Vítejte na semináři k publikaci:
Na cestě ke znalostní společnosti. Část první:
Kde jsme ...? Senát ČR 19.10.2005 Copyright: ISEA
Proč, jak a s jakým záměrem publikace vychází ?
Copyright: ISEA
Proč ? • Dostat vzdělávání, vzdělávací politiku a vzdělávací systém ČR do centra pozornosti expertů, politiků a veřejnosti • Nahlodat iluzi, že základní problémy českého vzdělávání jsou v podstatě vyřešeny • Ukázat, že náš systém vzdělávání nefunguje srovnatelně se systémy v zemích, kde hluboké reformy proběhly nebo probíhají
Copyright: ISEA
Proč právě nyní? • V současné době se objevují pokusy do vzdělávacího systému vnést nové prvky • Otázkou je, zda tyto pokusy lze považovat za vzájemně provázané kroky dobře promyšlené hlubší reformy vycházející z objektivní reflexe stavu, ve kterém se systém vzdělávání v ČR nachází
Copyright: ISEA
Proč právě nyní? Příklady • Na ZŠ i SŠ startuje kurikulární reforma • Není pochyb o tom, že tato reforma je nezbytná • Reforma má potenciál posunutou české vzdělávání dopředu, ale zároveň s sebou nese řadu velkých rizik • Bez seriózní reflexe současného stavu musí reforma nutně skončit nezdarem
Copyright: ISEA
Proč právě nyní? Příklady • Nový školský zákon zavedl omezení počtu přihlášek na střední školy • Toto opatření může mít velký vliv na rozhodování rodičů a dětí o výběru školy • Přesto jeho zavedení nepředcházela seriózní analýza možných důsledků • Kritici dále tvrdí, že toto opatření posílilo sociální dimenzi rozhodování v prvním kole ... MŠMT dále tvrdí, že ve druhém kole byla volná místa ....
Copyright: ISEA
Proč právě nyní? Příklady • MŠMT nedávno představilo návrh reformy vysokého školství • Tento návrh vychází z teze, že v „kvantitativních ukazatelích“ jsme dosáhli úrovně vyspělých zemí, nyní je tedy možné se soustředit na „kvalitativní ukazatele“ .... • Všechny renomované zdroje a provedené analýzy přitom ukazují, že České vysoké školství vyžaduje mnohem hlubší a zásadnější reformu
Copyright: ISEA
Jak ? • Soustředit se na klíčové oblasti určující povahu celého systému (rezignovali jsme na snahu pokrýt vše) • Na základě srovnání poskytnout pravdivý obraz současného stavu (není důvod předstírat, že jsme lepší než ve skutečnosti jsme a než ukazují mezinárodní srovnání)
• Identifikovat souvislosti mezi problémy na různých úrovních a v různých oblastech (kurikulum - státní maturita - časná selekce do odlišných vzdělávacích „drah“ - nerovné podmínky poskytovatelů - omezená nabídka příležitostí - velké nerovnosti na vstupu do terciárního vzdělávání - celkově velké nerovnosti produkované vzdělávacím systémem)
• Bez zřetelů k partikulárním a politickým zájmům
Copyright: ISEA
Centrální problém? NEROVNOSTI • • • •
mezi poskytovateli vzdělávacích služeb mezi jednotlivými typy škol mezi školami v rámci jednoho typu mezi stejně nadanými dětmi různého sociálního původu dosáhnout stejného vzdělání
Copyright: ISEA
Další kroky ... • Odborná a veřejná diskuse navazující na tuto publikaci • Příprava druhé části: Na cestě ke znalostní společnosti. Jak dál ...? • Odborná a veřejná diskuse k předloženým návrhům • ... těžko předvídatelné efekty
Copyright: ISEA
Vzdělávací systém, kvalitativní aspekty regionálního školství
Copyright: ISEA
Cíl • Shromáždit dostupné informace, na jejichž základě je možno co nejlépe popsat současný stav • Vysvětlit, proč a v čem považujeme současný stav za nežádoucí • Zabránit nezdaru probíhající reformy
Copyright: ISEA
Rizika neúspěchu reformy • Diskreditace myšlenek reformy (společnost reformu nepřijala, viz výzkumy veřejného mínění, články v denním tisku – boj za záchranu dějepisu, historie literatury ap.) • Formální realizace reformy (pedagogická veřejnost reformu nepřijala, nemá kompetence k její realizaci) • Vývoj vzdělávacího systému bude na řadu let zablokován – tomu chceme zabránit
Copyright: ISEA
Smysl analýzy současného stavu • Poskytnout podklady pro přemýšlení • Poskytnout podklady pro rozhodování o strategii (jak lze reformu realizovat tak, aby byla alespoň jistá šance na úspěch) • Poukázat na skutečnost, že některé základní podklady pro rozhodování nejsou k dispozici
Copyright: ISEA
Příklady
Copyright: ISEA
Jak funguje český vzdělávací systém?
Copyright: ISEA
Základní charakteristika systémuselektivita • zvláštní školy (5 % ) • školy s rozšířenou výukou (10 %) • víceletá gymnázia (10 %) •všeobecné vzdělání celkem 18 % •maturita 54 % •vstup na VŠ 25 % •ukončené VŠ vzdělání (17 %) •další vzdělání (14 %) Copyright: ISEA
Některé závažné důsledky pro vzdělávání • neužitečnost, nepříjemnost • uspěchanost • výlučný důraz na vědomosti • důraz na známky – vnější motivace • absence práce s chybou • absence diskuse/argumentace • absence spolupráce
Copyright: ISEA
Sounáležitost se školou (PISA 2003)
Copyright: ISEA
Názory ředitelů na přístup patnáctiletých žáků ke škole (PISA 2003)
Copyright: ISEA
Některé závažné důsledky pro vzdělávání • neužitečnost, nepříjemnost • uspěchanost • výlučný důraz na vědomosti • důraz na známky – vnější motivace • absence práce s chybou • absence diskuse/argumentace • absence spolupráce Copyright: ISEA
Nahuštěnost učiva (TIMSS-R 1999)
Copyright: ISEA
Náročnost učiva (TIMSS-R 1999)
Copyright: ISEA
Některé závažné důsledky pro vzdělávání • neužitečnost, nepříjemnost • uspěchanost • výlučný důraz na vědomosti • důraz na známky – vnější motivace • absence práce s chybou • absence diskuse/argumentace • absence spolupráce •absence individuální podpory Copyright: ISEA
Vnímání otevřenosti klimatu a smyslu angažovaného přístupu ke školním záležitostem (CIVED 1999)
Copyright: ISEA
Některé závažné důsledky pro vzdělávání • neužitečnost, nepříjemnost • uspěchanost • výlučný důraz na vědomosti • důraz na známky – vnější motivace • absence práce s chybou • absence diskuse/argumentace • absence spolupráce • absence individuální podpory Copyright: ISEA
Individuální podpora žáků v hodinách matematiky (PISA 2003)
Copyright: ISEA
Některé základní informace chybějí! • Nezjišťovalo se, jak současný systém plní stanovené cíle vzdělávání (mezinárodní výzkumy zjišťují něco jiného) • Nemáme informaci o výsledcích českých žáků na konci středoškolského vzdělání
Copyright: ISEA
Výsledky žáků různých typů škol (PISA 2000)
Copyright: ISEA
Jaké jsou přístupy, postoje, dovednosti a vědomosti českých učitelů? (Jak učitele získat, jak je vzdělávat, v čem jim pomoci?) Copyright: ISEA
Empirické údaje jsou velmi omezené • Kalibro Škola a já (jaro 2005, více než 600 ředitelů a 5500 učitelů) • reformu vítá: 50 % učitelů, 60 % ředitelů • změna obsahu: 31 % učitelů, 24 % ředitelů • změna metod: 43 % učitelů • reforma nepřipravena: 69 % ředitelů
Copyright: ISEA
Pozorování lektorů a mezinárodní srovnání ukazují, že: • Učitelé neumějí pracovat s cíli • Učitelé neumějí hodnotit cíle jiné než vědomostní povahy
Copyright: ISEA
Čeští učitelé definují cíl hodiny nebo cíl výuky v daném časovém úseku pomocí znalosti nějaké oblasti:“ žák má umět, žák se má naučit“, zatímco jejich kolegové z ostatních zemí daleko častěji než znalost sledují porozumění: „žák má pochopit, žák má porozumět“. Příznačné je i to, že čeští učitelé při vymezování cílů výuky vůbec neuvedli řadu cílů, které se objevily v ostatních zemích: komunikovat, rozvíjet obecné myšlenkové dovednosti, rozvíjet experimentální dovednosti, rozvíjet metody vědeckého zkoumání, učit žáky týmové práci, podporovat pozitivní postoj k přírodním vědám a zájem o ně. Copyright: ISEA
TIMSS R Videostudy
Vzhledem k chybějící analýze a ve světle omezených poznatků, které máme, se jeví postup státní správy jako krajně nezodpovědný (exemplárním příkladem nezodpovědného přístupu MŠMT je povinnost škol vystavovat výstupní hodnocení žákům 9. ročníku zakotvená ve školském zákoně) Copyright: ISEA
Správa a financování regionálního školství: příčina nerovnosti podpory vzdělávání
Copyright: ISEA
Oblasti, které byly zkoumány • Správa školství – základní funkce, problémy, srovnání se zeměmi OECD, • Formální a reálné pravomoci při řízení škol a školství • Řízení školství - příležitosti a rizika • Financování - problémy a důsledky stávajícího modelu
Copyright: ISEA
Podíl rozhodování jednotlivých úrovní
Zdroj: Education at a Glance 2002 (OECD) Copyright: ISEA
Charakteristika správy • Formálně vysoká autonomie škol je reálně výrazně omezena… • Regulace namísto konkurence… • Regulátor je současně zřizovatelem… • Subjektivní hodnocení • Decentralizace není provázena jednotící informační a poradenskou podporou… • Riziko 14 různých systémů…
Copyright: ISEA
Podíl veřejných výdajů na reg. školství
Zdroj: Education at a Glance 2002 (OECD) Copyright: ISEA
Charakteristika financování • Není stanoven standard vzdělávací služby, proto ani cena služby, která má být bezúplatně poskytována ve veřejném zájmu… • Účelem finanční podpory není úhrada ceny vzdělávání, ale vybrané náklady škol, zejména platy učitelů… • Výrazné přerozdělování…
Copyright: ISEA
Vývoj platů zaměstnanců ve školství
Copyright: ISEA
Zdroj: ÚIV a ČSÚ
Platy učitelů • Výše platů kopíruje nárůst průměru • Vykazovaná výše platů je deformována zahrnutím platů ředitelů, zástupců a pod. • Prostředky, poukazované školám na platy, mohou být v různých krajích různé • Nivelizace v odměňování nemotivuje ke kvalitě
Copyright: ISEA
Struktura ceny vzdělávací služby
Copyright: ISEA
Jednotková cena vzdělávací služby • Dnes stát hradí jen přímé vzdělávací výdaje škol, nicméně ani tento normativ není normou a neodráží skutečné náklady na službu, která má být poskytnuta ve veřejném zájmu… • Aplikovaný princip financování je příčinou nerovnosti podpory vzdělávaných…
Copyright: ISEA
Vysoké školy a terciární vzdělávání
Copyright: ISEA
Fáze vývoje systému: 1990 - 1997 • Vytvoření podmínek pro akademickou svobodu a autonomii vysokých škol (zákon o VŠ z roku 1990), zásadní reforma celého systému odložena • První krok k diverzifikaci - podpora rozvoji regionálních univerzit, chyběla však vůle systém hierarchizovat (neuniverzitní VŠ, univerzity, výzkumné univerzity), systém zůstává „unitární“ • Návrh zásadní reformy financování z roku 1994 (Botlík, Souček) odmítnut jak politickou tak akademickou reprezentací (podobný systém od té doby stále doporučován Světovou bankou) Copyright: ISEA
Fáze vývoje systému: 1990 - 1997 • Hodnocení: „... poskytnutí autonomie vysokým školám bylo využito k zablokování reformy – nebo tak bylo vnímáno.“ Peter Scott (Reflections on the Reform of Higher Education in Central and Eastern Europe, 2002)
Copyright: ISEA
Fáze vývoje systému: 1998 - 2002 • Formální autonomie se posiluje - VŠ se stávají veřejnoprávními institucemi (majetková práva, posílení autonomie ...), • Fiskální závislost se prohlubuje (uvalení restrikcí na zakládání obchodních společností a tudíž i na možnosti podnikat) • Aspirace na dosažení VŠ vzdělání prudce rostou, reálné výdaje klesají, systém v zajetí „nabídkového modelu“, přechod na poptákový model (spolufinancování) zablokován politickou i akademickou reprezentací Copyright: ISEA
Fáze vývoje systému: 1998 - 2002 • Další diversifikace systému zablokována zastavením procesu transformace VOŠ na veřejné neuniverzitní vysoké školy („college“) • Neuniverzitní prostor rychle vyplňují soukromé vysoké školy (formálně se stávají součástí systému), z hlediska studentů však v systému vzniká závažná „fiskální“ nerovnost • Novela zákona o VŠ z roku 2001 stanovuje závazný časový a věcný rámec přechodu na „binární“ model (strukturované studium), neochota přijmout tento model u řady oborů trvá Copyright: ISEA
Fáze vývoje systému: 1998 - 2002 • Další návrh reforem financování (spoluúčast studentů, půjčky, stipendia) odmítnut jak politickou tak akademickou reprezentací • Alternativní návrh reformy financování VŠ připravený MŠMT a ČKR neřešil ani jeden z vážných problémů českého vysokého školství: – – – – –
a) přechod na vícezdrojové financování vzdělávací služby b) neúnosnost setrvání na nabídkovém modelu c) systém sociální pomoci studentům (půjčky, stipendia), d) extrémně velké sociální nerovnosti v přístupu k VŠ vzdělání e) nízká efektivita fungování celého systému
Copyright: ISEA
Základní ukazatele přijímání na VŠ
Copyright: ISEA
Základní ukazatele financování VŠ
Copyright: ISEA
Kde jsme dnes v „kvantitativních“ ukazatelích ? • V podílu dospělé populace s VŠ vzděláním (12 %) zůstáváme na jednom z posledních míst v rámci OECD (naše postavení se zhoršilo !) • V podílu absolventů vysokých škol z příslušné věkové skupiny (18 %) jsme též na jednom z posledních míst OECD • Totéž platí o podílu přijímaných ke studiu na VŠ z příslušné věkové skupiny (s 28 % jsme též na jednom z posledních míst) Copyright: ISEA
Podíl osob s vysokoškolským vzděláním v ve dvou věkových skupinách roce 2002 (Education at a Glance 2005)
Copyright: ISEA
Podíl absolventů VŠ vzdělání z příslušné věkové skupiny (2003) (Education at a Glance 2005)
Copyright: ISEA
n
Copyright: ISEA Luxembourg
Mexico
1.5
Turkey
1.9
Slovak Republic
2.0
Czech Republic
2.0
Switzerland
Austria
2.5
Germany
Netherlands
Portugal
Hungary
Italy
France
Country mean
Ireland
United Kingdom
3.0
Denmark
3.0
Belgium
3.1
Spain
3.2
Iceland
Poland
New Zealand
Norway1
Greece
3.5
Australia
4.0
Sweden
4.2
United States
Korea
4.5
Finland
Očekávaný počet let terciárního vzdělávání (2003) (Education at a Glance 2005)
4.4 4.1 3.7 3.6 3.6 3.5 3.5 2.9 2.9 2.9 2.8 2.8 2.7 2.7 2.7 2.6 2.6 2.2 2.2 1.8 1.5 1.1
1.0 0.6
0.5
Součty podílů vstupujících do terciárního vzdělání (typ A) v relevantních věkových skupinách v roce 2002 (Education at a Glance 2004)
Copyright: ISEA
Na jaké evidenci tedy stojí teze MŠMT, podle které jsme v kvantitativních ukazatelích dosáhli světové úrovně a nyní se lze soustředit hlavně na „kvalitu“?
Ministryně školství Petra Buzková: „Již dnes vstupuje na vysoké školy téměř padesát procent populačního ročníku“ (naposledy v Otázkách Václava Moravce, 18. září 2005) Copyright: ISEA
Zapsaní v terciárním vzdělávání typu A a B v jednotlivých věkových skupinách v roce 2003 (Education at a Glance 2004) 70.0
60.0
% studujících
50.0
40.0
30.0
20.0
10.0
0.0 18
19
20
21
22
23
24
25
Věk
Copyright: ISEA
26
27
28
29
Australia Austria Belgium Czech R. Denmark Finland France Germany Greece Hungary Ireland Italy Korea Mexico Netherlands New Zealand Norway Poland Portugal Slovak R. Spain Sweden Turkey United Kingdom United States Country mean
Vývoj základních ukazatelů charakterizujících přechod mezi střední a vysokou školou v ČR 80.0
maturanti v daném roce z 18/19ti letých
70.0 60.0
přihlášení z maturantů daného roku
%
50.0 40.0
24.5%
30.0
zapsaní z maturantů v daném roce
20.0
zapsaní z 18/19ti letých
10.0 0.0 1997
1998
1999
2000
2001
Copyright: ISEA
2002
2003
Počet předchozích pokusů o přijetí k VŠ studium (uchazeči přihlášení k přijímacímu řízení v roce 2004) 11% 6%
žádný předchozí pokus jeden pokus
8%
dva pokusy tři pokusy 58%
9%
8%
Copyright: ISEA
čtyři pokusy pět a více pokusů
Vývoj sociální selektivity vysokého školství Vývoj poměru šancí na dosažení VŠ vzdělání mezi jedincem pocházejícím z rodiny odborníka a dělníka (údaj vyjadřuje kolikrát měl jedinec pocházející z rodiny odborníka větší šanci na dosažení VŠ vzdělání než jedinec pocházející z rodiny dělníka)
Copyright: ISEA
Je třeba se soustředit na: A. „Kvantitativní“ ukazatele (šance studovat obor dle vlastní volby) B. „Kvalitu“ poskytovaných vzdělávacích služeb (měřenou uplatnitelností na trhu práce) i výsledků výzkumu a vývoje (mezinárodní kontext) C. Efektivitu celého systému, kterou nelze zvýšit bez konkurence mezi VŠ D. Sociální nerovnosti v šancích na dosažení VŠ vzdělání
Copyright: ISEA
Struktura managementu • Vysoká míra autonomie fakult i v oblastech bránících vytváření institucionální politiky • Rozpor mezi odpovědností statutárního orgánu a pravomocemi svěřenými na nižší úroveň • Vysoká pravomoc samosprávných orgánů bez kvalifikovaného obsazení • Nedostatečná kompetence orgánů reprezentujících veřejný zájem na činnosti instituce, správní rady fakticky jmenovány rektory • Nesoulad časových parametrů dlouhodobých záměrů a funkčních období rektorů, volby rektorů určeny vnitřním kompromisem, nikoli vizí směřování instituce Copyright: ISEA
Chybějící finanční autonomie • Vysoký podíl účelově přidělovaných prostředků • Dotační prostředky s ročním určením i tam, kde jsou přidělovány podle fakticky odvedeného výkonu • Faktická nemožnost akumulovat jmění nebo hospodařit s prostředky ve víceletém výhledu (např. Dlouhodobého záměru VŠ) • Chybějící autonomie v nakládání s investičními prostředky („systémové dotace“) • Faktická nemožnost realizovat PPP projekty na úrovni vysokých škol Copyright: ISEA
Neochota přizpůsobit kapacity VŠ poptávce • Velké disproporce mezi poptávkou po studiu a kapacitou škol (= finanční podporou nárůstu počtu studentů v příslušných oborech) • Zmražené nárůsty počtu studentů v letech 1998-2001 – útlum restrukturalizace nabídky, stabilizace technických škol na úkor společenskovědních/humanitních oborů – bez ohledu na faktické uplatnění absolventů • Tlak (pod)průměrných v reprezentaci VŠ prakticky zachovává status quo • Rozdíly v kapacitě vytvářejí velké rozdíly ve mzdových možnostech • Už symbolické školné by tlak na řešení zvýšilo, i když Copyright: ISEA VŠ jako takového by nebylo řešením financování
Nesoulad kapacity VVŠ a poptávky po studiu (podíl přijímaných v roce 2004) 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 0%
AVU VŠUP AMU JAMU MU UHK UP VFU OU UK VŠE SU JČU ZČU UTB UJEP MZLU UPAR ČZU VUT VŠB-TU ČVUT VŠCHT
10%
Copyright: ISEA
800
0
1200
Copyright: ISEA
1400
1600
1800 1656
1453
1212
1158
1150
1075 1095
980
978
972
966
961 966
918 935
856
852 854
820
811
802
676 704 747
1000
UK TUL UP UHK JČU SU VŠCHT AMU ZČU VŠE ČVUT AVU JAMU UJEP MZLU UPAR OU VŠBVFU VUT VŠUP MU ČZU UTB
Efektivita vzdělávací činnosti na VVŠ (dotace na akad. prac. v tis. Kč - 2005)
600
400
200
962
Intenzita výzkumu není komplementární k produktivitě ve výuce (tis. Kč na akad. prac. – počátek 2005) 1 000 900 800 600 500 400 300 200
0 36 52 63 98 113 156 188 203 213 245 256 273 280 311 349 387 398 401 432 449 465 469
700
0
VŠUP UJEP UHK AMU JAMU OU VŠE ZČU TUL SU MZLU VŠB-TUO UP AVU ČZU UK VUT JČU UPAR UTB ČVUT VFU MU VŠCHT
100
Copyright: ISEA
Akreditační komise • Obstrukce proti strukturovanému studiu v některých oblastech • V pracovních skupinách prostor pro blokování změn iniciovaných na konkurenčních školách • Velké možnosti pro uplatňování nedůvodných námitek bez efektivní možnosti opravných prostředků • Způsob rozhodování brzdí interdisciplinární studia
Copyright: ISEA
Věda, výzkum, inovace, konkurenceschopnost
Copyright: ISEA
Dominující trend současnosti • Přechod ke znalostní společnosti (ekonomice) • Podstatou je růst role vzdělávání, znalostí, lidského kapitálu a inovací v ekonomické výkonnosti a prosperitě Poznámka: vzdělání a lidský kapitál se stávají součástí inovačního procesu
Copyright: ISEA
Inovační proces (lineární model)
vzdělání ÆVaV Æ invence Æ transfer technologií Æ prototyp Æ výrobek Æ trh
ilustrační obr. Copyright: ISEA
Konkurenceschopnost Schopnost produkovat zboží a služby, které ve svobodných a spravedlivých tržních podmínkách obstojí na mezinárodních trzích a při tom dlouhodobě udržet či zvyšovat reálné příjmy obyvatelstva.
Copyright: ISEA
Srovnání konkurenceschopnosti ČR
Copyright: ISEA
Model produkce znalostí ve znalostních ekonomikách
Copyright: ISEA
Situace v ČR • Projevuje se spíše fragmentace • Chybějí statistické údaje pro zhodnocení ekonomického a společenského přínosu výsledků výzkumu a vývoje AV ČR a VŠ • Nedaří se zvýšit efektivitu VaV ve vztahu k potřebám rozvoje ekonomiky
Copyright: ISEA
Bariéry růstu konkurenceschopnosti • Slabá spolupráce vysokých škol a výzkumných ústavů s podniky • Představa, že transformací na tzv. „podnikatelské univerzity“ dojde ke ztrátě tradičních akademických svobod • Nedostatečná ochrana a následné využití duševního vlastnictví Copyright: ISEA
Počty patentů u EPO/mil. obyv.
Copyright: ISEA
Bariéry růstu konkurenceschopnosti • Nevhodný poměr financování základního a aplikovaného výzkumu • Na území hlavního města Prahy nelze využít žádnou podporu pro budování infrastruktury podporující spolupráci výzkumných pracovišť a podnikatelské sféry Copyright: ISEA
Financování vysokých škol • Podle počtu studentů • Podle objemu finančních prostředků získaných z projektů v předchozích letech • ?
Copyright: ISEA
Základní nedostatek Chybí třetí role (the third mission) vysokých škol – „služba veřejnosti“ (např. zodpovědnost za využití výsledků výzkumu a vývoje v praxi) Poznámka: Vysoké školy a výzkumné ústavy se chovají efektivně v rámci podmínek, které jim byly nastaveny Copyright: ISEA
Vnímané překážky akademických pracovníků českých vysokých škol ve spolupráci se soukromou sférou
Copyright: ISEA
Zakládání spin-off firem Přestože novela vysokoškolského zákona umožnila vstup VŠ do obchodních společností, současná vnitřní organizační struktura vysokých škol nedovoluje zakládání spin-off v rozumném časovém horizontu.
Copyright: ISEA
Srovnání IP s Finskem a USA
Copyright: ISEA
Trend v inovačních indexech (v %)
Copyright: ISEA
Jak dál? • Vytvořit podmínky, včetně motivačních, podporující spolupráci pracovišť výzkumu a vývoje (zejména vysokých škol) a podnikatelské sféry • Vzdělání se musí stát součástí inovačního procesu • Zlepšit financování vzdělávání a VaV Copyright: ISEA
Děkujeme za pozornost www.isea-cz.org info@ isea-cz.org
Copyright: ISEA
