Valtický zpravodaj. 3. září SEVA-FLO RA s.r.o. Nám. Svobody 12, Valtice, VINNÉ SKLEPYa.s. MUDr. KRAKOVÁ MARKÉTA

Valtický zpravodaj 3. září 2013

Valtické mažoretky na Mistrovství světa Poslední srpnový víkend se konal první ročník Mistrovství světa v mažoretkovém sportu a hostujícím městem byla Praha. Valtické mažoretky se na základě výsledků Finále ČR také probojovaly na MS a to v kategorii Juniorek s náčiním hůlka v disciplíně duo-trio. Proto jsme v sobotu 31. 8. vyrazili směr Praha, abychom reprezentovali na světové úrovni nejen ČR, ale i naše město. Magdalena Vařáková a Kateřina Garčicová patří k našim členkám již řadu let a mají za sebou již několik republikových úspěchů.

Boží muka Úvaly Každý, byť drobný počin občanů, který směřuje ke zlepšení a zkrášlení města je třeba ocenit a poděkovat za něj. Zvláště když toto úsilí směřuje k obnově historické památky, kterou nám zanechali naši předkové.

MUDr. KRAKOVÁ MARKÉTA Ordinace praktického lékaře pro děti adorost Náměstí Svobody 4, Valtice - ambulance převzata po MUDr. Hrdličkové Boženě telefon: 519 352 630, mobil 775 277 092

REGISTRUJEME NOVÉ PACIENTY Prosím všechny klienty o podepsání nových registračních lístků Ordinační hodiny: Pondělí 7.30 - 12.00 pro nemocné 12.00 - 15.30 prevence

V Praze opět dokázaly, že jsou profesionálky a vybojovaly na MS krásné 5. místo. Děvčatům moc gratulujeme a přejeme do dalších let ještě hodně takových úspěchů. HOLKY DĚKUJEME

I díky takovéto aktivitě mohla být opravena již téměř zničená boží muka v Úvalech, drobná sakrální památka, kterou naleznete v západní části obce. Spoluprací města, občanského sdružení Úvaly 2006, uměleckého kováře pana Josefa Cipryse z Valtic, restaurátora Josefa Krososky a za finančního přispění Nadace VIA, mohla být provedena restaurátorská oprava stavby a zachována tak její původní umělecká a řemeslná hodnota. Rád bych touto cestou poděkoval všem aktivním občanům, kteří přispěli k obnově této památky.

Poláková Lenka

Úterý

7.30 - 12.00 pro nemocné 12.00 - 15.30 prevence,možnost objednání

Středa

7.30 - 11.00 pro nemocné 11.00 - 12.00 kontroly

Čtvrtek

7.30 - 12.00 pro nemocné 12.00 - 16.00 prevence,možnost objednání 16.00 - 18.00 administrativa

Pátek 7.30 - 12.00 pro nemocné, kontroly

Upozornění: Všeobecná zdravotní pojišťovna 111 a Česká průmyslová pojišťovna 205 požaduje do 6 měsíců přeregistraci všech stávajících pacientů MUDr. B. Hrdličkové, tj. podepsání nového registračního lístku. Je tedy bezpodmínečně nutné, aby se rodiče všech stávajících klientů do 31. 1. 2014 dostavili do ordinace a vyřídili přeregistraci!

Pavel Trojan, starosta

SEVA-FLO RA s.r.o.

Nám. Svobody 12, Valtice, 519 352 615

VINNÉ SKLEPYa.s. VALTICE, tel.: 519 361 311

 ZASTUPITELSTVO  RADA  KOMENTÁŘ  Usnesení č. 25 z řádného zasedání zastupitelstva města Valtice ze dne 5. srpna 2013 Tento výpis má pouze informativní charakter. Některé údaje jsou vypuštěny s ohledem na zákon o ochraně osobních údajů.

I. Zastupitelstvo města bere na vědomí: 1. Určení paní Jany Martincové zapisovatelkou dnešního jednání zastupitelstva. 2. Zprávu o kontrole plnění usnesení ze zasedání ZMV č. 24 ze dne 27.6.2013. 3. Zprávu o činnosti rady města včetně usnesení z jednání rady č. 35 ze dne 8.7.2013. II. Zastupitelstvo města schvaluje: 1. Návrhovou komisi ve složení: Jiří Špaček, Ing. Pavlína Vlková, Lukáš Najbrt. 2. Ověřovatele zápisu z dnešního jednání zastupitelstva: Mgr. Slávka Janků, Josef Grbavčic. 3. Program jednání dnešního zasedání Zastupitelstva města Valtice. 4. Prodej a uzavření kupní smlouvy na pozemek par.č. 3199/1 ostatní plocha o výměře 54 m2 v k.ú. Valtice za cenu 20 000,- Kč a náklady spojené s prodejem pozemku panu Petru Procházkovi a pověření starosty podpisem smlouvy. 5. Prodej a uzavření kupní smlouvy na pozemek par.č.608/3 orná půda o výměře 481m2 v k.ú. Úvaly u Valtic, který byl vytvořen na základě geometrického plánu č.p. 404-64/2013 z pozemku par.č. 608/3 orná půda v k.ú. Úvaly u Valtic za cenu 9 000,- Kč a náklady spojené s prodejem pozemku společnosti Vinařství Valtice s.r.o. a pověření starosty podpisem smlouvy. 6. Směnu a uzavření směnné smlouvy na pozemek par.č. 3332/5 orná půda o výměře 215 m2, par.č. 3332/6 orná půda o výměře 36 m2 v k.ú. Valtice, které byly vtvořeny z pozemku par.č. 3332/1 orná půda na základě geometrického zaměření č.p. 2171-603/2012 a části pozemku par.č. 3317/1 ostatní plocha o výměře 251 m2 v k.ú. Valtice mezi manžely Stanislavem a Jaromírou Koryčánkovými a Městem Valtice stejným dílem a uhrazení nákladů Městem Valtice a pověření starosty podpisem smlouvy. 7. Prodej a uzavření kupní smlouvy na část pozemku par.č. 57/1 ostatní plocha o výměře 6 m2 v k.ú. Úvaly u Valtic panu Kamilu Trebulovi za administrativní cenu a náklady spojené s prodejem pozemku a pověření starosty podpisem smlouvy. 8. Prodej a uzavření kupní smlouvy na pozemek par.č. 1435 ostatní plocha o výměře 32 m2 v k.ú. Valtice na ulici Pod Rybníčkem panu Mgr. Tomáši Hyčkovi, a panu Miloslavu Hefkovi, za administrativní cenu a náklady spojené s prodejem pozemku a pověření starosty podpisem smlouvy. 9. Prodej a uzavření kupní smlouvy na pozemek par.č. 1433/2 ostatní plocha o výměře 38 m2 v k.ú. Valtice na ulici Pod Rybníčkem manželům Janu a Heleně Kretíkovým, za administrativní cenu a náklady spojené s prodejem pozemku a pověření starosty podpisem smlouvy. 10. Uzavření smlouvy o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu na pozemky par.č. 929/1, par.č. 947/1 a par.č. 2679/1 v k.ú. Valtice k umístění stavby zemního kabelového vedení NN a pojistkové skříně pod názvem „Valtice,Střelecká, rozš.DS, kNN, Růžička“ na dobu neurčitou za cenu 10 000,- Kč + DPH mezi Městem Valtice a E.ON Distribuce, a.s. a pověření starosty podpisem smlouvy. 11. Uzavření smlouvy o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu na pozemek par.č. 1061/1 v k.ú. Valtice k umístění stavby zemního kabelového vedení NN pod názvem „ Valtice, Zámecká, přel. kNN, Z-FIN“ na dobu neurčitou za cenu 10 000,- Kč + DPH mezi Městem Valtice a E.ON Distribuce, a.s. a pověření starosty podpisem smlouvy. 12. Uzavření smlouvy o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu na pozemek par.č. 3154/2 v k.ú. Valtice k umístění stavby kabelového vedení VN pod názvem „ Valtice, přel. vVN, SunREAL“ na dobu neurčitou za cenu 10 000,- Kč + DPH mezi Městem Valtice a E.ON Distribuce, a.s. a pověření starosty podpisem smlouvy. 13. Uzavření smlouvy o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu na pozemek par. č. 340/3 ostatní plocha v k. ú. Valtice k realizaci stavby bezbariérových chodníků II. etapa, bezúplatně na dobu neurčitou mezi paní Marií Linkertovou a Městem Valtice a pověření starosty podpisem smlouvy. 14. Uzavření smlouvy o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu na pozemky par. č. 2567/1, par. č. 2573/13, par. č. 2574/1, par. č. 2582 v k. ú. Valtice k umístění stavby zemního kabelového vedení NN pod názvem „Valtice, přel. NN, SunREAL“ na dobu neurčitou za cenu 10 000,- Kč + DPH mezi Městem Valtice a E.ON Distribuce, a. s. a pověření starosty podpisem smlouvy. 15. Pořadí uchazečů, na základě Vyhodnocení nabídek veřejné zakázky malého rozsahu na realizaci stavby s názvem „Instalace evakuačního výtahu pro přepravu imobilních osob“ ze dne 8.7.2013, takto:

16.

17.

18.

19.

20. 21.

22.

23.

24. 25.

1. VÝTAHY OSTRAVA spol. s r.o., IČ 43965865 2. VYMYSLICKÝ - VÝTAHY spol. s r.o., IČ 44962185 3. VÝTAHY BRNO s.r.o., IČ 25585819 4. CENOK - výtahy, a.s., IČ 25840363 Uzavření smlouvy o dílo mezi společností VÝTAHY OSTRAVA spol. s r.o., IČ 43965865 a Městem Valtice, jejímž předmětem je instalace evakuačního výtahu pro přepravu imobilních osob v budově domova pro seniory, jehož parametry jsou specifikovány v příloze č. 1 smlouvy o dílo a pověření starosty podpisem smlouvy. Zadání Územního plánu Valtice, v předloženém znění, v souladu s ustanovením § 6 odst. 5 písm. b) a v souladu s ustanovením § 47 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu - stavební zákon, v platném znění. Přijetí dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje pro město Valtice ve výši 50 000 Kč na akci „Kaplička u bývalého špitálu Milosrdných sester, Mikulovská č.p. 166, Valtice – obnova 2013“ za podmínek návrhu smlouvy o poskytnutí dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje. Uzavření smlouvy o poskytnutí dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje na realizaci akce „Kaplička u bývalého špitálu Milosrdných sester, Mikulovská č.p. 166, Valtice – obnova 2013“ mezi Jihomoravským krajem a Městem Valtice a pověřuje starostu podpisem smlouvy. Uzavření smlouvy o právu provést stavbu silnice „III/41412 Valtice-Úvaly“ mezi Městem Valtice a Správou a údržbou silnic Jihomoravského kraje, přísp. org. kraje, a pověřuje starostu podpisem smlouvy. Uzavření smlouvy o dílo na přidělení zakázky pro provedení stavby „Tělocvična ZŠ Valtice, dokončení fasády a ploch souvisejících“ ve výši Kč 2.837.268,60 včetně DPH, mezi Městem Valtice a F&K&B, a.s. a pověřuje starostu podpisem smlouvy. Na základě doporučení hodnotící komise v rámci zakázky zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení vyloučení uchazeče ALFA PROFI s.r.o., IČ: 29187923 z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Zavedení separace a svozu bioodpadů ve městě Valtice“. Na základě doporučení hodnotící komise v rámci zakázky zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení „Zavedení separace a svozu bioodpadů ve městě Valtice“ výběr dodavatele I-TEC Czech, spol. s r.o., IČ:26834634, protože uchazeč předložil ekonomicky nejvýhodnější nabídku (cena dodávky bez DPH: 1.750.500,- Kč). Uzavření kupní smlouvy na realizaci zakázky „Zavedení separace a svozu bioodpadů ve městě Valtice“ mezi Městem Valtice a I-TEC Czech, spol. s r.o., IČ:26834634 a pověřením starosty podpisem smlouvy. Poskytnutí mimořádné dotace ve výši Kč 40 000,- na vydání CD hudební skupiny IRNIS, kterou zastupuje umělecký vedoucí pan Josef Vališ.

III. Zastupitelstvo města rozhodlo: 1. Přidělení zakázky na realizaci stavby s názvem „Instalace evakuačního výtahu pro přepravu imobilních osob“ ve výši Kč 1 282 020,00 včetně DPH, společnosti VÝTAHY OSTRAVA spol. s r.o., IČ 43965865, z důvodu podání nejvýhodnější nabídky. 2. O přidělení zakázky na provedení stavby „Tělocvična ZŠ Valtice, dokončení fasády a ploch souvisejících“ společnosti F&K&B, a.s., IČ: 26236061. IV. Zastupitelstvo města Valtice revokuje usnesení zastupitelstva č. 24, ze dne 27. června 2013: 1. V části II. bod č. 19. ve znění: Na základě zprávy hodnotící komise o posouzení a hodnocení nabídek veřejné zakázky na provedení stavby „Tělocvična ZŠ Valtice, dokončení fasády a ploch souvisejících“ následující pořadí uchazečů: 1. Haneva s.r.o., 2. Webel s.r.o., 3. F&K&B, a.s. Pokud nebude s prvním uchazečem uzavřena smlouva o dílo do 15 dnů od doručení, bude uzavřena smlouva o dílo se druhým uchazečem v pořadí. 2. V části II. bod č. 20 ve znění: Uzavření smlouvy o dílo na přidělení zakázky pro provedení stavby „Tělocvična ZŠ Valtice, dokončení fasády a ploch souvisejících“ ve výši Kč včetně DPH, mezi Městem Valtice a Haneva s.r.o., IČ: 29291518 a pověřuje starostu podpisem smlouvy. 3. V části III. bod č. 2. ve znění: O přidělení zakázky na provedení stavby „Tělocvična ZŠ Valtice, dokončení fasády a ploch souvisejících“ společnosti Haneva s.r.o., IČ: 29291518, z důvodu podání nejvýhodnější nabídky ve výši Kč 2.131.180,- včetně DPH.

2

Bc. Milan Sedláček místostarosta

Ing. Pavel Trojan starosta

Nevzhledný plot bude nahrazen novým, bude dokončena fasáda sportovní haly a s ohledem na bezpečnost chodců bude prodloužen chodník podél ulice Mikulovská.

Městská policie Jelikož byl čas prázdnin a dovolené, řešili strážníci během těchto měsíců několik stížností na rušení nočního klidu a to hlavně hlasitou hudbou. Lidé by měli být více ohleduplní a respektovat své sousedy. Dále bylo kontrolováno několik osob (bezdomovců) a provedeno zadržení osoby, která se vloupala do rodinného domu. Nalezené doklady, klíče a peněženky, byly odevzdány majitelům. Bylo odchyceno několik zatoulaných psů, uloženo několik blokových pokut za porušení dopravního značení a za jízdu po chodníku (cyklisté). Na ulici Lipová byla zjištěna černá skládka. Jednalo se o deset pytlů se zbytky stavebního materiálu. Hlavně, že ve městě existuje sběrný dvůr, kde je možné tento odpad uložit. Bude to trvat dost dlouho, možná i několik generací, než se lidé naučí svůj odpad po sobě uklízet. Bylo provedeno měření rychlosti v obci v rámci BESIP. Samozřejmě český řidič nezklamal. Našli se i takoví, kteří si pletli dopravní značky s reklamní tabulí a někteří se dokonce divili, proč by nemohli jet v obci osmdesátkou, když nikoho neohrozili. Dále byla poskytována součinnost při kácení stromů na REISTNĚ a na ulici Mikulovská a také při cyklistické akci. Rovněž byl prováděn dohled na klidný průběh hodových slavností. Chtěli bychom upozornit občany na zákaz vylepování plakátů mimo plakátovací plochy. Stává se, že se plakáty objevují na sloupech, stromech a dokonce na dopravních značkách. Miroslav Šesták, strážník MěP

Kontakty na MěP: tel.: 519 301 414; mob.: 734 254 254 e-mail: [email protected] Obvodní oddělení PČR Břeclav, Policejní stanice Lednice Valtice včetně místní části Úvaly spadají pod Policejní stanici Lednice a má je na starost:

prap. Radim Budlanský tel. 974 632 661 a pprap. Petr Jandásek tel. 974 632 725 e-mail: [email protected]

Projekt myslí i na parkovací místa, kterých je v době konání sportovních akcí potřeba. Vedle hřiště vznikne parkování pro 21 vozidel a s další rezervou se počítá naproti vedle železničního náspu. Zamezíme tím neúměrnému zatěžování ulice Mikulovská v době konání sportovních akcí. Pavel Trojan, starosta

Sportoviště na Mikulovské ulici Jistě se všichni shodneme na tom, že mimoškolní aktivita dětí je velice důležitá věc. A stejně tak důležité je vést děti ke sportování a pohybu. Jsem proto velmi rád, že se v tomto směru rozšíří možnosti ve Valticích, neboť město uspělo v získání dotace od Ministerstva financí na vybudování venkovního hřiště na Mikulovské ulici vedle sportovní haly. Občané, a především děti tak budou moci využívat víceúčelové hřiště s umělým povrchem pro malou kopanou, tenis a další míčové sporty. Sportoviště bude vybaveno i 60 metrovou běžeckou dráhou pro trénink lehké atletiky, včetně krátkých sprintů. Jistě to přispěje ke sportovním úspěchům našich dětí, na které bylo město vždy tak hrdé. Do budoucna je počítáno i se dvěma volejbalovými hřišti. Nezanedbatelným efektem investiční akce je zkrášlení veřejného prostranství v tomto exponovaném místě na příjezdu do Valtic.

KOMINICTVÍ MACEK Provádím: - Kontrola ĂēŝƓƚĢŶşƐƉĂůŝŶŽǀljĐŚĐĞƐƚ ĚůĞŶĂƎşnjĞŶşǀůĄĚLJϵϭͬϮϬϭϬ – ϯϬϬ͕- <ē - <ŽŶƚƌŽůĂƉƌƽĚƵĐŚƵŬŽŵşŶŽǀŽƵŬĂŵĞƌŽƵ - sljƐƚĂǀďĂĂŽƉƌĂǀLJŬŽŵşŶƽ - sůŽǎŬŽǀĄŶşŬŽŵşŶƽ - ĞĚŶŝĐŬĠĂŬůĞŵƉşƎƐŬĠƉƌĄĐĞ TEL.: 608 40 28 28͕ŵĂĐĞŬŵŝƌĂΛƐĞnjŶĂŵ͘Đnj DŽƌĂǀƐŬĄEŽǀĄsĞƐ͕sşƚĢnjƐƚǀşϵϴϯ

Město VALTICE 3

INFORMACE - ZPRÁVY - ZAJÍMAVOSTI

Kalendář akcí - září Tamtamy času - výstava o světě, o kterém jste si možná mysleli, že už neexistuje Termín: celé září Místo: státní zámek Valtice – Horní konírna Organizátor: CK LIVINGSTONE, www.livingstone.cz, 604 160 708 Výstava Tři Grácie - - inspirace sousoším Tří Grácií v LVA Termín: 1.9. – 29.9. Místo: Galerie Reistna, Břeclavská 1034, Valtice Organizátor: Galerie Reistna, www.reistna.cz, 602 734 742 Burčáky Valtice - zážitková vinařská turistika v labyrintu vinných sklepů Termín: 6. – 7.9. Místo: Valtické Podzemí, Vinařská 34, Valtice Organizátor: Valtické Podzemí, 723 600 423, www.valtickepodzemi.cz Valtické cyklobraní - 15. díl seriálu závodů horských kol Kolo pro život Termín: 13. – 14.9. Místo: státní zámek Valtice, zámecký park, nám. Svobody Organizátor: Junior Golf Club Břeclav, o.s., www.kolopro.cz, 602 333 829 Dýňobraní Valtice - tisíce vyřezávaných dýní, možnost vyřezávání na místě Termín: 13 – 14.9. Místo: Valtické podzemí, Vinařská 34, Valtice Organizátor: Valtické Podzemí, 723 600 423, www.valtickepodzemi.cz Výstava vyřezávaných dýní a keramiky Termín: 13. – 15.9. Místo: Galerie Reistna, Břeclavská 1034, Valtice Organizátor: Galerie Reistna, www.reistna.cz, 602 734 742 Diskotéky Termín: 13.–14.9., 20.–21.9., 27.–28.9. – vždy od 2100 hod. Místo: sál Disco Clubu Kinopolis, Mikulovská 1025, Valtice Organizátor: Disco Club Kinopolis Valtice, www.kinopolis.cz, 731 157 026 Podzimní experimentální výpal keramiky Termín: 16. – 22.9. Místo: Galerie Reistna, Břeclavská 1034, Valtice Organizátor: Galerie Reistna, www.reistna.cz, 602 734 742 Valtické burčáky ve Valtickém Podzemí Termín: 20. – 21.9. Místo: Valtické podzemí, Vinařská 34, Valtice Organizátor: Valtické Podzemí, 723 600 423, www.valtickepodzemi.cz Mistrovství světa ve sběru hroznů Termín: 21.9. Místo: areál Vinné sklepy Valtice a.s., Vinařská 407, Valtice Organizátor: Vinné sklepy Valtice, a.s., 519 361 331, www.vsvaltice.cz

)%&9$/7,&( 1$%Ê=Ê9á(0'ė7(0.7(5e=$-Ê0Ç5<&+/Ç+5$65$1'$6.$0$5Ç'<$ 6287ėã(1Ê3527,

Valtické Hudbobraní & Burčáky - festival mladých hudebních skupin regionu Termín: 27. - 28.9. Místo: Valtické Podzemí, Vinařská 34, Valtice Organizátor: Valtické Podzemí, 723 600 423, www.valtickepodzemi.cz Dny valtických burčáků - burčáky, folklórní program, gastronomické speciality Termín: 27. – 28.9. Místo: areál státního zámku Valtice Organizátor: Cech valtických vinařů, 720 484 884 Valtický půlmaraton - klasický závod na 21 100 m - dospělí, 4 000 m - děti, Termín: 28.9. Místo: Fotbalové hřiště FK Valtice, trať lesem směrem k zámečku Tři grácie Organizátor: Jiří Foukal, Zdeněk Palaš a Město Valtice, www.valtice.eu,

-,1è07è0š002ã12673ŏ,+/Çá(1Ê6('22''Ê/8)%& 9$/7,&( 7(17252.+5$-(0(23ė76287ėã7$.ã(2ü(.Ç9Ç0(=1298.23(&=Çã,7.šÑ63ėá1è&+ 9è6/('.š$'2%5283$5789ŏ$'Ç&+ãÇ.š9Ê&,1)2 1$75e1,1&Ê&+$.217$.7(&+'2/(

.G\DNGH" .DåGpSRQGČOtRGSURGČWLRG OHW KDOD69,âXO6WĜHOHFNi .DåGêþWYUWHNRG SURGČWLRG OHW 6+XO0LNXORYVNi &RSRWĝHEXMH" +DORYRXREXYVSRUWRYQtRGČYKRNHMNX SĜtSDGQČSĤMþtPH .GRVHR9DäHGtWčSRVWDUi"

Mistrovství světa ve sběru hroznů Termín: 21.9. Místo: areál Vinné sklepy Valtice a.s., Vinařská 407, Valtice Organizátor: Vinné sklepy Valtice, a.s., 519 361 331, www.vsvaltice.cz

=NXãHQtþOHQRYp)%&9DOWLFH 3UREOLåãtLQIRUPDFHYROHMWH 55ĤåLþND '1HGČOD 

Národní zemědělské muzeum připravilo na září tyto výstavy: Japonské inspirace - výstava o kráse japonských zahrad a umění origami Život v tropech III - výstava o fauně a flóře tropického pásu Balkónové květiny a letničky - tradiční výstava květin Tykve, cukety a patizonů - výstava v rámci Dýňobraní Místo: Národní zemědělské muzeum, nám. Svobody 8, Valtice Organizátor: NZM Valtice, www.nzm.cz/valtice, 519352144 Co nového nás čeká, či co pokračuje, v říjnu 2013: •Tamtamy času – státní zámek Valtice – Horní konírna •Japonské inspirace a Život v tropech III – výstavy NZM Valtice •Valtické vinobraní - 4.–5.10. - Tradiční vinařská slavnost •Diskotéky - 4.–5., 11.–12., 18.–19., 25.–26.10. - Kinopolis •Kurz Sommelier - I. část: 8.–11.10. - Vinařská akademie Valtice •Zednářská zahrada – 10.10. - přednáška Ing. P. Krejčiříka •Vinařská akademie I Kadet - 25.-27.10.-Vinařská akademie Valtice Bližší informace v říjnovém čísle VZ nebo v TIC Valtice tel.: 519 352 978, www.valtice.eu

KLÍČOVÁ SLUŽBA 4IPQQJOH
$FOUFS
#DzFDMBW
t
TESCO hypermarket Břeclav t
BVUPLMÓǏF
T
ǏJQFN t
CF[QFǏOPTUOÓ
EWFDzF
NDzÓäF
USF[PSZ t
ÝJSPLâ
WâCǔS
[ÈNLǾ
B
WMPäFL t
ǏBMPVOǔOÓ
EWFDzÓ
TISOPWBDÓ
EWFDzF t
OPV[PWÏ
PUFWÓSÈOÓ
EWFDzÓ
B
BVU

NOVĚ OTEVŘENÁ POBOČKA

Klíčová služba TESCO – hypermarket otevírací doba Po – Ne 8:00 – 20:00 hod. FNBJM
KBSWBMJT!UJTDBMJD[

www.zamky-valis.cz 4

Mob.:728 553 010

ŠKOLNÍ KURÝR ZÁKLADNÍ ŠKOLA VALTICE

Právě skončily prázdniny a tak nemáme zatím žádné nové zprávy z naší školy...

Hajní na Katzelsdorfské myslivně V minulých číslech Valtického zpravodaje jsem se tématu Katzelsdorfského zámečku a hájovny několikrát věnoval. Snažil jsem se čtenářům přiblížit historii tohoto zaniklého saletu, který by byl dnes součástí krajinné kompozice Lednicko-valtického areálu. Nyní bych vás rád seznámil s osudy lidí, kteří na Katzelsdorfském zámečku či myslivně žili ještě před rokem 1945. Prvním hajným byl Heinrich neboli Jindřich Mokesch (*13. 6. 1863 - † 5. 11. 1925). Podle vzpomínek jeho pravnuka, pana Stanislava Crhy, se hajný Mokesch narodil 13. června roku 1863. Dlouhou dobu žil se svojí manželkou Kateřinou a svými dětmi v Moravské Nové Vsi. Dětí měli celkem šest (Anežka, Josef, Antonín, František, Marie a Jindřich) a většina z nich zde chodila do školy. Počátkem 20. století se celá rodina přestěhovala na katzelsdorfské polesí a tedy i na místní myslivnu. Pravděpodobným důvodem bylo volné pracovní místo knížecího hajného. Na Katzelsdorfské myslivně sloužil hajný během první velké války, ale i na počátku první republiky. Jeho působení zde nám může přiblížit pouze pár příběhů. Údajně, když jeho děti nevěděly, jak by se lépe zabavily, pomalovaly zámeček velkými kosočtverci. Rychle zjistily, že to nebyl zrovna nejlepší nápad, a tak kromě ostudy u knížete a pár facek od otce, musely ze stěn vše odstranit. Následně pan Crha vzpomíná na příběh o svých prarodičích: Jednoho dne si dědeček pana Crhy dodal odvahy a zaklepal na dveře myslivny. Když se otevřely, na nic nečekal a v tu ránu spustil: „Tak jsem slyšel, že máte pěknú dcérečku. Dali byste mi ju za nevěstu a za manželku? Potřebuji se oženit, abych dostal vedoucí místo jako šafář.“

Na počátku 20. let 20. století se hajný přestěhoval na zámeček Belveder a dne 5. listopadu roku 1925 zemřel. Byl pohřben ve Valticích a jeho náhrobek se dodnes pyšní titulem Fürst Liechtenstein Oberheger („vrchní knížecí hajný“). Na jeho místo nastoupil hajný Hr. Garlitz, který byl ale později zastřelen. Posledním hajným, jenž sloužil na myslivně od první republiky až do konce druhé světové války, byl pan Josef Kadlec či Kadletz (* 5. prosince 1889 - † 30. září 1972). Ten byl stejně jako hajný Mokesch německé národnosti a česky se nikdy příliš nenaučil. Jak vzpomíná pan Miloslav Hanic, šlo o dobrého hospodáře i hajného a u knížat z Liechtensteina byl velmi oblíbený. I přestože byl v té době Katzelsdorfský háj plný divokých králíků a vysoké zvěře (kromě jelenů), každého z lesa vyháněl a ani na samotné myslivně nikdo příliš dlouho nepobyl. Samotný pan Hanic se v předválečné době dle potřeby staral o dovážení pitné vody z nedalekého Bořího Dvora. Jak sám vzpomíná, voda se lila do dřevěných kádí, které se nacházely v místnosti v levém křídle budovy. Pravé křídlo sloužilo jako byt a ve dvoře myslivny byly chovány ochočené lišky. Hajný Kadlec žil, jako jeho předchůdci i následovník, na myslivně s manželkou - paní Kadlecovou, rozenou Vlašicovou, a s dcerou. Na konci války pan Kadlec odešel (dle některých zdrojů byl vyhnán Rudou armádou) do Rakouska, kde v roce 1972 zemřel. Jeho dcera se později stala učitelkou a provdala se za syna stavitele Austa, který bydlel vedle Besedního domu.

Hajný Kycl v průčelí zámečku, nedatováno pravděpodobně konec 40. let minulého století

Po válce byl zámeček s přilehlou myslivnou nově opraven a hajným katzelsdorfského polesí se stal pan Michal Kycl (* 29. 4. 1893 - † 17. 5. 1962). Myslivnu opustil dne 10. září roku 1953, z důvodu vyměřování hraničního pásma a vzniku tzv. „železné opony“. Jde tedy o posledního hajného, který na myslivně žil před jejím úplným zánikem na přelomu 50. a 60. let 20. století. Závěrem bych rád poděkoval pamětníkům, kteří mi poskytli potřebné informace, jmenovitě panu Miloslavu Hanicovi a panu Stanislavu Crhovi. Daniel Lyčka Použitá literatura: Osudný rok 1938 v břeclavském regionu, Břeclav 1989 a Dipl. Ing. KOMOŇ, Vilém: Střípky z minulosti Valtic, 2010

Družstvo SOS pana Červenky v roce 1938

V osudovém roce 1938 sloužila budova saletu jako stanoviště družstva SOS (Stáž obrany státu). Jak vzpomíná pan Josef Červenka v knize Osudný rok 1938 v břeclavském regionu, on a jeho družstvo bylo ubytováno v bývalé stáji na dvoře hájovny. Jejich úkolem bylo hlídat státní hranici u obce Katzelsdorf v délce zhruba 2 km. Samotné družstvo čítalo 12 členů – 5 vojáků a 7 členů z řad policie a četnictva. Vyzbrojeni byli lehkým kulometem, vzor 26.

Miroslav Kostiha Penzion "U Kostihů" Prodej ovocných stromků a ovoce Sadová 900 691 42 Valtice tel.: 519 352 659 mobil: 602 864 161 [email protected] 5

Ján Vychodil 19.09.1972 - 25.09.2007

JSI TU STÁLE S NÁMI ... Rodina, přátelé, kamarádi

Plníme všechna vaše přání Novinky pro sklizeň 2013 balíčky laboratorních analýz za zvýhodněné ceny 9 prodloužená pracovní doba laboratoře v sezóně 9 zdarma svoz vzorků k laboratorní analýze 9 Prodejny: Velké Bílovice, Mikulov, Znojmo, Brno

www.vinarskepotreby.cz

VINAŘSKÁ AKADEMIE VALTICE CHCE ZLEPŠIT PREZENTACI TUZEMSKÝCH VÍN, A TÍM PŘILÁKAT ZÁKAZNÍKY PŘÍMO K VINAŘŮM Vinařská akademie Valtice, o.s. se na základě častých diskuzí s výrobci vína, účastníky kurzů a zájemci o vinařství rozhodla připravit vzdělávací program pod názvem „VINAŘSKÝ PRŮVODCE“, který by více reflektoval potřeby zejména středních a menších vinařů. Vzdělávací program „Vinařský průvodce“ je financován z projektu č. CZ.1.07/3.2.04/04.0052 GG OP VK Jihomoravského kraje“. Projekt byl zahájen v měsíci červenci tohoto roku, kdy nejprve budou vytvořena metodika a obsah vzdělávacího programu, a následně poté proběhne jeho pilotní ověření. CÍLE: Tímto záměrem chceme přispět ke zlepšení prezentace tuzemských vín s důrazem na jejich jedinečný původ, a tím zlepšit prodej a přilákat zákazníka za vinařem. Musí být zdůrazňováno místo původu a jeho

Mikulovská 151 691 42 Valtice  519 352 365

jedinečnost. Tato prezentace odliší naše vína od vín globálních, a tím splní očekávání zákazníka o jedinečnosti výrobku. Z výše uvedených důvodů očekáváme také zvýšení cestovního ruchu u nás na jižní Moravě. Jsme přesvědčeni, že v současné době můžeme udělat další krok, který přinese užitek velké skupině osob nacházejících se zejména v Jihomoravském kraji. CÍLOVÉ SKUPINY: Projekt je určen pro účastníky dalšího vzdělávání: vinaři a jejich rodinní příslušníci, obchodní zástupci, vinotékáři, pracovníci TIC aj. Této cílové skupině chceme umožnit zvýšení kvalifikace a vytvořit prostor pro vznik nové pozice „Vinařský průvodce“.

Výstavba pasivních staveb 3ĤMþRYQDEHGQČQt

Pondělí -Pátek 9.00 - 12.00 13.30 - 17.00

profesionalita, rychlost, cena Valtice, tel: 608 658 317

www.forting.cz 6

Ohlédnutí za HBV 2013 Vystoupením Slovanského kvarteta 24. srpna více než důstojně skončil sedmý ročník koncertního cyklu Henckeovy barokní varhany 2013. Zcela obsazená Zámecká kaple s nadšením přijala přednesené skladby Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka.

V současné době společně s prof. Františkem Novotným z brněnské JAMU, který se zabývá hudební koncepcí koncertů, formulujeme představu ročníku příštího, osmého. Její naplnění je i nadále podmíněno ekonomickou podporou přátel a příznivců, která pořádání cyklu umožňuje a také zájmem Vás, valtických posluchačů, kterým je hudba určena především. Ing. Josef Menšík, realizace cyklu

Valtický podzim ve znamení burčáku a zábavy

Uplynulých sedm ročníků naplnilo 24 koncertů a přivedlo do Valtic padesátku sólistů, čtyřicetičlenný dětský sbor Kantiléna a dvacetičlenné komorní sdružení. Představila se zde řada sólistů, jejichž jména jsou ozdobena úspěchy u nás i v zahraničí: mezzosopranistka Marta Beňačková, varhaník Marek Vrábel, kytarista Josef Zsapka (Bratislava), zpěvačka Nao Higano – Japonsko, olomoucký varhaník Petr Rajnoha, z Prahy přijeli Jaroslav Tůma (varhany), Milan Polák (klarinet), herci Gabriela Vránová nebo František Kreuzmann, Brno připomínají již zesnulý Bohumil Smejkal a František Novotný (housle), cembalistka Barbara M. Willi, Martin Jakubíček a Kamila Klugarová (varhany), Korngoldovo a Slovanské kvarteto. Bylo by nespravedlivé nezmínit i všechny ostatní, především pak nastupující ambiciozní a výborně technicky vybavenou mladou muzikantkou generaci, která publiku připravila vynikající zážitky a s jejíž další účastí bychom rádi počítali. Dramaturgicky není cyklus vyhraněný. Za hlavní cíl si klade přiblížit krásu vážné hudby posluchačům, kteří nepřicházejí jen za zvučnými jmény, ale především hlubokým hudebním zážitkem prezentovaný mimo prostor velkých koncertních sálů - zde doma ve Valticích, v sugestivním prostředí, jež nám bylo dáno předchozími. Umělecká a interpretační kvalita jsou proto prvořadé při výběru a volbě, limitované ale ekonomickými možnostmi. Letošní ročník také potvrdil, že se již vytvořil okruh pravidelných návštěvníků - posluchačů nejen z Valtic. Původní záměr uskutečnit pouze varhanní vystoupení ve Farním kostele doznal současné podoby koncertů čtyř. První a poslední jsou komorní a hostí je Zámecká kaple, prostřední dva - varhanní se hrají na historickém Henckeovu nástroji ve Farním kostele. Některé pak doplňuje i umělecký přednes. Tuto podobu cyklu hodláme zachovat.

Ing. Josef VLK Stavební projekce + 420 777 867 966, [email protected]

Léto pomaličku končí a jako každý rok se připravujeme na podzimní program spojený s burčákem. Nabídka akcí konaných ve znamení burčáku je velice pestrá a tou bezesporu největší akcí a vrcholem sezóny, je Valtické vinobraní pořádané 4. až 5. října městem Valtice a jeho partnery. Proto bychom Vás chtěli seznámit s jeho průběhem. Neodmyslitelně k této akci patří předvečer vinobraní a to Kulturní gastrovečer na ulici Střelecká od 19°° hodin. Vystoupí oblíbená skupina The Teachers, ale také jedna z nejlepších cimbálových muzik na moravě CM Kapura, pod vedením primášky Veroniky Jíchové. Sobotní hlavní den, bude opět v dopolední části představovat umění těch nejmenších z Valtičánku, Borověnky, pátých nejlepších mažoretek na světě z Valtic, ale také hosta, Dětského folklorního souboru Jatelinka z Moravské Nové Vsi. V pravé poledne vyjde krojovaný průvod městem od Střední vinařské školy, ale také začne odpolední část programu na náměstí. Soubor lidových písní a tanců Danaj, CM Fagán, Valtická krojovaná společnost zpěvem i scénkou, LCD Machine, SDH Valtice s reálnou ukázkou hašení hořícího vozidla, budou lákadlem Valtického vinobraní. V letošním roce jsou hned dva hlavní vystupující, Valtická skupina IRNIS od 21°° hod. a Děda Mládek Ilegal Band od 17°° hod. Příjemným zpestřením bude skupina Šarže 54. Toto je lehký nástin toho, co Vás čeká z kulturního programu. Mimo to bude nepřeberné množství stánků s burčáky a vínem, jídlem všeho druhu, ale také rukodělných prodejců z různých oborů lidského umění. Věříme, že se všichni společně setkáme na náměstí, na oslavě vinařských dovedností a vše proběhne za hezkého počasí. pracovní skupina akce Valtické vinobraní 2013

Rýmovačky Veverka To bych vám měl také říci: -V lese potkám veveřici, Přežranou a vzdychající. Soucitně pak hned k ní pádím, Přeplněné bříško hladím, Utěšuji ji – a radím: Není dobré přežírání, Spolu s ním jde nadýmání, Nežer tolik! Pánbůh s námi! S mrknutím mi odpovídá: Já tě zase denně vídám Chodit k „Rožku“, kampak jinam! Tam si ty do nosu dáváš, Stejný jsi, tak proč mě káráš? Raděj zmiz – a nezaháraš! Konec budiž tvojí výtce; Já své šišky, ty – myslivce! A zmizela v stromu výšce.

Beskydy Já v Beskydech jsem zabloudil, Byl hladný, žíznivý až až, Když tu – v pozdním poledni, Jsem narazil tam na salaš. Dojili. Tak se chvíli dívám, Říkám si: Na tom nic není ..., Dáte-li mi najíst, napít, Pomohu vám při dojení. Starý bača jen se usmál: Vyber ovci, sedni, doj! Tak dostaneš jídlo, pití A žaludku bude hoj! Nejde to! Ni kapku mléka! Tak hned výmluvu si hledám: Tato ovce nepásla se, Hladná je, tak mléko nedá. Nejdřív smát se začal bača, Pak ostatní ze salaše… Bodaj by ti mléka dala. Ovci doj, ne čuvače! Každé řemeslo je těžké. Lehké ani naše není, Dobře dokážeš je dělat Jen po řádném vyučení. Konec dobrý – všecko dobrý! Valaši – to lid je bodrý, Pomohli mi velice. K machření jsem ztratil víru. Břicho plné ovčích sýrů, Nejen to – i žinčice. Poučen odcházím z Beskyd: Neumíš-li, tak se nestyď Přiznat si to pokorně. (Líp, než dojit toporně!) Váš spoluobčan, Milan Kolář

TAXI LEV +420 605 10 22 10 7

Co je to LiStOVáNí?

Na Modřínové se slavilo

Projekt LiStOVáNí, cyklus scénických čtení, si vzal na sebe neskromný úkol - představovat každý měsíc zajímavé, aktuální knihy, které se objevují na trhu. Vybraní autoři a jejich dílo či přímo specifická kniha jsou pak před diváky interpretováni v podobě scénického čtení. Jde vždy přibližně o hodinové divadelní vystoupení, ve kterém je přenášen děj knihy, jazyk autora a atmosféra dané literatury na obecenstvo, které se v čele s mladou generací ve světě oproštěném od kultury a literatury vrací zpět k tomu, co tu bylo první - knize. Nejde o nějaké fanzinové čtení oblíbených pasáží, jde o dýchající představení s rekvizitami, kostýmy, hudbou, začátkem a koncem. Projekt především dokázal, že „má smysl" - má své věrné diváky, kteří jej sledují jako literární seriál a kteří si často představované knihy čtou, stejně jako další knihy představovaného autora či nakladatelství. LiStOVáNí tak výborně podporuje čtenářství jako takové. Svou živou akční formou dokazuje především dnešní mladé generaci, že dnes, kdy je možné skoro všechno, pořád ještě není kniha pasé.

V Galerii Reistna 15.9.2013 od 1700 hod. zahájíme cyklus LiStOVáNí čtením:

V červnu tohoto roku uplynulo právě deset let od slavnostního otevření domova důchodců na Modřínové ulici. Tehdy vedoucí domova Ludmila Čechová měla strach, zda se obsadí všechna místa a jaké budou další starosti s provozem.

Dnes po deseti letech je jí již všechno jasné a provoz domova je plně zaběhnut. Potřeby jeho obyvatel jsou stále stejné. Personál musí, kromě každodenní péče, si s klienty popovídat a připravit různá zaměstnání či zábavu. Kapacita lůžek domova byla zvětšena zprovozněním zahradního pavilonu. Paní Čechová vymýšlí se svými spolupracovnicemi stále nové aktivity. Už to nejsou jenom valtické hody jako na začátku provozu domova, ale i oslavy masopustu, spolupráce s mateřskou školkou, s pěveckými sbory a Muzejním spolkem. Jsou to i různé besedy, procházky a posezení v zahradě. Během let se areál domova stále vylepšuje. Posezení v zahradě bylo zkvalitněno vybudováním pergoly a celý park byl osázen novou výsadbou.

Průběh oslav desátého výročí paní Čechová spojila s hodovou veselicí. V hodový nedělní den byli všichni jeho obyvatelé ve velkém očekávání přijde mezi ně krojovaná společnost, hodová muzika a tentokrát i pan starosta Ing. Pavel Trojan s chotí.

15. 9. / 17:00 A GALERIE RE78IS31TeN.ÿ 9$/7,&(96

Projekt se uskutečňuje za finanční podpory:

Ministerstva kultury ČR

Hlavního města Prahy

Naši partneři:

www.listovani.cz

Statutárního města Brna

...… Já se nebojím (Niccoló Ammaniti) V příběhu románu „Já se nebojím“ se ocitáme v malinké, geograficky blíže neurčené vesničce na jihu Itálie. Je horké léto roku 1978. Protagonisté románu jsou děti ve věku mezi 5 a 12 lety. Jedním z nich je Michele Amitrano, jenž se jako dospělý vypravěč vrací k událostem, které jej hluboce poznamenaly. Já se nebojím je syrový a něžný román o krutosti světa, o předčasném loučení s časem dětských her a bezstarostnosti a také o boji s děsem a strachem, který si v sobě nosí každý člověk. „Vidíš támhleten barák? Musíš vylízt do prvního patra. Projít celým domem a z okna vzadu skočit na strom a slízt dolů!“ Bál jsem se, že mě Smrťák přinutí ukázat pinďu ……..! Příběh malého Michela, který se nebojí, a má jedno velké tajemství, vás vezme a odvede pryč! Filmová verze této opravdu dobré knihy byla nominovaná i na Oskara. A teď přišla do LiStOVáNí. Přijďte, nebojte, uvidíte! účinkují: Pavel Oubram, Tomáš Drápela, Lukáš Hejlík v překladu Alice Flemrové vydalo nakladatelství Havran Petra Caulfield, Literární klub při Galerii Reistna

Ve svém projevu k výročí neopomněla paní Čechová poděkovat všem sponzorům, kteří svými dary umožňují některé aktivity domova. Třeba příspěvkem na zakoupení auta pro přesun jeho obyvatel do města, nebo příspěvkem na zakoupení různých potřeb pro aktivity seniorů. Poděkovala samozřejmě i za koláčky, které věnovala domovu pro tuto oslavu sponzorsky pekařka Regina Schneiderová. Starosta poděkoval nejen paní vedoucí Ludmile Čechové, ale také ostatnímu personálu za jeho činnost, vytrvalost v ošetřování a stále nové nápady, které zpestřují obyvatelům domova podzim jejich života. Poděkoval za dobrou reprezentaci Valtic v oblasti péče o stárnoucí obyvatele. Popřál jeho obyvatelům, aby se jim v domově líbilo, a aby i personál byl spokojen a spolu s paní vedoucí měl stále plno elánu do dalších let.

8

Lada Rakovská, Muzejní spolek Valtice

Nemocnice Milosrdných bratří v Brně

zrekonstruována

nejpotřebnější a vůbec všem obyvatelům města Brna. Bez spolupráce s ostatními nemocnicemi v Brně a bez nastavení společného programu toto nemá budoucnost a hrajeme si stále na vlastním písečku.“ Lada Rakovská Muzejní spolek Valtice

MUDr. Josef Rindl nové informace ze života

Za přítomnosti významných osobností města Brna a Řádu milosrdných bratří byly 26. června 2013 otevřeny zrekonstruované prostory porodnice a chirurgického oddělení a požehnány knězem, bratrem Vojtěchem Málkem.

Ve spolupráci s vedením milosrdných bratří ve Vídni, přispěli bratři celkem 3 mil. korun na vybudování nové výdejny léků právě přímo v prostoru nemocnice. Bylo vybudováno i její zázemí a laboratoře. Dosavadní lékárna přístupná z Vídeňské ulice ale zůstává i nadále v provozu pro veřejnost. Nemocnice má nyní nové čtyři porodní sály, které patří v současné době mezi nejmodernější zařízení v České republice. Nové pokoje a prostory chirurgického oddělení jsou také rekonstruovány na nadstandardní prostředí, ve kterém je dopřána pacientům náležitá péče a klid po dobu léčby. Slavnostního otevření zrekonstruované nemocnice jsem se účastnila a mohu vám říct, že mě hlavně zaujaly prostory porodního oddělení. Milosrdní bratří dělají pro nemocné a město Brno hodně již tím, že celý objekt své nemocnice pronajímají městu ročně za symbolických 100, - Kč. A tak se ptám bratra Martina Macka, OH, představeného milosrdných bratří Čech a Moravy, jaký má názor na zmodernizování nemocnice. „Ve spolupráci s městem Brnem směřujeme nemocnici do prostředí, které nekonkuruje fakultním nemocnicím. Snažíme se nastavit nabízené služby v rámci integrovaného programu zdravotní péče v městě Brně a v celém Jihomoravském kraji. Úlohou milosrdných bratří není budovat specializovaná moderní centra, o které má zájem stát či jiná soukromá zdravotnická zařízení, ale poskytovat pomoc lidem tam, kde není. Být tam, kde je potřeba pomoci těm nejchudším,

V roce 2009 jsem začala pátrat po osudech významného valtického chirurga MUDr. Josefa Rindla. Po pátrání v rodinném archivu jeho dcery, v archívu milosrdných bratří Valtice, v kronikách bývalé dětské nemocnice a ve spolupráci s pamětníky města se mi konečně podařilo získat informace o tomto významném lékaři a také o osudu jeho vily na Bezručové ulici, kde je dnes hotel Apollon. Po úmrtí jeho dcery jsem si myslela, že se již nic nového o MUDr. Rindlovi nemohu dozvědět, ale mýlila jsem se.

Letos jsem se setkala s milosrdným bratem Janem, který od roku 1991 žije v letovickém konventu milosrdných bratří, a ten mi vyprávěl, jak celý svůj život sloužil ve špitálech. A jen tak mimochodem jsem se při našem rozhovoru zmínila o významném chirurgovi MUDr. Rindlovi, který ve Valticích působil před rokem 1938. Bratr Jan při mém povídání kýval souhlasně hlavou a pak k mému velkému překvapení řekl: „Znal jsem ho velmi dobře, právě jako vynikajícího chirurga!“

A tak jsem bratra Jana poprosila, aby mi vyprávěl o svém životě a o setkání s doktorem Rindlem. „Sloužil jsem po válce v pražské nemocnici milosrdných bratří Na Františku, když přišel příkaz, že Prahu musíme opustit, odložit svůj řeholní šat a jít pracovat do pohraničí. To bylo myslím v roce 1951. Dostal jsem na výběr Karlovy Vary nebo Mariánské Lázně. Vybral jsem si Mariánské Lázně a ocitl se na chirurgickém oddělení místní nemocnice pod vedením primáře MUDr. Kropáče. Protože byl na vedoucím místě, musel být v té době samozřejmě ve straně. Později jsem se pak dozvěděl, že je Žid, kterého zachránil z koncentráku jeden opat. Přišel jsem tenkrát z Prahy ještě s bratrem Rafaelem a jeho rodným bratrem Jaroslavem. Kropáč nám tenkrát řekl, hoši, choďte si do kostela, ale žádnou propagaci mi tady dělat nebudete. A tak jsme byli u lidovců a v NF. To víte, že nás sledovali, ale nic zásadního jsme neporušovali. V Mariánkách byl lázeňský dům Vltava, který byl rehabilitačním domem a tam byl lékařem MUDr. Rindl. Byl tam prakticky přesunut z Brna, kde mu byla pozastavena lékařská činnost na určitou dobu a pak byl odklizen do pohraničí. Měl zákaz výkonu chirurgické činnosti a byl prakticky lázeňským řadovým lékařem. Nemohl bez chirurgie vydržet a tak s tichým souhlasem primáře Kropáče operoval na našem chirurgickém oddělení. Já jsem tam v té době dělal vlastně vrchního bratra a měl jsem na starosti ambulanci, operační sál, rentgen a celé chirurgické oddělení, kde bylo 95 lůžek. Znal jsem Rindla jako vynikajícího operátora, zručného a majícího i v té době svoji klientelu. To už mluví samo o sobě. Kdo si to mohl v té době dovolit? No jen ti opravdu zruční a talentovaní. Dobře se s ním pracovalo. Původem byl poloviční Žid, ale nechal se v roce 1938 pokřtít, aby unikl před nacisty. Byl to silně věřící člověk. Rindl otevřeně hovořil o svých zákazech operovat, ale protože byl právě hodně dobrý, tak mu proházely i tyto operace na černo. I přes všechny zákazy, které doktor Rindl měl, prostě nad ním někdo držel ochrannou ruku. Na chirurgii v Mariánských Lázních jsem byl dlouhých 40 let. Stejnou dobu tam se mnou pracoval i bratr Rafael na interně jako hlavní bratr a bratr Jaroslav pak šéfoval na urologii. V roce 1991 jsem odcházel do důchodu, tedy přesouval se na letovický klášter milosrdných bratří. O doktoru Rindlovi jsem se dozvěděl jen to, že také odešel na penzi. Nejprve do Brna, kde měl svůj dům a pak do Bratislavy, ke své dceři Evě. Po odchodu z Mariánských Lázní jsem se s ním již nikdy nesetkal.“ Lada Rakovská Muzejní spolek Valtice

VARIABILNÍ HYPOTÉKA za 2,5% s odkladem splátek jistiny až na 10 let INVESTICE, KONSOLIDACE PŮJČEK I SPOTŘEBNÍCH ÚVĚRŮ, RYCHLÉ PŮJČKY Kateřina NEŠPOROVÁ mob.: 774 452 774

e-mail.: [email protected] 9

Na slovíčko, pane učiteli a sbormistře Koláři ... 5. pokračování z minulých čísel VZ

Pane Koláři, asi již tušíte, že dnes budu chtít, abyste zavzpomínal na svoji sbormistrovskou činnost. „Rád zavzpomínám, ale možná to bude poněkud neučesané a hodně zkrácené, protože sborové činnosti jsem se věnoval skoro padesát let. No to budu muset hodně zapátrat ve své sklerotické paměti. Začalo to vlastně mým příchodem na základní školu v roce 1963, kdy mi ředitel Palásek přidělil dvě hodiny sborového zpěvu týdně. Pravidelnost přinesla ovoce a vlastně s dětským sborem jsem vystupoval až do svého odchodu na penzi, to je do roku 1993, ale o školním sboru jsem již mluvil. V roce 1967 jsem založil Ženský pěvecký sbor při MěOB ve Valticích. Bylo to v období Pražského jara, když za mnou přišel pan farář Procházka, abychom nazpívali první českou mši v zámecké kapli. Zpívali jsme české koledy. Doprovázeli nás muzikanti z mikulovské Lidušky. Zpívala tam tenkrát Fojtová, Janků, Nedělová, Klouparová, Vlková, Kolářová, Tomanová, Hoňková atd. Sborově tenkrát dospěláci zpívali zásluhou pana Jakoubka v operetách třeba Perly panny Serafínky, Děvče z předměstí nebo ve Volném větru za doprovodu kapely pana Rehorta, později potom třeba ve Filosofské historii s hudebním doprovodem pana J. Wilta. Když jsem začal vést ten ženský sbor, tak jsem se potřeboval přiučit ve sbormistrování a tak jsem využil kurzu, který pořádal profesor Zbyněk Mrkos. Byl to vynikající pedagog a my hltali každé jeho slovo. Učili jsme se prakticky nepřetržitě týden sami na sobě na Kroměřížské konzervatoři. Přes den jsme zpívali a večer pak debatovali až do půlnoci. Asi týden po tomto kurzu mi dal dirigovat v Mikulově 150 členný sbor. Představte si jen masu těch lidí. Dělal jsem to se strachem. Celou noc jsem si opisoval noty, na vystoupení jsem je ale zapomněl. Dokážete si představit, co jsem prožil za hrůzu? To byly prolínačky a já si nepamatoval ty nástupy! Když jsem začínal s tím ženským sborem, neměl jsem samozřejmě žádné noty. Prvotní moje činnost spočívala v opisování not, které jsem sháněl po jiných sbormistrech. Ničeho

nelituji, protože s ženským sborem jsem zažil spoustu krásných věcí. S ním také na pěveckých slavnostech v Mikulově pak vystupoval i dětský sbor. Náš repertoár tvořily vlastně lidovky a politicky angažované písně. Zpívali jsme třeba písně z repertoáru Alexandrovců. Ženské z toho měly samozřejmě srandu. Nakomandovali nás do kinosálu a my zpívali „Straná majá radnája….“ a ty přítomné přestárlé soudružky slzely. Zpívali jsme zasloužilým členům nejen na obecním úřadě v obřadní síni, ale také na OVKSČ. Ženský sbor měl v největším rozkvětu 28 členek a byl už na vyšší amatérské úrovni. Sbor účinkoval také na některých pohřbech (V. Palásek, J. Tomanová, J. Baránek, A. Kolářová, MUDr. Klouparová, E. Jakoubková, M. Petrů a pan farář V. Procházka). Měl jsem ženský sbor velmi dlouhou dobu, ale pak zašel na úbytě. Prostě se rozpadl na nedostatek členek a na to, že jsem měl prý na ně velké nároky. No prostě jsem řekl, že sopránky musí vyzpívat F! Málem bych zapomněl. Pokoušel jsem se kdysi vytvořit studentský pěvecký sbor na internátě Rolnické školy či na nemocnici z ošetřovatelek, ale mé pokusy ztroskotaly po prvních zkouškách. Úspěšné bylo pouze mé dvouleté vedení učnic z Jednoty a Pramenu, které vrcholilo vítězstvím v krajském kole v Brně a účastí v celostátní přehlídce v Ústí nad Labem. No a pak v roce 1990 při nácviku Rybovy mše vznikl smíšený sbor. Víte, paní Rakovská, předvedení Vánoční mše J. J. Ryby „Hej, mistře“ nebylo ve Valticích žádnou novinkou. Tu už v padesátých letech dirigoval ve valtickém kostele pan R. Kákáč za doprovodu hudby pana Vaškoviče a pana Rehorta. V roce 1956 a 1960 pak byla hrána panem J. Wiltem. Varhany hrál a mši pěvecky nacvičoval pan B. Hubáček. Netřeba podotýkat, že to nebylo vládnoucí straně vhod. Pak se politická situace stále uvolňovala a to nám umožňovalo uvedení dalších vánočních mší. No a po roce 1970 to vůbec vládnoucí strana netolerovala, takže první „Rybovka“ byla až po revoluci. Ale lidé nechtěli mít na Vánoce pořád jenom „Rybovku“ a tak jsem začal shánět noty i na jiné vánoční mše např. Vaňhalovu, Valašskou, Otčenáškovu atd. Byla to paráda. Mše jsme hrávali celkem třikrát, na Štědrý den a druhý den v 8.00 ve farním kostele a v Hlohovci. Potlesk a ta spokojenost posluchačů byla pro nás opojná. Pustil jsem se se svým sborem i do zhudebněné Bezručovy básně Valčice. To nebyla ale žádná lehká práce. Křička byl kontroverzní muzikant a vymýšlel novoty. To byla dřina. Ani nastudování Dwořáčkových „Valtice krásné“ nebylo lehké. Psal totiž všechno v C dur a tak jsem si to musel upravit jak pro smíšený sbor, tak pro H-trio. Na devítisté výročí města jsme měli nastudovaný krásný repertoár, který jsme pak uplatnili dvakrát v Německu a v Rakousku. Měli jsme velký úspěch a to

v areálu nemocnice ve Valticích nabízí

PRANÍ A MANDLOVÁNÍ PRÁDLA

DOPRAVA ZDARMA

Tel.: 519 363 171, 519 363 172 www.valticeservis.cz

Počítače, Internet

724 950 605 10

bylo bezvadné! Na smíšený sbor jsem již neměl velké nároky, taky jsem zestárl a měl problémy se sluchem. Proč to neříct, ale vyšší nároky začali mít sami někteří členové. Chtěli, abych některým dámám dal najevo, že čas pokročil a že je třeba končit. Jakási čistka sboru časem sice proběhla, ale někteří členové přesto odešli do mikulovského sboru. A tak prostě jednoho dne proběhlo poslední vystoupení právě ve farním kostele, kde tento sbor před léty začínal.“ Lada Rakovská, Muzejní spolek Valtice

Prázdninové soustředění Jeden srpnový týden prožily děti z Borověnky, Valtičánku a Fagánu v rekreačním středisku na Kopánkách. Překrásná příroda, super počasí a bezva parta, co víc si o prázdninách přát.

Děti nezahálely ani chvilinku, nacvičily nové písničky, tance a zbylo ještě dostatek času na koupání, sportování, minigolf, trampolínu, stavění bunkrů a mnoho další zábavy. "Mladí muzikanti" z cimbálové muziky Fagán si připravili pro ty mladší stezku odvahy, při které bylo nutno projít opravdu tmavým lesem, a jen malá světýlka jim pomáhala. Všichni přežili ve zdraví a je nutno podotknout, že děti mají odvahu. Jeden večer po pilném nacvičování jsme volili "miss a missáka" z řad našich dětí, a opět nám ti starší pomohli, protože dostali tu nejdůležitější úlohu, a to jako odborná porota. Hlavní aktéry čekala promenáda ve společenském oblečení, volná disciplína i rozhovor s moderátorem.

Děti ukázaly, že umí a ve volné disciplíně se samozřejmě zpívalo a hrálo, ale také ukázaly, že se umí dobře bavit a rozumí legraci.

Závěrečným vystoupením pro personál střediska i děti a vedoucí tábora, který byl také v Kopánkách, byl ukončen týden soustředění.

V sobotu jsme se společně vyfotili a už teď se všichni těšíme na příští rok, určitě opět na Kopánkách a s bezva partou.

Úplným závěrem bych chtěla poděkovat všem dětem, protože jsou bezva parta, vedoucím Veronice Jíchové, Petře Machálkové, Lidce Svačinové za ochotu a čas, který věnují dětem. Personálu rekreačního střediska a panu vedoucímu Sokolovi za bezvadné zázemí a super kuchyni (mňam …).

O odvoz na i ze soustředění se i tentokrát postaral pan Vrábel z Dolních Dunajovic, moc děkujeme. Tomášovi Machálkovi patří poděkování za celkovou organizaci a pomoc. Paní Ireně Mrázkové velké poděkování, a to za hlídání malé tříměsíční Violky (dcera Veroniky Jíchové), ale i pomoc při nacvičování písniček. Všem moc a moc dík. Nové písničky a tance uslyšíte a uvidíte určitě na vystoupeních po celý školní rok, na valtickém vinobraní asi poprvé, tak si to nenechte ujít. Dagmar Miklíková

JUDr. Ivana Lorenzová

3RERþND9DOWLFH1iPČVWt6YRERG\

email:[email protected]

kontakt 602 24 98 18

... co o sobě ještě nevíte

Panna - dokonalost 24. 8. – 23. 9. Legenda o Panně: Když Pandora otevřela pověstnou skříňku, na zemi se začaly dít strašné věci. Lidé byli hamižní, zabíjeli se pro peníze… Olympští bohové se od nich proto odvrátili. Jediná Astraea se lidí zastala a vroucně za ně prosila, za což byla vyzvednuta na oblohu. Lidé ve znamení Panny patří od těch dob k nejpracovitějším typům. Životní heslo: Já ti to spočítám! Jak je poznáte: Podle krásných jasných očí, dívčího či chlapeckého půvabu, jemných vybraných způsobů a kritického pohledu. Panny nebývají oslnivé krasavice či krasavci, ale vždy je v nich něco přitažlivého a okouzlujícího. V názorech na svůj vzhled jsou někdy více než střídmé. Rozhodně je nepotkáte v červených elastických šatech s hlubokým výstřihem či nachově pruhované košili. Panna dává přednost jednoduchému čistému oblečení bez přílišných ozdob. Charakter: Panny jsou perfekcionisté. Touží po sebevyjádření zrovna tak jako předcházející znamení, jen od natřásajícího se lva se panny liší skromností, pečlivostí a zdrženlivostí. Neznamená to, že by netoužily po uznání a chvále nebo že nejsou ctižádostivé, ale jejich taktika je opatrnější. Moc dobře vědí, co to je dosažitelný cíl. Jsou praktické, chytré, vnímavé a ostražité, také jejich suchý smysl pro humor je pověstný. Bohužel pověstná je také ubíjející snaha po dokonalosti. Co milují: Kritizovat druhé. Co nesnášejí: Nepořádek. Jak pracují: Panny vědí, že když jednou začnou, jejich práce bude dokončena. To je jejich jistota. Druzí to sice posuzují jako nesnesitelnou umanutost, ale panny dobře vědí, že věc se může podařit pouze tehdy, když se začne od malých detailů. Právě jen panna „může sníst slona“. Jak? Jednou za čas si vezme kousek. Ano, smiřte se s tím, panna je úžasná, výkonná, organizačně zdatná, ukázněná, pro každou firmu k nezaplacení, ale jen tehdy, když ji neumoříte. Dlouhodobá práce, která je panně odporná, může zničit její křehkou duši. Nenechte se oklamat tichostí a skromností panny. Ona není tak hlasitá jako střelec, tak očividně ambiciózní jako beran, není tak líná jako ryby a nikdy by po račím způsobu nepomyslela na to, že využije náklonnosti k dosažení zvláštních výhod. Dokonce neočekává, že jí vše projde díky tomu, že pracuje dvakrát tak rychle než kdokoli jiný. Panny se dostanou na vrchol, protože jsou praktické, zodpovědné a hlavně realistické. Vzorový hrdina: Popelka. Zvláštní znamení: pozorovací talent a nápadně malá noha. Dobrá rada pro panny: Buďte ke druhým shovívavé alespoň jednou do roka, potěšíte je. Dobrá rada pro vás ostatní: Neberte panny smrtelně vážně, i ony se někdy mýlí. Ideální šéf: Spravedlivý a přitom diplomatický Rak. Ideální přítel: Solidní a sportem žijící Kozoroh. Ideální partner: Věrný a přitom podnikavý Býk. Kdo vás eroticky přitahuje: Ženy obdivují Střelce, kdežto muži touží po ženách typu Býka .

ÒþHWQtILUPD

$GYRNiWQtNDQFHOiĜ

Poskytuji SUiYQtVOXåE\YREODVWLREþDQVNpKR rodinného, obchodního, pracovního a správního práva, QDEt]tPVHSLVYãHFKGUXKĤVPOXY ]DVWXSRYiQtSĜHGVRXG\DMLQêPLRUJiQ\SUiYQtNRQ]XOWDFH DWRSRSĜHGFKR]tWHOHIRQLFNpGRKRGČYþDVHGOH9DãHKRSRåDGDYNX

Zvěrokruh

Bc. Alexandra Ekrtová Mgr. Petra Bártková ƉŽďŽēŬĂsĂůƚŝĐĞ sĂůƚŝĐĞ͕ϲϵϭϰϮ͕EĄŵ͘^ǀŽďŽĚLJϭϱ ŐƐŵ͗нϰϮϬ ϲϬϱ Ϯϰϵ Ϯϰϯ porady dle telefonické dohody

11

nabízí YHGHQtGDĖRYpHYLGHQFH~þHWQLFWYt'3+PH]G VNODGĤDSRGSĤUQêFKHYLGHQFtGOHSRåDGDYNĤ]iND]QtND

Tel: 608 676 952, email: [email protected]

Děti na kolejích kniha na pokračování...

Jdou po nás 1.

„Pojď si vyzkoušet šaty, Dano,“ volala maminka na dcerku. „Ale nejdříve si umyj ruce a obličej. Jsi samá šmouha,“ dodala, když se děvče objevilo ve dveřích. Na stole ležely právě dokončené nové šaty ze smetanově bílého hedvábí s matovými růžemi. Maminka na svou holčičku velmi ráda šila. Pomáhala jí vytvářet dobrý vkus. „Mami, ty jsou krásné!“ vydechla. Připadala si jako družička, když se do nich oblékla. Načechraný volánek ze stejné látky naznačoval sedlo, od kterého lehce splývala dolů mírně rozšířená sukně, a krk lemoval malý kulatý límeček. Dlouhé rukávky maminka nabrala do manžet. Dana mohla na svých nových šatech oči nechat. Nejen krásně ušité, ale především bílé. A bílou milovala ze všech barev nejvíce. Také jí nejvíce slušela. Slušela její trvale opálené pleti. Dívala se z blízka i s odstupem, zepředu i zezadu, otáčela pomalu i rychle, až se jí šaty vzdouvaly. Nemělo to chybu. „Jsem ráda, že se ti líbí,“ se spokojeným úsměvem a zářícíma očima pohladila malou parádnici maminka. „Podívej se ještě tady na to,“ položila na stolek bílý, z dutinek proplétaný věneček a dlouhou svíčku s mašlí a květinovým ornamentem. „Vyzkoušej si i ten věneček. Ale boty si zkoušet nebudeš, protože nemáš umyté nohy. To až zítra. Obuješ si je rovnou s novými podkolenkami.“ „Mami, mami! Já jsem tak šťastná!“ přitiskla k hrudi i tu parádní svíčku. „Opatrně, ať ji nezlomíš. No, zítra budete všichni jako andílci. Vymydlení a naparádění. První příjímání je slavnostní den. Ten si budete pamatovat po celý život.“ „Jé, kolik je hodin? Musím běžet ke zpovědi,“ polekala se holčička. Všechno odložila a rychle ze sebe stáhla šaty. Běžela si umýt nohy, vyčistit zuby, slušně se obléct a přičísnout blonďaté vlasy. Než odejde z domu, čeká ji to nejtěžší. Poprosit rodiče a bratra za odpuštění všeho, čím jim ublížila. Avšak prosit, to ona neumí. Připadá jí to ponižující. To ze sebe nedostane. Připravená k odchodu, papírek s napsanými hříchy složený v dlani, vyběhla za tatínkem na zahradu. Trochu se kroutila, než ze sebe vymáčkla slova odprošení. „Tati, já jdu ke zpovědi. Chtěla bych, abys mi odpustil všechno, čím jsem tě naštvala a také to, v čem jsem tě neposlechla. Můžeš mi to odpustit? Já už to nikdy neudělám,“ oddechla si, protože slůvko prosím podle ní ani nebylo nutné. Vždyť i tak to byla prosba. „To víš, že ti odpouštím. Jenom ten slib, že už to nikdy neuděláš, tak tomu se mi nechce moc věřit.“ „Budu se snažit. Děkuji,“ v té chvíli byla přesvědčena, že se jí to podaří. U maminky to bylo přece jen lehčí, protože to

Knail NEHTOVÉ STUDIO Bouchnerová Kristýna mobil +420 737199445 www.Knail.cz

vyzkoušela na tatínkovi. I tady dosáhla odpuštění. Jen jí bylo připomenuto, že musí odprosit také brášku. Péťu ne, ten byl ještě malý a nerozuměl tomu. Toho alespoň pohladila po světlých kudrlinkách. Jenda byl na nádraží. Zavolala si ho stranou, aby nikdo neslyšel, jak ho odprošuje. Styděla se. Vlastně by měla odprosit i všechny lidi kolem sebe, ale to už by asi nestihla přijít včas do kostela. Vlastně byla ráda, že to tak vyšlo. „Jendo, já jdu ke zpovědi a musím tě odprosit, abys mi odpustil všechno, čím jsem ti ublížila.“ „Cože? To ti mám opravdu všechno odpustit? Tak dobře, ale zítra mi za to dáš ochutnat zákusek a líznout zmrzlinu,“ šklebil se bráška. „Tak dobře, ty vydřiduchu. Ale dělej. Já spěchám,“ byla by se s ním určitě dohadovala. Avšak před zpovědí to dost dobře nešlo, byl by to další hřích, ale také měla už opravdu málo času. „Co mám říct?“ vykulil na ni oči překvapením, jak rychle souhlasila. „Odpouštím ti.“ „Tak dobře, já ti tedy odpouštím,“ zachechtal se Jenda. Byl spokojený, že si zajistil dobrůtky. Ten už lepší nebude, mávla Dana rukou a rozběhla se do Valtic. Před kostelem bylo chlapců a děvčátek jako když naseje. Vždyť tuto závažnou chvíli jich prožívalo kolem padesáti. Byli ze dvou tříd. Ještě si vzájemně odpouštěli a pak šli každý ke své zpovědnici. Chlapci vpravo a děvčata vlevo. Dana se zařadila až nakonec. Chyběla jí odvaha. 2.

Nedělní ráno bylo prozářené sluncem a obloha okouzlovala svou sytou modří. Celá rodina se připravovala na slavnostní hrubou mši. Dana jako bílý obláček a Jenda v tmavomodrých kalhotách s kapsami a světlé košilce s krátkými rukávky na chvíli stáli na zápraží tatínkovi modelem. Nedal si to ujít a své starší děti vyfotografoval. Pak ještě maminku s Péťou v kočárku. „Vašku a děcka, stoupněte si k sobě, ať máme památku na tento Danin slavnostní den celá rodina,“ vyzvala je maminka a vzala fotoaparát tatínkovi z rukou. „Mladá paní, stoupněte si k nim. Já to zmáčknu,“ ozval se za plotem výhybkář Vrtěna. Čertík si lehl Jendovi k nohám, ale na fotografii se nedostal. Byl mimo objektiv. Škoda. Po této rodinné akci se tatínek s Danou a Jendou vydali z nádraží postupně kaštanovou, lípovou a jeřabinovou alejí na valtické náměstí. Před farním kostelem se to hemžilo děvčátky v krátkých i dlouhých bílých, načechraných šatičkách a s věnečky ve vlasech. Mezi nimi se proplétali chlapci v tmavých oblečcích a sněhobílých košilkách. Slavnostně oblečení rodiče udělovali poslední napomenutí a vcházeli do kostela. Přesně v deset hodin přišel pro děti kaplan Říkovský a seřazené do dvojic chlapec - děvče je zavedl k balustrádě, která oddělovala oltářní prostor od kostelní lodi. Na

STAVEBNINY VALTICE prodej a výkup starých cihel na hale firmy Molčík na Mikulovské

TEL: 774 49 49 10 www.lesenipronajem.cz 12

kamenných kuželkách byla po celé délce ze stejného materiálu deska. Připomínalo to dlouhý stůl, u kterého vždy probíhalo na památku Ježíše Krista sv. přijímání. Dole byl stupínek na pokorné pokleknutí. Děti po celé délce vytvořily dvě řady. Chrámem se rozezněly varhany a začala latinská mše. Slavnostní obřad trval poněkud déle a i s fotografováním na schodech před kostelem se to protáhlo na dvě hodiny. Zrovna v té chvíli, když se děti rozcházely do svých domovů, vyzváněly zvony poledne. Dětem kručelo v žaludku a Liduška od hladu omdlela. Vždyť od předchozího dne ti mrňousci drželi půst. Nic z toho však neubralo na nádherném prožitku a skutečně se uložilo v paměti na celý život. Přesně tak, jak to Daně říkala maminka. Na konci školního roku dostaly děti k vysvědčení i památný list k této významné události a společnou fotografii. 3.

Prázdniny ubíhaly jako voda v řece. První měsíc trávily děti u babičky v Podivíně, srpen zase pro změnu i se Zdeňkem ve Valticích. „Děcka, pojďte sem. Mám pro vás překvapení,“ volal na ně tatínek zrovna ve chvíli, kdy prolézali jednu ze svých nejoblíbenějších lokomotiv. Netrvalo dlouho a na zápraží před ním stáli tři malí kominíci. „Jaké překvapení? Čokoládu?“ vyhrkl Jenda. „Ty taky nemyslíš na nic jiného než na ten svůj mlsný jazýček,“ dostalo se mu pokárání. „Tak jaké překvapení?“ netrpělivě podupávala nožkou Dana. „Asi budeme zametat dvůr,“ ohrnul ret Zdeněk. „To byste sice mohli, ale je to něco lepšího. Zítra brzo ráno my čtyři pojedeme do Tater. Domluvili jsme se na tom s maminkou. Péťa s ní zůstane doma. On je ještě na horské túry malý, museli bychom ho nosit v ruksaku. Pojede, až bude větší. Maminka byla v Tatrách dvakrát s děvčaty Benešovými. No, a my čtyři jsme tam ještě nikdy nebyli. Tak co? Jste překvapení?“ „Je to moc fajn,“ se zářícíma očima si pochvalovala Dana. Vždyť maminka se vždycky vrátila tak veselá. Určitě to musí být prima. Jenda si připomněl maminčiny výlety hlavně ve spojení s tím, že jim tatínek vařil. To se nasmáli! Moc mu to totiž nešlo. „Jak brzo musíme vstávat?“ chtěl vědět Zdeněk. „Spojení jsem už vyhledal. Je to dobré. Žádné dlouhé čekání a ani časté přestupování. Ale protože pojedeme prvním ranním vlakem do Břeclavi a odtud rychlíkem na Bratislavu a pak do Popradu a do Štrby, musíte jít dnes dřív spát. Vstávat budeme ve čtyři. Nezapomeňte se umýt, jste jako kominíci.“ A tak to také bylo. Rychlík do Tater byl už z Prahy pořádně přeplněný. Jendu a tašku podal tatínek jakémusi pánovi oknem. Ostatní se protlačili zástupem cestujících mezi třetí a čtvrté obsazené kupé. Tatínkovi se podařilo sklopit na chodbě sedačku a posadil na ni Danu se

spícím Jendou, kterého převzal od toho pána. Zdeňkovi sice chvílemi také padala víčka, ale až do Bratislavy to hrdinsky vydržel ve stoje. Vždyť mu bylo už devět. V Bratislavě se vagón vyprázdnil, takže si zabrali jedno kupé a mohli se zcela pohodlně všichni posadit. „Tati, jedeme pořád kolem řeky. Jak se jmenuje?“ nevydržela krotit svou zvědavost po několika hodinách jízdy Dana. Seděla u okna a pozorovala ubíhající krajinu. „Jmenuje se Váh a je to řeka hodně dlouhá. Sama uvidíš.“ „Je rychlá. Má rychlý proud, podívejte. Ale moc široká není. Dyje je širší.“ Tatínek se Zdeňkem se naklonili k oknu. Jen se spícím Jendou to ani nehnulo. Zajímavosti slovenské krajiny je provázely až na konec cesty. Dana poznávala i města, kterými projížděli, a čtením nápisů se učila jejich názvy. Po dlouhých hodinách končil den i cesta. Z rychlíku přestoupili na motoráček, který je dovezl ke Štrbskému plesu. Tam zašli nejdříve k vodě. U mostku bylo plno peněz. Dana strčila do vody ruku a hned ucukla. „Je hrozně studená,“ otřásla se a chvíli ji třela svetrem, až ji rozehřála. Jenda se Zdeňkem to zkusili také. Chtěli si nějaký ten drobňásek vytáhnout. Avšak ledová voda se jim také zařízla do rukou. „Ty peníze nesmíte brát, protože lidé je tam házejí, aby se sem ještě někdy vrátili. Vám by to mohlo přinést smůlu,“ pohrozil jim tatínek, i když na tyto pověry nevěřil. Také byl hodně šetrný a nikdy by těžce vydělané peníze do vody nehodil, i kdyby šlo jen o haléře. Rychle dětské zlatokopectví ukončil. „Pojďte, musíme si najít nějaký nocleh.“ I když se vydali na tak dalekou cestu, nic nezajišťoval předem. Spoléhal na své umění vše vyřídit na místě. Také tady se mu to nakonec podařilo. Ale to se už snesla na krajinu tma. Zašel s dětmi do restaurace na čaj a společně dojedli všechno, co jim zbylo ještě od maminky. Poté se s důvěrou housátek i po jejich způsobu vydali za tatínkem až k jakémusi domku. Majitel je zavedl k žebříku, po kterém šplhali na půdu. Svítil jim na cestu baterkou. Půda byla plná spáčů, které překračovali a až na druhé straně se vtěsnali mezi ně. Převlékli se do tepláků a všichni čtyři ulehli na seno pod dvě tlusté deky. Ve střeše bylo okénko. Dana pozorovala ten malý kousek nočního nebe se zářícími hvězdičkami. Díky úplňku bylo venku jako ve dne. Holčička po nezvyklých zážitcích nemohla usnout. Co je tu čeká? Maminka se slečnami Benešovými také spala na půdě? O tom jim nic neříkala. No, nakonec to není tak hrozné. Kluci i tatínek už dávno oddechovali, když i její víčka se sklopila a sladký spánek ji unášel do říše snů. 4. Ráno zase slezli po žebříku dolů. Zatím co se myli u pumpy, tatínek se domlouval s panem domácím. Voda byla ledová, takže té hygieně moc nedali. „Pojďte, děcka, zajdeme do hotelu na snídani. Tam se na záchodě umyjeme. Říkal pan domácí, že tam teče teplá voda. Už jste se rozhlédli kolem sebe?“ „Je to tu moc krásné, tati,“ obdivně se nadechla Dana. „Ty hory sahají až do nebe? Mohli bychom se tam podívat,“ navrhl Jenda. „Ale ne. Nebe je o hodně výš, ty trdlo. No, řekni, strýcu,“ poškleboval se Zdeněk.

„Všecko uvidíte až po snídani. I jak je to s tím nebem,“ smál se tatínek. Na záchodech se umyli a učesali. S tím česáním to kluci neměli tak těžké, protože každé prázdniny je tatínek ostříhal dohola, aby jim nebylo horko. Po měsíci jim vlasy narostly asi tak o jeden centimetr. Byli jako ježečci. Dana naštěstí byla také ostříhaná, i když ne zrovna dohola. Byli okouzleni hotelovým prostředím. Skoro ani nedýchali. Vypadalo to jako v zámku. Červený samet, bílý nábytek, kulaté stolky a polstrované židle. Tady by se to parádně hrálo na princeznu, pomyslela si Dana. A což teprve to královské prostírání! Cestou do terénu si koupili pecen chleba a dvě paštiky, jídlo na celý den a mapu Vysokých Tater. Od Štrbského plesa se pustili cestičkou po značkách, které vybral tatínek. Nastudoval si cíl podle mapy a srovnával s orientační tabulí. Na chodníku bylo lidí jako v průvodě a šli pomalu. To se mu nelíbilo. Po krátké době se tedy rozhodl jinak. „Víte co? Trochu si to zkrátíme. Po těch značkách bychom šli až do zítřka. Jak jsem se díval na mapu, tak to bude kratší, když přelezeme tuto horu. Sice nevím, jak se jmenuje, ale to nevadí. Určitě ji zvládneme, co říkáte?“ „Ano, zvládneme,“ souhlasily děti. To bylo rozhodně zajímavější, než jít po chodníku. Dana se hned rozběhla a šplhala po skále nahoru. Tatínek před sebe pustil Jendu a chránil ho. Zdeněk se od svého strýčka nevzdaloval. Přece jen se trochu bál. „Dano, počkej na nás. Jsi moc rychlá a my ti nestačíme,“ volal tatínek na dcerku. Až příliš jim unikala. Kdyby uklouzla, ani by ji nemohl zachytit. „Tak trochu přidejte. Když lezu rychle, jde to líp. Zkuste to a uvidíte.“ „Jenomže ty nelezeš, ty skáčeš jako kamzík. Jenda je ještě malý a nejde mu to tak dobře jako tobě. Mám strach, aby nespadl. Musím ho nejen chránit, ale také vést. Ukazovat mu, kam má stoupat,“ vysvětlil tatínek. Trochu mu zatrnulo, protože si nebyl jistý, zda udělal dobře, když se vydal s tak malými dětmi na skálu. Co kdyby některý spadl? Mohlo by to být tragické. Ale ne. To by je zachytil. Raději však ani nepomyslet. Na druhé straně hory byla planina se štěrkem vysypanými chodníčky mezi malými jehličnatými keříky. Byla tam spousta lidí a značky. „Vidíte ty malé stromečky? Tomu se říká kosodřevina neboli kleč,“ vysvětlil dětem, když si úlevou oddechl, že všechno dobře dopadlo. Vždyť i vršek hory zvládli, ačkoli se slézal nejhůř. Byl hladký, neměl žádné spáry. „Jé, tati, co je tam před námi ten bílý flek?“ s očima zvědavě vykulenýma ukazovala Dana před sebe. „To jsou zbytky sněhu.“ Do dětí jako když střelí. Pelášily z kopce. Jenda se ale překulil a po štěrku válel sudy. Tatínek ho dostihl, zachytil a postavil ho na nohy. Vyděsila ho jeho rozbitá tvář. „Tys mě ale vylekal,“ plácl ho po zadečku a lehce otřel krev. Pomalu spolu došli ke sněhu, kde se Dana se Zdeňkem už klouzali. Jenda se přidal. Na své bolístky už nemyslel. Chtěl se také klouzat. „Kdo nám to uvěří, že jsme se v srpnu klouzali,“ poznamenala Dana. „Aby vám věřili, tak udělám pár fotek,“ řekl tatínek. Vzpomněl si, že má v tašce fotoaparát. Od té chvíle fotografoval vše zajímavé. 13

Ke Štrbskému plesu se vrátili, až když se stmívalo. Přespali opět na půdě, ale noc měli krátkou. „Vstávejte, děcka. Musíme vyrazit. Do Štrby je to asi pět kilometrů. Musíme jít pěšky, protože motoráček ještě nejede a my pojedeme zpátky prvním rychlíkem.“ Nohy jim jen kmitaly po pražcích ozubené dráhy, ale rozehřáli se až ve vlaku. Ještě cestou navštívili Demänovskou jeskyni. Krápníky byly krásné, barevné. Líbily se jim. Připomínaly Macochu. Ale jen připomínaly. Byly přece jen poněkud jiné. 5. Doma se všechno připravovalo na hody. Měli přijet babička se stařečkem, takže maminka gruntovala a pekla. Děti stále ještě vzpomínaly na Tatry, ale také trochu pomáhaly. Dana měla na starosti Péťu. Jenda se Zdeňkem zametali kolem domu. Jenda byl zrovna u zápraží, když do branky vběhla paní Kubíková. Vojáci, kteří za ní spěchali, se zastavili. Netroufali si vejít. Čertík na ně podrážděně štěkal. „To se nestydíte, kluci? Víte, že jste mě polekali? Nevím, proč jste si vybrali zrovna mě. Já jsem totiž vdaná a mám muže a dvě děti. Že vám není hanba!“ pustila se do nich paní Vanda svou polskou češtinou. „To se pletete, mladá paní. Šli jsme za vámi, protože jste v hraničním pásmu. Nevěděli jsme kam máte namířeno.“ „No, to je dobré. Kam jste si mysleli, že půjdu? Chodím sem už léta k přátelům na návštěvu, ale ještě se mi nic takového nestalo.“ „Ahoj, Vando. Co se děje? Proč tak křičíte?“ vyšel na zápraží tatínek. „Ale, mám dopal,“ mávla rukou paní Kubíková. „Představte si, že šli po mně vojáci. Mysleli si asi, že chci utéct za hranice, když je tu to hraniční pásmo.“ „No ano, jsou to novinky. Natloukli nám sem cedule, kam se jen dalo. Prý „Pozor, hraniční pásmo! Vstup jen na povolení!“ Máme přece ruský vzor. Ale to není všechno. Také jsme dostali pěkně tlustý sešit, do kterého musíme zapisovat každou návštěvu. Dokonce i děti. Je tu Zdeněk a my jsme ho museli také zapsat. Vy to určitě máte doma také. Jo, děvče, jdou po nás.“ „To mi připomíná válku. Tenkrát se museli také hlásit všechny osoby.“ „Mně to povídejte. Byl jsem kvůli nehlášené osobě zavřený.“ „Ahoj, Věro! Jdu vás pozvat na hody a zatím se tu vztekám. Ti vojáci mě dopálili, jen co je pravda.“ „Vítám tě, Vando. Díky za pozvání. Rádi bychom přišli, ale nemůžeme. Sami budeme mít návštěvu. Přijedou babička se stařečkem a po hodech si odvezou Zdeňka.“ „Škoda. Nemuseli jste vařit. A bylo by veselo. No, já zase běžím. Laďa je s dětmi sám. Ani jsem se nezeptala, jak bylo v Tatrách. Až snad někdy jindy. Mějte se,“ rychle se rozloučila paní Vanda. „Tak nevím, zda mám tak krátkou návštěvu také zapsat. Nejspíš ne,“ nahlas přemýšlel tatínek. „Jen ji zapiš, když šli po ní ti vojáci. Ať není průšvih,“ rozhodla maminka. Nařízení zapisovat každou návštěvu platilo v celém státě až do šedesátých let. Táňa Tichá

Příště: Juch, juch, hody

Přírodní lékárna

Příprava tinktury 1 hmotnostní díl čerstvých bylin přelijeme ve sklenici 5 hmotnostními díly lihu o koncentraci 45-50% (líh je lehčí než voda, proto bychom ho měli při přípravě odvažovat). Můžeme také použít kvalitní ovocnou pálenku nebo vodku. Sklenici uzavřeme a necháme při pokojové teplotě 14 dní luhovat. Každý den obsah láhve protřepeme. Po dvou týdnech obsah láhve přefiltrujeme přes pláténko nebo filtrační papír. Pro tinktury používáme nejlépe čerstvé byliny. Mohou být také sušené, ale ne starší jednoho roku. Máme-li dobrý odhad, můžeme tinktury připravovat rovnou v přírodě, mají větší sílu. Obvyklé dávkování tinktur je 15-20 kapek 3x denně po dobu dvou měsíců, potom léčbu přerušíme a po měsíci můžeme pokračovat. -

Příroda nám pořád ještě dopřává léčivé květy, listy, plody. Abychom si je mohli uchovat na zimu, můžeme použít některý z postupů zpracování bylin. Sušení Sušení je nejběžnější a nejznámější úprava léčivých bylin. Z nasušených bylin se dají připravovat léčebné čaje, nálevy, maceráty, inhalace, koupele, obklady, klyzma. Sušené byliny se dají dále použít při přípravě tinktur, mastí, lektvarů; používáme je v kuchyni jako koření či doplněk stravy. Optimální teplota při sušení je 30 -35st. C. Vyšší teploty poškozují obsahové látky. U kůry volíme teplotu kolem 45 st. C. Máme-li možnost, použijeme umělé teplo. Pečící trouby jsou méně vhodné, teplota v nich bývá větší a dá se špatně odhadnout. Vhodné jsou sušičky, nezaberou v bytě tolik místa, sušení je rychlé a dokonalé a sušený materiál je chráněn před znečištěním Sušíme-li přirozeným teplem, volíme prostory s mírným průvanem a ve stínu, není-li předepsáno jinak Sušení urychlíme obracením, pokud to lze a materiál tím nepoškodíme Nesušíme byliny zavěšené ve svazečcích venku, schnou velmi pomalu a přebíráním vzdušné vlhkosti a působením světla se znehodnocují Usušené byliny by se vzhledem neměly o mnoho lišit od čerstvých. Jestli byliny při sušení zhnědnou nebo zčernají, jde o hrubé znehodnocení a musíme je vyřadit (může se stát při sběru vlhkých bylin nebo zapařením při transportu) Květy před sušením neoplachujeme, stejně tak i listy a nať, pokud nejsou zašpiněné od zeminy Kořeny před sušením dokonale očistíme a omyjeme, hrubé části nakrájíme Kvalitu usušení můžeme zkontrolovat tak, že trochu sušených bylin dáme do mikrotenového sáčku a pevně ho uzavřeme. Jestliže se do pěti hodin od usušení objeví na stěnách sáčku opar, není sušení u konce Uchovávání sušených bylin Nejlépe ve skleněných nebo porcelánových nádobách. Sklo, pokud byliny uchováváme v temnu, může být čiré. Světlo škodí hlavně sušeným květům, vybledlé byliny jsou znehodnoceny. Nádoby by měly být dobře uzavřeny, nejsou vhodné plátěné či papírové sáčky. Suché byliny jsou hydroskopické a snadno se znehodnotí tím, že přejímají vzdušnou vlhkost a vysychají – proces se opakuje. Nejcitlivější jsou květy – z nich nejvíce divizna – před uskladněním musí být dokonale suchá a mezi usušením a uskladněním nesmí být časová prodleva, jinak nám zhnědne v nádobě, protože si vzdušnou vlhkost vezme sebou.

Ing. Věra Žďárská

-

Lihové výtažky (tinktury) Tinktury jsou velmi dobrá forma pro domácí lékárnu. Při jejich přípravě potřebujeme jen velmi malé množství bylin. Jejich příprava není časově náročná ani nikterak obtížná. Tinktury jsou vždy pohotově k dispozici, další úpravy před použitím nejsou nutné. Tinktury se dají vyrobit z mnoha bylin. Jejich předností je to, že jsou díky alkoholu dobře a rychle vstřebatelné. Dají se používat jak vnitřně užíváním nebo přidáním do čajů, tak zevně jako mazání nebo přísada do koupele. Můžeme je použít při přípravě mastí.

"ELEKTRIKÁŘ"

Vítězslav Krčka

602 722 322 E-mail: [email protected] Elektoinstalace a hromosvody

Přeji všem příjemné září s dobrou náladou a pohárkem burčáku v ruce. Pavlína Vlková, šéfredaktorka

Inzerce, P.R. článek, logo ve Valtickém zpravodaji 2013 Ceny inzerce a P.R. článků: celá stránka: 2.500,- Kč / 1 vydání 1/2 stránky: 1.250,- Kč / 1 vydání 1/3 stránky: 835,- Kč / 1 vydání 1/4 stránky: 625,- Kč / 1 vydání 1/8 stránky a menší: 310,- Kč / 1 vydání řádková inzerce: 150,- Kč / 1 vydání Ceny loga: logo firmy do velikosti 15 cm2: 1.200,- Kč/rok (větší – dle dohody) Uzávěrka příštího čísla 30. září 2013

Příspěvky zaslané po uzávěrce nemohou být otištěny

Ivan Bilkovič Za Tesárnou 779 Valtice 606 755 550, 519 352 256 www.valtice.cz/vinoteka [email protected]

Valtice Mikulovská 175 mobil: +420 775 114 207 mobil: +420 731 114 205 [email protected] www.kvetiny-hanke.cz

• řezané a hrnkové květiny • svatební floristika • smuteční kytice • suchá vazba • keramika a dárkové zboží • donášková služba

Bezdrátové připojení k internetu již od Kč 360,- bez DPH tel.: 539 085 100-3 | www.freebone.cz | www.freebone.eu | [email protected] VALTICKÝ ZPRAVODAJ měsíčník, ročník XXXIV. prodejné, cena 5.- Kč

Vydává: Občanské sdružení Valtice, IČO 48452505, náklad 500 ks. Reg. číslo MK ČR E 11608. Redakce: 691 42 Valtice, Nám. Svobody 4., Šéfredaktor: Ing. Pavlína Vlková, Tisk: Tiskárna Adámek, Břeclav, Příspěvky, inzerce, sazba: Ing. Pavlína Vlková 739 555 011 Předplatné: M. Crhonková, tel. 721 839 473. E-mail [email protected], [email protected], internet http://www.valtice.cz/vz. zářiové číslo vyšlo 3.9.2013

14