 Cenou ministra školství Č S S R za nejlepší učebnici svého
Ú ř a d m i n i s t r a Školství zastával v letech 1 9 7 5 - 1 9 8 7 .
125
druhu, což bylo Naše čtení, Slabikář pro 1. ročník zvláštní školy (Line V., Kábele F.); v roce 1983 byla Vladimíru Lincovi udélena Cena ministra školství ČSSR za spolupráci při zpracování Slabikáře pro 1. ročník základní školy pro slabozraké (Flenerová-Wágnerová H., Hřebejková J„ Line V., Faltová V.). V roce 1978 byl přizván ke spolupráci na přípravě slabikáře pro osobitné školy (zvláštní školy) na Slovensku. Byla to Naša kniha, Šlabikár pre 1. ročník osobitých škol (Line V., Rosskopfová E.). Abychom se dopracovali odpovědi na obě výše položené otázky, je nutno si uvědomit, že slabikář pro žáky s mentální retardací musí být pro ně především srozumitelný! A to Lincovy slabikáře bezesporu byly. Sebepromyšlenéjší obsahová náplň ani sebenápadnéjší výtvarné zpracování slabikářů totiž samo o sobé nestačí, aby jejich „uživatele" zaujaly kdyby jejich obsahu a výtvarné formě nerozuměli. Pokusme se nyní tu srozumitelnost Lincových slabikářů objektivizovat i nějak jinak než jen jejich efektivitou, která byla potvrzena zkušeností a délkou času jejich používání. Takže: dá se - obecné - míra srozumitelnosti učebnice nějak měřit? Průcha (1987, 1997) to zkouší pomocí hodnocení: a) vlastností, b) fungováni, c) efektů učebnic: - v prvém případě to znamená výzkum komunikačních, obsahových a ergonomických vlastností; - ve druhém případě se jedná o výzkum, který si klade otázky: Jak s učebnicí
1001
pracuje učitel? a Jak s učebnicí nakládá žák? Součástí této analýzy je i posuzování funkcí učebnice; - v posledním případě jde o zkoumání výsledků práce s učebnicemi. Zkoumáním učebnic v naznačených směrech bychom se k míře jejich srozumitelnosti patrné dopracovali též, ale proč to neprovést rovnou, jak to učinil slovenský lingvista Josef Mistrík (1921-2000) ve své práci Štylistika slovenského jazyka (1970). Mistrík tu vychází z teze, že míra srozumitelnosti závisí na délce a počtu slov a na délce vět; délka slov a délka vět totiž bývá (v běžném verbálním projevu) úměrná složitosti sdělované myšlenky. Tomuto pravidlu se ale vymykají umělecké texty. Tedy relativní míru srozumitelnosti (R) podle Mistríka lze vyjádřit vztahem [1]: R
[1]
=
M
kde R = relativní míra srozumitelnosti, X, = průměrná délka vět, X, = průměrná délka slov, I, = index opakování slov, přičemž: R nabývá hodnot od 0 do 50, R je nepřímo úměrné náročností textu, hodnota R u textu s nejnižší obtížností se pohybuje v intervalu 4 0 - 5 0 . Pro p r ů m ě r n o u délku vět (XY) (tj. průměrný počet slov ve větě) platí vztah [2] - složitost myšlenky je v nepřímé úměře ke srozumitelnosti projevu a formálním signálem tu je délka vět: K = -n
PÍ
kde Xv = průměrná délka vět, x = počet slov ve větě, n = počet vět.
Stati
4,5 4,1 4
3,95
3,69
3,5
• Ií
X2
3
iXv
2,5
2,45
i Xs
2,21
1,92
2
•
1,5
- Lineárni (Ii)
1,75
1,64
Lineárni (Xv)
1 0,5 0 výbér 1
výbčr 2
výběr 3
výbčr 4
Graf 1. Index opakování slov, průměrná délka vét a průměrná délka slov (Line, V. Nái slabikář, 1992) P r ů m ě r n á d é l k a slova (X.) je dalším činitelem
ovlivňujícím
srozumitelnost
- veličiny I, a R jsou p ř í m o ú m ě r n é - viz [4]:
projevu [3]: - č í m je téma exkluzivnější a vzdálenější od běžné k o m u n i k a c e , tím je slovník složitější;
kde N = celkový počet slov, L = počet
- exkluzivní slova mají společnou fyzickou vlastnost - jsou v p r ů m ě r u delší:
různých slov. Tento M i s t r í k ů v evaluační relativní
h = ~n
(31
kde X, = p r ů m ě r n á délka slov, x = počet slabik v j e d n o m slově, n = počet slov. Index o p a k o v á n í slov ( I J je faktor,
míra srozumitelnosti
nástroj
byl využit
pro posouzení Lincových slabikářů Náš slabikář
(slabikář pro žáky se středně
těžkou mentální retardací) a Naše
čtení
(slabikář pro žáky s lehkou m e n t á l n í retardací).
který také ovlivňuje srozumitelnost textu:
Výsledky poukazují na dynamiku prů-
- nejedná se o v š e o b e c n o u frekven-
měrné délky vét a průměrné délky slov,
ci slov, ale o frekvenci opakování slova
resp. indexu opakování slov při zachování
v k o n k r é t n í m textu; (frekvence viz fre-
stabilní úrovně relativní míry srozumitel-
kvenční slovník) j e užívána ve výzku-
nosti (viz tab. 1 a 2 a odpovídající grafické
mech také, ovšem j a k o odlišný faktor);
vyjádření hodnot v grafu 1 a 2).
127
4,54
... 4,54 tmmli —mix •MXS Lineární (li) - - - Lineární (Xv) Lineární(Xs)
výběr 1
výběr 2
výběr 3
výběr 4
Graf 2. Index opakování slov, průmérná délka vét a průmérná délka slov (Line, V. Naše čteni, 1995) Pro
porovnání
s Lincovými
b i k á ř i j s m e zjišťování srozumitelnosti
relativní
podrobili
i
text slabikáře pro m e n t á l n ě né ž á k y Slabikář
pro
pomocnou
slamíry
LINC, V. Náš slabikář.
Praha : KPK, vydání
1., 128 s. 1992. ISBN 80-85267-37-3.
úvodní
LINC, V. Naše čtení. Díl 1. Praha : Scien-
postiže-
tia, vydání 1., 125 s. 1995. ISBN 8 0 -
školu
v y d a n é h o v r o c e 1929. Ú d a j e uvedené v t a b u l c e 3 a g r a f u 3 u k a z u j í na z n a č n ý rozdíl ve zjištěných h o d n o t á c h . Výsledky v y p o v í d a j í o kvalitě a u t o r s k é p r á c e V l a d i m í r a L i n c e . Zkoumali j s m e tyto
7183-025-9. LINC, V. Naše čtení. Díl 2. Praha: Scientia, vydání 1., 142 s. 1995. ISBN 80-7183-022-4. NOVOTNÁ, V. Slabikář pro pomocnou
školu.
Praha : Státní nakladatelství, 109 s. 1929. Z hodnot uvedených v tabulkách 1
učebnice:
a 2 a g r a f e c h 1 a 2 j e p a t r n é , že t e n -
Tab. 1. Index opakování slov, průměrná délka v£t a průměrná délka slov (Line, V. Náš slabikář, 1992)
Tab. 2. Index opakování slov, průměrná délka vět a průmérná délka slov (Line, V. Naše čtení, 1995)
výběr 1
2,98
výběr 2 výběr 3 výběr 4
1001
1.
X.
X.
2,66
2,62
1,67
2,9
3,58
1,66
2,05
4,54
1,53
4,54
1,96
3,69
1,6
výběr 1
2,73
4,1
1,92
výběr 2
3,2
2,45
1,75
výběr 3
2,21
3,95
1,64
výběr 4
1,17
Stati
R1
; 49
• «•<*
z
44
«• 41 40 Slabikář pro pomocné školy (Novotná, 1929)
Náš slabikář (Line, 1992)
Naše čtení (Line, 1995)
Graf 3. Výchozí relativní míra srozumitelnosti R1 (Novotná, V. Slabikář pro pomocné školy, 1929; Line, V. Náš slabikář, 1992; Line, V. Naie čteni, 1995) dence vývoje ukazatelů relativní m í r y
d e n k j i s t é v a r i a b i l i t ě ve v y j a d ř o -
srozumitelnosti textu (míra opaková-
vání.
ní slov, p r ů m ě r n á d é l k a vět a p r ů m ě r -
Jistou d y n a m i k u ve vývoji textu však
ná d é l k a slov) j e v p ř í p a d ě s l a b i k á ř e
vykazují h o d n o t y slabikáře Naše
pro ž á k y se s t ř e d n é t ě ž k o u m e n t á l n í
(1995). Tu je evidentní, že:
retardací
- znatelné klesá m í r a opakování
poměrně
konstantní
(Náš
s l a b i k á ř , 1 9 9 2 ) . T o z n a m e n á , že i n d e x o p a k o v á n í slov ( I J l e h c e k l e s á , v d ů s l e d k u č e h o ž se:
čtení slov
(li), tedy slovní zásoba se skutečně rozšiřuje; - ještě více se prodlužuje délka vět (X»),
- rozšiřuje slovní zásoba;
takže je m o ž n o vyjádřit složitější myš-
- úměrně tomu se prodlužuje délka slov (X»)
lenky;
a vlastně i obtížnost sdělovaného obsahu;
- průměrná délka slov ( X J také stoupá,
- p ř i č e m ž p r ů m ě r n á d é l k a s l o v a (X.)
byť jen mírné, takže žák vlastně setrvá-
zůstává z a c h o v á n a , tedy žák je ve-
vá ve stejné úrovni lexikální náročnosti.
Tab. 3. Výchoz! relativní míra srozumitelnosti R1 (Novotná, V. Slabikář pro pomocné školy, 1929; Line. V. Náš slabikář, 1992; Line, V. Naše čteni, 1995)
Tab. 4. Korelace vývoje R ve slabikářích V. Lince Náš slabikář (1992) a Naie čtení (1995) R1
R2
R3
R4
R1 Slabikář pro pomocné školy
42,8
Náš slabikář
48,01
Náš slabikář
48,01
47,11
48,66
47,06
Naše čtení
45,64
Naše čtení
45,64
43,15
46,64
42,39
129
50 48J66
49
48,01
48
1f
47
47,06
46,64 45,64
46
IRI
45
|R2
44
| * l f
43
1
42
42,39
R3
F
• R4
I
41 40 39 Náš slabikář (Line, 1992)
Naše čtení (Line, 1995)
Graf 4. Korelace vývoje relativní míry srozumitelnosti ve slabikářích V. Lince Náš slabikář (1992) a Naie čteni (1995) Horní
hranice
míry
srozumitel-
Slabikář
patří
u kterých
mezi
ty
je důležité
učebni-
nosti j e t a k é d á n a d a l š í m i f a k t o r y . Ty
ce,
v y p l ý v a j í ze s o u v i s l o s t í , m e z i n é ž pa-
dynamiku
tří o b j e k t i v n í s t y l o t v o r n í č i n i t e l é sou-
Z n a m e n á t o , ž e si z j i š ť u j e m e , z d a j e
míry
sledovat
srozumitelnosti.
visející s k o n k r é t n í f u n k c í a s i t u a c í .
u č e b n i c e stejné s r o z u m i t e l n á na za-
Ve z k o u m a n ý c h s l a b i k á ř í c h j e z j e v n é ,
č á t k u , ve s t ř e d u i n a k o n c i ; t e d y z d a
že a u t o r p r o g r a m o v é
je úsilí, které žák musí
šení
míry
usiluje o
srozumitelnosti.
zvý-
vynaložit,
Zatímco
aby porozuměl obsahu sdělení, stej-
u s l a b i k á ř ů pro ž á k y p o m o c n é š k o l y
né po celou d o b u práce s u č e b n i c í .
(Line, 1995) je srozumitelnost vyrov-
Nicméně
n a n á , c o ž z n a m e n á , že d ů r a z j e p o l o -
propracování
žen na z v n i t ř n ě n í t o h o , c o se ž á k už
tualizace především slovní
„ n a u č i l " , u s l a b i k á ř e p r o z v l á š t n í školy
se k t e r o u
(Line,
evi-
resp. Z Š s p e c i á l n í c h d e n n ě s e t k á v a -
d e n t n é k l e s a j í c í t e n d e n c i , tedy ž á k si
jí ( m o b i l , p o č í t a č n e b o k a l k u l a č k a ) ,
rozvíjí s c h o p n o s t u ž i v a t e l s k é h o č t e n í .
p o d o b n é by p o r o z u m ě n í
P r o n á z o r n o s t u v á d í m e v ý c h o z í rela-
la r e v i z e o b r á z k ů , z n i c h ž
tivní míru srozumitelnosti i graficky
z d n e š n í h o p o h l e d u působí až
(viz t a b u l k a 4 a g r a f 4).
chaicky.
1992) má srozumitelnost
i
přes
dobré
by byla
se žáci
ZŠ
metodické vhodná
ak-
zásoby,
praktických,
napomohněkteré ar-
Stati
Závěr Zjišťovaná relativní míra
srozumi-
telnosti není jen f o r m á l n í m ukazatelem, který vypovídá o charakteristických lexikálních
a stylistických
konkrétního
slabikáře,
vlastnostech ale
ilustruje
i j e h o „užitnou" h o d n o t u , kterou má pro učícího se žáka. Výše
uvedené
poznatky
můžeme
v pedagogice využít k výbéru učebnice pro danou cílovou skupinu žáků, tedy k tomu, abychom na straně j e d n é vycházeli z jejich dosažené intelektuálni úrovně a na straně d r u h é jejich v ý u k u optimálně strukturovali podle pásma jejich nejbližšího rozvoje.
PhDr. Vladimír Line (1923-1995) (fotografie z osobní pozůstalosti s laskavým poděkováním doc. MUDr. Dagmar Lincové, CSc.)
LITERATURA
GAVORA, P. Učitel a žáci v
AUSBURN, L.J., AUSBURN, F.B. Visual Literacy. Background, Practice.
Programmed
Educational
Theory Learning
Technology.
and and
1978, vol. 15,
s. 291-297.
7315-104-9. HARČARÍKOVA, T. Edukácia detí s telesným
postihnutím
v
prípravnom
ročníku základnej školy pre telesne
BEDNAŘÍK, M. Problematika informační struktury učebnice fyziky. Acta versitatis
komunikaci.
Brno : Paido, 2005, 165 s. ISBN 80-
Palakianae
Uni-
Olomoucensis.
1981, roč. 69, s. 2 2 5 - 2 4 1 . ČÁP,)., M A R E Š , J. Psychologie
pro
učitele.
postihnutých jako jedna zo špecifických
foriem In
diagnostika,
včasná
ciálnopedagogická
Vydání 2. Praha : Portál, 2007, 655 s.
výhodnené
ISBN 978-80-7367-273-7.
šením,
GAVORA, P. Žiak a text. Bratislava : SPN, 1992, 127 s. ISBN 8 0 - 0 8 - 0 0 3 3 3 - 2 .
špeciálnopedagogickej
intervencie.
Špeciálnopedagogická intervencia
poradenstvo
osoby (s postihnutím,
nadaním
a talentom).
a špepre
znenaru-
Bratislava
: MABAG, 2007, s. 215-231. ISBN 97880-89113-38-5
HARČARlKOVÁ, T. Pedagogika a zdravotne
chorých
Bratislava :
oslabených.
IRIS. 2011a, 146 s. ISBN 9 7 8 - 8 0 - 8 9 2 3 8 58-3.
školu.
pro
postihnutých,
T. Pedagogika
chorých
- teortické
telesne
a zdravotně
osla-
Bratislava :
základy.
IRIS. 201 lb, 368 s. ISBN 9 7 8 - 8 0 - 8 9 2 3 8 59-0.
ství, 1929, 112 s. funkce.
a
telesne
Bratislava : IRIS. 2011c.
postihnutých.
ISBN 978-80-89238-57-6.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., M A R E Š , J. Pedagogický
slovník.
Vydání 2., rozšíře-
né a přepracované. Praha : Portál, 1998, PRŮCHA, J. Učebnice: edukačního denty,
Z., WILDOVA,
R.
Vývoj
zkumné
média
učitele,
teorie
autory
pracovníky.
148 s. ISBN 80-85931-49-4.
J„ H E N D R I C H ,
slabikáře.
do konce
století
J., SIMEK,
Od nejstarší XVIII.
doby
Praha : Státní
nakladatelství. 1929, 531 s. KUBÁLEK, J. Slabikář
český.
vý-
Vydání 3.,
KUBÁLEK, J. Slabikáře
v
počátkové:
dítky křesťanské
Československé
český a jiných kterýmžto
hned z mladosti
návěcem učeny
Praha : KPK, 1992,
128 s. ISBN 80-85267-37-3. 1995, 125 s. ISBN 80-7183-025-9. 1995,142 s. ISBN 80-7183-022-4.
356 s. ISBN 80-246-0181-8. M. Základy
80-7315-124-3.
80-246-0841-3. VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie máhající
profese.
pro
po-
Praha : Portál, 2009,
4 4 4 s. ISBN 80-246-0841-3. a tvorba
učeb-
nic. Olomouc : PdF UPOL, 1998, 133 s. VALENTA, M. K teorii tvorby učebnic pro ciální pedagogika.
2008, roč. 18, č. 2,
s. 134-137. ISSN 1211-2720. VANČOVÁ, A. et al. Edukácia
Bratislava : SPN, 1970,415 s.
psychologie.
Praha : Karolinum, 2004, 356 s. ISBN
žáky s mentálním postižením. In Spepod
lupou. Brno : Paido, 2006, 124 s. ISBN slovenského
sociální
ISBN 80-902057-8-X.
LINC, V. Naše čtení. Díl 2. Praha : Scientia. MAŇÁK, ]., KLAPKO, D. Učebnice
a
Praha : Karolinum, 2002,
VALENTA, M. Koncepce
LINC, V. Naše čtení. Díl 1. Praha : Scientia.
M I S T R l K , J. Štylistika
VÁGNEROVÁ, M. Kognitivní
VÁGNEROVÁ,
býti mají. Prostějov: MNV, 1947,123 s. LINC, V. Náš slabikář.
šlabiká-
ra. Bratislava : Slovenské pedagogické
psychologie.
Velké Meziříčí, 1924.
KUBÁLEK, J. Slabikář
Portál, 2005, 481 s. ISBN 80-7367-047-X. RŮŽIČKA, V. Dejiny slovenského nakladateľstvo, 1 9 6 6 , 1 9 0 s.
Prostějov :
MNV, 1947, 123 s.
1001
stu-
přepracované a aktualizované. Praha :
F. Naše
boženství
a
B r n o : Paido, 1999,
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika.
republice.
analýza pro
učebnic
slabikářů v Čechách - historie a sous. 5 0 - 5 4 .
a
: příručka
časnost. Zlatý máj. 1997, roč. 41, č. 2, KUBALEK,
didaktická
Praha : Academia, 1987,91 s.
336 s. ISBN 80-7178-252-1.
HARČARlKOVÁ, T. Pedagogika
KŘIVÁNEK,
pomocnou
Díl 1. Praha : Stání nakladatel-
PRŮCHA, J. Učení z textu
HARČARlKOVÁ, bených
NOVOTNÁ, V. Slabikář
jazyka.
postihnutých.
mentálne
Bratislava : Iris, 2 0 1 0 , 4 4 9
s. ISBN 8 0 - 9 6 8 7 9 7 - 6 - 6 .
Stati
VANČOVÁ, A. Základy pedagogiky mentálne postihnutých. Bratislava : Sapientia, 2005, 332 s. ISBN 80-968797-6-6. VANČOVÁ, A. Pedagogika viacnásobne postihnutých. Bratislava : KKT, o.z., Pedagogická fakulta UK, 2010, 173 s. ISBN 978-80-970228-1-5. VOJTKO, T. Ideologie jako kurikulární problém slabikářů a čítanek a čítanek pro zvláštní školu vydaných v mezidobí let 1960 až 1983. Hradec Králové : Gaudeamus, 2012, 198 s. ISBN 978-80-7435179-2. WAGNEROVA, J. Vývoj českého slabikáře od nejstarších dob do současnosti. Vydání 2., upravené. Plzeň : PF ZČU, 2000, 113 s. ISBN 80-7082-585-5.
ZIKL, P. Škola zvláštní. In SKUTIL, M., ZIKL, P. at al. Pedagogický a speciálně pedagogický slovník. Praha : Grada, 2011, 101 s. ISBN 978-80-247-3855-0. ZIKL, P. Dítě s tělesným a kombinovaným postižením ve škole. Praha : Grada, 2011, 112 s. ISBN 978-80-247-3856-7. Zikl, P. Comprehensive rehabilitation of pupils with multiple disabilities at school. In 1CEEM 2012: 2"J International Conference on Economic, Education and Management. Hong Kong : Hong Kong Education Society, 2012, s. 7 7 - 8 2 . ISBN 978-98819750-3-4. ZUJEV, D.D. Jako tvoriť učebnice. Bratislava : SPN, 1986, 296 s.
133
