VEGETACE VYBRANÝCH AGRÁRNÍCH VALŮ V LESÍCH VERNEŘICKÉHO STŘEDOHOŘÍ A ÚBOČÍ KRUŠNÝCH HOR

Studia OECOLOGICA | ROČNÍK V | ROK 2011 | ČÍSLO 2

VEGETACE VYBRANÝCH AGRÁRNÍCH VALŮ V LESÍCH VERNEŘICKÉHO STŘEDOHOŘÍ A ÚBOČÍ KRUŠNÝCH HOR VEGETATION OF SELECTED AGRARIAN STONE-WALLS IN WOODLANDS OF VERNEŘICKÉ STŘEDOHOŘÍ (VERNEŘICKÉ HIGLANDS) AND HILLSIDES OF KRUŠNÉ HORY (ORE MOUNTAINS) Ladislava FILIPOVÁ1, Iva MACHOVÁ2 1

[email protected], 2 Univerzita J. E. Purkyně, Fakulta životního prostředí, Králova výšina 7, 400 96 Ústí nad Labem, Česká republika, [email protected]

Abstrakt Vegetace agrárních valů v lesích a její vztah k prostředí byly studovány na vybraných lokalitách Verneřického středohoří a na úbočí Krušných hor. Na dvacetimetrových úsecích 12 valů bylo zapsáno celkem 32 vegetačních snímků a zaznamenány proměnné prostředí (kamenitost, velikost kamenů, nadmořská výška, průměrná šířka a průměrná výška nejvyššího bodu valu). Studované valy se nelišily v průměrné pokryvnosti jednotlivých pater vegetace ani v počtu druhů/m2, signifikantně se lišily kamenitostí. Nadmořská výška byla negativně korelována s pokryvností keřového patra a kamenitost s celkovým počtem druhů rostlin na valu. Kamenitost a nadmořská výška jsou také faktory, které významně ovlivňují druhové složení vegetace na lesních valech, ačkoliv i další lokální podmínky, stáří valů a okolní vegetace se jistě odráží ve druhovém složení. Abstract Vegetation of agrarian stone-walls and its relationship to the environment were studied on selected localities of Verneřické středohoří (Verneřické highlands) and hillsides of Krušné hory (Ore Mts.). On 12 hedgerows, 32 vegetation relevés were sampled on parts 20 m long. Environmental variables (percentage of stones vs. soil, size of the stones, altitude, mean width and mean highest peak of the part) were recorded. Studied hedgerows did not differ in mean coverage of the vegetation layers nor in the number of species per square m, but they differed in percentage of stones. Altitude was negatively correlated to the coverage of shrubs (E2) as well as percentage of stones to the total number of species of the hedgerow. Percentage of stones and altitude influence significantly also species composition of the vegetation of hedgerow, despite of the doubtlessly important influence of local environmental conditions and the surrounding vegetation and of the age of the hedgerows. Klíčová slova: NMDS, CCA, druhové složení, antropogenní formy reliéfu, porost agrárních valů Key words: NMDS, CCA, species composition, forms of anthropogenic relief, hedgerow

Úvod Změny hospodaření v krajině se v současnosti dotýkají všech evropských států (Rounsevell et al. 2006). Nevyhnuly se ani české krajině. Jistým specifikem jsou navíc sudetské oblasti, kde došlo po 2. světové válce k výraznému vylidnění až zmizení celých vesnic (Mikšíček et al. 2006) a krajina celkově prošla procesem desynantropizace/renaturalizace (př. Kučera, Guth 1998). Opuštění polí, absence pastvy či kosení pozemků vede k postupnému zarůstání křovinami a později k nástupu lesa. Některé nelesní enklávy bývají také cíleně osázeny lesem (v Kušných horách např. viz. AOPK 2009). Vývojem opuštěné krajiny Českého lesa se v posledních letech zabývala např. Rolková (2009), která mj. dospěla k závěru, že po opuštění pozemků a ponechání samovolnému dlouhodobému vývoji, dochází k výraznějšímu nárůstu počtu plošek, ty se ale následně scelují, což v důsledku vede ke

80


snížení heterogenity prostředí. Došlo zde i k poklesu druhové diverzity, zejména v důsledku úbytku bezlesých ploch. Podobný vývoj krajiny nastal i v oblasti Kralického Sněžníku (Gábová 1997) a na Jesenicku (Riezner 2007). Zde byly jako příklad historických změn v zemědělské krajině studovány antropogenní formy reliéfu (agrární valy, haldy a terasy), jejich vegetační pokryv a faktory, které jej ovlivňují. Autoři si všímali jak valů a teras přetrvávajících v antropogenním bezlesí (valy obklopené trvalými travními porosty), tak také valů původně se vyskytujících v otevřené krajině, nyní však obklopených lesem. V Krušných horách i ve Verneřickém středohoří probíhá vývoj krajiny analogicky a i zde se setkáváme s agrárními valy a terasami, které se ocitly, ať již v důsledku spontánních procesů nebo umělým zalesněním, v lesním prostředí. Cílem naší studie je zjistit, jaká je struktura vegetace agrárních valů v lesích ve zkoumaném území, její druhové složení a jaké faktory prostředí ovlivňují druhové složení vegetace.

Metodika Lokality Na základě historických map a leteckých snímků Verneřického středohoří a východních Krušných hor zpracovaných v rámci projektu NAZV: QH82126 (Elznicová, Machová 2010a, 2010b, 2010c) byly vytipovány lokality s lesními valy. Jejich vhodnost byla ověřena v terénu. Pomocí GPS byly studované valy v terénu zaměřeny a byla zjištěna jejich nadmořská výška (Tab 1.). Terénní práce probíhaly ve vegetační sezóně v r. 2008. Tab. 1: Lokality valů, značení studovaných úseků, jejich poloha a nadmořská výška (m n. m.). lokalita

úseky valů

pozice UTM

nadmořská výška

Knínice – Krušné hory

13aA

N50°44.695` E014°00.000`

643


13bA

N50°44.695` E014°00.000`

643


12aA

N50°44.639` E014°00.043`

638


12bA

N50°44.639` E014°00.043`

638


12cA

N50°44.639` E014°00.043`

638


11aA

N50°44.377` E013°59.660`

583


11bA

N50°44.377` E013°59.660`

583


11cA

N50°44.377` E013°59.660`

583

Zubrnice - Leština

2aA

N50°39.238` E014°12.239`

280

Zubrnice - Leština

2bA

N50°39.238` E014°12.239`

280

Zubrnice - Leština

2cA

N50°39.238` E014°12.239`

280

Rychnov

3aA

N50°41.083` E014°14.405`

600

Rychnov

4aA

N50°41.209` E014°14.384`

600

Rychnov

4bA

N50°41.209` E014°14.384`

600

Rychnov

4cA

N50°41.209` E014°14.384`

600

Rychnov

5aA

N50°41.223` E014°14.414`

607

Hrob

7aA

N50°40.090` E013°42.632`

530

Hrob

7bA

N50°40.090` E013°42.632`

530

Hrob

6aA

N50°39.945` E013°42.885`

515

Hrob

8aA

N50°40.078` E013°42.676`

529


10aA

N50°44.353` E013°59.722`

582


10bA

N50°44.353` E013°59.722`

582


10cA

N50°44.353` E013°59.722`

582

Valkeřice

1aA

N50°42.386` E014°19.071`

487

Valkeřice

1bA

N50°42.386` E014°19.071`

487

81


lokalita

úseky valů

pozice UTM

nadmořská výška

Valkeřice

1cA

N50°42.386` E014°19.071`

487

Valkeřice

1dA

N50°42.386` E014°19.071`

487

Valkeřice

1eA

N50°42.386` E014°19.071`

487

Valkeřice

1fA

N50°42.386` E014°19.071`

487

Valkeřice

1gA

N50°42.386` E014°19.071`

487

Valkeřice

1hA

N50°42.386` E014°19.071`

487

Valkeřice

1iA

N50°42.386` E014°19.071`

487

Vegetační snímkování Od začátku valu (okraje lesa) byly postupně měřeny úseky délky 20 m. Na každém úseku byla zjišťována kamenitost (odhad procentuálního podílu kamenů a půdy), velikost kamenů (3 kategorie: malé, do 10 cm v průměru, střední, do 20 cm, velké, více než 20 cm), a jejich procentuální podíl, průměrná šířka úseku a průměrná výška nejvyššího bodu úseku nad okolím. Pro každý úsek byl zapsán vegetační snímek, t.j. soupis všech druhů cévnatých rostlin včetně jejich abundance a pokryvnost pater (E3 stromové, E2 keřové, E1 bylinné). Mechové patro nebylo uvažováno vzhledem k jeho všeobecně malé pokryvnosti. Použita byla stupnice Braun-Blanquetova modifikována dle van der Maarela (1979). Nomenklatura byla sjednocena dle Kubát et al. (eds.) (2002).

Statistické analýzy Pro jednotlivé valy byly spočítány popisné statistiky (průměr, minimum, maximum a směrodatná odchylka) pro pokryvnost jednotlivých pater, počet druhů/val a kamenitost. Byl spočítán i průměrný počet druhů na vegetační snímek (úsek valu).Průměrné pokryvnosti pater, kamenitost valů a počet druhů na m2 jednotlivých valů byly porovnány neparametrickým Kruskal-Wallisovým testem.Korelace proměnných prostředí úseků valu a vztah nadmořské výšky valu a počtu druhů na m2 byly zjišťovány pomocí neparametrického Spearmanova koeficientu.Pro přiblížení struktur v datech (pattern) bylo provedeno nemetrické vícerozměrné škálování (NMDS). Jedná se o nepřímou gradientovou analýzu, která vede k rozmístění jednotlivých snímků v dvourozměrném prostoru ordinačního diagramu tak, aby skutečné vzdálenosti mezi dvěma snímky v diagramu odpovídaly nepodobnosti jejich druhového složení. NMDS bylo spočteno na základě korelační matice (Spearmanovo R), bylo provedeno 34 iterací (nejlepší 16.), počet dimenzí byl stanoven na 2. Všechny dosud uvedené analýzy byly počítány v programu Statistica 10.0 (StatSoft, 2011).Kanonická korespondenční analýza (CCA) byla provedena pro zjištění vlivu kamenitosti a nadmořské výšky na druhové složení vegetace. Proměnná šířka valu byla použita jako kovariáta (proměnná, jejíž vliv chceme odstranit). Signifikance os byla testována Monte Carlo permutačním testem (499 permutací, plný model). Ordinační analýzy byly počítány v programu Canoco for Windows 4.5 (ter Braak et Šmilauer 2002). Prostorová autokorelace vegetačních snímků náležejících jednotlivým valům byla zanedbána.

Výsledky Na lesních valech bylo zaznamenáno 32 vegetačních snímků s celkem 120 druhy bylin i dřevin. Byly zjištěny pouze 2 druhy uvedené v Černém a červeném seznamu ohrožených druhů rostlin ČR (Procházka, 2001) jabloň lesní (Malus sylvestris C2) na valu u Knínic v Krušných horách a jeřáb břek (Sorbus torminalis C4a) na valu mezi Zubrnicemi a Leštinou. Dřeviny nejčastěji zastoupené ve stromovém patře jsou Fraxinus excelsior, Quercus petraea, Sorbus aucuparia, Corylus avellana, Fagus sylvatica, Betula pendula, Acer pseudoplatanus a Acer campestre (dřeviny seřazeny dle klesající pokryvnosti). Dřeviny nejčastěji se vyskytující v keřovém patře jsou Corylus avellana, Rubus sp., Rubus idaeus, Crategus sp., Fraxinus excelsior a Acer campestre. Z bylin nacházíme na valech v lese nejčastěji netýkavky Impatiens parviflora, Impatiens noli-tangere, kapradiny (Dryopteris di-

82


latata, D. filix-mas, D. carthusiana), dále Galium aparine, Galium odoratum, Vaccinium myrtillus, Geranium robertianum, Senecio ovatus, z trav je nejhojnější Poa nemoralis. Průměrnou pokryvnost jednotlivých pater, počet druhů a kamenitost všech valů uvádí Tab. 2. Nejvyšší pokryvnosti dosahuje patro stromové, naopak keřové patro bývá vyvinuto většinou pouze sporadicky. Bylinné patro je zpravidla bohatší, i když průměrná pokryvnost činí pouze 21,3 %. Průměrný počet druhů ve snímku je 20,3. Kamenitost valů je velmi variabilní, rozsah se pohybuje mezi 5 a 97 %. Tab. 2: Průměrná pokryvnost jednotlivých pater a kamenitost všech valů. Všechny hodnoty jsou uvedeny v %. průměr

E3

E2

E1

kamenitost

71,9

9,7

21,3

73,3

minimum

10

0

3

5

maximum

100

60

53

97

sm. odch.

27,4

13,2

15,6

33,5

Pokryvnost jednotlivých vegetačních pater studovaných valů byla srovnatelná, rozdíly mezi valy v pokryvnosti E1, E2 ani E3 nebyly statisticky významné (E1 p=0,116, E2 p=0,047, E3 p=0,310). Ani v počtu druhů na m2 nebyl nalezen statisticky významný rozdíl (p=0,443). Valy se ovšem signifikantně lišily kamenitostí (p=0,005). Korelací proměnných prostředí úseků valu byl zjištěn statisticky vysoce významný (p<0,001) negativní vztah mezi nadmořskou výškou a pokryvností keřového patra. Počet druhů je negativně korelován s kamenitostí úseků (p<0,05). Počet druhů na m2 není korelován s nadmořskou výškou.

Graf 1: NMDS diagram pozic úseků valů ve dvojrozměrném prostoru.

83


V grafu NMDS (Graf 1) jsou patrné 4 shluky valů: 1. valy 6, 7, 8 (úpatí Krušných hor u obce Hrob) a odlehlejší bod 4 (Verneřické středohoří u obce Rychnov); 2. valy 1 (Verneřické středohoří u obce Valkeřice, obr. 1) a 5 (Verneřické středohoří u obce Rychnov) a mírně vzdálen val 2 (Verneřické středohoří mezi obcemi Zubrnice a Leština); 3. izolovaný val 3 (Verneřické středohoří u obce Rychnov); 4. valy 10, 11, 12 a 13 (úpatí Krušných hor u obce Knínice, obr. 2).

Obr. 1 Val č. 1 nedaleko obce Valkeřice ve Verneřickém středohoří.

84


Obr. 2 Pohled na val č. 11 u obce Knínice na úpatí Krušných hor. Měřené nezávislé proměnné prostředí (kamenitost, nadmořská výška) měly významný vliv na druhové složení vegetace (test významnosti první kanonické osy i test všech kanonických os p=0.002). První dvě osy CCA vysvětlují 16.2% variability v druhových datech a 100.0% druhové variability ve vztahu k prostředí (species-environment relation). Graf 2 představuje ordinační diagram druhů a jejich vztah k proměnným prostředí, graf 3 ordinační diagram vzorků (úseků valů) a proměnných prostředí. Je zde patrna silná autokorelace (snímky z jednoho valu jsou si navzájem podobné).

85


Graf 2: Ordinační diagram (CCA) druhů a proměnných prostředí. Zobrazeny jsou pouze druhy s fit range 10-100 %. KAM – kamenitost, NadV – nadmořská výška. Čísla u zkratek dřevin značí příslušnost k patru (E3, E2, E1). Stromy bez čísla patří do E3. Zkratky druhů: Ach mill - Achillea millefolium, Aeg pod - Aegopodium podagraria, Agr cap - Agrostis capillaris, Agr sp - Agrostis sp., Ace cam - Acer campestre, Ace pl - Acer platanoides, Ace ps - Acer pseudoplatanus, Act spi - Actaea spicata, Ali pet - Alliaria petiolata, Alo pra - Alopecurus pratensis, Ant syl - Anthriscus sylvestris, Ant odo - Anthoxanthum odoratum, Ath fil - Athyrium filix-femina, Arh ela - Arrhenatherum elatius, Ave fle - Avenella flexuosa, Bet pen - Betula pendula, Bra pin - Brachypodium pinnatum, Bra syl - Brachypodium sylvaticum, Cal aru - Calamagrostis arundinacea, Cal vil - Calamagrostis villosa, Cam tra - Campanula trachelium, Car bri - Carex brizoides, Car bet - Carpinus betulus, Pru av - Prunus avium, Cer arv - Cerastium arvense, Con maj - Convalaria majalis, Cor san - Cornus sanguinea, Cor ave - Corylus avellana, Cir vul - Cirsium vulgare, Crat - Crategus sp., Cys fra - Cystopteris fragilis, Dac glo - Dactylis glomerata, Des ces - Deschampsia cespitosa, Den bul - Dentaria bulbifera, Dry dil - Dryopteris dilatata, Dry car - Dryopteris carthusiana, Dry fil - Dryopteris filix-mas, Dig pur - Digitalis purpurea, Euo eur - Euonymus europaea, Epi sp - Epilobium sp., Fag syl - Fagus sylvatica, Fes gig - Festuca gigantea, Fes rub - Festuca rubra, Fes sp - Festuca sp., Fra mos - Fragaria moschata, Fra ex - Fraxiunus excelsior, Gal pub - Galeopsis pubescens, Gal tet - Galeopsis tetrahit, Gal sp - Galeopsis sp., Gal sax - Galium saxatile, Gal alb - Galium album, Gal apar - Galium aparine, Gal odo - Galium odoratum, Gal rot - Galium rotundifolium, Geu urb - Geum urbanum, Ger rob - Geranium robertianum, Gle hed - Glechoma hederacea, Gym dry - Gymnocarpium dryopteris, Hie mur - Hieracium murorum, Hie sp. - Hieracium sp., Hol lan - Holcus lanatus, Hol mol - Holcus mollis, Hyp per - Hypericum perforatum, Epi ang - Epilobium angustifolium, Imp nol - Impatiens noli-tangere, Imp par - Impatiens parviflora, Lap com - Lapsana communis, Lar dec - Larix decidua, Lin vul - Linaria vulgaris, Lon xyl - Lonicera xylosteum, Luz luz - Luzula luzuloides, Luz syl - Luzula sylvatica, Lys vul - Lysimachia vulgaris, Lys nem - Lysimachia nemorum, Lys num - Lysimachia nummularia, Mal syl - Malus sylvestris, Mil ef - Milium effusum, Moe tri - Moehringia trinervia, Mai bif - Maianthemum bifolium, Myc mur - Mycelis muralis, Myo syl - Myosotis sylvatica, Ox ace - Oxalis acetosella, Pru pa - Prunus padus, Pic abi - Picea abies, Poa nem - Poa nemoralis, Poly mul - Polygonatum multiflorum, Pol ver - Polygonatum verticillatum, Poly vul - Polypodium vulgare, Pop tre - Populus tremula, Pre pur – Prenanthes purpurea, Pyr com - Pyrus communis, Que pet - Quercus petraea, Rob pse - Robinia pseudoacacia, Ros can - Rosa canina, Ros sp - Rosa sp., Rum obt - Rumex obtusifolius, Rib uva - Ribes uva-crispa, Rum acs - Rumex acetosella, Rub id - Rubus idaeus, Rub sp - Rubus sp., Sam nig - Sambucus nigra, Scr nod - Scrophularia

86


1.0

nodosa, Sen ov - Senecio ovatus, Sor auc - Sorbus aucuparia, Sor tor - Sorbus torminalis, Ste gra - Stellaria graminea, Ste nem - Stellaria nemorum, Tar Rud - Taraxacum sect. Ruderalia, Ulm gl - Ulmus glabra, Urt dio - Urtica dioica, Vac myr - Vaccinium myrtillus, Ver cham - Veronica chamaedrys, Vib opu - Viburnum opulus, Vio odo - Viola odorata, Vio rei - Viola reichenbachiana, Vio riv - Viola riviniana, Vic sp - Vicia sp.

-1.0

NadV

KAM

-0.8

1.0

Graf 3: Ordinační diagram (CCA) vzorků a proměnných prostředí. KAM – kamenitost, NadV – nadmořská výška. Symboly označují úseky jednotlivých valů: ● 13, ■11, ▼3, ►5, ◄4, ▲6, ▌7, ♦12, *2, X 8, kosočtverec s mřížkou 10, čtverec s pruhy 1.

Diskuse Změny v osídlení Krušných hor byly v minulých staletích spojeny především s těžbou rud. Vždy v návaznosti na její rozvoj docházelo i ke zvětšení počtu obyvatel na horách a následkem zemědělské činnosti k tvorbě agrárních valů, teras a hald. Valy sloužily k odkládání kamenného materiálu z polí, ohraničení pozemků, zvyšovaly stabilitu svahů a při průběhu po vrstevnici zpomalovaly a přerušovaly vodní erozi. V období úpadku hornické činnosti či jako následek politických změn ve 20. stol docházelo k opouštění území. Valy se pak ocitly i v lesích. Kirchner et Plachý (1985) uvádějí kamenné valy značné mocnosti (až 2 m vysoké) v nynějších lesních porostech Problematice agrárních valů v lesích nebyla dosud věnována dostatečná pozornost. Mezi ojedinělé práce na téma zemědělské valy a haldy v lesích i mimo les patří práce Gábové (Gábová 1997), která se věnovala této problematice na lokalitách v hornatině Kralického Sněžníku. Zjistila značné rozdíly ve vegetaci valů, které se v současnosti nacházejí v lesích, a valů obklopených zemědělskou půdou. Rozdíly mezi vegetací na valech záleží i na poloze valu v lese. Valy a haldy na okrajích lesa vykazují

87


vyšší bohatost (ve srovnání s valy v kulturním lese). Počet druhů rostlin na lesním valu je pozitivně ovlivněn rozmanitostí podmínek na valu a v okolí. V podmínkách, které studovala, je pro dřeviny určující i převýšení valu nad okolím; extrémní kamenitost a výška negativně ovlivňuje rozšíření dřevin. Podobně i u námi studovaných valů klesal s kamenitostí počet druhů. Riezner (2007) uvádí z Jesenicka změny v pohraničních oblastech ČR, kdy po odsunu německého obyvatelstva byl nadbytek půdy zalesňován. Na Jesenicku bylo v období 1948 – 1990 zalesněno 21,2 % rozlohy zemědělského půdního fondu (ve srovnání se stavem k r. 1948) a zbytek orné půdy byl zatravněn. Tím se původní valy v polích změnily na valy v lese či valy obklopené travními porosty. „Klenové valy“ (označované podle dominanty) se nacházejí převážně ve smrkových monokulturách a „lipové valy“ jsou obklopeny travními porosty. Jesenické lesní valy nacházející se v nadmořské výšce okolo 800 m se vyznačují vysokým podílem kapraďorostů a nitrofilních rostlin v bylinném patře, jehož pokryvnost je více než dvojnásobná oproti námi studovaným valům, ačkoliv průměrná pokryvnost stromového patra je z obou území srovnatelná. Keřové patro je na jesenických valech vyvinuto fragmentárně, s průměrnou pokryvností cca 2 %, na které se podílí 14 druhů keřů. Na valech ve Verneřickém středohoří a valech na úpatí Krušných hor je průměrná pokryvnost je vyšší o 7 %, ale podílí se na ní jen 9 druhů keřů. Počet druhů stromů je pro obě území identický (17 druhů). Počet druhů na snímek je na Jesenicku téměř poloviční oproti valům v sz Čechách (11.1 vs. 20.3), stejně tak i celkový počet druhů nalezených na valech (65 Jesenicko vs. 120 Středohoří a Krušnohoří). Pravděpodobně je příčina ve výrazně menší ploše vegetačního snímku z Jesenicka a druhové bohatosti květeny na úživných horninách Českého středohoří. Dominantní stromy se mezi územími také liší. Na jesenických valech převládá Acer pseudoplatanus, zatímco ve Středohoří a Krušnohoří není jediná dominantní dřevina. Nejvyšší pokryvnosti dosahují Fraxinus excelsior, Quercus petraea, Fagus sylvatica a Sorbus aucuparia. Acer pseudoplatanus se zde vyskytuje také, ale s menší pokryvností. Z diagramu NMDS je poměrně dobře patrné rozdělení valů dle lokalit. Valy v Krušných horách z Knínic a z okolí Hrobu vytváří dva oddělené shluky. Valům z Hrobu je blízký také val z Rychnova ve Středohoří. Soudě podle charakteru okolní vegetace, jsou tyto valy obklopeny lesem velmi dlouhou dobu (více než 100 let). Okolí Knínických valů bylo zalesněno nebo spontánně zarůstá kratší dobu (maximálně desítky let, jak je patrné z map, které porovnávají stav území mezi obdobím 1946 a 2002 (Elznicová, Machová 2010a). Izolovaný je val z vrcholových partií Středohoří u obce Rychnov západně od Kočičího vrchu. Další shluk představují ostatní Středohorské valy zahrnuté ve studii. Zřejmě jsou pro vegetaci valů klíčové zejména lokální podmínky, především matečná hornina, a jistě také doba nerušené sukcese na valu a okolní společenstva. Vliv vzdálenosti lesa na druhovou skladbu porostu valů mimo les byl prokázán (Machová et al. 2010a). Machová et al. (2010b) zjistili též vliv nadmořské výšky na druhovou skladbu porostů agrárních valů ležících mimo les ve Verneřickém středohoří. Rozdělili studované valy na skupiny podle podobnosti druhové skladby. První typ tvořila skupina valů z nadmořské výšky v rozmezí 570 – 640 m, které se nacházejí v exponovaných polohách na vrcholovém plato v okolí Verneřic. Druhý typ tvořila skupina valů v chráněných polohách v rozmezí 240–410m (bez ohledu na orientaci svahů). Třetí typ byl zjištěn pouze na jednom ze studovaných valů v nadmořské výšce 650 m, nacházející se v oblasti s geologicky podmíněným neúživným podložím. Je zajímavé, že v předkládané práci byl zjištěn specifický typ valů z téhož území (u Kočičího vrchu). V této práci byl testován vliv nadmořské výšky a kamenitosti, jejichž vliv se ukázal jako významný pro druhové složení vegetace. Naopak Riezner (2007) uvádí, že druhové složení jesenických valů je nejvíce ovlivněno gradienty světla a živin, ale typ substrátu (kamenitost) zde hraje jen podružnou roli.

Poděkování Vznik článku byl podpořen grantem NAZV: QH82126: Zajištění harmonizace krajinotvorné, hydrologické a produkční funkce agrárních valů a teras pro diverzifikaci aktivit na venkově a projektem Cíl 3: Zelená síť Krušné hory: Vytvoření přeshraničních synergických efektů mezi oblastmi Natura 2000 a rozvojem venkova v Krušných horách.

88


Literatura AOPK ČR (2009) Souhrn doporučených opatření pro Ptačí oblast Východní Krušné hory. http:// www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/souhrn_doporucenych_opatreni/$FILE/OMOB-SDO_ PO_%20Vychodni_Krusne_hory-20090511.pdf (staženo 1.11.2011). ELZNICOVÁ, J., MACHOVÁ, I. (2010a) Vývoj agrárních valů a teras mezi obcemi Knínice a Libouchec v Krušných horách v letech 1938 až 2002. FŽP UJEP, Specializovaná mapa s odborným obsahem, vytištěno, formát A2, Ústí nad Labem. ELZNICOVÁ. J.,MACHOVÁ I. (2010b) Vývoj agrárních valů a teras mezi obcemi Adolfov a Fojtovice v Krušných horách v letech 1946 až 2002, FŽP UJEP. - Specializovaná mapa s odborným obsahem, vytištěno, formát A2, Ústí n. L. ELZNICOVÁ, J.; MACHOVÁ, I. (2010c) Vývoj agrárních valů a teras ve Verneřickém středohoří v letech 1938 až 2002, FŽP UJEP. Specializovaná mapa s odborným obsahem, vytištěno, formát A1, Ústí nad Labem. GÁBOVÁ K. (1997) Vegetace zemědělských hald u Malé Morávky ve vztahu k ekologickým faktorům prostředí. Ms. Diplom. práce, depon. in Knihovna PřF UP Olomouc, 52 p. KIRCHNER K., PLACHÝ S. (1985) Antropogenní transformace reliéfu Teplicka a jejich hodnocení. Zprávy GGÚ ČSAV, 22(4). KUBÁT K. et al. (eds.) (2002) Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha. MACHOVÁ I., ELZNICOVÁ J., SYNEK V. (2010a) Význam agrárních valů a teras jako migračního prostředí lesních druhů. Severočes. Přír., Ústí nad Labem, 41: 75 - 82. MACHOVÁ I., SYNEK V., FIEDLEROVÁ K. (2010b) Flóra valů a hodnocení příčin jejího složení. Studia Oecologica IV: 40 – 49. MIKŠÍČEK P., SPURNÝ M., MATĚJKA O., SPURNÁ S. (2006) Zmizelé Sudety. Nakladatelství Českého lesa, Domažlice. PROCHÁZKA F. (ed.) (2001) Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky. Příroda, Praha, 18, 1 – 166. RIEZNER J. (2007) Agrární formy reliéfu a jejich vegetace v kulturní krajině Jesenicka. Ms. Disertační práce, depon. in Knihovna Geografického ústavu MU Brno. ROLKOVÁ J. (2009) Vývoj vegetačního a krajinného pokryvu v opuštěném pohraničí Českého lesa. MS. depon. in JČU, PřF, Katedra botaniky, České Budějovice. Dostupná na http://botanika. bf.jcu.cz/thesis/pdf/RolkovaJ_Mgr09.pdf (staženo 1.11.2011). ROUNSEVELL M.D.A., REGINSTER I., ARAÚJO M.B., CARTE T.R., DENDOCKER N., EWERT F., HOUSE J.I., KANKAANPÄÄ S., LEEMANS R., METZGER M.J., SCHMIT C., SMITH P., TUCK G. (2006) A coherent set of future land use change scenarios for Europe. Agriculture, Ecosystems and Environment 114: 57-68. STATSOFT, Inc. (2011) STATISTICA (data analysis software system), version 10. www.statsoft. com. TER BRAAK C.J.F., ŠMILAUER P. (2002) Canoco for Windows. Version 4.5. Centre for Biometry Wageningen. CPRO – DLO. Wageningen. VAN DER MAAREL E. (1979) Transformation of cover-abundance values in phytosociology and its effect on community similarity. Vegetatio 39:97–114.

89

VEGETACE VYBRANÝCH AGRÁRNÍCH VALŮ V LESÍCH VERNEŘICKÉHO STŘEDOHOŘÍ A ÚBOČÍ KRUŠNÝCH HOR

Recommend Documents