Dušan Němeček, Husinecká 903/10, 130 00 - Praha 3 Věc: Hledám zájemce o zajištění skutečné fyzicky podložené péče o bezpečnost provozu JE v ČR. Dále jen „péče“. „JE“ = jaderná elektrárna. Dobrý den, dovolte prosím, abych Vás oslovil, buď pro Váš možný zájem, nebo že se Vás věc přímo dotýká. Nejdříve prosím dovolte, abych se představil, jmenuji se Dušan Němeček, jsem z Prahy, pracoval jsem v bývalém Ústavu Jaderného Výzkumu Řež, převzatého později jako složka ČEZ-ÚJV Řež jako samostatný pracovník výzkumu a vývoje. Prováděl jsem zkoušky a certifikaci bezpečnostních zařízení, samostatně kontroloval systém a platnost dokladů ČEZ opravňujících k provozování JE, vyhledával jsem nedostatky péče, navrhoval a vyvíjel řešení na jejich odstraňování. Dále se zabývám hledáním možností skutečného zajišťování bezpečnosti provozování JE v ČR, proto navrhuji změny v jednání a postojích ČR, jejích orgánů i společnosti ČEZ, vůči zjištěným a stále existujícím nedostatkům v zajišťování péče, zejména s ohledem dlouhodobého vlivu na budoucnost. V polovině roku 2013 jsem vyžádal a přešla na mne z ČEZ veškerá práva k výsledkům mého vývoje, od roku 2014 nejsem vázán mlčenlivostí k ČEZ, v únoru 2014 jsem částečně získal první doklady o své práci pro ČEZ, slíbené vedením 19.12.2012 proti okamžitému opuštění prostor společnosti. Důvod neznám, zrušení pracovního místa následovalo jednak vzápětí po jednáních nad nedostatky péče a chybami v dokladech opravňujících ČEZ k provozování JE, které vedení tři roky přehlíželo a neřešilo, současně vzápětí po odevzdání zprávy o úspěšném výsledku vývoje prototypu automatické jednotky robotické diagnosticky armatur, oznámení připravenosti k instalaci do technologie na JE v souladu se čtyřletým dotačním projektem MPO ČR. Prototyp dokázal poskytnout skutečně fyzicky podložené údaje o stavu a chování mechaniky bezpečnostních zařízení reaktorů za různých provozních stavů, vyhodnocované nezávisle na člověku, které proto byly prokazatelné jako podklad při certifikaci funkčnosti bezpečnostních zařízení reaktorů. Odstraňoval nedostatky péče známé i v ČR od 80-tých let a později pro lidmi prováděná měření a hodnocení. Taková měření dodávala již dlouhodobě také společnost I&C Energo, dnes již vedením přejmenovaná, jak jsem se dozvěděl v roce po mém propuštění, dlouhodobě soukromě ovládaná či vlastněná osobou generálního ředitele ČEZ. V současnosti nemám vůči ČR další vazby, jsem nezaměstnaný, ČR jsem požádal o zproštění daní z důvodů, že vedení státní ČEZ mi nevydalo pracovní doklady Reference a Doporučení, slíbené při propuštění, že necítím zavinění ze ztráty místa neboť ČEZ nadále zastírá skutečnou péči formálně. Tento stav nyní pracovní úřad ukončí. Podporuji a sponzoruji vznik a funkci organizace LIS-Praha.org s cílem podpory skutečné péče.
Zájemcům poskytuji k dispozici proběhlé informace na uvedené adrese, stručně je níže opakuji: WWW.LIS-PRAHA.ORG/ZAJEMCI_DOKUMENTY_141001
Je mi líto.. Je mi líto, že jsem nucen Vás upozorňovat na skutečný stav péče v ČR, protože je plněna formálně. „Je mi líto“ také slyším často jako odpověď oslovených za uplynulá dvě léta, všem děkuji, neřeší se mé propuštění z ČEZ a tak dále. S výhodou tento případ slouží k doložení praxe a situace v ČR, i když ostatní chápu, že ho s oblibou využívají k odklonění starostí a získání zpět svého klidu a pohody. Proto také všichni ostatní prosím přijměte moji upřímnou omluvu za toto vyrušení. Těm „je mi líto“ přeji mnoho štěstí. Opravdu nezáleží na tom, co tvrdí nebo prezentují odpovědné, profitující a zúčastněné osoby, pokud má někdo sám zájem na skutečně fyzicky podložené péči, nezbývá mu, než se v situaci, ve které se ČR nachází, ujistit sám a zasloužit se o ni vlastní snahou a svým přičiněním. Jsem podrobně a do hloubky obeznámen se systémem i skutečným prováděním péče a skutečnými omezeními jejích možností. Sám jsem byl součástí systému, takže jsem dříve také jeho nedostatky veřejně nesděloval. Prováděl jsem péči, zkoušky, kontrolu, hledal její nedostatky a navrhoval a vyvíjel řešení na jejich odstranění. Vím, že snadno doložím, stejně jako ostatní, že jsem v rámci svých kompetencí udělal pro péči maximum. Nakonec jsem však byl odstraněn sám a se mnou i mé činnosti v ČEZ. Uvědomuji si však, že tím nebyly zároveň odstraněny mnou nalezené nedostatky. Věřím, že podobně by to nakonec mohlo být zřejmé i dalším zájemcům. Při hlubším seznámení lze pochopit, že nedostatky jsou charakteru i tak dlouhodobého, že pokud bychom dnes chtěli, aby péče byla skutečná, museli bychom hledat příčiny již v době záhy po stavbě a spuštění první JE v ČR, třeba v 80-tých letech. Jinak řečeno, pokud takto prováděna péče nebyla a není, nemůže být zajištěna ani v budoucnosti. Jenže hlavní problém je v tom, že to nemusí být ani v té vzdálenější, která se zde obvykle počítá na mnoho desítek let. Vyplývá to z dlouhodobého charakteru péče a situace, ve které se ČR dlouhodobě nachází. Spolu to umožňuje profitujícím a zúčastněným osobám projevovat své jiné soukromé zájmy, než úroveň a zlepšování péče. Chtěl bych zájemce zejména upozornit na budoucnost, protože již dnes může být obtížně zjistitelné skutečné provádění péče, takže v budoucnu to může být jedině náročnější. Může to stále více podporovat dosavadní systém, přehlížení nedostatků i snahy o udržování čistě formálního plnění po neomezeně dlouhou dobu. Vycházím ze zkušeností s jednáním a postoji vedení uvnitř ČEZ v kontrastu s vnější prezentací. Zejména liknavým postojem a přehlížení zjišťovaných nedostatků i naléhavosti a potřeby jejich náprav. Dále ze situace v ČR, zpětně zveřejňované v dalších letech po skončení mé činnosti v ČEZ. Konkrétně soudních obvinění a dalších informací médií, ze kterých se lze snadněji dovtípit možné souvislosti. Konkrétně vlastnictví a ovládání největších dodavatelských společností ČEZ strojní Škoda JS Plzeň a elektro I&C Energo, osobou bývalého generálního ředitele ČEZ a v současnosti stále existující osobní propojení se současným vedením i členy řídících orgánů ČEZ, státními úředníky a politiky. Každý může úplně normálně pochopit jednání a zájmy těchto lidí, stačí položit souběžně v čase ke srovnání potřebnou a skutečnou péči v ČR se společenskou situací v ČR. Přirozeně ctím všechna práva vlastníků i vedení jakékoli společnosti ke svobodnému rozhodování. Na druhou stranu naprosto pochybuji o systému péče tak, jak v ČR nadále existuje. Nedůvěřuji sebe prohlášením ČEZ o otevřenosti a nezávislosti i plnění péče. Je to prakticky nemožné v situaci, kdy ČR provádí dozor i je vlastníkem ČEZ, ČEZ provozuje JE a zároveň sám sobě vystavuje certifikace bezpečnosti a poskytuje si služby, nebo je stejně nakupuje od dodavatelů, malých i těch největších společností v ČR, ve kterých se veřejně či skrytě mohou uplatňovat i uplatňují soukromé zájmy osob vedení a členů orgánů ČEZ a jim spřízněných. Protože taková situace je denně v ČR sdělovaná a veřejně přijímaná, je třeba si připustit, že to stejně
bude možné i v budoucnu. Velmi pravděpodobně tak bude možné veřejné či skryté dlouhodobé zneužívání péče k soukromým zájmům v rámci určité skupiny profitujících a zúčastněných osob. Vede to k preferování udržování čistě formálního přístupu k plnění péče, který lépe umožňuje vliv člověka a vnášení jiných zájmů. Doufám, že nejsnáze by to mohlo jít rozpoznat na kontrastu vůči možnostem skutečné fyzicky podložené péče, která nijak nezávisí na zájmech a činnostech člověka. Chtěl bych, aby každému bylo zřejmé, že nejde o technický problém. Ten by jednak nebyl tak dlouhodobý a druhak by nebylo, pro přímo uvažující techniky, vše tak divné a obtížně pochopitelné. Péče ale není založena technicky, ve své podstatě je pouze administrativní. Ale to co technikům znemožňuje připustit si nějaké skutečné problémy, k tomu se naopak s lehkostí přistupuje úředníkům. Jestliže tedy problémy nejsou technické a není možné změnit podstatu péče, tak příčiny spočívají ve skutečnosti jedině ve společenské situaci v ČR. Hledám proto skutečné zájemce a také podporu, spolupracovníky, zaměstnavatele a další. Omluvte prosím, že se budu opakovat. Opakuji se již dlouhá léta a stále to samé, nic jiného ale dělat nemohu, sám jsem již v nouzi a v koutě, ale chci dát přesto možnost i zájemcům v ČR, kteří se třeba necítí zavázáni k ČR, jejím dotacím, státním společnostem a dodavatelům, jejich dodavatelům, až po každého z nás, držitele i jediné výnosné akcie ČEZ. Tedy mimo přirozeně zformovaný zájem.
Summary.. V ČR je dlouhodobě čistě formálně naplňována péče o bezpečnostní prvky reaktorů. Bez zájmu osob, které na tom neprofitují, ale chtějí mít vlastní jistotu skutečně zajištěné péče, nebo se o ni chtějí i sami přičinit, se to nikdy nezmění a v budoucnu to může být jedině více zastřené a hůře odhalitelné a pochopitelné. Nabízím zájemcům tyto informace, mohu poskytnout i úplné vysvětlení a doklady, nebo odkazy na ně, kterými lze vše doložit. Komplikovanost a neobvyklost péče však vyžaduje od zájemců určitou snahu o pochopení a oproštění se od pohodlí, které nabízí přijetí ukolébání, že je vše v pořádku. Formální péče může být udržována dlouhodobě díky situaci v ČR, kde existuje prostředí „střetu zájmů“, kdy například osoby ve vedení a řídících orgánech ČEZ a jejich složek mohou vlastnit a ovládat své soukromé společnosti, které dodávají ČEZ a podobně. Díky zvláštním omezením možností skutečné fyzické péče a současně její administrativní podstatě, ji lze zneužívat k obohacení na jejích dodávkách. Formální plnění je však pro zajištění skutečné péče bezcenné, představuje promarnění ubíhajících desítek let, kdy nejsou získávány nenahraditelné skutečné fyzicky podložené údaje. Z dlouhodobého principu navíc vyplývá, že bude nevyhnutelně čistě formálně plněna ještě dlouho. Není to však přímou překážkou provozování JE. Ke stavbě a spuštění JE stačí prokazatelná technická správnost projektu, později v provozu nastupují možnosti plnění přijímaných doporučení. V uzavřeném prostředí v situaci v ČR však není nutné se na naplňování podstaty doporučení tolik ohlížet. Zvenku je prakticky nemožné nahlédnout dovnitř péče, takže skutečné plnění je možné zakrýt silou její vnější prezentace. Ve světě již od 80-tých let existují zkušenosti a doporučení vydaná na základě havárií JE, kterým se prokazatelně také ČR pokusila v 90-tých letech přizpůsobit, jenže neúspěšně. Dávají největší důraz na snahy o zjišťování skutečného fyzického stavu a schopností bezpečnostních armatur reaktorů. Příčiny jsou velmi važné, ukazuje se i při dalších haváriích, že při havárii JE selhávají i ta správně naprojektovaná bezpečnostní zařízení. Po neúspěších v ČR musela být péče zastoupena metodami odpovídajícími projektovým a tato formální plnění se postupně v minulém desetiletí stala velmi oblíbenými dodávkami. Jak se nedávno ukázalo také firem prokazatelně spřízněných s vedením ČEZ. Vzhledem ke zmařenému pokusu v roce 2012, instalovat na JE výsledek vývoje projektu automatické robotické diagnostiky, se lze oprávněně domnívat, že podobné jiné zájmy jsou to, co udržuje formální plnění dlouhodobě a prakticky s jistotou až dodnes. Péči je proto nutné považovat za dlouhodobé čistě formálně plněnou. Důvod je prostý, potřebné
fyzické údaje se nezískaly v minulosti, přitom měly sloužit k předpovědi a garantování chování a schopností skutečných fyzických zařízení za virtuálních výpočtových podmínek při havárii JE někdy v budoucnosti, tedy vystaveným certifikacím. Péče ale bude formální ještě dlouho v budoucnosti, protože její okamžité celoplošné zajištění by vyžadovalo zcela jiný postoj a přístup ČR i ČEZ. Skutečnou péči v uzavřeném formálně pracujícím systému nemohou nahradit žádné změny viditelných osob nebo názvů dodavatelů. Bohužel však, co je zásadní, ani nasazení a používání jakýchkoli technických prostředků, které prosazování skutečných zájmů zúčastněných osob nemůže nijak ovlivnit ani překonat. Předmětným příkladem se snažím přiblížit, jak takové prosazování soukromých zájmů vedení na úkor jasných technických zájmů a potřeb může vypadat a trvale se činit uvnitř systému. Zájemcům o skutečně prováděnou fyzickou péči, tak jak odpovídá doporučením ve světě, mohu pomoci umožnit seznámení s problematikou a umožnit jim jejich vlastní účast.
Základní objasnění.. Existují JE a na nich fyzická mechanická bezpečnostní zařízení, která ač nemusí fungovat pro výrobu elektřiny nebo odstavování reaktorů, slouží bezpečnosti svou pouhou přítomností. Znamená to, že musí splnit funkci až jednou, třeba jen jednou, po desítkách let existence v „normálních“ podmínkách JE, až v případě příchodu havárie JE. Konkrétní případ se týká bezpečnostních armatur, tedy ventilů, šoupat a dalších, které na základě zkušeností z příčin havárií JE lze oprávněně považovat za nejvýznamnější prvky pro zajišťování bezpečnosti provozu reaktorů. Typy s elektropohonem především umožňují nejsnadnější překonání překážek, lze u nich proto začít navyšovat úroveň formou zavádění skutečně fyzicky podložené péče. Celkový počet armatur čítá asi deset tisíc, velmi významných jsou asi stovky jedinců na reaktor. Bezpečnost je skutečně zajištěna existencí potvrzení o výše uvedené funkčnosti - na certifikátech. Vystavují je experti a provozovatel si je opatřuje k doložení oprávnění k provozování. Požadovali bychom běžně, že budou opřeny o přímou zkoušku, jediné uznávané věrohodné ověření vlastností a schopností fyzických zařízení, včetně získávání výchozích parametrů simulací. Naše potřeby a možnosti se však nepotkávají, ve výjimečných podmínkách havárie JE neumíme přímé zkoušky provádět a proto používáme zástupné postupy a metody ve snaze o co největší přiblížení a ty dokumentujeme. Představuje to sice skutečně vynaloženou fyzickou péči, jenže uvnitř systému, který musíme chápat jako čistě administrativní. Po spuštění JE se proto naše možnosti velmi zvyšují oproti přípravě projektu, je možné využívat tzv. „zkušenosti z provozování“. To se však opírá hlavně o doporučení, protože JE byla postavena a spuštěna dle projektu, který musel být správný a dostatečně opravňuje k provozování. Navíc pro posouzení může být charakter zkušeností spíše informativní, nemusí být prokazatelné a využitelné, vztahuje se to i na fyzická měření, která mají řadu nevýhod a tím těžko prokazatelné a využitelné výsledky. Proto je úžasné porovnání s výpočty, které musí být správné již jako součást projektu. V případě potřeby proto také mohou pokrývat celé období existence JE, tedy základ provozu a životnosti například 30ti let, a potom i další prodlužování životnosti o desítky let. Je to ale správné? Výpočtové simulace vlastností a schopností samotných zařízení jsou sice přesné a prokazatelné, ale zpravidla více formální, protože nejsou opřené o scházející fyzické údaje. Jedná se typicky více o statické konstrukční výpočty a ověřování projektu. Je dobré si nyní vytvořit vlastní představu a vžít se do role hodnotícího experta. Na základě čeho vlastně může být přesvědčen, ještě lépe - by mohl být schopen se ujistit, že po takové době a za čistě teoretických podmínek, garantuje, že fyzické zařízení svoji funkci skutečně splní. Budiž expertovi úlevou, ale pro ostatní varováním, že údaje, které neexistují nebo jsou
nevěrohodné, nemusí hodnotit, také si nemůže nic vyzkoušet za skutečných podmínek, navíc, pokud k havárii JE skutečně dojde, zbývá zpravidla jen málo možností k ohledání „jeho“ zařízení. V osobní odpovědnosti expertů je tedy jediné skutečné zajištění bezpečnosti. V představě provádění péče se také přímo počítá s využitím zkušeností z provozování, především průběžné přizpůsobování a navyšováním úrovně péče a zejména hledání a odstraňování zjišťovaných nedostatků. Je skutečností, že péče, která nemůže být přímo fyzicky podložená, takže je spíše administrativní, může spočívat jedině na doporučeních a jejich odpovědném naplňování. Největší nebezpečí proto představuje zejména nesmírně tenká a obtížně rozpoznatelná hranice mezi formálním a skutečným plněním, podobná hranici mezi předpovědí a věštěním skutečné funkčnosti. Pokud by byly doklady přístupné, mohli by zájemci poměrně snadno zjistit, že péče v ČR v minulých desetiletích učinila pokus přiblížit se doporučením ve světě z 80-tých let, v 90-tých letech se v ČR po technických potížích uchýlila k čistě formálnímu plnění. Časovým porovnáním událostí ve světě, situace v ČR, jednání zúčastněných a technických možností péče, je možné zjistit, že to trvá dodnes. Příčinu vidím v tom, že formální péče se postupně stala oblíbeným plněním dodávek, které v situaci v ČR začaly sloužit jiným zájmům zúčastněných osob. Mělo by však být pro zájemce alarmující, že to vůbec bylo možné za tichého přihlížení celé ČR i okolí. Především však, že úplně stejně to za běžně přijímané situace v ČR může být udržováno a pokračovat nadále po neomezenou dobu. Chápu, že je to zejména pro technicky smýšlející a uvažující velmi obtížné si možnost vůbec něčeho takového přiznat a připustit. Jenomže právě my všichni neseme vinu na situaci tím, že jsme neprojevovali vlastní zájem a přenechali péči v rukou státních úředníků a dalších osob, které díky ní mohou projevovat a realizovat své jiné soukromé zájmy. Přirozeně již nemám možnost a ani není v mých silách cokoli více udělat v situaci, která je v ČR i své osobní. Shrnuto, vše má celou řadu příčin, technických i společenských, které není snadné rozpoznat, vyžaduje to vlastní snahu o hlubší poznání i pochopení, ale v případě péče, ještě navíc schopnost oproštění se od zaběhnutých zvyklostí a běžně používaných postupů. Při zběžné kontrole nebo povrchním přístupu je snadno možné zůstat v uspokojení, jedná se ale jen o správnost administrativní péče, představovanou skořápkou z dokladů, které opravdu již sami o sobě dostatečně opravňují k provozování JE. Říká se tomu „nechat se opít rohlíkem“, jenže opak vyžaduje náročnou cestu do hloubi dokladů pod jejich skořápku. Hledat takové, které byly expertům podkladem při hodnocení a vystavování certifikátů, a ještě hlouběji do jejich podkladových dokladů, kde z jejichž podkladů již může být patrné nebo zpravidla možné jednoznačně určit skutečnosti. Představují skutečné jednání a tím i zájmy osob, které se provádění péče účastní. To však vůbec neznamená, že se najde nějaká chyba, pouze se zjistí, že se něco nedělá. Což může být a nemusí být vážná chyba, to je spíše k diskusi z různých pohledů, protože údaje které chybí prostě neexistují, nepředstavují ani překážku a nemusí se k nim přihlížet při hodnocení. Neexistují nějaké povinné údaje, péče není fyzická, je v podstatě jen administrativní, založená na rozhodování expertů a plnění doporučení. Odpovědné plnění doporučení je však již něco jiného. Pokud jsou nějaké údaje povinné, je to splněno dokladem podepsaným odpovědnou osobou. Jakákoli zjištění tedy v nejlepším případě budou nějaké nedostatky v provádění péče, které vyžadují nápravu v dlouhodobém výhledu principu provádění péče. Pokud však takový stav trvá dlouho, opravdu velmi dlouho, jako třeba od 80-tých let až dodnes, je již možné názorně vedle sebe položit potřeby péče, přijatá doporučení, skutečné provádění a nevyužité možnosti. Porovnat si v čase používané postupy a začít si klást otázky, proč a komu může prospívat, že si neodpovídají. Některé se zde snažím přiblížit k zamyšlení, neboť zjevně nelze změnit administrativní podstatu péče a nezmění se ani dlouhodobá společenská situace v ČR.
Jaké jiné zájmy než úroveň péče a její navyšování tedy mohly mít zúčastněné rozhodující osoby? Je vůbec možné zjistit dnes a bude v blízké či vzdálené budoucnosti, že se to uvnitř neděje nadále? Domnívám se, že jediným skutečným řešením pro péči v ČR, je skutečné přistoupení na přijatá doporučení ze světa. To tedy nespočívá ve vlastních prohlášeních, tvrzeních a propracované sebe prezentaci. Pro provádění péče je nutné zajistit opravdové otevřené a nezávislé prostředí, právě to však již v dlouhodobé situaci v ČR může být prakticky nemožné. Konkrétním případem se proto zájemcům snažím umožnit seznámení, jak probíhá v situaci v ČR skutečné nakládání zúčastněných osob s jedním z nejvýznamnějších doporučení, které je ve světě uznávané již od 80-tých let. Skutečná péče tedy může být jedině výsledkem zájmu a přičinění každého, kdo má sám alespoň nějaký vlastní zájem a nepatrnou snahu o její zajištění.
Možné kroky vedoucí k objasnění.. Každé z dosud uvedených slov a tvrzení vyžaduje nějaké doložení a vysvětlení. Jsou však obsáhlá a zjednodušení těžko postihne problémy pod „skořápkou“ formální správnosti. Nabízím alespoň přehled kroků, kterými by mohli sami zájemci projít, aby se jim zpřístupnilo objasnění podstaty problémů péče. Omluvte prosím mé časové možnosti, výčet je zatím spíše pracovní: ?- opravdu plyne z provozování JE pro člověka nějaké nebezpečí, ?- jsou opodstatněná fyzická bezpečnostní zařízení (dále BZ) v projektu, ?- je opodstatněná instalace a fyzická přítomnost bezpečnostních armatur (dále BA) ?- je nutné BZ věnovat péči, když nepřispívají výrobě ani odstavování JE ?- má být péče o fyzická zařízení skutečně fyzicky podložená nebo formální prohlášení funkčnosti ?- představuje prostředí a podmínky JE skutečné překážky pro fyzické plnění péče ?- kdy nastane nouze opravňující k nahrazování fyzické péče spíše více a čistě formálními postupy ?- od kdy mohla a měla ČR přizpůsobovat péči doporučením ze zahraničí, přesně „západního“ ?- má ČR přizpůsobovat péči doporučením, zejména založeným na zkušenostech z havárií ?- kdy v ČR dosáhla úroveň znalostí a dostupných technologií úroveň dostatečnou k započetí a zvyšování úrovně skutečné fyzicky podložené péče od spuštění JE v ČR a od doporučení 70-tých let ?- je něčím nebo pro někoho zajímavé udržování dodávek formálně prováděné péče ?- mohou mít zúčastněné osoby v ČR, politici, management i experti zájem na formální péči ?- prezentuje a prohlašuje ČR a její ČEZ oprávněně svou péči za otevřenou a nezávislou ?- označuje oprávněně sebe sama situace v ČR za otevřenou a nezávislou ?- ve kterých desetiletích nebylo v ČR obecně přítomno prostředí „střetu zájmů“ a „jiných zájmů“ ?- je možné, aby formální péče v ČR vytvářela zdání správnosti a umožňovala provozování JE ?- postačuje k provozování JE správnost „skořápky“ certifikací ?- jsou překážkou provozování JE chyby v certifikacích nebo chybějící doklady ?- rozhoduje podpis expertů, jejich podpis a odpovědnost, nebo i obsah hodnocených podkladů ?- musí postačit ke stavbě a spuštění JE certifikáty založené na metodách přípravy projektu ?- opravňují k provozování JE certifikáty založené na metodách odpovídajících přípravě projektu ?- může správné dimenzování postihnout budoucí funkčnost fyzického BZ ?- jakou dobu od spuštění JE mohou pokrývat záruky výrobců jako podklad správného dimenzování ?- může EQUIPMENT QUALIFICATION (EQ) postihnout funkčnost konkrétního jedince BZ ?- vypovídají EQ zkoušky několika vzorků zástupců z výrobních řad o konkrétním jedinci BZ na JE ?- jakou dobu od spuštění JE nebo konce záruk výrobců mohou pokrývat záruky expertů EQ ?- může FUNCTIONAL QUALIFICATION (FQ) postihnout funkčnost konkrétního jedince BZ ?- představuje FQ rozhodující základ při certifikaci funkčnosti konkrétního jedince BZ ?- představují metody FQ ve skutečnosti běžnou předpověď
?- vztahují se na FQ také obecné požadavky metod založených na předpovídání ?- mají metody posuzování funkčnosti v rámci FQ a certifikace nějaká přesná pravidla a požadavky ?- musí se věrohodná a prokazatelná předpověď opírat o přesné a správné poznání historie ?- je možné předpovědět a garantovat splnění funkce skutečného fyzického mechanického zařízení ?- je možné předpovídat funkčnost ve virtuálním prostředí a parametrech za příchodu havárie JE ?- je možné předpovídat na desítky let dopředu pro BZ, která již existují desítky let v prostředí JE ?- na základě čeho je možné předpovídat pro BZ, která neslouží výrobě elektřiny ani odstavování JE ?- lze sestavit předpověď na základě jakýchkoli formálních nebo zdánlivě s historií svázaných údajů ?- je možné považovat za věrohodnou a prokazatelnou předpověď na základě formálních údajů ?- je oprávněné certifikovat a garantovat mechanickou funkčnost na základě formální předpovědi ?- je platná certifikace funkčnosti založená na formální předpovědi ?- dopouští se expert pochybení při certifikaci na základě formální předpovědi ?- dopouští se expert chyby, když v rámci FQ hodnotí údaje, které nejsou skutečně fyzicky svázané a nepopisují přesně stav a schopnosti mechaniky v historii během jejího stárnutí ?- měl by expert přihlédnou k údajům, které jsou mu neznámé nebo je nemá k dispozici ?- měl by expert nesplnit zakázku, pokud nemá k dispozici vhodné údaje ?- kdy je oprávněné a nezbytné snížit úroveň hodnocení využitím postupně více formálních údajů ?- kolik desítek let provozování JE je oprávněné nezvyšovat úroveň opřenou o více formální údaje ?- je oprávněné postavit a uvést do provozu JE na základě více formálních údajů ?- je oprávněné tak provozovat JE po skončení záruk výrobců například po 10ti letech ?- je oprávněné tak provozovat JE po skončení záruk EQ po například 15 až 30ti letech ?- je oprávněné tak provozovat JE v období PLiM-LTO po skončení životnosti 30 až 100 let ?- jsou formální obecné projektové metody netýkající se konkrétního jedince BZ v provozu JE ?- je dostatečné opírat FQ o obecné projektové metody jako EQ, výpočty, dimenzování ?- je dostatečné přidání obecných zkušeností z provozování BZ ?- je dostatečné přidání zkušeností s konkrétním jedincem BZ z údržby, revizí, sledování ?- je dostatečné přidání fyzicky měřených hodnot diagnostiky konkrétního jedince BZ ?- udávají jakákoli fyzicky připojená měření věrohodně a prokazatelně stav a schopnosti mechaniky ?- mohou fyzicky změřené hodnoty úplně scházet nebo být měřeny nevhodné hodnoty ?- mohou fyzicky změřené hodnoty být nevěrohodné a neprokazatelné z různých pohledů ?- využitelnost údajů z pohledu nejistoty jejich snímání, záznamu a zpracování člověkem ?- využitelnost údajů z pohledu nejnižší přípustné úrovně obsažených vypovídacích schopností ?- může se FQ v případě chybějících využitelných fyzických údajů snížit k formálnějším metodám ?- představuje nejlepší z formálnějších metod poznání historie založené na výpočtových simulacích ?- existují závazná obecná pravidla pro metody založené na výpočtových simulacích ?- mohou existovat a fungovat výpočtové simulace aniž by byla dodržena tato pravidla ?- jsou výpočtové simulace nedodržující taková pravidla věrohodné a prokazatelné ?- musí se výpočtové simulace opírat o věrohodné a prokazatelné vstupní parametry ?- měly by být vstupní parametry získané jako skutečně fyzicky podepřené údaje ?- měly by být vstupní parametry prokazatelně fyzicky spojené se stavem a schopnostmi mechaniky ?- musí vstupní parametry pocházet původní cestou jedině z fyzických měření ?- mohou vstupní parametry pocházet z fyzických měření během skutečných fyzických zkoušek ?- umíme simulovat přímo skutečné prostředí a parametry média během havárie JE ?- umíme přímo získávat vstupní parametry na základě přímých fyzikálních zkoušek ?- jsou zkoušky rozložené v čase na ekonomicky přijatelných parametrech dostatečně prokazatelné ?- jsou zkoušky prováděné na vzorcích kusů z výrobních řad zařízení dostatečně prokazatelné ?- jsou zkoušky a následně i jimi podepřené výpočtové simulace spíše více formální metody ?- jsou výpočtové simulace založené na náhradních formálnějších postupech skutečně fyzické ?- mohou spíše formálněji podepřené výpočtové simulace postihnout fyzikální funkci mechaniky ?- mohou spíše statické výpočtové simulace postihnout dynamické vlastnosti funkce mechaniky ?- jakou dobu provozování mohou pokrývat certifikace opřené o výpočtové simulace v projektu ?- jakou dobu provozování mohou pokrývat certifikace opřené o opakování a ověřování simulací
?- měly by být projektové formálnější metody doplněny skutečnými fyzickými metodami a péčí ?- měly by být doplněny ihned od spuštění a uvedení do provozu JE ?- měly by být doplněny s dobíháním záruk výrobců například po 10ti letech ?- měly by být doplněny po skončení záruk EQ například po 15 až 30ti letech ?- měly by být doplněny po prodlužování provozu například po 30 až 100 letech ?- měly by výpočtové simulace zohledňovat a popisovat dynamické jevy a přechodové děje ?- stačí pro hodnocení a certifikaci funkčnosti jedinců obecnější plošnější projektové metody ?- měla by se certifikace funkčnosti jedince BA opírat o údaje získané fyzickou péčí o něj ?- představují skutečnou fyzickou péči údaje získávané na základě přímých měření jedince ?- poskytují přímé mechanické snímače údaje o chování mechaniky ?- je v případě armatury základním sledovaným parametrem síla a moment vřetene ?- je v případě armatur „východního“ typu nutné rozebírat hlouběji mechaniku pro instalaci snímače ?- je možné vzhledem k rozebírání mechaniky prokázat následné vznik nových nečekaných poruch ?- je nutná a oprávněná přímá mechanická diagnostika přinášející vznik nových poruch ?- je armatura umístěna v technologii v radioaktivitě a přívod energie bývá mimo radioaktivitu ?- vyžaduje práce u armatury zvýšené nároky a náklady na odstávky, jejich trvání, lidi, přístroje ?- obsahuje průběh přívodu energie dostatečné informace o vlastnostech a chování mechaniky ?- snímají snímače napětí a proudu a vypočtený příkon vždy údaje odpovídající přívodu energie ?- mohou zjednodušená měření příkonu postihnout dynamické chování mechaniky ?- mají pro zjišťování skutečných fyzických vlastností a schopností význam informace o dynamice ?- je armatura s pohonem dynamickou mechanickou soustavou s přechodovými ději ?- představuje samotný cyklus armatury velmi velký dynamický rozsah vlastností i měření ?- je armatura při přejezdu z otevřené polohy prakticky v chodu naprázdno ?- je armatura při zavření, utažení a zaklínění prakticky v oblasti pružnosti ocelovo-litinové kostry ?- je armatura po zapnutí do otevírání ve velmi rychlém přechodovém ději vytržení ze zaklínění ?- existuje na charakteristice cyklu armatury několik oblastí velmi rychlých přechodových dějů ?- mají tyto dynamické děje obtížně definovatelné a vzájemně závislé okrajové podmínky ?- je vhodným řešením výrobců jednoduché spolehlivé naddimenzování pohonu ?- je vstupní skutečnou fyzickou mechanickou veličinou dynamické soustavy moment motoru ?- odpovídá přesně momentu motoru odebíraná energie ze sítě ?- popisuje přesně průběh napětí a proudu odebíranou energii ?- existují v průběhu odebírané energie veškeré dostupné informace o chování mechaniky ?- má indukční asynchronní motor lineární charakteristiku odběru energie vůči momentu na hřídeli ?- je obtížně měřitelný naddimenzovaný asynchronní motor s nelineární charakteristikou ?- pohybuje se pracovní bod motoru mezi velmi naprázdno až k maximálnímu momentu ?- obsahuje každé připojení snímačů napětí a proudu údaje o chování mechaniky ?- obsahují každé měřené a zaznamenané údaje ze snímačů údaje o chování mechaniky ?- je dostatečné jakékoli měření napětí a proudu ?- vypadají všechna měření snímači napětí a proudu a výpočet příkonu na pohled stejně ?- mohou některá stejně vypadající měření příkonu poskytovat jiné, různé i zavádějící údaje ?- jsou dostatečné metody hodnocení průběhu proudu s předpokladem úměrnosti k momentu ?- jsou dostatečné metody hodnocení průběhu příkonu s předpokladem úměrnosti k momentu ?- existují metody nepřímého měření mechanického momentu motorů ?- existují běžné aplikace komparativních měření s výpočtovým modelem v reálném čase ?- existuje běžně dostupná technika využívající nepřímé měření mechanického momentu ?- existují důkazy o skutečné fyzické úměrnosti elektrických měření k mechanickým veličinám ?- je taková vazba stálá, definovatelná a mechanicky kalibrovatelná ?- využívají běžně vektorové frekvenční měniče nepřímého měření mechanického momentu ?- měly by hodnoty představující historii stavu a schopností mechaniky odpovídat mechanice ?- poskytují jakákoli měření napětí a proudu věrohodné a prokazatelné hodnoty o mechanice ?- obsahují zjednodušená měření napětí a proudu dostatečné informace o mechanice ?- popisují stav a schopnosti mechaniky dostatečně věrohodně a prokazatelně zjednodušená měření
?- jsou dostatečná hodnocení zjednodušeného příkonu v podobě tvaru čar obrazce cyklu ?- jsou dostatečná hodnocení vizuálním nebo počítačovým srovnáním tvarů čar obrazců cyklu ?- je dostatečné srovnávání průběhů s historií, typickými vzory a doporučenými průběhy ?- měly by být sejmuty „panenské“ křivky ihned po instalaci jedince BZ na jeho pozici ?- kolik průběhů a srovnání a jak často by mělo být provedeno za 10 let nebo 30 let a podobně ?- je dostatečný za existenci JE alespoň jediný zjednodušený záznam průběhů nebo v nouzi i žádné ?- definuje historii vlastností a schopností BZ například jednotky pohybů za odstávek za 30 let ?- jsou měření obsluhovaná a vyhodnocovaná člověkem vždy věrohodná a prokazatelná ?- má pro zjednodušená měření velký význam způsob připojení, pracovní postup a kroky hodnocení ?- má význam záznam skutečných parametrů okolního prostředí a média ovlivňujících chování BZ ?- dochází změnou teplot, tlaků, průtoků, složením média v potrubí ke změnám chování mechaniky ?- ovlivňují tyto obtížně definovatelné parametry jednoznačný dynamický děj vytržení ze zaklínění ?- je možné popsat a definovat průběh fyzikálního děje na základě údajů o jeho průběhu v historii ?- platí určité obecné požadavky kladené na údaje popisujících průběh v historii ?- měly by mít takové údaje zhruba o řád vyšší vypovídací schopnost než očekávaný výsledek ?- snižuje každý úkon jako výpočet nebo srovnávání čar zhruba o řád vypovídací schopnosti údajů ?- mohou zjednodušená měření příkonu neohlížející se fyzicky na mechaniku popisovat mechaniku ?- jak časté pohyby a kolik sejmutých obrazců by bylo nutných ke srovnávání průběhů čar ?- kolik pohybů za různých vlastností prostředí a parametrů média by bylo nutné ke srovnávání čar ?- mohou definovat stav a schopnosti BZ pohyby za odstávek JE bez parametrů ?- může definovat historii jediné nebo žádné měření, navíc zjednodušené po 30 ti letech v provozu ?- může být historie definovaná na základě jediného nebo žádného zjednodušeného měření ?- je oprávněné certifikovat na dalších 10 let funkčnost na základě podobné znalosti historie ?- je správně zjištěný nedostatek péče ČEZ spočívající v nezjišťování historie mechaniky BZ ?- je tento nedostatek péče ČEZ ve skutečnosti velmi závažný pro provozování JE v ČR ?- navrhli experti řešení a založili projekt schopný nalézt a vytvořit řešení tohoto nedostatku ?- vytvořili v rámci projektu prototyp automatické jednotky robotické diagnostiky ?- zvyšuje automatizace přesnost a snižuje závislost na činnostech a rozhodování člověka ?- je v případě BA vhodné přihlížet k protiargumentaci ztráty pracovních míst lidí ?- je v případě BA vhodné přihlížet k protiargumentaci zbytečně rychlého dosažení výsledků vývoje ?- jsou již běžně dostupné technologie a vektorové metody k realizaci nepřímého měření momentu ?- je takové měření kalibrovatelné jako běžný měřící přístroj pro nepřímé měření mechaniky ?- je možné na základě kalibrovaného průběhu momentu a výpočtového modelu dynamické soustavy armatury sledovat přesně cíleně na mechaniku armatury a definovat vlastnosti a chování ?- je možné vytvořit ze znalostí diagnostiky armatur a momentu roboticky pracujícího diagnostika ?- je již dnes běžně dostupná technologie schopná instalace ke každému jedinci BA ?- vznikl v ČEZ ověřený prototyp řešení připravený k instalaci do technologie na JE ?- je možné jednoduše nakoupit přístrojovou technologii a rozkopírovat software prototypu ?- byl správný záměr projektu umístit jednotky založené na ověřeném prototypu do technologie ?- byl oprávněný předpoklad projektu jejich rozšíření v krátkém čase ke všem BA ?- byl oprávněný předpoklad projektu jejich rozšíření možností a instalace na pneumatické BA ?- podporovalo vedení ČEZ postupně spíše více nákup aparatury ze zahraničí ?- je aparatura zařízení obsluhované lidmi a vyžadující speciálně školený tým a kalibrace ?- ovlivňuje cena aparatury a náklady na speciální pracovní tým počet dostupných aparatur ?- může být v ČR stejné jako ve světě u velkých servisních společností skutečný dostupný počet aparatur řádově jednotky nebo jen jediná ?- jsou pravděpodobné zkušenosti s kapacitou nebo propustností několik desítek měření za rok ?- představuje kapacita nebo dostupnost měření schopnost provést určitý počet měření za rok ?- je kapacita a propustnost měření přímo dána počtem aparatur, pracovníků i rozvrhem odstávek ?- určuje přesně počet dostupných měření skutečně možný počet měření získatelný za určitý čas ?- proběhly v 90-tých letech pokusy s měřením aparaturou a skončily neúspěchem ?- probíhala v 0-tých až 10-tých letech zjednodušená elektrická ruční měření těžko hodnotitelná
?- existují záporné zkušenosti s využitelností ručních lidmi obsluhovaných a hodnocených měření ?- považují experti za dostatečné srovnávání tvarů čar obrazců jako běžné standardní metody ?- je kritické pro standardní metody opora o co nejvyšší možný počet věrohodných měření ?- mají lidmi obsluhovaná a hodnocená měření nižší věrohodnost než automatická a robotická ?- je počet možných měření jako jejich kapacita dostatečná pro BA všech reaktorů v ČR ?- je možné v určitém dostatečně krátkém časovém úseku provést alespoň jediné měření všech BA ?- je možné získat průběhy pro několik set kritických BA a několik tisíc potřebných BA ?- může být tento úsek kratší než pět, deset, patnáct nebo dvacet let ?- je správné rozhodnutí vedení ČEZ o zrušení laboratoře i prototypu automatické diagnostiky ?- je správné rozhodnutí neinstalovat prototypy v technologii JE co nejdříve jakmile to bude možné ?- je oddálení řešení zrušení prototypu a jeho nevyužití k instalaci do provozu dle projektu ?- je zbytečným oddálením převedení plnění vývoje na více formální úroveň stačící projektu MPO ?- je zbytečným oddálením změna výsledků projektu ze skutečné jednotky na jen teoretické řešení ?- je zbytečným oddálením převedení plnění projektu do odborně jiných odděleních částí ČEZ ?- je zbytečným oddálením svěření plnění týmům dlouhodobě plnícím dotované vývojové projekty ?- je správné rozhodnutí upřednostnění ručních lidmi obsluhovaných a na člověku závislých měření ?- je správné rozhodnutí o nákupu aparatury ?- jsou omezené možnosti a nákladná obsluha i aparatura příčinou vysokých nákladů na měření ?- jsou velmi závažné příčiny ve zjištěných nedostatcích péče ČEZ ospravedlněním nákladů ?- existuje zájem o nákladné dodávky ručních a lidmi hodnocených měření pro ČEZ ?- dodávají ČEZ tato měření jeho samostatné ekonomické složky a externí dodavatelské firmy ?- jsou v situaci v ČR a ČEZ v řídících orgánech a vedení těchto společností často osoby spřízněné ?- jsou tyto osoby převážně úředníci nebo obchodně smýšlející bez specializace na péči ?- mohou si tyto osoby uvědomit nevhodnost svého jednání a postupu ?- je možné vyměnit některé viditelné osoby, přejmenovat společnosti, nasadit techniku jako řešení ?- změní situaci v ČR výměna osob nebo názvů společností dodavatelů ?- změní jednání a zájmy takových osob výsledky poskytnuté jakýmikoli technickými prostředky ?- jsou tyto osoby něčím kontrolovány nebo nuceny ohlížet se na skutečné potřeby techniky ?- budou se technici jako zaměstnanci ohlížet na potřeby techniky nebo plnění zájmů svého vedení ?- budou zaměstnanci činit kroky, které by je mohly připravit o pracovní místo a osobní existenci
I uvedené kroky by si vyžádaly každý samostatné podrobnější vysvětlení, poskytl jsem je již ČEZ i ČR a mohu je poskytnout i zájemcům. Zde bych chtěl podrobněji rozvést jenom rozhodující oblasti, které by se měly položit souběžně v čase, aby bylo možné získat představu o celkovém skutečném průběhu vývoje péče v ČR a zároveň jeho nenaplněných možnostech. Jedná se o tyto souběžné oblasti: - vývoj péče ve světě, - skutečné provádění péče v ČR, - společenská situace v ČR, - obecné možnosti dostupné techniky a technologií, Pro upřesnění podrobněji také: - princip armatury a péče, - přehled metod měření - konkrétní řešení TADA Porovnání v čase by mělo objasnit, že problémy vězí daleko hlouběji v situaci v ČR. Nemůže je napravit jakékoli přesazování viditelných osob ani měnění názvů firem dodavatelů, ve skutečnosti však ani zavádění a používání jakýchkoli technických prostředků. Totiž sama o sobě technika nic
nevyřeší, jak vyplývá z administrativní podstaty péče, technika sama nemůže překonat výsledné jednání a skutečné zájmy zúčastněných osob. Díky situaci v ČR a jejím kosmetickým přeměnám, bude díky použití nové techniky ve stejném prostředí, jedině vše dlouhodobě hůře rozpoznatelné. Jediným skutečným řešením a odstraněním všech nedostatků, je proto výhradně zajištění naprosto otevřeného a nezávislého prostředí při zajišťování péče. Pokud tomu tak nebude, bude jenom čím dál obtížnější nahlédnout pod skořápku formální správnosti a zjistit, jak a na základě čeho se ve skutečnosti v hloubi uvnitř péče provádí. Nelze to však očekávat od jediného člověka odkázaného na podporu okolí, jakým jsem dnes sám. Na druhou stranu mohu snadno doložit, že v případě zájmu stačí jediný člověk a několik let práce na kontrolu systému, vyhledání nedostatků a vývoj řešení. Sám však dnes již mohu nanejvýš poskytnout znalosti a zkušenosti skutečným zájemcům, více mi již v situaci v ČR není umožněno. Obecně je tlak na zaměstnance základní princip, kterým se postupně velmi jednoduše zajišťuje dlouhodobý přirozený výběr profitujících a zúčastněných osob. Stačí odstraňovat ze systému péče podobné osoby, které dostanou za úkol pracovat s cílem zajištění skutečného provádění péče, ale budou to tak skutečně činit. Přiznávám, neprošel jsem zkouškou, ale nestydím se za to. Nepřistoupil jsem na možnost čistě formálního plnění a stvoření fiktivních zdánlivých výsledků péče, přestože to nabízelo zajímavé ohodnocení, jako technik jsem však chtěl mít virtuální realitu opřenou alespoň o nějaké nejmenší možné prokazatelné fyzické údaje. Nejednalo se však o žádné příčení se přání vedení, přiznám se otevřeně k obavě, že v případě bezpečnostních zařízení reaktorů, bych si odměny ani nemusel užít. Každý si proto musí sám za sebe rozhodnout, jaké jsou jeho skutečné zájmy. Buď upřednostnit svůj i jen nepřímý profit, případně jen klid a pohodlí, že to za něj někdo zařídí, nebo projevit vlastní zájem a vynaložit snahu na pochopení a zajištění vlastní jistoty ve skutečném provádění péče.
Možné řešení Skutečnou péči může zajistit jedině skutečné otevřené a nezávislé prostředí. Takové by se však muselo utvářet stejnou cestou. Domnívám se, že to již nelze v situaci v ČR prakticky zajistit. Vhodným řešením, vzhledem k ovlivnění plynoucímu z provozování JE, které se nijak neohlíží na státní hranice, je dát možnost projevit a uplatnit vlastní zájmy také zájemcům v zahraničí. U nich lze očekávat daleko menší závislost a vazby zájmů k ČR, dotacím, státním společnostem i jejich dodavatelům. Provádění péče by tak musela zajišťovat jedině obdobně plně otevřeně a nezávisle založená organizace. Bylo by možné vzít příklad podobného založení, jaké má CERN (Ženeva, Švýcarsko), tedy mnoho národnostní organizace. U stávajících institucí a organizací je však problém, že jen obtížně budou podstupovat kroky, které by je mohly zkřížit se zájmy států, podobně jak to bylo možné sledovat ve vývoji zprvu razantního postoje švýcarských soudů v případech obvinění managerů, včetně státního ČEZ.
Souběžné oblasti podrobněji..
Vývoj technologií Je nejsnadněji popsatelnou oblastí, protože na technice v tomto případě záleží opravdu nejméně. Každý si ji může sepsat dle svých vlastních znalostí a zkušeností. Zde slouží hlavně pro ilustraci nevyužitých možností péče, takže může pomoci objasnit skutečné zájmy a jednání zúčastněných
osob. V 70-tých a 80-tých letech byla běžná přímá mechanická měření přímými mechanickými snímači. v 90-tých letech se již široce uplatňují velmi přesná nepřímá měření mechanického momentu, tedy snímáním veličin pouze na straně elektrického přívodu energie. Byla však spíše uzavřena například v továrním software jednotek vektorových frekvenčních měničů předních světových výrobců. V 0-tých letech se již začaly široce objevovat na trhu běžné uživatelské aplikace včetně dostupných mikroprocesorů a rozvíjení znalostí s využíváním vlastního vývoje vektorových algoritmů. V 1-ních letech, po roce 2010, jsou již principy a možnosti nepřímého měření mechanického momentu běžně přijímané a uznávané i mezi více „laickou technickou“ veřejností. Lze se s nimi setkat prakticky všude kolem v běžném životě, včetně třeba dětských hraček. Přesto realizace náročných řešení, podobných konkrétnímu prototypu, vyžadovala nejvyšší možné dostupné výkony úrovně technologie v roce 2010, ovšem u jednotek ze spotřební výrobní řady, přední společnosti automatizace National Instruments Rio a LabView. Navyšování možností však přicházelo od výrobce v řádech měsíců se zanedbatelnými náklady v řádech stovek Eur.
Vývoj ve světě Přirozeně je nesmírně složitý a pestrý. Základní princip skutečné péče je však jasně položen na otevřené a nezávislé prostředí, které umožňuje odpovědné plnění poskytovaných doporučení, vytvářených na základě zkušeností, nechtěně, získávaných i na základě skutečných havárií. V péči se uplatňují jaderné dozory, zpravidla státní, potom vlastníci a provozovatelé JE, kteří si nechávají provádět péči, kontrolovat, posuzovat výsledky a vystavovat certifikace bezpečnosti zpravidla od nezávislých expertních organizací. Lze vypíchnout skutečnosti, které se týkají konkrétně bezpečnostních armatur reaktorů, které byly a jsou vždy osazeny a dimenzovány na základě výpočtů v rámci projektu stavby JE. Od 1979 se datuje zvláštní zájem, který následuje po havárii JE 3MI v USA, kdy bylo zjištěno selhávání bezpečnostních armatur. Znamenal naprostou změnu postojů a přístupů k péči. Vážnost zjištění vyplývala ze skutečnosti, že se jednalo o armatury správně naprojektované. V 80-tých letech se proto zásadně mění pohled na zajišťování bezpečnosti a vznikla doporučení na snahy zjišťovat skutečný fyzický stav a schopnosti bezpečnostních armatur během jejich stárnutí. Dodnes jsou zdůrazňovány i zkušenostmi z dalších havárií, kde se uvádí účast selhávání armatur. V 90-tých letech již existovaly a byly používány ruční lidmi obsluhované aparatury, instalované senzory přímo na mechaniku armatury a přívod elektřiny, pracující jako záznam a zobrazení dat, s cílem usnadnit hodnocení záznamů expertem. Například aparatura Westinghouse ITI-MOVATS. V 0-tých až 10-tých letech byla technika spíše ustálená, vznikla řada výrobců aparatur, které spojuje princip digitálního měření a záznamu dat. Odlišuje je zejména provedení skříňky do podmínek JE a softwarové vybavení pro ukládání, evidenci a podporu expertů při hodnocení údajů. V 10-tých letech se již více prosazují systémy instalované k trvalému sledování každého jednotlivce armatury. Odstraňuje to hlavní nevýhody metod závislých na člověku, vysoké náklady a nízkou využitelnost výsledků současně s malým počtem hodnotitelných měření ovlivněných činnostmi člověka. Systémy se často řeší jako vzdálená správa, která využívá mnoho trvale připojených měřících přístrojů a hodnocení experty v sídle dodavatele služby. Je to již umožněno zejména velmi rychle klesajícími cenami a zároveň rostoucím výkonem všech dostupných technologií. V roce 2012 se již zároveň ve světě prezentují nově se rozvíjející řešení, která jsou založená na dostupnosti znalostí a moderních metod měření a řízení, vysokém výkonu běžně dostupného hardware a využívání robotizace znalostí expertů na péči o armatury JE. V USA prezentují schopnosti identifikovat stárnutí a vady mechaniky armatury, v Rusku prezentují schopnosti monitorování přes zuby v převodovce. Vše jako výsledek aplikací moderních znalostí a algoritmů
vyhodnocování údajů z vektorových modelů nepřímého měření mechanického momentu pohonu na základě měření energie na přívodu elektřiny. Odstraňuje to hlavní nevýhody všech předcházejících metod, je možné kalibrovat přímou úměrnost výsledků ke stavu a schopnostem mechaniky armatury, doložit tak, že se jedná o skutečně fyzicky podložené údaje, které je možné využít pro fyzickou péči. V prosinci 2012 bylo také jedno řešení v podobě prototypu jednotky sestaveno v široké spolupráci s mnoha organizacemi a firmami v ČR v laboratoři ČEZ - ÚJV Řež v rámci čtyřletého projektu MPO, s uvažovaným rozpočtem až 50 mil Kč. Řešení především ověřilo dostatečnou úroveň i dostupnost techniky a technologií a možnost okamžitého získávání kalibrovaných fyzicky podložených údajů o stavu mechaniky armatur. Zároveň přineslo vysvětlení potíží trvající po předchozí desetiletí, opřená o mechanická i zjednodušená elektrická měření, která člověk, vzhledem ke střídání přímo a nepřímo úměrných údajů na dynamické soustavě armatury, není schopen správně zhodnotit, naopak hodnotí je často opačně.
Vývoj v ČR V 80-tých letech ČR staví první JE, správně naprojektovanou a je přesvědčena, že bezpečnou. V 90-tých letech se ČR rozhoduje o přizpůsobení péče a přijímání doporučení ze světa, západního. Nakupuje dvě aparatury Westinghouse a experti ČEZ a ÚJV Řež se odpovědně snaží doporučení naplnit a získat využitelné fyzicky podložené údaje. Naráží však na nepřekonatelné technické potíže, představující prokazatelně ještě větší nebezpečí, než nenaplnění doporučení. Zároveň získají špatné zkušenosti, výsledků je velmi málo, jsou náročně a nákladně získané, ve výsledku však neposkytují využitelnost pro posuzování a garantování stavu a schopností armatur. Upřednostňuje se proto péče založená na ověřování výpočtů v projektu a také informativní měření pouze na elektrickém přívodu, tedy již bez rozebírání mechaniky armatur, ale splnění provozních předpisů. V 0-tých letech již jsou široce dostupné měřící metody i technika, která umožňuje dodávat měření na elektrickém přívodu prakticky komukoli. Například I&C Energo dodávala tato měření dokud je mi známo ještě v roce 2012. Jejich hlavní nevýhodou byly výsledky, které pracovníci ČEZ ani experti nedovedli interpretovat, často měření dávala rozporuplné výsledky, například naznačující zhoršování stavu armatury, který vedl k náročným a nákladným pokusům s rozebíráním, ale nebyly pak nalezeny žádné závady. V roce 2008 vzniká v ÚJV Řež myšlenka a záměr projektu MPO na automatickou diagnostiku. V letech 2011 až 2014 běží projekt MPO, který v roce 2012 pro velký význam řešení doplňuje ČEZ paralelně projektem nejvyššího významu „Strategické služby ČEZ péče o bezpečnostní armatury“, a takto je vedením ČEZ také záměr dále veřejně prezentován. Již v průběhu projektu však vedení ČEZ patrně někde na pozadí mění svůj postoj a zájmy a klade vývoji spíše překážky a více začíná upřednostňovat nákup aparatury a zajištění skupiny pracovníků obsluhy. Do veřejné prezentace ani rozhodnutí se to však nijak nepromítne. Po těžko chápatelných obratech a potížích, prakticky na poslední chvíli dle harmonogramu projektu MPO, je sestaven a odzkoušen funkční prototyp vlastního řešení jednotky automatické diagnostiky pro nepřímá měření mechaniky armatur. Jednotka umožňuje jednoznačně signalizovat s kalibrovatelnou přesností přímo změny stavu a chování mechaniky armatury. Zároveň s odevzdáním prototypu je vedení ČEZ oznámena připravenost k instalaci do technologie na JE. Několik dnů po oznámení je laboratoř vedením ČEZ rozebrána a zrušena, včetně odstranění jejího autora a řešitele. Projekt MPO musí být splněn, ale jak je známé, obvyklému charakteru projektů MPO postačuje „teoretické zpracování technického plnění“. Některé významné ale nesouvisející části laboratoře nechává vedení ČEZ odvézt pracovníkům ze skupiny části ČEZ v Plzni, zabývající se více naplňováním dlouhodobých dotačních vývojových projektů. Vedení ČEZ si tak v ÚJV-Řež ponechává hlavně myšlenku upřednostnění zájmů o poskytování dodávek lidmi obsluhovaných měření a nákup měřící aparatury ze zahraničí.
Situace v ČR Od mého ročníku 1969 se v ČR odehrálo několik přelévání zájmů a moci mezi rozhodujícími lidmi. Jsem však technik a přiznávám, že se o politické dění nezajímám hlouběji než je nezbytně nutné. Nic proto neposuzuji a nemohu poskytovat ani vyčerpávající informace o společenské situaci v ČR. Každý si musí zjistit potřebné a přiložit do souvislostí sám. V tomto případě považuji za významné skutečnosti, které naznačují nebo přímo dokazují, že může být pravda, obráceně tedy lživé tvrzení samotné ČR a jejího ČEZ, když tvrdí, že je lživé tvrzení, že již od 90-tých let až dosud mohou v politice i státních společnostech projevovat své soukromé zájmy osoby ve vedení i členové řídících orgánů, například veřejným nebo skrytým vlastněním a ovládáním soukromých společností, které dodávají nebo i konkurují společnostem, které sami řídí. Dnes je to však již denně sdělované a veřejností v ČR běžně přijímané, jak potvrzuje také výsledek posledních voleb a sestavení vlády, i když tyto představitele zatím nelze s tímto případem přímo spojovat, až na jejich trvající zjevný nezájem a nezájem jimi vlastněné a řízené společnosti ČEZ. Informace počínaje polovinou roku 2013, které mohou mít přímou souvislost, pocházejí z obvinění vzneseného švýcarskými soudy a z médií. Jde o obvinění bývalého generálního ředitele ČEZ, oznámení vlastnictví a ovládání největších dodavatelských společností ČEZ jako Škoda JS Plzeň a I&C Energo, nelegitimní postupy při dosazování osob do funkcí ČEZ i osobní vazby se současnými osobami ve vedení ČEZ, členy řídících orgánů i vedením a širším managementem. Ve světě je takové jednání nazývané „střet zájmů“ nebo „jiné zájmy“, je také považované spíše za nechtěné a nepřípustné, případně razantně řešené. Jeho dlouhodobá existence a přijímání v ČR je tak ve světě často naprosto nepředstavitelné, tím taky nepochopitelné. To je pro situaci v ČR ve skutečnosti výhodou, protože to prospívá jejímu dlouhodobému udržování. Při vědomí takové situace v ČR je jedinou možností obezřetnost a „nenechávat se opít rohlíkem“. Péče se nezhoršila nijak náhle, rozhodně ne nějakým rozhodnutím nebo na něčí přání. Situace v ČR je jednoduše dlouhodobě založena na jiných zájmech a střetu zájmů rozhodujících osob. ČEZ, jeho složky i dodavatelské firmy si natolik oblíbili dodávky náhradních formálních plnění péče, které jsou podepřené doporučeními nejvyššího významu, že je udržují dlouhodobě zájmy svého vedení. Po desítky let je tak prováděna a nakupována nevýhodně nákladná péče pro ČEZ, aniž by vůbec nějak naplňovala doporučení z 80-tých let, na jejichž základě vznikla. Naopak, doporučení svým významem jenom ospravedlňují vysoké náklady na takové dodávky. Tak je skutečně odpovědný především stát, vlastníci, členové řídících orgánů a vedení zúčastněných firem, jenom málo jsou odpovědní sami experti. Ti sice péči přímo vykonávají a garantují, ale jako lidé jsou nuceni především přihlížet k udržení vlastní obživy, svého pracovního místa a zaměstnání. Podstata péče je naštěstí velmi zvláštní a neobvyklá v tom, že spočívá na celé řadě dokladů, které je možné studovat do větší hloubky, než jejich povrchní správnost opravňující k provozování JE. Sice to neumožňuje kohokoli obvinit ze zavinění nebo úmyslného jednání, ale na základě záznamů je možné dohledat skutečné jednání osob, které v čase vypovídá o skutečných zájmech a možnostech všech zúčastněných. Nelze tedy v situaci v ČR očekávat, že se řekne „systéme oprav se“, že systém sám někde ve své hloubi změní něco, co ani není možné jednoduše zjistit. Vyžaduje to vlastní přičinění každého. Není to nemožné, mohu doložit, že kontrola péče, vyhledání nedostatků a vyvinutí řešení na jejich
odstranění, je v silách několika let práce i jen jediného člověka.
Pro upřesnění podrobněji...
Princip armatury a péče Péči a její administrativní podstatu je možné pochopit tak, že člověk uvádí do provozu fyzické zařízení, jehož skutečnou a vyjímečnou nebezpečnost pro sebe sama obecně uznává. Přál by si tedy, aby tomu odpovídalo i skutečné fyzické zajištění bezpečnosti provozování takovéhoto zařízení. Podobná potřeba sice může vypadat na první pohled jednoduchá, ale hlavním rozporem je, že člověk skutečné odpovídající zajištění poskytnout neumí. Snaží se pouze o přiblížení k němu, své snahy dokumentuje, aby mohl dokládat, že se o zabezpečení co nejvíce snaží. Tak lze chápat péči o bezpečný provoz JE, jako v podstatě čistě administrativně založený systém. Ač se snažím tímto textem oslovit zejména techniky, kteří mají možnost rozpoznat dlouhodobé rozpory v možnostech a skutečném provádění péče, tak skutečné příčiny nedostatků vidím v situaci v ČR, takže současně se více věnuji možnostem ovlivňování péče skrze zájmy zúčastněných osob. Armatury Armatury jsou vkládány jako bezpečnostní prvky již do projektu JE, jedná se o fyzická zařízení, která tvoří překážku skutečnému fyzickému nebezpečí. Přitom některé aniž by musely pracovat pro výrobu elektřiny nebo k odstavování reaktorů, jen svou pouhou přítomností a existencí představují zajištění bezpečnosti provozování JE. Armatura sama většinou na první pohled představuje velmi jednoduché až považované za primitivní zařízení. Bývá potom pro většinu lidí těžko uvěřitelné, že by v péči o ní mohly existovat nějaké potíže, které by navíc bylo nutné nebo možné desítky let obcházet. Armaturou se běžně rozumí například ventil nebo šoupě montované do potrubí jako uzávěr. Zde v konkrétním případě komplet včetně pohonu s elektromotorem. Armatura Z elektrického, mechanického a zejména pohonářského pohledu, se opravdu jedná o jednoduché a opravdu spíše primitivní zařízení. Typicky sestává z těla armatury a jejího vnitřního uzavíracího mechanismu, napojeného na táhlo v podobě tyče se závitem vycházející z těla ucpávkou, na druhém konci je navlečena matice připojená k výstupu převodovky, často čelně-šroubové vícestupňové s velkým převodem, na jejíž vstup je připojen motor, napájený a spínaný ze vzdáleného rozváděče. Armatura s pohonem se tak nachází v radioaktivitě, rozváděč napájení bývá v normálním prostředí. Dlouhodobá zastaralost „Archaickost“, která techniky často na první pohled upřímně překvapí, spočívá patrně ve vyloučení modernějších řešení i materiálů díky požadavkům na splnění podmínek kladených na armatury, které smí být instalovány v JE na pozice bezpečnostních. Tím se zabývá EQUIPMENT QUALIFICATION, zpravidla požadavky splní jedině naprosto spolehlivá a odolná řešení vůči běžnému prostředí JE i prostředí během havárie JE. U armatury s pohonem to zpravidla představuje kovy a vypínání polohovým kontaktem a mechanickým momentovým vypínačem. Funkce armatury by se mohla chtít zdát stejně jednoduchá, ale bohužel tomu tak není. Upřímně, pro někoho to může být velkým překvapením, když při opravdu hlubším studiu zjistí, že to vůbec není tak triviální jak vypadá. Stačí jen málo, být postaven před otázku a muset sám za sebe na vlastní odpovědnost posoudit a podepsat se pod garanci, že konkrétní jedinec armatury, který je instalován na určité
pozici, po určité době například desítek let v prostředí běžného provozu JE, jednou v budoucnosti až přijde havárie JE, splní svou bezpečnostní funkci. Statické posuzování Přesněji, jednoduché je to ještě na úrovni běžného statického posuzování konstrukčních vlastností armatury a možností pohonu, tedy posuzování, jaké se běžně dělá při projektu stavby JE. Například výpočtový přejezd z jedné polohy do druhé a zpět, tedy cyklus, kdy se hlídá a ověřuje schopnost pohonu dosáhnout „utažení“ armatury, jako projev schopnosti „těsnit“. Dimenzování Uvedený postup představuje běžně známé projektování a dimenzování vlastností zařízení na provozní parametry. Možnosti statického hodnocení tím však končí. Složitost nastupuje, jakmile si připustíme možnost existence dynamických vlastností celé eletromechanické soustavy. Pokračování ve studiu proto dále vyžaduje dynamický pohled a přístup, který nutno přiznat, ještě v současnosti v prováděné péči není ani mezi experty úplně běžně obvyklý. Dynamika Tuchy dynamických komplikací se však zpravidla odhalí již zmínkami a uvědoměním si nesmírné obtížnosti odpovědi na otázku, která následuje úplně přirozeně „utažení“, tedy následné „povolení“. Mechanismus již na první pohled může mít obtíže, protože dochází k „zaklínění“, které je ovlivněno celou řadou předem i velmi těžko odhadnutelných nebo stanovitelných parametrů okolního prostředí a vnitřního média. Utažení je však podmínka dostatečná. Rozhodující schopnost nutná k potvrzení funkčnosti. Jak to? Vyplývá to ze správného dimenzování, armatura i pohon mají výrobcem zaručené určité vlastnosti za určitých parametrů, pokud tedy budou správně spárovány, není možné udělat chybu. Odpovědnost výrobců a následných zkoušek musí pokrývat, že zařízení bude schopné jak zavírat a těsnit, tak armaturu také znovu otevřít. Odpověď na záludnou dynamicky podloženou otázku tedy vůbec není nutnou podmínkou, není tedy ani nutné na ni obtížně hledat odpověď. Také se to například v průmyslu zpravidla nedělá. Uplatňují se více zkušenosti a řešení „za pochodu“. Pochybnosti tedy oprávněně mohou klidně zůstat bloudit jenom v myšlenkách experta hodnotitele a garanta funkčnosti. Nabízí se však další otázka, je takový postup, v případě garance funkčnosti bezpečnostních armatur reaktorů, opravdu dostatečný? Záruky výrobců Nezpochybňuji nijak správnost postupů a oprávněnost ke stavbě a spuštění JE, protože jinak by ani stavět nebylo možné. Naprosto zpochybňuji další používání a opírání se o ně během provozování. Ručení a odpovědnost je rozhodující. Záruky výrobce netrvají celou dobu provozování, časem je přebírají nezávislí vydavatelé certifikací poskytováním služeb FUNCTIONAL QUALIFICATION. Tak může výrobce ručit například 10 let z 30ti let základní životnosti JE a následně dodavatel FQ. Potom je dnes často ještě životnost prodlužována o další desítky let, ve světě již i na stovku let. Základ šetření provozních nákladů v úsporách na bezpečnostních zařízeních Je to skutečně možné, je nutné si uvědomit, že bezpečnostní zařízení, které zajišťují bezpečnost jen svou přítomností, nemusí pracovat pro výrobu elektřiny ani odstavení reaktorů, tak jsou stále i po desetiletích provozování JE „stále jako nová“. Z hlediska výroby elektřiny je nutné považovat vše spojené s údržbou i zabezpečením za náklady, tedy jen záporné účetní položky. Nesmírně drahé jsou i certifikace nových zařízení, jak pro výrobce tak pro provozovatele. Proto jsou bezpečnostní zařízení tím prvním, na čem lze v provozu ušetřit a dlouhodobě držet na JE bez jakékoli obměny.
Péče Provozovatel si proto nechává provádět doporučenou průběžnou péči o tato zařízení a od expertů, kteří takovou péči provádějí, si nakupuje certifikace obsahující ujištění a garance, že jeho zařízení jsou i po desítkách let a na desítky let dopředu funkční. Kontrast zařízení výroby a bezpečnosti Lze tak tušit ohromný kontrast mezi zařízeními stejného typu, sloužícími výrobě a bezpečnosti. Ten je opravdu například po 30ti letech již rozhodně vidět. To ale většina lidí nemůže, což nepřispívá k pochopení problémů, že ti postarší i když zachovalí jedinci, jsou ve skutečnosti ti nejvýznamnější, kteří usilovně pracují jen svým pouhým vyčkáváním na příchod havárie JE. Stejný typ zařízení, která slouží výrobě elektřiny a hlavně nejsou na bezpečnostních pozicích, jakož i celý provozní řídící systém JE, obsahují ty nejmodernější technologie a elektroniku. Pravidelně prochází obnovou, nejpozději v případě jakýchkoli potíží, kdy hrozí, že svým stavem způsobí dále problémy, například ztráty ze zdržení a odstávek. Například armatury jsou obratem bez zaváhání vyjmuty z potrubí a vyměněny za nové. V důsledku toho, v poměru k desetiletím existence JE, se velmi rychle obměňují, čímž se také pravidelně navyšuje jejich technologická úroveň, neboť u nich nejsou vyloučeny moderní technologie, které u bezpečnostních zařízení vylučuje kvalifikace. Pokud by se měl stejný přístup uplatňovat v případě bezpečnostních armatur, výroba elektřiny v JE nebude tak příznivá. Na druhou stranu u zařízení, které převážně pracuje svou pouhou přítomností, lze jen těžko zjistit, že má nějaké problémy, natož že bude mít problémy jednou v budoucnosti v jakýchsi virtuálních podmínkách, až nastane havárie JE. Certifikace po spuštění a výchozí certifikace Z uvedeného je zřejmé, že běžně vydávané certifikace pro stavbu a spuštění JE, staticky podložené a obecně orientované, nemusí být dostatečné. Domnívám se, že dlouhodobě během provozování JE, by již dokonce měly být považované jako základ péče za neoprávněné, protože mohou vytvářet zdánlivý dojem péče a být tedy zavádějící. Skutečná péče v ČR není možná V situaci a podmínkách provozování JE v ČR však v podstatě jiná možnost není. Nejsou a ani nikdy dříve nebyly dlouhodobě sbírány potřebné údaje. Sice se prováděla a provádí skutečná fyzická měření, ale měření ještě sama o sobě nemusí představovat získávání potřebných údajů. Tento rozpor spočívá ve věrohodnosti a prokazatelnosti, jak získané údaje definují stav a schopnosti armatury za určitých podmínek a parametrů, tak aby výsledky bylo možné přenést do podmínek havárie JE. Pokud nelze jedince armatury vyzkoušet v podmínkách havárie JE, zdálo by se ideální sledování v provozu například pravidelným měřením nebo trvale připojenou diagnostikou. Taková řešení však narážejí v podmínkách provozu JE na četné a často nepřekonatelné problémy, které se obchází více formálními přístupy k péči. Ty se mohou zdát snažší a tedy výhodnější, takže postupně mohou být upevněny díky zájmům zúčastněných a dlouhodobě přejít do samotných základů péče. Hledání řešení skutečné péče ve světě a v ČR Ve světě je problém zjišťování skutečného stavu a schopností armatur znám od 80-tých let, experti v ČR si jej prokazatelně uvědomují již od 90-tých let, přímo jako nedostatek péče o bezpečnost provozování JE lze prokázat asi od roku 2008. Tehdy experti projevili zájem o nápravu a poté v roce 2011 spustili projekt za účelem řešení těchto nedostatků. Sám jsem se účastnil řešení od roku 2010, kdy jsem pro projekt navrhl a vyvinul předmětné řešení. Oporou mi byla zejména doporučení a zkušenosti ve světě, znalosti expertů armaturářů a pomoc organizací a firem v ČR. Velký význam projektu byl založen na doporučení založených na zkušenostech z příčin havárií, které se datují od havárie 3MI v USA 1979 a dalších, které jsou charakterizované souhrnně „selhávání i správně
naprojektovaných armatur“. Vedení ČEZ však tyto expertní záměry ovlivnilo a změnilo. ČEZ, a. s., cituji, dominantní výrobce elektřiny v Česku a mateřská společnost Skupiny ČEZ, která sdružuje dalších 120 společností. ČEZ projevil svoji sílu, jenže překvapivým směrem. Pokud se ČEZ prezentuje péčí o bezpečnost JE, tak přímé kroky učiněné ČEZ proti odstraňování nedostatků péče a proti zvyšování úrovně péče lze vykládat jedině jinými zájmy zúčastněných. Domnívám se proto, že pro objasnění je nezbytné přibližovat podrobněji, jak a kde se projevy jiných zájmů rozhodujících osob ČEZ mohou uplatnit. Předpověď Pokud se znovu vžijeme do experta hodnotitele a garanta funkčnosti, dříve než podepíše certifikát, musí si být vědom, že garantuje funkčnost fyzického mechanického zařízení, armatury, která je již instalovaná v nějaké technologii, kde je vystavena podmínkách prostředí i parametrům média, třeba i po několik desítek let. Jeho úkolem je garantovat, že toto zařízení skutečně splní svoji funkci za další desítky let v případě, že nastane havárie JE. Virtuální podkladová data havárie JE Skutečné podmínky prostředí a parametry média za havárie JE jsou však pouze teoretická data, za kterých lidé neumí zkoušet, jedná se pouze o výstupy jedné z disciplín péče o bezpečnost JE, výstup výpočetních simulací průběhů „projektové havárie“. Skutečné zkoušky Pravda, zkouší se, ale je třeba rozlišovat možnosti a účely. Zkoušky zástupců výrobních řad mají význam pro projekt a spuštění JE, neboť se zkouší jen vzorky a z praktických důvodů například ti menší a nejmenší a jiná omezení. Naopak, v období provozování se již jedná o konkrétního jedince na určité bezpečnostní pozici. Aby bylo možné předpovědět a poté garantovat jeho schopnosti splnění funkce za havárie JE, tak by bylo nutné znát přesně jeho chování a možnosti během jeho existence. Jedná se tak ve své podstatě o sestavení jakési předpovědi. Slovo „předpověď“ není ve spojení s garancemi a certifikacemi úplně obvyklé ani oblíbené. Možná mu nedávají dobrý zvuk předpovědi počasí díky vtipům na ně. Metodám v oblasti počasí však bylo umožněno se dlouhodobě zlepšovat, pracují rychleji s dokonalejšími a složitějšími modely, které především dostaly k dispozici daleko přesnější údaje, například detailní popisy terénu i aktuálního stavu a směru vývoje počasí. Prakticky každý si to může dnes ověřit sám na malém počítači u sebe v kapse, jak dokonalé výsledky takové modely poskytují. Výpočtové simulace Kvalita předpovědi je tedy založena výhradně na kvalitě vstupních údajů, stejně jako věrohodnost. Platí totiž, že počítačové simulace jsou tak přesné, jako jsou přesné jejich vstupní údaje. Pokud jim přesné údaje neposkytneme, pracují stejně, ale jedná se pouze o zdání činnosti, vytvářejí jen šum. Je velmi obtížné a prakticky nemožné najít nějaká pravidla a závazné metody pro postupy garancí a certifikací, kterými by bylo možné nějak poměřovat výsledná rozhodnutí. Jedná se o složité individuální posuzování jedinců fyzických zařízení, jejich chování v nějakých teoretických podmínkách. Plně spočívají na rozhodnutí a osobní odpovědnosti expertů. Předpověď a věštění Kdo však připustí slovo „předpověď“, uvědomí si často nepatrnou hranici, která ji dělí od „věštění“. Slovo předpověď navíc již představuje název metody, pro kterou existují určitá závazná pravidla. Věrohodná předpověď se zejména musí zakládat na přesném a prokazatelném poznání historie.
Kontroly certifikací dle pravidel pro předpověď Chápu to tak, že věrohodnost předpovědi je dána věrohodností údajů, na kterých je založená. I kdyby trvalo mínění, že certifikace není jen obyčejná předpověď, domnívám se, že pravidla pro věrohodné předpovídání je na ně možné beze zbytku aplikovat. Při kontrolách tak lze tyto metody uplatnit na doklady, na kterých byly certifikace založené, přestože ve skutečnosti jsou již překryty platnými rozhodnutím a garancemi expertů, kteří již certifikace podepsali. Bude to možné vždy, kdykoli, pokud vznikne zájem o zjištění, zda používané údaje jsou vůbec použitelné pro takové rozhodování. Obecná představa údajů pro skutečně fyzicky podložené předpovědi V případě jedince armatury, který je skutečným fyzickým mechanickým zařízením, nainstalovaným na určité pozici v technologii, by takové údaje měly být především fyzicky podložené. Představující historii hodnot popisujících stav a schopnosti za určitých parametrů prostředí a parametrů média. S prokázanou věrohodností například opakovatelností za různých podmínek a co nejčastěji. Jejich cíl ale není nějaké hloubání nebo diskuse expertů, fyzicky znamená, že dále musí splnit jednoznačné požadavky matematiky, například potřeby statistiky, která se musí účastnit také při přepočítávání údajů do nových teoretických parametrů prostředí a média za havárie JE. Současně se tam budou přepočítávat dle určitých pravidel a předpokladů i vlastnosti a chování samotného zařízení. Pokud budou dostatečně věrohodně a prokazatelně přesně známy vlastnosti a schopnosti zařízení v nových podmínkách, pak teprve je možné rozhodnout a garantovat splnění funkce v podmínkách havárie. Údaje pro předpověď by tedy měly být věrohodně a prokazatelně spojené se skutečným fyzickým aktuálním stavem armatury, jednoznačně charakterizovat její vlastnosti a průběh stárnutí v historii a také schopnosti funkce za určitých známých podmínek. Potom se může jednat o předpověď, nikoli pouhé věštění. Obecná představa zkoušení ve skutečných podmínkách havárie JE Běžně bychom za prokazatelné údaje považovali ty získané na základě přímé zkoušky. Například zde bychom vzali armaturu, připojili ji do potrubí s požadovanými parametry média a nasimulovali okolní prostředí. Navíc, protože máme ověřit její schopnosti až po určité době například 30ti let provozování, přesněji existence, v běžných podmínkách JE, tak ji předtím podrobíme postupně jednotlivým metodám zrychleného stárnutí, zejména mechanicky, tepelně a radiačně. Ve skutečných podmínkách havárie JE to však nejsme schopni vyzkoušet. Přesto jsme povinni vystavit zařízením certifikáty, které garantují schopnosti a funkčnost, pokud budou na JE umístěny jako bezpečnostní, takže budou opravňovat provozovatele k provozování reaktorů JE. Projekt JE Tím se zde zásadně rozchází dvě základní oblasti péče, které ve skutečnosti i při zběžném pohledu většině lidí naprosto splývají: Možnosti péče při přípravě projektu jsou úplně jiné než během provozování. Další úplně samostatnou oblastí a ve světě poměrně novou, je až ta třetí, tedy prodlužování životnosti v podobě programů označovaných jako PLiM-LTO, PLANT LIFE MANAGEMENT, Safety LONG TERM OPERATION, jejichž metody a možnosti se však v podstatě neliší od období péče, které následuje po období, které na nové JE pokrývají výchozí záruky výrobců. V rámci přípravy projektu a spuštění JE se právem používají výše zmíněné výpočty a dimenzování, vzorky zkoušeny metodami EQUIPMENT QUALIFICATION, dále přiblíženými, které je opravňují k budoucí instalaci na JE. Dimenzování a zkoušky orientované obecně na výrobní řady Ani jedno se však neorientuje na získávání údajů o vlastnostech a možnostech konkrétního jedince zařízení na konkrétní bezpečnostní pozici, které je instalované v konkrétním místě v provozu JE.
Přesto je možné, ale vyžaduje to jistou toleranci a přehlížení nedostatků, s takovými certifikacemi a metodami dokládat celé období 30 ti let provozování JE, až do skončení její životnosti, ale možná i dále. Jak to dokládá skutečná situace v ČR, kde takový přístup setrvává i přes to, že ze zkušeností ve světě již od 80-tých let vyplývá, že to nemusí být správné. Mají však váhu pouhých doporučení, jejich plnění není povinné ani závazné, není je ani možné jakkoli vynucovat, jen to nevypadá dobře. EQUIPMENT QUALIFICATION využívá typicky metod náhradního přiblížení. Postupně se provádí jednotlivé zkoušky na obecně dohodnutých parametrech, často takových, které jsme schopni dosáhnout, hlavně s ohledem na možnosti a bohužel i únosné náklady. Vyzkouší se zpravidla několik zástupců z výrobní řady, výrobce pak obdrží certifikát, který opravňuje všechny obdobné výrobky z téže typové řady, že mohou být instalovány v prostředí na JE, na projektové pozice bezpečnostních zařízení. Po spuštění JE se o skutečných schopnostech zařízení neví nic To znamená, že těmito metodami se ve skutečnosti do provozu po spuštění JE dostávají jedinci zařízení, o jejichž skutečných vlastnostech a možnostech víme jenom velmi málo. Projektové metody řešily hlavně správné dimenzování a zkoušely spíše odolnost proti vlivům prostředí. Provoz JE Je proto nutné si uvědomit, ale hlavně připustit, že pokud nebylo a není možné fyzicky zařízení vyzkoušet před instalací na JE, tak součástí samotné péče musí být získávání údajů až během provozování. Chtěl bych zdůraznit, že jsem přesvědčen, že ve skutečnosti jde o samotný základ a nejvýznamnější princip péče, kdy se opírám o zmiňovaná doporučení ze světa k provádění péče. Z výše uvedeného a z možností péče vyplývá, že pokud chceme zjišťovat skutečné vlastnosti a schopnosti konkrétních jedinců armatur, jsme nuceni si připustit a pochopit, že teprve až samotný provoz nám poskytuje ty nejlepší dosažitelné fyzické podmínky pro jejich zkoušení. Zkoušení za provozu Takové podmínky zkoušení mohou alespoň zčásti napravovat nedostatky certifikací, představovat doporučenou skutečně fyzicky podloženou péči a poskytovat údaje, které mohou věrohodně odpovědět i na záludné dynamické otázky funkčnosti armatur. Předpokládám, že ve světě se právě proto přikládá získávání co nejpřesnějších a nejvěrohodnějších údajů z provozování tak vysoký význam. V ČR je možné doložit, že také přinejmenším několik zúčastněných lidí si toto dlouhodobě uvědomuje, jako trvalý nedostatek péče, trvající od spuštění JE v ČR. Tehdy se ve skutečnosti již takové údaje měly stát základem pro oblast hodnocení FUNCTIONAL QUALIFICATION. Pokud ovšem věrohodné a prokazatelné údaje nejsou k dispozici, hodnotitel může oprávněně nadále využívat postupů a metod obdobných nebo stejných jako v projektu, přestože takovým postupem jenom opakovaně ověřuje správnost projektu, který musel být správný již před stavbou. Dynamický pohled Dynamický pohled na armaturu znamená připustit si existenci vlastností a z nich vyplývajícího skutečného fyzikálního chování celé mechanicko-elektro-magnetické soustavy. Popisované zpravidla v podobě přelévání energie během přechodových dějů, jejich příčin, průběhů i následků. Pro někoho je takový přístup běžný a naprosto samozřejmý, jiným připadá taková představa sci-fi nebo jen zbytečně komplikovaná. Pravda je, že může být pro někoho nepřekonatelné, dokázat se oprostit od usnadněného přístupu, jaký nabízí pěkně uspořádané a uklidňující správné dimenzování. Cyklus armatury je obvykle jednoduchý, po zapnutí do směru otevření je vypnuta polohovým kontaktem, po zapnutí ve směru do zavření je vypnuta momentovým kontaktem.
Vypínání momentem Již samotná skutečnost vypínacího momentu jasně ukazuje na existenci dynamického děje se všemi následky, které lze jen těžko staticky podchytit, definovat a předpovídat. Pro účely automatické robotické diagnostiky by bylo nutné celý cyklus armatury rozepsat daleko podrobněji na jednotlivé součásti a jejich události, ale to je spíš už pro otrlejší technické povahy. Cyklus dynamičtěji Zjednodušeně začne cyklus dojezdem do otevřené polohy vypnutím polohovým kontaktem, na této straně pracuje mechanismus v poměrně širokém rozsahu v naprostém uvolnění, pomyslném chodu naprázdno, kdy energie pokrývá jen velmi nepatrné třecí odpory a dynamické vlastnosti nejsou zajímavé. Přesně, z hlediska hodnocení a schopností rozlišení člověka, z hlediska aplikace robotické diagnostiky mají hlavní význam. Zavírání. Nepatrné síly jsou myšleny v poměru k silám, naopak až ohromným, které na druhé straně při uzavření vyvozuje celý mechanismus při „utažení“. Při tom dochází k napnutí až v oblasti pružnosti materiálů celé konstrukce, třeba ocelovo – litinové, vypnutí zajistí momentový vypínač, který je umístěn v převodovce, která má poměrně velký převod „do lehka“ a na vstupu připojený motor, většinou asynchronní. Detail dojezdu, utažení, napnutí a vypnutí přívodu energie motoru. Lze si poměrně snadno představit skutečný průběh děje, opravdu, díky pružnostem zjevně může dojít k nějakému zakývnutí motoru zpět. Někdo tvrdí, že je to nicotné a nic takového se neděje, jiný v tom spatřuje zásadní význam pro samotnou odpověď na záludnou dynamicky podloženou otázku, kterou je prokázání schopnosti „vytržení ze zaklínění“. Motor kývnutím mohl uvolnit i vymezit vůle a zastavit se v neznámé poloze mechanizmu, takže takový děj je velmi obtížné až nemožné vůbec nějak definovat a popsat. Pochopitelně, přesně to se přenáší na děj, který přirozeně následuje. Otvírání. Sehrává zde totiž důležitou úlohu celá řada dalších velmi zvláštních úvah, které je však již velmi obtížné zahrnout, kdy například zastavením proudění média dochází ke změně parametrů prostředí, změně materiálových vlastností, mechaniky, třeba současně ke změně parametrů napájecí sítě, tedy řady všech rozhodujících částí a vlastností soustavy, která se právě nachází v neznámém zaklínění. Jsou to však tak nepříjemné představy, že se řeší prostě, raději nepomyslet! Detail rozběhu, vytržení ze zaklínění a otevírání. Předchozí je však zjednodušené, díky vůlím totiž ve skutečnosti může děj začít krátkým chodem naprázdno, kdy nejdříve narůstají otáčky motoru a tím i jeho dynamická mechanická energie a současně se mění také aktuálně dosažitelný moment dle pracovní charakteristiky motoru. Jakmile dojde k vymezení vůlí, dochází i k dynamickému efektu nazývanému populárně „kladivový“. Ten může pomoci armaturu vytrhnout ze zaklínění, ale po jeho odeznění již musí postačovat samotný moment motoru. Dále už se opakuje cesta chodem naprázdno do otevřené polohy. Význam a využití informací z nepatrných přechodových dějů Například je proto velmi zajímavé, jakým procesem se armatura ve skutečnosti otvírá a jak detaily přechodových jevů probíhají, přestože se jedná o děje pod rozlišovací schopností člověka, který může mít tendenci je z těchto důvodů přehlížet a případně s nadhledem tvrdit, že ani neexistují. Studium v laboratoři Přiznávám, že to představuje nesmírně zábavné a poučné studium, které mi bylo dopřáno. Zejména v případě, když se vše přepsalo do rovnic, naprogramovalo, a k dalšímu studiu se využívaly nesrovnatelné a propastně od lidských smyslů vzdálené možnosti počítačů a současných technologií v laboratoři za několik milionů korun. Rozhoduje technika nebo zájmy zúčastněných? Je to jediný způsob jak překonat prosté teoretické diskuse a plané úvahy. Možná však jen pro snílky.
Přesto všechno je rozhodující jen zájem všech zúčastněných, protože ani důkazy v laboratoři, ani jakákoli technika a technologie, nemohou překonat a změnit skutečné zájmy zúčastněných osob. Statické metody a ověřování projektu může být zavádějící a nebezpečné Snažím se však pochopit i všechny, kdo se rádi uchylují za naprosto legální ochranu odpovědnosti výrobců, snaží se udržet si vlastní uklidňující přístup z pohledu správného dimenzování. Chtěl bych však zdůraznit, že za určitých okolností, mohou být dynamické jevy, jako třeba ten popsaný těžko definovatelný kladivový efekt, právě tím jediným a rozhodujícím, co ve skutečnosti dokáže otevřít armaturu nebo například již při málo častých a ojedinělých zkouškách již dnes armaturu otevírá. Podobně i další jevy, které mohou být až o několik řádů nad rozpoznávacími schopnostmi člověka, přesto tam ve skutečnosti existují, jenom zůstávají skryty povrchním pohledům a chápání, protože zjednodušenými metodami měření je nelze rozpoznat. Umožnění vlastní představy fyzických údajů Výše uvedený podrobnější popis dynamiky armatury by měl pomoci utvořit si vlastní představu, jaké údaje je možné a potřebné posuzovat, jaké obtíže se musí překonat, jaké nároky splnit, aby bylo možné nějaká měření považovat za základ skutečně fyzicky podepřené péče o armatury. Ve skutečnosti totiž v ČR mají zjednodušené „formálnější“ metody přednost a velkou oblibu. Snahou by mělo být získat výsledky definující skutečný stav a schopnosti za určitých podmínek okolního prostředí i parametrů media, aktuálních, známých, alespoň provozních, nejen ze odstávek. Taková měření by měla být provedena co nejčastěji a opakovaně, aby byla prokazatelná. Takové výsledky je potom možné posoudit a přepočítat do teoretických podmínek a parametrů během havárie JE, sestavit předpověď chování a schopností armatury v těchto podmínkách a nakonec garantovat, že armatura jednou v budoucnu splní svoji bezpečnostní funkci. Umožnění pochopení a přijetí potíží Zároveň na základě nároků a obtíží by mělo být snazší pochopit desetiletí, která nás dělí od vzniku doporučení z 80-tých let, aniž by byla dosud naplněna, neúspěchy s aparaturami v 90-tých letech a rozporuplná měření nakupovaná ČEZ v 0-tých, a velmi pravděpodobně i nadále v současnosti. Lidská měření Technické požadavky sdělované výše uvedeným způsobem však bývají i experty odmítány, jako přehnaně náročné a složité, případně je někdo považuje i za nadpozemské či obtížně pochopitelné. První otázkou je, jaké důvody k tomu může mít expert. Druhou, zda případně takový úředník je skutečně tou správnou osobou na správném místě, která oprávněně rozhoduje o provádění péče o armatury. Je totiž zejména otázkou, zda má vůbec schopnosti rozpoznat samotnou podstatu obsahu přijímaných doporučení ze světa, o jejichž plnění rozhoduje, jejichž přehlížení svými zájmy může ovlivňovat. Podobné osoby však, jako zájemce o dodávky služeb a péče, daleko jasněji oslovují ceny. Například fakt, že automatické jednotky jsou příliš levné, i v řádech deseti až tisícikorun, ale nákup aparatury a zajištění pracovní skupiny představují desítky milionů korun. I když se jedná o povrchní srovnání, je třeba si připustit běžný obchodní princip. To co představuje pro jednoho náklady a ztráty, pro druhého to samé jsou zajímavé a výhodné dodávky. V situaci v ČR to však nemusí být takto přehledně uspořádané, neboť ČEZ dodávají tyto služby i soukromé společnosti vlastněné, ovládané nebo spřízněné s vedením ČEZ případně obdobně řízené samostatné složky ČEZ. Závislost na člověku možností ovlivnění jeho zájmy Jako „lidská měření“ považuji všechna měření i diagnostiku a další, která jsou libovolným způsobem závislá svými výsledky na člověku. Všechna mají stejný nepřekonatelný problém, totiž že výsledné kroky, rozhodování, zpřístupněné údaje i jejich množství, vždy nějakým způsobem
podléhají činnostem, vlivu a zájmům zúčastněných. Takové výsledky, pokud budou odpovědně posuzované, nemohou být shledány jako dostatečně věrohodné a prokazatelné. Není je proto možné využít k poznání stavu a schopností armatur, takže ani k sestavení předpovědi funkčnosti armatury. Příčiny potíží získávání fyzických údajů Domnívám se, že příčiny potíží je nutné hledat v náročnosti zachycení a rozpoznání dynamických detailů, které musí natolik věrohodně definovat skutečný stav a schopnosti armatury během stárnutí, že bude možné je přenést do vzdálené budoucnosti a sestavit věrohodnou a prokazatelnou předpověď schopností armatury. Postupné klesání využitelnosti údajů Nároky na získávání údajů jsou velmi vysoké, i když si to někdo neuvědomuje nebo nepřizná, tak s každým úkonem přístrojů i člověka, s každou operací a každým hodnocením a vším podobným, vždy prakticky téměř až o řád poklesne využitelná přesnost údajů a tím také jejich využitelnost. Příklad se žárovkou Abych to vysvětlil na nějakém konkrétním příkladu, třeba mám udělat diagnostiku žárovky, která je v místnosti za dveřmi, kam nevidím. Vypadá to jednoduše, všichni si myslí, že je to jednoduché, tak to také jednoduše udělám, vezmu multimetr, cvaknu vypínačem, zapíšu proud. Zakázku jsem splnil, službu dodal, zákazník má splněny povinnosti, všichni jsou spokojeni a fakturu mi proplatí. Pak uběhne třeba deset let. Na stůl přijde úkol, garantovat, že za dalších deset se žárovka rozsvítí až to bude nezbytně třeba. Cesty se teď zásadně rozchází, je třeba si přiznat, co se skutečně stane, když to budou stejné osoby. Hodnotitelé. Pokud půjde o dříve zúčastněné spřízněné osoby v situaci v ČR, domnívám se, není co dále řešit. Pokud se bude jednat o jiného experta, navíc nezávislého na objednavateli služby, začne váhat nad věrohodností zapsaných hodnot. Provede nejsnazší kroky, posoudí odpovídající změřené hodnoty, údaje o životnosti vypínače, kabelů, kontaktů a žárovky, mohl by klidně rovnou vystavit certifikát. Mohou, ale nemusí jej napadnout různé další komplikace. Tekl proud skutečně do žárovky, jaký byl průběh proudu a spínání, co zvuk a činnost vypínače, „nekazil“ se už vypínač, dráty, svorky nebo žárovka, viděl někdo žárovku svítit, jestli ano/ne bylo prostředí takové, aby ji mohl vidět, a další. Hnidopišství. Jistě, profesionálně v průmyslu se otázky této kategorie běžně přecházejí, považují za hloupé nebo zbytečně hnidopišské. Nemám s tím problém, je to možné a v pořádku, je nutné si uvědomit, že je mnoho oblastí činností člověka, kde takový přístup by jen zvyšoval zbytečně náklady, které se nevyplatí v porovnání s odpovídající hodnotou vyřešených problémů. Jaká hodnota leží proti doporučením Asi každý sám si tedy musí zvážit, proti jaké hodnotě usazuje takovou svou laťku „hnidopišství“. V případě armatur, jaká úroveň poznání je ještě vhodná nebo spíše nutná, aby dostála doporučením, která již po desítky let napovídají, že při haváriích JE selhávají bezpečnostní armatury a to i ty správně naprojektované. Tedy, aby se zjišťoval skutečný stav a schopnosti armatur během jejich stárnutí, aby předpověď jejich schopností za havárie JE byla pravdivá. Formální péče v ČR k provozování stačila, stačí, takže i bude stačit Velmi snadno se s obvyklým nebo „průmyslovým“ přístupem dá sklouznout k povrchnímu formálnímu plnění, zvláště pokud se obecně nikdo nezajímá o to, jak věrohodné údaje o stavu a schopnostech armatur je třeba získat, aby je bylo možné věrohodně garantovat a certifikovat znovu i jednou v budoucnosti. Dnes to možné není, údaje se dosud nezískávaly již po desítky let. Jedná se tedy o promarněný čas, ale ani v blízké budoucnosti to nebude možné, protože se to stále neděje. Certifikace jsou dnes již vystavené na formálním podkladě, jsou platné, pokrývají následujících
třeba deset let provozování JE v ČR. Pokud se však nebude věrohodně zjišťovat skutečný stav a schopnosti, protože se o tyto činnosti zase znovu nemusí nikdo další desetiletí hlouběji zajímat, tak po uplynutí a skončení platnosti současných certifikací, budou experti opět postaveni před úkol a nuceni vystavovat certifikace znovu čistě formálně. Úloha expertů Nemusí? Mohou to odmítnout? Mohou chtít změnu na provozovateli JE? Mohou navrhnout řešení? Ano, to tu bylo a stalo se. Již od roku 2008 a skončilo 2012. Z vlastní zkušenosti proto vím, že kdo bude pochybovat, poukazovat na nedostatky nebo odmítne, tak mu bude zrušeno pracovní místo a ukončeny jeho činnosti v ČEZ. Propouštění zaměstnanců Každý se nyní musí rozhodnou, zda řekne jistě, to je normální propouštění, to „je mi líto“, nebo se zeptá, zda ČEZ ještě do propuštění stihl odstranit a napravit nedostatky, které mu byly předloženy. Samozřejmě, že jde o normální propouštění, ale pokud ví kontrolor, že „nevhodné“ výsledky jeho kontroly, nebo vývojář, že za dokončení vývoje a výzkumu, mohou přijít takové následky, přirozeně si bude chránit svou existenci a přizpůsobí výsledky i trvání svých činností požadavkům a zájmům svého vedení, i když nejsou v souladu s veřejnou prezentací nebo obecnými veřejnými předpoklady a očekáváním. Propouštění kontrolorů, hodnotitelů a vývojářů v ČR a ČEZ Věřím, že v situaci ČR by však někomu takové jednání mohlo být přinejmenším trochu podezřelé. Alespoň sám se snažím nevěřit, že tvrzení ČR a ČEZ považují všichni za pravdivá, protože jim třeba přináší nějaké výhody. Tvrzení, že péče je zajišťována v otevřeném a nezávislém prostředí, je zřejmý nesmysl. Nelze, když ČR dělá dozor a kontrolu své vlastní společnosti ČEZ, která sama sobě vystavuje certifikace bezpečnosti, případně je nakupuje od dodavatelů, ve kterých rozhodují zájmy vedení samotného ČEZ a jim spřízněných osob. Zaměstnanče nestarej se, vše zajistí tvůj lepší nástupce Stejně tak ode mne nelze chtít, abych věřil, že nedostatky jsou napravené, abych uvěřil tvrzením, že po mém propuštění pokračoval dále někdo jiný a lépe, takže ČEZ všechny nedostatky odstranil. Jistě to mohl být někdo lepší, vstřícnější vůči požadavkům na výsledky kontrol a plnění vývojových projektů. Po mých zkušenostech s jednáním vedení ČEZ, jejich dlouholetým přehlížením nedostatků i představám a požadavkům na formální plnění, tomu opravdu nemohu uvěřit, že v situaci v ČR a ČEZ se někdy něco změní a nějaké nedostatky se skutečně fyzicky odstraní. Studijní příklad armatur Věřím tedy, že se mohou najít další, kteří budou mít podobný zájem o skutečnou péči, proto se snažím poskytnout na skutečném příkladu armatur příklad, jak to vlastně v ČR ve skutečnosti vypadá, že skutečná péče zde vlastně ani není prakticky možná. Existence JE, jejich vliv a nebezpečí a samotná podstata péče představuje tak dlouhodobou záležitost, že její problémy jsou známé již od 80-tých let a zcela nejsou vyřešené ani ve světě, kde však jsou prokazatelné snahy o jejich řešení. V ČR lze prokázat neúspěšné pokusy v 90-tých letech a od 0-tých let do současnosti pouze čistě formální nahrazování, kde se dodávek zároveň účastní složky ČEZ i společnosti dlouhodobě soukromě vlastněné, řízené a ovládané osobami vedení ČEZ a jejich jinými zájmy. Proč vlastně pečovat o bezpečnost a čeho se vůbec obávat Nelze se domnívat, že se zájmy zúčastněných osob změní, že se přestanou kamarádit nebo výhodně obchodovat. Také není důvod se obávat výbuchu jaderné elektrárny. Zřejmě zde platí obdoba se zabezpečením letecké přepravy, i když to málokdo sedící v letadle chce slyšet a připustit, rozhoduje procento havárií a poškozených cestujících, které je zanedbatelné vůči celkovému objemu přepravy.
Určité kroky v navyšování bezpečnosti se proto prostě plošně zavádět nevyplatí. Nastavení hranice přijatelných škod a zajišťování bezpečnosti Jedná se tedy jen o hranici, která se nastaví s ohledem na nebezpečnost lidského jednání, za kterou se to již považuje za hazard a nesplnění povinností. Je však taková hranice nastavena s ohledem na havárie JE? Asi snahu o její nastavování představují ve světě doporučení. Je věcí každého dozoru a provozovatele, jak s nimi naloží. Organizace dodávající služby za úplatu, včetně certifikace a přebírání odpovědnosti, jsou schopny splnit a dodat na fakturu prakticky cokoli. Jediný rozdíl mezi počtem havárií a nebezpečností u leteckého provozu a provozováním JE, je tedy v následném ovlivnění prostředí a počtu osob. Je velmi těžko hodnotitelné, většina si takovou možnost vůbec nepřipouští a raději na ni nechce ani pomyslet. Skutečně, jakého nebezpečí se bát, vždyť žádné radioaktivní záření není nikde vidět. Vše tedy zůstává při starém a může tak zůstat i nadále, pokud nebude mít někdo zájem, aby byla péče skutečně věrohodně a prokazatelně vykonávána na skutečně fyzikálně přijatelném podkladě. Aby se naplnily potřeby skutečné fyzické péče Snažil jsem se ukázat, že je slušně řečeno nevhodné, setrvávat na péči založené na ověřování projektu. Potom, že je zavádějící nově vytvářená představa, že nedostatky mohou odstranit lidská měření. A nakonec to hlavní, že díky situaci v ČR ve skutečnosti nemohou pomoci žádná technická řešení, která vždy mohou být překryta prosazováním jiných zájmů zúčastněných osob. Nevhodnost současných metod „ověřování projektu“ Snažil jsem se ukázat, že ve světě je uznáváno již od 80-tých let, že projekt není dostatečnou péčí o bezpečnost provozování JE. „Nevhodnost“ proto spočívá v tom, že lze doložit, že v ČR si tento nedostatek uvědomuje minimálně několik zúčastněných lidí již od 90-tých let, kdy učinili první neúspěšné pokusy o splnění doporučení a od té doby se plnění doporučení jen formálně nahrazuje. Zavádějící představa nápravy zaváděním lidských měření Také jsem se snažil objasnit, že vytvářená představa vyřešení nedostatků zaváděním lidských měření je mylná, protože díky nevýhodám nemohou poskytnout potřebné skutečné fyzické údaje. Mohou však mást při povrchní kontrole, protože zastřou skutečné řešení nedostatků a vytvářejí dojem skutečné fyzické péče, jak to lze zjistit v 0-tých letech až do současnosti. Díky nevýhodám se i s novými přístroji budou pouze opakovat staré známé chyby a nedostatky. Normálně by byly považované za zbytečně nevýhodné nákupy nevhodných služeb, ale v situaci ČR je vše pokroucené, musí se přihlédnout, že dlouhodobě dodávaly a dodávají společnosti, které jsou spojované s osobami ve vedení ČEZ, kterým pak jde nutně více o výhodné dodávky těchto služeb od jejich vlastních nebo spřízněných společností. Péče a předpověď, která se týká fyzického zařízení a jeho funkce v daleké budoucnosti, musí být obdobně založená na fyzických údajích, které přesně definují vlastnosti a schopnosti dlouho v historii. Péče může být buď dlouhodobá a jednoduchá, nebo krátkodobá celoplošná a přesná. Problémy tedy především způsobuje počet jedinců armatur, kteří individuální péči vyžadují. Jestliže desítky let v ČR žádná skutečně fyzicky podložená péče neexistuje, nemůže malý počet měření jakkoli závislých na člověku, tedy s velmi malou využitelností, poskytnout potřebné údaje. Proto tato měření opět nedostatky v ČR nevyřeší. Malý počet měření díky náročnosti a nákladům Na vysvětlenou, ani největší a nejznámější firmy zabývající se ve světě měřením armatur, nemají takových aparatur a týmů stovky ani desítky, spíše pouhé jednotky. „Kapacita“ a „propustnost“ takových služeb, je proto skutečně velmi nízká, udávají se řádově desítky, někdy spíše „desítka“ uskutečnitelných měření na jednu aparaturu a pracovní skupinu za rok. Protože však mají nejvyšší význam, jsou velmi potřebná, takže tomu odpovídají i jejich celkové náklady a také cena za služby.
Jaké služby? Například podrobné ověřování v případě podezření na závadu armatury, která vznikla na základě jiných údajů. Pokud neexistuje automatická diagnostika, tak třeba jednoduše na zkušenostech pracovníků údržby. Automatické přístroje kontra zájmy osob Snažil jsem se nakonec i objasnit, jak by mohla situace péče vypadat, pokud by se ČR a ČEZ z nějakých důvodů „chytili za nos“ a zavedli nějaké technické řešení na automatickém principu, nezávislé na činnostech člověka. Je to skutečně možné, popravdě velmi snadné, sám s tím mám hluboké zkušenosti. Příliš by to nestálo alespoň ve srovnání s ohromnými náklady na lidská měření, ale výsledky by mohly přinést potřebné údaje. Jenže je zde skutečná situace v ČR, ve které by bylo velmi naivní se domnívat, že nějaké technické řešení může ovlivnit nebo změnit prosazování soukromých zájmů zúčastněných osob. Nikdy třeba nemusí být známé, jaké skutečné údaje poskytují a jak se k nim skutečně přihlíží. Je to obdobné, jako v případě lidských měření, péče se tedy nijak nezmění. I v případě, že by se zjistili nějaké nedostatky, které je možné chápat jako „nadbíhání“ nebezpečí, tak mohou být stejně jako dnes překryty zájmy zúčastněných osob. Budoucnost formální péče a plnění provozních předpisů v ČR Lze si tak představit budoucnost v situaci v ČR, výsledky měření nyní nebudou dlouho nikoho zajímat, protože certifikace jsou platné a měření naplňují provozní předpisy ČEZ. Jednou, nejpozději až doběhnou platnosti certifikací a experti budou stát před úkolem vyhodnotit sbírané údaje, tak se opět zjistí, jako se to už stalo, že měření neměla žádný význam pro skutečné fyzicky doložený stav a schopnosti zařízení. Že především naplňovala zájmy vedení ČEZ a jim spřízněných osob a dodavatelů služeb. ČR a ČEZ opět budou stát před rozhodnutím, že dozor další provoz JE buď neschválí nebo si znovu sami sobě vystaví certifikace jen formálně bez ohledu na doporučení. Pokud by si ČEZ nebyl sám uvnitř schopen certifikace obnovit, je téměř jisté, že by vzhledem k nedostatkům v péči kontrolou dozoru neprošel. Pokud by byl dozor vykonáván nezávisle, ale v situaci ČR je to spíš úsměvný problém. Nebo snad někdo věří předváděným kontrolám ČR a ČEZ, že se provozovatel obává neschválení provozu dozorem svého vlastníka, na základě certifikací, které si sám vystavil případně nakoupil od spřízněných dodavatelů? V ČR není skutečně otevřené a nezávislé prostředí pro provádění péče, proto provoz i přes všechny nedostatky a doporučení, může pokračovat popsaným způsobem už pomalu třicet let a stejně tak i pokračovat neomezeně dál. Preferování lidských měření Zahození možností zavedení automatické na člověku nezávislé robotické diagnostiky, lze chápat také jako snahy a zájmy vedení ČEZ o opakování výhodných dodávek služeb, jaké znali dříve nebo viděli a obdivovali u svých předchůdců. Je to však doložitelná cesta zpět, neboť dodávky lidských měření jednoznačně selhaly už v historii a po dlouhé době se ukázalo, že nepřinesly žádný význam. Zjednodušená elektrická měření, například I&C Energo, přestože byla dodávaná společností spojovanou s osobou nejpovolanější, generálním ředitelem ČEZ, tak jeho měření nepřinesla žádné využitelné údaje, které stejně tak nepřinese ani s čistším čerstvě novým pěkným názvem. Mělo by být zřejmé, že problémy jsou v situaci ČR, která není otevřená ani nezávislá. Z toho důvodu je už nutné zejména velmi obezřetně přistupovat ke všem údajům, které produkují jakékoli metody i vydávané za fyzicky podložené, které lze jakkoli ovlivnit člověkem. Ty „lidské“, které jsou přímo oblíbené z důvodu možného snadného projevování jiných zájmů zúčastněných, až po ty automatické, zdánlivě nezávislé, které se však v situaci ČR nemohou prosadit technicky svými výsledky proti zájmům zúčastněných. Lze se jedině domnívat, jak by postupoval ČEZ, kdyby existovala na jeho bezpečnostních zařízeních krabička se zeleným a červeným světýlkem. Taková otevřená a jednoznačná zpráva, kterou nelze ovlivnit. Musí to být pro zúčastněné ve skutečnosti nesmírně děsivá představa, protože
by to znamenalo jenom poslouchat nějaký systém a pravidla, jednoduše jen armaturu prověřit ručně měřením a pak případně vyměnit. Žádné dlouhodobé služby spočívající ve velmi významných měření, která udržují ve hře diskusní klub „plovoucí na vodě“. Takové krabičky v podobě řešení jednotek a postaveného prototypu automatické roboticky pracující diagnostiky armatur byl realizován a možnosti odzkoušeny a prokázány v prosinci roku 2012 v ČEZ – ÚJV Řež. Byl ihned po odevzdání zahozen, zrušen i celou laboratoří a tím i rozvrhem plnění projektu ČEZ, že budou v únoru 2013 již pracovat ve zkušebním provozu v technologii na JE ČEZ. Byly dále podpořeny a upřednostněny metody statické a opřené o dimenzování a ověřování projektu a „mlhavá“ těžko prokazatelná lidská měření. Uvádím zde tyto informace pro možnost každého seznámit se s nimi dle vlastního uvážení a zájmu.
Přehled metod měření Na jednom místě se pokusím znovu shrnout pro jednotlivé metody jejich klady a zápory. Tyto metody jsou využívané jako podklad pro dodávky služeb certifikací, tedy pro hodnocení a garance funkčnosti bezpečnostních zařízení v budoucnu v případě příchodu havárie JE. Rozčlenění do skupin je samozřejmě velmi obtížné. Jedinou možností utvoření si vlastního názoru je zkušenost, jaké nároky na měření klade výkon a rozlišení potřebné k umožnění běhu vektorového modelu motoru, případně celé soustavy v reálném čase. Jiné metody nelze kalibrovat jako skutečná fyzická měření mechaniky, protože závisí na dalších neznámých okolnostech, například poškození vinutí. Projekt Asi do 70-tých let byl jediným a nezpochybnitelným základem péče. Výpočty a dimenzování armatur a párování armatura + motor. Měření a zkoušky EQUIPMENT QUALIFICATION na zástupcích výrobních řad pro certifikaci schopnosti umístění na JE na pozice bezpečnostních armatur. Plnění předepsané údržby, zkoušek a revizí. Výhody: Možnost postavit a spustit JE. Nevýhody: Prakticky statické hodnocení, obtížně definovatelné dynamické chování nezohledňuje. Diagnostické aparatury s mechanickými snímači Nastupují ve světě po havárii 3MI v USA v 80-tých letech. Například Westinghouse ITI-MOVATS. Digitální aparatura, mechanické snímače, záznam příkonu a mechanických údajů, uživatelské prostředí s grafickou podporou pro hodnocení a porovnávání chování parametrů armatury. Výhody: Přímé mechanické hodnoty. Nevýhody: Závislé na člověku, rozebírání armatur a nové poruchy, měření bez média za odstávek, prodlužování odstávek, neúměrně obtížná montáž a demontáž, malý počet proveditelných měření, nestabilní naměřené hodnoty, neopakovatelnost měření, ojedinělá neopakovaná měření jedinců armatur, pro „východní“ typ armatur v ČR zjištěno jako nepoužitelné. Orientace na proud motoru, orientačně příkon, velmi nízké možnosti rozlišení detailů hodnotitelem. Diagnostické aparatury čistě na přívodu elektřiny Použije se stejný přístroj nebo aparatura, ale připojí se jen v rozváděči na přívodu k armatuře. Výhody: Již se nerozebírají armatury. Měření se využívají ke splnění formálních povinností péče, záznamu hodnot při údržbě a certifikace EQUIPMENT QUALIFICATION. Nevýhody: Závislé na člověku, měření bez média za odstávek, prodlužování odstávek, malý počet proveditelných měření, nestabilní naměřené hodnoty, neopakovatelnost měření, ojedinělá neopakovaná měření jedinců armatur, původně spíše „doplňková“ informativní měření napětí, proudu a příkonu jsou používána bez srovnání s přímým mechanickým měřením, neposkytuje věrohodné údaje využitelné k hodnocení stavu a schopností mechaniky armatury.
Standardní měřící přístroje na přívod elektřiny Zjednodušená elektrická měření proudu a napětí na přívodu armatur moderními i obyčejnými přístroji. Výhody: Nemusí se rozebírat armatury. Naplňují se povinnosti provádění měření a diagnostiky z provozních předpisů. Přesnější záznam a vyšší kvalita měření. Přímý přístup ke změřeným datům proudu a napětí. Nevýhody: Dtto předchozí. Neznámé podmínky, parametry ani okolnosti měření. Měření příkonu nezohledňují dynamický rozsah dat ani vektorové chování motoru vzhledem k mechanice. Chybí rozlišení detailu v rozhodujících místech charakteristik. Orientace na proud motoru. Vzdálená správa s měřícími boxy Nebyla v ČR uvažována, lépe vyhovuje pro dlouhodobé dodávky služeb souběžně s provozem JE. Výhoda: Nezávislost instalace měření na člověku, podpora počítače, ukládání hodnot jednoho jedince, schopnosti založené na četném dlouhodobém srovnávání a rozpoznávání nepatrných změn v čase, časté opakování, vysoký počet měření, možnost měření na parametrech mimo odstávky, zachycení každého pohybu armatury, možnost trvale připojených doplňkových přímých mechanických snímačů jako vibrace a poloha, zařízení kvalifikovatelné pro trvalé připojení v provozu na bezpečnostní armaturu, možnost navyšování úrovně firmware v přístrojích. Nevýhoda: Hodnocení člověkem v sídle dodavatele služby, nejednoznačné výsledky, interpretace a rozhodování člověkem, vhodné pro desítky let instalace v souběhu se stárnutím nové JE, orientace na proud, využívá spíše zjednodušená měření příkonu bez zachycení detailů a s nízkou dynamikou, nemožnost rozpoznání chování v oblastech nepatrných nebo naopak rychlých dynamických dějů, metoda není orientovaná na mechaniku, nezohledňuje tedy kam elektrický příkon teče a co dělá, rozšíření o přímá mechanická měření je poměrně nákladné. Zahraniční zařízení, neznámá funkce uzavřeného firmware a závislost na dodavateli služeb. Aparatury čistě elektrických měření „nové generace“ Prakticky totéž co první generace, modernější digitální multimetr s různě odolnou skříní do prostředí JE. O schopnostech přístroje rozhoduje softwarové vybavení. Výhody: Možnost zaznamenat detailní průběh příkonu a poskytnout podporu při hodnocení. Zámek proti změnám naměřených údajů a ovlivnění člověkem. Ukládání údajů jedince. Databáze údajů obvyklých a běžných charakteristik armatur. Speciální konstrukce pro práci v prostředí znečištěném radioaktivními zbytky. Nevýhody: Dtto aparatury. Možnost přesného měření příkonu. Naprosto zanedbatelný počet měření ve srovnání s potřebou péče o tisíce armatur, málo měření jednoho jedince, měření bez parametrů za odstávek, neopakovaná měření, vysoké pořizovací náklady a náklady na údržbu a kalibrace a školené pracovní týmy u výrobce, opotřebování v prostředí JE, malý počet dostupných aparatur, velmi nákladná měření, nevyužitelné databáze armatur „západního“ typu, malá dostupnost měření znemožňující vybudovat vlastní databázi, schopnosti založené zejména na podpoře hodnocení údajů člověkem při srovnávání tvarů čar charakteristik, především proudových, vypočtených příkonových a historií jedince, obvyklými a vzorovými charakteristikami. Automatické měření s robotickou diagnostikou Ve světě prezentované jako cesta od roku 2010, v ČR v 2012 úspěšně realizován a ověřen prototyp, který byl obratem zrušen vedením ČEZ. Výhody: Řešení prakticky všech dosavadních nevýhod a odstranění nedostatků péče. Jednoznačné na člověku nezávislé výstupní signály OK/ALARM. Vlastní otevřený firmware. Automatická měření U,I každého jedince, zohlednění vektorového modelu motoru, dynamiky hodnot a soustavy, modelu soustavy a správného mechanického průběhu, uložení historie hodnot jedince, roboticky pracující diagnostika založená přímo na nepřímo měřených mechanických hodnotách, možnost doplňkových mechanických měření, trvalé měření, také při parametrech mimo odstávky, nemá vliv na náklady a prodlužování odstávek, zachycení každého pohybu armatury, současný záznam
parametrů prostředí a média. Provedení umožňující kvalifikaci a připojení na bezpečnostní armatury, mechanicky kalibrovatelné řešení jako běžný měřící přístroj mechanického stavu a schopností armatury, podpora pracovníků údržby při nastavování ucpávky armatury a další služby obdobné jiným armaturám. Možnost snížit uplatňování soukromých zájmů zúčastněných osob. Nevýhody: Podpora vlastního vývoje, překonání povrchně úředníky nazývané „bastlení“, podpora rychlého vzniku skutečného výsledku, bez stagnování u čerpání významných dlouhodobých dotací. Sice kalibrovaná, ale zjednodušená signalizace by měla být ověřena dalšími metodami nebo čtením a přehodnocením zaznamenaných dat, před vyříznutím armatury z potrubí. Ve stávajícím stavu péče u zúčastněných osob vzbuzuje pocit omezení jejich vlivu a rozhodování. Prosazení řešení proti obchodním zájmům dodavatelů stávajících služeb, překonat odmítání řečené „připraví lidi o práci“.
Konkrétní řešení TADA „Trvalá Automatická Diagnostika Armatur“ Název dostala na podzim 2012 před prezentováním řešení na konferenci Zvyšování bezpečnosti energetických zařízení. V listopadu 2012 byl odzkoušen prototyp a odevzdána zpráva, současně v souladu s projektem oznámena připravenost k instalaci do zkušebního provozu v technologii na JE. Řešení bylo založeno na potřebách a dřívějších záměrech expertů již z roku 2008, na roky 2011 až 2014 byl otevřen vývojový projekt MPO ČR. Vzápětí po odevzdání zprávy o prototypu a připravenosti ke zkušebnímu provozu, byla asi v půli prosince vedením ČEZ vybudovaná laboratoř i prototyp rozebrány a zrušeny. Zároveň na hodinu bylo zrušeno i pracovní místo autora a řešitele, myšleno tím tedy mé okamžité propuštění z ČEZ. Vlastníkem veškerých práv k patentování řešení je autor a řešitel Dušan Němeček. Protože jsem si řešení dodatečně od ČEZ vyžádal a zhruba v červenci 2013 z ČEZ přešla práva na mne. Patent Na vysvětlenou všem, řešení patentované nemám, práva jsem poskytl zájemcům k dispozici. Obecně je dobrý patent poměrně nákladný, význam má v případě, že je třeba jím někomu zabránit a tak profitovat na využívání určitého řešení. V tom je asi pochopitelný problém, v tomto případě jde o specifické řešení pro velmi úzkou oblast, kterou spravuje a rozhoduje o ní její jediný dominantní správce, kterými je ČR a zúčastněné osoby. Situace tedy patentování nepřeje, neboť naopak použití takového řešení se v ČR zabránilo. Záměr a vývoj řešení V roce 2008 myšlenka vzešla od expertů armaturářů a vznikla na základě potřeb řešení problémů při zjišťování skutečného stavu a stárnutí mechaniky pro účely FUNCTIONAL QUALIFICATION. Naplňovala ji představa měřící jednotky, která automaticky provede diagnostiku dle typického průběhu charakteristiky armatury. V letech 2011 až 2014 byl spuštěn projekt MPO, který v jednotlivých letech řešil vývoj, realizaci, zkušební provoz a zavedení jednotky. Jednotka byla definována požadavky, měla jednoznačně signalizovat změnu nebo zhoršení mechanického stavu armatury jako ALARM/OK. Další podmínky plynuly ze známých nevýhod dosavadních metod, musí pracovat autonomně nezávisle na člověku, bude připojená mimo radioaktivitu, trvale diagnostikovat, schopná i jen pouze na elektrickém přívodu armatury. Další možnosti byly volné, i když očekávané. Schopnost záznamu dat a charakteristik. Vzorové a „panenské“ charakteristiky. Příjem technologických dat. Diagnostika a správa armatury v místě. Moje účast Vývoj řešení jednotky jsem přijal a začal v roce 2011. Úkol byl zřejmě s úrovní dostupné techniky řešitelný, jeho splnění jsem ostatním autorům projektu přislíbil. Opíral jsem se o vlastní zkušenosti, od 90-tých let s nepřímým měřením momentu ve vektorově řízených frekvenčních měničích a jejich
aplikacích, programováním procesorů, automatizace a databází, znalostí existence dostupné techniky i realizací vlastních řešení v oblasti pohonů a mechaniky, dnes již „mechatroniky“. Postupně jsem jako základ vývoje zvolil oblíbenou platformu National Instruments a LabView, především díky dobrým zkušenostem kolegů, naprosté otevřenosti, modularitě a široké podpoře. Dále jsem se věnoval hlubšímu studiu jejích možností a funkcí. Vyhledával jsem a kontaktoval řadu spolupracovníků na řešení konkrétních jednotlivých problémů mechaniky, elektriky i programování a měření, kterým jsem nabízel možnost nabídek a spolupráce výměnou za pomoc a zkušenosti. Řešení Tak se postupně zformovalo výsledné řešení a představa prototypu, kterou mi umožnila sestavit právě ochota a vstřícnost všech spolupracovníků, kterým jsem stále velmi vděčný. Realizaci bránili jen těžko pochopitelné problémy vedení ČEZ, spočívající v uvolnění peněz na laboratoř a prototyp z projektu s uvažovaným rozpočtem až 50 milionů Kč, na účel prezentovaný jako nejvyšší význam. Ve chvíli, kdy se tak na poslední chvíli stalo, mohl jsem začít s urychleným vývojem a konstrukcí prototypu, přes odpor části vedení ČEZ, které dávalo najevo zájem o zrušení laboratoře, mi bylo umožněno prototyp sestavit, provést jeho úspěšné testy a odevzdat připravený k instalaci na JE. Spolupracovníci V průběhu vývoje jsem oslovil celou řadu odborníků ze společností a organizací v ČR. Oslovil jsem odborníky z různých oddělení zejména ČVUT, VUT Brno, AV ČR, Škoda Lokomotivy, National Instruments, Dewetron Praha, Blumenbecker Prag a dalších. Oporou bylo několik expertů ÚJV Řež, jejichž podporu jsem však ztratil nejpozději ve chvíli, když se začalo jednat o pracovní místa. Poděkování Již jsem se všem snažil opakovaně zpětně poděkovat, omluvit se a chci tak učinit znovu. Vaší pomoci si nesmírně vážím, ujišťuji vás, že jsem v žádném případě nehodlal zneužívat vaší důvěru a často ještě bez odměny poskytovaných znalostí a zkušeností. Nevytahoval jsem z vás žádné informace jen za účelem vlastního obohacení a jejich zneužití. Bylo však ještě v té době nemožné i předpokládat skutečné zájmy osob ve vedení společnosti ČEZ, tak jak byly více než o půl roku později po mém propuštění veřejně sdělovány. Vycházel jsem proto výhradně ze svých jednoznačně daných úkolů v projektu a záměrů prezentovaných vedením ČEZ veřejně. Na základě své odpovědnosti za splnění a realizaci řešení jsem také nabízel spolupráci s vědomím, že za dodávky a přínos projektu vám všem bude náležet bohatá odměna. Zainteresovaní odborníci mi tak v rámci spolupráce poskytli bohaté a velmi kvalitní základy řešení, návody, „know-how“, abych na to nezapomněl, tak ty hlavní pro doplnění poděkování uvádím: ČVUT – České Vysoké Učení Technické Praha, mi poskytlo zejména zkušenosti s využíváním velmi rychlých a přesných dynamických měření a řízení u mechaniky obráběcích strojů, simulací mechanických modelů v reálném čase, a také zpřístupnění skutečných vlastností, možností a využití techniky National Instruments a LabView; VUT Brno – Vysoké Učení Technické, poskytlo zejména informace o vlastnostech a možnostech vektorových výpočtových modelů motorů, posuzování vlastností motorů a využívání možností zvláštní diagnostiky dynamických přechodových dějů, architekturu programů měření a regulace momentu uvnitř jednotek vektorových frekvenčních měničů a možnosti vlastního vývoje řešení; AV ČR – Akademie Věd, zejména možnosti řešení výsledného robotického diagnostika, korelací náhodných dat a nejmodernější metody jejich zpracování, řešení konkrétních problémů při realizaci určitých úloh na simulačním software NI ve spojení s aplikacemi MatLab a další; Škoda Lokomotivy - praktické zkušenosti s problémy při realizaci vektorového měření a řízení
asynchronního motoru v reálném čase na nejrychlejší dostupné platformě NI Rio FPGA; National Instruments - zejména svojí technikou a podporou, vzorovými kódy a programováním, pomoc řešení možností využití nejnovějších komponent na krajních parametrech, simulacích; Dewetron Praha - návrhem snímačů a konstrukcí laboratoře fyzických elektrických a srovnávacích mechanických měření na nejpřesnějších možných snímačích umožňujících křížovou kalibraci, sestavení prototypu z techniky National Instruments, programování aplikace řízení, měření i simulace robotického diagnostika prototypu v LabView, Rio a FPGA; Blumenbecker Prag - zejména znalostmi a zkušenostmi s využíváním a aplikacemi vektorových frekvenčních měničů pro měření a regulace mechanického momentu bez mechanických snímačů, konstrukcí a ověřováním možností přímé dynamické mechanické kalibrace měření momentu jednotek; A další, kterým děkuji, i když se omlouvám a samostatně je zde nevyjmenovávám. Od všech oslovených partnerů jsem si vyžádal možnost zpracování jejich nabídky a zainteresoval je na další spolupráci. Prototyp i závěrečnou zprávu jsem odevzdal ČEZ, svému tehdejšímu zaměstnavateli. Byl vyvinut nepřímý měřící přístroj mechaniky armatur Realizovaný prototyp již při značném zjednodušení dosáhl a slepými testy prokázal, že je schopen pracovat jako běžný měřící přístroj, schopný přímé mechanické kalibrace, tedy včetně stanovení třídy přesnosti, charakteristiky obvyklé u měřících přístrojů. Prototyp tak pracoval jako nepřímý měřící přístroj přímo pro stav a stárnutí mechaniky armatur. Hodnoty a procenta obsahuje zpráva. Řešení Rozhodl jsem se řešení založit na vyhodnocování průběhu přívodu energie do armatury. Považoval jsem to za velmi robustní a stabilní řešení, které bude těžko zpochybnitelné a nahraditelné lepším. Byl jsem si vědom obav a nedůvěry expertů armaturářů v jeho realizovatelnost. Získané výsledky musely být dostatečně věrohodné a prokazatelné, aby je bylo možné odpovědně využít k hodnocení stavu a schopností armatur, aby jejich přepočítání do podmínek havárie JE mohlo být základem pro posouzení a rozhodnutí o garantování funkčnosti armatury při certifikaci. Automatické měření a robotický diagnostik Cílem proto bylo vytvořit dvě hlavní spolupracující části, měření a diagnostiku. Diagnostiku jako roboticky pracujícího diagnostika, který by měl dostávat k dispozici skutečné fyzicky opřené údaje úměrné mechanickým veličinám. Na základě těchto požadavků jsem měřící část navrhl jako srovnávací měření s modelováním, jako systém obdobný vektorovým frekvenčním měničům, který může poskytnout kalibrovatelný průběh přímo „očištěného“ mechanického momentu. Očekávaným přínosem návrhu robustnějšího aparátu, byla možnost jeho postupného rozvíjení a zlepšování a špatné zkušenosti s nulovou vypovídací schopností ručně měřené diagnostiky armatur. Robotický diagnostik Robotický diagnostik mohl pracovat v reálném čase i off-line, protože některá srovnání se provádí i v přehledu přes desítky let, jiné využitelné přechodové děje odezní i v milisekundě. Do diagnostika byly proto vestavěny všechny dosud známé a používané metody považované za standardní, ale zároveň přidány možnosti, opírající se více o jistoty založené na kalibrovatelné úměrnosti hodnot fyzicky svázaných přímo s mechanickými veličinami. Pomocí srovnávání měření a modelování je tak možné určit skutečné chování a pohyb mechaniky armatury, například splnit sen diagnostiků a stanovit polohu ve které se aktuálně pohyb nachází. Z takových údajů a znalostí chování celé dynamické soustavy je již poměrně snadné identifikovat jednotlivé součásti, jejich správné chování a projevy v odebírané energii a pořadí v čase a další.
Klasické a standardně používané metody Jsou většinou založené na očích expertů. Skutečně každý si může vyzkoušet, že při pohledu na tvary obrazců čar charakteristik armatur uvidí, jaké pěkné tvary cykly zapisují, když si je vytiskne na papír a položí na okno, změny jsou jasně patrné. Je to stejný princip, jak se dělal na obrazovkách aparatur již v 80-tých letech, stejný, jaký používají uvnitř počítače nebo se dělá na obrazovkách přístrojů a aparatur do současnosti. Je to klasický standardní princip diagnostiky armatur. Otázkou je tedy jen výběr průběhů ke srovnávání s aktuálně sejmutým průběhem. Srovnává se s historickými průběhy, „panenskými“ post-instalačními, se vzorovými průběhy výrobců, sebranými z jiných armatur, poskytnutými ze JE ze světa a tak dále. Samozřejmě se zúčastní také další údaje, jako například okrajové podmínky, maxima a minima. Adaptovaný model Vytvořené řešení jsem však navíc rozšířil o systém adaptovaného modelu dynamické soustavy. Jak to odpovídalo úrovni techniky a znalostí a trendům prezentovaným ve světě pro podobná řešení. V roce 2012 v USA bylo prezentováno starší řešení, kde již byli schopni identifikovat přesné závady na specificky se projevujících částech mechaniky, a v Rusku, kde byli schopni sledovat zuby v převodovce, takže z toho vyplývající další schopnosti. Adaptace modelu soustavy na konkrétní armaturu a průběžné srovnávání s průběhem virtuální správné charakteristiky, umožňuje robotickému diagnostikovi jednu nezanedbatelnou věc, kterou nemohou nabídnout žádná jiná povrchnější a zjednodušená řešení, především, že může stále sledovat a ujišťovat sám sebe, že stále ještě sleduje a hodnotí opravdu jen skutečnou armaturu ve skutečných podmínkách. Zjednodušená čistě elektrická měření Tato konstrukce představovala řešení a odstranění známých problémů všech čistě elektrických zjednodušených měření. Takové metody také měří jen proud a napětí, vypadají na pohled stejně, ale výsledky mohou být často zdánlivá nebo zavádějící data, při jejichž hodnocení je třeba nejvyšší opatrnosti. Pro experty to znamená jediné, takové výsledky nepoužívat a neopírat se o ně. Prototyp na Rio a LabView Výsledkem vývoje byl přístroj sestavený na Rio a LabView. Nejednalo se o nějaké „hnízdo“, i když by se mohlo zdát. Prototyp byl schopný prakticky okamžitého namnožení a instalace do technologie na JE. Vše záleželo pouze na přidělení opožďujících se finančních prostředků vedením ČEZ a rozkopírování software. Ve stejné době byly používány obdobné konfigurace National Instruments Rio dodávané do ČEZ například společností I&C Energo, jako již konečné profesionální výrobky určené k instalaci do rozváděčů k monitorování jakosti sítě. Tím odpovídám na odpovědi vedení ČEZ, které se vyjádřilo, že laboratoř a vývoj byl pouze nedokončený pokus o obyčejný „dataloger“. Realizovaný prototyp Prototyp byl dokončen v rychlosti a přirozeně zjednodušen, jak to jen šlo. K překvapení však splnil slepé testy na úrovních, které byly o řád vyšší než očekávání. Prokázal schopnost opakovaných měření a rozpoznání změn v řádech procent, při kterých změnil požadovaný signál OK/ALARM. Vzhledem k předpokladům dalšího vývoje a zlepšení o několik řádů, bylo zjevné, že by jednotky obstály svou prokazatelností a spolehlivostí v reálném provozu. Zároveň by nebylo nemožné ani příliš obtížné implementovat zkušenosti a cíle, jaké prezentují vývojové týmy ve světě. Lidská měření Vyvstaly proto otázky, proč upřednostňovat lidská měření, která jsou drahá a problematická a mají nevýhody, které je činí nevyužitelnými a zbytečnými. V té době je dodávala ČEZ zejména společnost I&C Energo, kterou si dnes již management čerstvě přejmenoval, ale tehdy jsem nemohl ani tušit, že je již dlouhodobě soukromě spojená s osobou generálního ředitele ČEZ, ovládaná a asi nepřímo vlastněná.
Důkazy a objasnění potíží lidských měření Řešení projektu mělo za účel odstranění nedostatků. Tedy i nedostatků lidských měření, takže i těch dodávaných soukromou firmou generálního ředitele ČEZ. Využil jsem proto laboratoř ke zjištění a prokázání, proč a jak jsou zjednodušená měření zavádějící a tím i nebezpečná rozhodování a péči, protože dávají často opačné než správné výsledky, ale jen někdy a za určitých okolností. Někdo to možná spatří ihned z dynamických vlastností armatury a vlastností asynchronního motoru. Armatura představuje soustavu s velkým dynamickým rozsahem mechaniky, cyklus má rozpětí mezi volným chodem až po mechanické napětí materiálu konstrukce, přitom tušené komplikace se řeší běžně i značným předimenzováním motoru. Dynamické jsou tedy také všechny veličiny na jejichž měření to klade stejně široké dynamické nároky. Díky charakteristice a vlastnostem pohonu asynchronním motorem, je výsledkem střídání přímých a nepřímých úměrností projevujících se na sledované veličině – proudu, ale také na zjednodušeně vypočítávaném příkonu, právě v oblastech, na které se orientuje diagnostik – člověk, protože v nich je schopen dobře rozlišit a hodnotit přímo nebo s počítačem podporovanými metodami. Srovnání člověka a robota Značné rozdíly byly patrné zejména ve srovnání s robotickým diagnostikem, který byl schopen provádět velmi rychlá a přesná hodnocení i během dynamických změn a přechodových dějů, ze kterých byl navíc schopen získávat rozhodující údaje o stavu a chování mechaniky. Doporučil jsem proto opatrnost při hodnocení výsledků měření a upozornil na možnost zavádějících výsledků při hodnocení, protože člověk nemá možnost rozlišit, zda se zařízení zhoršuje nebo zlepšuje. Zdánlivé zhoršení charakteristik tak může ve skutečnosti znamenat zlepšení, ale i naopak. Lidsky řečeno, „zhoršení“ stavu armatury může znamenat pro asynchronní motor zlepšení zatížení.
Nedělám si legraci I když se možná někde neubráním některé věci odlehčit. Přesto se hlavně pokouším věcně předložit zájemcům k seznámení přehledně celkovou skutečnou situaci péče o bezpečnost provozování JE v ČR a pro srovnání i ve světě. Přiznám se však, že úrovni péče, která zůstala v prosinci 2012 za mnou, se musím smát jako ostatní. Na druhou stranu však musím obdivovat ucelenost a uzavřenost systému, který umožňuje takový stav tak dlouho udržovat. Vždyť státním úředníkům a jejich managerům a dalším zúčastněným osobám se podařilo udržet na tak mizerné úrovni zrovna to, co řeší zabraňování a chránění se proti nebezpečí představovanému provozováním JE a radiací, čeho se na druhé straně jiní lidé v hrůze obávají nebo propadají panice. Všechno však spatřuji jako jeden jediný stejný princip, o informacích i skutečném jednání rozhodují jen zájmy zúčastněných, které v uzavřeném a provázaném prostředí, mohou ti vně těžko rozpoznat. V odborných věcech se mohu opřít o své znalosti a zkušenosti. Konstrukcí elektroniky, mechaniky, regulovanými pohony s řízenými měniči, programování průmyslové automatizace, procesorů, aplikací analýzy a zpracování dat, často dnes jako mechatronika. Zároveň provádění kvalifikačních zkoušek bezpečnostních zařízení JE, kontrolu systému a dokladů kvalifikace JE, posuzování bezpečnostních zařízení JE, vývoj řešení na odstranění nedostatků péče o bezpečnostní zařízení JE. Znám pohonářskou techniku Siemens, National Instruments, Associated Developer LabView,
kreslím ručně i skriptama v Eplan, programuji ve VisualBasic databáze, automatizaci a analýzu dat. Omlouvám se, že mne nenajdete na Facebooku, LinkedIn, G+ ani nemám vlastní stránky, nestíhám.
Zájemci Pokud máte zájem, ale toto Vám nestačí, rád se pokusím informace doplnit, doložit a další. Pokud se cítíte být zájemci o skutečnou péči, ale nevěříte, nebo se Vám můj přístup nezdá, je mi líto, není v mých silách pro to více udělat. Pokud nevěříte, máte pocit, že Vám chci kazit či vylepšit obchody a podobně, prosím, pokud zrovna nežijete již na odvrácené straně zemské polokoule, jste pořád jen člověci, přestože máte nesmírný vliv a své vlastní soukromé obchodní zájmy, nejste jenom podobný program robotický diagnostik, i když je nesmírně rychlý a přesný, je stejně nesmírně hloupý, vy jako lidé můžete měnit své názory a postoje každou vteřinou, věřím, že přihlédnete k vlivu radiace na sebe, jako člověka, a zohledníte možnost nebezpečí daného provozováním „vaší“ JE. Pokud jste organizace, ale nechcete nebo nemáte možnost se tomuto nějak věnovat, například tím, že byste mne za takovým zájmem chtěli nebo mohli sami zaměstnat, přesto mi můžete pomoci. Velmi rád se s Vámi osobně setkám, poprosím Vás o potvrzení vašeho nezájmu o mé zaměstnání pro účely doložení k pracovnímu úřadu Prahy 3. ČR jsem již musel podepsat spolupráci, přestože necítím žádné vlastní zavinění ve věci ztráty zaměstnání v ČEZ, který nedodržel dohodnuté podmínky hodinového odchodu. Z těch důvodů jsem také ČR již dříve požádal o zproštění z placení daní. Jednání s ČEZ bylo plné legrace, ČR také odpověděla, prý dále nejsem účasten důchodového systému ČR, pro ČR tedy neexistuji. Proto již necítím vůči ČR žádné povinnosti ani závazky. Všem děkuji za případný zájem, pomoc i podporu.
Text Rev0.00 1.10.2014 Dušan Němeček, neprošlo korekturou.s
