VGP ROZŠIŘUJE PŮSOBENÍ NA JIŽNÍ MORAVU MAĎARSKO AUTOMOBILOVOU VELMOCÍ ELINA GARANČA: S HUDBOU JSEM VYRŮSTALA ODJAKŽIVA

2012

VGP ROZŠIŘUJE PŮSOBENÍ NA JIŽNÍ MORA MORAVU MAĎARSKO AUTOMOBILOVOU VELMOCÍ ELINA GARANČA: S HUDBOU JSEM VYRŮSTALA ODJAKŽIVA

EDITORIAL

pokles svítivosti zdrojů po celou dobu životnosti do 10 %

rovnoměrnost osvětlení v ploše osvětlené na 300 lx 0,65 a více (Emin /Emax , E – osvětlenost plochy v lx)

index podání barev Ra = 80-90

SKUPINA VGP V ROCE 2012

(vysvětlení – jak my vnímáme barvu osvětlovaných předmětů, např. sodíková výbojka cca 25 – totálně zaměňuje barvy, žárovka 100 – nejvěrnější podání barev)

záruka na svítidla, elektronické předřadníky a zdroje 60 měsíců

okamžitý náběh svítivosti do 1 sec

vydává � VGP Jenišovice 59 468 33 Jenišovice u Jablonce nad Nisou tel.: 00420 483 346 060 [email protected] www.vgpparks.eu číslo 7, ročník V.

redakce � Boomerang Publishing, www.bpublishing.cz za VGP Jan Van Geet, Petra Roušarová autoři článků � Boomerang Publishing fotografie � archiv VGP, www.profimedia.com, Foto RAF – www.fotoraf.cz, Pavel Horák, www.phph.cz

design � Markéta Hanzalová, www.colmo.cz korektura textu � Boomerang Publishing tisk � ASTRON studio CZ, a. s. MK ČR E 20480

03 04 06 08 10 12 14 16 19 20 22 25

2012

editorial

strana 3

Letos byla skupina VGP velice aktivní při získávání nových pozemků pro developerskou činnost, a to nejen doma v České republice, kde jsme do portfolia přidali nové strategicky umístěné lokality jako Tuchoměřice (u pražského letiště), Brno, Plzeň a Ústí nad Labem, ale především v zemi, kde jsme dosud nebyli – v Německu (ve Frankfurtu a Lipsku) – a navíc v Estonsku, kde jsme začátkem letošního roku úspěšně prodali náš první projekt (v Tallinnu). Všechny tyto pozemky se nacházejí v bezprostřední blízkosti dálnic a velkých obytných čtvrtí, což odpovídá naší konzistentní strategii, kterou dodržujeme již od našeho založení. V nejbližší době na těchto místech postavíme nová inovativní a atraktivní průmyslová a logistická centra. Doufáme, že tyto nové lokality i jejich vybavení a atmosféru oceníte, protože budou klíčem k našemu úspěchu v nadcházejících letech. Přeji vám velmi příjemnou četbu našeho nového vydání magazínu Location VGP a těším se na brzkou shledanou.

S přátelskými pozdravy

Jan Van Geet

aktuality projekt / VGP ROZŠIŘUJE SVÉ PŮSOBENÍ NA JIŽNÍ MORAVU / V EUROREGIONU NISA SE VÝROBĚ DAŘÍ byznys / TOMÁŠ KRATSCHMER: BALENÍ JE UMĚNÍ exkurze / MAĎARSKO AUTOMOBILOVOU VELMOCÍ quo vadis / JAN PROCHÁZKA: SEVER ČESKA MÁ VELKÝ POTENCIÁL příběh značky / KNORR-BREMSE: PŘÍBĚH JEDNÉ BRZDY rozhovor / ELINA GARANČA: S HUDBOU JSEM VYRŮSTALA ODJAKŽIVA náš tým / NOVÍ LIDÉ V TÝMU VGP sny / JE DŮLEŽITÉ MÍT SVÉ SNY infografika pronájem

location3

strana 4

AKTUALITY

SPOLEČNOST, KTERÁ POMÁHÁ LÉČIT, V NOVÉM PARKU V RAJHRADĚ U BRNA Skupina VGP uzavřela smlouvu o smlouvě budoucí nájemní se společností Hartmann-Rico na prostory v novém parku VGP Park Brno, který se nachází v obci Rajhrad. VGP zde plánuje ve třech halách vybudovat více než 34 000 m2, z toho více než 8 600 m2 právě pro společnost Hartmann-Rico. VGP už získala platné územní a stavební povolení

a podle plánů předá prostory pro tohoto prvního nájemníka parku na jaře 2013. Společnost Hartmann-Rico patří mezi nejvýznamnější výrobce a distributory zdravotnických prostředků a hygienických výrobků v České republice. Ačkoli historie společnosti se v České republice odvíjí od roku 1991, svoji první zakázku získala firma již v roce 1883.

POLOLETNÍ VÝSLEDKY ZA ROK 2012 Ve stále trvajícím nepříznivém ekonomickém a finančním prostředí zvládla skupina VGP za prvních šest měsíců roku 2012 vykázat velice dobré výsledky. V první polovině roku 2012 vedly provozní aktivity skupiny VGP k čistému zisku ve výši 6 milionů eur za dané období, ve srovnání s čistým ziskem ve výši 5,1 milionu eur (na srovnatelném základě) k 30. 6. 2011. Rozvaha skupiny zůstala silná, s čistou hotovostní pozicí ve výši 23,3 milionu eur. Činnosti pronájmu vedly k obnově nebo podpisu nově uzavřených a budoucích nájemních smluv v celkové výši přes 4,7 milionu eur, z čehož nových pronájmů bylo za 2,3 milionu eur (1,3 milionu jménem společných podniků – joint venture) a 2,4 milionu eur (vše ve společných podnicích) souviselo s obnovením stávajících smluv o pronájmu. Míra obsazenosti plně vlastněného portfolia na konci června 2012 byla 93,1 %. Míra obsazenosti portfolia společností ve společném podniku byla 97,5 %. Po divestici estonských aktiv sestává portfolio investičních nemovitostí ze 4 dokončených budov představujících 54 100 m² pronajímatelné plochy s dalšími 6 budovami ve výstavbě, které představují 58 868 m² pronajímatelné plochy. Kromě toho VGP prostřednictvím

location3

svých společností ve společných podnicích částečně vlastní dalších 53 budov, které představují 590 384 m² pronajímatelné plochy a u nichž správu nemovitostí a příslušenství zajišťuje skupina VGP. Skupina VGP také podnikla další developerské aktivity jménem společností ve společných podnicích, jejichž prostřednictvím v současnosti staví 2 nové budovy (8 500 m²) pro VGP CZ I a 2 budovy (16 600 m²) pro VGP CZ II. Čisté ocenění portfolia nemovitostí ke

AKTUALITY

Od roku 1993 dokázala společnost Hartmann-Rico a. s. zvýšit svůj obrat více než pětinásobně. Export, především na trhy západní Evropy, vzrostl téměř dvacetinásobně a v posledních letech dosáhl bezmála dvou a půl miliard korun. Úspěch společnosti Hartmann-Rico a. s. má svůj základ ve stabilním zázemí silné mezinárodní skupiny HARTMANN. Vstupem do této skupiny se společnosti otevřel přístup k modernímu know-how, novým trhům, výzkumné základně a v neposlední řadě k potřebnému kapitálu. V současné době společnost působí ve 37 zemích světa. V České republice Hartmann-Rico zaměstnává 1 200 zaměstnanců. � dni 30. 6. 2012 ukázalo čistý nárůst v ocenění ve výši 5,5 milionu eur oproti čistému nárůstu ocenění ve výši 6,1 milionu eur k 30. 6. 2011. K 30. 6. 2011 finanční výnos dále těžil z výnosu z úroků za úvěry poskytnuté společnostem ve společném podniku, které přinesly čistý finanční výnos ve výši 1,2 milionů eur ke dni 30. 6. 2012 oproti čistému finančnímu nákladu 2,7 milionu eur ke dni 30. 6. 2011. Mimořádná valná hromada dne 11. 5. 2011 schválila navrhované snížení kapitálu v hotovosti ve výši 15 052 270,50 eur (0,81 eur na akcii). Snížení kapitálu bylo zaplaceno dne 6. 8. 2012. �

VGP Park Horní Počernice

číslo 07, ročník V.

strana 5

NOVÁ VÝROBNÍ HALA NA SEVERU ČECH V květnu letošního roku skupina VGP předala nově dokončenou výrobní halu v Hrádku nad Nisou výrobci hygienických potřeb, společnosti Drylock Technologies. Výrobní hala byla realizována společnosti na míru. Stavba splňuje náročné konstrukční a funkční parametry vlivu na životní prostředí. Tyto parametry umožňují nájemníkovi snížit provozní náklady a zajistí vyšší uživatelský komfort. V květnu byla nájemci předána část o velikosti 13 820 m2. V říjnu byla dokončena druhá etapa výstavby o velikosti 7 000 m2, která je rozšířením stávající výrobní a skladové části. Celková pronajímatelná plocha budovy tak činí téměř 21 000 m2. Nová budova se od ostatních našich staveb liší v mnoha parametrech. Vzduchotechnika budovy je například doplněna o rekuperaci odpadního tepla z výrobní haly, která se následně využívá k vytápění. A nejen to, odpadní teplo kompresorů se využívá pro ohřev teplé užitkové vody a odpadní dešťová voda se jímá v podzemní nádrži,

VGP Park Hrádek na Nisou

filtruje se a posléze se používá jako užitková voda ke splachování toalet. Ve výrobní, skladové i administrativní hale se instalovalo úsporné osvětlení s automatickým řízením a stmíváním podle intenzity světla či podle údajů pohybových čidel. I proto skupina VGP budovu přihlásila do certifikace LEED. Tato certifikace probíhá už od počátku projektu, kdy je kladen důraz na tepelně technické vlastnosti budovy, navržené technologie vytápění a dalších rozvodů TZB, s cílem maximální úspory energií a tím také provozních nákladů. Certifikace LEED také posuzuje například umístění stavby, dostupnost veřejné dopravy, počty

FLEXIBILITA VGP PARKU V HORNÍCH POČERNICÍCH VGP vychází vstříc svým klientům, kteří požadují rozšíření stávajících prostor nebo jejich změnu. Tuto možnost využívají zákazníci VGP působící ve všech parcích, především v Horních Počernicích. Přesvědčily se o tom společnosti Gumex a Ferratt, které využívají prostory v hale III v Horních Počernicích. Pro společnost Gumex jsme připravili prostory v nové budově A3, kterými si Gumex rozšíří prostor o 500 m2 na téměř 2 000 m2. Předpokládané předání prostor společnosti Gumex je naplánováno na polovinu října 2012.

2012

Ferratt po tomto datu bude jediným nájemníkem v hale III, a získá tak pronajímatelnou plochu o velikosti 3 700 m2. V průběhu druhého čtvrtletí jsme také dokončili halu pro společnost OFA, působící v oblasti optických vláken a kabelů. Společnost OFA nyní působí v budově A5 v Horních Počernicích. Dalším nováčkem v Horních Počernicích je společnost JPLUS, která se specializuje na dovoz a distribuci nealkoholických nápojů. JPLUS sídlí v nově dokončené budově A4. Mezi další nové nájemníky v Horních Počernicích patří

parkovacích a zelených ploch aj. Další sledovanou fází je samotná výstavba, při které se dbá především na minimalizaci dopadů na životní prostředí (hluk, prašnost, vodní eroze, produkce odpadů, intoxikace zemin aj.), ale například také na maximální využití lokálních zdrojů stavebních surovin a technologií. Poslední fází je dohled na správnou regulaci technologií a environmentálně šetrný provoz budovy po předání do užívání. Společnosti Drylock Technologies přejeme hodně štěstí v nové budově a doufáme, že přednosti, které jsme zde zmínili, přinesou nájemníkovi spokojenost. � společnosti VINK – Plasty či Medial, dodavatel zdravotnického materiálu. V maďarském Győru jsme na konci prázdnin předali nově dokončenou halu společnosti Lear Corporation. Nová stavba byla společnosti „ušitá“ na míru a Lear Corporation zde využívá 11 240 m2. O tomto projektu jsme informovali v předchozím vydání našeho časopisu. V současné době se instalují výrobní technologie s tím, že do konce roku by měla být zahájena výroba. Společnosti Lear Corporation přejeme hodně úspěchů. Také další zahraniční projekt, tentokrát v rumunském Temešváru, má nového nájemníka. Tím je společnost CSC Etichete, společnost zabývající se výrobou samolepicích etiket. Prostory by měly být dokončeny a předány v listopadu 2012. �

location3

strana 6

PROJEKT

PROJEKT

strana 7

VGP ROZŠIŘUJE SVÉ PŮSOBENÍ NA JIŽNÍ MORAVU Jižní Morava patří k regionům s nejnižším množstvím nepronajatých ploch. Statistika hovoří o čísle kolem pěti procent, což je téměř polovina celostátního průměru. Proto společnost VGP věří, že nově budovaný VGP Park Brno v sobě skrývá velký potenciál. VGP Park Brno se nachází na okraji moravské metropole u obce Rajhrad v těsné blízkosti rychlostní komunikace R52 spojující Brno a Vídeň. Svou výhodnou polohou poskytuje nájemcům i dodavatelům dobrou dostupnost do tří hlavních evropských měst – Prahy, Bratislavy a Vídně, nedaleko je také napojení na dálniční tah D1, spojující Brno s Prahou a Ostravou. Tím však přehled výhod zdaleka nekončí. Pouze 17 km odtud leží mezinárodní letiště Brno a místní železniční stanice Rajhrad je 2,5 km daleko. „Na ploše o velikosti 64 000 m2 plánujeme výstavbu tří hal, charakterem se bude jednat o semiindustriální budovy třídy A. Brněnsko jsme si vybrali z důvodu kvalitní technické infrastruktury a vysoce kvalifikované pracovní síly,“ říká Zuzana Petrová, která zajišťovala akvizici pozemků a následný engineering projektu, a doplňuje: „S výběrem lokality jsme tedy pro rozšiřování působení VGP velmi spokojeni.“

Řešení na klíč

VGP Park Brno nabízí vysoké standardy budov a řešení na klíč dle

VGP Park Hrádek nad Nisou

Letecký pohled na VGP Park Brno

požadavků zákazníka od konceptu až po kolaudaci s možností budoucího rozšíření. Zajištění správy nemovitostí, kterou VGP rovněž poskytuje, nájemcům ušetří mnoho pracovních sil, papírování, hlídání norem i předpisů. Správce za ně obstará úklid parkoviště a příjezdových cest, likvidaci odpadu, ostrahu objektu, pravidelné technické revize či odstranění náhlé havárie. „V tuto chvíli je již vydáno územní rozhodnutí a stavební povolení na výstavbu,“ popisuje fázi projektu Zuzana Petrová.

První smlouva podepsána VGP Park Brno už zná i některé své nájemce. Jako první byla uzavřena budoucí nájemní smlouva s mezinárodní společností Hartmann-Rico, která patří mezi významné výrobce a distributory zdravotnických prostředků a hygienických výrobků v České republice. V současné době staví VGP ve stejné lokalitě sklady pro distributora kancelářských potřeb Smero. Na tomto projektu VGP působí jako generální dodavatel. �

Vizualizace VGP Parku Brno – Rajhrad

location3

číslo 07, ročník V.

V EUROREGIONU NISA SE VÝROBĚ DAŘÍ V rámci Libereckého kraje má společnost VGP zvlášť silné postavení. Dobrá dostupnost do Prahy a Liberce a odtud dále do Německa i Polska udělala spolu s levnější pracovní silou z tohoto regionu oblast zaslíbenou pro stavbu výrobních a skladových prostor. VGP Park Liberec Park o celkové ploše 175 000 m2 se nachází v průmyslové zóně Liberec-Sever, v těsné blízkosti rychlostní komunikace R10, R35 ve směru Drážďany-Praha. Zaměstnanci se do něj dostanou velmi dobře městskou hromadnou dopravou z centra Liberce, pravidelné autobusové spojení dokonce funguje přímo v rámci parku. V současné době je v tomto parku dokončeno pět hal, ve kterých sídlí výhradně výrobní společnosti, konkrétně TI Group Automotive Systems, Grupo Antolin Bohemia, Knorr-Bremse, Licon Heat a PEKM Kabeltechnik. „Vzhledem k velkému zájmu firem o tuto lokalitu jsme se rozhodli rozšířit stávající prostory o dvě budovy

2012

s plánovanou pronajímatelnou plochou přes 16 000 m2 výrobních, skladových a administrativních prostor. Územní rozhodnutí již bylo vydáno,“ říká Jan Procházka, technický ředitel.

VGP Park Příšovice

S celkovou plochou více než 33 000 m2 a zastavěnou plochou 10 000 m2 skladových, výrobních a administrativních budov je příšovický park tím nejmenším ze „stáje“ VGP. Plánována je ovšem další přístavba haly o velikosti 3 500 m2 pronajímatelných prostor. Nájemcem areálu je společnost Grupo Antolin Turnov – výrobce automobilových dveřních panelů, sloupků a odkládacích plat technologií tepelného

tváření kompozitních desek. Nevelká obec Příšovice je velmi dobře dostupná po silnici (v těsné blízkosti rychlostní komunikace R10 s přímým sjezdem a nájezdem) i po železnici (nachází se zde železniční stanice umožňující pravidelné spojení mezi Turnovem a Prahou), mezi Příšovicemi a Turnovem funguje i dobré autobusové spojení.

VGP Park Hrádek nad Nisou

V příhraničním městě s Německem stavěla VGP halu pro společnost Drylock Technologies, zabývající se výrobou hygienických potřeb. Hala o velikosti téměř 20 000 m2 výrobních a skladových prostor a více než 1 750 m2 administrativních prostor byla dokončena a předána do užívání na jaře letošního roku. „Prostory jsme vytvářeli na míru nájemci a v současné době je rozšiřujeme o dodatečných více než 7 000 m2 na celkových téměř 21 000 m2 skladových prostor,“ popisuje Jan Procházka.

VGP Park Turnov

Přímo pro společnost Ontex, výrobce hygienických potřeb, byla v roce 2007 postavena hala v průmyslové zóně Vesecko nedaleko města Turnov. Původní velikost 12 000 m2 byla v roce 2011 rozšířena na současných 25 000 m2 skladových prostor. �

location3

strana 8

BYZNYS

BYZNYS

TOMÁŠ KRATSCHMER: BALENÍ JE UMĚNÍ Mezi významné nájemce VGP parku v Nýřanech u Plzně patří firma Pebal. Vedle stovky lidí tu pracují moderní stroje za stovky milionů. S výrobky společnosti Pebal se setkáváte každý den – patří totiž k lídrům mezi výrobci obalových materiálů v České republice. Vyrábí jak průmyslové, tak prodejní obaly, mezi které patří pytle a tašky na ovoce a zeleninu, chléb, mraženou drůbež, sypké stavební směsi, tuhá paliva a mnoho dalších. Mezi další hlavní výrobky patří polyetylenové fólie a výrobky z nich, včetně osmibarevného flexotisku. Společnost vznikla v roce 1995 a z původně obchodní organizace se během let stal jeden z hlavních výrobců a dodavatelů obalového materiálu u nás. Cesta od založení do dnešních dnů nebyla nijak jednoduchá. „Začínal jsem sám ve třiadvaceti letech, dnes ve společnosti Pebal pracuje 150 lidí. Obrat v prvním roce byl tři miliony korun, nyní jsme schopni prodat zboží za téměř sedm set milionů,“ říká v rozhovoru čtyřicetiletý majitel firmy Tomáš Kratschmer. Investice do nových technologií, osobní přístup k zákazníkům a důraz na kvalitu výrobků, to jsou podle jeho slov základy, na kterých Pebal staví.

Q

Q

Jaké byly začátky vaší firmy? Odešel jsem z firmy, zabývající se obchodní činností, kde jsem pracoval jako obchodník s různým zbožím. Což bylo moje první seznámení s nákupem, prodejem a celkově s péčí o zákazníka. V té době jsem přišel s myšlenkou zaměřit se na segment obalů, který byl v plenkách a konkurence mizivá. Po částečném rozpadu této firmy jsem se osamostatnil a zaměřil na výrobu a prodej obalových fólií a plachet pro zemědělce a zahrádkáře. Ukázalo se to jako dobrá myšlenka, byl o ně zájem a nebyl takový přetlak na trhu jako dnes. Nejdřív jsme s nimi obchodovali, pak jsme je i vyráběli a svařovali na různé rozměry. Našimi odběrateli byli v začátcích zemědělci a různí zpracovatelé fólií. Po výrobě v tělocvičně, na staré pile na Doubravce a bývalé výrobně cigaret v Třemošné jsme po čtrnácti letech v roce 2009 využili nabídku VGP a pronajali si prostory v novém logistickém parku v Nýřanech. Haly splňovaly naše požadavky, protože jsme se chtěli stát především výrobní firmou a investovat do moderních technologií, ke kterým však bylo zapotřebí větších a hlavně vyšších prostor. Naše stroje jsou totiž vysoké až dvacet metrů. Díky tomu jsme rozšířili portfolio našich produktů a podařilo se nám vstoupit do nových průmyslových odvětví, především potravinářství. Dnes dodáváme tisíce tun obalů ročně.

A co se týče přímo produktů, co je vlajková loď? Myslím, že po měsících trápení a zaučování jsme schopni vyrobit kvalitní vícevrstvou fólii pro použití na vysokorychlostních automatech pro balení různých výrobků, kterou umíme dodat už v tloušťce od deseti mikrometrů. Splňuje různé parametry kladené třeba na balení časopisů a uplatní se v mnoha dalších odvětvích. Náročným vývojem za pomoci speciální receptury prošla také lepicí fólie, což už je opravdu náročný technologický proces. Do vnější vrstvy se během extruze přidává speciální granulát a vzniká jedinečný produkt. Ale udržet stabilitu výroby při těchto lepivých fóliích je velice náročné. Snažíme se jít cestou výzkumu, vývoje a spolupráce s univerzitami. K našim vynikajícím produktům proto řadím třeba i speciální fólie pro tisk a laminaci, tenké smrštitelné, antistatické, pro mražené potraviny a další speciality.

Q

Stroje, co tohle umí, musí být dost drahé.  Jaké jsou investice do těchto zařízení? Pro výrobu a zpracování obalů máme dvacet strojů. Extruzi dělá šest linek, přičemž ty nejdražší stojí kolem 1,5 milionu eur. Pak máme dva tiskové stroje a dvanáct konfekčních – to jsou ty, co z fólií vyrábí konkrétní produkty jako třeba

Q

Co všechno tedy už umíte vyrobit? Děláme obaly pro automobilový, potravinový, zemědělský, elektrotechnický a farmaceutický průmysl. Stěžejní výhoda tkví v tom, že fóliové obaly mají velmi široké uplatnění napříč mnoha průmyslovými odvětvími. Ti největší z našich zákazníků od nás odebírají maximálně do tří procent našeho obratu, takže nejsme závislí na jednom nebo dvou velkých zákaznících. To je myslím veliká výhoda. Máme špičkově vybavené oddělení extruze, umíme vyrobit jednovrstvé i vícevrstvé fólie, investovali jsme do vlastní laboratoře a oddělení vývoje. Obaly potiskujeme na flexografickém stroji, který zvládne tisknout osmi barvami až tři stovky metrů za minutu. A nakonec v oddělení konfekce děláme z výrobků finální produkty podle přání zákazníka, mohou to být sáčky, tašky, plachty či různé přířezy. To nás odlišuje od jiných dodavatelů – umíme dodat potištěný obal od návrhu až po finální produkt.

Q

Na co jste vyloženě pyšný? Líbí se mi, že i ve velké konkurenci děláme kvalitní věci na nejmodernějších linkách a můžeme za to ručit. Že každý rok rosteme. Že jsme se stali nezávislými. Víte, jde o to, že obchodní firma, kterou jsme ze začátku byli i my,

location3

nemůže nikdy dostát všem přáním zákazníka. Bere věci od různých dodavatelů – tudíž ani kvalita se nemůže shodovat. Když se spojíte s námi, můžete být u celého procesu výroby a podílet se na něm. Nabídnete svým zákazníkům tu nejlepší věc ušitou na míru se stoprocentní opakovatelností díky výrobě „takzvaně“ pod naší střechou.

číslo 07, ročník V.

strana 9

PEBAL A VGP ‘> Loni obsadila firma Pebal třetí příčku v prestižní soutěži Firma roku. >‘ Nový vizuální styl firmy navrhla v roce 2010 agentura Magic Seven. >‘ Mottem firmy je „Balení je umění“. ‘> Pebal využívá ve VGP Parku v Nýřanech 10 000 m2.

sáčky, rolované výrobky nebo tašky. Současné technologie umějí vyrábět dříve nerealizovatelné produkty, třeba tenké fólie, které při zachování stejných pevnostních vlastností nahradí fólie až o čtyřicet procent silnější. Kombinují speciální vrstvy, mohou vyrobit zmíněnou lepivou stranu a další speciality.

Q

Jaká je dnes konkurence a jak se s ní vyrovnáváte? Konkurence je v každém odvětví, samozřejmě i v tom našem. Snažíme se upřednostňovat kvalitu před kvantitou, neustále investovat do nových technologií a zaměřovat se na nové trendy, čímž se nám daří držet se na špičce obalového trhu. Naše jméno asociuje kvalitu a silného obchodního partnera. Bohužel plastikářský průmysl není v Plzeňském kraji tak zakořeněný jako třeba v oblasti Zlína nebo na Slovensku. Musíme složitěji hledat pracovníky na odborné pozice, tedy různé technology, a více zaučovat lidi z jiných oborů.

Q

A je naopak nějaká výhoda, že jste ve  VGP Parku v Nýřanech u Plzně? Nacházíme se ve výborné lokalitě pro obchod, jsme tu v bezprostřední blízkosti dálnice D5 hodinu a něco od Norimberka, máme tu pronajatých deset tisíc metrů čtverečních plochy. Devadesát procent našich výrobků se dostane na tuzemský trh, ale exportujeme i na Slovensko, do Rakouska, Itálie nebo do Francie a blízkého Německa. Právě v Německu vidíme velký potenciál i vzhledem k naší strategické poloze a ke stále se zrychlující době.

Q

Zacloumala s vámi krize? Nedá se to tak říct. Rok 2008 pro nás byl jeden z nejsilnějších roků vůbec. Došlo sice k tomu, že firmy snižovaly odběry, ale na druhé straně došlo ke snížení ceny ropy, což se projevilo na ceně granulátů nutných k výrobě plastových fólií. Jejich ceny se dostaly na desetileté historické minimum, čehož většina zpracovatelů plastů samozřejmě využila.

0,000001 M Pebal umí vyrobit fólii tenkou deset mikrometrů. Mikrometr má symbol „µm“ – je to odvozená jednotka soustavy SI v délce jedné miliontiny metru. Někdy bývá nesprávně označována také jako mikron. Mikrometr je tedy tisíckrát menší než milimetr a tisíckrát větší než nanometr.

2012

Q

Kam byste rád firmu posunul? Rád bych, abychom dokončili vývoj lepivých a speciálních fólií a pokud možno využili veškerou kapacitu výrobních linek a rozšířili portfolio finálních produktů. Dalším výrazným krokem je plánovaná investice do nákupu linky pro výrobu pětivrstvých fólií, která bude v Česku vůbec první svého druhu. Další plány firmy jsou akvizičního charakteru. Snažíme se navázat obchodní spolupráci s německými firmami, chceme se v této zemi více etablovat na trhu. Hledáme ovšem partnery i na českém a slovenském trhu a prioritou je rozšíření výroby do některých východoevropských zemí a Ruska. Tam vidíme velký potenciál nabídnout naše moderní obalové materiály. �

location3

strana 10

EXKURZE

EXKURZE

Letecký pohled na Audi Hungary

strana 11

E.ON, Liebherr, Rhenus, Lear, SKINY a mnoho jiných.

Německé automobilce Maďarsko svědčí

MAĎARSKO automobilovou velmocí? Navzdory pesimistickým zprávám, které nás neustále varují před neutuchající krizí, se objevují také pozitivní signály, které nás povzbuzují a utvrzují v nadějích, že to nebude tak černé, jak tvrdí někteří ekonomové. Příkladem může být Maďarsko, ze kterého se pomalu stává takřka automobilová velmoc. Důkazem je i nový výrobní závod skupiny Daimler AG, výrobce vozů Mercedes, který na jaře zahájil výrobu v maďarském městě Kecskemét a kde plánuje postupně zaměstnat 3 000 lidí. Během prvních třech měsíců bylo vyrobeno 10 000 vozidel a v červenci byl zahájen dvousměnný provoz. Dalším důkazem je rozšíření stávajícího výrobního závodu Audi v Győru. Maďarsko se soustředí na nové investiční příležitosti a bude podporovat ekonomický růst země, potvrdil ekonomický ministr György Matolcsy a zdůraznil, že základem pro tento růst je stabilní fiskální a politická situace země. To jsou dobré předpoklady pro investory ke vstupu na maďarský trh. Dalším

location3

klíčem k úspěchu je i ideální napojení na hlavní evropské trhy.

Lokalita 3 aneb umístění je klíčové Nás těší, že právě lokalita Győr, kde má VGP svůj park, je jedním z míst, kde se automobilovému průmyslu

daří. Skupina VGP zde vlastní více než 120 000 m2 pozemků, z nichž celých 48 000 m2 představuje pronajímatelnou plochu. Město Győr se nachází na trase propojující Vídeň a Budapešť a díky své strategicky výhodné poloze přitahuje pozornost mnoha investorů a společností. Ti zde působí v tzv. Ipari Parku, kde funguje více než sto společností, které zaměstnávají okolo šesti tisíc lidí z okolí. Tato čísla rozhodně vypovídají o velikosti a důležitosti lokality. Mezi významné investory Ipari Parku patří Audi,

Prim mezi investory hraje bezpochyby Audi, která v Győru působí od roku 1998. V roce 2011 začala automobilka stávající závod rozšiřovat, a ten by měl počínaje rokem 2013 vyprodukovat až 125 000 vozidel ročně. Audi Hungaria v Győru vyrábí motory pro modely Audi TT Coupé, Audi TT Roadster, Audi A3 Cabriolet, Audi RS 3 Sportback i další značky skupiny Volkswagen. V roce 2011 Audi Hungaria vyprodukovala celkem 1 883 757 motorů a 39 518 vozidel. Do konce roku 2011 zde bylo od začátku výroby vyrobeno celkem 553 354 vozidel. Rozšířením výroby Audi pozitivně ovlivňuje i naše nájemníky, kteří se rozrůstají společně s německou automobilkou.

Rosteme s ostatními

Mezi dodavatele Audi patří i Lear Corporation, jeden z nájemců parku VGP Park Győr. Tento světový výrobce automobilových sedadel a elektrických zdvihacích systémů dodává automobilce na principu just-in-time sedadla do modelů Audi TT již více než sedm let. Přímo pro Lear, firmu s téměř stoletou tradicí, jsme

Audi TT

realizovali budovu B1 o velikosti 11 243 m2, kterou jsme v srpnu 2012 předali společnosti k užívání. Tyto prostory navržené přesně podle potřeb pronajímatele jsou třikrát větší než ty, které společnost využívala nájemce

dosud. Lear nyní zaměstnává 93 000 lidí ve 35 zemích světa a v Győru dá práci až 150 lidem. Díky tomuto synergickému řetězci roste i VGP a přispívá tak ke zlepšení prognóz ohledně evropské ekonomiky. �

SKINY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . HL Display . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . SZEMEREY TRANSPORT TRANSPORTING AND LOGISTIC Lear Corporation . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dana Hungary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

pronajatá plocha – m2

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

12 168 1 765 2 605 11 243 6 154

Výrobní hala

číslo 07, ročník V.

2012

location3

strana 12

QUO VADIS

QUO VADIS

„O Ústeckém kraji jsme uvažovali dlouho, pouze jsme tady dříve nenašli vhodnou lokalitu,“ říká jeden ze zakladatelů společnosti VGP Jan Procházka a odhaluje plány, jak chce výstavbou parků vstoupit do Ústí nad Labem a jeho blízkého okolí. „Letos už jsme udělali přípravné práce, realizace by mohla být zahájena v roce 2013,“ plánuje Procházka. V Ústeckém kraji je podle něj velká konkurence, ale i tak se prý VGP tady dokáže dobře etablovat.

Q

Hodně se orientujete  na sever Česka, jaké  tu máte projekty? Myslím si, že celý sever Česka má velký potenciál. Šest objektů máme v Liberci, kde plánujeme výstavbu dalších dvou hal, jednu halu máme v Příšovicích a také u Turnova. V Ústí nad Labem se rozjíždí jeden z našich dalších projektů a nakonec v blízkém Přestanově chceme také stavět. Jsme ve fázi územního rozhodnutí, koupili jsme společnost, která měla platné územní rozhodnutí, a nyní čekáme na stavební povolení. O Ústeckém kraji jsme uvažovali už dlouho, ale nenašli jsme tu vhodné prostory pro sklady a neměli jsme možnost propagovat se na trhu.

Q

JAN PROCHÁZKA: Sever Česka má velký potenciál

Společnost VGP plánuje příští rok dokončit v Ústí nad Labem a v blízkém Přestanově stavbu dalších parků. Zdejší polohu považuje z hlediska logistiky za velmi výhodnou.

location3

Proč je podle vás zdejší  kraj vhodný pro logistické  základny? Je tu dobré dopravní řešení, dálnice mezi Prahou a Německem je téměř hotová, a až se opravdu dokončí, bude tu ideální křižovatka pro logistiku. Takže hlavně z logistických důvodů. Ústecký kraj je hodně průmyslový, je tu mnoho potravinářských firem i těch, které zpracovávají chemické suroviny. To samozřejmě generuje další výrobce, zpracovatele, distributory a dopravní firmy, které potřebují mít zajištěné spolehlivé skladovací prostory.

Q

V jaké fázi je stavba  v Přestanově? Jsme více než rok před dokončením. Myslím, že samotnou stavbu nezahájíme dřív než na jaře či v létě 2013. Letos jsme už vybudovali nějaké komunikace a proběhly přípravné

číslo 07, ročník V.

práce, ale bez stavebního povolení začít nemůžeme. Navíc čekáme, až bude kompletně vyřešena dálnice D8 a dojde k jejímu propojení. Zdejší místo je opravdu ideální, je blízko právě k dálnici, leží mezi Teplicemi a Ústím, takže i dojezd pracovní síly bude bezproblémový. Přestanov je v aglomeraci, kde jsou různé průmyslové podniky, navíc je napojen na železnici a my řešíme i možnost vybudovat k našemu centru vlečku, což může být zajímavé pro další klienty.

TIPY NA NÁVŠTĚVU ÚSTECKÉHO KRAJE

Q

Jaký potenciál má polabská  vodní cesta? Různí dodavatelé zboží z Německa využívající vodní cestu mohou použít naše sklady jako přestupní stanici, ale naše objekty nejsou primárně plánovány k tomuto účelu. To bychom stavěli někde v údolí u Labe. My se orientujeme spíš na kamionovou dopravu a potenciál vidíme hlavně v dálnici D8, která je opravdu tou hlavní tepnou, která tu ještě zahýbá byznysem.

Krušné hory

PARNÍKEM PO LABI Dobrodružná je i cesta po Labi z Děčína přes Hřensko do Bad Schandau. Můžete z paluby lodi pozorovat krásy labského kaňonu, zdejší krajinu si ale užijí i cyklisté a in-linoví jezdci, kteří brázdí dlouhé trasy podél toku Labe. Cestou se zastavte v soutěskách nebo na Pravčické bráně. Z německého Bad Schandau jezdí kolesové historické parníky do Drážďan.

Q

Chtějí do zdejšího kraje  přesouvat firmy třeba  část své výroby? I to by mohlo být z ekonomického hlediska docela zajímavé. My jim takovou možnost nabízíme. Nestavíme pouze skladovací prostory, v našich halách mohou probíhat i montáže, kompletace a podobně, prostě lehká výroba. Řešení na to máme. Jsme ideálním partnerem pro firmy, které sem chtějí přesunout výrobu nebo tady zcela zahájit činnost. Při exportu ušetří za náklady na dopravu. � JAN PROCHÁZKA 48 let, vystudoval stavební fakultu ČVUT, ještě před revolucí pracoval v Pozemních stavbách České Budějovice jako projektant, v roce 1991 spoluzakládal jednu z největších stavebních společností v Česku s názvem Karel Dvořák. Tady působil v nejvyšším vedení až do roku 2002. Pak založil s Janem Van Geetem společnost VGP, jejíž poslední písmeno v názvu odkazuje právě na jméno Procházka. Dnes je akcionářem firmy a vede její realizační sekci.

2012

strana 13

Větruše

VĚTRUŠE Vyhlídková věž s velmi pěkným rozhledem, zrcadlové i přírodní bludiště a sportovní areál. Původní objekt Větruše na skále v Ústí nad Labem pochází z roku 1897, v roce 2002 byl objekt nákladně zrekonstruován. Nyní tu najdete mimo jiné také výletní restauraci a hotel. Místo stojí určitě za návštěvu, otevřeno je celoročně, parkovat můžete přímo před Větruší. Za 15 korun vás sem vyveze i lanovka z obchodního domu Forum. KRUŠNÉ HORY Horské pásmo na hranicích s Německem je dlouhé 130 kilometrů. K těm méně známým, ale o to dobrodružnějším trasám patří výšlap na Vysoký kámen. V Lubské vrchovině nedaleko Německa tu najdete dvacetimetrové skalnaté věže. Asi tři sta metrů dlouhá skalní stezka nabízí nádherné výhledy. Těžce dostupné vrcholky skal jsou přístupné po lávce.

DRÁŽĎANY A už jsme v Drážďanech. Doporučujeme navštívit zdejší obnovené stavby, díky kterým je městu přezdíváno Florencie na Labi. Velká část města byla zničena při bombardování spojeneckým letectvem v roce 1945, drážďanským patriotům se však povedlo škody napravit a dnes je to nádhera. Odpočiňte si třeba ve Zwingeru – komplexu muzeí a bohatě zásobených obrazáren. �

Drážďany

location3

strana 14

PŘÍBĚH ZNAČKY

PŘÍBĚH ZNAČKY

strana 15

KNORR-BREMSE PŘÍBĚH JEDNÉ BRZDY Aniž si to uvědomujete, možná i vy jste v denním spojení s firmou Knorr-Bremse. Více než miliarda lidí na světě se každý den spoléhá na brzdové systémy této společnosti. Jak vznikl pohádkový příběh velké firmy?

Začalo to jedním šikovným inženýrem před 107 lety, končí to dvaceti tisíci zaměstnanci, kteří jen za loňský rok dokázali vygenerovat obrat firmy ve výši 4,24 miliard eur. Společnost Knorr-Bremse je uctívaná jako přední světový výrobce brzdových systémů pro kolejová a užitková vozidla. Vedle nich vyvíjí a dodává dveřní systémy a klimatizace pro vlaky a také tlumiče torzního kmitání pro spalovací motory.

hala Knorr-Bremse ve VGP Parku Liberec

Omámený lokomotivami

Když se na podzim roku 1859 rodině Knorrů v pruském městečku Ruda narodil malý Theodor Georg, málokdo tušil, že z něj vyroste uznávaný inženýr. A že jednou bude v encyklopediích zapsán jako přední vývojář vlakových brzd a kompresorů pro lokomotivy. Theodorův otec vypozoroval, že má syn nadání pro fyziku a matematiku, a dostal ho na studia mechanického inženýrství. Po škole Theodor Georg pracoval v železniční kanceláři v Krefeldu, takže získal kladný vztah ke vší technice, která slouží na železnici. Zajímalo ho nejen, co lokomotivy pohání, ale také co je brzdí. Dojížděl do kanceláře amerického inženýra Jesse Fairfielda Carpentera, který německému trhu představil dvoukomorovou vzduchovou brzdu. Díky vlastní píli a skvělému nápadu dodávat tenhle převratný produkt na další trhy se Knorr brzy ve firmě stal šéfem a v roce 1893 převzal společnost Carpenter&Schulze jako vlastník. Produkci přesunul do Berlína a představil světu ještě převratnější novinku – jednokomorovou

location3

Knorr-Bremse – výroba

expresní brzdu. Začal se psát zlatý příběh pruského inženýra.

Zemřel v době největší slávy

Ačkoli se Knorrův patent proslavil po celém světě, rozhodl se společnost zatím nepřejmenovávat. Vzduchová novinka se oficiálně jmenovala Carpenterova brzda a od roku 1905 nejdřív ovládla všechny lokomotivy v Německu, později pak dobyla i zbytek Evropy. To už ale bylo načase vystavit peří na obdiv a založit firmu Knorr-Bremse. Její šéf postavil továrnu v berlínském Boxhagen-Rummelsburgu a skoupil okolní parcely, aby rozšířil výrobu. Společně s inženýry Kunzem a Hildebrandem celé

noci přemýšlel, jak brzdu vylepšit. Světlo světa spatřila další verze, přičemž se povedlo docílit efektu, který dodnes vlakové soupravy používají – brzdily všechny vagóny vlaku naráz. V roce 1910 už byla firma na opravdovém výsluní a zdálo se, že jejími systémy brzdí celý svět. Jenže pak přišla nenadálá rána. Georg Knorr umírá ve švýcarském Davosu v pouhých jedenapadesáti letech. Ačkoli jeho rodina vlastnila obří rezidenci v Berlíně, nechal se pochovat ve švýcarských horách.

Dali brzdy i náklaďáku

Knorrova firma se zděděnými vynálezy naštěstí neusnula na vavřínech

číslo 07, ročník V.

a její inženýři se zajímali o pneumatické možnosti. Mezitím se továrna, dnes už historická památka, velmi změnila – průčelí továrních budov dostalo jednotné provedení od architekta Alfreda Grenandera, přibyla vlastní teplárna a objekt byl s ulicí propojen tunelem. První světovou válku firma přežila a vyrovnala se i s následnou ekonomickou recesí. V roce 1928 dokonce Knorrovi dědicové postavili reprezentativní kancelářskou budovu, která má ve třech rozích arkýře. To nejdůležitější se ale dělo ve zkušebnách a na inženýrských stolech. Brzdy pro lokomotivy už nemuseli strojvůdci ovládat ručně tažením spřáhel, protože přišla nová pneumatická brzda. Největší výrobce brzd pro kolejová vozidla v Evropě se navíc pustil i do nákladních aut. KNORR-BREMSE V ČESKU Knorr-Bremse se do Česka dostal už v roce 1993, když založil joint venture podnik s firmou Ateso v Hejnicích. Dnes je Ateso plnohodnotnou dceřinou společností. Historie české firmy ke spolupráci s Knorr-Bremse přímo vybízela. Strojírenská výroba tu probíhala už od roku 1957, dělaly se tu hydraulické a mechanické zvedáky a vzduchotlaké brzdné systémy. Brzdy z Hejnic měly v Československu monopol, na podvozku je měl každý náklaďák značky Avia, Liaz, Tatra a autobusy Karosa. Po revoluci se podnik málem položil, ale naštěstí začal v roce 1991 spolupracovat s Knorr-Bremse na obchodu se součástkami. V již zmíněném joint venture Knorr-Autobrzdy Jablonec pak mnichovský lídr držel 67 procent. V roce 1998 pak vznikla dceřiná společnost a o rok později se české zastoupení firmy kompletně přestěhovalo do nového závodu v parku VGP v Liberci. Zde má v hale H5 pronajatých 20 113 metrů čtverečních výrobních a skladových prostor.

2012

Brzdná soustava Hildebrand-Knorr se jako hlavní systém používala v 17 zemích Evropy. V roce 1939 bylo devadesát procent německých nákladních aut od sedmi do šestnácti tun vybaveno tímto pneumatickým vynálezem. Knorr-Bremse byla první firma v Evropě, která osazovala brzdami všechna čtyři kola náklaďáků včetně kol na přívěsu. Brzdná dráha se o mnoho metrů zkrátila, což se pozitivně projevilo na bezpečnosti na silnicích.

Zrod mezinárodního gigantu

Během druhé světové války se firma jako mnoho dalších podniků musela zapojit do války, a do její produkce se tak dostala i útočná puška MG35/36, známá jednoduše jako Knorr-Bremse. Po válce pak došlo k vyvlastnění a demontáži kmenového závodu. I to ale společnost přežila a brzy po roce 1945 se management přestěhoval do Mnichova, kde sídlí dodnes. Firma posléze slavila úspěchy s brzdným systémem Bendix od Honeywellu, který koupila. V šedesátých letech představila nový řídicí ventil Ke a vstoupila na trh v USA s ventilem pro vlaky AAR DB-60. Když v roce 1985 úspěšný podnik převzal Heinz Hermann Thiele, rozdělil ho na dvě divize – jedna se stále stará o brzdy pro vlaky, druhá se pak zaměřuje na brzdy pro náklaďáky. Zároveň podnik pracuje na dalších prvcích – klimatizacích, toaletách, dveřních systémech, spojkách a stěračích předních skel. V posledních dvou desetiletích se Knorr-Bremse stala firmou mezinárodního významu – spojila dceřinky, přebrala společnosti Westinghouse, Bendix, Zelisko, Microelettrica a Meraka a vybudovala zastoupení po celém světě včetně České republiky. Aktuálně firmu čekají další výzvy, chtěla by naplno prorazit na prosperujícím ruském a čínském trhu. �

location3

strana 16

ROZHOVOR

ELINA GARANČA: S HUDBOU JSEM VYRŮSTALA ODJAKŽIVA Lotyšskou mezzosopranistku Elinu Garanču není příznivcům opery třeba představovat; ani u nás nejspíš neexistuje operní fanoušek, který by šestatřicetiletou hvězdu předních operních domů neznal – ať už třeba z přenosů z newyorské Metropolitní opery či návštěvy Vídeňské státní opery, anebo z jejích zatím dvou pražských recitálů. Před rokem ovšem nastala v kariéře Eliny Garanči několikaměsíční pauza, když přišla na svět její prvorozená dcera Catherine Louise. Teď už ale vše pomalu začíná být zase při starém. Se svým Sestem slavila úspěch v nové vídeňské inscenaci Mozartova Tita a v září se objevuje v Praze na koncertě, který spolupořádá společnost VGP.

Q

Vyrůstala jste v umělecké  rodině, doslova naproti  divadelní škole. Měla jste někdy  sebemenší pochyby o vaší budoucí  kariéře? Chtěla jste někdy být  něčím jiným než pěvkyní? Chtěla jsem být herečkou. V ročníku divadelní školy, do kterého jsem se hlásila, asi hledali jiný typ děvčat, a mě

nepřijali. S hudbou jsem ovšem vyrůstala odjakživa. Už od pěti let jsem hrála na piáno, zpívala jsem ve sboru svého otce. O tom, že se zpěv stane mým osudem, ale nebylo rozhodnuto až do chvíle, kdy jsem si vybrala kariéru profesionální zpěvačky. Vždy jsem ráda zpívala, ovšem spíše muzikály nebo něco ve stylu Barbry Streisandové. Studium takového žánru ale nebylo tehdy v Lotyšsku možné, tak jsem vyzkoušela operu a zamilovala jsem si ji.

Q

Četl jsem, že vaše matka –  také zpěvačka, učitelka  zpěvu a sbormistryně Anita Garanča – vás úplně nepodporovala  v tom, abyste se stala zpěvačkou.  Rozumíte tomu teď, když jste sama  matkou? Dokážete si představit sebe samu v její pozici a svou  dceru ve vaší pozici za několik let? Moje matka si chtěla být jistá, že opravdu chápu, co ta profese znamená. Že to je tvrdá práce a spousta slz, než se svým hlasem opravdu něco dokážete. Za to jsem jí vděčná. Zároveň si ale přeju, aby se moje dcera rozhodla dělat něco jiného. Tehdy pro mě nebylo jednoduché dokázat, že nejsem jenom dcerou slavné pěvkyně, ale že mám také svůj vlastní hlas, a tak si myslím, že pro mou dceru by to bylo ještě těžší. Pokud bych ale viděla, že má hlas dělaný pro kariéru a je odhodlaná, stála bych za ní na 1000 %.

Q

Vaší dceři je právě jeden  rok. Jak hodně se vám  během tohoto roku změnil život?  Nechybělo vám divadlo a koncerty?  A změnila jste se nějak vy sama?

location3

číslo 07, ročník V.

ROZHOVOR

strana 17

V každém případě je to výhoda! Zná mě lépe než kdokoliv jiný. Nemusím mu vysvětlovat, proč chci dělat to či ono. Každé ráno pozná, v jakém stavu je můj hlas, a cítím, že je pro mě tou nejlepší oporou. Nicméně také pracuje s jinými pěvci, stejně jako já i s jinými dirigenty. Udržuje to náš vztah stále čerstvý.

kterou kdy viděl. Máte tento talent  od přírody, nebo kromě hlasu trénujete i své herecké schopnosti? Myslím, že herectví se zlepšuje jednak se zkušeností a prací se skvělými divadelními režiséry, a také s osobností, kterou člověk získá za řadu let na jevišti. Já jsem v činoherním divadle doslova vyrůstala, protože moje matka pracovala s herci na zdokonalování jejich hlasů, takže jsem už odmalička viděla při práci nejlepší lotyšské herce a režiséry. Něco z těchto informací se mi určitě uložilo a jenom to čekalo, až to budu moci použít.

Méně spím a jsem víc unavená, ale na druhou stranu více spokojená v soukromí i v operním profesionálním světě. Život mně nyní nabízí různější pohledy na hodnoty a priority. Podstatné pro mě teď není jenom stát na jevišti a zpívat, jsou pro mě důležité i ostatní aspekty života.

Q

Některé vaše kolegyně, ale  i hlasoví odborníci občas  říkají, že porod dítěte může mít  vliv i na hlas. Pozorujete něco  takového? Tak trochu ano, ale nechtějte po mně, abych vám popsala, jak se můj hlas změnil – to nechám na publiku a kriticích. Nechci poukazovat na subjektivní věci, které o mně říkají druzí. Každý je vnímá a slyší jinak. Jinak si ale myslím, že soprán obecně vykazuje v průběhu života větší hlasové změny než mezzosoprán.

Q

Udržovala jste se nějak  během té doby, co jste  nevystupovala, v pěvecké kondici? Během prvních čtyř měsíců jsem nezazpívala ani jednu notu a nechybělo mi to. O pár měsíců později jsem ale začala zpívat každý den tak pět minut. Postupně jsem přidávala, až to dělalo půldruhé až dvě hodiny denně. Je to stejné jako ve sportu – na maraton se musíte připravovat postupně den po dni.

Q

Pomalu se tedy před publikum vracíte. Jak chcete péči  o miminko a zpívání dohromady  zvládat? Nejspíš se ani moc nemůžete spolehnout na pomoc manžela, který jako dirigent má určitě  také řadu zahraničních závazků… Manžel mi pomáhá moc, jak jen může. Strávil hodně času tím, že přeorganizoval své plány, aby mohl být – jak mu to práce a čas dovolí – s námi. Máme pochopitelně dítě, které žije, a tedy i cestuje s námi, jinak by to nešlo.

Q

S vaším manželem, dirigentem Karlem Markem  Chichonem, často spolupracujete  i profesně. Čím vším je to pro vás výhoda? Jste snad méně nervózní a cítíte v něm oporu? Jaké přednosti má  pro vás oproti jiným dirigentům?

2012

Q

Vraťme se zpět k opeře. Kritici i diváci vás oceňují za to,  že svůj hlas podporujete i hereckými dovednostmi – například Roberto Alagna tvrdil, že vaše Carmen byla tou nejúplnější Carmen, 

location3

strana 18

ROZHOVOR

NÁŠ TÝM

strana 19

NOVÍ LIDÉ V TÝMU VGP JIŘÍ ZITA, KOMERČNÍ TÝM Na začátku srpna nastoupil do komerčního oddělení Jiří Zita. Jiřímu je 25 let, je původem z Liberce a v současné době žije v Praze. Vystudoval Imperial College v Londýně, obor stavební inženýrství, a část svých studií strávil v Thajsku a Kalifornii. Jiří přišel do VGP z firmy Mota-Engil, kde pracoval na pozici přípraváře při stavbě bytových domů na Zličíně. Ve VGP bude mít Jirka na starosti pronájem nových a stávajících prostor v České republice. Mezi jeho koníčky patří snowboarding, kayaking a cestování.

Q

Jsem si jist, že nebudu prvním novinářem, který se na  toto zeptá: ovlivňuje váš profesionální život nějak skutečnost, že  jste velice krásná žena? Pomáhá  vám to, nebo se to naopak někdy  může obrátit ve váš neprospěch? Nikdy jsem se za velice krásnou ženu nepovažovala a nikdy mě nenapadlo využít krásy jako „zbraně“ pro vlastní úspěch. Když jsem na jevišti, zaměřuji se hlavně na svůj hlas, svou hudebnost a emoce, které chci předat publiku. Uvědomuji si, že krása je dobrá pro hezčí plakáty, obaly CD a pro televizní kamery, ale jsem zpěvačka a ne modelka, takže hlas je u mě na prvním místě.

Q

Váš život se točí okolo  hudby. Jakou hudbu (pokud  vůbec nějakou) posloucháte ve  volném čase – třeba při řízení  nebo u vaření? Posloucháte kromě  klasiky i jiné druhy hudby? Doma neposloucháme nic. Nikdy jsem neměla ráda hudbu někde v pozadí při vaření nebo úklidu. Domov je místo, kde si s manželem chceme vychutnat ticho a klid. Rádi chodíme na koncerty, muzikály i činohru. Ve městech jako Londýn nebo New York

location3

si člověk může vybrat z obrovské nabídky různých představení, a tam si můžeme užít každou vteřinu, ale domov je naše oáza klidu a ticha.

Q

Klasická hudba je pro  posluchače velice náročná  a jak říkáte – nelze ji dost dobře  poslouchat jako „šum v pozadí“.  Jak si klasická hudba stojí  v dnešním uspěchaném světě?  Jak se vyvíjí? A dokáže přežít? Sice Laura Volpiová na začátku minulého století řekla, že opera umírá, ale v 21. století ji stále zbožňujeme. Myslím, že ji dokážeme zpřístupnit novým posluchačům. Lidé se stále bojí začít poslouchat klasickou hudbu, protože je nikdo ve škole neučí, jak jí porozumět. Samozřejmě, živé filmové přenosy, jako ty z Metropolitní opery, to také usnadňují – může je zhlédnout kdokoli a téměř kdekoli a nemusí řešit, co si vzít na sebe nebo jak se chovat. Myslím, že klasická hudba bude mít vždy výkyvy v popularitě, ale věřím, že nikdy nezemře – dlouhá staletí prokázala, že opravdová klasika vždycky přežije.

Q

Když se díváme do  budoucna, jaké jsou vaše 

TOMÁŠ KOLEČEK, PROPERTY MANAGER V prosinci tým správy nemovitostí posílil Tomáš Koleček, který do VGP nastoupil na pozici property manažera. Tomáš působil řadu let na různých manažerských pozicích v oblasti správy nemovitostí, mimo jiné ve společnostech Pointpark Properties či Farsight. Mezi Tomášovy záliby patří střelba, golf, badminton a rodina. Tomáš hovoří německy a anglicky.

další plány, ať už na nové role  či nahrávky? Dokončila jsem svoje nové CD, které vychází na podzim a je zaměřeno na trochu dramatičtější repertoár. Učím se nové role – Didonu z Trojanů a Favoritku. Přemýšlím také o tom, že bych přidala i Santuzzu, což je role, která může být zpívána i lyrickým mezzosopránem, který si myslím, že mám. Ale pro Santuzzu ještě nemám stanovené datum, dokdy ji chci nastudovat.

ŠÁRKA ŠIMKOVÁ, ÚČETNÍ Už od 1. června působí ve VGP jako účetní Šárka Šimková, která posledních pět let zastávala stejnou pozici ve společnosti Exact Software CEE v Praze. Šárka pochází z Liberce a má vystudovanou Vyšší odbornou školu hotelnictví a turismu v Poděbradech. Šárka hovoří anglicky a mezi její záliby patří rodina, les, hory a snowboarding.

Q

Při jednom z předchozích  rozhovorů jste zmínila, že  jedním z vašich snů je Amneris.  Myslíte, že už se splnění tohoto snu  přiblížilo? A objevily se nějaké sny  další? Ano, je pořád můj sen. Už jsem jí blíže, ale pořád ještě ne úplně blízko… Pořád si myslím, že jsem ještě mladá a že mám na tuto roli dost času. Dokud mám ve svém repertoáru belcanto a Mozarta, nechci přidávat žádného Verdiho. Zatím ne.

ADÉLA LISLEROVÁ, ASISTENTKA Od půlky srpna zastává ve VGP pozici asistentky Adéla Lislerová. Než nastoupila do VGP, pracovala ve společnosti ExxonMobil na pozici nákupčí. Hovoří anglicky, francouzsky a německy. Mezi její záliby patří četba a ze sportů lezení, jóga, běhání a běžky.

Q

Patří mezi vaše sny  i další dítě? Kdo ví… U nás v Lotyšsku říkáme: Člověk plánuje, Bůh koná… �

číslo 07, ročník V.

2012

location3

SNY

strana 20

François Robichon de La Guérinière

a on, aniž by se nadál, zjistil, že společnost začala objevovat ideály, které se snažil formovat dobrých padesát let… Myšlenky ještě nedávno zastaralé, archaické a ojedinělé, se najednou dostávají do popředí všeobecného zájmu. Svět se od nich odklonil, aby je mohl znovu objevit. Na počátku padesátých let žila jen hrstka lidí, kteří rozpoznali poklad minulosti. Člověk, který si jde za svým snem, věří mu, překoná hranici nepohodlí toho, že plave proti proudu, najednou vidí, jak se cesta pozvolna otevírá. Je to jako odměna za to, že svému snu věřil. Vychutnejme si příběh Michela Henriqueta, který aniž by o to nějak výrazně usiloval, se stal ve světě drezury inspirací. Je jedním z těch, kteří se zasloužili o to, že se z drezury místo nezáživné mechanické nudy stalo dech beroucí umění, kde kůň s člověkem představují dvě symbiotické bytosti.

Inspirace

JE DŮLEŽITÉ MÍT SVÉ SNY Setkání s někým, kdo se do hloubky zabývá nějakou činností, která se pro něj stává vášní, neoddělitelnou součástí života, je vždy radost. Strávit ale čas s někým, kdo svou zálibu povýšil na životní filozofii a přizpůsobí jí celý svůj život, věnuje jí veškerou pozornost a péči, je fascinující zážitek. Jedním z těchto lidí je žijící legenda francouzského jezdectví Michel Henriquet. Můžeme o něm mluvit jako o novodobém renesančním člověku, který se vrátil do historie, aby tam objevil cosi krásného, ale dávno ztraceného. Michel Henriquet je žijícím důkazem muže, který ač osamělý a nepochopený na své životní cestě, zůstal věrný myšlence, která byla po dlouhou dobu pro ostatní nezajímavá a zastaralá. Přesto nepodlehl nátlaku okolí a neuhnul ze své linie, odmítl se přizpůsobit a šel dál za svým pokladem na konci duhy, za svou vírou. A stalo se něco nevyhnutelného, postupně pár lidí přijalo jeho názory,

location3

„Ideální jezdectví, obraz kentaura, jsem si vysnil, když jsem porovnal velkolepost jezdeckých soch, jež zdobí naše náměstí, s našimi tehdy uznávanými drezurními jezdci. Toto srovnání nebylo nikdy ve prospěch těch druhých,“ vzpomíná Michel Henriquet. Psal se rok 1955. Vyčerpaná Evropa se pomalu vyrovnávala s následky hrůzné války, která prakticky vyhladila z evropského prostředí jezdecké koně. Je zajímavé, že Němci byli první, kdo se znovu vyhoupl do sedel. Měli k dispozici zemědělské koně a pár učitelů jezdectví, kteří válku přežili a navázali na umění v manéžích. Vyškolili také sudí a jezdce a tím se ihned dostali na špičku mezinárodní drezury. Německá drezura se v předchozích více než dvou stoletích inspirovala francouzským stylem. Dokazuje to například Hünersdorf, který se v roce 1791 vyznává ke svému obdivu k versailleské škole. I němečtí mistři Ayer (1732–1817), Seeger (1794–1863), Steinbrecht (1808–85) a Podhajský (1950) jsou stoupenci metod, které popisuje La Guériniere ve své Škole jízdy. Nové, dodnes platné nařízení Mezinárodní jezdecké federace sepsal roku 1950 německý generál Von Holzing, stoupenec francouzského generála Decarpentryho. „Německý národní trenér W. Schulteiss mi v roce 1970 řekl, že německé jezdectví je posledních 150 let založeno na principech někdejší francouzské školy. Bohužel válku přežilo jen málo velkých jezdců a klasické myšlenky velkoleposti a citlivosti ustupovaly v zájmu přehnaně náročných pozic, charakteristických svou přesností a metodičností, které se v mezinárodních soutěžích začaly prosazovat s německou důsledností,“ popisuje dobu Michel Henriquet. Těch několik francouzských jezdců, kteří se věnovali drezuře, se podle jeho slov snažilo kopírovat Němce, kteří vyhrávali, avšak bez disciplíny a vytrvalosti. Výsledky byly a stále jsou smutné.

Studium

Michel Henriquet se proto vrhl do studia akademického jezdectví neboli jezdectví francouzské tradice. Bylo potřeba nejdřív znovuobjevit techniku. Také nástroj, tedy iberského koně, a v ideálním případě i učitele. „I když jsem neměl tušení, jak těžký úkol mě čeká, pustil jsem se do shromažďování a studia starých textů, které byly tehdy dostupnější než dnes. Ty nejdůležitější texty jsem získal docela rychle. Co se barokního koně týče, tehdy v Evropě kromě lipicánů nepřítomného,

číslo 07, ročník V.

sesbíral jsem materiál o španělských a lusitánských koních a vydal jsem se do Španělska na několik dobrých adres,“ vypráví Michel Henriquet. Už v roce 1958 bylo zřejmé, že kromě několika jezdců býčích zápasů bylo toto plemeno na cestě k vyhlazení a udržovalo se spíše z tradice než pro užitek. Kvalitní koně měli jen velcí jezdci v koridě, ale jejich počet byl velmi nízký. Jejich jezdectví, ve kterém převažovalo používání strašných španělských uzd, nánosky z vlnitých plechů namísto uzdy a surových ostruh, nemělo nic společného s La Guérinièrovým posláním. A udržela se jen díky přizpůsobivosti a skvělému charakteru andaluského koně. „Musel jsem ještě podniknout stejnou cestu do Portugalska, jehož území jsem měl dobře zdokumentované. Už jsem měl koupenou letenku a domluvené schůzky, ale osobní důvody mě donutily cestu odložit. Jeden z mých přátel se uvolil, že cestu podnikne místo mě a podle mých instrukcí. Za tři dny přijel s novinkami. Co se týče zachování iberského koně, byla situace v Portugalsku mnohem příznivější. Po dvoudenním pátrání ve snobských klubech i v nesčetných manéžích našel jednoho jezdce v nenápadném jezdeckém centru na průmyslovém předměstí Lisabonu a ukázal mi jeho fotky. Ke svému překvapení jsem spatřil stejné výjevy, jako jsem vídal na rytinách ze Školy jízdy. Vida mé nadšení, můj přítel Jean Persin ulehčeně vydechl: Jsem moc rád, že se vám zamlouvá. Zítra ho totiž vyzvedávám na letišti v Orly a vezu ho rovnou k vám. Prodal jednoho koně v Ženevě a jede ho tam předvést. U vás zůstane dva dny,“ popisuje tyto chvíle Michel Henriquet.

SNY

strana 21

i teď, 23 let po smrti největšího jezdeckého génia celého 20. století. O týden později jsem už byl u něho a svůj život jsem si uspořádal tak, abychom se mohli pravidelně potkávat. Tato setkání trvala až do Oliveirovy smrti, celých 30 let. Tehdy jsem měl dva anglické plnokrevníky a svého prvního lusitána, kterého jsem koupil s ním. Po mnohaleté práci a více než tuctu více nebo méně povedených výcviků koní jsem narazil na talentovaného lusitána s nadprůměrně velkým klusem, vymykajícího se svou výškou 1,7 m všem normám. Za tři roky ovládal Orphée všechny cviky, které jsou součástí Grand Prix,“ říká Michel Henriquet.

jsme začali s pravidelným tréninkem. Po dvou letech vyhrála s Orphéem francouzský šampionát a jako první jezdkyně na iberském koni ve světové soutěži se kvalifikovala na olympijské hry v Barceloně. Má zaujatost proti soutěžím padla z několika důvodů. Zaprvé, není možné obhájit zvláštní jezdecké principy, zvláště jedná-li se o tak lehký a nezautomatizovaný styl, aniž by se prokázalo, že fungují. A za druhé, hrubé a těžkopádné jezdectví z doby před 50 lety se hodně vyvíjelo díky nové generaci holandských a německých koní, jejichž rovnováha a exteriér se zjemnily přirozenou lehkostí. Sudí se naučili svému řemeslu a každodenní činností se docílilo rytmu a brilantního provedení, což bylo v té době nevídané,“ zamýšlí se Michel Henriquet.

Cesta na olympiádu

Francouzského mistra původně vůbec nezajímalo závodní ježdění, které bylo na mnohem nižší úrovni než dnes. S opravdovou vášní však vyhledával nové koně. Prodával ty, které už dostal na nejvyšší úroveň, jaké byl schopen, aby ihned začal s dalšími, které vždy dovedl o trochu dál. „Orphéa si všiml přední jezdec Cadre Noir de l´Ecole de Saumur, plukovník Carde, a zeptal se mě, proč s tak slibným koněm nesoutěžím. Když jsem mu vylíčil své důvody, obrátil se se stejnou otázkou na mou ženu Catherine. Tu svým naléháním přesvědčil k váhavému souhlasu, a tak

Objev století

Odborné knihy a prestižní koně jsou nutné předpoklady k úspěchu, ale bez dobrého mistra jezdeckého umění jsou jen prázdnými nástroji. „Objevili jsme Nuno Oliveiru, nejbájnějšího jezdeckého umělce našeho století, v té době známého jen mezi několika chovateli. Vyvedl mé dva špatně vycvičené koně, které za hodinu úplně proměnil, následně nám promítl několik filmů. Byly to pohyblivé rytiny ze Školy jízdy. Tak začalo mé třicetileté studium pod vedením Nuno Oliveiry, ze kterého čerpám

2012

Michel Henriquet a Fandango

Současnost

Připomeňme si, že v sedmdesátých letech chtěla Mezinárodní jezdecká federace z olympijského programu vyřadit piaff a passage, protože tyto cviky ovládalo již jen pár koní. „Na letošních olympijských hrách v Londýně jsme objevili úžasné chody – výrazné a precizní. Jezdci se uvolnili, divák si tak ani nevšimne, že jezdec koně ovládá. U koní se teď více než dynamika oceňuje elegance a rovnováha, lehkost v modelu, někteří piaffují a pasážují jako andaluští koně. Ti, když se pohybují pod svým jezdcem, vypadají, jako by se ani nedotýkali země. Právě v Londýně se vedle známých hvězd objevilo i několik pozoruhodných nováčků. Pozoruhodných svou nenápadností, jemnou rukou a téměř neviditelným ovládáním zvířete. Předvedli krásné jízdy, více lidské, ale zároveň stejně přesné, komentátory zvláštně nazývané jako moderní. Je to spíše návrat ke klasickým kořenům, pravda, obohacený intenzivní dynamikou, která je vlastní modernímu jezdectví. Tito „inovátoři“ se zařadili na stranu precizní techniky a vyhráli. Mluvíme o Portugalcích, Italech, Angličanech, ale dokonce i o Němcích. Anglický závodník Carl Hester je pro mě svým jemným a lehkým jezdectvím ztělesněním mého Mistra Oliveira. Jim a sudím, kteří to rozpoznali a ocenili, patří můj velký dík,“ uzavírá svoje vyprávění Michel Henriquet. �

location3

6 VGP PARK ÚSTÍ NAD LABEM

PŘEHLED VGP PARKŮ 2 GREEN PARK PRAHA-SEVERO VÝCHOD

NORSKO

4 VGP PARK HORNÍ POČERNICE PRAHA-VÝCHOD

TALLINN

8 VGP PARK TURNOV – PŘÍŠOVICE

RUSKO

15 VGP PARK RODGAU

7 VGP PARK LIBEREC

ŠVÉDSKO

19 RIGA

DÁNSKO LITVA

9 VGP PARK TURNOV – VESECKO

IRSKO

16 VGP PARK MALACKY

RUSKO 10 VGP PARK HRADEC KRÁLOVÉ

VELKÁ BRITÁNIE

3 BLUE PARK PRAHA-SEVERO VÝCHOD

BĚLORUSKO BREMEN

5 VGP PARK MLADÁ BOLESLAV

BERLIN

HOLANDSKO

17 VGP PARK GYŐR

POLSKO

18 VGP PARK TIMIŞOARA

HANOVER

11 VGP PARK PLZEŇ

7 6

9 LIBEREC 8 ÚSTÍ NAD LABEM 2

3

FRANKFURT

15

5 4

1 PRAHA 12

BELGIE

ESSEN DÜSSELDORF

PRAHA 10

FRANCIE FRAN

HRADEC KRÁLOVÉ

19 VGP PARK KEKAVA

NÜREMBERG 16

STUTTGART

KOŠICE BRATISLAVA

12 VGP PARK NÝŘANY – PLZEŇ

PARDUBICE

17

MÜNICH

MOLDÁVIE

13

11

RAKOUSKO

BUDAPEST

GYŐR

ŠVÝCARSKO

OLOMOUC

PLZEŇ

SZEGED 14

UKRAJINA

13 VGP PARK OLOMOUC

BRNO 14 VGP PARK BRNO

ČESKÉ BUDĚJOVICE

PÉCS

SLOVINSKO ITÁLIE

18 TIMIŞOARA

CHORVATSKO BUCHAREST BOSNA A HERCEGOVINA

ŠPANĚLSKO

SRBSKO BULHARSKO

ČERNÁ HORA

PRONÁJEM

strana 25

POTŘEBUJETE PROSTOR?

Potřebujete prostor pro své podnikání? Pokud ano, možná vás bude zajímat, jaké možnosti jsou pro vás aktuálně k dispozici. Připravili jsme pro vás stručný přehled aktuální nabídky v oblasti pronájmu skladovacích, logistických či výrobních prostor v některém z našich „parků“. V případě jakýchkoli doplňujících otázek nás neváhejte kontaktovat a sjednat si osobní schůzku s našimi kolegy. PROJEKT

BUDOVA

VGP PARK HORNÍ POČERNICE

VGP PARK PŘÍŠOVICE VGP PARK NÝŘANY VGP PARK HRADEC KRÁLOVÉ VGP PARK LIBEREC VGP PARK OLOMOUC VGP PARK TUCHOMĚŘICE VGP PARK MLADÁ BOLESLAV VGP PARK PLZEŇ

VGP PARK BRNO VGP PARK ÚSTÍ NAD LABEM

MAĎARSKO VGP PARK GYŐR SLOVENSKO VGP PARK MALACKY

RUMUNSKO VGP PARK TIMIŞOARA

ADMINISTRATIVNÍ ČÁST (m 2)

SKLADOVÁ ČÁST (m 2)

D1 D1 B4 H2 II C2 I3 A3 L M N VII VIII IX X B

288 realizováno na realizováno na 420 realizováno na 1 330 190 realizováno na realizováno na realizováno na realizováno na realizováno na realizováno na realizováno na realizováno na realizováno na

míru míru míru míru míru míru míru míru míru

2 160 1 730 4 000 4 260 1 728 8 560 1950 4 300 5 272 16 617 4 643 19 000 9 500 9 500 19 000 3 271

A1

realizováno na míru

8 100

H5 H3 H6 H7 C A B C D A B C I II P1 P2 P3 P4 P5 P6 P7

realizováno na míru 900 realizováno na míru realizováno na míru 300 realizováno na míru realizováno na míru realizováno na míru realizováno na míru realizováno na míru realizováno na míru realizováno na míru realizováno na míru realizováno na míru realizováno na míru realizováno na míru realizováno na míru realizováno na míru realizováno na míru realizováno na míru realizováno na míru

5 500 5 038 7 600 9 500 2 168 6 500 19 130 3 670 5 180 8 800 19 300 9 680 11700 12 570 5 300 5 320 15 300 9 400 8 850 8 890 2 050

A B2

300 500

B C D E

realizováno realizováno realizováno realizováno

A1 A2 B1 B2

570 570 1 150 800

míru míru míru

3 450 9 800 na na na na

míru míru míru míru

17 100 14 400 20 520 20 520 10 870 10 870 17 808 15 260

Tomas Van Geet

Petr Kovařík

Renata Cihlářová

Jiří Zita

[email protected] tel.: +420 724 359 916

[email protected] tel.: +420 724 237 331

[email protected] tel.: +420 777 483 249

[email protected] tel.: +420 724 327 034

location3 VGP © 2012

2012

location3