veselý Přejeme všem našim klientům, zaměstnancům a spolupracovníkům v novém roce 2017 hodně pohody, štěstí a především zdraví

veselý v eselý O dD zZ i I mM PP o

ČTvrtletník - 4/2016

Žž Ii V v O o tT aA

Klientský časopis Domova seniorů TGM v Berouně

KLIENTSKÝ ČASOPIS DOMOVA SENIORŮ TGM V BEROUNĚ

ZÁŘÍ 2015

Přejeme všem našim klientům, zaměstnancům a spolupracovníkům v novém roce 2017 hodně pohody, štěstí a především zdraví

ZKVALITŇUJEME SLUŽBY PRO KLIENTY V domově máme nové sprchovací lůžko

SVĚT MECHANICKÉ HUDBY Další výstava v Domově seniorů TGM se blíží

Editorial Milí klienti a zaměstnanci, vážení čtenáři! V letošním roce nás čekají již šesté Vánoce, které společně v našem Domově seniorů TGM oslavíme. Sám tomu nevěřím, že to takhle rychle uteklo. Jsem však právem pyšný na to, co jsme díky Vám, milí klienti a zaměstnanci, společně dokázali vybudovat. I díky tomu se tu můžeme všichni cítit jako doma, a ne jako v nějakém chladném sociálním zařízení. Teplo domova je znát, už když k nám zavítáte. I když to někdy nebylo jednoduché, stálo to za vynaložené úsilí. Ostatně spokojení klienti a jejich úsměvy jsou pro nás tou největší odměnou. Kdybych si měl něco přát k Vánocům, bylo by to přání, aby se nám dařilo stejně i do budoucna, abychom spolu drželi jako jedna velká rodina. A i když se někdy i na té nejjasnější obloze může objevit mráček, aby nás i nadále provázela dobrá nálada… Milí klienti, přeji Vám pevné zdraví a mnoho sil do života. Ať Vám nechybí elán a chuť do života. V příštím roce na Vás čeká řada zajímavých akcí, výletů, soutěží atd., které si zajisté do sytosti užijete. Milí zaměstnanci! Díky Vám můžeme o našem zařízení mluvit jako o Domově s velkým „D“. Jsem rád, že práci neberete jen jako rutinní povolání, ale především jako poslání… Poslání někomu pomoci, podat mu pomocnou ruku a být mu nablízku. Vážím si Vaší práce, která není vůbec jednoduchá. Prožijte všichni poklidné Vánoce a do nového roku vykročte pravou nohou!

Bc. Ondřej Šimon ředitel Domova seniorů TGM v Berouně

9

Obsah 3 6 9 11 12

Pět skvělých let Kufr vzpomínek S čerty nejsou žerty Vzdělávání bez bariér Představujeme vám...

Tiráž Vydává Domov seniorů TGM, příspěvková organizace se sídlem Pod Studánkou 1884, 266 01 Beroun na základě potvrzení Ministerstva kultury ČR pod evidenčním číslem MK ČR E 22404

Kontakty Bc. Ondřej Šimon ředitel Domova seniorů TGM Mgr. Magdalena Koryčanská sociální pracovnice mobil: 777 773 897 e-mail: [email protected] Mgr. Jitka Barthelová sociální pracovnice telefon: 311 517 982 mobil: 777 771 209 e-mail: [email protected] Půjčovna kompenzačních pomůcek: Po–Pá 8–15 hodin Beatrice Kaniová telefon: 311 517 982

Nový výbor obyvatel Volby do Výboru obyvatel se u nás v domově konají každé dva roky. Tentokrát se konaly 27. září 2016 a zvoleni byli (zleva) František Dostál - místopředseda, Jana Klenotovávolnočasové aktivity, Bohumila Kábrtová - předsedkyně, Zdeňka Ježková - stravovací komise, (vpředu) Jaroslav Benda - jednatel.

2 ❚ Veselý podzim života

Najdete nás na internetu: 1) webové stránky www.seniori-beroun.cz 2) facebook www.facebook.com/Domov-seniorů-TGMpříspěvková-organizace-186757291418659/ 3) blog http://domovseniorutgm.blogspot.cz

Pět skvělých let

a oslava kulatého výročí

Náš domov oslavil páté narozeniny. I když jde o věk teprve předškolní, již nyní můžeme říci, že za dobu svého života dokázal spoustu věcí. A to samozřejmě díky úžasnému kolektivu zaměstnanců a klientů. Věříme, že i v budoucnu poroste tím správným směrem ke spokojenosti našich klientů. Naším cílem totiž není nic jiného než usměvaví a spokojení klienti. Oslavu kulatého výročí domova si nenechala ujít více než stovka návštěvníků, kteří přišli domovu popřát a zároveň si prohlédnout výstavu fotografií T. G. Masaryka, kterou uspořádal náš domov ve spolupráci s Muzeem Českého krasu Beroun a Muzeem T. G. M. Rakovník. Slavnostní vernisáž a oslavu pátých narozenin si nenechali ujít ani významní hosté, za jejichž návštěvu a podporu jsme velice rádi. Popřát přijel poslanec Parlamentu ČR Richard Dolejš, který je patronem domova a pravidelně a rád nás navštěvuje. Přijela také radní Středočeského kraje Emilie Třísková a starosta Berouna Mgr. Ivan Kůs. Mezi VIP hosty nechyběl ani Jaroslav Sapík, mistr kuchař, který převzal patronaci nad výstavou T. G. Masaryk a gastronomie. Ten připravil společně se svým týmem úžasný dort s reliéfem T. G. Masaryka, který slavnostně darovali řediteli Ondřeji Šimonovi.

Oslava by se však neobešla ani bez vystoupení dětského pěveckého sboru Základní umělecké školy Václava Talicha v Berouně „Krákorky“ pod vedením ředitelky Mgr. Bc. Martiny Rajtmajerové, se kterou náš domov dlouhodobě spolupracuje. Naši klienti se na Krákorky vždy velice těší. Jsme domovem, kde je každý dobrý člověk vítán! Spousta lidí k nám našla cestu a stále se přidávají další, kteří k nám chodí rádi. Třeba na vernisáže našich výstav nebo kulturní programy. Jsme totiž domovem, kde je každý dobrý člověk vítán. Tak tomu má v každém správném domově být. „Stáří se nikomu nevyhne, když se dožijeme určitého počtu let, pocítíme ho, musíme ho přijmout a nedá se proti němu bránit. Ale je možné pro-

žít jej důstojně, zajímavě, dokonce radostně. Existuje přece obrovské množství aktivit, které člověk může vykonávat i s omezenými fyzickými silami,“ sdělil ředitel domova Bc. Ondřej Šimon. „V našem domově se snažíme, aby tu bylo každému obyvateli dobře. Aby svůj podzim života strávil aktivně, aby o něho bylo co nejlépe a láskyplně postaráno. Ale také, aby se třeba něco nového naučil, s někým příjemným se potkal, zbavil se smutku a dobře se pobavil. Každý den se tu něco koná, přichází k nám mnoho hostů,“ dodala Mgr. Olga Dolejšová, zástupkyně ředitele. I proto jsme nesmírně rádi, že náš domov navštěvují dobrovolníci a spolupracuje s námi řada organizací, které se starají o bohatý program našich klientů. Samozřejmě jsme jim, ale také našim zaměstnancům a klientům, poděkovali a předali ocenění.

Veselý podzim života ❚ 3

Slavnostní oceňování klientů, zaměstnanců, dobrovolníků a spolupracujících organizací: Klienti: Danuše Majerová Paní Majerové patří obrovský dík za aktivní práci, kterou vykonávala jako předsedkyně Výboru obyvatel, za pozitivní přístup ke klientům, především k nově nastupujícím. Bohužel již mezi námi není. Nikdy však nezapomeneme.

Dětský pěvecký sbor ZUŠ Václava Talicha „Krákorky“

Danuše Majerová

Karel Hájek

Jiřina Endrštová

Beata Kaniová

Květa Melicharová

Iveta Menclová

Hana Poláčková

Markéta Potěšilová


Zaměstnanci: Za odvedenou práci, na které se podíleli již od vzniku Domova (od 3. 10. 2011) Erika Eismannová (pracovnice v sociálních službách) Jiřina Endrštová (kuchařka) Karel Hájek (pracovník v sociálních službách) Ivana Chalupecká (pracovnice v sociálních službách) Beatrice Kaniová (rehabilitační pracovnice) Květa Melicharová (uklízečka a vedoucí týmu) Iveta Menclová (recepční) Hana Poláčková (pracovnice v sociálních službách, zástupkyně vedoucí týmu pečovatelů) Markéta Potěšilová (pracovnice v sociálních službách) Zdeňka Prošková (pomocná kuchařka) Dobrovolníci: JUDr. Vlasta Rajnišová Ocenění za zpříjemnění života klientů v domově za pomoci canisterapeutického psa. JUDr. Vlasta Rajnišová do domova dochází pravidelně každý týden. Přináší k nám pohodu a lásku prostřednictvím psa Elinky. Spolupráce jednotlivců a organizací s domovem: Rudolf Kadeřábek Ocenění za samostatnou iniciativu. Již od roku 2014 pan Kadeřábek spolupracuje s domovem při zpříjemnění času klientů zábavnou i poučnou formou. Klienty velice oblíbený je pořad „Křeslo pro hosta“, zpracovaný na motivy známého televizního pořadu. Jeho hosty byli například: Mgr. Hana Ludvíková, ředitelka Městské knihovny Beroun, Ing. Miroslav Šik, dlouholetý ředitel Gramofonových závodů v Loděnici, majitel rodinného pivovaru Berounský medvěd Václav Mayer nebo Mgr. Štěpán Rak, kurátor Muzea Českého krasu Beroun a další. Mimo tento pořad v našem domově uskutečnil slavnostní předání zvukových nahrávek Českému rozhlasu. V nahrávkách jsou obsaženy rozhovory se známými osobnostmi naší kultury. Pořad nesl jméno „Igelitka pro Český rozhlas“. Mimo zmíněné se naši klienti zúčastnili křtu knihy pana Kadeřábka „Páté berounské reminiscence - ŽIVNOSTNÍCI berounští i přespolní“.

Mgr. Eva Jakubová, ředitelka SOŠ a SOU Beroun Ocenění za spolupráci v oblasti vzdělávání v projektu Domova seniorů TGM „Vzdělávání bez bariér“. Ocenění patří také učitelům a žákům, kteří se na vzdělávání podíleli. Projekt „Vzdělávání bez bariér“ vznikl v roce 2012 ve spolupráci s Gymnáziem Joachima Barranda Beroun. SOŠ a SOU Beroun - Hlinky se k projektu vzdělávání klientů připojily v roce 2015. Výjimečná na tomto projektu je úzká spolupráce studentů s našimi klienty, kteří při hodinách osobně spolupracují. Mgr. Hana Ludvíková, ředitelka Městské knihovny Beroun Ocenění za spolupráci městské organizaci Městská knihovna Beroun. Knihovna od roku 2015 spolupracuje s Domovem seniorů v oblasti meziknihovní výpůjční služby, konkrétně s našimi klienty, panem Magulou a paní Moravcovou, kteří se starají o knihovnu našeho domova. Knihovna také pořádá pro klienty besedy s tématikou knih a besed s tématikou „Povídání o Berounsku“. Miroslav Melichar, předseda Základní kynologické organizace Beroun a Jaroslav Čermák, ZKO Beroun Ocenění za spolupráci Základní kynologické organizace s Domovem seniorů TGM již od roku 2012. Dvakrát ročně přináší našim klientům tato organizace radost prostřednictvím psů, které chodí jejich „páníčci“ cvičit v této organizaci. To, co se naučili, pak chodí předvést i do našeho domova a tím mají možnost rozdávat radost i našim klientům.

Zdeňka Prošková

JUDr. Vlasta Rajnišová

Rudolf Kadeřábek

Mgr. Eva Jakubová

Mgr. Hana Ludvíková

Jaroslav Čermák

Atmosféra slavnostní kuchyně

Dezerty pro klienty.

Jaroslav Sapík si s naším vedoucím kuchyně Bohumilem Cízou dobře rozuměl.

SOŠ a SOU Beroun - Hlinky (obor kuchař) bylo exkluzivně umožněno vařit s panem Sapíkem v našem stravovacím provozu.


Kufr

vzpomínek

Antonína Kadeřábka

V Domově seniorů TGM žijí klienti, jejichž životní příběhy jsou natolik zajímavé, že by stálo za to o nich napsat nejednu knížku. Proto ani v tomto čísle nechybí „Kufr vzpomínek“, který vypráví příběhy klientů našeho domova. Tentokrát vzpomíná Antonín Kadeřábek, který se se čtenáři rád podělí o svůj symbolický kufr vzpomínek.

Narodil jsem se v roce 1922 v Jincích, což je městys ležící v brdských lesích u řeky Litavky. Je tam krásně, což je asi důvod, proč mě nikdy ani nenapadlo odtud odejít. Vždycky se tam něco dělo, je tam krásně a byla tam i práce. Už od 14. století tam stály železné hutě, v sedmnáctém století přibyla vysoká pec, v dalším století byla dána do provozu další vysoká pec Barbora. V 19. století působil v Jincích Joachim Barrande, francouzský inženýr a paleontolog, který zkoumal naleziště trilobitů a od té doby je jeden z nich, Ellipsocephalus, součástí městského znaku Jinců. Můj tatínek byl živnostníkem, truhlářem, velmi šikovným a vyhledávaným, takže se předpokládalo, že po něm jednou živnost převezmu. Byl jsem jeho jediným synem, takže to byla i moje povinnost. Od mé sestry se převzetí živnosti neočekávalo. A tak jsem se u tatínka po skončení školy opravdu vyučil, i když jsem se velmi dobře učil, měl jsem samé jedničky, takže bych určitě zvládl i studia. I když úplně samé jedničky to nebyly, kazila mi to známka z náboženství, což ale rodičům nevadilo a nevyčítali mi to. Ostatně za to mohl tatínek. Jednou nám totiž pan farář vyprávěl, jaké příšernosti čekají na hříšníky v pekle, jak tam prosí o doušek


22. 6. 1941

1. 2. 1942

vody, a já to pak doma vyprávěl. Ten se tomu smál a vše uvedl na pravou míru. Pochopitelně jsem to panu faráři přetlumočil a od té doby jsem pro něho byl nenapravitelný bezvěrec, který si prostě hezkou známku z náboženství nezasloužil. Moje dětství bylo krásné, rodiče byli hodní, maminka laskavá, báječně vařila a měla nás se sestrou moc ráda. S láskou na ta léta vzpomínám a ani jsem si neuvědomoval, že jsem svědkem mnoha významných historických událostí. Nikdy nezapomenu na zimu na přelomu roku 1928 a 1929. Tehdy uhodily arktické mrazy, které doslova zastavily veškerý život. Vlaky nejezdily, autobusy také ne. Začal jsem chodit do školy, musely se vytáhnout lyže a jedině tak jsme se přemísťovali z místa na místo. Naštěstí v každé obci byl pekař, takže hlady jsme netrpěli, ale bylo to opravdu velmi neobvyklé a dramatické. Lidé se báli, aby mrazy netrvaly příliš dlouho, protože strádali všichni, mrzla zvěř i ptáci, hynuly ryby, trpěl i dobytek ve stájích, ale i zásoby ve sklepích. Ale přežili jsme a všem se ulevilo, když mrazy konečně pominuly. I když nám jako dětem to připadalo hlavně dobrodružné. Spousty neustále padajícího sněhu nám připadaly romantické a pohádkové.

Zanedlouho přišla velká hospodářská krize, která byla mnohem horší než arktické mrazy. Ta totiž trvala o mnoho déle a přinesla hodně starostí a problémů. Tehdy, v roce 1929, došlo ke krachu na americké burze a odtud se rozšířily ekonomické problémy do celého světa. Šlo o dlouhou, vleklou krizi, která byla překonána až v polovině třicátých let a právě ona byla příčinou všech událostí, které vyústily ve druhou světovou válku. Problémy se projevily i u nás doma. Tatínek, který svým řemeslem velmi slušně vydělával, byl najednou bez práce a bez peněz, ze stotisícových zisků se zřítil na naprosto mizivé výdělky. Pamatuji si, že v tom nejhorším roce vydělal za celý rok pouhých sto sedmdesát korun. Lidé neměli co jíst, neměli práci, a tak neměli ani pomyšlení na to objednat si novou kuchyni u mého tatínka. Ale zase jsme to nějak zvládli v naději, že už bude zase dobře. Ale nebylo. V září 1938 byla vyhlášena všeobecná mobilizace Československa. Lidé se chtěli bránit, chtěli se postavit nacistickému nebezpečí a byli připraveni bojovat. O to horší pak bylo rozčarování, které přinesla Mnichovská dohoda, ve které Itálie, Francie a Velká Británie postoupily pohraniční území Československa Německu. Tahle zrada byla pro celý náš národ velkým rozčarováním a já se s tím nikdy nesmířil. Stejně jako ostatní lidé, kteří tohle všechno na vlastní kůži prožili. I když jsem byl tehdy ještě kluk, učeň, na něhož se branná povinnost nevztahovala, nesl jsem to velmi těžce. V Jincích tehdy bylo rádio jenom v několika domech, nicméně zprávy se šířily velmi rychle. Všichni jsme sledovali vývoj událostí a vzájemně se informovali. Pamatuji si také na den, kdy se objevila zpráva, že prezident Edvard Beneš utekl do Velké Británie. Brali jsme to tak, že nechal svůj národ napospas a postaral se pouze o sebe. Jeho následovník, Emil Hácha, není jako protektorátní prezident historiky hodnocen příliš dobře, ale pro mne to byl mimořádně slušný a kultivovaný člověk. Měl jsem totiž možnost poznat ho osobně, měl v Jincích přítele, k němuž jezdíval na dovolenou a často jsme se s ním potkávali. S každým se zdravil, byl klidný a uvážlivý, a myslím, že kdyby nebylo jeho, dopadli jsme jako národ ještě mnohem hůř.

Konec války přinesl velkou úlevu na jedné straně, ale také mimořádný chaos na straně druhé. Evropou proudila vojska, civilisté, všichni si hledali své místo. U nás v Jincích nějaký čas pobývali sovětští vojáci. Během války si zvykli na příděly vodky a ty najednou chodit přestaly. Vojáci ovšem byli na alkoholu závislí, a tak si poradili jinak. Na vlastní oči jsem viděl, jak jeden z nich šplíchl do kýble s vodou trochu nafty a pak to všichni pili. Tehdy mému tatínkovi praskl žaludeční vřed a my nemohli sehnat nikoho, kdo by ho dopravil k lékaři. Byla to doba plná zmatků a otazníků, co bude dál. Nicméně život se zvolna dostal do dřívějších kolejí, převzal jsem živnost po svém otci a začal, stejně jako on, vyrábět nábytek. Krásné kuchyně, dvířka dýhovaná kanadskou břízou, skládaná skla, stejně jako můj táta. Jenomže přišel rok 1948 a Vítězný únor přinesl konec továrníků, ale i drobných živnostníků. Dostal jsem na vybranou, jestli půjdu do železáren nebo do cementáren. Vybral jsem si železár-

ny v Čenkově a nikdy jsem své volby nelitoval. Dostal jsem místo v truhlárně, tedy ve svém oboru, a práce i spolupracovníci byli fajn. Mimochodem, ve stejných železárnách pracoval na začátku dvacátých let pozdější jugoslávský prezident Josip Broz Tito. Oženil jsem se, narodily se nám dvě dcery a dnes mám čtyři vnuky. Myslím, že nejvíc jde v mých stopách nejmladší vnuk, který je stavební inženýr a má v Příbrami svoji vlastní firmu. Já už svoji živnost neobnovil, když přišla v roce 1989 ta možnost, byl jsem v důchodu a neměl už jsem na nový začátek věk. Ještě nějaký čas jsem pracoval pro Konstruktivu a vyráběl nábytek, což mě mimořádně bavilo. Například jsem dostal zakázku na šedesát židlí pro Medvědí boudu v Krkonoších, a to byla opravdu výzva. Když se ohlížím za svým životem, nic bych neměnil, i když okamžiky hezké se střídaly s těmi horšími. Ale tak to má v životě být. Kdybychom nepoznali bolest, nevěděli bychom, jaká je to úleva, když pomine… Děkujeme za krásné povídání!


Jak dopadly závody Dračích lodí? Pro nás skvěle Stejně jako vloni jsme se i v letošním roce zúčastnili tradičního závodu dračích lodí na řece Berounce. V berounském kempu tak opět nechyběl stan Masarykových bojovníků, který střežili naši klienti. Ti samozřejmě fandili z plných plic. Bojovali jsme ze všech sil. I když jsme nezvítězili, na náladě nám to nikterak neubralo. Prožili jsme fajn den a odnesli jsme si zážitky a příjemné vzpomínky. Děkujeme za podporu našim klientům, manželům, manželkám, dětem a všem, kteří nám fandili!

Billa cup již potřetí! Ve svém volnu si na naše klienty našli čas a navštívili náš domov zástupci společnosti Billa, Lodžská, Praha 8. V duchu hesla „Myslíme na lidi a staráme se o budoucnost“ se zaměstnanci této pobočky rozhodli opětovně věcně podpořit klienty našeho domova. Darovanými předměty byly potraviny, nápoje a kosmetické potřeby. Děkujeme zaměstnancům Billy, kteří mají úctu ke stáří! Velké díky znovu také patří naší zaměstnankyni, zdravotní sestře Jitce Koppové, která náš domov doporučila k uskutečnění záměru. Jitko, díky za všechny klienty!


Martinská slavnost Na svatého Martina bylo v našem domově opět pěkně veselo. Zazpívat nám přišla zpěvačka Jana Hrušková, která svým zpěvem všechny potěšila. Ke kávě se pak podávaly Svatomartinské koláče, které si napekli klienti sami. Chutnaly moc, jako vždy…

S čerty nejsou žerty I u nás chodil 5. prosince Mikuláš s čerty a andělem. Pod maskami se skrývali naši klienti a klientky, kteří s hromadou dárků doprovázeli aktivizační pracovnice Simona a Jana. Ty byly převlečené za čertovské nevěsty. A moc jim to slušelo...

Básničce se dokonce nevyhnul ani náš pan ředitel.

Vánoce, Vánoce přicházejí… A my se na nĚ moc těšíme! Jaké by to byly Vánoce bez vánočních dekorací a cukroví. I v letošním roce naši klienti nelení a pilně vyrábějí nejrůznější ozdoby, především pak keramické předměty, se kterými se rádi pochlubili například na vánočním trhu u nás domově nebo na tradiční vánoční výstavě na Krajském úřadě Středočeského kraje. A že měly výrobky našich klientů úspěch. K Vánocům patří i něco dobrého na zub. A tak jsme si s dětmi z Mateřské školy Beroun - Hlinky upekli perníčky. Byly výborné a všichni si na nich pochutnali.


Mgr. Štěpán Rak

Tomáš Šmejkal

Křesla pro hosta v režii Rudolfa Kadeřábka Velký dík patří panu Rudolfu Kadeřábkovi, který pravidelně v našem domově pořádá Křeslo pro hosta, kam zve známé osobnosti z Berounska a okolí. Naši klienti tento pořad zbožňují a každý měsíc netrpělivě očekávají, kdo náš domov navštíví a usedne do pomyslného Křesla pro hosta. V listopadu například do křesla usedla známá výtvarnice Bohumila Fetterová. V říjnu nás pan Rudolf Kadeřábek ve svém pořadu seznámil s malířem, panem Tomášem Šmejkalem. Křeslo pro hosta neslo podtext: „Příroda na oleji, perokresba na počkání“. Tomáš Šmejkal, kterému se říká berounský Rembrandt, poutavým způsobem vyprávěl o jeho začátcích s malbou. Začátkem září nás zase přišel navštívit a se svými poznatky se podělit pan Štěpán Rak, kurátor Muzea Českého krasu Beroun a také paleontolog, který vystudoval geologii na Masarykově universitě v Brně. Svoji první zkamenělinu prý našel již v pěti letech na vycházce s mateřskou školkou a tento nález ho tak učaroval, že se o obor začal zajímat již od tak útlého věku. No, a v létě jsme zase v Křeslu holdovali pivu. Do domova totiž přijal pozvání majitel berounského pivovaru Václav Majer.

Václav Mayer


Bohumila Fetterová

Patchwork s paní Matějíčkovou O novou aktivitu pro klientky se postarala dobrovolnice paní Matějíčková. Paní Matějíčková má u nás maminku, a tak své časté návštěvy spojila i s možností dávat radost druhým lidem formou výuky patchworku. Patchwork je specifická textilní technika. Jedná se o sešívání malých, různě barevných kousků látek tak, aby vytvářely geometrické vzory.

Vzdělávání bez bariér aneb senioři v roli studentů I naši senioři pilně studují a navštěvují pravidelné vyučování. Školní rok zahájila u nich v domově Střední zdravotnická škola Beroun, a to v rámci projektu „Vzdělávání bez bariér“. Úvodní hodinu zahájily Mgr. Bc. Daniela Wimmerová, vedoucí odborných předmětů Střední zdravotnické školy Beroun a Mgr. Olga Dolejšová, zástupkyně ředitele Domova seniorů TGM. Studenti se pak spolu s Mgr. Marií Krňákovou vrhli do výuky, ve které se dozvěděli zajímavosti o Bechtěrevově nemoci. „U našich klientů je forma vzdělávání, kterou vedou učitelé spolu se svými studenty, velice oblíbená. Všem moc děkujeme a těšíme se na další zajímavé před-

nášky,“ řekla Mgr. Olga Dolejšová, zástupkyně ředitele Domova seniorů TGM. Výuku v rámci projektu „Vzdělávání bez bariér“ jsme zahájili v Domově seniorů TGM již v roce 2012 ve spolupráci s Gymnáziem Joachima Barranda Beroun, konkrétně s PhDr. Marií Poledníkovou. V minulém roce jsme pak spolupráci rozšířili o SOŠ a SOU Beroun - Hlinky a Střední zdravotnickou školu Beroun.

13. 10. Střední zdravotnická škola Beroun (Bechtěrevova nemoc)

28. 11. SOŠ A SOU Beroun – Hlinky – představení oboru Aranžér

3. 11. Gymnázium Joachima Barranda Beroun – Česká poezie

8. 11. Střední zdravotnická škola Beroun – záchranný systém ČR

28. 11. SOŠ A SOU Beroun – Hlinky – představení oboru Kuchař

5. 12. Střední zdravotnická škola Beroun – Diabetes melitus


AKCE

PŘEDSTAVUJEME naše sociální pracovnice Pracovnice, které stojí v první linii a jsou s klienty od samého začátku. Jejich práce je však baví. Dělají ji svědomitě, pečlivě a s láskou. I proto si zaslouží naše uznání a obdiv. V našem domově máme celkem dvě sociální pracovnice. Mgr. Jitku Barthelovou a Mgr. Magdu Koryčanskou. Zeptali jsme se jich na jejich práci… Jak vypadá vaše každodenní práce sociální pracovnice? Není to rozhodně rutina. Každý den se děje něco jiného. S klienty jsme od samého začátku, tedy už od nástupu klienta k nám do domova, což je administrativně velmi náročné. S každým nově nastupujícím klientem pak sepisujeme takzvaný individuální plán. S jakým očekáváním šel do domova, jak by zde rád trávil svůj čas atd. Hlavní pro nás je, aby byl klient spokojený a cítil se u nás jako doma. Snažíme se zachovat v určité míře takový způsob života, na jaký byl uživatel zvyklý před tím, než k nám do domova přišel. Spolupracujeme s aktivizačními pracovnicemi, komunikujeme s úřadem práce ohledně vyřizování příspěvků na péči, účastníme se Výboru obyvatel, vyřizujeme žádosti o odlehčovací službu a agendu s tím spojenou atd. Účastníme se porad pracovníků v sociálních službách, kde zároveň spolupracujeme


se sociálně zdravotním úsekem, abychom si předaly důležité informace o našich klientech a byly si vzájemně nápomocni při péči o ně. Neméně důležitou složkou je komunitní plánování, které pořádá Město Beroun s Klubem důchodců v Městské knihovně Beroun v kasárnách, kam také pravidelně chodíme. Klub důchodců pomáhá zlepšovat sociální služby a upozorňuje, co je kde potřeba. Jak vidíte, rozhodně se nenudíme… Co Vás na práci nejvíce baví? Práce sociálního pracovníka patří k těm profesím, které mohou nadchnout... Každý den přináší jiné radosti a starosti. Práce s lidmi nás velmi baví. Naše práce neobsahuje pouze administrativu, ale dostaneme se i do kolektivu klientů a pečovatelů, a to při různých volnočasových aktivitách, které se v domově seniorů konají a kterých se můžeme zúčastňovat. Našim cílem je spokojenost našich klientů.

Zveme veřejnost z řad seniorů na pravidelné akce! Leden 2017 5. 1. od 14:30 Topinkování 6. 1. od 14:30 Tři králové - harmonikář Karel Richard Kekesi (Marinov) 10. 1. od 10:00 Vzdělávání bez bariér Střední zdravotnická škola - Imobilizační syndrom 11. 1. od 9:30 beseda s kazatelem Krynským „ Milosrdný samaritán“ 17. 1. od 14:30 Křeslo pro hosta s ředitelem pekáren Hořovice p. Chvojkou 18. 1. od 10:00 Vzdělávání bez bariér SOŠ a SOU Beroun - Hlinky Představení oboru truhlář 19. 1. od 14:30 Bingo 23. 1. Pracovní dílna s klienty DZR a s rodinnými příslušníky 25. 1. od 9:30 Beseda s farářem Vymětalem „Zakopat Hřivnu“ 26. 1. od 14:30 Hudební vystoupení - Karel Šedivý „ Procházka Prahou“ 30. 1. od 14:30 KUFR – soutěžní hra Únor 2017 2. 2. od 9:30 Beseda s berounskou knihovnou „Vesnický román a jejich autoři“ 8. 2. od 9:30 Beseda s kazatelem Krynským „ Dávejte, co je císařovo císaři“ 9. 2. od 14:30 Topinkování 13. 2. od 14:30 Bingo 15. 2. od 10:00 Vzdělávání bez bariér SOŠ a SOU Beroun - Hlinky představení oboru instalatér 22. 2. od 9:30 Beseda s farářem Vymětalem „Vlk v rouše beránčím“ Březen 2017 1. 3. od 9:30 Beseda s kazatelem Krynským „Jidášský polibek. Prodat za 30 stříbrných“ 6. 3. od 14:30 Topinkování 8. 3. - MDŽ od 14:30 Hudební vystoupení 9. 3. od 9:30 Beseda se zástupci Městské knihovny Beroun 13. 3. od 14:30 KUFR – soutěžní hra 14. 3. od 9:30 Beseda s p. Kosem, cestopisy „ZANZIBAR“ 20. 3. od 14:30 BINGO Pravidelné akce Pátek 14:00 - 15:30 - zpívání pro radost s houslovým doprovodem dobrovolného pracovníka pana Karla Šmída Denně nabízíme též možnost návštěvy Zookoutku (papoušek, činčily, králík, akvárium) a venkovní výběh peruánských koz, kde se můžete potěšit s našimi zvířátky. Výstava ,,Český plakát“ a „Výstava T. G. Masaryka“. Srdečně zveme veřejnost. Přijďte se podívat a pobavit se! Výstava je zpřístupněna veřejnosti každý den od 7:00 do 19:00. Další akce dle týdenního programu – keramika nebo pracovní dílny Úplný týdenní program naleznete na webových stránkách: www.seniori-beroun.cz

veselý Přejeme všem našim klientům, zaměstnancům a spolupracovníkům v novém roce 2017 hodně pohody, štěstí a především zdraví

Recommend Documents