Více recyklace díky dotacím z OPŽP

Informační zpravodaj Operačního programu Životní prostředí ČÍSLO 11 I LISTOPAD 2014 I zdarma I www.opzp.cz

Financování projektů z OPŽP končí 5. prosince 2014. Státní fond životního prostředí České republiky oznámil příjemcům podpory závazné termíny k podání žádostí o platbu v letošním roce. STR. 2

Ministr životního prostředí Richard Brabec schválil další žádosti ze zásobníku projektů OPŽP. Ovzduší v roce 2013

Více recyklace díky dotacím z OPŽP odpady str 5

Souhrnný materiál Úseku ochrany čistoty ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu vyšel koncem října pod názvem „Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2013“. Ročenka srozumitelně hodnotí kvalitu ovzduší, popisuje výskyt smogových situací a úrovně emisí. V grafech, mapách, tabulkách a komentářích dokumentuje nejen stav ovzduší v roce 2013, ale i jeho dlouhodobý vývoj a příčiny. str. 4

Pěkná škola v Chotýšanech

Obec Chotýšany leží nedaleko středočeského města Benešov. Spravuje dvě katastrální území a tři přilehlé obce, jež nesou názvy Křemení, Městečko a Pařezí. Dominantou obce je farní kostel svatého Havla v gotickém stylu. Může jí však být i nově zrekonstruovaná budova místní mateřské a základní školy, která platí za jednu z nejlepších v širokém okolí. K jejímu věhlasu dopomohla i finanční podpora z Operačního programu Životní prostředí. str. 7

OPŽP pro roky 2014–2020

Zástupci Oddělení přípravy nového programového období Ministerstva životního prostředí představují v obsáhlém materiálu nastavení jednotlivých prioritních os Operačního programu Životní prostředí pro programové období 2014–2020. Nastavení prioritních os ještě musí posoudit Evropská komise, avšak zásadní změny v obsahu operačního programu nejsou dle MŽP očekávány. str. 8

Co je atenuace

Ministr Richard Brabec předložil vládě Program předcházení vzniku odpadů ČR, koncepční dokument Ministerstva životního prostředí. Vláda program schválila spolu s návrhem plánu odpadového hospodářství a připravovanými odpadovými zákony. S finančním zajištěním realizace opatření nového programu předcházení vzniku odpadů se počítá v novém Operačním programu Životní prostředí 2014–2020, konkrétně v prioritní ose 3. stranY 5 a 9

Staré ekologické zátěže jsou nechtěným dědictvím z dob, kdy si lidé mysleli, že co oči nevidí, srdce nebolí a že příroda si se vším poradí. Dnes již víme, že tomu tak není, a hledáme co nejšetrnější způsoby, jak kontaminovaná místa vyčistit. Na odstraňování starých ekologických zátěží poskytuje finanční podporu Operační program Životní prostředí. str. 24

2

3

AKTUALITY EDITORIAL Vážení čtenáři, rád bych vás upozornil na text na stranách 8 až 11 aktuální Priority. Článek detailně rozebírá nastavení jednotlivých prioritních os v novém Operačním programu Životní prostředí pro roky 2014 až 2020. Věcné nastavení Daniel prioritních os Tácha vychází prišéfredaktor márně z odborných analýz stavu životního prostředí České republiky a ze zkušeností z předchozího programového období. Konkrétní struktura jednotlivých cílů, ze kterých jsou prioritní osy složeny, se tedy principiálně nemění. A přestože je nutné, aby nastavení budoucího programu schválila Evropská komise, zástupci Ministerstva životního prostředí uvedli, že zásadní změny v obsahu operačního programu neplánují. Zprávou, která se nám do Priority nevešla, ale přesto stojí za pozornost, je sdělení Ministerstva životního prostředí, že se aktivně zapojilo do ochrany ptáků před nárazy do velkých prosklených ploch. I když se to může z hlediska všech problémů životního prostředí zdát okrajové, není tomu tak. Ze statistik totiž vyplývá, že po nárazu do skel kancelářských budov, protihlukových zábran u dálnic nebo zastávek MHD zahyne každý rok v Evropě až 100 milionů ptáků. Je proto jen dobře, že ministerští úředníci ve spolupráci s ornitology vytipovali tři nejrizikovější místa na celoprosklené budově svého úřadu a nalepili na ně speciální ochranné samolepky. Dobré je i to, že podle vyjádření Ministerstva životního prostředí bude na opatření k ochraně ptáků a dalších živočichů možné s největší pravděpodobností čerpat dotace i v novém Operačním programu Životní prostředí 2014–2020. Největší riziko pro ptáky představují zejména transparentní výplně protihlukových stěn podél silnic a železničních koridorů, prosklené zastávky hromadné dopravy, ale i velké skleněné plochy kancelářských budov. Příklad Ministerstva životního prostředí by tak mohli následovat i ostatní.

AKTUALITY

ČÍSLO 11 / LISTOPAD 2014

Financování projektů z OPŽP končí 5. prosince 2014 Státní fond životního prostředí České republiky oznámil příjemcům podpory závazné termíny k podání žádostí o platbu v letošním roce. Příjemcem neuhrazené, respektive částečně uhrazené faktury je možné zahrnout do žádosti o platbu, kterou lze podat nejpozději do 30. listopadu 2014. Příjemcem plně uhrazené faktury je možné zahrnout do žádosti o platbu, kterou lze podat nejpozději do  5. prosince 2014. Všechny ostatní dříve uváděné termíny jsou pouze orientační. Jako nepřekročitelné platí pouze

termíny uvedené výše. Do nich je žádoucí uplatnit listopadové fakturace. V těchto termínech končí také IV. čtvrtletí pro finančně platební kalendáře.

Důležité upozornění

Státní fond životního prostředí České republiky také na příjemce podpory z Operačního programu Životní prostředí a zejména na jejich poradenské společnosti apeluje, aby kvalitě dokladů předkládaných fondu věnovali zvýšenou pozornost. Důvodem je, že Státní fond životního prostředí ČR v poslední době přijímá mnoho nekompletních materiálů. To zpožďuje vydávání rozhodnutí o poskytnutí dotace, případně financování daných akcí. V několika případech

dokonce poradenské firmy odmítly s projektovým manažerem spolupracovat na odstraňování nedostatků doložených dokumentů.

Ke škodě všech

Podle zástupců Státního fondu životního prostředí ČR budou všechna akcelerační opatření, která byla zavedena pro rychlejší čerpání finančních prostředků, vycházet zcela naprázdno, nebudou-li příjemci podpory i jejich poradenské společnosti se Státním fondem životního prostředí ČR přiměřeně spolupracovat. Zástupci fondu upozorňují i na to, že z důvodu pokročilého času bude fond v letošním financování projektů neúplné a nekvalitní podklady nekompromisně vracet příjemcům podpory k dopracování.

Vlastníkům a provozovatelům vodohospodářské infrastruktury Na stránkách OPŽP byly v sekci Dokumenty ke stažení / Specifické předpisy u prioritní osy 1 zveřejněny aktualizované verze „Finančních nástrojů OPŽP“, nyní s označením vII.0.10, a s tím související dokumenty. Je to aktualizace finančních nástrojů pro vlastníky a provozovatele vodohospodářské infrastruktury ve verzi vII.0.10 a s tím souvisejících dokumentů.

 „převodník“ ke kopírování údajů z verze II.0.9 do verze II.0.10 těchto nástrojů,  jejich specifická podoba pro výběrová řízení (provázána na tzv. „soutěžní formulář“),  manuály k těmto nástrojům,  textová část přílohy k provozní smlouvě „platební mechanismus“ (vč. verze se sledovanými změnami oproti poslední zveřejněné verzi),  vzorový smluvní protokol pro zakotvení nové verze finančních nástrojů do provozní smlouvy. 

Úprava dosavadních verzí je promítnuta do souvisejících dokumentů, kterými jsou:  „Finanční model pro vlastníky a provozovatele vodohospodářské infrastruktury“ a „Vyrovnávací nástroj pro tvorbu cen pro vodné a stočné“,

Vzhledem k charakteru aktualizace a s přihlédnutím k usnadnění její realizace je požadována aplikace nových verzí nástrojů vII.0.10 a nové verze 1.4 vzorového textu „platební mechanismus“ (případně uzavření dodatku ke stávajícímu

Ministr Brabec schválil další žádosti ze zásobníku projektů Ministr životního prostředí Richard Brabec podepsal rozhodnutí o udělení dotace z OPŽP dalším projektům zařazeným v takzvaném zásobníku projektů, jejichž žadatelé předložili závazný harmonogram dokládající profinancování projektu v roce 2014. Schváleny byly dvě žádosti z LIV. výzvy (PO 7) a tři žádosti z LVIII. výzvy (oblast podpory 6.4). Státní fond životního prostředí ČR upozorňuje žadatele projektů vyjmutých ze zásobníku na povinnost stoprocentního profinancování předpokládané podpory v roce 2014. U projektů, kde je ukončení realizace stanoveno na takový termín, že profinancovat projekt ve výši 100 % do konce roku 2014 již nebude možné, bude umožněno uplatnit 90% zálohovou fakturu v souladu s aktuálním zněním Závazných pokynů pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP, s kapitolou 8.1, odstavcem s),

a zbylých 10 % profinancovat v roce 2015.

Podmínky registrace

Lhůta pro předložení všech podkladů pro vydání rozhodnutí

prostředí. Svým podpisem umožnil pokračovat v realizaci projektů žadatelů, kteří získají dotaci z OPŽP 2007–2013 v celkové výši 33,5 milionu korun,“ stojí ve zprávě Ministerstva životního prostře-

„Ministr Richard Brabec v rychlém tempu schvaluje čerpání peněz z dobíhajícího Operačního programu Životní prostředí. Svým podpisem umožnil pokračovat v realizaci projektů žadatelů, kteří získají dotaci z OPŽP 2007–2013 v celkové výši 33,5 milionu korun,“ stojí ve zprávě Ministerstva životního prostředí. o poskytnutí dotace je uvedena v podmínkách každé registrace akce. To je dáno směrnicí MŽP pro předkládání žádostí a o poskytování finančních prostředků pro projekty z Operačního programu Životní prostředí včetně spolufinancování ze Státního fondu životního prostředí ČR a státního rozpočtu České republiky – kapitoly 315 (životní prostředí). „Ministr Richard Brabec v rychlém tempu schvaluje čerpání peněz z dobíhajícího Operačního programu Životní

dí. Zpráva upozorňuje na to, že v září ministr životního prostředí již schválil další desítku projektů s celkovou výší podpory z peněz EU ve výši 24 milionů korun.

Nejen na odbahnění

Pátá část projektů vyjmutých ze zásobníku se týká žádostí přijatých v LIV. a LVIII. výzvě, žádostí, které v uvedených výzvách původně neobdržely dostatečný počet bodů pro získání dotace,

avšak jsou to natolik kvalitní projekty, že je možné je nyní ze zásobníku vyjmout a jejich realizaci schválit. Ze zásobníku projektů byly vyjmuty projekty zaměřené na zlepšení stavu přírody a krajiny nebo na environmentální vzdělávání a osvětu. Dotace z Operačního programu Životní prostředí bude použita zejména na odbahnění rybníků a zahradní úpravy.

Do konce roku 2014

Státní fond životního prostředí ČR zaručuje žadatelům, jejichž projekty jsou ze zásobníku vyjmuty, že finanční podporu získají, splní-li důležitou podmínku: profinancování projektu v roce 2014. Poslední žádost o platbu je proto třeba dodat fondu do konce termínu letošního přijímání žádostí o platbu. Ke splnění tohoto požadavku je možné využít i institutu zálohových plateb.

znění) v co možná nejkratším termínu. Odevzdávání starších verzí požadovaných dokumentů ke kontrole na Státní fond životního prostředí ČR není po 31. říjnu 2014 možné. Nové verze finančních nástrojů přinášejí hlavně tyto změny:  možnost přesunout náklady mezi položkami v souladu s vyhláškou č. 48/2014 Sb.,  technická možnost zadat kvalifikované změny předpisů k úpravě výše nákladových položek,  možnost zadat odkladnou účinnost smlouvy,  možnost zahájit nebo ukončit provozní smlouvy uprostřed roku,  výpočet tzv. „konečného vyrovnání“,  průhlednější zadávání nových prognóz cenových indexů.

Projekty OPŽP menšího rozsahu Státní fond životního prostředí ČR upozorňuje příjemce podpory z OPŽP na postup předkládání žádostí o platbu pro projekty menšího rozsahu (tj. s rozsahem celkových způsobilých výdajů projektu do výše 1 mil. korun), u kterých je stanoven akcelerační požadavek na letošní čerpání (např. 60 %). U projektů menšího rozsahu (s rozsahem celkových způsobilých výdajů projektu do výše 1 mil. korun) je ze strany SFŽP ČR v případě podmínky min. 60% profinancování předpokládané podpory v roce 2014 umožněno proplacení zbývající podpory po dokončení realizace projektu v roce 2015. Vzhledem ke stanovené podmínce 60% čerpání v roce 2014 nebude proto v případě těchto projektů vyžadováno jednorázově proplacení podpory po dokončení realizace projektu, ale proplacení je možno rozložit na povinnou částku letos a zbytek v roce 2015.

ECHO Dům přírody

Historický objekt v Klenčí pod Čerchovem na Domažlicku najde zajímavé využití. Sloužit bude turistům a ukáže proměny krajiny Českého lesa. „Investorem přestavby budovy i celého projektu za 20 milionů korun je městys Klenčí. Devadesát procent nákladů by ovšem mělo být hrazeno z Operačního programu Životní prostředí pod záštitou Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky,“ uvedl Tomáš Peckert z AOPK ČR a Správy CHKO Český les. Dodal, že budova pošty se stane součástí sítě návštěvnických středisek vznikajících ve zvláště chráněných územích spravovaných Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR.

Obnovená stezka v zahradě

Botanická zahrada pod hradbami centra Vysokého Mýta se stala v minulosti útočištěm narkomanů a bezdomovců. Město jí nyní vrátilo část původního poslání. Obyvatelé Vysokého Mýta se již procházejí po nové stezce, která vede pod hradbami v místech, kde dříve stávala botanická zahrada. Město dokončilo první etapu stezky, vede od schodiště nad bývalou ledárnou po parkoviště v Čelakovského ulici. Souběžně začala i třetí etapa výstavby stezky: revitalizace zeleně. Město na tuto část projektu získalo dotaci ve výši téměř 860 tisíc korun z Operačního programu Životní prostředí. Revitalizace zeleně zahrnuje kácení a ošetření stromů, které v zahradě zůstaly, a technické prvky v podobě zpevnění svahu.

Zateplení mateřinky

Zateplení obou pavilonů a výměna oken a dveří. Takové novinky hlásí Mateřská škola Sluníčko v Milevsku. Práce vyjdou na  1,9 milionu korun. Město přitom uspělo se žádostí o dotaci ve výši 826 011 korun z Operačního programu Životní prostředí. Stejná akce čeká i Mateřskou školu Klubíčko. V tomto případě vyjde zateplení celého objektu, včetně střechy a výměny oken a dveří, na 4, 9 milionu korun, dotace bude činit 3,2 milionu korun. Podle zástupců města přichází rekonstrukce obou škol včas, protože situace byla, co se týče technického stavu budov, již vážná. Od zateplení si město slibuje úsporu nákladů za energie.

4

5

AKTUALITY Aktualizace závazných pokynů Ke dni 6. října 2014 byly aktualizovány Závazné pokyny pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí. Upraveny byly kapitoly 4 a 8 a byla vložena nová příloha č. 9. Do podkapitoly 4.4 Upřesnění pravidel pro veřejnou podporu byly vloženy informace ke znakům veřejné podpory. V podkapitole 4.4.1 byly doplněny informace k obecnému nařízení o blokových výjimkách č. 800/2008, v tomto případě byly vloženy informace ohledně opatření, na která se vztahuje toto nařízení, o míře podpory a také o přechodném období do 31. prosince 2014. Byla vložena i nová podkapitola 4.4.2 týkající se obecného nařízení o blokových výjimkách č. 651/2014. V podkapitole je uvedeno, jaká opatření se řídí úpravou tohoto nařízení, jakým žadatelům nebude podpora poskytnuta, a jsou tam uvedeny hlavní změny oproti úpravě obecného nařízení č. 800/2008. Upravena byla také podkapitola 4.4.3 popisující čerpání podpory de minimis. Do podkapitoly byly vloženy informace o nařízení Komise (EU) č. 1407/2014, které se vztahuje k čerpání podpory de minimis, vloženy byly také informace o definici jednoho podniku. Byla odstraněna podkapitola popisující veřejnou podporu v prioritní ose 5. V kapitole 8 Zásady financování – náležitosti žádosti o platbu bylo v podkapitole 8.1 k bodu l), týkajícímu se projektů menšího rozsahu, doplněno, že informace o proplácení podpory na bankovní účet příjemce podpory jednorázově po dokončení realizace projektu se nevztahuje na projekty, u nichž je stanovena povinnost profinancování určité části projektu do konce roku 2014. Z kapitoly 8.2 byla odstraněna informace, že režim modifikovaných ex ante plateb nelze uplatnit u zálohových faktur. Do závazných pokynů byla vložena nová příloha č. 9 Čestné prohlášení žadatele o podporu v režimu de minimis. Odkaz na toto prohlášení byl doplněn i do podkapitoly č. 4.4.5.

AKTUALITY

ČÍSLO 11 / LISTOPAD 2014

ČHMÚ vydal ročenku „Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2013“ Souhrnný materiál Úseku ochrany čistoty ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu vyšel koncem října pod názvem „Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2013“. Ročenka srozumitelně hodnotí kvalitu ovzduší, popisuje výskyt smogových situací a úrovně emisí. V grafech, mapách, tabulkách a textových komentářích dokumentuje nejen stav ovzduší v roce 2013, ale i jeho dlouhodobý vývoj a příčiny. Ovzduší České republiky je nejvýznamněji zatíženo částicemi PM10 a PM2,5, benzo[a]pyrenem a přízemním ozonem. „Většina imisních charakteristik látek znečišťujících ovzduší od roku 2000 vykazuje příznivě sestupný trend s dílčími meziročními výkyvy. Pokles je však méně výrazný než v 90. letech. Nicméně v roce 2013, podobně jako v letech předešlých, koncentrace některých látek se škodlivými dopady na lidské zdraví překročily své imisní limity na řadě

lokalit,“ uvedl závěry analýz Václav Dvořák, ředitel ČHMÚ.

Ostrava i Praha a Brno

Nejzávažnější situace zůstává v aglomeraci Ostrava–Karviná– Frýdek-Místek, kde k překračování imisních limitů dochází ve všech zónách. Vysoké koncentrace škodlivin tam po obou stranách hranice způsobuje vysoká koncentrace průmyslové výroby, hustá zástavba s lokálním vytápěním pevnými palivy a rozvinutá dopravní infrastruktura. Na kvalitě ovzduší v Praze a Brně se podepisují nadlimitní koncentrace škodlivin pocházejících převážně z dopravy. Zhoršená kvalita ovzduší není problémem jen aglomerací a větších měst, ale i malých sídel, kde se suspendované částice a benzo[a]pyren dostávají do ovzduší převážně z lokálního vytápění. „Lze ovšem předpokládat, že i v obcích, kde tyto škodliviny nejsou měřeny, mohou být jejich koncentrace zvýšené i nadlimitní,“ řekl Jan Macoun, náměstek ČHMÚ pro ochranu čistoty ovzduší.

5,7 % území ČR

Imisní limit suspendovaných částic PM10 byl překročen

na 5,7 % území ČR, kde žije 15,9 % obyvatel. Imisní limit suspendovaných částic PM2,5 byl překročen na 2,4 % území České republiky, kde žije 9,6 % obyvatel. Roční průměrné koncentrace benzo[a]pyrenu překročily imisní limit na 17,4 % území České republiky, kde žije 54,5 % obyvatel. Část území i obyvatel České republiky byla v roce 2013 vystavena i nadlimitním koncentracím přízemního ozonu (25,6 % území a 8,2 % obyvatel). Lokálně byl překročen imisní limit pro arsen a kadmium. Na několika lokalitách s vysokou intenzitou dopravy byl naměřen nadlimitní oxid dusičitý. Nadlimitní obsahy benzenu, olova, niklu, oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého nebyly v roce 2013 naměřeny na žádné měřicí stanici Státní imisní sítě. Ročenka vychází v tištěné podobě. Její elektronickou podobu najdete na webových stránkách ČHMÚ. Společně se souhrnným tabelárním přehledem „Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika 2013“ je distribuována i na CD. (Více na str. 20)

Další projekty v Operačním programu Životní prostředí byly schváleny Ministr životního prostředí Richard Brabec podepsal podporu pro další projekty z L., LVIII. a LIX. výzvy OPŽP na základě doporučení 41. jednání Řídicího výboru Operačního programu Životní prostředí. Zároveň schválil i převedení některých kvalitních, ale v předchozích výzvách nepodpořených projektů do zásobníku projektů, ze kterého mohou být vyjmuty pro další realizaci a podporu. Informace o konkrétních projektech jsou k dispozici na stránkách Operačního programu Životní prostředí. Ministr životního prostředí Richard Brabec podepsal dne

31. října 2014 seznam schválených žádostí, zamítnutých žádostí a žádostí zařazených do zásobníku projektů v rámci Operačního programu Životní prostředí. Učinil tak na základě říjnového doporučení per rollam, jež bylo předloženo na 41. jednání řídicího výboru.

Dvě žádosti z L. výzvy

Na uvedeném jednání řídicího výboru byly konkrétně schváleny dvě žádosti z L. výzvy (podoblast podpory 3.2.1 a oblast podpory 6.4), tři žádosti z LVIII. výzvy (oblasti podpory 4.1 a 6.3) a jedna žádost z LIX. výzvy (podoblast podpory 2.1.1). Jedna žádost z LVIII. výzvy (oblast podpory 6.3) a další žádost z LIX. výzvy (podoblast podpory 2.1.3) byly vloženy do zásobníku projektů s tím, že žadatelé budou vyzváni k doložení závazného har-

monogramu dokládajícího dokončení realizace v roce 2014, což by jim zajistilo vyjmutí ze zásobníku projektů. Ostatní projekty budou k dispozici pro případné vyjmutí ze zásobníku v roce 2015.

K předložení

Lhůta pro předložení všech podkladů pro vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace podle směrnice MŽP, pro předkládání žádostí a o poskytování finančních prostředků pro projekty z Operačního programu Životní prostředí včetně spolufinancování ze Státního fondu životního prostředí ČR a státního rozpočtu České republiky – kapitoly 315 (životní prostředí) – a případné další podmínky k financování jsou uvedeny v podmínkách každé registrace akce, věnujte jim proto zvýšenou pozornost.

Program předcházení vzniku odpadů ČR schválila vláda Ministr Richard Brabec předložil vládě Program předcházení vzniku odpadů ČR, koncepční dokument Ministerstva životního prostředí. Ta program schválila spolu s návrhem plánu odpadového hospodářství a připravovanými odpadovými zákony, s klíčovými dokumenty, které budou ovlivňovat směřování odpadového hospodářství ČR. Předcházení vzniku odpadů je jednou z významných priorit ČR a Evropské unie. Míří ke snižování množství vznikajících odpadů a zároveň k eliminaci jejich nebezpečných vlastností, které se mohou negativně podepsat na životním prostředí i zdraví obyvatel. Součástí odpadové prevence je i opětovné využití výrobků. „Evropská směrnice z roku 2008 uložila členským státům vytvořit do prosince 2013 národní programy předcházení vzniku odpadů, takže opět doháníme skluz předchozích vlád. Náš nový prevenční odpadový program mapuje situaci, která se v České republice nikdy dříve neřešila, proto jeho výstupy ukazují na potřebu získání analytických a metodických nástrojů pro sledování toků, zejména u textilu a potravin,“ informoval ministr životního prostředí Richard Brabec. Podle něho je třeba na národní úrovni zapotřebí podpořit funkci potravinových bank, domácího a komunitního kompostování a nadále investovat do výzkumu a do osvěty veřejnosti, zejména do informovanosti o jednotlivých složkách komunálního odpadu.

Stabilizace produkce odpadů

Program odpadové prevence má přispět ke stabilizaci produkce odpadů a k následnému postupnému snižování jejich množství. Dokument se skládá z analytické a návrhové části. Část analytická popisuje strategický a legislativní rámec,

výchozí situace v naplňování opatření a kroků vedoucích k předcházení vzniku odpadů, analýzu vybraných toků odpadů. Návrhová část se podrobněji zaměřuje na vybrané toky odpadů: komunální odpad, biologicky rozložitelný odpad, odpad z potravin, odpady stavební a textilní a výrobky na konci životnosti, jakými jsou například obaly, elektrospotřebiče, baterie, akumulátory. Program předcházení vzniku odpadů ČR je víceletý koncepční dokument se stanoveným jedním hlavním strategickým cílem a s 12 dílčími cíli a 26 opatřeními, který by měl být dle zmíněné evropské směrnice průběžně vyhodnocován a revidován (v hodnotící zprávě nového Plánu odpadového hospodářství na období 2015– 2020), nejpozději však do šesti let od jeho schválení. Převážná většina opatření by měla být splněna nejdříve v roce 2020.

Opětovné využívání výrobků

Na Programu předcházení vzniku odpadů ČR se podíleli zástupci municipalit a průmyslu, projednáván byl s odborníky i dotčenými institucemi. Ve finální podobě bude předán Evropské komisi a v následujícím období bude zahájena realizace schválených opatření. Jedním z trendů zpracovaných v programu v rámci prevence vzniku odpadů je podpora opětovného použití výrobků a činností k němu vedoucích, a to prostřednictvím ekonomických nástrojů, kritérií pro veřejné zakázky a dalších opatření. V ČR zatím není vybu-

ECHO Vrbové tunely ve školce

Na rozšíření současné přírodní zahrady se mohou těšit děti v Mateřské škole Holečkova ve Strakonicích. K vrbové chýši, kterou mateřinka vytvořila s dětmi a jejich rodiči, přibudou vrbové tunely, kamenné pítko pro děti a sluchové a balanční herní prvky. Nový vodní herní prvek, skládající se ze soustavy korýtek a pracovních stolů ze dřeva, bude napojen na novou studnu. Tvůrci prostředí pro děti nezapomenou obměnit současné oplocení zahrady. Město Strakonice má na tyto úpravy přislíbenu dotaci z Operačního programu Životní prostředí.

Dům přírody u Turnova

dován systém zařízení pro přípravu opětovného použití, proto se předpokládá vytvoření sítě zařízení podobného typu. Způsob fungování center pro předcházení vzniku odpadů musí být pro podmínky ČR teprve specificky nastaven. Podobná centra jsou rozšířena v některých zemích EU, např. ve Velké Británii nebo v Belgii, a z jejich zkušeností budeme vycházet a zároveň se i učit. Podpora „znovupoužití“ si podle předpokladů vyžádá i vhodnou legislativu.

Zapojení Operačního programu Životní prostředí

S finančním zajištěním realizace opatření nového programu předcházení vzniku odpadů se samozřejmě počítá v novém Operačním programu Životní prostředí 2014–2020 (specifický cíl 1, prioritní osy 3 – Předcházet vzniku odpadů a snížit vliv nebezpečných vlastností odpadů). Další prostředky na prevenci vzniku odpadů se připravují z národních programů Státního fondu životního prostředí ČR. Zaměření na výzkum a vývoj odpadové prevence budou součástí programů Technologické agentury ČR.

Obecně prospěšná společnost Ekocentrum Oldřichov v Hájích u Turnova vypsala soutěž na vybudování nového návštěvnického centra v Českém ráji. Ani tak není jisté, že se bude Dům přírody v příštím roce skutečně stavět. „Realizace projektu za 38 milionů korun je závislá na získání dotace z OPŽP,“ řekl ředitel Ekocentra Radek Hromádka. Podle něho společnost nyní čeká, zda jiní žadatelé neustoupí od čerpání evropských peněz. „Jsme v zásobníku projektů, to znamená, že když na nás přijde řada, čerpat můžeme,“ uvedl.

Zvítězily Stopy války

Vítěz Mezinárodního filmového festivalu Ekofilm 2014 je znám. Hlavní cenu festivalu, Cenu ministra životního prostředí, si odnesl německý režisér Max Monch za jedinečný snímek Stopy války. „Mezinárodní porota ocenila vysoce profesionální zpracování filmu a zároveň jeho aktuálnost. V současném světě plném násilí film podrobně, poutavě a přehledně představuje širší aspekty destrukční činnosti války, a to nejen v nezměrném utrpení všech jejích účastníků v daném okamžiku, ale také v uvědomění si dopadů na životní prostředí,“ vysvětlil Vladimír Mráz, režisér a zároveň člen poroty 40. ročníku MFF Ekofilm.

6

7

ZPRÁVY MŽP ECHO Na hradě Bečově

Na státním zámku a hradě Bečově na Chebsku byl letošek určen změnám a inovacím. „Po vyřešení četných havárií zdí, konstrukcí a střech se nám letos konečně podařilo upřít pozornost též na hradní park. Ukončeny tak již byly rozsáhlé arboretické a záchranné práce, které jsou předpokladem zpřístupnění parku. Prostředky ve výši přibližně 800 tisíc korun na záchranu a obnovu jsme získali z fondu Operačního programu Životní prostředí,“ uvedl kastelán Tomáš Wizovský. Příští rok tak budou turisté moci zhlédnout nové expozice, prohlídkovou trasu a park. Investice do oprav a rozvoje se vyplatí.

Nová fasáda

Motýli a brouci obsadili mateřskou školu v Kunovicích. Dezinsekční firmy však pohotovost nemají. Hmyz totiž zdobí pouze nový plášť budovy v ulici Mládežnická. „Fasáda dostala příjemnou světle šedou barvu kombinovanou se zářivě žlutou. Jedné ze severních stěn dominuje velké žluté slunce představující logo školy a zbylé oživují barevné malby různých druhů motýlů a brouků vyvedených v jejich věrné podobě,“ prozradila Ivana Majíčková, starostka Kunovic. Akce byla hrazena z Operačního programu Životní prostředí.

Přechod do Odry

Jednání o energetice a klimatu do roku 2030 Jan Kříž, náměstek ministra životního prostředí pro oblast fondů EU, a Pavel Šolc, náměstek ministra průmyslu, se zúčastnili společného neformálního zasedání Rady ministrů EU pro energetiku a pro životní prostředí. Se zástupci členských států evropského společenství jednali o přípravě nového rámce pro politiku EU v otázkách ochrany klimatu a energetiky do roku 2030. Hlavním cílem jednání bylo hledání společných kompromisů mezi členskými státy EU před nadcházející Evropskou radou. Ta se uskutečnila 23.–24. října v Bruselu a v jejím průběhu se účastníci snažili nalézt finální dohodu o novém rámci pro klima a energetiku a cílech EU do roku 2030.

Energetická účinnost

Při pracovním obědě představitelé členských států prodiskutovali téma energetické účinnosti, a to v návaznosti na Komisí vydané sdělení k příspěvku energetické účinnosti k energetické bezpečnosti a ke klimaticko-energetické politice EU.

„Z pohledu České republiky v této souvislosti vidíme stále značný potenciál v sektoru budov. Pro plné využití technického potenciálu úspor tohoto sektoru by však bylo třeba výrazně většího množství finančních prostředků na investice. Právě proto by dle názoru českých zástupců měla mít ČR i po roce 2020 k dispozici dostatečné finanční prostředky na zvyšování energetické účinnosti, včetně těch ze strukturálních fondů EU,“ uvedl Jan Kříž, náměstek ministra životního prostředí pro fondy EU.

Energetická bezpečnost

Společně s náměstkem Křížem hájil české zájmy v Miláně i náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc. Jedněmi z klíčových témat byly také otázka energetické bezpečnosti EU a připravenost členských zemí na nadcházející zimu a možné ohrožení dodávek plynu v souvislosti s rusko-ukrajinskou krizí. „Členské státy ocenily aktivní roli Evropské komise, zejména značnou osob-

ní angažovanost komisaře pro energetiku Günthera Oettingera v hledání řešení sporu, který může eskalovat tuto zimu a vystavit celou unii další plynové krizi,“ okomentoval jednání Pavel Šolc, náměstek ministra průmyslu a obchodu. V rámci Evropské unie v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030 podporuje ČR jeden závazný cíl na redukci emisí skleníkových plynů, a to ve výši 40 % na úrovni EU, za předpokladu spravedlivého sdílení nákladů mezi členskými státy.

Celoevropské cíle

Co se týče cíle pro obnovitelné zdroje energie a energetickou účinnost, je Česká republika podle zástupců Ministerstva životního prostředí ochotna nezávazné celoevropské cíle podpořit, ale pouze za předpokladu, že budou stanoveny jasné garance suverenity členských států ohledně výše příspěvku k těmto cílům a záruka politik, které si jednotlivé země pro dosažení těchto cílů zvolí. „Česká republika věří, že navzdory přetrvávajícím značně rozdílným pozicím jednotlivých členských států a navzdory tomu, že do říjnového jednání Evropské rady zbývají pouhé tři týdny, budou země EU na konci měsíce schopny dosáhnout pevné dohody,“ dodal po jednání ohledně rámce do roku 2030 náměstek Jan Kříž.

Čeští experti do Peru, Vietnamu a Tádžikistánu

Na odstaveném rameni Odry v Ostravě-Přívoze pracují dělníci Povodí Odry. Propojí rameno s řekou balvanovitým rybím přechodem a zpřístupní nově vzniklý ostrov. Součástí revitalizace jsou i vybudování tří biotopových tůní a vegetační úpravy. Práce skončí v říjnu 2015 a potřebných 32,5 milionu korun hradí Operační program Životní prostředí. „Vznikne tak oddychová zóna v průmyslové a těžbou zasažené lokalitě v návaznosti na sousedící Landek Park,“ řekl Miroslav Janoviak, investiční ředitel Povodí Odry. Projekt lidem zpřístupní plochy, na které dosud nemohli, zejména uvnitř odstaveného ramene. Revitalizace odstaveného ramene Odry by měla být dokončena do října příštího roku.

ÚSPĚŠNÝ PROJEKT

ČÍSLO 11 / LISTOPAD 2014

Špičkoví čeští odborníci se zapojí do klimatických misí v rozvojovém světě. Umožní jim to dohoda, kterou podepsal náměstek ministra pro legislativu Vladimír F. Mana s renomovanou německou agenturou pro mezinárodní spolupráci Deutsche Gesellschaft für Internationale Zusammenarbeit (GIZ). Experti z ČR budou moci díky speciálnímu klimatickému programu jezdit do rozvojových zemí, aby je připravili na budoucí příjem a efektivní využívání peněz poskytovaných Zeleným klimatickým fondem. Tento mezinárodní fond OSN, v jehož radě má ČR své zastoupení, vznikl se záměrem mobilizovat

významnou mezinárodní finanční pomoc pro rozvojové země. A to s tím cílem, aby peníze byly užity na opatření, která přispějí ke zmírnění následků změn klimatu a k adaptaci na ně.

Od roku 2015

Spolupráce s agenturou GIZ bude probíhat v rámci programu Climate Finance Readiness Programme, jehož realizace se uskuteční pod záštitou německého ministerstva pro ekonomickou spolupráci a rozvoj a který již v mnoha rozvojových zemích úspěšně probíhá. „Je zaměřen především na institucionální podporu, strategické a koncepční poradenství, pomoc při tvorbě národních investičních plánů a podobně. Zapojení českých odborníků do těchto misí se plánuje od roku 2015 do roku 2018, kdy program skončí. Spolupráce se bude orientovat na tři země – Peru, Vietnam

a Tádžikistán –, v nichž má ČR bohaté zkušenosti s realizací mnoha dalších projektů. Dohoda však připouští možnost rozšíření spolupráce i do dalších zemí,“ vysvětluje Vladimír F. Mana, náměstek ministra životního prostředí pro legislativu.

Cenné zkušenosti

Program nabídne českým expertům možnost získat bohaté zkušenosti, kontakty i know-how německé strany, která je v této oblasti považována za jednu z nejúspěšnějších na celém světě. Spolupráce navíc výrazně zvyšuje pravděpodobnost zapojení českých odborníků, ale i českého soukromého sektoru do realizace konkrétních klimatických projektů v budoucnu. Zapojením do programu, a to i finančně, splní ČR nejen své mezinárodní závazky, ale posílí také svou pozici v ekonomické diplomacii.

Pěkná škola v Chotýšanech Obec Chotýšany leží nedaleko středočeského města Benešov. Spravuje dvě katastrální území a tři přilehlé obce, jež nesou názvy Křemení, Městečko a Pařezí. Nepřehlédnutelnou dominantou obce je farní kostel svatého Havla v gotickém stylu, ale i nově zrekonstruovaná budova mateřské a základní školy, která platí za jednu z nejlepších v širokém okolí. Chotýšanský místostarosta Radek Kalina mluví o tom, jak na tom obec finančně je: „Jako každá jiná malá obec se samozřejmě potýkáme s nedostatkem financí, takže se v rámci možností našeho obecního rozpočtu snažíme maximálně využívat všech dotačních programů.“ Mezi dotačními programy, které Chotýšany využívají, uvádí Radek Kalina Operační program Životní prostředí, regionální operační program, Program rozvoje venkova a krajské fondy. „Podpora z těchto programů je pro nás bezpochyby zásadní, protože bez ní by realizace většiny projektů, které jsme v minulosti udělali a které se ještě obec chystá udělat, nebyla vůbec možná,“ říká. Jako jeden z příkladů využití evropských peněz v Chotýšanech uvádí revitalizaci původního rybníka zvaného „Židák“ a sloužícího ke sportovnímu rybolovu na místě někdejší požární nádrže. „Kolem rybníka navíc vznikl i pěkný parčík s okrasnými stromy a keři,“ říká místostarosta.

OPŽP v Chotýšanech

Podporu z Operačního programu Životní prostředí v minulosti Chotýšany získaly i na projekt zlepšení tepelně-technických vlastností tamější základní a mateřské školy. V rámci tohoto projektu byla zateplena fasáda kontaktním zateplovacím systémem z desek z pěnového polystyrénu a obci se deskami z minerální plsti podařilo zateplit i střechy. V rámci projektu Chotýšanští pamatovali i na sádrokartonové podhledy a parozábranu při zateplení půdních prostor, které již mohou posloužit dalšímu využití. Zmíněný projekt byl realizován před šesti roky a navazoval na akci, při níž byly právě rekon-

strukce a rozšíření chotýšanské školy provedeny. „Přístavbu a rekonstrukci jsme tehdy, v roce 2006, hradili z dotací ze státního rozpočtu v programu Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních škol,“ vzpomíná R. Kalina a pochvaluje si, že díky těmto dotacím mají nyní Chotýšany skvělá zázemí zajištěná v mateřské škole i na prvním stupni základní školy. „Škola má v naší obci více než stoletou tradici a vzhledem k dobrému zázemí, alternativnímu způsobu výuky a vynikajícímu přístupu pedagogického personálu je o ni velký zájem. A proto nyní usilujeme o další navýšení její kapacity, respektive o rozšíření výuky o druhý stupeň,“ dodává. Slova chvály směřuje i na adresu Operačního programu Životní prostředí. „Ceníme si podpory u projektu, který zlepšil tepelně-technické vlastnosti naší základní a mateřské školy. S výsledkem jsme pochopitelně spokojeni, neboť náklady školy na zimní provoz jsou podstatně nižší, navíc se zlepšil i vzhled celého objektu,“ tvrdí místostarosta Kalina, ale nenaříká, ani když se rozhovoří na náročnost administrace projektu. „Co se týče žádosti a administrace projektu, z našeho pohledu se jeví jako jednoduché, a to proto, že naše obec je od roku 1999 sdružena ve svazku obcí CHOPOS, kde tuto problematiku pro všechny sdružené obce řeší management mikroregionu, což je pro členy svazku velkou výhodou. Je s tím samozřejmě dost práce a je to spojeno i s určitým rizikem, kupříkladu jako v tomto konkrétním případě, protože musíme nechat zpracovat poměrně ná-

Svazek obcí CHOPOS se rozkládá v okrese Benešov ve Středočeském kraji, s centrem vzdáleným asi 50 km od hlavního města České republiky Prahy. Jeho rozloha činí 22 751,16 ha. Dle posledních údajů k 1. lednu 2013 z ČSÚ tam žije 7 650 trvale hlášených obyvatel.

kladný energetický audit, na jehož základě se teprve rozhoduje o vhodnosti projektu pro podání žádosti o dotaci,“ vysvětluje Radek Kalina.

Názory se různí

Názory obyvatel Chotýšan na to, jak vypadá jejich zrekonstruovaná a zateplená budova školy, se prakticky neliší. „Převažují především kladné ohlasy zejména ze strany rodičů, jejichž děti školu navštěvovaly nebo navštěvují, ale i od lidí, kteří nemají se školou nic společného,“ říká místostarosta, avšak dodává, že co se týče názorů na objem financí, které obec za poslední roky do budovy školy investovala, jsou některé i záporné. „Zaznamenali jsme bohužel i negativní ohlasy. Je však třeba říct, že hlavně ze strany lidí, kteří nechápou, jak dotace fungují, a argumentují tím, že se peníze, které byly investovány do školy, měly

použít jinde, což samozřejmě nelze,“ popisuje pro Českou republiku tak typickou vesnickou různici, kdy všichni vědí všechno, ale ve skutečnosti jen málokdo něco ví.  „S tím se však nic dělat nedá,“ dodává a rozhodně si stojí na tom, že vedení obce na obnovu své školy nevydalo peníze nadarmo. Už proto, že obec má něco, na čem lze stavět i do budoucna. „Jak jsem již řekl, naši školu bychom rádi rozšířili o druhý stupeň. Je to krok, který je v podstatě již v začátku, neboť se od září letošního roku otevřela šestá třída, prozatím v provizorních pronajatých prostorách, které jsme nechali upravit pro podmínky plnohodnotné výuky. V současné době je zpracováván projekt, který by měl být dotažen do fáze stavebního povolení, tak aby na jaře příštího roku bylo možno požádat o dotaci Ministerstvo školství,“ uzavírá chotýšanský místostarosta Radek Kalina.

Zlepšení tepelně-technických vlastností ZŠ a MŠ Chotýšany Celkové náklady:  Celkové uznatelné náklady:  Celková výše podpory:    Příjemce: obec Chotýšany Místo realizace: Benešov, Středočeský kraj

2 303 906 Kč 1 963 794 Kč 1 669 225 Kč

8

9

PROGRAMOVÉ OBDOBÍ OPŽP 2014–2020

ČÍSLO 11 / LISTOPAD 2014

PROGRAMOVÉ OBDOBÍ OPŽP 2014–2020

Aktuální stav příprav prioritních os OP Životní prostředí pro roky 2014–2020 V minulém vydání Priority se zástupci Oddělení přípravy nového programového období Ministerstva životního prostředí věnovali popsání vývoje příprav nového Operačního programu Životní prostředí pro programové období 2014–2020. Nyní podrobně představují jednotlivé prioritní osy OPŽP 2014–2020. Dagmar Hudson, Viktorie Páralová a Jiří Petřivalský Oddělení přípravy nového programového období, Ministerstvo životního prostředí

Prioritní osa 1

Zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní: Zlepšení stavu vod lze dosáhnout opatřeními v rámci jednotlivých povodí, v nichž byly závažné problémy nakládání s vodami identifikovány. Jsou jimi zejména významné látkové zatížení vod (eutrofizace), morfologické změny vodních toků a potenciální nedostatek vody. Další priorita se zaměřuje na vyhodnocování a zvládání

Prioritní osa 2

Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech: Plošným problémem ČR je zvýšená úroveň

Věcné nastavení prioritních os OPŽP 2014–2020 vychází primárně z odborných analýz stavu životního prostředí ČR a ze zkušeností z předchozího programového období. Konkrétní struktura jednotlivých cílů, ze kterých jsou prioritní osy složeny, bude v nejbližších dnech předmětem revize na základě připomínek od Ev-

ropské komise. Zásadní změny v obsahu operačního programu však nejsou plánovány. Souhrnný přehled prioritních os a specifických cílů (obdoba oblastí podpory) včetně stávajících finančních alokací nabízí přehledová tabulka. Nyní se však již zaměřme na jednotlivé prioritní osy konkrétně.

povodňových rizik. Vypouštění odpadních vod z bodových zdrojů, problémy s eutrofizací povrchových vod a technické úpravy vodních toků v souvislosti s lidskou činností mají zásadní vliv na nevyhovující ekologický a chemický stav v řadě vodních útvarů v České republice. Hlavní snahou v rámci této prioritní osy bude dosažení cílů národní a evropské legislativy, a to jednak v oblasti vodní poli-

tiky čili v cíli dosáhnout dobrého stavu vod definovaného ekologickým a chemickým stavem, jednak přispěním k lepšímu vyhodnocování a zvládání povodňových rizik a omezení nepříznivých dopadů povodní. V rámci části této prioritní osy, zaměřené na kvalitu vody, bude podporována výstavba kanalizace za předpokladu existence vyhovující čistírny odpadních vod v aglomeraci. Rovněž budou financovány výstavba a modernizace úpraven vody a s tím související zvyšování kvality zdrojů pitné vody, výstavba přivaděčů a rozvodných sítí pitné vody, což by mělo vést ke zvýšení počtu obyvatel zásobovaných pitnou vodou odpovídající jakosti. V neposlední řadě bude pokračovat podpora výstavby, modernizace a intenzifikace čistíren odpadních vod. Část prioritní osy 1 se zaměřuje na snížení vnosu znečišťujících látek do povrchových a podzemních vod, a to prostřednictvím podporovaných aktivit, kterými budou odstraňování příčiny eutrofizace povrchových vod

a likvidace nepotřebných vrtů v chráněných územích s cílem zlepšit stav podzemních vod. Druhá část prioritní osy se zaměřuje na protipovodňovou ochranu. V souvislosti se zástavbou bude podpora směřovat na zprůtočňování nebo zvýšení retenčního potenciálu koryt vodních toků a přilehlých niv s důrazem na zlepšení přirozených rozlivů, na zlepšení hospodaření se srážkovými vodami v zastavěných oblastech a zlepšení dalšího využití těchto vod namísto jejich urychleného odvádění kanalizací do toků. Podporovanými aktivitami budou také obnova, výstavba, rekonstrukce nebo modernizace vodních děl povodňové ochrany a stabilizace a sanace svahových nestabilit ohrožujících zdraví, majetek a bezpečnost. Mezi podporovanými aktivitami jsou zahrnuty také analýzy odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření a budování, rozšíření a zkvalitnění varovných, hlásných, předpovědních a výstražných systémů na lokální i celostátní úrovni a rovněž digitální povodňové plány.

znečištění ovzduší. Nejzásadnější podíl na zvyšování primárních emisí znečišťujících látek mají lokální vytápění domácností a stacionární

průmyslové nebo střední energetické zdroje. Tito hlavní nositelé znečištění ovzduší určují zaměření intervencí prvních dvou specifických cílů prioritní osy 2: snížit emise z lokálního vytápění domácností podílející se na expozici obyvatelstva nadlimitním koncentracím znečišťujících látek a snížit emise stacionárních zdrojů podílející se na expozici obyvatelstva nadlimitním koncentracím znečišťujících látek. Zachycení aktuálního stavu kvality ovzduší a jeho vývoje se samozřejmě neobejde bez systémů sledování, hodnocení a předpovídání vývoje kvality ovzduší, počasí, klimatu a ozonové vrstvy Země, systémů, které jsou podporovány v rámci třetího specifického cíle. Podporované aktivity přispějí k dosažení emisních i imisních

stropů vyplývajících z národní a evropské legislativy a také přispějí k dosažení cílů v oblasti zvyšování energetické účinnosti a energetických úspor. Strategické zacílení prioritní osy 2 je upřesněno Střednědobou strategií (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR, rámcovým strategickým dokumentem k řízení kvality ovzduší v ČR. V prvním cíli zaměřeném na domácnosti připravujeme model, v jehož rámci by prostředky na podporu tzv. „kotlíkových dotací“ byly poskytovány prostřednictvím krajů, které mají bohaté zkušenosti z minulých let. Zvolený model by měl ve srovnání s jinými projekty administrovanými v rámci standardních pravidel ESI fondů zajistit také výrazně

odlučovače atd.), stejně jako projekty na pořízení čisticích vozů, jež mají pokročilou technologii s vysokou účinností odstraňování prachových částic. Naopak kartáčovací vozy bez odsávání a kropicí vozy nejsou Evropskou komisí podporovány jako opatření, která by přispívala významně k zlepšení kvality ovzduší,

a jejich podpora tak byla z OPŽP 2014–2020 vyřazena. V rámci třetího specifického cíle bude moci veřejný sektor žádat o podporu např. na výstavbu a obnovu systému sledování kvality ovzduší, počasí, klimatu a ozonové vrstvy Země v celorepublikovém nebo regionálním měřítku (monitorovací sítě, laboratoře, zabezpečení

sběru vzorků a přenosu dat), na infrastrukturu pro identifikaci zdrojů znečišťování nebo pořízení systému pro zveřejňování výsledků sledování, hodnocení a předpovídání vývoje kvality ovzduší. Okruh podporovaných oblastí bude pravděpodobně v následné verzi OPŽP 2014–2020 zúžen, neboť dle připomínek EK je specifikace aktivit velice široká.

Prioritní osa 3

využití odpadů, úroveň nakládání s nebezpečnými odpady a podíl skládkování komunálních odpadů. První cíl prioritní osy 3 se zaměřuje na předcházení vzniku odpadů a na snížení vlivu nebezpečných vlastností odpadů, a to prostřednictvím aktivit, jako je aplikace inovativních a nejlepších dostupných technologií pro předcházení vzniku a nakládání s odpady, a zaměřuje se také na podporu opětovného použití výrobků na konci životnosti a jejich přípravu k opětovnému použití. Druhým cílem je zvýšení podílu materiálového a energetického využití odpadů. Aktivity podporované v rámci této oblasti budou výstavba a modernizace zařízení pro sběr, třídění a úpravu odpadů,

výstavba a modernizace zařízení pro materiálové využití odpadů a rovněž výstavba a modernizace zařízení na energetické využití odpadů a související infrastruktury. Třetím cílem je odstranění nepovolených skládek ve zvláště chráněných územích a dalších významných lokalitách, rovněž však bude podporována rekultivace starých, technicky nezabezpečených skládek. Čtvrtý cíl vychází mimo jiné z požadavků evropských směrnic a Stockholmské úmluvy o perzistentních polutantech a řeší odstraňování a inventarizaci ekologických zátěží. V této oblasti bude podpora určena na dokončení inventarizace kontaminovaných a potenciálně kontaminovaných míst, na kategorizace priorit pro výběr nejzávažněji kontaminovaných míst k sanaci a v souvislosti s těmito aktivitami bude probíhat realizace průzkumných prací a analýz rizik, sanace vážně kontaminovaných lokalit a sanace a stabilizace objektů úložných míst dle příslušných registrů a také odstraňování nepovolených skládek prioritně ve zvláště chráněných územích a v rámci územní soustavy Natura 2000. O snížení environmentálních rizik a rozvíjení systémů jejich řízení bude usilováno v posledním, pátém cíli této prioritní osy, a to prostřednictvím náhrady nebo rekonstrukce zařízení s cílem zvýšení bezpečnosti provozu,

snížení míry rizika a omezování následků závažných havárií, a také vytvořením informačních systémů, znalostních portálů a SW nástrojů pro tvorbu a aplikaci nových metodik a postupů v managementu chemických látek a prevenci závažných chemických havárií. V neposlední řadě bude podporováno vytvoření center REACH a center prevence rizik s infrastrukturou pro implementaci REACH a prevence závažných chemických havárií. Evropská komise ve svých připomínkách požaduje, aby zařízení na energetické využití odpadů byla zařazena mezi podporované projekty až po přijetí nového národního Plánu odpadového hospodářství ČR a následném zajištění jeho provázanosti na nižší úrovně (regiony, kraje), aby nedocházelo k upozadění projektů s vyšší prioritou na regionální a národní úrovni směřující k naplnění stanovené hierarchie nakládání s odpady. Česká republika bere při směřování své odpadové politiky velmi vážně doporučení Evropské komise, která se zaměřují zejména na odklon odpadů ze skládek, poplatky za skládkování, podporu recyklace a třídění, zpoplatnění spalování odpadů, zavedení strategie pro biologicky rozložitelné odpady a interinstitucionální spolupráci. Prioritní osa 3 tak bude realizovat opatření k naplnění těchto cílů.

Prioritní osa 4

původní funkce krajiny a pestrost přírodního bohatství dosáhly postupem času alarmujícího stavu. Přestože trend posledních let ukazuje určité zlepšující se tendence, stále existují reálná rizika, která mohou znamenat nevratné ztráty důležitých přírodních hodnot. Prioritní osa 4 je navržena tak, aby tato rizika v maximální možné míře eliminovala. Cílí na tyto klíčové oblasti: posílení

biodiverzity, posílení přirozených funkcí krajiny a zlepšení kvality prostředí v sídlech. Hlavními cíli prioritní osy 4 jsou posílení biodiverzity, posílení přirozených funkcí krajiny a zlepšení kvality prostředí v sídlech. Posílením biodiverzity se rozumějí nejen činnosti zaměřené na podporu vybraných rostlinných a živočišných druhů, ale

i činnosti na podporu rozmanitosti přírodních stanovišť. K tomu, aby na konci programového období byla zlepšení stavu, nebo alespoň zachování stávající pestrosti druhů a cenných stanovišť patrná, budou mít žadatelé možnost přispět prostřednictvím projektů z široké nabídky podporovaných aktivit, do značné míry vycházejících z dobré praxe programového období 2007–2013. Vzhledem

vyšší „administrativní přívětivost“ vůči konečným uživatelům. V rámci druhého cíle této prioritní osy dostanou zelenou např. projekty s cílem kompletně nebo částečně nahradit či rekonstruovat stávající stacionární zdroje znečišťování nebo projekty na pořízení dodatečných technologií (tkaninové filtry, elektrostatické

Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika: Implementace evropské legislativy o odpadech vyžaduje změnu orientace nakládání s odpady směrem k tzv. cirkulační ekonomice čili k využívání odpadů jako zdroje surovin a podporování inovativních řešení omezujících vznik odpadů. Na skládky by tak mělo být ukládáno minimum odpadů. V souvislosti s tímto směřováním odpadové politiky bylo v ČR vymezeno několik problematických oblastí bránících plné implementaci příslušné legislativy a naplňování cílů EU: prevence vzniku odpadů, kapacita technologií pro předcházení vzniku odpadů a přípravu použitých výrobků k opětovnému použití, materiálové a energetické

Ochrana a péče o přírodu a krajinu: Skutečnost, že Česká republika je kulturní krajinou, s sebou vedle zřejmých civilizačních výhod nese také celou řadu negativních vlivů, které již dlouhé dekády musejí absorbovat a tlumit sama příroda a člověkem postupně přeměňovaná krajina. Důsledkem mnohdy nešetrné lidské činnosti je skutečnost, že

10

11

ZAOSTŘENO

ČÍSLO 11 / LISTOPAD 2014

k velké nabídce navržených podporovaných aktivit jmenujme pouze některé. Kromě nejrůznějších opatření zaměřených na podporu populací vzácných a ohrožených druhů a jejich biotopů bude podpora směřovat také na dosažení stanovených cílů zvláště chráněných území

Prioritní osa 5

Energetické úspory: Další důležitou oblastí podpory, která má prokazatelné multifunkční účinky v oblasti zaměstnanosti i vliv na celkové oživení ekonomiky a je zároveň v souladu s prioritami Evropské unie, je v rámci prioritní osy 5 OPŽP 2014–2020 podpora energetické renovace budov. Zaměřuje se na snížení konečné spotřeby energie a snížení spotřeby neobnovitelné primární energie prostřednictvím využití lokálních obnovitelných zdrojů ve veřejných budovách. Podporuje také komplexní řešení zvýšení energetické účinnosti veřejných budov, což zahrnuje výměnu nevyhovujícího spalovacího zdroje v kombinaci se zateplením budovy. V rámci stávajících specifických cílů, jimiž jsou snížení

a lokalit soustavy Natura 2000 včetně optimalizace návštěvnické infrastruktury, na boj s invazními druhy rostlin a živočichů (bolševník, křídlatka, norek americký, mýval severní aj.) nebo na obnovu a tvorbu cenných stanovišť. V úzké vazbě na předchozí zmiňované aktivity budou v rám-

ci posilování přirozených funkcí krajiny podporována opatření, jejichž realizace může vedle zcela zásadních ekologických efektů pro krajinu v naší zemi přinést také celou řadu doprovodných multifunkčních efektů s potenciálem pozitivního dopadu na každého obyvatele ČR. Jako hlavní podporované aktivity jsou navrženy např. revitalizace a podpora samovolné renaturace vodních toků a niv, obnova ekostabilizačních funkcí vodních a na vodu vázaných ekosystémů (např. mokřady, tůně aj.), protierozní ochrana a adaptace na změnu klimatu, zakládání zeleně ve volné krajině, zlepšování druhové, věkové a prostorové struktury lesů nebo zprůchodnění migračních bariér pro vodní a suchozemské živočichy včetně omezování úmrtnosti živočichů spojené s rozvojem technické infrastruktury. Naopak menší prostor bude věnován projektům na budování

energetické náročnosti veřejných budov a zvýšení využití obnovitelných zdrojů energie, se budou podporovat např. celkové nebo dílčí renovace veřejných budov (realizace obnovitelného pláště budovy, výměna a renovace otvorových výplní apod.), vícenáklady na dosažení standardu budovy s téměř nulovou spotřebou a pasivního energetického standardu v případě výstavby nových budov nebo samostatná opatření výměny zdroje tepla pro vytápění nebo přípravu teplé vody, instalace solárně-termických kolektorů a instalace systému nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla. Dotace by měla být poskytována zejména na opatření s delší ekonomickou návratností. Důležité jsou také následná

péče o správné vytápění objektů a renovace souvisejících technologických zařízení (zdroje tepla, regulační systémy). Tato opatření s kratší dobou návratnosti je vhodné realizovat v případě veřejných budov prostřednictvím metody Energy Performance Contracting (EPC). Budou se zvýhodňovat projektové žádosti kombinující OPŽP pro renovaci stavby s využitím metody EPC pro renovaci technologických zařízení. O podporu se budou moci přihlásit např. obce, kraje, dobrovolné svazky obcí, veřejné výzkumné instituce, vysoké školy, školské právnické osoby, spolky, organizační složky státu, obecně prospěšné společnosti. Při dojednávání konečných podmínek Dohody o partnerství s Evropskou komisí bylo dodatečných 20 mil. eur z Evropského fondu pro regionální rozvoj přiděleno Operačnímu programu Životní prostředí 2014–2020 pro navýšení finanční alokace na cíl Evropské unie podpořit posun směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech odvětvích, cíl, který je v OPŽP 2014–2020 naplňován právě aktivitami v prioritní ose 5. Vedle stávajícího specifického cíle tak vznikne další specifický cíl na podporu projektů mimo území hlavního města Prahy. Konkrétní zaměření cíle je v současné době předmětem diskuse tematické pracovní skupiny pro prioritní osu 5.

a odbahňování rybníků bez přímé vazby na konkrétní zájem ochrany přírody a krajiny. Prioritní osa 4 si nehledí jen nejcennějších přírodních lokalit a neobydlených částí krajiny ČR, nezapomíná také na lidská sídla. Ke zlepšení kvality prostředí v sídlech bude možno čerpat podporu na revitalizace funkčních ploch a prvků sídelní zeleně (parky, zahrady a ostatní veřejná zeleň), a to např. zvýšením podílu a kvality vegetačních a vodních ploch. Rovněž budou podporována opatření na podporu druhové rozmanitosti sídelního prostředí nebo na zlepšení hospodaření se srážkovými vodami. Vzhledem k tomu, že celá prioritní osa 4 bude financována z Evropského fondu pro regionální rozvoj, nebude možné z této prioritní osy realizovat žádná opatření na území hlavního města Prahy.

Prioritní osa 6

Technická pomoc: Technická pomoc v rámci OPŽP 2014–2020 se dělí na dva specifické cíle, které se zaměřují na podporu řádného a efektivního řízení a na administraci OPŽP 2014–2020 a zajištění informovanosti, publicity a absorpční kapacity. Tato prioritní osa má funkci podpůrného balíčku pro jednotlivé subjekty implementační struktury pro účinnou implementaci OPŽP 2014–2020 vedoucí k řádnému čerpání finanční alokace. Je navržena tak, aby odrážela pozitivní i negativní zkušenosti z programového období 2007–2013.

Jak je z předchozího textu jistě patrné, stále ještě zůstává celá řada otevřených otázek a některé nové otevírá formální dialog s Evropskou komisí. Odpovědi na tyto otázky se budeme snažit přinést v některém z následujících vydání Priority. Přejme si společně, aby jejich zodpovězení proběhlo v co nejkratší době a v souladu s požadavky EK, protože teprve potom bude možné zúročit úsilí investované do maratónu příprav OPŽP 2014–2020.

Přehled prioritních os a specifických cílů OPŽP 2014–2020 včetně rozložení finanční alokace PRIORITNÍ OSA 1

PRIORITNÍ OSA 3

PRIORITNÍ OSA 5

29,18 %

17,44 %

20,09 %

PRIORITNÍ OSA 2

PRIORITNÍ OSA 4

17,21 %

13,34 %

CELKOVÁ ALOKACE

PRIORITNÍ OSA 6

2,77 %

73 231 366 798 Kč

PRIORITNÍ OSA 1 Zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní

PRIORITNÍ OSA 2 Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech

PRIORITNÍ OSA 3 Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika – FS

PRIORITNÍ OSA 4 Ochrana a péče o přírodu a krajinu

100 % / 21 352 508 508 Kč

100 % / 12 604 824 530 Kč

100 % / 12 102 429 747 Kč

100 % / 9 769 441 541 Kč









Specifický cíl 1.1 Snížit množství vypouštěného znečištění do povrchových i podzemních vod z komunálních zdrojů a zajistit dodávky pitné vody v odpovídající jakosti a množství

Specifický cíl 2.1 Snížit emise z lokálního vytápění domácností podílející se na expozici obyvatelstva nadlimitním koncentracím znečišťujících látek

Specifický cíl 3.1 Předcházet vzniku odpadů a snížit vliv nebezpečných vlastností odpadů

Specifický cíl 4.1 Posílit biodiverzitu na majetku ČR ve správě rezortních organizací ČR

53,3 % / 11 376 798 901 Kč Specifický cíl 1.2 Snížit vnos znečišťujících látek do povrchových a podzemních vod

9,3 % / 1 995 141 910 Kč Specifický cíl 1.3 Zajistit povodňovou ochranu intravilánu

28,0 % / 5 985 425 786 Kč Specifický cíl 1.4 Podpořit preventivní protipovodňová opatření

75 % / 9 453 618 398 Kč Specifický cíl 2.2 Snížit emise stacionárních zdrojů podílející se na expozici obyvatelstva nadlimitním koncentracím znečišťujících látek

21 % / 2 647 013 151 Kč

19,0 % / 2 299 461 652 Kč Specifický cíl 3.2 Zvýšit podíl materiálového a energetického využití odpadů

20 % / 1 953 888 308 Kč Specifický cíl 4.2 Posílit biodiverzitu

20 % / 1 953 888 308 Kč

48,5 % / 5 869 678 427 Kč

Specifický cíl 4.3 Posílit přirozené funkce krajiny

Specifický cíl 3.3 Odstranit nepovolené skládky a rekultivovat staré skládky

40 % / 3 907 776 617 Kč

Specifický cíl 2.3 Zlepšit systém sledování, hodnocení a předpovídání vývoje kvality ovzduší, počasí a klimatu a ozonové vrstvy Země

6,0 % / 726 145 785 Kč

4 % / 504 192 981 Kč

26,5 % / 3 207 143 883 Kč

Specifický cíl 3.4 Odstranit a inventarizovat ekologické zátěže

Specifický cíl 4.4 Zlepšit kvalitu prostředí v sídlech

20 % / 1 953 888 308 Kč

9,3 % / 1 995 141 910 Kč PRIORITNÍ OSA 3 Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika – EFRR 100 % / 641 295 614 Kč

 Specifický cíl 3.5 Snižovat environmentální rizika a rozvíjet systémy jejich řízení

100,0 % / 641 295 614 Kč

PRIORITNÍ OSA 5 Energetické úspory

PRIORITNÍ OSA 6 Technická pomoc

100 % / 14 710 388 592 Kč

100 % / 2 050 478 265 Kč





Specifický cíl 5.1 Snížit energetickou náročnost veřejných budov a zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie

Specifický cíl 6.1 Zajistit řádné a efektivní řízení a administraci

96,2 % / 14 154 888 592 Kč

97,1 % / 1 988 963 917 Kč

Specifický cíl 5.2 bude upřesněno

Specifický cíl 6.2 Zajistit informovanost, publicitu a absorpční kapacitu

3,8 % / 555 500 000 Kč

2,9 % / 61 514 348 Kč

Směnný kurz: 1 EUR/27,775 Kč

12

13

REPORTÁŽ

REPORTÁŽ

ČÍSLO 11 / LISTOPAD 2014

Vyznavači maximální intenzity žijí v Bělčicích Amoniak je, co se živočišné výroby týče, nejvýznamnějším znečišťovatelem ovzduší. V zemědělském družstvu v jihočeských Bělčicích získali dotaci z Operačního programu Životní prostředí a na snižování emisí amoniaku si pořídili technologii.

V posledním desetiletí je zvýšená pozornost celosvětově věnována pachovým a plynným emisím z chovů hospodářských zvířat. Tyto emise jsou ekologicky nepříznivé a často i přesahují kritická zatížení mnoha přírodních lokalit. Amoniak coby nejvýznamnější znečišťovatel ovzduší v rámci živočišné výroby výrazně dominuje nad ostatními plynnými emisemi, jako jsou oxid uhličitý, sirovodík, metan a další. Amoniak neboli azan, obyčejně čpavek, je bezbarvý štiplavý plyn, který je lehčí než vzduch. Je to toxická, nebezpečná látka zásadité povahy, která při vdechování poškozuje sliznici. Vzniká především rozkladem močoviny nebo kyseliny močové v exkrementech zvířat. Na tomto rozkladném procesu má významný podíl enzym ureáza (amidohydroláza), kterou produkují některé fekální mikroorganismy. Ureáza může být obsažena i v některých krmivech, například v semenech luštěnin, jejich zkrmováním tak lze exkrementy zvířat „obohacovat“ o další ureázu. Odhaduje se, že ve světovém měřítku se ročně vyprodukuje 22–35 milionů tun amoniaku. Z tohoto množství připadá 90 procent na zemědělství, 8 procent na přírodní zdroje a jen 2 procenta na průmysl a spalování fosilních paliv. V České republice se roční hodnota celkové emise amoniaku pohybuje mezi 70–80 tisíci tun. Samotný amoniak nemá podstatný význam pro vznik skleníkového efektu a ve srovnání s oxidem uhličitým a metanem

přetrvává v atmosféře relativně krátkou dobu. Značná část emitovaného amoniaku je ukládána v sousedství zdroje emise, asi 30 procent amoniaku se uloží v dosahu pěti kilometrů od místa vzniku. Amoniak však na sebe ještě – až z poloviny – váže oxidy síry emitované do ovzduší, může tedy způsobovat eutrofizaci, okyselení, a může mít toxický účinek na ekosystémy.

V jihočeských Bělčicích

„Nápad na pořízení nové technologie na snížení emisí se odvinul od provozního řádu našeho zemědělského družstva,“

ními silami zvládli,“ říká bělčický agronom o nutnosti profesionální pomoci. „Žádost jsme podali před čtyřmi lety, technologie je tři roky v provozu a teprve před dvěma měsíci nám přišla tabulka z EU a tím byla u celého projekt ukončena administrace a projekt podpořený z OPŽP jsme ukončili,“ vysvětluje Karel Zeman.

Pečlivý výběr

Zemědělské družstvo Bělčice si z dotace z Operačního programu Životní prostředí pořídilo dva stroje: rozmetadlo hnoje a pluh na jeho zapravování.

Amoniak coby nejvýznamnější znečišťovatel ovzduší v rámci živočišné výroby výrazně dominuje nad ostatními plynnými emisemi, jako jsou oxid uhličitý, sirovodík, metan a další. vysvětluje tamější agronom Karel Zeman. V řádu je uvedeno, kolik hnoje se v každé stáji vyprodukuje, jak rychle je aplikován na pole a jak rychle je tam do půdy zapraven. Z těchto údajů jsou danými vzorci vypočítány emise amoniaku. „Nová technologie zrychluje proces práce se čpavkem. Jsme schopni rychleji dopravit na pole hnůj, rychleji jej zapravit do země, takže do vzduchu neuteče tolik čpavku,“ vysvětluje podstatu technologie Zeman. Žádost o dotaci pro zemědělské družstvo vypracovala českobudějovická společnost Agroteam, se kterou družstvo již několik let spolupracuje. „Celý proces žádání je trochu složitý, a proto si nemyslím, že bychom jej vlast-

Chlévský hnůj obsahuje všechny makro- i mikroele-

menty, jako jsou síra, železo, bor, mangan, měď, zinek, molybden a další. Obsah živin závisí na druhu hnoje: Nejbohatší je hnůj králičí, slepičí, husí. Hnůj zapravený na podzim do půdy uvolní první rok asi 50 procent živin, druhý rok asi 30 procent živin a třetí rok 20 procent. Čerstvý kravský hnůj z chovů se slaměnou podestýlkou je mírné a vyvážené hnojivo. Obsahuje všechny důležité živiny a hodí se na hnojení ve všech normálních půdách. Jako náhrada chlévského hnoje při hnojení se často používá zaorání posklizňových zbytků pohnojených průmyslovými hnojivy s obsahem dusíku. Tento postup podpoří rozklad organických látek a rozvoj mikroflóry, ovšem výsledek není totožný s hnojením chlévskou mrvou a hnojem. Zapomíná se totiž na jednu velmi důležitou věc: na uhlíkovou bilanci.

„Jsme vyznavači maximální intenzity. Když už do něčeho jdeme, musí to být opravdu dobré. Tohle jsou vynikající stroje, hodně nám pomohou,“ za souhlasu předsedy družstva Františka Vrbského hodnotí K. Zeman nakoupenou technologii. „Spokojeni jsme, ale není to samo sebou. Než nějaký stroj koupíme, pečlivě si vybíráme a vybereme si jen ten, který se nám opravdu líbí. Ovšem nejprve si jej půjčíme nebo si jej necháme předvést v našich podmínkách. Máme poměrně kamenité pozemky, a proto nemůžeme orat pluhy, které mají pevné radlice. Potřebujeme pluh s opravdu dobrým, hydraulickým jištěním, který se neutrhne, když se zachytí za kámen,“ vysvětluje F. Vrbský. Pluhy je podle něho dobré vyzkoušet také kvůli tahovému odporu. Jištění bývá často stejné, ale stroje se od sebe liší. Mají třeba jinak řešené radlice i odhrnovací disky. „A tak je lepší nechat si předvést pět šest strojů a z nich si vybrat,“ dodává. Stejně tak si Bělčičtí nechali od několika firem předvést i dotyčný pluh, než se definitivně rozhodli pořídit si jej i pomocí dotace. „Jsme spokojeni, stroje mají velký výkon, odvádějí pěknou práci,“ říká předseda Vrbský. „Nová technologie nám určitě umožňuje kvalitnější a lepší aplikaci hnoje na pole, hnůj je lépe rozbit i kvalitněji a rovnoměrněji rozházen,“ doplňuje ho K. Zeman.

Rozmetadlo je podle jeho slov díky nízkotlakým pneumatikám také šetrnější k půdě, po které se pohybuje. „A to je základ – dobře se o půdu postarat.“

Chlévská mrva a hnůj jsou stájovými hnojivy, která zlepšují fyzikální a chemické vlastnosti půdy a mikrobiální poměry v půdě. Mimo základních prvků obsahují pro rostliny důležité mikroprvky a pro mikrofloru a mikrofaunu v půdě významné organické zbytky a podporují vznik humusu, tzv. humifikaci čili přirozený proces, který probíhá ve svrchních provzdušněných vrstvách půdy, kde půdní organismy rozkládají mrtvou organickou hmotu rostlinného a živočišného původu a mění ji v humus.

Starý dobrý hnůj

A hnojení k dobré péči o půdu rozhodně patří. Půda hnojená kvalitním hnojem dokonale váže živiny a rostlinám se v ní lépe daří. Minerální hnojiva se kdysi používala pouze jako hnojiva doplňková. Vzhledem ke stále obtížnější dostupnosti však podíl hnoje na využívaných zemědělských pozemcích klesal a byl nahrazován minerálními hnojivy. Návrat používání hnoje je dnes znát na zahradách, avšak na polích tomu tak výrazně není. V naší zemi totiž ubývá dobytka. „My máme pět set krav na mléko, ale třeba na jižní Moravě již na krávu téměř nenarazíte,“ tvrdí Karel Zeman. Chlévský hnůj je tuhé statkové hnojivo vzniklé fermentací chlévské mrvy – směsi tuhých a tekutých výkalů hospodářských zvířat a podestýlky, kterou může být sláma, piliny nebo pazdeří. Dobře vyzrálý hnůj je tmavá snadno rýpatelná hmota v povrchových vrstvách hnědočerná, ve spodních nazelenalá, která při styku se vzduchem rychle černá. Páchne slabě amoniakem, zbytky steliva jsou patrné a dají se mechanicky snadno oddělit. „Když se hnůj včas zaoře, amoniak již ze země neuniká, v ní se rozkládá na nejrůznější prvky, mezi nimi také dusík, který rostliny přijímají jako živinu,“ vysvětluje Karel Zeman. A právě proto, že nejlépe podléhá humifikaci, při níž vzniká humus, je hnůj tolik cenným hnojivem.

Není hnůj jako hnůj

Není ovšem hnůj jako hnůj. Některý se rozkládá a uvolňuje živiny velmi pomalu, jiný naopak reaguje rychle a produkuje velké množství tepla. Také obsah živin je rozdílný. Tak jako jsou odlišná zvířata, od nichž exkrementy pocházejí, do stejné míry je odlišné i složení výsledného hnoje a jeho působení na rostliny. V průměru chlévský hnůj obsahuje 75 až 80 procent vody a 20 až 25 procent sušiny. Z ní 16 až 18 procent tvoří sušina organických látek.

Celkové náklady: Celkové uznatelné náklady: Celková výše podpory:

„Uhlíkovou bilanci půdy dnes asi řeší jen málokdo,“ říká agronom Zeman. Podle něho se z půdy každoročně odbourává určité množství uhlíku a ten se tam musí

3 607 368 Kč 1 622 000 Kč 729 900 Kč

mě přibližuje spíše hnojivu umělému než biohnojivu,“ dodává. Jím uváděný postup má však i své odpůrce. Ti tvrdí, že i přes spalovací procesy zůstávají v digestátu ligniny, které se v peci

Největším zvěrstvem je prodávat slámu do spaloven namísto toho, aby se zaorávala do půdy nebo používala jako podestýlka, čímž se do půdy dostane sláma společně s hnojem. znovu dodávat, jinak se začne odbourávat humus a vznikne mrtvina. „A proto je zaorávání hnoje do půdy důležité, hnůj totiž obsahuje podíl uhlíku a ten se spolu s ním do půdy vrací,“ vysvětluje Karel Zeman. „Hnojíme třeba i digestátem z bioplynky, kde spalujeme prasečí kejdu. Při spalování se však hodně uhlíku vypálí, takže výsledné hnojivo se podle

nestihnou rozložit, ale většina odborníků zastává názor, že uhlík je do půdy potřeba dodávat i v jiných formách. „Největším zvěrstvem je prodávat slámu do spaloven namísto toho, aby se zaorávala do půdy nebo používala jako podestýlka, čímž se do půdy dostane sláma společně s hnojem,“ říká otevřeně Karel Zeman.

Ovšem i používání ekologického hnojiva, jakým hnůj je, má své nevýhody a rizika. Hnůj obsahuje velké množství semen plevele. Rozdílná je také citlivost jednotlivých rostlin na chlévskou mrvu. Hnojiště může způsobit znečištění blízkého vodního zdroje. V roce 2007 například na Minnesotské univerzitě zjistili, že v potravinách, jako jsou kukuřice, hlávkový salát a brambory, se hromadí antibiotika z půdy, která se šíří hnojem s obsahem těchto látek. Z Minnesoty do jihočeských Bělčic je to však pořádný kus cesty. Avšak dobrá zpráva je, že i díky Operačnímu programu Životní prostředí mohou čeští zemědělci držet krok se světem. I když to znamená návrat k původním zemědělským praktikám. „Ani my samozřejmě nehnojíme pouze hnojem, to by nám nestačilo. Ale máme hnůj na poli dvakrát za pět let, což je u nás v dnešní době poměrně unikátní. Dělá se to v jižních Čechách a na Vysočině, kde se ještě chová dobytek, ale jinde to již moc nefrčí,“ uzavírá Karel Zeman.

14

15

OTÁZKY A ODPOVĚDI

OTÁZKY A ODPOVĚDI

ČÍSLO 11 / LISTOPAD 2014

Pro zájemce o dotace z Operačního programu Životní prostředí je na Call centru SFŽP ČR zřízena bezplatná Zelená linka 800 260 500. Profesionálně vyškolení pracovníci radí žadatelům při řešení možných nejasností ohledně zpracování a podávání žádostí. Na níže uvedené otázky odpovídala vedoucí oddělení Call centra Jana Tlustá.

ECHO

povinen zahájit zadávací řízení v souladu se závaznými pokyny i na finanční služby (poskytnutí úvěru), kterými bude hrazena veřejná zakázka na dodávky/služby/stavební práce. Odpověď tudíž zní: Nikoli, poskytnutí komerčního úvěru, jehož náklady bude financovat výhradně ze svých prostředků, nemusí takový žadatel soutěžit. Čili žadatelé o dotaci v OPŽP, nejsou-li zadavateli ve smyslu § 2 zákona a současně nežádají o podporu na poskytnutí předmětných finančních služeb nebo úvěru (plnění bude hrazeno z jejich vlastních zdrojů), nejsou v této věci povinni postupovat podle závazných pokynů OPŽP.

Polička má nový park

Polička vybudovala nový park v lokalitě rodinných domků Mánesova. Stavební a sadové úpravy byly v novém areálu o rozloze asi 0,5 hektaru dokončeny na podzim tohoto roku. Zaujme i nový prvek, který tu vznikl, a to kopeček, který může sloužit v zimě menším dětem pro sáňkování. Vysazeno bylo celkem 1 493 rostlin, z toho i několik desítek listnatých a jehličnatých stromů. Z listnatých stromů jsou zde k vidění například zvláštní odrůdy javoru, břízy, habru, jabloně a třešně, z jehličnatých dřevin odrůdy smrku, borovice a jedle. Park za 2,2 milionu korun pořídilo město Polička s využitím dotace z Operačního programu Životní prostředí.

PO 1: vodné, stočné Dotaz k plátcovství DPH v průběhu realizace projektu: Žadatel (obec, původně neplátce DPH) podepsal smlouvu o poskytnutí dotace, avšak nyní uvažuje o změně statusu na plátce DPH. DPH se tak stane neuznatelným nákladem a z uhrazených faktur bude DPH vyčleněna. Jak je tato změna ve vztahu k dotaci z OPŽP administrativně náročná? Je třeba učinit ještě nějaké další nezbytné úkony? Dojde-li ke změně plátcovství DPH ve smyslu vzniku nároku na odpočet DPH (včetně zpětného odpočtu), je příjemce podpory povinen neprodleně informovat fond. Spojte se proto v této věci s projektovým manažerem projektu a domluvte si další postup. Doporučuji nahlédnout na našich webových stránkách www.opzp.cz v sekci Dokumenty ke stažení do textu Závazných pokynů pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP, v nich do kapitoly 8 Zásady financování – náležitosti ŽOP. Tato kapitola dopodrobna popisuje financování a rovněž postup při změně plátcovství DPH (konkrétně podkapitola 8.1). Zásadní je, že podporu nelze poskytnout na DPH nebo její část, existuje-li zákonný nárok na její odpočet. Dle popisu však dotace ještě není proplacena, výrazný problém v administraci žádosti to tedy nebude, platby s ohledem na změnu plátcovství do budoucna bude jistě možné upravit.

Publicita Prosba o konzultaci k povinné publicitě projektu: Dle grafického manuálu povinné publicity má

trvalá pamětní deska minimální rozměry 300 x 400 mm. Může mít tedy rozměry větší? Musíme zachovat poměr stran? Obdrželi jsme totiž tiskový podklad pro výrobu informační tabule od SFŽP ČR a podklad obsahuje hodně textu a na desku o rozměrech 300 x 400 mm se text nevejde (dle výrobce desky by nebyl k přečtení). Ano, u rozměrů stálé informační tabule nebo trvalé pamětní desky platí, že deska má mít minimální rozměry 300 x 400 mm. Při dodržení dalších parametrů a podmínek publicity programu je proto možné přiměřeně větší desku zhotovit. Dle doprovodných ilustračních zobrazení v grafickém manuálu povinné publicity by měl být zachován poměr stran (obdélníkový tvar) tabule. Tabule může být umístěna na šířku i výšku. Doplníme, že stálá informační tabule nebo trvalá pamětní deska jsou povinné u projektů, u nichž činí celkový veřejný příspěvek více než 5 milionů korun. Fond připraví pro příjemce podpory závazný tiskový podklad informační tabule. Příjemce podpory je proto povinen dodat všechny údaje o projektu, které budou součástí této tabule nebo desky. K tomu slouží elektronický formulář dostupný na webu www.opzp.cz. Tiskový podklad pro výrobu informační tabule pošle SFŽP ČR e-mailem příjemci podpory do  14 dnů od vyplnění elektronického formuláře. Další podrobné informace o lhůtě pro instalaci a umístění informační tabule najdete v Závazných pokynech pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP.

Soutěžení úvěru Je zadavatel, který není veřejným ani dotovaným zadavatelem a zadává zakázku na dodávky mimo režim zákona o veřejných zakázkách, povinen provádět výběrové řízení na poskytovatele finančních služeb, chce-li hradit vysoutěženou dodávku prostřednictvím bankovního úvěru? A který zadavatel má povinnost soutěžit poskytovatele úvěru, má-li být prostřednictvím úvěru hrazena dodávka? Po konzultaci s oddělením veřejných zakázek OPŽP můžeme předat následující informace: Obecně, je-li to zadavatel ve smyslu § 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), a tedy veřejný, sektorový nebo dotovaný zadavatel, který zadává podlimitní (§ 12 odst. 2 zákona) nebo nadlimitní (§ 12 odst. 3 zákona) veřejnou zakázku, je povinen postupovat podle zákona. Výjimkou je, jestliže zadavatel dle § 2 zákona zadává veřejnou zakázku malého rozsahu (§12 odst. 3 zákona), kdy nemusí postupovat podle zákona (§ 18 odst. 5 zákona), nýbrž je povinen postupovat v souladu se Závaznými pokyny pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP (dále jen „závazné pokyny“). Dotaz zněl, zda je subjekt, který není zadavatelem ve smyslu § 2 zákona a má v úmyslu zadávat veřejnou zakázku na dodávky/ služby/stavební práce, přičemž s ohledem na předpokládanou hodnotu by to byla veřejná zakázka malého rozsahu, je

Naše obec získala na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace z roku 2012 podporu na výstavbu splaškové kanalizace. V rozhodnutí je kromě jiného uvedeno, že „čistý příjem z provozování vodohospodářské infrastruktury bude použit pouze pro správu, obnovu a případné rozšíření vodovodů a kanalizací, a to za podmínek stanovených fondem“. Není nám zcela jasné, co je tímto myšleno. Také prosíme o sdělení, zda nedošlo k vývoji stanovení „hranice sociální únosnosti vypočtené dle metodiky finanční analýzy“. Stočné stanovené v souladu s podmínkami poskytnutí dotace je totiž stále vyšší a přibývá případů, kdy je jeho úhrada pro občany značně zatěžujícím břemenem. Pro podobné projekty platí, že nejméně po stanovenou dobu udržitelnosti musí být zabezpečena také finanční udržitelnost projektu, že tudíž musí být zajištěn soulad s cenami pro vodné a stočné podle finanční analýzy k určení míry podpory z OPŽP. Podmínkami stanovenými fondem se myslí konkrétní podmínky dotace, proto není možné odpovědět obecně. Pro upřesnění se obraťte na projektového manažera daného projektu (žádosti). V rámci podrobných dotazů k otázce finanční analýzy odkazujeme přímo na konkrétního projektového manažera projektu. Co se týče druhé části dotazu, dne 21. října 2014 byla na www.opzp.cz v sekci Aktuality zveřejněna „Sociálně únosná cena pro vodné a stočné na rok

2015 dle podmínek OPŽP 2007–2013“. Takto zveřejněná sociálně únosná cena pro vodné a stočné stanovené pro jednotlivá krajská území (NUTS 3) je platná pro projekty spolufinancované z OPŽP 2007–2013 v rámci prioritní osy 1 Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní, podoblasti podpory 1.1.1 Snížení znečištění z komunálních zdrojů a oblasti podpory 1.2 Zlepšení jakosti pitné vody. Stanovení sociálně únosné ceny pro vodné a stočné je pravidelně zveřejňováno na webu OPŽP v ročních intervalech, a to vždy před uplatněním sociálně únosné ceny pro vodné a stočné na následující rok. Tyto ceny jsou rozhodující při posuzování dodržování podmínek rozhodnutí o poskytnutí dotace pro výše uvedené projekty. Příjemce má možnost

ZELENÁ LINKA

(nikoliv povinnost) ceny na takto stanovenou sociálně únosnou úroveň snížit.

Splatnost faktur Je v rámci domluvených podmínek s dodavatelskou firmou možné nastavit vlastní termín splatnosti faktur, například 60 dnů? Je to lhůta, která byla akceptována dodavatelem během výběrového řízení, a je to tedy dobrovolná dohoda smluvních stran. Z tohoto důvodu předpokládáme, že to bude v pořádku a že není třeba aktuálně platnou smlouvu měnit ani dodatkovat. Bohužel, popsaný postup nelze akceptovat. V textu Závazných pokynů pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP (ZP, verze účinná od 6. října 2014) v kapitole 8.1 Pravidla a nutné podmínky pro uvolňování nutné podpory v bodě v) je totiž

800 260 500

uvedena tato podmínka: „SFŽP ČR upozorňuje, že lhůta splatnosti faktur příjemcem podpory zhotoviteli je v souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, u projektů OPŽP požadována v délce maximálně 30 dnů od doručení faktury příjemci podpory." Výjimkou jsou faktury, u kterých se předpokládá využití ex ante modifikovaných plateb (viz kap. 8.2), u kterých SFŽP ČR požaduje dodržení max. lhůty splatnosti 45 dní. Zároveň je třeba dodržet podmínky uvedené v platném znění ZP. Od března 2014 je řešena lhůta splatnosti faktur příjemcem podpory zhotoviteli v souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Splatnost tak musí být řešena v termínu MAXIMÁLNĚ 30 dnů od doručení faktury příjemci podpory. Případně v uvedených výjimečných případech SFŽP ČR požaduje dodržení maximální lhůty splatnosti 45 dní. Z popsaných skutečností vyplývá, že není fondem doporučováno uvádět v související dokumentaci jakékoli jiné termíny splatnosti faktur, např. uvedených 60 dní, byť by toto bylo doplněno odůvodněním apod. Avšak je-li již smlouva s dodavatelem podepsána a při vyřizování věci budou dodrženy programem (a zákonem) stanovené termíny, mohla by být věc zřejmě v pořádku. V každém případě však doporučujeme konzultovat konkrétní situaci s manažerem veřejných zakázek daného projektu, viz kontaktní osoby uvedené v adresáři Bene-fillu (Vzkazník).

Živly ve školce

S přírodními živly a přírodou vůbec se budou seznamovat děti docházející do mateřské školy v Bílkově ulici v Boskovicích, a to díky novému hřišti v přírodním stylu. Stavět je Boskovičtí budou v příštím roce. Nová zahrada dětem přírodu co nejvíce přiblíží, nebudou si totiž pouze hrát, budou se také seznamovat s životním prostředím. „Protože mateřskou školu navštěvuje většina dětí vyrůstajících na sídlištích, málokteré z nich má možnost přímého kontaktu s přírodou,“ říká ředitelka mateřské školy Dagmar Burianová. Nové přírodní hřiště v Boskovicích nedávno otevřeli také ve škole Na Dolech. „Na obě hřiště jsme získali dotaci z Operačního programu Životní prostředí.“

Nová výsadba

Obnova zeleně v Kopřivnici pokračuje. Kácení nebezpečných stromů uskutečnili Kopřivničtí v horní části Husovy ulice. Dvanáct přestárlých topolů se zhoršeným zdravotním stavem, které padajícími větvemi ohrožovaly chodce podél komunikace u letního stadionu, nahradili novou výsadbou. Topoly v řešené lokalitě byly staré více než šedesát let. Nové stromořadí je tvořeno méně vzrůstnými kvetoucími stromy s podrostem nižších keřů. Náklady projektu mírně přesáhly 648 tisíc korun, více než polovinu (360 tisíc korun) pokryla dotace z Operačního programu Životní prostředí.

16

17

ENVIDATA

Přehled schválených projektů OPŽP, schválená podpora a proplacené prostředky projektům v rámci proiritních os 1–7 PO 1 Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní

Prioritní osa – celková výše podpory

1

50 252 453 548 Kč

2

PO 2 Zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí

17 635 615 108 Kč

PO 3 Udržitelné využívání zdrojů energie

3

25 464 003 532 Kč

4

18 957 738 830 Kč

5

1 512 572 266 Kč

6

PO 5 Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik

13 842 233 377 Kč

PO 6 Zlepšování stavu přírody a krajiny

1 402 925 920 Kč

PO 7 Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu

7

PO 4 Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží

Proplacené prostředky v Kč dle PO (k 22. 10. 2014) Počet projektů

Celkové výdaje

Celkové způsobilé výdaje

Proplaceno ERDF/FS

Proplaceno SR/SFŽP

1

1 501

85 012 977 517

59 224 325 565

27 800 066 885

1 667 808 396

2

2 537

40 895 596 161

31 776 358 319

5 385 358 757

656 547 838

3

5 791

50 225 145 644

30 654 459 672

13 858 168 668

794 902 940

4

2 988

31 980 186 060

27 039 658 987

10 240 537 317

967 975 473

5

181

3 796 853 706

2 965 653 702

620 231 649

79 227 508

6

4 325

18 487 810 652

16 955 712 844

7 174 300 299

674 083 443

7

374

1 825 807 030

1 686 716 921

646 599 895

55 247 182

17 697

232 224 376 770

170 302 886 009

65 725 263 471

4 895 792 781

PO

Celkový součet

Schválená podpora v Kč dle PO (k 22. 10. 2014) PO

Počet projektů

Celkové výdaje

Celkové způsobilé výdaje

Podpora ERDF/FS

Podpora SR/SFŽP

1

1 501

85 012 977 517

59 224 325 565

50 252 453 548

2 984 677 471

2

2 537

40 895 596 161

31 776 358 319

17 635 615 108

1 946 780 829

3

5 791

50 225 145 644

30 654 459 672

25 464 003 532

1 476 734 820

4

2 988

31 980 186 060

27 039 658 987

18 957 738 830

1 655 128 347

5

181

3 796 853 706

2 965 653 702

1 512 572 266

153 302 759

6

4 325

18 487 810 652

16 955 712 844

13 842 233 377

1 158 523 432

7

374

1 825 807 030

1 686 716 921

1 402 925 920

115 119 285

17 697

232 224 376 770

170 302 886 009

129 067 542 581

9 490 266 943

Celkový součet

ZAOSTŘENO

ČÍSLO 11 / LISTOPAD 2014

Jaká je sociálně únosná cena pro vodné a stočné na rok 2015 Státní fond životního prostředí ČR zveřejnil přehled sociálně únosné ceny pro vodné a stočné stanovené pro jednotlivá krajská území (NUTS 3) dle pravidel Operačního programu Životní prostředí 2007–2013, ceny platné pro kalendářní rok 2015. Zveřejněná sociálně únosná cena pro vodné a stočné je platná pro projekty spolufinancované z Operačního programu Životní prostředí v programovém období 2007–2013 v rámci prioritní osy 1 Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní, podoblasti podpory 1.1.1 Snížení znečištění z komunálních zdrojů a oblasti podpory 1.2 Zlepšení jakosti pitné vody. „Stanovení sociálně únosné ceny pro vodné a stočné je pravidelně zveřejňováno na webu Operačního programu Životní prostředí v ročních intervalech, a to vždy

definována jako cena pro vodné a stočné (včetně DPH), která představuje 2 procenta průměrných ročních čistých příjmů domácností se standardní specifickou spotřebou vody 80 l/os/den.

Pravidelná aktualizace

v září roku před uplatněním výše sociálně únosné ceny pro vodné a stočné na další rok,“ vysvětluje Lenka Brandtová, mluvčí Státního fondu životního prostředí ČR.

Není to povinnost

Podle mluvčí jsou tyto ceny rozhodující při posuzování dodržování podmínek rozhodnutí o poskytnutí dotace pro projekty

v příslušné prioritní ose, a to v tom smyslu, že snížení ceny na sociálně únosnou úroveň je pro příjemce možností, nikoliv povinností. V souladu s „Metodikou pro žadatele rozvádějící podmínky přílohy č. 7 Programového dokumentu OPŽP“ (verze 3.5) je sociálně únosná hranice pro výdaje na vodné a stočné

Stanovení sociálně únosné ceny pro vodné a stočné (vč. DPH) v jednotlivých krajích České republiky pro rok 2015 vychází ze statistických údajů o příjmech a životních podmínkách domácností za rok 2013, indexované o skutečnou meziroční změnu indexu spotřebitelských cen k II. čtvrtletí roku 2014 a o očekávanou meziroční změnu indexu spotřebitelských cen k II. čtvrtletí roku 2015, s využitím údajů z pravidelně zveřejňované zprávy o inflaci (ČNB). Průměrné roční čisté příjmy domácností budou vždy aktualizovány a navýšeny o průměrnou inflaci za rozhodné období.

Sociálně únosná cena pro vodné a stočné (SÚC) dle pravidel OPŽP 2007–2013 Sociálně únosná hranice pro výdaje na vodné a stočné je definována jako cena pro vodné a stočné (vč. DPH), která představuje 2 procenta průměrných příjmů domácnosti a se standardní spotřebou 80 l/os/den pro účel tohoto výpočtu (Metodika pro žadatele rozvádějící podmínky Přílohy č. 7 Programového dokumentu, verze 3.5). Výpočet SÚC na základě průměrného ročního čistého příjmu domácností dle krajů (NUTS 3) a se specifickou spotřebou vody 80 l/os/den Zpracováno k 25. 7. 2014. Kraj (NUTS 3) Hl. m. Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský

Průměrný roční čistý příjem domácnosti dle krajů za rok 2013 (Kč/os) 1) 194 638 144 833 150 402 144 652 145 529 142 137 131 229 138 062 132 829 150 359 164 800 127 908 147 846 136 998

SÚC 2014 (Kč/m3) vč. DPH

SÚC 2014 (Kč/m3) bez DPH

134,15 99,83 103,67 99,70 100,31 97,97 90,45 95,16 91,55 103,64 113,59 88,16 101,90 94,43

116,66 86,81 90,14 86,70 87,22 85,19 78,65 82,75 79,61 90,12 98,77 76,66 88,61 82,11

Uvažovaná specifická spotřeba vody (l/os/den) 80,00 29,22 Uvažovaná specifická spotřeba vody (m3/rok) 0,7 % Inflace k II. čtvrtletí 2014 2) 1,007 Indexace z r. 2013 na r. 2014 3) Sazba DPH pro vodné a stočné 15,0 % Hranice sociální únosnosti pro VH služby 2,0 %

Poznámky Průměrný roční čistý příjem domácnosti dle krajů za rok 2013 (viz odkaz ČSÚ, Tab. 14.1 a), písm. E, Tab. 14.2 a), písm. E). Pro výpočet inflace k polovině r. 2014 je použit výpočet průměrné meziroční změny spotřebitelských cen za poslední čtyři čtvrtletí, vycházející z pravidelné Zprávy o inflaci, zveřejněné ČNB 3) Pro výpočet sociálně únosné ceny v daném roce je použit poslední celoroční údaj o čistých příjmech domácnosti, navýšený o očekávanou míru inflace spotřebitelských cen od III. čtvrtletí roku, pro které jsou údaje o těchto příjmech k dispozici, až do II. čtvrtletí roku, pro který je sociálně únosná cena vypočtena. 1)

2)

18

19

GALERIE OPŽP

GALERIE OPŽP

ČÍSLO 11 / LISTOPAD 2014

Zateplení komplexu školních budov a výměna oken Cílem projektu bylo dodatečné zateplení převážné části obvodového pláště komplexu školních budov, který se nachází v areálu SOŠ a SOU na Dvořákově ulici ve Znojmě. Způsob dodatečného zateplení vycházel z doporučení uvedených v energetickém auditu.

Prioritní osa 3, oblast podpory 3.2 – Realizace úspor energie a využití odpadního tepla (u nepodnikatelské sféry) Kraj: Jihomoravský kraj Okres: Znojmo Příjemce podpory: SOŠ a Střední odborné učiliště Znojmo Ukončení projektu: 31. 7. 2009

Kanalizace obcí v povodí Jevišovky, v obcích Kyjovice, Žerotice, Tvořihráz, Výrovice V rámci podpořeného projektu byly vybudovány kanalizace a mechanicko-biologická čistírna odpadních vod v obcích Kyjovice, Žerotice, Tvořihráz, Výrovice o celkové délce 19 015,1 metrů. Nově bylo napojeno 1 039 EO.

Předmětem podpory bylo pořízení klimatických stanic a limnigrafu. V rámci realizace akce byly vybudovány klimatické stanice, sloužící k měření množství srážek a dalších meteorologických veličin, a limnigraf, sloužící k měření vodního stavu. Cílem projektu bylo rozšíření a zkvalitnění sítě klimatických měřicích stanic VHD.

Prioritní osa 1, oblast podpory 1.3 – Omezování rizika povodní Kraj: Ústecký kraj Okres: Chomutov Příjemce podpory: Povodí Ohře, státní podnik Ukončení projektu: 31. 3. 2015

Obsahem projektu bylo zajistit energetické úspory u budovy 1. stupně Základní školy v Luži. V rámci akce podpořené z Operačního programu Životní prostředí byly vyměněny dveře a okna, zatepleny byly podlahy půdy a obvodový plášť budovy.

Stavební úpravy pro úsporu energií ZŠ a MŠ Komenského, Nýrsko Finanční podpora z Operačního programu Životní prostředí umožnila realizaci stavebních úprav stávajících objektů ZŠ a MŠ Komenského v Nýrsku. Úpravy vedly ke snížení nákladů spojených s vytápěním objektů. Po realizaci projektu došlo i ke snížení obsahu emisí vypouštěných do ovzduší při vytápění objektů.

Celkové náklady: 1 926 337 Kč Celková výše podpory: 1 430 598 Kč Podpora FS: 1 351 120 Kč Dotace SFŽP ČR: 79 478 Kč

ZŠ Žižkova 253 – Zateplení a výměna oken objektu Prioritní osa 3, oblast podpory 3.2 – Realizace úspor energie a využití odpadního tepla (u nepodnikatelské sféry) Kraj: Pardubický kraj Okres: Chrudim Příjemce podpory: město Luže Ukončení projektu: 20. 10. 2011

Projekt byl podpořen z Operačního programu Životní prostředí a umožnil rekonstrukci a intenzifikaci stávající čistírny odpadních vod v Kolíně. Výsledkem realizace je zlepšení životního prostředí v oblasti, což má kladný vliv na zdravotní stav obyvatel a zlepšení kvality vody ve VD NM.

Prioritní osa 1, oblast podpory 1.1 – Snížení znečištění vod Kraj: Středočeský kraj Okres: Kolín Příjemce podpory: město Kolín Ukončení projektu: 31. 12. 2015 Celkové náklady: 144 102 272 Kč Celková výše podpory: 86 901 572 Kč Podpora FS: 82 073 707 Kč Dotace SFŽP ČR: 4 827 865 Kč

Prioritní osa 3, oblast podpory 3.2 – Realizace úspor energie a využití odpadního tepla (u nepodnikatelské sféry) Kraj: Plzeňský kraj Okres: Klatovy Příjemce podpory: město Nýrsko Ukončení projektu: 19. 11. 2009 Celkové náklady: 15 104 700 Kč Celková výše podpory: 11 272 352 Kč Podpora FS: 10 646 111 Kč Dotace SFŽP ČR: 626 242 Kč

Odkanalizování obcí Hrabišín, Dlouhomilov a Brníčko, včetně intenzifikace ČOV v Leštině Odvedením splaškových vod oddílnou kanalizací ze stávající zástavby v obcích Brníčko včetně místních části Strupšín, Dlouhomilov a Hrabišín s napojením na stávající kanalizační síť obce Lesnice a rozšířením a intenzifikací stávající čistírny odpadních vod v Leštině došlo ke snížení znečištění vod.

Celkové náklady: 4 030 128 Kč Celková výše podpory: 2 695 831 Kč Podpora FS: 2 546 063 Kč Dotace SFŽP ČR: 149 768 Kč

Rekonstrukce čistírny odpadních vod v Kolíně

Kraj: Jihomoravský kraj Okres: Znojmo Příjemce podpory: obec Žerotice Ukončení projektu: 30. 11. 2015 Celkové náklady: 161 197 482 Kč Celková výše podpory: 128 451 036 Kč Podpora FS: 121 314 867 Kč Dotace SFŽP ČR: 7 136 169 Kč

Celkové náklady: 13 765 767 Kč Celková výše podpory: 10 302 201 Kč Podpora FS: 9 729 856 Kč Dotace SFŽP ČR: 572 344 Kč

Rozšíření sítě klimatických stanic měřicí sítě VHD – II. etapa

Prioritní osa 1, oblast podpory 1.1 – Snížení znečištění vod

Prioritní osa 1, oblast podpory 1.1 – Snížení znečištění vod Kraj: Olomoucký kraj Okres: Šumperk Příjemce podpory: Svazek obcí Povodí Loučka Ukončení projektu: 30. 1. 2014 Celkové náklady: 218 971 882 Kč Celková výše podpory: 128 080 812 Kč Podpora FS: 120 965 211 Kč Dotace SFŽP ČR: 7 115 601 Kč

Energetické úspory v ZŠ Jeremenkova Hlavním cílem projektu bylo snížení spotřeby energie na vytápění budovy Základní školy Jeremenkova. Špatný technický stav komplexu budov se promítal do nákladů na vytápění.

Prioritní osa 3, oblast podpory 3.2 – Realizace úspor energie a využití odpadního tepla (u nepodnikatelské sféry) Kraj: Hlavní město Praha Okres: Praha 4 Příjemce podpory: městská část Praha 4 Ukončení projektu: 2. 9. 2009 Celkové náklady: 39 312 400 Kč Celková výše podpory: 15 490 114 Kč Podpora FS: 14 629 552 Kč Dotace SFŽP ČR: 860 562 Kč

20

21

ZAOSTŘENO

ZAOSTŘENO

ČÍSLO 11 / LISTOPAD 2014

Znečištěným ovzduším lidé nejvíce trpí v  Ostravě, v Karviné a ve Frýdku-Místku Pojem znečišťování ovzduší (emise) zahrnuje celou řadu procesů, při nichž dochází ke vnášení znečišťujících látek do ovzduší. Zdroje znečišťování ovzduší mohou být přírodního nebo antropogenního původu (činnosti způsobené člověkem), přičemž hranice mezi těmito typy zdrojů není vždy úplně jednoznačná. Kromě toho mohou znečišťující látky vznikat i sekundárně jako důsledek fyzikálně-chemických reakcí v atmosféře. Jak je na tom Česká republika?

Zkratka PM značí polétavý prach. Polétavý prach jsou malé částice různých látek, které jsou tak lehké, že trvá velmi dlouhou dobu, než se usadí na povrchu. Rozlišujeme kategorie PM10, PM2,5 a další podle velikosti částic. Například PM10 jsou částice do 10 mikrometrů (tj. tisícin milimetru). Čím menší průměr částice má, tím déle zůstává v ovzduší. Částice PM10 „poletují“ ve vzduchu několik hodin, PM1,0 i několik týdnů, dokud nejsou spláchnuty deštěm. Polétavý prach tvoří většinou sírany, amonné soli, uhlík, některé kovy, dusičnany, případně i těkavé organické látky nebo polyaromatické uhlovodíky. Z ročenky Českého hydrometeorologického ústavu „Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2013“ vyplývá, že znečištění ovzduší suspendovanými částicemi frakce PM10 a PM2,5 zůstává jedním z hlavních problémů, které je třeba v rámci zajištění kvality ovzduší ČR řešit, protože překračování imisního limitu PM10 a PM2,5 se stále významným způsobem podílí na zařazení obcí a měst mezi oblasti s překročenými imisními limity.

Částice PM10

Imisní limit PM10 byl v roce 2013 překročen na 5,7 % území ČR se zhruba 15,9 % obyvatel v případě 24hodinové koncentrace a na 0,7 % území s přibližně

Vyznačení oblastí s překročenými imistními limity pro ochranu zdraví jedné nebo více látek Znečišťující látky O3 BaP PM10 BaP + O3 PM10 + BaP PM10 + BaP + O3 PM10 + PM2,5 + BaP PM10 + PM2,5 + BaP+ O3

Zdroj: www.chmi.cz

4,8 % obyvatel v případě průměrné roční koncentrace. K překročení 24hodinového imisního limitu PM10 došlo v roce 2013 na téměř třetině měřicích stanic (32,6 % čili 42 stanic z celkového počtu 129). V roce 2012 došlo k překročení denního imisního limitu na 42 % stanic (53 stanic ze 147). Oproti roku 2012 poklesla nejvyšší koncentrace PM10 na téměř 60 % stanic. Průměrná nejvyšší koncentrace PM10 byla v roce 2013 (48,9 µg.m-3) nižší v porovnání s rokem 2012 (51,3 µg.m-3). Zmenšilo se tak i území, na kterém došlo k překročení denního imisního limitu PM10 z 9,6 % území, kde žila přibližně třetina obyvatelstva ČR, na již zmíněných 5,7 % s asi 15,9 % obyvatel. Nejvíce zatíženou souvislou oblastí byla, stejně jako v předešlých letech, aglomerace Ostrava–Karviná–Frýdek-Místek, ve které byl denní imisní limit PM10 v roce 2013 překročen na většině stanic. Denní imisní limit PM10 byl však překročen ve všech zónách a aglomeracích alespoň na jedné lokalitě, s výjimkou zóny Jihovýchod. V aglomeracích Praha a Brno a v zónách Severovýchod a Jihozápad bylo v roce 2013 překročení imisního limitu spojeno především s dopravním zatížením. Roční imisní limit PM10 byl v roce 2013 překročen na 7,4 % stanic, to znamená na 10 z celkového počtu 136 stanic v ČR s dostatečným počtem dat pro hodnocení, a to pouze na stanicích v aglomeraci Ostrava–Karviná a Frýdek-Místek. V roce 2012 došlo k překročení ročního imisního limitu na 10,8 % stanic (15 stanic ze 138). Oproti roku 2012 poklesla roční průměrná koncentrace PM10 na 54 % stanic, přičemž průměrná roční koncentrace byla v roce 2013 (26,8 µg.m-3) nepatrně nižší v porovnání s rokem 2012 (27,3 µg.m-3). Území, na kterém došlo k překročení ročního imisního limitu v roce 2013, se zmenšilo na 0,7 % se zhruba 4,8 % obyvatel z 0,9 % území s asi 5,2 % obyvatel v roce 2012. Koncentrace PM10 vykazují zřetelný roční chod s nejvyššími koncentracemi v chladných měsících roku. Vyšší koncentrace PM10 v ovzduší během chlad-

OPŽP zlepšuje kvalitu ovzduší

Snížení emisí NOx a SO2 v Elektrárně Třebovice na kotlích K13 a K14 Ostrava-město, Moravskoslezský kraj

nějšího období roku souvisejí jak s vyššími hodnotami emisí částic ze sezonních tepelných zdrojů (např. lokální topeniště se na emisích PM10, resp. PM2,5, v ČR podílej téměř 41 %, resp. 59 %), tak se zhoršenými rozptylovými podmínkami, které jsou obvykle častější v zimních měsících. V roce 2013 byly naměřeny nejvyšší koncentrace v měsících leden–březen, a to zejména v důsledku častých nepříznivých rozptylových podmínek. Naopak poslední tři měsíce roku byly z hlediska rozptylových podmínek příznivější a teplotně nadnormální. To společně s menší intenzitou vytápění s tím spojenou vedlo k nižším průměrným měsíčním koncentracím, resp. k jejich poklesu.

Moravskoslezsko a Střední Morava z celkového počtu 46 stanic (překročení tedy na 19,6 % stanic), přičemž v roce 2012 došlo k překročení na devíti stanicích ze 45. Oproti roku 2012 stoupla průměrná roční koncentrace PM2,5 na téměř 60 % stanic, nicméně průměrná roční koncentrace PM2,5 byla v roce 2013 pouze nepatrně vyšší v porovnání s rokem 2012 (20,9 vs. 20,3 µg.m3), hodnotíme-li stejný soubor stanic v obou letech. Znečištění ovzduší PM2,5 se vyskytuje zejména v chladném období roku; vyšší koncentrace v chladném období roku jsou podobně jako u PM10 důsledkem emisí z vytápění a výskytu horších rozptylových podmínek.

Částice PM2,5

Poměr frakce PM2,5 a PM10 není konstantní, vykazuje určitý sezónní průběh, a zároveň je závislý na umístění lokality. V roce 2013 se tento poměr pohyboval v průměru z 32 lokalit v ČR, kde se současně měří PM2,5 a PM10 a lokality mají dostatečný počet hodnot, v rozmezí 0,68 (srpen) až 0,82 (leden) s nižšími hodnotami v letním období. V Praze, kde je roční chod ovlivněn velkým podílem dopravních lokalit, byl tento poměr v rozmezí 0,56 (září) až 0,75 (březen), v Brně

Úroveň znečištění ovzduší PM2,5 se v roce 2013 v porovnání s rokem 2012 výrazně nezměnila. Roční imisní limit PM2,5 byl překročen na 2,4 % území ČR se zhruba 9,6 % obyvatel. V roce 2012 byla vyhodnocena stejná plocha území ČR s překročeným imisním limitem s přibližně 10,2 % obyvatel. K překročení došlo na šesti stanicích v aglomeraci Ostrava–Karviná–Frýdek-Místek a po jedné stanici v aglomeraci Praha a v zónách

Poměr částic PM2,5 a PM10

0,7 (květen) až 0,85 (listopad) a v Moravskoslezském kraji 0,69 (květen) až 0,85 (leden). Při porovnání poměru podle klasifikace lokalit je poměr u lokalit venkovských 0,78 (červenec) až 0,93 (prosinec), městských 0,7 (srpen a září) až 0,81 (únor a březen), předměstských 0,67 (květen) až 0,84 (prosinec), dopravních 0,61 (září) až 0,75 (leden) a průmyslových 0,63 (červenec) až 0,91 (leden). Sezónní průběh poměru frakce PM2,5 : PM10 souvisí se sezónním charakterem některých emisních zdrojů. Emise ze spalovacích zdrojů vykazují vyšší zastoupení frakce PM2,5 než např. emise ze zemědělské činnosti a reemise při suchém a větrném počasí. Vytápění v zimním období roku může být tedy důvodem vyššího podílu frakce PM2,5 oproti frakci PM10. Pokles během jarního období a začátku léta je v některých pracích vysvětlován také nárůstem množství větších biogenních částic (např. pylů). Vyšší poměr frakce PM2,5 : PM10 v důsledku spalování je pozorován i na stanicích průmyslových. Na dopravních lokalitách je poměr PM2,5 : PM10 nejnižší. Při spalování paliva z dopravy se emitované částice nalézají především ve frakci PM2,5, a poměr by měl být tudíž u dopravních

Zlepšovat kvalitu ovzduší v České republice pomáhá prioritní osa Operačního programu Životní prostředí. V operačním programu byly v letech 2007–2013 pro tyto účely připraveny prostředky ve výši více než 634 milionů eur z Fondu soudržnosti. Cílem podpory bylo zlepšení nebo udržení kvality ovzduší a omezení emisí základních znečišťujících látek do ovzduší s důrazem na využití environmentálně šetrných způsobů výroby energie včetně energetických úspor. Podporované oblasti byly dvě: oblast podpory 2.1 Zlepšení kvality ovzduší a oblast podpory 2.2 Omezování emisí. O dotaci mohli žádat jak podnikatelé, tak nepodnikatelské subjekty, zejména obce a města, příspěvkové organizace obcí a měst, státní organizace, organizace a subjekty vlastněné obcemi, neziskové organizace.

Typy podporovaných projektů na zlepšení ovzduší v rámci OPŽP Zlepšování kvality ovzduší  Pořízení nízkoemisního spalovacího zdroje.  Rozšíření stávající středotlaké sítě při současném zajištění přechodu na spalování plynných paliv u jednotlivých zdrojů.  Výstavba nového centrálního zdroje tepla včetně nově budovaných rozvodů tepla a rozšiřování stávajících rozvodů za účelem připojení nových zákazníků a náhrady spalovacích zdrojů ve stávajících objektech.  Omezování prašnosti.  Výsadba a regenerace izolační zeleně oddělující obytnou zástavbu od průmyslových staveb či komerčních areálů nebo frekventovaných dopravních koridorů.  Systémy sledování imisní zátěže.  Výstavba a obnova systémů sledování kvality ovzduší.  Tvorba a aktualizace databází určených pro hodnocení kvality ovzduší. Omezování emisí  Rekonstrukce spalovacích zdrojů pro snížení nebo instalace dodatečných zařízení pro záchyt emisí oxidů dusíku a síry nebo tuhých znečišťujících látek.  Rekonstrukce nespalovacích zdrojů nebo instalace dodatečných zařízení pro záchyt emisí za účelem jejich snížení.  Opatření vedoucí ke snížení emisí čpavku a těkavých organických látek do ovzduší.  Rekonstrukce a úpravy zvláště velkých spalovacích stacionárních zdrojů za účelem snížení emisí zejména oxidů dusíku a síry, prachových částic a současně vytvoření nových kapacit na spoluspalování odpadu.  Rekonstrukce a úpravy velkých nespalovacích stacionárních zdrojů za účelem snížení nebo instalace dodatečných zařízení pro záchyt emisí oxidů dusíku nebo prachových částic a současně zvýšení stávajících nebo vytvoření nových kapacit na spoluspalování odpadu.

22

23

ZAOSTŘENO lokalit vysoký. To, že tomu tak není, zdůrazňuje význam emisí větších částic z otěrů pneumatik, brzdového obložení a ze silnic. Zastoupení hrubé frakce na dopravních stanicích narůstá i v důsledku resuspenze částic ze zimního posypu. K navýšení koncentrace PM10 může dojít i v důsledku zvýšené abraze silničního povrchu posypem a následnou resuspenzí obroušeného materiálu.

Vývoj koncentrací PM10 a PM2,5

Koncentrace suspendovaných částic PM10, podobně jako dalších látek znečišťující ovzduší, významně poklesly v 90. letech minulého století. Důvodem bylo výrazné snížení emisí tuhých znečišťujících látek a prekurzorů suspendovaných částic (SO2, NO x, NH3 a VOC) v letech 1990–2001 v důsledku legislativních změn, restrukturalizace hospodářství a modernizace nebo ukončení provozů zdrojů. Po roce 2001 pokles emisí pokračuje již pomaleji, důsledkem čehož jsou koncentrace znečišťujících látek podmíněny zejména převažujícími meteorologickými a rozptylovými podmínkami v daném roce. Téměř na všech lokalitách ČR byl od roku 2001 do roku 2003 patrný vzestupný trend ve znečištění ovzduší PM10. V roce 2003 byly naměřeny zatím nejvyšší hodnoty koncentrací PM10 v období po roce 2000. Vysoké koncentrace PM10 v roce 2003 byly důsledkem jak nepříznivých rozptylových podmínek v únoru a prosinci, tak

ZAOSTŘENO

ČÍSLO 11 / LISTOPAD 2014

podnormálního množství srážek. Po zakolísání v roce 2004, kdy se začala rutinně sledovat i frakce PM2,5, byly vysoké koncentrace suspendovaných částic zaznamenány opět v letech 2005 a 2006, a to zejména v důsledku

pak roční průměrná koncentrace PM2,5 a nejvyšší 36denní koncentrace PM10 kolísá kolem hodnoty imisního limitu (ve všech případech zprůměrováno pro všechny typy lokalit a celou ČR.

Aglomerace Ostrava–Karviná–Frýdek-Místek patří společně s přilehlou oblastí Polské republiky k nejvíce znečištěným evropským regionům, a to jak z hlediska rozlohy, tak dosahovaných koncentrací. Ostrava jako reprezentant velkého města dlouhodobě zaujímá jednu z předních pozic mezi srovnatelně velkými evropskými městy v úrovni koncentrací PM10 a PM2,5. dlouhých epizod s nepříznivými rozptylovými podmínkami. V letech 2007–2009 panovaly naopak příznivější rozptylové podmínky a koncentrace částic v porovnání s lety 2003, 2005 a 2006 výrazně klesly. V roce 2008 byly nižší koncentrace částic pravděpodobně dány i výraznějším poklesem emisí některých prekurzorů částic při přechodném útlumu některých hospodářských odvětví v důsledku ekonomické krize. Následný vzestup koncentrací suspendovaných částic v roce 2010 byl dán zejména opakovaným výskytem nepříznivých meteorologických a rozptylovými podmínek v zimním období na začátku i ke konci roku a nejchladnější topnou sezónou od roku 1996. Poslední tři roky od roku 2010 koncentrace suspendovaných částic klesají. Roční průměrná koncentrace PM10 se dlouhodobě drží pod hodnotou imisního limitu, nao-

Trend ve vývoji emisí od roku 2013 V roce 2012 vstoupil v platnost nový zákon o ochraně ovzduší. Zákon zavádí přísnější emisní limity pro spalovací zdroje podle směrnice 2010/75/EU, o průmyslových emisích. Platnost některých nových emisních limitů je časově odstupňovaná, aby se provozovatelé zdrojů mohli na jejich plnění připravit. Do roku 2016 lze proto očekávat pokračování klesajícího trendu u emisí z vyjmenovaných stacionárních zdrojů. Například již od září 2012 probíhá komplexní obnova u tří bloků Elektrárny Prunéřov II skupiny ČEZ, což se projevilo i v emisní bilanci za rok 2013. Absolutně nejvyšší celkové množství vykázaných emisí hlavních znečišťujících látek pochází z výroby surového železa. Za provozy aglomerace a vysoké pece – Třinecké železárny a ArcelorMittal Ostrava, a. s. – bylo ohlášeno za rok 2013 mj. přibližně 800 t tuhých znečišťujících látek a více než 90 tis. t oxidu uhelnatého. Nejvíc emisí oxidu siřičitého a oxidů dusíku emitují do ovzduší zdroje náležející k sektoru veřejné energetiky a výroby tepla (Elektrárna Počerady, a. s., elektrárny ČEZ, Elektrárna Opatovice a další) a průmyslové energetiky (Sokolovská uhelná, Unipetrol RPA, ArcelorMittal Energy Ostrava a další).

Hlavní znečišťovatelé

Mezi hlavní zdroje emisí PM loni patřil sektor lokálního vytápění domácností, ten se na znečišťování ovzduší podílel látkami PM10 ve výši 40,8 % a PM2,5 59,2 %. Mezi další významné zdroje emisí PM10 patří polní práce, takové emise vznikají při zpracování půdy, sklizni a čištění zemědělských plodin. Tento sektor představoval 13,1 % emisí PM10. Z hlediska účinku na lidské zdraví mají největší vliv emise PM pocházející z dopravy, především ze spalování paliv ve vznětových motorech, které produkují částice o velikosti jednotek až stovek nm. Silniční nákladní doprava nad 3,5 t a osobní automobilová doprava se na emisích PM10 podílela 6,5 % a na emisích PM2,5 9,6 %. Podíl domácností vytápěných pevnými palivy se v období 2007–2012 příliš neměnil, proto byl trend emisí PM10 a PM2,5 ovlivněn zejména charakterem topných sezón. K poklesu emisí přispívá především přirozená obnova vozového parku, snížení zemědělské produkce a od roku 2008 zavedení emisních stropů TZL pro zdroje LCP. Vzhledem k tomu, že hlavní zdroj emisí PM10 a PM2,5 představuje lokální vytápění domácností, je i produkce emisí těchto látek rozložena po celém území ČR s obytnou zástavbou. Na území ČR rozděleném do čtverců 5 x 5 km vynikají lokality, ve kterých jsou provozovány významné energetické výrobny spalující pevná fosilní paliva (především Moravskoslezský a Ústecký kraj). Podíl dopravy se projevuje především ve velkých městech.

ECHO Nová cesta

 Obec Paceřice, plynofikace místní části obce Paceřice-Husa  Teplárna Strakonice, a.s., rekonstrukce kotlů K1 a K2 s využitím prvků fluidní techniky

 Město Boskovice, projekt optimalizace energetického hospodářství v areálu Červená zahrada

Kraj Vysočina vybudoval první trvalou migrační cestu pro obojživelníky. Nyní dokončuje instalaci prvních zábran na takzvaných tahových jarních cestách obojživelníků v lokalitě Panského rybníka u Kamenice u Jihlavy. „Pokud takový tah protne silnice, v našem případě velice frekventovanou, obojživelníci svůj cíl nemění a při překonávání vzniklé bariéry se stávají obětí automobilů. Řešením v této oblasti je instalace zábran, tedy přibližně 30 cm nad zemí vysokých pruhů pevného kovu, které žáby nepřeskočí, ale naopak usměrňují jejich pohyb,“ uvedl krajský radní Zdeněk Chlád. Vysočina získala na tento projekt dotaci z OPŽP.

V léčebném ústavu

Odborný léčebný ústav v Žamberku, který je příspěvkovou organizací Pardubického kraje, zakončil dva projekty v oblasti životního prostředí. Jednalo se o zateplení hlavního pavilonu Honlův dům, několika menších objektů a také úpravy lesoparku. Celková hodnota díla přesáhla 22 milionů korun. Akce byla podpořena z OPŽP. „Pardubický kraj zřizuje pět nemocnic akutní péče a zdravotnickou záchrannou službu, ale i devět dalších zdravotnických zařízení. Také u nich chceme, aby plnily svou odbornou a regionální funkci, poskytovaly kvalitní péči a rozvíjely se,“ řekl náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek.

Hala v Zubří

Sportovní hala v Zubří se dočká rekonstrukce. Téměř dvacet let stará budova, kterou využívají především místní házenkáři, potřebuje zateplit a v plánu je i oprava střechy, rozvodů nebo šaten. Práce by měly odstartovat v příštím roce. Zastaralé jsou rozvody vody, plynu i elektřiny. „Aktuálně necháváme zpracovat studii, podle níž by následně měl vzniknout projekt opravy,“ uvedl vedoucí ekonomického odboru zuberské radnice Milan Palacký. Odhadovaná cena za rekonstrukci by měla přesáhnout částku 20 milionů korun. Také proto se radnice podle Palackého pokusí získat dotaci z Operačního programu Životní prostředí, která by velkou část z této částky mohla pokrýt.

24

25

TECHNOLOGIE

TECHNOLOGIE

ČÍSLO 11 / LISTOPAD 2014

Atenuace: proces přirozeného snižování kontaminace Staré ekologické zátěže jsou nechtěným dědictvím z dob, kdy si lidé mysleli, že co oči nevidí, srdce nebolí a že příroda si se vším poradí. Dnes už víme, že to tak není, a hledáme co nejšetrnější způsoby, jak kontaminovaná místa vyčistit. Jedním ze způsobů je proces přirozeného snižování kontaminace neboli přirozená atenuace.

Přirozenou atenuací, termínem známým povětšinou odborné veřejnosti právě v souvislosti se starými ekologickými zátěžemi, jsou souhrnně pojmenovány přírodní biotické a abiotické jevy, které bez lidského zásahu vedou k omezení množství, toxicity, mobility, objemu nebo koncentrace kontaminantů v horninovém prostředí. Nejvýznamnější z těchto dějů jsou degradace, disperze, ředění, sorpce, těkání a chemická nebo biochemická stabilizace kontaminantů. Z větší části, až na některé chemické reakce, nedochází působením těchto fyzikálně-chemických vlivů v kontaminovaném prostředí k hmotnostnímu úbytku množství polutantu. Důsledkem těchto procesů je zejména rozptýlení nebo částečná stabilizace znečištění, eventuálně přestup části kontaminace z kapalné do plynné fáze.

Biodegradace

kaci a monitorování přirozených degradačních dějů spíše než na samotnou realizaci nápravných technologií.

Pozorování, měření, hodnocení

Vliv přirozené atenuace na snižování množství kontaminantu je posuzován nejprve na základě historických údajů o míře a rozsahu znečištění. Porovnáním chronologických souborů dat jsou stanoveny orientační migrační scénáře. To znamená, že je posouzena míra stability kontaminačního mraku v čase a prostoru, orientační postupová rychlost migrace a podobné jevy. Prostřednictvím aktuálních analytických dat a „in situ“ měření je poté zváženo, zda jsou geochemické podmínky vhodné pro biodegradaci kontaminantu. Existence biodegradace je dokazována vyčerpáním akceptorů

Na okraji Otrokovic, v okolí Buňova, vysadili dřeviny a založili tam nové travní porosty. Městu se podařilo získat dotace ve výši 4,4 milionu korun z Operačního programu Životní prostředí a ze Státního fondu životního prostředí ČR. „Je to výsadba dřevin na vymezených plochách o výměře přes pět hektarů,“ upřesnil Milan Štábl, pracovník odboru rozvoje města. Vysázeno bylo přes šestnáct tisíc listnatých stromů a necelých osm stovek keřů. Největší podíl mají duby a javory, vysázeny však byly také lípy, jilmy a habry. Výsadba zeleně skončila v polovině listopadu. Následná péče je plánována až do října příštího roku.

Pěkná škola v Harrachově

Přirozená atenuace bývá často chybně považována za takový postup, při němž se kontaminovaná lokalita jednoduše nechá být a při němž žádné práce – ani monitorovací nebo průzkumné – neprobíhají. a donorů elektronů, vzrůstem koncentrací metabolických meziproduktů, poklesem koncentrací původního kontaminantu a vzrůstem dceřiných produktů kontaminantu. V rámci sanačních prací realizovaných na znečištěných lokalitách je bilancováno množství polutantu odstraněného touto činností a je posouzen pozitivní anebo negativní vliv na jednotlivé mechanismy přirozené atenuace.

státní instituce by měly ve vztahu ke znečištěné lokalitě mít takovou pozici, aby dokázaly dlouhodobě zajistit, že kontaminace nepoškodí lidské zdraví nebo zdroje podzemní vody, kontaminovaná lokalita by měla být dostatečně vzdálena od potenciálních receptorů a zdroj kontaminace byl již odstraněn některým z aktivních opatření, například byl z hladiny podzemní vody odstraněn volný produkt.

Není to bez práce

Vhodné lokality

Ropné látky

Přirozené snižování kontaminace probíhá obecně nejlépe v případech, kdy je kontaminant přírodním produktem nebo má svým charakterem k přírodním produktům blízko. Z běžně se vyskytujících kontaminantů tuto podmínku nejlépe splňují ropné uhlovodíky. Lokality vhodné pro sanaci procesem přirozeného snižování kontaminace by měly splňovat některé z následujících kritérií: Znečištění by mělo být situováno v oblasti, kde při přímém a opakovaném kontaktu s kontaminovanou podzemní vodou nebo zeminou hrozí pouze malé riziko poškození lidského zdraví nebo životního prostředí,

Obnova stromů v Otrokovicích

Proces přirozeného snižování kontaminace je nejlépe zdokumentován pro lokality kontaminované ropnými uhlovodíky, které v rámci běžně se vyskytujících kontaminantů nejlépe podléhají biodegradačním procesům.

Ke skutečnému snížení koncentrace znečišťující látky dochází prostřednictvím biodegradace. Kontaminant může být transformován až na produkty, které již nepředstavují ohrožení životního prostředí, například na oxid uhličitý, etylen, chlorid a vodu v případě chlorovaných uhlovodíků nebo na oxid uhličitý a vodu v případě ropných látek. Podmínkami pro zahájení oxidačně redukčních reakcí činností mikrobů jsou biologická rozložitelnost kontaminantu a dostatečné množství donorů elektronů a akceptorů elektronů, vody a minerálních živin. Rostoucí pozornost věnovaná přirozenému snižování kontaminace určitě nepředstavuje zásadní změnu v přístupu k sanaci starých zátěží. V žádném případě však také nelze hovořit o pouhém ponechání kontaminovaných lokalit svému osudu. Proces „přirozeného snižování kontaminace“ se od „nicnedělání“ významně odlišuje. Přirozená atenuace bývá často chybně považována za takový postup, při němž se kontaminovaná lokalita jednoduše nechá být a při němž žádné práce – ani monitorovací nebo průzkumné – neprobíhají. Pravda však je, že v rámci tohoto procesu je důraz kladen na verifi-

ECHO

Proces přirozeného snižování kontaminace je nejlépe zdokumentován pro lokality kontaminované ropnými uhlovodíky, které v rámci běžně se vyskytujících kontaminantů nejlépe podléhají biodegradačním procesům. Je-li na lokalitě s výskytem ropných látek zvažována tato sanační strategie, jsou obvykle vyžadovány konkrétní průkazné charakteristiky. Musí být zdokumentována skutečná degradace, nikoli pouze ředění, přičemž průzkum a sanace by měly zahrnovat veškeré přítomné kontaminanty. Musí být provedeno odstranění zdrojů kontaminace a v rámci degradace

by poté neměly vznikat meziprodukty, které jsou nebezpečnější než původní kontaminant. Je také nutné kontrolovat nebezpečí možného vzniku hořlavých meziproduktů. Rychlost degradace ropných látek musí být natolik vysoká, aby nehrozilo výraznější šíření kontaminace podzemní vodou do okolí.

Trojmocný chrom

Je-li šestimocný chrom přítomen v zemině nebo podzemní vodě za slabě alkalických, neutrálních nebo slabě kyselých podmínek, dochází k jeho redukci na trojmocný chrom, jenž obvykle vzniká ve slabě rozpustné formě a jehož nebezpečnost je ve srovnání s šestimocným chromem podstatně nižší. Zásadními otázkami Šestimocný chrom jsou v tomto případě rychlost Sloučeniny šestimocného redukce šestimocného chromu chromu jsou významnými průmyslovými produkty používaný- a specifikace výsledné formy trojmocného chromu. Kdyby mi ve velkém množství procesů. na lokalitě s výskytem šestimocNa mnoha lokalitách docházelo ného chromu byl jako sanační k únikům sloučenin chromu opatření uvažován proces přirov důsledku netěsností nebo zeného snižování kontaminace, špatného způsobu skladování mělo by být zejména prokázáa používání. Nedávné výzkumy no, že v kontaminovaném proukazují, že silně toxický šestimocný chrom se může rozumnou storu jsou přítomny redukující rychlostí redukovat organickými látky, množství šestimocného látkami přítomnými v podzemní chromu a dalších reaktivních vodě nebo zemině. Na lokalitách složek by nemělo překračovat schopnost lokality tyto látky kontaminovaných šestimocným chromem, jenž je zpravidla dobře redukovat a rychlost redukce šestimocného chromu by rozpustný, bývají obvyklým musela být natolik vysoká, aby způsobem sanace odtěžení nebo nehrozilo výraznější šíření šesodčerpávání podzemní vody. timocného chromu podzemní Nicméně praktické zkušenosti vodou do okolí. Výsledná forma ukazují, že při sanačním čerpání šestimocného chromu by měla je obvykle snadno odstraněn být imobilní, aby nedocházelo určitý podíl šestimocného chroke zpětné oxidaci trojmocnému, zatímco zbytek, který často ho chromu. Největší obtíže představují desítky procent, je v takovém případě představuje silně vázán na zemině, a čerpání zjištění rychlostních charaktepodzemní vody se proto poté ristik redukčního děje. stává málo účinným.

Význam sledování procesů

Kvalifikované vyčíslení procesů přirozené atenuace umožňuje definovat reálná ekologická rizika a na jejich základě navrhnout optimální sanační technologii a stanovit reálné hodnoty cílových parametrů. Posouzení vlivu jednotlivých procesů přirozené atenuace na rozsah a časový vývoj znečištění umožňuje také intenzifikovat již aplikované sanační postupy. Tím dochází k úspoře nemalých finančních prostředků. Aplikace monitoringu přirozené atenuace jako sanační strategie přichází v úvahu pouze v případech, že nebude ohroženo lidské zdraví nebo životní prostředí a že alternativní sanační technologie nejsou cenově přijatelné, jsou technicky nerealizovatelné nebo představují významné riziko přenosu kontaminantů do dalších složek životního prostředí nebo do odpadů. Monitoring procesů přirozené atenuace je možné kombinovat s aktivním sanačním zásahem a aplikovat pouze na části kontaminovaného prostoru. Výhodou tohoto způsobu „sanace“ je omezení vzniku odpadů, jejich přepravy a následné likvidace a minimalizace zásahů do prostředí. Částečnými nevýhodami jsou delší časové období nutné pro snížení koncentrace kontaminantu na přijatelnou mez a dlouhodobý monitoring probíhajících procesů.

V pondělí 3. listopadu měla harrachovská dítka o důvod víc vstávat ještě radostněji. Čekala na ně škola v novém kabátě, a to zvenku i zevnitř. S touto opravou byla spojená i oslava, kterou pro děti připravily paní učitelky. Od  1. září byl totiž objekt MŠ Kamínek v rekonstrukci, která spočívala v kompletním zateplení objektu, včetně opravy střechy a výměny oken. Město Harrachov, které je zřizovatelem této mateřské školy, využilo možnosti čerpat finanční podporu z Operačního programu Životní prostředí. V rámci rekonstrukce byla z peněz Harrachova provedena i oprava některých částí interiéru budovy. V zrekonstruované škole navíc Harrachovští nechali jednotlivé třídy vymalovat a v hernách pro děti vyměnit podlahové krytiny.

Změna v automobilní škole

Začátkem října byl ukončen projekt Realizace energeticky úsporných opatření – VOŠ a SŠ automobilní Zábřeh. Projekt, realizovaný Olomouckým krajem, byl zahájen v září 2013. Jeho prostřednictvím byla zajištěna výměna oken i dveří. Následovalo zateplení budovy, domova mládeže a budovy odborného výcviku. Celkové náklady přesáhly 21 milionů korun. Projekt byl spolufinancován z Operačního programu Životní prostředí, náklady Olomouckého kraje činily zhruba 8,4 milionu korun. VOŠ a SŠ automobilní Zábřeh zajišťuje pro zájemce ze všech regionů ucelenou nabídku oborů vzdělávání zaměřenou na autoopravárenství a diagnostiku motorových vozidel.

26

27

ZAHRANIČÍ ECHO Oprava sauny ve Valašských Kloboukách

Sauna spolu s kabinami fotbalistů Valašských Klobouků se pravděpodobně brzy dočká rekonstrukce. „Město chce pro návštěvníky sauny celý prostor zatraktivnit, proto jsou v plánu dispoziční změny i vybudování vířivého bazénku,“ sdělil vedoucí investičního odboru Radek Bařinka. Budova se má dle plánů dočkat též nových rozvodů zdravotechniky, sociálních zařízení, odkanalizování a zbavení zemní vlhkosti. Město se dle slov svých zástupců pokusí získat část prostředků na rekonstrukci z Operačního programu Životní prostředí. Má to tak být zároveň další investiční akce s podporou evropských peněz.

Opraví plaveckou halu při základní škole

Dlouho očekávaná oprava plavecké haly na Základní škole v Mostě v ulici U Stadionu by se konečně měla stát skutečností. Na akci bylo vyhlášeno výběrové řízení. „Veškeré procesní kroky, tedy otevírání obálek, posouzení kvalifikace, posouzení nabídek a jejich hodnocení, provede hodnoticí komise a své závěry by měla předložit již novému vedení města,“ říká Eva Semanová, šéfka odboru investic Magistrátu města Mostu, podle které základním hodnoticím kritériem bude nejnižší nabídková cena. Náklady na akci činí 17 400 000 korun s DPH. Akce bude spolufinancována z dotace z Operačního programu životní Životní prostředí.

Z černé skládky biotop

Na procházku, ale i na ryby. Vodní nádrž Balaton, ležící mezi obcemi Oldřichov a Osek nad Bečvou nedaleko Nového Přerova, se dočkala revitalizace. Prostor byl vyčištěn a vznikly v něm tři mokřadní tůně. „V osmdesátých letech jsme se tam jako malí koupali. Při povodních v roce 1997 byl celý prostor zalit a stromy voda vyvrátila,“ přiblížil situaci Martin Engl, starosta Oseku nad Bečvou. Někteří dokonce zarostlou „džungli“ využívali před lety jako černou skládku. Finance na projekt obec čerpala z Operačního programu Životní prostředí. Dotace ve výši 2,5 milionu korun podle starosty pokryla takřka celý rozpočet.

ZAHRANIČÍ

ČÍSLO 11 / LISTOPAD 2014

Oblečením za lepší svět Chtěli byste se vrhnout na podnikání v oděvním průmyslu, které je šetrné k životnímu prostředí, a chybějí vám do začátku finance? Není vyloučeno, že byste je mohli získat ze zdroje na první pohled poněkud nepravděpodobného – ze společnosti Patagonia. Kalifornský oděvní gigant se nedávno rozhodl pro založení interního fondu, který nazval „20 milionů pro změnu“.

ECHO Přes tisíc kompostérů říká, že firma bude používat obchod k tomu, aby inspirovala a uváděla v chod řešení environmentální krize. „A to jsme vždycky brali velmi vážně.“

Společnost Patagonia nikdy nebyla tradiční oděvní firmou. Dopady výrobních procesů na životní prostředí jí vždy ležely na srdci více než většině jejích konkurentů. V loňském roce Patagonia dokonce zašla tak daleko, že uspořádala kampaň, ve které nabádala své zákazníky, aby kupovali méně zboží.

Kážou vodu, pijí víno?

Přestože sám Yvon Chouinard nabádá své zákazníky, aby spotřebovávali méně za účelem uchování tenčících se zdrojů naší planety, společnost Patagonia zažívá rapidní růst již od svého založení v roce 1973. Obrat společnosti se za posledních pět let zdvojnásobil a množství bavlny, barev, polyesteru, vlny a kontroverzního husího prachového peří narůstá. „Spotřeba surovin – to je situace, se kterou se dennodenně potýkáme,“ říká Jessica Claytonová. „Nikdy jsme nepopírali, že k tomu, abychom naše podnikání provozovali, je zapotřebí opravdu velkého množství surovin,“ potvrzuje. „Netvrdíme o sobě, že jsme modelovým vzorem zodpovědné firmy,“ říká Rose Marcariová. „Ale víme o sobě, že máme čtyřicet let zkušeností ve zkoumání toho, co je to být společensky a environmentálně uvědomělí.“

Ušlechtilý úmysl

20 milionů amerických dolarů pro změnu je jednou částí restrukturalizace podniku, který je již dlouho součástí holdingové společnosti vlastněné jejím zakladatelem Yvonem Chouinardem a jeho ženou. „Chtěli jsme použít část vydělaných peněz k tomu, abychom ve světě vykonali nějaké dobro namísto toho, abychom je hromadili na firemním účtu,“ říká Yvon Chouinard. „V posledních pěti letech jsme společnost v podstatě zdvojnásobili, zisk se zvýšil dokonce trojnásobně a nad financemi, které běžně potřebujeme k udržování našich podnikatelských aktivit, vznikl určitý přebytek,“ říká Rose Marcariová,

Začínajícím společnostem, které na fond „20 milionů pro změnu“ dosáhnou, se nedostane jen finančních prostředků. Bude jim poskytnuto poradenství, prestiž zavedené značky a potenciálně také příležitost využít rozsáhlé distribuční sítě společnosti Patagonia. ředitelka společnosti Patagonia Works, která vznikla právě pro účely filantropického fondu. „Část peněz, které se Yvon rozhodl použít k tomu, aby změnil svět k lepšímu, budeme investovat do těch společností, které se zaměřují na progresivní environmentální technologie. Mohli bychom podpořit jiné společnosti skrze naši distribuční síť a také tím, že bychom zveřejnili jejich příběh,“ dodává.

Nejen peníze, ale i péče

Patagonia oznámila založení fondu „20 milionů pro změnu“ teprve 6. května letošního roku, ale již obdržela velké množství žádostí od nejrůznějších společností a investičních skupin. Fond je ještě natolik v plenkách, že svým žadatelům zatím žádná pevná pravidla nezadal. „Nevím, jestli v následujících dvou letech, než se fond rozběhne, zvládneme investovat do více než tří až pěti společností,“ říká Marcariová.

Zatím má Patagonia v plánu investovat do každé vybrané společnosti částku mezi půl až pěti miliony dolarů. Druh partnerství bude záležet na té které konkrétní společnosti. „Existuje mnoho způsobů, kterými můžeme vyčleněné zdroje investovat. Můžeme mít menšinový podíl, většinový podíl, může to být náš společný podnik anebo můžeme být spoluinvestory,“ vysvětluje Marcariová. Začínajícím společnostem, které na fond „20 milionů pro změnu“ dosáhnou, se nedostane jen finančních prostředků. Bude jim poskytnuto poradenství, prestiž zavedené značky a potenciálně také příležitost využít rozsáhlé distribuční sítě společnosti Patagonia.

Technologie i pro konkurenci

Představenstvo společnosti nevylučuje, že počáteční částka fondu – 20 milionů amerických

dolarů – by se v budoucnosti mohla podle potřeby zvýšit. V dopise publikovaném na blogu společnosti Yvon Chouinard píše, že „fond pomůže podobně smýšlejícím a zodpovědným začínajícím společnostem být pozitivním přínosem pro životní prostředí“. Jessica Claytonová, mluvčí společnosti, říká, že fond bude investovat do oděvních firem, které s Patagonií sdílejí stejnou filozofii, ale nejsou její přímou konkurencí. „Budeme hledat, kde bychom mohli investovat do technologií, které by oděvní průmysl učinily čistším a šetrnějším k životnímu prostředí. Tyto technologie poté mohou být a budou využívány i naší konkurencí, což je podle našeho názoru dobré,“ doplňuje.

Pomáhají již dlouho

Na trhu oděvního průmyslu je oděvní společnost Patagonia vzorem environmentální zodpovědnosti. V roce 2001 Yvon Chouinard spoluzaložil „1 % pro planetu“, mezinárodní obchodní organizaci, jejíž členové přispívají jedním procentem svého ročního obratu na environmentální kauzy. Samotná Patagonia takto přispívá již 30 let. Patagonia také iniciovala založení Soběstačné oděvní koalice, průmyslové skupiny oděvních a obuvnických

20 milionů amerických dolarů pro změnu je jednou částí restrukturalizace podniku, který je už dlouho součástí holdingové společnosti vlastněné jejím zakladatelem Yvonem Chouinardem a jeho ženou. společností, které produkují více než třetinu veškerého oblečení a obuvi na planetě a které se zasazují o snížení environmentálních a společenských dopadů oděvního průmyslu v celosvětovém měřítku. Ve velmi krátkém čase vytvořila tato koalice index společenských a environmentálních zásad, kterými se designéři a eventuálně i zákazníci mohou řídit a na jejichž základě se mohou lépe rozhodovat při vývoji výrobků nebo vybírání materiálů.

Nelibost ke světu obchodu

„Nerad se považuji za obchodníka,“ píše Yvon Chouinard v otevřeném dopise k příležitosti založení fondu „20 milionů pro změnu“. „Můj názor na obchodní svět je vcelku skeptický. A přesto z Patagonie, společnosti, kterou jsem se svou ženou před čtyřiceti lety založil, vyrostla – podle globálních měřítek – středně velká obchodní společnost. A to ukládá naší rodině velmi zásadní zodpovědnost.“ Poslední řádek prohlášení o poslání společnosti Patagonia

V roce 2007 Patagonia spustila Kroniku stop, internetový projekt, který umožňuje spotřebitelům vysledovat environmentální stopu produktů společnosti tím, že si projdou celý dodavatelský řetězec. Projekt bývá vychvalován pro svou průhlednost a pozornost vůči detailům.

Výzva pro všechny

Někdo se na Patagonia Works a „20 milionů pro změnu“ může dívat jako na revoluční obchodní podnik. Mnozí však mají za to, že je to prostě jen logický krok k tomu, aby i podnikání bylo zodpovědnější. „Ekonomický růst v posledních dvou stoletích je nerozlučně spjat s čím dál větším spalováním uhlíku. Obchodní – a lidský – úspěch v následujících sto letech bude muset vycházet z toho, že budeme s přírodou spolupracovat namísto toho, abychom ji spotřebovávali. A proto vyzýváme všechny společnosti, aby s námi v tomto duchu začaly pracovat,“ uzavírá Yvon Chouinard.

Zpracování bioodpadu je v kurzu. To se potvrzuje v případě obcí v mikroregionu Moštěnka, deset z obcí nyní čeká na více než tisíc kusů kompostérů. Celkem 1 097 kompostérů si rozdělí obce Beňov, Bochoř, Dobrčice, Dřevohostice, Horní Moštěnice, Podolí, Přestavlky, Říkovice, Stará Ves a Želatovice. Projekt s rozpočtem 5,1 milionu korun byl z devadesáti procent podpořen z Operačního programu Životní prostředí, zbylých deset procent pokryly vlastní zdroje mikroregionu s přispěním obcí dotyčných obcí.

OPŽP v Doksech

První část rekonstrukce kina Máj v Doksech je ukončena. Máj je významná stavba slavného architekta Karla Hubáčka. Rekonstrukce je letošní největší stavební investiční akcí, do které se Doksy pustily. Budova, jejíž čelo připomíná kýl lodi, odkazuje na lodní i jachetní tradici na Máchově jezeře. Ve čtyřech etapách by se budova kina měla postupně opravit z vnějšku i zevnitř. Úpravy interiéru jsou naplánovány až v poslední fázi. Účet za první etapu by zřejmě neměl překročit částku 7,3 milionů korun. Doksy na první proměnu slavného domu získaly dotaci 3,6 milionu korun z Operačního programu Životní prostředí.

Vítkovští vysadí alej

Nová alej bude od konce letošního roku růst mezi Vítkovem a Prostředním Dvorem na Opavsku a Hlučínsku. Stromy budou lemovat zatravněnou pěší stezku spojující tato dvě místa. „Alej můžeme budovat díky úspěšné žádosti o dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Tu jsme podávali v dubnu tohoto roku a koncem srpna přišlo kladné rozhodnutí. Z dotačních peněz pokryjeme devadesát procent nákladů, zbylých deset se bude platit z rozpočtu města,“ vysvětlila Ingrid Adamusová z odboru služeb vítkovského městského úřadu. Celkové náklady se odhadují na  270 tisíc korun.

28

PRO ŽADATELE

Procesy související s podáním a proplacením Žádostí o platbu Vydání právních dokumentů

je-li dotace ERDF/FS/SR

je-li dotace SFŽP ČR

je-li půjčka SFŽP ČR

RoPD , příp. StV

Smlouva o poskytnutí podpory SFŽP ČR

zástavní smlouva, popř. jiné zajištění

zadání data podpisu RoPD/StV do IS SFŽP ČR

zadání data podpisu Smlouvy ŘF do IS SFŽP ČR

zadání data podpisu Smlouvy příjemcem podpory do IS SFŽP ČR

PP → průběžné zadávání faktur do IS BF* a jejich odesílání v listinné podobě a elektronicky prostřednictvím WF ke kontrole PM

PM → kontrola věcné a formální správnosti fakturace + stanovování ZV

PP → průběžné zadání BV do IS BF** (v případě předkládání plně nebo částečně uhrazených faktur) zasílání BV v listinné podobě spolu s fakturou PM nebo spolu s ŽoP FM

PP → vyplňování FPK*** vygenerovaného v IS BF a jeho odesílání elektronicky prostřednictvím WF ke kontrole FM

FM → schvalování FPK vyplněného PP

zasílání BV elektronicky prostřednictvím WF ke kontrole FM

Podání ŽoP → v IS BF příjemce podpory: – přiřadí schválené faktury se stanovenými ZV do ŽoP – elektronicky vytvoří (vygeneruje) ŽoP – elektronické odešle ŽoP prostřednictvím WF – vytiskne ŽoP – podepíše ŽoP, a je-li právnickou osobou, opatří razítkem – odeslání ŽoP v listinné podobě na SFŽP – spolu se ŽoP případně zasílá BV dosud nepředložené

PM → předání faktur, vč. příp. BV příslušnému FM

FM → administrace ŽoP, kontrola formální a finanční správnosti faktur a předložených BV

proplacení podpory na základě podané a FM zadministrované ŽoP

PP → v případě modifikovaných ex ante plateb *** zadává do 10 pracovních dnů od data poskytnutí podpory BV do IS BF prokazující plnou úhradu faktur proplacených prostřednictvím ŽoP, BV zasílá v listinné podobě a elektronicky prostřednictvím WF ke kontrole FM Poznámky * Faktury lze do IS BF zadávat od okamžiku ověření podkladů pro vydání RoPD/StV ze strany PM. ** BV lze do IS BF zadávat od okamžiku ověření podkladů pro vydání RoPD/StV ze strany FM. *** První FPK je příjemcem podpory vyplňován před vydáním RoPD/StV, následně, po vydání právních dokumentů, je příjemce vyzýván k vyplňování FKP zpravidla čtvrtletně. FPK je ke kontrole odesílán elektronicky prostřednictvím WF, pouze první FPK v roce, který zároveň slouží jako finanční vypořádání, je zasílán FM i v listinné podobě. **** Jedná se o situaci, kdy je prostřednictvím ŽoP proplacena podpora na faktury příjemcem podpory dosud neuhrazené nebo jen částečně uhrazené příslušným dodavatelům.

OPERAČNÍ PROGRAM

E vropsk á unie

Pro vodu,

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Fond soudržnosti

vzduch a přírodu

Legenda SFŽP ČR RoPD StV ŘF PP PM FM FPK ZV BV ŽoP IS SFŽP IS BF WF

Státní fond životního prostředí ČR rozhodnutí o poskytnutí dotace stanovení výdajů na financování akce organizační složky státu ředitel SFŽP příjemce podpory projektový manažer finanční manažer finančně platební kalendář způsobilé výdaje bankovní výpis žádost o platbu informační systém SFŽP informační systém Bene-fill workflow v IS BF

priorita I měsíčník Operačního programu Životní prostředí I vydává Státní fond životního prostředí ČR, rezortní organizace Ministerstva životního prostředí I 

ročník 7 I číslo vydání 11 I vyšlo v listopadu 2014 I časopis je distribuován bezplatně I adresa redakce: Olbrachtova 2006/9, 140 00 Praha 4 I kontakt na redakci: [email protected], tel.: 606 831 394 I objednávky: www.sfzp.cz, www.opzp.cz I redakce: šéfredaktor: Daniel Tácha, [email protected]; grafická úprava: Eva Štanglová číslo registrace: MK ČR E 18178 I Tento časopis je tištěn dle ekologických standardů. I Texty z časopisu Priorita je možné přetiskovat za předpokladu uvedení autora a zdroje.

I