VEGETACE MECHOROSTŮ NA SUŤOVÝCH POLÍCH V NÁRODNÍM PARKU PODYJÍ

Přírodovědecká fakulta Masarykovy university v Brně Katedra systematické botaniky a geobotaniky

VEGETACE MECHOROSTŮ NA SUŤOVÝCH POLÍCH V NÁRODNÍM PARKU PODYJÍ

Diplomová práce

Svatava Kubešová

Vedoucí práce: Dr. Milan Chytrý Konzultant: RNDr. Ivan Novotný

Brno 1996

ii

iii

OBSAH

I. ÚVOD.....................................................................................................................................1 II. CHARAKTERISTIKA PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ .........................................................4 II.1. Geomorfologické poměry ................................................................................................4 II.2. Geologické poměry...........................................................................................................6 II.3. Pedologické poměry .........................................................................................................7 II.4. Klimatické poměry...........................................................................................................8 II.5. Vegetace a fytogeografické poměry ................................................................................9 II.6. Klasifikace sutí................................................................................................................12 II.7. Klima sutí ........................................................................................................................15 III. METODIKA.....................................................................................................................18 III.1. Malé transekty ..............................................................................................................18 III.2. Klimatická měření na malých transektech.................................................................21 III.3. Transekty.......................................................................................................................26 III.4. Bryomasa .......................................................................................................................34 IV. VÝSLEDKY .....................................................................................................................37 IV.1 Klima malých transektů ................................................................................................37 IV.2. Malé transekty...............................................................................................................44 IV.3. Transekty .......................................................................................................................57 IV.4. Bryomasa .......................................................................................................................62 V. DISKUSE............................................................................................................................64 V.1. Klima malých transektů.................................................................................................64 V.2. Malé transekty ................................................................................................................66 V.3. Transekty.........................................................................................................................69 V.4. Bryomasa.........................................................................................................................72 VI. ZÁVĚR..............................................................................................................................74 VII. LITERATURA ...............................................................................................................76

PŘÍLOHA

iv

I. ÚVOD

Národní park Podyjí byl výhlášen v roce 1991 přibližně na území Chráněné krajinné oblasti Podyjí (1978). Do roku 1989 byla tato oblast, nacházející se v hraničním pásmu, téměř nepřístupná. V roce 1991 byl zahájen výzkumný projekt, od roku 1993 financovaný grantovou agenturou ČR (projekt č. 206/93/2052), zaměřený na fytogenofond a rostlinná společenstva na území NP Podyjí. Na zmíněný výzkum navazuje moje diplomová práce, zaměřená na ekologii mechorostů na suťových polích v NP Podyjí. Suťová pole patří k reliktním stanovištím naší vegetace a jsou jen nepatrně ovlivněna činností člověka. Sutě se vyznačují bohatostí stanovišť v důsledku členitého mikroreliéfu. Nacházejí se zde, při pohledu z malého měřítka temena balvanů, kolmé stěny, převisy, spáry a štěrbiny, různě hluboké jamky. Ve velkém měřítku jsou rozlišeny více či méně zazemněné biotopy suťových lesů, okraje suťových enkláv stíněné korunami stromů, ale se stoprocentní pokryvností balvanů (mnou dále označované jako přechodná zóna), a samozřejmě zcela otevřené plochy sutě, na kterých se uplatňují vedle mechorostů zejména rozsáhlé porosty epilitických lišejníků. Ve středních částech suťových polí se často vyskytují konsorcie stromů, pod nimiž se vytváří podobná vegetace jako na okrajích. To vše se odráží v rozmanitosti mikroklimatu a ve velkém počtu druhů mechorostů. Na náhodně umístěných plochách šesti sledovaných sutí jsem nalezla 77 druhů mechorostů, z toho 13 druhů játrovek a 64 druhů mechů. Problematika suťových akumulací je zejména v nižších polohách málo zpracovaná. Vztahy faktorů prostředí a vegetace sutí Českého středohoří řešil ve svých pracech Brabec (1971, 1973). Mechorosty některých suťových lokalit rovněž v Českém středohoří popsala Pujmanová (1988, 1989, 1990). Studie na mechorostech pískovcových osypů prováděla Gutzerová (1988). Vztahy vegetace k faktorům prostředí na suťových svazích se zabývali Cox et Larson (1993 a, b). Mechorosty lokality Ledové sluje, kde se nachází dvě ze mnou sledovaných sutí, po floristické stránce zpracoval Hradílek (1996). Doufám, že předkládaná práce bude dalším příspěvkem k této tématice.

1

Práci jsem si rozčlenila do čtyř dílčích úkolů: - klima malých transektů - malé transekty - transekty - bryomasa. Malé transekty odpovídají malému měřítku změn faktorů prostředí v rozmezí několika balvanů, transekty mají podobný význam na velkém měřítku celých sutí. Současně se mnou prováděla na transektech totožná pozorování M. Maršálková se zaměřením na cévnaté rostliny. Klima malých transektů mělo za cíl alespoň orientačně zjistit klimatické rozdíly mezi výraznými tvary mikroreliéfu jako jsou exponované povrchy balvanů, kolmé stěny a hlubší jamky na otevřené suti, v korunami zastíněné zóně a v suťovém lese. Abych alespoň částečně poznala dynamiku mechorostů na suti, sledovala jsem čistý přírůstek hmoty u vybraných dominantních druhů v intervalu cca dvou měsíců. V práci používám pojem bryomasa (odpovídá biomase mechorostů), který užívá van Tooren (1989).

2

Poděkování Za řadu cenných rad a tolerantní přístup děkuji především vedoucímu své diplomové práce Dr. Milanu Chytrému, RNDr. Ivanovi Novotnému vděčím za konzultace týkající se zejména determinace mechorostů. Kolegyni Mgr. Martině Maršálkové děkuji za přátelský vztah a diskuse o problémech při společné práci v terénu. Svým spolužákům B. Koudelkové, B. Grunovi a H. Valerovi děkuji za pomocné práce v obtížném terénu suťových polí a taktéž Mgr. Petru Hroudovi. Za zapůjčení dotykových teploměrů děkuji pracovníkům Mendelovy zemědělské a lesnické university a Teplárny Brno a.s. Za poskytnutí termostatu ke kalibraci teploměrů děkuji pracovníkům katedry zoologie a ekologie přírodovědecké fakulty MU, jmenovitě RNDr. Věře Opravilové, CSc. Konzultací k problémům klimatických měření mi přispěl doc. RNDr. Pavel Prošek, CSc., vedoucí katedry geografie přírodovědecké fakulty MU. Pracovníkům Správy Národního parku Podyjí děkuji za poskytnutí zázemí a pomoc při přepravě, především Ing. Martinu Škorpíkovi a panu Mahrovi. Chtěla bych vyjádřit vděčnost svým rodičům, kteří mi pokytovali zázemí a pomáhli mi obětavě při práci v terénu.

3

II. CHARAKTERISTIKA PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ

Národní park Podyjí se nachází v jihozápadní části Moravy, při řece Dyji (mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem) a při hranici s Rakouskem. II.1. Geomorfologické poměry Území leží na jihovýchodních svazích Českého masívu. Řadíme je k provincii Česká vysočina, Českomoravské soustavě, oblasti Českomoravská vrchovina, celku Jevišovická pahorkatina, podcelku Znojemská pahorkatina. Oblast má ráz členité pahorkatiny prořezané hlubokými a úzkými údolími řeky Dyje a jejích přítoků. Významným činitelem reliéfu je údolí řeky Dyje. Délka toku mezi hrází Vranovské přehrady a Znojmem činí asi 43,5 km. Výškový rozdíl toku je 100 m, podélný spád je nevyrovnaný. Kaňon řeky je 60 až 200 m hluboký, dno je úzké (místy jen 40 m široké.) V údolí dominují svahy o sklonu přes 20°, zakřivenost toku způsobuje přítomnost všech orientací svahů. Příkré údolní svahy, nezřídka se srázy a převisy, mají v dolních konkávních částech osypy, místy sahající až k nivě Dyje. Údolní svahy jsou rozčleněny stržemi a roklemi, které vyúsťují náplavovými kužely. Údolní niva je vyvinuta místy na jesepních úsecích meandrů, kde na ni navazují zbytky fluviálních erozních i složených teras přemodelovaných svahovými pochody. Údolní svahy výsepních úseků mají v horních konvexních částech skalnaté srázy. Na ně navazují tranzitní střední části svahů, často s pohybujícími se skalními bloky (např. Ledové sluje), písčitými svahovinami, výchozy skalního podloží. Jesepní úseky meandrů jsou tvořeny svahy o menším sklonu. Na dyjský kaňon navazují levobřežní hřbety a žleby, které přecházejí do plošin a povlovných svahů do 4°. Přechod mezi Českomoravskou vrchovinou a Dyjskosvrateckým úvalem, který má ráz stupně tvořeného plošinou, svahem krystalinika a úpatní pahorkatinou, nalézáme na jihovýchodním okraji území.

4

Nejvyšším bodem území je Býčí hora (536 m n. m.) v západní části, nejnižší bod (208 m n. m.) leží na Dyji, v místě kde řeka opouští oblast. Prameny: Demek (1987b), Hynek et Trnka (1981), Chytrý et Vicherek (1995).

Obr. 2 - Kaňon řeky Dyje (pohled z Liščí Skály)

5

II.2. Geologické poměry NP Podyjí leží v jihovýchodní části Českého masívu. Ten je v tomto území tvořen dvěmi jenotkami. Na západě moravikem a ve východní části brunovistulikem. Při východním okraji území se stýkají horniny Českého masívu se sedimenty náležícími k postorogenní pánvi Vnějších Karpat.

Moravikum je zde představováno dyjskou klenbou. Rozdělujeme je na tři

dílčí tektonické jednotky: vranovskou, bítešskou a lukovskou. Vranovská jednotka se vyskytuje pouze v malém rozsahu na západním okraji území. V jednotce vranovské převládají muskovit-biotitické pararuly s drobnějšími polohami amfibolitů a krystalických vápenců a polohy bohaté grafitem. Bítešská jednotka tvoří většinu západní části území. Je tvořena tělesem bítešské ortoruly, v níž převládá okatá leukokratní dvojslídná ortorula s polohami erlanu a amfibolitu v části spodní a s hojnými amfibolity a pararulami v části svrchní. V oblasti bítešské pararuly nacházíme různé formy řícení skal, kamenná moře. Jednotka lukovská leží ve střední části, mezi jednotkou bítešskou na západě a dyjským masívem brunovistulika na východě. Je rozdělena intruzí biotitické ortoruly na dva oddíly. Spodní oddíl tvořený dvojslídnými svory, které obsahuji polohy kvarcitů a granitové apofýzy, je silně retrográdně metamorfován. Svrchní oddíl tvoří granát-staurolitové svory obsahující několikametrové polohy krystalických vápenců a mocný erlánový horizont. Významná tektonická linie vyššího řádu odděluje moravikum od brunovistulika, jež je zastoupeno granitoidními horninami dyjského masívu. V blízkosti moravika je okrajová část tvořena silně zbřidličnatělým biotitickým granitem, který směrem k východu přechází (přes biotitický granit) do granodioritu. Ve stejném směru se snižuje zbřidličnatění hornin. Postorogenní pánev v okolí Znojma tvoří žerotické písky s pískovci, jílovci a štěrky. V nadloží leží čejkovické písky. Z období miocénní mořské transgrese se zachovaly zbytky sedimentů především v okolí Šatova. V průběhu kvartéru došlo k výraznému odnosu sedimentů. Obnažené horniny

6

krystalinika byly vystaveny působení erozních činitelů, to vedlo k intenzívní destrukci hornin a vzniku rozsáhlých suťových kuželů, kamenných moří (Ledové sluje, Braitava, Sealsfieldův kámen, Nad papírnou atd.) Prameny: Batík (1992), Bobro (1985), Demek (1992). Další literatura: Andrejkovič (1993), Batík et Čtyroký (1990), Čtyroký et Batík (1990).

II.3. Pedologické poměry Na svazích kaňonu řeky Dyje se vytvářejí litosoly, rankery, koluvisoly a kambisoly. Na skalnatých srázech, příkrých svazích se vyskytují litosoly a rankery. Horniny granodioritů tvoří srázy a suťová pole, která jsou místy překrytá svahovými sedimenty a sprašovými závějemi s kambisoly, rankery, litosoly a humózními koluvisoly. Na dně kaňonu převažují kyselé písčitoskeletové naplavené půdy. Na úpatních svahových akumulacích se vytvářejí koluvisoly. Na horninách krystalinika na plošinách a povlovných svazích se vyskytují luvisoly. Kambisoly se vytvořily na pahorcích a hřbítcích, na jejich vrcholcích pak rankery a litosoly. V pramenných sníženinách jsou zastoupeny většinou gleje. Na hřbetech navazujících na údolí řeky Dyje na zvětralinách krystalinika se vytvářejí kambisoly, na sprašových hlínách pak argilluvisoly. Dna úpadů jsou charakteristická přítomností oglejených kambisolů a pseudoglejů, tyto a gleje jsou nalézány v pramenných sníženinách. Pahorky, hřbítky a svahy pokrývají rankery a litosoly. V JV části území jsou na vyvýšeninách granodioritu litosoly, rankery, na plošině přecházejí kambisoly v podzoly, ve středu pramenných mís oglejené půdy, na spraších černozemě. Pramen: Hynek et Trnka (1981).

7

II.4. Klimatické poměry Oblast NP Podyjí zasahuje podle klimatického členění Quitt (1971, 1975) do mírně teplé a teplé oblasti. Hranice mezi oblastmi probíhá ve směru JZ - SV. Západní část území patří k okrsku MT9 mírně teplé oblasti s dlouhým létem, teplým, suchým až mírně suchým. Přechodné období je krátké s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Zima je krátká, mírná, suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Střední část řadíme rovněž do mírně teplé oblasti, okrsku MT11. Ten je charakterizován dlouhým létem, teplým, suchým. Přechodné období je krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Východní část náleží k teplé oblasti, okrsku T2. Kde léto je velmi dlouhé, velmi teplé a velmi suché. Přechodné období je velmi krátké s teplým jarem a podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky.

Tab. 1 - Základní charakteristiky okrsků klimatických oblastí

Okrsek Mrazové klim. oblasti dny

Průměrná teplota v lednu [ºC]

Průměrná Srážkový úhrn Dny se sněh. teplota v červ. za veg. období pokrývkou [ºC] [mm]

MT9

110-130

(-3) - (-4)

17 - 18

400 - 450

60 - 80

MT11

110-130

(-2) - (-3)

17 - 18

350 - 400

50 - 60

T2

100-110

(-2) - (-3)

18 - 19

350 - 400

40 - 50

8

Obr. 3 - Klimadiagram klimatologické stanice Znojmo-Kuchařovice (Chytrý et Vicherek 1995)

II.5. Vegetace a fytogeografické poměry Daným územím prochází hranice termofytika a mezofytika. Větší severozápadní část náleží podle fytogeografického členění ČR (Skalický 1988) k mezofytiku, fytogeografickému okresu 68. Moravské podhůří Vysočiny. Menší, jihovýchodní část spadá do panonského termofytika, fytogeografického okresu 16. Znojemsko-brněnská pahorkatina. Údolím Dyje pronikají na západ pannonské prvky do Vysočiny (exponovaná výslunná místa) a opačným směrem, prostřednictvím inverzních poloh v údolí, sestupují podhorské druhy do termofytika. Druhý migrační proud zasahuje od jihu, představují ho hlavně tzv. perialpiny (Buphthalmum salicifolium, Verbascum speciosum) (Grulich 1986). Lesní vegetaci zpracovává Chytrý et Vicherek (1995). V lesní vegetaci oblasti převažuje společenstvo Melampyro nemorosi-Carpinetum. Vyskytuje se na krystalinických plošinách, na svazích údolí a na horních terasách řeky. Lze ho rozdělit na 4 subasociace:

9

Melampyro nemorosi-Carpinetum typicum na hlinitých svazích říčních a potočních údolí, Melampyro nemorosi-Carpinetum primuletosum veris na krystalických vápencích v okolí Čížova, Melampyro nemorosi-Carpinetum luzuletosum v horních částech severně orientovaných svahů údolí, Melampyro nemorosi-Carpinetum abietetosum na plošinách, druhové složení je pozměněno činností člověka - výsadby Pinus sylvestris a Larix decidua, ochuzení o hájové druhy, zastoupení acidofytů. Na horních říčních terasách bývá Melampyro nemorosi-Carpinetum nahrazeno mezofilními loukami. Na západě jsou rekonstrukčně mapovány bučiny. Submontánní bučiny Melico-Fagetum vázané na plošiny a mírné svahy na rulovém podkladu byly ve většině vymýceny a na jejich místě nacházíme kulturní lesy s Quercus petraea agg., Pinus sylvestris, Larix decidua, Fagus sylvatica, Picea abies a Carpinus betulus. Obdobně tomu je u společenstev asociace Carici pilosae-Fagetum vyskytující se na mírných svazích nehlubokých údolí na ortorule. Naopak v téměř neporušeném stavu se zachovalo Tilio cordatae-Fagetum, které je vázáno na severně orientované rulové svahy, obvykle s akumulací suti. Na spodních částech strmějších svahů údolí, kde se hromadí balvany, a v roklích nacházíme suťové lesy asociace Aceri-Carpinetum. Ve stromovém patru převládají Carpinus betulus, Tilia cordata, T. platyphyllos, Acer pseudoplatanus a A. platanoides. Keřové patro je vždy vyvinuté, v bylinném jsou Dryopteris filix-mas, druhy dubohabrových hájů a suťových stanovišť. Geologickým substrátem jsou ortoruly a granitoidy. Na dolních okrajích severně exponovaných suťových polí se vyskytuje společenstvo Impatienti-Dryopteridetum filicis-maris, na bočních i dolních okrajích společenstvo Impatiens-Geranium robertianum. Druhově chudá je vegetace okrajů sutí a ploše uložených kamenů na otevřené suti, která patří do asociace Hypno-Polypodietum vulgaris. Na horních okrajích jižně orientovaných sutí se vytváří společenstvo Vincetoxicum hirundinariaOriganum vulgare (Maršálková 1995). Rostliny vyskytující se na otevřené suti rostou v dolících a spárách mezi balvany nebo naopak na povrchu ploše uložených balvanů. K první skupině patří kapradiny Dryopteris filix-mas, D. carthusiana, Athyrium filix-femina a trsnaté traviny Festuca firmula, F. glauca, F. ovina, na jižně orientovaných lokalitách také Avenella

10

flexuosa. Ke druhému typu náleží Polypodium vulgare, Cardaminopsis arenosa, Sedum maximum, Geranium robertianum. Na okrajích suťových polí, v místě téměř stoprocentní pokryvnosti mechorostů, vegetují nitrofilní druhy Geranium robertianum, Impatiens parviflora a Galium aparine. Z dřevin se na otevřené suti vyskytují druhy Tilia cordata, T. platyphyllos, Sorbus aucuparia, S. aria, S. torminalis, Betula pendula, Euonymus verrucosa, Lonicera xylosteum, Grossularia uva-crispa, Cotoneaster integerrima, Rosa sp., na jižních orientacích Cerasus mahaleb, Cornus mas, Swida sanguinea, Staphyllea pinnata a Berberis vulgaris (Maršálková 1995). Maloplošně osídlují skalní terasy a vrcholy skalních ostrožen na oligotrofních horninách reliktní bory Cardaminopsio petraeae-Pinetum. V teplejší a sušší východní části je na analogických stanovištích nahrazováno společenstvem Genisto pilosae-Quercetum petraeae. Na plochá aluvia potoků na krystalinických plošinách je vázáno společenstvo mokřadních olšin Carici acutiformis-Alnetum glutinosae, spíše jeho degradační stadium s Carex cespitosa, a stadium s Molinia caerulea agg. Náhradními společenstvy jsou vlhké louky svazu Calthion. Údolní olšiny Stellario-Alnetum glutinosae se vyskytují na spodních terasách řeky Dyje, aluviích potoků v oblasti krystalinika. Náhradní vegetací jsou poříční rákosiny Rorippo-Phalaridetum arundinaceae a ostřicová společenstva Caricetum buekii. Na granitových plošinách v nejteplejší východní části jsou: antropicky značně pozměněné společenstvo Festuca ovina-Quercus petraea, teplomilné doubravy Sorbo torminalis-Quercerum, které jsou taky na horních konvexních částech jižních svahů říčních údolí, xerofilní vřesoviště asociací Genisto pilosae-Callunetum, Carici humilis-Callunetum a Agrostio vinealis-Genistetum pilosae a stepní pastviny Potentillo arenariae-Agrostietum vinealis.

11

II.6. Klasifikace sutí Hlavním činitelem při vzniku svahových sedimentů je gravitace, která způsobuje pohyb materiálu uvolněného zvětráváním po svahu. Svahové sedimenty dělí Demek (1987a) podle zrnitosti na kamenité svahové sedimety, písčité svah. sedimenty a hlinité svahové sedimenty. Kamenité svahové sedimenty jsou rozčleněny na dvě kategorie: kamenité osypy a suťové pláště. Kamenité osypy tvoří kužely nebo jejich spojením vzniklé úpatní haldy ostrohranných úlomků při úpatí srubů a skalních stěn. Suťové pláště se vyskytují na mírnějších svazích tvořených skalními horninami. Pokud úlomky horniny pokrývají víc jak 50 % území, hovoříme o kamenných nebo balvanových mořích. Ložek (1973) dělí svahoviny na hlinité až hlinitopísčité zeminy, svahoviny slínů, jílů, svahoviny písčitě rozpadavých pískovců a svahoviny balvanitě větrajících hornin. Posledně jmenované se vyznačují převahou hrubých bloků, jež vyčnívají na povrchu akumulací nebo tvoří souvislá kamenná moře, volné droliny. Blokové svahoviny jsou význačné pro horské oblasti. V nižších polohách jsou vázané na balvanitě větrající horniny. Jak uvádí Rubín, Balatka et al. (1986), suť označuje hranaté úlomky hornin od velikosti ořechu po metrové bloky vzniklé zvětráváním a rozpadem skalních masívů na strmých svazích a přemístěné do nižších poloh gravitací. Tvar úlomků závisí na petrologické povaze horniny. Podle zaoblení úlomků rozlišujeme hranáčovou suť, balvanovou suť nebo obecně kamenitou suť. Jako suťové pole je označována svahová plocha z větší části pokrytá sutí. Plocha suťových polí má rozlohu několik desítek až stovek metrů, není pravidelného tvaru. Těleso suťového pole má na svislém průřezu tvar zkosené desky, ukloněné rovnoběžně se svahovou plochou (zpravidla přes 20°). Zvláštním případem suťového pole je drolina, která je tvořena úlomky více méně stejného tvaru a velikosti (cca 25 - 50 cm). Vzniká při odlamování pravidelných sloupců čediče, trachytu apod.

12

Pod velmi příkrými svahy a stěnami, na nichž dochází ke gravitačnímu pohybu materiálu, se vyskytují osypy. Osyp je suťové těleso tvaru ležatého trojbokého hranolu obdélníkového půdorysu, protáhlé podél úpatí skalní stěny. Tvoří zpravidla příkrý svah (většinou přes 30°) a vyznačují se vytříděním materiálu. Suťový kužel je zvláštní případ suťového tělesa gravitačního původu, jež má tvar polovičního kužele s vrcholem nahoře a základnou dole. Tvoří se při vyústění skalní úžlabiny nebo erozní rýhy. Termín suťový proud se používá pro akumulace proudovitého nebo jazykovitého tvaru protažené po spádnici na prudším svahu. Tvoří se zpravidla v mělké terénní brázdě. Tvarem podobným suťovým polím jsou balvanová moře. Vznikají kryogenním nebo termogenním rozpadem skalních výchozů přímo na místě a nebo obnažením balvanů ze zvětralinových plášťů. Nacházíme je na mírných svazích a temenech horských hřbetů. Z balvanových moří na okraji mohou vybíhat balvanové proudy. Balvanový proud je akumulace protáhlého jazykovitého tvaru, vzniklá přemístěním úlomků v mělké terénní brázdě po spádnici o malém sklonu svahu. Nepravidelný shluk balvanů, různého tvaru a velikosti s relativně malým plošným rozsahem a chaotickým uspořádáním úlomků se označuje balvaniště. Členění na základě ekologických podmínek a jim odpovídající vegetace předkládají Sádlo et Kolbek (1994).

Autoři navrhují čtyři následující kategorie: osypy, droliny,

balvaniště a zazemněné sutě. Osypy zahrnují lokality s převahou pohyblivého málo zazemněného klastického materiálu a různé velikosti úlomků. Vznikly většinou během postglaciálu. Udržují se opakovanými sesuvy materiálu a poměrně snadno mohou zarůst. Patří k nim i většina sutí antropogenního původu. Droliny charakterizované převahou nepohyblivého málo zazemněného kamenitého materiálu tvořené úlomky o zhruba stejném tvaru a velikosti. Většinou vznikly během glaciálu a udržují se bez souvislé vegetace. Balvaniště se vyznačují převahou rozměrných (přes 1 m) nepohyblivých balvanů a skalních bloků.

13

Zazemněné sutě vznikají z předchozích typů, převažuje zde nepohyblivý, alespoň na povrchu silně zazemněný kamenitý materiál. Většina takovýchto lokalit postrádá specifickou nelesní suťovou vegetaci. Obr. 4 - Horní část suti č. 1 (lokalita Ledové sluje)

14

II.7. Klima sutí Příblížení mikroklimatu na vybraných suťových polích poskytují výsledky z měření provedeného 17. - 19. 7. 1994 na třech suťových enklávách (Pod Hardeggskou vyhlídkou a Ledové sluje). Na každé ze sutí byly instalovány 3 klimatické staničky - na úpatí, ve středu a na horním okraji. V sousedním lese se nacházela čtvrtá stanička. Měření zpracovala ve své diplomové práci Maršálková (1995), odkud přejímám většinu následujících informací. Závěry vyvozovala na základě prvních dvou dnů, protože 19. 7. 1994 v odpoledních hodinách bylo radiační počasí přerušeno náhlou oblačností a bouřkou. Život rostlin na suti ovlivňují především extrémní hodnoty teplot. Teplotní amplituda činila uprostřed suti č. 2 první den 18,2 °C, na suti Pod Hardeggskou vyhlídkou pak 20,0 °C. Vyšší výkyvy se vyskytují na jižně orientovaných sutích, které se ve dne víc ohřívají a v noci více ochlazují (Geiger 1957). Závislost teplot na orientaci svahu ke světovým stranám se projevila celkově vyššími teplotami vzduchu u jihovýchodně orienotvané suti Pod Hardeggskou vyhlídkou oproti severozápadně orientovaným sutím v oblasti Ledových slují. Souvisí to s vyšší dotací přímé radiace. Teploty jižních svahů umocňuje strmější inklinace (maximum při 30 - 35 °), na severních svazích je nejvyšších teplot dosaženo při nulovém sklonu. Hodnoty nočních minim odpovídají teorii svahového fenoménu (za vyzařovací situace je při horním okraji minimum nižší než uprostřed, ale vyšší než na spodním okraji svahu (Geiger 1957). Maximální denní teploty dosahovaly nejvyšších hodnot ve středu suti, nejnižších na spodním okraji suti v rozporu s teorií (za vzařovacího počasí nejvyšší teploty na úpatí svahu, směrem k vrcholu dochází k jejich poklesu). Naopak souhlasí s teorií říčního fenoménu (Jeník, Slavíková et al. 1964). Zřejmě se uplatňuje vliv hladiny řeky a vysoké relativní vzdušné vlhkosti v suťovém lese. Prouděním vzduchu v suťových akumulacích se zabýval Brabec (1971, 1973) a Kubát (1974). Proudění vzduchu se v letních měsících projevovalo sáláním chladu z otvorů mezi balvany zejména ve spodní části suti. V listopadu 1993 bylo pozorováno M. Maršálkovou na suti Pod Hardeggskou vyhlídkou rozložení sněhové pokrývky, které lze připsat výronům teplého vzduchu v horní třetině suťové enklávy. Na lokalitě Ledové sluje pozorovala v zimě

15

1993 a 1995 ledovou výzdobu. S obdobným rozložením sněhové pokrývky jsem se setkala v lednu 1994 na suťových polích Pod Hardeggskou vyhlídkou a Ledové sluje, což ale může být způsobeno zastíněním spodní části stromy. Na suti Pod Hardeggskou vyhlídkou a suti č. 2 (Ledové sluje) se pokryvnost sněhu zřetelně snižovala směrem k hornímu okraji. Na suti č. 1 Ledové sluje jsem však pozorovala poměrně rovnoměrné rozložení sněhové pokrývky. Nejvyšší hodnoty vlhkosti vzduchu byly naměřeny v kontaktních lesních porostech, kde se vytváří specifické lesní mikroklima. Na suti dosahovaly nejvyšších hodnot staničky umístěné na spodním okraji. Nejvyšší hodnoty vykazovaly staničky ve středu a na horním okraji suti. Největší výpar byl zaznamenán na spodním okraji suti (Pod Hardeggskou vyhlídkou, suť č. 1 Ledové sluje). Na suti č. 2 (Ledové sluje) je nejvyšší výpar ve střední části. Na suti č. 1 byla také měřena intenzita osvětlení (17. a 18. 7. 1994). Průběh intenzity osvětlení jednotlivých úseků suti je: spodní okraje, střed a nakonec horní okraje suti. Průměrné hodnoty ukazují největší intenzitu osvětlení ve střední části, nejmenších hodnot nabývá v horní části vlivem zastínění. Vedle mikroklimatu celého suťového pole mělo na hodnoty zjištěné na měřištích vliv také uspořádání suti v jejich bezprostředním okolí. Přes snahu tento vliv omezit (umístění staniček bylo voleno na, z hlediska reliéfu, obdobných místech) jej nelze přehlédout. V závěru zdůrazňuje zásobení vodou, jako jeden u limitujících faktorů. Jejím zdrojem jsou srážky doplněné o tzv. "vnitřní rosu". Ta vzniká kondenzací vodních par na povrchu balvanů v hlubších vrstvách suti. Srážkovou vodu zachycují mechové polštáře a vrstva organického materiálu shromážděná ve spárách mezi balvany.

16

Obr. 5 - Denní chod teplot vzduchu 17. 7. 1994 na lokalitách: pod Hardeggskou vyhlídkou a Ledové sluje

Suť č. 1 na lokalitě Ledové sluje: KL 4 - les, KL 5 - spodní okraj, KL 6 - střed, KL 7 - horní okraj Suť Pod Hardeggskou vyhlídkou: KL 8 - les, KL 9 - střed, KL 10 - spodní okraj, KL 11 - horní okraj

17

III. METODIKA III.1. Malé transekty Cílem bylo postihnout vliv mikroreliéfu. Transekty byly veden dvakrát přes obdobný tvar povrchu, tzn. horizontální plocha - jamka mezi balvany. Osa transektů sledovala spádnici (obr. 6 a 9). Umístění jsem volila tak, aby velikost kamenů u jednotlivých tansektů byla přibližně shodná a aby se transekty nacházely, z vertikálního pohledu, ve střední části suťoveho pole. Transekty jsem položila tři. Jeden ve střední části suťového pole (C), další v přechodné zóně suti a lesa (D) a poslední v suťovém lese (E) na lokalitě Ledové sluje (suťové pole č. 1). Transekt tvořil pás čtvercových plošek o rozměru 10 x 10 cm. Jednotlivé plošky na sebe bezprostředně navazovaly. Transekt C měl 36, D 50 a E 46 plošek. Pro plošky transektu jsem získala následující data popisující prostředí: 1. sklon 2. potenciální přímá radiace 3. podklad 4. umístění 5. tvar 6. hloubka půdy 7. složení, pokryvnost a hloubka opadu 1. Sklon - hodnoty měřeny geologickým kompasem ve stupních. Sklon byl měřen na dvou místech plochy. Hodnoty se pohybují v intervalu od 0° do 180°. Hodnoty 0° nabývá na horní vodorovné ploše, 90° na kolné stěně, 180° na vodorovné spodní straně balvanu. Ze dvou získaných hodnot jsem spočítala průměr, proměnlivost sklonu jsem vyjádřila rozdílem maximální a minimální hodnoty (proměnná rozpětí sklonu). 2. Potenciální přímá radiace - potenciální přímou solární radiaci na plochu jsem odečítala z grafu uvedeného v práci Jeník et Rejmánek (1969) na základě sklonu a orientace. Jedná se o relativní hodnoty pro roční období (kcal cm-2 měsíc-1). Protože byly pro plošku měřeny dvě hodnoty sklonu, orientace, potenciální přímá radiace plošky odpovídá průměru

18

radiací pro tyto hodnoty. Variabilitu vyjadřuje rozdíl maximální a minimální radiace (proměnná rozpětí potenciální přímé radiace). 3. Podklad - charakter substrátu, na níž ploška ležela (např. kámen, dřevo, půda.) 4. Umístění - slovní popsání reliéfu v daném místě, pro které jsem zvolila termíny: rovina (horizontálně situovaná plocha, kde podklad leží pod ploškou), hrana, převis (plocha na spodní straně balvanu), pod převisem (plocha z horní strany silně zastíněná na ní ležícím kamenem), stěna (plocha situovaná vertikálně), jamka (plocha zanořená pod úroveň okolního povrchu, obklopená stěnami ze všech stran). 5. Tvar - popis tvaru plošky pomocí těchto kategorií: konvexní (5), mírně konvexní (4), rovný (3), mírně

konkávní (2), konkávní (1). Příslušnost k dané kategorii jsem určila

odhadem. 6. Hloubka půdy - měřila jsem ji kovovým bodcem (cm) ve všech čtyřech rozích plošky, pak vypočetla průměr. Proměnlivost hloubky půdy vystihuje rozdíl maximální a minimální hodnoty (tzv. rozpětí). 7. Složení, pokryvnost a hloubka opadu Složení - jedna až tři dominantní dřeviny, jež se podílejí na opadu. Pokryvnost - procentická pokryvnost opadu. Hloubka - průměrná mocnost vrstvy opadu (na základě v rozích plošky kovým bodcem měřených hloubek). Proměnlivost hloubky opadu odpovídá rozdílu maxima a minima (rozpětí hloubky opadu).

19

Hlediska, podle kterých jsem hodnotila v rámci plošek transektu přítomné mechorosty: 1. Celková pokryvnost mechorostů - udávaná v procentech 2. Pokryvnost jednotlivých druhů - je udávaná v procentech. Minimální hodnota 1% zahrnuje rovněž pokryvnosti menší. Následuje hodnota 5%, která zahrnuje interval od 1 - 5%. Interval mezi následnými hodnotami činí 5%.

Obr. 6 - Část transektu C uprostřed suťového pole

20

Získaná data o proměnných prostředí a pokryvnosti jednotlivých druhů jsem podrobila CCA, kterou jsem provedla podobně jako u dat z transektů (velkého měřítka), dvojím způsobem. Za prvé CCA se zařazením všech proměnných prostředí (rozložení proměnných podél prvních dvou os variability a vzájemné vztahy proměnných), za druhé CCA se zařazením pouze významných proměnných (rozložení druhů mechorostů podél hlavních směrů variability). Významnost proměnných jsem testovala Monte-Carlo permutačním testem na hladině významnosti P = 0,05. Tyto CCA jsem provedla samostatně pro jednotlivé malé transekty C, D, E, abych odstranila vliv gradientu suť - les, který by překrýval vliv faktorů mikroreliéfu. CCA jsem zpracovala v programu Canoco. Závislost přítomnosti mechorostů v plošce k jednotlivým proměnným jsem hodnotila pomocí Mann-Whitneyova testu a kontingenčních tabulek. Mann-Whitneyův test jsem použila pro proměnné s ordinálním a kardinálním typem dat, kontingenční tabulky pro nominální data. Data ze tří malých transektů byla analyzována společně. Výpočty jsem provedla prostřednictvím programového systému Statgraphics. Závislost celkové pokryvnosti mechorostů s proměnnými prostředí jsem testovala mnohorozměrnou regresí (procedura postupného výběru) pro každý malý transekt odděleně. Do regresní analýzy jsem začlenila pouze proměnné s předpokládaným normálním rozložením. Použila jsem programového systému Statgraphics.

III.2. Klimatická měření na malých transektech Klimatická měření na malých transektech jsem uskutečnila ve dnech 27. 7. 1995 a 11.12. 8. 1995 na lokalitě Ledové sluje (transekty C, D, E). Z plošek transektu jsem vybrala několik s reprezentativní polohou. (Viz obr. 8)

21

Pro transekt C to byly plošky:

C4 - rovina,

(označení-poloha)

C8 - převis, C12 - jamka, C14 - stěna, C19 - rovina, C25 - stěna, C33 -jamka.

D3 - stěna,

Pro transekt D:

D10 - rovina, D13 - převis, D30 - jamka, D43 - rovina, D49 - stěna.

E4 - rovina,

Pro transekt E:

E14 - jamka, E29 - rovina, E34 - stěna, E42 - jamka. Interval mezi měřeními byl 2 hodiny. První měření 27. 7. 1995 bylo v 8 00

poslední ve 20

00

hodin. 11. 8. 1995 jsem započala měřit v 9

1995 jsem měřila ve 4

00

00

a skončila v 24

00

hodin,

hodin, 12. 8.

hodiny.

Použila jsem dotykové teploměry PU 390 (Metra Blansko) a Testo 925 (s čidly 06020492, 0602-9992.) Stanovovala jsem: - teplotu vzduchu 10 cm nad ploškou - teplotu podkladu. Pokud byl podkladem kámen, měřila jsem jeho povrchovou teplotu, pokud zde byl přítomen

22

mocný mechový polštář měřila jsem jeho teplotu zasunutím čidla do jeho středních vrstev, v případě silné vrstvy opadu (plocha E4) jsem zasunala čidlo 5 cm pod povrch.

Kalibrace použitých teploměrů: Použitýmí přístroji jsem měřila teploty ve stejném, konstantním prostředí. Pak jsem z řady hodnot odchylek vypočítala průměr a medián, které se shodovaly. Přičtením této hodnoty průměrné odchylky k naměřeným datům jsem získala rovnocenné údaje.

Jednotlivá stanoviště jsem rozdělila do tří skupin na základě výsledků klastrovací analýzy a analýzy hlavních komponent (PCA). Při klastrovací analýze jsem použila podobnostní koeficient - tětivová vzdálenost (chord distance) a jako shlukovací algoritmus metodu všespojnou (tzv. nejvzdálenějšího souseda). Klastrovací analýzu jsem provedla zvlášť na souboru s daty o teplotách vzduchu, na souboru s daty o teplotách povrchu kamene a souboru s daty o teplotách uvnitř polštáře (obr. 15). Pro stejné tři soubory jsem provedla PCA na kovarianční matici. Na tvorbu grafů jsem použila program Excel.

23

Obr. 7 - Ukázka měření teploty vzduchu a teploty mechového polštáře na plošce D10 a teploty povrchu kamene na plošce D3

24

Obr. 8 - Schématický nákres transektu C (plošky s uvedeným označením byly místy klimatického měření)

25

III.3. Transekty Liniové transekty, které májí postihnout gradient suť - les, byly vedeny napříč sutí ve dvou směrech.Od shora dolů střední částí suťového pole (tedy po spádnici ) a druhý napříč opět ve střední části (po vrstevnici). Každý transekt začíná a končí 2 - 3 plochami v suťovém lese. Na transektech leží kruhové plochy o průměru dvou metrů. Jejich středy jsou vzdáleny osm metrů. Celkem tak bylo náhodně umístěno 139 ploch (obr. 10, 11, 12). Transekty jsem položila na šest suťových polí (obr. 9). Tři se severozápadní orientací: oblast Ledových slují (sutě č. 1, 2) a Sealsfieldova kamene (č. 4). Zbývající tři mají jihozápadní orientaci: pod Hardeggskou vyhlídkou (č. 3), v trati Nad novou cestou (č. 5, 6 ).

Tab. 2 - Přehled suťových lokalit Suť č.

1 2 3

4 5

6

Lokalita

Orientace

Geol. podklad

Okolní vegetace

Ledové sluje, suťové pole, při pohledu od Vranova n. D., na pravé straně Ledové sluje, střední suť. pole

SZ

bítešská ortorula

Aceri-Carpinetum

SZ

Aceri-Carpinetum

suť. pole pod vyhlídkou na svahu naproti rakouskému městečku Hardegg

JZ

bítešská ortorula ortorula

suť. pole pod vyhlídkou Seasfieldův kámen, cca 2 km SZ obce Popice střední ze tří suť. polí na jižním svahu ostrohu v oblasti Nad novou cestou (cca 3 km SZ obce Popice)

SZ

zbřidličnatělý granit

JZ

zbřidličnatělý granit

suť. pole na na levé sraně, při pohledu po proudu řeky Dyje, v oblasti Nad novou cestou

JZ

zbřidličnatělý granit

Sorbo torminalis-Quercetum, Aceri-Carpinetum Aceri-Carpinetum Aceri-Carpinetum, Luzulo albidae-Quercetum petraeae Aceri-Carpinetum, Luzulo albidae-Quercetum petraeae

Pozn.: Ledové sluje - skalní hřbet v meandru řeky Dyje. V důsledku erozní činnosti řeky a mrazového zvětrávání zde došlo k sesuvům, bylo vytvořeno skalní členění, vznikly sutě a rozsedlinové jeskyně. Některé podzemní prostory jsou díky chladnému mikroklimatu vyplněny po část roku ledovou výzdobou (Andrejkovič 1993).

26

Obr. 9 - Lokalizace studovaných suťových polí v údolí řeky Dyje

27

Obr. 10 - Umístění ploch na suti č. 1 a 2

28

Obr. 11 - Umístění ploch na sutích č. 3 a 4

29

Obr. 12 - Umístění ploch na sutích č. 5 a 6

30

Kruhové plochy jsem vytyčila pomocí rozkládací kruhové konstrukce (viz obr. 13) Každá kruhová plocha byla rozdělena na 16 dílů o stejné ploše. Toto rozdělení umožnilo hodnotit množství jednotlivých druhů stanovením frekvence přítomnosti druhů v dílcích. Na konstrukci bylo stanoveno pět bodů (1 uprostřed, 4 na obvodu kruhu po čtvrtině délky). Data odebraná z kruhových ploch se vztahují jednak k faktorům prostředí, jednak k nalezeným mechorostům. Výskyt mechorostů jsem hodnotila pomocí následujících hledisek: celková pokryvnost mechorostů v ploše, prezence jednotlivých druhů mechorostů, četnost výskytu jednotlivých druhů v 16 dílech plochy. Prostředí jsem popsala pomocí těchto údajů: 1. sklon plochy 2. potenciální přímá radiace 3. velikost kamenů, pokryvnost kamenů 4. přítomnost dřevní hmoty 5. hloubka půdy, rozsah hloubky půdy 6. hloubka opadu, rozsah hloubky opadu 7. frekvence opadu 8. složení opadu 9. byliny 10. zápoj (stromového patra) 1. Sklon plochy - měřený ve stupních geologickým kompasem. 2. Potenciální přímá radiace - potenciální přímou solární radiaci na plochu jsem odečítala z grafu uvedeného v práci Jeník et Rejmánek (1969) na základě sklonu a orientace. Jedná se o relativní hodnoty pro roční období (kcal cm-2 měsíc-1). 3. Velikost kamenů - stanovila jsem čtyři kategorie velikosti kamenů (1, 2, 3, 4). V pěti pevně stanovených bodech jsem určila hodnotu podle velikosti příslušných kamenů.

31

Kategorie velikosti kamenů: 1 - do

20 cm,

2 - od

20 cm do 50 cm,

3 - od

50 cm do 100 cm,

4 - nad 100 cm. Velikost kamenů na ploše reprezentuje medián, pokryvnost kamenů - četnost přítomnosti v pěti bodech. 4. Přítomnost dřevní hmoty - byla stanovena jako četnost prezence dřevní hmoty v daných pěti bodech. 5. Hloubka půdy, 6. hloubka opadu - hodnoty jsem měřila v pěti daných bodech pomocí kovového bodce (cm). Hloubka půdy, opadu je vyjádřená průměrnou hodnotou a její proměnlivost rozdílem maximální a minimální hloubky (tzv. rozsah). 7. Frekvence opadu - pokryvnost opadu na ploše jsem stanovovala formou četnosti v 16 dílech plochy. 8. Složení opadu - složením opadu myslím rodové složení, kde jsou pro plochu uvedeny maximálně tři dominující rody dřevin. 9. Byliny - pokryvnost bylinného patra v procentech 10. Zápoj (stromového patra) - pokryvnost dřevin v procentech

Data o četnosti druhů mechorostů na plochách a o faktorech prostředí jsem zpracovala kanonickou korespondenční analýzou (CCA). Byly z ní vyjmuty 3 plochy, na kterých se žádné mechorosty nevyskytly, protože taková data CCA neumožňuje zpracovávat. CCA jsem provedla dvojím způsobem: CCA se zařazením všech proměnných prostředí (znázorňuje vzájemné vztahy proměnných, vztah proměnných k prvním dvěma osám variability), CCA se zapojením významných proměnných (rozmístění druhů podél hlavních gradientů). Výběr proměnných jsem uskutečnila pomocí Monte-Carlo permutačního testu na hladině významnosti P = 0,05. Pro názornost rozložení druhů podél jednotlivých významných

32

proměnných jsem zhotovila dílčí CCA se zařazením pouze jediné proměnné prostředí. CCA jsem provedla pomocí programu Canoco. Proměnnou celková pokryvnost mechorostů jsem podrobila mnohonásobné regresi (procedura postupného výběru) s následujícími proměnnými prostředí: sklon, potenciální přímá radiace, velikost kamenů, pokryvnost kamenů, hloubka půdy, rozsah hloubky půdy, dřevo, hloubka opadu, rozsah hloubky opadu, frekvence opadu, byliny, zápoj. Použila jsem programového systému Statgraphics.

Obr. 13 - Vymezení poloviny plochy kovovou kruhovou konstrukcí

33

III.4. Bryomasa Na deseti vybraných místech byly v období 1994 - 1995 šestkrát odebrány vzorky. Místa jsem zvolila na přechodu suti v les, kde jsou porosty mechorostů nejvíce souvislé a rozsáhlé, na větších, vodorovně uložených balvanech. Všechna místa odběru se nacházela na rozlohou větším, středním suťovém poli v oblasti Ledových slují (suť č. 2). Odběry jsem provedla: 24. 6. 1994, 3. 9. 1994, 15. 10. 1994, 16. 12. 1994, 24. 2. 1995, 28. 4. 1995. Vzorek byl tvořen ploškou 10 x 10 cm. K odběru jsem použila kovovou formičku, kterou jsem zasunula do mechového polštáře a pak pomocí nože vyjmula obsah. Z plošky jsem odstranila veškerou hmotu mechorostů až na kamenný podklad. Odebrané vzorky jsem promyla na pedologických sítech.Síto o rozměru ok 1,00 mm sloužilo pro zachycení větších částí, pod ním umístěné síto o rozměru ok 0,25 mm zachycovalo menší části mechorostů. Promyté vzorky jsem ve vlhkém stavu roztřídila podle druhové příslušnosti. Živou a odumřelou hmotu jsem neodlišovala. Po průběžném sušenní za pokojové teploty, jsem vzorky umístila do sušárny na 24 hodin za teploty 85 °C. Mechorosty jsem rozdělila do následujících skupin: Antitrichia, Dicranum, Hypnum, Polytrichum, ostatní mechy, játrovky. Skupiny Dicranum, Hypnum, Polytricum představují dominantní druhy Dicranum scoparium , Hypnum cupressiforme a Polytrichum formosum. Mechu Antitrichia curtipendula jsem také přiřadila samostatnou skupinu, protože se jedná o ohrožený druh (Váňa 1995) a protože jeho podíl

ve vzorcích

nebyl zanedbatelný. Pod skupinu ostatní mechy spadají tyto druhy:

Aulacomnium androgynum, Hedwigia ciliata, Mnium stellare, Pleurozium schreberi a Pohlia nutans. K poslední skupině - játrovky patří Barbilophozia barbata, Cephaloziella divaricata, Lophozia ventricosa. Součtem hmotností daného druhu skupiny z jednotlivých vzorků jsem získala celkovou hmotnost pro určité datum. Pro grafické znázornění výsledků jsem použila program Excel.

34

K determinaci mechorostů jsem využívala práce: Frahm et Frey (1992), Pilous et Duda (1960), Smith (1990). Nomenklaturu mechorostů a cévnatých rostlin uvádím podle Neuhäslová et Kolbek (1982).

35

Obr. 14 - Postup při odebírání bryomasy

36

IV. VÝSLEDKY IV.1 Klima malých transektů Na úvod je důležité připomenout, že jsem vycházela ze dvou měření, takže výsledky jsou pouze orientační. Jednotlivá stanoviště jsem rozdělila do tří skupin na základě výsledků klastrovací analýzy (obr. 15) a analýzy hlavních komponent (PCA). Zařazení jednotlivých stanovišť je následující: 1. skupina - D30

(přechodná zóna, jamka)

E14

(les, jamka)

E42

(les, jamka)

2. skupina - C4

(otevřená suť, otevřený povrch)

C19

(otevřená suť, otevřený povrch)

C25

(otevřená suť, stšna orientovaná do údolí)

D3

(přechodná zóna, stěna orientovaná do údolí)

D10

(přechodná zóna, otevřený povrch)

D13

(přechodná zóna, převis)

D43

(přechodná zóna, otevřený povrch)

D49

(přechodná zóna, stěna otevřená do údolí)

E4

(les, otevřený povrch)

3. skupina - C8

(otevřená suť, převis, který je v horní části komplexu jamky)

C12

(otevřená suť, jamka)

C14

(otevřená suť, stěna orientovaná ke svahu)

C33

(otevřená suť, jamka)

E29

(les, otevřený povrch)

E 34

(les, stěna otevřená do údolí)

Do 1. skupiny tak spadají stanoviště jamek lokalizované v suťovém lese (E14, E42) a na přechodu otevřené suti v les (D30). Do 2. skupiny se sdružují stanoviště s rovným otevřeným povrchem na otevřené suti (C4, C19), přechodu suti v les (D10, D43) a v lese (E4). Dále patří

37

do této skupiny stanoviště kamenných stěn otevřených směrem do údolí na otevřené suti (C25), v přechodné zóně (D3, D13, D49). 3. skupina obsahuje stanoviště jamek na otevřené suti (C12, C33), převisu a stěny navazující na jamku na otevřené suti (C8, C14) a v lese stanoviště rovného otevřeného povrchu (E29), stěny obrácené do údolí (E34). Z hlediska teploty vzduchu se 1. skupina stanovišť vyznačuje 11. - 12. 8. 1995 poměrně vyrovnaným chodem teplot. Nejsou zde výrazné rozdíly mezi hodnotami maxim a minim (obr. 16). 2. skupina stanovišť má oproti první zřetelné maximum okolo 16 hodiny. Rozdíly max. a min. hodnot se pohybují nad 10 °C (obr. 16). U 3. skupiny je maximum posunuto na 18 hodinu a rozdíly mezi max. a min. hodnotami se pohybují okolo 10 °C (obr. 16). Denní chod teplot povrchu kamene pro 1. skupinu má velmi vyrovnaný průběh, obdobně jako chod teploty vzduchu (obr. 17). 2. skupina stanovišť dosahuje maxima v 16 hodin. Rozdíly max. a min. hodnot jsou větší než 10 °C (obr. 17). Maximum pro 3. skupinu odpovídá 18 hodině a rozdíly max. a min. teplot činí cca 10 °C (obr. 17). Teploty měřené v polštáři mechorostů se vyznačují zmírněním rozdílů (obr. 18). Nejvíce vyrovnaný je chod teplot na stanovištích C12 a C33, která leží v jamkách s mocným porostem mechu Polytrichum formosum. Naopak nejméně vyrovnaný je chod teplot u stanoviště D10 ležícího na otevřeném rovném povrchu v přechodné zóně suti a lesa (Dicranum scoparium). Stanoviště E29 (na rovném otevřeném povrchu v lese) má poměrně vyrovnaný chod teplot a podobá se více stanovištím jamek než otevřenému rovnému povrchu (porost převážně mechu Dicranum scoparium).

38

Obr. 15 - Klastrovací analýza stanovišť klimatických měření na malých transektech

39

Obr. 16 - Denní chod teplot vzduchu pro 1., 2. a 3. skupinu stanovišť 11. - 12. 8. 1995

40

Obr. 17 - Denní chod teplot povrchu kamene pro 1., 2. a 3. skupinu stanovišť 11. 12. 8. 1995

41

Obr. 18 - Denní chod teplot v polštáři mechorostů 11. - 12. 8. 1995

42

Obr. 19 - Maximální, minimální a průměrné teploty vzduchu, povrchu kamene a v polštáři mechorostů 11. - 12. 8. 1995

43

IV.2. Malé transekty Kanonická korespondenční analýza Pro malé transekty jsem provedla CCA samostatně, aby vliv gradientu prostředí otevřená suť-les nezakrýval působení faktorů mikroreliéfu. Transekt C (otevřená suť): s 1. osou korelují proměnné: pokryvnost opadu (Opad-p), hloubka opadu (Opad-hl), rozsah hloubky opadu (Opad-r), jamka a rovina. 2. ose jsou blízké proměnné: potenciální přímá radiace (PR), tvar, sklon, stěna, převis, hrana. Potenciální přímá radiace je negativně korelovaná se sklonem, se kterým jsou pozitivně korelovány nominální proměnné: hrana, stěna a převis. Kumulativní podíly variability druhů vysvětlené osami 1-4: 52,1%, 75,9%, 92,3% a 98,5%. Viz obr. 20. Jedinou proměnnou, která je významná (P=0,018) podle výsledků permutačního testu, je jamka. Na stanoviště jamek jsou vázány druhy: Plagiothecium curvifolium, Pohlia nutans, Polytrichum formosum. Osy

na sebe váží následující hodnoty kumulativního podílu

variability druhů 23,0%, 58,8%, 77,8% a 92,8%. Viz obr. 21.

44

Vysvětlivky k CCA ordinačním diagramům - proměnné: Byliny

- pokryvnost bylinného patra

Dřevo

- přítomnost dřevní hmoty

Hrana

- hrana (umístění)

Jamka

- jamka (umístění)

K-vel

- velikost kamenů

K-pok

- pokryvnost kamenů

Opad-fre

- frekvence opadu

Opad-hl

- hloubka opadu

Opad-p

- pokryvnost opadu

Opad-r

- rozpětí hloubky opadu

Opad-roz - rozpětí hloubky opadu podPře

- pod převisem (umístění)

PR

- potenciální přímá radiace

PR-r

- rozpětí potenciální přímé radiace

Převis

- převis (umístění)

Půda-hl

- hloubka půdy

Půda-r

- rozpětí hloubky půdy

Půda-roz

- rozpětí hloubky půdy

Rovina

- rovina (umístění)

Sklon

- sklon plochy

Sklon-r

- rozpětí sklonu

Stěna

- stěna (umístění)

Tvar

- tvar

Zápoj

- zápoj dřevinného patra

45

Vysvětlivky k CCA ordinačním diagramům - druhy: Ambser Anoatt Atrund Auland Barbar Barpom Baztri Brapop Brarut Bravel Brycap Brysp Cepdiv Ctemol Dicful Dichet Dicmon Dicpol Dicsco Eurpra Eursch Eurstr Frudil Griova Gripul Hedcil Hersel Hylpyr Hylspl Hypcup Chipal Isoalo

-

Amblystegium serpens Anomodon attenuatus Atrichum undulatum Aulacomnium androgynum Barbilophozia barbata Bartramia pomiformis Bazzania trilobata Brachythecium populeum Brachythecium rutabulum Brachythecium velutinum Bryum capillare Bryum sp. Cephaloziella divaricata Ctenidium molluscum Dicranum fulvum Dicranella heteromalla Dicranum montanum Dicranum polysetum Dicranum scoparium Eurhynchium praelongum Eurhynchium schleicheri Eurhynchium striatum Frullania dilatata Grimmia ovalis Grimmia pulvinata Hedwigia ciliata Herzogiella seligeri Hylocomium pyrenaicum Hylocomium splendens Hypnum cupressiforme Chiloscyphus pallescens Isothecium alopecuroides

46

Lejcav Lespol Leusci Lophet Loplon Metfur Neccom Ortano Plapor Plaaff Placav Placur Pladen Plalae Planem Plasuc Plasp Plesch Pohnut Poljun Polfor Polpil Porpla Psener Pticil Rhyrug Rhytri Thurec Torsub Weicon

-

Lejeunea cavifolia Leskela polycarpa Leucodon sciuroides Lophocolea heterophylla Lophozia longidens Metzgeria furcata Neckera complanata Orthotrichum anomalum Plagiochila porelloides Plagiomnium affine Plagiothecium cavifolium Plagiothecium curvifolium Plagiothecium denticulatum Plagiothecium laetum Plagiothecium nemorale Plagiothecium succulentum Plagiothecium sp. Pleurozium schreberi Pohlia nutans Polytrichum juniperinum Polytrichum formosum Polytrichum piliferum Porella platyphylla Pseudoleskeella nervosa Ptilidium ciliare Rhytidium rugosum Rhytidiadelphus triquetrus Thuidium recognitum Tortula subulata Weissia controversa

47

48

49

Transekt D (přechodná zóna): na hlavní osu variability jsou vázány proměnné: sklon, rozsah sklonu (Sklon-r), potenciální přímá radiace (PR), rozsah potenciální přímé radiace (PR-r), jamka a rovina, přičemž jamka je záporně korelovaná s rovinou. 2. nejvýznamnější ose odpovídají dvě navzájem záporně korelované skupiny proměnných: a) pokryvnost opadu (Opad-p), hloubka opadu (Opad-hl), rozsah hloubky opadu (Opad-r) a pod převisem (podPře), b) tvar, převis. Kumulativní podíl variability pro 1.-4. osu: 19,1%, 33,9%, 46,4% a 53,2%. Viz obr. 22. Nevýznamnější proměnnou (Monte Carlo permutační test, P=0,004) je jamka. Na místech otevřeného povrchu (rovina) se vyskytují mechy Hedwigia ciliata a Dicranum polysetum. Druhy Plagiomnium affine a Pleurozium schreberi jsou vázány na přítomnost jamky. 1.-4. osa na sebe váží 12,3%, 37,5%, 57,6% a 72,5% kumulativního podílu variability druhů. Viz obr. 23. Transekt E (suťový les): 1. osa je korelována s proměnnými: tvar, rozsah potenciální přímé radiace (PR-r), rozsah sklonu (Sklon-r), hrana. 2. osa je korelována s proměnnými: stěna, převis, rovina. Mimo to je skupina vzájemně kladně korelovaných proměnných: pokryvnost opadu (Opad-p), hloubka opadu (Opad-hl), rozsah hloubky opadu (Opad-r), hloubka půdy (Půda-hl), rozsah hloubky půdy (Půda-r). Na první čtyři osy připadají následné hodnoty kumulativního podílu variability 17,2%, 30,5%, 41,4% a 51,2%. Viz obr. 24. Po otestování významnosti se ukázaly důležité proměnné: rozsah sklonu (P=0,036), hloubka opadu (P=0,006), hrana (P=0,046). 1.-4. osa na sebe váží tyto kumulativní podíly variability 10,0%, 14,8%, 20,7% a 37,5%. Na místech charakterizovaných jako hrana, s velkým rozsahem sklonů, se vyskytuje Plagiothecium denticulatum. Plošky s vyššími hodnotami houbky opadu osidluje Aulacomnium androgynum, Brachythecium velutinum, Plagiochila porelloides a Plagiomnium affine. Naopak na plochy bez opadu jsou vázány ostatní druhy např. Cephaloziella divaricata, Isothecium alopecuroides, Hedwigia ciliata, Pleurozium schreberi. Viz obr. 25.

50

51

52

53

54

Regresní analýza Pro transekty C, D, E jsem dále provedla mnohonásobnou regresní analýzu (procedura postupného výběru) celkové pokryvnosti mechorostů na vybraných proměnných.

Tab. 3 - Výsledky regresní analýzy celkové pokryvnosti mechorostů na vybraných proměnných pro jednotlivé malé transekty Transekt

Název proměnné

Koef.

P

C

Potenciální přímá radiace 4,94

0,0042 **

D

Potenciální přímá radiace 6,41

0,0002 ***

Sklon

-0,51

0,0004 ***

Hloubka opadu

-50,83 0,0000 ***

Rozsah hloubky opadu

19,59

E

0,0030 **

Mann-Whitneyův test a kontingenční tabulky Význam jednotlivých proměnných pro přítomnost mechorostů na plošce jsem testovala pro nominální proměnné kontingenčními tabulkami, pro ordinální a kardinální proměnné Mann-Whitneyovým testem. Vypustila jsem evidentně nevýznamné proměnné. Výsledky jsou obsaženy v tab. 4. Shrnutí: mechorosty se vyskytují prokazatelně častěji na ploškách charakterizovaných jako rovina, s vyššími hodnotami potenciální přímé radiace a s přítomností opadu, na ploškách, kde jsou v opadu přítomny rody Pinus, Tilia. Naopak málo se vyskytují na stanovištích o velkém sklonu, na převisech.

55

Tab. 4 - Test významnosti jednotlivých proměnných pro přítomnost mechorostů na plošce Proměnná prostředí

Test

M

B

P

Sklon

M-W

54,2

79,5

0,0001 ***

Rozsah sklonu

M-W

65,2

67,9

0,568

n.s.

Pot. přímá radiace

M-W

72,9

59,6

0,044

*

Rozsah pot. přímé radiace

M-W

65,1

68,0

0,5204 n.s.

Hloubka půdy

M-W

67,5

65,4

0,587

n.s.

Rozsah hloubky půdy

M-W

67,7

65,3

0,539

n.s.

Pokryvnost opadu

M-W

72,9

59,7

0,012

*

Hloubka opadu

M-W

71,7

61,0

0,031

*

Rozsah hloubky opadu

M-W

71,4

61,3

0,037

*

Tvar

M-W

63,4

69,8

0,284

n.s.

Rovina

K

40

19

0,0008 ***

Hrana

K

8

11

0,3750 n.s.

Převis

K

3

10

0,0307 *

Jamka

K

14

10

0,4599 n.s.

Pod převisem

K

4

7

0,4623 n.s.

Acer (v opadu)

K

2

2

1,0000 n.s.

Betula (v opadu)

K

11

4

0,0725 n.s.

Pinus (v opadu)

K

11

1

0,0089 **

Sorbus (v opadu)

K

6

1

0,1410 n.s.

Tilita (v opadu)

K

26

10

0,0036 **

Vysvětlivky: M-W - Mann-Whitney test K - kontingenční tabulka M - pro M-W průměrné pořadí pro plošky s mechorosty (vysoká hodnota odpovídá kladné vazbě mechorostů na vyšší hodnoty proměnné) - pro kontingenční tabulky počet plošek s prezencí mechorostů a proměnné B - pro M-W průměrné pořadí pro plošky bez mechorostů (vysoká hodnota odpovídá záporné vazbě mechorostů na vyšší hodnoty proměnné) - pro kontigenční tabulky počet plošek s absencí mechorostů a prezencí proměnné n.s. - nevýznamný výsledek * - P ‹ 0,05 ** - P ‹ 0,01 *** - P ‹ 0,001

56

IV.3. Transekty Kanonická korespondenční analýza Kanonická korespondenční analýza (CCA) byla zpracována pro soubor dat o frekvenci mechorostů v ploše a soubor dat o faktorech prostředí z 136 kruhových ploch, na kterých byly přítomny mechorosty. Při zahrnutí všech faktorů prostředí do analýzy je na 1.-4. osu vázáno 6,0%, 11,8%, 16,4% a 19,8% kumulativní procentické variability druhů. Největší význam má komplex faktorů: zápoj stromového patra, frekvence opadu (Opad-fre), hloubka opadu (Opadhl), rozpětí hloubky opadu (Opad-roz), sklon, dřevo a s nimi záporně korelovaná velikost kamenů (K-vel). S druhou nejvýznamnější osou variability jsou korelovány proměnné: hloubka půdy (Puda-hl), potenciální přímá radiace (PR). S pokryvností kamenů (K-pokr) jsou negativně korelovány rozpětí hloubky půdy (Půda-roz) a pokryvnost bylinného patra (Byliny). Na zvyšující se pokryvnost a velikost kamenů je vázána přítomnost opadu dřevin: Betula, Picea, Pinus. Zvyšující se půdní hloubce odpovídá přítomnost opadu dřevin: Carpinus, Quercus, Robinia a zvyšujícímu se zápoji: Acer, Tilia, Sorbus. Viz obr. 26. Procedurou předběžného výběru byly navrženy následující čtyři proměnné jako nejlépe vystihující variabilitu vegetace (všechny statistiky významné na P‹0,05, Monte Carlo test): hloubka půdy (Půda-hl), zápoj, potenciální přímá radiace (PR), rozsah půdní hloubky (Půdaroz). Výsledky CCA, do které byly zařazeny pouze tyto 4 proměnné: kumulativní variabilita druhů vázaná na 1.-4. osu 5,4%, 10,1%, 12,7% a 14,1%. Viz obr. 11. Abych zpřesnila rozložení druhů podél gradientu jednotlivých proměnných (čtyř nejvýznamnějších), provedla jsem CCA se zařazením pouze jedné dané proměnné. Výsledky podává následující tabulka.

57

Tab. 5 - Častěji nalezené druhy vázané na krajní hodnoty gradientů vybraných proměnných

Název proměnné Zápoj (stromového patra)

Druhy maximálních hodnot proměnné Brachythecium velutinum Cynodontium sp. Isothecium alopecuroides Metzgeria furcata Plagiochila porelloides Plagiothecium cavifolium

Druhy minimálních hodnot proměnné Cephaloziella divaricata Dicranum polysetum Grimmia ovalis Pleurozium schreberi Pohlia nutans Polytrichum juniperinum

Potenciální přímá Grimmia ovalis Tortula ruralis radiace

Bartramia pomiformis Dicranum montanum Lophocolea heterophylla Paraleucobryum longifolium Plagiochila porelloides Plagiomnium affine

Půdní hloubka

Aulacomnium androgynum Dicranella heteromalla Plagiothecium cavifolium P. denticulatum

Antitrichia curtipendula Barbilophozia barbata Brachythecium rutabulum Cephaloziella divaricata Dicranum montanum D. scoparium Hedwigia ciliata Paraleucobryum longifolium Polytrichum formosum P. juniperinum Rhytidiadelphus triquetrus

Rozpětí půdní hloubky

Bartramia pomiformis Brachythecium velutinum Dicranella heteromalla Plagiothecium cavifolium P. denticulatum

Antitrichia curtipendula Bryum sp. Cephaloziella divaricata Dicranum montanum Grimmia ovalis Rhytidiadelphus triquetrus

58

Obr. 26 - CCA diagram pro všechny proměnné prostředí

59

Obr. 27 - CCA diagram rozložení druhů a 4 nejvýznamnějších proměnných prostředí

60

Regresní analýza Mnohorozměrná regrese (procedura postupného výběru) byla uplatněna na zjištění závislosti pokryvnosti mechorostů na vybraných proměnných.

Tab. 6 - Výsledky mnohorozměrné regrese pokryvnosti mechorostů na vybraných proměnných (jsou uvedeny pouze do modelu zařazené proměnné)

Název proměnné

Koef.

P

Sklon

-0,38

0,0000

***

Potenciální přímá radiace

-0,70

0,0154

*

Velikost kamenů

2,46

0,0372

*

Pokryvnost kamenů

3,36

0,0000

***

Frekvence opadu

0,68

0,0026

**

Zápoj

0,12

0,0061

**

61

IV.4. Bryomasa Výsledky získané po zvážení a sečtení hmotností jsou zobrazeny na obr. 28 a v tabulce 7. V daném období se podél časové řady nejeví jasný postupný nárůst souhrnné hmotnosti biomasy mechorostů. Vysoké hodnoty souhrnné hmotnosti se objevují počátkem září 1994, v únoru a dubnu 1995. Hmotnosti ve skupině Antitrichia se pohybují většinou okolo 3 g. K mírnému nárůstu dochází v říjnu 1994 (5,0 g), ke značnému zvýšení v dubnu 1995 (9,8 g). Rozsah od 2,6 g do 9,8 g. Dicranum projevuje pozvolné zvyšování hmotnosti biomasy, s výjimkou poklesu v únoru 1995, z počátečních 14,4 g (červen 1994) na 32,4 g (duben 1995). Dosahuje tak prvního maxima v prosinci 1994 (31,3 g) a druhého v dubnu 1995 (32,4 g). U skupiny Hypnum je opět patrné postupné zvyšování hmotnosti s poklesem v únoru 1995. Hodnoty se pohybují od 26,5 g (červen 1994) do 31,4 g (duben 1995). První maximum spadá do prosince 1994 (31,3 g), druhé do dubna 1995 (31,4 g). Skupina

Polytrichum,

která

je

zastoupena

největšími

hmotnostmi,

dosahuje

maximálních hodnot 135,7 g (září 1994) a 142,6 g (únor 1995). Hmotnosti v rozsahu 91 až 142 g. Není zde patrné postupné zvyšování hmotnosti s přibývajícím časem.

Tab. 7. - Hmotnost biomasy mechorostů pro jednotlivé skupiny [g] Skupina

24. 6. 1994 3,1 14,4 26,5 101,3 4,6 0,0 150,1

3. 9. 1994 2,6 24,9 27,4 135,7 4,5 0,1 195,3

Datum odběru 15. 10. 16. 12. 1994 1994 5,0 3,2 23,8 31,3 28,4 31,3 116,6 91,4 2,5 6,6 0,1 0,0 176,5 163,9

24. 2. 1995 3,3 19,8 29,1 142,6 4,9 0,1 199,7

28. 4. 1995 9,8 32,4 31,4 130,9 3,1 0,2 207,8

Součet [g]

Přírůstek [g/m2]

Antitrichia 27,0 67 Dicranum 146,6 180 Hypnum 174,1 49 Polytrichum 718,5 296 Ost. mechy 26,2 -15 Játrovky 0,6 2 Součet 1093,0 Vysvětlivky: Ost. mechy: Aulacomnium androgynum, Hedwigia ciliata, Mnium stellare, Pleurozium schreberi, Pohlia nutans Játrovky: Barbilophozia barbata, Cephaloziella civaricata, Lophozia ventricosa

62

Obr. 28 - Hmotnost biomasy mechorostů pro vybrané skupiny

63

V. DISKUSE V.1.Klima malých transektů Zvolené měřítko stojí z hlediska členění klimatu nejblíže tzv. mikroklimatu. Mikroklima je charakterizované výškou od povrchu do 2 m, většinou je měřeno ve vzdálenosti cm nebo dm od povrchu, plošným rozsahem jsou jednotky až stovky m2 (Stoutjesdijk et Barkman 1992). Teplotními poměry sutí se zabýval ve svých pracích Brabec (1971, 1973). Rozlišil v soustavě suti dvě oblasti: a) hraniční oblast, kde ve dne převažuje radiační a kondukční přenos energie, to je zejména aktivní povrch suti a několik přilehlých vrstev, b) vnitřní oblast, ve které sdílení tepla není významné nebo převažuje konvekce a přenos energie kondukcí z hraniční oblasti je zanedbatelný. "Každá suťová enkláva je pestrou mozaikou různých mikrostanovišť s odlišným mikroklimatem. Střídají se zde silně insolovaná, rozehřátá a suchá temena kamenů se zastíněnými, chladnými a vlhkými dutinami mezi nimi" (Pujmanová 1989). Stanoviště v 1. skupině (lesní a přechodná zóna, poloha na dně jamky) se vyznačují vyrovnaným chodem teplot vzduchu a povrchu kamene, v důsledku zastínění a kontaktu se spodními vrstvami suti, kde se drží chladný vzduch. Pro sutě je v letním období charakteristický negativní teplotní gradient od aktivního povrchu do vnitřního prostředí (Brabec 1971, 1973). Teplota vzduchu je v průměru vyšší a rozkolísanější než teplota povrchu kamene, což lze vysvětlit turbulentním promícháváním vzduchové hmoty. Toto se projevuje ještě větším rozkolísáním a nárůstem průměru teplot vzduchu u jamek na otevřené suti, které jsou tak řazeny do 3. skupiny. Teploty uvnitř polštáře mechu Polytrichum formosum jsou, ve shodě s teplotami povrchu kamene u jamek 1. skupiny, velmi nízké a vyrovnané. 2. skupina sdružuje stanoviště otevřeného povrchu a nezastíněných k západu obrácených stěn (na otevřené suti, v přechodné zóně), kam v prvním případě okolo poledne a

64

v druhém případě odpoledne dopadají kolmo sluneční paprsky. Přínos energie přímým slunečním zářením během dne se odráží ve vysokých teplotách povrchu kamene, vzduchu. Tato skutečnost není zřetelně mírněna částečným zastíněním korunami stromů v přechodné zóně. V nočních hodinách je pokles teploty povrchu kamenů mírněn tokem energie ze spodních vrstev horniny. Celková energetická bilance je v noci negativní (Prošek 1984). Teplota vzduchu a povrchu kamene značně kolísá. Jak uvádí Brabec (1971), má hraniční oblast suti předpoklad k přehřívání ve dne a k neúměrnému ochlazování za noci. Tato predispozice je nepřímo úměrná velikosti kamenů a tepelné chování kamenů o průměru větším než 50 cm se blíží skalnímu masívu. Velikost kamenů v místech měření se pohybovala nad uvedenou hranicí 50 cm. Také teplota v polštáři Dicranum scoparium nejeví zmírnění rozdílů (relativně malá mocnost polštáře cca 4 cm). Chod teploty vzduchu se liší od chodu teploty povrchu kamene časovým posunem. Maximálních hodnot dosahuje dříve vzduch než povrch kamene, minimální hodnoty vzduchu, v zachyceném časovém rozsahu, se vyskytují ve 4 hod. u povrchu kamene v 9 hod. Do této skupiny je zařazena také plocha E4 (les) s mocnou vrstvou opadu. Uvnitř vrstvy byly výkyvy teploty malé v důsleku malé tepelné vodivosti provzdušněné organické hmoty. Jamky na otevřené suti, silně stíněné stěny na otevřené suti a otevřený povrch, stěna v lese, sdružené ve 3. skupině, jsou charakterizovány vyrovnanějším chodem teploty povrchu kamene a mechového polštáře. To je způsobeno zastíněním korunami stromů (les), zastíněním stěn okolními kameny (otevřená suť), zastíněním a vlivem spodních vrstev suti u stanovišť jamek (otevřená suť). Teploty vzduchu se vyznačují podobnou rozkolísaností jako u 2. skupiny. Průběh teploty vzduchu na otevřené suti je podobný s průběhem teploty povrchu kamene (minimum v 9 hod.) pravděpodobně vlivem vyzařování okolních kamenů, které se nacházejí ve všech bočních směrech (jamky a na ně navazující stěny). Naopak průběh teploty vzduchu u stanovišť v lese je posunutý (minimum ve 4 hod). Temperování lesním prostředím je pro vzduch menší než temperování prostřednictvím komplexu sutě. Na suťovém k severu orientovaném poli na vrchu Kamenec (České středohoří) naměřila Pujmanová (1989) 10. 8. 1988 maximální denní teploty ve výši 1 cm nad povrchem

65

mechových polštářů Racomitrium lanuginosum 33 °C, v hlubokých jamách 17 °C a na zastíněném okraji suti s Dicranum scoparium 24 °C. Na obdobných místech jsem 10 cm nad povrchem naměřila maximální denní teploty: v hlubší jamce 22° (27. 7. 1995), 18° (11. - 12. 8. 1995), na zastíněném okraji suti nad povrchem polštáře Dicranum polysetum 33° (27. 7. 1995), 30° (11. - 12. 8. 1995). V.2. Malé transekty Výsledky CCA ukazují na dominující vliv nominální proměnné jamka u transektů C a D. U transektu C jsou s jamkou korelovány proměnné opadu, ale u transektu D už tomu tak není a tyto proměnné se podílejí (společně s tvarem) na druhé ose variability. Stanoviště jamky je zastíněné okolními kameny a zachovává si tak příznivější vlhkostní poměry. Význam vlhkosti humusové vrstvy v komplexu faktorů prostředí pro vývoj vegetace na pískovcových osypech podtrhuje Gutzerová (1988). Rozhodující význam ztrácí jamka u transektu E (v suťovém lese). Na její místo nastupují vzájemně korelované proměnné rozpětí sklonu a hrana. Druhým významným faktorem je hloubka opadu, která reprezentuje skupinu blízce korelovaných proměnných opadu a půdy. Mnohonásobná regrese stanovila za významný abiotický faktor pro pokryvnost mechorostů transektů C a D potenciální přímou radiaci. Kladná vazba pokryvnosti mechorostů na tuto proměnnou je podle mého názoru zprostředkovaná. Při celkové orientaci transektu na SZ jsou vyšší hodnoty potenciální přímé radiace podmíněné malým sklonem (Jeník et Rejmánek 1969), druhým případem jsou plochy obrácené ke svahu (tedy k jihu), které jsou vázané na přítomnost jamek. Vyšší pokryvnosti mechorostů jsou tedy na rovném povrchu a v jamkách. U transektu E je pokryvnost v záporném vztahu se sklonem a hloubkou opadu. Malá pokryvnost na plochách o velkém sklonu (stěny až převisy) je logická. Mocná vrstva opadu se vyskytuje v shora otevřených jamkách a je tvořena listy břízy a lípy. Na takovém stanovišti se nemohou uplatnit druhy rostoucí na kamenném podkladu, které vytvářejí rozhodující část porostů tohoto transektu. Naopak na otevřeném plochém povrchu kamenu s hojnými porosty mechorostů může opad stěží vytvářet mocnou vrstvu.

66

Z výsledků Mann-Whitneyova testu a kontingenčních tabulek je patrné, že mechorosty se častěji vyskytují na plochách o malém sklonu, plochách s vyššími hodnotami potenciální přímé radiace, pokryvností, hloubkou a rozpětím hloubky opadu a na rovině. Všechny jmenované proměnné jsou na sebe do určité míry vázané. O vztahu sklonu a potenciální přímé radiace jsem se zmínila již výše (při obdobné severozápadní orientaci ploch mají vyšší hodnoty potenciální přímé radiace plochy o malém sklonu). Nominální proměnná rovina je definovaná jako horizontální plocha (malé hodnoty sklonu). Častější výskyt mechorostů na plochách s opadem (především listy lípy a jehlice borovice) je podmíněný výskytem v jamkách transektů C a D. Na malém transektu C jsou druhy Plagiothecium curvifolium, Pohlia nutans, Polytrichum formosum

vázané na stanoviště jamky. Mech Dicranum scoparium se

vyskytoval nejen v jamkách, ale i na přilehlých plochách. Jmenované mechy rostou: Dicranum scoparium - lesní půdy, skály, Plagiothecium curvifolium - dřevo, kořeny, Pohlia nutans - půda, dřevo skuliny skal, Polytrichum formosum - lesní půdy, mechaté skály. Jamka si díky zastínění okolními kameny zachovává větší vlhkost a zároveň zachycuje částice opadu přiváté z okrajů suti, které jsou pak zdrojem živin, a tak umožňuje uchycení těchto druhů. Pro transekt D je typický výskyt druhů Hedwigia ciliata a Dicranum polysetum na rovném otevřeném povrchu a Plagiomnium affine a Pleurozium schreberi v jamce. Zmíněné druhy bývají nalézány: Hedwigia ciliata - exponované, nevápenaté skály, Dicranum polysetum - lesní půdy, Plagiomnium affine - vlhčí, stinnější půdy v lesích, Pleurozium schreberi - především stinné lesní půdy. Přítomnost mechů Plagiomnium affine, Pleurozium schreberi v zastíněném prostředí jamky tak odpovídá jejich nárokům. Hedwigia ciliata rostla na balvanu v rozvolněných polštářích a zdaleka nepokrývala celou plochu povrchu. Naopak Dicranum polysetum (a také D. scoparium) tvořily husté polštáře na zazemňujících se balvanech. Na transektu E se vyskytují na hranách kamenů Plagiothecium denticulatum, na plochách s opadem Aulacomnium androgynum, Brachythecium velutinum, Plagiochila

67

porelloides, Plagiomnium affine a na plochách bez opadu Cephaloziella divaricata, Hedwigia cilata. Plagiothecium denticulatum je mech, který roste na dřevě, půdě a skalách. Na vytyčeném transektu využívá pravděpodobně snížené konkurence mechorostů na zastíněných hranách. Druhy, které se vyskytují: Aulacomnium androgynum - především na dřevě, Brachythecium velutinum - půda, báze kmenů a skály, Plagiochila porelloides - půda, skály a kmeny na chráněných místech, Plagiomnium affine - zastíněné lesní půdy, odpovídají svým výskytem na plochách s opadem zmíněným nárokům na prostředí. Játrovku Cephaloziella divaricata (- skály, země) a mech Hedwigia cilata (- exponované nevápenaté skály) jsem nalezla na několika málo plochách o velkém sklonu a s malou pokryvností mechorostů. Pro srovnání uvádím nejobvyklejší charakter stanoviště pro výše zmíněné druhy tak, jak je pozorovala Pujmanová (1989) na sutích vrchů Binov a Kamenec v Českém středohoří. Suťová enkláva na Kamenci se rozkládá na severním svahu, na Binově se jedná o několik blokových sutí na východním svahu. Brachythecium velutinum - zastíněné okraje enklávy, Cephaloziella divaricata - zastíněné okraje enklávy, Dicranum scoparium - centrální část sutě v mělkých prohlubních a na stěnách kamenů, zastíněné okraje enklávy, Dicranum polysetum zastíněný okraj enklávy, Hedwigia ciliata - zastíněný okraj enklávy, Plagiochila porelloides zastíněný okraj enklávy, Plagiomnium affine - zastíněný okraj enklávy, Plagiothecium curvifolium - zastíněný okraj enklávy a centrální část sutě v mělkých prohlubních a na stěnách kamenů, Plagiothecium denticulatum - zastíněný okraj enklávy a centrální část sutě v mělkých prohlubních a na stěnách kamenů, Pleurozium schreberi - zastíněný okraj enklávy, Pohlia nutans - bezprostřední okolí ledových jam, centrální část sutě v mělkých prohlubních, na stěnách kamenů, ve štěrbinách a hlubokých jamách, zastíněný okraj enklávy, Polytrichum formosum - centrální část sutě v mělkých prohlubních a na stěnách kamenů, zastíněný okraj enklávy. Na pískovcových balvanitých sutích osidlují dominantní druhy Dicranum scoparium a Polytrichum formosum temena kamenů, Pohlia nutans stěny balvanů na spodním okraji (Kurková 1977).

68

V.3. Transekty Proměnné, které byly navrženy CCA jako nejlépe vystihující variabilitu mechorostů, jsou zápoj, potenciální přímá radiace, hloubka půdy a rozpětí hloubky půdy. Zápoj dřevinného patra reprezentuje zastínění a tak zvýšení vlhkosti ploch na ekotonové zóně a v suťovém lese. Logicky je se zápojem negativně korelována pokryvnost kamenů (ale také velikost kamenů kameny v alespoň částečně zazemněném lese mohou být řazeny do menších kategorií velikosti). Potenciální přímá radiace představuje rozdíl jižně a severně orientovaných sutí. Půdní hloubka a rozpětí hloubky půdy jsou poměrně blízce korelovány a diferencují od sebe stanoviště přechodné zóny a suťového lesa. Z výsledků CCA na základě výskytu cévnatých rostlin se ukázaly jako důležité proměnné: orientace (je mírou "severnosti"), pokryvnost mechového patra a pokryvnost kamenů. Na základě Mann-Whitneyho testu byly za signifikantní pro výskyt rostlin označeny: zápoj dřevin, pokryvnost kamenů, hloubka půdy, pokryvnost opadu, pokryvnost mechorostů, orientace, hloubka opadu (Maršálková 1995). Kladná závislost pokryvnosti mechorostů na proměnných (mnohonásobná regrese) byla prokázána u zápoje a frekvence opadu, pokryvnosti kamenů a velikosti kamenů. To potvrzuje pozorovanou skutečnost bohatých porostů v přechodné zóně, kde zástin korunami stromů mírní ztráty vody a holý povrch balvanů znemožňuje konkurenci cévnatých rostlin. Mechorosty vyplňují prostor neobsazený cévnatými rostlinami, které obvykle silně určují ekologické faktory přímo působící na mechorosty (Looman 1964 cit. sec. During et van Tooren 1990). Záporná závislost celkové pokryvnosti mechového patra je u proměnných: potenciální přímá radiace a sklon. Vliv potenciální přímé radiace, která je mírou orientace a sklonu, byl zmíněn již výše jako vliv rozdílné vlhkosti u severních a jižních orientací. Tento jev je znám z literatury (Stoutjesdijk et Barkman 1992, van Tooren et al. 1989) a rovněž byl potvrzen Maršálkovou - s nárůstem "severnosti" stoupá pokryvnost mechového patra (Maršálková 1995). Cox et Larson (1993a) považují za tři nejdůležitější faktory prostředí lokalizaci, skupinu půdních proměnných a velikost kamenů. Proměnná lokalizace (představuje gradient

69

zeměpisné šířky, ale zároveň také migrační proud) vysvětluje největší množství variability ve vegetačních datech, uplatňuje se ve velkém měřítku pozorování a není tedy relevantní pro srovnání s výsledky této práce. Další část variability vysvětluje soubor proměnných týkajících se půdy: hloubka půdy, rozpětí hloubky půdy, stabilita balvanů, pokryvnost mechů a lišejníků. Tyto proměnné hrají roli na malém škále. Proměnná velikost kamenů vysvětluje třetí osu variability. Existuje předpoklad, že po dopadu velkého bloku horniny dojde ke stabilizaci jeho bezprostředního okolí a následuje sukcese vegetace, ale to nebylo autory prokázáno. Korelace mezi velikostí kamenů a půdní hloubkou nebyla významná. Sutě jsou charakteristické velkou variabilitou velikosti kamenů a hloubky půdy. Cox et Larson (1993b) porovnávají odpovědi cévnatých rostlin a mechorostů na faktory prostředí. Výsledky pro měřené proměnné datového souboru cévnatých rostlin jsou podobné jako výsledky pro mechorosty. Pro mechorosty se však zdá být půdní hloubka důležitější. Rozdíl je v gradientu počtu druhů v závislosti na zeměpisné šířce. U cévnatých rostlin počet druhů klesá se stoupající zeměpisnou šířkou, naopak u mechorostů se zvyšuje. Mechorosty lze na základě jejich vztahu k proměnným rozčlenit do několika skupin. (Uvádím pouze vybrané hojnější druhy). Na plochy s přítomností půdy jsou vázány druhy: Aulacomnium androgynum, Dicranella heteromalla, Plagiothecium cavifolium a P. denticulatum. Toto zjištění je v souladu s jejich udávanými nároky. Aulacomnium androgynum je druh rostoucí na dřevu, bazích stromů, Dicranella heteromalla na lesních půdách, Plagiothecium denticulatum na bazích stromů, humusu a P. cavifolium na lesních půdách a skalách. Přítomnost půdy odpovídá lesnímu prostředí, tzn. nejenom mělký půdní horizont, ale i větší množství opadu, dřevní hmoty a přítomnost bazí stromů. Balvany otevřených stanovišť středních částí sutí osidlují druhy: Cephaloziella divaricata, Grimmia ovalis, Polytrichum juniperinum. Vápnostřežná játrovka Cephaloziella divaricata je udávaná ze skal, štěrkovitých půd, zdí. Nacházela jsem ji ve stěrbinkách, kde se hromadilo nepatrné množství prsti. Grimmia ovalis se vyskytuje na silikátových skalách a kamenech, nacházela jsem ji na zcela otevřeném povrchu balvanů. Polytrichum juniperinum roste na suchých písčitých půdách, skalních blocích s vrstvičkou iniciálních stádií půdy, na podobných balvanech jsem jej nalézala. Druhy Lophocolea heterophylla, Bartramia pomiformis,

70

Dicranum montanum, Paraleucobryum longifolium se vyskytují na stinných plochách. Lophocolea heterophylla (kůra, pařezy, řidčeji na skalách), Plagiomnium affine (vlhčí, stinné lesní půdy), Bartramia pomiformis (nevápenaté skály, v nížinách řidčeji), Dicranum montanum (kůra, báze stromů, řidčeji skály, zejména nižší polohy) tak vykazují podobnou tendenci jako druh vyšších poloh Paraleucobryum longifolium. Skupina druhů dřevinami stíněných stanovišt: Isothecium alopecuroides, Metzgeria furcata, Plagiochila porelloides. Isothecium alopecuroides roste na skalách i kmenech, Metzgeria furcata na skalách a kůře, Plagiochila porelloides skály, kmeny, chráněná stanoviště, u potoků. Pro sutě Českého středohoří uvádí Brabec (1973) jako druh charakteristický pro horní okraje V-J-Z orientovaných sutí Ceratodon purpureus. Pro dolní okraje sutí V-J-Z orientací a pro S orientované sutě obecně jsou typické mechy: Dicranum scoparium, Hypnum cupressiforme, Pohlia nutans, Racomitrium lanuginosum a Polytrichum formosum.

71

V.4. Bryomasa Většina prací o produkci mechorostů je vypracována pro mechy. Také v mnou odebraných vzorcích silně převažovaly mechy nad játrovkami. Setkáváme se s dvěma přístupy: měřením délkového přírůstku a sledováním hmotnostního přírůstku. V práci van Tooren et al. (1989) pokládají autoři za nejvíce produktivní období roku jaro a podzim. Odchylka mezi hodnotami letního a zimního období není statisticky významná. Ve srovnání jižně a severně orientovaných svahů je patrný silný vliv orientace na produkci bryomasy, kde severní vlhčí svahy dosahují optima. Dostatek vody hraje důležitou roli v růstu mechorostů. V porovnání se světlem je vlhkost důležitějším faktorem. Proto dosahují mechorosty optima v jarním a podzimním období, kdy je bilance srážek a evaporace pozitivní. Porosty mechorostů jsou celkově stabilní, ale v malém měřítku může existovat vysoká mortalita a nárůst nových lodyžek. Růst mechu Polytrichum commune v podmínkách mírného pásu sledoval Watson (1975). Po označení jednotlivých lodyžek měřil délkový přírůstek v průběhu jednoho roku. Nejvyšší rychlost růstu byla pozorována na jaře, kdy je dostatek vody, teplota dosahuje průměrných hodnot a jsou výhodné světelné podmínky. Druhé maximum bylo pozorováno v zimě. Především ve skupině Polytrichum se projevila velká variabilita v rámci jednotlivých polštářů. Přesto, že tyto byly vybírány na plochých, vodorovných kamenech, vlastní povrch kamene překrytý mocnou vrstvou mechového polštáře (cca 10 cm) byl mnohdy poměrně různorodý. Velký počet opakovaní by mohl tento stav eliminovat. Z důvodů náročnosti na čas i práci a také omezeného množství vhodných míst byla pouze 4 odběrová místa tvořená polštářem s dominantou Polytrichum formosum. Tento vliv byl ještě umocněn vlastností druhu Polytrichum formosum tvořit bohatou soustavu rhizoidů a vlášení, na kterou se váží půdní částice a velmi malé úlomky horniny obtížně odstranitelné bez poškození lodyžek a ztrát bryomasy. Součástí bryomasy pak byla těžká, zejména mikroreliéfem povrchu kamene

72

ovlivněná složka. Přírůstek během poměrně krátkého časového intervalu je překryt vlivem této složky. Nepříznivá situace ve skupině Polytrichum se díky vysokým hodnotám odrazila na souhrnných hmotnostech bryomasy. Skupiny Antitrichia, Hypnum a Dicranum odrážejí vyšší produkci biomasy ve vlhčím období jara a podzimu. Tento jev odpovídá poznatkům jiných autorů (van Tooren et al. 1989, Watson 1975). Snížení bryomasy v únoru 1995 nasvědčuje snížení produkce v důsleku nepříznivých podmínek prostředí a většímu uplatnění rozkladu starších částí. Roční produkce sušiny uváděná v práci Pakarinen et Rinne (1979) v jižním boreálním vegetačním pásu pro Pleurozium schreberi byla v průměru 98 g.m-2 (od 41 do 161 g.m-2). Produkci sušiny za rok v oceánickém klimatu zkoumal v lesní vegetaci Rieley et al. (1979). Zjištěné hodnoty uvádí pro les s Quercus petraea a vlhčí variantu se Sphagnum recurvum. Produkce činila u druhů Dicranum majus 45,6 g.m-2 a 62,8 g.m-2, Polytrichum formosum 29,9 g.m-2 a 11,9 g.m-2, Pleurozium schreberi 24,2 g.m-2 a 22,6 g.m-2, Hypnum cupressiforme 3,6 g.m-2 pro sušší variantu. Produktivita pro Sphagnum v severní Anglii dosahovala hodnot 110 - 820 g.m-2 za rok (Clymo 1970), pro mech Polytrichum alpestre v polárních oblastech 342 - 507 g.m-2 za rok (Longton 1970). Porovnání údajů s jinými autory je problémem z důvodu rozdílných metodik a také odlišného prostředí. Např. Rieley et al. (1979) použil metodiku, kdy přírůstek biomasy byl vyjádřen částmi rostlinek nad sítí, která byla fixovaná při povrchu mechorostů na začátku pokusu. Existuje nebezpečí, že síť bude růstem mechorostů zvedána. Metodou zachytíme pouze růst ve vertikálním směru. Přesto se zdá být produkce na sledované lokalitě poměrně vysoká (Antitrichia - 67 g.m-2, Dicranum - 180 g.m-2, Hypnum - 49 g.m-2 za 10 měsíců). To je v souladu s výběrem lokality - severozápadně orientovaná suť, přechodná zóna otevřené suti a lesa s vysokým uplatněním mechorostů (zastínění korunami stromů, malé zastoupení půd, bylinného patra).

73

VI. ZÁVĚR

Předkládanou diplomovou práci jsem zpracovávala v letech 1993 - 1996 na šesti suťových enklávách v Národním parku Podyjí. Těžiště prací bylo provedeno na lokalitě Ledové sluje nedaleko Vranova nad Dyjí, kde kromě pozorování na transektech byly vytyčeny malé transekty, měřeny teplotní charakteristiky na malých transektech a provedeny odběry bryomasy. Výsledky klimatického měření na malých transektech potvrdily předpokládaný rozdíl v chování jamek a otevřeného povrchu temen balvanů. Stanoviště jamek se vyznačují vyrovnaností v chodu teplot a celkově nižšími hodnotami teplot (vzduchu, povrchu kamene, polštáře mechorostů). Teploty povrchu kamene byly v jamkách logicky vyrovnanější než teploty vzduchu. U stanovišť stěn a převisů byla naznačena důležitost navazování na jamku a orientaci. Orientace stěn jednotlivých kamenů určuje, jak dlouho a v kterou denní dobu budou dopadat sluneční paprsky. Temena balvanů mají nejvíce rozkolísaný denní chod teplot. Velká podobnost těchto otevřených povrchů ve středu suťového pole a na jeho okraji ukazuje na menší vliv zastínění korunami stromů na okraji suti. Naopak podobnost jamek otevřené suti a otevřených povrchů v lesním prostředí ukazuje na velký význam zástinu dřevinami. Odlišnost poměrů v jamkách se odráží na druhovém složení mechorostů, jak potvrzuje kanonická korespondenční analýza na základě druhového zastoupení a sledovaných faktorů prostředí, kde pro malé transekty na otevřené suti a jejím stíněném okraji je jamka nejvýznamnější proměnnou. V lesním prostředí pak nabývají na významu hloubka opadu a sklon ploch. Pro celkovou pokryvnost mechorostů je důležitý sklon plošek malého transektu, který se projevuje u malých transektů na otevřené suti, zastíněném okraji suti nepřímo přes potenciální přímou radiaci, na malém transektu v suťovém lese přímo. V případě malého transektu v lese přistupuje záporný vztah celkové pokryvnosti s hloubkou opadu.

74

Přítomnost mechorostů na plochách v malém měřítku reliéfu obecně ovlivňuje sklon, potenciální přímá radiace, přítomnost a množství opadu. Na základě společné analýzy všech transektů jsou mechorosty častější na plochách s opadem, ale u pokryvnosti mechorostů u malého transektu v lese je tomu naopak. Jedná se o důsledek zařazení dat malých transektů otevřené suti, zastíněného okraje a zmenšení rozdílů mezi hodnotami u absence, prezence druhů oproti procentické pokryvnosti. Zejména pro měřítko malého transektu je nutné získat větší množství dat, aby se zvýšila úroveň výpovědí. Na základě kanonické korespondenční analýzy v měřítku suťového pole považuji za nejdůležitější proměnné pro druhovou skladbu ploch zápoj, hloubku a rozpětí hloubky půdy a potenciální přímou radiaci. Potvrzuje se tak výchozí hypotéza o vlivu expozice suťových enkláv a o rozdílnosti biotopů zcela otevřených sutí, stíněných okrajů sutí a alespoň částečně zazemněných stanovišť suťového lesa. Největších pokryvností dosahují mechorosty na mírně ukloněných plochách o severních expozicích (nízká potenciální přímá radiace), s velkou pokryvností kamenů, frekvencí opadu a zápojem stromového patra. V přírůstcích bryomasy mechů Antitrichia, Dicranum a Hypnum byly patrné fluktuace v návaznosti na vlhčí období roku. Pro mech Polytrichum formosum byl použitý typ metodiky shledán nevhodným pro velké množství nečistot.

75

VII. POUŽITÁ LITERATURA

ANDREJKOVIČ T. (1993): Neživá příroda Podyjí. - Veronica, Brno, 3: 24-25. BATÍK P.(1992): Geologická mapa Národního parku Podyjí. - Český geologický ústav, Praha. BATÍK P. et ČTYROKÝ P. (1990): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČSSR 1:25 000 34-131 Šatov. - 72 p., Ústřední ústav geologický, Praha. BOBRO I. et al. (1985): Územnoplánovacia dokumentácia veľkého územného celku CHKO Podyjí. - 134 p., Urbion, Bratislava. BRABEC E. (1971): Příspěvek k ekologii sutí Českého středohoří. - 85 p., ms. [dipl. práce, depon. in: Knihovna kat. bot. Přír. fak. Univ. Karl., Praha]. BRABEC E. (1973): Ekologie sutí Českého středohoří - druhé přiblížení. - 96 p., ms. [rig. práce, depon. in: Knihovna kat. bot. Přír. fak. Univ. Karl., Praha]. CLYMO R. S. (1970): The growth of Sphagnum: methods of measurement. - J. Ecol., Oxford, 58:13-49. COX J. E. et LARSON D. W. (1993 a): Spatial heterogenity of vegetation and environmental factors on talus slopes of the Niagara Escarpment. - Canad. J. Bot., Otawa,71: 323-332. COX J. E. et LARSON D. W. (1993 b): Environmental relations of the bryophytic and vascular components of a talus slope plant community. - J. Veg. Sci., Uppsala, 4: 553560.

76

ČTYROKÝ P. et BATÍK P. (1990): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČSSR 1:25 000 34-113 Znojmo. - 80 p., Ústřední ústav geologický, Praha. DEMEK J. (1987a): Obecná geomorfologie. - 476 p., Academia, Praha. DEMEK J. [red.] (1987b): Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. - 584 p., Academia, Praha. DEMEK J. (1992): Horopis. - In: DEMEK J., NOVÁK V. et al. (1992): Vlastivěda moravská. Země a lid. Ser. n., Vol. 1. Neživá příroda, p. 15-72, Muzejní a vlastivědná společnost, Brno. DURING H. J. et van TOOREN B. F. (1990): Bryophyte interactions with other plants. - Bot. J. Linn. Soc., London, 104: 79-98. FRAHM J.-P. et FREY W. (1992): Moosflora. - 528 p., Eugen Ulmer Verlag, Stuttgart. GEIGER R. (1957): The climate near the ground. - 496 p., Harvard University Press, Cambridge. GRULICH V. (1986): Květena CHKO Podyjí. - Památ. a Přír., Praha, 11: 239-244. GUTZEROVÁ N. (1988): Sukcese mechorostů na dnech skalních pískovcových měst. - 90 p., ms. [dipl. práce, depon. in: Knihovna kat. bot. Přír. fak. Univ. Karl., Praha]. HRADÍLEK Z. (1996): Mechorosty (Bryphyta) Ledových slují u Vranova nad Dyjí (Národní park Podyjí). - Příroda, Sborn. Pr. Ochr. Přír., Praha, 3: 89-94. HYNEK A. et TRNKA P. (1981): Topochory dyjské části Znojemska. - Folia Fac. Sci. Natur. Univ. Purkyn. Brun.-Geogr., Brno, 22/4:1-99.

77

CHYTRÝ M. et VICHEREK J. (1995): Lesní vegetace Národního parku Podyjí/Thayatal die Waldvegetation des Nationalparks. - 166 p., Academia, Praha. JENÍK J. et REJMÁNEK M. (1969): Interpretation of direct solar irradiation in ecology. Arch. Met. Geoph. Biokl.,Wien, ser. B, 17: 413-428. JENÍK J., SLAVÍKOVÁ J. et al. (1964): Střední Vltava a její přehrady z hlediska geobotanického. - In: JENÍK J. [red.]: Vegetační problémy při budování vodních děl, p. 67-100, ČSAV, Praha. KUBÁT K. (1974): Proudění vzduchu sutěmi jako ekologický faktor. - Opera Corcont., Praha, 11:53-62. KURKOVÁ J. (1977): Společenstva mechorostů na pískovcích v Čechách. - 125 p., ms. [rig. práce, depon. in: Knihovna kat. bot. Přír. fak. Univ. Karl., Praha]. LONGTON R. E. (1970): Growth and productivity of the moss Polytrichum alpestre

in

Antarctics regions. - Antarctic Ecology 2 :813-837. LOOMAN J. (1964): Ecology of lichen and bryophyte communities in Saskatchewan. Ecolocy, Durham, 45: 481-491. LOŽEK V. (1973): Příroda ve čtvrtohorách. - 372 p., Academia, Praha. MARŠÁLKOVÁ M. (1995): Ekologie sutí v Národním parku Podyjí. - 111+23 p., ms. [dipl. práce, depon. in: Knihovna kat. bot. Přír. fak. Univ. Karl., Praha]. NEUHÄUSLOVÁ Z. et KOLBEK J. [ed.] (1982): Seznam vyšších rostlin, mechorostů a lišejníků střední Evropy užitých v bance geobotanických dat BÚ ČSAV. - 224 p., Botanický ústav ČSAV, Průhonice.

78

PAKARINEN P. et RINNE R. J. K. (1979): Growth rates and heavy metal concentrations of five moss species in paludified spruce forest. - Lindbergia, Odense, 5:77-83. PILOUS Z. et DUDA J. (1960): Klíč k určování mechorostů ČSR. - 569 p., Nakladatelství ČSAV, Praha. PROŠEK P. (1984): Základní meteorologické prvky a jejich klimatologické charakteristiky. In: NETOPIL R. et al.: Fyzická geografie 1, p. 40-93, SPN, Praha. PUJMANOVÁ L. (1988): Cryptogramma crispa a Gymnomitrion concinnatum

v

Českém středohoří. - Severočes. Přír., Litoměřice, 21: 67-69. PUJMANOVÁ L. (1989): Mechorosty sutí na Binově a Kamenci ve Verneřickém středohoří. - Severočes. Přír., Litoměřice, 23: 91-95. PUJMANOVÁ L. (1990): Mechorosty Borče. - Severočes. Přír., Litoměřice, 24: 91-96. QUITT E. (1971): Klimatické oblasti Československa. - Stud. Geogr., Brno, 16:1-79. QUITT E. (1975): Mapa klimatických oblastí ČSR 1:500 000.- Brno. RIELEY J. O., RICHARDS R. W. et BEBBINGTON A. D. L. (1979): The ecological role of bryophytes in a north Wales woodland. - J. Ecol., Oxford, 67:497-527. RUBÍN J., BALATKA B. et al. (1986): Atlas skalních, zemních a půdních tvarů. - 385 p., Academia, Praha. SÁDLO J. et KOLBEK J. (1994): Náčrt nelesní vegetace sutí kolinního až montánního stupně České republiky. - Preslia, Praha, 66:217-236.

79

SKALICKÝ V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. - In: HEJNÝ S. et SLAVÍK B. [ed.]: Květena České socialistické republiky 1, p. 130-121, Academia, Praha. SMITH A. J. E. (1990): The liverworths of Britain and Ireland. - 362 p., Cambridge University Press, Cambridge etc. STOUTJESDIJK P. et BARKMAN J.J. (1992): Microclimate, vegetation and fauna. -

216

p., OPULUS Press AB, Uppsala. van TOOREN B., DEN HERTOG J. et VERHAAR J. (1989): Cover, biomass and nutrient content of bryophytes in Dutch chalk grasslands. - In: van Tooren B.: The ecological role of the bryophyte layer in Dutch chalk grasslends, p.19-29, Utrecht. VÁŇA J. (1995): Předběžný seznam ohrožených mechorostů České republiky. II. Mechy (Bryophyta). - Preslia, Praha, 67: 173-180. WATSON M. A. (1975): Annual periodicity of incremental growth in the moss Polytrichum commune. - Bryologist [USA], 78: 414-422.

80

PŘÍLOHA

Obsah:

Tab. 1a - Teploty vzduchu 27. 7. 1995 .............................................................. 1 Tab. 1b - Teploty vzduchu 11. - 12. 8. 1995 ...................................................... 2 Tab. 2a - Teploty povrchu kamene 27. 7. 1995 .................................................. 3 Tab. 2b - Teploty povrchu kamene 11. - 12. 8. 1995. ........................................ 3 Tab. 3a - Teploty v polštáři mechorostů 27. 7. 1995 ........................................ 4 Tab. 3b - Teploty v polštáři mechorostů 11. - 12. 8. 1995 .............................. 4 Tab. 4 - Mechorosty malého transektu C .......................................................... 5 Tab. 5 - Mechorosty malého transektu D ....................................................... 6 Tab. 6 - Mechorosty malého transektu E .......................................................... 7 Tab. 7 - Sledované proměnné prostředí a celková pokryvnost mechorostů na malém transektu C ............................................................................ 8 Tab. 8 - Sledované proměnné prostředí a celková pokryvnost mechorostů na malém transektu D .......................................................................... 9 Tab. 9 - Sledované proměnné prostředí a celková pokryvnost mechorostů na malém transektu E........................................................................ .10 Tab. 10 - Mechorosty transektů ........................................................................ 12 Tab. 11 - Faktory prostředí a celková pokryvnost mechorostů pro transekty . 21

Tab. 1a - Teploty vzduchu 27. 7. 1995

27.7.1995 Ozn. plochy C4 C8 C12 C14 C19 C25 C33 D3 D10 D13 D30 D43 D49 E4 E14 E29 E34 E42

8oo 19,25 19,25 19,25 19,25 19,25 19,25 17,75 18,75 18,25 18,75 18,25 19,75 19,25 18,75 18,75 19,25 18,75 18,75

10oo 20,25 22,75 21,75 21,75 22,25 22,75 21,75 22,75 22,25 22,75 21,75 22,25 23,25 23,75 21,75 22,75 23,25 22,75

12oo 24,75 25,25 23,25 23,25 24,75 25,75 23,25 26,25 26,75 22,75 22,25 26,25 25,25 23,75 21,25 28,25 28,25 28,25

14oo 29,25 24,75 23,25 24,25 28,25 27,75 26,25 31,25 30,75 31,75 22,25 31,25 31,25 27,25 24,25 27,75 28,25 21,25

16oo 32,25 27,25 28,25 29,25 29,25 31,25 25,75 32,25 32,75 27,75 20,25 33,25 30,75 30,25 23,75 29,25 29,25 27,75

1

18oo 31,75 32,25 29,25 31,75 31,25 32,25 29,25 32,25 33,25 29,75 22,25 30,25 28,75 28,75 25,75 27,25 27,25 20,25

20oo 28,25 28,25 28,25 28,25 29,25 28,25 27,25 28,25 28,25 27,25 21,25 26,25 27,25 24,75 22,25 24,75 24,25 23,25

Tab. 1b - Teploty vzduchu 11. - 12. 8. 1995

11.8. - 12.8. 1995 Ozn. plochy C4 C8 C12 C14 C19 C25 C33 D3 D10 D13 D30 D43 D49 E4 E14 E29 E34 E42

9oo 13,50 14,75 14,75 14,75 16,25 14,00 15,75 16,00 16,25 14,75 15,25 17,25 15,75 17,25 15,00 17,75 17,25 16,25

10oo 18,00 18,25 16,25 18,75 18,75 16,00 18,75 17,00 18,25 16,25 14,75 18,75 18,75 18,25 15,00 18,50 17,75 18,25

12oo 21,25 20,25 19,25 20,25 25,25 18,75 18,50 21,00 21,25 16,75 15,25 22,25 22,75 22,25 19,00 23,00 23,25 15,75

14oo 26,75 23,25 23,25 23,00 26,25 25,25 21,50 25,00 27,25 21,25 16,25 27,75 27,25 27,25 20,00 27,00 25,75 21,25

16oo 29,25 23,75 23,75 28,25 31,25 27,25 22,00 29,00 30,25 26,75 16,25 27,75 27,25 26,25 19,00 26,25 25,25 16,00

18oo 28,25 29,25 26,25 30,00 31,00 27,00 25,25 27,50 27,25 26,25 17,25 27,25 27,25 26,75 19,00 26,25 26,25 15,50

2

20oo 25,25 25,25 24,25 25,25 25,00 24,00 23,25 22,50 23,25 23,25 18,25 23,25 23,25 21,25 19,00 21,25 21,25 17,50

22oo 21,25 22,25 22,25 22,25 25,00 21,00 20,25 18,00 19,50 20,25 17,25 19,75 20,25 19,25 17,00 18,00 18,75 18,25

24oo 18,25 19,25 19,25 20,25 17,00 18,00 18,75 16,00 17,25 17,25 16,25 16,25 16,25 15,75 15,50 15,00 15,75 16,25

4oo 14,25 16,25 17,25 16,75 13,00 13,50 16,25 11,50 12,25 12,25 12,75 12,25 13,25 12,25 13,50 10,00 11,75 14,75

Tab. 2a - Teploty povrchu kamene 27. 7. 1995 27.7.1995 Ozn. plochy C4 C8 C14 C19 C25 D3 D13 D30 D43 D49 E4 E14 E34 E42

8oo 19,00 18,50 18,50 18,50 18,00 18,00 18,00 17,00 18,50 18,50 15,25 16,50 18,00 17,00

10oo 20,00 19,50 20,00 20,50 19,50 20,50 18,50 17,50 20,50 20,00 18,25 17,00 20,75 20,75

12oo 22,25 22,25 20,25 23,75 23,25 24,25 24,25 18,25 24,25 24,25 20,75 17,25 22,25 17,25

14oo 26,00 23,50 26,50 28,00 26,50 29,00 26,50 17,50 31,00 29,00 21,25 17,00 25,50 17,50

16oo 28,00 27,00 28,50 32,50 30,50 34,00 31,00 18,00 33,50 30,00 21,75 17,50 26,50 17,00

18oo 28,50 28,50 29,50 33,00 33,50 35,50 30,50 18,50 30,50 30,00 23,25 17,50 25,50 16,50

20oo 27,50 28,00 29,00 30,50 31,50 30,50 27,50 18,50 27,50 28,50 22,25 18,00 24,00 17,50

Tab. 2b - Teploty povrchu kamene 11. - 12. 8. 1995 11.8. - 12.8. 1995 Ozn. plochy C4 C8 C14 C19 C25 D3 D13 D30 D43 D49 E4 E14 E34 E42

9oo 13,00 14,00 14,00 14,50 13,50 14,00 13,00 12,00 15,00 14,00 14,25 13,50 14,50 13,00

10oo 16,00 14,00 17,00 16,50 14,00 16,00 14,00 13,00 16,00 15,50 14,75 13,50 16,00 15,50

12oo 18,00 16,50 20,00 23,00 17,00 19,00 17,00 13,00 20,00 19,00 16,25 13,50 22,00 14,00

14oo 21,00 20,00 23,00 26,00 23,50 23,00 21,00 15,00 27,00 25,00 18,25 14,00 22,00 14,00

16oo 24,00 20,00 28,00 31,50 27,00 30,50 27,00 15,00 29,50 26,50 18,25 15,00 22,00 14,00

3

18oo 24,50 24,00 28,00 32,00 30,50 33,50 28,00 15,50 28,00 29,00 19,25 15,00 23,00 14,50

20oo 23,50 25,00 26,00 26,00 28,00 27,00 23,50 14,50 23,00 23,50 18,25 15,00 20,00 15,00

22oo 21,00 22,00 23,00 23,00 24,00 22,00 21,00 14,00 20,00 21,50 17,25 15,00 19,50 15,00

24oo 19,00 20,00 20,50 19,00 19,50 19,00 17,50 14,00 17,00 18,00 16,75 15,00 17,00 15,00

4oo 16,00 16,50 17,00 15,50 15,00 14,00 11,50 11,00 13,00 14,00 15,25 13,00 14,00 14,00

Tab. 3a - Teploty v polštáři mechorostů 27. 7. 1995

27.7.1995 Ozn. plochy C12 C33 D10 E29

8oo 16,75 16,25 20,00 16,25

10oo 16,75 19,25 19,75 19,25

12oo 17,75 19,25 27,25 26,25

14oo 20,75 20,75 41,75 26,25

16oo 19,25 20,25 42,25 27,75

18oo 22,25 20,25 33,25 26,25

20oo 22,25 21,25 28,75 24,25

Tab. 3b - Teploty v polštáři mechorostů 11. - 12. 8. 1995

11.8. - 12.8. 1995 Ozn. plochy C12 C33 D10 E29

9oo 12,75 13,25 12,75 14,25

10oo 12,25 13,25 13,75 14,75

12oo 13,25 12,25 16,25 18,25

14oo 14,25 15,25 19,25 19,25

16oo 15,25 15,75 26,25 19,25

18oo 16,25 16,25 25,25 19,75

4

20oo 17,25 17,25 22,25 19,25

22oo 17,25 17,25 20,25 18,25

24oo 17,25 17,25 18,25 17,25

4oo 15,25 16,25 13,25 14,25

C2

C3

C4

C5

C6

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

Grimmia ovalis

Hypnum cupressiforme

Lophozia longidens

Plagiothecim curvifolium

Pohlia nutans

Polytrichum formosum

0 5

0 5

0 5

0 0

0 0

0 0

0 0 50 5

Dicranum scoparium

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

5 0

0 5

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0 0 40 50 0

0 5

0 0 10 5

0 0

0 1

0 0

0 0 0 40 40 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

C31 C32 C33 C34 C35 C36

C1

Cephaloziella divaricata

Druh

Označení plochy

Tab. 4 - Mechorosty malého transektu C

0

0

0

0

0

0

0

0

C7

0

0

0

0

0

0

0

0

C8

0

0

0

0

1

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

5

60 100 0

10 0

0

0

0

0

5

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 0

0

0

0

0

0

0

0

C10 C11 C12 C13 C14 C15 C16 C17

30 0

1

C9

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

5

0

5

1

0

0

0

0

95

0

C18 C19 C20 C21 C22 C23 C24 C25 C26 C27 C28 C29 C30

Tab. 5 - Mechorosty malého transektu D

6

Tab. 6 - Mechorosty malého transektu E

7

Tab. 7 - Sledované proměnné prostředí a celková pokryvnost mechorostů na malém transektu C Ozn. Skl opadu plochy C1 C2 C3 C4 C5 C6 C7 C8 C9 C10 C11 C12 C13 C14 C15 C16 C17 C18 C19 C20 C21 C22 C23 C24 C25 C26 C27 C28 C29 C30 C31 C32 C33 C34 C35 C36

35 40 25 30 30 20 70 140 5 133 35 20 108 65 40 25 20 25 25 25 25 25 30 75 100 35 83 70 85 10 170 20 5 15 65 65

Skl

PR PR

Pu

Pu Opa Opa

roz

roz

hl

roz pok

0 0 0 0 0 0 60 0 0 85 0 0 75 0 40 0 0 0 0 0 0 0 0 85 20 0 95 0 0 0 0 0 0 0 0 10

5 0 5 0 6 0 6 0 6 0 7 0 3 3 1 0 9 0 1 0 14 0 12 0 8 7 11 0 10 5 6 0 7 0 6 0 6 0 6 0 6 0 6 0 8 6 5 11 2 3 5 0 3 4 1 0 1 0 9 0 1 0 7 0 9 0 8 0 8 0 5 6

0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0

0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 30 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 90 20 0 0 0

Opa T

hl

roz

0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 1.5 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 2.5 0.0 0.0 0.0 0.0

0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 4.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 7.0 0.0 0.0 0.0 0.0

MP

Umístění

Složenení

KamDre Rov Hra Pre Ste Jam pPr Ace Bet Lon Pin Que Sor Til 3 3 3 3 3 3 5 2 3 5 3 3 5 3 5 3 3 3 3 3 3 3 4 5 5 3 5 2 2 3 3 3 3 3 3 5

0 0 0 5 0 0 0 0 30 0 30 100 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 100 50 5 100 100 0 0

8

10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10

1 1 1 1 1 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 0 0 1 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 1 0 0 1 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 1 0 0 1 0 0 0 0 0 1

0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 1 1 0 0 0 0 0 1 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0

Tab. 8 - Sledované proměnné prostředí a celková pokryvnost mechorostů na malém transektu D Ozn. Skl plochy D1 D2 D3 D4 D5 D6 D7 D8 D9 D10 D11 D12 D13 D14 D15 D16 D17 D18 D19 D20 D21 D22 D23 D24 D25 D26 D27 D28 D29 D30 D31 D32 D33 D34 D35 D36 D37 D38 D39 D40 D41 D42 D43 D44 D45 D46 D47 D48 D49 D50

Skl roz

40 0 80 0 90 0 75 0 160 0 25 0 45 0 15 0 15 0 10 0 10 0 63 105 175 0 170 0 170 0 35 0 35 0 30 0 50 0 30 0 30 0 25 0 63 75 175 0 95 0 35 0 73 75 135 0 125 0 50 60 35 40 55 0 60 0 40 40 20 0 50 0 170 0 103 35 90 0 90 0 25 0 25 0 20 0 20 0 20 0 20 0 20 0 30 0 100 0 138 75

PR PR roz

Pu hl

Pu Opa Opa roz pok hl

Opa T roz

7 5 4 5 3 10 11 9 8 9 9 5 2 2 2 10 10 10 10 10 11 11 7 2 5 6 5 3 4 3 10 11 11 12 12 13 3 7 7 7 8 8 8 8 9 8 8 8 3 3

0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.1 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0

0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.5 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0

0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 60.0 10.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.5 1.0 3.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 12.0 4.5 2.0 0.5 0.0 0.5 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 8 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 9 0 0 0 3 0 0 4 3 0 0 1 0 0 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1

0 0.0 0 0.0 0 0.0 0 0.0 0 0.0 25 15.0 20 2.5 0 0.0 0 0.0 1 0.0 0 0.0 0 0.0 0 0.0 0 0.0 0 0.0 0 0.0 0 0.0 0 0.0 10 0.1 40 0.6 20 0.9 0 0.0 0 0.0 0 0.0 0 0.0 0 0.0 0 0.0 0 0.0 0 0.0 30 3.3 90 2.5 5 0.8 5 0.1 0 0.0 5 0.1 0 0.0 0 0.0 0 0.0 0 0.0 0 0.0 0 0.0 0 0.0 0 0.0 0 0.0 0 0.0 0 0.0 0 0.0 0 0.0 0 0.0 0 0.0

2 4 3 5 1 1 1 3 3 3 3 5 5 4 4 1 3 3 3 3 3 3 5 4 3 3 5 3 3 1 1 3 3 5 2 4 3 5 3 3 3 3 4 4 3 3 3 4 3 5

MP Umístění Kam DreRovHra Pre Ste Jam pPr 0 0 0 0 0 40 60 100 100 100 70 1 0 0 0 0 0 0 50 50 70 100 100 30 0 0 0 0 0 15 0 0 100 100 90 0 0 0 0 0 0 1 1 15 80 100 55 1 0 0

9

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 0 0

0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 1 1 0 0 1 1 0 0 0 0 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0

0 0 0 0 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Složenení opadu AceBetLonPin Que Sor Til 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Tab. 9 - Sledované proměnné prostředí a celková pokryvnost mechorostů na malém transektu E Ozn. Skl Skl PR PR Pu Pu Opa Opa Opa T MP Umístění Složenení opadu Kam Dre Rov Hra Pre Ste Jam pPr Ace Bet Lon Pin Que Sor Til plochy roz roz hl roz pok hl roz E1 E2 E3 E4 E5 E6 E7 E8 E9 E10 E11 E12 E13 E14 E15 E16 E17 E18 E19 E20 E21 E22 E23 E24 E25 E26 E27 E28 E29 E30 E31 E32 E33 E34 E35 E36 E37 E38 E39 E40 E41 E42 E43 E44 E45 E46

20 0 30 0 35 0 35 0 40 0 45 0 45 0 45 0 108 105 160 0 160 0 60 80 110 0 40 0 150 0 55 80 33 35 30 0 25 0 30 0 25 0 28 5 61 62 88 0 63 70 25 0 20 0 25 0 30 0 25 0 30 0 50 0 60 0 75 0 70 0 30 0 25 0 58 65 90 0 128 65 100 0 40 40 45 0 30 0 5 0 20 0

9 9 8 8 7 7 6 7 5 3 3 7 6 4 2 6 9 8 9 5 6 9 7 1 7 6 7 6 5 6 5 2 3 2 3 6 8 6 3 3 0 6 14 13 9 7

0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 0 4 0 0 0 5 2 0 0 0 0 6 2 0 7 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 0 1 0 8 0 0 0 0

6.8 6.8 7.3 7.5 9.3 9.8 8.8 3.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 4.3 2.8 4.3 3.8 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.3 0.0 4.3 3.3 7.5

3.0 8.0 9.0 8.0 7.0 5.0 9.0 10.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 17.0 7.0 7.0 7.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.5 0.0 10.0 13.0 15.0

80 80 70 80 100 100 80 80 0 0 0 0 0 90 40 0 20 20 20 80 10 50 20 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 70 0 0 0 0 0 40 80 100 100 100

0.5 1.0 1.1 2.0 2.1 2.3 1.0 0.5 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 3.0 3.3 0.0 0.0 0.3 0.3 1.5 1.0 0.8 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.4 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 2.3 1.5 1.8 1.5

0.0 0.0 1.5 2.0 1.5 1.0 0.0 1.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 5.0 8.0 0.0 0.0 1.0 0.5 2.0 0.8 1.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 1.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 4.0 1.0 1.0 1.0

3 3 3 3 3 3 3 3 5 3 3 5 3 2 4 5 2 3 3 3 3 4 5 3 5 3 3 3 3 3 2 2 2 2 2 2 3 5 3 5 3 5 1 1 1 1

5 5 5 0 0 0 2 80 70 0 0 0 0 5 5 60 80 60 60 70 20 50 100 100 70 100 100 100 100 95 75 30 5 1 5 30 100 100 20 5 30 0 0 0 0 0

10

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

1 1 1 1 1 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 0 0 1 1 1 1 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 1

0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 1 1 1 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 1 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

1 1 1 1 1 1 1 1 0 0 0 0 0 1 1 0 1 1 1 1 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1

Vysvětlivky k tab. 7, 8, 9: Skl

-

sklon [°]

Skl roz

-

rozpětí sklonu [°]

PR

-

potenciální přímá radiace [kcal.cm-2měsíc-1]

PR roz

-

rozpětí potenciální přímé radiace [kcal.cm-2měsíc-1]

Pu hl-

-

hloubka půdy [cm]

Pu roz

-

rozpětí hloubky půdy [cm]

Opa pok

-

pokryvnost opadu [%]

Opa hl

-

hloubka opadu [cm]

Opa roz

-

rozpětí hloubky opadu [cm]

T

-

tvar

MP

-

celková pokryvnost mechorostů [%]

11

Tab. 10 - Techorosty transektů Druh

Amblystegium serpens

Anomodon attenuatus

Antitrichia curtipendula

Atrichum undulatum

Aulacomnium androgynum

Barbilophozia barbata

Bartramia pomiformis

Číslo plochy

1 21 41 61 81 101 121

2 3 22 23 42 43 62 63 82 83 102 103 123

4 5 24 25 44 45 64 65 84 85 104 105 125

0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 11 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 9 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 2 0 0 0 3 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2

6 26 46 66 86 106

7 27 47 67 87 107 127

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 9 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 8 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 7 1 0 0 10 4 0 2 1 0 1 0 1 2 9 4 1 0 0 11 0 0 0 3 0 0 0 0 0 0 9 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

12

8 28 48 68 88 108

9 29 49 69 89 109 129

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 12 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 0 0 14 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

10 30 50 70 90 110

17 37 57 77 97 117

18 38 58 78 98 118

19 39 59 79 99 119

20 40 60 80 100 120

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 7 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 10 0 10 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 9 0 0 2 2 0 0 0 0 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 13 10 5 0 0 0 4 2 0 5 0 0 6 0 5 0 0 0 0 0 0 1 0 1 3 0 0 0 0 0 0 11 4 0 0 5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 6 7 2 0 2 0 0 0 2 0 0 2 0 0 0 0 0 6 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 1 0 0

0 1 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

3 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

4 0 0 0 0 0

1 3 0 0 0 0

4 2 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 1 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

11 31 51 71 91 111 131

12 32 52 72 92 112

13 33 53 73 93 113 133

14 34 54 74 94 114

15 16 35 36 55 56 75 76 95 96 115 116 135 136

Bazzania trilobata

Brachythecium populeum

Brachythecium velutinum

Brachythecium salebrosum

Brachythecium sp.

Brachythecium velutinum

Bryum sp.

Bryum capillare

Camptothecium sericeum

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 6 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 12 11 0 0 0 0 0 1 5 1 0 0 0 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 4 0 0 0 0 0 0.13 0 1 0 3 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 6 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 7 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 3 0 1 0 0 0 0 0 0 0 3 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 6 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

13

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 7 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 0 0 0 0 6 0 0 0 0 2 0 2 8 0 0 0 0 0 0 9 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 5 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 3 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 2 0 2 0 0 0 0 0 0 0

6 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 0 2 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 8 0 0 0 1 0 5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 10 0 0 0 0 0 0 7 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2

0 0 0 0 0 0

0 2 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 1 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 1 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 1 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 2 0 0

0 0 0 1 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

Cephaloziella divaricata

Ceratodon purpureus

Chiloscyphus pallescens

Ctenidium molluscum erratum: Ptilium crista-castrensis Cynodontium sp.

Dicranella heteromalla

Dicranum fulvum

Dicranum montanum

0 8 0 0 0 0 0 0 0 0 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 12 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0

14

0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

1 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 2 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 4 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 0 0 0 0 0 0

0 0 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

3 1 0 0 3 0

3 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 5 0 0 0

0 0 0 0 0 0

4 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

7 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

3 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

1 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 4 0 0 0 0

Dicranum polysetum

Dicranium scoparium

Eurhynchium praelongum

Eurhynchium pulchellum

Eurhynchium schleicheri

Eurhynchium striatum erratum: Hylocomium brevirostre Frullania dilatata

Grimmia ovalis

0 0 0 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3.16 9 13 12 10 10 14 3 0 1 0 4 0 0 6 16 10 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 12 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 11 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0.11 2 1 0 0 0 2 3 7 10 6 8 2 0 0 13 12 8

12 2 2 0 0 0 0 0 0 0 1 0 6 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 16 10 3 13 0 10 1 10 14 0 0 0 2 13 16 2 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 2 0 0 0 0 0 1 0 6 4 0 0 0 0 3 1 0 1 7 11 6 0

15

0 0 0 0 0 0 0 8 4 0 6 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 8 3 1 1

0 0 8 0 0 0 0 16 0 0 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 8 4 0 4

0 0 0 0 0 0 0 14 0 16 5 6 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 0 0 2 9 0 0

0 5 0 0 0 0 0 14 0 1 7 16 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 4 5 0

14 0 0 0 0 0 0 0 1 1 6 3 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 4 5

3 0 0 0 0 0 0 15 3 0 5 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 1 0 0 2 11

0 0 0 0 0 0 0 11 1 0 0 3 0 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 5 0 4

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 1 0 0 0 0

3 1 0 0 4 0

9 16 10 7 15 13 0 1 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

6 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 2 0 0 0

0 0 1 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 15 11 5 3

3 0 0 0 8 5

5 2 0 0 6 5

Grimmia pulvinata

Hedwigia cilata

Herzogiella seligeri

Hylocomium splendens

Hylocomium pyrenaicum erratum: Hylocomium brevirostre Hypnum cupressiforme

Isothecium alopecuroides

Lejeunea cavifolia

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 1 4 0 1 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 8 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 9 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 15 15 8 16 7 4 16 12 5 3 13 15 13 15 16 0 9 6 15 0 1 3 1 13 16 11 7 13 12 9 16 16 13 16 16 16 14 5 15 15 7 6 11 12 10 0 0 1 0 0 0 0 0 1 16 14 14 12 3 8 5 0 1 4 1 2 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 3 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 4 2 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

16

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 2 0 10 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 11 0 1 1 0 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 11 15 15 3 3 0 2 4 9 14 14 16 9 11 8 4 3 10 6 4 3 9 15 16 2 12 12 0 0 1 0 2 11 16 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 7 0 0 2 1 0 0 0 0 0 0 0 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 12 12 16 4 8 5 14 0 1 0 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 10 13 15 11 1 2 1 5 14 16 12 10 13 4 8 1 5 11 8 16 13 14 8 5 1 10 0 0 0 0 15 0 1 10 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Leskea polycarpa

Leucodon sciuroides

Lophocolea heterophylla

Lophozia longidens

Metzgeria furcata

Mnium stellare

Neckera complanata

Orthotrichum sp.

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 10 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

17

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 0 0 0 0 0 3 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

5 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 2 0 0 0 0

0 0 1 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 3 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 1 0 0 0

Orthotrichum anomalum

Paraleucobryum longifolium

Plagiochila porelloides

Plagiomnum affine

Plafiomnium cuspidatum

Plagiothecium cavifolium

Plagiothecium curvifolium

Plagiothecium denticulatum

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 10 0 6 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 0 2 2 0 0 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 3 0 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 13 13 1 13 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 5 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 7 0 0 0 0 0 0 4 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 3 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 0 0 0 0 0 0 2 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 4 0 0 0 0 0 4 1 0 0 0 4 0 0 0 0 0 0 0 0 6 6 0 0 0 0 0 0 4 0 0 0 4 0 11 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 13 0 0 0 0 1 0 4 0 0 0 0 7 0 0 0 0 0 0 0 0 5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 6 0 1 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0

18

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 8 0 0 0 0 0 4 1 0 0 0 0 1 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 2 1 0 0 0 0 0 8 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 0 12 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 14 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 3 0 0 0 0 0 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 2 2 0 0 0 0 2

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 7 0 0 0 0 14 0 0 0 0 0 0 2 0 4 0 0 0 0 3 0 0 0 0 0 1 5 0 0 0 0 0 0 0 8 0 0 0 0 0 0 0 5 0 0 0 0 7 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 2 4 0 0 0 0 6 9 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 8 12 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 6 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

1 0 0 0 0 0

3 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

2 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

8 0 0 0 0 0

6 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

6 0 1 0 0 0

0 0 6 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

1 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 7 0 0 0 0

0 2 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

1 0 0 0 0 0

Plagiothecium laetum

Plagiothecium nemorale

Plagiothecium succulentum

Plagiothecium sp.

Pleurozium schreberi

Pohlia cruda

Pohlia nutans

Polytrichum formosum

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 8 2 0 5 0 13 0 0 2 4 0 1 0 0 9 7 0 1 0 0 1 0 0 0 0 2

0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 10 3 10 2 1 3 0 2 0 1 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 11 16 0 0 0 0 2 13 5 2 2 3 0 0 0 0 0 1 0 0 0 2 0 0 1 0 0 4 3 4 1 0 0 1 1 3 6 8 0 2 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 4 2 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 3 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 11 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 1 4 0 2 0 0 0 0 8 0 1 0 0

19

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 9 3 0 0 0 0 0 0 6 0 2 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 10 0 0 0 0 0 1 2 0 0 0 0 2

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 10 5 0 0 5 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 0 10 6 0 0 8 2 4 4 0 2 0 0 2 16 8 0 1 0 3 0 0 1 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 3 14 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 4 3 0 0 4 0 0 4 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 6 9 1 5 0 0 6 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 13 3 0 0 0 0 6 0 0 0 0 2 4 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 10 7 12 14 3 0 0 2 0 0 0 0 5 0 0 0 1 0 1 4 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

8 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 4 2 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 1 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 9 0 11 0 0 0 0 0 0 0 0

1 3 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 3 0 1 3 0

0 3 0 0 1 0

9 7 0 0 4 0

9 6 0 0 0 0

0 2 0 0 0 0

0 4 0 0 0 0

3 3 0 0 1 0

5 4 0 0 0 1

Polytrichum juniperinum

Polytrichum piliferum

Porella platyphylla

Pseudoleskeella nervosa

Pterigynandrum filiforme

Ptilidium ciliare

Radula complanata

Rhytidiadelphus triquetrus

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 0 0 0 0 0

0 0 2 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

2 0 5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

20

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 6 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 6 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 15 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 15 0 0 0 0 0 0

0 0 9 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 2 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 7 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

3 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 2 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 2 0 0 0

0 0 2 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

2 1 0 0 0 0

1 1 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 6 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

Rhytidium rugosum

Thuidium recognitum

Tortula ruralis

Tortula subulata

Weissia controversa

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

21

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 6 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

Tab. 11 – Faktory prostředí a celková pokryvnost mechorostů pro transekty Č.

Skl

PR Km Kp Ph Pr D Oh Or Of R Z

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55

25 45 30 25 30 30 30 35 35 25 30 40 30 15 20 25 35 30 20 15 20 30 30 25 30 35 45 60 30 25 25 20 50 0 20 40 30 35 25 25 0 30 35 0 30 20 30 30 25 25 15 10 25 20 30

6 6 8 7 7 7 6 7 5 9 6 5 6 8 8 7 5 6 7 8 8 6 8 9 6 5 6 4 9 7 6 8 5 11 8 4 7 6 10 9 11 7 8 11 9 9 6 10 10 10 11 11 13 13 12

[°]

[cm][cm]

3 3 4 2 4 4 3 4 4 4 3 4 4 4 3 3 4 2 3 4 3 4 3 2 3 4 4 2 4 2 4 4 4 3 2 4 4 4 4 3 3 3 4 3 4 4 4 4 4 4 4 4 3 2 4

2 4 5 3 5 5 5 5 5 4 4 5 4 5 5 5 3 5 5 5 5 5 5 1 4 5 5 5 5 5 5 4 5 0 2 5 5 5 4 5 4 5 5 4 5 5 5 1 0 1 4 5 4 5 5

5 2 0 4 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 11 2 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 11 21 4 3 0 0 0 0

21 8 0 11 0 0 0 0 0 10 0 0 0 0 0 0 6 0 0 0 0 0 5 0 5 0 0 0 0 0 0 0 0 30 6 15 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 28 15 12 16 0 0 0 0

[cm][cm]

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0

1 0 0 1 0 0 0 0 0 1 2 0 2 0 0 0 7 1 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 3 1 0 2 0 0 0 4 0 3 1 0 2 0 0 1 0 0 0 1 0 4 0 0

2 0 0 2 0 0 0 0 0 1 8 0 7 0 0 0 25 5 0 0 0 0 2 5 0 0 0 0 0 0 0 13 2 0 3 0 0 0 15 0 11 5 0 10 0 0 0 0 0 0 3 0 20 0 0

[%] [%]

16 16 15 13 6 7 12 11 2 5 13 12 12 2 10 16 16 16 7 6 4 12 16 15 15 9 1 3 5 11 0 4 6 15 12 7 4 4 11 11 15 10 1 7 4 12 14 16 16 16 16 16 6 2 12

6 15 19 13 1 9 8 4 1 3 4 1 7 14 11 5 2 1 1 1 1 3 15 5 19 3 0 14 3 0 1 6 4 7 5 0 0 0 0 0 3 0 0 0 0 0 0 21 22 8 8 1 0 0 0

70 80 50 1 0 0 40 0 0 25 50 70 40 0 30 80 90 90 0 0 0 50 70 80 40 30 0 5 0 0 0 5 30 70 80 40 0 0 30 20 90 50 0 0 5 70 90 40 40 70 50 20 0 0 70

Ac Be Ca Ce Co Gr Pc Pi Qe Rb Rs Sa So Sw Ti PM [%]

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 0 1 1 1 0 0 1 1 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1

0 0 0 0 1 1 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 1 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

22

1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 1 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 1 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 1 0 0 0 1

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

1 1 1 1 1 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 1 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 0 1 1 1 1 0 0 1 1 1 1 1 1

10 17 30 25 8 6 31 6 3 6 38 17 22 21 25 19 16 12 18 6 16 16 11 9 18 56 1 9 3 13 1 8 4 8 28 14 2 7 25 16 31 2 9 20 9 30 28 8 1 8 25 69 2 1 31

56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114

30 40 50 40 25 40 35 40 30 30 30 20 25 15 35 25 30 25 45 30 40 40 45 55 40 30 30 40 35 40 35 35 40 75 30 35 40 30 30 45 10 20 25 30 15 35 25 30 40 45 20 35 30 45 35 35 40 35 30

13 12 13 11 12 12 0 2 9 1 2 7 7 8 5 7 6 7 4 7 6 6 6 3 7 7 7 7 6 7 6 6 6 4 7 7 6 7 7 6 12 12 12 13 12 12 13 12 13 13 12 13 14 13 13 14 12 12 14

2 3 2 3 2 3 4 4 4 4 3 2 4 4 4 4 4 4 4 3 2 3 3 3 3 2 2 2 3 4 4 3 3 4 3 4 4 4 2 2 4 4 3 3 4 4 4 4 4 4 3 4 3 2 1 2 3 3 2

4 3 1 5 5 3 5 5 5 5 5 4 5 5 5 5 5 5 5 5 5 4 5 5 5 1 3 3 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 4 1 4 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 4 2 2 5 5

0 2 6 0 0 3 2 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 6 1 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 4 6 0 0

0 7 10 0 0 8 8 0 0 0 0 8 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 10 4 10 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 8 5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 7 11 18 0 0

1 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0

1 1 0 0 0 0 1 0 0 0 5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

3 5 0 0 0 0 1 0 0 0 10 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 21 0 0 5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 15 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

16 10 14 6 16 16 13 8 16 16 16 16 16 16 0 0 3 2 3 4 8 10 14 13 16 12 16 16 15 16 6 14 16 16 5 0 3 11 16 16 16 11 5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 9 16 16 16 16 3 11

9 5 3 0 6 13 13 0 2 4 0 3 2 0 0 1 3 0 0 0 0 0 0 0 0 8 11 42 0 0 0 0 0 3 0 0 0 0 3 3 4 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 34 14 3 0 0

50 80 80 0 20 70 30 0 50 50 60 70 50 25 0 0 0 0 0 0 0 5 5 40 30 40 50 60 5 30 0 0 40 70 0 0 0 40 80 70 80 50 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 40 60 20 0 5

1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

23

0 0 1 0 0 0 1 0 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

1 1 1 1 0 1 1 1 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 1 1 0 1 1 0 1 0 0 0 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 1 1 0 0 1 1 1 0 1 1 1 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 1 1 1 1 1 1 0 0 1 1 1 1 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 1

4 4 2 1 5 3 8 2 34 14 9 15 28 31 5 4 13 9 7 1 1 1 2 9 17 5 1 3 13 4 5 8 3 5 1 1 1 33 22 4 8 14 1 3 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1

115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136

30 40 45 25 35 30 40 10 15 15 35 40 15 35 30 35 35 40 35 30 30 35

14 14 11 13 14 12 14 12 13 12 13 13 12 12 13 12 12 12 13 13 14 12

1 2 4 4 3 3 2 4 4 4 4 3 3 4 3 2 2 2 3 4 3 2

3 1 5 5 5 5 5 2 5 5 5 5 5 5 5 5 5 1 3 5 5 5

3 4 0 0 0 0 0 11 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 2 0 0 0

15 8 0 0 0 0 0 28 0 0 0 0 0 0 0 0 0 8 11 0 0 0

0 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

16 15 0 0 7 11 16 16 12 10 5 10 7 2 8 13 15 16 13 7 12 16

10 9 0 0 0 0 6 2 0 2 1 0 0 0 0 0 1 6 0 2 0 0

45 60 0 0 0 0 60 80 40 0 0 0 0 0 0 0 0 90 80 40 40 30

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 1 1 0 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1

0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

1 1 0 0 1 1 1 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 0 0 1 1

0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

1 1 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

Vysvětlivky: Skl - sklon [°] PR - potenciální přímá radiace [kcal.cm-2.měsíc-1] Km - velikost kamenů Kp - pokryvnost kamenů Ph - hloubka půdy [cm] Pr - rozpětí hloubky půdy [cm] D - přítomnost dřevní hmoty Oh - hloubka opadu [cm]

Or - rozpětí hloubky opadu [cm] Of - frakvence opadu R - pokryvnost bylinného patra [%] Z - zápoj stromového patra [%] Ac - Acer Be - Betula Ca - Carpinus Ce - Cerasus Co - Corylus

24

Gr Pc Pn Qe Rb Rs Sa So Sw Ti PM

- Grossularia - Picea - Pinus - Quercus - Robinia - Rosa - Salix - Sorbus - Swida - Tilia - pokryvnost mechorostů [%]

3 5 1 1 1 1 25 2 7 20 2 8 1 1 1 1 1 1 13 41 31 16