ZPRAVODAJ SBORU CÍRKVE BRATRSKÉ V PRAZE 5
2/07
ALKOHOL, ZBRANĚ, MOBIL
aneb co nosit s sebou do shromáždění Když se shromažďujete, jeden má žalm, druhý slovo naučení, jiný zjevení od Boha, ještě jiný promluví jazyky a další to vyloží. Všecko ať slouží společnému růstu. 1Ko 14,26
V
šichni s sebou neustále něco nosíme. Osobní doklady, šrajtofli, kreditní karty, kapesník a spoustu dalších nezbytností. Zapomnětlivost se nevyplácí. Nemít v autě při sobě řidičský průkaz anebo u lékaře kartu pojištěnce je riziko. Jsou okamžiky a místa, kdy je ale třeba věci odkládat. Například je zcela běžné, že před vstupem do věznice jsou všichni návštěvníci opakovaně vyzýváni (potom i kontrolováni), aby na vrátnici zanechali alkohol, zbraně, mobilní telefon, fotoaparát a nahrávací zařízení. Neboť tak jako je na jednom místě riskantní něco u sebe nemít, podobně je na jiném místě nebezpečné některé věci u sebe ponechat. Nedávno jsem jel autem bez dokladů a prošlo mi to. Nikdo to nevěděl, zprvu ani já ne. Byl jsem ale svědkem toho, jak advokátovi neprošlo, když do vyšetřovací vazby propašoval telefon. Okamžitě na něho naběhla eskorta a důsledky si mohu jen domýšlet. Rozhodně jsou závažnější věci než doma zapomenutý řidičák. Do shromáždění také s sebou nosíme spoustu věcí. Je namístě povědět, že i v církvi se některé nevyplácí zapomenout a jiné naopak vyplácí včas odložit. A to přesto, že nikomu žádné pokuty, perzekuce či kontroly nehrozí! Apoštol Pavel psal o tom, s čím by jednotliví křesťané měli přicházet na bohoslužby. Jeden má žalm, další naučení, jiný zjevení od Boha a ještě jiný modlitbu. Pisatel do Korintu jistě nevyjmenoval všechno. My bychom mohli přidat Bibli, zpěvník, slovo povzbuzení, pozvání na oběd a také třeba touhu slyšet slovo Boží, potřebu oslavovat Krista a setkat se s lidmi známými i neznámými. Přijít bychom měli dokonce i se svými hříchy. Protože kam jinam je nosit nežli na místo, kde se zvěstuje evangelium o Kristu, který hříchy snímá. Hrozí nebezpečí, když člověk hříchy nechá doma a před kostelem nasadí zbožnou fazónu, že se k nim po návratu opět vrátí.
2 Přijít do shromáždění bez ničeho (bez touhy, bez písně, bez slova Božího či modlitby a jiných nezbytností) zakládá pro příště vůbec do shromáždění nechodit. Jsou ale věci, které bychom měli odložit, aby nás nerušily. Nejen hlasitě zvonící mobil dokáže na dlouhou dobu vyvést z míry celé shromáždění. Bohoslužbu silně narušuje i to, když se např. během společné písně lidé polohlasem či nahlas vybavují. Ono totiž nejde ani tak o společenskou neslušnost, jako spíše o neporozumění tomu, co společný zpěv znamená. Totiž sjednocení v různosti, ve chvále či vyznání. Občas vyrušují děti, ale ty na to mají jednak nárok a hlavně rodiče, kteří vědí, kdy je toho dost. Navíc je ale obrovský rozdíl mezi telefonem a dítětem, protože řvoucí dítě oproti mobilu do shromáždění rozhodně patří. Všichni s sebou nosíme spoustu věcí. Až zase půjdeme do shromáždění a překontrolujeme si, zda jsme nezapomněli klíče, pudřenku či peníze, poohlédněme se také po vlastní Bibli. Hlavně však přezkoumejme svá srdce, zda jsme nezapomněli to, co povede ke společnému růstu a budování církve. Bronislav Matulík
ŽIVÁ VZPOMÍNKA NA BRATRA KAZATELE CVRČKA Z dopisu bratra Miloše Jílka budoucí manželce z 29. února 1952: „…měl bych začít, abych tak řekl, s nejsvětlejším člověkem z lidí, jež jsem dosud poznal. Asi před čtrnácti dny by mu bývalo bylo 70 let. Byl to bratr kazatel Cvrček. Takový ne příliš vysoký pán, obvykle v šedých, někdy v černých šatech, s brýlemi se stříbrnými obroučkami, šedivých vlasů a vousů pod nosem. Vlastně nebyl původně kazatelem, a vůbec to nebyl původně evangelík. Byl odněkud z kraje pod Troskami z rodiny se spoustou dětí. Vyučil se krejčím a někdy v dvaceti letech odešel za povoláním do Německa. Pracoval v Berlíně a tam se seznámil vlastně prvně s křesťanstvím v svobodné německé církvi. A lze-li to tak říci, křesťanstvím byl přemožen a začal se zabývat teologickým studiem, a rozhodl se pomáhat po návratu do Čech Svobodné reformované církvi (dnešní naše Jednota), jejímž se stal posléze kazatelem. Já ho prvně poznal někdy v roce 1937 nebo 1938, když po své instalaci na Smíchově přijel do Řeporyj (kazatelské stanice) a když po večerním shromáždění šel k nám na nocleh. Já byl tenkrát dítě dost stydlivé, ale pamatuji se na to, že ačkoliv jsem se honem tak s někým, zvláště dospělým, ani zdaleka nespřátelil, měl jsem tohohle člověka od začátku rád; snad to byly jeho oči, do kterých jsem se zamiloval, nevím. Ale poznal jsem, že mi klukovi rozumí jako málokdo dospělý. Tak jsme spolu mluvili několikrát před válkou a v prvních letech války. Pak ho odvezli do Dachau, ale po válce se vrátil, ač velmi sláb. Ujal se znovu smíchovského sboru a já ho poznal ještě blíže; a kupodivu on rozuměl zase takovým patnáctiletým klukům, a jak jsem viděl, rozuměl taky těm starším a prostě všem. Jsem Bohu vděčen za to, že mým prvním kazatelem byl právě služebník Josef Cvrček… Mám takový dojem, že kdo tohohle člověka viděl, tak si musel říci, že je to nějaký zvláštní člověk; z jeho očí totiž jakoby koukala pomoc, a jeho hlas jakoby chtěl léčit. Byl to opravdový Boží člověk na této zemi, jenž miloval Boha nade všechno a velmi miloval člověka. Měl oči opravdu dokořán otevřené a viděl do člověka dál než většina ostatních.
3 Napsal jsem před chvílí, že jsem měl toho člověka od začátku rád. Ale sluší se k tomu napsat, že jsem se ho přitom tak trošku bál. Ne že by byl zlý – snad jsem ho neviděl ani jednou se mračit – ne že by byl přísný v běžném slova smyslu. Jen jsem měl dojem, že do mě vidí až na dno a že, kdyby chtěl, mohl by mi přesně říci, co jsem kde provedl. Ono to tak docela přesně nebylo, ale musím říci, že když jsem na to myslel, došel jsem k závěru, že si rozhodně lidi, s nimiž jednal, neidealizoval, nýbrž se snažil vmýšlet do jejich situací a do jejich problémů, a právě proto že dovedl být bratrem hříšníků a prostě člověkem, jenž dovede lidem pomáhat. V jeho kázáních se neustále ozývala zvěst o Božím milosrdenstvím nad lidským hříchem, a radost z toho, že Pánu Bohu není lhostejný tento svět. Jedním slovem lze říci, že měl-li bych si kdy představit křesťana, byl by to patrně on. A časem se ti mi stane, že když sedím v modlitebně, čekám až zavržou boty a on půjde za kazatelnu…“ Miloš Jílek
VÝROČNÍ ČLENSKÉ SHROMÁŽDĚNÍ Termín – 25. února 2006. Dopolední program od 9.30 – Společné slavnostní shromáždění (společné se stanicemi) se zvěstí slova Božího podle verše na rok 2007 (1S 2,30) – křest sestry Ester Kaštánkové – památka svaté večeře Páně. Společný oběd od 12.00 – Vařit se bude centrálně ve sboru. Sestry jen prosíme o pečivo, které jistě přijde k chuti. Odpolední program od 14.00 – Jestliže dopolední shromáždění je připraveno pro všechny včetně hostů, odpolední program se týká jen plnoprávných členů smíchovského sboru. Sejdeme se k modlitbám, zprávám za rok 2006 a k rozpravě nad nimi. Příprava – Jako i v minulých letech každý plnoprávný člen sboru dostane nejméně týden předem Soubor zpráv. Je-li v jedné rodině členů více, obdrží taková rodina z praktických a ekonomických důvodů pouze jeden výtisk. POZOR! Soubor zpráv bude k dispozici výhradně ve sboru, nebude se posílat poštou. Diskuse – Zprávy před diskusí již nebudou čteny, připomenuty budou jen základní teze. Prosím tudíž členy sboru o pozorné pročtení a pokud možno dopředu písemně zformulované připomínky, podněty a dotazy, které lze do zahájení shromáždění předávat kazateli sboru či místopředsedovi staršovstva. Jinak samozřejmě proběhne i volná diskuse. Smysl členského shromáždění – Je dán Řádem Církve bratrské, článkem 46. Z něj cituji:
Členské shromáždění není pouhou schůzí, ale shromážděním církve Pána Ježíše… (46/1) Členské shromáždění k uzavření uplynulého roku se musí sejít nejpozději do 31. března roku nového… (46/2) Členské shromáždění má umožnit všem členům sboru, aby přinášeli své návrhy a podněty pro práci a život sboru a církve. Aby byl návrh plnoprávného člena (členů) sboru projednán, musí být předložen do zahájení jednání členského shromáždění písemně staršovstvu sboru… (46/4) Členské shromáždění je schopno se právoplatně usnášet, bylo-li řádně svoláno a je-li přítomna alespoň jedna třetina plnoprávných členů sboru. Při volbách a závažných rozhodnutích je nutná účast nejméně poloviny plnoprávných členů. Volený zapisovatel pořizuje věcný zápis jednání, k němuž se přikládá prezenční listina. (46/6)
Bronislav Matulík
4
RADOSTNÁ NEDĚLE V MOKROPSECH V neděli 4. února 2007 se mokropeští těšili do shromáždění více než jindy. Ohlášen byl křest tří mladičkých sester – Věry Šťastné, Veroniky Hejzlarové a Zuzany Ranšové. Sešli jsme se opravdu v hojném počtu, někteří mohli jen nakukovat ze šatny a z chodby. Přišli totiž i přátelé a příbuzní našich novorozených sester. Shromáždění vedl br. kazatel Andrej Beňa. Po obvyklém úvodu prozradil David Vrba dětem, že Pán Bůh má stejně rád všechny děti, vůbec mu nevadí, když jim nejde matika nebo tělocvik. Potom zazpíval náš pěvecký sbor, vybraná píseň byla tak radostná, že se nakonec usmívali zpěváci i posluchači, a to se stane málokdy. Poté br. Beňa vyzval sestry Věru, Veroniku a Zuzku, aby před shromážděním vyznaly svou víru a slibem stvrdily své rozhodnutí následovat Krista. Následoval obřad křtu a po něm byly pokřtěné sestry přijaty za plnoprávné členky sboru. Byla to veliká radost pro rodiče a pro nás všechny, kteří se za děti modlíme, povzbuzení, že Pán Bůh odpovídá, vyslýchá, prokazuje nám milosrdenství a přidává nové bratry a sestry do našeho mokropeského společenství. V kázání nám br. kazatel Beňa na příkladu malých dětí ukázal, v čem se jim jako Boží děti máme podobat. Mně zůstaly v paměti některé myšlenky, například to, že když dítě má problém, jde to říct rodičům a spoléhá se, že rodiče to vyřeší. Neví sice jak, ale tím se nezabývá. Děti umějí prosit, když něco potřebují. A chtějí se podobat otci. Bohoslužba byla zakončena modlitbami a slavením Večeře Páně . Po shromáždění nám bratr starší Tomáš Hejzlar oznámil, že staršovstvo znovu zvažuje možnosti stavby nové modlitebny nebo přístavby, a informoval nás, jaké kroky již v této věci podniklo. Vyzval nás, abychom se také my za tento záměr modlili a rozvažovali, jaké řešení by bylo nejlepší.
5 Abychom si mohli užít obecenství co nejdéle, vzali jsme si s sebou oběd – přání bratra Františka Šimka vyslyšeli všichni a přinesli jemu i ostatním řízky a bramborové saláty různých barev a chutí. Všechno bylo dobré a všeho bylo dost, dosyta jsme se najedli a dosyta si pohovořili a naše radost ze všech Božích darů a požehnání byla veliká. Hana Šimková
ADRA NA SMÍCHOVĚ V neděli 28. 1. 2007 jsme se opět mohli po delší době setkat na společném obědě a odpoledním programu. Společný oběd se musel obejít bez slíbené polévky, protože osvědčený kuchař onemocněl. (Bratře Honzo Sejkoro, všichni si pamatujeme, že jste říkal, že tentokrát bude slepičí, a těšíme se na další příležitost!) Na odpoledne přijal pozvání Jan Bárta, ředitel české pobočky mezinárodní humanitární organizace ADRA. Název je odvozen z anglického originálu Adventist Developement and Relief Agency, tedy Adventistická agentura pro pomoc a rozvoj. ADRA byla založena v USA v roce 1956 a od té doby vznikají její pobočky při Církvi adventistů sedmého dne v dalších zemích po celém světě. V České republice byla ADRA založena Rudolfem Reitzem v roce 1992 nejprve jako nadace, v roce 1994 pak vzniklo občanské sdružení. Česká pobočka mezinárodní humanitární organizace ADRA poskytuje jak jednorázovou rychlou pomoc při vzniku krizových situací (živelná katastrofa, občanská válka apod.), tak pomoc, zaměřenou na zmírnění jejich následků a co nejrychlejší obnovu životních podmínek. Nejvíce se zaměřuje na Asii. ADRA se ve své práci z velké části zaměřuje na humanitární a rozvojové projekty v zahraničí. Každý rok realizuje cca 30 cest s humanitární pomocí do chudých nebo (katastrofou zasažených) postižených zemí. Prostřednictvím drobných rozvojových projektů se snaží také podpořit zdravotnickou péči, vzdělávání nebo zaměstnanost v těchto zemích. Bratr Bárta zdůraznil nutnost komunikace s místními autoritami a také zapojení samotných postižených do práce. V praxi to vypadá tak, že ADRA zorganizuje projekt a dodá peníze. Dále už se značná část aktivity přenese na místní radu, která vybere ty, kteří potřebují pomoc nejvíce a ti také sami musí určitý počet hodin odpracovat. Upozornil také na nebezpečí adresné pomoci jednotlivcům nebo třeba i celým vesnicím. Dostávají se tím do výhodnější situace než všichni kolem, což může být příčinou vzniku konfliktních situací. Další důležitou aktivitou je pomoc pomáhajícím profesím, která byla určená pedagogům a psychologům po neštěstí v Beslanu v rámci projektu Smíření pro Beslan. V posledních letech se ADRA ČR začíná také více angažovat v oblasti podpory a zabezpečení sociálních služeb v České republice. Občanské sdružení ADRA je například provozovatelem dvou Azylových domů (Nový Jičín a Straník), poradny pro oběti trestných činů s názvem „Pyramida pomoci a rozvoje“ v Hradci Králové a Dobrovolnických center Frýdek – Místek a Česká Lípa. Druhá polovina setkání byla věnována otázkám a odpovědím, které se týkaly konkrétních informací o práci ADRY, o tom, jak vypadají sbírky apod. Bratr Bárta vyjádřil vděčnost za církev, která díky své členské základně zajišťuje podporu finanční i modlitební. Motto: Dáš-li člověku rybu, nasytíš ho na jeden den, naučíš-li ho lovit, nasytíš ho na celý život.
Jana Matulíková
6
SBOROVÁ DOVOLENÁ 2007 Termín – 14. – 21. července 2007 Místo – Čenkovice 67 v Orlických horách, hotel ATLAS. Přihlášky – Do 30. dubna 2007 u určených osob. Všechny se jmenují Hana. Na Smíchově Hana Vysloužilová, v Mokropsech Hana Šimková a v Berouně Hana Vršanská. Záloha – 200,- Kč na osobu. Předat osobám přijímajícím přihlášky. Cestování – Vzhledem k vzdálenosti (cca 200 km) bude vypraven autobus. Ostatní dle svého výběru. Nabídka a vybavení – rezervace celého objektu, rezervace čtyř kluboven, jeden sál pro 160 osob, sportoviště zdarma (hřiště na odbíjenou, nohejbal, kopanou, košíkovou, petangue, stolní tenis, minigolf a plážový volejbal), sportovní potřeby zdarma, pískoviště, parkování u objektu zdarma, úschova kol v garáži Bližší informace – Pavel Chráska st. Bronislav Matulík
REKREACE RODIN S HENDIKEPOVANÝMI DĚTMI Vhodné i pro studenty, kteří potřebují praxi nebo chtějí pomoci. Je také možno doporučit přátelům i mimo církev. 14. 7. – 21. 7. 2007 Škola v přírodě – Střelské Hoštice u Strakonic (www.svp-hostice.cz) Kapacita objektu A a B je celkem 96 míst a 10 zděných chat – 60 míst. Ubytování – čtyřlůžkové pokoje s WC a koupelnou – 230 Kč/os/den, v chatách jsou vždy 2 třílůžkové pokoje s hyg. příslušenstvím a kuchyňkou – cena na chatu/týden 9660 Kč. Stravování – plná penze – 100 Kč/den/os; polopenze – 60 Kč/den/os Dále jsou zde 2 velké učebny, knihovna, venku hřiště na fotbal, volejbal, házenou, tenis, dětské prolézačky. Autobusové spojení: Praha, Na Knížecí – Střelské Hoštice /přímý autobus – cca 2 hod./ Vlakové spojení: pouze s několika přestupy – komplikované! Prosím o vyplnění přihlášky a zaslání do 30. 4. 2007 na adresu: Galina Hřídelová, Koněvova 24, 130 00 Praha 3. tel. : 774 994 282, nebo e-mail :
[email protected] Těším se na setkání s Vámi a doufám, že prožijeme hezké prázdninové dny. Za Diakonii CB Galina Hřídelová a spol.
7
INFORMACE ZE STARŠOVSTVA Rozhovor s Tomášem Vršanským – uskutečnil se v Mokropsech, Tomáš byl přijat za přípravného člena. Sbírka na Diakonii CB – bylo vybráno a odesláno 7000 Kč. Dar Adře – staršovstvo schválilo dar 8000 Kč. Banner u vchodu do smíchovské modlitebny – staršovstvo vrátilo otázku hospodářské radě k novému projednání. Rada by měla zvážit i jiná technická řešení. Návštěva D. Fajfra v Mokropsech – bratr poslouží slovem Božím 18. 2. 2007. Radost pro Ukrajinu – Organizaci zajistili Marounkovi, sbor připojil příspěvek na dopravu 1000 Kč. Staršovstvo je vděčno Marounkovým za jejich službu. Nemocniční škola Ke Karlovu – byly zakoupeny barvy na sklo pro potřeby dětí Druhý rozhovor s Ester Kaštánkovou – sestra byla přijata za plnoprávnou členku sboru, bude pokřtěna a členskou sboru se stane v neděli 25. 2. 2007. Návštěva a soustředění pěveckého sboru v Ostravě – uskuteční se dle poslední domluvy ve dnech 23. – 25. 3. 2007. Neděle ETS – kázáním poslouží bývalý student ETS a nyní ETF Viktor Glier dne 18. 3. 2007. Návštěva ze sboru Praha – Horní Počernice – bratři a sestry z Horních Počernic nás navštíví v neděli 20. 5. 2007. Společně připravíme dopolední program, akterý bude ukončen společným obědem a obecenstvím. Vánoce, Silvestr a novoroční shromáždění – Staršovstvo vyjádřilo poděkování bratru Ondřeji Košťákovi a celé besídce za dětskou slavnost. Rovněž vyjádřilo vděčnost za všechna ostatní shromáždění ve sboru i na stanicích v době svátků. Výroční členské shromáždění – Staršovstvo projednávalo program výročního shromáždění včetně návrhů na delegáty, kteří nás budou zastupovat v květnu na celocírkevní konferenci v Brně a návrhů na složení volební komise, která na rok 2008 připraví volbu nového staršovstva. Bližší informace dostanou členové na výročním členském shromáždění. Mokropsy – staršovstvo bylo informováno bratrem Šimkem o průběhu příprav stavby modlitebny v Mokropsech. Staršovstvo navržený postup příprav schválilo. Beroun – bratr Vršanský informoval staršovstvo o proběhnuvší poradě berounského staršovstva a o současném životě stanice Hostovský pokoj – staršovstvo projednávalo návrh nových pravidel ubytování. Daniel Pokorný
8
NAROZENINY V LEDNU A ÚNORU
My jsme však nepřijali ducha světa, ale Ducha, který je z Boha, abychom poznali, co nám Bůh daroval. 1 Ko 2,12
PRAVIDELNÁ SHROMÁŽDĚNÍ Smíchov
Mokropsy
Beroun
Hostomice
neděle
845 modlitební chvíle 930 shromáždění
930 shromáždění
900 shromáždění
1500 shromáždění každou 3. neděli v měsíci
úterý
1800 mládež 1830 rozhovory nad Biblí (ob týden)
středa
1900 biblická hod. 1900 2. středa v DPS
čtvrtek 1830 biblická hodina pátek
1615 dorost
1630 dorost
1700 biblická hodina
Vydává: Sbor Církve bratrské v Praze 5, Vrázova 4, 150 00; tel: 257 319 839; E-mail:
[email protected]; www.cb.cz/praha5 Obsahová stránka: Bronislav Matulík, Jan Kolman, Ondřej Macek Grafická úprava a technická spolupráce: Adam Wichterle a Ondřej Košťák
