M-22 17.12.2002 13:41 Stránka 1
18. prosince 2002 / 22 / XIV
O profesi Ïelezáfie ãtûte na stranû 5
Ptáme se: ing. Jindfiicha Hesse, viceprezidenta DDM Group str. 2
âTRNÁCTIDENÍK
METROSTAV
A.S.
Îádná statická po‰kození stanic ani tunelÛ metra str. 2 FotoreportáÏ: KfiíÏem kráÏem rokem 2002 str. 3–4
Ve stanici Kobylisy se tanãilo
·vandovo divadlo zahajuje sezónu
KRÁTCE / AKTUÁLNù Mimofiádná valná hromada Ve stfiedu 11. prosince se konala v tomto roce jiÏ druhá mimofiádná valná hromada, kterou na‰e akciová spoleãnost svolala ve zkrácené lhÛtû. Pfiedmûtem jednání byl souhlas valné hromady k nákupu vlastních akcií do v˘‰e 10% základního kapitálu. Na‰e spoleãnost v souãasné dobû nemá v drÏení Ïádné vlastní akcie. Valná hromada schválila, aby spoleãnost Metrostav zakoupila vlastní akcie v nejvy‰‰ím moÏném mnoÏství 790 666 kusÛ.
Vánoãní ãí‰e na Palmovce Generální fieditel Metrostavu Jifií Bûlohlav pozvedne sklenku ke slavnostnímu vánoãnímu pfiípitku ve ãtvrtek 19. prosince ve 14.00 hodin v novû zrekonstruovaném druhém patfie budovy centrály. AÏ do prosince byla po povodních ãást budovy v péãi stavbafiÛ. Vánoãní pfiípitek bude znamenat symbolickou teãku za rekonstrukcemi na Palmovce.
Stavíme byty pro obce Na‰e akciová spoleãnost bude dodavatelem nejvût‰í bytové v˘stavby v Chebu. Tamní radnice zaloÏí bytové druÏstvo, které vybuduje nov˘ dÛm s 61 byty. Náklady na v˘stavbu odhaduje radnice na 72 milionÛ korun. Bytové domy se jiÏ v lednu zaãnou stavût také v ústecké ãtvrti Bukov. I zde bude jejich dodavatelem Metrostav. Ústeck˘ magistrát poãítá s tím, Ïe v první etapû budou postaveny ãtyfii domy s 215 bytov˘mi jednotkami, do nichÏ by se nájemníci mûli zaãít stûhovat koncem roku 2004.
Metrostav letos sbíral ocenûní
Hned nûkolik prestiÏních ocenûní získala v leto‰ním roce na‰e akciová spoleãnost za realizaci nûkter˘ch staveb. Nejvût‰í pozornost v odborn˘ch kruzích i u ‰iroké vefiejnosti vzbudily vysouvané tunely pod Vltavou, které byly „ovûnãeny“ hned nûkolika cenami: získaly ocenûní na kongresu fib 2002 v japonské Ósace, cenu InÏen˘rské akademie âR a byly rovnûÏ nominovány na Evropskou cenu podnikatelsk˘ch nápadÛ Eurowards 2002. Po dvou ocenûních si odnesly developersk˘ projekt Bydlení Cibulka a rekonstrukce divadla Minor. Bydlení Cibulka bylo vyhodnoceno jako Best of Reality leto‰ního roku v kategorii bytov˘ch projektÛ a ze stavebního veletrhu IBF si odneslo ocenûní TOP INVEST 2001. Divadlo Minor se stalo Stavbou roku 2002 a jeho zdafiilá rekonstrukce pfiinesla na‰í akciové spoleãnosti i Cenu primátora hlavního mûsta Prahy. Z leto‰ního roãníku soutûÏe o Stavbu roku 2002 si Metrostav odnesl je‰tû dal‰í cennou trofej – Stavba 517 ¤epy-Ruzynû, která je souãástí mûstského okruhu, získala první místo v kategorii hlasování vefiejnosti. Pfiíznivû byly hodnoceny i dal‰í stavby, které dodával Metrostav – Charles Square Center a Palác Euro, jeÏ získaly cenu Best of Reality v kategorii Nejlep‰í administrativní centrum a Nejlep‰í nákupní centrum. –két–, foto Josef Husák
K metru patfií i kolejov˘ svr‰ek str. 5
Zcela netradiãnû byla ve ãtvrtek 5. prosince pfiedstavena raÏená jednolodní stanice Kobylisy na budované trase metra IV. C1. Tanec Krist˘ny Lhotákové odborné vefiejnosti otevfiel unikátní prostor, kter˘ by se dal bez váhání nazvat podzemní katedrálou. Radní praÏského magistrátu pro dopravu Radovan ·teiner pfii této pfiíleÏitosti slíbil, Ïe udûlá v‰e pro to, aby i v dal‰ích letech mûsto na‰lo peníze na dokonãení v˘stavby trasy IV. C1 a následné pokraãování metra IV. C2 do LetÀan. „Doufám, Ïe se i po povodních najdou ve státním rozpoãtu peníze na dal‰í v˘stavbu metra,“ uvedl ·teiner. Ocenil, Ïe stanice Kobylisy je v historii praÏského metra vÛbec poprvé koncipována jako raÏená jednolodní. „Tato forma v˘stavby byla správná, usnadní cestování a zv˘‰í komfort desetitisícÛm cestujících,“ dodal. Pfiedseda pfiedstavenstva Metrostavu Jindfiich Hess zase poukázal na to, Ïe raÏba stanice byla dokonãena za pouh˘ch ‰est mûsícÛ. „A Ïe je metro tfieba, ukázaly právû povodnû. Myslím, Ïe po nich si lidé uvûdomili, co metro znamená.“ Pfii stavbû jednolodní stanice Kobylisy byly vyuÏity bohaté zku‰enosti, které má Metrostav s v˘stavbou velkoprofilov˘ch tunelÛ v Praze. Pro v˘stavbu stanice bylo zvoleno svislé ãlenûní prÛfiezu a raÏba byla nejprve v celé délce stanice ãlenûna na dva boãní dílãí v˘ruby s gotickou klenbou. Teprve následnû byla dobrána stfiední ãást horniny. Realizace byla o to nároãnûj‰í, Ïe geologické pomûry v dané lokalitû se v˘raznû odli‰ují od podmínek v ostatních ãástech Prahy, kde se dosud metro stavûlo. Pfii raÏbû
v kfiemencov˘ch vrstvách bylo nutné pouÏívat trhaviny, ov‰em velmi citlivû, protoÏe hrozilo reálné nebezpeãí zv˘‰ení jinak ustálené hladiny spodní vody. Právû stál˘ pfiítok spodní vody fiádovû v objemu 10 litrÛ/s provázel ve‰keré razící práce ve stanici Kobylisy prakticky setrvale a kladl vy‰‰í nároky na zaji‰tûní celé stavby. V úvahu bylo nutné brát rovnûÏ fakt, Ïe raÏba probíhala v lokalitû pomûrnû husté zástavby s fiadou v˘znamn˘ch inÏen˘rsk˘ch sítí a komunikací. Novû budovan˘ úsek metra IV. C1 prodlouÏí stávající trasu C o 3 981 metrÛ a zajistí propojení ãásti praÏského Severního Mûsta s centrem. Trasa, jejíÏ stavební ãást bude stát 4,7 miliardy korun, navazuje na provozovanou stanici NádraÏí Hole‰ovice, pfiechází koryto Vltavy a za fiekou prudce stoupá smûrem do Kobylis a ëáblic. Z hlediska v˘stavby se v uvedeném úseku nachází hned nûkolik unikátních momentÛ. Pro pfiechod Vltavy byla experty na‰í akciové spoleãnosti vyvinuta technologie vysouvan˘ch tunelÛ. (Více informací na str. 6) Markéta Matou‰ková, foto Josef Husák
Hlavní údaje jednolodní raÏené stanici Kobylisy celková délka stanice 148 m celková plocha hrubého v˘rubu 220 m2 mnoÏství vytûÏeného materiálu v rostlém stavu 32 560 m2 tlou‰Èka dvouplá‰Èového ostûní s mezilehlou izolací: 1m z toho primární: 40 cm z toho sekundární: 60 cm
VáÏení spolupracovníci, rád vyuÏívám této pfiíleÏitosti, abych Vám v‰em popfiál krásné a klidné Vánoce. Jsem pfiesvûdãen, Ïe právû v roce 2002 nás v‰echny zastihly natolik silné momenty a události, Ïe v posledních dnech tohoto roku se nad ním budou zam˘‰let i ti, ktefií tak zpravidla neãiní. Vedle jasné a strohé fieãi ãísel, která je mimochodem pro na‰i akciovou spoleãnost velmi pfiíznivá, je tentokrát tfieba brát v úvahu i jiné hodnoty. Takové, o nichÏ jsme byli zvyklí sl˘chat, Ïe uÏ dávno ztratily svÛj skuteãn˘ obsah a v˘znam. Niãivé povodnû, pfii nichÏ se v srpnu fieky s neb˘valou intenzitou vylily ze sv˘ch bfiehÛ, v‰ak nepotvrdily pouze, Ïe pfiírodu ãlovûk ani na prahu 21. století zcela nezkrotil. Na‰i pozornost znovu obrátily k hodnotám, jak˘mi jsou vzájemná úcta, obûtavost, odvaha a solidarita. Nesmírnû si váÏím toho, Ïe právû lidé z na‰í firmy v nejkritiãtûj‰ích okamÏicích nemysleli na sebe, ale jejich kroky byly vedeny pfiedev‰ím snahou pomoci. Firmû, mûstu, spoluobãanÛm. V leto‰ním roce jsme úspû‰nû dokonãili nûkolik v˘znamn˘ch akcí. Jsem hrd˘ na to, Ïe stojím v ãele dokonale sehraného t˘mu lidí, ktefií dokázali realizovat smûlé technické projekty, na nûÏ si jiní netroufali nebo o nich pochybovali. Dûkuji Vám, Ïe ke své práci pfiistupujete s profesní hrdostí, která Vám nedovolí nûco o‰idit. Pfiedev‰ím díky Vám, je Metrostav i pro renomované zahraniãní investory dÛvûryhodn˘m a vyhledávan˘m partnerem. Je‰tû jednou Vám pfieji, abyste sváteãní chvíle Vánoc proÏili v klidu a rodinné pohodû, do roku 2003 pak pfiedev‰ím hodnû zdraví a Ïivotního optimismu. J i fi í B û l o h l a v, g e n e r á l n í fi e d i t e l
Na‰e divize 9 pfiedala koncem listopadu zrekonstruované ·vandovo divadlo investorovi, jímÏ je hlavní mûsto Praha. JiÏ v sobotu 14. prosince se zde uskuteãnila první premiéra – divadelní soubor se rozhodl zahájit sezónu hrou Kornéla Hamvaie âas katÛ. „Bylo vidût, Ïe herci se na nové divadlo doslova tû‰í. Je‰tû ani neskonãily pfiejímky a oni uÏ tu zkou‰eli. Není divu – b˘valé divadlo Labyrint bylo zavfieno pfied pûti lety, ale prakticky se tady nic nedûlo. Rekonstrukce zaãala aÏ v roce 2001, kdy jsme pfii‰li my,“ usmívá se stavbyvedoucí ing. Pavel Trojan. Divize 9 si tak mÛÏe na své konto pfiipsat po divadle Minor dal‰í zdafiilou rekonstrukci divadelních prostor. Autorem netradiãního architektonického návrhu je ak. arch. David Vávra: „SnaÏil jsem se skloubit konzervativní zpÛsob uvaÏování o klasickém kukátkovém divadle s technick˘mi moÏnostmi, které nám nabízí 21. století.“ Mimo hlavního sálu divadlo disponuje také alternativními scénami. Kromû ‰esti repríz âasu katÛ bude mít tûsnû pfied Vánocemi v divadelním Studiu premiéru hra Pomsty hostujícího souboru Buchty a loutky. V lednu 2003 divadlo uvede pfiedstavení slavné francouzské hereãky Aniie Girardotové Vyuãování Doni Marguerity. ¤editel divadla Daniel Hrbek také plánuje festival alternativní hudby. V roce 2005 by se ve ·vandovû divadle mûl konat i mezinárodní divadelní festival. ·vandovo divadlo na Smíchovû bylo slavnostnû otevfieno 1. fiíjna 1881 Pavlem ·vandou ze Semãic st., fieditelem jedné z nejv˘znamnûj‰ích koãovn˘ch divadelních spoleãností 19. století. Název i podoba kamenného divadla na nûkdej‰í Kinského tfiídû (dne‰ní ·tefánikovû ulici) se bûhem jeho stodvacetileté existence neustále mûnily. Zásadní pfiestavbu divadla nechal provést ·vandÛv syn Karel, kdyÏ v roce 1900 nechal zamûnit hledi‰tû s kapacitou 600 míst za jevi‰tû (pÛvodnû totiÏ diváci sedûli na místû dne‰ního jevi‰tû), a vznikla tak dispozice prostoru, která se dochovala dodnes. V roce 1908 bylo divadlo pfiejmenováno na Intimní divadlo. V roce 1922 nechala fieditelka a hereãka Ema Jelínková-·vandová roz‰ífiit hledi‰tû o 200 míst a namontovat Ïelezobetonovou konstrukci balkonÛ. Pováleãné spoleãenské a politické zmûny poznamenaly také ·vandovo divadlo na Smíchovû. V˘nosem ZdeÀka Nejedlého, tehdej‰ího ministra kultury, bylo zru‰eno divadelní podnikání a od záfií 1945 tu pÛsobilo nové vedení i soubor pod názvem Realistické divadlo. Od 18. února 1953, dne pûtasedmdesátin akademika ZdeÀka Nejedlého, neslo divadlo jeho jméno a jeho busta vévodila divadelnímu foyeru aÏ do roku 1989. Markéta Matou‰ková, foto Josef Husák
M-22 17.12.2002 13:41 Stránka 2
strana 2
Vánoãní koncerty letos netradiãnû
PTÁME SE
ing. Jindfiicha Hesse
Leto‰ní „divizní“ Vánoãní koncerty se obe‰ly bez obligátních koled a sladkobolné muziky. Pro divize 1, 5, 6, 8 a DDA zahrál Jifií Stivín spoleãnû se souborem Collegium Quodlibet ve sloÏení Hana BlaÏíková (soprán), Robert Hugo (cembalo) a Hana Fleková (violoncello) hudbu star˘ch barokních MistrÛ (foto ã. 1, 2). Na programu byly skladby G. Ph. Telemanna, J. S. Bacha a A. Vivaldiho. Jifií Stivín ve své Vánoãní fantazii pro flétny opût prokázal svoje svrchované umûní improvizace, za coÏ sklidil zaslouÏen˘ potlesk. Divize 3, 4, 9 a 11 si vybraly muziku z trochu jiného soudku. V Lichten‰tejnském paláci a posléze v Betlémské kapli pro nû byl pfiipraven koncert skupiny âechomor s Karlem Holasem (foto ã. 3), Franti‰kem âern˘m (foto ã. 4) a Radkem Pobofiilem. Nefal‰ovaná radost hudebníkÛ a zpÛsob, jak˘m posluchaãÛm podali ãeské a moravské lidové písnû, pfiivedly obecenstvo doslova do varu.
pfiedsedy pfiedstavenstva Metrostavu a viceprezidenta DDM Group
Te x t a f o t o J o s e f H u s á k
Îádná statická po‰kození stanic ani tunelÛ
1
2
Pondûlí 16. prosince bylo jistû pro PraÏany dnem velmi dÛleÏit˘m. Po témûfi pûtimûsíãní odmlce zpÛsobené srpnov˘mi záplavami totiÏ metro zaãalo jezdit po v‰ech sv˘ch trasách a mimo provoz zÛstalo uÏ jen nûkolik stanic – Malostranská a Staromûstská na trase A by mûly b˘t zprovoznûny v polovinû ledna. Vlaky ma trase B jezdí v úsecích âern˘ Most–Palmovka a Zliãín–Karlovo námûstí. Na‰e spoleãnost se podílela na opravû v‰ech traÈov˘ch tunelÛ a sedmi stanic: na trase A to byla stanice Muzeum, na trase B stanice Karlovo námûstí, MÛstek, KfiiÏíkova, Invalidovna a Palmovka a koneãnû na trase C stanice NádraÏí Hole‰ovice. V‰echny rekonstruované stanice jsou jiÏ v provozu kromû stanic KfiiÏíkova, Invalidovna a MÛstek, na jejichÏ rekonstrukci na‰e divize stále pracují. Pfii opravách stanic i traÈov˘ch tunelÛ nebyla zji‰tûna Ïádná statická poru‰ení nosn˘ch konstrukcí, ostatnû zahájení prací bylo vÏdy podmínûno kladn˘m znaleck˘m statick˘m posudkem. Dílãí poruchy vnitfiních konstrukcí byly pfieváÏnû zpÛsobeny vztlakem vody, kter˘ zpÛsobil opaãné zatíÏení, neÏ na které byly konstrukce navrÏeny. Pro budovanou trasu IV. C1 která navazuje na stanici NádraÏí Hole‰ovice a povede do Ládví, byl i pfies srpnovou kalamitu leto‰ní rok tfietím, v˘znamn˘m, rokem v˘stavby. Za zmínku pfiedev‰ím stojí plavení druhého tubusu metra poãátkem ãervence a s tím související den
otevfien˘ch dvefií v kvûtnu 2002. Náv‰tûvníci, kter˘ch bylo pfies 20 tisíc, mûli moÏnost projít jiÏ poloÏen˘m tubusem pode dnem Vltavy a na druhé stranû v Troji si pak v „suchém doku“ prohlédnout hotov˘ vybetonovan˘ druh˘ tubus. Svou mimofiádnou kvalitu prokázalo toto originální fie‰ení pfii povodních v srpnu, kdy se pfies nasunuté tubusy ve dnû Vltavy valilo dosud historicky nezaznamenané mnoÏství vody. Mûfiení prokázalo, Ïe se oba tubusy nepohnuly ani o milimetr. Pfiesto se v‰ak povodnû podepsaly na harmonogramu v˘stavby - a to z dÛvodÛ nutnosti sanace podmáãeného podloÏí úsekÛ hlouben˘ch traÈov˘ch tunelÛ. Do dne‰ního dne nebyla obnovena plavba v fiece z dÛvodÛ sklopeného trojského jezu a tak práce spojené s definitivní stabilizací tubusÛ a jejich zasypáním tûÏk˘m kamenivem nemohly b˘t dokonãeny. Druhou v˘znamnou událostí je dokonãení v‰ech raÏeb na trase IV. C1. Jistou komplikací zde byla nutnost dodateãného kotvení primární obezdívky z dÛvodÛ konvergencí, naopak skuteãné pfiítoky vody byly men‰í, neÏ se oãekávalo. V souãasné dobû se provádí definitivní obezdívky v dvoukolejn˘ch i jednokolejn˘ch tunelech, které budou postupnû dokonãeny zhruba v polovinû pfií‰tího roku. Poté stavbu ovládnou pfiedev‰ím montáÏe technologie. ing. Pavel ·rámek, fieditel divize 8 ilustraãní foto Josef Husák
Metrostav na zahraniãních sympóziích
3
4
Jako kaÏdoroãnû mûli odborníci z na‰í akciové spoleãnosti i letos pfiíleÏitost zúãastnit se nûkolika v˘znamn˘ch mezinárodních konferencí. O kongresu fib (Féderation internationale du béton), kter˘ se konal v polovinû fiíjna v japonské Ósace, jsme informovali v souvislosti s ocenûním, které zde bylo udûleno projektu vysouvan˘ch tunelÛ metra pod Vltavou. Pfiedstavme proto dal‰í tfii události, které se uskuteãnily v posledním ãtvrtletí leto‰ního roku. V závûru fiíjna se v Moskvû konala mezinárodní tuneláfiská konference pofiádaná Ruskou tuneláfiskou asociací. Konference s názvem „Tuneláfiství v Rusku a ve Spoleãenství nezávisl˘ch státÛ na poãátku 21. století: zku‰enosti a perspektivy“ se zúãastnili odborníci z fiady evropsk˘ch státÛ, mezi nimiÏ byla i âeská republika, a dále z Brazílie, Japonska, Kanady a USA. Zástupci na‰í akciové spoleãnosti mûli pfiíleÏitost prohlédnout si v rámci programu konference zcela unikátní stavbu Lefortovského tunelu na tfietím moskevském silniãním okruhu. RaÏená ãást tohoto tunelu, kter˘ prochází pod historickou ãástí mûsta a pod fiekou Jauzou, je dlouhá 2056 m a je provádûna nejvût‰ím bentonitov˘m ‰títem na svûtû o prÛmûru 14,2 metrÛ. Ze vzájemn˘ch diskusí na‰ich a rusk˘ch odborníkÛ vyplynulo, Ïe zatímco v âeské republice se pfii raÏbách nejãastûji pouÏívá Nová rakouská tunelovací metoda, Rusové vyuÏívají spí‰e technologii Tunnel Boring Machine. Úãastníky konference zaujala také pfiedná‰ka profesora Bulyãeva z univerzity v Tule, jenÏ ve svém pfiíspûvku hovofiil o Nové ruské v˘poãetní metodû, která se snaÏí o analytické formulace úloh podzemního stavitelství.
Témûfi ve stejnou dobu se rovnûÏ do Technické univerzity v Delftu v Holandsku sjelo na pût desítek odborníkÛ z celého svûta. Setkání, kterého se zúãastnili dva zástupci Metrostavu, mûlo charakter typického workshopu, jehoÏ ústfiedním tématem bylo mûfiení a pfiedvídání chování tunelov˘ch ostûní. Kromû diskuse o technologii raÏení tunelÛ pomocí razících strojÛ zde japon‰tí odborníci prezentovali razící plnoprofilové stroje nekruhov˘ch prÛfiezÛ. Mnoho pfiíspûvkÛ se v Delftu vûnovalo také problematice statického fie‰ení prefabrikovaného Ïelezobetonového ostûní tunelÛ. Souãástí tohoto workshopu bylo i praktické ovûfiování v˘sledkÛ teoretick˘ch fie‰ení. V laboratofiích stavební fakulty Technické univerzity byla modelovû sestavena ãást tunelového segmentového ostûní ve skuteãné velikosti a tento model byl podroben fiadû zatûÏkávacích zkou‰ek. Dal‰í v˘znamnou akcí leto‰ního roku byly Betonáfiské dny v Pardubicích. Tato konference byla vûnována profesoru ZdeÀku ·merdovi, kter˘ slaví své 80. narozeniny. Snahou organizátorÛ bylo informovat odbornou technickou vefiejnost o nejv˘znamnûj‰ích betonov˘ch konstrukcích, které byly v uplynulém roce v âeské republice postaveny. Mezi diskutovan˘mi tématy tedy pochopitelnû nechybûly vysouvané tunely metra pod Vltavou, Ïelezobetonová konstrukce paláce Flóra ãi pfiíspûvek o vyuÏití stfiíkan˘ch betonÛ na stavbû trasy IV. C1. Vedle odborného pfiínosu vzrÛstá i spoleãensk˘ a obchodní v˘znam Betonáfisk˘ch dnÛ. Pfií‰tí rok budou mít jiÏ desáté v˘roãí. Termín jejich konání je stanoven na 26.–27. listopadu 2003. Petr Podlouck˘
DDM Group vznikla v roce 2001 jako zastfie‰ující organizace spoleãností Doprastav a. s., Metrostav a. s. a majoritního vlastníka akcií obou tûchto spoleãností DOAS a.s. Jejím úkolem je inovace vize, strategie a koordinace synergick˘ch efektÛ. Ing. Jindfiich Hess v DDM Group vykonává funkci viceprezidenta pro organizaãní rozvoj a mezinárodní podnikání. BlíÏí se konec roku a s ním i ãas na bilanci. Jak ze své pozice hodnotíte rok 2002? Jako velmi úspû‰n˘. Dodnes si nemyslím, Ïe by bylo moÏné nalézt lep‰í fie‰ení, neÏ jak˘m byla zmûna vlastníka Metrostavu pfied dvûma roky. A s tím souvisí i souãasná velmi dobrá pozice Metrostavu i Doprastavu. DOAS a. s. podniká v oboru stavebnictví, chce své firmy dále rozvíjet a chce, aby jejich trÏní hodnota dále rostla. CoÏ je samozfiejmû pfiání i minoritních akcionáfiÛ. Za poslední dva roky trÏní hodnota Metrostavu stoupla, zvy‰uje se obrat i v˘kony a to samé platí i v pfiípadû Doprastavu, kter˘ se mÛÏe pochlubit tím, Ïe se podílí témûfi na deseti procentech slovenské stavební produkce. Obû firmy spolu spolupracují a zvy‰ují tak svou konkurenceschopnost, v˘konnost i technick˘ rozvoj. Proã vzniklo prezídium DDM Group? DDM Group vznikla proto, aby pomohla souãinnost obou firem koordinovat tak, aby docházelo k co nejefektivnûj‰ímu vyuÏití jak know-how obou tûchto spoleãností, tak i jejich technického vybavení. To se dafií naplÀovat velmi dobfie – Metrostav i Doprastav o sobû vzájemnû podávají reference, Metrostav se tak rozvíjí zejména v oboru silniãních a mostních staveb, Doprastav zase v podzemních pracech, i ve stavbách pro obchodní fietûzce. Prezídium DDM Group vypracovalo strategick˘ plán na nûkolik dal‰ích let, zatím do roku 2005. Prvním z jeho cílÛ je prezentovat sílu vzniklou majetkov˘m spojením tûchto firem, jejich finanãní stabilitu i vûdomí, Ïe tato síla vzniká z poctivého podnikání a navazuje na dlouholetou tradici a zku‰enosti. Dal‰ím úkolem DDM Group je snaÏit se maximálnû sníÏit náklady tím, Ïe Metrostav i Doprastav budou vzájemnû vyuÏívat sv˘ch moÏností, aÈ uÏ se to t˘ká strojÛ, technologií ãi lidského potenciálu. A jako tfietí úkol si DDM Group stanovilo pfiípravu na vstup do Evropské unie a s tím se otevírající zahraniãní stavební trhy. Zde musím fiíci, Ïe jsme pfiede‰li dobu, protoÏe na‰e konkurence teì bojuje o slovensk˘ stavební trh, kde my uÏ nûkolik let existujeme jako silná skupina. TakÏe rok 2002 nemohu hodnotit jinak, neÏ jako úspû‰n˘. A vበv˘hled do pfií‰tího roku? Ani rok 2003 nemá dÛvod b˘t neúspû‰n˘. DDM Group dává najevo, Ïe za jeho firmami stojí poctivá a profesionální práce, coÏ investory i developery samozfiejmû zajímá. Oba podniky dávají navíc jistotu zamûstnání okolo sedmi tisícÛm zamûstnancÛ a jejich rodinám, coÏ rozhodnû není zanedbateln˘ aspekt. DDM Group je spoleãenstvím podnikÛ a lidí, ktefií chtûjí pracovat a v tomto smûru jsem optimistou. Ale samozfiejmû je stále nutné hledat, zda nûkde není ukryt˘ potenciál, kter˘ je‰tû neumíme dostateãnû rozvíjet. V tomto smûru jde zejména o to, zda umíme dostateãnû prodat svou sílu a stabilitu i soukrom˘m investorÛm. Cílem DDM Group je, aby si kaÏdá z jeho firem na‰la na stavebním trhu pozici, která pro ní bude optimální. To pfiinese zisk nejen samotn˘m subjektÛm, ale i jejich zamûstnancÛm. Za rozhovor dûkuje Markéta Matou‰ková
M-22 17.12.2002 13:41 Stránka 3
strana 5
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
V dopravní technice je dÛleÏitá univerzálnost Divize 7 zaji‰Èuje vedle v˘roby a montáÏe ocelov˘ch konstrukcí rovnûÏ ve‰keré zemní práce a dopravu a má oprávnûní také k likvidaci odpadÛ. SuÈ z demolic, v˘kopovou zeminu a dal‰í inertní materiály mohou tedy její pracovníci nejen odváÏet, ale také ukládat na vlastním úloÏi‰ti. Provoz dopravy a zemních strojÛ ze sedmiãky disponuje ucelen˘m v˘bûrem mechanismÛ, které lze ve stavebnictví uplatnit: sklápûãkami, valníky, návûsy, zemními stroji, jefiáby a demoliãními bagry. KaÏdá technika v‰ak stárne. Vybavení autoparku je nutné obnovovat i s ohledem na trendy ve stavebnictví. „Obnova strojního vybavení je cestou k vût‰í pruÏnosti,“ fiíká vedoucí provozu dopravy a zemních prací Jindfiich Faktor. „Plán nákupu dopravní techniky se pfiipravuje na nûkolik let dopfiedu. Efektivnost, kterou nám nákup nové techniky pfiinese, zvaÏujeme podle objemu zakázek. Napfiíklad pfii pfievozech vût‰ího mnoÏství zeminy se dnes více prosazují velkokapacitní sklápûcí vozy. Dobr˘ strategick˘ odhad do budoucnosti znamená náskok pfied konkurencí,“ dodává vedoucí provozu. „U zemních strojÛ je nejdÛleÏitûj‰í jejich univerzálnost. Klasick˘m pfiíkladem je nበdestrukãní bagr od firmy Liebherr. Stroj je osazen˘ demoliãními nÛÏkami, které si poradí i se Ïelezobetonov˘mi konstrukcemi. Bagr, kter˘
má v˘‰kov˘ dosah 27 metrÛ, letos pracoval V Nejdku u Karlov˘ch VarÛ na likvidaci kotelny firmy Vlnap. Nyní jsme jej pfiesunuli na demolici koksovny v Ostravû. Nejvíce jeho univerzálnost provûfiily zemní práce nedaleko Kolína, kde v budoucnu vyroste prÛmyslová zóna. Na stroj bylo namontováno podkopové rameno, které zcela zmûnilo funkãnost stroje. Zde se také na hutnûní podkladu osvûdãil nov˘ vibraãní válec (horní foto). Z hlediska termínÛ i objemu zemních prací pfiedstavovala kolínská zakázka nejrozsáhlej‰í akci v historii na‰í divize.“ Nedávno se park dopravních mechanismÛ roz‰ífiil o dozer T 170, v prosinci dopraváci oãekávají dal‰í pfiírÛstek – vibraãní válec VV 1400, na nûjÏ ãeká pfií‰tí rok pofiádn˘ kus práce. „Na bagry kupujeme bourací kladiva Nordstahl. TûÏká destrukãní mechanizace se uplatnila jak pfii demolicích v Plzni, tak pfii likvidaci následkÛ povodní v praÏském Karlínû. Techniku chceme vyuÏít co nejefektivnûji, pfiedpokladem úspûchu je v‰ak kvalitní t˘m lidí, kter˘ s ní pracuje“ fiíká na závûr vedoucí provozu. Sklápûcím vozÛm na divizi 7 dominují tatry, dopraváci mají tûchto vozidel o nosnosti 12 aÏ 18 tun celkem tfiiadvacet. Pokud nestaãí vlastní kapacity, najímají se dal‰í vozy od dopravních firem. Petr Podlouck˘, foto Josef Husák
Tfiináct metrÛ dlouh˘ valníkov˘ návûs Metaco s nápisem Metrostav pfiicestoval na Rohansk˘ ostrov z divize 11. âinnost této divize spoãívá mimo jiné v pofiizování a hospodafiení s hmotn˘m investiãním majetkem strojního charakteru. V areálu dopravy divize 7 návûs poprvé zaparkoval v pondûlí 9. prosince. Ve stejném t˘dnu jiÏ v‰ak cestoval pro náklad do Brna. Návûs bude vyuÏíván zejména na cestách po na‰í republice, poãítá se s ním v‰ak i pro mezinárodní dopravu. Foto: Miroslav Korous
Schody Karlova mostu zaãátkem velké opravy První krok k budoucí velké rekonstrukci Karlova mostu provedla divize 9 opravou schodÛ na Kampû. Stavbafii z devítky, ktefií souãasnû provádûjí rekonstrukci Nostického paláce na Malé Stranû, dokonãili 29. listopadu opravu schodÛ, které vedou z Karlova mostu do Saské ulice na Kampû, a zrekonstruovali také nûkolik stupÀÛ sestupu k Hotelu U tfií p‰trosÛ. V této ãásti Karlova mostu rovnûÏ opravili pfiilehlou opûrnou zeì vãetnû zábradlí. DÛvodem opravy schodÛ bylo mimo jiné i poru‰ení klenby pod schody. ZároveÀ s opravou byly provedeny tfii prÛzkumné sondy, jejichÏ laboratorní zpracování a vyhodnocení provede âVUT. Práce stavbafiÛ z divize 9 vedl mistr Václav Vrátník, vedoucím projektu byl ing. Michal Kaiser. V˘raznou poloÏku v opravách pfiedstavovaly restaurátorské práce firmy Gema Art. V rámci rekonstrukce schodi‰tû byly na pfiilehlé
zdi provedeny i zku‰ební restaurátorské postupy povrchové úpravy kamenné zdi a spárování. Oprava schodi‰tû zaãala jiÏ koncem ãervence, ale postup prací zkomplikovaly srpnové povodnû. Vzhledem ke stále vysoké vlhkosti kamenn˘ch dílÛ, bylo také zrekonstruované schodi‰tû pfiedáno bez povrchov˘ch úprav. Patina, která nov˘m ãástem dodá vzhled okolního kamene, bude provedena aÏ v pfií‰tím roce. Na pokraãování první etapy oprav na Karlovû mostû bude vypsáno v˘bûrové fiízení. PfiipomeÀme, Ïe v roce 1999 a 2000 byl v rámci grantu Ministerstva kultury âR proveden rozsáhl˘ doplÀkov˘ prÛzkum pÛsobení vnûj‰ích vlivÛ na KarlÛv most. V‰echny poznatky z tohoto i pfiedchozích prÛzkumÛ byly podrobnû analyzovány a staly se podkladem pro zpracování projektu pro první etapu opravy Karlova mostu. Petr Podlouck˘
Îelezo ukryté pod kubíky betonu KdyÏ se fiekne tfimínkovaãka, oh˘baãka ãi armovací Ïelezo, zasvûcenému se vybaví haly armozávodu Metrostavu na Rohanském ostrovû a v Horních Poãernicích. V˘robní haly a dílny „na Rohanu“ patfiily mezi ta pracovi‰tû Metrostavu, která byla pfii srpnov˘ch povodních nejvíce postiÏena. Bûhem deseti kritick˘ch dnÛ zÛstali mnozí technici a dûlníci doslova bydlet v dílnách, aby zachránili majetek a pozdûji odstranili nejhor‰í následky povodní. Katastrofa jakoby kolektiv je‰tû více stmelila. Navzdory ve‰ker˘m komplikacím bude leto‰ní plán splnûn. Jak tvrdí vedoucí armozávodu Ivo Kukla: „Podmínky jsou stále tvrd‰í, ale Ïivot bez boje zavání fádností.“ Îelezáfii letos obhájili certifikát pro v˘robu a ukládání betonáfiské v˘ztuÏe podle normy âSN ISO 9001: 2001. Îádná zakázka Metrostavu se bez armozávodu neobejde. Jeho pracovníci kromû zakázek pro na‰i akciovou spoleãnost pracují také pro externí zákazníky. Zakázky Metrostavu jsou v‰ak pro armozávod prioritní, aÈ jde o malé ãi velké stavby. K tûm velk˘m patfiily tunely Mrázovka i vysouvané tunely metra po Vltavou. Ocenûní, které tato mimofiádná stavba získala, jdou i na adresu ÏelezobetonáfiÛ. „S pfiib˘vajícím vûkem pfiib˘vá nejen pocit zodpovûdnosti, ale ãlovûk pfiichází k Ïivotnímu zji‰tûní, Ïe práce mÛÏe b˘t skuteãn˘m potû‰ením. Ov‰em kdyÏ jsem kdysi sl˘chal podobná tvrzení od sv˘ch star‰ích kolegÛ, nechápal jsem, jak mohou propadnout takovému fandovství,“ fiíká s úsmûvem Ivo Kukla. Bûhem posledních deseti let prodûlaly stavební technologie mnohé zmûny. Pro Ïelezáfie to znamenalo mimo jiné zpracování slab‰ích profilÛ betonáfiské v˘ztuÏe, a tedy také vût‰í pracnost. Dnes zpracuje armozávod roãnû kolem 9000 tun oceli, v dobách intenzivní v˘stavby metra byl rekord 15 tisíc tun v˘ztuÏe. „V souãasné dobû rovnûÏ vidíte na stavbách ménû sváfieãÛ sklonûn˘ch nad armaturou. Svárem se armovací Ïelezo prohfiálo a tím ãásteãnû zmûnilo svou kvalitu. Nyní se armatura svazuje nejãastûji vázacím drátem, svár se vyÏaduje pouze na konstrukcích, kde to pfiedepisuje projekt,“ vysvûtluje vedoucí armozávodu. V souãasné dobû mnohé stavby pracují i v noãních smûnách, jak se takové smûny dot˘kají va‰ich montérÛ? „Roz‰ífiení prací o montáÏe v noci zrychluje stavbu, ale vy-
Ïaduje vût‰í opatrnost. Pohyb po vyarmovan˘ch plochách není ani ve dne jednoduch˘, natoÏ za umûlého osvûtlení. PfiestoÏe v noci na armovací Ïelezo dopadá kvalitní svûtlo, jeho umûlé paprsky vytváfiejí stovky fale‰n˘ch stínÛ. DÛsledkem je hor‰í orientace s rizikem úrazu. Proto je lep‰í pracovat na svisl˘ch neÏ vodorovn˘ch plochách, pfiípadnû nároãné práce provádût ve dne.“ Jaké vlastnosti musí mít Ïelezáfi? „Îelezáfi, pozdûji pfiejmenovan˘ na Ïelezobetonáfie, b˘vával uãebním oborem. Dnes se profese dá získat jen praxí v dílnû a na montáÏích. Îelezáfi musí mít smysl pro kolektivní práci a vedle skvûlé fyzické kondice i dobrou prostorovou pfiedstavivost. Tím myslím schopnost dobrého odhadu, kdy podle dokumentace dokáÏete vytvofiit ze stovek mal˘ch dílÛ armatury mohutnou nosnou plochu. PfiestoÏe na‰i lidé dûlají fyzicky velmi namáhavou práci, vytvofiili si k ní kladn˘ vztah. Ten kdo rozumí svému fiemeslu, nedá na nû dopustit,“ fiíká Ivo Kukla. Pracujete s armovacím Ïelezem jiÏ 30 let, chtûl byste ve svém oboru nûco zmûnit? „Domnívám se, Ïe zvlá‰tû u zakázek celofiremního v˘znamu bychom se mûli podílet i na zpracování projektu statiky. Na‰e zku‰enosti by urãitû byly v mnohém prospû‰né. Pfiál bych si také, aby na‰e strojní vybavení pokraãovalo v modernizaci. Na jedné stranû máme oh˘baãky fiízené poãítaãem, na druhé stranû v‰ak stroje i star‰ího data. Ke cti jim v‰ak musím pfiiãíst jejich plnou funkãnost.“ Te x t a f o t o P e t r P o d l o u c k ˘
K metru patfií také kolejov˘ svr‰ek SíÈ praÏského metra má dnes 50 kilometrÛ dvoukolejné trati s 51 stanicemi. To pfiedstavuje více neÏ 100 km kolejí a doslova milióny souãástek, od kolejnic aÏ po kotevní ‰rouby. Znamená to také disponovat ‰kálou montáÏního vybavení, zajistit dokonalé svafiování, pfiesné vrtání kotevních otvorÛ, geodetické mûfiení a dal‰í speciální práce. MontáÏ kolejového svr‰ku dfiíve byla doménou specializovaného dodavatele. S v˘stavbou metra se v‰ak mnohé zmûnilo. Metrostav, respektive jeho divize 3, má své vlastní stfiedisko kolejového svr‰ku. Letos oslavilo jiÏ desáté v˘roãí. Divize 3 postavila první koleje v roce 1992 na „pátém béãku“. Na metru se provádí takzvané bezpraÏcové upevnûní kolejí. Metoda vyuÏívá upevnûní podkladnic pomocí kotevních ‰roubÛ a plastbetonov˘ch materiálÛ napojen˘ch k podkladnímu kolejovému betonu. Stejn˘m zpÛsobem jsou upevnûny i v˘hybky. ZpÛsoby upevnûní kolejnic na podkladnice v‰ak zdaleka nejsou v‰ude stejné. Vzhledem ke sloÏité geologii a rÛzné v˘‰ce terénu musí obãas praÏské metro vystoupit i na povrch. V uzavfiené konstrukci nad povrchem se zpÛsob upevnûní kolejí mûní. Na Nuselském mostû na trase C je upevnûní kolejového ro‰tu na mostnicích z tvrdého dfieva, v pfiípadû ocelového mostu mezi stanicemi HÛrka a LuÏiny jsou pouÏity dfievûné praÏce ve ‰tûrkovém loÏi. Podobnû se postupovalo také u Ïelezobetonového mostu mezi stanicemi Rajská zahrada a âern˘ Most. „Na trase metra IV. C1 budou pouÏity ãtyfii odli‰né typy pruÏného upevnûní kolejí (foto ã. 1),“ vysvûtluje hlavní stavbyvedoucí Milan Z˘b. „První typ je urãen pro nejménû namáhanou traÈ, tedy pro pfiímé úseky. Toto upevnûní bude mít skromnûj‰í poãet konstrukãních prvkÛ a pouÏije jen jednu gumovou vloÏku. Dal‰ím typem je upevnûní na podkladní desce. To je schopné pfiená‰et zv˘‰ené namáhání. PouÏívá se v obloucích, neboÈ je schopno omezit dynamické zatíÏení a boãní rázy vyvolané projíÏdûjícím vlakem. Tfietí typ upevnûní je specificky konstruován pro v˘hybkové objekty a ãtvrtá, klasická, konstrukce pouÏívá takzvané vrtule v dfievûn˘ch praÏcích. OdpruÏené koleje jsou kromû zv˘‰ené trvanlivosti i ménû hluãné,“ dodává Milan Z˘b. V doãasnû koneãné stanici Ládví (foto ã. 2) je v souãasné dobû kolejov˘ svr‰ek vãetnû kolejového kfiíÏe-
ní zcela dokonãen a zb˘vá uloÏit pouze odstavné koleje. Do konce tohoto roku chce stfiedisko kolejového svr‰ku navézt na stavební oddíl 03 v Troji 25 metrÛ dlouhé kolejnice typu S 49, které vyrábûjí z ocelárny v Tfiinci. V˘hybky pro tento oddíl dodá v˘robce z Prostûjova. Stfiedisko divize 3 spoleãnû s odborníky Dopravního podniku Metro se podílí na v˘voji nové konstrukce uchycení kolejového svr‰ku. Technici pfiipravují rovnûÏ postupnou v˘mûnu starého kolejového svr‰ku za systém upevnûní kolejí na plastbetonov˘ch praÏcích. Te x t a f o t o P e t r P o d l o u c k ˘
1 Na novû budované trase metra do Ládví budou pouÏity ãtyfii odli‰né typy pruÏného upevnûní kolejí (foto nahofie). OdpruÏené koleje jsou kromû zv˘‰ené trvanlivosti i ménû hluãné.
2
M-22 17.12.2002 13:42 Stránka 4
strana 6
Blahopfiejeme
INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI
NA·E FOTOREPORTÁÎ
Vítejte v Ósace Letadlo se stoãilo nad západním pobfieÏím a souãasnû zahájilo klesání k ósackému zálivu. Pfiíjemn˘ hlas oznamoval: „Pfiistáváte na mezinárodním leti‰ti Kansai International Airport. Vítejte v Japonsku!“ Je 7:50 místního ãasu, od chvíle, kdy letadlo Boeing 747 spoleãnosti Lufthansa se 426 pasaÏéry na palubû odstartovalo z nûmeckého Frankfurtu, nás dûlí 11 hodin. O první dialog s Japonci se postará imigraãní úfiedník, jemuÏ vysvûtlujeme dÛvod náv‰tûvy: Jsme úãastníci prvního svûtového kongresu Mezinárodní federace pro konstrukãní beton (fib – Féderation international du béton). Ósaka je povaÏována za druhé nejvût‰í konferenãní i v˘stavní mûsto Japonska. Kongresové centrum se nachází v obfiím obchodním centru Nakanoshima, jehoÏ útroby skr˘vají desítky konferenãních sálÛ. Nejvût‰í z nich nabízí 2 754 míst. Úãastníci svûtového kongresu fib zaujali v sálech pfies 1100 míst, 25 z nich bylo vyhrazeno delegaci z âeské republiky. Jednání probíhala v 15 sekcích a tématicky pokryla pestrou ‰kálu „betonafiiny“. Pfiedná‰ka stfiídala pfiedná‰ku - sloÏení betonu, jeho Ïivotnost, v˘znam pfiedpjatého betonu, seismická odolnost staveb, architektonická mûfiítka betonov˘ch konstrukcí… Hovofií se také o ãeském projektu vysouvan˘ch tunelÛ metra pod Vltavou, kter˘ je oznaãen za technicky mimofiádnû zdafiilé dílo, a je mu udûleno jedno z pûti nejvy‰‰ích ocenûní. Ale najde se také ãas na exkurzi. Úãastníci kongresu mají moÏnost nav‰tívit ‰est staveb. My si vybíráme silniãní most Ritto. Rozsáhlé dílo, jehoÏ tunely a mosty procházejí horskou krajinou, je opravdu úctyhodné. Délka mostní konstrukce ãiní 555 metrÛ, rozpûtí nejvût‰ího pole je 170 metrÛ a v˘‰ka 103 metry. Pro odborníka krásn˘ záÏitek. Prohlídka je organizována v japonském stylu, tedy více neÏ dokonale. Osmdesát lidí dostává pfiilby s oznaãením své skupiny a bílé rukaviãky. Na stavbû je takov˘ pofiádek, Ïe nikdo nemusí mít obavu o lesk sv˘ch polobotek. Pro nás nezvyklá a nev‰ední péãe o náv‰tûvníky je znát na kaÏdém kroku. Tûmito slovy dnes hovofií o sv˘ch záÏitcích jeden z úãastníkÛ fiíjnového svûtového kongresu fib. Na‰i akciovou spoleãnost reprezentovalo v Ósace pût odborníkÛ, ktefií se podíleli na realizaci vysouvan˘ch tunelÛ metra pod Vltavou: ing. Stanislav Dostál, ing. Pavel Kasal, Jifií Kordík, ing. Vladimír Pánek a doc. ing. Jan L. Vítek, CSc. Ten v‰ak zdÛrazÀuje, Ïe ocenûní patfií i mnoha dal‰ím, neboÈ realizaãní t˘m byl poãetnûj‰í: za v‰echny jmenujme doc. ing. ZdeÀka Tobolku, CSc., ing. Jaromíra ·oba, ing. Josefa Hornycha, ing. Jindfiicha Hátle, ing. Miladu Mazurovou z dcefiiné spoleãnosti TBG-Metrostav, ing. Jaroslava Pohana z CCE Praha a ing. Josefa KuÀáka z Metroprojektu.
Srdeãné pfiání v‰eho nejlep‰ího zasíláme na‰im spolupracovníkÛm, ktefií v lednu 2003 oslaví své jubileum. V‰em pfiejeme zdraví do dal‰ích let, ‰tûstí a spokojenost v osobním a rodinném Ïivotû. Za jejich práci, kterou vykonávají pro na‰i akciovou spoleãnost, jim dûkujeme a pfiejeme je‰tû mnoho pracovních a osobních úspûchÛ.
50 let 1.1. Ing. Josef Fárka, samostatn˘ odborn˘ technick˘ pracovník z divize 12, kter˘ je u Metrostavu zamûstnán od roku 2002 22.1. Jozef ·ãerba, stavbyvedoucí z divize 6, kter˘ je u Metrostavu zamûstnán od roku 2002 23.1. Vladimír Ruml, strojník pracovních strojÛ z divize 5, kter˘ je u Metrostavu zamûstnán od roku 1981 27.1. ·intler Franti‰ek, zedník z divize 3, kter˘ je u Metrostavu zamûstnán od roku 1996 29.1. Ing. Jaroslav Keil, vedoucí útvaru na centrále, kter˘ je u Metrostavu zamûstnán od roku 2001 30.1. Zdenûk Zikl, strojník pracovních strojÛ z divize 5, kter˘ je u Metrostavu zamûstnán od roku 1979
60 let 6.1. Peter Nem‰ovsk˘, vedoucí stfiediska z divize 12, kter˘ je u Metrostavu zamûstnán od roku 2002 15.1. Ing. Jan Petru‰ka, odborn˘ technick˘ pracovník z divize 9, kter˘ je u Metrostavu zamûstnán od roku 2002 16.1. Josef Podhorsk˘, betonáfi z divize 3, kter˘ je u Metrostavu zamûstnán od roku 1992 24.1. Jindfiich Hoza, strojník pracovních strojÛ z divize 5, kter˘ je u Metrostavu zamûstnán od roku 2001 28.1. Ing. Otakar Formánek, námûstek fieditele divize 5, kter˘ je u Metrostavu zamûstnán od roku 1984 29.1. Jifií Matûjãek, strojník pracovních strojÛ z divize 5, kter˘ je u Metrostavu zamûstnán od roku 1978
Blahopfiejeme i na‰im Ïenám, které se doÏívají v˘znamného Ïivotního jubilea: 8.1. Vlasta Figallová, skladnice z divize 9, která je u Metrostavu zamûstnána od roku 1990 15.1. Hana Krahulíková, odborná referentka z divize 11, která je u Metrostavu zamûstnána od roku 1997
Vánoãní atmosféra na Starém mûstû
Petr Podlouck˘, foto Pavel Kasal
Konstrukce krytého pódia na Staromûstském námûstí, ze kterého v nedûli 1. prosince zahájil praÏsk˘ primátor oslavy vánoãních svátkÛ, pochází tradiãnû od na‰í divize 6. „Mûsto s námi konzultovalo nové pojetí konstrukce, rovnûÏ bylo rozhodnuto o lep‰ím umístûní, tentokrát smûrem k PafiíÏské ulici,“ fiekl nám vedoucí projektu ing. Martin Folt˘n. Zahájení stavby bylo posunuto s ohledem na zasedání NATO. Stavbafii s mistrem Radkem Wolfschützem zvládli postavit pódium na Staromûstském námûstí za tfii dny. Vedoucím pracovní ãety byl Ivan Langer. Pfiedvánoãní nálada nabírá dech, Staromûstské námûstí má nejen pûknou tribunu, na které se stfiídají pûvecké soubory, na své si pfiijdou i ti, ktefií hledají originální nákup. Prolínání staré a moderní architektury. S ósack˘m hradem v bezprostfiední blízkosti sousedí mrakodrapy moderní ãtvrti Business Park.
Te x t a f o t o P e t r P o d l o u c k ˘
Dûlníky v Kobylisích na chvíli vystfiídaly hudba a tanec Taneãnice Krist˘na Lhotáková za doprovodu tfií rytmicky se pohybujících bagrÛ a hudby Ladislava Soukupa ve ãtvrtek 5. prosince symbolicky pfiedvedla zrod stanice Kobylisy od zahájení v˘stavby po dokonãení raÏeb. Barevné reflektory na závûr jejího vystoupení osvûtlily umûle vytvofien˘ podzemní prostor úctyhodn˘ch rozmûrÛ. Profil stanice totiÏ ãiní 220m2, její délka je 148 metrÛ. Na netradiãnû pojatém pfiedstavení stanice Kobylisy spolupracovali organizátofii s dramaturgem Pavlem ·torkem z neziskové nevládní organizace âTY¤I DNY, kter˘ od roku 1998 vyhledává netradiãní prostory na pfiedstavení alternativních projektÛ pfiedev‰ím z oblasti pohybového divadla. Práce na v˘stavbû metra se v‰ak nezastavila. Jen o den pozdûji, v pátek 6. prosince, uÏ stanice opût byla v obleÏení stavbafiÛ, ktefií nyní pracují na sekundární obezdívce. První vlaky by na trase IV. C1 mûly projet v polovinû roku 2004. Markéta Matou‰ková, foto Josef Husák
Moderní budova muzea Suntory, jejíÏ konstrukce je z pohledového betonu, uvnitfi skr˘vá kinosál vybaven˘ technologií I-MAX.
âtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., ãlen DDM Group / ·éfredaktor ãtrnáctideníku Petr Podlouck˘ / redaktorka Markéta Matou‰ková / Adresa redakce KoÏeluÏská 5, 180 00, Praha 8 – LibeÀ, Tel.: 26670 9499; mobil 606 741 355; Internet: www.metrostav.cz, âíslo 22/2002 vy‰lo 18. 12. 2002 (1/2003 vyjde 21. 1. 2003) / SloÏení redakãní rady ing. Franti‰ek Polák (pfiedseda), ing. Jan Cuc, ing. Jifií Kavan, ing. Jifií Koláfi, ing. Jaroslav KfiíÏ, Ph.D., Pavel Meyer, ing. Jaromír Pavlíãek, Petr Podlouck˘, ing Jaromír ·ob a ing. Libu‰e Weinfurtová / Design Studio Machek & Babák / V˘roba Boomerang Publishing, Nuselská 39, 140 00, Praha 4, tel.: 2440 23 201, fax.: 244023 333 / Podávání novinov˘ch zásilek povolila âeská po‰ta, s.p., od‰tûpn˘ závod Praha, ã.j. nov 6051/96 ze dne 3. 4. 1996 / Podávání novinov˘ch zásilek bylo povoleno s.p. OZSeâ Ústí nad Labem, dne 21. 1. 1998, j. zn. P-649/98 / Registrace periodika MK âR E 7121, ISSN 1211-0736
M-22 17.12.2002 13:42 Stránka 5
strana 3
KfiíÏem kráÏem rokem 2002...
1
3
2
4
7 1. Na tom, Ïe se unikátní vysouvané tunely pod Vltavou na trase metra IV. C1 podafiilo úspû‰nû realizovat, mají zásluhu divize 3, 6, 7 a 8. Trasa IV. C1 je dlouhá 3,981 kilometru a souprava metra jí projede za 300 sekund. Nová trasa z NádraÏí Hole‰ovice do Ládví by mûla b˘t zprovoznûna v polovinû roku 2004. 2. Rekonstrukce b˘valého kina Skaut na loutkové divadlo Minor se ujala na‰e divize 9. V divadle, které je koncipováno jako klasické kukátkové, to jen h˘fií fantazii provokujícími barvami a zákoutími. Není divu – vÏdyÈ je urãeno pfiedev‰ím dûtem. Zdafiilá rekonstrukce divadla Minor byla ocenûna cenou Stavba roku 2002. 3., 4. Devítipatrová budova ve tvaru trojúhelníku, která se stala novou dominantou dolní ãásti Václavského námûstí, dostala jméno Palác Euro. Její v˘stavby se ujala na‰e divize 1. Pfiízemí a první ãtyfii patra zaplní obchody, dal‰ích pût podlaÏí je vyhrazeno administrativû. Dostavbu druhé fáze hypermarketu Tesco (4), která stávající prostory roz‰ífiila o 26 000 m2, koordinovali pracovníci divize 3.
5
6
8 5. Administrativní budovu Charles Square Center stavûly na‰e divize 3 a 9 pouh˘ch devatenáct mûsícÛ. Devítipatrov˘ objekt s osmi v˘tahy nabízí 30 tisíc metrÛ ãtvereãních kanceláfisk˘ch prostor a podzemní parkovi‰tû se 143 garáÏov˘mi stáními. První dvû podlaÏí jsou urãena obchodÛm a restauracím. 6. Rekonstrukce b˘valého Portheimovského paláce, v nûmÏ sídlí PraÏská plynárenská, se ujala opût na‰e divize 9. Relaxaãní zóna v dvorním traktu objektu nabízí moÏnost pfiíjemného posezení u ka‰ny i pro vefiejnost. 7. Unikátní projekt Palác Flóra na praÏsk˘ch Vinohradech, kter˘ bude jedním z nejvût‰ích multifunkãích objektÛ v âeské republice, je prací stavbafiÛ z divize 9, na betonáfisk˘ch pracích se zde podílela také divize 6. JiÏ od bfiezna zde bude otevfiena nákupní zóna vãetnû multikina s technologií I-MAX, první svého druhu v âeské republice. 8. RaÏby tunelÛ Mrázovka, kde se nyní pracuje na definitivní obezdívce, jsou dílem divize 5. Tunely Mrázovka budou v˘znamnou souãástí praÏského mûstského okruhu Zlíchov – Radlická.
M-22 17.12.2002 13:43 Stránka 6
strana 4
KfiíÏem kráÏem rokem 2002...
9
10
12
11
9. Na budování ãtyfi velkoobjemov˘ch nádrÏí pro Centrální tankovi‰tû ropy u Nelahozevsi spolupracovaly divize 3 a 7. KaÏdá z tûchto dvouplá‰Èov˘ch nádrÏí má objem 120 000 m3, coÏ z nich dûlá evropsk˘ unikát. Právû tyto ãtyfii nádrÏe umoÏní zv˘‰it objem skladov˘ch zásob ropy v âeské republice na 1 300 000 m3. Tyto skladové zásoby ropy jsou souãástí státních hmotn˘ch rezerv. AÏ budou v‰echny ãtyfii nádrÏe dokonãeny, bude mít âeská republika podle poÏadavkÛ Evropské unie skladové zásoby ropy na devadesát dnÛ. Poslední nádrÏ by mûla b˘t zprovoznûna v prÛbûhu roku 2005. 10. Brilantní dílo odvedli pracovníci divize 5 pfii v˘stavbû prÛchodu valem Pra‰ného mostu pod PraÏsk˘m hradem. Asi nejvût‰ím ofií‰kem pro nû byla obezdívka z keramick˘ch cihel stavûn˘ch na v˘‰ku. Náv‰tûvníkÛm se díky této stavbû otevfiela cesta z dolní ãásti Jeleního pfiíkopu aÏ na PraÏsk˘ hrad. Stavba byla souãástí rozvojov˘ch plánÛ Správy PraÏského hradu a finanãnû byla podporována nadací Dagmar a Václava Havlov˘ch Vize 97. 11. Pfii stavbû tunelu na pfieloÏce Ïelezniãní trati Chomutov – Bfiezno, kterou realizuje divize 5, byla pfii raÏbách pouÏita nová tunelovací metoda obvodového vrubu s pfiedklenbou, která se vyfiezává pomocí unikátního stroje Perforex. Ten-
13
14
to stroj byl pro tuto stavbu vyroben „na míru“ italskou firmou Casagrande. V˘stavbu sedmikilometrové pfieloÏky Ïelezniãní tratû lze povaÏovat za nejvût‰í investiãní akci posledních let na Chomutovsku. 12., 13., 14. Stavby v plzeÀském regionu jsou dílem divize 1. V netradiãnû architektonicky pojaté budovû by patrnû nikdo nehledal montáÏní halu pro filmafisk˘ prÛmysl. Budova je pfiirovnávána k „mot˘lu s létajícím talífiem na zádech“ a kombinace Ïelezobetou, skla a hliníkov˘ch lamel tento dojem je‰tû umocÀuje. Pfiemostûní hlavního nádraÏí mezi ulicemi Lobezská – U Prazdroje pomohlo odklonit dopravu z centra Plznû. Na realizaci nejvût‰í investiãní akce financované tamní radnicí se podílelo sdruÏení firem Stavby silnic a Ïeleznic, Dopravní stavby holding a za Metrostav jeho divize 1 (13). Doslova lahÛdkou byla pro na‰e stavafie rekonstrukce plzeÀské Mû‰Èanské besedy. V plné kráse a lesku se nyní náv‰tûvníkÛm pfiedstavuje kavárna s bohatû malovan˘m stropem a ‰tukovou v˘zdobou, Besední sál se ‰piãkov˘m technick˘m zázemím, Primátorsk˘ salónek, Zrcadlov˘ a Taneãní sál a suterénní divadélko JoNá‰. –két–, foto Josef Husák
Co jsme na‰li v ‰uplíku... aneb o na‰ich stavbách a lidech pfieváÏnû neváÏnû
1
2
Po cel˘ rok jsme se snaÏili serióznû informovat o dûní na stavbách a o na‰ich obchodních úspû‰ích. Pfii cestách za váÏn˘mi a dÛleÏit˘mi událostmi se nám obãas pfiipletla do hledáãku fotoaparátu situace, která se zdála úsmûvná nebo pfiipou‰tûla i jin˘ v˘klad, prostû provokovala k mystifikaci. Vybrali jsme alespoÀ pár takov˘ch stfiípkÛ: 1. Po srpnov˘ch povodních opravdu nebylo obyvatelÛm Karlína do smíchu. Îivot ale tropí hlouposti i ve chvílích tragick˘ch. ZapÛsobilo kouzlo nechtûného, takÏe jistû nezam˘‰lené spojení nápisÛ na obrázku vyznûlo jako ponûkud pfiehnaná péãe otcÛ mûsta o citov˘ Ïivot spoluobãanÛ. 2. Kdo se vsadí, riskuje. Nûkdo ztrátu milionÛ, jin˘ tfieba barvu vlasÛ. Stavbyvedoucí pan Jan Stoães z divize 1 se vsadil, Ïe raziãi na brnûnské prÛzkumné ‰tole Lenka nevyrazí v záfií sto metrÛ. A prohrál. âervená barva jeho vlasÛ dokazuje, Ïe se s poráÏkou vyrovnal ãestnû. Ale stejnû se nabízí my‰lenka, zda ne‰lo o rafinovan˘ pokus o zv˘‰ení pracovní motivace dûlníkÛ. Za tfiicet záfiijov˘ch dnÛ totiÏ vyrazili do té doby rekordních 103 metrÛ... Zmûna barvy vlasového
3
4
porostu se Janu Stoãesovi zalíbila tak, Ïe nyní plánuje pfiechod z ãervené na zelenou – pr˘ aby z nûj nevyprchala vánoãní atmosféra. 3. Tato unikátní fotografie zachycuje poslední okamÏiky t˘mu zbrojních inspektorÛ OSN, ktefií se po své zásadní misi v Iráku rozhodli pro odpoãinek v Praze. O pfiíãinách jejich záhadného zmizení se svûtov˘ tisk neodvaÏuje spekulovat. Nám se v‰ak podafiilo vypátrat, Ïe inspektofii byli naposledy spatfieni pfii vstupu do unikátní podzemní prostory, jejíÏ prohlídku jim nabídla nejmenovaná ãeská stavební firma. 4. Aby se náv‰tûvníci centrály na‰í akciové spoleãnosti cítili opravdu dobfie, byla pfiijata skupina mlad˘ch hostesek, jejichÏ úkolem bude peãovat o pohodlí pfiíchozích hostÛ z fiad v˘znamn˘ch obchodních partnerÛ. ProtoÏe náplÀ jejich práce je velmi nároãná, byl pro nû v rámci rekonstrukce objektu vybudován relaxaãní koutek s vífiiv˘m bazénkem. Te x t a f o t o : K A C H - N A
