Valtický zpravodaj TAXI LEV. Obyvatelé DS slavili. Úspěšný zásah Město VALTICE. 4. července SEVA-FLO RA s.r.o

Valtický zpravodaj 4. července 2008

Obyvatelé DS slavili

V podvečer 6. června 2008 bylo na nádvoří domova pro seniory živo. Důvodem byla oslava pátého výročí otevření Domova důchodců, nyní Domova pro seniory (1. července 2003). Oslavy se zúčastnila starostka Valtic Ing. Terezie Lvová, zástupkyně sociální komise Mgr. Slávka Janků, důchodci z Valtic a obyvatelé z okolí DS.

Kulturní program byl bohatý. Zazpívat přišel Sbor valtických mužáků, Ženský pěvecký sbor vedený sl. Petrou Filipovou, zatančil

a zazpíval soubor „Malá Borověnka“ za doprovodu cimbálové muziky „Valtičánek“ pod vedením paní Veroniky Jíchové. Zaměstnanci připravili pro všechny občerstvení a něco dobrého na zub. Od rodiny Mikulášových z Valtic dostali obyvatelé DS věcný dar – dřevěný altánek a od vedoucí DS dort ve tvaru podkovy pro štěstí. Oslava se vydařila. Bylo krásné počasí, přišlo se podívat hodně lidí. Malé účinkující doprovázeli rodiče a babičky. Na závěr oslavy si všichni společně zazpívali. Návštěvníci i obyvatelé domova byli spokojeni a překvapeni, jak se dovedou senioři společně s mládím pobavit.

Vřelý dík patří všem účinkujícím, rodině Mikulášových za krásný dar a personálu za péči, kterou obyvatelům domova věnuje. Všechny Vás srdečně zveme na akce, které bude Domov pro seniory pořádat. Přijďte si k nám do altánku pobesedovat. Vedoucí DS Ludmila Čechová (foto Z. Nešporová)

Úspěšný zásah Hasičská jednotka Sboru dobrovolných hasičů města Valtice byla ve středu 18. června 2008 večer přivolána k rodinnému domu, kde došlo po havárii vodovodu k zatopení sklepních prostor. Valtičtí hasiči odvedli výbornou práci. Na místě byli do 10 minut po ohlášení a ve složení pan Foukal Bohumil – velitel zásahu, pan Hladík Miroslav, pan Mlynárik Pavel, pan Špaček Jan a pan Černý Jiří zvládli během tří hodin likvidaci havárie. A to bylo ve všech sklepních prostorách vody více než půl metru.

Jejich zásluhou a včasným profesionálním zásahem nebyla škoda tak veliká, jak se původně zdálo. Majitelé domku by proto rádi tímto prostřednictvím Sboru dobrovolných hasičů města Valtice poděkovali. Zvlášť, když mimo profesionálního přístupu při zásahu, nezapomněli ani na vše, co k tomu patří, tedy hlášení vyšetřovateli, pojišťovně a vše další. Jsme rádi, že náš dobrovolný hasičský sbor je na tak dobré úrovni a je připraven vždy v nouzi rychle pomoci. -mc-

TAXI LEV +420 605 10 22 10 SEVA-FLO RA s.r.o.

Město VALTICE

Nám. Svobody 12, Valtice, 519 352 615

VINNÉ SKLEPYa.s. VALTICE, tel.: 519 361 311

ZASTUPITELSTVO

RADA

KOMENTÁŘ

Usnesení č. 20 ze zasedání zastupitelstva města konaného dne 23. června 2008 Tento výpis má pouze informativní charakter. Některé údaje jsou vypuštěny s ohledem na zákon o ochraně osobních údajů. I. Zastupitelstvo města bere na vědomí: 1. Určení paní Bc. Lucie Klepáčkové zapisovatelkou dnešního jednání zastupitelstva. 2. Zprávu o kontrole usnesení z předcházejícího zastupitelstva města. 3. Zápis a usnesení z 22. jednání rady města ze dne 2.6. 2008. 4. Závěrečný účet DSO LVA za rok 2007. 5. Informaci Kordis JMK, spol. s r.o., Nové sady 30, 602 00 Brno o postupu řešení připomínek k návrhu jízdních řádů linek IDS JMK etapy E5.

16.

17.

II. Zastupitelstvo města schvaluje: 1. Návrhovou komisi ve složení Ing. Petr Zelinka, Leona Sobotková, Bc. Milan Sedláček. 2. Určení MUDr. Radovana Volejníčka a Mgr. Adama Jana Poláška za ověřovatele zápisu z dnešního jednání zastupitelstva města. 3. Rozšíření programu o bod Projednání závěrečného účtu DSO LVA za rok 2007 v bodu č.7 Majetkové záležitosti. 4. Rozšíření programu o projednání dopisu Vinařství Sedláček do bodu Žádosti jako bod č. 8.2.2. 5. Rozšíření programu o projednání změny jednacího řádu ZMV do bodu Podněty - 9.3.2 6. Program jednání dnešního zasedání. 7. Prodej pozemku par.č. 2681 zahrada v k.ú. Valtice dle „Zásad prodeje nemovitostí vyjma bytových domů ve vlastnictví města“ čl.3,dst. 3,4, tj. prodej nejvyšší nabídce, min. cena 200,- Kč/m2. 8. Stažení bodu – Projednání prodeje části pozemku par.č. 800/1 ostatní plocha, komunikace v k.ú. Valtice Vinařství Valtice, se sídlem nám. Svobody č. 3, Valtice z pořadu jednání. 9. Smlouvu o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu na pozemky par.č. 1061/1 ostatní plocha, komunikace a par.č. 1062/1 ostatní plocha, komunikace v k.ú. Valtice úplatně v částce 10 000,- Kč na dobu neurčitou mezi Městem Valtice a společností E.ON Distribuce, a.s. F.A.Gerstnera 2151/6,3 70 49 České Budějovice a pověření starostky podpisem této smlouvy. 10. Prodej UNI buňky umístěné v Úvalech za cenu 20 190,- Kč paní Mgr. Marii Zouharové. 11. Rámcovou smlouvu o obchodování na finančním trhu mezi Českou spořitelnou, a.s., Olbrachtova 1929/62, 140 00 Praha 4 a Městem Valtice, nám. Svobody 21, 691 42 Valtice a pověření starostky podpisem této smlouvy. 12. Dohodu o úrokovém zajištění mezi Českou spořitelnou, a.s., Olbrachtova 1929/62, 140 00 Praha 4 a Městem Valtice, nám. Svobody 21, 691 42 Valtice a pověření starostky podpisem této dohody. 13. Dohodu o spolupráci mezi Společností pro starou hudbu (ČR), Valdštejnská 14, Praha 1, 118 00, IČ 27046346 a Městem Valtice, nám. Svobody 21, 691 42 a pověření starostky podpisem této dohody. 14. Záměr rozšířit změnu č.5 ÚPN SÚ Valtice o lokalitu pro sport a rekreaci v prostoru „Prostřední čtvrtě“ na pozemcích parc. č.2058/1, 2058/2, 2058/4, 2058/5, 2618/1, 1245d/1, 788/1, 1002/312, 2613/1 a 2243/3, vše v k.ú. Valtice, které jsou v současné době dobývacím prostorem, na kterém postupně probíhá nebo již byla ukončena těžba štěrkopísku, s podmínkou, že veškeré náklady na pořízení změny pro tuto lokalitu uhradí vyvolavatel společnost Zechmeister, spol. s r.o. 15. Dodatek č.2 ke Smlouvě o dílo ze dne 22.1.2008 a Dodatku č.1 ke smlouvě ze dne 23.4.2008 mezi Městem Valtice, nám.

18.

19.

20.

21.

22.

Svobody 21, 691 42 Valtice jako objednatelem a Urbanistickým střediskem, spol. s r.o., Příkop 8, 602 00 Brno jako zhotovitelem a pověření starostky podpisem tohoto Dodatku č.2. Dohodu o ukončení Smlouvy o umístění zařízení č. 40987-3 ze dne 1.10. 2003 mezi Městem Valtice, nám. Svobody 21, 691 42 Valtice jako pronajímatelem a GTS NOVERA a.s, Přemyslovská 43/2845, 130 00 Praha 3 jako nájemcem a pověření starostky podpisem této dohody. Dodatek č.1 licenční smlouvy k užívání produktu EmOff Obec mezi poskytovatelem ISATech, s.r.o., S.K.Neumanna 1316, 532 07 Pardubice a uživatelem Město Valtice, nám. Svobody 21, 691 42 Valtice a pověření starostky podpisem tohoto dodatku. Dodatek č.1 ke Smlouvě o dílo č. 02/2008 na zhotovení projektové dokumentace na stavbu Komplexní stavební úprava náměstí Svobody Valtice mezi Ing. Vladimírem Tauchmanem, inženýrská a projektová činnost, Mendlova 3, 690 03 Břeclav jako zhotovitelem a Městem Valtice, nám. Svobody 21, 691 42 Valtice jako objednatelem a pověření starostky podpisem smlouvy. Dodatek č.2 ke smlouvě, podepsané dne 8.7.2002 a dne 12.7.2002, o bezúplatném převodu vlastnictví, uzavřené ve smyslu ustanovení § 21 odst. 1) a § 22 odst. 2) zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, v platném znění v návaznosti na ustanovení § 35 zákona č.128/2000 Sb., o obcích, v platném znění, mezi Českou republikou – Generálním ředitelstvím cel, IČ: 71214011, se sídlem: 140 96 Praha 4, Michle, ul. Budějovická č.7/1387, jako převodcem a Městem Valtice, IČ: 00283665, se sídlem: 691 42 Valtice, náměstí Svobody 21, jako nabyvatelem a pověření starostky podpisem tohoto dodatku. Smlouvu o bezúplatném převodu nemovitostí (darovací smlouvu) na pozemky par.č. 3434/2 ostatní plocha a par.č. 2730/2 ostatní plocha v k.ú. Valtice mezi převádějícím Národním památkovým ústavem Praha 1- Malá strana a Městem Valtice jako přebírajícím a pověření starostky podpisem darovací smlouvy. Smlouvu o poskytnutí dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje k realizaci projektu Změna č.5 ÚPN SÚ Valtice mezi Jihomoravským krajem, se sídlem Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Brno jako poskytovatelem a Městem Valtice, se sídlem Náměstí Svobody 21, 691 42 Valtice jako příjemcem a pověření starostky podpisem této smlouvy. Změnu Jednacího řádu Zastupitelstva města Valtice v navrhovaném znění.

III. Zastupitelstvo města Valtice neschvaluje: 1. Prodej pozemku par.č. 13 zahrada v k.ú. Úvaly u Valtic firmě SPIRUS s.r.o., se sídlem Tovární č. 1112, Chrudim. IV. Zastupitelstvo města ukládá: 1. Tajemníkovi městského úřadu projednat a navrhnout řešení bezpečnostních opatření na spojce ulic Sobotní-Vinařská. 2. Tajemníkovi městského úřadu oslovit subjekty a požádat je o předložení nabídky na inženýrské práce „ZŠ Valtice – zateplení a výměna oken“ k termínu 7.7.2008. V. Zastupitelstvo města pověřuje: 1. Radu města schválením smlouvy o dílo na zakázku - inženýrská činnost na stavbu „ZŠ Valtice – zateplení a výměna oken“ a starostku města podpisem smlouvy o dílo. VI. Zastupitelstvo města jmenuje: 1. Hodnotící komisi pro veřejnou zakázku Úprava a obnova zeleně 2

ve Valticích ve složení: Ing. Petr Kubeša – Náklo 58, 783 32 Náklo Ing. Přemysl Krejčiřík – Vinohrady 1039, 691 42 Valtice Ing. Pokorný Jaroslav – Nová 832, 691 42 Valtice Jiří Špaček – Lázeňská 290, 691 42 Valtice zástupce Renards – Hlinky 27 , 603 00 Brno a náhradníky Ing. Božena Pacáková – Studentská 171, 290 01 Podě Ing. Kamila Krejčiříková – Vinohrady 1039, 691 42, Valtice Ing. Pavlína Vlková – 1. máje 717, 691 42 Valtice Anna Režňáková – K lesíku 815, 691 42 Valtice zástupce Renards – Hlinky 27, 603 00 Brno

Sociální a Finanční poradna ČR ve spolupráci s krajskou radou Jihomoravského kraje Svazu důchodců ČR informuje Finanční poradna sjedná slevy pro mladé rodiny s dětmi, sociálně slabší skupiny obyvatel, pro seniory, pro držitele průkazů TP, ZTP a ZTP-P Sociálně finanční poradna ČR nabízí touto cestou pro všechny klienty slevy:

• • •

Ing. Pavlína Vlková v.r. Ing. Terezie Lvová v.r. místostarostka starostka Pozn: Příští zasedání zastupitelstva města se koná dne 22.9.2008 a začíná v 17:00 hod. v zasedací síni MěÚ Valtice

• • •

Městská policie informace o činnosti - červen 2008 •

•

•

•

•

•

• •

•

•

•

•

•

na elektrickou energii (roční vyúčtování 4–6 %) u vybraného dodavatele na benzin a naftu v síti vybraných čerpacích stanic na služby vybraného mobilního operátora (slevy 30-40%), pevné linky, internet, Telefonica O2 na zákonné a havarijní pojištění osobních aut (10-20%) na pojištění domácnosti a nemovitosti (slevy 10-20%) na dodávku plynu (od července 2008) u vybraného dodavatele

Pro držitele průkazů ZTP a ZTP-P sjednáme slevy na pojištění za škodu způsobenou zaměstnavateli, zákonné a havarijní pojištění aut, pojištění domácnosti a nemovitosti u vybraných pojišťoven.

3.6. byly vybrány parkovací automaty - celková výše tržby činila 26.379,- Kč. Téhož dne byla provedena kontrola v zahrádkářských koloniích na ulici P. Bezruče, za hřbitovem a ve čtvrtích. 4.6. poskytovali strážníci součinnost Exekutorskému úřadu Hodonín. Dále byla provedena kontrola v Úvalech, na Reistně, na Belvederu atd. 5.6. byla řešena nahlášená krádež peněženky. Ve večerních hodinách dohlíželi strážníci na klidný průběh koncertu, který se konal v místním kostele. Téhož dne byla strážníkům nahlášena stížnost z jednoho hotelového zařízení. Vše bylo postoupeno PČR. 9.6. byla nalezena na ulici Růžová peněženka, která byla předána majiteli. V odpoledních hodinách dohlížela MěP na klidný průběh smutečního obřadu na místním hřbitově. 11.6. byla provedena kontrola veřejného pořádku v Úvalech, u hřbitova, na ulici Mikulovská, v zahrad. kolonii a na Reistně. Dále byla udělena bloková pokuta za nesprávné parkování. 12.6. bylo prováděno měření rychlosti jízdy na vybraných komunikacích za účelem zvýšení bezpečnosti silničního provozu. V odpoledních hodinách bylo strážníkům nahlášeno poškození chodníku nezodpovědným řidičem na ulici Tří bratří. 18.6. byl strážníky odchycen zatoulaný pes. Zvíře bylo umístěno do útulku v Bulharech. 19.6. byla přivolána MěP do areálu bývalého Besedního domu, kde se zdržovalo několik mladistvých. Vše bylo vyřízeno blokovou pokutou. 23.6. byly vybrány parkovací automaty - tržba činila 16.588,Kč. Dále byla provedena kontrola veřejného pořádku na ulici Modřínová, Tří bratří, Okružní, Dlážděná atd. 24.6. byla udělena bloková pokuta za porušení DZ–B2.Téhož dne řešili strážníci na ulici P.Bezruče několik řidičů, kteří zaparkovali svoje vozidla na travnaté ploše. 25.6. přijala MěP stížnost na majitele psů, kteří se volně pohybují po ulici a to v prostorách Úval. S těmito majiteli bude zahájeno správní řízení. 26.6. bylo strážníky prováděno měření rychlosti jízdy na vytipovaných ulicích z důvodu zvýšení bezpečnosti silničního provozu. 27.6. byla provedena kontrola veřejného pořádku v Úvalech, na Reistně, v zahrádkářských koloniích atd. Ve večerních hodinách kontrolovali strážníci několik nezletilců, kteří si krátili dlouhou chvíli na Reistně. zapsal strážník M. Šesták

Neplaťte víc, než je potřeba! Finanční poradna dále informuje: Od 1. června 2008 lze uzavírat stavební spoření pro děti do 17 let bez vstupního poplatku Sociální poradna nabízí kontakt na bezplatné právní, sociální, daňové a psychologické služby pro všechny občany Bližší informace: Kontaktní místo: Krajská rada Svazu důchodců Běhounská 17 Brno 61600 Tel. 545 575 257, mob.721 344 323 Úřední den – úterý: 13.00 – 16.00 hod. ul.Scota Viatora 26, Hodonín 695 01 tel. 518 321 861 nebo 739 623 273

Otevřený dopis Vážený pane Šrámku, děkuji Vám touto cestou za květinový dar pro město Valtice. Vaše nabídka mě velmi potěšila a povzbudila v úsilí vylepšovat vzhled našeho města, konkrétně i ostrůvky, záhony na přechodech na hlavní silnici. A také ve víře, že občanů, kteří mají zájem přispět ke zkrášlení města, ve kterém žijeme, je dost. To, že takoví občané ve Valticích jsou, vím, vidím to na zahrádkách a předzahrádkách rodinných domů. Ale ochota přispět i na zkrášlení veřejného prostranství, již tak zřejmá není. Přesto, jen pro spravedlivé ocenění přínosu občanů pro město, dovoluji si Vám sdělit, že i obyvatelé nové ulice Vinohrady, přispěli celou částkou na koupi stromů, jejichž výsadbu provedlo město právě na této ulici v jarních měsících letošního roku. Ještě k „ostrůvkům“. Problémy, které nastaly po předcházející výsadbě, jsem bohužel nepředpokládala, i když připouštím, že jsem mohla. Provedli jsme proto výměnu zeminy na záhonech, tak doufám, že pelargonie již nebudou trpět a porostou dobře. Dovoluji si také vyslovit přání, aby nejen výsadba Vámi darovaných pelargonií, ale aby veškerá zeleň ve Valticích včetně městského mobiliáře (lavičky, koše, značky) nebyla ničena vandaly. Přeji Vám pevné zdraví a ještě jednou upřímný dík. V úctě, Ing. Terezie Lvová, starostka města

__________________________________________________________________________________

Kontakty na MěP: telefon: 519 301 414; mobil: 608 268 527; e-mail: [email protected] 3

INFORMACE - ZPRÁVY - ZAJÍMAVOSTI

Kulturní kalendář červenec Mezinárodní letní škola staré hudby - nejrozsáhlejší kurzy staré hudby v ČR, večerní koncerty Termín: 1. – 6.7.2008 Místo konání: státní zámek Valtice – Španělská konírna Organizátor: Společnost pro starou hudbu a Město Valtice, valtice. [email protected], tel.: 519 352 978 Výstava k 20. výročí Mezinárodní letní školy staré hudby Termín: 1. – 6.7.2008 Místo konání: TIC, nám. Svobody 4, Valtice Organizátor: Muzejní spolek Valtice a Společnost pro starou hudbu, tel.: 519 352 978 Tři Grácie - výstava fotografií Ing. Karla Rakovského Termín: 7. – 30.7.2008 Místo konání: TIC, nám. Svobody 4, Valtice Organizátor: Muzejní spolek Valtice, TIC Valtice, 519 352 978 Letní příměstský jazykový tábor Termín: 14.-18.7.2008 Organizátor: Barbora Babičová a Kateřina Urbánková, tel.: 603 794 584, 724 752 800 Předhodové zpívání Termín: 17.7.2008 Místo konání: Valtice, nám. Svobody – před TIC Organizátor: Valtická krojovaná společnost, tel.: 519 352 808, 606 712 128 Petanque Cup 2008 - petanque v areálu zámeckého parku Termín: 26.7.2008 Místo konání: zámecký park Organizátor: FBC Valtice, tel.: 777850763, 773625313

FBC VALTICE

Národní zemědělské muzeum připravilo na červenec: Co žije pod hladinou - výstava převzatá z NZM Ohrada 1000 květů pro balkóny a zahrady – výstava Život hlodavců – výstava Muzejní miniarboretum Místo konání: NZM Valtice, nám. Svobody 8, tel.: 519 352 144, www.nzmvaltice.wz.cz

Florbalový klub se

Správou státního zámku Valtice – NPÚ - ÚOP Brno Vás srdeĀnď zve na IV . roĀník již tradiĀního neformálního amatérského turnaje

CHATEAU PETANQUE CUP

Co nového nás čeká a co pokračuje v srpnu 2008: Valtické vinařské slavnosti - 1. – 2.8.2008 – přehlídka mor. vín, doprovodná folklórní vystoupení, gastronomické akce, v sobotu soutěž cimbálových muzik o cenu Valtický cimbál X. jubilejní výstava „oživlých“ kamenů a kreseb S. Čermákové a dřevořezby M. Suchánka - 2.–30.8.2008 Víkendový seminář o víně - 15. – 17.8.2008 - základní znalosti o víně přímo v hlavním městě vína Valtické krojované hody - 16. – 17.8.2008 - krojovaný průvod, taneční zábava Festival VALTICE 2008 - 29.–31.8.2008 - hudební barokní slavnosti v areálu zámku Valtice Co žije pod hladinou – pokračuje do srpna - výstava NZM Valtice převzatá z NZM Ohrada 1000 květů pro balkóny a zahrady – pokračuje do srpna - výstava NZM Valtice Život hlodavců – pokračuje do září - výstava NZM Valtice Muzejní miniarboretum - pokračuje do prosince - výstava NZM Valtice

2008 Tentokrát…DOZELENA ! KDY : sobota 26.7.2008 , 14.14 hod KDE : v zámeckém parku – v Āásti za prĪchodem k zámecké kapli SYSTÉM : 2-3 Ālenná družstva , pĢesnďji se rozhodne na místď O CO? : o pĢekvapení… ODĎV : pro dokreslení atmosféry této relaxaĀní hry v areálu zámeckého parku a vzhledem k pravdďpodobnď vysokým teplotám a tempu hry doporuĀujeme stylový sportovní odďv tentokrát v pozitivní zelené v jakémkoliv množství ….

OBÿERSTVENÍ ZAJIŠTĎNO ! VEÿER TANEÿNÍ ZÁBAVA

Bližší informace v srpnovém čísle VZ nebo TIC Valtice – tel.: 519 352 978

Koulení zdar

4

ŠKOLNÍ KURÝR ZÁKLADNÍ ŠKOLA VALTICE

Sportovní den 1. stupeň V úterý 24.6.2008 se školní hřiště SViŠ zaplnilo žáky 1. stupně ZŠ Valtice. Po nástupu a provolání třikrát zdar se děti odebraly na jednotlivá stanoviště. Sportovní disciplíny odpovídaly jak věku dětí, tak také odlehčené atmosféře konce školního roku. Žáci si pod vedením vyučujících 1. stupně ZŠ vyzkoušeli hod botou na cíl, člunkový běh, skok daleký z místa, hry s padákem, střelbu na koš, chůzi s pingpongovým míčkem na lžičce a také petanque. Za každou splněnou disciplínu obdržely děti sladkou odměnu.

Po nezbytné přestávce na svačinu a vydechnutí sportovaly již děti dle svého zájmu. Na řadu přišel fotbal, přehazovaná, přetahování s lanem, skákání přes švihadlo a různé hry. Sluníčko pálilo stále víc a víc. Unavení a zpocení jsme se vydali na cestu do jídelny na oběd.

Ukaž, co umíš Jelikož poslední týden ve škole jsou už uzavřené známky a žákům nastává týden sladkého "neučení se", je prostor pro aktivity nejrůznějšího typu. Jednou z nich je akce Ukaž co umíš, která se pořádá jak na prvním, tak na druhém stupni a jejím cílem je jediné - pobavit (se). Jednotlivé třídy mají zdánlivě jednoduchý

úkol - vymyslet a nacvičit cokoliv, jakékoliv vystoupení, které budou schopni předvést před ostatními v tělocvičně. Na prvním stupni převládají básničky, písničky nebo hraní na různé hudební nástroje, eventuelně krátká taneční představení. Na stupni druhém už to bývá pestřejší - letošní šesťáci například v hodinách jazyka ruského nacvičili krátkou pohádku o 3 medvědech (pochopitelně v ruštině), sedmáci tančili a zahráli veršovanou zmodernizovanou pohádku o Karkulce. Osmý ročník to pojal vyloženě recesisticky - zazpíval píseň Když jsme já sloužil (což byl v podání některých opravdu zážitek). A deváťáci nám přečetli parodii školního řádu. I když někteří svá vystoupení chystali na poslední chvíli, většině se podařilo pobavit ostatní i učitele. Mgr. Renata Kopřivová

place“ se nám sice natáčení protáhlo, ale o to víc nás bavilo. Z poslední fáze, technického zpracování a vytvoření samotného filmu, jsem měla celkem obavy. S touto částí nám pomohla slečna Michaela Bartošová, takže, když jsem po Velikonocích přinesla k promítnutí hotový film, byli jeho aktéři plni očekávání. Každý z nich dostal kopii filmu na památku, protože (až na jednoho) se jedná o současné deváťáky – Žaneta Baxová, Eliška Bosačíková, Hana Bořutová (sluneční agentura Ufonek), Kristýna Bukovcová (maminka), Nikola Hovorová (reportérka), Lenka Haraštová (fotografie), Vojtěch Hřiba (Nejvyšší robot), Filip Kouba (syn), Tomáš Kollár (tatínek), Jakub Hnilička (záchranář) a Daniel Lyčka (učitel). 9. června jsme v Hodoníně převzali ocenění za náš film. A přestože jsme byli jen jedním ze dvou konečných účastníků, všichni jsme se shodli na tom, že bylo dobře, že jsem si vyzkoušeli něco nového. Mgr. Yveta Rylichová A ještě několik fotek ze závěru školního roku Rozloučení s letošními deváťáky na MěÚ ve čtvrtek 26.6.2008

Ukončení školního roku před školou

„Až se bude psát rok 2500?“

Sportovní den se všem moc líbil a příjemně jsme se tak rozloučili se školním rokem. Zároveň bychom chtěli touto cestou poděkovat vedení SViŠ Valtice za poskytnutí sportovního areálu. Mgr. Lucie Pražáková 2. stupeň Sportovní zápolení proběhlo i na 2. stupni, ale tentokrát ve středu 25.6.2008 opět na hřišti SViŠ Valtice. Nechyběly disciplíny jako přetahování lanem a hod na koš. Z kolektivních her se žáci účastnili zejména volejbalu, kopané a basketbalu. Právě volejbal a basketbal vyvrcholil vzájemným přátelským utkáním pedagogů a žáků devátých tříd. Volejbal skončil 2:0 pro učitele, basketbal 10:4 pro chlapce, kteří čelili týmu učitelů doplněnému hráčkami basketbalu osmých tříd. Prožili jsme krásné dopoledne plných sportovních zážitků. Mgr. Zdeněk Oslzlý

To je název krátkého filmu, který vznikl v tomto školním roce ve volitelném předmětu Mediální výchova. Na podzim loňského roku jsme se se žáky po krátké úvaze rozhodli přihlásit do soutěže „Hokus Fokus“, kterou vypsalo hodonínské pedagogické centrum. Bylo zadáno téma školního filmu – život v budoucnosti, délka filmu – maximálně 10 minut. Další bližší kritéria nebyla určena, což se původně jevilo jako výhoda. Vzhledem k tomu, že žáci měli hodně nápadů, ale samotná pětačtyřicetiminutová vyučovací hodina nám nestačila, sešli jsme se na noc ve škole. Během nočního sezení žáci nejdříve navrhli témata, která by mohla být ve filmu ztvárněna. Občas jsem je musela, i když nerada, trochu krotit. Jejich fantazie byla bezbřehá, ale technické a finanční možnosti velmi omezeny. Ráno, při odchodu ze školy, jsme už měli přesnější obrysy jednotlivých scén a repliky ve scénáři. Samotné natáčení probíhalo v prostorách školy a parku. Výhodou bylo, že natáčení jednotlivých scén se účastnil vždy jen určitý počet žáků. Asi dvakrát nebo třikrát jsem podlehla a dovolila, aby byl při natáčení přítomen celý tým nebo kolemjdoucí diváci. Pro opakované hromadné výbuchy smíchu „na 5

Vyprovození 9. tříd ze školy

Návštěva bývalých žáků školy (po 44 letech) v pátek 27.6.2008 odpoledne

Valtice - město krásy, života a lidství Slunce putovalo po azurové obloze a paprsky prohřívaly dopolední ovzduší. Horko nás nasměrovalo k cukrárně. Stejně jako kdysi v dávných dobách dětství. V ústech vysychalo a probouzela se stále větší chuť smlsnout si na zmrzlině. Nejméně dva kopečky… Citrónová je nejlepší! Patří k mým oblíbeným. Tu miloval Jaroslav Verchlický! I Franz Kafka! Vždycky si při ní na ty dva velikány vzpomenu. A v cukrárně ji určitě budou mít. Valtice! Horké a vlídné Valtice… Nádherné Valtice … Milované Valtice … Naše pohledy hladily známá místa. Známá i jiná, zcela nová. Kopečkova hospoda ustoupila výstavbě bytovek. Protější stranu se zelinářstvím, textilem a komunálními službami nahradil obchodní dům. Ulicemi procházeli Valtičané. Nám neznámí Valtičané. A přece tak blízcí a sympatičtí. Vždyť i oni přispívají k úrovni města. Teď ovšem jejich kroky směřovaly do prodejen a krámků, soustředěných zejména na náměstí a do jeho blízkého okolí.. „Dobrý den!“, stihl nás příjemný úsměv mladé ženy. „Dobrý den!“, odpověděli jsme na zdvořilost mírně udivenou zdvořilostí. „Ty tu paní znáš?“, zeptala jsem se, sotva zmizela z doslechu. „Ne, já myslel, že zdravila Tebe.“ „Možná si nás s někým spletla.“ „Možná…“ „Dobrý den!“, zaznělo po chvíli dvojhlasně z úst asi čtrnáctiletých chlapců. Ti kluci nás rozhodně nemohli znát. A také to nemohl být omyl. „Asi se tu dochovala zdvořilost. Pamatuješ, že jsme jako děti také zdravili každého, kdo nás potkal?“, zavzpomínala jsem… Ano, lidé nás zdravili, ačkoli neměli ani potuchy, kdo jsme. Byli prostě zdvořilí. A my jsme už zapomněli, jak je to milé a jak moc to hladí po duši a přibližuje člověka člověku. Zapomněli jsme, protože tam, kde žijeme, se vzájemně zdraví pouze ti lidé, kteří se znají. ******* V cukrárně vládla pohostinnost a vstřícnost. „Víte, paní, co tu na rohu bylo po válce?“, troufla jsem si zavést s paní cukrářkou hovor. „Elektro“, s úsměvem odvětila. Vždyť se tu narodila, vychodila školu a teď tu má rodinu. Dokonce i vnoučátka. „To je možné, že tu byla prodejna Elektro, ale ještě v padesátých letech přímo v této místnosti prodával pan Dyba potraviny na lístky. Také se jim říkalo body. Myslím tím ty lístky. Ale to vy jste ještě nebyla na světě.“ „Přijeli jste se podívat na zámek?“, dobrosrdečně změnila žena téma. „Přijeli jsme se podívat na Valtice. Máme tu setkání spolužáků. A protože je nám už docela dost let, scházíme se každoročně, aby to bylo co nejčastěji. A abychom si prohlédli některá další místa, jsme tu na prodloužený víkend. Pan Kraus nám vytvořil útulný a pohodlný přechodný domov. I k němu se rádi vracíme“, informovala jsem laskavou paní. „Jsou pozváni i naši učitelé. Také na Valtice vzpomínají a stejně jako my litují, že je život zavál do jiných koutů země“, vzpomněl na slova paní učitelky Procházkové - Sýkorové bratr Honza. „A také jsme pozváni na koncert souboru Hradišťan zdejším panem radním. Program máme bohatý“, s potěšením v hlase jsem si prohlížela plakát. „Ano. Koncert bude v kostele. Také

se chci jít podívat“, doplnila informaci paní cukrářka. ******** Valtice - hlavní město vína nás přijalo velmi přívětivě. Pohostilo nás svým lahodným mokem. Na různých oslavách a posezeních si s oblibou připíjíme valtickým, ale to, co nám bylo nabídnuto ve sklepích a jako vzorky roční práce, překonalo veškeré naše zkušenosti v tomto oboru. Na jazyku jsme slastně převalovali každý lok a naše chuťové kalíšky téměř nevěřícně přijímaly chuť rodné země, životodárného slunce, lásky a práce. Po takovém víně hlava nebolí. Takové víno je hodno i řeckých bohů. Setkání spolužáků se vydařilo. Přijela i paní učitelka Alena Procházková – Sýkorová. Ráda na Valtice vzpomíná a ráda se sem vrací. Bylo to její první učitelské místo a my jsme byli její první žáci. Udělala z malých raubířů spořádanou třídu hlavně svou důsledností a náročností, obětavostí a přátelstvím.. . Naučila nás vzájemně si pomáhat, umět se orientovat v přírodě i v životě, předala nám nezměrné množství svých vlastních znalostí a návyků. Má ještě spoustu dokladů a fotografií z padesátých let. Jsou to doklady o tom, jak to tehdy ve škole vypadalo, co se dělo a jací jsme byli. Připravuje to všechno k předání valtické škole nebo muzeu. Podle toho, kdo bude mít zájem. Paní učitelka Procházková – Sýkorová je jistě ozdobou každé významné školní oslavy v našem milovaném městě. Nebo by alespoň měla být. ******* Neděle ve Valticích je skutečná neděle. Slavnost sálá ze všech koutů. Sálá z náměstí, z cukráren, z bister, restaurací a voní z otevřených oken bytů. Slavnostní den však začíná koncertem chrámových zvonů. Do širokého okolí svolává křesťany na pravidelnou pobožnost. Těm ostatním dává na vědomí, že je neděle, tedy den klidu a pohody. Monumentální stavba kostela má vkusný zevnějšek a umělecky vyzdobenou chrámovou loď. Baroko překvapuje svou čistotou a jednoduchostí, neplýtvá zlatem a barevností, ale ohromuje dokonalostí sochařského a malířského umění. Na mši svaté se sešla asi stovka lidí. Při pomyšlení, že jde o dobrovolnost a víru, je to na dnešní poměry vskutku udivující počet. Ještě víc překvapuje fakt, že věkový průměr přítomných je obdivuhodně nízký. Jsou to především rodiče s malými dětmi. Velmi krásná část obřadu vedle Proměny je přání pokoje. Lidé si podávají ruce se slovy Pokoj vám. O to více na nás zapůsobila scénka, když jsme pak procházeli kostelem a připomínali si všechno, čím jsme bývali okouzleni. Dáma s úžasným kloboukem zastavila muže, zřejmě kamaráda : „Ani jsme si nepodali ruce.“ „Podívej, já nemohu nikomu podávat ruku. Nejde mi to“, omluvně pohlédl muž na svůj protějšek „Tak mi dej na znamení pokoje pusu“, nedala se odbýt dáma. Zdi kostela odrážely můj hlasitý smích. Zčásti to bylo veselé, zčásti dojemné. ******* Odpolední siesta na lavičce u morového 6

sloupu (po dobrém obědě s přesňákem jako dezertem) působila blahodárně. Vždyť byla zpestřena zkouškou Hradišťanu před odpoledním koncertem. Melodie se nesly z oken hudební školy. Ještě že ta zkouška byla. To jsme si říkali, když nás na cestě zastihla obrovská bouřka. Překazila další program. Nevyšla nám kromě koncertu ani cesta na Reistnu a na ulici 21.dubna, kde jsme po válce pár let bydleli. Nevadí. Příští rok to jistě napravíme. Přijedeme zase, naše milované Valtice. Vždyť máte celé naše srdce. JUDr. Jan Müller, Hradec Králové a PaedDr. Taťána Tichá-Müllerová, Mariánské Lázně

TGM ve Valticích Z dobových novin, Břeclavský kraj se dovídáme, že president T.G. Masaryk zavítá 20. června 1928 i na Valticko. Pojede autem ze Židlochovic do Mikulova a do Valtic přijede asi v 16.40. Odtud do Lednice, Charvátské a do Poštorné. President přijel po prudké bouři a ještě za drobného deště vystupuje na tribunu. Valtické náměstí jest proměněno v sad, v jehož středu stojí bohatě zelením a kvítím zdobena ona tribuna. Vjezd do Valtic opatřen jest slavobránou, ve městečku prapor na praporu, ozdoba na ozdobě. Pana presidenta vítají stejně rádi Češi jako Němci, starosta Matthias Nistner, poslanec Ervín Zajiczek a řídící učitel Václav Grunt za českou mešinu. Presidenta dále zdraví poslanec Fr. Molík a za legionáře mluví Adolf Surý. President odpovídá německy i česky. Vzpomněl velký historický proces, v němž hrály Valtice důležitou úlohu. Je dobře, že se myslí dopředu, kdy hlavní zřetel bude brán na blaho občanstva, končí svůj krátký projev. Děkuje všem za slova uznání, srdečně se zdraví s legionářem. Na to jsou panu presidentovi představeni místní hodnostáři ze zastupitelstva, knížecí správy lichtenštejnské, škol a úřadů. Při odjezdu je bouřlivě pozdravován českými školními dětmi. Pana presidenta pozdravovaly zástupy nadšených občanů Sokolů, Hasičských sborů a školní mládeže. Ani prudká bouře neodradila deset tisíc lidí v Poštorné. Velmi půvabná musela být i neplánovaná zastávka v Charvátské. Tam ho místní chasa jednoduše „zatahla“ a pohostila čerstvými jahodami, protože se vědělo, že Masaryk byl zapřisáhlý odpůrce alkoholu. I tehdejší noviny Břeclavský kraj přinesl zvláštní vydání a sugestivně líčil návštěvu pana presidenta. Zejména emotivně laděný úvodník vyzývá všechny „ať jsi kdo jsi“, protože presidenta jen zahlédnout stačí abys byl lepším člověkem. Závěr, ať si laskavý čtenář udělá sám. Jen pro úplnost uvádím, že zatahování je starý svatební zvyk, kdy si přespolní chlapec bere dívku a musí ji u místní chase vykoupit. Záměrně píšu president se s, aby byl zachován dobový pravopis. František Schulz, kultura

Konec školního roku v naší mateřské škole •

•

V měsíci červnu proběhlo s našimi předškoláky a jejich rodiči seznámení se školou formou návštěv do ZŠ, kde si děti vyzkoušely, jaké to bude ve škole, seznámily se se svými budoucími p. učitelkami a zapojily se do prvních školních činností v lavicích. Svátek našich dětí jsme oslavili netradiční formou, kdy ve spolupráci s klaunem děti zpívaly, přednášely a tančily. Závěr svého svátku oslavily děti chlazeným nanukem, na kterém si všechny pochutnaly.

Konec školního roku neznamená pro valtické mažoretky jen začátek prázdnin, ale také konec soutěžní sezóny. Jaká byla? Opět úspěšná. Ale vezměme to pěkně od začátku. Aby děvčata obstála v každoroční silné soutěžní konkurenci, musí mít řádně natrénováno. Je to jako v kterémkoliv jiném sportu. Ano, mažoretkový sport je SPORT. Se vším všudy.

pobavit s námi. Na celé odpoledne se na nás z oblohy smálo sluníčko a dívalo se, jak se nám to odpoledne vydařilo. •

•

V průběhu měsíce nám přišly děti z LŠU ve Valticích zahrát na zahradu na různé hudební nástroje. A víte, že nás také pozvali do LŠU? Paní učitelka Veronika Jíchová nás tam seznámila s různými hudebními nástroji, naše bývalé děti nám zahrály. A také tam byl cimbál! Panečku, to byla hudba. Moc se nám

18. června se naše zahrada naplnila dětmi, které byly převlečeny za vodníky, princezny, draky a začal náš tradiční karneval v maskách, kde si všichni zatančili a zaskotačili. to líbilo, zazpívali jsme si a spokojeně odcházeli do naší Jablůňky na oběd.

Dětský sbor Modrásek pod vedením p. uč. Málkové vystoupil na naší zahradní terase a zazpíval dětem i rodičům několik pěkných písní. A co naši předškoláci? Ti se s námi rozloučili, dostali do svých nových školních aktovek dárečky a všichni jsme si společně zazpívali školní hymnu „Školka nám končí“. A pak už předškoláky čekala slavnostní tabule se spoustou dobrot a pití. Mňam! Taky se přišly na tu slávu podívat paní učitelky ze základní školy, pan ředitel Hyčka, pan Špaček a také naše bývalá paní ředitelka Hledíková. A co bylo dál? Legrace, veselí, zábava. Rodiče se mohli občerstvit, napít a

Konec sezóny

Na závěr školního roku bych chtěla poděkovat všem rodičům, kteří sponzorovali naši MŠ během celého školního roku 2007/2008 a současně zvu všechny občany Valtic na shlédnutí našeho prvního školkového tabla, které je vystavené v papírnictví u paní Leony Sobotkové, která nám poskytla prostory. Irena Maroušová – ředitelka MŠ 7

Každoroční soutěžní maratón začíná výběrem skladeb. Vhodnou skladbu pro pochodové defilé, jinou zase pro pódiovou sestavu. A k tomu vymyslet choreografii a cvičit a cvičit a cvičit. Letošní soutěžní sezónu děvčata odstartovala na kvalifikačním kole v Moravské Nové Vsi. Soutěžila ve všech věkových kategoriích i disciplínách. Tou nejmladší jsou kadetky, dále juniorky a seniorky. Z tohoto základního kola si děvčata přivezla jednu zlatou, čtyři stříbrné a tři bronzové medaile. Celkem vybojovala 11 postupů do dalších kol, která se konala v Písku, ve Vyškově a také na domácí půdě ve Valticích. Ze základních kol si vybojovala skupina kadetek postup až do celostátního finále ve Vyškově, kde obsadila pěkné 9 místo. Rovněž juniorky byly se svou malou formací s třásněmi úspěšné a zúčastnily se celostátního finále ve Vyškově, kde skončily 7. z celé ČR. Nic z toho by se nekonalo, nebýt podpory města a velké řady sponzorů. Velký dík patří také rodičům našich mažoretek, kteří se velkou měrou podílejí na organizaci Valtické soutěže. Tímto všem moc děkuji.

Valtické mažoretky ukončily sezónu tradičně a to hromadnou konzumací vepře, která se konala 28. června na bývalém dopravním učilišti ve Valticích, kterou jsme se všichni rozloučili s úspěšným rokem 2007-2008. V září opět na shledanou. Za KM Valtice Poláková Lenka

zapékat jako závitky. Jako koření do salátů se smíchají se solí a opraženým tlučeným sezamovým semínkem.

ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL ... „tuto planetu jsme nezdědili po předcích, ale máme ji půjčenou od svých dětí“…

Přírodní ochrana před sluncem – 100% bez umělých konzervantů, barviv a přísad na bázi ropy, 100% bez syntetických UV filtrů, 100% minerální UVA, UVB, UVC filtry, voděodolné, účinné okamžitě po nanesení, vyrobeno z BIO surovin podle zásad BDIH pro kontrolovanou přírodní kosmetiku, netestováno na zvířatech. Stále více lidí vyhledává 100% přírodní minerální ochranu, aby se vyhnuli alergickým reakcím pokožky. Minerální filtry nepronikají do těla, ale odráží UV záření již na povrchu pokožky. Předchází tak alergickým reakcím a podráždění kůže, které mohou být vyvolány syntetickými UV filtry spolu s umělými konzervanty, emulgátory a parfémy. Sluneční paprsky dopadající na pokožku obsahují tři typy záření: viditelné, infračervené a ultrafialové (UV), které dále dělíme na UVA, UVB a UVC: • UVB záření proniká do povrchové vrstvy pokožky a vyvolává její spálení (zčervenání). Při intenzivním a dlouhodobém působení může narušit DNA kožních buněk a způsobit zhoubné onemocnění kůže. • UVA záření proniká hlouběji, proto může pokožku více poškozovat. Způsobuje předčasné stárnutí kůže, narušení imunitních mechanismů a výrazně zvyšuje riziko vzniku rakoviny kůže. • UVC paprsky se dříve vyskytovaly jen ve stratosféře, ale se ztenčováním ozonové vrstvy se o jejich negativním působení stále více diskutuje Minerální UV filtry odrážejí UVB, UVA, ale i UVC záření ihned po nanesení. Nevstřebávají se do pokožky, jsou voděodolné a vhodné i pro citlivou pokožku.

Téma na měsíc červen: : Mořské řasy, přírodní ochrana před sluncem Mořské řasy – jsou zdrojem potravy lidstva od nejstarších dob. Například v Japonsku jsou po staletí používány stejně běžně jako zahradní zelenina. U nás však mořské řasy nebývají součástí denního jídelníčku. Jednou z příčin může být i nedostatečná informovanost o obsahu látek nezbytných pro lidský organismus, o způsobu jejich přípravy a použití. Mořské řasy jsou nejčistším, nejkvalitnějším a organismem nejsnáze využitelným zdrojem lehce stravitelných bílkovin a uhlovodanů; tělu dodávají tolik potřebné vitamíny A, B2, B12, C. jsou ceněny též pro obsah minerálních látek: vápník, zinek, hořčík, železo, jód, chrom, sodík. Obsahují 10x až 20x více minerálů než zelenina. Mimořádně cenný je obsah vápníku. Některé druhy jako např. NORI, WAKAME, IZIKI mají až 14x více vápníku než mléko. Zatímco vápník z mléka je pro lidský organismus obtížně využitelný, z řas si ho bereme beze zbytku. Navíc minerály a enzymy obsažené v řasách napomáhají tělu při rozpouštění tuku a hlenu, vznikající nadměrnou spotřebou kyselinotvorných potravin, jako je maso, rafinovaný bílý cukr, mléko, mléčné a moučné výrobky (z bílé mouky). Řasy působí zásadotvorně. Mořské řasy mají schopnost eliminovat vliv radioaktivních a chemických látek. Odnímají z těla těžké kovy včetně olova, rtuti a kadmia, jsou velmi dobrým „čistícím prostředkem“ pro naše tělo. Mořské řasy se výrazně podílejí na snižování cholesterolu. Používají se jako prevence nebo stav zlepšující prostředek při široké škále civilizačních chorob, např. vysoký krevní tlak, arterioskleróza, alergie, revmatismus, poruchy nervové i gynekologické.

Připravila Leona Robotisová člen Svazu ekologických zemědělců PRO – BIO (čerpáno z literatury Country Life a kosmetiky Lavera)

NORI (Porphyra tenera) – sušená lasera (druh mořské řasy), která je lisovaná do tenkých plátků. Je jednou z nejrozšířenějších mořských řas, má vynikající chuť. NORI nejvyšší kvality pochází z Japonska, protože to splňuje všechny důležité předpoklady k jejich růstu. Pěstování NORI je složitý proces vyžadující značnou dovednost, kvalitní setbu, správnou teplotu vody, neznečištěné prostředí, správné načasování doby setby, sklizně a metody sušení. Tyto faktory vedou k relativně vysokým cenám. Řasy jsou posuzovány podle barvy, vůně a chuti. Jakékoliv chemikálie a další syntetické látky použité při produkci těchto řas snižují jejich kvalitu. Proto existuje několik hledisek, jak ji rozlišovat:

Téma na měsíc srpen: Biozahrada (Téma na měsíc září: Září – měsíc biopotravin!)

BIO POTRAVINY • bio potraviny • bio kontrolovaná kosmetika • ekologická drogerie • levandulovo-pohankové polštáře • originální ručně tištěné prostírání • 100% ekologická móda • ručně vypracované košíky FAIRTRADE

vysoká kvalita – barva purpurově černá, lesk zářivý, vůně přírodní nízká kvality – barva zelenočerná, lesk matný, vůně syntetická 100g NORI obsahuje 260g vápníku, 12mg železa, 11tis. j. vitamínu A, 10g niacinu, 35,6g bílkovin, EPA (druh oleje, který je efektivní v prevenci arteriosklerózy), taurin (druh aminokyseliny, která pomáhá snižovat krevní tlak). Je též lékem na chudokrevnost, mimo vitamínu A obsahuje vegetariány někdy postrádaný vitamín B12. 2 listy řasy NORI poskytují následující živiny: vitamín A = 45g špenátu, vitamín B2 = 50–60g vepřového masa, vápník = 1vejce nebo 200 ml mléka, železo = 1vejce nebo 600ml mléka. Příprava: řasy propláchneme, namáčíme 20 min., vaříme asi 30 min. Řasy jsou také poživatelné jakmile se trochu opraží nad plamenem nebo na rozpálené plotně, až zesvětlí (asi po 5sec.) Potom se rozdrtí a sypou na hotové jídlo. Plátky řasy se mohou plnit rizotem či tvarohem TOFU s cibulí a zeleninou a

Zdravou procházkou Pod rybníčkem 913 podpoříte Vaše zdraví! Otevřeno: úterý až pátek 9:00 - 12:00, 13:00 - 17:00 sobota 9:00 - 12:00

8

Proměny města - Růžová Dnes se dostáváme do horní části Růžové ulice, tedy části nad křižovatkou ulice Vinařská a K Venérii. Zde obytná část levé strany ulice přechází postupně ve sklepní uličku, která byla po rozpadu mocnářství podle svého účelu nazývaná také „uličkou pašeráckou“. V rohovém domě č.96 směrem do Vinařské, který byl selskou usedlostí s 10,22 ha bydlel Johann Trahanofský s ženou Rosalií a po válce přešel tento dům jako konfiskát do majetku města. Dům byl nejprve propůjčen rolníkovi Štěpánu Vičanovi, později zemědělskému technikovi Antonínovi Létavkovi a pak přešel do majetku Pálkovičů, kteří jej vlastní dodnes. Dnes je část domu v pronájmu a bydlí v něm kromě pana Pálkoviče také rodina paní Marty Černé. Dům sousedil s domem č.95, před válkou obývaným Ernestem Weissem a po válce manželi Vrbňákovými. Dnes je dům zbořen.

Sousední dům č.94 patřil Antonovi Weissovi a později byl obýván manželi Bařinovými. Dědictvím přešel dům do majetku Marinovových, kteří jej užívají doposud. Sousední dům č.93

Mikulovská 151 691 42 Valtice 519 352 365

před válkou patřil jistému panu Antonu Kerschovi a později se do něho přestěhovala rodina školníka pana Španěla. Po jejich odchodu zůstal dům v užívání jejich dcery Marie Španělové, později Brázdilové. Do roku 1975 zde bydlela i jedna z dcer paní Brázdilové, Jiřina Špaňelová, provdaná Vaculíková, která se později přestěhovala na Lázeňskou č.292 (bývalé lázně). V roce 1977 se na Lázeňskou odstěhovali i manželé Brázdilovi. Domek zakoupil pan Leoš Březina a vlastní jej dodnes.

Dnes ulička vypadá zpustle, ale vždy tomu tak nebylo. Ondřejka Balabánová, rozená Vaculíková vzpomíná: „Z vyprávění své babičky Marie Španělové, později Brázdilové, vím, že po válce jim byl přidělen byt v domě č.216 vedle hasičské zbrojnice. V roce 1967 se babička s dědou přestěhovali na Růžovou ulici č.93. Bydleli jsme s babičkou a dědou myslím do mé druhé třídy. Trávila jsem u babičky a dědy hodně času. Chodívala jsem s babičkou pro vodu ke studni, která byla na rohu ulice před domem Anšlagů, později Brantalíků, dnes Grbavčicových. Když bývaly letní bouřky, zem nestačila vsakovat množství spadlé vody a tekla od sklepů proudem. Babička dělala motykou strouhy, aby voda neletěla k nám do baráku. Na rozvodněné hladině se usazovali modrásci a okolí bylo plné hlemýžďů. Naproti našeho domku, tedy přes cestu, jsme měli vinný sklep, ke kterému patřil i sousední pozemek s několika hospodářskými šopkami a dvorem, kde jsme pěstovali slepice a králíky. Celé hospodářství bylo oploceno dřevěným plotem. Na zahrádce

jsme pěstovali brambory a nějakou tu zeleninu. Byly tam také stromy, švestka a hruška a jinak byl prostor volný a travnatý. Okraj příkopu odvodňujícího horní úvoz krášlily babiččiny květiny, především kosatce. Často jsem si tam hrávala či sedávala s babičkou a dědou, kteří si povídali se sousedy. Na fotografii je třeba s námi náš soused pan Staňa Křivák.

Pan Křivák dělával v lese a utrpěl při svém povolání dost vážné zranění. Křivákovi se časem přestěhovali na Neugebaude. Nad naší zahradou choval pan Musil včely. Každý domek tu „žil“, zatímco dnes je tu všechno opuštěné…“

Stanislav Křivák bydlel v domě č.92, který před válkou patřil Anně Richter. Na tomto domě bydlela také Eva Fardová a František Fiala a dnes vlastní dům Ladislava Juříková. Dům číslo č.91 byl obydlen rodinou Andlovou a byl celý zbourán. Vedle jejich domu byla velká zahrada, která patřila k domu Turzových. Jejich dům měl vchod také z Růžové ulice. Dům byl zbořen a dnes na tomto místě stojí nový dům, který má vchod z vedlejší uličky a proto má již také jiné číslo a to č.1015. V důsledku toho zůstalo číslo Růžová 91 nepřidělené. Lada Rakovská, Muzejní spolek Valtice Relaxclub Valtice nabízí posezení v restauraci, sportovní vyžití - tenis, bowling, petangue, pin-pong, odreagování v luxusním casinu, poučení a zábavu v kongresovém salonku.

Pondělí -Pátek 9.00 - 12.00 13.00 - 17.00 9

O cihelnách (5)

Tutanchamon

Stojím s panem Polákem v prostoru bývalé liechtensteinské cihelny a on vzpomíná.

Výstava ve Vídni, jak ji viděli návštěvníci z Valtic V letošním roce je možno ve Vídni shlédnout unikátní výstavu věnovanou historickým památkám starověkého Egypta, kde před více než 3,5 tisíci lety př.n.l. vznikla jedna z nejvýznamnějších prvotních civilizací. Celý svět dnes obdivuje pyramidy a odborníci stále zkoumají techniku těchto kolosálních staveb z doby Staré říše. V celých dějinách vykopávek určitě nikdo nespatřil věci tak báječné jako H. Carter, který v roce 1922 nalezl hrobku faraóna Tutanchamona v Údolí králů. Jedná se o panovníka 18. dynastie v Nové říši, který vládl v letech 1347-39 př.n.l. Z výsledků zkoumání vyplývá, že zemřel asi v 16 letech, vládl asi 9 let, tedy na trůn nastoupil jako sedmiletý. Nalezený poklad udivil svou krásou a bohatostí. Poprvé byly objeveny zlaté máry vrchovatě naložené drahocennými předměty, ozdobami a šatstvem. Hlavní pohřební komoru vyplňovala velká skříňová rakev o velikosti 5m x 3,3m x 2,73m. V první skříni byla druhá v druhé třetí a nakonec čtvrtá, nejnádhernější. Vyplňoval ji ohromný žlutý sarkofág, vytesaný z jednoho kusu křemence. Obličej mumie zakrývala nádherná zlatá maska, ve zkřížených rukou držel faraón královské insignie - zahnutou hůl a důtky. Hůl v hieroglyfickém písmu zastupuje pojem panovat a důtky byly symbolem vlády. V hrobce se našlo 365 malých sošek mumií, které měly místo faraóna vykonávat práci na onom světě. Dále se našlo bezpočet zbraní v malé komoře se pak skrývalo jídlo, nápoje a společenské hry. Na vídeňské výstavě byla vystavena malá část těchto předmětů, každý exponát mohl návštěvník vidět ze všech stran, byl zde dostatek prostoru. Kdo se zajímá o dávné civilizace, má možnost ve Vídni obdivovat úžasnou zručnost a rozmanitou práci starověkých umělců. Na výstavu uspořádal zájezd Klub valtických podnikatelů a všichni účastníci výstavu hodnotili jako velmi zajímavou a poučnou.

„Tenkrát ještě mlátičky nepytlovaly a oves, který se tady na půdě skladoval pro statkové koně se sem přivezl na voze a ženy zaměstnané na statku ho musely pytlovat a nosit po těchto schodech na půdu. To byla velmi těžká práce. Tuto práci tady dělala třeba droboučká pani Krausová. Byly tady také dvě dřevěné studny, které vyrobili tesaři z tzv. cimrplacu. Byl to vlastně vydlabaný kmen stromu, uprostřed kterého byl plechový válec, ve kterém se pohyboval píst. Od studní voda tekla do strouhy, která vtékala do městského potůčku ústícího do hasičského rezervoáru. Pokud nebyla v létě nějaká extrémní vedra, tak tam bylo vždy dost vody a chodili jsme se tam rádi koupat.“ Studny jsme v areálu cihelny samozřejmě našli, ale už byly obě zmodernizované a dnes již nefunkční. „Když se stal ředitelem statku pan Drápal, organizoval také nábor sezónních dělníků. Místo pana Zaťka najal Rudu Kardoše a ten velel sezónním pracovníkům ze Slovenska. Pan Kardoš se zde oženil a nevrátil se již pak na Slovensko, ale zůstal ve Valticích trvale. Dostal k užívání dům po bývalém liechtensteinské šoférovi panu Vedúzovi.“ Jedna budova kasáren je srovnána se zemí a druhá v dezolátním stavu. „Bydlení tu nebylo žádným luxusem, ale byl tu vždy pořádek“, říká pan Polák. „Nebyla tu eletrika a WC bylo venkovní. Bydlelo tu dost lidí, a když si finančně polepšili, tak se potom z tohoto domu postupně vystěhovávali. I naše rodina se později přestěhovala na č. 282, ale tam také nebyla eletrika ani vnitřní WC, ale to vylepšení bylo v tom, že zde bydlely jen tři rodiny. Později jsme se přestěhovali na č.505. To už bylo parádní bydlení. Záchody sice byly stále venku, ale byla tam eletrika.“

Odcházíme z areálu cihelny a pan Polák říká: „To se nám to dneska jde, ale řeknu vám, tenkrát to byla hrůza. Hlavně na podzim tu bývalo blata skoro po kolena. Vzpomínám si, že jako kluk jsem měl zápal plic s vysokými horečkami a maminka trvala na tom, aby mě přišel prohlédnout doktor. Byl jim Němec pan Hermer, který uměl dobře česky. Přijel tatrovkou a do bláta tak zapadl, že ho museli vytahovat. Stejně mi žádné léky nedal, všechno se tenkrát léčilo studeným obkladem, ale maminka už byla spokojená.“ Vyprávění o valtické cihelně končí a já děkuji panu Polákovi za jeho vzpomínky z mládí. Dověděli jsme se

mnoho zajímavého a nebýt jeho ochoty vzpomínat, zůstala by nám část valtické historie skrytá. V závěru bych ještě ráda připomenula, že je nutné si uvědomit, že mnoho staveb ve Valticích vzniklo přestavbou starých objektů, především rozebíráním hradeb. A když všechny tři valtické cihelny postupně zanikly, cihly pro liechtensteinské stavby byly dováženy z liechtensteinské poštorenské cihelny, kde v roce 1867 byly vypáleny první cihly. Další pokračování se bude týkat úvalské cihelny. Lada Rakovská, Muzejní spolek Valtice

10

Jak už bývá zvykem při cestě nazpět se ještě všichni zastavili v Poysdorfu u vinaře Ing. Neustifftera na degustaci jeho výborných vín, mnoho jich získalo ocenění na Valtických vinných trzích – včetně Championa. Byl to příjemný závěr celého zájezdu. -mls-

Osudy lidí v období od roku 1938 a druhé světové války na Genži a ve Valticích 1. část Rok 1938 byl významný nejen pro mě, ale i pro další život celého města. Pro mě to byl rok, kdy jsem v září usedl do lavice první třídy a pozvolna se nám prvňáčkům začal do života nebezpečně vkrádat nástup fašismu. Jelikož život se žije dopředu a historie se píše zase dozadu, tak teprve hodně později jsem se dozvěděl a pochopil, co se to vlastně v tom roce 1938 stalo a co nás v žádném případě nemohlo minout. Do školy jsem se velmi těšil a musím se přiznat, že hlavním důvodem nebyl ten, jak se říká, že ve škole se naučíš číst a psát a že škola je základem života. Důvod byl naprosto prozaický – rošťárny cestou domů z Valtic na Bořák. Návraty domů ze školy byly většinou jedinou naší volnou chvilkou. Doma nás už čekaly každodenní povinnosti, jako vykydat prasatům hnůj, připravit krmení, ale i večer nakrmit, poněvadž rodiče byli většinou ještě v práci. Jelikož jsem byl nejmladší, tak mé povinnosti spočívaly každý den v zajištění čerstvé trávy pro králíky, zajít do Horního lesa na nůši suchého dříví, aby maminka mohla večer uvařit oběd na další den. A vlastně byl hned večer. A co učení? Na to zbývalo jen málo času. O to více bylo nutno dávat větší pozor ve škole. Pro nás prvňáčky byl rok 1938 skutečně mimořádný. Sotva nás pan učitel Trčka stačil naučit několik písmenek abecedy, tak jako červenočerný mrak praporů a vlajek přikryl dne 8. října 1938 Valtice. V dopoledních hodinách prošly městem naposledy československé jednotky, soustředěné v okolních obranných krytech četnictva a finanční stráže, aby udělaly místo shrocujícímu se německému obyvatelstvu města a polovojenské jednotce, která se před okupací města formovala na rakouské straně. Netrvalo dlouho a celé město a jeho střechy byly pokryty (Němci říkali: „vyzdobeny“) prapory s hákovým křížem a snad v každém okně byla podobizna Adolfa Hitlera a pro mnohé z nás to byla tvář, kterou jsme určitě viděli poprvé. Na německé škole (dnešní ZŠ) byly připevněny dva ručně psané transparenty s nápisem Wir danken dem Fűhrer (děkujem našemu vůdci) a druhý transparent s nápisem Nun sind wir endlich frei (nyní jsme konečně svobodní). Zda tato hesla jsou pravdivá, měl ukázat čas. Každému dospělému člověku bylo jasné, že na tuto chvíli se Němci museli velmi dlouho připravovat. Skončilo nám vyučování a pro nás děti to byla nevídaná událost. Tolik lidí na náměstí, tolik praporů a později i přijíždějící vojenská technika, to bylo pro nás něco nezvyklého. Němci se na převzetí moci skutečně dlouho připravovali, vlastně již nástupem Hitlera k moci v roce 1933 a ve Valticích pak konkrétně obecními volbami dne 29.5.1938. Starostou se stal Leopold Weiss, arogantní

rolník a nepřátelský ke všemu českému. Byl to právě on, který 8. října 1938 přivítal na náměstí německé jednotky, které přišly do Valtic ze směru od Reinthalu a Katzelsdorfu, tedy ze stejného směru, odkud měly 21. dubna 1945 přijít osvobozující jednotky Rudé armády. Jestliže německé jednotky přivítal starosta Weiss, pak hlavní projev přednesl farář Wilhelm Tichtl. Náměstí utichlo, aby vyslechlo hlavní projev. I my děti jsme přestaly běhat z jednoho konce náměstí na druhý, aby nám nic neuniklo. Projev jsme sice poslouchali s poslušností prvňáčků, ale stejně jsme neměli tušení, o čem řečník hovoří. Farář Tichtl hovořil k obyvatelstvu jménem NSDAP (NATIONAL SOZIALISTISCHE ARBEITER PARTEI) a jen jak to mohl umět kněz – velmi emotivně přivítal německé vojáky 71. pěšího pluku a sliboval věčnou věrnost vůdci Adolfu Hitlerovi. Byl to ten farář, kterého jsme později po uzavření české školy na radnici, měli poznat v hodinách náboženství, ale již v německé škole. Nezapomněl na rok 1920, kdy se na radnici konalo rozloučení sousedních obcí v Rakousku s Valticemi – pro nás Čechy tak významné události – připojení města k ČSR. Naši rodiče zase nezapomněli, kdy Tichtl prohlásil, že hranice, která nás bude rozdělovat s rakouskými bratry, nebude dlouho trvat a opět se zase spojíme. Přitom kritizoval rakouskou vládu, že dovolila, aby vůbec takovému odpojení Valtic došlo. Jeho přání se v říjnu 1938 splnilo. Je až nepochopitelné, že člověk -kněz takových názorů mohl po dobu existence první republiky zůstat a působit na farním úřadě a ve svém okolí a mít negativní vliv na mladou generaci. Wilhelm Tichtl nastoupil na svůj úřad 1.10.1917, kterého si dne 28.8.1917 vybral z 12 uchazečů tolik vychvalovaný kníže Jan II. Nebude asi tak úplně pravdou, že za první republiky jak kníže Jan II, tak i kníže František, zujímali loajální postoj k československému státu. Víme však, že na druhé straně Liechtensteinové ovlivňovali politické klima ve Valticích, a proto ochraňovali i Tichla. Kněz, jehož povinností bylo především kázat lásku k bližnímu, a ne nenávidět všechno, co nebylo německé. Za okupace to pak byla NSDAP, která nad ním držela ochrannou ruku. Tichtl odešel z Valtic teprve 28. září 1946 do rakouského Pysbrunnu, kde zemřel ve věku 73 let. Vraťme se však do období dvou osudových osmiček na náměstí, kdy německé oslavy dne 8. října 1938 na počest okupace Valtic nebraly konce. Po hlavním projevu kněze Tichla se začalo s vykřikováním různých nacistických hesel a přibývalo podnapilých fašistů, a to mohlo být pro nás děti již nebezpečné. Pomalu se začalo stmívat a my jsme měli před sebou ještě kus cesty domů. Trvalo ještě nějakou chvilku, než jsme se soustředili na jedno – abychom vyrazili na 11

zpáteční cestu domů. Tak dlouho jsme se ve městě po škole ještě nikdy nezdrželi. To jsme si uvědomili teprve tehdy, když jsme čekali na toho posledního. Dříve jsme se ze školy loudali i více jak dvě hodiny. Dnes jsme vyrazili podstatně rychleji než obvykle. My menší jsme museli stále dobíhat, abychom stačili hlavní skupině. Bylo nás školou povinných celkem 15, od první třídy až po poslední. Normálně jsme se domů courali po menších skupinkách, prostě tak, jak které třídě skončilo vyučování. Ale dnes to bylo úplně něco jiného, byla tma, a proto jsme se museli držet pohromadě. Ani jsme se nemuseli počítat, abychom věděli, že nikdo ve městě nezůstal. Na starost nás měl Miloš, byl nejstarší a v příštím roce měl vyjít školu. Po ukončení školy dostal Miloš pár mladých volků a měl na starost denně ručně rozprostřít hnůj u horní a dolní stáje, ruční stříkačkou tento hnůj pokropit močůvkou a potom tímto párem volků to ušlapávat tak dlouho, až celé hnojiště bylo rovné jako letiště. Navíc musel podle potřeby lejtou dovést pitnou vodu na hájenku pana Kadlece, kde byla pouze jedna studna užitkové vody (nikoli tři studny kvalitní vody, jak se nesprávně uvádí v jednom čísle Valtického zpravodaje). Po válce byla tato hájenka známá jako Kyclovka. Zejména o prázdninách jsem velmi rád na hájenku dělal doprovod kočímu, poněvadž paní Kadlecová nás vždy obdařila nějakou maličkostí, jako bylo ovoce, nebo dobrá buchta. Miloš u Kadleců mohl občas potkat i svou bývalou učitelku – dceru paní Kadlecové, která se provdala do Valtic za syna stavitele Austa, který bydlel vedle Besedního domu, kde bydlí dnes Macháčkovi. A tento Milošův osud čekal nás všechny po ukončení školy. Ještě nás však čekala tvrdá současnost. Velké oslavy nacistů se potom z náměstí přesunuly do sklípku na Josefské ulici, protože při našem pozdním návratu domů jsme viděli, že se v každém sklepě svítí a byly slyšet velmi hlučné hovory. Naše cesta na Bořák směřovala přes Josefskou ulici. To poledne, kdy skončilo vyučování a my museli jít na náměstí „spolu oslavovat“ 8. říjen, jsme neměli ani tušení, že naposledy vycházíme z české školy a pak nás čeká jen škola německá. Události nabraly rychlý spád. Po uzavření české školy a z příkazu Gestapa v Mikulově ze dne 28. října 1938 byly všechny české spolky ve Valticích rozpuštěny a jejich majetek zabaven. Srovnejme, jaký to by rozdíl mezi rokem 1920, kdy německé školy a spolky pokračovaly ve své činnosti, aniž by si uvědomily, že vlastně fungují již v novém státě. Ba i starosta Valtic Mathias Nistler, či starosta Úval Wenzel Hubert, zůstali ve své funkci, jen pozice starosta obce se změnila na komisař obce, což trvalo jen do dalších voleb, které se uskutečnily 16. září 1938. Tito stejní lidé byli opět zvoleni do funkcí. Mathias Nistler

jako starosta Valtic (literatura uvádí, že jeho matka pocházela z Kyjova), prvním místostarostou byl zvolen učitel Franz Kippes a druhým místostarostou byl zvolen Karl Hőss, rovněž učitel a autor knihy Geschichte der Stadt Feldsberg – Dějiny města Valtice. Všichni byli Němci a nikomu to nevadilo a ve volbách do okresního zastupitelstva v roce 1928 byl tento Nistler zvolen do tohoto orgánu. Takže rozdíl mezi rokem 1920 a 1938 je nesrovnatelný. Již 11. října 1938 bylo náměstí přejmenováno na náměstí Adolfa Hitlera. Je zajímavé, že názvy ostatních ulic, jejichž jména pochází někdy ze 16. a 17.století, byla jen přeložena do němčiny. Tak například Růžová ulice na Rosenfeld, Sobotní na Samstagstadt, Josefská na Josefstadt atd. 21. října 1938 byla znova otevřena Rolnická škola jak Němci všude zdůrazňovali – opět v německém jazyce. Ovšem nikde se nezmínili, že zavřeli české školy. Bohužel, my školáci jsme přešli z české školy na radnici do školy německé – dnešní ZŠ. I po mnoha letech na tento okamžik vzpomínám s velmi nepříjemnými pocity, ba až se strachem. Kdo to neprožil, tak asi velmi těžko si dovede představit, že vás jako šestileté děcko posadí do lavice mezi děti naprosto neznámé jimž ještě navíc nerozumíte ani slovo. Zpočátku jsem dával jen pozor, abych uslyšel aspoň svoje jméno. Bylo to prostě hrozné. Na různé okamžiky si ještě dnes vzpomínám, jako kdyby se staly včera, na jiné časem člověk zapomene. S některými spolužáky jsem se později i skamarádil, ale mezi některými ten odstup Němec - Čech trval až do roku 1945. Někdo by mohl namítnout, zda jsem před první školní docházkou neslyšel někdy někoho hovořit německy? Jistě, že ano, a to jednou do roka, když nás vzal otec na kolo – starší bratr Jenda seděl na štangli a já na nosiči vzadu a jeli jsme do Valtic na hody. Otec si vypil maximálně dvě piva v hostinci U Kopečků a my jsme každý dostali po koruně, což stačilo na 2 kolotoče a jeli jsme opět směr Genža a bylo po hodech. Maminka si od nás aspoň na tři hodinky odpočinula, aby k večeru šla, jako každý den, poklidit svůj štont (stání) s 18 kusy dojnic. Vzestup zla roznítil nacionalistický fanatismus proti všemu, co bylo české. Po uzavření českých škol byla zavedena i brutální opatření v nemocnici Milosrdných bratří, a to ustanovením Komisařské správy. Do čela této správy nacisté našli velmi vhodnou osobu – Mudr. Roberta Hellmera, předního zastánce nacismu, který s německou důkladností provedl výměnu českého personálu za německý. Jeho zásluhou 5 Milosrdných bratří zahynulo v koncentračním táboře. Roberta Hellmera jsem měl možnost poznat především jako našeho školního lékaře a jeho syn, rovněž Robert, seděl se mnou v jedné třídě a dokonce mám i skupinovou fotografii z prvního svatého přijímání před farním kostelem. Z lékařského personálu si zaslouží uvést

aspoň Mudr. Josef Lapeš. Byl to mladý nadějný chirurg, o němž odborníci říkali, že se snad chirurgem narodil. Pocházel od Třebíče. Po absolvování lékařské fakulty v Brně odchází nakrátko do Poštorné, aby později zakotvil ve valtické nemocnici. Měl mimořádný vztah k umění a to ho spojilo v dobré přátele s Ing. Josefem Lízlerem ze zemědělské školy. V roce 1938 musel z Valtic odejít. Odešel do vizovické nemocnice, kde rovněž působili Milosrdní bratři. Svůj život definitivně spojil s Valašskem a je pochován na hřbitově ve Vizovicích. Mudr. Lapeš se znal se Svolinským, Nezvalem i s Ladislavem Mračkem. Zemřel v roce 1961. V období roku 1938 bylo nuceno z Valtic odejít mnoho občanů. Odhaduje se, že do vnitrozemí odešlo více jak 500 obyvatel města, mezi nimi asi 20 Židů. Neodešli snad jen zaměstnanci liechtensteinských dvorů z Valtic a z Genže. Myslíte, že tito Češi nechtěli odejít? Odešli by velmi rádi, ale bohužel neměli kam. Byli vůbec rádi, že měli střechu nad hlavou a relativně slušnou obživu. Ti, co zůstali, pak museli zvážit, jak se nejlépe orientovat v nové situaci a samozřejmě si zachovat čest. Některé však zlákala kolaborace a jejich potomci žijí ještě dnes ve Valticích. Čili profitovali ve všech režimech. Tento vývoj nemohl směřovat nikam jinam, než k válce. 1. září 1939 Němci napadli Polsko, pak Francii, Holandsko, Norsko a další státy. Němci, omámení těmito rychlými úspěchy, se pustili v roce 1941 do Sovětského svazu, ale i proti Anglii a Africe. Válečná dobrodružství Němců potřebovala neustále více a více peněz, ale i vojáků.

V předchozí části těchto vzpomínek jsem vícekrát uvedl liechtensteinský dvůr, vzdálený asi 5 km od Valtic, Boří dvůr. Genža, Theimhof, ale i Boří dvůr (Valtice 417), tak to mám uvedeno v rodném listě, byl vždy součástí Valtic. Ve Valticích byla radnice, škola, ale i farní kostel. Toto jsou vlastně všechny instituce, které člověk tak nějak potřeboval k životu. Češi užívali spíše název Genža, uvedené instituce ve městě pak Theimhof, a to i za první republiky. Název Boří dvůr se tak nějak vžil až po druhé světové válce. Proto budu dále užívat název Genža, na který jsem byl celý život zvyklý. Genža žila úplně samostatným, řekl bych přímo specifickým, životem a na městu byla závislá jen v případě narození nového obyvatele, či jeho úmrtí, nebo v případě uzavření manželství, či školní docházky. Každodenní rytmus života byl stejný, snad 12

během generací se ani nezměnil. Jestliže se tvrdí, že na malé vesnici je každému vidět do hrnce, potom na Genži to platilo dvojnásob. Závěr třicátých let byl pro obyvatele Genže, zvláště pro jednu rodinu, tragický. Na to si velmi dobře pamatuji ještě jako chlapec ani školou povinný. Na otevřenou TBC tenkrát postupně během krátkého času vymřela celá Letavkova rodina – otec, matka a 3 děvčata. Ta nejmladší se jmenovala Zdenka. Jako zázrakem přežil jen prostřední syn Štěpán, který se později oženil s dívkou Stelou, která přišla na Genžu jako sezónní pracovnice. Tragédie této rodiny měla však mít ještě jednu kapitolu. Tento Štěpán se po válce v roce 1945 přestěhoval do Valtic do bytu, kde je dnes statková prodejna. Ještě téhož roku jej zlákal lepší život na tehdejším, již státním, statku Hodonín. Do Valtic přišla zpráva, že se mu splašily koně a že ho zabily. Tímto jsem chtěl poukázat nejen na tragédii této rodiny, ale jaká byla, či vlastně nebyla, na liechtensteinském dvoře péče o zdraví a možnost nákazy ostatních spolupracovníků byla dosti vysoká. Další událostí, již příjemnější, byl rok 1940, kdy se narodily 3 děti – moje sestra Marta, Robert Suchomel, který žije ve Valticích a Adolf Novosad, který žije v Lanžhotě. V témže roce byla i jedna svatba, a to Ondry Vaculíka, který si rovněž bral za nevěstu jednu ze sezónních pracovnic. O něm bude v další části ještě zmínka. Sezónní dělníci a dělnice přijížděli na Genžu pravidelně na žňové a podzimní práce (sklizeň cukrovky a brambor). Většinou to byla děvčata kolem 20-ti let a mezi nimi několik mužů na těžší práce. Měli svoji ubytovnu – na chlup stejnou jako byla ubytovna v cihelně ve Valticích. Tyto unifikované ubytovny měli liechtensteinoví ve všech dvorech, kde se neobešli bez sezónních pracovníků. Děvčata pocházela z velmi chudých okresů Slovenska, jako byla Kremnica, Hronský Svatý Kříž (dnešní Žiar nad Hronom) nebo z Oravy či Kysúc. (Mnoho děvčat se na Genži nebo ve Valticích provdala a založila tu své rodiny. Mezi nimi byla i moje maminka, která přišla na Genžu v roce 1928.) Dipl. Ing. Vilém Komoň

Pokračování příště Literární prameny: 1. Dr. Metoděj Zemek, Csc. a kolektiv; Valtice 1970 2. JuDr. Jaroslav Pospíšil; Hyeny (tato kniha získala v roce 1997 cenu E. E. Kische za lit. faktu) 3. MuDr. Erich Kippes; Die Enticklung der Region Feldsberg unter der Herschaft Liechtenstein von 18. bis zum 20. Jahrhundert 4. Mitteilungen der Heimatgemeinde FeldsbergGarschőnthal; Roč. 1-53

Výstava koček Valtice 2008

sobotu i neděli stalo stejné zvíře, pouze tříměsíční mainský kocourek Rahjah Supernova, původem z Itálie a v majetku paní Dr. Choulíkové z Karlových Varů.

Mezinárodní výstavy koček ve Valticích si za dobu své existence – od roku 1995 – vydobyly své pevné místo nejen ve výstavním kalendáři mezinárodní federace chovatelů koček FIFe, ale objevují se pravidelně i ve výstavním programu celé řady našich i zahraničních vystavovatelů. Nejinak tomu bylo i letos, kdy se na dvě jednodenní výstavy sjelo 289 vystavovatelů z devíti zemí, včetně např. Ukrajiny a Bulharska, kteří početnému publiku i posuzovatelské jury představili celkem 451 zvířat. Protože většina jedinců byla vystavována po oba dva dny (měli tak možnost získat dva tituly) bylo v sobotu v jízdárně Státního zámku Valtice k vidění 373 koček a v neděli 316. Těmito počty se valtická výstava řadí k největším nejen v ČR, ale i ve středoevropském regionu. Potěšitelné je, že z tohoto počtu bylo 173 zvířat, která na výstavu přijela za zahraničí, čímž se významně zvýšila prestižnost celé akce.

Valtické výstavy mají v rámci kočičích výstav v České republice poněkud zvláštní postavení. Vystavovatelé si velmi pochvalují příjemnou předprázdninovou atmosféru, milé, v tom nejlepším slova smyslu venkovské prostředí (i když dobře víme, že Valtice jsou město!), pohostinnost místních lidí nejen ve Valticích, ale i v okolí. Vždyť mezi vystavovateli jsou takoví, kteří si ubytování ve Valticích rezervují rok dopředu! A ještě něco, co jinde nemají: na naši výstavu ve Valticích bývá tradičně vedro, takže příjemný chládek v jízdárně je po kočky i pro lidi k nezaplacení. I pro nás jako pro organizátory jsou Valtice příjemnou „destinací“. Snad bychom za ta léta nenašli instituci, hotel, restauraci, penzión, nebo i jednotlivé občany, kteří by nám v našich přáních a potřebách nevyšli vstříc. Velice si vážíme toho, že u volby nejkrásnějších jedinců výstavy byla po oba dny přítomná starostka Valtic paní Ing. Terezie Lvová, a že „zámecký pán“ kastelán pan Mgr. Michal Tlusták se výstavě osobně v období příprav i při vlastní výstavě intenzivně věnoval. Takže se do Valtic opět rádi vrátíme. Tentokrát to bude po dvouleté pauze, až v roce 2010, protože příští rok jsme smluvně vázáni na brněnském Propetu, ale o to více se budeme i s našimi vystavovali do Valtic a jeho zámku těšit. Bohumír Mahelka, předseda ZO 36 Brno

Výstava byla velice pestrá i co do účasti jednotlivých plemen a jejich barevných variet. Ze 42 mezinárodně uznaných plemen koček v rámci FIFe jich byly ve Valticích zastoupeny plné dvě třetiny. Nejpočetněji prezentovaným plemenem byla v současnosti celoevropská jednička co do záliby chovatelů britská krátkosrstá kočka v počtu 128 jedinců, za nimi následovala polodlouhosrstá, také v posledních letech velmi žádaná mainská mývalí kočka a třetí v pomyslném pořadí účasti byla dlouhosrstá perská kočka. Poměrně početně byla zastoupena i dvě další atraktivní polodlouhosrstá plemena sibiřská kočka a ragdol. Jsme rádi, že na výstavě byla předvedena i některá vzácněji se vyskytující plemena, jako např. americká curl dlouhosrstá, burmila, kurilský krátkosrstý bobtail a z novinek donský sphynx a peterbald, dvě bezsrstá plemena původem z Ruska. Jako absolutní rarita byl v neděli vystaven kocour našeho domácího, dosud mezinárodně neuznaného plemene, české kadeřavé kočky. Po oba dva dny se tedy bylo na co dívat. Je zajímavé, že vítězem výstavy – tzv. Best of Best – se v

(foto L. Velecký ml.)

Hledám vhodné prostory k pronájmu v lokalitě Valtice/Lednice za účelem zřízení veterinární ordinace Za nabídky na tel. 604449842 předem děkuji

Antika

restaurování a konzervování starožitností Počítače, internet 724 950 605 608 782 777

13

Zemědělcem na jeden den Představme si, jak probíhá den klienta zážitkové agentury, který má okusit opravdový život na statku. A co si o tom myslí místní… 5:00 • Čeledín Jára: „Dneska asi zas nepůjdu spát. Před půlhodinou jsem ještě stál ve stodole a pomáhal veterinářovi telit. V osm má dorazit další „mastňák“ z města hrát si na zemědělce.“ • Manažer Kamil: „Budím se nedočkavostí. Dneska mám volno a jdu si užít dárek od kolegů. Prožiji celý den jako pravý zemědělec, pochopím kouzlo půdy a setkám se s rázovitým lidem.“ 7:00 • Čeledín Jára: „Pořád jsem se ještě nedostal do koupelny. Býk Ferda utekl z ohrady a než jsme ho zahnali zpátky, měli jsme všichni pokopaný nohy.“ • Manažer Kamil: „Pořád se nemůžu rozhodnout, jestli si mám vzít černou nebo červenou košili. Nakonec si oblékám černou a červenou si beru s sebou.“ 8:00 • Čeledín Jára: „Předseda mě seřval, kde prý jsem. Ten trouba z města evidentně nemohl dospat a přijel o půl hodiny dřív. Doufám, že nebude vyžadovat čerstvé mlíko z plecháče. Ten hnus fakticky nesnáším, zvlášť když je nahoněný prášky na dojivost.“ • Manažer Kamil: „Tvrdnu už třicet dva minut u nějaké stupidní smradlavé ohrady. Takhle jsem si to teda nepředstavoval. A to jsem si ani nedal ráno snídani, protože se těším na čerstvé mléko přímo od krávy. Vždycky jsem miloval bio a eko potraviny.“ 10:00 • Čeledín Jára: „Jsem s „brejlounem“ dvě hodiny a mám chuť ho shodit do jámy s hnojem. Z jeho řečí jsem pochopil, že si myslí, že trávíme dny vyhlídkovýma jízdama na traktoru, čicháním k hlíně a pozorováním krav v ohradě. Práce mi stojí, musím ho učit řídit Zetor a jezdit s nim dokola kolem rybníka, aby si nevšimnul, že není zoráno.“ • Manažer Kamil: „Mezi mnou a mým průvodcem Járou začíná vznikat pravé venkovské přátelství. Určitě má radost, že místo věčného čichání k hlíně a pozorování krav může spolupracovat s někým znalým velkého světa. Traktor už ovládám skoro dokonale a pomohl jsem Járovi odvézt tři fůry sena kolem rybníka.“ 13:00 • Čeledín Jára: „Nevím, co si s tím šaškem počít. Prý mu mám ukázat život v zemědělství. Chacha. Při kydání hnoje si málem probodl nohu vidlema, ze sena dostal astmatický záchvat a při dojení se pokoušel nasadit dojičku Ferdovi.“ • Manažer Kamil: „Našel jsem životní poslání! K šípku s kanceláří! Práce mi jde od ruky a i zvířata mě mají ráda. Velká kráva, co jsem ji dojil, po mně zálibně kouká ještě teď. Asi jí je smutno, když je chudák sama v tak malé ohradě.“

"DOMÁCÍ TAXI"

Vítězslav Krčka

602 722 322 E-mail:[email protected]

•

•

•

•

•

•

15:00 Čeledín Jára: „Bože, ty to vidíš! Pan manažer dokázal pobláznit tři nejklidnější koně, když se na ně marně sápal. Musel jsem vyvést starého „Chcípáka“. Je mu 22 let, je šedivý, slepý a neslyší. Ten trouba z něj přesto dvakrát spadnul, než jsem ho přivázal k sedlu.“ Manažer Kamil: „Jára na mě nejdřív zkoušel šprýmy s jankovitými kobylami, ale já se nedal. Sotva se mě pokusily shodit, obratně jsem seskočil. Nakonec jsem dostal statného bělouše. Jakmile mi Jára dal na sedlo profesionální postroj, seděl jsem na něm jako přišitý.“ 16:00 Čeledín Jára: „Konečně jsem se trochu pobavil. Odebíral jsem krávám krev na testování a manažer mi je měl přidržovat za ocas. Nikdo mu neříkal, aby si stoupnul těsně za ně a ocas držel nahoře.“ Manažer Kamil: „Malá nehoda ve stodole, ale s tím musíme my, chlapi od krav, počítat. Ještě že mám s sebou náhradní košili.“ 17:00 Čeledín Jára: „Na statku končím, tohle fakt nemám zapotřebí. Manažer nejdřív zastřelil krůtu puškou na krtky. Pak jsem ho na chvíli pustil z očí, protože už jsem ho fakt nemohl ani cítit, a on vlezl v té své pitomé červené košili k Ferdovi do ohrady. Mám naštíplá dvě žebra, Milan ukousnutý ucho a předseda schytal kopanec, víte kam. Nechám se najmout na výškové práce a budu opravovat rozhledny.“ Manažer Kamil: „Na závěr trocha vzrušení. Poté, co jsem zastřelil dravce, který se chystal zmasakrovat kuřata, si mě chlapi začali vážit. Možná i trochu žárlili na mou šikovnost. Když jsem šel poplácat tu smutnou krávu do ohrady, tak ji ode mě odháněli. Ale když jsem odjížděl, tak Járu bolelo u srdce, jeho parťák Milan seděl s hlavou v dlaních a director se mi dokonce klaněl. Za měsíc mě čeká kurs výškových prací na rozhlednách.“

Všem veselé prázdniny a úžasné zážitky z dovolené přeje Pavlína Vlková, šéfredaktorka

www.lednicelazne.cz

tel. 519 304 811

KVĚTINÁŘSTVÍ Ivan Bilkovič Za Tesárnou 779 Valtice 606 755 550, 519 352 256 www.valtice.cz/vinoteka [email protected]

Roman HANKE řezané květiny * hrnkové květiny * svatební kytice * smuteční kytice * keramika * slavnostní výzdoby * suchá vazba

Mikulovská 175, Val ti ce tel: 519352043

Bezdrátové připojení k internetu již od Kč 300,- bez DPH tel.: 539 085 100-3 | www.freebone.cz | www.freebone.eu | [email protected] VALTICKÝ ZPRAVODAJ měsíčník, ročník XXIX. prodejné, cena 5.- Kč

vydává Klub valtických podnikatelů, IČO 48452505, náklad 500 ks. Reg. číslo MK ČR E 11608. Redakce: 691 42 Valtice, Nám. Svobody 4., Šéfredaktor: Ing. Pavlína Vlková, sazba Dr. Riebel, tisk: Tiskárna Adámek, Břeclav, příspěvky, inzerce: Ing. Vlková 739 555 011, schránka Nám. Svobody 4, průjezd k TIC Předplatné: M. Lev, tel. 605 102 210. E-mail [email protected], [email protected], internet http://www.valtice.cz/vz. červencové číslo, vyšlo 4.7.2008

14