MODUL 3 MIGRACE MIGRACE Hodina
1.
Můj region
2.
Abdin
3.
4.
Cíle
Doporučené předměty
Žáci vyberou pro ně nejdůležitější místa regionu a vytvoří mapu. Přemýšlejí nad svým vztahem k místu. Žáci se dozvědí o Abdinovi, íránském uprchlíkovi v České republice. Pokusí se vžít do jeho situace a přemýšlejí nad svým vlastním postojem k uprchlíkům.
zeměpis, společenské vědy, anglický jazyk zeměpis, společenské vědy, anglický jazyk
Moji sousedé
Žáci se seznámí s případovmi studiemi migrantů ve světě. Žáci odvodí důvody k migraci a zkoumají propojení mezi migranty a jejich vlastními životy.
zeměpis, společenské vědy, anglický jazyk
Strom migrace
Žáci získají informace o světové migraci a zkoumají její komplexnost. Identifikují příčiny, důsledky a možná řešení nedobrovolné migrace (metodou „Strom problému“).
zeměpis, společenské vědy, výtvarná výchova, anglický jazyk
Výstupy na webu La Ngonpo 1/ virtuální mapa regionu
Poznámky
Zadání domácí úlohy: připravit virtuální mapy (do Hodiny 2) 1/ volitelná domácí úloha: „Rozhovor s imigranty“ 2/ Domácí úloha: napiš tři otázky k virtuální mapě partnerů 1/ Práce s rozhovory (volitelné) 2/ vysbírání otázek o mapách partnerů
1/ Strom migrace 2/ otázky pro partnery o jejich mapách
45
HODINA 1 MŮJ REGION Doporučené předměty: − Zeměpis − Společenské vědy − Anglický jazyk Cíle: − − − −
Žáci vyberou významná místa ve svém regionu a zdůvodní svou volbu. Žáci navrhnou mapu svého okolí s místy, která jsou pro ně zajímavá. Žáci popíší svůj vztah k regionu. Žáci předvídají důvody pro výběr jiných žáků (rozvoj vcítění).
Pomůcky: − Velké papíry – jeden pro každou skupinu Webová stránka La Ngonpo: − virtuální mapa regionu (informace zpracují doma nebo v extra hodině) Rizika: − problémy s internetovým připojením – žáci nepřipraví virtuální mapy. Poznámky: − Mapy navržené v této hodině mohou být použity pro závěrečnou akci (např. výstavu). − Virtuální mapy: žáci je vytvoří před Hodinou č. 2. Před třetí hodinou by se žáci měli podívat na mapy partnerů a sepsat tři otázky pro partnery (Co by se rádi dozvěděli o partnerově regionu?). Tyto otázky budou v Hodině č. 3 sesbírány a deset z nich bude vybráno a posláno partnerům. Otázky by poté měly být zodpovězeny před Hodinou č. 4.
POSTUP
Úvodní aktivita (7 minut) 1/ Vytvořte ze židlí kruh. Židlí bude o jednu méně, než je hráčů. Vy se pokud možno zapojte do hry také. Žáci se posadí na židle. Řekněte jim, že uprostřed kruhu bude vždy jedna osoba, jejíž úkol bude doplnit a ukončit následující větu: “Žáci z partnerské školy (z Ladakhu, z České republiky) by měli navštívit _____________ (doplň místo) v naší zemi, protože _________________.” Poté si všichni, kdo s výrokem souhlasí, vymění místa/židle. Žák uprostřed kruhu si co nejrychleji najde volnou židli. Poslední, kdo zůstane bez židle, se postaví doprostřed a vymyslí nový konec téže věty. Aktivitu ukončete, až se vystřídá nejméně polovina žáků.
Hlavní aktivita (30 minut) 1/ Sdělte žákům, že v této hodině se budete zabývat svým regionem, tedy ne celou zemí ale konkrétním místem, kde žijí. Nejprve každý žák odpoví samostatně. Žáci si zapíší odpovědi na následující otázky: Kam ve svém regionu byste vzali žáky z partnerské školy, kdyby za vámi přijeli? Jaká místa máte rádi? Přemýšlejte nad místy vhodnými pro následující aktivity a přidejte také důvod, proč jste je vybrali:
46
1/ bavit se 2/ jít na jednodenní výlet 3/ seznámit se s místní historií 4/ potkat někoho, s kým by bylo zajímavé si popovídat 5/ vidět místo, které se v poslední době hodně změnilo 6/ a na jaké místo byste je rozhodně nevzali? Můžete napsat otázky na tabuli nebo je žákům nadiktovat. Stanovte časový limit (např. 5 minut). 2/ Nyní použijte metodu „Poslední slovo mám já“. Začněte otázkou č. 1 (Kam byste je vzali za zábavou?) a zeptejte se, jestli by se někdo ze žáků chtěl podělit o svou odpověď s celou třídou – jen místo, prozatím ne důvod proč. Až někdo ze žáků řekne svou odpověď, zeptejte se ostatních, proč si myslí, že si vybral právě toto místo. Nechejte dva nebo tři žáky hádat a vysvětlit, proč si to myslí (např. Vybral/a toto místo, protože…). Zatímco ostatní hádají, první žák nic nekomentuje. Až skončí, první žák přečte svůj důvod - nemůže svůj důvod změnit nebo jej komentovat. Poté pokračujte ještě alespoň s jedním žákem, který opět všem sdělí místo (aniž by uvedl důvod). Takto se postupně ptejte na všech šest otázek. Díky této metodě mohou žáci lépe poznat rozmanitost regionu a vztahů k němu a zároveň jim pomůže rozvíjet empatii. (10 minut) 3/ Kreslení map. Žáci vytvoří skupiny po čtyřech. Každá skupina dostane velký kus papíru a jejich úkolem bude nakreslit mapu svého regionu (nebo města s okolím), na které budou po dohodě všech ve skupině zakreslena nejméně dvě místa, které vybrali ke každé z otázek v předchozí aktivitě (např. dvě místa, kde se lze bavit, dvě místa se zajímavými lidmi, atd.). Na mapě je označí například symbolem nebo kresbou. Podporujte jejich kreativitu. Ujistěte se, že nechají kolem mapy dostatek místa na vepsání informací o jednotlivých místech. Také jim nabídněte možnost později vyfotit některá z míst a přidat do mapy. Předem je upozorněte, že jejich mapy mohou být použity pro závěrečnou akci. (15 minut) Poznámka: Abyste žákům ulehčili kreslení, můžete do třídy donést skutečnou mapu regionu či nakopírované mapky, které jim rozdáte žákům. Kopie mohou být např. rozstříhané na několik kousků, aby to žáci neměli až tak snadné.
Závěrečná aktivita (10 minut) 1/ Galerie. Žáci vystaví své mapy na zdi, podlaze či lavicích a poté obchází celou třídu, jako kdyby byli v galerii. Potom se jich zeptejte: (5 minut) Opakovala se některá místa na více mapách? Pokud ano, která místa to byla? Zaujalo vás něco? Co? Viděli jste něco, co je pro vás nové? Něco, o čem jste dříve neslyšeli? 2/ Volné psaní. Každý žák se rozhodne, jak bych chtěl začít své „volné psaní“: Jak se cítím v tomto regionu? Jaké to pro mne je, žít tady? Než začnou psát, ujistěte se, že vědí, že jejich zápisky nebude kromě nich nikdo jiný číst (mohou psát také do osobních zápisníků). Jejich úkolem je psát nepřetržiě po dobu tří minut – jejich pero se nesmí odlepit od papíru. Pokud vám zbude čas, nechejte žáky si text ještě jednou přečíst a podtrhnout nejdůležitější myšlenky. Přestože je psaní osobní a tajné, můžete se zeptat, jestli se chce někdo podělit o své myšlenky se zbytkem třídy. (5 minut) Poznámka: NEDĚLEJTE aktivitu č. 2/, pokud jste pilotní škola. Místo toho požádejte žáky, aby si doplnili osobní zápisníky.
47
Domácí úkol − −
Žáci vyfotí některá místa uvedená v jejich mapách a přidají do map(lze i ve skupinách). Žáci ve skupinách vytvoří virtuální mapu na webové stránce La Ngonpo před hodinou č. 2.
48
HODINA 2 ABDIN Doporučené předměty: − Zeměpis − Společenské vědy − Anglický jazyk Cíle: − − −
Žáci se dozvědí o Abdinovi, íránském žadateli o azyl v České republice, a jeho životní situaci. Žáci porozumí tomu, jak se žadatelé o azyl mohou cítit v nové zemi. Žáci si definují svůj postoj k žadatelům o azyl.
Pomůcky: − papír velikosti A4 – jede pro každého − časopis nebo sada fotografií a obrázků (o něco více než je počet žáků ve třídě), nůžky, pastelky, fixy, vodové barvy, atd. Pokud nemáte žádný časopis, žáci mohou v úkolu č. 2 v úvodní aktivitě kreslit nebo mluvit. − text o Abdinovi − vystřižené karty s rolemi (A, B, C) – jedna sada do trojice Webová stránka La Ngonpo: − Připomeňte žákům, že před touto hodinou měli za úkol vytvořit na webové stránce La Ngonpo virtuální mapy. Po této hodině by na webové stránce měly být i virtuální mapy regionu partnerů. Za domácí úkol se na ně podívají a každý žák si připraví tři otázky, které by chtěl partnerům položit. Otázky donesou příští hodinu. Rizika: − problémy s internetovým připojením – žáci nemají možnost připravit virtuální mapy Poznámky: − Pokud se rozhodnete pro volitelnou domácí úlohu (rozhovor s imigranty), nezapomeňte ji zadat na konci hodiny. Úkolem žáků je získat příběhy od imigrantů ve vašem regionu (nejen žadatelů o azyl, ale jakýchkoliv imigrantů).
POSTUP Úvodní aktivita (25 minut) 1/ Každý žák dostane papír velikosti A4 nakreslí na něj velkou tašku, kufr nebo batoh. Poté žákům sdělte: Představte si, že vy a vaši rodiče musíte z ničeho nic opustit zemi. Sebou si můžete vzít jen pět věcí . Co byste si vzali? Nakreslete to do svého kufru či batohu. Pokud se žáci zeptají, jak dlouho budou pryč, řekněte jim, že nevíte. (5 minut) 2/ Připravte časopisy (nebo předvystřižené fotografie), nůžky a lepidla. Přišli jste do vzdálené země, kde lidé mluví jazykem, který neznáte. Vaši rodiče vám řeknou, že se bohužel nemůžete vrátit do země a že musíte v této nové zemi zůstat navždy. Co myslíte, že pro vás bude nejtěžší? Jak byste se cítili? Požádejte žáky, aby každý z nich vybral z časopisu fotku, která nejlépe znázorňuje jejich pocity v takové chvíli. Žáci pak obrázek nalepí na druhou stranu papíru a pod něj napíší dvě až tři věty
49
vysvětlující, proč si vybrali právě tento obrázek. Tato aktivita by měla být dynamická, a proto jim nechejte na práci jen pět minut. (7 minut) Poznámka: pokud se obáváte, že tuto lekci nestihnete v čase 45 minut, vynechejte část s fotkami (či v případě, že nemáte dostatek časopisů s obrázky). Přečtěte instrukce a vyzvěte žáky, aby otázku odpověděli společně s celou třídou. Takto zabere aktivita jen asi dvě minuty. 3/ Všichni žáci se postaví a postupně ve stoje vytváří dvojice a navzájem si sdělují, co by si sbalili do svého zavazadla (pokud jste dělali aktivitu č. 2 s fotkami, pak také čtou důvod, proč vybrali daný obrázek). Upozorněte je, aby mluvili nejméně se třemi různými lidmi. (5 minut) 4/ Diskutujte společně: Má někdo ve svém zavazadle něco zajímavého? Překvapilo vás něco? Chce se někdo podělit s celou třídou o obrázek, který vybral a proč? (3 minuty) 5/ Řekněte žákům, že toto ještě není konec příběhu: Země, do které jste přišli, není bohužel příliš vstřícná k imigrantům (žadatelům o azyl) z vaší země. Proto musíte zůstat několik měsíců ve speciálním táboře pro uprchlíky, než získáte oficiální povolení. Jaký si myslíte, že je život v takovém táboře? Co budete dělat ve svém volném čase? Co vám bude nejvíce chybět? Žáci mohou otázky zodpovědět ve dvojici či rovnou všichni dohromady. Ujistěte se, že rozumí pojmu „uprchlík“. (5 minut)
Hlavní aktivita (15 minut) 1/ Žáci si vyzkoušejí, jaké je to žít s lidmi, jejichž jazyku nerozumí a jak náročná může být v takovéto situaci komunikace. Pro znázornění využijte jednoduché hraní rolí, během kterého nesmí nikdo mluvit! Žáci však mohou použít jakoukoliv formu komunikace, jen ne mluvení či psaní. Nejprve vytvoří skupiny po třech. Každý žák ve skupině dostane jinou roli (A, B, C). Jakmile si přečtou své úkoly, mohou začít. Nezdržujte se u této aktivity příliš dlouho; není důležité, aby všichni žáci uspěli ve splnění svého úkolu, ale aby si vyzkoušeli, jak složité to může být. Potom se jich zeptejte: Jaké to bylo? Jak snadné či složité bylo domluvit se se spolubydlícími? Jak byste se cítili, kdybyste museli takto komunikovat každý den? (10 minut) 2/ Informujte žáky o tom, že v roce 2009 bylo na světě 43 milionů lidí, kteří museli opustit své země kvůli konfliktu nebo nějakému druhu pronásledování. Mnoho z nich jsou děti. Vaši žáci se dozvědí o Abdinovi, který imigroval do České republiky z Íránu a byl v podobné situaci jako oni v předešlé aktivitě. Podle toho, kolik máte času, můžete příběh přečíst nahlas nebo nechat žáky, ať si jej přečtou sami. (5 minut při čtení příběhu nahlas) Poznámka: Informace o příběhu: jedná se o skutečný příběh Abdina, íránského uprchlíka, jehož rodina přestoupila ke křesťanství, a proto musela opustit svou zemi. V České republice byl Abdin oddělen od svých rodičů a kvůli mnoha dalším potížím se po čase zhroutil a skončil v nemocnici.
50
Závěrečná aktivita (10 minut) 1/ Diskuze. Pokud máte dostatek času, mohou žáci o otázkách diskutovat nejprve ve dvojicích a až potom dohromady s celou třídou. − Co vám připadá v příběhu zajímavé? Proč? − Jak si myslíte, že Abdin vnímá Čechy? Co by asi napsal svým přátelům v Íránu o svých zkušenostech v jeho „nové“ zemi? − Co si myslíte, že se mohlo udělat jinak, aby Abdin nemusel skončit v nemocnici? − Představte si, že by Abdin přišel do vaší třídy. Na co byste se jej zeptali? − Co by Abdin asi odpověděl na otázku, o které jsme se bavili v minulé lekci? „Jak se cítím v tomto regionu?“ 2/ Vysvětlete žákům domácí úkol na příští hodinu. .
Domácí úkol 1/ Připomeňte žákům, že před touto hodinou měli na webové stránce La Ngonpo vytvořit virtuální mapy. Po této hodině budou na stránce také virtuální mapy jejich partnerů. Za domácí úkol se na ně podívají a každý žák si připraví tři otázky, na které by se chtěli partnerů zeptat. Otázky donesou na příští hodinu 2/ Volitelné - rozhovory s imigranty. Žáci samostatně nebo ve dvojicích (přičemž ale každý žák by měl mít vyplněný svůj vlastní formulář) najdou osobu, která imigrovala do jejich země či regionu a položí jí stanovené otázky. Ujistěte se, že žáci jsou si vědomi toho, že toto téma může být pro některé migranty velice osobní, a proto společně brainstormujte možnosti, jak vybrat respondenty a jak je oslovit. Pokud to bude nutné, přizpůsobte následující formulář vašemu kontextu. Úkol by měl být splněn do začátku následující hodiny.
51
Rozhovor s imigranty
Pracovní list pro žáky
Jméno (Přeje si zůstat v anonymitě? ANO – NE) Kdy přišli do naší země? Kolik jim bylo let? S kým přišli?
Odkud pocházejí?
Co je přimělo přistěhovat se do vaší země či regionu? Jaká byla jejich očekávání před tím, než sem přišli? Splnila se? Co pro ně bylo nejobtížnější, když sem přišli? Co jim pomohlo? Co jim schází?
Je na nové zemi něco, co mají obzvláště rádi? Pokud ano, co? Chtěli by se vrátit do své země původu? Proč ano/ne? Je něco, co by tady chtěli změnit? Pokud ano, co? Jaký je jejich legální status v zemi? Mohou zde zůstat natrvalo? Souhlasí s tím, aby byl jejich příběh zahrnut do závěrečné výstavy a případně také na webové stránce La Ngonpo? Pokud ano, může být použito jejich skutečné jméno?
52
Hraní rolí
Pracovní list pro žáky
A. Žiješ v uprchlickém táboře v pokoji se dvěma lidmi tvého věku. Jste ale každý z jiné části světa a nemluvíte stejným jazykem. Na noc jste zvyklí pokoj zamykat. Ty jsi ale bohužel dnes ztratil svůj klíč a chceš se vracet domů pozdě. Musíš proto požádat své spolubydlící, aby dnes v noci nechali dveře otevřené. Jak jim to sdělíš bez mluvení? B. Žiješ v uprchlickém táboře v pokoji se dvěma lidmi tvého věku. Jste ale každý z jiné části světa a nemluvíte stejným jazykem. Zítra ráno musíš vstávat velice brzy, ale tvůj budík se rozbil a ty se bojíš, že zaspíš. Potřebuješ si tedy půjčit budík od spolubydlících. Jak jim to sdělíš bez mluvení? C. Žiješ v uprchlickém táboře v pokoji se dvěma lidmi tvého věku. Jste ale každý z jiné části světa a nemluvíte stejným jazykem. Včera jsi ztratil tabulku čokolády, kterou jsi měl jako dárek pro svou sestru. Nemůžeš ji nikde v pokoji najít. Jak od svých spolubydlících zjistíš, kde je, aniž bys mluvil?
A. Žiješ v uprchlickém táboře v pokoji se dvěma lidmi tvého věku. Jste ale každý z jiné části světa a nemluvíte stejným jazykem. Na noc jste zvyklí pokoj zamykat. Ty jsi ale bohužel dnes ztratil svůj klíč a chceš se vracet domů pozdě. Musíš proto požádat své spolubydlící, aby dnes v noci nechali dveře otevřené. Jak jim to sdělíš bez mluvení? B. Žiješ v uprchlickém táboře v pokoji se dvěma lidmi tvého věku. Jste ale každý z jiné části světa a nemluvíte stejným jazykem. Zítra ráno musíš vstávat velice brzy, ale tvůj budík se rozbil a ty se bojíš, že zaspíš. Potřebuješ si tedy půjčit budík od spolubydlících. Jak jim to sdělíš bez mluvení? C. Žiješ v uprchlickém táboře v pokoji se dvěma lidmi tvého věku. Jste ale každý z jiné části světa a nemluvíte stejným jazykem. Včera jsi ztratil tabulku čokolády, kterou jsi měl jako dárek pro svou sestru. Nemůžeš ji nikde v pokoji najít. Jak od svých spolubydlících zjistíš, kde je, aniž bys mluvil?
A. Žiješ v uprchlickém táboře v pokoji se dvěma lidmi tvého věku. Jste ale každý z jiné části světa a nemluvíte stejným jazykem. Na noc jste zvyklí pokoj zamykat. Ty jsi ale bohužel dnes ztratil svůj klíč a chceš se vracet domů pozdě. Musíš proto požádat své spolubydlící, aby dnes v noci nechali dveře otevřené. Jak jim to sdělíš bez mluvení? B. Žiješ v uprchlickém táboře v pokoji se dvěma lidmi tvého věku. Jste ale každý z jiné části světa a nemluvíte stejným jazykem. Zítra ráno musíš vstávat velice brzy, ale tvůj budík se rozbil a ty se bojíš, že zaspíš. Potřebuješ si tedy půjčit budík od spolubydlících. Jak jim to sdělíš bez mluvení? C. Žiješ v uprchlickém táboře v pokoji se dvěma lidmi tvého věku. Jste ale každý z jiné části světa a nemluvíte stejným jazykem. Včera jsi ztratil tabulku čokolády, kterou jsi měl jako dárek pro svou sestru. Nemůžeš ji nikde v pokoji najít. Jak od svých spolubydlících zjistíš, kde je, aniž bys mluvil?
53
Pracovní list pro žáky
ABDIN Příběh Přijímací uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách (Česká republika) funguje jako karanténní a nikdo z příchozích jej nesmí opustit. Všem příchozím uprchlíkům se nejdříve dělají krevní testy a lékařská vyšetření. Abdin, čtrnáctiletý náboženský uprchlík z Íránu, byl po příjezdu do České republiky oddělen od svého otce a ubytován v pokoji se dvěma afghánskými chlapci Zjaolou a Hadžim. Ti však nemluvili žádným cizím jazykem a nikdo jim nerozuměl. Tábor byl přeplněn, a tak ho po uplynutí jednoho měsíce převezli do tábora Červené Lhoty u Bíliny. V tomto táboře strávil dalších pět měsíců. V táborech Abdina překvapilo velké množství policistů. Abdin říká: „Byl to pro mě šok. Z Iránu jsme utekli před policií a najednou zde, v České republice, byli všude kolem.“ Policie byla však v táboře nutná kvůli častým konfliktům. Někdy dokonce přerostly politické hádky Rusů s Afghánci či Indů s Pákistánci ve rvačku. Uprchlíci trpěli ztrátou domova, fyzicky strádali a všude byl cítit strach z nejisté budoucnosti. Tyto faktory často přispívají k propuknutí posttraumatického stresového syndromu. Lidé v táborech nemají téměř žádné soukromí. Jejich život je kontrolován, chybí jim svoboda. Počáteční frustrace a agresivita se později často přeměňuje v pasivitu. Abdin se z dlouho trvajícího traumatu psychicky zhroutil a skončil v nemocnici. V tu samou dobu obdržel rozhodnutí o udělení politického azylu a byl z uprchlického tábora přestěhován do integračního centra. Udělení azylu předcházela dvě interview, která probíhala v angličtině. První trvalo tři hodiny, druhé už jen hodinu. Abdin při nich nechtěl mluvit persky, svým mateřským jazykem. Měl strach, že tlumočník by mohl být spojen s tajnou policií v Íránu. Kdyby zůstal v Iránu, hrozil by mu trest smrti za přestoupení ke křesťanství.
Zdroj Text adaptován z: M. Pilařová (2002): Cizinci v české společnosti – sondy do problematiky. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita.
54
HODINA 3 MOJI SOUSEDÉ Doporučené předměty: − Společenské vědy − Zeměpis − Anglický jazyk Cíle: −
− −
Žáci se dozvědí více o migrantech ve světě a o jejich příbězích (pokud se rozhodnete pro volitelnou domácí úlohu “Rozhovor s imigranty”, tak se žáci seznámí i s konkrétními imigranty v jejich regionu a identifikují podobnosti v jejich příbězích a obtíže, kterým museli čelit). Žáci popíší a odvodí důvody, proč lidé v dnešním světě migrují. Žáci uvažují o propojeností jejich životů s životy jejich sousedů (imigrantů) a zhodnotí, jak sami mohou ovlivnit životy imigrantů.
Pomůcky: − malé papírky (tři pro každého žáka) − texty o migrantech (případové studie) – jedna sada pro každou skupinu − vyplněný formulář o imigrantech v regionu (volitelná domácí úloha z předchozí hodiny) − otázky žáků na virtuální mapy regionu partnerů (domácí úloha z předchozí hodiny) Webová stránka La Ngonpo: − po hodině bude nahráno 10-15 otázek pro partnery o jejich regionu − volitelné: žáci mohou připravit příběhy o svých sousedech-migrantech Rizika: − volitelná domácí úloha – žáci nepřinesou dostatečný počet příběhů (dotazníků) − žáci posílí své stereotypy o menšinách ve své zemi. Učitel by měl předejít tomu, aby žáci kladli příliš velký důraz na národnost a etnicitu imigrantů a podpořit žáky v tom, aby se na každého imigranta dívali jako na jedinečnou osobu s vlastní minulostí (připomenutí „Má květina” z prvního modulu). Poznámky: − žáci přinesou tři otázky, které by chtěli položit partnerům o jejich virtuálních mapě či regionu. − Po této hodině byste měli poslat seznam 10-15 vybraných otázek svým partnerům. Ti je zodpovědí během Hodiny č. 4.
POSTUP
Úvodní aktivita (10 minut) 1/ Poté, co se žáci doma podívají na virtuální mapy partnerů na webové stránce La Ngonpo (domácí úloha), přinesou do hodiny tři otázky, na které by se chtěli zeptat žáků z partnerské školy. Rozdejte každému žákovi tři lístky, na které přepíší své otázky (anonymně). (3 minuty) 2/ Pak žáci položí lístečky na zem doprostřed třídy, vytvoří pět skupin a každá skupina si z hromádky vezme stejný počet lístků. Úkolem každé skupiny bude seřadit otázky podle toho, jak jim přijdou zajímavé. Na které otázky by rádi dostali odpověď? Každá skupina potom vrátí doprostřed tři vybrané otázky. (4 minuty) 3/ Dohromady s celou třídou tyto otázky projděte a odeberte ty, které opakují. Pokud najdete nějaké nevhodné otázky (které by například mohly být považovány za útočné nebo příliš osobní), proberte to se třídou. Konečný seznam otázek vložte na webovou stránku La Ngonpo před Hodinou č. 4 (vy nebo žáci). Vaši partneři na otázky odpovědí během Hodiny č. 4. (3 minuty)
55
Poznámka: pokud vám vaši partneři nestihnou poskytnout své virtuální mapy včas, můžete místo nich použít program Google Earth nebo vytištěnou mapu, fotografii jejich regionu.
Hlavní aktivita (25 minut) Varianta A: Žáci vypracovali volitelnou domácí úlohu - “Rozhovory s imigranty”: 1/ Příběhy imigrantů. Žáci vytvoří skupiny tak, aby v každé z nich měli minimálně čtyři různé příběhy (každý žák by měl přinést vlastní vyplněný formulář – i v případě, že pracovali ve dvojici). Nechejte žákům deset minut čas, aby si ve skupinách mezi sebou vyprávěli příběhy. Požádejte je, aby příběhy představili (spíše než jen četli) a připomeňte jim, že mají respektovat přání těch, kteří chtěli zůstat anonymní. Můžete také žákům říci, aby neodhalovali zemi, odkud pochází jejich „imigrant“, ale aby ji ostatní ve skupině zkusili uhádnout po tom, co uslyší příběh. (10 minut) 2/ Pak napište na tabuli následující otázky: Žáci o nich budou diskutovat ve skupinách. V každé skupině by si měli zvolit někoho, kdo bude dělat poznámky: (3 minuty) − Jaké věci měli všichni imigranti společné? − Co se v jejich příbězích lišilo? − Co vás na příbězích překvapilo? 3/ Společná práce. Prodiskutujte předchozí otázky. Poté přidejte následující otázku a důvody pro migraci sepište na tabuli: (5 minut) − Proč tito lidé přišli do naší země, regionu? − Co je přimělo se sem přestěhovat? 4/ Řekněte žákům, že máte více příběhů migrantů z různých částí světa. Žáci si je přečtou a přidají další důvody k seznamu na tabuli. Podle toho, kolik máte času, si buď žáci přečtou veškeré příběhy (a podtrhnou důvody) nebo jen některé z nich. (7 minut) Varianta B: Žáci nevypracovali domácí úlohu Místo práce s příběhy a rozhovory žáků použijte poskytnuté příběhy migrantů z různých částí světa. Postupujte stejně.
Závěrečná aktivita (10 minut) 1/ Diskuze. Vraťte se zpět k příběhům žáků a připomeňte jim, jak blízko tito lidé žijí. Varianta A: Kde žijí imigranti z vašich příběhů? Jsou vašimi sousedy? Varianta B: Žijí ve vašem okolí nějací imigranti? Jsou vašimi sousedy? Potom pokračujte: Varianta A: Co bylo pro lidi z vašich příběhů nejtěžší, když sem přišli? Varianta B: Co je podle vás pro lidi, kteří sem přicházejí, nejtěžší? Nechejte jednoho žáka zapsat odpovědi na tabuli (stačí klíčová slova). (5 minut) 2/ Poté, co dokončíte seznam problémů, kterým museli čelit, žáci se zamyslí nad tím, které z nich mohou oni sami ovlivnit (přímo či nepřímo) a jak můžeme život imigrantů udělat snazší („my“ zde může znamenat: žáci, škola, rodina, obyvatelé města/regionu, apod.). Podtrhněte vybrané důvody a zeptejte se žáků, co s nimi můžeme udělat. (5 minut)
Nápady na domácí úlohu Žáci rozvinou své nápady, jak mohou zjednodušit život imigrantů v této zemi/regionu (mohou si zvolit některé z problémů ze seznamu). Lze je zaznamenat do osobních zápisníků.
56
Žáci mohou připravit školní noviny nebo knihu s příběhy sousedů-imigrantů (může být využito pro závěrečnou akciv nebo na webové stránce La Ngonpo). Nejprve se ale ujistěte, že lidé, kteří poskytovali rozhovory, s tím souhlasí. Respektujte jejich právo „posledního slova“.
57
Pracovní list pro žáky
Případové studie migrantů Zuzana Zuzana je z České republiky. Po skončení střední školy odjela studovat do Spojených států amerických. Jako výborná hráčka tenisu získala na jedné univerzitě ve Virginii sportovní stipendium. V průběhu studia se seznámila se Salemem, který se věnoval atletice a pocházel z Libanonu. Do USA přijel proto, aby měl lepší podmínky pro sportování a také pro studium. Zuzana a Salem se vzali a po skončení studií hledali zaměstnání, ale ani jednomu se nepovedlo najít práci odpovídající jejich vzdělání. Nakonec Salem přijal pracovní nabídku v Libanonu, v zemi svého původu. Zuzana se za ním po půl roce přestěhovala. Teď už žijí v Libanonu již 9 let a mají dvě děti. Kim Kim se narodil v malé vesnici ve středním Vietnamu. Po maturitě nastoupil základní vojenskou službu. Kim je nejstarší ze tří sourozenců, a proto se cítil zodpovědný za finanční pomoc rodině a rozhodl se jít pracovat do ciziny. Rodiče byli již starší a všichni žili ve velice chudých poměrech. Nejprve se pokoušel odjet do Jižní Koreje, ale nakonec se mu podařilo získat pracovní vízum do České republiky. Za pracovní vízum zaplatil agentuře $ 6.000. Kimova dcera se narodila v České republice a chodí do české školy. Říká: „Nechápu, proč mě moji spolužáci říkají Vietnamka. Přeci jsem se narodila tady a mluvím česky. Vietnam vůbec neznám. Nikdy jsem tam nebyla! Chci žít tady s mými rodiči a kamarády. Tady je můj domov.“ Pavel Pavel je z České republiky ale jeho dědeček žije ve Švédsku. Uprchl tam za druhé světové války, protože je Žid, a tak mu hrozilo, že ho z rodného Brna deportují do nacistického koncentračního tábora. Jen tak tak se mu podařilo dostat se přes hranice. Ve Švédsku našel ale vstřícné lidi, kteří mu pomohli postavit se na nohy, našel si práci a začal žít normální život. Domů do České republiky se ale vrací rád, jezdí na třídní sraz a za zbytkem rodiny. Švédsko je pro něj druhým domov, nechtěl by se vrátit natrvalo do České republiky. Sergej Sergej přijel spolu s manželkou Annou do České republiky před čtyřmi lety, protože doma na Ukrajině ztratil práci automechanika a kvůli neprůhledné legislativě a korupci tam pro něj nebylo lehké začít podnikat v autodopravě, ačkoliv to byl jeho sen. Kvůli finančním potížím se tedy manželé přestěhovali do ČR. Sergej s Annou museli zaplatit mnoho peněz agentuře, která jim zařídila všechny potřebné doklady a velmi mizerné zaměstnání. I když Anna pracovala na Ukrajině jako zdravotní sestra, začínala v ČR v továrně na elektrosoučástky. Nyní už pracuje jako uklízečka. Sergej začínal na stavbě. Po roce se k nim přidaly i dvě děti (10 a 15 let). Děti se ve škole naučily česky velmi rychle.
58
Khalil Khalil přijel do ČR před 10 lety se svou rodinou. Jsou Kurdové (nejpočetnější národnostní etnikum na světě bez vlastního státu) a proto pro ně život v Sýrii nebyl jednoduchý. Nemohli tam plně využívat syrský vzdělávací systém a lékařskou péči. Neměli řádné úřední dokumenty. Khalil neopustil Sýrii, aby si ekonomicky přilepšil, ale protože v Sýrii nemohl svobodně vyznávat své tradice a náboženství. Stal se tedy uprchlíkem. V ČR strávil nejdřív měsíc v utečeneckém táboře, kde se setkal s lidmi z různých částí světa a různých smutných příběhů. Poté získal práci ve svém oboru – v medicíně. Khalil říká, že vztahy mezi lidmi jsou v Sýrii mnohem přátelštější. „Vždy tam najdete na ulici někoho, kdo vám rád pomůže. V ČR se lidé hodně spoléhají na pomoc státu. V Sýrii také neexistuje, abyste vaše rodiče či prarodiče nechali v domově důchodců. Staráme se o ně sami doma. Jsou naše rodina.“ Peni Peni žila na Tuvalu, malém ostrově v Jižním Pacifiku s 11 000 obyvateli. Bohužel se ale musela odstěhovat, protože ostrov je položen velmi nízko nad mořem (nejvyšší bod je pouze pět metrů nad mořem) a kvůli probíhajícím klimatickým změnám se každý rok zvyšuje hladina moře. Peni se proto přestěhovala na Nový Zéland. Změna to pro ni nebyla snadná, protože způsob života je zde úplně jiný než na Tuvalu. Podle Peni někteří lidé odchází z Tuvalu na Nový Zéland kvůli lepším školám a zaměstnání, ale někteří proto, že se obávají zvyšující se hladiny moře. Peni říká: “Nechtěla jsem se bát. Nechtěla jsem se jednoho dne vzbudit a mít postel ve vodě.” Tisíce vědců (IPCC – Mezinárodní panel pro změny klimatu) odhaduje, že během příštích 50 až 100 let globální oteplování zvýší hladiny moří o 1 metr či více. Bude záležet na tom, jak rychle roztají ledy na Antarktidě a v Grónsku. Sagura Sagura (46 let) uprchla ze Somálska před deseti lety kvůli probíhajícímu konfliktu. Chtěla se dostat do Velké Británie (VB), kam uprchly i její děti. Chyběly jí. Za cestu zaplatila Sagura $ 2 000. Její nesnadná cesta vedla přes Saharskou poušť až do Libye. Tam jí spolu s dalšími 15 lidmi posadili do malé loďky a vyrazili do Itálie. Cesta byla nebezpečná a podmínky nelidské. Ne všichni přežili. Poté, co projela celou Evropu a strávila několik měsíců v utečeneckých táborech, ji britští úředníci odmítli vpustit do Velké Británie. Proto musela zůstat nějakou dobu v Nizozemí, kde se rozhodla dostat se do Velké Británie nelegálním, neoficiálním způsobem. Sagura říká: „Rozhodla jsem se udělat cokoliv. Schovala jsem se v nákladním autě. Bohužel bylo zrovna špatně počasí a velké vlny, takže jsme nemohli najet na trajekt a přejet do Anglie. Zůstali jsme v přístavu a já byla pět dní zavřená v náklaďáku bez vody a jídla.“ Teprve poté se dostala za svou rodinou. Cesta ze Somálska do VB jí trvala 2 roky. Buddhi Buddhi se narodil a žil v Bhútánu. Bhútán je vysokohorská země, která se nachází mezi Indií a Čínou a má přibližně 700 000 obyvatel. V Bhútánu žije několik etnických skupin a jednou z nich jsou Lhotsampové, kteří pochází z Nepálu a do Bhútánu se přesunuli na konci 19. století. V 80. letech 20. století byli však označeni za politickou hrozbu. Nazvali je nepřáteli vlasti, protože zorganizovali několik veřejných demonstrací. Tisíce Bhútánců z jihu (nepálského původu) bylo poté uvězněno. Buddhiho otec také. Buddhi říká, že v roce 1989 zapálili před jejich očima hinduistický chrám, kam chodívali. Bylo jim nařízeno, aby začali vyznávat Buddhu a nosit tradiční oblečení. Pokud to neudělají, musí opustit zemi. Buddhiho rodina se tedy rozhodla utéci do bezpečné Jhapy ve východním Nepálu. Už více než 15 let žije asi 105 000 těchto Bhútánců v Nepálu v utečeneckých táborech založených OSN (Organizace spojených národů). Tisíce dalších jich žije mimo tábory v Nepálu, Indii, v severní Americe, Evropě a Austrálii.
59
Sattar Sattar je z Indie, je ženatý a má 3 děti. V roce 2003 odjel do Dubaje ve Spojených arabských emirátech (SAE), aby zde pracoval jako stavební dělník. Pracovní agentuře v Indii zaplatil $1 800. Ta mu pomohla získat vízum, letenku a uhradit zdravotní pojištění. Sattar si kvůli tomu vzal půjčku a musel pak platit každý měsíc 11% úrok. Nyní Sattar pracuje na stavbě v Dubaji. Za osm hodin práce si vydělá $10,50. Jeho výplata je vyšší než u nových dělníků, protože pracuje u stejné společnosti již více jak 5 let. Noví zaměstnanci dostávají pouze $7,60. Ve Spojených arabských emirátech žije přes milión indických migrantů a tvoří více než 40 % celkové populace. Do této země přišli kvůli velké nabídce pracovních míst v ropném, stavebním a dalším průmyslu. Manoj a Radha Manoj a Radha jsou Indové, kteří emigrovali na začátku 90. let minulého století do Sydney v Austrálii. Spolu s nimi odjel i jejich 6-ti letý syn. To, že skončili zrovna v Austrálii je podle nich pouze souhra náhod a štěstí. Úplně stejně mohli skončit třeba v Kanadě. Rohan, jejich jediný syn, se rozhodl stát pilotem a začít svou kariéru v Bombaji. Manoj to nazývá „obrácenou migrací“ – jejich syn se vrací zpět. Manoj a Radha jsou v Sydney šťastní a mají velmi blízký vztah s 25 indickými rodinami, kteří emigrovali ve stejnou dobu jako oni. Díky sociálním sítím, jako např. Facebook, jsou také stále v kontaktu se svými indickými přáteli.
Zdroje: Zuzana, Pavel - adaptováno z manuálu z projektu „Zvyšování povědomí o rozvojové problematice v regionech“, realizovaný Charitou ČR a Multikulturním centrem Praha. Kim - www.klubhanoi.cz Sergej - Jeden rok v nové zemi. Andrea Krchová, Evropská kontaktní skupina v ČR. Česká republika. (2010) Khalil - Deník migranta, deník migrantky. Ed. Hana Víznerová, Evropská kontaktní skupina v ČR. Česká republika. (2009) Peni - Climate change migrants: A case study analysis, Asian Development. Barker, A. (2008) Living on Earth: Early Signs: New Zealand’s Climate Refugees, dostupné na: http://www.loe.org/shows/segments.htm?programID=06-P13-00013&segmentID=6 ) Buddhi - Bhutanese refugees: The story of a forgotten people. http://www.photovoice.org/bhutan/index1.php?id=6 Sattar - Building Towers, Cheating Workers: Exploitation of Migrant Construction Workers in the United Arab Emirates. 2006. HRW – Human rights watch: www.hrw.org Manoj nad Radha - http://indianconnectioninsydney.blogspot.com/
60
HODINA 4 STROM MIGRACE Doporučené předměty: − Společenské vědy − Zeměpis − Anglický jazyk − Výtvarná výchova Cíle: − − −
Žáci se dozvědí více faktů o migraci, o tom, jak je migrace v dnešním světě komplexním jevem a jak propojuje různé části světa. Žáci vytvoří “Stromy migrace”, ve kterých definují její příčiny a důsledky. Žáci definují možná řešení problému nucené migrace.
Pomůcky: − otázky z partnerské školy o vaší virtuální mapě regionu (nebo je také můžete probrat v jiné hodině) − velké papíry, pastelky, fixy, vodové barvy, apod. − kvíz o migraci (jeden do dvojice) Webová stránka La Ngonpo: − stromy migrace (jak fotky výstupu z hodiny, tak i extra virtuální strom) − nahrajte odpovědi žáků na otázky partnerů (po hodině) Rizika: − otázky od partnerů nebudou poskytnuty včas Poznámky: − Po této hodině byste měli poslat odpovědi na 10-15 otázek partnerů o vašem regionu. − Uschovejte plakáty se stromy migrace na závěrečnou akci. Ujistěte se, že to žáci vědí před tím, než na nich začnou pracovat.
POSTUP Úvodní aktivita I (10 minut) 1/ Otázky: Pracujte s otázkami, které měli partneři o vašem regionu (10-15 otázek). Možnosti: − Přečtěte je nahlas a nechejte žáky společně brainstormovat odpovědi (Které otázky mohou být zodpovězeny okamžitě? Ke kterým potřebují dohledat informace?). Poté se žáci rozhodnou, které otázky by chtěli zodpovědět ihned a které doma. − Otázky se rozdělí do skupinek a odpovídají. Jeden dělá poznámky. Poté se o otázky a odpovědi podělí s celou třídou. Zbytek třídy může dodat další informace. Pokud máte možnost, vynechejte tuto Úvodní aktivitu I a udělejte ji v jiné, extra hodině (ve stejném týdnu). Dohodněte se se žáky na postupu: Kdo bude zodpovědný za jednotlivé odpovědi? Jak budou sesbírány (např. ve sdíleném dokumentu na www.docs.google.com)? Kdo je vloží na webovou stránku? (10 minut)
61
Úvodní aktivita II (10 minut) 1/ Kvíz: Informujte žáky o tom, že toto je poslední hodina věnovaná migraci a že se dozvědí více o současné situaci ve světě. Nejprve zjistěte, co všechno již vědí a potom je nechejte vyplnit kvíz. Doporučte jim, aby doplňovali i své odhady a domněnky a aby využili své představivosti. Kvíz nebude hodnocen – po jeho vyplnění si společně projdete odpovědi. Žáci pracují ve dvojicích. Určete jim časový limit. (5 minut) 2/ Společná práce. Projděte si společně odpovědi a poté se žáků zeptejte: (5 minut) − Dozvěděli jste se něco nového nebo zajímavého? Pokud ano, co? − Znáte osobně někoho, kdo emigroval z vašeho regionu? Jaké důvody pro to mohl mít?
Hlavní aktivita (15 - 25 minut) 1/ Strom migrace: Žáci vytvoří skupinky a každá z nich dostane velký papír. Budou vypracovávat plakát (metody „strom problému“). Každá skupina nakreslí obrys stromu s kořeny, větvemi a plody. Napište na tabuli tyto instrukce: Kmen: migrace (problém, kterým se budou zabývat) • Kořeny: důvody, proč lidé migrují (připomeňte žákům předchozí hodinu, ve které mluvili o příčinách – např. vyšší nezaměstnanost) • Větve: důsledky (mohou být jak pozitivní tak i negativní!) existence migrace pro migranty, nemigranty, atd. (např. rozmanitost) • Plody: možná řešení – měla by se vztahovat pouze k nedobrovolné migraci a jejím příčinám (např. pokud jedna z příčin je konflikt či válka, pak by řešení mohlo být: mírové rozhovory, zrušení zbrojního průmyslu, podíl žen na vládnutí, atd.) Před tím, než začnou na stromech pracovat, informujte žáky o tom, že jejich výtvory mohou být použity pro závěrečnou akci. Nechejte jim na kreslení čas 15 minut. Pokud si myslíte, že třída bude potřebovat více času, zkraťte první Úvodní aktivitu. (15-25 minut) Poznámka: ukázka stromu viz níže. od žáků se neočekává, že by strom vyplnili stejným způsobem nebo že by měli od vás dostat právě tyto informace! Nechejte je zpracovat úkol po svém. Žádné komentáře ani informace od vás nejsou nutné.
Závěrečná aktivita (10 minut) 1/ “Galerie”. Žáci obcházejí třídu a dívají se na „stromy“ ostatních. Poté utvořte kroužek a vyzvěte žáky, aby se jeden po druhém ptali na věci, kterým na ostatních plakátech nerozumí nebo se kterými nesouhlasí. 2/ Na úplný závěr každý žák řekne jedno slovo, které se mu vybaví, když řeknete „migrace“.
Domácí úkol Žáci přepíší informace z jejich plakátů na webovou stránku La Ngonpo (pokud to budě potřeba, přeloží je do angličtiny). Dohodněte se, do kdy tak udělají. Mohou také své plakáty vyfotit a fotky nahrát na webovou stránku LaNgonpo.
62
INFOBOX Ukázka stromu migrace Kořeny – příklady příčin migrace (jak dobrovolné, tak i nedobrovolné) – konflikty, války, pronásledování (etnicita, náboženství, politika), přání vidět jiné části světa, kariéra, studia, láska, rodina, klimatické změny, přírodní pohromy, chudoba, špatná společenská či ekonomická situace, diskriminace, atd. Větve – příklady důsledků migrace (pozitivní i negativní) – kontakt s různými kulturami, rozmanitost uvnitř společnosti, obohacení, “odliv mozků”, nárůst populace v EU, růst měst (urbanizace), slumy, nelidí, nelegální migrace po moři, ztráta kořenů, domova, rodiny, negativní postoje k imigrantům, rostoucí rasismus, nárůst xenofobie, nelegální práce, atd. Plody – příklady řešení kořenů (příčin) nedobrovolné migrace – demokracie, svoboda projevu, náboženství v jiných zemích, vyšší stupeň vzdělání v rozvojových zemích, zastavení klimatických změn (méně létání, šetření energií, nákupy místních produktů…), žádné nukleární zbraně, vojenský průmysl, spravedlivější obchod, sociální systém v rozvojových zemích, atd.
63
Pracovní list pro žáky
KVÍZ O MIGRACI 1. Migrace může být dobrovolná nebo nedobrovolná. Uveďte dva příklady ke každému typu: a) dobrovolná:
____________________
b) nedobrovolná/nucená:
____________________
____________________
____________________
2. vysvětli rozdíl mezi “imigrantem” a “emigrantem”:
3. Spojte slova se správnou definicí: 1. Uprchlíci
A. lidé, kteří žádají o mezinárodní ochranu a chtěli by získat status uprchlíka.
2. Žadatelé o azyl
B. lidé, kteří museli opustit své domovy kvůli ozbrojenému konfliktu, porušování lidských práv nebo přírodní či člověkem způsobené katastrofě a kteří při tom nepřekročili mezinárodní hranice.
3. Vnitřně přesídlené osoby (IDPs)
C. lidé, kteří opustili svou zemi, aby uprchli před pronásledováním nebo konfliktem. Je jim udělena zvláštní forma ochrany. Mohou při tom překročit hranice nebo ne.
4. Doplňte počty: V roce 2009 bylo _________ milionů lidí na světě donuceno opustit své domovy (což je nejvyšší počet od poloviny 90. let) – buď za hranice nebo někam jinam v rámci své země. Zhruba 35 % z nich byli uprchlíci (15,2 milionů). A KAM UPRCHLÍCÍ MÍŘÍ? JAKÉ JSOU PŘIJÍMACÍ ZEMĚ? 5. 75% všech uprchlíků na světě je přijato v: a/ rozvojových zemích b/ Evropě 6. Následující země hostí největší počet uprchlíků na světě (jako pomoc je první písmeno země již napsáno a je naznačen také počet písmen) 1/ P_ _ _ _ _ _ _
(1,7 milionů)
2/ Í _ _ _
(1,1 milionů)
3/ S _ _ _ _
(1,05 milionů)
4/ N _ _ _ _ _ _
(593 800)
64
A ODKUD UPRCHLÍCI POCHÁZEJÍ? 7. Jeden ze čtyř uprchlíků pochází z A _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ (2,9 milionů). Uprchlíci z této země se nyní nacházejí v 71 různých státech. 8. Dokážete přečíst tuto mapu? Jaké jsou země, ze kterých pochází nejvíce uprchlíků? (Čím tmavší je barva země, tím více uprchlíků z ní pochází).
Zdroj: 2009 Global Trends. Refugees, Asylum Seekers, Returnees, Internally Displaced and Stateless Persons.United Nations High Comissioner for Refugees. 2010. www.unhcr.org/statistics
65
Správné odpovědi ke kvízu o migraci: 1/ Pro dobrovolnou i nedobrovolnou migraci může existovat mnoho různých důvodů. Často mohou být stejné, protože je velmi těžké rozeznat hranici mezi dobrovolnou a nedobrovolnou a poznat pravé příčiny. Žáci se o možných příčinách dozvědí více v průběhu hodiny, při čtení případových studií migrantů. Proto je momentálně důležité hlavně se ujistit, že žáci chápou, jaký je mezi nimi rozdíl. Neříkejte jim všechny příčiny migrace již při kontrole kvízu. (Příklady důvodů pro migraci: nedostatek práce, špatný přístup ke vzdělání, nedostatečná zdravotní péče, politická perzekuce, znečištění životního prostředí, diskriminace, přírodní pohromy, člověkem zapříčiněné katastrofy, konflikty, pronásledování z náboženských důvodů, sloučení rodiny, atd.) 2/ Emigrant opouští svou zemi, aby žil v jiné zemi. Osoba emigruje do jiné země. Imigrant je osoba, která dříve žila někde jinde a teď žije ve vaší zemi. Například když se Švédka rozhodne emigrovat do Ameriky. Pro ni osobně a pro Švédsko tato žena emigruje (tzn. je emigrantkou) do Ameriky. Pro její nové americké sousedy je imigrantkou ze Švédska, tudíž dříve byla někde jinde a teď je tady (ať už je “tady” kdekoliv). Takže byla emigrantkou, která přicházela do Ameriky, a nyní je švédskou imigrantkou. 3/ 1C, 2A, 3B 4/ 43,3 milionů 5/ a/ rozvojových zemích 6/ 1/ Pákistán, 2/ Írán, 3/ Sýrie, 4/ Německo 7/ Afghánistánu 8/ Hlavní zdrojové země uprchlíků (ke konci roku 2009) 1
Afghánistán
2 887 100
2 3 4 5 6 7 8
Irák Somálsko Demokratická republika Kongo Myanmar Kolumbie Súdán Vietnam
1 785 200 678 300 455 900 406 700 389 800 368 200 339 300
Zdroj: 2009 Global Trends. Refugees, Asylum Seekers, Returnees, Internally Displaced and Stateless Persons.United Nations High Comissioner for Refugees. 2010. www.unhcr.org/statistics
66