ZA FINANČNÍ PODPORY
Vědecký výbor konference JUDr. Miroslav Antl (předseda Ústavně právního výboru Senátu České republiky, senátor Parlamentu České republiky; Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové) prof. PhDr. Blahoslav Kraus, CSc. (Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové) doc. PhDr. Jiří Buriánek, CSc. (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze) doc. PhDr. Pavel Vacek, Ph.D. (Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové) plk. doc. JUDr. David Zámek, Ph.D. (Fakulta bezpečnostně právní Policejní akademie ČR) doc. JUDr. Roman Svatoš, Ph.D. (Vysoká škola evropských a regionálních studií, České Budějovice) doc. Ing. Renata Štablová, CSc. (Vysoká škola regionálních studií, Praha) doc. JUDr. Ivana Zoubková, CSc. (Policejní akademie ČR) doc. PhDr. Jan Lašek, CSc. (Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové) PhDr. Erich Stündl (koordinátor prevence kriminality MěÚ Svitavy) Mgr. Ferdinand Raditsch (ředitel Květné Zahrady, z.ú.) PhDr. Stanislav Pelcák, Ph.D. (Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové) PhDr. Václav Bělík, Ph.D. (Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové) JUDr. Petr Zeman, Ph.D. (Institut pro kriminologii a sociální prevenci) JUDr. Jaromír Hořák, Ph.D. (Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Organizační výbor konference Mgr. et Mgr. Stanislava Hoferková, Ph.D. (Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové) Mgr. et Mgr. Tereza Raszková (Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové) Mgr. Jan Rozum (Institut pro kriminologii a sociální prevenci) PhDr. Jan Tomášek, Ph.D. (Institut pro kriminologii a sociální prevenci)
ORGANIZAČNÍ SCHÉMA KONFERENCE
Pondělí 19. ledna 2015 9:00-10:00 10:00-10:30
Registrace účastníků (prostor před Aulou Objektu společné výuky) Slavnostní zahájení konference (Aula Objektu společné výuky)
10:30-11:30
Plenární zasedání I.: DĚTI A MLÁDEŽ V KRIMINOLOGICKÉ PERSPEKTIVĚ (Aula OSV)
11:30-12:45
Přestávka na oběd
12:45-14:15
Panel I/A VIKTIMOLOGIE A STRACH ZE ZLOČINU I. (učebna A17)
Panel I/B AKTUÁLNÍ PROBLÉMY TRESTNÍHO PRÁVA A TRESTNÍ POLITIKY (učebna A10)
Panel I/C VĚZEŇSTVÍ A RESOCIALIZACE I. (učebna A1)
Panel I/D ZÁVAŽNÉ FORMY KRIMINALITY (učebna A2)
Panel I/E KOMPLEXNÍ HODNOCENÍ KRIMINALITY MLÁDEŽE V RÁMCI REGIONŮ: PROBLÉMY A PRAXE (DISKUSNÍ PANEL) (učebna A18)
14:15-14:30
Přestávka
15:00
Tisková konference (SM1)
14:30-16:00
Panel II/A VIKTIMOLOGIE A STRACH ZE ZLOČINU II. (učebna A17)
Panel II/B DELIKVENCE MLÁDEŽE A PREVENCE KRIMINALITY I. (učebna A10)
Panel II/C VĚZEŇSTVÍ A RESOCIALIZACE II. (učebna A1)
Panel II/D ČINNOST PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ČR V OBLASTI KRIMINALITY MLÁDEŽE (učebna A2)
Panel II/E FORENZNÍ PSYCHOLOGIE (učebna A18)
16:00-16:30
Přestávka na kávu a občerstvení (Atrium Objektu společné výuky)
16:30-18:00
Panel III/A DROGY A KRIMINALITA (učebna A17)
18:10-19:15
Členská schůze ČKS - pouze pro členy České kriminologické společnosti (učebna A6)
19:15-22:00
Společenský večer (Atrium Objektu společné výuky) Křest knihy „Kriminologie“ od autorů T. Gřivny, M. Scheinosta, I. Zoubkové a kol. Tombola
Panel III/B DELIKVENCE MLÁDEŽE A PREVENCE KRIMINALITY II. (učebna A2)
5
Panel III/C ROLE POLICIE ČR V SYSTÉMU KONTROLY KRIMINALITY (učebna A18)
Panel III/D (PŘE)VÝCHOVA PACHATELŮ V ČECHÁCH: MOŽNOSTI A LIMITY SYSTÉMU POSTPENITEN. PÉČE (DISKUSNÍ PANEL) (učebna A1)
Úterý 20. ledna 2015 8:30-9:00
Registrace účastníků (prostor před Aulou Objektu společné výuky – budova A)
9:00-10:30
Panel IV/A ZLOČIN A TREST V RUSKU (učebna A14)
10:30-11:00
Přestávka na kávu a občerstvení (Atrium Objektu společné výuky)
11:00-12:15
Plenární zasedání II.: TRESTNÍ POLITIKA A JEJÍ UPLATŇOVÁNÍ: Otevřená diskuse s ministryní spravedlnosti České republiky prof. JUDr. Helenou Válkovou, CSc. (Aula Objektu společné výuky) Závěr konference (Aula Objektu společné výuky)
12:15-12:30
Panel IV/B DELIKVENCE MLÁDEŽE A PREVENCE KRIMINALITY III. (učebna A2)
Panel IV/C KRIMINOLOGIE PRO 21. STOLETÍ: NOVÉ VÝZVY, PŘÍSTUPY A TÉMATA (učebna A3)
Panel IV/D HODNOCENÍ KRIMINOGENNÍCH RIZIK ODSOUZENÝCH (DISKUSNÍ PANEL) (učebna A4)
Konference i společenský večer probíhá:
Objekt společné výuky UHK, Hradecká 1227, Hradec Králové
6
PODROBNÝ PROGRAM KONFERENCE
Pondělí 19. ledna 2015 9:00-10:00 REGISTRACE ÚČASTNÍKŮ
Prostor před Aulou Objektu společné výuky
10:00-10:30 SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ KONFERENCE
Aula
prof. RNDr. Josef Hynek, MBA, Ph.D., rektor Univerzity Hradec Králové doc. PhDr. Pavel Vacek, Ph.D., děkan Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové PhDr. Miroslav Scheinost, předseda České kriminologické společnosti JUDr. Miroslav Antl, předseda Ústavně právního výboru Senátu České republiky, senátor Parlamentu České republiky 10:30-11:30 PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ I. DĚTI A MLÁDEŽ V KRIMINOLOGICKÉ PERSPEKTIVĚ Moderátor: PhDr. Václav Bělík, Ph.D.
Aula
PREDIKTORY DELIKVENCE MLÁDEŽE A JEJICH TEORETICKÁ REFLEXE Mgr. Eva Moravcová; doc. PhDr. Jiří Buriánek, CSc. Katedra sociologie, Filozofická fakulta UK Praha KRIMINOLOGIE A SUBKULTURY MLÁDEŽE PhDr. Josef Smolík, Ph.D. Katedra politologie, Fakulta sociálních studií MU Brno TRESTNÁ ČINNOST PÁCHANÁ MLÁDEŽÍ A NA MLÁDEŽI Z POHLEDU KRÁLOVÉHRADECKÉ POLICIE mjr. Mgr. Ivana Ježková Oddělení tisku a prevence Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje
11:30-12:45 PŘESTÁVKA NA OBĚD
7
12:45-14:15 PANELY I. 12:45-14:15 PANEL I/A: VIKTIMOLOGIE A STRACH ZE ZLOČINU I. Moderátor: PhDr. Pavel Pěnkava
Učebna A17
1
OBEŤ TRESTNEJ ČINNOSTI V KONTEXTE SLOVENSKÝCH REÁLIÍ doc. PhDr. Darina Havrlentová, PhD.; doc. RNDr. Jaroslav Holomek, CSc. Spoločnosť pre trestné právo a kriminológiu SR 2
POTŘEBY OBĚTÍ A PACHATELŮ TRESTNÝCH ČINŮ Z POHLEDU PMS PhDr. Andrea Matoušková Probační a mediační služba ČR 3
BEZPEČNÝ ŽIVOT V SUBURBIÍCH? VNÍMÁNÍ KRIMINALITY A BEZPEČNOSTI REZIDENČNÍCH LOKALITÁCH V ZÁZEMÍ PRAHY RNDr. Jana Jíchová, Ph.D. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK Praha
V NOVÝCH
4
SENIOŘI BEZ DOMOVA JAKO ČASTÁ OBĚŤ TRESTNÉ ČINNOSTI PhDr. Pavel Pěnkava Úřad městské části Praha 1 12:45-14:15 PANEL I/B: AKTUÁLNÍ PROBLÉMY TRESTNÍHO PRÁVA A TRESTNÍ POLITIKY Moderátor: doc. JUDr. Ivana Zoubková, CSc.
Učebna A10
5
POSTAVENÍ ZABEZPEČOVACÍ DETENCE V SYSTÉMU TRESTNĚPRÁVNÍCH SANKCÍ Mgr. Vendula Hájková Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta 6
VZÁJEMNÝ VZTAH TRESTNÍ A SPRÁVNÍ ODPOVĚDNOSTI POSKYTOVATELŮ ZDRAVOTNÍ PÉČE JUDr. Olga Sovová, Ph.D. Ústav sociální práce UHK Hradec Králové 7
VYJÁDŘENÍ EXPERTŮ K MOŽNOSTEM DEKRIMINALIZACE Mgr. Jiří Vlach Institut pro kriminologii a sociální prevenci 8
ZANEDBÁNÍ POVINNÉ VÝŽIVY – NĚKOLIK POZNÁMEK Z PRŮZKUMU JUDr. Josef Sklenička; doc. JUDr. Ivana Zoubková, CSc. Policejní akademie ČR; Panevropská vysoká škola
8
12:45-14:15 PANEL I/C: VĚZEŇSTVÍ A RESOCIALIZACE I. Moderátor: PhDr. Alena Marešová, Ph.D.
Učebna A1
9
MODEL PREDIKUJÍCÍ VÝVOJ POČTU VĚZŇŮ Mgr. Libor Dušek, Ph.D. Vysoká škola ekonomická / CERGE-EI 10
VYBRANÉ SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÉ JEVY U MLADISTVÝCH A DOSPĚLÝCH OSOB VE VÝKONU TRESTU ODNĚTÍ SVOBODY A NA SVOBODĚ – SROVNÁNÍ Mgr. Eva Biedermanová Institut pro kriminologii a sociální prevenci 11
VÝZNAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO VĚZNĚNÉ A MOŽNOSTI VZDĚLÁVÁNÍ VĚZNĚNÝCH V PODMÍNKÁCH VĚZEŇSTVÍ ČR doc. PhDr. Vratislava Černíková, CSc. Policejní akademie ČR v Praze 12
MÁME U NÁS „BARÁKOVÉ“, NEBO NE? VLIV VĚZEŇSKÉ AUTORITY NA HIERARCHII ODSOUZENÝCH Mgr. Lukáš Dirga; PhDr. Mgr. Petr Juříček; Ing. Alena Oudová Katedra antropologie, Filozofická fakulta ZČU Plzeň; Vězeňská služba ČR 13
UVĚZNĚNÍ – DŮLEŽITÝ MILNÍK V ŽIVOTĚ MLADISTVÝCH DELIKVENTŮ PhDr. Alena Marešová, Ph.D. Institut pro kriminologii a sociální prevenci 12:45-14:15 PANEL I/D: ZÁVAŽNÉ FORMY KRIMINALITY Moderátor: PhDr. Martin Cejp, CSc.
Učebna A2
14
VYUŽITÍ ANALYTICKÉ TECHNIKY HILP V PREDIKTIVNÍM VÝZKUMU EXTREMISTICKÉHO NÁSILÍ prof. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš, Ph.D. Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity Brno 15
ÍRÁNSKÝ BOJ PROTI PAŠOVÁNÍ NARKOTIK A JEHO KLÍČOVÉ ASPEKTY Mgr. Tomáš Šmíd, Ph.D. Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity Brno 16
OBRAZ ORGANIZOVANÉHO ZLOČINU NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY PhDr. Martin Cejp, CSc. Institut pro kriminologii a sociální prevenci
12:45-14:15 PANEL I/E: 17 KOMPLEXNÍ HODNOCENÍ KRIMINALITY MLÁDEŽE V RÁMCI REGIONŮ: PROBLÉMY A PRAXE (DISKUSNÍ PANEL) Moderátor: Mgr. Michal Karban (Probační a mediační služba ČR) Učebna A18
14:15-14:30 PŘESTÁVKA
9
14:30-16:00 PANELY II. 14:30-16:00 PANEL II/A: VIKTIMOLOGIE A STRACH ZE ZLOČINU II. Moderátor: PhDr. Jan Hubert
Učebna A17
18
SEKUNDÁRNÍ VIKTIMIZACE OBĚTÍ TRESTNÉ ČINNOSTI PhDr. Jan Hubert Policie ČR 19
PREVENCIA A POMOC DETSKÝM OBETIAM VIRTUÁLNÉHO PROSTREDIA JUDr. Michaela Jurisová Akadémia Policajného zboru v Bratislave 20
PROBLEMATICKÉ MOMENTY TRESTNOPRÁVNEJ OCHRANY OBETÍ STALKINGU A ICH POSTAVENIE V SPOLOČNOSTI JUDr. Jana Klesniaková Právnická fakulta MU v Brně 21
NAD PRAKTICKÝMI NEDOSTATKY PRÁVNÍ ÚPRAVY OBĚTÍ TRESTNÝCH ČINŮ Mgr. Vítězslav Kozák; Mgr. Michal Jílovec Ministerstvo vnitra České republiky, odbor legislativy a koordinace předpisů; Krajské státní zastupitelství v Brně 22
PREVENCE SEKUNDÁRNÍ VIKTIMIZACE RODIN S DĚTMI PhDr. Daniela Květenská, Ph.D. Ústav sociální práce UHK Hradec Králové 14:30-16:00 PANEL II/B: DELIKVENCE MLÁDEŽE A PREVENCE KRIMINALITY I. Moderátor: PhDr. Lenka Holá, Ph.D. 23
Učebna A10
SPOLUPRÁCE ŠKOL A ŠK. ZAŘÍZENÍ SE SPECIALISTY SLUŽBY KRIMINÁLNÍ POLICIE A VYŠETŘOVÁNÍ doc. JUDr. Martin Kloubek, Ph.D. Policejní akademie ČR v Praze 24
MESTÁ Z POHĽADU SOCIOLÓGIE KRIMINALITY prof. PhDr. Peter Ondrejkovič, DrSc. Centrum výzkumu UTB Zlín 25
VADÍ – NEVADÍ: POSTOJE MLÁDEŽE K PROBLÉMOVÝM SPOLEČENSKÝM JEVŮM Mgr. Jakub Holas; PhDr. Kazimír Večerka, CSc. Institut pro kriminologii a sociální prevenci 26
KRIMINALITA MLÁDEŽE – VYBRANÉ PŘÍPADY Z PRAXE JUDr. Dagmar Kopencová Vyšší policejní škola MV v Praze 27
NÁZORY DĚTÍ A MLADISTVÝCH NA HRANICI TRESTNÍ ODPOVĚDNOSTI PhDr. Lenka Holá, Ph.D. Právnická fakulta UP Olomouc 10
14:30-16:00 PANEL II/C: VĚZEŇSTVÍ A RESOCIALIZACE II. Moderátor: Mgr. et Mgr. Stanislava Hoferková, Ph.D.
Učebna A1
28
THE PROBLEM OF AGGRESSION AND VIOLENCE IN POLISH PRISONS Dariusz Sarzała, Ph.D. University of Warmia and Mazury in Olsztyn (Polsko) 29
LONELINESS IN ISOLATION PRISON Dr. Wojciech Piestrzyński WSB Gdańsk (Polsko) 30
ZAMĚSTNANOST A ŘEŠENÍ ZADLUŽENOSTI JAKO VÝZNAMNÉ FAKTORY ÚSPĚŠNÉ RESOCIALIZACE: ZKUŠENOSTI RUBIKON CENTRA Mgr. Kristýna Makovcová; Mgr. Lenka Ouředníčková RUBIKON centrum 31
ÚČINNOST SLUŽBY ROMSKÝ MENTORING NA VÝKON ALTERNATIVNÍCH TRESTŮ U ROMSKÝCH KLIENTŮ PMS ČR Mgr. Marek Demner RUBIKON centrum 32
SPECIFICKÉ PROBLÉMY V ZACHÁZENÍ S ODSOUZENÝMI TRVALE PRACOVNĚ NEZAŘADITELNÝMI Mgr. et Mgr. Tereza Raszková Pedagogická fakulta UPOL, Pedagogická fakulta UHK 14:30-16:00 PANEL II/D: ČINNOST PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ČR V OBLASTI KRIMINALITY MLÁDEŽE Moderátor: PhDr. Andrea Matoušková Učebna A2 33
ČINNOST PMS PŘI ŘEŠENÍ ČINU JINAK TRESTNÉHO SPÁCHANÉHO DÍTĚTEM MLADŠÍM PATNÁCTI LET - TEORIE A PRAXE Mgr. Štěpán Sobotík Probační a mediační služba ČR 34
PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI PMS Z OBLASTI UKLÁDÁNÍ VÝCHOVNÝCH OPATŘENÍ MLADISTVÝM PACHATELŮM Mgr. Lukáš Herich Probační a mediační služba ČR 35
ZKUŠENOSTI Z PRAXE TÝMŮ PRO MLÁDEŽ V ČR – LOKALITA NÁCHOD Mgr. Helena Přibylová Probační a mediační služba ČR 36
PROGRAM PRO MLADISTVÉ PACHATELE „PROTI NÁSILÍ“ Mgr. Lucie Uhlíková Probační a mediační služba ČR 37
RODINNÉ SKUPINOVÉ KONFERENCE – NOVÝ RESTORATIVNÍ PROGRAM UPLATŇOVANÝ V RÁMCI ŘÍZENÍ VE VĚCECH MLÁDEŽE Mgr. Natálie Hamplová Probační a mediační služba ČR 11
14:30-16:00 PANEL II/E: FORENZNÍ PSYCHOLOGIE Moderátor: PhDr. Hedvika Boukalová, Ph.D.
Učebna A18
38
KRIMINÁLNÍ MYŠLENÍ – ZAHRANIČNÍ TEORIE A PRAXE I PRVNÍ EMPIRICKÁ DATA Z ČR Mgr. Petra Faridová Institut pro kriminologii a sociální prevenci 39
PSYCHOLOGIE NEBEZPEČNÉHO PRONÁSLEDOVÁNÍ Mgr. Ivana Jarošová Právnická fakulta Masarykovy univerzity Brno 40
TERAPIE NÁSILNÍKŮ JAKO NÁSTROJ KE SNIŽOVÁNÍ RIZIKA RECIDIVY PhDr. Václav Jiřička Generální ředitelství Vězeňské služby ČR 41
OSOBNOSTNÍ FAKTORY RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ V ADOLESCENCI PhDr. Stanislav Pelcák, Ph.D. Pedagogická fakulta UHK 42
CHARAKTERISTIKY OSOB ÚSPĚŠNÝCH V DETEKCI LŽI PROSTŘEDNICTVÍM NEVERBÁLNÍCH PROJEVŮ PhDr. Hedvika Boukalová, Ph.D. Katedra psychologie, Filozofická fakulta UK v Praze 16:00-16:30 PŘESTÁVKA NA KÁVU A OBČERSTVENÍ
Atrium Objektu společné výuky
16:30-18:00 PANELY III. 16:30-18:00 PANEL III/A: DROGY A KRIMINALITA Moderátor: JUDr. Ing. Daniel Prouza, Ph.D.
Učebna A17
43
DROGOVÁ KRIMINALITA – PŘED A PO PŘIJETÍ TRESTNÍHO ZÁKONÍKU JUDr. Michaela Štefunková, Ph.D. Institut pro kriminologii a sociální prevenci 44
KDO JE PACHATELEM PRIMÁRNÍ DROGOVÉ KRIMINALITY REKRUTUJÍCÍM SE Z VIETNAMSKÉ KOMUNITY? PaedDr. Petr Přecechtěl; Bc. Luděk Jančařík Policejní akademie ČR Praha; Policie ČR 45
AKTUÁLNÍ VÝVOJ KRIMINALITY NA ÚSEKU DROGOVÉ TRESTNÉ ČINNOSTI Mgr. et Bc. Jolana Sedláčková Právnická fakulta Masarykovy univerzity Brno 46
LIMITY TRESTNĚPRÁVNÍHO POSTIHU PŘI ŘÍZENÍ MOTOROVÉHO VOZIDLA POD VLIVEM DROG JUDr. Ing. Daniel Prouza, Ph.D. Jihočeská univerzita, Zdravotně sociální fakulta 12
16:30-18:00 PANEL III/B: DELIKVENCE MLÁDEŽE A PREVENCE KRIMINALITY II. Moderátor: JUDr. Jana Hulmáková, Ph.D.
Učebna A2
47
UPLATŇOVÁNÍ RESTORATIVNÍCH PŘÍSTUPŮ U TRESTNÉHO JEDNÁNÍ MLADISTVÝCH Mgr. Tereza Konečná Právnická fakulta MU Brno 48
STUDIJNÍ OBOR SOCIÁLNÍ PATOLOGIE A PREVENCE JAKO MOŽNÝ NÁSTROJ PREGRADUÁLNÍ PŘÍPRAVY BUDOUCÍCH PREVENTISTŮ PhDr. Václav Bělík, Ph.D. Pedagogická fakulta UHK 49
DĚTI A MLÁDEŽ V SYSTÉMU SOCIÁLNÍ PREVENCE NA SVITAVSKU Mgr. et Bc. Jan Buchta Pedagogická fakulta MU Brno / Občanské sdružení Bonanza 50
PREVENCE KRIMINALITY VČERA, DNES A ZÍTRA Mgr. Jitka Gjuričová Ministerstvo vnitra ČR 51
DOMÁCÍ VĚZENÍ A SANKCE S PRVKY DOHLEDU V SYSTÉMU OPATŘENÍ UKLÁDANÝCH MLADISTVÝM PACHATELŮM JUDr. Jana Hulmáková, Ph.D. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze 16:30-18:00 PANEL III/C: ROLE POLICIE ČR V SYSTÉMU KONTROLY KRIMINALITY Moderátor: Mgr. et Bc. Vladimír Oliberius
Učebna A18
52
JE REÁLNÁ FUNDOVANÁ ANALÝZA KRIMINALITY ZE STRANY POLICIE ČR? doc. JUDr. Roman Svatoš, Ph.D. Vysoká škola evropských a regionálních studií 53
ROLE POLICIE PŘI ŘEŠENÍ A POSTIHOVÁNÍ ELEKTRONICKÉHO NÁSILÍ A KYBERKRIMINALITY PÁCHANÉ MEZI DĚTMI Mgr. Lukáš Habich Vyšší policejní škola MV v Praze 54
VYBRANÉ JURISTICKÉ KONOTACE SPRÁVNÍHO (POLICEJNÍHO) PRÁVA, DETERMINUJÍCÍ STAV A FAKTICITU SOUČINNOSTI A SPOLUPRÁCE DOTČENÝCH VEŘEJNOPOŘÁDKOVÝCH SUBJEKTŮ (APLIKAČNÍ EXKURS) Mgr. et Bc. Josef Kříha Vysoká škola evropských a regionálních studií 55
PROTIKORUPČNÍ ÚČINEK ZKOUŠKY SPOLEHLIVOSTI JUDr. Josef Hrudka, Ph.D. Policejní akademie ČR v Praze 56
JE MOŽNÝ VLIV MALÉ SKUPINY OSOB NA KRIMINALITU V MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 4 – NUSLE? Mgr. et Bc. Vladimír Oliberius Znalec v oboru bezpečnosti 13
16:30-18:00 PANEL III/D: 57(PŘE)VÝCHOVA PACHATELŮ V ČECHÁCH: MOŽNOSTI A LIMITY SYSTÉMU POSTPENITENCIÁRNÍ PÉČE (DISKUSNÍ PANEL) Moderátoři: PhDr. Miroslav Scheinost, Mgr. Jan Rozum, PhDr. Jan Tomášek, Ph.D. (Institut pro kriminologii a sociální prevenci) Učebna A1
18:10-19:15 ČLENSKÁ SCHŮZE ČESKÉ KRIMINOLOGICKÉ SPOLEČNOSTI (pouze pro členy ČKS)
19:15-22:00 SPOLEČENSKÝ VEČER
Učebna A6
Atrium Objektu společné výuky
14
Úterý 20. ledna 2015 9:00-10:30 PANELY IV. 9:00-10:30 PANEL IV/A: ZLOČIN A TREST V RUSKU Moderátor: PhDr. Petr Pojman Ph.D.
Učebna A14
58
KRIMINALITA NA SIBIŘI – ZKUŠENOSTI Z TERÉNU doc. Aleksandra Mjachanova Ulan-Ude (Rusko) 59
VÝKON TRESTU ODNĚTÍ SVOBODY A JEHO KRIMINOLOGICKÉ PŘEDSTAVY, ELEMENTY A PARAMETRY doc. Vladislav Orlov Svaz kriminologů a kriminalistů (Rusko) 60
PROFESIONÁLNÍ ZLOČIN A VOROVÉ V ZÁKONĚ ThDr. et Mgr. Marek Dluhoš, Th.D., Ph.D. Univerzita Karlova Praha 61
AKTIVITY ORGANIZOVANÉHO ZLOČINU V OBLASTI OBCHODU S LIDMI: POSLEDNÍ TRENDY ČESKO, RUSKO, UKRAJINA PhDr. Petr Pojman Ph.D. ČKS a Sankt-Petěrburgské centrum deviantologie 9:00-10:30 PANEL IV/B: DELIKVENCE MLÁDEŽE A PREVENCE KRIMINALITY III. Moderátor: PhDr. Magdaléna Ondicová, Ph.D.
Učebna A2
62
VIKTIMIZACE A DELIKVENCE MLÁDEŽE – SOUBĚŽNÉ ČI NEZÁVISLÉ JEVY? Mgr. Zuzana Podaná, Ph.D. Katedra sociologie, Filozofická fakulta UK Praha 63
SOUVISLOST TRESTNÉ ČINOSTI S MLADÝM OBDOBÍM VĚKU PACHATELŮ PhDr. Marcela Moulisová, Ph.D. Policejní akademie ČR v Praze 64
PROJEVY RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ A KLIMA TŘÍDY NA 2. STUPNI ZÁKLADNÍCH ŠKOL V OLOMOUCKÉM KRAJI doc. PhDr. Jitka Skopalová, Ph.D.; Mgr. Lucie Blaštíková Ústav pedagogiky a sociálních studií PdF UP Olomouc 65
NEDOSTATEČNÉ VZDĚLÁNÍ JAKO JEDEN Z RIZIKOVÝCH FAKTORŮ SOCIÁLNÍ REINTEGRACE PACHATELŮ TRESTNÉ ČINNOSTI Z ŘAD MLÁDEŽE PhDr. JUDr. Jana Firstová, Ph.D. Policejní akademie ČR v Praze
15
66
VYBRANÉ RIZIKOVÉ FAKTORY OVPLYVŇUJÚCE SOCIÁLNU REINTEGRÁCIU MLADISTVÝCH PÁCHATELOV TRESTNEJ ČINNOSTI V KONTEXTE SLOVENSKEJ REPUBLIKY PhDr. Magdaléna Ondicová, Ph.D. Akadémia Policajného zboru v Bratislave
9:00-10:30 PANEL IV/C: KRIMINOLOGIE PRO 21. STOLETÍ: NOVÉ VÝZVY, PŘÍSTUPY A TÉMATA Moderátor: Mgr. Laco Toušek, Ph.D.
Učebna A3
67
KYBERPROSTOR A SEBEPOŠKOZOVÁNÍ Mgr. et Mgr. Kateřina Kudrlová Právnická fakulta UK Praha 68
ZMLAŤ SI SVÉHO UČITELE: NÁSILÍ A LEŽ V NARATIVNÍ KRIMINOLOGII Mgr. Václav Walach Fakulta sociálních studií MU Brno 69
ETNOGRAFIE SPECIALISTŮ NA NÁSILÍ V NOČNÍ EKONOMICE ČESKÉHO MĚSTA Mgr. Petr Kupka Fakulta sociálních studií MU Brno 70
PŘÍSPĚVEK K SOUČASNÝM PŘÍSTUPŮM K ANALYTICKÉMU ZKOUMÁNÍ KRIMINALITY Mgr. Martin Doleček; PhDr. Josef Smolík, Ph.D. Fakulta sociálních studií MU Brno 71
COMMUNITY POLICING ANEB ILUZE ZÁKONA A POŘÁDKU Mgr. Laco Toušek, Ph.D. Katedra antropologie, Filozofická fakulta ZČU Plzeň
9:00-10:30 PANEL IV/D: 72 HODNOCENÍ KRIMINOGENNÍCH RIZIK ODSOUZENÝCH (DISKUSNÍ PANEL) Moderátoři: Mgr. Michal Petras; Mgr. Jindřich Hůrka; PhDr. Václav Jiřička (Vězeňská služba ČR) Učebna A4
10:30-11:00 PŘESTÁVKA NA KÁVU A OBČERSTVENÍ
11:00-12:15 PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ II. TRESTNÍ POLITIKA A JEJÍ UPLATŇOVÁNÍ: OTEVŘENÁ DISKUSE S MINISTRYNÍ SPRAVEDLNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY prof. JUDr. HELENOU VÁLKOVOU, CSc. Moderátor: Mgr. Jan Rozum Aula Objektu společné výuky
12:15-12:30 ZÁVĚR KONFERENCE
Aula Objektu společné výuky
16
ABSTRAKTA PŘÍSPĚVKŮ (DLE POŘADÍ UVEDENÉHO V PROGRAMU)
1. Havrlentová Darina, Holomek Jaroslav OBET´ TRESTNEJ ČINNOSTI V KONTEXTE SLOVENSKÝCH REÁLIÍ Tradičným zdrojom informácií o obetiach trestnej činnosti sú policajné štatistiky. Tie ale vypovedajú len o časti trestnej činnosti a teda len o obetiach, o ktorých sa polícia dozvedela a ktoré boli zaevidované. Ďalším významným zdrojom údajov o obetiach trestných činov sú výskumy obetí. Na Slovensku sa národné výskumy obetí realizujú od roku 2007. Na ich základe a na základe skúseností mimovládnych organizácií boli zhromáždené mnohé poznatky, okrem iného aj poznatky z oblasti psychológie. Obeť z pohľadu psychológie poskytuje relevantný súhrn poznatkov súvisiacich s prežívaním spôsobenej ujmy a jej následným vyrovnávaním sa s fyzickým a psychickým strádaním smerom k reziliencii a tvorbe a upevňovaniu copyingových stratégií. Autori zhŕňajú poznatky, ktoré boli dosiahnuté a oboznamujú s projektmi, ktoré sa budú realizovať v najbližších rokoch.
2. Matoušková Andrea POTŘEBY OBĚTÍ A PACHATELŮ TRESTNÝCH ČINŮ Z POHLEDU PMS Příspěvek účastníky seznámí s poznatky pracovníků PMS získanými při práci s odsouzenými vykonávající trest ve vězení, kteří si žádají o podmíněné propuštění. Autorka rovněž seznámí posluchače s potřebami obětí/pozůstalých po obětech, které PMS v této souvislosti kontaktuje. Prezentace si za svůj cíl klade představit způsob, jak při předčasném návratu odsouzených z vězení na svobodu zohlednit potřeby a zájmy obětí a požadavek společnosti na ochranu před další kriminalitou.
3. Jíchová Jana BEZPEČNÝ ŽIVOT V SUBURBIÍCH? VNÍMÁNÍ KRIMINALITY A BEZPEČNOSTI V NOVÝCH REZIDENČNÍCH LOKALITÁCH V ZÁZEMÍ PRAHY Příspěvek se zabývá otázkami kriminality v pražských suburbiích. Rezidenční prostředí obcí v zázemí Prahy je vystaveno významným fyzickým i sociálním proměnám v důsledku nové bytové výstavby a selektivní migrace. Charakteristiky prostředí (fyzické i sociální), spolu s osobní zkušeností a mediálními informacemi vytvářejí image bezpečných/nebezpečných lokalit a ovlivňují vnímání místa bydliště rezidenty. Přestavují suburbia v očích svých obyvatel skutečně bezpečná místa? Pozornost je v tomto příspěvku věnována vnímání bezpečnosti v nově budovaných rezidenčních čtvrtích, strachu a zkušenosti ve vztahu k různým typům kriminality, lokalizaci rizikových míst a bezpečnostním opatřením využívaných domácnostmi. Výzkum je založen na dotazníkovém šetření realizovaném ve čtyřech obcích v zázemí Prahy, které jsou v posledním desetiletí vystaveny dynamické bytové výstavbě.
4. Pěnkava Pavel SENIOŘI BEZ DOMOVA JAKO ČASTÁ OBĚŤ TRESTNÉ ČINNOSTI Senioři bez domova patří k nejčastějším obětem drobné, ale i závažné pouliční trestné činnosti. Jejich neschopnost obrany a absence ochranného zázemí z nich činí velmi snadnou oběť pro agresivní jedince, kteří své napětí ventilují neverbálním násilím. Další častou skupinou delikventů jsou kapesní 17
zloději, kteří je okrádají prakticky o vše, co tito lidé převážně mají při sobě a zároveň to tvoří veškerý jejich majetek. Nezřídka se stávají i tak zvanými býlími koňmi, kdy fiktivně vlastní drahé vozy, nebo jsou majitelé neexistujících firem. Zajištěním jejich preventivní pasivní i aktivní ochrany je pro odborníky přetrvávající problém. Existují východiska z této situace?
5. Hájková Vendula POSTAVENÍ ZABEZPEČOVACÍ DETENCE V SYSTÉMU TRESTNĚPRÁVNÍCH SANKCÍ Zhodnocení postavení zabezpečovací detence v systému trestněprávních sankcí s odstupem pěti let, kdy vstoupila v platnost zákonem o výkonu zabezpečovací detence č. 129/2008 Sb. do českého právního řádu byla zabezpečovací detence zavedena po vzoru zahraničních právních úprav. Vzorem byly právní úpravy Německa a Holandska, které kladou důraz na motivaci pachatele k léčbě při současném zajištění bezpečnosti osoby, zaměstnanců ústavu, ale i společnosti. Zavedenítohoto druhu ochranného opatření má svůj základ v mnohaleté kritice nedostatků ústavního ochranného léčení a staví na dlouhé snaze odborníků o zřízení specializovaného zařízení pro vysoce nebezpečné agresory a sexuální devianty, kteří trpí závažnou duševní poruchou a pro společnost představují mimořádné nebezpečí. Jedná se o nejzazší prostředek trestního práva, jelikož může být spojeno s doživotní izolací pachatele zvláště nebezpečných trestných činů.
6. Sovová Olga VZÁJEMNÝ VZTAH TRESTNÍ A SPRÁVNÍ ODPOVĚDNOSTI POSKYTOVATELŮ ZDRAVOTNÍ PÉČE Příspěvek vymezuje základní pojmy v oblasti zdravotní péče a zaměří se na vybrané otázky odpovědnosti poskytovatelů zdravotní péče. Bude pojednáno jak o fyzických, tak právnických osobách. Vzhledem k interdisciplinaritě problematiky bude vymezen vztah mezi trestní a správní odpovědností. Zvláštní pozornost bude věnováno poskytování zdravotní péče osobám, které o sobě samy nemohou rozhodovat. V příspěvku bude též poukázáno na specifika postavení takto zranitelného poškozeného.
7. Vlach Jiří VYJÁDŘENÍ EXPERTŮ K MOŽNOSTEM DEKRIMINALIZACE V rámci řešení výzkumného projektu nazvaného „Teoretické a trestně politické aspekty reformy trestního práva v oblasti trestních sankcí“ bylo mimo jiné provedeno dotazníkové šetření mezi experty z řad soudců a státních zástupců. Příspěvek shrnuje náměty zmíněných expertů na možnou dekriminalizaci, jakož i na zmírnění či naopak zpřísnění postihu některých trestných činů.
8. Sklenička Josef, Zoubková Ivana ZANEDBÁNÍ POVINNÉ VÝŽIVY – NĚKOLIK POZNÁMEK Z PRŮZKUMU Příspěvek se věnuje problematice zanedbání povinné výživy pohledem pachatelů odsouzených za tento přečin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Na základě vyhodnocení odpovědí odsouzených si autoři kladou otázku, zda pro vymáhání výživného pro děti je výkon trestu ve věznici efektivní a zda není přínosnější například institut zálohovaného výživného.
18
9. Dušek Libor MODEL PREDIKUJÍCÍ VÝVOJ POČTU VĚZŇŮ V referátu budu prezentovat průběžné výsledky dvouletého výzkumného projektu „Model predikující vývoj počtu vězňů“, řešeného pro potřeby Vězeňské služby. Model na základě dat o kriminalitě, trestním řízení u soudů, nástupech, stavech a propouštění vězňů z věznic odhaduje empirické hodnoty parametrů trestní politiky, které ovlivňují budoucí počet vězňů. Následně model simuluje budoucí vývoj počtu vězňů za předpokladu, že parametry trestní politiky zůstanou do budoucna zachovány. Model též dokáže kvantifikovat příčiny změn v počtu vězňů. Průběžné výsledky naznačují, že počet vězňů v ČR bude konvergovat k nižšímu stavu, než jaký byl před amnestií z roku 2013.
10. Biedermanová Eva VYBRANÉ SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÉ JEVY U MLADISTVÝCH A DOSPĚLÝCH OSOB VE VÝKONU TRESTU ODNĚTÍ SVOBODY A NA SVOBODĚ – SROVNÁNÍ Sociálně patologické jevy se vyskytují nejen v běžném světě, ale také v nepřirozeném vězeňském prostředí při výkonu trestu odnětí svobody. Srovnání některých nejzávažnějších z nich z hlediska věku osob, které je páchají a jejich závažnosti.
11. Černíková Vratislava VÝZNAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO VĚZNĚNÉ A MOŽNOSTI VZDĚLÁVÁNÍ VĚZNĚNÝCH V PODMÍNKÁCH VĚZEŇSTVÍ ČR Vzdělávání jako významný faktor záměrné socializace a prevence kriminality. Pragmatická a kultivující funkce vzdělávání. Možnosti vzdělávání vězněných a aktuální úkoly v oblasti vzdělávání vězněných.
12. Dirga Lukáš, Juříček Petr, Oudová Alena MÁME U NÁS „BARÁKOVÉ“, NEBO NE? VLIV VĚZEŇSKÉ AUTORITY NA HIERARCHII ODSOUZENÝCH Konferenční příspěvek se zabývá tématikou sociální hierarchie ve skupině odsouzených. Na příkladu pozice „barákových“ autoři analyzují vliv vězeňské autority na ustavování hierarchie mezi odsouzenými s důrazem kladeným zejména na vytváření specifických, statusově nerovných, pozic. V rámci referátu budou představeny jednotlivé pozice, do kterých se hierarchie jedinců ve VTOS dělí a mechanismus rozřazování. Prezentovaná data vychází z vlastního empirického výzkumu prováděného v prostředí českých věznic.
13. Marešová Alena UVĚZNĚNÍ – DŮLEŽITÝ MILNÍK V ŽIVOTĚ MLADISTVÝCH DELIKVENTŮ Přežívá představa, že uvěznění je zlomem v životě mladistvého delikventa. Je tomu tak skutečně? Většina mladistvých delikventů t.č. vězněných je recidivisty s relativně dlouhou kriminální kariérou.
19
14. Mareš Miroslav VYUŽITÍ ANALYTICKÉ TECHNIKY HILP V PREDIKTIVNÍM VÝZKUMU EXTREMISTICKÉHO NÁSILÍ Příspěvek představuje využití analýzy rizik s malou pravděpodobností, ale závažným dopadem (High Impact/Low Probability Analysis - HILP) při prediktivním výzkumu extremistického násilí. Autor objasňuje obecné principy využití této metody v bezpečnostní oblasti a následně se zaměřuje na případovou studii potenciálního závažného extremistického násilí v ČR ve vztahu k zahraničnímu ozbrojenému konfliktu.
15. Šmíd Tomáš ÍRÁNSKÝ BOJ PROTI PAŠOVÁNÍ NARKOTIK A JEHO KLÍČOVÉ ASPEKTY Příspěvek se bude zabývat íránským přístupem boje proti pašování narkotik. Příspěvek se bude soustředit na klíčové aspekty boje - především strategii a takticko-operační postupy íránských bezpečnostních složek v boji proti pašeráckým skupinám a pokusí se nastínit výsledky íránského postupu zhruba v posledním desetiletí, tzn. od zahájení ozbrojené kampaně v Afghánistánu. Jedná se o pilotážní text vycházející jednak z terénního šetření autora v samotné Islámské republice Írán, včetně expertních rozhovorů, a jednak z analýzy příslušných dokumentů a zpráv oficiálních íránských institucí a mezinárodních organizací.
16. Cejp Martin OBRAZ ORGANIZOVANÉHO ZLOČINU NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY Na základě konkrétních výsledků XXI. expertního šetření z roku 2014, které bylo zaměřeno na charakteristiku organizovaných zločineckých skupin působících na území České republiky, budou v příspěvku – s odkazem na podrobnější studie - krátce zhodnoceny, metodologické přístupy, dlouhodobé trendy, obecné závěry, očekávané i neočekávané zvláštnosti, širší souvislosti s vývojem společnosti.
17. Karban Michal KOMPLEXNÍ HODNOCENÍ KRIMINALITY MLÁDEŽE V RÁMCI REGIONŮ: PROBLÉMY A PRAXE (DISKUSNÍ PANEL) S ohledem na stávající regionální diferenciaci trestné činnosti mládeže a omezené zdroje, umožňující efektivní aplikaci preventivních či represivních opatření v této oblasti, vzrůstá potřeba a důležitost regionální resp. lokální analýzy kriminality mládeže. Tento příspěvek se tedy zaměřuje na proces tvorby komplexního systému hodnocení kriminality mládeže (CSAYC Complex System of Assesment of Youth Criminality) a výsledky ve vybraných regionech zařazených do projektu „Na správnou cestu!“ Podstatou vytvořeného systému je umožnit koordinátorům „Týmů pro mládež“ a ostatním subjektům participujících na rozvoji práce s nezletilými pachateli trestné činnosti provádět standardizované, komplexní, komparativní hodnocení kriminality ze všech dostupných informačních zdrojů (PČR, OSZ, OS, OSZ, OSPOD, OÚ). Na základě této analýzy pak může docházet k účinnějšímu rozhodování o alokaci zdrojů vedoucí ke vzniku vhodných preventivních probačních i reintegračních programů, k potenciální změně aplikovaných trestních a výchovných opatření ale k i k podpoře procesu eliminace vybraných sociálně patologických jevů. V rámci tohoto příspěvku je také prováděn diskurz na témata limitů navrhovaného systému analýzy kriminality mládeže, např.: diferenciace informačních systémů organizací pracující s mladistvými delikventy (způsoby evidence, definice 20
pojmů, časový aspekt atp.); nesourodost regionalizace, využívané organizacemi pracující s mladistvými delikventy; vypovídací schopnost používaných datových zdrojů; neexistence centrálního sběru dat o kriminalitě mládeže či nedostatečná systémová podpora koordinované analýzy kriminality mládeže.
18. Hubert Jan SEKUNDÁRNÍ VIKTIMIZACE OBĚTÍ TRESTNÉ ČINNOSTI V průběhu trestního řízení bývají někdy oběti trestné činnosti sekundárně traumatizovány a viktimizovány některými úkony a dalšími účastníky tohoto procesu, jako například obhájci obviněných, zdravotníky, soudními znalci a dalšími. U Policie ČR byl proto vytvořen systém psychologické pomoci obětem trestné činnosti.
19. Jurisová Michaela PREVENCIA A POMOC DETSKÝM OBETIAM VIRTUÁLNÉHO PROSTREDIA Príspevok venuje pozornosť kriminalite páchanej vo virtuálnom prostredí so zameraním na detskú obeť. Podrobnejšie charakterizuje realizáciu prevencie, možné formy pomoci týmto obetiam a aktuálnu právnu úpravu tejeto problematiky v SR.
20. Klesniaková Jana PROBLEMATICKÉ MOMENTY TRESTNOPRÁVNEJ OCHRANY OBETÍ STALKINGU A ICH POSTAVENIE V SPOLOČNOSTI Obete stalkingu nemajňu v spoločnosti zabezpečenú dostatočnú ochranu. Ide predovšetkým o nedostatočnú trestnoprávnu ochranu a celkový prístup orgánov činných v trestnom konaní a súdov voči uvedenému druhu obetí. Potreby obetí stalkingu ako aj ich postavenie v trestnom konaní a pohľad spoločnosti (verejnosti) je veľmi obmedzený a skreslený. Príspevok by mal načrtnúť nielen aktuálny vývoj v oblasti trestnoprávnej legislatívy zameranej na ochranu obetí stalkingu, ale aj na prístup spoločnosti a orgánov verejnej moci k tejto kategórii obetí.
21. Kozák Vítězslav, Jílovec Michal NAD PRAKTICKÝMI NEDOSTATKY PRÁVNÍ ÚPRAVY OBĚTÍ TRESTNÝCH ČINŮ V úvodu svého odborného příspěvku nazvaného: „Nad praktickými nedostatky právní úpravy obětí trestných činů“ bych se rád (velmi stručně) zaměřil na současný trend rozšiřování práv obětí trestné činnosti obecně z pohledu trestního práva. Dále bych se rád alespoň okrajově zaměřil na to, jak vznikla současná česká právní úprava týkající se postavení obětí trestných činů (zákon číslo 45/2013 Sb.). Vzhledem k celkovému zaměření sekce (i názvu příspěvku) bych ale stěžejní část příspěvku věnoval současným problémům aplikační praxe, neboť dle mého názoru ke skutečnému posílení práv obětí trestných činů či jejich postavení v rámci trestního řízení nedošlo způsobem, jaký byl zákonodárcem zamýšlen, což bych rád demonstroval na vybraných praktických příkladech. V této souvislosti bych rád poukázal také na některé nedostatky, která současná česká právní úprava má, když nesplňuje veškeré podmínky a požadavky, které jsou na ni unijním právem kladeny, v důsledku čehož bude muset do budoucna dojít ke zpřesnění (a tedy novelizaci) současné právní úpravy. Domnívám se, že budoucí novelizaci se šlo předem vyhnout, pokud by zákonodárce byl v rámci legislativního procesu důslednější. 21
22. Květenská Daniela PREVENCE SEKUNDÁRNÍ VIKTIMIZACE RODIN S DĚTMI Příspěvek se zaměřuje na vymezení základních pojmů, mapuje rizika sekundární viktimizace a zvláště se zabývá rodinami s dětmi. Děti jsou zvláštní cílovou skupinou hodnou zvýšené ochrany před dopady druhotného zraňování trestnou činností. Stať se zaměřuje na možnosti předcházení dopadům sekundární viktimizace na děti a jejich rodiny. Jedním z opatření je aplikace zákona o obětech trestných činů.
23. Kloubek Martin SPOLUPRÁCE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ SE SPECIALISTY SLUŽBY KRIMINÁLNÍ POLICIE A VYŠETŘOVÁNÍ Autor, společně s mjr. Mgr. Janem Machutou, specialistou služby kriminální policie a vyšetřování (SKPV) v oboru odhalování a vyšetřování trestných činů páchaných na dětech, provádí aktuální výklad o formách, metodách a obsahu spolupráce mezi specialisty SKPV a základními školami i školskými zařízeními v uvedené problematice. Pozornost je v tomto ohledu rovněž věnována aktuální právní úpravě.
24. Ondrejkovič Peter MESTÁ Z POHLADU SOCIOLÓGIE KRIMINALITY Na pozadí základov sociológie mládeže a výchovy príspevok rieši významnú časť sociológie mesta – kriminalitu a jej prevencie na pozadí prác významných autorov. Konštatuje, že rast kriminality miest bol spôsobený v značnej miere prílivom obyvateľstva z vidieckeho prostredia s prevládajúcimi vzťahmi, typickými pre primárnu skupinu alebo susedské vzťahy a následným oslabením sociálnej kontroly. Prezentuje niektoré preventívne postupy, ktoré viedli k pozitívnym hodnoteniam kvality života v niektorých mestách. Uvádza koncept „oči na ulici“, projekt Prevencia kriminality prostredníctvom environmentálneho dizajnu a jeho kritiku a napokon aktivitu Cure Violence (Liek na násilie), ktorej metódy by mohli byť aplikovateľné i na našom území.
25. Holas Jakub, Večerka Kazimír VADÍ – NEVADÍ: POSTOJE MLÁDEŽE K PROBLÉMOVÝM SPOLEČENSKÝM JEVŮM Výzkum IKSP (1501 respondentů ve věku 15 – 24 let), o kterém příspěvek referuje, se zaměřil na širokou oblast názorů mladých lidí. Především si všímal názorů respondentů na příčiny páchání trestné činnosti jejich vrstevníky, dále se zaměřil na hodnocení negativních jevů, které v současnosti mládež obklopují. Zkoumány byly také postoje mládeže k modelovým kriminálním situacím.
26. Kopencová Dagmar KRIMINALITA MLÁDEŽE – VYBRANÉ PŘÍPADY Z PRAXE Statistické zhodnocení kriminality mládeže v České republice za období posledních tří let. Kasuistika závažných provinění mladistvých pachatelů a kriminologický a kriminalistický rozbor těchto případů.
22
27. Holá Lenka NÁZORY DĚTÍ A MLADISTVÝCH NA HRANICI TRESTNÍ ODPOVĚDNOSTI Příspěvek se zabývá názory dětí a mladistvých na hranici trestní odpovědnosti. V teoretické části pojednává o vývoji legislativy v oblasti trestní politiky dětí a mladistvých od 19. století do současnosti. Všímá si základních faktorů, které mají vliv na stanovování hranice trestní odpovědnosti, tedy kromě legislativních také psychologických, sociálních a sociologických, a to nejen v České republice, ale také ve vybraných zemích světa. Stranou nezůstává ani psychologická diskuse o utváření názorů a postojů dětí a mladistvých. Vyústěním příspěvku bude seznámení s výsledky výzkumu zaměřeného na informovanost dětí o trestní odpovědnosti a jejich názory na výši hranice trestní odpovědnosti.
28. Sarzała Dariusz THE PROBLEM OF AGGRESSION AND VIOLENCE IN POLISH PRISONS In this paper the author analyzes the problem of aggression and violence in the prison environment. The author presents the specificity and the types of violence in the prison environment and factors affecting aggressive behavior of prisoners. In this paper the author used the results of their own research on the impact of prison as a total institution pathological behavior of prisoners. He also presented the experience of prisoners associated with aggression and violence in prisons.
29. Piestrzyński Wojciech LONELINESS IN ISOLATION PRISON Article discusses the problem of loneliness of individuals situated in prison. It searches for answers for the question " How loneliness, self evaluation of mental functioning and happiness of convicted persons correlate with each other?". The study involved men, convicted for acts against sexual freedom.
30. Makovcová Kristýna; Ouředníčková Lenka ZAMĚSTNANOST A ŘEŠENÍ ZADLUŽENOSTI JAKO VÝZNAMNÉ FAKTORY ÚSPĚŠNÉ RESOCIALIZACE: ZKUŠENOSTI RUBIKON CENTRA Pracovní agentura RUBIKON působí tři roky v oblasti zprostředkování zaměstnání osobám se záznamem v rejstříku trestů a spolupráce se zaměstnavateli. K jakým zkušenostem jsme za toto období dospěli? Jaké postupy se osvědčují, co je naší dobrou praxí a jakých výsledků dosahujeme? Co pomáhá pracovnímu uplatnění osob s trestní minulostí a jak jim otevřít trh práce? Co potřebují zaměstnavatelé a jak lze bourat jejich bariéry vůči zaměstnávání těchto osob? Jaké místo má v oblasti úspěšného pracovního uplatnění řešení zadluženosti? Toto jsou klíčové otázky, na které prostřednictvím příspěvku odpovíme.
31. Demner Marek ÚČINNOST SLUŽBY ROMSKÝ MENTORING NA VÝKON ALTERNATIVNÍCH TRESTŮ U ROMSKÝCH KLIENTŮ PMS ČR V rámci projektu RUBIKON Centra Romové pomáhají Romům se uskutečnil rozsáhlý průzkum účinnosti Romského mentoringu na výkon alternativních trestů. Cenné údaje byly získány od klientů, 23
romských mentorů, probačních pracovníků a koordinátora služby. Analyzováno bylo také velké množství dat o klientech z databáze RUBIKON Centra i z podkladů poskytnutých středisky Probační a mediační služby ČR. Výzkumné šetření potvrdilo přínos Romského mentoringu ke zvyšování efektivity práce PMS ČR s romskými klienty. Služba prokazatelně snižuje práh pro plnění podmínek alternativního trestu či opatření překonáním bariér, které v tom klientům brání.
32. Raszková Tereza SPECIFICKÉ PROBLÉMY V ZACHÁZENÍ S ODSOUZENÝMI TRVALE PRACOVNĚ NEZAŘADITELNÝMI Článek pojednává o specifické skupině odsouzených v českých věznicích. Nastiňuje stěžejní problémy v zacházení s odsouzenými trvale pracovně nezařaditelnými.
33. Sobotík Štěpán ČINNOST PMS PŘI ŘEŠENÍ ČINU JINAK TRESTNÉHO SPÁCHANÉHO DÍTĚTEM MLADŠÍM PATNÁCTI LET - TEORIE A PRAXE Autor ve svém příspěvku posluchače seznámí se svými praktickými zkušenostmi, které získal při práci s dětmi mladšími 15 let, jež se dopustily činu jinak trestného. Představí svůj pohled na to, jak lze uplatnit teoretické poznatky v případové praxi a jaké praktické postupy se mu při práci s dětmi a jejich rodinným a školním prostředí osvědčují. Ve svém příspěvku autor vychází z principu restorativní justice a poukáže na to, jak ho PMS uplatňuje při své práci v rámci zákona o soudnictví nad mládeží.
34. Herich Lukáš PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI PMS Z OBLASTI UKLÁDÁNÍ VÝCHOVNÝCH OPATŘENÍ MLADISTVÝM PACHATELŮM Autor ve svém příspěvku poukáže na své praktické zkušenosti při přípravě podmínek a následném zajištění výkonu výchovných opatření. Ta jsou v rámci zákona o soudnictví nad mládeží uplatňována vůči mladistvým pachatelům v rámci přípravného a vykonávacího řízení. V příspěvku uvede praktické příklady výchovných opatření uplatněných v praxi ČR a posluchačům shrne jejich výchovný smysl a restorativní rozměr.
35. Přibylová Helena ZKUŠENOSTI Z PRAXE TÝMŮ PRO MLÁDEŽ V ČR – LOKALITA NÁCHOD Představení zkušeností z praxe projektu "Na správnou cestu!", který se mimo jiné zaměřuje právě na rozvoj Týmů pro mládež ve čtyřech pilotních soudních okresech.
36. Uhlíková Lucie PROGRAM PRO MLADISTVÉ PACHATELE „PROTI NÁSILÍ“ Představení pilotního programu založeného no kognitivně behaviorální terapii, který je určen převážně klientům Probační a mediační služby. Jedná se o intenzivní intervenci na mladistvé pachatele, kteří se dopustili násilné trestné činnosti. Cílem programu je snížit riziko dalšího páchání
24
trestné činnosti mládeže, kdy k tomuto přispívá jak individuální, tak skupinová práce s klientem, tak i s jeho rodinou.
37. Hamplová Natálie RODINNÉ SKUPINOVÉ KONFERENCE – NOVÝ RESTORATIVNÍ PROGRAM UPLATŇOVANÝ V RÁMCI ŘÍZENÍ VE VĚCECH MLÁDEŽE Příspěvek bude zaměřen na seznámení s běžně v zahraničí používaným restorativním programem a způsobem jeho realizace v našich českých podmínkách. Cílem příspěvku bude obeznámit účastníky s účelem svolání restorativní skupinové konference, bude obohacen o první zkušenosti s realizací konferencí v regionech.
38. Faridová Petra KRIMINÁLNÍ MYŠLENÍ – ZAHRANIČNÍ TEORIE A PRAXE I PRVNÍ EMPIRICKÁ DATA Z ČR Kriminální myšlení či postoje představují koncept, který si v zahraničí vydobyl značnou výzkumnou pozornost, a to především pro svůj prokázaný vztah k antisociálnímu jednání a možnost ho ovlivnit právě změnou či eliminací těchto postojů (např. Blud et al., 2003; Henning & Frueh, 1996; Walters, 2005). Přesto však zůstává v České republice dosud téměř nepopsán. Cílem příspěvku je proto seznámení posluchačů s dosavadním poznáním tohoto fenoménu, s jeho širokým teoretickým i výzkumným zázemím a využitelností v praxi. Četné poznatky ze zahraničí budou doplněny prezentací vybraných empirických výstupů, získaných na souboru pachatelů odsouzených k nepodmíněnému trestu odnětí svobody (konkrétně za trestný čin loupeže nebo krádeže vloupáním) v České republice. Stručně představena bude také použitá metoda sběru dat, kterou se stal sebeposuzovací Inventář kriminálních stylů myšlení (PICTS-cz; Blatníková, Faridová, & Zeman, bude publikováno v roce 2015), tj. česká verze hojně využívaného amerického nástroje postihujícího kriminální kognici (Psychological Inventory of Criminal Thinking Styles - PICTS; Walters, 2006).
39. Jarošová Ivana PSYCHOLOGIE NEBEZPEČNÉHO PRONÁSLEDOVÁNÍ Referát se zaměřuje jak na psychologii obětí nebezpečného pronásledování, tak na psychologii pachatelů. Rozdělení stalkerů podle jednotlivých charakteristik kriminálního jednání vůči obětem. Dopad stalkingu na život obětí a dále na případy falešné viktimizace.
40. Jiřička Václav TERAPIE NÁSILNÍKŮ JAKO NÁSTROJ KE SNIŽOVÁNÍ RIZIKA RECIDIVY V rámci intervencí zaměřených na snížení rizika recidivy u pachatelů násilných trestných činů trpících poruchou osobnosti byl vyvinut terapeutický program TERČ, který byl poprvé systematicky aplikován v roce 2008 ve Specializovaném oddělení pro odsouzené s poruchou duševní a poruchou chování ve Vazební věznici Liberec. Tento terapeutický resocializačně zaměřený program staví na prvcích švýcarského Ambulantního intenzivního programu (AIP) Franka Urbanioka z Psychiatrickopsychologické služby Ministerstva spravedlnosti kantonu Curych, jehož klíčovou součástí je tzv. terapie zaměřená na trestný čin. V příspěvku budou představeny výsledky intervence za 6 let trvání programu.
25
41. Pelcák Stanislav OSOBNOSTNÍ FAKTORY RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ V ADOLESCENCI Příspěvek se zabývá syndromem rizikového chování v adolescenci (SRCHD). Shodně s aktuálně probíhající mezioborovou diskusí v adiktologii, pediatrii a adolescentní psychiatrii klade důraz moderující roli osobnosti v multikauzální etiologii SRCHD.
42. Boukalová Hedvika CHARAKTERISTIKY OSOB ÚSPĚŠNÝCH V DETEKCI LŽI PROSTŘEDNICTVÍM NEVERBÁLNÍCH PROJEVŮ Detekce lži na základě neverbálních projevů není standardní metoda, ale intuitivní proces, realizovaný laiky i profesionály. Výzkum je zaměřen na schopnost rozpoznat lež touto cestou u různých skupin osob, dále se zaměřuje na jejich charakteristiky - osobnostní či na postupy, jimiž detekci lži realizují.
43. Štefunková Michaela DROGOVÁ KRIMINALITA – PŘED A PO PŘIJETÍ TRESTNÍHO ZÁKONÍKU V rámci příspěvku budou prezentovány dílčí výsledky probíhajícího výzkumu IKSP "Odhalování a postih drogové kriminality po přijetí trestního zákoníku" jehož cílem bylo získání podrobných poznatků o drogové kriminalitě v ČR a reakci státu na ni v oblasti zákonné represe, a to z perspektivy srovnání situace před přijetím trestního zákoníku a poté.
44. Přecechtěl Petr, Jančařík Luděk KDO JE PACHATELEM PRIMÁRNÍ DROGOVÉ KRIMINALITY REKRUTUJÍCÍM SE Z VIETNAMSKÉ KOMUNITY? Autoři si ve svém příspěvku kladou otázku: "Kdo je pachatelem primární drogové kriminality rekrutujícím se z vietnamské komunity?". Částečnou odpověď se snaží nalézt prostřednictvím analýzy více jak dvou stovek trestních spisů, která byla zaměřena na získání relevantních kriminologických poznatků k osobě pachatele s akcentem na pohlaví, věk, bydliště, pobytový status, původ, vzdělání, zaměstnání apod., čímž předkládají jeho určitý obraz.
45. Sedláčková Jolana AKTUÁLNÍ VÝVOJ KRIMINALITY NA ÚSEKU DROGOVÉ TRESTNÉ ČINNOSTI Autorka se ve svém referátu zaměří na aktuální vývoj kriminality na úseku drogové trestné činnosti, zejména v oblasti výroby a distribuce marihuany a pervitinu. Součástí budou statistické údaje z uvedené problematiky. Upozorní také na nové jevy v této oblasti související s migrací obyvatel jiných národností.
26
46. Prouza Daniel LIMITY TRESTNĚPRÁVNÍHO POSTIHU PŘI ŘÍZENÍ MOTOROVÉHO VOZIDLA POD VLIVEM DROG Řízení motorového vozidla pod vlivem drog lze snadno a rychle detekovat prostřednictvím testu řidiče. Právní posouzení míry ovlivnění takového řidiče motorového vozidla z hlediska stavu vylučujícího způsobilost je však poměrně komplikované, protože neexistuje žádná konkrétní definice, neboť různé drogy působí na člověka odlišně a rozdílně ho ovlivňují se zřetelem k provozované činnosti, a proto je nutné v každém jednotlivém případě zkoumat, jakou měrou byla požitou drogou ovlivněna schopnost vykonávat řidičem provozovanou činnost.
47. Konečná Tereza UPLATŇOVÁNÍ RESTORATIVNÍCH PŘÍSTUPŮ U TRESTNÉHO JEDNÁNÍ MLADISTVÝCH Cílem mého referátu je přiblížení aspektů restorativní justice, které trestní právo hmotné i procesní v souvislosti se spáchanými trestnými činy mladistvých, nabízí. Dále budou představeny i jiné možnosti, využívané při řešení kriminality mladistvých v zahraničí (např. rodinné konference, kruhy, ...).
48. Bělík Václav STUDIJNÍ OBOR SOCIÁLNÍ PATOLOGIE A PREVENCE JAKO MOŽNÝ NÁSTROJ PREGRADUÁLNÍ PŘÍPRAVY BUDOUCÍCH PREVENTISTŮ Katedra sociální patologie a sociologie Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové zajišťuje studijní obor Sociální patologie a prevence. Tento obor ve svém profilu připravuje budoucí pracovníky v oblastech sociální terapie a prevence. Příspěvek si klade za cíl přiblížit tento studijní obor jako lákavou alternativu pro pracovníky, kteří se v oblastech sociální prevence rizikového chování realizují jako profesionálové na tuto oblast. Příspěvek představí možnosti uplatnění absolventa, jeho kompetence a témata, kterými student v průběhu studia prochází. Dále se zmíní o možnostech, ale i mezích společenské reality, která následně ovlivňuje profilové zaměření vzdělávání.
49. Buchta Jan DĚTI A MLÁDEŽ V SYSTÉMU SOCIÁLNÍ PREVENCE NA SVITAVSKU Referát bude zaměřen na pozici dětí a mládeže ve svitavském systému sociální prevence. Na příkladech dobré praxe budou představeny základní preventivní aktivity organizací, které jsou do systému zapojeny. Součástí bude i schematické znázornění propojenosti těchto aktivit a jejich vyhodnocování.
50. Gjuričová Jitka PREVENCE KRIMINALITY VČERA, DNES A ZÍTRA Prevence kriminality se v minulosti opírala o místní znalost a sociální kontrolu, v současnosti se zakládá na systémovém přístupu a spolupráci a do budoucnosti bude využívat analyticko prediktivních postupů, průběžném vyhodnocování přijímaných opatření a operativním a strategickém plánování.
27
51. Hulmáková Jana DOMÁCÍ VĚZENÍ A SAKNCE S PRVKY DOHLEDU V SYSTÉMU OPATŘENÍ UKLÁDANÝCH MLADISTVÝM PACHATELŮM Příspěvek je zaměřen na problematiku trestního opatření domácího vězení a dalších opatření, spojených s dohledem, včetně problematiky aplikace elektronického monitoringu. Pozornost bude zaměřena na současnou aplikační praxi při ukládání a výkonu těchto sankcí mladistvým pachatelům v ČR, ale též na aktuální poznatky kriminologického výzkumu a problémy aplikační praxe, které souvisejí s využitím elektronického monitoringu při ukládání těchto sankcí v zahraničí.
52. Svatoš Roman JE REÁLNÁ FUNDOVANÁ ANALÝZA KRIMINALITY ZE STRANY POLICIE ČR? Ze Strategie prevence kriminality na roky 2012 až 2015 mino jiné vyplývá, že analytickou činnost týkající se kriminality, která je nezbytně potřebná pro prognózu kriminality, potažmo pro přijímání adekvátních preventivních opatření, budou pro jednotlivá obvodní oddělení Policie ČR a dále pro kraje a obce provádět útvary Policie ČR. Policie ČR by se s ohledem na problematiku prevence kriminality především měla zaměřit na vytvoření servisu pro zmiňované subjekty. V příspěvku je poukázáno na skutečnost, že splnění tohoto požadavku, tedy zpracování fundované analýzy bezpečnostní situace, který je na Policii ČR kladem, je poměrně problematické. Současně jsou nastíněna možná řešení, jak získat informace o pravděpodobnostním budoucím výskytu kriminality, která by problém s analýzou mohla částečně odstranit.
53. Habich Lukáš ROLE POLICIE PŘI ŘEŠENÍ A POSTIHOVÁNÍ ELEKTRONICKÉHO NÁSILÍ A KYBERKRIMINALITY PÁCHANÉ MEZI DĚTMI Příspěvek se zabývá dílčím vědeckovýzkumným úkolem na PAČR č. 4/8 s názvem „ Elektronická podpora výuky a vědeckého působení v oblasti práva a bezpečnosti“. Hlavním cílem dílčího vědeckovýzkumného úkolu č. 4/8 je analýza možnosti tvorby a správy elektronických studijních opor pro výuku a vědecké působení v oblasti práva a bezpečnosti. V rámci uvedeného úkolu je také řešena problematika dětské kybernetické kriminality. V této problematice byla provedena dotazníkovou metodou analýza na územních odborech Policie ČR zaměřená na počty spáchaných skutků kybernetických útoků mezi dětmi a počty proškolených osob včetně existence metodického pokynu. Dále byl předložen eliminační a preventivní návrh řešení a zpracovány poznatky z policejních složek států Evropské unie.
54. Kříha Josef VYBRANÉ JURISTICKÉ KONOTACE SPRÁVNÍHO (POLICEJNÍHO) PRÁVA, DETERMINUJÍCÍ STAV A FAKTICITU SOUČINNOSTI A SPOLUPRÁCE DOTČENÝCH VEŘEJNOPOŘÁDKOVÝCH SUBJEKTŮ (APLIKAČNÍ EXKURS) Primárním cílem příspěvku je s ohledem k aktuálním celospolečenským paradigmatickým tendencím a účinné právní úpravě České republiky, formou „de lege lata“ a „de lege ferenda“ postihu dílem teoreticky a dílem praxeologicky demonstrovat aplikační variabilitu operačního prostoru demonstrované výseče práva správního (policejního), vytvářejícího nejen tzv. administrativně-právní předpolí pro účinný boj se zájmově poukazovaným segmentem protiprávní činnosti, ale má rovněž 28
potencionál žádoucím způsobem determinovat stav a fakticitu součinnosti a spolupráce poukazovaných veřejnopořádkových činitelů v souvislosti se zabezpečením ochrany veřejného pořádku, resp. „místních záležitostí veřejného pořádku“ v intencích zájmového potencionálu dílčích segmentů účinné „Strategie prevence kriminality ČR stanovené na léta 2012 -2015“.
55. Hrudka Josef PROTIKORUPČNÍ ÚČINEK ZKOUŠKY SPOLEHLIVOSTI Příspěvek stručně prezentuje empirickou část, vědeckovýzkumného úkolu Policejní akademie ČR v Praze „Zkouška spolehlivosti – explikace, aplikace, efektivita“, která za použití standardizovaných výzkumných nástrojů směřuje k dílčímu výzkumnému cíli, jímž je ověření konkrétního zkoušce spolehlivosti přisuzovaného účinku, spočívajícím v nárůstu počtu oznámení policistů o jejich podplácení, z důvodu obavy, že nabídka úplatku je právě realizovanou zkouškou spolehlivosti.
56. Oliberius Vladimír JE MOŽNÝ VLIV MALÉ SKUPINY OSOB NA KRIMINALITU V MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 4 – NUSLE? Ve svém příspěvku se zabývám vlivem několika málo jedinců na běžnou pouliční kriminalitu v městské části Praha 4 - Nusle a to v období od konce rok 2009 do září roku 2014. Krátce zhodnotím vliv na celkovou kriminalitu ve vymezené oblasti a dále popíši situaci v oblastech vloupání do vozidel, vloupání do bytů a krádeží jízdních kol.
57. Scheinost Miroslav, Rozum Jan, Tomášek Jan (PŘE)VÝCHOVA PACHATELŮ V ČECHÁCH: MOŽNOSTI A LIMITY SYSTÉMU POSTPENITENCIÁRNÍ PÉČE (DISKUSNÍ PANEL) Jak ukázalo dotazníkové šetření mezi soudci, státními zástupci a vedoucími středisek PMS ČR, které uskutečnil v roce 2013 Institut pro kriminologii a sociální prevenci, možnosti trestní politiky v oblasti účinné resocializace pachatelů trestné činnosti a předcházení jejich recidivě jsou omezené. Efektivním se může celý systém stát pouze v případě, že se do něj podaří zapojit také instituce z oblasti sociální politiky. Na jaká konkrétní opatření by bylo vhodné se zaměřit? Kde jsou největší slabiny současného systému, a co se naopak daří?
58. Mjachanova Aleksandra KRIMINALITA NA SIBIŘI – ZKUŠENOSTI Z TERÉNU Zvláštní zřetel bude kladen na Republiku Burjatsko v Sibiřském federálním okruhu a Irkutskou oblast. Nejnovější vývoj ve sféře organizované kriminality a jeho zasazení do kontextu celkového vývoje kriminalit v Rusku zvláště pak na Sibiři.
59. Orlov Vladislav VÝKON TRESTU ODNĚTÍ SVOBODY A JEHO KRIMINOLOGICKÉ PŘEDSTAVY, ELEMENTY A PARAMETRY Analýza struktury ukládání trestů, jako souboru zákonných, objektivních a subjektivních znaků. Kriminologické definovaní parametrů trestů a limity prevence. 29
60. Dluhoš Marek PROFESIONÁLNÍ ZLOČIN A VOROVÉ V ZÁKONĚ Vor v zákoně jako vůdce tradičních ruskojazyčných zločinců je ztělesněním člověka, který stojí v jasné opozici k jej obklopujícímu systému a jeho normám. Profesionální zločinnost je druhem trestné činnosti, kterou charakterizuje stálost trestné činnosti. Tato je hlavním zdrojem příjmů pro její účastníky a vyžaduje specializaci znalostí a návyků. Pravidla světa vorů v zákoně jsou postavena na celoživotním a naprosto nekompromisním "obrácení" se na dráhu profesionálního zločince. Tato nekompromisnost je spojena s výchovou vora v zákoně od co nejútlejšího dětství. To je spojeno s teorií Clowarda a Ohlina a jejich konceptu nelegitimních příležitostí, který říká, že kriminální subkultura vzniká setkáváním mladých delikventů s jejich staršími vzory. Ti mladí, kteří se ke zdroji nelegitimních prostředků dostanou, přejímají od zkušených zločinců modely chování a "učí" se řemeslu. Získávají znalosti a shcopnosti (deviantní "know-how").
61. Pojman Petr AKTIVITY ORGANIZOVANÉHO ZLOČINU V OBLASTI OBCHODU S LIDMI: POSLEDNÍ TRENDY ČESKO, RUSKO, UKRAJINA Referát bude s velké části založen na výzkumu, který probíhal v r. 2014 v Kijevě, Moskvě, St. Petěburgu v Praze.
62. Podaná Zuzana VIKTIMIZACE A DELIKVENCE MLÁDEŽE – SOUBĚŽNÉ ČI NEZÁVISLÉ JEVY? Příspěvek se zaměří na viktimizaci násilnými delikty a násilnou delikvenci mládeže a ukáže, nakolik tyto dva jevy spolu souvisejí, či jsou nezávislé. Zahraniční výzkumy ukazují značný překryv obou jevů, a proto některé kriminologické teorie původně určené k vysvětlování delikvence bývají úspěšně aplikovány i v oblasti viktimizace. V referátu budou proto analyzovány tyto tři skupiny odděleně (tj. pouze pachatelé, pouze oběti a pachatelé-oběti) a bude ukázáno, nakolik sdílejí určité charakteristiky a v jakých ohledech se od sebe významně odlišují. Použita budou data z mezinárodního výzkumu delikvence mládeže ISRD-2 zahrnující 25 evropských zemí (cca 48,000 respondentů).
63. Moulisová Marcela SOUVISLOST TRESTNÉ ČINOSTI S MLADÝM OBDOBÍM VĚKU PACHATELŮ Budou uvedeny a komentovány věkové křivky kriminality osob do 30 let věku podle různých druhů trestné činnosti.
64. Skopalová Jitka, Blaštíková Lucie PROJEVY RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ A KLIMA TŘÍDY NA 2. STUPNI ZÁKL. ŠKOL V OLOMOUCKÉM KRAJI Cílem příspěvku je interpretace dat získaných z výzkumného šetření, které zjišťovalo percepci třídního klimatu z hlediska projevů rizikového chování u žáků staršího školního věku. K získání dat jsme zvolili dotazníkové šetření u 756 žáků ve věku 10-15 let a polostrukturovaný rozhovor s jejich třídními učiteli. S ohledem na studie (Štefunková, 2012; Miovský, 2010, 2012; Novák, 2011 aj.) byly formulovány výzkumné otázky - jak výskyt rizikového chování ovlivňuje klima třídy a jaká je úloha 30
třídního učitele v oblasti prevence rizikového chování. Výzkumné šetření bylo realizováno v rámci projektu IGA_PdF_2014021.
65. Firstová Jana NEDOSTATEČNÉ VZDĚLÁNÍ JAKO JEDEN Z RIZIKOVÝCH FAKTORŮ SOCIÁLNÍ REINTEGRACE PACHATELŮ TRESTNÉ ČINNOSTI Z ŘAD MLÁDEŽE Příspěvek prezentuje dílčí výsledky výzkumného úkolu zaměřeného na vnímání rizik sociální reintegrace mladistvých pachatelů trestné činnosti. Šetření bylo realizováno jako součást výzkumného úkolu 3/4 „Systémová analýzy rizik sociální reintegrace propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody (ochranné výchovy, ochranného léčení)“, který je součástí výzkumného projektu PA ČR v Praze na léta 2011-2015.
66. Ondicová Magdaléna VYBRANÉ RIZIKOVÉ FAKTORY OVPLYVŇUJÚCE SOCIÁLNU REINTEGRÁCIU MLADISTVÝCH PÁCHATELOV TRESTNEJ ČINNOSTI V KONTEXTE SLOVENSKEJ REPUBLIKY Príspevok prezentuje čiastkové výsledky získané v prieskumu zameraného na zistenie rizík sociálnej reintegrácie mladistvých páchateľov v Slovenskej republike, ktorý bol realizovaný v rámci riešenia medzinárodnej vedeckovýskumnej úlohy - DVÚ 3 / 4 „Systémová analýza rizik sociální reintegrace propuštěných z výkonu trestu odnětí slobody (ochranné výchovy, ochranného léčení)“, riešenej pod gesciou Katedry kriminológie PA Českej republiky.
67. Kudrlová Kateřina KYBERPROSTOR A SEBEPOŠKOZOVÁNÍ K hlavním charakteristikám kyberprostoru patří jeho využívání jakožto komunikační platformy a studnice informací prakticky o čemkoliv. Příspěvek se zamýšlí nad tím, jakým způsobem může kyberprostor ve své stávající podobě podpořit či naopak omezit sebepoškozování, včetně sebevražd.
68. Walach Václav ZMLAŤ SI SVÉHO UČITELE: NÁSILÍ A LEŽ V NARATIVNÍ KRIMINOLOGII Příspěvek se zaobírá problémem lži v narativní kriminologii. Příběhy zločinců se někdy potýkají s kritikou, protože jsou považovány za subjektivní, manipulující a nedůvěryhodné. Na základě svého terénního výzkumu poukážu na limity této kritiky a nastíním, proč "lži" mají své důležité místo při zkoumání zločinného jednání.
69. Kupka Petr ETNOGRAFIE SPECIALISTŮ NA NÁSILÍ V NOČNÍ EKONOMICE ČESKÉHO MĚSTA Příspěvek vychází z probíhajícího výzkumu specialistů na násilí v noční ekonomice jednoho českého města. Hlavním tématem bude představení poznatků získaných z mikro-etnografie tzv. "vyhazovačů", přičemž důraz bude kladen zejména na koncepci sdílené kontroly zločinu na pozadí tolerance pololegálního jednání. Příspěvek tak vstupuje do diskuse o privatizaci bezpečnosti z opačné strany, než je obvyklé, a diskutuje jeho sociální aspekty. 31
70. Doleček Martin, Smolík Josef PŘÍSPĚVEK K SOUČASNÝM PŘÍSTUPŮM K ANALYTICKÉMU ZKOUMÁNÍ KRIMINALITY Příspěvek diskutuje možnosti rozvinutí dosavadních způsobů, jakými je nahlíženo na predikci a prevenci kriminality. Příspěvek bude diskutovat teoretické, metodologické, ale i empirické aspekty s akcentem na možný rozvoj této oblasti.
71. Toušek Laco COMMUNITY POLICING ANEB ILUZE ZÁKONA A POŘÁDKU V 90. letech minulého dosáhl termín community policing vrcholu své popularity ve Velké Británii a USA, aby byl o desetiletí později implementován i do diskursu administrativní kriminologie v České republice. V příspěvku se z pohledu kritické kriminologie zaměřuji na genealogii tohoto termínu, okolnosti jeho rozšíření a praktické konsekvence. Docházím k závěru, že jeho popularita souvisí s celkovým neoliberálním obratem v oblasti sociální kontroly a má stejné kořeny jako teorie rozbitých oken, koncept strachu z kriminality či různé politiky nulové tolerance. V rovině praktického uplatnění dokazuji, že se jedná o termín, pod kterým jsou realizované velmi různorodé a rozporné strategie marketingového charakteru.
72. Petras Michal, Hůrka Jindřich, Jiřička Václav HODNOCENÍ KRIMINOGENNÍCH RIZIK ODSOUZENÝCH (DISKUSNÍ PANEL) Bude prezentováno: aktuální nastavení kriminogenních rizik odsouzených ve věznicích, metodika, systém, vzdělávání. Současně budou představeny výstupy z hodnocení statických a dynamických faktorů odsouzených a interpretovány v kontextu navazujícího zacházení s nimi.
32
