Vesnické kostely na panství cisterciáckého klá tera v Sedlci u Kutné Hory

kuler_04_11.qxd

26.8.2011

9:37

Stránka 281

Ve s n i c k é k o s t e l y n a p a n s t v í c i s t e r c i á c k é h o k l á ‰ t e r a v Sedlci u Kutné Hory Karel KIBIC ml. Ranû gotické venkovské kostely na b˘valém panství cisterciáckého klá‰tera v Sedlci u Kutné Hory se odli‰ují od stejnû star˘ch, pravoúhle ukonãen˘ch kostelíkÛ v okolí. Charakteristick˘m znakem jsou zejména chórové vûÏe, v âechách jinak sporadické. PrÛzkum ãtyfi z tûchto kostelÛ – ve Svaté Katefiinû, Svatém Mikulá‰i, Rohozci a v Církvici – prokázal promy‰lenou koncepci s dÛrazem na vytvofiení kvalitních útoãi‰tn˘ch prostor. V Rohozci a v Církvici byl dokumentován sloÏit˘ pfiístup do patra vûÏe otvorem nad vítûzn˘m obloukem v lodi. PrÛzkum prokázal, Ïe vûÏ v Církvici byla vztyãena dodateãnû nad star‰ím presbytáfiem. A N O TA C E :

Klá‰ter v Sedlci byl zaloÏen v roce 1142 ze soukromé iniciativy velmoÏe Miroslava, v˘znamného spojence krále Vladislava II. a pfiítele olomouckého biskupa 1

Jindfiicha Zdíka. Zmínûn˘ Miroslav odkázal klá‰teru fiadu statkÛ v bliωím i vzdálenûj‰ím okolí, coÏ je mimochodem velmi ran˘m dokladem ‰lechtické majetkové drÏby v této ãásti stfiedních âech. Cisterciáci v prÛbûhu 12. i 13. století své majetky roz‰ifiovali a zároveÀ tím, jak se vzdávali statkÛ vzdálenûj‰ích a pfiikupovali statky bliωí, smûfiovali k vytvofiení kompaktnûj‰ího panství. Ucelenou majetkovou drÏavu se podafiilo vytvofiit zejména v severním okolí dne‰ní Kutné Hor y. Souãástí tûchto snah bylo i získání lesa Boru, kter ˘ se rozkládal severnû od Sedlce v místech ústí fieky Doubravy do Labe, nedaleko od T˘nce nad Labem.

2

Les byl souãástí královského majetku a cisterciáci ho získali od krále Pfiemysla Otakara II. v ãer vnu roku 1278. Za bezvládí po Pfiemyslovû smrti nastala klá‰teru zlá léta. Archeologické nálezy naznaãují, Ïe drancování té doby zasáhlo nejen klá‰terní panství, ale i tûsné okolí klá‰tera. JiÏ roku 1283, s nástupem energického opata Heidenreicha, v‰ak nastal obrat

1

k lep‰ímu. Pfiichází jakási druhá vlna klá‰terní slávy, jistû podpofiená i objevením mimofiádn˘ch loÏisek

Není-li uvedeno jinak, je autorem v‰ech fotografií Karel Kibic ml., 2010. Obr. 1. Mapa kutnohorského regionu s vyznaãením obcí se sledovan˘mi kostely, sever nahofie (platí pro v‰echny mapové pfiílohy). (Pfiíprava podkladu Karel Kibic)

stfiíbrné rudy na území klá‰terního panství. Z rozmezí

chodu a vlévá do Doubravy. V‰echny tfii vesnice mají

let 1290–1320 pochází dne‰ní konventní chrám Na-

‰irokou ulicovou náves s kostelem uprostfied. Podob-

nebevzetí Panny Marie. Po roce 1283 klá‰ter znovu

né pÛdorysy vesnic s jasnû vytyãenou návsí lze vnímat

roz‰ifioval svÛj majetek, a to mimo jiné i kolonizací le-

jako projevy vrcholnû stfiedovûké kolonizace. Potok

sa Boru, na jehoÏ území vysadil tfii nové vesnice: Sva-

protéká stfiedem návsi a lze pfiedpokládat, Ïe byl do

tou Katefiinu, Svatého Mikulá‰e a Rohozec. V tûchto

své polohy pfii odvodÀování baÏinatého terénu umûle

vesnicích byly také zaloÏeny kostely, které se ãásteã-

sveden. Jeho rovné koryto se pfiitom ve v‰ech vesni-

nû dochovaly; architektonicky zhruba odpovídají dobû

cích zatáãí kolem hfibitovních zdí a evidentnû i tato

Praha : Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-617-1.

pfielomu 13. a 14. století, pfiesnou dobu zaloÏení

kliãka je umûlá; situace naznaãuje moÏnost zatopení

2 Jméno lesa Boru dosud zaznívá v názvu obce Zábofií

ov‰em nevíme. V kaÏdém pfiípadû pfiedstavují zajíma-

bezprostfiedního okolí hfibitovÛ a vytvofiení vodních pfií-

nad Labem.

vé, ve srovnání s ranû gotick˘mi kostely v okolí ponû-

kopÛ. Zatopené pfiíkopy kolem kostelních areálÛ se

3 SOMMER, Jan. Ke stavební podobû gotick˘ch kostelÛ

kud atypické stavby. Tyto stfiedovûké kostely jiÏ byly

zfiídkakdy dochovaly, patrnû ale nebyly úplnou vzác-

s chórovou vûÏí ve v˘chodní ãásti stfiedních âech. Památky

zkoumány, a to zejména v souvislosti s jejich charak-

ností.

teristick˘m znakem, jímÏ jsou v âechách jinak vzácné

obrann˘ (útoãi‰tn˘) charakter kostelÛ, patrn˘ zejména

4

Tezi o vodním pfiíkopu podporuje v˘raznû

3

vûÏe nad pravoúhl˘m chórem.

a pfiíroda : âasopis státní památkové péãe a ochrany pfiírody. 1986, roã. 12, ã. 10, s. 559–566. ISSN 0139-9853. 4 Vodní pfiíkop mûl napfiíklad farní kostel v Rakovníku,

Jmenované tfii nové vesnice byly zaloÏeny na drob-

kter ˘ slouÏil jako refugium pro neohrazené mûsto. Na

ném potoce, kter˘ se u Starého Kolína vlévá do Labe.

■ Poznámky

Rakovnicku lze tento obrann˘ prvek pfiedpokládat u více

Tento dnes nevelk˘ potok byl je‰tû roku 1839 – podle

1 K historii cisterciáckého kostela v Sedlci u Kutné Hory

vesnick˘ch kostelÛ, dochován je vodní pfiíkop kostela

plánÛ stabilních katastrÛ – ramenem fiíãky Brslenky

zejména CHARVÁTOVÁ, Katefiina. Dûjiny cisterckého fiádu

v KnûÏevsi. Na Chrudimsku pfiipomeÀme ãásteãnû do-

(âáslavky), která se dnes pfied Rohozcem stáãí k v˘-

v âechách 1142–1420. 1. svazek. Fundace 12. století.

chovan˘ vodní pfiíkop u kostela v Koãí.

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 4 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | K a r e l K I B I C m l . / Ve s n i c k é k o s t e l y n a p a n s t v í c i s t e r c i á c k é h o k l á ‰ t e r a v S e d l c i u K u t n é H o r y

281

kuler_04_11.qxd

26.8.2011

9:37

Stránka 282

Obr. 2. Svatá Katefiina (okres Kutná Hora), plán stabilního katastru obce z roku 1839. (Reprofoto z Ústfiedního archivu zemûmûfiiãství a katastru âeského úfiadu zemûmûfiického a katastrálního) Obr. 3. Svatá Katefiina (okres Kutná Hora), kostel sv. Katefiiny s chórovou vûÏí, pohled od jihu. Obr. 4. Svatá Katefiina (okres Kutná Hora), kostel sv. Katefiiny, pÛdorys s vyznaãením stavebních fází, kfiíÏkovanû gotické zdivo, teãkovanû zdivo z první poloviny 19. století. Sever nahofie (platí pro v‰echny plány). (Zamûfiení a kresba Karel Kibic ml., 2010) Obr. 5. Svatá Katefiina (okres Kutná Hora), kostel sv. Katefiiny, vstup do vûÏe z podkroví nad lodí. Obr. 6. Svatá Katefiina (okres Kutná Hora), kostel sv. Katefiiny, interiér vûÏe nad presbytáfiem, úroveÀ 1.–2. patra, pohled k severu. Pod oknem horního podlaÏí je ve zdivu dráÏka po pÛvodní podlaze.

3

vána úzká a znaãnû pfiev˘‰ená gotická okna (v˘‰ka kolem 1,7 m), prÛzory mají kamenná hrotitá ostûní.

4

2

Okno na jiÏní stranû vzniklo roz‰ífiením dfiívûj‰ího otvoru. K pÛvodnímu vybavení presbytáfie náleÏí ãtyfii v˘klenky ve zdivu – dva na v˘chodní, dva na jiÏní stranû –, pfiiãemÏ nároãnûji je ztvárnûn jen jeden z v˘klenkÛ v jiÏní stûnû, kter˘ má dfievûné de‰tûní s dvífiky. Zaujme vy‰‰í poãet odkládacích v˘klenkÛ,

5

ov‰em také to, Ïe mezi nimi chybí bohatûji fie‰en˘ sanktuáfi – ãekali bychom ho poblíÏ severov˘chodního kouta kostela. DÛleÏit˘m detailem, svûdãícím o stfiedovûkém fungování kostela, je pfiístup do horních pater vûÏe. V kos6

5

tele ve Svaté Katefiinû je zachován pÛvodní portálek na západní stranû vûÏe, jehoÏ práh je situován zhruba

na nejlépe zachovaném z nich ve Svaté Katefiinû. Do-

dfievem. Loì je z obou boãních stran osvûtlená dvûma

1,8 m nad podlahou dne‰ního podkroví lodi. Stfiecha

minuje mu mohutná vûÏ nad presbytáfiem; tato stavba

drobn˘mi okny se segmentov˘mi záklenky. Tfii okna

lodi je pomûrnû nízká, krovovou konstrukcí je varianta

více pfiipomíná tvrz neÏ kostel.

zasahují pod zmínûn˘ ústupek zdiva, ãtvrté okno na

Ránkova krovu se stfiedním sloupkem (vû‰adlem), da-

severní stranû lodi poblíÏ kruchty „sedí“ na ústupku.

tovatelná do doby po polovinû 19. století. Zfiejmû sou-

JiÏní okna dosedají nad stfiechu pfiedsínû, o jejímÏ do-

ãasn˘ je ciheln˘ ‰tít na západní stranû. Podkroví je

Kostel sv. Katefiiny ve Svaté Katefiinû má obdél-

dateãném pÛvodu svûdãí právû snaha vyhnout se ok-

dnes pfiístupné ze západní kruchty a neobsahuje Ïádn˘

nou, k v˘chodu se mírnû zuÏující loì a pravoúhl˘ pres-

nÛm. Okna lze hodnotit jako barokní, jejich skromné

doklad o stfiedovûkém zastfie‰ení. Vzhledem k uspofiá-

bytáfi, nad nímÏ stojí vûÏ. ·ífika lodi je na západní stra-

provedení v‰ak naznaãuje, Ïe vznikla pouh˘m roz‰ífie-

dání otvorÛ na západní stranû vûÏe lze fiíci, Ïe hfieben

nû 11 m, délka cca 13 m, coÏ vymezuje vnitfiní

ním stfiedovûk˘ch otvorÛ.

stfiedovûké stfiechy nemohl oproti dne‰ku sahat

Kostel sv. Katefiiny ve Svaté Katefiinû

prostor o rozmûrech cca 8,4 x 10 m. Odsazen˘ pres-

Presbytáfi je od lodi oddûlen˘ jednoduch˘m hrotit˘m

o mnoho v˘‰e, je v‰ak pravdûpodobné, Ïe úroveÀ paty

bytáfi má ãtvercov˘ pÛdorys o stranû cca 5,3 m. Loì

vítûzn˘m obloukem. Zdivo presbytáfie je pomûrnû sil-

stfiechy b˘vala niÏ‰í – teoreticky mohla sahat aÏ

je pfiístupná hrotit˘m por tálem na jiÏní stranû, pfies

né (‰ífika cca 1,5 m), coÏ odpovídá chórové vûÏi nad

k úrovni ústupkÛ v podéln˘ch stûnách lodi, patrn˘ch z in-

novûj‰í pfiedsíÀ. Jednoduché kamenné ostûní portálu

ním. Prostor presbytáfie o hloubce i ‰ífice cca 5,3 m je

teriéru. Ostûní vstupu do prostoru nad podkrovím je situo-

je novodobé, stfiechovit˘ záklenek vnitfiní ‰palety v‰ak

v˘raznû pfiev˘‰en˘, vrchol kfiíÏové Ïebrové klenby sahá

vané na vnûj‰ím líci vûÏe. Portál má hrotit˘ záklenek

potvrzuje, Ïe je osazené na pÛvodním místû. PÛvodní

do v˘‰ky 7,5 m nad podlahou. Îebra mají klínov˘ pro-

z lomového kamene, kter˘ dosedá na kamenné stojky

je zfiejmû i ostfie hrotit˘ tvar záklenku, kter˘ signalizu-

fil s v˘razn˘m v˘Ïlabkem a spoãívají na podseknut˘ch

s okosením, vytesané z mu‰lového pískovce. Na portál

je sloh poklasické expresivní gotiky, pouÏívan˘ v dobû

jehlancov˘ch konzolách s krycími deskami. Ve vrcholu

navazuje segmentovû sklenutá vnitfiní ‰paleta s témûfi

pfied rokem 1300. Zdivo lodi je cca 1,2–1,3 m ‰iroké,

klenby Ïebra spojuje válcov˘ svorník s pfiedsazen˘m

rovn˘mi boky, v nichÏ jsou kapsy pro zasunovací trámo-

pozoruhodné je zúÏení zdiva u obou podéln˘ch stûn

kruhov˘m terãem. âela klenby mají hrotit˘ tvar, hrot

vou závoru – doklad zaji‰tûní vstupu do vûÏe.

o 12–20 cm ve v˘‰ce asi 3,6 m nad souãasnou pod-

probíhá také uprostfied v‰ech kápí. DÛleÏit˘m detailem

lahou. Evidentnû stfiedovûk˘ detail nejspí‰ souvisel

jsou dva kruhové otvory, symetricky umístûné v kápi

s vynesením stropu a pravdûpodobnû i krovu lodi. Zá-

klenby pfii vítûzném oblouku, které bûhem m‰e zfiejmû

■ Poznámky

padní ãást lodi vyplÀuje jiÏ podstatnû novûj‰í dfievûná

slouÏily pro obsluhu zvonÛ umístûn˘ch v horním pod-

5 Vût‰í poãet v˘klenkÛ patrnû souvisí s tím, Ïe patronem

varhanní kruchta. Stejnû star˘ je také dne‰ní strop lo-

laÏí vûÏe. Jsou pravdûpodobnû pÛvodní – druhotné

kostela byla klá‰terní instituce. Obvykle se pfiedpokládá,

di; jde o zajímavou konstrukci, jejímÏ základem jsou

proraÏení by se jistû projevilo nerovnostmi klenby.

Ïe ãást zafiízení kostelÛ, jejichÏ patronem byl místní ‰le-

cihelné klenbiãky v ocelov˘ch I nosnících, oplá‰tûn˘ch

Na severní a v˘chodní stranû presbytáfie jsou zacho-

chtic, bylo moÏné uschovat v jeho domû.

282

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 4 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | K a r e l K I B I C m l . / Ve s n i c k é k o s t e l y n a p a n s t v í c i s t e r c i á c k é h o k l á ‰ t e r a v S e d l c i u K u t n é H o r y

kuler_04_11.qxd

26.8.2011

9:37

Stránka 283

Obr. 7. Svat˘ Mikulበ(okres Kutná Hora), plán stabilního katastru obce z roku 1839, poloha kostela vyznaãena ‰ipkou. (Reprofoto z Ústfiedního archivu zemûmûfiiãství a katastru âeského úfiadu zemûmûfiického a katastrálního) Obr. 8. Svat˘ Mikulበ(okres Kutná Hora), kostel sv. Mikulá‰e, pÛdorys s vyznaãením stavebních fází, kfiíÏkovanû gotické zdivo, teãkovanû západní dostavba, patrnû ze 70. let 19. století. (Zamûfiení a kresba Karel Kibic ml., 2010)

VûÏ nad presbytáfiem má v souãasné dobû pouze dvû patra, z nichÏ horní vyuÏívá zvonová stolice. PÛvodnû ale byla dûlená na tfii podlaÏí, coÏ nejlépe dokládají maltové otisky fo‰nov˘ch podlah v severní a jiÏní stûnû vûÏe. Pod uvaÏovanou podlahou 2. patra bûÏí ve v˘chodo-západním smûru tfii nerovné dubové trámy, podle v‰eho ne pÛvodní, ov‰em vsazené do pÛvodních kapes – na jiÏní stranû je‰tû pfieb˘vají dvû prázdné kapsy proti sobû v místû dne‰ního schodi‰tû do

7

zvonového patra, na v˘chodní stranû je navíc dal‰í kapsa zhruba proti záklenku vstupního otvoru. Tyto

zfiejmé, Ïe horní ãást vûÏe, která poskytovala minimál-

kapsy odpovídají stropu 1. patra vûÏe. Vût‰í problém

nû dvû podlaÏí kvalitních útoãi‰tn˘ch prostor, byla pfií-

je s interpretací dal‰ích kapes, které jsou patrné na

stupná pfies podkroví nad lodí. Nevíme ov‰em, jak bylo

západní i v˘chodní stranû zhruba o 1 m níÏe – na zá-

pfiístupné toto podkroví. Mohlo se do nûho vstupovat

padní stranû jsou dvû kapsy na kaÏdé stranû portálu,

pfies západní kruchtu, tedy tribunu (pokud v kostele

na v˘chodní stranû jsou v této úrovni celkem tfii kapsy.

existovala), mohlo mít také samostatn˘ vstup v západ-

JiÏní z tûchto kapes na západní stranû má klesající

ním ‰títû lodi. Nûco více mÛÏe napovûdût operativní

pfieklad, kamenn˘ pfieklad dvou kapes napravo od por-

prÛzkum pfii budoucí opravû omítek v západní ãásti lodi.

tálu se v polovinû lomí. Nejde tedy o kapsy po trá-

Vstup do vûÏe byl umístûn pod hfiebenem stfiechy lodi,

mech stavebního le‰ení; v kapsách byly osazeny nûja-

pravdûpodobnû na úrovni druhého hambalku strmého

ké trámy ãi trámové konzoly odpovídající potfiebám

stfiedovûkého krovu, kter˘ zde mÛÏeme pfiedpokládat.

interiéru. Je tfieba upozornit na skuteãnost, Ïe v˘‰ka

Portál byl jistû v˘raznû vyv˘‰en nad podlahou pÛdy, a to

stûny pÛvodní lodi mÛÏe b˘t obsaÏeno v ohradní zdi,

kapes koliduje s polohou okenních otvorÛ. Patro vûÏe

i pokud bychom uvaÏovali, Ïe interiér lodi byl otevfien do

která zhruba v její poloze probíhá.

osvûtlují ãtyfii dovnitfi se rozevírající ‰tûrbinové otvory

spodní ãásti podkroví – ústupky zdiva na boãních stra-

s rovn˘mi parapety a s pfieklady z kamenn˘ch desek.

nách lodi takovou pfiedstavu rozhodnû podporují.

Kostel sv. Mafií Magdaleny v Rohozci

Kostel sv. Mikulá‰e ve Svatém Mikulá‰i

kter˘mi atypick˘mi znaky. Dnes celkem nenápadn˘ kos-

RovnûÏ kostel sv. Mafií Magdaleny v Rohozci udiví nû-

Na severní stranû patra jsou dva ‰tûrbinové otvor y, stejná okénka jsou uprostfied v˘chodní a jiÏní stûny.

8

Druhé patro vûÏe je prosvûtleno o nûco více. Na v˘-

Z kostela sv. Mikulá‰e ve Svatém Mikulá‰i se do-

tel je halová stavba, dlouhá více neÏ 18,5 m a pouh˘ch

chodní stranû jsou dvû ‰tûrbinová okna stejného typu

choval jen presbytáfi se Ïebrovou klenbou, k nûmuÏ

8 m ‰iroká, jejíÏ presbytáfi je oddûlen˘ pouze ústupkem

jako okna v patfie a stejné okénko je je‰tû v pfiilehlém

byla pfiistavûna západní pfiedsíÀ. Na plánu stabilního

ve zdivu; na v˘chodû pak navazuje odsazená sakristie.

koutû jiÏní stûny. V pravé ãásti jiÏní stûny a uprostfied

katastru obce z roku 1839 je kostel znaãen bez lodi

Její gotick˘ interiér se Ïebrovou klenbou v‰ak prozrazu-

zb˘vajících stûn jsou ‰ir‰í otvory, jejichÏ vnitfiní ‰pale-

i bez pfiedsínû; ke zbourání lodi zfiejmû do‰lo na zaãát-

je, Ïe pÛvodní pÛdorys kostela byl ponûkud odli‰n˘. Po-

ta sahala nevysoko nad podlahu a které opût mají

ku 19. století. Krátká pfiedsíÀ má Ïebrovou novogotic-

dobnû jako kostel v sousedních Chotusicích byl kostel

pfieklady z kamenn˘ch desek. ·ir‰í pravoúhlá okna

kou klenbu, novogotick˘ je i hrotit˘ vítûzn˘ oblouk, nad

v Rohozci pfii barokní pfiestavbû prodlouÏen k západu,

i jejich ‰palety jsou také pÛvodní. Dne‰ní stropní kon-

kter˘m je z presbytáfie patrn˘ úsek pÛvodního gotické-

takÏe z pÛvodního knûÏi‰tû se stala sakristie a z pÛ-

strukce 2. patra je novûj‰í, je v‰ak v pÛvodní poloze,

ho vítûzného oblouku. Presbytáfi má kfiíÏovou klenbu

vodní lodi presbytáfi. Stfiedovûká loì patrnû konãila

jak opût svûdãí dráÏka po fo‰nové podlaze 3. patra

se Ïebry klínového profilu, vybíhající ze zdiva bez kon-

v místech ústupku zdiva. PÛvodní kostel byl nevelk˘

v severní i jiÏní stûnû. Ve 3. patfie je umístûna zvonová

zol, pouh˘m zkosením profilu. V zadní ãásti klenby

(vnûj‰í délka lodi ãinila zhruba 8,3 m pfii ‰ífice 8 m, od-

stolice. I v této úrovni je patrné pÛvodní gotické zdivo,

jsou proraÏeny dva kruhové otvor y, nejspí‰ opût pro

sazen˘ presbytáfi pokraãuje v délce pouh˘ch 4,5 m),

peãlivû sestavené z lomového kamene. Na kaÏdé stra-

obsluhu zvonÛ. Pfiedpokládáme, Ïe tyto otvory jsou po-

takÏe ponûkud pfiekvapí ‰ífika zdiva (v lodi 1,3 m,

nû zvonového patra jsou dva pÛvodní okenní otvor y.

dobnû jako ve Svaté Katefiinû pÛvodní; jsou jedin˘m

v presbytáfii cca 1,45 m). UÏ tato skuteãnost naznaãu-

Okna jsou o nûco ‰ir‰í, vlastní okna i jejich ‰palety

detailem, kter˘ i zde naznaãuje existenci chórové vûÏe

je, Ïe ‰lo o masivní, do sebe uzavfienou, mimofiádnû

mají segmentové záklenky z lomového kamene. Odli-

(podkroví pod dne‰ní stanovou stfiechou je nepfiístup-

kompaktní stavbu, nepochybnû uzpÛsobenou jako úto-

‰uje se pouze pravé okno na stranû západní: ‰tûrbi-

né). Stûny presbytáfie jsou pouze 1,2 m silné.

ãi‰tû.

nov˘ otvor má rovn˘ kamenn˘ pfieklad a je osovû v˘-

Je zachováno pÛvodní v˘chodní okno presbytáfie,

raznû smûfiovan˘ na sever. DÛvod neznáme. Stfiecha

které má úzk˘ prÛzor, atypicky umístûn˘ na vnûj‰ím

vûÏe spoãívá na asi 1 m vysoké cihelné nadezdívce.

6

líci prÛãelí; tomu odpovídá hluboká vnitfiní ‰paleta.

■ Poznámky

Kostel patfií patrnû k nejlépe dochovan˘m pfiíkladÛm

Ostatní okna kostela byla neogoticky upravena. Ve

6 Plán stabilního katastru znaãí po severní stranû pÛvod-

kostela s chórovou vûÏí u nás. Do urãité míry zde mÛ-

v˘chodní ãásti presbytáfie jsou tfii pravoúhlé odkláda-

ního presbytáfie je‰tû pfiístavbu, coÏ mohla b˘t zvenãí pfií-

Ïeme rekonstruovat pÛvodní komunikaãní schéma. Je

cí v˘klenky, vût‰inou s nov˘mi dvífiky. Zdivo severní

stupná márnice.

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 4 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | K a r e l K I B I C m l . / Ve s n i c k é k o s t e l y n a p a n s t v í c i s t e r c i á c k é h o k l á ‰ t e r a v S e d l c i u K u t n é H o r y

283

kuler_04_11.qxd

26.8.2011

9:37

Stránka 284

9

10

11

Obr. 9. Rohozec (okres Kutná Hora), plán stabilního katastru obce z roku 1839. (Reprofoto z Ústfiedního archivu zemûmûfiiãství a katastru âeského úfiadu zemûmûfiického a katastrálního) Obr. 10. Rohozec (okres Kutná Hora), kostel sv. Mafií Magdaleny, pohled od severov˘chodu. Obr. 11. Rohozec (okres Kutná Hora), kostel sv. Mafií Magdaleny, otvor na západní stranû patra nad presbytáfiem s interiérov˘mi omítkami ve ‰paletách.

Prostor b˘valého presbytáfie má dodateãnû prora-

z omítaného prostoru, mohla takov˘m prostorem

Ïen˘ vstup na v˘chodní stranû a jeho v˘chodní ãást je

v podstatû b˘t pouze loì kostela. Jednalo by se

pfiepaÏená pfiíãkou, která mimo jiné vymezuje scho-

o otvor situovan˘ nad vítûzn˘m obloukem, kter˘ by byl

di‰tû do prostoru o patro v˘‰e. Ke vstupu do „patra“

pfiístupn˘ pouze po Ïebfiíku. Nutno fiíci, Ïe takov˘ pfií-

nad presbytáfiem slouÏí dodateãnû proraÏen˘ otvor

stup z patra vûÏe vytvofiil velice kvalitní útoãi‰tn˘ pro-

v klenbû. V˘raz „patro“ je v tomto pfiípadû uÏit zámûr-

stor, byÈ s minimálními rozmûry. Proporce kostelního

nû. Evidentnû pÛvodní kamenné lomové zdivo zde sa-

interiéru by potom ale byly ponûkud nev‰ední. Na níz-

há do v˘‰ky cca 2 m nad rubem klenby presbytáfie –

k˘ presbytáfi (v˘‰ka 4,2 m k vrcholu klenby) by nava-

teprve na této úrovni je posazena ro‰tová konstruk-

zoval nevelk˘, ale znaãnû pfiev˘‰en˘ prostor lodi. MÛ-

ce, vyná‰ející zvonovou stolici a zároveÀ vûÏiãku nad

Ïeme pfiedpokládat, Ïe ‰ífika i hloubka gotické lodi

presbytáfiem. Zdivo „patra“ má ‰ífiku okolo 1,3 m, coÏ

mírnû pfiesahovaly 5 m (pokud platí teze o ukonãení

by bylo naprosto nepfiimûfiené, pokud by ‰lo o pÛdní

gotické lodi v místech zúÏení zdiva), ale otvor do patra

nadezdívku, vyrovnávající v˘‰kov˘ rozdíl mezi korunou

vûÏe mûl tepr ve ve v˘‰ce nûco pfies 5 m svÛj práh:

zdiva v presbytáfii a v lodi. Evidentnû nejde o nade-

prostor lodi by tedy mûl v˘‰ku minimálnû 7 m. I zde si

zdívku, n˘brÏ o prostor nad presbytáfiem, kter˘ lze vní-

v‰ak mÛÏeme pomoci pfiedstavou otevfiení lodi do

mat jako souãást chórové vûÏe. V prostoru patra ne-

spodní ãásti krovu.

7

byly zachyceny stopy po okenních otvorech; ty patrnû

Stfiedovûké zdivo je dnes patrné jen v patfie vûÏe,

poãínaly aÏ ve vy‰‰í úrovni. Za pozornost stojí vstup

takÏe operativní prÛzkum a dokumentace pfii opravû

do patra ze západní strany, jehoÏ záklenek byl sice zni-

mÛÏe pfiinést mnoho nov˘ch poznatkÛ. PrÛzkum mÛÏe

ãen pfii sniÏování zdiva, ale ‰palety se dochovaly. Jsou

odhalit délku stfiedovûké lodi, na její severní ãi jiÏní

pokryté vrstvou lícové omítky, coÏ pfiekvapuje, neboÈ

stranû mohou b˘t zazdûná stfiedovûká okna a patrnû

vnitfiní prostor má jen lomové zdivo bez povrchové

i pÛvodní portál. Pfii opravû omítek v lodi mohou b˘t

úpravy. Nejde pfiitom o degradované zbytky hrub˘ch

zachyceny stopy západní tribuny – je moÏné, Ïe jejím

Presbytáfi kostela, pfiestavûn˘ na sakristii a oddûle-

omítek; ty nalezneme téÏ na vnitfiní ‰paletû vstupu do

pozÛstatkem jsou dva nízké zdûné sloupky, vystupující

n˘ pfiíãkou pod vítûzn˘m obloukem, je dochovan˘ velmi

vûÏe ve Svaté Katefiinû a vcelku tam neudivují, i kdyÏ

ze zdiva pod okny dne‰ního presbytáfie.

autenticky. Vzhledem k ‰ífice zdiva má interiér minimál-

okolo je jen reÏné zdivo z lomového kamene – jednak

ní velikost (délka cca 3,4 m, ‰ífika nûco pfies 3 m). Knû-

b˘vá ‰paletû vstupu logicky vûnována vût‰í pozornost,

Ïi‰tû je sklenuto kfiíÏovou klenbou na Ïebrech o profilu

jednak b˘vá na nároÏích více potfieba „zatáhnout“

Úvaha o chórové vûÏi kostela v Rohozci, pfiístupné

hru‰kovce; uprostfied vystupuje válcov˘ klenební svor-

maltu vyteklou ze spár. V bocích ‰palety vstupu do

otvorem nad vítûzn˘m obloukem, je znaãnû pravdûpo-

ník, obíhan˘ polovinou Ïebrového profilu. Îebra zabíha-

patra nad knûÏi‰tûm kostela v Rohozci je utaÏená lí-

dobná, na druhé stranû se ale mÛÏe zdát, Ïe jen omít-

jí do zdiva bez konzol. Na v‰ech stranách knûÏi‰tû se

cová omítka s vrstvami povrchov˘ch nátûrÛ. ·paleta ji-

ky ve ‰paletû otvoru pro doloÏení takového fie‰ení ne-

dochovala pÛvodní okénka. Ta mají necel˘ch 30 cm ‰i-

stû nebyla omítána bezdÛvodnû, ale tûÏko si lze pfied-

staãí. Stejná situace v‰ak byla zachycena také

rok˘ stfiední prÛzor, na kter˘ z obou stran navazují hlu-

stavit, Ïe by dÛvodem byl charakter interiéru patra.

u chórové vûÏe kostela sv. Vavfiince v nedaleké Církvi-

boké, segmentem sklenuté ‰palety. V prÛzorech patrnû

Spí‰ je pravdûpodobné, Ïe omítka odpovídá omítané-

byla osazena kamenná hrotitá ostûní, podobná oknÛm

mu prostoru, ze kterého se do patra nad presbytáfiem

ve Svaté Katefiinû. Dnes je funkãní jen okno na jiÏní

vcházelo.

Kostel sv. Vavfiince v Církvici

■ Poznámky

stranû, ostatní okna jsou zevnû zazdûná. Díky tomu se

Nálezy v prostoru nad presbytáfiem dokládají exi-

7 Teoreticky by takov˘m prostorem mohlo b˘t téÏ patro

ale uchovalo unikátní barokní zasklení okna na severní

stenci chórové vûÏe – ‰ífika zdiva 1,3 m jistû nena-

nad lodí, za velmi nepravdûpodobnou lze ov‰em povaÏo-

stranû do kruhov˘ch olovûn˘ch terãíkÛ, vyztuÏen˘ch

svûdãuje té eventualitû, Ïe by vûÏ byla jiÏ v úrovni

vat jak samotnou moÏnost jeho existence, tak skuteã-

z vnitfiní strany Ïelezn˘mi tyãkami. Presbytáfi je i zde na

dne‰ní koruny zdiva ukonãená – a zároveÀ opût svûd-

nost, Ïe by bylo omítané. Patra nad chrámov˘mi prostory

v‰ech stranách vybaven odkládacími v˘klenky, i kdyÏ

ãí o pÛvodním komunikaãním schématu kostela. Po-

se v âechách vyskytují velmi zfiídka a vût‰inou pocházejí

opût chybí bohatûji fie‰en˘ sanktuáfi.

kud omítky ve ‰paletû naznaãují, Ïe vûÏ byla pfiístupná

aÏ z vrcholné, ãi spí‰e pozdní gotiky.

284

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 4 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | K a r e l K I B I C m l . / Ve s n i c k é k o s t e l y n a p a n s t v í c i s t e r c i á c k é h o k l á ‰ t e r a v S e d l c i u K u t n é H o r y

kuler_04_11.qxd

26.8.2011

9:37

Stránka 285

12

Obr. 12. Rohozec (okres Kutná Hora), kostel sv. Mafií Magdaleny, zamûfiení s vyznaãením stavebních fází, kfiíÏkovanû gotické zdivo, ‰rafovanû barokní pfiestavba, teãkovanû úpravy z 19. století. (Zamûfiení a kresba Karel Kibic ml., 2010) Obr. 13. Rohozec (okres Kutná Hora), kostel sv. Mafií Magdaleny, fiez presbytáfiem (b˘valou chórovou vûÏí) s pohledem k západu. (Zamûfiení a kresba Karel Kibic ml., 2010)

dovûk˘ch stavebních detailÛ umoÏÀuje rekonstruovat pÛvodní uspofiádání kostela. Rovnou zdí uzavfien˘ presbytáfi kostela je nevelk˘, vnitfiní rozmûr y dosahují v obou smûrech cca 4 m. Upoutá rovnûÏ – s ohledem na chórovou vûÏ – pomûrnû malá ‰ífika obvodového zdiva (1,1–1,2 m). Na jiho13

v˘chodním nároÏí je presbytáfi s vûÏí zpevnûn ‰irok˘m opûrn˘m pilífiem. Presbyterium má valenou klenbu se dvûma velk˘mi styãn˘mi lunetami, tedy v podstatû klenbu kfiíÏového tvaru. Stfiedovûké odkládací v˘klen-

mi a pod ústupkem zdiva zachován stfiedovûk˘ trámek

ci, která je zajímav˘m pfiíkladem tohoto stavebního

ky zachované nejsou – nejspí‰ byly zazdûny a nahra-

o prÛfiezu 9 x 17 cm; jeho úãel není zcela jasn˘.

druhu, neboÈ byla patrnû dodateãnû zaloÏena nad star-

zeny velk˘m uzamykateln˘m v˘klenkem v barokní sak-

PfiibliÏnû o 60 cm v˘‰e je souãasn˘ strop nad 2. pat-

‰ím pravoúhl˘m presbytáfiem kostela.

ristii. Jedin˘m zji‰tûn˘m stfiedovûk˘m detailem je

rem. Kamenné zdivo stfiedovûkého 3. patra vûÏe je za-

zazdûné okno, jehoÏ vnûj‰í záklenek byl zachycen pfii

chované jen do v˘‰ky cca 2 m, pÛvodní koruna zdiva

Církvice náleÏela sedleckému klá‰teru jiÏ od jeho zaloÏení. „JiÏ od dávn˘ch dob“ zde mûl stát dfievûn˘ 8

prÛzkumu podstfie‰í v˘chodní pfiístavby.

13

Záklenek

kostelík, coÏ koneckoncÛ naznaãuje i název obce.

vnûj‰í ‰palety byl lehce hrotit˘, vyskládan˘ z lomového

Dne‰ní, pÛvodem ranû gotick˘ kostel stojí na nevyso-

kamene.

14

se nezachovala. Ve zdivu zde nejsou patrné Ïádné

ké skalce nad fiíãkou Klejnárkou. Vesnice s ulicov˘m

Zdivo vûÏe je aÏ po zvonové patro evidentnû stfiedo-

pÛdor ysem se pÛvodnû rozkládala pod kostelem na

vûké. Dne‰ní podlaha patra se po barokním zaklenutí

■ Poznámky

západní stranû, dodateãnû se v‰ak roz‰ífiila v˘chod-

presbytáfie posunula zhruba do poloviny pÛvodní v˘‰ky

8 ZAVADIL, Antonín Josef. Kutnohorsko slovem i obra-

ním a severov˘chodním smûrem, ãímÏ splynula s osa-

podlaÏí, jak dokládají zachovaná a ãásteãnû zakr ytá

zem. Díl 2, Místopis okresního hejtmanství, âást II,

dou Jakub – zde stojí, pouh˘ch 700 m od kostela

okna. Stfiedovûká okna v 1. a ve 2. patfie vûÏe byla po-

Soudní okres kutnohorsk˘. Kutná Hora : Karel ·olc,

v Církvici, románsk˘ kostelík s unikátní sochafiskou v˘-

dobná, jednalo se o dva ‰tûrbinové otvory, sdruÏené

1912, s. 67–71.

zdobou prÛãelí, svûcen˘ dle autentiky nalezené v po-

v jedné ‰paletû s rovn˘mi boky a se ‰irok˘m segmen-

9 ZAVADIL, A. J., cit. v pozn. 8; POCHE, Emanuel et al.

prsní zdi tribuny roku 1165.

tov˘m záklenkem. PÛvodní úroveÀ stropu nad 1. pat-

Umûlecké památky âech. Sv. 1. A–J, Praha : Academia,

Ze stfiedovûkého kostela v Církvici, pfiipomínaného

rem ukazují kapsy po trámech. Nepravidelné kapsy,

1977, s. 163. Datování pfiestavby potvrdila dendrochro-

roku 1356, se dochoval pouze pravoúhl˘ presbytáfi

po‰kozené pfii vyjímání trámÛ, jsou v úrovni zhruba

nologická anal˘za trámÛ druhotnû pouÏit˘ch v krovu vûÏe,

s chórovou vûÏí nad ním, loì kostela s boãními kaple-

1 m pod dne‰ním stropem 1. patra vûÏe a asi 2 m nad

která jako datum skácení urãila rok 1681 (KYNCL, To-

mi je ranû barokní novostavbou z roku 1684. Ra-

dne‰ní podlahou. Pfiekvapuje, Ïe kapsy po stropních

má‰. Dendrochronologické datování dfievûn˘ch konstrukã-

zantní pfiestavba kostela souvisí s obnovou farní sítû

trámech nejsou rozmístûny ve dvou stûnách naproti

ních pr vkÛ kostela sv. Vavfiince v Církvici, okr. K. Hora.

souãasnû byla zfiízena také farní

sobû, ale jak na stranû jiÏní i v˘chodní (po tfiech kap-

Brno : Dendrolab, 2009. V˘zkumná zpráva ã. 109–09.)

budova na jiÏní a zvonice na jihozápadní stranû b˘va-

sách), tak na stranû severní (dvû kapsy). Kapsy chy-

10 Viz pozn. 8. Fara v Církvici byla obnovena v roce

lého hfibitova, ãímÏ se kostelní celek promûnil v pozo-

bûjí na západní stranû a v severozápadním rohu pro-

1655.

ruhodn˘ barokní areál. Je tfieba fiíci, Ïe historie koste-

storu, v místech dne‰ního vstupu do vûÏe z podkroví

11 PrÛzkum kostela byl proveden v rámci operativního

la je je‰tû o nûco sloÏitûj‰í, pfiiãemÏ nejvíc otázek budí

sakristie. Ze situace mÛÏeme usuzovat, Ïe právû pfii

prÛzkumu a dokumentace vûÏe, krovu nad lodí a podstfie-

obû v˘chodní pfiístavby presbytáfie – snad je‰tû rene-

západní stûnû vûÏe vedlo schodi‰tû do druhého patra.

‰í nad sakristií v prÛbûhu oprav v letech 2009 a 2010.

sanãní pfiístavba za v˘chodní obvodovou zdí presbyte-

Podobu stropu nad patrem podle zachovan˘ch zbytkÛ

Nálezové zprávy vãetnû dendrochronologické anal˘zy (viz

ria a barokní sakristie po jeho severním boku, k níÏ

nelze rekonstruovat. Nad 1. patrem vûÏe se zachova-

pozn. 9) jsou uloÏeny v archivu NPÚ – ÚOP stfiedních

pfiiléhá schodi‰tû do vûÏe. Samotnou barokní pfiestav-

la je‰tû dvû dal‰í stfiedovûká podlaÏí. Druhé patro vû-

âech v Praze. (KIBIC, Karel ml. Církvice, kostel sv. Vavfiin-

bu provázely zmatky (dvû okna na severní stranû mají

Ïe, vysoké cca 2,5 m, bylo osvûtleno dvojokny na jiÏní

ce, Operativní prÛzkum a dokumentace interiéru vûÏe,

obrácené, ven otevfiené ‰palety, pfiiãemÏ jedno z nich

a v˘chodní stranû, kromû toho je‰tû ze severu drob-

bánû vûÏe a krovu nad lodí, 2008–2009; T˘Ï. Církvice,

na severní stranû presbytáfie záhy zakryla stfiecha ba-

n˘m ‰tûrbinov˘m okénkem. Trámová konstrukce nad

kostel sv. Vavfiince, Operativní prÛzkum a dokumentace

pro úvahu o stfiedovûké chórové vû-

2. patrem spoãívala na ústupku zdiva a podle zacho-

podstfie‰í

Ïi to v‰ak není pfiíli‰ v˘znamné. Dne‰ní krov nad lodí

van˘ch kapes mûla rovnûÏ sloÏitûj‰í uspofiádání. Ne-

07/2010.)

pochází podle dendrochronologické anal˘zy z doby po

9

po tfiicetileté válce;

rokní sakristie),

11

10

nad

v˘chodní

pfiístavbou

presbyteria,

pravidelnû odlámané kapsy jsou na severní, v˘chodní

12 KYNCL, T., cit. v pozn. 9.

VûÏ byla pfii barokní pfiestavbû zv˘‰ena

a jiÏní stranû, v koutech jsou otisky diagonálních trá-

13 KIBIC, K. ml., 2010, cit. v pozn. 11.

o zvonové patro, vyzdûné z cihel, pfiesto se její stfiedo-

mÛ. Kapsy chybí na západní stranû, kudy mohlo opût

14 Dendrochronologická datace subtilního trámku se ne-

vûká ãást dochovala velmi autenticky a fiada jejích stfie-

procházet schodi‰tû. Na severní stranû je pod kapsa-

zdafiila.

roce 1819.

12

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 4 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | K a r e l K I B I C m l . / Ve s n i c k é k o s t e l y n a p a n s t v í c i s t e r c i á c k é h o k l á ‰ t e r a v S e d l c i u K u t n é H o r y

285

kuler_04_11.qxd

26.8.2011

9:37

Stránka 286

14

15

16

Obr. 14. Církvice (okres Kutná Hora), kostel sv. Vavfiince, pÛdorys s vyznaãením stavebních fází, kfiíÏkovanû gotické zdivo, ortogonální rastr patrnû pozdnû renesanãní v˘chodní pfiístavba presbytáfie, hustû ‰rafovanû barokní pfiestavba. (Zamûfiení a kresba Karel Kibic ml., 2010) Obr. 15. Církvice (okres Kutná Hora), kostel sv. Vavfiince, pohled od severov˘chodu. Obr. 16. Církvice (okres Kutná Hora), kostel sv. Vavfiince, fiez lodí s pohledem na vítûzn˘ oblouk a vûÏ, silnou ãárou vyznaãena pravdûpodobná situace stfiedovûké lodi se vstupem do vûÏe nad vítûzn˘m obloukem, plnou ãárou doloÏen˘ a pfieru‰ovanou pfiedpokládan˘ stav. (Zamûfiení a kresba Karel Kibic ml., 2010)

Mimofiádnû zajímavá je západní stûna interiéru vû-

ním zdiva pod vstupem do podkroví, levé ostûní otvo-

Ïe. Stfiedovûk˘m otvorem s pfiibliÏnû pÛlkruhov˘m zá-

ru je zachováno a mizí pod násypem. Situaci dokres-

klenkem, vyskládan˘m z lomového kamene, se vstupu-

luje otisk stfiedovûké stfiechy na protûj‰ím líci západní

je do dne‰ního podkroví nad lodí. Pfii barokní pfiestavbû

stûny vûÏe, patrn˘ z podkroví. Otisk stfiechy se uplat-

do‰lo ke sníÏení pÛvodního prahu, ale jeho stfiedovûká

Àuje na pozadí star ˘ch, pfiedbarokních omítek vûÏe.

úroveÀ je patrná na bocích ‰palety. PÛvodní práh byl

Na vnitfiní plo‰e otisku je patrné stfiedovûké zdivo z lo-

nûkde v mezipatfie, asi 1 m pod stropem 1. patra. Prá-

mového kamene bez omítek. Stfiecha lodi mûla strm˘

vû v této úrovni jsou v severní a jiÏní stûnû vûÏe li‰ty

sklon, pfiesahující 60°. K okrajÛm stfiechy pfiiléhá hlad-

z mûkkého dfieva, podle v‰eho osazené do zdiva jiÏ pfii

ká omítka vûÏe, která poãítala s vystupujícím kvádro-

stavbû. Neodpovídají jim Ïádné kapsy po trámech ãi ji-

váním na nároÏích. Na okraji stfie‰ního otisku jsou pa-

n˘ náznak pfiestropení. Pfiesto se v této linii mûní po-

trné úlomky prejzÛ v omítce, které zfiejmû kr yly

vrch stûn; nad nimi nalézáme na stûnách hlinûnou

stfiechu lodi v dobû pfied barokní pfiestavbou. Pod

omazávku, která se jinde ve vûÏi nevyskytuje a která

okrajem stfiechy bûÏí kapsy s maltov˘mi otisky stfiedo-

sahá aÏ k úrovni stropu 1. patra. Zdá se tedy, Ïe li‰ty

vûk˘ch stfie‰ních latí, které jen potvrzují, Ïe otisk stfie-

vymezovaly oddûlen˘ prostor. Jeho podlaha mohla teo-

chy fixuje stfiedovûk˘ stav. Pozoruhodné ale je, Ïe latû

reticky spoãívat napfiíklad na samostatné rámové kon-

bûÏí ve dvou fiadách nad sebou – spodní fiada o cca

strukci, umístûné na ústupku zdiva nad rubem klenby

0,5 m níÏe neÏ horní. Spodní kapsy jsou zcela ãisté

presbyteria. Jinou moÏností, kterou li‰ty mírnû vystu-

(na severní stranû je pût, na jiÏní stranû ãtyfii kapsy),

pující ze zdiva naznaãují, je podhled zavû‰en˘ pod stro-

zatímco horní okraj stfiechy lemují záseky a kapsy jsou

pem 1. patra – doklady takov˘ch konstrukcí jsou nalé-

ve vylámaném zdivu. Rozteã spodních kapes ãiní cca

zány v obytn˘ch místnostech stfiedovûk˘ch ‰lechtick˘ch

0,5 m, latû patrnû nesly krytinu ze dfievûného ‰indele.

sídel i mû‰Èansk˘ch domÛ, kde nûkdy mívaly vzdut˘ ãi

Horní latû jsou od sebe vzdálené pouze 35 cm, tudíÏ

15

DÛvody pro pouÏití takové konstrukce

lze pfiedpokládat, Ïe odpovídaly keramické krytinû, na-

nad obytn˘mi prostory byly jednak estetické, jednak te-

pfiíklad prejzÛm, po nichÏ se zachovaly úlomky a mal-

pelnû izolaãní (meziprostorem byl odvádûn koufi z tope-

tové otisky.

ni‰tû), coÏ ale u kostelního prostoru nepfiipadá v úva-

úrovnûmi stfiechy není vÛbec Ïádná stopa po exterié-

hu. Naopak vût‰í logiku zde má uplatnûní rámové

rové omítce – kamenné zdivo uvnitfi celého otisku

konstrukce, kterou lze téÏ vyuÏít pro vynesení zvonové

stfiechy má zcela jednolit˘ charakter. Vysvûtlení patr-

stolice – ta je pak konstrukãnû do znaãné míry oddûle-

nû spoãívá v etapové v˘stavbû kostela, kterou nazna-

ná od zdiva vûÏe, coÏ je s ohledem na pfiená‰ení dyna-

ãuje také slabé zdivo presbyteria pod chórovou vûÏí.

mického namáhání od pohybu zvonÛ v˘hodné. Je zají-

Pfied v˘stavbou vûÏe jiÏ stál drobn˘ kostelík s pravo-

klenbovit˘ tvar.

16

Pozoruhodné je, Ïe mezi tûmito dvûma

mavé, Ïe stopy po podobném oddûlení prostoru pod stropem 1. patra byly zaznamenány i u chórové vûÏe kostela ve Svaté Katefiinû (viz v˘‰e). K moÏnému vyuÏití

■ Poznámky

takového polopatra se je‰tû vrátíme.

15 Napfiíklad RYKL, Michael. Pfiíspûvek k v˘zkumu stfie-

stfiedovûké detaily. Dodateãnû bylo zdivo uprostfied

Jak jiÏ bylo fieãeno, úroveÀ li‰t odpovídá prahu pÛ-

severní, v˘chodní a jiÏní strany probráno nûco pfies

vodního vstupu do podkroví lodi. Vlevo pod tímto vstu-

ã. 2, s. 33–70. ISSN 1212-1487.

1 m ‰irok˘mi nikami s cihelnou vnûj‰í zdí, na niÏ jsou

pem je patrn˘ segmentov˘, respektive lehce stfiecho-

16 Podrobnûj‰í popis viz KIBIC, Karel ml. PozÛstatky

osazeny hodinové ciferníky. V˘‰e tyto niky pfiecházejí

vit˘ záklenek dal‰ího otvoru, jehoÏ práh patrnû

stfiedovûk˘ch stfie‰ních latí a jejich vypovídací schopnost.

do ‰ir‰ích ‰palet oken zvonového patra, která uÏ jsou

odpovídal pÛvodní podlaze patra vûÏe. Záklenek sahá

In Svorník 2005. Praha : SdruÏení pro stavebnûhistorick˘

souãástí barokní cihelné nadezdívky (okno na západní

zhruba 60 cm nad dne‰ní podlahu patra, jeho pravá

prÛzkum a Praha : Unicornis, 2005, s. 179–186. ISSN

stranû je zazdûné).

strana byla zniãena v souvislosti s barokním odbourá-

1802-8128. ISBN 80-86562-06-9.

286

dovûk˘ch svûtnic. PrÛzkumy památek. 2007, roã. 14,

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 4 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | K a r e l K I B I C m l . / Ve s n i c k é k o s t e l y n a p a n s t v í c i s t e r c i á c k é h o k l á ‰ t e r a v S e d l c i u K u t n é H o r y

kuler_04_11.qxd

26.8.2011

9:37

Stránka 287

úhl˘m presbytáfiem. Byl hotov vãetnû stfiechy lodi, kte-

mûrnû slabé stfiedovûké stfie‰ní ‰títy nad vítûzn˘mi

rá se pfii stavbû vûÏe ponechávala a jejíÏ stfie‰ní latû

oblouky, rozdíl mezi ‰ífikou zdiva presbytáfie a lodi na-

byly zavázány do zdiva.

17

Tepr ve po dokonãení vûÏe

bylo zdivo lodi mírnû zv˘‰eno a stfiecha lodi byla zved-

znaãuje, Ïe se s moÏností opatfiit kostely chórovou vûÏí na poãátku poãítalo.

nuta, proto také provázejí horní úroveÀ latí druhotné

V nûmeck˘ch oblastech jihozápadnû od na‰ich hra-

záseky. Následnû byla vûÏ omítnuta. Jistû pfiitom ‰lo

nic i jinde jsou chórové vûÏe ãast˘m doplÀkem pozdnû

o postup jedné stavby, nikoliv o jinou stavební etapu

románsk˘ch ãi ranû gotick˘ch kostelÛ a nûkdy se

po del‰í prodlevû, protoÏe otvory v západní zdi vûÏe se

pfiedpokládá, Ïe tomu v na‰ich zemích neb˘valo jinak.

18

zv˘‰enou úrovní podkroví jiÏ poãítají.

Ve skuteãnosti jsou u nás dochované stfiedovûké chó-

Promítnutí nálezové situace z obou lícÛ západní zdi

rové vûÏe vzácností a stopy po nich jsou rovnûÏ nalé-

vûÏe dává mnoho informací o pÛvodním komunikaã-

zány zfiídkakdy. Okres Kutná Hora se docela hodí pro

ním schématu kostela s chórovou vûÏí. Dva stfiedovû-

posouzení této otázky, protoÏe pravoúhle uzavfiené ra-

ké otvory zaznamenané z interiéru 1. patra jsou situo-

nû gotické kostely tu jsou zachovány velmi ãasto – mi-

vané blízko nad sebou. Pfiesto na protûj‰í stranû

mo panství sedleck˘ch cisterciákÛ nalezneme je‰tû

musely ústit do odli‰n˘ch prostorÛ, tudíÏ právû mezi

zhruba dvacítku dal‰ích sakrálních staveb tohoto dru-

nimi musel b˘t strop. Otisk stfiedovûké stfiechy pfiitom

hu. PrÛzkum proveden˘ u vût‰iny tûchto staveb

naznaãuje, Ïe pata stfiechy sahala hluboko pod práh

razil na chórovou vûÏ v nûkolika pfiípadech, v jin˘ch pfií-

vstupu do podkroví. Vysvûtlení s nejvût‰í pravdûpo-

padech chórovou vûÏ vylouãily stfiedovûké stfie‰ní

dobností opût pfiedstavuje ãásteãné otevfiení prostoru

‰títy, respektive jejich zbytky (Ko‰ice, Slavo‰ov a dal-

lodi do podkroví tak, Ïe vazné trámy stfiechy byly zhru-

‰í). Patrnû stfiedovûkou vûÏ má nad pravoúhl˘m chó-

ba ve tfietinû její v˘‰ky. Spodní vstup, z nûhoÏ je patr-

rem kostel v Îí‰ovû. Za zmínku stojí kostel s chórovou

n˘ záklenek na vnitfiním líci stûny, by pak ústil pod

vûÏí v nedalek˘ch Malejovicích, kter˘ se mimochodem

strop lodi – byl by situován mírnû napravo nad vítûz-

Ïí‰ovskému kostelu podobá sv˘m pÛdorysem. Malejo-

n˘m obloukem, v˘‰ku jeho prahu mÛÏeme odhadovat

vice jsou totiÏ jmenovány mezi statky, jimiÏ byl klá‰ter

zhruba 5,5 m nad podlahou lodi. VûÏ tedy opût obsa-

obdarován pfii svém zaloÏení. Malejovická vûÏ je

hovala obtíÏnû pfiístupné prostor y, schopné poskyt-

ov‰em barokní a rovnûÏ vztah osady k sedleckému

nout v dobách ohroÏení velmi bezpeãné útoãi‰tû.

klá‰teru budí pochybnost, neboÈ v listinû mohlo dojít

21

17

na-

18

Obr. 17. Církvice (okres Kutná Hora), kostel sv. Vavfiince, záklenky a ostûní stfiedovûk˘ch otvorÛ na západní stranû patra chórové vûÏe. Obr. 18. Církvice (okres Kutná Hora), kostel sv. Vavfiince, otisk stfiedovûké stfiechy na západní stranû vûÏe. Pfii okraji otisku jsou patrné kapsy po stfie‰ních latích, bûÏící ve dvou úrovních nad sebou.

Je vhodné si znovu pov‰imnout hlinûné omazávky

k zámûnû s Malínem, kter˘ s klá‰terem bezprostfied-

mezi úrovnûmi vstupu do podkroví lodi a pÛvodní pod-

nû sousedí a kter˘ byl souãástí stfiedovûkého klá‰ter-

lahy 2. patra vûÏe. TfiebaÏe jsou z ní zachované jen

ního panství. Mlad‰í chórovou vûÏ, stavûnou podle

zbytky (byla pfiekryta mlad‰í, hrubû hozenou omítkou),

dendrochronologické datace po roce 1581,

je zfiejmé, Ïe se nejednalo o rozetfienou maltu vytek-

tel v Dobrovítovû. U drobného kostelíka v Polipsech

lou pfii zdûní (zdicí malta navíc nebyla hlinûná), n˘brÏ

se dochovala zpráva o po‰kození klenby presbyteria

o plo‰nou omazávku stûn. Nikde jinde ve vûÏi se tato

pádem zvonu bûhem poÏáru.

povrchová úprava nevyskytuje. Latû, které vymezují

skuteãnû pfiezdûn˘; její nábûhy nasvûdãují tomu, Ïe

spodní úroveÀ omazávky, byly do severní a jiÏní zdi za-

stfiedovûká kfiíÏová klenba byla tepr ve pfii barokizaci

0139-9853). To v pfiípadû kostela v Církvici neplatí, zde

pu‰tûny jiÏ v prÛbûhu zdûní. Zdá se, Ïe vzniklá prosto-

upravena do valeného tvaru s lunetami. Rozsah po‰ko-

byla celá vûÏ nad chórem stavûna najednou.

rovû oddûlená ãást vûÏe, spoãívající velmi pravdûpo-

zení dává tu‰it, Ïe ho zpÛsobil spí‰e vût‰í zvon, kter˘

19 SOMMER, J., cit. v pozn. 3.

dobnû na nedochované dfievûné rámové konstrukci,

musela vyná‰et mohutnûj‰í konstrukce. Opût tedy má-

20 TamtéÏ.

mohla slouÏit jako bezpeãné úloÏi‰tû a doplÀovat tak

me urãit˘ doklad existence chórové vûÏe, o níÏ ale nic

21 KIBIC, Karel ml. Stfiedovûká venkovská sakrální archi-

útoãi‰tnou funkci vûÏe. Prostora s hlinûnou omazáv-

bliωího nevíme. PozÛstatkem zam˘‰lené chórové vûÏe

tektura na Kutnohorsku. Praha, 2009. Disertaãní práce

kou mohla slouÏit napfiíklad k uschování osiva ãi ji-

je nejspí‰ stûna se ‰irok˘m hrotit˘m obloukem, roze-

(Ph.D.). âeské vysoké uãení technické, Fakulta architek-

n˘ch dÛleÏit˘ch zemûdûlsk˘ch komodit.

pjat˘m nad obvodov˘mi zdmi presbyteria kostela v Ok-

tur y, bfiezen 2010; T˘Ï. Stfiedovûká venkovská sakrální

fiesanãi tûsnû za gotick˘m ‰títem nad vítûzn˘m oblou-

architektura na âáslavsku. Praha : Unicornis, 2010.

kem, podle chybûjících nábûhÛ zdiva nad podéln˘mi

ISBN 978-80-86204-23-9.

zdmi presbytáfie se v‰ak zdá, Ïe vûÏ nebyla dokonãe-

22 KYNCL, Tomá‰. Dendrochronologické datování dfievû-

Dal‰í pfiíklady kostelÛ s chórovou vûÏí Cisterciáci v okolí Sedlce zakládali i dal‰í kostely, pfiiãemÏ u vût‰iny z nich patrnû existovaly i chórové vû-

22

na.

24

23

má kos-

Vrchol klenby je zde

Uvedené doklady o chórov˘ch vûÏích jsou jistû

n˘ch konstrukcí z kostela sv. Václava v Dobrovítovû.

Ïe. Dochovanou chórovou vûÏ má kostel sv. Václava

Brno : DendroLab, 2007. V˘zkumná zpráva 077c – 07,

v Nové Vsi u Kolína – podobnû jako v Církvici se ze

nepublikováno. Archiv NPÚ – ÚOP stfiedních âech v Praze.

stfiedovûkého kostela dochovala jen v˘chodní ãást.

23 ZAVADIL, Antonín Josef. Kutnohorsko slovem i obra-

Statek získali cisterciáci roku 1290 a snad teprve oni

■ Poznámky

zem. Díl 2. Místopis okresního hejtmanství, âást II.

zde vysadili vesnici s pravidelnû rozmûfienou obdélnou

17 Zavázání stfie‰ních latí do zdiva patfiilo k bûÏn˘m stfie-

Soudní okres uhlífiskojanovick˘. Kutná Hora 1914,

návsí, uprostfied níÏ stojí kostel. Zdivo horní ãásti vûÏe

dovûk˘m stavebním zvyklostem. Bylo v˘hodné zejména

s. 168–171.

je patrnû gotické, nedochoval se v‰ak Ïádn˘ stfiedovû-

tehdy, pokud krajní vazba krovu byla odsazená od stfie‰-

24 Ranû gotick˘, respektive pozdnû románsk˘ kostel

ního ‰títu.

sv. Bar tolomûje v Okfiesanãi byl pfiestavûn v období vr-

doloÏit u kostela sv. Víta v dne‰ním Kolínû-Zálabí, pÛ-

18 U chórov˘ch vûÏí venkovsk˘ch kostelÛ na Chebsku

cholné gotiky a tehdy také s nejvût‰í pravdûpodobností

vodnû zvaném Mnichovice – podle sedleck˘ch cister-

bylo doloÏeno, Ïe se západní zeì vûÏe do v˘‰ky stfiechy

vznikla popisovaná zeì. Více viz KIBIC, K. ml., 2010, cit.

Pravoúhlé presbytáfie kostelÛ

nad lodí vybudovala v pfiedstihu, souãasnû s obvodov˘mi

v pozn. 21, s. 117–129. Jednalo by se o pfiíklad samo-

v osadách Chotusice a Kfiesetice, fiádu rovnûÏ náleÏe-

zdmi lodi (SOMMER, Jan. Ke stavebním zvlá‰tnostem

statného vyzdûní západní zdi chórové vûÏe aÏ do v˘‰e

jících, upoutají znaãnou ‰ífikou obvodov˘ch zdí, více

stfiedovûk˘ch kostelÛ s chórovou vûÏí v okolí Chebu. Pa-

stfiechy lodi, jaké bylo zmínûno v souvislosti s chórov˘mi

neÏ 1,4 m. Aãkoliv se v obou pfiípadech zachovaly po-

mátky a pfiíroda. 1989, roã. 14, ã. 8, s. 468–475. ISSN

vûÏemi na Chebsku, viz pozn. 18.

19

k˘ detail.

Existenci vûÏe nad pravoúhl˘m chórem lze

ciákÛ, jimÏ náleÏel.

20

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 4 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | K a r e l K I B I C m l . / Ve s n i c k é k o s t e l y n a p a n s t v í c i s t e r c i á c k é h o k l á ‰ t e r a v S e d l c i u K u t n é H o r y

287

kuler_04_11.qxd

26.8.2011

9:37

Stránka 288

Obr. 19. Svatá Katefiina (okres Kutná Hora), kostel sv. Katefiiny, vnitfiní pohledy na v˘chodní, jiÏní, západní a severní stûnu chórové vûÏe, pÛdorysy v úrovni pater stfiedovûké vûÏe, stfiedovûké zdivo kfiíÏkovanû. (Zamûfiení a kresba Karel Kibic ml., 2010) Obr. 20. Církvice (okres Kutná Hora), kostel sv. Vavfiince, vnitfiní pohledy na v˘chodní, jiÏní, západní a severní stûnu chórové vûÏe, pÛdorysy v úrovni pater stfiedovûké vûÏe, stfiedovûké zdivo kfiíÏkovanû. (Zamûfiení a kresba Karel Kibic ml., 2010) zením vesnic. Jednalo se o nároãn˘ podnik, na kterém se s velkou pravdûpodobností uplatnili cizinci – cisterciáck˘ fiád jako mezinárodní instituce jistû disponoval potfiebn˘mi kontakty. Vedle toho zaujme shodná poloha kostelÛ vzhledem k zástavbû obce i jejich podobné stavební znaky. V pfiípadû dodateãného doplÀování kostelÛ by pro potfieby duchovní správy postaãil kostel v jedné z vesnic – osady jsou od sebe vzdálené maximálnû 3 km. Naopak vybavení kaÏdé z vesnic bezpeã19

n˘m prostorem k pfieb˘vání i k uloÏení vûcí jiÏ pfii jejich vysazení mohlo b˘t v neklidn˘ch dobách dÛleÏité i pro hospodáfisk˘ zdar kolonizaãního podniku. Stavbu kostelÛ mÛÏeme pfiedpokládat v dobû rozkvûtu fiádu, tedy zhruba mezi léty 1283–1320, kdy klá‰ter roz‰ifioval své panství, nikoliv pozdûji, kdy uÏ je pouze s námahou udrÏoval. Útoãi‰tn˘ charakter kostelÛ mohla ovlivnit negativní zku‰enost klá‰tera, kterou zakusil v neklidn˘ch letech po smrti Pfiemysla Otakara II. Zdá se, Ïe k zaloÏení kostelÛ do‰lo je‰tû v dobû, kdy drancování zÛstávalo v Ïivé pamûti, tedy snad nûkdy okolo roku 1290. Takové datování by podporoval charakter portálu ve Svaté Katefiinû a ãlánky Ïebrov˘ch kleneb by je také nevylouãily. Od poãátku 14. století se pak jiÏ v kraji prosazují kostely s polygonálním presbytáfiem (Kluky, Malín, sv. ·tûpán a dal‰í). Chórové vûÏe tûchto kostelÛ cisterciáky, zdá se, inspirovaly ke stavbû podobnû fie‰en˘ch kostelÛ v okolí a v pfiípadû kostela v Církvici také ke stavbû chórové vûÏe nad star‰ím presbyteriem. PrÛzkumy byly provedeny v rámci institucionálního

20

v˘zkumného úkolu NPÚ ã. 21301 Vûdeck˘ v˘zkum a aplikace metod operativního zpracování stavebnû historick˘ch a umûleckohistorick˘ch prÛzkumÛ prová-

zajímavé, jejich poãet je v‰ak omezen˘. Z pûti zmiÀova-

spûlo téÏ vyuÏití vodního prvku (kostely na místû lesa

dûn˘ch pfii obnovû kulturních památek a nemovitostí

n˘ch pfiíkladÛ jsou jen dva stfiedovûké, v jednom z nich

Boru), vûcí zámûrné volby byla také znaãná ‰ífika ob-

v památkovû chránûn˘ch územích.

chórová vûÏ navíc vznikala dodateãnû nad star‰ím

vodového zdiva, ze statick˘ch hledisek nepotfiebná

presbytáfiem. Lze tedy tvrdit, Ïe chórové vûÏe v této ob-

(kostel v Rohozci). Spojení chórov˘ch vûÏí ve v˘chodní

lasti nebyly bûÏnou souãástí ranû gotick˘ch kostelÛ.

ãásti stfiedních âech se sedleck˘mi cisterciáky je zce-

■ Poznámky

la nepochybné, podobnû jako v západním cípu âech

25 SOMMER, J., cit. v pozn. 18.

Závûr

lze u vût‰iny chórov˘ch vûÏí sledovat napojení na cis-

âtyfii podrobnûji popsané pfiíklady kostelÛ na cister-

terciáck˘ klá‰ter ve Waldsassenu

25

– ten byl mimo-

ciáckém panství se rozhodnû odli‰ují od ranû gotic-

chodem matefisk˘m klá‰terem Sedlce. Popsané kos-

k˘ch kostelÛ s pravoúhl˘m presbytáfiem, stavûn˘ch

tely v podstatû pfiedstavují specifick˘ typ gotick˘ch

tou dobou v okolí. PrÛzkum tûchto staveb odhalil pro-

sakrálních staveb, kter ˘ se u nás jinde nevyskytuje,

my‰lenou koncepci, jejímÏ cílem nebylo jen splnit ná-

a lze jej proto vnímat jako cizí import. Zásadní se zdá

boÏenské poslání, ale také vytvofiit chránûné útoãi‰tû

b˘t role tfií kostelÛ v osadách vysazen˘ch na místû le-

a úloÏi‰tû cenn˘ch vûcí v dobû ohroÏení. K posílení

sa Boru. Z nûkolika dÛvodÛ je pravdûpodobné, Ïe

útoãi‰tného charakteru sakrálních staveb patrnû pfii-

k zaloÏení kostelÛ do‰lo v podstatû souãasnû s vysa-

288

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 4 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | K a r e l K I B I C m l . / Ve s n i c k é k o s t e l y n a p a n s t v í c i s t e r c i á c k é h o k l á ‰ t e r a v S e d l c i u K u t n é H o r y

kuler_04_11.qxd

26.8.2011

9:37

Stránka 289

RÒZNÉ Kutnohorské projekty v programu Ministerstva kultury âR Podpora pro památky UNESCO V roce 2008 vyhlásilo Ministerstvo kultury âR dotaãní program Podpora pro památky UNESCO. Jeho hlavním cílem je dostát závazkÛm, které âeské republice vypl˘vají z pfiijetí Úmluvy o ochranû svûtového kul2

turního a pfiírodního dûdictví, a jeho hlavním úãelem je

3

podporovat rozvoj památek zapsan˘ch na seznam svûtového dûdictví, které se nacházejí na území âes1

jej obklopovalo, a také o zpÛsobu zaloÏení a charakte-

ké republiky. Historické jádro mûsta Kutné Hor y

ru základového zdiva gotické katedrály, která ve své

s chrámem sv. Barbory a katedrálou Nanebevzetí Pan-

dobû (kolem roku 1300) byla první stavbou zaloÏenou

ny Marie v Sedlci patfií od roku 1995 mezi tyto lokali-

na katedrálním pÛdorysu ve stfiední Evropû. Není v âe-

ty. Za ãtyfii roky existence programu bylo podpofieno

chách mnoho staveb, kde bylo moÏné realizovat prÛ-

‰est projektÛ v oblasti dokumentace a prezentace pa-

zkum jejich urãité ãásti v tak ‰irokém odborném

mátek Kutné Hory a Sedlce.

spektru – z hlediska archeologie, antropologie, geofy-

Obr. 1. Splendissima basilica, plakát k animovanému filmu. (Grafika Jakub Obraz, 2009) Obr. 2. Zmizelá Kutná Hora – historické obrazové prameny mûsta, titulka projektu. (Grafika Jifií D. Dostál, 2009) Obr. 3. PÛlstoletí Mûstské památkové rezervace Kutná Hora (1961–2011), logo projektu. (Grafika Jifií D. Dostál, 2011)

Spoleãnost Gema Art Group, a. s., realizovala v le-

zikálních metod, petrologie, fotogrammetrie a staveb-

tech 2008 a 2009 Dokumentární film – rekonstrukce

nû-historického prÛzkumu. V rámci projektu byly z hle-

chrámu svaté Barbor y v Kutné Hofie. Profesionálnû

diska stavebnû-historického prÛzkumu analyzovány

zhotoven˘ asi dvacetiminutov˘ dokumentární film za-

pozÛstatky románského konventního kostela – frag-

dy pro Kutnou Horu, byl fie‰itelem projektu Obrazové

chycuje prÛbûh obnovy chrámu ve v‰ech jeho fázích

ment patrnû prÛãelní stûny kostela a fotogrammetric-

prameny mûsta Kutné Hory. Pro v˘stupy projektu byl

od nároãné projekãní pfiípravy, rozsáhl˘ch prÛzkumÛ

ky dokumentováno kvádfiíkové zdivo druhotnû pouÏité

následnû zvolen v˘stiÏnûj‰í název Zmizelá Kutná Hora

aÏ po podrobnou dokumentaci prÛbûhu a postupu re-

v základech severního transeptu katedrály. Zásadní

– historické obrazové prameny mûsta. Projekt otevírá

konstrukãních a restaurátorsk˘ch prací. Dokument

informace pak prÛzkum pfiinesl v otázce zpÛsobu zalo-

pohled na historickou podobu dosud stojících staveb

bude vyuÏit pro úãely prezentace a propagace obnovy

Ïení vlastní gotické katedrály a o jejím pÛvodním pÛ-

nebo tûch staveb, které uÏ zanikly, a pfiedpokládá ur-

památky u ãeské i svûtové odborné i laické vefiejnosti

dorysu, kter˘ byl pfii barokní obnovû ponûkud pozmû-

ãitou základní orientaci v dûjinách obou lokalit. Není

a jako metodick˘ materiál památkov˘ch institucí.

nûn. Díky nálezÛm fragmentÛ architektonick˘ch prvkÛ

v Ïádném pfiípadû ladûn nostalgicky jako pfiipomínka

Shlédneme jej patrnû v âeské televizi, dokonce na

z gotické katedrály v pozdûj‰ích zásypech pod podla-

„star˘ch za‰l˘ch ãasÛ“, má za cíl prohloubit na‰i zna-

mezinárodních linkách âesk˘ch aerolinií nebo tfieba

hou, jako jsou napfiíklad Ïebra klenby, okenní kruÏby,

lost o historické podobû dvou v˘znaãn˘ch sídel – Kut-

v budoucnu ve stálé expozici v chrámu, která seznámí

dlaÏdice, stfie‰ní kr ytina nebo ciheln˘ materiál, bylo

né Hor y a Sedlce –, která formovala dûjiny ãeského

náv‰tûvníky s nároãn˘m postupem jeho obnovy.

moÏné utvofiit si konkrétnûj‰í pfiedstavu o podobû go-

státu, a ukázat také pfiístup minul˘ch generací k to-

¤ímskokatolická farnost v Sedlci uspûla v progra-

tické katedrály i v detailech. Z hlediska archeologie

muto odkazu. Projekt Zmizelá Kutná Hora soustfieìuje

mu se dvûma projekty t˘kajícími se kostela Nanebe-

prÛzkum zachytil star‰í etáÏové pohfiebi‰tû obklopující

zachovan˘ historick˘ obrazov˘ fond, jako jsou fotogra-

vzetí Panny Marie v Sedlci. Pr vním byl v roce 2008

románsk˘ kostel. PrÛbûh i v˘sledky prÛzkumu jsou

fie, reprodukce olejÛ, grafik a nástûnn˘ch maleb, které

Multidisciplinární prÛzkum katedrály Nanebevzetí Pan-

prezentovány na informaãních panelech v katedrále

dokumentují zaniklou podobu mûsta, v˘znamn˘ch sta-

ny Marie v Sedlci. Projekt pfiinesl zásadní a dosud ne-

a také na pfiíslu‰n˘ch internetov˘ch stránkách.

2

veb, domÛ a ulic od 17. do 20. století. Tento rozsáhl˘

známé informace o pfiedchÛdci gotické katedrály –

Druh˘m podpofien˘m byl projekt sedlecké farnosti

a unikátní fond slouÏí badatelÛm z oblasti historie, dû-

o románském konventním kostele a pohfiebi‰ti, které

300 let katedrály Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci,

jin umûní a architektur y ãi projektantÛm a památká-

pfiipomínající v˘roãí vysvûcení obnovené katedrály v ro-

fiÛm jako podklad pro zodpovûdnou a kvalitní péãi

ce 1709. Souãástí projektu byl kromû propagace zpfií-

o historické jádro mûsta, ale i nej‰ir‰ímu spektru zá-

stupnûné památky po obnovû v letech 2001–2008

jemcÛ o architektonické a kulturní dûdictví mûsta, jeho

krátk˘ animovan˘ film Splendissima basilica o dûji-

obyvatelÛm a náv‰tûvníkÛm. V roce 2008 bylo digitali-

nách sedleckého klá‰tera a katedrály Nanebevzetí

zováno pfies tisíc obrazov˘ch pramenÛ ze ‰estnácti

Panny Marie, kter˘ vytvofiilo studio Klucivespolek ve-

státních nebo soukrom˘ch sbírek a památkov˘ch ob-

dené reÏisérem Jakubem Obrazem. Tito autofii jsou

jektÛ, v roce 2009 pak byla vytvofiena propagace

tvÛrci podobné animace o historii mûsta Litomy‰le.

a prezentace tohoto obrazového fondu prostfiednic-

Film Splendissima basilica získal dvû ceny, a to na

tvím Digitálního archivu na internetov˘ch stránkách

36. roãníku Ekofilmu v kategorii Volná tvorba a cenu hejtmana Zlínského kraje na XXXV. roãníku festivalu T˘ká se to také tebe. Je nutné vyzdvihnout obsahovou

■ Poznámky

i formální stránku filmu, kter˘ líãí dûjiny klá‰tera a ka-

1 Detailní podmínky jsou uvedeny na internetov˘ch strán-

tedrály s pfiívûtivou dávkou nadsázky a humoru. Film

kách ministerstva kultury (viz http://www.mkcr.cz/scripts/

se promítá v rámci prohlídky sedlecké katedrály ve

detail.php?id=2433), kde jsou kaÏdoroãnû zvefiejÀovány

zvlá‰tní k tomu upravené místnosti.

i aktuální priority a termíny pro podání Ïádostí.

Autor ãlánku, pracovník Národního památkového 1

2 Viz http://unesco.sedleccathedral.eu.

ústavu dlouhodobû povûfien˘ vût‰inou odborné agen-

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 4 / RÒZNÉ | Ale‰ POSPÍ·IL / Kutnohorské projekty v programu Ministerstva kultur y âR Podpora pro památky UNESCO

289

kuler_04_11.qxd

26.8.2011

9:38

Stránka 290

4

n˘ch z prÛzkumÛ (stavebnû-historického a archeolo-

(Westergasfabriek), která získala ocenûní Evropské

gického) uskuteãnûn˘ch v rámci poslední generální

unie za rok 2010 jako pfiíkladná konverze industriální

obnovy chrámu, které dále rozvíjel, a také z projektu

památky pro ‰iroké novodobé vyuÏití. Ve dvou paralel-

Multidisciplinární prÛzkum katedrály Nanebevzetí Pan-

nû organizovan˘ch blocích jednání své nominované

ny Marie v Sedlci, kter˘ byl v roce 2008 podpofien ze

projekty a jejich v˘sledky pfiedstavovali jednotliví lau-

stejného programu ministerstva kultur y. V˘zkum se

reáti. Odpoledne zde pokraãoval kontaktní trh znalostí

zamûfiil na vy‰etfiení geometrie pÛdorysu a kleneb ka-

a materiálÛ k projektÛm, doplnûn˘ úãastí studentÛ

tedrály; z ní vze‰ly rekonstrukce pÛvodního gotického

oborÛ kulturního dûdictví amsterdamské univerzity.

zaklenutí stavby stejnû jako moÏnosti podoby stfiech

V podveãer zaznûla pfiedná‰ka na téma kontextuální

na v˘chodním závûru. NejpÛsobivûj‰ím v˘stupem to-

architektur y od renomovaného britského architekta

hoto prÛzkumu je bezpochyby vizualizace gotického

Sira Davida Chipper fielda, jehoÏ projekt Nového mu-

interiéru ochozu a kaplí chrámu. Poprvé si tak mÛÏe-

zea v Berlínû byl ocenûn v roce 2010.

me prostfiednictvím plánové dokumentace vzniklé na

Dal‰í den kongresu zaãal v zajímavé budovû nazva-

základû pfiesného geodetického mûfiení pfiedstavit na

né Felix Meritis. Program odborné konference k té-

v˘kresech i v 3D modelu konkrétní vizuální podobu,

matu Evropského roku dobrovolnictví s plenárním za-

jakou katedrála mûla na poãátku svého sloÏitého his-

sedáním a návazn˘mi panelov˘mi diskusemi zahájily

torického v˘voje. Nadace Kutná Hora – památka

pfiedná‰ky zdÛrazÀující v˘znam správné pfiípravy akcí,

UNESCO uspûla také v leto‰ním roce s projektem PÛl-

do nichÏ lze zapojit ãinnost dobrovolníkÛ. V tomto blo-

století Mûstské památkové rezer vace Kutná Hora

ku se o zku‰enosti podûlila zejména generální fieditel-

(1961–2011). Tento projekt pfiipomíná prostfiednic-

ka National Trust ve Velké Británii, organizace, jejíÏ re-

tvím cyklu pfiedná‰ek, v˘stavou, odborn˘m kolokviem

nomé, organizaãní schopnosti a spoleãenskou prestiÏ

a doprovodn˘m programem v˘znamné akce, události

lze jen hluboce obdivovat.

a osobnosti, které mûly zásadní v˘znam pro obnovu rezervace za uplynulé pÛlstoletí.

3

V˘znam udílení ceny zv˘raznilo podveãerní pfiijetí úãastníkÛ kongresu Její královskou V˘sostí, princez-

Ale‰ POSPÍ·IL

nou Margriet, v Královském paláci v centru Amsterda-

5 ■ Poznámky

Obr. 4. Sedlec (okres Kutná Hora), katedrála Nanebevzetí Panny Marie, rekonstrukce stfiedovûké podoby interiéru závûru podle V. Mlázovského a A. Pospí‰ila. Dílãí v˘zkum architektonického dûdictví Kutné Hory a Sedlce. (Vizualizace Jifií Gregor, 2010) Obr. 5. Sedlec (okres Kutná Hora), katedrála Nanebevzetí Panny Marie, srovnávací snímek baroknû-gotick˘ch kleneb v závûru (srovnej s obr. 4). (Foto Ale‰ Pospí‰il, 2010)

Dal‰í ceny Evropské unie za památkovou péãi vãetnû uznání pro âeskou republiku

1 SoutûÏ o ceny Europa Nostra byla poprvé organizována v roce 1978 s cílem ocenit a mezinárodnû zviditelnit mimofiádné poãiny v oblasti uchování kulturního dûdictví a jeho prezentace. Více z historie cen viz KUâOVÁ, Vûra.

âeská republika zaznamenala pro rok 2011 dva v˘-

Europa Nostra – dvacet let oceÀování kvalitních poãinÛ

znamné úspûchy v získání Ceny Evropské unie pro kul-

v oblasti kulturního dûdictví. Zprávy památkové péãe.

turní dûdictví Europa Nostra Awards 2011. Z celko-

2000, roã. 60, ã. 4, s. 120–122. ISSN 1210-5538;

v˘ch 140 nominací z 31 zemí Evropy vybrala odborná

LUKÁ·OVÁ, Eva. Úspûchy ãeské památkové péãe na me-

porota 27 vítûzn˘ch projektÛ. Jméno âeské republiky

zinárodním poli. Zprávy památkové péãe. 2008, roã. 68,

jako zemû s dlouholetou tradicí památkové péãe a je-

ã. 5, s. 438–440. ISSN 1210-5538; GIRSA, Václav. Mezi-

www.zmizelakutnahora.cz, stejnojmenné knihy, v˘sta-

jích teoretick˘ch základÛ tentokrát zastupují úspûchy

národní ocenûní Projektu konzervace a prezentace Horní-

vy a odborného semináfie na kutnohorském Hrádku.

ve dvou kategoriích. PfiipomeÀme, Ïe od prvních roãní-

ho hradu Beãov. Zprávy památkové péãe. 2010, roã. 70,

Úspû‰n˘m Ïadatelem v letech 2010 a 2011 byla

kÛ udûlování cen, jejichÏ jádrem byly akce obnovy ne-

ã. 4, s. 288–289. ISSN 1210-5538.

také Nadace Kutná Hora – památka UNESCO. Kolek-

movit˘ch památek a areálÛ, se v posledních letech,

2 Conservation / obnova (obnova památek, kam jsou za-

tiv autorÛ ve sloÏení Vít Mlázovsk˘, Ale‰ Pospí‰il, Edu-

kdy v˘znam této soutûÏe oprávnûnû uznala Evropská

hrnuty jak ãistû konzervaãní a restaurátorské akce, tak

ard Kovalda, Jaroslav Zastoupil a dal‰í fie‰il projekt

unie a k udûlování cen se oficiálnû pfiihlásila, soutûÏí

i v˘znamnûj‰í adaptace pro nové úãely), Research / v˘-

Dílãí v˘zkum architektonického dûdictví Kutné Hor y

celkem ve ãtyfiech kategoriích.

1

2

zkum (odborné teoretické práce, zejména takové, které

a Sedlce. Cílem projektu bylo prohloubení znalosti

V˘roãní kongres celoevropské asociace Europa

znamenají velk˘ pfiínos pro potenciál dal‰í ochrany a ob-

dvou vybran˘ch objektÛ a jejich zhodnocení na vûdec-

Nostra se v leto‰ním roce konal v nizozemském

novy), Dedicated ser vice / zásluhy osobností a skupin

ké bázi. V pfiípadû kostela Panny Marie na Námûti by-

Amsterdamu. Bohat˘ program kongresu, jehoÏ tûÏi‰-

(ceny za dlouholet˘ ãi celoÏivotní pfiínos pro poznání

ly provedeny archivní re‰er‰e dûjin stavby a prÛzkum

tûm byla slavnostní prezentace a pfiedání cen za vyni-

a ochranu kulturního dûdictví) a Education, training and

a dokumentace vûÏe, která pfiedstavuje dominantní

kající v˘sledky v oblasti kulturního dûdictví, byl dopl-

awareness-raising / vzdûlávání, v˘chova a zvy‰ování

souãást architektury kostela. Dûjiny stavby se podafii-

nûn odbornou konferencí zamûfienou na dobrovolnou

obecného povûdomí o otázkách kulturního dûdictví.

lo na základû písemn˘ch pramenÛ doloÏit jiÏ ve

ãinnost v této oblasti.

3 Felix Meritis je nezávislé evropské centrum pro umûní

14. století, mimofiádnû hodnotné jsou napfiíklad úãty

Kongres Europa Nostra byl tradiãnû peãlivû organi-

a kulturu a zejména místo, které díky sv˘m dispoziãním

stavby z období pozdní gotiky. Pfiekvapující byly v˘sled-

zaãnû pfiipraven s dÛrazem na to, aby jeho úãastníci

kapacitám umoÏÀuje pofiádat poãetné akce. Budova

ky rekonstrukãních modelÛ podoby zastfie‰ení kostela

mohli poznat i fiadu v˘znamn˘ch památek hostitelské-

nese jméno spoleãnosti, která zde byla zaloÏena na

v období pozdní gotiky a renesance na základû srov-

ho mûsta. Úvodní uωí jednání v˘boru asociace, fie‰ící

sklonku osvícenství, v roce 1788. Klasicistní prÛãelí s vy-

návacího materiálu a Willenbergovy veduty, která vel-

standardní interní témata, se konalo 8. ãervna v bu-

sok˘m korintsk˘m pedimentem je v kontextu okolních

mi peãlivû a vûrnû zachycuje tehdej‰í podobu stfiech.

dovû radnice v Amsterdamu a bylo doplnûno exkurzí

tradiãních úzk˘ch domÛ podél kanálÛ jedineãné a zv˘raz-

Silueta stavby byla oproti souãasnému stavu znaãnû

do Rijksmusea, v nûmÏ probíhají rozsáhlé stavební

Àuje v˘jimeãnou funkci stavby, která v sobû ukr˘vá ováln˘

rozdílná. V pfiípadû b˘valého konventního kostela

úpravy. Ve ãtvrtek 9. ãervna se poãetn˘ kolektiv dele-

koncertní sál s v˘bornou akustikou a dal‰í jedineãn˘ pro-

v Sedlci v˘zkum primárnû vycházel z poznatkÛ získa-

gátÛ shromáÏdil v areálu b˘valé mûstské plynárny

stor b˘valé observatofie.

290

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 4 / RÒZNÉ | Ale‰ POSPÍ·IL / Kutnohorské projekty v programu Ministerstva kultur y âR Podpora pro památky UNESCO N a ì a G O R Y C Z K O VÁ , Vû r a K U â O VÁ / D a l ‰ í c e n y E v r o p s k é u n i e z a p a m á t k o v o u p é ã i v ã e t n û u z n á n í p r o â e s k o u r e p u b l i k u

kuler_04_11.qxd

26.8.2011

9:38

Stránka 291

1

Obr. 1. Prof. PhDr. TomበDurdík, DrSc., pfii prezentaci v rámci v˘mûnného trhu informací o úspû‰n˘ch projektech. (Foto Vûra Kuãová, 2011) Obr. 2. Laureáti pfii závûreãném slavnostním ceremoniálu s pfiedáváním cen v prostorách hlavní Koncertní budovy, za úãasti komisafiky EU Androullou Vassiliou a prezidenta Europa Nostra Plácida Dominga. (Pfievzato z webu: http://www.flickr.com/photos/europanostra, kde je mnoÏství dal‰ích zábûrÛ vãetnû ukázek ocenûn˘ch projektÛ) Obr. 3. Jeden z autorÛ ocenûné publikace Dfievûné kostely a zvonice v Evropû Ing. arch. Karel Kuãa s v˘konn˘m viceprezidentem Europa Nostra arch. Johnem Sellem. (Foto Vûra Kuãová, 2011) Obr. 4. Diplom pro publikaci Dfievûné kostely a zvonice v Evropû autorské dvojice Jifií Langer, Karel Kuãa. (Reprofoto Karel Kuãa, 2011)

2

3 5

4

ãísle ãasopisu Zprávy památkové péãe. V prezenta-

V závûru ceremoniálu byla oznámena ‰estice pro-

ci byl pfiipomenut jeho pfiínos pro obor kastelologie,

jektÛ, které kromû morálního ocenûní a vlastní trofeje

vãetnû rozsáhlé v˘zkumné, vûdecké, pedagogické

(plaketa pro osazení na obnoven˘ch stavbách nebo

a metodologické ãinnosti, stejnû jako jeho pÛsobení

skulpturální cena pro kategorie 2, 3 a 4) získaly pro

mu za úãasti prezidenta Europa Nostra, jímÏ je od roku

v oblasti neziskov˘ch organizací s oborem spoje-

rok 2011 i finanãní cenu. Jsou jimi tfii akce v tradiãnû

2010 pûvecká osobnost svûtového v˘znamu, maestro

n˘ch. K této v˘znamné cenû panu profesoru Durdíko-

nejpoãetnûji obeslané, tedy první kategorii: komplexní

Plácido Domingo. Veãer kongres vyvrcholil slavnost-

vi na místû blahopfiála fiada pfiítomn˘ch osobností

obnova Centrálního nádraÏí v belgick˘ch Antverpách,

ním ceremoniálem pfiedávání cen v prostorách hlavní

a rovnûÏ v rámci souvisejícího trhu informací byl

restaurování drobn˘ch preindustriálních staveb ve

amsterdamské koncertní budovy, za pfiítomnosti obou

o stánek s jeho prezentací velk˘ zájem.

vesniãce Sesga ve ‰panûlské Valencii a nûkolikaletá

v˘‰e uveden˘ch v˘znamn˘ch osobností a mnoha ãest-

Na jiÏ pûknou tradici ocenûní pÛvodních ãesk˘ch

n˘ch hostÛ. Ocenûní laureátÛm pfiedával maestro Plá-

odborn˘ch prací navázal úspûch publikace Dfievûné

shire, která byla realizována právû s vysok˘m podílem

cido Domingo spolu s komisafikou Evropské komise

kostely a zvonice v Evropû autorské dvojice Jifií Lan-

dobrovolnické práce. Z odborn˘ch studií byla cena

pro vzdûlávání, kulturu, mnohojazyãnost, sport a mlá-

ger, Karel Kuãa. V hodnocení této objemem k dané-

udûlena anal˘ze a zámûru regenerace architektury ve

deÏ, paní Androullou Vassiliou, která také pfiednesla

mu tématu zcela ojedinûlé publikace porota vyjádfiila

velmi ohroÏeném nárazníkovém pásmu centra hlavní-

upfiímn˘ projev zdÛrazÀující potfiebu oceÀovat a zvidi-

své pfiesvûdãení, Ïe kniha mÛÏe hrát v˘znamnou roli

telÀovat v˘znamné poãiny v oblasti evropského kultur-

v ochranû tohoto zvlá‰tû ohroÏeného segmentu kul-

ního dûdictví. Struãné charakteristiky ocenûn˘ch no-

turního dûdictví Evropy. V oficiálním v˘roku i v kuloá-

■ Poznámky

minací vãetnû tûch z posledních let lze detailnûji

rech v prÛbûhu celého kongresu zaznívalo pfiání, aby

4 http://www.europanostra.org/

se hledaly zdroje pro pofiízení anglické verze publika-

5 ·TULC, Josef. Jubilant a laureát. Pocta Tomá‰i Durdíko-

Mezi ocenûn˘mi pro rok 2011 byly i dvû v˘znamné

ce. Ta zatím vy‰la pouze v ãeském jazyce, a i kdyÏ ob-

vi k v˘znamnému jubileu a velkému Ïivotnímu úspûchu.

osobnosti, jejichÏ práce je dlouhodobû spjata s pa-

sahuje úctyhodn˘ poãet popiskami vybaven˘ch foto-

Zprávy památkové péãe. 2011, roã. 71, ã. 3, s. 204.

mátkov˘m bohatstvím âeské republiky a jeÏ jsou

grafií a kreseb, pfiesahující 2500, je ‰ir‰í evropské

ISSN 1210-5538.

spolupracovníky Národního památkového ústavu –

vefiejnosti ménû srozumitelná. Se znalostí situace na

6 V roce 2007 získala zvlá‰tní uznání v kategorii vynikající

mimo jiné ãleny Vûdecké rady generální fieditelky

na‰em trhu, kde vydání velkoryse podpofiilo naklada-

studie fiada publikací cyklu Mariánské, trojiãní a dal‰í svû-

NPÚ. Úspû‰né projekty si (nejen proto) zaslouÏí po-

telství Paseka i s rizikem obtíÏné ekonomické návrat-

tecké sloupy a pilífie v âechách kolektivu Vratislav Nejed-

zornost. V kategorii âinnosti ve prospûch kulturního

nosti tohoto ediãního projektu, nebylo moÏné naplnûní

l˘, Katefiina Adamcová, Ivana Maxová, Zuzana SlíÏková

dûdictví (Dedicated ser vice) byla ocenûna osobnost

takového doporuãení pfiislíbit a lze doufat, Ïe alespoÀ

a Pavel Zahradník; v roce 2010 projekt kolektivu ateliéru

profesora Tomá‰e Durdíka, v prostfiedí Europa Nostra

pozitivní hodnocení publikace, zvefiejnûné ve v‰ech

Girsa AT pfiedstaven˘ v ãlánku GIRSA, V., cit. v pozn. 1.

respektovaného ãlena jejího vûdeckého v˘boru. Úcty-

materiálech s udílením cen souvisejících, napomÛÏe

7 LANGER, Jifií; KUâA, Karel. Dfievûné kostely a zvonice

hodné dílo profesora Durdíka pfiipomnûl ãlánek vû-

hledat cesty, jak znalosti na‰ich odborníkÛ zpfiístupnit

v Evropû. Praha, Litomy‰l : Paseka, 2009. ISBN 978-80-

novan˘ jeho Ïivotnímu jubileu uvefiejnûn˘ v minulém

evropskému publiku.

7185-982-6.

4

studovat pfiímo na stránkách asociace.

6

7

regenerace kulturní krajiny Hackfall v severním York-

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 4 / R Ò Z N É | N a ì a G O R Y C Z K O VÁ , Vû r a K U â O VÁ / D a l ‰ í c e n y E v r o p s k é u n i e z a p a m á t k o v o u p é ã i v ã e t n û u z n á n í p r o â e s k o u r e p u b l i k u

291

kuler_04_11.qxd

26.8.2011

9:38

Stránka 292

Digitalizované mapy rakousko-uherské monarchie Mapová díla z období rakousko-uherské monarchie patfií k základním kartografick˘m pramenÛm, nezbytn˘m ke studiu v˘voje osídlení, krajiny i jednotliv˘ch sídel. Zejména mapy stabilního katastru a II. vojenské mapování jsou u nás dnes jiÏ bûÏnû vyuÏívány, téÏ díky jejich zpfiístupnûní na internetu (napfiíklad http://archivnimapy.cuzk.cz, www.mapy.cz). Tento

5

ãlánek chce upozornit na u nás dosud málo známou vydavatelskou ãinnost budape‰Èské firmy Arcanum, která se na zvefiejnûní rakousko-uhersk˘ch mapov˘ch dûl specializuje. V prÛbûhu nûkolika posledních let firma uvedla na maìarsk˘ trh sérii DVD s jednotliv˘mi mapov˘mi díly, která jsou vesmûs téÏ georeferencována. Vzhledem ke skuteãnosti, Ïe jde o firmu maìarskou, za-

6

mûfiuje se v první fiadû na území historick˘ch Uher, tedy vãetnû Slovenska a Podkarpatské Rusi, ãímÏ se tato díla stávají zajímav˘mi i z na‰eho pohledu. 7

Jeden z titulÛ dokonce pokr˘vá celé území rakousko-uherské monarchie (viz dále), tudíÏ se pro území âeské republiky stává primárním pramenem. Cílem

ho mûsta Kypru Nikósie, kde dlouhodobé politické rozdûlení ostrova dovedlo stavební dûdictví na hranici Ïivotnosti. Porota uváÏila, Ïe ocenûní projektu mÛÏe nastar tovat fyzickou záchranu zdej‰ích staveb. Ze skupiny osobností a obãansk˘ch sdruÏení byl ocenûn Polák Szymon Modrzejewski, kter˘ v posledních více neÏ dvaceti letech obûtavû a systematicky zachraÀuje opu‰tûné hfibitovy a drobné sakrální památky v jihov˘chodním Polsku a na Ukrajinû, v oblastech se zvlá‰tû

Obr. 5. Amsterdam, areál b˘valé mûstské plynárny (Westergasfabriek), která získala ocenûní Evropské unie za rok 2010. (Foto Karel Kuãa, 2011) Obr. 6. Amsterodam, budova Felix Meritis, která hostila související Konferenci k dobrovolnictví v oblasti kulturního dûdictví. (Foto Vûra Kuãová, 2011) Obr. 7. Amsterodam, námûstí Dam, Královsk˘ palác, pÛvodnû budova radnice, v nûmÏ probíhalo slavnostní pfiijetí laureátÛ a hostÛ kongresu. (Foto Karel Kuãa, 2011)

dramatickou historií, a zároveÀ vychoval fiadu dobro-

firmy je postupnû zpfiístupnit mapová díla pro celé území monarchie. Jednotlivé vydané tituly obsahují v‰echny dochované originální mapové listy, které byly kvalitnû naskenovány a uloÏeny v komprimovaném formátu ECW, ãitelném napfiíklad ve vy‰‰ích verzích programu Adobe Photoshop, Ir fan Viewer a jin˘ch. Jednotlivé mapové listy si lze pfiekopírovat a dále s nimi pracovat. Mapové listy jsou k dispozici celé, tedy vãetnû informací uveden˘ch na okrajích listu. Pro komfortní prohlíÏení

volníkÛ, ktefií tuto ãinnost dále rozvíjejí. V kategorii

je k dispozici prohlíÏeã GeoVIEW umoÏÀující náhled na

udûlované aÏ od roku 2008, tedy zamûfiené na eduka-

chvílích volna díky v˘bornû situovan˘m jednacím mís-

tivní aktivity, byla ocenûna systematická práce s vefiej-

tÛm i pfiíznivému poãasí mohli obohatit o poznání ales-

celou mapu v beze‰vé podobû. V hlavním oknû lze nastavit libovolné zvût‰ení prohlíÏené mapy (od kom-

ností v Muzeu v pfiírodû v Chichesteru, zaloÏeném pro

poÀ nûkter˘ch ãástí jedineãného mûsta kanálÛ s mi-

pletní mozaiky mapov˘ch listÛ po originální velikost),

oblast anglick˘ch Wealden a Downlands. Mnohaletá

mofiádn˘m bohatstvím zcela charakteristick˘ch domÛ,

ve dvou pomocn˘ch oknech se ukazuje pfiesná polo-

praxe muzea, které v souãasné dobû dokáÏe v jednom

dal‰ích v˘znamn˘ch architektonick˘ch památek

ha sledovaného v˘fiezu jak vÛãi kladu mapov˘ch listÛ,

roce uspofiádat kurzy pro více neÏ 1300 uchazeãÛ, je

a ostatních staveb a pr vkÛ rozsáhlého historického

tak vÛãi reálné miniatufie celé mapy. Pfii pfiekopírování

zamûfiena na tradiãní technologie.

jádra mûsta. Skromná delegace âeské republiky se

celého DVD na harddisk pracuje prohlíÏeã pfiirozenû

Slavnostní akce byla zakonãena vzácn˘m koncert-

úãastnila pouze ãásti programu, ale podafiilo se na-

je‰tû r ychleji. K dispozici je rovnûÏ funkce mûfiení

ním provedením opery Ference Liszta, jehoÏ dvouset-

ãerpat maximum informací o ocenûn˘ch projektech,

vzdálenosti, odeãet soufiadnic ãi hledání pomocí sou-

leté v˘roãí narození bylo pro rok 2011 uznáno za v˘ro-

v kuloárov˘ch setkáních navazovat osobní kontakty

fiadnic (ve v‰ech podporovan˘ch soufiadnicov˘ch

ãí evropského v˘znamu. Pfii té pfiíleÏitosti vystoupilo

s fiadou pfiítomn˘ch hostÛ a v neposlední fiadû podpo-

systémech).

unikátní a skvûle pfiipravené tûleso European Union

rovat na‰e laureáty pfii jejich vefiejn˘ch vystoupeních.

Z hlediska dal‰ího vyuÏití je velmi dÛleÏitá funkce

Youth Orchestra (MládeÏnického orchestru EU).

Potû‰ilo nás proto setkání s velvyslancem âR v Nizo-

umoÏÀující export georeferencované mapy. K dispozici

Úãastníky slavnosti také osobnû pozdravil velvyslanec

zemsku JUDr. Jaroslavem Horákem, kter ˘ se slav-

je expor t do celé fiady soufiadn˘ch systémÛ, vãetnû

Maìarska, v rámci jehoÏ pfiedsednictví se udílení ceny

nostního ceremoniálu zúãastnil a ocenûn˘m laureá-

ãeského (ãeskoslovenského) S-JTSK (Kfiovák). Export

EU odehrávalo. Spoleãensk˘ veãer uzavfiela Ïivû za-

tÛm blahopfiál.

lze provést do formátÛ JPEG 2000, GEOTIFF ãi ECW.

Dal‰í úspûch zástupcÛ na‰í zemû nám budiÏ moti-

Exportované mapy je moÏné pfiímo zaãlenit napfiíklad

vací k uváÏlivému v˘bûru a podávání nov˘ch nominací,

do mapov˘ch projektÛ ArcGIS (neplatí to ale beze zbyt-

Na závûr kongresu, v sobotu 11. ãervna, se usku-

aby pozitivní poãiny v oblasti památkové péãe mohly

ku – viz dále). Nastavit lze rÛzné rozli‰ení exportova-

teãnilo valné shromáÏdûní ãlenÛ Europa Nostra a pro

získat oprávnûnou publicitu a udrÏovat v rámci evrop-

ného rastru: viditelné, originální, definované a defino-

zájemce byly zorganizovány prohlídky nûkolika pamá-

ského spoleãenství informovanost o kontinuitû dobré

vané izometrické. Pro expor t se nabízí buì rozsah

tek v okolí Amsterdamu.

praxe na‰eho oboru.

v˘fiezu, nebo celá mapa. Ta druhá moÏnost je ale je-

hraná hymna Evropské unie, jejíÏ optimistick˘ charakter umocnil slavnostní atmosféru.

Amsterdam byl v roce 2010 zapsán na Seznam

Naìa GORYCZKOVÁ, Vûra KUâOVÁ

nom teoretická, protoÏe i na v˘konném PC lze v origi-

svûtového dûdictví UNESCO a nutno objektivnû uvést,

nálním rozli‰ení reálnû provést pouze export v˘fiezu,

Ïe naprosto oprávnûnû. Úãastníci kongresu se ve

a to je‰tû pokud moÏno v pfiednastaveném mûfiítku

292

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 4 / R Ò Z N É | N a ì a G O R Y C Z K O VÁ , Vû r a K U â O VÁ / D a l ‰ í c e n y E v r o p s k é u n i e z a p a m á t k o v o u p é ã i v ã e t n û u z n á n í p r o â e s k o u r e p u b l i k u Karel KUâA / Digitalizované mapy rakousko-uherské monarchie

kuler_04_11.qxd

26.8.2011

9:38

Stránka 293

1

2

3

4

5

6

(které je pouÏito pfii v˘bûru území kliknutím do kladu

jsou v fiádu nûkolika málo kilometrÛ, zásadní je v‰ak

listÛ). Pokud by mûl b˘t exportován cel˘ rozsah mapy,

v˘hoda beze‰vého studia mapy. Celkem jde o 968 ma-

znamenalo by to nutnost postupnû vyexportovat nûko-

pov˘ch listÛ. Místní rejstfiík zahrnuje na 23 000 jmen

lik set v˘fiezÛ.

(celkem 9 974 sídel). DVD obsahuje rovnûÏ studii o vo-

Jednotlivá DVD obsahují rovnûÏ podrobnou doku-

jensk˘ch mapováních. Pfii exportu do S-JTSK dochází

mentaci pfiíslu‰ného mapového díla a informace

u v‰ech dostupn˘ch formátÛ ke ‰patné lokalizaci, kte-

o nûm. Velmi cennou pomÛckou je i databáze míst-

rou je nutné ruãnû opravit.

ních názvÛ (ve v‰ech jazykov˘ch variantách místních

Erdély és Temesi Bánság / Siebenbürgen und das

jmen), kterou lze pouÏít i pro pfiímé vyhledávání v ma-

Banat von Temes / Transylvania and Temes. Az ElsŒ

pû. Cel˘ rozsah ediãní ãinnosti firmy Arcanum je do-

Katonai Felmérés / Die Erste Militärische Vermes-

stupn˘ na adrese http://www.arcanum.hu/megrende-

sung / The First Military Surveying. 1763–1787. Ar-

lo.html, respektive http://www.arcanum.hu/ordering.

canum Budapest 2005. První vojenské mapování pro

html. Stránky jsou v maìar‰tinû, ale nejdÛleÏitûj‰í in-

území Sedmihradska (280 listÛ) a Banátu (208 listÛ),

formace jsou uvedeny rovnûÏ v angliãtinû.

místní rejstfiík s pfiibliÏnû 3 500 jmény. Mapy nejsou

V následujícím pfiehledu jsou pfiedstaveny vybrané

sestaveny do celku a georeferencovány. Lze si je pro-

tituly. Pro ilustraci jednotliv˘ch mapov˘ch dûl byly vy-

hlíÏet pomocí interaktivního kladu listÛ. Pro Sedmi-

brány totoÏné v˘fiezy zachycující okolí mûsta Mukaãe-

hradsko je jiÏ k dispozici pokroãilej‰í verze (viz dále),

va (Mукачеве) v nynûj‰í Zakarpatské oblasti Ukrajiny,

pro území Banátu v‰ak nikoliv.

v meziváleãném období na území âeskoslovenska, pÛvodnû uherská Ïupa Bereg.

Obr. 1. Ukázka I. vojenského mapování pro území uherského království, 1 : 28 800, 1763–1785. (Reprofoto) Obr. 2. Ukázka II. vojenského mapování pro území uherského království, 1 : 28 800, 1806–1869. (Reprofoto) Obr. 3. Ukázka III. vojenského mapování pro uherskou ãást rakousko-uherské monarchie, 1 : 25 000, 1869–1887. (Reprofoto) Obr. 4. Ukázka III. vojenského mapování rakousko-uherské monarchie, 1 : 75 000, 1869–1887. âernobílé mapy zachycují téÏ území ãesk˘ch zemí. (Reprofoto) Obr. 5. Ukázka topografické mapy Maìarska z období druhé svûtové války, 1 : 50 000, 1941–1944. Pro ãeské badatele je dÛleÏité, Ïe mapy zachycují území Podkarpatské Rusi krátce poté, co bylo souãástí âeskoslovenska. (Reprofoto) Obr. 6. Ukázka mapy uherského království sestavené Jánosem Lipszkym, 1 : 230 400, 1804–1810. (Reprofoto)

Grossfürstenthum Siebenbürgen / Transilvania pe hartile primei s¸i a celei de-a doua ridic˘ ari topografice

u II. mapování je to ménû neÏ 200 m. DVD obsahuje

Königreich Ungarn. The First Military Survey / Die

militare Habsburgice / Erdély az elsŒ és második

odborné studie v maìar‰tinû, angliãtinû, nûmãinû

Erste Militärische Aufnahme / Az ElsŒ Katonai Felmé-

Habsburg katonai felmérés térképein. First and Se-

a rumun‰tinû, t˘kající se historie a technologie mapo-

rés. 1763–1785. Arcanum Budapest 2006. První vo-

cond Militar y Sur vey / Az ElsŒ és Második Katonai

vání a uÏit˘ch georeferenãních metod. V˘fiezy nelze ex-

jenské mapování (1 : 28 800) pro území uherského

Felmérés. 1763–1787, 1806–1869. 1 : 28 800. Ar-

por tovat do systému S-JTSK, ale pouze (v pfiípadû

království (bez Sedmihradska, Banátu, Chor vatska

canum Budapest 2007. Pr vní (280 listÛ) a druhé

II. mapování) UTM Zone 34 a 35, Gauss-Krüger (War-

a Slavonie). Aãkoli se u nás má zato, Ïe toto mapové dí-

(294 listÛ) vojenské mapování pro území Sedmihrad-

saw Pact) Zone 34 a 35, Albania (Gauss-Krüger Zone

lo vzhledem k jeho technick˘m parametrÛm nelze geo-

ska. První vojenské mapování sedmihradského území

34), Hungary Stereographic (Marosvasarhely), Roma-

referencovat, firma Arcanum dokázala, Ïe to moÏné je,

se uskuteãnilo v letech 1769–1773, druhé v letech

nia Stereo-70 a Habsburg Cassini grid – Vizakna Cen-

a v˘sledek je pozoruhodn˘, i kdyÏ samozfiejmû nelze

1853–1873 (údaje v záhlaví nejsou správné). Georefe-

tered (Transylvania); v pfiípadû I. mapování je navíc

poÏadovat srovnatelnou pfiesnost jako u pozdûj‰ích

rencovaná a synchronizovaná verze. Nepfiesnost geo-

k dispozici originální soufiadnicov˘ systém, chybí v‰ak

map, pofiizovan˘ch jiÏ na geodetické bázi. Nepfiesnosti

reference I. mapování dosahuje nûkolika kilometrÛ,

Habsburg Cassini.

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 4 / RÒZNÉ | Karel KUâA / Digitalizované mapy rakousko-uherské monarchie

293

kuler_04_11.qxd

26.8.2011

9:38

Stránka 294

skuteãnosti – pfiesnost je podstatnû men‰í). O exportu platí totéÏ jako u pfiedchozího titulu. Magyarország topográfiai térképei a második világháború idŒszakából / Topographic Maps of Hungary in the Period of the WW II. Méretarány / Scale 1 : 50 000.

SEMINÁ¤E KONFERENCE AKCE

Arcanum Budapest 2008. V letech 1941–1944 novû pofiízené vojenské mapy tehdej‰ího maìarského území. Zahrnují jak území nynûj‰ího Maìarska, tak doãasnû anektovan˘ch území, zejména Podkarpatské Rusi, severního Sedmihradska a oblasti mezi Dunajem

Kolokvium o dûjinách SIALu v Liberci

a Drávou po Novi Sad. Z na‰eho pohledu jsou dÛleÏité tím, Ïe zachycují území Podkarpatské Rusi v podobû,

Národní památkov˘ ústav, územní odborné praco-

jakou mu dalo dvacetileté pÛsobení ãeskoslovenského

vi‰tû v Liberci spolu s Oblastní galerií v Liberci a Kraj-

státu. Mapy nemají jednotné kartografické zpracování,

skou vûdeckou knihovnou v Liberci uspofiádaly ve

vût‰ina je ãernobíl˘ch (s barevn˘m pfiítiskem lesÛ), nû-

dnech 24.–25. února 2011 mimofiádnû pfiínosné kolo-

které jsou vícebarevné. Modelace terénu je vyjádfiena

kvium, jehoÏ hlavním tématem bylo SdruÏení inÏen˘rÛ

vrstevnicemi nebo ‰rafováním, popfiípadû i stínová-

a architektÛ Liberec. Vzorn˘m hostitelem, moderáto-

ním. S ohledem na problematick˘ historick˘ kontext

rem a prÛvodcem cel˘m programem i exkurzemi byl Ji-

Königreich Ungarn. The Second Militar y Sur vey /

vzniku prezentovan˘ch map jsou ve‰keré (velmi ob-

fií KfiíÏek z libereckého pracovi‰tû NPÚ. Tûmi, kdo pfii-

Die Zweite Militärische Aufnahme / A Második Kato-

sáhlé) textové doplÀky pouze v maìar‰tinû a totéÏ pla-

pravili a zajistili program i pfiedná‰ející, byli Rostislav

nai Felmérés. 1806–1869. Arcanum Budapest 2006.

tí i pro obsluÏn˘ program, jehoÏ logika je na‰tûstí stej-

·vácha spolu s Jakubem PotÛãkem, spoluautofii (s Mi-

Druhé vojenské mapování (1 : 28 800) pro území

ná jako u ostatních map. Vyhledávat lze i pomocí

roslavem Masákem) v˘stavy vûnované SIALu (2010

uherského království (bez Sedmihradska, Banátu,

seznamu obcí z roku 1913. O exportu platí totéÏ jako

Muzeum umûní Olomouc, 2011 Galerie Liberec a Ga-

Chorvatska a Slavonie). Celkem 1 111 mapov˘ch lis-

u pfiedchozích titulÛ.

lerie Jaroslava Fragnera v Praze).

tÛ, aÏ na v˘jimky v celobarevném provedení. Místní rej-

Lipszky János. A Magyar Királyság és társországai

Hned první vystoupení ukázalo, Ïe je na co se tû‰it.

stfiík obsahuje 25 000 jmen (11 044 sídel). Pfiesnost

térképe és névtára (1804–1810) / Johann von Lipsz-

Diskutovalo se, ‰lo o Ïivé setkání s chutí v‰ech zú-

georeference dosahuje 50–100 metrÛ. Pfii exportu do

ky. Die Karte und Namensverzeichnis des Königreichs

ãastnûn˘ch polemizovat, klást otázky i odpovídat a vy-

S-JTSK dochází u v‰ech dostupn˘ch formátÛ ke ‰pat-

Ungarn und dessen Nebenländer (1804–1810) /

svûtlovat. Pfiíspûvek profesora Oldfiicha ·evãíka Pfiíro-

né lokalizaci, kterou je nutné ruãnû opravit.

John von Lipszky. The Map and Nameregister of King-

da-technika-architekt. Nûkolik sond do fie‰ení tohoto

Ungarn, Siebenbürgen, Kroatien-Slawonien. The

dom of Hungar y (1804–1810). Arcanum Budapest

vztahu byl strhující, pfiínosn˘, emotivní, chvílemi kate-

Third Military Survey / Die Dritte Militärische Aufnah-

2005. Mapa uherského království, jejímÏ autorem byl

gorick˘, pro nûkteré s kontroverzními stanovisky, ale

me / A Harmadik Katonai Felmérés. 1869–1887.

János Lipszky (1766–1826), je mlad‰í analogií Mülle-

v kaÏdém pfiípadû byl opravdovou sondou do oblasti

1 : 25 000. Arcanum Budapest 2007. Tfietí vojenské

rov˘ch map ãesk˘ch zemí. Vyniká kompletností pod-

moderní architektury a mÛÏeme jej nazvat pfiíspûvkem

mapování pro celou uherskou ãást monarchie. S ohle-

chycení jednotliv˘ch sídel. Edice obsahuje jak jednotli-

k vûdecké kritice a kanonizaci dûl SIALu. ·evãíkem

dem na rozsah dat je edice rozdûlena na dvû DVD,

vé mapové listy (Mappa generalis regni Hungariae

pouÏité slovní spojení emergence SIALu si na‰lo fiadu

která po instalaci obsahu do PC fungují jako beze‰vá

1804–1808) s interaktivním indexem pro vyhledávání

v˘znamov˘ch pandánÛ v následujících pfiíspûvcích,

mapa. Celkem jde o 1 333 mapov˘ch listÛ. Pouze

Repertoirum 1808, tak pfiehledné mapy jednotliv˘ch

zvlá‰tû u Benjamina Fragnera.

men‰í ãást (cca 100) mapov˘ch listÛ je originálních,

Ïup (Tabula generalis regni Hungariae), dále základní

Druhá pfiedná‰ející nezÛstala nic dluÏna a pokraão-

v barevném provedení; pfievaÏují jednobarevné tisky

prameny Lipszkého díla a jeho moderní odborné zhod-

vala ve stejném tempu a se zaujetím pro vûc. Henrie-

(cca 1 200) a 10 chybûjících listÛ muselo b˘t nahra-

nocení (Lipszky-book by Reisz T. Csaba, The Giants of

ta Moravãíková se ve svém pfiíspûvku Politick˘ rozmûr

zeno mapami v mûfiítku 1 : 75 000. Pfiesnost georefe-

Hungarian Cartography) i dal‰í dokumentaci (Lipszké-

pozdního modernismu v âeskoslovensku zdánlivû

rence je 50–100 m. Místní rejstfiík je zaloÏen na úfied-

ho náãr ty Ïup, 35 samostatn˘ch sekcí v mûfiítku

vzdálila z Liberce, dokonce se o SIALu nezmínila.

ním seznamu míst z roku 1913 (zachycujícím nejvy‰‰í

1 : 230 400, vytvofien˘ch v prÛbûhu I. vojenského ma-

(Vlastnû ano, zaãala reakcí na svého pfiedchÛdce,

míru maìarizace místního názvosloví v historii) a his-

pování). S ohledem na svÛj charakter mapy samozfiej-

podle jejího názoru není tfieba kanonizovat!) Pfiipome-

torickém seznamu, jehoÏ autorem byl Mihály Gyalay.

mû nemohly b˘t georeferencovány.

nula ale dÛleÏitou skuteãnost, Ïe v 60., 70. i 80. le-

DVD obsahuje i odborné studie o mapování. Pfii expor-

Z dal‰ích poãinÛ firmy Arcanum je tfieba zvlá‰È upo-

tech se hovofiilo o ãeskoslovenské architektufie, byÈ

tu do S-JTSK jsou formáty JPEG 2000 a ECW lokalizo-

zornit na rozbíhající se projekt zpracování map stabil-

ãeské a slovenské t˘my pracovaly samostatnû, vzá-

vány správnû, u GEOTIFF dochází k pfietoãení, které je

ního katastru. Jednotlivé mapové listy jsou digitalizo-

jemnû se v‰ak ovlivÀovaly a pÛsobily na nû stejné

tfieba opravit.

vány a v rámci Ïup sesazovány do beze‰vé podoby,

proudy, vykazují proto mnoho shodn˘ch rysÛ. Henrieta

Österreichisch-Ungarischen Monarchie. The Third

coÏ je fie‰ení, které by bylo i pro na‰e území velmi po-

Moravãíková v ‰irok˘ch souvislostech pfiedstavila

Militar y Sur vey / Die Dritte Militärische Aufnahme

tfiebné. Na DVD je dostupná západomaìarská Ïupa

hlavní pfiíklady slovenského pozdního modernismu

/ A Harmadik Katonai Felmérés. 1869–1887.

Vas (Vas megye az elsŒ kataszteri felmérés térképein

s jeho pozitivy i negativy, které v posledních letech tak

1 : 75 000. Arcanum Budapest 2007. Mapy v mûfiít-

1856—1860. Arcanum Budapest 2006). Îupa Vesz-

fascinují západní historiky architektur y i fotografy.

ku 1 : 75 000, odvozené ze III. vojenského mapování.

prém je dostupná dokonce v prostfiedí Google Maps

Hlavním dÛvodem tohoto „objevování v˘chodní archi-

Pokr˘vají celé území Rakouska-Uherska, tedy vãetnû

(viz http://www.arcanum.hu/idegennyelvu/iny_index.

tektury“ je témûfi, aÏ na v˘jimky, úplná absence prací

ãesk˘ch zemí, Haliãe, Bukoviny a dal‰ích. Jde o ãer-

html, kde jsou uvedeny i dal‰í odkazy na volnû pfií-

architektÛ v˘chodního bloku v odborné literatufie a dû-

nobílé mapy, celkem 752 mapov˘ch listÛ. Databáze

stupné webové databáze z dílny firmy Arcanum).

jinách evropské i svûtové architektury. Pfiedmûtem zá-

obsahuje na 40 000 místních jmen. DVD obsahuje do-

Karel KUâA

jmu jsou vût‰inou formální stránky jako velikost, figu-

plÀkové studie k tématu. Pfiesnost georeference do-

rativnost a ãasto pfiehnaná monumentalita, v pozadí

sahuje v zemích monarchie 50 m, na ostatním území

stojí spoleãensko-politické aspekty socialistického

200 m (toto tvrzení vydavatele ale úplnû neodpovídá

stavitelství a zcela opomíjeny jsou vlivy problémÛ ve fi-

294

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 4 / RÒZNÉ | Karel KUâA / Digitalizované mapy rakousko-uherské monarchie | SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

kuler_04_11.qxd

26.8.2011

9:38

Stránka 295

94 metrÛ vysok˘ rotaãní hyperboloid televizního vysíla-

nancování nebo technicko-materiálních nedostatkÛ na

reflektovaly historickou architekturu, akcentovaly hlav-

v˘slednou podobu samotn˘ch staveb. Pfiekvapením

nû vizuální a estetickou roli architektonické tvorby, by-

ãe a hotelu na Je‰tûdu (dokonãen v roce 1973) získal

pak jsou podobnosti a spoleãné znaky architektury na

ly motivovány tehdej‰ími pfiíklony k man˘rismu i vlivy

v roce 1969 Cenu Augusta Perreta udûlovanou Mezi-

obou stranách Ïelezné opony, ãasto nepfiedvídatelné

surrealistÛ v Praze. Pro inspiraci si ne‰li tvÛrci daleko,

národní unií architektÛ. Kromû stavby na Je‰tûdu je Ka-

spojitosti, které napovídají nûco víc. To, Ïe na V˘cho-

na‰li ji ve Vídni, v platformû tamûj‰í avantgardy, ãaso-

rel Hubáãek autorem mnoha dal‰ích realizovan˘ch sta-

dû byla sice tvorba tohoto období ovlivnûna tlakem to-

pise Bau, a v nositeli jeho idejí Güntheru Feuersteino-

veb, mimo jiné kina v Doksech (1963), vodárenské

talitního autoritáfiského reÏimu a mûla se stát jeho v˘-

vi, o generaci star‰ím kolegovi s pfiíklonem k fantazijní

vyrovnávací vûÏe Praha-Dívãí hrady (1977), vysílaãe

kladní skfiíní, byla v‰ak zároveÀ více, neÏ by se mohlo

a vizionáfiské architektufie. Mezi zdroji vystavujících bu-

v jemenském Adenu (1977), obchodního domu Je‰tûd

jeho vÛdcÛm líbit, ovlivnûna jakousi internacionální

doucích architektÛ tedy pfievládal dÛraz na individua-

v Liberci (1979, spolu s M. Masákem), kulturního do-

„náladou“ a „progresí“, vûtrem, kter˘ bez ohledu na

listickou modernu a v˘tvarné roviny, z historické archi-

mu s koncertní síní v Teplicích (1986, kolonáda O. Bi-

svûtové strany pfiivál do tvorby (a nejen architektonic-

tektury si vybírali tu, kde byl patrn˘ citov˘ a v˘tvarn˘

nar), spolupracoval také na pfiestavbû divadla Husa na

ké) cosi spoleãného, tûÏko definovatelného (nûkdy bo-

náboj, neboÈ ve Feuersteinovû manifestu se pí‰e, Ïe

provázku v Brnû (1994, hlavní autor V. Králíãek) a je au-

huÏel i v negativních rysech). T˘ká se to v âeskoslo-

nikoliv funkce, n˘brÏ umûní je cílem architektury. Jaké-

torem pfiestavby domu pro divadlo a zku‰ebny DAMU

vensku nejen uvolnûn˘ch let ‰edesát˘ch, kdy do‰lo

si popfiení pfiedváleãného? Na závûr je‰tû zmínku

v Praze (1999, spolu s J. Hakulínem).

k oteplení vztahÛ se Západem, ale i sedmdesát˘ch,

o zpÛsobu adjustace této v˘stavy – fotografie i ãtvrtky

Úpln˘ závûr pfienechám Karlu Hubáãkovi a budu ci-

a dokonce i osmdesát˘ch. MÛÏeme v‰ak se znalostí

s návrhy byly pfiipevnûny na drátûnkách z kolejních po-

tovat slova, která jsou a budou platná vÏdy, protoÏe

prostfiedí podotknout, Ïe tento kvalitativní prÛtah byl

stelí, které byly umístûny na malífisk˘ch stojanech.

bez splnûní tohoto jeho kréda se architektonické ná-

ãasto vlastnû zpÛsoben nepruÏností a na Západû ne-

PfiíspûvkÛm Henriety Moravãíkové a Benjamina

vrhy samy rukou sv˘ch autorÛ odsouvají do role pou-

pfiedstaviteln˘mi lhÛtami, které ãasto ubûhly od návr-

Fragnera jsem se tak obsáhle vûnovala z toho dÛvo-

h˘ch vizualizací nápadÛ: „Architekt musí zcela zvlád-

hu k zaãátku realizace a pak k jejímu dokonãení

du, Ïe se jejich úvahy a postfiehy nevyskytují v celkem

nout technické parametry a moÏnosti stavûní.“

(mnohdy i desítka a více let). Na Slovensku, jak neza-

poãetné literatufie zab˘vající se fenoménem SIAL.

pomnûla Henrieta Moravãíková podotknout, hrál roli

Fragnerovo pátrání po stopách Apelace sama povaÏu-

kromû ideologicky motivovan˘ch stavebních úloh reÏi-

ji za mimofiádn˘ dárek úãastníkÛm kolokvia, a proto

mu i vrcholící proces národní emancipace.

jsem se snaÏila zprostfiedkovat ãtenáfiÛm svou inter-

Benjamin Fragner pfiednesl dal‰í pfiíspûvek V˘stava

pretaci jeho aÏ dobrodruÏného pot˘kání se s ãtyfiicet

Apelace 1967 a vûnoval se zdánlivû malé epizodû,

ãtyfii let star˘mi vzpomínkami sv˘mi i osloven˘ch pro-

kterou byla na jafie 1967 v˘stava Apelace instalovaná

tagonistÛ Apelace. V‰echny pfiíspûvky byly pfiímo nabi-

v rondelu dne‰ního rektorátu âVUT. Potvrdil, Ïe v‰e

ty informacemi a umocnûny zaujetím pfiedná‰ejících

souvisí se v‰ím a poÏár vzniká z mal˘ch a nûkdy vzdá-

a spontánními reakcemi z publika. Libereãtí pofiadate-

len˘ch ohníãkÛ nebo jisker. V‰e zahájil majáles v roce

lé nabídli plnému sálu program, kter˘ urãitû vyrovna-

1965 v Praze, dÛleÏit˘ byl kongres UIA (Mezinárodní

nou vysokou úrovní pfiedãil oãekávání a nedovolil jít

unie architektÛ) konan˘ u nás v roce 1967, zakonãe-

„za kolokvium“.

Z prÛbûhu kolokvia byl pofiízen filmov˘ záznam, kter˘ NPÚ – ÚOP v Liberci vydal na DVD. Bohdana FABIÁNOVÁ

Konference Historická Olomouc XVIII. Mûsto v baroku, baroko ve mûstû Ve dnech 16. a 17. bfiezna 2011 uspofiádalo Vlastivûdné muzeum v Olomouci s pfiispûním katedry dûjin

ném takzvan˘mi strahovsk˘mi událostmi. Organizáto-

Setkání bylo zahájeno den po 87. narozeninách za-

umûní Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

r y v˘stavy Apelace byli Dalibor Vokáã a Emil Pfiikr yl,

kladatele SIALu. SvÛj pfiíspûvek bych tedy ukonãila

a Muzea umûní Olomouc v pofiadí jiÏ 18. roãník konferen-

ideov˘m hybatelem pak Petr Vaìura, pfiidali se Martin

malou rekapitulací jako pfiipomínkou Ïivotního v˘roãí

ce Historická Olomouc. Podnûtem ke zvolenému tématu

Rajni‰, také o nûco mlad‰í Vladimír Merta a naopak

a s pomocí citace Petra Volfa i charakteristikou Karla

konference Mûsto v baroku, baroko ve mûstû se stala

z vy‰‰ího roãníku Helena Jiskrová, která nejvíce ref-

Hubáãka, muÏe, kter˘ prodlouÏil horu. Karel Hubáãek

v té dobû vrcholící unikátní v˘stava Olomoucké baroko.

lektovala nastupující tvorbu pfielomu 60. a 70. let. Ofi-

se narodil 23. února 1924. Maturoval na gymnáziu

V˘tvarná kultura let 1620–1780, kterou pfiipravilo Muze-

ciálním tématem v˘stavy byla prezentace historické

v Praze a v letech 1943–1945 byl totálnû nasazen na

um umûní Olomouc ve spolupráci s Vlastivûdn˘m mu-

architektury. Prostory tûsnû sousedící s katedrou dû-

práci v Nûmecku. Mezi roky 1945 a 1949 studoval na

zeem v Olomouci. Setkání se zamûfiilo na fenomén ba-

jin architektury, na které mimochodem pÛsobila jako

Fakultû architektur y a pozemního stavitelství âVUT

rokního mûsta jakoÏto specifického kulturnû-sociálního

nepedagogická vûdecká síla i docentka Milada Rado-

Praha. Po splnûní branné povinnosti nastoupil roku

ãinitele v ranû novovûké spoleãnosti, které se jeví jako v˘-

vá, Ïena s velk˘m vlivem na studenty, ktefií v tehdej‰í

1951 do Krajského projektového ústavu v Liberci.

razné objednavatelské prostfiedí. Pozornost byla vûnová-

motivaãní pustinû chtûli naslouchat, poslouÏily nejen

V roce 1968 zaloÏil nezávislou architektonickou kan-

na pfiedev‰ím tématÛm spojen˘m s konfesním utváfiením

této v˘stavû, ale staly se místem, kde se nûktefií z bu-

celáfi SIAL, v níÏ pracovalo 37 inÏen˘rÛ a architektÛ.

mûstské spoleãnosti a rolí umûleckého mecenátu.

doucích protagonistÛ hnutí SIAL setkali a také se po-

Vedle Hubáãka to byli napfiíklad Mirko Baum, Otakar

První dva pfiíspûvky se vztahovaly k dobû tfiicetileté

pr vé demonstrativnûji vymezili i vÛãi sv˘m vrstevní-

Binar, John Eisler, Václav Králíãek, Miroslav Masák,

války. TomበParma (Neznám˘ jezuitsk˘ pramen

kÛm. Kromû malého ãlánku ve studentském ãasopisu

Hana Mizerová, Emil Pfiikryl, Martin Rajni‰, Petr Vaìura

o ‰védské okupaci Olomouce) shrnul narativní prame-

Univerzity Karlovy upadla akce v zapomnûní. Na po-

a dal‰í. V roce 1971 byl tento ateliér násilnû zafiazen

ny ‰védské okupace mûsta Olomouce a pfiedstavil no-

pud Rostislava ·váchy se Benjamin Fragner pokusil

do Stavoprojektu Liberec jako Ateliér 2. Vysok˘ stan-

v˘, dosud neznám˘ pramen pocházející z olomoucké

zrekonstruovat tuto událost, tedy alespoÀ ãásteãnû

dard projektÛ byl zachován, vedoucím ateliéru zÛstal

jezuitské koleje, kter˘ se mu podafiilo objevit v fiímské

podobu této v˘stavy a atmosféru, ve které vznikala

Karel Hubáãek. Po roce 1990 se SIAL stal samostat-

národní knihovnû. Hodnota tohoto pramene nespoãí-

a byla realizována. ·lo také o zpûtné reflexe nûkte-

n˘m podnikem, v roce 1991 získal úplnou nezávislost

vá pouze v doplnûní zajímav˘ch detailÛ z doby ‰véd-

r˘ch vystavujících i samotného pfiedná‰ejícího. Ukáza-

a vznikla spoleãnost SIAL architekti a inÏen˘fii, s. r. o.

ského pobytu ve mûstû, ale z uveden˘ch pfiíkladÛ je

lo se, Ïe jeho kusé vzpomínky i stfiípky posbírané od

Pod tímto názvem firma existuje aÏ do dne‰ní doby. Ar-

patrné, Ïe v historiografii velmi ostfie vnímané hranice

ostatních úãastníkÛ, se kter ˘mi se se‰el, aby je vy-

chitekt Hubáãek byl jejím fieditelem do roku 2000.

mezi konfesemi nebyly zas tak ostré. Jan Kilián (Ba-

zpovídal, nestaãily na sestavení úplného obrazu. O co

Karel Hubáãek je jednou z nejv˘znamnûj‰ích postav

rokní krupské kroniky) pfiítomné obsaÏnû seznámil

ale vlastnû ‰lo? Jeden z pedagogÛ tehdy namífiil ne-

ãeské, fieknûme v‰ak ãeskoslovenské architektur y

s nûmecky psan˘mi kronikami mûsta Krupky ze 17.

spokojenost studentÛ k ãinu: vystavit to, co jim bylo

druhé poloviny 20. století. Jeho práce, jak dokázaly

a 18. století, kter ˘m dosud nebyla vûnována dosta-

oficiálnû nûkter˘mi pedagogy zamítnuto. Byl to jak˘si

i pfiíspûvky pfiednesené na kolokviu, jsou schopny oslo-

teãná pozornost, tfiebaÏe obsahují velké mnoÏství

„salon odmítnut˘ch prací“? Fotografie a návrhy, které

vovat i souãasnou architekturu a dne‰ní tvÛrce. Za

údajÛ k dûjinám mûsta.

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 4 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

295

kuler_04_11.qxd

26.8.2011

9:38

Stránka 296

1

Obr. 1. Konference Historická Olomouc, pohled do auditoria. (Foto Pavel Rozsíval, 2011)

olomouck˘ch arcibiskupÛ) se zam˘‰lel nad ztrátou pÛ-

nu v první malífiské tfiídû za kresbu se starozákonním ná-

vodního kompoziãního a ikonografického kontextu ob-

mûtem Josefa dávajícího se poznat sv˘m bratrÛm. V na-

razÛ, zapfiíãinûnou jejich druhotn˘m vyfiíznutím z vût‰í-

vazujícím referátu pfiedstavil Filip Hradil (Malífi Antonín

ho formátu, a to na pfiíkladu Dvou dívãích tváfií Guida

Richter – znám˘ a neznám˘? Nûkolik poznámek k objed-

Reniho(?) ze sbírky Arcibiskupského zámku v Kromûfií-

navatelskému prostfiedí ‰ternbersk˘ch augustiniánÛ) dva

Ïi. Martin Mádl (Giuseppe Bragaglio: hypotézy o jeho

neznámé obrazy ze sbírek Vlastivûdného muzea v Olo-

díle) ve svém podnûtném pfiíspûvku pfiedstavil osob-

mouci, které dal do souvislosti s dílem Sadlerova sou-

nost a dochované dílo italského malífie Giuseppa Bra-

ãasníka malífie Antonína Richtera a objednavatelsk˘m

gaglia, vãlenil je do kontextu dobové malífiské produk-

prostfiedím ‰ternbersk˘ch augustiniánÛ. Na základû po-

ce a naznaãil smûr, kter˘m by se bádání o Bragagliovû

zapomenutého akvarelu pocházejícího opût ze sbírek

tvorbû mohlo dále ubírat. První den konference vyvr-

vlastivûdného muzea se Leo‰ Mlãák (Ikonografie zaniklé

cholil dramaticky vybudovan˘m referátem Jany Zaple-

barokní fresky na olomoucké radnici) zab˘val dosud ne-

talové (Ticin‰tí ‰tukatéfii v Olomouci: nesváry – atribu-

objasnûnou ikonografií zaniklé fresky jednacího sálu olo-

ce), jenÏ se zamûfiil na pfiedstavení dosud neznámé

moucké radnice od Jana Kry‰tofa Handkeho.

ãásti korespondence italsk˘ch ‰tukatérÛ Quirica Cas-

Dvoudenní setkání uzavfiely referáty o architektufie.

Navazující blok se zamûfiil pfiedev‰ím na problema-

telliho a Carla Borsy s olomouck˘m biskupem Karlem

Rostislav ·vácha (Kostel sv. Michala v Olomouci: typ,

tiku konfesionalizace Ïivota v moravsk˘ch mûstech,

z Liechtensteinu-Castelcorna, zachycující letité konku-

architekti a patroni jeho stavby) pronesl pfiíspûvek

tedy na nejrÛznûj‰í podoby vnitrokatolického konku-

renãní spory obou mistrÛ. Tato korespondence zásad-

o olomouckém kostele sv. Michala. Podafiilo se mu ar-

renãního boje o pfiízeÀ vûfiících. Promûny potridentské

ním zpÛsobem pfiispûla k urãení atribuce fiady dosud

chivnû doloÏit, Ïe jeho dvû niωí kupole upravil v roce

zboÏnosti a moÏnosti prÛniku konkrétního typu fieholní

anonymních ‰tukov˘ch prací v Olomouci i v dal‰ích

1694 Domenico Martinelli, jenÏ byl pfievoru dominiká-

spirituality (augustiniáni, kapucíni) do náboÏenského

moravsk˘ch mûstech.

nÛ Antonínu Peretiovi doporuãen olomouck˘m bisku-

Ïivota laikÛ ve Fulneku sledoval Zdenûk Orlita (Fulnek

Druh˘ den konference byl zahájen dvûma pfiíspûvky

pem Karlem z Liechtensteinu-Castelcorna. Jifií Kroupa

v objetí fieholních rezidencí a zápas o podobu katolic-

vztahujícími se k poutnímu místu Svat˘ Kopeãek u Olo-

(Stavitelská „pratica“ v barokní Olomouci) se vûnoval

ké reformace mûsta ve druhé polovinû 17. století).

mouce. Ivo Hlobil (Reliéf Madony Svatokopecké) na zá-

olomoucké pozdnû barokní architektufie z netradiãní-

Dospûl k závûru, Ïe mû‰Èané pfiistupovali k dlouhole-

kladû dÛkladné stylové a ikonografické anal˘zy nejuctí-

ho pohledu, z pozice lokálních stavitelÛ a zednick˘ch

tému fieholnímu soupefiení a zápasu pastoraãních

vanûj‰ího milostného reliéfu na Olomoucku poukázal

mistrÛ. V‰ímal si reálného zpÛsobu utváfiení projektÛ,

strategií pfieváÏnû pragmaticky. Vladimír MaÀas (Stra-

na aspekty, které zcela zpochybÀují jeho dosavadní

promûny fasádov˘ch vzorcÛ a obecnû transformace

tegie konventu minoritÛ v konkurenci s dal‰ími církev-

umûleckohistorické hodnocení jakoÏto nepfiíli‰ zajíma-

„dobového stylu“ do „stylu místní cechovní produkce“

ními institucemi mûsta Brna v první polovinû 18. sto-

vého díla. Jana Oppeltová (Poutní provoz a zaji‰tûní na

v rámci konkrétní umûlecké úlohy. Pavel ·tûpánek (Si-

letí) na zajímav˘ch pfiíkladech objasnil rÛzné pfiístupy,

Svatém Kopeãku u Olomouce v 17. a 18. století) se

mon de Castro – ·imon Boruhradsk˘ – ãesk˘ architekt

jimiÏ brnûn‰tí minorité oslovovali vûfiící a potenciální

pak ve svém podrobném referátu vûnovala fenoménu

17. století v Mexiku) pfiedstavil osobnost ·imona Bo-

donátor y. V návaznosti na jeho pfiíspûvek se Tomá‰

utváfiení katolické konfesní identity prostfiednictvím

ruhradského, ãeského jezuity pÛsobícího v Mexiku,

Mal˘ (NáboÏenská imaginace v potridentském mûstû:

provozu tohoto poutního místa. Pfiedstavila prÛbûh ro-

kde navrhl nûkolik budov, zejména pfiestavbu místodr-

kaple sv. Josefa v kostele sv. JanÛ v Brnû) ve svém

ku svázan˘ s v˘znamn˘mi mariánsk˘mi svátky a spo-

Ïitelského paláce v jeho metropoli.

zajímavém referátu soustfiedil na ikonografii v˘zdoby

jen˘ s pravidelnû se vracejícími procesími z rÛzn˘ch

Vzhledem k hojné náv‰tûvnosti i podnûtné diskusi

kaple sv. Josefa v brnûnském minoritském kostele

moravsk˘ch i slezsk˘ch lokalit. Ivo Barteãek (Stfiední

mÛÏeme konferenci hodnotit jako velice úspû‰nou.

sv. JanÛ a poukázal na to, Ïe obrazy mohly z pozice

Evropa a Nov˘ svût. Olomouc a Villa Imperial de Poto-

Doufejme jen, Ïe se nám OlomouãanÛm podafií pfiimût

recipienta 18. století obsahovat dal‰í v˘znamy, které

sí barokní epochy) poukázal na propojení stfiedoevrop-

pfiedstavitele místní politické reprezentace, ktefií v˘sta-

na nich nejsou zjevnû vyjádfieny.

ského prostoru, symbolizovaného Olomoucí, a Nové-

vu a konferenci podpofiili a zahájili, k tomu, aby také pfii

Odpolední program obou konferenãních dnÛ se vû-

ho svûta, pfiedstavovaného mûstem Villa Imperial de

obnovû mûstské památkové rezer vace zachovávali

noval umûleckohistorick˘m tématÛm. Simona Jemel-

Potosí, skrze umûlecké pfiedmûty vyrobené ze stfiíbra,

a zúroãovali kulturní dûdictví mûsta, jeÏ je hned po Pra-

ková (Neznámá olomoucká ka‰na) se zab˘vala více-

které ve velké mífie pocházelo právû z Potosí. Ponûkud

ze nejhodnotnûj‰ím historick˘m celkem v âeské repub-

ménû opomíjenou ka‰nou zdobenou barokní sochou

zvlá‰tní, ale o to více zajímavé téma si pro své vystou-

lice. V Olomouci se totiÏ o kvalitní úpravy vefiejného pro-

chlapce jedoucího na drakovi, která se dochovala v za-

pení vybral Libor Kysuãan (Duchafiina na barokní zpÛsob

storu neustále pfiipravujeme. Promarnili jsme pfiíleÏitost

hradû Arcibiskupského paláce v Olomouci. Pfiíspûvek

aneb spis Karla Ferdinanda von Schertz Magia post-

rekonstrukce ulic Pekafiská a Denisova, pfiednádraÏní-

Mar tina Pavlíãka (Ignaz Günther a Olomouc) roz‰ífiil

huma a jeho druh˘ Ïivot), kter ˘ kriticky analyzoval

ho prostoru, Rudolfovu alej revitalizovali pfiesnû v du-

znalosti o díle bavorského pozdnû barokního sochafie

u nás dosud nedocenûn˘ spis olomouckého právníka

chu normalizace a dnes se bohuÏel chystáme v tomto

Ignaze Günthera, kter ˘ patrnû na poãátku 50. let

Karla Ferdinanda von Schertze Magia posthuma, jenÏ

smûru pokraãovat i v pfiípadû rekonstrukce tfiídy 1. má-

18. století pracoval v ateliéru Ondfieje Zahnera. To-

se v‰ak v zahraniãí, zejména mezi zájemci o dûjiny

je. Stávající typ dlaÏebních kostek je charakteristick˘m

mበ¤epa (Kaple BoÏího hrobu pfii b˘valém konventu

vampyrismu a magie, tû‰í velké popularitû. Otázkám

prvkem v‰ech zdej‰ích námûstí a hlavních i vedlej‰ích

franti‰kánÛ s kostelem Neposkvrnûného poãetí Panny

sociálního postavení olomouck˘ch tiskafiÛ a vybavení

ulic v historickém jádru, a je tak nedílnou souãástí iden-

Marie v Olomouci) detailnû analyzoval jednu z nejstar-

jejich dílen se vûnoval Miroslav My‰ák (Vít Jindfiich Ettel

tity místa i mûsta. Usilujme tedy o co nej‰ir‰í vyuÏití stá-

‰ích sakrálních staveb na Moravû vybudovan˘ch v „je-

/† 1669/. Nûkolik poznámek k olomouckému knih-

vající historické dlaÏby s odkazem na Koncepci pfiedla-

ruzalémské“ formû, tedy olomouckou kapli BoÏího

tiskafii a jeho dílnû), kter˘ pfiedev‰ím na základû pozÛ-

Ïeb komunikací v MPR a jejím ochranném pásmu,

hrobu, pfiiãemÏ se mu podafiilo rozkr ˘t pfietr vávající

stalostních inventáfiÛ sledoval osudy a majetek rodiny

schválenou Radou mûsta v roce 2002!

nejasnosti kolem datace jejího vzniku.

tiskafie Víta Jindfiicha Ettela.

V neposlední fiadû je tfieba zmínit, Ïe organizátofii

Zvlá‰tní skupinu referátÛ tvofiily pfiíspûvky vûnující

Odpolední program pokraãoval pfiíspûvkem Martiny

konference pfiipravují publikování pfiíspûvkÛ ve formû

se otázkám pÛsobení italsk˘ch umûlcÛ i v dal‰ích mo-

Miláãkové (¤ímsk˘ triumf olomouckého malífie Josefa Ig-

zvlá‰tní pfiílohy následujícího ãísla Zpráv Vlastivûdné-

ravsk˘ch mûstech ãi obrazÛm italsk˘ch mistrÛ ve sbír-

náce Sadlera), která referovala o málo známém úspûchu

ho muzea v Olomouci – spoleãenské vûdy (ã. 302).

kách olomouck˘ch biskupÛ. Ladislav Daniel (¤ez jako

malífie Josefa Ignáce Sadlera, jenÏ na závûr svého studia

ztráta kontextu. Dvû dívãí hlavy Guida Reniho ze sbírky

v roce 1750 získal na Accademia di San Luca druhou ce-

296

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 4 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

Filip HRADIL, Martina POTÒâKOVÁ

kuler_04_11.qxd

26.8.2011

9:39

Stránka 297

1

2

Obr. 1. Brno-âerné pole, vila Tugendhat, pracovníci NPÚ pfii odpolední exkurzi. (Foto Lucie Ernstová, 2011) Obr. 2. Brno-âerné pole, vila Tugendhat, souãasn˘ stav pfii probíhající celkové památkové obnovû, pohled do hlavního obytného prostoru smûrem k zimní zahradû. Slavná onyxová stûna je v prÛbûhu obnovy chránûna bednûním. (Foto Lucie Ernstová, 2011) Obr. 3. Brno-âerné pole, vila Tugendhat, souãasn˘ stav pfii probíhající celkové památkové obnovû, pohled na terasu pfied loÏnicemi dûtí. Na vnitfiní stranû závûtfií zÛstane referenãní vzorek v‰ech povrchov˘ch úprav, kter˘mi byla fasáda vily od svého vzniku opatfiena. (Foto Lucie Ernstová, 2011) Obr. 4. Brno-âerné pole, vila Tugendhat, souãasn˘ stav pfii probíhající celkové památkové obnovû, pohled na vilu opatfienou provizorním ochrann˘m zastfie‰ením ze zahrady. (Foto Lucie Ernstová, 2011)

www.tugendhat.eu, na kter˘ch najdou nejen fiadu fotografií, dokumentÛ a informací, ale mohou zde rovnûÏ po3

4

drobnû sledovat prÛbûh obnovy. Takto v˘znamná akce se po svém dokonãení jistû doãká fiady komentáfiÛ. Zapojí se samozfiejmû i ãasopis Zprávy památkové péãe,

Památková obnova vily Tu g e n d h a t v B r n û

To se t˘ká napfiíklad skel. Velk˘m problémem je i sku-

kter˘ poãítá nejen s obsáhlou informací o prÛbûhu ob-

teãnost, Ïe fiada v˘robkÛ ve 30. letech 20. století bûÏ-

novy, ale rovnûÏ s kritick˘m zhodnocením.

nû dostupn˘ch se jiÏ nevyrábí a neexistuje ani potfiebDne 13. dubna 2011 pfiipravil Národní památkov˘

né strojní zafiízení. Na diskusi o vhodn˘ch fie‰eních se

ústav, ústfiední pracovi‰tû ve spolupráci s územním

v pfiípadû vily Tugendhat podílejí také zahraniãní specia-

odborn˘m pracovi‰tûm v Brnû pro pracovníky NPÚ

listé. Statutární mûsto Brno zfiídilo v zájmu dosaÏení

pfiedná‰kov˘ den s exkurzí/dílnou na téma Památko-

optimálního v˘sledku mezinárodní poradní sbor exper-

vá obnova vily Tugendhat v Brnû.

tÛ THICOM – Tugendhat House International Commit-

Po letech pfiíprav zatíÏen˘ch vlekl˘mi spory o regu-

tee, jemuÏ pfiedsedá prof. Ivo Hammer, ãestnou pfied-

lérnost v˘bûru projektanta obnova vily Tugendhat

sedkyní je prof. Daniela Hammer-Tugendhat a mezi

v únoru 2010 koneãnû zaãala. Dokonãena má b˘t

ãleny nalezneme ‰piãku evropsk˘ch odborníkÛ.

Milo‰ SOLA¤

Projekt PÛlstoletí mûstské památkové rezervace Kutná Hora (1961–2011) V leto‰ním roce uplyne padesát let od vyhlá‰ení historického jádra Kutné Hory mûstskou památkovou

v lednu 2012. Autorem projektu je sdruÏení ateliérÛ

ProtoÏe moÏnost vidût vilu odstrojenou se nebude

rezervací. Toto v˘znamné v˘roãí pfiipomíná cyklus se-

Omnia Projekt, Archteam a RAW. Garantem architekto-

hned tak opakovat a diskuse, které provázejí realizaci,

mináfiÛ, v˘stava, odborné kolokvium a doprovodn˘

nické ãásti projektu je Ing. arch. Marek Tich˘, hlavním

mohou b˘t pro pracovníky památkové péãe velice pfií-

program, zamûfiené na obnovu mûsta a jeho památek

inÏen˘rem Ing. Vítek Tich˘. Generálním dodavatelem

nosné, uspofiádalo ústfiední pracovi‰tû ve spolupráci

za uplynulé pÛlstoletí.

se stala spoleãnost Unistav, a. s. Rozpoãtové náklady

s územním odborn˘m pracovi‰tûm v Brnû pro pracovní-

Mûsto Kutná Hora patfií mezi nejv˘znamnûj‰í histo-

ve v˘‰i 168 845 000 Kã jsou hrazeny z dotace IOP (In-

ky NPÚ komentovanou prohlídku spojenou s uvozující

rická sídla nejen v âechách, ale i v ‰ir‰ím prostoru

tegrovan˘ operaãní program). Odborn˘m garantem je

informací. Poãet úãastníkÛ byl omezen s ohledem na

stfiední Evropy. Památková rezervace se rozkládá na

ústfiední pracovi‰tû NPÚ ve spolupráci s územním od-

kapacitní moÏnosti staveni‰tû. Dopolední blok probûhl

plo‰e 61 hektarÛ, obsahuje 318 nemovit˘ch kultur-

born˘m pracovi‰tûm v Brnû. Pfiíslu‰n˘mi specialisty

na pÛdû brnûnského pracovi‰tû NPÚ. V‰ichni pfiítomní

ních památek a 2 národní kulturní památky – Vla‰sk˘

jsou Ing. arch. Milo‰ Solafi a PhDr. Zdenûk Vácha.

mohli vyslechnout tyto pfiíspûvky: Milo‰ SOLA¤ (NPÚ –

dvÛr a chrám sv. Barbory –, územní rozlohou a poãtem

Obnova této v˘znamné památky, která je od roku

ÚP): Úvod – památková obnova vily Tugendhat; Marek

památek zaujímá tedy pfiední místo mezi na‰imi histo-

2001 zapsaná na Seznamu svûtového kulturního

TICH¯ (Omnia Projekt s. r. o., Brno): Obnova vily Tu-

rick˘mi mûsty. Pro Kutnou Horu bylo vyhlá‰ení histo-

a pfiírodního dûdictví UNESCO, má vysoké ambice.

gendhat – pfiedstavení projektu a Iveta âERNÁ (Mu-

rického jádra mûstskou památkovou rezervací jedním

Ve‰keré detaily se fie‰í do nejmen‰ích podrobností

zeum mûsta Brna): Vila Tugendhat – pohled historika

ze zásadních momentÛ novodobé historie. Padesát

a s maximálním dÛrazem na zachování památkov˘ch

architektur y, kter ˘ je zároveÀ správcem a budoucím

let je mimofiádné v˘roãí, v jehoÏ rámci bude pfiipome-

hodnot. To ov‰em znamená, Ïe zpÛsob konkrétního

uÏivatelem památky. Poté následovala diskuse.

nuto vefiejnosti, jak se za toto období historické jádro

provedení se sloÏitû hledá, protoÏe mnohdy optimální

Po obûdû mûli úãastníci moÏnost si vilu dÛkladnû pro-

mûsta promûnilo, ale pojato bude také jako dÛleÏit˘

fie‰ení neexistuje a je potfieba se rozhodnout, ãemu

hlédnout a na místû vyslechnout v˘klad jednotliv˘ch re-

prostfiedek k osvûtové ãinnosti v oblasti péãe o pa-

dát pfiednost. Typick˘ je rozpor mezi dÛslednou ochra-

staurátorÛ. Zku‰enost získanou mezinárodním dialogem

mátkov˘ fond mûsta a k podpofie pozitivního vnímání

nou dochované hmoty a snahou rehabilitovat pÛvodní

o památkovû nejvhodnûj‰ím pfiístupu k restaurování vily

na‰eho kulturního dûdictví obecnû.

vzhled. Podobného druhu je otázka, zda respektovat

Tugendhat je Ïádoucí zobecnit a uplatnit v praxi ãeské pa-

Projekt PÛlstoletí Mûstské památkové rezer vace

stopu stáfií v podobû mlad‰ích doplÀkÛ a zmûn, nebo

mátkové péãe. V tomto smyslu byl pfiedná‰kov˘ den

Kutná Hora (1961–2011) pfiipravila Nadace Kutná Ho-

se vrátit k podobû odpovídající vzniku vily. Nûkteré

13. dubna nejen zajímav˘, ale i profesnû prospû‰n˘.

ra – památka UNESCO ve spolupráci s NPÚ – ÚOP

technické prvky byly pfii stavbû poddimenzovány nebo

Brnûnskému pracovi‰ti patfií podûkování za organizaãní

stfiedních âech v Praze. Na realizaci projektu se dále

‰patnû navrÏeny a hledá se kompromis mezi pÛvod-

zaji‰tûní a v‰em pfiedná‰ejícím vãetnû restaurátorÛ za

podílely âeské muzeum stfiíbra v Kutné Hofie, Mûstská

ností a funkãností. Ne u v‰ech nedochovan˘ch kon-

ochotu a ãas vûnovan˘ pfiítomn˘m památkáfiÛm. Zájem-

knihovna v Kutné Hofie, Klub rodákÛ a pfiátel Kutné Ho-

strukcí a povrchÛ známe pÛvodní fie‰ení úplnû pfiesnû.

cÛm o vilu Tugendhat lze doporuãit webové stránky

ry a obãanské sdruÏení Arte-fakt. Projekt byl finanãnû

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 4 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

297

kuler_04_11.qxd

26.8.2011

9:39

Stránka 298

Obr. 1. Program odborn˘ch a doprovodn˘ch akcí pofiádan˘ch v rámci projektu PÛlstoletí mûstské památkové rezervace Kutná Hora. (Grafika Jifií D. Dostál, 2009)

sk˘ch a malífisk˘ch památek. Tato témata budou pfiedmûtem jednodenního odborného kolokvia 26. fiíjna 2011 v sídle âeského muzea stfiíbra na Hrádku, navazujícího na pfiedchozí úspû‰né roãníky. V Kutné Hofie se pfiístupy k ochranû památek projevovaly jiÏ v historii, od 18. století obnovou napfiíklad sedlecké katedrály nebo chrámu sv. Barbory pfies osobnost J. E. Vocela a ãinnost Archeologického sboru Vocel v 19. století aÏ po období první âeskoslovenské republiky, kdy ve mûstû osvûtovû pÛsobil Zdenûk Wir th a byl zaloÏen místní odbor Klubu Za starou Prahu. Hlavní pfiíspûvky se v‰ak zamûfií na podrobné mapování obnovy rezervace a hodnocení uplynulého pÛlstoletí. Kolokvium je pofiádáno ve spolupráci s âesk˘m muzeem stfiíbra v Kutné Hofie. 1

Kamenická a sochafiská díla, ale i památky nástûnného malífiství dotváfiejí charakter mûstské pa-

podpofien Ministerstvem kultury âR v programu Podpo-

Zdenûk ·taffen, Filip Velímsk˘, Ale‰ Pospí‰il a Ro-

mátkové rezervace. Závûreãn˘ semináfi projektu bude

ra pro památky UNESCO a mûstem Kutná Hora.

man Krásn˘. Doprovodn˘m programem semináfie byl

vûnován otázkám nejnovûj‰ích pfiístupÛ obnovy, re-

Pro zachování a obnovu památkového fondu mûsta

tematick˘ workshop s ukázkami opracování a dláÏ-

staurování, konzervace a rekonstrukce tûchto druhÛ

Kutné Hor y mûly zásadní v˘znam dvû skuteãnosti.

dûní z kamene, poster y s ukázkami dokumentace

památek. Úvod konference konané 24. listopadu

Bylo to vyhlá‰ení mûstské památkové rezervace (v ro-

historick˘ch dlaÏeb a procházka po realizovan˘ch

2011 v Galerii Stfiedoãeského kraje v kutnohorské je-

ce 1961) a zápis na Seznam svûtového kulturního

dlaÏbách s v˘kladem.

zuitské koleji se tematicky zamûfií na pfiíklady obnovy

a pfiírodního dûdictví UNESCO (v roce 1995). Úvodní

Jak vypadalo mûsto pfied vyhlá‰ením rezer vace

kutnohorsk˘ch památek v uplynul˘ch padesáti letech,

semináfi projektu se konal 27. dubna 2011 v kutno-

a jak se tato skuteãnost promítla do oprav památek

které procházejí stejn˘m procesem i v souãasnosti.

horském Vla‰ském dvofie za pfiítomnosti zástupcÛ Mi-

a Ïivota mûsta, osvûtlila ve tfietím semináfii, konaném

Následující program bude vûnován dal‰ím konkrétním

nisterstva kultury âR, Národního památkového ústa-

14. ãervna 2010 ve Vla‰ském dvofie, Eva Matûjková,

pfiíkladÛm památkové ochrany a restaurování, jakoÏ

vu, mûsta Kutné Hor y a dal‰í odborné vefiejnosti.

historiãka umûní a dlouholetá pfiedsedkynû památko-

i obecn˘m metodologick˘m a technologick˘m postu-

Vojtûch Láska, fieditel stfiedoãeského pracovi‰tû Ná-

vé komise mûstského národního v˘boru. Semináfi do-

pÛm. Konference se zúãastní restaurátofii, technolo-

rodního památkového ústavu, pfiipomnûl v úvodní

plnily ukázky dobov˘ch filmov˘ch dokumentÛ od spo-

gové a dal‰í odborníci z oblasti památkové péãe. Toto

pfiedná‰ce padesátilet˘ v˘voj, kter˘m pro‰lo mûstské

leãnosti Videofilm Kutná Hora, která spravuje

setkání navazuje na úspû‰né pfiedchozí roãníky, které

jádro i jeho nejv˘znamnûj‰í solitéry. Druhá ãást semi-

mûstsk˘ filmov˘ archiv. Akci pfiedcházela vernisáÏ v˘-

Ar te-fakt, sdruÏení pro ochranu památek, pofiádalo

náfie byla vûnována prezentaci projektÛ podpofien˘ch

stavy fotografií s názvem Ohlédnutí kutnohorsk˘ch fo-

v Litomy‰li.

Ministerstvem kultur y âR v programu Podpora pro

tografÛ v Preghausu Vla‰ského dvora. V˘stava pfied-

Na období letních prázdnin je pfiipraven program

památky UNESCO, jako Multidisciplinární v˘zkum ka-

stavila dobové fotografie Ilji Bojanovského, Josefa

pfiedná‰ek, v nichÏ budou jednoduchou a srozumitel-

tedrály v Sedlci, projekt 300 let katedrály v Sedlci

Bervida a Jaromíra Procházky. Semináfi byl uspofiádán

nou formou na pfiíkladu Kutné Hory a jejích památek

a animovan˘ film, projekt Zmizelá Kutná Hora, doku-

ve spolupráci s Klubem rodákÛ a pfiátel Kutné Hory.

vysvûtlovány základní pojmy – co je památková rezer-

mentární film o obnovû chrámu sv. Barbory nebo Dílãí

K vyhlá‰ení rezer vace do‰lo 31. srpna 1961. V˘-

vace, v ãem tkví její specifická hodnota a kudy vedou

v˘zkum architektonického dûdictví Kutné Hory a Sedl-

stava, kterou vyvrcholí cel˘ projekt, bude instalována

její hranice – nebo pojmy „kulturní památka“ a „národ-

ce. Pfiedstaven byl také program projektu PÛlstoletí

od 7. záfií do 30. listopadu 2011 v sídle âeského mu-

ní kulturní památka“, ze kter˘ch se rezervace skládá.

MPR Kutná Hora pro leto‰ní rok.

zea stfiíbra na kutnohorském Hrádku a bude zamûfiena

V˘ukov˘ program pro v‰echny generace byl pfiipraven

Akce rekonstrukce ulic a námûstí historického

retrospektivnû. Pfiedstaveny budou v˘znamné akce,

ve spolupráci s Mûstskou knihovnou v Kutné Hofie.

jádra Kutné Hor y probíhá od roku 2009 a vyniká

události a osobnosti, které mûly zásadní v˘znam pro

K propagaci projektu byl vytvofien skládan˘ leták

v celorepublikovém mûfiítku sv˘m rozsahem, kvali-

obnovu rezer vace v uplynul˘ch letech. Jako pfiíklad

s celoroãním programem, plakáty, ti‰tûné a elektro-

tou provedení i velice krátkou dobou realizace. Ob-

uveìme vymezení rozsahu rezer vace a ochranného

nické pozvánky na jednotlivé akce, ale pfiedev‰ím we-

novou dláÏdûn˘ch povrchÛ, infrastruktur y, osvûtlení

pásma, sanaci sklepÛ a prÛzkum podzemí, zapsání

bová stránka na ser veru www.nadaceunescokh.cz.

a mobiliáfie prochází na dvacet ulic, ãtyfii námûstí

mûsta na seznam UNESCO, obnovu nejv˘znamnûj‰ích

V roce 2012 bude vydán sborník pfiíspûvkÛ z odbor-

a dva parky; nûkteré mûní svoji podobu a pfii tom je

památkov˘ch objektÛ a mûstského jádra, osobnosti ja-

ného kolokvia v fiadû Antiqua Cuthna, kter ˘ vydává

zdÛraznûn jejich historick˘ charakter. Pr vní ãást dal-

ko Zdenûk Wirth, Josef ·ebek, Dobroslav Líbal ãi Jan

Státní okresní archiv v Kutné Hofie. Pro zájemce je pfii-

‰ího semináfie, uspofiádaného 26. kvûtna 2010

Muk. V rámci v˘stavy budou organizovány komentova-

praven aktuální program na webové stránce www.na-

v kutnohorském Vla‰ském dvofie, byla vûnována his-

né prohlídky a doprovodné akce. V˘stava je pofiádána

daceunescokh.cz

torick˘m dlaÏbám a zpÛsobu dláÏdûní v minulosti,

ve spolupráci s âesk˘m muzeem stfiíbra v Kutné Hofie.

druhá ãást pak byla zamûfiena na v‰echny oblasti re-

Kutnohorskou památkovou rezer vaci lze hodnotit

alizace kutnohorské akce aÏ po zajímavé v˘sledky ar-

z rÛzn˘ch úhlÛ pohledu: z hlediska urbanismu, dûjin

cheologického a stavebnû-historického prÛzkumu.

umûní a architektur y, historie, geologie, metod pa-

Pfiíspûvky pfiednesli Hana Zachová, Petr I‰tvánek,

mátkové péãe, ale i z oblasti restaurování sochafi-

298

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 4 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

Ale‰ POSPÍ·IL

kuler_04_11.qxd

26.8.2011

9:39

Stránka 299

Litomy‰l hostila mezinárodní kolokvium Vysoko‰kolské vzdûlávání v oblasti restaurování v evropském vzdûlávacím prostoru Ve dnech 1. a 2. ãervna 2011 se v Litomy‰li uskuteãnilo mezinárodní kolokvium s názvem Vysoko‰kolské vzdûlávání v oblasti restaurování v evropském vzdûlávacím prostoru. Tuto svého druhu ojedinûlou akci pofiádala Fakulta restaurování Univerzity Pardubice

1

2

v návaznosti na v˘sledky projektu, jehoÏ úkolem bylo

Autorem obou fotografií je Lubo‰ Machaãko, 2011. Obr. 1. Pohled do auditoria konference. Obr. 2. Jan ·íblo pfiedstavuje posluchaãÛm Fakultu restaurování Univerzity Pardubice.

zmapovat zpÛsob a náplÀ v˘uky v oboru restaurování

univerzity se zam˘‰lela nad v˘zvami a moÏnostmi

na v˘znamn˘ch vzdûlávacích institucích v Evropû. Ten-

vzdûlávání v oblasti restaurování a konzer vování na

to prÛzkum byl realizován v rámci projektu VpK – Re-

Maltû. Seznámila posluchaãe se systémem vzdûlává-

staurátofii pro evropskou praxi (CZ.1.07/2.2.00/07-

ní na své domovské univerzitû, cyklem specializova-

0140). Cílem bylo setkání zástupcÛ evropsk˘ch vzdû-

n˘ch kurzÛ garantovan˘ch univerzitou a systémem

lávacích institucí zab˘vajících se vzdûláváním v oblasti

udûlování povolení k restaurování pro v˘kon restaurá-

vzdûlávání v oblasti restaurování a konzer vování na

restaurování a konzervování umûleck˘ch dûl, památ-

torské praxe. Dále vystoupila Sandra Smith, vedoucí

V·CHT v Praze. V druhé ãásti své prezentace se zab˘-

kov˘ch objektÛ a pfiedmûtÛ kulturní povahy, v˘mûna

restaurátorského oddûlení Victoria and Albert Musea

val srovnáním studijních plánÛ vysoko‰kolsk˘ch insti-

aktuálních informací z oboru a prohloubení spolupráce

v Lond˘nû, která pfiedstavila muzeem organizovan˘

tucí, které v âeské republice poskytují analogické

v rámci evropského vzdûlávacího prostoru.

speciální vzdûlávací kurz pro restaurátory a konzervá-

vzdûlávací programy. Prezentaãní blok uzavfiel sv˘m

Kolokvia se zúãastnilo dvacet pfiedná‰ejících ze sed-

tory. Tento kurz vychází ze systematického prÛzkumu

pfiíspûvkem Vít Jesensk˘ z NPÚ – ÚOP stfiedních âech

mi evropsk˘ch zemí. Tématy jednotliv˘ch pfiedná‰ek

situace v restaurátorsk˘ch oddûleních muzeí a galerií

v Praze, kter ˘ se zam˘‰lel nad specifick˘mi faktor y

byly:

a formulováním skuteãn˘ch potfieb tûchto institucí na-

ovlivÀujícími restaurování a konzervování a dále nad

1. souãasné trendy ve vysoko‰kolském vzdûlávání

bízí naplnûní kvalifikaãních poÏadavkÛ pro v˘kon povo-

systémem vzdûlávání v této oblasti v rámci âeské re-

restaurátorÛ,

lání restaurátora-konzer vátora. Octaviana Marincas

publiky.

2. cíle v˘uky a zpÛsob dosahování tûchto cílÛ na jed-

z Univerzity Georgie Enescu z Iasi pfiiblíÏila poãátky

Odpoledne druhého dne jednání bylo vyhrazeno dis-

notliv˘ch vzdûlávacích institucích,

restaurování a památkové péãe v Rumunsku. Dále

kusi mezi úãastníky kolokvia. Témata diskuse, kterou

3. obecné kvalifikaãní pfiedpoklady poÏadované pro v˘-

krátce pohovofiila o systému vysoko‰kolského vzdûlá-

vedl prof. Wolfgang Baatz, souãasn˘ prezident ENCoRE,

kon restaurátorské praxe,

vání v oblasti restaurování a seznámila pfiítomné se

byla následující:

4. poÏadavky na kvalifikaci restaurátora ze strany

základními typy v˘ukov˘ch programÛ na univerzitû v Ia-

1. struktura studia na univerzitách,

státních institucí památkové péãe.

si. Profesor Christoph Herm z dráÏìanské Akademie

2. strategie, organizace – bloky, kurzy, moduly,

Kolokvium zahájil dûkan Fakulty restaurování

v˘tvarn˘ch umûní uvedl pfiítomné do problematiky v˘u-

3. finanãní podpora vzdûlávacího systému,

Ing. Karol Bayer, poté úãastníky pfiivítal prof. Ing. Mi-

ky pfiírodních vûd v rámci programu konzer vování

4. povolení k restaurování,

roslav Ludwig, CSc., rektor Univerzity Pardubice. Do-

a technologie umûleck˘ch dûl na této instituci. Profe-

5. postgraduální programy.

polední blok prvního dne byl vûnován zejména dílãím

sor Ulrich Schiessl, taktéÏ z dráÏìanské akademie,

Nejvût‰í pozornost diskutujících si vyÏádala oblast

v˘sledkÛm projektu Restaurátofii pro evropskou praxi,

navázal na pfiedchozí pfiíspûvek prezentací zapojení

struktury studia v souvislosti s aplikací boloÀského

jehoÏ cílem je inovace bakaláfisk˘ch studijních progra-

studentÛ Ph.D. programÛ akademie do konkrétního

systému, status quo v jednotliv˘ch institucích, moÏnos-

mÛ na Fakultû restaurování a v rámci kterého se po-

projektu z restaurátorské praxe – interdisciplinárního

ti a limity systému a nástin budoucího v˘voje v evrop-

dafiilo v uplynulém ‰kolním roce formou specializova-

v˘zkumu architektury, v˘zdoby a restaurování západní-

ském kontextu. Dal‰ím tématem, kterému úãastníci vû-

n˘ch workshopÛ pfiedstavit na pÛdû litomy‰lské ‰koly

ho chóru katedrály v Naumburku. Profesor Wolfgang

novali velkou pozornost, bylo zaji‰tûní kvalitativního

renomované zahraniãní odborníky zab˘vající se teorií

Baatz z Akademie v˘tvarn˘ch umûní ve Vídni a sou-

standardu restaurátorského v˘konu a zpÛsoby udûlová-

a praxí restaurování a konzervování. Za v‰echny lze

ãasn˘ prezident ENCoRE (European Network for Con-

ní povolení k restaurování v jednotliv˘ch státech.

namátkou jmenovat t˘denní kurz Retu‰ – estetická

ser vation – Restauration Education) se ve své pre-

V˘sledkem diskuse bylo pfiijetí spoleãného komuni-

prezentace nástûnn˘ch maleb, veden˘ prof. Paolem

zentaci zamûfiil na zdÛraznûní základních principÛ

ké, ve kterém podepsaní úãastníci vyjádfiili podporu

Pastorellem z ¤íma, cyklus pfiedná‰ek Florentinské

stanoven˘ch pro systém vzdûlání v oblasti restaurování

aktivitám t˘kajících se principÛ vzdûlávání v oblasti

metody konzer vace nástûnn˘ch maleb pod vedením

a konzervování tak, jak byly formulovány v mezinárod-

restaurování – konzervování a mezinárodního uznává-

prof. Luigiho Dei z florentské univerzity nebo work-

ních dokumentech E.C.C.O., ENCoRE a ICOM. Profe-

ní statutu profese restaurátor-konzervátor tak, jak je

shop Enzymy v restaurátorské praxi pod vedením

sor Baatz také uzavfiel první pfiedná‰kov˘ den prezenta-

v rámci EU vyvíjejí organizace ENCoRE a E.C.C.O.

dr. Franti‰ka Make‰e.

cí pfiíspûvku dr. Barbary Davidson (E.C.C.O.), ve kterém

1

2

Lubo‰ MACHAâKO

První zahraniãní pfiíspûvek kolokvia pfiednesla Tatja-

krátce pfiedstavil mezinárodní organizaci E.C.C.O. a dá-

na Bayerová z Vysoké ‰koly umûleckoprÛmyslové ve

le se podrobnû vûnoval problematice kvalifikaãních

Vídni, která seznámila auditorium s historií a souãas-

pfiedpokladÛ pro v˘kon povolání restaurátora-konzervá-

■ Poznámky

ností vzdûlávání v oboru restaurování na této instituci.

tora z hlediska stávající a pfiipravované legislativy EU.

1 Jedná se o mezinárodní organizaci sdruÏující vysoko-

Ve druhé ãásti své prezentace se zamûfiila na souãas-

Druh˘ den zahájila Alena Selucká z Technického

‰kolské instituce poskytující vzdûlávání v oblasti restau-

n˘ stav aplikace takzvaného boloÀského systému na

muzea v Brnû, která ve své prezentaci pfiedstavila ãin-

rování v Evropû, blíÏe na webu http://www.encore-

vysok˘ch ‰kolách v nûmecky mluvících zemích a na

nost Metodického centra pro restaurování, jeÏ od roku

edu.org/.

probíhající diskusi na toto téma. Karina Zajadacz, dru-

2003 nabízí pfii Technickém muzeu kromû dal‰ích slu-

2 European Confederation of Conservator-Restorers' Or-

há zahraniãní pfiedná‰ející, informovala pfiítomné

Ïeb muzeím a galeriím také moÏnost vzdûlávání v ob-

ganisations je mezinárodní organizací sdruÏující národní

o systému v˘uky restaurování na Akademii v˘tvarn˘ch

lasti restaurování a konzer vace. Dal‰ím pfiedná‰ejí-

profesionální organizace, sdruÏení a spolky restaurátorÛ

umûní v Krakovû. Profesorka JoAnn Cassar z maltské

cím byl prof. Pavel Novák, kter ˘ pfiedstavil systém

a konzervátorÛ, blíÏe na webu http://www.ecco-eu.org/.

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 4 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

299

kuler_04_11.qxd

26.8.2011

9:39

Stránka 300

RECENZE BIBLIOGRAFIE

âtenáfi by jistû uvítal sumarizaci dosavadních názorÛ,

M. Kováfie svazková pfiípora s válcov˘mi dfiíky FS IX

která by situaci velmi zpfiehlednila. Za jádro knihy lze

a FS XIV (s. 54). K tomuto tvaru uvádí autor celkem

povaÏovat text dal‰í kapitoly nazvané Rozbor staveb-

dvacet tfii ãesk˘ch analogií z období let 1257–1300.

ních struktur (s. 25–47). Lze ji rozdûlit do dvou ãástí.

Jin˘m pfiíkladem je v˘razn˘ prvek uskupení tfií vejãitû

První obsahuje revizi a následnou anal˘zu nálezov˘ch

profilovan˘ch prutÛ – FS III (s. 60). Tfiináct uveden˘ch

situací dosud dochovan˘ch v prostoru prezentované

evropsk˘ch a ãesk˘ch analogií má ãasov˘ rozptyl mezi

románské krypty pod barokním chórem. Tûchto docho-

lety 1258–1300 (nebo je‰tû pozdûji). Uvedené texty jis-

van˘ch terénních situací je celkem osm. KaÏdá z nich

tû svûdãí o autorovû rozhledu, ale podobné sná‰ení

je pfiedstavena na pÛdorysném plánku i na fotografii,

analogick˘ch pfiípadÛ nemÛÏe slouÏit jako bezpeãn˘

je podrobnû popsána vãetnû jednotliv˘ch stratigrafic-

základ pro dataci bfievnovsk˘ch fragmentÛ, a tím i ce-

Miroslav KOVÁ¤: Ranû gotická architektura bene-

k˘ch jednotek (v tomto pfiípadû zdiv a malt). Jejich vzá-

lé stavby presbytáfie.

diktinského klá‰tera v Bfievnovû. Die frühgotische

jemné vztahy jsou ve tfiech sloÏitûj‰ích pfiípadech vy-

Závûreãná kapitola je vûnována pfiedev‰ím datová-

Architektur des Benediktinerstiftes in Prag-Bfievnov.

znaãeny na takzvaném stratigrafickém diagramu.

ní odkryt˘ch konstrukcí. M. Kováfi dospûl k jejich ná-

Archeologické prameny k dûjinám Prahy, sv. 5. Vydal

Druhá ãást kapitoly je vûnována transformovan˘m sta-

sledující posloupnosti: takzvaná jiÏní kaple byla vysta-

Národní památkov˘ ústav, územní odborné pracovi‰tû

vebním konstrukcím, jak autor ponûkud krkolomnû na-

vûna nûkdy po polovinû 13. století a krátce poté,

v hlavním mûstû Praze, Praha 2010, 174 stran s ob-

z˘vá soubor nalezen˘ch architektonick˘ch ãlánkÛ. Drti-

je‰tû v 70. letech za opata Martina (1253–1278), za-

rázky. ISBN 978-80-8720-11-5.

vá vût‰ina z nich byla objevena pfii v˘zkumu V. Pí‰i

poãala v˘stavba podlouhlého gotického chóru. Ta mû-

v prostoru pod knûÏi‰tûm stávajícího kostela. Pro-

la b˘t dokonãena pfied rokem 1296. Za opata Bavora

blém pfiedstavují chybûjící nálezové okolnosti, které

(1290–1332) byla v roce 1296 soubûÏnû se severní

jsou na základû údajÛ z deníku v˘zkumu udávány v re-

zdí vût‰ího kostela vystavûna i jiÏní par tie ambitu.

lativní hloubce. Pokud ale neznáme celkovou strati-

Problematická je pfiedev‰ím navrhovaná doba poãátku

grafii lokality, jde v podstatû o bezcenn˘ údaj. Násle-

v˘stavby podlouhlého presbytáfie. Opírá se o datování

duje popis fragmentÛ po logick˘ch formálních

nalezen˘ch fragmentÛ, které podle mého názoru tako-

skupinách (fragmenty kleneb, pfiípor a podobnû). Dal-

vé pfiesné datování neumoÏÀují. Skuteãnû není vylou-

‰í kapitola je vûnovaná vymezení zanikl˘ch stavebních

ãené, Ïe pozvolné nahrazování románské baziliky go-

struktur. V ní autor (podle terminologie J. âihákové)

tick˘m konventním chrámem zaãalo dfiíve, neÏ jak

vymezuje jednotlivé stavební fáze, které naz˘vá strati-

uvádí napfiíklad P. Sommer, uÏ nûkdy v 70. nebo

grafick˘mi kroky (SK), a vy‰‰í struktury pojmenované

80. letech 13. století (jak uÏ pfiepokládá napfiíklad

stratigrafick˘mi komplexy (L). Tûmi jsou napfiíklad

M. Vilímková ), ale pfiipisovat ji jednoznaãnû pfiímo

stavba jiÏní kaple (LII) nebo obvodové zdivo presbytá-

opatu Martinovi není podle mého názoru moÏné. Lze

fie (LIV). Nalezené fragmenty dûlí podle formálních

napfiíklad vylouãit, Ïe pfiestavba byla zahájena za opa-

skupin (FS) a kategorií (KTG). Tfii skupiny jsou napfií-

ta Kfii‰Èana (1278–1290)?

Ranû gotická architektura benediktinského klá‰tera v Bfievnovû

1

2

klad rozdûlené podle tvaru prutu (první má kupfiíkladu

Je nutné vzít v úvahu skuteãnost, Ïe autor pracuje

subtilní prut vejãitého profilu), ve ãtvrté skupinû se na-

s materiálem získan˘m archeologick˘mi v˘zkumy, kte-

cházejí fragmenty z pískovce. Na konci kapitoly je dÛ-

ré ale dosud vût‰inou nebyly zpracovány. Otázkou zÛ-

leÏit˘ odstavec evidující fragmenty, které jsou dosud

stává, zda nemûla b˘t nejdfiíve alespoÀ zhruba utfiídû-

osazeny v pÛvodním kontextu a jejich pfiíslu‰nost ke

na a evidována dokumentace z klíãového v˘zkumu

konkrétním stavbám je tudíÏ nesporná. Jde o fragmen-

V. Pí‰i (s. 41). Je napfiíklad nápadné, Ïe v knize není

Pfii slovech klá‰ter v Bfievnovû se ãtenáfii vût‰inou

ty ãtyfi formálních skupin – I, II, IX a XI. V dal‰í kapito-

pouÏita ani jedna fotografie z v˘zkumu, aãkoliv na nûm

vybaví ojedinûlá, archeologick˘m v˘zkumem odkrytá

le, vûnované pokusu o rekonstrukci stavebního v˘voje

pracovali velmi kvalitní fotografové a pofiízen˘ch sním-

a prezentovaná románská kr ypta nebo skvostná

klá‰tera v období posledních PfiemyslovcÛ, je zafiazen

kÛ musí b˘t stovky.

Dientzenhoferova stavba zdej‰ího barokního klá‰ter-

i zdafiil˘ návrh hmotové rekonstrukce zaniklého gotic-

Mimo uvedené poznámky pokládám závûrem za nut-

ního kostela. Gotická fáze stavby poniãená za husit-

kého presbytáfie (s. 64) a analytick˘ plán klá‰tera s vy-

né zdÛraznit, Ïe pfiedev‰ím kapitoly vûnované staveb-

ství témûfi zmizela pod pozdûj‰ími pfiestavbami, zÛsta-

obrazením základních stavebních etap (s. 69). Plán je

ním strukturám, popisu a anal˘ze nalezen˘ch fragmen-

ly pouze kusé zprávy písemn˘ch pramenÛ, nevelké

bohuÏel zobrazen v pfiíli‰ velkém mûfiítku a nadto jsou

tÛ vãetnû jejich katalogu mají (s v˘jimkou nûkter ˘ch

fragmenty konstrukcí odhalené archeologick˘m v˘zku-

nûkteré stavební fáze vybarveny podobn˘mi barvami,

amatérsk˘ch fotografií) vysokou úroveÀ a pfiedstavují

mem a mnoÏství v˘zkumem vytûÏen˘ch architektonic-

coÏ ztûÏuje jeho pouÏitelnost. Je zajímavé, Ïe nejstar-

tr valou hodnotu, k níÏ se bude muset vracet kaÏd˘,

k˘ch ãlánkÛ. Proto je práce Miroslava Kováfie nejv˘‰e

‰í gotické stavbû, takzvané jiÏní kapli, se nepodafiilo

kdo se bude tématem zab˘vat. Ocennûní si zaslouÏí

potfiebná. Hned v úvodu je tfieba fiíci, Ïe vzhledem

pfiifiadit Ïádné z nalezen˘ch fragmentÛ. Vût‰ina frag-

u publikace praÏského pracovi‰tû NPÚ jiÏ tradiãnû kva-

k torzovitosti dochovan˘ch pramenÛ a stavu zpracová-

mentÛ patfií podle autora ke komplexu LIV, coÏ je stav-

litní redakãní práce.

ní proveden˘ch archeologick˘ch v˘zkumÛ i mimofiádnû

ba podlouhlého gotického presbytáfie. V kapitole jsou

obtíÏná. Autor si situaci nikterak neulehãil, neboÈ defi-

uvádûny i (pfieváÏnû ãeské) analogie k jednotliv˘m for-

nuje cíl své práce jako „pokus o revizi dosavadních

málním skupinám nálezÛ. To pfiedstavuje partii práce,

■ Poznámky

názorÛ za souãasné snahy o vymezení a dataci tûch

která z mého pohledu nespecialisty vyvolává fiadu otá-

1 SOMMER, Petr. Praha 6-Bfievnov. In VLâEK, Pavel;

stavebních struktur, které náleÏí období posledních

zek. Pfiehledná je srovnávací tabulka profilací gotic-

SOMMER, Petr; FOLT¯N, Du‰an. Encyklopedie ãesk˘ch

PfiemyslovcÛ“.

k˘ch prutÛ ãlenící jednotlivé fragmenty (s. 56–57),

klá‰terÛ. Praha : Libri, 1997, s. 598. ISBN 80-85983-

Po úvodní kapitolce autor v pfiísnû chronologickém

která srovnává bfievnovské nálezy s fragmenty z jin˘ch

17-6.

sledu probírá závûry dosavadní literatury; snad aÏ pfií-

ãesk˘ch lokalit, u nichÏ bohuÏel chybí datace. Ménû

2 VILÍMKOVÁ, Milada; PREISS, Pavel. Ve znamení bfievna

li‰ podrobnû na úkor pfiehlednosti a srozumitelnosti.

pfiehledné a vypovídající jsou texty, které uvádûjí ana-

a rÛÏí : historick˘, kulturní a umûleck˘ odkaz benediktin-

Komentuje napfiíklad osm prací V. Pí‰i, i kdyÏ vût‰ina

logie jednotliv˘ch konstrukãních prvkÛ. Napfiíklad cha-

ského opatství v Bfievnovû. Praha : Vy‰ehrad, 1989,

textÛ tohoto autora nepfiiná‰í k problému nic nového.

rakteristick˘m prvkem pro stavbu presbytáfie je podle

s. 40. ISBN 80-7021-013-3.

300

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 4 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE

Michal TRYML

kuler_04_11.qxd

26.8.2011

9:39

Stránka 301

Dvû nevelké publikace ze Slovenska

kulturního dûdictví. Knihu sestavili Margaréta Musilo-

berská zahrada v Praze, zámeck˘ gloriet v Ploskovicích),

vá a Vladimír Turãan a nazvali ji Rímské pamiatky na

stavby z 19. a 20. století (klasicistní dÛm na hradû

strednom Dunaji. Od Vindobony po Aquincum. Vy‰la

Vald‰tejnû, ateliér Zdenky Braunerové v Roztokách,

2

Nestává se ãasto, aby odborn˘ ãasopis upozorÀo-

v Bratislavû v roce 2010. Jak uÏ název napovídá, je

Müllerova funkcionalistická vila v Praze). KaÏdá z tûchto

val na populárnû nauãné publikace urãené nej‰ir‰í ve-

kniha prÛvodcem po dochovan˘ch a odkr yt˘ch fiím-

budov si pfii památkové obnovû vyÏádala osobit˘ pfiístup

fiejnosti. Pokud ãiním v˘jimku, snaÏím se tím poukázat

sk˘ch památkách na hraniãním území nûkdej‰í horní

– nûkdy pfii fie‰ení exteriérÛ, pfii jejich malífiské ãi sgrafi-

na dvû nevelké publikace, jejichÏ protûj‰ky bychom

Pannonie od Vídnû pfies Bratislavu aÏ po Budape‰È.

tové v˘zdobû, ãasto také pfii úpravû interiérÛ, mobiliár-

v ãeské produkci marnû hledali. Obû publikace jsou

Vûnuje se i lokalitám, které neleÏí bezprostfiednû na

ním vybavení a podobnû.

vûnovány archeologick˘m památkám.

dunajském limitu (napfiíklad Trenãínu a jihomoravské-

Publikace je rozdûlena na Pfiedmluvu, Realizace,

mu Mu‰ovu). Publikace ale neopomíjí ani místa, kde

Poznámky k metodice a k v˘sledkÛm péãe o památky,

jsou sbírky z archeologick˘ch v˘zkumÛ uloÏeny. Edito-

Komentáfi k práci ateliéru, Seznam realizací atelieru

rÛm se podafiilo k práci na knize získat poãetn˘ kolek-

GIRSA AT, Ocenûní, Literaturu, Resumé, Seznam

tiv specialistÛ z jednotliv˘ch zemí. Zasvûcené texty,

sponzorÛ a Îivotopisy obou autorÛ. KaÏdá realizace je

které pfievy‰ují bûÏnou produkci pro turisty, jsou do-

vyhodnocena v textové ãásti s velmi kvalitní fotodoku-

provázeny poãetn˘mi vyobrazeními, poãítaãovou vizua-

mentací a s doplnûním investora, projektanta, spolu-

lizací, mapkami a praktick˘mi informacemi. Publikace

pracovníkÛ, památkového dohledu, konzultantÛ, doda-

je urãena nejen laikÛm, ale i odborníkÛm – nespecia-

vatelÛ, pfiípadn˘ch autorÛ archeologického v˘zkumu

listÛm. Obsahuje i slovník odborn˘ch a latinsk˘ch v˘ra-

a restaurátorsk˘ch prací, nákladÛ, doby realizace

zÛ, naopak postrádá alespoÀ v˘bûr základní literatury.

a ocenûní. Od ostatních pfiíkladÛ se li‰í hrad Beãov,

Michal TRYML

kter˘ byl zatím zpracován na úrovni projektu konzervace a prezentace (av‰ak téÏ s mezinárodním ocenûním).

■ Poznámky

Publikaci uvádí pfiedmluva na‰eho pfiedního památ-

1 TURâAN, Vladimír. Archeologické pamiatky. Bratislava :

káfie Pavla Jerieho, kter˘ hodnotí principy tvorby ate-

Dajama, 2009. ISBN 978-80-892268-0-1.

liéru. Oba architekti svou práci zaloÏili na pr votním

2 MUSILOVÁ, Margaréta; TURâAN, Vladimír et al. Rímske

hlubokém poznání kaÏdé památky se zpracováním

pamiatky na strednom Dunaji od Vindobony po Aquin-

stavebnû-historického prÛzkumu, promítnutého pak

cum. Bratislava : Nadácia pre záchranu kultúrného dediã-

do pfiedprojektové a projektové pfiípravy. Pfii návrzích

stva, 2010. ISBN 978-80-968910-1-6.

i realizaci pfiistupovali k památce s citliv˘m pojetím re-

Editorem a spoluautorem pr vní knihy je Vladimír

spektujícím její kvality, vût‰inou s konzer vaãní ãi re-

Turãan. Vy‰la v Bratislavû roce 2009 pod názvem Ar-

staurátorskou metodou. Spojení obou architektÛ není

cheologické pamiatky jako dal‰í svazek edice Kultur-

náhodné – Václav Girsa, syn v˘znamného ãeského ar-

1

né krásy Slovenska. Dvacet vybran˘ch a popisovan˘ch lokalit pokr˘vá nejen celé území Slovenska, ale i ãasovou osu od doby kamenné aÏ po stfiedovûk, od

chitekta, je vysoce erudovan˘ a teoreticky ãinn˘ pro-

R e c e n z e p u b l i k a c e Ty p o l o g i e obnovy

paleolitick˘ch nálezÛ v Gánovcích aÏ po Bratislavsk˘

jektant (dnes profesor Fakulty architektur y âVUT v Praze a vedoucí Ústavu památkové péãe), Miloslav Hanzl má veliké praktické zku‰enosti, dále vkládané

hrad. Zaãátek knihy tvofií krátk˘, ale hutn˘ úvod shrnu-

Václav GIRSA, Miloslav HANZL: Typologie obnovy.

do realizací. Památková péãe byla pfied rokem 1989

jící pfiehled stavební ãinnosti od poãátku pobytu ãlovû-

Vydalo âeské vysoké uãení technické v Praze, Praha

limitována diktátem tehdej‰í stavební v˘roby a její vel-

ka na slovenském území do stfiedovûku a v kostce

2011, 160 stran, ISBN 978-80-01-4770 5. Kniha vy-

mi omezenou kapacitou s minimálními materiálov˘mi

i historii archeologického v˘zkumu. Jednotlivé lokality

‰la v ãeské a anglické verzi.

moÏnostmi; naproti tomu památková péãe v zahraniãí

jsou zpracovány podle jednotného vzoru: text je ãle-

mezitím metodicky v˘raznû pokroãila. âinnost ateliéru

nûn na oddíly nazvané Poloha a pfiístup, Historie, Ar-

Dvacet let existence ateliéru Girsa AT se stalo pro

GIRSA AT je zaloÏena jak na neprávem opomíjené tra-

cheologick˘ v˘zkum, Souãasnost a Zajímavosti v oko-

jeho vedoucí Václava Girsu a Miloslava Hanzla pfiíleÏi-

diãní technologii, tak na plném vyuÏití novodob˘ch po-

lí. Mezi dvaceti nalezi‰ti samozfiejmû pfievaÏují

tostí k vydání reprezentaãní publikace Typologie obno-

znatkÛ z rÛzn˘ch oborÛ u nás i v zahraniãí.

i nespecialistÛm známé lokality, od jiÏ zmínûn˘ch Gá-

vy, dokládající jeho velmi úspû‰né realizace. Dfiíve oba

Pokud jde o poãet a v˘bûr realizací, vycházeli autofii

novcÛ pfies jeskyni Domica, trenãínsk˘ nápis, Duco-

autofii dlouhodobû pracovali ve Státním ústavu pro re-

ze dvou hledisek. Podle prvního mûla b˘t kaÏdá reali-

vou aÏ po Dûvín. Kladem publikace je skuteãnost, Ïe

konstrukci památkov˘ch mûst a objektÛ a po jeho roz-

zace v˘stiÏnû doloÏena na nûkolika stránkách (dvou

znaãnou ãást textÛ napsali specialisté, ktefií se pro-

padu zaloÏili v roce 1991 vlastní ateliér, zamûfien˘ na

aÏ osmi), s lapidárním textem a v˘mluvnou fotodoku-

blematikou zab˘vají nebo ktefií popisované památky

obnovu památkov˘ch staveb. Publikace obsahuje 25

mentací – to pfii pfiedpokládaném rozsahu publikace

pfiímo vykopali (P. Bednár, A. Ruttkay, J. Vladár a dal-

realizací z období let 1991–2011, jejichÏ v˘bûr byl uvá-

vy‰lo na dvacet pût realizací. Druhé hledisko vyjadfiuje

‰í). âtivé, a pfiesto kvalitní texty proto zaujmou i pou-

Ïenû proveden k prezentaci fie‰ení typologicky rozmani-

sám název knihy – Typologie obnovy – vysvûtlující v˘-

ãeného ãtenáfie. Vnûj‰í tváfi kníÏky tvofií nápaditá gra-

t˘ch staveb a také z rÛzného metodického pfiístupu pfii

bûr realizací a pfiedev‰ím vystihující její hlavní smysl.

fická úprava a vynikající fotografie (od leteck˘ch aÏ po

jejich obnovû. Byly sem zafiazeny památky druhovû od-

Dokládá v˘sledky pfii obnovû rÛzn˘ch druhov˘ch sta-

detaily pfiedmûtÛ nalezen˘ch pfii v˘zkumech). PouÏitel-

li‰né a z ãasovû rÛzn˘ch období – stfiedovûké hrady

veb a poukazuje na nezbytnost rozmanitého pfiístupu

nost publikace zvy‰uje zafiazen˘ slovník odborn˘ch v˘-

(Bezdûz, Beãov, Horní hrad v âeském Krumlovû, Baus-

k nim, dokonce ke kaÏdé památce zvlá‰È. To je také

razÛ i seznam základní literatur y, naopak u jednotli-

ka), klá‰terní stavba (Zlatá Koruna), hrady v renesanci

hlavní pfiíãinou mimofiádn˘ch úspûchÛ ateliéru, odmû-

v˘ch lokalit citelnû postrádám plánky, které letecké

pfiestavûné a jiné objekty z té doby (v âeském Krumlovû

nûn˘ch 22 ocenûními (z toho 13 ãesk˘mi a 9 zahra-

fotografie nahradí jen zãásti.

Hrádek a mû‰Èansk˘ dÛm ãp. 29, Pern‰tejn, Grab‰tejn,

niãními – v tom nemá GIRSA AT u nás Ïádné srovnání

Podnûtem k vydání druhé publikace byl návrh na zá-

Fr˘dlant, Lipnice, zámek v Bausce, Lip˘), objekty barok-

s jin˘mi ateliéry). 25 zafiazen˘ch realizací tvofií jen ma-

pis ãásti Dunajského limitu do seznamu svûtového

ní (zámecké divadlo v âeském Krumlovû, Malá Fürsten-

lou ãást akcí fie‰en˘ch ateliérem v uplynulém dvaceti-

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 4 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE

301

kuler_04_11.qxd

26.8.2011

9:39

Stránka 302

1

2

tvarem v historickém prostfiedí. Rehabilitace funkcio1

nalistické Müllerovy vily v Praze, jednoho z nejv˘znamnûj‰ích dûl architekta Adolfa Loose, byla v na‰í památkové péãi úkolem zcela nov˘m, rÛzné zpÛsoby vyuÏití této stavby po konfiskaci v roce 1955 vedly k celkovému zchátrání a ke znehodnocení interiérového zafiízení. Zde byla provedena celistvá obnova vily

Obr. 1. âesk˘ Krumlov, zámek, interiér barokního divadla po obnovû. (Foto Vûroslav ·krabánek, 2003) Obr. 2. Praha 6-Stfie‰ovice, Müllerova vila, ob˘vací pokoj po obnovû. (Foto Vûroslav ·krabánek, 2002) Obr. 3. Bezdûz (okres âeská Lípa), hrad, nádvofií po konzervaci dvorních prÛãelí purkrabského paláce a obnovû velké vûÏe. (Foto Vûroslav ·krabánek, 1999)

s jejím mobiliáfiem i technick˘m vybavením a rehabilitací k ní pfiilehlé zahrady. Zcela mimofiádn˘m úkolem byla obnova barokního zámeckého divadla z let 1765–1766

a barokního divadla v âeském Krumlovû. Pfii uplatnûní

v âeském Krumlovû. Byla to sice stavba unikátnû za-

restauraãní metody se v˘znamnû podíleli restaurátofii,

chovaná vãetnû technického zafiízení a divadelních mo-

stejnû tomu bylo i pfii jin˘ch metodách. Restaurátofii

bilií, ale naru‰ená vlhkostí, hnilobou a dfievokazn˘mi

jsou uvedeni u jednotliv˘ch realizací.

houbami. Obnova se realizovala ve dvou etapách (v le-

Velmi diskutovaná je v památkové péãi metoda re-

tech 1980–1984 a 1991–2000), potfieba uloÏení mo-

konstrukce a restituce star‰ích stavÛ. Autofii zde zmi-

bilií vedla k pfiestavbû sousedního renesanãního domu

Àují ãastou averzi k ní, zpÛsobenou schematiãností

s vytvofiením depozitární haly v 1. patfie. Nejvy‰‰í oce-

úprav, pfiezíráním pozdûj‰ích slohov˘ch vrstev i zbyteã-

nûní u vily i divadla plnû vyjadfiuje kvality jejich obnovy.

nou likvidací opraviteln˘ch konstrukcí, materiálÛ i fie-

UÏ dfiíve byla v âeském Krumlovû realizována obnova

mesln˘ch pr vkÛ s jejich náhradou. Pfiipomínají v‰ak,

letí, jejich celkov˘ poãet se v závûreãném seznamu

vûÏe Hrádku s rehabilitací její freskové malby Bartolo-

Ïe „…princip rekonstrukce (ãi kopie) nelze pau‰álnû

uvádí 135 (a i u nûho je zmínka „v˘bûr“). Mezi neza-

mûje Beránka-Jelínka (1992–1993), téÏ ocenûná. Dal-

zamítnout. Je jisté, Ïe hodnota kvalitnû provedené re-

fiazen˘mi ukázkami jsou i v˘znamné realizace ateliéru,

‰ím vysoce závaÏn˘m úkolem byla i úprava jiÏního prÛ-

konstrukce ãi kopie bezpochyby ãasem vzrÛstá, a je

napfiíklad dokonãení rekonstrukce Novomûstské radni-

ãelí Horního hradu v âeském Krumlovû. Fasády hradu

zfiejmé, Ïe s odstupem del‰ího ãasového úseku pfiebí-

ce v Praze s obnovou obecní sínû v 1. patfie námûstní-

mají v˘jimeãnou památkovou i vypovídací hodnotu

rá precizní rekonstrukce (kopie) do znaãné mír y –

ho kfiídla a novostavbou západního kfiídla v nádvofií,

a ateliér GIRSA AT obnovu fie‰il u nás pr vnû konzer-

a ãím dál víc – úlohu originálÛ“. Podle recenzenta je

architektonická úprava sníÏené po‰ty na Latránû

vaãní úpravou per par tes, opût mezinárodnû ocenû-

„uvedení do pÛvodního stavu“ rovnûÏ otázkou míry –

v âeském Krumlovû, rekonstrukce Velké Pálffyovské

nou. Této metodû byla také vûnována samostatná

pfii obnovû do nûj byla uvedena napfiíklad také Mülle-

zahrady v Praze a dal‰í. Textová ãást je pfii vyhodnoce-

publikace; stejn˘m zpÛsobem se fie‰ilo i severní prÛ-

rova vila v Praze a vysoká ocenûní dostala právû za

ní realizací struãná, ale lapidárnû v˘stiÏná – podrob-

ãelí hradu. Shodn˘ postup byl zvolen u dvorních prÛ-

tento metodick˘ pfiístup. V realizacích ateliéru GIRSA

nûj‰í údaje lze nalézt v zafiazené literatufie (41 titulÛ),

ãelí purkrabského paláce hradu Bezdûz a severní fa-

v níÏ jako autor ãi spoluautor zcela pfievaÏuje Václav

sády hradu Pern‰tejn, podle projektu se s konzervací

Girsa (36 titulÛ). Vynikající úroveÀ mají fotografie Vûro-

exteriéru poãítá i u hradu Beãov.

3

slava ·krabánka, Ladislava Bezdûka a jin˘ch autorÛ.

2

3

Metoda restaurování architektury se v ãinnosti ate-

■ Poznámky 1 GIRSA, Václav; HANZL, Miloslav. Renovace Müllerovy vily

Ateliér GIRSA AT byl vesmûs povûfiován prvofiad˘mi

liéru uplatnila velmi ãasto – pfii fie‰ení vnûj‰ích prÛãelí

v Praze. Praha : Architekt, 2001. ISBN 80-903050-0-8.

úkoly, v na‰í památkové péãi nov˘mi ãi ojedinûl˘mi

staveb i v úpravû jejich interiérÛ. Obecnû je tato meto-

2 GIRSA, Václav et al. Konzervace jiÏního prÛãelí Horního

a v té souvislosti mimofiádnû nároãn˘mi. Pfii jejich fie-

da nezbytná u nezachovan˘ch ãi neudrÏiteln˘ch dílãích

hradu zámku v âeském Krumlovû. Praha : Informaãní

‰ení uplatÀoval – jak se uvádí v závûreãném Komen-

ãástí fasád v zájmu jejich celistvého vnímání, v inte-

centrum âKAIT, 2008. ISBN 978-80-87093-31-3.

táfii k práci ateliéru – rÛzné metodické postupy, tedy

riérech pak pfii doÏití konstrukãních prvkÛ. V˘razn˘mi

3 GIRSA, Václav et al. Hrad Beãov – projekt konzervace

konzervaãní obnovu, takzvané restaurování architek-

ukázkami restaurování prÛãelí jsou opatsk˘ dÛm ve

a prezentace. V Lokti : NPÚ – ÚOP v Lokti ve spolupráci

tury, rekonstrukci a restituci star‰ích stavÛ, reparaãní

Zlaté Korunû ãi v˘chodní brána hradu Lip˘. Je v‰ak

s Fakultou architektury âVUT a s GIRSA AT Praha, 2009.

úpravy, preventivní péãi i transformaci památky s novo-

tfieba sem uvést i prÛãelí uÏ zmínûné Müllerovy vily

ISBN 978-80-87104-49-1.

302

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 4 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE

kuler_04_11.qxd

26.8.2011

9:39

Stránka 303

4

Obr. 4. Vald‰tejn (okres Liberec), hrad, rehabilitace velkého sálu. (Foto Vûroslav ·krabánek, 2005) Obr. 5. Vald‰tejn (okres Liberec), hrad, klasicistní hostinec po obnovû. (Foto Vûroslav ·krabánek, 2005) Obr. 6. Pern‰tejn (okres Brno-venkov), hrad, stav po konzervaci severního prÛãelí. (Foto Václav Girsa, 2007)

5

nou, a to i v pfiípadech rozdílnosti metody fie‰ení vnûj‰ku a interiérÛ téÏe památky (napfiíklad decentní konzervaãní metoda u prÛãelí v˘chodní brány hradu Lip˘ a plnokrevné restaurování jejích vnitfiních prostorÛ). Pfii posouzení pouÏité metody je jistû ilustrativní dokumentace stavu pfied obnovou a po ní. Na to je v publikaci pamatováno zafiazením dvoustrany s ãernobíl˘mi fotografiemi pÛvodního stavu 8 fie‰en˘ch objektÛ

AT se zmínûná metoda projevila u restituce barokního

(s. 145–146), kde je mimo jiné ocenûna rekonstrukce

schodi‰tû na horní terasu Velké Pálffyovské zahrady

mostu pfied v˘chodní stranou hradu Lip˘. Jinak je tfieba

v Praze, obnovy renesanãního domku v areálu hradu Li-

velmi ohodnotit pozornost, jaká byla vûnována fie‰ení

p˘, korekce pfiízemí prÛãelí mû‰Èanského domu ãp. 29

interiérÛ staveb. Nûkdy byla urãena zadáním (napfií-

v âeském Krumlovû, restituce vrcholové pyramidy za-

klad u sklepÛ Horního hradu v âeském Krumlovû – po

hradního glorietu v Ploskovicích ãi rekonstrukce rene-

konzervaci d˘chají historií), vût‰inou se v‰ak interiéry

sanãního schodi‰tû v Trãkovském paláci hradu Lipnice.

fie‰ily v rámci celé stavby. Zmínûná pozornost se pro-

Velmi pozoruhodná je obnova vyhlídkové sínû hradu

jevila i v poãetném zastoupení interiérov˘ch zábûrÛ

Bezdûz s rekonstrukcí Ïeberné hvûzdicové klenby.

(59 z celkového poãtu 102 obrázkÛ). Obrazová pfiíloha

RovnûÏ reparaãní (korektivní) úprava památky se

není v publikaci opatfiena popisy – vût‰inou nejsou po-

v realizaãní praxi ateliéru vyskytuje. Pfiíkladem je náhra-

tfiebné (u Malé Fürstenberské zahrady v Praze a jin-

da svafiovaného zábradlí ze 70. let 20. století u ochozu

de), nûkdy by v‰ak byly prospû‰né.

vûÏe hradu Fr˘dlantu plnou parapetní zdí. Podobnû se

V textové ãásti publikace je mnoho my‰lenek a po-

6

provádûly udrÏovací úpravy – pfiíkladem jsou postupné

znatkÛ z celoÏivotní praxe autorÛ – alespoÀ nûkteré

detaily, v˘zdobu. Proto je pro existenci památky na

opravy krovÛ a stûn Hrádku v âeském Krumlovû, v je-

je‰tû uvedeme. Slogan „památka pfieci musí Ïít, musí

prvním místû dÛleÏité odpovídající vyuÏití, které závisí

hoÏ pÛsobiv˘ch interiérech bylo v roce 2010 zfiízeno

b˘t vyuÏívána pro souãasné potfieby – nechceme zde

na správné volbû typu funkce“ (s. 59) – napfiíklad pfie-

Hradní muzeum. Transformací pro‰el renesanãní dÛm

mít jen skanzeny. Kolikrát jsme tento odpudiv˘ slogan

mûna mû‰Èanského domu na hotel vede k jeho pro-

ãp. 177 v areálu ãeskokrumlovského zámku. V souvis-

museli pfied lety vyslechnout ze sebevûdom˘ch úst no-

storovému poniãení. „¤ada památek se dnes niãí zby-

losti s ní do‰lo k situování novotvaru v historickém pro-

menklaturních funkcionáfiÛ! A nyní ho sly‰íme znovu,

teãnû – do obnovy se nesprávnû vná‰ejí soudobé

stfiedí; autofii k tomu vyslovují své krédo: „Nedomnívá-

a stále ãastûji“ (s. 59). Památky by mûli opravovat ar-

typologické, konstrukãní, materiálové a technologické

me se, Ïe by mûl b˘t kontrastní pfiístup pfii fie‰ení

chitekti-specialisté, dal‰í odborní pracovníci a kvalifi-

stereotypy“ (s. 59). Autofii také poukazují na to, jak se

novotvaru povaÏován apriori za axiom soudobosti, a tím

kované stavební firmy – „systém ovûfiování kvalifikace

u nûkter˘ch hradÛ, zámkÛ i klá‰terÛ místo preferování

ménû pak automaticky za znak kvality, o citlivosti ani

licencemi je zapotfiebí roz‰ífiit z profese restaurátor-

soustavné pravidelné údrÏby prosazují nákladné re-

nemluvû. Nejsme pfiíznivci takového parazitování, a na

ské také na zpracovatele stavebnû-historick˘ch prÛ-

konstrukce a na údrÏbu ostatních uÏ peníze nezb˘vají.

vysoce autentick˘ch památkách obzvlá‰tû ne“ (s. 148).

zkumÛ, na architekty (projektanty) i na vlastní staveb-

Je tfieba také zdÛraznit mimofiádn˘ v˘znam publikace

Pfii recenzi publikace lze teoreticky uváÏit, zda

ní firmy pÛsobící v oblasti péãe o památky“ (s. 58).

pfii v˘uce památkové péãe na Fakultû architektury âVUT

u uveden˘ch realizací byla vÏdy uplatnûna vhodná pa-

Zasahovat do památky nemÛÏe kter˘koliv architekt –

v Praze – právû praktické pfiíklady fie‰ení jsou pedago-

mátková metoda. Tak napfiíklad schodi‰tû hradu Lipni-

„To by mûlo b˘t vyhrazeno jen tomu, kdo splÀuje pod-

gicky nejpouãnûj‰í. Vydání âesk˘m vysok˘m uãením

ce bylo pÛvodnû omítané, ale jeho rekonstrukce ãást

mínku kvalifikace památkového architekta, jiÏ tvofií

technick˘m v Praze je proto zcela zdÛvodnûné. Celkovû

omítky nedostala – souhlasíme se zdÛvodnûním, Ïe

kromû vzdûlání a zku‰enosti také talent, ale i altruis-

lze shrnout, Ïe pozoruhodná obnova zafiazen˘ch pamá-

„cílená nedokonãenost úpravy je reakcí na torzální

mus, pokora a vûdomí vy‰‰í zodpovûdnosti“ (s. 56),

tek má pfiím˘ ohlas v dÛstojné prezentaci publikace,

charakter prostfiedí“ (s. 127). Zvolenou metodu obno-

„…na památce nechráníme pouze její hmotu, v˘zdobu

hodnotící dvacetileté období ãinnosti ateliéru GIRSA AT.

vy zafiazen˘ch ukázek vesmûs shledáváme jako správ-

fasády, ale i její prostorovou soustavu, konstrukce,

Karel KIBIC st.

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 4 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE

303

kuler_04_11.qxd

26.8.2011

9:39

Stránka 304

Kutnohorsk˘ svazek Historického atlasu mûst

Andrease Grolla z 50. let 19. století. Pfiipojené rekon-

na Starém Mûstû praÏském (pfiíspûvek k poznání praÏ-

strukãní mapy ukazují v˘voj osídlení v pravûku a ra-

ské parléfiovské architektur y), s. 23–39. Zevrubná

ném stfiedovûku, naznaãují podobu mûsta a promûny

stylová anal˘za velkého portálu odkrytého na jiÏní fa-

místního názvosloví v 15. a 16. století, seznamují

sádû kostela. Autor nastiÀuje hypotézu, Ïe pfiedsíÀ

s pozÛstatky historické dÛlní ãinnosti nebo se sche-

portálu byla po roce 1400 pfiemûnûna na kapli. Pole-

matick˘m pÛdor ysem mûstského podzemí. V‰echny

mizuje také s datováním gotické novostavby kostela

obrazové pfiílohy jsou doprovázeny podrobn˘m popi-

do 50. nebo 60. let 14. století, pfiiná‰í dÛvody pro da-

sem v textové ãásti s odkazem na pÛvodní uloÏení

tování mlad‰í.

pramenÛ. Jejich velká ãást pochází z fondÛ a sbírek

† Jan FRIDRICH, Ivana FRIDRICHOVÁ-S¯KOROVÁ,

kutnohorského okresního archivu, âeského muzea

Jaroslav TYRÁâEK: Mladoacheuléenské osídlení dej-

stfiíbra, ale i z Národního archivu v Praze nebo z vídeÀ-

vického paleomeandru Vltavy, s. 40–56. Na základû

sk˘ch institucí.

v˘sledkÛ v˘zkumu na staveni‰ti Národní technické kniVojtûch VANùK

hovny v Praze 6-Dejvicích, pfii nûmÏ byly odkryty nálezy a terénní situace ze stfiedního paleolitu, nastiÀují autofii celkové vyhodnocení geologického v˘voje dejvického paleomeandru Vltavy. Robert GÁJA: V˘chodní empory v âechách a na Mo-

Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

problematiku empor ve v˘chodních partiích církevních staveb, pfiedev‰ím pak na ty, jejichÏ podoba umoÏÀuje prostfiednictvím prÛzoru komunikaci s presbytáfiem. Pro tento otvor autor razí název hagioskop. Pokou‰í se o definici pojmÛ (empora, tribuna, kruchta, oratofi

V ediãní fiadû Historického atlasu mûst âeské re-

a jiné), navrhuje tfiídûní empor na základû stavební po-

publiky, kterou vydává Historick˘ ústav AV âR, vy‰el na pfielomu roku v pofiadí dvaadvacát˘ svazek, vûno-

ravû v 13.–15. století, s. 57–79. Autor upozorÀuje na

Staletá Praha XXVI, 2010/1

doby i moÏn˘ch funkcí. Rubrika Materiálie

van˘ Kutné Hofie. Obvyklá textová ãást shrnuje v˘voj mûsta s dÛrazem na urbanismus a jednotlivé v˘znam-

Krist˘na KYSILKOVÁ: Pfiíspûvek k vegetabilnímu de-

né objekty, v tomto pfiípadû i na historick˘ v˘voj dolo-

koru pozdní gotiky, s. 80–91. StaÈ mapuje v˘skyt rost-

vání a s ním spojené aktivity v krajinû. Hlavní náplÀ at-

linné dekorace v praÏské architektufie doby Vladislava

lasu pfiedstavují plnobarevné mapové listy, které

Jagelonského a pokou‰í se ji zasadit do evropsk˘ch

prezentují základní kartografické a ikonografické pra-

souvislostí ukázkami ze vzdáleného por tugalského

meny k v˘voji mûsta. Jejich v˘bûr klade dÛraz nejen na

prostfiedí.

základní a ãasto pomûrnû známá díla, ale i na unikáty,

Franti‰ek KA·IâKA, Pavel ZAHRADNÍK: „Rezidence“

které dosud nebyly v této kvalitû publikovány. Pfiedsta-

v Královské zahradû PraÏského hradu, dílo tfií v˘znam-

ven je napfiíklad stfiedovûk˘ plán ãásti chrámu sv. Bar-

n˘ch architektÛ – K. I. Dientzenhofera, A. Haffenecke-

bory, kter˘ pochází z okruhu parléfiovské stavební hu-

ra a P. Janáka, s. 92–113. Pozoruhodn˘ památkov˘

ti, nebo mapa Poliãanské ‰toly ze 30. let 16. století

objekt, odtajnûn˘ po roce 1989, vyrÛstal postupnû od

jako jedna z nejstar‰ích dÛlních map na svûtû. Pro v˘-

18. století aÏ do dne‰ní podoby zásluhou nejv˘znam-

voj urbanismu v barokním období jsou zásadní plány,

nûj‰ích architektÛ své doby.

které zachycují podobu pfiíslu‰n˘ch ãástí mûsta pfied

âíslo dále v rubrice Bibliografie zvefiejÀuje autorsk˘

stavbou jezuitské koleje a vor‰ilského klá‰tera. Z dÛl-

rejstfiík Zpráv památkové péãe do roku 2009 (vãetnû)

ních map kutnohorského revíru, které vznikaly pfieváÏ-

v oblasti pragensií a obecné problematiky památkové

nû v 18. století, vyniká dílo horního hofmistra Johanna

péãe, s. 114–139. V rubrice Aktuality pak krátká sdû-

Mitise z roku 1750, které pfiiná‰í zjednodu‰en˘ po-

lení: Obnova památek 2010. Souãasná tvorba v histo-

hled na mûsto s fiadou cenn˘ch detailÛ. První podrob-

rickém prostfiedí, s. 140–144; Památkové aktuality, s. 144–148, obsahující seznam novû vyhlá‰en˘ch ná-

n˘ plán mûsta od Franze J. Schaffuse pochází z roku 1813 a zachycuje napfiíklad dosud úplné hradební

Rubrika Studie

rodních kulturních památek na území hlavního mûsta

pásmo nebo zástavbu a uliãní síÈ v té ãásti Kutné Ho-

† Václav HUML, Jan Jakub OUTRATA: Historie a go-

Prahy v roce 2010, a ãlánky: Ad Kolokvium „Sakrální

ry, kterou postihl niãiv˘ poÏár roku 1823. Soubor ne-

tická podoba kostela sv. Michala na Starém Mûstû

stavby stfiedovûku a raného novovûku“, s. 148, a Vzpo-

realizovan˘ch regulaãních plánÛ z 20. let 20. století je

praÏském ve 14. století, s. 2–22. âlánek shrnuje ty v˘-

mínka na PhDr. Václava Humla, s. 149–150.

reprezentovan˘ velkor ys˘m návrhem Rudolfa Hraby.

sledky stavebnû-historického a archeologického v˘zku-

Z nejnovûj‰ích podkladÛ zaujmou asanaãní plány

mu (1989–1996), které vypovídají o gotické fázi jed-

Staletá Praha XXVI, 2010/2

mûstského jádra ze 60. let 20. století. RozrÛstání zá-

noho z nejznámûj‰ích praÏsk˘ch farních kostelÛ. Osud

Rubrika Studie

stavby ukazují letecké snímky od roku 1938. V obra-

obûma vÛdãím autorÛm – J. Mukovi a V. Humlovi – bo-

† P. Matthaus HÓSLER, OCarm., P. Gorazd CETKOV-

zové ãásti je cenná zejména vûrná reprodukce origi-

huÏel nedovolil v˘zkum dovést aÏ ke koneãné publika-

SK¯, OCarm., Helena âIÎINSKÁ, Josef HÁJEK: Dûjiny

nální kresby Kutné Hor y od Jana Willenberga

ci. Bohatû ilustrovaná staÈ obsahuje i podrobnou do-

karmelitánÛ v Praze, s. 2–108. Obsáhl˘ ãlánek (spí‰e

z poãátku 17. století, veduty Friedricha B. Wernhera,

kumentaci a zhodnocení novû objeveného jiÏního

monografie) o historii karmelitánského konventu u Pan-

Johanna Venuta, Vincence Morstadta ãi Jana E. Voce-

portálu, vyhodnocení zachovan˘ch renesanãních nápi-

ny Marie SnûÏné na Novém Mûstû praÏském (od 1347

la stejnû jako v˘bûr z díla ãesk˘ch malífiÛ, zastoupe-

sÛ nebo hmotovou rekonstrukci jednotliv˘ch staveb-

do zániku v 16. století) a karmelitánského klá‰tera

n˘ch napfiíklad Karlem Liebscherem. Cennou fiadu his-

ních fází kostela 12. aÏ 15. století od P. Chotûbora.

sv. Leopolda u kostela sv. Havla (mezi lety 1626–1786)

torick˘ch fotografií zahajují díla vídeÀského fotografa

304

Jaroslav SOJKA: JiÏní fasáda chrámu sv. Michala

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 4 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE | Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

postaven˘ pfiedev‰ím na rozsáhlé heuristické práci pr-

kuler_04_11.qxd

26.8.2011

9:39

Stránka 305

vého z autorÛ v evropsk˘ch archivech je doplnûn zasvû-

U obou ãísel Staleté Prahy roãníku 2010 je na prv-

Pû‰í zóna, tfiída Svobody, Cheb – Boris Redãenkov,

cen˘m umûleckohistorick˘m zpracováním staveb. Mi-

ní pohled vidût mimofiádnû peãlivá a dÛsledná redakã-

Prokop Tomá‰ek, Jaroslav Wertig / A69 – Architekti

mofiádné jsou i pfiílohy – seznamy pfiedstaven˘ch, funk-

ní práce, stejnû tak jako kvalitní grafická i technická

(cena v kategorii Urbanismus).

cionáfiÛ, kazatelÛ a lektorÛ praÏsk˘ch karmelitánÛ,

úprava. âtenáfiÛm lze pfiát, aby nastavená laÈka byla

Areál volného ãasu Ladronka, Praha 6-Bfievnov –

v˘bûrov˘ seznam barokních tiskÛ, jejichÏ autofii byli ãle-

udrÏena i v budoucnu, redakci více dobr ˘ch ãlánkÛ

Oldfiich Hájek, Libor Fecsu, TomበPavlík, Jakub Konífi,

ny praÏské fiádové komunity, seznam donátorÛ me‰ních

a vyfie‰ení finanãních problémÛ.

Jan ·afer / ·afer Hájek architekti (cena v kategorii

nadací v kostele u sv. Havla a pro stavební dûjiny areá-

Michal TRYML

Krajináfiská architektura a zahradní tvorba).

lu u sv. Havla zásadních tfiináct stavebních plánÛ. Obsáhl˘ soupis literatury k danému tématu.

Architekt 2011/2

Alexandra K¤ÍÎOVÁ, Katefiina HUBRTOVÁ: Moderní

Era 21 2011/2 Ústfiedním tématem tohoto ãísla je stavební detail

architektura Stfie‰ovic. Od celku k detailu 1. – Ofie-

v âesku, Slovensku, Polsku a Maìarsku.

chovka, s. 109–121. První z ãlánkÛ plánované série

Bálint KÁDÁR: Budape‰È aktuálnû!, s. 12. PrÛvod-

je vûnován zaloÏení vilové ãtvrti Ofiechovka (Praha 6)

ce po aktuální architektufie Budape‰ti.

a jejímu urbanismu. V druhé ãásti textu se autorky za-

Josef CHYBÍK: Stavební detail, s. 16–19. âlánek

mûfiily na Jaroslava Vondráka a jeho vlastní vilu, kte-

mapuje v˘voj stavebního detailu v období první repub-

rou si tento v˘znamn˘ architekt první poloviny 20. sto-

liky, po druhé svûtové válce a v souãasnosti. Nûkolik

letí v centru Ofiechovky postavil.

vybran˘ch pfiíkladÛ pfiibliÏuje podmínky, jimiÏ se na na-

Rubrika Materiálie

‰em území ubíral. Doplnûno historick˘mi plány.

Zdenûk DRAGOUN, Michal TRYML, Jan MJARTAN:

Marcela STEINBACHOVÁ: V‰echny ty kóty v hlavû,

Restaurování torz stfiedovûk˘ch podlah z Dolních Cha-

s. 20–25. Rozhovor s Mirko Baumem o detailu, celku,

ber a bfievnovského klá‰tera, s. 122–130. Románská

konstrukci, zodpovûdnosti, improvizaci, inspiracích

dlaÏba z reliéfních dlaÏdic byla v sedmdesát˘ch letech

a omezeních.

objevena pfii v˘zkumu chaberského kostela (Praha 8)

Ladislav KUBA, TomበPILA¤: Není ãerná jako ãer-

a hladká geometrická keramická podlaha pochází z v˘-

ná. Bytov˘ dÛm Ostravská brána, s. 42–45. Autorská

zkumu gotického jiÏního kfiídla ambitu bfievnovského

zpráva s fotografiemi a plány o novostavbû na v˘chod-

klá‰tera provedeného poãátkem devadesát˘ch let.

ním okraji historického jádra Ostravy u Kostelního ná-

Z obou podlah byly vyzvednuty ukázkové partie, cha-

mûstí, na místû pÛvodní a dnes jiÏ zaniklé mûstské

berská umístûna v expozici Muzea hlavního mûsta

brány, v sousedství kostela sv. Václava. Dick SIKKES, Éva ALBEL: Rám pro krajiny du‰e. Ná-

Prahy, bfievnovská zÛstala v klá‰tefie. Stav obou vyzdviÏen˘ch torz se ale po letech natolik zhor‰il, Ïe musela b˘t kompletnû restaurována.

Mar tin PRU·KA, Julius MACHÁâEK: Michael Reynolds – architekt odpadu, nestránkováno.

v‰tûvnické centrum arciopatství Pannonhalma, s. 46–49. Autorská zpráva (RS I Roeleveld-Sikkes)

Eva SKAROLKOVÁ: Restaurování gotick˘ch nástûn-

Rozhovor s americk˘m prÛkopníkem alternativní ar-

s fotografiemi a plány o novém náv‰tûvnickém centru

n˘ch maleb a odkryv nov˘ch nálezÛ v kostele sv. Apo-

chitektury o udrÏitelné v˘stavbû, byrokracii, ohroÏení

benediktinského opatství zapsaného na Seznam svû-

lináfie v Praze na Novém Mûstû, s. 131–145.

planety a napûtí mezi ekologií a ochranou památek.

tového dûdictví UNESCO. Pfiekrytím vût‰í ãásti objektu

Architekt jedná o moÏnosti postavit v âesku jeden ze

zeminou je dosaÏeno toho, Ïe v dálkov˘ch pohledech

sv˘ch experimentálních domÛ.

vystupuje jako vrchol kopce, na kterém je posazen

Eva SKAROLKOVÁ: Nástûnné kresby v suterénu Schwarzenberského paláce v Praze na Hradãanech, s. 145–149.

Dále je jiÏ toto ãíslo cele vûnováno v˘sledkÛm 18. roã-

jednoduch˘ prÛhledn˘ kubus náv‰tûvnické ãásti.

Josef HÁJEK, Jifií MA·EK, Jan Mù·ËAN, Josef NO-

níku soutûÏní pfiehlídky Grand Prix architektÛ 2011

Pavel JURA: V˘hledy s vÛní dfieva. Akátová vûÏ v Îid-

VOTN¯, Jifií ¤ÍHA, TomበSKO¤EPA: Restaurování

a v rÛzném rozsahu pfiedstavuje ocenûné práce. Hlavní

lochovicích, s. 54–55. Autorská zpráva s fotografiemi

v Hudebním divadle Karlín, s. 150–157.

cenu získal bytov˘ dÛm s malometráÏními byty a tûlocviã-

a plány o rozhlednû kruhového pÛdorysu s akátov˘mi

V rubrice Bibliografie pfiiná‰í toto ãíslo v˘bûrov˘

nou od Petra BURIANA / DAM. Hmota nové budovy v Lo-

sloupy po obvodu na kopci V˘hon.

tematick˘ rejstfiík Zpráv památkové péãe I-LXIX,

decké ulici v Praze 1 se podfiizuje regulaci ze 30. a 40. let

Martin LEPEJ, Michal RIABIâ: Parametrická platfor-

1937–2009, zahrnující oblast pragensií a obecné

20. století. ZároveÀ s dokonãením uliãní fronty Soukenic-

ma pro kulturní intervence. MÓLO – kultúrny pavilón

problematiky památkové péãe. Rubrika Aktuality ob-

ké ulice se snaÏí akcentovat svoji nároÏní polohu struktu-

v Martine, s. 56–57. Autorská zpráva (Uniform archi-

sahuje jak soupis novû prohlá‰en˘ch nemovit˘ch

rou vysazen˘ch ark˘fiÛ. Celkov˘ koncept budovy je posta-

tects) s fotografií a plány o vytvofiení kulturního pro-

kulturních památek v letech 2009–2019, tak tûch,

ven na principu stavebnice z prostorov˘ch jednotek.

storu vloÏením architektonického objektu do mr tvé

u kter ˘ch bylo od památkové ochrany upu‰tûno. Po-

Krátká autorská zpráva s fotografiemi a plány je doplnû-

proluky u budovy Slovenského komorného divadla.

kládám za nutné zvlá‰È upozornit na rubriku Recen-

na rozhovorem Julia MACHÁâKA s autorem.

ze, neboÈ je v ní zafiazena reakce Mar tina HO¤ÁKA

Mûdûná ‰piãka ledovce. Námûstí Herberta Hoove-

Z dal‰ích ocenûní:

ra ve Var‰avû, s. 58–61. Autorská zpráva (JEMS Ar-

na knihu Jessiky Wehdornové s názvem Kirchenbau-

Bytov˘ dÛm Ostravská brána, Kostelní námûstí, Os-

chitekci) s fotografiemi a plány o novém objektu s fia-

ten profan genutzt. Baubestand in Österreich, Stu-

trava – TomበPilafi, Ladislav Kuba / Kuba & Pilafi ar-

dou sluÏeb posilujících vefiejnou funkci námûstí. Díky

dien Verlag, Innsbruck 2006. Autor doplnil recenzi

chitekti (cena v kategorii Novostavba).

umístûní vût‰iny náplnû do podzemního podlaÏí zÛstá-

této mimofiádnû aktuální publikace pfiekladem autor-

Nová budova âVUT, Thákurova, Praha 6-Dejvice –

ãina pokusu o systematicky strukturovan˘ návrh ja-

Alena ·rámková, TomበKoumar, LukበEhl / ·rámko-

kéhosi vodítka pfii formulování pfiístupu k jednotli-

vá architekti (cena v kategorii Novostavba).

v˘m profanizovan˘m církevním stavbám. Rubrika Ak-

Mûstská knihovna, Horní pfiíkopy, Sobûslav – Jaro-

tuality je dále vûnována vzpomínce Helgy TURKOVÉ

mír Kroãák / Atelier Kroãák – architekt (cena v kate-

na Ing. arch. Josefa Hyzlera, mimo jiné pfiedsedy

gorii Rekonstrukce).

vá námûstí shromaÏìovací a odpoãinkovou plochou.

Era 21 2011/3 Hlavním tématem je scéno-architektura. André PERRET: Mnichov aktuálnû!, s. 12. PrÛvodce po soudobé architektufie Mnichova.

Klubu Za starou Prahu, ãestného obãana Prahy 1,

Novostavba rodinného domu v Malé Lhotû – Radek

Diller Scofidio + Renfro, s. 20–24. Projekty newyor-

autora mnoha rekonstrukcí v˘znamn˘ch památko-

Jarou‰ek, Magdalena Rochová / JRA (cena v kategorii

ské kanceláfie známé sv˘m mezioborov˘m pfiístupem

v˘ch objektÛ.

Rodinn˘ dÛm).

k architektufie jako k prostoru akce. Z New Yorku: Lin-

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 4 / Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

305

kuler_04_11.qxd

26.8.2011

9:39

Stránka 306

coln Center – rekonstrukce – vefiejné prostory a infor-

Jaroslav HUDEC: Hrobov˘ celek z období kultury ku-

maãní prvky. Pavilon Hypar v komplexu Lincoln Center –

lovit˘ch amfor z Prosmyk – Grabinventar aus der Zeit

restaurace s trávníkem. High Line – konverze zru‰ené

der Kugelamphorenkultur aus Prosmyky, s. 207–210.

nadzemní trati a vytvofiení vefiejného parku. Z Liverpoolu:

Zhodnocení nálezu z roku 1900, uloÏeného v Regio-

Arbores Laetae (Veselé stromy) – instalace pro liverpo-

nálním muzeu v Teplicích jako souãást fondu Roberta

olské bienále v brownfieldu podél hlavní cesty do centra.

rytífie von Weinzierla. V muzejních sbírkách pfiedstavu-

Ondfiej SMETANA: Vítkovické vysoké expece,

je tento hrob s relativnû bohatou v˘bavou jeden z má-

s. 44–45. Projekt zpracovan˘ na Fakultû umûní a architektury TU Liberec, atelier ZdeÀka Fránka: revitalizace vítkovick˘ch Ïelezáren do podoby pouÈové atrakce.

Urbanismus & územní rozvoj 2011/2

la dochovan˘ch úpln˘ch nálezov˘ch celkÛ.

INFORMACE Konference Sanace a rekonstrukce staveb 2011 Vûdeckotechnická spoleãnost pro sanace staveb

Daniel KOVÁ¤: Venkovské rezidence církevních insti-

a péãi o památky WTA CZ spoleãnû s Kloknerov˘m

tucí v jiÏních âechách – Die Residenzen der kirchlichen

ústavem âVUT v Praze pofiádají pfii pfiíleÏitosti 90. v˘-

Anstalten

Südböhmen,

roãí zaloÏení Kloknerova ústavu pod zá‰titou ministra

s. 211–230. Objevná práce si v‰ímá doposud spí‰e

kultury âR MUDr. Jifiího Bessera a rektora âVUT v Pra-

stranou zájmu stojících venkovsk˘ch církevních rezidenã-

ze prof. Ing. Václava Havlíãka, CSc., 33. konferenci

ních objektÛ. ·lo jak o objekty (hrady, zámky, tvrze), kte-

Sanace a rekonstrukce staveb 2011, která se usku-

ré církev získala, tak o její vlastní stavby. Poãátky jejich

teãní v Kongresovém sále Masarykovy koleje v Praze 6-

uÏívání náleÏejí jiÏ stfiedovûku, velk˘ rozvoj pak spadá do

-Dejvicích ve dnech 9. a 10. listopadu 2011. (Konfe-

novovûku, a to zejména do období renesance a baroka.

rence je zafiazena do programu akcí celoÏivotního

Práce, pfiiná‰ející jak historické informace, tak charakte-

vzdûlávání ãlenÛ âKAIT.)

auf

dem

Lande

in

ristiku podoby objektÛ sam˘ch, je ãlenûna do kapitol Rezidence svûtského duchovenstva (orgánÛ církevní správy), Rezidence johanitÛ (maltézsk˘ch rytífiÛ), Rezidence cisterciákÛ, Rezidence premonstrátÛ, Rezidence augustiniánÛ, Rezidence dominikánÛ a Rezidence jezuitÛ. Václav BARTÒ·EK: Piarista P. Onuphrius Conti a Sanctissimo sacramento – Piarist P. Onuphrius Conti a Sanctissimo sacramento, s. 231–240. Îivotní osudy v˘znamného piaristy, diplomata a pedagoga.

VáÏení kolegové,

Od roku 1638 byl provinciálem stfiedoevropské fiádo-

dovolujeme si Vás pozvat na konferenci spoleãnosti

vé provincie Germania. ZaslouÏil se o zaloÏení piaris-

WTA CZ, která se díky své dlouholeté tradici stala sym-

tické koleje ve Slaném v roce 1658.

bolem nejen prezentací poznatkÛ dílãích odvûtví sana-

Milo‰ MATùJ: Model dolu Alexandr a jeho vyuÏití

cí staveb, ale i moÏností osobního setkání v‰ech od-

v památkové praxi – Model of Alexandr mine and its

borníkÛ. V prÛbûhu konference vystoupí k dan˘m

Zuzana AMBROÎOVÁ, Zora KULHÁNKOVÁ: Hlavní

use, s. 241–248. Kvalitní vûdeck˘ rekonstrukãní mo-

tématÛm pfiední tuzem‰tí odborníci, ktefií pfiednesou

námûstí mal˘ch mûst v âR, s. 25–31. Anal˘za a po-

del památkovû v˘jimeãného dolu Alexandr na k. ú. Kun-

pfiíspûvky vztahující se ke v‰em referátÛm spoleãnosti

rovnání center fiady vybran˘ch mûst. Úprava tûchto

ãiãky v mûfiítku HO (1 : 87) v podobû z let 1901–1912

WTA CZ. Souãástí programu konference bude i vyhlá-

nejv˘znamnûj‰ích vefiejn˘ch prostorÛ i u ménû zná-

názornû ukazuje moÏnosti vyuÏití takovéto modelové

‰ení v˘sledkÛ soutûÏe o nejlep‰í diplomovou a diser-

m˘ch mûst znamená cílené smûfiování k v‰eobecné

rekonstrukce technické památky v památkové a edu-

taãní práci, vãetnû prezentace ocenûn˘ch prací for-

prosperitû. Pfii navrhování v historickém prostfiedí je

kaãní praxi. Dal‰ím objektem vytipovan˘m pro modelo-

mou pfiedná‰ky. Novû bude vyhlá‰en v˘sledek soutûÏe

tfieba zohlednit genia loci, ale zároveÀ vytvofiit místo

vé ztvárnûní je typov˘ dÛm na dÛl Alexandr navazující

o Sanaãní dílo roku.

atraktivní pro dne‰ní obyvatele.

hornické kolonie, uvaÏuje se i o Ïelezniãních a hutních Blanka KYNâLOVÁ

objektech ostravsko-karvinské aglomerace. âíslo dále obsahuje standardní rubriky Personalia

Zamûfiení konference: Pro leto‰ní 33. konferenci byla zvolena tfii hlavní té-

(pfiipomenutí v˘znamného Ïivotního jubilea Ing. arch.

mata vztahující se k aktuálním problémÛm:

Petra Chotûbora, CSc.) a Literatura (recenze publikací

1. Nové aspekty hodnocení stavebních konstrukcí

Zdenûk BAUER, Jakub LIKOVSK¯: Dûãín, Dûãínsko

a materiálÛ dle aktuálních ãesk˘ch technick˘ch norem.

âasopis Spoleãnosti pfiátel staroÏitností 118, ã. 4.

a pfiíprava obrany pfiedmnichovské republiky. Vlasti-

2. Souãasné problémy ãerpání z dotaãních zdrojÛ (na-

Recenzovan˘ ãasopis pro historickou vlastivûdu a mu-

vûdná knihovniãka Spoleãnosti pfiátel staroÏitností,

pfiíklad Zelená úsporám, operaãní programy EU a dal‰í).

zejnictví. Vydává Spoleãnost pfiátel staroÏitností. Pra-

svazek 16, Praha 2009; Kai WENZEL: „Wergstucke zu

3. Provedené úspû‰né sanaãní práce v oblastech:

ha 2010, 64 stran s obrázky. ISSN 1803-1382.

thuren und fenstern“. Görlitzer Terrakotta-Formsteine

sanace a ochrany dfieva / povrchov˘ch úprav / sana-

aus der ersten Hälfte des 16. Jahrhunderts. Görlitzer

ce kamene / sanace zdiva / sanace betonov˘ch kon-

Magazin 20/2007, Geschichte und Gegenwar t der

strukcí / fyzikálnû-chemick˘ch vlastností / statiky

Zdenûk KUCHY≈KA: Biskup Antonín Podlaha, sbû-

Stadt Görlitz und ihrer Umgebung, s. 56–68; Sborník

a dynamiky staveb / hrázdûného zdiva.

ratel a mecenበ– Bischof Antonín Podlaha, Antiqui-

vlastivûdn˘ch prací z Podblanicka 48; Karel KIBIC ml.:

Ve‰keré aktuální informace o konferenci, závaznou

tätensammler und Kunstfreund, s. 193–206. Îivotní

Stfiedovûká venkovská sakrální architektura na âás-

pfiihlá‰ku, termíny dodání abstraktu, ãlánku a pfiihlá-

bûh a zájmy svûtícího biskupa Antonína Podlahy, kter˘

lavsku. Vlastivûdná knihovniãka Spoleãnosti pfiátel

‰ek úãasti naleznete na webov˘ch stránkách konfe-

mûl zásluhy nejen na dostavbû katedrály sv. Víta na

staroÏitností, svazek 17, Praha 2010; Historiografie

rence www.wta.cz/konference.

PraÏském hradû, ale i na poli památkové péãe, zejmé-

Trutnovska (Krkono‰e – Podkrkono‰í. Supplementum

V rámci konference je nûkolik moÏností prezentace

na jako autor SoupisÛ památek a Posvátn˘ch míst.

8); fiady Knihovniãka Královéhradecké jednoty âesko-

odborn˘ch firem, jako pfiednesení propagaãní pfied-

Vytvofiil téÏ rozsáhlou a kvalitní sbírku umûleck˘ch

slovenské obce legionáfiské a Ladislav ·OUREK: Za

ná‰ky, inzerce ve sborníku a dal‰í. Bliωí informace na

pfiedmûtÛ, kterou se po jeho smrti nepodafiilo zacho-

tajemstvím kraje kolem Jizery, Turnov 2010.

webov˘ch stránkách konference.

âasopis Spoleãnosti pfiátel staroÏitností

Rubrika âlánky

vat jako celek a která byla rozprodána.

306

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 4 / Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ | INFORMACE

TomበDURDÍK

kuler_04_11.qxd

26.8.2011

9:39

Stránka 307

RESUMÉ Zusammenfassung

die bauhistorischen Untersuchungen der einzelnen

In diesem Zeitraum setzte infolge der politischen

Häuserblöcke, die 1968 vom Institut SURPMO in

Veränderungen auch in Kuttenberg ein kräftiger

Angriff genommen und mit einigen Unterbrechungen

Baumboom ein und die Stadt spürte

bis 1992 durchgeführt wurden.

das zunehmende Interesse von Seiten der diversen

Kennzeichnend für die statische Absicherung

Investoren. Positiv ist dabei der Umstand, dass in

des Sankturin-Hauses Nr. 377 um die Wende

einer Reihe von Fällen aus jener Zeit beträchtlich

der 60er und 70er Jahre war die Anwendung

höhere Auflagen hinsichtlich einer fachgerechte

Fünfzig Jahre städtische Denkmalreservation

der neuerdings propagierten Methoden für

Denkmalinstandsetzung gemacht wurden. Zum

Kuttenberg (der erste Teil: 1952–1960)

die Sicherung historischer Bauten. Darauf folgte

bedeutenden Moment wurde die Einreihung

Vojtech LÁSKA

eine umfassende und kostspielige statische

der Stadt unter die wertvollsten historischen

Baugrundsicherung. Etwa ab Mitte der 70er und

Lokalitäten der Welt. Aufgrund der von Dobroslav

anschließend in den 80er Jahren wurden bereits

Líbal und dessen Kollektiv erstellten, höchst

Denkmalreservation, Denkmalpflege,

mehrere Rekonstruktionen bzw. Instandsetzungen

fundiert vorbereiteten Vorlagedokumentation wurde

Fassadeninstandsetzung, Bürgerhaus

von Hochbauobjekten angegangen (z.B. Rekonstruktion

der historische Stadtkern einschließlich

und Umbau des Hauses Nr. 376 in der Vladislav-

der Marienkirche in Sedlec auf der Sitzung

-Gasse, die Instandsetzung der Außenwand am

des Ausschusses für das UNESCO-Weltkulturerbe im

der städtische Denkmalreservation Kuttenberg seit

Ursulinenkloster, die Rekonstruktion von Haus

Dezember 1995 zum UNESCO-Denkmal erklärt.

1952, als die Reservation erstmalig erklärt wurde,

Nr. 154, die Reparatur an der Straßenfront

Aber nicht einmal das garantierte der Stadt

bis zum Ende der 90er Jahre des 20. Jahrhunderts

der St. Nepomukkirche, die Rekonstruktion von

automatisch einen höheren Denkmalschutz.

gewidmet wurde. Der Autor liefert Informationen über

Haus Nr. 155 am Palack˘-Platz,

Die Kuttenberger Außenstelle des Instituts für

den Zustand der städtischen Denkmalreservation

die Fassadenrenovierung an Haus Nr. 141).

Denkmalschutz war durch die umfangmäßig enorm

während der einzelnen Jahrzehnte, über die Pflege

Den größten Verlust jenes Zeitraums stellt

anschwellende Agende bezüglich Schutz

insgesamt sowie über konkrete Instandsetzungen

der Abriss von Haus Nr. 353 am Annaplatz dar.

des hiesigen einzigartigen Denkmalsfonds maximal

Schlüsselwörter: Kutná Hora / Kuttenberg,

Der Text befasst sich mit der Pflege, die

einzelner Gebäuden, über wichtige Verhandlungen,

Ungeachtet einer gewissen Belebung

ausgelastet. Diese Situation verlangte die Erstellung

vorbereitetes Konzeptmaterial und nicht zuletzt auch

der Baufondpflege in den 80er Jahren hat die Stadt

von fachmethodischen Materialien und weiteren

über fachmethodische Verfahren.

Kuttenberg bei weitem noch nicht die tief greifende

Hilfsunterlagen für eine bessere Koordination dieser

Verwahrlosung bewältigt, mit der sie in den 90er

Tätigkeit. Den Beweis, dass es in Kuttenberg in

eine ganze Reihe von Bürgerhäusern in Stand zu

Jahren eintrat. Als positive Seite des gesamten

Zusammenarbeit mit dem hiesigen Rathaus

setzen. Anfangs wurde damals hauptsächlich zu

beschriebenen Zeitraums muss der Umstand

gelungen ist, die neue Situation ehrenvoll zu

einer allgemein konservierenden Methode gegriffen.

gelten, dass die oberirdischen Bauten zwar weiter

meistern, liefert der Umstand, dass die Stadt 1999

Weitere Reparaturen betrafen die Marienkirche

vor sich hin verkamen, jedoch außer den genannten

im Wettbewerb der Regenerationsprogramme

Na Námûti, die Fassaden des Jesuitenkollegs

Abrissen weitere irreparable Wert- und

städtischer Denkmalschutzreservationen und -zonen

und insbesondere kam es zu umfangreichen

Authentizitätsverluste von Denkmälern verhindert

eine Auszeichnung davontrug. Dann erfolgte

Instandsetzungsarbeiten an der burgähnlichen

wurden. Der Dank dafür gilt den beträchtlichen

eine Renovierung von Mockers Dachstuhl und

Anlage Hrádek. Ende der 50er Jahre wurde

Anstrengungen vieler Beteiligter, von denen nur

Verlegung eines neuen Dachbelags auf

eine relativ umfangreiche Aktion durchgeführt,

einige wenige im Text genannt werden. Aus

dem St. Barbaradom, außerdem wurde das Innere

die Eröffnung des Laubengangs in der Schlucht

dem Gesamttext geht die Dringlichkeit

der St. Nepomukkirche renoviert sowie

U konkurence. Die frühen 60er Jahre brachten

einer gründlicheren zusammenfassenden

die Fronleichnamskapelle beim Barbaradom

den größten Verlust mit sich, nämlich den Abriss

Bearbeitung und fachmännischer Einstufung

repariert. Als bedeutend kann auch

der Häuser Nr. 317 und 318 am Palack˘-Platz.

des gesamten Beobachtungszeitraums hervor.

die Gesamtrestaurierung des Palack˘-Platzes gelten,

In den 50er Jahren ist es gelungen, in Kuttenberg

Paradoxerweise kamen unmittelbar nach der zweiten

ebenso des Jungmann-Platzes nebst der Reparatur

Erklärung zur Denkmalreservation am 31. August

einer Reihe von Bürgerhäusern.

1960 die Reparaturarbeiten weitgehend zum

Fünfzig Jahre städtische Denkmalreservation

Stillstand. Von Seiten der Behörden wurden

Kuttenberg (der zweite Teil: 1991–2000)

unausgesetzt Vorbehalte gegen den angeblich

Jifií MRÁZEK

zu großen Umfang der Reservation laut. Die ingenieurgeologischen Untersuchungen

Kuttenberg (der dritte Teil: 2001–2010) Schlüsselwörter: Kutná Hora / Kuttenberg;

des inneren Stadtkerns, die vom Lehrstuhl für

Denkmalpflege; UNESCO-Denkmal,

Geophysik an der Baufakultät der âVUT in Prag

Denkmalschutzpläne, Regenrationsprogramm

vorgenommen wurden, brachten wertvolle Erkenntnisse über die Beschaffenheit

Fünfzig Jahre städtische Denkmalreservation Ale‰ POSPÍ·IL Schlüsselwörter: Kutná Hora / Kuttenberg, Denkmalpflege, Denkmalrenovierung,

Der Artikel befasst sich mit dem fortlaufenden

Rekonstruktion der Infrastruktur, Restaurierung

des Untergrunds, dessen schlechter Zustand

Schutz der städtischen Denkmalreservation in

seinerzeit wirklich Einfluss auf den damaligen

Kuttenberg während der 90er Jahre

Bauzustand der Häuser hatte, doch bestand

des 20. Jahrhunderts. Er stellt das Mittelstück

der städtischen Denkmalreservation Kuttenberg

das Kardinalproblem in der rundweg fehlenden

einer Artikelreihe dar, in der die Lage

zwischen 2001 und 2010, womit er

Instandhaltung von Dächern sowie Fassaden

der städtischen Denkmalreservation von

die Schilderungen der historischen Ereignisse

der einzelnen Häuser. Bereits um die Mitte der 60er

den Uranfängen über die Ausrufung der Reservation

der letzten 50 Jahre zum Abschluss bringt.

Jahre bezeichneten die offiziellen Berichte

im Jahr 1961 bis zu einer Zusammenfassung

Das letzte Jahrzehnt kann ohne Übertreibung als

den Zustand des historischen Stadtkerns als

des jüngst verflossenen Jahrzehnts beschrieben

Höhepunkt der ganzen Epoche gelten. In den letzten

kritisch. Zum zweifellos nützlichsten

wird. Gerade die 90er Jahre sollten ganz

zehn Jahren stand die Renovierung der einstigen

Konzeptionsmaterial gehören aber

grundsätzliche Veränderungen bringen.

Stiftskirche in Sedlec sowie des St. Barbaradoms an

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 4 / R E S U M É | Z U S A M M E N FA S S U N G

Der Beitrag beschreibt das Geschehen in

307

kuler_04_11.qxd

26.8.2011

9:39

Stránka 308

erster Stelle. Dabei kam in dieser Region erstmalig

die Kapellendächer wurde eine elektrische

Ausführung des eigentlichen Eingriffs eine geeignete

eine Reihe von technischen Verfahren im Bereich

Beheizung installiert, um darin Eisansammlungen im

Festigung durchgeführt. Ein weiteres Thema ist

der Denkmalrekonstruktion zur Anwendung, die auf

Winter zu verhindern. Steine wurden nur

der Problemkreis in Verbindung mit

traditionellen Handwerken fußen. Daneben wurden

stellenweise ausgewechselt, in der Regel wurde

der Restaurierung von Bildhauer-Werkstücken,

der Welsche Hof und die Allerheiligenkirche auf

der Restaurierung und Konservierung von

die bei der Reparatur im 19. Jahrhundert aus

dem Friedhof in der Stadtmitte renoviert, seit 2003

angegriffenen Steinen am Ort der Vorzug gegeben.

Hofiitzer Sandstein angefertigt wurden und die in

verläuft eine Gesamtrenovierung der Marienkirche

Die Notwendigkeit, Steine auszuwechseln wurde

der Vergangenheit größere Masseeinbußen erlebt

Na Námûti. Eine außergewöhnliche Aktion war

größtenteils von der unsachgemäßen Verwendung

haben. Bei Rekonstruktion der Fehlformen wurden

der Umbau des einstigen Jesuitenkollegs für

von feinkörnigem Kalkstein aus Hofiice anstelle von

Teile des Skulpturenschmucks am St. Veitsdom

die Zwecke der Mittelböhmischen Kreisgalerie,

Biodetritus-Kalkstein, sog. Muschelkalk bei

studiert und dabei interessante Parallelen

der zweitgrößten Institution ihrer Art in Tschechien.

der großen Überholung des Doms am Ende

aufgedeckt, die auf Josef Mocker, dem Autor beider

Im Zuge der Restaurierungsarbeiten wurden

des 19. Jahrhunderts verursacht. Muschelkalk ist

Rekonstruktionsentwürfe aus dem 19. Jahrhundert

beispielsweise Barockfresken mit

nämlich der traditionelle Baustein in Kuttenberg.

zurückgehen. Die Restaurierung aller Bildhauer-

St. Barbarathematik im Refektorium entdeckt und

Das in seiner Statik angegriffene Strebewerk wurde

Werkstücke erfolgte in Anknüpfung an

restauriert. Ein eigenes und markantes Kapitel stellt

in einem Rechenmodell vermessen.

die Gesamtreparatur des Barbaradoms zwischen

die Renovierung der Hausbauten dar.

Nachforschungen in Archiven haben ergeben, dass

2003 und 2010.

Die Totalrekonstruktion der Häuser von den Dächern

sich ein mit dem von uns dokumentierten Zustand

angefangen über die Innenräume bis hin zu

identischer Beschädigungsgrad regelmäßig ca. alle

den Fassaden hat dem historischen Stadtkern sein

100 Jahre einstellt. Die Statiksicherung

Die Renovierung des Jesuitenkollegs in Kuttenberg

ureigenes Gepräge wiedergegeben. Die wertvollsten

der Strebebögen wurde mittels gewendelter

Jan FROLÍK, Jifií KREJâÍK, Jifiina MUKOVÁ

Häuser sind in Stadtbesitz verblieben.

Bewehrungsstäbe aus rostfreiem Stahl

Das wichtigste Unterfangen bei der Stadtkern-

vorgenommen. Bei der Reparatur des Hochchors

Renovierung war die Rekonstruktion von Straßen

wurde auch dessen Gewölbe restauriert und nach

Jesuitenkolleg, Rekonstruktion, Galerie,

und Gassen. Alle Renovierungsarbeiten wurden aus

über hundert Jahren vorübergehend auch

archäologische Forschung

Förderprogrammen des âR-Kulturministeriums,

das Triforium mit seinem Skulpturenschmuck

dem Haushalt des Mittelböhmischen Kreises sowie

zugängig gemacht. Im Zuge der Reparaturen wurde

aus Beiträgen privater Eigner finanziert.

wegen seines sehr schlechten Zustands auch

aus dem Frühbarock, der 1667 in Angriff genommen

Schlüsselwörter: Kutná Hora / Kuttenberg,

Das Jesuitenkolleg ist ein monumentaler Neubau

der letzte in situ befindliche mittelalterliche

und eigentlich erst um die Mitte des 18. Jahrhunderts

Qualität bei der Ausführung von Bauvorhaben zu

Wasserspeier ausgetauscht. Der neue Wasserspeier

vollendet wurde. Die Herrichtung des ursprünglichen

beobachten, eben so eine veränderte Haltung bei

wurde von den Restauratoren als eine in der Form

Geländes für die Fundamente führte zu Störungen

den Denkmalseignern hinsichtlich der Qualität von

frei nachvollzogene Rekonstruktion des Originals

des hydrologischen Regimes. Deshalb wurde in

Baustoffen, von den Baufirmen geleisteten Arbeit

ausgeführt. Von der gesamten Außenwand wurde

die Verschüttung des Grabens ein Stollensystem

und verwendeten Details. Bis zu einem gewissen

der Westfront-Mittelteil bislang noch nicht

eingezogen, das den Baugrund unter dem Gebäude

Grade kann man auch den Umfang der Bau- und

restauriert. Daneben wird auch ein Vorentwurf für

entwässern sollte. Schon während des Bauverlaufs

Restaurierungsvorhaben im ersten Jahrzehnt

eine umfassende Instandsetzung des Innenraums

wurde der untere Hof zu einem Garten umgestaltet.

des 21. Jahrhunderts mit der Zeit des ausgehenden

vorbereitet, da dessen Zustand unbefriedigend ist.

Das abschüssige Gelände wurde mittels drei

Im erwähnten Zeitraum ist eine zunehmende

Terrassenmauern in vier Höhenstufen gegliedert, wie

19. Jahrhunderts vergleichen.

ein Plan des Kollegs aus dem Jahr 1732 zeigt. Restaurierung von Bildhauer-Werkstücken im

Diese Anordnung wurde 1773 beseitigt, als

Derzeitige Reparaturen am St. Barbaradom in

Zierat des Barbaradoms zwischen 2003 und 2010

das Objekt in die Hände des Militärs überging, das

Kuttenberg

Jakub ëOUBAL

die Anlage zu einer einzigen zusammenhängenden Fläche einebnen ließ. Weitere Eingriffe um die Mitte

Jifií KOTT, Jan VINA¤ Schlüsselwörter: St. Barbaradom, BildhauerSchlüsselwörter: Projektmethodik, Strebewerk,

-Werkstücke, Restaurierung, Kalkstein

zweckdienliche Gestaltung wieder beseitigt. Das Endergebnis war eine größtenteils asphaltierte

geschmiedete Zuganker, Statiksicherung, Steinaustausch, Zeltdächer

des 19. und im 20. Jahrhundert haben diese rein

Der Artikel summiert Erkenntnisse und

Fläche, lediglich längs des Mittelflügels war

interessante Fakten in Zusammenhang mit

eine Terrasse angelegt worden, die (mehr oder

der Restaurierung von Bildhauer-Werkstücken in

weniger unbeabsichtigt) mit ihrer Größe an

Reparaturen der Dächer und Außenwände

der Außenverkleidung des Barbaradoms.

den ursprünglich höchstgelegenen Abschnitt

des Kuttenberger Barbaradoms. In aller Kürze wird

Die Restaurierung des Doms ist 2003 angelaufen,

des Jesuitengartens anschloss.

dabei die Geschichte des Bauwerks rekapituliert,

im vergangenen Jahr wurde die Endetappe

die Methodik zur Vorbereitung der Projektdokumen-

eingeleitet, die sich auf die Fassadenrekonstruktion

hunderts wurde für die lange ungenutzte Anlage

tation und der Gesamtinstandsetzung, worauf

konzentriert. Der Autor streift kurz

eine geeignete Nutzung gesucht. Zu erwähnen

eine Aufzählung der Dokumentationsteile und aller

die Baugeschichte, erwähnt die verschiedenen beim

wären die Bemühungen der Prager Karlsuniversität,

von der Reparatur betroffenen Konstruktionen folgt.

Bau verwendeten Steinarten und deren

in den Räumen eine Fakultät für Auslandsstudenten

Die letzte große Reparatur des Doms ist in

Eigenschaften, da man bei der Restaurierung diesen

einzurichten oder die wiederholten Versuche,

den Jahren 1882 – 1905 unter der Leitung von

einzelnen Teilen eine spezifische Pflege zukommen

das Kolleg zum Hotel umzufunktionieren. Auf

Josef Mocker und Ludvík Lábler erfolgt. Die Zelt- und

lassen muss. Insbesondere bei der Beseitigung von

Regierungsbeschluss wurde das Objekt am 18. März

Kapellendächer wurden mit neuem Schiefer gedeckt,

Verschmutzungen und Krusten auf der Oberfläche,

1998 in den Besitz des Tschechischen Museums für

die Rinnen zwischen den Dachflächen und hinter

wobei ein gewisser Verlust an ursprünglicher

bildende Kunst in Prag, heute Mittelböhmische

der Attika mit Bleiblech ausgelegt. In die Rinnen um

Substanz droht. Um diesen zu verhindern, wurde vor

Kreisgalerie überführt. Ziel der Rekonstruktion war,

Der Artikel behandelt die seit 1996 verlaufenden

308

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 4 / R E S U M É | Z U S A M M E N FA S S U N G

Schon seit Beginn der 90er Jahre des 20. Jahr-

kuler_04_11.qxd

26.8.2011

9:39

Stránka 309

ein Kunstmuseum von heutigem Zuschnitt zu

Sedlec bei Kuttenberg, die sich in der nordöstlichen

preserve in the individual decades and on overall

schaffen, das in größtmöglichem Maße

Umgebung der Stadt befinden. Deren

care as well as on the certain specific repair of

die historische Baumasse respektiert. Die dem

charakteristische Merkmale sind bzw. waren

individual buildings, important meetings, prepared

Umbau vorausgehenden archäologischen

mittelalterliche Chortürme, die in Böhmen nur

conceptual material and last but not least, on

Untersuchungen haben eine Vielzahl bislang

vereinzelt vorkommen, weswegen man sie im

specialized methodological approaches.

unbekannter und detaillierter Erkenntnisse über

Wesentlichen der Bautätigkeit

den Bau und die Weiterentwicklung vom 18. bis ins

des Zisterzienserordens zuordnen kann.

repaired in Kutná Hora. From the beginning,

20. Jahrhundert erbracht, die weit über

Die eingehende Untersuchung der einzelnen Bauten

the conservation method in particular was generally

die Aussagekraft der Schrift- und Bildquellen

hat zu Tage gebracht, dass es sich um Kirchbauten

applied. Larger repairs included the Church of

hinausgehen.

einer durchdachten Konzeption handelte, deren Ziel

the Virgin Mary Na Námûti, the facades of the Jesuit

nicht allein die Erfüllung der sakralen Sendung war.

College, and the Hrádek (Little Castle) which

Die nur als Torso zurückgebliebene

received extensive repairs. The late 50’s saw

Die Renovierung der Mariä Himmelfahrtkirche in

St. Nikolauskirche ausgenommen, bergen

the fairly large project of opening the arcade in

Sedlec

die Kirchen in den Turmstockwerken schwierig

the entrance of the building U Konkurence.

Jaroslav J. ALT, Vít MLÁZOVKS¯, Ale‰ POSPÍ·IL

erreichbare Fluchträume. In der St. Katharinenkirche

The 1960’s saw the beginning of the greatest loss,

ist das Turmobergeschoss nur durch ein 2 m über

particularly the demolition of houses No. 317 and

dem Dachstockfußboden liegendes Portal zu

318 on Palack˘ Square. Paradoxically, there was

erreichen. In allen Stockwerken einschließlich

a decline in repairs after the second declaration of

des Glockenstuhlgeschosses befinden sich

the municipal historical preserve on 31 August

erhaltene ursprüngliche Fensteröffnungen.

1961. The official opinion nearly invariably

eine Gesamtrenovierung der Mariä

Chorturmreste konnten auch über

expressed reserves to the excessive extent of

Himmelfahrtkirche in Sedlec vorgenommen, der in

dem Rippengewölbe des Presbyteriums (heute

the reservation. A geological-engineering survey of

der Entwicklung der böhmischen sowie

Sakristei) der Kirche in Rohozec ausgemacht

the inner core of Kutná Hora, prepared by

mitteleuropäischen Gotik- und Barockarchitektur

werden. Die genannten drei Kirchen sind in

the Department of Geophysics of the CTU Faculty of

eine Sonderstellung zukommt. Ursprünglich handelte

Ansiedlungen auf der Fläche des gerodeten Waldes

Civil Engineering in Prague brought valuable

es sich dabei um ein Gotteshaus mit einem

Bor entstanden, der 1278 in den Besitz

knowledge about the town’s soil quality, the bad

komplizierten Kathedralengrundriss, das nach

der Zisterzienser gelangt ist. Alle haben

condition of which had a real influence on

der Brandschatzung durch die Hussiten als Torso

das Grundriss-Schema von Straßenangerdörfern,

the constructional state of the houses at the time,

zurückgeblieben war. Der Wiederaufbau nach 1700

wobei die Kirchenanlage in Angermitte liegt.

but the most serious problem was the lack of any

ließ Jan BlaÏej Santini-Aichel, dieses einzigartige

Die Kirchengründung erfolgte offensichtlich

maintenance on the roofs and facades of individual

Phänomen der Barockgotik zum Zuge kommen.

gleichzeitig mit der Dorfgründung oder kurz danach.

houses. As early as the mid-60’s, official reports

Die erwähnte letzte Generalüberholung der Kirche,

Dem Anschein nach gehörte die Schaffung von

indicated the status of the historic town core as

die hundert Jahre danach erfolgte, brachte

Zufluchts- und Vorratsräumen in jedem Dorf zur

critical. Unquestionably one of the most useful

eine Reihe neuer technologischer Verfahren im

üblichen Kolonisationspraktik. Die Chortürme

conceptual materials, however, is the structural-

Bereich der Denkmalrekonstruktion, die sich auf

inspirierten dann zur Gründung ähnlich gestalteter

historical survey of blocks that SÚRPMO began to

traditionelle Handwerke stützten, etwa

Kirchen in der Umgebung (Nová Ves bei Kolín, nach

carry out in 1968 and continued intermittently until

die ausschließlich aus Holz gezimmerten

1291) und im Fall der Kirche in Cirkvice auch

1992.

Verbindungen des Dachstuhlgebälks, die „aus freier

der Turmbau über einem älteren rechtwinkligen

Hand“ gemauerten Rekonstruktionen

Presbyterium. Obwohl die Kirche in Cirkvice heute

the foundations of the Sankturinovsk˘ House

der Seitenschiffgewölbe usw. Die Rekonstruktion

zur größten Teil Barockgepräge aufweist, ist

No. 377 was characterized by using the newly

des Kircheninneren musste vor allem das Dilemma

der mittelalterliche Chorturm weitgehend erhalten

introduced static stabilization methods of historical

zwischen der Beibehaltung der ursprünglich

geblieben.

buildings. This was followed by an extensive and

Schlüsselwörter: Kirche, Renovierung, Rekonstruktion, Denkmalpflege, Sedlec bei Kuttenberg In den Jahren 2001 – 2008 wurde

In the 1950’s, a number of burgher houses were

In the 1960’s and 70’s, the stabilization of

santinischen Farbgebung in zwei Grüntönen oder

costly stabilization of the underground. Since around

der derzeitigen aus dem 19. Jahrhundert

the mid-70’s then further in the 80’s, reconstruction or repair was launched on above-ground buildings

stammenden Ockertöne lösen. Ein eigenes Kapitel stellte die Restaurierung der Fresken in der Vierung

Summary

dar, die auch eine neue Bestimmung der Autoren mit sich brachte.

the outer surface of the Ursuline Convent, Fifty years of the Kutná Hora municipal historical

Karel KIBIC jr.

of the facade of the church of St. John of Nepomuk,

Vojtûch LÁSKA

reconstruction of house No. 155 on Palack˘ Square, and repairing the facades of house No. 141).

Keywords: Kutná Hora, municipal historical preserve, conservation, facade repair, burgher house

Schlüsselwörter: Dorfkirchen, Zisterzienserkloster, Sedlec bei Kuttenberg, Chorturm, bauhistorische Untersuchung Der Beitrag betrachtet vier Dorfkirchen auf den einstigen Ländereien des Zisterzienserklosters

the reconstruction of house No. 154, the restoration

preserve (First part: 1952–1990) Dorfkirchen auf den Ländereien des Zisterzienserklosters in Sedlec bei Kuttenberg

(such as the reconstruction and adaptation of house No. 376 on Vladislavova Street, the repair of

und auf den Gewölben der vier Umgangskapellen

The greatest loss in this period was the demolition of house No. 353 on Anenské Square. Despite some revival in care of the building stock in the 1980’s, Kutná Hora was far from coming to

The text discusses the care that has been given

terms with the profound neglect with which it

to the Kutná Hora municipal historical preserve from

entered the 1990’s. A positive aspect of this period,

1952, when the reservation was first declared, to

however, was the fact that the above-ground

the end of the 1990’s. The author provides

buildings did indeed dilapidate, but besides

information on the state of the municipal historical

the mentioned demolitions there was no significant

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 4 / R E S U M É | Z U S A M M E N FA S S U N G | S U M M A R Y

309

kuler_04_11.qxd

26.8.2011

9:39

Stránka 310

irreparable damage done to the value and

Fifty years of the Kutná Hora municipal historical

Hora, ongoing since 1996. It briefly summarizes

authenticity of the monuments. This can be

preserve (Third part: 2001–2010)

the history of the cathedral, the preparation

attributed only through the considerable efforts of

Ale‰ POSPÍ·IL

the text, some not. The full text shows the urgency of a thorough and comprehensive process as well as

methodology of project documentation and general repairs of the church; part of the documentation is

those involved, some of whom are named in Keywords: Kutná Hora, conservation, monument restoration, infrastructure reconstruction, restoration

listed as well as all structures affected by the repairs. The last previous major renovation of the church took place in 1882–1905 under

an expert appraisal of the entire monitored period. This paper describes the events of the Kutná

the leadership of Josef Mocker and Ludvík Lábler.

Hora municipal historical preserve in 2001-2010,

The tent roofs and roofs of the chapel were covered

Fifty years of the Kutná Hora municipal historical

thus completing the description of historical events

with new slate and the gutters between buildings

preserve (Second part: 1991–2000)

of the past fifty years. Without exaggeration, the last

and below the attic gables were covered by leaded

Jifií MRÁZEK

decade can be considered to be the climax of this

tin sheeting. The gutters around the chapel roof

period. The most important event of the past

were installed with electric heating to prevent

decade was the restoration of the former convent

the accumulation of ice in the winter. Stone

church in Sedlec and the Church of St. Barbara. For

replacements were carried out as needed. Priority

the first time in this region, a number of

was given to the restoration and preservation of

technological processes based on traditional crafts

damaged stones also as needed. A large part of

the protection of the Kutná Hora municipal historic

were applied in the reconstruction of monuments.

the exchanges were made necessary by

preserve in the 1990’s. It is also the middle of

Vla‰sk˘ (Valach) Court was renovated, as was

the improper use of fine-grained Hofiice sandstone

a series of three articles describing the situation in

the Church of All Saints in the cemetery near

instead of biodetritic limestone (“mu‰lák”) during

the municipal historical preserve from its earliest

the city center, and the total renovation of

extensive repairs to the church in the late

history, through the declaration of the preserve in

the church of the Virgin Mary Na Námûti has been

19th century. Biodetritic limestone is the traditional

1961, to a summary of the past decade. It was

taking place since 2003. Among the more

building stone of Kutná Hora. The statically

the nineties that brought about a fundamental

extraordinary events was the adaptation of

disrupted support system was numerically modelled

change.

the former Jesuit College for Gallery of the Central

and measured. An examination of archival sources

Bohemia Region, the second largest institution of its

showed that the state of disrepair

construction activity, and Kutná Hora began to

kind in Bohemia. The restoration works led to

that corresponded with our documentation regularly

experience a strong increase in investor interest. It

the discovery and restoration of Baroque frescoes

repeats about every 100 years. Static stabilization

is a positive fact that in many cases of this period,

with St. Barbara themes in the refectory.

of the supporting arches was done with stainless

a significant increase can be observed in demand

The renovation of individual houses formed

steel helical reinforcement rods. When the high

for expert intervention in the repair of monuments.

a separate and distinct chapter. The total

choir was being repaired its vault was restored, and

One very important milestone was the inclusion of

reconstruction of houses from their roofs, through

after over a hundred years, the triforium with

the city among the world’s most valuable historical

the interior, to the facades returned the historic core

sculptures was briefly opened. During the repair,

sites. Based on very well-prepared fundamental

its characteristic expression. The most valuable

the last in situ preserved medieval gargoyle was

documentation worked up by Dobroslav Líbal and his

houses remained in the possession of the city.

replaced due to its very poor condition. The new

team, the historical core of the city, including

A central element of the rehabilitation process of

gargoyle was created by restorers as a freely-shaped

the Church of the Virgin Mary in Sedlec, was

the historic core was the reconstruction of roads. All

reconstruction of the original. The middle area of

declared a UNESCO monument on the World

restoration was funded by grant programs of

the west facade on the outer shell has not yet been

Heritage Committee meeting in December of 1995.

the Ministry of Culture, from the budget of

restored. An introductory project is also under

Not even this, however, served to automatically

the Central Bohemia Region, and from contributions

preparation for the general reconstruction overhaul

guarantee the city a greater degree of monument

of private owners.

of the interior, the structural condition of which is

Keywords: Kutná Hora, conservation, UNESCO, protection plans, regeneration program This article deals with the development of

This period saw a very rapid development of

protection. The Kutná Hora branch office of

This period was marked by an increasing level of

not satisfactory.

the National Heritage Institute was maximally

quality of the constructional work as well as a shift

occupied by the growing work schedule and agenda

in the opinions of monument owners concerning

associated with the protection of its local unique

the quality of materials, the work of the construction

Restoration of the sculptural decorative elements

heritage fund. This situation brought about the need

companies, and the details applied. To some extent,

of the Church of St. Barbara from 2003-2011

to prepare expert methodological materials and

the quantity of construction and restoration

Jakub ëOUBAL

other auxiliary materials in order to better

activities in the first decade of the 21st century may

coordinate its activities. The fact that the city was

be compared with that of the end of

awarded in the competition Municipal Historical

the 19th century.

elements, restoration, limestone

cooperation with the city hall was handled with

The current repair of the Church of St. Barbara in

interesting points from the restoration of

integrity. The Mocker Roof was renewed, new roof

Kutná Hora

the sculptural elements of the outer facade of

covering was laid on the Church of St. Barbara,

Jifií KOTT, Jan VINA¤

the Church of St. Barbara. Restoration of the church

Keywords: Church of St. Barbara, sculptural

Preserves and Zones Regeneration Program in 1999 This article summarizes the findings and

is proof that the new situation in Kutná Hora of

began in 2003, and last year saw the beginning of

the interior of the Church of St. John of Nepomuk was restored, and the Chapel of Corpus Christi at the Church of St. Barbara was also repaired. Another

Keywords: project methodology, support system, forged rods, static stability, stone replacement, tent roof

and the repair of a wide range of municipal buildings.

310

the facade. The author briefly recalls the history of the building, discusses the various types of stone

significant project was the general repair of the town’s Palack˘ Square, not to mention the Jungmann Square

the last phase including the reconstruction of

This article discusses the repair of the roofs and outer facade of the Church of St. Barbara in Kutná

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 4 / RESUMÉ | SUMMARY

used in the construction and their properties, since during restoration specific care should be given to

kuler_04_11.qxd

26.8.2011

9:39

Stránka 311

individual elements for this reason. This is

and detailed knowledge about the construction and

the churches include intricately accessible refuge

especially true when cleaning debris and crusts on

further development in the 18th to 20th century,

spaces in the tower. In St. Catherine, the floor of

their surface and when the original mass is

outnumbering the hitherto written testimonies and

the tower is accessible through a portal situated

threatened with loss. This is why it was chosen to

iconographic sources.

2 meters above the ground floor. All floors, including the last bell floor, have retained their original window

strengthen it instead of implementing special

openings. A remainder of the choir tower was

measures. Another issue is the range of problems associated with the restoration of the sculptural

Renewal of the Church of the Assumption of the

identified above the ribbed vaulted presbytery (now

elements in the 19th century done with Hofiice

Virgin Mary in Sedlec

the vestry) church in Rohozec. These three churches

sandstone, which led to a greater degradation of

Jaroslav J. ALT, Vít MLÁZOVSK¯, Ale‰ POSPÍ·IL

emerged in settlements on the site of the cleared Bor forest that the Cistercians gained in 1278.

the material in the past. During the reconstruction of missing pieces, the components of the sculptural decoration of the Church of St. Vitus were studied,

Keywords: church, renovation, reconstruction, conservation, Sedlec u Kutné Hory

a street village green, in the center of which stands a church complex. The churches were apparently

and interesting parallels were discovered relating to the author of the design of both reconstructions in

The villages have a similar layout scheme with

In 2001–2008 the overall restoration of

founded simultaneously with the villages or shortly

the 19th century by Josef Mocker. The restoration of

the Church of the Assumption of the Virgin Mary in

thereafter. It seems that the creation of a refuge

all sculptural elements took place in relation to

Sedlec was carried out; the church occupies

and storage space in each village was part of

the overall repair to St. Barbara which ran from

an extraordinary position in the development of

the colonization process. Choir towers then served

2003–2010.

Czech and Central European Gothic and Baroque

to inspire similar church designs in the area (Nová

architecture. Originally it was a church with

Ves u Kolína, after 1291), while in the case of

an unusually complex cathedral layout plan, which

the church in Církvice, even the construction of

Renovation of the Jesuit College in Kutná Hora

was later reduced to a torso after the Hussites

the towers over the older rectangular presbytery.

Jan FROLÍK, Jifií KREJâÍK, Jifiina MUKOVÁ

burned it down. The restoration of the church after

Although the church in Církvice is now mostly

1700 brought the application of a unique

Baroque, the Medieval choir tower has been largely

phenomenon of Baroque Gothic by Jan BlaÏej

preserved.

Keywords: Kutná Hora, Jesuit College, reconstruction, gallery, archaeological survey

Santini-Aichl. The aforementioned total renovation of the church, lasting over a hundred years, brought

The Jesuit College is a monumental early Baroque

many technological processes in the reconstruction

building whose realization, however, began in 1667

of monuments based on traditional crafts. This

and was essentially not completed until around

included, for example, the application of all-wooden

the middle 18th century. Modifying the original

carpentry joints in the renovation of the roofs,

ground base for the foundations brought about

“hand” brickwork during the reconstruction of

a change in the hydrological regime. A system of

the aisle vaults and the like. The reconstruction of

trenches was installed into the moat that drained

the interior resolved the dilemma of applying original

the ground water beneath the building. Even during

Santini colours in two shades of green or existing

the construction, the lower courtyard was

ochre tones from the 19th century. A separate

transformed into a garden. The sloping terrain was

chapter was the restoration of the fresco decoration

divided into four height levels by building three

in the church crossing and on the vaults of the four

terrace walls as depicted on the track plan from

gallery chapels, which brought new author

1732. This modification lasted until 1773, when

designations.

the military gained the building and had the whole complex levelled into a single area. Other interventions during the late 19th and 20th century

Village churches on the estate of the Cistercian

demolished even this utilitarian modification.

Monastery in Sedlec u Kutné Hory

The end result was a mostly asphalt surface; only

Karel KIBIC ml.

along the middle wing was there a terrace created, its size (unintentionally?) tying into the original largest part of the Jesuit garden. A use for the long-abandoned building was sought

Keywords: rural churches, Cistercian Monastery at Sedlec u Kutné Hory, tower above the choir, building-historical research

from the early 1990’s. We may mention, for example, the efforts of Charles University to build

This contribution follows four village churches on

a faculty on the premises for foreign students or

the former estate of the Cistercian Monastery in

several repeated efforts to use the college as

Sedlec u Kutné Hory, situated in the northeast

a hotel. Based on a decree of the Government of

outskirts of Kutná Hora. Their characteristic features

the Czech Republic, the building was transferred to

are, or respectively were, the medieval towers above

the ownership of the Czech Museum of Fine Arts in

the choirs, rare in Bohemia, and can in fact be

Prague, on 18 March 1998, today the Central

combined with the activities of the Cistercian Order.

Bohemia Gallery. The aim of the reconstruction was

A detailed survey of the individual structures

to build a contemporary art museum with

revealed that this was a building with a well thought-

the utmost respect for the historic nature of

out concept, aimed not only at fulfilling the sacred

the building. Salvage archaeological research prior

mission. With the exception of the St. Nicholas

to the reconstruction brought a mass of unknown

Church, which was preserved as a torso,

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 4 / RESUMÉ | SUMMARY

311

kuler_04_11.qxd

26.8.2011

9:39

Stránka 312

Z P R ÁV Y P A M ÁT K O V É P É â E

Do ãísla 4/2011 pfiispûli

roãník 71 / 2011 / ãíslo 4

âasopis státní památkové péãe ISSN 1210-5538 Praha, srpen 2011 Recenzovan˘ ãasopis Vydává Národní památkov˘ ústav – ústfiední pracovi‰tû, Vald‰tejnské nám. 3/162, 118 01 Praha 1 s finanãní podporou Ministerstva kultury âeské republiky.

Doc. akad. mal., Jaroslav J. ALT, [email protected], Fakulta restaurování Univerzity Pardubice, Litomy‰l / prof. PhDr. TomበDURDÍK, DrSc., [email protected], Archeologick˘ ústav AV âR, Praha / Mgr. Art. Jakub ëOUBAL, [email protected], Fakulta restaurování Univerzity Pardubice, Litomy‰l / Mgr. Bohdana FABIÁNOVÁ, [email protected], Brno / PhDr. Jan FROLÍK, CSc.,

Vychází 6x roãnû. Rozsah jednoho roãníku vãetnû pfiíloh ãiní pfiibliÏnû 500 stran.

[email protected], Archeologick˘ ústav AV âR, Praha / Ing. arch. Naìa GORYCZKOVÁ, NPÚ-ÚP, Praha / Pavel JERIE,

Vedoucí redaktorka: Mgr. Lucie Ernstová Redakce: Mgr. Eva Riedlová Pfieklad do nûmãiny: Jürgen Ostmeyer Pfieklad do angliãtiny: Bryce Belcher Grafická úprava a sazba: MgA. Jan Hora Redakãní rada PhDr. Katefiina Beãková (pfiedsedkynû), prof. PhDr. TomበDurdík, DrSc., Mgr. Lucie Ernstová, Mgr. Karel Foud, Mgr. Martin GaÏi, prof. Ing. arch. akad. arch. Václav Girsa, Ing. arch. Petr Chotûbor, CSc., prof. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc., Mgr. Jifií KfiíÏek, Ing. arch. Vûra Kuãová, doc. PhDr. Ing. arch. Milo‰ Matûj, Ph.D. et Ph.D., Ing. Dagmar Michoinová, Ph.D., PhDr. Ivan Prokop Muchka, PhDr. Vratislav Nejedl˘, CSc., Mgr. Eva Riedlová, Mgr. Marta Sedláková, Ing. Jan Sommer, doc. PhDr. Josef ·tulc, PhDr. Michal Tryml

[email protected], NPÚ-ÚP, Praha / Ing. arch. Karel KIBIC ml., Ph.D., [email protected], NPÚ-ÚP, Praha / prof. Karel KIBIC st., Praha / Ing. Jifií KOTT, [email protected], MURUS – MONUMENTA RENOVAMUS, s. r. o., Praha / Ing. arch. Jifií KREJâÍK, [email protected], ARN studio, s. r. o., Hradec Králové / Ing. arch. Karel KUâA, [email protected], Praha / Ing. arch. Vûra KUâOVÁ, [email protected], NPÚ-ÚP, Praha / Mgr. Blanka KYNâLOVÁ, [email protected], Fakulta architektury âVUT v Praze / Ing. arch. Vojtûch LÁSKA, [email protected], NPÚ-ÚOP stfiedních âech v Praze / Mgr. Art. Lubo‰ MACHAâKO, [email protected], Fakulta restaurování Univerzity Pardubice, Litomy‰l / Ing. Vít MLÁZOVSK¯, [email protected], Projekãní ateliér

Adresa redakce: ZPP, Vald‰tejnské nám. 3, 118 01 Praha 1, tel.: 257 010 144–5, e-mail: [email protected], web: www.npu.cz Pfiedtisková pfiíprava: NLN, s. r. o., Dykova 15, 101 00 Praha 10 Tisk: Tiskárna Libertas, a. s., Drtinova 10, 150 00 Praha 5 Objednávky pfiedplatného pfiijímá redakce Roãní pfiedplatné roãníku 71 je 510 Kã. Cena jednotlivého ãísla roãníku 71 je 95 Kã.

Vít Mlázovsk˘, Praha / Ing. Jifií MRÁZEK, [email protected], NPÚ-ÚOP stfiedních âech v Praze / Ing. Jifiina MUKOVÁ, Praha / PhDr. Ale‰ POSPÍ·IL, [email protected], NPÚ-ÚOP stfiedních âech v Praze, pracovi‰tû Kutná Hora / Mgr. Martina POTÒâKOVÁ, Muzeum umûní v Olomouci / Ing. arch. Milo‰ SOLA¤, [email protected], NPÚ-ÚP, Praha / PhDr. Michal TRYML, [email protected], NPÚ-ÚOP

Pokyny pro autory pfiíspûvkÛ naleznete na http://www.npu.cz/zpravy-pamatkove-pece/informace-pro-autory

v hlavním mûstû Praze / Mgr. Vojtûch VANùK, Státní okresní archiv Kutná Hora / Ing. Jan VINA¤, [email protected], MURUS – MONUMENTA RENOVAMUS, s. r. o., Praha

Registrace povolena pod ã. MK âR 5993. MIâ 47 992 Podávání novinov˘ch zásilek povoleno RPP Bratislava, ã. j. 465 – RPP/952 ze dne 18. 1. 1995.

Prodejní místa NevyÏádané rukopisy nevracíme. Za pÛvodnost a vûcnou správnost uvefiejnûn˘ch pfiíspûvkÛ odpovídají autofii. Obsah pfiíspûvkÛ nemusí souhlasit se stanoviskem vydavatele.

Redakce ãasopisu / Vald‰tejnské námûstí 3, Praha 1

V‰echna práva k obsahu pfiíspûvkÛ a oti‰tûné dokumentaci náleÏejí autorÛm. Jakékoliv dal‰í pfievzetí

Klub Za starou Prahu / Mostecká 1, Praha 1

obsaÏen˘ch údajÛ musí b˘t doloÏeno uvedením pramene (§ 31 autorského zákona).

Knihkupectví KAROLINUM / Celetná 20, Praha 1

Vydavatel Ïádá o zaslání pfiípadné recenze ãi publikace citující z ãasopisu Zprávy památkové péãe.

Knihkupectví Academia / Václavské námûstí 34, Praha 1 /

Vydavatel neodpovídá za obsah inzerátÛ a jejich pravdivost (viz § 5 tiskového zákona). Podle § 420

Národní tfiída 7, Praha 1

obãanského zákoníku nenese odpovûdnost za zpÛsobené ‰kody. PouÏití inzerovan˘ch v˘robkÛ ãi sluÏeb

Knihkupectví Academia / Námûstí Svobody 13, Brno

v jednotliv˘ch pfiípadech nezakládá souhlasné stanovisko v˘konného orgánu státní památkové péãe.

Knihkupectví Academia / Zámecká 2, Ostrava NPÚ–ÚOP v Brnû / Námûstí Svobody 8, Brno Knihkupectví Michala Îení‰ka / Alfa pasáÏ, Po‰tovská 4,

Uzávûrka ãísla 4 byla ke dni 30. 6. 2011.

Brno Knihkupectví Otava / Komenského 39, Jihlava Knihkupectví STUDENTCENTRUM / KfiíÏkovského 14, Olomouc 2

Obr. na 1. stranû obálky – Kutná Hora, jezuitská kolej, refektáfi, detail klenby. (Foto V. ·krabánek, 2011) Obr. na 2. stranû obálky – J. Hilbert, Kutná Hora, 1842, âeské muzeum stfiíbta v Kutné Hofie. (Reprofoto) Obr. na 4. stranû obálky – Kutná Hora, jezuitská kolej, refektáfi, detail chrámu sv. Barbory v malbû na stropním zrcadle. (Foto V. ·krabánek, 2011)

312

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 4 /