VáÏení pfiátelé zahrádkáfii, ãlenové âeského zahrádkáfiského svazu

VáÏení pfiátelé zahrádkáfii, ãlenové âeského zahrádkáfiského svazu. Dostáváte do rukou novou odbornou publikaci âZS s názvem RUKOVùË ZAHRÁDKÁ¤E, urãenou v‰em na‰im ãlenÛm v rámci ãlenského pfiíspûvku - tedy bezplatnû. JiÏ del‰í dobu zaznamenáváme poÏadavky ãlenÛ na vydávání odborn˘ch tiskovin tak, jak tomu bylo v minulosti (leporela, vzorové pfiedná‰ky a pod.). BohuÏel situace s finanãním zaji‰tûním takov˘ch tiskÛ je dnes podstatnû jiná neÏ tomu bylo pfied dvaceti a více roky, aÈ jiÏ bereme v úvahu omezené zdroje prostfiedkÛ ze státního rozpoãtu ãi nárÛst nákladÛ na papír a polygrafickou v˘robu. Jin˘mi slovy - prostû na to nemáme. Na druhé stranû pak sami cítíme potfiebu oslovit jednotlivé ãleny - b˘t s nimi v uωím kontaktu, aÈ jiÏ z organizaãního ãi odborného hlediska. Jedním z návrhÛ, které pfiedstavenstvo RR âZS projednávalo, je forma ãlenského ãasopisu. Nic nového pod sluncem. ¤ada národních svazÛ v Evropské zahrádkáfiské lize vydává ãlensk˘ ãasopis (napfi. Polsko, Francie, Nûmecko, Holandsko, Dánsko, Belgie atd.) a jsou s tím dobré zku‰enosti. I u nás, napfi. âesk˘ svaz vãelafiÛ má takov˘ ãasopis. KdyÏ jsme v‰ak s tímto návrhem oslovili na‰e ãleny, nesetkali jsme se s dostateãn˘m porozumûním. Proto pfiedstavenstvo RR âZS i s ohledem na nav˘‰ení ãlenského pfiíspûvku od roku 2003 vûnovalo pozornost dal‰ímu návrhu a rozhodlo vydávat jakousi odbornou roãenku, která k Vám bude pfiicházet vÏdy spolu s ãlensk˘mi známkami na pfií‰tí rok a bude plná odborn˘ch rad ze v‰ech zahradnick˘ch oborÛ, z nichÏ se pouãí jak zaãínající, tak i pokroãilí zahrádkáfii. Kromû toho bude pfiiná‰et fiadu informací o Ïivotû na‰í organizace, o v˘stavách a mnoÏstevních slevách na osiva, pfiípravky na ochranu rostlin a dal‰í v˘robky u firem, s nimiÏ byla tato spolupráce dohodnuta. Tuto tiskovinu zpracovávají pracovníci odborného oddûlení ústfiedí âZS ve spolupráci s odborn˘mi komisemi RR âZS, externími odborníky a nakladatelstvím Kvût. Distribuována bude prostfiednictvím UR âZS základním organizacím a odtud pfiímo Vám. Vûfiím, Ïe nová publikace bude na‰imi ãleny dobfie pfiijata, Ïe se stane prostfiedníkem k vzájemnému pfiedávání informací a zku‰eností. Proto rádi uvítáme, kdyÏ se na její tvorbû sv˘mi pfiíspûvky budou podílet sami ãlenové, funkcionáfii a odborní instruktofii. Do budoucna by se tak stala poutem sounáleÏitosti mezi ãleny a organizaãními sloÏkami svazu na v‰ech úrovních, poutem, které pfiispûje k lep‰í informovanosti a zvy‰ování odbornosti na‰ich ãlenÛ. V tomto prvním v˘tisku jsme vûnovali ponûkud vût‰í prostor okrasné problematice, neboÈ na‰ím cílem je nejen umût pûstovat zdravé ovoce a zeleninu, ale dbát i na to, aby na‰e zahrádky byly krásné a plnily i estetické a krajinotvorné funkce Ïivotního prostfiedí. VበRNDr. Josef Klime‰ - pfiedseda âZS

www.zahradkari.cz oficiální internetové stránky âZS Technika a její pokrok nበÏivot ovlivÀuje stále více, aÈ si to pfiejeme nebo ne. Dfiíve robustní, nároãná a drahá technická zafiízení se dnes stávají pfienosn˘mi dûtsk˘mi hraãkami. Svûtu techniky vládne mobilita, a tím i její v‰udypfiítomnost. V‰udypfiítomn˘ se stává i Internet, kter˘ dorazil do vût‰iny ‰kol, knihoven, kanceláfií a v˘robních podnikÛ. ProtoÏe má internet slouÏit pfiedev‰ím k snadnému pfiedávání a ‰ífiení informací, zfiídil âZS jiÏ v roce 1999 na internetu své oficiální webové stránky www.zahradkari.cz, které mají poskytnout informaãní servis nejen ãlenÛm âZS, ale pfiedev‰ím oslovit ‰irokou vefiejnost se zájmem o zahrádkafiení. Na tûchto stránkách najdete jak problematiku âZS, tak knihy, videokazety a programy z na‰eho nakladatelství Kvût a samozfiejmû i souhrnné informace o ãasopisu Zahrádkáfi. Najdete zde také

informace o zajímav˘ch v˘stavách, zájezdech, pfiedná‰kách, mo‰tárnách, vzdûlávání ãlenÛ a mlad˘ch zahrádkáfiÛ, o Evropské lize a také stránku kontaktÛ na zahrádkáfisky zajímavé firmy a instituce. Pfii pûstitelsk˘ch problémech vám pomÛÏe odborná poradna a pro v˘mûnu va‰ich zku‰eností na stránkách funguje i diskuzní fórum. Na tûchto stránkách najdete i kompletní ceníky v˘robkÛ firem, které nabídly exkluzivnû ãlenÛm âZS zv˘hodnûn˘ nákup zboÏí pfii hromadn˘ch objednávkách za ZO ãi ÚR. Doporuãujeme vám tuto cestu, jako nejrychlej‰í zpÛsob získání podrobn˘ch informací. Pfiesto, Ïe se snaÏíme o aktuální stav na‰ich stránek, není to moÏné bez va‰í spolupráce a vzájemného kontaktu. Dûkujeme vám za vãasné zasílání informací o dûní ve va‰em regionu. Pomáháte tím v popularizaci nejen své ZO, ale nakonec celého Svazu. Ing. Milo‰ KoÏe‰ník, správce webstránek âZS

Kontaktní adresa: Fousová Zdena, Ve Îlábkách 2978, Mûlník 276 01, tel: 315 623 821.

Komise SZO Mezi ãleny na‰eho Svazu jsou i specialisté, ktefií se kromû bûÏné zahrádkáfiské praxe dále specializují na pûstování nûkterého druhu rostlin a ve svém oboru vût‰inou dosahují pozoruhodn˘ch v˘sledkÛ. Vzhledem k tomu, Ïe tito nad‰enci jsou vût‰inou rozpt˘leni po celé republice, ale pfiitom mají pfiirozenou potfiebu se obãas scházet, vymûÀovat si své odborné poznatky a popfi. i v˘pûstky byly v rámci na‰eho Svazu ustaveny tzv. specializované ZO, které ve sv˘ch fiadách sdruÏují tyto pûstitele. Aby jejich ãinnost mohla b˘t nûjak˘m zpÛsobem koordinována a zapojena do celosvazové struktury byla zfiízena komise SZO. Komise pfiispívá k tomu, aby Svaz v rámci sv˘ch moÏností napomáhal spec. org. v jejich ãinnosti aÈ jiÏ poskytováním finanãních dotací, právní ãi jinou poradou, pfiístupem k rÛzn˘m tiskovinám atd. Komise dále koordinuje úãast jednotliv˘ch specializací na rÛzn˘ch v˘stavách, úzce spolupracuje s Botanickou zahradou v Troji, kde kaÏdoroãnû pofiádá v˘jezdní zasedání i s dal‰ími odborn˘mi ústavy a institucemi. Témûfi v‰echny SZO vydávají své interní Zpravodaje, které obsahují pfieváÏnû odborné ãlánky vût‰inou na opravdu vysoké úrovni, ale i rÛzné organizaãní a jiné zprávy. Tyto zpravodaje pfiedstavují hlavní pojítko mezi ãleny SZO a jsou pro jejich práci nepostradatelné. Odebírají je – a to zdÛrazÀuji, rádi v‰ichni ãlenové tûchto organizací a v podstatû v malém mûfiítku pfiedstavují to co bychom rádi v budoucnu docílili v rámci celého Svazu - aby kaÏd˘ ãlen odebíral ãasopis Zahrádkáfi a ten aby byl na takové úrovni, aby jeho odbûr nebyl pro ãleny povinností, ale potû‰ením. MUDr. Josef KfiíÏ, místopfiedseda âZS

Citrusáfii Citrusáfii mají celostátní pÛsobnost a tvofií je celá fiada citrusáfisk˘ch organizací, v nichÏ se sdruÏují pûstitelé tropick˘ch a subtropick˘ch rostlin. Své v˘pûstky prezentují na mnoha v˘stavách. Pofiádají odborné pfiedná‰ky a semináfie, zájemcÛm roubují semenáãky. Nejvût‰í organizace jsou v Brnû a v Praze, dal‰í v Bene‰ovû, Bfieclavi, Fr˘dku-Místku, Kaznûjovû, Karviné, KromûfiíÏi, Lan‰krounu, Liberci, Mladé Boleslavi, Moravsk˘ch Budûjovicích, Náchodû, Ostravû, Lipníku nad Beãvou, Sokolovû, Tetínû, Tfiinci, Uherském Hradi‰ti, Zlínû. Pro konkrétní kontakt nahlédnûte na na‰e webové stránky nebo se obraÈte na ústfiedí âZS.

Dagla SdruÏuje pûstitele a ‰lechtitele jifiinek a gladiolÛ. Tato organizace je pokraãovatelem Národní jifiinkáfiské spoleãnosti. Organizace kaÏdoroãnû pofiádá v˘stavy s mezinárodní úãastí. Kontaktní adresa: Ing. Jan Dvofiák, Liberecká 626, 463 61 Raspenava.

Gladiris SdruÏuje pûstitele a ‰lechtitele gladiolÛ a kosatcÛ. âlenové vystavují jak v na‰í republice, tak i v zahraniãí. Pravidelnû vydávají zpravodaj Gladiris. Získat jej mohou i neãlenové organizace. Organizace má celostátní pÛsobnost. SdruÏuje na 200 ãlenÛ. Kontaktní adresa: Václav Bajar, Smetanova 21, 757 01 Vala‰ské Mezifiíãí.

Hortiklub âinnost Hortiklubu je rozdûlena do samostatn˘ch sekcí: Zahradní architektury - uãí se jí na pfiedná‰kách a semináfiích, jak nejlépe upravit vlastní zahrádku, jaké vybrat rostliny i jak o nû peãovat. AranÏování kvûtin - ãlenové chtûjí mít své pfiíbytky krásné, vyuÏívají pfiedev‰ím své v˘pûstky na nichÏ se uãí aranÏování a vazbu Ïiv˘ch kvûtin, ale i jak se nûkteré kvûtiny su‰í pro suchou zimní vazbu. Bonsají - ãlenové se zajímají o pûstování okrasn˘ch kefiÛ a stromÛ, ale téÏ o pûstování bonsají a jejich tvarování. Tomu se kaÏd˘ zájemce nauãí pod dohledem odborníka. V˘stava bonsají se koná pravidelnû 2x do roka v centru Prahy. Zájezdová - pravidelnû pofiádají autobusové v˘lety do zajímav˘ch krajinn˘ch lokalit a nav‰tû-

Specializované organizace âZS V âZS pracuje 14 specializovan˘ch základních organizací, které sdruÏují ãleny z celé republiky podle jejich zájmu - specializace. SZO pofiádají v˘stavy, pfiedná‰ky, ‰kolení a dal‰í akce nejen pro své ãleny, ale i pro ‰irokou vefiejnost. âlenem nûkteré z uveden˘ch organizací se mÛÏete stát i vy.

Achillea Tato organizace nesoucí název po fiebfiíãku sdruÏuje zájemce o aranÏování kvûtin a suchou vazbu. âlenská základna se skládá pfieváÏnû ze zahrádkáfiÛ z Mûlníka a okolí. AranÏérské práce ãlenÛ mÛÏete vidût mimo jiné i na v˘stavách v Lysé n/L. 2

vují pfii té pfiíleÏitosti zahrádky sv˘ch ãlenÛ, aby se pouãili, jak to dûlají jiní a získali nové inspirace. KaÏd˘ ãlen dostává 4x roãnû klubov˘ ãasopis, s odborn˘mi ãlánky na‰ich pfiedních specialistÛ a informacemi o klubovém Ïivotû - pfiipravované akce, zájezdy, pfiedná‰ky. Dvakrát do roka se koná “Setkání” v‰ech ãlenÛ informující o celé ãinnosti. Kontaktní adresa: Hortiklub - SZO âZS, po‰t. pfiihrádka 469, 111 21 Praha 1 nebo www.zahradkari.cz/hortiklub.

Lilium SdruÏuje pûstitele a milovníky lilií z celé âeské republiky, ktefií se zajímají o tyto pfiekrásné kvûtiny. Mimo pûstování a v˘stavnictví se vûnují i ‰lechtûní lilií. Organizace se stará o popularizaci lilií a za tím úãelem zasílá ãlenÛm tfiikrát roãnû odborn˘ zpravodaj Liliáfiské zprávy. Kromû toho jsou pro ãleny vydávány dal‰í potfiebné publikace o liliích. Kontaktní adresa: Ing. Bfietislav Miãulka, 687 06 Velehrad 225.

Martagon Pûstujte lilie, jsou krásné. Takto se pfiedstavují ãlenové organizace Martagon. Náplní této organizace je vzdûlávání (pfiedná‰ky a exkurze), v˘stavy, burza semen, prodej a aukce cibulí. Vydává ãtvrtletní zpravodaj Liliáfi, ve kterém jsou publikovány odborné ãlánky a zajímavosti, spolkové zprávy a oznámení. Klubovní v˘stava lilií je pofiádána kaÏdoroãnû v Rakovníku, úãastní se i dal‰ích v˘stav v Lednici na Moravû, v Îirovnici, Lysé n. Labem, Hluãínû, Roudnici n. Labem, aj. Kontaktní adresy: Ing. Stanislav ·evãík, tel. 272 935 792, Ing. Petr ·rÛtka, tel. 224 383 726 (v pracovní dobû), redaktor Liliáfie Doc. Dr. Karel Vere‰, CSc., tel. 281 860 478.

Chryzantéma Organizace má pÛsobi‰tû v Hlinsku. SdruÏuje pûstitele a ‰lechtitele chryzantém. Organizace pracuje pfii ZO âZS, Kolonie ã. 10, Hlinsko. Kontaktní adresa: Dvofiáková ·tefana, BudovatelÛ 1254, 539 01 Hlinsko.

Iris Organizace Iris Hluãín vznikla v roce 1985. V souãasné dobû sdruÏuje kolem 50 pûstitelÛ cibulov˘ch a hlíznat˘ch kvûtin z celé republiky. Jako hosté jsou registrováni i pûstitelé ze Slovenska a Polska. Z celého spektra cibulov˘ch a hlíznat˘ch kvûtin je v souãasné dobû vûnována nejvût‰í pozornost pûstování a ‰lechtûní kosatcÛ, lilií a gladiol. Organizace vydává odborn˘ zpravodaj. Kontaktní adresy: Chlebi‰ Josef, MládeÏnická 7, 748 01 Hluãín, tel.: 695 043 106, Ing. Zdenûk Seidl, Vinohradská 57, 748 01 Hluãín, [email protected].

Narcis SdruÏuje pûstitele narcisÛ, tulipánÛ, denivek a drobn˘ch cibulovin. V organizaci pracuje sekce narcisáfiÛ a sekce pûstitelÛ tulipánÛ. âlenové dostávají zpravodaj, pofiádají v˘stavy, burzy, spolupracují se zahraniãními pûstiteli. Kontaktní adresa: Milo‰ Krupiãka, Havlíãkova 2926, 272 04 Kladno, tel. 312 263 183.

Jahodáfii

Pûstitelé klatovsk˘ch karafiátÛ

Organizace má domovskou organizaci v Brnû a sdruÏuje pûstitele jahod. âlenové kaÏdoroãnû pofiádají v˘stavu sv˘ch v˘pûstkÛ. Mimo osvûdãen˘ch, tradiãních odrÛd, mÛÏe náv‰tûvník zhlédnout i novinky sortimentu jahodníku. Kontaktní adresy: Antonín Kolmaãka, StaÀkova 12 a, 602 00 Brno, Ing. Pokorn˘ Eduard, Riegrova 34, Brno 12, 612 00.

Organizace sdruÏuje pûstitele a ‰lechtitele klatovsk˘ch karafiátÛ. Sídlo mají v botanické zahradû v Klatovech, kde organizace pravidelnû poãátkem ãervence otevírá své brány pro milovníky klatovsk˘ch karafiátÛ. V˘stava trvá zhruba 14 dnÛ podle délky kvetení karafiátÛ. Kontaktní adresa: SZO âZS, Pûstitelé klatovsk˘ch karafiátÛ, Hosta‰ova ul., 339 01 Klatovy.

Kaktusáfii

Rosa klub

SdruÏuje pûstitele kaktusÛ a sukulentních rostlin. V republice pracuje celá fiada klubÛ a krouÏkÛ. Mnohé z nich jsou zaregistrovány v âZS, svoji ãinnost propagují na v˘stavách. Pofiádají burzy a odborná sympózia pfiístupná i pro neorganizované zájemce. Kontaktní adresy: Fejk Zdenûk, Bílá Tfieme‰ná 326, 544 72, Mgr. Viktor Müller, Bezruãova l272, Bene‰ov 256 01.

SdruÏuje pûstitele a ‰lechtitele rÛÏí. Organizace má celostátní pÛsobnost a skládá se z nûkolika samostatnû pracujících klubÛ. Velmi známé je Rozárium Hradec Králové Chuchleny. Rosa klub je napojen na zahraniãní pûstitele rÛÏí. Kontaktní adresa: Dr. J. Thomas, Livornská 440, 109 00 Praha 15, tel. 274 869 274, nebo [email protected]. Vûra Chodorová, odb. oddûlení, ústfiedí âZS 3

LEDEN Podle poãasí, nikoliv podle astronomÛ, je leden prostfiedním mûsícem zimy. PrÛmûrné teploty ovzdu‰í jsou -1 °C v nadmofiské v˘‰ce 200 m a na kaÏd˘ch sto metrÛ se sniÏují témûfi o pÛl stupnû a tak v 600 m je prÛmûr -2,9 °C. Vegetace je v hlubokém útlumu, pÛda je promrzlá v celé orniãní vrstvû: na povrchu je -1,8 °C, v hloubce 20 cm zmûfiíte -0,3 °C, v 60 cm 2,3 °C a ve 100 cm 4,1 °C. Ochlazování pokraãuje aÏ do konce ledna o dal‰í 2 °C. Vodní sráÏky v˘hradnû snûhové ãiní v prÛmûru 36 mm ve 200 m. n. m., pak po 100 metrech je 39, 42, 48, 58, 68 aÏ v 800 metrech je 73 mm sráÏek, tedy dvojnásobek neÏ v níÏinách. âasto se vyskytují námrazy a poledovice. Den trvá o Novém roce 8,05 hodin, na konci ledna jiÏ 9,15 hodiny a sluneãního svitu je pouze okolo 50 hodin, coÏ je jen 3 % z celoroãní sumy. Na zeleninov˘ch záhonech pfiezimují nûkteré druhy kofienov˘ch, ale i ko‰Èálov˘ch zelenin - pastinák a ãern˘ kofien, rÛÏiãková kapusta, kadefiávek, pór, polníãek nebo i ‰penát. VyuÏíváme jejich mrazuodolnost a podle potfieby je sklízíme za pfiízniv˘ch podmínek postupnû aÏ do jara. Kadefiávek sklízíme odfiezáváním listÛ od okraje, spoleãnû s rÛÏiãkovou kapustou je mÛÏeme sklízet i za mrazu. Podle potfieby odebíráme ze zahrady i kadefiavou petrÏel, kterou je dobré pfied pfiíchodem zimy zakr˘t chvojím. I kdyÏ není k dispozici sklep, poskytne nám zahrádka tuto zeleninu ãerstvou bûhem celé zimy. S déletrvajícími mrazy a snûhovou pokr˘vkou je nutné pfiedem poãítat a ãást pfiezimující zeleniny pro kuchyÀskou potfiebu si pfiipravit v zakrytém pafieni‰ti. Zelinafiit v tomto období mÛÏe i ten, kdo nemá Ïádnou zahrádku ani men‰í záhonek pod oknem, ãi balkon. V bytû lze narychlit paÏitku, která poskytuje ãerstvou, zdravou a chutnou naÈ. Pro své rychlení chce jen teplo a svûtlé místo. Staãí jí na podzim pfiesadit do kvûtináãe a nyní pfienést na teplé a svûtlé místo. Podobnû lze v této dobû rychlit i naÈ petrÏele, naÈového celeru, cibuli zimní - seãku, ãi ãekanku salátovou. Postupn˘m v˘sevem se dá v bytû pûstovat i fiefiicha, které jako pûstební substrát staãí vlhká buniãitá vata na tácku, ãi v nepotfiebném kelímku. Do vytápûného skleníku, ãi teplého pafieni‰tû mÛÏeme koncem mûsíce zaãít s v˘sevem celeru, protoÏe má dlouhou vegetaãní dobu, pro rychlení vyséváme salát (JANTAR, SMARAGD), fiedkviãky, rané kedlubny (napfi. PRAGA, DVORANA nebo modr˘ AZUR). Ve studeném pafieni‰ti mÛÏete pûstovat i salát HUMIL, kter˘ dobfie sná‰í nízké teploty. Semena skalniãek, která vyÏadují pfiemrznutí, jiÏ v tuto dobu vyséváme. Pokud dovolí poãasí, mÛÏe vinafiící zahrádkáfi v tuto dobu naváÏet kompost do viniãky, opravit si zdivo terasy, impregnovat kolíky pro jarní v˘sadbu a podle potfieby opravovat ochranu kmínkÛ révy.

Leden jako mûsíc hlubokého vegetaãního klidu dopfiává zahrádkáfii je‰tû relativní odpoãinek od intenzivní práce na zahrádce. KaÏd˘ by si mûl dÛkladnû rozmyslet co bude následující rok na své zahrádce pûstovat, s ãím byl loni spokojen a ãemu se naopak na zahrádce nedafiilo. K va‰im pûstitelsk˘m zámûrÛm mohou v˘znamnû pomoci zv˘hodnûné nabídky firem, které umoÏní ãlenÛm âZS nakoupit osivo, hnojivo i pfiípravky na ochranu rostlin za va‰í ZO se slevou, a tak vám u‰etfií nemalé finanãní ãástky. Proto, neÏ se vydáte do prodejen, podívejte se na nabídky uvefiejnûné na konci této pfiíruãky a domluvte se se sv˘mi pfiáteli v ZO co budete spoleãnû objednávat. Vûfiíme, Ïe se vám alespoÀ nûkteré nabídky budou hodit, a Ïe na‰e jednání s firmami nebylo zbyteãné. Na zahrádce zamûfite svou pozornost na kontrolu neporu‰enosti oplocení a v˘‰ku snûhové pokr˘vky a zji‰tûná po‰kození je tfieba hned opravit a pfiebyteãn˘ sníh vyvézt ke star‰ím stromÛm, nebo na záhony, aby do zahrádky nemohla vniknout zvûfi, která by ohryzala stromky - pokud není sníh pamatujte, Ïe zajíci a králíci vyuÏijí kdejaké skuliny pfii zemi a pochutnají si i na zazimované zeleninû. Souãasnû je tfieba setfiásat sníh z kefiÛ bobulovin, které jsou náchylné na polámání a téÏ z mlad˘ch stromkÛ a ze stromÛ. Je nejvhodnûj‰í termín odbûru roubÛ peckovin a jádrovin - dÛleÏité je odebírat z letorostÛ vybran˘ch zdrav˘ch stromÛ a míst dostateãnû oslunûn˘ch. Nafiezané a jmenovkou fiádnû oznaãené rouby se ukládají do pfiimûfienû vlhkého písku v dostateãnû chladném sklepû, pfiíp. je zapustíme do zemû na chladném místû zahrádky (severní strana u stromu, ãi stavby), podrobnûji viz ãlánek – str. 58. Pro jarní mnoÏení bobulovin (rybíz, angre‰t) mÛÏeme dfievité fiízky uchovat obdobnû. Majitelé broskvoní by jiÏ nyní mûli pamatovat na kadefiavost - ta se sice projeví aÏ na prvních listech, ale ochrana se provádí i pokud jsou pfies zimu teplej‰í období - viz ãlánek - str. 54. 4

Ve sklepû kontroluje víno, které podle potfieby ãefií bentonitem. Pozornost zasnûÏení a stavu snûhové pokr˘vky vyÏadují i jehliãnany, které jsou zvlá‰tû choulostivé na polámání tíhou tûÏkého snûhu (odstraÀujeme sníh nejlépe hrábûmi a kontrolujeme svázání snadno rozklesávajících druhÛ dfievin), dále okrasné kefie, z nichÏ jsou nûkteré zvlá‰È choulostivé na holomrazy (tamary‰ky, ibi‰ky, ãi kdoule). Na podzim vysázené rostliny, zvlá‰tû stálezelené dfieviny musíme v bezmraz˘ch dnech zalévat i bûhem zimy - mráz totiÏ snadno pÛdu vysu‰í, hloubku promrznutí pÛdy mÛÏeme ovlivnit nast˘láním kofienového balu. Dostateãné pfiikrytí Ïádají i trvalky. Na holomrazy je potfiebné pamatovat i u skalky a dostateãnû ji smrkov˘m chvojím zakr˘t. Pokud není dostateãnû vysoká snûhová pokr˘vka,

je potfiebné obdobnû o‰etfiit i rÛÏe nast˘lkou z listí, nebo chvojí. Odebíráme dfievité fiízky z listnat˘ch kefiÛ a stromÛ, které chceme namnoÏit, viz ãlánek – str. 6. Tvarované Ïivé ploty z listnáãÛ je moÏné za bezmraz˘ch dnÛ stfiíhat, za pfiíznivého poãasí se mÛÏete pustit i do prÛklestu dfievin. U kefiov˘ch tvarÛ bobulovin (angre‰t, rybíz) odstraÀte ãtyfileté a star‰í v˘hony - fieÏte je aÏ u zemû a nenechávejte pah˘ly, které b˘vají napadány houbov˘mi chorobami, tak je udrÏíte stále v dobré kondici. U stromkov˘ch tvarÛ odstraÀte uschlé vûtve a podle potfieby korunky mírnû prosvûtlete. NezapomeÀte na pfiikrmování s˘korek a dal‰ích pûvcÛ, ktefií jsou na va‰í zahrádce velk˘mi pomocníky v ochranû pfied ‰kÛdci.

Brambory na zahrádce

Termín v˘sadby brambor je podmínûn pfiíchodem jarních mrazÛ. Mnozí zahrádkáfii spûchají a sází jiÏ koncem bfiezna, ale u pfiedklíãené sadby a pfiedehfiáté pÛdy se mÛÏe snadno i pfii v˘sadbû v polovinû dubna stát, Ïe mladé rostliny popálí mráz i pfies dostateãné pfiihrnutí. Porost je pak vhodné pfiihnojit dusíkat˘m hnojivem nebo pfiedem chránit netkanou textilií. Brambory nevysazujeme pfiíli‰ na husto, hust˘ porost nedá vût‰í v˘nos, naopak trpí více houbov˘mi chorobami. Optimální spon je 60 x 35 cm (u ran˘ch 50 x 30). Hlízy sázíme mûlce, 6 - 8 cm, do prohfiáté povrchové vrstvy pÛdy. Pfii v˘sadbû pfiedklíãen˘ch i nara‰en˘ch brambor dbáme na zachování pÛvodní orientace hlízy a snaÏíme se o minimální po‰kození klíãkÛ. Bûhem vegetace je nutné u klasického hrÛbkového pûstování nûkolikrát okopávat a 2 - 3 x pfiihrnout zem. HrÛbek musí b˘t dostateãnû vysok˘ a shora ploch˘ alespoÀ 15 cm, jinak se hlízy vytváfiejí tûsnû pod povrchem, snadno zelenají a jsou více napadány plísní bramborovou. Poslední zásah - aÈ okopávku ãi pfiihrnování ukonãíme pfied kvûtem rostlin (pfii v˘‰ce porostu 20 - 30 cm), poté jiÏ kofiínky ‰patnû regenerují a dochází k po‰kození mlad˘ch hlíz. Nejãastûj‰í chorobou je plíseÀ bramborová. U ran˘ch porostÛ se ochrana neprovádí, ale pokud pûstujete brambory pro uskladnûní je nutné preventivní o‰etfiení 1 - 2 x pfied zapojením porostu a dále postfiik 2 - 3 x opakovat vÏdy pfii vhodn˘ch podmínkách k ‰ífiení plísnû - teplé poãasí po nûkolikadenních de‰tích. DÛleÏité je zabránit pfiechodu plísnû z natû do hlíz. Pokud o‰idíte chemickou ochranu je nutné vãas napadenou naÈ z pozemku odstranit - nejlépe pokosením tûsnû u zemû, totéÏ dûláme u zdravého porostu asi 14 dnÛ pfied plánovanou sklizní. Z povolen˘ch pfiípravkÛ mÛÏeme pouÏít napfi.: ACROBAT MZ (0,4 %), BRAVO 500

PfiestoÏe brambory nepatfií k typick˘m zahradním plodinám pûstuje, alespoÀ ty rané vût‰ina zahrádkáfiÛ. Pamatujte, Ïe brambory není vhodné pûstovat stále na stejném místû, jinak hrozí zamofiení hnilobami, háìátkem i mandelinkou. Ideální je interval 4 roky. Brambory vyÏadují dobfie vyhnojen˘ pozemek nejlépe hnojem, alespoÀ 4 kg/m2 a na jafie pak NPK v dávce 80 - 100 g/m2. Pfied v˘sadbou je nutné prokypfiení pÛdy, aby se lépe prohfiála, pro rané v˘sadby se dokonce doporuãuje pÛdu asi t˘den pfied v˘sadbou po pfiihnojení zakr˘t prÛhlednou fólií, ta zv˘‰í teplotu pÛdy aÏ o 5 °C a urychlí poãáteãní rÛst. I vzhledovû pûkná sadba od známého mÛÏe b˘t promofiena virov˘mi chorobami, které dokáÏí sníÏit v˘nos aÏ na polovinu, proto sadbu pouÏíváme radûji novou a pfiedev‰ím uznanou. Pro rané skliznû brambory pfiedkliãujeme pfii teplotû 10 - 18 °C po dobu 3 aÏ 4 t˘dnÛ. Hlízy rozloÏíme do bed˘nek v jedné vrstvû, nemusíme je zasypávat zemí a umístíme je na svûtle, vytvofií se tak krátké pevné zelené klíãky, ãasto i se zárodky kofiínkÛ. Ve vût‰ím mnoÏství je vhodné sadbu alespoÀ nara‰it umístûním do místa s teplotou 15 oC po dobu 14 dnÛ pfied v˘sadbou. Pfiedklíãená sadba poskytne sklizeÀ o 2-3 t˘dny dfiíve, nara‰ená asi o t˘den. Nejvíce urychlíme sklizeÀ, kromû v˘‰e uveden˘ch opatfiení, zakrytím porostu po v˘sadbû prÛhlednou porofólií nebo netkanou textilií. Textilii ponecháme na porostu aÏ do odeznûní jarních mrazÛ, odkr˘váme ji jen pfii okopávce a pfiihrnování. Brambory mÛÏeme pûstovat i pod ãernou textilií poloÏenou na zemi - hlízy sázíme do sponu 30 x 30 cm do otvorÛ tvaru T a textilii odstraníme aÏ pfied sklizní. Odpadá kultivace, pletí i nahrnování hrÛbkÛ. 5

(0,4 - 0,6 %), DITHANE DG i M 45 (0,4 %) nebo TATTOO (0,8 %) a dal‰í. NejzávaÏnûj‰ím ‰kÛdcem je mandelinka bramborová. Pokud pûstujeme brambory opakovanû na stejném pozemku musíme poãítat s jejím líhnutím pfiímo v porostu. V souãasné dobû je na trhu dostatek povolen˘ch pfiípravkÛ napfi.: BANCOL 50 WP (0,1 %), CYPER 10 EM (0,04-0,06 %), DECIS EW 50 (0,02 %), KARATE 2,5 WG (0,06 %), REGENT 800 WG (0,008-0,0125 %), VAZTAK 10 EC (0,125 l; 0,025 %). Optimální zásah je pfii objevení mlad˘ch larev, star‰í jsou odolnûj‰í, a vût‰inou staãí likvidovat jen bodovû ohniska v˘skytu. Z biologick˘ch pfiípravkÛ je povolen NOVODOR FC (1,5-2 %) fungující na bázi Bacillus thuringiensis, ten není pro ãlovûka ‰kodliv˘ a chrání porost del‰í dobu. Pfii sklizni je nutné hlízy chránit pfied zbyteãn˘m po‰kozením, 14 dnÛ pfied sklizní odstraníme naÈ a sklízíme za sucha pfii teplotách nad 12 °C. Sklizené brambory pfied naskladnûním do sklepa necháme 10 - 14 dnÛ tzv. vyd˘chat na tmavém suchém místû pfii bûÏné denní teplotû. Bûhem této doby hlízy zacelí poranûní a sníÏí své d˘chání. Pfied uskladnûním nezapomeneme vytfiídit po‰kozené, hnilobami ãi plísní napadené hlízy. Ing. Milo‰ KoÏe‰ník, nakl. Kvût, âZS

Jíte i oãima? Hledáte nûco, co va‰e saláty oÏiví i jinou barevností? Pro Vás je tu odrÛda PURPLE OPAAL s tmavû ãerven˘mi listy, ale opût typickou bazalkovou vÛni. Pro milovníky barvy je tu jako novinka i vzácná bazalka PURPLE RUFFLES se silnû zkadefien˘mi ãerven˘mi listy. Tím v‰ak v˘ãet variability bazalky zdaleka nekonãí: skofiicová bazalka CINMONETTE. Nevûfiíte? Úhledné kefiíky této odrÛdy se zelen˘mi listy, fialov˘mi stonky a tmavû fialov˘mi kvûtenstvími, plní na záhonu i dekorativní funkci. Citrónová bazalka? Ano, citrónová vÛnû jiÏ není pouze doménou meduÀky. Tato bazalka, odrÛda LIME, se uplatní pfii pfiípravû ryb, zeleninov˘ch salátÛ, je v‰ak v˘teãná i do ãajov˘ch smûsí. Citrónové aróma je u této odrÛdy velice v˘razné. A je‰tû nûco pro skuteãné fajn‰mekry - vyzkou‰ejte odrÛdu BLUE SPICE. “Modrá vÛnû”, doslovn˘ pfieklad anglického názvu odrÛdy, nejlépe vystihuje v˘raznou vÛni s nádechem skofiice, hfiebíãku a vanilky. Modrá vÛnû pardubického perníku a nûkdo cítí aÏ teplo svafieného vína. Lístky této odrÛdy jsou v˘teãné do ãajÛ. A to zde není prostor rozepsat se o thajsk˘ch svat˘ch bazalkách (Ocimum sanctum) ãi vytrval˘ch africk˘ch bazalkách druhu Ocimum kilimandsharicum. Kde se vzala v bazalce tahle variabilita? Bazalka pochází z tropické Afriky a jihov˘chodní Asie. Jako kulturní plodina se v‰ak pûstuje po celém svûtû a za stovky let se u ní vyvinulo na 60 rÛzn˘ch kulturních forem. V‰echny bazalky vhodné pro na‰e klimatické podmínky jsou letniãky pûstované ze semene. Vyséváme je koncem dubna do skleníku nebo za okno a pfiedpûstovanou sadbu vysazujeme v druhé polovinû kvûtna. Bazalka je citlivá na mráz a vyÏaduje teplou záhfievnou lokalitu. Jinak je v‰ak její pûstování jednoduché a bezproblémové. Sklízejte mladé v˘hony nebo samostatné listy aÏ do zaãátku kvetení. Pokud nedovolíte rostlinû tvofiit semena, bude vytváfiet dal‰í a dal‰í listy vhodné ke sbûru. Znalci vûdí, Ïe su‰ením ztrácí bazalka v˘znamnou ãást svého aromatu. Zkuste v˘hony nebo listy bazalky zmrazit podobnû jako kopr nebo petrÏelovou naÈ. Druh˘m zpÛsobem je uchování nasekan˘ch lístkÛ bazalky v olivovém oleji (na zpÛsob italské pasty Pesto). Takto naloÏená bazalka se dá uchovat v lednici nebo ve sklepû po nûkolik mûsícÛ a zachovává si aroma bazalky ãerstvé. Dobrou chuÈ pfieje Ing. Peter Gajdo‰tin, SEMO s.r.o.

Bazalky na zahrádku Je‰tû pfied pár lety by mû ãtenáfii opravili - ne bazalky, ale bazalka. Dnes mohu smûle napsat BAZALKY. Tato bylina vkroãila do zahrad a do na‰eho jídelníãku mílov˘mi kroky. Lehké italské tûstoviny, fieck˘ salát aj. - bez bazalky by to nebylo ono. A bazalka si na‰la cestu do zeleninov˘ch salátÛ, polévek, fazolí i do masa. ¤ecké slovo basileus znamená král. A bazalka má v‰echny pfiedpoklady, aby se i u nás stala královsk˘m kofiením. Osivo bazalky je od tohoto roku v âechách k dispozici minimálnû v deseti odrÛdách. Klasické ãeské odrÛdy jsou OH¤E a LITRA. JiÏ pár let se v‰ak dají koupit semena drobnolisté bazalky - odrÛda COMPACT, tvofiící kulaté kefiíky s drobn˘mi zelen˘mi lístky. Její v˘hodou je pozdûj‰í kvetení a rychl˘ rÛst po sefiíznutí. Kefiíky této odrÛdy jsou zvlá‰È vhodné i pro pûstování na balkónech, v truhlících nebo jin˘ch nádobách. OdrÛda SIAM QUEEN si své pojmenování Siamská královna urãitû zaslouÏí - kompaktní kefiíky nesou nahlouãená kvûtenství tmavû fialov˘ch kvûtÛ. Pro kompaktní rÛst se jí nûkdy fiíká balkónová bazalka. Zkuste ji, jestli máte skuteãnû omezené prostory k pûstování. V truhlíku splní stoprocentnû i estetickou funkci. Komu uãarovali pfii náv‰tûvû Itálie boloÀské tûstoviny nebo saláty, urãitû dá pfiednost salátové bazalce odrÛdy LETTUCE LEAF. Má bujn˘ rÛst a ‰iroké, bublinaté ale kfiehké listy.

MnoÏení dfievin dfievit˘mi fiízky Vût‰ina z vás se jiÏ pokusila o mnoÏení okrasn˘ch dfievin bûhem vegetace, ale u mnoha druhÛ okrasn˘ch dfievin, zvlá‰tû listnat˘ch okrasn˘ch kvûtem je nejjednodu‰‰í zpÛsob mnoÏení pomocí dfievit˘ch fiízkÛ, které odebíráme v zimním období v prosinci a lednu. 6

Z rostlin odebíráme silné, vyzrálé letorosty, které rozdûlíme na jednotlivé fiízky po 3-4 pupenech, postupujeme od spodu a vyfiadíme jen nevyzrálé vrcholové ãásti. Ve star‰í zahradnické literatufie najdeme pokyny k peãlivému sefiíznutí spodní ãásti fiízku tûsnû pod pupenem a nahofie ‰ikmo asi 1 cm nad 3-4. pupenem, je to tak správné, ale dnes víme, Ïe to u mnoha druhÛ není nutné. Advetivní kofieny se totiÏ vytváfiejí i mimo kalusové pletivo vznikající na fiezné ránû. ¤ízky snadno kofienících druhÛ se ve velkov˘robû dokonce fieÏou ve svazcích pásovou pilou a spolehlivû kofiení. Odebrané fiízky je vhodné stimulovat aÈ prá‰kov˘m ãi tekut˘m stimulátorem a ve svazcích je zaloÏíme zhruba ze dvou tfietin v˘‰ky do vlhké ra‰eliny a umístíme do chladného sklepa, s teplotou kolem 6-8 °C, kde vytvofií kalus na fiezné ránû. Zjara je napícháme do volné pÛdy, nebo lépe na záhon pfiekryt˘ ãernou fólií - vyhneme se tak zaplevelení a navíc je zaji‰tûna stabilnûj‰í vlhkost pÛdy. Do léta musí dfievité fiízky spolehlivû zakofienit, aby do první zimy dobfie vyzrály. V dal‰ím roce je jiÏ mÛÏeme u vzrÛstnûj‰ích druhÛ pfiesadit i na koneãné stanovi‰tû. Druhy, které mÛÏeme fiezat pfiímo i ve svazcích: ãimi‰ník (Caragana), zimolez (Lonicera), tavola (Physocarpus) topol (Populus), mochna (Potentilla), meruzalka (Ribes), vrba (Salix), tavolník (Spiraea), pámelník (Symphoricarpos), tamary‰ek (Tamarix). Druhy dfievin, které radûji fieÏeme pfiesnû: netvafiec (Amorpha), krásnoplodka (Callicarpa), kdoulovec (Chaenomeles), klematis (Clematis montana), svída - kultivary (Cornus), ruj (Cotinus), skalník - nûkteré druhy (Cotoneaster), trojpuk (Deutzia), hlo‰ina (Elaeagnus), zlatice (Forsythia), rakytník (Hipophae), hortenzie (Hydrangea), ‰tûdfienec (Laburnum), ptaãí zob (Ligustrum), pfiísavník (Parthenocissus), pustoryl (Philadelphus), platan (Platanus), slivoÀ - nûkteré druhy (Prunus), rÛÏe - botanické druhy (Rosa), ‰efiík (Syringa), jilm (Ulmus), kalina (Viburnum), vajgélie (Weigela). Z ovocn˘ch druhÛ lze dfievit˘mi fiízky mnoÏit u jádrovin nûkteré typy podnoÏí a kdouloÀ, z drobného ovoce angre‰t, rybíz, jostu, borÛvku, a révu Ing. Milo‰ KoÏe‰ník, nakl. Kvût, âZS vinnou.

mi a poÏadovanou dobou skliznû. Sortiment odrÛd umoÏÀuje pûstování salátu v prÛbûhu celého roku. K dispozici jsou odrÛdy vhodné pro nejãasnûj‰í jarní pûstování ve vytápûn˘ch sklenících (napfi. Kamex, Rapid, Smaragd, Karát), pro foliové kryty je urãen Achát, Jantar, odrÛdy Lednick˘ a Král Máje je moÏno pûstovat jak v nevytápûn˘ch folnících, tak i ve volné pÛdû. Pro rané polní pûstování je vhodn˘ Major, Podfiipan, Herm. Osvûdãenou odrÛdou letního salátu je Dûtenická Atrakce, velmi odolná vybíhání do kvûtu. Znaãné oblibû se tû‰í “ledové saláty” (PraÏan, Krystal), které vytváfiejí kulovité hlávky se zkadefien˘mi listy, rovnûÏ velmi odolné proti vybíhání do kvûtu. OdrÛdy zimního salátu Humil a Altenbursk˘ se pûstují z pfiímého v˘sevu v srpnu aÏ záfií, spolehlivû pfiezimují a sklízí se na jafie pfií‰tího roku. Na trhu je dnes jiÏ k dostání salát pro celoroãní pûstování. Jsou to vût‰inou odrÛdy zahraniãního pÛvodu, s velk˘mi hlávkami, odolné proti vybíhání i plísním. Poslední dobou jsou hodnû roz‰ífiené saláty listové, které netvofií hlávku, ale rÛÏici silnû vykrajovan˘ch a více ãi ménû zkadefien˘ch nebo hladk˘ch listÛ rÛzn˘ch barev (Ïlutozelené, zelené, naãervenalé, ãervené). Jejich pûstování je shodné s pûstováním salátu polního. NejdÛleÏitûj‰ím pfiedpokladem pûstitelského úspûchu je volba vhodné odrÛdy. Semena Veleliby a.s.

Pfiíprava ménû vzrÛstn˘ch jabloní rychleji a svépomocí Pro snadnûj‰í o‰etfiování a rychlej‰í nástup plodnosti pûstujeme nízké tvary jabloní na ménû vzrÛstn˘ch podnoÏích, které v‰ak vesmûs mûlce kofiení a hÛfie kotví v pÛdû. Dobfie kotvící podnoÏe jsou zase vzrÛstnûj‰í. Takovou podnoÏ v‰ak lze doplnit tzv. brzdící vloÏkou ze slabû rostoucí podnoÏe, která pfii délce cca 30 cm omezí rÛst a uspí‰í plodnost u‰lechtilé odrÛdy. Zhotovení takového stromku postupn˘m roubováním nebo oãkováním lze urychlit ve vlastní podnoÏové mateãnici: V létû jednoho roku naoãkujeme v podnoÏové mateãnici u‰lechtilou odrÛdu na letorosty slabû rostoucí podnoÏe ve vzdálenosti 30 - 35 cm (ale tfieba i nûjak jinak, nûkolik oãek blíÏ k sobû). V prosinci z tûchto letorostÛ udûláme a uloÏíme rouby (nová spící oãka jsou v horní ãásti roubÛ), které v bfieznu aÏ kvûtnu dal‰ího roku bûÏnû naroubujeme ve v˘‰ce cca 30 cm na vzrÛstnûj‰í a dobfie kotvící podnoÏ. Pfii bûÏné péãi bûhem roku získáme na podzim pouÏiteln˘ sadboLibor ·techa v˘ materiál.

Saláty k jídlu i okrase Salát patfií k nejãastûji pûstované zeleninû na‰ich zahrádek. Nejvíce se pûstuje pro jarní a podzimní sklizeÀ, v období dlouhého dne ãastûji vybíhá do kvûtu. Pfii rychlení salátu se pouÏívají zasklené plochy nebo foliové kryty. Rozhodujícím faktorem je dostatek svûtla v relaci k teplotû a vlhkosti. PÛdu vyÏaduje lehãí, bohatû zásobenou pohotov˘mi Ïivinami. ZavlaÏujeme pravidelnû men‰ími dávkami vody. Doba v˘sevu se fiídí místními podmínka7

ÚNOR Poslední zimní mûsíc je skuteãnû chladn˘, nûkdy dokonce mrazivûj‰í neÏ leden. PrÛmûrná teplota je -0,3 °C v nadmofiské v˘‰ce 200 metrÛ a na kaÏd˘ch sto metrech se sníÏí o 0,52 °C, takÏe ve v˘‰ce 600 metrÛ je prÛmûrnû -2,4 °C. Zvy‰ují se rozdíly teploty mezi dnem a nocí. Povrchová prÛmûrná teplota pÛdy v niωích a stfiedních polohách je -1,1 °C, ve 20 cm jiÏ -1,8 °C, v 60 cm je teplota jiÏ nad nulou 1,1 °C a ve 100 cm 2,6 °C. Ve druhé polovinû tohoto mûsíce je prÛmûrnû nula na povrchu, ale v hloubce 20 cm je je‰tû chladnûji -0,4 °C a v 60 cm stále 1,1 °C. Pfii tûchto teplotách nemohou v pÛdû rÛst kofieny Ïádn˘ch rostlin a v semenech probíhá jen stratifikace nikoli klíãení. PrÛmûrné snûhové sráÏky jsou 36 mm do v˘‰ky 400 m. n. m., pak 42, 47, 52 a 62 v 800 m. n. m. Slunce v polovinû února je nad obzorem 10 hodin, koncem mûsíce uÏ 10,45 hodin. Ze sluneãního svitu pfiipadá na únor 85 hodin tj. 5 % celoroãního úhrnu. zení v˘skytu ‰kÛdcÛ a zárodkÛ chorob, neoddiskutovatelné je jeho kladné ovlivnûní ochrany stromÛ pfied abnormálním pfiehfiátím. Bílení rovnûÏ pomáhá niãit mechy a li‰ejníky. Kmen bez bílého nátûru se mÛÏe vlivem sluneãního záfiení silnû pfiehfiát a náhl˘m poklesem teploty naveãer snadno popraskat. Mrazové desky a trhliny se zvlá‰tû u star˘ch stromÛ velice ‰patnû hojí. U merunûk a broskvoní se tohoto efektu odráÏení sluneãních paprskÛ bílou barvou vyuÏívá k oddálení nástupu do jarního ra‰ení, aby se pfiede‰lo po‰kození pozdními jarními mrazíky. Vápenné mléko se pfiipravuje z páleného vápna (1 kg/10 l vody). Z chemick˘ch prostfiedkÛ se na zimní postfiik doporuãují pfiípravky: BIOOL v konc. 3,5 %, FOLIOL KONCENTRÁT ve stejné koncentraci, OLEOEKOL 1 %, nebo TORANT v konc. 0,1 %. KdyÏ se zaãínají zvût‰ovat vrcholové listové pupeny broskvoní (druhá polovina února) postfiíkejte v‰echny stromy a kefie na zahrádce KUPRIKOLEM. Ten vám v koncentraci 0,6% pomÛÏe proti kadefiavosti broskvoní, moniliózám peckovin, puchrovitosti ‰vestek, rakovinnému usychání vûtví peckovin, omezí pfiíp. v˘skyt mrtvice merunûk, nektriové rakoviny kÛry stromÛ jádrovin a strupovitosti jádrovin. Postfiik se provádí v dobû, kdy teplota vzduchu vystoupí nad 7 °C. Uskladnûné ovoce je nutné pravidelnû prohlíÏet alespoÀ 2 x t˘dnû a hned odstraÀovat nahnilé plody, které jsou zdrojem infekce. Dosáhne-li teplota ve sklepû více, jak 6 °C, je potfiebné vûtrat. K vûtrání se vyuÏívají bezmrazé dny s teplotou kolem 0 °C. Uskladnûná zelenina jak ko‰Èálová, tak kofienová vyÏaduje také obãasnou prohlídku a nesmíme zapomenout i na kontrolu uloÏen˘ch hlíznat˘ch rostlin napfi. jifiin. Vãas odstraníme plísní napadené hlízy a pravidelnû kontrolujeme i vlhkost substrátu, aby do jara nepfieschly. Pokud pfiezimujete mateãné rostliny napfi. pelargónií a fuchsií ve sklepû, ãi studené chodbû nezapomeÀte, Ïe potfiebují obãas, ale jen nepatrnû zalévat.

Pokud nám únorové poãasí a snûhová pokr˘vka dovolí, vûnujeme se na ovocné zahrádce v únoru mechanické ochranû proti chorobám a ‰kÛdcÛm. Zaschlé a mumifikované plody je tfieba ze stromÛ odstranit, neboÈ jsou zdrojem ‰ífiení moniliózy v dobû vegetace. Je-li to moÏné, shrabeme spadané listí a nahnilé plody s pálen˘m vápnem kompostujeme nebo zakopeme nejménû 1/2 m do zemû. Také se v tuto dobu odstraÀují odumfielé, suché, ãi mechanicky po‰kozené vûtve a dfievo s pfiíznaky rakoviny, strupovitosti a padlí. Nedoãkavci by se rádi jiÏ pustili do fiezu jádrovin a peckovin, ale pokud máte na zahradû jen pár stromÛ, poãkejte na bfiezen - ãím dfiíve fieÏeme vzrÛstné odrÛdy, tím více pak pfiirÛstají ve dfievû a ‰etfií na plodnosti, zato pro fiez rybízu a angre‰tu je ta pravá chvíle. Odumfielou borku kmenÛ stromÛ je dobré drátûn˘m kartáãem nebo ‰krabkou dÛkladnû oãistit a zbavit tak stromy i pfiíp. mechÛ a li‰ejníkÛ. Ve‰ker˘ materiál se‰krabte na folii, rozprostfienou kolem kmenu a ihned po o‰krabání spalte. KaÏd˘ zahrádkáfi si asi dokáÏe pfiedstavit holoÏír bekynû zlatofiitné. Housenky tohoto ‰kÛdce se pfii ãasnû jarní teplotû + 8 °C rozlézají z hnízd, kde pfiezimují na pupeny, pozdûji kvûty i listy. Pfii vût‰ím v˘skytu je to pro ovocn˘ strom katastrofa. Proto je tfieba pfii zimním mechanickém o‰etfiování pamatovat na odstraÀování hnízd spleten˘ch z nûkolika listÛ. Kalamitní ‰kÛdce je i píìalka podzimní, ta se líhne na podzim. Samiãky lezou po kmenech do korun stromÛ, kde nakladou na vûtve vajíãka - obvykle b˘vá 200 vajíãek (ze kter˘ch se na jafie líhnou housenky) v jednom hnízdû. PfiestoÏe nám zimní postfiik vajíãka pomûrnû spolehlivû likviduje, je mechanická ochrana formou lapacích pásÛ na kmenech ekologicky ‰etrn˘m prostfiedkem, kter˘ znemoÏní samiãkám cestu do korun. Lapací pásy se pfiipevÀují na podzim a zjara se odstraÀují a pálí. Svoje opodstatnûní má i nátûr o‰etfien˘ch kmenÛ vápenn˘m mlékem. I kdyÏ podle rostlinolékafiÛ nemá tento zákrok Ïádn˘ pfiím˘ vliv na ome8

Pro zeleninovou ãást zahrádky zaãínáme s pfiedpûstováním sadby v pafieni‰ti, ãi foliáãku a kdo tyto moÏnosti nemá, mÛÏe zaãít alespoÀ v malém doma u okna. Nejdfiíve se vysévají rané kedlubny (DVORANA, MORAVIA, EXPRES, OLMIA), rané zelí (CHESMA, MUSKETER), kapusta, kvûták (EXPRES, AGORA), salát k rychlení (KAMEX, RAPID, SMARAGD) a celer. Na záhony ve folníãku se vysévají fiedkviãky, ran˘ salát, pfiíp. karotka. Máme-li tepl˘ skleníãek, mÛÏeme zaãít s v˘sevem rajãat a paprik - nebo je pfiedpûstovat za oknem. Na o‰etfiení zimního ãesneku proti houbomilce ãesnekové je tfieba pamatovat jiÏ v únoru, kdy se cel˘ záhon pfiikryje bílou netkanou textilií, kterou tam ponecháte aÏ do dubna. Kdo vlastní na zahrádce nûjak˘ kefi vinné révy, zaãíná v únoru postupnû fiezat. Pfii fiezu

se vychází ze zásady, Ïe plodné réví je takové, které vyrÛstá z dvouletého dfieva. Proto se letorosty, které vyrÛstají ze starého dfieva odstraÀují a jednoleté a dvouleté dfievo se zakracuje. Kefiové rÛÏe je moÏné postupnû za pfiíznivého poãasí odhrnovat, namrzlé ãásti odstfiihnout a v˘hony zakrátit na tfii aÏ ãtyfii oãka. Nûkteré otuÏilé letniãky je moÏné koncem mûsíce postupnû vysévat do volné pÛdy, pokud to její stav a poãasí dovolí. VyuÏívá se toho u druhÛ, které hÛfie sná‰ejí pfiesazování (‰tûniãník, máky, ‰áter, ãi mûsíãek). V únoru je téÏ tfieba dát nara‰it hlíznaté begonie a kany, pod sklo se postupnû vysévají letniãky, které pfiesazování vyÏadují astry, afrikány, gazanie, letní karafiáty, petúnie, salvie, ãi ostálky (Zinnia). V˘bûr odrÛd podle barvy a varn˘ch typÛ

V˘bûr odrÛd brambor podle varn˘ch typÛ

OdrÛda

Rozhodnutí, jakou odrÛdu brambor budete na své zahrádce pûstovat jiÏ dnes není snadnou záleÏitostí. Kromû ranosti, barvy duÏniny, barvy slupky, rezistence háìátku pfiibyl v posledních letech dal‰í podstatn˘ parametr - varn˘ typ. Navíc poãet odrÛd je stále vût‰í. To, Ïe byste si mûli kaÏd˘ rok pofiídit sadbu novou - uznanou není tfieba nijak obhajovat. Brambory snadno onemocní virov˘mi chorobami, které sniÏují v˘nos aÏ o 50 %. Virózy se pfiená‰ejí sadbou a v porostu je roz‰ifiují pfiedev‰ím m‰ice, proto i pomûrnû pûknû vypadající sadba od známého není zárukou jejího dobrého zdravotního stavu, ten zaruãuje jen sadba uznaná. Pfii nákupu sadby dbejte, aby hlízy byly ve velikosti kolem 4,5 cm, zdravé a vÏdy s oznaãením názvu odrÛdy a mnoÏitele. Varn˘ typ udává vlastnosti hlíz po uvafiení a tím i konzumní pouÏitelnost brambor. Typ A - jsou vhodné pfiedev‰ím do salátÛ, pro vafiení ve slupce na loupaãku a jako pfiíloha - mají hlízy po varu pevné, tuhé, lojovaté - nemouãnatí a nerozváfií se ani del‰í dobou varu. Typ B - jsou vhodné jako univerzální pfiílohové, hodí se do salátÛ, gulá‰Û, polévek a pro restování - po varu se ãásteãnû rozsypávají a mírnû mouãnatí. Typ C - jsou vhodné pfiedev‰ím na pfiípravu ka‰í a tûsta, pouÏívají se na v˘robu hranolkÛ, bramborákÛ, bramborov˘ch placek - hlízy po varu mouãnatí a rozsypávají se, jsou rozváfiivé. Typ D - není pro zahrádkáfie v˘znamn˘ - jde o odrÛdy pro prÛmyslové zpracování. âasto se mÛÏete setkat s oznaãením pfiechodn˘ch typÛ - A-B nebo B-C, neboÈ hranice není striktnû vymezena.

varn˘ typ

ranost

barva slupky duÏniny

Lenka Milva Nicola

AB AB AB

PR PR PP-P

Ïlutá Ïlutá Ïlutá

Ïlutá Ïlutá Ïlutá

Colete Rosara Cinja Karin Marabel Filea Kefi. rohl.

BA BA BA BA BA-B BA BA-B

VR VR R R R PR PR

Ïlutá ãervená Ïlutá Ïlutá Ïlutá Ïlutá Ïlutá

Ïlutá tm.Ïlutá Ïlutá Ïlutá Ïlutá tm.Ïlutá Ïlutá

Kobra Agria Rosella Santé Solara Quarta Marena

B B B B B B B

R PR PR PR PR PR PP

Ïlutá Ïlutá ãervená Ïlutá Ïlutá Ïlutá Ïlutá

Ïlutá tm.Ïlutá tm.Ïlutá Ïlutá Ïlutá Ïlutá Ïlutá

Adora Granola Korela

B-BC B-BC B-BC

VR PR PR

Ïlutá Ïlutá Ïlutá

Ïlutá Ïlutá Ïlutá

Mondial Desirée Van Gogh

B-BC B-BC B-BC

PP PP-P PP-P

Ïlutá ãervená Ïlutá

sv.Ïlutá Ïlutá Ïlutá

Asterix Symfonia

BC BC

PP-P PP-P

ãervená ãervená

Ïlutá Ïlutá

(VR,PR,R - velmi, polo, rané, PP,P - polopozdní, pozdní) V˘bûr odrÛd není úpln˘, v souãasné dobû je jiÏ povoleno pfies 110 odrÛd a seznam se kaÏd˘m rokem rozrÛstá, jen vy si musíte rozhodnout, kolik kter˘ch odrÛd budete potfiebovat. Ing. Milo‰ KoÏe‰ník, nakl. Kvût, âZS 9

Petúnie pro va‰e okna V˘bûr kvûtin se za posledních nûkolik let na na‰em trhu znaãnû zlep‰il. KaÏd˘m rokem pfiicházejí semenáfiské firmy s nûãím nov˘m. Napfiíklad s moÏností vypûstovat si ze semen i ty rostliny, které se bûÏnû mnoÏí fiízkováním. V˘hodou takového pûstování je lep‰í zdravotní stav rostlin a sníÏení rizika pfienosu chorob. Jedním z takov˘ch pfiípadÛ je i pfievislá petúnie Lavina F1 (Petunia hybrida pendula grandiflora). Vyséváme od poloviny ledna do poloviny února, semena nezasypáváme, pouze pfiitlaãíme a opatrnû rosíme. Optimální teplota pro klíãení je 18 aÏ 20 °C, za sluneãn˘ch dnÛ pfiistiÀujeme, pro udrÏení vysoké vzdu‰né vlhkosti pfiikryjeme sklem nebo igelitem. V˘sev nesmí pfieschnout. V prvních dnech po v˘sevu mÛÏeme opatrnû povrch pÛdy zakr˘t sav˘m novinov˘m papírem, kter˘ zvlhãíme rosením. Od konce bfiezna a v dubnu sázíme mladé rostliny do kvûtináãÛ o prÛmûru 8 - 9 cm a v polovinû kvûtna je sázíme do okenních truhlíkÛ v jedné nebo lépe dvou fiadách. Na metr dlouh˘ truhlík potfiebujete asi 8 - 10 rostlin. Bûhem vegetace kaÏd˘ch 710 dní pfiihnojujeme pln˘m rozpustn˘m hnojivem. Nejvût‰ího efektu a bohatého kvetení docílíme na plném slunci. Pro jednodu‰‰í v˘sev jsou semena petúnií dodávána jako obalované osivo, ãímÏ odpadá nutnost pfiepichovat rostlinky. Osivo petúnií pfievisl˘ch je dodáváno v zlaté fiadû GOLDEN LINE, firmy Semena Veleliby a.s.

Mimokofienová v˘Ïiva zahradních plodin UÏ dávno je známo, Ïe rostliny jsou schopny pfiijímat Ïiviny nejen kofieny, ale i jin˘mi orgány, jako jsou listy, mladé plody, pupeny, kÛra apod. JestliÏe rostlinám dodáváme Ïiviny tak, Ïe je pfiijímají jin˘mi orgány neÏ kofieny, hovofiíme o mimokofienové v˘Ïivû.

PfiestoÏe ovocné dfieviny jsou schopny pfiijímat Ïiviny, (napfiíklad Ïelezo, zinek a bor) i v období vegetaãního klidu, v praxi se roz‰ífiila mimokofienová v˘Ïiva pfiedev‰ím v dobû vegetace. Îiviny dodané mimokofienovou v˘Ïivou pÛsobí ihned a rychlost pfiíjmu (asi 50 %) je následující: dusík (ve formû moãoviny) - za 1 aÏ 4 hodiny, fosfor - za 1 aÏ 5 dnÛ, draslík - za 1 aÏ 5 dnÛ, vápník - za 4 dny, hofiãík - za 5 hodin, síra - za 7 aÏ 8 dnÛ, mangan - za 2 dny, zinek - za 1 den, Ïelezo - za 10 dnÛ Mimokofienová v˘Ïiva je prostfiedkem na rychlé a úãinné fie‰ení nedostatku kterékoli Ïiviny v období vegetace, zejména v‰ak dusíku, hofiãíku a stopov˘ch prvkÛ. MnoÏství základních Ïivin, jeÏ lze dodat mimokofienovou v˘Ïivou, je omezené, proto nemÛÏe nahradit hnojení do pÛdy, n˘brÏ jej pouze vhodnû doplÀuje. Pfii silném nedostatku nûkteré Ïiviny je úãinek mimokofienové v˘Ïivy krátkodob˘, a proto zásah musíme vícekrát opakovat. Potfiebu jednotliv˘ch Ïivin zji‰Èujeme hlavnû pozorováním pûstovan˘ch rostlin a také rozborem listÛ (rostlin). Mimokofienová v˘Ïiva je vhodná pfii omezeném pfiijímají Ïivin ovocn˘mi plodinami, i kdyÏ je v pÛdû dostatek Ïivin. Stává se to napfiíklad po v˘sadbû, pfiesazení, kdyÏ dojde k silnému po‰kození kofienové soustavy, dále pfii po‰kození kÛry ohryzem zvûfií, pfii dlouhotrvajícím suchu, po po‰kození krupobitím apod. Mimokofienová v˘Ïiva je vhodná i pro pfieklenutí ‰kod zpÛsoben˘ch mrazy, chorobami a ‰kÛdci. K mimokofienové v˘Ïivû lze pouÏít buì jednotlivé Ïiviny, napfiíklad moãovinu, hofikou sÛl (síran horeãnat˘) a soli stopov˘ch prvkÛ (tab. 1 aÏ 3), nebo speciální pfiípravky s obsahem nûkolika Ïivin, které jsou pfieváÏnû v kapalné formû a naz˘vají se listová hnojiva. Jejich v˘hodou je, Ïe lze najednou odstranit skryt˘ (latentní) nedostatek nûkolika Ïivin, nebo mu pfiedejít. Vhodné jsou také, kdyÏ jde o ne zcela pfiesnû definovateln˘ nedostatek Ïivin. Napfiíklad lze uvést Fytovit, Harmavit, MKH-18 a Vegaflor, které se pouÏívají podle návodu zpravidla v koncentraci 0,5 %.

Mimokofienová v˘Ïiva moãovinou Druh

Termín postfiiku

Jablonû, hru‰nû

po odkvûtu 2 - 4 x v 8 - 14denních intervalech pfied opadem listÛ 2 postfiiky po odkvûtu, pfied vytvofiením pecky 2 postfiiky v období vytváfiení pecky 2 - 3 postfiiky po odkvûtu bûhem celého rÛstu v 10 aÏ 14 denních intervalech v raném období vegetace, kdy jsou listy dostateãnû velké v raném období vegetace, kdy jsou listy dostateãnû velké v raném období vegetace, kdy jsou listy dostateãnû velké v raném období vegetace, kdy jsou listy dostateãnû velké

Tfie‰nû, vi‰nû Slivonû, meruÀky Broskvonû Bobuloviny a jahody Fazole, okurky Rajãata, paprika Celer, zelí Mrkev, cibule

Poznámka: místo moãoviny lze pouÏít kapalné hnojivo DAM 390 10

Koncentrace (%) 0,5 2,0-4,0 0,5 0,5 1,0 - 2,0 0,5 0,3 0,5 1,0 1,2 - 2,5

Mimokofienová v˘Ïiva hofikou solí Druh

termín postfiiku

Brambory Ko‰Èáloviny Lu‰tûniny Ostatní zelenina Rychlené kultury Ovocné dfieviny Réva vinná Jehliãnany

s ochranou rostlin, nûkolikrát od stádia 6 listÛ aÏ do poloviãní velikosti hlávky pfied kvûtem s ochranou rostlin pomocí kapénkové závlahy k tvorbû plodÛ, s ochranou proti strupovitosti, nûkolikrát nejpozdûji do zaãátku srpna 1 - 2 x nûkolikrát pfii Ïloutnutí a hnûdnutí

koncentrace (%) 3,0 - 5,0 5,0 5,0 2,0 - 3,0 2,0 - 3,0 2,0 - 3,0 3,0 - 5,0 3,0 - 5,0

Mimokofienová v˘Ïiva ovocn˘ch dfievin stopov˘mi prvky Prvek / hnojivo

termín postfiiku

mangan / síran manganat˘

kvûten - ãerven na kÛru v dobû vegetaãního klidu kvûten - ãerven na kÛru v dobû vegetaãního klidu v plném kvûtu po opadu kvûtních lístkÛ v dobû tvorby plodÛ a pfii ãervnovém opadu po sklizni nebo pfied ra‰ením

zinek / síran zineãnat˘ bór / borax

koncentrace (%) 0,3 4,0 - 5,0 0,1 - 0,2 4,0 - 5,0 0,2 0,2 - 0,3 0,3 - 0,5 1,0

Vermikompost se skládá z jednotliv˘ch pevn˘ch drobtÛ trusu, proto má velk˘ vnitfiní povrch, je homogenní a sypk˘. PÛsobí tak na vytváfiení pÛdní struktury, napomáhá udrÏet drobtovité agregáty, ãímÏ optimalizuje vodní a vzdu‰n˘ reÏim pÛdy. Zvy‰uje schopnost jímat vodu a zároveÀ kyprost, coÏ má velk˘ v˘znamu pro písãité nebo naopak jílovité pÛdní druhy. Zlep‰uje sorpãní komplex pÛdy a rostliny jsou lépe zásobovány Ïivinami. Vermikompost vzhledem ke svému pÛvodu obsahuje velké mnoÏství mikrobiální sloÏky a enzymy v pfiírodní formû. Proto zlep‰uje klíãení semen, vitalitu mlad˘ch rostKompostujeme s pomocí ÏíÏal linek, tvorbu kofienového systému, zkrácení vegeSnad kaÏd˘ zahrádkáfi jiÏ ví, Ïe mnozí Ïivoãicho- taãní doby a nezanedbatelné je i zv˘‰ení úrody. Profesionálnû veden˘ chov ÏíÏal vyÏaduje pevné vé nám na zahrádce pomáhají, patfií mezi nû i ÏíÏaly. Pomáhají pfii zvy‰ování pÛdní úrodnosti. Tuto záhony na pevném podkladu, fermentovan˘ subschopnost ÏíÏal vyuÏívali lidé jiÏ pfied 2000 lety. strát, pravidelné vlhãení a pfiedev‰ím zimní zatepVyuÏití ÏíÏal, pfiedev‰ím kalifornsk˘ch, pro urychle- lení. Pro drobné zahrádkáfie jsou kalifornské ÏíÏaly ní procesu kompostování ve‰lo do podvûdomí ‰ir‰í vefiejnosti aÏ v 90. letech, kdy probûhl na‰í repub- neoceniteln˘m pomocníkem pfii zpracování ve‰kelikou tento hit, ale nûkteré neseriózní firmy dodáva- rého biologického odpadu nejen ze zahrádky, ale jící násady ÏíÏal neodebíraly vyprodukované nása- i z kuchynû. Zpracují podest˘lku od králíkÛ dy, nebo chovatelÛm ani nezaplatily. Chov, kter˘ a pochutnají si i na padan˘ch nahnil˘ch jablkách. vyÏadoval odpovûdnou péãi se tak stal prakticky Staãí dát do kompostu násadu a udrÏovat jej ve pfiítûÏí. Pfiitom vermikompost, produkt kalifornsk˘ch vlhkém stavu. Jsou-li komposty rÛzného stáfií vedle ÏíÏal, které jsou pro tento úãel vhodné, je povaÏo- sebe, ÏíÏaly si ze zpracovaného kompostu samy ván za vysoce úãinné hnojivo s velk˘mi specifick˘- pfielezou za potravou do nového. mi úãinky. Ing. Zdena Jufiiãková 11 Optimální pfiíjem Ïivin se uskuteãÀuje pfii teplotû asi 20 °C. Pfii teplotách nad 25 °C a pod 15 °C pfiíjem Ïivin listy silnû klesá. Men‰í vlhkost vzduchu a zvy‰ující se teplota zpomalují pfiíjem Ïivin listy. Dé‰È bezprostfiednû po postfiiku sniÏuje nebo anuluje úãinek mimokofienové v˘Ïivy. Nejvhodnûj‰í denní dobou pro aplikaci mimokofienové v˘Ïivy je brzo ráno nebo v podveãer za bezvûtrného poãasí. Úspû‰nû lze vyuÏít i oblaãné dny, kdy nepr‰í. Mimokofienová v˘Ïiva je hlavní zpÛsob dodávání stopov˘ch prvkÛ. Ing. Miroslav Kalina

B¤EZEN Je to klimaticky první jarní mûsíc. Dlouhodobû prÛmûrné teploty jsou 4 °C v nadmofiské v˘‰ce 200 m, s v˘‰kou teplota klesá o 0,63 °C na kaÏd˘ch 100 m, takÏe v 600 m. n. m. je jen 1,5 °C. V˘kyvy teplot jsou ãastûj‰í nejen mezi dnem a nocí, ale i den ze dne. PÛda se koneãnû otepluje, ale jen na povrchu, kde je na poãátku mûsíce 1,6 °C, ale v hloubce je stále chladná ve 20 cm je jen 0,6 °C, v 60 cm opût 1,6 °C a v 1 metru 2,5 °C. Do konce mûsíce se v‰ak teplota pÛdy podstatnû zv˘‰í tak, Ïe na povrchu je 6,8 °C a v uveden˘ch hloubkách je 4,8 °C, 4,4 °C a 3,9 °C. Na povrchu jsou jiÏ podmínky pro první v˘sevy odolnûj‰ích druhÛ a odrÛd. Bfieznové sráÏky jsou pfieváÏnû de‰Èové, ale nijak vysoké: v níÏinû 35 mm, pak 40, 43, 46 a v nadmofiské v˘‰ce 600 m 52 mm, dále 60 a 72 mm. Na písãit˘ch pÛdách se musí i zalévat. Délka dne je témûfi 11 hodin, pak projde rovnodennost a koncem mûsíce je uÏ 12,45 hodin. Podle dohody evropsk˘ch státÛ se pfiechází na letní ãas v poslední bfieznové nedûli. Bfiezen pfiedstavuje pro zahrádkáfie po relativnû klidném zimním období opût zv˘‰enou aktivizaci. JiÏ bûhem prvních bfieznov˘ch dnÛ je tfieba rozvûsit na zahrádce ptaãí budky, aby mûli ptáci kde hnízdit, staré budky je tfieba zkontrolovat. Jakmile to zem dovolí (oschne a nelepí se), zaãíná se na zahrádce s v˘sadbou tûch ovocn˘ch stromkÛ a kefiÛ, které nebylo moÏné zasadit na podzim - zaãínáme rybízem a angre‰tem, neboÈ nejdfiíve ra‰í. Pfii pfiípravû a sázení je tfieba pamatovat na pfiípadné mrazy, které ‰kodí obnaÏen˘m kofienÛm. Mísy u ovocn˘ch stromÛ pohnojíme dobr˘m kompostem a obílíme kmeny stromÛ tam, kde jsme tak neuãinili dfiíve. Také dokonãíme odstranûní mechÛ a li‰ejníkÛ zvlá‰tû v místû rozvûtvení, kde mÛÏe vlivem vy‰‰í vlhkosti docházet k zahnívání kÛry. Kontrolujte zdravotní stav u rybízu - zvût‰ené pupeny, napadené vlnovníkem rybízov˘m olamujte a palte. V pfiípadû silného v˘skytu pfii teplotû nad + 18 °C. o‰etfiete kefie akaricidním pfiípravkem (OMITE 570 EW). Proti roztoãíku jahodníkovému o‰etfiete jahody pfiípravkem SUMITHION SUPER. U jádrovin se dokonãuje prÛklest podle zásady opatrného zakracování kaÏdého letorostu, zvlá‰tû u mlad˘ch rostlin: Zbyteãné zakracování vede k trvalému bujení neplodn˘ch vlkÛ. ¤ezné rány je tfieba o‰etfiit - u tûch vût‰ích zahlazením ostr˘m noÏem po okraji a zatfiením latexovou barvou s pfiídavkem fungicidu (FUNDAZOL, DITHANE apod. v dávce cca 20 g na 1 kg barvy). K hojivému o‰etfiení ran se pouÏívají pfiípravky typu Kambilan balsam. ¤ez provádíme obvykle koncem mûsíce, kdy noãní teploty jiÏ zpravidla neklesají pod -10 °C. V bfieznu se téÏ dokonãuje pfieroubování peckovin a v druhé polovinû mûsíce se zaãínají pfieroubovávat jádroviny. Je tfieba uhlídat nalévání pupenÛ u broskvoní, kdy je úãinné provést o‰etfiení proti kadefiavosti. Za chladného a vlhkého poãasí je tfieba o‰etfiení v intervalech 10 - 14 dnÛ opakovat, pouÏívají se mûìnaté pfiípravky (KUPRIKOL 50, ãi CHAMPION). NezapomeÀte se v této dobû

vûnovat rovnûÏ angre‰tu, u kterého se minulou vegetaci vyskytlo americké padlí a proveìte preventivní zásahy (ostfiíhání, postfiik jiÏ pfied kvûtem). K nalákání housenek obaleãe jableãného pfiipevnûte na kmeny jabloní pásy z vlnité lepenky a nezapomeÀte ani na obnovení lepov˘ch pásÛ u peckovin. Po fiezu révy je tfieba provést vyvázání taÏÀÛ, prokypfiit a pfiihnojit pÛdu u révov˘ch kefiÛ. Odfiezané réví je moÏné pouÏít do kompostu. Pro zeleninové záhony pfiipravíme pÛdu mûlk˘m zkypfiením a uhrabáním po podzimním rytí a tam, kde pÛda na podzim nebyla zryta, uãiníme tak co nejdfiíve, kdy to stav pÛdy dovolí, aby se pÛda pfied urovnáním staãila slehnout. Ze zelenin vyséváme nejdfiíve kofienové - mrkev, petrÏel, pastinák a ãern˘ kofien, s ran˘m v˘sevem nezapomeneme pfiíp. na mák. Oseté záhony se doporuãuje utuÏit ‰irokou lopatou, nebo lehk˘m válcem. Uspí‰ení zrání aÏ 12 dnÛ u v bfieznu vysazeného salátu je moÏné docílit zakrytím záhonu netkanou textilií. Také s v˘sevem ledového salátu (kfiehké bublinaté listy s kadefiav˘mi okraji) se zaãíná v bfieznu. V˘sev je obdobn˘, jako u bûÏného hlávkového salátu, v˘hodou je odolnost vybíhání do kvûtu a vût‰í sná‰enlivost vy‰‰ích teplot. Sadbu celeru si zahrádkáfii pfiipravují doma v teplé místnosti a teplém pafieni‰ti. Vysévá se nejpozdûji v první polovinû bfiezna do truhlíãkÛ a po zakrytí ovlhãen˘m sklem semenáãky v teple do mûsíce vzejdou. Pfii prvním pravém listu se pfiepichují do teplého pafieni‰tû 5 x 5 cm a bûÏnû o‰etfiují, viz str. 13. V druhé polovinû mûsíce se sází jarní ãesnek, koncem mûsíce se do volné pÛdy vysévá fiedkviãka, vodnice, ‰penát a kopr. Pro pûstování ran˘ch brambor je tfieba sadbu pfiedklíãit. Nenara‰ené hlízy se ukládají v jedné vrstvû do platonkÛ a umísÈují se v svûtlej‰í místnosti, kde je teplota 12 aÏ 14 °C. Sadba by mûla do doby v˘sadby (s ohledem na polohu a poãasí) vytvofiit klíãky 1 - 2 cm dlouhé. Pokud není dosud trávník o‰etfien vyhrabáním listí a mechu, tak to provedeme s následn˘m roz-

12

hozením kompostu, kter˘ pfiidáme rovnûÏ k okrasn˘m dfievinám, vfiesovi‰tním rostlinám pfiisypeme ra‰elinu. Stále zelené listnáãe a rododendrony je tfieba zvlá‰tû po su‰‰ích zimách dÛkladnû zavlaÏit tak, aby kofienov˘ bal i s okolím bylo zjevnû dobfie provlhãené. Poslední zálivková dávka se vyuÏívá jako pfiihnojení - do vody se pfiidává plné hnojivo v mnoÏství 3 g na 1 l. V bfieznu se také pfiesazují trvalky a prostokofienné dfieviny (bez balÛ) - nejlépe tûsnû pfied ra‰ením. Pfiesazují se fuchsie a pelargónie

a k zesílení se pfiená‰ejí na svûtlej‰í místa. Je‰tû stále mÛÏeme vysévat petúnie, vysévají se i letniãky s del‰í vegetaãní dobou (hledíky, salvie, lobelky, nestafiec). Pro v˘zdobu balkonÛ se fiízkují nûkteré balkonovky - napfi. pfievislé hybridní petúnie (Surfinie). Pokojové kvûtiny se v tomto mûsíci pfiihnojují roztokem pln˘ch hnojiv, okenní truhlíky se osazují mace‰kami jiÏ na zaãátku mûsíce. Pfiezimované hlízy begonií pro osázení okenních truhlíkÛ se koncem mûsíce dávají do bedniãek s 5 cm vysokou vrstvou vlhké ra‰eliny.

Kosmídie - novinka sezóny 2002

v bednách s pískem. V mírnûj‰ích oblastech se mohou ponechat v zemi pfiikryté slámou.

Kosmídie (Cosmidium burridgeanum) je nádherná, ÏlutooranÏová letniãka s hnûdou skvrnou, novinka ‰lehtitelské stanice ve Veltrusích, vysoká 60 - 65 cm, to je KOSMÍDIE. Letniãka která je urãena pfiedev‰ím ke skupinové v˘sadbû, má pfii plném nakvetení aÏ 50 kvûtÛ na rostlinû. Kvete témûfi celé léto. Obrázek viz obálka. Její jednoduché osmiãetné kvûty se stejnû dobfie jako na záhonû budou vyjímat i ve váze. Kosmidii vyséváme pfiímo do pÛdy na záhony, má ráda slunnûj‰í stanovi‰tû, jinak je celkem nenároãná. Semena, dodává na nበtrh pouze spoleãnost Semena Veleliby a.s.

Pûstujte naÈov˘ a fiapíkat˘ celer

Celer fiapíkat˘ Pûstování sazenic, v˘sadba a dal‰í o‰etfiení je obdobné, jako u bulvového celeru, ale pûstuje se jako naÈová zelenina. Od bulvového se li‰í stavbou listu, má velmi tlust˘ fiapík a hlízy jsou drobné. ¤apíkat˘ celer má b˘t kfiehk˘ s v˘raznou aromatickou chutí a dobfie vybûlen˘. Proto se jeho fiapíky chrání pfied sluncem. Nejjednodu‰‰í zpÛsob bûlení spoãívá v tom, Ïe se fiapíky nahofie tûsnû pod listy sváÏí l˘kem nebo provázkem a pfiihrnou se zeminou. Tímto zpÛsobem bûlení mohou ale fiapíky pfiijmout od zemû pÛdní pach. Proto se doporuãuje vhodnûj‰í metoda. KdyÏ jsou fiapíky 30-40 cm vysoké obalí se lepenkou nebo ãernou folií na dobu 3 t˘dnÛ tak, aby venku zÛstaly pouze ‰piãky listÛ. Po uplynutí této doby lze fiapíkat˘ celer sklízet a pouÏít v kuchyni - buì syrov˘ nebo ve slané vodû vafien˘ se upravuje na salát nebo jako pfiímûs do salátÛ, pfiípadnû jej lze upravit jako samostatné jídlo. Práci s bûlením si u‰etfiíme v˘sevem Ïlut˘ch nebo zelen˘ch samobûlících odrÛd, jako jsou Golden Self Blanching 3, Greensnap, Lathom Self Blanching nebo Victoria. Tyto se pûstují snadnûji, protoÏe nevyÏadují pfiihrnování zeminou. Vysazují se na ploch˘, upraven˘ záhon ve sponu 50 x 50 cm. Je to zelenina podzimní a zimní. SklizeÀ tûchto odrÛd se doporuãuje od srpna do fiíjna. Sklízíme celé rostliny, odfieÏeme je i s ãástí kofiene. Skladovatelnost fiapíkatého celeru je nároãná, takÏe v na‰ich podmínkách je sezónní zeleninou.

V posledních letech se setkáváme stále ãastûji s naÈovou a listovou formou celeru. Na zahrádkách se ale nejãastûji pûstuje celer bulvov˘ - odrÛdy Apia, Maxim, Orion aj. pûstovan˘ pro ztlustl˘ kofien - bulvu. Vysévá se v únoru nebo v bfieznu do mal˘ch misek, semena klíãí pfii teplotû 15 °C dva t˘dny i déle. Asi za mûsíc je nutné sazenice pfiepíchat na vzdálenost 5 x 5 cm nejlépe do teplého pafieni‰tû a v polovinû kvûtna je sázíme jiÏ na pûstební záhon, nejlépe tam, kde byly v minulém roce brambory, plodová zelenina nebo ko‰Èáloviny. Po v˘sadbû je dÛkladnû zavlaÏujeme ke kofienÛm a ãasto okopáváme. Nejlépe se mu dafií na hlubok˘ch, stfiednû tûÏk˘ch, dostateãnû vlhk˘ch pÛdách a bohat˘ch na humus. Doporuãuje se hnojení na podzim, pfii rytí, rozleÏel˘m kompostem. Souãasnû hnojíme superfosfátem a draselnou solí. Na jafie lze pouÏít místo Celer listov˘ jednosloÏkov˘ch hnojiv Cererit. S ohledem na septoriovou skvrnitost jej pûstujeJde o málo roz‰ífien˘ typ celeru, pfiitom se me na stejném pozemku nejdfiíve po 3 letech pomûrnû dobfie rychlí a je jedním ze zajímav˘ch a pouÏíváme mofiené osivo. V oblastech s pravi- zdrojÛ ãerstvé natû v zimním období. NaÈ obsahudeln˘m v˘skytem o‰etfiíme vãas pfiípravkem je aromatickou silici, která pfiíznivû ovlivÀuje látkoChampion 50 WP nebo Kuprikol 50 (o‰etfiení po 14 vou v˘mûnu a povzbuzuje chuÈ k jídlu, pouÏívá se dnech opakujeme). jako kofiení do polévek, omáãek, masa a dal‰ích Celerové bulvy sklízíme pfied pfiíchodem mrazÛ, pokrmÛ. Zelenou naÈ pouÏíváme i ke zdobení obyãejnû v první polovinû fiíjna. Uskladníme je salátÛ. 13

Celer listov˘ se pûstuje na pÛdách vlhãích, humózních, hlinit˘ch i tûωích. Semeno vyséváme koncem února aÏ zaãátkem bfiezna, protoÏe pomûrnû dlouho vzchází. Sazenice sázíme do sponu 40 x 30-40 cm, nebo pûstujeme i z pfiímého v˘sevu v listopadu, kdy osivo vzchází na jafie. Listy sklízíme prÛbûÏnû bûhem celé vegetace. NaÈ fieÏeme tûsnû nad srdíãky. Kofien, kter˘ ponecháme v zemi pfiikryjeme na zimu slámou. Na jafie vyra‰í a mÛÏeme opût sklízet listy, dokud nevybûhne do kvûtu. Obvykle se ve‰kerá naÈ odfieÏe na podzim, sváÏe do svazkÛ a usu‰í se, neboÈ si zachová své typické aroma. Bulvy po sklizni na podzim uloÏíme do sklepa nebo pafieni‰tû. V prosinci zaãneme s rychlením, bulvy sázíme tûsnû vedle sebe do bed˘nek do lehãí pafieni‰tní zeminy a umístíme je v místnosti s teplotou 12-16 °C k oknu. AÏ do jara tak mÛÏeme sklízet ãerstvou naÈ. Ing. Zdena Konradyová, odb. oddûlení, ústfiedí âZS

Dosny jsou také krásné

nast˘lat kompostovan˘m chlévsk˘m hnojem. Pro pfiihnojování za vegetace se jeví jako nejlep‰í ledek nebo kombinované hnojivo Krystalon. Sázíme zpravidla aÏ koncem kvûtna jiÏ pfiedpûstované rostliny na stanovi‰tû slunné a chránûné pfied siln˘m vûtrem. Odkvetlé kvûty i se stonky stfiíháme a tak rostliny bohatûji kvetou. Nûkteré v˘znamné odrÛdy: a) zelenolisté: Vltava, Ludmila, Labe, Ami Max Kolb, Gartenschönheit, The President, Reine Charlotte. b) tmavolisté: Miss Mûlník, Dukla, Ami Salaun, Feuersauber, Semaphore, Wyoming Barva kvûtu: Ludmila - ÏlutooranÏov˘, nepravideln˘ Ïlut˘ lem Vltava - Ïlut˘ Labe - ãervenooranÏov˘ Ami Max Kolb - rumûlkovû ãerven˘, do stfiedu tmav‰í Gartenschönheit - svûtle karmínovû rÛÏov˘ The President - záfiivû ãerven˘ Reine Charlotte - ‰arlatovû Ïlut˘, zlatoÏlut˘ lem a teãkování Ami Salaun - karmínovû rÛÏov˘ Feuersauber - sytû ãerven˘ Semaphore - zlatoÏlut˘ Wyoming - oranÏov˘, karmínovû ãervené Ïilkování Hlízy se sklízí po prvních mrazících, uloÏí se i s balem - nedûlit ! Hodnû radosti s pûstováním. Ing. Jan Dvofiák, SZO âZS Dagla

Kdo z vás neobdivoval vzrÛstné, kvûtem i listem barevné rostliny dominující skupinám letniãek? ·lechtitelé v posledních letech zamûfiili svou pozornost nejen na potfieby velk˘ch sadovnick˘ch vefiejn˘ch ploch, ale i na zahrádkáfie. Mnozí zahrádkáfii se stali bûhem let nad‰en˘mi vyznavaãi právû tûchto kvûtin a jejich zahrady jsou jimi úspû‰nû zdobeny. NejbûÏnûj‰ím zpÛsobem mnoÏení dosen je mnoÏení hlízami i kdyÏ v poslední dobû jsou také niωí Zelenina pod netkanou textilií odrÛdy (vhodné pro nádoby), které se vysévají. V˘voj plastÛ otevfiel neb˘valé moÏnosti, jak Svou podstatou jsou dosny teplomilné a pokud nás mají uspokojit bohat˘m a ãasn˘m kvetením, urychlit v˘voj zelenin a rozloÏit jejich sklizeÀ. Vedle musíme jim trochu pomoci. Hlízy jiÏ v únoru musí- kompaktních fólií, které se kladou na konstrukci, je me dát na pfiedpûstování. Skleníky patfií dnes ke nejúãinnûj‰í bílá netkaná textilie. Mluvíme ãasto zcela bûÏnému vybavení na‰ich zahrad a tak o “plochém krytí”, protoÏe textilie leÏí pfiímo na vyvínajdeme i kousek místa pro pfiedpûstování dosen. jejících se rostlinách. Textilie mûly své pfiedchÛdce: MÛÏeme je ov‰em zkusit pfiedpûstovat i doma za byly to perforované nebo profiezávané tenké PE fólie. Pûstovan˘m rostlinám sice velmi prospívaly, okny. KaÏd˘ zku‰en˘ zahrádkáfi si jistû poradí. Hlízy bychom mûli rozdûlit tak, aby kaÏdá ãást ale textilie je svou univerzálností, lácí a snadnou mûla dva vzrostné vrcholy. Máme-li moÏnost poloÏit manipulovatelností zcela vytlaãila nejenom ve skleníku hlízy na mnoÏárnu, narovnáme je tûsnû u zahrádkáfiÛ, ale i v komerãní v˘robû. Prodávají vedle sebe a zasypeme lehk˘m substrátem nebo se dva druhy bílé textilie: tenãí PEGAS Agro 17, pískem, potom je zalijeme. Pfii teplotû 18 °C jiÏ za urãená pro bûÏné krytí, a silnûj‰í PEGAS Agro 30, 3 t˘dny hlízy ra‰í. Pokud nemáme mnoÏárnu, sází- která slouÏí k ochranû porostÛ pfied mrazem. Pfiízme je rovnou do vût‰ích kvûtináãÛ a po poãáteãním niv˘ vliv textilie na ranost, v˘nos i kvalitu rostlin urychlení rÛstu je mÛÏeme umístit do studeného spoãívá v tom, Ïe sniÏuje kolísání teploty a zabraskleníku nebo na svûtlo u okna v chladnûj‰í míst- Àuje tvorbû pÛdního ‰kraloupu. ProtoÏe propou‰tí nosti. Rostliny jen opatrnû postfiikujeme. Postupnû de‰Èovou i závlahovou vodu, sniÏuje i potfiebu je otuÏujeme aÏ do doby v˘sadby na stanovi‰tû. závlahy. Rostliny udrÏuje v ãist‰ím stavu a usnadTímto zpÛsobem urychlíme poãátek kvetení. Àuje jejich sklizeÀ. Kromû toho ochrání porosty Pfii v˘sadbû se snaÏíme zajistit dostatek Ïivin pro nejen pfied lijáky a vûtrem, ale i krupobitím. celou dobu rÛstu. Závisí na charakteru odrÛdy, kteZeleniny vhodné ke krytí. Textilie se osvûdãují rou jsme si oblíbili. Platí v‰ak, Ïe ty nejvzrÛstnûj‰í pfiedev‰ím u nízkorostoucích druhÛ zeleniny jako je odrÛdy pro soliterní v˘sadby mÛÏeme s úspûchem salát, fiedkviãka, kedlubny, fiedkev, mrkev, vodnice, 14

‰penát, polníãek. Nejúãelnûj‰í je krytí na jafie, svÛj je jedinou úãinnou metodou. Pfiedpokladem úspûv˘znam má v‰ak i na podzim. Na jafie se záhon chu je kr˘t porost naprosto tûsnû, aby se pod texkryje ihned po v˘sevu nebo po v˘sadbû. Záhon by tilii nedostaly létající samiãky, a také vãasné krytí mûl b˘t pfiedem dobfie odplevelen˘, protoÏe textilie v dobû pfied jejich náletem. Nejvhodnûj‰í je kr˘t stimuluje i v˘voj pfiítomn˘ch plevelÛ. Maximální porost po celou vegetaci, protoÏe u fiady ‰kÛdcÛ, pfiedstih v˘voje zeleniny, 10 - 14 dní, se získá pfii napfi. pochmurnatky, vylétá je‰tû dal‰í generace. bfieznov˘ch a ãasn˘ch dubnov˘ch v˘sevech Netkaná textilie umoÏÀuje tedy nejekologiãtûj‰í boj a v˘sadbách. âím pozdûj‰í termín, tím je efekt s létajícími ‰kÛdci. Pfii opatrném zacházení a správném skladování v chladnu a ve tmû textilie vydrÏí ranosti niωí. Doc. Eva Pekárková Jarní krytí. Textilie se lehce pokládá pfiímo na i tfii roky. porost nebo na povrch pÛdy a na okrajích se upevModr˘ kvûták není kvûták ní buì pfiihrnutím, nebo poloÏením prken ãi kamenÛ. Pfii raném krytí zÛstává porost pod textilií aÏ do MoÏná jste se s modr˘m kvûtákem jiÏ také setkali, skliznû. Pfii postupn˘ch sklizních nebo za mimofiád- ale ve skuteãnosti se jedná o brokolici kvûtákovou, ného oteplení se textilie ãásteãnû odhrne nebo která pochází z pfiímofisk˘ch oblastí om˘van˘ch úplnû odstraní. K rozloÏení skliznû pfiispívá, kdyÏ se Golfsk˘m proudem (BretaÀ, Anglie). Vytváfií jeditextilií kryje jen ãást porostu a ãást zÛstává nekrytá. nou dobfie klenutou hrubûji zrnitou stfiedovou rÛÏici. ProdlouÏení sklizÀového období se tak docílí i pfii PfieváÏnû se pûstuje jako dvouletá rostlina. Sklízí pouÏití jediné odrÛdy a jediného termínu v˘sevu. se v druhém roce na jafie, po pfiezimování. Nejlépe Pfiedpûstování sazenic. Textilie usnadÀuje také se jí dafií v oblastech s mírnûj‰í zimou. V západní získávání tzv. seté neboli prostokofienné sadby Evropû se nejãastûji pûstuje bíl˘ kultivar Walcheko‰Èálovin nebo salátÛ. Okraje v˘sevného záhon- ren Winter 5. Semena vyséváme od konce ãervenku se zv˘‰í pfiihrnutou zeminou a v˘sev se pfiikryje ce do poloviny srpna do truhlíku nebo na zastínûn˘ textilií, která se na vnûj‰í stranû zatíÏí. Pod textilií v˘sevn˘ záhon. V hloubce pÛl centimetru, ve vlhké jsou vzcházející semena chránûná pfied tvorbou pÛdû a pfii teplotû 15 aÏ 20 stupÀÛ vyklíãí do ãtrpÛdního ‰kraloupu. nácti dnÛ. Pfii klíãení musíme pÛdu udrÏovat neuPodzimní krytí. Pozdnûj‰í v˘sev ãi v˘sadba stále vlhkou a rovnomûrnû teplou. To by se na pronebo nepfiízniv˘ prÛbûh poãasí ãasto zpÛsobují, Ïe slunûném záhonu nikdy nepodafiilo. Semena by se podzimní kultury salátu, endivie, hlávkové ãekanky, mohla díky sluneãním Ïáru “uvafiit” a vy byste mohli pekingského zelí, hlíznatého fenyklu nebo i kvûtá- b˘t zklamáni pfiípadn˘m neúspûchem pûstování. ku ãi brokolice nestaãí dorÛst. Takov˘m porostÛm Mladé rostlinky pfiepíchneme. Vzrostlé sazenice pomÛÏe krytí textilií dotáhnout v˘voj do sklizÀové urãené pro pfiezimování na záhonu vysazujeme ve zralosti. sponu asi 60 x 60 centimetrÛ. Ty, které budeme na Ochrana pfied mrazem. Zejména pfii holomra- jafie rychlit asi 40 x 40 centimetrÛ od sebe. Den zech za sluneãn˘ch dní krytí textilií omezuje vysy- pfied pfiesazováním sazenic truhlík (v˘sevn˘ chání pÛdy i vzduchu a tím brání nedostateãnému záhon) vydatnû zalijeme, vlhká pÛda drÏí lépe na pfiísunu vody rostlinám, kter˘ vede k jejich usychá- kofienech, rostlinky ménû trpí stresem po pfiesazení. Mechanismus pÛsobení textilie je zajímav˘: Mra- ní. Pfied siln˘mi mrazy je ochráníme tfieba pfiekryziv˘ vzduch, padající na textilii, pod níÏ se udrÏuje tím slámou, chvojím nebo hraban˘m listím. Bez vy‰‰í teplota pÛdy i vzduchu, totiÏ zpÛsobuje, Ïe na vût‰í újmy tak pfieãkají i tuωí zimu. Pokud chceme spodní stranû textilie vzniká mrazová krusta. Tato sklízet rÛÏice opravdu brzy zjara vyr˘pneme pfied ledová vrstva jako pancífi zabraÀuje mrznutí a vysu- zimou nejsilnûj‰í rostliny (i s dostateãn˘m kofieno‰ení pÛdy pod textilií, zpomaluje zahfiívání rostlin v˘m balem). Jejich listy zkrátíme asi na deset cena sniÏuje v˘par vody. Tím umoÏÀuje, aby po odez- timetrÛ. Kofieny obalené pÛdou zabalíme do vlhké nûní mrazu mohly kryté rostliny pokraãovat v rÛstu. látky nebo papíru. Takto o‰etfiené sazenice zaloÏíOchrana pfied ‰kÛdci. Netkaná textilie má je‰tû me na chladném místû (ve sklepû), obãas je zalijedal‰í v˘znamné vyuÏití: zamezuje pfiístupu ‰kÛdcÛ me. Koncem února (v chladnûj‰ích místech pozdûk porostu. I v tomto smûru má svého pfiedchÛdce: ji) je postupnû (asi po t˘dnu) vysazujeme do skleByly jím jemné sítû s maliãk˘mi oky, zvané Bionet, níku (foliovníku). Vydatnû je zalijeme. Díky teplu pro biologickou ochranu, nahrazující chemické pfií- a vlhku rychle vyrostou. Jakmile se vytvofií rÛÏice pravky. Krytí textilií chrání ov‰em jen proti létající- vhodné k jídlu, ufiízneme je. Pfiirychlené kvûtákové mu hmyzu. V prvé fiadû jsou to m‰ice, dále dfiepãí- brokolice vybíhají ãasnû do kvûtu a mohlo by se ci na listech brukvovit˘ch druhÛ, nebo mouchy, stát, Ïe vykvetou dfiíve neÏ je sníme. Pokud si zpÛsobující “ãervivost” kofienÛ - pfiedev‰ím kvûtilky chceme dobu skliznû prodlouÏit necháme ãást brukvové u fiedkví, fiedkviãek, tufiínu a vodnice, dále rostlin na záhonu a ãást jich pfiirychlíme. kvûtilky cibulové a pochmurnatky mrkvové. Zku‰e- Pro okrasu byl vy‰lechtûn i jednolet˘ ãervenofialonost ukazuje, Ïe napfiíklad ochrana textilií u japon- v˘ kultivar Violet Queen F1. Vysévá se na jafie sk˘ch fiedkví pfied kvûtilkou nebo ochrana póru, a pûstuje se podobnû jako brokolice nebo kvûták. Jaroslav Na‰inec, AEV-VS cibule a ãesneku pfied roz‰ífienou vrtalkou pórovou 15

DUBEN Poãasí nás v dubnu nûkolikrát vyvede aprílem, protoÏe je nestálé ve v‰ech meteorologick˘ch hodnotách. Dlouhodobû prÛmûrná teplota je v nadmofiské v˘‰ce 200 m jiÏ 8,4 °C, ta s kaÏd˘mi 100 m klesá o 3/4 stupnû a tak v 600 m je jen 5,5 °C. Vût‰ina rostlin vstupuje do vegetace od kofienÛ po pupeny, také mikroorganizmy v pÛdû zaãínají b˘t aktivní. PÛdní teplota se jiÏ zvy‰uje ve v‰ech profilech, na povrchu se od poãátku do konce mûsíce zmûní z 8,5 na 14 °C a ve 20 cm ze 7 na 11 °C, v 60 cm z 6,5 na 9 °C a v jednom metru z 5,5 na 8 °C. De‰Èové sráÏky se zvy‰ují, v nadmofiské v˘‰ce 200 m napr‰í 43 mm, dále 45, 48, 52, 63 a v 800 m aÏ 70 mm vodního sloupce. Pfiesto potfiebují nové v˘sadby a mûlce kofienící rostliny zálivku. Slunce je nad horizontem o 100 minut déle, tedy 14,30 hodin a sluneãní svit trvá jiÏ 160 - 170 hodin a tvofií 9 % celoroãního úhrnu. ProdluÏuje se také délka rozednívání a soumraku. V dubnu se den opût v˘raznûji prodluÏuje a vzhled zahrádky se zvlá‰tû v jeho druhé polovinû mûní kaÏd˘m dnem. Dokonãujeme v˘sadbu ovocn˘ch stromkÛ do jam, které jsme si na podzim pfiipravili, aby dokonale vyvûtraly. Broskvonû, které sázíme v˘hradnû na jafie, je dobré sázet do teplej‰í, sluncem prohfiáté pÛdy, kde se lépe ujímají. Staré ovocné stromy je moÏné pfieroubovávat, jako technika je nejúspû‰nûj‰í za kÛru. KdyÏ si bûhem dubna zahfiíÏíte bobuloviny, tak budete mít na zahrádce do podzimu mladé kefie. Po‰kozené dfievo - mrazové po‰kození, nádory (napfi. po vlnatce krvavé) je tfieba ostr˘m noÏem vyfiezat aÏ do zdravého dfieva, nebo kÛry a rány zamazat (vosk, nebo latexová barva). Kmeny po ohryzu zvûfií stojí za pokus zachránit pfiemostûním (ohryz kolem dokola) nebo zamazáním v pfiípadû, Ïe bylo zachováno kambium. Do ka‰e z hlíny se pfiidává neslamnat˘ kravinec (cca 1/3 v hlin. ka‰i) a o‰etfiené místo se zaváÏe pytlovinou, která se udrÏuje vlhká. Lepenkové pásy na zachycování kvûtopase jabloÀového je tfieba kaÏd˘ t˘den prohlíÏet. Stromy s bohat‰í násadou kvûtních pupenÛ je dobré pfiihnojit je‰tû pfied kvûtem dusíkem, v‰echny ovoc. dfieviny se hnojí i fosforeãn˘mi a draseln˘mi hnojivy. Nadmûrná násada kvûtních pupenÛ star˘ch stromÛ (hlavnû jádrovin) se redukuje fiezem. Málo plodící jádroviny, ale i bujnûji rostoucí je vhodné v této dobû fiezat, u merunûk a broskvoní se provádí jarní fiez aÏ ve fázi rÛÏového poupûte. Ve fázi my‰ího ou‰ka aÏ rÛÏového poupûte se pfiedjarním postfiikem likvidují pfiezimující ‰kÛdci (OLEOEKOL, TORANT, nebo ze star‰ích zásob OLEOEKALUX). Cel˘ strom je dÛleÏité pokr˘t jemnou mlhou postfiikové kapaliny. Proti antraknóze o‰etfiete rybíz DITHANEm. Je-li tento mûsíc chladn˘ a vlhk˘, o‰etfiujeme meruÀky a vi‰nû v dobû jejich kvetení proti moniliovému úÏehu kvûtÛ a vûtviãek, po odkvûtu angre‰tu je tfieba pamatovat je‰tû na dva postfiiky

proti americkému padlí. Také u zeleniny je stále více práce - pfiihnojování, kypfiení, odplevelování a okopávání. U vzcházejících rostlin je tfieba kypfiit pouze mûlce mezi fiádky. Malé rostlinky kofienové zeleniny Ïijí z vláhy, kterou pÛda zachytila bûhem zimy, ale ãerstvû vysázenou zeleninu je tfieba zalévat. Na pfiipravované záhony pro v˘sadbu zeleniny se rozhodí plná prÛmyslová hnojiva (NPK, Cererit ap.), zapraví se mûlce do pÛdy a povrch záhonu se urovná. Vysazují se rané zeleniny (hl. salát, rané zelí, kvûták, kedlubny, kapusta), cibule a naklíãená sadba brambor (polovina dubna). Proti dfiepãíkÛm a plodomorce zelné je dobré ko‰Èálovou zeleninu po v˘sadbû zakr˘t netkanou textilií. Po v˘sadbû je tfieba rostliny dÛkladnû zalít. Pro pozdní sklizeÀ mÛÏete vysít karotku a na zeleninové záhony se dále vysévá kopr, ãervená fiepa, fiedkviãka, paÏitka, mangold a hrá‰ek. Vysazujeme cibuli a tam, kde jsou pfiíznivé klimatické podmínky, mÛÏeme jiÏ v polovinû mûsíce sklízet ãerstv˘ chfiest, ãi rebarboru. Záhony s vysázenou cibulí a nûkteré dal‰í zeleninové záhony (napfi. mrkve) nakryjte netkanou textilií na ochranu proti kvûtilce zelné a cibulové a proti pochmurnatce mrkvové. Zakrytí netkanou textilií se doporuãuje i u ran˘ch brambor (stabilizace teploty). O pouÏití netkané textilie se dozvíte více v samostatném ãlánku na str. 14. V zakryt˘ch plochách (foliáky, pafieni‰tû, skleníãky) pfiirychlujeme rané zeleniny a v tomto mûsíci sklízíme první ãerstv˘ salát a fiedkviãky. Koncem mûsíce sem vysazujeme pfiedpûstované sazenice rajãat, paprik, lilkÛ, okurek, popfi. melounÛ. Je‰tû pfied vyra‰ením oãek révy (aby nedo‰lo k po‰kození) vyvazujeme u kefiÛ taÏnû, ramena i kmínky a nejpozdûji hned po vyra‰ení stfiíkáme proti akarinoze (OMITE 57 E, nebo vhodné sirnaté pfiípravky). O‰etfiení pfiedjarními postfiiky proti pfiezimujícím ‰kÛdcÛm na révû provádíme tûsnû po vyra‰ení. Z okrasn˘ch kefiÛ nám na zahrádce zaãíná vykvétat zlatice, jejíÏ kvûty b˘vají po‰kozené noãními mrazíky.

16

Jehliãnany se vysazují nara‰ené a pokud moÏno s kofienov˘m balem, okrasné kefie bez balu je moÏno sázet do ra‰ení s dodrÏením hloubky v˘sadby na úrovni, v jaké byly rostliny dosud pûstovány. U rÛÏí dokonãujeme fiez, nové kefie, ãi stromky dosazujeme a okrasn˘ Ïiv˘ plot z rostlin Buxusu v této dobû stfiíháme. Plamének je tfieba chránit u kofienÛ pfied pfiím˘mi sluneãními paprsky a proto je tfieba v tûchto kritick˘ch místech chránit rostliny nast˘lkou vrstvy kompostu. Letniãky vze‰lé z bfieznového v˘sevu v pafieni‰ti pfiepichujeme (hledíky, astry, ostálky apod.), letniãky urãené k v˘sevu do volné pÛdy v tuto dobu vyséváme.

Druhá polovina dubna je sv˘mi klimatick˘mi podmínkami - pokud není pfiíli‰ chladno a studená pÛda - vhodná na v˘sev travního semene. Vyseté semeno se do pÛdy zasekává hrábûmi, men‰í plochy se mohou mírnû zakr˘t prosátou kompostovou zeminou, povrch se upûchuje lopatou. U trávníku pfiichází bûhem mûsíce také první seã. Koncem mûsíce se mohou sázet lilie a meãíky. Také je ãas pfiesazování pokojov˘ch kvûtin do vût‰ích nádob. Jako drenáÏ se na dno kofienáãe pouÏívá hrub˘ písek. U rostlin, pûstovan˘ch v kvûtinovém oknû, exponovaném k jihu je tfieba mírnit pfiímé sluneãní záfiení stínûním, neboÈ rostliny jsou po zimû, kdy bylo slunce nedostatek, zvlá‰tû citlivé.

Znáte SZO âZS Narcis Kladno?

musíme brzy na jafie odstranit, zpÛsobila by vybûlování prvních v˘honkÛ. – Narcisy rostou pomûrnû brzy po rozmrznutí pÛdy. V té dobû pohnojíme dal‰í dávkou jiÏ zmínûn˘ch hnojiv a zapravíme. Zalijeme tak, aby se hnojivo dostateãnû s vláhou dostalo pod cibuli ke kofienÛm. Pfii such˘ch jarech dostateãnû zaléváme i v dobû kvetení. – Chorob se narcis nevyvaruje jako kaÏdá milá kvûtina. Jsou to rÛzné fuzariové choroby - fuzariová a sklerociová hniloba a plísnû narcisové (bortrytida). PouÏíváme proti nim systemické fungicidy na mofiení a postfiik. – Z pfiirozen˘ch ‰kÛdcÛ narcisÛ je nejnebezpeãnûj‰í cibulovka narcisová (velká narcisová moucha) a cibulovka zhoubná (malá narcisová moucha), háìátko zhoubné a roztoã narcisov˘. S nûkter˘mi ‰kÛdci mimo velkou mouchou narcisovou se setkáváme velmi zfiídka. Hubení tûchto ‰kÛdcÛ je pracné a úãinek slab˘. Doporuãujeme pozemky stfiídat. Nikdy nesázíme narcisy po tulipánech. – Cibule narcisÛ rostou aÏ po odkvûtu. Proto doporuãujeme otrhat odkvetlé kvûty tûsnû za semeníkem a záhony silnû zaléváme, kdyÏ jsme je pfied tím dobfie pfiihnojily. – SklizeÀ narcisÛ provádíme po 2-3 letech. Cibule je zralá, kdyÏ listy narcisu hnûdnou nebo rozklesávají. Kofieny násilím neodstraÀujeme. Su‰íme ve stínu pfii teplotû kolem 20 °C. °C Vidíme-li, Ïe cibule jiÏ nasazuje ve vût‰ím mnoÏství nové (silnûj‰í, zdufielej‰í) kofieny, odloÏíme sklizeÀ na pfií‰tí rok. Chcete-li se stát ãlenem a dozvûdût se více o narcisech, mÛÏete se informovat na SZO Narcis Kladno, Milo‰ Krupiãka, Havlíãkova 2926, PSâ Milo‰ Krupiãka 272 04 Kladno 4.

V roce 1985 nûkolik nad‰en˘ch pûstitelÛ narcisÛ a ostatních jarních cibulovin zaloÏilo speciální základní organizaci pfii âZS v Kladnû - SZO Narcis Kladno. Jejím hlavním programem jsou narcisy, i kdyÏ zde pÛsobí, nebo pÛsobily sekce tulipánÛ a ostatních jarních cibulovin. âlenská základna má 170 ãlenÛ z âech, Slovenska a Polska. Hlavní ãinností zÛstává pûstování narcisÛ, kter˘ch se v organizaci podafiilo shromáÏdit pfies 2300 odrÛd. Velk˘m pomocníkem v této ãinnosti je pravidelné vydávání spolkového ZPRAVODAJE 2x v roce a v neposlední fiadû je vydání jiÏ tfietího katalogu narcisÛ, které jsou pûstovány v âR. Katalog je urãující pomÛckou ãlenÛ pro pûstování, ochranu a orientaci pro eventuální sbûratelsk˘ zájem. Katalog se také dívá do historie ‰lechtûní. Jeho ãlenûní, urãování tvarÛ a návodÛ k pûstování. Pro publikaci, kterou právû drÏíte v rukou, se pokusíme vám pomoci v shrnutí zku‰eností a rad s pûstováním tûchto mil˘ch prvních poslÛ jara.

¤íkejme tomu desatero narcisáfie: – Stanovitû narcisÛ musí b˘t slunné, otevfiené (ve stínu málo kvetou), pÛda propustná, stfiednû tûÏká, s dobrou drenáÏí. PÛdní reakce má b˘t neutrální aÏ slabû zásaditá. – PÛdu 14 dní pfied v˘sadbou zryjeme aÏ do hloubky 25 cm. Hnojíme jen vyzrál˘m kompostem a nebo prÛmyslov˘mi hnojivy. Narcisy nikdy nesázíme po rajãatech, bramborách, cibuli, ãesneku a pórku. – Narcisy sázíme koncem záfií aÏ do poloviny fiíjna, do hloubky podle velikostí cibulí a to 3x hluboko jako je cibule narcisu, ve sponu 15 x 15 cm a fiádkÛ 20-25 cm od sebe. Men‰í cibule sázíme ¤ez rÛÏí ménû hluboko. – Po v˘sadbû narcisy silnû zalijeme jednorázovû. Jaké práce nás ãekají na záhonech rÛÏí v pfiedjaPfii teplej‰ím podzimu po t˘dnu opakujeme. Voda fií? Hlavnû dbáme na to, aby byly rÛÏe správnû ofiemusí proniknout pod cibule. zány. Náprava je moÏná pokud jsou ra‰ící v˘hony – Krátce po prvních mrazících lehce pfiikryjeme je‰tû nevelké. ¤ez rÛÏí se vysvûtluje nûkdy sloÏitû, záhon chvojím, borkou nebo i slámou. Tu v‰ak ale základní pravidlo je prosté. âím má záhonová 17

rÛÏe vût‰í kvût, tím více je tfieba fiezat. Z v˘honu mohou zÛstat u zemû jen jedno nebo dvû oãka. Pokud jsou zdravá, pro dal‰í Ïivot rÛÏe to staãí. U rÛÏí s drobn˘mi kvûty (polyantky) pak zkracujeme jen nepatrnû. RÛÏím sadov˘m a pnoucím odstraÀujeme jen koncová rozvûtvená kvûtenství z loÀského roku. Obãas pak dûláme jakési zmlazení, kdy vyfiízneme tûsnû u zemû cel˘ star˘ v˘hon. âasto se lidé ptají, zda je vÛbec fiez nutn˘. V pfiírodû rÛÏe pfiece také nikdo nefieÏe. Dne‰ní pro‰lechtûné rÛÏe se podstatnû li‰í od sv˘ch pfiedkÛ. Kdybychom na nû nesáhli nÛÏkami, zpoãátku by rostly do v˘‰ky i kvetly. Pak by ov‰em zaãaly b˘t kefie pfiehoustlé, proschlé, plné chorob a ‰kÛdcÛ. Jedna po druhé by vûtve usychaly i umrzaly. Nakonec by asi ze zemû prorostla podnoÏ, a celá rÛÏe by nám, jak se fiíká, zplanûla. Nové v˘hony jsou pak tenãí, listy mají svûtleji zelenou barvu, jsou mûkké, nelesklé. RÛÏe roste nápadnû do v˘‰ky a kvete prázdn˘mi kvûty podobn˘mi svûtlé ‰ípkové rÛÏi. KdyÏ nûco takového uvidíte je potfieba odli‰né v˘hony hned odstranit, a to aÏ pod povrchem pÛdy. KaÏdá rÛÏe mÛÏe zplanût, pokud je oãkovaná, protoÏe se skládá vlastnû ze dvou jedincÛ. Nahofie vidíme u‰lechtilou ãást, od kofienového krãku níÏe se skr˘vá podnoÏ. Je oãkování vÛbec nutné, kdyÏ pfiiná‰í riziko zplanûní? Hlavnû dfiíve byly nûkteré odrÛdy ve stfiedoevropsk˘ch klimatick˘ch podmínkách choulostivé a odolná podnoÏ jim zaji‰Èovala dobrou v˘Ïivu. V‰echny rÛÏe se ov‰em neoãkují - tfieba pokryvné nebo miniaturní b˘vají fiízkované, botanické druhy se mnoÏí v˘sevem. RÛÏe se tvorbou ‰ípkÛ, s v˘jimkou sadov˘ch a botanick˘ch, oslabují. Proto pokud kvûty neskonãí ve váze, ihned po odkvûtu je odstfiihneme, a to nejen onen kvût, ale je‰tû také jeden aÏ dva listy pod ním. Jedinû tak umoÏníme rÛÏi, aby vyra‰ily silné nové v˘hony, které brzo ukáÏí nová poupata. Z ‰ípkÛ u‰lechtil˘ch odrÛd bychom po mnoha letech pûstování dostali smûs sice nejrÛznûj‰ích typÛ, ale ve zdrcující vût‰inû hor‰ích, neÏ byla ta na‰e pÛvodní. Podle toho, jak by se rÛÏe rozpomnûla na své pfiedky, by byly kvûty mûkké, prázdné, neãisté barvy, v˘hony silnû trnité, poléhavé apod. To jsme se uÏ v‰ak dostali aÏ k ‰lechtûní rÛÏí a vzniku odrÛd. U nás se rÛÏemi na vysoké odborné úrovní zab˘vá specializovaná organizace âSZ Rosa klub, jenÏ má fiadu místních poboãek a vydává svÛj Zpravodaj. RNDr. Jifií Îlebãík, VÚOZ PrÛhonice

a máte problémy s padlím, tento zpÛsob vám umoÏní omezit aÏ úplnû odstranit tento problém bez pouÏití chemického postfiiku. Mimo to vám poskytne radost z mnohem vy‰‰í úrody vlastních salátovek. Sazenice vysazujeme v fiádku od sebe 60 aÏ 70 cm a navádíme je na provázek upevnûn˘ na horním vedení (drátu, konstrukci apod.). V dobû kdy rostlina dosáhne 60 - 70 cm, odstraníme fiezem v‰echny listy a plody do v˘‰ky 40 - 45 cm, ponecháme pouze 1,5 - 2 cm fiapíku z kaÏdého odstranûného listu (prevence proti zaschnutí). Pro zjednodu‰ení návodu si zb˘vající ãásti vedení rozdûlíme na tfietiny (pfiíklad: pfii v˘‰ce konstrukce 190 cm, do 40-ti cm v˘‰ky odstraníme listy, zb˘vajících 150 cm rozdûlíme na tfietiny - tj. 3 x 50 cm). Rostlina pokraãuje v rÛstu a – dosahuje horní hranice I. tfietiny tj. 90 cm a zaãíná kvést – dosahuje horní hranice II. tfietiny, tj. 140 cm, s tím, Ïe II. tfietina rostliny kvete,v I. tfietinû narÛstají plody. ZároveÀ v I. tfietinû zaãínají rÛst zálistky, které za‰tipujeme za 1. listem – dosahuje hranice vedení (III. tfietiny) a za‰típneme ji. V III. tfietinû kvete, v II. tfietinû narÛstají plody a v I. tfietinû jsou plody ke sklizni. VyrÛstají zálistky po celé délce, zejména v‰ak v II. tfietinû, opût za‰tipujeme za 1. listem. Toto za‰tipování zálistku za 1. listem budeme nadále dûlat po celou dobu vegetace - pûstování rostliny. V momentû, kdy sklízíme plod, odstraníme i list, kter˘ byl u sklizeného plodu. Listy odstraÀujeme i v pfiípadû, Ïe plod zaschl, upadl nebo z jiného dÛvodu chybí. V místû, kde jsme odstranili list, pokraãuje v rÛstu plod a list na zálistku. Po sklizni plodu ze zálistku odstraníme i cel˘ zálistek. Na hlavním stonku zÛstanou chvíli pouze zbytky fiapíku listu a zálistku. Z tohoto místa zaãne brzy vyrÛstat nov˘ zálistek, kter˘ opût za‰típneme za prvním listem. Zde se zaãne vyvíjet nov˘ plod. List, kter˘ nemá u sebe plod, by mûl b˘t odstranûn. Dosáhneme tím následujícího stfiídání v˘voje kvetení, narÛstání plodu a skliznû. Jak ukazuje tabulka, opakujeme celou periodu nûkolikrát (3-5 x i vícekrát). Pfiedpokladem je udrÏení zdravého kofienového systému. Pfii tomto zpÛsobu je velmi v˘hodn˘ zpÛsob roubování okurek na tykev fíkolistou (není v‰ak podmínkou). U krátk˘ch salátovek tzv. minisalátovek, za‰tipujeme zálistky stfiídavû za prvním a za druh˘m listem. Pro popsan˘ zpÛsob vedení fiezu nejsou vhodné Intenzivní pûstování v‰echny odrÛdy. Je tfieba pouÏít odrÛdy ovûfiené, okurek salátovek s v˘raznou a rychlou schopností vytváfiení nov˘ch Rád bych se s Vámi podûlil o zku‰enosti s inten- zálistkÛ po odstranûní pÛvodních. Vhodné jsou zivním a velmi zajímav˘m zpÛsobem vedení okurek ãeské odrÛdy Superstar F1, Vista F1, holandské salátovek - hadovek na provázku. Pokud pûstujete Nevada F1, Kameron F1, z krátk˘ch ãeské odrÛdy ve fóliovníku ãi skleníku salátové okurky - hadovky Minisprint F1, Paladinka F1, z holandsk˘ch Rawa 18

F1, Taha F1. Nevhodné jsou napfi. Marta F1, Saladin F1, Sandra F1, Pepinex F1. Podmínkou úspûchu tohoto zpÛsobu vedení je mimo nutnosti volby vhodné odrÛdy také dostateãná v˘Ïiva a závlaha. Mûli bychom mít na pamûti, Ïe rostlinû odebíráme znaãné mnoÏství plodÛ a listÛ. V˘hody popsaného zpÛsobu: – vzdu‰n˘ porost (prevence chorob) – v˘razná eliminace napadení padlím (padlí potfiebuje k ‰ífiení staré pfiestárlé listy, které pfii tomto pûstování na rostlinû nejsou) – zaji‰tûní optimálního vyuÏití svûtla, staré listy nezastiÀují nové, nevytváfií se konkurence listÛ – moÏnost regulace tvorby pouze velmi kvalitních plodÛ - malé a deformované odstraÀujeme, abychom umoÏnili v˘voj jin˘ch, kvalitních. StupeÀ v˘voje rostliny

‰kÛdci chránûna. Z tohoto hlediska b˘vá biologická ochrana levnûj‰í neÏ ãasté pouÏívání insekticidÛ. Pro dobrou úãinnost tohoto zpÛsobu ochrany je nutné správné rozpoznání ‰kÛdce, nasazení predátorÛ v poãátku napadení, tedy dfiíve, neÏ se zaãnou ‰kÛdci intenzivnû mnoÏit a dojde k jejich kalamitnímu pfiemnoÏení. Pokud je v pfiípadû pfiemnoÏení nebo v˘skytu chorob nutné pouÏít chemick˘ pfiípravek, pak jen takov˘, kter˘ je povoleno pouÏívat souãasnû s biologickou ochranou. V souãasné dobû se vyuÏívá k ochranû rostlin pûstovan˘ch ve sklenících, foliovnících, zimních zahradách i domácnostech pût hlavních druhÛ predátorÛ, ktefií pokr˘vají základní spektrum zde se vyskytujících ‰kÛdcÛ. Jde o velmi drobné, pouh˘m okem témûfi neviditelné subtropické organismy, ktefií napadají pouze konkrétní druhy ‰kÛdcÛ. âlovûku ani domácím zvífiatÛm ne‰kodí. Proti m‰icím je to parazitická vosiãka Aphidius colemani, je tmavého zbarvení o velikosti 2 mm. Je dodávána v malé vaniãce, kterou ihned po obdrÏení staãí ve skleníku otevfiít a poloÏit na zastínûné místo. Vosiãka si jiÏ sama zaãne velmi aktivnû m‰ice vyhledávat a klást do nich svá vajíãka. Není ani tfieba upravovat reÏim vûtrání. Parazitické vosiãky, pokud mají ve svém okolí dostatek m‰ic, nemají tendenci ze skleníku uletût. Uvnitfi m‰ice, která je v dÛsledku parazitace znehybnûna a pozdûji zahubena, probûhne cel˘ v˘voj larvy a kukly parazita. Parazitované m‰ice jsou typicky ztmavlé a jakoby nafouklé. Po zhruba 10 dnech se z nich líhnou jedinci dal‰í generace, ktefií napadají dosud pfieÏívající zbytky m‰ic. To se opakuje tak dlouho, dokud jsou ve skleníku Ïivé m‰ice. Jedno pouÏití tohoto m‰icomara na zaãátku sezóny pfii prvním v˘skytu m‰ic tak mÛÏe vyfie‰it problém po celou dobu vegetace. PfiibliÏnû 100 vosiãek pokryje potfiebu o‰etfiení bûÏného zahrádkáfiského skleníku. DokáÏe se velmi dobfie pfiizpÛsobit vysok˘m teplotám ve skleníku a není nároãná na vzdu‰nou vlhkost. Velkou pfiedností vosiãky je ‰iroké spektrum druhÛ m‰ic (m‰ice broskvoÀová, m‰ice fie‰etláková, m‰ice bavlníková), na kter˘ch parazituje. Pfii v˘skytu kyjatky zahradní je v‰ak nutno pouÏít parazitickou vosiãku Aphidius ervi. Proti molicím se nasazuje drobná, tmavû zbarvená vosiãka Encarsia formosa o velikosti 0,5 mm, která parazituje larvy molic, vyskytující se na spodní stranû listÛ. Narozdíl od pfiedchozí vosiãky se do skleníku aplikuje v podobû pupárií nalepen˘ch na kartiãkách, které se vyvûsí na napadené rostliny do blízkosti molic. Vosiãky se postupnû líhnou a samy vyhledávají svého hostitele - larvy molic, do kter˘ch kladou svá vajíãka. âerná pupária pfiitom zÛstávají pfiilepena na kartiãce. Zhruba po 10 dnech od parazitace napadená larva molice ztmavne a za dal‰ích 10 dní se líhne nová generace vyhledávající dal‰í larvy. To se opakuje po celou

ROSTLINA - tfietiny I.

II.

III.

kvetení nárÛst

kvetení

-

1. perioda

sklizeÀ kvetení nárÛst

nárÛst sklizeÀ kvetení

kvetení nárÛst sklizeÀ

2. perioda

sklizeÀ kvetení nárÛst

nárÛst sklizeÀ kvetení

kvetení nárÛst sklizeÀ

Ing. Jan Prá‰il, SEMO s.r.o.

Biologická ochrana rostlin ve sklenících a foliovnících Zelenina a okrasné rostliny pûstované ve sklenících, foliovnících nebo zimních zahradách b˘vají napadány mnoha nepfiíjemn˘mi ‰kÛdci. Jsou jimi nejãastûji molice skleníková, m‰ice, svilu‰ky, tfiásnûnky. K ochranû rostlin pfied tûmito nezvan˘mi hosty se vyuÏívá jejich pfiirozen˘ch nepfiátel umûle introdukovan˘ch parazitoidÛ a predátorÛ. Chemick˘m o‰etfiením se vût‰inou nepodafií ‰kÛdce zcela vyhubit a ãasto se po urãité dobû objeví na rostlinách znovu. Pfiíãin mÛÏe b˘t mnoho. Tou nejãastûj‰í je odolnost ‰kÛdce vÛãi ãasto pouÏívan˘m pfiípravkÛm. Navíc je pouÏívání chemick˘ch pfiípravkÛ v dne‰ní dobû pro fiadu zahrádkáfiÛ neÏádoucí. Ochrana skleníkÛ pomocí Ïiv˘ch predátorÛ a parazitoidÛ (drav˘ch roztoãÛ, parazitick˘ch vosiãek aj.) má nûkolik pfiedností. Nenese Ïádná rizika ohroÏení zdraví lidí, zvífiat nebo samotn˘ch rostlin, nezatûÏuje Ïivotní prostfiedí a má narozdíl od chemick˘ch pfiípravkÛ nulovou ochrannou lhÛtu. Dal‰í v˘znamnou pfiedností je to, Ïe po namnoÏení uÏiteãného hmyzu ãi roztoãÛ je kultura dlouhodobû, vût‰inou aÏ do konce vegetace, spolehlivû pfied 19

dobu v˘skytu larev. Jedna samice Encarsie klade 10 - 15 vajíãek za den, celkem za Ïivot aÏ 300 vajíãek. Na o‰etfiení bûÏného zahrádkáfiského skleníku staãí aplikace 200 vosiãek na poãátku v˘skytu larev. Proti svilu‰kám je pouÏíván drav˘ roztoã Phytoseilus persimilis. Je asi 0,5 mm velk˘ a aplikuje se na rostliny posypem pilinového substrátu s roztoãi, do míst napaden˘ch svilu‰kami. Rychle pohybující se roztoã vyhledává a vysává dospûlce, nymfy, larvy a vajíãka svilu‰ek. Dennû vysaje aÏ pût dospûl˘ch svilu‰ek nebo dvacet nymf a vajíãek. Z vajíãek dravého roztoãe se po 4 dnech vyvíjí nymfy, které jsou rovnûÏ dravé. Proti tfiásnûnkám se pouÏívá drav˘ roztoã Amblyseius cucumeris, aplikuje se na rostliny rovnûÏ posypem pilinového substrátu s obsahem roztoãÛ. Roztoã napadá a vysává jak larvy tfiásnûnek, tak svilu‰ky. Je schopen vyvíjet se i na pylu. Z tohoto dÛvodu je vhodné vysazení dravého roztoãe na zaãátku sezóny, kdy se tfiásnûnky je‰tû neobjevují masovû a Amblyseius kolonizuje rostliny i bez pfiítomnosti tfiásnûnek. Aplikaci uÏiteãn˘ch organismÛ je vhodné kombinovat s vyvû‰ením Ïlut˘ch lepov˘ch desek, a to jiÏ po v˘sadbû rostlin. Jsou to optické lapaãe, které svou barvou lákají hmyz, kter˘ se nalepí na vrstvu nevysychavého lepu. Desky sice samy o sobû nezaji‰Èují dokonalou ochranu, ale usnadní zji‰tûní prvního v˘skytu molic ãi m‰ic, a tím pfiispívají k vãasnému vysazení parazitick˘ch vosiãek. Kromû toho desky po celou sezónu vychytávají v˘znamnou ãást okfiídlen˘ch dospûlcÛ molic i m‰ic. Vosiãky na Ïluté lepové desky nereagují, takÏe se mohou ponechat ve skleníku i po nasazení parazitoidÛ. K signalizaci a kontrole v˘skytu tfiásnûnek se pouÏívají modré lepové desky. V‰echna uvedená bioagens sná‰ejí jen nûkolikadenní transport a jejich skladování je prakticky nemoÏné. Bez pfiítomnosti svého hostitele nejsou schopny déle pfieÏívat. Z tûchto dÛvodÛ je tfieba parazity a predátory objednávat aÏ v dobû v˘skytu Ing. Markéta Broklová, ‰kÛdce. Biocont Laboratory s.r.o.

Proti americkému padlí musíme udûlat uÏ preventivní o‰etfiení v dobû poãátku ra‰ení pupenÛ a opakovanû v dobû dokvétání a tvorby mal˘ch plÛdkÛ velikosti hrá‰ku, coÏ b˘vá asi o tfii aÏ ãtyfii t˘dny pozdûji. Tyto dva postfiiky správn˘m pfiípravkem zajistí ãisté plody do doby jeho skliznû, obvykle koncem ãervna a zaãátkem ãervence. Po skonãení skliznû postfiíkáme potfietí. Spolehlivost o‰etfiení je tfieba doplnit ochranou mechanickou, a to sestfiíháváním napaden˘ch koncÛ letorostÛ koncem záfií nebo zaãátkem fiíjna. K postfiiku jsou doporuãeny pfiípravky: BAYLETON 25 WG, WP nebo RUBIGAN 12 EC v koncentraci 0,03 %, KARATHANE LC - 0,05 %, FUNDAZOL 50 WP - 0,06 %. Z biologicky ‰etrn˘ch pfiípravkÛ na bázi fiepkového oleje mÛÏeme pouÏít 5 % BIOOL nebo BIOTON, pfii jejich pouÏití pfiidáme do postfiiku nûkolik kapek smáãedla napfi. JAR. RNDr. Stanislav Pele‰ka

Rez hru‰Àová

V posledních letech se v poradnách setkáváme stále ãastûji s dotazy na oranÏovû ãervené aÏ rezavé skvrny na listech hru‰nû. Skvrny se objevují na listech jiÏ v prÛbûhu vegetace a koncem léta z rubové strany skvrn vyrÛstají ‰piãaté v˘ãnûlky. Zcela v˘jimeãnû se skvrny objeví i na plodech. Skvrny zpÛsobuje dvoubytná rez hru‰Àová, která strom oslabuje a sniÏuje plodnost. Jejím hostitelem jsou kromû hru‰nû, která hostí nemoc v létû i jalovce, pfiedev‰ím ãínsk˘ a klá‰tersk˘ (Juniperus chinensis a sabina), na jejichÏ vûtvích rez pfiezimuje. Na jafie v období kvûtu hru‰ní (konec dubna, zaãátek kvûtna) se na vûtvích napaden˘ch jalovcÛ vytváfiejí rosolovité zimní v˘trusy, které se za sucha ‰ífií vzduchem na hru‰nû. Onemocnûní podporuje pfiedev‰ím teplej‰í a de‰tivé poãasí. Se zv˘‰en˘m v˘skytem této choroby souvisí bezpochyby i masovûj‰í roz‰ífiení jalovce ãínského do parkov˘ch v˘sadeb, pfiedev‰ím jejich barven˘ch kultivarÛ. Pokud mÛÏete odstranit ze vzdálenosti asi tak Americké padlí angre‰tové 150 m v‰echny uvedené jalovce, máte vyhráno, V nûkolika minul˘ch letech se zvy‰uje poãet pokud ne, pak je‰tû hru‰ku nekácejte, je moÏné ji angre‰tov˘ch stromkÛ a kefiÛ zasaÏen˘ch americ- chránit postfiikem v dobû pfied kvûtem a tûsnû po k˘m padlím. ZpÛsobuje ho houba Sphaerotheca nûm nûkter˘m z pfiípravkÛ: BAYCOR 25 WP, morus-uvae, jejíÏ podhoubí uvolÀuje zjara velké SAPROL NEW, TOPAS C 50 WP. mnoÏství spór a ty infikují ra‰ící pupeny angre‰tÛ. Postfiik se doporuãuje po 4 t˘dnech zopakovat. Ale americké padlí napadá v poslední dobû také Základem prevence je odstraÀování napaden˘ch rybízy, pfiedev‰ím ãern˘. Parazit pfiezimuje jako podhoubí také na nemoc- vûtví jalovcÛ, coÏ u sousedÛ b˘vá problém. Urãit˘ n˘ch listech a letorostech, z nichÏ se na jafie snad- ochrann˘ efekt by mûlo mít i postfiíkání vûtví napano ‰ífií na zdravé mladé listy, pozdûji je‰tû na den˘ch jalovcÛ uveden˘mi pfiípravky nejlépe zjara mladé plÛdky a také na letorosty. V‰ude vytváfií bû- pfied tvorbou zimních spór, ale Ïádn˘ pfiípravek na lav˘, pozdûji ‰edohnûd˘ povlak, kter˘ sniÏuje vy- tento zásah nebyl dosud povolen. Ing. Milo‰ KoÏe‰ník, nakl. Kvût, âZS barvování a zrání plodÛ, po‰kozuje listy i letorosty. 20

KVùTEN Brzy bude leto‰ní jaro minulostí, neboÈ se ujmou vlády letní mûsíce. Dlouhodobû prÛmûrná denní teplota je v nadmofiské v˘‰ce 200 m 14 °C a na kaÏd˘ch 100 m klesá zhruba o 3/4 stupnû, takÏe v 600 m je jen 11 °C. I v podhorsk˘ch a horsk˘ch oblastech je nad 10 °C a v níÏinách probíhá teplé vegetaãní období. PÛda se dále prohfiívá, na povrchu se od poãátku do konce mûsíce zmûní z 16 na 19 °C, v hloubce 20 cm ze 13 na 17 °C, v 60 cm z 13 na 15 °C a v jednom metru je v prÛmûru 12 °C. V pÛdû ve v‰ech profilech dochází k rychlé humifikaci a mineralizaci rostlinn˘ch materiálÛ a pfievádûní do pÛdních roztokÛ. Kvûtnové sráÏky jsou bohat‰í, v nadmofiské v˘‰ce 200 m napr‰í 58 mm pak 62, 67, 73, 78 a v 800 metrech dokonce 84 mm vodního sloupce. Ale mladé listy vodu silnû odpafiují a tak se ani tento mûsíc neobejdeme bez obãasné zálivky. Délka dne se prodlouÏí o dal‰í 1,25 hodiny na témûfi 16 hodin. Slunce se blíÏí letnímu slunovratu a svítí jiÏ 240 hodin coÏ je 13 % z celoroãního úhrnu. Kvûten je mûsíc, kdy ovocné stromy mají dostatek mízy a proto zahrádkáfii ze zimních nenara‰en˘ch roubÛ pfieroubovávají peckoviny a jádroviny technikou za kÛru. RovnûÏ je dÛleÏité pamatovat na vãasnou ochranu proti rzi hru‰Àové, která pfii vût‰ím roz‰ífiení silnû omezuje asimilaãní schopnosti stromu. I kdyÏ je základním a nejúãinnûj‰ím opatfiením likvidace mezihostitele rzi (jalovec ãínsk˘ a klá‰tersk˘), je dÛleÏité provést chemické o‰etfiení pfied kvûtem a po odkvûtu hru‰nû rostliny hru‰nû i jalovce. Pamatujte také v této dobû na odstraÀování a likvidaci napaden˘ch vûtví jalovce. Ochranná opatfiení - nejen proti rzi, ale i proti ostatním chorobám (v kvûtnu téÏ proti obaleãÛm, pilatkám, vrtuli tfie‰Àové, listov˘m m‰icím, strupovitosti, padlí aj.) a ‰kÛdcÛm v kvûtnu aktuálních by mûli provádût i zahrádkáfii a pûstitelé, sousedící s va‰í zahrádkou, aby tyto nákladné zákroky mûly dostateãn˘ efekt. U bobulovin se mimo nedostateãného opylení podílí na sprchávání, ãi opadu bobulovin nedostatek pÛdní vláhy. Proto se doporuãuje v období sucha dostateãnû kefie zalévat a v pfiípadû ãerného rybízu, kde b˘vá pfiíãinou opadu ‰patné opylení, se doporuãuje vysazovat více odrÛd. Také vydatná zálivka ovocn˘ch stromÛ pod obvodem koruny je v období sucha z tohoto dÛvodu nutná. Aktuální jsou i ochranné zákroky proti slimáãkÛm a plzáãkÛm, které ohroÏují zvlá‰tû vyseté a vysázené zeleniny - je moÏné vyuÏít dusíkatého vápna (30g/m2), které pÛsobí i hnojivû a herbicidnû a nebo nejedovat˘ pfiípravek VANISH Slug Pellets. Tyto pfiípravky se aplikují opatrnû tak, aby nedo‰lo ke styku s rostlinami. V pfiípadû vlhkého a de‰tivého poãasí je nutné vûnovat vût‰í pozornost o‰etfiení jahodníku proti plísni ‰edé. K o‰etfiení se pouÏívá buì ROVRAL, nebo EUPAREN - nejdfiíve na zaãátku kvetení a postfiik se za t˘den opakuje. Pfiehoustlé, nebo

dusíkem pfiehnojené porosty jsou pro napadení plísní podstatnû vnímavûj‰í. Napadené plody je tfieba ihned odstraÀovat a likvidovat, zdravé podkládat, sazenice pûstovat na folii, nebo mulãovat. ¤e‰ením v rizikov˘ch oblastech je i pûstování odoln˘ch odrÛd (Karmen apod.). Z bfieznového v˘sevu salát, ‰penát a kopr jiÏ mÛÏeme sklízet, na volné záhony se vysévají fiedkviãky, hrá‰ek a karotku k postupné sklizni, salátovou fiepu, fazolky, pozdní ko‰Èáloviny a ãekanku salátovou pro zimní rychlení pukÛ, ale i na teplo nároãnûj‰í zeleninové druhy, jako napfi. tykve a okurky. Do studeného pafieni‰tû lze od zaãátku mûsíce sázet okurky, na volná místa ve foliáku, ãi ve skleníãku se vysazují rajãata, papriky a okurky. Po období tzv. ledov˘ch muÏÛ se vysazují na záhony sazenice teplomiln˘ch zelenin. Ten, kdo nemá zahrádku, mÛÏe na balkonu, nebo terase, ãi alespoÀ na plo‰e okenního parapetu nûkteré zeleniny pro svoji potfiebu vypûstovat. Nízk˘m kefiíãkov˘m rajãatÛm staãí sáãky z plastic. hmoty, vysoké tyãkové odrÛdy v polyetylénov˘ch pytlích, k tyãkov˘m fazolÛm vyset˘m do bed˘nek je moÏno z latûk a provázkÛ do cca 2-metrové v˘‰e zhotovit vhodnou opûru. Na balkonu si mÛÏeme vypûstovat podobn˘m zpÛsobem i papriky, nad kter˘mi natáhneme na ohnuté dráty folii v podobû krytu. Mimo uÏitkovou zeleninu nám balkon bûhem vegetace poskytne i okrasnou zelenou stûnu, ze které sklízíme lusky. Pokud v dubnu nebyl ãas, nebo vhodné podmínky pro vysazení révy, tak to je‰tû v kvûtnu mÛÏeme provést. Je ale nutné mít pÛdu pro dlouholeté pûstování fiádnû pfiipravenou - hluboké zkypfiení (60 cm), zásobení kompostem (10 kg), pln˘m hnojivem (4 dkg/sazenici). KdyÏ jiÏ je u révy zfietelná násada budoucí úrody (koncem mûsíce), vylamujeme neplodné letorosty a zálistky, vyrÛstající z úÏlabí listÛ. Proti perenospofie, padlí, obaleãÛm a ãervené spále v této dobû stfiíkáme.

21

Stále je‰tû mÛÏeme do truhlíkÛ na okno vysévat nûkteré letniãky (balzamíny, lichofiefii‰nice), do mobilních nádob vysévat nízké odrÛdy afrikánÛ. Hlízy jifiin se vysazují na dobfie pfiipravené záhony (propracovaná a kompostem vyhnojená pÛda), vysazují se hlízy gladiolÛ. S v˘sadbou nara‰en˘ch hlíz begonií poãkejte aÏ do tfietí dekády mûsíce kvÛli vy‰‰í citlivosti na mráz. U rÛÏí odstraÀujte vãas (nejlépe hned po zji‰tûní) plané vlkovité v˘hony, vyrÛstající z podnoÏe. Také dbejte na zdravotní stav a vhodn˘mi fungicidy (DITHANE, NOVOZIR ap.) stfiíkejte proti rÛÏové rzi, proti ãerné skvrnitosti a rÛÏovému padlí. Balkon efektnû ozdobí laÈková mfiíÏ, která se nechá popnout popínavou lichofiefii‰nicí, nebo fazolem ‰arlatov˘m. Za teplého dne vyneste pokojové kvûtiny ven (ne v‰ak na prudké slunce) a osprchujte je. Tato koupel vlaÏnou vodou jim prospûje, po okapání vody je pfieneste zpût na jejich místo. Vfiesy a vfiesovce po odkvûtu sestfiíhejte asi o 1/3 délky - kefiíky zahustí aÏ od zemû a bohatû pokvetou. Novû vysázené dfieviny dostateãnû zalévejte (zvlá‰tû v období sucha a intenzivního sluneãního

záfiení), také mlÏení je tfieba nûkolikrát dennû opakovat. PrÛbûÏnû odstraÀujte u ‰efiíku odkvetlá kvûtenství hned po odkvûtu, po odkvûtu tulipánÛ odstfiíhávejte semeníky, aby se rostliny nevysilovaly. Trávník pravidelnû sekejte, krátkou fiezanku z pokosu sekaãkou (ne v‰ak rostliny v semenném stavu) pouÏijte na zahrádce jako mulã. Krtek v trávníku, ale i na záhonech je hmyzoÏravec právnû chránûn˘ a nelze jej chytat, ãi snad hubit. Jist˘ch úspûchÛ v ochranû proti jeho pfiítomnosti bylo dosaÏeno pfii kladení silnû aromatick˘ch látek do chodeb - mÛÏete napfi. vyzkou‰et vliv rozfiíznut˘ch strouÏkÛ ãesneku, nûkomu se zase osvûdãily drobné kousky naftalínov˘ch tablet vloÏené do vchodu otevfien˘ch nor. DÛleÏité je rovnûÏ cel˘ mûsíc vûnovat pozornost plevelÛm. Mírné zaplevelení zahrádky je moÏné tolerovat, neboÈ zcela bezpleveln˘ stav zpÛsobuje pfiehfiívání pÛdy, které napomáhá likvidaci uÏiteãn˘ch pÛdních mikroorganismÛ. DÛleÏité je nenechat plevel vykvést, neboÈ má vût‰inou velkou reprodukãní schopnost pomocí semen - napfi. ptaãinec Ïabinec.

Efektivnû proti obaleãi jableãnému

PÛsobení probíhá tak, Ïe spory ulpí na povrchu rostliny a jsou housenkami seÏrány. V prostfiedí zaÏívacího traktu dojde k aktivaci bakteriální bílkoviny, která naru‰í stfievní stûnu, zpÛsobí ochrnutí svalstva a bakterie se zaãne mnoÏit. Housenky bûhem nûkolika hodin zastavují Ïír a v prÛbûhu 2 5 dnÛ hynou.

KaÏdoroãnû je vût‰ina na‰ich jabloní ohroÏována ãervivostí, tedy obaleãem jableãn˘m. Housenky obaleãe jableãného pfiezimují v zámotku v prasklinách kÛry, poãátkem jara se kuklí a pfiibliÏnû od první poloviny kvûtna se líhne první generace mot˘lÛ. Po oplození kladou samice vajíãka jednotlivû na mladé plody nebo listy v jejich okolí. Jedna samice klade asi 80 - 120 vajíãek a bûhem 8 - 15 dnÛ dochází k líhnutí housenek. Housenka obaleãe po urãitou dobu leze po jablku a pak se zaãne proÏírat dovnitfi. Mladé plody napadené první generací opadávají, druhá generace pak zpÛsobuje typickou ãervivost jablek. Po‰kození plodÛ housenkami také v˘raznû zvy‰uje druhotné napadení jablek a hru‰ek moniliózou.

Doba aplikace a zpÛsob o‰etfiení DÛleÏit˘m pfiedpokladem dobrého o‰etfiení proti obaleãi jableãnému je urãení správného termínu ochranného zásahu. Obecnû platí, Ïe ãím mlad‰í je housenka ‰kÛdce v dobû zásahu pfiípravkem Biobit, tím citlivûj‰í je k nákaze bakterií B.thuringiensis. Správn˘m termínem o‰etfiení je tedy doba maximálního líhnutí housenek ‰kÛdce z vajíãek. Jednoduch˘m a zároveÀ pfiesn˘m zpÛsobem správného naãasování doby o‰etfiení je sledování letu obaleãÛ pomocí feromonov˘ch lapákÛ, které lákají Ochrana proti obaleãi selektivnû samce obaleãe (i ostatních druhÛ ‰kodV poslední dobû je mnoha zahrádkáfii i profesio- liv˘ch mot˘lÛ). Lapáky se vyvû‰ují zaãátkem kvûtnálními pûstiteli úspû‰nû vyuÏívána nová generace na, po 6 - 8 t˘dnech se vymûÀují feromonové biologick˘ch prostfiedkÛ ochrany rostlin. Jedná se odparníky. Ideálním termínem postfiiku je doba 5 - 7 dnÛ o preparáty na bázi bakterie Bacillus thuringiensis - Biobit XL a WP. Úãinnost tûchto pfiípravkÛ je po maximálním náletu obaleãÛ do lapákÛ. Úãinstejná jako u chemick˘ch insekticidÛ a pfiesto neli- nost Biobitu trvá zhruba po dobu 10 dnÛ, coÏ je kvidují Ïádné z pfiirozenû se vyskytujících predáto- v˘hodou biologického preparátu. Pfii intenzivnûj‰ím rÛ jako jsou dravé plo‰tice, slunéãka, lumci, lumãí- a del‰ím letu obaleãe, trvajícím nûkdy i více jak 3 ci apod. a nejsou toxické ani vÛãi vãelám a v‰em t˘dny, je vhodné o‰etfiení opakovat. Pfiípravek se obratlovcÛm vãetnû ãlovûka. Bakterie Bacillus thu- rozpou‰tí ve vodû a aplikaci je moÏno provádût ringiensis se pomûrnû hojnû vyskytuje v pfiírodû, bûÏn˘mi typy postfiikovaãÛ. PouÏívá se niωí mnoÏz hlediska ekologického nejde tedy o nic cizího. ství postfiikové kapaliny (400 - 600 l/ha) tak, aby 22

do‰lo k dobrému ovlhãení rostlin, ale nikoli ke stékání. Platí pfiímá úmûra mezi jemností postfiiku a úãinností. O‰etfiení se neprovádí za intenzivního sluneãního svitu a je dÛleÏité, aby nûkolik hodin po aplikaci nepr‰elo. Stejnû tak je vhodné, aby se alespoÀ ãást postfiiku dostala na spodní stranu listÛ, kde jsou bakterie chránûny pfied UV sloÏkou sluneãního záfiení, která je usmrcuje. Pfii správné aplikaci je úãinnost Biobitu celkovû srovnatelná s chemick˘mi insekticidy (80-85 %), navíc je dlouhodobá (10 - 14 dnÛ) a podporuje pfiirozenou staIng. Josef Bogar bilitu ekosystému. Biocont Laboratory s.r.o.

Pûstujte pór bez vrtalky

Nebezpeãn˘m ‰kÛdcem póru se v posledních letech stala vrtalka pórová. V na‰ich podmínkách má dvû generace za rok, první generace nalétá na rostliny koncem dubna a zaãátkem kvûtna, druhá vût‰inou poãetnûj‰í a také ‰kodlivûj‰í generace nalétá na porost koncem srpna a zaãátkem záfií, ta jiÏ letní pór prakticky nepo‰kozuje. Na zahrádkách lze k ochranû úspû‰nû vyuÏít zakrytí porostu póru netkanou textilií. Porost zakr˘váme po dobu 4 - 6 t˘dnÛ vÏdy pfies období náletu. Textilii, jejíÏ okraje musí b˘t zapu‰tûné do pÛdy, pokládáme pfiímo na rostliny. Nenapínáme ji, protoÏe rostliny potfiebují prostor pro dal‰í rÛst. Pfii silnûj‰ím v˘skytu druhé generace necháme porost zakryt˘ radûji aÏ do konce záfií. Díky tomuto opatfiení mÛÏeme pûstovat i zimní pór úplnû bez vrtalky. Z chemické ochrany lze pouÏít Decis Flo 2,5 ve formû postfiiku za pouÏití smáãedla. Porost o‰etfiujeme podle signalizace. Prvnû o‰etfiujeme proti jarní generaci v poslední dekádû dubna nebo zaãátkem kvûtna, proti letní koncem srpna nebo zaãátkem záfií. U nás se bûÏnû pûstuje pór letní odrÛda Starozagorski kamus. V obchodech je také k dispozici holandské osivo - odrÛdy Lincoln, Jolant, Lancelot, Prelina a Primera. Tradiãní, mrazuvzdornou odrÛdou, póru zimního, u nás nejvíce pûstovanou je Elefant. Z holandsk˘ch odrÛd jsou to - Blizzard, Forrest, Laura, Kajak, Latina, Arkansas a Poriwin. Václav Îateck˘

Pór se u nás pûstuje v men‰í mífie neÏ cibule a ãesnek. Pfiesto je oblíbenou zeleninou. Kromû vitamínÛ (provitamín A - karoten, B1, C) a minerálních látek obsahuje i éterické oleje, které pfiíznivû ovlivÀují tvorbu Ïaludeãních ‰Èáv a trávení. Pór patfií mezi lahÛdkové zeleniny. Ze záhonÛ se mÛÏe sklízet po celou zimu aÏ do jara. Pór patfií ke skromn˘m druhÛm zeleniny. Nejlépe se mu dafií v pÛdách lehãího typu - písãitohlinit˘ch, hlinitopísãit˘ch nebo aÏ písãit˘ch, ale dobfie vyhnojen˘ch, s dostateãnou zásobou Ïivin a vláhy. Proto se pûstuje po pfiedplodinách, které byly silnû hnojeny chlévsk˘m hnojem (po bramborách, ko‰Èálovinách, okurkách). Dobfie se mu dafií i ve vy‰‰ích a chladnûj‰ích polohách. Z botanického hlediska rozli‰ujeme pór zimní Pfiíãiny neplodnosti kiwi a pór letní. Pór zimní je u nás podstatnû více roz‰íNejroz‰ífienûj‰ím druhem ãnûlkovce ovocného fien neÏ pór letní. Má del‰í vegetaãní dobu, je mohutnûj‰í, mrazuvzdorn˘ a trval˘. UÏitková ãást je (aktinidie) mezi zahrádkáfii je Actinidia arguta o nûco krat‰í a ‰ir‰í. Pûstuje se na sklizeÀ od pod- aktinidie v˘znaãná. Jedná se o drobnoplodé kiwi, zimu do jara. Pór letní je charakteristick˘ rychl˘m jehoÏ plody dorÛstají velikosti angre‰tu. Pfiíãin v˘vojem, vy‰‰ím vzrÛstem a vût‰ím poãtem jem- neplodnosti tûchto rostlin, pûstovan˘ch na zahrádnûj‰ích listÛ, ale v na‰ich klimatick˘ch podmínkách ce mÛÏe b˘t nûkolik. 1. Aktinidie mnoÏené ze fiízkÛ kvetou dfiíve, neÏ vymrzá. Pór se vysévá pfiímo na záhony do volné pÛdy semenáãe. ¤ízkované rostliny samãí kvetou jiÏ nebo se pûstuje ze sazenic, coÏ je v˘hodnûj‰í, pro- v druhém roce stáfií a samiãí rostliny aÏ ve ãtvrtém toÏe sazenice se mohou vysazovat hloubûji. Z pfií- roce. Dokud nekvetou obû pohlaví souãasnû, mého v˘sevu je nutno rostliny po vyjednocení nemÛÏe kiwi plodit. 2. Rostliny vypûstované ze semen zaãínají kvést postupnû nahrnovat pro získání del‰í vybûlené spodní ãásti. Pfii pfiedpûstování sadby vyséváme nejdfiíve v pátém aÏ ‰estém roce stáfií. Je zapotfiepór do pafieni‰tû nebo na v˘sevn˘ záhon od konce bí pfiipomenout, Ïe v populaci semenáãkÛ pfievláúnora do kvûtna podle toho, zda jej chceme sklízet dají rostliny samãí z 80 - 90 %, které nejsou ploduÏ na podzim (pór letní) a v zimû nebo aÏ do jara né. Samãí rostliny dávají pouze pyl a nevytváfií (pór zimní). Sazenice vhodná pro v˘sadbu má mít plody. Zb˘vajících 10 - 20 % jsou rostliny samiãí, tfii aÏ ãtyfii pravé listy, tlou‰Èku tfii aÏ pût milimetrÛ. které plodí za pfiedpokladu, Ïe byly opyleny rostliKofieny zkrátíme na délku asi dva centimetry, listy nou samãí. Bezpeãné rozli‰ení samãích a samiãích asi o tfietinu. Sázíme do sponu 30-45x15 cm do rostlin je moÏné aÏ v dobû kvûtu. Samãí rostliny mají v kvûtu vyvinuté, dozrávající pra‰níky a zakrpfiedem vyhlouben˘ch brázdiãek. Bûhem vegetace porost kypfiíme, odplevelujeme, nûl˘ (nefunkãní) semeník vãetnû blizen. Samiãí pfiihrnujeme, zavlaÏujeme a o‰etfiujeme proti cho- rostliny mají v kvûtu vyvinut˘ semeník s bliznami robám a ‰kÛdcÛm. Vhodné je pfiihnojení póru pln˘- a pra‰níky. V samiãích kvûtech jsou funkãní pouze mi hnojivy - Cererit, NPK, popfiípadû superfosfá- blizny se semeníkem. Pra‰níky b˘vají ménû vyvitem. Pór sklízíme postupn˘m vyr˘váním - od ãas- nuty a nebo dávají pyl, kter˘ neklíãí na bliznách v rámci téhoÏ kvûtu (téÏe rostliny). Odli‰nosti mezi ného podzimu do jara. 23

jednotliv˘mi kvûty jsou patrné z obrázkÛ na obálce. 7. V˘sadbov˘ materiál nakupujte u spolehliv˘ch Pfii v˘sadbû rostlin kiwi se doporuãuje umístit jednu firem, které mohou dát záruky na pravost nabízesamãí rostlinu na 6 - 8 rostlin samiãích, vzdálenost n˘ch druhÛ a odrÛd. Nákup u neznám˘ch prodejcÛ pfii rÛzn˘ch celostátních v˘stavách je riskantní. rostlin pfii v˘sadbû se doporuãuje 1,5 - 2 m. 3. Nûktefií prodejci nabízejí rostliny samospra‰né. Nûktefií prodávají dosud neplodící semenáãky To znamená, Ïe na jedné rostlinû se nacházejí a vydávají je za samospra‰né rostliny. Mladé rostkvûty, které mají vyvinut˘ semeník s bliznami liny pfiedpûstované ve skleníku trpí ãasto svilu‰kou, i s pra‰níky. Pyl klíãí na bliznách v rámci jednoho na o‰etfiení je vhodn˘ pfiípravek OMITE. Po v˘sadkaÏdého kvûtu na stejné rostlinû. Rostlin samo- bû rostlin na trvalé stanovi‰tû svilu‰ka jiÏ rostliny spra‰n˘ch se vyskytuje málo a vût‰ina mÛÏe b˘t kiwi nepo‰kozuje. V prvním roce po v˘sadbû chráníme pfied zimou nejistû samospra‰n˘ch. V nûkterém roce dochází k nedokonalému v˘voji pfiedev‰ím pra‰níkÛ, kdy mladé rostliny nakopãením zeminou a kofienovou není pfiítomen klíãiv˘ pyl. Potom i tzv. samospra‰- pfiikr˘vkou z chvojí. V dal‰ích letech rostliny pfiiJaroslav Matejsek né aktinidie nejsou opyleny a nepfiinesou plody. kr˘vku na zimu nepotfiebují. Z toho dÛvodu je vhodné i ve v˘sadbû samospra‰Biologická ochrana proti plÏÛm n˘ch aktinidií vysázet i spolehlivou samãí rostlinu, nebo naroubovat do koruny samospra‰né rostliny V posledních letech dochází stále ãastûji ke kalaroub rostliny samãí. mitním v˘skytÛm slimákÛ a plzákÛ. Zejména na 4. Poãítejte i s tím, Ïe vynalézavost nûkter˘ch stanovi‰tích silnû ovlivnûn˘ch ãlovûkem, jako jsou prodávajících firem je pozoruhodná. Do jednoho napfiíklad zahrádky, kulturní louky, ruderální plochy kontejneru vysází spoleãnû rostliny samãí i samiãí. apod., pÛsobí plÏi velké ‰kody. Jedná se hlavnû Tento pár, kter˘ se rÛstovû proplétá, prodávají jako o plzáka ‰panûlského, kter˘ se pÛvodnû vyskytosamospra‰né kiwi. Rostlina samãí b˘vá vzrÛstnûj‰í val na Pyrenejském poloostrovû a zhruba pfied a slab‰í rostlinu samiãí utlaãuje a zpÛsobí její padesáti léty se zaãal ‰ífiit dál. Asi od roku 1995 se pozdûj‰í uhynutí a tím se zakoupené kiwi stává vyskytuje také na vût‰inû území âech a Moravy. neplodné. Proto je dobré tuto skuteãnost zjistit V‰ichni na‰i plÏi jsou oboupohlavní, to znamená, vãas a rozdûlit rostliny pfii v˘sadbû a kaÏdou zasa- Ïe kaÏd˘ jedinec má jak samãí, tak samiãí pohlavdit zvlá‰È. ní orgány. Jednotlivé kusy se oplodÀují vzájemnû 5. DÛleÏit˘ je i fiez plodících aktinidií. A. arguta a proto kaÏd˘ jedinec v populaci klade vajíãka jako vytváfií v první rÛstové fázi (od nara‰ení do konce samice. Dospûlí slimáci a plzáci jsou podle druhu ãervna) nové pfiírÛstky dlouhé pfies 1 aÏ 2 metry. 30 aÏ 150 mm dlouzí. Ke svému Ïivotu potfiebují Na tûchto dlouh˘ch letorostech vyrÛstají v druhé vlhké prostfiedí. Kladou svá vajíãka po 15 aÏ 200 rÛstové fázi (ãervenec aÏ srpen) pfiírÛstky krat‰í, na kusech do pÛdy nebo pod rostlinn˘ odpad. Za pfiízkter˘ch aktinidie pfií‰tí rok plodí. Z toho dÛvodu je niv˘ch podmínek se líhnou okamÏitû, jinak vajíãka vhodné nové, dlouhé pfiírÛstky zkrátit na 5 - 6 oãek pfieÏívají tak dlouho, dokud se podmínky nezlep‰í. (za pát˘m aÏ ‰est˘m listem) od báze v˘honu. Ter- V prÛbûhu jednoho roku probûhnou vût‰inou 2 mín zkrácení je nejvhodnûj‰í koncem ãervna aÏ generace, pokud je léto vlhké, i více. Plzák ‰panûlzaãátkem ãervence. Nov˘ obrost, kter˘ po tomto sk˘ má pouze jednu generaci do roka. Dospívá zakrácení naroste, b˘vá v pfií‰tím roce plodn˘. v ãervenci a srpnu, kdy se páfií a v srpnu aÏ záfií Slab˘ obrost, kter˘ je hodnû rozvûtven a neplodí, klade maximum vajíãek. mÛÏeme bûhem vegetace odstranit. Kiwi se nedoPfiibliÏnû 90% populace slimákÛ je moÏno nalézt poruãuje fiezat v pfiedjafií a na jafie pfied ra‰ením, v pÛdû, pouze 10% vylézá v noci ven a poÏírá rostkdy hodnû roní mízu. linn˘ materiál. PlÏi mají v pfiírodû fiadu antago6. Jednou z pfiíãin neplodnosti, nebo slabé plod- nistÛ. Jsou to napfiíklad parazitické mouchy ãelenosti mohou b˘t i nevhodné podmínky na stanovi‰- di vláhomilkovit˘ch, v pÛdû jsou napadáni paraziti. Extrémnû nepfiíznivé podmínky mají vliv na sní- tick˘mi háìátky Phasmarhabditis hermaphrodita. Ïení plodnosti. Kiwi vyÏaduje propustné vlhãí Vajíãka a mladé jedince poÏírají stfievlíci, drabãía úrodné pÛdy. Pro pûstování se nedoporuãují ci, svûtlu‰ky a dal‰í ãeledi broukÛ. PlÏi se Ïiví pÛdy vápenité, nebo pfiihnojování vápenat˘mi hno- i fiada druhÛ obratlovcÛ, jako jeÏci, rejsci, krtci, jivy. Vhodná jsou hnojiva organická (tfií- aÏ ãtyfilet˘ slep˘‰i a nûkteré skupiny ptákÛ, napfiíklad vruborozleÏel˘ hovûzí hnÛj, ra‰elina, vyzrál˘ kompost). zobí a hrabaví, kam patfií také domácí husy, kachPÛdu staãí vylep‰it do hloubky 25 - 30 cm. ny a slepice. Kiwi vyÏaduje také dostatek svûtla, ale nesná‰í Pfiesto dochází v souãasnosti v na‰í stfiedoevroppfiím˘ sluneãní úpal. Je vdûãné za pfiistínûní mezi ské, ãlovûkem silnû pozmûnûné krajinû ke kalamit12 - 15 hod, pokud je vysazeno na celodenním ním v˘skytÛm. Pfiíãiny lze hledat v naru‰ení zpûtslunci. Pfiistínûní mÛÏe zajistit napfi. vût‰í strom, n˘ch vazeb mezi populacemi plÏÛ a jejich antagovhodná je v˘sadba k v˘chodní, nebo západní zdi nisty. Zajímavá je napfiíklad hypotéza, Ïe masová domu. Obãasná zálivka za suchého poãasí je velmi chemická ochrana ve formû granulovan˘ch návnad má v pfiípadû predátorÛ, hlavnû obratlovcÛ paraprospû‰ná. 24

doxnû opaãn˘ efekt. Pozfiení mrtvolky plzáka se zbytkov˘m obsahem jedovaté úãinné látky nauãí totiÏ predátory pomûrnû rychle se plÏÛm vyh˘bat. V dÛsledku pfiemnoÏení slimákÛ a plzákÛ dochází k v˘znamn˘m po‰kozením porostÛ. Jeden jedinec je schopen pohltit v prÛbûhu 24 hodin potravu o hmotnosti poloviny svého tûla. VyÏírá semena, poÏírá kofieny a dûloÏní listy, okusuje listy a po‰kozuje kvûty. Po‰kození na rostlinách otvírá bránu pro vstup mnoha dal‰ím nemocím a následn˘m problémÛm pfii skladování. Také slizk˘ v˘mû‰ek zpÛsobuje ztráty na kvalitû a vzhledu kvûtÛ a listÛ.

Pûstujete správnû mace‰ky?

Viola x wittrockiana Gams - mace‰ka zahradní je dvouletá rostlina vzniklá zámûrn˘m kfiíÏením Evropsk˘ch, Sibifisk˘ch a Africk˘ch druhÛ. Souãasné kultivary jsou asi 15 aÏ 20 cm vysoké, stejnû tak i ‰iroké. U nás jsou známé pirnavské: bílá, bílá s modrofialov˘m okem, svûtle modrá, vínovû ãervená a ‰v˘carské: Bílá paní (bílá), Thunské jezero (modrá s fialov˘m okem), Zlatá koruna (Ïlutá), Zlato R˘na (Ïlutá s hnûd˘m okem), Berna (tmavû fialová), Záfie Alp (ãervená s okem), Alsmerská a ·v˘carská smûs. Ze zahraniãních se pûstují ‰v˘carské velkokvûté: Firnenschnee (bílá), MoÏnosti biologické ochrany Silberbraut (bílá s okem), Goldgelb ohne Auge Pro boj proti ‰kodliv˘m plÏÛm se v poslední dobû (zlatoÏlutá), Firnengold (Ïlutá s okem), Orangesonzaãíná u nás pouÏívat parazitické háìátko (Phas- ne (oranÏová), Flamme (oranÏovû plamenná marhabditis hermaphrodita). Invazní larvy tohoto s okem), Red Wing (Ïlutá s okem, horní plátky parazita Ïijí v pÛdû, kde aktivnû napadají pfiede- hnûdé), Abendglut (ãervená s okem), Weinrot mit v‰ím mladé jedince mnoha druhÛ plÏÛ. Pronikají do Auge (vínovû ãervená s okem), Alpensee (modrá tûla plÏÛ pfiedev‰ím d˘chacími otvory. Typick˘m s okem), Bergwacht (tmavû purpurová s okem), pfiíznakem napadení plÏe je zdufiení hfibetního ‰títu. Wesseler (modrá s horními svûtl˘mi plátky), FeenUvnitfi tûla napadeného jedince vyvrhnou invazní königin (purpurová s bíl˘m lemem) atd. Novinkami larvy háìátka ze svého trávícího traktu symbiotic- jsou voÀavé: Jolly Jocker F2 (oranÏová s fialov˘mi kou bakterii, která plÏe bûhem 3 - 5 dnÛ usmrtí. horními plátky) a Jolly Jocker F2 Mix (smûs s “obliV tûle mrtvého plÏe dochází k dokonãení v˘vojové- ãeji”). Padparadja F2 (tmavû oranÏová), Sonnengho cyklu parazitick˘ch háìátek a jejich dal‰ímu lut (Ïlutá s ãerven˘m okem). Velkokvûté Mammuth mnoÏení. Z uhynulého plÏe po jeho rozkladu migru- Rosa F2 ( tmavû rÛÏová s okem), Mammuth Weiß je dal‰í generace háìátek do okolí a vyhledává mit Purpur F2 (bílá s purpurov˘m okem). Germania dal‰í plzáky a slimáky. Takto vyvolaná infekce byla (super kadefiavá smûs), Fama Love Song F1 v pokusech vysoce úãinná po dobu ‰esti t˘dnÛ. Je (smûs “nûÏn˘ch” barev) atd. Semena vyséváme do truhlíku nebo na zastínûn˘ nutno podotknout, Ïe háìátka jsou mikroskopická, v˘sevn˘ záhon od ãervna do poloviny záfií. Z ãervnopouh˘m okem neviditelná a napadají selektivnû pouze plÏe. Nejsou tedy nebezpeãná Ïádn˘m v˘ch aÏ ãervencov˘ch v˘sevÛ kvetou od podzimu do pozdního jara, z ãervencov˘ch aÏ srpnov˘ch v˘sevÛ jin˘m organismÛm, vãetnû ãlovûka. Pfiípravek Nemaslug - obsahuje invazní larvy od zimy po celé léto. Mace‰ky urãené pro jarní rychlení (kvûty jiÏ od ledna) vyséváme aÏ do poloviny zmínûného háìátka. Doporuãená dávka je záfií. Pfied v˘sevem semena smícháme s jemn˘m 2 300.000 jedincÛ na 1 m . Preparát se aplikuje buì pískem a mneme v dlaních tak dlouho, aÏ jsou kropící konví (2litry vody/m2) nebo postfiikem. Je matná. Tím naru‰íme jejich ochranou “voskovou” dÛleÏité, aby pfiípravek byl aplikován nejlépe nave- vrstviãku a dosáhneme tak vysoké, témûfi “stoproãer na vlhk˘ povrch pÛdy a po aplikaci byla o‰etfie- centní” klíãivosti. Klíãí pfii teplotû nad 15 stupÀÛ, na ná místa je‰tû znovu pokropena vodou. PÛda se povrchu vlhké pÛdy a ve tmû. To docílíme tak, Ïe je udrÏuje vlhká je‰tû po dobu minimálnû dvou t˘dnÛ, do vlhké pÛdy jen lehce vtlaãíme a osetou ãást pfiehlístice jsou velmi drobné a snadno vysychají. kryjeme mokrou lepenkou (papírem). Lepenku udrVhodná teplota je 5 - 20 °C, optimální pak 15 °C, je Ïujeme neustále mokrou. Asi za tfii t˘dny ji nadzvedtedy ideální pfiípravek aplikovat pfiedev‰ím na jafie neme. Pokud jiÏ vyklíãila pfieváÏná ãást semen a potom koncem léta a na podzim. Jako velmi úãin- odstraníme ji. Rostlinky dále pûstujeme na svûtle. ná se ukázala instalace tzv. “návnadov˘ch pastí”. Aby byly nízké a ko‰até pfiepichujeme je po vytvofieJedná se o prkénka, která se rozmístí cca t˘den ní dvou, nejpozdûji v‰ak ãtyfi prav˘ch lístkÛ. Jakmile pfied aplikací po plo‰e zamofiené slimáky. Je nutné vytvofií první poupata vyr˘pneme je i s pÛdou u kofiínudrÏovat pÛdu pod prkénky vlhkou. Na tato místa kÛ a pfiesadíme ve sponu asi 20 x 25 cm na stanose plÏi stahují a následné o‰etfiení “pastí” pak ãiní vi‰tû. Nejsou choulostivé, vyÏadují jen dostateãnou zásah mnohem efektivnûj‰ím. Líhní slimákÛ a plzá- zálivku. Nesmûjí pfieschnout ani pfies zimu, v bezkÛ jsou rovnûÏ komposty, mûly by b˘t tedy také mraz˘ch dnech je mírnû zaléváme. Bohatství kvûtÛ o‰etfieny. Tento zpÛsob ochrany je vhodné kombi- docílíme hnojením hnojivem Super (na sníh nebo novat se sbûrem a mechanick˘m hubením dospû- ãasnû z jara pÛl ãajové lÏiãky k rostlinû) a odstraÀol˘ch plzákÛ. Souãástí systému ochrany zahrádek váním odkvetl˘ch kvûtÛ. Vykvétají brzy z jara, ãasto pfied plÏi by mûlo b˘t i pravidelné vyÏínání jinak hned kdyÏ sejde sníh. S úspûchem je mÛÏeme vyunevyuÏívan˘ch ploch a odstraÀování eventuálních Ïít nejen k plo‰né v˘sadbû, ale i na obruby záhonÛ, Ing. Josef Bogar, do truhlíkÛ, koryt, okrasn˘ch mís a to i do svûtl˘ch úkrytÛ plÏÛ. Biocont Laboratory s.r.o. interiérÛ. Jaroslav Na‰inec, AEV-VS 25

âERVEN âerven se poãítá jiÏ za letní mûsíc, u nás má nejdel‰í den. PrÛmûrná denní teplota ve 200 m nad mofiem je témûfi 17 °C a na kaÏd˘ch 100 m se sniÏuje o 0,75 stupnû, takÏe v 600 m je okolo 14 °C. Také teplota pÛdy je vysoká a má malé v˘kyvy. Na povrchu je kolem 21 °C, ve 20 cm 19 °C, v 60 cm 17 °C a v jednom metru 15 °C. De‰Èov˘ch sráÏek je medardsky hodnû: od 71 mm v níÏinách po 104 mm v 800 m nad mofiem. Zimní a jarní vláha je jiÏ spotfiebována a musíme zavlaÏovat. Okolo slunovratu je 16,15 hodiny dlouh˘ den, pak se zaãne zkracovat. Slunce svítí prÛmûrnû 230 aÏ 250 hodin, coÏ je 13 % z celoroãního úhrnu. âerven pfiiná‰í majiteli zahrádky první ãerstvé ovoce. JiÏ zaãátkem mûsíce je moÏné sklízet nûkteré - ty z nejranûj‰ích odrÛd jahodníku. Jahody je doporuãeno sklízet pokud moÏno dopoledne, aby orosené plody alespoÀ zãásti oschly. Vlhké plody (napfi. sklizené v de‰tivém období) se brzy kazí a proto je nutné vãasné zpracování. Z porostu je tfieba odstraÀovat a likvidovat nahnilé a mumifikované plody, které jsou zdrojem ‰ífiení infekce - zvlá‰tû za vlhka, nebo v pfiehoustlém porostu. Tam, kde jsou pfiíznivé klimatické podmínky, sklízí se v polovinû mûsíce - pokud jsou plody dostateãnû vyvinuté - zelen˘ angre‰t pro kompotování. Pokud jsou plody po zanedbání ochrany napadené americk˘m padlím angre‰tov˘m, tak je nepouÏíváme ke konzervování, ani je nejíme ãerstvé, ale likvidujeme je ohnûm nebo cestou odpadkÛ do popelnice. Potom nám jiÏ dozrávají rané odrÛdy rybízu a koncem mûsíce i první maliny. Plody, které chceme pouÏít k pfiímému konzumu, nebo zpracování (marmelády, sirupy apod.) se nechávají plnû vyzrát. V ãervnu se na meruÀce mÛÏe vyskytnout hnûdnutí meruÀkov˘ch listÛ a proto se doporuãuje v pfiípadû v˘skytu de‰tivého poãasí dvojí o‰etfiení NOVOZIREM (0,2 - 0,3 %) v intervalu 7 - 10 dnÛ, s prvním postfiikem zaãnûte jiÏ na zaãátku ãervna. Na zaãátku mûsíce (podle signalizace) o‰etfiete jablonû proti obaleãi jableãnému pfiípravkem MOSPILAN SP (nebo ZOLONE 35 EC). Nepropásnûte ani termín chemického o‰etfiení proti vrtuli tfie‰Àové, která zpÛsobuje ãervivost plodÛ - po 10. ãervnu (obvykle v dobû, kdy zaãíná kvést ãern˘ bez) zaãíná nálet ‰kÛdce. PouÏívá se SUMITHION SUPER s krátkou ochrannou lhÛtou (10 dnÛ), nálet ‰kÛdce prozradí i vyvû‰en˘ Ïlut˘ lapák. JestliÏe vám na m‰ice nezabere tradiãní PIRIMOR, vyzkou‰ejte organofosfáty. V pfiípadû silného infekãního tlaku strupovitosti a padlí (podporováno vlhk˘m a tepl˘m poãasím) o‰etfiujeme jádroviny bûhem celého mûsíce pfiípravkem RUBIGAN 12 EC, kter˘ stfiídáte s CLARINETEM 20 SC.

Kontrolujeme místa roubování a v‰echny fale‰né v˘hony, vyrostlé vedle pfiirostlého roubu vylamujeme, ãímÏ umoÏÀujeme lep‰í proudûní mízy do roubu. Vylamujte a odfiezávejte rovnûÏ v‰echny neÏádoucí vlky, rostoucí ze starého dfieva. I kdyÏ ovocn˘ strom sám redukuje poãet nasazen˘ch plodÛ tzv. ãervnov˘m propadem, je dÛleÏité v pfiípadû velké násady dal‰í ruãní protrhávání, aby plody mûly co nejlep‰í podmínky pro v˘voj. Ovoce tak doroste do vût‰í velikosti, lépe se vyvine a vybarví a strom se zbyteãnû nevyãerpá. Platí to nejen o jablkách, ale rovnûÏ o broskvích. Je-li del‰í dobu sucho a patrn˘ nedostatek vláhy, je tfieba stromky z podzimní a jarní v˘sadby dÛkladnû zalít. Opûry stromkÛ bobulovin je nutné zkontrolovat a po‰kozené (uhnilé apod.) hned opravit, neboÈ pfii vy‰‰í úrodû by mohlo dojít k polámání korunky pfii dozrávání, kdy se hmotnost plodÛ zvût‰uje. Spadané plody sbírejte vãas moniliózní likvidujte, zdravé zpracujte. Po sklizni jahod (koncem mûsíce) o‰etfiete jahodník. Je-li porost jiÏ star˘, tak jej zru‰te, ostatní zbavte plevelÛ, okopejte a pfiihnojte. Vyskytla-li se vám na rostlinách bílá, ãi fialová skvrnitost, tak porost seÏnûte a postfiíkejte DITHANEm DG. Po sklizni se rovnûÏ stfiíká proti roztoãíku jahodníkovému SUMITHIONEm SUPER. U révy sledujte zdravotní stav a podle potfieby opakujte postfiiky proti plísni ‰edé a perenospofie. PÛdu u kefiÛ udrÏujte v kyprém, bezplevelném stavu pravidelnou okopávkou a pleãkováním, vylamujte zálistky ze zásobních ãípkÛ a vãas vyvazujte letorosty, aby nedo‰lo k vylámání. Jako ãerstvá zelenina se zaãíná sklízet zelen˘ hrá‰ek, rané kedlubny, fiedkviãka, salát. Po sklizni je tfieba uvolnûné záhony urovnat a zpracovat pouze mûlce (motyãka, hrábû) a co nejdfiíve na nû vysít dal‰í kulturu (kopr, hrách, mrkev, ãi kefiíãkové fazoly pro podzimní sklizeÀ), abychom co nejvíce ‰etfiili s pÛdní vláhou. TéÏ je moÏné vysazovat pórek a podzimní ko‰Èáloviny, pro podzimní záfiijovou sklizeÀ vysít letní hlávkov˘ salát. VÏdy za 14 dní se pûstovaná zelenina (celer, okurky, papriky, rajãata) doporuãuje pfiihnojovat. Na zahrádce

26

nezapomeneme nechat místo pro záhonek kvûtáku podobné brokolice, která není tak pûstitelsky nároãná, jako kvûták. Po vût‰ích de‰tích je dobré záhony nakypfiit, aby se nevytvofiil ‰kraloup. Zeleninu je tfieba vãas odplevelovat, aby plevel nedorostl do fáze kvetení a ãasto ji okopávat, aby se ‰etfiila pÛdní vláha. Ko‰Èáloviny a okurky nakopãete. Okurky je tfieba zalévat pfiímo k rostlinám, aby voda nepfii‰la na list. U hnojivého roztoku volte radûji niωí koncentraci, aby nedo‰lo k popálení rostlin. S ãastou zálivkou nezapomeÀte na celer, kter˘ je na vláhu zvlá‰È nároãn˘ ve formû hnojivé zálivky. Do vody se pro celer rozpou‰tûjí plná hnojiva, stafií praktici míchali do vody zfiedûnou moãÛvku. U brambor mimo udrÏování kyprého povrchu hrÛbkÛ sledujte peãlivû zdravotní stav rostlin a podle potfieby stfiíkejte proti plísni bramborové (ACROBAT MZ, nebo RIDOMIL v konc. 0,25 %). Pfiíp. v˘skyt mandelinky bramborové je dobré likvidovat mechanicky (sbûrem), v pfiípadû vût‰í plochy pouÏít MOSPILAN 20 SP (nebo ZOLONE, ãi SUMITHION). ACROBAT MZ, kter˘ má velmi krátkou ochrannou lhÛtu (jen 3 dny) je moÏné pouÏít i na plíseÀ bramborovou na rajãatech, septoriovou skvrnitost listÛ rajãat, plíseÀ cibulovou a plíseÀ okurkovou. Po sklizni zeleniny v‰echny rostlinné ãásti, vhodné ke kompostování, kompostujeme spolu s nekvetoucím plevelem, zbytky trávy po pokosu a dal‰ím vhodn˘m materiálem. Nezapomínejte ani na své pafieni‰tû - vûtrejte a zalévejte nejlépe v dopoledních hodinách, aby rostliny staãily do veãera oschnout. Pfii peãování o zeleninu na vol-

n˘ch záhonech myslete na dostateãnou zálivku aÏ naveãer, kdy je dodaná vláha rostlinami lépe vyuÏita. Soustavnou péãi si vyÏaduje trávník, kter˘ je pfii správném udrÏování opravdovou ozdobou zahrádky. Pokos trávy provádûjte ãasto, za tepl˘ch a such˘ch dnÛ nezapomeÀte v podveãer na zálivku. ProtoÏe se ãast˘m seãením porost vysiluje, nezapomeÀte ani na pfiihnojování. Pokosenou trávu (bez rostlin ve stadiu kvûtu) je moÏné vyuÏít na mulãování. V tomto mûsíci je vhodná doba na stfiíhání Ïiv˘ch plotÛ z opadav˘ch listnáãÛ (ptaãí zob, pustoryl, zimolez aj.). Tvarovací fiez se provádí tak, aby po ostfiíhání byl plot ve spodní ãásti mírnû ‰ir‰í, neÏ v horní. Odkvetlá kvûtenství nûkter˘ch listnáãÛ je tfieba vãas odstraÀovat, aby se rostliny nevyãerpávaly tvorbou semen (pûni‰níky, pustoryly). Také u kefiÛ rÛÏí se odstfiihávají odkvetlé v˘hony, plané v˘hony vãas odstraÀujte. Chceteli docílit velk˘ch kvûtÛ na del‰ích v˘honech, fieÏte hloubûji (na 2 - 3 zjevnû vyvinutá oãka). Záhon rÛÏí odplevelujte a kypfiete. Tulipány a narcisy nechte po vyjmutí ze zemû zatáhnout, oãistûte cibule a i s listy zavû‰te k doschnutí na suchém místû. O záhony s letniãkami, jifiinkami a ostatními kvûtinami peãujte pravidelnou zálivkou podle potfieby kypfiením a odplevelováním. Nûkteré trvalky (floxy, lupiny a ostroÏky) mÛÏete po odkvûtu hloubûji sefiíznout. Pokojov˘m kvûtinám dopfiejte polostín v zahrádce, kde je zapustíte i s kvûtináãem do zemû. Ten, kdo tyto moÏnosti pfienesení kvûtin do venkovních podmínek zahrádky nemá. nechÈ alespoÀ vãas vûtrá. NezapomeÀte je dostateãnû zalévat.

pro pfií‰tí vegetaãní rok. Tímto postupem vylouãíme Probírka plodÛ jádrovin stfiídavou plodnost u vût‰iny odrÛd. Vedle této Hlavní v˘znam pro pûstitele ovocn˘ch druhÛ spov˘znamné vlastnosti docílíme v koneãném dÛsledãívá v produkci generativních orgánÛ a následn˘ch ku pfii správné dobû provádûné ruãní probírky zlepkonzumních ãástí tj. plodÛ. U jádroviny jde o typic‰ení kvalitativních znakÛ u plodÛ. Jedná se o znaky kou pûtipouzdrou malvici. Produkãní schopnost mnoh˘ch odrÛd je tak vysoká, Ïe postupem ãasu jak˘mi jsou velikost, tvarová vyrovnanost, vybarvedochází k útlumu kvetení a tím i plodnosti aÏ do nost a jednotná doba skliznû. Ruãní probírku plodÛ provádíme ve dvou tervyãerpání rostliny, coÏ má za následek i celkové potlaãení rÛstov˘ch vlastností. Koruny stromÛ pfie- mínech: 1) 10-12 dnÛ po ãervnovém propadu, velikost stávají obrÛstat, plodonosn˘ obrost se neobnovuje, krní a jednotlivé partie vûtví usychají. Aby nedo‰lo v prÛmûru do 20 mm, kdy odstraníme plody nedok této fázi úhynu, mají odrÛdy sebezáchovnou stateãnû vyvinuté (deformované), pfiípadnû po‰kovlastnost zakládat kvûty a plody v období regene- zené ‰kÛdci, 2) zaãátkem ãervence, velikost plodu ve fázi tzv. race, neboli v období odpoãinku. Tato skuteãnost se v celkovém údobí Ïivotnosti stromu odbornû vla‰ského ofiechu, kdy odstraníme zb˘vající plody oznaãuje termínem stfiídavá plodnost. Tuto nega- po‰kozené i napadené houbov˘mi chorobami. tivní vlastnost mÛÏeme eliminovat redukcí kvûtÛ V tomto termínu je nutné probrat i plody vyvíjející pfiedjarním fiezem nebo více zauÏívan˘m zpÛso- se ve shlucích na krátkém plodonosném obrostu bem redukcí plodÛ v roce zv˘‰ené násady. Pfii a to tak, Ïe ponecháváme nejvíce 2 plody v˘jimeãredukci plodÛ nedochází k vyãerpání stromu nû 3 plody u velikostnû maloplod˘ch odrÛd s dloua navíc se umoÏní zaloÏení generativních orgánÛ hou stopkou. Na vûtvích ponecháváme mezi jed27

ky registrovan˘mi pro ochranu okurek proti plísni okurkové (Acrobat, Bravo, Previcur, Aliette, Mikal). V poslední dobû, s roz‰ífiením pûstování okurek tolerantních k plísni okurkové, nab˘vá na v˘znamu ochrana porostÛ proti dvûma v˘znamn˘m ‰kÛdcÛm. Prvním je svilu‰ka chmelová (Tetranynchus urticae), která je velmi ãasto zahrádkáfii zamûÀována s plísní okurkovou a pÛsobí zahrádkáfiÛm nemalé ‰kody. Na lícní stranû se objevují skupinky svûtl˘ch skvrnek s vpichem uprostfied. Skupinka skvrnek se rozrÛstá, aÏ pokr˘vá cel˘ list. Listy nab˘vají svûtlého aÏ stfiíbfiitého zbarvení, pozdûji rezavû hnûdnou a pfiedãasnû usychají. Pozdûji jsou pokryty jemnou pavuãinkou, pfiedev‰ím na spodní stranû listÛ. V tomto stádiu jiÏ b˘vá vût‰inou pozdû na záchranu porostu, a v˘nosov˘ potenciál takto po‰kozeného porostu se v˘raznû sniÏuje. Samotná svilu‰ka je nazelenalé aÏ Ïluté barvy se dvûma tmav˘mi skvrnami na hfibetní stranû, velikosti 0,4-0,6 mm. Nacházíme ji pfiedev‰ím na spodní stranû listÛ Závûr: v okolí pfiíznakÛ po‰kození - skupinek vpichÛ. Tento zpÛsob nalézá uplatnûní ve v˘sadbách DÛleÏité je hlídat první pfiíznaky napadení, abys nízk˘mi tvary stromÛ jako je ‰tíhlé vfieteno, pal- chom provedli vãas chemick˘ zásah a minimalizometa ãi zákrsek pfii uÏití velkoplod˘ch odrÛd. vali tak ‰kody. Podstatné je v pfiípadû v˘skytu U odrÛd s plody stfiední velikosti lze tímto opatfie- a nutnosti o‰etfiení provést postfiik akaricidy dvaním podstatnû ovlivnit jejich velikost. Tento zásah krát v rozmezí 7-10 dnÛ, aby byl zásah dostateãnû je neprovediteln˘ u vy‰‰ích kmenn˘ch tvarÛ jako je úãinn˘ a dlouhodobûj‰í. MÛÏeme pouÏít nûkter˘ âK, PK, VK. Ovoce z tûchto tvarÛ je pfieváÏnû z pfiípravkÛ registrovan˘ch do okurek - Vertimec, stfiední a malé velikosti. Je urãeno pro prÛmyslové Omite, Talstar. zpracování na v˘robu mo‰tÛ, dÏemÛ, dfiení Mnoho zahrádkáfiÛ se zamûfiuje v “hlídání” a k su‰ení nebo pro kuchyÀské pouÏití a tepelné porostu na plíseÀ okurkovou a nebezpeãí zpracování-konzervaci. Ing. Du‰an Nesrsta, po‰kození svilu‰kou podcení. Ta dokáÏe ÚKZÚZ Îele‰ice porost, kter˘ nebyl vãas o‰etfien ãasto zdecimovat stejnû, jako to dokáÏe plíseÀ okurková. Druh˘m závaÏn˘m ‰kÛdcem, kter˘ nab˘vá Hlídáme plíseÀ okurkovou, v posledních letech na v˘znamu jsou klopu‰ky ale ãasto podceÀujeme ‰kÛdce (ãeleì Miridae), které ‰kodí pfiedev‰ím na porosPlíseÀ okurková (Perenospora cubensis) byla tech ve volné pÛdû. Typick˘m pfiíznakem je náhlé a v souãasnosti stále je v˘znamnou a limitující cho- vadnutí a usychání vrcholkÛ rostlin. Rostliny robou okurek. Vût‰ina zahrádkáfiÛ pozná základní nadmûrnû vûtví a mladé plody se deformují a stápfiíznaky po‰kození plísní okurkovou, kdy na horní ãejí k jedné stranû. Pfii pozorné prohlídce porostu stranû listÛ vznikají hranaté, svûtle zelené aÏ Ïluto- (vzrostn˘ch vrcholÛ) nalezneme létající hmyz zelené skvrny ohraniãené listov˘mi Ïilkami. Ojedi- plo‰tice, kter˘ po sobû zanechává znaãnû posáté nûl˘ v˘skyt tûchto skvrn postupnû narÛstá, na mladé ãásti lodyh vãetnû mlad˘ch plodÛ tûsnû po spodní stranû listÛ (na rubu listu) se vytváfií ‰edofi- odkvûtu. Klopu‰ek existuje celá fiada druhÛ, napfi. Klopu‰alov˘ “porost” plísnû. Napadené pletivo listu hnûdne, listy postupnû usychají aÏ dochází k úhynu celé ka chlupatá, Klopu‰ka ãervená, Klopu‰ka dvouteãrostliny. DÛleÏité je si uvûdomit, Ïe k reprodukci ná, Klopu‰ka svûtlá, Klopu‰ka luãní, Klopu‰ka a ‰ífiení plísnû okurkové je potfieba ovlhãení listÛ, bramborová. Obecnû nymfy a dospûlci klopu‰ek infikovány mohou b˘t pouze vlhké listy. Pfii silném sají na rÛzn˘ch nadzemních ãástech rostlin, nejinfekãním tlaku a teplotû 20-25 °C staãí pouze ãastûji na vegetaãních vrcholech, listech a plodech. dvouhodinové ovlhãení listÛ. Pokud jsou teploty Posáté orgány se deformují a zasychají, kvûty niωí, nezbytná doba ovlhãení listÛ se mnohoná- a mladé plody mohou odpadnout. U posát˘ch pletiv mÛÏe dojít aÏ k trhání pletiva. Porosty okurek je sobnû prodluÏuje. Z v˘‰e uvedeného vypl˘vají dvû doporuãení: pomûrnû pfiitahují. Dospûlci klopu‰ek mají ploché, maximálnû omezovat ovlhãení listÛ a v pfiípadû oválnû-vejãité tûlo 4-7 mm dlouhé, rÛzného zbarzji‰tûní v˘skytu plísnû v porostu a pfii vlhkém a tep- vení podle druhu - Ïlutavé, hnûdoÏluté, Ïlutozelelém poãasí neodkládat fungicidní o‰etfiení pfiíprav- né, hnûdoãervené a hnûdoãerné barvy. Nymfa je 28

notliv˘mi plody vzdálenost minimálnû 10 cm, pokud jsou vzdálenosti mezi plody nepravidelné, mÛÏeme je ponechat v nûkter˘ch úsecích i blíÏe u sebe. Tímto docílíme nejlep‰ího v˘voje plodu a jeho vybarvení. Jak postupovat pfii oddûlování plodÛ od vûtví? Nejjednodu‰‰ím zpÛsobem s minimální újmou ostatních ãástí rostliny je odlomení plÛdku od stopky. Jde to velice snadno, jednou rukou. Stopky jsou v této dobû je‰tû zelené a tedy kfiehké. Ponechané stopky prospívají dfievinû, ponûvadÏ obsahují chlorofyl. Pfii oddûlení plÛdku se stopkou není vylouãené po‰kození plodonosného obrostu, ãímÏ dojde k otevfienému poranûní, zatrÏení nebo i zlomení obrostu a ztrátû ãástí dfieva. Tím se zbyteãnû mrhá energií a stavebními látkami rostliny (zacelení ran) v této dobû tak potfiebn˘ch pro v˘vin plodÛ a základÛ nov˘ch generativních orgánÛ pro následující rok. Pro bezpeãné odlomení nutno pouÏít obû ruce.

bezkfiídlá, podobná dospûlcÛm o velikosti 4-7 mm, barvy Ïluté, Ïlutohnûdé, Ïlutozelené a zelené. Sacím ústrojím napichují pletiva do znaãné hloubky a vysávají bunûãné stûny. Sají hlavnû na vzrÛstn˘ch vrcholech, které pokud jsou po‰kozené stagnují ve v˘voji, posátá místa tmavnou, jsou kfiehká, vrcholy deformují, vadnou, mohou usychat. Mladé plody deformují a mohou i odpadat. Klopu‰ky zpÛsobují ‰kody jak na klasick˘ch porostech na rovinû, tak pfiedev‰ím na “vertico”, kdy rostlina pomalu a ‰patnû zaplÀuje plochu síta a pfii navádûní se kfiehãí lodyhy lehce zalamují. Nutná je pravidelná kontrola porostu, kdy mírn˘m poklepáním vzrostl˘ch vrcholÛ okurek zji‰Èujeme, zda klopu‰ka vyletí. Porosty okurek napadené klopu‰kami je tfieba vãas a opakovanû o‰etfiit nûkter˘m z insekticidÛ napfi.: Decis, Sumithion, Talstar. Ing. Jan Prá‰il, SEMO s.r.o.

v˘ch listÛ rostliny sefiezáváme 2,5 cm nad zemí a necháme je obrÛst. Dorostlé rostliny sklízíme kdyÏ rÛÏice dosáhnou hmotnosti 500 - 800 g. Nechá se skladovat za vhodn˘ch podmínek jen 4 - 12 dní. Rostlina je duÏnatá, má jemnou chuÈ a konzumuje se ãerstvá nebo tepelnû upravená, hlavnû k pfiípravû asijsk˘ch jídel. V souãasné dobû jsou i v âR povolené odrÛdy: Bokken, Ogi, Sobi. Zelí pekingské (ta-paj-cchaj) v pfiírodû nebylo nikde nalezeno divoce rostoucí, proto se pfiedpokládá, Ïe se jedná o spontánního kfiíÏence zelí ãínského a vodnice. První zmínky o jeho pûstování pocházejí z âíny z 5. stol.n.l. Do Evropy do‰ly první zprávy pfied rokem 1790. První pûstitelské zku‰enosti byly postupnû získávány v první polovinû 19. století ve Francii. Pfiesto se v Evropû a u nás jeho pûstování roz‰ifiovalo pomalu. Jednou z pfiíãin je citlivá rekce Co je vlastnû âÍNSKÉ ZELÍ pekingského zelí na klimatické podmínky. Jeho Takto se v souãasné dobû v obchodní síti oznaãu- pûstování u nás zaãalo pfied pÛl stoletím, ale jeho je zelí pekingské (Brassica pekinensis syn. B. rapa plochy nebyly velké, s velkov˘robním pûstováním var. pekinensis), ale ve skuteãnosti existuje i zelí se zapoãalo v roce 1998 a zájem spotfiebitelÛ se ãínské (Brassica chinensis syn. B. rapa subspec. stále zvy‰uje, a tedy stoupá i jeho dovoz. Pekingské zelí je rovnûÏ rostlina jednoletá, dlouchinensis). Jak˘ je vlastnû rozdíl mezi tûmito druhy? âínské zelí (pak-choi) pochází z v˘chodní Asie, hodenní, citlivá k vybíhání. Náchylnost k vybíhání je ale typické ãínské zelí neexistuje, vyskytuje se ale stimulována pfiedev‰ím nízk˘mi teplotami pfii o obrovské mnoÏství rÛzn˘ch typÛ a forem, li‰ících se vzcházení (2-8 C) i bûhem pûstování, ale i kombinejen vzhledem, ale i hospodáfisk˘mi vlastnostmi nacemi nadmûrnû vysok˘ch teplot po v˘sadbû, a vyuÏitím. Je to rostlina jednoletá, dlouhodenní, suchem a dal‰ími vlivy. V˘bûr ze souãasn˘ch citlivá k vybíhání stejnû jako zelí pekingské. Netvo- odrÛd umoÏÀuje tato velká rizika sníÏit, nikoliv v‰ak fií v‰ak pevnou hlávku, ale volnou pfiízemní rÛÏici ze zcela vylouãit. Klíãí velmi rychle za 2 - 4 dny po v˘sevu. Listy vzpfiímen˘ch nebo svû‰en˘ch listÛ s v˘razn˘mi Ïebry, které se smûrem dolÛ roz‰ifiují a na bázi jsou bezfiapíkaté se ‰irok˘mi bûlav˘mi Ïebry, ãepel objímají. âepel listová je tuhá, lesklá, rÛznû zbar- neojínûná, svûtle zelená. Listy tvofií rÛÏici se stfievená, s hladk˘m nebo zoubkovan˘m okrajem, bub- dovou hlávkou, podle níÏ rozli‰ujeme tfii variety: var. cylindrica s hlávkou úzce protáhlého tvaru, linatá nebo zkadefiená. ¤apík je dlouh˘, duÏnat˘ s ménû dobfie uzavfien˘m vrcholem a del‰í vegea je od ãepele znatelnû oddûlen. NejbûÏnûj‰í jsou typy s bíl˘mi nebo zelen˘mi duÏ- taãní dobou, patfií sem v˘nosovû velmi dobré odrÛnat˘mi Ïebry. Jednotlivé odrÛdy se li‰í velikostí a to dy, nûkteré i dobfie skladovatelné. var. cephala s hlávkou válcovito - oválnou, od nízk˘ch forem asi 10 cm vysok˘ch aÏ po mohutné, vysoké 45 cm, ale i odolností proti vybíhání do pevnû zavinutou.Tato varieta je pûstitelsky nejoblíkvûtu. ProtoÏe se konzumují listy, nikoli hlávky, lze benûj‰í, hlávky jsou vût‰inou dobfie skladovatelné. var. laxa s neuzavfienou hlávkou, velmi pevnou ãínské zelí na rozdíl od pekingského pûstovat celonervaturou listÛ, chuÈovû velmi dobrá, neskladovaroãnû. âínské zelí nejlépe roste pfii nízk˘ch teplotách - telná. OdrÛdová variabilita je pestrá ve tvaru, pevnosti, 15 aÏ 20 °C, za krátkého dne, proto se doporuãuje v˘sev od poloviny ãervna do zaãátku srpna do velikosti hlávek, vybarvení listÛ, v délce vegetaãní fiádkÛ 25 - 30 cm a po vzejití se jednotí na 15 aÏ doby a v reakci na podmínky. Krátká vegetaãní doba a vysok˘ v˘nos vyÏaduje 20 cm. Vegetaãní doba je 8 - 10 t˘dnÛ. Pro pûstování vyÏaduje pÛdy stfiednû tûÏké pûstování na úrodn˘ch, na pohotové Ïiviny bohas dostatkem humusu a vláhy, s optimálním pH 6,5 t˘ch tûωích pÛdách, nevysychav˘ch a dobfie proaÏ 7. Nevhodné jsou pÛdy extremnû lehké nebo vzdu‰nûn˘ch. Nevhodné jsou pÛdy extremnû lehké nebo tûÏké. V tûÏk˘ch pÛdách je ohroÏeno vy‰‰ím tûÏké. âínské zelí se dá sklízet v kterémkoliv stádiu v˘skytem houbov˘ch chorob a podehníváním hláv˘voje, od mlad˘ch rostlin aÏ do mlad˘ch kvûtních vek. Na extremnû such˘ch pÛdách dochází byÈ stonkÛ dospûl˘ch rostlin. Listy mlad˘ch rostlin i jen za pfiechodného sucha k vybíhání do kvûtu mÛÏeme sklízet uÏ za 3 t˘dny. Pro sklizeÀ jednotli- a k poruchám v tvorbû hlávek. Optimální pH 6,5 29

7. Organické hnojení se doporuãuje provést k pfiedplodinû v pfiípadû nedostatku humusu v pÛdû. Pfii pûstování pekingského zelí lze vyuÏít jak pfiímého v˘sevu, tak i pfiedpûstované sadby. Pro jarní a letní kulturu se musí pouÏít pouze vhodné odrÛdy s men‰í citlivostí na délku svûtelného dne a sadbu produkujeme pfii teplotách blízk˘ch 20 °C. Délka pfiedpûstování sadby je krátká, 3 - 4 t˘dny. V˘hodou pfiedpûstování je niωí spotfieba osiva 3-4 g /100 m2, men‰í mezerovitost, vy‰‰í poãet jedincÛ na jednotku plochy. Nev˘hodou je pfieru‰ení plynulého v˘voje, coÏ mÛÏe vést k vy‰‰ímu vybíhání do kvûtu, men‰í adaptabilita rostlin na vláhové pomûry a vy‰‰í v˘skyt fyziologick˘ch chorob. U kultur z v˘sadby je také vy‰‰í v˘skyt vnitfiní nekrózy hlávky (tipburn), zpÛsobené nedostateãnou distribucí vápníku v rostlinû, coÏ je zapfiiãinûno nevyrovnan˘m vlhkostním reÏimem. V˘hodou pfiím˘ch v˘sevÛ je niωí procento vykvetlic, nev˘hodou vy‰‰í spotfieba osiva, 7 - 9 g/m2. Spon závisí na odrÛdû a termínu pûstování, pro rané porosty staãí 40 x 25 - 30 cm, pro pozdní 40 50 x 30 cm. Podzimní pûstování je mnohem spolehlivûj‰í neÏ jarní. Optimální termín v˘sevu závisí na odrÛdû, vût‰inou vyhovuje druhá dekáda ãervence. Dfiívûj‰í v˘sevy zpÛsobují pfiedãasné vyzrávání a pfiedãasné vybíhání do kvûtu, pozdnûj‰í (srpnové) v˘sevy zapfiiãiÀují nízkou hmotnost hlávek, které jsou pak nevhodné pro skladování. Kromû pravidelné zálivky je nutné od stádia 4 pravého listu do doby uzavírání hlávka provádût ochranu proti chorobám a ‰kÛdcÛm. Hlávky sklízíme v optimální zralosti, kdy jsou plnû vyvinuté, uzavfiené, pevné, barvy zelené. Hlávky se zaÏloutl˘mi vrcholy jsou pfiezrálé a ménû vhodné ke skladování. Ke skladování jsou nejvhodnûj‰í hlávky o hmotnosti 1 kg a více (optimálnû 1,4 aÏ 2,6 kg). Skladovat hlávky v chladírensk˘ch skladech je moÏno do konce ledna, nejpozdûji do konce února. Na na‰em trhu je povoleno asi 20 odrÛd: napfi. Asten, Brocken, Disko, Hilton, Kasumi, Manoko, Masamune, Merkur, Nozaki, Optiko, Parkin, Sendo, Spectrum, Sumiko, Taranko, atd. Ing. Jifiina ·tamberková, SZa· Mûlník

v druhé polovinû ãervence. Sázíme o nûco dfiíve neÏ v plné zralosti. Ve skladu by mûla b˘t stabilní teplota 4-8 oC. Skladovatelnost mÛÏe silnû naru‰it zmûna teplot (silné kolísání). Semena Veleliby a.s.

Novû povolené odrÛdy

Jahodník Civmad (obch. název Madeleine) - Itálie, jednouplodící. Plod velk˘, tvar kuÏelovit˘, u nûkter˘ch plodÛ mírnû vfietenovit˘. Povrch je sytû ãerven˘, leskl˘ a pevn˘. Kalich pfieváÏnû pfiisedl˘. DuÏnina je tuωí, ãervená, velmi dobrá, aromatická. Plodnost stfiední aÏ velká, pravidelná. Ve star‰í v˘sadbû se v˘raznû sniÏuje velikost plodÛ. Zraje v 1. - 4. t˘dnu ãervna. Stfiední odolnost proti napadení plísní ‰edou, v dobû kvûtu netrpí po‰kozením mrazíky. Maximálnû dvouleté v˘sadby. Darselect - Francie, jednouplodící. Plod velk˘, kuÏelovit˘, ve tvaru a velikosti je bûhem celého sklizÀového období pomûrnû vyrovnan˘. Povrch oranÏovû ãerven˘, pevn˘ a pololeskl˘. Kalich je vût‰í, pfiisedl˘. DuÏnina pevná, svûtle ãervená, témûfi bez dutiny. ChuÈ je lahodná, sladce navinulá aÏ mírnû nakyslá, aromatická. Plodnost velká, pravidelná. Zraje ve 2. - 4. t˘dnu ãervna. Vysoká odolnost proti napadení plísní ‰edou a fytoftorou. Vhodná pro pfiím˘ konzum, mrazení a kompotování. Prima - âR, jednouplodící. Plod stfiednû velk˘, vût‰inou má tvar kulovit˘, nûkdy ‰iroce srdãit˘. Povrch plodu je svûtle ãerven˘, leskl˘, stfiednû pevn˘. DuÏnina je svûtle ãervená, dutina slabû v˘razná, sladce navinulá, dobrá, aromatická. Plodnost velká, pravidelná. Zraje v 1. - 4. t˘dnu ãervna. Vysoká odolnost proti napadení plísní ‰edou, stfiední proti napadení fytoftorou. Pfiedev‰ím pro stolní pouÏití. Calypso - Anglie, remontantní. Plod stfiednû velk˘ aÏ velk˘ po celé období skliznû, tvar je kuÏelovit˘, dosti vyrovnan˘. Povrch plodu je ãerven˘, leskl˘, stfiednû pevn˘. DuÏnina je svûtle ãervená, uprostfied plodu je nepatrná dutina. ChuÈ má velmi dobrou, aromatickou. Plodnost velká a pravidelná, odvislá na povûtrnostních podmínkách, za de‰tû mohou b˘t plody po‰kozeny hnilobou. Zraje v 1. 2. t˘dnu ãervna a pak ve 2. - 3. t˘dnu srpna. Stfiední odolnost proti napadení plísní ‰edou, není Yamiko F1 - rané pekingské zelí OdrÛda je válcovitá, uvnitfi Ïlutá o hmotnosti 1-2 po‰kozována pozdními mrazíky. Pfiedev‰ím pro kg. Pûstitelsky je vhodná pro celou sezónu. Je drobné pûstitele. Evita - Anglie, remontantní. Plod stfiední aÏ velk˘ odolná vÛãi vybíhání a je urãena pro pfiím˘ konzum vût‰inou po celé období skliznû, tvar kuÏelovit˘ jen s krátkodob˘m skladováním (asi 1 mûsíc). Dá se pûstovat pfiím˘m v˘sevem nebo pfiedpûstova- s men‰ími tvarov˘mi rozdíly. povrch plodu je jasnû nou sadbou. Vysévá se v únoru aÏ ãervenci, v˘sad- ãerven˘, tuh˘ a leskl˘. Kalich vût‰í, pfiisedl˘. DuÏba od dubna do srpna, sklízí se od ãervna do záfií. nina je svûtle ãervená, uprostfied plodu je nepatrná dutina. ChuÈ má nasládlou, aromatickou. Plodnost Morillo Storido F1 pomûrnû velká a pravidelná. Zraje v 1. - 2. t˘dnu - skladovatelné pekingské zelí ãervna a pak ve 3. t˘dnu srpna. Stfiední odolnost OdrÛda je válcovitá o hmotnosti 1,5 aÏ 2,5 kg, proti napadení plísní ‰edou. Jarními mrazíky není barva tmavû zelená. Je stfiednû odolná k vybíhání. po‰kozována. Vhodná do tepl˘ch poloh, pfiedeDá se pûstovat pfiím˘m v˘sevem a z pfiedpûstova- v‰ím pro drobné pûstitele. Ing. Miloslav Richtr, ÚKZÚZ HOZ Îele‰ice né sadby. Vysévá se v polovinû ãervna, v˘sadba 30

âERVENEC Vrcholné léto je spojováno s tímto mûsícem, prÛmûrná teplota 18 °C je o nûco vy‰‰í neÏ mûsíc pfiedchozí a také poklesy teploty s nadmofiskou v˘‰kou jsou stejné. Ale v horsk˘ch polohách je teplota nad 15 °C jen tak tfii t˘dny a nedají se tam pûstovat Ïádné teplomilné rostliny. Teplota pÛdy se i v tomto mûsíci zvy‰uje v níÏinách na 23 °C, ve hlub‰ích vrstvách také o pÛl stupnû oproti pfiedchozímu ãervnu. âervenec má nejvy‰‰í de‰Èové, spí‰e pfiívalové sráÏky: od 77 aÏ do 113 mm vodního sloupce. I kdyÏ na konci ãervence bude den o hodinu krat‰í, uÏijeme si slunce aÏ 15 % z celoroãního souãtu, tedy nejvíce z celého roku - 250 aÏ 280 hodin. âervenec je letním mûsícem skliznû ve‰kerého bobulového ovoce. Hned po sklizni jahod odstraÀte ‰lahouny jahodníku, aby se rostliny nevysilovaly a úroda v pfií‰tím roce byla vût‰í. Dvoulet˘, pfiíp. tfiílet˘ porost jahodníku je tfieba zlikvidovat a sazenice na novou v˘sadbu odebírat pouze z jednolet˘ch porostÛ. MeruÀky a rané broskve sklízejte pro del‰í pfiepravu o nûkolik dnÛ dfiíve pfied konzumní zralostí, neboÈ tyto plody jsou velmi citlivé na otlaky, ale ne zase pfiíli‰ brzy, aby nezÛstaly tvrdé a bez typické chuti. Asi 14 dnÛ pfied dosaÏením zralosti plodÛ broskví je dobré stromy zalít. Vi‰nû se ‰etrnû sklízejí i se stopkami, ale pro rychl˘ konzum, nebo zpracování se mají sklízet bez stopek rovnou do nádoby, aby nedocházelo ke ztrátám ‰Èávy. Hned po sklizni tfie‰ní zaãnûte s letním fiezem, aby se rány vãas do zimy zacelily a pfiede‰lo se klejotoku. PosklizÀové období peckovin je vhodné k fiezu (tfie‰nû, vi‰nû, meruÀky), v pfiípadû potfieby lze provést v˘razné zmlazení a zvlá‰tû u tfie‰ní mÛÏete fiezem sníÏit star‰í a pfiíli‰ vzrostlé koruny. Letní fiez je moÏné v teplej‰ích polohách provádût aÏ do poloviny srpna. U bujnûji rostoucích odrÛd (JONAGOLD, BOHEMIA apod.) je v˘hodné spojit letní fiez s prÛklestem. K zamezení v˘skytu fyziologické hofiké skvrnitosti u odrÛd jablek k tomu citliv˘ch se v ãervenci pokraãuje s postfiikem plodÛ chloridem vápenat˘m (KALKOSOL 25 v konc. 1 %), nebo je moÏné pouÏít 1% ledek vápenat˘ v intervalu 14 dnÛ. Bûhem první poloviny mûsíce se jablonû o‰etfiují proti padlí, neboÈ toto období je rozhodující pro jeho v˘skyt v pfií‰tím roce (BAYLETON, BEATON). Rybíz sklízejte tak, aby se spoleãnû se stopkou hroznu nevylomil úÏlabní pupen, po sklizni vyfieÏte staré vûtve z kefiÛ. Po sklizni bobulovin proveìte o‰etfiení kefiÛ a stromkÛ - u angre‰tu likvidujte americké padlí ostfiíháním napaden˘ch vûtviãek a následn˘m seÏehnutím, prosvûtlete korunky a o‰etfiete fungicidem (KARATANE, RUBIGAN apod.). âerven˘ a ãern˘ rybíz po sklizni postfiíkejte proti antraknóze (DITHANE, NOVOZIR), a vlnovníku rybízovému

(v pfiípadû, Ïe jste na jafie zaznamenali zvût‰ené pupeny) pfiípravkem OMITE 30 W v konc. 0,2%. V této dobû se sklízejí také nûkteré rané odrÛdy jádrovin - hru‰ek a jablek. Letní hru‰Àové odrÛdy ALFA, nebo napfi. CLAPPOVA se doporuãuje sklízet tûsnû pfied konzumní zralostí, pozdûji sklizené vám zmouãnatí a zhniliãatí. ChuÈ letních odrÛd jablek (JULIA, MANTET apod., které se sklízejí koncem mûsíce) je nejlep‰í, kdyÏ plody utrhnete tûsnû pfied jídlem. Pfiedãasnû sklizené plody tûchto odrÛd ztrácejí chuÈ, ale pamatujte na to, Ïe v dobû, kdy jsou nejchutnûj‰í, trpí nejvíce otlakem. Urãitou v˘hodou je to, Ïe dozrávají postupnû a mohou se protrhávat podle zralosti. Ovocn˘m stromÛm s vût‰í násadou plodÛ vãas podepfiete vûtve, aby nedo‰lo k polámání. Koncem mûsíce prohlédnûte pozornû i lepenkové pásy na kmenech a v‰echny larvy a kukly zniãte (b˘vá tam i obaleã jableãn˘, kter˘ se svojí druhou generací líhne zaãátkem srpna). Koncem mûsíce mÛÏete sklízet i nûkteré rané odrÛdy slivoní. ·vestky, slívy a renklódy ponechte na stromû aÏ do konzumní zralosti a sklízejte postupnû protrháváním. Pfii sklizni dejte pozor na polámání vûtví. Koncem mûsíce se mohou sklízet i ofiechy na zavafiování, kdy skofiápka je‰tû není tvrdá. Sklízet je tfieba ruãním otrháváním, neklátit. Odplozené maliníkové v˘hony odstraÀte. Po polovinû mûsíce je moÏné zaãít oãkovat ovocné dfieviny - nejdfiíve slivonû, potom broskvonû a nakonec jádroviny. Pfied oãkováním se v dobû sucha doporuãuje dfieviny k oãkování zalít. Poãasí a klimatické podmínky v tomto mûsíci jsou velmi pfiíznivé pro vûtrání skladovacích prostor pro ovoce a zeleninu, jejich dezinfekci (nezapomeÀte na obaly a police). Provádíte-li tradiãní bílení, pfiidejte do vápenného mléka desinfekãní prostfiedek - modrou skalici, hypermangan, ãi formalín, nebo Kuprikol. Desinfikovat lze sífiením (8 20 g síry/m2), chlornanem vápenat˘m (0,1%), pfiíp. chlorov˘m vápnem (4%). Pfii dezinfekci dodrÏujte hygienická pravidla. U révy vylamujte fazochy a vyvazujte letorosty, dlouhé letorosty a pfierÛstající oseãkujte (zakracujte).

31

Ze zelenin je moÏné bûhem celého ãervence vysévat ãernou fiedkev (v˘sev do fiádkÛ 25 aÏ 30 cm, v fiádcích vyjednotit na 10 cm). Mimo obãasného zkypfiení pÛdy a zálivky (vydatnû jednou za t˘den) je tato zelenina na o‰etfiování nenároãná. Podobn˘m zpÛsobem se pûstuje i vodnice, ale tu ãasto napadají dfiepãíci, proti kter˘m mÛÏete pouÏít nûkter˘ z úãinn˘ch insekticidÛ - DECIS, KARATE, ZOLONE apod. Napadení dfiepãíky hrozí nejvíce za suchého a teplého poãasí. KvÛli charakteru dlouhodennosti se pekingské zelí vysévá okolo 15. ãervence, neboÈ dfiívûj‰í v˘sev by nezaruãil kvalitní hlávky. RovnûÏ u pozdûj‰ího v˘sevu (po 25. ãervenci) se nevytvofií dostateãnû pevné hlávky. Vzdálenost fiádkÛ u tûchto rostlin b˘vá vût‰í - 40 cm od sebe. Také do poloviny mûsíce je moÏné vysévat nûkteré luskoviny - kefiíãkové fazoly a zahradní hrá‰ek pro sklizeÀ v záfií, lusky staãí uzrát je‰tû do pfiíchodu mrazíkÛ. Vysévat je tfieba alespoÀ nabobtnalá semena do vlhké pÛdy. Zaãátkem ãervence se mÛÏe sázet pórek (hl. v˘sadby 10 cm, spon 20 x 15 cm), silné sazenice rané odrÛdy ãerveného zelí je rovnûÏ moÏno zaãátkem mûsíce sázet alespoÀ do sponu 50 x 50 cm, men‰í vzdálenost by brzdila v˘voj rostlin. Po cel˘ ãervenec mÛÏete je‰tû vysazovat kadefiávek, tufiín pro konzumní úãely a rané odrÛdy mrkve a vysévat salát k fiezu i k ãesání, ve druhé polovinû mûsíce máte moÏnost v˘sadby pozdního kvûtáku a endivie a koncem mûsíce zaãít vysévat ‰penát. Péãi vyÏadují rajãata - hlavnû u tyãkov˘ch vyvazovat hlavní v˘hony k opofie a postranní v˘hony (zálistky) vylamovat. Vyvazovan˘ hlavní v˘hon bude je‰tû tloustnout a proto uvazujte spí‰e volnûji, pro tento úãel jsou vhodné spirálovité opory, které umoÏÀují vplétání v˘honu do konstrukce. Vylamování postranních v˘honÛ by se mûlo dûlat bez pomoci noÏe, pouze prsty. U kefiíãkov˘ch rajãat podloÏte plody slamnatou fiezankou, aby nedocházelo k zahnívání plodÛ, ãi ‰pinûní od zemû. Sklízejí se okurky nakládaãky i salátovky, potom rajãata a papriky. Papriky by mûly b˘t pfii sklizni zcela vyvinuté a vyzrálé, jinak brzy vadnou a plody hofiknou. Hlídejte rovnûÏ zdravotní stav cibule, rajãat, brambor a podle potfieby proti plísním stfiíkej-

te pfiípravky, které jsme jiÏ v radách na minul˘ mûsíc uvedli. Pro krátkou ochrannou lhÛtu je moÏné dokonce bûhem skliznû okurek a rajãat pouÏít pfiípravky ALIETTE 80 WP, nebo RIDOMIL GOLD MZ 68 WP. KdyÏ naÈ cibule (koncem mûsíce) zaãne poléhat, je moÏné zaãít sklízet, cibule pûstovaná z pfiímého v˘sevu se sklízí pozdûji a v ãervenci se doporuãuje je‰tû pfiihnojit pln˘m hnojivem s niωím obsahem dusíku. SklizÀová zralost ãesneku se prozradí Ïloutnutím natû (sklizeÀ se provádí ‰etrn˘m vyr˘váním). Po kaÏdém sefiíznutí paÏitkové natû nezapomeÀte fiádnû zalít a pfiihnojit. Kvûtinové mísy, truhlíky a ostatní nádoby s kvûtinami snadno v tomto teplém mûsíci vysychají a proto jim vûnujte stálou péãi se zaléváním, s pravidelnou zálivkou pamatujte i na trávník. Stálou zálivkou se vûnujte i letniãkov˘m a trvalkov˘m záhonÛm. Postupnû ukonãujte sklizeÀ cibulovin - tulipány pouze po odstranûní kofienÛ a slupek skladujte na suchém místû ve stínu aÏ do podzimní v˘sadby. Cibule narcisÛ po rozdûlení mÛÏete hned vysázet. V této dobû je i ãas na letní fiízkování - ptaãí zob, pustoryl, zimolez, zlatice, plamének, dfii‰Èál aj. ¤ízky nejlépe kofiení v pfiistínûném pafieni‰ti v substrátu stále udrÏovaném ve vlhkém stavu (ra‰elina s pískem). V tuto dobu se dobfie fiízkují i fuchsie a pelargónie. Koncem mûsíce je moÏné zaãít pfiesazovat kosatce a vysévat nûkteré dvouletky - sedmikrásky, mace‰ky, ãi pomnûnky. Odkvetlá kvûtenství trvalek vãas odstraÀujte, aby nedocházelo k vysilování rostlin tvorbou semen. Ve druhé polovinû mûsíce se rovnûÏ pfiesazují kosatce, po rozdûlení oddenkÛ zkraÈte listy asi o tfietinu a kofieny na ‰ífii dlanû. âervenec je i obdobím oãkování rÛÏí metodou na spící oãko (pfii pfiízniv˘ch podmínkách aÏ do konce srpna), nad naoãkovan˘m místem dfievo v této dobû nezkracujte, ztráta mízy by nevhodnû ovlivnila pfiirÛstání u‰lechtilé ãásti, ale plané v˘honky rostoucí z podnoÏe vãas odstraÀujte. RÛÏe v této dobû mÛÏete i fiízkovat (horní konec fiízku zatfiete proti vysychání latexem, spodní namoãte do prá‰ku stimulátoru), fiízky sázejte do stínûného pafieni‰tû, nebo do kelímkÛ, které pfies zimu uchováte v bezmrazé místnosti.

ní odrÛdy, které mÛÏe pûstovat kaÏd˘ prÛmûrnû zdatn˘ zahrádkáfi a s v˘sledky bude jistû spokojen. Pûstování lilií proÏívá v posledních letech celoPro zaãínající pûstitelé doporuãuji zaãít s pûstosvûtovû obrovskou oblibu. Tomu se pfiizpÛsobují váním asijsk˘ch hybridÛ (AsH), které jsou pûstebi ‰lechtitelé, ktefií kaÏdoroãnû chrlí na trh desítky nû nenároãné a není tfieba se obávat neúspûchÛ. nov˘ch odrÛd v nichÏ se bûÏn˘ pûstitel jen tûÏko K pûstování lze v jednotliv˘ch barevn˘ch skupiorientuje. Proto uvedeme fiádnû vyzkou‰ené kvalit- nách doporuãit zejména následující odrÛdy: 32

Lilie vhodné na zahrádku

Bílé: Navona, Cavi, Umbria Smetanové: Nivea Jubileo Îluté: Pisa, Carthago, Nove Cento OranÏové: Siesta Gitana, Girafe Lososové: Salmon Beauty, Mantona SvûtlerÛÏové: Chopin, Chianti, Deja Vu TmavûrÛÏové: Kokarde, Pink Superior, Montreux âervené: Marakech, Prato, Aberdeen âernoãervené: Stones, Nerone, Black Jack Cyklám: Vermeer, Blue Eyes Vínové: La Toya, Amarone Vícebarevné: Delta, Gran Cru, Loretto, Magic Eye Teãkované: Latvia Plnokvûté: Afrodité, Fata Morgana

Woodriff, z dal‰ích orienpetÛ jsou vynikající odrÛdy Arabesque, Anastasia, Conca d Orr, Early Yellow, Orania a zatím je‰tû tûÏko dosaÏiteln˘ Silk Road MUDr. Josef KfiíÏ

Letní fiez a prÛklest

Ve‰keré dfieviny prochází bûhem vegetace 2 vegetativními cykly, tedy obdobími proudûní mízy. V rÛstov˘ch fázích dochází k zmnoÏování pletiv vegetativních orgánÛ, jak v korunách, tak na jejich okrajích. V pfiímé úmûfie s nadzemní ãástí se zvût‰uje i kofienová soustava. U ovocn˘ch stromÛ lze pozorovat bûhem vegetace zahu‰Èování koruny prodluÏujícími se v˘hony, rostoucí do v‰ech stran v závislosti na intenzitû zimního ãi pfiedjarního prÛKvalitativnû velk˘ pokrok znamenalo uvedení LA klestu. âím byl ãasn˘ fiez hlub‰í, tedy zásah do hybridÛ (kfiíÏencÛ L. longiflorum s AsH). Ze zaãáttvaru koruny velk˘, tím bude zvût‰en i nárÛst v˘hoku existovaly urãité obavy o jejich mrazuvzdornosnÛ bûhem vegetace. (To neplatí v tom pfiípadû, jak ti, ale jiÏ v první generaci uvedené na trh pfied je známo u bonsají, kdy s redukcí nadzemních ãástí deseti lety byla fiada kvalitních odrÛd jako na pfi. se úmûrnû redukuje i kofienová soustava). I listová Swing, Donau, Rodeo, Showbiz, Moneymaker, plocha narÛstá a zvût‰uje se. Následnû dochází které si zaslouÏí pûstování i dnes. V posledních k zastínûní koruny a omezenému pfiístupu sluneãletech je na trhu dal‰í generace LA hybridÛ, které ního osvitu k vytvofien˘m a narÛstajícím plodÛm. jsou je‰tû podstatnû lep‰í (velké voÀavé kvûty, Plody se nejen ‰patnû vyvíjejí a rostou, ale oddalep‰í mnoÏivost, vynikající zdravotní stav, absolutní luje se i jejich vybarvení a dozrávání. Proto v mûsímrazuvzdornost atd). Proto lze pûstování LA hybrici ãervenci, v teplej‰ích polohách aÏ do poloviny dÛ v‰em doporuãit a uvádím opût vyzkou‰ené srpna, provádíme letní fiez korun ovocn˘ch stromÛ. odrÛdy. Nejdfiíve u peckovin, potom následují jádroviny. Pofiadí závisí na dobû skliznû. Bílé: Royal Dream,Royal Lace, ¤ezem odstraÀujeme celé v˘hony - vlky na Smetanové: Aerobic, Royal Justice, Royal Resvûtevní krouÏek, i kdyÏ nûkdy je lep‰í v˘hon vylopect mit, aby se rána pomaleji zacelovala a ne naopak Îluté: Golden Torch, Aladins Dazzle, rychle narostl nov˘ zelen˘ obrost, coÏ se v mnoOranÏ: Royal Trinity, Royal Impulze, Clubhouse Lososové: Salmon Queen, Centurion, Victoria h˘ch pfiípadech stává. Tímto zpÛsobem se dostateãnû probere listová plocha uvnitfi koruny a plody Falls Sv.rÛÏové: Top Gun, Royal Creation, Imperial Live mohou rychleji dobarvit a jednotnû uzrát. Po obvoTm.rÛÏové: Turandot, Royal Balade, Glosy Wings du koruny rostoucí v˘hony smûrem do koruny a smûrem opaãn˘m tj. k zemi, odstraníme na âervené: Royal Grace, Scarlet Star, Presto vûtevní krouÏek. Pokud se v rozvûtvení v˘honÛ âernoãervené: Matchwiner, Royal Masqurade nachází plody, postaãí provést zakrácení tûchto Cyklám: Royal River, Jet Stream, San Mateo v˘honÛ na polovinu, hlub‰í zakrácení není vhodné. Vínové: Fangio, Royal Ruby, Royal Wonder Vícebarevné: Samur, Royal Paradiso, Royal Pre- MÛÏe dojít zbyteãnû k mechanickému po‰kození plodÛ a ovlivnûna bude i doba jejich skliznû. Nezasent, Royal Sunset pomínejme, Ïe pfii nadmûrném odstranûní v˘honÛ Teãkované: Suncrest odebíráme rostlinû i tolik potfiebné listy. Tehdy Naprost˘m hitem posledních let jsou t.zv. orien- mÛÏe dojít i k obranû rostliny, proti nadmûrnému pety, které si získávají stále vût‰í oblibu a na v˘sta- vyãerpání zásobních látek shozením nadbyteãnévách vzbuzují zaslouÏen˘ obdiv. Jejich jedinou ho mnoÏství plodÛ, vût‰inou tûch velk˘ch. Existuje nev˘hodou je vysoká cena v USA 30 - 50 dolarÛ za pomûrné pravidlo o nezbytném mnoÏství listov˘ch cibuli, u nás ale lze nûkteré kultivary získat v ceno- ãepelí, které vyÏiví 1 plod. V prÛmûru jde o poãet vé relaci 100 - 200,- Kã za ks a vzhledem k tomu, cca 20-30 ks stfiednû velk˘ch listÛ. Letní fiez lze aplikovat spoleãnû s prÛklestem Ïe tfieba takov˘ Lesslie Woodriff dorÛstá do v˘‰ky 2,5 m s 30 kvûty, kter˘ kvete déle neÏ mûsíc je to u odrÛd v té dobû je‰tû málo plodn˘ch nebo u mlacena reálná (obrázek na zadní stranû obálky).Tyto d˘ch dosud neplodících stromÛ. V˘hodné je pouÏít lilie se nepûstují ve vût‰ím mnoÏství, ale vût‰inou spojení letního fiezu s prÛklestem u bujnûji rostoujako solitery, protoÏe se jedná jiÏ témûfi o “liliov˘ cích odrÛd - Bohemia, Gloster, Jonagold, Julia, strom”. Ani jejich pûstování není obtíÏné a hlavní Prima, Rajka, Rubín, Rubinola, Spartan, Zvonkové pfiedností je mrazuvzdornost. Pro zaãátek lze jed- aj. a to vyfiezáním siln˘ch letorostÛ rostoucích noznaãnû doporuãit k pûstování odrÛdu Lesslie z kosterních vûtví pfiímo do koruny nebo konkurují33

cích terminálu stromu. Pfii násadû plodÛ nacházejících se na tûchto vûtvích se tyto oznaãí a odstraní se nejlépe okamÏitû po sklizni jablek. Ing. Du‰an Nesrsta, ÚKZÚZ Îele‰ice

Jak hluboká musí vlastnû b˘t taková tÛÀka záleÏí na tom, co tam chcete mít. Vodní plo‰ka bez jakéhokoliv osazení mÛÏe slouÏit jako napajedlo pro ptáky. Ov‰em je skoro ‰koda nic si tam nedát, kdyÏ uváÏíme, Ïe vût‰ina pobfieÏní vegetace se spokojí s 10 aÏ 20 cm vody. Pro lekníny (rod Nymphaea) Jifiinky z vlastního ‰lechtûní Jifiinky (Dahlia variabilis) jsou vhodn˘m objektem potfiebujeme obvykle asi pÛl metru vody a 20 cm i pro amatérské ‰lechtitele. S ohledem na rozma- pÛdy na dnû. Stulík Ïlut˘ (Nuphar lutea) se nejlépe nitost tvarÛ, barev a velikostí kvûtních úborÛ mÛÏe- cítí v hloubce 150 cm. Opaãná moÏnost je zaplnit me získat nûkdy pfiekvapivû hezké semenáãe. pÛdou celou plochu a udûlat si baÏinu s vodou Opylení ponecháme na hmyzu i kdyÏ potom vlast- tûsnû pod povrchem. Zde v˘bornû rostou blatouchy (Caltha), pomnûnky (Myosotis), upolíny (Trollinû neznáme otcovskou linii. Na poãátku je vhodné promyslet urãitou strategii us), mnohé prvosenky napfiíklad Primula denticula‰lechtûní. Líbí se nám urãit˘ typ odrÛdy a urãitá ta, P. japonica, P. rosea. Leknín je pro vût‰inu lidí neodmyslitelnû spjat kombinace barev. Proto nejprve musíme soustfiedit vhodné rodiãovské páry. Vybereme osvûdãené s klidnou prohfiátou vodní hladinou. Co s nimi ale odrÛdy, které nám vyhovují sv˘mi vlastnostmi v zimû? V podstatû nic. Pokud máme vodu hlubo(nejsou to jen barva a tvar úboru). Vybíráme tako- kou alespoÀ toho pÛl metru, nehrozí Ïádné nebezvé odrÛdy, které mají i dlouhé a pevné stonky, zají- peãí, Ïe by lekníny zmrzly. Na podzim je vhodné mavé olistûní, dobfie tvofií Ïivotaschopné hlízy atd. listy ufiíznout pod hladinou, aby nehnily a nevytváV prÛbûhu vegetace na této odrÛdû neodstraÀu- fiely se jedovaté plyny pod ledem. Na jafie se pak jeme ihned po odkvûtu úbory. Ty ponecháváme aÏ musíme obrnit trpûlivostí, protoÏe voda se prohfiívá opadají petály a objeví se jakoby uzavfiené zelené pomaleji a vegetace zde zaãíná pozdûji neÏ na poupû (jazykové kvûty - “petály” opadaly) a zb˘va- sou‰i. Pokud je vody opravdu málo, sazenice zísjí pluchy se semeny. Tyto pluchy je vhodné noÏem káme v pozdní dobu nebo jde o zvlá‰tû teplomiln˘ zkrátit na polovinu. Tím se semeník tak rychle neu- druh je tfieba improvizovat a zimovat v co nejniωí zavfie a tvofiící se semena nemusí b˘t tolik napade- teplotû pod vodou nebo i v mechu ve sklepû. na botrytidou. Semena po zkrácení pluch zaãínají V˘sledek je ov‰em vÏdy nejist˘. âasto si lidé stûÏují, Ïe jim lekníny nekvetou. Pfiíb˘t patrná. Úbor odfiízneme a umístíme do suchého prostoru. Semena dozrávají nejdfiíve za 3 t˘dny. ãin mÛÏe b˘t pochopitelnû více, av‰ak nejãastûji to Po dozrání semena vymneme a uloÏíme v suchu. b˘vá v pfieplnûní hladiny, kdy pomalu nevidíte kouKlíãivost získávají postupnû a tak v prvém roce sek vody. Stfiednû velk˘ leknín zabere plochu asi pouÏijeme k v˘sevu jen ãást semen. jednoho m2, aby mûly listy dost slunce mohou zabíDobrá semena jifiinek klíãí snadno a rychle, v˘sev rat v‰ak jen pfiibliÏnû tfietinu plochy, dvû tfietiny doporuãujeme ve skleníku jiÏ v lednu nebo poãát- musí zÛstat pro vodu. Pro jeden leknín potfiebujete kem února, nejlépe do truhlíkÛ naplnûn˘ch v˘sev- tedy tÛÀku o 3 m2. ním substrátem bûÏnû prodávan˘m. Vyséváme Co v‰ak dûlat, kdyÏ uÏ mám pod vodou prales? fiídce na povrch a pokryjeme slabou vrstviãkou V kvûtnu se ponofite do bahna, nahmatejte a vylovpísku, pak povrch pfiitlaãíme a za dva t˘dny mÛÏe- te plazivé oddenky leknínÛ. Ostr˘m noÏem je na me sledovat vzcházení. Po vytvofiení prav˘ch lístkÛ sou‰i rozdûlte a nabídnûte znám˘m. Sami si pfiepichujeme a pozdûji hrnkujeme do mal˘ch kvû- nechejte opravdu minimum. Sázíme na povrchu tináãkÛ a semenáãky otuÏujeme v pafieni‰ti. umûlohmotné spí‰e ‰ir‰í nádoby o obsahu miniDal‰í fáze ‰lechtûní je nejnapínavûj‰í, sledujeme málnû 10 l do kvalitní zahradní pÛdy bez organicnakvétající semenáãe a vybíráme poÏadované k˘ch zbytkÛ. Jen pfii pûstování v nádobách udrÏíte jedince - není jich mnoho. Plnokvûté a zajímavé pofiádek. Jinak se vám druhy beznadûjnû proplekombinace vysazujeme a pûstujeme dále bûÏnou tou a zvítûzí silnûj‰í. technikou pûstování jifiinek. LeknínÛ jsou desítky kultivarÛ a nûkteré i speciaUstálení vybran˘ch semenáãÛ do nové kvalitní lista tûÏko od sebe rozezná. Mimo klasické barvy odrÛdy je otázka dvou aÏ tfií dal‰ích let. Roãnû se bílé, kterou mají i oba druhy rostoucí vzácnû v na‰í odhaduje, Ïe pfiib˘vá nûkolik tisíc nadûjn˘ch odrÛd, pfiírodû (Nymphaea alba, N. candida), jsou rÛÏové, jak se uplatní, to záleÏí na tvrdosti v˘bûru. Tímto ãervenofialové, ale i Ïluté nebo mûdûnû naãervezpÛsobem si i vy mÛÏete zkusit, jak nároãná je to nalé. Modrá barva je ov‰em v˘sadou druhÛ tropicpráce. Ing. Jan Dvofiák, SZO âZS Dagla k˘ch, které vídáváme jen v rozsáhl˘ch tepl˘ch sklenících botanick˘ch zahrad. Vodní a bahenní rostliny KaÏd˘ stavitel fóliové nádrÏe narazí nakonec na Voda na zahradû je krásná, ale donedávna platilo, problém, jak udûlat co nejpfiirozenûj‰í bfiehy. OkraÏe stavba nádrÏe betonováním byla pfiíli‰ pracná. je je tfieba pfiekr˘t a rozãlenit dlouhé pfiímé linie. Obrat zpÛsobilo aÏ zavedení do prodeje tak kvalit- Proto stfiídáme pfiesahující ploché kameny ních fólii, Ïe spolehlivû vydrÏí desítky let. Není tfieba s pokryvn˘mi rostlinami. MÛÏe pomoci i dfievûn˘ jiÏ tedy betonovat a obávat se, kdy tÛÀka praskne. mÛstek. 34

s v˘razn˘mi rziv˘mi lenticelami. Slupka je drsná. DuÏnina naÏloutlá, navinule sladká, jemné konzistence, ‰Èavnatá, aromatická. Plodnost stfiednû brzká, velká, pravidelná. Sklízí se zaãátkem fiíjna, zraje v prosinci, skladovatelnost do února. Vysoká odolnost proti napadení houbov˘mi chorobami, náchylná k namrzání. Stolní i konzervárenské pouÏití. Plody s máslovitou duÏninou. Vhodná do teplej‰ích a stfiedních oblastí. David - âR, zimní odrÛda. Plod velk˘, hru‰kovitého tvaru, zelen˘, v dobû zralosti Ïlut˘ s nev˘razn˘m ãerven˘m líãkem. Slupka je tlustá, hladká. DuÏnina Ïlutobílá, nasládlá, jemné konzistence, ‰Èavnatá. Plodnost stfiednû brzká, dobrá a pravidelná. Sklízí se v polovinû fiíjna, zraje v prosinci, skladovatelnost do února. Vysoká odolnost proti napadení houbov˘mi chorobami a proti namrzání. Vhodná do teplej‰ích a stfiedních oblastí. Manon - Nûmecko, podzimní odrÛda. Plod stfiednû velk˘, Ïlut˘ s nev˘razn˘m oranÏov˘m líãkem, celokrajnû rziv˘m. DuÏnina Ïlutobílá, nasládlá, jemná, velmi ‰Èavnatá, aromatická. Plodnost pozdní, stfiední a pravidelná. Sklízí se od poloviny záfií, zraje v fiíjnu, skladovatelnost 1 mûsíc. Vysoká odolnost proti napadení strupovitostí. OdrÛda pro pfiím˘ konzum, transport a konzervaci. Plody jsou ménû vzhledné, ale mají kvalitní duÏninu máslovité konzistence a kofienité chuti. Je urãena pro teplé a stfiední oblasti. Milka - âR, zimní odrÛda. Plod stfiednû velk˘, baÀkovitého tvaru. Slupka je Ïlutozelená s rÛÏovoãerven˘m líãkem, tenká, hladká a lesklá. DuÏnina je bílá, navinule sladká, kfiehká, ‰Èavnatá a aromatická. Plodnost pozdnûj‰í, stfiední a pravidelná. Sklízí se od poloviny fiíjna, dozrává od listopadu, skladovatelnost do poloviny ledna. Stfiední odolnost proti namrzání kvûtÛ i dfieva. Atraktivní plod s máslovitou konzistencí. Vhodná pro drobné pûstitele. Broskvonû Michaela - âR. Plod velk˘, podlouhl˘. Slupka mírnû plstnatá, základní barva zelenavû Ïlutá, z vût‰í ãásti pfiekrytá ãerven˘m rozmyt˘m líãkem. DuÏnina Ïlutá, bez vláken, navinule sladká, aromatická, v˘borné chuti, ulpívá stfiednû na pecce. Plodnost brzká, velká a pravidelná. Dozrává 7 dnÛ pfied ‘Redhaven’. Stfiední odolnost proti kadefiavosNovû povolené odrÛdy ti broskvoní a nízk˘m teplotám. Raná Ïlutomasá Hru‰nû odrÛda s atraktivními plody, pfiedev‰ím pro pfiím˘ Alice - âR, letní odrÛda. Plod stfiednû velk˘, baÀ- konzum. Vhodná do v‰ech oblastí pro pûstování kovitého tvaru, zelenoÏlut˘ se svûtle ãerven˘m broskvoní. Ïíháním. DuÏnina bílá, sladce navinulá, dobrá, Termina - kfiíÏení v USA, selekce v âR. Plod stfiednû ‰Èavnatá. Plodnost stfiednû brzká, velmi velk˘, podlouhl˘. Slupka plstnatá, základní barva dobrá, pravidelná. Sklízí se v polovinû ãervence, zelenavû Ïlutá, pfiekrytá z poloviny plodu ãerven˘m zraje na pfielomu ãervence a srpna. Vysoká odol- rozmyt˘m líãkem. DuÏnina Ïlutá, stfiednû pevná, nost proti napadení houbov˘mi chorobami i proti bez vláken, navinule sladká, dobrá, silnû ulpívá na namrzání. Vhodná do v‰ech oblastí. Dobrá afinita pecce. Plodnost velká, pravidelná. Dozrává 19 dnÛ se v‰emi podnoÏov˘mi odrÛdami. pfied ‘Redhaven’. Stfiední odolnost proti kadefiavosAstra - âR, zimní odrÛda. Plod stfiednû velk˘ aÏ ti, padlím broskvoÀov˘m a nízk˘m teplotám. velk˘, protáhle kuÏelovitého tvaru, zelenoÏlut˘, Ing. Miloslav Richtr, ÚKZÚZ HOZ Îele‰ice 35 Dal‰í vodní rostliny, mimo leknínÛ a stulíkÛ, bych rozãlenil do nûkolika skupin. DÛleÏitá je vegetace rákosovitého vzhledu, která i v krajinû signalizuje pfiítomnost vody. I kdyÏ kvûty neb˘vají vût‰inou nápadné, mnohé druhy mají kultivary s v˘raznû pruhovan˘mi listy. Patfií sem rákos (Phragmites), skfiípinec (Schoenoplectus), zblochan (Glyceria), orobince s hnûd˘mi palicemi (Typha) i aromatick˘ pu‰kvorec (Acorus). V˘razné kvûty mají kosatce Ïlut˘ (Iris pseudacorus), sibifisk˘ (I. sibirica) a hlavnû z Japonska pocházející kosatec KempferÛv (Iris ensata). Jemnû rÛÏovû kvete ‰mel (Butomus). Dal‰í rostliny pro mûlkou vodu mají ploché listy a pfieváÏnû drobnûj‰í bílé kvûty. Jsou to Ïabníky (Alisma), ‰ípatky (Sagittaria), vachta (Menyanthes), ìáblík ( Calla). Jemnû vûtvená prustka (Hippuris), pfiipomíná pfiesliãku a vyrÛstá nad hladinu, zatímco podobnû utváfiené listy stolístkÛ (Myriophyllum) a rÛÏkatcÛ (Ceratophyllum) zÛstávají ukryté pod hladinou. V‰echny tyto vodní rostliny se stále ãastûji pûstují. Na zahradû v‰ak máme i rÛzné nádrÏe a sudy, z nichÏ ãerpáme vodu na zalévání. Tady nelze bûÏné vodní rostliny umístit. Zkuste plovoucí nezakofienûné. Z tropÛ pochází velmi efektní tokozelka nadmutá známûj‰í jako vodní hyacint (Eichhornia crassipes). Má masivní rÛÏici plovoucích listÛ i hrozny modrofialov˘ch kvûtÛ. Pfiezimovat ji ov‰em musíme v bezmrazé místnosti vysazenou do bahnité pÛdy. Drobnûj‰í bíle kvetoucí voìanka Ïabí (Hydrocharis) se objeví v plném létû sama z pfiezimujících pupenÛ. Stejnû bude va‰e vody provázet i v‰udypfiítomn˘ okfiehek (Lemna). Dávejte si jen pozor, aÈ se do nádrÏe nedostane dou‰ka kanadská neboli vodní mor (Elodea canadensis). Jemnû dûlené listy vytvofií pod hladinou takovou spleÈ, Ïe umofií ostatní rostliny a znepfiíjemní Ïivot rybám. MoÏnost chovu ryb závisí hlavnû na hloubce, ale bûÏné zlaté rybky - karásci - vydrÏí velmi mnoho. Dále k vodû pfiilétnou váÏky a vodní brouci, nastûhují se Ïáby a nûkdy i ãolci. Nebojte se, kdyÏ se obãas zastaví uÏovka. AÏ pfiijdete na zahrádku, skonãíte u pozorování vody a moc toho neudûláte. RNDr. Jifií Îlebãík, VÚOZ PrÛhonice

SRPEN Je‰tû máme léto, ale uÏ poslední mûsíc. Teplota se sníÏí prÛmûrnû o jeden stupeÀ a bude jako v ãervnu od 17,6 °C v níÏinách aÏ po 14,8 °C v 600 m n. m. Takovéto teploty vyhovují rozmnoÏování ze fiízkÛ a zakofieÀování. Ani teplota pÛdy se v srpnu moc nemûní, na povrchu je kolem 20 - 22 °C a v jednom metru okolo 10 °C, teplota je rovnomûrná bez v˘razn˘ch v˘kyvÛ. De‰Èov˘ch sráÏek b˘vá také dost, od 65 do 100 mm vodního sloupce podle nadmofiské v˘‰ky (opravdu v˘jimeãné byly roky 1997 a 2002 s následujícími povodnûmi). Délka dne se pomalu krátí koncem mûsíce o víc neÏ pÛl druhé hodiny na 13,3 hodiny a tak nám slunce dopfieje jen 220 hodin sluneãního svitu coÏ je 12 % celoroãního úhrnu. Srpen je pro ovocné dfieviny mûsícem druhého prodluÏujícího rÛstu. Je‰tû stále není pozdû na pfieroubování peckovin (slivoní, tfie‰ní a vi‰ní) letními rouby za kÛru, mají-li tyto dfieviny je‰tû mízu. Druhá míza se vyuÏívá i k oãkování (jádroviny, peckoviny - broskvonû se oãkují aÏ naposled). Oãkovance z ãervence zkontrolujte a ty s neujat˘mi oãky pfieoãkujte. StromÛm, které jsou pfietíÏené velkou úrodou ovoce, podkládejte vûtve podpûrami, aby se dfievo vûtví nepolámalo. Mimo ostruÏin, malinoostruÏin a malin (odplozené v˘hony a nadbyteãné nebo slabé v˘hony u v‰ech tûchto bobulovin odstraÀujte tûsnû u zemû) zaãínají zrát remontantní jahody a aronie. Pokraãuje se ve sklizni letních odrÛd jablek (napfi. DISCOVERY, MANTET), hru‰ek (napfi. CLAPPOVA, RADANA), broskví (napfi. REDHAVEN, MORAVIA), merunûk (napfi. VELBORA, VESPRIMA) a vi‰ní (napfi. MORELA POZDNÍ), sklízí se pozdní odrÛdy rybízu (HEINEMANUV POZDNÍ), renklódy (ALTHANOVA, ZELENÁ) a rané ‰vestky (napfi. âAâANSKÁ LEPOTICA, WANGENHEIMOVA). Monilií napadené plody otrhávejte a likvidujte, podobnû odstraÀujte i opadané plody, které b˘vají nahnilé a ãervivé. Tfie‰nû a vi‰nû mÛÏete hloubûji zmladit a koruny podle potfieby prosvûtlit, u merunûk mimo such˘ch, ãi povadl˘ch vûtví radûji mnoho nefieÏte. Zásah fiezem u broskvoní by mûl sledovat zkrácení v˘honÛ o mûkkou ãást posledního pfiírÛstku, coÏ umoÏní dobré vyzrání ponechan˘ch pupenÛ. Vysazují se jahodníky - pÛda by mûla b˘t dobfie zásobena humusem a Ïivinami. Pfied v˘sadbou prohlédnûte dobfie sazenice, aby nebyly napadené roztoãíkem jahodníkov˘m (‰patnû rozvinuté, ãi pokroucené listy), nebo nûkter˘mi chorobami (houbové skvrnitosti). Vysazené rostliny by mûly mít srdéãko tûsnû nad zemí. Pro bezpeãnûj‰í ujmutí sazenic se doporuãuje nast˘lka (ra‰elina, fiezanka apod.) k zadrÏení vláhy, ale mulãovací materiál by nemûl pfiikr˘t vysázené rostliny. Vysazovat je moÏno i na zahradnické folie - docílíte tím vût‰í ranosti a stabilizace úrody. Vysazené rostliny

vydatnû zalije a povadlou sadbu pfied v˘sadbou ponofite kofieny do vody na nûkolik hodin v chladnu a stínu (sklad, sklep). KdyÏ objevíte na plodech známky ãerstvé ãervivosti, stfiíkejte proti druhé generaci obaleãÛ u jádrovin, slivoní a broskvoní pfiípravky ZOLONE, nebo SUMITHION SUPER, u zimních odrÛd jabloní lze pouÏít i úãinn˘ MOSPILAN. V srpnu se je‰tû sklízí ãesnek - u paliãákÛ je pomÛckou pro stanovení správné doby skliznû napfiímení stoãeného konce stvolu a Ïloutnutí listÛ a u nepaliãákÛ stadium, kdy rostliny poléhají a Ïloutnou jim listy. Sklízí se i cibule - tu nechte po vytáhání ze zemû (není-li vlhké poãasí) 2 t˘dny na zahrádce doschnout. Podle potfieby se probírá ledov˘ salát, plodová a kofienová zelenina. Fazol by se zráním semen vyãerpával a proto sklízejte vãas rovnûÏ fazolové lusky. Vy‰tipujte zálistky tyãkov˘ch rajãat a koncem mûsíce za‰típnûte vrchol, aby vám plody i na vrcholu staãily do prvních podzimních mrazíkÛ uzrát. Pfii zalévání dejte pozor na to, abyste neovlhãili listy - tato vlhkost mÛÏe napomoci napadení plísní bramborovou, objevíte-li na spodních listech pfiíznaky chorob, tak je olamujte a likvidujte. Pfii teplém a de‰tivém poãasí vãas o‰etfiete rostliny rajãat a brambor (pozdní odrÛdy) proti plísni bramborové - KUPRIKOL (0,5%), objevíte-li na rostlinách okurek pfiíznaky napadení plísní okurkovou, pouÏijte postfiik pfiípravkem ALIETTE 80 WP. Pfiíp. v˘skyt padlí na nati mrkve, ãi petrÏele, nebo na listech okurek je tfieba likvidovat KARATHANEm (0,05%) a proti septoriové skvrnitosti listÛ celeru pouÏít za vlhka CHAMPION 50 WP (0,6%). Ko‰Èálová zelenina uvítá pohnojení draseln˘m hnojivem, které podpofií dokonal˘ v˘voj pevn˘ch hlávek a skladovatelnost. Pórek pfiihrÀte zeminou, aby vybûlená ãást byla co nejvût‰í. âínské zelí z ãervencového v˘sevu je potfieba v srpnu vyjednotit, jinak je moÏné ãínské i pekingské zelí aÏ do poloviny srpna vysévat (nebo vysazovat). Stále je‰tû mÛÏete na uvolnûné zeleninové záhony vysévat salát, ‰penát, ãi fiedkviãku k pod-

36

zimní sklizni. Vysévají se i ozimé formy zelenin hláv. kapusta, kvûták, cibule, salát pro pfiezimování. Koncem mûsíce se doporuãuje u rÛÏiãkové kapusty za‰típnout vrchol. U okrasn˘ch rostlin vyuÏijte podobnû jako u ovocn˘ch druhou mízu k oãkování - napfi. rÛÏe, ‰efiíky apod. Zvlá‰tû u rÛÏí pamatujte na pfiíp. pfieoãkování kefiÛ, u kter˘ch se neujmula oãka z ãervencového oãkování. Zelen˘mi fiízky se v této dobû mnoÏí cypfii‰ky, thuje, jalovce, dfii‰Èály, pustoryly, skalníky, zimolezy, zlatice v pafieni‰ti. Nároãnûj‰í dfieviny - jako napfi. tisy vyÏadují k zakofienûní podmínky skleníkové mnoÏárny. Tento mûsíc je také vhodn˘ na stfiíhání Ïiv˘ch plotÛ z jehliãnanÛ. HfiíÏit mÛÏete vistárii, loubinec, bfieãÈan, zimolez. Do konce mûsíce je moÏné rovnûÏ vysazovat, nebo pfiesazovat mladé jehliãnany s kofienov˘m balem. Vysázené dfieviny chraÀte proti vyvrácení kolíkem tak, abyste nepo‰kodili kofienov˘ bal. Rostliny po vysázení rovnûÏ dostateãnû zalijte a proti neÏádoucímu v˘paru stínûte, nebo obalte rostlinu plátnem. ¤ízkovat mÛÏete i fuchsie a pelargónie (fiízky nechte jeden den zavadnout), rÛstové vrcholy fuchsií se doporuãuje za‰tipovat a tvofiící se plody

vãas odstraÀovat. Z pokojov˘ch kvûtin mÛÏete je‰tû fiízkovat napfi. filodendron, scindapsus - fiízkÛm nechte vytvofiit kofieny ve sklenici s vodou. Sázejí se ocúny - kvût je moÏno oãekávat koncem záfií aÏ zaãátkem fiíjna, ‰afrány se sázejí jiÏ na zaãátku mûsíce. Bledulky, modfience a kosateãky je doporuãeno v tuto dobu sázet do hl. 7 - 10 cm. Je vhodná doba i na vysazování narcisÛ - ty se mohou sázet po tulipánech, ale opaãnû (tulipány po narcisech) se to nedoporuãuje. Pfiesazují se pivoÀky - dejte pozor na hloubku v˘sadby (pfiíli‰ hluboko vysázené nekvetou). Trvalky mÛÏete dûlit a pfiesazovat po odkvûtu. Ve druhé polovinû mûsíce se téÏ na záhon vysazují nûkteré dvouletky z ãervnového a ãervencového v˘sevu - sedmikrásky, pomnûnky, mace‰ky, náprstníky, zvonky a zimní fialy. O trávník je nutné v tomto mûsíci stále peãovat - pravideln˘ pokos, zálivka a pfiihnojení - na potlaãení rÛstu dvoudûloÏn˘ch plevelÛ chemickou cestou se pouÏívají herbicidy LONTREL 300, nebo STARANE 250 EC. Plevele by mûly mít dostateãnû vyvinuté listy, po pokosu stfiíkejte ne dfiív, neÏ za t˘den. Je i vhodná doba na zaloÏení nového trávníku, v˘sev nezapomeÀte pravidelnû zalévat.

¤ez kvûtÛ - dÛleÏitá je správná technika, kdy noÏem profiízneme pouze kvûtn˘ stvol a ten mezi Meãíky na své zahradû pûstuje snad kaÏd˘ listy vykroutíme. Zachovalé listy pak umoÏní nárÛst zahrádkáfi. Pfiesto Ïe o jejich pûstování byla napsá- kvalitních hlíz a dostatek brutu pro pûstování v dalna jiÏ fiada ãlánkÛ v ãasopise Zahrádkáfi i jinde, ‰ích letech. stále se setkáváme s fiadou chyb, které pak zpÛChemická ochrana - vût‰í mnoÏství meãíkÛ sobují neúspûchy v pûstování této oblíbené kvûti- nelze dnes jiÏ pûstovat bez dÛkladné chemické ny. Uvedu desatero nejbûÏnûj‰ích chyb a nakonec ochrany. Na‰e pÛdy jsou jiÏ tak promofieny houbose pokusím vyvrátit dva stále pfietrvávající m˘ty v˘mi chorobami, Ïe udrÏet zdravé hlízy bez chem. okolo meãíkÛ. ochrany by byl zázrak. Stfiíkáme zásadnû po obdoPfiíli‰ ãasná v˘sadba - hlízy meãíkÛ je tfieba bí déle trvajících de‰ÈÛ, pfii nichÏ riziko nákazy je sázet aÏ do dostateãnû prohfiáté pÛdy (min. 10 °C), nejvût‰í. Postfiiková jícha musí obsahovat fungicidy to je vût‰inou aÏ koncem dubna, nebo zaãátkem a insekticidy, které stfiídáme, aby se zabránilo vznikvûtna. Sázení hlíz do studené pÛdy dramaticky ku rezistence, doporuãuji je‰tû pfiidat plné listové zvy‰uje jejich náchylnost k houbov˘m chorobám. hnojivo a smáãedlo. Na insekticidy se obãas rádo Pfiíli‰ mûlká v˘sadba - pro meãíky, stejnû jako zapomíná, ale tfiásnûnky dokáÏí zlikvidovat jak pro ostatní hlíznaté a cibulovité rostliny platí zása- kvûty, tak silnû napadnout hlízy, m‰ice pfiená‰ejí da, Ïe mají b˘t sázeny do hloubky rovnající se troj- virózy a tomu chce jistû kaÏd˘ zabránit. násobku jejich prÛmûru. Meãíky, které sázíme do Pfiíli‰ brzká sklizeÀ - hlízy po odkvûtu potfiebují lehãí pÛdy lze sázet i hloubûji, jinak se vyvracejí nejménû 4-6 t˘dnÛ dozrát. a zbyteãnû brzy kvetou. Velkou chybou pfii sklizni je ponechávat u hlízy Závlaha - zatím co v období rÛstu listÛ aÏ do ãást stvolu - musí se zlomit tûsnû u hlízy. vytvofiení kvûtu potfiebují meãíky maximum vody, Pomalé su‰ení pfii nízk˘ch teplotách a ‰patné po odkvûtu jiÏ nezaléváme vÛbec a bylo by ideální, uskladnûní - nejvût‰í chybou je nechávat hlízy aby ani nepr‰elo - pak sklízíme absolutnû zdravé u kotle ústfiedního topení, kde bezpeãnû seschnou. hlízy. Ani pfiíli‰ vlhká místnost není vhodná. Po dostateãHnojení - meãíky nesná‰ejí ãerstvé hnojení ném usu‰ení a oãistûní by se mûly hlízy skladovat chlévskou mrvou, ani zbyteãné pfiihnojování dusí- v bezmrazé místnosti pfii optimální teplotû 3 - 5 °C. kat˘mi hnojivy v prÛbûhu vegetace., protoÏe jsou Pûstování z brutu - pokud se pûstují meãíky náchylnûj‰í k chorobám. z brutu je nutná jeho pfiedseÈová úprava - buì 37

Meãíky na zahrádce

oloupání, nebo stfiídavé máãení po 20 dní pfied v˘sevem, jinak u nûkter˘ch odrÛd vyklíãí pouze minimum. Z pfietrvávajících m˘tÛ je tfieba opravit hlavnû zakofienûné pfiesvûdãení fiady zahrádkáfiÛ, Ïe meãíky se mohou “vzájemnû sprá‰it” a tím zmûnit barvu kvûtÛ. Pokud pûstujeme meãíky vegetativním zpÛsobem, a to dûlá 99 % pûstitelÛ, barva se za normálních okolností nemÛÏe zmûnit. MÛÏe k tomu dojít vlivem nûjaké choroby - pfieváÏnû virózy. Zámûrná zmûna barev mÛÏe vzniknout kfiíÏením, ale to se musí meãíky pûstovat ze semen a ne z hlíz, ãi brutu. Dal‰í pfietrvávající mylná domnûnka je, Ïe nejlep‰í kvûty vypûstujeme z nejvût‰ích hlíz. To platí u tulipánÛ, ãi lilií, ale u meãíkÛ v˘stavní kvûty vypûstujeme z mlad˘ch stfiednû velk˘ch, pokud moÏno vysok˘ch hlíz. Velké ploché hlízy jiÏ nûkdy zaãínají degenerovat a je vhodné je pfied v˘sadbou rozfiíznout na 2 - 3 ãásti. Pûstováním meãíkÛ se zab˘vá v âZS specializovaná organizace GLADIRIS, viz ãlánek na str. 2. MUDr. Josef KfiíÏ

Svûtelné podmínky PfieváÏné vût‰inû druhÛ kosatcÛ vyhovuje vysoká míra oslunûní míst, kde rostou. Pokud se tedy nezamûfiíme na druhy se speciálními poÏadavky, ve kter˘ch se odli‰ují od bûÏn˘ch druhÛ, vybereme pro nû vÏdy slunné místo. Vût‰inou se vyrovnají i s místem, kde pfiímé sluneãní záfiení nedopadá po cel˘ den, ale zastínûní rozhodnû pro nû není nutné. Kosatce jsou v‰eobecnû konkurenãnû slabé, sná‰ejí ‰patnû zaplevelení. Pokud je plevel nepfiesahuje svou velikostí, obvykle je nezahubí, ale samozfiejmû ubírá kromû svûtla i Ïiviny, a rostliny slábnou. Vlhkostní podmínky U rÛzn˘ch druhÛ kosatcÛ je vztah k pÛdní vláze velmi rÛzn˘. Nûkter˘m druhÛm bez kartáãkÛ se dafií na pokraji vod nebo na vlhk˘ch lukách, jiné rostou na v˘slunn˘ch stepních stráních a skalních terasách. Mezi tûmi, které jsou bûÏné v na‰ich zahradách, patfií k první skupinû kosatec Ïlut˘ a kosatec sibifisk˘, zatímco kosatce s kartáãky (prouÏkem chlupÛ na vnûj‰ích okvûtních lístcích) - Iris barbata - na trvale vlhkém místû mohou brzy vyhynout. BûÏn˘m kosatcÛm s kartáãky vyhovují normální zahradní podmínky, zálivka je pro nû nutná jen po ¤edkviãka Masterred F1 pfiesadbû a nebo v pfiípadû del‰ího období sucha. Zemina Novinka sezóny 2002 Hloubka zeminy - ta vÏdy souvisí s objemem Stále novû ‰lechtûné odrÛdy zelenin jsou nesporn˘m dÛkazem toho, Ïe tradiãní zeleniny nejsou na kofienÛ siln˘ch rostlin. Kosatce vyuÏívají spí‰e ústupu. Mezi novinky roku 2002 patfiila i fiedkviãka povrchovou vrstvu. Zatímco u vzrÛstnûj‰ích kosatcÛ bez kartáãku rozhodnû pfiesahuje 20 cm, kosatMasterred F1. Sytû ãervená barva, velké bulvy, jemná kfiehká ce s kartáãky (i ty nejvy‰‰í) vyuÏívají jen povrchovelmi chutná duÏnina, moÏnost celoroãního pûsto- vou vrstvu, asi do 15-20 cm. Hlub‰í vrstvy jsou zde vání, odolnost vÛãi chorobám, praskání i vybíhání, dÛleÏité spí‰e k udrÏování kapilarity. Kvalita zeminy a hnojení - v‰echny kosatce to v‰e ji pfiedurãuje na vût‰inu zahrádek. V˘sev osiva doporuãujeme do lehãích pÛd s dostatkem jsou pomûrnû nároãné na v˘Ïivu, zejména ty rozÏivin. Osivo pro Vás pfiipravili ve své zlaté fiadû mûrnûj‰í, které bûhem krátké doby na jafie vytváfiejí pomûrnû velk˘ objem listÛ, kvûtÛ a stonkÛ. GOLDEN LINE, Semena Veleliby a.s. Nemají v‰ak tak velké poÏadavky, jako zelenina, naopak, obdobné dávky hnojiv mohou rostliny Základní potfieby váÏnû po‰kodit. Vyhovuje jim dobfie zpracovaná kosatcÛ v zahradách zahradní zemina s pfiirozen˘m kompostem Pfii pûstování rostlin vÏdy vycházíme ze znalosti a pozdûj‰í prÛbûÏné pfiihnojování pln˘mi hnojivy. MnoÏství dusíku závisí na roãní dobû: zatímco na jejich Ïivotních podmínek v místû jejich pÛvodu v pfiírodû. Na nû pak navazují pûstitelské zásahy, jafie je pro nû potfiebn˘, v druhé polovinû roku ho které je mohou pfiivést do stavu, jakého by se doÏi- omezíme. Naopak pro vyzrávání pletiv pfied zimou ly v pfiírodû, a nebo i silnûj‰ího - coÏ b˘vá ãasto je prospû‰n˘ draslík a fosfor. Je v‰ak nutno pfiipomenout, Ïe hnojením nenacílem pûstitelÛ. Na pfiírodních stanovi‰tích pfieÏijí jen ti jedinci, hradíme ‰patnou pÛdní strukturu. Pokud se rostliktefií jsou schopní vyrovnat se s podmínkami pro- nám nedafií v uléhavé zeminû, nemusí to b˘t nedostfiedí. Z tohoto základu pak vypl˘vá hojnost nebo statkem v˘Ïivy. Zde je na prvním místû nutnost vzácnost v pfiírodû. Kosatce, s v˘jimkou kosatce kypfiit povrch pÛdy, hnojivem mÛÏeme zeslábl˘m Ïlutého (Iris pseudacorus), patfií v evropské pfiírodû rostlinám v tomto pfiípadû u‰kodit. PÛdní reakce - pokud máme v zahradû bûÏné k vzácn˘m aÏ velmi vzácn˘m rostlinám. V zahradách pfiesto patfií kosatce naopak k nej- pÛdní pomûry, nemusíme si s reakcí pÛdy dûlat stabûÏnûj‰ím perenám. Ty druhy a kultivary, které se rosti. Ta je v‰ak dÛleÏitá u nûkter˘ch speciálních bûÏnû pûstují v na‰ich podmínkách, mají vût‰inou kultur, jako jsou japonské kosatce (Iris kaempferi pomûrnû velkou Ïivotaschopnost. Pokud nejde I. ensata), kde je nutná kromû trvalé pÛdní vlhkosvyslovenû o podmínky neúnosné, mohou nûkdy ti i mírnû kyselá reakce. Pfiítomnost vápníku v pÛdû je ohroÏuje. vydrÏet bez o‰etfiení i po nûkolik desetiletí. 38

dající báze mlad˘ch v˘honkÛ. VÏdy je zasaÏena nejrychleji rostoucí ãást - rozhraní listÛ a oddenku. PomÛÏe zálivka systémov˘m fungicidem (napfi. Fundazolem 50 WP, Previcurem N), av‰ak pokud víme, Ïe je infekce v zahradû, musíme zaãít jiÏ po rozmrznutí pÛdy. ·ed˘ koÏich cizopasné plísnû je totiÏ zjevnû viditeln˘ aÏ na odumírajících pletivech, a to uÏ je na záchranu napadené ãásti oddenku pozdû. Vût‰inou nám ale vÏdy zÛstane ãást trsu, nebo i ãást napadeného oddenku, pro dal‰í rÛst. V létû jsou listy kosatcÛ s kartáãky témûfi v‰ude postiÏeny jinou plísní, heterosporiem (Heterosporium gracile). Projevuje se hnûdav˘mi skvrnami, které v pfiípadû silného v˘skytu vedou k odumírání vût‰í ãásti listov˘ch ãepelí a tím k oslabení rostlin. Sám jejich Ïivot sice není ohroÏen, ale podstatnû se zhor‰í vzhled rostlin po odkvûtu. Jako ochranu pouÏíváme i zde postfiik fungicidy. Pokud jsme na jafie o‰etfiili rostliny proti botrytidû, heterosporium se projevuje nejen v men‰í mífie, ale také pozdûji, aÏ po skonãení úãinnosti ochranného prostfiedku. Nechceme-li pouÏít chemickou ochranu, mÛÏeme odfiezávat napadené ãásti listÛ. Jinak si ale musíme pfiipomenout, Ïe jakákoli redukce listové plochy oslabuje rostliny, a je odÛvodnûná jen pfii pfiesadbû, aby se tím sníÏila odpafiovací plocha. Dal‰í onemocnûní jsou ménû ãastá a nezpÛsobují ‰kody v tak velkém rozsahu. U kosatcÛ s kartáãky je velmi roz‰ífiená viróza, která je v‰ak natolik bûÏná, Ïe se jí nevyhneme. Jejímu pfienosu na pfiípadné zdravé rostliny mÛÏeme “napomoci” pfii odfiezávání listÛ noÏem, kter˘ jsme pfiedtím pouÏili na infikovan˘ch rostlinách. Zdravé rostliny najdeme jen u semenáãÛ a mezi novinkami, vzhledem k tomu, Ïe semenem se viróza, na rozdíl od vegetativního mnoÏení, nepfiená‰í. U rostlin pfiehnojen˘ch dusíkem se v tepl˘ch obdobích obãas objeví bakteriální hniloba, zejména u zaplevelen˘ch nebo u pfiehoustl˘ch trsÛ kosatcÛ s kartáãky. Na rozvoji infekce se podílí i vlhko. Vrcholová ãást oddenku a báze listÛ rozbfiednou na Ïlutavou ka‰i s charakteristick˘m zápachem. Postup hniloby v oddenku se zastaví odstranûním zmûkl˘ch pletiv a zpfiístupnûním vzduchu a sluneãního záfiení na zb˘vající oddenek. ProblémÛm se mÛÏeme vyhnout stfiízlivûj‰ím hnojením. Kosatce potfiebují sice v˘Ïivnou zeminu, ale rozhodnû je nesmíme pûstovat jako ko‰Èáloviny. ·kÛdci Îivoãi‰ní ‰kÛdci se podle na‰ich zku‰eností vûtNejãastûj‰í nemoci ‰inou nevyskytují v kalamitním mnoÏství a navíc a ‰kÛdci kosatcÛ opakovanû - kromû kvûtilek kosatcov˘ch, které Ïijí V kultufie jsou kosatce vystaveny chorobám na vysok˘ch kosatcích s kartáãky. Tento druh much a ‰kÛdcÛm ãasto daleko více neÏ volnû v pfiírodû. trápil jiÏ dlouho pûstitele kosatcÛ na jiÏní Moravû, Nemoci v posledních letech je v nûkter˘ch zahradách velmi Z nemocí po‰kozuje v nûkter˘ch oblastech hojn˘ jiÏ v mnoha oblastech. kosatce s kartáãky na poãátku vegetaãní doby Uprostfied listového vûjífie, kter˘ se pfiipravoval infekce zpÛsobená houbami rodu Botrytis, napa- kvést, na listenech mlad˘ch kvûtních stonkÛ, najde39

V˘sadba a pfiesadba Pokud rostliny potfiebují dûlení nebo pfienos na jiné místo, pfiipomeneme si Ïivotní cyklus jejich pfiedkÛ v pfiírodû. Plané kosatce s kartáãky rostou v oblastech s teplej‰ím a su‰‰ím létem, neÏ jaké máme v na‰ich podmínkách. Zhruba mûsíc po odkvûtu se zpomaluje rÛst, zakládají se nové kofieny, a teprve v druhé polovinû léta dochází k jejich plnému rozvoji. LoÀské kofieny postupnû zanikají. Toto období letního klidu, provázené obmûnou kofienÛ, je nejvhodnûj‰í k pfiesadbû. Vyryté rostliny rozdûlíme podle potfieby na men‰í nebo vût‰í oddûlky. O velikosti rozhoduje pomûr mezi hmotností oddenku a velikostí kofienového systému. Kosatce s kartáãky a s tlust‰ími oddenky je lépe dûlit na jednotlivé nevûtvené nebo - v pfiípadû slab‰ích jedincÛ - zdvojené oddûlky. U kosatcÛ bez kartáãkÛ, které mají oddenky podstatnû slab‰í, a navíc obvykle jemnûj‰í kofienov˘ systém, jich necháváme obvykle pohromadû tfii aÏ pût. Kosatce jsou v pfiízniv˘ch podmínkách pomûrnû rychlé ve svém v˘vinu, jiÏ sám jejich vodorovn˘ rÛstu oddenkÛ naznaãuje snahu o stál˘ posun nov˘ch ãástí rostlin. Zaji‰Èují si tak samy ãásteãnou obmûnu kofienové sféry. Frekvence pfiesazování je závislá na skupinû, do které na‰e rostliny patfií. Chceme-li udrÏovat rostliny s kartáãky v optimálním stavu, pfiesazujeme je po tfiech letech. Kosatce bez kartáãkÛ naopak pfii dobré údrÏbû mÛÏeme nechat na místû dvakrát i tfiikrát déle. Po pfiesadbû se stabilizují daleko pomaleji, plné síly dosahují aÏ za dva aÏ tfii roky. Listy a kofieny se u kosatcÛ, vzhledem k jejich dÛleÏitosti pro Ïivot rostlin, snaÏíme chránit po celou vegetaãní dobu. Jen pfii pfiesadbû zkracujeme obojí (pfiednostnû ostr˘m noÏem, nikoli nÛÏkami) na tfietinu. OddenkÛm je vhodné zaãistit pfiípadné lomné plochy. Kosatce bez kartáãkÛ pfiesazujeme spí‰e pfii niωích teplotách - na pfielomu léta a podzimu a nebo v pfiedjafií, vzhledem k citlivosti jejich kofienÛ na pfieschnutí. Po pfiesadbû mohou b˘t rostliny zapu‰tûny do zeminy jen nepatrnû více neÏ byly pÛvodnû pfied pfiesadbou. Zejména kosatce s kartáãky by mohly v tûωí pÛdû trpût hnilobou, kosatce bez kartáãkÛ lépe sná‰ejí hlub‰í v˘sadbu. Prom. biol. Milan BlaÏek

me jeden nebo více drobn˘ch vpichÛ, pod kter˘mi se velmi rychle vyvíjejí ãervovité larvy kvûtilek. Jsou ‰kodlivé hlavnû tím, Ïe zniãí podstatnû víc neÏ pfiímou konzumací: celá mladá poupata pfiemûÀují v ka‰ovitou hmotu, a tak je‰tû pfied zaãátkem kvetení zniãí témûfi v‰echny budoucí kvûty. Vzhledem k utváfiení kvûtenství je mechanické odstraÀování napaden˘ch stonkÛ moÏné jen jejich celkov˘m odstranûním. Máme jen dvû moÏnosti: buì postfiik listenÛ na mlad˘ch stoncích jiÏ ve fázi, kdy vyrÛstají uprostfied listového vûjífie, systémov˘m insekticidem, anebo se pfieorientovat na nízké a stfiední kosatce, které díky své ranosti pfiedejdou samiãky kvûtilky. Tato ãasová rezerva je v‰ak zcela spolehlivá jen u nízk˘ch kosatcÛ. Mezi postfiiky je nutno vybírat insekticidy, pronikající do rostlinn˘ch pletiv (napfi. Anthio, Basudin), nikoli kontaktní, které se k larvám nedostanou. Nemoci a ‰kÛdci kosatcÛ bez kartáãkÛ nezpÛsobují tak v˘znaãné ‰kody. Dá se proti nim postupovat pomocí mechanického nebo chemického o‰etfiení, podobnû jako u popsan˘ch váÏnûj‰ích problémÛ. Ze ‰kÛdcÛ se obãas setkáme s masov˘m v˘skytem larev nosatcÛ, které vyÏírají dorÛstající plody sibifisk˘ch kosatcÛ. Prom. biol. Milan BlaÏek

jemné konzistence, ‰Èavnatá a aromatická. Sklízí se na zaãátku fiíjna, zraje v listopadu, skladovatelnost do února. Stfiední odolnost proti napadení houbov˘mi chorobami. Pro pfiím˘ konzum, konzervaci a transport. Vhodná do tepl˘ch a stfiedních oblastí. Mikra - âR, zimní odrÛda. Plod stfiednû velk˘, podlouhle kuÏelovitého tvaru, zelenoÏlut˘, pfiekryt˘ rozmytou ãervení. DuÏnina je Ïlutavá, nasládlá, jemné aÏ mûkké konzistence, stfiednû ‰Èavnatá. Sklízí se koncem záfií, zraje v listopadu, skladovatelnost do února. Stfiední odolnost proti napadení houbov˘mi chorobami. Pro pfiím˘ konzum i konzervaci. Má zv˘‰ené nároky na fiez a chemickou ochranu. Vhodná do stfiedních a tepl˘ch oblastí. Nela - âR, letní odrÛda. Plod stfiednû velk˘ aÏ velk˘, podlouhle kuÏelovit˘, zelenoÏlut˘, pfiekryt˘ ãerven˘m Ïíháním. Slupka tenká. DuÏnina krémová, navinule sladká, kfiehká, ‰Èavnatá. Plodnost stfiednû brzká, velmi dobrá, pravidelná s probírkou. Sklízí se v srpnu, skladovatelnost do záfií. Odolnost stfiední proti napadení padlím, proti strupovitosti rezistentní. Vhodná do v‰ech oblastí, málo nároãná na fiez. Red Jonaprince - Nizozemsko, letní odrÛda. Plod stfiednû velk˘, kulovitû kuÏelovit˘, Ïlut˘, celoplo‰nû pfiekryt˘ tmavou ãervení. DuÏnina navinule sladká, s jemnou konzistencí, ‰Èavnatá. Plodnost stfiednû pozdní, velká, pravidelná s probírkou. Novû povolené odrÛdy Zraje v záfií, skladovat lze 1 mûsíc. Nízká odolnost proti napadení houbov˘mi chorobami. Zv˘‰ené Jablonû Biogolden - âR, zimní odrÛda. Plod stfiednû nároky na chemickou ochranu a letní fiez. Vhodná velk˘, kulovitû kuÏelovitého tvaru, zelenoÏlut˘, do tepl˘ch a nejlep‰ích stfiedních oblastí. Sparjon - âR, zimní odrÛda. Plod stfiednû velk˘, pozdûji Ïlut˘. DuÏnina Ïlutavá, sladká, kfiehké konzistence, stfiednû ‰Èavnatá, aromatická. Plodnost plo‰e kulovit˘, zelenav˘, pfiekryt˘ rozmytou tmavou brzká, stfiední a pravidelná. Sklízí se v polovinû ãervení. DuÏnina je bílá, sladce navinulá, stfiednû fiíjna, zraje v prosinci, skladovat lze do února. Rezi- ‰Èavnatá, aromatická. Plodnost brzká, stfiední, pfii stentní proti napadení houbov˘mi chorobami. probírce pravidelná. Sklízí se zaãátkem fiíjna, OdrÛda pro konzum, konzervaci a transport. Vhod- nazrává v listopadu, skladovat lze do bfiezna. Stfiední odolnost proti napadení houbov˘mi choroná do stfiedních a tepl˘ch oblastí. Dolores - âR, zimní odrÛda. Plod stfiednû velk˘, bami. Niωí nároky na chemickou ochranu. Vhodná kulovitého tvaru, zelenoÏlut˘, pfiekryt˘ tmavû ãerve- do tepl˘ch a stfiedních oblastí. Tereza - âR, zimní odrÛda. Plod velk˘, ‰iroce n˘m rozmyt˘m zbarvením. DuÏnina je krémová, navinule sladká, jemné konzistence, ‰Èavnatá kulovitû kuÏelovitého tvaru, bûlavû zelen˘, pfiekryt˘ a aromatická. Plodnost brzká, velká, nutná probír- rozmytou ãervení. DuÏnina je bílá, sladce navinulá, ka. Sklízí se na pfielomu srpna a záfií, zraje koncem tuhé konzistence, velmi ‰Èavnatá. Plodnost brzká, záfií, skladovatelnost do ledna. Stfiední odolnost stfiední, pravidelná. Sklízí se koncem záfií, zraje proti napadení padlím jabloÀov˘m, rezistentní proti v prosinci, skladovatelnost do bfiezna. Netrpí hounapadení strupovitostí. Pro pfiím˘ konzum i tran- bov˘mi chorobami. Viktoria - âR, zimní odrÛda. Plod velk˘, plo‰e sport, bez nárokÛ na chemickou ochranu. Gold Bohemia - âR, zimní odrÛda. Plod velk˘, kulovit˘, zelenoÏlut˘, pfiekryt˘ rozmytou purpurokulovit˘, zelenoÏlut˘, pozdûji Ïlut˘ bez krycího vou ãervení. DuÏnina je krémová, navinule sladká, zbarvení. DuÏnina Ïlutavá, sladká, stfiednû ‰Èavna- tuhé konzistence, ‰Èavnatá a aromatická. Plodnost tá a aromatická. Plodnost stfiednû pozdní, stfiední, stfiednû pozdní, stfiední, pravidelná. Sklízí se konpravidelná. Sklízí se koncem záfií, nazrává ihned, cem záfií, zraje v listopadu, skladovatelnost do skladovat lze do února. Stfiední odolnost proti stru- bfiezna. Vysoká odolnost proti napadení padlím, rezistentní proti strupovitosti. Pro konzum, konzerpovitosti. Lordeta - âR, zimní odrÛda. Plod stfiednû velk˘, vaci i transport. Vhodná do tepl˘ch a stfiedních Ing. Miloslav Richtr, podlouhle kuÏelovit˘, zelenoÏlut˘ aÏ Ïlut˘, pfiekryt˘ oblastí. ÚKZÚZ HOZ Îele‰ice ãerven˘m Ïíháním. DuÏnina je Ïlutavá, nasládlá, 40

ZÁ¤Í Ponenáhlu konãí vyhfiívání na sluníãku, trochu nadûje mÛÏe b˘t v babím létu. PrÛmûrná teplota je necel˘ch 14 °C v níÏinách a v podhorsk˘ch polohách jen nûco pfies 11 °C a bude dále klesat dosti rychle. PÛda je nyní na povrchu teplej‰í neÏ ovzdu‰í, má okolo 18 °C a v jednom metru je teplota jen o dva stupnû niωí. PÛdní teploty se zaãínají obracet - ãím hloubûji tím bude tepleji. SníÏil se i objem de‰Èov˘ch sráÏek, v níÏinách na 50 mm, ve vy‰‰ích polohách na 86 mm vodního sloupce. Nároãnûj‰í rostliny musíme zavlaÏovat. Den se v˘raznû zkrátil na 11,45 hodin a dostáváme se do období rovnodennosti. Také slunce svítí jen 150 aÏ 190 hodin, coÏ obná‰í 10 % celoroãního sluneãního svitu. Záfií je sv˘mi prvními dvûma dekádami posledním letním mûsícem roku. Nemáte-li je‰tû vysázen˘ jahodník, je moÏné je‰tû bûhem mûsíce sázet a zvlá‰tû v jeho druhé polovinû vyuÏít promûnlivosti poãasí a vût‰í vlhkosti. Sazenice by ale mûly b˘t dobfie vyvinuté. Sklízejí se odrÛdy mûsíãního a remontantního jahodníku (napfi. LIDKA, OSTARA), remontantní maliny (napfi. ADA, MEDEA) a beztrnné ostruÏiny. U remontantních jahodníkÛ ponechte na rostlinách koncem mûsíce jen vyvinuté plody, stvoly s kvûty nebo poupaty vy‰típnûte, aby se rostliny nevysilovaly. AÏ do poloviny mûsíce mÛÏete oãkovat broskvonû na semenáãek - zvlá‰tû v dobû vlhka b˘vá dostatek mízy. Rybíz je moÏné v této dobû fiízkovat. U maliníku odstraÀte odplozené v˘hony (do poloviny mûsíce), ponechané o‰etfiete fungicidem. Sklízejí se podzimní (ALKMENE, DESERT) a ranû zimní (SPARTAN, SELENA apod.) odrÛdy jablek, hru‰ky (DIANA, NELA), renklódy (ALTHANOVA, ZELENÁ), ‰vestky (napfi. DOMÁCÍ, TULEU GRAS), pozdnûj‰í broskvonû (LEDNICKÁ ÎLUTÁ, MARTINA), pûstitel vinné révy zaãíná s vinobraním. Vãas si pfiekontrolujte stav a pevnost ÏebfiíkÛ, které budete pro sklizeÀ potfiebovat, pfiipravte si dostatek obalÛ na ovoce (pfiepravky omyjte 5 % sodou) a pfiekontrolujte stav skladovacích prostor. Zjistíte-li u ‰vestek v˘skyt ‰arky s nechutn˘mi plody bez cukru, vykopejte strom i s kofieny a spalte, aby nedo‰lo k pfienosu virózy na dal‰í stromy. âervivé, ãi jinak po‰kozené plody, opadané pod stromy, posbírejte a odstraÀujte co nejdfiíve. Sklízíte-li ovoce pomocí pytlíkového ãesáãku na tyãi (tam, kde nelze pouÏít Ïebfiík), trhejte plody jednotlivû, jinak (pfii trhání více plodÛ najednou) mÛÏe dojít k neÏádoucím otlakÛm a následnému

hnití pfii skladování. Pfii sklizni plodÛ rovnûÏ odfiezávejte suché a polámané, nebo zasychající vûtve. U vinné révy se bûhem záfií dokonãuje oseãkování, aby se podpofiilo dozrávání a v˘voj hroznÛ. Po provedeném fiezu révy stfiíkejte je‰tû proti padlí a perenospofie a tam, kde jsou potíÏe s hofikou pihovitostí jablek, proveìte poslední o‰etfiení KALKOSOLEM 25, nebo roztokem ledku vápenatého - vÏdy v koncentraci 1% 14 dnÛ pfied sklizní. K potlaãení sazovitosti jablek stfiíkejte stromy s jablky SYLLITEM (0,2%) tfii t˘dny pfied sklizní, nebo EUPARENem MULTI ve stejné koncentraci - staãí 10 dnÛ pfied sklizní. Do poloviny mûsíce je moÏné na uvolnûné zeleninové záhony vysévat vhodné plodiny (hrách, lupina, vikev, hofiãice apod.) na zelené hnojení. Vze‰l˘ porost alespoÀ jednou t˘dnû dÛkladnû zalijte a v pfiípadû, Ïe rostliny do doby rytí pfierostou, tak je nejdfiíve poseãte, nebo uválejte, aby se snadno zar˘val. Zaãátkem mûsíce se pokraãuje ve sklizni cibule (ze sazeãky i ze semen). Sklízejí se brambory - suché a pfiebrané, zbavené tûch, které byly pfii sklizni mechanicky, nebo ‰kÛdci poru‰ené, ãi napadené chorobami skladujte nejlépe ve vydezinfikovan˘ch pfiepravkách. Skladovací teplota (nejlépe tmav˘, vûtrateln˘ sklep) by mûla b˘t zpoãátku naskladnûní brambor 10 - 15 °C, bûhem skladování potom 3 - 5 °C, pod tuto hranici by teplota nemûla klesnout. MÛÏete je‰tû vysévat fiedkviãky pro sklizeÀ v polovinû fiíjna (ochrana proti dfiepãíkÛm netkanou textilií vám vytvofií rovnûÏ pfiíznivé mikroklima k rÛstu a v˘voji rostlin). TéÏ si mÛÏete vysít kopr a ‰penát a záhon pro pfiípad v˘skytu nepfiíznivého poãasí pfiekr˘t foliov˘m krytem (pro svoji potfiebu mÛÏete nûkteré rostliny nechat na záhonu dozrát a sklidit semena pro v˘sev v pfií‰tím roce). V záfií se rovnûÏ vysazuje ãesnek, na stejné místo by mûl pfiijít po sobû nejdfiíve po pûti letech. Nedoporuãuje se ani

41

sázet ãesnek po cibuli, póru, po bramborách, nebo po rajãatech. Sadbu si radûji nakupte v seriozních, osvûdãen˘ch obchodech a v pfiípadû, Ïe nemáte záruku zdravotního stavu, mofite strouÏky proti háìátku zhoubnému (SULKA) a proti houbov˘m chorobám (FUNDAZOL). Sadbu máãejte nejdfiíve v roztoku Sulky (5%) po dobu 6 - 12 hodin, potom ve Fundazolu (0,2%) 20 minut - opaãn˘ postup (nejdfiíve Fundazol a potom Sulka) se nedoporuãuje. K v˘sadbû pouÏijte jen nejvût‰í strouÏky z obvodu cibulí, sázejte do pfiipravené pÛdy do hloubky 6 - 8 cm (fiádky 25-30 cm, vzdálenost v fiádku 8 cm). V pfiípadû, Ïe v záfií nestihnete ãesnek zasázet, nebo vám to poãasí neumoÏní, máte moÏnost je‰tû do poloviny fiíjna. Sklízí se fazol na semeno a to takov˘m zpÛsobem, Ïe se celé rostliny ufiíznou tûsnû u zemû a s lusky se zavû‰ují na suchém, dobfie vûtraném místû. Zde se ponechávají aÏ do úplného uschnutí. Ozim˘ salát se vysévá do 10. záfií, ‰penát pro jarní potfiebu do 15. záfií. Na pfiezimování si mÛÏete vysít i semeno ozimého kvûtáku (ARKTUR). Do kofienáãkÛ, ãi petrÏelov˘ch dûrovan˘ch nádob (petrÏelákÛ) pfiesaìte petrÏel (listovou i kofienovou) - do kaÏdého kofienáãe natûsnejte co nejvíce rostlin (jako substrát postaãí písãitá kompostovka). Do pfiíchodu mrazÛ nechte osázené kofienáãe a nádoby venku na zahrádce a zapusÈte je do zemû aÏ po okraj, dÛkladnû zalijte. RovnûÏ zasaìte do kofienáãÛ paÏitku a obû tyto zeleniny budete moci sklízet bûhem celé zimy.

Na mrkvi se objevuje jiÏ druhá generace pochmurnatky mrkvové a klade vajíãka (jiÏ od poloviny srpna). Proto je tfieba vãasné nakrytí netkanou textilií, abyste nemûli ãervivou mrkev. Netkanou textilii ponechte rovnûÏ do poloviny záfií na porostu póru, kde mÛÏe ‰kodit vrtalka pórová. Podrobnûji si o tomto ‰kÛdci pórku pfieãtûte na str. 23. Proti septorióze celerov˘ch listÛ pokraãujte v o‰etfiování mûìnat˘mi fungicidy (KUPRIKOL 50, nebo CHAMPION 50 WP) v konc. 0,6 - 0,8 %. V záfií se je‰tû vysazují dvouletky - mace‰ky, hvozdíky, pomnûnky, sedmikrásky, dûlením trsÛ se rozmnoÏují a pfiesazují trvalky, (u nich odstraÀujte prÛbûÏnû odkvetlá kvûtenství). Z cibulovin se v tomto mûsíci vysazují nejdfiíve krokusy, ladoÀky a narcisy, v polovinû záfií lilie a koncem mûsíce se ve v˘sadbû cibulovin na zahrádce pokraãuje hyacinty a tulipány (ty snesou i fiíjnovou v˘sadbu). V záfií téÏ vyryjte rané odrÛdy meãíkÛ a v suché vûtrané místnosti je nechte doschnout. RÛÏe prostfiíhejte a odstraÀujte odkvetlé kvûty i s konci v˘honÛ, odstraÀujte téÏ v˘hony plané, vyrÛstající z podnoÏe. JehliãnanÛm dopfiejte koncem mûsíce hodnû zálivky, aby dobfie pfieãkaly zimu. Zaãínají se sázet okrasné dfieviny. Nástup do kvûtu u mûsíãku pro pfií‰tí rok urychlíte tak, Ïe semeno jiÏ v druhé polovinû záfií vysejete na záhon. Pokojové kvûtiny z místa jejich letního pûstování pfiená‰ejte na zakryté verandy, ãi lodÏie a nebo do skleníku - kaktusy a tuãnolisté kvûtiny jsou choulostivé i na malé noãní mrazíky - ty ukliìte nejdfiíve.

nost k zimním mrazÛm lze samozfiejmû ovlivnit i agrotechnikou ve vinici. Mezi ovlivÀující faktory patfií fiez révy vinné, a to zejména poãet plodn˘ch Réva vinná se v posledním období roz‰ifiuje na oãek ponechan˘ch na kefii. Není vhodné u velmi vût‰inû na‰ich zahrad a zahrádek i ve zdánlivû plodn˘ch odrÛd, jako jsou Modr˘ Portugal, Müller nevinafisk˘ch oblastech. Smûfiuje k tomu i celkové Thurgau, Zweigeltrebe, ponechávat na jednom kefii oteplování klimatu u nás v posledních letech. Tím tfieba 20 plodn˘ch oãek. SklizeÀ na tûchto kefiích se stává více pûstitelsk˘ch oblastí pfiízniv˘ch pro by odãerpala velké mnoÏství Ïivin, révov˘ kefi by vytváfiel ménû zásobních látek a byl by citliv˘ na pûstování révy vinné. po‰kození zimními mrazy. Odolnost k zimním mraRéva vinná je teplomilná dfievina, která má zározÛm mÛÏe zvy‰ovat i pûstování révy vinné na veÀ ráda vût‰í pfiíkon sluneãního záfiení. OdrÛdy vysok˘ch tvarech s vût‰í zásobou starého dfieva, révy vinné se proto vybírají pfiedev‰ím na základû vhodné je zejména pûstování na pergolách. Odolteplotní poÏadavkÛ, které kaÏdá odrÛda potfiebuje, nost k zimním mrazÛm u révy vinné mÛÏe v˘raznû aby kvalitnû dozrála. V˘bûr odrÛdy do nevinafi- ovlivnit i hnojení, a to zejména hnojení dusíkem. sk˘ch oblastí by mûl b˘t zamûfien pfiedev‰ím na Kefie pfiehnojené dusíkem jsou citlivûj‰í na po‰koodrÛdy velmi rané, rané, stfiednû rané, ale nikoliv zení zimními mrazy. na odrÛdy pozdní, které by za tûchto podmínek V následující tabulce jsou uvedeny odrÛdy, které nedozrály. Druh˘m dÛleÏit˘m kritériem v˘bûru je vhodné doporuãit k zahrádkáfiskému pûstování, odrÛd je odolnost k zimním mrazÛm. Do nevinafi- vãetnû vyuÏití, barvy bobule, doby dozrávání ve sk˘ch oblastí se musíme proto soustfiedit zejména vinafisk˘ch oblastech a doby dozrávání v nevinafina pûstování odrÛd s vy‰‰í mrazuodolností. Odol- sk˘ch oblastech (uvedeno jako od - do). 42

Pûstování révy vinné v zahrádkách

OdrÛda

VyuÏití

Barva bobule

Doba dozrávání

Irsai Oliver Panonia kincse Chrupka bílá Chrupka ãervená Diamant Julski biser Ol‰ava Pola Vitra Mu‰kát moravsk˘ Müller Thurgau Veltlínské ãervené rané Modr˘ Portugal Zweigeltrebe Svatovavfiinecké

mo‰tová-stolní stolní stolní stolní stolní stolní stolní stolní stolní mo‰tová mo‰tová mo‰tová mo‰tová mo‰tová mo‰tová

Ïlutá Ïlutá Ïlutozelená ãerveno-rÛÏová Ïlutá Ïlutá modrá modrá ãerveno-modrá Ïlutá Ïlutozelená ãervená modrá modrá modrá

poslední dekáda srpna - polovina záfií zaãátek záfií - polovina záfií zaãátek záfií - poslední dekáda záfií zaãátek záfií - poslední dekáda záfií zaãátek záfií - polovina záfií první dekáda záfií - konec záfií první dekáda záfií - konec záfií první dekáda záfií - konec záfií první dekáda záfií - konec záfií první dekáda záfií - konec záfií polovina záfií -zaãátek fiíjna první dekáda záfií - konec záfií polovina záfií - zaãátek fiíjna poslední dekáda záfií - polovina fiíjna poslední dekáda záfií - polovina fiíjna

Tabulka uvádí alespoÀ nûkteré odrÛdy vhodné Vhodné je nakupovat sazenice opatfiené zelenou pro pûstování v zahradách u malopûstitelÛ. V‰ech- visaãkou ÚKZÚZ, která znamená, Ïe sazenice ny uvedené odrÛdy patfií do skupiny “evropské byla kontrolována na kvalitu sazenice a pravost révy” a to znamená mimo jiné, Ïe v‰echny tyto odrÛdy. Vhodnûj‰í je opatfiovat si sazenice jiÏ v podzimodrÛdy jsou citlivé na houbové choroby a vyÏadují ochranu proti houbov˘m chorobám révy vinné. ním období a uloÏit si je doma ve sklepû do jarní Nelze pfiedpokládat, Ïe pokud pûstuji révu vinnou v˘sadby, nebo je je‰tû na podzim vysadit, pokud v nevinafiské oblasti nemohou se u mû roz‰ífiit není zamrzlá pÛda. Na podzim b˘vá vût‰inou vût‰í houbové choroby u révy vinné. Z pfiedná‰ek v˘bûr sazenic, neÏ v období dubna a kvûtna. PÛdu pro v˘sadbu révy vinné je vhodné obohatit u zahrádkáfiÛ v nevinafisk˘ch oblastech mám zku‰enost, Ïe vÏdy pfiinesou na urãení v‰echny tfii nej- kompostem, zahradnick˘m substrátem, pfiípadnû více roz‰ífiené choroby u révy vinné - plíseÀ révo- vyhnojit hnojem. Musíme rostlinû zabezpeãit dostatek Ïivin a pfiíznivé podmínky pro poãáteãní vou, padlí révové a plíseÀ ‰edou. Abychom omezili pouÏití chemick˘ch postfiikÛ na rÛst. Za optimálních podmínek mÛÏeme vypûstovat minimum je potfieba, aby se pûstitel zajímal kvalitní rostlinu uÏ v roce v˘sadby bez v˘raznûj‰ío prvotní pfiíznaky tûchto chorob, moÏnosti jejich ho ovlivnûní kvality rostliny. Pokud nám réva vinná rozvoje a optimální termíny pro o‰etfiení. Pfii pln˘ch velmi dobfie roste jiÏ v roce v˘sadby, spoãítáme si a neustále doplÀovan˘ch znalostech o houbov˘ch poÏadovanou v˘‰ku kmínku (napfi. 70 cm) a poÏachorobách mÛÏeme vystaãit se 3-7 chemick˘mi dovan˘ krátk˘ taÏeÀ (40 cm) a rostlinu mÛÏeme po 110 cm dosaÏené v˘‰ky zakrátit a tím podpofiit o‰etfieními v závislosti na roãníku. I v na‰em registrovaném sortimentu se zaãínají vyzrávání jednoletého dfieva a kvalitní pfiezimování Ing. Pavel Pavlou‰ek, objevovat tzv. “interspecifické odrÛdy”. Tyto odrÛdy mladého révového kefie. Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravû vznikly mezidruhov˘m kfiíÏením s vyuÏitím americk˘ch a asijsk˘ch botanick˘ch rév, které jsou nosiBylinné pivoÀky na zahradû teli odolnosti k houbov˘m chorobám a mrazuodolnosti. PivoÀky potfiebují pro svÛj dobr˘ rÛst a hojné kveNelze v‰ak nikterak pfiedpokládat, Ïe tuto odrÛdu tení nutnû vegetaãní klid - nejen zimní, ale i letní vysadím a pfii minimální péãi budu velmi brzy sklí- odpoãinek. To platí pro v‰echny pivoÀky, li‰í se zet pûkné hrozny. I tato skupina odrÛd vyÏaduje pouze délka klidového období podle pÛvodu jednoprovádûní ochrany proti houbov˘m chorobám tliv˘ch druhÛ. u révy vinné. MÛÏe se vyskytnout rok, kdy nemusíV na‰ich stfiedoevropsk˘ch podmínkách se me provádût vÛbec Ïádn˘ postfiik, ale i rok kdy pro- pivoÀkám dafií pomûrnû dobfie a i pivoÀky z jiÏnûjvedeme postfiiky 3, vût‰inou v závislosti na poãasí ‰ích oblastí se celkem dobfie pfiizpÛsobují na‰emu a infekãním tlaku houbov˘ch chorob. del‰ímu a drsnûj‰ímu zimnímu období. V dal‰í ãásti bych se krátce zmínil o nákupu PivoÀky bychom vÏdy mûli sázet na volné, nezasazenic. KaÏdá kvalitní révová sazenice by mûla stínûné plochy, protoÏe spí‰e snesou pfiísu‰ek, neÏ mít dobfie vyzrál˘, houbov˘mi chorobami nepo‰ko- málo slunce, které nutnû potfiebují, aby dobfie kvetzen˘ v˘hon a 3-5 dobfie vyvinuté hlavní kofieny. ly. PÛda by mûla b˘t hluboká, v˘Ïivná, slabû kyse43

lá aÏ neutrální (pH 5,6-7). PivoÀky se pfiesazují chom kupovali rostliny zdravé. Také musíme v dobû letního útlumu, v druhé polovinû srpna aÏ vybrat vhodn˘ pozemek, aby tfieba pfiíli‰nou zaãátkem záfií, kdy se uÏ zakládají nové pupeny, ze zamokfieností nedával pfiíleÏitost k rozvoji nûktekter˘ch pfií‰tí rok vyrostou nové stonky. Pozemek, r˘ch houbov˘ch onemocnûní. Pfiípadnû mÛÏeme na kter˘ chceme pivoÀky sázet, by mûl b˘t dobfie preventivnû pozemek i rostliny pfied sázením dezvyhnojen. MÛÏeme pouÏít i nezetlel˘ hnÛj, kter˘ infikovat. Pozemek s vysazen˘mi rostlinami udrÏuv‰ak zapravíme do zemû uÏ na podzim (rok pfied jeme ãist˘ od plevelÛ. Na podzim odstraÀujeme sázením pivonûk), aby se pfies zimu je‰tû dobfie staré stonky a pokud je pÛda pfiíli‰ ulehlá a tûÏká, rozleÏel. Dal‰í roky po v˘sadbû pivoÀky pfiihnojuje- je dobré ji obãas kypfiením trochu provzdu‰nit. me vÏdy na jafie kombinovan˘mi hnojivy (NPK, Pokud se nám na rostlinách pfiece jen objeví pfiíCererit apod.). Dobfie o‰etfiované pivoÀky vydrÏí na znaky nemoci, je dobré poradit se s fytopatologem. jednom stanovi‰ti aÏ deset let ale i déle, pokud Asi nejnebezpeãnûj‰ím a zároveÀ pomûrnû není pozemek zaplevelen a pokud ho systematicky ãast˘m onemocnûním pivonûk je botrytida. Je to pfiihnojujeme a není-li zamofien nûkterou z chorob onemocnûní zpÛsobené houbou Botrytis paeoniae nebo Botrytis cinerea, projevující se obvykle vadnebo Ïivoãi‰n˘mi ‰kÛdci. PivoÀky sázíme do zemû tak, aby nejv˘‰e polo- nutím a následnû zhnûdnutím mlad˘ch v˘honkÛ. Ïené pupeny, zaloÏené pro pfií‰tí rok, byly asi 2 aÏ U star‰ích rostlin infekce vût‰inou napadá pfiízem3 cm pod povrchem. Hloubûji vsazené pivoÀky by ní ãásti stonkÛ, které uhnívají. PostiÏená místa ‰patnû kvetly, mûlãeji vsazené by mohly vymrz- b˘vají pokryta ‰edav˘m plísÀov˘m povlakem. Zahnout. Pokud mají pfiesazované rostliny je‰tû stonky nûdlá b˘vají i poupata. Napadené ãásti rostlin je tfieba ihned odstraÀovat s listy, pak jim je sefieÏeme k zemi, ale tak, abychom nepo‰kodili zaloÏené pupeny (kupované a rostliny následnû o‰etfiit fungicidními prostfiedky. sazenice pivonûk vût‰inou jiÏ stonky sefiezané Rostliny je nutno prohlédnout jiÏ na jafie bûhem ra‰ení, a o‰etfiení provést co nejdfiíve. Pfiípadnû je mají). OdstraÀování stonkÛ pfied zimou je lep‰í i u pivo- dobré fungicidní zálivkou o‰etfiit preventivnû v‰echnûk, které zÛstávají v záhonech, jinak rostliny pfies ny rostliny, aby se nemoc ne‰ífiila. Dal‰ím nebezpeãn˘m houbov˘m onemocnûním zimu rozklesnou k zemi a na jafie se tlející zbytky rostlin hÛfie odstraÀují. Na podzim v‰ak poãkáme pivonûk je infekce, zpÛsobená houbou Cladosporis jejich sefiezáním aÏ do doby, kdy jsou zhnûdlé um paeoniae. Projevuje se tmavû ãervenohnûd˘mi a pfiestávají tvofiit novou hmotu. Pokud nechceme, protáhl˘mi pruhy na stoncích a ãerven˘mi skvrnaaby se nám rostliny zbyteãnû vysilovaly tvorbou mi, také vût‰inou ve tvaru prouÏkÛ, na vnûj‰í strasemen, je dobré kvûty hned po odkvûtu odstfiih- nû korunních lístkÛ (ãervené skvrny na korunních nout. Na jafie pfied rozkvûtem je potfieba trsy pivo- lístcích mají i nûkteré vût‰inou bíle nebo rÛÏovû nûk vyvazovat, protoÏe se vût‰ina kultivarÛ pod tíÏí kvetoucí kultivary pivoÀky bûlokvûté, coÏ je znasv˘ch kvûtÛ rozvaluje. V fiadû okrasn˘ch zahrad, kem kultivaru, nikoli onemocnûní). Rostlina b˘vá mají pro pivoÀky kovové obruãe, které buì jen pfii tomto onemocnûní celkovû oslabena, má drobsamostatnû na rostlinu vytahují, nebo jsou opatfie- né neduÏivé kvûty, pfiípadnû pfiestává kvést vÛbec. ny noÏiãkami a dávají se na jafie k ra‰ícím rostli- Takto nemocné rostliny o‰etfiujeme podobnû jako v pfiedchozím pfiípadû, a to co nejrychleji, a obdobnám. MnoÏení n˘mi fungicidními pfiípravky. Hlavní zpÛsob mnoÏení je vegetativní - dûlením. Hnûd˘mi skvrnami na stoncích a listech se projeRostliny se ztlustl˘mi kofieny rozdûlíme tak, aby na vuje onemocnûní zpÛsobené baktérií Septoria paekaÏdém oddûlku byl nejménû jeden pupen, ze kte- oniae. Toto onemocnûní je zvlá‰È nebezpeãné rého pfií‰tí rok vyrazí nov˘ stonek. Nejvhodnûj‰í ter- a podléhá karanténním opatfiením. Z Ïivoãi‰n˘ch ‰kÛdcÛ mÛÏeme jmenovat napfiímín k takovému rozdûlení trsu je shodn˘ s termínem pfiesadby, tedy konec srpna do poloviny aÏ klad Meloidogyne spp. (háìátka), parazitující na kofienech a zpÛsobující deformaci hlavních ztlustkonce záfií. Dfievité pivoÀky lze vegetativnû mnoÏit roubová- l˘ch kofienÛ. Dal‰ím ‰kÛdcem je Hepialus lupulinus (hrotnoním na kofieny P. lactiflora. Dal‰ím zpÛsobem je mnoÏení generativní - seme- kfiídlec zahradní). Jeho malé svûtlé housenky Ïijí ny. U kulturních pivonûk je tento zpÛsob mnoÏení v pÛdû a vykusují kofieny a pupeny, rostliny vadnou vhodn˘ jedinû tehdy, nezáleÏí-li nám na tom, Ïe a následnû mohou uhynout. nám ze semene vyroste pivoÀka, která se s matefiÎivoãi‰né ‰kÛdce, Ïijící v pÛdû, odhalíme tûÏko, skou rostlinou nebude úplnû shodovat - nebo spí‰e pokud nebudeme rostlinu napfiíklad pfiesazovat. naopak - chceme-li získat nové typy kvûtÛ, pfiípad- Na nadzemních ãástech rostliny totiÏ není vût‰inou nû cel˘ch rostlin. po dlouhou dobu vidût Ïádné po‰kození. Jak o‰etNejãastûj‰í nemoci a ‰kÛdci fiit napadenou rostlinu a pfiípadnû i dezinfikovat Nemocem je vÏdy nejlépe pfiedcházet. Pfiede- okolní pÛdu je lépe se poradit s fytopatologem, v‰ím si musíme dát pozor pfii nákupu rostlin, aby- protoÏe insekticidní pfiípravky jsou vût‰inou jedova44

té i pro ãlovûka a je potfieba zachovávat maximální opatrnost. Virové onemocnûní se projevuje zkadefiením listÛ nebo Ïlutou mozaikou na listech. Pokud máme jistotu, Ïe jde skuteãnû o virózu, nezb˘vá neÏ odstranit napadené rostliny, aby se onemocnûní dále ne‰ífiilo a pfiípadnû i zeminu, která byla v bezprostfiedním styku s kofieny. Chemické pfiípravky k o‰etfiení rostlin se stále mûní a vyvíjejí, stejnû rychle jako se jim pfiizpÛsobují patogenní ãinitelé. Proto je nutné se vÏdy u konkrétního pfiípadu onemocnûní poradit s fytopatologem. Nemocí a ‰kÛdcÛ pivonûk je samozfiejmû více. Ing. Uljana BlaÏková

Rychlení cibulovin

vypadají lépe ve skupinkách. Tfii cibule umístíme do kulatého kontejneru o prÛmûru 10 cm, Pro 3 narcisy volíme prÛmûr trochu vût‰í, asi 12 cm. Hyacinty se ãasto rychlí jednotlivû v nádobû o prÛmûru 9 cm. Nûkdy dokonce i ve sklenici tak, aby kofiínky sahaly do vody. Drobné jarní cibuloviny sázíme také alespoÀ po pûti, kontejner staãí o prÛmûru 8 cm. MÛÏeme si ov‰em osázet i cel˘ truhlík nûkolika druhy. Nádoby zapustíme do pÛdy a pfiikryjeme tak, aby se nepfiehfiívaly. Nejlep‰í je nevytápûn˘ skleník, fóliovník nebo pafieni‰tû. Venku je nûkdy tûÏké je v prav˘ ãas pod snûhem najít a uvolnit. Cibule bûhem podzimu dobfie zakofiení. V prosinci mÛÏeme jiÏ nanést do tepla drobné cibuloviny, v lednu hyacinty a modfience, v únoru tulipány a zaãátkem bfiezna narcisy. Nejprve nádoby oãistíme, opatfiíme miskami a umístíme do teploty 10 aÏ 12 °C, asi za dva t˘dny postupnû zvy‰ujeme na 16 aÏ 18 °C. Vy‰‰í teploty, málo svûtla a such˘ vzduch vedou k vytahování do v˘‰ky, pokfiivení, kvûty jsou deformované nebo se poupata neotevfiou a papírovatûjí. Pouze u hyacintÛ se nûkdy nasazují zpoãátku tmavé kornouty, pokud se poÏadují dlouhé kvûtní stvoly nad listy. Doba od nanesení do místnosti po rozkvût je 3 aÏ 6 t˘dnÛ. JiÏ rozkvetlé nádoby mÛÏeme umístit v ãasném jaru i venku a ukr˘vat je jen pfii mrazech. Zvlá‰tû u hyacintÛ by byla ‰koda cibule po odkvûtu vyhodit. Musíme ov‰em je zvolna otuÏovat. Teprve koncem dubna je pfiená‰íme ven a vysadíme ponûkud hloubûji do volné pÛdy. Po zaschnutí cibulky sklidíme. Budou ov‰em men‰í a dva roky po sobû je do rychlení nedáváme. RNDr. Jifií Îlebãík, VÚOZ PrÛhonice

Rychlení je jakési oklamání pfiírody, kdy vytvofiíme umûle dfiíve v roce lep‰í teplotní podmínky pro rÛst a kvetení. To jde pomûrnû lehce, potíÏ b˘vá s náhradou svûtla. U na‰ich venkovních cibulnat˘ch kvûtin je v‰ak tfieba navíc rostlinu oklamat i tím, Ïe se pfiedtím napodobuje zima. Pro kvetení je to nutné. Rozhodnû tedy nelze cibule skladovat v teple v sáãku do bfiezna a pak vysadit; je-li tedy je‰tû co. Nabízet v obchodû na jafie suché tulipány je krajnû neseriózní. âím je blíÏ k jaru, tím se v‰e rychlí, pochopitelnû, lépe. Zahrádkáfii nemají k dispozici prostory s pfiesnû regulovanou teplotou, a tak se musí spokojit s pozdûj‰ími termíny kvetení, tedy vût‰inou v únoru aÏ dubnu. Nejlépe se pro rychlení hodí první jarní drobné cibuloviny, k nimÏ poãítáme snûÏenky, bledule, ladoÀky, ladoniãky i modfience a hliznaté krokusy. U tûchto rostlin jde pouze o mírné pfiirychlení. âervená pórková cibulka Kupodivu, i kdyÏ jsou nároãné na pûstování, rychS nástupem pfiíznivcÛ zdravé v˘Ïivy se i u nás lit jdou dobfie hyacinty. Po nich bych zafiadil tulipány ze skupin Jednoduché rané, Triumph. Vysoké zaãínají pûstovat “orientální” zeleniny. KfiíÏením Darwin hybridy jsou vhodné pro fiez. Botanické tuli- cibule sibifiské, orientálního ãerveného póru a medpány se otevírají jen na slunci. Z dal‰ích bûÏn˘ch vûdího ãesneku vznikla ãervená pórková cibulka. cibulovin je nejvíce potíÏí s narcisy - lze doporuãit KfiíÏením zahradního póru, ãínské paÏitky a cibule zimní bílá pórková cibulka. Jsou nenároãné, víceÏlutou odrÛdu ’Carlton’. Pro velmi raná rychlení jsou propracovány leté a mrazuvzdorné. Dobfie rostou na záhonech, postupy ãasné skliznû s následnû pfiísnû dodrÏo- ve vût‰ích kvûtináãích, truhlících a okrasn˘ch koryvan˘mi teplotami oznaãované jako preparace. tech. Dají se i rychlit. U pozdního rychlení ov‰em docela vystaãíme se Obsahují znaãné mnoÏství tûlu prospû‰n˘ch zdrav˘mi v obvyklé dobû sklizen˘mi cibulemi. látek a hlavnû aÏ 150 mg vitamínu C ve 100 g zeleVybereme si ov‰em cibule vût‰í velikosti, aby mûly né hmoty. Látky v nich obsaÏené podporují i ãindostatek zásobních látek. U tulipánÛ a narcisÛ je nost srdce, jater a slinivky bfii‰ní. Podporují pfiedevhodná velikost taková, aby prÛmûr cibule byl v‰ím trávení tukÛ a vyluãování cukrÛ. Proãi‰Èují ledalespoÀ 3 cm. Tvar pfiitom musí b˘t víceménû viny a moãové cesty. SniÏují hladinu cholesterolu, kulat˘, nikoliv plochá ‰upinka. Hyacinty by mûly vysok˘ krevní tlak, brání tvorbû sraÏenin. âervená mít prÛmûr 5 cm. ãesneková cibulka se dá vyuÏívat i jako prevence Vhodná doba pro zahájení pfiíprav k rychlení je proti arterioskleróze a srdeãnímu infarktu. Je záfií. Nejlépe do umûlohmotn˘ch kulat˘ch kontej- i v˘born˘m podpÛrn˘m prostfiedkem pfii léãení nerÛ vysazujeme cibulky mûlce tak, aby jim vyãní- angíny, nachlazení, chfiipky, revma a otokÛ. V Asii valy ‰piãky. PÛda musí b˘t lehká, tedy s vût‰ím pfií- se vyuÏívá i jako pohlavní stimulátor, afrodisiakum. davkem písku, ra‰eliny, pfiípadnû perlitu. Tulipány Bílá pórková cibulka nedráÏdí Ïluãník. 45

Jsou vhodné i na diety. PouÏíváme je podobnû jako naÈovou cibulku, paÏitku nebo pórek. âervená forma má pfiíjemnou ãesnekovou pfiíchuÈ, bílá v sobû spojuje vyváÏenou chuÈ paÏitky, póru a zimní cibule. Jsou v˘borné do zeleninov˘ch salátÛ, tvarohov˘ch pomazánek, omelet, na pizzu, do rizot, nudlov˘ch nákypÛ, omáãek, polévek a “ãínsk˘ch” jídel. Dají se mrazit i konzervovat. Semena vyséváme do fiádkÛ vzdálen˘ch asi 25 centimetrÛ, do poloviny záfií. V hloubce asi 1 centimetr, ve vlhké pÛdû a pfii teplotû nad 10 stupÀÛ vyklíãí do mûsíce. Po vzejití rostlinky protrháme (rozpíchneme) na vzdálenost asi 5 centimetrÛ. Do kvûtináãe, truhlíku, skleníku atd., je vyséváme hustûji a celoroãnû. V bytû u proslunûného okna je hnojíme (kávovou lÏiãku hnojiva Super na kvûtináã) jakmile stvoly zaãnou mírnû Ïloutnout. Jaroslav Na‰inec, AEV-VS

Novû povolené odrÛdy

bez Ïlaznat˘ch trichomÛ. V˘raznost nervatury je slabá. ChuÈ je nakyslá, aromatická. Plodnost stfiední, pravidelná. Zraje ve 3. - 4. t˘dnu ãervence. Vysoká odolnost proti napadení americk˘m padlím angre‰tov˘m. Stolní i konzervárenské zpracování. Rolonda - Nûmecko. Plod stfiednû velk˘, elipsovit˘. Slupka je stfiednû tlustá, tmavû ãervená, v plné zralosti aÏ hnûdofialová, stfiednû ojínûná, stfiednû ochm˘fiená, bez Ïlaznat˘ch trichomÛ. V˘raznost nervatury je slabá. ChuÈ je nakyslá, aromatická. Plodnost velká, pravidelná. Zraje ve 3. - 4. t˘dnu ãervence. Vysoká odolnost proti napadení americk˘m padlím angre‰tov˘m. Maliník Fertödi zamatos - Maìarsko. Plod stfiední aÏ velk˘, tupû kuÏelovit˘ aÏ kulovit˘, ãervené barvy, leskl˘. ChuÈ je sladce navinulá, aromatická. Plodnost stfiední aÏ velká, kolísá podle klimatick˘ch a povûtrnostních podmínek v dobû pfiezimování, jarního rÛstu a dozrávání plodÛ. Zraje od konce ãervna do 2. dekády ãervence. Vysoká odolnost proti napadení virov˘mi a fytoplazmatick˘mi chorobami, stfiední proti odumírání v˘honÛ i napadení plísní ‰edou.

Angre‰t Dekor - âR. Plod velk˘, elipsovit˘. Slupka je v konzumní zralosti stfiednû tlustá, barvy zelené s bíl˘m nádechem, bez ojínûní, slabû ochm˘fiená (plstnatá), bez Ïlaznat˘ch trichomÛ. ChuÈ je prÛmûrná, sladkokyselá. Plodnost brzká, velká a pra- Rybíz ãern˘ Triton - ·védsko. Hrozen je del‰í, stopka stfiednû videlná. Zraje ve 2. - 3. t˘dnu ãervence, pomûrnû stejnomûrnû. Stfiední odolnost proti napadení ame- dlouhá. Bobule jsou stfiednû velké, plo‰e kulovité, rick˘m padlím angre‰tov˘m a proti napadení slupka stfiednû pevná. ChuÈ je sladkokyselá, aroantraknózou. Vhodná do vût‰ích v˘sadeb i na malé matická. Plodnost stfiední aÏ velká a pravidelná. Zraje v 1. - 2. t˘dnu ãervence. Vysoká odolnost zahrádky. Invicta - Anglie. Plod stfiednû velk˘, elipsovit˘. proti napadení americk˘m padlím angre‰tov˘m i rzí Slupka je tenká, Ïlutozelená, slabû ojínûná, témûfi vejmutovkovou. Vyniká dobr˘m zdravotním stalysá. V˘raznost nervatury je stfiední. ChuÈ je sladce vem. Vhodná pro velkov˘robu i drobné pûstitele. navinulá. Plodnost velká, pravidelná. Zraje v 1. - 2. Lze pûstovat v níÏinách i podhorsk˘ch a horsk˘ch t˘dnu ãervence. Vysoká odolnost proti napadení oblastech. Tritania - ·védsko. Hrozen je del‰í, stopka americk˘m padlím angre‰tov˘m. Stolní i konzervástfiednû dlouhá. Bobule jsou velké, plo‰e kulovité, renská, pûstitelsky nenároãná odrÛda. Matys - âR. Plod stfiednû velk˘ aÏ velk˘, slupka pevná. ChuÈ je sladkokyselá, aromalahvicovit˘. Slupka je tenká, vínovû ãervená, stfied- tická. Plodnost velká a pravidelná. Zraje ve 2. aÏ nû ojínûná, lysá, se stfiednû v˘raznou nerva- 3. t˘dnu ãervence. Vysoká odolnost proti napaturou. ChuÈ je sladce navinulá, aromatická, velmi dení americk˘m padlím angre‰tov˘m a rzí vejmudobrá. Plodnost velká, pravidelná. Zraje ve 3. tovkovou. Vyniká dobr˘m zdravotním stavem. t˘dnu ãervence. Stfiední odolnost proti napadení Vhodná pro velkov˘robu i drobné pûstitele. Lze americk˘m padlím angre‰tov˘m. Nevhodná jsou pûstovat v níÏinách i podhorsk˘ch a horsk˘ch suchá stanovi‰tû. Vyniká kvalitou a atraktivností oblastech. plodÛ. Rixanta - Nûmecko. Plod stfiednû velk˘, kulovit˘. Rybíz ãerven˘ Rovada - Holandsko. Hrozen je velmi dlouh˘, Slupka je stfiednû tlustá, Ïlutá aÏ Ïlutozelená, bez ojínûní, slabû ochm˘fiená. V˘raznost nervatury je hustû osazen bobulemi. Stfiapina i stopka jsou stfiední aÏ silná. ChuÈ je sladce navinulá. Zraje stfiednû tlusté a dlouhé. Bobule jsou stfiednû v 1. - 2. t˘dnu ãervence. Vysoká odolnost proti velké aÏ velké, plo‰e kulovité, tmavû ãervené, napadení americk˘m padlím angre‰tov˘m. Stolní pevné. ChuÈ je sladkokyselá, aromatická. Plodnost velká, pravidelná. Zraje v 3.- 4. t˘dnu ãerveni konzervárenské zpracování. Rokula - Nûmecko. Plod stfiednû velk˘, elipsovi- ce. Stfiední odolnost proti napadení antraknózou. Ing. Miloslav Richtr, ÚKZÚZ HOZ Îele‰ice t˘. Slupka je tenká silnû ojínûná, bez ochm˘fiení, 46

¤ÍJEN Vyrovnané poãasí minul˘ch dvou - tfií mûsícÛ se stává vzpomínkou, promûnlivost je témûfi aprílová, navíc dlouhodobá. PrÛmûrná teplota je uÏ pod 9 °C v níÏinách a v 600 m n. m. jen 6 °C. Klesá i teplota pÛdy na povrchu, na konci fiíjna je jen 7 °C, ta s hloubkou stoupá - ve 20 cm je 7 °C, v 60 cm pfies 9 °C a v jednom metru je stále teplo - 12 °C. Tyto podmínky jsou ideální pro zakofieÀování novû vysazen˘ch stromkÛ a kefiÛ, neváhejte ani s teplomiln˘mi meruÀkami a broskvonûmi. De‰Èov˘ch sráÏek je také málo, od 47 mm v niωích polohách po 76 mm v nadmofiské v˘‰ce 800 m. Slunce je stále skromnûj‰í, nad obzorem je jen 10 hodin a z toho svítí na zem 100 aÏ 115 hodin coÏ je pouh˘ch 6 % celoroãního úhrnu. ¤íjen dává svojí promûnlivostí poãasí kaÏdému najevo, Ïe je jiÏ opravdov˘ podzim. Pokraãuje se ve sklizni jádrovin - zimní odrÛdy jablek (TOPAZ, GOLDEN DELICIOUS ap.), hru‰ní (DICOLOR, LUCASOVA ap.). Pûstovan˘ch odrÛd jádrovin je velké mnoÏství a kaÏdá odrÛda má svoji správnou sklizÀovou zralost, ze které pfii sklizni vycházejte. Od poloviny fiíjna se mohou sklízet kdoule - správn˘ termín skliznû je tehdy, kdyÏ zaãnou opadávat. Sklízejte nejlépe za sucha citliv˘m oddûlením plodu od plodono‰e. Od vyrosení plodÛ na hromadách venku se jiÏ upustilo, neboÈ takto o‰etfiené plody nemûly i pfies lep‰í vzhled (lep‰í vybarvení) tak dlouhou skladovatelnost a bylo u nich pozorováno vût‰í napadení houbov˘mi chorobami na skládce. Ovoce je doporuãeno sklízet se stopkou a ve vydenzifikovan˘ch obalech ukládat do chladn˘ch, vûtran˘ch prostor, odkud je budete pfiená‰et na zimní uskladnûní. Pro uskladnûní vyberte jen kvalitní plody, ostatní zpracujte podle potfieby. Skladovací prostory zimního uskladnûní ovoce by mûly b˘t vydesinfikovány (vysífieny), jak jiÏ bylo uvedeno v radách ãervencového kalendária, sklad by nemûl promrznout (teplota pfii zimním skladování by mûla b˘t 2 - 4 °C, na jafie okolo 6 °C, maximálnû 8 °C), vzdu‰ná vlhkost by mûla b˘t dostateãnû vysoká (80 - 90 %). Ovoce neskladujte spoleãnû s bramborami, ani se zeleninou. Po sklizni pfiihnojte ovocné rostliny kompostem, nebo umûl˘mi jednosloÏkov˘mi hnojivy (draselná a fosforeãná), pÛdu okolo kefiÛ a stromkÛ bobulovin mûlce zkypfiete a odplevelte. Odplozené v˘hony maliníku a ostruÏiníku odstraÀte. Na kmenech slivoní obnovte lepové pásy, které zabraÀují píìalce podzimní vylézt do koruny, stromy peckovin zbavte moniliozních plodÛ a kmeny jádrovin lepenkov˘ch pásÛ (likvidací zniãíte zde ukrytá stadia ‰kodlivého hmyzu). V druhé polovinû mûsíce zaãínají ovocné ‰kolky s prodejem ovocn˘ch stromkÛ a pûstitelé doplÀují zahrádku v˘sadbou dal‰ích ovocn˘ch dfievin. Nej‰etrnûj‰í zpÛsob v˘sadby by byl tzv. “ze zemû do zemû”, ale to nám nákup ve ‰kolce neumoÏÀuje. Proto je doporuãeno nakoupenou sadbu (stromky

a kefie) pfied vlastní v˘sadbou ponofiit na 1 den do vody. Na optimální délku upravte kofieny i nadzemní ãást, pfii v˘sadbû stromek fixujte k opûrnému kÛlu, jehoÏ ãást, která bude v zemi, jste pfiedem impregnovali opálením. Pfii v˘sadbû dbejte na to, aby místo ‰tûpování zÛstalo volnû nad zemí. Nemáte-li u zahrádky oplocení, obalte kmínek pletivem, nebo podobn˘m chrániãem proti ohryzu zvûfií. Vysazené stromky a kefie dÛkladnû zalijte. Ovocnou sadbu mÛÏete sázet aÏ do konce listopadu. V˘sadbu broskvoní na definitivní stanovi‰tû odloÏte aÏ na jaro, na podzim koupené stromky na zahrádce zaloÏte do zemû. Podobnû postupujte u sadby vinné révy, ofie‰ákÛ, kdouloní a ostruÏiníku - poãkejte aÏ na jaro. Koncem mûsíce se provádí postfiik proti vlnatce krvavé (ZOLONE, SUMITHION SUPER, pfii vût‰ím v˘skytu MOSPILAN). V místech v˘skytu hryzcÛ obalte kofienovou soustavu ko‰em z pletiva, které po vysazení bude svojí manÏetou vyãnívat nad zem. Je hlavní období skliznû ko‰Èálové (zelí na skladování a zelí kruhárenské bíle i ãervené se sklízí jiÏ zaãátkem mûsíce), ale i listové zeleniny. Vlhké poãasí mûsíce je pfiíznivé pro dorÛstání kofienÛ a proto se sklizní kofienové zeleniny poãkejte do konce mûsíce. Skliìte letní pórek a dokonãete sklizeÀ plodové zeleniny. Rajãata, která by jiÏ nedozrála (nevybarvená) mÛÏete pouÏít na zpracování do ãalamád. Kofienovou zeleninu sklízejte za sucha, aby kofieny byly suché. NaÈ odstraÀujte, aby kofieny nevadly. Po‰kozené kofieny vyberte pro blízkou spotfiebu, skladujte pouze zdravé, neporu‰ené kofieny. Ty skladujte ve vûtraném chladném sklepû, nejlépe ve vlhkém písku. Mrkev na del‰í skladování je dobré umístit do krechtÛ, zakryt˘ch zeminou, pouze kofieny k brzké potfiebû dávejte do sklepa. Kofieny nedávejte do igelitov˘ch sáãkÛ, kde by vám tato zelenina shnila. âást potfieby zeleniny pro kuchyÀskou pfiípravu naloÏte oãi‰tûné a upravené do mrazáku, nadbytek zelí nakrouhejte a naloÏte do nádob ke kysání. V fiíjnu pfiicházejí jiÏ ranní mrazíky. Nespotfiebovali-li jste fiapíkat˘ celer ze zahrádky do nástupu mrazu, zaloÏte jej ve sklepû. âekanka salátová

47

snese mráz do -6 °C a proto se doporuãuje pfii hrozícím poklesu na tuto kritickou hranici rostliny sklidit i s kofieny, odstranit vnûj‰í listy a zaloÏit do písku ve sklepû - pfii dobr˘ch skladovacích podmínkách vám zde vydrÏí do ledna. Kadefiávek nechte nûkolikrát pfiejít mrazem v noci (získá na chuti), naopak kedluben (pro zimní vyuÏití) musíte sklidit dfiíve, neÏ jej noãní mráz ohrozí. Bulvy se skladují nejlépe v krechtech z hlíny, pfii skladování ve sklepû ukládejte bulvy i s kofieny do vlhké zemû, ãi písku. Salát na pfiezimování (napfi. HUMIL) ze záfiijového v˘sevu vysazujte jiÏ v první polovinû fiíjna - nejlépe do brázd 10 cm hlubok˘ch, aby byly rostliny ochránûny pfied zimními vûtry. Koncem mûsíce se vyr˘vá kfien, protoÏe ze zmrzlé pÛdy by ne‰el dob˘vat. Kofieny k uskladnûní se zakládají do vlhkého písku ve sklepû. I kdyÏ ãern˘ kofien a petrÏel snesou mráz, skliìte tyto zeleniny jiÏ rovnûÏ koncem fiíjna, neboÈ byste mûli také problémy s dob˘váním. Také celer skliìte pfied pfiíchodem mrazu a bulvy zakrechtujte, nebo uloÏte v chladném sklepû. Ozimé odrÛdy pórku (ELEFANT, POLLUX) snesou pokles teplot i pod -15 °C. RÛÏiãková kapusta, o které se traduje názor na témûfi nejvût‰í mrazuvzdornost mezi zeleninami, má i odrÛdy (napfi. KARPO), které je tfieba sklidit jiÏ koncem fiíjna, zatímco napfi. známá ZÁVITKA zimu vydrÏí. Pfied mrazem je potfiebné také chránit záfiijové v˘sevy mrkve nejlépe dvojitou vrstvou chvojí. Pfied mrazem je nutné rovnûÏ sklidit papriky a rajãata z fóliáku a skleníku, zatímco se mÛÏe zde pod sklem salát, cibule na zeleno, ãi fiedkviãka vysévat po cel˘ fiíjen a je‰tû o vánocích si na ãerstvé zeleninû pochutnávat. ¤íjen je rovnûÏ mûsícem v˘sadby okrasn˘ch dfievin, stálezelené a jehliãnany je moÏné vysazovat do konce mûsíce. Vysazují se téÏ opadavé list-

náãe na tvarované Ïivé ploty, pfii poÏadavku na ‰ir‰í Ïiv˘ plot se vysazují 2 fiady tûchto dfievin. Na osázení pergol nûkter˘mi druhy popínav˘ch rostlin a na vytvofiení rostlinné stûny z tûchto pnoucích rostlin je v tomto mûsíci také vhodná doba - loubinec, lonicera. V tomto období se fiízkují fuchsie, fiízkovance mu‰kátÛ ze záfií pfiesazujte a pfiíp. za‰tipujte (pfii dosáhnutí v˘‰ky 10 cm), na rozfiízkování mÛÏete pouÏít i balkonové kvûtiny, které z jejich letního stanovi‰tû uklízíte a odná‰íte na pfiezimování. ¤ízky rododendronÛ, které jste nafiízkovali zaãátkem léta a nyní mají kofieny, sázejte do pafieni‰tû. Z popínav˘ch rostlin, které setrvávají pfies zimu na konstrukci a které nyní vyvazujete, mÛÏete odebírat zimní fiízky. Také mladé v˘hony pnoucích rÛÏí vyvazujte ke konstrukci, staré v˘hony, na nichÏ byly kvûty zakraÈte aspoÀ na 5 cm od hlavního stonku a rostliny profieÏte, u kefiov˘ch rÛÏí proveìte celkové zakrácení o cca 1/3 a nakopãení. MÛÏete sázet kefiové i stromkové rÛÏe - u kefiov˘ch sázejte tak hluboko, aby místo oãkování bylo dostateãnû zakryté zeminou. Pfiichází také doba o‰etfiení vodních ploch na zahrádce - jezírko vyãistûte a napnûte pfies nûj síÈ, aby do nûho nepadalo listí a jiné zbytky vegetace. U chryzantém vy‰tipujte pfiebyteãná poupata, u ko‰at˘ch typÛ stfiední poupû pro dobré rozvûtvení. Rostlinám, choulostiv˘m na namrznutí pfiipravte zakrytí u zemû (plamének), ale i nad zemí (napfi. vistárie). Cibule a hlízky cibulovin a hlíznat˘ch kvûtin vybírejte z pÛdy - meãíky, dosny, hlíznaté begonie a nechte je doschnout na dobfie vûtraném a bezmrazém místû, potom uloÏte na místa, vhodná k pfiezimování. Trvalky pfiihnojte kompostem a husté, nebo staré trsy rozdûlte. Choulostivûj‰í druhy mobilní zelenû, které byly pfies léto umístûné na zahrádce, také ukliìte.

slu‰né normû. U první jakostní tfiídy musí mít sazenice nejménû 3 normálnû vyvinuté jednoleté v˘hoV˘bûr stanovi‰tû ny alespoÀ 20 cm dlouhé, a nepo‰kozené kofieny. PÛda a klima mají velk˘ vliv na rÛst, tvorbu kvûtÛ Druhé postaãují 2 vyvinuté v˘hony. Kefie rÛÏí sázía zdraví. RÛÏe potfiebují svûtlo, vzduch a slunce. me co nejdfiíve po vydobytí ze ‰kolky. Pokud byly Dafií se jim v pÛdû provzdu‰nûné a bohaté na Ïivi- sazenice jiÏ del‰í dobu vyryté, musíme je nechat ny. Nejvhodnûj‰í je písãitohlinitá, humózní pÛda. pfies noc celé ponofiené ve vodû. Kofieny je nutné Pfiíprava stanovi‰tû chránit pfied vyschnutím, a to i v dobû, kdy se sazePÛdu pfiipravíme alespoÀ 3 mûsíce pfied v˘sad- nicemi pracujeme. bou - odstraníme kofieny vytrval˘ch plevelÛ. Do Doba a zpÛsob v˘sadby pÛdy zapravujeme organickou hmotu, kompost, Kefiové rÛÏe vysazujeme v období od fiíjna do drny, zelené hnojení (pelu‰ka, bob, hrách, fiepka, dubna, pokud pÛda není rozbahnûlá nebo zamrzlá. hofiãice aj.), abychom zeminu obohatili o Ïiviny. Podzimní v˘sadba b˘vá nejlep‰í. Nadzemí ãást Poté necháme pÛdu usadit a vyzrát. i kofieny mírnû zakrátíme, odstraníme po‰kozené Nákup rÛÏí a jeho zásady ãásti a sázíme do jamky tak, aby bylo ‰tûpování na Prodávají se jak sazenice prostokofienné, tak kofienovém krãku 5 cm pod úrovní záhonu. Volné kontejnerované. Kvalita vÏdy musí odpovídat pfií- kofieny prosypeme zeminou promíchanou s kom48

Základní zásady pro pûstitele rÛÏí

postem. PÛdu pfiihrneme, pfii‰lápneme, zalijeme odstraÀujeme odkvetlé kvûty je‰tû pfied opadnutím a po vsáknutí vody znovu doplníme zeminou. korunních plátkÛ sefiíznutím nad nejbliωím listem Stromkové rÛÏe radûji sázíme aÏ na jafie, nejprve se zdrav˘m oãkem. OdstraÀujeme pfiípadné v˘hopfied v˘sadbou zatluãeme dfievûn˘ kolík. Opora ny podnoÏe. musí sahat asi 5 cm do korunky. RÛÏe vysazujeme Choroby a ‰kÛdci Dobfie o‰etfiované rÛÏe jsou odolnûj‰í proti napa‰ikmo od kolíku tak, aby zbytek starého v˘honu ufiíznutého ve ‰kolce smûfioval vnû kolíku. To je dení ‰kÛdci a chorobami. Dbáme na vyrovnanou v˘Ïivu, vãasnou, dostateãnou zálivku, dobr˘ fyzidÛleÏité pro oh˘bání na zazimování. Zazimování kální stav pÛdy a udrÏujeme záhony bezplevelné. Star‰í v˘sadby kefiov˘ch velkokvût˘ch a mnoho- OdstraÀujeme rostliny, které projevují pfiíznaky kvût˘ch rÛÏí na zimu zakrátíme asi o 1/3 a pfiihrne- viróz, neboÈ se mohou stát zdrojem nákazy zdrame 20 - 30 cm kompostu. Choulostivûj‰í rÛÏe kry- v˘ch rostlin. jeme chvojím. U mlad˘ch stromkov˘ch rÛÏí oh˘bá- Nejãastûj‰í choroby âerná skvrnitost se projevuje od ãervence aÏ do me kmínek pfies zbytek starého v˘honu, kaÏd˘ rok stejn˘m smûrem, ohnutou korunku zasypeme, zaji- podzimu, kdy se objevuje stále více. Na listech se stíme proti nadzvednutí kolíky tak, aby místo oãko- tvofií hnûdé aÏ fialovû ãerné skvrny, ãasto Ïlutû orávání bylo 10 - 15 cm hluboko. Kmínek obalíme juto- mované. U nûkter˘ch odrÛd zÛstávají na listech, vinou, papírem nebo chvojím. Pfies star‰í stromko- u jin˘ch napadené listy velmi rychle opadávají. vé rÛÏe po svázání vûtví natáhneme pytlovinu nebo Intenzita napadení závisí na prÛbûhu poãasí. papír, jimÏ omotáme i kmínek, nepouÏíváme v‰ak Bûhem vegetace odstraÀujeme z rostlin i pÛdy nemocné listy. Pozor – nezaléváme na list pozdû folii, která se na slunci pfiehfiívá. Jarní o‰etfiení a fiez veãer. Doporuãené pfiípravky: Baycor 25 WP – V bfieznu nebo zaãátkem dubna zeminu roz- 0,15%, Dithane M45 – 0,3%, Syllit 65 – 0,1%, Kuphrábneme a odstraníme namrzlé (zhnûdlá dfieÀ), rikol 50 – 0,5%, Novozir MN 80 – 0,3%. slabé, polámané a kfiíÏící se v˘hony. ¤ez provádíPadlí rÛÏové vytváfií na listech zejména mlad˘ch me asi 5 - 8 cm nad oãkem. Horní oãko má smû- v˘honÛ bûlav˘ aÏ ‰edobíl˘ mouãnat˘ povlak. ·ífií fiovat ven z kefie. Pokud jsme rÛÏe nevidûli v dobû se od ãervna. V˘hony zakrÀují, rostlina slábne. vegetace, fiídíme se zásadou, Ïe velkokvût˘m Houba pfiezimuje ve spadaném listí i v pupenech rÛÏím ponecháme 2 - 6 oãek, pfiiãemÏ slabé v˘ho- na vûtvích. Likvidujeme napadené ãásti rostliny ny zakrátíme více a silné ménû. Mnohokvûté rÛÏe a pfii vût‰ím v˘skytu pouÏijeme postfiik pfiípravky - polyantky - tvarujeme s cílem získat pûkn˘ zapo- napfi: Baycor 25 WP – 0,15%, Saprol – 0,125%, jen˘ porost. Ponecháme jim 3 - 8 oãek v závislos- Rubigan 12 EC – 0,05%, Sulka – 1%. V˘sledek se ti na odrÛdû a stavu rostliny. Pnoucí a sadové rÛÏe projeví po tfiech aÏ ãtyfiech postfiicích. v podstatû jarní fiez nevyÏadují, na jafie pouze Nejãastûj‰í ‰kÛdci M‰ice v dobû mnoÏení pokr˘vají hlavnû konce odstraníme suché a namrzlé v˘hony. Hlavní fiez u pnoucích rÛÏí pfiichází v úvahu aÏ po odkvûtu, v˘honÛ a poupat. ·ífií se zejména v období sucha kdy jde vlastnû o prÛklest u star‰ích exempláfiÛ. a teplého poãasí. Vedle sání vyluãují cukernatou TotéÏ platí u sadov˘ch a botanick˘ch rÛÏí. Po 5 aÏ a lepkavou ‰Èávu, která znesnadÀuje asimilaci 6 letech popínavé, sadové a botanické druhy pro- a láká mravence. Doporuãené pfiípravky: Pirimor svûtlujeme a zmlazujeme. Pfii zmlazování vyfieÏe- DP nebo DG – 0,075%. Pilatky a pilatûnky jsou vosiãky, které koncem me nejstar‰í ãásti aÏ u zemû nebo v rozvûtvení. âerstvû vysazené rÛÏe fieÏeme aÏ u zemû, tj. na 1 kvûtna a ãervna kladou vajíãka na okraj listu nebo fiapíku. Vylíhlé larvy zpÛsobují zavinování listÛ nebo - 3 oãka. Hnojení do nich vykusují otvory. Nûkteré druhy pronikají do RÛÏe hnojíme zjara po odhrnutí zeminy a fiezu. dfienû vûtviãek, vytváfií v nich chodbiãky a zpÛsoNejvhodnûj‰í je plné hnojivo, napfi. Cererit v dávce bují vadnutí. Pfiezimují jako kukly v pÛdû. Pokud 70 g/m2. V ãervnu a ãervenci pfiihnojujeme na list ‰kÛdce objevíme, odstraÀujeme po‰kozené listy formou kapalného hnojiva asi po 10 dnech (Vegaf- a prodûravûlé v˘hony aÏ na zdravé dfievo. lor). Na podzim mÛÏeme hnojit síranem draseln˘m Îlabatka rÛÏová je vosiãka, která nabodává vûta superfosfátem - vÏdy 30 g/m2. V prvním roce po viãky, kam klade vajíãka. Larvy vyluãují dráÏdivé v˘sadbû rÛÏe obvykle nehnojíme prÛmyslov˘mi látky vyvolávající bujení okolních pletiv. Vznikají hnojivy. tzv. hálky, které z rÛÏí odstraÀujeme. O‰etfiení bûhem vegetace Na rÛÏích se mohou vyskytovat i jiné choroby UdrÏujeme pozemek v bezplevelném stavu a ‰kÛdci. NaÏloutlé skvrny na listech zpÛsobují a nakypfien˘ povrch pÛdy. Nutná je zálivka pfiibliÏ- svilu‰ky (Omite 57 E – 0,1%), poupata niãí plíseÀ nû 30 l/m2. U sadov˘ch, pokryvn˘ch a pnoucích ‰edá (Euparen – 0,25%), pÛvodcem hnûd˘ch rÛÏí, kde nepoãítáme s pfiihrnováním, nast˘láme kopeãkÛ na vûtvích je puklice (kopeãky odstraÀuIng. Dagmar Maixnerová, hrub‰í, drcenou borovou nebo smrkovou kÛru ãi jeme fiezem). Rozarium Flora Olomouc sekanou trávu ve vrstvû 10 cm. Bûhem vegetace 49

ské rostliny (to tehdy, chceme-li získat více fiízkÛ). MnoÏení jifiinek Spodní (fieznou) ãást fiízku namoãíme do vhodného Jifiinky patfií k hlíznat˘m kvûtinám, které se snadstimulátoru (osvûdãil se pudr AS-1) a vsadíme do no mnoÏí. Pokud máme tyto kvûtiny v oblibû, tuÏkou vyhloubeného lÛÏka v substrátu. mÛÏeme si celkem jednodu‰e namnoÏit oblíbené VÏdy po vysázení fiádku fiízkovancÛ (asi 2-3 cm odrÛdy, které se nám líbí. K dispozici máme dvû od sebe v fiádku) jemnû zalijeme, aby se substrát hlavní metody vegetativního mnoÏení. spojil na povrchu. Chceme-li získat 3-5 nov˘ch jedincÛ ze shluku Po skonãení denního fiízkování umístíme truhlík hlíz budeme provádût dûlení shluku hlíz. Tato do teplého a svûtlého místa. Pro první t˘den fiízky metoda pfiedpokládá, Ïe musíme hlízy vãas pfiimût stíníme napfi. hedvábn˘m papírem. DÛleÏitá je tepk ra‰ení. V únoru nebo poãátkem bfiezna hlízy lota a vlhkost. Teplotu substrátu se snaÏíme drÏet poloÏíme do vhodn˘ch pfiepravek. Ty jsme pfiedtím asi na 17-18 °C. Teplota v místnosti nebo na mnovyloÏili nepropustnou fólií a vrstvou hrubého písku Ïárnû staãí 15-18 °C. Jemnû pfiestfiikujeme vodou jako drenáÏe. Na vrstvu asi 3 cm kompostu poklápfii zálivce. Osvûdãilo se i pouÏití Previcuru k první dáme jednotlivé shluky hlíz. Po poloÏení zasypeme zálivce po sázení. kompostem tak, aby pouze ãást hlíz (koncová) byla O tom, Ïe fiízky kofiení se pfiesvûdãíme, kdyÏ rostzasypána a místo, kde hlíza pfiechází ve stonek linky dostávají sytû zelenou barvu (asi za 14 dní). tzv. krãek, bylo nad zeminou. Lehce zavlaÏíme U kaÏdé odrÛdy v‰ak mÛÏe postup zakofieÀování a necháme na místû, kde je teplota vy‰‰í neÏ 13 aÏ b˘t trochu jin˘. 15 °C. Místo mÛÏe b˘t i v tmavé místnosti. Jakmile se pfiesvûdãíme, Ïe jsou vytvofieny dobré Hlízy sledujeme a jakmile se objeví ra‰ící oãka, kofieny u fiízkovancÛ (asi po 2-3 t˘dnech), zaãínádáme pfiepravky do svûtlej‰í místnosti, kde sledume fiízkovance hrnkovat a pfievádût na niωí teplojeme postup ra‰ení. DÛleÏité je zvolit správnou teptu. Nejvhodnûj‰í jsou vakuovû vyfukované krychlolotu, aby v˘honky pfiíli‰ rychle nenarÛstaly. Potom vé kontejnerky asi 6-8 cm ‰iroké. Nejlépe se si mÛÏeme vybrat dvû moÏné cesty. Buì budeme nahrnkovan˘m fiízkovancÛm dafií ve studeném hlízy dûlit ihned a pfiedpûstujeme je ve vhodn˘ch pafieni‰ti, kde je otuÏujeme. V kvûtnu pfied v˘sadnádobách (záleÏí na velikosti bulviãek) nebo bou na stanovi‰tû je vhodné odstranit vegetaãní poãkáme a budeme hlízy dûlit aÏ pfied v˘sadbou vrchol - získáme kompaktní a odolné rostliny, které (v druhé polovinû dubna). Aby nám jifiinky dûlaly radost a dobfie kvetly, brzy a hojnû pokvetou. Ing. Jan Dvofiák, SZO âZS Dagla musíme vysazovat pouze jednotlivé bulviãky,kde jsou jiÏ v˘honky nebo nara‰ená oãka. Dûlení Exotické ovoce NASHI nûkter˘ch shlukÛ hlíz je jednoduché - prostû se Vedle mezidruhov˘ch hybridÛ bobulovin - malinoopatrnû rozplétají, odstraÀují se odumfielé kofieny a zbytek loÀského stonku. Mnohdy v‰ak nezbyde ostruÏiník a Josta se setkáme v prodejnách s ovocem nic jiného neÏ brutálnû obrovsk˘ shluk rozfiezat na asijského mezidruhového kfiíÏence hru‰ní s oznaãev˘sadby schopné ãásti. Nebojte se toho, budete ním NASHI, nûkdy téÏ jako hru‰eÀ jablková. Jak je patrné i z obrázku na obálce, blíÏí se tvapfiíjemnû pfiekvapeni, jak vám i malé hlízky rovû plod pfii celkovém pohledu jablku, ale nûkter˘s v˘honky v prÛbûhu vegetace pokvetou. mi dal‰ími znaky v detailu (kali‰ní jamka, drsnost MnoÏení fiízkováním Pokud potfiebujeme více jedincÛ od odrÛdy neÏ slupky apod.) se blíÏí hru‰ce, konzistencí duÏniny bylo v˘‰e uvedeno, zvolíme postup mnoÏení bylin- a ‰távou opût ãásteãnû jablku. Jako v˘chozí druhy byly pouÏity ke kfiíÏení hru‰eÀ n˘mi fiízky. Postup zaãneme v okamÏiku, kdy jsme v kapitole u dûlení hlíz sniÏovali teplotu u nara‰e- ãínská, hru‰eÀ ussurijská a hru‰eÀ bílá ãínská. n˘ch hlíz. Nejlépe se mnoÏí ve skleníku na mno- Strom vyniká nûkter˘mi pûstitelsky v˘hodn˘mi Ïárnû. Není to v‰ak podmínkou. Hlízy pfii vy‰‰í tep- vlastnostmi, je nenároãn˘ na stanovi‰tû, není choulotû rychle ra‰í a bûhem krátké doby vyrÛstají na lostiv˘ na mráz a netrpí houbov˘mi chorobami. Proto je moÏné pûstovat tohoto hybrida i v na‰ich svûtle silné mladé v˘honky. Musíme si pfiipravit truhlík se substrátem, do kterého budeme fiízky podmínkách, ãehoÏ jiÏ nûktefií zahrádkáfii vyuÏili. píchat. Nejvhodnûj‰í je sterilní skláfisk˘ písek nebo PodnoÏ se doporuãuje spí‰e silnûji vzrÛstná. Sklízí Perlit, kaÏd˘ v‰ak mÛÏe zkusit i jiné substráty. se v záfií, rané odrÛdy lze trhat jiÏ v srpnu, skladoZákladním poÏadavkem je v‰ak, aby substrát vatelnost po sklizni je asi mûsíc. ChuÈ je zajímavá, neobsahoval plísnû. Do truhlíku dáme slabou vrst- exotická, duÏnina ‰Èavnatá a sladká, bûhem viãku ra‰eliny (fiízkovance lépe kofiení) a asi 3-5 cm dozrávání se mûní od svûÏí pfies chuÈ kdoule aÏ po témûfi rumovou pfiíchuÈ. MÛÏe si tedy pûstitel od vysokou vrstvu sterilního substrátu. V˘honky by mûly b˘t 5-8 cm vysoké a odfiezává- jedné odrÛdy ochutnat bûhem léta nûkolik exoticme je nejlépe ostr˘m noÏem, kter˘ desinfikujeme k˘ch chutí. Mimo pfiímého konzumu je moÏné pfied kaÏd˘m fiezem v lihovém roztoku. MÛÏeme ovoce pro jeho vysok˘ obsah cukru pouÏít i na fiezat buì s mal˘m kouskem stonku (patka) nebo v˘robu pálenky, jejíÏ chuÈ ocení kaÏd˘ labuÏník. Ing. Josef Nejedlo, odb. oddûlení âZS fieÏeme asi o 3-5 mm nad pfiechodem fiízku a matefi50

Ofiechovec pekanov˘ V Evropû se pûstuje ofie‰ák královsk˘ - Juglans regia, kter˘ pûstují i ve Spojen˘ch státech americk˘ch, kde v‰ak není pÛvodním druhem. Jeho pÛvod vyjadfiují Ameriãané v jeho názvu - napfi. anglick˘ ofiech, nebo karpatsk˘ ofiech. V USA je domácí druh ofiechovec illinojsk˘, Carya illinoensis (syn. Carya olivaeformis), oznaãovan˘ jako PECAN (ãti pekan), jehoÏ strom je od stromu u nás pûstovaného ofie‰áku mnoh˘mi znaky odli‰n˘. PECAN je roz‰ífien v Mexiku a v USA od 25. po 40. rovnobûÏku, kde se nacházejí pecany jednak v pÛvodních porostech a také pecany pro‰lechtûné. Nûkteré odolnûj‰í pecany rostou severnûji, aÏ po 50. rovnobûÏku, ale pouze jako okrasné stromy bez plodnosti.

patrn˘ z obrázku plodÛ. Plody jsou kryty zelenou slupkou (rubinou), která pfii dozrávání puká na 4 chlopnû. Z nich vypadává ofiech podobn˘ Ïaludu. Skofiápka pro‰lechtûn˘ch odrÛd je tenká, má barvu svûtle hnûdou aÏ tmavûji hnûdou, nebo ãervenohnûdou v rÛzn˘ch odstínech. Barva skofiápky a tvar ofiechu jsou typick˘mi znaky jednotliv˘ch odrÛd ofiechovcÛ. Jádro ofiechu pecanu má dvû dûlohy, z nichÏ kaÏdá má dvû podélné r˘hy. Slupka jádra je tenká v barvû svûtle Ïluté, nebo svûtle hnûdé aÏ po tmav‰í odstíny a nemá svíravou chuÈ, jako slupka ofiechu královského. Jádro ofiechovce pekanového je sladké, chutí pfiipomíná jádro lískového ofií‰ku a obsahuje hodnû tuku u nûkter˘ch odrÛd (napfi. COLBY) aÏ 72 %. Z toho dÛvodu nelze jádra ofiechÛ pekanov˘ch dlouhodobû skladovat, neboÈ po vánocích mÛÏe tuk v jádrech Ïluknout. Jádra je moÏné konzervovat napfi. mraÏením. S plody ofiechovce pekanového se mÛÏeme setkat v období vánoãních svátkÛ, kdy jsou do Evropy dováÏeny. V roce 1989 byl do na‰í republiky dovezen ofiechovec ve 4 odrÛdách: STARKING HARDY GIANT, COLBY, STARK SURECROP, MAJOR. Tyto odrÛdy mají krat‰í vegetaãní dobu a vyznaãují se vy‰‰í odolností proti zimním mrazÛm. Do roku 2002 v na‰ich podmínkách zatím nekvetly a nezaJaroslav Matejsek plodily.

Novû povolené odrÛdy Ofie‰ák vla‰sk˘ Plody ofie‰áku - vlevo a pecanu - vpravo. Bohumil - âR. Plod velmi velk˘, vejãit˘. Skofiápka je tenká, stfiednû silnû zvrásnûná, uzavfiená. Jádro je velmi velké, hnûdé barvy, vyplÀuje celou Ofiechovce (pecany) vyÏadují teplé polohy, i kdyÏ skofiápku, má sladkou, aromatickou chuÈ. Plodnost nûkteré odrÛdy s krat‰í vegetaãní dobou sná‰í brzká, velká a témûfi pravidelná. Zraje ve 4. t˘dnu pokles teplot aÏ na -28 oC. Ve srovnání s ofie‰á- záfií. Stfiední odolnost stromu i kvûtu proti mrazu, kem je ofiechovec nároãnûj‰í na vláhu a to pfiede- k jarním mrazÛm nízká odolnost. Vilém - âR. Plod velk˘, ‰iroce lichobûÏníkov˘, v‰ím v prvním roce po v˘sadbû. Pokud není pecan po v˘sadbû ãasto a pravidelnû zaléván, b˘vá skofiápka je stfiednû tlustá, uzavfiená. Jádro je zakofienûní nejisté. U‰lechtilé odrÛdy se roubují na velké, svûtle hnûdé barvy a nasládlé aromatické semenné pecanové podnoÏe. Pecan dorÛstá chuti. Plodnost brzká, velká a témûfi pravidelná. podobn˘ch rozmûrÛ jako ofie‰ák, ale jeho koruna Zraje v 1. t˘dnu fiíjna. Odolnost proti napadení houje fiid‰í. Ofie‰ák má kÛru na kmeni dlouho hladkou, bov˘mi chorobami vysoká, proti mrazu ve dfievû zatímco u pecanu se jiÏ v mládí rozpraskává i kvûtu stfiední. Sychrov - âR. Plod stfiední, ováln˘. Skofiápka a zdrsÀuje. Dfievo jednolet˘ch v˘honÛ pecanÛ nemá dfieÀ pfiehrádkovanou, ale je vyplnûno dfiení polopapírová, témûfi hladká. Lu‰titelnost jádra je souvislou. KÛra jednolet˘ch v˘honÛ má svûtlé, dobrá. Jádro stfiednû velké, dobfie vyplÀuje v˘razné lenticely. Vrcholové pupeny postrádají celou skofiápku, osemení je karmínovû ãervené, obalové ‰upiny a jsou zakonãeny drobn˘mi ano- ve ‰piãce zpravidla rÛÏové. ChuÈ sladká, lahodmálními lísteãky, tzv. nah˘mi pupeny. Listy jsou ná, velmi dobrá. Plodnost stfiední aÏ velká, pradlouhé 45 - 55 cm lichospefiené s poãtem 13 - 15 videlná. Dozrává ve 2.- 3. t˘dnu záfií. Vysoká lístkÛ s pilovit˘m okrajem. Jednotlivé lístky jsou 10 odolnost proti nízk˘m teplotám ve dfievû, ve - 17 cm dlouhé a 4 - 5 cm ‰iroké s v˘raznou ‰piã- kvûtu stfiední. Ing. Miloslav Richtr, ÚKZÚZ HOZ Îele‰ice kou. Nejvût‰í rozdíl v porovnání s ofie‰ákem je 51

LISTOPAD Listopadem konãí podzim, b˘vá z toho du‰iãková a mlhová nálada. Také prÛmûrné teploty poklesnou na 4,3 °C v níÏinách a pod 2 °C ve vy‰‰ích polohách. Také pÛdní teplota klesá v prÛmûru o tfii stupnû, takÏe na konci listopadu je na povrchu jen 2,2 °C a v 60 cm 6,5 °C , ale v jednom metru je‰tû 8,2 °C , vyuÏijte toho k vysazování. Vodních sráÏek, nûkdy jiÏ i snûhov˘ch není mnoho - od 36 do 68 mm vodního sloupce, ale bláta je z nich nadbytek, protoÏe nic nechce vysychat. Délka dne se je‰tû o nûco zkrátila na 8,25 hodin a sluneãní svit je doslova chud˘, jen okolo 50 hodin, to je pouhé 3 % z celoroãního úhrnu. Listopad sv˘m chladnûj‰ím, vlhãím poãasím umoÏÀuje na zahrádce pfiesazovat ovocné stromky - napfi. jádroviny mÛÏete vysazovat aÏ do zámrazu. Vysazujete-li maliník, sefiíznûte v˘hony hned po v˘sadbû (na 30 cm). Tímto zásahem budete aktivovat pupeny u kofienÛ k tomu, aby rostliny na jafie vyra‰ily v nové pruty. Z révov˘ch kefiÛ se sklízejí poslední hrozny pozdních odrÛd. PÛda se po sklizni u kefiÛ kypfií, kefie mÛÏete pfiihrnout zemí, nebo kompostem. V‰echno spadané listí shrabte a ukliìte, neboÈ poskytuje zimní úkryt ‰kÛdcÛm a mÛÏe b˘t infikováno spórami houbov˘ch chorob. Chorobami napadené listí se likviduje ohnûm, ostatní je moÏné zkompostovat s dal‰ím materiálem, bohat‰ím na dusík (spadané listí obsahuje dusíku velmi málo a proto se souãasnû do kompostu pfiidává rohovina, nebo moãovina). Po opadu listÛ na zahrádce se pouÏívá také tzv. podzimní asanaãní postfiik KUPRIKOLEM (0,6%). Pfii tomto zásahu se postfiikují stromy, kefie a opadané listí na zemi. Larvy vlnatky krvavé se na pfiezimování stûhují ke kofienÛm stromÛ - proto k patám stromÛ nasypte prachové vápno, které tyto larvy hubí. Kontrolujte lepové pásy proti píìalkám a v pfiípadû, Ïe lep jiÏ pfiestává lepit, tak jej obnovte. Ovocné stromy pohnojte kompostem mûlk˘m zapravením do pÛdy, u mûlce kofienících (meruÀky, broskvonû, ãi jádroviny na typov˘ch podnoÏích) v‰ak velmi opatrnû, abyste nepo‰kodili kofieny. U novû vysázen˘ch stromkÛ a mlad˘ch rostlin nahrÀte pÛdu a kompost ke kmínkÛm a ponechte takto do jara. U bobulovin se osvûdãilo mulãování pÛdy rÛznou organickou hmotou (odfiezky dfieva, hobliny, sláma, listí). Tato hmota se nast˘lá buì pfiímo v surovém stavu, nebo po zkompostování, kdy se vyuÏije uvolnûní Ïivin souãasnû k hnojení. Dosud nesklizenou mrkev urychlenû skliìte, jakoÏ i pfiíp. celer a kofienovou petrÏel, které vám ze fiíjna zÛstaly je‰tû v pÛdû. Po oãi‰tûní kofienÛ a zbavení listÛ mÛÏete tyto zeleniny ukládat do písku ve sklepû. âern˘ kofien nastelte ochrannou vrstvou (listí, nebo hnÛj) do v˘‰e 20 cm. Pro zv˘‰ení izolaãní schopnosti této vrstvy nast˘lan˘

materiál naãechrejte. Po tomto opatfiení mÛÏete sklízet podle potfieby i v zimû. Pfied siln˘mi mrazy zaloÏte ze zahrádky do sklepa ãínské zelí. Uvolnûné záhony po sklizni vyãistûte od rostlinn˘ch zbytkÛ a plevelÛ a hluboko zryjte. Podle moÏností rozvezte na zryté záhony kompost. Na zahrádce vám zÛstávají v zemi zimní odrÛdy rÛÏiãkové kapusty, hlávkové kapusty (ARKTA), kadefiávek, salát, ãesnek. Hrozí-li holomrazy, je dobré tyto rostliny chránit listím, chvojím, nebo slamnat˘m hnojem. Ke konci mûsíce zaloÏte v pafieni‰ti, nebo ve sklepû pór a na rychlení si pfiipravte rebarboru. Rostlinu rebarbory po vyrytí z pÛdy i s balem (kdyÏ jiÏ jí odumfiou listy) uskladnûte pfiechodnû na chladném místû (stodola apod.). Kofieny chraÀte proti vyschnutí, pfiípadn˘ mráz pouze stimuluje ra‰ení rostliny. Tu pfiená‰ejte do sklepa aÏ tehdy, kdy ji budete chtít rychlit. Listopadové poãasí obvykle umoÏÀuje dosázet kefie rÛÏí, ale i nûkteré cibuloviny, které nejsou pfiíli‰ nároãné na délku, potfiebnou k zakofienûní cibulovité kosatce, snûdek, ãi modfience. V‰echny kefie rÛÏí nahrÀte zeminou s kompostem (aspoÀ 20 cm nad místo oãkování), bujné v˘hony sefiíznûte pfied nahrnutím asi o 1/3. StromkÛm rÛÏí se po opatrném ohnutí k zemi upevÀují korunky, po svázání se zakr˘vají chvojím, listím ãi slámou a kopãí zeminou. Nelze-li kmínek ohnout, obalte peãlivû celou korunku i s místem oãkování siln˘m papírem a dobfie zavaÏte. Chvojím, nebo podobn˘m materiálem zakryjte na zimu rovnûÏ choulostivûj‰í rostliny na skalce a dvouletky, které by mûly pfií‰tí rok kvést. Stonky trvalek ofieÏte a ofiezané zbytky se semeny ze zahrádky odstraÀte. JestliÏe nemrzne, tak stálezelené dfieviny a jehliãnany na zimu dÛkladnû zalijte. Îivé ploty jehliãnanÛ máte moÏnost je‰tû tento mûsíc tvarovat, koncem mûsíce se mÛÏete pustit do profiezávání okrasn˘ch dfievin. K tomu, aby byla co nejlépe vyuÏita zimní vláha okrasn˘mi dfievinami, proveìte obrytí. U listnat˘ch kefiÛ se toto kypfiení provádí po opadu listí, které kypfiením mûlce zapravíte do povrchové vrstvy pÛdy. Také k rododendronÛm a azalkám pfiihrÀte listí, nebo listí s ra‰elinou.

52

Nûkteré okrasné dfieviny jsou zvlá‰È citlivé na holomrazy (tamary‰ky, komule, ibi‰ky) a proto doporuãujeme tyto rostliny chránit nakrytím asi 20 cm vrstvy listí na zemi v místû, kde je moÏné pfiedpokládat kofieny. Mimo namulãování slamou u plaménku mÛÏete nadzemní ãást rostliny do v˘‰e 1,5 m obalit proti úãinku v˘chodních vûtrÛ. Provádí se to zvlá‰tû u velkokvût˘ch typÛ, aby rostliny nezmrzly aÏ k zemi. Meãíkové hlízy pfied uskladnûním oãistûte v dobû, kdy lze starou hlízu snadno oddûlit od lÛÏka nové hlízy (odstraÀte zbytky stonku, usu‰te) a pfieneste do místnosti, kde budou pfiezimovat. Vhodné je i pfied uskladnûním hlízy suchou cestou (zaprá‰ením) namofiit. Pfiezimujte je nejlépe na

ploch˘ch lískách (nejvíce 2 vrstvy na sobû pro snadnou kontrolu) v podmínkách sucha a dobrého vûtrání za teplot 5 - 10 °C. Hlíznaté a cibulnaté kvûtiny, které vám zÛstávají v pÛdû pfies zimu, nakryjte 6 cm vrstvou kompostu. Trávník, na kterém vám zvlá‰È záleÏí, mÛÏete na zimu pokr˘t vrstvou kompostové zeminy (asi 2 cm) proti vymrzání. Vodní rostliny (lekníny apod.) pfieneste na místo jejich pfiezimování (napfi. sklep s teplotou do + 5 °C). V‰echny vodní nádrÏe vypusÈte a naplÀte listím, kádû po vylití vody naplÀte ra‰elinou. Koncem mûsíce o‰etfiete rovnûÏ vodovod na zahrádce (vyprázdnûní, obalení trubek vystupujících z pÛdy vrstvou slámy, obalení kohoutkÛ).

zaloÏenou na mnoha minoritních genech. U vût‰iny souãasnû pûstovan˘ch odoln˘ch odrÛd spoãívá rezistence na jednom hlavním genu Vf z planého Úãinná chemická ochrana jablonû proti strupovi- druhu Malus floribunda. Na tûchto odrÛdách se tosti je obtíÏná, zejména v zahrádkáfiské praxi. v na‰ich polních podmínkách strupovitost prakticky Alternativou k fie‰ení problému strupovitosti pomo- nevyskytuje. OdrÛdy s polygenním základem odolcí fungicidÛ je pûstování odrÛd rezistentních nebo nosti jsou ke strupovitosti tolerantní, to je neúplnû tolerantních k tomuto onemocnûní. V souãasnosti rezistentní a obãas mají mírné pfiíznaky onemocnûjsou jiÏ k dispozici odolné odrÛdy s organoleptic- ní, zejména na listech. Zpravidla v‰ak rovnûÏ nevykou kvalitou plodÛ srovnatelnou s konvenãními trÏ- Ïadují chemickou ochranu proti strupovitosti. ními odrÛdami. Uplatnûní rezistentních ãi tolerantních odrÛd Úplná chemická ochrana proti strupovitosti jablo- v minulosti ãasto naráÏelo a stále je‰tû nûkdy naránû je velmi nároãná. VyÏaduje aÏ kolem dvaceti Ïí na pomûrnû nizkou organoleptickou kvalitu i více postfiikÛ bûhem vegetaãního období a její plodÛ. V souãasné dobû jsou v‰ak jiÏ k dispozici úspûch závisí na vhodném naãasování jednotli- odrÛdy, které se svojí kvalitou vyrovnají bûÏn˘m v˘ch o‰etfiení podle v˘voje poãasí, vegetace trÏním odrÛdám, nebo je dokonce pfiedãí (napfi. a infekãního tlaku houby a na správné volbû a zpÛ- TOPAZ – obrázek na obálce, apod.). Nûkteré se sobu aplikace fungicidních preparátÛ. Toho v‰eho tak uplatÀují nejen v pfiísnû ekologickém ovocnáfije moÏno dosáhnout zpravidla jen ve specializova- ství, ale i v konvenãních sadech, kde umoÏÀují né ovocnáfiské velkov˘robû, u drobn˘ch pûstitelÛ podstatné sníÏení aplikace fungicidÛ. je to v‰ak z mnoha dÛvodÛ vût‰inou nerealizovaDo budoucna je tak tfieba se pfii zakládání nov˘ch telné. Pfies velk˘ v˘bûr obchodních preparátÛ fun- v˘sadeb stále více orientovat na rezistentní odrÛdy. gicidÛ tak strupovitost kaÏdoroãnû zpÛsobuje Platí to pfiedev‰ím pro zahrádkáfie a malopûstitele, znaãné ‰kody, zejména v malov˘robû. Jde nejen ktefií nemohou zajistit úãinnou chemickou ochranu. o znehodnocování plodÛ, ale i o oslabování stromÛ Pro rychlou obmûnu stávajících kultur je pak tfieba a sniÏování jejich odolnosti k mrazu a plodnosti za takov˘ch podmínek zvolit cestu pfieroubování v následujících letech. odrÛd náchyln˘ch k onemocnûní odrÛdami reziNegativními stránkami intenzivní aplikace fungici- stentními. Vedle kvality plodÛ je nutno pfii volbû dÛ proti strupovitosti jsou vedle ãasové, technické, rezistentní odrÛdy brát v úvahu zejména pÛdní odborné a finanãní nároãnosti téÏ zvy‰ování che- a klimatické podmínky stanovi‰tû, typ podnoÏe mické zátûÏe agroekosystému a narÛstání obav a zam˘‰len˘ zpÛsob pûstování. DÛleÏitá je také spotfiebitelÛ o zdravotní nezávadnost jablek a jab- míra odolnosti k padlí jabloÀovému zejména v tepleãn˘ch produktÛ. Tato poslední dvû hlediska jsou lej‰ích oblastech pfiízniv˘ch pro v˘skyt tohoto onestále více zdÛrazÀována v zemích západní Evropy. mocnûní. Vût‰ina odrÛd rezistentních ke strupoviJejich vlády tak usilují o sniÏování aplikace pestici- tosti je v na‰ich podmínkách jen málo nebo velmi dÛ v zemûdûlství a ve ‰lechtûní je kladen dÛraz na málo náchylná k padlí a tato choroba se u nich posilování odolnosti nov˘ch odrÛd k chorobám. prakticky nevyskytuje nebo ji lze snadno kontroloGenetick˘mi zdroji odolnosti ke strupovitosti jab- vat obãasn˘m odstraÀováním napaden˘ch letoroslonû jsou plané druhy s kvalitativní rezistencí pod- tÛ. Informaci o vlastnostech a nárocích rezistentmínûnou jedním hlavním genem a nûkteré, vût‰i- ních odrÛd lze získat napfi. v publikaci J. Sus nou staré kulturní odrÛdy s kvantitativní rezistencí a kolektiv: Obrazov˘ atlas jádrovin, Kvût – nakla53

¤e‰ení strupovitosti jabloní pûstováním odoln˘ch odrÛd

datelství âZS, Praha 2000 nebo na videokazetû: OdrÛdy jablonû rezistentní ke strupovitosti, vydané âesk˘m zahrádkáfisk˘m svazem 2001. Ing. Jaroslav Tup˘, DrSc., Ústav exp. botaniky AVâR

záhonû, ale v˘znamné je i jejich pûstování pfies zimu v nádobách u okna jako listová zelenina k fiezu. Osivo je spí‰e pfiedmûtem dovozu ze zájezdÛ po Evropû, ale v poslední dobû se objevuje i u nás, napfi. u firmy AEV-VS.

Nejsou kadefie jako kadefiavost

Mitsuna (Brassica rapa var. nipposinica) Rostlina vytváfií ve vzrostlém stavu velké hlávky aÏ 20 cm vysoké a 40 cm ‰iroké podobné endívii, které nezfiídka dosahují váhy 2 nûkdy i 3 kg. Ke zvlá‰tnostem “mitsuny” patfií, Ïe v kuchyni ji lze vyuÏívat prakticky od mlad˘ch rostlinek aÏ po plnû vzrostlé rostliny. Velmi jemné jsou mladé listy, vzrostlé rostliny se v‰ak nesmûjí sklízet pfiezrálé, protoÏe listy pak získávají nepfiíznivou, vláknitou strukturu. Mitsunu lze pûstovat v prÛbûhu celého roku. Semena se vysévají na‰iroko, nebo do fiádkÛ vzdálen˘ch 5 - 10 cm, v fiádcích pak 8 - 10 cm. Pro sklizeÀ vzrostl˘ch, plnû vyvinut˘ch rostlin by se mûl volit spon aÏ 30 x 30 cm. Mimo pûstitelskou sezónu lze pûstovat mitsunu v miskách a sklízet mladé listy prÛbûÏnû sefiezáváním. V kuchyni se mohou listy mitsuny buì vyuÏít jako jiné salátové zeleniny nebo nakládat.

Zkadefiené listy broskvoní nemá rád Ïádn˘ pûstitel tûchto stromkÛ a milovník pfiechutného ovoce. Ale mnozí zahrádkáfii odmítají ochranu ovocn˘ch stromÛ a kefiÛ s tím, Ïe si pfiíroda pomÛÏe sama. A pak se diví, Ïe jejich broskvoÀ rok od roku chfiadne, má stále více klejotoku aÏ uhyne celá. TakÏe nezb˘vá jiná moÏnost, neÏ se pustit do soustavné ochrany broskvoní bez ohledu na to, jak˘ Ïe rok se slibuje. Novûj‰í a kvalitnûj‰í odrÛdy potfiebují nároãnûj‰í agrotechnickou péãi vãetnû správného hnojení a chemické ochrany. Kadefiavost listÛ zpÛsobuje houba, která se jmenuje Puch˘finatka broskvoÀová, coÏ jsou v˘trusy houby Taphrina deformans. Ty pfiezimují na loÀsk˘ch letorostech a pupenech a ãasnû zjara za vlhkého a teplého poãasí (od 6 do 26 °C) vzklíãí, vrostou do ra‰ících pupenÛ. Tam se rozmnoÏí v mlaìouãk˘ch listech, na nichÏ se pak vytváfiejí puch˘fie, mûní se chlorofyl a listy se zbarvují do ãervena a postupnû zhnûdnou a opadávají. Pfiesto, Ïe stromu narostou dal‰í listy jiÏ bez napadení, je znaãnû oslaben. Kadefiavost má jen jednu generaci do roka, jejíÏ infekãní období b˘vá dva t˘dny, ale ve vlhkém poãasí se mÛÏe protáhnout aÏ na 7 t˘dnÛ. Proto musíme o‰etfiení rozloÏit do del‰ího období. První o‰etfiení se nyní doporuãuje udûlat jiÏ v listopadu, tak okolo 15. aÏ 20. K postfiiku je vhodn˘ mûìnat˘ nebo sirn˘ pfiípravek: buì Kuprikol 50 nebo Champion 50 WP oba 0,6 %, nebo Sulka 5 %. Opláchnout musíme celou rostlinu od kmene po letorosty. Druh˘ postfiik je nutno udûlat nejpozdûji pfied koncem února na samém zaãátku ra‰ení pupenÛ, postfiik stejn˘mi pfiípravky, pfiípadnû pfiípravkem Delan SC 750 nebo 700 WDG oba 0,1 %. Pfii chladnûj‰ím a vlhkém poãasí se mÛÏe infekãní období prodlouÏit, proto se doporuãuje je‰tû dal‰í o‰etfiení pfiípravkem Syllit 65 - 0,2 % nebo znovu pfiípravky Delan, úãinné jsou i Novozir MN 80 - 0,3 % nebo Dithane M 45 - 0,3 %. K úspû‰nému pûstování broskvoní patfií také správné hnojení a o‰etfiení prÛklestem a fiezem. RNDr. Stanislav Pele‰ka

Komatsuna (Brassica rapa var. komatsuna) Tato rostlina vytváfií masité listy, klínovitého tvaru, které se jako mladé vyuÏívají jako salát. Vzrostlé rostliny se v kuchyni tepelnû zpracovávají. Komatsuna je velmi bohatá na Ïiviny a obsahuje velmi mnoho vápníku. ChuÈovû je tento druh mezi ko‰Èálovinou a hofiãicí s nádechem ‰penátu; proto se nûkdy oznaãuje téÏ jako “‰penátová hofiãice”. Pûstuje se podobnû jako mitsuna, má vegetaãní dobu 55 aÏ 80 dnÛ do plné zralosti. Mladé, malé rostliny, se sází na vzdálenost fiádkÛ 5 - 10 cm, v fiádku 2 - 3 cm. Vût‰í vzdálenost se volí podle toho, v jakém stavu se má sklízet, mezi 30 a 40 cm. Mladé rostliny lze získat opût i v zimním období. Pokud se listy fieÏou mûly by se odfiezávat ve v˘‰ce 2 cm nad zemí; rostliny pak znovu obrÛstají, coÏ umoÏÀuje druh˘ fiez.

Listová hofiãice (Brassica juncea). Zelenina cenûná pro svou pfiíjemnou chuÈ. Vytváfií velké, masité listy velmi podobné mangoldu. Z mnoha rÛzn˘ch odrÛd pÛsobí zvlá‰tû atraktivnû napfi. “Red Giant”. Zelené listy mají nûkdy ãervenou nervaturu, jindy mají celé listy ãervenav˘ nádech. U této zeleniny se sklízejí jen malé listy, a v˘sev je moÏn˘ témûfi v kaÏdé roãní dobû, ale pro vzrostlé rostliny je nejvhodnûj‰í letní v˘sev, dfiívûj‰í termíAsijské zeleniny ny zvy‰ují nebezpeãí vybíhání do kvûtu. Vyséváme do zahrádek i za okno buì na‰iroko nebo do fiádek do sponu 10 x 10 cm, Nabídku salátové zeleniny v Evropû obohatily pro velké rostliny aÏ 30 x 30 cm. Listy lze sklízet jiÏ v poslední dobû orientální “asijské saláty”. Jde pfie- pfii v˘‰ce rostlin 15 cm, ale vzrostl˘ch rostlin se váÏnû o rÛzné druhy ko‰Èálovin, které se vyuÏívají doãkáte v prÛbûhu 2 aÏ 5 mûsícÛ, podle roãního jako listová zelenina. Dají se pûstovat tradiãnû na období. 54

Zlatá kvûtina (Chrysanthemum coronarium) Tuto rostlinu znáte spí‰e jako okrasnou v Japonsku a âínû se v‰ak pûstují urãité odrÛdy, jejichÏ listy a v˘honky jsou v mladém stavu jedlé. Nyní se dostávají do Evropy. Vyséváme od jara do pozdního léta, a to jak na ‰iroko, tak do fiádkÛ do sponu 5 aÏ 10 cm. Pro získání velk˘ch, vzrostl˘ch rostlin se volí vzdálenost fiádkÛ 30 cm a v fiádcích 7 - 15 cm. V zimû se mohou tyto chryzantémy s jedl˘mi listy pûstovat v nádobách umístûn˘ch v mal˘ch sklenících nebo na parapetech kuchyÀsk˘ch oken. V˘‰ky 20 cm dosáhnou asi za 6 - 8 t˘dnÛ, ale sklízet ofiezáváním se mohou od v˘‰ky 5 - 10 cm. Rostliny rychle regenerují a je moÏné fiez vícekrát opakovat. Listy chryzantém jsou bohaté na obsah vitamínÛ a minerálních látek. Vût‰í rostliny vytváfiejí ãasto boãní v˘hony, které lze rovnûÏ sklízet a vyuÏívat v kuchyni. Mladé chryzantémy mají jemnou “chryzantémovou” pfiíchuÈ, která zesiluje se stáfiím listÛ, proto jsou mlad‰í listy více oblíbeny. Jaromír Láník

Nové odrÛdy hru‰ní na vánoãní stÛl

je stfiednû siln˘, ‰lahounovit˘, plodnost je brzká, velmi bohatá, pravidelná. ERIKA - konzumní dozrávání této odrÛdy probíhá v období prosince aÏ ledna. Jedná se o velkoplodou odrÛdu, která má protáhle kuÏelovit˘ tvar. Slupka je hladká, Ïlutozelená, nûkdy s mírn˘m rziv˘m mramorováním. DuÏnina je naÏloutlá, pfii dozrávání má kfiehkou, silnû ‰Èavnatou konzistenci. ChuÈ je pfiíjemnû navinule sladká, stfiednû aromatická, velmi dobrá. RÛst je stfiední aÏ silnûji rozloÏit˘, plodnost je raná, vysoká, pravidelná. ASTRA - období zrání této odrÛdy zaãíná od vánoc pfies leden, v chladném sklepû vydrÏí do dal‰ích zimních mûsícÛ. Plody jsou stfiednû velké aÏ vût‰í, mají uωí kuÏelovit˘ tvar. Slupka je zelenoÏlutá, povrch je mírnû zdrsnûl˘ rziv˘mi lenticelami. DuÏnina je naÏloutlá, v konzumní zralosti má jemnou máslovitou, ‰Èavnatou konzistenci. ChuÈ je v˘borná, navinule sladká, aromatická. Roste stfiednû silnû, plodnost stfiednû raná, velmi dobrá Ing. Jifií Bouma, pravidelná. Sempra Litomûfiice, s.r.o.

Vy‰‰í uÏitkovost hru‰ní a tfie‰ní Vût‰ina pûstitelÛ hru‰ní, tfie‰ní a snad i jiného ovoce stále pûstuje vysokokmeny s velk˘mi korunami a s jednou odrÛdou. Pfii dozrání je 1 q tfie‰ní na knedlíky, koláãe a kompot aÏ dost, sousedi odeberou pouze ãást, a tak jsou problémy s odbytem a ãást ovoce se znehodnotí. U letních hru‰ek s krátkou trvanlivostí je situace obdobná. Chtûl bych pfiipomenout nejednou uvádûnou radu: naroubujte do jedné koruny více odrÛd tohoto ovoce - prodlouÏíte tak období zrání a skliznû. Nakonec tfie‰eÀ je vhodná podnoÏ i pro vi‰nû, které mají je‰tû ‰ir‰í vyuÏití. U letních hru‰ní je navíc moÏnost v˘bûru lákav˘ch barev. Nelze popfiít deformaci koruny, ke které dojde pfii rÛzné vzrÛstnosti rÛzn˘ch odrÛd, ale i to má fie‰ení. Vhodnûj‰í je, zvlá‰tû s ohledem na sklizeÀ, na ranûj‰í odrÛdu naroubovat do horní ãásti odrÛdu pozdûj‰í. Libor ·tûcha

Zimní období je chud‰í na v˘bûr na rozdíl od letního nadbytku pestré ‰kály ovoce. V nabídce proto jsou vzácnûj‰í druhy jako napfi. zimní hru‰ky. Na ·S Tûchobuzice jsme se na úseku novo‰lechtûní snaÏili vybírat odrÛdy vhodné pfiedev‰ím pro toto zimní období. Pfiirozená uchovatelnost odrÛd ranû zimních, vánoãních a zimních aÏ pozdnû zimních odrÛd, bylo jedno z kritérií na‰ich v˘bûrÛ. Pro zpestfiení vánoãního stolu bychom si mohli vybrat z nûkolika odrÛd: AMFORA - je ranû zimní odrÛdou pfiedvánoãního období aÏ vánoc. Dobfie se skladuje a pfii uloÏení v chladném sklepû vydrÏí do ledna i déle. Má podlouhl˘ lahvicovit˘ tvar typu Konference. Slupku má v‰ak hladkou, nerzivou, svûtle Ïluté barvy. DuÏnina je sladká, má pevnûj‰í konzistenci chruplavého charakteru a dobfie se pfiepravuje. RÛst stromÛ je slab‰í, plodnost brzká, vysoká a pravidelná. Citlivost stromÛ na mráz. DICOLOR - je typicky vánoãní odrÛdou, která má v této dobû optimální konzumní zralost. Tato odrÛPo zimû 2001 - 2002, pfiesto, Ïe se nevyznaãovada má stfiednû velké plody, krátce kuÏelovitého la mimofiádn˘mi mrazy, ovocné stromoví ve vy‰‰ích tvaru, s hladk˘m leskl˘m povrchem a ãerven˘m polohách utrpûlo. Nejen teplomilné druhy - meruÀky rozmyt˘m líãkem. V konzumní zralosti pfiitahuje (i asijské), broskve a réva, ale namrzly i hru‰nû svou záfiivou jasnou ãervení. DuÏnina je máslovitá, (hnûdé l˘ko), a silnû byly zniãeny i kvûtní pupeny rozpl˘vavá a chuÈ je sladká, v˘raznû aromatická, peckovin. U tfie‰ní byly nejvíce citlivé odrÛdy VAN, v˘borná. V chladném sklepû se dobfie skladuje také KORDIA a co nepamatujeme i otuÏilá dal‰í mûsíc. RÛst stromÛ je stfiední, plodnost vãas- NAPOLEONOVA. Podobnû renklody a rané vi‰nû. ná, bohatá, pravidelná. Pfiíãinou byl zejména vlhk˘ podzim. Stromy dlouho DECORA - tato odrÛda zaãíná dozrávat koncem vegetovaly, velmi pozdû ukonãovaly rÛst. Dfievo bylo vánoc, vydrÏí pfies leden i déle. Plody jsou stfiednû ‰patnû vyzrálé, pletiva fiídká. K tomu v˘kyvy teplot velké aÏ vût‰í, mají mírnû variabilní tvar od dlouze koncem zimy a v pfiedjafií. Probuzené stromy ãekal ke krátce kuÏelovit˘m plodÛm. Slupka je naÏloutlá, mrazov˘ ‰ok. I kdyÏ se pfiedpokládá, Ïe kulturní ãást slabû rzivá, pfii dozrávání vystoupí naãervenale stromu (na‰tûpovaná sorta) je na zmrznutí vÏdy citliÏemliãkové líãko. DuÏnina je znaãnû ·Èavnatá, vûj‰í neÏ podnoÏ, mÛÏe tomu b˘t i naopak. Ing. Ladislav Zahradník máslovitá, má mírnû navinulou chuÈ. RÛst stromÛ 55

PROSINEC Poslední leto‰ní a první zimní mûsíc je tady a prÛmûrné teploty se pohybují tûsnû nad nulou a budou se dále sniÏovat. Jako obvykle je na kaÏd˘ch 100 m nadmofiské v˘‰ky chladnûji asi o 1/2 °C. Zaãátkem prosince je na povrchu pÛdy tak asi 0,7 °C, ale o Vánocích jen -1,5 °C, zato v metrové hloubce je teplota je‰tû nad 4 °C. Atmosférické sráÏky, ponejvíce snûhové, jsou v níÏinách od 36 mm po 78 mm ve v˘‰ce 800 m n. m. Se sluneãním svitem obloha nehazarduje a ony 2 % z celoroãního úhrnu nás potû‰í jen necel˘ch 50 hodin, to je nejménû v celém roce. Prosinec i tehdy, kdyÏ na zahrádce neleÏí sníh, není ani zamrzlá pÛda a svítí slunce, pfiiná‰í majiteli zahrádky více ãasu, neÏ kdykoli jindy bûhem roku jiÏ proto, Ïe se zaãíná jiÏ po 16. hodinû ‰efiit a ráno se rozednívá relativnû pozdûji. Vût‰ina prací na zahrádce je jiÏ hotová a blíÏící se zimu prozrazuje i nûkteré ptactvo (s˘korky), které stále ãastûji nalétá k lidsk˘m obydlím. NezapomeÀte jim vyvûsit krmítko - pfiipevÀujete-li ho na kÛl, kter˘ ze zahrádky na jafie odstraÀujete, zatluãte jej vãas, dokud pÛda není je‰tû zamrzlá. Pfii pfiikrmování pûvcÛ dbejte na to, aby krmivo nezvlhlo. Z ovocn˘ch stromÛ mÛÏete odstraÀovat mumifikované (ty jsou na bezlist˘ch stromech snadno viditelné) a jinak po‰kozené zapomenuté plody, odstraÀte v‰echny opadané plody pod stromy a mÛÏete podle pfiíznû poãasí zaãít o‰krabávat starou borku z kmenÛ rovnou na plachtu, u stromu podloÏenou. V‰echny o‰krábané ãásti palte. Od poloviny mûsíce se jiÏ mohou fiezat rouby pro jarní pfieroubování ovocn˘ch stromÛ. JiÏ zaãátkem mûsíce (na sv.Barboru) je dobré pro ozdobu bytu nafiezat nûkolik v˘honÛ plan˘ch tfie‰ní se zjevnou násadou kvûtních pupenÛ, nebo trnek pro domácí rychlení ve váze. Ty vám do vánoc v teple vykvetou. Chcete-li spí‰e kvût Ïluté barvy, ostfiíhejte na zahrádce z kefie nûkolik proutkÛ forz˘tie (staãí 10. prosince) a namoãte je celé na pÛl dne v teplé (35 °C) vodû. Po o‰etfiení dejte proutky do vázy s vodou, kterou umístíte v teple. Teplá vodní lázeÀ pomÛÏe i barborkám z tfie‰ní, ãi trnek.

Pfied pfiíchodem mrazÛ si zkontrolujte uskladnûní pfiípravkÛ na ochranu rostlin - tekuté vám nesmí zmrznout, sypké nesmí zvlhnout. Prostory s uskladnûn˘m ovocem ãasto vûtrejte, skladované ovoce kontrolujte, plody se znaky napadení hnilobou vybírejte a po‰kozené likvidujte. Pro vypûstování nov˘ch sazenic révy a pro potfiebu roubování odeberte je‰tû pfied pfiíchodem mrazÛ réví. Je období rychlení nûkteré zeleniny ve tmû puky ãekanky salátové a na svûtle paÏitku, kadefiavou petrÏel, mangold. Bezmraz˘ch dnÛ vyuÏijte ke sklizni kadefiávku, rÛÏiãkové kapusty, ãi zimního pórku ze záhonÛ, které jste minul˘ mûsíc zakryli (slámou, chvojím apod.). NezapomeÀte pravidelnû kontrolovat uskladnûnou zeleninu. Na ochranu proti my‰ím rozmístûte na vhodná místa pastiãky s atraktivními (ne v‰ak jedovat˘mi) návnadami. Pfii teplotách nad nulou vûtrejte hodnû pafieni‰tû se zeleninou (zimní endivie apod.). Ve dnech, kdy nemrzne, zalijte je‰tû stálezelené rostliny zvlá‰tû tehdy, byl-li podzim su‰‰í. Dfieviny, choulostivûj‰í na rozlámání váhou snûhu (jehliãnany) svaÏte. ZasnûÏená zahrada ulevuje zahrádkáfii od té pravé fyzické práce a umoÏÀuje mu v klidu se zamyslet nad sv˘mi pûstitelsk˘mi úspûchy, nad pûstováním v pfií‰tím roce, nad potfiebou zakoupení potfiebn˘ch hnojiv, semen a sadbového materiálu. Tuto klidnûj‰í dobu mÛÏe pûstitel vyuÏít ke studiu literatury (zahrádkáfiské nakladatelství Kvût v ãasopise Zahrádkáfi uvádí ‰irokou nabídku knih, videokazet a PC-nosiãÛ) a k náv‰tûvám zahrádkáfisk˘ch ‰kolení, kde naãerpá nové teoretické poznatky a pfiipraví se na novou vegetaãní sezónu.

ni jí fiíkáme oregano. Mnohé tyto rostliny jsou nejen aromatické, ale mají v˘znam i v lékafiství a kosmeHlavnû v období jarní únavy a nedostatku vitamí- tice.Tak tfieba z meduÀky lékafiské je dobr˘ ãaj, ale nÛ potû‰í, kdyÏ si ãlovûk mÛÏe posypat jídlo nûãím také se hodí do tvarohu. Koneãnû nûkteré rostliny zelen˘m. Obãas se bylinky prodávají. Daly by se pûknû kvetou a mÛÏeme vysazovat na trvalkov˘ v‰ak mnohé pûstovat doma, aby byly kdykoliv pfii záhon nebo skalku. Jmenoval bych yzop lékafisk˘, ruce. rÛzné kultivary matefiídou‰ek, tymiánÛ a ‰alvûjí, Takov˘ch rostlin je celá fiada. Z listové zeleniny saturejku horskou. napfiíklad kozlíãek polníãek a fiefiicha zahradní, Na nákupy semen je potfieba se vypravit co nejz cibulovin paÏitka a cibule zimní neboli seãka, ze dfiíve, protoÏe o zelené kofiení b˘vá velk˘ zájem. znám˘ch kofiení majoránka i dobromysl - v kuchy- NezapomeÀte se jiÏ koncem zimy hlavnû zásobit 56

Bylinky a kofiení

vhodn˘ druh dfieviny, pak musí b˘t na vûtviãce kvûtuschopné pupeny. Je dÛleÏité, aby v pfiírodû pfiedtím probûhlo dostateãnû dlouhé období nízk˘ch teplot. Mrazy ov‰em nesmí budoucí kvûty zniãit. No a pak je tu teprve samotn˘ postup rychlení. Pro domácí pfiirychlování vûtví jsou zjednodu‰enû fieãeno vhodné ty dfieviny, které samy venku vykvétají asi do poãátku mûsíce kvûtna. âím je pfiíroda blíÏe k jaru, tím probûhne pfiirychlení rovnomûrnûji a otevfie se více poupat najednou. Bezpochyby nejjednodu‰‰í a nejspolehlivûj‰í je si na Vánoce pfiirychlit zlatici, které se nesprávnû fiíká také “zlat˘ dé‰È ” (Forsythia). Pravé “barborky” jsou ov‰em vûtve tfie‰ní a vi‰ní, z pfiíbuzn˘ch okrasn˘ch druhÛ rÛzné slivonû, sakury, mandlonû (Prunus triloba, P. kurilensis, P.serrulata, P. avium, P.tenella). Velmi dobfie a rychle nakvete dfiín (Cornus mas), prav˘ Ïlutû kvetoucí jasmín (Jasminum nudiflorum), kalina vonná (Viburnum fragrans), v‰echny vilíny (Hamamelis) nebo jen 20 cm vysok˘ kefiík vfiesovec pleÈov˘ (Erica carnea). Pro pozdûj‰í rychlení od února se hodí tfieba ãilimník (Cytisus x praecox), kdoulovce (Chaenomeles), okrasné jablonû (Malus). Je pochopitelné, Ïe málokdo ofieÏe botanick˘ rododendron, magnólii nebo l˘kovec, ale kdyÏ tyto vzácnosti poláme sníh, je to jediná moÏnost jejich posledního vyuÏití. Kvûtní pupeny poznáme podle toho, Ïe jsou vût‰í, kulatûj‰í a ãasto více nahluãeny (tfieba u tfie‰ní). U zlatice kvetou aÏ dvouleté vûtve. Zasychání vûtviãek ve vázách zpÛsobuje moc such˘ vzduch v na‰ich bytech hlavnû na poãátku rychlení. Nejlépe bude dodrÏet následující postup. Vûtve dlouhé alespoÀ 50 aÏ 80 cm sváÏeme do svazeãkÛ a necháme nûkolik hodin zvolna rozmrznout. Pak je dáme pfiibliÏnû na 12 hodin celé do vody teplé 30 °C. UloÏíme je na noc tfieba do vany. Teplota bude pomalu klesat. Druh˘ den vûtve zabalíme do mikroténového sáãku a kolmo postavíme do okurkové sklenice v místnosti teplé alespoÀ 20 °C. Necháme je tak t˘den ãi dva neÏ zaãnou v˘raznû ra‰it. Pak vûtve aranÏujeme do váz a obãas mlÏíme. Pokud se pfiipravují velká mnoÏství vûtví pfiidávají se do vody v pfiesn˘ch mnoÏstvích cukry, sole a desinfekãní látky. Doma bych doporuãoval si situaci nekomplikovat. Vystaãíme s ãistou vodou, kterou nejménû t˘dnû vymûníme a pfiitom vûtviãky zkrátíme asi o 5 cm. Obãas jsou k vidûní kvetoucí vûtve bíl˘ch ‰efiíkÛ. Jejich rané rychlení je podstatnû nároãnûj‰í neÏ tfieba u zlatic. Mimo speciálního sloÏení roztokÛ vyÏaduje napfi. poãáteãní teplotu vzduchu 25 aÏ 28 °C, ov‰em pfii souãasné teplotû roztoku jen Rychlení vûtví dfievin 12 °C. Doma se do toho nelze pou‰tût. Nûkdy nemusí vûtviãka ani kvést a je pûkná jiÏ V zimû jsou kvûty vÏdy vzácné. Zaãátkem prosince se fieÏou podle tradice vûtviãky. Nûkdy zelení nov˘ch listÛ. VzpomeÀme si na právû ra‰ící RNDr. Jifií Îlebãík, ov‰em vykvetou, jindy nikoliv. Úspûch závisí na bfiízy nebo modfiíny. více okolnostech. Nejprve musíme mít pro rychlení VÚOZ PrÛhonice 57

sáãky s koprem, fenyklem, paÏitkou, majoránkou, bazalkou, kadefiavou petrÏelí, naÈov˘m celerem, fiefiichou zahradní. V bfieznu co nejdfiíve sejeme ven petrÏel, kerblík, paÏitku. V dubnu tfieba ‰ruchu zelnou, brutnák lékafisk˘ a saturejku zahradní. Pfiedpûstováváme a pfied mrazy chráníme majoránku a bazalku. Je‰tû v srpnu je vhodn˘ termín pro kopr, kter˘ pak není napadán m‰icemi. V fiíjnu si mÛÏeme do uprázdnûného skleníku vyset fiádek polníãku pro zimní sklizeÀ. Které bylinky je lépe koupit jako sazeniãky? Jsou to ty, u nichÏ je pûstování ze semen nároãné, zdlouhavé nebo dokonce nemoÏné. Napfiíklad máta peprná, rÛzné druhy pelyÀkÛ vãetnû estragonu, libeãek, levanduli. Tyto se mnoÏí dûlením nebo fiízkováním. Jako zelené kofiení dostaneme i rozmar˘n, kter˘ ov‰em na‰e zimy nevydrÏí a musíme ho schovat. PfieváÏná vût‰ina tûchto rostlin se spokojí s normální zahradní pÛdou. Pro zlep‰ení pouÏijeme kompost. Není vhodné dávat hnÛj ani ve vût‰í mífie umûlá hnojiva s vy‰‰ím obsahem dusíku jako tfieba moãovinu, ledek amonn˘ a vápenat˘, síran amonn˘. Rostlin nesázejte mnoho, pro bûÏnou potfiebu staãí dva ãi tfii kusy. Vybírejte záhon oslunûn˘ a nezapomínejte, Ïe nûkteré druhy se rychle rozrÛstají - tfieba rÛzné máty, dobromysl, estragon. Je dobré mít zvlá‰È jednoleté rostliny (kopr, bazalku, majoránku apod.). Jsou ov‰em i druhy, které vût‰inou nesázíme, ale chodíme je sbírat na ãistá místa v pfiírodû. Tfieba kopfiiva dvoudomá, popenec bfieãÈanolist˘, ãesnek medvûdí, ‰Èovík kysel˘, bedrník vût‰í, mafiínka vonná. Pfií sklizni vût‰inou fieÏeme lodyhy neÏ vykvetou nebo zdfievnatûjí. Pokud máme nadúrodu, mÛÏeme mrazit nebo zvolna su‰it. Doma sklizená saturejka nebo bazalka jsou daleko voÀavûj‰í neÏ z obchodu. Co by se dalo v domácích podmínkách snadno rychlit? V první fiadû stále nedocenûná paÏitka, dále cibule seãka, kadefiavá i obyãejná petrÏel, naÈov˘ celer. Tyto rostliny pfiesazujeme v listopadu do hrnkÛ a necháváme venku na dobfie pfiístupném místû. Po ãástech je pak pfiená‰íme do bytu a opakovanû fieÏeme. PaÏitku nakonec nevyhazujeme, ale necháme ji volnû vysazenou na zahradû zotavit. Celkem kdykoliv na zelené natû mÛÏeme si nahusto vysadit drobné cibulky, ‰alotku (které se také fiíká mnoÏilka) i ãesnek nebo na obyãejn˘ sav˘ papír vyset fiefiichu zahradní. RNDr. Jifií Îlebãík VÚOZ PrÛhonice

Rouby pfied roubováním vyndejte z chladniãky a asi Odbûr a uchování roubÛ po pÛl hodinû je vyjmûte z rukávce. Potom je zcela Jednoleté v˘hony na rouby fieÏeme v zimním obdo- ponofite asi na 12 hodin do pitné studené vody. Roubí za bezmrazého poãasí, v˘jimeãnû za slabého bujete-li zaãátkem ãervna, mohou z roubÛ narÛst mrazu. Názory na termín odbûru se rÛzní. Rozhodují- nové pfiírÛstky 30 - 40 cm dlouhé a do podzimu je‰tû cí jsou podmínky k uchování roubÛ a zku‰enosti jed- dostateãnû vyzrát ve dfievû. notliv˘ch ovocnáfiÛ a zahrádkáfiÛ. Nûktefií doporuãují Rouby skladované ve vlhkém písku ve sklepû, odbûr roubÛ jiÏ v listopadu, a to pfiedev‰ím u pecko- nebo perlitu musíte kontrolovat ãastûji. KdyÏ je písek vin (tfie‰nû, vi‰nû). Pokud je zima mírná, kdy v pro- pfiíli‰ mokr˘ a navíc stoupne ve sklepû teplota na 7 sinci jsou ãasté oblevy, je vhodné fiezat rouby v pro- 8 °C, zaãnou rouby ra‰it a potom je nutné rouby vãas sinci. To pfiedev‰ím u peckovin, kdy po 10. prosinci z písku vyjmout a urãit˘ ãas nechat na sucho. Naokonãí dormance (období hlubokého klidu) a stromy pak, pokud písek ãi perlit vyschne, rouby zasychají jsou pfiipraveny na postupné ra‰ení. V pfiípadû, Ïe a mohou i uschnout. v prosinci a lednu jsou dny i noci mrazivé, je lep‰í I hodnû zaschlé rouby je moÏné oÏivit, pokud fiezat rouby aÏ pfii první oblevû v lednu, nebo únoru. nejsou napadené plísnûmi a kdyÏ se jedná o odrÛPokud musíme rouby odebrat za mírného mrazu do - du na které nám záleÏí. Nejdfiíve si udûlejte zkou‰3 °C, navlékneme si na ruce silnûj‰í rukavice, které ku, zda jsou rouby zdravé, i kdyÏ viditelnû zaschlé. dobfie izolují teplo. Na v˘hony nesmíme sahat holou âerstv˘ roub má kambium pod kÛrou zelené a kÛru rukou, aby nedo‰lo k náhlému oteplování a tím napnutou. Kambium je souvisl˘ pás dûlivého pletiva k po‰kození roubÛ. mezi dfievním válcem a l˘kem. Zaschl˘, ale zdrav˘ Rouby fieÏeme z plodn˘ch zdrav˘ch stromÛ z oslu- roub má kambium pod kÛrou bûlavé a cévní svazky nûné ãásti koruny. NepouÏíváme tzv. vlky, ale konco- pod oãkem vystouplé. ·patn˘, odumírající roub má vé v˘hony po obvodu koruny. Zimní rouby slivoní, na fiezu pod kÛrou hnûdavé skvrny. Pokud je roub merunûk a broskvoní si radûji objednejte u organiza- na fiezu svûtle zelen˘ aÏ bûlav˘, je moÏné ho je‰tû cí, povûfien˘ch mnoÏením a distribucí roubÛ (napfi. zachránit. Takové rouby zcela ponofite do pitné, stuV·ÚO Holovousy, SEMPRA Litomûfiice, SEVA Valti- dené vody na dobu 48 - 72 hod. Vodu mÛÏete kaÏd˘ ce apod.) Pfiedejdete tím zavleãení virov˘ch chorob den mûnit. KdyÏ se kÛra roubu namáãením napne na zahrádku (pfiedev‰ím virové ‰arky peckovin). Po a na fiezu je kambium nazelenalé, je pfiedpoklad, Ïe vlastním odbûru rouby svaÏte do svazku a oznaãte takov˘ oÏiven˘ roub poroste. RovnûÏ i pupeny musí jmenovkou s uvedením názvu odrÛdy a data odbûru. b˘t zdravé, zelené a po odfiíznutí nesmí mít zahnûdRouby ukládejte do vlhkého písku, nebo vlhkého l˘ základ. Jaroslav Matejsek perlitu v chladném sklepû, kde teplota není vy‰‰í neÏ 5 - 6 °C. Spolu s rouby by ve sklepû nemûlo b˘t Novû povolené odrÛdy uskladnûno ovoce, nebo zelenina. MeruÀky Nejlep‰í zpÛsob uchování roubÛ je v chlazeném Bergerac - Francie. Plod stfiední aÏ vût‰í, kulovitû prostfiedí pfii teplotách 0 - 2 °C. Takové podmínky lze vytvofiit vyuÏitím star‰í, vyfiazené, ale funkãní chlad- ováln˘,. Slupka je oranÏovû Ïlutá se svûtle ãerven˘m niãky, kam rouby ukládáme v mikrotenov˘ch rukáv- teãkovan˘m líãkem, povrch plodu matn˘, není úplnû cích. Rouby pro dlouhodobûj‰í skladování mÛÏete hladk˘. DuÏnina pevná, rozpl˘vavá, sytû oranÏová, nejdfiíve namofiit, aby se na nich pfii uskladnûní dobfie oddûlitelná od pecky. Plodnost brzká, velká nerozmnoÏovaly plísnû. Mofiíme po dobu 12 hod a pravidelná, pfii pfieplození nutná probírka. Dozrává nûkter˘m z pfiípravkÛ proti plísním - napfi. ROVRAL, 5 - 8 dnÛ po odrÛdû ‘Velkopavlovická’. Odolnost proti EUPAREN, RONILAN v koncentraci 0,2 % (20 ml napadení moniliózou nízká aÏ stfiední, proti mrazÛm nebo 20 g na 10 l vody). Pfied mofiením rouby v nádo- ve dfievû i v pupenech v dobû kvûtu vysoká. V˘borná bû zatíÏíme, aby byly po nalití roztoku zcela ponofie- pro konzervárenství. Plody nepfiezrávají a dobfie se ny v pfiípravku. Po namofiení nechte rouby okapat pfiepravují. (krátce oschnout) a umístûte do mikrotenového Velita - Slovensko. Plod stfiednû velk˘, válcovit˘, rukávce. Proti vysychání mÛÏete pouÏít rukávec dvo- povrch slabû hrbolovit˘. Slupka je nakyslá, slabû jit˘. Potom rouby uskladnûte do chladniãky, kde plstnatá, svûtle oranÏová, z malé ãásti pfiekrytá svûtbudou bez pfiítomnosti potravin. Teplotu kontrolujte le ãerven˘m líãkem. DuÏnina je mûkká, oranÏová, teplomûrem uvnitfi chladniãky. Jednou za dva mûsíce silnû ‰Èavnatá, sladká, dobfie odluãitelná od pecky. rouby zkontrolujte a pokud se objeví na roubech plísPlodnost brzká, velká a pravidelná. Zraje 9 dnÛ pfied nû, vyfiaìte rouby napadené a ostatní znovu pfiemofite. Obvykle staãí první namofiení. Pokud klesne tep- odrÛdou ‘Velkopavlovická’. Vysoká odolnost proti lota v chladniãce aÏ na -1 °C, tak nedochází k Ïád- mrazu v kvûtu. Vemina - Slovensko. Plod stfiednû velk˘, kulat˘, nému po‰kození roubÛ. Tato teplota není trvalá, protoÏe chlazení pracuje v chladniãce cyklicky s rozdí- povrch slabû hrbolovit˘. slupka je slabû plstnatá, lem 2 - 3 °C. Pouze modernûj‰í chladírny lze nafiídit tmavû oranÏová, pfiekrytá z ãásti ãerven˘m líãkem. s rozdílem teplot pouhého 1 °C. Chlazené rouby lze duÏnina je tuhá, tmavû oranÏová, málo ‰Èavnatá, uchovat v chladniãce aÏ do ãervna, kdy je mÛÏeme navinule sladká, dobfie odluãitelná od pecky. Plodúspû‰nû pouÏít k opravû neúspû‰ného jarního rou- nost brzká, velká a pravidelná. Zraje shodnû s odrÛbování. Touto moÏností neztrácíte zbyteãnû dal‰í rok dou ‘Velkopavlovická’. Stfiední odolnost proti napadena obnovu koruny stromu. ní houbov˘mi chorobami a mrazu v kvûtu. 58

Tfie‰nû Vi‰nû Halka - âR, pozdní samospra‰ná chrupka. Plod Bare - âR, kyselka. Plod stfiednû velk˘, plo‰e velk˘, slupka hnûdoãervená. DuÏnina ãervená, kulovit˘, slupka jemná, tmavû ãervená. DuÏnina stfiednû tuhá, sladká aÏ velmi sladká, aromatická, tmavû ãervená, stfiednû tuhá, velmi ‰Èavnatá, aro‰Èáva barví stfiednû. Pecka velká. Plodnost velmi matická, navinulá aÏ kyselá. ·Èáva barví silnû, pfii brzká, stfiední, pravidelná. Zraje v 6. - 7. tfie‰Àovém oddûlení stopky nevytéká. Pecka je stfiednû velká. t˘dnu. Odolnost kvûtÛ proti mrazu a proti pukání Plodnost stfiednû brzká, velká, pravidelná. Zraje ve plodÛ nízká. Pro pfiím˘ konzum i zpracování. Vhod- 4. tfie‰Àovém t˘dnu. Vysoká odolnost kvûtÛ i stroná do v‰ech oblastí pûstování tfie‰ní, vãetnû vy‰- mÛ proti mrazu a plodÛ proti pukání. Pfiedev‰ím ‰ích chránûn˘ch stanovi‰È. Nesná‰í zamokfiené pro zpracování. polohy. Hana - âR, kyselka. Plod stfiednû velk˘, kulovit˘, Horka - âR, stfiednû raná cizospra‰ná chrupka. slupka jemná, hnûdû ãervená. DuÏnina ãervená, Plod velmi velk˘, slupka jemná aÏ stfiednû tlustá, hnûdoãervená. DuÏnina rÛÏová, tuhá, navinule stfiednû tuhá, velmi ‰Èavnatá, aromatická, sladce sladká, aromatická. ·Èáva barví málo. Pecka je navinulá. ·Èáva ãervená, stfiednû barvivá, pfii malá. Plodnost brzká, stfiední, pravidelná. Zraje ve oddûlení stopky nevytéká. Pecka je velká, plod4. tfie‰Àovém t˘dnu. Odolnost kvûtÛ proti mrazu nost pozdûj‰í, stfiednû velká, témûfi pravidelná. a proti pukání plodÛ nízká. Opylovaã ‘Burlat’. Pro Zraje ve 4. tfie‰Àovém t˘dnu. Vysoká odolnost pfiím˘ konzum i zpracování. Lze pûstovat i na su‰- kvûtÛ, dfieva proti mrazu i proti pukání plodÛ a napadení houbov˘mi chorobami. Vhodná ‰ích stanovi‰tích. Marta - âR, raná cizospra‰ná chrupka. Plod pfiedev‰ím do okrajov˘ch oblastí pûstování velk˘, slupka jemná, hnûdoãervená. DuÏnina ãer- vi‰ní. vená, stfiednû tuhá, navinule sladká aÏ sladká. Morava - âR, kyselka. Plod stfiednû velk˘, plo‰e ·Èáva barví stfiednû silnû. Pecka je stfiednû velká. kulovit˘ aÏ kulovit˘, slupka jemná, tmavû ãervená. Plodnost brzká, stfiední, pravidelná. Zraje ve 3. DuÏnina tmavû ãervená, stfiednû tuhá, navinulá aÏ tfie‰Àovém t˘dnu. Odolnost kvûtÛ proti mrazu kyselá, aromatická. ·Èáva barví silnû, pfii oddûlení i proti pukání plodÛ nízká. Pro pfiím˘ konzum. Lze stopky od plodu nevytéká. Pecka je stfiednû velká. pûstovat i ve vy‰‰ích polohách na chránûn˘ch sta- Plodnost stfiednû brzká, velká, pravidelná. Zraje ve novi‰tích. 4. tfie‰Àovém t˘dnu. Vysoká odolnost kvûtÛ proti Sylvana - âR, pozdní cizospra‰ná chrupka. Plod mrazu i proti pukání plodÛ. Pfiedev‰ím pro zpracostfiednû velk˘, slupka stfiednû tlustá, hnûdoãervená. DuÏnina rÛÏová, tuhá, navinule sladká aÏ slad- vání. Morsam - âR, kyselka. Plod stfiednû velk˘, srdãiká, mírnû aromatická. ·Èáva barví slabû. Pecka je malá. Plodnost velmi brzká, velká, pravidelná. t˘ aÏ ováln˘, slupka stfiednû tlustá, naãernalá, lesZraje ve 4. - 5. tfie‰Àovém t˘dnu. Odolnost kvûtÛ klá. DuÏnina tmavû ãervená se svûtlej‰ími Ïilkami, proti mrazu je vysoká, proti pukání plodÛ stfiední. stfiednû tuhá aÏ mûkãí, kyselá aÏ velmi kyselá, aroPro pfiím˘ konzum i zpracování. Lze pûstovat i ve matická. ·Èáva velmi silnû barvivá, pfii oddûlení vy‰‰ích polohách na chránûn˘ch stanovi‰tích. stopky od plodu nevytéká. Pecka je stfiednû velká aÏ malá. Plodnost brzká, velká, pravidelná. Zraje Nesná‰í zamokfiené polohy. Vilma - âR, pozdní cizospra‰ná chrupka. Plod v 5. - 6. tfie‰Àovém t˘dnu. Odolnost kvûtÛ proti stfiednû velk˘, kulat˘, slupka stfiednû tlustá, hnûdo- mrazu stfiední, proti pukání plodÛ vysoká. Pfiedeãervená. DuÏnina tmavû ãervená, tuhá, navinule v‰ím pro zpracování. Lze i do vy‰‰ích poloh na sladká, aromatická, ·Èáva barví velmi dobfie. chránûná stanovi‰tû. Pecka stfiednû velká. Plodnost brzká, stfiední, praSamor - âR, kyselka. Plod stfiednû velk˘, videlná. Zraje v 6. - 7. tfie‰Àovém t˘dnu. Odolnost srdãit˘ slupka stfiednû tlustá, naãernalá, lesklá. kvûtÛ proti mrazÛm nízká aÏ stfiední, proti pukání DuÏnina tmavû ãervená se svûtlej‰ími Ïilkami, plodÛ vysoká. Opylovaã ‘Halka’. Pro pfiím˘ konzum stfiednû tuhá aÏ mûkãí, kyselá aÏ velmi kyi zpracování. Lze pûstovat i ve vy‰‰ích polohách na selá, aromatická. ·Èáva velmi silnû barvivá, pfii chránûn˘ch stanovi‰tích. oddûlení stopky od plodu nevytéká. Pecka je Aranka - âR, raná cizospra‰ná srdcovka. Plod stfiednû velk˘, slupka jemná, hnûdoãervená. DuÏ- stfiednû velká aÏ malá. Plodnost brzká, velká, nina ãervená, stfiednû tuhá, navinule sladká, aro- pravidelná. Zraje v 5. - 6. tfie‰Àovém t˘dnu. Odolmatická. ·Èáva barví dobfie. Pecka je malá. Plod- nost kvûtÛ proti mrazu stfiední aÏ vysoká, proti nost brzká, stfiední, pravidelná. Zraje ve 2. tfie‰Ào- pukání plodÛ vysoká. Pfiedev‰ím pro zpracovém t˘dnu. Plodnost kvûtÛ proti mrazu nízká aÏ vání. Lze i ve vy‰‰ích polohách na chránûná stastfiední, proti pukání plodÛ stfiední aÏ vysoká. Opy- novi‰tû. V‰echny odrÛdy vi‰ní zapsané ve Státní odrÛdolovaãi ‘Burlat’, ‘Granát’. Pro pfiím˘ konzum. Lze pûstovat i ve vy‰‰ích polohách na chránûn˘ch sta- vé knize jsou samospra‰né. Ing. Miloslav Richtr, ÚKZÚZ HOZ Îele‰ice novi‰tích. 59

Tak, jako v minul˘ch letech i letos pro Vás pokraãuje firma SEMO s.r.o. SmrÏice v akci – SEMO u Vás doma levnûji. Firma SEMO s.r.o. nabízí pfiedev‰ím kvalitní osivo v‰ech druhÛ zelenin. V nabídce v‰ak najdete i ‰irokou paletu kvûtin, léãivek a aromatick˘ch rostlin. Z její ‰lechtitelské kuchynû pocházejí známá rajãata TORNÁDO F1, DOMINO F1, okurky nakládaãky REGINA F1, BLANKA F1, CHARLOTTE F1, okurky hadovky VISTA F1, MINISPRINT F1, SUPERSTAR F1, hrachy OSKAR a JUNOS, paprika AMY a nové hybridy RUBIKA F1, GOLDY F1, ORENY F1, petrÏele ORBIS, ATIKA a JADRAN, celá kolekce salátÛ a desítky dal‰ích odrÛd jsou pro Vás pfiipraveny v kompletní nabídce. SEMO nabízí v˘hradnû pro ãleny âeského zahrádkáfiského svazu v rámci ZO a ÚR následující slevy. Pfii hromadn˘ch objednávkách jejichÏ cena pfiesáhne 500,- Kã obdrÏíte zásilku se slevou 15 %, ale k cenû bude pfiipoãteno bûÏné po‰tovné Firma AgroBio Opava, s.r.o. nabídla âeskému zahrádkáfiskému svazu, v˘hradnû pro jeho ãleny v rámci ZO ãi ÚR, zv˘hodnûn˘ nákup prostfiedkÛ na ochranu rostlin.

a balné. Pfii objednávce nad 2000,- Kã bude od ceny odeãteno 15 % a navíc nebude úãtováno po‰tovné, ani balné. Objednávka musí b˘t opatfiena razítkem organizace ZO/ÚR âZS. V této publikaci najdete zajímavé ãlánky o pûstování hadovek ve sklenících, o ochranû pfied plísní a ‰kÛdci na okurkách, o bazalkách pro zahrádku od pracovníkÛ SEMO, ktefií se tak s Vámi podûlili o své bohaté zku‰enosti. Pokud máte zájem získat v˘hodnûji osivo firmy SEMO, mÛÏete si vybrat z ucelené nabídky v oficiálním ceníku, kter˘ najdete i na na‰í internetové stránce www.zahradkari.cz, na internetové stránce firmy SEMO www.semo.cz nebo si mÛÏete u firmy vyÏádat nabídkov˘ seznam v ti‰tûné podobû. (ceník byl zaslán i na va‰í ÚR) Po dohodû s âZS za‰le firma SEMO seznam zdarma, ale po‰tovné hradí pfiíjemce, proto za‰lete na adresu SEMO i obálku formátu A5 s vlastní adresou ofrankovanou 12,- Kã známkou. SEMO s.r.o. 798 17 SmrÏice, tel.: 582 301 911, 582 301 900, fax: 582 381 189, e-mail: [email protected], web: www.semo.cz

Proti obávané plísni bramborové na rajãatech doporuãuje aplikovat od zaãátku ãervna 3x Ridomil GOLD MZ 68 WP po 10-14 dnech a následnû do konce sezóny dle prÛbûhu poãasí Bravo 500 nebo Champion 50 WP. Proti m‰icím a molicím pfiípravek Mospilan 20 SP. Proti pleveln˘m dfievinám, pafiezové v˘mladnosti, pfiesliãce, kopfiivám a jin˘m úporn˘m plevelÛm doporuãuje pouÏít Garlon 4 EC. Pro kvetoucí okrasné rostliny je v˘hodné pouÏít hnojivo KVùT plus, které kromû NPK a hofiãíku obsahuje rovnûÏ chelátové Ïelezo. V této publikaci ãasto autofii doporuãují pouÏití rÛzn˘ch pfiípravkÛ k ochranû rostlin, vût‰inu z nich najdete i v nabídce firmy AgroBio Opava, s.r.o. Firma AgroBio Opava poskytne ãlenÛm âZS pfii hromadn˘ch objednávkách v celkové cenû nad 3000,- Kã slevu v podobû bezplatného balného a po‰tovného a pfii objednávce nad 5000,- Kã navíc slevu ve v˘‰i 5 % z ceny. Objednávka musí b˘t opatfiena razítkem organizace (ZO/ÚR). Kompletní seznam a ceník nabízen˘ch v˘robkÛ najdete na na‰í internetové stránce www.zahradkari.cz, nebo si mÛÏete u firmy vyÏádat nabídkov˘ seznam v ti‰tûné podobû (ceník byl zaslán i na va‰í ÚR). Po dohodû s âZS za‰le AgroBio Opava seznam zdarma, ale po‰tovné hradí pfiíjemce, proto za‰lete na adresu firmy i obálku formátu A5 s vlastní adresou ofrankovanou 12,- Kã známkou.

Firma AgroBio Opava, s.r.o. byla zaloÏena v roce 1991 se zamûfiením na v˘robu a distribuci malospotfiebitelského balení pfiípravkÛ na ochranu a v˘Ïivu rostlin, urãeného pro ‰irokou skupinu zahrádkáfiÛ a drobn˘ch zemûdûlcÛ. Od zaãátku ãinnosti nabídku pfiípravkÛ systematicky roz‰ifiuje a doplÀuje pfiedev‰ím o pfiípravky s maximální ‰etrností k Ïivotnímu prostfiedí. AgroBio Opava získala v roce 2001 certifikát udûlen˘ dle normy ISO 14001:1996 v rozsahu âinnosti spojené s nákupem, adjustací, balením, prodejem a distribucí pesticidÛ a hnojiv. Firma se úãastní odborn˘ch pfiedná‰ek na téma Ochrana a v˘Ïiva rostlin. RovnûÏ úzce spolupracuje na vydávání odborn˘ch publikací (Pûstujeme révu vinnou, broskvonû a meruÀky; Trávníky; Kalendáfi ‰etrné ochrany zahradních rostlin). Z vlastních v˘robkÛ je to pak publikace Choroby a ‰kÛdci zahradních rostlin nebo CD-ROM Poradenství v ochranû a v˘Ïivû rostlin. Pro zlep‰ení informovanosti zahrádkáfiÛ distribuje firma kaÏdoroãnû celou fiadu létákÛ o nov˘ch postupech v ochranû a v˘Ïivû rostlin (Rajãata - plíseÀ bramborová, Trávníky - AgroBio Opava, s.r.o., Arno‰tov 192, 747 33 Oldfiiochrana a v˘Ïiva, Ovocné stromy - ochrana a v˘Ïi- ‰ov, tel., fax: 553 62 66 60, e-mail: [email protected], web: www.agrobio.cz va, Hnojiva, apod.). 60

SEVA - SEED s.r.o. Valtice nabídla âeskému zahrádkáfiskému svazu, v˘hradnû pro jeho ãleny v rámci ZO ãi ÚR, zv˘hodnûn˘ nákup osiv zeleniny, kvûtin, léãiv˘ch a aromatick˘ch rostlin. Spoleãnost SEVA - SEED Valtice zaji‰Èuje finalizaci a prodej osiv ‰lechtitelské firmy SEVA FLORA s.r.o. S osivem pod touto znaãkou se na trhu setkáváte témûfi 10 let. SEVA - FLORA vznikla v roce 1992 na základech ‰lechtitelské stanice ve Valticích, kde tradice ‰lechtûní zaãala jiÏ v roce 1921, kdy na panství kníÏete Lichten‰teina byla zaloÏena stanice na zu‰lechÈování zemûdûlsk˘ch plodin. Postupnû se utváfiel ‰irok˘ ‰lechtitelsk˘ program a tím do‰lo v prÛbûhu let k vytvofiení komplexní ‰lechtitelské stanice zamûfiené na ‰lechtûní zeleniny, kvûtin, léãiv˘ch a aromatick˘ch rostlin a teplomiln˘ch ovocn˘ch druhÛ (merunûk, broskvoní, ofie‰ákÛ a mandloní). V souãasné dobû firma dodává osiva uveden˘ch zahradnick˘ch kultur pro zahradníky a zelináfie, v drobném balení tzv. barevn˘ch sáãcích pro zahrádkáfie, osivo podnoÏí, pod-

Biocont Laboratory nabídla âeskému zahrádkáfiskému svazu, v˘hradnû pro jeho ãleny v rámci ZO ãi ÚR, zv˘hodnûn˘ nákup bioagens a prostfiedkÛ biologické ochrany rostlin. Spoleãnost Biocont Laboratory se zab˘vá biologickou ochranou rostlin jak pro zemûdûlsk˘, tak pro zahrádkáfisk˘ sektor. Díky svému jedenáctiletému pÛsobení a pofiádání ãetn˘ch pfiedná‰ek a ‰kolení na téma biologické ochrany je mezi zahrádkáfii dobfie známa. Firma dodává: Bioagens do skleníkÛ: Aphidius colemani proti m‰icím, Encarsia formosa proti molicím, Phytoseiulus persimilis proti svilu‰kám, Amblyseius cucumeris proti tfiásnûnkám. Na zahradu: Drav˘ roztoã Typhlodromus pyri proti svilu‰kám ve vinicích a ovocn˘ch sadech. Parazitické hlístice Steinernema proti larvám smutnic, Heterorhabditis proti larvám lalokonoscÛ a Nemaslug proti slimákÛm. Pfiípravky Biobit proti ‰kodliv˘m housenkám (obaleãi, bûlásci, píìalky atd.), Novodor proti larvám mandelinek, Vectobac proti larvám komárÛ Dále nabízí: Îluté lepové desky do skleníku, lapaãe ‰kÛdcÛ pokojov˘ch rostlin, Modré lepové desky proti tfiásnûnkám, Bílé lepové desky proti pilatkám, Lapaãe vrtule tfie‰Àové, Lepové pásy

noÏe, rouby a oãka teplomiln˘ch ovocn˘ch dfievin pro ovocné ‰kolky a v˘pûstky merunûk a broskvoní. Firma SEVA - SEED poskytne ãlenÛm âZS pfii hromadn˘ch objednávkách v celkové cenû nad 500,- Kã slevu ve v˘‰i 17 % z ceny, pfii celkové cenû objednávky nad 1000,- Kã slevu 17 % a bezplatné po‰tovné a balné, pfii celkové cenû nad 2000,- Kã kromû bezplatného po‰tovného a balného slevu 20 % z ceny. Objednávka musí b˘t opatfiena razítkem organizace (ZO/ÚR). Kompletní seznam a ceník nabízen˘ch osiv najdete na na‰í internetové stránce www.zahradkari.cz, nebo si mÛÏete u firmy vyÏádat nabídkov˘ seznam v ti‰tûné podobû. Po dohodû s âZS za‰le firma SEVA - SEED s.r.o. Valtice seznam zdarma, ale po‰tovné hradí pfiíjemce, proto za‰lete na adresu firmy i obálku formátu A5 s vlastní adresou ofrankovanou 12,- Kã známkou. SEVA - SEED s.r.o. Valtice Mikulovská 366, 691 42 Valtice, tel.: 519 352 407, fax: 519 352 628, e-mail: [email protected] U ledáren 55, 147 00 Praha 4 - Braník, tel/fax: 244 462 037, e-mail: [email protected] Bediho‰Èská 114, 798 12 Kralice na Hané, tel/fax: 582 369 510 na stromy proti mravencÛm, píìalkám. Feromonové lapáky obaleãe jableãného, jabloÀového, ‰vestkového, jednopásého, mramorovaného V této publikaci najdete od Biocont Laboratory ãlánky o biologické ochranû ve sklenících, o biologické ochranû proti obaleãi jableãnému i proti velkému problému posledních let - plÏÛm. Firma Biocont poskytne ãlenÛm âZS pfii hromadn˘ch objednávkách v celkové cenû nad 1000,- Kã slevu v podobû bezplatného balného a po‰tovného a pfii objednávce nad 2500,- Kã navíc slevu ve v˘‰i 5 %. Objednávka musí b˘t opatfiena razítkem organizace (ZO/ÚR). Pro va‰i orientaci firma Biocont poskytla pro âZS informaãní leták s cenami v˘robkÛ a cenn˘mi informacemi pro kaÏdou ZO v podobû skládaãky, která byla zaslána na ÚR spoleãnû s touto publikací. Kompletní seznam a ceník nabízen˘ch v˘robkÛ najdete na na‰í internetové stránce www.zahradkari.cz, na stránce firmy www.biocont.cz nebo si mÛÏete u firmy vyÏádat nabídkov˘ seznam v ti‰tûné podobû. Po dohodû s âZS za‰le firma Biocont seznam zdarma, ale po‰tovné hradí pfiíjemce, proto za‰lete na adresu firmy i obálku formátu A5 s vlastní adresou ofrankovanou 12,- Kã známkou.

Biocont Laboratory, ·mahova 66, 627 00 Brno, tel.: 545 218 156, e-mail: [email protected], web: www.biocont.cz 61

Spoleãnost Semena Veleliby nabídla âeskému zahrádkáfiskému svazu, v˘hradnû pro jeho ãleny v rámci ZO ãi ÚR, zv˘hodnûn˘ nákup osiv zeleniny, kvûtin, léãiv˘ch a aromatick˘ch rostlin. Semena Veleliby je tradiãním v˘robcem zeleninov˘ch a kvûtinov˘ch osiv a jiÏ 50 let dodává svá osiva na ãesk˘ trh. Jedná se pfiedev‰ím o osiva zelenin, kvûtin, léãiv˘ch a aromatick˘ch rostlin v nûkolika typech balení. Pro zahrádkáfie distribuje osiva v malospotfiebitelském balení (tzv. barevné sáãky) v nûkolika zajímav˘ch fiadách Standard, Hobby kolekce, V˘sevné pásky, Gloden Line (zde lze napfi. zakoupit osivo nejkvalitnûj‰ích profi-odrÛd a hybridÛ v gramáÏi vhodné pro zahrádkáfie. Dal‰ím dÛleÏit˘m produktem je Zahradnické balení osiv, které je zajímavé svou ‰ífií sortimentu odrÛd a v˘bûrem ze 2 gramáÏí. V nabídce je téÏ osivo polních plodin, zelené hnojení, krmné smûsi a travní smûsi. SEMENA VELELIBY a.s. nabízí v˘hradnû pro ãleny âeského zahrádkáfiského svazu v rámci ZO a ÚR následující slevy. Pfii hromadn˘ch objed-

Akciová spoleãnost AGRA GROUP Stfielské Ho‰tice tak, jako v minulém roce nabídla âeskému zahrádkáfiskému svazu, v˘hradnû pro jeho ãleny v rámci ZO ãi ÚR, zv˘hodnûn˘ nákup hnojiv.

návkách jejichÏ cena pfiesáhne 500,- Kã obdrÏíte zásilku v bûÏné cenû, ale po‰tovné a balné bude zdarma. Pfii objednávce nad 1500,- Kã bude od ceny odeãteno 15 % a rovnûÏ nebude úãtováno po‰tovné, ani balné. Objednávka musí b˘t opatfiena razítkem organizace ZO/ÚR âZS. Jako základní ceník bude slouÏit Nabídkov˘ katalog zásilkové sluÏby, kde jsou jiÏ v˘chozí ceny také zv˘hodnûny. V˘‰e uvedené v˘hody a slevy se t˘kají osiv v barevn˘ch sáãcích. (V pfiípadû zájmu o vût‰í mnoÏství osiva doporuãujeme nákup zahradnického balení, na které se nabízená sleva nevztahuje, ale pfii pfiepoãtu na mnoÏství osiva je cena v˘hodnûj‰í.) V této publikaci najdete drobné ãlánky o petúniích, salátech, kosmídii a dal‰ích novinkách, které mÛÏete u firmy Semena Veleliby objednat. Vybrat si mÛÏete z nabídky, kterou najdete na na‰í webstránce www.zahradkari.cz, nebo si mÛÏete u firmy vyÏádat nabídkov˘ seznam v ti‰tûné podobû. (Po dohodû s âZS vám firma Semena Veleliby za‰le pro organizaci seznam zdarma). Semena Veleliby a.s., Dvory-Veleliby ãp. 41, tel.: 325 531 013-15, fax: 325 531 021, e-mail: [email protected], web: www.semena-veleliby.cz

linné produkce”, kter˘ spoleãnost AGRA GROUP pro jednotlivé zemûdûlské plodiny v praxi nabízí. Ukázalo se totiÏ, Ïe právû prostfiednictvím vícenásobn˘ch, cílenû zamûfien˘ch aplikací lze nejlépe pÛsobit ve prospûch vyváÏenosti vnitfiního prostfiedí v rostlinû jako nezbytného pfiedpokladu pro dosaÏení dobrého v˘nosu a odpovídající kvality. Spoleãnost AGRA GROUP a.s. poskytne ãlenÛm âZS pfii hromadn˘ch objednávkách v celkové cenû nad 6000,- Kã slevu ve v˘‰i 20 % z ceny a zboÏí dodá aÏ na místo (va‰í ZO), k cenû nebude úãtováno balné ani dopravné. Objednávka musí b˘t opatfiena razítkem organizace (ZO/ÚR). Kompletní seznam a ceník nabízen˘ch v˘robkÛ najdete na na‰í internetové stránce www.zahradkari.cz, mÛÏete si u firmy vyÏádat nabídkov˘ seznam v ti‰tûné podobû. (ceník byl zaslán i na va‰í ÚR) Po dohodû s âZS za‰le spoleãnost AGRA GROUP seznam zdarma, ale po‰tovné hradí pfiíjemce, proto za‰lete na adresu firmy i obálku formátu A5 s vlastní adresou ofrankovanou 12,- Kã známkou.

Akciová spoleãnost AGRA GROUP dodává ãesk˘m zahrádkáfiÛm jiÏ 9 let kvalitní hnojiva z rohoviny. Jedná se o ekologicky velmi pfiíznivá hnojiva s úãinkem rozloÏen˘m po celou dobu vegetace. Mimo tato hnojiva se dále v sortimentu nachází i kapalná hnojiva pro okrasné rostliny a to jak pokojové, tak balkónové. O atraktivnosti tûchto produktÛ svûdãí i v˘znamné exportní úspûchy, které AGRA GROUP a.s. v posledních letech získala. Spoleãnost se dále zab˘vá v˘robou listov˘ch hnojiv fiady CAMPOFORT®. Nejvût‰í efektivnosti pfii pouÏívání listov˘ch hnojiv CAMPOFORT® je pfiitom v praxi dosahováno v pfiípadû vícenásobn˘ch, cílenû zamûfien˘ch aplikací (zpravidla tfiech) uskuteãnûn˘ch v prÛbûhu jednoho vegetaãního cyklu a to jako ozimÛ, tak i u jarních odrÛd. Na principu systematicky opakovan˘ch aplikací je proto AGRA GROUP a.s., Tovární 9, 387 15 Stfielské zaloÏen vlastní “Systém cílené optimalizace rost- Ho‰tice, tel.: 383 399 737, e-mail: [email protected] 62

Dovolte nám v‰ak upozornit na moÏnost, jak ãasopis získávat pravidelnû a levnûji formou pfiímého pfiedplatného a je‰tû s fiadou zajímav˘ch dárkÛ: pfiedev‰ím v podobû nov˘ch odrÛd zelenin, kvûtin, ãi léãivek, abyste si je sami mohli odzkou‰et neÏ zavítáte do obchodu. Pfiímé pfiedplatné pro rok 2003 ãiní jen 20,- Kã za jedno dodané ãíslo, a tak vás celoroãní pfiedplatné vyjde na pouh˘ch 240,- Kã. Dal‰í v˘hodou pfiímého pfiedplatného je 25% sleva na knihy vydané v edici “Knihovniãka Zahrádkáfie” (¤ez ovocn˘ch dfievin, MeruÀky a broskvonû na zahrádce, Pomologick˘ atlas VáÏení pfiátelé zahrádkáfii! jádrovin, Pomologick˘ atlas peckovin 1., Vበãasopis ZAHRÁDKÁ¤, jehoÏ vydavate- Pomologick˘ atlas peckovin 2. - vyjde na jafie lem je âesk˘ zahrádkáfisk˘ svaz, oslaví v pfií‰- 2003). Pro získání pfiímého pfiedplatného staãí tím roce 35 let svého trvání. Vût‰ina z vás ho pfiitom jen zavolat na na‰í bezplatnou jistû dobfie zná, ãi jej dokonce pravidelnû odebírá. Patfií stále k nejãtenûj‰ím a nejoblíbenûj- Zelenou linku 800 100 134 a domÛ pak obdrÏíte kompletnû vyplnûnou sloÏenku ‰ím hobby magazínÛm na na‰em trhu a je k platbû. Po uhrazení vám jiÏ bude pravidelnû jedením z mála ãasopisÛ, kter˘ doposud do schránky doruãován ve fólii zabalen˘ zÛstal v ãesk˘ch rukou. ãasopis. Zahrádkáfi vám kaÏd˘ mûsíc pfiiná‰í nové âasopis Zahrádkáfi je skuteãnû va‰ím ãasozahrádkáfiské informace, rady a námûty nejen pisem, neboÈ zisk z prodeje a inzerce v nûm od na‰ich pfiedních odborníkÛ, ale ãasto i od pomáhá financovat mnohé akce âZS. ãlenÛ âZS. Nezapomíná ani na doplÀková, Pomozte proto na sv˘ch akcích propagovat av‰ak stále Ïádaná temata, jako aranÏování, ãasopis, kter˘ je tu pro Vás. recepty, kvízy pro dûti a povídky pro voln˘ Na Va‰e názory, doporuãení, inspirace, ãas. pozvání na zajímavé akce ãi na Va‰e pfiíspûvZahrádkáfi kaÏd˘ mûsíc pfiiná‰í také pfie- ky se tû‰í hled v˘stav, pfiedná‰ek a dal‰ích akcí pofiáredakce ãasopisu Zahrádkáfi dan˘ch ZO, SZO ãi ÚR âZS. VyuÏijte i vy bezplatn˘ch sluÏeb svého ãasopisu Adresa redakce k jejich oznámení. Navíc k rozdávání na Zahrádkáfi, Rokycanova 15, 130 00 Praha 3, va‰í akci mÛÏete od redakce získat star‰í tel.: 222 781 773, e-mail: [email protected], v˘tisky Zahrádkáfie. web: www.zahradkari.cz

KVùT nakladatelství âZS nabízí jiÏ od svého vzniku ãlenÛm âZS 25% slevu z ceny publikací pfii objednávce za ZO âZS a 30% slevu pfii objednávce za ÚR âZS.

Sleva se vztahuje jen na publikace vydané nakladatelstvím KVùT. Celkovou nabídku publikací najdete na na‰ich internetov˘ch stránkách www.zahradkari.cz. Kompletní seznam b˘vá zvefiejÀován i ve Vûstníku âZS (naposledy 2/2001), kter˘ dostává 2 x roãnû kaÏdá ZO âZS. O novû vydan˘ch publikacích informujeme prÛbûÏnû také v ãasopisu Zahrádkáfi.

mace‰ek. Pokud máte o tyto novinky zájem, mÛÏete si vybrat z celé nabídky, kterou najdete na na‰í webstránFirma AEV-VS pÛsobí na na‰em trhu více neÏ 10 let ce www.zahradkari.cz, nebo si mÛÏete u firmy vyÏádat a kromû pfiímého prodeje, zasílá osivou dobírkou. V této nabídkov˘ seznam v ti‰tûné podobû. publikaci najdete ãlánky o ãervené pórkové cibulce, AEV-VS, Jana Masaryka 58, 120 00 Praha 2, tel./fax.: o modré kvûtákové brokolici i o správném pûstování 224 256 816, tel.: 728 385 042, E-mail: [email protected]. 63

AEV-VS

Vedení âeského zahrádkáfiského svazu upfiímnû dûkuje v‰em autorÛm za spolupráci na této publikaci. Vûfiíme, Ïe poskytnuté cenné rady pfiispûjí ke zv˘‰ení odborn˘ch dovedností ãlenÛ na‰eho Svazu. OBSAH ÚVOD www.zahradkari.cz, internetové stránky âZS Komise SZO Specializované organizace âZS LEDEN - kalendárium Brambory na zahrádce Bazalky na zahrádku MnoÏení dfievin dfievit˘mi fiízky Saláty k jídlu i okrase Pfiíprava ménû vzrÛstn˘ch jabloní svépomocí ÚNOR - kalendárium V˘bûr odrÛd brambor podle varn˘ch typÛ Petúnie pro va‰e okna Mimokofienová v˘Ïiva zahradních plodin Kompostujeme s pomocí ÏíÏal B¤EZEN - kalendárium Kosmídie - novinka sezóny 2002 Pûstujte naÈov˘ a fiapíkat˘ celer Dosny jsou také krásné Zelenina pod netkanou textilií Modr˘ kvûták není kvûták DUBEN - kalendárium Znáte SZO âZS Narcis Kladno? ¤ez rÛÏí Intenzivní pûstování okurek salátovek Biologická ochrana rostlin ve sklenících Americké padlí angre‰tové Rez hru‰Àová KVùTEN - kalendárium Efektivnû proti obaleãi jableãnému Pûstujte pór bez vrtalky Pfiíãiny neplodnosti kiwi Biologická ochrana proti plÏÛm Pûstujete správnû mace‰ky? âERVEN - kalendárium Probírka plodÛ jádrovin Hlídáme plíseÀ okurkovou, ale podceÀujeme ‰kÛdce Co je vlastnû âínské zelí Novû povolené odrÛdy - jahodník âERVENEC - kalendárium Lilie vhodné na zahrádku Letní fiez a prÛklest

1 1 2 2 4 5 6 6 7 7 8 9 10 10 11 12 13 13 14 14 15 16 17 17 18 19 20 20 21 22 23 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

Jifiinky z vlastního ‰lechtûní Vodní a bahenní rostliny Novû povolené odrÛdy - hru‰nû, broskvonû SRPEN - kalendárium Meãíky na zahrádce ¤edkviãka Masterred F1 - novinka sezóny Základní potfieby kosatcÛ v zahradách Nejãastûj‰í nemoci a ‰kÛdci kosatcÛ Novû povolené odrÛdy - jablonû ZÁ¤Í - kalendárium Pûstování révy vinné v zahrádkách Bylinné pivoÀky na zahradû Rychlení cibulovin âervená pórková cibulka Novû povolené odrÛdy - angre‰t, maliník, rybíz ¤ÍJEN - kalendárium Základní zásady pro pûstitele rÛÏí MnoÏení jifiinek Exotické ovoce Nashi Ofiechovec pekanov˘ Novû povolené odrÛdy - ofie‰ák vla‰sk˘ LISTOPAD - kalendárium ¤e‰ení strupovitosti jabloní pûstováním odoln˘ch odrÛd Nejsou kadefie jako kadefiavost (broskvoní) Asijské zeleniny do zahrádek i za okno Nové odrÛdy hru‰ní na vánoãní stÛl Vy‰‰í uÏitkovost hru‰ní a tfie‰ní Citlivost stromÛ na mráz PROSINEC - kalendárium Bylinky a kofiení Rychlení vûtví dfievin Odbûr a uchování roubÛ Novû povolené odrÛdy - meruÀky, tfie‰nû, vi‰nû Zv˘hodnûné nabídky firem SEMO s.r.o. SmrÏice AGRO BIO s.r.o. Opava SEVA - SEED s.r.o. Valtice BIOCONT LABORATORY s.r.o. SEMENA VELELIBY a.s. AGRA GROUP, a.s. Stfielské Ho‰tice âasopis Zahrádkáfi - pro vás levnûji

34 34 35 36 37 38 38 39 40 41 42 43 45 45 46 47 48 50 50 51 51 52 53 54 54 55 55 55 56 56 57 58 59

60 60 61 61 62 62 63

RukovûÈ zahrádkáfie 2003 Z pfiíspûvkÛ autorÛ sestavil ing. Josef Nejedlo a ing. Milo‰ KoÏe‰ník. Vydal âesk˘ zahrádkáfisk˘ svaz v roce 2002 v nakladatelství Kvût, Rokycanova 15, 130 00 Praha 3, jako úãelovou publikaci pro své ãleny v rámci ãlenského pfiíspûvku. Pûstitelská kalendária - ing. Josef Nejedlo, klimatické úvody - RNDr. Stanislav Pele‰ka. Odpovûdn˘ a technick˘ redaktor - ing. Milo‰ KoÏe‰ník, obálka - LukበKoÏe‰ník. Sazba a tisk - tiskárna Vltava-Labe-Press, a. s., Praha Uhfiínûves. ISBN 80-85362-45-7.

65