NA PŘÍKOPĚ 28 115 03 PRAHA 1 Sekce licenčních a sankčních řízení V Praze dne 12. května 2016 Č.j.: 2016 / 56147 / 570 Ke sp. zn. Sp/2016/63/573 Počet stran: 23 ROZHODNUTÍ Česká národní banka (dále také jen „správní orgán“) jako správní orgán dohledu příslušný v oblasti směnárenství podle § 1 odst. 3, § 44 odst. 1 písm. e) a § 44 odst. 2 písm. f) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů a § 17 odst. 1 zákona č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti (dále jen „zákon o směnárenské činnosti“), ve spojení s § 24 odst. 4 téhož zákona, a orgán dohledu příslušný k dohledu v oblasti platebního styku podle § 135a odst. 1 písm. a) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o platebním styku“), rozhodla v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. Sp/2016/63/573 podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) o správních deliktech společnosti CITY CHANGE, s.r.o., IČO 264 76 312, se sídlem Mirovická 1094/30, 182 00 Praha 8 Kobylisy, takto: I.
Společnost CITY CHANGE, s.r.o., IČO 264 76 312, se sídlem Mirovická 1094/30, 182 00 Praha 8 - Kobylisy,
i)
dne 30.10.2015 v 15:00 hod. poskytla bez oprávnění klientovi _______ ____________ platební službu podle § 3 odst. 1 písm. f) zákona o platebním styku, když mu na základě předložení platební karty vyplatila hotovost v české měně,
ii)
v rámci kontrolních směn provedených ve dnech 20.11.2015 ve 14:50 hod., 11.1.2016 v 15:50 hod. a 26.1.2016 v 16:00 hod. v provozovně na adrese Loretánská 106/23, 118 00 Praha 1 uveřejnila informaci o úplatě za provedení směnárenského obchodu na kurzovním lístku nepřiměřeně malým písmem,
iii)
v rámci kontrolních směn provedených ve dnech 20.11.2015 ve 14:50 hod., 11.1.2016 v 15:50 hod. a 26.1.2016 v 16:00 hod. v provozovně na adrese Loretánská 106/23, 118 00 Praha 1 nesdělila zájemci – kontrolnímu pracovníkovi s dostatečným předstihem před uzavřením směnárenského obchodu v textové podobě informace ve smyslu § 13 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti, když tyto informace sdělila až současně s vyplacením protihodnoty za směnovanou částku a
iv)
v rámci kontrolních směn provedených ve dnech 20.11.2015 ve 14:50 hod., 11.1.2016 v 15:50 hod. a 26.1.2016 v 16:00 hod. v provozovně na adrese Loretánská 106/23, 118 00 Praha 1 nevydala kontrolnímu pracovníkovi, jako tomu, s kým tyto směnárenské obchody provedla, doklad o provedení směnárenského obchodu podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele,
tedy porušila ad i)
zákaz podle § 5 zákona o platebním styku,
ad ii) povinnost podle § 11 odst. 3 zákona o směnárenské činnosti, ad iii) povinnost podle § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti a ad iv) povinnost podle § 14 zákona o směnárenské činnosti, čímž se dopustila ad i)
správního deliktu podle § 132 odst. 1 písm. a) zákona o platebním styku,
ad ii) správního deliktu provozovatele podle § 22 odst. 1 písm. c) zákona o směnárenské činnosti, ad iii) správního deliktu provozovatele podle § 22 odst. 1 písm. g) zákona o směnárenské činnosti a ad iv) správního deliktu provozovatele podle § 22 odst. 1 písm. h) zákona o směnárenské činnosti, za což se jí ukládá podle § 132 odst. 3 písm. c) zákona o platebním styku pokuta ve výši 350 000 Kč (slovy tři sta padesát tisíc korun českých). Peněžitá pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro hlavní město Prahu vedený u České národní banky, č. 3754-67724011/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol je identifikační číslo plátce. II. Společnosti CITY CHANGE, s.r.o., IČO 264 76 312, se sídlem Mirovická 1094/30, 182 00 Praha 8 - Kobylisy, se podle ustanovení § 79 odst. 5 správního řádu ve vazbě na ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ukládá náhrada nákladů řízení, které vyvolala porušením své právní povinnosti, ve výši 1 000 Kč (slovy jeden tisíc korun českých). Paušální náhradu nákladů řízení je výše uvedená právnická osoba povinna zaplatit do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet České národní banky vedený u České národní banky, č. 115-69193891/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol je identifikační číslo plátce. ODŮVODNĚNÍ A. Identifikace účastníka řízení 1. Společnost CITY CHANGE, s.r.o., IČO 264 76 312, se sídlem Mirovická 1094/30, 182 00 Praha 8 - Kobylisy (dále jen „účastník řízení“), byla zapsána do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 84717 ke dni 12.9.2001.
2
Dle výpisu z obchodního rejstříku měl účastník řízení ke dni vydání tohoto rozhodnutí zapsán jako předmět podnikání následující činnosti: směnárenská činnost, specializovaný maloobchod a činnost informačních a zpravodajských kanceláří. 2. Účastník řízení je oprávněn provádět směnárenskou činnost na základě registrace ke směnárenské činnosti provedené Českou národní bankou, když je s účinností ode dne 1.2.2010 pravomocným držitelem Osvědčení o registraci ke směnárenské činnosti č.j. 2010/675/761. Účastník řízení se tak považuje za směnárníka ve smyslu přechodného ustanovení uvedeného v § 27 bod 1. zákona o směnárenské činnosti. 3. Účastník řízení měl ke dni vydání tohoto rozhodnutí evidovanou provozovnu k výkonu směnárenské činnosti na adrese Loretánská 106/23, 118 00 Praha 1 (dále jen „provozovna“). B. Průběh správního řízení 4. Skutková zjištění vycházejí z kontrolních směn provedených správním orgánem ve dnech 20.11.2015 ve 14:50 hod., 11.1.2016 v 15:50 hod. a 26.1.2016 v 16:00 hod. v provozovně účastníka řízení. Z provedených kontrolních směn byly vyhotoveny úřední záznamy1, které jsou nedílnou součástí správního spisu sp. zn. Sp/2016/63/573. 5. Správní orgán zjištění z provedených kontrolních směn vyhodnotil a rozhodl, že v tomto konkrétním případě je vhodné vydat příkaz podle § 150 správního řádu. Proto správní orgán jako první úkon ve správním řízení vydal dne 17.3.2016 pod č.j. 2016/32676/5702 příkaz, kterým uložil účastníku řízení povinnost zaplatit pokutu ve výši 400 000 Kč a nahradit náklady řízení paušální částkou 1 000 Kč. Vydáním příkazu dne 17.3.2016 bylo zahájeno správní řízení s účastníkem řízení a doručením příkazu téhož dne počala běžet osmidenní lhůta k podání odporu proti vydanému příkazu. 6. Dne 22.3.2016 podal účastník řízení v zákonné lhůtě podle § 150 odst. 3 správního řádu proti vydanému příkazu odpor evid. č. 2016/35178/5703, čímž došlo ke zrušení příkazu a správní orgán pokračoval ve vedení správního řízení. Odpor byl podán přímo účastníkem řízení. 7. Správní orgán usnesením č.j. 2016/37697/5704 ze dne 30.3.2016 vyzval účastníka řízení k předložení kopií finančních výkazů za roky 2014 a 2015. 8. Dne 10.4.2016 účastník řízení předložil pod evid. č. 2016/42517/5705 své vyjádření a požadované finanční výkazy. 9. Správní orgán v usnesení č.j. 2016/42942/5706 ze dne 11.4.2016 stanovil účastníku řízení lhůtu 10 pracovních dnů, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí shromážděným správním orgánem ve správním řízení a označit a předložit důkazy ve smyslu § 52 správního řádu.
1
spis Sp/2016/63/573 – přílohy, č.l. 1 - 27 spis Sp/2016/63/573 – č.l. 5 - 17 3 spis Sp/2016/63/573 – č.l. 19 4 spis Sp/2016/63/573 – č.l. 22 - 23 5 spis Sp/2016/63/573 – č.l. 25 - 59 6 spis Sp/2016/63/573 – č.l. 62 - 63 2
3
10. Dne 22.4.2016 obdržel správní orgán pod evid. č. 2016/47690/5707 vyjádření účastníka řízení k příkazu společně s doložením polehčujících a objasňujících okolností. Konkrétní námitky účastníka řízení, včetně jejich zhodnocení ze strany správního orgánu, jsou podrobně rozvedeny níže. 11. Správní orgán konstatuje, že správní řízení bylo zahájeno včas a nedošlo k prekluzi odpovědnosti za skutky uvedené v části I. výroku rozhodnutí. Podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o směnárenské činnosti a ustanovení § 135 odst. 3 zákona o platebním styku odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. Pro pokračující správní delikty platí, že prekluzívní lhůta počíná běžet okamžikem, kdy je spáchán poslední dílčí útok tvořící pokračování ve správním deliktu. Správní delikt ad i) byl účastníkem řízení spáchán dne 30.10.2015. V případě správních deliktů ad ii) až ad iv) se jedná o pokračování ve správních deliktech, kdy poslední dílčí útoky byly spáchány dne 26.1.2016. Nemohlo tak dojít ke zmeškání roční subjektivní lhůty pro zahájení řízení u žádného z výše uvedených skutků. C. Skutková zjištění, vyjádření účastníka řízení ke skutkovým zjištěním, právní kvalifikace a hodnocení správního orgánu (i) Poskytování platební služby Skutková zjištění 12. V rámci kontrolních směn provedených ve dnech 20.11.2015 ve 14:50 hod. a 26.1.2016 v 16:00 hod. v provozovně účastníka řízení bylo správním orgánem zjištěno, že účastník řízení nabízí klientům možnost výběru hotovosti na základě předložení kreditní karty, když za prosklenou přepážkou uvnitř provozovny se nacházel stojan s informacemi o směnárenských službách, na kterém byla v horní části uvedena informace v následujícím znění: „SMĚNÁRNA NAKUPUJE A PRODÁVÁ VALUTY A POSKYTUJE VÝBĚR NA KARTY“. Dále bylo šetřením zjištěno, že uvnitř směnárenské provozovny, vpravo od propusti, byly ve stojánku umístěny reklamní vizitky, přičemž mezi službami, které na nich účastník řízení nabízí, je možnost využití služby „CASH ADVANCE“. 13. Na základě výše uvedených zjištění byla účastníku řízení zaslána dne 3.2.2016 výzva č.j. 2016/013427/CNB/5908, v rámci které byl vyzván, aby upřesnil, jak platební službu „cash advance“ provádí a dále aby předložil všechny doklady související s výkonem této platební služby. V odpovědi evid. č. 2016/016704/CNB/5909 ze dne 7.2.2016 účastník řízení uvedl, že klientovi umožňuje výběr hotovosti z platební karty. Dále pak účastník řízení popsal způsob poskytování této služby a předložil kopie dokladů – stvrzenku o provedené transakci z pokladny směnárny (odpočet č. 329 – PK) a účtenku o provedené transakci z terminálu (účtenka č. 01639), které obdržel klient _______ __________, když mu dne 30.10.2015 v 15:00 hod. na základě předložené karty VISA účastník řízení vyplatil hotovost 600 Kč.
7
spis Sp/2016/63/573 č.l. 65 – 84, CD č.l. 85 spis Sp/2016/63/573 – přílohy, č.l. 28 9 spis Sp/2016/63/573 – přílohy, č.l. 29 - 32 8
4
Vyjádření účastníka řízení ke skutkovým zjištěním 14. Účastník řízení poukazuje na skutečnost, že do doby účinnosti zákona o směnárenské činnosti, tj. do 1.11.2013, byla služba „cash advance“ správním orgánem tolerována jako služba směnárenská a nikoli platební. Účastník řízení tuto službu nabízel od roku 2002, kdy v letech následujících bylo u účastníka řízení provedeno několik kontrol ze strany správního orgánu bez výtek směrem k poskytování platební služby. Účastník řízení je přesvědčen, že nedošlo k záměrnému poskytování platební služby, ale pouze k nereagování na nové právní podmínky, což považuje za významnou polehčující okolnost. 15. Účastník řízení dále uvádí, že výkladový materiál správního orgánu k některým otázkám o směnárenské činnosti před udělením sankce nečetl, přičemž na existenci tohoto dokumentu nebyl upozorněn. Účastníka řízení tvoří dva lidé (+ jeden zaměstnanec na pozici pokladníka) a tento dokument, kterým správní orgán službu „cash advance“ objasňuje, účastník řízení v množství legislativních a dalších změn přehlédl a s vysvětlením termínu „provedení převodu peněžních prostředků, při němž plátce ani příjemce nevyužívají platební účet u poskytovatele plátce (poukazování peněz)“ jakožto výplaty hotovosti z karty se nikde účastník řízení nesetkal. 16. Účastník řízení argumentuje, že pakliže by službu takto definovanou určil jako službu platební vyžadující registraci, nic by mu nestálo v cestě o registraci zažádat. Hrozba vysoké pokuty (o níž by musel vědět, pokud by tuto službu nabízel a prováděl vědomě a záměrně) nemohla účastníka řízení nijak motivovat k provádění této služby bez registrace a navíc s výraznou propagací v provozovně a v okolí provozovny. Tvrzení účastníka řízení, že nešlo o záměr, ale neúmyslné pochybení, rovněž podporuje fakt, že účastník řízení na výzvu správního orgánu č.j. 2016/013427/CNB/590 ze dne 3.2.2016 urgentně odpověděl bez zamlčování důležitých skutečností, které mohly navodit dojem, že tuto službu neprovádí. Vzhledem k tomu, že účastník řízení službu „cash advance“ poskytuje prakticky od začátku podnikání ve směnárenství bez sankce a při prováděných kontrolách i bez upozornění, že se nejedná o směnárenskou, ale platební službu, považoval tuto službu za směnárenskou. 17. Účastník řízení ihned druhý den, kdy mu byl do datové schránky příkaz doručen, okamžitě provádění služby „cash advance“ ukončil a odstranil všechny poutače a informace, které službu zmiňují. Toto nápravné opatření účastník řízení doložil přiloženou fotodokumentací. Právní kvalifikace, hodnocení a závěr správního orgánu 18. Ustanovení § 3 odst. 1 písm. f) zákona o platebním styku stanoví, že platební službou je provedení převodu peněžních prostředků, při němž plátce ani příjemce nevyužívají platební účet u poskytovatele plátce (poukazování peněz). 19. Ustanovení § 5 zákona o platebním styku stanoví, že poskytovat platební služby jako podnikání mohou pouze tyto osoby: a) banky za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank, b) zahraniční banky a zahraniční finanční instituce za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank, c) spořitelní a úvěrní družstva za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost spořitelních a úvěrních družstev, d) instituce elektronických peněz (§ 46) za podmínek stanovených tímto zákonem, e) zahraniční instituce elektronických peněz za podmínek stanovených
5
tímto zákonem, f) vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu (§ 53) za podmínek stanovených tímto zákonem, g) platební instituce (§ 7) za podmínek stanovených tímto zákonem, h) zahraniční platební instituce za podmínek stanovených tímto zákonem, i) poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu (§ 36) za podmínek stanovených tímto zákonem a j) Česká národní banka. 20. Ustanovení § 132 odst. 1 písm. a) zákona o platebním styku stanoví, že právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že poskytuje platební služby nebo vydává elektronické peníze, aniž je k tomu oprávněna. 21. V rámci kontroly účastníka řízení ve dnech 20.11.2015 ve 14:50 hod. a 26.1.2016 v 16:00 hod. bylo správním orgánem zjištěno, že účastník řízení nabízel a dne 30.10.2015 v 15:00 hod. také poskytl zákazníkovi _______ ____________ službu označovanou jako „cash advance“. 22. Poskytování služby „cash advance“ přiznal ostatně i sám účastník řízení v odpovědi evid. č. 2016/016704/CNB/590 ze dne 7.2.2016 a také ve vyjádření k příkazu evid. č. 2016/47690/570 ze dne 22.4.2016, ve kterém uvedl, že službu „cash advance“ poskytuje svým klientům od roku 2002. 23. Správní orgán uvádí, že na internetových stránkách České národní banky10 je uveřejněn v rámci FAQ soubor odpovědí k zákonu o směnárenské činnosti (materiál K zákonu o směnárenské činnosti). Zde je mimo jiné uveden výklad služby „cash advance“, cit „ … V souvislosti s možností platit za nákup peněžních prostředků v jiné měně platební kartou je třeba upozornit, že v provozovnách směnárníků a bank může být držitelům platebních karet nabízena a poskytována i služba cash advance, která spočívá ve výdeji tuzemské hotovosti směnárníkem či bankou oproti předložení platební karty (tedy obdoba výběru hotovosti z bankomatu). V závislosti na tom, v jaké měně je veden účet k držitelově platební kartě, může služba cash advance zahrnovat i směnu měn. Tu nicméně neprovádí směnárník ani banka, kteří tuzemskou hotovost držiteli platební karty vyplácí. Služba „cash advance“ je proto odlišná od směnárenského obchodu, kdy klient zaplatí platební kartou za nákup peněžních prostředků v jiné měně. Zúčtovací banky nabízející v ČR akceptaci platebních karet platebními terminály doposud umožňují směnárníkům a bankám v rámci služby cash advance vydávat výlučně tuzemské bankovky a mince. Úhrada za směnu platební kartou tedy přichází v úvahu pouze při prodeji valut klientovi, zatímco při službě cash advance lze klientovi vydávat jen hotovost tuzemskou. Směnu a cash advance je nutné odlišovat, protože každá tato činnost vyžaduje jiné oprávnění. Služba cash advance patří mezi platební služby ve smyslu § 3 odst. 1 zákona o platebním styku a k jejímu poskytování je nezbytné získat některé z oprávnění uvedených v § 5 zákona o platebním styku“. 24. Účastník řízení namítá, že v minulosti byl několikrát ze strany správního orgánu kontrolován a poskytování služby „cash advance“ mu nebylo nikdy vytčeno. K námitce účastníka řízení správní orgán uvádí, že podle devizového zákona č. 219/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „devizový zákon“), který upravoval směnárenskou činnost do 30.10.2013, se směnárenskou činností rozumělo poskytování služeb „jejichž předmětem je nákup nebo prodej bankovek, mincí nebo šeků v cizí nebo české měně za bankovky, mince nebo šeky v jiné“. Správní orgán v Úředním sdělení 10
ČNB > Dohled a regulace > Legislativní základna > Směnárny > Metodické a výkladové materiály > FAQ k některým otázkám zákona o směnárenské činnosti > Otázka C.2: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/faq/k_zakonu_o_smenarenske_cinnosti.pdf
6
České národní banky ze dne 16. prosince 2009 k některým ustanovením devizového zákona a k vyhlášce o směnárenské činnosti11 s ohledem na to uváděl, že veškeré transakce mezi osobou oprávněnou provozovat směnárenskou činnost a jejím klientem musejí probíhat v hotovosti, výjimkou jsou pouze případy, kdy klient uskutečňuje platbu prostřednictvím platební karty (ty pro účely směny stojí naroveň platbě v hotovosti). V platném zákoně o směnárenské činnosti dochází v definici směnárenské činnosti k formulační úpravě, ale věcně se tato definice nemění (dle zákona o směnárenské činnosti je směnárenským obchodem „obchod spočívající ve směně bankovek, mincí nebo šeků znějících na určitou měnu za bankovky, mince nebo šeky znějící na jinou měnu“). Závěry ohledně možnosti platby za nakoupené peněžní prostředky v jiné měně prostřednictvím platební karty uvedené ve výše zmíněném úředním sdělení tak zůstávají nedotčeny a platí též ve vztahu ke směnárenskému zákonu. Úhrada za nákup peněžních prostředků v jiné měně prostřednictvím platební karty stojí pro účely zákona o směnárenské činnosti naroveň platbě za tento nákup v hotovosti. K provádění takových transakcí tedy není třeba zvláštního povolení podle zákona o platebním styku. V případě „cash advance“ se však jedná o odlišnou službu, když definičním znakem této služby je vyplacení české měny na základě předložení platební karty zákazníkem, viz definice výše. Z uvedeného vyplývá, že směnárenské subjekty nebyly ani v minulosti a nejsou ani v současné době oprávněny poskytovat službu „cash advance“ bez náležitého povolení a správní orgán se proto nedomnívá, že by poskytování této služby účastníku řízení toleroval. 25. Účastník řízení uvedl, že si po celou dobu, kdy službu „cash advance“ poskytoval, nebyl vědom skutečnosti, že spadá pod příslušnou zákonnou regulaci. K uvedenému argumentu správní orgán uvádí, že neznalost zákona, resp. nevědomost o následcích porušování právních předpisů nemůže zbavit účastníka řízení odpovědnosti za spáchaný delikt. Správní orgán na svých stránkách uveřejnil výkladový materiál, ve kterém uvedl, že služba „cash advance“ patří mezi platební služby ve smyslu § 3 odst. 1 zákona o platebním styku a k jejímu poskytování je nezbytné získat některé z oprávnění uvedených v § 5 tohoto zákona. Účastník řízení tedy mohl a měl vědět, že poskytováním této služby bez oprávnění se dopouští porušování právních předpisů. 26. Ze zjištění správního orgánu a z dokumentů a informací poskytnutých účastníkem řízení vyplývá, že účastník řízení poskytoval platební službu definovanou v § 3 odst. 1 písm. f) zákona o platebním styku. Vzhledem k tomu, že účastník řízení není žádnou z osob taxativně vymezených v ustanovení § 5 zákona o platebním styku, prováděl tuto činnost neoprávněně. 27. Správní orgán má na základě výše uvedených skutečností za zjištěné a prokázané, že účastník řízení tím, že dne 30.10.2015 v 15:00 hod. poskytl klientovi _______ ____________ bez oprávnění platební službu ve smyslu § 3 odst. 1 písm. f) zákona o platebním styku, porušil § 5 zákona o platebním styku, a dopustil se tak správního deliktu podle § 132 odst. 1 písm. a) tohoto zákona.
11
http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/vestnik/2009/download/v_2009_21_2240 9560.pdf
7
(ii) Informace o úplatě za provedení směnárenského obchodu Skutková zjištění 28. V rámci kontrolních směn provedených správním orgánem ve dnech 20.11.2015 ve 14:50 hod., 11.1.2016 v 15:50 hod. a 26.1.2016 v 16:00 hod. v provozovně účastníka řízení bylo zjištěno, že na kurzovním lístku byla v jeho horní části uvedena výrazně menším písmem než okolní text informace „účtujeme poplatky/handle fee charge“, viz foto č. 1 a č. 2. Informace o výši úplaty za provedení směnárenského obchodu „poplatek v % 18 / fee per deal in % 18, minimální poplatek/minimum fee 95 CZK“, která byla uvedena také výrazně menším písmem než okolní text, byla naopak umístěna na posledním řádku kurzovního lístku, zcela dole u podlahy provozovny, přičemž grafické provedení sazby minimálního poplatku „95,00 CZK“ je shodné s grafickým vyobrazením směnných kurzů uváděných nad informací o poplatku, viz foto č. 3. Tyto skutečnosti (malé písmo, umístění informace mimo zorné pole klientů, zaměnitelnost informace se směnnými kurzy) výrazně snižují viditelnost a vnímatelnost informace o úplatě za provedení směnárenského obchodu.
Foto č. 1
Foto č. 2
8
Foto č. 3 Vyjádření účastníka řízení ke skutkovým zjištěním 29. Účastník řízení uvádí, že kurzovní lístek byl upraven výrobou nového kurzovního lístku (tabule) v listopadu 2013 po vstoupení v účinnost nového zákona o směnárenské činnosti tak, aby vyhovoval požadavkům v tomto zákoně uvedeným. Pro výrobu byla zvolena shodná sada čísel z kurzovního lístku a obdobná grafická úprava kurzovní tabule, která byla při předchozích kontrolách správního orgánu a kterou kontrola správního orgánu neshledala jako závadnou, nebo porušující povinnosti. V praxi se účastník řízení setkával se záměnou označení „nakupujeme / we buy“ a „prodáváme / we sell“ resp. „nákup / buy“ a „prodej / sell“, proto zvolil rozdělení prodeje a nákupu do dvou bloků a graficky vyjádřil pomocí šipek, vlajek a zkratek měn „cestu“ jakou směnárenský obchod probíhá, aby to bylo zřejmé i pro zákazníky, kteří nerozumí česky a anglicky a také aby nedocházelo k záměně, co je pod pojmem nakupujeme a prodáváme myšleno (zda jde o lokální, nebo cizí měnu). Účastník řízení chtěl zachovat umístění kurzovního lístku na jasně viditelném místě, což uskutečnil. Následkem byla ovšem rovněž velká plocha tabule, díky čemuž se správní orgán domnívá, že některé údaje byly záměrně mimo zorné pole zákazníků, což bylo podpořeno rozdělením informace o účtovaném poplatku a výši poplatku. Toto konstatování, které správní orgán v bodě 20. (příkazu) vnímá velice negativně, protože účastník řízení se tohoto nekalého jednání dopouští vědomě, přičemž cílí na zahraniční turisty, kteří se v cizím prostředí hůře orientují a jejich možnost obrany je omezenější, je v naprostém rozporu se záměrem účastníka řízení, kterým informace o účtovaných poplatcích měla mít a s jakým byla na kurzovní lístek a na další místa ve směnárně umístěna: informace o skutečnosti, že směnárenský poplatek je účtován byla dodána formou magnetu až po vyhotovení kurzovní tabule a cílem bylo informovat zákazníky, kteří již uskutečnili směnu v jiné směnárně bez účtovaných poplatků, že ve směnárně účastníka řízení je poplatek účtován – z praxe se účastníkovi řízení stává, že zákazníci, kteří provedli směnu v jiné směnárně, kde poplatek není účtován o možnosti směnárny nebo banky účtovat poplatek za směnárenský obchod vůbec neví – považují ho za neoprávněný, nebo za daň, případně městský poplatek. Informace, že poplatek je účtován, byla umístěna rovněž na tabuli venku před vstupem a na A4 informativní tabulce vedle propusti směnárenského okénka. Účastník řízení neví o žádné jiné směnárně, která své potenciální zákazníky upozorňuje na skutečnost, že účtuje něco tak všeobecně
9
neoblíbeného jako jsou poplatky na více místech provozovny. Cílem informace o účtovaných poplatcích mělo být upozornění nikoli trik, či podpora nekalého jednání. 30. Účastník řízení upozorňuje na nevýhodné kurzy uplatňované ostatními směnárníky na Pražském hradě a v centru města Prahy. Účastník řízení pak uvádí, že skutečnost, že správní orgán informaci, že jsou ve směnárně účtovány poplatky, považuje za přitěžující okolnost, účastníka řízení nejen překvapuje, ale rovněž by uvítal vysvětlení, v čem spočívá podstata vnímání upozornění na placenou službu jako jevu negativního. Účastník řízení zdůrazňuje, že nebylo jeho cílem ztížení získání informací důležitých pro uskutečnění obchodu, ale poskytnutí informace, že poskytovaná služba je službou placenou. 31. Účastník řízení reaguje na tvrzení správního orgánu, že umístění informace o výši účtovaného poplatku je umístěno téměř u podlahy a grafické provedení je shodné s provedením směnných kurzů a je rovněž mimo zorné pole zákazníků. Účastník řízení se domnívá, že umístění výše poplatku za směnárenský obchod pod veškerými kurzy je tradičním způsobem užívaným ve většině směnáren nejen v ČR a rovněž v bankách – pokud tak činí. Účastník řízení v této souvislosti upozorňuje na kurzovní lístek užívaný jiným subjektem, na kterém chybí informace o účtovaném poplatku. Účastník řízení je toho názoru, že umístění poplatku tak, jak bylo prezentováno v jeho provozovně, nevybočovalo nijak výrazně z běžného způsobu prezentace poplatků v peněžních institucích v ČR a Evropě. 32. Účastník řízení dále uvádí, že uvedená výše poplatku plynně, avšak nejednolitě, navazuje na uvedené kurzy a argument, že nízko umístěný údaj je mimo zorné pole, by znamenal, že rovněž kurzy japonského jenu nebo švýcarského franku, tedy poměrně častých měn, záměrně znevýhodňuje, což by nedávalo smysl. 33. Účastník řízení namítá, že argument správního orgánu o tom, že údaj o výši úplaty za provedení směnárenského obchodu je shodný jako uvedené kurzy, není přesný, neboť výše úplaty je oddělena bílým dělícím pruhem, kurzy jsou uvozeny vlajkou a zkratkou měny a mezi kurzy jsou graficky znázorněné šipky, což u informace o úplatě není. K velikosti písma účastník doplňuje, že zvětšením fontu písma by musel zmenšit číslice a celkově i tabuli a domníval se, že velikostně shodné jako uvedené kurzy má být dle zákona o směnárenské činnosti vyjádření číselné hodnoty výše úplaty. Správní orgán však uvádí v bodě 19. (příkazu), že informace o poplatku zájemci splývá. Informace uvedená stejnou velikostí písma však bude podle názoru účastníka řízení vždy splývat do jednotného celku s větší pravděpodobností než písmo velikosti rozdílné. 34. Účastník řízení v dalším textu deklaruje správnímu orgánu přijetí nápravného opatření spočívajícího v okamžitém odstranění (dne 19.3.2016) tabule označené Kurzovní lístek z prostor směnárny a z dohledu zákazníků a zájemců o směnu a v nahrazení této tabule kurzovním lístkem tištěným v programu Fortia, který umístil vedle propusti směnárenské přepážky. V dalších dnech pak účastník řízení umístil do prostoru druhé směnárenské přepážky, na jedno z nejviditelnějších míst v prostoru směnárny, monitor, na kterém je použité písmo shodné u všech uvedených údajů, výše maximální úplaty za směnárenský obchod je uvedena v horním řádku ve fontu větším než uvedené kurzy, všechny podklady a barva písma jsou shodné. Od 23.3.2016 účastník řízení také zrušil minimální poplatek a na kurzovním lístku uvádí jen nejméně výhodnou výši poplatku.
10
Právní kvalifikace, hodnocení a závěr správního orgánu 35. Ustanovení § 11 odst. 3 zákona o směnárenské činnosti stanoví, že údaje na kurzovním lístku se uvádějí v přiměřené velikosti určitým a srozumitelným způsobem. Číselné údaje se uvádějí arabskými číslicemi. 36. Ustanovení § 22 odst. 1 písm. c) zákona o směnárenské činnosti stanoví, že provozovatel se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 11 neuveřejní kurzovní lístek. 37. Z kontrolních směn provedených ve dnech 20.11.2015 ve 14:50 hod., 11.1.2016 v 15:50 hod. a 26.1.2016 v 16:00 hod. vyplynulo, že účastník řízení účtoval za provedení směnárenského obchodu poplatek ve výši 18 % ze směňované částky. Zájemci o provedení směnárenského obchodu – kontrolní pracovníci byli o této skutečnosti informováni na kurzovním lístku formou upozornění „účtujeme poplatky/handle fee charge“, které bylo uvedeno v pravém horním rohu kurzovního lístku. Kontrolou fotodokumentace pořízené v průběhu kontrolních směn správní orgán zjistil, že toto upozornění uvedl účastník řízení výrazně menším písmem než okolní text informující o směnných kurzech jednotlivých měn, datu, času a identifikačních údajích účastníka řízení, když velikost tohoto písma dosahovala cca jedné pětiny písma použitého u směnných kurzů, viz foto č. 1 a č. 2. Kontrolou fotodokumentace bylo dále zjištěno, že informace o konkrétní výši účtovaného poplatku „poplatek v % 18 / fee per deal in % 18, minimální poplatek/minimum fee 95 CZK“ byla také uvedena výrazně menším písmem než okolní text a prostorově na první část informace nenavazovala, ale nacházela se na posledním řádku kurzovního lístku, pouze několik centimetrů nad podlahou provozovny. Uvedená informace tedy byla umístěna zcela mimo zorné pole zájemce o provedení směnárenského obchodu přicházejícího do směnárenské provozovny účastníka řízení. Navíc, grafické zobrazení sazby poplatku a částky minimálního poplatku bylo shodné s grafickým zobrazením směnných kurzů (shodný číselný formát, shodná velikost a shodná barva použitých číslic), takže informace o poplatku zájemci splývala s okolním textem a byla tak zcela přehlédnutelná. 38. Účastník řízení namítá, že za výše uvedeným uspořádáním kurzovního lístku nebyl záměr uvádět zákazníky v omyl, ale naopak snaha poskytnout zájemcům o provedení směnárenských obchodů veškeré zákonem požadované informace, včetně informace o účtovaném poplatku, a to na několika místech uvnitř i vně provozovny. Správní orgán je opačného názoru, tedy že účastník řízení jednal tak, aby zájemce o provedení směnárenského obchodu informaci o poplatku na kurzovním lístku s velkou pravděpodobností přehlédl. Tento závěr podporuje také fakt, že kontrolní pracovníci v roli zájemců o provedení směnárenského obchodu neobdrželi v průběhu kontrolních směn informace dle § 13 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti s dostatečným předstihem před provedením obchodu (včetně informace o úplatě za provedení směnárenského obchodu), ale kopie těchto informací byla obsluhou směnárny předána až ve chvíli vyplacení protihodnoty směňované částky, tedy v okamžiku ukončení obchodu, viz skutková zjištění část (iii). 39. Správní orgán shodně jako v příkaze uvádí, že toto nekalé jednání vnímá velice negativně, neboť účastník řízení cílil zejména na zahraniční klienty, kteří se v cizím prostředí hůře orientují a jejich možnosti, jak se bránit těmto praktikám, jsou výrazně omezenější (jazyková bariéra atd.).
11
40. Dle vyjádření účastníka řízení byla pro výrobu kurzovního lístku zvolena obdobná grafická úprava, která byla při předchozích kontrolách správního orgánu a kterou správní orgán neshledal jako závadnou. Správní orgán prostudoval fotodokumentaci pořízenou v rámci poslední kontroly účastníka řízení v roce 2008 (Kontrolní protokol č. 126/2008), ze které je patrné, že kurzovní lístek uveřejněný v rámci kontroly v roce 2008 měl zcela jinou grafickou podobu než kurzovní lístek uveřejněný v provozovně účastníka řízení v průběhu kontrolních směn provedených ve dnech 20.11.2015, 11.1.2016 a 26.1.2016. Správní orgán proto shledává námitku účastníka řízení nedůvodnou. 41. Účastník řízení dále namítá, že informace o poplatku je zobrazena mimo zorné pole klientů z důvodu velké plochy kurzovní tabule a dále že umístění výše poplatku za směnárenský obchod pod veškerými kurzy je tradičním způsobem užívaným ve většině směnáren nejen v ČR. Správní orgán připouští v zásadě libovolné řazení informací (vyobrazení kurzů formou vlajek a zkratek měn a vyjádření směru, jakým směnárenský obchod probíhá, formou šipek, uvádí jako jeden ze způsobu prezentace informací na kurzovním lístku i správní orgán v rámci výkladového stanoviska k zákonu o směnárenské činnosti), které ale nesmí být, i s ohledem na jiné okolnosti, pro zájemce o směnárenské obchody matoucí. V případě účastníka řízení však tomu tak nebylo, neboť informace vztahující se k poplatku byly zobrazeny na různých místech kurzovního lístku, přičemž výše účtovaného poplatku byla uvedena zcela mimo zorné pole zájemce o provedení směnárenského obchodu, a to těsně nad úrovní podlahy, což rozhodně nelze považovat za zobrazení, které by bylo pro zákazníka přehledné. Údaj o úplatě za provedení směnárenského obchodu má být viditelný na první pohled a zájemce není povinen tento údaj dlouze hledat mezi dalšími informacemi. Argument účastníka řízení, že údaj o výši úplaty musel vzhledem k velikosti kurzovní tabule umístit na spodní řádek kurzovního lístku, považuje správní orgán za zcela účelový, neboť účastníkovi řízení nebránilo nic v tom, aby tento údaj mohl zobrazit v horní polovině kurzovního lístku, příp. uvádět tabule nákupních a prodejních kurzů vedle sebe, čímž by tato informace nemusela být zobrazena těsně nad úrovní podlahy směnárny. 42. Účastník řízení se správního orgánu táže, z jakého důvodu považuje informaci, že jsou ve směnárně účtovány poplatky, za přitěžující okolnost? Správní orgán považuje uvedenou námitku za demagogickou, neboť správní orgán žádné takové tvrzení, konstatování nebo hodnocení nikde v příkaze neuvedl. Uvedené tvrzení by ostatně bylo v rozporu s ustanovením § 11 odst. 2 písm. e) zákona o směnárenské činnosti, dle kterého kurzovní lístek obsahuje informace o úplatě za provedení směnárenského obchodu, tedy správní orgán by sám popíral jednu ze základních povinností směnárníka danou zákonem. Správní orgán se také nikdy nevyjadřoval a nehodnotil výši účastníkem řízení uplatňovaných poplatků, neboť nastavení cenové politiky je výlučně v kompetenci účastníka řízení. 43. Účastník řízení poukazuje na jiné směnárenské subjekty, které dle jeho názoru nedodržují ustanovení týkající se povinnosti uveřejnit informaci o úplatě za provedení směnárenského obchodu. Správní orgán konstatuje, že předmětem správního řízení je protiprávní jednání účastníka řízení, nikoli jednání jiných subjektů působících ve směnárenské oblasti. Námitka účastníka řízení nemá vztah k posuzovanému deliktnímu jednání a správní orgán ji proto považuje za irelevantní. 44. Námitku účastníka řízení, že ho nelze podezřívat z úmyslného umístění údaje o úplatě za provedení směnárenského obchodu mimo zorné pole klientů, když uvádí kurzy
12
japonského jenu a švýcarského franku, tedy poměrně časté měny, také mimo zorné pole zájemců o provedení směnárenských obchodů, což by dle jeho názoru nedávalo smysl, považuje správní orgán za účelovou, neboť účastník řízení srovnává informaci o směnných kurzech měn, které z celkového objemu účastníkem řízení nakoupených cizích měn představují pouze zlomek (za rok 2015 účastník řízení nakoupil švýcarské franky a japonské jeny za cca 92 tis. Kč a cizí měnu EUR za cca 13 306 tis. Kč), kdežto poplatkem je zatížena každá směnárenská transakce a informace o jeho výši zásadně ovlivňuje rozhodnutí klienta, zda směnárenský obchod v provozovně účastníka řízení uskuteční či nikoliv. Informace o poplatku tedy ovlivní rozhodnutí neporovnatelně víc klientů než informace o kurzech uvedených měn, což však určitě neznamená, že zobrazování kurzů mimo zorné pole zájemce o provedení směnárenského obchodu je v pořádku. 45. Účastník řízení namítá, že údaj o výši úplaty za provedení směnárenského obchodu nebyl zaměnitelný s kurzy, neboť výše úplaty byla oddělena bílým dělícím pruhem a kurzy byly uvozeny vlajkou a zkratkou měny a mezi kurzy byly graficky znázorněné šipky, což u informace o úplatě nebylo. Správní orgán je opačného názoru, když v umístění a číselném formátu hodnot úplaty (číselný formát poplatku 18,00 a 95,00 CZK je shodný jako číselný formát hodnot směnných kurzů) spatřuje záměr účastníka řízení o to, aby zájemcům tyto údaje splývaly s okolním textem. Skutečnost, že údaje o výši úplaty jsou lehce přehlédnutelné, zvýrazňuje fakt, že informace „poplatek v % /fee per deal in %, minimální poplatek/minimum fee“ jsou uvedeny výrazně menším písmem než okolní text (cca pětinovou velikostí). 46. Účastník řízení argumentuje, že zvětšením fontu písma by musel zmenšit číslice a celkově i tabuli a domníval se, že velikostně shodné jako uvedené kurzy má být dle zákona o směnárenské činnosti vyjádření číselné hodnoty výše úplaty. Správní orgán k uvedené domněnce účastníka řízení uvádí, že dle požadavku zákona o směnárenské činnosti se údaje na kurzovním lístku uvádějí v přiměřené velikosti určitým a srozumitelným způsobem. Přiměřená velikost se tedy týká všech údajů uvedených na kurzovním lístku, nikoli jen číselných hodnot výše úplaty za směnárenský obchod. 47. Účastníkem řízení deklarované nápravné opatření spočívající v úpravě kurzovního lístku vnímá správní orgán pozitivně. Tato skutečnost však nic nemění na tom, že k porušení právních předpisů ze strany účastníka řízení došlo. 48. Správní orgán má na základě výše uvedených skutečností za zjištěné a prokázané, že účastník řízení tím, že ve dnech 20.11.2015 ve 14:50 hod., 11.1.2016 v 15:50 hod. a 26.1.2016 v 16:00 hod. ve své provozovně uveřejnil informaci o úplatě za provedení směnárenského obchodu na kurzovním lístku nepřiměřeně malým písmem, porušil povinnost podle § 11 odst. 3 zákona o směnárenské činnosti, a dopustil se tak správního deliktu podle § 22 odst. 1 písm. h) tohoto zákona. 49. Správní delikt spáchal účastník řízení formou pokračování ve správním deliktu, neboť jednotlivá dílčí protiprávní jednání naplňovala shodnou skutkovou podstatu správního deliktu a byla spojena stejným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou. Účastník řízení pokračoval ve správním deliktu minimálně ve dnech 20.11.2015, 11.1.2016 a 26.1.2016. Úprava pokračování ve správním deliktu není v předpisech správního práva výslovně upravena, ale lze ji odvozovat analogicky z trestního práva.
13
(iii) Informace před provedením směnárenského obchodu Skutková zjištění 50. Níže uvedená skutková zjištění vycházejí z kontrolních směn provedených ve dnech 20.11.2015 ve 14:50 hod., 11.1.2016 v 15:50 hod. a 26.1.2016 v 16:00 hod. v provozovně účastníka řízení, ze kterých vyhotovili kontrolní pracovníci správního orgánu úřední záznamy č.j. 2015/130363/CNB/59012, č.j. 2016/005166/CNB/59013 a č.j. 2016/011776/CNB/59014. Níže správní orgán uvádí průběh jednotlivých kontrolních směn: 51. Průběh kontrolní směny ze dne 20.11.2015 ve 14:50 hod. – Kontrolní pracovnice požádaly v anglickém jazyce obsluhu směnárny o výměnu 30 EUR na české koruny a vložily příslušný obnos do propusti (1 dvacetieurová a 1 desetieurová bankovka). Obsluha směnárny převzala beze slov obnos a zadala požadavek kontrolujících do počítače. Následně pak obsluha směnárny vyplatila hotovost 640 CZK a současně předložila doklad, který podle svého obsahu slouží jako záznam sdělených informací podle § 13 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti. Tímto byla směna z pohledu směnárníka ukončena (obsluha směnárny po předání dokladu a hotovosti již nevěnovala kontrolujícím žádnou pozornost). Obsluha směnárny kontrolujícím vůbec nevydala doklad o provedení směnárenského obchodu. Použitý směnný kurz i úplata spojená se směnou odpovídaly informacím zveřejněným na kurzovním lístku v provozovně směnárníka. 52. Průběh kontrolní směny ze dne 11.1.2016 v 15:50 hod. – Kontrolní pracovnice požádaly v anglickém jazyce obsluhu směnárny o výměnu 20 EUR na české koruny a vložily příslušný obnos do propusti (1 dvacetieurová bankovka). Obsluha směnárny mlčky převzala obnos a zadala údaje o směně do PC. Následně pak obsluha směnárny vyplatila hotovost 421 CZK a současně předložila doklad, který podle svého obsahu slouží jako záznam sdělených informací podle § 13 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti. Po vložení hotovosti a dokladu do propusti přestala obsluha směnárny dále kontrolujícím věnovat jakoukoli pozornost, z čehož bylo možné usoudit, že transakce byla z pohledu směnárníka ukončena. Obsluha směnárny kontrolujícím vůbec nevydala doklad o provedení směnárenského obchodu. Použitý směnný kurz i úplata spojená se směnou odpovídaly informacím zveřejněným na kurzovním lístku v provozovně směnárníka. 53. Průběh kontrolní směny ze dne 26.1.2016 v 16:00 hod. – Kontrolní pracovnice požádaly v anglickém jazyce obsluhu směnárny o výměnu 50 EUR na české koruny a vložily příslušný obnos do propusti. Obsluha směnárny mlčky převzala obnos a zadala údaje o směně do PC. Následně pak obsluha směnárny vyplatila hotovost 1058 CZK a současně předložila doklad, který podle svého obsahu slouží jako záznam sdělených informací podle § 13 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti. Po předložení hotovosti a dokladu do propusti přestala obsluha směnárny dále kontrolujícím věnovat jakoukoli pozornost, z čehož bylo možné usoudit, že transakce byla z pohledu směnárníka ukončena. Obsluha směnárny kontrolujícím vůbec nevydala doklad o provedení směnárenského obchodu. Použitý směnný kurz i úplata spojená se směnou odpovídaly informacím zveřejněným na kurzovním lístku v provozovně směnárníka. 12
spis Sp/2016/63/573 – přílohy, č.l. 1 - 10 spis Sp/2016/63/573 – přílohy, č.l. 11 - 16 14 spis Sp/2016/63/573 – přílohy, č.l. 17 - 27 13
14
54. Z výše uvedených průběhů kontrolních směn vyplývá, že obsluha směnárny ve všech případech sdělila kontrolním pracovníkům v textové podobě v českém a anglickém jazyce informace podle § 13 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti až současně s vyplacením protihodnoty, tedy nikoli s dostatečným předstihem před uzavřením směnárenského obchodu. Vyjádření účastníka řízení ke skutkovým zjištěním 55. Účastník řízení kontrolou transakcí zjistil, že uvedené obchody byly prováděny stejným pracovníkem, který byl poučen o způsobu provádění směnárenských operací při vstupu zákona o směnárenské činnosti v platnost spolu s implementací nového softwaru, který neumožňuje provést transakci bez vytvoření předsmluvní informace. Pracovník byl poučen, jakým způsobem má transakce proběhnout, byl poučen o nutnosti vydání předsmluvní informace před vyplacením obchodu tak, že zákazník má dostatečný prostor a čas ke kontrole podmínek uzavíraného obchodu. Během následujícího období byl uvedený pracovník kontrolován jak kamerovým systémem, tak náhodnými kontrolami v pobočce. Pracovník byl rovněž upozorněn, že v případě, že zákazník nebude souhlasit s provedenou transakcí i po vytištění konečné účtenky, bude mu nabídnuta zvýhodněná podmínka, nebo vrácení provedené směny. V dubnu 2015 byly kontrolou zjištěny nedostatky v prováděných transakcí pracovníkem a to situace, která je popsána v bodě (iv) – pracovník nevydával odpočty ihned po provedení transakce. Na tuto skutečnost byl pracovník upozorněn s dotazem, proč netiskne ihned odpočty. Z vyjádření pracovníka vyplynulo, že drtivá většina zákazníků považuje za účet za provedenou směnu právě předsmluvní informaci a odpočet nechává na pultě, nebo než proběhne tisk, z pobočky odejde a navíc, že stejně v případě stížnosti by tato stížnost byla řešena ve prospěch zákazníka i na základě předsmluvní informace, kterou zákazník dostal. 56. Kontrolou účastník řízení zjistil, že všechny kontrolované transakce proběhly, byly uloženy do systému směnárenského softwaru a nedošlo tak např. k podvodům s upravenou výší provize apod. Pracovník byl opět poučen o nutnosti provádět transakce tak, jak je uvedeno v zákoně o směnárenské činnosti a toto bylo kontrolováno a následně i dotazem přes facebookovou komunikaci stvrzeno. Následně probíhala kontrola pracovníka bez zjištěných pochybení. Dle zjištění během kontroly správním orgánem však evidentně opět došlo k nedostatečnému provádění směnárenské transakce. 57. Pracovník ________ ____ je jediným zaměstnancem účastníka řízení mimo dva jednatele / společníky, kteří rovněž provádějí směnárenské operace v provozovně. O tom, že nesprávné vydávání předsmluvních informací současně s vyplácenou směnou není záměrem účastníka řízení, ale pochybením konkrétního pracovníka předkládá účastník řízení důkaz ve formě videozáznamu ze dne 5.3.2016 – tedy ze směny 6 dní před doručením příkazu s uvedenými delikty, kdy účastník řízení nevěděl, že kontrola proběhla nebo probíhá. Na videozáznamu je celý neupravený pracovní den a jako výňatek jedna hodina z pracovního dne, kdy je zachyceno více transakcí pro rychlé prohlédnutí, které byly provedeny Evou Wagnerovou během její směny v provozovně. Další videozáznam z 11.3. je rovněž přiložen ve formě nesestříhaného záznamu a výňatku s více transakcemi v krátkém časovém úseku pro rychlé prohlédnutí. Bohužel jiné záznamy z dalších směn už nejsou k dispozici. Z uvedeného záznamu vč. zvukové stopy je zřejmé, že směnárenské transakce probíhají tak, jak je uvedeno v zákoně,
15
zákazník dostává dostatečný čas k seznámení s podmínkami směny a rovněž je zákazníkům vydáván odpočet. 58. Dne 18.3.2016 byl pracovník seznámen s výsledky provedené kontroly správním orgánem a popisem průběhu směnárenského obchodu, jak byl zaznamenán v příkaze. Ve stejný den proběhlo rovněž školení, pracovník byl postižen ztrátou osobního ohodnocení v platu na dobu neurčitou a vytýkacím dopisem s popisem pochybení. V následujících dnech byly transakce prováděné pracovníkem kontrolovány, což pokračuje i nadále. Právní kvalifikace a hodnocení správního orgánu 59. Ustanovení § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti stanoví, že provozovatel sdělí zájemci s dostatečným předstihem před uzavřením tohoto obchodu informace uvedené v odstavci 2 (informace o provozovateli, směnárenském obchodu a dalších právech zájemce). Tyto informace musí být zájemci sděleny v textové podobě, určitě a srozumitelně alespoň v českém a anglickém jazyce. Textová podoba je zachována, jsou-li informace sděleny takovým způsobem, že je lze uchovat a opakovaně zobrazovat. 60. Ustanovení § 13 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti stanoví, že zájemci musí být v souladu s odstavcem 1 sděleny informace o a) provozovateli, b) směnárenském obchodu a c) dalších právech zájemce. 61. Ustanovení § 22 odst. 1 písm. g) zákona o směnárenské činnosti stanoví, že provozovatel se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 13 odst. 1 nesdělí zájemci stanovené informace nebo nedodrží formu jejich sdělení. 62. Provozovatel směnárenské činnosti je povinen sdělit zájemci před provedením obchodu informaci o provozovateli (obchodní firma; adresa sídla; adresa provozovny, kde směna probíhá a případně další kontaktní adresa a IČO), informaci o směnárenském obchodu (tj. uvedení měn, mezi kterými má směna proběhnout; směnný kurz; částka, kterou zájemce požaduje směnit; celková částka, kterou by zájemce dostal podle směnného kurzu v závislosti na složené směňované částce; poplatek za směnu a celková částka, kterou zájemce obdrží při zohlednění poplatku; datum a čas poskytnutí informace) a informaci o dalších právech zájemce (o právu podat stížnost orgánu dohledu nebo návrh orgánu pro mimosoudní řešení sporů a jejich kontaktní údaje). 63. Z provedených kontrolních směn vyplynulo, že účastník řízení ani v jednom případě nedodržel povinnost sdělit informace dle § 13 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti s dostatečným předstihem před provedením směnárenského obchodu, neboť kopii předsmluvních informací obdržel kontrolní pracovník vždy až ve chvíli, kdy mu obsluha směnárny vyplatila protihodnotu směňované částky. Kontrolnímu pracovníkovi tedy nebyl dán žádný časový prostor k tomu, aby si přečetl a posoudil podmínky směnárenského obchodu, a aby v případě nesouhlasu s podmínkami obchodu mohl od tohoto obchodu odstoupit. Z popisu kontrolních směn vyplývá, že okamžik vyplacení protihodnoty současně s předložením formuláře předsmluvní informace považovala obsluha směnárenského pracoviště za okamžik ukončení směnárenské transakce, neboť dále kontrolnímu pracovníkovi již nevěnovala žádnou pozornost.
16
64. Účastník řízení zjištěné nedostatky nerozporuje. Uvádí však, že protiprávního jednání se nedopouštěl záměrně, ale jednalo se o individuální selhání konkrétního zaměstnance. K uvedené námitce účastníka řízení správní orgán uvádí, že provedením kontrolních směn s odstupem dvou měsíců (směny provedeny v období měsíců listopadu 2015 až ledna 2016) byla zjištěna shodná porušení zákona o směnárenské činnosti – vydávání předsmluvních informací nikoli s dostatečným předstihem před provedením směnárenské transakce a nevydávání dokladu o provedení směnárenského obchodů. Tato skutečnost značí, že v případě zaměstnance účastníka řízení, který směnárenské transakce provedl, se jednalo o dlouhodobé porušování povinnosti, tedy nikoli o jednorázové pochybení, ale o systémový nedostatek. Uvedené zjištění svědčí také o tom, že účastník řízení nevěnoval kontrole činnosti svých zaměstnanců pozornost, neboť v opačném případě by uvedené nedostatky musely být odhaleny a činnost by byla uvedena do souladu s právními předpisy. 65. Správní orgán uvádí, že účastník řízení plně odpovídá za jednání svých zaměstnanců a nemůže se zprostit odpovědnosti poukazem na individuální selhání jednotlivého zaměstnance. Odpovědnost za správní delikt je konstruována jako objektivní, a proto není potřeba zkoumat konkrétní zavinění. 66. Správní orgán kvituje, pokud účastník řízení v současné době vykonává směnárenskou činnost v souladu s právními předpisy, ale zdůrazňuje, že to je nutné považovat za samozřejmé. Tato skutečnost proto nemůže být polehčující okolností, která by měla vliv na míru závažnosti spáchaných správních deliktů. Řádné plnění všech povinností může prokázat především další kontrola, a to zejména prostřednictvím kontrolních směn, které prověřují jednání účastníka řízení v každodenní praxi. Kontrola provedená správním orgánem byla ukončena s výsledky, které zřetelně prokázaly porušení právních předpisů. 67. Správní orgán má na základě výše uvedených skutečností za zjištěné a prokázané, že účastník řízení tím, že ve dnech 20.11.2015 ve 14:50 hod., 11.1.2016 v 15:50 hod. a 26.1.2016 v 16:00 hod. ve své provozovně nesdělil zájemci – kontrolnímu pracovníkovi s dostatečným předstihem před uzavřením směnárenského obchodu v textové podobě informace ve smyslu § 13 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti, porušil § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti, a dopustil se tak správního deliktu podle § 22 odst. 1 písm. g) tohoto zákona. 68. Správní delikt spáchal účastník řízení formou pokračování ve správním deliktu. Účastník řízení pokračoval ve správním deliktu minimálně ve dnech 20.11.2015 ve 14:50 hod., 11.1.2016 v 15:50 hod. a 26.1.2016 v 16:00 hod. (iv) Doklad o provedení směny Skutková zjištění 69. Z popisu kontrolních směn provedených správním orgánem ve dnech 20.11.2015 ve 14:50 hod., 11.1.2016 v 15:50 hod. a 26.1.2016 v 16:00 hod. v provozovně účastníka řízení vyplývá, že obsluha směnárenského pracoviště při těchto kontrolních směnách nevydala kontrolnímu pracovníkovi jako tomu, s kým provedla směnárenský obchod, doklad o provedení směnárenského obchodu.
17
Vyjádření účastníka řízení ke skutkovým zjištěním 70. Účastník řízení uvádí, že pochybení, shodně jako u skutku (iii), se týká jednoho konkrétního zaměstnance, který nepřikládal vydávání dokladu o provedené směně po každém provedeném obchodu významnou důležitost a to především proto, že drtivá většina zákazníků doklad nechává na pultě (nebo v propusti) bez povšimnutí domnívajíc se, že dokladem je předsmluvní informace. V případě nespokojenosti zákazníka s provedenou směnou dodržoval pracovník pokyn o úpravě podmínek ve prospěch zákazníka. 71. Účastník řízení v rámci svého vyjádření předložil kopie dokladů o provedených kontrolních obchodech, které dokládají, že transakce, které byly předmětem kontroly správního orgánu, byly dokončeny. Z pohledu účastníka řízení bylo a je vydávání účtenek o provedené směně (odpočet) vždy striktně vyžadováno a namátkově kontrolováno, neboť úpravou poplatku uvedeným na předsmluvní informaci lze velmi snadno snižovat tržbu na úkor zaměstnavatele. 72. Účastník řízení proškolil uvedeného zaměstnance, který nyní musí vydat doklad a vložit ho do propusti kam je vyplácena hotovost v každém případě (i v případě, že zákazník ihned odchází a přijatou hotovost si např. ani nepřepočítá, nebo zákazník uvede, že doklad nepožaduje apod.). Pracovník je nyní pravidelně kontrolován ve zvýšené míře prostřednictvím kamerového systému. Právní kvalifikace a hodnocení správního orgánu 73. Ustanovení § 14 zákona o směnárenské činnosti stanoví, že provozovatel vydá bez zbytečného odkladu tomu, s kým provedl směnárenský obchod, doklad podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele. 74. Ustanovení § 22 odst. 1 písm. h) zákona o směnárenské činnosti stanoví, že provozovatel se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 14 nevydá doklad tomu, s kým provedl směnárenský ochod. 75. Povinností provozovatele je tedy vydat doklad automaticky, bez vyžádání toho, s nímž byl obchod proveden. Pokud jde o stanovenou lhůtu (bez zbytečného odkladu), je tato splněna, jestliže provozovatel vydá doklad o své vůli společně s vydávanou hotovostí nebo bezprostředně poté. 76. Účastník řízení uvádí, že klienti nechávají doklad po provedení směnárenského obchodu ležet v propusti z toho důvodu, že se domnívají, že dokladem je předsmluvní informace. Správní orgán uvádí, že k této záměně by nemuselo docházet, pokud by účastník řízení nevydával předsmluvní informace až současně s vyplacením protihodnoty směňované částky, ale s dostatečným předstihem tak, aby si klient mohl tento doklad prostudovat a posoudit podmínky směnárenského obchodu, a aby v případě nesouhlasu s podmínkami obchodu mohl od tohoto obchodu odstoupit. Tímto způsobem však účastník řízení nepostupoval, přičemž zákazník mohl nabýt oprávněného dojmu (vzhledem k načasování předání dokladu zákazníkovi), že doklad s tzv. předsmluvními informacemi je dokladem o provedení směnárenského obchodu. 77. Správní orgán má na základě výše uvedených skutečností za zjištěné a prokázané, že účastník řízení tím, že ve dnech 20.11.2015 ve 14:50 hod., 11.1.2016 v 15:50 hod.
18
a 26.1.2016 v 16:00 hod. v rámci kontrolních směn nevydal klientům doklad o provedení směnárenského obchodu, porušil § 14 zákona o směnárenské činnosti, a dopustil se tak správního deliktu podle § 22 odst. 1 písm. h) zákona o směnárenské činnosti. 78. Správní delikt spáchal účastník řízení formou pokračování ve správním deliktu. Účastník řízení pokračoval ve správním deliktu minimálně ve dnech 20.11.2015 ve 14:50 hod., 11.1.2016 v 15:50 hod. a 26.1.2016 v 16:00 hod. Další námitky účastníka řízení 79. Účastník řízení namítá, že správním orgánem uváděný čtvrtletní obrat účastníka řízení za rok 2015 ve výši 26 495 746 Kč je nesprávný, když skutečný čtvrtletní obrat podle kurzu České národní banky k datu 31.12.2015 činil výše 6 550 435 Kč. 80. Správní orgán prověřil účastníkem řízení zaslané informace o objemu směnárenských obchodů za rok 2015 a zjistil, že správní orgán v příkaze uvedl chybný údaj, když zaměnil čtvrtletní obrat za obrat roční. Správní orgán však zdůrazňuje, že primárním hlediskem při stanovování výše pokuty je závažnost spáchaných deliktů, která je v případě účastníka řízení velmi vysoká. 81. Účastník řízení namítá, že poplatek 18 % uvedený na kurzovním lístku je nejméně výhodným poplatkem ve směnárně pro nákup a prodej valut, přičemž pro transakce nad 13 000 Kč je nastaven a účtován poplatek 12 % a pro transakce nad 18 000 Kč je poplatek 8 %. Vzhledem k tomu, že většina prodejních transakcí je prováděna bez poplatku, nebo formou buy-back podmínek (nespotřebované koruny účastník vykupuje zpět za výhodnějších podmínek) a významné procento transakcí je prováděno s výrazně nižším poplatkem, nebo zcela bez poplatku, kdy marží je rozdíl v nákupu a prodeji, je skutečný průměrný poplatek za rok 2015 6,5 %. Zisk je tedy oproti úvaze správního orgánu o 17 372 798 Kč nižší a činí 1 704 138 Kč. 82. Správní orgán uvádí, že se v příkaze výší zisku, kterého účastník řízení dosáhl, nezabýval, a to z důvodu, že neměl k dispozici finanční výkazy účastníka řízení, který tyto neuložil do sbírky listin rejstříkového soudu. 83. Účastník uvádí, že vzhledem k výše uvedeným argumentům a s přihlédnutím k majetkové situaci účastníka řízení by byla pokuta ve výši 400 000 Kč téměř likvidační. Uhrazením pokuty by se majetek účastníka řízení provozující jedinou provozovnu zmenšil na téměř polovinu, což by významně ovlivnilo konkurenceschopnost účastníka řízení. D. Sankce 84. Ustanovení § 135 odst. 4 zákona o platebním styku a ustanovení § 24 odst. 4 zákona o směnárenské činnosti uvádí, že správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Česká národní banka. Zákon o platebním styku a také zákon o směnárenské činnosti zmocňují správní orgán, aby v případě zjištění porušení jejich ustanovení uložil opatření k nápravě, zrušil registraci k platební službě, odňal povolení k činnosti směnárníka nebo uložil pokutu. 85. V popsaném případě se jeví jako nejefektivnější prostředek, který zajistí splnění
19
preventivního i represivního účelu sankce uložení pokuty. Výchozím předpokladem pro uložení pokuty za správní delikty je skutečnost, že správní orgán prokázal, že došlo k jejich spáchání. V případě účastníka řízení došlo ke spáchání čtyř správních deliktů uvedených v části ad I. výroku tohoto rozhodnutí. 86. Při úvahách o konkrétní výši pokuty vyšel správní orgán z absorpční zásady, ze které vyplývá, že správní orgán ukládá účastníkovi řízení sankci za správní delikt nejpřísněji postižitelný a v případě, že zákon stanoví pro sbíhající se správní delikty shodné rozpětí sankcí, potom ukládá sankci za správní delikt nejzávažnější. Ostatní okolnosti spáchání správních deliktů, jakož i další skutečnosti související např. s vedením správního řízení, jsou potom zohledněny jako okolnosti polehčující či přitěžující a podílí se rovněž na individualizaci výše ukládané pokuty pro konkrétní posuzovaný případ. Podle typové závažnosti, vyjádřené horní hranicí sazby peněžité sankce, lze za správní delikt ad i) spočívající v neoprávněném výkonu platební služby uložit pokutu do výše 50 000 000 Kč, za správní delikt ad ii) spočívající v uveřejnění informaci o úplatě za provedení směnárenského obchodu na kurzovním lístku nepřiměřeně malým písmem do výše 5 000 000 Kč, za správní delikt ad iii) spočívající v nesdělování předsmluvních informací s dostatečným předstihem před provedením směnárenského obchodu do výše 1 000 000 Kč a za správní delikt ad iv) spočívající v nevydávání dokladů po provedení směnárenského obchodu do výše 1 000 000 Kč. Dle typové závažnosti se tedy za nejzávažnější ze spáchaných správních deliktů považuje delikt ad i), za který bude účastníkovi řízení uložena pokuta podle § 132 odst. 3 písm. c) zákona o platebním styku. 87. K možné liberaci účastníka řízení dle ustanovení § 135 odst. 1 zákona o platebním styku (tj. právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila), pak správní orgán uvádí, že účastník řízení nevynaložil veškeré možné úsilí, které po něm bylo možné požadovat, aby zabránil porušení jemu stanovených povinností. Správnímu orgánu nejsou známy žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by účastník řízení vyvinul úsilí směřující k zabránění porušení povinností stanovených mu zákonem resp. lze dodat, že toto úsilí vyvinul až následně po spáchání správních deliktů, kdy deklaroval přijetí opatření k nápravě. 88. Správní orgán při určování výše pokuty přihlížel v souladu s ustanovením § 135 odst. 2 zákona o platebním styku k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. 89. Pokud se týká závažnosti spáchaných správních deliktů, shledává správní orgán všechny spáchané správní delikty za velice závažné. Vysoká závažnost deliktu ad i) je dána tím, že účastník řízení poskytoval platební službu, k jejímuž poskytování nebyl registrován, a správní orgán tedy nemohl nad účastníkem řízení vykonávat příslušný dohled, neboť o této skutečnosti nevěděl. V případě spáchaných správních deliktů ad ii) a ad iii) je jejich vysoká závažnost dána tím, že uvedenými jednáními mohlo docházet k přímému poškozování klientů, a to provedením směnárenských transakcí, které by se za předpokladu řádného informování zájemců na kurzovním lístku o výši úplaty za provedení směnárenského obchodu a za předpokladu poskytnutí předsmluvních informací s dostatečným předstihem před provedením směnárenského obchodu, nemusely vůbec uskutečnit. Pokud se týče závažnosti správního deliktu ad iv), tak závažnost tohoto deliktu hodnotí správní orgán jako vysokou, a to z důvodu nemožnosti klientů, vzhledem k absenci dokladu, účinně reklamovat poskytnuté služby.
20
90. Pokud jde o dotčené nebo ohrožené zájmy chráněné zákonem, byly tyto u jednotlivých správních deliktů různé. V případě správního deliktu ad i) je to zájem správního orgánu na výkonu platebních služeb pouze registrovaným subjektem, který splňuje náležité technické a personální předpoklady, v případě deliktu ad ii) je to zájem klientů na potřebné informovanosti o podmínkách provádění směnárenských obchodů. U správního deliktu ad iii) je chráněným zájmem zájem na odpovídající informovanosti klientů směnárníka v předsmluvní fázi, která je zpravidla pro následné uskutečnění směnárenského obchodu v souladu s představami zájemce o něm rozhodující. Správním deliktem ad iv) byl pak ohrožen zájem klientů na efektivní možnosti pozdější reklamace poskytnutých služeb a rovněž ztížen výkon případné kontroly ze strany správního orgánu. 91. Co se týče způsobu porušení zákona o směnárenské činnosti, správní orgán považuje za znepokojivé, že u správních deliktů ad i) a ad ii) došlo k porušení zákona komisivním jednáním, tj. aktivním konáním – účastník řízení provozoval platební službu, ke které nebyl registrován a zobrazoval informaci o poplatku na kurzovním lístku v nepřiměřeně malé velikosti. Co se týče správních deliktů ad iii) a ad iv), tak k porušení sice došlo omisivním jednáním účastníka řízení, tedy nečinností nebo opomenutím v případech, kdy měl konat, tj. plnit určitou povinnost (sdělit předsmluvní informace v textové podobě v českém a anglickém jazyce s dostatečným předstihem před uzavřením směnárenského obchodu a vydat doklad podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele), ale protiprávnosti tohoto jednání si vzhledem ke svým odborným znalostem měl být účastník řízení vědom. 92. Co se týče následků, resp. účinků způsobených protiprávním jednáním, k naplnění skutkových podstat příslušných správních deliktů dochází bez ohledu na skutečnost, zda v konkrétním případě dojde příslušnými jednáními ke vzniku škody na majetku zákazníků či nikoli, škodlivý následek netvoří obligatorní znak skutkové podstaty těchto deliktů. Zákonodárce považuje již ohrožení způsobené porušením příslušných povinností ve vztahu k zákazníkům za natolik závažné, že k odpovědnosti za příslušné správní delikty není třeba vzniku přímé škody. Správní orgán proto vznik škody nezkoumal. 93. Správní orgán při úvaze o výši sankce přihlížel v rámci zákonem stanoveného rozpětí též k tomu, že se účastník řízení při své činnosti dopustil celkem 4 správních deliktů, přičemž tato skutečnost významně zvyšuje závažnost sankcionovaného protiprávního jednání a projevuje se přísnější sankcí (projev prvku asperačního při použití absorpční zásady). Celkový rozsah a intenzita škodlivosti zjištěných porušení svědčí o tom, že se v případě účastníka řízení jednalo o systémové neplnění povinností stanovených zákonem o směnárenské činnosti. 94. Se stejnou pečlivostí, s jakou správní orgán zjišťoval a hodnotil závažnost protiprávního jednání účastníka řízení, vyhledával i skutečnosti svědčící ve prospěch účastníka řízení. Významnou polehčující okolností na straně účastníka řízení je skutečnost, že účastník po dobu správního řízení spolupracoval se správním orgánem a u všech správních deliktů deklaroval zjednání nápravy zjištěných nedostatků ve své činnosti (viz výše). Jako další okolnost svědčící ve prospěch účastníka řízení hodnotí správní orgán to, že se jedná o první sankciované jednání účastníka řízení. Přesto správní orgán v daném případě nepovažuje pouhé projednání věci ve správním řízení za dostatečně účinné pro zajištění řádného splnění povinností ze strany účastníka řízení, zejména z hlediska
21
toho, že účastník řízení spáchal správních deliktů více, ale za vhodnou sankci považuje uložení pokuty, a to i s ohledem na svou předchozí praxi v obdobných případech. Skutečnost, že účastník řízení přijal opatření k nápravě, pak není liberačním důvodem, pro který by mělo dojít k zastavení řízení, když bylo současně zjištěno, že jednáním účastníka řízení skutečně došlo ke spáchání správních deliktů. Nad rámec výše uvedeného lze dodat, že správní trestání nezná pojem „účinná lítost“, čili skutečnost, že daný subjekt přijal nápravná opatření, neznamená automaticky, že jeho odpovědnost za správní delikt zaniká a že tedy nemůže dostat peněžitou sankci. 95. Pokuta má být individualizována do té míry, že v konkrétním případě povede k naplnění obou jejích účelů, represivního i preventivního, a bude též pro pachatele správního deliktu dostatečně citelná. Správní orgán proto při určování výše pokuty posuzoval majetkové poměry účastníka řízení. Z účastníkem řízení předložených podkladů, konkrétně z Výkazu zisků a ztráty ke dni 31.12.2015 vyplývá, že účastník řízení dosáhl za rok 2015 zisku před zdaněním ve výši 61 000 Kč a za rok 2014 zisku před zdaněním ve výši 438 000 Kč. Z předložené Rozvahy ke dni 31.12.2015 pak správní orgán zjistil, že vlastní kapitál účastníka řízení činil za rok 2015 výše 1 086 000 Kč a za rok 2014 výše 1 137 000 Kč. 96. Na základě výše uvedených skutečností dospěl správní orgán k závěru, že v souladu s kontinuitou rozhodovací sankční praxe České národní banky a s přihlédnutím k závažnosti správních deliktů, zejména ke způsobu jejich spáchání a jejich následkům a k okolnostem, za nichž byly spáchány, jakož i relevantním polehčujícím a přitěžujícím okolnostem, jsou dány důvody pro uložení pokuty při dolní hranici zákonem stanoveného rozmezí (0 – 50 000 000 Kč). S přihlédnutím k výše uvedenému se správní orgán rozhodl stanovit pokutu ve výši 350 000 Kč, tedy snížit původně v příkaze uloženou pokutu, když zohlednil fakt, že účastník řízení začal přijímat nápravná opatření. Zvolená výše pokuty, ačkoliv je pokutou ukládanou při spodní hranici rozpětí, odpovídá závažnosti jednání účastníka řízení, rozsahu porušení a je individualizovaná vzhledem k jeho majetkovým poměrům. Správní orgán je toho názoru, že vzhledem k dostatečné výši vlastního kapitálu nebude uložená pokuta pro účastníka řízení likvidační a neohrozí jeho další fungování. 97. Správní orgán je toho názoru, že výše uvedeným postihem účastníka řízení bude naplněn účel sankce jak represivní, tj. postihnout účastníka řízení za spáchání správních deliktů, tak preventivní ve smyslu individuální prevence, tj. zabránit účastníku řízení v pokračování v jednání vedoucímu ke spáchání správních deliktů pro futuro a přimět ho, aby se podobného jednání vyvaroval. Současně v rámci generální prevence dává správní orgán všem subjektům najevo, že jednání tímto způsobem porušující právní předpisy hodnotí jako závažné správní delikty, jejichž následkem je uložení peněžitého postihu. 98. Na základě všech shora uvedených skutečností rozhodl správní orgán tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. E. Náhrada nákladů řízení 99. Správní orgán svým rozhodnutím ze shora uvedených důvodů shledal, že účastník řízení svým jednáním porušil zákon o platebním styku a zákon o směnárenské činnosti. Účastník řízení tedy vyvolal správní řízení porušením své povinnosti. Ustanovení § 79 odst. 5 správního řádu stanoví, že povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou
22
uloží správní orgán účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů řízení a výši paušální částky nákladů řízení ve zvláště složitých případech nebo byl-li přibrán znalec. 100. Prováděcí právní předpis, tj. vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, svým § 6 odst. 1 stanovuje, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč. Z uvedených důvodů uložil správní orgán účastníku řízení k úhradě náklady řízení Sp/2016/63/573 ve výši 1 000 Kč. POUČENÍ Proti tomuto rozhodnutí lze podat podle ustanovení § 152 odst. 1 správního řádu rozklad k bankovní radě České národní banky, a to prostřednictvím sekce licenčních a sankčních řízení, odboru sankčních řízení, Na Příkopě 28, 115 03 Praha 1, do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. otisk úředního razítka
__________________ __________________________________ __________________
_______________________________ _________________________________ podepsáno elektronicky
podepsáno elektronicky
23
