Vídeň pohledem mládeže z okresu Prostějov

Vídeň pohledem mládeže z okresu Prostějov

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne

……………………………………. Podpis

Poděkování Tímto bych chtěl poděkovat vedoucímu své bakalářské práce RNDr. Milanu Kameníkovi za odbornou pomoc a rady při tvorbě bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat své rodině a přátelům za podporu, které se mi od nich dostávalo při zpracovávání práce. Nesmím opomenout ani na respondenty, které jsem oslovil a kteří byli ochotni věnovat mi svůj čas při vyplňování dotazníku.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Cestovní ruch

Vídeň pohledem mládeže z okresu Prostějov Bakalářská práce

Autor: Tomáš Freudenreich Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník Jihlava 2013

Copyright © 2013 Tomáš Freudenreich.

Abstrakt FREUDENREICH, Tomáš: Vídeň pohledem mládeže z okresu Prostějov. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Milan Kameník. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 110 stran. Cílem mé bakalářské práce je prohloubit povědomí mládeže z okresu Prostějov o Vídni a zjistit její preference při účasti na cestovním ruchu do Vídně formou zájezdu. Zjištění preferencí bude provedeno dotazníkovým průzkumem mezi mládežníky. Výsledky průzkumu poslouží jako východisko pro sestavení zájezdu, jež by splňoval veškeré jejich požadavky. Klíčová slova: Vídeň, zájezd, preference, mládež, Prostějov, cestovní ruch.

Abstract FREUDENREICH, Tomáš: Vienna from the point of view of youth from Prostějov District. Bachelor’s thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor RNDr. Milan Kameník. Degree of qualification: bachelor. Jihlava 2013. 110 pages. The aim of my thesis is to deepen the awareness of the youth from Prostějov District about Vienna and find the preferences of the young people who would eventually use the possibility of an organized trip to Vienna. Finding these preferences will be performed by questionnaire survey among young people. The survey results serve as the basis for the compilation of the trip, which would meet all their requirements. Key words: Vienna, organized tour, preferences, youth, Prostějov, tourism.

11

Předmluva Velmi mě potěšilo, když se mi naskytla příležitost použít Vídeň jako téma své bakalářské práce. Před pár lety se totiž stala místem, které mě velmi okouzlilo. Od té doby se sem pravidelně vracím a trávím zde delší čas objevováním nových věcí. Rok od roku zjišťuji, jak velké množství zajímavostí zde lze najít a že je tu stále co objevovat. Vídeň je otevřená všem skupinám cestovatelů, ovšem z mého úhlu pohledu je nejvíce vhodná pro mladé lidi. Proto jsem se rozhodl obsah své bakalářské práce přizpůsobit potřebám mladých lidí a zaměřil jsem se výhradně na ně. Domnívám se, že svou prací nejenom prohloubím znalosti čtenářů, ale rovněž přispěji k vytvoření komplexního obrazu o potencionálu cestovního ruchu Vídně ve vztahu k mladým lidem.

12

Obsah Seznam obrázků .............................................................................................................. 15 Seznam grafů .................................................................................................................. 17 Seznam tabulek ............................................................................................................... 20 Úvod................................................................................................................................ 21 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................. 22 1. Charakteristika cílové skupiny.................................................................................... 22 2. Lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu Vídně ........................................ 24 2.1. Přírodní předpoklady ........................................................................................... 24 2.1.1. Morfologie a reliéf ........................................................................................ 24 2.1.2. Klima ............................................................................................................ 25 2.1.3. Hydrologie .................................................................................................... 26 2.1.4. Biosféra ......................................................................................................... 27 2.2. Kulturně-správní předpoklady ............................................................................. 27 2.2.1. Kulturně-historické památky ........................................................................ 28 2.2.1.1. Profánní památky ................................................................................... 28 2.2.1.2. Sakrální památky ................................................................................... 31 2.2.2. Kulturní zařízení ........................................................................................... 33 2.2.2.1. Muzea a galerie ...................................................................................... 34 2.2.2.2. Divadla a operní domy ........................................................................... 37 2.2.3. Kulturní akce................................................................................................. 38 2.2.3.1. Festivaly ................................................................................................. 38 2.2.3.2. Vánoční trhy .......................................................................................... 39 2.2.4. Sportovně-zábavní zařízení........................................................................... 40 2.2.4.1. Sportovní zařízení .................................................................................. 40 2.2.4.2. Zábavní parky ........................................................................................ 41 2.2.4.3. Zoologické zahrady................................................................................ 41 3. Selektivní předpoklady rozvoje cestovního ruchu Vídně ........................................... 43 3.1. Demografické....................................................................................................... 43 3.2. Politické ............................................................................................................... 43 3.3. Sociologické......................................................................................................... 44 3.4. Urbanizační .......................................................................................................... 45 3.5. Ekologické ........................................................................................................... 45 4. Realizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu Vídně .......................................... 46 4.1. Doprava z Prostějova do Vídně ........................................................................... 46 4.1.1. Železniční doprava ........................................................................................ 46 4.1.2. Silniční doprava ............................................................................................ 47 4.2. Doprava v rámci Vídně ........................................................................................ 47 4.2.1. Silniční doprava ............................................................................................ 47 4.2.2. Městská hromadná doprava .......................................................................... 47 4.2.3. Ostatní druhy dopravy .................................................................................. 48

13

4.3. Materiálně-technická základna ............................................................................. 48 4.3.1. Ubytovací zařízení......................................................................................... 48 4.3.1.1. Hotely a penziony................................................................................... 50 4.3.1.2. Mládežnické ubytovny a hostely ............................................................ 51 4.3.1.3. Kempy .................................................................................................... 51 4.3.1.4. Ubytování v soukromí ............................................................................ 51 4.3.2. Stravování...................................................................................................... 51 4.3.2.1. Restaurace .............................................................................................. 52 4.3.2.2. Rychlá občerstvení ................................................................................. 52 4.3.2.3. Kavárny .................................................................................................. 53 4.3.2.4. Vinárny a bary ........................................................................................ 53 4.3.2. Nákupní zóny ................................................................................................ 54 5. Metodika...................................................................................................................... 55 PRAKTICKÁ ČÁST ..................................................................................................... 56 6. Výsledky průzkumu .................................................................................................... 56 6.1. Závěr průzkumu ................................................................................................... 76 7. Zájezd do Vídně .......................................................................................................... 78 7.1. První den zájezdu ................................................................................................. 80 7.2. Druhý den zájezdu ................................................................................................ 82 7.3. Třetí den zájezdu .................................................................................................. 85 7.4. Čtvrtý den zájezdu ................................................................................................ 89 7.5. Předběžná kalkulace ............................................................................................. 90 7.5.1. Nepřímé náklady ........................................................................................... 91 7.5.2. Přímé náklady ................................................................................................ 92 7.5.3. Výpočet ceny zájezdu.................................................................................... 92 Závěr................................................................................................................................ 94 Seznam použité literatury ................................................................................................ 96 Seznam příloh ................................................................................................................ 102 Přílohy ........................................................................................................................... 103

14

Seznam obrázků Obrázek 1 – Vymezení okresu Prostějov v rámci Olomouckého kraje a ČR…...……...23 Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Okres_prostejov.PNG Obrázek 2 – Poloha penzionu KIBI Rooms a přilehlého parkoviště…………...………78 Dostupné z: http://www.maps.google.com Obrázek 3 – Mapa prvního dne s navštívenými místy a stanicemi MHD……….……..81 Dostupné z: http://www.maps.google.com Obrázek 4 – Staatsoper…………………………………………………………………81 Dostupné z: http://www.wien.gv.at/spaziergang/ringlinien/images/staatsoper.jpg Obrázek 5 – Mapa druhého dne s navštívenými místy a stanicemi MHD.………….…83 Vlastní zpracování Obrázek 6 – Stephansdom……………………………………………………………...83 Dostupné z: http://media.tuwien.ac.at/h.tellioglu/studentprojects/projects/mysticube/han dbuch/images/stephansdom.jpg Obrázek 7 – Dům moře………………………………………………………………...84 Dostupné z: http://viennaphoto.files.wordpress.com/2010/04/haus-des-meeres2-hdr.jpg Obrázek 8 – Schönbrunn……………………………………………………………….84 Dostupné z: http://farm2.static.flickr.com/1048/724860973_d8650fe480.jpg Obrázek 9 – Mapa třetího dne s navštívenými místy a stanicemi MHD……………….86 Vlastní zpracování Obrázek 10 – Belvedere………………………………………………………………..87 Dostupné z: http://www.vitek-paja.com/_files/2911/belvedere%203.jpg Obrázek 11 – Karlskirche………………………………………………………………87 Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Karlskirche,_Viede%C5%88,_Rak %C3%BAsko.jpg

15

Obrázek 12 – Trhy na Radničním náměstí………………………………………..……88 Dostupné z: http://www.weihnacht.at/wp-content/uploads/2011/12/christkindlmarktrathausplatz.jpg Obrázek 13 – Ruské kolo v Prateru……………………………………………….……88 Dostupné z: http://photo.neudecker.net/wp-content/uploads/sigma/103-prater_sd1.jpg Obrázek 14 – Mapa čtvrtého dne s navštívenými místy a stanicemi MHD…………....89 Vlastní zpracování Obrázek 15 – Přírodovědné muzeum………………………………………………..…90 Dostupné z: http://it.wikipedia.org/wiki/File:Naturhistorisches-Museum-WienTotale.jpg Obrázek 16 – Umělecko-historické muzeum……………………………………..……90 Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kunsthistorisches_Museum_und_ Maria-Theresien-Denkmal.jpg

16

Seznam grafů Graf 1 – Průměrné roční teploty ve Vídni v období mezi lety 1971–2000……..……...25 Dostupné z: http://www.worldweather.org/006/c00017.htm Graf 2 – Procentuelní zisk stran ve volbách do zemského sněmu v roce 2010…....…...43 Dostupné z: http://www.wien.gv.at/statistik/pdf/wieninzahlen.pdf Graf 3 – Náboženské vyznání obyvatel Vídně v roce 2001……...………….…………44 Dostupné z: http://www.wien.gv.at/statistik/pdf/menschen12.pdf Graf 4 – Měsíční návštěvnost Vídně českými účastníky CR 2011….............................49 Dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/statistiken/tourismus/beherbergung/ankuenft e_naechtigungen/index.html Graf 5 – Měsíční návštěvnost Vídně českými účastníky CR 2012…………………….50 Dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/statistiken/tourismus/beherbergung/ankuenft e_naechtigungen/index.html Graf 6 – Které atraktivity cestovního ruchu se vám vybaví, když se řekne Vídeň...…..56 Vlastní zpracování Graf 7 – Navštívil/a jste někdy Vídeň………………………………………………….58 Vlastní zpracování Graf 8 – Kolikrát jste navštívil/a Vídeň………………………………………………...59 Vlastní zpracování Graf 9 – Zúčastnil/a byste se zájezdu do Vídně, splňujícího vámi zvolené atributy…...60 Vlastní zpracování Graf 10 – Který měsíc byste pro zájezd do Vídně zvolil/a…………...………………...61 Vlastní zpracování Graf 11 – Jak dlouhou dobu byste chtěl/a v rámci zájezdu ve Vídni strávit…………...62 Vlastní zpracování Graf 12 – Jaká by byla vaše motivace pro zájezd do Vídně……………………………63 Vlastní zpracování 17

Graf 13 – Které z uvedených profánních kulturně-historických památek byste rád/a navštívil/a……………………………………………………………………………….64 Vlastní zpracování Graf 14 – Které z uvedených sakrálních kulturně-historických památek byste rád/a navštívil/a……………………………………………………………………………….65 Vlastní zpracování Graf 15 – Které z uvedených kulturních zařízení byste rád/a navštívil/a………..…..…66 Vlastní zpracování Graf 16 – Kterou z uvedených kulturních akcí byste rád/a navštívil/a………...……....67 Vlastní zpracování Graf 17 – Které z uvedených sportovně-zábavních zařízení byste rád/a navštívil/a.......68 Vlastní zpracování Graf 18 – Jaký dopravní prostředek byste preferoval/a pro dopravu do Vídně………..69 Vlastní zpracování Graf 19 – Jaký dopravní prostředek byste preferoval/a pro pohyb v rámci Vídně…….70 Vlastní zpracování Graf 20 – V jakém druhu ubytovacího zařízení byste se ubytoval/a……………….......71 Vlastní zpracování Graf 21 – Jaký způsob stravování poskytovaný daným ubytovacím zařízením byste využil/a…………………………………………………………………………………72 Vlastní zpracování Graf 22 – Které stravovací zařízení byste ve Vídni navštívil/a nejraději………………73 Vlastní zpracování Graf 23 – Kolik finančních prostředků byste byl/a ochotna vynaložit na zájezd do Vídně…………………………………………………………………………………...74 Vlastní zpracování

18

Graf 24 – Kolik je vám let……………………………………………………………...75 Vlastní zpracování Graf 25 – Jakého jste pohlaví……………………………………………………..........76 Vlastní zpracování

19

Seznam tabulek Tabulka 1 – Cílová skupina mládeže z okresu Prostějov podle pohlaví a věku………..23 Dostupné z: http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_podle_pohlavi_a_veku_o kres_prostejov Tabulka 2 – Ostatní odpovědi respondentů…………………………………………….57 Vlastní zpracování Tabulka 3 – Časový harmonogram prvního dne zájezdu………………………………80 Vlastní zpracování Tabulka 4 – Časový harmonogram druhého dne zájezdu………………………………82 Vlastní zpracování Tabulka 5 – Časový harmonogram třetího dne zájezdu…………………………..……85 Vlastní zpracování Tabulka 6 – Časový harmonogram čtvrtého dne zájezdu………………………………89 Vlastní zpracování Tabulka 7 – Jednotlivé položky nepřímých a přímých nákladů………………………..91 Vlastní zpracování Tabulka 8 – Stravné průvodce……………………………………………………….…91 Vlastní zpracování Tabulka 9 – Výpočet ceny zájezdu………………………………………………..……92 Vlastní zpracování

20

Úvod Z důvodu neustále rostoucí popularity Vídně v očích českých „účastníků cestovního ruchu“ (Zelenka, Pásková, 2012) jsem se rozhodl pojmout svoji bakalářskou práci jako průzkum preferencí u určité skupiny účastníků cestovního ruchu a vytvoření zájezdu podle výsledků průzkumu. To, že jsem nikde nenašel zmínky o tom, že by někdo doposud vytvořil či koncipoval bakalářskou práci tak, jako jsem měl v úmyslu já, mé úsilí o vytvoření bakalářské práce na toto téma ještě posílilo. Cílovou skupinou, na kterou se zaměřím, je mládež z okresu Prostějov. V teoretické části bakalářské práce chci popsat základní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu Vídně. Vzhledem k velkému potenciálu fondu atraktivit, ale i jiných předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu, jsem se rozhodl zúžit výběr pouze na ty, u kterých předpokládám zájem ze strany cílové skupiny. Teoretická část je tvořena výčtem lokalizačních, selektivních a realizačních předpokladů rozvoje cestovního ruchu ve Vídni. Praktická část bakalářské práce se skládá z dotazníkového průzkumu a sestavení zájezdu. Průzkum vychází z poznatků v teoretické části práce a má za cíl zjistit preference mládeže z okresu Prostějov pro potencionální zájezd do Vídně. Na základě výsledků následně sestavím zájezd, který bude plně uspokojovat přání většiny respondentů. Cílem mé bakalářské práce je prohloubit povědomí cílové skupiny o Vídni a zjistit její preference při účasti na cestovním ruchu do Vídně formou zájezdu. Rovněž si chci ověřit pravdivost níže uvedených hypotéz. Hypotéza 1 – Většina dotazovaných mládežníků z okresu Prostějov se již zúčastnila cestovního ruchu do Vídně a je seznámena s některými mnou zmíněnými atraktivitami. Hypotéza 2 – Zájezdu do Vídně, splňujícího požadované preference, by se zúčastnila většina dotazovaných mládežníků z okresu Prostějov. Hypotéza 3 – Upřednostňovaným termínem zájezdu bude prosinec. Hypotéza 4 – Požadovaná délka zájezdu bude více než 4 dny.

21

TEORETICKÁ ČÁST 1. Charakteristika cílové skupiny Cílovou

skupinou

pro

potřeby

mé

bakalářské

práce

je

mládež

z okresu

Prostějov. Rozhodl jsem se pro ni z toho důvodu, že jsou mi věkem nejblíže a já se plně dokážu identifikovat s jejich zájmy a potřebami. Cílová skupina mládeže se pohybuje ve věku 20–26 let a bývá označována jako tzv. „twens“. Tato skupina se za normálních okolností rozhoduje o účasti na cestovním ruchu sama a je částečně nebo úplně finančně nezávislá. Z biologického hlediska se nachází v období rané dospělosti. Její účast na cestovním ruchu je ovlivněna její sociálně-ekonomickou situací a fondem volného času. Důležitým prvkem její účasti na cestovním ruchu je potřeba kontaktu se stejně sociálně, věkově a zájmově orientovanými skupinami a také touha po poznání. Atribut touhy po poznání se u mládeže vyznačuje návštěvami muzeí, výstav, kulturně-historických památek a kulturních akcí. To však není jediná motivace mládeže k tomu, aby se účastnila cestovního ruchu. Dalšími motivacemi jsou rovněž touha po sportovním vyžití a zábavě. Vyšší podíl mezi mladými cestovateli obecně tvoří vysokoškoláci. Mládež má v průběhu roku více volného času než dospělí a díky cenovým slevám, jež mohou uplatnit, se pro ně cestování stává ještě dostupnější. (Orieška, 2010) Okres Prostějov jsem zvolil z důvodu zúžení výběru respondentů, ale také kvůli jednoduššímu zpracování dotazníkového průzkumu, jelikož sám v okrese Prostějov bydlím. Tento okres leží v Olomouckém kraji (obr. 1). Jeho sídlem je statutární město Prostějov a v rámci kraje sousedí na severovýchodě s okresem Olomouc a na východě s okresem Přerov. Dále pak sousedí na jihu a západě s okresy Vyškov a Blansko, na severozápadě s okresem Svitavy a na jihovýchodě s okresem Kroměříž. V okrese Prostějov se nachází 97 obcí, z toho 5 měst a 6 městysů. [1] K roku 2012 měl okres Prostějov 109 539 obyvatel. [2] Z tabulky 1 vyplývá, že na území okresu Prostějov žilo v roce 2009 celkem 13 644 lidí ve věku mezi 20–26 lety. Z tohoto počtu se jedná v 6 915 případech o muže a v 6 729 případech o ženy. Vzhledem k tomu, že údaje pochází z roku 2009, je nutné počítat s tím, že se v současnosti mohou pohybovat v jiných relacích. Tato změna oproti roku 2009 je však zanedbatelná.

22

Tabulka 1 – Cílová skupina mládeže z okresu Prostějov podle pohlaví a věku Věk 20 21 22 23 24 25 26 Σ

Muži 900 957 985 963 990 1 059 1 061 6 915

Pohlaví Ženy 879 898 982 1 028 937 1 017 988 6 729

Σ 1 779 1 855 1 967 1 991 1 927 2 076 2 049 13 644

Obrázek 1 – Vymezení okresu Prostějov v rámci Olomouckého kraje a ČR

23

2. Lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu Vídně Sekci lokalizačních předpokladů rozvoje cestovního ruchu Vídně tvoří komplex kategorií a podkategorií, jejichž stěžejními částmi jsou přírodní předpoklady a kulturněsprávní předpoklady rozvoje cestovního ruchu Vídně.

2.1. Přírodní předpoklady V rámci této kategorie předpokladů rozvoje cestovního ruchu jsem zmapoval nejdůležitější faktory z oblasti přírody, jež ovlivňují cestovní ruch ve Vídni a které považuji za stěžejní pro cílovou skupinu. Zařadil jsem zde informace o povrchu, klimatu, vodstvu a biosféře Vídně. 2.1.1. Morfologie a reliéf Vídeň leží na severovýchodním úpatí Východních Alp. Okraj Východních Alp tvoří Vídeňský les a Vídeňská pánev, která odděluje Alpy od Karpat. Vídeňský les, který výrazněji zasahuje na území Vídně, je první horský masiv na samotném východě alpského oblouku, ležící v bezprostřední blízkosti Vídně. Geologicky je pohoří tvořeno především vápencem, který je na severu doplněn červenohnědým pískovcem a břidlicí. Při bližším pohledu je patrné, že většinu povrchu Vídně tvoří rovina. Členitější povrch se nachází pouze na severozápadním okraji. [3] V této oblasti se vyskytují všechny hory, které k Vídni náleží a jsou s ní spojovány. Mezi nejvyšší a nejvýznamnější hory Vídně patří

Hermanskogel, Kahlenberg,

Leopoldsberg a Kaltbründlberg. [4] Tři prvně zmiňované hory se nachází v 19. vídeňském okrese Döbling (viz. Příloha A.1), hora Kaltbründlberg v 13. vídeňském okrese Hietzing (viz. Příloha A.1). Zalesněná hora Hermannskogel (542 m n. m.) leží v severní části Vídeňského lesa a jedná se o nejvyšší horu Vídně. Na vrcholu Hermannskogel se tyčí rozhledna, která je přístupná veřejnosti. 2 km východně odtud se nachází hory Kahlenberg a Leopoldsberg. [5] Z Kahlenbergu (484 m n. m.) je pravděpodobně nejkrásnější a nejznámější vyhlídka na Vídeň. Při druhém tureckém obléhání v roce 1683 odtud bylo město osvobozeno křesťanskou armádou, což připomíná kostel Svatého Josefa. Nachází se zde také panoramatická rozhledna a rozhlasová věž, která je viditelná z jakéhokoliv místa ve Vídni. [6] 24

Leopoldsberg (425 m n. m.) leží v nejsevernějším bodě západního okraje Vídně, velmi strmě nad hladinou Dunaje. Na vrcholu této hory se nachází kostel Svatého Leopolda. Spolu s 5 km vzdálenou horou Bisamberg tvoří Leopoldsberg Vídeňskou bránu. Vídeňská brána se rozprostírá na severozápadním okraji Vídně a ve středověku bývala velmi významnou stezkou, kterou se vozilo zboží do Vídně. [7] Hora Kaltbründlberg (508 m n. m.) je známá tím, že se na jejím vrcholu nachází strážná věž Hubertus, která se tyčí nad vrcholky okolních stromů a je z dálky dobře viditelná. [8] 2.1.2. Klima Vídeň se nachází na přechodu mezi oceánským a mírně kontinentálním klimatem. Léta ve městě jsou ve znamení teplot mezi 20–26°C, s teplotními maximy až 30°C a minimy kolem 15°C. Zimy jsou relativně chladné s průměrnými teplotami okolo bodu mrazu a občasnými sněhovými přeháňkami mezi prosincem a březnem. Jara i podzimy jsou poměrně mírné, stejně jako v České republice. V grafu 1 vidíme dlouhodobé průměrné teploty, které panovaly ve Vídni v letech 1971–2000. Zcela jasně z nich vyplývá, že pro návštěvu Vídně z hlediska počasí je nejvhodnějším obdobím květen až září. [9] Srážkové úhrny se během roku mění, avšak v průměru činí 620 mm ročně v závislosti na oblasti. Například oblast Vídeňského lesa na západním okraji Vídně je oproti zbytku vlhčí a dosahuje ročních srážkových úhrnů okolo 700–800 mm. Rovinatější východní část Vídně je naproti tomu sušší a úhrny zde činí 500–550 mm ročně. [9] 25 20,2

Teplota v °C

20

18,2

19,8 15,3

15,2

15 10

10

9,9

5,7 5

0

0,1

I.

4,6

1,6

II.

1,5

III.

IV.

V.

VI.

VII. VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

Měsíc Graf 1 – Průměrné roční teploty ve Vídni v období mezi lety 1971–2000

25

2.1.3. Hydrologie Z hydrologického hlediska je Vídeň velmi bohatá na nejrůznější druhy vodstva. Je zřejmé, že alfou a omegou vodního potencionálu zde bude řeka Dunaj a jeho ramena. Kromě Dunaje se však ve Vídni vyskytují i další řeky. Nachází se zde rovněž lužní vody, rybníky, jezera a vodní kanály. Dunaj je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy, která protéká nebo tvoří státní hranici celkem deseti zemí. Délka toku činí 2 857 km, rozloha povodí je 801 463 km² a zasahuje do devatenácti evropských států. [10] Vídeň leží na středním toku této řeky a právě zde dochází k větvení Dunaje na ramena Starý a Nový Dunaj a Donaukanal. Starý Dunaj je mrtvé rameno Dunaje, které není přímo spojeno s Dunajem, ale je odděleno hrází. Toto rameno je rozděleno na dvě části, které už vzájemně propojeny jsou. Horní Starý Dunaj se táhne od Floridsdorfer Brücke ke Kagraner Brücke, Dolní Starý Dunaj zase od Kagraner Brücke k Praterbrücke. Donaukanal je ramenem Dunaje, které je nejblíže k centru města. Původní záměr tohoto ramena byla protipovodňová ochrana města, nyní však Donaukanal slouží především k lodní přepravě. Nový Dunaj je východním přítokem Dunaje a byl navržen jako ochrana před povodněmi. Na jeho začátku se nachází jez, který je normálně uzavřen, což z Nového Dunaje činí stojatou vodu. V případě povodní se jez otevírá, aby se Dunaji ulevilo a předešlo se možným záplavám. To obvykle vede k zákazu koupání až na několik týdnů, než se voda opět stane vhodnou ke koupání. Mezi Novým Dunajem a hlavním proudem se nachází v 22. vídeňském okrese Donaustadt (viz. Příloha A.1) ostrov Donauinsel, který je pověstný svými rekreačními možnostmi. Jak jsem již zmínil, Vídní protékají kromě Dunaje i další řeky, a sice Liesing a Wien. Tyto řeky však pro cestovní ruch nejsou významné. Dále bychom ve Vídni nalezli umělé vodní kanály Dunaj–Odra a Marchenfeld, které slouží k lodní přepravě. Ve Vídni se nachází velké množství rybníků, které mají různé funkce. Najdeme zde rybníky určené k rekreaci jako Hirschstetten Teich v 22. vídeňském okrese Donaustadt (viz. Příloha A.1) a Wienerberger Teich v 10. vídeňském okrese Favoriten (viz. Příloha A.1), ale i ty, ve kterých se koupat nesmí. Tyto rybníky slouží totiž jako útočiště pro vzácné a chráněné druhy živočichů. Jedná se například o Grünauer Teich v 13. vídeňském okrese Hietzing (viz. Příloha A.1). Jezera se nachází především 26

v 22. vídeňském okrese Donaustadt (viz. Příloha A.1), například Rußwasser, Schlosssee a Thujasee. [11] 2.1.4. Biosféra Vídeň je zelené město v tom pravém slova smyslu. Na západě a jihu zasahuje na území města oblast Vídeňského lesa. Ten je na severu porostlý lesy, které jsou tvořeny většinou buky, duby a habry. Na jihu jsou to naopak jehličnany, ve většině případů borovice a jedle. Ve Vídni existují národní parky, chráněné přírodní oblasti, chráněné krajinné oblasti, chráněné části krajiny, ekologické rozvojové plochy, chráněné biotopy a 429 národních přírodních památek. Nejstarší existující přírodní památkou Vídně je tisíciletý tis (Taxus baccata) na Rennwegu. Podle dochovaných zdrojů byl součástí prastarého tisového háje z dob Římanů. [12] Největší přírodní chráněnou oblastí je zoologická zahrada Lainzer Tiergarten, která svou rozlohou tvoří kolem 5,5% rozlohy města a je téměř stejně velká jako vídeňský podíl na národním parku Donau-Auen. V chráněné přírodní oblasti Lainzer Tiergarten je dosud zachován původní lesní porost Vídeňského lesa s buky a duby. Ve volné přírodě zde lze spatřit divočáky, srnce a jeleny. [12] Donau-Auen, které se táhnou na východním okraji města od starých řečišť Dunaje, se rozprostírají na ploše o velikosti 2 000 ha a patří k největším souvislým nivám ve střední Evropě. V původně dochované oblasti má svůj domov mnoho vzácných a částečně i vyhynutím ohrožených rostlinných a živočišných druhů. [12] Určitě nejznámější vídeňskou chráněnou krajinnou oblastí je Prater. Rozkládá se uprostřed Vídně, ale patří k 7 500 ha lesa, které město nabízí a ve kterých se vyskytuje cca. 80 vzácných druhů rostlin a zvířat ohrožených vyhynutím. 35,4% celkové plochy Vídně je zaevidováno mezi chráněnými oblastmi. Výše zmíněné chráněné oblasti rovněž spadají do NATURA 2000. [12]

2.2. Kulturně-správní předpoklady V rámci této kategorie předpokladů rozvoje cestovního ruchu Vídně jsem zmapoval kulturně-historické památky, kulturní zařízení, kulturní akce a sportovně-zábavní zařízení, které považuji vzhledem k cílové skupině za nejatraktivnější.

27

2.2.1. Kulturně-historické památky Samotná podkategorie kulturně-historických památek v sobě zahrnuje obrovské množství atraktivit cestovního ruchu. V tomto výčtu figurují profánní (městské parky, zahrady s četnými sochami a pomníky, technické památky) i sakrální architektonické skvosty Vídně. 2.2.1.1. Profánní památky Zámek Schönbrunn Tato bývalá letní rezidence císařské rodiny patří k nejkrásnějším barokním areálům Evropy. Nachází se v 13. vídeňském okrese Hietzing (viz. Příloha A.1). V majetku Habsburků je od roku 1569. Manželka císaře Ferdinanda II. dala v roce 1642 vybudovat na pozemku letohrádek, kterému jako první začala říkat právě Schönbrunn. Zámecký areál s parkem byl budován po obléhání Turky od roku 1696. (Veber, 2007) V roce 1743 ho dala Marie Terezie od základů přestavět. V roce 1830 se právě tady narodil císař František Josef, který pojal za manželku princeznu Alžbětu zvanou Sisi a vládl v letech 1848–1916. Poslední léta svého života strávil monarcha výhradně v tomto zámku, který již za dva roky po jeho smrti přešel do správy nové republiky. Dnes patří zámek díky svému historickému významu, krásnému areálu a velkolepému vybavení k pamětihodnostem zařazeným do světového kulturního dědictví UNESCO. (Beyerl, 2009) Zámek má 1 441 místností, z toho je jich zpřístupněno 45. Vnitřní vybavení je ve stylu rokoka (převážně bílé plochy s ornamenty ze čtrnácti karátového lístkového zlata) a zahrnuje i české křišťálové lustry a kachlová kamna. Místnosti, kde císař František Josef žil a pracoval, jsou zařízeny stroze a prostě, tím nádhernější však jsou reprezentativní prostory a místnosti pro hosty. (Brook, 2005) V zrcadlovém sále koncertoval jako šestileté zázračné dítě Wolfgang Amadeus Mozart a v Čínském oválném kabinetě pořádala Marie Terezie tajné konference se státním kancléřem hrabětem Kounicem. Pokoj zvaný Vieux-Lacque sloužil k zasedání, kterého se účastnil sám Napoleon. (Veber, 2007) V Modrém čínském salónu podepsal v roce 1918 císař Karel I. svoji abdikaci. Millionenzimmer obložený růžovým dřevem s drahocennými miniaturami z Indie a Persie patří k nejkrásnějším rokokovým prostorům vůbec. Ve Velké galerii zasedal v letech 1814–1815 Vídeňský kongres. (Beyerl, 2009) Dnes se tu pořádají při zvláštních příležitostech státní audience.

28

Zámek Belvedere Belveder byl postaven Johannem Lukas von Hildebrandt a sloužil jako letní sídlo Prince Evžena Savojského, vynikajícího vojenského velitele, jehož strategie napomohla porážce Turků v roce 1683. (Veber, 2007) Toto majestátní barokní sídlo se nachází v 3. vídeňském okrese Landstraβe (viz. Příloha A.1) a skládá se ze dvou zámeckých objektů, Horní a Dolní Belvedere. V těch je dnes vystaveno rakouské umění od středověku až po současnost. Horní Belvedere má podstatně bohatší průčelí než Dolní Belvedere. Původně měl oslavovat osobu prince Evžena a být vhodným místem pro slavnostní události, které zde byly často pořádány. Kromě působivých interiérů Saly Terreny, tzv. zahradního sálu s širokým a bohatě zdobeným schodištěm, kaple a Mramorového sálu, je zde možné si prohlédnout malby 19. a 20. století patřící rakouské galerii. Stěžejní část maleb byla vytvořena Gustavem Klimtem, ale rovněž francouzskými impresionisty či přívrženci vídeňského biedermeieru. (Brook, 2008) Prostory Dolního Belvederu kdysi obýval princ Evžen. Nyní však tento prostor zabírá Muzeum rakouského barokního umění. Jsou zde k vidění malby J. M. Rottmayra, Martina Altomonta, Daniela Grana a Paula Trogera, ale také i sochařská díla Franze Xavera Messerschmidta a Georga Raphaela Donnera. (Brook, 2008) Oranžerie stojí hned vedle Dolního Belvederu. Jedná se o velmi krásnou budovu původně určenou pro umístění choulostivých zahradních rostlin. Dnes se zde nachází Rakouské muzeum středověkého umění. V galeriích jsou vystaveny mistrovské malby a plastiky z období gotiky a rané renesance. Zvláště významným je románský stammerberský kříž z konce 12. století, který je zřejmě nejstarší dochovanou ukázkou tyrolské dřevořezby. (Brook, 2008) Hofburg Po sedm století byla celá rakouská monarchie řízena z Hofburgu. Tuto původně středověkou stavbu, nacházející se v 1. vídeňském okrese Innere Stadt (viz. Příloha A.1), dnes připomíná jen hradní kaple, ve které se konají nedělní mše doprovázené zpěvem chlapeckého sboru Wiener Sängerknaben. Obrovský komplex Hofburgu tvoří bývalé císařské komnaty, několik muzeí, kaple, kostel, Rakouská národní knihovna, Zimní jezdecká škola a kanceláře rakouského prezidenta. (Brook, 2005) Hofburg byl po více než šest století sídlem rakouské moci a všichni panovníci se na něm chtěli nějakým způsobem podepsat, což se také stalo. 29

Zimní jezdecká škola, která je součástí komplexu Hofburg, vznikla v roce 1572. Založili ji Habsburkové, kteří se věnovali chovu a výcviku španělských koní. Jejím posláním byl rozvoj klasického jezdeckého umění. V dnešní době se v budově známé pod jménem Zimní jezdecká škola konají osmdesátiminutová představení. Byla postavena v letech 1729–1753 na zakázku Karla VI., podle návrhů Josefa Emanuela Fischera von Erlach. (Brook, 2005) Mezi císařskými komnatami v Reichskanzleitraktu a v Amalienburgu najdete místnosti, v nichž mezi lety 1857–1916 žil František Josef. Dále jsou zde k vidění komnaty obývané v letech 1854–1898 císařovnou Alžbětou a pokoje, ve kterých bydlel během Vídeňského kongresu v roce 1815 car Alexandr I. (Veber, 2007) Sbírky duchovní a světské klenotnice, které byly shromážděny v období staleté vlády Habsburků, zabírají 21 místností. Jsou zde k vidění relikvie Svaté říše římské, korunovační klenoty a liturgické předměty císařského dvora. Zámecký park Schönbrunn Tento překrásný park disponující alejemi, umně zastřiženými keři, různými sochami, kašnami a nádhernými záhony, se nachází v 13. vídeňském okrese Hietzing (viz. Příloha A.1). Zavítat zde můžete třeba do největšího palmária v Evropě z roku 1882, do bludiště, japonské zahrady nebo nahoru na kopec ke Gloriette, odkud budete mít nejhezčí výhled. V bývalých soukromých císařských zahradách hned vedle zámku se lze setkat s překrásnými zahradními úpravami ve stylu baroka. V pouštním domě z roku 1904 se nachází jedinečná sbírka kaktusů. (Brook, 2008) Zámecký park Belveder, alpská zahrada a botanická zahrada Tuto barokní zahradu, která dnes patří k nejvýznamnějším v Evropě, dal vybudovat v roce 1700 princ Evžen Savojský. Leží v 3. vídeňském okrese Landstraβe (viz. Příloha A.1). Od března do srpna můžete v horní části Belvederu, kde se nachází nejstarší alpská zahrada na světě založená před 200 lety arcivévodou Janem, obdivovat na 4 000 kvetoucích alpských rostlin. V nedaleké botanické zahradě, založené Marií Terezií v roce 1754, najdete tuzemské i exotické rostliny. Na 8 ha je tu pěstováno a představováno nejen pro vědecký výzkum a ochranu druhů, ale i k odpočinku, na 11 500 rostlinných druhů ze šesti kontinentů. Zahrada je kromě toho i životním prostorem pro tuzemské zvířecí druhy přímo v centru města (žije tu např. na 130 druhů včel). S původními stromy a loukami vytváří zelenou oázu uprostřed Vídně. (Brook, 2005) 30

Městský park Tento park je přímo ideální místo pro relaxaci v ruchu města. Nachází se v 1. a 3. vídeňském okrese Innere Stadt a Landstraβe (viz. Příloha A.1). Největším lákadlem tohoto parku je zlatý pomník Johanna Strauße, který patří k nejčastěji fotografovaným pomníkům na světě. Kromě něj se v městském parku nachází také pomník Franze Schuberta, Franze Lehára a Roberta Stolze, mramorová socha malíře Hanse Makarta, bronzová busta skladatele Antona Brucknera a vídeňského starosty Andrease Zelinky, za jehož funkčního období dostal městský park novou podobu. Mezi vídeňskými parky je tak nejbohatší na pomníky a sochy. Louky, záhony, mnoho exotických stromů a rozlehlý rybník dělají z parku zelenou oázu přímo v centru města. Park byl otevřen v roce 1862 po stržení starých městských hradeb a výstavbě okružní třídy Ringstraβe a stal se prvním veřejným parkem ve Vídni. [13] Donauturm Tato věž vysoká 252 m, nacházející se ve 22. vídeňském okrese Dounaustadt (viz. Příloha A.1), disponuje dvěma rychlovýtahy, které vás za 45 sekund vyvezou do otáčející se vyhlídkové restaurace ve výšce 170 m. Dunajská věž je jeden z nejznámějších symbolů Vídně. Skýtá úchvatný výhled na vídeňské Staré město, Vídeňský les a podle počasí do bližšího i vzdálenějšího okolí města. Postavena byla v roce 1964 u příležitosti Mezinárodní zahradnické výstavy, kterou dodnes připomíná Dunajský park. K odpočinku v něm lákají rozlehlé louky, upravené cesty na běhání, dětská hřiště a květinové záhony. Lze zde vyzkoušet i skok na laně z výšky 152 m. [14] 2.2.1.2. Sakrální památky Stephansdom Tato gotická stavba se stala jedním z hlavních symbolů Vídně a Vídeňané samotní ji označují „Steffl“. Leží v 1. vídeňském okrese Innere Stadt (viz. Příloha A.1), měří 136,5 m a již zdaleka je viditelným centrem města. Na jejím místě stála nejprve románská bazilika, která byla vysvěcena roku 1147. Zachvátil ji však požár a musela být přestavěna. Realizace přestavby byla ukončena v roce 1263. V této době vznikl též hlavní vchod do katedrály a pravá i levá Pohanská věž. Od roku 1359 začala stavba nového gotického dómu, která prakticky dala tomuto chrámu jeho dnešní podobu. Roku 1443 dokončil stavbu jižní věže stavební mistr Hans Puchsbaum. Stavební práce na severní věži se však protáhly až do roku 1511. Následující stavební mistr Anton Pilgram nedokázal také dodržet původní plán a postavit severní věž o stejné výšce jako věž jižní. 31

V letech 1556–1578 dostala věž renesanční měděný vrcholek. Dnes je v severní věži vestavěný výtah. (Brook, 2008) Půdorys katedrály je tvořen třemi loděmi o ploše okolo 3 500 m2. Podélný tvar kostela je zvláště zdůrazněný výškou střední lodi (28 m). Po levé straně podélné stavby se nachází Pilgramova kazatelna. Jako ztělesnění zla se plazí přes zábradlí kazatelny ještěrky a ropuchy. V cestě jim brání pes jako symbol dobra. U paty kazatelny je k vidění autoportrét stavitele chrámu Pilgrama. Vpravo vepředu v postranní lodi stojí hrobka císaře Friedricha III. z červeného mramoru. Mauzoleum je dlouhé 6,1 m, široké 3,5 m a vysoké 2,8 m. Sarkofág spočívá na desce podstavce, která je posázená zvířaty. Na náhrobní desce je vytesaná císařova ležící podobizna. Práce byla dokončena již za císařova života a zobrazuje ho s říšským jablkem, žezlem a slavným heslem AEIOU (Austria erit in orbe ultima – na světě nejdéle potrvá Rakousko). Při prohlídce lze sestoupit i do vídeňského podzemí a prohlédnout si katakomby. Obsahují zbytky někdejšího hřbitova, který dříve ležel okolo Stephansdomu. Leží zde i vévodská hrobka, kterou si nechal zbudovat Rudolf IV. Habsburský. Od 17. století se sem ukládají útroby členů císařského rodu v měděných urnách, ovšem nikoliv jejich srdce, která spočívají v Augustinerkirche. (Brook, 2008) Augustinerkirche Tento kostel se pyšní jedním z nejlépe dochovaných gotických interiérů ve Vídni. Nachází se v 1. vídeňském okrese Innere Stadt (viz. Příloha A.1). Pochází ze 14. století a jeho původní atmosféru ruší jen moderní lustry. Nachází se zde Loretánská kaple, kde jsou uloženy stříbrné urny se srdci členů Habsburského rodu. Rovněž se zde nachází jedno z nejpůsobivějších děl italského neoklasicistního sochaře Antonia Canovy, hrobka Marie Kristiny, dcery Marie Terezie. Podobně jako hrobka Leopolda II. je i hrobka Marie Kristiny prázdná a její pozůstatky jsou uloženy v Kaisergruftu. Augustinerkirche se proslavil i hudbou, protože v neděli se v něm slouží Schubertovy a Mozartovy mše. (Brook, 2008) Karlskirche Karlskirche je hrdě označován jako největší barokní chrám na sever od Alp a své přezdívce rozhodně nedělá ostudu. Tento kostel leží v 4. vídeňském okrese Wieden (viz. Příloha A.1). Je to majestátní stavba nacházející se na důležitém dopravním uzlu vídeňské městské dopravy, náměstí Karlsplatz.

32

Během morové epidemie v roce 1713 se tehdejší panovník Svaté říše římské Karel VI. zapřísáhl, že jakmile se město zbaví této pohromy, nechá vybudovat kostel věnovaný sv. Karlu Boromejskému, bývalému arcibiskupovi milánskému a svatému patronovi této epidemie. V roce 1716 se práce ujali postupně barokní stavitelé Johann Bernhard Fischer z Erlachu a jeho syn Joseph Emanuel a roku 1936 byla stavba hotova. (Veber, 2007) Kostel je 80 m vysoký, 60 m široký a kupole dosahují výšky 72 m. Mohutné kopule a impozantní triumfální sloupy po stranách středního průčelí, připomínajícího starověké antické chrámy, měly zdůrazňovat mocenské ambice Habsburků, kteří právě v tu dobu zvítězili nad Turky. Znázorňují také výjevy ze života sv. Karla Boromejského. Levý sloup ztělesňuje „Neochvějnost“ a pravý „Odvahu“. Sloupy, zakončené orly s císařskou korunou, dosahují výšky 33 m. Sochu patrona, ochránce proti moru, vytesal Lorenzo Mattielli a zaujímá čestné místo na vrcholku štítu. (Brook, 2005) Oválnému interiéru, laděnému do jemných pastelových barev, dominuje monumentální freska v chrámové kopuli od Johanna Michaela Rottmayra, zobrazující Pannu Marii prosící „Nejsvětější Trojici“, aby zbavila obyvatele moru. (Brook, 2005) Kapuzinerkirche Pod tímto starobylým kostelem v 1. vídeňském okrese Innere Stadt (viz. Příloha A.1), se nachází císařská hrobka. Je určena pro příslušníky bývalého rakouského panovnického rodu a pohřbívá se do ní od roku 1633. Místo posledního odpočinku v ní nalezlo 149 Habsburků, z toho 12 císařů a 19 císařoven a královen. Nádherný dvojitý sarkofág pro Marii Terezii a jejího chotě, císaře Františka I. Štěpána Lotrinského, je dílem Balthasara Ferdinanda Mollse. Ostře s ním kontrastuje prostá rakev jejich syna Josefa II. Posledním zde pochovaným císařem byl František Josef I. (Veber, 2007) V hrobce, o kterou pečují kapucíni, jsou uloženy také sarkofágy císařovny Alžběty a korunního prince Rudolfa. (Brook, 2005) Pohřby se v císařské hrobce konají dodnes. V roce 1989 zde byla pohřbena poslední rakouská císařovna Zita a 16. července 2011 zde spočinul také její nejstarší syn, bývalý korunný princ a evropský politik Otto Habsburský, který je v hrobce pochován se svojí manželkou Reginou. 2.2.2. Kulturní zařízení Mladý účastník cestovního ruchu, který zavítá do Vídně za kulturou, nebude zcela jistě zklamaný. Navštívit může nejrůznější kulturní zařízení, jichž jsou ve Vídni kvanta. 33

Muzea a galerie, které jsou svými sbírkami světově proslulé, mají vedoucí roli v kulturním životě Vídně. Součástí mého popisu jednotlivých muzeí a galerií jsou také informace o expozicích, jež jsou v těchto institucích k vidění. Rovněž nesmím opomenout divadla a operní domy, které neodmyslitelně k vídeňskému způsobu kulturního života patří. 2.2.2.1. Muzea a galerie MuseumsQuartier Tato Muzejní čtvrť v 7. vídeňském okrese Neubau (viz. Příloha A.1) byla kdysi využívána jako císařské stáje a kočárny a patří k největším kulturním centrům na světě. Je tvořena mnoha institucemi a scénami, tradičními muzei počínaje a scénami pro film, divadlo, architekturu, tanec i nová média konče. Jsou zde rovněž k nalezení rozmanité obchody, kavárny a restaurace. V tomto působivém komplexu se prolíná barokní architektura císařských stájí s odvážnými moderními budovami jako je Leopold Museum s bílým vápencovým průčelím a Muzeum moderního umění z tmavošedého čediče. V MuseumsQuartier se nachází více než dvacet různých institucí a najdete zde i širokou škálu restaurací, kaváren a obchodů. Toto místo je ideálním výchozím bodem pro všechny typy výletů po Vídni, neboť leží v blízkosti mnoha významných atrakcí. Architekturzentrum Wien je stálá expozice v komplexu MuseumsQuartier zaměřená na strukturální rozmanitost architektury 20. století. Tato instituce, jejímž cílem je zpřístupňovat

architekturu,

představuje

veřejnosti

nová

architektonická

díla.

Každoročně ji doplňuje 4–6 krátkodobých výstav, jež propojují moderní architekturu s tou historickou. (Brook, 2008) Muzeum moderního umění pečuje o jednu z nejrozsáhlejších evropských kolekcí moderního a současného umění. Zahrnuje rozmanité žánry od amerického pop artu, fotorealismu, fluxus, nového realismu po vídeňský akcionismus, arte povera, konceptuální umění, minimalismus i další současné umělecké směry střední a východní Evropy. Galerie jsou rozčleněny historicky a chronologicky do pěti podlaží, z nichž dvě se nachází v podzemí. (Brook, 2008) Tabakmuseum nabízí stálou expozici věnující se vývoji této rostliny. Zachycuje období od jejího objevení až po současnost. Prohlédnout si také můžete vzácné exponáty jako kuřácké soupravy, krabičky na šňupací tabák, dýmky a další. (Beyerl, 2009)

34

Leopold Museum uchovává sbírku rakouského uměním čítající více než 5 000 uměleckých děl, které shromáždil v průběhu pěti desetiletí Rudolf Leopold. Výstavní prostory zabírají pět podlaží. Zlatým hřebem je nejobsáhlejší kolekce Egona Schieleho na

světě,

spolu

s expresionistickými

a

rakouskými

plátny

z meziválečného

období. (Brook, 2008) Tanzquartier Wien nabízí tanečníkům prostory a pořádá kurzy tance. Veřejnost zde může zhlédnout taneční a jiná vystoupení. [15] Zoom Kindermuseum nabízí dětem všeho věku nekonvenční přístup k muzejnímu světu. Hrou a zkoumáním se malí návštěvníci o vystavených exponátech dovědí nejvíce. [16] Kunsthalle Wien je působivá budova z červených cihel, v které se konají výstavy zahraničního a současného umění. Klade důraz na trendy, v nichž se prolínají různé žánry a směry. Seznámit se můžete s experimentální architekturou, videem, fotografií, filmem a také s novými médii. (Brook, 2008) Math-space se nazývá středisko pro popularizaci matematiky, propojující matematiku s uměním. Orientuje se na všechny návštěvníky, na mladé i starší. Nabízí rovněž interaktivní dílny pro děti a mnoho programů pro dospělé. (Brook, 2008) Albertina Albertina, nacházející se v 1. vídeňském okrese Innere Stadt (viz. Příloha A.1), vlastní jednu z největších a nejcennějších grafických sbírek na světě s díly jako je Dürerův „Mladý zajíc“ a Klimtovy „Studie ženského těla“. Její nová výstavní sbírka představuje mistrovská díla moderny a zahrnuje takto celou paletu od Moneta přes Picassa až po Baselitze. Jako největší habsburský obytný palác leží Albertina na jižním cípu Hofburgu, na jedné z posledních zachovaných bašt vídeňského opevnění. Sbírka založená v roce 1776 vévodou Albertem Sasko-Těšínským, jedním ze zeťů císařovny Marie Terezie, zahrnuje více než milion tištěných grafik a 60 000 kreseb. Známé grafické listy, jako je Dürerův „Mladý zajíc“ a „Modlící se ruce“, Rubensovy „Dětské studie“, jakož i mistrovská díla Schieleho, Cézanna, Klimta, Kokoschky, Picassa a Rauschenberga, jsou představována ve výměnných výstavách. Ve své nové výstavní sbírce prezentuje Albertina umělecké směry posledních 130 let. Od francouzského impresionismu, německého expresionismu, ruské avantgardy až po současnost. Návštěvníci mají možnost obdivovat Monetovo „Jezírko s lekníny“, Degasovy 35

„Tanečnice“ a Renoirův „Portrét mladé dívky“, stejně jako malby Beckmanna, Mackeho, Chagalla, Maleviče, Rothka, Rainera a Katze. (Brooks, 2005) Přírodovědné muzeum ve Vídni Pod jednou střechou muzea, které leží nedaleko Hofburgu v 1. vídeňském okrese Innere Stadt (viz. Příloha A.1), se nachází fascinující přehled dějin Země od hmyzu přes drahokamy a minerály až po ptakoještěry. Bezpočet vycpaných exponátů již vyhynulých nebo extrémně ohrožených zvířecích druhů dodávají muzejní sbírce nezměrnou hodnotu. Svůj příběh v něm vypráví i „Willendorfská venuše“, která je němým svědkem počátků naší kultury před 25 000 lety. K vrcholům prohlídky patří vedle této prehistorické kamenné figury, nazvané podle místa nálezu v dunajském údolí Wachau, také odlitek kostry obřího dinosaura diplodoka. V sále s dinosaury, který byl v roce 2011 nově upraven, čeká na návštěvníky kromě koster a pozůstatků obřích pravěkých zvířat živě působící Allosaurus, který se pohybuje a děsivě řve. Tento model byl pro Přírodovědné muzeum sestaven na základě nejnovějších vědeckých poznatků. Pozoruhodnou stálou výstavu doplňuje první model děsivého masožravého forusracida v původní velikosti na světě a několik nových exponátů fascinující lebky rohatého dinosaura. Sál drahokamů návštěvníky oslní obrovským topasem, který váží 117 kg a kyticí z drahokamů, která patřila Marii Terezii. Jestliže zavítáte až na střechu, naskytne se vám jedinečný pohled na historické centrum Vídně. V sále meteoritů se nachází největší a nejstarší sbírka meteoritů na světě. Pomocí speciálního simulátoru si můžete na monitoru prohlédnout trojrozměrnou ukázku dopadu mohutného meteoritu na Zemi. Hned naproti se nachází architektonický zrcadlový obraz Přírodovědného muzea, Umělecko-historické muzeum. [17] Umělecko-historické muzeum Toto muzeum bylo stejně jako jeho architektonicky věrný obraz, Přírodovědné muzeum, postaveno podle projektu Gottfrieda Sempera a Karla von Hasenauera pro tehdejší císařské sbírky. Leží tedy stejně jako Přírodovědné muzeum v 1. vídeňském okrese Innere Stadt (viz. Příloha A.1). Bylo otevřeno roku 1891 a patří k nejvýznamnějším uměleckým sbírkám na světě. Jeho obrazová galerie je domovem četných stěžejních děl západoevropských dějin umění, mezi nimi Raffaelovy „Madony v zeleném“, Vermeerova „Ateliéru“, Velazquezových „Portrétů infantky“, mistrovských děl Rubense, Rembrandta, Dürera, Tiziána a Tintoretta. Navíc tu najdete i největší sbírku Bruegelových děl na světě. Antická a egyptsko-orientální sbírka fascinuje svými 36

poklady záhadných kultur dávno minulých časů. Kunstkammer Vídeň vystavuje předměty z bývalého kabinetu kuriozit a rarit shromažďovaných Habsburky. Tato sbírka patří k nejvýznamnějším sbírkám umění na světě. Zahrnuje cenné exponáty z doby středověku, renesance a baroka. Zahrnuje tři cenné klenoty, sbírku umění císaře Rudolfa II., tzv. „komplex Exotica“ a slavnou sbírku Saliera. (Brooks, 2005) 2.2.2.2. Divadla a operní domy Burgtheater Přímo naproti vídeňské radnici, v 1. vídeňském okrese Innere Stadt (viz. Příloha A.1), stojí rakouské národní divadlo Burgtheater. Řadí se mezi nejstarší a zároveň nejvýznamnější představitele divadelního umění německy mluvících zemí. Obyvatelé Vídně ho s oblibou familiérně nazývají „Burg“. Divadlo vzniklo na popud císařovny Marie Terezie již v roce 1741, kdy ještě nesídlilo v současné budově. Ta zde vyrostla roku 1888 jako dílo architektů Gottfrieda Sempera a Karla von Hasenauera. Stavba z bílého mramoru zdobená četnými sochami umělců a spisovatelů sloužila svému účelu do jara 1945, kdy byla zdecimována nejdříve britským náletem a pak požárem. Roku 1955 byla po pečlivé rekonstrukci znovuotevřena a vítá milovníky umění dodnes. Od svého počátku uvádí populární „burgtheaterská“ scéna vybraná divadelní představení, jak z mezinárodní, tak domácí dramatické tvorby. Repertoár obsahuje například představení od rakouských velikánů Arthura Schnitzlera, Thomase Bernharda či Petera Handkeho. [18] Volkstheater Volkstheater se nachází v 7. vídeňském okrese Neubau (viz. Příloha A.1). Bylo otevřeno v roce 1889 jako „lidový protějšek“ dnešního Burgtheater. V dnešní době má 970 míst k sezení a je jedním z největších divadel v německy mluvících zemích. Stejně jako Schauspielhaus v Hamburku bylo Volkstheater postaveno architekty Ferdinandem Fellnerem a Hermannem Helmerem. Od samého počátku byl kladen důraz na rakouské autory. Dnešní repertoár Volkstheater zahrnuje rakouskou, německou i mezinárodní klasiku. [19] Staatsoper Vídeňská státní opera, nacházející se v 4. vídeňském okrese Wieden (viz. Příloha A.1), je ve světě klasické hudby uznávanou veličinou. Tuto operu proslavili velikáni světové hudby jako Richard Strauss, Herbert von Karajan, Igor Strawinsky a mnoho dalších. Působil zde i Wolfganga Amadeus Mozart, který měl jako rodilý Rakušan k Vídni 37

velmi vřelý vztah. Právě on Vídeňskou státní operu otevíral roku 1868 svým „Donem Giovannim“. Vídeň je na tuto tradici patřičně hrdá a stále svou klasickou scénu bohatě podporuje. Každý týden je program zásoben známými představeními s představiteli zvučných jmen na seznamu účinkujících. Je to také domovská scéna Vídeňské národní filharmonie. [20] 2.2.3. Kulturní akce K tomu, aby kulturní možnosti mladých účastníků cestovního ruchu mohly být kompletní, chybí už jen kulturní akce. Do této podkategorie spadají festivaly a vánoční trhy. Záměrně opomíjím výstavy, jelikož se jim věnuji podrobně v části o muzeích a galeriích. Festivaly jsem volil na základě jedinečnosti, významu a potencionální zajímavosti pro cílovou skupinu. Samostatnou kapitolou kulturních akcí Vídně jsou proslulé vánoční trhy, které jsem nemohl opomenout. Každoročně jsou totiž lákadlem pro obrovské množství účastníků cestovního ruchu všech věkových kategorií. 2.2.3.1. Festivaly Donauinselfest Jedná se o každoroční open-air hudební festival, který se koná v červnu na ostrově Donauinsel. Návštěvnost tohoto festivalu se pohybuje kolem 3 milionů návštěvníků. [21] Hudební produkce zde je velmi rozmanitá, a podle mého názoru právě díky tomu je tento festival oblíbený u tak širokého spektra lidí. Wien Jazz Fest Jazz Fest Wien nebo Vienna Jazz Festival je jazzový festival, konající se každoročně na konci června a začátku července již od roku 1991. Průměrná návštěvnost tohoto festivalu je 60 000 diváků. [22] V současnosti je považován za jeden z předních světových jazzových festivalů. Festival je podporován městem Vídeň. K místům, kde se festival koná, patří MuseumsQuartier, Stadthalle Wien, Wien Energie Fernwärme v Spittelau, vídeňská Staatsoper jako hlavní stanoviště a mnohé další. Některé koncerty jsou volně přístupné jako například ten před radnicí. Festival hudby a filmu na náměstí před vídeňskou radnicí Každé léto se Radniční náměstí v 1. vídeňském okrese Innere Stadt (viz. Příloha A.1), stává pulzujícím místem setkávání milovníků klasické hudby a nočního života. Kromě hudby jsou pro ně připraveny kulinářské lahůdky a promítání filmů zdarma. Před kulisou osvětlené radnice si při sledování prvotřídního programu na velkoplošném 38

plátně přijde na své každý hudební a filmový nadšenec. Výběr je tvořen těmi největšími hity, od klasiky přes operu a operetu až po tanec a koncertní vystoupení od Bacha či Bizeta. Koncerty se ale neomezují pouze na klasický žánr, ale jsou ovlivněny i jazzem, muzikálem, popem a rockem. 2.2.3.2. Vánoční trhy Od poloviny listopadu až do Vánoc se mnohá vídeňská náměstí proměňují v překrásné vánoční trhy. Tyto trhy přinášejí to nejlepší z tradičního i nového ve sváteční atmosféře a slibují jedinečnou kombinaci imperiální okázalosti a slavnostní dobré nálady. Nejlepšími příklady jsou trhy před Schönbrunnem a zámkem Belvedere či „Kouzlo adventu“ na Radničním náměstí. V adventní době se Vídeň představuje návštěvníkům na mnoha vánočních trzích ze své nejromantičtější stránky. Vánoční trh před vídeňskou radnicí patří už více než dvacet let k nejatraktivnějším událostem vídeňské turistické sezony. Vánoční dárky, ozdoby na vánoční stromek, cukrovinky a nápoje tu nabízí na sto padesát stánků. Předvánoční atmosférou dýchá i celý park kolem tržiště před radnicí. Nedaleko odsud, mezi Umělecko-historickým a Přírodovědným muzeem, láká návštěvníky vánoční vesnička na Náměstí Marie Terezie. V době adventu tu stojí přes šedesát stánků nabízejících tradiční řemeslné výrobky a originální dárky. Dalším oblíbeným místem setkání v předvánočním čase, především pro mladší návštěvníky, je romantická vánoční vesnička v areálu staré nemocnice Altes AKH v 9. vídeňském okrese Alsergrung (viz. Příloha A.1). O adventní náladu se tu stará typická rakouská dechovka, trubači, ale také sbory zpívající gospel a hudební skupiny. Tradici ctí starovídeňský vánoční trh na Freyungu v 1. vídeňském okrese Innere Stadt (viz. Příloha A.1). Vánoční trhy se v těchto místech konaly už v roce 1772. Dnes si tady můžete koupit řemeslné výrobky, skleněné ozdoby, tradiční jesličky a keramiku. Kulturní a vánoční trh na nádvoří Ehrenhof před zámkem Schönbrunn nabízí romantiku Vánoc v císařských kulisách. Po Vánocích se promění v novoroční trh. Ve slavnostní atmosféře nabízí trh tradiční řemeslné výrobky, ručně vyráběné vánoční ozdoby a bohatý program pro děti včetně vánoční dílny. Císařskou atmosférou dýchá i adventní trh před letohrádkem Belvedere. Naopak v poklidu probíhá alternativní vánoční trh v okolí Karlskirche. Co objevovat je určitě i na vánočním trhu na Spittelbergu v 7. vídeňském okrese Neubau (viz. Příloha A.1) a 39

jeho idylických uličkách. Na vánočním trhu na prostranství před velkým ruským kolem v Prateru v 2. vídeňském okrese Leopoldstadt (viz. Příloha A.1) jde hlavně o zážitky. Probíhají zde rovněž speciální jízdy pro děti, živá hudební vystoupení a různé zábavní programy. 2.2.4. Sportovně-zábavní zařízení Rozhodování o tom, co zařadit do této podkategorie nebylo snadné vzhledem k tomu, že Vídeň je moderní pulzující město pro mladé lidi s bohatou nabídkou sportovnězábavních zařízení. Nakonec jsem se rozhodl zde umístit nejvíce atraktivní místa sportovního vyžití, zábavní zařízení a zoologické zahrady. 2.2.4.1. Sportovní zařízení Sportovní vyžití ve Vídni je možné uskutečnit na mnoha místech a v různých sportovních zařízeních. Z hlediska sezónnosti bych sportovní zařízení ve Vídni rozdělil na letní a zimní. Letní měsíce jsou ve Vídni především doménou koupání. Největším střediskem letních sportů je Donauinsel, nejoblíbenější rekreační oblast Vídně. Nachází se zde bazény s tobogány, vodní lyžařský vlek a půjčovny lodí. Donauinsel lezecký park, další z širokého spektra sportovních zařízení na Donauinsel, nabízí 11 stanic vysokých 10 m, na kterých lze šplhat pod dohledem vyškolených lezeckých instruktorů. Kromě sportovních zařízení na Donauinsel Vídeň také disponuje hřišti pro míčové sporty, golfovými hřišti či multifunkčními halami pro halové sporty. Z hlediska účastníků cestovního ruchu ovšem dominují zařízení pro plavce a milovníky koupání, které mají největší potenciál využití při návštěvě Vídně. Zima ve Vídni je hlavně ve znamení bruslení a lyžování. Každoročně v lednu se náměstí před vídeňskou radnicí promění na umělou ledovou plochu. Dvě velká kluziště jsou propojená úzkými cestami, které se vinou pod stromy sousedního Radničního parku. Ledová krajina před radnicí uprostřed Vídně je zárukou sportovních zážitků na bruslích přímo uprostřed města. Lyžařské středisko Hohe Wand Wiese v 14. vídeňském okrese Penzing (viz. Příloha A.1) je oblíbené místo pro všechny lyžaře. Disponuje 400 m dlouhým svahem, umělým zasněžovacím systémem a sáňkařskou dráhou. Toto středisko není vhodné pouze pro lyžaře, ale i pro běžkaře, jelikož disponuje kilometry upravených běžkařských tratí. [23] 40

2.2.4.2. Zábavní parky Prater Prater, spolu s jeho obřím ruským kolem, je jednou z hlavních dominant Vídně. V roce 2008 se prostranství před ním, Riesenradplatz, dočkalo rekonstrukce. Vstupní část parku Prater získala podobu nostalgického světa zážitků, který připomíná Prater v době kolem roku 1900. (Brook, 2008) Obří kolo postavil v letech 1896–1897 anglický inženýr Walter Basset. Ve své době nebylo žádný unikát. Podobná panoramatická kola, která byla na konci 19. století doslova hitem u veřejnosti, postavil Basset i v Chicagu, Londýně, Blackpoolu a Paříži. (Veber, 2007) Vídeňský Prater je moderní svět zážitků, který nabízí na 250 akčních a zábavních atrakcí. Milovníci tanečních parketů mohou vyrazit na párty na největší diskotéku v Rakousku, Praterdome, kterou najdete hned u obřího ruského kola. O zábavu i napětí se stará také několik autodromů a motokárových drah, motorové čluny, trampolíny, domy hrůzy, kabinet smíchu a bludiště, herny, kina a kolotoče, květinové kolo, divadlo, minigolf, střelnice a další. (Brook, 2008) Dům moře Dům moře v 6. vídeňském okrese Mariahilf (viz. Příloha A.1) představuje návštěvníkům v jednotlivých odděleních tropické, sladkovodní a mořské ryby. Rovněž ryby ze Středozemního moře a samozřejmě i obyvatele tuzemských vod. V tropickém pavilonu a v krokodýlím parku Krokipark se můžete těšit na volně poletující ptáky, pobíhající opice, krokodýly a další zvířata obývající daný biotop. Oddělení terárií obývají jedovatí hadi, hroznýšovití, ještěrky a ještěři, listoví mravenci a sklípkani. V zážitkovém akváriu s názvem „Brandungsriff“, tedy útes se silným příbojem, se mohou děti díky „potápěčským přilbám“ zabudovaným do dna akvária podívat do světa tropických ryb hodně zblízka. V umělé krápníkové jeskyni můžete pozorovat přes sto různých obyvatel jeskyní a dalších zvířat aktivních v noci jako obrovské jedovaté stonožky, bičovce a kobylky, jeskynní ryby bez očí nebo štíry, kteří svítí pod UV světlem. [24] 2.2.4.3. Zoologické zahrady Zoo Schönbrunn Zoologická zahrada na zámku Schönbrunn byla založena roku 1752 Františekem I. Štěpánem Lotrinským. Leží v 13. vídeňském okrese Hietzing (viz. Příloha A.1). Je to 41

nejdéle existující zoologická zahrada na světě a v dnešní době patří k nejmodernějším a nejlepším zařízením na světě. V roce 2010 byla vyhlášena nejlepší zoologickou zahradou Evropy. Každoročně přiláká na pandí mládě, sloní přírůstky a mnohá další vzácná zvířata přes dva miliony návštěvníků. Žije zde přes 500 živočišných druhů, od tygra

sibiřského

přes

hrochy

obojživelné

až

po

nosorožce

indické.

K

nejpozoruhodnějším atrakcím patří obrovský skleník s deštným pralesem, velký jihoamerický pavilon a ORANG.erie, nový domov vídeňských orangutanů. Minulý rok na jaře zde byla otevřena nová naučná stezka. Každý rok přibývají nové a nové rozsáhlé výběhy a pavilony. Přesto si zoologická zahrada zachovává svůj historický šarm. Vědomosti o světě zvířat zprostředkovávají speciální prohlídky a semináře. Hned vedle zoologické zahrady se nachází skleník Wüstenhaus, ve kterém můžete zkoumat rostlinný a zvířecí svět z těch nejsušších regionů Země. [25] Lainzer Tiergarten Tato zoo se nachází v 13. Vídeňském okrese Hietzing (viz. Příloha A.1), v bývalém loveckém revíru královské rodiny na západě Vídně. Návštěvníci zde mohou obdivovat unikátní přírodní a kulturní krajinu s nejrůznějšími zvířaty a rostlinami. Jedná se například o divočáky, jeleny, datle, mloky, netopýry a divoké byliny. Návštěvníci mohou také vyzkoušet naučnou stezku, mapující toto území či se projet kočárem napříč krajinou.

42

3. Selektivní předpoklady rozvoje cestovního ruchu Vídně Sekce selektivních předpokladů rozvoje cestovního ruchu Vídně se skládá z demografických,

politických,

sociologických,

urbanizačních

a

ekologických

předpokladů rozvoje cestovního ruchu.

3.1. Demografické K 1. 1. 2012 měla Vídeň 1 731 236 obyvatel, z toho 830 937 mužů a 900 299 žen. Z celkového počtu obyvatel, kteří žili ve Vídni, bylo 1 344 860 rakouského státního občanství. Ze zemí Evropské unie tvoří nejvyšší podíl na zbytku obyvatelstva Vídně nerakouského občanství Němci (34 285), Poláci (29 573), Rumuni (16 994), Maďaři (9 577) a Bulhaři (8 639). Z nečlenských zemí Evropské unie tvoří polovinu cizinců občané států bývalé Jugoslávie (119 396) a Turecka (44 256). Oproti minulosti ve Vídni žilo v tomto roce (2012) pouze 3 049 Čechů, což je z historického pohledu velmi málo. Vzhledem k růstu porodnosti i přistěhovalectví se předpokládá, že kolem roku 2030 může Vídeň dosáhnout počtu dvou milionů obyvatel. [26]

3.2. Politické 1,3% 1,9% 12,6% Sociálně-demokratická strana Rakouska 44,3% 14%

Svobodná strana Rakouska Lidová strana Rakouska Zelení Společná budoucnost Rakouska

25,8%

Ostatní strany

Graf 2 – Procentuelní zisk stran ve volbách do zemského sněmu v roce 2010

V roce 2010 se ve Vídni konaly volby do Vídeňského zemského sněmu. Z grafu 2 je patrné, že v nich získala nejvíce hlasů sociální demokracie s 44,3% hlasů, což mělo za důsledek 49 mandátů. Druzí skončili pravicoví Svobodní se ziskem 25,8% a 27 mandáty. Třetí Lidová strana získala 14% hlasů a 13 mandátů. Poslední stranou, která se dostala do Vídeňského zemského sněmu, byli Zelení s 12,6% a 11 mandáty. Koaliční 43

smlouvu uzavřela vítězná Sociální demokracie se Stranou zelených. I když v devítičlenné zemské vládě dostali Zelení pouze jeden post, který obsadila jejich předsedkyně Maria Vassilakouová, nejednalo se z pohledu Zelených o málo. Staronovým starostou se stal Michael Häupl, který ze své pozice dohlíží na Vídeň nepřetržitě od roku 1994. [27] Tato červeno-zelená koalice se po dobu svého mandátu postarala o změny v dopravě, rozvoji města, ochraně klimatu a energetice. Podařilo se jí hlavně motivovat obyvatele Vídně k intenzivnějšímu využívání městské hromadné dopravy a jízdních kol. V roce 2009 využívalo služeb městské hromadné dopravy 811,8 milionů cestujících, v roce 2010 už 838,7 milionů cestujících a konečně v roce 2011 to bylo 875 milionů cestujících. [27] Z tohoto porovnání je patrné, že politika, která byla vládnoucí koalicí nastavena, se stala účinnou. K největším změnám v ekologické politice, které budily pozornost, patřilo zřejmě uzavření slavné okružní silnice v centru Vídně, Ringstraβe. Nikoli trvale, zatím pouze na čtyři víkendy v roce. Vzniklý prostor slouží sportovním a kulturním aktivitám.

3.3. Sociologické 0,5% 4,7% 4,2% Římsko-katolická církev

7,8%

Bez vyznání Ostatní církve

8% 49,2%

Islám Protestantská církev Neznámo

25,6%

Judaimus

Graf 3 – Náboženské vyznání obyvatel Vídně v roce 2001

Při posledním průzkumu náboženského vyznání obyvatel Vídně v roce 2001 (graf 3) bylo zjištěno, že nejpočetnější skupinou z hlediska vyznání je římsko-katolická církev s 49,2% z celkového počtu obyvatel. Druhou nejpočetnější skupinou, a sice 25,6%, jsou ateisté. Dále to jsou jiná vyznání s 8%, islám s 7,8%, protestantství s 4,7%, judaismus s 0,5% a u zbylých 4,2% nebylo identifikováno žádné náboženství. [26] Tento výsledek 44

jen potvrzuje celorakouskou realitu, kdy římsko-katolická církev je vůdčím představitelem náboženství v Rakousku. Celkově lze říci, že oproti zbytku Evropy je Rakousko silně nábožensky založenou zemí, v níž je malý podíl ateistů na celkovém počtu obyvatel.

3.4. Urbanizační Vídeň se člení na 23 samosprávných městských částí (viz. Příloha A.1) tradičně označovaných jako vídeňské městské okresy. Název každého okresu (viz. Příloha B.1) má svůj historický původ. První byly vytvořeny roku 1850 při prvním rozšíření Vídně. Od té doby se zvětšil nejen jejich počet, ale i rozloha. Kromě toho docházelo i k jistým změnám hranic těchto celků. Městské okresy se dále člení celkem na 89 katastrálních území, jejichž hranice se však v některých případech nekryjí s hranicemi městských okresů. [28]

3.5. Ekologické Rozsáhlé využívání veřejných dopravních prostředků a rychlá dostupnost zelených ploch uvnitř města jsou indikátory, díky kterým se Vídeň právem může nazývat ekologickým městem. Vídeň náleží k „nejzelenějším“ městům na světě mezi městy s více než milionem obyvatel. Podle analýzy leteckých snímků disponuje Vídeň 51% podílu zeleně. Ze statistického hlediska připadá na jednoho Vídeňana 120 m2 zeleně. Díky nové výsadbě alejí se tento podíl průběžně zvyšuje. Také podpora zazeleňování atrií a fasád domů je podnětem k vytváření dalších zelených ploch. [29] Celkově tato politika přináší pozitiva i do cestovního ruchu, jelikož kultivace prostředí vylepšuje Vídeň v očích jejích návštěvníků a přispívá tak i k nárůstu množství návštěvníků.

45

4. Realizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu Vídně Sekce realizačních předpokladů rozvoje cestovního ruchu Vídně se skládá z kategorií a podkategorií, jejichž stěžejními částmi jsou doprava a materiálně-technická základna.

4.1. Doprava z Prostějova do Vídně Z pohledu České republiky je doprava do rakouské metropole poměrně snadná, jelikož vzdálenost mezi Prostějovem a Vídní činí pouze 190 km (2 hod 25 min). [30] Existuje zde velmi dobré spojení prostřednictvím různých druhů dopravy, hlavně tedy železniční a silniční. Záměrně opomíjím vodní dopravu, která z Prostějova do Vídně není možná. Rovněž letecká doprava z pohledu přepravy účastníků cestovního ruchu ze mnou zkoumané oblasti pozbývá smysl, jelikož letiště Václava Havla v Praze je příliš vzdálené a tudíž nepoužitelné. Letiště Brno Tuřany je příhodným stanovištěm pro leteckou přepravu, ovšem neposkytuje spojení do Vídně kvůli silnému propojení Brna s Vídní silniční dopravou a také kvůli vzdálenosti obou měst. 4.1.1. Železniční doprava Velkou výhodou tohoto druhu dopravy je pohodlí účastníků cestovního ruchu a také malé zatížení životního prostředí. (Drobná, Morávková, 2004) Do Vídně jezdí z České republiky řada vlakových spojů, z Prahy, Brna a Břeclavi. Pro účastníky cestovního ruchu ze mnou zkoumané oblasti je tedy nutné dopravit se jiným spojem do Brna, Přerova či Břeclavi, jelikož přímé spojení Prostějov–Vídeň neexistuje. Doprava je zajišťována společnostmi České dráhy a Österreichische Bundesbahnen. Cílovými stanicemi pro vlaky přijíždějící do Vídně jsou Wiener Südbahnhof, Westbahnhof, Meidling, Simmering a Praterstern. Současné spoje z České republiky vhodné pro účastníky cestovního ruchu z Prostějova jsou [31]: 

EC 79 Johann Gregor Mendel



EC 105 Sobieski



R 407 Chopin



EC 173 Vindobona



EC 77 Antonín Dvořák



EC 103 Polonia



EC 75 Franz Schubert



EC 71 Gustav Mahler



EC 73 Smetana

46

4.1.2. Silniční doprava Vzhledem ke spojení Prostějova a Vídně se jedná o nejlepší způsob dopravy, protože je rychlá. Nevýhodu spatřuji v její malé bezpečnosti, jelikož má podle statistik za následek nejvíce nehod. (Drobná, Morávková, 2004) Silniční přepravu mezi Prostějovem a Vídní lze uskutečnit automobilem či autobusem. V obou případech je nejvhodnější využít pro cestu do Brna komunikaci E462, z Brna do Mikulova komunikaci E461(odhadovaný čas 1 h 25 m) a poté dálnici A5 až do Vídně (1 hod). [30] Nutno podotknout, že pro cestu osobním automobilem do Rakouska je nutné si pořídit dálniční známku. Pravidelné přímé spojení na trase Prostějov–Vídeň není a je nutné se dopravit do Brna, odkud dané autobusy míří do Vídně. Nejznámější společnosti, které zajišťují autobusovou přepravu mezi Brnem a Vídní jsou například Student Agency, Eurolines, Tourbus a jiné.

4.2. Doprava v rámci Vídně Mezi druhy dopravy vhodné pro pohyb po Vídni patří buď automobil, městská hromadná doprava (MHD), jízdní kolo či in-line brusle. Záměrně říkám pro pohyb po Vídni, jelikož tento druh dopravy je vhodný pro přepravu účastníků cestovního ruchu při cestách za atraktivitami cestovního ruchu v rámci Vídně. 4.2.1. Silniční doprava Vzhledem ke skvělému stavu vídeňských silnic se přímo nabízí, aby byl pro poznávání Vídně použit osobní automobil. Tento způsob přepravy v rámci Vídně bych ovšem z osobního hlediska vůbec nedoporučoval. Komplikace hrozí především častými uzavírkami, ke kterým ve Vídni dochází či pravidelnými zácpami v čase dopravních špiček. Pokud by se i přesto účastník cestovního ruchu rozhodl pro tento druh přepravy, velmi vhodným se mi jeví pronájem ekologického osobního automobilu tzv. „car sharing“. Ten lze kombinovat s městskou hromadnou dopravou i ostatními druhy dopravy. Provozují ho soukromé společnosti a vozový park tvoří výhradně ekologické automobily na alternativní pohon. 4.2.2. Městská hromadná doprava Souhrnné označení pro městskou hromadnou dopravu ve Vídni je Wiener Linien. Ta tvoří velmi hustou síť (viz. Příloha A.2), která zajišťuje dopravní obslužnost ve městě. Linky jezdí všeobecně mezi 5:15 a 23:00, takže účastníci cestovního ruchu mají možnost využít jejich služeb při dopravě po atraktivitách cestovního ruchu Vídně. 47

Jízdenky se dají zakoupit v prodejních místech Vídeňského dopravního podniku, na větších nádražích, ve všech trafikách a automatech. (Brook, 2008) Jízdenky rozlišujeme na jednoduché [32] a časové [33]. Ty mohou být 24-hodinové, 48-hodinové, 72hodinové, víkendové, 8-denní a měsíční. Kapitolou samou pro sebe je Vienna card. [34] Ta platí 72 hodin a můžete s ní zdarma využívat všechny vídeňské linky. To by nebylo nic neobvyklého, ovšem jejím bonusem jsou slevy na vstupné do mnoha turistických pamětihodností a institucí, ale též restaurací. Metro má ve Vídni pět tras podzemní dráhy, U1–U6 (U5 chybí). S-Bahn jsou rychlovlaky označeny písmenem S a číslem od 1 do 80. Tyto bílomodré vlaky jezdí po trasách státní železnice. Autobusy kromě normálních autobusových tras existují tři v oblasti Ringu, označené 1A, 2A a 3A. Jezdí ale jen v době, kdy jsou otevřené obchody. Tramvaje Vídeňané nazývají „Bim“ a společně s trolejbusy jezdí ve vnitřních i vnějších oblastech Vídně. 4.2.3. Ostatní druhy dopravy Velmi příhodnou formou dopravy v rámci Vídně, zejména pro mladé účastníky cestovního ruchu, jsou jízdní kola a in-line brusle. Na každém rohu vidíte stojany se zamčenými koly. Po vhození mince se kolo odemkne a můžete jej použít pro pohyb po městě. Po uplynutí zaplacené doby je nutné kolo odevzdat do podobného stojanu na určitých místech ve Vídni. Vedle těchto půjčoven jízdních kol se také tři vídeňští provozovatelé specializovali na vozidla s elektrickým pohonem. Vídeňané jsou velmi ekologicky založení lidé, a tudíž je tento způsob přepravy ve městě preferován. Díky dlouhodobým snahám vládnoucí Sociální demokracie a Zelených je ve Vídni jedna z nejrozsáhlejších sítí cyklotras v Evropě. Je jich celkem 27 a její základní struktura má délku 274 km. Tato základní struktura je rozšířena sítí návazných tras o délce 402 km, která propojuje jednotlivé vídeňské okresy. [35]

4.3. Materiálně-technická základna Kategorie materiálně-technické základny je tvořena převážně podkategoriemi s ubytovacími a stravovacími zařízeními. Mimo to jsem zde zařadil i velmi důležitou část turistické infrastruktury, a sice nákupní zóny. 4.3.1. Ubytovací zařízení Strukturu ubytovacích zařízení ve Vídni určuje množství hotelů a penzionů. Rovněž mládežnické ubytovny, hostely, kempy a ubytování v soukromí se jeví jako velmi 48

vhodná forma ubytování. Ceny ubytovacích zařízení jsou různé v závislosti na kategorii a hlavně třídě. Na základě informací z Rakouského statistického úřadu jsem zpracoval měsíční příjezdy a přenocování českých účastníků cestovního ruchu v ubytovacích zařízeních Vídně za poslední dva roky (grafy 4–5). Podle mého názoru se jedná o dobrý způsob, jak si udělat ucelený přehled o tom, v jakých měsících je Vídeň s jejími atraktivitami nejvíce žádaná a kolik se zde ubytuje českých účastníků cestovního ruchu. I když jsou tyto statistické údaje vztaženy na české účastníky cestovního ruchu, nikoliv pouze na mládežníky z okresu Prostějov, tak i přesto předpokládám, že lze tento fakt o příjezdech a přenocováních zevšeobecnit. Příloha B.2 naopak ukazuje roční příjezdy českých účastníků cestovního ruchu z let 2006–2010, ze kterých je patrné, že příjezdy do Vídně každým rokem stoupaly. Vyjímku tvořil pouze rok 2009, kdy se do cestovního ruchu promítly následky světové hospodářské krize. To, co platilo pro příjezdy, bylo stejné i u počtu přenocování. Růst narušila rovněž jen hospodářská krize v roce 2009. Při porovnání roku 2006 a roku 2010 lze vypozorovat, že se počty příjezdů a přenocování téměř zdvojnásobily. V rozmezí let 2006–2010 činila průměrná délka pobytu českých účastníků cestovního ruchu ve Vídni 1,7 dne. Příjezdy

Přenocování

IV.

VI.

16 000

Počet účastníků CR

14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 I.

II.

III.

V.

VII. VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

Měsíc Graf 4 – Měsíční návštěvnost Vídně českými účastníky CR v roce 2011

49

Příjezdy

Přenocování

IV.

VI.

18 000 16 000

Počet účastníků CR

14 000 12 000

10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0

I.

II.

III.

V.

VII. VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

Měsíc Graf 5 – Měsíční návštěvnost Vídně českými účastníky CR v roce 2012

Z pohledu na údaje v grafech 4–5 je zřejmé, že pro české účastníky cestovního ruchu jsou všeobecně nejméně atraktivní měsíce leden a únor. Tento fakt se projevuje v obou grafech. Rovněž je patrný vzestup návštěvnosti v jarních měsících, který kulminuje v měsíci květnu. K mému překvapení letní měsíce červenec a srpen nevykazují rapidnější vzestup návštěvnosti, ten je pouze nepatrný. V měsíci září dochází oproti letním měsícům k růstu návštěvnosti. Tento nárůst není příliš překvapivý, protože podzim ve Vídni je ve znamení různých výstav, expozic a dalších zajímavostí, jež české účastníky cestovního ruchu nepochybně přitahují. Naprosto výjimečným se pravidelně stává měsíc prosinec. V tomto měsíci se ve Vídni konají každoroční vánoční trhy, které doslova naplní Vídeň účastníky cestovního ruchu z celého světa, Čechy nevyjímaje. V průběhu minulých dvou let, znázorněných v grafech 4–5, tedy docházelo ke všemu výše popsanému. I přes ještě doznívající následky hospodářské krize a snížení disponibilních příjmů českých účastníků cestovního ruchu, návštěvnost celkově stoupala. Jejich průměrná délka pobytu minulé dva roky byla 1,8 dne. 4.3.1.1. Hotely a penziony Ve Vídni se nachází více než pět set hotelů a penzionů. Stojí zde několik nejluxusnějších hotelů Evropy, ale i množství penzionů a malých hotýlků. Hotely jsou větší a mají obvykle vyšší úroveň. Jednou z příjemnějších stránek návštěvy Vídně je, že přímo v centru najdete jak přepychové, tak i levné ubytování. Téměř všechny slavné 50

hotely jako Sacher, Bristol, Imperial a také větší skupinové hotely, se nachází na Ringstraβe a v její těsné blízkosti. V centru města je mnoho útulných hotelů a penzionů s příjemnou atmosférou. Většina z nich leží v celkem klidných postranních uličkách. Několik malých dobrých hotelů, které jsou ideální pro mladé účastníky cestovního ruchu, jelikož nejsou příliš drahé, stojí v oblasti radnice a muzeí. 4.3.1.2. Mládežnické ubytovny a hostely Nejvhodnějším typem ubytování pro mládež jsou z mého pohledu mládežnické ubytovny a hostely. V mládežnických ubytovnách se už dávno neubytovávají pouze mladí lidé, i když jsou určeny hlavně pro ně. Vídeň nabízí v devíti ubytovnách takřka 1 800 lůžek. (Brook, 2008) Od jednoduchých, kde s mládežnickou průkazkou najdete levné ubytování, až po velké a komfortně vybavené mládežnické hostely. 4.3.1.3. Kempy Mladým účastníkům cestovního ruchu by se mohlo zamlouvat i ubytování v kempech. V okruhu 8–15 km od centra Vídně se nachází pět velmi dobře vybavených kempů. Většina z nich má kuchyň a v některých najdete i supermarket. Tyto kempy se nachází na západním, jižním a východním okraji města s celkovou plochou 100 000 m2. [36] 4.3.1.4. Ubytování v soukromí Poslední možností ubytování, kterou lze využít, je ubytování v soukromí. Rezervaci pro ubytování v soukromí lze vytvořit prostřednictvím Wiener Tourismusverband, ovšem pouze osobně. Dále také prostřednictvím agentury Mitwohnzentrale. Nutným předpokladem je ale to, že zůstanete několik dní. (Brook, 2008) 4.3.2. Stravování Vídeňané po staletí věděli, jak se připravují ty opravdové speciality. Základy vídeňské kuchyně je třeba hledat v kulinářských stylech habsburské monarchie. Její součástí jsou řízky, knedlíky, maďarský guláš a dokonce balkánské grilované speciality. Gastronomická škála je skutečně široká, od gurmánské kuchyně až po stánky na ulicích, nabízející klobásy a pivo. Od luxusních restaurací nacházejících se v centru po jednodušší hostince. (Brook, 2005) Na co však Vídeň může být opravdu hrdá, jsou kavárny, které mají velké renomé po celém světě. Návštěva vídeňské kavárny je sama o sobě velkou společenskou událostí. Kromě tradičních stravovacích zařízení jsou ve Vídni velmi populární podniky rychlého občerstvení, hlavně tedy kebab a pizza bistra. Jsou navštěvovány jak Vídeňany, tak turisty. I když se jedná o turecké podniky, 51

neoddělitelně se staly součástí vídeňského obrazu stravování. Ve Vídni se však najdou i podniky pro mladé lidi jako bary a vinárny, jež neplní pouze stravovací funkci. 4.3.2.1. Restaurace Restaurací je ve Vídni nespočet, ovšem jedná se o poměrně luxusní podniky. Restaurace bývají většinou nějak zaměřeny. Jsou zde restaurace čínské, italské, španělské, sushibary, ale i klasické vídeňské. Restaurace se liší také svojí kvalitou. Níže zmiňuji nejvyhlášenější vídeňské restaurace, které jsou velmi zajímavé i pro mladé účastníky cestovního ruchu. Centimeter Centimeter představuje řetězec sedmi vídeňských restaurací. Nachází se jak v centru, tak i v okrajovějších částech. V příjemném prostředí s přátelskou atmosférou zde nabízí pokrmy rakouské kuchyně za příznivé ceny. Schweizerhaus

Jedná se o typicky rakouskou hospůdku, která leží přímo u zábavního parku Prater. Na svém místě stojí již od roku 1766 a jsou v ní podávána hlavně typicky rakouská jídla. Kardos

Tento podnik se nachází nedaleko Městského parku a má více než stoletou tradici. Servírují se zde speciality rakousko-uherské kuchyně, které ještě umocňuje historická atmosféra podniku. 4.3.2.2. Rychlá občerstvení Asi nejoblíbenějším způsobem stravování hlavně mezi mladými lidmi jsou rychlá občerstvení. Na vybrané jídlo nemusíte nikterak dlouho čekat, tudíž se můžete naobědvat za chvíli a ušetřený čas věnovat třeba památkám. „Fast-foodů“ je v celé Vídni hned několik. Z největších řetězců nelze opomenout Macdonald‘s, Burger King či KFC, které jsou v celém Rakousku pouze dvě a obě ve Vídni. Kromě velkých a známých značek můžete nakupovat jídlo i v menších stáncích, které většinou vlastní Turci, nabízející třeba různé druhy kebabu. Čerstvé pečivo můžete nakoupit ve spoustě malých pekáren, které jsou skoro na každém rohu.

52

4.3.2.3. Kavárny Kaváren se po celé Vídni nachází velké množství. Vídeň jako město kávy nabízí nejrůznější zajímavé kavárny, ale rozhodně nelze vyjmenovat všechny. Zde je stručný výčet těch nejzajímavějších z nich. Sacher

Jak už lze z názvu usoudit, jedná se o místo, kde je k dostání pravý Sachertorte. Kavárna je přímo součástí hotelu Sacher a mezi cizinci je poměrně vyhledávaným cílem. Café Museum

Tato kavárna byla založena již roku 1899 a za více než sto let své existence se stala jednou z nejlepších kaváren ve Vídni. Hlavním lákadlem Café Museum je pravý vídeňský jablečný štrúdl. Kromě kavárenských služeb si zde návštěvníci mohou objednat i pokrmy, které připraví zdejší kuchyně. Central

Jméno Central je mezi kavárnami velice populární a je považováno vůbec za jedno z nejznámějších na celém světě. Tomu odpovídá i sortiment nabízené kávy, vyhovujíce i nejnáročnějšímu zákazníkovi. 4.3.2.4. Vinárny a bary Názvem „Heuriger“ bývá ve Vídni označován vinný šenk. Je zde podáváno víno vyrobené v daném roce a typická rakouská kuchyně. Vše je zařízeno v tradičním venkovském stylu a téměř vždy je v místnosti i živá hudba. „Heurigery“ se většinou nacházejí v okrajových částech Vídně, při troše hledání se ale dají najít i v centru. Jedním z nejznámějších šenků je Schilling, který najdete na ulici Lang-Enzersdorfer Straße. (Brook, 2008) Nejoblíbenější bary se nachází ve staré židovské čtvrti v okolí Ruprechtskirche. Tato oblast je známá také jako „Bermudský trojúhelník“. Zábavné podniky se také koncentrují mezi zastávkami metra Nussdorfer Straβe a Josefstädter Straβe. Na dobrý drink se však můžete vydat i do jiných míst, ať už na něj dostanete chuť ve dne či v noci. Jedná se o bary a restaurace umístěné na ostrově Donauinsel. Pro mládež jsou zde k dispozici i moderní diskotéky.

53

4.3.2. Nákupní zóny Nákupní místa, kterých je ve Vídni nespočet, nelze ve vztahu k mladým účastníkům cestovního ruchu opomenout. Nakupování je jednou z důležitých motivací, které inspirují mládež k cestování. Jde sice o povrchní, leč nezanedbatelnou motivaci. Vídeň potěší všechny milovníky luxusního zboží. Mimořádnou oblastí je pěší zóna mezi Hofburgem a Stephansdomem, konkrétněji oblast Kärntner Straße, Graben a Kohlmarkt. Prostředí je zde stylové, běžné obchody doplňují celé pasáže i obchodní domy. Nakoupit zde můžeme především oblečení a šperky, dále starožitnosti a porcelán. Vídeň je samozřejmě také městem nákupních center. Za návštěvu stojí také Shopping City Nord v 21. vídeňském okrese Florisdorf (viz. Příloha A.1) se zhruba 80 obchody či Donauzentrum v 22. vídeňském okrese Donaustadt (viz. Příloha A.1), které patří mezi nejvýznamnější nákupní centra v Rakousku. Shopping City Süd v 12. vídeňském okrese Meidling (viz. Příloha A.1) je oblíbeným cílem místních. Nachází se na okraji města a údajně se může pochlubit prvenstvím mezi evropskými nákupními centry co do velikosti. S více než 330 obchody je opravdu zajímavou volbou. Další obchodní domy nalezneme například v centru města. Favoritenstraβe v 4. a 10. vídeňském okrese Wieden a Favoriten (viz. Příloha A.1) či Mariahilferstraβe v 6. vídeňském okrese Mariahilf (viz. Příloha A.1), jsou dalšími vhodnými cíli. Právě Mariahilferstraβe je nákupní tepnou, kde je možné zakoupit luxusní věci i trendy levnější zboží.

54

5. Metodika V teoretické části mé bakalářské práce jsem využil veškerých svých osobních poznatků, ale i literárních a internetových zdrojů k tomu, abych mohl provést strukturovaný přehled všech předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu ve Vídni. Také jsem jasně vyprofiloval cílovou skupinu mládeže z okresu Prostějov. Právě teoretická část by čtenáře měla informovat o důležitých faktech, které považuji pro potřeby mé bakalářské práce za významné. Praktická část se skládá z dotazníkového průzkumu a sestavení zájezdu. Dotazník jsem koncipoval tak, aby v něm byly zahrnuty poznatky z teoretické části práce. Skládá se z 20 otázek a byl vytvořen na webu Survio.com. Jednalo se o uzavřené i otevřené otázky. Metoda odpovědí většinou spočívala ve výběru jedné či více možností z výčtu, ale i v seřazování odpovědí dle preferencí respondentů a vpisování vlastních odpovědí. Dotazník jsem začal rozšiřovat mezi jedince cílové skupiny 1. února 2013. Tento proces jsem ukončil 1. března 2013 s tím, že mi na dotazník odpovědělo 100 respondentů. Jak jsem již zmínil v kapitole 1, cílová skupina mé bakalářské práce byla mládež z okresu Prostějov ve věku od 20–26 let. Vzhledem k tomu, že počet lidí tohoto věku se v Prostějově pohybuje kolem 13 644, shledávám počet 100 odpovědí na dotazník za dostatečný. Odpovědi na můj dotazník jsem dostal náhodným dotazováním prostřednictvím sociálních sítí a umísťováním dotazníku na komunitních webech mladých lidí z okresu Prostějov. Můj základní požadavek při dotazování byl, aby struktura respondentů byla vyvážená a pokryla celý okres Prostějov. Tímto jsem se chtěl vyhnout zkreslení výsledků. Na základě výsledků tohoto průzkumu jsem byl schopen potvrdit platnost či neplatnost vyslovených hypotéz a vytvořit zájezd podle preferencí dotazovaných. Výsledky jsem pro větší přehlednost zpracoval ve formě grafů a také každý jednotlivě interpretoval. Jednalo se o sloupcové, výsečové a pruhové grafy. Zájezd jsem vytvořil prostřednictvím internetových zdrojů a obsahuje jak časový harmonogram, tak i předběžnou kalkulaci ceny.

55

PRAKTICKÁ ČÁST 6. Výsledky průzkumu Vánoční trhy

55

Prater

55

Schönbrunn

37

Stephansdom

20

Památky

14

Hofburg

9

Staatsoper

8

Belvedere

7

Nákupy

6

Rathaus

6

Muzea

5

Hundertwasserhaus

5

Albertina

5

Kultura

3

Náměstí Marie Terezie

3

Parlament

3

Mariahilferstraβe

3

Přírodovědné muzeum

3

Kavárny

3

Mozarthaus

3

In-line bruslení

2

Vídeňský řízek

2

Gasometer

2

Rathausplatz

2

Divadla

2

Zoo Schönbrunn

2

Procházky

2

Stephansplatz

2

Sacher Torte

2

Náměstí

2 0

10

20

30

40

50

Počet odpovědí Graf 6 – Které atraktivity cestovního ruchu se vám vybaví, když se řekne Vídeň

56

60

Tabulka 2 – Ostatní odpovědi respondentů Kunsthalle Wien Socha Marie Terezie Kebab Praterstern Haus des Meeres Hokejová hala Restaurace Stavební sloh vídeňských budov Donauinsel MuseumsQuartier Uličky Hudba Dunaj Festivaly Centrum Plesy

Zahrada Schönbrunn Umělecko-historické muzeum Letadlo Autobus Kolo Běh Historie Příroda Kočár Projížďka kočárem Technické muzeum Nic Odpočinek Gastronomie Punč Dopravní uzel Mozart

V první otázce průzkumu jsem se zajímal o to, jaké atraktivity cestovního ruchu se respondentům vybaví, když se řekne Vídeň. Vzhledem k tomu, že by se u každého respondenta našlo bezpočet rozdílných odpovědí, omezil jsem jejich možnosti na maximálně pět odpovědí. Jak je patrné z grafu 6, nejvíce zmiňovanými pojmy v souvislosti s Vídní byly vánoční trhy a Prater, které zmínilo shodně 55 respondentů. Dále to byly Stephansdom s 20 odpověďmi respondentů a památky s 14 odpověďmi respondentů. Počet všech ostatních odpovědí respondentů v grafu 6 nepřesáhl u jednotlivých pojmů číslo deset. V tabulce 2 jsem uvedl pojmy, které respondenti ve svých odpovědích zmínili pouze jednou. Podle mého názoru by ve výčtu neměly chybět, jelikož jsou důležité pro zjištění celkového povědomí respondentů o atraktivitách cestovního ruchu Vídně. Z grafu 6 a tabulky 2 plyne, že veškeré mnou zmíněné předpoklady rozvoje cestovního ruchu Vídně, včetně atraktivit cestovního ruchu v teoretické části práce, se ukázaly jako velmi vhodně zvolené, jelikož o naprosté většině z nich mají respondenti dobré povědomí. Respondenti mají ke slovu Vídeň z pohledu mé bakalářské práce vytvořeny velmi vhodné asociace, ze kterých mohu těžit a které zobrazují Vídeň hlavně jako město s bohatou historií, rozsáhlým fondem pamětihodností a kulturních zařízení.

57

15

Ano, navštívil/a Ne, nenavštívil/a

85

Graf 7 – Navštívil/a jste někdy Vídeň

V druhé otázce průzkumu jsem se věnoval předchozím zkušenostem respondentů s návštěvou Vídně, kdy si měli zvolit, zda již Vídeň navštívili či nikoliv. Z výsledků vzešlo, že 85 respondentů v minulosti Vídeň navštívilo a 15 doposud ne. Jasně z toho plyne, že v mé cílové skupině je Vídeň velmi oblíbeným cílem a naprostá většina respondentů ve Vídni již byla. Těch 15 respondentů, kteří ještě Vídeň nenavštívili, se pro mě stali velice zajímavými. Chtěl jsem se blíže dozvědět, jaké mají povědomí o atraktivitách cestovního ruchu Vídně, když ji ještě nenavštívili. Z následovné analýzy vzešlo, že pojmy, které v rámci první otázky mého dotazníku napsali, se nijak neliší od odpovědí respondentů, kteří Vídeň již navštívili. Díky tomu lze konstatovat, že obraz Vídně je pro všechny jednotný a i ti, kteří ji nenavštívili, o ní mají stejné povědomí jako ti, co už zde někdy v minulosti byli.

58

15 22

1x

2x 3x Víckrát

26 19

Nechci odpovídat

18

Graf 8 – Kolikrát jste navštívil/a Vídeň

Třetí otázka průzkumu byla zaměřena na počet návštěv Vídně dotazovanými respondenty. Ti si měli zvolit z pěti možností pouze jednu vyhovující. Z průzkumu vzešlo, že nejvíce respondentů již navštívilo Vídeň více než 4 krát (26). Dále to byli respondenti, kteří Vídeň navštívili 1 krát (22), respondenti se 2 návštěvami (19) a respondenti se 3 návštěvami (18). Nutno podotknout, že zbylých 15 respondentů odmítlo odpovědět. Tuto možnost jsem záměrně vytvořil pro ty, kteří Vídeň doposud nenavštívili. Vysoký počet opakovaných návštěv Vídně signalizuje atraktivitu tohoto města pro cílovou skupinu.

59

19

Ano, zúčastnil/a Ne, nezúčastnil/a

81

Graf 9 – Zúčastnil/a byste se zájezdu do Vídně, splňujícího vámi zvolené atributy

Čtvrtá otázka průzkumu směřovala na potencionální účast respondentů na mnou vytvořeném zájezdu, který by vznikl na základě jejich preferencí. Respondenti si zde volili ze dvou možností, zda by se zúčastnili či nikoliv. Z celkového počtu respondentů by se jich tohoto zájezdu zúčastnilo 81 a 19 by účast odmítlo. Ti, kteří odmítli, byli následně přesměrováni na otázku 19 a 20, ve kterých jsem zkoumal věk a pohlaví respondentů. Rovněž musím podotknout, že v následujících otázkách jsem díky selekci respondentů operoval už jen s 81 respondenty, a sice s těmi, kteří by se zájezdu zúčastnili. Ty, jež by se zájezdu nezúčastnili, jsem záměrně v následujících otázkách vynechal, jelikož pro mě jejich odpovědi pozbyly hodnotu a chtěl jsem se plně věnovat jen potencionálním účastníkům zájezdu. Na základě údajů z grafu 9 jsem si udělal představu o tom, jaký zájem by o zájezd byl a zda má smysl v další části bakalářské práce zájezd tvořit.

60

40

38

35

Počet respondentů

30 25 20

14

15

10

10

5

5 0

9

0

0

0

I.

II.

III.

2 IV.

2 V.

VI.

VII. VIII.

1 IX.

X.

0 XI.

XII.

Měsíc Graf 10 – Který měsíc byste pro zájezd do Vídně zvolil/a

V páté otázce průzkumu mě zajímalo, který měsíc by respondenti zvolili pro zájezd do Vídně. Ti měli možnost do textového pole vepsat požadovaný měsíc. Z jejich odpovědí vyplynulo, že nejvíce preferovaným měsícem pro tento zájezd by byl prosinec s 38 odpověďmi respondentů. Za prosincem skončil květen (14), červen (10) a červenec (9). Ostatní odpovědi jsou z hlediska celkového počtu zanedbatelné. Graf 10 jasně dokazuje fakta zmíněná v grafech 4–5. V těch byly nejvíce navštěvovanými měsíci prosinec, květen a červenec, respektive to byly měsíce s nejvyššími počty příjezdů českých účastníků cestovního ruchu. Rovněž zimní měsíce jako leden, únor, a počátek jara v čele s březnem a dubnem dopadly obdobně v grafu 10 jako v grafech 4–5. V těchto měsících se počet příjezdů pohyboval na velmi nízkých hodnotách a také odpovědi na desátou otázku se nesly v podobném duchu. Zcela možnosti návštěvy Vídně v těchto měsících odmítly. Rovněž mě překvapil nízký počet odpovědí s preferencí měsíců srpna a září, kdy právě mládežníci mají relativně bohatý fond volného času. Příčinu tak velkého množství odpovědí pro měsíc prosinec přikládám oblíbenosti vídeňských vánočních trhů a touze respondentů se jich zúčastnit.

61

14

10

10

1 den 2 dny 3 dny

11

4 dny 5 dnů Více dnů 6 30

Graf 11 – Jak dlouhou dobu byste chtěl/a v rámci zájezdu ve Vídni strávit

V šesté otázce průzkumu jsem zjišťoval, jak dlouhou dobu by chtěli respondenti v rámci zájezdu ve Vídni strávit. Měli možnost výběru z šesti možností odpovědi. Z výsledků vzešlo, že největší počet respondentů by zvolil odpověď 3 dny (30). Druhou nejvíce preferovanou možností se stalo více než 5 dnů (14), dále 5 dnů (11), 1 a 2 dny (shodně 10) a jako poslední 4 dny (6). Nejvíce preferovaná možnost 3 dnů pobytu dokazuje trend, který za poslední 2 roky čeští účastníci cestovního ruchu nastavili (graf 4–5). Jejich průměrná délka pobytu ve Vídni byla 1,8 dne, takže údaj o tom, že nejvíce žádanou délkou pobytu jsou právě 3 dny, mě příliš nepřekvapil a jen tento fakt potvrdil.

62

Nákupy

1,68

Zábava

2,73

Příroda

1,43

Sport

1

Historie

3,09

Kultura

4,11 0

1

2

3

4

5

Důležitost Graf 12 – Jaká by byla vaše motivace pro zájezd do Vídně

Sedmá otázka průzkumu byla zaměřena na motivaci respondentů pro zájezd do Vídně. Zajímalo mě, kterým faktorům budou přikládat největší důležitost v rámci cestování do Vídně. Měli na výběr z šesti možností, které museli seřadit od nejvíce preferovaných po nejméně preferované. Na základě toho jsem získal důležitost pro respondenty u jednotlivých pojmů. Na prvním místě skončila kultura, jejíž hodnota důležitosti pro respondenty činila 4,11. Druhá byla historie (3,09), následovaná zábavou (2,73), nákupy (2,73), přírodou (1,43) a sportem (1). Výsledky mě překvapily v tom smyslu, že bych nečekal tak malou míru důležitosti sportu a přírody pro cílovou skupinu, která se vyznačuje velmi aktivním způsobem života. Co mě však vůbec neudivilo, byl zisk nejvyšší míry důležitosti pro kulturu a historii.

63

70

Počet odpovědí

60

63

60 53

53

50 40

34 27

30

25

20 10

1

0

Profánní kulturně-historické památky Graf 13 – Které z uvedených profánních kulturně-historických památek byste rád/a navštívil/a

Osmá otázka průzkumu směřovala ke zjištění toho, které profánní kulturně-historické památky by respondenti v rámci zájezdu do Vídně rádi navštívili. Měli na výběr osm možností odpovědi, přičemž mohli zvolit více než jen jednu. Nejvyšší počet odpovědí získal zámecký park Schönbrunn (63). Dále to byly zámek Schönbrunn (60), zámek Belvedere a zámecký park Belvedere (shodně 53), Hofburg (34), městský park (27) a Donauturm (25). Pouze jediný respondent by nenavštívil ani jednu profánní kulturněhistorickou památku. Výše zmíněné výsledky jsem čekal, jelikož tyto památky se pravidelně pohybují v popředí průzkumů návštěvnosti vídeňských památek. [37] Jako největší překvapení se mi jeví nejnižší počet odpovědí pro Donauturm, který jsem považoval za velice atraktivní zejména pro cílovou skupinu.

64

60

55

Počet odpovědí

50 40 29

30 20

18

19

18

10 0

Sakrální kulturně-historické památky Graf 14 – Které z uvedených sakrálních kulturně-historických památek byste rád/a navštívil/a

V deváté otázce průzkumu jsem zkoumal, kterou ze sakrálních kulturně-historických památek by respondenti v rámci zájezdu do Vídně rádi navštívili. Měli na výběr z pěti možností odpovědi, přičemž mohli zvolit více než jen jednu. Nejvíce odpovědí získal Stephansdom (55), dále to byly Karlskirche (29), Kapuzinerkirche (19) a Augustinerkirche (18). Zbylých 18 respondentů by nenavštívilo ani jednu sakrální kulturně-historickou památku. Vzhledem k tomu, že sakrální kulturně-historické památky Vídně nejsou až tak velkým lákadlem pro mládež, mě vysoký počet záporných odpovědí nepřekvapil. Dominance Stephansdomu nebyla také žádným překvapením, jelikož se jedná o jednu z nejnavštěvovanějších památek celé Vídně vůbec. [37]

65

45

41

39

40 Počet odpovědí

35 30 25

32

29 25

20

17

15

15

10

6

5 0

Kulturní zařízení Graf 15 – Které z uvedených kulturních zařízení byste rád/a navštívil/a

V desáté otázce průzkumu jsem zkoumal, která kulturní zařízení by respondenti v rámci zájezdu do Vídně rádi navštívili. Měli na výběr z osmi možností odpovědi, přičemž mohli zvolit více než jen jednu. Nejvíce odpovědí získalo Přírodovědné muzeum (41), dále to byly Umělecko-historické muzeum (39), Staatsoper (32), Albertina (29), MuseumsQuartier (25), Burgtheater (17) a Volkstheater (15). Zbylých 6 repondentů by nenavštívilo ani jedno kulturní zařízení. Z kulturních zařízení jasně dominovaly muzea nad divadly a operními domy. Vyjímku tvořila pouze Staatsoper, která se umístila na celkovém třetím místě. Ta si tuto pozici vydobyla hlavně svým věhlasem a dominantní pozici mezi vídeňskými atraktivitami. [37] Větší ochotu cílové skupiny navštívit muzea přikládám tomu, že touží více po vzdělání než po kulturních zážitcích spojených s divadly.

66

90

79

80

Počet odpovědí

70 60 50 41 40 30

20

20 15

10 0

0 Donauinselfest Wien Jazz Fest Festival hudby a filmu

Vánoční trhy

Žádnou

Kulturní akce Graf 16 – Kterou z uvedených kulturních akcí byste rád/a navštívil/a

V jedenácté otázce průzkumu jsem zkoumal, které kulturní akce by respondenti v rámci zájezdu do Vídně rádi navštívili. Měli na výběr z pěti možností odpovědi, přičemž mohli zvolit více než jen jednu. Nejvíce odpovědí získaly vánoční trhy (79). Dále to byly Festival hudby a filmu (41), Wien Jazz Fest (20) a Donauinselfest (15). Žádný z respondentů by nenavštívil ani jednu z kulturních akcí. V grafu 16 je jasně patrný stále se opakující fakt, a sice že největší a nejvíce navštěvovanou atrakcí cestovního ruchu Vídně jsou vánoční trhy. Ty suverénně porážely ve všech otázkách průzkumu ostatní odpovědi, nejen pouze v rámci kulturních akcí.

67

60 50

Počet odpovědí

50

52

56

40 28

30 20

29

25

15

10

5

0

Sportovně-zábavní zařízení Graf 17 – Které z uvedených sportovně-zábavních zařízení byste rád/a navštívil/a

Ve dvanácté otázce průzkumu jsem zkoumal, která sportovně-zábavní zařízení by respondenti v rámci zájezdu do Vídně rádi navštívili. Měli na výběr z osmi možností odpovědi, přičemž mohli zvolit více než jen jednu. Nejvíce odpovědí získala Zoo Schönbrunn (56). Dále to byly Dům moře (52), Prater (50), Kluziště Eis-Traum (29), Ski-areál Hohe Wand Wiese (28), Lainzer Tiergarten (25) a Donauinsel Sportzentrum (15). Zbylých 5 respondentů by nenavštívilo ani jedno sportovně-zábavní zařízení. Jak je patrné z grafu 17, nejvyšší oblibě se těšily zábavní zařízení. Ty sportovní za nimi k mému překvapení poměrně citelně zaostávaly. Před průzkumem samotným jsem se domníval, že sportovní zařízení budou v oblíbenosti u respondentů minimálně držet krok se zábavními zařízeními, opak byl však pravdou.

68

10

Automobil 42

Autobus Vlak

29

Graf 18 – Jaký dopravní prostředek byste preferoval/a pro dopravu do Vídně

Třináctá otázka průzkumu měla za cíl zjistit, jaký dopravní prostředek by respondenti preferovali v rámci zájezdu do Vídně. Měli si zvolit jednu z výběru tří možností. Nejvíce respondentů (42) by zvolilo automobil. 29 respondentů by bylo rozhodnuto jet do Vídně autobusem a 10 by jich chtělo využít vlak. Před průzkumem samotným jsem se domníval, že výrazně uspěje autobusová doprava, jelikož mi přijde z důvodu vzdálenosti mezi Vídní a Prostějovem jako nejpřijatelnější pro většinu respondentů. Dominanci automobilové dopravy přikládám touze cílové skupiny po individuální dopravě do Vídně kvůli větší časové flexibilitě v rámci cesty. Jako dopravní prostředek by si nejméně respondentů zvolilo vlak, pravděpodobně proto, že je ze všech nabízených dopravních prostředků nejdražší a lidé v Česku všeobecně nejsou s kvalitou služeb ve vlakové dopravě spokojeni.

69

Pěšky

2,82

Wiener Linien

3,04

In-line brusle

1

Jízdní kolo

2

Eko-automobil

1,64 0

0,5

1

1,5

2

2,5

3

3,5

Důležitost Graf 19 – Jaký dopravní prostředek byste preferoval/a pro pohyb v rámci Vídně

Čtrnáctá otázka průzkumu byla zaměřena na preference dopravních prostředků respondenty pro pohyb v rámci Vídně. Zajímalo mě, kterým dopravním prostředkům budou přikládat největší důležitost pro dopravu v rámci Vídně. Měli na výběr z pěti možností, které museli seřadit od nejvíce preferovaných po nejméně preferované. Nejvíce preferovaným dopravním prostředkem pro pohyb v rámci Vídně se staly Wiener Linien s důležitostí 3,04. Dále to byl pohyb pěšky (2,82), jízdní kolo (2), ekoautomobil (1,64) a in-line brusle (1). Podle mého očekávání se na čelních pozicích umístily nejvhodnější dopravní prostředky pro pohyb v rámci Vídně, které zaručí vysokou flexibilitu pohybu po Vídni a také možnost zhlédnout co nejvíce z Vídně.

70

7 3 5

28

3

Hotel Penzion Hostel Mládežnická ubytovna Kemp Ubytování v soukromí

35

Graf 20 – V jakém druhu ubytovacího zařízení byste se ubytoval/a

Patnáctá otázka průzkumu měla za cíl zjistit, v jakém druhu ubytovacího zařízení by se respondenti ve Vídni v rámci zájezdu ubytovali. Měli si zvolit jednu z výběru šesti možností. Nejvíce respondentů (35) by se ubytovalo v penzionu. 28 respondentů by využilo hotel, 7 by zvolilo ubytování v soukromí, 5 mládežnickou ubytovnu a po 3 respondentech by získaly kemp a hostel. Z grafu 20 vyplývá, že by respondenti preferovali tradiční druhy ubytovacích zařízení a při volbě ubytování by příliš nebrali zřetel na ekonomičnost. To je patrné z nízkých preferencí hostelů, kempů, mládežnických ubytoven a ubytování v soukromí.

71

5

3

2

Pouze snídaně

Polopenze 41 30

Plná penze All inclusive Beze stravy

Graf 21 – Jaký způsob stravování poskytovaný daným ubytovacím zařízením byste využil/a

Šestnáctá otázka průzkumu měla za cíl zjistit, jaký způsob stravování, poskytovaný daným ubytovacím zařízení, by respondenti preferovali. Měli si zvolit jednu z výběru pěti možností. Nejvíce respondentů (41), by zvolilo pouze snídani. Polopenzi by jich preferovalo 30, all inclusive 5, beze stravy 3 a plnou penzi 2. Z výsledků grafu 21 vyplývá, že naprosté většině respondentů by nejvíce vyhovoval omezenější způsob stravování poskytovaný ubytovacím zařízení, a sice pouze snídaně či polopenze. Vzhledem k tomu, jaká další lákadla v podobě stravovacích zařízení Vídeň skýtá, mě jejich preference vůbec nepřekvapily.

72

Bary

1

Vinárny

1,88

Kavárny

3,07

Bistra

1,11

Rychlá občerstvení

1,46

Restaurace

4,08 0

0,5

1

1,5

2

2,5

3

3,5

4

4,5

Důležitost Graf 22 – Které stravovací zařízení byste ve Vídni navštívil/a nejraději

Sedmnáctá otázka průzkumu byla zaměřena na preference stravovacích zařízení respondenty při zájezdu do Vídně. Zajímalo mě, kterým stravovacím zařízením budou přikládat největší důležitost. Měli na výběr z pěti možností, které museli seřadit od nejvíce preferovaných po nejméně preferované. Na základě toho jsem získal důležitost pro respondenty u jednotlivých pojmů. Na prvním místě skončily restaurace, jejichž hodnota důležitosti pro respondenty činila 4,08. Druhé byly kavárny (3,07), následované vinárnami (1,88), rychlými občerstveními (1,46), bistry (1,11) a bary (1).

73

3

10 24 Méně než 3 000 Kč 3 000 - 6 000 Kč 6 000 - 9 000 Kč Více než 9 000 Kč

44

Graf 23 – Kolik finančních prostředků byste byl/a ochotna vynaložit na zájezd do Vídně

Osmnáctá otázka průzkumu měla za cíl zjistit, kolik finančních prostředků by byli ochotni respondenti na zájezd vynaložit. Měli si zvolit jednu z výběru čtyř možností. Nejvíce respondentů zvolilo částku mezi 3 000–6 000 Kč (44). Druhá nejčastější volba byla částka menší než 3 000 Kč (24). Dále to bylo 6 000–9 000 Kč (10) a více než 9 000 Kč (3). Vzhledem k tomu, že studenti nedisponují velkými finančními prostředky, mě výsledky z grafu 23 vůbec nepřekvapily. Za překvapivé považuji 13 odpovědí respondentů, kteří označili možnosti vynaložení částky větší než 6 000 a větší než 9 000 Kč. V porovnání s ostatními odpověďmi jejich počet není tak markantní, ovšem i tak jich bylo více, než bych před průzkumem očekával.

74

5 10

18 20 let 21 let

14

22 let 14

23 let 24 let 25 let 26 let

20

19

Graf 24 – Kolik je vám let

Devatenáctá otázka zkoumala, kolik bylo respondentům let. Měli si zvolit jednu z výběru sedmi možností. Nejvíce respondentům bylo 23 let (20), následovali respondenti staří 22 let (19), 20 let (18), 21 a 24 let (shodně 14), 25 let (10) a 26 let (5). Tento výčet obsahuje oproti předchozím otázkám i respondenty, kteří by se zájezdu do Vídně nezúčastnili. Jakmile tito respondenti zaškrtli možnost, že by se zájezdu nezúčastnili, byli automaticky převedeni na tuto otázku. Z grafu 24 plyne, že složení respondentů bylo poměrně vyvážené a jsou v něm zastoupeny všechny věkové kategorie z mé cílové skupiny.

75

30

Muž Žena

70

Graf 25 – Jakého jste pohlaví

Dvacátá otázka průzkumu zkoumala, jakého pohlaví byli respondenti. Měli si zvolit jednu z výběru dvou možností. Nejvíce respondentů z mého průzkumu byly ženy (70), následované muži (30). Z těch respondentů, kteří by se zájezdu do Vídně nezúčastnili, se jednalo ve 13 případech o ženy a v 6 případech o muže.

6.1. Závěr průzkumu Výsledky průzkumu pro mě byly v mnoha případech překvapením. U některých jsem čekal větší ohlas respondentů, některé mě naopak překvapily svým úspěchem. V průzkumu se rovněž prokázalo velmi silné povědomí cílové skupiny o Vídni. Všichni respondenti vyjma jednoho byli schopni vyjádřit a popsat své představy o Vídni relevantními fakty, ať už se jednalo o památky, nejrůznější události či jen volné asociace spojené s Vídní. Toto silné povědomí bylo podpořeno častými návštěvami Vídně cílovou skupinou. 85% respondentů navštívilo Vídeň už někdy předtím, přičemž z tohoto počtu to bylo 74,1%, kteří návštěvu Vídně uskutečnili více než 2 krát. Toto vysoké číslo mě velmi potěšilo, avšak zároveň ve mně vyvolalo mírné obavy. Měl jsem totiž dojem, že vzhledem k časté návštěvnosti Vídně, se většina respondentů odmítne mého zájezdu zúčastnit. Tyto obavy se však ukázaly jako liché, protože 81% 76

respondentů na otázku, zda-li by se zájezdu zúčastnili, odpovědělo kladně. 47% z tohoto počtu by si zvolilo měsíc prosinec, především z důvodu konání vánočních trhů a kvůli vánoční atmosféře Vídně. Jako nejvhodnější délku trvání pobytu zvolilo 37% potencionálních účastníků zájezdu 3 dny, která je i dle mého názoru pro pobyt ve Vídni dostatečně dlouhá. Nejvíce respondentů uvedlo jako svoji motivaci pro pobyt ve Vídni kulturu a historii s tím, že mezi nejžádanější kulturní a historické atraktivity cestovního ruchu patřily zámek Schönbrunn se zahradou, Stephansdom, Přírodovědné muzeum a vánoční trhy. Poměrně výrazně propadly sportovní zařízení, které by nepatřily mezi vyhledávané cíle respondentů. Ze zábavních zařízení se nejvíce žádanou stala Zoo Schönbrunn. Nejvíce překvapivým údajem pro mě byla zvolená doprava do Vídně, kdy 51,9% respondentů zvolilo dopravu autem. Tento fakt jsem vůbec nepředpokládal, spíše jsem se domníval, že výrazněji uspěje autobusová doprava. V rámci Vídně se stala nejvíce preferovanou formou dopravy MHD (Wiener Linien). Tuto volbu hodnotím velmi kladně, neboť cíle, které by respondenti navštívili, se mnohdy nachází na velmi vzdálených místech. 43,2% zúčastněných by zvolilo ubytování v penzionu a 50,6% by žádalo stravu formou pouze snídaně s tím, že by také rádo navštívilo některou z tradičních vídeňských restaurací. Za celý zájezd by bylo ochotno 54,3% respondentů zaplatit mezi 3 000–6 000 Kč, což pokládám za částku velmi přijatelnou a adekvátní. Věkové složení účastníků zájezdu by bylo velmi rozmanité, jelikož jsou zde téměř rovnoměrně rozptýleni respondenti všech věkových kategorií v rámci mé cílové skupiny, ovšem s lehkou absencí zástupců ve věku 25 a 26 let. Z celkového počtu respondentů se v 70% případů jednalo o ženy a v 30% případů o muže. Celkově musím výsledky svého průzkumu ocenit, jelikož jsem na jeho základě schopen sestavit zájezd, který by splňoval preference a požadavky většiny respondentů, jež by se podobného zájezdu zúčastnili. Průzkum mi rovněž pomohl udělat si představu o znalostech a povědomí respondentů o Vídni.

77

7. Zájezd do Vídně Po zpracování dotazníkového průzkumu mohu přikročit k samotné tvorbě zájezdu, kterého by se zúčastnila naprostá většina respondentů. Tento zájezd pro 28 osob se uskuteční 2. – 5. prosince 2013. Kapacitu jsem volil na základě možností zvoleného ubytovacího zařízení, ale také toho, aby všem účastníkům byly poskytovány služby na stejné úrovni a nedocházelo k nepříjemnostem z hlediska počtu účastníků. Dopravu do Vídně účastníci zájezdu realizují vlastními automobily. Zájezd bude rozdělen do čtyř dnů (délkou však odpovídajících třem dnům, které požadovali respondenti) a účastníci budou ubytováni v penzionu KIBI Rooms (obr. 2), ve kterém je pro ně zajištěno čtrnáct 2-lůžkových pokojů a snídaně (v ceně ubytování). Další možnosti stravování účastníkům zájezdu poskytnou restaurace a kavárny, které budou moci během pobytu ve Vídni navštívit. Penzion KIBI Rooms nabízí pokoje s Wi-Fi zdarma, satelitní TV a koupelnou se sprchou a WC. Veřejné parkování je možné za poplatek na přilehlém místě (obr. 2) za 2,80 € na hodinu. [38] V rámci zájezdu účastníci navštíví zámky Schönbrunn a Belvedere, Stephansdom, Karlskirche, Přírodovědné muzeum, Umělecko-historické muzeum, Staatsoper, Zoo Schönbrunn, Dům moře, Prater a vybrané vánoční trhy. Všechny tyto atraktivity jsem volil na základě preferencí respondentů a ročního období, ve kterém se zájezd uskuteční. Pro pohyb po Vídni účastníci zájezdu využijí převážně MHD (Wiener Linien), a sice Vienna card.

Obrázek 2 – Poloha penzionu KIBI Rooms a přilehlého parkoviště

78

Po celou dobu zájezdu bude účastníky po Vídni provázet průvodce cestovního ruchu pan Luboš Černý, jehož služby externě využiji a najmu si ho. Má bohaté zkušenosti s provázením v nejrůznějších evropských i tuzemských destinacích, takže je jeho profesionalita zaručena. Pan Černý se po dohodě do Vídně dopraví svým vlastním automobilem, přičemž náklady na dopravu budou zahrnuty v jeho denním paušálu a strava se vstupným a ubytováním mimo něj. Rakousko, jako některé další evropské země, uplatňuje národní regulaci průvodců cestovního ruchu. „Pokud OSVČ poskytuje služby turistických průvodců v jiné členské zemi EU, musí vzít v úvahu všechny podmínky popsané v kapitolách 1 až 6. Především se musí skutečně jednat o dočasné poskytování služeb v jiné členské zemi, to znamená, že průvodce musí poskytovat své služby především v České republice. Dále je třeba, aby měl vyřízen formulář E 101, který prokazuje, že průvodce platí sociální a zdravotní pojištění v České republice. Potřebuje mít s sebou také Evropský průkaz zdravotního pojištění, který dostávají všichni čeští pojištěnci automaticky.“ [39] Vše výše uvedené pan Černý splňuje, a tudíž plně vyhovuje veškerým požadavkům rakouských úřadů. Poslední překážkou, a možná tou největší, je samotné označení mého zájezdu slovem „zájezd“. Každý zájezd musím splňovat určitá kritéria, aby takto mohl být označován. „Zájezdem se pro účely zákona č. 159/1999 Sb. rozumí předem sestavená a za souhrnnou cenu nabízená kombinace alespoň dvou z následujících třech typů služeb, pokud přesahuje nebo 24 hodin nebo zahrnuje i ubytování přes noc a pokud jeho nabídka a prodej splňují znaky živnostenského podnikání: 

doprava



ubytování



jiné služby cestovního ruchu, jež nejsou doplňkem dopravy nebo ubytování a tvoří významnou část zájezdu nebo jejichž cena tvoří alespoň dvacet procent souhrnné ceny zájezdu (například stravování mimo místo ubytování, prodej vstupenek na kulturní a sportovní akce, prodej a organizace fakultativních výletů, výuka jazyků, sportovní kurzy, průvodcovské služby)“ (Drobná, Morávková, 2004)

Na základě výše zmíněného tvrzení bude můj zájezd všechny tyto podmínky splňovat, jelikož nabídnu kombinaci více služeb, a sice ubytování, průvodcovských služeb a částečně vstupného.

79

7.1. První den zájezdu Tabulka 3 – Časový harmonogram prvního dne zájezdu Čas 16:00 16:30 16:45 17:55 17:57 18:01 18:03 18:06 18:17 19:00 21:50 21:55 22:06 22:09 22:19 22:22 22:24

Program Check-in v penzionu KIBI Rooms Informační schůzka s průvodcem zájezdu Osobní volno pro ubytování Odchod na MHD (autobusová zastávka Weyrgasse) [30] Přesun autobusem z Weyrgasse na autobusovou zastávku Stubentor [40] Příjezd na Stunbentor a přesun na tramvajovou zastávku Stubentor [40] Přesun tramvají ze Stubentor na tramvajovou zastávku Schwarzenbergplatz [40] Příjezd na Schwarzenbergplatz a pěší přesun ke Staatsoper [40] Příchod ke Staatsoper s možností prohlídky a zakoupení občerstvení [40] Začátek představení „Kouzelná flétna“ [41] Konec představení [41] Přesun na MHD (tramvajová zastávka Schwarzenbergplatz) [40] Přesun tramvají z Schwarzenbergplatz na tramvajovou zastávku Stubentor [40] Příjezd na Stubentor a přesun na autobusovou zastávku Stubentor [40] Přesun autobusem ze Stubentor na autobusovou zastávku Weyrgasse [40] Příjezd na Weyrgasse [40] Návrat do penzionu KIBI Rooms [30]

První den zájezdu začne příjezdem účastníků zájezdu v 16:00 do penzionu KIBI Rooms. Po následném check-in v penzionu se bude konat informační schůzka s průvodcem, kde budou sděleny všechny důležité informace spojené se zájezdem, včetně předání Vienna cards účastníkům zájezdu. Následující zhruba hodinové volno mohou využít pro ubytování a seznámení se s penzionem či ke krátké prohlídce okolí penzionu. Ve večerních hodinách se přesunou na autobusovou zastávku Rochusgasse, odkud se autobusem dopraví na zastávku Stubentor. Z tohoto místa je dopraví tramvaj na zastávku Schwarzenbergplatz. Následovat bude pěší přesun až ke Staatsoper (obr. 4). Zde budou mít účastníci zájezdu menší volno, které jim umožní si krátce prohlédnout interiér opery či se jen občerstvit. Představení „Kouzelná flétna“ v režii Moshe Leisera a Patrice Cauriera začne v 19:00. Toto dílo bylo poslední operou Wolfganga Amadea Mozarta. [41] Po skončení představení ve 21:50 bude následovat návrat po stejné trase zpět do penzionu KIBI Rooms.

80

Obrázek 3 – Mapa prvního dne s navštívenými místy a stanicemi MHD

Obrázek 4 – Staatsoper

81

7.2. Druhý den zájezdu Tabulka 4 – Časový harmonogram druhého dne zájezdu Čas 8:00 10:00 10:10 10:15 10:20 11:00 11:30 11:33 11:37 11:47 13:17 13:27 13:29 13:31 13:35 13:43 16:30 17:30 18:30 18:38 18:55 19:20 21:30 22:00

Program Otevření restaurační místnosti se snídaněmi v penzionu KIBI Rooms Ukončení snídaní Přesun na MHD (stanice metra Rochusgasse trasa U3) [40] Přesun po trase U3 na stanici metra Stephansplatz [40] Návštěva Stephansdom Prohlídka Katakomb Přesun na MHD (stanice metra Stephansplatz trasa U3) [40] Přesun po trase U3 na stanici metra Neubaugasse [40] Pěší přesun k Domu moře [30] Návštěva Domu moře s možností občerstvení v místní kavárně Přesun na MHD (stanice metra Neubaugasse trasa U3) [40] Přesun po trase U3 na stanici metra Westbahnhof [40] Přesun po trase U6 na stanici metra Längenfeldgasse [40] Přesun po trase U4 na stanici metra Schönbrunn [40] Pěší přesun do areálu Schönbrunn [30] Návštěva Zoo Schönbrunn Prohlídka zámku Schönbrunn Návštěva vánočních trhů před zámkem Schönbrunn Přesun na MHD (stanice metra Schönbrunn trasa U4) [40] Přesun po trase U4 na stanici metra Landstrasse-Wien Mitte [40] Pěší přesun k restauraci Kardos přes Městský park [30] Návštěva restaurace Kardos s možností večeře Pěší návrat do penzionu KIBI Rooms [30] Příchod do penzionu KIBI Rooms [30]

Druhý den zájezdu začne snídaní, která bude přístupná účastníkům zájezdu do 10:00. Poté se společně s průvodcem vydají na stanici metra Rochussgasse, odkud zamíří na Stephansplatz. Zde je průvodce zájezdu provede interiérem Stephansdomu (obr. 6). Prohlídka katakomb pod Stephansdomem bude realizována místním průvodce. Po prohlídkách se účastníci zájezdu přesunou na stanici metra Stephansplatz a následně na stanici metra Neubaugasse, blízko Domu moře. Následovat bude prohlídka Domu moře (obr. 7) s možností návštěvy místní kavárny, kde lze zakoupit i něco k snědku. Poté zamíří zpět ke stanici metra Neubaugasse a přesunou se na stanici metra Westbahnhof, následně Längenfeldgasse a konečně ke stanici metra Schönbrunn. Následovat bude pěší přesun k Zoo Schönbrunn a její návštěva. Poté dojde na prohlídku zámku Schönbrunn (obr. 8), kde účastníkům zájezdu poskytne informace audioprůvodce, který jim bude přidělen při vstupu. Po prohlídce zámku se účastníci zájezdu přesunou na vánoční trhy před zámkem, kde si mohou zakoupit tradiční výrobky či něco k snědku. Později se vydají na stanici metra Schönbrunn a následně na Landstraβe-Wien Mitte. 82

Odtud se pěšky vypraví na kratší procházku přes Městský park k restauraci Kardos, kde si mohou zakoupit večeři. Následně se pěšky vrátí zpět do penzionu KIBI Rooms.

Obrázek 5 – Mapa druhého dne s navštívenými místy a stanicemi MHD

Obrázek 6 – Stephansdom

83

Obrázek 7 – Dům moře

Obrázek 8 – Schönbrunn

84

7.3. Třetí den zájezdu Tabulka 5 – Časový harmonogram třetího dne zájezdu Čas 8:00 10:00 10:05 10:18 10:26 10:28 10:32 10:40 13:00 13:30 13:38 13:42 13:50 14:50 15:15 15:25 15:55 16:00 16:04 16:07 16:10 18:00 18:03 18:09 18:12 19:00 19:30 19:50 21:30 21:59 22:02 22:20

Program Otevření restaurační místnosti se snídaněmi v penzionu KIBI Rooms Ukončení snídaní Odchod na MHD (autobusová zastávka Rochusgasse) [40] Přesun autobusem z Rochusgasse na autobusovou zastávku Schwarzenbergplatz [40] Příjezd na Schwarzenbergplatz a přesun na tram. zastávku Schwarzenbergplatz [40] Přesun tramvají ze Schwarzenbergplatz na tram. zastávku Schloss Belvedere [40] Příjezd ke Schloss Belvedere a pěší přesun k zámku Belvedere [40] Prohlídka Horního a Dolního Belvederu s Oranžerií Návštěva vánočních trhů u Belvedere Odchod na MHD (tramvajová zastávka Schloss Belvedere) [40] Přesun tramvají ze Schloss Belvedere na tramvajovou zastávku Gußhausstraße [40] Příjezd na Gußhausstraße a přesun ke Karlskirche [40] Prohlídka Karlskirche Návštěva trhů před Karlskirche Pěší přesun na Karlsplatz [30] Návštěva trhů na Karlsplatz Návštěva Café Museum s možností občerstvení Přesun na MHD (stanice metra Karlsplatz trasa U2) [40] Přesun po trase U2 na stanici metra Rathaus [40] Pěší přesun na Radniční náměstí [30] Návštěva Vánočních trhů na Radničním náměstí Přesun na MHD (stanice metra Rathaus trasa U2) [40] Přesun po trase U2 na stanici metra Praterstern [40] Pěší přesun k Prateru [30] Návštěva areálu Prateru a vánočních trhů Jízda na velkém ruském kole s výhledem na Vídeň Pěší přesun k restauraci Schweizerhaus [30] Návštěva restaurace Schweizerhaus s možností občerstvení Přesun na MHD (stanice S-Bahn Praterstern) [40] Přesun S-Bahn S1 na stanici S-bahn Wien Mitte [40] Pěší přesun k penzionu KIBI Rooms [30] Návrat do penzionu KIBI Rooms [30]

Třetí den zájezdu začne snídaní, která bude přístupná do 10:00. Poté bude následovat přesun autobusem z Rochusgasse na Schwarzenbergplatz a odtud tramvají až ke Schloss Belvedere. Zde účastníci zájezdu navštíví prostory Horního (obr. 10) a Dolního Belvederu i s Oranžerií. Rovněž si budou moci prohlédnout vánoční trhy nacházející se před komplexem Belvedere. Následuje přesun zpět k tramvajové zastávce Schloss Belvedere a přesun na zastávku Gußhausstraße. Nedaleko odtud leží Karlskirche (obr. 11), kde navštíví jak vánoční trhy, tak samotný chrám. Poté se pěšky přesunou na blízký Karlsplatz do Café Museum, ve kterém si budou moci dát pravou vídeňskou kávu a něco k jídlu. Následovat bude přesun ze stanice metra Karlsplatz na stanici metra 85

Rathaus. Na Radničním náměstí navštíví vánoční trhy (obr. 12) a poté se metrem přesunou na stanici metra Praterstern. Blízko Pratersternu se nachází zabavní park Prater, kde se rovněž konají vánoční trhy, které budou moci účastníci zájezdu navštívit. Po návštěvě trhů a prohlídce Prateru bude následovat jízda na velkém ruském kole (obr. 13), při kterém se účastníkům zájezdu naskytne jedinečný pohled na noční Vídeň. Poté se pěšky přesunou k nedaleké tradiční restauraci Schweizerhaus, kde se budou moci občerstvit a dát si některou z vyhlášených rakouských specialit. Následuje pěší přesun na stanici S-Bahn Praterstern. Odtud se přepraví na stanici S-Bahn Wien Mitte. Následovat bude pěší přesun až do penzionu KIBI Rooms.

Obrázek 9 – Mapa třetího dne s navštívenými místy a stanicemi MHD

86

Obrázek 10 – Belvedere

Obrázek 11 – Karlskirche

87

Obrázek 12 – Trhy na Radničním náměstí

Obrázek 13 – Ruské kolo v Prateru

88

7.4. Čtvrtý den zájezdu Tabulka 6 – Časový harmonogram čtvrtého dne zájezdu Čas 8:00 10:00 10:05 10:30 10:35 10:40 10:46 10:48 11:30 13:30 15:00 15:03 15:08 15:13 15:20 15:30

Program Otevření restaurační místnosti se snídaněmi v penzionu KIBI Rooms Ukončení snídaní Check-out v penzionu KIBI Rooms Úschova zavazadel v penzionu KIBI Rooms Přesun na MHD (stanice metra Rochusgasse trasa U3) [40] Přesun po trase U3 na stanici metra Volkstheater [40] Pěší přesun k Náměstí Marie Terezie [30] Návštěva vánočních trhů na Náměstí Marie Terezie Návštěva Přírodovědného muzea s možností oběda v místní restauraci Návštěva Umělecko-historického muzea Přesun na MHD (stanice metra Volkstheater trasa U3) [40] Přesun po trase U3 na stanici metra Rochusgasse [40] Pěší přesun zpět do penzionu KUBI Rooms [30] Vyzvednutí zavazadel v penzionu KIBI Rooms Rozloučení průvodce s účastníky zájezdu Ukončení zájezdu

Čtvrtý den zájezdu začne snídaní, která bude přístupná do 10:00. Následuje check-out účastníků zájezdu na recepci. Poté jim budou uschována zavazadla v penzionu KIBI Rooms. Následovat bude přesun na stanici metra Rochusgasse a odtud na stanici metra Volkstheater. Zde leží náměstí Marie Terezie, kde se nachází Přírodovědné (obr. 15) a Umělecko-historické muzeum (obr. 16), ale rovněž i vánoční trhy. Jako první účastníci zájezdu navštíví vánoční trhy. Poté Přírodovědné muzeum, kde se budou moci občerstvit v místní restauraci. Následuje návštěva Umělecko-historického muzea, kde bude účastníkům zájezdu k dispozici audioprůvodce. Poté se přesunou na stanici metra Volkstheater a odtud zpět na stanici metra Rochusgasse. Po návratu do penzionu KIBI Rooms si účastníci zájezdu vyzvednou svá zavazadla a dojde k rozloučení s průvodcem zájezdu. Od této chvíle bude zájezd oficiálně ukončen.

Obrázek 14 – Mapa čtvrtého dne s navštívenými místy a stanicemi MHD

89

Obrázek 15 – Přírodovědné muzeum

Obrázek 16 – Umělecko-historické muzeum

7.5. Předběžná kalkulace Poté, co jsem sestavil a naplánoval program všech čtyř dnů zájezdu, mi zbývá už jen vytvořit jeho předběžnou kalkulaci a splnit požadavek respondentů na jeho cenu. Tu respondenti požadovali v rozmezí 3 000–6 000 Kč. Kalkulace bude vycházet z nepřímých a přímých nákladů. Nepřímé náklady obnáší náklady na průvodce, tedy stravné, ubytování, vstupné a jeho denní paušál. Kalkulace vstupného u průvodce bude zahrnovat veškeré vstupenky do atraktivit cestovního ruchu, jež jsou zmíněny v tabulce 7. Je to z toho důvodu, že návštěvy těchto atraktivit nebudou povinné pro všechny účastníky zájezdu, vyjma představení „Kouzelná flétna“, ovšem i přesto proběhnou. V nepřímých nákladech jsou také zahrnuty náklady spojené s kursovým rizikem. Přímé náklady obsahují položky ubytování a vstupného na jednoho účastníka. Tímto vstupným je myšlena Vienna card a vstupenka na představení „Kouzelná flétna“. Obě zmíněné položky je nutné objednat v časovém předstihu a vzhledem k tomu by s nimi 90

nešlo manipulovat přímo na místě. Proto byly zařazeny do kalkulace jako součást ceny zájezdu. Zbývající vstupné není zahrnuto v ceně zájezdu, a tudíž ani v kalkulaci. Stejně jako u nákladů nepřímých jsou zde zahrnuty náklady spojené s kursovým rizikem. Kurz eura v kalkulaci k 1.3.2013 byl 25,675 Kč. [42] Jak už jsem naznačil v úvodu této podkapitoly, v denním paušálu pro průvodce jsou zahrnuty i náklady na jeho dopravu do Vídně, jelikož se sem průvodce dopraví vlastním automobilem. Mimo jeho denní paušál bude stát stravné, ubytování a vstupné, jež mu bude hrazeno. V tabulce 7 jsou uvedeny všechny relevantní položky nepřímých a přímých nákladů, které budou v kalkulaci použity. Tabulka 7 – Jednotlivé položky nepřímých a přímých nákladů Položka 2-lůžkový pokoj Vienna card Vstupenka „Kouzelná flétna“ Vstupenka do Katakomb Vstupenka do Domu moře Vstupenka do ZOO Schönbrunn Vstupenka do zámku Schönbrunn Vstupenka do komplexu Belvedere Vstupenka do Karlskirche Jízdenka na ruské kolo v Prateru Vstupenka do Přírodovědného muzea Vstupenka do Kulturně-historického muzea

Cena 65 € [43] 19,90 € [34] 13 € [44] 4,70 € [45] 11 € [46] 13 € [47] 11,50 € [48] 16,50 € [49] 4,20 € [50] 7,50 € [51] 5,20 € [52] 13 € [53]

7.5.1. Nepřímé náklady Stravné průvodce Tabulka 8 – Stravné průvodce Den 1. 2. 3. 4.

Čas v zahraničí 9h 24 h 24 h 16 h 30 m

Sazba € 45 45 45 45

Podíl ze Výsledná sazby sazba € 1/3 15 plná 45 plná 45 2/3 30 Σ Přepočet

Jídlo

Snížení v % (€) snídaně 25% (11,25) snídaně 25% (11,25) snídaně 35% (10,50)

Po snížení € 15 33,75 33,75 19,50 102 2 618,85 Kč

Ubytování průvodce Při smluveném objednání plné kapacity penzionu bude doprovodu (průvodce zájezdu) poskytnuta gratuita. 91

Denní paušál průvodce 1 500 Kč * 4 = 6 000 Kč Vstupné průvodce 19,90 + 13 + 4,70 + 11 + 13 + 11,50 + 16,50 + 4,20 + 7,50 + 5,20 + 13 = 119,5 € => 119,5 € * 25,675 = 3 068,1625 Kč Kurzové riziko 2 618,85 + 3 068,1625 = 5 687,0125 Kč Riziko činí 10% => 568,70125 Kč 7.5.2. Přímé náklady Ubytování 65 € ÷ 2 = 32,50 € => 32,50 € * 3 = 97,50 € => 97,50 € * 25,675 = 2 503,3125 Kč Vstupné 19,90 + 13 = 32,90 € => 32,90 € * 25,675 = 844,7075 Kč Kurzové riziko 2 503,3125 + 844,7075 = 3 348,02 Kč Riziko činí 10% => 334,802 Kč 7.5.3. Výpočet ceny zájezdu Tabulka 9 – Výpočet ceny zájezdu bez DPH Nepřímé náklady Stravné průvodce Denní paušál průvodce Vstupné průvodce Kurzové riziko Σ Σ na 1 osobu* Přímé náklady Ubytování Vstupné Kurzové riziko Σ na 1 osobu Σ celkové náklady

2 618,85 6 000 3 068,1625 568,70125 12 255,71375 557,0778977

21%

2 503,3125 844,7075 334,802 3 682,822 4 239,899898

15% 21%

*riziko z neobsazení 20%, tj. 22 účastníků zájezdu

92

DPH

21%

s DPH

549,9585 644,314125 1 194,272625 54,28511932

3 168,8085 6 000 3 712,476625 568,70125 13 449,98638 611,3630173

375,496875 177,388575 552,88545 607,1705693

2 878,809375 1 022,096075 334,802 4 235,70745 4 847,070467

Přirážku, která poslouží jako zisk, jsem stanovil na 20% => 847,9799796 Kč DPH z přirážky činí 21% => 178,0757957 Kč Přirážka + DPH z přirážky => 1 026,055775 Kč Hrubá cena => 4 847,070467 + 1 026,055775 = 5 873,126242 Kč Úprava přirážky + DPH z přirážky o + 26,873758 Kč Prodejní cena => 5 900 Kč

93

Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo prohloubit povědomí cílové skupiny o Vídni, zjistit její preference při účasti na cestovním ruchu do Vídně formou zájezdu a následně sestavit zájezd, který by plně odpovídal preferencím většiny respondentů. Nejprve jsem popsal veškeré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu Vídně, jež byly relevantní pro danou cílovou skupinu. Jednalo se o soubor nejrůznějších pečlivě zvolených a zvážených poznatků. Všechny tyto informace se následně promítly do dotazníkového průzkumu. Až teprve na jeho základě jsem mohl zjistit preference cílové skupiny a samozřejmě hlavně to, zda-li se mi podařilo cíle mé práce naplnit nebo se jim alespoň přiblížit. Výsledky průzkumu mě utvrdily v tom, že jsem své cíle beze zbytku naplnil. Povědomí cílové skupiny o Vídni bylo již před mou bakalářskou prací vysoké, ovšem poté, co jsem mezi ni rozšířil svůj dotazník, ještě více zesílilo. Setkal jsem se s neobvyklou zpětnou vazbou na můj dotazník, kdy mi respondenti kladli dotazy, vztahující se k cestovnímu ruchu ve Vídni. Zajímali se o nejrůznější atraktivity cestovního ruchu a možnosti trávení času v tomto městě. Je samozřejmé, že mé odpověi na sebe nenechaly dlouho čekat a já jim vše potřebné sdělil. Při vědomí toho, že by respondenti stáli o to, abych vytvořil zájezd do Vídně jim „šitý“ na míru, jsem začal s jeho tvorbou. Samozřejmě, že preference respondentů se v mnoha otázkách rozcházely, avšak nakonec jsem po pečlivé úvaze vytřídil pro mnou vytvářený zájezd ty preference, jež měly nejvyšší potenciál úspěchu a byly tvořeny nejvyšším počtem kladných odpovědí. Zájezd jsem rovněž zkalkuloval podle nejpřísnějších měřítek, jež používá většina tour operátorů. Konečná cena mnou vytvořeného zájezdu by byla 5 900 Kč a bez problémů by se vešla do limitu, jež nastavili respondenti svými odpověďmi, a sice 6 000 Kč. Kromě výše zmíněných cílů jsem před samotnou tvorbou bakalářské práce vyslovil čtyři hypotézy, které se měly na jejím základě potvrdit či naopak ukázat jako nepravdivé. Hypotéza 1 předpokládala, že většina dotazovaných mládežníků z okresu Prostějov se již zúčastnila cestovního ruchu do Vídně a byla seznámena s některými mnou zmíněnými atraktivitami. Tato hypotéza se potvrdila, jelikož 85% respondentů již Vídeň předtím navštívilo a rovněž bylo seznámeno s mnoha atraktivitami cestovního ruchu Vídně, jež jsem zmínil. Jako důkaz tohoto tvrzení slouží graf 6 a tabulka 2, ze kterých vyplývá, nakolik byli respondenti s Vídní seznámeni. Hypotéza 2 předpokládala účast většiny dotazovaných mládežníků z okresu Prostějov na zájezdu do Vídně, splňujícího jejich preference. Skutečnost byla taková, že 81% 94

dotazovaných by se tohoto zájezdu opravdu zúčastnilo, takže se tato má hypotéza potvrdila. Hypotéza 3 předpokládala, že upřednostňovaným termínem zájezdu bude prosinec. K této hypotéze mě vedlo velké množství faktorů, stěžejními však byly měsíční statistiky návštěvnosti Vídně v posledních letech. Prosinec se opravdu ukázal jako nejvíce upřednostňovaný měsíc respondentů, kteří měli o účast na zájezdu zájem. Jednalo se celkem o 38 respondentů a má hypotéza byla opět potvrzena. Hypotéza 4 předpokládala požadovanou délku zájezdu v trvání více než čtyř dnů. Tato hypotéza se nepotvrdila, jelikož nejčastěji zmiňovanou odpovědí respondentů na délku trvání zájezdu byly 3 dny. Takto odpovědělo celkem 30 respondentů. Zmiňovaná hypotéza 4 se tedy pouze jako jediná nepotvrdila a tvořila vyjímku v jinak zcela platných hypotézách, jež jsem vyřknul před samotnou tvorbou bakalářské práce. Ke konci tvorby bakalářské práce jsem nastoupil na povinnou praxi v Informačním centru Prostějov, kde sídlí i CK FTL. Pracovnice této cestovní kanceláře mi po tom, co jsem jí sdělil téma své bakalářské práce, nabídla možnost ohodnocení mého zájezdu z hlediska praktického uplatnění v nabídce CK FTL. Výsledky mé bakalářské práce ji velmi zaujaly a při porovnání mnou vytvořeného zájezdu a nabídky CK FTL vztahující se k Vídni shledala tento zájezd atraktivním. Zároveň se jí také zamlouvala orientace práce a zájezdu samotného na věkovou skupinu mládeže. Vše, jež zde popisuji, vzniklo nezávisle na plánu tvorby mé bakalářské práce a já tudíž nemohl zpětně zapojit poznatky této paní do své práce a více je rozvinout. Je zde však velký příslib budoucí spolupráce, jež by na výsledky mé bakalářské práce navázala. Závěrem chci prohlásit, že i já jsem se svojí bakalářskou prací spokojen a vše co jsem jí chtěl postihnout, jsem v ní zaznamenal. Chvílemi byla její tvorba až příliš náročná, zejména při zjišťování některých obtížně přístupných informací, avšak nakonec jsem vždy v této činnosti uspěl. Domnívám se, že čtenáři a uživatelé této práce v ní najdou pro ně zajímavé a užitečné informace a práce jim poslouží k rozšíření jejich vědomostí. Určitě mám v plánu se předpokladům cestovního ruchu Vídně pro mládež z okresu Prostějov a mnou vytvořenému zájezdu dále věnovat a využít je ve firemní praxi, například ve zmíněné CK FTL.

95

Seznam použité literatury Tištěné zdroje BEYERL, Beppo. Vídeň: [kompletní průvodce na cesty]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2009, 224 s. ISBN 978-80-251-2276-1. BROOK, Stephen. Vídeň: [ilustrovaný průvodce, s kterým nezabloudíte]. Vyd. 4. V Praze: Ikar, 2005, 288 s. ISBN 80-249-0539-6. BROOK, Stephen. Vídeň. Vyd. 5. V Praze: Ikar, 2008, 288 s. ISBN 978-80-249-10222. DROBNÁ, Daniela a Eva MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch pro střední školy a pro veřejnost. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 205 s. ISBN 80-7168-901-7. ORIEŠKA, Ján. Služby v cestovním ruchu. 1. vyd. V Praze: Idea servis, 2010, 405 s. ISBN 978-80-85970-68-5. VEBER, Václav. Dějiny Rakouska. 2. vyd. [i.e. 3. vyd.]. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2007, 748 s. ISBN 978-80-7106-239-4. ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012, 768 s. ISBN 978-807201-880-2.

96

Elektronické zdroje [1]

Charakteristika okresu Prostějov. Český statistický úřad [online]. 2008 [cit. 2013-0103]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/bce41ad0daa3aad1c1256c6 e00499152/528afda7732b644dc1256f08002e28ef/$FILE/okres%20Prost%C4%9 Bjov.pdf

[2]

Obyvatelstvo v okresech. Regionální informační servis [online]. 2012 [cit. 201301-03]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/olomouckykraj/okresy/socialni-prostredi/obyvatelstvo-a-zakladni-demografickeudaje/veku_okres_prostejov

[3]

Verkehr und Stadtentwicklung. Wien.gv [online]. 2013 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://www.wien.gv.at/verkehr/grundbau/geologie.html

[4]

Liste der Berge. Wikipedia [online]. 2013 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://de.wikipedia.org/wiki/Liste_der_Berge_Wiens

[5]

Hermannskogel. Wikipedia [online]. 2013 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://de.wikipedia.org/wiki/Hermannskogel

[6]

Kahlenberg. Wikipedia [online]. 2013 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://de.wikipedia.org/wiki/Kahlenberg

[7]

Leopoldsberg. Wikipedia [online]. 2013 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://de.wikipedia.org/wiki/Leopoldsberg

[8]

Kaltbründlberg. Wikipedia [online]. 2013 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://de.wikipedia.org/wiki/Kaltbr%C3%BCndlberg

[9]

Vienna. WorldWeather [online]. 2013 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://www.worldweather.org/006/c00017.htm

[10]

Dunaj. Wikipedia [online]. 2013 http://cs.wikipedia.org/wiki/Dunaj

[cit.

2013-01-06].

Dostupné

z:

[11]

Liste der Gewässer in Wien. Wikipedia [online]. 2013 [cit. 2013-01-06]. Dostupné z: http://de.wikipedia.org/wiki/Liste_der_Gew%C3%A4sser_in_Wien

[12]

Environment Wien. Wien.gv [online]. 2013 [cit. 2013-01-06]. Dostupné z: http://www.wien.gv.at/english/environment/protection/reports/pdf/nature-06.pdf

97

[13]

Parks und Gärten. Wien.gv [online]. 2013 [cit. 2013-01-07]. Dostupné z: http://www.wien.gv.at/umwelt/parks/anlagen/stadtpark.html

[14]

Info Point. Donauturm [online]. 2013 [cit. 2013-01-07]. Dostupné z: http://www.donauturm.at/de/doco/infopoint.aspx

[15]

Tanzquartier Wien. Wien.info [online]. 2013 [cit. 2013-01-07]. Dostupné z: http://www.wien.info/de/musik-buehne/tanz/tanzquartier

[16]

Museum ZOOM. Wien.info [online]. 2013 [cit. 2013-01-10]. Dostupné z: http://www.wien.info/de/wien-fuer/familien/museen/zoom

[17]

Přírodovědné muzeum. Wien.info [online]. 2013 [cit. 2013-01-10]. Dostupné z: http://www.wien.info/cs/sightseeing/museums-exhibitions/top/museumnatural-history

[18]

Burgtheater. Města světa [online]. 2013 [cit. 2013-01-10]. Dostupné z: http://www.mestasveta.cz/viden/pamatky/burgtheater

[19]

Volkstheater. Wikipedia.org [online]. 2013 [cit. 2013-01-10]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Volkstheater,_Vienna

[20]

Staatsoper. Města světa [online]. 2013 [cit. 2013-01-10]. Dostupné z: http://www.mestasveta.cz/viden/pamatky/videnska-opera

[21]

Donauinselfest. Wikipedia [online]. 2013 [cit. 2013-01-11]. Dostupné z: http://de.wikipedia.org/wiki/Donauinselfest

[22]

Wien Jazz Fest. Wikipedia [online]. 2013 [cit. 2013-01-11]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Jazz_Fest_Wien

[23]

Sportstätten. Wien.gv [online]. 2013 [cit. 2013-01-11]. Dostupné z: http://www.wien.gv.at/freizeit/sportamt/sportstaetten/eisanlagen/hohewandwies. html

[24]

Dům moře. Wien.info [online]. 2013 [cit. 2013-01-11]. Dostupné z: http://www.wien.info/cs/sightseeing/sights/sea-house

[25]

ZOO Schönbrunn. Wien.info [online]. 2013 [cit. 2013-01-11]. Dostupné z: http://www.wien.info/cs/sightseeing/sights/imperial/schoenbrunn-zoo

[26]

Statistik Menschen. Wien.gv [online]. 2013 [cit. 2013-01-11]. Dostupné z: http://www.wien.gv.at/statistik/pdf/menschen12.pdf

98

[27]

Wien in Zahlen 2012. Wien.gv [online]. 2013 [cit. 2013-01-11]. Dostupné z: http://www.wien.gv.at/statistik/pdf/wieninzahlen.pdf

[28]

Wiener Bezirke. Wikipedia [online]. 2013 [cit. 2013-01-11]. Dostupné z: http://de.wikipedia.org/wiki/Wiener_Gemeindebezirke

[29]

Životní prostředí. Wien internationa [online]. 2013 [cit. 2013-01-11]. Dostupné z: http://www.wieninternational.at/en/content/viden-mesto-zivotniho-prostredizelen-5050-cz

[30]

Google Mapy. Maps.google [online]. 2013 [cit. 2013-01-13]. Dostupné z: http://maps.google.cz/

[31]

Jízdní řády. Jizdní řády iDnes [online]. [cit. 2013-01-13]. Dostupné z: http://jizdnirady.idnes.cz/vlakyautobusy/spojeni/

[32]

Einzelfahrten. Winer Linien [online]. [cit. 2013-01-13]. Dostupné z: http://www.wienerlinien.at/eportal/ep/channelView.do/pageTypeId/9083/channe lId/-43410

[33]

Zeitkarten. Winer Linien [online]. [cit. 2013-01-13]. Dostupné z: http://www.wienerlinien.at/eportal/ep/channelView.do/pageTypeId/9083/channe lId/-31756

[34]

Vienna card. Winer Linien [online]. [cit. 2013-01-13]. Dostupné z: http://www.wienerlinien.at/eportal/ep/contentView.do/pageTypeId/9083/progra mId/25959/contentTypeId/1001/channelId/-31797/contentId/28757

[35]

Verkehrsplanung. Wien.gv [online]. [cit. 2013-01-13]. Dostupné z: http://www.wien.gv.at/stadtentwicklung/projekte/verkehrsplanung/radwege/haup tnetz.html

[36]

Ubytovny, hostely a kempy. Wien.info [online]. [cit. 2013-01-20]. Dostupné z: http://www.wien.info/cs/travel-info/hotels-accommodations/youth-hostelscamping

[37]

Sehenswürdigkeiten. Wikipedia [online]. 2013 [cit. 2013-03-24]. Dostupné z: http://de.wikipedia.org/wiki/Meistbesuchte_Sehensw%C3%BCrdigkeiten_Wi ens

[38]

Parkplätze. Parken in Wien [online]. 2013 [cit. 2013-03-24]. Dostupné z: http://www.parkeninwien.at/garage-3-284.html

99

[39]

Podpora regionů a cestovní ruch. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2009 [cit. 2013-03-24]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-acestovni-ruch/Cestovni-ruch/Pravo-Legislativa/Prehled-platnych-pravnichpredpisu/Pravidla-pro-volny-pohyb-pruvodcovskych-a-dopr/Cinnostturistickych-pruvodcu

[40]

Fahrplanauskunft. Wiener Linien [online]. 2013 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://www.wienerlinien.at/eportal/

[41]

Spielplan 2013/2014. Staatsoper [online]. 2013 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://www.wiener-staatsoper.at/Content.Node/home/spielplan_next/Spielplande tail.php?eventid=1465602&month=12&year=2013&mode=next

[42]

Kurzy měn. Kurzy [online]. 2013 [cit. 2013-04-03]. Dostupné http://www.kurzy.cz/kurzy-men/historie/ceska-narodni-banka/D-1.3.2013/

z:

[43]

Zimmer. KIBI Rooms [online]. 2013 [cit. http://www.kibirooms.at/hotel/de/zimmer

z:

[44]

Tickets. Staatsoper [online]. 2013 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: https://www.culturall.com/ticket/isto/work_details.mc?language=1&vorst_num= 34649&version=2

[45]

Katakombenführungen. Stephanskirche [online]. 2013 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.stephanskirche.at/index.jsp?menuekeyvalue=22&langid =1

[46]

Preise. Haus des Meeres [online]. 2013 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.haus-des-meeres.at/de/preise.html

[47]

Informace pro návštěvníky. ZOO Vienna [online]. 2013 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.zoovienna.at/cs/zoo-a-navstevniku/informace-pronavstevniky/

[48]

Informace pro návštěvníky. Schoenbrunn [online]. 2013 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.schoenbrunn.at/besucherinfo/eintrittspreise/eintrittspreis e-schloss.html

[49]

Öffnungszeiten und Eintrittspreise. Belvedere [online]. 2013 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.belvedere.at/de/schloss-und-museum/oeffnungszeitenund-eintrittspreise

[50]

Besuchen. Karlskirche [online]. 2013 [cit. http://www.karlskirche.at/besuchen.html

100

2013-04-03].

2013-04-03].

Dostupné

Dostupné

z:

[51]

Riesenrad. Prater [online]. 2013 http://www.prater.at/Riesenrad/

[cit.

2013-04-03].

Dostupné

z:

[52]

Besucherinformation. Naturhistorisches Museum Wien [online]. 2013 [cit. 201304-03]. Dostupné z: http://www.nhm-wien.ac.at/information

[53]

Eintrittspreise. Kunsthistorisches Museum Wien [online]. 2013 [cit.2013-04-03]. Dostupné z: http://www.khm.at/besuchen/besucherinformation/oeffnungszeiteneintrittspreise/

101

Seznam příloh Přílohy A Obrázky Příloha A.1 – Správní členění Vídně ……………………………………...………….103 Dostupné z: http://www.oesterreich.com/var/img/Karten/wien.jpg Příloha A.2 – Plán metra a rychlovlaků Wiener Linien………………………………104 Dostupné z: http://blog.wienerlinien.at/ersatzverkehr/

Přílohy B Tabulky Příloha B.1 – Tabulka s názvy vídeňských okresů………………………………...…105 Dostupné z: http://www.oesterreich.com/var/img/Karten/wien.jpg Příloha B.2 – Tabulka příjezdů a přenocování českých účastníků CR ve Vídni v letech 2006–2010………………………………………………………….…………………105 Dostupné z: http://www.wien.gv.at/statistik/wirtschaft/tabellen/uebern-laender-zr.html http://www.wien.gv.at/statistik/wirtschaft/tabellen/ankuenfte-laender-zr.html Příloha B.3 – Výpočet zahraničního stravného………………………………….……105 Dostupné z: http://www.kajajan.cz/soubory_pro_www/sazby2013.pdf Příloha B.4 – Snížení zahraničního stravného při bezplatně poskytnutém jídle v zahraničí………………………………………………………………..…...…………105 Dostupné z: http://www.kajajan.cz/soubory_pro_www/sazby2013.pdf

Přílohy C Dotazníky Příloha C.1 – Dotazník k bakalářské práci……………………………………………106 Vlastní zpracování

102

Přílohy Přílohy A Obrázky Příloha A.1 – Správní členění Vídně

103

Příloha A.2 – Plán metra a rychlovlaků Wiener Linien

104

Přílohy B Tabulky Příloha B.1 – Názvy vídeňských okresů 1. Innere Stadt 2. Leopoldstadt 3. Landstrasse 4. Wieden 5. Margareten 6. Mariahilf

7. Neubau 8. Josefstadt 9. Alsergrund 10. Favoriten 11. Simmering 12. Meidling

13. Hietzing 14. Penzing 15. Rudolfsheim - Fünfhau 16. Ottakring 17. Hemals 18. Währing

19. Döbling 20. Brigittenau 21. Florisdorf 22. Donaustadt 23. Liesing -

Příloha B.2 – Příjezdy a přenocování českých účastníků CR v letech 2006 – 2010 Rok 2006 2007 2008 2009 2010

Příjezdy 35 926 43 223 60 231 58 877 63 064

Přenocování 68 376 76 768 100 189 98 735 104 879

Příloha B.3 – Výpočet zahraničního stravného Kalendářní den Počet hodin v zahraničí Zahraniční stravné Za cestu na území ČR vzniklo právo na stravné - tuzemská část ZPC, jiné ZPC nebo jiná tuzemská PC trvala 5 a více hod. 1/3 základní sazby > 5 hod. zahraniční stravné nepřísluší, doba trvání 5 hod. a méně příslušné cesty v zahraničí se připočte k tuzemské části této pracovní cesty. Za cestu na území ČR právo na stravné nevzniklo - tuzemská část ZPC, jiné ZPC nebo jiná tuzemská PC trvala méně než 5 hod. zahraniční stravné nepřísluší, doba trvání < 1 hod. příslušné cesty v zahraničí se připočte k tuzemské části této pracovní cesty 1 až 12 hod. 1/3 základní sazby > 12 hod. až 18 hod. 2/3 základní sazby > 18 hod. plná základní sazba

Příloha B.4 – Snížení zahraničního stravného při bezplatně poskytnutém jídle v zahraničí Doba trvání pracovní cesty 5–12 hodin nad 12–18 hodin nad 18 hodin

Podnikatelská sféra Snížení za 1 jídlo Až o 70% Až o 35% Až o 25%

Státní příspěvková sféra – Povinné snížení za 1 jídlo za 2 jídla za 3 jídla o 70% Stravné nepřísluší o 35% o 70% Stravné nepřísluší o 25% o 50% O 75%

105

Přílohy C Dotazník Příloha C.1 – Dotazník k bakalářské práci

106

107

108

109

110