Veřejná a kulturní diplomacie ČR. Kulturní prezentace ČR v Rakousku v rámci předsednictví

MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ

Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Obor Mezinárodní vztahy

Veřejná a kulturní diplomacie ČR. Kulturní prezentace ČR v Rakousku v rámci předsednictví Bakalářská práce

Bc. Markéta Kovářová

Vedoucí práce: PhDr. Michal Kořan, Ph.D. UČO: 172202 Obor: MV-ES Imatrikulační ročník: 2007

1

Brno, 2010

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně, pouze za použití pramenů, které jsou uvedeny v seznamu použitých zdrojů. V Brně 27. listopadu 2010

Markéta Kovářová

2

Poděkování: Ráda bych na tomto místě poděkovala PhDr. Michalu Kořanovi, Ph.D. za odborné vedení této práce a cenné připomínky, které mi k jejímu vypracování poskytl. Dále bych ráda vyjádřila poděkování zaměstnancům Českého centra ve Vídni v čele s jeho ředitelkou Dr. Taťjanou Langáškovou za jejich ochotu, přátelský přístup a poskytnuté informace. Nemenší dík patří mé rodině, která mě podporovala nejen při psaní této práce, ale během celého studia.

3

Obsah Úvod............................................................................................................................................6 1. Pojem a definice pojmu kulturní diplomacie .......................................................................8 1.1 Diplomacie.............................................................................................................................................8 1.2 Veřejná diplomacie .............................................................................................................................9 1.2.1

Koncept měkké moci ..............................................................................................9

1.2.2

Specifika malých států ..........................................................................................10

1.3 Kulturní diplomacie ..........................................................................................................................10 2. Strategie, materiály, koncepce ...........................................................................................12 3. Aktéři působící v oblasti ....................................................................................................16 3.1 Vláda ČR prostřednictvím Útvaru místopředsedy vlády pro evropské záležitosti .........16 3.2 Ministerstvo zahraničních věcí ČR (MZV) ................................................................................16 3.2.1

Česká centra..........................................................................................................17

3.3 Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ..................................................................................17 3.3.1

CzechInvest...........................................................................................................17

3.3.2

CzechTrade ...........................................................................................................17

3.4 Ministerstvo pro místní rozvoj .......................................................................................................18 3.5 Další příspěvkové organizace ministerstev ................................................................................18 3.6 Stálé zastoupení ČR při EU v Bruselu .........................................................................................19 3.7 Regionální zastoupení v zahraničí ................................................................................................19 3.8 Krajanské spolky................................................................................................................................19 4. Předsednictví ČR v Radě Evropské unie ...........................................................................20 5. Česká centra .......................................................................................................................22 5.1 Program Českých center pro předsednictví 2009 .....................................................................23 5.2 České centrum Vídeň ........................................................................................................................23 5.2.1

Projekty v rámci předsednictví .............................................................................25

5.2.2

Další projekty ČC Vídeň v tomto období .............................................................29

Závěr .........................................................................................................................................32 Seznam použité literatury .........................................................................................................34 Přílohy.......................................................................................................................................38

4

Anotace Role předsednické země v Radě EU v první polovině roku 2009 přinesla České republice významnou příležitost pro pozitivní propagaci a zviditelnění země v zahraničí. Pro aktéry zahraniční kulturní politiky ČR představoval tento půlrok mimořádnou výzvu, ale i zátěžovou zkoušku nastavených mechanismů. Předkládaná bakalářská práce je případovou studií zabývající se činností jednoho z těchto aktérů, pobočky Českého centra ve Vídni. Na základě analýzy programu v tomto období zodpovídá otázku, zda bylo využito potenciálu předsednictví ke kulturní prezentaci ČR v Rakousku. Česká centra byla vytvořena za účelem prezentace ČR v zahraničí v oblasti kultury, obchodu, cestovního ruchu a vzdělávání, proto jim byla přidělena rozhodující role v této oblasti i během předsednictví. České centrum ve Vídni využívá široké sítě místních kontaktů a jako spoluorganizátor či hlavní pořadatel v období předsednictví připravilo řadu kulturněvzdělávacích projektů.

Annotation The role of the Czech presidency of the European Union during the first half of the year 2009 brought the country an extraordinary opportunity for positive presentation and strengthening its status abroad. For the institutions involved in the foreign cultural policy this period meant an opportunity, but also a challenge for the rules set. The following bachelor thesis represents a case study concerned with the activities of one of these institutions, the Czech centre Vienna. On the bases of analysis of its programme in this time period it attempts to answer the question, whether the potential given by the presidency had been used for a successful presentation of the Czech Republic in Austria. The Czech centers have been created with the aim to represent the country abroad in the field of culture, trade, tourism and education and they had been given a crucial role in this area during the presidency. Czech centre Vienna uses a wide net of local partnership and as an organizer or a cosponsor it arranged a number of cultural educational projects.

5

Úvod

Česká republika prošla za dobu své existence dynamickým vývojem, během kterého si vybojovala silnou pozici samostatného suverénního státu a stala se členem nadnárodních uskupení, jako jsou Evropská unie, či NATO. To bylo kromě vnitropolitické situace umožněno zejména úsilím našich zástupců v zahraničí, vyjednáváním diplomatů, ale i díky práci dalších zástupců, kteří mají na starosti šíření povědomí a dobrého obrazu země v zahraničí. Přestože Česká republika není zemí, která by díky své geografické rozloze či hospodářské síle mohla významně zasahovat do světového dění, může těžit z vývoje mezinárodních vztahů, který v posledních desetiletích opouští tzv. tvrdé složky moci a přiklání se spíše k využívání veřejné diplomacie. To poskytuje i menším státům příležitost naplňovat své zájmy vůči jiným. Prostřednictvím zlepšování povědomí a šíření dobrého jména země ve světě lze snadněji navazovat kontakty s perspektivou další např. hospodářské spolupráce. Oblast kultury poskytuje vhodnou platformu pro zkvalitnění vztahů mezi zeměmi, ať už v podobě hledání jejich originality, či podobností. Role předsednické země v Radě EU v první polovině roku 2009 přinesla České republice vynikající příležitost pro propagaci a zviditelnění. Pro aktéry české zahraniční politiky představovalo toto období nejen mimořádnou výzvu, ale bylo také zátěžovou zkouškou pro doposud vytvořená pravidla a nastavené způsoby komunikace. Tématem předkládané bakalářské práce je případová studie zaměřená na činnost jednoho z těchto aktérů, pobočky Českého centra ve Vídni. Výběr této instituce nebyl náhodný. Česká centra byla vytvořena za účelem prezentace ČR v zahraničí v oblasti kultury, obchodu, cestovního ruchu a vzdělávání1, a proto jim byla přidělena rozhodující role v této oblasti i během předsednictví. České centrum ve Vídni je již 17 let existující pobočkou. Za tuto dobu si v Rakousku vytvořilo kvalitní síť kontaktů a jeho činnost velmi dobře přijímána místními obyvateli. Patrně nejvýznamnějším faktorem mé volby tohoto tématu však je skutečnost, že jsem měla v rámci desetiměsíční stáže v této instituci možnost podílet se na přípravě i následné realizaci převážné většiny uvedených akcí. Cílem bakalářské práce je analyzovat, s využitím získaných informací a zkušeností, program uskutečněných akcí Českého centra ve Vídni s ohledem na jednotlivé cíle a oblasti prezentace ČR v zahraničí.

Hlavní výzkumná otázka práce zní:

6

„ Bylo využito potenciálu předsednictví ke kulturní prezentace České republiky v Rakousku?“ Další výzkumné otázky kladené při vypracování práce jsou: „Nakolik se na kulturní prezentaci České republiky v období předsednictví podílela Česká centra?“ „V jakých oblastech a jakým způsobem prezentovalo Českou republiku České centrum ve Vídni?“ „Odrážely programové priority Českého centra ve Vídni v oblasti kultury současné priority zahraniční prezentace ČR?“ Práce si neklade ambice zjišťovat, zda kulturní diplomacie a činnost Českých center napomohly českému předsednictví a jeho obrazu v očích zahraniční veřejnosti, či analyzovat dopady činnosti Českého centra Vídeň prostřednictvím ohlasu jednotlivých akcí v tisku či změně veřejného mínění rakušanů. Přestože by se jednalo o zajímavé informace, jedná se o problematiku těžko empiricky ověřitelnou. Cílem práce není ani hodnocení kvality prezentovaného programu, neboť se jedná o problematiku přesahující zkoumání tohoto oboru. Metodologicky představuje práce případovou studii programu jedné z poboček Českých center. Časové vymezení zkoumaného období je dáno trváním předsednictví, tedy od počátku ledna do konce června 2009. Autorka při práci využívala zejména studia primární literatury a sekundárních zdrojů, jejich analýzy, komparace a syntézy. V teoretické části vychází z prací J. Peterkové a E. Tomalové, které se věnují problematice kulturní diplomacie v České republice a ze zahraničních autorů práce J. Nye, autora konceptu měkké moci. Druhá část čerpá převážně z koncepčních dokumentů a interních materiálů jednotlivých institucí, tiskových zpráv Českého centra Vídeň a osobních zkušeností. O tom, že se jedná o problematiku dynamickou a aktuální svědčí to, že od zadání tématu práce bylo vydáno množství hodnotících dokumentů vypracovaných jak zúčastněnými aktéry, tak dalšími institucemi. Práce je členěna do pěti kapitol. První část je věnována teoretickému úvodu do problematiky, definici a základních pojmů. Další kapitola poskytuje souhrn strategických podkladů ovlivňujících proces prezentace ČR v zahraničí. Ve třetí kapitole jsou popsáni hlavní aktéři působící v této oblasti na základě svých rolí a působnosti. Čtvrtá kapitola přestavuje stručný úvod k významu a prioritám českého předsednictví v Radě EU v roce 2009 a pátá se věnuje samotnému programu akcí Českých center s důrazem na program Českého centra ve Vídni během první poloviny roku 2009.

1

www.czechcentres.cz [online].

7

1.

Pojem a definice pojmu kulturní diplomacie

Vývoj komunikačních technologií se v posledních desetiletích zrychlil nevídaným tempem a jeho vliv je patrný nejen v každodenním životě, ale i ve vzdálenějších oblastech lidské činnosti. Přináší s sebou zapojení široké veřejnosti do veřejného života, usnadňuje komunikaci, cestování a navazování nových kontaktů. S tím, jak se vzdálené země stávají dostupnější, stoupají i nároky na informovanost obyvatelstva doma i v zahraničí a zároveň se rozšiřují možnosti zemí využívajících tyto změny ať už při navazování nových strategických kontaktů v oblasti průmyslu, obchodu, turistiky, či čistě pro svou prezentaci. Snaha států prezentovat se v mezinárodním měřítku v tom nejlepším světle se projevuje od nepaměti. S příchodem demokracie však začal stoupat i vliv veřejného mínění na jednání představitelů států, a proto již není kooperace mezi státy závislá pouze na uzavřených jednáních vybraných reprezentantů jednotlivých zemí, ale stoupá vliv a význam veřejné diplomacie.

1.1

Diplomacie Diplomacie je chápána jako součást mezinárodních vztahů, existuje však více způsobů

jejího vymezení. Přestože slovo diplomacie existuje již od dob starověkého Řecka, svůj současný význam získala až v 90. letech 18. století, kdy vešla do všeobecného povědomí jako „vedení mezinárodních záležitostí vyjednáváním.“2 V současnosti je pojem diplomacie chápán v několika rovinách, které si jednotliví autoři definují různě. Obecně je diplomacie vztahována k řízení mezinárodních vztahů a je považována za nástroj zahraniční politiky. Konkrétně pak jednotlivé úkoly diplomatických misí uvádí čl. 3, odst. 1 Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích (1961):3 „a) b)

zastupovat vysílající stát ve státě přijímajícím; chránit zájmy vysílajícího státu a jeho příslušníků ve státu přijímajícím v rozsahu

dovoleném mezinárodním právem; c)

vést jednání s vládou přijímajícího státu;

d)

zjišťovat všemi zákonnými prostředky podmínky a vývoj v přijímajícím státě a

podávat o nich zprávy vládě vysílajícího státu;

2 3

VESELÝ Z. a kol. Diplomacie v měnícím se světě, s. 10. Tamtéž, s. 14.

8

e)

podporovat přátelské vztahy mezi vysílajícím a přijímajícím státem a rozvíjet

jejich hospodářské, kulturní a vědecké styky.“4

1.2

Veřejná diplomacie Veřejná diplomacie představuje zvláštní druh – oblast diplomacie. Podle J. Peterkové lze

rozlišit 4 významy pojmu veřejná diplomacie:5 1)

jako protiklad tajné diplomacie. V tomto ohledu bývá veřejná diplomacie označována jako „otevřená“ diplomacie;

2)

ve smyslu veřejných záležitostí, snažící se informovat a zapojit domácí obyvatelstvo. Je ovlivňována, ale zároveň i ovlivňuje sounáležitost obyvatel;

3)

nástroj prosazování cílů zahraniční politiky, také označovaná jako propaganda;

4)

jako proces komunikace se zahraničním publikem, jehož cílem je vytváření pozitivních představ u zahraničního obyvatelstva. Na základě uvedených informací tedy můžeme definovat veřejnou diplomacii jako

činnost zaměřenou na utváření a ovlivňování pozitivních představ o daném státu, hodnotách a činnostech, které reprezentuje mezi zahraniční veřejností. K dosažení tohoto cíle je využíváno pravdivé komunikace se zahraniční veřejností, kterou vykonává státní aparát ve spolupráci se soukromými subjekty.6

1.2.1 Koncept měkké moci Veřejná a kulturní diplomacie jsou považovány za nástroje šíření konceptu měkké moci. Autorem této koncepce je americký politolog a představitel neoliberálního institucionalismu, Joseph Nye. Ten v roce 1990 zavedl do mezinárodních vztahů pojem měkké moci, který se poprvé objevil jeho v knize Bound to Lead: The Changing Nature of American Power a dále jej pak rozvinul v následující knize Soft Power: The Means to Success in World Politics v roce 2004. Prostřednictvím této koncepce poukazuje na skutečnost, že vedle klasických oblastí moci (vojenská a ekonomická), roste díky celosvětové výměně informací v současné době i vliv tzv. měkké moci, díky působení na zahraniční „publikum“. Měkká síla představuje schopnost státu ovlivňovat ostatní tak, aby získal požadované výsledky prostřednictvím. K tomu ale namísto donucování využívá své přitažlivosti. Měkká moc státu spočívá ve třech oblastech – kultuře, hodnotách a politice. 4

Vyhláška č. 157/1964 Sb. ministerstva zahraničních věcí o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích. 1964. Blíže viz PETERKOVÁ, J. Veřejná diplomacie, s. 11. 6 Tamtéž, s. 13. 5

9

Poukazuje na to, že v současnosti již nestačí spoléhat se na prostředky tzv. tvrdé moci (viz. studená válka). Stát by měl kombinovat obě složky, nebrat na lehkou váhu význam důvěryhodnosti, sebekritiky, zapojení občanské společnosti a nepodceňovat význam vytváření dobrého jména a pozitivních představ v očích zahraniční veřejnosti.7

1.2.2 Specifika malých států Velké a malé státy nemohou ke své zahraniční prezentaci přistupovat stejným způsobem. Jejich pozice může být v některých ohledech složitější, v jiných naopak snazší. J Bátora rozlišuje tři hlavní oblasti, v nichž se pozice velký a malých států liší.8 První z nich jsou cíle veřejné diplomacie. Zatímco velké státy stojí v popředí zájmu světových médií díky své síle a významu, malé státy se publicity dočkají zpravidla pouze v negativním smyslu v případě krizí, přírodních katastrof či skandálů. Malé státy musí o pozitivní zviditelnění v očích zahraniční veřejnosti bojovat. Usilují o to, aby jim byla věnována pozornost, kterou by mohli využít k naplnění svých cílů. Druhý rozdíl se projevuje v šíři a intenzitě prezentovaných témat. Menší státy jsou limitované jednak svými možnostmi, ale i omezenými finančními zdroji. Proto si musí předem jasně definovat oblasti, ve kterých se budou prezentovat a často přitom využívají tzv. diplomacie mezery. Státy si vybírají užší, doposud neobsazenou oblast, kde se mohou specializovat a profilovat jako plnohodnotný člen mezinárodního společenství. Třetí rozdíl spočívá v počáteční legitimitě činnosti států s ohledem na možnost navázání spolupráce s nestátními subjekty. Lze říci, že v této oblasti mají výhodu menší státy, neboť velké státy jsou silněji spjaty s prostředky vojenské a hospodářské síly. Mohou tak být kritizovány kvůli čistotě svých úmyslů a i jejich pozice při navazování spolupráce s nevládními organizacemi je díky tomu znesnadněna. Naopak menší státy obvykle nebývají v pozici, aby své názory mohly vnucovaly ostatním a jejich prezentace bývá považována za méně záludnou.9

1.3

Kulturní diplomacie Kultura je významnou složkou tvořící identitu každého národa. Je tím, co jej formuje a

zároveň odlišuje od ostatních. Od starověku je jednou ze složek mezinárodních vztahů, v organizované podobě existuje až od 19. století. Přesto není dodnes snadné nalézt jednotnou 7

NYE, J. (2008): Public Diplomacy and Soft Power. In The Annals of the American Academy of Political and Social Science, s. 94. 8 Zmiňuje BÁTORA J. Multistakeholder Public Diplomaty of Small and Medium-Sized States: Norway and Canada Compared. 2005 a PETERKOVÁ, J. Veřejná diplomacie, s. 11.

10

definici kultury. Nejčastěji využívanou je širší definice kultury přijatá UNESCO v roce 1982 v Ciudad de México. Zde je kultura definována jako „[…] soubor významných duchovních, materiálních, duševních a emocionálních vlastností, které charakterizují společnost nebo sociální skupinu. Nezahrnují pouze umění a literaturu, ale i způsob života, základní práva člověka, systém hodnot, tradic a názorů.“10

Pro potřeby této práce je třeba vymezit si ještě jeden pojem, kterým je kulturní diplomacie. Kulturní diplomacie je součástí veřejné diplomacie a je realizována prostřednictvím prezentace, propagace a posilování dobré pověsti státu na základě kulturních aktivit v nejširším slova smyslu.11 V rámci vymezení pojmů je také třeba odlišovat zahraniční kulturní politiku jako činnost, jež je úzce propojena s oficiální zahraniční politikou státu a zahraničně kulturní vztahy, pod nimiž rozumíme vztahy aktérů v oblasti kultury s aktéry z jiných států.12 Zahraniční kulturní politika je tvořena dvěma oblastmi, klasickou diplomacií (vedení jednání a uzavírání bi-/multilaterálních dohod) a veřejnou, respektive kulturní diplomacií. V praxi patří mezi nejčastější způsoby její realizace pořádání výstav, koncertů, prezentací národní kultury, literatury, apod.13 Důvěryhodnost zahraniční politika je však kromě kulturní diplomacie závislá i na úspěšné zahraničí politice a stabilní vnitropolitické situaci.14

9

TOMALOVÁ, E. Kulturní diplomacie: Francouzská zkušenost, s. 33 – 38. UNESCO Mexico City Declaration on Cultural Policies: World Conference on Cultural Policies Mexico City, 1982. [online] (překl. aut.). 11 Blíže viz TOMALOVÁ, E. Kulturní rozměr české zahraniční politiky. In: Kořan, M. a kol.: Česká zahraniční politika v roce 2007. s. 381. 12 PETERKOVÁ, J. Kulturní rozměr české zahraniční politiky. In: Kořan, M. a kol.: Česká zahraniční politika v roce 2008. s. 364. 13 TOMALOVÁ, E. Kulturní diplomacie: Francouzská zkušenost. s. 12. 14 VOJTKOVÁ, K. Česká zahraniční kulturní politika: limity a možnosti v souvislosti s českým předsednictvím v Radě EU, s. 72. 10

11

2.

Strategie, materiály, koncepce

Česká republika se může při plánování své prezentaci v zahraničí opřít o koncepce lokálního i mezinárodního dopadu. Mezi dokumenty mezinárodního významu patří již zmiňovaná Mexická deklarace o kulturních politikách přijatá 6. srpna 1982 Světovou konferencí o kulturních politikách. Tento dokument vymezuje základní pojmy a principy v této oblasti. Materiálem celosvětového charakteru je i Všeobecná deklarace UNESCO o kulturní diversitě, která byla přijata v Paříži v roce 2001. Její stěžejní myšlenkou je poukázat na nebezpečí uniformity kulturních projevů, které sebou nese globalizace a přimět státy k přijetí opatření na podporu kulturního pluralismu. MK ČR využívá tohoto dokumentu v rámci svých grantových programů a při podpoře národnostních kulturních aktivit a národnostního tisku.15 Na principy deklarace navazuje Úmluva o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů. Mnohé principy této úmluvy byly využity i ve Státní kulturní politice na léta 2009 – 2014.16 Na evropské úrovni reguluje postoj Evropských společenství ke kultuře v článku 151 Smlouva Evropských společenství z Nice z roku 2001. Je zde mimo jiné deklarováno, že za rozvoj kultury v členských zemích Evropského společenství jsou odpovědny jednotlivé státy, role Rady spočívá ne v harmonizaci právních předpisů, ale pouze v příjímání podpůrných opatření. Na poli Rady Evropy je oblast kultury upravena úmluvou č. 18 (do českého právního řádu převedena jako Evropská kulturní úmluva ve Sb. z. 290/90, částka 46) z roku 1990. Státy se zde zavazují v rámci svých možností podporovat 17 V České republice je využíváno nástroje strategického plánování k tvorbě koncepcí, zlepšení koordinace probíhajících procesů a zvýšení jejich efektivnosti. Stěžejním dokumentem, který tvoří základ pro tvorbu dalších koncepcí je Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky, který byl schválen vládou 11. ledna 2010 usnesením č. 37.18

Rámec slouží jako zastřešující dokument pro všechny koncepční dokumenty

vypracovávané v České republice. Strategie je dokumentem nadresortního charakteru a hlavním důvodem jeho přijetí byla snaha napomoci vzájemně provázat opatření, cíle a politiky, které již v České republice existují a pokrýt témata, která zatím doposud nebyla 15

MK. Spolupráce Ministerstva kultury s UNESCO [online]. Tamtéž. 17 RE. Evropská kulturní úmluva [online]. 16

12

řešena. „Dokument definuje základní principy udržitelného rozvoje, které je nezbytné respektovat při tvorbě všech navazujících strategií a koncepčních dokumentů. Uplatnění cílů navržených ve Strategickém rámci má zajistit, aby prosperita české společnosti stála na vzájemné vyváženosti 3 pilířů udržitelného rozvoje – oblasti ekonomické, sociální a environmentální.“19 Mezi další dokumenty tohoto charakteru patří také Strategie hospodářského růstu České republiky pro období 2005-2013 přijatá usnesením vlády č. 460, ze dne 12. května 2004. Tento dokument definuje rozvojové priority ČR a stanovuje principy a nástroje využitelné k dosažení hospodářského růstu a udržitelného rozvoje ČR. I tento dokument je považován za zastřešující dílčí koncepce výkonných složek státu a koordinuje jejich dosah20. Dalším strategickým dokumentem s vlivem na přeshraniční spolupráci, i když spíše hospodářského charakteru je Strategie regionálního rozvoje České republiky. Byla přijata usnesením č. 682 ze dne 12. července 2000 a jsou v ní formulována stěžejní témata a aspekty regionálního rozvoje. Dokument poskytuje mimo jiné SWOT analýzu regionálního rozvoje ČR a s ohledem na nejdůležitější faktory regionálního rozvoje ČR definuje základní priority, v oblasti kultury a cestovního ruchu vyzdvihuje zejména multiplikační efekty investic do kultury a cestovního ruchu21 a důležitost regenerace příhraničních oblastí a využití přeshraniční spolupráce.22 Koncepční dokumenty existují i pro oblast kultury. Státní kulturní politika na léta 2009 – 2014 představuje hlavní koncepci pro činnost Ministerstva kultury ČR v tomto období. Ve své vizi deklaruje, že „kultura je pro Českou republiku „jízdenkou do budoucnosti“: chceme být opět křižovatkou kultur, svoji přirozenou pozici využít svobodným, otevřeným a kreativním způsobem při tvorbě kultury vlastní, ochraně zděděných kulturních hodnot a jejich uplatnění ve všech oblastech života společnosti.“23 Podle autorů koncepce je úkolem státu vytvářet optimální vazby mezi kulturou a všemi oblastmi společnosti a tak obohacovat životy občanů, rozvíjet kreativní schopnosti v hospodářství, výzkumu, vzdělání, motivovat dárcovství i poskytnout dostatečné zdroje a tím posílit konkurenceschopnost země v globálním prostředí. Cílem koncepce je zajistit vnitřní konzistenci, jedinečnost, ale zároveň všestrannost kulturní politiky.

18

MŽP. Aktualizovaná Strategie udržitelného rozvoje ČR schválená vládou jako „Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky“ [online]. 19 Tamtéž. 20 Strategie hospodářského růstu České republiky [online]. 21 Strategie regionálního rozvoje České republiky na roky 2007-2013 [online]. 22 Tamtéž, str. 60. 23 MK ČR. Státní kulturní politika na léta 2009 – 2014 [online].

13

Konkrétní cíle pak lze rozdělit do 4 oblastí:24 1. ekonomické a společenské – zejména otázka využití přínosu kulturního a historického dědictví země pro zvýšení její konkurenceschopnosti na mezinárodním poli 2. občanská dimenze se zaměřuje převážně na rozvoj osobnosti, tvořivosti, kultivaci demokratických hodnot a individualismu jednotlivce a pro posilování naší odpovědnosti za zděděné i vytvářené hodnoty 3. definice role státu, krajů a obcí při podpoře zachování a tvorby kulturních hodnot, pravidla a způsoby poskytování této podpory 4. role státu při tvorbě pravidel kulturní politiky, především v oblasti vytváření transparentního a nediskriminačního prostředí. Chronologicky mladší, avšak stále aktuální dokument, Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007 – 2013 nabízí na základě vypracované SWOT analýzy detailní pohled na současný stav podpory kultury v ČR, vyhodnocení vývojových tendencí uplynulých let a zhodnocení účinnosti stávajících rozvojových programů. Jádro koncepce pak tvoří jednotlivé cíle a nástroje podpory, včetně cílů v oblasti posílení prezentace českého umění v zahraničí, vymezení zodpovědných institucí a celkových finančních nároků zamýšlených opatření. Vzhledem k zaměření práce (na činnost Českých center) jsou relevantní zejména články 25, 26. Článek 25 hovoří o potřebě koordinace a transparentní přípravy a realizace prezentace českého umění na reprezentativních mezinárodních projektech typů bienále, velkých mezinárodních festivalech, veletrzích apod. Dále o nutnosti zavedení pravidelného vyhodnocování a průběžného mapování účasti státních i nestátních subjektů na významných mezinárodních akcích prostřednictvím Zprávy o mezinárodní spolupráci v oblasti umění. Tyto úkoly by měly zajistit MK, MZV, MPO, NIPOS, Divadelní ústav, Správa českých center, České filmové centrum, Svaz českých knihkupců a nakladatelů a další subjekty. Dopad na státní rozpočet je očekáván v rámci kapitol MK, MZV, MPO. Článek 26 požaduje posílení a optimalizaci dotačního řízení pro projekty přijímané ze zahraničí, či vysílané do zahraničí, realizaci projektů podporovaných programy EU s důrazem na posílení kvalitní prezentace českého umění v zahraničí. Úspěšnou realizaci v tomto případě společně se Správou českých center zajišťuje MK, MZV, komunitární programy EU, MZE (prostřednictvím programu Leader+) a MMR. Financování se plánováno prostřednictvím MK. 25

24 25

MK ČR. Státní kulturní politika na léta 2009 – 2014 [online]. MK ČR. Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007 – 2013 [online].

14

Významný vliv na podobu prezentace ČR v zahraničí má také v roce 2005 přijatá Koncepce jednotné prezentace České republiky. Koncepce vychází z materiálu Východiska koncepce jednotné prezentace ČR v zahraničí (přijatý usnesením Vlády ČR z 17. 3. 2004). Text je prvním strategickým dokumentem v této oblasti, který je závazný pro celou státní správu. Koncepce mapuje výchozí stav prezentace ČR v zahraničí, která byla po dlouho dobu považována za bezkoncepční a nejednotnou. Tvorbou dokumentu bylo pověřeno MZV, jako instituce, které je také koncepcí určeno za hlavního koordinátora prezentace ČR v zahraničí. Jako orgán pro koordinaci byla zřízena Komise pro prezentaci ČR, jejímž úkolem je zajistit, aby si jednotlivé prezentační aktivity neprotiřečily a směřovaly k dosažení společné vize. Komise koordinuje chování diplomatických misí, Českých center, zahraničních zastoupení CzechTrade a CzechInvest a zahraničních poboček CzechTourism.26 Jako konkrétní cíle Koncepce jednotné prezentace ČR pak byly určeny potřeby:27 -

„sjednotit postup orgánů státní správy v oblasti prezentace doma i v zahraničí;

-

oprostit se od stávajícího obrazu postkomunistické země s levnou pracovní silou, země zaostalé a nevyspělé, neboť tento obraz již neodpovídá realitě a vývoji, kterým Česká republika prošla od roku 1989 do současnosti;

-

zvýšit počet kvalitních zahraničních investic a zisků z turistiky, s pozitivními efekty na trhu práce a zvýšením životní úrovně obyvatel;

-

zvýšit efektivitu výdajů státního rozpočtu na prezentační a marketingové aktivity státu;

-

podporovat vytváření pozitivního obrazu České republiky a přispět tak ke zlepšení povědomí o ČR a ke zvýšení její důvěryhodnosti na mezinárodní scéně.“

Jak však uvádí E. Tomalová, od přijetí tohoto dokumentu v ČR nedochází k bližší spolupráci zainteresovaných subjektů a návaznost na tuto koncepční iniciativu zde prozatím chybí.28

26

BELKO, M. Ministerstvo zahraničních věcí jako aktér české zahraniční politiky. In: Kořan, M., Hrabálek, M.: Česká zahraniční politika: Aktéři, struktura, proces, s. 85-86. 27 ÚMVEZ. Koncepce jednotné prezentace ČR [online]. 28 E. TOMALOVÁ: Spolupráce mezi kulturními institucemi je prospěšná zejména pro malé státy. Euractiv. 25. 05. 2010 [online].

15

3.

Aktéři působící v oblasti

Aktéry působící v oblasti veřejné diplomacie můžeme rozdělit29 a)

podle místní působnosti na organizace působící v ČR věnující se centrální koordinaci a ty, které působí v zahraničí (zejm. zahraniční zastupitelské úřady a pobočky Českých center)

b)

podle oblasti, kterou se zabývají, např. výukou jazyka, organizací kulturních akcí, apod.

Podle Koncepce jednotné prezentace ČR z roku 2005 je prezentace ČR v zahraničí institucionálně realizována orgány státní správy a organizacemi, které touto činností pověřil stát dle zákona 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, ve znění pozdějších předpisů.(tzv kompetenční zákon). Mezi nejdůležitější orgány podílející se na této činnosti patří:

3.1

Vláda ČR prostřednictvím Útvaru místopředsedy vlády pro evropské záležitosti (ÚMVEZ) Mezi hlavní úkoly Útvaru místopředsedy vlády pro evropské záležitosti (ÚMVEZ)

patří koordinování evropské politiky jednotlivých českých ministerstev a funkce nezaujatého mediátora, který resorty vzájemně propojuje. Útvar dále hraje významnou koordinační a analytickou roli při přípravě českých pozic na jednání v Evropské unii. Zajišťuje také komunikaci s veřejností a informování o evropských záležitostech. V neposlední řadě je cílem útvaru pozitivní ovlivňování EU zevnitř.30

3.2

Ministerstvo zahraničních věcí ČR (MZV) Ministerstvo zahraničních je ústředním orgánem státní správy České republiky pro

oblast zahraniční politiky. Náplní jeho činnosti je zabezpečování vztahů mezi ČR a ostatními státy, mezinárodními organizacemi a integračními uskupeními. MZV vytváří koncepci a koordinuje aktivity vycházející z této dvou- i mnohostranné spolupráce, koordinuje činnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy v oblasti zahraničních vztahů, řídí činnost českých zastupitelských úřadů v zahraničí.31 29

PETERKOVÁ, J. Kulturní rozměr české zahraniční politiky. In: Kořan, M. a kol.: Česká zahraniční politika v roce 2008, s. 387. 30 VLÁDA ČR. Evropské záležitosti v České republice. Priority, cíle, úkoly. [online]. 31 ÚMVEZ. Koncepce jednotné prezentace ČR [online].

16

3.2.1 Česká centra MZV je zřizovatelem příspěvkové organizace Česká centra. Jejich činnosti se více budeme zabývat v následující kapitole.

3.3

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) MPO se působí v dané oblasti zejména prostřednictvím svých příspěvkových

organizací CzechInvest a CzechTrade. Koordinuje dvou- a vícestrannou zahraničně obchodní politiku ČR a podporuje český export do zahraničí a získávání zahraničních investic.32

3.3.1 CzechInvest Agentura CzechInvest je státní příspěvková organizace podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. Jejím úkolem je přispívat k posilování konkurenceschopnosti české ekonomiky prostřednictvím podpory malých a středních podnikatelů, podnikatelské infrastruktury, inovací, získáváním zahraničních investic z oblasti výroby, strategických služeb a technologických center. CzechInvest zastřešuje oblast podpory podnikání ve zpracovatelském průmyslu, propaguje ČR v zahraničí jako lokalitu vhodnou pro umisťování mobilních investic. Je jedinou organizací, jež smí nadřízeným orgánům předkládat žádosti o investiční pobídky a podporuje české firmy, které mají zájem zapojit se do dodavatelských řetězců nadnárodních společností. Od roku 2004 existuje v krajských městech ČR 13 regionálních kanceláří poskytujících informace o službách agentury a možnostech podpory z fondů EU, v zahraničí je CzechInvest reprezentován 7 pobočkami (v německém Düsseldorf, kalifornském Sunnyvale, Londýně, Paříži, Hong Kongu, Tokyu a Chicagu).33

3.3.2 CzechTrade Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR na podporu obchodu zřídilo vládní agenturu Czechtrade. Hlavním přínosem nabízených služeb CzechTrade je usnadnění vstupu českých firem na mezinárodní trhy, díky úspoře jejich času a nákladů. V zahraničí nabízí služby českým i zahraničním firmám celkem 33 zahraničních kanceláří CzechTrade, které poskytují

32 33

ÚMVEZ. Koncepce jednotné prezentace ČR [online]. CzechInvest [online].

17

aktuální a ověřené informace z těchto teritorií, mapují obchodní příležitosti a nabízejí individuální asistenční služby nutné pro zajištění úspěšného exportu.34

3.4

Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj zajišťuje prostřednictvím příspěvkové organizace

CzechTourism rozvoj regionální politiky a cestovního ruchu. Ministerstvo dále zajišťuje informační a metodickou pomoc vyšším územně správním celkům v případě zájmu o prezentaci a vyhledávání zahraničních kontaktů.35

3.4.1 CzechTourism Je příspěvkovou organizací Ministerstva pro místní rozvoj. V zahraničí propaguje Českou republiku jako destinaci cestovního ruchu, koordinuje státní propagaci cestovního ruchu s aktivitami prováděnými podnikatelskými subjekty a rozvíjí střednědobou a aktuální strategii pro marketing produktů cestovního ruchu na domácím i zahraničním trhu. Při své činnosti se zaměřuje zejména na propagaci konkrétních oblastí cestovního ruchu (lázeňství, česká gastronomie, kongresová a incentivní turistika a golfová turistika, bohatství historie, zážitková a aktivní dovolená). CzechTourism působí od roku 1993 a v zahraničí má 23 zastoupení.36

3.5

Další příspěvkové organizace ministerstev Příspěvkové organizace (vládní agentury) sehrávají významnou roli v procesu

realizace ekonomické diplomacie, a to nejen prostřednictvím sítě svých zahraničních kanceláří, ale také díky jejich aktivitám v tuzemsku a široké nabídce služeb. Mimo již jmenované agentury působí v oblasti financování a pojišťování vývozu se státní účastí Česká exportní banka, a.s. (ČEB) a Exportní a garanční pojišťovací společnost, a.s. (EGAP).37

34

CzechTrade [online]. Koncepce jednotné prezentace ČR [online].. 36 CzechTourism, http://www.czechtourism.cz/ 37 MZV ČR. Příspěvkové organizace na podporu ekonomické diplomacie. [online]. 35

18

3.6

Stálé zastoupení ČR při EU v Bruselu Stálé zastoupení ČR v Bruselu je hlavním spojovacím článkem mezi českou

administrativou a unijními orgány. Diplomaté stálého zastoupení jednají na zasedáních 150 pracovních skupin a ve spolupráci s úřadem ministra pro evropské záležitosti, ministerstvem zahraničních věcí a ostatními resorty připravují aktivity ČR na oficiálních poradách ministrů.38

3.7

Regionální zastoupení v zahraničí Zájmy regionů (krajů) v zahraničí jsou v současnosti realizovány nejčastěji

prostřednictvím agentury CzechTourismus a Českých center. Koncepci vlastní zahraničně kulturní politiky si však jednotlivé kraje vytvářejí samy.39

3.8

Krajanské spolky Kromě institucí státní správy se v oblasti kulturní diplomacie angažují i nestátní

organizace. Mezi nejvýznamnější patří české krajanské spolky v zahraničí. Jejich činnost je v České republice řízena Odborem pro kulturu, komunikaci a prezentaci (OKKP) na MZV. Krajanské spolky jsou finančně podporovány státem.40

38

Stálé zastoupení ČR při Evropské unii [online]. TOMALOVÁ, E. Kulturní rozměr české zahraniční politiky. In: Kořan, M. a kol.: Česká zahraniční politika v roce 2008, s. 388 40 Tamtéž, s. 389. 39

19

4.

Předsednictví ČR v Radě Evropské unie

Česká republika byla vybrána jako předsedající země pro období od ledna do června 2009. Přípravy na předsednictví trvaly dva roky. Bylo nutné připravit zázemí a zorganizovat schůzky hlavních představitelů členských zemí, ale především formulovat vlastní postoje a definovat priority České republiky pro toto období. Program předsednictví byl připravován na 18 měsíců ve spolupráci s dalšími státy předsednické trojky, jako první nastupující Francií a na ČR navazující Švédsko. Mottem českého předsednictví bylo určeno heslo „Evropa bez bariér“, které odráží čtyři základní svobody Evropské unie – volný pohyb zboží, kapitálu, pracovníků a služeb a symbolicky k nim zařadilo nově pátou svobodu – volný pohyb informací a znalostí. Jako hlavní priority předsednictví byly označeny tzv. 3E - Economy, Energy, External Relations (Ekonomika, energetika a vnější vztahy). Volba oblastí nebyla náhodná.41 Ekonomická krize, která prvotně vznikla na amerických hypotečních trzích v roce 2007, během následujícího roku přerostla v celosvětovou finanční krizi vedoucí k významnému poklesu HDP. To negativně ovlivnilo i ekonomiku evropských zemí a ohrozilo proces hospodářského sjednocování Evropy. Cílem ČR republiky proto bylo zavedení kroků ke zvýšení evropské konkurenceschopnosti, posílení důvěry spotřebitelů, posílení malých a středních podniků, vyřešení finanční krize a v neposlední řadě pokračování v hospodářských a fiskálních reformách EU.42 V oblasti energetiky bylo prioritou ČR nalezení způsobů udržitelného rozvoje, při zachování

rovnováhy

mezi

nároky

životního

prostředí

a

udržením

evropské

konkurenceschopnosti a bezpečnosti. Tento cíl se během prvních dní předsednictví rozšířil o nové téma, jímž bylo akutní řešení tzv. plynové krize a následované systémové kroky vedoucí k diverzifikaci zdrojů energie. ČR republika se také rozhodla prosadit společnou energetickou politiku a schválení, že v jednáních o dodávkách energetických surovin budou státy vystupovat jednotně.43 V případě vnějších vztahů EU byl kladen důraz na udržování euro-atlantických vazeb k zajištění bezpečnosti a v oblasti Evropy zejména na vztahy se zeměmi Balkánu a otázce

41

Úvodní slovo předsedy vlády ČR Mirka Topolánka z 1. 12. 2008 [online]. Tamtéž. 43 Tamtéž. 42

20

případného rozšíření o tyto země. Mezi priority EU nadále patří východní partnerství a posílení politiky EU vůči sousedním zemím na východní hranici EU.44 Cíle předsednictví v oblasti kultury se odvíjely od tématu Evropského roku 2009. Tradice vyhlašování Evropského roku existuje již od roku 1983. Na základě rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, na základě návrhu Evropské komise, je každý rok podporována určitá oblast kultury. Tématem Evropského roku 2009 byla tvořivost a inovace. Během českého předsednictví pak bylo základní prioritou pro oblast kultury téma kreativity v návaznosti na inovace a ekonomiku. „Kreativita je přitom chápána jako schopnost přicházet s novými nápady a přetvářet vize a sny ve skutečnost, s tím, že jejím základním zdrojem je umění a kultura.“45 Organizačně bylo české předsednictví zajištěno Útvarem místopředsedy vlády pro evropské záležitosti (ÚMVEZ) ve spolupráci zejména s Ministerstvem zahraničních věcí ČR, a dalšími resorty. Kromě setkání Evropské rady se v ČR konala neformální zasedání ministrů, setkání s představiteli třetích zemí a další doprovodné akce. Ty byly pořádány ve spolupráci s dalšími institucemi, mezi nimiž přední místo zaujímala Česká centra.

44 45

Úvodní slovo předsedy vlády ČR Mirka Topolánka z 1. 12. 2008 [online]. MK ČR. Závěrečná resortní informace českého předsednictví v Radě EU. 12.3.2010. [online].

21

5.

Česká centra

Jak již bylo zmíněno, Česká centra jsou příspěvkovou organizací zřizovanou Ministerstvem zahraničních věcí ČR, z jehož kapitoly ve státním rozpočtu jsou i financována.46 Kromě Centrály českých center, která řídí a koordinuje činnost organizace z ČR a Českého centra v Praze, jehož úkolem je informovat o činnosti ČC v Čechách, působí ve světě celkem 24 center. Nejvíce jich je lokalizováno v sousedních zemích a v Evropě. V Německu působí 4 ČC (Berlín, Drážďany, Düsseldorf a Mnichov), na Slovensku 2 (Bratislava, Košice), zpravidla však funguje jedno centrum v jedné zemi. Náplň činnosti Českých center představuje práce v oblasti veřejné a kulturní diplomacie. V rámci svého programu se snaží prezentovat ČR v oblasti kultury, obchodu, cestovního ruchu a vytvářet tak pozitivní obraz o ČR v zahraničí, rozvíjet mezinárodní spolupráci a partnerství a prezentovat Českou republiku jako moderní a dynamickou zemi 21. století.47 Konkrétní priority v oblasti kulturní diplomacie spočívají v prezentaci české kultury, tradic, historie, ale i kreativního potenciálu současných umělců. V oblasti ekonomiky a cestovního ruchu je vyzdvihován potenciál země jako atraktivní turistické destinace s kvalitním zázemím turistických služeb, spolehlivou infrastrukturou, vhodnou k navázání mezinárodní spolupráce, obchodních vztahů a umístění zahraničních investic. Existence celosvětové sítě Českých center umožňuje oslovení širokého publika v daném teritoriu. Prostřednictvím provádění výzkumu, speciálních projektů a monitoringu mediálních ohlasů získávají ČC informace o vnímání ČR za hranicemi země, což je významným přínosem zejména pro následnou tvorbu strategií prezentace ČR a vytváření atraktivní značky ČR. Při své činnosti ČC často spolupracují s místními organizacemi, což umožňuje realizovat kampaně většího rozsahu a zároveň snižovat finanční, lidské i materiální náklady. Prostřednictvím spolupráce s institucemi neziskového a veřejného sektoru a humanitárními organizacemi se ČC snaží i o rozšíření své působnosti mimo daná teritoria.48

46

MZV ČR. Zpráva o zahraniční politice 2009. s. 498 [online]. Česká centra [online]. 48 Tamtéž. 47

22

5.1

Program Českých center pro předsednictví 2009

Program Českých center pro období předsednictví ČR zahrnoval nejen obvyklé kulturní akce a prezentace, ale i specifické aktivity využívající této mimořádné příležitosti. 70 z těchto akci byl udělen statut „oficiální doprovodné akce českého předsednictví v Radě Evropské unie“ a bylo jim přiděleno logo CZPres. Podle slov tehdejšího ředitele Českých center, Jaroslava Kantůrka je „nejsilnější hodnotou s velkým potenciálem rozvoje je při prezentaci země právě kultura.49“ Česká centra proto využila pro prezentaci téma „Tradice a současnost“ a ve svém programu se snažila zařadit akce ukazující nejen české tradice a historické a kulturní dědictví, ale i současné umělce a jejich práce. Kromě toho program zahrnoval i akce k připomenutí významných výročí roku 2009.50 Organizačně se program opíral o tzv. individuální projekty a projekty sdílené. Ty byly připravovány ve spolupráci s místními partnery, či partnerskými agenturami, např. CzechTourism. Seznam oficiálních akcí Českých center k předsednictví včetně participujících subjektů uvádí příloha č. 1. Z nejvýznamnějších je možné zmínit například projekt České hvězdy, který se uskutečnil v 17 pobočkách ČC, dále pak Noc literatury, která proběhla v 10 světových městech, či hudební festival Martinů Revisited, který se konal také v 10 ČC, včetně Českého centra Vídeň (dále jen „ČC Vídeň“).51

5.2

České centrum Vídeň

Vzhledem k tomu, že Rakousko je sousední zemí České republiky, je jejím významným partnerem nejen v obchodních, ale i politických a humanitárních záležitostech, zastoupení Českého centra zde bylo založeno jako jedna z jeho prvních poboček. Od svého vzniku v roce 1993 sídlí v centru Vídně v ulici Herrengasse č. 17. Budova v těsné blízkosti významných vídeňských památek (Hofburg, Café Central) poskytuje prostory nejen pro kanceláře Českého centra a pobočku CzechTourism, ale i větší místnost pro konání výstav a prezentací. Díky této strategické poloze (a díky spolupráci s CzechTourismem) sem často zavítají rakouští občané i turisté hledající informace o České republice.52 Aktivity každého z center jsou kromě jeho umístění a vzdálenosti od ČR limitovány i jeho velikostí a personální základnou. ČC Vídeň patří svou velikostí ke středně velkým 49

KANTŮREK, J. Program Českých center v období předsednictví České republiky v Radě EU. [online]. Tamtéž. 51 Ze projektů, jimž bylo přiděleno logo CZPres, se ČC Vídeň podílí i na organizaci rakouské části festivalu Jeden svět. Ten však od svého prvního ročníku v roce 2008 probíhá v podzimním období. 50

23

pobočkám. V první polovině roku 2009 mělo 4 stálé zaměstnance (ředitelka, programová vedoucí, PR, technický vedoucí), kromě toho zde působilo několik externích zaměstnanců a stážistů. Centrum se v posledních letech soustředí zejména na prezentaci české kultury, poskytuje informace o aktuálním kulturním dění v ČR, pořádá akce vlastní, či ve spolupráci s dalšími subjekty a funguje také jako prostředník při navazování přeshraničních kontaktů.53 Při prezentaci ČR v oblasti turismu využívá úzké spolupráce se zastoupením CzechTourism. V oblasti obchodu ve Vídni působí také agentura CzechTrade. Mimo to zde sídlí také velvyslanectví ČR v Rakousku a působí Stálá mise ČR při OSN, OBSE a ostatních mezinárodních organizacích. České centrum ve Vídni je zákládajícím a aktivním členem Asociace kulturních institutů zemí Evropské unie (EUNIC)54 ve Vídni a je členem Spolku evropských kulturních institutů (VEK) a podílí se i na spolupráci v rámci Středoevropské kulturní platformy (PCCE) v rámci Regionálního partnerství. Kulturní program ČC Vídeň se skládá ze samostatných a spoluorganizovaných akcí. Cílem kulturních akcí v roce 2009 bylo využít příležitosti českého předsednictví v Radě EU ke zviditelnění a pozitivní prezentaci České republiky v sousedním Rakousku, ale i připomenout významná výročí, především dvacáté výročí pádu železné opony. ČC Vídeň se společně s dalšími partnery podílelo na přípravě projektů k výročí sametové revoluce. Konkrétní činnost ČC Vídeň spočívá v navazování kontaktů, zprostředkovávání informací, zastupování České republiky v zahraničí především v kulturních záležitostech (např. výše zmíněný EUNIC) a organizačním zajišťování akcí prezentujících Českou republiku. Finanční zajištění činnosti Českých center je upraveno vnitřními předpisy. Na základě obecných pravidel mohou jednotlivé pobočky prezentujícím subjektům uhradit náklady na cestovné, diety, popřípadě přispět na využitý materiál. Prostory své pobočky nabízí pravidelně zdarma a ČC Vídeň zprostředkovává v rámci možností i ubytování v prostorách ambasády.55 Mezi nejvýznamnější partnerské organizace centra patří instituce a organizace věnující se spolupráci ČR a Rakouska, tj. Velvyslanectví ČR v Rakousku společně s MZV, Spolkové ministerstvo evropských a zahraničních věcí Rakouska (BMeiA), agentura CzechTourism, s níž sdílí prostory, sdružení Kulturních institutů států Evropské unie EUNIC, MK, dále pak

52

KOVÁŘOVÁ, M. Závěrečná zpráva o průběhu stáže, s. 5. Rozhovor s Dr. Taťjanou Langáškovou, ředitelkou ČC Vídeň dne 1.11. 2010. 54 Ředitelka ČC Taťjana Langášková byla v období 2009/2010 ředitelkou EUNIC v Rakousku. 55 Rozhovor s Dr. Taťjanou Langáškovou, ředitelkou ČC Vídeň dne 1.11. 2010. 53

24

Kulturní klub Čechů a Slováků v Rakousku, Katedra slavistiky Vídeňské univerzity, Školský spolek Komenský, český undergroundový klub ve Vídni Tag/Nachtasyl, a další.56

5.2.1

Projekty v rámci předsednictví

První z projektů ČC Vídeň pod hlavičkou předsednictví, byl vlastní projekt ČC Vídeň nazvaný „Prezentace české tvorby pro děti a mládež. “ Tento projekt, jež získal záštitu předsednictví, se poprvé představil na únorovém festivalu pro děti a mládež s názvem „Literaturwochen für junge LeserInnen.“ ČC Vídeň zde připravilo výstavu s názvem Nejkrásnější česká kniha, jež představila tvorbu současných českých ilustrátorů (Michaely Kukovičové, Juraje Horvátha a Petra Nikla). Do programu festivalu byla dále zařazena představení pro děti - vystoupení avantgardního divadelního souboru Buchty a loutky „Tři malá prasátka“ a v prostorách paláce Auersperg se uskutečnila výstava Petra Síse „Tři zlaté klíče.“ Tu doplnily projekce filmů tohoto autora a ukázky z jeho knihy „Zeď/Jak jsem vyrůstal za železnou oponou,“ které četl český autor žijící v Německu Jaromír Konečný. Ten, společně s dalším česko-rakouským spisovatelem, Michaelem Stavaričem rozšířil program festivalu o autorská čtení ze své nejnovější tvorby. Českou účast na festivalu, včetně doprovodných akcí ve spolupráci s Kulturním klubem Čechů a Slováků, podpořilo také MK ČR. Vzhledem k tomu, že se jednalo již o několikátý ročník, setkal se festival s velkým zájmem návštěvníků. Během šesti dnů na něj zavítalo přes devět tisíc návštěvníků, včetně skupin z mateřských a základních škol. Všechna česká vystoupení byla pozitivně hodnocena nejen ze strany diváků, ale i učiteli a organizátory festivalu. Díky velkému úspěchu českého programu byla domluvena konkrétní spolupráce i na následující rok (prezentace nakladatelství Baobab, aj.). Česká republika byla, jako předsedající země Rady EU, tématem filmového festivalu EU XXL Forum and Festival of European Film, který se v březnu uskutečnil v Kremsu. Během pětidenního festivalu bylo do programu zařazeno hned pět českých filmů (Řeči, řeči, řeči, režisérky M. Pavlátové, dokument René, od H. Třeštílkové, Občan Havel od P. Kouteckého a M. Janka, Skřítek od T. Vorla a Tajnosti od A. Nelis). Festivalu se zúčastnil i bývalý ředitel Diplomatické akademie ve Vídni, Jiří Gruša v rámci diskuse „EU & Kultur. Diskuze mezi integrací a směrnicemi.“ Přestože se nejednalo o oficiální akci k českému předsednictví, účast na tomto filmovém festivalu byla příležitostí pozitivní prezentaci země širokému publiku. ČC Vídeň spolupracovalo s organizátory zejména jako prostředník při výměně kontaktů a informací. 56

KOVÁŘOVÁ, M. Závěrečná zpráva o průběhu stáže, s. 6. 25

Vídeň byla jedním z 10 měst, kde se v březnu uskutečnil společný projekt Českých center – České hvězdy. Cílem organizátorů bylo nabídnout zahraničním zájemcům společnou prezentaci tradičních českých firem, ukázky české kultury a prezentaci krajů, zviditelnit tak Českou republiku a zároveň upozornit na činnost Českých center a zahraniční síť.57 V prostorách ČC Vídeň se projekt uskutečnil 31. března a ve spolupráci s agenturou CzechTourism byl pojat jako den otevřených dveří České republiky. Slavnostního zahájení se (kromě ředitelek obou zastoupení a pražských organizátorů projektu) zhostil velvyslanec ČR v Rakousku Dr. Jan Koukal. Návštěvníkům nabídl prezentaci krajů Jihomoravského a Vysočiny, včetně hudebního doprovodu cimbálové muziky Strážničan a následně jazzových variací I. Kremličky z Jihlavy. Návštěvníci se také mohli podívat na výrobu tradičních moravských velikonočních kraslic, vyzkoušet rychlokurs češtiny pro začátečníky, ochutnat moravské a české speciality od prezentujících se firem (Černá Hora, Mattoni, Becherovka) a v hodinových intervalech byly promítány filmy s odborným výkladem o významných českých a moravských destinacích. V samostatném hodinovém vstupu byla svým ekonomickým ředitelem představena „Dolnorakouská zemská výstava,“ která byla v roce 2009 v rámci výročí pádu Železné opony poprvé pořádána v kooperaci s českou stranou pod názvem „Česko - Rakousko. Rozděleni. Odloučeni. Spojeni“. V prostorách ČC Vídeň byla také rozestavěna expozice představující prezentované firmy a turistické atrakce České republiky. Akce byla velmi úspěšná, během celého dne na ni zavítalo přes 600 zájemců o Českou republiku. Výstava Petra Síse: Zeď - "Jak jsem vyrůstal za železnou oponou" se konala v dubnu v rámci projektu Prezentace české tvorby pro děti a mládež v Rakousku v rámci předsednictví. Její realizaci zajistilo ČC Vídeň ve spolupráci s Nakladatelstvím Labyrint.58 Putovní výstava byla měsíc umístěna v prostorách ČC Vídeň. V replikách pouličních nástěnek, které sloužily jako agitace komunistické propagandy před rokem 1989, byly umístěny originální kresby, ilustrace a objekty doprovázejí autentické artefakty z 50. až 80. let, jež autor, český výtvarník a spisovatel žijící v New Yorku, sesbíral jako připomínku života za železnou oponou. Kniha Petra Síse, kterou původně napsal pro své děti narozené v USA, měla původně za cíl přiblížit malým čtenářům dobu komunismu v Československu. Zaujala však nejen děti, ale především dospělé čtenáře.59 Výstavu provázel bohatý 57

ČESKÁ CENTRA. Společné projekty Českých center v rámci předsednictví ČR v Radě EU [online]. ČCV. TZ Petr Sís: Zeď - "Jak jsem vyrůstal za železnou oponou". 15.3. 2009. 59 Kniha Petra Síse „Zeď“ byla přeložena do 10 jazyků a od svého vydání získala více, než 20 cen v USA a v Evropě. Na jaře 2008 byla v Bologni oceněna zlatou medailí „Ragazzi Award“ za nejlepší dětskou populárně naučnou knihu.

58

26

doprovodný program. Její vernisáže se zúčastnil kulturní atašé v Rakousku Oskar Novák, německé a české ukázky z knihy četla česko-rakouská herečka Markéta Richterová, byly promítány krátké filmy z tvorby Petra Síse a následující den byla uspořádána komentovaná prohlídka výstavy pro žáky české školy Komenský. Výstavu shlédlo přibližně 540 návštěvníků. Projekt Prezentace české tvorby pro děti a mládež v Rakousku v rámci předsednictví byl v dubnu završen divadelním festivalem s názvem The Best of the Czech Puppet Theatre, během kterého vystoupila tři česká divadla (Divadlo Alfa, Divadlo Drak a Naivní divadlo Liberec) ve vídeňském divadle pro mladé publikum Dschungel Wien. Celkem se na jaře uskutečnilo 5 představení, která navštívilo okolo 150 hostů. Spolupráce na tomto projektu probíhala více úrovních. Kromě výběru vystupujících divadel a zprostředkování kontaktu se ČC Vídeň podílelo i na vyhledání a podpoře české stážistky, která v rámci programu Erasmus v Dschungel Wien organizačně zajišťovala tento projekt. V dubnu byla také otevřena již zmiňovaná Dolnorakouská zemská výstava 2009. Podnětem pro vznik bilaterální spolupráce bylo nejen české předsednictví, ale i výročí roku 1989. ČC Vídeň se na organizaci akce podílelo společně s Velvyslanectvím ČR v Rakousku a rakouskými organizátory. Úkolem ČC Vídeň bylo především zajištění českých umělců pro společný zahajovací ceremoniál a doprovodný program. Výstava s mottem „Česko-Rakousko: Rozděleni – odloučeni – spojeni,“ probíhala současně ve třech městech (rakouském Hornu, Raabsu a české Telči) a trvala do 1. listopadu. Tato velkoryse pojatá přeshraniční akce si kladla za cíl napomoci znovu-navazování sousedských vztahů mezi těmito historicky i kulturně spřízněnými regiony a přispět ke vzájemnému porozumění mezi oběma národy. Programová dramaturgie se v každém z pořadatelských měst zaměřila na určité téma: v Hornu se jednalo o dějiny, v Raabsu o hranice a v Telči jím byla kultura.60 O významu a rozsahu této akce svědčí i to, že ji za 6 měsíců trvání navštívilo přes 405 000 návštěvníků.61 13. května se ČC Vídeň připojilo ke společnému programu Českých center uspořádáním akce „Noc literatury - Jednoaktovky a próza“. Byla navázána spolupráce s Erstes Wiener Lesetheater, jehož členové pro třetí ročník tohoto projektu vybrali úryvky z tvorby českých dramatiků J. Gruši, M. Kundery, B. Hrabala, I. Klímy a V. Havla. Projekt se setkal s ohlasem rakouské a české veřejnosti, zejména studentů slavistiky na vídeňské univerzitě. Během večera shlédlo připravený program přibližně 60 návštěvníků. 62

60

ČCV. TZ Slavnostní zahájení Dolnorakouské zemské výstavy 2009. 1.4. 2009. Dolnorakouská zemská výstava skončila za obrovského zájmu veřejnosti [online]. 62 Blíže internetové stránky Noc literatury [online]. 61

27

I akce, která se uskutečnila 24. května, byla realizována ve spolupráci s Velvyslanectvím ČR. Výstava „Josef Hlávka, vídeňský stavitel, český architekt a evropský mecenáš“ vznikla z iniciativy ČC ve Vídni ve spolupráci s Národním muzeem, Nadací Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových a Státní operou ve Vídni a spojila české předsednictví s příležitosti oslav 140. výročí otevření budovy Státní opery ve Vídni, aby nejen rakouským návštěvníkům připomněla působení tohoto českého rodáka ve Vídni v 2. polovině 19. století. Výstava dokumentovala jeho podnikatelskou činnost, a to především stavbu budovy Vídeňské státní opery. Představila jej i jako mecenáše předních českých i evropských studentů ve Vídni (např. Antonína Dvořáka). Kromě návštěvníků vídeňské státní opery mohli výstavu shlédnout i zájemci, kteří se zúčastnili ještě před vernisáží speciální prohlídky organizované ČC Vídeň, kterou komentoval kurátor výstavy, náměstek ředitele Národního muzea v Praze, Karel Ksander a Dr. Wolfgang Bahr, vídeňský novinář a znalec Josefa Hlávky. Slavnostní zahájení výstavy proběhlo při příležitosti jubilejního představení ke 140. výročí otevření budovy Státní opery ve Vídni, za účasti velvyslance ČR v Rakousku, Dr. Jana Koukala, členů Hlávkovy nadace, intendanta Vídeňské státní opery Ioana Hollendera a spolková ministryně pro vzdělávání, vědu a kulturu Rakouska Dr. Claudie Schmied.63 Výstava trvala přibližně měsíc a díky jejímu výjimečnému umístění ji mohlo shlédnout přes 1200 zájemců. Při příležitosti českého předsednictví v Radě EU a 50. výročí úmrtí českého skladatele Bohuslava Martinů vznikl mezinárodní projekt s názvem Martinů Revisited 2009, na kterém se významnou měrou podílela Česká centra. Program zahrnoval koncerty, výstavy a mezinárodní symposia v několika městech Evropy. ČC Vídeň se připojilo k tomuto projektu a ve spolupráci s organizacemi exil.arte, Institutem Bohuslava Martinů, Katedrou muzikologie Palackého Univerzity v Olomouci, Universität für Musik und darstellende Kunst Wien, a Wiener Konzerthausgesellschaft uspořádalo od 15. – 26. června 2009 Festival Bohuslava Martinů ve Vídni 2009. Program vídeňského festivalu zahrnoval sympozium, které uvedla tisková konference v prostorách ČC Vídeň, promítání filmu a samozřejmě řadu koncertů s českými interprety. Sympozia se zúčastnili přední odborníci věnující se studiu tvorby a života tohoto významného skladatele. Na program festivalu navazovala také exkurze do Poličky, skladatelova rodného města a Olomouce, kde se konaly další koncerty, připravené ve spolupráci s rakouskými umělci. Na závěr festivalu 20. a 21. června příznivci hudby Bohuslava Martinů mohli navštívit ještě dva koncerty na dolnorakouském zámku Weitra

63

ČCV. TZ Josef Hlávka. Vídeňský stavitel, český architekt a evropský mecenáš. 10.5. 2009.

28

v rámci Středoevropské platformy. Festival se konal pod záštitou ministrů zahraničí ČR a Rakouska. Navštívilo jej přibližně 580 lidí.64 Projekty pod hlavičkou českého předsednictví završila v druhé polovině června přehlídka tvorby mladých umělců realizovaná z podnětu Českého centra ve Vídni ve spolupráci s kulturními instituty a zastupitelskými úřady zemí střední a východní Evropy a vídeňským Muzeem mladého umění (MOYA). Umělci z těchto zemí představili svou tvorbu na téma „1989 – 2009: Evropa – 20 let poté.“ Českou republiku zde reprezentoval David Možný se svou videoinstalací Rahova, reflektující téma urbanismu a socialistické architektury. Rahova prostřednictvím simulované 3D reality zobrazuje depresivní atmosféru velkého rozpadajícího se sídliště na okraji Bukurešti. Instalace představuje strukturovaný kritický dokument současnosti a David Možný za ni v roce 2005 získal vítězství na festivalu Bitfilm v Hamburgu. 5.2.2 Další projekty ČC Vídeň v tomto období Výše uvedené projekty byly připravovány ČC Vídeň jako projekty pod hlavičkou předsednictví či vycházející z této mimořádné příležitosti. ČC však i v tomto období pokračovalo ve svých běžných aktivitách (výstavy, promítání filmů, literární akce, apod.) a dlouhodobých bilaterálních či multilaterálních projektech. Další programová těžiště akcí tohoto roku představovaly například akce v rámci projektů k 20. výročí pádu železné opony, Cyklus filmů režiséra Františka Vláčila, Literární kavárna připravovaná ve spolupráci s Katedrou Slavistiky, pravidelné výstavy v prostorách ČC Vídeň, akce připravované ve spolupráci s Gymnasiem Komenský a podpora dalších aktivit, zejména koncertů, výstav a prezentací ČR. Tabulka s úplným přehledem projektů je připojena v příloze č. 2, následující text se věnuje nejvýznamnějším z nich. Iniciativa Rozděleni/Spojeni, 1989 – 2009: Vstup do nové Evropy.65 Již mnohokrát zmiňovaný projekt probíhal během celého roku 2009 a byl organizován z iniciativy Rakouského spolkového ministerstva pro evropské a zahraniční záležitosti - Sekce pro kulturní politiku ve spolupráci s kulturními instituty evropských zemí. Kromě výše uvedených akcí (Europakongress a výstava MOYA Annuale 2009) se ČC Vídeň organizačně podílelo na těchto výstavách a projektech: 28.4. – 13.9. Ze sousedů budou přátelé (Národopisné muzeum ve Vídni) 64

ČCV. TZ Festival Bohuslava Martinů ve Vídni 2009. 1.6. 2009.

29

29.4. – 29.5. Vtip a /r/evoluce – 1989 (Křesťanská pedagogická vysoká škola, Krems) 19. – 21.6.

Středoevropská kulturní platforma (Slavonice, Weitra)

7. – 9. 10.

Symposium Náboženství a převrat ve střední a jihovýchodní Evropě (Diplomatická akademie ve Vídni).

Filmový cyklus Režisér František Vláčil ČC Vídeň pravidelně využívá vybaveného kinosálu v prostorách české ambasády. V této činnosti se zpravidla střídá s Kulturním klubem Čechů a Slováků ve Vídni. Promítání filmů jsou přístupná široké veřejnosti (filmy jsou obvykle promítány s německými či anglickými titulky). ČC Vídeň nabídlo v první polovině roku filmy přestavující tvorbu českého režiséra Františka Vláčila. V druhé půli roku se tématika filmů týkala událostí spojených s rokem 1989. 19.1.

F.V.: Markéta Lazarová + beseda s představitelkou titulní role Magdou Vašáryovou

16.2.

F.V.: Údolí včel

9.3.

F.V.: Sentiment

16.3.

F.V.: Adelheid

Cyklus Literární kavárna V prostorách ČC Vídeň probíhal cyklus autorských čtení, besed a kulatých stolů připravovaný ve spolupráci s Katedrou Slavistiky na Vídeňské univerzitě, v tomto pololetí byli jeho hosty: 13.1.

Hana Linhartová – Radek Knapp

27.1.

Radka Denemarková: Red Velvet

17.3.

Michaela Jacobsenová

19.5.

Tomáš Dimter a Paulus Hochgatterer.

Výstavy ČC Vídeň pořádá ve svých prostorách zpravidla každý měsíc novou výstavu, jejímž prostřednictvím představuje rakouské veřejnosti tvorbu českých umělců. V období předsednictví zde proběhla česko-slovenská výstava Jiřího Kovandy – Pocta Juliu Kollerovi, k výročí sametové revoluce. Jiří Kovanda (*1953) i Július Koller, jsou 65

Orig. název: Initiative "Geteilt/Geeint, 1989 - 2009: Aufbruch in ein neues Europa. (překl. aut.) 30

řazeni k nejrenomovanějším reprezentantům středoevropské výtvarné scény a jejich díla byla v předchozích letech vystavována v řadě západoevropských galerií. Výstava v ČC Vídeň byla koncipována jako pocta českého umělce Jiřího Kovandy jeho nedávno zesnulému slovenskému kolegovi. V květnu byla v ČC Vídeň otevřena výstava Sklo v českém šperku. Byla připravena ve spolupráci s vídeňskou galerií V+V a návštěvníkům představila tvorbu současných předních českých šperkařů v oblasti skleněného šperku. Vystavující umělci (Václav Cigler, Petr Dvořák, Stanislava Grebeníčková, Kateřina Handlová, Jan Hásek, Svatopluk Kasalý, Jaroslav Kodejš, Zdeňka Laštovičková, Martina Mináriková, Martin Papcún, JiříhoŠibor, Markéta Šílená a Blanka Šperková) byli vybráni jako reprezentanti tohoto tradičního českého uměleckého oboru. Všichni vystavující umělci se dlouhodobě zabývají sklem v současném autorském šperku, někteří z nich také skleněnou plastikou nebo skleněnými realizacemi v architektuře. Tato výstava byla velmi kladně přijata rakouským publikem a v zápětí na ni navázalo její pokračování ve vídeňské galerii V&V (Český šperk II SELEKTION). Výstavu finančně podpořilo MK ČR, Česká centra a město Vídeň, záštitu nad výstavou převzal ministr kultury ČR Václav Jehlička. Mezi významné akce, které nepřímo přispěly k pozitivní prezentaci České republiky v Rakousku, patřila i tříměsíční výstava představující dílo Alfonse Muchy ve vídeňském zámečku Belveder. Přestože ČC Vídeň nepatřilo mezi hlavní pořadatele této tříměsíční výstavy,

spolupracovalo

vzhledem

k její

významnosti

s organizátory,

například

prostřednictvím odborných konzultací, pomoci s přípravou kulturního programu vernisáže a prezentace výstavy českému publiku. Koncerty a hudební festivaly ČC Vídeň z akustických důvodů nepořádá koncerty ve vlastních prostorách, podporuje však a podílí se na organizaci koncertů ve spolupráci s jinými subjekty. Nejčastěji se jedná o český undergroundový klub ve Vídni Tag/Nachtasyl, či Ost Klub zaměřující se na koncerty hudebníků z bývalého sovětského bloku. Tyto subjekty si vystupující umělce vybírají sami, ČC Vídeň zajišťuje v rámci svých možností propagaci, případně ubytování. Během předsednictví byly (mimo již zmíněných koncertů v rámci projektů) podpořeny tyto koncerty: 13.2.

Cindži renta koncert v Nachtasylu

4.4.

KALE feat. Simona Senklová & Kristina Gunarová & DJ VANA v Ost Klubu

3.6.

Markéta Irglová a Liam Ó Maonaí v Haus der Musik

12.6.

Ost-festival (česká účast Gipsy CZ a !DelaDap) – Ost Klub.

31

Závěr Tato bakalářská práce se zabývala problematikou kulturní prezentace České republiky v zahraničí. Zkoumaná tématika byla zúžena na analýzu programu Českého centra ve Vídni, jako pobočky instituce, jež je jednou z hlavních aktérů působící v této oblasti. Období předsednictví přineslo České republice neopakovatelnou příležitost pro zvýšení povědomí o této zemi a pro vytváření jejího pozitivního obrazu nejen v členských zemích Evropské unie, ale i mimo její hranice a cílem práce bylo zjistit, zda a jakým způsobem ČC Vídeň této příležitosti využilo. Jak je patrné z výše uvedeného textu, těžiště programu ČC Vídeň spočívalo v tomto období zejména v organizaci velkých projektů ve kooperaci s dalšími institucemi. Správa Českých center uspořádala pro tuto příležitost několik projektů, pro které získaly podporu a označení od českého předsednictví (CZ PRES). ČC Vídeň se v tomto období připojilo k přípravě tří z nich – projekty České hvězdy, Noc literatury a Martinů Revisited 2009. První z nich v sobě spojoval prezentaci českých firem, kultury a kulinářských specialit. ČC Vídeň si jeho přípravu rozdělilo s pobočkou CzechTourism, se kterou sdílí společné prostory a akci pojalo jako „Den otevřených dveří“ obou institucí. Povinný program byl rozšířen o prezentaci dvou českých regionů, představení nadcházející česko-rakouské výstavy (Dolnorakouská zemská výstava), či promítání dokumentů turisticky atraktivních destinací v republice a setkal se s příznivým ohlasem návštěvníkům. Druhý z projektů se koná každoročně a zahraničnímu publiku představuje významné české literární autory a jejich díla. V ČC Vídeň byl v tomto roce program zaměřen na tvorbu českých dramatiků. V rámci posledního z uváděných projektů navázalo ČC Vídeň úzkou spolupráci s Institutem Bohuslava Martinů a organizací exil.arte a s jejich pomocí připravilo samostatný festival s bohatým programem (koncerty, sympozium, cesta do Poličky a Olomouce) a mezinárodní účastí. Kromě projektů k předsednictví byl v programu ČC Vídeň v tomto roce důležitý také společný projekt EUNIC, jehož hlavním iniciátorem bylo rakouské spolkové ministerstvo zahraničí, a který řadou doprovodných akcí připomínal výročí událostí roku 1989. Vzhledem k tomu, že MZV ČR svými finančními prostředky během předsednictví podporovalo pouze země, kde nesídlí pobočky Českých center, muselo pro projekty nad rámec společné iniciativy ČC získat podporu jiných institucí, prostřednictvím vytvoření tématicky zaměřených projektů (např. Sklo v českém šperku získalo podporu z MK ČR). Další část programu pak právě z důvodu menší finanční náročnosti tvořily akce v podobě autorských čtení, přednášek a kulatých stolů. Mimo tuto činnost působilo ČC Vídeň jako zprostředkovatel kontaktů a informací pro další

32

instituce, jež měly v rámci své činnosti zájem o přípravu programu s českou účastí (Výstava Alfonse Muchy, Koncert Markéty Irglové a Liama Ó Maonaí, Ost-festival, a další). Je patrné, že ČC Vídeň vychází ze strategie Českých center a významně těží ze spolupráce s organizacemi působícími v daném regionu. V případě ČC Vídeň patřilo mezi nejdůležitější kooperující subjekty Velvyslanectví ČR v Rakousku, BMeiA, vídeňské zastoupení agentury CzechTourism, Katedra slavistiky na Vídeňské univerzitě a další. Z těchto důvodů se domnívám, že na hlavní výzkumnou otázku práce si můžeme odpovědět kladně: „Ano, potenciálu předsednictví ke kulturní prezentace České republiky v Rakousku využito bylo.“ Bohužel však právě příklad českého předsednictví byl důkazem toho, že oblast zahraniční prezentace v nejčastěji zmiňovaných oblastech (kultura, cestovní ruch, ekonomika, vzdělávání) nejsou jedinou složkou veřejné diplomacie a i přes úspěšnost doprovodných akcí byl celkový dojem z českého předsednictví převážně negativní. Na další dvě výzkumné otázky „Nakolik se na kulturní prezentaci České republiky v období předsednictví podílela Česká centra?“ a „V jakých oblastech a jakým způsobem prezentovalo Českou republiku České centrum ve Vídni?“ lze odpovědět současně. Česká centra se ujala role hlavního koordinátora a organizátora kulturních akcí v zahraničí, prezentace v dalších oblastech byla závislá na velkosti a personálním obsazení dané pobočky ČC. V případě ČC Vídeň se jedná o středně velkou pobočku, čemuž odpovídal počet akcí a jejich organizační náročnost. Program byl zaměřen především na kulturní akce v oblasti literatury, hudby, výtvarného umění a filmu. Doplňovaly jej iniciativy v oblasti turismu, vzdělávání a obchodu. Poslední stanovená otázka zněla „Odrážely programové priority Českého centra ve Vídni

v oblasti

kultury

současné

priority

zahraniční

prezentace

ČR?“

Mezi

nejvýznamnější relevantní dokumenty v této oblasti patří Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007 – 2013, Koncepce jednotné prezentace České republiky a konkrétní priority Českých center. Požadavky na sjednocení přístupu orgánů státní správy v oblasti prezentace, či transparentnosti byly v tomto případě naplněny díky množství dokumentů, tiskových zpráv a celkové snaze o maximální publicitu veškerých činností. Samotný program byl tématicky zaměřen jak na představení České republiky jako země s bohatými historickými kořeny, díky akcím zaměřeným na prezentaci tvorby současných umělců se však dařilo prezentovat zemi jako moderní a dynamickou zemi.

33

Seznam použité literatury Primární dokumenty ČESKÁ CENTRA. Společné projekty Českých center v rámci předsednictví ČR v Radě EU [online]. 2010 [cit. 2010-12-05]. Dostupné z WWW: ČCV. TZ Petr Sís: Zeď - "Jak jsem vyrůstal za železnou oponou". 15.3. 2009. ČCV. TZ Slavnostní zahájení Dolnorakouské zemské výstavy 2009. 1.4. 2009. ČCV. TZ Josef Hlávka. Vídeňský stavitel, český architekt a evropský mecenáš. 10.5. 2009. ČCV. TZ Festival Bohuslava Martinů ve Vídni 2009. 1.6. 2009. ER. Evropská kulturní úmluva. 2010 [online]. 2010 [cit. 2010-12-05]. Dostupné z WWW: < http://www.radaevropy.cz/dokumenty/Sb90_290.pdf> MK ČR. Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007 – 2013 [online]. 2010 [cit. 2010-1205]. Dostupné z WWW: MK ČR. Spolupráce Ministerstva kultury s UNESCO. 2010 [online]. 2010 [cit. 2010-12-05]. Dostupné z WWW: MK ČR. Státní kulturní politika na léta 2009 – 2014 [online]. 2010 [cit. 2010-12-05]. Dostupné z WWW: MK ČR. Závěrečná resortní informace českého předsednictví v Radě EU. 12.3.2010. [online]. 2010 [cit. 2010-12-05]. Dostupné z WWW: MZV ČR. Příspěvkové organizace na podporu ekonomické diplomacie. [online]. 2010 [cit. 2010-12-05]. Dostupné z WWW: < http://www.mzv.cz/preview/774-1MZV/cz/zahranicni_vztahy/ekonomicka_diplomacie/prispevkove_organizace.html> MZV ČR. Zpráva o zahraniční politice 2009. s. 498 [online]. 2010 [cit. 2010-12-05]. Dostupné z WWW: MŽP ČR. Aktualizovaná Strategie udržitelného rozvoje ČR schválená vládou jako „Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky“ [online]. 2010 [cit. 2010-12-05]. Dostupné z WWW: Rozhovor s Dr. Taťjanou Langáškovou, ředitelkou ČC Vídeň dne 1.11. 2010. Strategie hospodářského růstu České republiky [online]. 2010 [cit. 2010-12-05]. Dostupné z WWW:

34

VLÁDA ČR. Evropské záležitosti v České republice. Priority, cíle, úkoly. [online]. 2010 [cit. 2010-12-05]. Dostupné z WWW: MZV. Vyhláška č. 157/1964 Sb. ministerstva zahraničních věcí o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích. 1964. ÚMVEZ. Koncepce jednotné prezentace ČR [online]. 2010 [cit. 2010-12-05]. Dostupné z WWW: UNESCO. World Conference on Cultural Policies Mexico City. UNESCO Mexico City Declaration on Cultural Policies, 1982 [online]. 1982 [cit. 2010-12-05]. Dostupné z WWW:

Sekundární zdroje Monografie PETERKOVÁ, J. Veřejná diplomacie. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. 202 s. ISBN 978-80-7380-125-0. VESELÝ Z., a kol. Diplomacie v měnícím se světě. Praha : Professional Publishing, 2009. ISBN 978-80-7431-006-5. VOJTKOVÁ, K. Česká zahraniční kulturní politika: limity a možnosti v souvislosti s českým předsednictvím v Radě EU. Diplomová práce. FSS MU : Brno, 2008. Články z časopisů Dolnorakouská zemská výstava skončila za obrovského zájmu veřejnosti [online]. 2010 [cit. 2010-12-05]. Dostupné z WWW: NYE, J. Public Diplomacy and Soft Power. In: The Annals of the American Academy of Political and Social Science. 616 s. TOMALOVÁ, E.: Spolupráce mezi kulturními institucemi je prospěšná zejména pro malé státy. Euractiv 25. 5. 2010 [online]. 2010 [cit. 2010-12-05]. Dostupné z WWW: < http://www.euractiv.cz/vzdelavani0/interview/eliska-tomalova-spoluprace-mezi-kulturnimiinstitucemi-je-prospesna-zejmena-pro-male-staty-007528>

Kapitoly ze sborníků BELKO, M.: Ministerstvo zahraničních věcí jako aktér české zahraniční politiky. In: Kořan, M., Hrabálek, M.: Česká zahraniční politika: Aktéři, struktura, proces. Mezinárodní politologický ústav : Brno 2007, 151 s. ISBN 978-80-210-4459-3. PETERKOVÁ, J. Kulturní rozměr české zahraniční politiky. In: Kořan, M. a kol.: Česká zahraniční politika v roce 2008. Praha : Ústav mezinárodních vztahů, 2009. 395 s. ISBN 97880-86506-78-4.

35

TOMALOVÁ, E. Kulturní rozměr české zahraniční politiky. In: Kořan, M. a kol.: Česká zahraniční politika v roce 2007. Praha : Ústav mezinárodních vztahů, 2008. 416 s. ISBN 97880-86506-67-8. Policy papers BÁTORA J. Multistakeholder Public Diplomaty of Small and Medium-Sized States: Norway and Canada Compared. Paper presented to the International konference on Multistakeholder Diplomaty Mediterranean Diplomaic Academy. Malta, February 11 – 13, 2005. KANTŮREK, J. Program Českých center v období předsednictví České republiky v Radě EU. [online]. 2010 [cit. 2010-12-05]. Dostupné z WWW: KOVÁŘOVÁ, M. Závěrečná zpráva o průběhu stáže. ESF MU : Brno. 2009. Úvodní slovo předsedy vlády ČR Mirka Topolánka z 1. 12. 2008 [online]. 2010 [cit. 2010-1205]. Dostupné z WWW: Internetové portály a webové stránky Česká centra (http://www.czechcentres.cz) CzechInvest. ČR (http://www.czechinvest.org) CzechTourism (http://www.czechtourism.cz) CzechTrade (http://www.czechtrade.cz) Noc literatury (http://www.nocliteratury.cz) Stálé zastoupení ČR při Evropské unii (http://www.mzv.cz/representation_brussels/cz/o_stalem_zastoupeni/index.htm)

36

Seznam zkratek BMeiA

Spolkové ministerstvo evropských a zahraničních věcí Rakouska

ČC

Česká centra

EU

Evropská unie

EUNIC

Asociace kulturních institutů zemí Evropské unie

MK ČR

Ministerstvo kultury ČR

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

MOYA

Muzeum mladého umění ve Vídni

MPO

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

MZE

Ministerstvo zemědělství ČR

MZV

Ministerstvo zahraničních věcí ČR

MŽP

Ministerstvo životního prostředí ČR

NATO

Severoatlantická aliance

NIPOS

Národní informační a poradenské středisko pro kulturu

PCCE

Středoevropská kulturní platforma

RE

Rada Evropy

ÚMVEZ

Útvaru místopředsedy vlády pro evropské záležitosti

UNESCO

Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu

VEK

Spolek evropských kulturních institutů

37

Přílohy Příloha 1: Společné projekty Českých center v rámci předsednictví ČR v Radě EU Název Orbis Pictus

Popis

Centrum

Interaktivní expozice Petra Nikla ČC Brusel ČC Sofie a spol. ORBIS PICTUS . Putovní expozice aneb „Brána do světa ČC Moskva tvořivé lidské fantazie“ rozvíjí představivost a fantazii prostřednictvím interaktivních zvukových, optických a pohybových objektů a instalací.

Datum duben červenec-říjen listopad

Cirkus totality Opona

Program projektu je koncipován jako pocta těm, kteří se zasadili o pád železné opony. Projekt by měl ve své nejrozmanitější podobě představil to nejlepší z tvorby generace před pádem železné opony a po ní.

ČC Budapešť ČC Varšava ČC Berlín ČC Praha ČC Brusel ČC Bratislava

Martinů Revisited

Koncerty České filharmonie (Brusel), Symfonického orchestru Českého rozhlasu (Budapešť), komorních těles a sólistů, doprovázených tematickou výstavou o skladatelově životě a díle Fenomén Martinů. K uctění 50. výročí úmrtí skladatele.

ČC Brusel ČC Budapešť ČC Vídeň ČC Berlín ČC Košice ČC Madrid ČC Paříž ČC Moskva ČC Stockholm ČC Kyjev

červen duben červen únor-duben leden-prosinec březen leden květen únor leden

Výstava ilustrací a textů doprovázející novou knihu P. Síse „Jak jsem vyrůstal „Zeď“.Při příležitosti vydání nové za železnou knihy P.Síse „Zeď“, která je oponou“ ilustrovaným deníkem zachycujícím jednak autorův život, ale i originální a zábavně-smutnou ilustrací toho, co naše země prožila a s jakým dědictvím vstoupila do EU vznikne stejnojmenná výstava složené z ilustrací a textů doprovázející knihu.

ČC Mnichov ČC Řím ČC Vídeň ČC Praha ČC Bratislava ČC Berlín ČC Paříž ČC Sofie

leden/únor únor/březen březen/duben duben/květen červen červenec/srpen září/říjen listopad/prosinec

Petr Sís – Zeď

Pět statečných famáků – Nová generace české

Výstava pěti animátorů, členů jedné ČC New York generace studentů na pražské FAMU ČC Varšava – N. Držiaka, D.Súkupa, ČC Praha

38

leden/únor březen/duben duben/květen

animace

J.Bubeníčka, V.Švankmajera a M.Žabky. Součástí výstavy je také projekce nejúspěšnějších krátkých filmů všech pěti autorů.

ČC Stockholm ČC Bukurešť ČC Budapešť ČC Košice ČC Tokio ČC Berlín

květen/červen červen/srpen září říjen listopad prosinec

Křehký

Výstava současného českého designu. Současný český design s důrazem na porcelán, sklo a emoce.

ČC Paříž

březen/duben

CI.CZ. – firemní styl

Výstava o vývoji českého firemního ČC Moskva designu. Výstava CI.CZ je unikátní ČC Berlín projekt, který představuje výběr firemních stylů vzniklých v Čechách po roce 1990.

Český architektonický kubismus 19111914

Výstava se soustředí na nejvýznamnější období let 1911-14 a prezentuje prominentní osobnosti kubismu a jejich práce: Pavla Janáka, Josefa Gočára,Vlastislava Hofmana, Josefa Chochola a Emila Králíčka, dále pak kubistický design, nerealizované projekty i další vývoj pro roce 1918.

ČC New York ČC Tokio ČC Madrid ČC Madrid

únor/březen duben únor květen/červen

New Face of Prague

Současná architektura v Praze po roce 1990.

ČC Bratislava ČC Bukurešť ČC Berlín ČC Drážďany

leden únor/březen březen/květen listopad

Jeden den v ČR

Projekt navazuje na úspěšnou výstavu kurátora z roku 2000, kdy bylo osloveno 120 nejlepších fotografů ČR, aby v jeden den vyfotografovali obyčejný den v ČR.

ČC Varšava ČC Košice ČC Kyjev ČC Varšava ČC New York

leden/únor březen duben květen/červen říjen/listopad

Viktor Kronbauer Výstava velkoformátových fotografií ČC Varšava Pětice vybarvených z inscenací uvedených režisérů, které ČC Bratislava budou doplněny o jejich medailony a ČC Košice DVD z ukázkami z inscenací.Přehlídka tvorby nejvýraznějších představitelů současné české divadelní režie: J.A. Pitínského, Jana Nebeského, Vladimíra Morávka, Jiřího Pokorného a Davida Pařízka.

březen květen/ červen září

Noc literatury

Scénické čtení české literatury

39

ČC Bratislava

duben květen/červen

květen

České hvězdy

v podání předních umělců na zajímavých místech Prahy, resp. měst, kde působí Česká centra. Jedná se o úspěšný projekt, který ÚČC zahájilo již v roce 2006 v Praze.

ČC Brusel ČC Košíce ČC Haag ČC Vídeň ČC Berlín ČC Praha ČC Stockholm ČC Madrid ČC Mnichov

květen květen květen květen květen květen květen duben červen

Celodenní program v Českých centrech v zahraničí, který bude zahrnovat společnou prezentaci tradičních a významných značek českých firem spolu s ukázkami české kultury a prezentací krajů. Cílem projektu je napomoci zviditelnit Českou republiku a její špičkové značky a zároveň upozornit na činnost Českých center a jejich síť v zahraničí.

ČC Berlín ČC Mnichov ČC Drážďany ČC Brusel ČC Haag ČC Stockholm ČC Paříž ČC Řím ČC Budapešť ČC Vídeň ČC Bratislava ČC Kyjev ČC Sofie ČC Varšava ČC Košice ČC Bukurešť ČC-ČDM

leden leden leden únor únor únor březen březen březen březen duben duben květen květen červen červen červen

ČC Bukurešť ČC New York ČC Sofie ČC Bratislava ČC Vídeň ČC Varšava

březen duben duben říjen listopad prosinec

Filmové ozvěny festivalu nadace Ohlasy festivalu Člověk v tísni s lidsko-právní Jeden svět tematikou.

Zdroj: Česká centra

40

Příloha č. 2: Projekty s účastí ČC Vídeň v 1. polovině roku 2009 OBOR

DAT UM

MÍSTO KONÁNÍ

film

12.1.

ČV

literatura

13.1.

ČCV

film

13.1.

ČCV

literatura

14.1.

ČCV

beseda

19.1.

ČV

film

19.1.

ČV

výstava

23.1. - ČCV 26.3.

literatura

27.1.

ČCV

film

9.2.

ČV

výstava

12.2. - Unteres 1.6. Belvedere, Rennweg 6, 1030 Wien 13.2. Nachtasyl Cindži renta

hudba

NÁZEV AKCE

NĚMECKY

Leden /Jänner Jak básníci neztrácejí The poets never lose hope naději (ČR 2004, 115 (ČR 2004, 115 min., min., OmeU) OmeU) Cyklus Literární Cyklus Literaurcafé Hana kavárna Hana Linhartová- Radek Knapp Linhartová- Radek Knapp Film Herrn Kukas Film Herrn Kukas Empfehlungen, Empfehlungen, (A, 2007, (Rakousko, 2007, OU, OU, režie: Dariusz režie: Dariusz Gajewski) Gajewski) "Glücklich heimatlos. "Glücklich heimatlos. K 70. narozeninám Zum 70. narozeninám von Jiřího Gruši". Jiří Gruša". Kulatý stůl: MiguelRunder Tisch: MiguelHerz Kestranek - J. Herz Kestranek - J. Gruša, Gruša, Z díla J. Gruši Aus den Werken J. Gruši čte Mercedes Echerer, čte Mercedes Echerer, moderace: Mojmír Moderation: Mojmír Jeřábek Jeřábek Setkání s Magdou Vašáryovou Cyklus Režisér František Vláčil Markéta Lazarová (ČR, 1967, 162 min, OmeU) Jiří Kovanda Hommage an Július Koller Cyklus Literární kavárna Radka Denemarková: Red velvet. Literatura a film

Kulturklub / ČCV / ČV ČCV / Uni Wien Slawistik / Obec překladatelů ČCV / Uni Wien Slawistik, Obec překladatelů

ČCV / Kulturklub

Treffen mit Magdou ČCV / ČV Vašáryovou Zyklus Regisseur ČCV / ČV František Vláčil - Markéta Lazarová (ČR, 1967, 162 min, OmeU) Jiří Kovanda - Hommage ČCV an Július Koller Zyklus Literaturcafé ČCV / Uni Wien Radka Denemarková: Slawistik / MKČR Sichere Bekanntschaften. Red velvet. Literatura und film

Únor / Februar Pytláková schovanka The Poacher's Foster aneb Šlechetný Daughter or The Noblemilionář (ČR, 1949, Minded Millionaire (ČR, 116min., čb/barevný, 1949, 116min., OmeU) čb/barevný, OmeU) Alfons Mucha Alfons Mucha

Cindži renta 41

ORG/SPOLUORG.

Kulturklub

Belvedere / ČV / ČCV

Nachtasyl

film

16.2.

ČV

literatura

23.2.

ČCV

film

4.3.

film

5.3.

výtvarné umění event

5.3.

Österreichi sche Filmgaleri e Krems, Krems Österreichi sche Filmgaleri e Krems, Krems ČCV

film

7.3.

film

7.3.

film

7.3.

symposiu m

8.3.

film

8.3.

film

9.3.

5. 6.3.

ČV / Komensky Schule Österreichi sche Filmgaleri e Krems, Krems Österreichi sche Filmgaleri e Krems, Krems Österreichi sche Filmgaleri e Krems, Krems Volkskultu r NÖ Dům regionů, Österreichi sche Filmgaleri e Krems, Krems ČV

Cyklus Režisér František Vláčil - Údolí včel (ČR, 1967, 97 min, OmeU) Večer se Stanislavem Komárkem, moderace: Alena Zemančíková

Zyklus Režisér František Vláčil - Das Tal der Bienen (ČR, 1967, 97 min, OmeU) Stanislav Komárek: Die bessere Seite dessen, was uns erschreckt. Moderation: Alena Zemančíková

Březen / März Řeči, řeči, řeči (CZ EU XXL film, forum and 1991, 8 min. Bez festival of european film: dialogů), režie Řeči, řeči, řeči (CZ 1991, Michaela Pavlátová 8 min. Bez dialogů), režie Michaela Pavlátová René (CZ 2008, 90 EU XXL film, forum and min, OmeU), režie festival of european film: Helena Třeštíková René (CZ 2008, 90 min, OmeU), režie Helena Třeštíková Galerienrundgang Galerienrundgang Begegnung Prag-Wien

Begegnung Prag-Wien

Občan Havel (CZ 2008, 120 min, Omeu), režie: Miroslav Janek, Pavel Koutecký

EU XXL film, forum and festival of european film: Občan Havel (CZ 2008, 120 min, Omeu), režie: Miroslav Janek, Pavel Koutecký Skřítek (CZ 2005, 87, EU XXL film, forum and ohne Dialog); režie: festival of european film: Tomáš Vorel Skřítek (CZ 2005, 87, ohne Dialog); režie: Tomáš Vorel Tajnosti (CZ, SL 2007, EU XXL film, forum and 95 min, OmeU), režie: festival of european film: Alice Nelis Tajnosti (CZ, SL 2007, 95 min, OmeU), režie: Alice Nelis EU a kultura. EU EU a kultura. EU potřebuje kulturu, potřebuje kulturu, potřebuje kultura EU? potřebuje kultura EU? Spiklenci slasti (CZ, CH, GB 1996, 85 min, bez dialogů), režie Jan Švankmajer

Dokumentární film Sentiment (CZ, OF, 72

42

EU XXL film, forum and festival of european film: Spiklenci slasti (CZ, CH, GB 1996, 85 min, bez dialogů), režie Jan Švankmajer Dokumentarfilm Sentiment (CZ, OF, 72

ČCV / ČV

ČCV / Kulturklub

eu xxl forum / ČCV / ČV

eu xxl forum / ČCV / ČV

Galerie V&V/ ČCV ČV / Komensky Schule / CzT / ČCV eu xxl forum / ČCV / ČV

eu xxl forum / ČCV / ČV

eu xxl forum / ČCV / ČV

eu xxl forum / ČCV / ČV

eu xxl forum / ČCV / ČV

Kulturklub / ČCV / ČV

výstava

11.3.

ČCV

film

13.3.

Nachtasyl

film

16.3.

ČV

literatura

17.3.

ČCV

literatura

17.3.

výstava

19. 26.3.

divadlo

22.3.

divadlo

23.3.

literatura a 23.3. film literatura

24. 3.

literatura

24. 3.

literatura

24. 3.

literatura

25. 3.

prezentace 27.3. prezentace 13.3.

min.)

min.)

Přednáška Prof. Dr. Jaromírá Oulehly: "Koně králů - lipicáni a kladrubáci" Echo Fresh Film Festu I

Prof. Dr. Jaromír Oulehla: ČCV "Die Pferde der Könige Lipizzaner und Kladruber"

Echos vom Fresh Film Fest I Cyklus Režisér Zyklus Regisseur František Vláčil František Vláčil Adelheid (ČR, 1969, 99 Adelheid (ČR, 1969, 99 min, OmeU) min, OmeU) Literaturcafé: Michaela Literaturcafé: Michaela Jacobsenová Jacobsenová

Nachtasyl / Kulturklub ČCV / ČV

ČCV / Uni Wien Slawistik, Obec překladatelů Literaturha Jaroslav Rudiš: Jaroslav Rudiš: Literaturhaus / us Grandhotel Grandhotel (Luchterhand) ČCV (Luchterhand) a Verena a Verena Roßbacher: Roßbacher: Verlangen Verlangen nach Drachen nach Drachen (Kiepenheuer & (Kiepenheuer & Witsch) Witsch) Palais Nejkrásnější česká Preisgekrönte ČCV/ Stadt Wien / Auersperg kniha / Preisgekrönte Tschechische Insitut für Tschechische Illustrationskunst Jugendliteratur Illustrationskunst Palais Buchty a loutky: Tři Buchteln und Puppen: ČCV / Stadt Wien / Auersperg, malá prasátka Die drei kleinen Insitut für Grosser Schweinchen Jugendliteratur Sall Kinderliter Buchty a loutky: Tři Buchteln und Puppen: ČCV / Stadt Wien / aturhaus malá prasátka Die drei kleinen Insitut für Schweinchen Jugendliteratur / Kinderliteraturhaus Palais Obrazy a knihy Petra Bilder und Bücher von ČCV / Stadt Wien / Auersperg Síse, čte J. Konečný Petr Sís, aus den Werken Insitut für liest J. Konečný Jugendliteratur Palais Michael Stavarič Michael Stavarič - BieBu ČCV / Stadt Wien / Auersperg BieBu aneb mravenci oder Ameisen haben vom Insitut für nemají o opylování Blütenbestäuben wirklich Jugendliteratur květů ani ponětí keine Ahnung! Palais Jaromír Konečný Jaromír Konečný - Prosa ČCV, Stadt Wien, Auersperg Prosa vom Hip und vom Hip und Hop und Insitut für Hop und Trauermarsch Trauermarsch Jugendliteratur ČCV Autorské čtení Jaromír Jaromír Konečný liest aus ČCV / Kulturklub Konečný seinen Werken Palais Jaromír Konečný Jaromír Konečný - Tony, ČCV / Stadt Wien / Auersperg Tony, der der Maisterjongleur Kinderliteraturhaus Maisterjongleur / Institut für Jugendliteratur ČCV Projekt Gymnasium Projekt Gymnasium Gymnasium Komensky Komensky Komensky / ČCV ČCV České hvězdy Tschechische Stars ČCV / Czechtourism /

43

Česká centra

výstava a 1.4. prez. knihy 30.4.

ČCV

koment.pro 2.4. hl. výstavy literatura 2.4.

ČCV Alte Schmiede, Schönlater ngasse 9, 1010 Wien Ost Klub, Schwarzen bergplatz 10, 1040 Wien Golden Saal, Musikvere in, Bösendorf erstr. 12, 1010 Wien ČV

hudba

4.4.

hudba

5.4.

film

6.4.

hudba slavnostní zahájení

film

15.4. ČV 17.4. - Horn, 1.11. Raabs, Telč 19.4. Dschungel Wien, Vídeň, sál 2 20.4. Dschungel Wien, Vídeň, sál 2 20.4. ČV

literatura

21.4.

divadlo

divadlo

ČCV

Duben / April Petr Sís: Zeď - "Jak Petr Sís: Wie es war, jsem vyrůstal za hinter dem Eisernen železnou oponou", čtení Vorgang aufzu wachsen. z knihy Markéta Lesung aus dem Buch Richterová Markéta Richterová Peter Sís: Zeď Peter Sís: Die Mauer Petr Placák: "Fízl"

Petr Placák: "Fízl" Soziogramm einer Gesellschaft gegenseitiger Bespitzelung in Romanform KALE feat. Simona KALE feat. Simona Senkiova & Kristina Senkiova & Kristina Gunarova & DJ VANA Gunarova (the voices of !DelaDap) & DJ VANA (!DelaDap) Benefiční koncert Benefizkonzert Bohuslav Filharmonie Bohuslava Martinů Philharmonic Martinů Zlín Orchestra, Zlín

ČCV

ČCV ČCV / Alte Schmiede

Ost Klub

FBM / Musikverein

Fresh Film Fest II

Fresh Film Fest II

Kulturklub, ČV

Koncert Bohemia Trio Slavnostní otevření Niederösterreichische Landesausstellung 09 Divadlo Alfa: Tři mušketýři

Konzert Bohemia Trio Feierliche Eröffnung Niederösterreichische Landesausstellung 09 Divadlo Alfa:Drei Musketiere

ČCV, ČV NöLandesaustellun g / ČV / ČCV

Divadlo Alfa: Tři mušketýři

Divadlo Alfa:Drei Musketiere

Dschungel Wien, ČCV / MK ČR

Labyrintem k revoluci, (OmdU) Režie P. Jančárek Literaturcafé: Petr Štědroň: Česká Vídeň, německé Brno. Transnationale Gedächtnisorte in Wien und Brün

Durch ein Labyrinth zur Revolution

ČCV / ČV

Literaturcafé: Petr Štědroň:Tschechische Wien, deutsches Brünn. Transnationale Gedächtnisorte in Wien und Brün

ČCV / Uni Wien Slawistik / Obec překladatelů

44

Dschungel Wien, ČCV / MK ČR

fotografie

design

divadlo

výstava

koncert

22.4. - Galerie auf 20.5. der Pawlatsche , AAKH, Spitalgasse 2-4/Hof 3, 1090 Wien 23. - quartier 26.4. 21, MQ Wien 25.4. Dschungel Wien, Vídeň, sál 1 28.4. - Museum 13.9. für Volkskund e, Laudongas se 15-19, 1080 Wien 28.4. Stephansd om

výstava

29.4. - Křesťansk 29.5. á pedagogic ká vysoká škola, Krems

divadlo

1.5.

divadlo

2.5.

výstava

5.5.26.6.

hudba

5.5.

prezentace 11.5.

Dschungel Wien, Vídeň, sál 2 Dschungel Wien, Vídeň, sál 2 ČCV

Tomáš Pospěch: Common Land

Tomáš Pospěch: Common Galerie auf der Land Pawlatsche

Modepalast - brand new expo

MODEPALAST - brand new expo

Divadlo Drak: Všechno Theater Drak: Flying lítá, co peří má babies

Modepalast / Culture relations / ČCV Dschungel Wien, ČCV / MK ČR

Ze sousedů budou přátelé

Aus Nachbarn werden IDM / BMeiA / Freunde - Jugendkontakte Interkulturelle in Mitteleuropa nach 1989 Zentrum

Koncert pro Evropu (hrají: Hana Bartošová a Veronika Hajnová) Vtip a /r/evoluce - 1989

EU konzert - Konzert fuer ČV / ČCV Europa (Hana Bartošová, Veronika Hajnová) Witz und /R/evolution ČCV / EUNIC / 1989 - Davor/Danach BMeiA / Křesťanská pedagogická vysoká škola

Květen / Mai Naivní divadlo Liberec: Naives Theater: Der Bezhlavý rytíř kopflose Ritter

Dschungel Wien, ČCV / MK ČR

Naivní divadlo Liberec: Naives Theater: Der Bezhlavý rytíř kopflose Ritter

Dschungel Wien, ČCV / MK ČR

Sklo v českém šperku I Glas im Tschechischen Úvod: kurátor Jiří Schmuck I Šibor, Veronika Schwarzinger (Galerie V+V) Navždy ztichlé hlasy Verstummte Stimmen – Geächtete Musik

ČCV/ Galerie V+V / MK ČR

Jüdisches Museum, Dorotheer gasse 11, 1010 Wien ČCV Návštěva studentů katedry slavistiky Vídeň a MU v Brně

45

Präsentation des Tschechischen Zentrums

exil.arte / ČCV

ČCV / Czech TourismT / UniWien - Katedra

Slawistiky

film

11.5.

ČV

Taková normální rodinka (ČR, 2008, 90 min, OF) literatura / 13.5. ČCV Noc literatury - Erstes divadlo Wiener Lesetheater film 18.5. ČV Občan Havel (CZ, 2008, 120 Min., OmdU) literatura 19.5. ČCV Literaturcafé: Tomáš Dimter a Paulus Hochgatterer, moderace Michaela Kuklová komentova 24.5. Wiener Komentovaná ná Staatsoper prohlídka výstavy prohlídka "Josef Hlávka, stoletý odkaz vídeňského stavtele, českého architekta a evropského mecenáše" v rámci Dne otevřených dveří vídeňské opery výstava 25.5. - Wiener Josef Hlávka, stoletý 30.6.0 Staatsoper odkaz vídeňského 9 stavitele, českého architekta a evropského mecenáše ČCV

výtvarné umění design

28.5.

výstava

28.5. - Museum Hans Ledwinka: 30.9. Heldenber Světoběžník a g automobilový konstruktér

28.5.- Galerie 11.7. V&V

konference 28. a 29.5.

Hofburg

koncert

3.6.

slavnostní večer

4.6.

Haus der Musik Artlounge Strabag dům, DonauCityStrasse 9,

Galerienrundgang Sklo v českém šperku / SELECTION

Mezinárodní kongres "Europakongres"

So eine normale Familie

Kulturklub / ČV

Literaturnacht - Erstes Wiener Lesetheater Citizen Havel (CZ, 2008, 120 Min., OmdU)

ČCV/ 1. Wiener Lesetheater ČCV / ČV

Ein Gespräch mit Tomáš Dimter und Paulus Hochgatterer

ČCV / Uni Wien Slawistik, Obec překladatelů

Fuehrung durch die Ausstellung Josef Hlávka, Das hundertjährige Vermächtnis des Wiener Baumeisters, tschechischen Architekten und europäischen Mäzens

ČCV/ Národní muzeum Praha/ Státní opera Vídeň/ Nadace J. Hlávky

Josef Hlávka, Das hundertjährige Vermächtnis des Wiener Baumeisters, tschechischen Architekten und europäischen Mäzens Galerienrundgang

ČCV/ Národní muzeum Praha/ Státní opera Vídeň/ Nadace J. Hlávky

Glas im Tschechischen Schmuck II / SELECTION Hans Ledwinka: Kosmopoliten und Automobilkonstrukteure

Internationales Kongress

Galerie V&V/ ČCV Galerie V&V/ ČCV ČCV / Czech Tourism / Museum Helgenberg / Technické museum Tatra / Regionální museum v Kopřivnici BMeiA

Červen / Juni Markéta Irglová a Liam Konzert - Markéta Irglová ČCV / Picnic Ó Maonlaí und Liam Ó Maonlaí production Předání cen Strabag Preisverleihung Strabag Strabag / ČCV Artaward International Artaward International (mladí umělci z Rak, ČR, SR, Maď)

46

1220 Wien

prezentace 5. 6.6.

film

8.6.

film

9.6.

hudba

12.6.

hudba festival

15. 20.6.

hudba

15.6.

film

15.6.

hudba

16.6.

tisková 17.6. konference , film

Landstrass EU - Länderstrasse er Hauptstras se ČV Hledači pevného bodu (ČR, 2001, 120 min, OF) FILMCAS Venkovský učitel (CZ, INO – D, F 2008, 113 min, Margarete OmeU), režie: Bohdan nstr. 78, Sláma 1050 Wien Ottakringe Ost-festival r Brauerei Martinů Festival Vienna 2009

EU - Länderstrasse

ČCV / CzT / ČV

Hledači pevného bodu (ČR, 2001, 120 min, OF)

Kulturklub / ČV / ČCV

The Country Teacher/Der Dorflehrer (CZ, D, F 2008, 113 min, OmeU), Regie: Bohdan Sláma

Filmcasino

Ost-festival

Ostklub / ČCV

Martinů Festival Vienna 2009

Universität Koncert učitelů a žáků für Musik univerzity und darstellend e Kunst Wien Knihovna ČV Marijka nevěrnice (ČSR, 1934, 72 min, OF) Haus der Koncert, hrají Luděk Musik, Šabaka (klavír), Jan Seilerstätte Ostrý (flétna), Markéta 30 Cukrová (mezzo1010 Wien soprán)

Concert von Lehrer und Studenten der Universität

ČCV / exil.arte/ Konzerthaus / Institut Bohuslava Martinu / Univerzita Palackého v Olomouci, Akcion Česko-Rakousko / Universität für Musik und darstellende Kunstn / ČV dtto

ČCV

Marijka nevěrnice

Concert: Luděk Šabaka dtto (Piano), Jan Ostrý (Flute) Markéta Cukrová (mezzosoprán)

Martinů Revisited 2009 Martinů Revisited 2009 - tisková konference v Pressegespraech rámci projektu Martinů Festival Vienna 2009

47

dtto

dtto

symposiu m

symposiu m

výstava

17.6.

Konzertha us Wien Schoenber g-Saal 18.6. Konzertha us Wien Schoenber g-Saal 18.6.- MOYA 2.7. Museum of Young Art, Vídeň

Vědecké symposium v Wissenschaftliches rámci projektu Martinů Symposium Festival Vienna 2009

dtto

Vědecké symposium v Wissenschaftliches rámci projektu Martinů Symposium Festival Vienna 2009

dtto

1989 - 2009 / 20 Years after, za ČR: David Možný: Rahova

Kulturní instituty a velvyslanectví Bul, Něm, Maď, NL, Rak, Pol, Rum, Slovenska a Slovinska / ČCV dtto

exkurze

19.6.

Polička, Olomouc

"Po stopách Martinů" v rámci projektu Martinů Festival Vienna 2009 Slavonice, Středoevropská kulturní Weitra platforma Weitra Koncert z tvorby B.M. v rámci středoevropské platormy

projekt hudba

19. 21.6. 20.6.

hudba

21.6.

Weitra

Hudební matiné v rámci středoevropské platormy

film

29.6.

ČCV

Tödliche Freundschaften, režie: Alex Baldreich

výstava

30.6.- ČCV 14.8.

Československý filmový plakát 19601989

Zdroj: Vlastní zpracování

48

V. Moya Annuale 09 young Art Europe: 1989 2009/20 Years After

Martinů auf der Spur Fachexkursion nach Policka und Olomouc Mitteleuropäische Kulturplattform Konzert

MZV ČR / BMeiA

ČCV/ exil.arte/ Konzerthaus / Institut Bohuslava Martinu Matinée ČCV/ exil.arte/ Konzerthaus / Institut Bohuslava Martinu Präsentation der ČCV / Gymnasium Studentenfilm im Rahmen Komensky des Projektes Cash for Culture, Film Toedliche Freundschaften, režie: Alex Baldreich Tschechoslowakisches ČCV / Terryho Film Plakat 1960 - 1989 ponožky