Implementace KRAJINY v místním územním plánování v Rakousku Alfred R. Benesch – Büro land.schafft© Melk – Dolní Rakousko
Asociace pro urbanismus a k zákonům pro územní plánování ČR 17. – 18. Mai 2012 Jindřichův Hradec
Podklady k zákonům pro územní plánování Implementace na příkladu Dolního Rakouska
Podklady
Rakousko je spolkový stát a skládá se od roku 1922 z devíti spolkových zemí: Burgenlandsko, Korutany, Dolní Rakousko, Horní Rakousko, Salzburg, Štýrsko, Tyrolsko, Vorarlbersko a Vídeň (= hlavní město)
Územní plánování je v Rakousku v kompetenci 9 spolkových zemí NEEXISTUJE ZDE rámcový spolkový zákon, ani ochrana přírody vztahující se na krajinu ! Proto zde existuje devět různých zákonů o územním plánování a devět různých zákonů o ochraně přírody ! Kompetence pro lesy/užitkové lesy, vodu a vzduch jsou tedy na celorepublikové – spolkové úrovni, na které jsou i upravovány Úřad pro územní plánování prvního stupně jsou obce/územně správní celky, které v rámci místního územního plánování (ÖRP) disponují následujícími nástroji: Místní koncepce rozvoje (ÖEK) , územní plán (FWP), plán zástavby (BBP)
Celostátní spolková úroveň Není zde kompetence pro územní plánování, ale od 1971 ÖROK (Rakouská konference územního plánování) www.oerok.gv.at = stálý orgán na celorepublikové úrovni, úrovni zemí a obcí, za účelem kooperace uvedených územně správních celků v otázkách prostorového uspořádání, územního plánování jakož i regionální politiky cca každých 10 let se vypracovává ÖREK (Rakouská koncepce územního rozvoje) jako strategický nástroj řízení a společný akční program pro celostátní územní plánování a místní rozvoj = NEZÁVAZNÉ ! V aktuální koncepci ÖREK 2011 kromě všeobecného cíle: …že je velice důležitá mnohotvárná a rozmanitá příroda a kulturní krajina, která je produktem zemědělství a lesnictví a představuje základní kapitál pro rozvoj turistického ruchu“ nejsou uvedeny ŽÁDNÉ bližší údaje a zadání na téma krajina, Důležité spolkové zákony, které se nepřímo uplatňují v místním územním plánování: zákon o užitkových lesích, vodní právo, zákon na ochranu proti emisím, zákon protihlukové ochrany, zákon o minerálních surovinách (=zákon o těžbě), atd.
Zadání na celostátní spolkové rovině, která jsou nepřímo zahrnuta do územního plánování 9 spolkových zemí:
Mezinárodní dohody (vč. EU práva) Světové kulturní dědictví UNESCO s chráněnými kulturními krajinami v oblastech Hallstatt-Dachstein/Salzburg, Wachau/Dolní Rakousko, FertöNeusiedlersee/Burgenlandsko, jakož i historickými městskými krajinami Salcburk, Graz a Vídeň = DE FACTO ŽÁDNÁ ochrana, ale jen „obchodní značka cestovního ruchu“ s manažerskými plány, které většinou nebývají nebo jsou pouze zřídka implementovány do místního územního plánování Úmluva o biologické rozmanitosti, členem od 1995, s republikovými akčními plány = bez vlivu na místní úrovni Alpská dohoda s vlastním prováděcím protokolem z roku 1991 v oblasti územního plánování a trvale udržitelného rozvoje = všeobecné směrnice a cíle Síť EU Natura 2000, která má přes zákony o ochraně přírody jednotlivých zemí přímý vliv na územní plánování
Evropská úmluva o krajině (2004) : Rakousko k ní NEPŘISTOUPILO
Celorepublikový základní výzkum krajiny Výzkumný projekt kulturní krajiny Spolkového ministerstva pro vzdělání, vědu a kulturu - www.klf.at – v letech 1992 - 2003 řada různých výzkumných projektů, které však téměř nebyly implementovány v praxi, od té doby se žádné další výzkumy neprovádějí = DE FACTO NEEXISTUJE ŽÁDNÝ „národní zájem“ a žádná implementace na celostátní úrovni nebo na úrovni spolkových zemí do příslušných zákonů Department für Raum, krajiny a Infrastruktur (RALI) na Zemědělské universitě /Universität für Bodenkultur/ - www.boku.ac.at - se 6 ústavy, které provádějí výzkum v různých oblastech na téma krajiny Fakulta pro humanitní vědy na vídeňské universitě http://www.univie.ac.at/Lebenswissenschaften/cms4/ - s oborem biologie ochrany přírody, vegetační a krajinná ekologie
Studijní obor územní plánování a zahradní umění TU Vídeň www.landscape.tuwien.ac.at = kromě spíše aplikačně orientovaných jednotlivých projektů příslušných univerzit ve spolupráci s územně správními celky, státními institucemi aj. - žádný vliv na uvádění do práce na celorepublikové nebo místní úrovni Shrnutí: neexistuje zde žádný explicitní národní výzkumný zájem, protože zde není žádná celková koordinace
K zákonům pro územní plánování
Burgenlandsko: Burgenlandský zákon o územním plánování 1969 Není to nástroj pro
rozvoj krajiny v rámci místního územního plánování
Pouze všeobecné cíle: „Ochrana a péče o přírodní hodnoty a kulturní statky, které jsou hodny zachování, jakož i obrazu místa a krajiny“ „je třeba sledovat cíle, úkoly a opatření ochrany přírody a krajiny“
Korutany: Korutanský zákon o územním plánování 1969 Není to nástroj pro rozvoj krajiny v rámci místního územního plánování Pouze všeobecné cíle: „Je třeba zachovat funkce rovnováhy ekosystému, rozmanitost a osobitý ráz burgenlandské krajiny a identitu regionů země“ „je nutno zabránit nadměrné urbanizaci krajiny“ „ochrana a péče o přírodu a kulturní krajinu“ „udržovat a dále rozvíjet požadavky ochrany krajiny a přírody “
Štýrsko: Štýrský zákon o územním plánování 2010 Žádný vlastní nástroj pro rozvoj krajiny v rámci ÖRP Pouze definice a všeobecné cíle: „Obraz místa a krajiny: Obraz místa je pohled na místo nebo místní část z hlediska stavebnictví při zohlednění krajinotvorných prvků jako parky, vrchy se zámky a podobě. Pod pojmem obraz krajiny rozumíme vizuální dojem krajiny včetně siluet, staveb a osad “ „Je nutno zabránit nadměrné urbanizaci krajiny“ „Utváření a udržení krajiny jakož i ochrana před nepříznivými vlivy, zvláště u oblastí s charakteristikou kulturní krajinou oder ekologicky významnými strukturami“
Tyrolsko: Tyrolský zákon o územním plánování 2011 Žádný vlastní nástroj pro rozvoj krajiny v rámci ÖRP Pouze všeobecné cíle: „Péče o přírodu a kulturní krajinu v celé své rozmanitosti, osobitosti a kráse“ „Udržení ekologicky cenných ploch a uchování neporušené přírody a krajinných prvků a čístí krajiny“ „Udržení souvislých rekreačních oblastí“
Vídeň: Vídeňský zákon o rozvoji a plánování města stavební zákon Žádný vlastní nástroj pro rozvoj krajiny v rámci místního územního plánování
Vorarlbersko: Voralb. zákon o územním plánování 2011 Žádný vlastní nástroj pro rozvoj krajiny v rámci ÖRP , avšak dílčí aspekty im ÖEK Místní koncepce rozvoje by měla obsahovat obzvláště zásadní výroky „d) o volném prostoru, který je třeba zajistit pro zemědělství, udržení a rozvoj přírody a krajiny jakož i pro děti a mládež a místní rekreaci, e) o volném prostoru, který je třeba zajistit pro ochranu před přírodními katastrofami“ Jinak všeobecné cíle: „Udržení rozmanitosti přírody a krajiny“ „Je třeba zachovat nedotčenou přírodu a části krajin jakož i rezervy pitné vody“
Salzburk: Salcburský zákon o územním plánování 2009 Neexistuje žádný vlastní nástroj pro rozvoj krajiny v rámci ÖRP (místního územního plánování), avšak dílčí aspekty v ÖEK (místní koncepce rozvoje) ve formě „koncepce volného prostoru“ Jako část místní koncepce rozvoje „je nutno učinit zásadní konstatování“ „.....pro rozvoj volného prostoru“ a „definovat následující plochy: 1. plochy, které připadají do úvahy jako stavební plochy; 2. plochy připadající do úvahy jako plochy zeleň; 3. plochy významné pro rozvoj volných ploch.“ U těchto ploch je nutno definovat jejich využití, zpřístupňování pro výstavbu, stavební rozvoj a ostatní rámcové podmínky pro jejich využití. Toto se může dít i formou stanovení kvalitativních cílů a standardů. Literatura: Úřad salcburské zemské vlády, referát 7 - Zemské a územní plánování (Hrsg.). Koncepce volného prostoru v rámci koncepce rozvoje prostoru. Salzburg, 1995. Richard Schoßleitner. Ochrana a rozvoj volných ploch. Návrhy pro další rozvoj plánování volných ploch v rámci salcburského územního plánování. Diplomová práce Paris-Lodron-Universität Salzburg, Salzburg 2005
Příklad: v rámci REK 2007 města Salcburk – plán rozvoje salcburských městských krajin
Quelle: Magistrat Stadt Salzburg - http://www.stadt-salzburg.at/pdf/rozvojsplan_městskými krajinami.pdf
Horní Rakousko: Hornorakouský zákon o územním plánování 1994 „koncepce zelených ploch“ jako nástroj pro rozvoj krajiny v rámci ÖRP (místního územního plánování) cíle: jako část ÖEK místní koncepce rozvoje (výkresové znázornění a doplňující text) Stanovení „ a) přirozených předpokladů a okolních podmínek, b) prioritních krajinných zón při zvláštním zohlednění ekologie, obrazu krajiny a zemědělství, c) Volné a rekreační plochy a d) území pro nové zalesnění“ Ve smyslu zevšeobecnělého zařazení ploch jsou v ÖEK (koncepce místního rozvoje) přednostně vykazovány následující plochy: zemědělství, rekreace jakož i zvláštní funkce jakož i Hranice rozvoje – krajinné prioritní zóny, Zelené spojnice-zelené pásy-oddělovací zeleň, atd. Příklad Thalheim:
Funkční plán k ÖEK (koncepce zelených ploch) se doplní o vykázání „Přednostní plocha půdní ochrany (BS)“. „Při objemovém odporu 4 oder 5 (nezávisle na funkci půdy) se upřednostňuje ochrana půdy a znázorní se upřednostněním přednostních ploch pro zemědělské využití ekologie v koncepci zelených ploch.“ Zdroj: Aktivity pro zohlednění půdy v územním plánování v Horním Rakousku. URBAN SMS- Workshop, 15.3.2012, Linz, Neues Rathaus Dipl.- Ing. Andreas Mandlbauer, Oddělení územní plánování
„
Dolní Rakousko: Dolnorakouský zákon o územním plánování 1976 „Koncepce krajiny“ jako důležitý nástroj pro rozvoj krajiny v rámci ÖRP (místní územní plánování) Definice: „Koncepce krajiny: Součást základního výzkumu programu místního územního plánování pro vymezení, vyhodnocení a přidělení funkce jednotlivých krajinných prostorů (zemědělsky cenné plochy, plochy vhodné pro ochranu krajiny, příkladné volné plochy apod.). Koncepce krajiny staví na danostech přirozeného prostoru, evropských předpisech pro chráněná území (předmět ochrany, cíle udržení apod.) podle § 9 NÖ zákona o ochraně přírody 2000, LGBl. 5500, stávajícím využití, zatížení krajiny jakož i typického rázu kulturní krajiny a je nutno ji zkoordinovat s dalšími cíly programu místního územní plánování.“
„
Shrnutí k zákonům pro územní plánování „Krajina“ se sice zmiňuje ve všech 9 spolkových zemích ohledně všeobecných cílů, ale není v popředí V zemích Burgenlandsko, Korutany, Štýrsko, Tyrolsko, Vídeň (55 %) k tomu neexistují žádné vlastní nástroje plánování
Ve Vorarlbersku a Salcburku mohou být v rámci místní koncepce rozvoje zohledněny dílčí aspekty (22 %) V Horním Rakousku existuje „koncepce zelených ploch“ v Dolním Rakousku „koncepce krajiny“ jako nástroj (oba bez přesnějšího zadání) – jako důležité nástroje pro rozvoj krajiny v rámci ÖRP (místní územní plánování)
Implementace na příkladu Dolního Rakouska
Dolní Rakousko: Plánování větších územních celků - zadání Program územního plánování pro udržování otevřené krajiny (sb. zemských zákonů 8000/99): Výchozí bod: Problém „vzniku úhorů “ a „nadměrného zalesňování“ kulturní krajiny v důsledku zastavení zemědělského užívání popř. spontánní porůstání úhorů lesy nebo cílené zalesňování na otevřených plochách Cíl: Udržení otevřených a nezalesněných částí krajiny ve smyslu nadřazeného řízení sektorální kulturní krajiny Využití: Podle § 19 kategorie zelené plochy (louky a pastviny): obce, které jsou tímto vyšší územním programem plánování přesahujícím rámec obce, k tomu zmocněny, mohou definovat plochy otevřené krajiny jako otevřené a nezalesněné části krajiny, které tvoří typické prvky kulturní krajiny, kterou je hodno zachovat a která má z důvodů a agrární struktury, cestovního ruchu, struktury osídlení, ale i obrazu místa a krajiny i nadále zůstat otevřené. Toto zařazení ploch otevřené krajiny je přípustné pouze ve spojení s kategoriemi zařazení zelených ploch (louky a pastviny) - zemědělství a lesního hospodářství, parků, úhorů/ekoploch a nezastavěných ploch.
Pro vypracování programu územního plánování byl proveden vlastní celorepublikový základní výzkum – provedl: Büro land.schafft©, aby bylo možno relevantní obce zařadit podle katalogu kritérií.
Dílčí kritéria týkající se vykázání území ohrožené otevřené krajiny
Nařízení sektorálním programu územního plánování Týkající se udržení otevřené krajiny 8000/99-0 Základní nařízení 97/07 2007-12-28 list 1-6 - Ausgegeben am 28. Dezember 2007 Jahrgang 2007 97. Stück
§ 1 - Cíl
Otevřené a nezalesněné části krajiny, které tvoří typické prvky kulturní krajiny hodné zachování, by měly být také jako takové i zachovány. Tento cíl slouží zájmu agrární struktury, cestovního ruchu, místní rekreace, struktury osídlení jakož i obrazu místa a krajiny. § 2 Rozsah platnosti Nařízení se vztahuje na plochy obcí uvedených v příloze, na kterých je dán veřejný zájem pro udržení otevřených a nezalesněných částí krajiny podle § 1.
§ 3Opatření Obce uvedené v příloze mohou podle místních podmínek ve svých plánech územního rozvoje definovat otevřené krajinné plochy jako oblasti odpovídající cíli podle § 1. Realizace v praxi: Plánuje-li se stanovení takovéto otevřené krajinné plochy, může o tom obecní rada přijmout usnesení, ve kterém uvede jeho rozsah platnosti (např.: znázornění v plánech, výčet čísel pozemků), toto vyvěsit po dobu 6 týdnů na úřední tabuli nebo jiným v místě obvyklým (např.: obecní noviny, poštovním letákem do schránky). Současně je nutno o tomto informovat i okresní úřad.
Dolní Rakousko: Úkoly územního plánování přesahující místní úroveň Regionální programy územního plánování aj. s vymezením důležitých krajinných prioritních zón jako směrnice pro místní územní plánování – závazné při ÖEK (místní koncepce rozvoje) a FWP (územní plán) příslušné obce Aktuálně platí pro následujících 5 regionů (vztah k prostoru: kolem městských aglomerací) : NÖ-střed (= Centrální prostor Dolního Rakouska kolem zemského hlavního města St. Pölten), dolní Enns (na západní hranici NÖ na přechodu k Hornímu Rakousku), jižní část oblasti kolem Vídně JIH (na jih od Vídně), Vídeň SEVER (na sever od Vídně), Wiener Neustadt-Neunkirchen (Industrieviertel-průmyslová oblast)
Cíle: Odsouhlasení snížení materiálu v střednědobém výhledu, na základě ochrany životního prostředí a jiných nárocích při využití; Stanovení zelených pásů oddělující sídliště a hranice sídlišť pro zajištění regionálních struktur osídlení a typických krajinotvorných prvků jakož i zabránění předvídatelných konfliktů při využití; zajištění a propojení cenných biotopů; zohlednění spodních vod při zásobování vodou.; Zajištění územních předpokladů pro výkonné zemědělství a lesní hospodářství.
Příklad: Výtah z plánu aus dem Regionalen programu územního plánováníNÖ Mitte v oblasti Landeshlavní město St.Pölten – bez měřítka
Příklad „koncepce krajiny“ - zemské hlavní město St.Pölten Pro nové vypracování celkové koncepce rozvoje města St. Pölten musela být přepracována příp. nově nadefinována koncepce krajiny r roku 1990 (= tehdy to byla první, a navíc i digitálně zpracovaná koncepce v celém Rakousku) přizpůsobená současným rámcovým podmínkám a změnám městské struktury popř. doplněná - na úrovni nové koncepce rozvoje města St. Pölten v měřítku 1:20.000. Tato nová pro rozvoj města tak důležitá koncepce „laks.2010“- se v první řadě zaměřuje na rozvoj nezastavěných ploch, které činí při cca 13 % plochy stavebních pozemků 87 % (= 9.400 ha !) celkové plochy městské zóny. Společně s odborem Plánování města St. Pölten a řadou dalších oddělení města se stal „laks.2010“ sestavený kanceláří land.schafft© nástroj pro cílené na míru šité operativní plánování, tedy prakticky zaměřenou pracovní příručkou. K ní byly dále proveden rozsáhlý základní výzkum a sestaveny analýzy, vypracované v době od dubna 2009 – do srpna 2010. Pro lepší zprostředkování obsahů byl zvlášť pro St.Pölten vypracován typický systém zelených ploch, odvozený od linie struktury zelených ploch orientovaný na oblast Traisental, který byl podle žilkování listů stromů označen jako „Zelené žíly“ města St.Pölten a bylo na něj vyvinuté i zvláštní logo a vypracována veřejně přístupná laická zpráva.
Všude tam, kde se objeví toto logo, se odkazuje na „Grünsystem“ města, který byl definován v laks.2010.
„laks.2010“ je koncipován jako manuál a dělí se na Manuál Díl I – Podklady & analýza s přílohami /výkresy =, celkový přepracovaný a o další nové informace doplněný základní výzkum, včetně updates, souhrnná analýza struktury zeleného prostoru, dané potřeby, v potřebné kvalitě a množství na základě nové Typologie zelených ploch. Z toho pak vyplývají plány obsažené v druhém dílu Manuálu. Připojeny jsou rovněž prameny základního výzkumu jakož i tématické mapy a tabulky vypracované pro tuto analýzu. Manuál Díl II – Koncepce a opatření - plán M 1:20.000 Obsahuje novou koncepci budoucího místního rozvoje zelených ploch St. Pöltenu, „Zelené žíly“. Z ní jsou pak odvozena všeobecná opatření pro celé území města St. Pölten, řada detailních opatření pro každou z 27 plánovacích jednotek, strukturovaných na základě Typologie zelených ploch. Součástí tohoto Manuálu je i polohopisná situace koncepce krajiny v měřítku 1:20.000, která vyplývá z Typologie zelených ploch ve spojení s výroky týkajícími se plánování.
St. Pölten je se svými 108,48 km² čtvrté největší zemské hlavní město Rakouska (větší než Linec, Salcburk a Innsbruck) a se svými 51.969 obyvateli (údaje z listopadu 2010) deváté největší město Rakouska (těsně za Welsem a Villachchem). Se svými cca 470 obyvateli/km² má nejnižší hustotu obyvatel ze všech hlavních měst jednotlivých spolkových zemí (s Eisenstadtem). Z celkové plochy 10.848 ha je to cca 14 % zastavěné plochy stavebních pozemků, dalších 6 % tvoří nezastavěná plocha území vhodného pro výstavbu. územní plán a územní plán se zabývá v první řady řízením těchto stavebních pozemků, koncepce rozvoje krajiny se naproti tomu zabývá veškerými nezastavěnými plochami s ohledem na jejich rozvoj v příštích desetiletích. www.st-poelten.gv.at
•
Manuál Díl I – Podklady & analýza s přílohami /výkresy
•
Pro účely provedení soupisu a analýzy provedla kancelář land.schafft© řadu místních šetření (veškeré parky, vč. hřišť, všech 40 příslušných katastrálních obcí, a to i v oblastech které LAKS1990 dosud nezaznamenal, jakož i detailní šetření pro konkrétní opatření). Paralelně k tomu byly vyhodnoceny letecké snímky, plány a mapa, vč. historických údajů,na základě „Františkánského katastru“ (z 1920ých let), jakož i umělecké topografie St. Pöltu a DEHIO Dolního Rakouska. Došlo ke shromáždění a shrnutí relevantních statistických dat, v kombinaci s tématickými mapami a tak byla analyzována struktura prostoru s charakteristickými údaji (především ve vztahu k domovnímu fondu podle tvaru budov, bytů podle podílu budovy-nepřímého domu-zahrady, dále pak podíl přechodných bydlišť, stavu stavební substance podle stáří budov, stavu ploch zastavěná / nezastavěná, vztahující se ke bloku budov, bilance ploch „město-zeleň“ podle typologie zelených ploch, definice místa v systému / vztah k prostoru sociologicko kulturní situace). Speciální tématické mapy pro analýzu podkladů: Přehledná mapa využití ploch (s aktuálními údaji o lesích; k tomu statistika druhů kultur / využití ploch; zemědělské podniky a podniky lesního hospodářství podle ÖSTAT), Přehledná mapa půdy z digitálních půdních map Rakouska (typy půdy, bonity, obdělatelnost, atd.), Přehledná vodohospodářská mapa /hospodaření s vodou s veškerými ochrannými vodohospodářskými pásmy a chráněnými územími, vodohospodářskými údaji z rakouské digitální mapy (především ohrožení půdní erozí), tekoucí vodní toky a odtokové linie, stojaté vody, údaje, které jsou k dispozici o podzemní vodě (vrstevnice, vzdálenosti od polí, směr toku, prameny, atd.) (izofýzy, vzdálenosti, směr toku, žíly pramenů, atd.) Přehledná mapa biotopů s vyhodnocením, vč. chráněných přírodních prvků, s otevřenými plochami, ú kterých je povinnost je udržovat a potenciální plochy pro zalesnění, Přehledná mapa řezu krajinou s antropogenními koridory, Přehledná mapa typologie sídlišť Přehledná mapa typologie zelených ploch
• •
• • • •
• •
• • •
Příklad - Mapa krajiny – bez měřítka
Příklad Výtah z mapy protínání půdní mapy & ochrana přírody – bez měřítka
Příklad Výtah z mapy biotopů – bez měřítka
Výsledek základního výzkumu představuje odvození Typologie zelených ploch obsahující celkem 12 typů zelených ploch (a cca 40 podkategorií), pro celou městskou oblast St. Pölten platí: • • • • • • • • • • • •
1. Městské a místní plochy 2. Parky 3. Městské a příměstské rekreační oblasti 4. Hřiště 5. Sportoviště a volnočasová zařízení 6. Hřbitovy 7. Drobné zahrádky 8. Zelené a volné plochy v městské zástavbě 9. Zelené žíly 10. Zemědělská krajina / zemědělství a lesní hospodářství 11. Struktury krajiny 12. Rozdělení města a krajiny
Přehledná mapa Typologie zelených ploch– bez měřítka
•
•
•
Za účelem typologie zelených ploch byla pro každý základní typ zelené plochy přiřazena příslušný vyměřovací základ (orientační hodnoty plánu) a načrtnuty příslušné typy zelených ploch. Pro každý z těchto základních typů zelené plochy byla provedena kvantitativní a kvalitativní analýza SKUTEČNÉHO-stavu a současně z výše uvedených orientačních hodnot pro St. Pölten v závislosti na současné situaci proveden kvantitativní odhad nezbytných budoucích volných prostranství a zelených ploch. Analýza SKUTEČNÉHO-stavu a prognózy POŽADOVANÉHO-stavu byla zaznamenána v tabulce přehledu. Typologie zelených ploch ve formě plánu znázorňuje SKUTEČNÝ-stav zelených ploch v St. Pöltenu v roce 2010, na základě územního plánu, ne reálného využití.
Kde, v které formě a v jakém rozsahu budou zřizovány, zachovávány a dále rozvíjeny v dalších 15 - 20 letech stávající nebo nové volně a zelené prostory/plochy, je popsáno v Manuálu Díl II pro jednotlivých 27 plánovacích jednotek. Toto je prováděno formou všeobecného a detailního popisu opatřeních pro jednotlivé plánovací jednotky,s rozčleněním podle jednotlivých typů zelených ploch.
Z protínání typologie zelených ploch (= stav) s plány vypracovanými a definovanými pro typy zelených ploch I, II, III, IX a XII (= poloha a rozloha příslušného typu zelené plochy) vychází plán přehledu místních opatření pro plánovací období dalších 15 až 20 let = koncepce krajiny St. Pölten 2010 (ruční výkres je srovnán s digitálním) - bez měřítka
Cíle “laks.2010“ •Trvalý rozvoj orientovaný budoucí rozvoj města St. Pölten musí podporovat zajištění a další rozvoj veškerých zelených a volných ploch, který je nedílnou součástí ekonomického rozvoje lokality a slouží i dlouhodobému udržení a rozvíjení kvality života. •Základem je rozvoj sítě vysoce kvalitních zelených a volných ploch, jejichž účelem je pomoci vytvářet trvale udržitelný atraktivní, zdravý a sociálně integrující životní prostor pro všechny obyvatele a návštěvníky St. Pölten.
Cíl 1 St. Pölten vytvořilo síť hodnotných optimálně rozdělených volných prostranství a zelených ploch – „Zelené žíly“, začleněné do sídlišť a kulturní krajina s přírodními plochami. Cíl 2 „Zelené žíly“ by se měly stát základem trvale udržitelného rozvoje města a vytvářet trvale atraktivní, zdravé a sociálně integrující městský a krajinný prostor pro všechny obyvatele a návštěvníky při současném udržení a dalším rozvoji příměstské kulturní krajiny jakož i ochrana o přirozených přírodních Cíl 3 „Zelené žíly“ jsou systém zeleně St. Pöltenu a splňují základní podmínky ekologického zaměření, mnohotvárného využití, estetické rozmanitosti, jednoty užitku a „krásy“ a tvoří jednotný vzájemně propojený mechanismu.
Strategická témata “laks.2010“ Deset strategických témat příslušnými okruhy činností – konkrétní věcné cíle a opatření – umožňují uvedení programu „Zelené žíly“ v život a tím umožňují „trvale udržitelné zelené působení“:
1. 2. 3. 1. 2. 6. 7. 8. 9. 10.
Struktura a vývoj osídlení Parky a hřiště Městské a příměstské rekreační oblasti Sportoviště a volnočasová zařízení Hřbitovy a drobné zahrádky Zelené a volné plochy v městské zástavbě Zelené žíly Zemědělská krajina / zemědělství a lesní hospodářství Struktury krajiny Rozčlenění krajiny- a města
Shrnutí Implementace krajiny v Rakousku
Zákonné rámcové podmínky pro implementaci krajiny do místního územního plánování jsou velmi omezené popř. neexistují vůbec nebo jsou řešitelné jen nepřímo přes jiná zákonná ustanovení (např. přes právo užitkových lesů, vodohospodářské právo, právo na ochranu přírody) Tam, kde jsou k dispozici přímé zákonné podklady (Dolního Rakouska, Horní Rakousko, Salzburg, Vorarlbersko) jsou tyto v „aktivně“ využívány pouze sporadicky, většinou pouze ve formě „splnění povinnosti“ v příslušných plánovacích svazcích Výhoda velmi malých rámcových podmínek spočívá v tom, že dávají příslušným oblastem plánování krajinotvorné koncepce šité na míru popř. možnost vypracovat plán bez omezení toto je však možné jen tehdy, pokud jsou zřizovatelé plánů (obce nebo města) ochotni, koncepce i „aktivně“ využívat jako svůj nástroj plánování územního rozvoje v jejich lokalitách Nevýhodou těchto velmi malých zákonných rámcové podmínky je pouze to, že je skutečně využívá pouze malá část měst a obcí – mnohé z nich nesprávně chápou tyto plány jako „brzdy“ v jejich možnostech budoucího rozvoje, protože většina z nich je zaměřena pouze na plochy využitelné jako stavební pozemky, i když je převážná část jejich území „volná krajina“ a pouze menší část z nich tvoří sídliště (a to i ve městech). Proto je tedy důležité ve smyslu dlouhodobého rozvoje bezpodmínečně nutně chápat „krajinu“ vedle pozemků určených k zástavbě jako rovnocenný „předmět plánování“ a v tomto smyslu i provádět její plánování.
S „krajinnými pozdravy “ z Melku
Dipl.Ing.Dr. Alfred R. Benesch
