VERŠE PRO SVÁTEČNÍ POHODU

VERŠE PRO SVÁTEČNÍ POHODU Vánoční



Za překrásné jižní noci v daleku tam, v daleku vyšla hvězda, jejíž záře svítí z věku do věku. S tajným šeptem skláněly se palmy nad práh jeskyně, kde se robě usmívalo v obejmutí matčině











pastýřů jen chudých zástup schýlen k jeslím vítal s ní první jeho pohled, úsvit blaženějších lidstva dní,











a vzduch jasný rozplesal se andělskými písněmi: Sláva Bohu na výsostech, pokoj lidem na zemi !







Měšický zpravodaj - 1

Svatopluk Čech

SLOVO REDAKCE ČTENÁŘŮM Editorial Milí čtenáři, vážení spoluobčané, je před námi konec „kulatého“ roku 2010, zároveň i konec prvního desetiletí dvacátého prvního století, a tak je na místě ohlédnout se zpět a bilancovat. Těžko se dobereme odpovědi na otázku, co nám ten rok přinesl. Někomu dal, někomu vzal, jak už to tak v životě je. Nezbývá než se alespoň pokusit podívat, co se nám povedlo, co se naopak nedařilo, a na co je příště třeba jít jinak. Když se ale zeptáme trochu adresněji, co uplynulý rok přinesl obyvatelům naší obce, je už odpověď snazší. Dnešním číslem završujeme sedmý ročník nepřetržitého vydávání našeho listu. A stačí tedy prolistovat posledních pět čísel Zpravodaje a najdeme tam i mnoho věcí, které jsme už zapomněli, pustili je z hlavy, považujeme je za samozřejmé. Úspěchy, prohry, pozitiva, i negativní jevy. A stejně tak tento obrázek poskytne těch minulých sedm ročníků. V tom je poslání našeho časopisu, které jsme si nakreslili před tím, než jsme se odhodlali vydat první číslo v tom roce 2003 - informovat vás o všem, co pro nás samospráva obce dělá, dělat to přitom i  trochu zajímavě a  nebýt přitom jen propagačním nástrojem chvály radnice. V tomto duchu hodláme pokračovat i nadále. Ale bez vaší účasti, podpory a zájmu bude mít naše práce výsledek, kterému k úspěšnosti bude stále jaksi něco chybět. Díky dvouměsíčnímu intervalu vydávání Zpravodaje se při jeho tvorbě občas dostáváme poněkud schizofrenně do časového posunu buď dost dopředu, nebo naopak o  pár týdnů zpět. Připadám si někdy jako ta dívka z jedné Hrabalovy povídky, která aranžovala výlohy obchodů s textilem. A aby to stihla včas, musela už za třeskutých mrazů v lednu vymýšlet výlohy s  jarními oblečky, a  v  březnu už zase do těch výloh připravovat plavky a  letní šatičky... A tak i toto vánoční číslo vzniká uprostřed dušičkové nepohody. A naopak musíme se vrátit k výsledkům říjnových komunálních voleb, které jsme do říjnového čísla stihli dát jen nekompletní. Letošní rok byl jak známo rokem voleb hned několika. Pro nás jsou aktuální ty poslední, volby obecní neboli komunální. Doplněné jejich výsledky najdete o několik stránek dál. Na tomto místě jen zkratkovitě si všimneme některých pocitů a dojmů, které tato událost mohla přinést. Výsledek voleb je už za námi, vracet se k němu nemá význam. Někomu se líbit mohl, někomu méně, ale tak už to s volbami chodí. Spíš mám na mysli několik obecných závěrů. U nás, stejně tak jako kdekoliv jinde, se opět ukázala zbytečná složitost, tím pádem i nedokonalost a jistá nespravedlnost volebního systému, jak už jsem na to poukazoval při volbách minulých. Lidé - voliči by si rádi vybrali do zastupitelstva kandidáty, které znají, jsou jim sympatičtí, věří jim. A o toto se i snaží. Jenže tato snaha je deformována systémem, který preferuje a) kandidátky volebních stran jako celek, b) pořadí kandidátů na listině. Další obecnou pravdou je, že v malých obcích, ale stále víc i ve větších městech nehrají roli uskupení politických stran, ale voliči preferují různá uskupení, s  více méně stejným nebo silně podobným volebním programem, pod všeobjímajícím názvem „Nezávislí“. Komunální politika má prostě jinou podobu, než ta „velká“, celostátní, i  když úplně stoprocentně to samozřejmě neplatí. Měšický zpravodaj - 2

Co jsme minule nezmínili, to byla volební účast. U  nás v  obci byla necelých 60 %. To sice vypadá dobře, je to nadpoloviční většina, ale... Když to otočíme, tak více jak třetinu občanů nezajímá, kdo obec povede a jak. Motivace k neúčasti se hledá těžko. Je to snad protest, ale když, tak proti čemu; nebo je to jen obyčejná netečnost, nezájem, nebo jiné důvody? Ať tak či onak, není to dobře. Neúčast lze spíše chápat u  voleb parlamentních, senátních. U voleb obecních to ale je na úrovni nám nejbližší, nám hmatatelné, se zastupiteli můžeme kdykoliv mluvit, žijí tu s námi a sdílejí problémy obce, můžeme jim cokoliv sdělit. Jaká bude samospráva, tak si v obci budeme žít, a tady opravdu lhostejnost není na místě. Někdo si možná myslí, že přece je to jedno, kdo tam je, ono to bude fungovat stejně, tak jaksi automaticky... To je ale velký omyl. Můžeme si vybrat. Buď budeme chodit po bezpečném čistém chodníku k autobusu, co jezdí mnohokrát denně, budeme se moci snadno zbavovat jakéhokoliv odpadu, mnohé služby budeme mít bezplatně, atd. To když zvolíme dobře. Nebo budeme klopýtat blátem po neosvětlených cestách, na vzdálené nádraží, protože žádné autobusy nepojedou, odpady se nám budou vršit doma, protože je nikdo neodveze. Že to se nemůže stát? Ale ano - když zvolíme špatně. Povídáním o volební účasti jsem si vytvořil oslí můstek, abychom se konečně dostali i k obsahu dnešního čísla. V dnešním díle „Toulek...“ se totiž shodou okolností také píše o volbách. A to v roce 1960, a do místního národního výboru. Tehdy byla účast 99,98 %. Přišli všichni, a celkem zbytečně - nebylo na výběr koho volit. Kandidátka byla jen jedna - „jednotná“, mohla se jen maličko upravovat, ale to nikdo nedělal, musel by „za plentu“, a to se neslušelo. Kdo to udělal, měl v kádrovém posudku poznámku „nevolil manifestačně“. Mám ji tam taky. Dnes jsou volby svobodné, demokratické, tajné a nevím ještě jaké, a třetina lidí toho nevyužije. Tak teď už si od komunálních voleb opravdu oddechneme, a to hned na celé čtyři roky. A  vyjdeme si na výlet. Protože je zima, náš tip vás zavede do města. Navštívíme méně známou část historického centra Prahy, kde se ocitnete ve zcela zvláštním světě a dýchnou na vás minulá staletí. Je to Josefov, bývalé Židovské město, dnes součást Starého Města Pražského. Možná si teď myslíte, že pro samé volební úvahy zapomněli jsme, že (už zítra) jsou Vánoce. Kdepak, vánoční tématika patří do prosincového čísla neodmyslitelně. Jen je stále obtížnější něco psát a  neopakovat se. Tak i  dnes v  čísle povídání o  vánočních svátcích najdete, a třeba i mezi fakty všeobecně známými nejdete něco, co je pro vás nové a objevné. Vánoce, to je pro mnoho lidí pojem spojený se spěchem, stresem, nervozitou a obavami, co nás to zase bude stát. To je ale zbytečné, jde to i  jinak. Kdo si ale myslí, že advent, a dokonce i svatvečer je vtipné slavit odpalováním petard a raket, tak ten nepochopil nic, a asi už nic nepochopí. Jako odlehčené a poučné pohodové čtení jsme zařadili další výběr z pamětí líbeznického faráře Jiřího Paroubka z 18. století. To proto, abychom si tolik nestýskali na rozmary počasí a nemysleli si, že když dva dny po sobě prší, že to je projev globálního oteplování a že dřív bylo líp. Nebylo. Pan farář měl zážitky pestré až neuvěřitelné (vybrali jsme ty o povětrnosti), ale co víc, on to i zapsal. To jsme zmínili hlavní obsažnější příspěvky, ale to není zdaleka vše, co si ve chvílích vánočního oddechu ještě můžete přečíst. V pravidelné rubrice „Zprávy z radnice“ najdete nejen sváteční slovo pana starosty, ale i stručný přehled činnosti odstupujícího zastupitelstva Měšický zpravodaj - 3

od poloviny roku do konce funkčního období. Od příštího čísla už budeme spolu sledovat, jak si vede zastupitelstvo nové. Je vskutku převážně nové, z  11 členů je těch nově zvolených 7, čtyři zbývající včetně starosty a místostarosty obhájili svůj mandát z minulého období. Po uzávěrce také přinášíme krátkou zprávu o odevzdání připomínek k dokumentaci o záměru rozšíření letiště Vodochody. Ještě zbývá rubrika společenská, kulturní a sportovní, kde se dozvíte, co zajímavého se v posledních svou měsících roku v obci dělo. Na závěr jsem si nechal slova díků, protože se to k Novému roku sluší. Patří hlavně těm, kteří během roku učinili něco užitečného pro svou obec, a nelze je všechny jmenovat, oni vědí. Poděkování patří i  odcházejícímu zastupitelstvu, starostovi, místostarostovi a všem zaměstnancům Obecního úřadu a Obce Měšice za výsledky jejich práce v období minulých čtyř let, které každý z nás denně může vidět a využívat. Za redakční radu děkuji i  všem příznivcům našeho časopisu za uznání naší práce, a  pracovníkům naší tiskárny za dlouholetou příjemnou spolupráci. Všem občanům Měšic i přespolním našim čtenářům přejeme klidné a přívětivé svátky vánoční, a příští rok prožitý ve zdraví, štěstí, a pohrom všeho druhu prostý. Jménem redakční rady, vydavatele a tiskárny





Vladimír Novák

Slovo starosty Vážení spoluobčané, je po volbách. Vaše hlasy rozhodly o tom, kdo obsadí místa zastupitelů a  dál bude rozhodovat o  hospodaření obce. Po čtyřech letech pak budete mít možnost hodnotit, zda jednotlivé volební strany splnily to, co slibovaly. Hospodaření obce je však závislé na jejích příjmech, nutných výdajích a majetku, se kterým může obec disponovat. Slib, že někdo nedopustí zadlužení obce, by však znamenal, že by obec musela zastavit některé projekty, na které má již schváleny dotace. Objem finanční spoluúčasti obce na těchto projektech bude totiž větší než její platební schopnost. Proto bude obec muset jít pravděpodobně do překlenovacích úvěrů. Otázkou je, zda se zastupitelstvo rozhodne žádat o další dotace s tímto rizikem. Šance, získat peníze z dotací, bude za několik let končit a nebude se protahovat do nekonečna. Kdo co utrhne, to bude mít. Chtěl bych poděkovat našim zaměstnancům za příkladnou údržbu našich komunikací a jejich boj s letošní sněhovou nadílkou. Věřte, že dělají co můžou a buďte jim nápomocni. Neztěžujte jim práci na ulici zaparkovanými automobily. Nemějte jim za zlé, že při odhrnování sněhu Vám před vjezdy vznikají závěje. V jiných obcích řeší sjízdost prohlášením, že místní komunikace se v zimě neudržují. Ono totiž zaplatit pár úrazů je levnější než zimní údržba. Vážení spoluobčané a sousedé, přeji Vám příjemné prožití vánočních svátků a v příštím roce hodně zdraví a vzájemné tolerance. Přeji hezké nastávající období, Petr Lanc Měšický zpravodaj - 4

Informace z radnice

Zastupitelé na svém ustavujícím zasedání v tajné volbě rozhodli o následujícím rozdělení funkcí v obecním zastupitelstvu: Starosta, místostarosta, předsedové a členové výborů pro volební období 2010 - 2014 v obci Měšice 1. Starosta











Petr Lanc

2. Místostarosta









Jiří Bejlek

3. Finanční výbor





předseda: člen: člen:

Petr Zavadil Petr Havlík Petra Hrotáková

4. Kontrolní výbor





předseda: člen: člen:

Daniela Němečková Michal Severa Karel Buriánek

5. Školský výbor:





předseda:

Irena Honsová

6. Výbor pro veřejný pořádek



předseda: člen:

Petr Havlík Štěpán Konopásek

7. Výbor pro rozvoj obce



předseda:

Michal Severa

8. Výbor pro kulturu a sport



předseda: člen:

Drahoslava Myšáková Petra Hrotáková

9. Výbor pro veřejnou zeleň a ŽP

předseda:

Karel Buriánek

10. Sociální výbor





předseda:

Petra Hrotáková

11. Mediální výbor





předseda:

Štěpán Konopásek

Měšický zpravodaj - 5

OÚ

LETIŠTĚ VODOCHODY Vážení spoluobčané, i  když v  tomto vánočním čase to není nevhodnější téma, považuji z hlediska významnosti za nezbytné vás seznámit s textem připomínek, který zaslala Obec Měšice jako reakci na zveřejněný záměr rozšíření letiště Vodochody. Děkujeme vám všem, kteří jste vyslyšeli naše výzvy k  psaní připomínek (celkem jste jich na obec předali 140 – díky!!) a  připojili se tak ke snaze tisíců obyvatel Středočeského kraje, kteří mohou být tímto šíleným záměrem nenávratně zasaženi a  poškozeni na svém zdraví i  právech. Za obec Měšice jsme na Ministerstvo životního prostředí manifestačně do rukou náměstka pana ministra odevzdali spolu s  dalšími starosty a představiteli Občanských sdružení stovky připomínek, nesouhlasných stanovisek a vyjádření proti záměru. Po pečlivém prostudování celé předložené dokumentace jsem přesvědčen, že tento záměr, který není prokazatelně ve veřejném zájmu, a  který prokazatelně poškodí naše životní prostředí, zdraví a znehodnotí náš majetek nemůže být realizován. Vaše rozhodnutí v referendu nám dalo silný mandát k tomu, abychom použili veškeré zákonné kroky, které jeho realizaci zabrání. Věřte, že to nevzdáme a budeme bojovat. Krásné prožití vánočních svátků bez letadel, vám všem přeje Jiří Bejlek-místostarosta V Měšicích dne 10.12.2010 Věc: vyjádření k  Dokumentaci o  hodnocení vlivů na životní prostředí dle přílohy č. 4 Zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění - „Letiště Vodochody“ Dne 11.11.2010 byla na úřední desce Krajského úřadu Středočeského kraje zveřejněna dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí dle přílohy č. 4 Zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění - „Letiště Vodochody“, k.ú. Vodochody, Postřižín, Zlončice, Máslovice, Hoštice, Dolínek, Panenské Břežany, Klíčany a Odolena Voda, okr. Praha-východ, (dále jen „Dokumentace EIA“), jejíž zpracování bylo oznamovateli uloženo Ministerstvem životního prostředí v závěru zjišťovacího řízení ze dne 30.3.2010, zahájeným na základě oznámení záměru „Letiště Vodochody“ (dále jen „Závěr zjišťovacího řízení“). Obec Měšice, vázána výsledky platného referenda které proběhlo v obci ve dnech 28.5. a  29.5.2010, podává ve smyslu ustanovení § 8 odst. 3 Zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon EIA“) tímto v zákonné lhůtě k Dokumentaci EIA následující

nesouhlasné vyjádření: 1) Obec Měšice je přesvědčena, že předkladatel nesplnil jednu, podle ní nezbytnou podmínku, která mu byla uložena v Závěrech zjišťovacího řízení, a to zpracovat Dokumentaci Měšický zpravodaj - 6

s dlouhodobějším výhledem a ne pouze ve výhledu k roku 2012. Protože se domníváme, že v roce 2012 zcela jistě letiště dle záměru v provozu nebude, není proto akceptovatelné, aby pro letiště tohoto plánovaného rozsahu byly všechny studie a výpočty zpracované pouze k tomuto roku. Považujeme to za zcela zásadní pochybení a již pro tento nedostatek by měla být celá Dokumentace odmítnuta a vrácena! Požadujeme proto zpracovat veškeré studie ve výhledu minimálně do roku 2030! 2) Obec Měšice se kategoricky ohrazuje proti výpočtu kumulace všech zdrojů hlukové zátěže. Nemůžeme akceptovat pouhé konstatování, že izofóny z LV a LPR se neprotínají. Modelové výpočty, nákresy a grafy v dokumentaci mají k realitě velice daleko. Na základě reálných každodenních zkušeností a poznatků a nejen modelových výpočtů, jsou již nyní občané Měšic neúměrně hlukově a spadem imisí zatíženi provozem letiště Praha Ruzyň. Požadujeme proto dopracovat studii EIA o studii kumulace hluku ve vztahu k leteckému provozu LKVO, LKPR, silnice I/9, silnice II/244 a  zejména nárůst hlukové zátěže z  plánované výstavby vysokorychlostní tratě Praha-Drážďany (VRT). Tento významný liniový zdroj hluku je zakotven nejen v ÚP obce Měšice, ale i v ÚP Prahy. Kumulace všech těchto zdrojů hluku je zcela reálnou zátěží všech našich obyvatel a  zejména dětí. Nelze tedy tuto skutečnost pominout konstatováním, že nejsou k plánované výstavbě VRT žádné konkrétní údaje a dále se s tímto problémem nezabývat. Podle ust. § 12 odst. 2 zákona č. 17/1992 Sb. musejí být mezní hodnoty, upravující přípustnou míru znečišťování životního prostředí, stanoveny s  přihlédnutím k  možnému kumulativnímu působení nebo spolupůsobení znečišťujících látek a činností. 3) V  dokumentaci se tvrdí, že budou vyloučeny noční lety. Na základě tohoto tvrzení není vůbec zpracována hluková studie pro noční hodiny. Přitom v  témže dokumentu je doslova uvedeno, že letiště má statut letiště pro létání ve dne i  v  noci a  že o  změně statutu se neuvažuje. Naopak se uvažuje o používání letiště především nízkonákladovými společnostmi a chartery a ty jak známo létají především v noci. Jedná se zjevně o účelovou manipulaci a  snahu vyhnout se prokazování noční hlukové zátěže, která by samozřejmě dopadla z hlediska životního prostředí a překračování limitů mnohem hůře. Vyjádření o uzavření letiště v noční době v této chvíli nikoho nezavazuje. Je dostatečně známo, že z pohledu dodržení limitů hluku je možné připustit v noci až 5 % z celkového počtu pohybů aniž by byl překročen výsledný hlukový limit pro letecký provoz. Tlak přepravců na využití letadel i v noční době je velký a pro provozovatele letiště je to vítaný příjem za poskytované služby v noci (poplatky jsou obvykle dvojnásobné než ve dne). Zcela nepřijatelný je příslib uvedeny na straně 38/46 v  podkapitole 5.7. „Možná opatření na LKVO pro výhledový provoz“, kde je až na výjimku (nebude noční provoz) zcela nekonkrétně uvedena řada opatření, která mohou, ale také nemusí, být realizována v budoucnu. Tento příslib je nepřijatelný, protože pokud tímto způsobem bude v budoucnu realizována řada opatření – v připomínkované podkapitole ozn. b) až f) – tak proč s nimi nepočítá studie už nyní? Pro výpočet hlukového zatížení, bylo použito výpočtového programu zatíženého jistou chybou výpočtu, taktéž vstupní podklady pro tuto studii jsou neúplně dokumentovány. Měšický zpravodaj - 7

Studie tedy pracuje s  většími výslednými odchylkami pro stanovení izofon než jsou výpočtové tolerance. Studie neprovedla minimalizaci hlukové zátěže okolí letiště a optimalizaci jednotlivých faktorů letového provozu. Výstupem studie není konkrétní návrh na provozní, technická, ekonomická a organizační opatření v rámci letového provozu LKVO. 4) Zdůrazňovaná potřeba vybudování nových letištních kapacit v  ČR nebo v  pražském regionu není v  dokumentaci objektivně doložena. Současný zájem o  využití letiště v Praze generuje asi 12 milionů cestujících za rok. Po současné ekonomické stagnaci se podle prognostických podkladů EUROCONTROL očekává další rozvoj letecké dopravy, do roku 2016 o více než 22 % oproti roku 2009, s průměrným růstem o necelá 3 % za rok a pro středoevropský region o 4 % za rok. Do roku 2030 se předpokládá potřeba zvýšení přepravních kapacit, vyjádřená vyšším počtem RWY, o 20 %, a zvýšením počtu letišť o 5 %. Letiště Praha Ruzyně po dobudování dráhového systému o novou paralelní RWY bezpečně přepraví více než 20 milionů cestujících za rok, což pokryje očekávaný růst poptávky na leteckou přepravu. Předkladatel tvrdí, že rozšíření letiště Vodochody je ve veřejném zájmu. Toto tvrzení je však pouze tvrzení, které vychází ze sobeckého záměru předkladatele na zhodnocení své investice na úkor přímého dopadu zhoršení životního prostředí v již tak velice zatíženém území pro tisíce lidí, kteří zde již po generace žijí nebo se sem přistěhovali. Na základě vyjádření developerů, kteří na našem katastru realizují výstavbu nových RD, dojde v případě schválení předloženého záměru - rozšíření letiště, zcela jistě k podstatnému poklesu cen nemovitostí a majetku občanů, protože obec Měsice leží přímo v přistávacím nebo startovacím koridoru ve vzdálenosti cca 9 km od prahu letiště. 5) Podle studie ve zveřejněné EIA v tab. 8 Akustické studie leteckého provozu bude v obci Měšice zasaženo hlukem 50-55 dB pro výhledový provoz roku 2012 cca 832 exponovaných obyvatel. Tyto počty vycházejí z  údajů z  Internetových stránek Ministerstva vnitra k 1.1.2008. V současné době (k 30.11.2010) je v obci Měšice trvale hlášeno již 1558 občanů a  vzhledem k  předpokládané výstavbě i  na rozvojových plochách dle územních plánů se dále významně zvýší (cca 2800 obyvatel). Dojde tedy nepochybně k  zasažení daleko většího počtu obyvatel, než je v předložené studii uváděno. Protože je možné hluk pouze snížit (ne však úplně potlačit) pouze v rámci uzavřených staveb, dojde tak mimo stavby (na zahradách a ve venkovním prostředí) k významnému zásahu do práv všech občanů obce Měšice, s čímž v žádném případě nemůžeme souhlasit a důrazně proti tomuto záměru protestujeme!! 6) Obec Měšice se domnívá, že případnou realizací předloženého záměru dojde k porušení základních práv a  svobod jednotlivců (fyzických osob), která jsou obsažena zejména v Listině základních práv a svobod (vyhl. pod č. 23/1991, znovu vyhlášena pod č. 2/1993 Sb. – dále jen „Listina“). Listina především zakotvuje v rámci své hlavy čtvrté, nazvané „Hospodářská, sociální a  kulturní práva“, právo každého na příznivé životní prostředí. Obec Měšice proto požaduje, aby Ministerstvo životního prostředí ve smyslu ustanovení §  8 odst.  5 Zákona vrátilo Dokumentaci k  přepracování a  doplnění podmínek provozu Měšický zpravodaj - 8

záměru tak, aby při něm nedocházelo k překračování standardů kvality životního prostředí, protože realizací záměru by došlo k porušení práva pro rozpor s ústavním pořádkem ČR, s právem EU i s právem životního prostředí ČR. Podle ustanovení čl. 35 odst. 3 Listiny, má každý právo na příznivé životní prostředí a při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a  kulturní památky nad míru stanovenou zákonem. Vlastnictví zavazuje, nesmí být ale zneužito na újmu práv druhých anebo v  rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy a  jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem. 7) V dokumentaci není v žádném bodě zmíněno zdravotnické zařízení, které je v provozu v  obci od šedesátých let min. století a  které sídlí v  prostorách měšického zámku. Osa přistávacího koridoru letiště probíhá přímo nad tímto zařízením, ve kterém od roku 1996 působí nezisková organizace Občanské sdružení pro provoz CIOP (centrum integrované onkologické péče), která řídí nemocnici Měšice - nestátní zdravotnické zařízení (NZZ). Ta  poskytuje onkologickou a  následnou lůžkovou péči 100 pacientům a  zaměstnává cca 70 lidí. Tento počet občanů není zahrnut v žádném seznamu exponovaných obyvatel. Nemocnice je též sídlem Občanského sdružení České asociace pro nádorovou terapii (ČANT), které je zaměřeno na pomoc nemocným s  pokročilou formou nádorového onemocnění. Společnost ČANT byla založena členy rytířského řádu Lazara Jeruzalémského v Praze, jako nadace po vzoru italské Associazione Nazionale Tumori (ANT). Tento rytířský řád převzal nad nemocnicí Měšice patronát. Již z názvu nemocničního zařízení je patrné, že se zde léčí  těžce nemocní a  staří občané, kteří jsou velmi vnímaví na vnější hlukové podněty. K jejich léčbě je třeba klidné prostředí. Nyní jim však hrozí, že přímo nad jejich hlavami budou denně létat letadla ve výšce cca 450 m. Tím by toto jedinečné, ojedinělé a velice potřebné zařízení ztratilo to nejcennější co svým klientům dosud nabízelo. Zázemí zámeckého parku a důstojné klidné místo na dožití pro mnohé z nich. Obec Měšice proto požaduje aby předkladatel zahrnul nemocnici Měšice mezi zdravotní zařízení, která budou zasažena záměrem rozšíření letiště Vodochody a  přepočítal počty exponovaných obyvatel. 8) Rizika havárií. Obec Měšice požaduje přepracovat studii ornitologické ochrany letiště. Zpráva Letiště Vodochody hovoří o „vytlačení hejn havranů o stovkách kusů mimo letiště“. Tato zpráva je velice zavádějící a hrůzně úsměvná - kolonie havranů u Kralup má desítky tisíc kusů a jejich každodenní pohyb je nebezpečný pro letový provoz nejen přímo na letišti, ale i v jeho širokém okolí, kde ochrana letiště pomocí několika dravců nemůže být v žádném případě účinná. Vliv této skutečnosti na ukazatel možnosti havárie v této lokalitě vůbec nebyl brán na zřetel - viz hodnocení rizik v odborných posudcích. Rovněž studie následků pádu letadla do obydlených částí lokalit nebo do chemických závodů, je podle našeho názoru zpracována vzhledem k případným možným nedozírným následkům velice laxně a  povrchně (nelze přece v  odborném posudku jen konstatovat, že „je  velmi těžké odhadnout následky pádu letadla“...), což je z  hlediska bezpečnosti obrovského počtu exponovaných obyvatel v okolí velmi zarážející až trestuhodné. Měšický zpravodaj - 9

9) Dopravní zatížení: Obcí Měšice prochází silnice II/244 směrem na Brandýs nad Labem, která je již nyní nadměrně zatížena dopravou, na kterou není dimenzována ani technicky způsobilá. Její generální rekonstrukce plánována na rok 2011 - 2012 se z nedostatku financí odložila na neurčito. Obec si nedokáže představit další nárůst dopravy cestujících a nákladu po této komunikaci na letiště a z letiště. Slibovaný (???) plánovaný nájezd na dálnici D 8 by řešil pouze dopravu ze směrů od Teplic a  na Prahu. Z  plánovaných přepravovaných 3,5 mil. cestujících + neupřesněných tun nákladu se jejich část bude jistě přemisťovat také směrem na Brandýs nad Labem a Mladou Boleslav. Protože nejkratší možná cesta vede právě přes obec Měšice po komunikaci II/244, lze předpokládat, že by došlo vlivem zprovoznění letiště Vodochody k podstatnému navýšení dopravy. Obec Měšice proto požaduje doplnit dokumentaci o započítání kumulace této zátěže společně s hlukovou zátěží do všech výpočtů při posuzování vlivů záměru rozšíření letiště Vodochody. 10) Obec Měšice požaduje doplnit studii o vyjádření Českého radiokomunikačního úřadu k možnému rušení televizního a rozhlasového signálu na záměrem dotčeném území, vlivem uvažovaného navýšeného letového provozu LV. Vzhledem k  výše uvedeným skutečnostem požaduje obec Měšice odmítnout a  nepřijmout předloženou Dokumentaci o  hodnocení vlivů na životní prostředí leteckého provozu pro plánovanou modernizaci a rozvoj letiště Vodochody. Důvody: Dokumentace není zpracována s  dlouhodobějším výhledem ale pouze ve výhledu k roku 2012. V dokumentaci je nedostatečně zpracována kumulace všech zdrojů hlukové zátěže dotčených území. V  dokumentaci chybí záruky dodržení příslibu zrušení nočních letů. Jsou zde uvedeny zcela nepřijatelné řady nekonkrétních možných opatření, která mohou, ale také nemusí, být realizovány. V dokumentaci není prokázán veřejný zájem na realizaci tohoto záměru. Naopak jeho realizací bude nevratně poškozeno a zhoršeno životní prostředí tisíců obyvatel celého regionu a dojde k poklesu cen jejich nemovitostí a majetku. Realizací záměru by také došlo k dotčení jejich práv, která jim zaručuje Listina základních práv a svobod. Dokumentace vůbec nezahrnuje a  nehodnotí vlivy záměru na zdravotnické zařízení v  obci Měšice, ani nezapočítává počty pacientů a  zaměstnanců mezi exponované osoby, které budou záměrem negativně ovlivněni. Je nutné přepracovat možná rizika všech možných havárií a dopracovat studii o vyjádření Českého radiokomunikačního úřadu o  posudek možného rušení přenosu televizního a rozhlasového signálu. Ve studii také není zohledněn plánovaný rozvoj (viz prodloužení VPD 10). Studie není provedena podle nejnovějších poznatků a  současných možností. Studie neprovedla minimalizaci hlukové zátěže okolí letiště a  optimalizaci jednotlivých faktorů letového provozu. Výstupem studie není konkrétní návrh na provozní, technická, ekonomická a organizační opatření v  rámci letového provozu LKVO. Znalecké posudky jsou zatížené tak velkou nejistotou, že se nabízí otázka zda je možné je brát jako relevantní výstupy pro takový záměr, který ovlivní životní prostředí pro tisíce lidí celého regionu. Přílohou: Výsledky referenda v obci Měšice k záměru Rozšíření letiště Vodochody. OÚ Měšice Měšický zpravodaj - 10

Měšice jsou na facebooku! Vážení občané internet užívající! Dovoluji si Vás upozornit, že naše obec se konečně ocitla i na sociální síti facebook. Pod vyhledávaným názvem „Mé Měšice“ se Vám zobrazí profil naší obce. Tento profil je veřejně přístupná stránka, kde po kliknutí na políčko „líbí se mi“ můžete diskutovat s  ostatními, připomínkovat, komentovat a  hlavně získávat aktuální informace z  obce, Obecního úřadu a  z  činnosti zastupitelstva obce. V  současnosti má stránka „Mé Měšice“ šestapadesát fanoušků. Doufám, že po přečtení tohoto článku přibudou další lidé projevující svůj hlubší zájem o obec, kde žijí! Štěpán Konopásek, předseda mediálního výboru PŘEHLED ČINNOSTI ZASTUPITELSTVA OBCE V ROCE 2010 (2. pololetí) V období od 1. července do 16. října se zastupitelstvo sešlo na 6 řádných zasedáních. Proč jen tak málo? Jednak jsou v létě dovolené, a pak 16. října skončilo tomuto zastupitelstvu čtyřleté funkční období, budeme je tedy nazývat jako „staré“. Nově zvolené zastupitelstvo pracuje od 10. listopadu, a o jeho činnosti tedy budeme referovat až v příštím roce. Zastupitelstvo, tedy to „staré“, působilo ve stejném složení, jako v roce 2009. Na svých zasedáních projednalo celkem 63 bodů, usnesení měla celkem 44 položek. Účast jednotlivých členů na zasedáních byla následující (příjmení zastupitele, účast v  procentech): Lanc 100, Bejlek 100, Bolega 60, Buriánek 80, Malá 80, Honsová 80, Abík 100, Knetl 80, Pánek 40, Žižka 80, Raková 60. Průměrná účast na zasedáních byla 78%, zastupitelstvo bylo vždy usnášeníschopné. Docházková kázeň je pro práci zastupitelstva důležitá, protože rozhodují hlasy všech zastupitelů, tedy ne jen těch přítomných. Jak se jednalo, o čem se rozhodlo Z  celého množství projednávaných záležitostí vybíráme opět jen ty podstatné, které mohou zajímat většinu čtenářů, abychom sváteční Zpravodaj nezaplevelili množstvím nezáživných informací. Podrobnosti z  jednání najdou zájemci v  zápisech, zveřejněných na webových stránkách obce (www.mesice.org). Vybíráme tedy, že na příklad zastupitelstvo schválilo příspěvek na činnost skautského střediska v  Líbeznicích (35 000,- Kč). Proč peníze do Líbeznic, může se někdo ptát. Je to proto, že hodně dětí z Měšic tam chodí, a taky že to je činnost bohulibá. Další finanční příspěvek byl na akci „Prakyáda“ (5 000 Kč). Schváleny byly i dvě půjčky z FRB (Fond rozvoje bydlení) ve výši 2 x 100 000,- Kč. Nebyla schválena žádost TJ Sokol o nájem obecních pozemků. ZO bylo informováno o  termínu letošních komunálních voleb. (15. a  16. říjen letošního roku). Zastupitelstvo odsouhlasilo zřízení věcného břemene k pozemku 205/15, s podmínkou přiložení kabelů veřejného osvětlení do výkopů.

Měšický zpravodaj - 11

Nově založené občanské sdružení „Zabíjačkový tým“ žádá o pronájem objektu stodoly v bývalém statku na pořádání kulturních a společenských akcí. Schváleno za předpokladu řádné registrace OS, o nájemní smlouvě se bude poté hlasovat zvlášť. Projednáno a schváleno bylo rozpočtové opatření č. 2. Tím byly navýšeny příjmy rozpočtu o 1 575 167 Kč, výdaje o 718 600,- Kč, a navýšeno bylo financování o 143 433,- Kč. Schválen byl příspěvek 10 000,- Kč na akci „Rozloučení s  prázdninami“ pořádané pro děti dne 28. srpna 2010. Zastupitelstvo souhlasilo s  finanční spoluúčastí obce na studii odtokových poměrů Líbeznického potoka (15 000,- Kč). Studie je potřebná k  žádost i  dotaci na vyčistění potoka. Koncem srpna zastupitelstvo jednalo o problémech v severní oblasti obce s odváděním dešťových vod a  s  netěsnostmi kanalizačních jímek. Jako počáteční řešení je navrženo zřízení příkopu v Měšické ulici (sever) pro odvod srážkových vod do Měšického potoka. Nejdříve je nutno ověřit, zda to sklonové poměry dovolí. Schválen byl příspěvek 15  000 Kč na dovybavení Dobrovolného hasičského sboru Líbeznice, dále pak zakoupení mobilního hasičského čerpadla. Schválena byla smlouva o  finančním narovnání s  firmou RENIX, a.s. (výstavba sociálních bytů v objektu čp. 15 - bývalý statek). Ve výběrovém řízení na stavbu „Dům pro sociální bydlení“ byla vybrána firma NOVERA, spol.s r.o.. Zrušeno bylo výběrové řízení na stavbu „Centrum volného času“ pro námitky některých účastníků. Byl schválen dodatek č. 5 k nájemní smlouvě na objekt „Nemocnice Měšice“. Nájem se tím prodlužuje na dobu určitou do 31. 12. 2026. Schválen byl prodej pohledávky za nevymožené pokuty z roku 2008 ve výši 175 500,- Kč, za 50 % této částky. Rozpočtové opatření č. 3 bylo schváleno takto: Navýšení příjmů o 973 000 Kč, výdaje navýšeny o 1 371 000,- Kč, financování navýšeno o 398 000,- Kč. Příslušné odbory MÚ v Brandýse n. Labem projednaly kausu neoprávněného odstranění pamětní desky z domu čp. 16, a navrhly dát majiteli termín do 30. listopadu letošního roku na provedení nápravy. Pokud se tak nestane, podat trestní oznámení. (Zatím se nestalo ani jedno, ani druhé, pozn. red.). Zastupitelstvo se seznámilo se záměrem zřízení chovu koní a jízdárny jako pronájem v objektu pana Vyhnalíka, a konstatuje, že projekt je v rozporu s územním plánem. Odkazuje žadatelku na stavební úřad. Majitel zmíněného objektu p. Vyhnalík bude vyzván, aby odstranil plot kolem obecního pozemku č. 260, a oplocení přesunul na hranici svého pozemku č. 259. (V zápise je v těchto dvou bodech věcná chyba, nejedná se o areál bývalého JZD, to zde nikdy nebylo, pozn. red.). Poslední zasedání „starého“ Zastupitelstva obce proběhlo jako veřejné výroční dne 6. října 2010 v zámeckém sále. Byla zde panem starostou přednesena souhrnná informace o  výsledcích práce zastupitelstva za celé funkční období. Měli se tu zároveň občanům voličům představit kandidáti do nového zastupitelstva, zčásti se tak stalo. O tomto zasedání už bylo pár slov v úvodníku minulého čísla Zpravodaje, a je tam i zmíněný referát pana starosty. -oú-, -redMěšický zpravodaj - 12

VÁNOCE 2010 Několik vět vánočních Zatím v  každém vánočním čísle Zpravodaje jsme věnovali pár stránek povídání o vánočních svátcích i o době adventní a novoroční. Výjimku neuděláme ani letos a  trochu si ten vánoční čas probereme. Hodně jsme už  napsali vloni, předloni..., tak k  tomu se už moc vracet nebudeme, jen výjimečně pro  osvěžení paměti. Pokusíme se najít v  hlubinách paměti a  moudrých knihách něco nového, něco, co jsme zatím nevěděli. Učiníme tak hlavně z pohledu duchovního, přece jen, ať chceme nebo ne, jsou Vánoce svátky, kdy se na něco vzpomíná, něco se oslavuje, a tím něčím je narození Krista. Pomineme tedy, že Vánoce si už ke svému obrazu přetvořila naše konzumní společnost, takže údaje o tunách snědeného bramborového salátu a miliardách utracených za dárky přenecháme pro jiná média. Ale ať už sdílíme křesťanské pojetí Vánoc, nebo si pouze užíváme „svátky klidu“ (nejlépe je to obojí), věnujme pár minut čtení o tom, co se to vlastně stalo před 2 000 let ve dnech, do jejichž nadějné atmosféry se co nevidět ponoříme. Máme v povědomí, že čtyři týdny před svátky probíhá advent, doba přípravy, zklidnění, rozjímání. Méně se už ví, že součástí adventu, a tedy i půstu, je i Štědrý den. Půst končí, až  když vyjde první hvězda, a to už začíná Štědrý večer, a s klidným svědomím můžeme začít hodovat. A v ten okamžik začíná i náš pomyslný výlet časem vánočním. Co se stalo 24. prosince? Na to odpoví každý, přece narodil se Ježíš, zpívá se o tom v každé koledě. Jenže nenarodil! Ta slavná událost se stala až následující den, přesněji řečeno byla stanovena na ten den, 25. prosince. Proč tedy Štědrý večer slavíme? V církevní liturgii je to doba vigilie, neboli oslavy před velkým svátkem. Vzniklo to převzetím židovských zvyklostí - Židé slaví své svátky vždy v  předvečer. Křesťanské církve mnohé zvyklosti a  tradice přejímaly od náboženství židovského, ba dokonce od pohanů. To ovšem neznamená, že bychom si o Vánocích měli za okno dávat židovský symbol, sedmiramenný svícen, protože to nemá logiku. Židé totiž své Vánoce slaví jindy a jinak. Završením Štědrého dne je pro věřící křesťany je slavná mše, která začíná o půlnoci, a to už je 25. prosince. Mluvíme stále o věrouce církve římskokatolické jako té nejvýznamnější, to pro zjednodušení. U ostatních křesťanských církví může být něco i jinak. Co se stalo 25. prosince? Teprve tento den je právoplatným křesťanským svátkem, a říkáme mu Boží hod vánoční, neboli svátek Narození Páně. V našich kalendářích ale najdete decentně napsáno „1. svátek vánoční“. V církevním roce to je vedle Božího hodu velikonočního svátek nejdůležitější. A zde se objevuje otázka: Narodil se Ježíš opravdu ten den, ba dokonce v ten rok nula? A  na tom místě v  Betlémě? Máme jedinou jistotu, že se Ježíš opravdu narodil, že to je reálná postava, to je historicky dokázáno. Ale to datum přesně neví nikdo, jednoznačně to není psáno ani v bibli - evangelisté se v tom údaji neshodují. Historici i teologové na tom od pradávna bádají, vypočítávají to ze všeho možného, i z postavení hvězd, a shodují se Měšický zpravodaj - 13

na tom, že to bylo v letech 7 až 4 před naším letopočtem. A ten den narození jako takový, 25. prosinec, byl stanoven církví ve 3. století našeho letopočtu odvozením od velikonočního cyklu. A aby to nebylo tak jednoduché, není ani jisté, zda se Ježíš narodil v Betlémě, má se za to, že možná v Nazaretě. Ale netrapme se detaily. Ať tak či onak, je to svátek radostný, je tedy třeba uctít ho slavnostním obědem. V našich krajích to bývá pečená husa, krůta či kachna. Ještě co se děje ten den v kostelech. Ten den by měl kněz sloužit tři slavné mše. Co se stalo 26. prosince? V kalendáři dodnes najdete, že to je „2. svátek vánoční“. Zdědili jsme to po komunistech, a  snad i  proto, že jsme národem převážně ateistickým. Málo už je ale známo, že to je svátek svatého Štěpána. Kdo to byl a  proč je jeho svátek tak důležitý, že byl přiřazen k  Narození Páně? Protože to je nejvýznamnější katolický světec, prvomučedník se mu také říká. On první doplatil na svou křesťanskou víru, už pár let po Kristově ukřižování. Protože hovořil otevřeně o vzkříšení Krista, a nahlas řekl, že Židé zavinili Ježíšovu smrt, byl odsouzen k smrti ukamenováním. Stalo se tak kolem roku 36. Před Novým rokem se slavil ještě jeden svátek, který už zcela upadl v  zapomenutí. Je to den Mláďátek, jako připomenutí, že král Herodes nechal v  Betlémě pobít všechna novorozeňata, aby se tak zbavil Ježíše. Ke svátkům vánočním si ještě, a právem, přiřazujeme Nový rok (1. leden) a svátek Tří králů (6. leden). Přidejme si je k našemu povídání i my. Co se stalo 1. ledna? Je to první den roku podle gregoriánského kalendáře používaného ve většině zemí světa. Jen východní církev se řídí kalendářem juliánským a tak pro ně začíná nový rok až 14. ledna. V  ten den, ale i  v  den předchozí, by dobrý křesťan měl navštívit kostel, aby poděkoval za vše dobré co prožil, a vyprosil si ochranu a požehnání pro následující období. Kdo není věřící, měl by cosi takového učinit ve své mysli. Nový rok se od poloviny 20. století spojuje se Slavností Matky Boží, Panny Marie. Co se stalo 6. ledna? Svátek Zjevení Páně, známý více jako Tří králů, spojujeme si se jmény Kašpar, Melichar, Baltazar. Jsou to ovšem jménu fiktivní, zástupná. Ti, co přinášeli dary Ježíškovi, se takto nejmenovali. Písmena K+M+B, která se píší na dveře domů, nejsou zkratkou těch jmen, jak  je obecným názorem, ale je to zkratka latinského Christus mansionem benedicat Kristus žehnej tomuto domu. Správněji tedy C+M+B. U těch tří králů se na chvíli zastavíme, a zamysleme se nad otázkou, kterou si kdysi položil Karel Čapek. Přišli tři mudrcové, či králové odkudsi z  východu, přinesli zlato, kadidlo a myrhu, a klaněli se a klečeli. Přišli i pastýřové betlémští, i ti se klaněli a na kolenou klečeli. A otázka zní: kde byli tito králové, kde byli judští pastýři, když Krista v Jeruzalémě soudili a mučili, proč se tam v zástupech nevalili s holemi, aby Krista ochránili? On toho Čapek na toto téma napsal víc, ale my si to musíme zestručnit. Řekneme si jen tu hlavní ideu. Dějiny se stále opakují, všechno už tu bylo. A tak i my jsme ochotni klanět se, ale není to závazek. A  když je třeba modlu potrestat, zničit, co uděláme? Jdeme se na to s  chutí podívat ... Měšický zpravodaj - 14

K vánočním a novoročním zajímavostem si dáme ještě bonus, máme ještě kousek místa. Chystáte se poprvé na půlnoční a jinak na mše nechodíte? Tak vám prozradíme: Co se bude dít a jak se chovat na půlnoční mši? Člověk, který do kostela jde, aby se podíval na výzdobu nebo Betlém, nebo na půlnoční, může se tam setkat s  věcmi, nebo událostmi, které nezná. O  některých si tedy povězme (mluvíme o římskokatolických kostelech). Hned u vchodu je nádoba se svěcenou vodou, kde si věřící smočí prsty a pokřižuje se. Vy se křižovat nemusíte, ale zcela jistě páni sejmou pokrývku hlavy, i když v kostele je zpravidla zima. Betlém, ten je buď vzadu, poblíž vchodu, nebo u některého z bočních oltářů. Co při mši dělat? Nejlépe nic, co neznáte, tím nic nepokazíte. Stačí, budete-li se chovat tiše a nenápadně. Že při mši jíst, pít, natož kouřit a hlasitě se bavit může jen naprostý buran, netřeba snad rozvádět. Vypněte mobilní telefon, a  malé děti, které nemají z  věci pojem a neukázní se, s sebou raději neberte. Při mši nemusíme dělat nic jiného, že když ostatní vstanou, vstaneme též, sednou-li si, posadíme se též. Modlit se a zpívat nemusíme, pokud to neumíme. Začátek mše oznámí zvonek, a pak už zazní varhanní hudba a sborový zpěv. Mše čili bohoslužba je předem stanovený rituál daný liturgickými pravidly, a kněz spolu s ministranty ji podle toho vede. Podrobně jednotlivé části popisovat nebudeme, stejně bychom to zapomněli, tak se v klidu necháme vést dějem. V jednu chvíli, a to je pozdravení pokoje, si přítomní podávají ruce, a přejí si „Pokoj Tobě“ (ano, tykají si). Poté věřící přijímají Tělo Páně v podobě hostií, a po závěrečné modlitbě a požehnání kněz odchází a mše končí. Mše se celá slouží v  češtině, na rozdíl od dob pamětnických, kdy se s  výjimkou kázání sloužilo latinsky. Po stránce hudební má mše tyto části: (mluvíme opět o katolické bohoslužbě): Kyrie, Gloria, Credo, Sanctus a Beneedictus, Agnus Dei. Být v kostele při mši je povznášející zážitek, i kdyby to bylo jen kvůli krásné hudbě a  zpěvu. V  kostele totiž můžete odložit své starosti a  smíte tam být svobodni. Zkuste to ostatně sami. Půlnoční mše z  pragmatických důvodů nemusí začínat pouze ve 24:00, ale někde už v 16:00, nebo ve 20:00, nebo ve 22:00 hodin. Jak v kterém kostele, oznamuje se to zpravidla předem, i v tisku. Zpíváte si na Štědrý večer koledy? Asi moc ne, ono už se vůbec málo zpívá - běží přece televize.... A když už, tak skončíme u první sloky, že je to tak? Tak my si teď dáme jednu hodně známou úplně celou.

Pramen: Lidové noviny, prosinec 2009





Měšický zpravodaj - 15





- red -

TOULKY MĚŠICKOU MINULOSTÍ, díl XXXVIII. Úvod: V našem putování proti proudu času jsme klopotně dospěli k  roku 1960. Ta cesta vedla chvílemi po pohodlných pěšinkách, občas jsme se brodili černým močálem, to jak nám to dějinné zvraty umožňovaly. Teď se tedy podíváme na dobu, od které uplynulo pouhých 50 let. Co to je půl století - ani ne jeden lidský život. Odehrálo se ale za tu dobu na scéně zvané dějiny lidstva takové množství událostí, že jen jejich strohé pojmenování by naplnilo mnoho tlustých knih. Lidská paměť je krátká, co nebylo zapsáno, jako by se nestalo. Zkusíme si oživit alespoň část toho, co utvářelo náš život v malé obci, tu část, která zůstala zachována v záznamech a v archivních dokumentech. Hodně těch faktů a skutečností nevratně pohltil čas, buď že se záznamy ztratily, časem byly záměrně ztraceny, nebo vůbec nebyly pořízeny. Ale i z toho, co se zachovalo, můžeme si utvořit obrázek té doby. Jsme tedy v  šedesátých letech minulého století. „Zlatá šedesátá“, to je už trochu opotřebované rčení, které ovšem musíme brát s rezervou. Platí totiž jen pro některé oblasti života společnosti. Byla to hlavně kultura. Hudba, filmy, knihy, divadlo, to je to, na co dnes vzpomínáme jako na dobu uvolnění až nevídaného. Díky tomu se ale v železné oponě objevily škvírky, trhlinky, kterými jsme mohli nahlédnou do svobodného světa, který nás ekonomicky, technicky i kulturně začal předhánět o desetiletí. Děly se tu i jiné pozoruhodné věci, jako že v obchodech se, byť ojediněle, objevovalo zboží ze Západu, občas někdo i mohl vyjet za hranice, i móda se měnila k lepšímu. Nastalo mírné povolení politických šroubů, ale jinak zas tak velký důvod k nadšení nebyl. Ekonomika, zásobování, doprava, i další složky fungování státu, to vše nevzkvétalo, ba naopak. Navíc naděje na zlepšení skončily už v roce 1968. A když zkoumáme, zdali se uvolněnější atmosféra nějak promítla do života v naší vsi, nenacházíme téměř nic. Ostatně stejně tak tomu bylo i jinde na venkově. Než se začneme tou naší scénou let šedesátých blíže zabývat, podíváme se, jak šel život kolem nás, jak už jsme to pro oživení paměti párkrát učinili. Co nám přinesl rok 1960 - telegraficky: Tento rok odstartoval vlnu úsilí o nezávislost kolonií černé Afriky (Kongo, Britské Somálsko, Madagaskar, Kamerun). Zimní OH proběhly ve Squaw Valley, letní OH v Římě. 7. ledna se narodil tenista Ivan Lendl. Nová územní organizace ČSR zavedla 11 krajů a 108 okresů. 9. května vyhlásil prezident Novotný amnestii - přes 5000 obětí nezákonných procesů bylo propuštěno (nikoliv rehabilitováno), ve vězení i  tak zůstalo 3000 lidí pro tak zvanou protistátní činnost. 12. června proběhly volby do NS a do národních výborů (pro poslance 99,86 % hlasů) 11. července byla přijata nová ústava, podle ní byla republika vyhlášena socialistickou (ČSSR) a  zrušen pojem „soukromé vlastnictví“. 23. června začala II. spartakiáda. V SSSR stoupá k moci Leonid Brežněv. NS schvaluje 3. pětiletku. 13. října v OSN Nikita Chruščov buší do pultu vlastní botou. Prezidentem USA byl zvolen J. F. Kennedy. A  teď už se vrátíme od událostí ze světa i  z  domova k  životu obce měšické let šedesátých. Zdrojem nám budiž hlavně zpráva o hospodaření MNV a další archivní dokumenty.

Měšický zpravodaj - 16

Část třicátá osmá: „Zlatá šedesátá“, vyhlášení socializmu, a všední život obce. K 31. 12. 1960 měla obec 803 obyvatel a 208 čísel popisných. Z celkové katastrální výměry půdy bylo 86 % v socialistickém vlastnictví V  obci byly (stejně jako v  minulém roce) 4 závody a  provozovny (Státní statek, Plastimat, Zemědělský nákupní a  zásobovací podnik, a  lahůdkářská výrobna Jednoty). Byly zde 2 hospody a 2 prodejny potravin (Jednota). Stavěly se sklady Elektromontážních závodů Praha. Provozoven drobných služeb bylo 7 (dámské krejčovství, sklenářství, truhlářství, lakýrnictví, tesařství, pokrývačství a zednictví). Aby měli občané možnost zapojit se do řízení a správy obce, svolával MNV pravidelné měsíční veřejné schůze. Na nich podávala rada a komise zprávy o své činnosti a byly tam přijímány připomínky z  řad občanstva. Průměrná účast byla kolem 26 občanů, což byl proti 50. létům značný pokles. V komisích MNV byli zapojeni i tak zvaní „aktivisté“, tedy nevolení členové, a sice v komisi školské a kulturní 6, zemědělské 3, finanční a rozpočtové 2, pro výstavbu 4, v sociální a zdravotní 2, a v bezpečnostní 4 nevolení členové. Tím jsme se zároveň dozvěděli, jaké tehdy měl MNV komise. Na tomto místě se autor omlouvá za požívání různých nepěkných dobových termínů a rčení, ale v zájmu autentičnosti a stručnosti to jinak nejde, a patří to i k obrazu doby. Jako třeba teď: „masové složky“. Dřív to byly spolky, kluby, jednoty, sdružení. Teď tedy „složky“, a  hodnotila se hlavně jejich spolupráce s  MNV. Měli jsme tu ty stejné jako v  roce  ´59, ale zopakujme si je, už jen zkratkami. Ty nejdůležitější: Výbor žen, SRPŠ, a  ČSČK (Červený kříž). Dále: SČSP, TJ Sokol, ČSM, Baráčníci, Požárníci, a  Lidoví myslivci. Podrobností o  jejich akcích v  tom roce moc nemáme, takže musíme odkázat na jejich historii, pokud byly zpracována. Zemědělstvím se moc zabývat nebudeme, to bychom jen opisovali od loňska. Stále ale platí, že zemědělská výroba byla obzvláště sledována a preferována, i když prakticky v ní působila už jen malá část obyvatelstva. Uvedeme si jen některá nová a zajímavá fakta. V roce 1960 přešlo pouze 1,76 ha půdy ze soukromého do socialistického sektoru. Statek provedl některé meliorační práce, uvádí se čistění „svodného kanálu“ pod Hornou v délce 2 km od Líbeznic. Není zcela jasné, o  co šlo, ale zřejmě se tím myslel potok Makovka. Tehdy mnoho věcí ztrácelo své poctivé jméno, potok asi zněl zastarale, tak „kanál“. Statek pěstoval pšenici, ječmen, oves, hrách, cukrovku, brambory, kukuřici a pícniny. Výnosy z  ha odpovídaly zhruba těm plánovaným, byly zhruba na stejné úrovni, jako v předchozích letech. Statek choval skot (celkem 185 kusů), prasata (43), koně (8). Telat se narodilo 44. Zmíníme ještě produkci mléka, za rok dodali 119 824 litrů, při průměrné denní dojivosti 5,86 l na krávu. Statek měl k 31. prosinci 84 zaměstnanců. V obci byl ještě stále i „soukromý sektor“ (soukromí rolníci), byť už jen symbolicky, v zanedbatelném rozsahu. Zemědělci s výměrou od 0,5 ha do 2 ha drželi celkem 5,99 ha půdy, odváděli z toho seno a vejce, nepovinně i mléko. Pak tu byli ještě držitelé pozemků od 0,10 do 0,50 ha, to bylo celkem 19,31 ha. Zbytek jsou malé zahrádky a zastavěná plocha - 40,04 ha. Přejdeme od zemědělství ke školství a kultuře. Mateřská škola měla 34 dětí (17 chlapců, 17 dívek). Zajímavým údajem je, že 70 % dětí bylo z dělnických rodin, 20 % z rodin „pracující inteligence“ a 10 % ze zemědělských rodin. Ukazuje to tehdejší rozvrstvení obyvatelstva. K  dispozici měly děti jen dvě místnosti hernu a učebnu (to byla zároveň jídelna). Měšický zpravodaj - 17

Škola národní měla dvě učebny s celkovým počtem 51 žáků (1. + 3. a 2. + 4. postupný ročník). Děti se  zúčastňovaly kulturních a  společenských akcí, sbíraly kaštany a  železo, a úspěšně i spořily. Během prázdnin 1960 měla být provedena přestavba (rozšíření) školy. Stavěl socialistický komunální podnik a  podle toho to i  dopadlo. Odvedl tak mizernou práci, že školní rok 1960/61 nebyl zahájen a  děti chodily do líbeznické školy, kam je vozila nově zavedená autobusová linka z Nové Vsi. Při škole pracovala Pionýrská organizace (10 členů, Jiskry 9 členů). Úspěšně opět pracovala obecní knihovna, a to i přesto, že při adaptaci školní budovy, v jejímž přízemí byla umístěna přišla o své místnosti, část knih dostala vodní lázeň, protože propršely stropy. Fond byl dočasně přestěhován do provizoria na MNV a  půjčovalo se i tak. Svazků měla knihovna 5062, čtenářů 298 a výpůjček 6158. Více se tehdy hodnotily akce mimo vlastní výpůjční provoz. Knihovna připravila 6 různých přednášek a výstavy. Pořádala i zájezdy a výlety (bylo jich nejméně 8). Tělovýchovu v  obci provozovala pouze TJ Sokol. Byla zde jen základní tělesná výchova, cvičili žáci a žákyně, dorostenky a  dorostenci. Cvičitelé byli jen dva. Sportovní oddíly nebyly žádné, i když v té době zde byla hřiště pro házenou, odbíjenou a  fotbal. Tělovýchovná vystoupení nebyla žádná, kromě „Běhu vítězství“ a  štafetového běhu při  oslavě 43. výročí VŘSR. Běžel i  nácvik na II. spartakiádu, ale nejel na ni nikdo. Na závěr roku přibyli Cvičení žactva v Sokolovně - 60. léta ještě 3 cvičitelé. V  tělocvičném sále Sokolovny byl prostor i  pro divadelní a  filmová představení. Byla  obnovena činnost divadelních ochotníků, ale ne už pod hlavičkou spolku Kollár, ale bůhvíproč jako divadelní odbor TJ Sokol. Byly sehrány dvě divadelní hry, a to k 15. výročí osvobození a k výročí VŘSR. Názvy jak vidět nestály za zaznamenání, všechno se tehdy dělo na počest něčeho, nejlépe tedy k  výročí. Ještě také proběhl seznamovací večírek, s estrádou a vlastním programem. Mělo to úspěch, sál byl plný. Úspěšný byl i  provoz kina. Bylo 141 představení, kde se promítalo 123 filmů. Celkem za rok přišlo do kina 10 410 lidí. To je úspěšná návštěvnost, a souvisí to zřejmě s tím, že v té době vznikaly úspěšné české filmy. A  jako šafránu se už objevovaly filmy západní produkce, i  když do našeho kina směřovaly málo. Ve výčtu společenského dění nám nějak chybí oslavy. Samozřejmě Výroční beseda knihovny - leden 1960

Měšický zpravodaj - 18

že byly, to lze říci s jistotou, a to vždy ty stejné: Vítězný únor, 1. máj, 9. květen, 7. listopad (VŘSR). První a poslední se slavily v Sokolovně, na 1. máj se šlo (jelo) do Líbeznic, 9. květen u památníku Rudé armády. Z oblasti výstavby obce si ve stručnosti řekneme jen o hlavních počinech. Zajímavý je hned ten první, kdy občané byli upozorněni, aby si před volbami do NV (o těch si za chvíli povíme) opravili omšelé a oprýskané fasády. Údajně se tak stalo a obec zazářila novými jasnými barvami (Potěmkinova vesnice). Je to ale zřejmě značná nadsázka, všichni se pamatujeme, že když se za socializmu už něco natíralo, tak zásadně na šedo. Každopádně ty „jásavé barvy“ dlouho nevydržely. Přestavbu školy jsme už zmínili na jiném místě. Stavba nemocnice zcela ustrnula a  nedošlo ani k  vyčistění vodních nádrží. Zato byl uveden do provozu silniční nadjezd a  započala výstavba obilního sila. Nedošlo prakticky k  žádným opravám veřejných komunikací, upravena byla pouze silnice přes Malou bažantnici k nádraží. Výstavba bytů a  rodinných domků příliš nepokročila. Byla dokončena výstavba jen 2 rodinných domků, další dva byly povoleny a ve dvou případech bylo zažádáno o povolení stavby. Veřejná doprava byla v  tom roce opět nevyhovující. Vlaky zpožděné a  přeplněné, autobusové spojení nevyhovující pro cesty do zaměstnání. Nové linky jsou zatím jen v podobě návrhů a úvah. Pokud jde o  zdravotní a  sociální péči, dařilo se velmi místní skupině Čs. Červeného kříže, ta měla 101 členů, kteří odpracovali mnoho hodin při nejrůznějších činnostech. Mimo jiné získali i 5 dárců krve. Nevalně na tom asi byli důchodci. Bylo navrženo 12 z těch nejpotřebnějších na zvýšení důchodu. Výsledek se neuvádí. Jednorázová pomoc obnášela 1700 Kč (pro všechny). Byl i nedostatek bytů, z 10 žadatelů byli uspokojeni dva. Významnou událostí roku byly volby, ke kterým se teď dostáváme. Byly do Národního shromáždění, ty vynecháme zcela, to je věc pro historiky českých novodobých dějin. Ty do Národního výboru nás zajímají víc, tak si jejich výsledek povíme. Ale ještě předtím je potřeba připomenout, jak ty volby vůbec vypadaly. Z dnešního pohledu to celkem byla fraška s výsledkem daným předem. V první řadě byly povinné, kandidátka byla jen jedna a daly se na ní udělat jen omezené úpravy škrtáním. To ale nikdo nedělal, musel by „za plentu“, a každý takový by byl podezřelý, byl zaznamenán, a volilo se tehdy manifestačně. Byly to volby - nevolby, a bylo to tak až do roku 1990. Ustavující schůze nového MNV proběhla 22. června, a členy se stali následující soudružky a soudruzi: M. Linková (předsedkyně), F. Valeš (tajemník), L. Dudek a  J. Šíla (zemědělství), B. Kyndr a  V. Bauer (finance), L. Fabián a  J. Slánský (školství, kultura), J. Novák, A. Černohorský a  M. Pšád (výstavba), V. Anderle, M. Dufková a C. Čadková (sociální, zdravotní), P. Macek (bezpečnost). Celkem je to 15 členů a 10 aktivistů (v závorkách byly názvy komisí). M. Linková Ještě, jak byli placeni (měsíčně): předseda 300,- Kčs, tajemník předsedkyně MNV 1 850,- Kčs, hospodář 340,-  Kčs a  administrativní pracovník - 1960 (neobsazeno) by měl 978,- Kčs. Měšický zpravodaj - 19

Tento národní výbor schválil rozpočet na rok 1960, a ten vypadal ve skutečnosti takto: Skutečné příjmy: 65 646,- Kčs Skutečné výdaje: 197 698,- Kčs Není v  tom zahrnutý příspěvek na investice (stavba školy) z  rozpočtu ONV a  KNV ve výši 230 200,- Kčs. Ve skutečnosti tedy vznikl ke 3. 12. přebytek 54 278,- Kčs. Tímto bychom i  mohli skončit, vše důležité už bylo řečeno. Ale protože původně zamýšlený přehled dění roku 1961 se nám do dnešního dílu už nevejde, tak zbylý prostor vyplníme několika náhodně posbíranými střípky událostí roku 1960, už jen heslovitě bez ladu a skladu, spíš jen pro oživení a zajímavost. Tak třeba se dozvídáme, že v  obci bylo 42 svítidel veřejného osvětlení. Na stavbě školy brigádnicky 111 občanů odpracovalo 853 hodin (zadarmo, zaplaceno dostal stavební podnik). 33 občanů pomoc odmítlo. Prudké deště promočily stropní konstrukce (20. 8.) 16. srpna byly ukončeny žně. Byl vydán zákaz pro kočující společnosti (?!), stalo se 24. září. Výbor žen pracoval podle plánu. ČSM (Svaz mládeže) byl nečinný. A na závěr zpráva o rozmaru počasí. 19. května silný vítr s kroupami způsobil škody na zemědělských kulturách a budovách, vyvrácené stromy byly v Bažantnici. A to už je dnes opravdu všechno. Na další cestu vyrazíme opět v únoru příštího roku, a projdeme se roky 1961 a 1962.. Doslov autora: Vážení čtenáři Toulek, hlavně vy starší, pamatujete si nějakou událost z  šedesátých let, která by neměla zapadnout? Myslíte si, že něco bylo jinak, než o  tom píšeme? Máte z  té doby nějaké upomínky - fotky, pozvánky, vstupenky, noviny, plakáty, suvenýry? Víte z té doby něco od svých rodičů, prarodičů, známých? Neváhejte a ozvěte se autorovi. Zasloužíte se o bližší a objektivnější poznání historie obce, všichni budeme o něco moudřejší, autor se zaraduje a moc vám poděkuje. Pokračování příště











Vladimír Novák

Z PAMĚTÍ 18. STOLETÍ, II. .... a váli strašní větrové Ani se moc neodchýlíme od vánočního ladění dnešního čísla, když se zaposloucháme, a to už podruhé, do rázovitého a barvitého vyprávění jednoho z líbeznických farářů, a nevadí ani, že se vrátíme o 300 let zpět. Ba naopak, on to je dokonce záměr. Sáhneme dnes do Pamětí Jiřího Paroubka. Ne, nelekejte se, nejde o  paměti jistého politika, ty teprve vyjdou; byl to opravdu farář, a  ne ledajaký. Byl to člověk osvícený, vzdělaný, mluvil plynně latinsky. Sepsal řadu různých spisů, z  nichž cenné jsou právě ony Paměti, které psal do pamětní knihy líbeznické fary a z nichž budeme citovat. Paměti uspořádal a tiskem vydal spisovatel Václav Beneš Třebízský. Jiří Vácslav Paroubek se narodil roku 1691 a na líbeznické faře působil jako vikář a farář v letech 1737 - 1774. Velkou část jeho zápisů tvoří líčení válečných událostí té doby a jejich dopadů na život lidí na vesnici. Vládla nám tehdy císařovna Marie Terezie, a vedla celkem tři války s Pruskem zvané slezské, poslední z nich byla nazvána sedmiletou. Čechami táhla vojska rakouská, Francouzi, Braniboři, Bavoři i  Poláci. O  řádění těchto potulujících se Měšický zpravodaj - 20

vojenských částí, a ještě navíc i „lůzy“ - bouřících se sedláků, nám pan farář zanechal řadu autentických svědectví. Vesničané to tehdy lehké neměli, vojska se živila jak to šlo, a tak sebrali i to málo, co lidé měli. My se ale válečným děním zabývat nebudeme, jsou přece Vánoce, svátky míru. Necháme si to na jinou příležitost, a vybereme si jiné zajímavé postřehy, a to o rozmarech počasí. Dnes se hodně mluví o změnách klimatu, skoro až hystericky. Díky rychlému šíření informací slyšíme jen o samých extrémech počasí, i je sami prožíváme, a tak se naskýtá otázka, zdali tomu tak bylo i dříve. Ze záznamů otce Paroubka, které pokrývají velkou část 18. století, vidíme, že bylo i mnohem hůř. Však posuďte sami. Necháme už mluvit pana faráře, co na své faře prožil a co z ní viděl. Věty v uvozovkách psané kursivou jsou doslovné citace. Roku 1740 „ten večír před svatým Tomášem takový hrozný vítr byl po celé české zemi, a snad i jinde, že jest na miliony škody učinil, celé lesy vyzvracel, množství stavení rozbořil, i mně u té zdejší fary schodů těch na dvůr kamenných, v tu stranu kde se jde ke chlívům polovic převrh...“ 1746, červenec: „Veliké sucho trvalo, tak že i  studnice a  prameny vyschly... nic nepršelo.“ říjen: „31., den před všemi svatými, v půlnoci vyšli sloupové na obloze nebeské... červené jako krev...“ 1750, červen: „... zablejskalo se, a Boží posel udeřil skrze komín do kuchyně v statku Ševcovém...“ (Plno lidí tam bylo, nikomu se nic nestalo, pozn. autora). 1751, 52, 53, 54, 55: „Velcí prudcí větrové byli...“ 1756: „15. června po půlnoci hromový oheň udeřil do kostela Líbeznického... na kůr... Toho roku hrozné bouřky a krupobití byly“. 23. července „hrozná bouřka od Prahy přišla. Boží posel udeřil za Purnochovu stodolu“. 20. ledna ráno „takové se strhlo povětří, že mnoho stavení roztrhal vítr. Stodoly zde v Líbeznicích tři převrátil. 1757: „Toho roku byla velmi příkrá zima, tak že málokterý zajíc živ zůstal, všichni pomrzli...“ Aby to nevypadalo, že otec Paroubek se staral jen o vichry, bouřky a nebeská znamení, tak si od toho chvíli oddechneme, protože: 1761, od Nového roku „začaly měděné peníze platit, totiž krejcary, groše, troníky a vídeňské...“ Měnová reforma podle Marie Terezie. 1762, 9. července, „vyhořelo v Klecanech 9 chalup a tři stodoly...“ 1764, 1. dubna „začalo se zatmění slunce“... “začalo po desáté dopoledne a  trvalo až do jedné hodiny...“ 5. dubna „podle židovského kalendáře měly padat krůpěje jedovaté, jež slovou teokoti. Studnice jsme zakrývali a dobytek doma nechali...“ To se děly věci. Ale zpátky k jevům povětrnostním. 1764, 15. července, udeřil Boží posel do stavení Jiřího Klejzara, kostelníka. Pán Bůh seslal hned velký příval, takže ... jen vršek shořel.“ 1767: „Toho roku byla zima tak krutá, aneb prudká, že o dva grády převyšovala tu zimu, která byla 1709 a 1616... Zajíci, ptáci a zvěř zmrzla. 19. dubna připadl Boží Hod Velikonoční, a padl tak velký sníh...“ 1768: 26. února, „bylo zemětřesení ve Vídni, v Praze...“ Měšický zpravodaj - 21

1769: „Mokré léto bylo velice...“ „7., 8., 9., října stále ve dne v  noci pršelo...“ 6. listopadu „veliká bouřka, hřímání, blýskání...“ A  takto bychom mohli pokračovat dál a  dál, vichřice, bouře, sucho, mokro, požáry... Viděl a zažil toho pan farář za těch 35 let hodně. Viděli jste snad někdo „sloupy nebeské“? On často. Ale co v jeho pozorováních nějak chybí, to jsou bleskové záplavy a povodně. Asi že fara je na kopci... Pan farář uměl číst a psát, to tehdy tak samozřejmé nebylo, a tak nám poskytl cenný obrázek o vesnickém životě té doby. On sám se jistě špatně neměl, ale jak tvrdý život měli nevolníci - nezapomeňme, že ještě existovala robota - zcela závislí na přízni přírody a navíc strádající válkami, to si dnes těžko můžeme představit. Na závěr si vybereme z jiného soudku. Zatím byla řeč stále jen o Líbeznicích a událostech spatřovaných z fary. Pan farář však také velice podrobně zaznamenal jednu událost, která sice také nebyla vůbec veselá, ale bezprostředně se dotýkala historie naší obce měšické. Poslyšte zkrácenou ukázku: „Dne 19. Septembris ráno, 1/2 druhé hodiny s půlnoci v Praze ve svém domě zesnul v Pánu Excelenc p. p. Vácslav František hrabě z Nostic, zdejší pán a patron (titl) ve věku 75 let. ... Vezen potom do Falkenavy (Sokolov, mají tam hrobku, red. pozn.), kde měl svůj pohřeb. Odpustil zdejším poddaným dluhy všechny,... kostelům Pakoměřickému, Hovoršovskému, a kapli sv. Michala v Mratíně odkázal po 500 zl. Starší p. hrabě František Antonín dostal panství zdejší pakoměřické..., druhý p.  hrabě Fridrich Trmice, Černoseky, Libochovany a Kraslice. Ostatní pozůstalí se v tichosti a pokoji (!) rozdělili. Vdova Kateřina, která s ním v manželství 47 let ve svornosti a lásce žila, hotových dostala 20 000 zlatých, každoročně od p. p. synů na vychování“. To vše se stalo roku 1765. K této zprávě se váže zajímavost, že „před smrtí hraběte ve zdejším kostele sv. Martina lampa sama od sebe na zem spadla...“ Ten zesnulý Vácslav František, to právě byl ten hrabě z  Nosticů, který stál u  zrodu výstavby historického jádra Měšic, jak je známe dnes. Jeho dědic, syn František Antonín, nejvýznamnější z rodu Nosticů, pak jeho dílo korunoval výstavbou měšického zámku. To už nám ale pan farář Paroubek do svých pamětí nezaznamenal, patrně se toho ani nedožil. I tak po sobě zanechal obdivuhodnou památku. Važme si takových lidí, nebylo a není jich nikdy dost. - red -

OKÉNKO MĚŠICKÉHO ZAHRÁDKÁŘE Vážení přátelé zahrádkáři kalendárium je kompletní na celý rok a to jak v ovocnářské zahradě tak v zelinářské. Probralo se i kalendárium prací na vinici. Tento rok bych se rád zabýval jednotlivými ovocnými druhy trochu podrobněji. Začneme drobným ovocem, probereme jádroviny, peckoviny, révu vinnou a skončíme méně známými ovocnými druhy, ale to bude již rok 2012. Měšický zpravodaj - 22

Jak jsem se již v úvodu zmínil začneme drobným ovocem a takovou nekorunovanou královnou drobného ovoce je jahoda. Nejhlavnějším důvodem, pro který jahody pěstujeme, je především vynikající chuť a aroma, vhodnost pro různé druhy zpracování a především vysoký obsah látek potřebných pro lidský organismus. Léčivé účinky jahod: - zbavují střeva jedovatých látek - posilují imunitní systém a přeměnu látkovou - působí krvetvorně a podporují růst buněk - odvodňují a snižují krevní tlak - posilují kosti, vlasy a kůži Na většině zahrádek jsou jahody prvním zdrojem vitamínů. Většina dětí je miluje, ale i dospělý člověk rád ochutná. Jahody jsou při tom nenáročná plodina, pěstují se od nížin až po nadmořskou výšku 700 m, zde je vidět, že je značně přizpůsobivá a  odolná vůči nepříznivým klimatickým podmínkám. Pěstování jahod doporučuji všem zahrádkářům i těm začínajícím. Vlastním vypěstováním plodů získáte nejvyšší kvalitu, kterou v žádném obchodě nebo marketu nekoupíte. Jak na to? Je to velmi snadné, stačí mít kus půdy dostatečně osvětlené, nedoporučuji vysazovat sazenice pod stromy kde plody nedosáhnou takové kvality. Nevhodné jsou také zamokřené půdy i když jahodník snáší poměrně vysokou hladinu spodní vody. Jahodník koření poměrně mělce a je náročný na obsah živin a humusu v půdě. Hnojení organickými hnojivy se kladně odrazí na zdravotním stavu porostu a úrodě plodů. Před vlastní výsadbou, která probíhá v srpnu, nejvíce v září a nejpozději do 10. října, platí pro nížiny, je důležité pozemek odplevelit a  to především od vytrvalých plevelů. V  Měšicích je to především pcháč oset a  někde i  svlačec vytrvalý. Jestliže je pozemek po následné předplodině zaplevelený je nejlepší sedm týdnů před výsadbou provést postřik herbicidem ROUNDUP, GLYFOS nebo TOUCHDOWN. Po třech týdnech dojde k odumření nežádoucích rostlin, pozemek zryjeme a přihnojíme nejlépe kompostem nebo dobře uleželým hnojem z průmyslových hnojiv použijeme kombinovaná hnojiva CERERIT, SYMFERTA, NPK, které zapravíme do půdy v dávce 5 kg na 100 m2. Po zpracování půdy a přihnojení necháme půdu tři týdny slehnout, můžeme i provést zálivku půdy, podpoříme tím slehnutí (nejlepší je ovšem dostatečné přihnojení organickými hnojivy k  předplodině např. k  raným bramborám, raným košťálovinám, vhodnou předplodinou  je luskovina, cibule, česnek). Když je půda dostatečně slehlá můžeme přistoupit  k  vlastní výsadbě sazenic. Sadbu raději nakupujeme ze šlechtitelských stanic, vysoké kvality, na dobírku než v marketech, kde je sadba sice za dobrou cenu, ale často podřadná a odrůdové pravosti se nedá věřit. Dobré je i získání sadby od přítele zahrádkáře. Sazenice vysazujeme do jamek hlubokých 10 – 15 cm a  stejně tak širokých, některý zahrádkář doporučuje dát do jamky hrst dobrého kompostu. Správně vysazená sazenice nesmí mít srdéčko zakryté zemí ani příliš vytažené nad povrch půdy. Vysázená rostlinka jahodníku musí odolat mírnému tahu za list. Vhodné je před výsadbou sazenice namočit na 20 minut do 0,25% roztoku přípravku Aliette WP 80 proti napadení fytoftorovou hnilobou kořenů a kořenového krčku. Po výsadbě je třeba vysázený porost okamžitě zalít. Ideální den k  výsadbě je den pod mrakem kdy nesvítí slunce, sazenice se lépe ujímají, ale vždy toho nelze dosáhnout. Měšický zpravodaj - 23

V období po výsadbě sazeničky pravidelně zavlažujeme, okopáváme a pečlivě odstraňujeme plevele. Mně osobně se osvědčila výsadba do dvouřádků. Dvojice řádků jsou od sebe vzdáleny 70 – 90 cm, mezi sebou 40 cm. V prvním roce po výsadbě se prostor mezi oběma řádky zaplní mladými rostlinami a  vznikne pás široký asi 60 cm. Tento typ výsadby je vhodný spíše do nížin, kde je méně srážek a plody tam tak nehnijí. Do vyšších poloh, kde je srážek podstatně více, se nehodí. Způsobů výsadby je samozřejmě daleko víc. Jahodník většinou přezimuje bez problémů, nevymrzá, častěji se stává že v důsledku nedostatečného příjmu vody usychá. Letošní průběh zimy nasvědčuje přezimování bez  jakýchkoliv problémů. Na jaře často již v  únoru je třeba porost projít a  mrazem povytažené sazeničky přitlačit do půdy, ale pozor srdíčko nesmíme utopit. Dobré je na jaře odstranit staré listy které mohou být zdrojem houbových chorob a zimovištěm škůdců. Je-li sucho, práce jde dobře, staré listy se z porostu vyhrabou pomocí hrabiček, při vlhkém počasí postupujeme opatrně, nejlépe staré listy odstřihujeme pomocí nůžek, ale je to pracnější. Na nezapleveleném pozemku obvykle stačí až do sklizně dvě až tři okopávky. Poslední okopávku provedeme na počátku kvetení porostu a  to velmi mělce, protože v  této době jahodník velmi intenzivně roste na povrchu i pod povrchem a při nešetrném zásahu bychom mohli poškodit rostliny i  jemné kořínky kořenového vlášení. Počet okopávek závisí na počasí a rychlosti zaplevelování porostu. Na jaře porost přihnojíme ledkem v  průběhu vegetace KRISTALONEM na jahody. V nížinných oblastech, kam Měšice patří, se doporučuje porost nastýlat (mulčovat) slámou. Nastýlání omezuje výpar z  půdy, zabraňuje růstu plevelů, snižuje potřebu okopávek a obohacuje půdu o humus. V příznivém roce sklízíme jahody již v druhé polovině května zvláště u  raných odrůd jako je PRIMA, KAMA, ZEFÝR, POLKA; středně rané odrůdy KARMEN , DUKÁT, DITA, LESANA, SENGA SENGANA, SONÁTA, ILONA; z pozdních TENIRA BOUNTY, RED GAUNTLET, ELISTA, FRIKONSA, PEGASUS, FLORENCE, PANDORA. Nejlépe je zkombinovat odrůdy rané, střední a  pozdní, prodloužíme si tím sklizeň jahod. Plody pokud možno sklízíme ráno ještě vychlazené po noci, do nízkých košíků. Pro vlastní potřebu sklízíme plody plně vyzrálé a ihned je spotřebujeme jako stolní ovoce nebo je zpracujeme. Plody vždy sklízíme s  kalichem a  krátkou stopkou, bez kalicha se plody rychle kazí. Chtěl bych ještě zdůraznit, že je třeba hlavně sklízet nahnilé plody a tím zabránit dalšímu šíření hniloby. Po sklizni je třeba se o porost dále starat. Doporučuje se ihned po sklizni sežnout listy a  tím porost ozdravit od houbových chorob, omezí se také výskyt plísně šedé. Pozdější sežínání listů má však neblahý vliv na úrodu v příštím roce. Z porostu odstraníme přebytečné odnože a udržujeme porost v bezplevelném stavu. Po sklizni nezapomeneme jahodník pohnojit nejlépe zase kombinovanými hnojivy. Ochrana proti chorobám a  škůdcům spočívá především v  udržení čistého a  zdravého porostu, snažíme se chemickou ochranu omezit na nejnižší míru, konec konců plody budeme konzumovat především mi pěstitelé a maximálně naši přátelé a známí. Z několikaletých zkušeností v pěstování jahod v Měšicích jsem nečelil zatím žádným vážným chorobám a  škůdcům, až snad na bažanty, kteří rádi nazobávají zrající plody a nevím proč, ale nejvíce jim chutnají ty nejkrásnější. V poslední době se objevuje i slimák španělský, proti němu používám Ferramol. Při častějších srážkách může pozlobit i plíseň šedá, zde je třeba mít porost vzdušný, aby plody co nejrychleji oschly. Měšický zpravodaj - 24

Pro zahrádkářky na závěr recept pro děti, ale i dospělé. Jahodový salát 600 g jahod, 5 lžic medu, 1 kelímek bílého jogurtu, 4 lžíce strouhaného kokosu, 5 cl ovocného sirupu. Jahody dobře omyjeme, necháme okapat, nakrájíme na plátky, které vložíme do misky, zakapeme medem a  dáme do chladničky vychladit. Jogurt smícháme s  kokosem, sirupem a zlehka smícháme s připravenými jahodami. Rozdělíme do misek nebo pohárů a podáváme. Mnoho pěstitelských úspěchů Vám přeje Miroslav Šmoranc

TIP NA VÝLET Praha - Josefov, památky Židovského města V  zimních měsících, které jsou před námi, je pro vycházky a výlety vhodnější - pokud není zrovna dostatek sněhu pro lyžování vyhledávat vlídnější prostředí ve městech s jejich mnoha nabídkami kulturních a  poznávacích zážitků. Jednu takovou pohodlnou procházku vhodnou i pro chvíle vánočního a novoročního oddechu dnes nabízíme. Vydáme se za ní do nedalekého našeho hlavního města. Místo zvané Josefov je dnes součástí pražského Starého Města. Nebylo tomu tak vždycky. Prapůvodně zde byly židovské osady, od města zcela oddělené. Postupem času se zde vytvořilo Židovské město zvané též ghetto, od ostatního města oddělené branami. Život se zde soustřeďoval kolem synagog, židovských svatyní, a  Židé tu žili ve zcela odloučené komunitě, odlišným životem, a  vytvářeli zde svéráznou kulturu. Neměli to ale  vůbec lehké. Ta historie byla složitá. Židé byli občas z  města i  ze země vyháněni, zase se vraceli, protižidovské pogromy byly častým jevem. K uvolnění izolace došlo až po roce 1848, kdy Židům byla přiznána občanská a politická práva. Tehdy se Židovské město stalo pátou čtvrtí Prahy a bylo pojmenováno Josefov, to podle panovníka. K prakticky úplnému zániku původní zástavby došlo na konci 19. století v  rámci velmi necitlivého zásahu zvaného asanace, kdy zmizely křivolaké úzké uličky a  pestrá změť středověkých obydlí. Počátkem 19. století zde pak vyrostly nové domy a ulice v podobě, jak ji známe dnes. Osou území se stala velkoryse pojatá Pařížská třída od Staroměstského náměstí k řece. Z původní zástavby zůstalo jen několik památek - synagogy, radnice a starý židovský hřbitov. A právě ty si při dnešní vycházce obejdeme. Nebude dlouhá, jen asi 1,5 km, a stačí nám na to necelé dvě hodiny. Může to ale být i víc, záleží na tom, jak dlouho se zdržíme v muzejních expozicích, které cestou můžeme (a nemusíme) navštívit). Měšický zpravodaj - 25

Kde Josefov najdeme a  jak se tam dostaneme? Území leží nedaleko Staroměstského náměstí, přibližně v trojúhelníku mezi ulicemi Kaprova, Dušní a 17. listopadu. Jako výchozí místo cesty si zvolíme Staroměstské náměstí, ke kterému se můžeme dostat třeba od stanice metra „A“ Staroměstská Kaprovou ulicí. A můžeme vyrazit. Z  Kaprovy ulice odbočíme vlevo, z  Kafkova náměstí před kostelem sv. Mikuláše do Maiselovy ulice. Mineme vpravo odbočující Jáchymovu ulici, a po pravé straně uvidíme první pamětihodnost dnešního výletu - Maiselovu synagogu. Původní stavba vznikla v roce 1592, novogoticky byly přestavěna na přelomu 19. a 20. století. Pokračujeme odtud dále po trase, kterou nám před lety vymysleli a  popsali pánové Soukup a dr. Němec. Na křižovatce s ulicí Širokou odbočíme vlevo, a zde po pravé straně stojí budova Náboženské obce židovské, z roku 1911. Kráčíme dál Širokou ulicí, a po pravé straně za zdí je vidět Pinkasova synagoga. Původní stavba už zde stála v 11. století. Byla pak několikrát přestavována a  my vidíme její novogotickou podobu. Je v  ní umístěn památník židovských obětí nacismu z  let 1939 - 1945. Jejich jména - je jich 77  297 jsou napsána na stěnách vnitřních prostor. Jistě byste tam našli i  jména těch dvou žen, Židovek, paní Neumannové a paní Hoškové, pro které život skončil za války v německém koncentračním táboře. Měly před válkou skromný krámek ve starých Měšicích. Pokročíme dále, a až dojdeme k ulici 17. listopadu, odbočíme na ni vpravo. Na pravé straně nemůžeme přehlédnout impozantní budovu Uměleckoprůmyslového muzea. Stavba v novorenesančním slohu byla navržena architektem Schulzem a postavena v roce 1901. I  když toto muzeum vybočuje z  námětu naši vycházky, kterým jsou židovské památky, jeho sbírky za návštěvu stojí. Zejména expozici uměleckého skla by bylo škoda vynechat, a tak, zbude-li vám čas, zastavte se i zde, případně si návštěvu naplánujte na někdy jindy. Na budovu navazuje zeď starého židovského hřbitova. Tam se dostaneme už za chvíli. Podél zdi zabočíme vpravo do Břehové ulice. A znovu vpravo do ulice U starého hřbitova. Přijdeme ke vchodu do areálu budov Klausové synagogy, kde sídlí i Židovské muzeum, najdeme tam i márnici a vchod na hřbitov. Budova synagogy je z konce 17. století, postavena byla v barokním slohu a Židovské muzeum zde má své expozice. Starý židovský hřbitov je velice zvláštní místo, jedno z  nejpamátnějších v  Praze. Tady  na vás opravdu dýchne cosi, čemu se říká genius loci, duch místa. Hřbitov byl založen v polovině 15. století a pohřbívalo se tu do roku 1787. Uvidíme tu změť náhrobků ukládaných po staletí, jsou většinou bez hrobů. Je jich tu kolem 12  000. Protože podle židovských pravidel se hroby nesmějí rušit nebo přemisťovat, vzniklo zde až 12 pohřebních vrstev. Na náhrobcích bychom si mohli, pokud bychom to dokázali, přečíst nejen jména a data zemřelých, ale i různé zajímavosti z jejich života a také jsou tu symboly, vyznačující příslušnost k židovskému rodu nebo zaměstnání zemřelého. Nejstarší náhrobek je Abigdora Karo z roku 1439, můžeme tu najít i tumbu Mordechaje Maisela (1606). Asi nejznámější je náhrobek rabbbiho Jehudy Löwa ben Bezalel (1609), údajného tvůrce hliněné figury Golema, kterou uměl podle potřeby oživit. Ze hřbitova pokračujeme ulicí východním směrem a dostáváme se opět do Maiselovy ulice. Zde napravo je budova bývalé Židovské radnice z  16. století, nynější rokokovou podobu ji dal v roce 1763 J. Šlesingr. Má věžičku a hodiny s hebrejskými symboly, jejich ručičky se otáčejí opačným směrem, než jsme zvyklí. Za radnicí směrem k  Pařížské třídě v  Červené ulici najdeme Radniční (Vysokou) synagogu. Stavba je to renesanční Měšický zpravodaj - 26

ze 16. století. Ulicí Červenou projdeme směrem k  Pařížské třídě, a  zde mezi Pařížskou a  Maiselovou ulicí nemůžeme přehlédnout nejvýznamnější židovskou památku, nejstarší v Evropě - Staronovou synygogu. Raně gotická stavba pochází z doby kolem roku 1270. V sousedství je parčík se sochou Mojžíše od sochaře Bílka. Teď se trochu projdeme Pařížskou třídou směrem k  Vltavě. Ulice vznikla právě po zmíněné asanaci na počátku 20. století. V současné době se koncentrací nejluxusnějších obchodů a  restaurací stala jedním z  nejdražších míst Prahy. Jsme chvíli v  jiném světě, jen  nahlédneme, a  při nejbližší příležitosti opět nablýskaný bulvár opustíme. Dáme se vpravo do Bílkovy ulice, z ní opět vpravo do Dušní, a tou přijdeme k poslední památce dnešní vycházky, kterou je Španělská synagoga. Pochází ze 17. století, nesla původně název Stará škola, a  v  roce 1882 byly přestavěna v  maurském stylu. Pro úplnost ještě dodejme, že naproti stojí kostel sv Ducha, ale naše vycházka zde už může skončit a ulicemi Širokou a Pařížskou se vracíme na Staroměstské náměstí. V  některých historických objektech, které jsme cestou viděli, má svoje expozice Židovské muzeum. Popsat jednotlivě, byť jen stručně jejich náplň je nad prostorové možnosti této rubriky. Jen tedy namátkou, co lze spatřit: vzácné chrámové textilie, obřadní předměty, stříbro a  jiné vzácné kovové předměty z  českých synagog, sbírky z  fondů českých a moravských židovských obcí a synagog za války rušených, a také velké množství materiálů ze staletých dějin židovských komunit, i o osudech jejich obyvatel, včetně těch tragických z dob 2. světové války. Nakonec si ještě řekneme některé základní informace. Židovské muzeum nabízí návštěvu na místech (viz plánek): Synagogy Maiselova (1), Španělská (2), Pinkasova (3) , Klausová (5), dále starý židovský hřbitov (4) a obřadní síň (6). Rezervační centrum je na plánku označeno R, Staronová synagoga symbolem hvězdičky.

Muzeum je otevřeno denně s výjimkou sobot a židovských svátků, v době zimního času od 9,00 hod. do 16,30 hod., v létě od 9,00 hod. do 18,00 hod. Centrum pro rezervaci vstupenek je v ulici U starého hřbitova 3 a (Klausová synagoga), tel. 222 317 191. (Pozn. autora: to dlouhé á ve slově Klausová, to není prosím chyba. Ona synagoga se nejmenuje podle pana Klause, ale podle vnitřních prostor, kterým se říkalo klausy.) Měšický zpravodaj - 27

Vstupné: 1) Židovské muzeum 300,- Kč dospělí, 200 Kč děti 6 - 15 let a studenti, děti do 6 let zdarma. 2) Staronová synagoga je ve správě Židovské obce Praha a platí se tam: 200 Kč / 140 Kč / zdarma. Vstupné do všech židovských památek (1,2): 480 Kč / 320 Kč / zdarma. Všechny ostatní informace - o expozicích, výstavách a dalších akcích muzea najdete na jeho webových stránkách: www.jevishmuzeum.cz Procházku můžeme příjemně zakončit v Caffee restaurantu v Dušní ulici. Tamtéž lze také navštívit Galerii Roberta Guttmanna (G) - spolu s  prohlídkou Španělské synagogy, kde zaplatíte 70 Kč / 50 Kč / zdarma. Nabídli jsme vám toho dnes hodně, tak si každý může vybrat podle času, chuti a nálady, protože navštívit všechny expozice od sebe vzdálené najednou se asi podaří málokomu. Příjemné putování a hezké a inspirativní zážitky přeje Vladimír Novák Prameny: Praha, průvodce městem (Rybár) Napříč Josefovem (David, Soukup) - Večerní Praha Prahou krok za krokem (Poche, Janáček) Internet, mapy, materiály Židovského muzea Praha

KUCHAŘKA NAŠÍ VESNICE Toto číslo Zpravodaje se Vám dostává do rukou v  době, kdy už hospodyňky mají cukroví napečeno a tak si myslím, že by bylo zbytečné uvádět vánoční recepty. Dnes budeme myslet na naše domácí mazlíčky, kteří rádi mlsají, ale lidské cukroví je pro ně zdravotně závadné. Aby se necítili ošizeni, uvádím recept na SUŠENKY PRO PSA Budeme potřebovat: půl hrnku teplého kuřecího vývaru, 1 lžíci sušeného mléka, 1 lžíci olivového oleje, 1 rozšlehané vejce, 1 hrnek hladké mouky, půl hrnku celozrnné mouky, půl lžičky sušeného droždí. Ze surovin připravíme těsto, necháme vykynout, plnou dlaň mouky nasypeme na  pracovní desku a  těsto ještě krátce propracujeme. Vyválíme tenkou placku ze které vykrajujeme sušenky, které dáme na plech, vyložený pečícím papírem. Troubu zahřejeme na 200°C a sušenky pečeme 10 minut. Potom teplotu snížíme na 150°C a ještě 10 minut dopékáme. Dobré pochutnání všem pejskům

přeje Lála

Teď vám uvedu recept, který se bude hodit po vánočním hodování, kdy jsme přecpáni salátem, řízkama, kachnu už nemůžeme ani vidět a dali bychom si něco obyčejného. A právě takový je níže uvedený recept na Měšický zpravodaj - 28

KNEDLÍKOVÉ PŘEKVAPENÍ Budeme potřebovat houskový knedlík /může být i starší/, kečup, cibuli, plátkový sýr, měkký salám, sůl, hladkou mouku, vejce, strouhanku na trojobal. Knedlík nakrájíme na slabší plátky, každý z jedné strany potřeme kečupem. Na takto potřené kolečko dáme plátek sýra, kolečko cibule, kolečko nebo dvě salámu, opět sýr a přiklopíme druhým namazaným kolečkem. Obalíme v trojobalu a smažíme buď ve friťáku nebo ve větším množství oleje. Jako přílohu lze podávat hranolky, ale je to dost syté, tak stačí zeleninový salát. Uvidíte, že nikdo nepozná co jí. Už jsem to dělala několikrát a  zatím nikdo neuhodl a všem to moc chutnalo. Doufám, že bude chutnat i vám. Dobrou chuť, Lála

ZE SPORTU A KULTURY

Ornitologické zprávy Jarní Vítání ptačího zpěvu a  podzimní ornitologická vycházka se staly pro některé občany Měšic již stabilní akcí, při které se lze projít krásným okolím naší obce a zároveň se dovědět něco nového o příslušnících ptačí říše. Mimochodem letošní podzimní vycházka se konala pouze na 16 místech v celé České republice a je potěšitelné, že Měšice byly mezi nimi. Pro zimu 2010/2011 a léto 2011 byla naše obec přihlášena do akce Monitorování vrabce domácího (Passer domesticus). V přesně stanovených termínech bude několik „nadšenců“ procházet předem stanovené trasy v naší obci a pokusí se zmapovat současný výskyt kdysi tak hojného obyvatele okolí lidských příbytků. Stále ubývá možností, kde by se mohli úspěšně rozmnožovat druhy ptáků, kteří pro hnízdění potřebují dutinu (především všechny sýkorky, brhlíci, strakapoudi apod.). Je však velmi jednoduché tuto situaci řešit – vyvěšením ptačí budky. Kdo má možnosti na své zahradě, měl by tak učinit. Hnízdící ptáci se vám odmění nejen zpěvem, ale především vás zbaví mnoha škůdců, proti kterým mnohdy na zahradě bojujeme zcela zbytečně chemickými prostředky. Pokud by někoho zajímaly mé více než 30-leté zkušenosti v této oblasti, nechť mě neváhá kontaktovat. Pište, mailujte, volejte. Rád poradím, případně budku zadarmo vyrobím. Stejně tak rád poradím se zimním přikrmováním drobného ptactva (koupené „lojové koule“ ne vždy splňují požadavky na toto přikrmování). Ladislav Říha Na Rejdišti 382, 250 64 Měšice 724 511 377, [email protected] Měšický zpravodaj - 29

Pozvánka na skautský ples Milí rodiče skautů a skautek a všichni příznivci skautingu! Protože plesová sezóna se nezadržitelně blíží, skautské středisko Willi Líbeznice pořádá již tradiční Skautský ples. Zde jsou informace a pozvánka: Srdečně Vás zveme na „Skautský ples“, který se bude konat v  sobotu 29. 1. 2011 od 19:30 hod. v restauraci „Švejk“ v Čakovičkách. Můžete se těšit na bohatou tombolu a  program členů střediska. Rezervace u  Pavlíny Černohorské ve Stavebninách SRB s.r.o. v  Líbeznicích nebo na tel. 723  929  700, či na e-mailové adrese [email protected]. Přijďte se pobavit a zatančit si! Prostřednictvím střediska Willi Líbeznice, Štěpán Konopásek, předseda mediálního výboru VII. Lampiónový průvod Ve středeční sváteční podvečer 17. listopadu jsme se již po sedmé sešli u  rybníčku Kruh, abychom si připomněli výročí Dne boje za svobodu a demokracii a výročí Sametové revoluce. V  počátku těchto setkání jsme tato výročí připomínali více, nyní však již Lampiónový průvod žije svým životem a pořádá se hlavně pro radost dětem. Tentokrát byl lampiónů dostatek, protože si mnoho lidí po loňských zkušenostech, kdy lampióny došly, doneslo svoje. Počasí bylo přesně načasované. I když nebylo nejvlídněji, alespoň nepršelo. Opět nás zahřál výborný svařáček a děti čaj. Prošli jsme se s rozsvícenými lampióny setmělými ulicemi Měšic, opekli poslední letošní špekáčky, jako novinku jsme vypustili k nebi desítky Létacích přání, odpálili tradiční ohňostroj a prožili hezký podzimní večer plný pohody. Všichni byli doufám spokojeni. Zejména děti. Hlavně na nich je vidět, jak za těch sedm let co průvod pořádáme, život strašně letí. Uvědomil jsem si to v okamžiku, když jsem v davu příchozích viděl známé děvče, kterému bylo tenkrát, když jsme pořádali první ročník, asi 7 let a které plakalo, že na něj nezbyl lampión. Nyní ve 14 je z ní nalíčená hezká slečna s mobilem u ucha, člověk ani neví jestli jí již nemá vykat, je zavěšená do přítele, lampión má opět v ruce, ale jaksi rozpačitě. Neví jestli se to k ní ještě hodí. To jiná, tehdy mladá 14-letá slečna, nyní již 21-letá mladá maminka s kočárkem a miminem má lampión hrdě upevněný na kočárku a za lampión se vůbec nestydí. Vždyť je to zážitek hlavně pro její dítě. A tak je to správné a to nás jako pořadatele strašně těší, proto to děláme. Děkuji všem obětavým spolupořadatelům, nebudu je všechny jmenovat, však oni sami vědí… Často se při děkování píše, že organizátorů bylo tolik, že jejich zveřejnění by zabralo mnoho místa. U nás je to bohužel naopak. Jejich jména jsou léta stále stejná a vešla by se na jeden řádek. O to větší dík jim patří!! Jiří Bejlek Měšický zpravodaj - 30

VI. Mikulášská nadílka V sobotu 4. prosince nám kouzelník Čáryfuk přičaroval v tělocvičně na zámku po roce opět bohatou mikulášskou nadílku. Tentokrát přišlo 90 dětí s rodiči a prarodiči. Určitě nelitovali. Vstupné bylo dobrovolné. V letošním roce k nám zavítal spolu s Mikulášem, andělem a čertem i kouzelník Čáryfuk s  jeho kouzelnickou školou. Svými kouzelnickými čáry zatáhl děti do programu a  učil je kouzelnickému řemeslu. Děti s  otevřenou pusou zíraly co jim kouzelník vytahuje z nosu nebo za uchem. Vyzkoušely si samy kouzla a za každé povedené, dostaly sladkou odměnu. Užily si také legraci, když kouzla pořád kazily a kouzelník je naoko káral. Jeho čtyřicetiminutové vystoupení uteklo jako voda a po krátkém a napínavém slosování o hezké ceny se již netrpělivě čekalo na Mikuláše s čertem a andělem. Čert nám nejprve zasmradil a  zakouřil tělocvičnu, aby pak s  pekelným řevem a plivajícím ohněm skočil do dveří. Malé děti zapomněly dýchat a i starší měly oči navrch hlavy. Aby děti dále nestrašil, stal se z něho starý dobrák a odvážnější děti se s ním fotily a podávaly mu ruku se slibem, že už nikdy, ale opravdu nikdy nezazlobí. Nadílka se rozdala, Slávek Pěnička zahrál poslední tóny koled, a již se spěchalo k betlému u  obecnímu úřadu, kde se již scházeli spoluobčané k slavnostnímu rozsvícení vánočního stromu. Zde na ně již čekali pořadatelé v  červených svítících čepičkách u  postavených stánků a  prodávali jim svařák, teplou griotku, párek v rohlíku a  dětem zdarma čaj. Rozdávalo se vánoční cukroví, upečené měšickými ženami (mockrát děkujeme) a prodalo se i několik létajících, tentokrát vánočních přání. Po krátkém uvítání starosta rozsvítil vánoční strom, popřál všem hezké prožití vánočních svátků a pevné zdraví v  novém roce 2011. Slávek Pěnička spolu s  Milanem Abíkem začali hrát vánoční koledy. Do mikrofonu je předzpívávala Jarka Haldová (neodpustím si poznámku autora článku, že byla těsně před porodem a nyní, v době psaní tohoto příspěvku, již mají se Slávkem krásného zdravého kluka Vojtu 4,60 kg – hurá gratulujeme!). Atmosféra byla opravdu vánoční a  příjemná. Malý barevný ohňostroj a  vypuštění vánočních přání k obloze byly jen třešničkou na dortu těchto zdařilých akcí. Opět patří dík všem organizátorům těchto akcí a platí o nich to samé co u výše uvedeného příspěvku. Jde stále o  tytéž nadšence, kteří všechny tyto akce dělají nezištně, zdarma, ve svém volném čase a hlavně proto, aby potěšili a pobavili všechny spoluobčany a jejich děti. Za všechny peníze z  vybraného dobrovolného vstupného a  příspěvků, i  za  peníze z  prodeje vánočního občerstvení se nakoupí dárky, tak jako každoročně, pro naše staré spoluobčany. Dovolte, abych za všechny organizátory podobných akcí v Měšicích popřál vám občanům Měšic krásné, ničím nerušené Vánoce a v novém roce 2011 ve zdraví na shledanou. Jiří Bejlek Měšický zpravodaj - 31

Hudba na zámku v Měšicích Na měšický zámek, kde léta zaznívala o  slavnostních příležitostech v  hale v  prvním podlaží hudba a  koncerty, se tato tradice opět vrací. Dnes slouží zámek jako nemocnice pro dlouhodobě nemocné, nebo s  vážnými onemocněními vyžadujícími déletrvající péči na lůžku a pro ně tu vedení pořádá různé kulturní akce, jako reprodukované hudební nebo i činoherní pořady, které významně přispívají ke zlepšování duševního stavu nemocných, na kterém opět závisí úspěch rehabilitace a návratu do domácího prostředí. Stalo se už tradicí, že našim nemocným přicházejí zahrát a  zazpívat děti ze zdejší mateřské školky a několikrát do roka i jednotliví umělci nebo soubory. Letos na svátek vzniku Československé republiky 28. října 2010 oslavili pacienti i  ošetřující personál tento pro nás drahý a  významný den koncertem Kvarteta rodiny Pětruškovy, které je významným profesionálním souborem, kde prvé a druhé housle hrají dva synové, violu otec a violoncelo matka rodiny. Už jen výčet skladeb potvrzuje vysokou uměleckou úroveň tohoto souboru: W. A. Mozart - Divertimento D dur, Emil Wientagovski - Capriccio č. 8 pro dvoje housle, Antonín Dvořák - Drobnosti pro dvoje housle a violu, Georg Filip Teleman - Koncert G dur pro violu a smyčce. Kromě pacientů se koncertu účastnilo i  několik občanů obce a  plný sál s  neobvykle vysokým zájmem vyslechl celý pořad a nadšen byl především skladbou Antonína Dvořáka. Doufáme, že podobné hudební pořady najdou u nás své místo a tato obnovená tradice bude součástí kulturního života obce i nemocných. Oskar Andrysek – primář nemocnice

Krásné prožití vánočních svátků, šťastný nový rok plný pohody, zdraví a spokojenosti přeje Tiskárna TIGRAS, s.r.o., Klíčany

Vydává Obec Měšice - registrační číslo MK ČR E 14565. Měšický zpravodaj - Prosinec 2010. Ročník 7, číslo 6. Vychází v nákladu 650 výtisků. Řídí redakční rada ve složení: Jiří Bejlek, Vladimír Novák, Anna Raková, Drahoslava Myšáková, Lálka Langmayerová. Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat názory redakční rady. Náměty, dotazy a příspěvky je možné předat v označené obálce na Obecní úřad nebo vložit do schránky před vchodem do obchodu v budově TESKO, případně zaslat na e-mail: [email protected]. Důležitá telefonní čísla: Obecní úřad - 283 980 330 Obecní policie - 723 737 027 Grafická úprava a tisk: Tiskárna Tigras s.r.o., Klíčany Toto číslo vyšlo 21. prosince 2010, příští číslo vyjde v únoru 2011. Distribuováno zdarma. Měšický zpravodaj - 32