ZÁVODY
Velká kunratická Bláto, pot a navrch úsměv TEXT: DANIELA HAVRÁNKOVÁ, RADEK NAROVEC
MALÍ, VELCÍ, STAŘÍ, I TI HODNĚ VĚKOVITÍ. NEJEN BĚŽCI, ALE I MILOVNÍCI JINÝCH SPORTŮ. TAKTO PESTRÉ BÝVÁ SLOŽENÍ ÚČASTNÍKŮ TRADIČNÍ VELKÉ KUNRATICKÉ. TŘI KILOMETRY BEZ DECHU, SKOK PŘES TŘI POTOKY A FUNĚNÍ DO TŘÍ KOPCŮ, LETOS UŽ PO OSMDESÁTÉ. CO NA TOM, ŽE VENKU BUDE JISTĚ „LEZAVO“ A MOŽNÁ I PRŠET!
FOTO: MARTIN SYMON
52 52
ZÁVODY
PERLIČKY Účastnický rekord VK padl v roce 1983, kdy za dohledu hlavy MOV J. A. Samaranche trať absolvovalo 9 681 běžců - více než čtyřnásobek nynější kapacity! Neexistuje jiný závod, kde by tolik závodníků řešilo, co si na pouhé tři kilometry běhu obout. Tretry s hřeby? Kopačky? Maratonky? Tenisky? Sparta nebo Slávie? Podobně nekonečné spory se vedou o to, zda o úspěchu na VK rozhoduje rozbahněný Hrádek nebo míra svalového zakyselení na konci třetího vrchu. Ženy byly poprvé „legálně“ vpuštěny na delší a obtížnější trasu přes Hrádek až v roce 2008. Předtím to některé zkoušely v přestrojení za muže. Protože převážná část tratě není příliš široká, běžci startují po dvojicích v desetivteřinových intervalech. Jen ti nejotužilejší pak vydrží až do konce, na vyhlášení výsledků. VK je jednoznačně nejvýznamnějším setkáním běžců veteránů. V květnu se dokonce ti nejvěrnější scházejí na společné oslavě. FOTO: NEW BALANCE
V závodě plném technických pasáží se tradičně daří orientačním běžcům. Dokáže svým dalším prvenstvím završit vítězný hattrick Jan Procházka, běžec s touto specializací, který loni trať prolétl v mimořádně rychlém čase 11:17,8? Nebo ho předstihne jiný orienťák špičkových kvalit Jan Šedivý, minule stříbrný? Dalším medailovým adeptem je sportovní manažer Daniel Fekl, jenž mezi běžce zavítá jen výjimečně, nebo třeba maratonec Petr Pechek. Na start se chystá i vynikající vrchař Roman Skalský. V závodě žen na kratší trati pak lze očekávat souboj orienťačky Kamily Gregorové s nestárnoucí vytrvalkyní Ivanou Sekyrovou. Svá nejlepší léta si populární Kunratická prožila před revolucí (pamatujete si záběry šplhajících veteránů ze znělky televizních Branek, bodů, vteřin?). Zvěčnění se dokonce dočkala v porevolučním retroseriálu Vyprávěj.
Prostě svou přístupností – hlavní trasa měří jen něco přes tři kilometry - láká kromě vytrvalců i „neběžce“. Existují však i tací, kteří starty sbírají a společně s jiným tradičním závodem podzimu – Běchovicemi – už několik z nich má na svém kontě více než osmdesát zářezů! „Velká kunratická, to je prostě závod, kde musím být. A nejen já, ale už i můj 16letý syn. Poprvé startoval ve třech letech a nevynechal ani jednou,“ líčí své nadšení trenér Josef Smetana. Kromě staršího syna postaví 10. listopadu na start ještě dva své další potomky. Prostě, po krátké pauze, kdy starší generace potřebovala předat svou lásku svým potomkům, se závodu vrací lesk. Přispělo k tomu od roku 1992 i zavedení limitů pro počty běžců v chráněné lokalitě. Zájem běžců v posledních letech stoupl natolik, že startovní čísla byla rozebrána během několika málo dnů,
letos to už bylo dokonce v řádu několika desítek hodin. „Došlo k určitým přesunům celkových počtů jednotlivých kategorií a v kombinaci s úpravami v časovém programu hlavního startu a dalšími drobnými organizačními změnami vše vyznělo ve prospěch celkového povoleného počtu závodníků přes Hrádek,“ uvádí Hynek Šafář z pořadatelského týmu. Hrádek, strmý kopec plný bláta je symbolem závodu. Některé ženy dokonce léta (a úspěšně) bojovaly za to, aby se kromě „své“ kratší trasy mimo Hrádek mohly proběhnout i na delší trase mužské. V klidu a beze strachu z naplněné kapacity mohou být běžci spadající do speciální kategorie Veteráni Velké kunratické. Jde o klub zasloužilých účastníků, kteří závod dokončili dvacetkrát a více. Ti mají startovní číslo každý rok garantované.
53
ZÁVODY
Jak vyzrát na Velkou kunratickouna mistrovském závodě SEBĚH Seběh z Hrádku je zejména za mokra poměrně nebezpečným úsekem. Opět je dobré zkrátit krok a výrazně se zaklonit. Pro lepší stabilitu můžete vytočit špičky chodidel mírně do strany a lépe tak seběh brzdit. Kdo se nebojí, může zde získat cenné vteřiny.
HRÁDEK Stoupání na proslulý Hrádek. Úsek, který dělá z Velké kunratické Velkou kunratickou. Začněte drobit krok a výrazně se narovnejte, zrychlujte kadenci kroků až do místa, kde již nezvládnete běžet. Držte se napravo a co nejdříve využívejte pomocné lano. „Hrádek se nedá vyběhnout, ten se musí vychvátat!“ tvrdí držitel traťového rekordu Vlastimil Zwiefelhofer.
54
ZÁVODY
ROVINA Rovinatý úsek po třetím kopci je rozhodujícím místem pro dosažení dobrého času. Kdo se v posledním kopci zahltí a nedokáže se na rovině rozběhnout, výrazně ztratí. Poslední kopec se proto vyplatí zdolat alespoň v jeho závěru chůzí a soustředit se na rozběhnutí se před vrcholem stoupání. Kratší a frekvenční krok se tam pomalu prodlužuje a rychlost stupňuje. Při rozbíhání se výrazně zapojte ruce! Rovinatý úsek je poměrně dlouhý, zvolte proto tempo, kterým dokážete běžet co nejrychleji zpět až k Hrádku, před závěrečným seběhem.
PRVNÍ POTOK První překážkou je přeběh potoka cca 100 metrů po startu. Může vás rozhodit a ovlivnit tak celkovou pohodu a výkon v celém závodě. Prohlédněte si místo předem a rozhodněte se, kudy poběžíte. Potok se dá i přeskočit, ale jen za cenu úplného zastavení se na druhém břehu. Volte raději variantu jednoho až dvou šlápnutí do vody.
55
ZÁVODY
FOTO: MARTIN SYMON
Veteránem po dvacítce TEXT: PAVEL FRČEK
V běžném sportovním životě se od jistého věku začínají závodníci zařazovat do kategorie veteránů. Každý sport má své věkové hranice, v atletice u běhů mimo dráhu je to 40 let u mužů a 35 let u žen, kam se po jeho dosažení zařazují všichni závodníci.
běželi závod třeba úplně poprvé, „jen drápkem uvízla“. Velká kunratická už je nepustila a při každoroční účasti se tak přiblížili k vytouženému cíli – dosáhnout dvaceti startů, stát se tak držitelem čestného titulu Veterán Velké kunratické a získat právo startu v popředí startovního pole.
Ne tak u Velké kunratické. Tam totiž toto označení nepředstavuje dosažený věk, ale je výrazem věrnosti k tomuto závodu, vyjádřený počtem startů. Ten je dán číslovkou dvacet, přičemž nezáleží, za jak dlouhé období tohoto počtu závodník dosáhl. Vznik této kategorie byl opět nápadem zakladatelů – vyjádřit uznání běžcům s uvedeným či vyšším počtem startů tím, že budou závod zahajovat. Jejich pořadí na startu se určilo jednoduše – jako první startuje běžec s největším počtem startů, dále pak sestupně. Při stejném počtu vybíhá nejdříve starší závodník, po něm jdou mladší.
A v tom se právě projevuje další fenomén: jak až úzkostlivě běžci sledují, jak jim přibývají pomyslné čárky za účast, neváhají reklamovat nepřesnosti, aby se do této exkluzivní společnosti dostali co nejdříve. S přibývajícím počtem startů se dostávají stále více do popředí startovní listiny. A někdy chybět? Nepřipadá v úvahu!
Při oficiální premiéře této čestné kategorie v roce 1972 v ní startovalo celkem 33 závodníků. Jak šly roky, jejich počet vzrůstal jen velmi pomalu. V roce 1988, tedy až po 16 letech, poprvé překročil stovku (110). Pak se však tempo začalo zrychlovat: za méně než polovinu této doby, v roce 1995, přibyla další stovka – celkem jich bylo 207. Kolem roku 2000 došlo k zajímavému skoku v počtu běžců této kategorie. Jedním z důvodů bylo určitě i to, že se blížil 70. ročník, tedy dvacet let od onoho památného jubilejního 50. ročníku. Ten se těšil rekordnímu zájmu, ale současně způsobil, že spousta těch, kteří tenkrát
56
Závěrem k tomuto tématu ještě dva údaje: celkový počet Veteránů, tj. včetně nezávodících, případně již nežijících, je úctyhodný – představuje 726 jmen! Druhou pozoruhodností je, že podíl běžců této čestné kategorie na celkovém počtu startujících mužů je více než pětinový! Každý pátý z nich tedy běžel závod alespoň dvacetkrát. Existuje výmluvnější důkaz o výjimečnosti tohoto závodu? Pro úplnost je třeba dodat, že v roce 2000 vznikla i kategorie Veteránek. Z původních sedmi běžkyň jejich počet vzrostl na 22 v loňském roce.
KOMENTÁŘE SLAVNÝCH: „Slyším-li Velká kunratická, vybaví se mi stráň nad cílem se stromy obloženými oblečením a skupinkami běžců. Pochopitelně nezapomenutelné škrábání se na Hrádek s prvními kroky po výstupu, kdy nohy odmítají poslušnost, a pomalé „lámání“ posledního kopce, za kterým je jen rovina, avšak nekonečná. Závod byl pro mne jiný než ostatní v tom, že jsem se na něj nemusel dlouho připravovat a patřil mezi poslední před dlouhou zimní přípravou. Je to těžký, i když pro trénovaného běžce krátký kros. Závodník neví nic o ostatních soupeřích, vlastně ani neví, kdo bude na startu a zápolí tak jen sám se sebou. Záleží hodně na „morálu“, protože nohy ani plíce to bez hlavy nezmůžou.“ Vlastimil Zwiefelhofer devítinásobný vítěz a držitel traťového rekordu 10:59,9 (1979) „Sezona je dlouhá a Kunratice jsou jejím mezníkem, posledním závodem roku. Jiný oproti ostatním je tedy v tom, že proběhnu cílem a mám více než měsíc běžecké volno. Proběhnu cílem a už se těším na party, kterou s běžci organizujeme. Prostě je to závod, kde se sejde hodně lidí, které člověk dlouho nevidí, zazávodí si s nimi a všechno se to odehrává v příjemné atmosféře. I když se běží od začátku až do konce na plno!“ Roman Skalský
čtyřnásobný vítěz, osobák 11:21,6
ZÁVODY
Utopil boty, přesto vyhrál TEXT: PETR KOSTOVIČ Píše se rok 1938. Velká kunratická má před sebou pátý ročník. Po celonočním dešti je trať rozbahněná a potoky rozvodněné. František Král patří k favoritům a jako ostatní řeší nejvhodnější obutí. Volí tenisky.
Ozývá se povel ke startu. Vyráží naplno. Bez obav, co s ním udělají tři kopce a tři potoky. Odvážně se pouští do výběhu na Hrádek. Skvělé. Všechno jde jako po másle. Přichází seběh z Hrádku a třetí, poslední potok. Snad nezkušenost při prvním startu na tomto těžkém krosu plodí fatální chybu. Déšť udělal z potoka řeku a břeh je příliš kluzký. Bahno ujíždí pod nohama, Král padá do potoka a leží v něm jak široký, tak dlouhý. Okamžitě se staví znovu na nohy. Vyplavený adrenalin mu velí hnát se dál. Ale ouha. Tenisky zůstaly ve vodě. „Mám je hledat, obout se a pak znovu vyrazit?“ letí mu myslí. Mávne nad teniskami rukou a vydává se do třetího kopce. Před sebou má ještě více než polovinu trati. Celou tuto část běží bez bot. Vyjde to? „Alespoň na bednu,“ přeje si. Čas na stopkách doslova letí. Stejně tak se však řítí Kunratickým lesem i běžec v ponožkách. Možná s přáním, aby už tomu trapasu byl brzo konec. Stresový hormon mu vlévá do žil nikdy nepoznanou energii.
FOTO: MARTIN SYMON
Je tu dlouhá rovinka a seběh k cíli. Vydává se z posledních sil. S bolestivou grimasou, která je však více výsledkem vynaloženého úsilí než pochroumaných chodidel, protne nechtěný předchůdce dnešních bosoběžců pomyslnou cílovou pásku. Stopky se zastavují na hodnotě 14:32. Je to ze všech do té doby uskutečněných ročníků nejhorší čas. Chvilka čekání, než rozhodčí spočítají časy jednotlivých běžců a Františkovi vyletí ruce nad hlavu – vyhrál! První zdejší start a hned úspěch! Navíc takto kuriózní… Za rok se vrací. Tentokrát si dává při seběhu k potoku velký pozor. Opatrnost se vyplácí - vynechání „bahenné lázně“ jej dovede k nevídanému zlepšení. Dosahuje času 13:19, o tři čtvrtě minuty lepšího než při „ponožkové“ premiéře.
KOMENTÁŘE REDAKCE: „Mě fascinuje, že i když je závod tak těžký, zúčastní se ho běžci všech výkonností a sportovci různých zaměření. Cítím v tom něco spikleneckého. A pak vždycky na startu přichází ta nervozita, jak mi ta dobře známá trať letos sedne, jak zvládnu jednotlivé pasáže. I tím, že je závod intervalový, jde spíš o překonávání sebe sama než o soupeření s ostatními.“ Daniela Havránková amatérská běžkyně a redaktorka Běhej.com „Krátký, ale extrémně těžký. Legenda mezi krosy svou historií, specifičností tratě, účastnickým polem. Srdeční záležitost stejně jako Běchovice. Více závod sportovců než jen běžců. Soupeří tu cyklisté, fotbalisté, veslaři, běžci na lyžích…“ Petr Kostovič běžec a triatlonista, redaktor Běhej.com „Já ji běžel jen jednou, hned po svém prvním maratonu. Utkvěla mi v hlavě jediná vzpomínka - když jsem po laně šplhal na Hrádek, říkal jsem si: zlatej maraton…“ Petr Říman správce běžeckých tabulek a redaktor Běhej.com „Mám pouze jediný start. Pořád jsem si při něm říkal: Šetři síly na Hrádek. Jenže ten jsem vylezl po laně, aniž bych tušil, že to už je ON. Napálil jsem to a v posledním kopci naprosto vytuhl, místo abych to tam rozbalil. Prostě nezkušenost.“ Radek Narovec šéfredaktor Běhej.com „Je to moc krátké a navíc nemám rád kopce, které se lezou po čtyřech! A jelikož je stále vyprodáno, nezabírám místo jiným. To se radši cpu do vyprodaného New Yorku.“ Mirek Hasal sběrač světových maratonů a správce běžeckých tabulek na Běhej.com „Závod má neskutečný drive. Je výzvou pro zkušené závoďáky, ale přitáhne i lidi v riflích a s břichem, kteří by evidentně o běh ani nezavadili. Vybaví se mi ta vůně spadaného listí a mumraj v cíli. Divákům se musí líbit, že se díky intervalovým startům stále něco děje. V poslední době je závod spojený se stresem, zda vůbec seženu startovní číslo.“ Josef Smetana trenér, manažer a redaktor Běhej.com
57
