Klášter v Sedlci mezi zničením a "druhým založením"

Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav českých dějin

Diplomová práce

Klášter v Sedlci mezi

zničením

a

"druhým založením" The Sedlec Monastery between the destruction and "the second foundation"

Jan Lavický

Vedoucí dipl. práce: prof. PhDr. Jaroslav Čechura, DrSc.

Uherské

Hradiště

2008

Prohlašuji, samostatně,

že

Jsem

diplomovou

za uvedení všech použitých

práci

pramenů

V Uherském Hradišti dne 15. srpna 2008.

vypracoval

a literatury.

Děkuji

vedoucímu diplomové práce prof. PhDr. Jaroslavu

Čechurovi, DrSc. za velkorysé vedení, jehož se mi od něj po celý čas

dostalo. Děkuji

rovněž

Zahradníkovi a řadě

pak svým

svým

Zdeňku

rodičům

přátelům

Lukáši Snopkovi, Pavlu

Hartmannovi za pomoc a v neposlední za

trpělivou

podporu.

1

OBSAH

1

Obsah ............................................................................ 4

2

Úvod .............................................................................. 5

3

Středověk

...................................................................... 9

3.1

Původ ......................................................................................

3.2

Vzhled ................................................................................... 14

9

Novověk .......................................................................

24

4.1

Zničení ..................................................................................

24

4.2

Návrat ................................................................................... 31

4.3

Přežívání

4.4

Vzestup ................................................................................. 45

4

5

............................................................................... 35

"Druhé založení" .......................................................... 50

5.1

Přípravy

5.2

Přestavba

5.3

Výzdoba ................................................................................ 73

5.4

Vzhled ................................................................................... 76

................................................................................ 50 .............................................................................. 66

6

Závěr

7

Summary ..................................................................... 91

8

Seznam literatury ........................................................ 93

........................................................................... 89

4

2

ÚVOD

Předmětem

v Sedlci

U

hlavních

oddílů.

přičemž

Kutné Hory,

V prvním z nich je řádu

dějiny

této práce JSou

rozdělena

práce je

stručně vylíčeno

cisterciáků

kláštera

do dvou

založení cisterciáckého

a jeho proniknutí do Českých zemí, kde se první jeho právě

fundací stal rovněž

řádovým

cisterciáckým

středověku,

kláštera ve Jindřicha

přítomné

podobě

regulím a

neboť

pozdější

Ostatně,

stopy

dějinách

v celých

středověké

sedleckého

obnova za opata

Snopka na starobylou klášterní historii

navazuje.

věnována

sedlecký klášter. Pozornost je

programově zřetelně

tradice jsou

zničení

sedleckého kláštera od jeho

husity až po zrušení za josefinských reforem. Druhá v raném

část

věnována

této práce je

novověku

a je zahájena

právě

popisem

kvůli

tomu, jak opat

zničení

některé

husitskými vojsky, které s sebou nese zajímavé zejména

klášterním

Jindřich

dějinám

kláštera

nejasnosti a je Snopek

rozuměl

historii svého kláštera. V následujících

částech

této práce JSou

sedleckého kláštera po návratu Jindřicha

Snopka.

překonáním

Toto

počáteční

které

vrcholí

období

existenční

dějinách

konfiskací

dějiny

až do nástupu opata

bylo

krize a

panovníků

celkové situace za vlády ovšem následuje v

mnichů

líčeny

charakterizováno určitou

stabilizací

jagellonské dynastie. Poté

konventu velmi rozporuplné období, majetku

kláštera za stavovského

povstání. Teprve po stále pak

ještě

válce dochází k

opětovnému, byť

zatím

pomalému vzestupu sedleckého kláštera. Situace se

výrazně

Jindřicha

třicetileté

zlepšuje za opata

Snopka. V

době

Vojtěcha

Gamse a jeho nástupce

panování druhého z nich se sedlecký

klášter nachází na svém vrcholu. V souvislosti s velkolepou 5

činností,

stavební

pozdější

kterou rozvinul, byl tento opat

klášterní tradicí nazýván "druhým zakladatelem" sedleckého kláštera. Právě

některé

na

aspekty

barokně-gotické přestavby

zaměřena

pozornost v dalších

naznačen

mechanismus, který opat vynalezl pro sousedů

pomoci od svých v

pamětní

částech

této práce. Je zde

knize.

výpomoci s

"fůrami",

tedy se

tvořilo

zajištěním

přestavby.

materiálu na místo

přestavby

dříví,

a dovozem

době někteří

bylo však nutné zajistit

spíše na

"dobrodinci"

finanční pozdější

dokončení

obnos,

fázi

věnovali

nicméně

přestavby,

je zajímavé

zvláště

místa, jež

se

stylizaci stavby, nýbrž také ve

rovněž

velké

Již v této

mnichům raději

dary charakterizují

která se již

soustředila převážně

interiérů.

naznačením

průběhu

stavu a celkové

raného

z hlediska kontinuity

programově

objem

pěněžní

zakončena

podoby sedleckého kláštera v

potřebného

materiálů.

sedleckým

stavebních prací a výzdobu

Práce je pak

zeJmena

největší

Jeho zdaleka

množství kamene a menší množství jiných

určitý

zajištění

a její rozsah, tak jak je zaznamenán

Opatovy žádosti se týkaly v první fázi

přitom

Je

novověku,

středověké

v

které

tradice

barokně-gotické

odráží

nejen

výzdobě

klášterních budov. Vedle

nového kultu Čtrnácti svatých pomocníků, který vyznával opat Jindřich

Snopek, je zde neustále odkazováno ani ne tak ke

"zlatému

věku"

sedleckého k

kláštera

mučednické

zničení

velmožem

Miroslavem,

tradici cisterciáckých

mnichů, kteří

a

zvláště

zahynuli

při

mnichů

do

kláštera husity.

Při

výkladu

rozbořeného

které

za opata Heidenreicha jako spíše k založení

líčí

dějin

Sedlce

po

návratu

kláštera jsme vycházeli zejména ze dvou kronik,

klášterní

dějiny

tohoto období. První z nich je kronika

z pera sedleckého mnicha Šimona Eustacha Kapihorského vydaná roku 1630, jíž navzdory její 6

stručnosti

anebo

právě kvůli

důvěryhodný

ní považujeme za dějin.

vyprávěcích pramenů

Druhým z obou

Josefa

Devotyho

a spolehlivý pramen klášterních

vydaná

o

poznání

je kronika

později,

Domníváme se, že tam, kde neodkazuje

roku

přímo

faráře

1824.

na listinný

materiál archivu sedleckého kláštera, není tento pramen vždy prokazatelně

autentický, a je nutné jej proto brát cum grano

salis. Pro

přípravnou

fázi

přestavby

za vlády opata

Snopka jsme vycházeli z dobových klášterních třeboňském

které jsou dnes uloženy v

Jindřicha

pamětních

knih,

Státním oblastním

archivu ve fondu Velkostatek Sedlec. Jedná se zejména o pamětní

knihu Liber inchoatae restaurationis, do níž byly

opisovány smlouvy, dobrodinců,

Marie

kteří

formuláře

při

se žádostmi o pomoc a seznamy

přestavbě

kostela Nanebevzetí Panny

přispěli. době

Další prameny, které vznikly v Snopka

a

JSou

uloženy

v

vlády opata

třeboňském

Jindřicha

Manuale

archivu,

diversarum occurentiarum inchoatum anno 1704 a Manuale diversarum occurentiarum inchoatum anno pokud jde o samotnou různu

přestavbu

1706,

obsahují

pouze prameny již

dříve

po

vydané v Památkách archeologických Uedná se zejména o

Snopkovu korespondenci s Willmannem, Pozzem a Santinim). O

počtu mnichů

můžeme

udělat

žijících v

představu

kláštěře

na

základě

religiosorum, do níž byly zapisováni absolvování noviciátu

řeholní

v raném

novověku

Sl

Liber professorum

řeholníci,

kteří

složili po

slib.

Nejde-li o edice, jsou zbylé prameny citovány z velmi užitečné,

leč

nepublikované archivní rešerše ke

stavebně­

historickému vývoji sedleckého kláštera od Pavla Zahradníka, kterou nám její laskavý autor poskytl v rukopisu. Literatura novověku

k

dějinám

je v porovnání se

sedleckého

kláštera

v raném

středověkem relativně nepočetná.

Velká pozornost je zde již od dob 7

Zdeňka

Wirtha a Otokara

Hejnice

věnována

zejména fenoménu barokní gotiky, kterým se

v souvislosti s dílem Jana Blažeje Santiniho-Aichla zabývala celá

řada autorů,

z nichž

zmiňme

Viktora Kotrbu, Jana Sedláka

a Mojmíra Horynu. Na druhou stranu však až dosud nebyla v věnována téměř

žádná pozornost

hospodářským,

literatuře

sociálním a

kulturním dějinám sedleckého kláštera tohoto období. Částečně v souvislosti s místopisnými

dějinami

kraje starší literatura, nebo naopak v souvislosti s

dějinami

se

těmto

celého dějiny

otázkam

cisterciáckého

řádu

literatura

nejnovější.

Novověké

sedleckého kláštera si na své monografické zpracování,

které by bylo nebo

věnuje

Jiřího

důstojným protějškem

Kuthana,

prací

pravděpodobně

počkají.

8

Kateřiny

ještě

Charvátové

nějakou

dobu

3

STŘEDOVĚK

PŮVOD

3.1

Řád cisterciáků vznikl roku 1098, kdy několik mnichů po

svém odchodu z benediktinského opatství Molesme a

pod

vedením opata Roberta založilo nedaleko burgundského Dijonu nový klášter, který dostal jméno Citeaux. Cistercium, latinské jméno kláštera, bylo odvozeno od blízkého milníku staré něco

cesty, jež tudy procházela a dalo o celému novému

řádu,

málo

později

římské

jméno

který byl po zhruba dvaceti letech uznán

papežem. 1 Jako již mnohokrát začala

být

ideálům

nálehavě

otců

předtím, rovněž

pociťována

zakladatelů

potřeba

mnišství,

dodržovány a jindy dokonce zcela rozchodu

cisterciáckých

podobou západního

"symbolickou antitezí Cluny ve Cisterciácká reforma z mnoha reforem, k nimž v mnišství

čas

zesvětštění

clunyjské značně

k

od

času

řehole

průběhu

O prudkosti

s tehdy že se

důsledně

převládající

Citeaux stalo

12. století".2

staletí od vzniku západního

docházelo, byla

bezprostřední

které

reakcí na

se kdysi hlásily ke

které se však na sklonku 11. století již

vzdálily od svých prvotních

světskému

11. století

sv. Benedikta, jež je jednou

života v klášterech, reformě,

nebyly

opuštěny.

svědčí,

světě

průběhu

návratu k prvotním

jež

reformátorů

mnišství

v

panování a

ideálů

a obrátily se

čelem

přepychu.

1 K počátkům a expanzi řádu např. L. J. LEKAl, The Cistercians. ldeals and Reality, Kent (US) 1977, s. 1-52; K. CHARVÁTOVÁ, Počátky řádu ajeho rozšíření, in: Řád cisterciáků v českých zemích ve středověku, Praha 1994, s. 8-10; K. CHARVÁTOVÁ, Dějiny cisterckého řádu v Čechách 1142-1420,1. sv., Fundace 12. století, Praha 1998, s. 9-22. 2 W. BRAUNFELS, Monasteries of Western Europe: The Architecture ofthe Orders, London 1972, s. 73.

9

patřily

Mezi hlavní požadavky cisterciácké reformy proto chudoba

mnichů

a

prostota jejich

simplicitas), jež se zejména

zpočátku

života

v ideální

(paupertas

et

podobě významně

odráží také v architektonické jednoduchosti staveb, strohosti jejich výzdoby a v

přísné účelnosti

jejich

uspořádání.

Život mnichů neměl být nikým rušen. Proto cisterciácké kláštery vznikaly v ideálním k

němuž nepřiléhala

stranu

měl

klášterů

žádná

případě

města,

vesnice

světské

velmi

nepřátelské

askeze,

neboť

od

Kromě

světské

klášteře

naplňování

jako východisko

Mnich neboť

do panenské a

pro reformu

řehole,

často

případě

jež posloužila

cisterciáků. 4

Sv. Benedikt

na fyzickou práci zejména ze dvou

být "volný" pro duchovní

ocenění

rovněž

četbu

důvodů.

teprve díky ní,

k duševní lenosti. A zejména

Bůh",

práce pramení z

tedy i ve fyzické práci. 5

přesvědčení

cisterciáckých

o sakrálním charakteru profánního, o posvátnosti

každodenního nutně

vlády nepodlehli

být v žádném

benediktinské

platí, "aby byl ve všem oslavován

s ním

být

zásady "Ora et labora" sv. Benedikta

fyzická zahálka vede

reformátorů

neměli

totiž

tvůrce

rovněž

důraz

může

Vysoké

příchod

toho byl

měl

krajiny, jíž se ostatní lidé stranili, formou

z Nursie (480-543),

kladl velký

nezávislost

vyžadoval namáhavou fyzickou práci. 3

Mniši žijící v odváděni

zámky. Na jednu

vrchnosti, na stranu druhou

pojistkou proti tomu, aby pokušení samotní mnichové.

či

umožňovat

život v naprostém ústraní

na

místě,

na zcela odlehlém

světského

spjaty. Tato

života a

běžných činností,

ústřední

které jsou

myšlenka se odráží

v charakteru užitkových staveb jako byly

refektáře,

rovněž

sýpky,

V. VENTURA, Cisterciácká spiritualita, s. 16-17,21, in: 900 let cisterciáckého ed. K. Charvátová, Praha 2000, s. 11-27. 4 BENEDIKT Z NURSIE, Regula Benedicti. Řehole Benediktova, Praha 1998. 5 P. LUISLAMPOVÁ, Spiritualita Řehole Benediktovy, s. XLVI an., in: Benedikt z Nursie, Regula Benedicti. Řehole Benediktova, Praha 1998, s. XXXIII-XLIX. 3

řádu,

10

kovárny nebo dokonce necessaria, jež nesou

některé

významné

znaky chrámových staveb. 6 Právě přeceňování příkazu

a opomíjení

příkazu

odchýlení se od z hlavních

měl

ztracené rovnováhy mezi všemi bohoslužbou (opus Dei), tělesnou

Cisterciácký výše

do

pěti

generaci dále

třemi

povinnostmi

původ,

mnichů,

afiliační

původu

podle

základních větvily,

mezi textů

velmi promyšlenou strukturu, jak

zásady do praxe. K dohledu nad

stáří klášterů.

a

větví,

řádovou

systém, jenž byl založen na řád

Celý

se tak

které se v každé následující

aniž by byl ztracen ze

pro udržení jeho disciplíny

klášterů,

obnovením

Písma a posvátných

jednoty, jenž byl nutný pro udržení vlivu

Kromě

odstraněn

prací (opus manuum).7

disciplínou sloužil zejména

dělil

sv. Benedikta a za jednu

být proto

čtením

řád měl

zmíněné

rozdělení řádu

duchovní práce (ora)

neuspokojivého stavu tehdejšího mnišského

života. Stávající nedostatek

uvádět

či

fyzické práce (labora) bylo považováno za

původních požadavků

příčin

(lectio divina) a

modlitby

zřetele

řádu

požadavek

navenek, jakož i

uvnitř.

zmíněných

pět

od nichž všechny následující generace odvozovaly

svůj

kláštera v Citeaux (1098)

to byly

ještě

mezi

kláštery La Ferté (1113), Pontigny (1114),

Clairvaux (1115) a Morimond (1115). Vzápětí

po založení

těchto klášterů

byla zahájena expanze

cisterciáckého řádu za hranice francouzského království. Šedí mniši něco

začali

málo

pronikat do Itálie,

později

Německa,

Anglie, Rakouska a o

střední

Evropy, Skandinávie a

dále do zemí

na Iberský poloostrov. Kolem poloviny 12. století nějakých

350

klášterů.

Na

Středozemního

klášterů

konci moře

a o padesát let středověku

po Baltské

se moře

později

v zemích

7

V. VENTURA, Cisterciácká spiritualita, s. 19-21. W. BRAUNFELS, Monasteries, s. 68.

11

již

dokonce 500 Evropy

od

a od Irska po Litvu

nacházelo 850 mužských a 1 200 ženských

6

měl řád

řádových domů.

Z tohoto obrovského počtu klášterů se v Českých zemích nacházelo pouhých osmnáct a

pět

klášterů,

ženských. Každý z nich v

původ

různé

z toho

od kláštera Morimond (Morimundus), řádu,

a všechny

náležely

větvi

řádu.

k morimondské

skutečnost

svůj

posledního z

české

kláštery tak

V novověku

na

tuto

poukazují iniciály MOR S jako zkratka latinského

mateřského

jména

mužských

vzdálenosti odvozoval

"pramatek" cisterciáckého

postupně

kláštera, která se

českých

znacích všech včetně

třináct

vyskytuje na klášterů,

a moravských cisterciáckých

Sedlce. 8

V Českých zemích se cisterciáci objevují téměř shodně s premonstráty na s mmI

začínají

benediktinů

počátku čtyřicátých

narušovat

v oblasti zdejšího

Zatímco však u

v letech

klášterů ještě

aktivita

končí

řeholního

zřízení

1142-1143

vylučné

dosud

premonstrátů

roku 1200, cisterciáci po Sedlci

až

společně

let 12. století a

postavení

života. 9

vlna fundací

českého

prvního

pokračují

končí

již kolem

kláštera v

v zakládání

ve 13. a dokonce ve 14. století. Jejich

počet

fundační

řeholního

domu v

cisterciáckých

klášterů

teprve roku 1357 založením

Klášterní Skalici, jímž se celkový

nových

ve středověkých Českých zemích zastavuje na konečném čísle osmnáct. V Čechách přitom z celkem dvanácti řádových domů bylo deset mužských a pouze dva ženské, zatímco na z celkem šesti

klášterů

byly

tři

mužské a

tři

ženské.

Klášterní Skalice byla ovšem založena v mniši museli po delší dobu příchozími

byly

čelit

řády rytířské

husitské revoluce pak

době,

konkurenci dalších

a žebravé a

přišly ještě řády,

Moravě

před

kdy již šedí řádů. Nově

propuknutím

které uvedl do

českých

P. R. POKORNÝ, Z cisterciácké heraldiky, s. 181, in: 900 let cisterciáckého ed. K. Charvátová, Praha 2000, s. 179-186. 9 O počátcích působení cisterciáckého řádu v Čechách K. CHARVÁTOVÁ, Dějiny cisterciáckého řádu, s. 59-73; K. CHARVÁTOVÁ, Počátky cisterciáckých klášterů v Čechách, in: 900 let cisterciáckého řádu, ed. K. Charvátová, Praha 2000, s. 65-78. 8

řádu,

12

zemí

císař

Karel IV. (1346-1378). S jeho smrtí se poslední velká

vlna zakládání

klášterů

středověku uzavřela. 10

ve

řádu

Význam cisterciáckého

pro náboženský, kulturní a

politický život v Českých zemích byl v průběhu středověku nepochybně

rozdílný. Svého vrcholu však Václava II. (1278-1305) a

během

dosáhl za vlády

let následujících po

vyvraždění

Přemyslovců.

Po nástupu Jana Lucemburského (1310-1346) na trůn

již dochází k úpadku, který se s postupem době

a nabíral na síle. Zatímco v této způsobena zřetelně

příčinami,

spíše politickými

byla

zrychloval

počínající

závěru

v

popředí potřeba nově

vystupuje do

času

český

krize

téhož století

definovat vztah víry

a náboženství. Pouť

po jeho

sedleckých

zničení

mnichů dějinami

za husitské revoluce je v mnoha ohledech velmi

podobná

dějinám

klášterů

v Českých

prakticky všech ostatních císterciáckých zemích.

Po

k rychlému rozvoji, který je náhle Přemysla

smrti krále zaznamenává

od založení kláštera až

založení

kláštera

dochází

přerušen

za "zlých let" po

Otakara II. (1253-1278). Klášter pak

opětovný

(1282/1283-1320)11 se

vzestup

hřeje

a

za

opata

Heidenreicha

na výsluní své moci a slávy.

Pak již následuje pomalý ústup z vydobyté pozice, který je na

nějakou

dobu sice

ještě

stále více a více znatelný. revoluce a za

zničení

dějinami

kláštera

vnějšími

zakrýván Zdánlivě

přesto

je

náhlé vypuknutí husitské

vyznačuje

násilím napsanou

celé jedné epochy, v nichž

odehráli svoji roli s

znaky,

sedlečtí

tečku

opati a mmS1

různými úspěchy.

V okamžiku, kdy se sedlecký klášter nacházel v plamenech, již hlasy jeho

řeholníků

do dalekého Citeaux nedolehly.

Rovněž

10 D. FOLTÝN, Tisíc let vzestupů a pádů řeholního života v Čechách, s. 15 an., in: P. Vlček - P. Sommer - D. Foltýn, Encyklopedie českých klášterů, Praha 1997, s. 14-28. 11 Srv. J. HYNKOVÁ, Heidenreich Sedlecký, in: 900 let cisterciáckého řádu, ed. K. Charvátová, Praha 2000, s. 97-160.

13

mateřské

kláštery cisterciáckého

událostmi

válečného

řádu

trpěly

totiž

konfliktu, který se

násilnými

opětovně rozzuřil

mezi

anglickým a francouzským královstvím. Papežské schizma je pak

definitivně

izolovalo od zbytku

řádu

generální kapitulu cisterciáckého kterou

se

napříště

jí

cisterciáckého

dceřinných

pod

obnovit.

přísným

vztahů

a znamenalo pro

ztrátu výsadní pozice,

nepodařilo

J1Z

řádu řízeného

prostřednictvím

světa

se

Jednota

dohledem Citeaux

zdála

být

dávnou

minulostí. 12

3.2

VZHLED

Z té pobožnosti, jako z

nějakého

stromku,

vypučily větvičky

a semotam ratolesti své rozložíc, dobré a chvalitebné ovoce z sebe vydávali. Z

něhož

jako z

nějakého

jadýrka klášter blahoslavenné

Panny Marie, jinak Matky Boží Sedlce pošel a vyšel... Z pravím pobožností ratolesti ovoce jako z

nějakého

Miroslava, totižto vznešeného a s knížaty

těch

jadýrka od

spřízněného

muže,

klášter sedlecký léta 1143 založen, vystaven a obohacen jsa, k velikosti, nádhemosti a rozložitosti té křesťanům

k podivení. .. jest a býti

přišel,

kteráž tehdejším

může. 13

Cisterciácká architektura 14 byla ve

středověku

úzce spjata

se snahami o duchovní reformu mnišství. Požadavky, které zakladatelé cisterciáckého 12 13

řádu

kladli svým

následovníkům

jako

L. J. LEKAl, The Cistercians, s. 91-109. Š. E. KAPIHORSKÝ, Hystorya kláštera sedleckého, Praha 1630,

předmluva.

Z literatury k tomuto tématu např. W. BRAUNFELS, Monastenes oj Western Europe: The Architecture oJthe Orders, London 1972, s. 67-110; J. KUTHAN, Počátky a rozmach gotické architektury v Čechách, Praha 1983; P. SOMMER, Architektonický vývoj středověkých konventů, in: P. VlčekP. Sommer - D. Foltýn, Encyklopedie českých klášterů, Praha 1997, s. 41-48; K. BENEŠOVSKÁ, Cisterciácká architektura, in: Řád cisterciáků v českých zemích ve středověku, Praha 1994, s. 25-29; D. LÍBAL, Počátky architektury cisterciáckého řádu, in: 900 let cisterciáckého řádu, ed. K. Charvátová, Praha 2000, s. 223-228. 14

14

normu byly velmi východiskem umístění

budov.

zákonodárným věnovat

rovněž

staly se však mImo jiné

standardní

klášterních

nejvyšším postupně

pro

přísné,

stanovení

velikosti,

tvaru

Generální

kapitula,

jež byla

orgánem

řádu,

celého řádové

svoji pozornost také

a

začala

architektuře.

Činila tak ovšem teprve po roce 1134, a to výlučně formou zákazů,

které se týkaly vybavení a výzdoby

Druhým

pramenem

jednotného

architektury cisterciáckého

řádu

chrámů. 15

ideálního

charakteru

a jeho následné standardizace

byla činnost Albericha a Štěpána Hardinga, opatů z Citeaux, a zejména

činnost

sv. Bernarda, opata z Clairvaux,16 který ve

svém díle Apologie k Vilémovi (z let 1123-1125), později

stejně

jako

generální kapitula, postupoval skrze via negativa. 17

Ideální cisterciácký klášter

měl

být založen "na místech

vzdálených od obcování s lidmi", od ostatních vesnic,

měst

a

hradů. 18 Žádná obytná budova konventu mimo příbytků pro zvířata neměla

být zrozeno

stát

vně

klášterní brány,

nebezpečí

"neboť

odtud by mohlo

pro duše".19 Pokud jde o dispozici

kláštera a podobu architektury, následuje pak již jenom zákaz stavby kamenných zvonic. 2o V generální kapituly

měla

případě

neuposlechnutí

nařízení

být stavba bez výhrad stržena. 21

Další závazná usnesení generální kapituly se pak JIZ dotýkala problému pozornost byla

vnitřní

věnována

výzdoby

klášterů,

nejen sochám a

přičemž

obrazům,

velká

nýbrž také

15 J. KUTHAN, Počátky a rozmach, s. 12-13; jedinými výjimkami jsou usnesení gen. kapituly o umístění klášterů mimo dosah vesnic, měst a hradů a zákazu stavby věží. Viz též Statuta Capitulorum Generalium Ordinis Cisterciensis ab anno 1116 ad annum 1786, tom. I (1116-1220), ed. J. M. Canivez, Louvain 1933. 16 Základní biografické údaje uvádí např. M. POJSL, Bernard z Clairvaux 1090-1153, in: Řád cisterciáků v českých zemích ve středověku, Praha 1994, s. 13-14. 17 K. BENEŠOVSKÁ, Cisterciácká architektura, s. 25-26. Ústřední část věnovanou architektuře publikoval jako přílohu W. BRAUNFELS, Monasteries, s. 241-242. 18 Statuta Capitulorum, č. 1, s. 13. 19 Statuta Capitulorum, č. 21, s. 17-18. 20 Statuta Capitulorum, č. 16, s. 6l. 21 Statuta Capitulorum, č. 31, s. 20.

15

oknům.

podlahám a

V kostelech,

stejně

jako všech ostatních malířská

klášterních budovách, byla zakázána jakákoliv sochařská

věcem, prospěch

takovýmto důstojnosti

malované maleb 23 a

"neboť

výzdoba,

často

jsou

musela

být

měla

Okna

světlá,

být

bohatě

tvořily

pouze

křížů

bez

a

zdobit podlahy.24

týkající se výbavy a výzdoby kláštera

neustále

zmírňována, neboť

pozornost

dobré meditace a disciplína zbožné

bylo zakázáno

Ačkoliv nařízení

věnována

je

zanedbávány."22 Výjimku

dřevěné kříže. zároveň

když

a

opakována

a

času

postupem

byla

docházelo k jejich neustálému porušování,

pro cisterciácké kláštery je pro 12.-16. století charakteristická naprosto

výjimečná

trvalost a

provedení prostor kolem Kromě

křížové

dispozice a

počtu,

stálost

vzájemně

architektury.

Jestliže

vybavení kláštera se cisterciácké

odlišovaly totiž

době

řádu

vzniku daleko podobě

v konkrétní

cisterciácké

v nejstarším období existence společných znaků,

a

chodby.2s

kláštery ovšem v závislosti na místu a podstatněji

umístění

- vykazují

je to dáno zejména

zvláště

kláštery často

vytvořením

mnoho

vzorových

staveb jako Clairvaux (2. kostel; 1135-1145), Fontenay (11391147), Fountains (po 1135) nebo Rievaulx (po 1131),26 z nichž pak byly opati

přímo

alespoň

zakládány

dceřinné

řádové

vysílali

architekty,

stavbami

inspirovali.

K relativní

existence

stavebních

příruček,

pravděpodobně

rozrůzění

nedokázaly zabránit ani

23 24

25

aby se zdejšími

jednotě

které

případně

přispívala

tito

řádoví

rovněž

stavitelé

používali. 27

Postupnému

22

kláštery, nebo sem

podoby

klášterů

společný původ,

Statuta Capitulornm, č. 20, s. 17. Statuta Capitulornm, č. 80, s. 31. Srv. např. Statuta Capitulornm, č. 10, s. 309. W. BRAUNFELS, Monasteries, s. 89. W. BRAUNFELS, Monasteries, s. 85. Všechny

však ve

ani

skutečnosti

důmyslný

systém

tři posledně jmenované kláštery byly založeny z Clairvaux za života sv. Bernarda. Srv. k tomu D. LÍBAL, Počátky architektury cisterciáckého řádu, s. 223-228. 27 J. KUTHAN, Počátky a rozmach, s. 14-15. 26

16

organizace

řádu,

a ani autorita natolik vlivných osobností jako počátcích

byl sv. Bernard z Clairvaux. Proto již v samotných řádu

vykazovaly

zvláště

cisterciácké klášterní kostely

značnou

rozmanitost. 28 Podobná byla situace i v Českých zemích, kde architektura řádu

cisterciáckého

následně přerušen

století. Její vývoj byl během

níž byla

řada klášterů vážně

původní

událostem se proto dochovala v relativní Předklášteří

přelomu

dosáhla svého vrcholu na

13. a 14.

až husitskou revolucí,

poškozena. Také díky jiným

podoba cisterciáckých

úplnosti pouze

ve

klášterů Brodě

Vyšším

a

u Tišnova. 29

Klášter v Sedlci byl založen jako nejstarší cisterciácké opatství v Českých zemích roku 1142 velmožem Miroslavem, který k tomuto

činu

získal svolení od

českého

knížete Vladislava

II., pražského biskupa Oty a olomouckého biskupa Zdíka. 3o V následujících biskup, který

osobně

měsících

vyjednal

právě

to byl snad

příchod mnichů

Jindřicha

olomoucký

z cisterciáckého

kláštera ve Valdsasech (Waldsassen), jenž byl založen na českého

samotných hranicích

státu teprve o necelých deset let

dříve. 31

Jak bylo vyjednáno, místo, kde Lze

měl

stát nový klášter v

předpokládat,

patřících

že

zpočátku

žili

mniši z Valdsas

průběhu buď

přišli

na

následujícího roku.

v upravených budovách

k velmožskému statku, nebo v narychlo zhotovených

příbytcích.

Výstavba

nových

musela probíhat teprve v

cisterciáčtí

průběhu

13. století,

kamenných

postupně

neboť

není

budov

ve druhé

konventu

polovině

pravděpodobné,

12. a

že klášter již

D. LÍBAL, Počátky architektury cisterciáckého řádu, s. 226. D. LÍBAL, Cisterciácká architektura v českých zemích, s. 31. 30 Všichni tři připojili svoji pečeť na nedatovanou zakládací listinu kláštera, která vznikla teprve dodatečně někdy v letech 1142-1148. 31 K. CHARVÁTOVÁ, Dějiny cisterckého řádu, s. 103-105.

28

29

17

od samého

počátku

aby mohl být

finančními prostředky,

disponoval takovými

vystavěn

v

nějaké

krátké

době. 32

Z nejstarší fáze výstavby kláštera se ovšem nedochovaly žádné stopy stavební v rizalitu na jižní

činnosti.

Jedinou výjimku by mohl

straně nádvoří

tvořit

zachovaný zlomek románského

tribunové ho kostelíku, není však jisté, zda nebyl postaven již před příchodem mnichů

jako velmožský koste1. 33

Nejstarší dochované

pozůstatky

příchodu

byla s jistotou podniknuta až po pochází

teprve

pravděpodobně

z druhé

poloviny

která

mnišské komunity,

13.

Tehdy

století.

vznikl kostel sv. Filipa a Jakuba, který se do

dnešní doby dochoval pouze v torzovitém stavu, po zrušení kláštera na

počátku

závěr.

neboť

byl stržen

19. století. Stavbu, která byla

opatřena věžemi, tvořily dvě lodě,

polygonální

činnosti,

stavební

z nichž každá

měla

vlastní

Kostel sv. Filipa a Jakuba mohl stát již

v šedesátých letech 13. století, jak uvádí Š. E. Kapihorský, i když ostatními písemnými prameny je teprve po roce 1389. Tehdy místem, k jim byly

němuž

nicméně

proudily zástupy

udělovány

několikrát

již byl proslulým poutním

poutníků

pro odpustky, jež

za navštívení zdejšího Božího hrobu. Ke

správě

tohoto poutního místa bylo dokonce

Božího

těla.

Kostel byl

zmiňován

původně určen

pro laiky,

kteří

zřízeno

bratrstvo

navštívili opatství,

a proto se nacházel u jedné z klášterních vstupních bran. K němu

přiléhaly

další budovy, jež sloužily v

období pro ubytování laických

předhusitském

návštěvníků.

K. CHARVÁTOVÁ, Dějiny cisterckého řádu, s. 14l. Z literatury ke středověké historii a architektonickému vývoji sedleckého kláštera např.: J. KUTHAN, Počátky a rozmach, s. 180-206; K. CHARVÁTOVÁ - V. HYHLÍK, Sedlec u Kutné Hory. Bývalé cisterciácké opatství, Velehrad 1992; K. CHARVÁTOVÁ - D. LÍBAL, Sedlec, in: Řád cisterciáků v českých zemích ve středověku, Praha 1994, s. 38-43; Kutná hora - Sedlec, in: Encyklopedie českých klášterů, Praha 1997, s. 329-335; K. CHARVÁTOVÁ, Dějiny cisterckého řádu, s. 103-154; K. BENEŠOVSKÁ, Způsob setkání baroka s gotikou (Klášterní kostel v Sedlci po roce 1 700 a po roce 1300), in: 900 let cisterciáckého řádu, ed. K. Charvátová, Praha 2000, s. 229-244. 32 33

18

Nejvýznamnější

v

době

vrcholného

stavbou celého kláštera,

rozkvětu

která vznikla

kláštera za opata Heidenreicha na

přelomu

13. a 14. století, byl kostel Nanebevzetí Panny Marie.

Vnějšek

kostela byl na rozdíl od jeho

pozdějšími

západního

přestavbami

průčelí

křížením

ráz. Kostel

neměl

žádnou

věž,

a s výjimkou velkého portálu na

severního ramene transeptu nebyl nijak zdoben. V první

etáži je stavba

určena

prostým

velkými lomenými okny kaplí

střídáním

bočních

tomu i v druhé etáži, kde se mohutné lomenými okny vysokého chóru,

značnou

svoji

opěráků

mohutných

Podobně

lodí a ochozu.

opěráky střídají

příčné

s je

s velkými

a hlavní lodi. Díky této

vnějšího pláště působí

jednoduché rytmizaci přes

poznamenán

jen málo a zachovává si s výjimkou

průčelí svůj původní

pouze sanktusník nad

vnitřku

stavba kostela i odlehčeným

délku (87 m) vznosným a

dojmem. Půdorysná svůj

původ

převzata

i prostorová koncepce konventního kostela má

v klasické francouzské katedrální gotice. Byla

v redukované

středoevropský

slohový

podobě,

vývoj

požadavkům

cisterciáckým

Jez byla typická pro celý a

jež

střízlivé

a

zároveň

strohé

odpovídala architektury.

Výzdobný moment byl omezen na minimum a odpadl složitý

vnější opěrný

Půdorys

systém s oblouky a fiálami.

sedleckého konventního kostela vycházel z typu věncem

francouzské katedrály s ochozem a

cisterciácké architektury pronikl již po prostřednictvím

přestavby

východních

v Clairvaux a Pontigny. V cisterciácké typ

šířil

rovněž

dále a krátce

před

kaplí, který do

polovině

12. století

závěrů

architektuře

kostelů

se pak tento

použitím v Sedlci se objevil

v klášterním kostele v porýnském opatství Altenberg. Klášterní kostel v Sedlci je tudíž založen na latinského obtočený

kříže,

jehož

ochozem a

zakončení

věncem

na

východě tvoří

půdorysu

vysoký chór,

kaplí, ramena bazilikálního trojlodí

19

straně,

transeptu na severní a jižní straně

hlavní

loď,

výrazně převyšuje

která

dvě

Vysoký chór, který má pěti

k

stranami

němuž

počet

zdvojnásoben čtvercová

stejně

obtočen

věnec

vysoký

střídají

kaplí,

křížem,

pole, zaklenutá

zbylé

na západní

čtyři boční

lodi.

závěr tvořený

obdélná pole a

osmiúhelníka, je

přiléhá

konečně

a

nižším

ochozem,

kaplí. Aby mohl být

se ve ně

a mezi

vnitřním

ochozu

vložená trojúhelná

pole, zaklenutá trojpaprskem. Těmto

sedm polí střídavě

sedmi polím vnějšího

vniřního

tvořících

ochozu

založeny na

ochozu pak odpovídá

půdorysech

rovněž

kaple, které jsou

opět

osmi- a šestiúhelníka. Na

první pohled se kaple odlišují pouze použitím hranolových, resp. trojúhelných

opěráků

ovšem prostory neboť

jednotu,

vnitřního

i

vnějšího

ochozu vykazují

jednotlivé kaple jsou

lomenými arkádami, a to jak vztahu k odpovídajícím polím

odděleny

vůči sobě

vnitřního

světla

pouze úzkými

ochozu. Velká okna bez zajišťují

bohaté

do interiéru chórového ochozu.

Zdi vysokého chóru j sou vodorovnými

římsami,

architektury.

Přízemí

spojují prostor chóru s místě,

značnou

navzájem, tak i ve

kružeb, která prolamují obvodové zdivo kaplí, pronikání

Celkově

na hranách obvodového zdiva.

jak

je

rozděleny

bylo

tvořeno

vnitřním

do

ve

tří

zón

oddělených

II

katedrální

zvyku

lomenými arkádami, které

ochozem. V

zóně

nad nimi, na

kde se v katedrální gotice obvykle nacházelo triforium, je

však ponecháno obvodové zdivo, přispívá

velkými

k jeho optickému lomenými

okny,

členěné

odlehčení.

které

pouze panelací, která

Horní zóna je pak

celý vysoký

chór

tvořena výrazně

pro světluj í. Klenbu vysokého chóru nesly tenké které j sou Jejich

buď

štíhlý

a

prosté nebo svazkové, tj. subtilní

vzhled

oblého tvaru,

tvořené třemi dříky.

výrazně

dematerializaci a vznosnosti prostoru.

20

přípory

přispěl

k optické

stejně

Samotná klenba vysokého chóru,

přestavby.

v celém kostele, je teprve výsledkem barokní Křížení

kostela je

hlavní lodi

oblouky,

k mohutným

pilířům

loď

Hlavní

otevřeno

spočívajícími

rozdělena straně

polí, jimž na severní

lodí, zatímco na jižní

do deseti

byla druhá

nahrazena severním ramenem ambitu. opět rozděleny

jsou

do

tří

zóně

hlavní

dvě

obdélných

kaple

boční loď

Boční stěny

zóně

jednotlivých

výrazně

polí

vertikálním

tenkými

je

tvořeno

jimž odpovídají prostřední

horní.

jako vysoký chór i transept,

lodi

s kaplemi

Přízemí

pilíři,

bočních

hlavní lodi

orientovaná pole hladké a omítnuté zdi v

a velká lomená okna v Stejně

příčných

horizontálních zón.

lomenými arkádami mezi mohutnými vertikálně

přiloženými

na kružbových hlavicích.

vždy odpovídaly

straně

závěru 1

do ramen transeptu,

které jsou neseny pasy

a

byla

jako zbylé klenby

působí

dojmem

příporami

také celý prostor díky

válcových

rozčlenění dříků,

zde

trojsvazkovými. Vznosnost prostoru hlavní lodi však vychází zejména ze stanovení vztahu číselného poměru

šíře

a výše lodi na

základě

1 : 3 (8,5 m : 30 m), který se uplatnil

ve vztahu vysokého chóru a ochozu, resp. hlavní a

rovněž

bočních

lodí.

Další svatyní sedleckého kláštera byla opatská kaple, která se

společně

s opatovým

domem

nacházela

východně

od

konventního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Severovýchodně

Marie ležela ve

od konventního kostela Nanebevzetí Panny

středověku ještě

Kosmy a Damiána.

Zřídil

pražský arcibiskup Albík z

další

ji krátce

zničení

před

jíž byla kaple sv.

husitskou revolucí

Uničova.

Budovy konventu byly v období umístěny jižně

svatyně,

před

husitskými válkami

od kostela Nanebevzetí Panny Marie, ale po

kláštera husity

zůstal

konvent na

se znovu do kláštera vrátili zase v Tehdy se však nevrací do

původního

21

čas

třicátých

neobýván. Mniši

letech 15. století.

konventu, nýbrž usazují se

ve

skupině

původně

budov

o zdraví

umístěný

špitál,

od kostela sv. Filipa a Jakuba, která laiků.

sloužila k ubytování péči

Pro

západně

členů

konventu ve

středověku

západně

v nevelké vzdálenosti

sloužil

od kostela

Nane bevzetí Panny Marie. Vedle toho bylo

potřeba

zajistit

Nepochybně

nezbytné pro chod konventu. budov,

umístěných západně

rovněž hospodářské

a

funkci

zmiňují opět

od konventního

středověku

prameny

nově zastřešena.

kolem roku 1400 vznikla na klášterním

hřbitově,

který ležel na severním konci celého klášterního areálu, pohřební

ještě

kaple Všech svatých. Její vznik nejspíše souvisí pohřbívání

s velkou oblibou byla

řada

celá

pouze jednu z nich, sýpku, která sloužila své

od 17. století, kdy byla také

Nejpozději

tvořila

severozápadně

kostela Nanebevzetí Panny Marie. Ve ovšem

je

zázemí

rozeseta

Heidenreichem V areálu

půda či

jeho

ze

na zdejším

hřbitově,

země,

Svaté

do

přivezená

nějž

prý

opatem

předchůdcem.

středověkého

sedleckého kláštera se tedy

hospodářských

husitskou revolucí vedle konventu budov a budov nakonec nacházelo celkem

pět

před

svatyní. Vedle hlavního

konventního chrámu Nanebevzetí Panny Marie pro cisterciácké mnichy, opatské kaple a byl

ještě

hřbitovního

kostela Všech svatých, to

kostel sv. Filipa a Jakuba, jenž byl

návštěvníkům

kláštera a

poutníkům

určen

a kaple sv. Kosmy a

Damiána. Z nich se do dnešní do by dochovaly v přestavbách

pouze konventní kostel a

22

laickým

hřbitovní

kaple.

pozděj ších

Vyobrazení sedleckého kláštera před husitskými válkami podle kroniky F. J. Devotyho. (Popsání bývalé řehole ... , s. 91.)

23

4

NOVOVĚK

4.1

ZNIČENÍ

Svatá

řehole

cistercu sedleckého! Kdož dosti tebe oplakati

může?

Ty jsi byla okrasa celého sv.

králů;

ty jsi

byla

srdce

řádu, potěšení papežů

království našeho,

pádu zadržela, všeliké temnosti

bludů

českém

Bylo

vidět

skvěla,

světlo nemělo se zatmění

celou krásu bývalou tmavým smrti oblakem

kde jsou nyní zlaté nádoby, které jsi jedině pro způsobila?

kamení

čest

tak

co báti.

zatmělou;

a slávu Boží

kde ono slavné stavení chrámu Božího z tesaného

utvořené?

k chválení Boha

kde ona

která cestu i v temnostech

přicházejícím

králové a jiní

zbavila ukrutnost

andělské prozpěvování,

kde ono věže,

Pharos, osvícená kteří

od

od nás odvrátila. Jak

dlouho ty v svém svatém cistercu sedleckém jsi se dlouho pravého náboženství

světlo

veliké

katolického náboženství; ty jsi církev v Království

a

věřící

tak

nočních

ukazovala? kde oni nábytkové, hojně udělovali?

všeho tu

řeholi

kacířská. 34

Prvním klášterem, který se stal 17. srpna roku 1419

obětí

husitské revoluce, byla Mariánská zahrada, kartuziánský

dům

nacházející se před Újezdskou zahradou. Smrt krále Václava IV. sice uvolnila namířeno

několikadenní běsnění

proti kléru a

obdrželi ochranu ze svých

klášterům,

světské

moci a o

dočasných útočišť

pražského lidu, jež bylo

kartuziánští mniši však ještě něco později

pak nalezli jedno

v sedleckém klášteru. 35

Zničen

J. F. DEVOTY, Popsání bývalé řehole Cystercyenské na svatém veleslavného Údolí Sedleckého, Praha 1824, s. 146. 35 F. J. DEVOTY, Popsání bývalé řehole, s. 137.

34

24

místě

byl

tentokrát pouze hmotný majetek. Celá akce navíc spontánně

V

a

neměla

průběhu

žádný programový charakter. 36 změnila. Ničení

následujících let se však situace

klášterů

dostalo

přepychu

a

proběhla

teologické

světskému

zdůvodění. kněží

panování

V čele stanuli

tažení táboři.

proti Táboři

prohlašovali, " ... že kláštery jsou peleše lotrovské a že byly založeny zle proti zákonu Kristovu, protože Kristus rozkázal svým

učedníkům

a skrze

světě,

šli po všem

žebravých, z světě

šli po celém Kromě

umírněný

nižšího,

všem

křtíce

kážíce a

svatého. A proto mají mnichů

ně

věřící

kořene

kněžím,

aby se nezavírali, ale

ve jménu Otce, Syna i Ducha

všechny kláštery, vyvraceti a

ničiti,

ať

obdarované,

aby mniši a

ať

bratří

kázat evangelium. "37

vznešených pohnutek náboženských, jak je shrnuje husitský

světského

kronikář,

rázu. V

důvody

zde ovšem byly také

době

polních tažení byly kláštery

s bohatými sýpkami a sklepy vítaným zdrojem pro

doplnění

zásob. Pragmatický katolické

straně.

přístup

ostatně

cizí ani

Král Zikmund již po krachu první

křížové

v tomto ohledu nebyl

výpravy ze zabaveného majetku z podstatné mimořádně

části

vysoké náklady na vojenská tažení

Ušetřeny nezůstaly

ani sbírky jeho

pře chůdce

financoval své vůči husitům.

Václava IV. nebo

komorní statky, natožpak klášterní statky dávané do zástavy na pokrytí dlužného žoldu,

půjček

a jiných

Výsledkem husitské revoluce bylo stovky významných sídel zaznamenali

36

zvláště

závazků. opuštění přibližně půl

patřících řeholníkům. 38

Velké ztráty

benediktini. Z patnácti opatství, které byly

F. ŠMAHEL, Husitská revoluce 3. Kronika válečných let, Praha 1993, s. 8-

9. 37 Cit. podle VAVŘINEC Z BŘEZOVÉ, Husitská kronika. Píseň o vítězství u Domažlic, přel. F. Heřmanský - J. B. Čapek, úvod a poznámky M. Bláhová,

Praha 1979, s. 119, kde je i výčet velké D. FOLTÝN, Tisíc let, s. 19.

38

25

části zničených klášterů.

činné

v Českých zemích v předbělohorské době, jich osm

zaniklo ajiž nebylo obnoveno. 39 Cisterciáci měli ve středověku v Čechách deset mužských a dva ženské domy. V zanikly, živořit

pět

důsledku

tři

husitské revoluce

konventy

z nich bylo po dobu více než dvou století nuceno

a pouze jeden z nich

zůstal

jen v malé

míře

dotknut

takto

přestál

násilnými událostmi. Jediným

cisterciáckým

vážnějších

husitskou revoluci bez Českokrumlovsku. neutrpěl

téměř

klášterem,

Přestože

žádných

škod, byl Vyšší Brod na

byl roku

škod a

1422

koruně

Rožmberkové.

Podobně

vzestup teprve

před třicetiletou

téměř

nejnutnější nepříliš

se mniši do Plas

opravy, jejich konvent

valné úrovni,

rozděleny

neboť

byť

rovněž

krátký

převážně vzápětí

ještě

do

dobyt husity klášterů

za

vrátili a provedli zde

velmi dlouho

živořil

na

převážně

klášterní statky byly

průběhu

klášter v Oseku na Teplicku. domovského kláštera navrátil a 16. století však polovině

zcela rozchvátili

mezi Zikmundovy straníky.

Dokonce dvakrát byl v

v

roku 1420

válkou.

Zdejší mniši uprchli Třebaže

hranicemi.

říjnu

jako Plasy zaznamenal první,

Plasy, tento druhý nejstarší klášter, byl a vypálen.

husity,

případech.

byl naopak v

později

dobyt tábory a jeho majetky

dobyt

ani jeho majetek nebyl

rozchvácen, tak jako tomu bylo ve zbylých Blízký klášter ve Zlaté

který

přesto

na

husitských válek

Konvent se částečně

nějaký čas

poničen

sice do

jej opravil, v

svého

průběhu

zanikl a byl obnoven teprve

17. století.

V srpnu roku 1420 byl tábory a dalšími radikály

přepaden

a vypálen také klášter na Zbraslavi, jenž získal své místo

zpět

na výsluní teprve v 17. století.

J. ZESCHICK, Benediktini a benediktinky v Čechách a na Moravě, Praha 2007, s. 26.

39

26

J eden týden

před zničením

kláštera v Sedlci padla za ještě

témuž pražsko-orebitskému vojsku majetky byly sice

později

Klášterní Skalice. Její

navráceny sedleckému klášteru,

původní

s nímž byla spojena,

oběť

stav již

nicméně

nebyl nikdy

obnoven. Cisterciáčtí

tolik

štěstí. Třebaže většinou

podporovali, nebo jim na jejich

majetek

našli své

nějaký čas

nenávratně

byl

příznivce, kteří

měsíci

nebezpečí

kláštera v Ebrachu. část

16.

hmotně

rozchvácen času,

kališnickou

století

odešla

Plzeňsku,

majetková práva. Zbyly z

již

zničen

dříve kvůli

do domovského

konvent ještě po

nepodařilo něj

nějž

většina mnichů

Třebaže tamější

přežíval,

z

či

kdy zaniknou.

dubnu roku 1420 byl tábory dobyt a

klášter v Po muku (Nepomuku) na husitskému

je

alespoň útočiště,

poskytli

husitskou šlechtou a bylo pouze otázkou V

konventů neměli

mniši z dalších klášterních

převážnou

se mu prosadit svá

pouze ruiny, které byly

dobře

viditelné ještě v 17. století. Přibližně

klášter

v téže

Hradiště

z týchž

důvodů.

době

byl orebity dobyt a vypálen

rovněž

nad Jizerou na Mladoboleslavsku, který zanikl místě

Na jeho

později

bylo

vybudováno

šlech tické sídlo. V listopadu roku

1420

nedaleký klášter Svaté Pole u věků

byl orebskými husity vypálen Třebechovic,

po

němž

v

průběhu

nezbylo žádných viditelných stop.40

Vraťme

se však

nazpět

konec dubna roku 1420. vytáhl po

k sedleckému klášteru. Psal se

Císař

důkladných přípravách

Zikmund se svým vojskem ze Svídnice na první

křížovou

výpravu proti kacířským Čechům, v jejichž čele stála vzpurná Praha. Útok na spojenecký Tábor byl sice odražen, vyhlídky Pražanů

však i

přesto

nebyly ani trochu

příznivé.

Jejich vojsko

K husitským tažením F. ŠMAHEL, Husitská revoluce 3. Kronika válečných let, Praha 1993, s. 8-9; srv. též P. VLČEK - P. SOMMER - D. FOLTÝN, Encyklopedie českých klášterů, Praha 1997, kde je uvedena rovněž dalšÍ literatura k jednotlivým klášterům. 40

27

několikanásobně

bylo v

sevření Hradčan

potře bného

slabší a pražské obce se nacházely

a Vyšehradu - a tedy

téměř odříznuty

od tolik

venkovského zázemí.

I přes to, že před zraky několika zástupců české zemské

politické reprezentace položil v katedrále českou

arcibiskup na jeho hlavu císař

příliš

Zikmund

prohraná bitva na

Vítkově

měst

královských Nepříznivé

zprávy jako by

zneuznanému listopadu

českému

skončil

během několika

Pražané

neměly

málo

hořká

přinesly

Počátkem

zklamání.

měst

měsíců ještě větším neúspěchem. 41

prolomili

dosavadní

západě země

sevření

úspěchy

uvnitř

navíc sklízel

měst

svých i

vně

značné

a

jejich

vojenské

jednooký táborský hejtman Jan Žižka z Trocnova. února se

rozhodl

křížová

pokladnici království.

jeho druhý pokus o ovládnutí pražských

hradeb. Na jihu a

raději

nejvěrnějších

konce, podzim i zima

králi další

významnější

Počátkem

Předcházející

rychle se zase

v jednom z

hlavní

zaznamenali první úspěchy

přinutila

Hoře,

zároveň

a

k oslavám.

jej totiž

stáhnout a usídlit se v Kutné

neměl

královskou korunu,

důvodů

mnoho

sv. Víta pražský

spěšně

výprava tak

Husitům

pozic v

těch

strany

věrné

císař

Zikmund pod tlakem husitských vojsk

opustit zemi a odjet

definitivně

se nyní

nazpět

do Uher. První

vzala za své.

otevřel

nebývalý prostor pro

rozšíření

oblastech, které byly až dosud v držení katolické Zikmundovi. V

průběhu několika

málo

dnů

se

vojsko pražského svazu zmocnilo Českého Brodu, Kouřimi, Kolína, Čáslavi a Nymburka. Jako poslední se po kratším váhání podrobila i osamocená Kutná Hora, v níž

většinu

nepřátelští

kalichu. 42

k nejtvrdším

odpůrcům

obyvatelstva

Kutnohorští kalicha a

tvořili katoličtí Němci havíři

způsob,

dějiny

28

patřili

jakým zacházeli se

K tomu viz F. ŠMAHEL, Husitská revoluce 3, s. 36-53; zemí Koruny české V. (1402-1437), Praha 2000, s. 42 K tomu viz F. ŠMAHEL, Husitská revoluce 3, s. 53-90; dějiny zemí Koruny české V. (1402-1437), Praha 2000, s. 41

sIce

P. ČORNEJ, Velké 225-28l. P. ČORNEJ, Velké 282-300.

kteří

svými protivníky,

se odmítli vzdát Sl v nlcem nezadal

s krutostí Žižkových táborů,43 Pražané si nicméně uvědomovali, že

Kutná

Hora,

tento

"znamenitý klenot",44 je

stříbrnou

pokladnicí Českého království. Postupovali proto smírně ostatně

však

jako vždy, když se protivník vzdal bez boje. Tentokrát

měšťané

dohody se

navíc dostali na

havíři

výběr.

mohli rozhodnout, zda

stvrdili

ujednanou

přestoupí

opustí.

dohodu,

měli

následujícího dne, 25. dubna roku naproti "blízko sedleckého kláštera s

kněžstvem

"přiblížili

k

Pražanům,

těla

uzavřené

ke kalichu,

Kutnohorští

1421, vyjít

lidu obojího pohlaví s velebnou svátostí Když se pak

základě

město

nebo zda bez ztráty hrdla a majetku Aby

Na

Pražanům

a množstvím

Kristova v

čele".

poklekli a jeden za všechny

prosil pro ně o milost Boha a Pražany. A pak kněz Jan [Želivský] ve svém proslovu v

odpověď

připomenul

jim

po

kterých se dopustili,45 žádal aby se jich již více

nedopouštěli,

oznámil jim mír a milost, danou jim od Boha a od bylo umluveno. A když se daly hned pozdvihli hlavy k

obě

nebesům,

řadě hříchy,

Pražanů,

a

jak

strany do velkého

pláče,

střídavě Tě

Boha

zpívajíce

chválíme, totiž Kutnohorští jeden verš a Pražané druhý, a tak se s plesáním vrátili s města

některými

a upravili horní

řád".46

Pražany, Po

kteří

skončení

by

převzali

držení

kázání a bohoslužby

V listopadu roku 1419 vypovědelo 100 rytířů, 35 pánů a 4 královská válku pražskému svazu. Mezi nimi byla i Kutná Hora, jejíž hotovost si počínala zvláště krutě v původně husity ovládáné Kouřimi. Vavřinec z Březové píše, že stoupence kalicha "Kutnohorští [... ] trápili rozličnými urážkami a různými druhy trestů a nelidsky házeli, zvláště v nočních dobách do nejhlubších jam neboli šachet, některé zaživa, některé však postínané, a zvláště do šachty blízko kostela svatého Martina před Kouřimskou branou, kterou Horští nazvali Táborem". Cit. podle VAVŘINEC Z BŘEZOVÉ, Husitská kronika, s. 24. 44 š. E. KAPIHORSKÝ, Hystorya, Praha 1630, s. 41. 45 Viz pozn. 4. 46 Cit. podle VAVŘINEC Z BŘEZOVÉ, Husitská kronika, s. 221. Je pozoruhodné, že Vavřinec z Březové tímto líčení celé dramatické scény uzavírá, a nikterak tedy následné zničení sedleckého kláštera v této souvislosti nezmiňuje. 43

města

29

pak "rozdížejíce se Pražané od

horníků

a k Chrudimi chvátajíce,

klášter sedlecký zapálili".47 Není však

zřejmé,

jak k požáru

vůbec

došlo, a zda nebyl

založen proti vůli Jana Želivského, plamenného kazatele od Panny

Marie

husitských

Sněžné

duchovního

pastýře

pražanských

po dobu jejich jarního tažení. 48

houfů

skutečnost,

by tomu

a

kronikář zmiňuje

že

ještě

o více než

dvě

Nasvědčovala

stě

let

později

ústní lidovou tradici, podle níž " ... se o tom

proslejchá a mezi lidmi řeč prochází, že by proti vůli Žižkově [tj. snad Želivského]49 Oehož on pro velikost, znamenitost a krásu jeho zkaziti dopustiti

nechtěl)

sedlecký zapáliti a on za to nalíti dáti Podle přepadli

pozdější

mnichy

náčiní.

některé mečem,

zlata

vojáků

jeho klášter

rozpuštěného

tradice husité klášter

kteří

právě

se

zničili

do hrdla

ohněm,

obklíčili

klášter a

modlili. Po té, co pronikli do

všechnu výzdobu,

Vzápětí

cepy (... ), pak jinými poručení

stříbra,

z

měl". 50

kláštera, spálili a liturgické

někdo

následovalo

zvláště

vraždění

obrazy a

mnichů:

" ...

jiné zase palcátem, kladivem anebo

rozličnými způsoby

a nástroji

ukrutně

na

Jana Žižky51 usmrceni, jiní na lípy (... ) věšeni byli."

Š. E. KAPIHORSKÝ, Hystorya, Praha 1630, s. 41-42. V průběhu jara roku 1421 husitům podlehla celá řada českých klášterů. Drtivá většina z nich dílem táborů či orebitů. Dočasným spojením s orebity by snad bylo možno vysvětlit zničení Klášterní Skalice, jediného kláštera, který Pražané (kromě Sedlce) zničili na svém jarním tažení; orebité se po obsazení Kutné Hory skutečně vydali ke Chrudimi a zde se spojili s Žižkovým vojskem, aby se zmocnili města. Jejich vůdce Bořek Diviš z Miletínka se pak po kapitulaci Chrudimi na čas stal jejím hejtmanem. Viz k tomu F. ŠMAHEL, Husitská revoluce 3, s. 77-81. 49 Pozdější podání barokních kronikářů zkázu kláštera mylně připisovalo táborskému hejtmanu Janu Žižkovi z Trocnova, "bezbožnému křesťanskému pobožnosti rušiteli" (který se však v té době věnoval upalování vlastních pikartským "odpadlíků od pravé víry" v lesích kolem Lužnice a teprve 26. dubna 1421 přitáhl ke Chrudimi, která se mu vzdala bez boje. K tomu F. ŠMAHEL, Husitská revoluce 3, s. 76 a 81). Činí tak shodně Kapihorský i Devoty, kteří jinak scénu odehrávající se před zdmi sedleckého kláštera až po rozchod obou stran líčí velmi podobně jako Vavřinec z Březové. 50 Š. E. KAPIHORSKÝ, Hystorya, Praha 1630, s. 41-42. 51 Viz pozn. 49. 47 48

30

Zachránit se odjel k

císaři

měli

různých

společně

Zikmundovi,

Janem a Václavem, v

pouze opat Jakub 1., který již

kteří

Kromě

z celkového

klášteře"

nich prý

našli

dalšími

konečně

řeholníky

nějaký čas

útočiště

ve

("Monasterium Victoriensi"). 52

přežilo ničivý

počtu pěti

dvěma

pak - po té, co strávili

dalších klášterech -

"Vyktornenském

se

předtím

útok

řeholníků.

set

krutou volbu, který z nich

uřeže

husitů

pouze dalších

Byli ovšem postaveni

hlavu svým

společníkům,

pět

před

aby

si zachoval vlastní hrdlo. Jeden z nich nakonec souhlasil a jej pak Žižka po dokonání celé věci pochválil a přijal mezi tábory. Po mělo

vyvraždění téměř

všech

řeholníků

dojít k zapálení kláštera navzdory

sedleckého kláštera

vůli domnělého vůdce

husitského vojska, Jana Žižky. Neboť podpálení kláštera nebylo v jeho úmyslu, rozhodl se stříbrem,

"odměnit" strůjce

požáru zlatem a

postačovalo

po zbytek života.

jejichž množství by mu

Jeho život byl ovšem

4.2

nečekaně

krátký.53

NÁVRAT

Ačkoliv

ten úmysl a ta intenci nevážného

křesťanské

víry

rušitele byla, aby jak kláštery, služebníky Boží v nich zůstávající, tak i církev všeobecnou katolickou Bůh

potlačil,

a v nic obrátil. Však

Všemohoucí, kterýž s ní až do skonání

přislíbil,

světa zůstávati

a že ani brány pekelné proti ní, jakožto na pevné skále

vystavené neodolají, p řiře kl, nikoliv k tomu nýbrž již jakkoliv zemdlenou občerstviti

a

rozšířiti

ráčil.

a

přijítí

ztenčenou,

nedopustil,

zase posilniti,

Tak také i kostely a kláštery

Cisterciácký klášter Viktring v Korutanech; Srv. F. J. DEVOTY, Popsání řehole, s. 143. 53 F. J. DEVOTY, Popsání bývalé řehole, s 136-140. Devotyho pozdní popis zničení kláštera ovšem není důvěryhodný, neboť nejen že pro něj neexistuje žádná opora v soudobých pramenech, nýbrž také proto, že příběh o pěti přeživších, z nichž jeden je nucen popravit své druhy, aby si zachoval vlastní život, je poměrně obvyklým topos tehdejší doby. 52

bývalé

31

sůužebníkům

svým semotam rozptýleným divnými

prostředky

a

skrze lidi pobožné zase navrátil. 54

buď

Mniši

utekli, nebo byli zabiti. Klášter byl spálen a

vyloupen. "Z nádobí posvátného, šatstva ozdob

kostela

nich

Klostrnejburku

před

něco

bylo

do

tím vyvezeno a

Ostatek zakopáno a od

loupežníkův

kněžského,

Jihlavy

mešního a něco

a

tam zachováno bylo.

rozebráno."55

Majetek kláštera byl navíc rozchvácen a z velké zastaven

císařem

válečných

Zikmundem katolické

výdajů. 56

Císař

sobě

doručil

šlechtě

části

na pokrytí

sice vydal 23. srpna roku 1422

listinu, jíž rušil zápisy, jimiž "Jakubovi opatovi

do

předtím

rozdal klášterní majetky a

povolení jich [tj. odcizených

vydobývati a pomocí svých

přátel

statků]

zpátkem se dostati",57

bez síly, která by jej prosadila, však tento právní dokument neměl

naprosto žádnou váhu. Naopak. Až do své smrti

Zikmund v zastavování klášterních míře dá1. 58 Klášter byl prostředky

po dobu mnichů

pobořen

a konvent

statků pokračoval

v hojné

neměl dostatečné finanční

na jeho opravu. Neklidné

několika

císař

válečné časy neumožňily

desítek let dokonce ani návrat sedleckých

z exilu. Teprve roku 1436 se do Sedlce vrátil opat Pavel

II. (1436-1452), který

pravděpodobně

nastoupil na místo zesnulého

v korutanském Viktringu

předchůdce.

roky po svém návratu do Sedlce vyrobit korunu. 59

Nový opat nechal dva nákladně

zdobenou

Š. E. KAPIHORSKÝ, Hystorya, s. 44. Š. E. KAPIHORSKÝ, Hystorya, s. 42. 56 Archiv český JL, ed. F. PALACKÝ, Praha 1842, s. 178, Č. 287; s. 181, Č. 299; s. 185, Č. 323; s. 194, Č. 365. 57 F. J. DEVOTY, Popsání bývalé řehole, s 146-147; viz Archiv český XIV., ed. 54

55

J. KALOUSEK, Praha 1895, s. 406, Č. 15. 58 Archiv český XIV., ed. J. KALOUSEK, Praha 1895, s. 407, Č. 16; Archiv český II. , ed. J. KALOUSEK, Praha 1895, s. 181, 185, 194. 59 Š. E. KAPIHORSKÝ, Hystorya, s. 44. Koruna prý byla ještě v jeho době vystavena v sedleckém klášteru.

32

Od krále Albrechta si

rovněž

21.

března

roku 1439 vyžádal

potvrzení všech klášterních privilegií, práva svobod. 60 Zdá se však, že tento krok

neměl

žádný faktický

účinek

a opat nakonec "některých

musel získat svolení papežského legáta k užívání

okolních far", aby odvrátil naprostý rozklad i toho mála, co některých

zbylo z klášterního konventu. Na pak byli

pravděpodobně přežívat

dlouhou dobu

opat Pavel II. a jeho

ze získaných far bratři

nucem po

na samotné hranici existence.

Novým opatem sedleckého kláštera byl zvolen 23.

října

roku 1452 v hornorakouském cisterciáckém Heiligenkreuzu Theodorikus (též z

města

Dětřich či Jetřich;

Hory Kutný,

člověk

1452-1465),

"rodič

pobožný a zvelebení

a synek

řádu,

jako i

zvelebení kláštera, ve dne i v noci hledající". Tento opat se navrátil z vyhnanství do sedleckého kláštera, kam byl roku 1454

uveden

Tovačovským

moravským

hejtmanem, němž

z Cimburka, o

panem

Ctiborem

se tradovalo, že v jeho žilách

koluje krev velmože Miroslava, zakladatele kláštera. 61 V jeho ruinách pak - následuje tak apoštolskou tradici - bez svých spolubratří

a bez jakýchkoliv

důchodů,

žil tento opat zcela sám

a z pouhých milosrdných almužen zbožných Lze se domnívat, že to byly

měšťany,

dobré vztahy s tamními prostředků

k

nejen k fyzickému

některým nejnutnějším

Z klášterního

právě

křesťanů.

jeho kutnohorský

původ

a

které mu zajistily dostatek

přežití,

nýbrž dokonce také

opravám kláštera.

zbořeniště

byly odvezeny sutiny a

provizorně

opraven kostel sv. Filipa a Jakuba. 4. srpna pak mohl opat Theodorikus sedleckém

konečně

klášteru.

kutnohorských věnovali

60

sloužit svoji první mši v obnoveném

literátů

Odehrála i

za

německých měšťanů,

široké

účasti

kteří

klášteru

nemalé dary na jeho obnovu a chod. Podmínky mše,

F. J. DEVOTY, Popsání bývalé řehole, s 145, uvádí klášterní pamětní knihy. F. J. DEVOTY, Popsání bývalé řehole, s. 150.

základě 61

se

33

znění celě

listiny na

která se konala pod širým nebem, ovšem nebyly zdaleka ideální. 62 "V čas mše svaté, kterouž jmenovaný opat v chrámě dosavad velmi chatrném ponejprv sloužil, zdvihl se prudký vítr vzhůru,

a tu pan Liban,

rychtář

prostěradlem,

zakryl strany jeho soukeným oltáře

pana opata,

z Hory Kutné, bedliv byv

by mezi modlením

vítr nevyvrátil. "63 pravidelně

Další bohoslužby se pak konaly již

vedením jakéhosi P. Václava z Jihlavy - v kapli sv. součástí

byla

na své

cestě

český

do Prahy roku 1453 dokonce samotný

někdy

nákladně

tak

oči

a v nic obrácený,

vystavěný,

a

důchodův,

z Kunštátu,64 tehdejšího Království

téhož Království

pánův stavův,

Jednalo

v nespravedlivém

se a

o

spatřiv

s povolením

českého

vladaře

a

postoupil."65

některé

v následujících letech získat

král

nyní pak

Klášteru sedleckému se díky jeho intervenci

nazpět.

jež

k nebi pozdvihnuv a zaplakav,

statkův

zase zkaženej bezevšich

Jiřího

pod

kostela sv. Filipa a Jakuba. Klášter tehdy navštívil

klášter sedlecký,

řádu

-

Ondřeje,

Ladislav Pohrobek (1440/1453-1457), jenž prý ,,[ ... ]

spuštěný,

oltáře,

podařilo

své ztracené pozemky

"mnoho

zahrad

a

rolí,

nepořádném

držení"

měli

kterýchž

kutnohorští

horníci. 66 Situace se

poněkud

zhoršila za krále

(1458-1471), který nebyl nijak zvláštním

života, což se odrazilo

rovněž

době

z

Poděbrad

příznivcem řeholního

ve majetkových narovnáních mezi

Kutnou Horou a Sedlcí. 67 Klášter v této

Jiřího

všechny pozemky, které

nicméně opětovně

stejně

nebyl s to

nabyl, spravovat

vlastními silami. Aby tedy neležely ladem, rozhodl se v první

Š. E. KAPIHORSKÝ, Hystorya, s. 45. F. J. DEVOTY, Popsání bývalé řehole, s. 149. 64 Pozdější český král Jiří z Poděbrad (1458-1471), který od roku 1448, kdy obsadil Prahu, resp. od roku 1452, kdy byl jmenován zemským správcem, zaujímal rozhodující místo ve správě Českého království. 65 Š. E. KAPIHORSKÝ, Hystorya, s. 44. 66 Š. E. KAPIHORSKÝ, Hystorya, s. 50; F. J. DEVOTY, Popsání bývalé řehole, s. 148-149. 67 Archiv český XW., ed. J. KALOUSEK, Praha 1895, s. 408-409, č. 18-19. 62 63

34

polovině

60. let 15. století opat celou

odprodat

či

odvádět

řadu

pronajímat s tím, že se kupci zavázali povinností

v budoucnosti z

těchto majetků

smluvené platy. I když

ne všechni své slovo dodrželi, získal tak klášter v

dědičně

z nich

řádech nejméně

desítek kop

grošů ročně

prostředky

pouze na platech. 68

PŘEžíVÁNÍ

4. 3

Tak se ubohým

obyvatelům

tohho sv. zpustošeného místa

vedlo skrze celých 150 let. Což jim pozůstalí přátelé Miroslavovi a rozliční

jiní dobrodincové darovali, též dobrého prokázali, to jim

zase zlí lidé z husitského spolku pobrali a v

těch

letech k svým spravedlivým

odňali,

statkům přijíti

tak že nikdy

nemohli. 69

Po smrti Theodorika se stal jeho nástupcem na Jodok (též Jošt; 1465-1480), jemuž se

dařilo

místě

dále

opata

postupně

obnovovat kdysi ztracené klášterní majetky. Zdá se, že tento opat se však snažil na rozdíl od svého veSnIce a statky do úspěchy

byly pouze

přímého

předchůdce

získávat

držení kláštera, a proto jeho

dílčí. 70

Doba vlády opatů Ekkarda (1480-?), Řehoře (?-1496),71 a Klementa (1496-1521) byla o

něco úspěšnější

i

nuceni vést majetkové spory s kutnohorskými

přesto,

že byli

havíři.7 2

Král

Vladislav II. Jagellonský (1471-1516) však sedlecký klášter různými způsoby základě

podporoval.

Nejdříve

vydal listinu, na jejímž

zdejší mniši získali právo vykoupit své odcizené statky,

aniž by stávající vlastníci

měli

po složení odpovídající sumy

68 Archiv český XIV., ed. J. KALOUSEK, Praha 1895, s. 410-411, č. 20; J. F. DEVOTY, Popsání bývalé řehole, s. 152-153. 69 J. F. DEVOTY, Popsání bývalé řehole, s. 154. 70 Š. E. KAPIHORSKÝ, Hystorya, s. 51; J. F. DEVOTY, Popsání bývalé řehole, s. 156-157. 71 Š. E. KAPIHORSKÝ, Hystorya, s. 56, 59. 72 A. J. ZAVADIL, Kutnohorsko slovem i obrazem II/lc, Kutná Hora 22000, s. 229-230.

35

Následně

odporu.7 3

právo

bezprostřední některé

patřící

důchody

Koruně

z korunního panství kolínského.7 4

Kromě

byly dary, kterých se klášteru dostávalo Díky nim získal klášter mimo

oltář.7 5

jiné nový

O rostoucí prestiži kláštera v poslední svědčí rovněž

16. století

Jakuba bylo v této svůj

tak našli doktríny

rovněž přiznal

od husitských válek

dobrodinců.

od šlechty a dalších

čtvrtině

ulehčil

klášteru

a

nepochybně

toho zde

aby

tíživou ekonomickou situaci, vrátil mu

pozemky

mu další

pak,

době pohřbeno

předurčovalo

čtvrtina

Druhá

odpočinek

poslední

k

třetině

15. a první

to, že v kostele sv. Filipa a hned na

několik šlechticů, kteří

místě,

přednostnímu

jež je podle církevní

spasení. 76

16. století ovšem znamenala

opětovný

úpadek kláštera. Po smrti Klementa se totiž stal novým opatem sedleckého kláštera poněvadž

posloužil,

rozzastavoval, ztenčil".7 7

Jiří

(1521-1548), který mu

některé

grunty od

dluhů nadělal,

Listina, již vydal ve

něj

a tak klášterské prospěch

"nehrubě dobře

odprodal, jiné důchody

velice

sedleckého kláštera 10.

srpna roku 1534 král Ferdinand I. (1526-1564), proklamujíce, že "všecky a všeljaké privilegia i svobody, kteréž koli na ten klášter, počnouc od císaře Karla Čtvrtého, krále Václava, krále Albrechta,

císaře

Zikmunda a krále Vladislava slavných

dané i potvrzené mají,

milostivě...

schvalujem, obnovujem a

potvrzujem",78 na zhoršující se situaci nemohla nic Opat

Jiří nicméně

klášterního

získal roku 1530 jenž

byl

změnit.

nazpět alespoň část

pravděpodobně

ještě

před

Č. 24: Stalo se 8. srpna 1492. 74 Archiv český XIV., ed. J. KALOUSEK, Praha 1895, s. 419, Č. 28. Stalo se tak 31. ledna 1501. 7S Š. E. KAPIHORSKÝ, Hystorya, s. 63. 76 Š. E. KAPIHORSKÝ, Hystorya, s. 59. Z nich nejvýznamnější byl Hynek, syn minstrberského knížete Hynka, pohřbený na tomto místě roku 1493; dále s. 58, 64, 65, 67, 68 a 71. 77 Š. E. KAPIHORSKÝ, Hystorya, s. 65. K tomu srv. Archiv český XIV., ed. J. KALOUSEK, Praha 1895, s. 425-435, Č. 24-44, 45. 78 Archiv český XIV., ed. J. KALOUSEK, Praha 1895, s. 434-435, Č. 45. 73

Archiv

český

pokladu,

pamětí,

XIV., ed. J. KALOUSEK, Praha 1895, s. 414,

tak listem daným na

Budíně

36

bezpečí

zmcemm Sedlce odvezen do augustiniánů

v Klosterneuburgu.7 9

dolnorakouského kláštera Navrácení

druhé

části

klášterního pokladu, který byl od husitských válek ukryt na jihlavské radnici,

proběhlo

o dva roky

později. 8o

J. F. DEVOTY, Popsání bývalé řehole, s. 161-165, uvádí na základě starší knihy soupis navráceného klášterního pokladu: ,,9 casulas et 11 dalmaticas in cista una. Casula aurea diversis imaginibus cum duabus dalmaticas, et pallio ejusdem formae. Casula viridis de axameto eum fimbriis ante et retro, et dalmatiea una ejusdem panni; altera item iterum viridis, casula de axameto absque cruee eum dalmatiea ejusdem panni. Casula una de axameto nigro absque eruee, 2 dalmaticis ejusdem formae. Casula una de damaseo eum Cruce ante et retro. Casula flavea de atlas cum fimbriis ante et retro, eum 2 dalmatieis ejusdem formae. Casula flavea canoellata eum 2 dalmaticis ejusdem formae. Casula aurea cum aquilis et una dalmatica ejusdem formae. Casula nigra de axameto cum eruce ante et retro eum fimbriis. ln altera cista infra scripta fuerunt, videlicet: Casula flavea de axameto ante et retro cum fimbriis de margarithis. Casula rubea cum leonibus et aquilis et aliis foliis aureis respersa, dieta vestis Regis Joannis. Casula de axameto diversorium eolorum. Casula rubea de damaseo ante et retro, cum eruee. Casula flavea de axameto cum radiis, eujus subduetura est de lino. Casula de axameto caneellata diversorum eolorum, eujus subductura flavea. ln tertia cista infra seripta continebantur: Casula aurea, cujus fundamentum nigrum, subductura rubea. Casula rubea albea cum leonibus et aquilis, cujus subductura viridis sericea. Casula aurea bruni eoloris eum subductura flavea, de panno lineo. Casula rubea deaurata, cujus subduetura serieea viridis. Casula, eujus fundamentum est eum eruce rubea, cujus subduetura est serieea nigra. Casula flavea de atlas, cujus subductura est serieea rubra. Casula rubea dilaeerata cum cruce ante et retro cum fibriis. Cortina seu antipendium altaris, dieta vestis Romana. Aliud antependium diversorum colorum cum clypeis oppensis minus valentibus. Item praeter haee infra notata in sacrario praedicti monasterii reposita fuerunt pertinentia ad Monasterium Sedlecense: Monstrantia magna deaureata absque reliquiis. Tres Monstrantiae argenteae deaureatae cum reservaculis eristallinis in forma turrium eum reliquiis. Ladula una obstructa cum sigillis, in qua continenbantur istae reliquiae: 1mo. Camisia S. Georgii in speciali reservaculo. 2do. Braehium S. Vineentii cum nonnulis reliquiis. In etiam ladula et eista reeondita sunt aliquot privilegia Papalia, Imperalia, Regalia, Baronum et Civilium, ibi etiam reposita est Bulla aurea attinens Monasterio Skalieensi. ltem in ejusdem praedicti Monasterii una Cella fuerunt 89 libri parvi et magni. Ibidem in una cista magna fuerunt quinque Tabulae depietae et deaureatae. Item pixis una eburnea eum certis reliquiis. Item in Monasterio Virginum ibidem fuerunt 11 Capita de Collegio 11000 Virginum. Idem Dominus Praepositus et Conventus Monasterii supradicti, tenuerunt pratum nostrum ultra Wagdling juxta novalia, quod etiam una cum omnibus suprascriptis, nobis ac Monasterio nostro libere condeseerunt, et resignaverunt. Unde quittamus eosdem, et omnes eorum suecessores pro iisdem rebus supra signatis, et liberos eos pro nobis et omnibus successoribus nostris in perpetuum tenore praesentium denunciamus." 80 J. F. DEVOTY, Popsání bývalé řehole, s. 165-166: "Infula solemnis et duo pendilia cum margarithis. Deeem calices deaurati; brachium S. Vineentii, Tabula argentea deaureata eum reliquiis Sanctorum. 79

pamětní

37

Opat tak získal do svých rukou stříbrem

nazpět

nejen zlatem a

zdobené ornáty, monstrance a obrazy s relikviemi nebo

knihy, nýbrž také velké množství listin potvrzujícíh svobody a výsady, jež klášter v minulosti obdržel od císařů, českých králů, Tře baže

ještě

prostředky,

šlechty

či

zbožných

papežů,

měšťanů

a

sedláků.

velmi dlouhou do bu sedlecký klášter opětovné

jimiž by svá práva vymohl,

listinného

římských

archivu

sehrálo

neměl

získání

významnou

SVOJI

roli

v po bělohorském o bdo bL Novým opatem se roku 1548 stal Antonín Flaming (15481552), který prý

rovněž

"nemnoho, jako i

co dobrého posloužil." Po

čtyřech

předek

jeho, klášteru

letech odešel na Zbraslav, kde

byl zvolen opatem. 81 Na jeho místo nastoupil opat "Jakub Starý Pivo" (15521564), nazývaný tak podle své záliby v popíjení starého piva (dnes bychom

řekli

ležáku), jinak ovšem

"člověk

bezpochyby cti

a slávy Boží rozmnožitel". Jak by ne, když v kostnici kostela Všech svatých pod

oltářem

nalezl 10 tisíc

hřbitovního dukátů,

jež

pak obrátil na "dobré a chvalitebné skutky". Opat Jakub totiž nejprve nechal ulít nový kostelní zvon a následně

vyzdobeny

nechal vyšít rozličné

nákladně

dva ornáty.

Stejně

kalichy, opatská berla a koruna. 82

tak byly Ještě

za

vlády tohoto opata však byl klášter "od strany k kostelu svatých

Crux stan s in pede. Tria pectoralia parva argentea. Duo monilia deaurata, pro Cappa chorali. Duae ampullae crystalinae. Tres pixides pro Sacramento, una argentea deaurata, secunda cum margarithis ornata, tertia viridis etiam cum margarithis ornata. Tria pacificalia argentea deaurata cum crystallinis stantes in pedibus. Crucem argenteam deauratam stan tem in pede. Sanctam Crucem argenteam cum quatuor Evangelistis. Pacificale argenteum solemne deauratum cum corona et lapidibus pretiosis. Tabula argentea deaureata cum lapidinus pretiosis pro Cappa chorali, quinque pacificalia parva, tria deaureata, et duo argentea. Clausura parva ad modum Crucis, cum una particula S. Crucis. Thuribulum argenteum deauratum, Liber Apokalypsis cum duabus imaginibus argenteis, et Virga Aron, duo libri magni, videlicet: Graduale et Antiphonale in Pergameno. Bulla aurea cum sigillo aureo, et alia multa privilegia super parochiam Gemnitz et Jaromierzitz pro ipso monasterio Sedlecensi sunt reposita." 81 Š. E. KAPIHORSKÝ, Hystorya, s. 78. 82 Š. E. KAPIHORSKÝ, Hystorya, s. 79-80.

38

Filipa a Jakuba se chejlící" roku 1558 poškozen požárem83 a ten pak musel dát kostelní budovu opravit. 84 předtím

Následující opat Adam (1564-1565), který byl převorem

jeden

na Zbraslavi, setrval ve svém neboť

rok,

Opatského

úřadu

neočekávaně

jej

Ondřej

se chopil

úřadě

brzy

pouze necelý smrt. 8S

zastihla

I. Wydmon (1565-1569),

který ovšem "klášteru nic obzvláštního neprokázal, velikou a

pláče

opatem celkem

hodnou nedbanlivost na pěti

cisterciáckých

klášterů

sobě

nýbrž

ukázal". Byl

(Oseku, Zbraslavi,

Sedlce a Skalice v Čechách a Novae Cellae v Dolní Lužici, kde pak také se

dalo,

zemřel).

aniž

hmatatelných

Jejich majetky však podle všeho rozházel, jak by

ale

sobě

zanechal

alespoň

nějakých

úspěchů. 86 Ondřej

Jeho nástupce neučinil,

po

raději

jej

II. Ekkard (1569-1582) "nic klášteru

převelice zlehčil".

oženil s jednou kutnohorskou

měšťkou.

Tento opat se totiž

Tato "ctná, vznešená a

krásná panenka jménem Ester", byla pak podle vlastního pochována na tak, aby jí její

hřbitově před

choť

kostnicí, a to pod

tamější

Za Jiřího čím

úřadování opatů Bartoloměje

by se tito opaté zapsali do

86

87

88

předtím

měl

zodpovědný přístup

85

II. Makeše (1582-1587) a

Taxeria (1587-1595) se pak neudálo nic

a zlatokorunském,

83

odpočinku,

svoji modlitbu k Pánu Bohu. 87

z nich, který byl již

84

lipou -

a opat sedleckého kláštera kdykoliv vzhlédne

z okna svého pokoje na místo jejího posledního věnoval

přání

k

dějin

pamětihodného,

kláštera. 88 Pouze druhý

opatem v klášterech vyšebrodském

prý velkou zálibu v

důstojnosti,

š.

a

neměl příliš

jíž se mu dostalo.

E. KAPIHORSKÝ, Hystorya, s. 81. J. F. DEVOTY, Popsání bývalé řehole, s. 17l. š. E. KAPIHORSKÝ, Hystorya, s. 84. š. E. KAPIHORSKÝ, Hystorya, s. 85. š. E. KAPIHORSKÝ, Hystorya, s. 85-86. Š. E. KAPIHORSKÝ, Hystorya, s. 88.

39

hudbě

Neboť, ač

zanevřev, říkávaje,

" ... sám mnich - na mnichy a jeptišky čert

do

kápě vstrčil

Po smrti

že ho

a jeptišky pak nebeskými ... nazýval".89

Jiřího

došlo k tvrdému boji o to, kdo jej v pozici

opata nahradí. Nástupcem se sice na císař

(1595-1596), jemuž stranil

čas

stal Jan IV. Macer

Rudolf II. (1576-1612), avšak

opatové zbraslavský a plasský nakonec prosadili svoji

vůli

a Jan

byl nahrazen Františkem Peceliem (1597-1598), pocházejícím z Francie,

který

předtím

svůj

složil

mnišský

slib

ve

zbraslavském klášteru. Jeho služba ovšem netrvala zemřel předčasně

příliš

neboť,

dlouho,

současníky

na následky otravy, která nebyla

ještě

považována za nijak nahodilou. Jan, který snad době

alespoň částí

byl

přestoupil měšťkou

k evangelické

konfesi,

oženil se

zbytky

Opatský (Sch6nbecku; dobrého",

s kutnohorskou

a sedlecký klášter nadobro opustil. 90

hřbitovní

patrně

v této

konventu uznáván za opata, nakonec

J. Willenberg, Vedu ta Kutné Hory z r. 1602, detail 43

jak se zdá,

klášteřiště.

Pod

číslicí

kaple Všech svatých, 44: kostel sv. Filipa a Jakuba, 45: předhusitského

úřad

konventu, 46: ruina konventního chrámu.

pak

1598-1609).

neboť

převzal

Prokázal

opravil stará a

Valentin prý

ze

"klášteru

přistavěl některá

Šenbeku mnoho

nová klášterní

MIKULÁŠ DAČICKÝ Z HESLOVA, Paměti, ed. J. Mikulec, Praha 1996, s. 143. 90 A. J. ZAVADIL, Kutnohorsko slovem i obrazem II/la-c, Kutná Hora 22000, s.230-231. 89

40

stavení. 91

Do

sedleckých osobou

opatů,

konče. 92 Podařilo

kutnohorští

obrazy všech

Hořislavem počínaje

opatem

se mu

klášterní majetky, jež byly po Zvláště

pořídil

prelatury, JIZ obnovil,

rovněž

zničení

havíři, vůči

nazpět některé

kláštera v držení druhých.

nimž postupoval

způsob,

chovali tohoto opata pro

získat

a jeho vlastní

nesmlouvavě,

jímž vymáhal starodávná

práva kláštera, ve "velké nenávisti". Po složení opatské funkce v Sedlci se stala tato ambiciózní a rozporuplná osobnost opatem ve Zlaté

Koruně.

Valentin ze

Šenbeku pak dokonce pomýšlel na post představeného všech českých

cisterciáckých

klášterů.

Když však byl odmítnut, odešel dříve

spolu se svojí ženou, s níž byl již přidal

moravské Bíteše a Ještě

se k

tamějším českým bratřím. 93

mimořádně

napjatých

sedleckými mnichy a kutnohorskými

předznamenávala

"havíři

časů

předkové

meZI

nýbrž také válkou, a něco

málo

Hory Kutné druhý den

místo pobožnosti (kterouž

od dávných

měšťany,

násilnosti, k nimž došlo o

Stalo se totiž, že

velikonoční,

vztahů

napětí před třicetiletou

širším projevem rostoucího

později.

sezdán, do

za panování téhož opata se odehrála událost, která

byla snad projevem nejen

která

tajně

každoročně

vykonávati

jejich zaslíbili) kostel sedlecký

zloupili, okna vytloukli, ano, také jeho samého, prvního dubna 1607 k

právě

neděli

smrtelnou,

některý

z nich

před

dvěřmi

kostelními stojícího [tj. opata Valentina] kamenem tak hodil do prsou, že jej sotva tak hned

otevříti

řeholníci

odtáhli, a

se obávali, nobrž v

dveře zavřeli,

zavřeném

které zase

chrámu služby

Boží vykonávati musili". 94

91 92 93

Š. E. KAPIHORSKÝ, Hystorya, s. 91. J. F. DEVOTY, Popsání bývalé řehole, s. 172. A. J. ZAVADIL, Kutnohorsko slovem i obrazem II/la-c, Kutná Hora 22000,

s. 231. J. F. DEVOTY, Popsání bývalé

94

řehole,

41

s. 172-173.

kvůli

Vláda opata Jana V. Hartmana (1609-1610) byla předčasnému

Podobně

skonu pouhou epizodou. 95 Matějem

i sjeho nástupcem, opatem

jeho

by tomu bylo

Sartoriem (1610-1611),

nebýt vpádu pasovských žoldnéřů do Českých zemí. "Opat obávaje se, aby od

lůzy

v

klášteře

přijeda

nebyl, na cestu se vypravil a nějakou

podroušený,

Kterýmžto skutkem

věcí

převor

s sebou.

o

část

z vozu

snad drobet

vystřele,

prostřelil. zběhši

tělo

společník,

bylo svrženo do Labe. Klášter

svého pokladu, který Jan na svém

Klášteru

se

posekala, ano, i života zbavje,

pobrala." Zabit byl také jeho

Tobiáš Majer, jehož

přitom přišel

vezl

něj

od

Přelouče,

do

k tomu podal, že chasa

něj učinila, ukrutně

útok na nemálo

osobu,

příčiny

vyplundrován a snad i zabit

byly

alespoň

navráceny

útěku

opatovy

ostatky. 96 Opatu Janu VI. Radotínskému (1611-1612) se pak získat po velkých peripetiích jeho

předchůdce,

Jeho původem

letech

věcí,

polovinu z

o

něž

byl

vedle svého vlastního života, oloupen. 97

nástupce Srb,

rovněž

podařilo

opat Michal I.

svůj úřad rovněž

Cuculus

(1612-1614),

zastával velmi krátce. Po dvou

panovaní v Sedlci byl zvolen

opatem v moravském

Velehradu. 98 Opata

Bartoloměje

z Velehradu, k

přelomovým

Českých

čekaly

III. Picu (1614-1625), původem mnicha

neobyčejně

událostem,

téžké

které

časy.

podstatně

konflikt a ke slovu se dostaly

96

ovlivnily

VYVOJ

zemí i kláštera samotného. Již delší dobu prohlubující

se diference mezi katolíky a nekatolíky totiž

95

Schylovalo se

přerostla

v

otevřený

zbraně.

š. E. KAPIHORSKÝ, Hystorya, s. 93. š. E. KAPIHORSKÝ, Hystorya, s. 94; J. F. DEVOTY, Popsání bývalé

řehole,

s. 173-174. Podle Devotyho se celá událost odehrála teprve po vyhnání pasovské soldatesky, kdy se již opat navracel zpět ze svého exilu v Pardubicích. 97 J. F. DEVOTY, Popsání bývalé řehole, s. 175. 98 š. E. KAPIHORSKÝ, Hystorya, s. 95.

42

půli

V

prosince roku 1618, kdy již bylo stavovské povstání

v plném proudu, vypravil se opat do Prahy, aby tam vyjednával direktorů

o požadavku klášter

míšeňských,

na dva tisíce kop

stavům přispět

"na obranu vlasti". "Lid zatím krajský

z Kolína mladého vypadši, na klášter sedlecký útok vyloupil,

věci

vidělo

nemocného a na nad kostelem jěště

učinil,

jej

kostelní, ornáty, knihy, jako i jiný všelijaký dvěře,

nábytek pobral a jinam odnesl, mu nejlépe

měl

které

a zdálo, v

lůži

pozůstalo

něm hospodařil.

ležícího bijíc, z

oseděl.

truhly vysekal, a jak se

lůže

shodil a druhý sotva

hůře

mnohem

jednoho

opět přijdouce,

Na druhý pak den

dobral a

Kněze

nežli

cokoliv

první

den

hospodařil. "

kněžských

Do drahocenných součást

ornátů,

klášterního pokladu, pak lidé

jež

tvořily

posměšným způsobem

oblékli krávy, jimž pak na ocas

ještě zavěsili zvonečky,

používalo po vyzdvižení svátosti

oltářní.

Malínský

rychtář

kostelní poklad "ode kaplička

hlavní

jichž se

se dokonce v noci vloupal do kostela a

dvěří

hrobu

Páně

(kterýmž se jedna malá

jmenuje), odrazivše, vzal do Malína a

dohromady plev zakopav

přes

sedmnácte

neděl

v

přines

domě

a

svým

zachoval." Ukradl prý kostelní poklad i s relikviemi, který pak země.

zakopal na svém pozemku do

Musel jej však nakonec

vrátit opatovi, který jej až do roku 1625 uložil na

bezpečnějším

místě. 99

I když byl odhadován na více než kop, rozhodli direktorové roku kláštera kutnohorským Ačkoliv

Kutnohorští

deputát

každoročně

havířům

"kněží

jim

v

čtyřicet

tisíc

míšeňských

1620 o prodeji sedleckého za

třicet

konventě

nařídili",

tisíc kop

na foch

statky a

míšeňských.

zůstavili

a jistý

důchody 100 měli

ve

svém držení oni, takže mniši byli odkázáni zcela na jejich

99

Š. E. KAPIHORSKÝ, Hystorya, s. 98-99; J. F. DEVOTY, Popsání bývalé

řehole, 100

s. 183-184. Srv. J. F. DEVOTY, Popsání bývalé

43

řehole,

s. 186-191.

dobrou

vůli.1° 1 Peněz,

věnovali

které noví správcové

na chod

konventu bylo velmi málo, naopak byl dokonce rozprodáván klášterní poklad. 102 Po opět

bitvě

na Bílé

Hoře

vylučně

navráceny

byly klášter, jeho statky a

důchody

do rukou cisterciáckého konventu. základě

Klášteru byla potvrzena jeho privilegia na císařem

vydaného koncem prosince roku 1621 později

který také o dva roky

nařízení

Ferdinandem II., měli

ustanovil revizory, jež

vymazat z Desek zemských vymazat vše, co do nich nechali neprávem

strůjci

Klášteru skutečnosti

povstání

"ohavné rebelie" v

ovšem

jen malá

byla

část

přiše1. 103 Právě

z

předchozích

bezprostředně

majetků,

zde mají

o

letech zanést. navrácena

něž během

ve

stavovského

svůj původ nekonečné

právní

spory sedleckého kláštera s Kutnou Horou o statky, pole, důchody,

správu cest apod., jež byly po

každodenním

hrom a

klášteru

pokračovaly.

važně

způsoboval

katolických

nebo

klášterních

statcích

válečného

válce na

pořádku. 104

Ale problémy věže

třicetileté

Roku 1625 uhodil do kostelní Kromě

ji poškodil. lOS

občasný průchod

nekatolických. po

dobu

a pobyt vojsk,

Roku

šesti

toho velké obtíže

1624

týdnů

pobýval

"praporec

z pluku kollatovského", který "klášter prv od

zdrancovaný na mizinu

přivedl".106

ať J1Z

Roku 1645, po

na lidu

nepřátel bitvě

u

Jankova, byl klášter obsazen švédským vojskem. 107 Klášterní privilegia musela být již

101

dříve převezena

do Rakous a

následně

š. E. KAPIHORSKÝ, Hystorya, s. 99; J. F. DEVOTY, Popsání bývalé

řehole,

s. 185. J. F. DEVOTY, Popsání bývalé řehole, s. 195-196. 103 J. F. DEVOTY, Popsání bývalé řehole, s. 213-219; A. J. ZAVADIL, Kutnohorsko slovem i obrazem II/1a-c, Kutná Hora 22000, s. 23l. 104 Srv. J. NUHLÍČEK, Sedlecký klášter a jeho statky, w. (1666-1718), Středočeský sborník historický 12, Praha 1977, s. 207-231. 102

105 106 107

š. E. KAPIHORSKÝ, Hystorya, s. 111-112. J. F. DEVOTY, Popsání bývalé J. F. DEVOTY, Popsání bývalé

řehole, řehole,

44

s. 212. s. 231.

do Jihlavy, aby nedošlo k jejich poškození. 108 To by totiž ještě

klášteru z doby

více zkomplikovalo snahy o restituci jeho práv

předbělohorské,

předhusitské.

resp.

Převor kláštera v Plasech, svým původem mnich ze Žďáru,

Michal II. Trbuštic (1625), byl sice zvolen opatem v Sedlci, odmítl však funkci

přijmout.

Klášter potom spravoval

dočasně

Šimeon Všetečka Kapihorský, autor sedlecké kroniky z roku 1630. Opati

Jan

VII.

Greifenfels

(1626-1629),

původem

ze

Zbraslavi, a Kryštof (1629-1630) zastávali tutéž funkci i na Velehradě. 109

4.4 VZESTUP

třicetileté

Po

začala

válce

konečně

obnova sedleckého

kláštera v plném rozsahu. Opati Hilger Burghof (1654-1666), Vojtěch

Gams (1666-1685) a

dokázali ve velké sedleckého

míře

kláštera,

Hoře

k

a dobrým

Snopek (1685-1709)

obnovit bývalou

důsledným uplatňováním

ke Kutné

Jindřich

čemuž

položili

právních

nároků

středověkou

základy

slávu

zeJmena

kláštera ve vztahu

hospodařením.

Za vlády opata Hilgera Burghofa byl kostel sv. Filipa a Jakuba k

nově

obnově

vybaven

oltáři

a varhany, byly položeny základy

konventu a zcela opraven i

vysvěcen

byl

hřbitovní

kostel Všech svatých s kostnicí i horní kaplí. Záhy však byl klášter poškozen požárem (1665). Zdá se ovšem, že zhořely

jenom "poplužní

dvůr,

šafářství,

stodoly,

108 Např. roku 1624 a 1639. J. F. DEVOTY, Popsání bývalé 231-232. 109 š. E. KAPIHORSKÝ, Hystorya, s. 114.

45

při

řehole,

požáru

kravíny,

s. 212 a

některé

konírny a jiné chlévy, cihelna, hostinec a nikoliv budovy Jeho

nově

opravené opatem Hilgerem Burghofem. IIO Vojtěch

nástupce

Gams

proto

přijmy

zvýšit

uplatňováním

starých

plynoucí

do

provádět

musel

Podařilo

rozsáhlé opravy celého kláštera. I II výrazně

jiné budovy",

se mu

klášterní

restitučních

práv

pokračoval

i opat

a

rovněž

pokladny

koupí

nových

Jindřich

Snopek

statků. 112

V podobné politice (1685-1709). Dobrým

hospodařením

položil základy pro masivní

stavební aktivitu, kterou rozvinul zejména v první století a jeho

působení

bylo natolik

úspěšné,

dekádě

18.

začal

být

že

nazýván "druhým zakladatelem" kláštera. Majetek kláštera dosahoval v patřilo

mu

před

husitskou

novověku

jen zlomku toho, co Kromě

revolucí.

mnichům

náležejících k samotnému klášteru se sedleckým svém návratu

podařilo

získat

nazpět

pouze

pozemků

městečko

po

Malín a vsi

Habrkovice a Horušice. To bylo za vlády opata Jodoka. Roku 1481

došlo

ke

spojení sedleckého

v Klášterní Skalici, které Ještě

v

polovině

mělo

vlastní

kláštera

s opatstvím

dvůr.

17. století ke klášteru stále

patřily

jen

zmíněné tři

obce. V Berní rule se dozvídáme, že k roku 1654

hospodáři

Malíně,

v

kterých bylo 34, na

půdě

str., "obzvláštní živnost mají z zahradou od jiných zelin, velice, namnoze do

měst,

hospodářů

a tato ves

jahelnou stoupu. V Horušicích s 12

hospodářů,

ale pozemky

téměř

křenu

a petržele a

prodávají a odtad do

Pražských vozejí". V Habrkovicích, k nimž 344 % str., žilo 17

o rozloze 413 %

půdou

patřily

měla

měst

role o rozloze

vlastní mlýn a

o rozloze 180 str. žilo

poloviny z nich byly zpustlé a

SobA Třeboň, Vs Sedlec, listina č. 218. Cit. podle P. ZAHRADNÍK, Sedlec. historický průzkum, rukopis, nestránkováno. 111 SobA Třeboň, Vs Sedlec, listina č. 235. P. ZAHRADNÍK, Sedlec, nestránkováno. 112 J. NUHLÍČEK, Sedlecký klášter a jeho statky, IV. (1666-1718), s. 226227. 110

Stavebně

46

neobdělávané,

takže z nich bylo naneJVYs teženo

dříví

na

prodej.113

Vedu ta kláštera v Sedleckém graduálu, 1690: Ve Filipa a Jakuba. Zleva: hodinová

věž

konventu, sanktusová

kostelní zvonice. Vpravo dole západní Marie

před

středu

průčelí

kostela,

kostela Nanebevzetí P.

začalo postupně rozrůstat

teprve

Hraběšín

(1658)

v následujících letech. Darem byla získána ves

113

věž

zahájením rekonstrukce.

Klášterní dominium se

a hned

kostel sv.

vzápětí

podobným

Berní rula, sv. 10, Kraj

způsobem

čáslavský,

také

Souňov

(1660). Opat

1. díl, ed. F. Beneš, Praha 1954,

s.39-43.

47

Vojtěch

přikoupil Třebonín

Gams

(1681) a

Jindřich

Novou Lhotu a Olšany (1708). Klášteru v této

době

Snopek pak tedy

patřilo

celkem osm vsL Podle SOUpiSU

pořízeného

k roku 1702 získal sedlecký

klášter na platech 609 zl. 27 kro 1 d. Další

příjmy

klášteru

plynuly z tzv. solní pokladny (cassa salis), která vznikla na základě

smlouvy mezi

císařem

papežem Urbanem VIII.

(22.

Ferdinandem II. (1617-1637) a března

Původně

1630).

byla

zamýšlena pouze jako zdroj financí pro obnovu duchovní správy,

nicméně

její výnos

odňaté

statky pak byl

zčásti přiřčen rovněž řeholním řádům

a byla zrušena

jako náhrada za církvi

teprve za josefinských reforem roku 1782. Solní z jedné

bečky

150 000 zl.

V4 zl.

a její výnos je pro nejstarší období odhadován na

ročně.

Zatímco u farností se podle

daň činila

potřeb

v

řádech

roční

přidělený

obnos pohyboval

desítek až stovek zlatých, starým

řádům

bylo přiznáno po dvou tisících zlatých. Účty a správu solní pokladny vedl pražský arcibiskup a schvalovala je Congregatio de propaganda fide. 114 O byl

určen

cistercíáckému

řádu,

rozdělení

římská

obnosu, který

rozhodoval generální

vikář

a na

rok 1704 dosahovala suma pro sedlecký klášter výše 350 zl. rýn. l1S Za jedno sto let, které uplynuly od (1757)

panství sedleckého kláštera

třicetileté

podstatně

války, se

rozšířilo.

Ve

srovnání s celkovým rozsahem panství 938 str. z roku 1654

114 Alessandro CATALANO, Zápas o svědomí. Kardinál Arnošt Vojtěch z Harrachu a protireformace v Čechách, Praha 2008, S. 160 a 169; Ottův slovník naučný, díl V., Praha 1892, S. 201, heslo cassa salis; J. PEKAŘ, České katastry, Praha 1915, S. 78-81. Cena za bečku soli vzrostla za padesát let po

třicetileté

válce o jednu polovinu a v Praze činila k roku 1700 částku 9 zl. Nám se bohužel nepodařilo zjistit, zda byl odpovídajícím způsobem navýšen také církevní podíl na dani. Výnos ze solní daně byl v každém případě 302 000 zl. k roku 1664 a 761 000 zl. k roku 1700. 115 SObA Třeboň, fond VS, kniha sign. 49: Manuale Diversanum Occurentiarum Anno 1706. [1706-1707], S. 97: Copia quitantia super proventum annorum Man

48

měla

nyní pouze pozemků

výnos z

obdělávaná

výměru

pole

byl kalkulován na 6519 zl. 1 kro

nejvýznamnějším

Druhým

4599 str. a celkový

zdrojem

-.-...

o

pivovarnictví, které klášteru vynášelo 5021 zl. 20 kr., další výnosy klášteru plynuly z

činží

bylo

pnJmu

přičemž

a z robot. Celkový dani

podrobený výnos sedleckého panství byl 13588 zl. 50 kro době

Na klášterním dominiu se v této rybníků,

mlýnů,

13

Duchovní správu

2 pily, 9 kováren, 2 pivovary a 17 hospod.

zajišťovalo

9 farností

přes tři

bez lidu), jež spravovalo přitom

nacházelo 47

(včetně těch,

které byly dříve

tisíce duší. O sto let

katastr neuvádí faru žádnou. 116

Svým

ekonomickým

významem však i

přesto

Sedlec

zaostával za jinými cisterciáckými opatstvími jako byl Osek, Vyšší Brod a době

zvláště

Plasy.

Ačkoliv

tedy sedlecké panství v této

prosperovalo, jeho význam v ekonomické a politické

byl ve srovnání s ostatními cisterciáckými kláštery nižsí než ve

vlastně

žilo? V

počet

alespoň

průběhu

15. a 16. století, kdy klášter bojovalo

slib,

Jindřicha

středověkem,

mnichů.

Zdá se, že

Snopka nijak velký -

kdy zde prý žilo až 500

můžeme udělat

si

tedy knihy, do níž byli po řeholní

6-8

mělo kněžské svěcení.

z nichž 300

Určitou představu

složili

maximálně

nebyl ani za opata

v porovnání se

řeholníků,

novověku

v sedleckém klášteru v raném

svoji existenci, zde žilo naráz jejich

nepochybně

středověku. I 17

mnichů

Kolik

třicetileté

jenž

z Liber Professo 111 m,

válce zapisováni mniši,

definitivně

ukončoval

řeholní

slib celkem 10

mnichů.

délku jeho panování, pak za opata složil

řeholní

slib v

průměru

během

Vezmeme-li v úvahu

Vojtěcha

přibližně

kteří

léta jejich

noviciátu. Za opata Hilgera Burghofa (1654-1666) složilo 12 let

rovině

Gamse (1666-1685)

stejný

počet

bratrů.

Tereziánský katastr český, sv. III, Praha 1970, s. 153-155. Santini-Aicheľs Design for the Convent ofthe Cistercian Monastery At Plasy in Western Bohemia, NY 1994, s. ll. 116

117

Srv. M. YOUNG,

49

Tehdy se

během

konventu stalo

19 let "plnohodnotnou"

nově

14

profesů.

Snopka (1685-1709) to bylo splnily tento

řeholní

A

během

součástí

konečně,

klášterního Jindřicha

za opata

24 let celkem 23 osob, které

slib.

Lze tedy konstatovat, že mnišská komunita v letech 16851709 mezi sebe člena ročně.

přijímala

Drtivá

většina

v

průměru

z nich byla

zhruba jednoho nového přijata během

slavnostní

mše, jež se odehrála v kostele svatých Filipa a Jakuba. Jen několik

z nich podstoupilo tento

zvyku "za

účasti

obřad,

jenž se odehrával podle

celého konventu a všeho lidu" ve

kostele Všech svatých. Teprve po smrti opata kdy

počet

nových

profesů

hřbitovním

Jindřicha

Snopka,

prudce vzrostl (v letech 1709-1762

jich bylo celkem 91), se slavnostní akt odehrával

většinou

v konventním kostelu Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele. 118

5

5. 1

"DRUHÉ ZALOŽENÍ"

PŘÍPRAVY

Opat jménem

Jindřich

Snopek (1634-1709), vlastním

Ondřej Vojtěch,

Hluboké jako

světským

se narodil roku 1634 v Bavorovicích u

syn slepého rolníka

Jiřího

Snopka a jeho

118 Řeholní sliby byly podle zápisů v SObA Třeboň, fond Vs Sedlec, kniha sign. 14: Liber Professorum Religiosorum Monasterii Beathae Virginiae Mariae Sedlecensis ab Anno 1602. [do roku 1762], složeny v následujících letech (v závorkách je uveden počet profesů): 1602 (1), 1651 (2), 1655 (1), 1657 (2), 1659 (4), 1663 (2), 1666 (1), 1673 (2), 1677 (4), 1679 (2), 1682 (5), 1686 (1), 1688 (2), 1690 (2), 1693 (1), 1696 (1), 1697 (3), 1698 (1), 1699 (2), 1701 (1), 1705 (3), 1706 (1), 1707 (3), 1708 (2), 1711 (2),1712 (2), 1714 (1),1715 (4), 1716 (1), 1717 (2), 1718 (1), 1719 (2),1720 (2),1721 (3), 1722 (3), 1723 (2), 1724 (2), 1725 (4), 1727 (1), 1730 (2), 1731 (2), 1732 (4), 1733 (8), 1735 (3), 1737 (2),1738 (4), 1740 (2),1741 (3),1744 (1),1747 (6), 1753 (2),1754 (5), 1756 (3), 1757 (3), 1760 (6), 1762 (3).

50

manželky Doroty. Základní

vzdělání

získal v

Hosíně

a pak

přešel

na studia do jezuitského gymnázia v Českém Krumlově. Ve svém rodném kraji pak vstoupil do cisterciáckého Koruně,

kláštera ve Zlaté

zatímco jako

člen řádové

koleje sv.

Bernarda studoval filozofii a teologii v arcibiskupském v Praze.

vysvěcení

Po svém

zlatokorunského kláštera a

převorem

se velmi brzy stal

následně

také

semináři

představeným řádové

koleje sv. Bernarda v Praze. 3.

září

roku 1685 byl zvolen do funkce opata v sedleckém

klášteru, kde také strávil celý zbytek svého života. Po smrti, která jej stihla 18.

července

roku 1709, našel místo svého

posledního odpočinku v kapli Čtrnácti svatých pomocníků v klášterním chrámu Nanebevzetí Panny Marie, jehož obnova se stala jeho životním úkolem. Opat Snopek využil kláštera

příznivé

při

vymáhání starých práv sedleckého

atmosféry, která v habsburské monarchii pro

církevní instituce panovala za vlády Leopolda 1. (1657-1705). Kromě

panovníkovy osobní zbožnosti zde

nepochybně působily

i

praktické důvody. Řeholní řády totiž byly po třicetileté válce potřebné při zajištění

konfliktu

zničujícim

farní správy, která byla po

značně děravá.

Spory, které opat vedl s Kutnou Horou a dalšími sousedy, přitom

vypovídají o

Snopkově

vymáhání starých práv,

velké

stejně

představený

pražské

řádové

a to nejen kanonickém, které se v Vynalezl také opatřování

ojedinělý

pomoci od svých

a

důslednosti při

jako o schopnosti rozpoznat

správnou chvíli pro kompromis. l19 bývalý

pečlivosti

Nepochybně

koleje velmi

byl

rovněž

zběhlý

jako

v právnu,

semináři vyučovalo.

mechanismus, který sloužil pn sousedů při přestavbě

sedleckého

kláštera, do níž se pustil. Úspěchy, s nimiž opat Snopek

ll9

Srv. níže spor o 10m U ptáku s Kutnou Horou.

51

dobrodinců

získával dary od

měla

následující událost, která se čas

"V k

stavení

dělníkům,

kláštera jako by symbolizovala

velikého

kostela

obětuje

halíř,

opatu

prose a žádaje, aby jej jakožto přijal.

kostela mile dobročinnosti,

aby ona laskavá

dobročinnost

na pravé

straně

obratnost

opat

Křtitele

a jiné

věci

potřebného dříví",121

dalšími

potomkům

paměti

hodné

v

paměti pozůstala". umístěno

v

Snopek

Páně

zvláště

prokázal

činnost.

z "Specificati

rozličných

klášteře

"v

dveří" .120

blíž

můžeme udělat přehled

S[vatéh]o Jana

března

dar k stavení tohoto

materiálu pro stavební

latí, prken a jiných

střechu

upřímný

s latinským nápisem pak bylo

spravování pustého chrámu

na

přijde

ne skrze velkou cenu, nobrž pro

budoucím

zajišťování potřebného

dříví,

Tu

a je do okna velikého toho kostela vsaditi dal,

Skleněné kolečko

množství si

přišli.

Jindřich

asi krejcar mince naší,

Opat... na památku té

upřímnou důvěrnost

okně

opat

jenž se stala roku 1703, koupil za ten krejcar

skleněné kolečko

Velkou

šel

aby ohledal, jak daleko prací svou

jakýsi žebrák a

dolej ším

odehrát roku 1703.

pn

O jeho

potřebného

materiálií k

přikrytí

a

Nanebevzetí Panny Marie a

Matky Boží v Sedlici, spolun i

starého opatství blíž téhož starého kostela

která pochází

roku 1700, kdy byly

pravděpodobně

uzavřeny

z doby kolem

smlouvy s P. I. Bayerem a

řemeslníky.

Zdaleka

největší

stavebního materiálu

položku v rámci tvořilo dříví,

opatřování

nezbytného

které bylo nutné vyhlédnout,

pokácet, otesat a dovést na místo stavby. Jak asi celý proces probíhal, ukazuje smlouva o koupi

dříví

z 13. dubna roku

120 V. LAITL - J. RULÍK, Památky starožitného a veleslavného Kláštera Sedleckého bliž Hory Kuttné v království Českém, od léta 1142 až do roku 1807, Kutná Hora 1807, s. 73-76. 121 SObA Třeboň, fond Vs Sedlec, kniha sign 45: Liber inchoatae restaurationis quondam Magnificiae nunc a ducentis octuaginta annis desolatae Ecclesiae Assumptionis BVM et S. Joannis Baptistae in Sedlecz.Anno Domini 1700, s. 14-16.

52

1700 122

bezprostředně

(která

pokrývačem Jiřím

následovala

smlouvu

s

Kovandou,123 v níž se tento

řemeslník

31.

přikrývačským

túž

března

roku 1700 zavázal

novou

střechu

přikrýti").

"nadjmenovaný příhodném

"řemeslem

pan

Čteme

v ní,

převor

opat,

svým

a

že celý

smluvené

dříví

konvent v

času

v následující zimu dle jich libosti vycejchovati,

poraziti a na místo

příhodné

ke

straně

kláštera bližší svésti,

otesati a potom sobie odvésti dáti, svobodu a moci míti budou a mají". Ze smlouvy s března

z 30.

nejdříve

mistrem Janem Filipem Knapem

roku 1700 se dozvídáme, jak probíhal

otesání a odvoz mistr

tesařským

dříví,

o

něco podrobněji.

vybrat vhodné

dříví,

kostela a opatství. Opat pak vyznačené

výběr,

měl tesařský

Podle ní

které se hodilo na stavbu

měl

zajistit, aby "jeho lidé"

stromy pokáceli a odvezli na "pohodlné místo"

nacházející se v lese, kde by je pak smlouvy otesat. Teprve pak

mělo

měl tesařský

být zpracováné

mistr podle

dříví

odváženo

ke klášteru. 124 Jak je tedy tesařským následně

vidět,

shrneme-li celý postup,

mistrem vybráno vhodné

pokáceno poddanými kláštera,

vhodné místo, kde byly kmeny uskladěny.

stromů

na nové krovy a

činnost. Dříví

střechy,

bylo

dříví,

které pak bylo

kteří

je také odvezli na

otesány a po

Teprve byly poté odvezeny do

probíhala stavební

nejdříve

pak bylo z

nějaký čas

klášteřiště,

větší části

zatímco jeho menší

část

kde

použito

byla využita

pro konstrukci lešení. Na opravu starého klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie a opatství bylo nutné získat podle Specificati celkem 570

122 SObA Třeboň, Vs Sedlec, kniha sign 45: Liber inchoatae restaurationis, s. 18-19. 123 Z. WIRTH, K dějinám stavby klášterního chrámu v Sedlci, Památky archeologické 26,1914, s. 57-61 a 130-132. 124 124 SObA Třeboň, Vs Sedlec, kniha sign 45: Liber inchoatae restaurationis s.7-9.

53

kmenů

polotrámového

dříví,

Další položku pak párů,

560

loktů)

trámového (o délce 30, 25, 24 a 20

tvořilo

krokvové

dříví,

počet

na stejný

jež bylo

kmenů

for.

vypočteno

na

resp. for.

Kromě

toho bylo

"latí, prken a fošen" Celkově

98 for.

vypočteny

které byly

a 278

potřeba opatřit

určených

různému

k

potřeba

tedy bylo

klášteru užití a

ještě

spočítaných

zajištění

k

množství

dodávek

na

dříví

nezbytného pro stavební úpravy 1506 for. součástí

Nezbytnou

střechami

novými fůry),

prejsy (72740

resp. 3

fůry),

džberů,

(660

Jindřich

rovněž

byly

kusů,

resp. 132

řemeslníky

hřebíky

dříví

natolik

zakoupit.

mohl v jejích lesích

střeše,

párů

kusů,

smluv s P. I. Bayerem potřeboval

naléhavě,

Uzavřel

opat

že se rozhodl

tehdy smlouvu s Marií Češtíně,127

na jejímž

vytěžit potřebné dříví, "jmenovitě

30, 25, 24 a 20 loketních, k

žlabovice (300

roku 1700,

Margaretou Schof/manovou,126 paní na základě

resp. 364

(380 a 450 kop) a vápno

uzavření

po

březnu

v

Snopek stavební část

fůry),

objektů

fůry). 125

bezprostředně

jeho podstatnou

kusů,

háky (72740

resp. 243

latovní a prkenné

Zdá se, že a dalšími

dodávek pro pokrytí obou

společně

570

trámů

po 15 kr.

a pak k lešení polotrámových 139, a krokvových 560

po 9 kro za pár," a to v celkové Další zápis o koupi

pamětních

hodnotě

potřebného dříví

120 zl. rýn. však v klášterních

knihách nenacházíme. Nejednalo se tedy o bežný

postup. Opat

Jindřich

Snopek

měl

namísto toho ve zvyku

rozesílat prosebné listy, v nichž o dodání žádal královské

úřady,

dříví

na dostavbu

klérus a šlechtu.

Již roku 1687, kdy bylo nutné opravit

polorozbořený

a

chátrající kostel sv. Filipa a Jakuba, se poprvé obrátil na SObA Třeboň, Vs Sedlec, kniha sign 45: Liber inchoatae restaurationis, 14-16. 126 SObA Třeboň, Vs Sedlec, kniha sign 45: Liber inchoatae restaurationis, S.18-19. 127 Obec Čestín (poblíž Uhlířských Janovic) leží asi 25 km jihovýchodně od Kutné Hory. 125

S.

54

nejvyššího purkrabího, na kutnohorské

měšťany

vzápětí vyhověno. 128 Dříví

šlechtu, aby mu bylo

a místní

na stavbu si

opatřoval převážně

pak opat po celou dobu své vlády

stejným

způsobem.

V červenci roku 1700 takto opat Snopek žádal o dodávky for

dříví

z komorních panství kolínského,

poděbradského, hraběte

komorn.1 29 Podle

pardubického a

Františka Josefa Šlika a královskou

pozdějšího

zápisu získal touto cestou 169

fůr

potřebného dříví.

Tento list je zajímavý

rovněž

proto,

že je v

něm

v souvislosti s žádostí opata o pomoc pn odvozu již dříví

zakoupeného zajistit si

vysvětleno,

-

potřebné dříví

k

proč

přestavbě

v lesích

střechy

češtínských,

dříve

není v silách kláštera

vlastními silami.

Opat Snopek v tomto listu "netají. .. že ... k vyzdvižení takové

-

potřebné dříví

[kostela Nanebevzetí Panny Marie]

nemohouc v blízkých místech podobného

dostati, jsem zamluvil a zakoupil, že však klášteru mému pro nedostatek vlastních dříví přes půl

nemožné,

prostředků

druhého tisíce

pročež

vyhledávati jsem

a

fůr

potřeba

pomoci od okolních počal,

(kterýchž k svezení téhož

i také již od

jest) odvésti dáti jest

pánů sousedů přinuceně

některých

dle možností jich

zakázání dostal". Zajištění

odvozu tedy pro klášter nebylo snadné, ba

nemožné, a bylo jedním z dříví raději

Dalším

žádal, než aby si jej

důvodem

k vyhotovení

důvodů, proč

pak

střechy

na

byl

opat

opatřoval

nedostatek

přilehlých

Jindřich

Snopek o

vlastními silami. vhodného

pozemcích

dříví

samotného

kláštera.

P. ZAHRADNÍK, Sedlec, nestránkováno. SObA Třeboň, Vs Sedlec, kniha sign 45: Liber inchoatae restaurationis, s.27-28. 128 129

55

Prosebný list o dodání

dříví

na opravu kostela Nanebevzetí

Panny Marie z roku 1700 byl poslán rovnež kutnohorským jezuitům, kteří následně přislíbili

Copia

Boěmicarum

litterarum

diversos

fOr. 130

50

ad

missarum praecipue

D[omiJnos

vicinos

(titul)

charitativo,

et

vecturarum v

pamětní

restaurationis s

pro

ad

subsidio auxilio

knize Liber inchoatae

předepsaným

doplnění "příslušného

tamen

pro

specialiter

status

místem pro

titulu".

Tyto prosebné listy byly rozesílány podle jedné šablony, přičemž

bylo

dobrodince, z nich

měl

"příslušného

potřeba

pečeť

a podpis

ve svrchní

doplnit

pouze

zástupců

sedleckého kláštera. Každý

části

určený

prostor pro

titulu" ("tituli competentes"). V

inchoatae restaurationis se dochovaly

konkrétní

pamětní

předlohy

Jmeno

doplnění

knize Liber

těchto

listů,

SObA Třeboň, Vs Sedlec, kniha sign 45: Liber inchoatae restaurationis, s.29-30.

130

56

znění

jejichž

německém

je totožné, ve

třech

jazycích - v jazyce latinském,

českém.

a

Českou

verzi, nadepsanou Copia litterarum Boěmicarum ad

status diversos missarum praecipue tamen ad D[omiJnos vicinos (titul)

pro

subsidio

vecturarum ",

zvláště

pomoc, a

"Před

pak

et

specialiter pro

českého

Kopie

neboli

obzvláště

zaslanou,

charitativo,

listu

pánům sousedům

nlzným

auxilio stavům

(titul), o laskavou

o přispění fůrami", zde uvádíme in extenso: nemůžeme,

Vaší Milostí tajiti

kterak z obzvláštního

pohnutí Božího, i také skrz Boha milující sousedstvo a jiné pobožné

křesťany

z knížat

českých

žižkovskou a sedmdesát

vzbuzeni jsouce, ten v létu 1143, od Miroslava pošlého,

nákladně

husitskou ukrutností spálený a již

devět

let bez

stojící velký chrám

střechy

Páně

několik

kláštera našeho

set duchovenstva ač

Pánu Bohu se konala, zase božská

ctěna

a chválena byla,

Poněvadž

někdy čest

obzvláště

stě

pak pomalu přestání

a chvála Svrchovanému

v menším

všemožně

počtu

jeho Velebnost

vynaložiti úmysl jsme.

pak kláštera našeho sedleckého nemožnost a

zamluvená

JIZ

pak forování,

dříví přes

přikrýti,

dnem nocí bez

všelijakejch k tomu cílí a koncí (mimo češtínských

dvě

a klenutí, k politování každého

spravovati, a tak se, aby tu, kde skrze

založený a pak v létu 1421

1 500

jest)

které v lesích

potřebnejch

máme)

nepostačitelnost

fůr potřeba

dříví,

materiálií,

(neb k odvezení samého

vůbec povědomá

každému se lehce domysliti dá, že takové

jest, a odtud

předsevzetí

naše bez

obzvláštní pomoci Pána Boha Všemohoucího a chvály jeho zvelebení milujících vzácných pánů sousedů

Z té

zvelebení cti a

k V[aší]

Mil[osti]

jakožto

žádaje, aby nám z své vlastní k

věčnou,

57

vůle,

utíkáme,

udělání větší

vůbec povědomé křesťanské

dle samolíbezné

k obzvláštnímu

poníženě

chvály Boží milovníku,

Boží náklonnosti a odplatu

pak okolních

(tituli) v skutek uvésti nelze.

pnclny

modlitebně

patronů, obzvláště

slávy

horlivosti, pro

několika

fůrami

ku

dříví

pomoci (když měsíce

teprv

se tak

poražené a z

většího ubráněno

přispěti

prosince a ledna vykonati míníme)

učiniti

mínilo, nás v tom

neobtížně

bude, což a co by

spraviti, sobie oblíbiti

ráčili.

Za kterouž pomoc a dobrodiní, že za V[aší] M[ilosti] jakožto za obzvláštního dobrodince

řádu

v Sedlici, tak ve všech celého klášteřích

a kláštera našeho, jak zde

světa

Uichž se 757 vynachází),

cistercienských, za živobytí jedna a po smrti též jedna každodenně,

mše svatá jakž my od

řádu

a to na

časy věčné

s[vatéh]o Statuto Communi

od našich osob V[aší] M[ilos]t ujistiti ještě

ujištění

můžeme

a

jsme, též i

ujišťujeme

a

mimo toho, že jakž my, tak potomkové naši Pánu Bohu

Všmohoucímu,

aby V[aší]

Miroslav

chrámu

toho

obhajujícím a jemu

M[ilos]ti toho

Páně

obzvláštně sobě

požehnání,

zakladatel

dobře činícím

všem

týž

které kostel udělil

v listu založení svého

spolu s celým vzácným rodem (domem)

v

se konati bude, tak

účastna učiniti ráčil,

modliti se zakazujeme. Neb týž list založení obsahuje

slova tato: Kdyby pak duchovní, neb

jmenovaný

kostel,

neb

jeho

zboží

světská

budoucně

osoba

obtěžovala,

hrozného soudu Božího atd. se vinna býti uzná. Všem ale

často

jmenovaný kostel a jeho zboží obhajujícím budiž pokoj Pána našeho Ježíše Krista, tak aby oni zde užitek z dobrých svých

dosáhli

a

u

přísného

Soudce

blahoslavenství nalezli. S tím zavírajíc a se poroučejíce zůstáváme

V

klášteře

mzdu

činů

věčného

milostivě učinlivosti

za V[aši]M[ilost].

M[atky]. B[oží] v Sedlici

... 1700.

Na modlitbách trvající Fr. Henricus opat, Fr. Benedictus

převor

celý convent."131

SObA Třeboň, Vs Sedlec, kniha sign 45: Liber inchoatae restaurationis, s. 35-37 (česky), 42-44 (německy), 31-32 (latinsky).

131

58

a

Stejně

tomu bylo i s

děkovnými

listy, které byly nadepsány

Gratiarum actoria respective ad omnes dominos benefactores díků,

neboli Vzdání

které se týká všech pánů

dobrodinců.

Jejich

obsah byl následující: dříví

"Za tu nám k odvezení pustého chrámu M[ilosti]

Páně

tak

poníženě

(titul)

přikrytí

zde v Sedlici

obětovanou

pomoc V[ aší]

pro

štědře

děkujeme.

ačkoliv

A

beze

vší

pochybnosti svrchovaná dobrota božská za tak pobožný z pouhé lásky k Bohu Všemohoucímu pocházející a k rozmnožení cti a chvály jeho jedině Zde

časně

a tam

směřujíc

věčně

skutek V[aší] M[ilosti] (titul).

hojnou odplatou býti

my toho i spotomky našima, ano is celým nekončeného modlitebně

větší

řádem

ráčí, nicméně

naším, od jeho

milosrdenství, skrz každodenní mše svaté a jinouc

žádati nikdy

nepřestaneme,

nýbrž výdy jsme a

budeme za V[aši] M[ilost] Na modlitbách trvající V

klášteře

M[atky] B[oží] v Sedlici

... 1700 132

Imponující seznam "obzvláštních milostí", prokazovaných dobrodincům

sedleckého kláštera nejen klášterem samotným,

nýbrž dokonce všemi cisterciáckými kláštery po celém uvádíme pro jeho z hlediska barokní zbožnosti neobyčejnou přitažlivost

zde

O dobrodincích svatého "Dobrodincové svatého celému

řádu,

rovněž řádu

světě,

zde

nepochybně

uvádíme:

cistercienského se zde píše:

řádu

bývají, neb jsou,

nebo jednomu obzvláštnímu klášteru

kteří

nebo

dobře činí."

Tito dobrodinci pak za své porokázané dobrodiní mají nárok na zvláštní na "obzvláštní milosti", jež jim

řád

prokazuje

několika

různými způsoby.

132 SObA Třeboň, Vs Sedlec, kniha sign 45: Liber inchoatae restaurationis, s. 41 (česky), 47 (německy).

59

Za života jsou, za prvé, "mImo každodenních dobrých skutků

účastní

a modliteb duchovních, kterých

jsou,

čte

se

každý den skrze celý rok za takové dobrodince jedna mše svatá o

Panně

Marii v jednom každým

vyjímajíce

toliko

Páně

den

klášteře

Vzkříšení

Narození,

před

S[vaté]ho Seslání." Za druhé, "každý den kněz,

svatou modlí se

řádu,

téhož svatého a

Ducha

conventskou mší

který mši svatou slouží, obzvláštní Konečne

modlitbu za týž dobrodince."

třetí, "nápodobně

za

skrz

30 dní, totiž od 17. Septembris na den S[vaté]ho Lamberta až do Páně,

svátku svatého Lukáše Evangelisty

modlí se celý Convent

za nie Žalm 50. Miserere etc. s obzvláštní modlitbou". Po smrti pak jsou

dobrodincům

řádu

Za prvé, "dobrodincové svatého dobrých

skutků

prokazovány další pocty. učastní

a modliteb, které se od celého

jsou všech

řádu každodenně

za mrtvé konají." Za druhé, "každý den skrze celý rok, vyjímajíce

toliko

Páně

den

Vzkříšení

Narození,

S[vaté]ho Seslání, koná se za dobrodince v Pánu

a

Ducha

odpočívající

jedna mše svatá neboližto Requiem v jednom každým célého řádu klášteře."

Za

třetí,

"každý rok koná se hlavní památka

s officium a zpívanou mší svatou za týž dobrodince v Pánu odpočívající,

ve všech

klášteřích".

zpívané, takž jeden každý mši

čtenou

klášteřích

za

každý

ně

kněz

celého

měsíc

"Nápodobně

jednu

ve všech

skrze celý rok koná se jedna mše svatá kněz

jednu mši svatou

na tu intenci slouží". Za šesté, "každý všední den

celý rok, jak v mrtvé,

"mimo té mše

řádu každoročně

slouží." Za páté,

conventska v ofiicium a jeden každý čtenou

čtvrté,

Za

kůru,

přes

tak také venku vykonává se officium za

s památkou v Pánu

odpočívajících

dobrodinců."

Za

sedmé, "skrze 30 dní, totižto od 17. Septembris na den svatého Lamberta, až do svátku Sv[atého] Lukáše Evangelisty dáva se v jednom každém

klášteře

jistému chudému k

večeři každodenně

jedna porce od krmi a

jeden duchovní k

občerstvení

60

a

truňku

posilnění

Páně,

obědu

a

tak mnoho, co

svého života má, za

odpočívajících

duše v Pánu krmě

dobrodinců.

Kterážto porce neb

od vrchního duchovního bývá požehnána, jinší pak

duchovní spolu stolující vinšují duším svých odpočinutí."

kněží

Za osmé, "Všichni

dobrodinců věčné

od svátku Sv[até]ho

Lamberta skrz celý rok, tj. až zase do dne nadjmenovaného Sv[até]ho Lamberta, jsou po 20 mších svatých sloužiti. Clerici pak,

kteří ještě kněží

pak

žaltář

nejsou, modlí se 10 celých

obsahuje v

Conversové pak neb

sobě

bratři,

žalmů

150

žaltářů,

jeden

Sv[até]ho Davida.

modlí se neb tolikrát modlitbu

Páně

neb žalm Miserere, kterýchžto všech svytých a modliteb v Pánu odpočívající

účastní

dobrodincové

dobrodincové sv[até]ho

řádu

účastní

milují, mohou

jsou." Za deváté, "vššichni

cistercienského,

klášteře

třri

uděleného,

které se

určené

na den

15. Martii, v následujících slovech

(Clara Vallis nazvaném) svatý Gerard Medotekoucího

Doctora Sv[até]ho Bernarda jsouce, s

cistercienskému skrz

Menologium Cisterciense,

Sv[até]ho Gerarda, dne v

řádu

Rozmlouvání svatého Gerarda

nachází v knize

řád

svatý

býti obzvláštního nadání od samého

Spasitele Pána našeho Ježíše Krista přívětivé

kteří

těžkou

učedník svatě

v témže

klášteře

živ

nemocí od Boha navštíven jest, v kteréžto celý těch třech

dni u vytržení ležíce a po

přijdouce, přívětivou tváří

dnec zase k so bie

k okolo jeho stojícím takto promluvil:

Bona est obedientia! Tj.: Dobré jest poslušenství ... "133 Vraťme dostatečné

se však

zpět

k

potřebám

opata Snopka zajistit

Sl

množství materiálu pro stavební úpravy klášterních

budov, které probíhaly od roku 1700. Podle Specificati si zednické práce "pro postranní kostela Nanebevzetí Panny Marie vyžádaly 80 kamene a 660 potřeba

na

tři

džberů,

resp. 132

na 30 "kamenných

fůry

pilířů

sáhů,

resp. 80 for

vápna. Dalších 50 for bylo

okolo

uvnitř

celého kostela" a

"kamenné nové portály".

133 SObA Třeboň, Fond Vs Sedlec, kniha sign. 14: Liber Professorum Religiosorum, s. 77-79.

61

zeď"

Ke sklenutí kostela a dalším drobným opravám bylo zajistit v závislosti na 394 995

kusů

přepočítány

způsobu

cihel. V fůry

na

buď

zaklenutí

přehledu potřebného pravděpodobně

třeba

312 200 nebo

materiálu nejsou

proto,

že cihelna se

nacházela v samotném sedleckém klášterním areálu a mniši tedy cihly nemuseli odnikud dovážet. Pro celý kostel pak bylo kalkulováno

ještě

se 170 sáhy

vápence neboli s 5 100 džbery páleného vápna (každý sáh vydat 30

džberů

Kromě potřeba dříví,

vápna), které

dříví

zajistit

bylo tedy k

rovněž

které získával

opat Snopek jiný

tvořily

657 a

přestavbě

měl

V2 fůry. 134

sedleckého kláštera

velké množství kamene. Na rozdíl od

převážně

způsob

dary, však v tomto

obstarávání

případě

potřebného

zvolil

materiálu. A

sice vlastními silami kláštera. Cesta k levnému zásobování stavebních aktivit kamenem se

otevřela,

když opat Snopek za

Ondřeje

opata

Trojera a

zprostředkování

zplnomocněnce

Jakuba Kryštofa Krocha

ukončil

nejvyššího mincmistra

dlouholetý spor s

Kutnou Horou o lom U ptáku, který sice revolucí držení

patřil

před

husitskou

města.

intenzitě

městem začal

ovšem nabyl teprve za

tento opat v lomu povolil

těžbu

kamene

již koncem šedesátých

Jindřicha

Snopka, když

hraběti Věžníkovi.

Proti

stejně

jako

Vodpověď

opat

tomu se záhy ozvala Kutná Hora, která si lom sedlecký klášter nárokovala celý pro sebe. připravil

materiály pro vznesení dalších

nároků vůči městu,

které zamýšlel vymáhat soudní cestou. Kutnohorští proto

městem

klášteru, od konce 15. století však byl v trvalém

Spor mezi klášterem a let, na

plaského

raději

měšťané

ustoupil a podle výsledného kompromisu z

března

SObA Třeboň, Vs Sedlec, kniha sign 45: Liber inchoatae restaurationis, s. 14-16.

134

62

rozdělen

roku 1690 byl lom

dvě

na

poloviny meZI klášter a

město. 135

Lom U ptáku pak byl hlavním zdrojem kamene pro přestavbu

sedleckého kláštera

Jindřichem uzavřel

tom smlouva, kterou roku 1701

Snopkem.

opat s

Svědčí

o

novoměstským

kamenickým mistrem Františkem Lejskem. Kameník se v ní zavázal "skrze lidi své a skalníky své" v tomto lomu následně

požadované množství kamene a podle

nákresů

těžit

je odvézt a zpracovat

stavitele P. 1. Bayera. Jednalo se jak o sloupy do

konventného kostela, tak i o "jiné mnohé kamenické práce" a různých

místech

se opatu Snopkovi dostalo? V

pamětní

"všeliké oprávky", jež bylo

třeba

provést na

kláštera. 136 Jakých

odpovědí

knize je k 15.

březnu

takřka přesně tři

roku 1703,137 tedy

roky

po zahájení obnovy kostela Nanebevzetí Panny Marie, zapsáno dobrodinců,

celkem 56 peněžitými

kteří

na ni

přispěli

fůrami

nebo

dary. Jednalo se jak o instituce, tak i o jednotlivce světského původu.

duchovního i Největší

fůr

množství

slíbila zajistit vysoká šlechta,

celkově

408. Nakonec však zhruba 1/3 ze slíbeného množství nesplnila (tj. 160 který

fůr; největším

měl

pouze 248 šlechtě,

na

vinníkem byl

svědomí většinu

fůr. Větší

odezvu

z

nepatrně

splnila zajistit 277

měly

závazek Kutné Hory (200

fůr)

Věžníku,

slibu) a zajistila

prosebné listy zaslané nižší fůry.

zaostávala královská fůr, přičemž

Bernard z

nesplněného

která se zavázala zajistit 324

Pouze

hrabě

drtivou

města,

která slíbila a

většinou

se jednalo o

a ve srovnání s tím jen

relativně

málo přispěly magistráty v Čáslavi a Kolíně.

135 J. NUHLÍČEK, Sedlecký klášter a jeho statky, W. (1666-1718), s. 215218. 136 Z. WIRTH, K dějinám stavby, s. 57-61 a 130-132. 137 SObA Třeboň, Vs Sedlec, kniha sign 45: Liber inchoatae restaurationis, s. 33, 37-40, 44-46.

63

fůr,

Velké množství měst.

královských úředníky

nepochybně

obnovu klášterníhi kostela

Při přepravě potřebného

faráři

Celkově

něž

61

rovněž

fůr,

a

pamětních zápisů

potřebný

nápomocní

světský

povozů,

1225

materiál na místo stavby.

dopravu materiálu pro konstrukci

klérus -

krovů

a

žlabovic,

hřebíků

března

na nichž byl

Připoměňme,

fůr

Nanebevzetí Panny Marie a starého opatství. háků, prejsů,

na

fůr.

podle kalkulací bylo nutné zajistit 2248

určených střech

že na

kostela

Zvláště dříví,

ale i

a vápna. poničeného

Na dovoz kamene a vápna na opravu pilířů

příspěvek

otázkou prestiže.

materiálu byli

zajistili 131

byl

o vlivné

si tedy opat Snopek zajistil do poloviny

roku 1703 podle dopravován

kteří

opatřili

blízkých far

většině

Jednalo se v naprosté

kutnohorského magistrátu, pro

královští hejtmani,

rovněž měšťané

celkem 184, zajistili

zdiva a

pro interiér kostela bylo nutné zajistit další 262 povozy.

Konečně ještě

pro další

657 V2 povozy

průběh přestavby,

Vzhledem k tomu, že další železo a sklo pro

výplň

zednické práce na

výzdobě

Mezi

březnem

měly

být obstarány na dovoz vápna

která není nijak blíže specifikována. (nevyplněné)

oken, lze usuzovat, že šlo pouze o

let

interiéru, který již byl zaklenut. 138

1700 a

1703 tedy opat získal od

do brodinců sedleckého kláštera o z celkového

počtu

potřebných

úpravy (tj. 1225 z 3167 V2 V této

souvislosti

položky již zahrnují

fůr

něco

málo více než 1/3

pro probíhající stavební

fůr).

Je

ovšem

nutné

připomenout,

že

nedokážeme s jistotou rozlišit, kdy se jednalo pouze o povozy, tj. o

"fůry"

jako

materiálem žádost

prostředky

plně

zaměřovala

k odvezení

materiálu,

a

kdy

o

naložené povozy. Vzhledem k tomu, že se zejména na

dříví,

které

tvořilo téměř

jednu

SObA Třeboň, Vs Sedlec, kniha sign 45: Liber inchoatae restaurationis, s. 14-16.

138

64

polovinu

z celkového

pravděpodobností

o

nasvědčovala

skutečnost,

vnější

také

fůr,

objemu druhý

však

případů.

z obou

s

největší

Tomu

by

že po roce 1703, kdy již byly

práce na kostele Nanebevzetí Panny Marie i opatství

dokončovány,

žádné další době

Dobrodinci v této

fůry

již

smrti opata Snopka pouze března

Do 15.

ze strany kláštera ne byly žádány.

věnovali peněžité

klášteru

věnovat nějaký finanční

těch, kteří

jedince

a

jednotně

které

přispěla

kléru a v

až do

peněžitých

dobrodinců,

obnos, je

stejně

byly

kteří

stejně

darech

se uvolili

rozmanité jako

Jednalo se totiž o

tak osloveny výše

formulovaným prosebným listem.

Mezi 21 dárci je však světského

mnichům

dary.

potřebné fůry.

klášteru zajistili

instutice,

uvedeným,

sedleckým

roku 1703 bylo na

vybráno celkem 1175 zl. Složení

u

šlo

výrazně

měšťanů,

relativně

vyšší zastoupení

řeholního

i

zatímco vyšší i nižší šlechta

menším

počtu.

Někteří

z

dobrodinců

dokonce darovali klášteru své peníze "motu proprio", tedy z vlastního pohnutí bez

předchozího

vyzvání prosebným listem.

Za zmínku stojí výpomoc od jiných opatství cisterciáckého řádu.

částky věnovali

Vysoké

sedleckému klášteru osecký opat

Benedikt Šimon Littwerich,139 který byl od roku 1700 rovněž vizitátorem

a

vikářem

generálním

provincie, i abatyše

starobrněnského

českomoravské

řádové

kláštera Barbora (oba dali

po 150 zL). Mezi dárci nacházíme sice

převora

pozdější

rovněž

samotné sedlecké mnichy, a

Benedikta, který daroval 100 zl. Druhým z nich byl

nástupce

Jindřicha

do bě

Snopka v

profesor

úřadu

pražského

opata Bonifác

Blahna,

v této

bernardinského

semináře,

jehož dar snad dosahoval výše 50-60 zl. 140

139 Přehled opatů oseckého kláštera, s. 28, in: 800 let kláštera Osek (= jubilejní sborník), Osek 1996, s. 27-35. 140 SObA Třeboň, Vs Sedlec, kniha sign 45: Liber inchoatae restaurationis, s. 54-55. Pokud jde o Blahnu, na jednom místě pamětní knihy je uvedeno, že daroval 30 a následně 20 zl.; na jiném místě je uvedeno, že se jednalo o

65

Pamětní penězích

kniha uvádí, že v letech 1700 až 1703 bylo na

darováno sedleckému klášteru od

dobrodinců

celkem

1642 zl. 40 kro V následujících letech, kdy je již uveden také účel

donace, to bylo 3648 zl. (1704; zde je

započteno

3000 zl. od

hraběte Šporka), 613 zl. 45 kro (1705), 100 zl. (1706),329 zl. 20

kro (1707) a 3 zl. 45 kro (1708). Dohromady tedy darovaný klášeteru v letech 1700 až 1708 kromě

V letech 1704 až 1705

oltáře pět oltářů

starobylého kostela"

hrabě

Berg, vznešený pan z

Bechyňského

z Nemerle,

toho

vznešený

na

Komárovicích,

pán

Skřinci

Maxmilián Morzin, pán na

obnos

6337 zl. 10 kr. 141

přislíbili

"obstarat do

vznešený a urozený pan Voračický

František

kraje,

číní

finanční

pan

Václav

vznešený

Proseči

na

Schaffman pan

hrabě

a vznešený pan Ferdinand

Robenhaubt ze Suché.1 42

5.2

PŘESTAVBA

Stavební aktivitu

před

rokem 1702 shrnuje sám opat

Snopek v listu, jenž byl 7.

července

1702 vložen do

sanktusníku kostela Nanebevzetí P. Marie a jeho vlastního životopisu, tohoto

kláštera...

později

těmito

slovy:

"Jindřich

co...

mezi

zříceninami

poté,

báně

opsán do

Snopek. .. opat skalického

kláštera vyzdvihl kapli Panny Marie ... ke kostelu sv. Filipa a Jakuba, poškozenému ve zdech starobylostí. .. zpevnil zdi a z jiné strany obnovil klenbu, novou novou skaristii ... třebaže

připojil; ...

zřícený...

kláštera získal... ve

s

Pražský

největšími

stavbě,

střechu

se

třemi věžemi

dům, řečený

obtížemi

starý

z rukou

byla provedena jakoby od

...

seminář,

oseckého základů ...

dary dvou různých klášterních profesů, kteří darovali po 30 zl. Druhý z nich však není jmenován, proto se přikláníme k první z obou možností. 141 SObA Třeboň, Vs Sedlec, kniha sign 45: Liber inchoatae restaurationis, s.58-62. 142 SObA Třeboň, Vs Sedlec, kniha sign 45: Liber inchoatae restaurationis, s.57.

66

znovu postavil,... Slavnou kostnici tohoto místa z menší pomocníků

obezdil, ... kapli 14 svatých

mezi

zříceninami

kvádrů,

jeřáby,

stromy jako osiky,

zdi,

jednu

postranní

střechou

základech

začal dělat

dole se znovu

a

kostela,

přizdobil

jinou

touto

pro

kamennými kvádry

pokračovat,

věží,

ambit

ke kostelu, ve starobylých

a jiné zbývající zdi celého kostela

začlěněnými

hodlaje v opravách

zeď

přiléhající

starobylého konventu,

hojný sambu k a jiné

šípek a podobné po 282 letech

zpustošení již pokrývaly ... pokryl dvě

starého třebaže

zpustlého kostela ... vyzdvihl: tuto baziliku, jejíž zdi, postavené ze samých kamenných

části ...

začal

Bůh

dokud mu

nahoře

i

opravovat, dopřávat

bude

života" .143 nejdříve

Opat Snopek tedy

následně

Marie ve Skalici, Jakuba v Sedlci, hřbitovního

k

obnově

dům

nechal postavit kapli Panny

nechal opravit kostel sv. Filipa a

určený

semináři

v Praze, kostnici

kostela Všech svatých a teprve nakonec

přistoupil

chrámu Nanebevzetí Panny Marie.

Počátky

stavební

aktivity

tedy

rozvinul

počátku

v pátém roce svého panování, na

opat

Snopek

ledna roku 1690, kdy

vyvinul úsilí, aby získal záruku od starších kutnohorského truhlářského

cechu,

"jednoho nebo více Následující

dlaždice podle

různých

Do jara

velikostí,

případě

účely

uzavřel

poskytnou

opat smlouvu o dílo s Janem

Pečkou

a

Padrhonsem. Objednal si u nich tvarů

dřevěného

roku pak

potřeby

kláštera. 144

horníkem

Jiřím

dodaného

příštího

pro

v

(13. února)

měšťany,

mistrem

předem

mu

tovaryšů"

měsíc

kutnohorskými hrnčířským

že

a barev, které

měli

zhotovit

modelu a detailního popisu.

řemeslníci svůj

úkol splnili a dodali

143 Tuto pasáž Snopkova vlastního životopisu Memoriae miscellaneae Monasterii BVM de Sedlecz S. ordinis Cisterciensis, collectae Labore et Industria Domini Henrici, Abbatis Loci Anno Domini MDCCII, die VII mensis

Julii, jehož rukopis dnes není k nalezení, publikoval V. KOTRBA, Česká barokní gotika, Praha 1976, s. 110, p. 120. 144 SObA Třeboň, Vs Sedlec, listina č. 250. Cit. podle P. ZAHRADNÍK, Sedlec, nestránkováno.

67

kolem 6250 dlaždic, za niž jim bylo vyplaceno 207 zl. 48 kro Dodané kusy pak byly položeny jako podlaha v kostele, chóru a knihovně.

O

opatově

Hrnčíři

smlouvy.

vydláždění

svědčí

perfekcionismu

dlaždici na

tři čtvrti

způsob

větší

na prkýnkách vykázanou, pro

tolikéž

neb modellu jim

díl kostela

šířku tři čtvrti

prostřední

lokte a na dlouho st míře

a velikosti, jak

dotčené prostřední čverhranné

vynášeti bude,

lokte a jiné poobdloužení v

modella podle již

pro menší pak dílo kostela, pro sakristii a kapli nápodobně čverhrannou,

vynášející,

a

šíř

na

postranní neb

prostřední

totižto i na dýl po

poobdloužení podle

půl

půl čtvrti

coule vynášely, malé na

černo

menší pak k ve dvojí

nejméně půl

coulu, a také by vypálené

olověné barvě

barvě,

větší

velké i

co nejvíce

černé,

podobné byly a poobdložení tolikéž

a sice jedna polovice jich

druhá polovice neboližto

coulů

druhého

dělati, dotčené čtverhranné prostřední,

píáliti a dusiti, tak aby

lokti

proporcí,

modelly a velikosti její, na tlustost pak všechny dvouch bez

celé

se podle ní zavázali zhotovit "dlaždice pro

kostela na velikost, figuru a

čtyřhrannou

znění

velmi podrobné

počet

přičervenalé

barvy a

nanejvejš a dle možnosti, aby

bílý byl. "145 Ještě

v

průběhu

roku 1690

uzavřel

sedlecký opat smlouvu

s varhanářem Abrahamem Starckem. Řemeslník se jí zavázal zhotovit do kostela svatých Filipa a Jakuba dvoje varhany, z nichž jedny byly

určeny

"pro duchovní a chorální

zpěv",

zatímco druhé "pro figurální hudbu". Starck své zadání, které se netýkalo v

truhlářské

průběhu

a

sochařské

následujících dvou let, a to za pomoci

Klášter byl povinen zajistit pro obdrželi v

práce na varhanách, splnil

říjnu

roku 1692

řemeslníky,

odměnu

tří tovaryšů.

kteří

nakonec

ve výši 460 zl, nejen

145 SObA Třeboň, Vs Sedlec, listina Č. 250. Cit. podle P. ZAHRADNÍK, Sedlec, nestránkováno.

68

potřebný

pinty piva V

denně

květnu

kostelní měly

věž.

zvonařem

tři

být všechny

opatřoval

samotný

zaplaceno

téměř

opět

Snopek smlouvu s

Janem Priquey na výrobu dvou

"k bití hodin a

Obdržel

Všechny

uzavřel Jindřich

roku 1691

cimbálů

1 %

pro mistra a 1 pintu piva pro tovaryše. 146

mladoboleslavským nových

včetně

materiál, nýbrž také ubytování a stravu,

čtvrtí"

a dále jednoho zvonu na

podrobné zadání,

včetně nápisů,

jimiž

kusy "okrášleny". Materiál si tentokrát

řemeslník,

který pak za své dílo dostal

120 zl.

tyto

opravy

a

výzdoby

se

týkaly

-

tehdy

konventního - kostela sv. Filipa a Jakuba, který se nacházel v

bědném

zvláště

stavu,

nad

neboť

chůrem

"již dávno na zdech a odtud na klenutí,

velmi

škodně

rozpukaný a na krovové

všechen sešlý jest", jak opat Snopek v dopise dodává, že je V

nebezpečné

březnu

jej již pouze

vazbě

vysvětluje

a

navštěvovat.1 47

roku 1694 opat rozhodl nechat

zřídit kuchyňskou

zahradu, a to v místech mezi cihelnou a hostincem. Zahrada, která zasahovala až k byla

následně

umělému císařskému

obehnána plotem. 148

V letech 1694-1697 probíhala stavební pražského (čp.

příkopu,

vodnímu

staroměstského

na

opravě

semináře

sv. Bernarda

Jindřicha

Snopka tehdy

domu poblíž

584/1). Do služeb sedleckého opata

činnost

vstoupil stavitel Pavel Ignác Bayer.1 49 Roku

1700

začaly

systematicky

práce

konventního kostela Nanebevzetí Panny Marie a Křtitele,

když

ještě předtím

roku 1693 nechal

obnově

na

sv. Jana

Jindřich

Snopek

v levé boční lodi zřídit kapli Čtrnácti svatých pomocníků, kde byl pak také sám

později pohřben.

V

pamětním

zápisy knihy

Z. WIRTH, K dějinám stavby, s. 57-61 a 130-132. SObA Třeboň, Vs Sedlec, spisy, sign. XLIV /8. Viz P. ZAHRADNÍK, Sedlec, nestránkováno. 148 SObA Třeboň, Vs Sedlec, spisy, sign. XLIV /4, fal. 114. Viz P. ZAHRADNÍK, Sedlec, nestránkováno. 149 Srv. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004, s. 47-50. 146 147

69

Liber inchoatae restaurationis je zapsáno, že "léta bratr

Jindřich

Marie v Sedlci,

Snopek, opat tohoto místa činný

chopil se svého, neuskutečněného

službě

ve své opatské

leč

kvůli

různým

Páně

Překrásné

1700 Panny

patnáctým rokem,

dřívějším

povinnostem

úmyslu, položit na zdi starobylého kostela

střechu."150

Titulní list Liber inchoatae restaurationis

quondam Magnificiae annis

octuaginta

nunc a

desolatae

ducentis Ecc/esiae

Assumptionis BVM et S. Joannis Baptistae in Sedlecz.Anno Domini 1 700, do níž byly pořizovány

v 1. 1700-1708 zápisy týkající

se obnovy kostela Nanebevzetí P.Marie.

Opat povolal 24.

března

tesaře

Filipa Knopa a

150 SObA s. 1.

Třeboň,

roku 1700 stavitele P. 1. Bayera,

pokrývače

Jiřího

Kovandu, aby

Vs Sedlec, kniha sign 45: Liber inchoatae restaurationis,

70

Sl

prohlédli rumy nejen kostela Nanebevzetí P. Marie, nýbrž i opatství a navrhli pak do týdne

nejvhodnější způsob,

jímž by

následně

pokryty

mohly být opraveny jejich zdi a tyto budovy střechou.

Poté, co všichni byly s nimi

ještě

tři

zmíněné lhůtě

dodali ve

měsíce

koncem

slíbené nákresy,

března uzavřeny

podrobné

smlouvy. Stavitel P. I. Bayer se zavázal ve převorem

1700) s opatem,

smlouvě

(z 31.

března

a celým konventem, že se Ujme

vedení obnovy konventního kostela a bude klášteru se svým polírem a tovaryši k dispozici i jinde, pokud by to bylo Uzavření

smlouvy

přestavby,

který mu Bayer

Neboť

a

souhlas

opata

řícenin

zbořený

kostel

a pustotiny zase pomalu vyzdvihovati, způsob

v dokonalý

dle

umění

možnosti

předsevzetí

resolvírovali a k takovému jejich baumister kunst a

s návrhem

předtím předložil.

" ... jakož jsou ... ten starý, pustý a

kláštera jejich z přikrejti

předcházel

třeba.

přednesl

své

práci a starost na sebe na sebe

přivésti

se

jmenovaný Pavel

a podzvolil a takovou

převzal

i také obrys téhož

kostela dílem vyhotovil a na jiné stavení tolikéž, kterých tu koliv za

potřebí

a

každého

pošle,

času

opatřiti

tovaryše k tomu

časně napřed

bude,

začasté,

obzvláště

vyhotovíce,

zkušeného

stavěti

a vyzdvihovati dostatečné

políra postaviti a

a sem odsílati, a aby ... bedlivý pozor dávati a když se jemu

v nastále

předem věděti

potřebě

dá a

dohlížeti a ze vší škody, an by

přehlídnutím dotčeného

se jaká nedbanlivostí neb

příležitost

políra a lidí

jeho stala, práv býti se uvoliL" Za dohled na správný kláštera 60 zl. rýn. polír 5 zl.

151

týdně

ročně

průběh

a s

příplatkem

a tovaryši 30 kro

měl

stavby

Bayer obdržet od

3 zl. za každou cestu,

denně. 1S1

SObA Třeboň, Vs Sedlec, kniha sign 45: Liber inchoatae restaurationis,

71

března

31.

zavázal v další

roku 1700 se také

smlouvě

"dílem a

střechu přikrýti",

túž novou

pokrývač

řemeslem

a to za

Kovanda

přikrývačským

svým

odměnu

Jiři

ve výši 15 kro za přislíbil

každý zhotovený sáh krytby. Opat Snopek naproti tomu zaručit

potřebných

dodání

materiálů

počtu čtyř

pracovních sil (v

a dostatek pomocných pokrývačskému

osob), které by

mistru byly k dispozici. Práce na zhotovování nové

střechy

pak

probíhaly v následujících letech. 152 Stejně

tak byla

uzavřena

smlouva s

cihlářem

Hansem

Casperem Besserem,153 který dostal za úkol zhotovit zdící a klenební cihly, háky a prejzy a dlažební cihly podle zadání. staroměstským

Smlouva se

tesařským

mistrem Janem

Filipem Knapem na zhotovení krovu konventního kostela i starého

opatství

byla

uzavřena

30.

března

roku

1700.

Řemeslník měl tudíž vyhlédnout v lese vhodné dříví, zatímco

klášter pak

měl

zajistit pokácení vybraných

odvoz na místo, kde budou otesány. Ve v

několika

bodech

přesně

jeho

tesařského

ceně

byla mj. zahrnuta i

100 zL)

měl

28.

smlouvě

a jejich pak byl

popsán postup a výsledná podoba

díla. Za "kostelní

střechu

a co k tomu

dvě šněková schodiště

ve výši

patří"

(v

odměny

Knap obdržet 1600 zl. a "za opatství" 400 zl. 154

července

smlouvu s

stromů

roku 1701

novoměstským

uzavřel

opat Snopek

rovněž

kamenickým mistrem Františkem

Lejskem. V ní se kameník zavázal se svými lidmi postarat o lámání kamene a následné vyhotovit podle "sagma jemu od baumistra daných a od J. M. pána resolvírovaných" sloupy po 50 zl.

s. 5-6; K. CHYTIL, Smlouva opata sedleckého se stavitelem Pavlem Ignácem Bayerem o znovuzbudování kostela sedleckého, Památky archeologické 23, 1908-1909, s. 187-188; Z. WIRTH, K dějinám stavby, s. 57-61 a 130-132. 152 SObA Třeboň, Vs Sedlec, kniha sign 45: Liber inchoatae restaurationis, s. 10-11; Z. WIRTH, K dějinám stavby, s. 57-61 a 130-132. 153 SObA Třeboň, Vs Sedlec, kniha sign 45: Liber inchoatae restaurationis, s. 11-12. 154 SObA Třeboň, Vs Sedlec, kniha sign 45: Liber inchoatae restaurationis, s. 7-9; Z. WIRTH, K dějinám stavby, s. 57-61 a 130-132.

72

účtovány

(k tomu byly hlavice a "basis"

a každý jeden loket soklu po 30 kr.), jiné práce

při

měli denně mělo

Páně

témž chrámu

po 1 zl. a 30 kro za kus

přičemž

a zajistit "mnohé

a všeliké oprávky". Tovaryši

obdržet 40 kr., resp. 34 kr., zatímco

být dáno 27 kr., resp. 21 kr. 155

Později

učedníkovi

téhož roku pak byla

sepsaná s kameníkem ještě nová smlouva. Během

dvou let bylo stavitelem P. 1. Bayerem

zpevněno

staré gotické zdivo kostela Nanebevzetí Panny Marie, které nést novou výplň

střechu. Vnější

mezi nimi,

stejně

zdi kostela - tj.

tvořila

a kamenná

jako zdivo prolamující okenní otvory -,

byly prakticky ponechány ve své Výjimku

pilíře

mělo

původní středověké podobě.

jižní strana, k níž ve

středověku

přiléhalo

severní rameno klášterního ambitu, která byla stržena a na jejím boční

místě nově

vznikla druhá

dvoulodí bylo

vnějšku

okenní

věrným

kostela byly

boční loď

kostela, takže jižní

napodobením toho severního. Na

rovněž

obnoveny

římsy

a vyspraveno

ostění.

Uvnitř zůstaly

zachovány

pilíře křížení, bočních

však byly zhotoveny sloupy

lodi i chóru,

nově

dvoulodí a chórového

ochozu, které vyhotovil podle Bayerova zadání kameník Lejsek, který

měl

za úkol i zbylé kamenické práce. 156

5.3

Na

VÝZDOBA

přelomu

let 1702 a 1703, kdy Bayera nahradil ve

funkci stavitele Jan Blažej Santini-Aichl (1677-1723), již byl téměř

hotový také krov a

soustředily

na západní

zastřešení

průčelí

stavby. Práce se pak

a zaklenutí

vnitřního

prostoru.

155 SObA Třeboň, Vs Sedlec, kniha sign 45: Liber inchoatae restaurationis, s. 7-9; Z. WIRTH, K dějinám stavby, s. 57-61 a 130-132. 156 K tomu srv. např. K. BENEŠOVSKÁ, Způsob setkání, s. 232-236; M. HORYNA, Jan Blažej Santini Aichel, s. 214-220.

73

průčelí

Západnímu předstupuje Průčelí

předsíň,

v duchu

na JeJlz

střeše

poklasické

gotiky

se nachází tabernákly.

je prolomeno velkým oknem, nad nímž je

umístěn

kvadrilob a je korunováno sochou Panny Marie, patronky cisterciáckého kláštera. Pro zaklenutí kostelního prostoru byly zvoleny klenby valené s

výsečemi

bočních

v hlavní a

příčných

lodích a klenby plackové v střídaly

lodích. V ochozových kaplích se pak

klenby

zaklenuté plackou a žebrovou klenbou. Kromě

kupole v

křížení

bočních

hlavní a

lodí byl celý

kostelní prostor sjednocen dynamicky strukturovaným vzorcem štukových žeber, který našel svoji inspiraci v

pozdně

gotických

kroužených klenbách Benedikta Rejta, jak je Santini poznal na hradě,

Pražském

v blízkosti svého domova.

Transept byl šneková

schodiště,

počátku,

doplněn ještě

s nimiž se sice

ve své výsledné

něž

o empory, na

podobě

počítalo

vedla

dvě

již od samotného pravděpodobně

jsou však

dílem až Santiniho. Kamenické a zednické práce trvaly sice ještě už od roku 1703 "koleček"

JIZ

začaly

být

přijímány

dary za

několik

účelem pořízení

nutných na zasklení kostelních oken a o rok

opat

Snopek

vyjednával

"starobylého kostela"

přislíbili

kteří

s dobrodinci, pořízení

let, ale

oltářů.

později

by

Oltářů

v chórovém ochozu celkem šest, další dva se nacházely v

do bylo

čelech

transeptu. Roku 1708 byla stavba

slavnostně vysvěcena.

Výzdoba kostela 1S7 ovšem století.

Matěj

pokračovala ještě

Václav Jackel (1655-1738), který od

let 17. století provozoval

sochařskou

počátku

80.

dílnu v Praze a ve styku

s opatem Snopkem byl již od roku 1700, děl

hluboko do 18.

vytvořil

velké množství

nejen pro obnovený kostel, nýbrž také pro další klášterní

157 K výzdobě viz Dějiny českého výtvarného umění 11/1-2, Praha 1989, kde je uvedena další literatura; edice pramenů (viz seznam literatury v této práci).

74

stavby. Část z nich byla dokončena, nebo začala vznikat teprve po

Snopkově

smrti.

Jednalo

se

světců

cisterciáckých světic

zejména

o

oltáře

dva

s postavami

sv. Roberta a sv. Bernarda na jednom a

sv. Luitgardy a sv. Humbelíny na druhém z nich.

Snopkova života

vytvořil

Ještě

Křtitele,

Jackel sochy sv. Jana

za sv.

Bernarda a sv. Norberta pro portikus a sochu Madony pro vrchol západního Jejím

protějškem

průčelí

kostela Nanebevzetí Panny Marie.

je Immaculata ve štítu kostela sv. Filipa a

Jakuba. V exteriéru je pak také jeho dílem socha sv. Jana Nepomuckého, hřbitovním

která byla

umístěna

kostelem Všech svatých. Po

Jackel

ještě sochařskou

hlavní

oltář,

k

němuž

před

na prostranství Snopkově

smrti

vytvořil

výzdobu pro nový konvent a zejména

pak dodal plátno Petr Brandl.

Již od roku 1701 jednal opat

Jindřich

Snopek o

výzdobě

klášterního kostela s Michalem Leopoldem Willmannem (16301706).

Malíř

pracoval zejména pro slezské cisterciáky, od jejichž

opatství v Lubuši získal opat Snopek obraz sv. osm let

dříve.

Umučení

kostela

část,

Umučení

a sice

sedleckých

oltářní

obrazy

cisterciáků.

Zavraždění

Willmanův

sv. Filipa a Jakuba zdobil také hlavní

oltář

sv.

obraz

sedleckého

zasvěceného těmto apoštolům.

Ve dvacátých letech dodal sedlecký klášter Kromě rovněž

o

Z velkoryse vyjednáné výzdoby byla nakonec

provedena jen malá Václava a

Bartoloměje

rovněž

oltářních

několik oltářních obrazů

pro

Petr Brandl (1668-1735). obrazů

bylo

potřeba

freskovou výzdobou. Za tímto

vyzdobit klášter

účelem

navázal opat

Snopek kontakt s Janem Jakubem Stevensem ze Steinfelsu (1651-1730),

který

v devadesátých

klášterního kostela ve Waldsassen.

letech Malíř

vyzdobil

klenby

nabídl opatovi své

služby dopisem z roku 1705, z rozsáhlejšího programu výzdoby klášterního kostela v Sedlci však nakonec vymaloval pouze klenbu v

křížení

kostela freskou Nanebevzetí Panny Marie se sv. 75

anděly, neboť

Trojicí a

další plochy nebyly pro výzdobu freskami

vhodné. polovině

Až po konvent

malíř

18. století vyzdobil svými freskami nový

Juda Tadeáš Supper (1712-1771), který zde

vymaloval výjevy z legendy Čtrnácti svatých pomocníků, výjevy z historie

kláštera

mučedníků.

a

téměř

postavy rovněž

Doplnil

třiceti

výzdobu

cisterciáckých

klášterního

kostela

v severní a jižní kapli transeptu, tj. v kapli Čtrnácti svatých pomocníků

5.4

a Panny Marie, freskami s iluzivní architekturou.

VZHLED

Klášter

byl

v

průběhu

novověku

raného

špatném a velmi špatném stavu nejen

kvůli

třicetileté

začala

ve

jeho vypálení husity prostředky

roku 1421, nýbrž také proto, že nebyly údržbu. Situace se v tomto ohledu

střídavě

na jeho

zlepšovat teprve po

válce.

Neklidné

události

vojenský konflikt na

stavovského

něm rovněž

povstání

a

následný

zanechal své neblahé stopy.

Jednalo se však spíše o škody, které byly napáchány na klášterním majetku, jeho

hospodářských

zásobách a pokladu,

než o škody na samotných stavbách. Výjimku vojáků

pobyt švédských byly

cíleně ostřelovány

tvoří

tažení a

do blízkosti kláštera roku 1645, kdy

budovy kláštera.

Daleko obvyklejším zdrojem pohrom pro klášterní budovy však byly Zvláště

ničivé

požáry, které následovaly po úderu bleskem.

roku 1665 byl klášter zle

poničen,

"když z

dopuštění

Boha Všemohoucího ... dne 30. listopadu kolem desáté

německé

hodiny v noci vypuknuvším požárem zdejšího kláštera byly zachváceny a pak

vyhořely

a do

76

základů

byly obráceny v popel

dvůr, šafářství,

blízko ležící poplužní

některé

jiné chlévy, cihelna, hostinec a polorozbořeného

Podobu

stodoly, kravíny, konírny a jiné budovy".158

kláštera popisuje roku

1630

Šimeon Eustach Kapihorský následovně: "Poněkud, ale ne do konce,

oltářem

nebo za hoře

opatství. Na

velkého

kostela k východu,

bylo

stavení k kostelíku podobné, byla kapla

opatova. Na pravé pak ruce za štítem k poledni byl konvent, ambit a táhl se až k

příkopu přes

ohražené jsou. Na levé

straně

k

ty louky, nímž od Páchu

půlnoci

byl plac, nímž se mimo

něho

zahrada, kteráž se až

kostel do opatství jezdilo. Vedle posavád

spatřuje,

oplatkův

nesívali. Podál od zahrady, vedle kostela

proti druhý byla

bráně,

kaplička

na níž nic jiného než pšenici k

jenž se nyní kaplou sv.

pečení

nynějšího

Bartoloměje

jmenuje,

ku poctivosti svytým Kozmy a Damiánovi... Co dveřím

jest pak proti

velikýho kostela bylo? Byl nejprve pivovar

s spilkou a sejpkami pro slady. Tu, kde rybník, byli sklepové. Vedle rybníku byl špitál, v a

každého

času

němž

se tak mnoho chudých vždycky

s nemalou kláštera záhubou vychovávati

musilo" .159 Zpráva

o

cisterciáckých

českých,

stavu klášterů,

moravských

následujícími slovy: "Tento klášter ...je

v krajním

případě

časů

osm

vojáci oblehli Prahu, po vozatajstvo

střílelo

lužických

sepsaná pro generální kapitulu roku třicetileté

1651, popisuje stav sedleckého kláštera po

tak, že za dobrých

a

takřka

válce

nejchudší, a to

je schopen uživit sotva šest, anebo

řeholníků.

Před

pět týdnů

celé jejich

do kláštera i mimo

časem,

něj,

když švédští

dělostřelectvo

a

zabralo všechen

dobytek i zrní, v samotném chrámu spolilo všechny sedadla, lavice a obrazy, vykopalo

těla

sám kostel, že se stal

podobnějším

a kosti mrtvých a tak stodole

či

znesvětilo

chlévu

něž

158 SObA Třeboň, Vs Sedlec, listina č. 218. Cit. podle P. ZAHRADNÍK, Sedlec, nestránkováno. 159 Š. E. KAPIHORSKÝ, Hystorya, s. 9-10; podobně J. F. DEVOTY, Popsání bývalé řehole, s. 90-92.

77

budovy spálili a

zničili

a takové

tomuto klášteru, že výnosy za

pět či

šest let

chrámu. Všechny dvory a způsobili

škody

postačovat

nebudou

vnější

na

jejich

nějž

konventního kláštera, z

napravení. "160 době

v této

došlo teprve po roce 1700 za opata

K

vnější

stály pouze

Jindřicha

obnově

zdi,

Snopka. Kostel

pak byl vyzdobován až do zániku sedleckého kláštera za josefinských reforem. Nejvýznamnějším

mnichů

sakrálním objektem

po husitské revoluci až do doby

došlo k

opravě

apoštolů

Filipa a Jakuba. Byl tehdy kostelem

bohoslužby,

slavnostně

opata

od

Jindřicha

návratu

Snopka, kdy

kostela Nanebevzetí Panny Marie, kostel sv.

konventním

pohřbívali

byl

kláštera, přijímali

ústřední

v

noví

němž

svatyní, se

řeholníci

vlastně

odehrávaly nebo naopak

opati a dobrodinci sedleckého kláštera. Také pro

Jindřicha

stavbou, jíž

Snopka tedy byl tento kostel

věnoval

svoji pozornost na

pochopitelně

půdě

první

samotného

sedleckého kláštera. S jeho opravou sice

začal

prý z almužen pobožných lidí již

Theodorik, první opat, jenž se do kláštera po husitských dílčí

válkách vráti11 61 a v následujících letech zde probíhaly opravy,

nicméně

také tento kostel

měl

daleko do ideálního

stavu. Protože však byl poměrně často

ústřední

vyspravován

svatyní sedleckého kláštera, byl

alespoň

v rámci možností a do té

míry, aby zde bylo možné vykonávat bohoslužby. Byl místem, kde byla

pohřbena

celá

samotných sedleckých Z z

příznivců

sedleckého kláštera i

opatů předbělohorského

kláštera

Vrchoviště pohřbenou

minstrberského

řada dobrodinců

knížete

známe

Jmeny

roku 1486 "v kapli sv. Hynka

pohřbeného

období. paní

Markytu

Ondřeje",

roku

syna

1491

160 SObA Litoměřice, ŘC Osek, kart. 75. Cit. podle P. ZAHRADNÍK, Sedlec, nestránkováno. 161 Š. E. KAPIHORSKÝ, Hystorya, s. 45.

78

"v

vohradě

kostele sv. Filipa a Jakuba samého

oltáře

Monaco

pohřbeného

pohřbeného

velikého na levé ruce", Wolfganga Rudolpha de

"před

roku 1529

oltáře

Arnošta

oltářem

Trinitatis". Po delší

pohřbeného

době

Depositionis Domini

pohřbeného

roku 1533 "v

pohřbeno

pana

Bořity

Zdislava

roku

1537

oltáře

"u

S,

nacházíme zprávu, že v témže kostele

bylo roku 1573

oltáře"

"nedaleko velkého

z Martinic,

tehdejšího

děťátko

mincmistra

českého.

Mezi opaty,

kteří

Jindřicha

opata

Hynka Slawikovce

Depositionis Domini nostri de Cruce" a pana

z Dražova

Království

kůrem",

roku 1521 "pod

nostri de Cruce" , Jakuba Krnajze boku

kláštera sedleckého u

zde

před

Snopka

obnovou sedleckého kláštera za

našli

místo

svého

posledního

odpočinku, můžeme jmenovat Řehoře (?-1496) pochovaného "u oltáře

vedle sakristie na pravé ruce", Klementa (1496-1521) "u

boku velikého (1587-1592) zesnulého

oltáře

"před

Matěje

na levé

oltářem

straně",

vedle

samé

Bartoloměje

Makeše

sakristie",

násilně

Sartoria (1610-1611) "u sloupu pod obrazem

B. panny Marie, s. panny Barbory a s. panny pohřbeného

zbraslavského opata Jakuba

Božího proti sakristii". Roku 1523 byl svatého Mikuláše" dvoře

rovněž

Kateřiny"

roku 1493 "u hrobu

pohřben

"nedaleko

větší

byl

pohřbeni,

počet těch,

třetině

17. století "jiných

spatřuje,

se

kamenů

kteří

byli

aniž bychom znali jejich

Jmena a dobu skonání. Dozvídáme se totiž, že

162

při

Sedlece".

v kostele sv. Filipa a Jakuba

věděti

oltářě

jakýsi Mikuláš Dubiker, "kaplan

Zdá se však, že daleko

se

nebo

ještě

v první

v kostele vedle té kapli mnoho

ale pro starost a zkázu liter, kdo by pod nimi leželi,

nemůže."162

K pohřbům v kostele svatých Filipa a Jakuba viz Š. E. KAPIHORSKÝ,

Hystorya, s. 58-59,63-65,67-68,71,86,89,94.

79

Počátkem

16. století zde

přibyl

Mikuláše, jejž postavili ze svých Piram,

Jindřich

dolů

věž

a

spustil. "164 Opat

kláštera sedleckého, jíž

dráty od hodin zutrhal a ze zdi kamení Ondřeje

do kapli svatého

události opravit

Jiří

a Jaroslav Kapounové ze Svojkova (1516).163

hrubě potřískal,

vyrážev,

sv.

finančních prostředků bratři

Roku 1625 uhodil hrom "na velice

oltář

nový

Bartoloměj

skrze klenutí se

pak nechal po této

nešťastné

kůr. 165

Roku 1628 byla v tomto kostele "zkrášlena" na náklady paní Elišky z Žerotínka kaple apoštola sv. Ondřeje.1 66 Za opata Hilgera Burghofa byl kostel poprvé od husitské revoluce vybaven varhany (1657) a o hlavní

oltáře

něco

málo

později

získal nové dva

s obrazy Nanebevzetí Panny Marie a sv. Bernarda

( 1659).167 počátku

Již na v

bědném

klenbu a přímo

vlády opata Snopka však byl kostel

stavu, takže bylo nutné opravit střechu,

ohroženi na

alespoň

opět

jeho zdi,

aby mniši konající zde bohoslužby nebyli životě

(1687).168 Kostel byl

následně

vybaven

novými varhany (po 1690). Další sakrální budova, která se nacházela v sedleckém věnoval

opatství a jíž opat

Jindřich

pozornost

Snopek, byl

při

své stavební

hřbitovní

činnosti

také

kostel s kostnicí a kaplí

Všech svatých. Byla

vystavěna

ve

středověku,

aby

každodenní modlitby a mše za zesnulé. Kostel dvě věžičky,

na nichž "stály veliké

řemeslně učiněný,

163

164

dvě

kteréž ve dne i v noci

se

zde

sloužily

měl

podle tradice

lampy, mistrovsky a

hořící,

lidem pobožným

š. E. KAPIHORSKÝ, Hystorya, s. 63. š. E. KAPIHORSKÝ, Hystorya, s. 111-112.

J. F. DEVOTY, Popsání bývalé řehole, s. 17l. š. E. KAPIHORSKÝ, Hystorya, s. 119. 167 SObA Třeboň, Vs Sedlec, kniha sign. 24, fal. 258v-259r. Viz P. ZAHRADNÍK, Sedlec, nestránkováno. 168 SOba Třeboň, Vs Sedlec, spisy sign. LI/3; SObA Třeboň, Vs Sedlec, spisy sign. XLIV 18. Viz P. ZAHRADNÍK, Sedlec, nestránkováno. 165

166

80

od mnoha mil putujícím a pro husté lesy, s nimiž klášter obklíčen

byl, cesty

Poblíž

sakristie

se ve

Tělem".

se

nacházel

Při

středověku

za

commemorationes K

zemřelého

hřbitovu

podivěním

dvěma

půdě

oučinky

pohřbeni.

hodinách celé

a jako

podívati

neměl

každoroční

a

byl ve

na

země,

středověku

dosáhl

v

jež

zdější hřbitov.

z sebe vydávala, to zrušila, kosti

zachovala, jak se každý pěkně

spořádaných

Sedlecký klášter s hrobem významným

kteří chtěli

nOUZI o poutníky, Proto

z doby opata

ze Svaté

tělo pohřbené

křídla zbělavé

může".

ještě

umístěna

krásu jejich v kostnici

bratrstvy,

místem a

se zde konaly mše, dále

přivezl půdu

a jež pak byla

čtyřech

na množství a s

bratrstva, Sepulchri

se vázala tradice pocházející

neposkvrněné

hrobu Božího", na

bratra

jeho Zemi Svaté nápodobné

jest a dvadcíti

(Sepulchrum

(připomínání bratří) .170

měla zázračné účinky

pak

dvě

třikrát týdně

Heidenreicha, který do Sedlce

"Země

způsob

"na

tomto kostele vznikla

každého

Páně

hrob

nacházela "monstrance s Božím drahým

Domini a Corporis Christi, mše

to svaté místo zjevovaly."169

vlastně oltář vystavěný

Domini), němž

nevědoucím,

průběhu

Páně

a

poutním

být v posvátné

věků

neobyčejné

velikosti.1 71 Nezdá se však, že by tato tradice, který byla stále živá v

paměti

sedleckých

mnichů, měla

kláštera - za jeho hranicemi tomu historka, která se

údajně

raně novověkých dějinách

příliš důležité

místo.

Naznačuje

odehrála na konci devadesátých

let 16. století, kdy byla na tomto Hřbitov

v

místě

orána

hřbitovní půda.

s kostelem, kde opat Jakub kdysi našel poklad ve

výši deseti tisíc

dukátů,l72 měl

být

"znesvěcen"

nerozvážným

zásahem opata Františka Pecelia. Ten se rozhodl na radu "nějakého šafáře"

169

nechat klášterní

Š. E. KAPIHORSKÝ, Hystorya, s. 8.

š. E. KAPIHORSKÝ, Hystorya, s. 3-4. 171 š. E. KAPIHORSKÝ, Hystorya, s. 4. 172 š. E. KAPIHORSKÝ, Hystorya, s. 81. 170

81

hřbitov

zorat,

neboť

na

něm

v této

době

šafáře něco přišlo zvěda,

pohřbíván.

již nebýval nikdo

Téže nOCI ovšem "na

škodně pomačkalo.

a jej dosti

O

čemž

opat

víceji krchova orati nedopustil" .173

Barokní zázračných

tradice

událostí,

s ním

přesto

ještě

spojuje

dalších

hřbitov

již více nebyl

poutníků

z blízkých i

se však zdá, že

místem, které by vyhledávaly zástupy

několik

dalekých končin Českého království i jiných zemí, jako tomu bylo ve

středověku.

Za opata Snopka pak bylo

hřbitovní

prostranství

doplněno

o sochu sv. Jana Nepomuckého (1704).174 Samotný kostel se dočkal

opravy již

předtím,

za vlády opata Hilgera Burgofa

(v letech 1661-1663), kdy "byla stará kostnice, která už zcela sešla a byly

zřítila

zřízeny

se, znovu

nové

oltáře

nově

od

základů

,. -r. \

kostel Všech svatých, v jehož spodní kapli se nachází

sedlecká kostnice. Na jejím výtvarném Aichl

dostavěna;

a okna i s dalšími nezbytnostmi" .175 ? 0'\

Hřbitovní

obnovena a

rovněž

řešení

se J. B. Santini-

podílel. Dnešní podoba kostnice je výsledkem úprav

z 19. století.

Š. E. KAPIHORSKÝ, Hystorya, s. 90. J. F. DEVOTY, Popsání bývalé řehole, s. 229-230. 175 SObA Třeboň, Vs Sedlec, kniha sign. 24, fal. 258v-259r; SobA Třeboň, VS Sedlec, kniha sign. 26, fal. 287r-287v Cit. podle P. ZAHRADNÍK, Sedlec, nestránkováno. 173 174

82

Kromě oltářem

kostnice byla opravena, vybavena

s obrazem Všech svatých a

vyřezávaným

nově vysvěcena rovněž

horní

kaple kostela. 176 Rekonstrukce "stabilizovala objekt masivním obestavěním

prostorů

spodního

podlaží stavby se vznikem dalších

v terasové podnoži stavby.

tehdy zaklenuta

příčně

Loď

horního kostela byla

situovanou valenou klenbou, západní

průčelí doplněno kompozičně těžkým, raně barokním

K další 1710,

úpravě

přičemž

hřbitovního

nově

schodiště,

kostela došlo až kolem roku

ji z iniciativy opata Bonifáce Blahny (1709-1718)

prováděl pravděpodobně

pouze

štítem" .177

dekoroval

Jan Blažej Santini Aichl. Santini zde klenby

kostnice

a

postavil

vneJs1

jež k ní vedlo. 178

Nejvýznamnějším

sakrálním objektem byl ve

středověku

chrám Nanebevzetí Panny Marie, který však od dob husitské pravděpodobně

revoluce ležel v troskách a vůbec

století zde nepochybně

kvůli

až do konce 17.

nebyla snaha pokusit se Jej finanční

a

umělecké

K drobnějším opravám této stavby bylo

spravit -

náročnosti

úkolu.

přistoupeno

teprve

počátkem

devadesátých let 17. století, kdy byl kostel

vydlážděn

(1690) a o

kaple 14 sv.

176 177 178 179

něco

pomocníků

málo

později

zde byla

(1693).179

řehole, s. 232-233. M. HORYNA, Jan Blažej Santini Aichel, s. 256. M. HORYNA, Jan Blažej Santini Aichel, s. 256. J. F. DEVOTY, Popsání bývalé řehole, s. 235.

J. F. DEVOTY, Popsání bývalé

83

zřízena

nově

nová

F. B. Werner, Pohled na klášter v Sedlci, Kutnou Horu a Čáslav, polovina 18. stol. Zleva: 1) nový konvent s hodinovou kostel Nanebevzetí P. Marie a sv. Jana

Křtitele

věží,

2) obnovený

se sochou lmmaculaty

na vrcholu štítu, 3) sýpka, 4) kostel sv. Filipa a Jakuba, 5) staré opatství, 6) kaple Všech svatých.

Systematická obnova bývalého konventního kostela však započala

až roku 1700, kdy opat

stavitele P. 1. Bayera,180 který pro několik

poblíž byly s

let

dříve

semináře

něj

pražského

smlouvy

cihlářem, tesařem

i

nejen

pokrývačem

a

sochařem Matějem

Snopek povolal

poprvé pracoval již o staroměstského

sv. Bernarda. Na sklonku

podepsány

roku smlouva se

opravě

na

Jindřich

března

s Bayerem, konečně

domu

roku 1700

nýbrž

také

v listopadu téhož

Jacklem na zhotovení

čtyř

oltářů.

Roku 1701 začal

usilovat

Leopoldem

uzavřel

o

opat smlouvu

malířskou

Willmanem

a

ještě

výzdobu

následně

s kameníkem a

kostela

jednal

Michalem

rovněž

s jeho

nevlastním synem Janem Kryštofem Liškou. Od roku 1705 pak výzdobě

Jindřich

Snopek vyjednávalo freskové

kostela s Janem Jakubem Stevensem ze Steinfelsu.

180 Srv. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004, s. 47-50.

84

V té

době

již Bayera, který mezitím zpevnil základy kostela,

vyspravil zdi a

vystavěl střechu,

nahradil Jan Blažej Santini

Aichel, o jehož kvalitách se opat Snopek nejspíše opata Wolfganga Lochnera, pro něj

na Zbraslavi, kde pro Během

svého

působení

1705) dostal Santini barokně-gotický

V exteriéru se pak průčelí,

k

V interiéru dal celý kostel

vystavěl

vnitřního výrazně

němuž přistavěl

schodiště

šneková vnějšího

1

konventní

Jindřichem

Snopkem. 181

provizorní.

četné

výrazně

a

chórového

ochozu.

portikus a definoval jeho plastickou

ukončeny

Původní

slavnostně

chrám

snahy

zůstalo

středověký

ubytování

obnově

příštího

roku byl

vysvěcen

opatem

a

mnichů

konvent, jenž stál

chrámu Nanebevzetí Panny Marie, byl zničen

nově

podepsal na vzhledu západního

kostela Nane bevzetí Panny Marie staronový

svůj

poprvé možnost realizovat

výzdobu. Nejspíše roku 1707 byly stavební práce na

Přes

době

navrhl konvent a klášterní kostel.

vůbec

koncept.

podobu

Santini pracoval v téže

od

zde (v 1. 1703-1708; doložen od roku

zaklenout, v transeptu pozměnil

nějž

dozvěděl

společně

nadlouho jižně

od

s tímto kostelem

za husitské revoluce, proto se mniši po svém návratu

roku 1454 usadili poblíž

méně

poškozeného kostela sv. Filipa a

Jakuba, kde se nacházely stavby kdysi světským návštěvníkům

určené

laikům

a

opatství. Za vlády opata Valentina ze

Schonbecku tyto stavby prošly stavebními úpravami. Opat tehdy "stará stavení zopravoval i mezi nimi zejména snad opatský obrazy

opatů

některá

dům,

nová

přistavěl", 182

který nechal vyzdobit

od zakladatele kláštera až do

současnosti, včetně

sebe samého. "On obnovilI. 1603 opatství staré v Sedlnici a dal všecky opaty sedlecké vymalovati, v velikém pokoji

181 182

zavěsiti

M. HORYNA, Jan Blažej SantiniAichel, Praha 1998, s. 108 a 214-220. Š. E. KAPIHORSKÝ, Hystorya, s. 91.

85

a

některé

před

verše

zakladateli,

počátku,

obrazem

prvního

Hořislava

opata

o

o tom prvním opatu postaviti" .183

Za opata Hilgera Burghofa byl po roce 1658 "obnoven konvent".

vlastně

Došlo tehdy

konventu.

Jestliže

starý

k položení

konvent

základů jižně

ležel

od

Nanebevzetí Panny Marie, pak nový konvent byl jeho severovýchodní K dalším Jindřicha

kostela

umístěn

na

straně.

stavebním

akcím

došlo

až

za vlády

opata

Snopka, snad po roce 1695, kdy bylo budováno pod křídlo

vedením P. 1. Bayera jedno střechu.

dostalo krov a začalo

nového

konventu, jež o

pět

let

později

Podle nového návrhu Santiniho se

v sousedství chrámu Nanebevzetí Panny Marie

stavět

až

za opata Bonifáce Blahny, po roce 1710, a stavba se protáhla přičemž

hluboko do 18. století,

původní

plán byl o

něco

pozměněn. 184

rovněž

V klášterním areálu se nacházely ubytování laických byly

čtyři)

a celá

a severním

bratří

určené

pro

a služebnictva, zahrady (roku 1785

řada hospodářských

směrem

budovy

budov. Ty ležely západním

od nového konventu s

přilehlým

kostelem

Nanebevzetí Panny Marie. Na rozdíl od cisterciáckých

klášterů

jako byly Plasy, Vyšší

Brod a Osek v Čechách nebo Velehrad a Žďár nad Sázavou na Moravě

v Sedleci nebyla

vybavené

zřízena

léčivy, přístroji

a

lékárna (tj. prostory

lékařskou

speciálně

literaturou), nýbrž

se asi skladovala ve špitálu nebo v místnostech

léčiva

určených

pro

nemocné mnichy. 185 Mezi

drobnými

služe bnictva,

budovami,

bychom

klášternímu rentmistrovi,

našli kočímu

Jez

sloužily

třeba

nebo

prostory

k ubytování vyhrazené

pradleně.

J. F. DEVOTY, Popsání bývalé řehole, s. 172. M. HORYNA, Jan Blažej Santini Aichel, s. 254-255. 185 Srv. 1. DOSTÁLOVÁ, Cisterciácká lékárna v Plasech, in: 900 let cisterciáckého řádu, ed. K. Charvátová, Praha 2000, s. 215-220. 183 184

86

Zahrady sloužily k zásobována

kuchyně

ze

pěstování

a

ovoce a zeleniny, jimiž byla

které byly ukládany v klášterních

sklepech

Uedna

zahrad

sousedství

kuchyně). Stejně

tak zde bylo

pak bylo ukládáno v sýpce a našlo Ležely zde také poplužní jež klášter choval pro svoji

přímo

byla

svůj

dvůr

se

v

bezprostředním

pěstováno

užitek v místní šafářstvím.

potřebu patřily zvláště

jalovic, prasat a ovcí, ale také koní. Za tímto nacházela celá

Situační

řada

stodol,

např.

Mezi

zvířaty,

desítky kráv,

účelem

koníren a jiných

hospodářským potřebám

cihelna a pivovar, v

pivo nebo hostinec a dalších neznámého

pekárně.

se zde

chlévů.

plán zrušeného cisterciáckého kláštera v Sedlci z roku 1785.

Z budov, jež sloužily byly dále

kravínů,

obilí, které

němž vařil

třináct

malých

kláštera, to

klášter vlastní domků

blíže

určení. 186

SObA Třeboň, Vs Sedlec, listina č. 218, 256. Cit. podle P. ZAHRADNÍK, září 1783 lze najít v NA Praha, Fond ČG - Publicum 1796-1805, inv. č. 2388, sign. 126/27, kart. 186

Sedlec, nestránkováno; popis klášterního areálu ze

4630: odpověď čáslavského krajského úřadu na dotaz pražského gubernia,

zda je možné jej využít jako

skladiště.

87

Klášter v Sedlci se díky opatu

Jindřichu

přiradil

Snopkovi

třicetileté

ke barokním opatstvím, která vznikala po

válce

zejména v německých zemích (zvláště Bavorsku a Švábsku) a v habsburské monarchii, zatímco ve zbytku Evropy stavební řeholních řádů

aktivity

nedosahovaly takových řeholní

Tato opatství spíše než skromné službě

Bohu, jak

stanovách,

připomínala

Jak je

vidět

největší

kláštera, přikládána

měl

řád

cisterciácký vznešená

rovněž

důležitost

byla vedle

Jeden z posledních

nedlouho po té zrušen na Mobiliář

opatů

staveb

Snopka

však již klášter

něj

nespokojení

zlepšení pak byl klášter reformního panovnického

byl rozprodán a budovy kláštera

světským účelům.

Srv. W. BRAUNFELS, Monastenes, s. 201-220.

88

přes

uprchnul a zanechal své

přes dílčí základě

Jindřicha

době

obrovským zadlužením a doléhali na

dekretu.

sedleckého

sakrálních

teprve po smrti opata

bratry v zoufalé situaci. I

187

sídla. 187

přestavby

a protáhla se hluboko do 18. století. V té

věřitelé.

zasvěcené

opatským prostorám. Stavba nového konventu i

určité náběhy započala

trpěl

domy

ve svých starobylých

vladařská

průbehu

z

rozsahů.

začaly

sloužit

ZÁVĚR

6

Sedlecký velkými

klášter

změnami.

prošel

průběhu

v

Je pozoruhodné, jaký

novověku

raného

důraz

byl v klášterní

tradici kladen na zničení kláštera Janem Žižkou, třebaže vycházela z

nedostatečných

znalostí.

Domníváme se, že klášter byl snad

zničen

proti

vůli

Jana

Želivského, který stál v čele spojeného vojska pražanů a orebitů - i

přesto,

dříve či později stejně

že by k jeho vypálení nejspíše

došlo, jak ukazuje celková bilance

zničených

cisterciáckých

opatství za husitských válek. Násilnostem husitské éry více méně

unikl pouze jediný z nich.

Následné období po návratu prvního opata a členů

dalších

konventu,

konventu na samotné 15. století došlo k

Jakuba přáli

hraně

totiž

snad

se nesl ve znamení balancování existence. Teprve v poslední

určitému dočasnému

Přehlédneme-li

později

~obu,

třetině

zlepšení.

kdy byla v kostele sv. Filipa a

pohřbena převážná většina příznivců

kteří

kláštera,

si

spojit své po smrtné osudy s osudem sedleckého kláštera,

zjistíme, že jich nejvíce za celé období

před třicetiletou

válkou

bylo za vlády jagellonské dynastie v Českých zemích. Mohli bychom z toho usuzovat, že klášteru se tehdy do podařilo

získat

nazpět

na

půdě

samotného

zaznamenán pouze jediný období Po

svědčí

celá

některých

míry

svoji prestiž.

Pak ovšem následuje rychlý pokles osob

určité

řada

laických

Umenovitě

máme

kláštera

případ)

zprávo

počtu pohřbů

a koncem

značně

předbělohorského

nízké morálce konventu.

násilných událostech, které je

předznamenaly

vůdcové

darují veškerý

propuká stavovské povstání a jeho majetek kláštera Kutnohorským.

Poté, co se situace obraci, zasahuje ve Ferdinand II. a

nařizuje

prospěch

kláštera

kutnohorským navrátit zkonfiskovaný

89

majetek

mnichům. Třebaže

nebyly zdaleka navráceny všechny

třicetileté

statky a klášter byl za

války

značně poničen,

opětovnému

let 17. století dochází k jeho

sedleckého kláštera se dostávají opati, kteří

vynikají svými kvalitami a

od 50.

vzestupu. Do

kteří

po dlouhé

čela době

zahajují postupnou obnovu

klášterních budov. Nejvýznamnější Jindřicha

Snopka (1685-1709),

organizačními

uzavřel

nejmenších

s

mimořádnými

se odráží prakticky ve všech smlouvách,

řemeslníky

detailů

všem možným způsobené

který vynikl

schopnostmi.

důslednost

Jeho Jez

budovy byly opraveny teprve za opata

-

smlouvy jsou formulovány do

a ukazují, že opat se dokázal pojistit proti

nepříjemnostem

škody

rovněž

Nejpozoruhodnější

a v

případě

nutnosti sankce za

tvoří

Snopkova zdatnost

vymáhat. kapitolu však

pn vyjednávání se zástupci Koruny, šlechty a

měšt

o pomoci

darech na znovuvyzdvižení konventního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Předem

rozesílány všem přispěly

_.

,

pnpravene sousedům

k plynulému

formuláře,

které

byly

sedleckého kláštera, velmi

průběhu

první fáze

hromadně

významně

přestavby

tohoto

kostela, kdy bylo nutné dopravit na místo stavby velké množství materiálu.

90

7

SUMMARY

The Monastery at Sedlec near Kutná Hora, which was founded in 1142, is the oldest cistercian monastery in the Czech Lands. Shortly after its founding, it became one of the most important Czech monasteries, and under Hedenreich (late 13th and early 14th century) it played a very important role in directing the Kingdom of Bohemia after the last legitimate Přemyslid

King had been murdered.

After Heidenreich's death, however, the monastery begins to falI into debts: before the Hussite Wars its debts were considerable. In 1421, the monastery was burned by the Hussites (the monastery's tradition, erroneously, ascribed this act to Jan Žižka): this was the turning point in its history. After the Hussite Wars, Sedlec's monks returned to their destroyed monastery, yet the financial situation of the convent remained gloomy due to confiscation of its property by Hussite and

Catholic nobility.

The JagelIonian

period brought a

temporal improvement, but this was folIowed by further decline, which saw the smalI convent struggling with routine tasks such as providing enough food for its members or enough funds to pay for vital repairs of the monastery's buildings. The monastery only saw a new up swing after the Thirty Years' War, especialIy under its "second

foundeť',

Jindřich

Snopek in 1685-1709. This abbot was, to a great extend, able to renew the past glory of the monastery, making the monastery' s golden age in the Middle Ages a constant point of reference. The aim of this thesis is to outline the monastery's development in the period marked by its destruction by the Hussites, on the one hand, and its 'second founding' under 91

abbot Snopek, on the other. The thesis focuses on the changes in the monastery's individual buildings and, by do ing so, attempts to reconstruct the monastery's outer appearance and the inner state of the community. It also looks at some aspects of the rebuilding process under abbot Snopek before the arrival of Jan Blažej Santini-Aichl, i.e. during what could be termed the first or preparatory phase of the grandiose Baroque rebuilding.

92

8

SEZNAM LITERATURY

I. PRAMENY

A) Archivní prameny

Národní archiv (NA) Praha Fond ČG - Publicum 1796-1805, inv. č. 2388, sign. 126/27, kart. 4630.

Státní oblastní archiv (SObA)

Třeboň

Fond Velkostatek (Vs) Sedlec kniha sign. 14: Liber Professorum Religiosorum Monasterii

Beathae Virginiae Mariae Sedlecensis ab Anno 1602. [do roku 1762] kniha sign. 45: Liber inchoatae restaurationis quondam

Magnificiae nunc a ducentis octuaginta annis desolatae Ecclesiae Assumptionis BVM et S. Joannis Baptistae in Sedlecz.Anno Domini 1700. [1700-1708] kniha sign. 48: Manuale Diversarium Occurentiarum Anno

1704 [1704-1705] kniha sign. 49: Manuale Diversarium Occurentiarum Anno

1706. [1706-1707]

B) Staré tisky

J. F. DEVOTY, Popsání bývalé

svatém

místě

řehole

Cystercyenské na

veleslavného Údolí Sedleckého, Praha 1824.

Š. E. KAPIHORSKÝ, Hystoria kláštera sedleckého, Praha

1630.

93

V. LAITL - J. RULÍK, Památky starožitného a veleslavného

Kláštera Sedleckého blíž Hory Kuttné v království Českém, od léta 1142 až do roku 1807, Kutná Hora 1807.

C) Edice

pramenů

Archiv český lL, ed. F. PALACKÝ, Praha 1842. Archiv

český

XW., ed. J. KALOUSEK, Praha 1895.

BENEDIKT Z NURSIE, Regula Benedicti. Řehole

Benediktova, Praha 1998. Berní mla, sv. 10, Kraj

čáslavský,

1. díl, ed. F. Beneš, Praha

1954.

O. HEJNIC,

Příčinky

k

dějinám

stavby chrámu Panny Marie

v Sedlci u Kutné Hory, Památky archeologické 23, 1908-1909, s. 430.

K. CHYTIL, Smlouva opata sedleckého se stavitelem Pavlem

Ignácem Bayerem o znovuzbudování kostela sedleckého, Památky archeologické 23, 1908-1909, s. 187-188. MIKULÁŠ DAČICKÝ Z HESLOVA, Paměti, ed. J. Mikulec, Praha 1996.

Statuta Capitulomm Generalium Ordinis Cisterciensis ab anno 1116 ad annum 1786, tom. 1(1116-1220), ed. J. M. Canivez, Louvain 1933.

Tereziánský katastr

český,

3

SV.,

Praha 1964-1970.

VAVŘINEC Z BŘEZOVÉ, Husitská kronika. Píseň o vítězství

u Domažlic, přel. F. Heřmanský - J. B. Čapek, úvod a poznámky M. Bláhová, Praha 1979. Z. WIRTH, K

dějinám

stavby klášterního chrámu v Sedlci,

Památky archeologické 26, 1914, s. 57-61 a 130-132.

D) Obrazové prameny

94

J. F. DEVOTY - J. BERKA, Vyobrazení sedleckého kláštera před zničením

husity a po jeho zničení, in: J. F. Devoty, Popsání

bývalé řehole Cystercyenské na svatém místě veleslavného Údolí Sedleckého, Praha 1824. Situační plán

sedleckého kláštera, 1785.

F. B. WERNER, Kutná Hora a sedlecká klášter, 3.

čtvrtina

18. století. J. WILLENBERG, Panorama Kutné Hory, in: B. Paprocký,

Diadochus, Praha 1602.

Vyobrazení chrámu Nanebevzetí P. Marie (iniciála), in: Graduál sedlecký, 1690 (NK XIII A8, iniciála M, f. 2).

Vyobrazení sedleckého kláštera (veduta), in: Graduál sedlecký, 1690 (NK XIII A8, f. lb).

II. Použitá sekundární literatura

800 let kláštera Osek (= jubilejní sborník), Osek 1996. 900 let cisterciáckého 28.-29. 9. 1998 v

řádu

(= sborník z konference konané

Břevnovském klášteře

v Praze), ed. K.

Charvátová, Praha 2000. K. BENEŠOVSKÁ, Cisterciácká architektura, in: Řád cisterciáků

v

českých

zemích ve

středověku,

Praha 1994, s. 25-

29. K. BENEŠOVSKÁ, Způsob setkání baroka s gotikou

(Klášterní kostel v Sedlci po roce 1700 a po roce 1300) (= sborník z konference konané 28.-29.9. 1998 v v Praze), in: 900 let cisterciáckého

Břevnovském klášteře

řádu,

ed. K. Charvátová,

Praha 2000, s. 229-244. W. BRAUNFELS, Monasteries of Western Europe: The

Architecture ofthe Orders, London 1972. Alessandro CATALANO, Zápas o Vojtěch z Harrachu

a protireformace v 95

svědomí.

Kardinál Arnošt

Čechách, Praha 2008.

J. ČELAKOVSKÝ, Klášter sedlecký, jeho statky a práva

v

době před

válkami husitskými, Praha 1916.

P. ČORNEJ, Velké dějiny zemí Koruny české V. (14021437), Praha 2000. Dějiny českého

výtvamého

umění

II/1-2, Praha 1989.

L. DOSTÁLOVÁ, Cisterciácká lékáma v Plasech, in: 900 let

cisterciáckého 1998 v

řádu

(= sborník z konference konané 28.-29. 9.

Břevnovském klášteře

v Praze), ed. K. Charvátová, Praha

2000, s. 215-220.

Encyklopedie

architektů, stavitelů, zedníků

a

kameníků

v Čechách, Praha 2004. D. FOLTÝN, Tisíc let vzestupů a pádů řeholního života

v Čechách, in: P. Vlček - P. Sommer - D. Foltýn, Encyklopedie českých klášterů,

Praha 1997, s. 14-28.

M. HORYNA, Jan Blažej Santini Aichl, Praha 1998. J . HYNKOVÁ, Heidenreich Sedlecký, in: 900 let

cisterciáckého 1998 V

řádu

(= sborník z konference konané 28.-29. 9.

Břevnovském klášteře

v Praze), ed. K. Charvátová,

Praha 2000, s. 97-160. K. CHARVÁTOVÁ, Dějiny cisterckého řádu v Čechách, 1142

-1421, 1. svazek: Fundace 12. století, Praha 1998. K. CHARVÁTOVÁ, Filiace českých a moravských

cisterciáckých klášterů, in: Řád cisterciáků v českých zemích ve středověku,

Praha 1994, s. 11-12.

K. CHARVÁTOVÁ, Počátky cisterckých klášterů v Čechách (=

sborník z konference konané 28.-29.9. 1998 v klášteře

v Praze), in: 900 let cisterciáckého

Břevnovském

řádu,

ed. K.

Charvátová, Praha 2000, s. 65-78. K. CHARVÁTOVÁ, Počátky řádu ajeho rozšíření, in: Řád cisterciáků

v

českých

zemích ve

středověku,

Praha 1994, s. 8-

10. K. CHARVÁTOVÁ - D. LÍBAL, Sedlec, in: Řád cisterciáků

v

českých

zemích ve

středověku,

96

Praha 1994, s. 38-43.

K. CHARVÁTOVÁ - V. HYHLÍK, Sedlec u Kutné Hory, Bývalé

cisterciácké opatství, Velehrad 1992. Z. KALISTA, Česká barokní gotika a její žďárské ohnisko, Brno 1970. V. KOTRBA, Česká barokní gotika, Praha 1976. J. KUTHAN,

Počátky

a rozmach gotické architektury

v Čechách, Praha 1983. L. J. LEKAl, The Cistercians. ldeals and Reality, Kent (US)

1977. D. LÍBAL, Cisterciácká architektura v českých zemích, in: Řád cisterciáků v českých zemích ve středověku, Praha 1994, s.

31-37. D. LÍBAL, Počátky architektury cisterciáckého řádu, in: 900 let cisterciáckého 9. 1998 v

řádu

(= sborník z konference konané 28.-29.

Břevnovském klášteře

v Praze), ed. K. Charvátová,

Praha 2000, s. 223-228. P. LUISLAMPOVÁ, Spiritualita Řehole Benediktovy, in: Benedikt z Nursie, Regula Benedicti: Řehole Benediktova, Praha 1998, s. XXXIII-XLIX. J. MACEK,

Dějiny

oseckého kláštera od husitských válek do

r. 1950, in: 800 let kláštera Osek (= jubilejní sborník), Osek

1996, s. 63-84. P. MACEK, Barokní proměny oseckého kláštera, in: 800 let kláštera Osek (= jubilejní sborník), Osek 1996, s. 143-151. P. MACEK, Románský sakrální objekt v areálu bývalého

cisterciáckého kláštera v Sedlci u Kutné Hory, Zprávy památkové péče

56, 1996, s. 8-11. J. NUHLÍČEK, Sedlecký klášter a jeho statky, W (1666-

1718),

Středočeský

sborník historický 12, Praha 1977, s. 207-

231. Ottův

slovník

naučný,

díl V., Praha 1892.

J. PEKAŘ, České katastry, Praha 1915.

97

M. POJSL, Bernard z Clairvaux 1090-1153, in: Řád cisterciáků

v

českých

zemích ve

středověku,

Praha 1994, s. 13-

14. P. R. POKORNÝ, Z cisterciácké heraldiky, in: 900 let cisterciáckého 1998 v

řádu

(= sborník z konference konané 28.-29. 9.

Břevnovském klášteře

v Praze), ed. K. Charvátová, Praha

2000, s. 179-186. Přehled opatů

oseckého kláštera, in: 800 let kláštera Osek

(= jubilejní sborník), Osek 1996, s. 27-35. Řád cisterciáků

v českých zemích ve středověku, Praha

1994. J. SEDLÁK, Jan Blažej Santini, Praha 1987. J. SOMMER, Ke gotické stavební podobě západní

kostela v Sedlci u Kutné Hory, Památky a

příroda

části

3/ 1987, s.

158. P. SOMMER, Architektonický vývoj středověkých in: P.

Vlček

klášterů,

- P. Sommer - D. Foltýn, Encyklopedie

konventů,

českých

Praha 1997, s. 41-48.

F. ŠMAHEL, Husitská revoluce 3. Kronika válečných let,

Praha 1993. Umělecké památky Čech, 4 sv., Praha 1977-1982.

V. VENTURA, Cisterciácká spiritualita, in: 900 let cisterciáckého 1998 v

řádu

(= sborník z konference konané 28.-29. 9.

Břevnovském klášteře

v Praze), ed. K. Charvátová, Praha

2000, s. 11-27. P. VLČEK - P. SOMMER - D. FOLTÝN, Encyklopedie českých klášterů,

Praha 1997.

P. VLČEK, Architektonický vývoj novověkých konventů, in: P.

Vlček

- P. Sommer - D. Foltýn, Encyklopedie

klášterů,

českých

Praha 1997, s. 49-99.

Z. WIRTH, Barokní gotika v Čechách v XVIII. a první polovici

XIX. století, Památky archeologické 23, 1909, s. 128-135.

98

M. YOUNG,

Santini-Aicheľs

Design for the Convent ofthe

Cistercian Monastery At Plasy in Western Bohemia, N. Y. 1994. P. ZAHRADNÍK, Sedlec. Stavebně historický průzkum,

nepublikovaný rukopis, nedatováno. A. J. ZAVADIL, Kutnohorsko slovem i obrazem III 1 a-c,

Kutná Hora 22000. J. ZESCHICK, Benediktini a benediktinky v Čechách a na Moravě,

Praha 2007.

99