Vivaldianno MMXII míří do Bíliny

Informace z Teplicka 23/2012

Kontakt : [email protected] Telefon : 417 633 573 720 130 393 ICQ :

365485543

Pro brožuru o Beuronské kapli hledají pomoc

Již před šesti lety vyšla brožura o klášteru Milosrdných sester sv. Karla Boromejského s kaplí, která je vymalována tak zvaným beuronským uměním. Dnes je celý areál součástí komplexu Gymnázia Teplice. Když sdružení Pro arte beuronensis psalo původní brožuru, nebylo k dispozici tolik informací a materiálů. Nová publikace by měla přinést návrhy výmalby nakreslené mnichy z Beuronu, ale i fotografie z působení řádových sester. Kromě samotné budovy by měla poukázat i na další významné stavby v České republice, kde můžete vidět beuronské umění. Do přípravy se můžete zapojit i vy. Pokud máte nějaké fotografie, dokumenty nebo vzpomínky vážící se ke kapli či areálu kláštera napište na e-mail [email protected]. (red) Zpravodajství Teplicka z iTeplice.cz

Vivaldianno MMXII míří do Bíliny

V sobotu 18. srpna 2012 ve 20:30 hodin se projekt Vivaldianno MMXII Michala Dvořáka a Jaroslava Svěceného představí Bílině. Předprodej vstupenek je již zahájen. Vstupenky v hodnotě 400,- Kč jsou k dostání v Informačním centru v Bílině nebo v sítích Ticketportál a Ticketstream. Bílinský koncert bude jediným v Ústeckém kraji, navíc jako jediný se uskuteční v plné sestavě s rozšířenou show. Nadšené reakce a velký úspěch u publika provází začátek koncertního turné se špičkovým hudebním a audiovizuálním programem, prvotřídními interprety a hostujícími umělci z celého světa – Vivaldianno Tour 2012. „Začali jsme 8. dubna předpremiérou v rámci velikonočního festivalu Smiřické svátky hudby a od začátku května pokračujeme dalšími českými a moravskými městy. Diváci na prvních koncertech reagovali jedním slovem úžasně, končili jsme dlouhým potleskem ve stoje,“ konstatují spokojeně autor úspěšného projektu Vivaldianno, rockový klavírista Michal Dvořák a houslový virtuos Jaroslav Svěcený. Spolu s jejich hosty na jevišti rozehrávají hudbu plnou barev a emocí, strhující podívanou pro všechny generace. V jejich osobitém podání zní skladby inspirované nejen nadčasovou hudbou Antonia Lucia Vivaldiho, ale také geniálním Bachem a Mozartem, houslistou a skladatelem Fritzem Kreislerem či argentinským mágem Astorem Piazzollou. Vivaldianno Tour 2012 nabízí především novinky z CD Vivaldianno MMXII, které vyšlo koncem března, ale nechybí ani ty nejúspěšnější a nejžádanější skladby z prvního CD Vivaldianno MMVIII. Jaroslava Svěceného a Michala Dvořáka doprovázejí hudebníci z Peru a Bolívie, posílení o virtuózního hráče na kenu a siku Vlado Urlicha. Zárukou nejvyšší hudební kvality je i hostující Heroldovo kvarteto, vystoupí hráčky z Melody Orchestra a taneční doprovod skupiny IF v choreografii Qaši. Mezi hudebníky na jevišti jsou také kytarista a mistr zvuku Jiří Janouch, kytarista Michal Pelant, jeden z původních členů skupiny Lucie bubeník Tomáš Waschinger a

hráč na didgeridoo Ondřej Smeykal, který se střídá s Alešem Doležálkem. Celkový divácký a posluchačský zážitek umocňuje špičkové audiovizuální zpracování scény a technologicky nejvyspělejší zvuková aparatura. Michal Mlej

Velkou prohlídku kláštera připravují v Oseku

V neděli 22. července 2012 v 15 hodin bude po nějaké době opět možné navštívit klášter v Oseku. Dá se tak učinit v rámci projektu Xenos – setkávacích a odborných táborů a zájemci tak mají jedinečnou možnost nahlédnout do jinak nepřístupných míst konventu, opatského sálu a klášterních zahrad. Dozví se také zajímavé informace z dějin kláštera. "Ponořte se do klidu úctyhodného kláštera a meditujte při hře varhan v klášterním kostele. Navštivte mimo jiné putovní výstavu projektu Xenos v klášterní křížové chodbě. Využijte tohoto dne k prohloubení partnerských vztahů mezi městy Lengefeld a Osek," vzkazují pořadatelé. Průvodcem bude odborný znalec klášterní historie Dr. Mario Feuerbach a zahradami návštěvníky provede odborník na historii klášterních zahrad a zahradní architekt Dipl. Ing. Matthias Lanzendorf a za správu kláštera Osek je bude doprovázet MVDr. Jindřich Koska. Sraz je u hlavní brány do kláštera. (red) Zpravodajství Teplicka z iTeplice.cz

Sochařská hvězda vystavuje v Duchcově

Nejodvážnější výstavní projekt duchcovského zámku v letošní sezóně právě začal. Otevřela se výstava nazvaná Labyrint duše, vozataj srdce - Návraty Stanislava Hanzíka. Na velké retrospektivní výstavě je připomenuta řada významných děl renomovaného sochaře, mosteckého rodáka. Výstava bude otevřena celé prázdniny. Pocta Braunovi, Můj kraj a Jablko sváru – tři rozměrné plastiky doplňují během letních měsíců první nádvoří duchcovského zámku jako optická protiváha soch Matyáše Bernarda Brauna, tvořících důstojný vstup na zámecký čestný dvůr. Sochy se před Galerií Giacomo neobjevují náhodou, jsou totiž poutačem na výstavu soch renomovaného umělce, jedné z nejvýraznějších osobností českého sochařského umění 20. století – akademického sochaře Stanislava Hanzíka, jenž v zámecké galerii rekapituluje svou uměleckou dráhu. Stanislav Hanzík se narodil 24. července 1931 v Mostě. V letech 1951–1956 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze ve škole prof. Jana Laudy. V letech 1962–1964 byl

aspirantem u prof. Vincence Makovského, avantgardního sochaře a člena předválečné skupiny surrealistů. Za plastiku Svářeč získal v roce 1961 hlavní cenu Biennale de la Jeunesse v Paříži a na své působení ve Francii často rád vzpomíná: „Toto ocenění, protože bienále bylo aktivitou francouzského ministerstva kultury, mi umožnilo stipendijní výjezd do Francie a studium na École des Beaux-Arts u Henri Adama a Osipa Zadkina. V Paříži jsem měl svůj vlastní ateliér, kde jsem pracoval. Svou práci jsem mohl na své vůbec první samostatné výstavě v Maison de la Culture v Le Havru v roce 1963 konfrontovat se světovou tvorbou.“ Od roku 1963 tvoří Hanzík ve svém ateliéru v horské vesnici Křížatky, kam se přestěhoval po svém návratu ze stipendijního pobytu v Paříži. V letech 1964–1990 působil na Akademii výtvarných umění (AVU) v Praze jako profesor sochařství a v letech 1991–1996 se stal zakládajícím profesorem katedry výtvarné tvorby s multimediálním programem na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity. Po celou dobu se věnuje především volné plastice, portrétu a realizacím v architektuře. Během své padesátileté kariéry sochaře uspořádal Stanislav Hanzík desítky výstav a vytvořil mnoho sochařských děl, které mapují jeho výstavní katalogy. Za svou tvorbu byl mnohokrát oceněn doma i v zahraničí. V roce 1985 získal Národní cenu a československá vláda mu udělila v roce 1988 čestný titul zasloužilého umělce. V roce 1999 londýnská společnost The Society of Portrait Sculptor London ocenila prof. Hanzíka medailí Jeana Massona Davidsona za portrét Bohumila Hrabala. Díla Stanislava Hanzíka zdobí nejen četné interiéry, ale i veřejná prostranství mnoha měst. Z bohatého seznamu uveďme například Zápas lva s hadem a heraldickou stěnu v atriu Parlamentu České republiky v Praze (1987), bysty Stanislava Neumanna (1969), Josefa Kemra (1972) a Rudolfa Hrušínského (1973) v Národním divadle v Praze, Tři lvy z prachatického dioritu pro kašnu Karolina University Karlovy v Praze (1972) nebo pamětní desky Alfonse Muchy v Paříži (1999) a New Yorku (2000). Dobře známý je i Hanzíkův Lev pro budovu mosteckého magistrátu (1978), Kůň ve Vrchlického sadech v Teplicích (1990) či sochy Dobrého pastýře (1976) a Ukřižovaného (2000) v rotundě sv. Jiří a sv. Vojtěcha na Řípu. V loňském roce oslavil pan Hanzík významné životní jubileum – osmdesátiny – a chystá se bilancovat. Znovu vystaví díla, známá i ateliérová, jež mají pro něj v současné životní etapě zvláštní význam. „V expozici Stanislava Hanzíka se objeví například Vozataj (Kuros 1944), který se stal ústředním motivem výstavy a bude zároveň tvořit protiváhu baroknímu sousoší Čas unáší krásu od Matyáše Bernarda Brauna, kterému prof. Hanzík na své výstavě vzdává hold. Bysta Paní Božena – Dolorosa představí hanzíkovsky svébytnou podobu významné české spisovatelky Boženy Němcové, která – stejně jako pan Hanzík – v mnohém předznamenala svou dobu. Návštěvníky výstavy ovšem čeká i nevídané překvapení. Bude zde jako novinka vystaveno dílo, které bude veřejnosti představeno úplně poprvé. Dílo vzniklo jako důsledek vyzrálé umělecké inspirace Hanzíka duchcovským zámkem spojovaným s osobností Giacoma Casanovy, jenž zaujal umělce svým nezapomenutelným odkazem. A nakonec je tato výstava poctou manýrismu jakožto významného inspiračního zdroje, ke kterému se Stanislav Hanzík často ve své tvorbě rád vracel a na který reagoval. Jeho výstava v Galerii Giacomo je návratem výjimečného umělce, vozataje srdce s duší velikosti labyrintu“, uvedl kastelán duchcovského zámku Marian Hochel. Realizaci výstavy Stanislava Hanzíka v zámecké Galerii Giacomo podpořilo sdružení sochařů Memento a město Litvínov. Výstava je otevřena od 28. června do 26. srpna denně kromě pondělí od 10,00 do 17,00 hodin. Vstupenky v hodnotě 20 Kč lze zakoupit v pokladně zámku. Karel Schön

Teplice se mohou těšit na další varhanní léto Již 4. ročník mezinárodního festivalu Teplické varhanní léto už brzy začne v kostele sv. Alžběty. Jedná se o benefiční přehlídku recitálů evropských varhanních mistrů, kteří rozezní vzácné varhany Josefa Breinbauera z Ottensheimu u Lince. Kvalitní romantický nástroj patří k nejcennějším v regionu. Výtěžek koncertů bude věnován na opravu kostela, který velmi nutně potřebuje generální rekonstrukci. Festival se uskuteční v termínu 19. 8. – 16. 9. 2012, jednotlivé koncerty začínají vždy od 19 hodin a jejich přehled lze nalézt pod tímto článkem. Akce, kterou pořádá Nikola Bojčev a Římskokatolické děkanství Teplice se koná v kostele sv. Alžběty, který se nachází v šanovském parku, kousek od Kamenných lázní. (red)

Životní prostředí: zeleň nebo parkoviště?

Životní prostředí Teplicka patřilo v posledním půlstoletí mezi nejvíce postižené regiony v České republice. A třebaže zmizely četné uhelné lomy i neekologické spalování v mnoha průmyslových podnicích, nemůžeme ani dnes nad jeho stavem příliš jásat. Západní proudění k nám totiž stále přináší množství průmyslových zplodin a také některé místní průmyslové podniky svou měrou přispívají ke znečištění ovzduší, ve kterém nechybí množství karcinogenních látek i volně polétavý prach. Dá se tak říci, že hned po Moravskoslezském kraji trpí obyvatelé Ústeckého kraje nejvíce. Na značném zamoření zdejších měst i obcí prachem a spalinami z motorů automobilů, právě tak jako nadměrným hlukem, který mnohdy překračuje povolené limity, má svůj významný vliv automobilová doprava, která neustále houstne. Neobstojí ani tvrzení, že dnešní dieselové motory patří již k ekologickým, neboť dokáží spalovat palivo tak dobře, že z něho odchází pouze drobné výfukové částečky. Jak však zjistili odborníci v západních zemích, právě čím více jsou tyto výfukové částečky jemnější, tím spíše se dostávají do lidského organismu, kde způsobují rakovinu. Když ke zhoršenému životnímu prostředí připočteme další nepříznivé meteorologické stavy, např. značně suché stepní klima pod Krušnými horami, kde vydatné deště a bouřky patří k vzácným, takže nečistoty se dlouho drží všude kolem nás, nelze se ani divit, že zdravotní stav obyvatel teplického regionu patří k velmi neuspokojeným. Však rovněž nedávno zveřejněný průzkum potvrdil, že jsou to právě Teplice, kde v průměru umírají ženy a zvláště pak muži z celé České republiky o tři až pět let dříve než je tomu v jiných regionech. Tyto zajisté nelichotivé skutečnosti je třaba začít brát konečně vážně, neboť další zhoršení životního prostředí by se na lidech podepsalo ještě výrazněji. Co proti tomu lze udělat? Málo i mnoho, jak se to vezme. Především je však třeba v městské a příměstské krajině zachovat určitou rovnováhu, tedy dostatečné množství zeleně, zejména vzrostlých stromů a keřů. Jedná se vlastně o jakési plíce města, které mohou do

určité míry eliminovat vliv průmyslových i automobilových zplodin. Avšak různé tendence a tlaky jdou často v Teplicích právě opačným směrem. Jsme tak každoročně svědky neustálého kácení stromů i úbytku zeleně v nejrůznějších místech - při další výstavbě města, v uličních stromořadích, na dvorech domů i zahrad, na okraji města a právě tak i v husté aglomeraci sídlišť. Navíc v posledních letech vzniká naléhavá tendence řešit parkování vozidel, kterých až dramaticky rok od roku přibývá, takže vzniká problém se zaparkováním. To si uvědomili též na odboru dopravy a životního prostředí teplického magistrátu, kde už v roce 2008 zadali dopravním expertům vypracování studie, jak tuto problematiku řešit. Konkrétně se jednalo o sídliště v Řetenicích, které jako celek, co se zeleně týče, patří k nejpříznivěji situovaným obytným lokalitám v Teplicích. Studie přitom počítala, že parkovací místa vzniknou na stávajících zelených plochách se vzrostlými stromy, které by se musely zlikvidovat. Vzhledem k tomu, že se v návrhu objevila hned tři, poměrně velká parkoviště mezi domy ve Zrenjaninské ulici a ještě některá další v prostorách Sokolovské cesty, vznikly by značné ekologické škody, neboť by padly desítky stromů a zanikly další zelené plochy. Za takovou cenu ovšem většina obyvatel řetenického sídliště zcela určitě raději takováto parkoviště nechce, neboť projekt je příliš necitlivý k životnímu prostředí. To ostatně potvrdila i schůzka obyvatel ve zdejší lokalitě se zástupci města, kde se přibližně stovka lidí v drtivé většině vyjádřila v tom smyslu, že zeleň si ničit nenechají a parkoviště mezi domy, která by ochudila všechny o příjemnou klidovou oázu, nechtějí. Navíc by to pro obyvatele, kde bydlí a žije množství malých dětí, ale i starších nemocných občanů, znamenalo nepříjemné doprovodné komplikace, včetně těch zdravotních. Ze schůzky ve Zrenjaninské ulici v Řetenicích tak vzešlo drtivou většinou nesouhlasné stanovisko s výstavbou parkoviště. Tyto odmítavé postoje také zdejší obyvatelé sepsali a odevzdali paní Janě Strýcovské, které zastupovala odbor dopravy a životního prostředí města. Ve veřejné diskusi pak bylo též naznačeno, že by v budoucnu parkovací místa sice vzniknout měla, ale je třeba hledat jiná řešení. Například zjednosměrnit Buzuluckou ulici, kde by pak vznikla nová parkovací místa, částečně využít některé volné plochy bez stromů ve Zrenjaninské ulici a při Sokolovské cestě. Najdou se však i tak pohodlní řidiči, kteří by se svými auty zajeli nejraději až ke vchodům domů, když už ne přímo k posteli. Pro tyto líné zadky však rozumně uvažující lidé zeleň obětovat nechtějí. Nabízí se však parkování v jiných, třeba i vzdálenějších místech, jako třeba v Bratislavské ulici nebo v prostorách poblíž železniční tratě. Při dobré vůli by se zajisté našly i další vhodné prostory. Jinými možnými variantami parkování se bude třeba ještě pečlivě zabývat. Zbývá věřit, že se najdou i jiná, pro všechny občany schůdná řešení, která budou užitečná a ekologicky citlivá. Pavel Kovář

Informační centrum pro mládež Teplice Masarykova 70, tel: 417 633 573 ( 1.patro DDM) www.icm-teplice.cz e-mail: [email protected] , ICQ 365-485-543 =======================================================

Otevírací doba o prázdninách

od 19.6 – do 31.7.2012 Po: Út: St: Čt: Pá:

9.00 – 15.00 hod. 9.00 – 14.00 hod. 9.00 – 15.00 hod. 9.00 – 14.00 hod. 9.00 – 12.00 hod.

od 1.8. – do 31.8.2012 Po: 9.00 – 15.00 hod. St: 9.00 – 15.00 hod.

NAVŠTIVTE NAŠE WEBOVÉ STRÁNKY WWW.ICM-TEPLICE.CZ

ICM Teplice

vám přeje krásné prázdniny