Všechny ryby nemají kosti aneb je libo kaviár? Díl I. Systematika a biologie chrupavčitých Ing. David Gela, Ph.D., Martin Kahanec, DiS. &Ing. Marek Rodina, Ph.D.
Tak šel čas...
Třída: Ryby – Osteichthyes Podtřída: Paprskoploutví - Actinopterygii Nadřád: Chrupavčití –Chondrostei Čeleď: Veslonosovití – Polyontidae Veslonos – Polyodon spathula veslonos americký Psephurus gladius veslonos čínský Čeleď: Jeseterovití – Acipenseridae Rod: Pseudoscaphirhynchus Pseudoscaphirhynchus kaufmanni lopatonos kaufmannův Pseudoscaphirhynchus hermannii lopatonos hermannův Pseudoscaphirhynchus fedtschenkoi lopatonos fedtshenkův Rod: Scaphirhynchus Scaphirhynchus platorhynchus lopatonos americký Scaphirhynchus albus lopatonos bílý (velký) Scaphirhynchus suttkusi lopatonos alabamský Rod: vyza Huso Huso dauricus vyza malá (sibiřská) Huso huso vyza velká
Rod: Jeseter – Acipenser Acipenser brevirostrum jeseter krátkorypý (krátkonosý) Acipenser fulvescenc jeseter jezerní (rudý) Acipenser medirostris jeseter zelený Acipenser oxyrinchus jeseter ostrorypý (ostronosý) Acipenser desotoi jeseter mexický (golfský) Acipenser transmontanus jeseter bílý Acipenser gueldenstaedti jeseter ruský Acipenser persicus jeseter perský Acipenser naccarii jeseter jadranský Acipenser ruthenus jeseter malý Acipenser stellatus jeseter hvězdnatý Acipenser sturio jeseter velký (atlantský) Acipenser nudiventris jeseter hladký Acipenser baeri jeseter sibiřský Acipenser dabryanus jeseter jihočínský Acipenser mikadoi jeseter sachalinský (severní) Acipenser schrencki jeseter amurský Acipenser sinensis jeseter čínský
jeseterovití
veslonosovití
•chrupavčitá kostra •chorda není seškrcena těly chrupavek (Lusk, 1983)
•výtěr ve sladkých vodách na jaře a v létě (Conte, 1988) •heterocerkní ocasní ploutev •ústa na spodině hlavy •hlava vybíhá v různě dlouhé rostrum
•tělo je pokryto 5 podélnými řadami velkých kostěných štítků s ganoidními šupinami na ocase (Lusk, 1983) •zuby chybí
•tělo je lysé •drobné zuby
veslonos americký (Polyodon spathula )
výskyt: Severní Amerika – Mississippi s přítoky s hloubkou 3 m a více, byl zaznamenán výskyt i ve slaných vodách. karyotyp 2n: maximální délka: maximální hmotnost: pohlavní dospělost: 6-9 let mlíčáků: 4 - 9 let, 6 - 10 kg jikernaček: výtěr: v dubnu velikost jiker: 2-2,5 mm počet jiker v 1g: potrava: Planktonofág (hrubý zooplankton, příp. některé larvy hmyzu, řasy, části rostlin), rostrum veslovitého tvaru dosahuje 1/3 délky těla (Conte, 1988).
Pseudoscaphirhynchus kaufmanni
výskyt:povodí řeky Amou-Darja (Aralské jezero) karyotyp 2n: maximální délka: 0,75 m maximální hmotnost:2,5 kg pohlavní dospělost: 6 - 7 let mlíčáků: jikernaček: výtěr: při teplitě vody 14 - 16°C velikost jiker: 1,8 - 2,4 mm počet jiker v 1g: potrava: mladií jedinci larvy hmyzu, dospělci malé ryby
Pseudoscaphirhynchus hermannii
výskyt:povodí řeky Amou-Darja (Aralské jezero) karyotyp 2n: maximální délka: 0,27 m maximální hmotnost: pohlavní dospělost: mlíčáků: jikernaček: výtěr: velikost jiker: počet jiker v 1g: potrava:
Pseudoscaphirhynchus fedtschenkoi
výskyt:povodí řeky Syr-Darja (Aralské jezero) karyotyp 2n: maximální délka: 0,65 m maximální hmotnost: pohlavní dospělost: mlíčáků: jikernaček: výtěr: velikost jiker: počet jiker v 1g: potrava:
Scaphirhynchus albus
výskyt: povodí Mississippi karyotyp 2n: maximální délka: 1,8 m maximální hmotnost: 130 kg pohlavní dospělost: mlíčáků: jikernaček: výtěr: velikost jiker: počet jiker v 1g: potrava:
Scaphirhynchus platorhynchus
výskyt: povodí Mississippi karyotyp 2n: 112 maximální délka: 0,85 m maximální hmotnost: 4,5 kg pohlavní dospělost: 5 - 7 let (35 cm) mlíčáků: jikernaček: výtěr: duben, květen velikost jiker: počet jiker v 1g: potrava: bentos
jeseter bílý (Acipenser transmontanus )
výskyt: řeky Pacifiku od Aleutských ostrovů na Aljašce po Ensenadu na Kalifornském poloostrovu (severní Mexiko) (Conte, 1988) karyotyp 2n: maximální délka: 6,1 m maximální hmotnost: 816,5 kg pohlavní dospělost: mlíčáků: 12 let (120 cm) jikernaček: 15 – 20 let (150 cm) výtěr: na jaře v 7,8 – 22,2 0C velikost jiker: 3,8 mm počet jiker v 1g:
jeseter sibiřský (Acipenser baeri )
výskyt: řeky Lena, Jenisej, Kolyma, Ob, Irtyš karyotyp 2n: 248 ± 5 chromozómů maximální délka: nad 3 m maximální hmotnost: nad 100 kg pohlavní dospělost mlíčáků: 9 – 15 let (60 cm) jikernaček: 10 – 20 let výtěr: červnu až červenci, v 6 – 8 m velikost jiker: 2,4 – 2,9 mm počet jiker v 1g:
jeseter ruský (Acipenser gueldenstaedti )
výskyt: řeky moří Azovského, Černého a Kaspického karyotyp 2n: 250 ± 8 chromozómů maximální délka: 2,15 – 2,35 m maximální hmotnost: 80 - 100 kg, dožívá se 50 let pohlavní dospělost mlíčáků: 8 – 14 let (100 cm/3 kg – 10- 20 kg) jikernaček: 10 – 20 let (120 cm/9 kg–18–30 kg ) výtěr: na jaře v 8 – 15 0C, v 4 – 10 m velikost jiker: počet jiker v 1g: 50 – 80 vousky neobrvené
jeseter jadranský (Acipenser naccarii )
výskyt: řeky Jadranu karyotyp 2n: 239 ± 7 chromozómů maximální délka: maximální hmotnost: pohlavní dospělost mlíčáků: jikernaček: výtěr: velikost jiker: počet jiker v 1g:
jeseter hladký (Acipenser nudiventris )
výskyt: řeky moří Azovského, Černého, Kaspického a Aralského jezera (Baruš a kol., 1995). karyotyp 2n: 118 ± 3 chromozómů maximální délka: 1,5 m maximální hmotnost:80 kg pohlavní dospělost mlíčáků: 6 - 9 let jikernaček: 8 - 14 výtěr: v dubnu a květnu po 2 – 3 letech při 10-15 0C velikost jiker: 1,5 - 1,75 mm počet jiker v 1g:
jeseter malý (Acipenser ruthenus )
výskyt: řeky moří Azovského, Černého a Kaspického karyotyp 2n: 118 ± 2(4) chromozómů maximální délka: 0,9 –1,25 m maximální hmotnost: 16 kg pohlavní dospělost mlíčáků: 3 – 7 let (Dunaj) 4 – 5 let Rusko (0,35 m) jikernaček: 7 - 9 let (0,45 m) výtěr: na jaře (4.-6.) v 12 - 17 0C velikost jiker: 1,9 – 2,5 mm počet jiker v 1g:
jeseter hvězdnatý (Acipenser stellatus)
výskyt: řeky moří Azovského, Černého a Kaspického karyotyp 2n: 118 ± 2 chromozómů maximální délka: 1,7 – 2,2 m maximální hmotnost: 30 – 32 (80) kg pohlavní dospělost mlíčáků: let (1,05 m, 3 – 4 kg, Volha) jikernaček: 8 - 9 let (1,2 m, 9 – 10 kg) výtěr: na jaře velikost jiker: 2,8-3 mm počet jiker v 1g: 60 - 80
jeseter velký (Acipenser sturio)
výskyt: Černé moře, Atlantik, Baltské moře karyotyp 2n: 116 ± 4 chromozómů maximální délka: 5 m (liter. z roku 1853), nyní 2,5 m maximální hmotnost: 200 kg pohlavní dospělost mlíčáků: 7 - 14 – 18 let (145 cm/20 kg) jikernaček: 8 - 16 – 18 let (165 cm/30 kg) výtěr: na jaře v řekách (5.-6. v úmoří Atlantiku a Černého moře) (6.7. v úmoří Baltu) velikost jiker: 2,6 – 3,0 mm počet jiker v 1g:
vyza velká (Huso huso)
výskyt: řeky moří Azovského, Černého, Kaspického a Jaderského(Rochard, E. et al., 1991). karyotyp 2n: 116 (118) ± 2 chromozómů maximální délka: 8,5 m maximální hmotnost: 1000 kg dožívá se 100 let pohlavní dospělost mlíčáků:12 - 14 let (180 cm) jikernaček: 16 – 18 let (200 cm) výtěr: na jaře každé 3-4 roky, v 8 – 20 m, velikost jiker: počet jiker v 1g: 35 – 50 vousky neobrvené
Jeseteři v Čechách, na Moravě a na Slovensku j. malý A ruthenus – v Dunaji a jeho přítocích. V roce 1966 bylo uloveno 1160 kg, na počátku 80. let vykazovaný roční výlov 40 kg (Lusk,1983). Z posledních let (1995 – 99) je každoročně několik hodnověrných zpráv o úlovcích v dolním toku Dyje ve zvyšující se frekvenci. V listopadu 1998 byl na soutoku Moravy a Dyje chycen bestěr (vyza v. x j.m.) uniklý z rybníků u Hodonína. Další výskyty j.m. mimo oblast jeho možného přirozeného rozšíření (dolní toky Moravy a Dyje) jsou důsledkem umělého chovu a záměrného vysazení či úniků (Oslava 1993, Orlík 1999) (Lusk a kol., 2000). j. ruský A. gueldenstaedti – v Dunaji vytvořil převážně stálou, netažnou formu, trvale obývající sladké vody. Na Slovensku jsou z let 1960 – 68 známy ojedinělé nálezy. Bylo loveno 3 – 5 kusů ročně. Forma žijící v Dunaji na Slovensku přísluší poddruhu jeseter ruský pontický (A. g. colchicus) (Lusk,1983). j. hladký A. nudiventris V Dunaji se vyskytoval až po Bratislavu a zřídka až po Vídeň, vždy však byl velmi vzácný. Tento druh je v Dunaji nejméně početný ze všech jeseterovitých (Baruš a kol., 1995). V 19. a na přelomu do 20. století byly v Dunaji vzácně uloveny jedinci vyzy velké (H. huso) poslední exemplář v Dunaji chycen v roce 1925, j. hvězdnatého (A. stellatus) a j. velkého (A. sturio). V současnosti se v naší volné přírodě nevyskytují (Lusk,1983, Laštůvka, 1996).
Literatura: Baruš, V., Oliva, O. a kol., 1995: Mihulovci a ryby, Academia Praha, 379-381 Billard, R.,1995 : Eléments sur la biologie des esturgeons, La Peche Maritime , p. 33 – 47 Bronzi, P., Rosenthal, H., Arlati, G., Williot, P., 1997: A brief overview on the status and prospects of sturgeon farming in Western and Central Europe. In Journal of Applied Ichtyology. Vol. 15 (4-5), 224 – 227. Conte, F. S., et al., 1988: Hatchery manual for the white sturgeon, Div. of Agricul. and Natural Resources University of California, USA Gould, S.J., et al., 1998: Dějiny planety Země, Knižní klub Praha,128-130 Ingr, I., 1994: Hodnocení a zpracování ryb, skripta VŠZ Brno, 44 Laštůvka, Z., a kol., 1996: Zoologie pro zemědělce a lesníky, MZLU Brno, 152-158. Lusk, S., Baruš, V., Vostradovský, J., 1983: Ryby v našich vodách. ČSAV, 9 - 12, 85 – 87.Lusk, S., Lusková, V., Halačka, K., Lojkásek, B., 2000: Změny v druhové skladbě ichtyofauny na území České republiky po roce 1990. Biodiverzita ichtyofauny ČR (III): 21 – 28. Rochard, E., Williot, P., Castelnaud, G., Lepage, M. 1991: Elements de systematique et de biologie des populations sauvages ´d esturgeons. In Acipenser, Cemagref publ., 475-507. Použité snímky: fotoarchiv autorů perokresby :Journal of Applied Ichtyology. Vol. 15 (4-5), Baruš, V., Oliva, O. a kol., 1995: Mihulovci a ryby, Academia Praha, foto č. 5 Gould, S.J., et al., 1998: Dějiny planety Země, Knižní klub Praha,128-130
