Vladimír Železný a jeho znovu objevený koníček ARTmagazin.eu, Petr Šálek

Vladimír Železný a jeho znovu objevený koníček 7.5.2010 ARTmagazin.eu, Petr Šálek Vladimír Železný je mediálně známá osobnost; vystudovaný sociolog a publicista se zapsal do paměti široké veřejnosti především jako dlouholetý ředitel televize Nova, potom jako politik, senátor a později poslanec Evropského parlamentu. Ti zasvěcenější o něm ví, že je velkým milovníkem a znalcem výtvarného umění a majitelem významné sbírky českého malířství 20.století. Jeho vztah k umění ale není jen pasivní. V exkluzivním rozhovoru pro ARTmagazin.eu Vladimír Železný pohovořil o své znovu objevené lásce k fotografování.

Fotografie ho poprvé zaujala asi ve 13 letech, kdy si z úspor zakoupil malý jednoduchý fotoaparát, jak sám říká„boxík“, a s ním několik let fotografoval a v temné komoře sám vyvolával a zvětšoval své fotografie. Po dlouhé pauze se v posledních letech k fotografii opět vrátil. Jako novináře a sociologa ho tématicky zajímají především lidé a svět, ve kterém žijí. Přitom se drží klasického ztvárnění. Postačí mu realita, bez posunů nebo nových technologií. Největší část jeho fotografického archivu - asi 48 tisíc snímků - pochází z Izraele. Je to země, která ho fascinuje vzhledem k jejím lidem, kulturnímu i historickému dědictví. K 60. výročí existence státu Izrael vytvořil výstavu „Můj Eretz“, obsahující záběry z židovských i palestinských území s těžištěm snímků z Jeruzaléma. Výstava, která již úspěšně procestovala několik míst Čech a Moravy je do 30.5.2010 k vidění v Regionálním muzeu v Mikulově. Fotografie pouze od Zdi nářků, které pod názvem Židé – Jeruzalém nedávno vystavila smíchovská galerie Portheimka, Železný považuje za velmi obtížné. Židé, kteří se zde modlí, nechtějí být rušeni, natož fotografováni. Železný těmto záběrům věnoval mnoho času a snažil nebýt jen pozorovatelem ale účastníkem děje, respektovat a znát průběh modlitby a navázat kontakt s fotografovanými. Velmi specifickou zkouškou fotografického umění a pohotovosti byly pro Železného záběry ze zkoušky opery Golem 13 od izraelského skladatele Noama Sheriffa. Kabalistické drama bylo uvedeno v rámci Konference k osudu majetku obětí holocaustu a u příležitosti 400.výročí úmrtí židovského mudrce a rabína Löwa neboli Maharala. Autor libreta, bývalý prezident British Council v Praze pan George R. Whyte, jej spontánně požádal o zdokumentování jediného uvedení opery v Národním divadle ve světové premiéře 29.června 2009. Byla to výzva, protože divadelní fotografie je samostatná a velmi náročná fotografická disciplína, kterou si doposud neměl možnost vyzkoušet. Výsledek je překvapivě dobrý. Přes problematické světlo a ztížené podmínky jsou fotografie technicky i výrazově na úrovni a jednoduchá scéna a kostýmy účinek ještě umocňují. Vladimír Železný s pýchou dodává, že někteří účastníci představení mu dokonce řekli, že si smysl některých scén vyjasnili teprve až nad jeho fotografiemi. Pro příští rok plánuje Vladimír Železný další 2 fotovýstavy – jednak nové pokračování fotografií z Izraele a potom výstavu snímků z míst, tj. zemí a měst, která má rád. Rozhodně bude z čeho vybírat. Jeho elektronický obrazový archiv obsahuje 16 Terabytů a ve fotografování dále pokračuje.

****

Železný radí: Sedmička denně prospívá zdraví Vladimír Železný ve své nové knížce rozdává dobré rady milovníka vína. Bývalý hlavní protagonista televize Nova, senátor a europoslanec Vladimír Železný žil akčním životem plným adrenalinu. Teď se vyžívá ve svých zálibách. O víně mluví košatě a rád. A také o něm píše. Nová knížka mu nedávno vyšla ve vydavatelství Mladá fronta. „To všechno ovšem neznamená, že bych se stáhl domů nebo do vinného sklípku,“ podotýká pětašedesátiletý podnikatel a sběratel obrazů. Pojďme začít vaší knížkou. Co nového jste v ní o víně čtenářům prozradil? Například jsem se snažil vyvrátit některé mýty.

Třeba že vypít víc než tři čtyři deci denně je špatně? Třeba. Poslední americké a španělské průzkumy totiž přinesly překvapivé zjištění, že v zájmu zdraví je ideální vypít šest sedm deci vína denně. Ženám, které hůře odbourávají alkohol, lze doporučit klidně tři až čtyři deci. Tolik? Neobjednali si ty převratné průzkumy náhodou sami vinaři? Kdepak. Když jsem byl místopředsedou Výboru pro víno a vinohradnictví v Evropském parlamentu, dostával jsem na stůl veškeré zprávy o víně včetně těch seriózních lékařských. Jak známo, víno snižuje výskyt infarktů a některých dalších chorob. A to díky démonizovanému alkoholu. Pozná vůbec laik kvalitní víno? Snadno. Sotva dopijete skleničku, máte chuť na další, což je právě to jediné měřítko kvality. Pokud se opravdu vpijete do vína, často ani neumíte vyjádřit, proč právě tohle vám připadá tak zázračné. Morava je zvláštní v tom, že ti, kdo se ve víně vyznají, o něm dovedou navíc barvitě a s velkou invencí mluvit. V knížce píšete, že chutě se mění s věkem, vy sám teď upřednostňujete víno červené. Platí to stále? Platí. V Česku je takovou zažitou pověrou, že bílá vína jsou lepší. Bývávalo. Ve skutečnosti se teď na Moravě vyrábějí dramaticky lepší vína červená. Poté, co jste loni opustil kancelář europoslance, máte víc času na svoje koníčky… Jsou to spíš vášně. Tak třeba fotografování se věnuji od svých třinácti let. Měl jsem pár výstav a na jaře chystám v galerii Zlatá husa další. Byl jste zvyklý být důležitým mužem. Dokážou vám záliby nahradit televizi či politiku? Určitě mi nenahradí řízení médií. To je obrovské narkotikum, kterému když podlehnete, jen velmi obtížně se ho vzdáváte. Vlastně ani politiku ne. Já ale tyto oblasti úplně nevyklidil. Jsem třeba stále předsedou Euroskeptické politické strany. Láká vás ještě obrazovka? Netvrdím, že se mi po ní nestýská. Byla to opojná zkušenost. Pokud mě někdo osloví, abych dělal podobný pořad jako bylo Volejte řediteli, budu to zvažovat. Vaší dceři jsou tři roky. Vlastně si teď můžete užívat rodičovství jako nikdy dřív… Užívám si ho náramně. Je to pro mě famózní zážitek a snad největší dar, jaký jsem kdy dostal. Jako majitel vinařství Tanzberg na Mikulovsku mi nakonec ještě povězte, jak to vypadá letos s úrodou? Kvůli počasí je to složitý rok. Léto bylo vlhké, některé vinice dokonce vůbec nemají hrozny. My ano, ale bobule jsou plné vody a cukernatost je velmi nízká. Potřebovali bychom ještě tak měsíc sluníčka.

****

Železný: Lisabon jsem ještě nerozchodil 28. března 2010 - 13:15 Prvnízprávy.cz, Adam B. Bartoš Vladimír Železný se nenudí. Píše, fotografuje, podniká a z politiky se stahovat nehodlá. Nevyloučil ani kandidaturu do Senátu. Nemohu se vás na úvod nezeptat, co momentálně nyní podnikáte. Z politiky jste se stáhnul, čím se tedy zabýváte nyní?

Já se úplně nestáhnul z politiky, stále jsem předsedou politické strany, která nevyklízí svou pozici. Samozřejmě jsme se po zralé úvaze rozhodli, že se neúčastníme parlamentních voleb, to už jsme se dohodli i před těmi minulými zrušenými volbami. Nemyslíme si, že máme šanci na získání pěti procent. Ještě jsme se navíc úplně politicky nevzpamatovali z porážky - a schválení Lisabonské smlouvy je porážkou. Takže se chystáme na podzim na místní volby, to je naše výrazná parketa, jsme regionalizovaná strana. Neumíme vyloučit ani naši účast v senátních volbách, protože máme některé zajímavé osobnosti v regionech a zkoumáme nyní, které bývalé okresy budou volné pro souboj o senátorská křesla. Vy sám byste se třeba chtěl vrátit do Senátu? Nikdy neříkej nikdy. Takže uvidíme. Ono to ale vše v mém případě závisí na konečném výsledku mých trestných kauz, které běží už dvanáctý rok, stále se pinkají nahoru dolů, nahoru dolů. I ty kauzy, které jsem vyhrál naprosto jednoznačně, tak je zase z technických důvodů vracejí na nižší úroveň, takže ono to bude kolotat ještě nějaký čas... Asi se čeká, až zase budete kandidovat, aby se to znovu připomnělo... Kdybych kandidoval, tak to znovu někdo použije, i když to je už hodně vyšumělé. Řekl bych, že to nikoho po dvanácti letech nevzruší, ale přece jenom se o to někdo zase pokusí. Když vám prezident blahopřál k nedávným narozeninám, říkal, že doufá, že váš hlas bude i nadále slyšet... Můj hlas bude nesporně slyšet. I v té politické rovině? Nesporně ano, já jsem se z politiky nevyklidil. To by poukazovalo zpětně na to, že to, co jsem v politice hlásal, bylo jen krátkodeché gesto. Ale nebylo, byl to postoj. Ale zpátky k otázce. Co momentálně děláte? Věnuji se některým svým podnikatelským aktivitám. Dopsal jsem knihu o víně, vyjde někdy v dubnu. Připravuji několik výstav včetně vlastních fotografických prezentací. Na podzim připravuji jednu takovou velkou. Píšu, rozvrhuji si svoji knihu, takže dávám dohromady materiál. Nejsem příliš k zastavení. Funguji jako předtím, jediná významná ztráta je ztráta rytmu. V momentě, kdy vypadnete z nějakého zaběhaného kolotoče a ráno se probudíte a zjistíte, že vlastně nic nemusíte, že nemusíte vstát a jet na letiště, abyste letěl do Bruselu, nebo probudíte-li se v Bruselu, že si nemusíte připravit projev, to vše vás vede minimálně k vnitřnímu překvapení. Ale jde jen o to nalézt náhradní rytmus. Bude ta kniha o politice? Teď mne tak napadá, váš politický rival, mohu-li to tak říci, předseda Svobodných Petr Mach, sepsal knihu "Jak vystoupit z EU". Četl jste ji? Nečetl, neviděl, rád si ji přečtu. S panem Machem jsme měli de facto politicky téměř identické názory. Má kniha o politice bude. I když jste ji nečetl, alespoň podle titulu byste s ní souhlasil? Podle toho titulu bych s ním souhlasil. Zvláště po přijetí Lisabonské smlouvy. Ostatně to vidíte i na těch současných postojích EU, na onom rozkolísání, kdy si sami nevědí rady s tím, co vytvořili. Ti Sarkozyové a ostatní jsou zaskočení tím, že najednou by tam měl být nějaký prezident větší než jsou oni, tak raději volí bezbarvého Belgičana (Hermana Van Rompuye, pozn. red.), politika bez chuti, bez zápachu, kterému se vysmívá i časopis Times, že není schopen si ani sestavit řeč a že ho Barroso (předseda Evropské komise, pozn. red.) musí během řeči několikrát opravovat, protože tam má chybné termíny. To vše svědčí o tom, že se sami vmanévrovali, že byli dotlačeni těmi levicovými europeisty, těmi všemi Cohny-Bendity (německý europoslanec za zelené, pozn. red.), až tak daleko, kam ani sami nechtěli. Integrace? Možná za 200 let Jak si vysvětlujete, že do křesla evropského prezidenta usedl člověk tak nevýrazný, když vše nasvědčovalo tomu, že to má být post pro velkou politickou personu? Protože nemohli připustit (Tony) Blaira nebo někoho takového. Protože to by byla persona, která by byla konkurenční vůči majestátu Sarkozyho. "Prezident Francie - co to je, když tu máme prezidenta Evropy?" říkalo by se. Tak z prezidenta Evropy

uděláme nanicovatého úředníka a tím pádem zůstanu já, velký císař, král a prezident Sarkozy v jedné osobě, francouzským prezidentem. Na tom je možné demonstrovat, kam se nechali eufórií a politickou korektností dotlačit i ti, kteří by podporovali další kroky integrace evropských zemí, ale ne tak překotně. Sledujete vystoupení britského europoslance a vašeho bývalého kolegy v Evropském parlamentu a ostatně i ve frakci Nigela Farage? Měl teď několik zdařilých vystoupení, není vám líto, že tam už nejste s ním, abyste ho podpořil? Je mi to líto a speciálně proto, že jsme v Evropském parlamentu seděli vedle sebe. Je mi to líto, protože jsem velmi rád poslouchal nejen jeho projevy, ale i jeho názory. A okruh několika velmi pozoruhodných lidí, které jsem tam poznal, byl pro mne příjemným přínosem. Jste s nimi stále v nějakém kontaktu? Minimálně. Když jsem v Bruselu, tak se občas zastavím a poklábosím, ale tím to končí. Co vám pobyt v Evropském parlamentu vlastně dal? Ta zkušenost je obecně velmi truchlivá. Já jsem byl přesvědčený Evropan, v takovém tom dobrém slova smyslu, zastánce evropské kultury, evropských postojů, evropské historie. Tím neříkám Evropan ve smyslu občana, protože evropský občan neexistuje, ale Evropan hrdý, téměř pyšný. Ale vrátil jsem se jako hodně prozřelý Evropan. Úroveň myšlení Evropy opravdu osciluje někde mezi politickou korektností v tom nejhorším slova smyslu, což znamená sterilitou, a velice zapšklými vzájemnými nevraživostmi a z hlediska politické korektnosti utajovanými vášněmi, které zmítají tímto kontinentem. To není kontinent zralý na integraci. Možná tak ještě 200 let a pak uvidíme, možná že pak bude integrace rozumná. Ale teď se integrovat jen proto, že tu existuje velká Indie, velká Brazílie a velká Čína a proto se i my musíme integrovat...? Ne, ten tlak na integraci by se vytvořil jedině tehdy, kdyby pojem Evropan nabyl nějaký vnitřní obsah. Ale on ho nemá. Tam, v Evropském parlamentu, jsem pochopil, že ho nemá. Čeká nás unijní útok na daně Když tak mluvíte o Lisabonské smlouvě, ono to v posledních týdnech vypadá, že Lisabon vnesl do Evropy spíše chaos... Naprostý. Oni jsou sami zaskočeni tím, co vytvořili. Za prvé vytvořili právní paskvil, se kterým si neví rady. Neví se, zda postoj EU definuje šéf předsedající země a nebo prezident EU a mezitím tam máte ještě Barrosa, který opravuje toho prezidenta a neví tedy, komu má přitakávat víc, jestli španělskému ministerskému předsedovi nebo belgickému prezidentovi Evropy. To je naprostý chaos. Dopadlo to na ně hned po přijetí Lisabonské smlouvy a já jim to přeji. Podobně jako hned po Kodaňském summitu (prosincový summit o kupčení s emisními povolenkami, pozn. red.) nastoupila nejkrutější zima za posledních 200 let, s nejdéle ležící sněhovou pokrývkou a se zamrzlými Everglades na Floridě. Považuji to za takovou potměšilost historie. Objevují se dokonce i hlasy, že by mohla přijít nová smlouva, třeba v souvislosti se vznikem Evropského měnového fondu, který navrhuje Německo a jehož ustavení by si možná podle některých novou smlouvu vyžadovalo. Takže se možná brzy dočkáme projednávání nějakého nového dokumentu... Ještě jsme nenaplnili Nicejskou smlouvu v celé její úplnosti a už jsme přijímali Lisabonskou. Ještě jsme nenaplnili Lisabonskou a už se objevují jiné koncepty, protože si uvědomují, co vše tam chybí a co je tam navíc. Co si myslíte o ekonomické situaci v Evropě v souvislosti s Řeckem, kdy se mluví i o případném rozpadu eurozóny? Já si myslím, že eurozóna je k tomu odsouzena. Ale to jsme přece říkali. Jedna z našich tezí, jmenovalo se to "Deset důvodů proč nepřijmout euro", bylo to, že chyba, stupidita, rozhazovačnosti nebo korupce v jedné zemi eurozóny, na níž nebude mít zbytek eurozóny žádný vliv, může způsobit, že tento ekonomický problém během mikrosekundy znehodnocuje ekonomiku dalších zemí. Řecký problém dnes úspěšně znehodnocuje ekonomiku Finska. Ale ono to začalo jinde, začalo to v Německu, když Němci odmítli zaplatit pokutu za porušení paktu stability. V tom momentu netušili, že rozkotávají celou eurozónu, protože při prvním problému se jim to vymstí. Teď je to Řecko, ale bude to v mnohem větším rozsahu Španělsko, španělský problém je dvakrát tak větší než řecký. A nastanou-li problémy, Německo nebude moci říkat, vy musíte zaplatit pokutu a dodržovat pakt stability. Kdo první odmítl zaplatit? Kdo ho první porušil? Německo. V tom okamžiku budou muset Němci a Francouzi donekonečna vykupovat státní dluhopisy řecké banky a to se začne velmi zajídat daňovým poplatníkům.

Nemyslíte ale, že Řecko je zároveň oběť, protože jste sám řekl, že podobné problémy mají i jiné země? A že ta situace byla uměle vyvolána a zneužitá, aby EU měla záminku k jakési jednotné ekonomické vládě, o které se začíná mluvit? Budu teď citovat Železného: Je-li přijata Lisabonská smlouva, příštím krokem je daňová politika, daně, které vybírá EU. Bez toho to nejde. Protože oni mají rozpočet z milosti národních států. Národní státy přihlásí nějaký národní důchod a z toho se procentem vypočítá nějaký odvod. Ale ani o halíř víc, pánové. S tím musíte vystačit. Ale Lisabonská smlouva sama nyní navýšila o 7.8 procent náklady na provoz EU. Čistě na provoz - na nové instituce, velvyslanectví, úřad prezidenta, paní bývalou lordku (Catherine Ashtonovou, ministryni zahraničí EU, pozn. red.), která teď plácá jednu mezinárodní pitomost za druhou, protože tomu nerozumí... To vše stojí strašlivé peníze. Kde na to vezmete? Takže příští kolo logicky je útok na daňový systém národních států a to souvisí s vytvořením jakési ekonomické vlády. Ale já si myslím, že to je chiméra. Že nás čeká velká krize se Španělskem, protože Španělsko vysílalo varovná čísla už rok a půl. Řecká čísla jsou na poloviční hodnotě, Španělsko má dvacetiprocentní nezaměstnanost. Co soudíte o nové diplomatické službě vnější akce, která má podle slov španělského premiéra nahradit časem ty národní diplomatické sbory? EU chce dokonce do budoucna národní zastupitelské úřady rušit. Nebudou se samozřejmě nikdy rušit, protože každá země naléhavě potřebuje částečně odkladiště, částečně odměnu pro celou řadu politiků nebo lidí z určitých okruhů, kteří se nějak zasloužili. To jsou obrovitá množství lidí relativně kvalifikovaných, s jazykovou výbavou a po čase s diplomatickou zkušeností. Co s nimi budete dělat? Nepřelejete je do centralizované diplomatické služby EU. Navíc, kdo bude definovat centralizovanou zahraniční politiku, když centralizovaná zahraniční politika neexistuje? Stačí jeden další Irák a bude rozpolcení, jako bylo mezi Brity a Francouzi. Takže myslíte, že nás čeká řevnivost mezi národními a budoucím nadnárodním diplomatickým sborem? Samozřejmě že ano. Já jsem sledoval zastoupení EU, které existuje už nyní, EU má v mnoha oblastech své emisary a to jsou lidé bloumající, udržující pouze v chodu prázdnou strukturu, protože oni nic reálného nereprezentují. Reprezentují zpravidla postoj managementu a dnes už i ministryně zahraničních věcí EU, budeme-li jí tak říkat, případně prezidenta EU. Ale absolutně to nemá žádnou oporu, žádnou váhu, žádnou závažnost. Každý takového emisara z diplomatické zdvořilosti přijme, ale dívá se na něj divně - čí hlas to vlastně je? Naslouchají, ale ono se nic neozývá. Přecenili jsme český euroskepticismus Proč myslíte, že euroskeptici před rokem v evropských volbách neuspěli? Nedokázal se domluvit Mach, Bobošíková, Železný... To ano, ale myslíte, že to mělo jen tuto příčinu? Obecně jsme přecenili euroskeptickou notu, to, že vůbec EU lidi zajímá. V této zemi, která ne příliš často musela vědomě, ze své vůle, bojovat za svou samostatnost, se zdá, že jsme srozuměni s jakýmsi poklidnějším životem v rámci nějaké větší struktury. Dříve to bylo Rakousko-Uhersko, nebudu mluvit o německé říši, to je citlivější otázka, ale i tam obyvatelstvo reálně vykazovalo určitou míru spokojenosti. Potom jsme byli součástí jakéhosi tábora míru a socialismu. Vždyť my jsme s výjimkou unikátního krátkého období dvaceti let za první republiky a unikátního období dvaceti let do Lisabonské smlouvy vlastně vždy patřili do nějakého velkého tábora. A tak se zdá, že jsme se s tím nějak vnitřně smířili. Vykřesat tady jiskru euroskepticismu je obtížnější, než v jiné zemi. Já to znám. Mluvil jsem na velkém mítinku v Paříži, ještě v době před referendem o evropské ústavě - to byl dav, desetitisícový dav, který přesně věděl, proč tam je, měl to načtené a skandoval přesná hesla. To si u nás neumím představit. Přitom podle průzkumů na začátku loňského roku to vypadalo nadějně. Nová euroskeptická strana měla podle jednoho průzkumu šanci až na 22 procent, i když ještě nebylo jasné, jak se bude jmenovat. V tom jsou právě ty rozpaky. Vlastně ani dnes ještě nevíme, zda to bylo o Machovi, jako nové straně inspirované jakoby z okruhu pana prezidenta, nebo o Libertas, jakoby zakotvené v celoevropském skeptickém hnutí. Myslím, že jsme bohužel přecenili schopnost kriticky nahlížet Evropskou unii. Vždyť to byla naše první účast v Evropském parlamentu a přes některé hlouposti, například s cukerným režimem, doslazováním vína a dalšími nesmysly, které na nás valila EU, to pořád jen byly drobty. Unie nám jinak nevadila, a co nám nevadí, to nás nemobilizuje. Ale existovaly přece i průzkumy, které se týkaly Lisabonské smlouvy, kdy byla většina proti ní. A v té poslední fázi prezidentova tažení proti Lisabonu stálo za hlavou státu až 80 procent Čechů... Ano. Ale nepřekonvertovalo se to do politického postoje. Do podpory nějaké politické strany. Byl to obecný postoj, který ale nebyl vyjádřen, zůstal jen v průzkumu.

Proč podle vás neuspěl celoevropsky Declan Ganley, který měl přitom velkou vizi a velké plány a nakonec se za jeho hnutí dostal do parlamentu jen jeden člověk? Protože to byl mluvka. Ganley nebyl ta integrující osobnost, byl naopak dezintegrující osobnost. Měl svoji agendu, kterou hrál a nakonec to dospělo k tomu typickému výroku, parafrázuji to, jestli já nebudu zvolen v Irsku, tak mi je celý euroskepticismus ukradený. Tuto větu řekl před volbami, čímž své vlastní hnutí úplně odstřelil. Protože buď vám jde o celoevropskou myšlenku skutečného vzdoru vůči nesmyslné a nepodložené integraci, která byrokratizuje Evropu a vzdaluje ji demokratickému rozhodování, a nebo vám jde o to, abyste byl v Irsku zvolen. Tak ať je v Irsku zvolen za kohokoli. Lisabon? Prezident mohl tu hru hrát dál Byl jste jedním z hlavních odpůrců Lisabonské smlouvy. Jak jste vlastně vnímal to, že ji prezident nakonec podepsal? A jak se s tím vyrovnáváte? Už jste to takříkajíc "rozchodil?" Těžce se s tím vyrovnávám. Taková drobná náplast nebo úleva bylo vidět to, jak se ta Lisabonská smlouva úspěšně obrací proti svým největším podporovatelům, jak si s ní nevědí rady. Ale jinak jsem to moc nerozchodil. Měl prezident smlouvu podepsat? Nebo měl zvolit jiný postup? Bylo to podle vás jediné možné řešení? Já si nemyslím, že to bylo jediné možné řešení. Myslím si, že pana prezidenta k tomu dotlačila vnitřní, já bych v tomto případě řekl drobně přehnaná, politická korektnost. Ale já ji myslím v tom kladném slova smyslu - že mu zkrátka nepřišlo korektní použít svůj úřad, vysoký úřad prezidenta, k tomu, aby prosadil něco navzdory postoji volených orgánů. V okamžiku, kdy obě komory parlamentu Lisabonskou smlouvu schválily a kdy navíc Ústavní soud argumentoval tak kuriozním způsobem, až sám sebe doargumentoval k tvrzení, že smlouva nijak nemění suverénní postavení České republiky, tak prezident vlastně z hlediska korektnosti pravděpodobně nechtěl použít svůj prezidentský úřad jako jediný. Věřím tomu, že kdyby tady byla jakákoli jiná opora, ať už v Ústavním soudu a nebo v parlamentu, tak by to neprošlo. Samozřejmě, že tam byla další hra... Co tím myslíte, další hra? Myslím, že prezident jako ratifikující funkce mohl použít toto právo a mohl se odvolat. Minimálně to, co mi tam vadilo, byla právní neprůkaznost toho slibu (záruk pro Českou republiku, pozn. red.). Lisabonská smlouva může bez problému díky zahrnutí Listiny základních práv EU jednoznačně a relativně jednoduše vést k restitucím sudetoněmeckého majetku, nikoli na základě Benešových dekretů, ale na základě nově nabytého evropského občanství. A minimálně vágnost a právní neprůkaznost oněch slibů, na které se pan prezident při podpisu odvolal, dávala šanci tu hru hrát dál. Ale je suverénní právo prezidenta rozhodnout se, jak dlouho a kam až posune pravomoc svého úřadu. A on se rozhodl, že v tomto okamžiku už dál nepůjde. Míra užití úřadu je skutečně na osobě, která je zvolena. Takže nezbylo, než to respektovat. Byla to porážka, těžká porážka. Dá se s tím něco dělat? Já myslím, že se s tím dlouho nedá nic dělat. Protože oni se oklepou, vzpamatují se z toho chaosu, postupně začnou objevovat, co všechno rozseli do Lisabonské smlouvy jako nášlapné drobné výbušniny a začnou je užívat. A myslím si, že to nebude tentokrát Česká republika, ale nějaká jiná země, které neopatrně šlápnou na kuří oko tak, že to zabolí. A bude to velká země. Bude to buď Francie nebo Německo. Nebo Británie. Myslím, že krok, který udělají, a budou ho muset udělat paušálně, vůči všem, se náhle dotkne těch, kteří si mysleli, že svojí velikostí a svojí razancí budou Lisabonskou smlouvu naplňovat. Ale ona se bude naplňovat sama. A ti Sarkozyové a Merkelové si neuvědomili, že to je vlastně samovolný proces, který poběží mimo císařské veličenstvo Sarkozyho, mimo Merkelovou, mimo velké sjednocené Německo, mimo imperiální zájmy Francie, která si hraje na impérium, mimo splendid isolation Velké Británie (princip britské zahraniční politiky v 19. století, pozn. red.). To je něco, co poběží samovolně, co už sami neovládají. Měli pocit, že to ovládají tím, že to iniciují a podporují, ale ono se jim to už dávno vymklo, už v momentu ratifikace. V tom okamžiku začala smlouva žít vlastním životem o ona musí jednou narazit. Na francouzskou pýchu, na německou velikost a nebo na britský odstup. Musí. Děkuji za rozhovor (Adam B. Bartoš; foto: arch.)

****

5.10.2009

„Okouzlení přívlastky už pominulo“ ZBOŽÍ & PRODEJ str. 36 Produkty - pohyby na trhu

VLADIMÍR ŽELEZNÝ, zakladatel firmy Tanzberg Mikulov * Zboží&Prodej: Objevily se na českém maloobchodním trhu s víny v poslední době nějaké nové spotřebitelské požadavky? Vladimír Železný: Obecně je možné říci, že se už asi podařilo prolomit okouzlení přívlastky, což otevřelo cestu k zajímavým kupážím, tedy směsím vína. To by mohlo moravskému vinařství dodat větší míru pružnosti. Český spotřebitel bohužel stále podléhá ošidnému kouzlu zbytkového cukru a preferuje lepivou sladkost před suchou křupavou kvalitou. * Z&P: Jaké je dnes na českém trhu postavení domácích vín a vín z dovozu? V. Ž.: Česká republika produkuje podstatně mé ně vína, než kolik se ho u nás vypije, jen něco přes polovinu. To samozřejmě otevírá dveře zahraniční konkurenci, jejíž produkce bohužel distributoři často za pomoci dumpingových cen vy užívají k tlaku na stále větší slevy inkasované od moravských výrobců. Na druhou stranu myslím, že některé přemrštěné ceny moravských vín, které vycházejí z mylného předpokladu, že si konzument řekne „čím vyšší cena, tím větší kvalita“, jsou na pováženou. Standardně vyrobené moravské víno za cenu 860 Kč, kterou si určuje vinařství ještě před marží distributora či restaurace, je nesmysl, přesto je na trhu. * Z&P: Pomohla podle vás prodeji tuzemských vín kampaň, kterou před dvěma lety připravil Vinařský fond? V. Ž.: Myslím, že měla naprosto nulový efekt vzhledem ke kvalitě a typu kampaně, zejména k její naprosté obecnosti. Spotřebitel totiž nebude nikdy kupovat víno jen proto, že je moravské, ale vždy proto, že zná konkrétní značku, případně mu chutná víno nejen od konkrétního výrobce, ale dokonce z konkrétní vinice a konkrétního ročníku. Obecné výkřiky o Moravě jako zemi vína jsou k ničemu a jsou podle mého názoru vyhozením peněz, které podle typicky komunistického zákona musejí odvádět vinaři jako dodatečnou daň centrální instituci, která jim za to nic konkrétního neodvede. Co by mělo význam, by byly sdružené prostředky na dobrovolné bázi, které by podporovaly některé typické, úzce regionální charakteristiky vína. ****

V Jihlavě na náměstí můžete okusit neobyčejnou atmosféru válečné doby 7.7.2009 Havlíčkobrodský deník str. 6 Vysočina - kulturní servis LENKA POSPÍŠILOVÁ, Magdalena Juříková

Díla malíře Václava Hejny budou v Oblastní galerii Vysočiny až do poloviny října Jihlava/ Milovníci tvorby malíře Václava Hejny si od konce minulého týdne přijdou na své v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě ve výstavním objektu na Masarykově náměstí. Na místě se až do 11. října koná výstava tohoto člena skupiny Sedm v říjnu. Přehlídka představuje dílo osobitého malíře,

který výrazným rukopisem a dramatickými sociálními tématy vyjádřil atmosféru válečné doby. Díla do Jihlavy zapůjčila pražská galerie Zlatá husa. Na co se mohou lidé těšit, to Deníku nastínila ředitelka galerie Magdalena Juříková. * Co vše mohou v prostorách oblastní galerie v Jihlavě lidé vidět? Jsou zde díla všech možných žánrů. Například olejomalby z počátku jeho tvorby a ohromná kolekce objektů Václava Hejny ze 60. let minulého století, která jsou vyvrcholením jeho tvorby. * Můžete být trošku konkrétnější? Je to část kolekce z pozůstalosti Václava Hejny, kterou získala Galerie Zlatá husa v Praze koncem90. let. Je to jedna z mnoha monografických kolekcí, které galerie vlastní. Zapůjčená část tvorby malíře patří k oblíbeným kolekcím Vladimíra Železného. * Kolik olejomaleb a objektů si mohou návštěvníci oblastní galerie na Masarykově náměstí v Jihlavě prohlédnout? Úplně přesné číslo neznám, i když jsem výstavu Václava Hejny v Jihlavě sama instalovala. Odhadem je jich patrně něco přes šedesát. * Jaká tematika ve vystavovaných dílech převažuje? To se nedá takto stručně vyjádřit. Je to průřez celým Hejnovým dílem od počátku, to znamená od konce třicátých let, přes čtyřicátá, padesátá až do konce šedesátých let. Je zde hodně jeho objektů. Ojediněle to jsou například také portréty. * Co říkáte na zájem jihlavské galerie právě o tvorbu Václava Hejny? Jsme velice rádi, že v Jihlavě projevili zájem o díla tohoto umělce. ****

7.7.2009

Už jen nějaký golem... Respekt str. 50 Kultura Magdaléna Platz ová

Byla Whyteova opera v Národním divadle mystickým zjevením, nebo jen nehotovou inscenací? To ukáže budoucnost. Pokud jde o operu, není obvyklé, aby si autor libreta hledal skladatele, bývá to naopak. Rovněž není zvykem, aby byl libretista všude uváděn na prvním místě, jednal s operními domy, sháněl vlivné přátele a finance. V případě Golema 13 uvedeného v Národním divadle v Praze je tradiční vztah mezi „textařem“ a skladatelem postaven na hlavu. Snad proto trvá

George R. Whyte na tom, že dílo není opera – i když tak vypadá. Jde prý o drama, ke kterému Izraelec Noam Sheriff složil hudbu. George R. Whyte je Brit. Od mládí žil jednou nohou ve světě obchodu, druhou v umění. Věnuje se hudbě a psaní, ale přibližně od počátku devadesátých let napřel veškeré své tvůrčí i organizační schopnosti k jediné věci: boji proti antisemitismu. Narodil se roku 1933 v Budapešti, otec byl Maďar, matka Češka. Doma se mluvilo maďarsky. V roce 1939 se Whyteův otec, obchodník s realitami a „největší anglofil na světě“, rozhodl, že odveze rodinu do Anglie. „V roce 1942 začaly domů chodit telegramy z Červeného kříže: Váš otec, 93, byl deportován. Vaše matka, 88, byla deportována. Nevěděli jsme, co znamená být deportován. Dozvěděli jsme se to až v roce 1945, když byly osvobozeny a otevřeny koncentrační tábory. Pamatuju si, jak můj otec chodil nahoru a dolů po ulici v Londýně a mluvil sám se sebou. Nikdy se s tím nevyrovnal, a když potom v devadesáti třech letech umíral, jeho poslední slova byla: Georgi, jak se to mohlo stát? Žil s tou bolestí padesát let. Tohle se do člověka vtiskne.“ Z rodiny George R. Whytea zahynulo v koncentračních táborech třicet pět lidí. Whyte tvrdí, že tato „nestravitelná“ zkušenost je přítomna v každé částečce jeho těla i mysli. „Má práce je o židovském osudu a o jeho vztahu k osudu světa,“ říká. Od Dreyfuse k šému Whyteova práce je netypická. Je skladatelem, spisovatelem a dramatikem, ale jeho umělecká produkce je poměrně chudá, nebo řekněme monotematická. Od osmdesátých let minulého století až do přelomu tisíciletí se zabýval vlastně jen jediným námětem: případem francouzského důstojníka židovského původu Alfreda Dreyfuse, který byl v roce 1894 falešně obviněn ze špionáže pro Němce a pět let strávil v trestanecké kolonii na Ďáblově ostrově. Tato kauza se stala první mediálně, a tudíž masově sledovanou antisemitskou aférou v dějinách. Whyte napsal o Dreyfusovi libreto a najal skladatele, který je zhudebnil (Krysztofa Pendereckého během práce vyměnil za Josta Meiera). Dále vytvořil synopsi baletu a sám složil hudbu ke kabaretnímu vystoupení na téma Dreyfus. Vedle toho napsal ještě divadelní hru Dreyfus: Intime (brzy vyjde v češtině). Během rešerší navíc shromáždil mnoho dokumentů a informací o případu, které mohl použít v odborné publikaci, a v roce 1992 založil v Bonnu Dreyfusovu společnost, jejímž je předsedou. Tomu se říká „vyčerpat“ téma. Jenže hlavním Whyteovým cílem není originalita, a dokonce ani umění: je to osvěta. A také burcování. Jak napsaly po berlínské premiéře opery Dreyfusova aféra noviny Neue Zeit: „Od základu ušlechtilý lidský záměr tohoto díla, politické zvonění na poplach proti rasismu a zapomnění vystupují v představení na povrch zvláště díky jeho doslovnosti.“ Whyte si pro své projekty dokáže najít vlivné spojence. Opera o Dreyfusovi vznikla díky štědré podpoře Deutsche Oper Berlin, jejíž ředitel spolu s městskou správou v ní prý viděli příležitost, jak učinit „jedinečné prohlášení“. Balet o Dreyfusovi se zrodil za podpory města Bonnu. Na tiskové konferenci v Národním divadle v Praze k prvnímu světovému uvedení Golema 13 zase vystoupil politik, kterého by tu člověk zrovna nečekal: europoslanec Vladimír Železný. Právě on prý k provedení Golema 13 dopomohl nejvíce. Pan Whyte nazývá Vladimíra Železného „drahým přítelem“ a tvrdí, že to byl on, kdo svými konexemi a upřímným zápalem pro věc pomohl získat finance od ministerstva kultury, záštitu od prezidenta a vmáčknout produkci na závěr dávno uzavřené sezony Národního divadla. Vhodný rámec poskytl závěr českého předsednictví EU (na premiéře vystoupil člen Evropské komise Vladimír Špidla) a pětidenní mezinárodní konference o majetku obětí

holocaustu, která minulý týden proběhla v Praze a Terezíně. Představení bylo navíc načasované k čtyřsetletému výročí smrti tvůrce legendárního Golema, rabiho Löwa. Pojištění pro Izrael S Vladimírem Železným George R. Whytea nepojí jen zápal pro židovskou mystiku, dobré víno, nebo pečenou kachnu (paní Železná ji prý umí skvěle), ale také skepse vůči Lisabonské smlouvě. Na tiskové konferenci v Národním divadle vzkázal prezidentu Klausovi, aby nic nepodepisoval, dokud nebude k dokumentu připojen zvláštní dodatek o staletém pronásledování Židů evropskými státy. „Musí to být výslovně označeno za zločin, stejně jako veškeré antisemitské činy nebo prohlášení,“ trvá na svém Whyte. „Židům hrozí velké nebezpečí,“ říká bělovlasý muž ráno po premiéře v kavárně Slavia. Na kousek papíru načrtává graf: „Takto se vyvíjelo pronásledování Židů během staletí. Vrchol je holocaust. Myslíte, že se ten graf najednou zarazí a klesne na nulu?“ Podle Whytea je v současné Evropě antisemitismus opět na vzestupu. Je prý pevně zakořeněný v myslích lidí, které formovala křesťanská kultura. „Jsou to stovky let indoktrinace, které nelze jen tak vymazat.“ K Whyteově pesimismu přispívá i to, že židovský národ identifikuje se Státem Izrael. „Kdybyste byla pojišťovací společnost, pojistila byste dnes budoucnost Izraele?“ Těžká otázka. Kde vidí její řešení George R. Whyte? „Odpovědí je Golem 13,“ říká bez váhání a mimoděk tak parafrázuje větu antisemity Heideggera: „Už jen nějaký Bůh nás může zachránit.“ Whyte několik let věnoval studiu nejstarší židovské nauky kabaly a dnes tvrdí, že jeho hra o Golemovi je spíše proroctvím než uměleckým dílem. Napsal ji prý ve stavu zvláštní jasnozřivosti, kdy viděl budoucnost. O tom, jak to tam vypadalo, vypráví ve druhém jednání Golema 13. Dějištěm je Izrael za několik desítek (či stovek) let. Židům se podařilo uzavřít mír s Araby, žijí mírumilovně v jednom státě. Přesto je ohrožuje světová aliance nepřátel. Aby se zachránili, pokoušejí se vědci oživit Golema, který sem byl přivezen z Prahy. Nakonec se to s pomocí rabína podaří, nejmodernější věda se tak propojuje s kabalou („začátek je konec a konec je začátek“) a vzniká bytost, která je nadána nadlidskými schopnostmi, ale zároveň cítí a myslí jako člověk. Útok nepřátel je odražen. Golem zabíjí protestujícího rabína a stává se živým Bohem, vůdcem „svého lidu“. „Kabala není magie, ale mystika. Je to brána do jiných, větších a krásnějších dimenzí světa, kde neplatí náš pojem o čase. A právě do těchto dimenzí se dnes dostává i věda,“ vysvětluje Whyte. „Věda se stává mystikou.“ Proroctví Vzkřísit Golema právě v Praze má podle Whytea svůj smysl, ale vůbec to neznamená, že Golem 13 je totožný s pražským maskotem. „Všechno nasvědčuje tomu, že stvoření života nebylo u židovských mudrců ničím zase tak výjimečným, golemů bylo pravděpodobně víc,“ překvapuje Whyte. Tím úplně prvním byl prý Adam. Bůh jej stvořil z panenské hlíny ke svému obrazu a vdechl mu život. Akt tvoření je tedy člověku vlastní, je jeho podstatou.

Pokud Whyte opravdu nahlédl do budoucnosti a viděl tam Golema 13, který pouhou silou svého mozku ovládá celé armády (ať už v Izraeli nebo jinde), máme se na co těšit. Potom by pražská premiéra z 29. 6. 2009 nezůstala v paměti jen jako poněkud nehotové představení (na zkoušení měli tvůrci deset dnů), ale stala by se – jak po tom ostatně touží její autor – historickým mezníkem. *** George R. Whyte Narodil se v roce 1933 v Budapešti, o pět let později otec odvezl rodinu do Anglie, kde už zůstala. Whyte studoval na univerzitách v Londýně a Paříži, hudební vzdělání získal u Franceska Ticiattiho (skladba) a Paula Lichtensterna (klavír). Jako historik se věnoval okolnostem Dreyfusovy aféry, o které napsal řadu dramatických a literárních děl. Zastává funkci předsedy kulturních akcí projektu Remembering the Future (Pamatovat si budoucnost) a předsedy Dreyfusovy společnosti pro lidská práva. Bojovník proti antisemitismu napsal i drama Golem 13, které mělo 20. 6. 2009 světovou premiéru v Národním divadle v Praze. Whyte: „Kabala není magie, ale mystika. Je to brána do jiných, větších a krásnějších dimenzí světa, kde neplatí náš pojem o čase.“ fotogalerie k článku na › www .respekt.cz ****

"Jihomoravským vinařům patří dál moje přízeň" 9.6.2009 Mladá fronta DNES str. 3 Téma dnes (vha) Znojmo - Bývalý televizní magnát a milovník dobrého vína Vladimír Železný už poslancem v Bruselu nebude, a Znojmo tak přijde i o kancelář europoslance. „Se skončením mandátu končí automaticky a přirozeně i činnost znojemské poslanecké kanceláře. To však neznamená, že bych se regionu nevěnoval i nadále,“ řekl včera Vladimír Železný a slíbil, že zachová přízeň jihomoravským vinařům. „Jsem vděčný za mimořádně slušný výsledek, kterého jsem právě v tomto regionu dosáhl,“ dodal. Když však kandidoval do Evropského parlamentu před pěti lety, tehdy ještě za Nezávislé, preferenčních hlasů dostal ve vinařském kraji mnohem více než nyní. Jen ve Znojmě jich v roce 2004 získal 1082, a nyní jen 178. V Libertas.cz, za kterou kandidoval tentokrát, byl však zdaleka neúspěšnější. Většina z dalších jejích kandidátů nedostala ani jeden preferenční hlas. Železný není z jižní Moravy, byl však dva roky senátorem za Znojemsko a zřejmě i proto tady pak jako europoslanec otevřel svoji kancelář. A vinaři se těšili, že budou mít v Bruselu zastání, a tvrdí, že ho i měli. „V některých věcech, které jsme potřebovali, byl velmi aktivní a pomohl nám. Bohužel je to tak, jak to je. Pokusíme se najít jiného zastánce,“ uvedl předseda Vinařského fondu Jaroslav Machovec. Kdo to bude po Vladimíru Železném, ještě vinaři neví. ****

„Klaus souhlasí s Libertas.cz“ 2.6.2009 Lidové noviny str. 2 Téma

čtk

PRAHA Názory politické strany Libertas.cz, za kterou ve volbách do Evropského parlamentu kandiduje například někdejší šéf televize Nova Vladimír Železný, jsou totožné s názory prezidenta republiky Václava Klause. Uvedl to Klausův spolupracovník Petr Hájek s tím, že on bude volit Libertas.cz. „Já budu samozřejmě volit Libertas. Z mnoha důvodů, mimo jiné i proto, že názory Libertas jsou přesně totožné s názory pana prezidenta,“ prohlásil. Jeho výrok uveřejnil kandidát této strany do Evropského parlamentu a dřívější poslanec ODS Jan Schwippel a Hájek ho potvrdil. Odmítl ale jakkoli komentovat, zda to znamená, že by Klaus byl ochoten Libertas.cz volit. Prezident na podzim zpřetrhal vazby na ODS, kterou zakládal. Explicitní podporu žádné z jiných stran nedal. ****

Hájek: Názory Libertas.cz jsou totožné s názory prezidenta Klause 1.6.2009 Zpravodajství ČTK str. 0 dce pol nlm Praha 1. června (ČTK) - Názory politické strany Libertas.cz, za kterou ve volbách do Evropského parlamentu kandiduje například někdejší šéf televize Nova Vladimír Železný, jsou totožné s názory prezidenta republiky Václava Klause. Uvedl to Klausův spolupracovník Petr Hájek s tím, že on bude volit Libertas.cz. "Já budu samozřejmě volit Libertas. Z mnoha důvodů, mimo jiné i proto, že názory Libertas jsou přesně totožné s názory pana prezidenta," prohlásil. ČTK jeho výrok poskytl kandidát této strany do Evropského parlamentu a dřívější poslanec ODS Jan Schwippel. Hájek tento výrok na dotaz ČTK potvrdil. Odmítl ale jakkoli komentovat, zda to znamená, že by Klaus byl ochoten Libertas.cz volit. Prezident na podzim zpřetrhal vazby na ODS, kterou zakládal. Explicitní podporu některé z jiných stran nedal. Českou pobočku Libertas.cz založil současný europoslanec Železný, který zůstal dvojkou na kandidátce i přesto, že dostal od odvolacího vrchního soudu za krácení daní při dovozu obrazů z ciziny s konečnou platností dvouletý podmíněný trest. Lídrem je Tlustý. Při první tiskové konferenci k eurovolbám 2. dubna Železný prohlásil, že strana v Česku věří v zisk minimálně 22 procent hlasů. V průzkumu veřejného mínění z dubna měla jedno procento. Zakladatelem euroskeptického panevropského hnutí Libertas.eu, které vystupuje zejména proti lisabonské smlouvě reformující rozšířenou EU, je irský milionář Declan Ganley. Ganley stál v čele kampaně, která se hlavní měrou podílela na zamítnutí lisabonské smlouvy v irském referendu. Klaus ho nedávno přijal na Hradě. ****

Vinaři se bouří proti rozhodnutí Unie 29.5.2009 Prima TV str. 13 18:55 Zprávy TV Prima

Mirka ČEJKOVÁ, moderátorka -------------------Jestli si rádi dáte sklenku vychlazeného rosé, tedy růžového vína, tak teď dávejte pozor. Evropská unie totiž hodlá povolit název Rosé i pro nápoj, který vnikne pouhým smícháním bílého a červeného vína. Vinaři vůbec nechápou, jak někdo mohl něco takového vymyslet. Pro znalce je totiž návrh, který má podpořit skomírající odbyt některých vín, úplně absurdní a doufají, že nakonec neprojde. Gabriela BOŽILOVÁ, redaktorka -------------------Ne, růžové víno opravdu není něčím mezi bílým a červeným. Je to víno vyráběné zvláštním postupem, kdy se červené slupky pomelou a nechají se krátce louhovat v hroznové šťávě, čímž dodají nápoji specifickou barvu a aroma. Gilles MASSON, ředitel institutu Vidauban, Francie -------------------Prý se jako rosé bude smět označovat mix bílého a červeného vína. Ten nápoj sice asi bude mít barvu jak rosé, ale rozhodně ne stejnou chuť. Bude to prostě obarvené bílé. Gabriela BOŽILOVÁ, redaktorka -------------------Francouzské vinaře, kteří na receptuře kvalitního rosé pracovali po desetiletí, nový nápad bruselských komisařů rozpálil doběla. Servítky si ostatně nebral ani český europoslanec Vladimír Železný. Vladimír ŽELEZNÝ, místopředseda výboru pro vinohradnictví, Evropský parlament /Partie, 24. 5. 2009/ -------------------Vzhledem k tomu, že v Itálii je vysoký nadbytek bílého nekvalitního, sladkého, hnusného vína, tak se přijalo opatření, nařízení to bude, že rosé na etiketě, se bude moci užívat i pro víno, kdy vezmete láhev bílého mizerného, láhev červeného mizerného, nalejete do šejkru, takhle s tím zamícháte a budete mít rosé. Gabriela BOŽILOVÁ, redaktorka -------------------Nové, zatím neschválené opatření, má vyřešit situaci některých vinařských regionů, kde v poslední době rapidně klesá odbyt. Georgios ILIAS, vinař, Pavlov -------------------Možná, že někteří vinaři už v minulosti to takto dělali, ale vnímám to jako podvod. obyvatel Pavlova -------------------Piju růžové víno, máme ho taky ve sklepě, máme rosečko, ale my ho děláme jenom z červenýho vína, protože mícháním obou vín, to dokáže snad každý udělat. Gabriela BOŽILOVÁ, redaktorka -------------------Pokud v Unii návrh příští měsíc projde, hodlají vinaři a prodejci kvalitního rosé vyrazit přímo

do Bruselu a nabídnout tam poslancům nějaký pořádně zkysaný burčák. Michal Janotka a Gabriela Božilová, televize Prima. ****

28.5.2009

Železného si vinaři pochvalují Mladá fronta DNES str. 3 Téma dnes

VOJTĚCH SMOLA

Jižní Morava - Dva roky byl senátorem za Znojemsko a ve svém obvodu se tehdy ukázal skoro každý týden. Bývalý televizní magnát a milovník kvalitního vína Vladimír Železný poté znovu pokoušel přízeň voličů. Úspěšně - stal se europoslancem a ve Znojmě slavnostně otevřel kancelář poslance Evropského parlamentu. Nyní chce Železný, nedávno podmíněně odsouzený za krácení daní při dovozu obrazů z ciziny, své místo v Bruselu obhajovat. Jestli mu Jihomoravané dají svůj hlas i tentokrát, je předčasné hodnotit. Jisté je jedno. Přestože jej tam lidé v posledních letech příliš často nezahlédli, patří k těm oblíbenějším politikům. Jeho evropskou misi si pochvalují zejména vinaři. „Mám spoustu potvrzených informací, že pro zdejší víno a vinaře udělal v Bruselu hodně. Poměrně dobře lobboval za Českou republiku i za další severněji položené vinařské země. Jižní státy totiž chtěly vést reformu vinařství jiným, pro nás diskriminujícím směrem,“ uvedl šéf Znovínu Znojmo Pavel Vajčner. Stejně jednoznačně hovoří i předseda Svazu vinařů Jiří Sedlo. „Při Evropskémparlamentu je komise pro vinohradnictví a Železný je jejím místopředsedou. Když bylo potřeba cokoliv projednat v parlamentu, tak jsme s ním dobře komunikovali. Na čem jsme se dohodli, to vždycky splnil,“ řekl Sedlo. I sám Železný svou dosavadní pozici v europoslaneckém křesle hodnotí jako vhodný nástroj pomoci zdejším vinařům. „Podařilo se mi prosadit pozměňovací návrhy k zásadnímu unijnímu nařízení o společném trhu s vínem, které bylo mimořádně nepříznivé pro tradiční postupy moravského vinařství,“ vzkázal včera. Neopomněl zdůraznit, že pozměňovací návrhy podal jako jediný český poslanec Evropského parlamentu. „Podařilo se tak ubránit doslazování vína sacharózou a zejména odvrátit některá omezující opatření, která by velmi zkomplikovala výrobu vína na Moravě,“ dodal. Méně vidět byl pak Železný v samotných jihomoravských městech. Ve Znojmě, kde má kancelář, práci europoslance nijak zvlášť nehodnotili. „Několikrát jsme se spolu sešli a hovořili o nějaké možné spolupráci. K něčemu konkrétnímu ale za tu dobu nedošlo,“ řekl znojemský starosta Petr Nezveda. Přitom plány tam měl Železný před pěti lety nemalé. „Chci vyjádřit naději, že to není poslední tabulka s hvězdičkami Unie, která se ve městě objeví. Usiluji o to, aby na Znojemsko přišla nějaká významná instituce Unie. Pro region by to mělo obrovský význam, vždyť Štrasburk a Brusel žijí výhradně ze sídla Evropské unie,“ sliboval při otevření své kanceláře. Zatím bez výsledku. ****

Kravihorec Petrásek rozšířil řady členů Řádu rytířů vína 28.5.2009 Břeclavský deník str. 3 Zpravodajství - Břeclavsko

(šup)

Bořetice, Pezinok/ Významného ocenění se dočkal prezident recesistické vinařské Svobodné spolkové republiky Kraví hora Václav Petrásek. Bývalého starostu Bořetic navrhl Řád rytířů vína na svém shromáždění svolaném do slovenského Pezinku za čestného člena řádu. A po hlasování jej také přijal, a to za úspěšnou propagaci vinařství a rozvoj vinařské turistiky. Druhým čestným členem Řádu rytířů vína se stal za svou práci pro české a moravské vinařství europoslanec Vladimír Železný. Slavnostní přijetí nových členů řádu se uskutečnilo ve staré radnici, kde nechyběl ani primátor Pezinku Oliver Solga. ****

Nejasné klady a nepochybné zápory Lisabonské smlouvy 25.5.2009 Haló noviny str. 2 Z domova (kru) PRAHA - Jednoznačné odmítnutí šrotovného, kritika nedostatečného čerpání fondů EU, odmítnutí i obrana možností společné politiky EU po přijetí Lisabonské smlouvy, resp. odmítnutí Lisabonské smlouvy vůbec charakterizovaly diskusi v nedělním pořadu Partie TV Prima, kde se sešli náměstek ministra životního prostředí Jan Dusík (SZ), europoslankyně Jana Hybášková (Evropská demokratická strana), Jiří Payne (Strana svobodných občanů) a Vladimír Železný (Libertas.cz). Zatímco Dusík a Hybášková bránili současný stav EU a Lisabonskou smlouvu, Payne a Železný smlouvu napadli. LS jako celek Dusík považuje za výhodnou pro občany ČR, s ratifikací prý nelze čekat na jiné státy, neboť by to bylo dokladem zpochybňujícím naši suverenitu. Podle Hybáškové jsou diskuse o smlouvě již »vodou za mlýnem«. Obhajovala ji zavedením zásady energetické bezpečnosti, kvůli které by se neměla opakovat plynová krize (jeden z hlučících debatérů se optal, zdali Rusko či Ukrajina jsou členy EU, aby ji dodržovaly). Zmínila i možnost ústavního zkrácení funkčního období prezidenta. Payne označil LS za slepou uličku, prohlásil, že v EU je deficit demokracie a LS jej prohlubuje, proto je nutno vytvořit opozici v EP, která by byla alternativou současnému pojetí a trendu EU. Dle něho by mnohé klady připisované Unii šly vyjednat mezivládními dohodami, včetně volného pohybu osob (viz Benelux). Železný rovněž LS odmítl, mj. napadl různé »vojáčkování«. Nazval LS spiknutím politických elit a dodal, že smlouvu neratifikoval nejen Václav Klaus, nýbrž i prezidenti SRN a Polska, britská královna a Irsko. Zdůraznil též, že ČR ztratí 62 práv veta. Jako příklad uvedl pravomoc EU nařídit ČR kvótu azylantů či migrantů, které bude muset v rámci společné imigrační politiky a solidarity s ostatními státy EU (např. Řeckem či Itálií, kam přichází mnoho utečenců z Afriky a Asie) přijmout. Přiznání tohoto práva EU se podařilo moderátorovi Petru Šimůnkovi vydolovat z Hybáškové až po opakovaných dotazech, byť operovala ostřejšími pravidly EU vůči ilegální migraci, než má nyní ČR. Železný dále připomněl, že 105 nových pravomocí, které EU Lisabonskou smlouvu získá, zvýší podle analýzy, kterou europoslanci dostali v posledních dnech, rozpočtové náklady Unie. Kvantifikaci tohoto jevu však již nestihl dokončit. Pro Haló noviny europoslankyně Věra Flasarová uvedla, že by se mělo jednat celkem o čtyři rozborové dokumenty, její kolega Jaromír Kohlíček sdělil, že LS žádá od států vojenské výdaje minimálně ve výši 2 % HDP a též že jejím tlakem na snížení DPH dojde k propadu příjmů států, což - jako ve střední Evropě -může vést k výprodeji státního majetku.

Železný vyvolal i diskusi o hlasovací síle jednotlivých zemí, upozornil na snížení síly ČR v Radě EU (z 2,6 na 2,2 %) a naopak posílení SRN (z 9 na 18 %). Jak poznamenal, již stávající hlasovací práva nezachránila pro např. cukerní kvóty. Hybášková mu oponovala hlasovacími limity pro počet států (55 %, tj. 14 z 27) a počet obyvatel (65 % obyvatel Unie). Všichni diskutující se shodli na nedostatečnosti čerpání z eurofondů, příčinu viděli zejména na českých ministerstvech. Hybášková sice vypočítávala možnosti, jak europoslanec může na EK a bruselské úředníky tlačit, dle Payne však může jen kontrolovat čerpání a interpelovat eurokomisaře. Železný uvedl, že v r. 2006 čerpala ČR jen 24 mld. Kč, ač do rozpočtu EU přispěla 30 mld., u jednoho z fondů Hybášková konstatovala čerpání pod 1 %, u jiného z oblasti životního prostředí odhadl Dusík čerpání na 35 %. Payne a Železný doporučovali část peněz netočit přes Brusel, ale přidělovat je obcím atp. rovnou z úrovně státu, tj. dle zásad subsidiarity; o příjmy by však prý přišli různí poradci a konzultanti pomáhající sestavovat žádosti o dotace... Na šrotovném všichni kritizovali nesystémovost, většina deformaci prostředí, podporu jen některým oborům na úkor jiných, a lobbismus. Dusík dodal, že původní návrh šrotovného málem zlikvidoval Státní fond životního prostředí. Spolu s Hybáškovou zdůraznil potřebu podpořit v krizi znalostní ekonomiku, Hybášková navrhla snížit DPH pro procesy s velkým podílem lidské práce. Železný napadl EU i třeba kvůli vinařům, kdy kvůli přebytkům v Itálii EU posvětila možnost označovat jako Rozé i jakýkoli mix i nekvalitních bílých a červených vín, ač dosud tohoto označení mohla užívat jen vína vyráběna speciální technologií. Hybášková se snažila otevřít téma bezpečnosti, jak vojenské či kriminální, tak třeba energetické (kde se od SZ liší zakomponováním jaderné energetiky). Hovořila o »legitimním bezpečnostním zájmu EU«, např. i v Iráku a Afghánistánu, což opět některý z debatérů nespolečensky jí skákajících do výkladu doplnil otázkou, jaké jsou zájmy EU třeba v subsaharské Africe. ****

Železný: Klausovy postoje nám pomáhají, přestože je zesměšňován a vystaven útokům 23.5.2009 Právo str. 8 Rozhovor Alexandr Mitrofanov * Sedíme ve vaší galerii Zlatá husa. Sem by se bez problémů vešlo hned několik rodin nelegálních přistěhovalců. Už vám z EU volali, kdy je vám přidělí? To je hezká otázka. My ji máme dokonce na volebním plakátu: Chcete, aby vám Evropská unie přidělovala nelegální přistěhovalce do vašeho domu? * Proto se vás ptám. Já si myslím, že budou schopni se o to pokusit, pokud využijí některých ustanovení Lisabonské smlouvy, zejména pasarelu a doložku flexibility. * Můžete tato slova vysvětlit? To je zvláštní postup, kterým po úvodní ratifikaci Lisabonské smlouvy si pak dále EU přisvojuje práva, a to i ústavní práva, včetně azylového zákona, daňového zákona a dalších, už nikoli pomocí ratifikací nebo referend, ale pouhou dohodou s vládou.

* Ale vláda, pokud vím... … má vázaný mandát (souhlas obou komor českého Parlamentu). Leč k přenosu ústavního práva potřebujete podle naší ústavy ústavní většinu, zatímco tento mandát uděluje parlament prostou většinou – jak já říkám, jednoho opilého Kotta. * Kott už je dnes historie. Ale vláda stejně většinu ve Sněmovně má, jinak by nebyla vládou. * Takže jakákoli budoucí česká vláda by Vladimíru Železnému přidělila nelegální přistěhovalce? Nejde o Vladimíra Železného. * Já stále po zhlédnutí vašeho volebního plakátu vidím ve Zlaté huse marocké rodiny. Ne, vůbec ne! Bavme se obecně o přidělování „spravedlivé kvóty nelegálních přistěhovalců do zemí, které nejsou vystaveny takovému tlaku“. Tak to bylo řečeno při projednávání. * Co nám tedy hrozí? Já si myslím, že nám hrozí hodně. Azylový zákon patří k nejcitlivějším oblastem. Já bych řekl, že ještě citlivější oblast, která nás bude čekat po ratifikaci Lisabonské smlouvy... * * Utekl jste mi z těch přistěhovalců. Pořád si chci představit marocké rodiny ve vaší galerii a nějak mi to nejde. Nebudou tady? Ani po přijetí Lisabonské smlouvy? Že ne? Doufám, že ne. A je to jedno, že budou na sídlišti u nás? * Budou na sídlišti? Já nevím, kde budou. V takovém rozsahu nemáme připravená žádná zařízení. * Myslíte si, že jakákoli budoucí česká vláda a parlament budou ochotny jakékoli množství nelegálních přistěhovalců přesahujících naše možnosti odhlasovat? Parlament bude muset vládě uvolnit prostředky, hlasovat o tom nebude. * V čem je tedy vázaný mandát vlády? Pouze v tom, zda předáme pravomoci vyplývající z azylového zákona či nikoliv. * Co když je nepředáme? Když je nepředáme, tak je nepředáme. Chci vidět, pokud se vláda dohodne, ten okamžik, kdy její většina, která ji drží u moci, jí neodhlasuje cokoliv.

* Bude-li většina ve straně či v koalici, která vyhrála volby, pro kvótu přistěhovalců, proti čemu bojujete – proti většině? Bojuji za to, aby ty úkony, které máme podle naší ústavy pře -dávat ústavní většinou nebo referendem, bychom předávali tímto způsobem. Když se to schválí v referendu nebo obě komory parlamentu ústavní většinou se shodnou na tom, že vláda může tyto pravomoci předat prostřednictvím pasarely nebo doložky flexibility... * To zní jako slova, kterými se straší malé děti. Myslíte pasarela jako nějaká čarodějnice? Ano, je to velká čarodějnice. * Uvádíte na plakátech, že Lisabonská smlouva je ponižující. Proč? Je to neúspěšná ústavní smlouva, která měla asi 630 stránek a která je rozstříhána na malé kousky a rozptýlena do 1660 stránek Lisabonské smlouvy. Je to takové pohrdání lidmi, protože vědí, že lidi to tam nenajdou! Oni to ani neučtou! Proč zakrývají pravdu? Proč to lidem neřeknou rovnou? Vás to neponižuje, když s vámi takto úředník jedná? * Jen pro pořádek: nic dobrého na Lisabonské smlouvě nevidíte? Pro pořádek: drobné, nepatrné zlepšení postavení Evropského parlamentu. Velmi ostýchavý úkrok směrem k národním parlamentům. Tam já vidím nakročení správným směrem, ale jinak na ní nevidím nic, protože řeči o tom, že ji nezbytně potřebujeme, nejsou pravdivé. * Jak potom vnímáte vlnu schvalování Lisabonu, která jde napříč Evropou a Českou republikou? Velmi jednoduše. Je to spiknutí elit a je to lhostejnost populace. Některé národy jsou politické, jiné méně. Některé mají za sebou totalitu jako my a obecné znechucení šťourat se v politice a v komplikovaných dokumentech je příliš vysoké. Je to spiknutí těch Topolánků, kteří doufají, že budou komisaři. Je to spiknutí těch Špidlů, kteří podepisují nevýhodné přístupové podmínky a vědí, že tam možná skončí. Teličků, kteří tam skončili a ty podmínky vyjednávali... * Kolik je tam hodných Železných? Hodných Železných je dost. Jenom v Evropském parlamentu je to vždy mezi 100 a 130 lidmi. * Menšina. Ano. Je to menšina. Já to nedělím na hodné hochy a zlé hochy. Řekl bych, že je to přirozená touha elity. Dnes poslanec Evropského parlamentu, na rozdíl od našeho poslance, bude brát 207 000 korun měsíčně. To vytváří elitu. * Kdyby vás evropské elity pozvaly mezi sebe, přijal byste? Ony mě zvou mezi sebe.

* A vy nechcete? A já nechci. Já nejsem koupitelný. * Co vám nabízejí? Kdybych se překlopil a stal se podporovatelem Lisabonské smlouvy, tak nesporně se svojí lepší jazykovou výbavou, než má Špidla, s politickou zkušeností, politologickým a historickým vzděláním najdu uplatnění. Já nejsem na prodej. Jsou lidé na prodej a nejsou. A pak ještě jsou lidé mezi tím, kteří nepotřebují prodej, ale potřebují košerizovat své peníze. Budu-li komisařem, nejde mi o těch osm set tisíc měsíčně. Jde mi o to, brát těch osm set tisíc a moci používat veškeré bohatství, které jsem získal úplně jiným způsobem. * To je u nás tolik kandidátů na příštího eurokomisaře? Nejde jen o tuto funkci, ale o obrovský rozptyl míst placených Evropskou unií. Evropské elity si vytvořily opravdu zvláštní kastu, která jim bude do smrti zavázána. * * A vy jako europoslanec chcete tuto kastu rozkládat zevnitř? Ne. Vy jste nepoložil otázku, zda vidím něco dobrého na Evropské unii. Vidím. Já nechci odejít z EU. My tam patříme. Jsme její nedílnou součástí. My jsme dokonce velmi pozoruhodnou součástí. Přinášíme totalitní zkušenost, která druhé půlce velmi bolestně chyběla. My víme, kam ten krok vede. My jsme už ho prošli. Sice pod jiným jménem, pod jinou vlajkou, s jinou písničkou, ale víme, kde končil. EU nás navíc velmi dobře košerizuje navenek. Samozřejmě je hodnotou i to, že o pár sekund se zrychlil průchod hranicí. Máme snazší komunikaci. Ano. Snáze vyvážíme zboží. Ano. Snáze se domluvíme, protože normy jsou všude stejné. Nejsem bořitel Evropské unie. Jsem proti tomu, aby EU se stala nástrojem překotné integrace, která bude sloužit k vytváření nových a nových členů evropské elity. * Vždy jste vynikal schopností oslovit velké množství lidí, ať už jako ředitel Novy, nebo jako senátor. Nezdá se vám ale, že vaše auditorium si už zvyklo na to, že je v EU a nepotřebuje se bouřit? Nemám nic proti tomu, aby si na to zvyklo. * Ale může si myslet, že Železný rebelující v Evropském parlamentu za 207 tisíc je za těchto okolností zbytečnost. Všechny peníze, které jako evropský poslanec dostávám, jdou na charitu. Jsem jediný poslanec v České republice, který to dělá zadarmo. Velmi bych chtěl vyzvat prostřednictvím vašeho ctihodného listu zejména paní Roithovou, která velmi vzrušeně popisuje misi, kterou ve prospěch ČR v Evropském parlamentu vykonává, aby všichni, kteří se zaklínají sociální a charitativní politikou, přijali tezi, že nepoužijí nové výhody, která o více než 130 tisíc korun zvedá příjem europoslance nad dosavadní plat, který je stejný jako plat českého poslance a senátora. A aby těch 130 tisíc navíc po zdanění odevzdali na charitu. * Co z toho budou lidé mít, když opět zvolí Vladimíra Železného?

Minimálně vinaři budou vědět, že zachováme naše vína. Chemici budou vědět, že kromě čtyř lidí z ODS tam byl ještě pátý Železný, který běhal jak fretka Evropským parlamentem a snažil se zabránit některým drastickým opatřením REACH (zkratka pro novou chemickou politiku Evropské unie, která vychází z jeho obsahu – registrace, evaluace /hodnocení/ a autorizace /povolování/ chemických látek – pozn. red.). To se ale nepovedlo. * Mluvíte o lhostejnosti většiny populace. Jak s ní chcete pohnout? Jednoduchým, nevulgarizujícím, ale bohužel hodně zjednodušeným výkřikem. * Například? Například možnost restituce sudetoněmeckého majetku. * * Jiní to popírají. Ano, ale já mám pravdu v jednom: že pomocí Charty, která je nedílnou součástí Lisabonské smlouvy, budou otázky restituce, které obsahují prvek diskriminace, převedeny z českých národních soudů na soud nikoli ve Štrasburku, ale přímo do Lucemburku. A to včetně přezkumu již právně platných rozsudků českých soudů. * Nakolik vám osobně a kandidátce Libertas.cz pomáhají postoje Václava Klause? Pomáhají. Přestože je zesměšňován a vystaven útokům, pomáhá nám jeho precizní analýza, kterou jako jediný v Evropě zajišťuje postavením prezidenta země a také svým postavením – poslouchejte dobře – tělesa ratifikujícího Lisabonskou smlouvu. * Dá se očekávat, že Václav Klaus přímo podpoří Libertas. cz? Není to zvykem. Já ani nevím, jaký má teď postoj k naší straně. My jsme s ním spřízněni myšlenkově. Nekonzultujeme s panem prezidentem postup při volební kampani Libertas. Ani nevíme, zda to dělá Machova strana nebo jiná politická seskupení, která mají podobné směřování jako my. * Je vás nějak moc. Je nás bohužel nějak moc. Přesně podepisuji. Souhlasím. Škoda že jsme se nedokázali dát na jednu platformu. Ale alespoň jedna z těch platforem by potřebovala prolomit pětiprocentní hranici. Ale zpátky k Václavu Klausovi. Na druhou stranu: jezdíme kolem plakátu, kde se objímá Zeman s nějakými dvěma osobami... * Není to vaše bývalá spolupracovnice Jana Volfová? Plakát je tak nevýrazný, že je tam skoro nevidíte. Václav Havel prohlásil, že Strana zelených, ta Bursíkova a madam Jacques, která ani neví, co je biomasa, je ta pravá zelená, zatímco ta druhá je zřejmě jiné barvy. Čili najednou se prolamují některá tabu a já nevím, jak se zachová pan prezident. My bychom byli mimořádně potěšeni, kdyby řekl: ano, já si myslím, že Libertas pracuje správným směrem. Ale on už to řekl, on přijímá Ganleyho.

* Stejně mi nejde do hlavy, proč, když máte v takové nelásce evropské elity, píšete na svých volebních plakátech Evropský komisař s velkým e. Myslel jsem si, že při rychlém čtení by bylo pro lidi komplikované rozebrat náš evropský komisař. Že by přišli o message. Proto jsme u této funkce, která se ostatně v angličtině a jiných západních jazycích píše s velkým písmenem, použili velké písmeno. * A co to původní Chcete, aby jste o našem Evropském komisaři mohli ve volbách rozhodovat Vy? Prosím vás, viděl jste někde to aby jste? * Na reprodukci vašeho plakátu v novinách. Viděl jste ho někde na ulici v této podobě? Neviděl. To byl nátisk před korekturou. Ještě velmi technicky nedokonalý. Jen jsme jej na tiskové konferenci ukázali a řekli, takhle bude vypadat naše kampaň. * Jednička na kandidátce Vlastimil Tlustý nebyla příliš spokojena s tím, že jste po pravomocném odsouzení zůstal na kandidátce jako dvojka. Nepovede to k napětí mezi vámi? Myslím, že ne. Ten jeho výrok byl ještě předtím a bylo to velmi rafinovaně uděláno. * Spiknutí elit? Ne. To byla taková finta od novinářů. Ale velmi jednoduchá, primitivní, to nebylo žádné komplikované spiknutí, kdepak. V momentě, kdy byl oznámen rozsudek, se ho na to zeptali a on řekl svůj názor: neměl by zůstat na kandidátce. Já měl v tu dobu stejný názor. Den a půl nato, kdy se sešla republiková rada strany Nezávislí demokraté, aby projednala situaci, a on už věděl, jaké je její rozhodnutí, mu zavolali novináři, zda trvá stále na svých názorech, které jim sděloval. A on řekl: no samozřejmě. * Jak se vám jeví současná česká politika, pokud jste ji z Bruselu stačil sledovat? Já jsem bohužel uvítal změnu od sociálnědemokratické vlády ke koalici, která byla vedena ODS. Bylo to pro mě brutální zklamání. Některé postupy zůstaly stejné, některé zjemněly, ale některé hodně zbrutálněly. Mám na mysli tzv. výběrčí, bezuzdné vydírání podnikatelů. Když mluvím se svými přáteli z podnikatelské sféry, říkají: sociální demokraté chodili a chtěli peníze za různé úkony. Tihle současní, když chodí, za prvé strašně spěchají, za druhé chtějí podstatně větší procento a za třetí už to chtějí za nic, jenom za to, že podnikáme. * Problém je v tom, že stejně jako Václav Klaus v této věci nepřinášíte jediný důkaz. Co s tím? Já nevím, jak se tyhle věci prokazují. Já to mám z rozhovorů s těmi, kteří platí nebo kteří začínají vzdorovat. * Ale veřejně už to neřeknou.

Já vím, že to je vážný problém. Ale znáte-li způsob, jakým tohle prolomit, zachráníte demokracii v Česku. * Vadí to někomu tak silně, že by se kvůli tomu vzbouřil? To je velmi vážná otázka. Jestli ne, tak je mi líto té země. * Emigrujte. Jsem s ní příliš spjat. Člověk by měl zůstat s tou zemí i v úzkostech. * Opravdu nemáte chuť s tím praštit? Co vás stále žene do politiky? Po šedesátce by se dal trávit čas i jinak. Navíc s vašimi finančními možnostmi. To víte, že jo. Můžu třeba fotografovat, dělat výstavy. Psát knihy. Sbírat obrazy. Cestovat. * Tak proč chcete zůstat v politice? Já nevím. Není to touha po moci, ujišťuji vás. Je to snaha vtisknout to, čemu věřím. * Ale když sám přiznáváte, že věci, které považujete za korupci, se společností nijak nehnuly, má smysl, abyste se angažoval dál? Myslím, že má. * Kvůli vinařům? I kdyby to bylo jenom kvůli tomu vínu. Víno je hodně zásadní věc v životě. * Ale spousta lidí pije pivo. A další pak kořalku. Jednou přijdou na to, že to víno je podstatné. Nejsem bořitel Evropské unie. Jsem proti tomu, aby EU se stala nástrojem překotné integrace, která bude sloužit k vytváření nových a nových členů evropské elity ****

21.5.2009

Železný: dva roky s podmínkou Reflex str. 13 Portrét týdne PETR VOLF

Trest bývalému řediteli Novy za dovoz umění. Jeho sbírka obrazů je však unikátní. Zatímco mnohé mediální aktivity, politické názory a veřejná vystoupení Vladimíra Železného lze považovat za – jemně řečeno – sporné, tak nad způsobem, jakým si vede v roli SBĚRATELE UMĚNÍ, se dá jen uznale pokývat hlavou. Na poli sběratelství výtvarného umění je Vladimír Železný pokládán za absolutní českou špičku, někdy bývá dokonce přirovnáván k Vincenci Kramářovi. Paradoxně však právě kvůli

umění má vážné problémy se zákonem a od minulého týdne si musí dávat hodně pozor ve všem, co udělá. Dostal dvouletý trest s podmíněným odkladem na čtyři roky, neboť podle Vrchního soudu krátil daň. Jedná se o jedenáct let starý případ týkající se souboru obrazů od Emila Filly, Andrého Nemese a Alfreda Justitze, které Železný zakoupil pro svou sbírku v Londýně a New Yorku. Městský soud požadoval ještě uhrazení pěti miliónů korun, ovšem to soud vyšší instance nepotvrdil, nicméně na podmínečném odsouzení trvá, protože Železný neuhradil DPH. Je to hloupost. A zavání to snahou za každou cenu dokázat, že na každého jednou dojde. Lidé, kteří umění dovážejí, by měli být hýčkáni daňovými úlevami – a ne trestáni. Je známá věc, že bohatství amerických uměleckých sbírek vzniklo právě na tomto principu, protože dovoz obrazů, grafi k či soch tam nepodléhal ani žádnému clu, ani žádné dani. Díky tomu ve dvacátém století USA utekly celému světu i v oblasti výtvarného umění. Takového stavu věcí se podařilo dosáhnout nyní i v zemích Evropské unie, takže kdyby Železný kupoval o pár let později, bylo by všechno v úplném pořádku: DPH se už neplatí (ovšem z takzvaných třetích zemí – včetně USA – dělá při dovozu umění daň devět procent z jeho ceny). LOGICKÝ KROK Vladimír Železný začal umění sbírat ve druhé polovině devadesátých let. Železný je nejenom inteligentní, ale zároveň má dobrý vkus a to je pro ambiciózního sběratele – vedle dostatečného množství peněz – nezbytná kombinace. Rychle si osvojil dějiny českého umění dvacátého století, zaměřil se na klasickou modernu, kubismus, předválečnou avantgardu, dále pak zejména na šedesátá léta (dobu svého mládí) a sedmdesátá léta, kde jeho zájem končí. Umění mladšího data ho nezajímá, nevěří mu. To, že chce sbírat na nejvyšší profesionální úrovni, dokázal, když začal spolupracovat s Magdalenou Juříkovou, přední historičkou umění, která se stala ředitelkou jeho Galerie Zlatá husa: „Když jsem začala s Vladimírem Železným v roce 1999 spolupracovat, jeho sbírka čítala okolo šesti set položek. Bylo na ní vidět, že sběratel měl k věcem, na které se soustředil, blízký vztah. Nejprve jsme spolu dva víkendy strávili nad obrazy. Bylo to až dojemné, vzal každý obraz do ruky a řekl k němu svoji interpretaci. Kupuje si totiž jenom díla, jež ho opravdu osloví.“ Byl to logický krok, protože jakmile se sbírka začne rozrůstat, není už v silách amatéra, třebaže sebevíce poučeného, aby udržel její smysluplný tvar. ZLATÁ ŠEDESÁTÁ Kupříkladu sběratel Michael Ringier, vydavatel Reflexu, všechny svoje nákupy konzultuje s Beatrix Rufovou z curyšské Kunsthalle, kterou jmenoval kurátorkou své sbírky. Magdalena Juříková doplňuje: „Vladimír Železný si uvědomil, že jeho sběratelská činnost přerostla soukromou bázi, a rozhodl se, že sbírku zveřejní a učiní ji dostupnou i ostatním.“ Během deseti let, co působí v Galerii Zlatá husa, jí rukama prošlo na tisíc obrazů, které spolu se Železným nakupovala. Sbírka má tedy okolo šestnácti set položek a to je počet překonávající i slavnou kolekci Medy Mládkové. Ačkoli je to množství obrovské, rozhodující je kvalita.

Když začal v devadesátých letech nakupovat Vladimír Železný, dodal trhu s uměním dosud chybějící finanční náboj: na korunu nehleděl a pro řadu umělců to znamenalo vítané přilepšení ke směšným penzím a důstojné stáří. Těžko soudit, kolik vlastně utratil, ale určitě se jedná o devítimístnou částku. Jinými slovy, do umění dal stovky miliónů. Bez obrazů ze Zlaté husy se dnes neobejdou monografi e, bývají často představovány na velkých výstavách. Samotná galerie v pražské Dlouhé třídě je veřejnosti otevřena vždy v pondělí, kdy jsou státní galerie a muzea zavřené. Malíř Jan Paul dospěl k tomuto názoru: „Úvahy o menších či větších ,nováckých debilech‘ spláchne čas, Železného sbírka tu jako trvalá hodnota zůstane a spory o moralitu jejího tvůrce si nebude už nikdo pamatovat.“ Ostatně také proto si lidé umění kupují a budují muzea: aby překročili vlastní stín. Kdo dnes ví, že Salomon R. Guggenheim zbohatl na zlatě vykutaném na Klondiku? A určitě ještě dříve zapomeneme, že Vladimír Železný ve stejném týdnu, kdy dostal trest za krácení daně, vehementně hájil podmiňovací tvar „chcete, aby jste“ na plakátech k volbám do Evropského parlamentu, místo aby přiznal, že jedině „abyste“ je správný. I vzdělaní muži dělají hrubé chyby ... ****

Vladimír Železný v Otázkách Václava Moravce 19. května: EU vládnou Špidlové "Zákony navrhují nevolení úředníci - Špidlové," kritizoval Vladimír Železný velké pravomoci Evropské komise. Ve studiu Václava Moravce se kromě Železného, před pět lety zvoleného za Nezávislé, sešli europoslanci Miloslav Ransdorf (KSČM), Jan Zahradil z ODS, Josef Zieleniec (SNK-ED), Libor Rouček (ČSSD) a Zuzana Roithová z KDU-ČSL. Železný kritizoval to, že až na výjimky má právo na navrhování zákonů jen Evropská komise. Nelíbí se mu pravomoci europarlamentu, v němž sedí. "Je to jediný parlament na světě, jehož poslanci nemají právo navrhovat zákony. Zákony naopak navrhují nevolení úředníci Špidlové. Jsou to Špidlové, kteří jsou nominováni vládou, kteří nemají žádného svého voliče, před kterého by si stoupli a zodpovídali by se," vyjádřil se bývalý ředitel TV Nova Vladimír Železný. "My je můžeme pouze korigovat," dodal. Útočil tím přímo na expremiéra Vladimíra Špidlu, který je jediným českým eurokomisařem. Většina europoslanců, včetně dalšího euroskeptika Jana Zahradila, začala Železnému okamžitě oponovat. "Každé instituci připadá, že má příliš malé pravomoci," nechal se slyšet Zahradil. "Mně nevadí, že Evropský parlament není skutečným parlamentem, jako například český parlament. Evropská unie není stát," dodal. Sociální demokrat Libor Rouček Železnému řekl, že nechápe, proč zároveň horuje za větší pravomoci europarlamentu a proti Lisabonské smlouvě. "Lisabonská smlouva pravomoce Evropského parlamentu částečně posiluje. Například v té věci, že europarlament, protože schvaluje rozpočet, by mohl mluvit do společné zemědělské politiky," řekl Rouček Železnému, který se svým novým sdružením Libertas.cz bojuje proti Lisabonu. Se Železným ale souhlasil komunista Ransdorf. "Koeficient blbuvzdornosti je v Evropském parlamentu vyšší než v českém parlamentu," obhajoval požadavek na větší pravomoci

europoslanců. Paradoxně se ale setkal s nesouhlasným bručením právě Železného. "To teda ne," poznamenal bývalý ředitel TV Nova. Pokud se na Českou televizi koukal Vladimír Špidla, eurokomisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti, lehce se mu zřejmě neusínalo. Právě na něj totiž útočili takřka všichni přítomní europoslanci. Vladimír Železný se navezl do Špidlovy malé znalosti cizích jazyků. Eurokomisař by podle něj měl být někdo, za kým "nechodí dva černí havrani a jeden mu překládá do jednoho jazyka, druhý do druhého." volně podle iDnes, kráceno.

****

Schválení Lisabonské smlouvy Senátem 6.5.2009 ČRo 1 - Radiožurnál str. 7 18:12 Radiofórum Výňatek: Vít DVOŘÁK, moderátor -------------------Senát odpoledne schválil Lisabonskou smlouvu, která má reformovat fungování rozšířené Evropské unie. Připomínám, že pro přijetí dokumentu bylo 54 ze 79 hlasujících senátorů, tedy o 6 víc, než bylo potřeba. Teď smlouvu dostane k podpisu prezident Václav Klaus, který ale patří mezi její kritiky. Právě Lisabonské smlouvě věnujeme i další minuty Radiofóra. Obhájce i kritiky Lisabonské smlouvy najdeme pochopitelně i mezi zákonodárci na Evropské unii, což samozřejmě platí také pro české zástupce v Europarlamentu. Ve štrasburském studiu usedli Jan Březina, europoslanec za KDU-ČSL, dobrý večer. Jan BŘEZINA, poslanec Evropského parlamentu /KDU-ČSL/ -------------------Dobrý večer. Vít DVOŘÁK, moderátor -------------------A Vladimír Železný za nezávislé demokraty, dobrý večer i vám. Vladimír ŽELEZNÝ, poslanec Evropského parlamentu /Nezávislí demokraté/ -------------------Pěkný večer za Nezávislé demokraty s platformou Libertas. Vít DVOŘÁK, moderátor -------------------Pane europoslanče Železný, Evropský parlament dnes zasedá, měli jste, nebo měl vy osobně

jste čas alespoň občas sledovat, co se odehrávalo v pražském Senátu? Vladimír ŽELEZNÝ, poslanec Evropského parlamentu /Nezávislí demokraté/ -------------------Ano, my jsme průběžně samozřejmě sledovali to, co se odehrává v Senátu, i když tady probíhaly taky velmi vzrušené války kolem svobody Internetu, kolem ustavení nového regulačního orgánu na Internet, jako by to všechno už vlastně předjímalo budoucí přeregulované prostředí, do kterého se tak nesmyslně hrneme. Vít DVOŘÁK, moderátor -------------------Máte z toho těžkou hlavu z toho dnešního rozhodnutí Senátu? Vladimír ŽELEZNÝ, poslanec Evropského parlamentu /Nezávislí demokraté/ -------------------Těžkou hlavu ne, já vím, že ratifikujícím činitelem u nás není parlament, jsme mezi dvěma zeměmi Evropské unie, spolu se Spolkovou republikou Německo, kde ratifikujícím činitelem, přímo tělesem ratifikujícím je výhradně prezident. Je to možná pozůstatek Masarykovské tradice našeho prezidenta, jedna z posledních tradic, která zůstala, ale možná se nyní bude hodit. Vít DVOŘÁK, moderátor -------------------Pane Březino, tady před tím dnešním hlasováním v Senátu se nechal premiér Topolánek slyšet, že Češi si pošramotili pověst, řeknu, shozením své vlády v době předsednictví víc než dost a že tím, kdyby Senát řekl ne, že by to byl už úplný průšvih, souhlasíte s tímhle? Jan BŘEZINA, poslanec Evropského parlamentu /KDU-ČSL/ -------------------Tak rozhodně ta pověst pošramocená je, protože to sestřelení vlády uprostřed předsednictví je vnímáno velmi negativně. Vít DVOŘÁK, moderátor -------------------Napravili jsme to teď podle vás? Jan BŘEZINA, poslanec Evropského parlamentu /KDU-ČSL/ -------------------Co si myslím, já si myslím, že hlavně jsme vyjádřili svůj názor na věc a ten můžeme vyjádřit a musíme vyjádřit bez ohledu na to, co řeknou Irové a já si myslím, že to je správně. Sám jsem sledovat debatu v Senátu a když říkám, že je to správně, tak to říkám i jako částečný kritik tohoto dokumentu, protože mně se na něm rovněž některé záležitosti nelíbily. Ale

dejme tomu, ta otázka pasarel byla vyřešena ke spokojenosti ... Vladimír ŽELEZNÝ, poslanec Evropského parlamentu /Nezávislí demokraté/ -------------------No, nebyla. Jan BŘEZINA, poslanec Evropského parlamentu /KDU-ČSL/ -------------------... ověřovací klausuli, neskačte mně do řeči, pane kolego. To je otázka, která vyřešená byla, proto já jsem pro a jsem velkým podporovatelem toho, aby nakonec i pan prezident udělal ten krok, který by udělat měl. Vít DVOŘÁK, moderátor -------------------Jenže, slyšeli jsme to teď před chvílí od senátorů, někteří z nich, senátoři za ODS, se obrátí na Ústavní soud. Václav Klaus bude čekat, až co Ústavní soud řekne, bude to trvat několik měsíců a bude nejspíš čekat i na druhé irské referendum. Co tomuto průtahu, průtahům, pane senátore Železný, říkáte. Vladimír ŽELEZNÝ, poslanec Evropského parlamentu /Nezávislí demokraté/ -------------------Já bych to nenazval průtahy, já bych to nazval přirozené právo prezidenta se rozhodnout, kdy bude ratifikovat. Znovu připomínám, on je jediným ratifikujícím tělesem u nás. A vzhledem k tomu, že jde o rozhodování vůbec nejzásadnější za uplynulých 20 let a pro budoucích 20 let minimálně, tak si myslím, že spěch, hujerství a takové to, že my si budeme něco napravovat, to, že jsme shodili vládu, víte, já se vrátím k té vaší otázce. Pokud by každá vláda v Evropské unii měla být hájena jenom proto, že ta země přijímá předsednictví, oj, to by všichni chtěli být předsedou. To by rozkradli tu zemi za půl a byli by úplně nenapadnutelní, vůbec nic, nikdo by je nemohl odvolat, shodit, vždyť přece mají předsednictví, co to je za nesmysl. Dánové, když měli předsednictví, tak také padla vláda a Švédové už mimochodem ohlásili předem, že až budou v předsednictví teď po nás, tak že to vůbec neznamená půlroční hájení vlády. Takže my nemáme co hlasováním v Senátu napravovat nějakou pošramocenou pověst. Víte, to je takový ten český předklon zvláštní, za který se pak schovávají ti, kteří neustáli normální demokratická pravidla a prostě padli. Prostě vláda neměla většinu a padla a nic jiného se nestalo. Stala se normální věc, která se v demokraciích stává. To je, jestli to napravujeme, nebo ne, tímhle tím skandálním rozhodnutím, které, k němuž jsme dospěli, a to přesto, že ta smlouva je formálně mrtvá, přečtěte si, prosím, Niceskou smlouvu, Niceská smlouva říká jednoznačně, jakmile jeden řekne ne, je to ztracené. Víte, my jsme, že jsme měli pokračovat v té ratifikaci, proč jsme tedy nepokračovali v ratifikaci ústavy. Proč jsme nepokračovali v ratifikaci ústavy, kdy Francouzi a Holanďané řekli ne, to se to zastavilo najednou? To byl konec, a teď najednou, když je Irsko a už to vypadá zase znova špatně, víte, kdykoliv to předložili lidu, to je jenom strach z lidí, to je spiknutí elit, kteří doufají, že budou jednou komisaři, že budou velvyslanci Evropské unie, že se vytvoří dalších 150 tisíc míst pro, pro, velmi lukrativních míst pro všechny, kteří podporovali Lisabonskou smlouvu. To jsou bohužel tyhle ty malé zájmy, které jsou pak schopny obětovat i myšlenku roku 1918.

Vít DVOŘÁK, moderátor -------------------Pane europoslanče Březino, co vy na ten odklad podpisu Václava Klause říkáte a jak ho podle vás bude vnímat Evropa. Jan BŘEZINA, poslanec Evropského parlamentu /KDU-ČSL/ -------------------Před chvílí jsme slyšeli podle mě sbírku nehorázností, ale myslím si, že ... Vladimír ŽELEZNÝ, poslanec Evropského parlamentu /Nezávislí demokraté/ -------------------Pane kolego, nechte si, já jsem nekomentoval, já jsem nijak nekomentoval, ale já jsem nekomentoval vůbec vaše. Jan BŘEZINA, poslanec Evropského parlamentu /KDU-ČSL/ -------------------Ne, ne, ne, to byla sbírka nehorázností a já nejdu do debaty s vámi bez šachových hodin, protože toto exposé bylo podle mě ... Vladimír ŽELEZNÝ, poslanec Evropského parlamentu /Nezávislí demokraté/ -------------------Ale od toho je tam moderátor, prosím. Od toho je tam moderátor. Vít DVOŘÁK, moderátor -------------------Prosím, prosím o odpověď pana poslance Březinu. Jan BŘEZINA, poslanec Evropského parlamentu /KDU-ČSL/ -------------------Podívejte, já si myslím, že ... Vladimír ŽELEZNÝ, poslanec Evropského parlamentu /Nezávislí demokraté/ -------------------Já jsem také nehodnotil jeho vystoupení, které bylo ne nehorázné, ale, no. Jan BŘEZINA, poslanec Evropského parlamentu /KDU-ČSL/ -------------------... co se týká tady tohoto, domnívám se, že je dobře, že jsme pokračovali v ratifikaci, že jsme dali najevo svůj názor, my se přece nemusíme ...

Vít DVOŘÁK, moderátor -------------------Promiňte, já jsem se ptal na ten odklad. Jan BŘEZINA, poslanec Evropského parlamentu /KDU-ČSL/ -------------------Co se týče odkladu, nepovažuji ho za dobrý. Vít DVOŘÁK, moderátor -------------------A co si o tom bude myslet a říkat Evropa podle vás? Jan BŘEZINA, poslanec Evropského parlamentu /KDU-ČSL/ -------------------V tom souhlasím jako s jediným s kolegou Železným, já si myslím, že to je výraz naší vůle a Evropa v tomto případě k tomu nemá co říkat. Náš parlament v obou dvou komorách vyjádřil svůj názor a já věřím tomu, že prezident se zachová podle toho, jak ho smysl ústavy k tomuto vede. Vít DVOŘÁK, moderátor -------------------Europoslanci Vladimír Železný a Jan Březina, pánové, klidný večer. Vladimír ŽELEZNÝ, poslanec Evropského parlamentu /Nezávislí demokraté/ -------------------Ano, vám také, mějte se moc hezky, na shledanou. Jan BŘEZINA, poslanec Evropského parlamentu /KDU-ČSL/ -------------------Vám také, na shledanou. .... ****

Libertas na Konventu podepsalo petici na ochranu práv občanů 1.5.2009 Zpravodajství ČTK str. 0 mes pol mtw Řím 1. května (ČTK) - Na celoevropském setkání kandidátů do Evropského parlamentu za hnutí Libertas, takzvaném Konventu, dnes v Římě delegáti, kterých se sešlo asi tisíc, podepsali Petici Libertas na ochranu demokratických práv evropských občanů. Jako host strany irského milionáře Declana Ganleyho vystoupil bývalý polský prezident Lech Walesa, který hnutí podpořil a prohlásil, že Evropa neustále potřebuje nová ekonomická a politická řešení, jež nahradí ta špatná.

Petice Libertas požaduje, aby občané evropských zemí měli možnost rozhodovat o přijetí budoucích evropských dohod. "My, ve jménu silnější Evropy, se zavazujeme, že žádná nová evropská smlouva nebude moci být implementována bez referenda," stojí v petici, jejíž veřejný podpis, živě vysílaný na internetu, je podle Ganleyho "příkladem podpory Libertas otevřenosti a transparentnosti evropské politiky". Walesa ve svém vystoupení podle agentury PAP vyzdvihl Ganleyho jako vůdce s intelektem a idejemi a prohlásil, že pro Libertas vidí místo v Evropě ve smyslu dobré a upřímné práce. Evropa, EU a její instituce podle Walesy potřebují být neustále korigovány. Projev bývalého opozičního předáka byl podle polské tiskové agentury PAP několikrát přerušen výkřiky části polských delegátů "zrádce" a "Bolek" v narážce na Walesovu údajnou přezdívku, kterou měl užívat jako informátor komunistické policie. Ganley incident kritizoval a protestující označil za idioty. "Měli jsme obavy, že se něco takového stane. Lidé, kteří se takto chovají, jsou proti svobodě a demokracii," uvedl Ganley, který ve svém projevu k delegátům kritizoval Evropskou unii, zejména její údajný demokratický deficit. Českou pobočku Ganleyho Libertas založil europoslanec Vladimír Železný, který je dvojkou na kandidátce ve volbách do Evropského parlamentu. Lídrem je poslanec a bývalý člen ODS Vlastimil Tlustý. Při první tiskové konferenci k eurovolbám 2. dubna Železný prohlásil, že strana v Česku věří v zisk minimálně 22 procent hlasů. Podle průzkumu agentury STEM z 21. dubna by stranu volilo zhruba jedno procento voličů. Evropský parlament oficiálně uznal Libertas jako panevropskou politickou stranu. To opravňuje hnutí před červnovými volbami do EP k čerpání peněz z evropských fondů. ****

Vinaři diskutovali o nerovné konkurenci 30.4.2009 Nový život - zpravodajský týdeník str. 10 Publicistika

ZBYNĚK HÁDER

Více než stovka vinařských odborníků se sešla na mezinárodní konferenci „České a moravské vinařství - 5. rok v EU“, kterou pod záštitou ministerstva zemědělství a Vinařského fondu pořádalo město Hustopeče. „Pro Hustopeče, jako vinařské centrum tohoto regionu, má tato konference velký význam,“ řekl starosta města Luboš Kuchynka. „Už si k nám zvykli jezdit lidé, kteří ovlivňují zemědělskou politiku a politiku s vínem. Proto tuto tradici a službu našim vinařům musíme zachovat.“ Právě vinaři mají na této konferenci jedinečnou příležitost seznámit se s novými trendy, které se prosazují v naší zemi, ale i v Evropě. „Každá taková akce je významná pro střední a malovinaře, protože právě jim se musí dostat pomoci při jejich práci. A tady je prostor pro konzultace, aby to naše vinařství šlo stále dopředu,“ svěřil se Josef Ševčík z mikulovského hotelu Zámeček. Vinařští experti z České republiky, Slovenska a Rakouska diskutovali nad otázkami, které v současnosti trápí naše vinaře. Jedním z nich je problematika povinného označování všech látek na etiketách s vínem. „Je to systematický útok na jeden z nejkvalitnějších přírodních produktů, na víno,“ je přesvědčený europoslanec Vladimír Železný. „Je to

ekonomický zájem výrobců konkurenčních produktů, které nejsou ani zdaleka tak krásně čisté a tak úžasné jako víno.“ Druhým velkým tématem posledních dní je otázka růžového vína. To se v poslední době těší velké oblibě u konzumentů, která je podporována velkou propagací ze strany Vinařského fondu. „My děláme velkou propagaci růžovým vínům, protože jsme přesvědčeni, že si tato vína najdou u zákazníků velkou oblibu,“ vysvětluje předseda rady Vinařského fondu Milan Venclík. „Proto se Vinařský fond musí snažit, aby vína byla kvalitní. Aby zákazník věděl, co pije, odkud a že je to maximální kvalita.“ I zde však ze strany Evropské unie hrozí našim vinařům jisté nebezpečí. „Předminulý týden přišla evropská komise pro víno s návrhem, že růžové víno se nemusí vyrábět tou náročnou klaretovou technologií, kdy se chováte k modrému hroznu stejně, jako by byl bílý,“ objasňuje tuto problematiku europoslanec Železný. „Teď se může vyrábět tak, že slejete láhev bílého a láhev červeného vína, kterou jste před tím neprodali a máte růžové víno. To je jedna hrůza. Druhá hrůza je, že komise se brání, aby na etiketě bylo napsáno: vyráběno tradiční technologií, nebo vyráběno pouhým sléváním vína. Tady jim to najednou vadí. Proč? Je to tím, že je v Itálii nadbytek bílého vína a potřebují ho vyprodat jako růžové.“ Obrovská produkce levného italského růžového vína by samozřejmě ekonomicky poškozovala moravské vinaře. Vinařský fond se proto k této otázce staví vcelku jednoznačně. „My se snažíme, aby tato vína byla jasně označena, jakou technologií vznikla,“ prohlásil Milan Venclík. „Neříkáme, že by růžová vína vzniklá mícháním byla nekvalitní. Ale je to úplně jiná technologie. A je to směr, kterým my nechceme jít. My nechceme, aby se tady na jižní Moravě růžová vína vyráběla tím, že se smíchá červené víno s bílým,“ prohlásil rezolutně Venclík. ****

Vladimír Železný 20.4.2009

Strategie

str. 36 Rozhovor

Dominik Hrodek, Jan Brychta

ČT není veřejnoprávní, Nova zešedla Založil komerční jedničku mezi současnými televizemi a chtěl vést i tu veřejnoprávní. Jeho pořad Volejte řediteli se stal legendou. Nyní je českým europoslancem, který patří k nejeuroskeptičtějšímu křídlu. Již 11 let odolává několika soudním žalobám. Jak vidí Vladimír Železný současnou českou mediální realitu? * Byl jste u vzniku významného média začátkem 90. let. Jak vnímáte vývoj českých médií od té doby? Podle mě si bohužel stále neseme zlom let 89 a 90. Zlomem míním odchod celé jedné generace novinářů, která byla zdiskreditovaná. Nastalé vakuum bylo v nebývalém počtu zaplněno lidmi, kteří chtěli dělat média. Vznikla tu generace, která si neprošla učednická léta a rovnou nastoupila. Ale to není otázka jen médií, týká se to také střední generace dnešních mediálních manažerů. Zatím získali obrovskou zkušenost, ale ta není oplodněna ani kontinuitou ani stykem se zahraničními médii. Oni se to tehdy nějak naučili a dělají to tak dodnes. Nemají vzory ze starší doby, které by jim vtiskly obecnější zásady. Konkrétně dnešním médiím zazlívám hlavně míru aktivismu… * Máte dojem, že média mají přílišný vliv na věci veřejné?

Problém je, že český novinář nechce zpravovat veřejnost o jevech, případně je komentovat a vyjadřovat k nim svůj názor, což je legitimní. Naopak má neustálý pocit, že je neuvěřitelně erudovaný a že dělá na tak zajímavém místě, že by měl skutečnost spoluvytvářet. Kuriózně se tak celá tato generace novinářů dostává do kontaktu s tím, co bylo posláním novinářů v 50. letech a co skončilo s příchodem let šedesátých. Tento aktivistický přístup se snaží formovat svět, namísto aby ho reflektoval. To považuji za největší problém našich médií a české žurnalistiky. A to zejména žurnalistiky psané. *Cítím tam nějakou trpkou osobní zkušenost… Těch by bylo více. Jeden příklad ale dám: Komentátor Plesl vyzýval Declana Ganleyho, aby si nic nezačínal s Železným, protože je to padouch. Pokud by napsal, že by podle něj měl Železný z politiky zmizet, bylo by to v pořádku. Od toho je komentátor. Ale on koná výzvu! Novinář nemůže psát Ganleymu otevřený dopis. To si nemůže dovolit. Potom představuje klasický příklad aktivistického novináře z 50. let, který boří a buduje svět, a ne cudného novináře, který reflektuje a zpravuje o tom, co se děje, a bez jakýchkoli rozpaků k tomu dodává svůj legitimní názor komentátora, který to vidí tak a tak. V menší či větší míře se ten „český“ přístup objevuje téměř programově. Je to dáno aktivistickou rolí, kterou novináři převzali v okamžiku, když se cítili být jakýmisi pravdoláskovými orgány. Pokud chcete pravdu a lásku, musíte měnit svět. * Opravdu máte pocit, že novináři mohou významněji ovlivnit věci veřejné více, než jim přísluší? Mne například překvapuje, že o výsledku voleb u nás rozhoduje Moravec a výzkumy, které si zadává ČT. Záleží na tom, jestli vás rozřadí do elitní skupiny „jedna“, nebo do té druhé, v níž budete mít podle odhadu 0,7 procenta volebních hlasů. Nálepka 0,7 už vám pak zůstane, protože u nás vládne mediokracie. Nerozhoduje vaše charisma, předchozí práce a zkušenosti. To vše je irelevantní, když vás Moravec šoupne do béčkového koše. * Mají dnes zásadnější vliv zahraniční vlastníci českých médií? Sliboval jsem si, že zahraniční vlastníci vnesou do našeho prostředí některé elementární standardy. Nevnesli. Nevím, proč to tak je. Asi nechtějí zasahovat do něčeho, co považují za tak silné lokální specifikum, a mají strach, aby si zásahem do něj neuškodili. *Kdo by měl tedy mediální trh edukovat? Vidím katastrofické selhání stavovských organizací. Opravdu katastrofické. Všechny ty svazy, asociace a syndikáty nejsou schopny udělat to, co dělají stavovské organizace v zahraničí. Nemají chuť ani páky hlídat česká média. Pokud si žurnalista vymýšlí příběhy a legendy, měl by syndikát vystoupit, protestovat, ostrakizovat a dotyčného vytlačit na okraj novinářského živoření. Na západ od nás se takový usvědčený novinář propadne z hlediska uplatnění žurnalistické práce o tři řády níž. Vydavatelé a majitelé médií by měli mít vůči stavovským organizacím větší respekt. Ale v první řadě tu jde o selhání stavovských organizací, které by měly udržovat laťku na určité výši. *Vnímáte lobbistické tlaky na novináře?

Víte, novinář touží nebýt novinářem, což je smutné. On chce být bohatým, ve skutečnosti chce být podnikatelem, poslancem nebo jakýmkoli politikem. Chce být čímkoli jiným, jen ne novinářem. K tomu potřebuje protektora, kterého si skrytě buduje. Nebo chce být jen bohatý, a tak se zapojí do lobby a touží po tom dostat se třeba až do Bruselu, do města, které asi má na počet obyvatel nejvíce lobbistů. Tam už stačí jen drobný lobbistický zásah, několik slov v pozměňovacím návrhu nějaké regulace a rozhoduje se o milionech. A za tím vším stojí pozvání do luxusních hotelů a nejrůznější sliby. Ale to odbíhám od našich médií. * Vy musíte být sám v centru zájmu lobbingu, ne? Důležité je říci, že se často dělá lobbing pro lobbing. Například Zelení často navrhují nesmyslné regulace jen proto, aby je potom mohli upravovat a ustupovat ze svých pozic. Rozdíl si následně vyinkasují. To, co se nyní otevírá konkrétně okolo labelingu, je příšerné. Například uvádění nejrůznějších látek na etiketách přesahuje hranice lidského rozumu. Nemá to žádný větší význam, nikdo stejně neví, co ta složitě se jmenující látka znamená, často má pozitivní účinek, ale její uvedení na produktu spíše odstrašuje. Některé etikety velikostně málem přesahují balení. * Když jsme se dotkli regulací ze strany EU, jak se díváte na směrnici o audiovizuálních mediálních službách, která má média regulovat? Týká se to obsahu médií, ale podle mého ještě více reklamy. Tlak je především na „užití“ půvabných žen v médiích. Ve směrnici existuje i návrh, který vychází z toho, že většina populace je deprimována, protože vidí hezké lidi, kteří mají vypracované tělo. Reklama by prý neměla propagovat přehnanou štíhlost. Návrh by chtěl všechno v reklamě zprůměrovat, její protagonisté by neměli být moc opálení a naopak by měli mít aspoň trochu bříško. A takovými návrhy se musíme seriózně zabývat, protože pokud bychom tak nečinili, mohlo by se jednoduše stát, že se ti třeba podloudně schválí s něčím jiným. A tady jsme opět u prostoru pro lobbing. Evropské regulace jsou obecně o sociálním inženýrství, které má kořeny u levičáků ve 30. letech. Už oni chtěli diktovat, jak správně žít, co jíst, co dělat ve volném čase. Evropa je nyní posedlá semaforem. Bez něj nebudete moct mít reklamu. Na každém výrobku bude muset být uvedena barva - červená, žlutá nebo zelená. Zjednodušeně řečeno, pokud je tam zelená, kupte si to, pokud je tam červená, nekupujte to. Výrobci pak budou platit obrovské peníze za posudky. Kvůli nim se staví laboratoře ve Finsku. Kritéria jsou naprosto stupidní. Tím rozhodujícím jsou poměry nejrůznějších kyselin a tuků. Takže margarin bude mít zelenou a zdravý olivový olej červenou. * Bylo by podle vás řešením vystoupit z Unie? Zatím ne, osobně nejsem ani pro zboření ani vystoupení z Unie jako například moji kolegové z Velké Británie. Ekonomika Velké Británie je čtvrtá nebo pátá nejvýkonnější na světě a je natolik robustní, že vystoupení z EU by jí kvůli transatlantickým vazbám a provázanosti s bývalými zeměmi Commonwealthu mohlo přinést řadu výhod. Pro Českou republiku může vystoupení z EU znamenat jisté benefity, ale také výrazné problémy. Dvaasedmdesát procent tuzemské ekonomiky bylo privatizováno do německých rukou a významnou část našeho ekonomického výkonu tvoří montážní práce. Naše republika je montážní halou z dovezených dílů, rozhodně nejsme vědomostní ekonomikou. Samonosnost naší ekonomiky byla v 90. letech cíleně zlikvidována, protože Československo bývalo silným konkurentem. Něco jiného by byl takzvaný norský statut, tedy zachovat volný pohyb lidí a peněz, což byla mimochodem původní idea EU, a Česko tak ohradit před stupidní regulací,

která zavaluje členské státy, a ochránit tak stát před zvyšujícími se finančními nároky na provoz Unie. * Vraťme se k médiím, ale zůstaňme u regulací. Měla by Rada pro rozhlasové a televizní vysílání dohlížet na obsah internetu? V případě internetu nemůže podle mého názoru fungovat samoregulace, největší problém a hodnota internetu je v tom, že byl vytvořen jako nevlastněný. Někdo vytvořil velice sofistikovaný systém, ale přitom ho nikdo nevlastní a nikdo si ten systém nenechal patentovat. S tím logicky souvisí otázka contentu, kdy se na providery valí regulační opatření ze strany Evropské unie. * Je tedy podle vás řešením filtrování nevhodných stran a výrazů? Filtry, které využívají totalitní režimy jako Irán nebo Čína, využívají poznatků pražské školy strukturální analýzy pro vyhledávání nevhodných slov a jejich kombinací. Otázkou ovšem zůstává, zda se podaří uchovat internet jako svobodné médium. U internetu přes všechny problémy s propagací fašismu, rasismu nebo dětské pornografie stále převažuje hodnota spontaneity. A každá regulace spontaneitu zabíjí. Jak tvrdil francouzský filozof Jacques Derrida, internet se stává protiváhou tradičních médií. Další francouzský filozof Liotar kdysi řekl, že jediné svobodné médium, schopné vzdorovat médiím, jsou graffiti. A internet je podle mě graffity současnosti. Stěna, kam kdokoli čmárne, co ho zrovna napadne. * Ale říkal jste, že samoregulace nemůže fungovat… Já si stále myslím, že menším zlem je provoz co nejmenšího množství filtrů, ale asi nemohu říct, že by neměly být vůbec žádné filtry. Větší škodu podle mě v případě internetu napáchá nekonečná regulace než otevřené pole, které stejně existuje a které nevymýtíte. Osobně vždy hlasuji proti regulaci a nejen internetu. Protože jsem se kdysi sám nechtěl dohadovat s žádným stupidním regulátorem, tak jsem svého času na Nově nechal hvězdičku vysílat během celého dne. Já si myslím, že děti a mladiství by se na televizi neměli dívat vůbec, a když se dívají, je to záležitost jejich rodičů… * Mimochodem, sledujete dění okolo České televize? Naše veřejnoprávní televize neplní veřejnoprávní úlohu, je to standardní televize, jen je v některých oblastech opatrnější. Míra veřejnoprávnosti na některých komerčních televizích dosahuje stejné úrovně, ačkoli nedostávají ani korunu z koncesionářských poplatků. Já bych pomalu začal roli veřejnoprávní televize zpochybňovat. Ale pozor, tím nechci zpochybňovat roli případné státní televize. Státní televize by byla mnohem jednodušší a z hlediska vlivového transparentnější. Ano, naše vláda platí skrze parlament televizi, která propaguje myšlenky této vlády. Z mého pohledu je to logičtější než veřejnoprávní mlžno, v němž politici skrze dvě Rady televizi stejně ovlivňují, ale skrytě a o to nebezpečněji. Ať vláda přizná: ano, je to naše televize, která vyjadřuje státní zájem a kde může kdykoli vystoupit předseda vlády nebo ministr a vysvětlit aktuální opatření. Zkrátka televizní elektronický věstník. *Mohou ČT převálcovat nové digitální televize? Rozhodně ne, s rozpočtem ČT se bojovat nedá, navíc když se na obrazovky ČT vrací reklama… Na internetu je dnes sedm procent populace a jediné, co televizi brání ovládnout

tento významný segment, je šíře pásma a to, že si pásmo musí zaplatit. Internet vás navíc nutí klepat do klávesnice, sedět na nepohodlné židli a hýbat myší, kdežto u televize ležíte a dřina je vlastně i přepnout program. * Jaké tři kroky byste udělal jako ředitel ČT? Zlikvidoval bych systém producentských center, protože to jsou ty černé díry, kde si objednávku tvoří dodavatel a cenu stanovujete v kruhu. Zadruhé bych zrušil reklamu i sponzoring. Třetí krok bych snad ani nepotřeboval. * A z čeho by měla být ČT financována? Vy jste přece vždy vystupoval proti koncesionářským poplatkům… Když zrušíte systém nekonečných černých děr, pak by se koncesionářské poplatky vybírat měly. Proč minuta toho samého filmu stála na České televizi 3,14krát více než na Nově, která navíc měla lepší share i rating? Proč se ČT nechová komerčně? Protože sama vytváří objednávky a sama si pak takto drahé filmy dodává. Takže jako třetí krok bych tedy prozkoumal vlastnické pozadí všech firem, které dodávají programy pro ČT. A přesně proto se nikdy nemohu stát ředitelem České televize. Navíc aktuální čachry radních ČT s volbou ředitele, to se přece nedělá. * Jak se nyní díváte na kvalitu televize Nova, kterou jste zakládal? Nova ztratila drive a identitu. Stala se jen jednou z televizí. Celý předstih Novy nebyl jen o nových formátech a revoluční grafice. Dnes má například ČT dramaticky lepší grafiku než Nova. Ale hlavně se ztratila originální identita Novy. Tehdy přece nešlo o překvapivě jiný program, na stejný film na Nově se koukalo o 40 až 60 procent víc diváků než na ČT. Ta televize prostě byla identifikovatelná, byla to Nova, to ostatní byly nějaké televize... Volejte řediteli nebo Zaza byly přece jasné identifikátory. Z Novy se teď ale stala „nějaká ta televize“, chybí jí schopnost individualizovat svůj výraz, vytvořit originální a překvapivé rysy… I když dnes je to samozřejmě mnohem obtížnější, to chápu. * Nova se teď soustředí spíše na budování mediálního impéria. Nekonečný počet kanálů vám nic nevyřeší, pan Lauder si za jeden kanál odvezl z chudého porevolučního Československa 28 milionů dolarů, nepočítaje v to záměrně prohranou arbitráž. Vstup Warnerů do CME umořuje jisté závazky za nákup produktů, které konvertovaly do share. Celá transakce povede k ještě zúženějšímu profilu televize, která bude přednostně umořovat produkci Warnerů. Ta je sice kvalitní, ale jde jen o jeden úzký segment. Nikdo u nás není schopen podívat se na tvorbu televize úplně jinak a vybudovat ji na zelené louce z ničeho. Příkladně z moderátorů Novy se stala zprůměrovaná šedá hmota. Nejde o to dělat televizi lépe, je potřeba dělat ji z gruntu jinak. Digitalizace tu možnost nabízí, jen chybí odvážní lidé. TV Barrandov je čiré opakování. * Nechcete se vrátit do mediálního byznysu? Jako investor určitě ne, tolik peněz nemám. Možná jako poradce, tomu je můj věk úměrný. *

Internet je jako graffiti, jediné svobodné médium, schopné vzdorovat médiím. Aktivistický přístup českých médií se snaží formovat svět, namísto aby jej reflektoval. *** Vladimír Železný (1945) Vedle funkce europoslance sedí také v křesle viceprezidenta Společnosti Franze Kafky a je předsedou správní rady Nadačního fondu Galerie, která provozuje Galerii Zlatá husa. Ta má ve svých sbírkách okolo 1600 obrazů, většinou z první poloviny 20. století. Známá je také jeho vášeň k vínu. Je zakladatelem vinařství Tanzberg. „Cílem Tanzbergu je ukázat, že minimálně na Mikulovsku je možné vyprodukovat celý rejstřík vín, které když v Lyonu nabídnete k jídlu, tak se nad ním nikdo nepozastaví. Vinařský trh bohužel začíná aplikovat pivovarnický systém, odběratelé vína začínají mít přemrštěné požadavky na dodání lednic, sklenic nebo bonusů pro someliéry, které ho doporučí. Navíc restauracím je de facto jedno, jak kvalitní víno servírují, protože vědí, že když už tam zákazníka mají, tak jim nikam neuteče,“ stěžuje si Železný.. Nejde o to dělat televizi lépe, je potřeba dělat ji z gruntu jinak. Digitalizace tu možnost nabízí, jen chybí odvážní lidé. ****

Unie směřuje k totalitě 16.3.2009 Euro str. 60 LUKÁŠ PETŘÍK Úplně ideální by byla Evropa založená na svobodné spolupráci suverénních států, říká britský europoslanec NIGEL FARAGE * EURO: Co jste říkal nedávnému projevu českého prezidenta Václava Klause v Evropském parlamentu (EP)? FARAGE: Byl fantastický, obdivuhodný. Poprvé za deset let, co jsem členem europarlamentu, jsem tleskal ve stoje a nahlas projevoval svůj souhlas. Myslím, že prezident projev podal laskavým a logickým způsobem. Pro mě osobně byla významná jeho historická analogie s komunismem. Já sám se ptám, jak se 20 let po pádu komunismu můžeme navracet do systému, který má velmi podobné prvky. Jak správně poznamenal Klaus, lidé, kteří kritizují vývoj v unii, jsou denuncováni jako veřejní nepřátelé Evropy nebo jako lidé mentálně nemocní. Zajímavé je, a mnoho lidí z Česka to asi neví, že při obědě pro české europoslance a pro předsedy politických skupin europarlamentu pořádaném po projevu předseda EP HansGert Pöttering řekl u stolu Klausovi anglicky, že jeho předsudky k unii nejsou hodny jeho intelektuálních schopností. Pöttering očividně nepochopil ani slovo z prezidentova projevu. * EURO: Takže souhlasíte s bývalým sovětským disidentem Vladimirem Bukovským, který přirovnává Evropskou unii k Sovětskému svazu? FARAGE: Vladimir je můj přítel a je příznivcem UKIP (euroskeptické Strany nezávislosti Spojeného království, jíž je Farage lídrem – pozn. red.). Ano, souhlasím s ním. Jestli je více podobná pravému extrému a budování Hitlerovy nové Evropy, či více levému extrému a budování Sovětského svazu, je otázka. Pravdou však je, že unie je nedemokratická instituce, která získává dokonce určité prvky totalitarismu. To je nepochybné. Nikdy nezapomenu, když po irském “ne” řekl lídr evropských socialistů Martin Schultz, že nesmíme

směřovat k populismu. Demokratické rozhodnutí Irů je pro něj populismus? Také řekl, že odmítnutí Lisabonské smlouvy povede k fašismu. Obávám se, že tomu bude přesně naopak. * EURO: V čem tkví podle vás hlavní problém Lisabonské smlouvy? FARAGE: Obsahuje ty samé věci jako Evropská ústava, kterou v referendu odmítli Francouzi a Nizozemci. Když byl Klaus na návštěvě EP, hrála se hymna EU, ačkoli jedním z kosmetických rozdílů mezi “Lisabonem” a euroústavou je, že v nové smlouvě nejsou oficiální symboly zakotveny. Jednoduše změnili jméno, Irsko to odmítlo a eurokraté prostě deklarovali, že “ne” je nezastaví a že “ne” pro ně není ta správná odpověď, kterou by oni akceptovali. A tato arogance je velmi nebezpečná věc. Je příznakem toho, co já nazývám EU nacionalismem. Pravá podstata všeho, čemu čelíme, je nová forma nacionalismu. Dám vám příklad. Německý poslanec Berndt Posselt pochází z Německa, kde veškeré projevy vlastenectví jsou nemístné kvůli možným reminiscencím na třetí říši. Ale když hrají evropskou hymnu, Posselt při ní stojí v pozoru. Je to náhražka za německý nacionalismus, protože euronacionalismus je v současnosti přijatelný. Lisabonská smlouva je navíc jasný podvod. Dokazuje to mimo jiné dopis německé kancléřky Angely Merkelové z doby německého předsednictví, který poslala šéfům vlád členských států. Merkelová se v něm ptá, zdali státníkům nevadí zachovat obsah původní euroústavy pouze v jiné formě, a to novelizací smluv. Máme tu tedy to samé, jako byla euroústava, ale s jiným názvem a je to ještě více nepřehledné. Argument, že se nejedná o euroústavu, ale “jen” o novou smlouvu, rovněž používají politici, aby obelstili voliče a vyhnuli se referendům. Již nyní pochází okolo 75 procent zákonů, které platí ve Velké Británii, z Bruselu, což je hrozné. * EURO: Jak jste k tomuto číslu došel? Podle bývalého německého prezidenta Romana Herzoga, který vycházel z údajů ministerstva spravedlnosti, je to dokonce 84 procent. FARAGE: V každé zemi se čísla mohou trochu lišit. Británie má například určité výjimky. Ale upřímně. Nakonec už tolik nezáleží, jestli je to těch 75 procent nebo 84 procent. Je to prostě strašně moc a nechápu, proč o zákonodárství států má rozhodovat Brusel, a ne parlamenty jednotlivých zemí. A Lisabonská smlouva tento problém ještě prohloubí. Dává se v ní obrovský bianco šek do Bruselu. Je to jistá obdoba německého zmocňovacího zákona z roku 1933, kdy se koncentrovala původní moc parlamentu do nedemokratického centra. Po přijetí Lisabonské smlouvy už tu nebudou další smlouvy a další referenda, protože smlouva umožňuje rozšiřování moci Bruselu bez nutnosti novelizace smlouvy a bez nutnosti toho, aby prošla v referendech či parlamenty členských států. To je důvod, proč se tolik snaží protlačit tuto smlouvu. A já se tohoto vývoje velmi obávám, protože až lidé zjistí, že nemohou nic změnit, jedinou cestou bude občanská neposlušnost. * EURO: Jaké vidíte východisko? FARAGE: Reformovat tuto strukturu, změnit tuto Evropskou unii vyžaduje něco velmi, velmi radikálního. Lidé jako Pöttering, kteří řídí EU, se nemohou smířit s jiným pohledem na integraci. Co chtějí lidé žijící v Evropě? Chtějí mír, chtějí volně obchodovat, chtějí svobodnou spolupráci a chtějí třeba pracovat v jiné zemi. To je to, co chceme od Evropy. Ale abychom toho dosáhli, nepotřebujeme nadřazenost evropského práva a nemusíme být řízeni směrnicemi. Abychom změnili unii, je potřeba udělat radikální akci. * EURO: Vaše strana požaduje vystoupení Velké Británie z EU. Chcete vstoupit do Evropského sdružení volného obchodu (EFTA)? Co byste poradil Česku?

FARAGE: Britská situace je velmi odlišná od vaší – geograficky, jazykově i historicky. Co se týče globálního mezinárodního obchodu, je do něj Británie nejvíce zapojená ze všech evropských zemí. Čili alternativy pro nás jsou více zřejmé a jednodušší. Osobně preferuji švýcarský model, kdy Švýcarsko má s EU několik bilaterálních smluv o volném obchodu. Je to podle mě lepší volba než být členem Evropského hospodářského prostoru, což znamená stále příliš velké přizpůsobování se unijní legislativě týkající se jednotného trhu. Jen dodávám, že nemám nic proti Evropě a že nechci, aby Británie opustila Evropu. Chci, aby opustila EU jako instituci. Má žena pochází z Hamburku, pracoval jsem pro francouzskou firmu, piji více francouzského vína než leckterý Francouz. Není to tedy nic o nějaké xenofobii a antievropanství. Chceme být svobodným národem, který si vládne sám. Británie by mohla být vedoucí zemí, k níž by se připojily další. Samozřejmě úplně ideální by byla Evropa založená na svobodné spolupráci suverénních států, podobně jako například NATO. A co mohou udělat Češi? Můžete nám dát naději tím, že odmítnete Lisabonskou smlouvu a dáte nám čas jako Irové a umožníte lidem v Evropě vyjádřit se v Evropských volbách. Jsme v defenzivní pozici. Sice vyhráváme bitvy, vyhráváme referenda, ale prohráváme válku. Takže doufáme ve váš Senát a nakonec ve vašeho prezidenta, že nepodpoří přijetí “Lisabonu”. * EURO: Původně jste byl členem Konzervativní strany. Zúčastnil jste se i večeře k 20. výročí bruggského projevu Margaret Thatcherové. FARAGE: Ano, seděl jsem u stolu s touto velkolepou dámou. Byl jsem v Konzervativní straně, ale pouze jako řadový člen, živil jsem se byznysem. A více než členem Konzervativní strany jsem byl thatcheristou. * EURO: Podporuje baronka Thatcherová vaši stranu UKIP? FARAGE: Ona to nesmí veřejně říct. Takže oficiálně říkám, že nevím (smích). Ale jestli si přečtete její knihu Statecraft (česky vyšla jako Umění vládnout – pozn. red.), tak tam od ní naleznete vstřícné poznámky o UKIP. V této knize mimochodem rovněž navrhuje – stejně jako my – vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Ale kvůli své důstojnosti nikdy neopustí Konzervativní stranu, protože ji k ní váže něco, co bych nazval “loajalitou ke svému kmeni”. * EURO: Jaký názor máte na českou ODS? FARAGE: Setkal jsem se s některými lidmi z ODS. Viděl jsem, jak podporovali vstup do Evropské unie, jak vstoupili do eurofederalistické skupiny Evropské lidové strany. Vím o jednom člověku, který byl ještě před pár lety pevný ve svých kritických postojích k EU, ale nechal se semlít systémem. Doufám, že nová strana, která se oddělila od ODS, uspěje ve volbách do EP a bude hájit stejné principy, o nichž mluví prezident Klaus. Straně svobodných občanů přejeme vše dobré. Myslím si ale, že ve volbách do europarlamentu bude potřebná jednota. A pokud budou u vás kandidovat tři subjekty, jež jsou proti Lisabonské smlouvě, je to velice nebezpečné a v celkovém výsledku volby nemusejí dopadnout dobře. * EURO: Co si myslíte o Declanu Ganleym, jehož hnutí Libertas by chtělo v ČR také postavit kandidátku?

FARAGE: Ganley byl dobrou osobou pro irské referendum. Udělal v Irsku velmi dobrou práci. Myslím si ale, že pokud chce ustavit euroskeptickou kandidátku v jiných zemích, bude to mít špatný efekt. Musíme si přiznat, že on hlásá velmi rozdílné věci než třeba Václav Klaus nebo UKIP. Jediný společný názorový průnik je v tom, že on imy požadujeme, aby o případné hlubší integraci a hluboké systémové ústavní změně rozhodovali demokraticky lidé. Tedy Ganley je demokrat, což není u příznivců vytvoření jednotné Evropy zrovna běžné. Ganley je v podstatě eurofederalista, zatímco my jsme obránci demokracie v národních státech. Co ho šlechtí a za co ho respektuji, je, že nechce vytvořit evropský stát podvodem za zády lidí, ale s jejich souhlasem. Nyní vám řeknu svou předpověď: Ganley bude v Irsku zvolen za europoslance a po 18 měsících v europarlamentu zjistí, že jeho reformní agenda je nerealizovatelná. Myslím, že se z něj stane postupně euroskeptik. Je to nakonec racionální pragmatický člověk, byznysmen a asi sám na vlastní oči uvidí, jak Brusel škodí podnikání. * EURO: Jaké jsou vaše ideové vzory? Uváděl jste ideového předchůdce Margaret Thatcherové Enocha Powella. FARAGE: Ano, to byl výjimečný člověk. Byl to velmi intelektuální a odvážný muž, nejmladší profesor z celého Commonwealthu a nejmladší brigádní generál. Dokázal kvůli tomu, v co věřil, obětovat svou politickou kariéru. Není pochyb o tom, že bez něj by nikdy nevznikl thatcherismus. Ostatně on byl monetaristou před Miltonem Friedmanem, protože již v roce 1958 rezignoval z postu ministra financí kvůli tomu, že nesouhlasil se zvyšováním výdajů státního rozpočtu. A je zde jeden moment z jeho kariéry, který obdivuji mnohem více než ostatní. Jako člen Konzervativní strany před volbami do Dolní sněmovny v roce 1974 vyzval britské voliče, aby volili labouristy, protože ti – na rozdíl od konzervativců – slibovali referendum o vstupu do EHS. Již tehdy tušil, že EHS není prostor pro volný obchod svobodných národů, ale zárodek centralistického superstátu. Kladl svou vlast před svou stranu. *** NIGEL FARAGE (44) Vystudoval Dulwich College. Členem Konzervativní strany byl thatcherista Farage až do roku 1992, kdy konzervativní premiér John Major podepsal Maastrichtskou smlouvu. V roce 1999 a 2004 byl zvolen do Evropského parlamentu za Stranu nezávislosti Spojeného království (UKIP), kterou spoluzakládal a jejímž lídrem je od roku 2006. V současnosti rovněž spolupředsedá europarlamentní skupině Nezávislost a demokracie. Farage je ženatý, s manželkou Kirsten má čtyři děti. Pravá podstata všeho, čemu čelíme, je nová forma nacionalismu, říká euroskeptický politik ****

Praha je bohatší než jižní oblasti Itálie a Španělska 23. 2. 2009 07:45 mcm, Právo Mafiány najdeme nejen v Neapoli či v Palermu, ale určitě i v Praze. Zatím však neměli tak ničivý ekonomický vliv na ekonomickou úroveň jako v Itálii. Praha, která podle

statistik EU patří k nejbohatším oblastem Unie, má totiž více než dvakrát vyšší životní úroveň než zločinem prorostlý italský jih. Zatímco životní úroveň na jihu Itálie nedosahuje ani 70 procent unijního průměru, v Praze odpovídá 162,3 procenta unijního průměru. České hlavní město předstihuje podle údajů Evropského statistického úřadu (Eurostat) i Andalusii a Murcii, významné turistické oblasti na jihu Španělska. Zajímavé je, že Praze už šlape na paty Bratislava: tamní životní úroveň odpovídá téměř 149 procentům unijního průměru. Čísla pro Prahu a Bratislavu ale nic nemění na faktu, že střed a východ Evropy patří k nejchudším částem EU. Už čísla pro Středočeský kraj, který Prahu obklopuje, jsou dvakrát nižší (73 %) než pražský průměr, údaje pro další české regiony jsou ještě horší. Mezi 271 unijními regiony je nejbohatší vnitřní Londýn (336 % unijního průměru), po němž následují Lucemburk (267 %) a Brusel (233 %). ****

Vladimír železný Ukradli mi deset let života 5.2.2009 Instinkt str. 64 Bez obalu Milan Šíma Europoslanec Vladimír Železný (64) založil politickou stranu Libertas.cz. Udělal to bez vědomí irského podnikatele Declana Ganleyho, který vymyslel a inicioval založení evropské strany Libertas.eu. Bylo to protiprávní? “Vždyť ten název nemá nikde registrovaný,” odmítá Železný. * Říká se o vás, že jste nejprve ukradl Američanům televizi a teď se prý zase pokoušíte Irovi ukrást politickou stranu. Železný nikomu nic neukradl. To píší někteří novináři. To celé je kampaň, jakou jsme tady už dlouho neměli. Mně to ale uklidňuje. Vidím, jak ta pravdolásková skupina novinářů zpanikařila v okamžiku, kdy STEM uveřejnil, že Libertas má šanci na 22 procent ve volbách do Evropského parlamentu. * Irský podnikatel a politik Declan Ganley vymyslel Libertas.eu a vy jste teď bez jeho souhlasu založil v Česku Libertas.cz. To se podle vás nedá nazvat krádeží? On možná vymyslel název, který pak nabídl několika evropským poslancům, mezi kterými jsem byl i já. Jsem jediný český zakládající člen mezinárodní evropské strany Libertas. A mě tato evropská strana prostřednictvím francouzského europoslance a zakládajícího člena Patricka Louise požádala, abych českou Libertas založil. * Bez souhlasu a vědomí člověka, který nejen název, ale i celý projekt Libertas vymyslel… Pan Ganley není mezi zakládajícími členy strany a ani být nemůže, protože to nedovolují evropská pravidla. Zakládajícími členy jakékoliv evropské strany mohou být jen europoslanci. Až bude Libertas.eu zaregistrována, tak do ní bude moci vstoupit i pan Ganley. A ucházet se třeba i o post předsedy. Možná, že Libertas je Ganleyho název i myšlenka, ale on bude muset svůj koncept v této straně demokraticky prosadit.

* Proč jste se ale se zakladatelem tohoto hnutí na založení české Libertas prostě nedohodl? Proč bych se s ním měl na něčem dohadovat? Já se s Ganleyem nemohu dohadovat, protože on není ještě ani členem Libertas. Já jsem se dohodnul s Patrickem Luisem. * Minimálně byste se tím vyhnul pochybnostem o čistotě vašeho jednání. Název jsem nevzal od Ganleyho, ale od něčeho, co sám, zatraceně, zakládám na evropské úrovni. Jestli to nechápete, tak vám to zopakuji. Byl jsem přizván jako jediný český poslanec k založení značky Libertas.eu. Kdo jiný by měl mít právo českou Libertas.cz založit? * A co když teď někdo založí v České republice stranu, která se bude jmenovat třeba Libertas. eu CZ, a domluví se s bruselskou centrálou, že to bude ta pravá a jediná pobočka mateřské strany? To by ministerstvo vnitra nepovolilo, protože tam by byla jen jiná přípona a název Libertas je už u nás chráněný. * A když to nazve třeba Česká libertas? To je otázka. Možná ano. Mně to ale nevadí. Ať tady vznikne třeba deset Libertas. Ujišťuju vás, že volební platforma Libertas.cz už tady leží, a to chci, abyste tam napsal, a ne to, že Železný Ganleymu ukradl stranu. Ganley si u nás nemůže založit politickou stranu. On mohl požádat někoho v České republice – a měl to udělat –, aby zde zaregistroval politickou stranu s názvem Libertas. Ale on to neudělal. * Vy jste byl prostě strašně rychlý. Já jsem nebyl rychlý. K tomu bylo potřeba tisíc podpisů a zkuste je sehnat v době Vánoc. * Vždyť to říkám, byl jste neuvěřitelně rychlý, že jste to vše zvládnul. My jsme, pane, zpoždění vůči volbám o tři čtvrtě roku (volby do EP budou letos v červnu, pozn. red.). Žvástat a vydávat prohlášení a dělat interview a tiskové konference, to je o ničem. * A jak si myslíte, že se váš vztah s Ganleyem jako pravděpodobným budoucím předsedou evropské Libertas bude vyvíjet? Mě centrála nezajímá. To bude, předpokládám, nějaká nová internacionála, se kterou sice budeme komunikovat, ale nebude na nás mít žádný vliv. * Asi ale budou moci říct, že vás v té internacionále, nebo lépe řečeno v Libertas.eu, nechtějí. To dost dobře nejde. * Proč?

Jak znám své francouzské kolegy, se kterými mám naprosto shodné názory na vývoj v Evropské unii, tak by něco takového nedopustili. * Jaká je tedy podle vás budoucnost české Libertas? Buď se české euroskeptické síly shodnou, že mají dost společných zájmů a že nechtějí drobit své hlasy při volbách do Evropského parlamentu, a postaví se na jednu volební platformu, a nebo ne. A zdůrazňuji, že Železný není v Libertas. cz. Jen uměl kontrolovat její založení. Je to otevřená platforma, a pokud nebudou všichni ti, kteří si myslí, že v Evropské unii panuje demokratický deficit, hlupácky arogantní nebo sektářští, tak do ní vstoupí. * Strana svobodných občanů, kterou teď zakládá Petr Mach, se ale od vašich aktivit zcela jasně distancovala. Podle Macha je to, co jste udělal, minimálně eticky nepřijatelné. Mach to prohlásil hrozně dávno. Kandidovat do Evropského parlamentu rozdrobeně je nesmysl. Železného fanklub se svými 2,2 procenta je hluboko pod pětiprocentní hranicí. Mach začíná, málokdo ho zná. Havlík něco buduje. Bobošíková má svou “21”, nebo jak se ta její politická strana jmenuje. Pak tady máte skupinu odpadlíků. * A oni všichni by podle vás měli vstoupit do platformy, kterou vy ovládáte? Já ale nejsem v žádném jejím orgánu a ani nebudu. Ani nemusím být lídrem. Řekne-li konsorcium této platformy, že Železný nemůže být jednička, že je to tak maximálně dvojka, možná trojka, možná pětka nebo čtyřka, tak já to akceptuji. Ať ji třeba pro mě za mě vede Mach. Ať se stane známým. Ať z něj konečně trochu čiší malinko energie. Ať to není takové do sebe uzavřené. Ať se trochu rozmáchne. * Ať se Mach rozmáchne. To je hezký slogan. Jde zkrátka jen o to se dohodnout. * A vy sám byste přijal pozici jedničky? To by se museli všichni shodnout, že to, co Železný předvedl za pět let v Evropském parlamentu, o čemž tady málokdo ví, je takového rázu, že to převáží jeho potenciální škodlivost. Osobně ale budu všechny varovat a říkat: Pozor, tolik a tolik kauz ještě u soudů řeším. * Prý se od vás Libertas.eu právě kvůli vašim neuzavřeným soudním sporům distancovala. To napsaly Lidové noviny. Nejsem přesvědčen o tom, že ty zprávy jsou pravdivé. Já od Ganleye i nadále dostávám vzkazy. * A co ty vaše kauzy? Minimálně se to potáhne další tři roky, protože v jedné už vyhrané kauze to soud vrátil s tím, že se mají vyslechnout další dva svědci, z nichž jeden podniká snad někde v Africe a o druhé osobě nevíme skoro nic. Vymyslí si svědka, protože vědí, že ho další dva tři roky budou hledat. A tak Železného kauza běží dál.

* To je ten případ, ve kterém jste podezřelý, že jste spolu s dalšími pěti lidmi ošidil při převodu podílu v CET 21 stát o více než 38 milionů korun? Ano. Mimochodem, to je docela kuriózní, že jste na to narazil, já jsem byl tehdy kupující. Mně nevznikla žádná daňová povinnost. Já jsem pouze zaplatil peníze a koupil jsem si nějakou společnost. To, jak ti pánové zdaňovali, jsem nemohl ani vědět. Ani jsem tudíž nemohl žádné daně zatajit. * V další kauze jste dostal už dvouletou podmínku za to, že jste měl připravit stát při dovozu obrazů o 6,8 milionu korun. Vůči tomuto rozhodnutí jste se odvolal. Ano. Zdůrazňuji, že tento rozsudek je nepravomocný. A na tom prodělají Lidové noviny a Irish Time kalhoty, protože napsaly, že nejsem bezúhonný. Já ale nemám žádný pravomocný rozsudek. * A třetí kauza, v níž jde o to, že jste se naoko zbavoval majetku, abyste nemusel splácet závazek vůči společnosti CME? Z toho jsem byl už osvobozen, ale pozor, jde to teď nahoru a opět se určitě najdou dva tři svědci, které bude zapotřebí ještě vyslechnout. Já predikuji, že další dva tři roky poběží všechny moje kauzy nerušeně dál. * Vidíte za tím nějaký zlý úmysl? Nesporně. Je to kvůli volbám. A podívejte se, co napsali v Lidových novinách: “On už deset let chodí po soudech, jak ho chcete volit?” Místo toho, aby řekli: “Proboha, on už je deset let vláčen po českých soudech!” * Možné jsou obě interpretace. Já jsem zásadně limitován. Už deset let! Deset let života mně vymazali. Bude mi teď 64 a tehdy mně bylo 54 let. Ukradli mi politicky nejproduktivnější léta mého života. CO je Libertas .eu N projekt panevropské euroskeptické strany představil novinářům v prosinci minulého roku irský podnikatel Declan Ganley N Ganley už před tím stál v čele irského hnutí Libertas, které mělo velký vliv na referendum, v němž Irové odmítli Lisabonskou smlouvu N podle regulí Evropské unie mohou evropskou politickou stranu založit pouze poslanci Evropského parlamentu, což Ganley není N Libertas.eu proto na Ganleyho popud založilo osm europoslanců, mezi nimi i Vladimír Železný N v těchto dnech by měla být Libertas.eu v Bruselu zaregistrována N Libertas.eu chce zřídit své pobočky ve všech členských zemích Evropské unie a kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2009 **** ČTK, BRUSEL 19. února 2009 | 12:59 Někteří euroskeptičtí europoslanci přichystali na počest návštěvy českého prezidenta Václava Klause v Evropském parlamentu komiks.

Brožurku o čtyřech stranách složenou z fotomontáží rozdávali novinářům ještě před Klausovým projevem, který poté v parlamentu vyvolal velké emoce. Na titulní straně poskakuje předseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering v mnišském rouchu a drží dva náhrobní kameny, z nichž na jednom je vytesán nadpis "ústava EU" a na druhém "aneb lisabonská smlouva". Shora na Pötteringa přitom shlíží bývalý francouzský prezident Valéry Giscard d'Estaing, který stál u zrodu euroústavy jako předseda Konventu, který ústavní text v podstatě vytvořil. "Vítejte v Evropském parlamentu. Prezident Václav Klaus. Ústavní průvodce politickými skupinami," uvádí titulní strana komiksu. Uvnitř brožurky jsou fotomontáže šéfů jednotlivých politických frakcí v Evropském parlamentu. Šéf zelených Daniel Cohn-Bendit je vyobrazen jako zbojník, šéf levicové GUE-NGL jako komiksová postava Asterix či šéf socialistů Martin Schulz jako rytíř držící vlajku EU. Poslední strana komiksu přitom uvádí výroky, které v EU zazněly v souvislosti s lisabonskou smlouvou. Vévodí jim Klausovo vyjádření - "Irské ne je vítězstvím svobody a rozumu nad umělými elitářskými projekty a evropskou byrokracií".

**** MÉDIA: Železný, Plesl a snědené věnečky aneb Bída Lidových novin 25.1.2009, neviditelnypes.lidovky.cz, Petr Štěpánek Nad Otevřeným dopisem Declanu G. jsem si původně myslel, že čtu tradiční výron nějakého internetového exhibicionisty. Oč méně toho o věci obvykle vědí, o to více stylem „pejsek a kočička pečou dort“ šermují „argumenty“ opsanými z internetových vyhledavačů od obdobných „expertů – pozorovatelů z rychlíku“. Jenže záhy jsem zjistil, že autorem téhle slátaniny není nějaký netový nounejm, nýbrž zástupce šéfredaktora Lidových novin Jaroslav Plesl a že to v papírových LN také skutečně vyšlo (24. 1. 2009). Vzbuzuje to řadu otázek. Pleslův článek doslova překypuje nenávistí k Vladimíru Železnému. Je správné, aby komentáře do seriozních novin psal člověk citově angažovaný na objektu, o kterém píše? Je správné, aby noviny sloužily jako platforma pro vyřizovaní letitých páně místošéfredaktorových mindráků? Železný kdysi Plesla nevpustil na tiskovku. Plesl si to s ním „vyřizuje“ už deset let. Za zmínku stojí i to, že následně Jaroslav Plesl došel „ocenění“, neb Vladimír Špidla s ním navázal nadstandardní pracovní vztah. Pan zástupce šéfredaktora splácal dohromady Libertas, Novu i dvanáctiletého Voloďu Železného, který prý v roce 1957 na letním táboře v Pyšelích ostatním snědl věnečky. Je vůbec únosné, tahat do údajně seriozních novin podobnou argumentaci? Přistoupíme-li na tento způsob žurnalistiky, pak

opravdu s klidným svědomím může někdo příště napsat, že pan Plesl je pochybná existence, neboť paní XY tvrdí, že si spolu v dětství hráli na doktora. A bude-li autor alespoň trochu nadán pleslovskou poťouchlostí, pak hru na doktora lehce pozmění na obnažování před spolužačkami, odkud je už jen malý kousek k osočení, že dotyčný je vlastně úchyl. Ano, přesně takhle někteří novináři pracují. Nejsem expert na Vladimíra Železného, ani nechci být jeho advokátem, nicméně o části jeho života spojené s Novou toho vím docela dost. Určitě víc, než celá redakce LN dohromady. Odvažuji se to tvrdit na základě té snůšky hloupostí, kterou jen za několik posledních dní Šafaříková, Kolář a Plesl vyprodukovali. Skoro to svádí k závěru, že počet neumětelů na metr čtvereční – bohužel, o co méně poučených, o to více zákeřných – je v redakci LN vskutku nadstandardní i na české novinářské poměry. Každý, kdo chce argumentovat Železného spory o Novu, by měl mít na paměti tři věci. Zaprvé: Žádní kladní hrdinové v tomto příběhu nevystupují. Nebyl to spor hodného amerického strýčka Ronalda se zlým českým padouchem Vovkou, nýbrž tvrdý střet dvou stejně bezskrupulózních podnikatelů o peníze a vliv, zneužitý navíc k boji o politickou moc. Zadruhé: Příběh nezačal 5. srpna 1999, kdy se Vladimír Železný odstřihl od Ronalda Laudera a Novu přestěhoval na Barrandov. Předcházel tomu Lauderův pokus prodat licenci CET 21, která mu ovšem vůbec nepatřila. A zatřetí: Ten příběh se neodehrál na přímce, na jejíchž koncích je na jedné straně Lauder a na druhé Železný s Českou republikou, nýbrž v trojúhelníku. A ten, kdo hájí pozici České republiky, nemusí nutně vždy a ve všem souhlasit se Železným. Aby Plesl a spol. napříště nepsali podobné hlouposti, museli by si po letech konečně prostudovat nálezy amsterdamské, londýnské a stockholmské arbitráže, Hándlovo votum separatum, u Londýna a Stockholmu provést jejich komparaci, dále se podrobně seznámit se závěry sněmovní vyšetřovací komise, případně i se šetřením kriminální policie a na škodu by rozhodně nebylo ani přečíst si moje knížky Válka o Novu a Špinavá hra. Uznávám ovšem, že argumentovat věnečky snědenými dvanáctiletým Voloďou na letním táboře v Pyšelích v roce 1957 je nepoměrně jednodušší.

****

Exkluzivní rozhovor Vladimír Železného s autorem Adamem B. Bartošem pro iDNES na téma Libertas CZ naleznete....zde ****

Schválit Lisabonskou smlouvu? Reflex, 23.12.2008 Bohumil Pečinka Jiří Paroubek a Vladimír Železný uvádějí základní důvody pro obhajobu nebo odmítnutí nové evropské ústavy, o níž budou čeští poslanci a senátoři hlasovat za několik týdnů. ANO: VYJDEME Z MRTVÉHO BODU Ing. JIŘÍ PAROUBEK, předseda ČSSD

Evropskou unii, ale koneckonců i Lisabonskou smlouvu nejlépe charakterizuje parafráze výroku o demokracii jednoho Winstona Churchilla: Lisabonská smlouva není ideálním řešením. Až na to, že žádné lepší není. Ano, Lisabonská smlouva není v žádném případě dokument ideální. Však je také výsledkem složitého kompromisu. Lisabonská smlouva je totiž vykročením z mrtvého bodu po krachu smlouvy z Nice, kdy před Unií byly jen dvě možné cesty: cesta „dvoukolejné“ Evropy nebo cesta pokračování integračního procesu v duchu původního evropského projektu společenství států sdílejících společné hodnoty a zájmy. Při pohledu na tyto alternativy dalšího vývoje EU je vidět míra nelogičnosti argumentů odpůrců Lisabonu i fakt, jak pod heslem obrany národních zájmů tyto zájmy naopak oslabují. „Dvoukolejná“ Evropa totiž není nic jiného než rozpad EU na jakýsi VIP klub států, které budou pokračovat v integračním procesu a v globálním měřítku převezmou roli současná EU, a na přidružená „dominia“, která se sice nebudou podílet na všech povinnostech, ale také nebudou mít žádný podstatný vliv na další vývoj zbytku EU. Přitom na něm budou tato „dominia“ postupující globalizací, geopolitickými okolnostmi z ekonomického i bezpečnostního hlediska čím dál tím závislejší a budou muset pod tíhou vnějších okolností přijímat jeho pravidla. Je snad v českém národním zájmu stát se takovým dominiem? Jsem přesvědčen, že nikoliv. Bohužel, v diskusi o Lisabonské smlouvě její odpůrci logické argumenty pomíjejí a nahrazují je historickými reminiscencemi a ideologickou předpojatostí. Václav Klaus se přirovnává například k Janu Husovi. Petr Bendl varuje před údajnými majetkovými nároky sudetských Němců. Jiní poslanci ODS varují před „socialistickým šílenstvím“ a „levicovým řáděním“ (západní) Evropy. Asi si dokážete představit, jak je na základě takového argumentačního zmatku těžké vysvětlovat mým zahraničním partnerům z evropských sociálně demokratických a socialistických stran, často státníkům a ministrům, podstatu kritiky českých odpůrců Lisabonské smlouvy.

NE: LIKVIDUJE NAŠI SUVERENITU VLADIMÍR ŽELEZNÝ, europoslanec 1. Smlouva je už definitivně mrtvá. Lisabonská smlouva je mrtvá, protože irský lid ji v referendu zamítl. Podle dosud platné niceiské smlouvy musí novou smlouvu bez výjimky schválit všech 27 členských zemí, aby byla platná. Pokračující ratifikace má jen vytvořit tlak na irský lid, aby změnil svůj postoj, ale na takové podlosti se přece nemusíme zrovna my podílet. 2. Nikdo se nezeptal obyvatel členských zemí. Předsedové vlád přistoupili na návrh německé kancléřky a uzavřeli v Berlíně tichou dohodu, že Lisabonskou smlouvu po zkušenosti s referendy ve Francii a Nizozemsku již nikdy nepředloží k rozhodování lidu, ale vždy jen poslancům a senátorům národních parlamentů, kteří jsou snáze ovlivnitelní. 3. Smlouva zbavuje členské země 62 práv veta a nahrazuje je většinovým rozhodováním. Bruselské elity a někteří představitelé Francie a Německa vytvořili a dál vytvářeli umělou „poptávku“ po dalekosáhlém předání suverenity. Současně však do smlouvy zabudovali vysokou preferenci hlasovacích práv svých zemí. 4. Česká republika zmenšuje svou hlasovací váhu a předává ji Německu. Lisabonská smlouva nejen zavádí namísto práva veta většinové rozhodování, ale v této souvislosti navíc obratně zamezuje, aby se menší země spojily a vytvořily blokační menšinu.

5. Dává Evropské unii 105 nových pravomocí. Jsou to pravomoci v těch nejchoulostivějších oblastech, v justici, bezpečnosti, vojenských otázkách, zahraniční politice ... 6. Otevírá cestu k restituci majetku, který jsme zabavili sudetským Němcům. Je to vlastně nechtěný vedlejší efekt smlouvy, který staví do obtížného postavení vůči Lisabonské smlouvě Českou republiku, Slovensko a Polsko. Vlastně Polsko už ne, protože po právních expertizách si Polsko ještě před podpisem smlouvy vyjednalo výjimku z Charty jako komunitárního práva. Takže o nárocích Němců vysídlených z dnešního Polska budou dál rozhodovat polské soudy. 7. Jedná se o „samoratifikující“ smlouvu. Smlouva totiž obsahuje klauzuli, takzvanou passarelu, pomocí níž může napříště Evropská unie nabalovat další a další pravomoci už bez ratifikace v národních státech, pouhou dohodou s vládními činiteli členských zemí. 8. Zamítnutím zabráníme, aby se naše suverenita stala předmětem pokleslých politických obchodů typu radar za Lisabon. Rozdíl je navíc v tom, že radar lze kdykoli rozmontovat a přenést třeba na Ukrajinu, ale ztracenou suverenitu již téměř nelze získat zpět. Je to rozhodnutí na generace, ne-li navždy. 9. Pětapadesát procent obyvatel České republiky je přesvědčeno, že náš Parlament má Lisabonskou smlouvu odmítnout. A to by mělo být pro naše poslance a senátory tím nejpádnějším důvodem, když už se i naše mocenská vládní elita podílí na vyřazení lidí z rozhodování. V 16 z 27 členských zemí uvádí nadpoloviční většina obyvatel, že by v referendu hlasovala proti.

****

Bobošíková a Železný navrhli ocenit Klause 19.12.2008 Právo str. 4 Zpravodajství (jas, Novinky) Europoslankyně Jana Bobošíková navrhla ve spolupráci s Nezávislými demokraty prezidenta Václava Klause na Cenu evropských občanů. Při nominaci spolupracovala i Vladimírem Železným, který pro nominaci vyjednával podporu. V materiálu, který Bobošíková odeslala na Hrad, stojí, že důvodem pro nominaci je Klausův “boj za demokracii v Evropě a za výjimečně zodpovědný přístup při obraně svobodné a spravedlivé demokratické diskuse”. Železný s Bobošíkovou se do Evropského parlamentu (EP) dostali na společné kandidátce, později je rozdělily ostré spory. Klaus je v kontrastu s pravidly pro udělení ceny. V nich se píše, že oceněna může být činnost “svědčící o mimořádné snaze o podporu lepšího vzájemného pochopení a užší integrace národů členských států”. Užší integrace je ale podle Klause nebezpečná. Cena, kterou na počátku příštího roku obdrží 50 nominovaných, má podobu čestné medaile. Její vznik inicioval loni předseda EP Hans-Gert Pöttering. A ten se s dalšími europoslanci dostal při nedávné návštěvě na Hradě do rozepře s Klausem.

****

Čeští europoslanci žádají v Bruselu omluvu za hulvátství vůči Klausovi11.12.2008 iDNES.cz Roztržka delegace zahraničních europoslanců s prezidentem Václavem Klausem minulý týden na Hradě má dohru. Čeští europoslanci si stěžují předsedovi Evropského parlamentu a požadují omluvu. Podle Vladimíra Železného se jeho zelený kolega Cohn-Bendit choval podobně jako Reinhard Heydrich. Za prezidenta Klause se postavil ještě o víkendu kongres ODS. Třebaže na něm prezident oznámil, že se vzdává postu četného předsedy, europoslanec Jan Zahradil prosadil usnesení, kterým strana chování evropské delegace odsoudila. "Předseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering při jednání u prezidenta České republiky nebyl schopen garantovat důstojnou úroveň diskuse a výměny názorů o otázkách EU," říká se v něm například. Klause se zastal i europoslanec ODS Hynek Fajmon. Pötteringovi adresoval otevřený dopis. "Po přečtení záznamu z tohoto jednání vás důrazně vyzývám, abyste se za vystupování delegace Evropského parlamentu v Praze omluvil," napsal mu. Ještě dále zašel jeho kolega Vladimír Železný, místopředseda frakce IND/DEM. "Nadutý vrchnostenský tón vůči hlavě českého státu na půdě Pražského hradu zazníval v dějinách jen zřídka," píše Železný. "Přesně tímto tónem, a dokonce s podobným obsahem, hovořil jen nacistický říšský protektor Reinhard Heydrich s protektorátním prezidentem Emilem Háchou a pak velmi podobně, o třicet let později, také delegace sovětských představitelů s prezidentem Ludvíkem Svobodou." V dopise předsedovi Evropského parlamentu si také posteskl, že jako vedoucí delegace "ponechal tomuto hulvátskému chování volný prostor". Podobná slova zvolil i předseda slovenské KDS Vladimír Palko. "Takto se choval komunistický prezident Antonín Novotný vůči Slovákům v šedesátých letech. Takto s československými představiteli mluvili v roce 1968 představitelé Varšavské smlouvy," uvedl. Cohn-Bendit: To přirovnání je směšné Sám zelený europoslanec a bývalý revolucionář Daniel Cohn-Bendit odmítá takové přirovnání. "Srovnání s Hitlerem nebo Brežněvem není pouze zraňující, ale nevhodné. Mí prarodiče zemřeli v koncentračních táborech. Mí rodiče museli utéci z Německa v roce 1933. Nemusíte souhlasit s mými otázkami, ale vaše přirovnání jsou směšná," napsal v on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.cz. Železného zmínku o Heydrichovi pak odbyl svérázně. "Je to blbec," řekl na adresu poslance. Ihned si ale do Čechů znovu "rýpnul". "Česká arogance mne začíná rozčilovat," odpověděl jednomu z čtenářů on-line rozhovoru. Cohna-Bendita se po roztržce zastala slovenská europoslankyně Irena Belohorská, která byla součástí delegace a schůzky se účastnila. Tvrdí, že přepis, který Hrad zveřejnil, je mírně zpřeházený. Mluvčí prezidenta Radim Ochvat to pro iDNES.cz odmítl a slíbil zaslat originální anglický přepis. To však nakonec kancelář neučinila.

****

Železný: Poslanci EU hovořili s Klausem jako Heydrich s Háchou 9.12.2008 (iHNed.cz) Jan Markovič Václav Klaus se v pátek na Hradě dostal do sporu s delegací šéfů Evropského parlamentu. Vedoucí Klausovy kanceláře Jiří Weigl dokonce hovoří o tom, že takový tón jednání na Hradě nezazněl po celá desetiletí. Poslanec Daniel Cohn-Bendit prý pojal jednání jako provokaci. "Lisabonská smlouva: Vaše názory na ni mě nezajímají, chci vědět, co uděláte, až ji schválí česká sněmovna a senát. Budete respektovat demokratickou vůli zástupců lidu? Budete to muset podepsat," řekl Cohn-Bendit, který je jako zelený poslanec popuzen Klausovým popíráním globálního oteplování. Vedoucí výpravy Hans-Gert Pöttering ale Cohn-Bendita v jeho slovních útocích nezastavil. Dokonce ho po námitkách Klause ještě podpořil slovy: "My máme času dost. Každý z poslanců se Vás (míněn Klaus) bude ptát na co bude chtít." Otevřený dopis od poslanců Jednání "trestné výpravy" europoslanců popudilo nejen prezidentskou kancelář, ale i celou řadu poslanců. Otevřeným dopisem se rozhodl protestovat například "Nadutý vrchnostenský tón vůči hlavě českého státu na půdě Pražského Hradu zazníval v dějinách jen zřídka," píše Železný v dopise adresovaném vedoucímu delegace Hans-Gert Pötteringovi. "Přesně tímto tónem a dokonce s podobným obsahem tak hovořil jen nacistický říšský protektor Reinhard Heydrich s protektorátním prezidentem Emilem Háchou, a pak velmi podobně, o třicet let později, také delegace sovětských představitelů s prezidentem Ludvíkem Svobodou," pokračuje Železný, který v dopise Pötteringa důrazně žádá o omluvu. Podobným způsobem reagoval i europoslanec Hynek Fajmon "V demokratické společnosti není možné, aby poslanci vystupovali způsobem, který předvedl pan Daniel Cohn-Bendit. Není možné, aby takto vystupovali ani vůči občanům a ani proti hlavě jednoho z členských států Evropské unie," píše Fajmon na adresu Pötteringova.

****

Víno bude regulováno podle “rozsypaného čaje” 8.12.2008 Prosperita

str. 25 Inspirace pro vás (kčr)

Organizace evropského trhu s vínem se bude řídit podle nových regulačních pravidel. Poslanec Evropského parlamentu Vladimír Železný kritizoval, že jednotlivá ustanovení nejsou zařazena do speciálního předpisu pro vinaře, ale že je Evropská komise rozptýlila metodou “rozsypaného čaje” do jednotné regulační normy. “Komise velmi nešťastně rozsypala ustanovení pro obchod s vínem do všech kapitol. Proti tomuto rozhodnutí protestovaly vinařské svazy včetně těch největších – francouzských, italských a španělských,” vysvětlil 24. listopadu 2008 na snídani s novináři, již zorganizovala Potravinářská komora ČR, V. Železný. Jak dodal,zklamání mu přineslo i to, že rozptýlenou formu regulace podpořili europoslanci ODS. V. Železný se vyjádřil také k tzv. labelingu, který komplikuje potravinářům život. “Evropský parlament miluje labeling a vydává jedno nařízení za druhým. Týká se údajů, které musí být povinně uvedeny na každém potravinářském výrobku evropského původu a jimiž je nadměrně zahlcován konzument,” poznamenal V. Železný. “Jde například o to, kolik jednotlivých složek naplní doporučenou denní dávku,” dodal.

Zahlcování etiket na potravinách nepodstatnými informacemi jde však proti původní snaze dosáhnout toho, aby se spotřebitel lépe orientoval v nabídce potravinářského zboží. Zvyšuje také náklady výrobcům a oslabuje je v konkurenčním boji s mimoevropským zbožím. ****

Soud osvobodil Železného v kauze údajného poškozování věřitele 8.12.2008 Zpravodajství ČTK str. 0 dce zak hs Praha 8. prosince (ČTK) - Městský soud v Praze dnes v plném rozsahu osvobodil europoslance a bývalého ředitele televize Nova Vladimíra Železného a jeho tři někdejší právníky v kauze údajného pokusu o poškozování věřitele. Byli podezřelí z toho, že poškodili společnost CME tím, že se Železný údajně naoko zbavoval majetku, aby nemusel splácet závazek vůči této společnosti. Šlo o nejrozsáhlejší z trestních kauz Železného. Trestné činnosti se podle žalobce dopouštěli v letech 1999 až 2001. Poté, co CME uplatnila u mezinárodní arbitráže nárok na zaplacení dlužné částky přes 23 milionů dolarů (v roce 2001 zhruba 875 milionů korun), obžalovaní podle policie podnikali kroky k převedení majetku Železného na nové právnické osoby. Společnost CME, která je staronovým majitelem Novy, se v trestním řízení žádné náhrady škody nedomáhala. Její pohledávka byla totiž v plné výši uhrazena - za Železného dluh uhradili v roce 2002 tehdejší vlastníci společnosti CET 21, skupiny PPF a MEF Holding. ****

Čeští politici jsou poživační amatéři 6.12.2008 Mladá fronta DNES str. 12 SOBOTNÍ ROZHOVOR VILIAM BUCHERT S europoslancem Vladimírem Železným o vzniku nové strany, Klausovi, Topolánkovi, Paroubkovi i Lisabonské smlouvě Vladimír Železný, bývalý ředitel televize Nova a dnešní europoslanec, patří mezi nejkontroverznější české politiky. Co si myslí o současné vládě? O ODS? A o Lisabonské smlouvě? * Pane europoslanče, sledujete jako bývalý ředitel Novy vývoj v českých televizích? Ano. * A proč v Česku příliš neuspěla na Západě tak populární reality show? Jako ředitel Novy jsem například zakázal pořad Big Brother. Cena za něj je přemrštěná a vyžaduje absolutní spolupráci diváka po celou dobu vysílání. Ale divák je už unavený. Navíc je smrtící, když reality show pouští proti sobě dvě televize. * Ptám se proto, že jako reality show vypadá dnes česká politika, a divák je z ní už skutečně unavený.

Je velmi, velmi unavený. Ale hlavní problém české politiky je, proč do ní politici vlastně jdou. * Proč? Protože jsou chudí. * To vy nejste. Nejsem. Většina politiků neuspěla v podnikání, nikdy si nevydělali ani korunu nad standard běžných platů. Systém ČSSD i ODS trpí stejným problémem – politici těchto stran jsou zpravidla poživační lidé, kteří mají občas chuť rozhodovat. * Jak občas? Jak to přesně myslíte? Někteří dokonce trpí nechutí rozhodovat. Jestli někteří naši politici říkají, že nechtějí mít moc a nechtějí rozhodovat, ať nedělají politiku. Vždyť čekají od politiky jen další a další benefity. * To zřejmě neřeknete nic hezkého ani o vládě Mirka Topolánka, že? Jsem velmi zklamaný vládou. Zejména jejími postoji k evropské spolupráci a Lisabonské smlouvě. * Jenže současný kabinet byl a je kritičtější k EU než předtím ČSSD. Ano, ale její veletoč kolem Lisabonu, který je zdůvodňován obavami z Moskvy, považuji za mimořádně pokleslou argumentaci. Jsem zklamaný liknavostí, ledabylostí, amatérismem. Poláci si dokázali při jednání s Merkelovou vyjednat za 40 minut výjimku z charty základních práv EU. Česká vláda se ani neobtěžovala udělat si expertizu. Je to nezodpovědné. Nevím, zda to bylo způsobeno probíhající lyžařskou sezonou, či vnějšími vlivy. * Narážíte na cesty premiéra za lyžováním státní letkou? Vy jste to řekl. Vidím hlavně hluboké nesoustředění vlády ke klíčovým evropským otázkám, které mohou mít význam v průběhu dalších dvaceti let. To mě ohromuje. * Co vás ještě ohromuje? Že se tvrdí, že na jednu z nejotevřenějších ekonomik světa, což jsme my, že na tu montážní halu, což jsme my, nedopadne ekonomická krize. Je to nezodpovědné vůči občanům. Čeká nás přitom tvrdé období s drastickým snižováním zaměstnanosti. Podle všeho nás na jaře dopady krize dostihnou. * Konvenuje vám v něčem opozice? Myslím především ČSSD. Ne. Nenalézám v ní reálnou opozici vůči charakteristikám vlády, které jsem popsal. Bohužel.

* Když jste hovořil o benefitech plynoucích z politiky, už jste se rozhodl, zda budete příští rok kandidovat opět do europarlamentu? Ještě ne. Jsem mezi dvěma póly – mezi kontinuitou, k níž by měl být člověk loajální, a mezi soukromým a osobním životem. Chcete dál trávit život na letištích a v autech, nebo nechcete? Nevím. Ač nerad, musím do toho započítat i svůj věk a to, čeho chci ještě dosáhnout. * Kdy se rozhodnete? Začátkem února. A mám to zatím tak 50 na 50. Jako v reality show. * Europoslanci jsou málo vidět v českých médiích. Teď se hovoří o vzniku nových stran na pravici. Kde jste vy na politickém spektru? Výrazně vpravo. Ve smyslu konzervativním. Nejblíže bych se cítil v britské konzervativní straně. * V souvislosti s novou stranou se objevilo i vaše jméno. Myslíte si, že je taková strana u nás potřebná? Ukážou to parlamentní volby a indikátorem bude už příští rok hlasování do Evropského parlamentu. * Jak se zakládání nové strany týká vás osobně? Vždyť já jsem předsedou politické strany – Nezávislých demokratů. A ty nechci opustit. To by bylo pomýlené a politicky nekorektní. * Odpovězte mi jasně. Mohl byste být členem nové politické strany? To je složitější otázka. Možná vaši čtenáři netuší, že v Evropě existují národní strany a také evropské strany. Byl jsem společně s několika dalšími lidmi před několika týdny zakladatelem evropské strany Libertas, která má kořeny v Irsku. Chci desetkrát zdůraznit, že k tomu, aby vznikla Libertas Česká republika, je ještě čas. Střízlivě by se měly zhodnotit její možnosti a zda její činnost může imitovat činnost Libertas v Irsku. * Kdyby vznikla česká Libertas, byla by vaše strana její součástí? Nikoli. Zvažovali bychom, zda bychom jako evropská strana přijali její českou část. Ale pokud by ta byla blízká Nezávislým demokratům, tak by nic nebránilo spojení. Uvidíme po kongresu občanských demokratů, zda se z ní někdo vydá jiným směrem. * Vy novou pravicovou stranu u nás tedy skutečně nezakládáte? Je to řízená kampaň. * Kdo ji řídí? Osoby končící na -ík. Těch je dost kolem čelných představitelů.

* Mezi “íky” mohu zařadit jména Marek Dalík a Jaroslav Tvrdík? Můžete. Zpráva o nové straně byl mimořádně obratný krok, který měl před kongresem ODS odstřelit ty, kteří nebudou nadšeni z výběru delegátů a z toho, jakou platformu kongres zaujme k Lisabonu a dalším klíčovým otázkám. Ti měli být předem označeni za pseudosarajevské zrádce. * Objevilo se i to, že byste mohl financovat založení nové strany. Co vy víte o mých financích? * Před chvilkou jste přece říkal, že nejste chudý. Nejsem. Mám na důstojný život. Ale nejsem osoba, jako se to stalo v Irsku, abych mohl založit velkou a velmi dobře dotovanou stranu. * A další spekulace: tvářemi nové strany bude i Jana Bobošíková a Vladimír Železný. Jenže vaše vztahy s ní nejsou nejlepší. Nejsou. Objevilo se to záměrně a bylo by komplikované být spolu v jedné straně. Už jenom, že se objevuje jméno Železný, vždyť to jméno považují mnozí za kontroverzní, a to má sloužit k diskreditaci některých lidí, kteří chtějí založit novou stranu. A uznávám, že jsem svým způsobem poškozující jméno, dokud nedoběhnou moje trestní kauzy. * V jakém stavu vlastně jsou? Opět se teď oddálil už jeden mnou vyhraný spor. Na jak dlouho? Na pět, na šest měsíců? To budeme akorát někde u eurovoleb. Letos v březnu jsem se svými trestnými kauzami vstoupil už do desátého roku. Nic není přitom pravomocně uzavřeno. Zatím jsem vše přežil, ale příjemné to není. Kvůli těm kauzám jsem například mimořádně cudný ve vztahu k panu prezidentovi. * Cože? Vy a cudný? Myslím to vzhledem k hodnocení názorové blízkosti s prezidentem. * Vždyť jste si názorově blízcí. Jste zván na recepce na Hrad, chodíte na křty jeho knížek, byl jste na jednání Ústavního soudu v Brně, kde on kritizoval Lisabonskou smlouvu. Máme velmi výjimečného prezidenta. Málokdy jsme měli prezidenta s takovou intelektuální kapacitou a výbornou schopností analýzy. Až s doběhem času to veřejnost ocení. * I o vás se kdysi hovořilo jako o možném kandidátovi na prezidenta. Vždy jsem to vylučoval. Jsem člověk exekutivní. Kdybyste se mě zeptal, zda vylučuji na věky věků post premiéra, tak bych byl náchylný to vyloučit vzhledem k věku či únavě, ale úplně to vyloučit nemohu. * Tak jste se sám teď kandidoval. Souvisí úvahy o vzniku nové strany s odporem některých lidí s Lisabonskou smlouvou?

Ta je spouštěcím mechanismem. ODS totiž driftuje doleva od původních základů, a toto je výsledkem. Topolánkova skupina není schopna reflektovat jiné názory. Pokud ODS nebude schopna přijmout alternativní postoj k Lisabonské smlouvě, tak se rozštěpí. To se projeví i při sestavování kandidátek této strany do europarlamentu a sněmovních voleb. * A kandidáti do Evropského parlamentu se mohou těšit v budoucnosti navíc na daleko větší platy. Ano, budou nově placeni přímo Evropskou unií a plat bude oproti dnešku mnohonásobný. Umím si proto představit, že nastane větší tlačenice na kandidátkách stran, protože ti, co nejsou ještě zabezpečeni a nedokázali se zajistit státními zakázkami, se budou snažit se tam dostat. * Zúčastnil jste se jednání Ústavního soudu v Brně o Lisabonu. Jaké máte vůči smlouvě hlavní výhrady? Problém je bohorovnost vlády, která neinformovala občany. Smlouva dává v případě hlasování nepřiměřenou moc velkým zemím. Když je odbouráno právo veta, tak stačí Německo s Francií a jeden další velký stát a je prakticky rozhodnuto. Je to pro nás drasticky nevýhodné. Neznám případ v politických dějinách, že by si nějaká země vyjednala podmínky přistoupení k nějaké organizaci, získala za to nějakou volební váhu a tu pak, aniž dostala sebemenší protihodnotu, odevzdala. To udělala Česká republika i další země. Lisabonem se narovnává poválečná disproporce, kterou trpělo Německo. * Nemluvíte o tom pouze kvůli jistým problémům s Německem? Trochu tím narovnáváme výsledek druhé světové války. Do jisté míry ponecháváme Německu část našeho vítězství, mám-li to říci brutálně. Z hlediska elementární politické mravnosti není vhodné, aniž to bylo vyobchodováno, odevzdat téměř polovinu své volební síly. * Jaké další možné nebezpečí v Lisabonské smlouvě vidíte? Nesystémově je do ní zařazena Listina základních práv a svobod. Z ní si vyjednali výjimku Britové ze sociálních důvodů a Poláci z důvodu možných restitucí německého obyvatelstva, které bylo z jeho území odsunuto po válce. * Někteří říkají, že Lisabon prolomí Benešovy dekrety. Je to tak? Neprolamuje dekrety, ale prolamuje možnost restituce majetku pro sudetské Němce. To jsou dvě odlišné věci. Lisabonská smlouva do sebe zabudovává chartu, kterou mají státy už stejně přijatou v nějaké podobě. Jenže tím, že se zařadí do Lisabonu, tak z ní učiní nikoli právo na úrovni národní, ale právo výhradně na úrovni Evropské unie. Pozor, jedná se o práva individuální a současně zavádí Lisabonská smlouva rozšířené občanství EU a také to, že rozhodnutí evropské je vždy nadřazeno. * Co to může podle vás znamenat? Zatímco teď rozhodovaly s konečnou platností české soudy a zamítaly restituce majetku sudetských Němců ze známých důvodů, pak by se o tom mohlo rozhodovat u

Evropského soudního dvora v Lucemburku. Tam Malťan, Fin a Portugalec budou rozhodovat o tom, zda sudetský Němec, který tam už přijde jako evropský občan, je nadán stejným právem k restituci jako český občan na našem území. Na základě principu rovnosti budou podobní lidé tvrdit, že jsou diskriminováni, a podle toho může být rozhodnuto. * Vy si skutečně myslíte, že by se něco takového mohlo dít? Vím, že se to stane. Mají dokonale připravené žaloby a budou se odvolávat na analýzy českých právníků. Čeští politici se v tom navíc vůbec neorientují. Nález, my vám nebudeme vracet restituce, už nebude probíhat na základě českého přezkumu, ale na základě získání evropského občanství. * Ale všichni naši politici tvrdí, že dekrety jsou neprolomitelné. Jsou. Ale na základě toho, že bude porušeno evropské právo o rovnoprávnosti, bude řečeno, že český občan může restituovat a jiný ne a že to nejde. Všichni mají mít stejná práva jako evropští občané. * Byl odsun sudetských Němců po válce na základě kolektivní viny tedy podle vás spravedlivý? Je skutečně problém, že vina nebyla zkoumána individuálně. S tím mohou někteří lidi argumentovat a podle mě uspějí. A můžeme si my dnes dovolit jim zaplatit? * Otázky kladu s dovolením já. Dobře, ale sám víte, že peníze na to nejsou a nebudou. * Brněnský Ústavní soud argumentoval pro Lisabon také politicky. Mají takto soudci postupovat? Byl jsem tím šokovaný. Například zaznělo, že po přijetí Lisabonské smlouvy bude muset v případě další stížnosti na ni zaujmout soud eurokomformní postoj. Co to je? Kde to vzali? To není v naší ústavě. Vyslechli jsme ideologickou přednášku o globalizaci, kterou bych čekal od zelených či socialistů. Levicovou přednášku o nutném blahu evropské integrace, která čelí zlu globalizace. Jenom jsem valil oči. Takový extrémní postoj jsem neslyšel ani od levičáků v Evropském parlamentu. To je zcela nebývalé! Chybělo mi už jen jako zdůvodnění globální oteplování. * Jak to podle vás nakonec s ratifikací Lisabonské smlouvy dopadne? Ale vždyť ona je mrtvá! Irové ji odmítli. Není co ratifikovat! Nemůže platit, když ji Irové odmítli. * Může se přece referendum v Irsku opakovat. Proč? Není podle dohod možné Lisabonskou smlouvu měnit. Změní-li se jen tečka na dokumentu, tak se musí opakovat celý proces ratifikace. Smlouva je mrtvá a neplatí. Jinak bychom narušili princip právnosti Evropské unie. Smlouva je spiknutím evropských elit.

****

3.12.2008

Odpůrci Lisabonu vytáhli obavy o dekrety Právo str. 4 Zpravodajství Naďa Adamičková Marie Königová

Odpůrci Lisabonské smlouvy varují před možným prolomením dekretů prezidenta Beneše. Mluví o tom prezidentův tajemník Ladislav Jakl, místopředseda ODS Petr Bendl či europoslanci Vladimír Železný a Jana Bobošíková. Jako první varoval před smlouvou letos v lednu v Právu Železný. Ten nedávno vydal prohlášení, v němž tvrdí, že případné roztočení restitucí majetku odsunutých Němců může v ČR vést až ke státnímu bankrotu, protože se to může týkat až třetiny majetku. Své obavy opírá o názor ústavního právníka Václava Pavlíčka. Ten Právu řekl, že Lisabonská smlouva ani Charta základních práv EU, která je její součástí, nemohou zpětně revidovat dekrety. Přesto podle něj oba dokumenty zakládají s ohledem na nově posílený princip rovnosti občanů EU nebezpečí restituce majetku zabaveného odsunutým Němcům. Podle Pavlíčka by se to mohlo stát u dosud neukončených restitučních případů. U nich by ČR mohla být Evropským soudem v Lucemburku odsouzena k tomu, aby odstranila všechna diskriminující ustanovení. “Již několikrát bylo v judikatuře soudu upozorňováno, že ČR tím, když zvýhodňuje české občany v restitučním řízení, vlastně diskriminuje ostatní,” uvedl Pavlíček. Podle něj i proto sledovali s velkým zájmem jednání Ústavního soudu právě restituenti z řad šlechticů, kteří chtějí zpět majetek odňatý na základě dekretů. Možnost prolomení či obejití Benešových dekretů nevylučují ve svých mediálních prohlášeních i další čeští politici: Jan Zahradil, Jaroslav Kubera, Hynek Fajmon (všichni ODS) či Miloslav Ransdorf (KSČM). “Při pochybnostech raději neratifikovat” Nezařazený poslanec Jan Schwippel, velký odpůrce Lisabonské smlouvy, tvrdí, že dekrety nebudou touto smlouvou ohroženy. Ale připouští-li možné roztočení restitucí Pavlíček, pak je Schwippel přesvědčen, že existuje-li takováto sebemenší pochybnost, pak prostě není možné smlouvu ratifikovat. Pochybnostem v neděli oponoval hejtman a poslanec David Rath (ČSSD). “Já bych byl naprosto poslední z těch, který by souhlasil nebo vůbec naznačil souhlas, že by se měly otevírat, natožpak zpochybňovat, nebo dokonce rušit Benešovy dekrety,” prohlásil. Podle Klausova tajemníka Jakla existují právní rozbory, které hovoří o tom, že přijetím Lisabonské smlouvy by klesla právní jistota českých občanů. “Představme si, jak nějaký tribunál, kde bude sedět Fin, Portugalec a Kypřan, bude rozhodovat, jestli se má nebo nemá vydávat nějaký majetek, bez znalosti kontextu historického a jakéhokoli jiného,” řekl v ČT Jakl. Ten chce Václavu Klausovi doporučit, aby se obrátil ve věci Lisabonské smlouvy na Ústavní soud. Možnost prolomení restituční hranice v ČR se nelíbí ani šéfovi Senátu Přemyslu Sobotkovi (ODS). Nedávno na adresu právních pochybností pronesl: “V momentě, kdyby tu

došlo k prolomení restitučního data, a to je 25. únor 1948, a kdyby se tady otevřely všechny problémy majetkové z hlediska odsunu sudetských Němců a otevřela se otázka takzvaných Benešových dekretů, potom já budu ten první, který začne říkat – vystupme z EU,” řekl Sobotka. ****

Rozhodnutí ÚS umožňuje pokračovat v ratifikaci lisabonské smlouvy 26.11.2008 Zpravodajství ČTK str. 0 dce zak jd Praha 26. listopadu (ČTK) - Rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS), že šest bodů lisabonské smlouvy reformující EU není v rozporu s českou ústavou, umožňuje podle premiéra Mirka Topolánka (ODS) pokračovat nyní v procesu ratifikace smlouvy v parlamentu. Předseda vlády to uvedl v prohlášení zveřejněném krátce poté, co soud dnes oznámil svůj verdikt. Rozhodnutí soudu uvítal ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (za SZ) i zahraničněpolitický expert ČSSD Lubomír Zaorálek. "Nicméně i nadále očekávám, že odborná i veřejná debata bude pokračovat," uvedl Topolánek s tím, že rozhodnutí Ústavního soudu "bere na vědomí". "My už jsme vše potřebné udělali. My jsme poslali smlouvu do sněmovny a senátu včas a nyní je to zcela v rukou organizačních výborů parlamentu, nikoli předsedy vlády," vyhnul se Topolánek odpovědi na otázku, zda požádá sněmovnu a Senát o urychlené projednání lisabonské smlouvy. "Samozřejmě, že proces bude pokračovat, vláda rozhodně ho nebude nijak brzdit, bude na obou komorách, aby v ratifikaci pokračovaly," uvedl vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. Poznamenal, že je možná škoda, že soud neposoudil celou smlouvu, i když mohl. Myslí si, že soudci se možná báli, aby nevytvořili precedens a "do budoucnosti si nepřidělávali moc práce". Podle Vondry se nyní otevře spíš politická debata. Podle Schwarzenberga je výrok soudu "dobrá zpráva pro nás i pro Evropu". Přes zpoždění, které kvůli projednávání nastalo, byly veškeré pochybnosti, které vyslovil Senát, rozptýleny, uvedl. "Lisabonská smlouva není v rozporu s ústavním pořádkem. A za tuto jistotu buďme vděčni," dodal ministr. Vicepremiér a předseda SZ Martin Bursík označil rozhodnutí soudu za "vynikající zprávu" pro ČR. "Teď musí bezodkladně pokračovat proces ratifikace v obou komorách parlamentu. Je v zájmu českého předsednictví ratifikovat lisabonskou smlouvu co nejdříve," připomněl Bursík. Zelení žádají v této věci co nejrychlejší svolání mimořádné schůze sněmovny. Ministr a předseda legislativní rady vlády Cyril Svoboda (KDU-ČSL) označil rozhodnutí soudu za správné. Smlouvu je podle něj možné ratifikovat ještě letos. Místopředseda KSČM Jiří Dolejš poznamenal, že dopředu nečekal nic. "Tlak ze strany prezidenta jsem vnímal jako velmi výrazný," poznamenal Dolejš, který zdůraznil, že uznává autoritu ÚS a jeho rozhodnutí. Komunisté si nicméně stále myslí, že o přijetí lisabonské smlouvy by se mělo rozhodovat v referendu. Ústavní soud však lisabonskou smlouvu možná nezkoumal naposledy. Skupině poslanců, senátorů a prezidentovi zůstává možnost znovu podat návrh na posouzení souladu některé části smlouvy s českým ústavním pořádkem. Návrh mohou podat v dalších fázích ratifikace

smlouvy. Soud tentokrát nehodnotil dokument jako celek, ale pouze ty jeho části, proti nimž dostal od Senátu konkrétní argumenty. Senátor ODS Jaroslav Kubera, který spolu s kolegy jednání u ÚS inicioval, dnes ČTK řekl, že ani po rozhodnutí soudu pro lisabonskou smlouvu ruku nejspíš nezvedne. Jde podle něj o dokument, který by snížil význam menších států. Se svým rozhodnutím prý počká až na postoj Irska. Irové letos v referendu řekli lisabonské smlouvě "ne". Nyní hodlají s unií jednat tak, aby rozptýlili své obavy a mohli uspořádat referendum nové. Podle europoslance Vladimíra Železného je klíčový právě irský nesouhlas se smlouvou. "Podle pravidel Evropské unie je lisabonská smlouva neplatná, mrtvá. To 'ne' se nedá obejít tak snadno, jak si eurooptimisté představují," řekl ČTK Železný. Nález soudu ho překvapil, protože výhrady ke smlouvě jsou podle něj jednoznačné. Železný se pozastavil především nad argumentací soudu, který dával význam smlouvy do souvislosti s globalizací. Zahraničněpolitický expert ČSSD a místopředseda Poslanecké sněmovny Zaorálek dnes ČTK řekl, že podobný výrok soudu není překvapivý. Připomněl, že lisabonskou smlouvu zkoumaly ústavní soudy několika zemí a schválilo ji 25 parlamentů v Evropě. "Nebyl vůbec důvod k tomu podání. Tím spíš, že Poslanecká sněmovna a Senát podle jedné varianty, o které se mluví, by o smlouvě měly hlasovat ústavní většinou. Samozřejmě, že parlament může provést krok, kterým i mění ústavu či přijímá ústavní rozhodnutí," poznamenal. Smlouvu nyní podle něj mohou okamžitě začít projednávat poslanecké výbory. ****

Železný: Konečně to slyšela i veřejnost 26.11.2008 Právo str. 3 Zpravodajství (jac, pko) * Označujete se za eurorealistu. Co vám vadí na smlouvě? Mne překvapuje, jak úspěšná je politika EU v zatemňování podstaty věci. To znamená vytvoření velmi nepřehledného, obrovitého dokumentu o 3600 stranách, do kterých je formou rozsypaného čaje nenápadně rozptýlena řada ustanovení, která se bolestně dotýkají naší ústavnosti. Právě to znemožnilo evropské i české veřejnosti seznámit se s podstatou smlouvy. Důležité je, že to slyšela veřejnost. Vlastně poprvé mohla uvažovat o podstatě smlouvy. Logicky ji vláda brání. Jako exekutiva získá pravomoci v Radě Evropy, zatímco národní parlamenty umřou. * Jak hodnotíte jednání ÚS? S velkými rozpaky. Překvapilo mě hlavně vystoupení Alexandra Vondry. Já jsem s ním mluvil hned poté a on připustil, že samozřejmě neřekl vše, ale jen něco. Vykládat například zahrnutí Listiny základních práv EU do smlouvy jen jako problém týkající se pouze EU a jejích institucí, je krajně nepřesné. Ten problém je opačný. Zahrnutí oné Listiny do smlouvy totiž umožní každému jednomu občanovi, aby se přímo obrátil na soud v Lucemburku a obešel tak kompetence českého státu a jeho soudů. A takhle se může rozhodnout kdokoli – třeba sudetský Němec, který kdysi přišel o majetek. A to je úplně nová situace. Tím se soud nezabýval. Velmi se mi líbilo vystoupení pana prezidenta.

* Co si myslíte o procesu ratifikace smlouvy v EU? Myslím, že Unie si vytvořila dokonalý mechanismus tlaku. Ona se vždycky snaží z jedné nebo dvou zemí udělat černé ovce. Teď jsou to ČR a Irsko. A hned slyšíme – Jste jediní! Jestli to nezměníte, bude to katastrofa! Takto Unie postupovala ve všech zemích. Nelze pominout, že na stole leží už francouzské ne, nizozemské ne, irské ne, české rozpaky a německé neschválení. To už je významný blok, ale je to bohužel zcela ignorováno. ****

Na jednání o lisabonské smlouvě přišel Klaus a politici i Kinský 25.11.2008 Zpravodajství ČTK str. 0 dbn zak tmd Brno 25. listopadu (ČTK) - K jednání o souladu lisabonské smlouvy s českým ústavním pořádkem přišli jako účastníci řízení prezident Václav Klaus, šéf Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) a vicepremiér Alexandr Vondra (ODS). Senát, který navrhl přezkoumání smlouvy Ústavním soudem, zastupuje místopředseda Jiří Šneberger (ODS). Rokování o smlouvě, jež má změnit fungování Evropské unie, začalo v 09:00, patnáctka ústavních soudců je kompletní. V zaplněné jednací síni jsou také známé tváře, například potomek šlechty František Oldřich Kinský, jenž se neúspěšně domáhá vydání rozsáhlého souboru nemovitostí zabaveného po druhé světové válce. Podle některých odpůrců lisabonské smlouvy může tento dokument dopadnout i na Benešovy dekrety a některé restituční spory. Kinský přišel společně s Girolamem Giormanim z Hnutí na obranu majitelů realit, jenž je bojovníkem proti regulovanému nájemnému. Dostavil se také europoslanec Vladimír Železný. Už před jednáním se před budovou soudu sešla skupinka odpůrců lisabonské smlouvy z různých krajně pravicových uskupení. Česko je v EU poslední zemí, která o smlouvě dosud nijak nehlasovala. Čeká se právě na stanovisko patnáctky ústavních soudců, proto patří dnešní jednání k vůbec nejsledovanějším v posledních letech. Lisabonská smlouva má unii po krachu euroústavy přinést potřebné reformy institucí a rozhodování. Česko bude od ledna příštího roku Evropské unii předsedat. Kritici smlouvy se domnívají, že by Česko kvůli lisabonské smlouvě mohlo ztratit část své suverenity, podle vlády nic podobného nehrozí. ****

Miroslavská gulášovka 19.11.2008 Znojemsko str. 5

-trek-

Čtyřicet vzorků gulášů nabídli miroslavští na své tradiční, letos již dvanácté Gulášovce. “Narozdíl od Pekingu v Miroslavi žádné dopingy nefungují, proto tady vždy dostanete řádný guláš,” pochvaloval si Vladimír Železný. Jeden z několika čestných hostů přivezl svůj Železný guláš. V nabídce byl také třeba Kuřecí z radnice i Socánkovo pohlazení. Zájem o gulášové speciality byl obrovský. Lidé si oblíbenou akci pochvalovali a kromě hojného ochutnávání tančili a bavili se až do pozdních nočních hodin. ****

30.10.2008

ČD partnerem výstavy fotografií Železničář str. 4 Obchod - provoz - investice

MARTIN NAVRÁTIL

České dráhy, a. s., jsou hlavním partnerem výstavy fotografií Jaroslava Brabce, jež byla slavnostně v pátek 10. října otevřena v soukromé galerii Zlatá husa v Praze v Dlouhé ulici. Jaroslav Brabec je nejen známým režisérem a kameramanem - režíroval třeba televizní seriál Hraběnky a natáčel vedle mnoha jiných filmy Andělská tvář, Z pekla štěstí 2, V erbu lvice, O princezně Jasněnce a létajícím ševci nebo Krvavý román, ale desítky let také pilně a fotograficky fundovaně portrétoval významné představitele české výtvarné scény. Na kvalitních černobílých zvětšeninách návštěvník pohlédne do tváře Kamilu Lhotákovi, sestrám Válovým, Adrieně Šimotové a mnoha dalším. Výstava je vlastně příležitostným spojením Brabcových fotografií a vybraných děl ze sbírek galerie Zlatá husa, které dokumentují tvorbu portrétovaných umělců. Manažerkou projektu je Olga Menzelová-Kelymanová, akce se koná s podporou Ministerstva kultury ČR, městské části Praha 1 a společnosti Thalia Picta. Výstavu připravila kurátorka Magdalena Juříková. Vernisáži byly přítomny některé osobnosti kulturního a politického života, mimo jiné třeba výtvarník Jiří David nebo europoslanec Vladimír Železný. Pokud byste chtěli výstavu zhlédnout i vy, pak se do Dlouhé ulice vydejte, ale buď pouze v pondělí mezi 15. a 18. hodinou, a nebo i jiné dny, ovšem jedině po telefonické domluvě na čísle 224 818 638. ****

Europoslanci a akademici řešili Lisabonskou smlouvu 21.10.2008 Liberecký deník str. 4 Region (vk) Liberec/ Setkání občanů a europoslanců se konalo v kongresovém sále libereckého centra Babylon 30. září. Hlavními tématy Fóra občana byla Lisabonská smlouva – stupeň evropské integrace, měnová unie – výhody a nevýhody eura a význam voleb do evropského parlamentu. Diskuze se stočila i k nejaktuálnější situaci na světových burzách. S účastníky přišli diskutovat europoslanci Vladimír Remek, Vladimír Železný, Jaromír Kohlíček, europoslankyně Jana Hybášková, akademici Pavla Netušilová a Tomáš Křivka ze ZČU v Plzni. Informační kancelář Evropského parlamentu zastupoval Jindřich Pietras. Fora se zúčastnilo asi 110 občanů, převážně studentů zabývajících se budoucností našeho státu a Evropské Unie. ****

Německý socialista Jo Leinen se opřel do Železného kvůli Benešovým dekretům 18.10.2008 euportal.cz 00 Politika Lukáš Petřík Předseda Ústavněprávního výboru Evropského parlamentu socialista Jo Leinen z německé SPD reagoval na iniciativu europoslance Vladimíra Železného ohledně Benešových dekretů. Za velký nesmysl Leinen označil Železného tvrzení, že evropská Charta základních práv jako součást Lisabonské smlouvy by mohla vést k restitučním nárokům sudetských Němců nebo Maďarů vůči České republice nebo Slovensku. Předseda Ústavněprávního výboru Evropského parlamentu socialista Jo Leinen z německé SPD reagoval na iniciativu europoslance Vladimíra Železného ohledně Benešových dekretů. Za velký nesmysl Leinen označil Železného tvrzení, že evropská Charta základních práv jako

součást Lisabonské smlouvy by mohla vést k restitučním nárokům sudetských Němců nebo Maďarů vůči České republice nebo Slovensku. Podle Leinena platí obecná právní zásada, že právní předpisy nemají zpětnou účinnost. Navíc rozsah působnosti evropské Charty základních práv je dle jeho tvrzení omezen pouze na akty Evropské unie a nevztahuje se na akty, které byly přijaty na národní úrovni. Evropská unie nemá podle Leinena žádnou kompetenci v otázkách vlastnictví ani v otázkách odškodnění po vyvlastňovacích aktech. „Odpůrci Evropy jako Vladimír Železný neustále vymýšlejí nové absurdity, aby zablokovali proces evropského sjednocování, komentoval europoslanec Leinen,“ teze inzerátu, který Železný zveřejnil v deníku Mladá Fronta DNES. Charta jako součást práva EU ale podle Železného pomíjí české soudy a umožňuje sudetským Němcům domáhat se restituce zabaveného majetku přímo u nově příslušného Evropského soudního dvoru v Lucemburku. Charta prý umožní dokonce přezkoumávat již platná a zdánlivě konečná rozhodnutí českých soudů o požadavcích sudetských Němců na odškodnění. V případě ratifikace Lisabonské smlouvy se podle Železného sudetští Němci budou moci, ovšem už jako evropští občané, obracet na soud EU v Lucemburku s žalobou na Českou republiku pro porušení principu rovnosti a z něj pak vyvozovat diskriminaci s následnou majetkovou škodou, s nárokem na plnou restituci od českého státu. Přitom nepůjde o retroaktivitu. „Pan Leinen nemluví pravdu. Ratifikace Lisabonské smlouvy může, a to bez přehánění, přivést Českou republiku ke státnímu bankrotu. Od pana Leinena z německé a eurocentralistické SPD jsem tento postoj očekával. Byl to ostatně on, kdo peskoval prezidenta Václava Klause kvůli jeho odmítavému postoji k dnes již zamítnuté euroústavě. Lisabonská smlouva je reinkarnací euroústavy,“ řekl Euro.cz Vladimír Železný v reakci na Leinena. Přední český ústavní právník profesor Václav Pavlíček před časem upozornil, že Charta jako součást Lisabonské smlouvy sice nemůže zpětně revidovat Benešovy dekrety, že však s ohledem na nově posílený princip rovnosti občanů EU zakládá nebezpečí restituce zabaveného majetku sudetských Němců. Železný také napsal 23. září dotaz ministru vnitra Ivanu Langerovi, zdali má vláda již stanovisko k podání skupiny 47 sudetských Němců k Vysokému komisaři pro lidská práva OSN v Ženevě z února 2008, ve kterém se domáhají nejen osobní rehabilitace, ale zejména restituce majetku zabaveného při odsunu. Vládě České republiky byla dána lhůta šesti měsíců na odpověď. Někteří čeští politici jako například Jan Zahradil, Jaroslav Kubera, Jana Bobošíková, Miloslav Ransdorf či Hynek Fajmon v reakci na dotaz Euro online nevylučují možnost prolomení či obejití Benešových dekretů v souvislosti s Lisabonskou smlouvou, protože tyto otázky bude nyní posuzovat Evropský soudní dvůr v Lucemburku na základě požadavku nediskriminace obsažené v Listině práv EU, jež je součástí Lisabonské smlouvy. „V momentě, kdyby tu došlo k prolomení restitučního data, a to je 25. únor 1948, a kdyby se tady otevřely všechny problémy majetkové z hlediska odsunu sudetských Němců a otevřela se

otázka takzvaných Benešových dekretů, potom já budu ten první, který začne říkat ´vystupme z Evropské unie´,“ řekl Euro.cz předseda Senátu Přemysl Sobotka. Lisabonská smlouva přenáší na bruselskou úroveň zhruba 50 oblastí. Mezi nimi jsou i tak citlivé záležitosti jako například legální migrace, doprava nebo energetika. Smlouva také zakotvuje princip, že další pravomoci států mohou do Bruselu předávat samotní šéfové vlád členských zemí bez ratifikace v národním parlamentu nebo referendu. Hlasovací mechanismy také výrazně oslabují pozici České republiky a posilují velké státy, jako jsou Francie a Německo.Ve smlouvě se též explicitně píše o nadřazenosti unijního práva nad právem národním a smlouva konstituuje plnohodnotný typ eurounijního občanství, které bylo dosud doplňkem k národnímu. Ve smlouvě je rovněž zakotvena společná zahraniční i bezpečnostní politika EU. Proto se například český prezident Václav Klaus domnívá, že Lisabonská smlouva de facto mění EU v nový evropský superstát, kterému budou podřízeny členské státy EU. ****

15.10.2008

Na vlašák je Tanzberg IN magazín str. 28 Víno LIBOR ŠEVČÍK

PŘI HODNOCENÍ VÍN V HOTELU HOFFMEISTER TENTOKRÁT ZVÍTĚZIL RYZLINK VLAŠSKÝ Společnost zapálených milovníků vín a jeho amatérských znalců známá pod názvem Dlouhý stůl přátel vína se opět sešla v hotelové vinotéce, aby pro IN magazín vyhodnotila další sérii moravských a českých bílých a růžových vín ročníku 2007. Ze zkoumaných vzorků sestavil každý účastník pětici nejlepších a z nich potom vzešla tři vína, která se dostala na pomyslnou bednu. Představujeme je v dnešní Ochutnávce. Přes vzrůstající kvalitu i oblibu růžových vín se tentokrát do špičky nedostal klaret z Rulandského modrého z Mělníka ani dobře pitelné růžové z Frankovky z Kobylí. Bílé vzorky byly vyváženější, harmoničtější, plnější, vesměs se skvělou dlouhou dochutí. Takový byl i vítězný loňský Ryzlink vlašský z mikulovského vinařství Tanzberg z vinice Železná. Zdejší “vlašáky” patří od samého vzniku vinařství, u kterého stál bývalý šéf TV Nova Vladimír Železný, k tomu nejlepšímu, co se v této odrůdě u nás prezentuje. Pravda, ochutnali jsme v povedenějších ročnících i lepší vzorky, než je tento loňský, ale odrůdová čistota je i tentokrát bez poskvrnky. Opět by to mohla být přímo školní ukázka toho, jak má Ryzlink vlašský vypadat. Dříve podceňovaná odrůda dokazuje, že když se jí dá patřičná péče a roste tam, kde se jí daří nejlépe, vzniká z ní vynikající víno. A vinice Železná patří k nejlepším lokalitám pro Ryzlink vlašský, které v našich vínorodých krajích jsou. Pěkná “milerka” Velice podařený byl také Müller Thurgau ze Šlechtitelské stanice Velké Pavlovice. Celkově nakonec skončil sice třetí, ale i tento vzorek byl příkladem, jak lze z podceňované

odrůdy, která se sklízela hlavně na množství a kvalita trpěla, připravit velice dobře pitelné víno. Celkově druhý Ryzlink rýnský z vinařství Sonberk jenom potvrzuje staré rčení, že tato odrůda révy vinné je králem vín a vínem králů. Ochutnávka u dlouhého stolu opět potvrdila, že v bílých vínech můžeme směle soutěžit s ostatním světem. Zvlášť v odrůdách, které jsou v českých a moravských vinicích už po staletí doma. Ochutnávka Ryzlink vlašský 2007 kabinet Výrobce: Vinařství Tanzberg Mikulov Vinařská obec: Perná Trať: Železná Charakteristika: Víno zlatavě slámové barvy s příjemnou vůní s citrusovými tóny. V chuti plné, minerální, s pikantním nástupem a výrazným ovocitým charakterem. V dlouhém závěru dominuje příjemná kořenitost. Ryzlink rýnský 2007 pozdní sběr Výrobce: Vinařství Sonberk Pouzdřany Vinařská obec: Popice Trať: Sonberk Charakteristika: Víno medově zlatavé barvy s jemnou elegantní vůní s převahou celé škály citrusového aroma. V plné chuti s ovocným nástupem působí vyzrále, s výraznou mineralitou a dlouhou medově ovocnou dochutí. Müller Thurgau 2007 kabinet Výrobce: Šlechtitelská stanice Velké Pavlovice Vinařská obec: Velké Pavlovice Trať: Poštory Charakteristika: Víno světle slámové barvy s jemnou, avšak intenzivní vůní, v níž se snoubí kořenitost s aromatem zralých hroznů. Ve svěží chuti je příjemný kořenitý nástup, typický pro tuto odrůdu, stejně jako chlebovinka, která se v doznívání mění v ovocné tóny. ****

MEP Vladimír Železný: EU resembles our communist past 06.10.2008 Jan Richter

Before becoming a Member of the European Parliament, our guest today had long been an established public figure in the Czech Republic. He was co-founder of one of the most successful television channels in Central and Eastern Europe, TV Nova, serving as the channel’s CEO for nine years. In 2002 he was elected senator for the region of Znojmo, before becoming a member of European Parliament in 2004. In this edition of One on One, we talk to Vladimír Želený.

Vladimír Železný, photo: CTK

Mr Železný, do people still address you director, or pane řediteli in Czech? “Yes, they still do. It’s very strange. When I’m walking down the street, the most usual title is not MEP, or Mr, but “Mr Director”. Your critics said you were a politician even before you became a senator in 2002, because for nine years you appeared every Saturday in TV Nova’s highly popular oneman-show show Volejte řediteli, or Call the Director, in which you also discussed political issues. Did you back then feel like a politician? “No. Any journalist, and I am a journalist by profession, any journalist is allowed to discuss politics. Then, when he enters real political life and assumes responsibility as a politician, you cannot blame him for his previous activities. I have spent all my life as a journalist, and it would be silly for a journalist to be on the screen, and not to comment.” In 1997, your TV broadcast a report which claimed that then Prime Minister Václav Klaus owned a villa in Switzerland he bought secretly with dirty money but he never took you to court. What was the out-of-court settlement you agreed on? “You see, you must take into account that if you are a CEO of a big television station, and we were a big television station, your journalists are tempted to play their own games. This was one of two or three such examples when the head of the news operation misused his position and smuggled this news story – by the way, I was in the United States at that time – into the news programme. It was a very unfortunate event; we very soon established clearly through independent sources that it was not true. We apologized and we agreed that exactly the same place and the same duration of the programme will be devoted to the denial of this unfortunate piece of news, and we repeated it, if I’m not mistaken, five or six times. This was the agreement.”

Vladimír Železný in 2003, photo: CTK There is another scandal involving the current TV Nova in which its reporters worked together with a member of the Czech Parliament, Mr Tlustý, who provided some staged photos of himself in an attempt to show that Czech politics was rotten and immoral. What do you think of this case? Could it have happened under your leadership? “We must distinguish here. In the first case, I was responsible, I was the CEO; now, I am far from Nova, I only know some details of this case, so I can comment from outside. My opinion is that Mr Tlustý did excellent work. Excellent. He knew already, and there were rumours, that some political circles were preparing a campaign against him. So he prepared a campaign against himself in advance, and he put this material into circulation. And he waited to see what would happen with this material. It was very nice; I should call it a political experiment. And it proved to be successful! In my opinion, it was an excellent defence. Before somebody fabricates some vicious materials against you, you will create perhaps not so vicious, but some sensitive material, and you will watch the fate of this material. So I think it was a very smart move from Mr Tlustý. When a much bigger scandal was revealed involving those

political circles, they of course blamed Mr Tlustý. But the blame should really be aimed in a different direction, in my opinion.” In 2004, during your term as a senator, you were against the accession of the Czech Republic into the EU, and now you are a Member of the European Union. Do you now believe that it’s good we joined? “I am happy that we joined. I was not against our presence in the EU; I was against the conditions which came with our accession, and that’s a big difference. And I’m still not only unhappy with those conditions; I am outraged as more and more conditions, restrictions and regulations are imposed upon us. The situation is not better, it’s worse. I left the Czech Republic for Brussels as a Euro-realist, Euro-sceptical politician, and now I am a fierce Eurosceptic. It’s an overregulated environment which strongly resembles what we know from our communist past. They are outraged and very angry when I tell them at the plenary, for instance, “Sorry, we know this; we know what the results of this will be because exactly the same regulations, exactly the same stupidity, was imposed by the communist regime in our country.” They are surprised, and they say, “But we are a democracy, we have democratic structures; that is something totally different”. Well, unfortunately it’s not.”

European Parliament, photo: European Commission In one of your motions in the European Parliament, you have proposed a moratorium on the use of the word “sustainable”. What is it that bothers so much about this particular word? “It was the genius of [George] Orwell who taught us a lesson that the totalitarian regime starts with a misuse of language. It’s a loss of meaning, of words. All this is very dangerous, and we know this from our very own experience. We were not a democracy – we were “people’s democracy” under the communist regime, which was stupid because “people’s democracy” means “democratic democracy”. Such strange words improve, as jewels, some sensitive expressions, like “sustainable”. Everything is sustainable in the European Union, or it should be. The misuse of such words is the first step towards totalitarian thinking. That’s why I tried to give a warning that this misuse will change our sensitivity to the creation of totalitarian thinking.” You term will expire next year. Are you going to run again for the European Parliament, or perhaps for the Czech Parliament? “In case of the European Parliament – frankly speaking, I don’t know. It would mean sacrificing another five years of living at airports. It’s not the most favourable way you can spend the last years of your life. The sacrifices in your private life are so incredibly big, so I really don’t know.”

****

31.8.2008

Konflikt Rusko versus Gruzie Prima TV str. 5 13:00 Nedělní partie

redaktor -------------------Rusko prohlásilo, že na podepsanou polsko-americkou dohodu o umístění antiraket v Polsku bude reagovat víc než jen diplomaticky. Podle Moskvy radar v České republice bude moci sledovat prakticky celou evropskou část Ruska. A antirakety v Polsku v dohledné budoucnosti prý nebudou mít jiný cíl než ruské mezikontinentální balistické rakety. Moskva se domnívá, že systém se bude rozšiřovat a vylepšovat, takže Rusko bude nuceno reagovat, a to nejen diplomatickou cestou. O mocenských aspiracích a údajných obavách Ruska řekl nedávno bývalý český prezident Václav Havel, že po mnoho staletí existuje takový ruský problém, že Rusko přesně neví, kde začíná a kde končí. I když je to největší země světa, přesto má pocit, že je taková trochu malá a že ji ohrožují ti nepatrní sousedé, které kolem sebe má. Prohlásil Václav Havel. Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------Dobrý den, vítejte, teď máme dalšího hosta a tím další hostem je europoslanec Vladimír Železný, dobrý den. Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec -------------------Dobrý den. Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------Jak jsme slyšeli, to téma je jasné, konflikt v Gruzii, Rusko versus Gruzie. Já možná začnu trošku netradičně a zeptám se vás na osobní otázku. Jaký vy máte vlastně osobně vztah k Rusku, v kterém jste se narodil, v Samaře, a kde jste tři roky jako malé dítě byl? Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec -------------------Rusko je velká a velice významná země, je to kontinent. Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------To není osobní vztah. Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec -------------------Osobní, osobní vztah třeba k ruské kultuře a k ruské řeči mám mimořádně hluboký. Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------Naše hlasovací otázka dnes pro naše diváky zní, jestli se bojí dnešního Ruska. Kdybych stejnou otázku položil vám, jaká by byla odpověď? Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec -------------------Nebojíme se Ruska z jednoho důvodu, protože jsme pevně zakotveni v Severoatlantickém paktu. To ukazuje, oč důležitější byl náš vstup do Severoatlantického paktu než náš vstup do Evropské unie.

Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------Je podle vás Rusko dnes, které je ekonomicky daleko silnější a sebevědomější, než bylo třeba před deseti lety, taky nebezpečnější pro Evropu, pro svět? Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec -------------------Je nebezpečnější jednou záležitostí, a sice pupeční šňůrou, kterou jsme s ním spojeni, a to je plyn. A vůbec energetika a dodávky, případné dodávky ropy. Tam méně, ale zejména plyn. To je něco, co nás drží na uzdě, to je něco, co vede Evropu k opatrnosti, obezřetnosti, obezřetnému našlapování, k řešení pokusům o dílčí řešení a podobně. Víte, ono, já nečekám od summitu, který se sejde, vůbec nic. To budou řeči, řeči, řeči, protože zkuste něco říct někomu, na kom jste absolutně závislí z hlediska plynu. Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------Myslíte si, že tedy zítra dojde jenom k nějaké ploché rezoluci ... Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec -------------------K výzvě, k výzvě. Bude to zase výzva, pokus o appeasement, pokus o uchlácholení Ruska. Opakuje se evropská politika Mnichova. Víte, my, já jsem byl překvapen, já jsem sledoval teďko předchozí dva diskutéry a byl jsem překvapen, že nepadlo slovo Mnichov. To je přece naše zkušenost. My si to umíme přece nádherně představit. My jsme byli Gruzínci a sudetští Němci byli Abcházci, pravda, těch bylo mnohem více těch sudetských Němců, Abcházců je jenom nějakých dvě stě tisíc a většina Abcházie byla gruzínská, než byla vysídlena velmi násilím. Osetie, vemte si to, že Osetie je součást Gruzie, jako byly sudetské oblasti součástí České republiky, Československa. Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------Čili vy vidíte spíš paralelu rok 39 než 68, tak, jak ... Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec -------------------Já vidím paralelu 39 a vidím zejména paralelu s Kosovem. Velmi obtížně se bude zítra na summit říkat Rusku: "Ty, ty, ty," když Rusko řekne: "Prosím vás, když to jde v Kosovu a vy sami jste to schválili a bez Organizace spojených národů a pošlapali jste prostě suverenitu Srbska způsobem neuvěřitelným, nebývalým." Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------Jak jsme slyšeli argument Alexandra Vondry, deset let se jednalo na různých úrovních ... Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec -------------------Já jsem ho slyšel, prosím vás, také se jednalo o Sudetech přece mnoho let. A bylo snad to řešení potom přijatelné? Víte, my jsme velmi nesolidární s takovými zeměmi, jako je třeba Slovensko. My si neuvědomujeme, že například problém maďarské menšiny na Slovensku, může také jednou přerůst v určité problémy. Ale to je také náš problém. On vznikl totiž jako

československý problém kdysi. A my se najednou tváříme, jakože s Kosovem nic, že všechno je v pořádku. Srbsko bylo tradičně naším největším spojencem. Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------Vláda nezávislost Kosova uznala, česká vláda, pojďme ... Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec -------------------Já jsem z toho v šoku, protože my tím vlastně dáváme argument, že to v roce 39 mělo ... Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------Bylo v pořádku. Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec -------------------... mělo dopadnout, bylo v pořádku, úplně stejně. Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------Pojďme zpátky k tomu zítřejšímu summitu a k tomu, co vy jste sám řekl. Evropa je z nějakých čtyřiceti procent závislá na dodávkách ruského plynu, u ropy je to o něco méně. Jsou země, které jsou až devadesáti procent závislé na tom, co proudí, nebo neproudí z Ruska. V takové situaci, co tedy vlastně Evropa může nebo má dělat? Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec -------------------Já si myslím, že Evropa toho dělat příliš mnoho nemůže. Kdo může něco dělat, je Severoatlantický pakt. Já osobně bych udělal krok velmi razantní. A sice, okamžitě bych nabídl Ukrajině a Gruzii cestu, urychlenou cestu ke vstupu do NATO, do Severoatlantického paktu, to je jediné řešení. A je to asi řešení správné, protože dnešní zpráva, ve které Rusko říká: "Uděláte-li to, my umístíme v Íránu proti vám, v Íránu umístíme rakety SS-300," ukazuje, že to je to citlivé místo. Tam to Rusko bude zasaženo, tak se bude najednou cítit, ano, vy jste si o to koledovali. Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------Václav Havel kdysi řekl, že Rusko má pořád ten problém, že neví, kam až se, kde končí a kde začíná, kde jsou jeho hranice, že se pořád bude rozpínat. Ale když to otočím, neplatí totéž o Severoatlantické alianci? Má vůbec mít zájem se rozšiřovat tak blízko Rusku, jako je Ukrajina nebo do Gruzie? Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec -------------------Nesporně ano. Za prvé, ta akce, která proběhla, dává dostatečný důvod. A za druhé, těžiště nebezpečí se postupně přesouvá do Íránu, to je třeba si uvědomit. A velmi rychle a velmi brzo bude Evropa a Severoatlantický pakt velmi bezprostředně ohrožen Íránem a možná Íránem nukleárním. To znamená mít předpolí v Gruzii a pás Ukrajiny je naprosto nezbytné.

Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------V této souvislosti váš názor na umístění radarové základny ... Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec -------------------Je jasný naprosto. Je jasný. My bychom měli konečně jednou přijmout odpovědnost za to, že jsme v nějaké partě, že jsme v nějakém okruhu, který nám dává stabilitu. Proto dneska sedmdesát pět procent lidí může říct, já se Ruska nebojím, já jsem v Severoatlantickém paktu, já jsem hluboko zakotven v Severoatlantickém paktu a mám důvěru, že pokud na mě někdo sáhne, tak ten pakt sáhne na toho, kdo na mě sáhnul. To je straně důležitý pocit. A s naší mnichovanskou zkušeností vlastně je zapotřebí kultivovat právě tento pocit, ale díky tomu to je. Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------Proč myslíte ale, že třeba v Polsku bezprostředně po té gruzínské, po té invazi Ruska do Gruzie veřejné mínění se přiklonilo na stranu americké základny na polském území, kdežto předtím to bylo stejné zhruba jako u nás, ale v Česku podle těch posledních průzkumů se s veřejným míněním nic moc neděje. Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec -------------------Poláci jsou emotivnější a jsou v mnohem těsnějším dotyku s Ruskem. Uvědomte si problém Kaliningradu například. Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------To znamená, že to, že my máme mezi Ruskem Slovensko a Ukrajinu ... Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec -------------------My máme pocit, jé to je daleko, my máme velikánskou Ukrajinu a ještě se mezi nás vklínilo to Slovensko, tak je to prima, jsme daleko. My jsme vždycky byli takoví opatrnější a nicméně si myslím, že v dnešním světě už ty vzdálenosti nehrají roli. Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------Francouzský tisk právě v souvislosti s Polskem minulý týden psal celou o tom, že se znovu objevuje nějaká dělící čára v Evropě mezi novou a starou Evropou. Že ty nové země, ke kterým patříme i my a na čele právě podle Francouzů s Polskem, by byly pro daleko razantnější deklaraci vůči Moskvě nebo pro daleko razantnější postup vůči Moskvě. Myslíte si, že to tak skutečně je, že se rozděluje Evropa na opatrnější část, Francie, Německo, Španělsko právě třeba kvůli té ropě a plynu, a na tu razantnější, která zažila sovětskou nadvládu v minulých letech. Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec -------------------Nesporně. A je třeba také připomenout širší souvislosti, jako je třeba Temelín. My jsme mnohem méně závislí na zdrojích energie díky tomu, že jsme včas sáhli po jádru. A podívejte

se na reakci Rakouska a dalších. Já si myslím, že to dělení je různé a že já spíš vidím teď probíhající dělení v Evropě trošku jiné. Já vidím dělení mezi Francií a Německem. Myslím, že Francii připadnou ony nové země. A Francie si buduje svoji, svoje malé miniimpérium středomořské, vlastně středozemní tam někde dole, aby mělo také svoji hračku. To mi připadá jako velmi nebezpečné dělení. Nevidím to zatím na dělení mezi mladé nové země, které jsou méně závislé, kuriózně méně závislé na zdrojích energie, než je třeba Německo. Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------International Herald Tribune Worlds General v této souvislosti také psali o tom, že vlastně jedinou zemí, která si dokázala zajistit nezávislost na ruské ropě, byla Česká republika díky ropovodu z Ingolstadtu. Jak by měla podle vás ale Evropa do budoucna řešit to, že je pořád životně závislá na tom, jakou trubkou je spojena s Ruskem? Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec -------------------Pravděpodobně by měla diverzifikovat své zdroje, pravděpodobně by měla ... Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------Jde to vůbec? Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec -------------------Myslím si, že to jde, myslím si, že to jde. A myslím si, že k tomu dojde nesporně. Protože jinak Evropská unie bude unií, která bude řízena z Moskvy. Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------Jak to může ale Evropa udělat, může víc šetřit energií, protože vy říkáte diverzifikovat zdroje, ale ... Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec -------------------Určitě to není větrníky, určitě větrníky to nezachrání a víme, jak jsou drahé a víme, jak málo dodávají vlastně stabilní energie. A vy potřebujete vždycky mít ještě jeden zdroj stejně velký pro případ, že by vítr nefoukal. Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------Ale odkud tedy ta energie připlyne? Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec -------------------Já si myslím, že stále ještě ve světě se objevuje více zdrojů ropy a dalších energetických zdrojů, než je nárůst spotřeby, pořád ještě. Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------Objevuje se třeba v Kanadě, ale z Kanady asi ropu Evropa dovážet nebude moct.

Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec -------------------Japonsko vozí ropu ze Saúdské Arábie bez problémů a teď, včera uzavřelo největší dohodu s Irákem, to je stejná vzdálenost. Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------Řekněte, vy jste europoslancem už delší, dlouhou dobu. Je vůbec Evropská unie jako těleso něčeho takového schopna, přeorientovat se, říct si, že to je důležitá věc? Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec -------------------Ne, ne, není, není, podívejte se, jak řešila teďko svoji energetickou politiku a podívejte se na energetický balíček. To je zase jenom vnitřní konkurenční souboj. A mezitím Německo si dojednalo vlastní plynovod a vlastní přísun ropy přes Baltické moře, což bude, to bude ta ekologická katastrofa teprve. Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------Jestli je podle něčeho, podle třeba západního tisku důvod pro válku v Gruzii, tak je to právě strategická otázka ropovodů přes tuto zemi. Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec -------------------Nesporně. Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------Podle vás tedy, co se musí stát, aby Evropa dokázala zareagovat na to, aby jednou měla přísun odněkud jinud, než jsou nestabilní oblasti, jako je Blízký východ, Střední východ a Rusko. Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec -------------------Reagovat dnes a vypudit z politiky zelené. Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------Jakým způsobem? Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec -------------------Prostě vysvětlit, jak je to drahé, nesmyslné. A že to tam tudy nepůjde, ale ... Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------Znovu, voliči si zelené volí sami. Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec -------------------Volí sami, pak ale si je budou volit do té doby, dokud to půjde, dokud bude ten zdroj, ale

jakmile nebude a jakmile se zjistí, že ten větrník to nezachrání, co pak udělají, pak budou volit někoho jiného, ale to možná už bude pozdě. Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------Když to přeženu, co se ale musí stát v Evropské unii jako v instituci, aby se mluvilo spíš o tom, na kom bude celá Evropa závislá, jestli se bude svítit, topit a jestli budou jezdit auta, anebo jestli se zabývat tím, že na etiketách vína má být napsáno, že víno škodí zdraví? Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec -------------------Já si myslím, že je to otázka emancipace Německa. Jakmile bude dokončena emancipace Německa, tak pak Evropská unie leccos dokáže, ale stále jsme ještě v procesu, kdy se Německo domáhá svých legitimních práv, často třeba Lisabonskou smlouvou, ústavou a dalšími ... Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------Může mít větší váhu v Evropě. Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec -------------------Větší váhu v Evropě, vy víte asi, že Lisabonská smlouva zvyšuje jejich váhu z devíti procent na osmnáct procent, na dvojnásobek. To jsou všechno kroky, kterými jsou, je Evropská unie zahlcena. Ona je zahlcena metodikou, jak si poradit sama se sebou, co to je Evropská unie, jaká je role Německa, jaký je vztah Německo - Francie a podobně. Na věci vnější, na věci mnohem důležitější na ty příliš nemá čas. A občas jim spadne strop na hlavu. Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------Pojďme se podívat na to, jak reagují naši diváci na to, jak vidí situaci Ruska, jak se bojí nebo nebojí Ruska. Šestadvacet procent lidí si myslí, že, nebo se bojí dnešního Ruska, sedmdesát čtyři procent ne. Překvapuje vás takový výsledek? Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec -------------------Nepřekvapuje, ne, nepřekvapuje. Za prvé máme klamný pocit, že jsme daleko. A za druhé máme neklamný dojem správný, že jsme v Severoatlantickém paktu. Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------Tak v každém případě díky, že jste s námi byl dnes v partii. Díky, že jste se na nás dívali a příští týden dívejte se znovu, bude tady jediný host, a tím bude premiér Mirek Topolánek, mějte se prima. Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec -------------------Na shledanou. ****

19.8.2008

SEDM PÁDŮ & VZESTUPŮ Sedm str. 90 Jedinečné osudy PAVEL HRABICA

SEDM: extra speciál Někdo spadl na samé dno vlastní chybou, dalšího zradilo zdraví. Jiní kariéru zabalili sami, ale volání slávy a peněz je přinutilo zkusit štěstí znovu. Všichni přesto povstali z popela. VÝŇATEK Z ČLÁNKU:

MUŽ S PREZIDENTSKOU KVALIFIKACÍ Jestliže v Čechách po desetiletí platilo, že základním předpokladem pro úspěšnou kandidaturu na prezidenta je věznění, patří VLADIMÍR ŽELEZNÝ k horkým kandidátům. Mediální podnikatel a v současnosti europoslanec v Bruselu zažil vzestupů a pádů hned několik. V 60. letech začínal v Československé televizi, odkud však musel za normalizace odejít. Pod cizím jménem několik let připravoval scénáře populárního pořadu Okna vesmíru dokořán. Na veřejnost se vrátil až v roce 1989, kdy fungoval jako mluvčí Občanského fóra a české vlády. V roce 1994 realizoval svůj životní sen - získal licenci na televizní vysílání a na jaře 1994 odstartovala televize Nova. Když však přišli američtí investoři na to, že se jim Železný chystá uzmout vysoce výdělečný podnik, byl odvolán. Jako majitel vysílací licence však držel bývalé chlebodárce pod krkem. Podařilo se mu přesvědčit značnou část redaktorů i techniků a s vypůjčenými penězi rozjel vysílání znovu na pražském barrandovském kopci, kde stanice sídlí dodnes. V roce 2001, kdy spory mezi americkou společností a Vladimírem Železným vrcholily, skončil v cele předběžného zadržení. Po změně majitele musel i novou Novu opustit. Dnes to hodnotí lakonicky: “Bylo to mé třetí vyhození z televize, předtím to udělal Ronald Lauder, spoluzakladatel TV Nova, a ještě dřív komunisté.” Ukázalo se však, že zkušenosti z mediální sféry i aureolu mučedníka dokázal beze zbytku zužitkovat. Nejdříve uspěl v roce 2002 v senátních volbách na Znojemsku a imunita ho pravděpodobně zachránila před dalším vězením. Měl totiž na krku krácení daně a další prohřešky. Jeho hnutí Nezávislí bodovalo v roce 2006 znovu, když se on a jeho bývalá blízká spolupracovnice Jana Bobošíková probojovali do Evropského parlamentu. Přesto nejsou Železného úspěchy bez stínů. Soužití s manželkou Martou skončilo po dvaatřiceti letech, několik let bojoval jako otec za záchranu staršího syna Davida, který byl odsouzen za znásilnění. Částečně mu tato negativa v soukromí vynahradila o třicet let mladší partnerka Konstancie, která stála po jeho boku i ve chvíli, kdy byl za mřížemi. Na jaře 2007 se jim narodila dcera Ester. VLADIMÍR ŽELEZNÝ (63) * Na svět přišel v březnu 1945 v Samaře v Sovětském svazu. * Jeho otec byl příslušník československého sboru Ludvíka Svobody. * V listopadu 2003 se oženil s Konstancií Záhorkovou, žijí v Bruselu.

* Jeho syn Jakub moderuje pořad Události, komentáře v České televizi. ****

BRUSEL JE MANAŽERSKÁ MONARCHIE 7.8.2008 Reflex, str. 20, Rohovor, Bohumil Pečinka, Marek Stoniš Zelené poslankyně vyměnily erotiku za politiku VLADIMÍR ŽELEZNÝ (63) se během rozhovoru o zákulisí Evropského parlamentu málokdy nechá vyvést z míry. Ze soustředění jej vytrhnou vlastně jen dvě věci: vyděšeně vyskočí od stolu, když jeho dceru poprvé píchne vosa, a začne hledat protialergické masti. Podruhé, když vzrušeně vysvětluje, že přijetím Lisabonské smlouvy hrozí restituce sudetoněmeckého majetku. * Co vlastně nyní děláte? Na první pohled se zdá, že žijete v ústraní. Vybíráte si oddychový čas? Pánové, stali jste se obětí špatné mediální prezentace. Realita je jiná. Nejsem žádný důchodce z Vysočiny, ale aktivní poslanec Evropského parlamentu. Evropa českou veřejnost bohužel nezajímá. Přitom dvaaosmdesát procent evropské legislativy vzniká v Bruselu. Znamená to, že osmnáct procent zbývá na hádavé národní parlamenty, jež si bláhově myslí, že něco vytvářejí. * Hlavní iniciativou spojenou s vaším působením v Evropském parlamentu je 106 pozměňovacích návrhů k evropské normě o vinařství. Zdá se, že se s pozměňovacími návrhy moc nemažete. Chtěl jsem, aby předložený zákon nezlikvidoval malé vinaře kvůli nesmyslnému návrhu celoevropsky zakázat doslazování vín. Já osobně svoje mikulovská vína nikdy nedoslazuji, ale chápu, že na Roudnicku, Litoměřicku, v Žernosekách by to znamenalo konec vinařství. Navíc by to zabilo charakter vinařských obcí. * Jak může poslanec z malého klubu své názory prosadit? V první fázi musíte zajít za těmi, jimž je to jedno, například za Skandinávci, a směníte s nimi svou podporu při hlasování o kvótách na lovení tresek v Norském moři, která jsou zase ukradena vám. Pak jdete za milou paní Lullingovou … * … kdo je paní Lullingová? Okouzlující přibližně osmdesátiletá členka Evropského parlamentu, předsedkyně výboru pro víno a vinohradnictví, jehož jsem místopředsedou. Paní Lullingová „dělá víno“ od roku 1979. Řeknete: Milá paní Lullingová, i u vás v Lucembursku se může přihodit něco podobného jako nám v Česku s doslazováním vín. Co kdybychom předložili moje pozměňovací návrhy s označením Lulling–Železný. Ona na to: Jó, tak to tam napište. A váš návrh rázem získá na vážnosti. Pak jdete za Poláky s prosbou o jejich hlasy. Oni odpovědí, že fajn, ale vy musíte na oplátku zachránit jejich jablečné a rybízové víno, které chtěla EU přejmenovat. Mně je úplně ukradené, jestli se v Polsku vyrábí rybízové nebo ostružinové víno, protože vím, že nikdy nebude konkurovat našemu. Tak jim zaručím reciprocitu. Podobné směnné obchody vám zaberou tři týdny intenzívní práce. * Kolik nakonec z těch vašich (a Lullingové) sto šesti pozměňovacích návrhů prošlo? Osm, ale těch klíčových, takže v určitých oblastech naši vinaři mohou nadále doslazovat. * Co stojí za tím věčným problémem vína v Evropské unii? Jak asi víte, množství vysazených ploch je v EU regulováno. Problém je, že Itálie a některé části středního Španělska vysazují načerno vinice, které plodí a plodí a plodí. Tyto státy pak vrhají na trh milióny litrů vína a Evropská unie, která povinně musí vinnou nadprodukci vykupovat, to není schopna schroustat. Tak se přepaluje na technický alkohol a za dotovanou cenu se využívá jako biolíh. Brusel by se měl chovat k Itálii naprosto nekompromisně – strašně ji pokutovat a donutit ji načerno vysazené vinice vyklučit. Mimochodem, zákon o víně a odmítnutí zvýšit spotřební daň na pivo byly snad jediné dva úspěchy České republiky v rámci EU. * Co vás na Evropském parlamentu vlastně nejvíce frustruje?

Jen taková drobnost, že Europarlament není ve skutečnosti parlament. Je to jediný zákonodárný sbor na světě, kde poslanec nemá zákonodárnou iniciativu. Vy nemůžete navrhnout zákon – a to je přece základní definiční znak každého parlamentu. * Jak se to historicky vytvořilo? Evropská unie vznikla po druhé světové válce jako technokratický projekt lidí, kteří byli zdrceni především z předválečných demokracií. To je vedlo k manažerskému přístupu. „Vytvoříme systém, ve kterém budou rozhodovat odborníci a úředníci podobně jako ve vedení velkých podniků,“ řekli si. Ono to mělo svůj smysl v okamžiku, kdy rozhodujete o obchodě s uhlím a ocelí. Pozdější pokušení přejít k politické integraci bylo příliš veliké a rychlé, a tak odhodili demokratické instituce, které by je v jejich pochodu vpřed zpomalovaly. Říkali si: pojďme to udělat jako ve správní radě velké automobilky. Jenomže v tomto modelu nemůžete rozhodovat o politické integraci. To bez demokratické kontroly nejde. * Takže Evropská unie je něco jako automobilka bez dozorčí rady? Řekl bych spíše manažerská monarchie. Například já musím čekat, až evropský komisař – například Vladimír Špidla, kterého nikdo nezvolil, jen nominoval – navrhne zákon, k němuž až poté mohu předkládat připomínky, a nakonec jej schválit nebo neschválit. Ale nemohu ho jako europoslanec vytvářet. To je něco nebývalého. * Komunikujete někdy s českým eurokomisařem Špidlou? Ne. To nemá smysl. Jako Čecha se mě na něj mnoho lidí ptá, ale já většinou patrioticky mlčím. Je těžké obhajovat jeho vystupování, jazykovou nevybavenost i některé nápady. Sám Špidla se coby komisař nejvíce ztrapnil svým návrhem na regulaci slunečního svitu. To byl jeden z mála případů, kdy Evropský parlament drtivou většinou a s hlasitým smíchem smetl jeho články se stolu. * Jak celý tento zákon vznikl? Každá země má jiné normy na různé druhy záření – například z rentgenu, laseru atd. V té chvíli přišel Vladimír Špidla a všude v textu zákona, kde bylo napsáno záření, přidal formulaci „včetně slunečního svitu“. Výsledkem byla naprosto zrůdná regulace, kdy všechny paragrafy byly najednou aplikovány i na slunce a jeho svit. Já jsem tu normu komentoval slovy, že nejvíce by se to týkalo zahradních restaurací, kde by obsluhovaly slečny nahoře bez. * Vy sám jste považován za dobrého manažera, navíc se přiznáváte k zálibě v rudolfínské éře, tak proč se vám manažerská monarchie v podání Evropské unie vlastně nelíbí? Levoboček Rudolfa II. právě tady, v Českém Krumlově, při sadomasochistické seanci zabil svou milenku. Kdyby nebyl levobočkem, tak by pokračoval dynasticky dál a mohl to být zrůdný člověk a vládce bez jakékoli kontroly. To, že špičkoví politici Evropské unie prohlašují, že jsme vstoupili do fáze jakési evropskounijní postdemokracie, považuji za nebezpečnou věc. * Kdo je v evropských strukturách hlavním zastáncem postdemokracie? Máte tam tři eurofederální směry, které mají zvláštní kořen. Sociálním demokratům a komunistům se na tom zamlouvá duch proletářského internacionalismu. Křesťanští demokraté si s tím zase spojují obnovu jednotného ho prostoru. A nakonec jsou tu zelení se svou planetární koncepcí řízení světa. Má to jeden rys – odpovědnost vůči voličům panuje jen na národní úrovni. Evropské instituce jsou mimo kontrolu. * Jak se to projevuje? Koncem devadesátých let vyslovil Europarlament nedůvěru Evropské komisi kvůli sérii korupčních skandálů. Co se stalo? Nic. * Jak byste přiblížil mentalitu bruselského úředníka? Jeho základní motivací je, že svou existenci musí nepřetržitě ospravedlňovat, a tak okázale produkuje jednu normu za druhou. Výsledkem je celkové zbrzdění ekonomického vývoje.

* Z jaké psychologie tento přístup vzniká? Žijeme ve světě, který výrazně omezuje vnější vzrušení, jež nám život dává. Domnívám se, že mnohé poslankyně za Stranu zelených nahrazují svůj intimní život, včetně života erotického, politikou. Vytvářejí si koncept ideálního světa a chtějí ho uskutečnit už na zemi. Evropská komise a Europarlament jsou jediné instituce světa, kde pak mají šanci „ideálno“ naplnit ve formě legislativy. Jednoho rána přijde taková europoslankyně – nenalíčená a s mastnými vlasy – do parlamentu, shodí batůžek a položí na stůl úplně absurdní návrh zákona o zákazu nočních letů nad Evropou. * Ale vždyť jste sám říkal, že europoslanci nemohou předkládat vlastní zákony. Věc je mnohem rafinovanější. Zelení předloží typicky nátlakovým způsobem petici Evropské komisi a domáhají se napsání zákona. V devadesátých letech přijal Europarlament tímto způsobem už zapomenutou normu s názvem Práva evropského občana. Jedním z práv bylo právo na klidný spánek. Prosím vás, kdo by mohl být proti klidnému spánku! Kdo je proti slunci, čistému vzduchu, modré obloze, průzračné vodě, bzučícím včelkám kolem rozkvetlých zahrad … To jsou všechno archetypální věci, proti nimž nemáte ideovou obranu. Zelení v čele s Cohn-Benditem rafinovaně nahradili rudý prapor se srpem a kladivem klidným spánkem a modrým nebem. Zkuste napadnout modré nebe! Takže se to odhlasovalo a zapomnělo se na to. * Co bylo dál? Zeleným se nedá upřít, že jsou mimořádně pracovití a pilní. Předloží několik rezolucí a pozměňovacích návrhů, jež strukturují následovně: nejdříve mají tezi, již chtějí prosadit, a parlament ji většinou zabije. Pak přicházejí s další a napojí ji na původní pozměňovací návrh. Pak odstartují třetí, čtvrtý, pátý pokus v naději, že jeden projde. A protože poslanci nejsou pečliví, nakonec je to odhlasováno. Sál okamžitě zaplní extatické výkřiky zelených poslankyň. * Mohl byste uvést nějaký případ z poslední doby s vyloženě negativními dopady na ekonomiku? Třeba regulační směrnici evropského chemického trhu, zvanou Reach. Zelení kdysi přišli s tím, že celá řada chemických látek by měla být prověřována z hlediska poznatků moderní vědy. Jenže proč, když už nyní je ve všech členských zemích ustaveno propracované státní zkušebnictví? Zelení i přesto trvali na dalším prověřování a prosadili svoje – ta norma má neuvěřitelných 1080 stran. Ve výsledku bude malý český podnikatel, který použije nějakou chemickou látku, muset od 1. ledna příslušný vzorek odeslat do Helsinek, kde vyrůstá největší chemický analytický komplex na světě – úplný nesmysl. Měřit se zde bude znovu něco, co už bylo změřeno, a v mnoha ohledech dokonce na nižší úrovni, protože například požadavky Československé státní normy jsou mimořádně tvrdé a kvalitní. Finská analýza jednoho vzorku přitom bude stát zhruba 800 tisíc korun. * Vidíte na půdě Evropské unie nějaké aktuální nebezpečí pro české národní zájmy? Eurofederalisté typu Jo Leinena hledali způsob, jak odlišit dříve odmítnutou euroústavu od dnešní Lisabonské smlouvy. Přišli proto s nápadem zahrnout Chartu základních práv EU jako nedílnou součást Lisabonské smlouvy. Zdánlivě nevýznamný krok. Tento nevinný moment však může pro Českou republiku a Slovensko mít nedozírné následky. * Proč? Dosud otázky restituce, diskriminace a majetkových škod rozhodovaly národní soudy. Ale je tu ještě jedna okolnost. V roce 1945 naplnily české úřady odsun Němců ve své horlivosti krokem navíc – zabavily jim majetek se zdůvodněním nespolehlivosti, přičemž se nezkoumala individuální vina. Dosud ale štrasburský soud, kam se sudetští Němci odvolávali, porovnával jen, zda národní zákony byly v souladu s rozhodnutím národního soudu, a vydával jednoduchý nález: bylo to v pořádku. Nyní poprvé přijde nějaký pan Müller a se svou křivdou nepojede do Prahy ani Štrasburku, ale přímo k soudu EU v Lucemburku a prohlásí: Charta se stala komunitárním právem a vztahuje se také na evropské občanství. Já tady nejsem jako Němec, nebo dokonce sudetský Němec, ale jako evropský občan, jenž chce, abyste posoudili, zda byl pro mě v roce 1945 naplněn princip rovnosti a zda jsem nebyl diskriminován. Jako soudci tam budou sedět třeba Malťan a Lucemburčan a ti se ho zeptají: A zkoumal někdo vaši nespolehlivost? On odpoví: Ne. Soudci musí jednoznačně potvrdit, že byl diskriminován. V reakci na takový verdikt může soud Evropské unie nařídit českému státu, aby byl tento člověk restituován. Polsko na rozdíl od nás si na tento případ vyjednalo výjimku. My ne. Bohužel.

*** JSTE PIJÁCI ŠPATNÝCH VÍN! Když jsme zazvonili na dveře jednopatrového domu v Českém Krumlově, otevřel nám energický muž, který příliš neodpovídal obrazu někdejšího mediálního magnáta, žijícího nyní v bruselském europoslaneckém „ústraní“. Usazuje nás ke starožitnému stolu, představuje svou paní a pyšně se chlubí svou ani ne roční dcerou. Na otázku, proč se s ním vidíme právě tady, a ne v jihomoravském Mikulově, kde vlastní několik nemovitostí, odpovídá. „Vy o mně nevíte, že jsem velkým příznivcem renesance? A ta je přece v Krumlově všude kolem. To je úžasné město, které si udrželo rudolfínskou atmosféru! Splnil jsem si vlastně dětský sen – od svých třinácti let jsem chtěl mít dům v českokrumlovské části Parkán s výhledem na zámek.“ Vladimír Železný zahájil svůj rozhovor pro Reflex poziční hrou, o jejímž výsledku se jen s velkou mírou nadsázky dá napsat, že skončila remízou. Dostanete-li se totiž do situace, že vám Vladimír Železný nabídne skleničku právě dekantovaného červeného vína, zkoumavě na vás pohlédne a zeptá se: „Tak co, pánové, poznáte, co je to za víno?“, máte jedinou šanci – uvědomit si, že je hrdý majitel jihomoravského vinařství, a proto vám vlastně ani nemůže nabídnout jiné víno než z vlastní produkce. „To bude jistě vaše víno,“ opáčili jsme proto hned po prvním doušku. „Správně. A odrůda?“ mhouří oči hostitel. Pokud nejste opravdoví znalci, ocitáte se na malý okamžik v defenzívě, z níž vede jediná cesta ven. „Odrůdu nepoznáme, ale připomíná to velká vína z Francie.“ Vladimír Železný se rozzáří: „Ano, je to tři roky starý Cabernet Sauvignon. Když jsem ho představil na anonymní degustaci v Londýně, hádali znalci, že by to dokonce mohlo být Château Margaux! Až za deset let dozraje, bude to opravdu velké víno. Ale chápu, že jste odrůdu nepoznali. Zřejmě pijete jen špatná vína.“

****

V jedné kauze Železný osvobozen 27.6.2008 Právo str. 7 Zpravodajství Josef Koukal Europoslanec a bývalý ředitel TV Nova Vladimír Železný byl spolu s dalšími pěti muži ve čtvrtek zproštěn obžaloby z krácení daní. Jde o jednu ze tří kauz, v nichž je Železný stíhán. Rozsudek není pravomocný, státní zástupce si ponechal lhůtu na odvolání. Podle obžaloby měl Železný se svým právníkem a čtyřmi akcionáři CET 21 ošidit stát na daních o desítky miliónů korun. Spolu se spolumajiteli společnosti CET 21, s. r. o., která vlastnila licenci na vysílání televize Nova, měl dohodnout odkup více než 43procentního podílu ve firmě zhruba za pět miliónů amerických dolarů. Ti pak měli před úřady předstírat, že obchod hradili akciemi nově založené společnosti CET 21, a příjmy z prodeje nezdanili. Fedoru Gálovi, Josefu Alanovi, Vlastimilu Venclíkovi, Petru Hunčíkovi a kupujícímu Vladimíru Železnému hrozilo dva až osm let vězení. Podílník Petr Hunčík, který jako Slovák nemá vůči Česku daňovou povinnost, a Železného advokát Aleš Rozehnal byli obžalováni za napomáhání trestnému činu. “Obžaloba stála na tom, že jedna operace měla zastírat druhou, což ve svém důsledku vedlo k daňovému úniku. Přitom se ale opomíjely další důkazy, které celou situaci stavěly do jiného světla,” uvedl po vynesení rozsudku Železného advokát Josef Monsport. Pochvaloval si zejména přístup soudu, který podle něj správně vyhodnotil všechny dostupné důkazy. “Policie v součinnosti se státním zástupcem vytáhla pouze tak deset procent z toho, co bylo zjištěno a ostatní nezohlednili. Věc byla ale složitější,” uvedl.

Samotný Železný odmítl včera rozsudek komentovat. Novináře s dotazy odkazoval na svého advokáta. Ve své lednové výpovědi u soudu však zásadně odmítl jakékoli provinění. Akciová společnost CET 21 neměla podle něj rozhodně sloužit pro krytí převodu vlastnických podílů z CET 21, s. r. o. Její založení bylo prý jedním z mnoha pokusů amerických investorů, jak dostat pod jednu střechu vysílací licenci na TV Nova a servisní organizaci ČNTS, která s účastí amerického kapitálu zajišťovala samotné televizní vysílání. “Zkoušeli jsme i fúzi nebo dceřinou organizaci,” uvedl tehdy Železný. Europoslanec čelí ještě dvěma dalším obžalobám. Městský soud v Praze ho loni v srpnu uznal vinným z krácení daní při dovozu obrazů z ciziny a uložil mu dvouletý podmíněný trest se čtyřletým odkladem a zároveň peněžitý trest pět miliónů korun. Železný se však odvolal.

****

27.6.2008

Soud očistil Železného Lidové noviny str. 2 Politika

drv

Bývalý šéf Novy podle soudu neošidil stát o 38 milionů korun na daních PRAHA Europoslanec Vladimír Železný si může alespoň na čas oddychnout. Pražský městský soud včera bývalého televizního magnáta a dalších pět spoluobžalovaných očistil z podezření, že ošidili stát o 38 milionů korun na daních. Osvobozující rozsudek ale zatím není pravomocný, a Železnému navíc hrozí trest ještě ve dvou dalších procesech. Železný hned po verdiktu soud opustil. Jeho obhájce Josef Monsport ale spokojenost neskrýval. Soud pochválil a vzápětí tvrdě zaútočil na policisty a žalobce. “Je potěšující, že vyhrál normální zdravý lidský rozum a objektivní přístup nad konstrukcemi, které rozvíjela obžaloba, a subjektivními přístupy, které se projevovaly zejména na úrovni orgánů přípravného řízení,” nechal se slyšet advokát. A o co u soudu šlo? K daňovému úniku mělo dojít v roce 1996, kdy Železný se svým tehdejším advokátem Alešem Rozehnalem odkoupil od dalších čtyř “otců zakladatelů” Televize Nova - Fedora Gála, Petera Hunčíka, Josefa Alana a Vlastimila Venclíka - jejich podíl ve společnosti CET 21, s. r. o., která držela vysílací licenci televize. Za 43 procent obchodního podílu tehdy Železný podle obžaloby vydal pět milionů dolarů (tehdy asi 150 milionů korun). Daň z této transakce ale nikdo neodvedl. Všichni účastníci obchodu se hájili tím, že ve skutečnosti nešlo o převod podílů CET 21, s. r. o., ale o prodej akcií v rámci paralelně existující akciové společnosti CET 21, a. s. Deklarovat transakci jako prodej akcií “akciovky” bylo daleko výhodnější, a navíc beztrestné, protože na rozdíl od převodu podílů v “eseróčku” už v té době uběhla lhůta pro osvobození od daně. Podle obžaloby to byl ale jen “fígl”, protože CET 21, a. s., prý nebyla ničím jiným než “prázdnou slupkou”. Soudkyně Dagmar Pacholíková obžalobě nevyhověla. “Soud má za to, že nebylo prokázáno, že by se

stal skutek, který byl předmětem obžaloby. Soud ani nedovodil úmysl obžalovaných zkrátit daň,” vysvětlila Pacholíková. Železného & spol. soud včera osvobodil. Žalobce Marek Solar ale zvažuje odvolání. ****

Železný neošidil stát o miliony, řekl soud 27.6.2008 Hospodářské noviny str. 3 ČESKO Vladimír Šnídl Bývalý řiditel televize Nova Vladimír Železný si poprvé od soudu vyslechl, že je nevinný. Pražský městský soud včera osvobodil jeho i další čtyři zakladatele Novy, které obžaloba vinila z toho, že daňovými úniky připravili stát o 38 milionů korun. Hrozilo jim osm let vězení. K únikům mělo dojít v roce 1996, kdy Železný podle obžaloby odkoupil od čtyř společníků část jejich podílu ve společnosti CET 21 s. r. o., držiteli vysílací licence pro Novu. Za jejich 43 procent jim měl vyplatit pět milionů dolarů. Železný ale podle vyšetřovatelů předstíral, že se nevyrovnali v penězích, ale formou akcií v účelově založené akciové společnosti. A tím si mohli uplatnit daňové úlevy. Všichni obžalovaní, mezi které patřil také polistopadový politik Fedor Gál nebo Železného právník Aleš Rozehnal, vinu odmítli. A včera se za ně postavil i pražský soud. »Nebyl prokázán jejich úmysl zkrátit daň,« konstatovala soudkyně Dana Pacholíková. Žalobce zatím neuvedl, zda se odvolá. Železný se k osvobození nevyjádřil a od soudu ihned odjel. »Mrkli jsme na sebe a předpokládám, že jeho reakce byla radostná,« uvedl advokát Josef Monsport. Jde o druhou ze tří Železného kauz, v níž už padl rozsudek. Policie přitom kolem jednoho ze svého času nejvlivnějších lidí v Česku »kroužila« již od roku 1999. A dosavadní bilance po sedmi letech od doby, kdy byl Železný za velké mediální pozornosti obviněn poprvé, zní: Osvobození a podmínka. Podmínku spolu s pětimilionovou pokutou dostal loni v srpnu za krácení daně při dovozu cenných obrazů do Česka. . Na rozuzlení se nicméně pořád čeká v poslední a nejrozsáhlejší Železného kauze poškozovaní věřitele. Železnému a trojici jeho někdejších právníků se klade za vinu, že poškodili společnost CME, když se Železný údajně naoko zbavoval majetku, aby nemusel splácet závazek vůči CME. ****

Evropský parlament chce pokračovat v ratifikaci Lisabonské smlouvy 18.6.2008 ČRo - České Budějovice str. 12 17:00 Události regionu Petra MATOUŠKOVÁ, moderátorka --------------------

Evropský parlament chce pokračovat v ratifikaci Lisabonské smlouvy o reformě Evropské unie navzdory tomu, že ji v referendu odmítli irští voliči. Vyplývá to z projevů předsedů nejsilnějších parlamentních frakcí, které dnes přednesli ve Štrasburku. Proti nástupci euroústavy se na dnešním vypjatém jednání postavili především britští euroskeptičtí poslanci, kteří se oblékli do mikin s nápisem "respektujte irskou volbu". Přidali se k nim ovšem i další zákonodárci, například český europoslanec Vladimír Železný. ****

18.6.2008

Lisabonská smlouva ČRo 1 - Radiožurnál str. 7 12:00 Ozvěny dne

Hana ALBERTOVÁ, moderátorka -------------------Velmi bouřlivý charakter měla debata o budoucnosti Lisabonské reformní smlouvy Evropské unie v Europarlamentu ve Štrasburku. Několik poslanců totiž demonstrovalo svůj odpor k Lisabonské smlouvě tím, že si oblékli trika v irských národních barvách. Došlo také na slovní výpady proti Evropské komisi, která prý zanedbala kampaň vysvětlující, proč je přijetí Lisabonské smlouvy důležité. Pavel NOVÁK, redaktor -------------------Předseda frakce evropských socialistů Martin Schulz v plamenném projevu znovu napadl irského komisaře pro vnitřní trh Unie Charlieho McCreewyho. Martin SCHULZ, předseda frakce evropských socialistů -------------------Tento muž ve vaší komisi, pane předsedo Barroso, jel do Irska a prohlásil, že smlouvu ani nečetl, že to není nutné. Tento muž se ve své funkci neosvědčil. Pavel NOVÁK, redaktor -------------------Další politici připomínali potřebu přijetí smlouvy, respektují sice irské rozhodnutí, ale uvažovali, jestli má sto tisíc hlasů převahy pro ne smlouvě rozhodnout o budoucnosti celé Unie. Český europoslanec Vladimír Železný se ohradil proti myšlenkám exkomunikovat z Unie neposlušné země, které by se smlouvou nesouhlasily. Vladimír ŽELEZNÝ, český europoslanec -------------------Když Irové zabili zvrhlý plod německého předsednictví, Lisabonskou smlouvu. Češi ji s ochotou pohřbí a zůstanou přitom členskou zemí. Pavel NOVÁK, redaktor -------------------Lisabonská smlouva bude jedním z hlavních témat zítřejšího a pátečního summitu Unie v Bruselu. Hana ALBERTOVÁ, moderátorka --------------------

Ještě dnes by měla o Lisabonské smlouvě hlasovat horní komora britského parlamentu, tedy Sněmovna lordů. Dolní komora dokument už přijala. Pokud smlouva projde i Sněmovnou lordů a následně ji posvětí podpisem britská královna, přidá se Spojené království před zítřejším bruselským summitem k většině členských zemí Evropské unie, které už reformní text ratifikovaly. ****

Europoslanci chtějí pokračovat v ratifikaci lisabonské smlouvy 18.06.2008, čtk

Brusel - Evropský parlament chce pokračovat v ratifikaci lisabonské smlouvy, navzdory tomu, že ji v referendu odmítli irští voliči. Vyplývá to z projevů předsedů nejsilnějších parlamentních frakcí, které dnes přednesli ve Štrasburku. Proti nástupci euroústavy se na dnešním vypjatém jednání postavili především britští euroskeptičtí poslanci, kteří se oblékli do mikin s nápisem "respektujte irskou volbu". Přidali se k nim ovšem i další zákonodárci, například český europoslanec Vladimír Železný. "Nesmíme být pasivní a nesmíme se vrátit do situace, kdy všichni mluvili o krizi," řekl před poslanci předseda Evropské komise José Barroso. Kromě volání po pokračování celého ratifikačního procesu ovšem hned z několika politických frakcí zazněly výzvy k budování více sociální Evropy. "Nemůžeme lépe zajisti mír v Evropě, pokud nebudeme budovat sociální Evropu," uvedl šéf socialistické frakce, německý europoslanec Martin Schulz. Ten svaloval vinu nejen na irské voliče, ale například i na liberální a středopravicové premiéry členských států, kterých je prý 21. Schulz si za svá slova vysloužil ostrou kritiku euroskeptických zákonodárců. "Je to prostě nový EU nacionalismus, což je ten nejnebezpečnější jev od roku 1945," řekl britský europoslanec Nigel Farage. Podpořil jej i jeho kolega a krajan Ashley Mote, podle nějž ti, kteří mluví o pokračování ratifikace, představují "aroganci nepředstavitelných rozměrů". "Lidé jsou páni a ne vy" doplnil. Železný Schulze zase obvinil, že peskoval malé členské státy s tradiční německou velmocenskou arogancí. "Češi ji (lisabonskou smlouvu) s ochotou pohřbí," dodal s tím, že nástupce euroústavy otvírá po 60 letech cestu k tomu, aby se sudetští Němci hlásili o majetky, o něž přišli po druhé světové válce. Irský europoslanec Brian Crowley ovšem euroskeptiky obvinil, že mikinami, které si na jednání parlamentu navlékli, prokazují neúctu a nereprezentují Iry. "Proč používají irskou vlajku? Dávají si ji na stůl a na ni si pak dají pivo," řekl. Podle předsedy Evropské komise tábor odpůrců lisabonské smlouvy celé diskusi jen přidává "barvy", ale v celém parlamentu je prý patrná shoda na pokračování v ratifikaci. Barroso rovněž vyzýval, aby diskuse o nástupci odmítnuté euroústavy nezastínila další, neméně důležité problémy. Unie by se podle něj měla zaměřit na boj s rekordními cenami paliva či potravin. "Měli bychom pokračovat s našimi projekty, aby si lidé uvědomili, že Evropa je důležitější než kdy jindy," dodal.

Právě rostoucí ceny měly být původně hlavním tématem summitu EU, který se uskuteční ve čtvrtek a v pátek v Bruselu. Irské "ne" ale nejspíš jednání značně ovlivní ve prospěch debaty o osudu lisabonské smlouvy. Předseda Evropské komise dnes ovšem v parlamentu musel rovněž odrážet útoky spíše levicových poslanců na irského eurokomisaře pro vnitřní trh Charlieho McCreevyho, který před nedávnem prohlásil, že lisabonskou smlouvu nikdy nečetl. Barroso prý sice nepovažuje toto prohlášení za příliš šťastné, ale zároveň upozornil, že McCreevy ve svém volebním okrsku zorganizoval volební kampaň na podporu smlouvy, která nakonec byla úspěšná, protože právě v tomto okrsku zvítězili její zastánci. ****

Boj o ratifikaci lisabonské smlouvy pokračuje v EP 18.06.2008, čtk

Evropský parlament chce pokračovat v ratifikaci lisabonské smlouvy, navzdory tomu, že ji v referendu odmítli irští voliči. Vyplývá to z projevů předsedů nejsilnějších parlamentních frakcí, které dnes přednesli ve Štrasburku. Proti nástupci euroústavy se na dnešním vypjatém jednání postavili především britští euroskeptičtí poslanci, kteří se oblékli do mikin s nápisem "respektujte irskou volbu". Přidali se k nim ovšem i další zákonodárci, například český europoslanec Vladimír Železný. "Nesmíme být pasivní a nesmíme se vrátit do situace, kdy všichni mluvili o krizi," řekl před poslanci předseda Evropské komise José Barroso. Kromě volání po pokračování celého ratifikačního procesu ovšem hned z několika politických frakcí zazněly výzvy k budování více sociální Evropy. "Nemůžeme lépe zajistit mír v Evropě, pokud nebudeme budovat sociální Evropu," uvedl šéf socialistické frakce, německý europoslanec Martin Schulz. Ten svaloval vinu nejen na irské voliče, ale například i na liberální a středopravicové premiéry členských států, kterých je prý 21. Schulz si za svá slova vysloužil ostrou kritiku euroskeptických zákonodárců. "Je to prostě nový EU nacionalismus, což je ten nejnebezpečnější jev od roku 1945," řekl britský europoslanec Nigel Farage. Podpořil jej i jeho kolega a krajan Ashley Mote, podle nějž ti, kteří mluví o pokračování ratifikace, představují "aroganci nepředstavitelných rozměrů". "Lidé jsou páni a ne vy" doplnil. Železný Schulze zase obvinil, že peskoval malé členské státy s tradiční německou velmocenskou arogancí. "Češi ji (lisabonskou smlouvu) s ochotou pohřbí," dodal s tím, že nástupce euroústavy otvírá po 60 letech cestu k tomu, aby se sudetští Němci hlásili o majetky, o něž přišli po druhé světové válce. ****

Největší Čech? Jaroslav Zvěřina 2.6.2008 Lidové noviny str. 4 Domov šaf

BRUSEL (od stálé zpravodajky LN) Statistika může být zábavná, pokud se vezmou ne zcela běžná kritéria. I pohled na hlasování poslanců z hlediska věrnosti politické skupině, k níž patří v europarlamentu, a z hlediska loajality k Čechům je toho důkazem. Komunisté, kteří se staví do role agilních obhájců českých národních zájmů, z toho vycházejí jako největší “zrádci”. Naopak občanský demokrat Jaroslav Zvěřina, který používá národovecký slovník nejméně ze svých stranických kolegů, je statisticky “největší Čech”. Čísla v tabulce mají nicméně své vysvětlení. Loajalita vůči zemi se měřila jako hlasování jednotlivce vzhledem k hlasování všech českých europoslanců. Protože pravicoví poslanci mají v české čtyřiadvacítce v europarlamentu většinu, svojí prostou početní převahou určují, co je při daném hlasování “český národní zájem” - byť jde o pozměňovací návrh nemající nic společného s Českem. Komunisté, kteří stojí na opačném konci ideového, a tedy i názorového spektra, proto logicky propadají. “Co mám k tomu říct? Nic,” komentuje to “nejmenší Čech” Jiří Maštálka. “Jsem přesvědčen, že občanům České republiky jsem tím nijak neuškodil,” dodává. Naopak vítěz Zvěřina: “Zajímavé, zajímavé. No rozhodně mi to nevadí!” Sám si prvenství vysvětluje tak, že až na “úplné výjimky” hlasuje shodně se zbytkem českých konzervativců. Loajalita s politickou skupinou pak znamená hlasování Čecha versus to, jak hlasovala většina Němců, Britů, Francouzů atd. ze stejné frakce - lidovecké, socialistické apod. Nejméně loajální ke “svým” je tu Vladimír Železný. “Koordinujeme se, jen pokud jde o pět závazných témat - odmítnutí evropského superstátu a podobně. Jinak platí volné hlasování,” říká člen euroskeptické frakce Nezávislost/Demokracie Železný. Vysvětlení má i nula u poslankyně Jany Bobošíkové: protože není v europarlamentu členkou žádné politické skupiny, nemůže mít ani žádnou stranickou loajalitu. ****

Vladimír Železný: Doufám, že veřejnost bude posuzovat mé snímky shovívavě 20.5.2008 Znojemsko str. 1 -mag-; -TIK Téměř 200 fotografií vystavuje europoslanec Vladimír Železný v pražské Galerii Zlatá husa. Expozice nazvaná Můj Eretz (Eretz.cz je český internetový portál zaměřený výlučně na Izrael - pozn. red.) představuje Vladimíra Železného jako autora snímků vůbec poprvé, přestože fotografování je jeho celoživotním hobby. Fotografie pořídil autor v průběhu tří let v Izraeli. Expozice je věnována 60. výročí vzniku Izraele. Výstava představuje málo známý a možná nečekaný rozměr politika, který je spíše spojen s psanou a televizní žurnalistikou, s popularizací astronomie a astrofyziky. Je znám také jako televizní komentátor, znalec, milovník a producent vína. Jako fotograf vystupuje před veřejnost poprvé. “Je to pro mne nový a neobvyklý pocit procházet výstavou, kterou jsem nepřipravoval pro jiné, ale kterou jiní pečlivě připravovali pro mne. Věřím, že veřejnost bude tento soubor fotografií posuzovat shovívavě. Byla to pro mne radost dvojnásobná, protože jsem mohl nejen

prezentovat výsledek práce z Izraele a následných nekonečných nocí u počítačové obrazovky a profesionální tiskárny. Chtěl jsem zároveň připomenout 60. výročí vzniku Izraele, jehož úspěch je radostí všech přejících lidí na Zemi,” řekl Vladimír Železný. Výstava zahrnuje fotografie pořízené od severní Galileje přes Tel Aviv až po jižní Negev. Obsahuje i snímky z palestinských území, včetně citlivé arabské části Hebronu. Jádrem výstavy jsou záběry z Jeruzaléma. Téměř polovinu výstavní plochy však zabírá dosud stále otevřený cyklus zachycující duchovně vznícenu atmosféru u Zdi nářků v Jeruzalémě. Výstava bude po dobu dvou měsíců každé pondělí přístupná veřejnosti. Výtěžek ze vstupného v Galerii Zlatá husa bude věnován na rozšíření již existujícího Českého lesa v Izraeli. ****

13.5.2008

Takhle fotí Vladimír Železný Mladá fronta DNES str. 10 Kultura

MARTINA BULÁKOVÁ

V pražské Galerii Zlatá husa se europoslanec a bývalý ředitel televize Nova představuje jako fotograf Praha - Bývalý televizní ředitel, poslanec Evropského parlamentu, sběratel umění či vášnivý vinař. Nyní se Vladimír Železný se představuje v další ze svých rolí - jako fotograf. “Myslím, že pro veřejnost bude výstava velkým překvapením,” říká Železný. Výstava nazvaná Můj Eretz v pražské Galerii Zlatá husa je věnovaná 60. výročí založení státu Izrael a nabízí 180 fotografií, jež Železný pořídil při svých cestách do Izraele v průběhu tří let. “Izrael je pro mě srdeční záležitost, proto jsem to nazval Můj Eretz, což je hebrejsky moje země,” říká autor výstavy. Fotografie zachycují nejen víru a dvoutisícileté udržení tradic, ale také citlivé soužití judaismu, křesťanství a islámu. Železný navštěvuje židovský stát jako člen stálé delegace Evropského parlamentu pro Izrael. Jeho vztah k této zemi je však spjatý i s jeho kořeny. “Celá moje rodina zahynula v koncentračních táborech,” říká. “Nejsem ortodoxně věřící, ale jsem Žid a mám velmi blízko k tomu, co zachycují tyto fotografie.” “Fotit profesionálně? Raději ne” Snímky vznikly v různých koutech Izraele - od severní Galileje přes Tel Aviv až po jižní Negev. Zachycují také život v palestinských územích, včetně citlivé arabské části Hebronu. Jádrem výstavy jsou fotografie z Jeruzaléma, a to z jeho židovské, křesťanské i islámské části. Téměř polovinu výstavní plochy tvoří záběry, jež zachycují duchovně vznícenou atmosféru u jeruzalémské Zdi nářků. “Izrael je nesmírně krásnou a mnohavrstevnatou, i když v mnoha směrech hodně zcitlivělou zemí,” říká Železný. Podle Železného o snímky pořízené v Izreali projevily zájem i zahraniční instituce, takže se jedná o přenesení výstavy do zahraničí. O dráze profesionálního fotografa však Vladimír Železný, který fotí na 22megapixelovou digitální zrcadlovku Canon, neuvažuje, a to i přesto, že se jí věnuje více než padesát let. “Já jsem profesionální politik, fotografie je však moje láska a snažím se ji dělat co nejlépe,” prohlašuje. Výstava v pražské Galerii Zlatá husa potrvá do 12. července, přístupná však bude pouze každé pondělí. ****

Karlovarská galerie představuje české umění z let 1938 až 1958 7.5.2008 Karlovarský deník str. 26 Kultura regionu JIŘÍ LINHART Karlovy Vary/ V poměrně krátké době už podruhé mají milovníci výtvarného umění na Karlovarsku možnost seznámit se s výběrem ze sbírky pražské Galerie Zlatá husa. Ve dvou sálech Galerie umění v Karlových Varech je od pondělka 5. května k vidění soubor děl českých umělců ze čtyřicátých a padesátých let minulého století. Sbírku Galerie Zlatá husa založil někdejší ředitel TV NOVA dnešní europoslanec Vladimír Železný v roce 1997 v době, která byla pro sběratele moderního umění jako stvořená. “Devadesátá léta nabízela na aukcích i mimo ně řadu restituovaných obrazů. Narůstající pohyb na trhu přinesl mnoho vynikajících nabídek, a nejen z období klasické moderny a z let šedesátých, která jsou páteří sbírky. Drobné, leč stále častější akvizice začaly vyplňovat i onu mezeru 40. a 50. let a i když toto období zprvu nebylo konstrukčním pilířem sbírky, vyprofilovalo se díky nabídkám, které nešlo odmítnout, v její plnohodnotnou součást,” říká o původu obrazů, z nichž velká část se představuje v Karlových Varech, kurátorka výstavy Magdalena Juříková. Období ohraničené roky 1938 – 1958 patří v českých dějinách k nejtemnějším. Období nacistické okupace i léta nástupu komunistů k moci rozhodně modernímu umění nepřála. Přesto zde vznikla řada děl, ve kterých je možné vycítit jak odvahu autora vzdorovat oficiálním doktrínám a navázat na odkaz předválečné moderny, tak živý zájem o aktuální vývoj umění na západ od našich hranic. Soubor vystavený v Karlových Varech čítá na sedm desítek děl autorů, jakými jsou například K. Černý, K. Lhoták, B. Matal, Fr. Gross, M. Medek, L. Fára, V. Hejna, V. Fuka a mnoho dalších. Výstava bude otevřena až do 22. června. ****

6.5.2008

Jak znovu objevit víru v umění Mladá fronta DNES str. 4 Kraj Karlovarský LEV HAVLÍČEK

Galerie Zlatá husa přivezla do Karlových Varů kolekci českého umění od sedmdesáti autorů z let 1938 - 1958 Karlovy Vary - Jak vypadala čtyřicátá a padesátá léta v českém výtvarném umění? Odpověď lze vidět v karlovarské Galerii umění, kde kolekci děl z let 1938 - 1958 od sedmdesáti autorů představuje Galerie Zlatá husa Vladimíra Železného. “Nezávislým pohledem seskupená díla tvoří velice různorodý a názorově široce rozkročený celek, který si ovšem nečiní žádný nárok na úplnost či objektivitu. Přesto je tu přítomno duchovní poselství těchto nepříznivých let, které je v rozporu s krutou každodenní realitou neobyčejně nostalgické jako u Karla Černého, poeticky hravé, příkladem je Kamil Lhoták, ale i živelně dramatické, jako u Jana Baucha,” uvedla kurátorka výstavy Magdalena Juříková.

Totalita vs. díla Přestože obě představovaná desetiletí byla totalitními obdobími v českých dějinách, přímé odkazy v dílech nejsou vyjádřené. “V dílech ze 40. let bychom čekali vypjatá a dramtická témata, ale jsou to díla spíše poetická, intimně orientovaná. Ohlas války se začíná v tehdejší tvorbě objevovat až v letech 1944 a 45. Stejně tak po válce nedošlo k žádnému výraznému projevu ve smyslu osvobození ducha, první takové náznaky se projevují až na přelomu let 1948/49. Padesátá léta, to je široké téma. Velkým předělem byla výstava Expo v Bruselu v roce 1958, kdy nebyl kladen důraz na ideologii, ale na tvorbu jako takovou,” přiblížila Juříková. Výše zmíněné, zejména o letech padesátých, se týká především soukromých sbírek. V oficiálních institucích je řada době poplatných děl. Je to již podruhé, co se Železného galerie v Karlových Varech představuje. Výstava před dvěma lety přiblížila to nejlepší ze 60. let, co se Železnému podařilo shromáždit. Právě 60. léta jsou páteří celé jeho sbírky, postupně však začala přibývat i díla z let čtyřicátých a padesátých. Hranice, které si galerie stanovila, jsou ohraničené léty 1908 a 1972. Přestože je budování sbírky současně výhodnou investicí, Železného šlechtí, že ze svých sbírek poskytuje často díla na řadu jiných výstav. “Nechceme, aby obraz byl pouhou hodnotou, například v bankovním trezoru. Obraz, který není v dotyku s lidmi, přestává být obrazem. Měli bychom u sebe znovu objevit víru v umění a vnímat umění jako něco povzbuzujícího. V posledních dvaceti letech tato víra v umění velmi výrazně zakolísala,” připomněl Železný. Výstava potrvá do 22. června. *** * Léta 40. a 50. Galerie Zlatá husa podruhé v krátké době hostuje v Karlových Varech. Záměrem obou institucí je postupně představit bohatý fond českého výtvarného umění jedné z nejrozsáhlejších soukromých sbírek v Čechách. Při první příležitosti viděli návštěvníci Galerie umění kolekci ze 60. let, která se stala impulzem k postupnému růstu celé sbírky. Nyní vstoupí do období, jež této rozmanité a intenzivní umělecké éře předcházelo. Na výstavě je zastoupeno sedmdesát autorů, například Kamil Lhoták, Mikuláš Medek, Libor Fára, Jan Bauch a další. Výstava potrvá do 22. června. ****

Malíř Michail Ščigol ukázal Bruselu Valdštejna 5.5.2008 Hradecký deník str. 20 KULTURA REGIONU VLADIMÍR BURJÁNEK

Výtvarník, který před mnoha lety našel svůj domov ve východních Čechách, dostal díky europoslanci Vladimíru Železnému možnost prezentovat své dílo v sídle Evropské unie. Železnice/ Brusel/ Není u nás mnoho malířů, kteří by měli možnost seznámit europoslance přímo v jejich bruselském centru se svým uměním. V minulých dnech se to podařilo Michailu Ščigolovi ze Železnice na Jičínsku.

Každý z poslanců má totiž možnost pozvat si do sídla Evropské unie svého umělce. Vladimír Železný si vybral právě Ščigola, aby seznámil své kolegy s romantickým expresionismem umělce v jeho unikátním cyklu A. V. E. Valdštejn. Pět dní v Bruselu Bruselské výstavy trvají pokaždé jen pár dní a v jeden den je vždycky několik akcí. Ščigol dostal k dispozici pět dní. Při zahájení 18. dubna byla jeho výstava poslední večerní akcí. Před ním se představili Bulhaři zajímavou expozicí jejich malířů, kteří tvořili na písmena kyrilice. Ty Ščigol natolik zaujal, že ho pozvali na výstavu do Sofie. Dále se otevírala výstava Sto let českého hokeje a exprezident Václav Havel zahajoval seminář o lidských právech, na kterém mozambický prezident měl na toto téma přednášku. Na úvod Ščigolovy výstavy Vladimír Železný seznámil téměř tři stovky přítomných se třemi důvody, proč si vybral právě Michaila Ščigola. Jednak z uměleckého hlediska kvůli malbě, dále že jde o jednu z největších postav české, ale i evropské historie – Valdštejna, jehož význam se přehodnocuje. A v neposlední řadě kvůli tvůrci obrazového cyklu. Člověku, který dokonale zapadá do současného trendu Evropy. Umělci, který se narodil v Rusku, žil na Ukrajině, přišel do Čech, kde zůstal, tvoří a je českým občanem. Autogramiády Krátce pohovořil v úvodu i sám malíř, který potom diskutoval s našimi poslanci. Opravdovým zájemcům věnoval i svoji rozsáhlou a zcela čerstvou monografii Malby 1997 2006. O ní, o Bruselu a dalších plánech bude Michail Ščigol povídat v připravované autogramiádě a živém vysílání Českého rozhlasu Hradec Králové v sobotu 17. května od osmnácti do devatenácti hodin v Radioklubu. Na 13. května je naplánována autogramiáda v hradecké galerii Jeřabina. ****

25.3.2008

Za svůj plat hájím zájmy ČR Hospodářské noviny str. 3 Kariéra

(HaK)

Vladimír Železný, bývalý ředitel televize Nova, je považován za úspěšného. Lidé jej na ulici stále oslovují pane řediteli, ačkoli je už dávno europoslancem. Z ankety na iHNed.cz vyplývá, že řada Čechů považuje práci europoslance za tu nejlepší z mnoha. Co si o tom myslí sám Vladimír Železný? Hospodářské noviny ho oslovily, aby se vyjádřil k pozitivům a negativům své profese. Pro časovou zaneprázdněnost to však odmítl. Že by jeho časové vytížení zase tak záviděníhodné nebylo? Podobně tomu zřejmě bude, i co se týká častého odloučení od rodiny a cestování. To ale znají i byznysmeni. Vladimír Železný byl v roce 2002 zvolen senátorem za volební okrsek Znojmo za hnutí Nezávislí. Muži, který byl zvyklý mít faktický vliv a vysoké příjmy, to však nestačilo. Udělat však další kariérní krok s břemenem táhlého soudního procesu není snadné. K velkému byznysu s ním se staví solidní partneři opatrně, stále nemá dořešen svůj soudní spor kvůli údajnému tunelování.

Vladimír Železný je od roku 2004 poslancem Evropského parlamentu za hnutí Nezávislí. Stal se místopředsedou Meziskupiny Evropského parlamentu pro vinařství a vinohradnictví. Jeho ambicí je prosazování zájmů českých a moravských vinařů. »Víno v Evropské unii dnes patří k nejvíce regulovaným produktům a hrozí mu další zesilování regulace,« konstatoval. Svého zaměstnavatele vidí svérázně. Podle vyjádření Železného je Evropský parlament »komický orgán, jehož rozhodnutí má pouze poradní charakter, zatímco rozhoduje skupina vyvolených, avšak nezvolených«. Volba kariéry europoslance je v jeho situaci racionální. Alespoň co se poslanecké imunity a příjmů týče. Když má prezident plat 200 tisíc, senátor 150 tisíc, poslanec 50 tisíc a europoslanec 250 tisíc, je nasnadě, jaká pozice a příslušná odpovědnost je z hlediska příjmů nejvýhodnější. V rozhlasové debatě na Frekvenci 1 odpověděl loni posluchačce na otázku, zda mu jako euroskeptikovi tyto peníze nesmrdí, takto: »Ne, ty mi vůbec nesmrdí, protože mě neplatí Evropská unie, ale platí mě tato země prostřednictvím našeho parlamentu a jsem tomu velice rád, protože za tyto peníze mohu velice sebevědomě obhajovat zájmy České republiky. « ****

Rozhovor s Vladimírem Železným 5.3.2008 Frekvence 1 str. 1 17:00 Press klub Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Dnes je u nás europoslanec a bývalý ředitel televize Nova Vladimír Železný, dobrý večer. Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Dobrý večer. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Pane europoslanče, sledujete českou politickou scénu? Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Minimálně. Snažím se ji sledovat co nejméně, abych řekl pravdu. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------A proč co nejméně? Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova --------------------

No, protože ona je pořád stejná, já kdykoliv sedím tady na té židli, tak se mě už počtvrté určitě zeptáte na Čunka. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Proč ne? Je nějaké jiné téma třeba konkrétně, pokud jde o českou politiku, protože i se dostaneme k té zahraniční, ale je nějaké jiné téma podle vás v tuto chvíli u nás na české politické scéně třeba, o kterém by se víc mluvilo? Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------No, nesporně, víte, co je česká politická scéna? Česká politická scéna není malý český rybník, už dávno ne, osmdesát jedna procent všech zákonů se tvoří v Bruselu, osmdesát jedna procent, jenom devatenáct procent zákonů se dělá tady v Senátu a v Poslanecké sněmovně, ale my si stále hrajeme na tom malém rybníku a jakmile něco přichází zvenčí nebo z Bruselu, nebo ze Štrasburku, tak se na to tváříme jako na cosi exotického, co nás vůbec přece nezajímá. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Čím si myslíte, že se tady málo mluví o Evropské unii, vůbec o tom, co se schvaluje, co vy schvalujete v parlamentu ve Štrasburku nebo v Bruselu, je tam málo korespondentů třeba, kteří by o tom informovali? Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Já si myslím, že korespondenti jsou tam katastrofální většinou, nedávno jedna z nich napsala článek, který byl vysloveně vylhaný, oni se ..., snaží si předem udělat nějakou tezi a potom ji dokázat, například, že europoslanci čeští jsou takoví individualisté, kteří spolu nekomunikují, kteří jsou naprosto vůči sobě nepřátelští a podobně, nekooperují, nepomáhají České republice společně, zatímco třeba Slováci zajdou i na vínko, jak tam bylo napsáno, absolutní nesmysl, totální nesmysl a myslím si, že, že kvalita zpravodajství je mizerná, a to je jeden z důvodů samozřejmě, druhý důvod je, že my jsme si vždy navykli předávat někomu odpovědnost, někam jinam, tak teď jsme ji dali do Bruselu, tak ať se starají, ať to tam vytvářejí, my si tady na tom rybníku budeme hrát a budeme mít aféry a Čunka a já nevím, co všechno. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Vy jste začal mluvit o těch vztazích mezi europoslanci, jaké jsou tedy vztahy mezi českými europoslanci? Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Já si myslím, že ne horší a ne lepší než u jiných zemí, zejména u nových zemí, myslím si, že když jde opravdu o zájem České republiky a Česká republika je schopna ho definovat, to je také důležité a my dostaneme vlastně vstup od českých ministrů nebo ministerstev, nebo od českého zastoupení, co vlastně Česká republika chce, nebo co potřebuje, tak se vždy domluvíme a drtivá většina těch poslanců potom velmi disciplinovaně a velmi korektně spolupracuje a hlasujeme často velmi nezávisle na tom, k jakému politickému táboru patříme.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------S kým třeba vy nejlíp vycházíte z českých europoslanců? Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Já logicky spolupracuji velmi dobře s klubem ODS, mimořádně dobře. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Takže se všemi občanskými demokraty, kteří tam jsou, vycházíte dobře, jak vycházíte s Janou Bobošíkovou? Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Ale tak to je zase taková banální otázka, no, nijak, nijak ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Nehodnoťte, prosím, mé otázky, pane doktore. Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Téměř, téměř, ne, téměř nijak, téměř nijak. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Takže pozdravíte se, když se potkáte a nespolupracujete spolu? Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Pozdravíme se, ano, pokud jde o české zájmy, tak ano, hlasujeme bez problémů stejně a já bez problémů podepisuji, víte, to byl právě ten, ten hloupý článek, který napsal: "Nikdy spolu nepodepíšou deklaraci," přitom stačilo si jenom rozkliknout počítač a podívat se na deklarace Evropského parlamentu a zjistila by, na kolika je společný podpis Železný - Bobošíková, bez problémů, pokud je to v zájmu České republiky, nemáme s tím žádný problém. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Já jsem se právě na váš vztah s Janou Bobošíkovou ptala z toho důvodu, že vy jste vlastně byl člověk, který ji přivedl do politiky, takže teď, jestli to je vlastně, že byste byli teď jakoby daleko méně přátelští než v té době, kdy jste společně kandidovali do Evropského parlamentu. Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Tak já už bych o přátelství asi dávno nemluvil, to ty, ty vztahy jsou velmi chladné, korektní a tím to končí.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Co jste říkal vůbec na to, když se Jana Bobošíková rozhodla kandidovat na prezidentku? Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Bylo to její rozhodnutí. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------A vás to překvapilo, nebo nepřekvapilo? Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Vůbec mě to nepřekvapilo u ní. Těch přemetů už jsme viděli tolik, že tohle byl zase jeden z nich a teď nehovořím o té kandidatuře, to je samozřejmě právo každého politika, spíše za koho kandidovala. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Ona kandidovala za komunistickou stranu, podle vás, proč se tak rozhodla? Jako jednoznačně ... Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Ale to se ... a vy jste ji tu neměli? Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Ne, já se ptám, já jsem ji tady měla, ale já se ptám, já se ptám vás jako ... Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------No, vidíte a zeptali jste se jí jistě ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------No, samozřejmě jsme se jí ptali, ale jako dozvěděli jsme ... Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------No, tak vidíte. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------... spoustu zajímavých věcí, já se ptám z toho důvodu, že vy jste člověk, který přece jenom Janu Bobošíkovou zná a mě by zajímalo, jestli prostě v tom vidíte jakýsi kalkul se zviditelnit, o čemž třeba mluvil Jan Zahradil, když tady byl, že to je jednoznačný jakoby její záměr, proč ona vlastně to vůbec udělala?

Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Já nebudu zkoumat záměry Jany Bobošíkové, proč zrovna s komunisty, mě spíš překvapilo, že vstupovala do politiky jako pravicová, až jako velmi zarytě pravicová představitelka podnikatelského sektoru a najednou udělala kotrmelec hodně, hodně daleko, hodně, opravdu hodně daleko, ale je to její rozhodnutí a já si myslím, že to více než s dnešní politickou situací souvisí s budoucími volbami do Evropského parlamentu. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------A podle vás bylo to zklamání třeba pro vás, když jste se dozvěděl, že vlastně člověk, který společně s vámi kandidoval do Evropského parlamentu, že prostě kandiduje za komunisty na prezidenta? Nebylo to ... Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Ne, ne, ne, to nemá s emocemi tohoto typu nic společného, opravdu ne. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Vy byste šel do boje o Hrad, kdyby vám to někdo býval nabídl? Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Já jsem už několikrát řekl, že nebudu kandidovat na prezidenta. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Ani kdyby byla přímá volba? Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Ani kdyby byla přímá volba, to by musela být zcela mimořádná situace a muselo by být hodně vypleněné politické spektrum, navíc si uvědomte, že já jsem v situaci velmi poškozené, teď v březnu, teď v březnu, jsme v březnu, vstupujeme do desátého roku mých trestních kauz, budeme slavit deset let bez výsledku a ještě to tak na tři, čtyři roky vypadá, já jsem vyřazen z politiky nebo z nějakého opravdu razantního vstupu do politiky, protože vždycky vám to otlučou o hlavu. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------My se k tomu ještě dostaneme, pane řediteli. Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------No, určitě, vy si to nenecháte ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Já vám pořád říkám řediteli.

Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Mě oslovují na ulici stále pane řediteli. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Europoslanec Vladimír Železný, host na Frekvenci 1 v Press klubu. Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Ředitel. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Už za chvíli nám budete volat a ptát se našeho hosta, a to na čísle 257400999 a také nám nezapomeňte posílat esemesky na 9001210. Pane europoslanče, kde jste častěji, v Česku, v Bruselu nebo ve Štrasburku? Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Je to tak napůl mezi Českem a těmi dvěma městy, mezi kterými bláznivě cestujeme. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Pořád v letadle? Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Pořád v letadle nebo v autě, do Štrasburku zatím nelétá letadlo od nás. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Dá, dá se letět, ale do Stuttgartu a potom vlakem. Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Ano, nebo do Frankfurtu, potom vlakem, anebo do Paříže a čekat čtyři hodiny na spoj, ano. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Když jste v Česku, díváte se občas na televizi? Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Výjimečně. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Jak často? Třeba večer na zprávy se podíváte?

Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Téměř ne. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Vás nezajímá, řekněme, česká mediální scéna? Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Mně stačí se podívat několikrát, abych pochopil základní styl toho, jak to dělají, ale abych konkrétně byl odkázaný na zpravodajství, které teď u nás se vysílá v televizi, to si najdu ty zprávy někde jinde. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Abyste základní styl, říkáte, abyste pochopil, jakým to dělají, co tím máte na mysli konkrétně? Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Základní styl. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Na co narážíte, díváte se třeba ... Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Já nenarážím ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Nenarážíte na nic? Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Já říkám. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Jenom konstatujete. Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Ano. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------A jak jste vy hodnotil krok televize Prima, která posunula zprávy na půl osmou?

Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Tak a já si to zase neodpustím, my už jsme o tom před chviličkou hovořili, já kdykoliv sedím na této židli, tak dostávám tři otázky, jenom tři ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Ještě přijde ten Čunek. Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Já vím, Čunek je jedna otázka, druhá otázka, jak hodnotím to či ono v mediální scéně, souboj Nova - Prima, Prima, já nevím, někdo jiný a tak dále a za třetí, moje trestní kauzy, zatím jsme se tady na Frekvenci málokdy dostali k něčemu úplně jinému, ale dobře, budiž ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Víte, ono to je logické, protože vy jste stále vnímán jako člověk, který přece jenom velmi dlouhou dobu působil v médiích, takže samozřejmě nás zajímá váš názor na současnou mediální scénu. Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Ale to jste vyrobili vy, vy jste mě zaškatulkovali, vy jste si možná nevšimli, že mezitím jsem byl senátorem, že mezitím jsem byl nebo že jsem teď europoslanec ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------To jsme si všimli, to jsme si všimli ... Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Že? Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------... takže, pane europoslanče, jak vy hodnotíte krok coby bývalý ředitel významné televize Nova, co vy říkáte na to, že televize Prima posunula zprávy na půl osmou? Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------A já vám odpovím úplně stejně, jako jsem odpověděl vašemu kolegovi Xaverovi, že ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Ten se vás určitě neptal na přesun zpráv na půl osmou. Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Ne, on se mě ptal na podobnou záležitost s nějakým formátem ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------To je totiž docela ... Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------... s nějakým formátem, který nově nasadila Nova, pak ho převzala /souzvuk hlasů/ ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Tak co říkáte tedy na ten přesun zpráv? Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Že až si mě ty televize objednají jako poradce, tak jim poradím a řeknu, co si o tom myslím, ale nejsem opravdu poradenská firma. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Takže vy to nechcete říkat z toho důvodu, abyste neradil, kdybyste třeba řekl, byl to špatný krok, tak že oni by si řekli: "Hmm, jestli ten Železný nemá pravdu," a vrátili by to na za pět sedm. Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Ne, ne, ono je to komplikovanější asi, než aby se o tom ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------V čem je to komplikovanější? Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Je to komplikovanější problém, musíte mít k dispozici průzkumy a podle průzkumů pracovat a pracovat s cílovými skupinami, to bohužel asi ani jedna z těch televizí nějak nedocenila malinko. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Takže to nedomyslely ... Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Zejména ta Nova a za druhé, to chce určitou trpělivost taky ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Nova nedomyslela ...

Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Ne, ne, ne, chce to určitou trpělivost, ten výsledek, víte, my jsme si navykli, že když zahájíme nějakou kampaň, já to budu říkat velmi obecně, že něco přijde, něco budeme mít, nový formát nebo něco, takže ten úspěch musí být okamžitý, razantní, smeteme všechny na trhu, ono to tak není, televize, zejména televize, která jde do plné, do plného konkurenčního pole, tak se musí chovat trošku jinak, ale to už, to už jsme opravdu hodně hluboko, nechme to, pojďme k jinému tématu ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Ne, ne, mě to docela zajímá právě, tady ten váš názor na to, protože by mě zajímalo, jestli si myslíte, že teď vlastně po měsíci, co ta změna nastala, že je předčasné vůbec cokoliv hodnotit, alespoň takhle tomu rozumím, když jsem vás teď slyšela, že po měsíci hodnotit, že Nova má pořád téměř o dva miliony diváků víc u zpráv, je jakoby předčasné pro Novu, aby jásala, že se to může změnit. Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Vždy se to může změnit samozřejmě. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Je podle vás dobrý tah dát dvojici Zuna - Čejková? Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Může to být dobrý tah. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Ptám se z toho důvodu, že vy jste to byl coby ředitel Novy, kdo vlastně tuto dvojici přivedl na obrazovku v roce 99, funguje to podle vás i v roce 2008, nebo už jsou to, řekněme, okoukaní lidé? Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Charisma se neokouká. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Takže vy to hodnotíte spíš jako pozitivní krok? Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Já si myslím, že je třeba akorát, my jsme tomu říkali přeformátovat tu osobnost trochu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Přeformátovat osobnost, jak se to dělá? Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Docela dobře. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------A jak konkrétně, popíšete nám to? Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Ne, vůbec. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Takže zase byste radil? Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------No, určitě, to bych radil. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Oni si vás asi budou muset najmout, ale na druhou stranu ještě, Zuna - Čejková už jsme zmínili, Roman Šmucler, soutěž Chcete být milionářem?, nemáte pocit, že dělají na Primě Novu vaší éry? Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Možná, možná se snaží, nevylučuji to. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------A přece jenom máme ten rok 2008, není to pasé ... Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------A co se mezitím přihodilo v televizní, v televizním výrazu u nás ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Máte pocit, že televize jaksi stagnuje, když se podíváte na ty, na dobu vlastně, kdy vy jste odcházel a na dobu, která je teď, že vlastně nic moc nového vás nepřekvapuje na české mediální televizní scéně?

Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Musím se přiznat, že zatím mě příliš neohromila. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Ani jedna z těch televizí? Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Ne. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------A z Primy teď odešla řada manažerů, vy jste nedostal nabídku jít do Primy? Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Ne, nedostal. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------A vrátil byste se do médií, kdybyste třeba dostal nabídku šéfovat velkou televizi v Česku? Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Já už jsem dávno v politice. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Já vím, že jste v politice, ale přece jenom, kdyby přišla lukrativní nabídka z kterékoliv televize, tak byste řekl v žádném případě ne. Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Ne, ne. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Vladimír Železný na Frekvenci 1. 257400999 už za chvíli, ale teď ještě jedno téma pro Vladimíra Železného, pane Železný, byli bratři Mašínové podle vás hrdinové, anebo vrazi? Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------To je otázka, na kterou právě v roce 2008 se velmi obtížně a špatně odpovídá, protože ztrácíme historické souvislosti. My jsme úplně zapomněli na to, jaká byla, jaká padesátá léta byla, že to byla neobyčejně krutá léta, neobyčejně léta, která zničila život desítkám, možná stovkám tisíců lidí a že režim, který tu byl v padesátých letech, byl zločinný, takže boj proti

zločinnému režimu není vrahounství nebo, nebo, nebo kriminální čin, bych řekl, to je třeba si uvědomit. Na druhou stranu je třeba asi hodnotit souvislosti toho, čemu Američané říkají collateral damage, to znamená to, co se dělo kolem, to znamená, někteří lidé, kteří se nachomýtli kolem a odnesli to také při takové akci například a neměli s tím režimem příliš mnoho společného, ale myslím si, že proti zločinnému režimu je legitimní bojovat. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------A souhlasíte s oceněním, které dostali právě bratři Mašínové a Milan Paumer od Mirka Topolánka, tedy tu premiérskou medaili? Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Ano. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------A podle vás měli by dostat státní vyznamenání? Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Já si myslím, že o státním vyznamenání bude rozhodovat pan prezident, máme naštěstí uvážlivého a moudrého prezidenta, takže myslím, že si s tím poradí. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------A podle vás měl by jim Václav Klaus dát státní vyznamenání, vy byste byl pro jednoznačně, aby dostali, zaslouží si to? Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Já si myslím, že to všechno bude záviset na tom, jaký pohled na historii budeme mít. Ona je to vlastně historická medaile, kterou budeme dávat a my tím předurčíme také to, jak se budeme dívat na naší minulost, my jsme v roce 89 se rozhodli, že tu minulost jaksi spolkneme, že ji nějak zahrneme do dnešní, do dnešní skutečnosti, že nebudeme na komunisty zlí, že budeme vlastně takoví čalfovsky a havlovsky hodní a tím a s tím se svezla nakonec i hodnocení naší historie a byl by to velmi razantní a zajímavý historický krok, který by prezident udělal, kdyby je vyznamenal. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Podle vás tedy ano, pokud jde o státní vyznamenání pro bratry Mašíny, vy říkáte ano, jsem pro. Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Já si myslím, že, že každý, kdo se snaží bojovat proti zločinnému režimu, by měl být oceněn. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

-------------------Vladimír Železný na Frekvenci 1. Pane europoslanče, kdy jste byl naposledy u soudu? Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Jéje, to je několik měsíců. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Nebyl jste v lednu teď, protože běží ... Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------V lednu myslím ne. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Nebyl jste, to začala ... Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Já myslím, že, já myslím, že ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------... já jsem nějakou zprávu, tak že v lednu začalo nějaké další šetření soudní, tak to asi, kolik vlastně ... Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Co to je soudní šetření? Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Že soud začal projednávat jednu z dalších vašich kauz, kauz. Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Aha, projednávání, ano, jednu ze tří ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Jednu ze tří, tři jsou, tři jsou. Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Ano, ano, tři jsou.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------A jedna už je ukončena, v jaké je to fázi? Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Jedna není ukončená ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Jedna je odvolání ... Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------No, není odvolání, já jsem v říjnu byl odsouzen, dodneška nemám rozsudek, přestože dodneška nemám rozsudek, přesto, přesto, že zákon říká, že do šedesáti dnů ho máte dostat ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------No, právě, do šedesáti dnů ho máte dostat. Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------... ho máte dostat, ne, ne, ne, tady se hraje velmi zpomalovací hra, jenom znovu připomínám, že teď v březnu, tuším třiadvacátého, vstupujeme do desátého roku mých kauz, do desátého roku, vyšetřování, stíhání, žalování, souzení, odvolávání a já nevím čeho, do desátého roku, deset let, po deset let vás vyřadí z aktivní politiky, po deset let vás vyřadí de facto také z podnikání, protože kdo by podnikal jako partner s někým, kdo, nad kterým visí neustále Damoklův meč a tak dále, a tak dále. Já se moc těším na ten, na ten rozsudek, on bude znamenat, pokud bude opravdu tak, jak ho ústně pronesl pan soudce, tak bude znamenat otřesení většiny mezinárodních smluv České republiky totiž, to, co tam řekl, bylo naprosto nebývalé, ale já jsem to do dneska nedostal a můj právník se marně domáhá, aby to ten soudce napsal, soudce to nenapíše prostě. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Pane europoslanče, připouštíte si, že vlastně pořád můžete skončit ve vězení? Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Ne. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Nepřipouštíte si to ani, ani trochu? Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Nepřipouštím si to, já jsem nic neudělal, takže si to, kdybych si to, ano, kdybych něco udělal, tak bych si mohl připouštět a mohlo by se mi rosit čelo, nerosí. Deset let už se mi nerosí čelo.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Takže nemáte z toho strach, že nakonec budete odsouzen a půjdete do vězení? Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Mohu být odsouzen, ale strach z toho nemám, protože jsem to neudělal. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Vladimír Železný je hostem na Frekvenci 1, teď máte, pane europoslanče, půlminutu chráněného času, můžete si říct, co chcete, prosím. Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Dobrá, já říkám, budete-li poslouchat Frekvenci a jiná rádia, budete-li číst noviny, uvědomte si, že nejenom malé české politické události jsou důležité pro váš život, že osmdesát jedna procent zákonů se tvoří v Bruselu, věnujme tomu pozornost, tam nám jde o všechno. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Europoslanec Vladimír Železný a teď už je váš, volat mu můžete právě teď. Haló, haló, tady je Frekvence 1, dobrý večer, koho zdravím? posluchač -------------------Dobrý den. Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Dobrý den. posluchač -------------------/Souzvuk hlasů/, Jesenice. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Já vás zdravím, ptejte se našeho hosta. posluchač -------------------Já bych se chtěl zeptat pana Železného, co říká na to, že rozdíl, za který prodala PPF, ve který prodali Novu a za který ho nakoupili, se rovná téměř stejně, jako byl, jako byla částka, kterou musela zaplatit Česká republika v arbitráži, čili ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Myslím, že rozumíme vaší otázce a hned vám na ni odpovíme.

Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Velmi rád, není to náhoda. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Tak to byl Vladimír Železný a jeho odpověď na první otázku, 257400999, haló, haló, kdo tam? posluchač -------------------Tady Milan, dobrý den, pane Železný. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Dobrý den. Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Dobrý den. posluchač -------------------Já vždycky, když jsem vás poslouchal na Nově, tak mi připadalo, že všechno víte, všechno znáte, všude jste byl. Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Ale kdež. posluchač -------------------Jasně, no, ale jako ... Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Tak se ptejte. posluchač -------------------A chtěl bych se zeptat, vy jste vždycky jako tak nějak říkal, že člověk by měl být hrdý, všechno, jak vůbec můžete žít s tím, že prostě republika za vás, za ty vaše podivný smlouvy zaplatila deset miliard, takže každý člověk ... Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Moc rád, moc rád to ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

-------------------Tak hned vám, hned vám odpovíme. Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Moc rád jsem za tuto otázku, dostávám ji pravidelně, ještě jsem nebyl v rádiu, abych ji nedostal. Odkážu vás na velmi jednoduchou věc, vezměte počítač, otevřete ho, rozklikněte si stránky Poslanecké sněmovny, najděte si Vlčkovu komisi, nejvyšší vyšetřovací orgán u nás, vyšetřovací komise parlamentu, která zkoumala tuto otázku a dospěla k závěru, kterou znají všichni novináři, kterou by měla znát veškerá veřejnost a ten závěr říká, Železný s tím neměl nic společného, Železný nebyl ani účastníkem řízení, Česká republika prohrála svoji arbitráž záměrně, podvodem, podvrženým dokumentem, dokonce tam naznačovali, kdo ho podvrhl a kdo ho vyrobil a od té doby je ticho. Stačí? Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Frekvence 1 - Press klub, dobrý večer, můžete se ptát našeho hosta. A já vás poprosím prvně, musíte si ztlumit rádio, protože nám to vazbí a až si ho ztlumíte, tak to bude úplně dokonalé a můžete se ptát, dobrý večer. Haló, haló, tak také vás poprosíme, abyste si ztlumil rádio, slyšíme se, dobrý večer? Tak také se neslyšíme, 257400999, číslo, na které nám můžete volat, tady je Press klub a Frekvence 1, dobrý večer. posluchač -------------------Dobrý večer, tady posluchač Jirka, já jsem se chtěl zeptat, jak se pan Železný dívá na dnešní režim, který ho tak pronásleduje, jeho osobně teda, nemůže se své neviny domoci, děkuji. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Na shledanou. Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Ale to je nesrovnatelné s padesátými roky, zatím mně nikdo neláme žebra na Ruzyni, zatím vás nikdo neničí, ničí vás samozřejmě politická struktura, která si objedná vyřazení nějakého člověka z politického života, ano, to ano, ale to se děje dnes v demokratické Evropě poměrně, bohužel, bohužel, běžně nebo alespoň se to objevuje i v jiných zemích, takže nesrovnával bych to s padesátými léty, ale myslím si, že, myslím si, že by se režim, jak vy říkáte, měl zamyslet. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------9001210, číslo, kam píšete vaše esemesky, budete znovu kandidovat do Evropského parlamentu příští rok? Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Vidíte, tak to jsem se ještě nerozhodl. Ale je to otázka asi tak dvou měsíců a také to souvisí s rozhodnutím naší politické strany, protože na její kandidátce bych samozřejmě kandidoval.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Spíš si teď myslíte, že budete ... Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Spíš si teď nemyslím nic, protože spíše počkám na rozhodnutí našeho nejvyššího orgánu strany. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Vladimír Železný vás poslouchá, můžete se ptát, dobrý večer, kdo nám volá? posluchač -------------------Dobrý večer, tady Štěpán, já jsem se chtěl zeptat pana Železného, co si myslí o panu Topolánkovi, když dal bratrům Mašínům ocenění. Děkuji. Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Já jsem na to právě teďko odpovídal před chviličkou. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Tady je Frekvence 1 a Press klub, dobrý večer, ptejte se. 257400999, číslo, kam nám voláte, dobrý večer, koho zdravím? posluchač -------------------No, tady Procházka, prosím vás pěkně, Železný /nesrozumitelné/ vrahům, který mi podřízli dědu, jděte do prdele, prosím vás. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Já vás poprosím, abyste se vyjadřovali slušně, pokud voláte sem k nám do našeho vysílání. Pane europoslanče, chcete reagovat? Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Ani ne. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------257400999, dobrý večer. Tak tento telefonát si neposlechneme, dobrý večer, koho zdravím. posluchač -------------------Dobrý večer, Kunc u telefonu, já jsem se chtěl zeptat, jak si pan Železný myslí o radaru a o týhle tý konkrétní otázce, u nás radar, děkuji.

Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Také už jsem tady na ni odpovídal, odpovím velmi stručně, myslím si, že radar bychom měli postavit, že bychom se měli participovat na tom, co je celková odpovědnost západního světa, víte, my jsme byli pod ..., my jsme poměrně dlouho byli pod deštníkem, my jsme rádi pod deštníkem, vždy nás někdo chrání, někdo má obrovskou armádu, někdo má obrovské rakety a my si tu uprostřed Evropy tak nějak klidně žijeme a jakmile nás poprvé někdo osloví a řekne: "Prosím vás, vy také vezmete malinký kousek toho rizika, které my všichni neseme, postavíte si radar," což je obranná záležitost, ale prosím, jisté riziko tam je, tak my najednou omdlíváme, ne, převezměme také odpovědnost. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Tak pojďme ještě rychle na domácí politickou scénu, pane europoslanče, měl by se podle vás Jiří Čunek vrátit do vlády? Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Já si myslím, že to závisí na premiérovi, zda ho přijme do vlády, na druhou stranu si myslím, že tato vláda trpí a já bych si tady ohřál jinou polívčičku kolem Lisabonské smlouvy, že trpí utkvělou představou, že tuto vládu musí udržet za každou cenu v chodu a já si myslím, že jakmile některá vláda nabude dojem, že by tu měla být trvale a pořád a hodně dlouho, až do budoucích voleb a obává se normálního demokratického procesu, že podá demisi, když se rozpadne nebo když se nedohodnou koaliční partneři, že je to špatně. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------A rozpadne se podle vás kvůli Jiřímu Čunkovi vláda? Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Já nevím, jestli kvůli Jiřímu Čunkovi, já ..., těch otázek je tam víc, je to vztah zelených zejména, prosím vás, co, co dělá ODS se zelenými v jedné vládě, to mě samo o sobě, to je směs, která je třaskavá z přirozenosti vlastně a všichni se snaží, aby ten výbuch nenastal a všichni se snaží tvářit, jako že ta směs je netřaskavá a kdykoliv někdo škrtne, tak všichni jsou vylekaní, že teď to třaskne, ale v demokracii to musí občas třasknout. Žádná vláda není věčná. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------To byl Vladimír Železný, díky za návštěvu, na shledanou. Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova -------------------Na shledanou. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------A na Frekvenci 1 už za chvíli hudební show a Dan Kostka, nejdřív Luboš a zprávy. ****

Kosovo rozdělilo i Evropský parlament 23.2.2008 Haló noviny str. 7 Ze světa (iva) Na plenárním zasedání Evropského parlamentu (EP)ve Štrasburku se 20.února obsáhle a velmi kontroverzně diskutovalo o nedávném jednostranném vyhlášení nezávislosti Kosova. Za předsedající zemi Evropské unie (EU)vystoupil slovinský minis-tr zahraničí Dimitrij Rupel. Informoval o předchozím jednání Rady ministrů EU (Rady)k této otázce se zjevnou snahou vyhýbat se rozporům,které k tomuto aktu hrubého porušení mezinárodního práva mají některé členské státy EU,ale rovněž nebývale velký počet poslanců EP.. V subjektivně pojatém vystoupení, z něhož čněla snaha hnát věc rychle dopředu podle předem připraveného scénáře,Rupel nicméně musel konstatovat,že »EU nemůže formálně uznat Kosovo,protože není státním útvarem,a tato otázka je v kompetenci jednotlivých členských států.« Za velmi důležité v tomto kontextu považuje ministr fórum EU-Západní Balkán,které se uskuteční v březnu ve Slovinsku a jež se soustředí na regionální spolupráci v některých oblastech,jako je doprava,civilní ochrana,vývoj a výzkum. Informoval též,že ministři zahraničních věcí zemí EU vyzvali na lednovém zasedání Rady,aby Srbsko podepsalo politickou dohodu,která má být údajně dalším krokem k jeho členství v EU. Případ Kosova Rupel považuje za jedinečný a vyhláššení nezávislosti nebylo podle něj neočekávané. Kosovo bylo od roku 1999 pod správou sil OSN a Srbsko nad touto provincií již prý nemělo skutečnou autoritu. K jednání Rady o Kosovu ještě filištínsky dodal,že »ačkoli se očekávalo,že nebudeme schopni dospět k dohodě,prokázali jsme jednotu.«Poté zopakoval,že případné členství Srbska v EU nemá spojitost s otázkou Kosova a ani Srbsko by podle něj nemělo tyto dvě otázky spojovat.»Otevřme dveř e pro Západní Balkán a Kosovo«podivně uzavřel své vystoupení. Převládaly hlasy odpůrců V ostré debatě,v níž převládaly hlasy odpůrců jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova,řekla za skupinu pravicové lidovecké frakce EPP-ED německá poslankyně Doris Packová,že »není jiné cesty než vyhlášení nezávislosti«. Ocenila,že Rada jednala »jednotně« a dohodla se na vyslání mise EU do Kosova,která má dohlížet i na to, aby byl dodržen plán z roku 2007. Politici v Kosovu musí podle jejích slov jednat rozhodně,avšak umírněně a mise EU je má v jejich činnostech podporovat. Nizozemský poslanec Jan Mari-nus Wiermsa za skupinu evropských socialistů (PES)uvedl,že akceptuje realitu,i když ji nepovažuje za ideální. Vyjádřil podporu misi EU v Kosovu. EU se však musí postarat o bezpečnost národnostních menšin v Kosovu a musí též nabídnout Srbsku »evropskou perspektivu«,aby nezůstalo v izolaci. Ocenil, že se Srbsko zavázalo nepoužít proti Kosovu ozbrojené síly ani hospodářské sankce. Za skupinu liberálů (ALDE)vyjádřila belgická poslankyně Annemie NeytsUyttebroecková politování nad tím,že ačkoli se Srbsko zavázalo neuplatnit vůči Kosovu žádné sankce,odmítlo uznat jeho nezávislost. EU by podle ní měla nyní tomuto regionu pomoci nejen ekonomicky,ale i v jiných otázkách,jako jsou například víza. Polský poslanec ze skupiny pro Evropu národů (UEN)Konrad Szymaňski se domnívá,že uznáním Kosova na sebe EU vzala obrovskou odpovědnost a musí mu nyní

pomoci vybudovat kvalitní instituce a zabránit etnickým čistkám,protože »máme společný zájem na stabilitě aprosperitě tohoto regionu«. Proti levice i nelevice Předseda levicové skupiny GUE/NGL Francis Wurtz prohlásil, že ty státy,které uznají jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova,poruší mezinárodní právo. Tento krok by mohl být kontraproduktivní pro politiku a cíle EU na Balkáně. EU na sebe vzala obrovskou odpovědnost a musí se nyní zamyslet nad dalším vývojem v této oblasti a nad vyhlídkami,které může Kosovu nabídnout. GUE/NGL je přesvědčena,že mise EU nevyřeší špatnou humanitární a bezpečnostní situaci. Jiný francouzský poslanec Jean-Claude Martinez,profesor práva,ke Kosovu prohlásil,že »vytvoření druhého albánského státu«,který řídí mafie,je plivnutím na mezinárodní právo a zeptal se:»To vám pánové nevadí?« Slovenský lidovecký poslanec Jan Hudacký dodal,,že tento zlý prece-dens,ke kterému došlo za vydatné podpory USA a EU,bude mít negativní dopad na celou Evropu. Vladimír Železný ze skupiny ne-zařazených poslanců (NI)řekl,že »pokus EU o prohlášení,že Kosovo je unikátním případem,je jen trapným přáním,které je otcem myšlenky«. Naopak Kosovo nejen vytváří nebezpečný precedens,,ale je i»zrcadlovým obrazem situace Československa a jeho německé menšiny ve třicátých letech«. V této souvislosti připomněl,že první čtyři státy EU,které uznaly nezávislost Kosova,byly všechny signatáři mnichovské dohody.»Zatímco tehdy,před 80 lety,Chamberlain,Daladier,Mussolini a Hitler rozparcelovali Československo,dnes opět Velká Británie, Francie,Itálie a Německo uznávají rozparcelování Srbska,«dodal. »Odtrhávají od Srbska jeho historické území s Kosovským polem,kde se vroce 1389 pokusila srbská nobilita v heroické bitvě zastavit postup otomanských Turků do Evropy,«uzavřel své vystoupení. Znásilnění mezinárodního práva S ostrou kritikou jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova vystoupili v pondělí i ve středu tento týden komunističtí poslanci. Důrazně jej odsoudili a poukázali na pokrytectví politiků EU,na »dvojí metr«,který nasazují unijní orgány a též zdůvodnili,proč se tím otvírá »Pandořina skříňka«,jejíž obsah se projeví nejen v Evropě,ale i v Africe,či dokonce v Latinské Americe. Daniel Strož přitom zdůraznil paralelu mezi tímto necitlivým,urážlivým aktem a mnichovskou zradou, jež je dosud živá v paměti našich lidí. Jaromír Kohlíček vmetl do tváře politikům EU a jejich stoupencům vEPpokrytectví a vyslovil přesvědčení,že nebude trvat dlouho,kdy pochopí velký omyl svého skutku.. Vystoupení zakončil zvoláním:»Styďte se,Mnichované!«. Miloslav Ransdorf ve vystoupení a před novináři poukázal na to,že podpora tohoto »znásilnění«mezinárodního práva vyvěrá ze snahy najít ospravedlnění za rozbití Jugoslávie pro ty,kteří nesou spoluodpovědnost za agresi NATO proti Jugoslávii v roce 1999 a snaží se tímto absurdnem »vykoupit«svou vinu za nevinné oběti mezi Srby. Je přesvědčen,že pokud má evropská integrace trvat,»musí se opírat o prohloubení a upevnění mezinárodního práva«. Uznáním nezávislosti Kosova se »první obětí«stane právě evropská integrace a transatlantické vztahy.»Jestliže na jedné straně byl etnický princip od-mítnut jako zásada pro korekci hranic v případě Bosny,v případě Kosova byl naopak etnický princip přijat jako jediný metr a jediná zá-sada«. Tento »dvojí metr«však nemůže dlouho fungovat.

****

Eurosmlouva otevírá cestu k revizi dekretů 21.1.2008 Právo str. 1 Titulní strana Naďa Adamičková, Marie Königová NEZÁVISLÝ EUROPOSLANEC VLADIMÍR ŽELEZNÝ TVRDÍ: * O Lisabonské smlouvě jste prohlásil, že je to podvod na občanech, snaha o resuscitaci již pohřbené mrtvoly či elitářský pokus o státní převrat na úrovni EU. Způsob, jakým byla podepsána, považujete za neomalený. To jsou silná slova, z čeho plynou? Česká reprezentace podepsala tuto smlouvu a já záměrně neříkám text smlouvy, protože ten prostě neexistuje. Je jen nekonečný soubor dodatků k jiným smlouvám. Evropské orgány se rozhodly, že do konečného referenda v poslední zemi smlouvu nevydají vcelku. To bude znamenat obrovský nápor na jednotlivé parlamenty tam, kde budou o ratifikaci rozhodovat, protože poslanci budou hlasovat o něčem, co neuvidí. Když se podíváme, jak se změnila smlouva proti původní evropské ústavě, kterou zamítly Francie a Nizozemsko, pak tvrdím, že rozdíl je jen v objemu. Ústava měla 560 stránek, což je na ústavu zoufalé množství. Nicolas Sarkozy, když kandidoval na prezidenta, žádal francouzské voliče, aby s ním volili i “novou malou praktickou a srozumitelnou minismlouvu”. Ta “malá” smlouva má 3000 stránek. * *A vy přesto chcete, aby o ní rozhodli lidé v referendu? Jak budou schopni posoudit takový text? Nebo jako její odpůrce spoléháte na to, že ji lidé odmítnou právě proto, že nebudou vědět, o čem by měli rozhodovat? Máte pravdu, že lidé z toho budou úplně zjančení. Ale já spoléhám, že politické strany korektně, poté, co si udělají expertizu, občanovi vysvětlí, v čem je podstata. A měl by přispět i Ústavní soud, neboť je tu také otázka, zda je to ústava nebo nikoli. V tomto smyslu došlo k průlomu, když švédský nejvyšší soud rozhodl, že je to ústava, a je proto nutné změnit jejich ústavu. To je významný precedens pro ostatní země EU. Lze předpokládat, že náš ÚS může a podle mě by měl dospět ke stejnému závěru. Já ale považuji za pokrytecké nejdříve něco podepsat a pak se teprve dotazovat ÚS nebo si teprve poté dělat expertizu, co jsem to vlastně jménem ČR podepsal. * Pokud by se o smlouvě mělo konat referendum, pak z ní bude předmět domácího politického boje v době voleb, v době, kdy ČR bude předsedat Evropské unii. Myslím, že tady jde skutečně o přežití českého státu. A to z hlediska subsidiarity, tedy zachování vlastní nadřazenosti nad předpisy EU, ale především to zakládá mimořádné, smrtelné nebezpečí z hlediska případného pokusu o revizi Benešových dekretů. * V čem podle vás to nebezpečí spočívá? Jednotlivá ustanovení smlouvy lze vysvětlit právně tak, že by neměly mít dopad z hlediska dekretů. To ale platilo jen do okamžiku, než německý poslanec a federalista Jo Leinen s pomocí dalších německých politiků prosadil, že se její integrovanou součástí stane Charta základních práv EU. Teprve tento krok způsobil třaskavou směs. Tu tvoří dohromady Charta, jež se stane běžným evropským právem – o němž bude rozhodovat běžný evropský soud, tedy soud v Lucemburku – dále ustanovení o evropském občanství, které sudetský

Němec nabude ve stejném okamžiku jako český občan, a za třetí ustanovení o nadřazenosti evropského práva právu členských zemí. Nebezpečí si silně uvědomili Poláci a přijeli na jednání s Angelou Merkelovou s tím, že smlouvu přijmou, ale nebudou souhlasit, aby se Charta stala její součástí. Polsko to pojalo jako existenční otázku a Merkelová s tím souhlasila. Jediné Polsko tak bude moci posuzovat otázky diskriminace a práv obsažených v Chartě svými národními soudy. * A vy se obáváte, že soud v Lucemburku by mohl rozhodnout o neplatnosti Benešových dekretů? Já to nevím, ale je možné jít do rizika, že soud v Lucemburku tak rozhodne? Byl z dnešního znění Charty základních práv odsun korektní? Nebo šlo o diskriminaci na kolektivním principu? * Česko-německá deklarace se ale již v tomto směru jasně vyjádřila. Ta je podle mě irelevantní v okamžiku, kdy oba občané – český, který bydlí v domě v bývalých Sudetech, a německý, jemuž ten dům dříve patřil – nabudou ve stejném okamžiku nové občanství evropské, které je bez historie. A na základě tohoto faktu se ten německý bude ptát: proč já nebydlím v domě, který postavil můj otec a léta patřil mé rodině? * Tvrdíte, že nové občanství bude bez historie, tedy začne platit v určitém okamžiku. Podle vás tady neplatí zákaz retroaktivity? To nebude retroaktivní. On v tom domě nebydlí teď a bude se zajímat, jak je to možné. Právníci mě ujišťují, že princip nadřazenosti evropského práva nad národním ve spojení s evropským občanstvím přinejmenším umožňuje otevření této otázky. Že nejde o hypotetickou záležitost, podle mě svědčí to, že po skončení jednání v Berlíně, kde se dohodla první forma, Maďaři předložili otázku Benešových dekretů s touto argumentací v právním výboru Evropského parlamentu. A ten zahájil rozpravu o jejich platnosti a o diskriminačním charakteru odsunu maďarských občanů ze Slovenska včetně jejich majetkových a jiných nároků. Němci jsou obratní na to, aby tyto otázky nastolili. To, že prosadili Chartu do Lisabonské smlouvy, nemělo cíl tyto věci otevřít, ale bude to benefit pro určité německé kruhy. Německo se nikdy nespokojilo s postavením sudetských Němců, byť podepsalo některé dohody. * Kteří právníci vás varovali před možností otevření otázky odsunu? Nejsem právník a nechal jsem si udělat několik expertiz. Jedna je od německých právníků reprezentujících Němce, kteří žili na konci války na území Belgie a Nizozemska. Ti jednoznačně připouštějí, že kombinace, o níž jsem mluvil, otevírají řadu otázek, které se jevily již jako vyřešené. Minimálně polská opatrnost by slušela každé zemi, která takto může být ohrožena. Pro nás by to znamenalo smrtící ránu. * Součástí přístupové dohody ČR k EU byly i závěry tzv. Froweinovy zprávy, kde německý právní expert a bývalý předseda Komise pro lidská práva dospěl k názoru, že “konfiskace na základě Benešových dekretů nevytváří podle právních předpisů EU problém, neboť právní předpisy EU nemají zpětnou účinnost”.

Tehdy tu ale nebyla Charta, která nadřazuje evropské právo národnímu. Charta pomůže vyjmout řadu rozhodování, která na národní úrovni mohou být zatížena historickými souvislostmi, na neutrální půdu Lucemburku, kde soudci budou rozhodovat o diskriminaci a kolektivní vině. * Jak si vysvětlujete, že jste s těmito názory v menšině? Ano, jsem nesporně v menšině, ale ne zanedbatelné. Pro mě je postoj vlády a ODS největším zklamáním od roku 1989. To, že strana, která se vydávala za obhájce národních zájmů, úslužně poklonkovala před Merkelovou a na rozdíl od Poláků přijala celý koncept, považuji za zbabělé nebo účelové. Když jsem se ptal některých předních členů ODS proč, jejich odpověď zněla: Vzpříčit se Merkelové by asi znamenalo rozpad koalice a my přece nebudeme kvůli Lisabonské smlouvě riskovat ztrátu vlády, na kterou jsme tak dlouho čekali. Jeden kolega z parlamentu, který se jednání s Merkelovou účastnil, mi řekl: Je to porážka, ale čestná. To považuji za čisté mnichovanství. Krátkodobé životnosti vlády obětuji dlouhodobé zájmy ČR. Je to výprodej samostatnosti a svébytnosti, ke kterému vláda neměla legitimaci. * Z čeho plyne tento jejich postoj? Je to frustrace. Oni dobře vědí, co premiér Topolánek podepsal. Mnozí z nich jsou nyní velmi úzkostní. A doufají, že to buď zabije někdo jiný, třeba Irové, kde bude referendum, anebo čekají, že to za ně udělá Ústavní soud. * Proč podle vás česká reprezentace nezaujala stejný postoj jako Poláci? Ze zbabělosti. Merkelová je prostě uhranula. My před ní chceme hrát hodné hochy z nedělní školy. Máme sice pověst nejvíce euroskeptické země, ale když pak dojde na lámání chleba, tak se nepřidáme k buřičům, jako je Polsko. Poláci ale své prosadili bez problémů. A můžeme si my být jisti, že dekrety u lucemburského soudu obhájíme? Já nevím, jak budou soudci rozhodovat, až se na ně obrátí první sudetský Němec. Zda to budou posuzovat v historické souvislosti okamžité spravedlnosti situace, která nastala po válce. Emotivní stránka je pryč, zůstane jen čistý popis události, kdy občan, jehož předkové tu žili 650 let, si mohl vzít dvacet kilo a musel odejít. Ta věc je historicky tak zásadního státního zájmu, že raději volím: Ne. A každý český poslanec, který bude rozhodovat o Lisabonské smlouvě, by si měl zvážit, zda opravdu věří, že tento soud rozhodne jasně v náš prospěch, protože tu je přece již několik právních i politických aktů, které nám daly za pravdu. Jak to, že se ale ta věc pořád vrací? Proč Evropská unie připustila, aby EP znovu o tom jednal? Proč nás varovali kolegové v EP, že jsme se zbláznili, když Chartu ponecháváme v Lisabonské smlouvě? Pokud jde o politický postoj, tak se můžeme lišit, diskutovat a buď jej prosadit, nebo jej i prohrát, ale Benešovy dekrety prohrát nesmíme. Já bych minimálně z opatrnosti nechal udělat expertizy, a jestli by tam vznikly sebemenší pochyby, pak bych dodatečně dojednal výjimku jako Poláci, a pak teprve předložil smlouvu k ratifikaci. ****

17.12.2007

Šedesátá v Chodovské tvrzi Boleslavský deník str. 23 Zábava & kultura, PETR KOVAŘÍK

Vladimír Železný vystavuje díla šedesátých let ze své umělecké sbírky

Praha/ Výstava děl z uměleckých sbírek Vladimíra Železného pod názvem Šedesátá představuje výběr z let 1959-1972. Je instalována v galerii Chodovské tvrze na pražském Jižním Městě. Obsahuje sice pouhých 37 děl, ale pokud by se někdo chtěl v rychlosti a ve zkratce seznámit s některými významnými jmény československého výtvarného umění produktivního desetiletí šedesátých let minulého století, má k tomu jedinečnou příležitost. Každý z vybraných umělců je zastoupen jednou prací. Pouze ve třech případech, kdy díla tvoří diptych nebo se vzájemně doplňují, je umělec zastoupen díly dvěma. V čele poslední místnosti je jako pomyslný vrchol vystaven obraz Mikuláše Medka. Kromě něj je zde celá plejáda zvučných jmen: Jiří Kolář, Kamil Lhoták, Teodor Pištěk, Karel Nepraš, Jiří Balcar, Jiří Sopko, Adriena Šimotová, Karel Malich, Jaroslav Vožniak, Bedřich Dlouhý, Rudolf Němec, Antonín Tomalík a mnozí další. Kromě obrazů jsou zde i plastiky a objekty (např. strojek Karla Nepraše). Šedesátá léta byla bohatá na tvůrčí experimenty i na utváření uměleckých skupin, které spojoval společný názor. Do značné míry byly právě tehdy uvolňovány meze, jimiž se snažila vládnoucí moc ideologicky omezovat tvůrčí snahy. Není divu, že právě na tuto dobu soustředil Železný svůj zájem (i když se jeho sběratelský zájem soustředí také na první polovinu 20. století). Podle něj jsou šedesátá léta “stále ještě časem ideologií a stylů a jejich nesmiřitelného střetu”. Železný toto umělecké klima komentuje: “Plavalo se buď v oficiálním naprogramovaném proudu, nebo proti němu. Bylo vůči čemu se vymezit. Postmoderní bezbřehost byla zatím v nedohlednu.” Na výstavě je k dostání rovněž souhrnný obsáhlý katalog Železného sbírky šedesátých let, z níž má návštěvník možnost učinit si představy o její bohatosti. Vladimír Železný o Galerii Zlatá husa, kde je soustředěna jeho sbírka, říká: “V této galerii je uschováno přes tisíc uměleckých děl a vložil jsem do nich většinu prostředků, které jsem vydělal v Televizi Nova. ”

Šedesátá Obrazy z let 1959-1972 ze sbírky europoslance Vladimíra Železného. Kurátoři Magdalena Juříková a Milan Martiník. Chodovská tvrz, Ledvinova 9, Praha 11. Otevřeno denně kromě pondělí od 13 do 19 hodin až do 7. ledna 2008 (24. a 31. prosince je zavřeno). Vstupné 100 Kč, snížené 60 ****

Největším úspěchem Železného je jeho umělecká sbírka 13.12.2007 Právo str. 13 Kultura, Kristýna Křížová Galerie Chodovská tvrz vystavuje sbírku československého moderního umění šedesátých let bývalého ředitele televize Nova Vladimíra Železného. Železný začal nakupovat výtvarná díla před jedenácti lety.

Pro Právo řekl: “Nejdříve jsem se pouze díval na obrazy, které jsem si nemohl koupit. Když jsem pak nějaké peníze vydělal, mohl jsem si je konečně pořídit.” A že si jich pořídil hodně, jeho sbírka se do dnešních dnů rozrostla na úctyhodných 1662 děl! Diváci se nyní mohou seznámit se čtyřiceti z nich, která vznikla v letech 1959–1972. Na výstavě se setkáme s obrazy i sochami Zdeňka Berana, Jaroslava Vožniaka, Mikuláše Medka, Theodora Pištěka a mnohých dalších. Tato díla vznikala v době, kdy podle Železného: “Bylo vůči čemu se vymezit. Postmoderní bezbřehost byla zatím v nedohlednu.” Výstava umožňuje sledovat, jak radikální postoj zaujali jednotliví autoři vůči oficiálnímu proudu. Každý z umělců vzdoroval po svém. Zdeněk Beran říká: “Zašel jsem dokonce tak daleko, že jsem rušil formální znaky klasického závěsného obrazu.” Místo plátna použil například sbitá dřeva. Výstava umožňuje přenést se do minulosti a podívat se, jak se naše nedávná historie vepsala do dějin umění. Navštívit ji lze do 6. ledna. ****

EP vyhlásil Chartu základních práv EU, část poslanců protestovala 12.12.2007 Zpravodajství ČTK str. 0 mes for duk Rozšířili jsme o vyjádření předsedy EP Hans-Gerta Pötteringa, předsedy Evropské komise Josého Barrosa, portugalského premiéra Josého Sócrata a další informace ve 3., 4., 6., 7. a 8. odstavci a o základní body charty na konci textu. Brusel/Štrasburk 12. prosince (zpravodaj ČTK) - Evropský parlament dnes ve Štrasburku slavnostně vyhlásil Chartu základních práv Evropské unie. Dokument se v 54 bodech týká základních práv člověka na život a svobodu, včetně svobody myšlení, projevu, svědomí a náboženského vyznání, nebo zákazu trestu smrti, otroctví a mučení. Vyhlášení provázel protest některých europoslanců, kteří skandováním a transparenty požadovali, aby se nová smlouva o reformě Evropské unie v členských zemích schvalovala v referendech. Na chartu základních práv nová evropská reformní smlouva odkazuje a na rozdíl od minulosti bude listina právně závazná. Británie a Polsko si ale vyjednaly výjimku v platnosti. Charta začne platit ve chvíli, kdy ji odsouhlasí všechny členské státy. "Charta dokazuje, že založením EU jsme se poučili z evropské historie," prohlásil předseda EP Hans-Gert Pöttering, který připomněl i pád železné opony a rozdělenou Evropu před rokem 1989. Respektování každého jednotlivce, zaručení svobody, demokracie, právní stát to jsou podle předsedy EP hlavní síly, které pohánějí evropské sjednocování. "Svoboda nemůže existovat bez respektování práv druhého," dodal. "Je to mimořádný úspěch, Evropa by se měla cítit hrdá," podotkl v té souvislosti předseda Evropské komise José Barroso. Británie a Polsko si však vymínily výjimku pro aplikaci charty z obavy, že by jim unijní justice mohla vnutit nová práva, která u nich neplatí. U Londýna se to týká sociálních práv občanů a u silně katolického Polska práva homosexuálů uzavírat sňatky.

"Doufáme, že se dočkáme dne, kdy bude charta platná pro všechny členské země unie. Chci apelovat na vás všechny - (lidská) práva jsou nedělitelná a v zájmu unie by se všechny státy unie měly připojit k tomuto konsensu," uvedl Pöttering.

Dnešní vyhlášení provázel protest části poslanců EP z levicové frakce parlamentu GUE/NGL i z jiných skupin, mimo jiné i českého europoslance Vladimíra Železného. S transparenty, cedulemi a skandováním "referendum" dávali najevo, že nesouhlasí s tím, aby nová lisabonská smlouva byla přijata pouze parlamenty, a ne v referendech občany. "Přes to, jak budete hlasitě křičet a bránit nám hovořit, je to zásadní datum evropské historie," podotkl portugalský premiér José Sócrates, za předsednictví jehož země byla charta vyhlášena. Skandování části poslanců poté doprovodilo i podepisování charty Pötteringem, Barrosem a Sócratem. Poté zazněla neoficiální hymna unie Óda na radost. Charta základních práv, jedna z hlavních inovací souvisejících s novou smlouvou Evropské unie, byla vyhlášena ve štrasburském sídle Evropského parlamentu. Stalo se to před čtvrtečním podpisem nové reformní smlouvy 27 členskými státy EU v Lisabonu. Lisabonská smlouva, kterou schválil summit EU předminulý měsíc, zapracovala chartu oproti návrhu dříve odvržené euroústavy jen do dodatku a v menším rozsahu. Hlavní text se však zmiňuje o jejím vyhlášení a dává chartě právní moc, kterou dosud neměla. První rozhodnutí vypracovat Chartu základních práv EU bylo přijato na summitu v červnu 1999 v Kolíně nad Rýnem. Charta byla poté jako nezávazná vyhlášena v prosinci 2000 v Nice.

Základní body Charty základních práv Evropské unie: - mezi základní práva patří zejména právo na život a právo na nedotknutelnost lidské osobnosti. Charta přiznává občanům právo na svobodu a bezpečnost, právo na ochranu osobních údajů, právo uzavřít manželství, právo na vzdělání, právo svobodné volby povolání, právo na vlastnictví a právo na azyl; - k základním svobodám, jež zaručuje charta, se řadí především svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání, svoboda projevu a informací, svoboda shromažďování, svoboda umění a věd a svoboda podnikání; - charta zapovídá trest smrti na území celé EU, zakazuje jakoukoli formu diskriminace, mučení a nelidského či ponižujícího zacházení, zapovídá dětskou práci a zaručuje ochranu v případě vystěhování, vyhoštění nebo vydání; - charta zaručuje rovnost žen a mužů a přiznává právo dětem na ochranu a péči, stejně jako právo starším osobám na důstojný a nezávislý život; - mezi další základní práva patří zejména právo volit a být volen, právo na ochranu zdraví, právo na přístup k sociálnímu zabezpečení, právo volně se pohybovat a pobývat na území

členských států, presumpce neviny a právo na obhajobu či právo obrátit se na evropského ochránce práv (ombudsmana). Dušan Kütner ****

Evropský parlament slavnostně vyhlásil Chartu lidských práv 12.12.2007 ČRo 1 - Radiožurnál str. 4 18:00 Radiofórum Eva ODSTRČILOVÁ, redaktorka -------------------Evropský parlament slavnostně vyhlásil Chartu lidských práv. Dokument bude součástí nové reformní smlouvy Evropské unie, která má nahradit zkrachoval evropskou ústavu. Jak přímo ze Štrasburku dodává zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka, ceremonii v Europarlamentu ale poznamenaly protesty skupiny poslanců. Vít POHANKA, zpravodaj -------------------Slavnostní proslovy přerušily výkřiky. Někteří europoslanci rozvinuli transparenty žádající referendum o evropské reformní smlouvě. Byli mezi nimi i čeští zástupci, Vladimír Železný a Jana Bobošíková. Předseda Evropského parlamentu Hans Gert Pöttering slovně zakročil a za chvíli se sál opět uklidnil. Levicoví čeští europoslanci Chartu vítají včetně komunisty Miloslava Ransdorfa. Miloslav RANSDORF, poslanec Evropského parlamentu /KSČM/ -------------------Nová věc na tom je, že se /nesrozumitelné/ oblast lidských práv i na hospodářská a sociální práva a je to první dokument, kde se mluví o této oblasti jako o něčem závazném. Vít POHANKA, zpravodaj -------------------Zástupci v pravicové lidovecké frakci nejsou jednotní. Pochybnosti o užitečnosti dokumentu mají hlavně členové ODS. Za všechny Oldřich Vlasák. Oldřich VLASÁK, poslanec Evropského parlamentu /ODS/ -------------------Lidská práva jsou podle mého názoru právně podchycena v České republice naprosto dostatečně. Vít POHANKA, zpravodaj -------------------Chartu přijaly všechny členské země Evropské unie s výjimkou Velké Británie a Polska. Nová vláda ve Varšavě už ale naznačila, že možná změní názor. ****

Letošní sezonu v Chodovské tvrzi ukončí obrazy z Železného sbírky 6.12.2007 Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul, sdv

Praha 6. prosince (ČTK) - Letošní sezonu zakončí v galerii Chodovská tvrz v Praze 11 výstava nazvaná Šedesátá. Kolekce zahrnuje zhruba tři desítky obrazů a plastik z 60. let minulého století, které ve svých sbírkách shromáždil europoslanec Vladimír Železný. Šedesátá léta jsou moje milovaná, celkově mám z tohoto období více než 700 výtvarných děl, řekl Železný před dnešní vernisáží. Galerie Chodovská tvrz připravila výstavu Šedesátá ve spolupráci s Galerií Zlatá husa, která Železného sbírku moderního umění spravuje. "Výstava je ve srovnání s rozsahem sbírky jen drobnou chuťovkou. Vybrali jsme ale opravdu třešničky na dortu," uvedla dnes kurátorka výstavy Magdalena Juříková. Výstava v Chodovské tvrzi představuje jak stěžejní díla, příležitostně prezentovaná na různých souborných výstavách, tak i díla méně známá. Mezi vystavenými autory najdeme taková jména, jako jsou Mikuláš Medek, Kamil Lhoták, Theodor Pištěk, Otakar Slavík nebo Adriana Šimotová. Kurátorce se pro tento architektonicky obtížný prostor podařilo vybrat i poměrně velké množství plastik a sochařských objektů. Železného sbírka patří k nejvýznamnějším soukromým uměleckým kolekcím v České republice, podle některých odborníků je v některých jménech a úsecích srovnatelná se sbírkou Národní galerie. Významnou část více než 1600 obrazů a soch tvoří právě výtvarná díla z 60. let 20. století. "Bylo to období unikátní historicky, společensky i kulturně. V Československu vznikaly věci, které byly často v předstihu před tím, co se v zápětí začalo tvořit jinde ve světě. Byl to takový zvláštní výtrysk kreativity," poznamenal Železný, který sbírá také české a československé umění první poloviny 20. století, zejména z doby před druhou světovou válkou. Výstava v Chodovské tvrzi potrvá do 6. ledna 2008. Šárka Dvořáková ****

6.12.2007

Sběratelů přibývá, ne všichni své umění vystavují Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul, hrm Vladimír Železný

Praha 6. prosince (ČTK) - Relativně dobrá ekonomická situace země se neodráží jen v posilující měně a rostoucích platech, ale i na trhu s uměním a na ochotě lidí investovat do umění. Větší zájem o výtvarná díla - moderní i starožitná - lze pozorovat v galeriích, na aukcích i veletrzích. Prodávají se dražší díla a roste počet sběratelů. Prezentace privátních sbírek je ale v Česku zatím jen výjimečná - zatímco v západní Evropě a USA vzhledem k dlouhé tamní tradici je většina výstavních galerií soukromých. První soukromé muzeum současného umění v Česku bylo otevřeno loni v Brně, kde v rekonstruované bývalé továrně Vaňkovka vznikla Wannieck Gallery. Právník Richard Adam se věnuje sbírání současného českého umění od poloviny 80. let. Stovky děl měl dlouho pouze ve svém bytě. Zajímají ho vždy nejnovější tendence, jediným jeho kritériem výběru je však to, zda se mu dané dílo líbí, či ne. I tento přístup však má svůj význam - může vyvolat konfrontaci se státními sbírkami, které nákupu současných děl

nevěnují příliš mnoho prostředků, může těmto institucím být i jistým vodítkem při jejich výběru. V českém prostředí je známá a odborníky ceněná sbírka europoslance a bývalého ředitele televize Nova Vladimíra Železného. Tvoří ji tisícovka děl, především slavná jména české moderny, ale i díla významných tuzemských autorů nedávných desetiletí. Trvale je vystavena v Galerii Zlatá husa na Starém Městě, nyní bude její část několik týdnů přístupná v Chodovské tvrzi. "Mým cílem bylo shromáždit a pro příští generace uchovat v Čechách významná česká výtvarná díla, která by jinak zmizela někde v zahraničí," říká o sbírce její majitel. Velké sbírky umění mají i další lidé známí z veřejného života, například textař Michal Horáček, či Ladislav Štaidl, který o své kolekci říká, že je lepší než sbírka Železného. Štaidl i Horáček občas také navštěvují pražské aukce. Sběratelem obrazů a starožitností je i manžel dokumentaristky Heleny Třeštíkové. Na kontinuitu prvorepublikové doby navazují dnes mnohé instituce, především bankovní domy, které budují i ucelené sbírky umění. Některé mají i své stálé kurátory, které finančníkům s výběrem děl pomáhají. Umění však v různém měřítku sbírá mnoho neznámých a prostých lidí, pro které i malý přebytek v rodinném rozpočtu je podnětem k získání nového díla. To, že jejich množství roste, potvrzuje třeba návštěvnost jediného tuzemského veletrhu s uměním Art Prague. Rok od roku láká více lidí, letos to bylo skoro 10.000 návštěvníků. Na veletrh chodí různí zájemci: vzdělaní lidé s nižším příjmem, kteří si koupí třeba méně finančně náročnou kresbu či grafiku, lidé, kteří mají vyhraněný zájem a šetří i na nákladnější díla, i vysloveně movití lidé, kteří se rozhodli do umění investovat. Již dříve podle ředitelky veletrhu, galeristky Ivy Nesvadbové začali umění sbírat mladší čeští muži, teď jsou často mezi novými sběratelkami mladé ženy, přibližně mezi 26 a 35 lety, které mají vyhraněný zájem. Sílící obliba sbírání umění má podle Asociace starožitníků ještě jeden pozitivní aspekt: do Česka se v posledních letech vracejí díla, která byla za různých okolností během minulých desetiletí vyvezena. Čeští sběratelé často nakupují na německých aukcích. Tato tendence je patrná i u českých obchodníků, kteří nakupují venku česká umělecká díla a poté je nabízejí domácím sběratelům. Markéta Horešovská

****

Měla by se Evropa obávat rostoucího islamismu a antisemitismu? 11.11.2007 Prima TV str. 3 13:00 Nedělní partie

Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------Vítejte zpátky u Nedělní partie. Mým dalším hostem je europoslanec Vladimír Železný. Dobrý den. Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec /nez./ -------------------Dobrý den, dobrý den. Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------Já jenom připomenu, že tady s námi měl být také Jan Švejnar, člověk, který by se rád stal příštím českým prezidentem, ale nakonec si to rozmyslel a nějak mu to časově nevyšlo. Nicméně slíbil, že při své příští návštěvě Prahy určitě Nedělní partii nevynechá, takže se máte na co těšit. Ale my se vrátíme k tématu, které jsme už dnes nakousli, pane Železný. Včerejší demonstrace neonacistů, ale zároveň demonstrace ostatních lidí proti neonacismu. Vy jste na té demonstraci včera přímo byl, proč? Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec /nez./ -------------------Styděl bych se, kdybych tam nebyl. Já myslím, že tam měli být ti, kteří chtějí upozornit na to, že takhle to začínalo vždycky. Vždycky to začínalo nenápadnou skupinou dvou set, tří set, pěti set lidí, dvou tisíc lidí, což je asi případ České republiky momentálně a vždycky to jako lakmusový paprsek, papírek, začíná na Židech, vždycky to začíná u synagogy, končí v Lidicích třeba, končí to u těch, kteří si vždy říkají: "Mě se to netýká, to se bude týkat těch Židů a bůhví, jestli tady ještě vůbec jsou a ať si křičí, vždyť jich je málo." Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------Proč se podle vás dvaašedesát let po konci války někdo rozhodne demonstrovat proti Židům? Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec /nez./ -------------------Protože jsme dvaašedesát let po konci války a protože už je to třetí generace a ta třetí generace už vůbec netuší, co to bylo. Přestali jsme být v kontaktu s tou válkou. Přestali, ztratili jsme ..., já jsem asi poslední generace, která ještě v kontaktu s tou válkou je. Ne, že já jsem narodil během války, ale to jsem byl nemluvně, ale přece jenom jsem byl v živém kontaktu s tím problémem, který tu byl. Ten problém zmizel. Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------Myslíte, že ti, co demonstrují, si to neuvědomují, co to bylo? Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec /nez./ -------------------Já myslím, že netuším, já myslím, že v mnoha ohledech netuší a že ti, kteří je vodí, tak s tím počítají, že netuší. Vždyť jsou to, vždyť jsou to lidé, kteří se často narodili už po roce 1990, podívejte se na ně, a dali jsme jim ve škole nebo někde jinde znát, že by si tohle měli zapamatovat?

Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------Z jakého důvodu podle vás, jak jste sám řekl, to vždycky začíná tím, že se někdo snaží vymezit proti Židům? Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec /nez./ -------------------A to má spoustu důvodů, asi se na tom velmi podepsala katolická církev. Mě velice, já jsem velice ocenil včera, že na tom setkání český primas, kardinál Vlk vystoupil a velmi rezolutně pojmenoval katolický extremismus, jestli jste se všiml? To bylo mimořádně závažné slovo, které upozornilo na to, co se třeba teď děje v Polsku. Polsko je země bez Židů de facto, a přesto ten antisemitismus tam bují naprosto naplno. Jsou to historické souvislosti, jsou to také ekonomické souvislosti. Zapomínáme na jednu věc, Kristallnacht byl ekonomický útok, to byl útok na sedm tisíc pět set podniků židovských a kdyby ten útok nebyl úspěšný a nebyl podporován státem, pravděpodobně by Německo bankrotovalo a možná by nebyla druhá světová válka. Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------Vy jste to sám řekl, není to jen Polsko, ale po celé Evropě se vzmáhá taková vlna nebo vlnka antisemitismu nového, aktivizují se lidé. Je to znovu ta stejná příčina, že už zapomněli na to, co se stalo? Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec /nez./ -------------------Zapomněli a je to to nejjednodušší řešení. Vymezíte si jednu skupinu obyvatel, Židé, oni přece ukřižovali toho jiného Žida, který se jmenoval Ježíš Kristus. Mimochodem Elie Wiesel vždycky říkal, to je krásná věta, vždycky říkal: "Víte, když před dvěma tisíci lety zemřel jeden Žid, tak si to připomínáme pořád. Když v letech druhé světové války zemřelo šest milionů Židů, tak máme tendenci na to zapomenout." To je, myslím, přesně to pojmenování toho výchozího problému, ale ono se na to pak nabalují další a další čistě rasistické věci, protokoly siónských mudrců, výmysly carského, carského aparátu vlastně. Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------Člověk by si řekl, že potom, co Evropa prožila, to je všechno zapomenuto a všechno bráno jako nesmysl. Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec /nez./ -------------------Já si myslím, že k tomu velmi přispívá i to, o čem jste mluvili s oběma kolegy před chvílí, a to je výrazná islamizace, radikální islamizace Evropy. Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------Jak je vůbec možné to, já vám položím stejnou otázku jako vašim předřečníkům, jak je možné to, že tady se zabýváme tím, že neonacisté chtějí demonstrovat v Praze, ale když v Londýně někdo nese transparenty s tím, že teď už uděláme holocaust pořádně a dejte si na nás, Židé, pozor, že se v podstatě nic jiného neděje, než že to je na titulních stranách novin?

Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec /nez./ -------------------Já jsem položil tuto otázku kolegovi z Dánska v Evropském parlamentu a říkám, jak je možné, že vy s evropskou kulturou, která dobře zná Jeana /nesrozumitelné/, kdy jsme si dělali legraci z pánbíčka, ze stvoření a ze všeho, když se objeví karikatura Mohameda, tak vy takhle cuknete, vy takhle ustoupíte? A on říká: "Divíte se, divíte se? Jeden milion muslimů." Je to strach, je to strach z civilizace, která pod rouškou multikulturalismu, multikulturního přístupu výrazně zasáhla do evropského vývoje. A jeho bezděčným důsledkem bude obnovení vlastně antisemitismu. A pak je tu ještě jedna věc, která je důležitá, že antisemitismus je občas skrýván právě těmito kruhy za antisionismus a za antiizraelismus. Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------Jaký je v tom rozdíl, abyste nám vysvětlil? Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec /nez./ -------------------Velikánský, velikánský. On v tom, rozdíl je v tom, že to vypadá jako, víte, já nemám nic proti Židům, ale já nesouhlasím s izraelskou politikou, a proto jsem tak zaměřen proti tomu, co tam dělají Židé. Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------Vy osobně máte obavu z toho, že islamisté budou v Evropě sílit, anebo islám, že dokonce bude ...? Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec /nez./ -------------------Zásadní, zcela zásadní. Já si myslím, že ještě z jednoho důvodu. Víte, islám je civilizace, která vyřazuje z provozu, z demokratického provozu polovinu svých příslušníků, všechny ženy, to je něco ... Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------Víte ale Evropa ... Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec /nez./ -------------------... naprosto nekompatibilního. Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------V tradici Evropy je, že má úctu i k jinému náboženskému vyznání, má úctu ke svobodě slova. Co by měla podle vás Evropa dělat s tímto strachem, s tím, že je vliv jiného náboženství čím dál silnější, jestli by vůbec něco dělat měla právě s ohledem na své tradice? Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec /nez./ -------------------Měla. Stanovit jasné hranice. Francie je stanovila svými šátky. My bychom je měli stanovit

třeba tak, že úředník na magistrátu by byl citlivý. Za prvé by měl znát historii, měl by vědět, co se ten den dělo, měl by vědět, co se dělo ten den v židovských čtvrtích po Evropě. Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------Teď se vracíte ke Křišťálové noci. Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec /nez./ -------------------Vracím zpátky, ano, a to bychom měli, a měli bychom dát městu Praze právo říct: "Ano, chcete pochodovat Prahou, chcete pochodovat ulicemi? Pochodujte na Letné. A jestli budete protestovat proti přítomnosti našich vojáků v Iráku, je to naprosto legitimní, ale ne na půdě židovského města a ne ten den." Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------Ale vy voláte po normální věci jako je selský rozum, ale úředníci říkají: "My se nemůžeme řídit selským rozumem, protože tady máme vyhlášky." A když to náhodou udělají, tak jim to soud vrátí zpátky s tím, že selský rozum neplatí. Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec /nez./ -------------------Já si myslím, že tady došlo k nešťastným souhrám okolností, které nahrály těm neonacistům úžasně. Nikdy by skupina dvou tisíc lidí nedostala takové PR, tak neuvěřitelně rozsáhlou popularitu toho problému, jako se to stalo těmi nešťastnými pinkačkami mezi magistrátem, soudem, soudem, magistrátem, opět magistrátem, to bylo hrubě nešťastné a hrubě necitlivé. Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------Když se vrátím k tomu, o čem jsme diskutovali, co je podle vás větší nebezpečí pro Evropu teď? Ten sílící antisemitismus ze strany neonacistů, anebo sílící islamistické hnutí? Jinými slovy, jestli máme bojovat proti tomu minulému nebezpečí nebo potenciálnímu novému? Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec /nez./ -------------------Obě jsou stejně nebezpečná. To první navrhuje jednoduché řešení a v okamžiku krize vyhraje. Jakmile bude zle a někdo nabídne velmi takovéto prosté řešení, pojďme na ty Židy, tak to vyhrají oni. To druhé je postupné, plíživé a je akutní. Já bych se přimlouval za to druhé. Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------Vy jako evropský poslanec můžete něco dělat v tom, nebo máte nějaké návrhy, co by měla Evropa jako celek dělat proti přílivu přistěhovalců z těchto zemí, ... Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec /nez./ -------------------V první řadě ...

Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------... a znovu, jestli vůbec něco, jestli to je správné? Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec /nez./ -------------------V první řadě by neměla být pokrytecká. V první řadě by měla připustit, že udělala chybu na začátku, na konci osmdesátých, na začátku devadesátých let, když připustila v naději, kterou tehdy Joschka Fischer a ostatní říkali: "Turci budou naši nejlepší Němci." Ne, z nich se nestali Němci, zůstali Turky a zůstali často velmi radikálními Turky. Takže to je první věc. Druhá věc, měli bychom trvat na stejných zásadách, s jakými posuzujeme třeba Izrael jako demokratickou zemi, tedy zranitelnou zemi vůči arabským zemím a vůči islámským zemím zejména těm radikálním. Měli bychom trvat na dodržování lidských práv zejména vůči ženám v islámských zemích. To by všechno stačilo, že by odradilo takové ty nejradikálnější okruhy podle mě. Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------Včerejší den znovu trošku přitáhl pozornost české veřejnosti k židovské komunitě. Řekněte mi, jaké to vlastně je dnes ctít své kořeny a hlásit se k židovství v České republice? Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec /nez./ -------------------V České republice to vždycky bylo o něco snazší než jinde. Já věřím, že to bude stále tak snadné, jako tomu bývalo v době, kdy ještě Poláček psával své sloupky. Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------Co to znamená být Židem? Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec /nez./ -------------------Znamená to být účasten na dějinách, na velmi dlouhých dějinách, vědět o těch dějinách, ctít je a současně velmi ctít místo, ve kterém se nacházíte, to znamená Českou republiku, českou kotlinu. Ostatně Židé sem přišli o něco dříve nebo ve stejnou dobu jako Češi. Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------Je židovská komunita podle vás dnes v České republice nějakým hnutím, které je významné? Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec /nez./ -------------------Já si myslím, že je vždy významné, protože v sobě nese tradici, která byla a zejména u nás, však se běžte podívat do Židovského muzea, velmi silná a která byla násilně přetržena jako všude v Evropě. A její obnova může přispět k obnově pocitu, že jsme zase tam, kde jsme byli v době třeba Masaryka. Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------Přijde vám rozumné v této souvislosti, že kdyby se chtěl český občan seznámit se židovskou

historií, musí zaplatit do židovského města vstup tři sta korun, aby se vůbec mohl dostat třeba na židovský hřbitov nebo do synagogy? Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec /nez./ -------------------To je hodně. Já bych, zase nevím, jestli bychom neporušili nějakou zásadu Evropské unie o jednotném přístupu ke všem občanům v Evropě. Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------V každém případě díky, pane Železný, ... Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec /nez./ -------------------Také. Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------... že jste tady dnes s námi byl. Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec /nez./ -------------------Děkuju také, díky. Na shledanou. Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin -------------------Díky, že jste se na nás dívali. Nezapomeňte, Nedělní partie tady v každém případě bude i příští týden. Ještě jednou díky, že jste se na nás dívali a mějte se prima. ****

Letní škola evropských studií pro mladé Evropany 1.11.2007 Hornopočernický zpravodaj str. 22 Školy, Aneta Dušková O prázdninách jsem absolvovala Letní školu evropských studií. Stalo se tak poté, co jsem se dva roky účastnila Pražského modelu spojených národů. Spolu s dalšími delegáty z našeho týmu jsme každý měsíc navštěvovali diskusní workshopy na Vysoké škole ekonomické. Pak přišla nabídka na Letní školu, a já jsem si řekla, že za zkoušku nic nedám. Poslala jsem přihlášku společně s vysvědčením a přijímací esejí na téma Budoucnost spojené Evropy. Nebrala jsem to zpočátku nějak vážně, protože jsem si říkala, že nemám šanci. O měsíc později mi e-mailem přišly výsledky. Nevěřila jsem vlastním očím. Nejen že jsem byla mezi šedesáti vybranými, ale také se mi podařilo získat stipendium. Šance přišla, já ji využila, a byla to výborná zkušenost. Měla jsem možnost na vlastní oči vidět známé politiky a komunikovat s nimi. Řada z nich pracuje v různých orgánech ČR i EU, například poslanci Evropského parlamentu Vladimír Železný a Richard Falbr, senátor Parlamentu ČR Mgr. Martin Hrabálek nebo PhDr. Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Každý den byly na programu přednášky různých tematických okruhů, které vedli přední odborníci z univerzit, a bylo jen na nás, jaké jsme si zvolili téma. Diskutovali jsme třeba o migraci, demografii a populačních tlacích v EU, lobingu v Unii, vojenských operacích

EU nebo zahraniční a bezpečnostní politice. Nechyběly ani kulturní večery a návštěvy známých institucí jako ministerstvo pro místní rozvoj, Evropský dům Praha, Senát Parlamentu ČR a Česká národní banka. Letní škola mi otevřela nové obzory a možnosti ohledně mého budoucího vysokoškolského studia. Celý program trval pouze sedm dnů, ale za tu dobu jsem získala obrovské množství studijního materiálu, desítky informací a hlavně spoustu nových kamarádů. Bylo to náročné, ale my jsme se drželi hesla: Škola hrou. Celá akce probíhala ve spolupráci s Klubem mladých Evropanů, pod záštitou Nadace Konrada Adenauera a za podpory Karlovy univerzity v Praze, Masarykovy univerzity v Brně a dalších evropských institucí. O autorovi| Aneta Dušková, studentka ****

FANTOMY A ATOMY (ČESKÉ UMĚNÍ 1938 – 1958) 18.10.2007 Instinkt str. 61 Scéna i MARIE FRAJTOVÁ VÝSTAVA Dům U Zlatého prstenu a Galerie Zlatá husa do 2. prosince 2007 Dvě pražské galerie (Zlatou husu vlastní bývalý ředitel TV Nova a dnešní europoslanec Vladimír Železný) se spojily, aby představily umění dvou zoufalých období naší historie, protektorátních let a doby nástupu komunistického režimu. Jak autoři expozice podotýkají, výstava dostala metaforický titul Fantomy a atomy, protože ji charakterizují temné přízraky času mezi druhou světovou válkou, kterou ukončilo svržení atomové pumy, a koncem padesátých let, který v rámci české kultury charakterizuje Expo 58 se svým Atomiem jako symbolem nových nadějí. Mezi díly slavných českých výtvarníků, jako jsou Kamil Lhoták, František Gross, František Tichý, Mikuláš Medek či Alén Diviš, jsou vystaveny obskurní malby dávno zapomenutých autorů, jako byli Emanuel Famíra nebo Josef Multrus. Jejich úderníci, schůzující soudruzi a dělnické zástupy oslavující Vítězný únor přesvědčivě připomenou období temna a návštěvníkovi neodbytně vnutí pocit beznaděje a strachu o holou existenci. ****

15.10.2007 Frekvence 1

Kandidáti na prezidenta str. 7 18:00 Rozhlasové noviny Jiří FRÖHLICH, moderátor

-------------------Je čas začít jednat o kandidátech na prezidenta. Frekvenci 1 to říká šéf klubu komunistických poslanců Pavel Kováčik. V úvahu připadá Dienstbier, Švejnar a další. Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM -------------------Chceme jednotlivé kandidáty vyslechnout na poslaneckém klubu a podle toho se teprve potom můžeme snáze rozhodovat, komu bychom případně dali podporu.

Jiří FRÖHLICH, moderátor -------------------Jakého prezidenta byste si představoval vy, pane Železný? Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Klause. Je to velmi jednoduché. To všechno ostatní je nesrovnatelné a navíc Klaus v sobě nese naši kontinuitu, od revoluce, od roku 1990.

Jiří FRÖHLICH, moderátor -------------------Řeč o volbě prezidenta bude už za okamžik v Press klubu na Frekvenci 1. ****

Lékaři třebíčské nemocnice protestují proti odvolání primáře 15.10.2007 Frekvence 1 str. 3 18:00 Rozhlasové noviny Jiří FRÖHLICH, moderátor -------------------V třebíčské nemocnici je rušno. Na protest proti odvolání primáře Kozáka teď odmítli všichni lékaři sloužit pohotovosti a lékařskou službu první pomoci. Ředitel nemocnice se k tomu odmítá vyjádřit. A v kauze zaměněných dětí už dnes policie zahájila i výslechy rodičů. Michal CHYLÍK, redaktor -------------------Jedny z rodičů zaměněných dětí z třebíčské nemocnice dnes vyslechla policie. Druhá dvojice, manželé Čermákovi, budou kriminalistům k dispozici zítra. Policie si dnes převzala fotky z rodinného alba. Na nich chtějí dokumentovat, že děti nebyly po porodu označeny. Situace se navíc opět přiostřuje. Jedna z holčiček je na fotografii jen z jedné strany. Ředitel nemocnice ale uvedl, že řádné označení bylo na druhé noze. Obě maminky ale tvrdí, že děti měly při přebalování a koupání jen snímatelný kroužek na ruce. Jiří FRÖHLICH, moderátor -------------------Co byste poradil vy, pane europoslanče, vrátit děti biologickým rodičům ano, nebo ne? Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu --------------------

Určitě ano. Já bych poradil, aby stát profinancoval jakési soužití obou rodin, to znamená aby profinancoval všechny náklady, které vzniknou tím, že obě rodiny budou žít hodně blízko sebe a postupně bych přetáhl ty děti tam, kam patří. ****

Rozhovor s europoslancem Vladimírem Železným 15.10.2007 Frekvence 1 str. 1 18:10 Press klub Jan TUNA, moderátor -------------------Příjemný pondělní podvečer. Televize, kterou, bez nadsázky řečeno, stvořil, ve velkém stylu představila nové zpravodajské středisko. Za bezmála tři čtvrtě miliardy. Ve speciálním pořadu ke spuštění nových zpráv ale o jeho osobě nepadlo ani slovo. Za jeho vedení Nova vítězila v hlavním vysílacím čase s třímilionovou sledovaností. Například teď o víkendu také zvítězila, ovšem zmiňovaný oslavný pořad zpravodajství neviděly ani dva miliony lidí, přesně milion šest set šedesát pět tisíc diváků. Během roku Nově podíl na trhu opakovaně klesl pod magických čtyřicet procent. Proč se lidé přestávají dívat na televizi? Co dělají televizní manažeři špatně? Ale také jak chce pokračovat ve své politické kariéře, když se ve zlém rozešel se svými stranickými kolegy a jestli je připraven na to, že se po nedávném zatím nepravomocném odsouzení mohl skončit ve vězení? V Press klubu na Frekvenci 1 dnes sedí muž, kterému coby šéfovi Novy důvěrně říkali Vovka, europoslanec Vladimír Železný. Dobrý podvečer.

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Hezký podvečer.

Jan TUNA, moderátor -------------------Pane europoslanče, řekněte mi, díval jste se na nové zpravodajství na Nově?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Vím, jak vypadá.

Jan TUNA, moderátor -------------------Jak se vám líbí?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------To je složitá otázka pro mě. Nelíbí.

Jan TUNA, moderátor -------------------Co se vám nelíbí?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Teď bych jim radil, a to samozřejmě po mně přece nebudete chtít, abych jen tak, až si založím poradenskou firmu, tak ať přijdou, já jim poradím.

Jan TUNA, moderátor -------------------Za nějaký honorář.

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Třeba.

Jan TUNA, moderátor -------------------A je tam nějaká věc, kterou vy byste zakázal, kterou byste nikdy nedovolil?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Jéje, tam jich je spousta a tam je spousta věcí, které jsem důrazně kladl na srdce, aby nikdy se na obrazovce neobjevily a skoro všechny se jim tam povedly nacpat do jednoho jediného formátu. To je opravdu špatná vizitka pro mě jako pro učitele. Jsou-li tam ještě mí žáci, pak měli vědět, že to takhle nemůže vypadat.

Jan TUNA, moderátor -------------------Tak řekněte aspoň jednu věc.

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Hýbací obrázky za moderátory, kteří vlastně mizejí, úplně dokonale zmizí, zpravodajství je o lidech, o tom, co vám vyprávějí oni a ne o tom, co bliká za nimi.

Jan TUNA, moderátor -------------------Je tam něco, co se vám líbí?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Zatím ne.

Jan TUNA, moderátor -------------------Ani jedno?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Borhyová.

Jan TUNA, moderátor -------------------Ta zůstává.

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Ta zůstává pořád krásná ženská.

Jan TUNA, moderátor -------------------Vyhodil byste Pavlu Charvátovou?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Ne.

Jan TUNA, moderátor -------------------Proč?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Já bych ji přeformátoval. Tam byl celý problém v tom, že pravděpodobně s těmi lidmi nepracují. Ano, samozřejmě, chtělo to trošku jiný výraz, ale to je o tom s těmi lidmi pracovat a ne jim říct, jdi.

Jan TUNA, moderátor -------------------Řekněte mi, jak se vám líbí odbarvené logo Novy?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------To je věc názoru, asi nepůsobí na mě příliš razantně.

Jan TUNA, moderátor -------------------V čem váš nástupce pan Dvořák udělal největší chybu? Teď se nebavme jenom o zpravodajství.

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Nevím, nevím. Já se vám přiznám, že se mě ptáte na otázky, které, na které mohu odpovídat téměř jako standardní televizní divák. Přece jenom si uvědomte, že jsem většinu času v Bruselu a ve Štrasburku, a to jsem přece jenom odstíněn od vývoje televizí a nesleduji je.

Jan TUNA, moderátor -------------------Tam si nepustíte ani na satelitu?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Tam na satelitu občas vídám Českou televizi, ale málokdy.

Jan TUNA, moderátor -------------------Řekněte mi, jakou největší chybu jste udělal vy v televizi sám?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Ve výběru partnerů.

Jan TUNA, moderátor -------------------Kterých?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Třeba amerických.

Jan TUNA, moderátor -------------------To byla vaše největší chyba?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Třeba.

Jan TUNA, moderátor -------------------Kdo vás nejvíce zklamal?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Z partnerů? Asi Ronald Lauder.

Jan TUNA, moderátor -------------------Hm. A z těch lidí, kterými jste se obklopil v televizi?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Těch bylo víc, ale těm už to nemůžete mít za zlé, pro ně to byla otázka přežití.

Jan TUNA, moderátor -------------------U koho například?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Asi u všech.

Jan TUNA, moderátor -------------------Vídáte se s někým vůbec z televize?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Málokdy. Opravdu málokdy.

Jan TUNA, moderátor -------------------Když vás někde zahlédnou, sklopí zrak, přejdou na druhý chodník, nebo ...

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu

-------------------I to se přiházívá.

Jan TUNA, moderátor -------------------Řekněte mi, jak často jste se coby televizní magnát stýkal s politiky?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Často, velmi. Musíte.

Jan TUNA, moderátor -------------------Znal jste se s některými osobně, tykal jste si s některými, nebo tykáte si s některými?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------S některými si tykám, ale s těmi si většinou tykám ještě z doby předrevoluční.

Jan TUNA, moderátor -------------------To je kdo?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------No, koho bych uvedl jako příklad? S kým já si vlastně tykám ze současných politiků?

Jan TUNA, moderátor -------------------Tak, to já nevím.

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Já na to přijdu, za chvilku vám řeknu.

Jan TUNA, moderátor -------------------A z těch, kteří nejsou současní, ale byli na vrcholu v době, kdy vy jste byl v televizi?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlament -------------------S těmi jsem si nikdy netykal, já nemám ve zvyku nabízet tykání rychle, víte, já myslím, že lidé by vůči sobě měli držet určitou elementární vzdálenost.

Jan TUNA, moderátor -------------------Byly politické tlaky na televizní zpravodajství, publicistiku, volali vám politici?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Tlaky byly a nebyly. Ony to nebyly tlaky, byly to pokusy spíše o informaci, ale my jsme jim nepodléhali. Jo, tykání, no, tak vidíte to, ale oni už nejsou tak současní, no, ale Petr Pithart samozřejmě, s tím si tykám.

Jan TUNA, moderátor -------------------To byl váš šéf po revoluci? Vy jste mu dělal mluvčího, nepletu-li se?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------To byl předseda vlády, kde jsem pracoval jako jakýsi šéf sboru poradců, takhle bych to nazval. Miloš Zeman, další člověk, se kterým se znám hluboko, hluboko z předrevolučních dob, takže s tím si také tykám. To má svůj důvod.

Jan TUNA, moderátor -------------------A jak často volali? Nemyslím tito dva pánové, ale kdokoliv jiný.

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Tito pánové nevolali, ne.

Jan TUNA, moderátor -------------------A volal někdo?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Ale volali a spíše se ptali, ale to šlo spíše o osobní kontakty.

Jan TUNA, moderátor -------------------A vy jste volal potom třeba šéfovi zpravodajství?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Tak se ho zeptejte. To už byste věděl.

Jan TUNA, moderátor -------------------Já se ptám vás.

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------To už byste dávno věděl přece. To už byste dávno věděl, to už by dávno použili. Uvědomte si to, kdybych to jednou jedinkrát udělal, myslíte si, že po mém odchodu by to nebyla první informace, která by vyšla ven? Nikdy jsem to neudělal.

Jan TUNA, moderátor -------------------A teď když se díváte na zpravodajství nejenom Novy, ale České televize, Primy, cítíte tam nějaké politické tlaky?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Netuším vůbec, v jakých vztazích jsou.

Jan TUNA, moderátor -------------------Říká v Press klubu na Frekvenci 1 europoslanec a bývalý generální ředitel televize Nova Vladimír Železný. 257400999, tam se ho budete moci už za chvíli ptát osobně, 9001210, tam mu můžete posílat své esemesky. Pane europoslanče, řekněte mi, proč se lidé přestávají dívat na televizi?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Protože televize zpychly, protože to mají jakoby jisté. Protože zjistily, že když poruší některé základní normy, některá základní pravidla, tak se jakoby zdánlivě dlouho nic neděje. Divák je velmi trpělivý, velmi dlouho vydrží, ale pak když se jednou odklopí, tak už se odklopí hodně natrvalo a zas to trvá hrozně dlouho a je to hrozně obtížné si ho obrátit zpátky.

Jan TUNA, moderátor -------------------Já vím, že nechcete dávat rady zadarmo, ale řekněte mi, jaké hlavní chyby dělají české televize?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Samozřejmě, jistě. To vám ani náhodou neřeknu. Dělají jich spoustu, ale to si přece schovám.

Jan TUNA, moderátor -------------------Z těch tří celoplošných televizí, která si vede podle vás nejlépe?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Nova.

Jan TUNA, moderátor -------------------Která nejhůře?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------To je těžké říci, protože role České televize a role Primy jsou poněkud odlišné.

Jan TUNA, moderátor -------------------A nejvíce chyb tedy vidíte u té České televize, nebo u Primy?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Je to různé. Říkám, podle rolí, ale nejlépe si stále vede Nova. Ta setrvačnost je pořád ještě cítit.

Jan TUNA, moderátor -------------------A jakou televizi vy máte na svém ovladači na předvolbě číslo jedna?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu ------------------Tuším, že Animal Planet. O zvířátkách.

Jan TUNA, moderátor -------------------O zvířátkách? Díváte se na zvířátka?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Samozřejmě a dívám se různě. Víte, tuhle jsem se vydržel dívat hodinu na pořad, o kterém jsem si nikdy nemyslel, že bych se na něj vydržel hodinu dívat. Jmenuje se to American Chopper a je to o stavbě motorek ve Spojených státech amerických. Individuální stavba ...

Jan TUNA, moderátor -------------------Vás zajímá ...

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------No, mě zajímá, já jsem vyučený strojní zámečník. Takže mě fascinovalo, fascinovalo, naprosto fascinovalo úžasná dokonalost, řemeslná dokonalost, taková ta hardwarová, obyčejná, bez elektroniky, dokonalost té výroby a vydržel jsem se na to dívat hodinu. Byl to úžasný pořad.

Jan TUNA, moderátor -------------------A pustil byste takový pořad do televize jako šéf?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Nikdy, samozřejmě, že ne. Já nejsem standardní divák.

Jan TUNA, moderátor -------------------A uvidíme vás ještě jako, uvidíme vás ještě někdy v roli televizního šéfa, nebo založíte si nějakou digitální televizi?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------To asi těžko, ty už jsou rozdané, pokud vím.

Jan TUNA, moderátor -------------------Tedy nechystáte návrat do televizního byznysu.

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Těžko.

Jan TUNA, moderátor -------------------Už nikdy?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Ne.

Jan TUNA, moderátor -------------------Opravdu?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Opravdu.

Jan TUNA, moderátor -------------------A co politika?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Tam jsem, tam jsem pevně vlomen, i když v nice, která není příliš populární, v nice euroskeptické a myslím si, že je to ale nika, která tady musí být, která je důležitá. Varující.

Jan TUNA, moderátor -------------------Budete kandidovat i v roce 2009, kdy vám skončí mandát?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------To záleží na celé řadě souvislostí, to bych teď asi si ještě netroufl říci.

Jan TUNA, moderátor -------------------Jak vaši političtí partneři bývalí, proč jste se rozešel s tolika lidmi, kteří vás obklopili? Jana Bobošíková, Jana Volfová, co se stalo?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------To už jsou hodně staré příběhy a v případě Jany Bobošíkové vlastně nevím a do dneška jsem se to nedověděl. Prostě najednou začala hrát zvláštní hru a nevím ani, proč ji uhrála tak, jak ji uhrála.

Jan TUNA, moderátor -------------------Omluvíte se jí, ona to požaduje, chce jít až do Štrasburku.

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Ať jde do Štrasburku.

Jan TUNA, moderátor -------------------Vy se jí nebojíte.

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Pokud vím, tak ten soud dopadl jednoznačně.

Jan TUNA, moderátor -------------------Že soud nemá co se vměšovat mediálně známým lidem do jejich přestřelek.

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Tak.

Jan TUNA, moderátor -------------------Jana Bobošíková ale říká, že si to nenechá líbit a že půjde do Štrasburku.

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Ať jde do Štrasburku.

Jan TUNA, moderátor -------------------A co Jana Volfová? Ta o vás kdysi mluvila jako o chytrém muži a potom o vás například řekla, pan Železný krade myšlenky.

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------No, vidíte.

Jan TUNA, moderátor -------------------Co jste si provedli?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------V zásadě asi taky nic. To jsou záležitosti, které se přiházívají v menších politických stranách, kdy se na vás nabalí celá řada lidí, kteří mají představu, že tím, že přijdou k mediálně známé osobnosti, tak najednou vyletí, vystartují nahoru. Že se vyvezou, že se spolu s ní vyvezou na tom tobogánu podivném politickém až do nejvyššího patra. A ono to nejde tak jednoduše.

Jan TUNA, moderátor -------------------A to byl případ Jany Volfové?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Možná případ obou.

Jan TUNA, moderátor -------------------A jak to bylo s tou půjčkou na billboardy sedm nebo sedm a půl milionu, co vám vyčítaly, že to papírově měla půjčit vaše žena a potom jste ty peníze chtěl nazpátek.

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Já jsem je nechtěl nazpátek.

Jan TUNA, moderátor -------------------Hm. Tak proč to Janě Volfové vadilo, řekněte mi.

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------No, právě, místo aby řekla děkuju, že. Když na tom billboardu visela ona.

Jan TUNA, moderátor -------------------Pane doktore, řekněte mi, jaké jsou vaše politické ambice?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Moje politické ambice jsou jednoznačné. Zabránit tomu, aby Česká republika ztratila svoji suverenitu, což se teď úplně plíživě, klidně, pomalu a nenápadně chystá pomocí evropské ústavy. Myslím si, že ta situace je mnohem nebezpečnější než všechny skandály, které vidíte na prvních stránkách našeho tisku. Je to takové, takový tichý pokus o státní převrat na úrovni Evropské unie. Pokus o vybudování superstátu. Pokus o pohřbení Masarykovy republiky, pokus o nahrazení vlády, která by odpovídala svému voliči, vládou úředníka.

Jan TUNA, moderátor -------------------A není to jediná cesta, jak Evropa může přežít v konkurenci dravých ekonomik?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Není to jediná cesta, vůbec to není jediná cesta. Těch cest je mnohem více a nejsou naplněny, protože od roku padesát sedm máme mít svobodu pohybu, svobodu volného provozování služeb, máme mít svobodu volných investic, máme tyto svobody, ani jedna z těch svobod s výjimkou snad volného pohybu zboží, protože to se západním zemím velmi líbí, že sem mohou dávat své jogurty, tak s výjimkou této svobody ostatní svobody nenaplnily. Tomu se vůbec nevěnují. Teď se věnují jednomu jedinému, aby Německo dostalo místo devíti hlasů v radě osmnáct. Přesně dvojnásobek. Naše síla klesne naopak. A co za to dostáváme? Nic, jenom nám řekli, prosím vás, vydejte nám to, vydejte nám tu republiku. Dejte nám to. Já si myslím, že to je velmi závažný moment evropské historie a jednou, až se na něj budeme koukat, tak všichni Grossové se svými miliony a tohle všechno, to bude zapomenuto. Co nebude zapomenuto, protože to bude velmi živé, je, že národní malé státy zejména ztratily svoji nezávislost a že rozhodování v Evropě opět převzalo Německo. Je to velmi vážná situace. Víte, pro Německo je to satisfakce a já jim rozumím. Oni jsou unaveni z toho, že jsou neustálým otloukánkem za druhou světovou válku. Ano, stále ještě žijí Němci, kteří stříleli v babím jaru dvouleté děti do hlavy. Jednoho po druhém s ohromnou rozkoší. Ti stále žijí na západ od nás v té zemi. A ta země prostě má pocit, je frustrovaná z toho, že jí to neustále někdo připomíná a najednou přichází okamžik, kdy Merkelová prosadí úžasné zvýšení volební váhy, rozhodující váhy Německa a já nemám nic proti demokratickému Německu, který je naším sousedem, ale přece jenom si myslím, že odstup kolika? No, kolika od pětačtyřicátého roku? Šedesát dva let, že šedesát dva let není dost.

Jan TUNA, moderátor -------------------I to, jak hodně křičelo Polsko, bylo správné, měla Česká republika křičet?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Měla, měla křičet a měla hlavně podpořit Polsko. Víte, my jsme Polsku nepomohli třikrát už. Polsko se chovalo velmi statečně a Polsko vznášelo některé požadavky, které byly oprávněné a které jsou úplně stejně pro nás důležité. A my jsme vždycky takoví ti opatrní, ti hodní, víte, kdepak, to nemůžeme, Polsko my nepodpoříme, co by tomu řekli a pak by nás ještě odsunuli do kouta a zůstali bychom sami, čeho se zatraceně bojíme? Jsme suverénní země.

Jan TUNA, moderátor -------------------Řekněte mi, pane doktore, uvažujete o prezidentské kandidatuře do budoucnosti?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Ne, neuvažuji.

Jan TUNA, moderátor -------------------Nikdy?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Neuvažuju, ne.

Jan TUNA, moderátor -------------------Můžete to vyloučit, že kdykoliv?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Mohu to vyloučit.

Jan TUNA, moderátor -------------------Vylučuje v Press klubu na Frekvenci europoslanec a bývalý ředitel televize Nova Vladimír Železný. Už za chvíli mu budete moci volat živě na telefon 257400999. Pane doktore, už jste zaplatil pět milionů, které vám uložil soud?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Proč bych to dělal, ten rozsudek je nepravomocný a je kuriózní, musím říct. Já jsem v životě tak kuriózní situaci nezažil, víte, když vám soudce řekne, kdyby ten obraz byl váš, tak nepodléhal žádnému clu ani žádnému poplatku, protože takový byl zákon a takové byly i mezinárodní úmluvy České republiky. Protože však galerista, od kterého jste ten obraz koupil, tvrdil, že byl váš, tak vznikla škoda. Ale byl-li můj, tak tam nemohla vzniknout žádná škoda, protože tam nebylo žádné clo. A takhle dokolečka jako když pes prostě se snaží chytit svůj vlastní ocas, tak vlastně takto se snažil ten soud vystavět něco, co považuji za velkou kuriozitu. Protože kdyby platilo to, co ten soud říkal, tak se zhroutí hned několik mezinárodních významných smluv, které Česká republika má. A závazků. Já si myslím, že je to otázka odvolacího řízení samozřejmě a počkejme si na ně a velmi klidně a střídmě.

Jan TUNA, moderátor -------------------Pokud odvolací soud ale potvrdí ten rozsudek, pak zaplatíte ...

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Pak samozřejmě se budu dál dovolávat, a tak dále a samozřejmě bych to zaplatil, o tom není ...

Jan TUNA, moderátor -------------------Potom byste počítal s tou možností, že to nezaplatíte a půjdete až do vězení? Jo, protože když nezaplatíte, tak byste ...

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Jo, to já jsem nevěděl, ale určitě bych to zaplatil samozřejmě. Víte, soudům se má dávat zapravdu, i když pravdu nemají. Od toho jsou soudy.

Jan TUNA, moderátor -------------------Jaké šance vám dávají vaši právníci v dalších sporech, které vedete?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Víte, právníci jsou vždycky velmi obezřetní a já se jich ani nedotazuju. Já vím, že jsem nic neudělal, takže vím, že se mi nemůže nic přihodit. Nemělo by se mi nic přihodit v normální demokratické zemi.

Jan TUNA, moderátor -------------------Vy jste řekl, byl jsem idiot, věřil jsem v právní stát. Česká republika není právní stát?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Myslím si, že v mnoha ohledech není. Mě o tom přesvědčil ten právě průběh toho soudu.

Víte, já jsem velmi pečlivě na ten soud dojížděl, docházel, musím říci, že celá řada okolností, mimochodem když jsme mluvili o té televizi, já vám dám příklad. Já jsem namítl podjatost soudce, protože soudce dávno předtím, než začal soud, prohlásil, že přece člověk, a vy si to jistě pamatujete, přece člověk, který spáchal závažný trestný čin, nemůže sedět v Evropském parlamentu. Čímž pádem soudce předem mě odsoudil také, tuším, Steingerwald napsal, Železný je už dávno předem odsouzený. Když si tohle soudce myslí ještě dřív, než to začalo. Já jsem namítl podjatost a vyšší soud, nejprve o podjatosti rozhodoval tento soudce a pak rozhoduje vyšší soud. A z vyššího soudu, ten samozřejmě soudce sám o sobě prohlásil, že podjatý není, takže jsme podali, tuším, že se to jmenuje stížnost, výše a přišlo rozhodnutí, že není podjatý. To je plné právo toho vyššího soudu a my jsme to respektovali a budeme to respektovat. Ale v rozhodnutí bylo napsáno, ironický výsměch o pořadu Volejte řediteli. Umíte si představit, že v civilizované demokratické zemi dostanete rozsudek nebo rozhodnutí vyššího soudu, dokonce soudu vyšší instance, který se vám vysmívá pro pořad Volejte řediteli? Doslova to tam je. Tam je napsáno, to je jiná situace, než v jaké je prostě pan Železný, když měl pořad Volejte řediteli.

Jan TUNA, moderátor -------------------Je vidět, že pan soudce je věrný divák.

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------No, ale co tohle má ale proboha dělat v právním státě, víte? A takovýchhle věcí se tam nasbíralo ohromné množství, a tak jsem z toho, řekněme, mírně zklamaný nebo rozmrzelý, protože přece jenom jsem si to představoval jinak. Tím nehovořím rozsudek, tím nehovořím výsledek, ale minimálně ten postup.

Jan TUNA, moderátor -------------------Tak, pane doktore Železný, když jste měl Volejte řediteli, měl jste, tuším, půlhodinu, teď vám dávám třicet sekund na to, abyste řekl cokoliv bez mého přerušení. Prosím, povídejte.

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Prosím, dejme pozor na to, co se teďko chystá v Bruselu. Dejme pozor na určité poraženectví, které tu máme a které se občas ozývá. My nemůžeme nic dělat, my tu ústavu musíme přijmout. Ona to vlastně není ústava a hlavně o tom nenecháme rozhodnout lidi v referendu. Nechme o tom rozhodnout lidi.

Jan TUNA, moderátor -------------------Necelých třicet vteřin doktora Vladimíra Železného, 257400999, to je telefon Press klubu Frekvence 1 a vy můžete právě teď telefonovat. Frekvence 1 Press klub, dobrý podvečer, kdo se dovolal a co vás zajímá? Ano, slyšíme se?

posluchač -------------------Dobrý den.

Jan TUNA, moderátor -------------------Dobrý den.

posluchač -------------------Tady je posluchač z jižních Čech. Já bych se chtěl zeptat doktora na úplně jednoduchou záležitost, co on osobně si myslí o výstavbě nebo o vyjednávání ohledně česko-amerického radaru? O umístění v České republice.

Jan TUNA, moderátor -------------------Děkujeme.

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Já si myslím, že radar je dobrá věc. Dobrá věc proto, že pomůže tomu kraji kolem, Američané budou muset být velkorysí vůči tomu kraji a za druhé si myslím, že už se nemůžeme dlouho tvářit, že někam nepatříme. Ptá se Rusko, když spustí novou nukleární ponorku, ptá se obyvatel západních Čech nebo jižních Čech, jestli ji smí spustit? Proč my bychom měli brát ohledy? My jsem suverénní stát a patříme k západní Evropě, patříme k západní civilizaci a rozhodli jsme se, že tam chceme patřit, cinkali jsme klíčema, chceme tam, chceme tam a teď když tam jsme a máme převzít relativně drobnou odpovědnost, tak se ji zdráháme převzít.

Jan TUNA, moderátor -------------------Frekvence 1 Press klub, dobrý podvečer. Můžete se ptát Vladimíra Železného.

posluchač -------------------Dobrý večer, pane doktore.

Jan TUNA, moderátor -------------------Ztlumte si prosím jenom rádio, aby nám to nevazbilo a ptejte se.

posluchač -------------------Už ztlumuji. Pane doktore, slyšel jsem o vás, že jste vášnivý fotograf, relaxujete u fotografování a jaké fotografické scenérie fotíte nejraději? Děkuji.

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Fotím od svých třinácti let, je to moje životní hobby. Měl jsem jednu výstavu, kterou uspořádala kuriózně k mým šedesátinám moje manželka a kterou mi zahajoval pan prezident a velmi si toho vážím, protože shodou okolností byl v témže místě v tutéž dobu a chystám se příští rok na svoji první soubornou velkou výstavu, kterou chci uspořádat.

Jan TUNA, moderátor -------------------A co nejraději fotíte?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Lidi. Tváře, lidi, situace, občas krajiny, ale méně.

Jan TUNA, moderátor -------------------Fotíte svoji půlroční dceru?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Fotím ji také velice rád.

Jan TUNA, moderátor -------------------Máte klasické album?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Ne, to nemám, to já nevedu.

Jan TUNA, moderátor -------------------Frekvence 1 Press klub, dobrý podvečer, můžete se ptát. Jste ve vysílání Press klubu Frekvence 1, ptejte se, prosím.

posluchačka -------------------Dobrý večer, tady Jarda Praha. Pane doktore, já vás mám rád a jste sympatickej, ale přišel jste za pět minut dvanáct u všeho. Už jako generální ředitel televize Nova, ale o tom, jak říkáte, o tý Evropský unii, že chtějí zlikvidovat tento stát, tento stát se začal likvidovat už nástupem Václava Havla, když zaprodával tento lid.

Jan TUNA, moderátor -------------------A vaši otázku, prosím?

posluchač -------------------Co tomu říkáte?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Já mám spoustu výhrad k Václavu Havlovi, na druhou stranu bych si asi netroufl říct tak razantní odsudek, že si, že zaprodal tento lid. To v žádném případě není pravda. Myslím si, že

to, co nám teď hrozí, je mnohem závažnější než všechny různé směry, do kterých se naši politici snažili tuto zemi posouvat.

Jan TUNA, moderátor -------------------Frekvence 1 Press klub, dobrý podvečer. Éter je váš.

posluchač -------------------Dobrý večer, Košťál, Plzeň.

Jan TUNA, moderátor -------------------Ptejte se.

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Ano, dobrý večer, prosím.

posluchač -------------------Pane doktore, slyšel jsem, že sbíráte všechno, co souvisí s Máchou.

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Ano, máte pravdu, mám největší sbírku Machián, jak já jim říkám, to znamená, Máchových vydání a knih o Máchovi a publikací o Máchovi.

posluchač -------------------Já si vás strašně vážím a chtěl bych vám darovat, pokud nemáte, knížku Ženy a lásky poezie Máchovy v obrazech Aloise Kalvody.

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Mám.

posluchač -------------------Máte.

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Mám de facto všechno, co kdy vyšlo o Máchovi.

posluchač -------------------Tak je to z roku 1910 nakladatelství Topič.

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Ano, to vím, Topič.

posluchač -------------------Jsem rád, že máme společného koníčka a chtěl bych vám znovu říct, že si vás obrovsky vážím.

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Děkuji vám pěkně.

Jan TUNA, moderátor -------------------Jitka ze Zlína se ptá esemeskou, pane Železný, proč pracujete jako europoslanec, když jste euroskeptik? Ty peníze vám nesmrdí?

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Ne, ty mi vůbec nesmrdí, protože mě neplatí Evropská unie, ale platí mě tato země prostřednictvím našeho parlamentu a jsem velice tomu rád, protože za tyto peníze mohu potom velice sebevědomě obhajovat zájmy České republiky. Myslím si, že, víte, euroskepticismus není nic, co je pejorativní, co je něco jako choroba nebo lišej, co máte na tváři. To je něco, co zastává v Evropském parlamentu necelá jedna třetina všech poslanců. Vzpomeňte si, když se hlasovalo o evropské ústavě, tak něco málo pod jednu třetinu neschválilo, hlasovalo buď proti nebo se zdrželo. To je ohromná síla.

Jan TUNA, moderátor -------------------Tak to byl europoslanec a bývalý generální ředitel televize Nova Vladimír Železný. Mějte se hezky, díky, že jste přišel.

Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu -------------------Vy také. Pozdravujte svoji dceru Štěpánku.

Jan TUNA, moderátor -------------------Díky, vy pozdravujte také svoji dceru a ženu, díky. ****

Dolní Dunajovice hostí Forum občana 12.9.2007

Znojemský deník

str. 5 Zpravodajství - Jižní Morava (mm)

Dolní Dunajovice/ Lidé mají možnost setkat se v Dolních Dunajovicích s europoslanci. Na Forum občana, které se koná v pátek od dvanácti hodin v Kongresovém sále obecního úřadu, přislíbili účast Petr Duchoň, Vladimír Železný a další. Mluvit se bude o přijetí eura i příhraniční spolupráci vinařů. Řešit se bude i možnost praxe studentů zemědělských oborů v členských státech Unie či to, zda vinaře neohrozily kvóty nastavené Evropskou unií. ****

JÁ TI JI NEPRODÁM

10.5.2007

Reflex

str. 94 Bez obalu

MILAN ŠÍMA

“Tento obraz jsem koupil za 800 000 korun v New Yorku a dnes má hodnotu 14 nebo 16 miliónů korun. Ale bohužel ho nikdy neprodáte, pokud jste tedy opravdu sběratel,” říká s

láskyplným pohledem na svou sbírku obrazů jeden z nejvlivnějších, nejbohatších a nejznámějších českých podnikatelů 90. let – VLADIMÍR ŽELEZNÝ (62). Sice už nefiguruje v žebříčcích nejúspěšnějších, ale na druhou stranu je poslancem Evropského parlamentu, předsedou jedné malé politické strany a také movitý člověk. To vše má ale jednu stinnou stránku. Soudní procesy, které jeho osobu provázejí už osm let. * Už jste se za těch pár let, co působíte mimo televizi, vyrovnal s tím, že nevystupujete každou neděli v poledne v pořadu Volejte řediteli a že neřídíte televizi, nejste jedna z nejvlivnějších osobností Česka? Nechybí vám to? Ten vliv asi ne, ale určitě mi to chybí jako zaměstnání. Televize je moje celoživotní profese. Televize je mimořádně atraktivní okruh působnosti. Úžasně pestrý, úžasně kreativní, úžasně bohatý a nesporně stesk po této práci zůstává. On samozřejmě slábne, protože, jak se vzdalujete tomu okamžiku, kdy jste odešel, tak se vlastně zabydlujete v nové oblasti, kterou je pro mě teď politika. * Neuvažoval jste někdy o návratu? Teď u nás asi budou vznikat nové digitální televize. Neuvažoval jste o tom, že byste si jednu pořídil? Určitě ne. * Z jakého důvodu? Já si myslím, že člověk musí velmi obezřetně nakládat s časem, je-li mu dvaašedesát a vstup do digitálního televizního vysílání je rozkolísaná budoucnost na dalších šest sedm let. Dříve se to neusadí. Takže byste investoval do velmi chaotického období a já už jsem velmi pevně v politice. * Už není návratu? Ne. * Nelitujete teď s odstupem času, že jste si rozkmotřil majitele CME Ronalda Laudera? Třeba byste mohl být dál ředitelem Novy, měl mnohem více peněz a žádné problémy se soudy. Ano. Dneska jsem mohl být dál ředitel Novy a mohl jsem mít sedm miliard korun, které mi nabídl. * A byl byste jeden z nejvlivnějších lidí v ČR. A byl bych jeden z nejvlivnějších. * Možná budoucí prezident ČR. Tuto ambici jsem nikdy nedeklaroval. Nicméně ano, v určitém okamžiku jsem učinil zásadní rozhodnutí, protože jsem se urazil a uraženost není asi to nejlepší vodítko ve vztazích s jedním z nejbohatších lidí na světě. * Co vás urazilo?

Urazilo mě hluboce to, že Ronald Lauder prodal televizi Nova. * Prodal? Prodal ji SBS. Velmi zvláštní skupině, které jsem si profesionálně ani lidsky nevážil, a když jsem se ho já, jeho nejvýznamnější partner ve střední a východní Evropě, na to zeptal, tak mi odpověděl: “My kupujeme SBS,” protože mu bylo trapné přiznat, že to je naopak. A držel mě v tomto vědomí od srpna roku ´98 do přelomu ledna a února ´99. Tehdy ke mně přišel nový ředitel CME. Vzal si mě stranou a řekl mi: “Hele, mně už je to trapné, já ti to musím říct. My nekupujeme SBS, SBS kupuje nás.” Potom jsem učinil formální dotaz na Laudera a on po chvilce vykrucování přiznal, že to tak je. A pak mi řekl, že v souvislosti s tím ode mě potřebuje, abych mu Novu prodal, a učinil mi velmi velkorysou nabídku. Já jsem ale netušil, že on už ji dávno prodal předem, aniž by ji držel v ruce. “Já ti ji neprodám,” řekl jsem mu tehdy na to. Prostě jsem se urazil. K tomu došlo kolem března nebo dubna 1999. A teprve v září prezident společnosti SBS svolal do Curychu tiskovou konferenci a tam veřejně oznámil, že obchod se CME je zrušen ze strany SBS a důvodem je to, že Ronald Lauder nebyl schopen, tak jak v kupní smlouvě slíbil, dodat licencovanou televizi na území ČR. * Třeba to nikdo Lauderovi pořádně nevysvětlil, že televizi Nova vlastně nevlastní. Ne, ne, ne. My jsme mu to vysvětlovali. * Ale uznáváte, že rozchod s Lauderem byla pro vás chyba. Spíše jsem podcenil chtivost a chamtivost českých úředníků. Představte si, že právní kancelář Cliff ord Chance, která obhajovala Českou republiku při arbitráži se CME, předložila sama soudcům dokument, kvůli němuž pak ČR tuto arbitráž prohrála. A ten papír je opravdu kuriózní. Jakási nepodepsaná sjetina z počítače. Zápis z jednání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, které se nikdy nekonalo. Kde já jsem měl Radu informovat o frekvencích a o struktuře vysílání. A oni mi zase říkají, co jsem nesplnil. Naprosto běžné poskládané věci, které jsou dokonce pravděpodobné, že někdy na nějakých zasedáních padly. A uprostřed stojí najednou věta: “Železný dále oznámil, že hodlá poškozovat obchodní zájmy skupiny Ronalda Laudera na území České republiky.” Umíte si mě představit, jak si takhle stoupnu před Radu a řeknu: Já, Železný, hodlám poškozovat obchodní zájmy Ronalda Laudera? To je přesně věta, která odpovídá dohodám o ochraně investic. Kde to ten právník obhajující Českou republiku vzal? Kdo mu to dal? Česká obhajoba úslužně položila na stůl podvržený papír a druhá strana už měla připravenou změnu petitu. Předložila ji a arbitři nakonec řeknou: Česká republika platí 10 miliard. * Pokud to tak bylo, proč jste vy sám nepodal trestní oznámení na neznámého pachatele, když si myslíte, že ten dokument někdo zfalšoval? To určitě přijde. Já spíše připravuji jiné kroky. Pro mě je mnohem zajímavější krok parlamentní komise vedené sociálním demokratem Křečkem, která tento podvržený důkaz odevzdala Vrchnímu státnímu zastupitelství k šetření a do dneška je ticho. Čtyři roky nebo pět let se nic neděje. * Tak to asi potichu odložili.

A proč potichu, když to tam Křeček předal veřejně? Proč neoznámili, proč to odložili? * A není už pozdě? K čemu by nám to vlastně teď bylo? Těch 10 miliard nám už asi stejně nikdo nevrátí. Pak ale nastupuje velmi jednoduchá věc. Česká republika zažaluje právní kancelář Cliff ord Chance za náhradu škody 10 miliard korun, protože použila při obhajobě České republiky klientem neautorizovaný a podvržený důkaz. Nějaký úředník jim špitl: “Helejte, to je šikovný papír, ten tam strčte a Lauder to vyhraje a my mu zaplatíme 10 miliard.” Fajn, ale nikdy to nikdo neautorizoval písemně. * A vy tušíte, kdo tam ten dokument dodal? Bylo by možná velmi fajn, kdyby se některý novinář dopídil toho, co řekla ředitelka sekretariátu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Havlíková, když svědčila ve Stockholmu. Jestli náhodou neřekla: “Ano, toto je pravý důkaz.” Někdo to musel košerizovat. Někdo musel z tohoto papíru udělat reálný důkaz, protože arbitráž, to nejsou úplní nýmandi. Pro ně nepodepsaný papír, který si můžete sám vyrobit na počítačové tiskárně během pěti minut, není žádný důkaz. * Proč však nejste více aktivní vy? Ne, víc musejí křičet novináři. Pokud bude ale český stát nadále liknavý, a já doufám, že už liknavý nebude, zejména po několika dalších prohraných arbitrážích, tak připravuji jisté právní kroky. Ale ty kroky nebudou na území České republiky. A ony jsou možné až po vyčerpání prostředků České republiky. * Co byste konkrétně udělal? Pravděpodobně by šlo o určité právní kroky na území Švédska. Požádal bych v rámci “disclosure act” a některých dalších evropských norem o otevření té “bedny”, kde jsou dokumenty z arbitráže. * Z jakého důvodu? Protože jsem osoba dotčená. Neboť jsem tam zmíněn, aniž jsem byl účastníkem řízení. To je první vážný problém a druhý, vážnější problém je, že tam je falešný dokument, jenž mě osočuje z nějaké nekalé činnosti, která se nestala, a to, že se nestala, mám prokázáno jinou arbitráží, svou soukromou. To je docela zajímavý aspekt. * Co si od toho slibujete? Já si myslím, že Česká republika už dávno mohla mít oněch 10 miliard zpátky. Výhrou nad Cliff ord Chance. Dávno. Tady to není právní lapsus, tady to je přímo morální lapsus, kdy váš právní obhájce použije neautorizovaný papír nebo špitnutě autorizovaný, který svědčí proti jeho klientovi. * Takže se chcete pustit do dalšího právního sporu? Víte ale, že vám ve třech soudních přích teď hrozí na území České republiky dohromady asi 30 let vězení?

To však sčítáte nejvyšší možné tresty, jenže tam se dělá jakýsi komplexní trest. Já nevím, kolik mohu dostat, a ani to nestuduju. Vůbec nevím, jaké jsou sazby za trestné činy, z nichž jsem obviněn. Osm let čelím nařčení z 28 Lauderových kauz, ze kterých dnes už zbyly jenom tři, jež považovali státní zástupci za nejnadějnější a nejdéle protahovatelné. * Všechny ty kauzy na vás podal Ronald Lauder? Všechny tři na mě vytáhl Lauder. * I třeba ten případ, kdy jste se svými společníky měl poškodit stát nezaplacením daní při prodeji CET 21? To také podal on. Profinancoval nějakou operaci, kterou dělal s mými společníky. Já jsem byl prostředníkem, a navíc kupujícím. Já jsem platil. Mně jako člověku, jenž vydává peníze, není nic do toho, jak ti, kteří ty peníze dostanou, s nimi daňově naloží, přesto jsem obviněn. Dokonce si myslím, že oni do toho spadli proto, že tady byla šance s nimi obvinit i Železného. * Další kauza – poškozování věřitele. V době, kdy jste měl Lauderovi zaplatit necelou miliardu, jste měl údajně převádět svůj majetek na přátele a snažit se tak vyhnout zaplacení dluhu. Za prvé jsem nepřeváděl majetek na své přátele, a i kdybych ho chtěl převádět na své přátele, kdybych vám chtěl třeba dát dům, tak jsem to mohl udělat. Pominu, že ty peníze byly Lauderovi nakonec řádně zaplaceny. A on sám teď prohlásil u soudu na dotaz soudkyně, že nemám vůči němu žádný dluh. Platí obecná zásada: vlastní-li dlužník jiný, větší majetek, než je pohledávka, může si se zbývajícím majetkem, který je nad tento limit, dělat, co chce. Zapálit. Rozdat. Prodat. Cokoliv. Každý v této zemi věděl, že Železný je vlastníkem Novy. Lauder věděl, že tu televizi mám. Vlastnoručně mi dokonce poslal ocenění tohoto majetku. On řekl: “Když mi ho předáš, tak já ti zaplatím sedm miliard korun.” A dluh byl nějakých 800 miliónů korun. Čili já po celou dobu vlastnil majetek, jenž drtivě převyšoval případnou pohledávku. Ze zákona jsem nemohl krátit věřitele. A nejlepším důkazem, že tomu tak bylo, je, že jsem právě tímto majetkem zaplatil. Tento majetek jsem postoupil PPF a PPF za něj zaplatil příslušnou částku, a ještě Železnému něco zbylo. Docela podstatné peníze. * Tak to bude lidi zajímat, kolik Železnému zbylo z té transakce peněz. To neřeknu ani náhodou. Jen ať závidí, ať si vytvářejí domněnky. * Mohlo mu zbýt sedm miliard, tedy po odečtení daní nižší částka, ale tolik to asi nebude. Teď mu zbylo dramaticky méně, ale pořád mu zbylo dost. Jeho potřeby nejsou veliké. * Ale s několika miliardami by se vaše sbírka obrazů lépe rozrůstala. To je pravda. Dělala by se fantasticky. To je mi líto. * A komu vlastně teď patří dům U zlaté husy, kde máte svou galerii? Protože právě z převodu tohoto domu jste byl obviněn.

A proč vás to zajímá? * Protože v tomto domě děláme spolu rozhovor a přitom jste ho před x lety převedl na firmu, kterou jste nevlastnil. Ten dům není už můj, ale já jsem díky uspořádání v rámci předání Novy skupině PPF k němu získal určité výsady, neboť tady leží veřejná sbírka, na níž mi velmi záleží. Vy dnes také nevíte, v čem podnikal Guggenheim, ale víte, že existuje Guggenheimovo muzeum. * Vy věříte, že jednou po vás zbude tato galerie? Nesporně. Nesporně. To je čin, který se zapíše ..., tak jak se bude zapomínat na Novu a ona bude dál vysílat a bude tady spousta televizí, tak tady bude moje galerie. * A jaký název ponese v budoucnosti? Ten, co má. Galerie Zlatá husa. * A kde se objeví jméno Železný? Třeba se jednou nadační fond přejmenuje na Nadační fond Vladimíra Železného, ale u toho já už nemusím být. * Takže věříte, že se nakonec zapomene na Železného kauzy a lidé na vás budou vzpomínat jako na mecenáše umění? Ne. Já nevěřím, že se zapomene. Já nechci, aby se na ně zapomnělo. Chci, aby byly dotaženy do konce a co nejrychleji. * Ale chcete, aby si lidé jednou řekli: kvůli Vladimírovi Železnému tady máme tuto galerii. Ano. To ano. Ale s kauzami bych to nespojoval. Já jsem ten, který chce, aby se o těch kauzách hodně vědělo a hodně na ně vzpomínalo. Ony jsou signifikantní pro určité historické období, jímž jsme prošli. * Proč se tak dlouho táhne kauza s daňovým únikem při koupi obrazu od Čechoameričana George Novotného? To se musíte zeptat soudce, ale pravděpodobně proto, že jsme dva obžalovaní. Pan Novotný je obžalován, protože on to totiž udělal. Já jsem mu za clo zaplatil, což ani nepopírá. On jenom tvrdí, že mě jednou potkal a že mi to vrátil. Šest miliónů korun. Předtím tvrdil, že mi to převedl na účet. Bohužel se ale žádný převod nekonal. Vyšetřovatel to neprokázal. To je velmi jednoduchá věc. * Jak se s tím žije? Blbě. Hloupě. Hlavně jste vyřazen z politické soutěže. * Jedna z mála pozitivních zpráv, kterou jsem si o vás přečetl, je, že jste byl nedávno znovu zvolen předsedou Nezávislých demokratů, takže asi úplně vyřazen nejste.

To je rozhodnutí mých kolegů ze strany. Já je ale varuji. Říkám jim: Železný je na jedné straně pozitivní prvek, protože je schopen napsat atraktivní politický program, a někteří lidé si ho také stále ještě matně pamatují z televizní obrazovky, ale sejdeš z očí, sejdeš z mysli. To v televizi platí velmi rychle. Ale na druhé straně je to velmi poškozující prvek, protože ho osm let drží na třech kauzách, aby nemohl být příliš úspěšný ve volbách. Aby nemohl kandidovat, kam by chtěl. * Vaše strana v posledních parlamentních volbách příliš úspěšná nebyla. Nebyla. Ale je to šestá nejúspěšnější politická strana ze zhruba čtyřiapadesáti. A je to mladá strana. Dosáhla tohoto výsledku rok a půl po svém založení. Takže to není tak úplně katastrofální výsledek, když se to řekne takhle. * Horší je, když se řeknou procenta. Volební zisk 0,61 procenta. Horší jsou samozřejmě ta čísla, protože se to hrálo jako Sparta–Slavia a v tom okamžiku příbramští fanoušci nemají šanci. * Jaké máte se svou stranou teď plány? Prosadit se do Parlamentu. * Sám asi uznáte, že je málo pravděpodobné se tam dostat. Je to obtížné, ale nikoliv nemožné. * Jaký na to budete mít recept? Přece vám ho nebudu říkat, aby někdo zase přijal předem opatření anebo nám poslal Bobošíkovou nebo Volfovou. * Vy jste nedávno obvinil Miloše Zemana, že vám tuto vaši nepříliš úspěšnou stranu chtěl ukrást. Ano, to je pravda. Miloš Zeman přišel s půvabným a velmi chytrým konceptem. On ví a věděl, že nějakých pět až sedm poslanců ČSSD v Poslanecké sněmovně jsou spíše jeho sympatizanti než sympatizanti Jiřího Paroubka. Tak si snadno spočítám, že pět stačí k tomu, aby byli politickým klubem, a při situaci 102 na 98 je tu samozřejmě velké pokušení mít vlastní jazýček na vahách. * Proč by na něco takového potřeboval vaši stranu? Protože pod tyto poslance potřebuje podložit něco, co není pro ty, kteří do takové riskantní hry půjdou, úplně nepravděpodobné. Za pomoci Zemanova charismatu, jeho bonmotů a pěti poslanců by se z toho dala vykřesat alternativní levicová sociální demokracie a Zeman správně usoudil, že tady leží jediný okruh, který je z tohoto hlediska nevyužitý, a to je kdysi velmi úspěšná strana Důchodci za životní jistoty. * Důchodci by mohli Zemana volit, vždyť je také důchodce.

Přesně tak. Jenomže se zjistilo, že jeho Volfová posunula tuto politickou stranu neopatrně Železnému do jeho politické strany a tyto dvě strany sfúzovaly. A tak se začala velmi komplikovaná intrika. Za prvé dostat z toho Železného. To byla první podmínka, * Jak to chtěli podle vás udělat? Když už Jana Volfová viděla, že konáme kroky, jež tomu zabraňují, tak přistoupila k velmi zoufalému kroku, a sice, že na náš sněm přivezla 31 důchodců a řekla, že to budou delegáti s právem hlasovacím, přestože ani jeden z nich neprošel našimi krajskými konferencemi. Prostě přivezla autobus lidí zvenčí a řekla: to budou delegáti, a jestli ne, my rozkotáme tento sněm. A nakonec ho “rozkotali”, protože věděli, že by to prohráli. Ale oni to pak nakonec prohráli stejně. * Kolik jste teď dostal hlasů při volbě předsedy? Já jsem byl jediný kandidát a dostal jsem 92 procent nebo něco takového. * Máte vůbec čas při všech vašich aktivitách na soukromí? Zbývá vám energie, abyste se mohl věnovat své mladé rodině? Určitě. Tu největší energii věnuji své dceři. To je pro mě ten nejúžasnější zážitek ****