Vampyrismus. Různá pojetí vampyrismu v krásné literatuře

Vampyrismus Různá pojetí vampyrismu v krásné literatuře

Střední škola KNIH, o. p. s. Michaela Regéciová Mgr. Zuzana Raděvová 2011/2012

Prohlášení

„Potvrzuji, ţe jsem tuto maturitní práci zpracovala samostatně a ţe jsem v ní pouţila pouze tu literaturu a další informační zdroje, které jsem uvedla v seznamu pouţitých informačních zdrojů. Beru na vědomí, ţe porušení této zásady povede k hodnocení mé maturitní práce stupněm 5-NEDOSTATEČNÝ.“

Datum: Podpis:

2011-2012 Maturitní práce

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 2 1.

Vampyrismus .................................................................................................................. 4

1.1

Definice vampyrismu a jeho druhy .............................................................................. 4

1.2

Situace u nás ............................................................................................................... 5

2. 2.1 3. 3.1 4.

Podoba upíra do konce 19. století .................................................................................... 6 Legendy a mýty. Opatření a obrana ............................................................................. 6 Podoba upíra ve 20. a 21. století ...................................................................................... 8 Změny ve vnímání upírů. Nová obrana a opatření ........................................................ 8 Krev jako symbol ţivota ................................................................................................. 9

4.1

Porovnání vnímání krve v minulosti a dnes ................................................................. 9

4.2

Nové moţnosti pro upíry - umělá krev,… .................................................................... 9

5. 5.1 6. 6.1 7.

Stoker a jeho Dracula .................................................................................................... 10 Výjimečnost díla a jeho význam pro oblast vampyrismu............................................ 10 Anne Rice ..................................................................................................................... 12 Louisiana a upíři se svědomím .................................................................................. 12 Upíři a moderní společnost ........................................................................................... 13

7.1

Hamiltonová – sociální a právní změny ..................................................................... 13

7.2

Harrisová – umělá krev jako vstupenka do lidské společnosti .................................... 13

7.3

Huffová – eutanazie a sebevraţda .............................................................................. 13

8. 8.1 9.

Fenomén nových upírů.................................................................................................. 15 Změna upírů jako reakce na aktuální společenské problémy ...................................... 15 Závěr ............................................................................................................................ 16

10. Zdroje ............................................................................................................................ 17 Přílohy

1


Anotace Práce se týká tématu vampyrismu v krásné literatuře. Cílem práce je zmapovat vývoj vnímání vampyrismu v beletrii od 18. století po současnost a nastínit nové moţnosti ve vnímání upírů. Vývoj podob upíra je dokládán vybranými díly české i světové, především americké, literatury. Na nich jsou uvedeny nejpodstatnější změny a nové prvky, které do tohoto tématu autoři dali. Práce se opírá o tři sekundární zdroje, které se buď zabývají vampyrismem obecně, nebo také částečné mapují jeho vývoj a to Kniha upírů od Ditte a Giovanna Bandini, Vampyrismus v kulturních dějinách Evropy od M. Guiseppea a Upíři žijí od Konstantinose. Práce se zbývá také sociálními a právními aspekty, které by nastaly, kdyby upíři existovali, a kdyby se chtěli začlenit do naší společnosti a kultury. Studie poukazuje na některá opomíjena díla a ta známější rozebírá pomocí nových poznatků a z hlediska doby 21. století. Die Arbeit rund um das Thema vampyrismu in der Fiktion. Ziel ist es, die Entwicklung von Wahrnehmung vampyrismu in der Fiktion zuzuordnen seit dem 18. Jahrhundert bis zur Gegenwart und zu neuen Möglichkeiten in der Wahrnehmung der Vampire zu skizzieren.

Die Entwicklung bildet ein Vampir von ausgewählten Werken der tschechischen und internationalen, vor allem amerikanischer Literatur belegt wird. Auf ihnen sind die wichtigsten Änderungen und neuen Features, dass die Autoren haben dieses Thema gegeben wurde. Die Arbeit basiert auf drei sekundären Quellen, die entweder vampyrismem werden in der Regel, beteiligt und auch teilweise abgebildet und seiner Entwicklung von einem Vampir Buch und Ditte Bandini Giovanna, Vampirismus in der Kulturgeschichte Europas von M. Guiseppea und Vampire von Konstantinos Live-basiert. Arbeit bleibt auch die soziale und rechtliche Aspekte, die auftreten, wenn Vampire existierte wäre, und wenn sie sich in unsere Gesellschaft und Kultur zu integrieren wollte. Die Studie hebt einige der vernachlässigten Werken und diskutiert die sich mit neuen Erkenntnissen und in Bezug auf Zeit 21. Jahrhunderts.

2


Úvod Vampyrismus je zajímavé a velmi rozsáhlé téma, které nabízí stále nové moţnosti a varianty. Je přitaţlivé pro svou obšírnost, jeţ můţe zaujmout velký počet lidí. Nejznámějšími a nejpopulárnějšími tvory jsou upíři a vlkodlaci. V současné době je kniţní trh přehlcen knihami a nabízí dostatečnou rozmanitost i v tomto oboru. Ve světě, především v Americe, lze nalézt mnoho primárních i sekundárních zdrojů. Filmy a seriály s upíří tematikou tento fenomén jen popularizují. Za všechny lze jmenovat Stmívání, Upíří deníky, Teen Wolf aj. Situace u nás je poněkud slabší a to především v sekundární literatuře. Díky překladům se k nám dostává mnoho kvalitních děl, ale v poslední době kvalita klesá pod růstem kvantity. Přesto i u nás lze najít kvalitní autory jako je Jiří Kulhánek nebo Brian Stoker. Ve své práci bych chtěla srovnat změny v podobě a vnímání upírů v krásné literatuře od 18. století po současnost. Také bych zde chtěla vyzdvihnout díla některých autorů, kteří jsou v tomto oboru klíčoví. Ráda bych zde chtěla rozebrat výjimečnost Draculy od Brama Stokera, díla Anne Riceové a díla tří spisovatelek zabývající se moderním upírem – Ch. Harrisové, L. Hamiltonové a T. Huffové. Důvodem, proč jsem si vybrala dané téma, je to, ţe mě oblast vampyrismu fascinuje, a jelikoţ sama tvořím – je pro mě dobrou inspirací. Navíc tvorba, ať uţ ve formě knih nebo filmu či seriálů, nám můţe dát nový pohled nejen na upíry, ale také na náš svět.

3


1. Vampyrismus Vampyrismus lze chápat jako soubor pověstí a mýtů o nadpřirozených bytostech, kteří většinou škodí svému okolí a někdy dokonce přináší svým blízkým smrt. Přibliţně od 18. století se díky vlivu osvícenství snaţí lidé tyto jevy vysvětlit racionálně. Například některé příznaky upírství se shodují s dědičnou nemocí zvanou porfyrie. Tato nemoc se však objevuje výjimečně, a proto existují pochyby o této teorii. Další teorie, týkající se vlkodlaků, je takzvaná lykantropie. Je to duševní nemoc, při níţ nemocný vnímá sám sebe jako zvíře, nejčastěji ve formě vlka, méně často ve formě kočky nebo medvěda. I další nemoci mohly budit dojem nadpřirozena, a to například tuberkulóza, chudokrevnost nebo katalepsie 1, coţ je nemoc, kterou se zabýval i americký spisovatel E. A. Poe.

1.1 Definice vampyrismu a jeho druhy Jedna z definic, kterou můţeme nalézt na internetu, říká, ţe: „Upír (nebo také vampýr) je tvor vyskytující se v mýtech, legendách, hororech a fantasy, živící se krví, kterou pije svým - zpravidla lidským - obětem.“2 Obecně tedy lze říct, ţe upír je bytost, která byla kdysi člověkem, po smrti však nenašla klid a v noci (v některých případech i v poledne) chodí za svými blízkými a škodí jim. Další definice, kterou lze najít, uvádí toto: „Upír, vampír - ang. vampire - v mytol. četných národů Evropy mrtvý vstávající v noci z hrobu, aby vysával krev z těl spících lidí. Podle některých interpretací jedna z metamorfóz vlkodlaka. - Podrobněji - postava revenanta, umrlce, který vstává z hrobu a přichází sát lidem krev. Již staročeské kroniky zachycují podání o tom, jak byl u. zneškodněn: po otevření hrobu mu byla železným nářadím useknuta hlava a dubovým kůlem prokláto srdce (úkony prováděl kat; na důkaz toho, že šlo skutečně o u., měla z rány vytrysknout krev). Když nepomohla tato procedura, bývalo tělo spáleno a popel vhozen do vody. Epizody o mužském i ženském u. popsal ve své kronice jako skutečnou, konkrétně datovanou událost V. Hájek z Libočan. Také A. Sedláček uvedl dvě obdobné bytosti: morouse a můru. Jde o obecně evropskou víru. Na konci 20. stol. je to motiv poměrně vzácný, bývá však často využíván v horrorových filmech, kde postava upíra s vyčnívajícími zuby někdy představuje skutečnou historickou postavu - sedmihradský hrabě Dracula apod.“3 Z této definice se dozvídáme, ţe slovo vampyrismus v sobě zahrnuje více nadpřirozených bytostí a jedná se: Revenant je mrtvý, který opětovně vychází ze svého hrobu. Další je vampýr nebo upír podobná bytost, ale podle pověstí spíše setrvává ve svém hrobě a svou činností v něm škodí lidem. Většinou pojídá svůj rubáš nebo látku, v které byl zabalen. Jedná se o nejrozšířenější formu vampyrismu. Následuje mora, popisovaná jako bytost, která chodívá k lidem, aby je ve spánku udusila. Zabijí i zvířata. A posledním je vlkodlak, člověk se schopností měnit svou podobu. Tyto bytostí jsou často vnímaný negativně a jako podřadné bytosti, jsou také spojovány s čarodějnicemi a ďáblem. Podle pověstí se člověk mohl stát morou nebo vlkodlakem uţ za ţivota.

1

Katalepsie je váţná nemoc, která mohla způsobit, ţe nemocný upadl do celkové nehybnosti, a tím vypadal jako mrtvý. Tato nemoc mohla být důvodem předčasných pohřbů. 2 http://www.az-encyklopedie.info/u/21381_Upír_(nemrtvý)/ 3 http://encyklopedie.vseved.cz/upír+vampír

4

2011-2012 Maturitní práce Pokud jde o etymologií slova upír, existuje několik teorií. Jedna z nich tvrdí, ţe toto slovo má slovanský původ.

1.2 Situace u nás U nás situace byla poněkud sloţitější neţ obecně ve světě a to proto, ţe se na našem území promíchávalo mnoho vlivů – byzantských, německých a rakouských. Ovlivňovaly myšlení a chování tehdejších lidí a zasahovaly i do jejich názorů ohledně upírů a pohřbívání. Je překvapivé, jak dlouho se v mysli lidí dochovala myšlenka na upíry, a jak dlouho se proti nim lidé chránili. Uţ v této době lze ze strany panovníka zjistit odmítavou reakci a snahu o změnu situace. Největší vliv však měly pro pohřbívání a vampyrismus reformy velmi známé dvojce – Marie Terezie a jejího syna Josefa II. Marie Terezie zakázala otvírání hrobů a zhanobování těl a to 1. března 1755 tzv Dekretem o upírech. Její syn a následník, Josef II., pak následně upravil zákony týkající se pohřbívání. Zákony upravují způsoby pohřbívání – nejvíce mění způsoby zacházení s mrtvým a místem pohřbívání.

5


2. Podoba upíra do konce 19. století Základními prvky podoby upíra jsou špičaté zuby, tmavé oči a u ţen skoro aţ nadpřirozená krása. U upírů, kteří byli odhaleni ve svých hrobech, podle legend, nebyli patrné příznaky rozkladu, naopak mrtví vypadali velmi zachovale – byly zaznamenány případy, kdy mrtvým i po smrti rostly nehty a vlasy a jejich těla se zdála byt jako nafouklá – nasycená krví4. Přibliţně do 18. století se podoba upíra moc nemění, odchylky jsou způsobeny různými zvyky a tradicemi v různých zemích. I výskyt je ovlivněn kulturou a společností dané země, názorným příkladem můţe být víra ve vlkodlaky v Anglii a ve Francii. V obou zemích se vyskytovala docela v hojné míře, v Anglii však následně skoro úplně vymizela. Ţe by to mělo spojitost s likvidací vlků na anglickém území? Zajímavostí je, ţe ve Francii, podle její slovesnosti, prý vlkodlaci podnikali nájezdy na obyvatele vesnic a měst během dvanácti nocí mezi Boţím hodem vánočním a svátkem Tří králů, tedy v době, kdy podle pověstí duše zemřelých bloudí po světě. Následné útoky se konaly v noci před Velkým pátkem, prvního května, v den svátku svatého Jana, a jak lze očekávat, v den Všech svatých.

2.1 Legendy a mýty. Opatření a obrana Pravděpodobně nejlepší popis opatření a obrany proti upírům je v knize Světlo a stín Řádu draka: „Upírem se po smrti může stát i člověk neoblíbený, krutý, samolibý, jenž mnoho lidí trýznil, o smrt jejich se přičinil a v utrpení jejich se vyžíval. Dále ten, kterého lidé pro krutost jeho nenáviděli, a proto jej, nedej Bůh, proklínali, jakož i ten, jenž se sám Boha zřekl. Upír má téměř neomezenou moc, ovšem pouze v noci. Odpočívati může jen ve dne ve svém úkrytu, neboť sluneční světlo jej zabije. Upír se bojí svěcených věcí a symbolů, stejně tak květ z divoké růže nebo česnek může jej zahnat na ústup. Může si zavolat na pomoc divou zvěř, vlky, psy či netopýry, v něž se může i měnit a brát na sebe jejich podobu. Stejně tak může poručit mlze, mrakům či bouřce. Živí se lidskou krví, po níž neustále prahne, není-li však zbytí, nepohrdne ani krvi krys, netopýrů či jiných hlodavců. Může volně vstoupiti do lidských obydlí, avšak pouze byl-li napoprvé pozván. Pak již může do nich vstupovati neomezeně. Jeho moc a um léty rostou, neb s věkem a zkušenostmi učí se všem svým schopnostem. Nikdy však nedokáže sám překonat tekoucí řeku, rovněž přes den je zcela neškodný a zranitelný. Odpočívat může ve své rakvi, ale pouze v zemi, jež je prosycena jeho krví. Položíš-li květ divoké růže nebo svatou hostii na jeho rakev, stane se pro něj nedostupná. Zabít ho možno probodnutím jeho srdce dřeveným kůlem, vyjmutím srdce a odseknutím jeho hlavy. Upíři se pochovávají ponejvíce břichem dolů, se svázanými rukama nejlépe za zády, aby nebylo jim umožněno z hrobu se dostati.“5 V ukázce se zmiňují o jistých předpokladech, které mohou vést k tomu, ţe se z člověka stane upír, těchto předpokladů je však více: Dítě – pokud zemře dřív, neţ je pokřtěno, sedmé dítě stejného pohlaví nebo dítě počaté nebo narozené v dnech velkých církevních svátků. Sebevrazi - většinou pohřbíváni mimo církevní hřbitov, souvisí to s křesťanskými zvyklostmi. Padělatelé a lidé, kteří odmítli jíst česnek. Lidé přes jejich hrob přešla černá kočka, člověk nebo stín. 4 5

V dnešní době se tyto příznaky upírství dají vědecky vysvětlit. STORKER, Brian. Dracula – Světlo a stín Řádu draka. Praha: Zoner Press, 2009. s. 86.

6

2011-2012 Maturitní práce Nepomstěné oběti vražd. Čarodějky – pravděpodobně kvůli spojování s ďáblem. Dále se v textu zmiňují ochranné prostředky, které podle pověr měli člověka ochránit nejen proti upírům, ale proti zlým silám obecně. Sluneční světlo – jen pokud se jedná o upíry, kteří jsou aktivní jen v noci. Vysvětlení se objevuje aţ v dílech současných autorů jako je například Anne Rice. Svěcené věci a symboly – účinné pravděpodobně proto, ţe se věřilo, ţe upíři jsou propojeni se zlem a ďáblem. Lípa – tato metoda se většinou pouţívala v Polsku, přesněji v Halíčí. Stříbro – dle pověstí má tento ochranný prostředek souvislost Jidášem Ištarionským – stříbro, které dostal za zradu Jeţíše. Stříbro je moţná také důvod, proč upíři by neměli být vidět v zrcadle – dříve bylo vyráběné právě z tohoto prvku. Důsledkem tohoto jevu však můţe být specifická duševní porucha, takzvaná negativní heautoskopie, jejímţ následkem je, ţe člověk nevidí svůj odraz v zrcadle.

Toto je jen výčet některých ochranných opatření, které si lidé vymysleli, aby se cítili bezpečněji. Aby se tedy vyhnuli setkání s těmito tvory, pozměnili některé zvyky, které se týkají pohřbívání. Nejedná se jen o svazování mrtvých nebo dávání těla do neobvyklých poloh, ale jedná se také například o dávání do hrobu mrtvého několik hrstí luštěnin nebo mouky. 6 Podobná opatření činily před svým domem nebo stavením. Legendy a mýty hodně ovlivňovaly ţivot tehdejších lidí, naštěstí se však začala doba měnit a tím se měnil i přístup lidí k mnohým věcem, tedy i k vampyrismu.

6

Dle určitých náznaků jsou upíří velcí perfekcionalisté – podle všeho by měli se snaţit luštěninu nebo mouku spočítat, a jelikoţ, především u mouky, je to poněkud sloţitý úkol, získali tím příbuzní mrtvého, a podezřelého z upírství, čas na přípravu „očisty“ těla nebo dokonce i by tím navţdy zabránily upírovy škodit ţivým.

7


3. Podoba upíra ve 20. a 21. století 19. století lze popsat jako století změn a technického vývoje. Dochází ke změně myšlení lidí, uţ se neuspokojí jen s pouhým „tak to je“, ale chtějí vědět víc – proč, co, jak, kdo… To se týká i vampyrismu. Upír je vnímán z jiného pohledu, z lékařského a vědeckého. Objevují se vysvětlení vampyrismu a tyto bytostí částečně ztrácí své kouzlo. Naneštěstí pro nás, a především spisovatele, neztrácejí ho úplně. Důkazem můţe být román Brama Stokera – Dracula. Ve 20. století se upír mění úplně. Uţ to není bytost, která jen nenašla věčný klid a škodí lidem, ale je to bytost, která má své sny, cíle, emoce, naděje… Dřívější upír 7 byl většinou jen loutka, jen nepatrná část člověka, ale dnešní upír 8 je hybatel děje, hlavní postava, někdy ta, co je zlá a někdy ta, která zastupuje zákon a spravedlivost. „Moderní upír je nejlépe přizpůsoben dnešním potřebám. Nad česnekem se jen směje, nedělá si nic ani z křížů. S denním světlem to také nebere příliš vážně. Je v zásadě zdvořilí a ohleduplný, pomáhá utiskovaným a je „vlastně“ nesmrtelný. Rysy, které má, jsou převážně dobré, protože rekombinací batmana, supermana a smyslného svůdce.“9

3.1 Změny ve vnímání upírů. Nová obrana a opatření V dnešní době se s upíry lze setkat jen v sci-fi či fantasy literatuře. Jsou spíš jiní, neţ jací byly ještě v minulém století. I jejích stav je vnímán jinak: „Podle modernějších názorů, s nimiž se ztotožňují dokonce i sami upíři, se tenhle chlápek zřejmě stal obětí jistého viru, který postiženého jedince na několik dní připraví o život a potom u něj vyvolává alergii na sluneční světlo, stříbro a česnek. Detaily se lišili podle toho, jaké noviny jste právě otevřeli.“10 V moderní literatuře stále nalezneme klasické ochranné prostředky proti upírům, ale přibyli další a to naše moderní zbraně. Chemikálie, střelné zbraně, dokonce i ty atomové pouţívají hrdinové proti upírům. Výsledek je někdy však nejistý. K obraně se můţe řadit i vzrůstající lhostejnost vůči vnějšímu světu – ignorujeme bolest druhých, násilí… Kolik lidí by si všimlo, ţe je v jejich okolí upír? Tedy – co nevidíme, to nás netrápí.

7

Mrtvý, který z neznámých příčin vycházel ze svého hrobu a škodil svému okolí. Podoba upíra zpopularizovaná filmy a seriály. 9 BANDINI, Ditte a Giovanni. Kniha upírů. Praha: Euromedia Group, 2009. s. 186 – 187. 10 HARRIS, Charlaine. Pravá krev – Mrtví do soumraku. Praha: Baronet, 2009. s. 8. 8

8


4. Krev jako symbol života Krev je nezbytná pro tělesné funkce a zachování ţivota. Díky činnosti srdce obíhá krev vnitřní soustavou tepen a ţil, dodává tělu kyslík a nezbytné ţiviny a odstraňuje z něj potencionálně toxické odpadní látky. Krev je pro člověka podstatná a bez ní by člověk nemohl ţít. Ale jak je u upírů?

4.1 Porovnání vnímání krve v minulosti a dnes Důleţitým mezníkem ve vnímání krve je rok 1900, kdy Karl Landsteiner objevil systém krevních skupin. Tyto skupiny jsou velmi známé: A, B, O. V roce 1907 objevil Jan Jánský krevní skupinu AB. Dříve byla krev také povaţována za podstatnou, coţ můţe dokládat existence kultů krve, které existovaly jiţ v starověkém Egyptě. Středověk a raný novověk se nese v léčebné metodě pouštění ţilou. Hojně se tomuto účelu pouţívaly pijavice. Zajímavostí je, ţe se tyto metody, trochu pozměněné, pouţívají dodnes. Novější metodou pak byla transfúze krve, v tehdejší době to však bylo velmi riskantní. Před objevením krevních skupin se stávalo hodně často, ţe pacient dostal „špatnou“ krev – tedy špatnou krevní skupinu, bohuţel následkem můţe být i smrt pacienta.11 Obecně lze říct, ţe krev byla vnímaná jako nositel ţivota a proto byla důleţitá i pro upíry. Prodluţovala jim jejich ţivot a byla náhraţkou normálního jídla. Pak se postupem času pohled na krev mění, je více negativní. Krev je v dnešní době stále symbolem ţivota, ale dnes i smrti, násily a zločinu. Krev se stala nebezpečnou a to díky drogám a především nemocem, které se krví přenáší. U upírů je krev to, co mění člověka a je tedy sloţkou proměny. Zvláštní případ je krev upíra, například u Anne Rice. Krev upírů je katalyzátor proměny, pokud však se upír vystaví slunci nebo slunečním paprskům, krev se „vypaří“ a dotyčný uhoří. Nový pohled na krev upíra je od americké autorky Ch. Harrisové: „O upíří krvi se tvrdilo, že dokáže dočasně ulevit od příznaků různých nemocí a zvýšit sexuální potenci, jako kdybyste zkombinovali prednison a bagru. Proto se tato krev stala předmětem černého trhu. A kde je poptávka, objeví se i dodavatelé – v tomto případě náš povedení páreček. Chytali upíry, vysávali je a prodávali maličké ampuli s jejich krví až po dvou stech dolarech za kus. Už téměř dva roky se upíří krev považovala za nejluxusnější drogu. Někteří zákazníci se po vypití upíří krve dočista zbláznili, ale čilé obchodování s touto tekutinou to nijak nenarušilo.“12

4.2 Nové možnosti pro upíry - umělá krev,… Nová doba nabízí nové moţnosti. Výše zmíněná autorka, Ch, Harrisová ve svých dílech True Blood nabízí umělou krev, která by měla být skoro jako lidská. Má však negativní účinky na lidský organizmus. Další moţnosti, díky vědě, jsou tabletky, které se rozpouští ve vodě a jsou také náhraţkou lidské krve. Tato moţnost se objevuje v anime Vampire Knight. Novější přístup nabízí Stmívání (S. Meyerová) – moţnost ţivit se zvířecí krví není nic nového, ale aţ v této sérii je tato varianta dávána do popředí.

11

Zvláštností je případ Lucy W. v románu B. Stokera – Dracula. Lucy je zde podrobena hned několika transfúzím od minimálně tří můţu. Ţádné negativní výsledky se však nedostavily, ţe by měli štěstí a všichni měli stejnou krevní skupinu? 12 HARRIS, Charlaine. Pravá krev – Mrtví do soumraku. Praha: Baronet, 2009. s. 12.

9


5. Stoker a jeho Dracula Ir Bram Stoker je málo známy spisovatel, který byl zastíněn více známými osobami, například Henry Irvingem. Jeho nejznámější dílo je román Dracula, který se inspiruje skutečnou historickou osobou – kníţetem Draculou, který v 15. století bojoval proti arabské invazi do Evropy. V románu vystupuje jako zlo, upír, který je trpělivý, ale zároveň dětinský. Přesto je velmi elegantní, s aristokratickým vystupováním. "V nich stál vysoký starý muž, hladce vyholený, až na dlouhý bílý knír, od hlavy k patě oděný černě, bez jediné barevné skvrny. V ruce držel starožitnou stříbrnou svítilnu bez cylindru nebo stínidla, jejíž otevřený plamen se zmítal v průvanu otevřených dveří a vrhal dlouhé mihotavé stíny. Starý muž mě dvorným posunkem pravé ruky vybídl k vstupu a výbornou angličtinou, ale s cizím přízvukem, pravil: "Buďte vítán v mém době! Vejděte svobodně a z vlastní vůle!"13 I jeho podoba je pozměněna Stokerovým záměrům: "Jeho obličej silně - dokonce velmi silně - připomínal dravého ptáka: dravčí úzký nos s neobyčejně vykrojeným chřípím, vysoké klenuté čelo, vlasy řídké kolem spánků, ale jinde bohatě rostoucí. Obočí měl velmi husté, nad nosem téměř srostlé, se záplavou bohatě se kroutících chloupků. Ústa, která téměř mizela pod silný knírem, byla pevná, dost krutá a s neobyčejně ostrými bílými zuby, ty přečnívaly přes rty, jejichž pozoruhodná rudost byla důkazem vitality, neobvyklé u muže jeho věku. Uši měl bledé a nahoře neobvykle zašpičatělé, bradu širokou a masivní a tváře pevné, i když hubené. Nápadná byla jeho mimořádná bělost. Až doposud jsem viděl ve světle ohně toliko hřbet jeho rukou, jak mu spočinuly na kolenou, připadaly mi celkem bílé a jemné; ale teď, když jsem je viděl z větší blízkosti, nemohlo mi uniknout, že jsou spíše hrubé - široké a s hranatými prsty. Kupodivu mu rostly uprostřed dlaní chloupky. Nehty měl dlouhé a jemné, velmi ostře zastřižené." 14 Zajímavostí je, ţe se hrabě můţe pohybovat i ve dne, jak si zle přečíst z deníků Miny (11. září, strana 220) a Dr. Sewarda (32 října, strana 381).

5.1 Výjimečnost díla a jeho význam pro oblast vampyrismu Román se skládá z výňatků z deníku, novin a telegrafů, čímţ se dílo stává autentičtější. Příběh „vypráví“ několik osob ze svého pohledu a se svými zkušenostmi a názory. Výjimečnost je také v popisu přírody, především Karpat, v kterých překvapivě Stoker nikdy nebyl, ale v díle jsou popsány velmi realisticky a přitom mysticky. "Za zelenými, mírně se svažujícími kopci Středozemí se prudce zdvihala široká zalesněná úbočí až vzhůru k vysokým svahům samotných Karpat. Týčily se vpravo i vlevo od nás, odpolední slunce se o ně plně opíralo a v něm se jasně rýsovaly všechny skvělé barvy tohoto překrásného pohoří, temná modř a purpur ve stínech vrcholů, zeleň a hněď v místech, kde se mísila tráva se skalami, i donekonečna se táhnoucí hřebeny rozeklaných skalisek a špičatých tesů, ztrácejících se do dáli, kde se velebně vypínaly sněhem pokryté vrcholky. Hory byly místy rozeklány mohutnými trhlinami, v nichž se v záři sklánějícího se slunce znovu a znovu bíle leskly stroužky potoků."15 Pro vampyrismus je dílo podstatné tím, ţe zde Stoker shrnuje dřívější poznatky a mýty o upírech. Přitom však zde v silné opozici vystupuje moderní technologie – střelné zbraně, nové

13

STOKER, Bram. Dracula. Praha: Levné Knihy KMa, 2004. s. 26. STOKER, Bram. Dracula. Praha: Levné Knihy KMa, 2004. s. 28-29. 15 STOKER, Bram. Dracula. Praha: Levné Knihy KMa, 2004. s. 16-17. 14

10

2011-2012 Maturitní práce vědecké a technické poznatky a velkou výhodou cestování vlakem. 16 Ta nakonec částečně přispěje k Draculově konci. I přes obecnou neznalost Stokerova díla se přeci jen ve světě naleznou jeho obdivovatelé a někteří z nich se dokonce stali jeho pokračovatelé. Nejvýznamnějším je Dacre Stoker, přímý potomek Brama Stokera, pokračuje v románu a navazuje na něj svým dílem Dracula – Nesmrtelný. Syn Míny a Jonathana se postupně dozvídá o minulosti svých rodičů a musí se postavit pravdě, kterou nečekal. Dacreovo dílo končí tragicky (smrtí Draculy a Míny) a také se v tomto duchu nese celé jeho dílo. Jeho přínos je v tom, ţe osvětluje některá místa v původním díle. Dalším významným pokračovatelem, tedy spíše pokračovatelkou, je Elisabeth Kostová. V jejím románu Historička se mladý pár snaţí najít Draculu, aby zachránily otce dívky. Děj se především odehrává v 70. letech, kdy dcera páru pátrá po minulosti svých rodičů a její otec ji postupně zasvěcuje do svých vzpomínek na dobu Studené války, kdy se tajné sluţby Ruska a Maďarska snaţí získat Draculu na vlastní stranu a získat tím převahu. U nás je nejznámější český autor pracující pod pseudonymem Brian Stoker se svým historicko-fantaskním románem Dracula - Světlo a stín Řádu draka.

16

Dracula v románu na delší vzdálenost cestuje výhradně lodí, tedy pomalejším způsobem.

11


6. Anne Rice Američanka Anne Rice je velmi nadaná spisovatelka, která však měla a má tragický ţivot. Velkou ztrátou pro ní byla smrt její dcery, která se stala inspirací pro postavu Claudie, věčného dítěte. Anne Rice a její tvorba se v Americe stala synonyma pro moderního upíra. A mnozí spisovatelé z jejich děl čerpají – například v sérii Stmívání můţeme nalézt mnohé odkazy. James je svým přístupem podobný Lestatovi, rodina Cullenových je naopak svým „lidským“ přístupem podobou hned několika upírů Anne Riceové.

6.1 Louisiana a upíři se svědomím Proč tedy jsou upíři Rice tak výjimeční? Proto, ţe jsou tak lidští a zároveň nadpřirození, brutální a násilničtí a někdy velmi emociální a zmítání výčitkami svědomí. Výjimeční jsou svými schopnostmi – jsou rychlí, krásní a jsou nositelé své doby – tehdejších názorů, postojů a chovaní. Obvyklé metody na ně nepůsobí, jen slunce a oheň jím můţe ublíţit. Nejvýznamnějšími upíry jsou Lestat a Louis. Lestat je velmi arogantní, chladnokrevný, přesto je to typ osoby, kterou musíte mít rádi a musíte mu fandit vtom, aby dále ţil a velmi negativním způsobem ovlivňoval své okolí. Naopak Louis je tichý a jemný typ, který nejvíce trpí výčitkami svědomí a je to prototyp dalších upírů A. Rice. Dalším přínosem je proslavení Louisinany, především New Orleansu. Toto město se pak následně stává Mekkou upírů. Anne Rice mění přístup k upírům skrze svědomí upírů. Další spisovatelky však neţ mění upíry mění společnost, v které se vyskytují.

12


7. Upíři a moderní společnost 7.1 Hamiltonová – sociální a právní změny L. Hamiltonová píše spíše detektivní příběhy, kdy hlavní postava – A. Blake, řeší vraţdy způsobené nadpřirozenými bytostmi. Spolu se speciální jednotkou policie čelí mnohdy děsivým případům. Její ţivot je navíc komplikovaný vztahem s upírem Jeanem-Claudem, který je jí fascinovaný. Děj se odehrává v Americe, kde byl legalizován vampyrismus, coţ umoţňuje upírům, vlkodlakům a dalším bytostem ţít svobodně v americké společnosti. Pro upíry a jim podobný je to přínosné, ale přináší to také mnohé nesnáze – pro veřejné sloţky jakou je například policie. Ve fiktivní Americe se řeší spíše právní aspekty, jako například dědická práva nebo manţelství.

7.2 Harrisová – umělá krev jako vstupenka do lidské společnosti Ch. Harrisová je známá především svou sérií True Blood, která je známější v seriálové podobě od HBO. Zabývá se zde okrajově změnami ve společnosti po odhalení upírů. Upíři se chtějí začlenit do lidské společnosti. K tomu jím má pomoct umělá krev – True Blood. Lidská společnost se rozdělí do několika skupin - ti, kteří proti nim nic nemají, ti, kteří to neřeší a ti, kteří jsou proti nim. Opozice proti upírům dokonce vytvoří novou církev, která je tak radikální, ţe se nakonec neštítí vraţdy. Společnost se v sérii velmi mění, vraţda upíra je trestná a upíři jsou vnímaní jako pravoplatní občané.

7.3 Huffová – eutanazie a sebevražda Kanadská spisovatelka Tanya Huffová se můţe řadit k uţ typickým autorům upírských příběhů s detektivní zápletkou. Zde je Vicky, bývala policistka, její kolega a milenec a nakonec upír Henry. To tvoří jádro příběhu a díky jejich milostnému trojúhelníku se příběhy zdají skutečnější. Ve svých dílech, řadě známé jako Blood Ties, se zabývá tématem sebevraţdy a eutanazie. Upír Henry náhle trpí sny o východu slunce a to ho donutí uvaţovat o svém ţivotě a svých hodnotách. To toho se však zaplete také Vicky: „Lovíme sami, Vicky. S výjimkou období přeměny se takřka nikdy s ostatními upíry nestýkáme. Ale historky se k nám dostanou…“ „Upíří drby?“ Trochu rozpačitě pokrčil rameny. „Dá se říct.“ „A ty historky říkají, že…?“ „Že občas, když příliš zestárneme, když už nedokážeme unést váhu všech staletí, začne pro nás být noc nesnesitelná a nakonec se odevzdáme slunci.“17 Vicky musí čelit velkému dilema – dovolit Henrymu odejít, nebo mu v tom zabránit. Situace se zkomplikuje, kdyţ ji Henry poţádá, aby byla s ním, pokud se rozhodne zemřít. „Nikdo, dokonce ani upír, nechce zemřít sám.“18 Naštěstí vše dopadne celkem dobře a Henry zůstane naţivu, ale autorka zde nastiňuje velmi ošidné téma – eutanazii. V mnohých zemích je eutanazie zakázaná, ale v dnešní době se stále více lidí přeje, aby byla legalizována. 17 18

HUFFOVÁ, Tanya. Krevní pouta – Linie krve. 1 vyd. Praha: BROKILON, 2010. s. 56. HUFFOVÁ, Tanya. Krevní pouta – Linie krve. 1 vyd. Praha: BROKILON, 2010. s. 61.

13

2011-2012 Maturitní práce V případě váţně nemocných lidí lze o této moţnosti uvaţovat, někdy si říkáme, ţe by to bylo správné, pokud by si to přáli. Ale co kdyby si to přál upír? Co kdyby uţ nechtěl ţít jen v noci, sledoval, jak jeho blízcí postupně umírají? Upíři ţijí déle, ale za cenu jiných ţivotů, ale stále jsou lidské bytostí a tedy by měli mít právo rozhodnout o konci svého ţivota. Tanya Huffová se k tomuto tématu vyjadřuje jen okrajově a je patrné, ţe i ona kolísá mezi jasným ano a ne. Pokud se její postoj odráţí v postoji postavy Vicky, je jasné, ţe by s tím souhlasila jen tehdy, pokud by to bylo opravdu správné a byla by to ta poslední moţnost.

14


8. Fenomén nových upírů V současnosti na kniţním trhu vede fenomén upírů a to především literatura pro mladistvé a takzvaná odpočinková literatura. Jak uţ se však zmiňují výše, kvantita někdy převyšuje kvalitu. Příkladem jsou nové série jako Upíři deníky od L J. Smitha nebo Upíří akademie od R. Mead…

8.1 Změna upírů jako reakce na aktuální společenské problémy Upíří se mění a to spolu s lidmi – 21. století je čas rovnosti a to se odráţí i ve vztahu k upírům. Podoba upírů se mění na základě aktuálních změn ve společnosti19, tedy je moţné, ţe se brzo dočkáme knihy, kdy upíři budou řešit současnou ekonomickou krizi… Na závěr bych zde chtěla uvést pár autorů, kteří svou tvorbou přispěli k změnám – Petra Neomillnerová, Petr Štěpán, G. Del Toro,… Mezi další spisovatele lze uvést S. Lukjaněnka (Noční hlídka), S. Kinga (Prokletí Salemu), T. Prattchetta (jeho příběhy o Zeměploše) nebo J. Kulhánka (Noční klub; Vládci strachu)…

19

Mám na mysli nové vědecké poznatky, obava z nových nemocí, hrozba terorismu a krize společnosti jako takové.

15


9. Závěr Vampyrismus za posledních 300 let prošel obrovskou změnou. V dřívějších dobách byli upíři vnímáni velmi negativně a vzbuzovali v lidech strach a odpor. Aby se proti těmto silám ochránily, začaly hledat ochranu v náboţenství a pohanským zvyklostem jejich předků. Tyto ochranné prostředky shrnul ve svém díle Bram Stoker. Zde mistrně vyuţil pověstí, kterým i v jeho době věřilo mnoho lidí a vytvořil tak neobvykle působivý gotický román – Dracula. Hlavní postava, hraběte Dracula je symbolem nastávajících změn. Je to upír, který je krutý, lstivý a zlý, ale je to také šlechtic, který se chová galantně a mluví mluvou vysoké aristokracie. Tento román je zlomový, upír uţ není ten, který nás jen děsí, ale je to také ten, který nás přitahuje a vábí. Další autoři na toto dílo navazují a mění tak vnímání upíra celkově. Anne Rice upírům dává svědomí, Harrisová jím dává moţnost výběru a postoji k jejich nesmrtelnosti a Huffová spolu s Hamiltonovou je staví před důleţitým rozhodnutím – mohou se, i přesto, co jsou začlenit do lidské společnosti? Upíři jsou v dnešní době vnímaný jako bytosti, které se vyskytují jen ve fantaziích spisovatelů a jejich čtenářů, pravdou však je, ţe existují materiály, svědectví o jejich existenci. Nejsou sice přístupné obyčejné veřejnosti, ale detailnost některých záznamů můţe vyvolat pochyby. Není však podstatné jestli opravdu existují, důleţité je, jak je vnímáme. Posunuli jsme upíry od neklidných mrtvých k tragickým hrdinům, které ať uţ jsou sebe víc zlý, zboţňujeme a někdy i milujeme. Práce mi pomohla trochu utřídit vědomosti a informace, které jsem k tomuto tématu měla. Pro nepočetnost sekundárných zdrojů a nepřístupnost záznamů jsem se musela většinou spoléhat na primární zdroje, coţ ovlivnilo celkový ráz mé práce.

16


10.

Zdroje

1. Primární: 1.1 Knižní podoba: HARRIS, Charlaine. Pravá krev – Mrtví do soumraku. 1. vyd. Praha: Baronet, 2009. 296 s. ISBN 978-80-7384-189-8. HUFFOVÁ, Tanya Sue. Krevní pouta – Cena krve. 1.vyd. Praha: BROKYLON, 2009. 269 s. ISBN 978-80-86309-28-6. HUFFOVÁ, Tanya. Krevní pouta – Linie krve. 1 vyd. Praha: BROKILON, 2010. 311 s. ISBN 978-80-86309-36-1. MEYEROVÁ, Stephenie. Stmívání. 2. vyd. Praha: EGMONT, 2005. 407 s. ISBN 978–80252-0898-4. MEYEROVÁ, Stephenie. Nový měsíc. 1. vyd. Praha: EGMONT, 2006. 464 s. ISBN 80-2520514-2. MEYEROVÁ, Stephenie. Zatmění. 1. vyd. Praha: EGMONT, 2008. 48 s. ISBN 978-80-2520834-2. MEYEROVÁ, Stephenie. Rozbřesk. 1. vyd. Praha: EGMONT, 2009. 606 s. ISBN 978-80252-1160-1. STOKER, Bram. Dracula. Praha: Levné Knihy KMa, 2004. 478 s. ISBN 80-7309-152-6. STORKER, Brian. Dracula - Světlo a stín Řádu draka. 1. vyd. Praha: Zoner Press, 2009. 271 s. ISBN 978-80-7413-049-6. RICE, Anne. Interview s upírem. 1. vyd. Praha: Cinema/Paseka, 1996. 252 s. ISBN 8085933-04-7 (Cinema) ISBN 80-7185-041-1 (Paseka). 1.2 Elektronické knihy (e-book): http://uloz.to/xAadmUM/anita-blakeova-1-provinile-slasti-pdf http://uloz.to/xWj5et5/interview-s-upirem-riceova-pdf

2. Sekundární 2.1 Knižní podoba: BANDINI, Ditte a Giovanni. Kniha upírů. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, 2009. 211 s. ISBN 978-80-242-2556-2. GIUSEPPE, Maiello. Vampyrismus v kulturních dějinách Evropy. 1. vyd. Praha: Lidové Noviny, 2005. 189 s. ISBN 80-7106-724-5. KONSTANTINOS. Upíři žijí. 2. vyd. Praha: VOLVOX GLOBATOR, 2007. 145 s. ISBN 978-80-7207-638- 3. 2.2 Elektronické zdroje: http://www.az-encyklopedie.info/u/21381_Upír_(nemrtvý)/ http://encyklopedie.vseved.cz/upír+vampír

17


Přílohy Jako příklad změny vnímání upírů, bych chtěla na konec zveřejnit jednu ze svých povídek, která se zabývá změnami v Americe, pokud by se prezidentem stal upír. POVÍDKA: Nová epocha Vysoký štíhlý muž kráčel dlouhou chodbou lemovanou obrazy bývalých prezidentů USA. Obraz nového prezidenta ještě chyběl a bylo otázkou, zda vůbec přibude – nový nejmocnější muž světa byl v těchto ohledech poněkud stydlivý a doposud odolával návrhům malířů i ministrů. Muž se nad tím jen pousmál, a když stanul před dveřmi prezidentovy pracovny, zklidnil svůj dech a nasadil poklidný výraz. Věděl sice, že nový prezident pozná každou emoci a myšlenku, kterou by se pokusil skrýt, ale zvyk je železná košile, že? A právě proto musel být co nejvíce opatrný. Dnes… Dnešek byl nejvýznamnější den, pro každého občana USA, pro každého občana světa a především pro… upíry. Dnes byl odhlasován zákon, který definoval upíry jako právoplatné občany USA – s povinnostmi, ale i právy. Vysoký muž měl chuť začít tančit, zpívat a možná… Ne. Teď na to nebyl čas… Potřásl hlavou, aby zahnal ty šibalské myšlenky a zaklepal. Po vyzvání vstoupil do bílé a prosvětlené místnosti. Pracovna byla velká, ale překvapivě prostě zařízená. Dvě skříně, tři židle a velký obdélníkový stul. Za ním seděl drobný a křehce vypadající muž mladých rysů. Jemné vlnivé vlasy volně spadaly do bledého obličeje a podtrhovaly zář smaragdově zelených očí. Očí, které teď na něj bez špetky zvědavosti, pohlédly. Posunkem ukázal na židli, a když se jeho návštěvník posadil, odložil stranou papíry, které měl před sebou a znovu pohlédl na svého hosta. Chvíli panovalo ticho a pak promluvil. „Tak?“ „Prošlo to.“ Prezident jen přikývl a dlouhými štíhlými prsty si začal hrát s pozlaceným pérem. „Jak pokračuje…?“ Nemusel ani dokončit větu, návštěvník pochopil. „Dobře. Naším vědcům se podařilo vytvořit umělou krev, kterou lze vyrábět, dokonce levněji než jsme předpokládali. Teď se… baví výrobou různých chutí a druhu…“ A slabě se uculil. Prezident jen obrátil oči v sloup a sarkasticky poznamenal: „Budu hádat – nejoblíbenější je s příchutí vodky?“ A spolu se krátce zasmály. Poté asi hodinu probíraly další detaily, pak návštěvník odešel a zanechal nového prezidenta o samotě. Ten přešel k oknům, a chvíli pozoroval ruch před Bílým domem. Pak zavřel oči a nechal své myšlenky volně plynout… Už to bylo skoro třicet let, když ho ta myšlenka napadla… Vytvořit domov pro upíry, vytvořit pro ně podmínky k výzkumům… K jeho překvapení to šlo hladce, lekce a snadno… Trvalo to jen pár let a na světě byl prostředek proti největšímu nepříteli upírů – slunci. Každé ráno si vzal jednu malou černou tabletu a po zbytek dne se mohl volně procházet a slunce na něm nezanechalo žádné stopy… Pak už to bylo otázkou času, než se mu podařilo stát se prezidentem. Byl slavný, mocný, oblíbený a především mohl svým bratřím a sestrám nabídnout to, co si mnozí z jeho druhu tak toužebně přála – lidskost. Alespoň trochu lidskosti… A to se mu povedlo – díky léku proti slunci a teď s novým zákonem a umělou krví se mohli upíři začlenit do lidské společnosti. Společnosti, z které vznikly, a z které byli poté vyhnáni kvůli svému vampyrismu. Ale teď… Teď do ní budou znovu patřit… Bledé tenké rty se zvlnily do jemného úsměvu. Byl šťastný. Jeho sen se vyplňuje… Nastává nova epocha…

18

Vampyrismus. Různá pojetí vampyrismu v krásné literatuře

Recommend Documents