Vážení předplatitelé,

Sezona

2015/16

2

133. sezona

Vážení předplatitelé, vítejte v širším týmu Národního divadla. Opravdu. Je známo, že divadlo nemůže být bez diváků. A Vy, díky pravidelným návštěvám nejrůznějších titulů a žánrů, znáte celkový obraz naší tvorby. Umíte ji zařadit do souvislostí. Vnímáte ji v kontextu souborů i aktuálního společenského dění. Umělci velmi živě cítí atmosféru v hledišti. Pravidelný dialog mezi hledištěm a jevištěm vytváří ideální podmínky pro hlubší vzájemné pochopení. Ve Vašem případě násobené diváckou zkušeností. Rádi hrajeme pro každého diváka. Vystoupit na jevišti před divákem, který ví, viděl a slyšel, je pro nás radostí násobenou. Děkujeme Vám za zájem a věrnost. Je pro nás důležitá.

Doc. MgA. Jan Burian ředitel Národního divadla

2014/15

3

Opera Národního divadla

PříhODy lišky BystROUšky, kateřina Jalovcová a Alžběta Poláčková foto: hana smejkalová

4

opera

5

Vážení příznivci opery, milí přátelé, co spojuje novou sezonu 2015/16 s tou pomalu končící, je nebývale pestrá nabídka a průměrně každý měsíc nová premiéra na některé z našich čtyř scén: Národního divadla, státní opery, stavovského divadla a Nové scény. Co je naopak od sebe odlišuje, jsou dva pomyslné horizonty vycházející z dvou pocitových protipólů. Po hledání katarze z témat závažných vám v sezoně 2015/16 chceme nabídnout více elánu a radosti. Nádhernou hudbu snoubící se s duchovním potěšením budeme spolu nalézat v inscenacích připravených pro jeden pohádkový večer v Národním divadle – stravinského slavíka a Čajkovského Jolanty. Abychom pokračovali v linii představování mladých domácích režisérských osobností, přizvali jsme ke spolupráci režiséra Dominika Beneše. Oba tituly hudebně nastuduje Brit Jan latham-koenig, jenž se pražskému opernímu publiku představil poprvé před pěti lety ve státní opeře svým tristanem a isoldou a nyní sklízí obdiv publika i odborné kritiky coby šéfdirigent moskevské Nové opery. snový svět zůstane na jevišti Národního divadla přítomen i v novém nastudování Martinů Julietty. Příběh odehrávající se v jižní Francii nám zprostředkuje režisérka, umělecká ředitelka Opery v Nice a dcera proslulého divadelníka Petera Brooka, irina Brook. Do Prahy přichází po úspěšných inscenacích v Deutsche Oper Berlin a Wiener staatsoper. téma lásky uprostřed revoluce jako smrtelně nebezpečnou kombinaci přinese do Národního divadla jeden z klenotů italského verismu, Giordanův Andrea Chénier. Dílo připravím společně s režisérem Michalem Dočekalem, který se opeře doposavad nevěnoval zajisté pouze z důvodu svého vytížení coby umělecký šéf Činohry naší první scény.

6

133. sezona

opera Přehršlí radosti vás zahrneme ve stavovském divadle, kterým se okouzlila maďarská režisérka a herečka Enikő Eszenyi, jež v Praze v letech 1999-2001 zaujala premiérami tří shakespearových komedií. Nyní pro nás připravuje Rossiniho Popelku, dílo vrcholného belcanta. Dirigentem inscenace bude představitel mladší generace Jan kučera. Belcanto ovládne hned na začátku sezony i státní operu. Belliniho Normu režijně uchopí teprve šestatřicetiletý japonský režisér žijící v Berlíně tomo sugao. kromě několika realizací v rodném Japonsku ho úspěšný intendant Andreas homoki přizval ke spolupráci v komische Oper Berlin a poté v Opernhaus Zürich. Debut na jevišti státní opery zaznamenáme i ve spojitosti s jednou z nejvýraznějších osobností české operní režie Jiřím heřmanem. Ujme se Pucciniho Madam Butterfly, kterou s orchestrem nastuduje hudební ředitel státní opery Martin leginus. Po ní dostane prostor velká francouzská opera podle shakesperovského dramatu Romeo a Julie. Pro režii jsme oslovili slávu Daubnerovou, která tak nápaditě uchopila v prosinci 2014 dvě opery Dmitrije šostakoviče na Nové scéně, a hudební nastudování jsme nabídli dirigentovi Marcovi Guidarinimu. Jeho Mefistofeles byl pro nás přesvědčivým důkazem o jeho vynikajících schopnostech. Mimořádnou událost chystáme na konec sezony 2015/16. Po esteticky přelomové salome uvedeme další stěžejní dílo Richarda strausse Elektra. Poprvé se v České republice představí režisér mezinárodního renomé, který mj. vytvořil před třemi lety pro londýnskou Covent Garden Wagnerův Prsten Niebelungův a nezapomenutelnou inscenaci Andrey Cheniéra v Bregenzu s monumentální citací malby J.-l. Davida. Našim přáním je získat pro titulní roli fenomenální britskou sopranistku susan Bullock. těším se na setkávání s vámi v našich divadlech a přeji mnoho povznášejících zážitků.

Petr kofroň, umělecký ředitel Opery Národního divadla a státní opery

2015/16



NÁRODNÍ DIVADLO

PREMIÉRA

igor stravinskij

Slavík Hudební pohádka o třech jednáních podle hanse Christiana Andersena libreto: Igor Stravinskij a Stěpan Mitusov

Petr iljič Čajkovskij

Jolanta

Lyrická opera o jednom jednání libreto: Modest Iljič Čajkovskij Dirigent: Jan Latham-Koenig Režie: Dominik Beneš Sbor a Orchestr Národního divadla

První opera igora stravinského a poslední opera Petra iljiče Čajkovského pocházejí ze zcela odlišných hudebních světů – Jolanta se ještě nese v duchu romantické noblesy, kterou známe z autorových oper, baletů a symfonií, zatímco o dvacet let mladší slavík již v sobě spojuje kouzlo impresionismu s hřmotným expresionistickým výrazem. Obě tato na první pohled vzdálená díla však mnohé spojuje, a to nejen pohádkový žánr, ale i jejich téma a, chcete-li, i poselství, které k pohádkám neodmyslitelně patří. Všemocný čínský císař vládne uprostřed neuvěřitelného luxusu, který člověka svazuje, dusí a otravuje svou vyumělkovaností, a nic netuší o prosté kráse přírody a jejích tvorů. Oči mu otevře teprve zpěv obyčejného slavíka. Princezna Jolanta je od narození slepá a její otec úzkostlivě dbá, aby se nikdy o své slepotě nedověděla. Žije proto v nádherné zahradě obehnané zdí a nikdo se před ní nesmí zmínit o světle, barvách či lidském zraku. Jednou však do zahrady vkročí rytíř Vaudémont, který se do slepé princezny zamiluje a vzbudí v ní touhu vidět. Přestože jde o díla dvou velkých mistrů světové hudby, nebyla ani jedna z těchto pohádkových oper dosud v Národním divadle nikdy inscenována. stravinského slavík zazněl pouze ve dvou koncertních provedeních roku 2010. k hudebnímu nastudování naší inscenace se do Prahy vrací proslulý britský dirigent Jan latham-koenig. Naopak poprvé bude v Národním divadle režírovat pozoruhodný talent české operní režie Dominik Beneš.

Premiéry 22. a 23. října 2015 v Národním divadle 

133. sezona

opera STAVOVSKÉ DIVADLO

PREMIÉRA

Gioacchino Rossini

Popelka Opera o dvou jednáních libreto: Jacopo Ferretti Dirigent: Jan Kučera Režie: Enikő Eszenyi Sbor a Orchestr Národního divadla

Jedno z nejhranějších děl mistra vrcholného belcanta Gioacchina Rossiniho mělo premiéru 25. ledna 11 v římském teatro Valle. Příběh vychází ze stejnojmenné pohádky francouzského spisovatele Charlese Perraulta, vydané poprvé roku 169 ve sbírce Pohádky mé matky husy. tak jako mnoho jiných, kteří se Perraultovou pohádkou inspirovali, vyprávějí Ferretti s Rossinim Popelku po svém, a nabízejí tak inscenátorům pestrou škálu situací od dojemných po komické, stejně jako vděčné typy postav s jejich skvělými hudebními čísly. Za všechny si připomeňme Popelčinu árii Nacqui all'affanno… Non più mesta, proslavenou mnoha světovými pěvkyněmi. Příslibem originálního a poutavého jevištního ztvárnění je osobnost maďarské režisérky a herečky Enikő Eszenyi, kterou si pražské publikum může pamatovat jako autorku úspěšných shakespearovských inscenací ve stavovském divadle (komedie omylů, Mnoho povyku pro nic a Večer tříkrálový), ale také jako herečku ve Wilsonově opusu 1914. hudební nastudování bylo svěřeno mladému českému dirigentovi Janu kučerovi. V Národním divadle byla Popelka uvedena dosud pouze v jediné inscenaci v roce 1932. Premiéry 21. a 22. ledna 2016 ve Stavovském divadle

2015/16

9

NÁRODNÍ DIVADLO

PREMIÉRA

Bohuslav Martinů

Juliette (Snář) Lyrická opera o třech jednáních libreto: Bohuslav Martinů podle divadelní hry Georgese Neuveuxe Dirigent: Jaroslav Kyzlink Režie: Irina Brook Sbor a Orchestr Národního divadla

Opera Juliette (snář) Bohuslava Martinů je úzce spojena s Národním divadlem, její světová premiéra se totiž uskutečnila právě zde 16. března 193 v hudebním nastudování Václava talicha a v režii Jindřicha honzla, významných uměleckých osobností 1. poloviny 20. století. Předlohou libreta je hra francouzského surrealistického dramatika Georgese Neveuxe Juliette ou la Clé de songes (Julie aneb snář), jejíž premiéra se uskutečnila v pařížském théâtre de l’Avenue v roce 1930 a už o dva roky později ji v překladu Jindřicha hořejšího uvedl na jeviště stavovského divadla režisér Jiří Frejka s Jiřinou šejbalovou a Eduardem kohoutem v hlavních rolích. Martinů se do psaní českého libreta a kompozice Julietty pustil koncem jara 1936 a v lednu následujícího roku ji dokončil. Během tohoto období vedl korespondenci s Jindřichem honzlem a Václavem talichem, který operu přijal k provozování v březnu 193. Odehrává se v poetické a fantastické atmosféře snu, v němž nic nedává smysl a zároveň vše je docela skutečné a vše něco znamená. Mladý pařížský knihkupec Michel přijíždí do jakéhosi podivného městečka, aby našel dívku Juliettu, jejíž hlas kdysi kdesi zaslechl. Jeho sen se mu ale stále více vymyká z rukou a žije si úplně po svém... Pro současnou inscenaci byla oslovena britská herečka a režisérka irina Brook, dcera slavného divadelníka Petera Brooka, která sama dosáhla mnoha úspěchů na mezinárodní scéně. k jejím nejnovějším operním inscenacím patří produkce v Deutsche Oper Berlin a Vídeňské státní opeře. Premiéry 24. a 25. března 2016 v Národním divadle

10

133. sezona

opera NÁRODNÍ DIVADLO

PREMIÉRA

Umberto Giordano

Andrea Chénier Historické drama o čtyřech jednáních libreto: Luigi Illica Dirigent: Petr Kofroň Režie: Michal Dočekal Sbor a Orchestr Národního divadla

Jeden z klenotů italského verismu, Giordanova opera Andrea Chénier byla uvedena v Národním divadle jako žhavá novinka v roce 19, pouhý rok po světové premiéře v milánské scale a tři měsíce po její premiéře v hamburku, kterou řídil Gustav Mahler. Od té doby v Národním divadle nikdy nezazněla. strhující dramatická hudba i vypjatá emotivita a atmosféra příběhu z doby Francouzské revoluce ji ovšem řadí mezi vrcholy dobové operní tvorby. Její styl je nezaměnitelně italský, ve zvukové barevnosti a melodice blízký Puccinimu, v údernosti davových scén zase pozdnímu Verdimu. O úzké spřízněnosti s Puccinim svědčí koneckonců i jméno libretisty – luigi illica byl mimo jiné spoluautorem Bohémy, tosky či Madam Butterfly. Pro Giordana sepsal fiktivní příběh skutečného francouzského básníka André Chéniera, jedné z posledních obětí Robespierrovy hrůzovlády v letech 193-194. Giordanova opera je dramatem milostného trojúhelníku, v němž stojí aristokratka Maddalena, sluha Gérard a básník Chénier. Zprvu nevinné flirtování se vlivem revolučních událostí promění v zoufalou a zběsilou vášeň – pronásledovaná Maddalena vyznává v tajných dopisech Chénierovi lásku, Gérard, nyní čelný představitel jakobínského režimu, zneužívá své moci k osobním zájmům o Maddalenu a snílek Chénier uprostřed revolučního teroru stále věří ve svobodu, inspiraci a lásku. láska uprostřed revoluce je však smrtelně nebezpečná věc. inscenace bude dílem dirigenta a uměleckého ředitele Opery Národního divadla Petra kofroně a činoherního režiséra Michala Dočekala. Premiéry 5. a 6. května 2016 v Národním divadle

2015/16

11

KONCERTY

Operní galakoncert k 50. výročí založení Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech ec Dirigent: Libor Pešek Orchestr Národního divadla 8. listopadu 2015 v Národním divadle

Adventní koncerty v Národním divadle Dirigent: David Švec Kühnův dětský sbor Orchestr Národního divadla 29. listopadu, 6., 13. a 20. prosince 2015

Mozartovy narozeniny 2016 Simona Houda Šaturová Orchestr Národního divadla 27. ledna 2016 ve Stavovském divadle

12

133. sezona

opera NÁRODNÍ DIVADLO

Bedřich smetana

Prodaná nevěsta Komická opera o třech jednáních libreto: Karel Sabina Dirigent: Jaroslav Kyzlink / David Švec Režie: Magdalena Švecová Choreografie: Ladislava Košíková scéna: Petr Matásek kostýmy: Zuzana Přidalová sbormistr: Pavel Vaněk Sbor a Orchestr Národního divadla Ve spolupráci s Divadlem Continuo

V Prodané nevěstě vytvořil Bedřich smetana zakladatelské dílo moderní české opery, které záhy přesáhlo domácí rámec a stalo se trvalou součástí světového operního repertoáru. Evergreen českého divadla a hudby v jubilejní 20. inscenaci Národního divadla je poprvé v historii divadla režírován ženou. inscenace nejde ani cestou provokativní či skandální interpretace, ani cestou konvenční nápodoby zastaralých vzorů. Groteskní, ale také velmi dojemný příběh Prodané nevěsty je Magdalenou švecovou uchopen s něhou, inteligentním vtipem a nadsázkou i s pochopením pro dávno zmizelý řád (i neřád) lidských životů na české vesnici. Charakteristickým prvkem inscenace jsou mimo jiné kostýmy Zuzany Přidalové, inspirované rostlinnými a zvířecími motivy, i stylová choreografie ladislavy košíkové, plná energie a bezprostřednosti.

2015/16

13

NÁRODNÍ DIVADLO

Bedřich smetana

Libuše Slavnostní opera o třech jednáních libreto: Josef Wenzig a Ervín Špindler Dirigent: Robert Jindra Režie: Petr Novotný scéna: Ivo Žídek ml. kostýmy: Irena Greifová sbormistr: Pavel Vaněk Sbor a Orchestr Národního divadla

libuše není jen slavnostní operou, nýbrž představuje také významný symbol české národní kultury. Bedřich smetana dokončil tuto operu v roce 12, na jevišti však zazněla až o devět let později při prvním otevření Národního divadla. toto dílo je určeno především pro slavnostní příležitosti a i dnes je v Národním divadle uváděno pouze ve významné dny a o státních svátcích. smetana v něm zpracoval mytický příběh o bájné české kněžně a sporu dvou bratří, ústící v akt smíření a obraz věštby radostné budoucnosti českého národa. libuše je nerozlučně spjata s moderními českými dějinami i dějinami Národního divadla, kde mnohokrát v minulosti zazněla jako dílo zcela mimořádné svým humanistickým a společenským poselstvím.

14

133. sezona

opera NÁRODNÍ DIVADLO

Antonín Dvořák

Jakobín Opera o třech jednáních libreto: Marie Červinková-Riegrová Dirigent: Zbyněk Müller / David Švec Režie: Jiří Heřman scéna: Pavel Svoboda světelný design: Daniel Tesař kostýmy: Alexandra Grusková Choreografie: Lucie Holánková sbormistři: Pavel Vaněk a Jiří Chvála Kühnův dětský sbor Sbor a Orchestr Národního divadla

Dvořákův Jakobín je jednou z nejoblíbenějších a nejuváděnějších českých oper. Příběh, líčící na jedné straně poměry českého maloměsta a na straně druhé návrat „podezřelého“ emigranta zpět do vlasti, je díky Dvořákovu hudebnímu géniu nesen v atmosféře humorného nadhledu a sebeironie, ale i melancholie a sentimentu. Jako v mnoha jiných podobně laděných českých dramatických dílech končí i zde všechny nakupené a vyhrocené konflikty smířlivě a vlídně. Vedle tradičně uváděného názvu této Dvořákovy opery klade režisér Jiří heřman na stejnou úroveň i málo známý, původní název její libretní předlohy Matčina píseň. ten totiž vlastně mnohem výstižněji naznačuje to, s čím se v Dvořákově opeře setkáme – s něhou, velkorysostí, láskyplnou péčí, ale také se schopností hudby obměkčit zatvrzelá srdce. hravá a poetická inscenace nás přivádí do všem dobře známého školního prostředí, kde vládne dobrosrdečný pan učitel Benda. Ve školních lavicích je dost místa pro děti i pro dávno dospělé!

2015/16

15

NÁRODNÍ DIVADLO

Antonín Dvořák

Čert a Káča Opera o třech jednáních libreto: Adolf Wenig Dirigent: Jan Chalupecký Režie: Marián Chudovský scéna a kostýmy: Adolf Born Choreografie: Daniel Wiesner sbormistr: Pavel Vaněk Sbor a Orchestr Národního divadla

Námět roztomilé pohádkové opery Čert a káča vychází ze stejnojmenné pohádky Boženy Němcové o drzé a nebojácné káče, vychytralém ovčáku Jirkovi a oklamaném čertu Marbuelovi. Dvořákovi se v ní podařilo mistrně vytvořit kontrastní scény lidově jadrné, čertovsky ohnivé i dvorsky vznešené. Díky jeho geniální vynalézavosti v práci s hudebními motivy a v instrumentaci orchestru je Čert a káča dílo veskrze originální, v mnohém přesahující předchozí Dvořákovu operní tvorbu. scéna a kostýmy Adolfa Borna propůjčují naší inscenaci nezaměnitelný punc tohoto originálního a oblíbeného výtvarníka.

16

133. sezona

opera NÁRODNÍ DIVADLO

Antonín Dvořák

Rusalka Lyrická pohádka o třech jednáních libreto: Jaroslav Kvapil Dirigent: Jaroslav Kyzlink / Zbyněk Müller Režie: Jiří Heřman Choreografie: Jan Kodet scéna: Jaroslav Bönisch světelný design: Daniel Tesař kostýmy: Alexandra Grusková sbormistr: Pavel Vaněk Sbor a Orchestr Národního divadla

Dvořákova Rusalka je skutečným klenotem české opery, který si získává diváky po celém světě. skladatelova vroucí melodika, něžná i dramaticky vypjatá, jeho mistrná práce s hudebními motivy a plnokrevná instrumentace orchestru spolu s pohádkovým libretem Jaroslava kvapila, upomínajícím na prosté a zároveň nesmírně působivé Erbenovy balady, činí z Rusalky dílo přímo úchvatné krásy, oslovující publikum bez věkových hranic. Rusalku bývá zvykem považovat za „pouhou“ pohádku. Fantastičnost jejího děje a postavy lesních žínek, vodníka, vil nebo ježibaby pohádkové bezesporu jsou. Přes svou pohádkovost však toto vrcholné Dvořákovo dílo v sobě nese do pohádkových obrazů zašifrované hluboké poselství o základním uspořádání sil, živlů, energií a vášní v přirozeném, tedy i lidském světě.

2015/16

1

NÁRODNÍ DIVADLO

leoš Janáček

Z mrtvého domu Opera o třech jednáních libreto: Leoš Janáček podle F. M. Dostojevského Dirigent: Robert Jindra Režie: Daniel Špinar scéna: Lucia Škandíková kostýmy: Iva Němcová světelný design: Martin Špetlík Choreografie: Radim Vizváry sbormistři: Martin Buchta a Miriam Němcová Sbor a Orchestr Národního divadla

Poslední opera leoše Janáčka je inspirovaná románem F. M. Dostojevského Zápisky z mrtvého domu. Do něj Dostojevskij přetavil vlastní zkušenost politického vězně se sibiřským trestaneckým lágrem i se širokou škálou lidí odsouzených za nejrůznější zločiny. Janáček tentokrát nechal stranou jím až dosud stále znovu zhudebňované příběhy velkých ženských dramatických postav a uzavřel se do světa mužského „zločinu a trestu“. Z metafory „mrtvého domu“ vyrůstá i Janáčkovo zvláštní, jakoby antidramatické pojetí této opery. Život v lágru je sice vylíčen bohatě a velmi realisticky, ale to vše je pouhá kulisa, stále znovu se opakující a ubíjející rituál, předstíraný život. Ve skutečnosti vnímají vězni jako svůj pravý život jen svou minulost a přímo s posedlostí se do ní vracejí v mnohdy otřesných vyprávěních, aby se ujistili, že ještě žijí.

1

133. sezona

opera NÁRODNÍ DIVADLO

leoš Janáček

Její pastorkyňa Opera o třech jednáních libreto: Leoš Janáček podle hry Gabriely Preissové Dirigent: Robert Jindra Režie: Jiří Nekvasil scéna a kostýmy: Daniel Dvořák sbormistr: Pavel Vaněk Sbor a Orchestr Národního divadla

spolu se smetanovou Prodanou nevěstou a Dvořákovou Rusalkou tvoří Její pastorkyňa trojici nejoblíbenějších českých děl světového operního repertoáru. Janáčka hluboce oslovilo realistické drama české spisovatelky Gabriely Preissové, která se však skladatelovu úmyslu námět zhudebnit zpočátku bránila. Velmi dlouhá a komplikovaná cesta vzniku Janáčkovy Její pastorkyně byla později korunována obrovským úspěchem na domácích i zahraničních scénách. Janáček se svým smyslem pro zemitou dramatičnost i s velkým soucitem vykreslil lidské vztahy utvářené prostředím drsného světa uzavřené vesnické komunity, kde člověk žije na očích druhým. to zasahuje do života dívky Jenůfy a především řídí jednání její nevlastní matky kostelničky, která se za každou cenu snaží udržet si pověst ctnostné ženy a respekt celé vesnice. Činí tak paradoxně tajnou vraždou Jenůfčina nemanželského dítěte.

2015/16

19

NÁRODNÍ DIVADLO

leoš Janáček

Příhody lišky Bystroušky Opera o třech jednáních libreto: Leoš Janáček podle novely Rudolfa těsnohlídka Dirigent: Robert Jindra / Zbyněk Müller Režie: Ondřej Havelka scéna: Martin Černý kostýmy: Kateřina Štefková sbormistr: Martin Buchta Sbor a Orchestr Národního divadla

Po více než deseti letech se na repertoár Národního divadla vrátila Janáčkova slavná „filosofická revue“ o zvířatech a lidech, o touze, zklamání ze života i moudrém smíření s věčnou přírodou. Příhody lišky Bystroušky, inspirované novinovým seriálem Rudolfa těsnohlídka a stanislava lolka, převedeným s velkým pochopením, citem i nadsázkou do operní podoby, jsou titulem s velkým diváckým potenciálem. svým vtipem, myšlenkovou hloubkou i emotivitou může oslovit dospělé publikum stejně jako svou malebností a výpravností publikum dětské. toto Janáčkovo dílo je ve světě jednou z nejslavnějších českých oper a je uváděno stále znovu a znovu. Ondřej havelka ve své inscenaci na jedné straně hravě a poeticky ztvárňuje groteskní zvířecí svět i svět rázovitých lidiček, na druhé straně však také míří pod povrch pouhé malebnosti a ukazuje, že mezilidské vztahy ani v této Janáčkově opeře zdaleka nejsou tak idylické, jak by se mohlo zdát.

20

133. sezona

opera NÁRODNÍ DIVADLO

Marko ivanović

Čarokraj Rodinná operní expedice na motivy knihy Geralda Durrella Mluvící balík libreto: Radek Malý, Ivan Arsenjev a Petr Forman Dirigent: Marko Ivanović / David Švec Režie: Petr Forman scéna: Andrea Sodomková a Matěj Forman kostýmy: Andrea Sodomková světelný design a projekce: Dáda Němeček Choreografie: Veronika Švábová sbormistr: Martin Buchta Sbor a Orchestr Národního divadla

když v roce 194 vydal britský spisovatel a přírodovědec Gerald Durrell svou knihu Mluvící balík, stal se pro své čtenáře objevitelem fantastické říše s názvem Mytologie, v níž žijí bájní tvorové a bytosti, rostou podivuhodné květiny a vládnou neobvyklé přírodní zákony. O několik desítek let později se tým v čele se skladatelem Markem ivanovićem a bratry Petrem a Matějem Formanovými rozhodl v Durrellově bádání po svém pokračovat. V podzemí Národního divadla objevili tajný vchod do Mytologie, pro niž zavedli český název Čarokraj, a jali se zkoumat, co se tam od Durrellových dob odehrálo nového. Zjistili, že mytologické bytosti se dorozumívají zpěvem a že se každých padesát let scházejí k velké slavnosti, při níž jsou noví obyvatelé zapisováni do kouzelné Zpívající knihy. Náš badatelský tým se rozhodl fantastické tvory přemluvit a přivést je na samotné jeviště Národního divadla před zraky malých i velkých diváků. Vypravte se s námi do Čarokraje a kromě slavnosti tajemných zvířat a bytostí navštivte i tajemné podzemí Národního divadla! Poslechněte si, jak se zpívá v Čarokraji!

2015/16

21

NÁRODNÍ DIVADLO

Modest Petrovič Musorgskij

Boris Godunov Opera o osmi obrazech libreto: M. P. Musorgskij podle A. s. Puškina a N. M. karamzina Dirigent: Petr Kofroň / Jan Chalupecký Režie: Linda Keprtová scéna: Jan Štěpánek kostýmy: Eva Jiřikovská světelný design: Martin Bronec a Pavel Kremlík sbormistři: Pavel Vaněk, Lukáš Vasilek a Jiří Chvála Sbor a Orchestr Národního divadla Pražský filharmonický sbor a Kühnův dětský sbor

Přestože jedna z nejslavnějších historických oper všech dob nese jméno po významném ruském carovi, Boris Godunov zdaleka není jedinou hlavní postavou Musorgského operní fresky. Podobně jako Puškinova dramatická předloha je i její operní verze shakespearovskou, mnohoznačnou a mnohovrstevnatou studií lidské společnosti na prahu krize – krize autorit, krize tradic a zákonů, krize mravní. Puškin nazval svou hru ironicky „komedií o skutečné bídě moskevského státu, o caru Borisovi a o Griškovi Otrepjevovi“. Je to ovšem komedie, z níž mrazí. Po smrti posledních Rurikovců, ivana hrozného a jeho synů Fjodora a malého Dimitrije, je ruský trůn prázdný. V době, kdy neexistuje právoplatný dědic trůnu, je právoplatný ten, kdo pro svou právoplatnost více udělá a zná zásadu o účelu světícím prostředky. kdo si nakloní na svou stranu nevzdělaný lid snadno věřící báchorkám? kdo se lépe vyrovná s podrazy bojarů podílejících se na správě země? kdo v sobě dokáže neprobudit svědomí? Přichází čas Grišků, čas samozvanců.

22

133. sezona

opera NÁRODNÍ DIVADLO

Georges Bizet

Carmen Opera o čtyřech jednáních libreto: Henri Meilhac a Ludovic Halévy Dirigent: Robert Jindra / Zbyněk Müller Režie: Jozef Bednárik scéna: Vladimír Čáp kostýmy: Ľudmila Várossová sbormistr: Pavel Vaněk Sbor a Orchestr Národního divadla Kühnův dětský sbor

Carmen je jednou z nejúspěšnějších stálic operního repertoáru a její autor, francouzský skladatel Georges Bizet, díky ní dosáhl světové proslulosti, přestože drtivá většina jeho děl dávno upadla v zapomnění. Bizetova poslední opera byla poprvé uvedena s nevalným ohlasem v Paříži v roce 15. krátce nato šestatřicetiletý autor náhle zemřel a o budoucím triumfu své opery se nikdy nedověděl. Příběh o divoké cikánce Carmen, jejíž lásku nikdy nikdo nezíská natrvalo a jejíž nespoutaný život skončí rukou odmítnutého milence, vojáka Dona Josého, zpracoval Bizet geniálním způsobem podle stejnojmenné novely francouzského spisovatele Prospera Mériméa. tuto operu plnou smyslných a vroucích melodií rozehrál v Národním divadle režisér Jozef Bednárik do velkolepé divadelní podívané.

2015/16

23

NÁRODNÍ DIVADLO

Giuseppe Verdi

Traviata Opera o čtyřech jednáních libreto: Francesco Maria Piave Dirigent: Jaroslav Kyzlink / Zbyněk Müller Režie: Jana Kališová scéna: Miloň Kališ kostýmy: Jan Růžička sbormistr: Pavel Vaněk Sbor a Orchestr Národního divadla

Operní příběh volně zpracovaný podle Dumasova románu Dáma s kaméliemi o nemocné kurtizáně Violettě a její marné touze vymanit se z konvencí dobové společnosti dojímá posluchače již více než 150 let. Je typickým reprezentantem romantické opery, zkoumající a velmi často obhajující život člověka, který je společností respektován pouze tehdy, pokud jí přináší zisk, a který se nakonec stává obětí bezohlednosti a společenských pravidel. Na rozdíl od Dumase nepojímá Verdi hlavní postavu své opery jako ženu toužící po naprosté nezávislosti na druhých, nýbrž jako tragickou hrdinku obětující se pro osudovou lásku k milovanému muži. Jímavá Verdiho hudba romanticky idealizuje nešťastnou lásku Violetty k Alfrédovi a oslovuje více než teatrální efektností především hlubokou a emotivní lyrikou.

24

133. sezona

opera STAVOVSKÉ DIVADLO

Wolfgang Amadeus Mozart

Kouzelná flétna Singspiel o dvou jednáních libreto: Emanuel Schikaneder Dirigent: Jaroslav Kyzlink / David Švec Režie: Vladimír Morávek scéna: Miroslav Huptych a Martin Ondruš kostýmy: Tomáš Kypta sbormistři: Martin Buchta a Adolf Melichar Pohybová spolupráce: Leona Qaša Kvasnicová Sbor a Orchestr Národního divadla

Poslední divadelní kus Wolfganga Amadea Mozarta byl určen pro lidové publikum Divadla na Vídeňce, kde byl poprvé uveden 30. září 191. Autoři vyšli z tradice starovídeňské kouzelné opery, jednoho z typů singspielu, zpěvohry kombinující zpívané a mluvené pasáže, v němž vedle postav ze světa lidí vystupovaly různé pohádkové bytosti i zvířata a své uplatnění našly i efekty jevištních mašinérií. kouzelná flétna se stala nejslavnější ukázkou tohoto žánru nejen díky pohádkovému příběhu, v němž princ tamino za pomoci kouzelné flétny a komického společníka Papagena hledá cestu k princezně Pamině, dceři královny noci, ale také díky odkazům na zednářskou symboliku a v neposlední řadě díky Mozartově okouzlující hudbě. Cestu do Prahy našla opera rok po vídeňské premiéře a poprvé byla hrána v budově dnešního stavovského divadla 25. října 192. Nová inscenace renomovaného českého režiséra Vladimíra Morávka je příslibem nevšedního divadelního zážitku.

2015/16

25

STAVOVSKÉ DIVADLO

Wolfgang Amadeus Mozart

Únos ze serailu Singspiel o třech jednáních libreto: Christoph Friedrich Bretzner a Johann Gottlieb Stephanie ml. Dirigent: David Švec Režie: Joël Lauwers scéna a kostýmy: Etienne Pluss sbormistr: Martin Buchta Sbor a Orchestr Národního divadla

singspiel Únos ze serailu (Die Entführung aus dem serail), stojící na začátku Mozartova vrcholného období, vznikl na objednávku císaře Josefa ii. pro vídeňský Burgtheater. Na tomto díle Mozartovi nesmírně záleželo, bylo totiž jeho první zpěvohrou, kterou se ve Vídni prezentoval jako nezávislý a samostatný umělec bez závazků vůči svému někdejšímu salcburskému zaměstnavateli i bez těsných vazeb na svého až příliš starostlivého otce. Únos ze serailu svým tématem a zhudebněním v sobě nese mnohé z autorovy osobní revolty, i zde postavy příběhu touží po svobodě a útěku ze zajetí a narážejí na zlobu a aroganci, i zde – když už se před nimi cesta na svobodu otevřela – bojují s pochybnostmi o svých blízkých i o sobě. Jak je ovšem u Mozarta zvykem, melancholické či tísnivé momenty se střídají s odlehčenými, humornými až groteskními. Příběh o konstanci a její služebné Blondě, unesených tureckým pašou selimem do jeho harému, z nějž jsou složitě vysvobozovány svými nápadníky Belmontem a Pedrillem, je variací na mozartovsky životodárné téma hledání svobodné přirozenosti a rovnováhy v mezilidských vztazích a pochopitelně nejvíce ve vztahu mezi ženou a mužem. Propracování charakterů a hudební virtuozita sólových partů staví Mozartův singspiel vysoko nejen nad díla jeho současníků, ale potvrzují i přední skladatelovo místo mezi dramatickými umělci všech dob.

26

133. sezona

opera STAVOVSKÉ DIVADLO

Wolfgang Amadeus Mozart

Figarova svatba Komická opera o čtyřech jednáních libreto: Lorenzo da Ponte Dirigent: Jan Chalupecký / Robert Jindra / Jakub Klecker Režie: Josef Průdek scéna: Ján Zavarský kostýmy: Eva Farkašová-Zálešáková sbormistr: Martin Buchta Choreografie: Daniel Wiesner Sbor a Orchestr Národního divadla

světoznámá operní verze Beaumarchaisovy „zakázané“ divadelní hry se zrodila ve Vídni roku 16. Mozart si tento námět vybral sám a o libreto požádal italského básníka lorenza da Ponteho. Figarova svatba je osudově spojena s Prahou. Přestože se světová premiéra opery konala ve Vídni, teprve v Praze zažila svůj první skutečný triumf, díky němuž divadelní impresário Bondini u Mozarta objednal operu určenou speciálně pro Prahu – tou byl později proslavený Don Giovanni. Je málo oper, které mají tak bohatý a zamotaný děj jako právě Figarova svatba. Podtitul stejnojmenné Beaumarchaisovy předlohy „Bláznivý den“ trefně vystihuje její charakter. V této opeře o žárlivosti a lásce je Mozartem mistrovsky zpracována celá galerie postav a postaviček v čele s panským sluhou a vtipálkem Figarem, který se se svým děvčetem, komornou Zuzankou, dokáže postavit libovůli a nenapravitelnému sukničkářství hraběte Almavivy.

2015/16

2

STAVOVSKÉ DIVADLO

Wolfgang Amadeus Mozart

Don Giovanni Komedie o dvou jednáních libreto: Lorenzo da Ponte Dirigent: Jan Chalupecký / David Švec Režie: SKUTR (Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský) scéna: Jakub Kopecký kostýmy: Linda Boráros sbormistr: Pavel Vaněk Sbor a Orchestr Národního divadla

Opera Don Giovanni, stavovské divadlo a dlouholetá mozartovská tradice patří k vůbec největším chloubám pražských kulturních dějin. stavovské divadlo je světově unikátním místem, je totiž jediným dochovaným a stále plně funkčním divadlem, v němž se konala světová premiéra Mozartovy opery a v němž zároveň autor své dílo osobně dirigoval. touto premiérou byla – jak známo – v roce 1 právě „opera oper“ Don Giovanni a k výjimečnosti stavovského divadla přispívá i to, že je v něm tato opera hrána po dlouhá desetiletí dodnes. světová premiéra Dona Giovanniho 29. října 1 zaznamenala velkolepý úspěch a nová opera v Praze zahájila svoji cestu za světovým úspěchem a obdivem. V Národním divadle je tato Mozartova „pražská“ opera jedním z nejhranějších titulů. Mozartova a da Ponteho opera je dílem přímo shakespearovské mnohoznačnosti, prolíná grotesku s tragédií, „vysoké“ s „nízkým“ a vyvolává filozofické úvahy stejně samozřejmě, jako skýtá zábavu plnou vzrušení i humoru. Opera Národního divadla nabízí v moderním pojetí režijního tandemu skUtR novou interpretaci příběhu o tomto obdivovaném i zatracovaném „věčném prostopášníkovi“, rebelovi či provokatérovi a narušiteli „veřejného pořádku“.

2

133. sezona

opera STAVOVSKÉ DIVADLO

Wolfgang Amadeus Mozart

Così fan tutte Komedie o dvou jednáních libreto: Lorenzo da Ponte Dirigent: Robert Jindra / Jan Chalupecký Režie: Martin Čičvák scéna: Tom Ciller kostýmy: Marija Havran sbormistr: Martin Buchta Sbor a Orchestr Národního divadla

Così fan tutte je Mozartovou poslední a nejintimnější italskou komedií. libreto lorenza da Ponteho, plné ironie a (nejen) k ženám věru nelichotivé, měl původně zhudebnit Antonio salieri, který však svůj záměr v samém počátku vzdal. Mozart v da Ponteho velice komorním příběhu naopak nalezl svůj živel a s pouhými šesti postavami vytvořil na přelomu let 19-90 hudebně neuvěřitelně bohaté dílo patřící k vrcholům jeho tvorby. Opera Così fan tutte (neboli takové jsou všechny) s podtitulem škola milenců je hořkou komedií zkoumající lidskou přelétavost, bezbrannost vůči vlastním citům a povahu lásky, která je – věrnost nevěrnost – vlastně vždy naprosto „upřímná“. slovenskočeský režisér Martin Čičvák prověřuje nadčasovost tohoto „krutého žertu” a v symbolickém kruhovém prostoru rozehrává doslova kolotoč milostných lapálií.

2015/16

29

NÁRODNÍ DIVADLO / STAVOVSKÉ DIVADLO / STÁTNÍ OPERA

Opera nás baví Cyklus zábavných a vzdělávacích pořadů pro děti a rodiče

krásami a zajímavostmi operního světa vás provede sama autorka těchto pořadů, emeritní sólistka Opery Národního divadla, paní Jiřina Marková. každý měsíc máte možnost nahlédnout do hudebních a divadelních tajů opery, seznámit se s hudebními nástroji, podívat se zblízka na divadelní kostýmy a dokonce si vyzkoušet, jaké to je, stát na jevišti Národního nebo stavovského divadla či státní opery. Všechny pořady doprovázejí také veselé obrázky Jiřího Votruby. Děti se mohou zúčastnit nejrůznějších soutěží s hudební a divadelní tematikou a vyhrát například volné vstupenky do Národního divadla pro celou rodinu. Aktuální program sledujte na www.narodni-divadlo.cz/cs/opera-nas-bavi

30

133. sezona

opera NOVÁ SCÉNA

Jan kučera

Rudá Marie Komorní opera o třech obrazech podle rozhlasového seriálu o rodince tlučhořových text: Oldřich Kaiser a Jiří Lábus Dirigent: Jan Kučera Režie: Viktorie Čermáková scéna: Jan Štěpánek kostýmy: Zuzana Bambušek Krejzková světelný design: Jan Štěpánek

současný mladý český skladatel a dirigent Jan kučera patří k oddaným obdivovatelům kultovního rozhlasového seriálu Rodinka aneb Byli jsme a budem (později tlučhořovi). Jeho obdiv k tomuto seriálu Oldřicha kaisera a Jiřího lábuse jde dokonce tak daleko, že zpaměti a doslovně ovládá řadu pokračování. V roce 2009 se rozhodl, že seriálu složí poctu, a to formou nejdůstojnější – kompozicí opery. Za předlohu k ní zvolil epizodu s názvem staliňák, pojednávající o starých zarytých vyznavačích komunistického režimu, kteří se tajně scházejí v podzemním bunkru a opět vyhlížejí lepší zítřky. tuto černou, či spíše rudou grotesku uvádíme ve světové premiéře a ve stylovém prostředí Nové scény.

2015/16

31

NOVÁ SCÉNA

Dmitrij šostakovič

Orango & Antiformalistický jarmark Dirigent: Jan Kučera Režie: Sláva Daubnerová scéna a kostýmy: Marija Havran světelný design: Pavel Kotlík Videoart: Lukáš Kodoň sbormistr: Marek Vorlíček Spoluúčinkuje Kühnův smíšený sbor klavír: Martin Levický, Jan Kučera

Dvě extravagantní skladby Dmitrije šostakoviče dávají jednu z možných odpovědí na otázku, o čem má být opera poté, co definitivně skončila epocha romantismu. Z ambiciózní avantgardní opery Orango o polidštění opice zůstal jen výmluvný fragment. Antiformalistický jarmark je pak šostakovičovým hořce groteskním protestem proti vládě hlupáků v sovětské kultuře a vůbec všude.

32

133. sezona

opera

ORANGO, Roman Janál – foto: hana smejkalová

33

Státní opera

sAlOME, Gun-Brit Barkmin – foto: hana smejkalová

34

opera

35

STÁTNÍ OPERA

PREMIÉRA

Vincenzo Bellini

Norma Tragická opera o dvou jednáních libreto: Felice Romani Dirigent: Enrico Dovico Režie: Tomo Sugao Sbor a Orchestr Státní opery

V první polovině 19. století byla v operních představeních nejdůležitější krása zpěvu, „bel canto“, pěvecké mistrovství propojující svrchovanou techniku s emotivním přednesem, a umění legendárních primadon té doby se pro operní skladatele stalo nevysychající inspirací. U zrodu Normy, nejznámější opery italského skladatele Vincenza Belliniho (101–135), stála fenomenální italská sopranistka Giuditta Pasta (19–165), kterou po řadě zahraničních úspěchů čekala milánská la scala; pro svůj debut si přála novou operu od Belliniho. libretista Felice Romani použil svůj starší text psaný podle tragédie francouzského dramatika Alexandre soumeta Norma čili Vražda dítek (Norma ou l’infanticide); antický příběh se odehrává v době římské okupace Galie, hlavní zápletka se točí kolem tajného manželství galské kněžky Normy s římským prokonzulem Pollionem. O obrovský úspěch premiéry v la scale 26. 12. 131 se zasloužila i Giuditta Pasta, byť zpočátku part Normy kvůli jeho extrémní obtížnosti odmítala. Do Prahy Norma doputovala už v roce 135, kdy zazněla italsky ve stavovském divadle. Národní divadlo nejprve převzalo inscenaci z Prozatímního divadla a uvedlo ji v českém překladu Václava Aloise svobody 5. 10. 14. V budově dnešní státní opery Belliniho Norma nezazněla celých 110 let. Novou inscenaci ve státní opeře vytvoří mladý japonský operní režisér tomo sugao spolu s vynikajícím slovenským scénografem Borisem kudličkou.

Premiéry 2. a 4. října 2015 ve Státní opeře

36

133. sezona

opera STÁTNÍ OPERA

PREMIÉRA

Giacomo Puccini

Madama Butterfly Tragédie o třech jednáních libreto: Giuseppe Giacosa a Luigi Illica Dirigent: Martin Leginus Režie: Jiří Heřman Sbor a Orchestr Státní opery

„Butterfly“ je bezesporu jednou z divácky nejúspěšnějších a zároveň umělecky nejcennějších oper všech dob. Z Pucciniho děl má přitom snad tu nejjednodušší, vlastně až banální zápletku – americký „yankee“, námořní důstojník F. B. Pinkerton, okouzlen malebným japonským prostředím a patnáctiletou dívkou Čo Čo san, zvanou Motýlek (Butterfly), se rozhodne oženit a strávit se svou novou ženou v Nagasaki líbánky. Brzy ji však opustí a teprve po dlouhé době se vrátí, aby odvezl dítě, které mu Čo Čo san mezitím porodila. Puccini se tentokrát vzdal složitého děje a hlučných dramatických událostí a v tomto ryze komorním příběhu vsadil na psychologii postav, kterou jeho hudba rozkrývá do nejmenších detailů, záchvěvů i obrovských emotivních vzepětí, na podstatný kontrast mezi japonskou a „západní“ mentalitou, kterou trefně vystihuje mimo jiné i mnohokrát a překvapivě obměňovanou citací hymny UsA, a konečně na působivou kresbu japonského koloritu, v němž se celý příběh odehrává. Název opery je převzat z proslulé stejnojmenné povídky amerického právníka a spisovatele Johna luthera longa, která se nejprve stala předlohou pro činohru newyorského producenta a dramatika Davida Belasca. Právě tato hra pak byla přímou inspirací pro jednu z nejslavnějších autorových oper. Po neúspěšné premiéře „Butterfly“ v milánské scale Puccini své dílo v letech 1904–190 celkem čtyřikrát přepracoval, než se stalo doslova světovým operním hitem. Novou inscenaci, která bude nástupkyní stávající, po tři desítky let uváděné „Butterfly“, nastuduje dirigent a hudební ředitel státní opery Martin leginus spolu s renomovaným operním režisérem Jiřím heřmanem.

Premiéry 4. a 9. února 2016 ve Státní opeře

2015/16

3

STÁTNÍ OPERA

PREMIÉRA

Charles Gounod

Romeo a Julie Opera o pěti jednáních libreto: Jules Barbier a Michel Carré podle stejnojmenné tragédie Williama shakespeara Dirigent: Marco Guidarini Režie: Sláva Daubnerová Sbor a Orchestr Státní opery

Francouzský skladatel Charles Gounod (11–193) v mládí prohlásil, že „úspěšné kariéry dosáhne skladatel pouze komponováním oper“. Ze třinácti oper se mu to podařilo ve dvou případech: ve Faustovi a Romeovi a Julii. Zhudebnění nesmrtelného příběhu o veronských milencích se od své premiéry v pařížském théâtre lyrique 2. 4. 16 stále těší velké oblibě. libretisté Jules Barbier a Michel Carré nevycházeli přímo ze slavné shakespearovy tragédie, ale z jejího francouzského přepracování básníkem Gérardem de Nerval; tak se v ději objevují i některé momenty, které ze shakespeara neznáme, jako například Juliina árie „Ah! Je veux vivre“, kterou Gounod dodatečně složil na prosbu první interpretky Julie, francouzské sopranistky Marie Miolan-Carvalho (12–195). Zásluhou Bedřicha smetany, který byl velkým Gounodovým ctitelem, se k nám Romeo a Julie dostává už dva roky po pařížské premiéře; české uvedení v pražském Novoměstském divadle pod taktovkou Bedřicha smetany je vůbec první v celé rakouské monarchii. Národní divadlo dílo uvedlo poprvé 6. 1. 16 v českém překladu Emanuela Františka Züngela. Pod zatím poslední inscenací v ND (1994–2000) byl podepsán slovenský režisér Jozef Bednárik. Novou inscenaci ve státní opeře bude režírovat slovenská režisérka a performerka sláva Daubnerová, která zaujala pražské operní publikum již svou inscenací dvou šostakovičových aktovek Orango a Antiformalistický jarmark.

Premiéry 21. a 23. dubna 2016 ve Státní opeře

3

133. sezona

opera STÁTNÍ OPERA

PREMIÉRA

Richard strauss

Elektra Hudební tragédie o jednom jednání libreto: Hugo von Hofmannsthal Režie: Keith Warner Sbor a Orchestr Státní opery

Německý skladatel Richard strauss (164–1949) patřil ke kmenovým autorům pražského Nového německého divadla, kde mj. dirigoval několik filharmonických koncertů či pražskou premiéru opery Guntram a salome. Pak se nepohodl s ředitelem Nového německého divadla Angelo Neumannem a česká premiéra jeho další opery, Elektry, se uskutečnila 25. 4. 1910 v Národním divadle, v českém překladu a pod taktovkou karla kovařovice. strauss v ND osobně řídil 12. 6. 1910 sedmou reprízu. V Novém německém divadle uvedlo Elektru 4. 5. 1910 pohostinsky drážďanské Dvorní divadlo a až 3. 12. 1921 ji nastudoval soubor Nového německého divadla pod taktovkou Alexandra Zemlinského. Zatím naposledy byla Elektra v Národním divadle uvedena koncertně 3. a 6. 6.1995 za řízení Jiřího kouta s Evou Marton v titulní roli. Elektrou začala straussova spolupráce s hugo von hofmannsthalem (14–1929); oba jsou považováni za nejslavnější tvůrčí dvojici po Mozartovi s lorenzem da Ponte. Mýtický příběh odehrávající se po skončení trojské války je po salome dalším dramatem mravně rozvrácených postav, „brutálním a krvavým hororem“ (Paul Bekker), který ještě více vystupňoval expresionistické vášně a pěvce postavil před technicky i fyziologicky přetěžký úkol vyrovnat se s rozsáhlým nástrojovým aparátem o 115 hráčích. světová premiéra se konala 25. 1. 1909 v drážďanské Dvorní opeře. k nastudování nové inscenace ve státní opeře byl pozván renomovaný anglický operní režisér keith Warner.

Premiéry 10. a 12. června 2016 ve Státní opeře

2015/16

39

STÁTNÍ OPERA

Richard strauss

Salome Opera o jednom jednání libreto: Richard Strauss podle stejnojmenné hry Oscara Wilda Dirigent: Jiří Štrunc Režie: Mariusz Treliński scéna: Boris Kudlička kostýmy: Marek Adamski světelný design: Felice Ross Video: Bartek Macias Choreografie: Tomasz Wygoda Orchestr Státní opery

Podle Matoušova a Markova evangelia tančila judská princezna salome pro svého nevlastního otce heroda Antipu a za odměnu žádala useknutou hlavu proroka Jana křtitele na stříbrné míse. stala se oblíbeným námětem malířů (leonardo da Vinci, tizian, Rubens), literátů (heine, Flaubert) i skladatelů (Massenet). Největší slávu jí ale zajistila hra irského básníka a dramatika Oscara Wilda (154–1900) a opera Richarda strausse (164–1949). Dramaticky vypjaté dílo plné smyslnosti se při premiéře v Dvorní opeře v Drážďanech 9. 12. 1905 setkalo s bouřlivými ovacemi. Během dvou let pak salome uvedlo padesát operních domů. Výjimky ovšem existovaly. Gustav Mahler nazval salome dílem génia, ale ve vídeňské Dvorní opeře ji nastudovat nesměl: cenzoři odmítli dát k provedení „perverzní” opery souhlas. V newyorské Metropolitní opeře sice k provedení došlo (22. 1. 190), ale veřejné pohoršení bylo tak obrovské, že salome byla ihned stažena z repertoáru. Režie nové pražské inscenace se ujal pozoruhodný polský filmový a divadelní režisér Mariusz treliński, který přenesl děj opery do moderního interiéru, v němž vytváří sugestivní a tíživou atmosféru rodinných vztahů ocitajících se na pokraji katastrofy.

40

133. sezona

opera STÁTNÍ OPERA

Arrigo Boito

Mefistofeles Opera o prologu, čtyřech jednáních a epilogu libreto: Arrigo Boito podle Goethova Fausta Dirigent: Marco Guidarini / Richard Hein Režie: Ivan Krejčí scéna: Milan David kostýmy: Marta Roszkopfová světelný design: Daniel Tesař sbormistr: Martin Buchta sbormistryně sboru Pueri gaudentes: Zdena Součková Pohybová spolupráce: Igor Vejsada Sbor a Orchestr Státní opery Chlapecký sbor Pueri gaudentes

Arrigo Boito (142–191) byl dlouho ceněn více jako spisovatel a překladatel než skladatel. librety zásobil řadu italských autorů a není pochyb, že o úspěch Verdiho posledních oper Otello a Falstaff se zasloužil i vynikající literát Boito. Ve své jediné dokončené opeře Mefistofeles se obrátil k faustovskému tématu. Předchozí velmi populární zhudebnění Goethova Fausta Charlesem Gounodem Boito považoval za myšlenkově velmi povrchní zpracování mnohovrstevnaté Goethovy dramatické předlohy. sám textu slavného německého básníka využil takřka doslovně, včetně jeho daleko méně uváděného druhého dílu. Premiéra Mefistofela 5. 3. 16 v milánské la scale byla fiaskem. Prolog v nebi, jedna z nejúžasnějších scén v operní literatuře vůbec, publikum strhl, nadšení však postupně opadalo a nakonec ho vystřídalo bučení, pískot a nepochopení. Po sedmi letech skladatel partituru podrobil důkladné revizi a radikálně ji zkrátil. Premiéra nové verze 4. 10. 15 v teatro Comunale v Bologni zaznamenala značný úspěch. Definitivní podobu dostal Mefistofeles v roce 11 při svém nyní již triumfálním návratu do la scaly. Pod inscenací je podepsán renomovaný italský dirigent Marco Guidarini, stálý host světových operních scén.

2015/16

41

STÁTNÍ OPERA

Engelbert humperdinck

Jeníček a Mařenka Adaptace libreta Adele Wetteové: Matěj Forman, Andrea Sodomková a Radek Malý Přebásnění: Radek Malý Dirigent: Martin Leginus / Richard Hein Režie: Matěj Forman scéna: Matěj Forman a Andrea Sodomková kostýmy: Andrea Sodomková Choreografie: Veronika Švábová Orchestr Státní opery a Kühnův dětský sbor

Opera na námět oblíbené pohádky bratří Grimmů Perníková chaloupka je dílem sourozenců, skladatele Engelberta humperdincka a jeho sestry Adele Wetteové, která napsala libreto hänsel und Gretel, jak zní originální název díla. Poprvé byla opera uvedena ve Výmaru 23. 12. 193 dirigentem a později světoznámým skladatelem Richardem straussem. Dílo získávalo větší a větší oblibu a už v roce 1905 bylo uvedeno v newyorské Metropolitní opeře. Režisérem inscenace, kterou uvádíme pod názvem Jeníček a Mařenka, je Matěj Forman, známý našemu publiku především jako autor magických scénografií pro inscenace, které v minulých letech s velkým úspěchem uvedl v Opeře Národního divadla spolu se svým bratrem Petrem. spolu se svými spolupracovníky se Matěj Forman ve svém pojetí této hudební pohádky inspiroval světem kočovného divadla. hudební nastudování opery je dílem dirigenta a hudebního ředitele státní opery Martina leginuse.

42

133. sezona

opera STÁTNÍ OPERA

Antonín Dvořák

Rusalka Lyrická pohádka o třech jednáních libreto: Jaroslav Kvapil Dirigent: Jiří Štrunc / Zbyněk Müller Režie: Zdeněk Troška scéna: Milan Ferenčík kostýmy: Josef Jelínek Choreografie: Dana Morávková sbormistr: Adolf Melichar Sbor a Orchestr Státní opery

Předlohou k nejkrásnější opeře Antonína Dvořáka se stala pohádka Malá mořská víla slavného dánského spisovatele hanse Christiana Andersena. Na jejím základě napsal český básník Jaroslav kvapil jedno z nejpoetičtějších operních libret vůbec. Není divu, že výsledkem spolupráce obou tvůrců, skladatele i básníka, kteří si byli umělecky i lidsky velmi blízcí, byl magický, snivý příběh o velké, nenaplněné touze vodní víly Rusalky, v němž Dvořákova tvůrčí genialita dosáhla svého vrcholu. Pohádková atmosféra ho inspirovala k vytvoření osobité, impresionistické hudby, plné melodické fantazie a mistrovské instrumentace, k sugestivnímu hudebnímu vyjádření hry vln i odlesku měsíčního svitu na jezerní hladině i neopakovatelného kouzla pohádkového snu. inscenace Rusalky v režii populárního filmového tvůrce pohádek Zdeňka trošky se od své premiéry v roce 2005 zařadila k nejúspěšnějším titulům ve státní opeře.

2015/16

43

STÁTNÍ OPERA

Georges Bizet

Carmen Opera o čtyřech jednáních libreto: Henri Meilhac a Ludovic Halévy Dirigent: Tomáš Brauner / Zbyněk Müller Režie: Zdeněk Troška scéna: Milan Ferenčík kostýmy: Josef Jelínek Choreografie: Marcela Benoniová sbormistr: Adolf Melichar Sbor a Orchestr Státní opery

Premiéra Carmen v pařížské komické opeře 3. 3. 15 prošla takřka bez úspěchu. V den premiéry byl sice Bizet jmenován Rytířem čestné legie, tato pocta ale nemohla nahradit zklamání z krajně zdrženlivého přijetí opery u publika. skutečný triumf přineslo až provedení ve vídeňské Dvorní opeře 23. 10. 15, kterého se Bizet už nedožil. Carmen toho dne nastoupila vítěznou cestu na operní pódia a patří od té doby k nejhranějším světovým operám. Námět si Bizet našel sám, v novele Prospera Mériméa o krásné a lehkomyslné Carmen, jejíž přelétavý život končí rukou odmítnutého milence Dona Josého. Okamžitě ho zaujal: miloval exotické náměty, a i když sám ve španělsku nikdy nebyl, atmosféra dramatu ho strhla. Vypracováním libreta byli pověřeni henri Meilhac (mluvené dialogy) a ludovic halévy (árie ad.), nicméně Bizetův podíl byl pravděpodobně značný (sám napsal např. text k habanéře). Podoba definitivní verze opery není zcela jasná. Víme jen, že 2. 6. 15, den před svou smrtí, uzavřel Bizet dohodu s vídeňskou operou, pro kterou měly být nahrazeny mluvené dialogy zpívanými recitativy. Ujal se toho Bizetův přítel Ernest Guiraud, který přidal i baletní hudbu do 4. aktu, převzatou z jiných Bizetových skladeb. Od vídeňské premiéry se takto hrála Carmen po celém světě.

44

133. sezona

opera STÁTNÍ OPERA

Gioacchino Rossini

Lazebník sevillský Komická opera o dvou jednáních libreto: Cesare Sterbini Dirigent: Enrico Dovico / Tomáš Brauner Režie: Martin Otava scéna: Ján Zavarský kostýmy: Bettina Kirste sbormistr: Adolf Melichar Sbor a Orchestr Státní opery

kdo by neznal nejslavnějšího lazebníka všech dob – Figara, který suverénně vládne nejen břitvou, ale i skvělým vtipem, s nímž pomůže získat hraběti Almavivovi jeho milovanou Rosinu? láska, lsti a intriky, to jsou ingredience Rossiniho mistrovské komické opery. Jiskřivý půvab jeho hudby, efektní virtuózní party hlavních hrdinů, šelmovské Rosiny s bravurními koloraturami a temperamentního Figara, i razantní tempo, s nímž kvapí děj kupředu, zajistily lazebníku sevillskému trvalé místo ve světovém repertoáru. Dnes by už nikdo neuvěřil, že premiéra 20. 2. 116 v římě byla jedním z největších skandálů v operní historii vůbec! Opera překypuje neodolatelnými komickými výjevy, přesto se objeví i vážnější tón – například ve slavné árii učitele hudby dona Basilia o pomluvě, která má dodnes svou hořkou platnost. Nicméně autor předlohy, slavný francouzský dramatik Pierre Beaumarchais, napsal, že se chtěl především „oddat svému veselému temperamentu a divadlu vrátit jeho původní radostnou náladu“. Rossiniho zhudebnění na tento úmysl bezprostředně navazuje a stejný cíl si klade i inscenace ve státní opeře, která byla s nadšeným ohlasem přijata také při hostování v salcburku v říjnu 200.

2015/16

45

STÁTNÍ OPERA

Giuseppe Verdi

Macbeth Opera o čtyřech jednáních libreto: Francesco Maria Piave podle stejnojmenného dramatu Williama shakespeara Dirigent: Jiří Štrunc Režie: Martin Čičvák scéna: Hans Hoffer kostýmy: Marija Havran sbormistr: Pavel Vaněk Pohybová spolupráce: Tomáš Krivošík Sbor a Orchestr Státní opery

Bezuzdná ctižádost, nezřízená touha po moci a záhadné věštby, to jsou ingredience psychologického operního thrilleru a prvního ze tří unikátních spojení tvorby Giuseppa Verdiho a Williama shakespeara. Verdi patřil po celý svůj život k velkým obdivovatelům slavného alžbětinského dramatika. když v létě 146 hledal námět pro svou desátou operu, vybral si posléze Macbetha. Jako bytostný operní dramatik dobře poznal, kolik možností mu příběh o korumpující síle moci nabízí. libreto tentokrát důsledně respektovalo dramatickou linii. V Macbethovi Verdi zahájil cestu k hudebnímu dramatu, v němž je zpěv podřízen dramatické situaci a odráží psychologii a vnitřní pocity postav a v němž je dramatický obsah mnohem důležitější než belcanto neboli „krásný zpěv“. Opera se po premiéře 14. 3. 14 v teatro alla Pergola ve Florencii vydala po Evropě a byla s úspěchem hrána až do roku 165, kdy Verdi dílo zásadně přepracoval pro pařížské uvedení v théâtre-lyrique roku 165.

46

133. sezona

opera STÁTNÍ OPERA

Giuseppe Verdi

Nabucco Opera o sedmi obrazech libreto: Temistocle Solera Dirigent: Hilary Griffiths / Richard Hein Režie: Karel Němec scéna: Ulrich Hustebeck kostýmy: Josef Jelínek Choreografie: Otto Šanda sbormistr: Adolf Melichar Sbor a Orchestr Státní opery

Ačkoliv je Nabucco (142) teprve třetí operou Giuseppa Verdiho, rázem skladatele proslavila. Přesto málem nevznikla: premiéra jeho druhé – komické – opery Jeden den králem v roce 140 byla tak neúspěšná, že skladatel, zdrcený navíc smrtí své ženy Margherity, chtěl operní dráhu opustit. Jen s obtížemi přesvědčil ještě ne třicetiletého skladatele impresário milánské la scaly, Bartolomeo Merelli, aby zhudebnil libreto temistoclea solery, zpracovávající biblický námět ze starého zákona. Babyloňané pod vedením krále Nabuchodonozora (Nabucca) vtrhnou do Jeruzaléma, zničí šalamounův chrám a židovský národ odvlečou do zajetí. Nabucco, kterého Jehova potrestá šílenstvím, musí navíc čelit intrikám své domnělé dcery Abigail. Nakonec uzná svou chybu i sílu Jehovy a vrátí Židům svobodu. síla této opery spočívá především v působivých masových scénách, z nichž sbor Židů „Va, pensiero, sull’alli dorate“ (leť, myšlenko, na zlatých křídlech) ve 3. dějství se stal v době vzniku opery vyjádřením touhy italského národa po nezávislosti a patří – spolu s triumfálním pochodem z Verdiho Aidy – k nejznámějším operním melodiím vůbec. Premiéra se uskutečnila 9. 3. 142 v milánské la scale s Giuseppinou strepponi (pozdější Verdiho druhou manželkou) v roli Abigail.

2015/16

4

STÁTNÍ OPERA

Giuseppe Verdi

Rigoletto Opera o třech jednáních (čtyřech obrazech) libreto: Francesco Maria Piave Dirigent: Hilary Griffiths / Richard Hein Režie: Karel Jernek scéna: Zbyněk Kolář kostýmy: Olga Filipi Choreografie: Daniel Wiesner sbormistr: Adolf Melichar Sbor a Orchestr Státní opery

spolu s traviatou a trubadúrem tvoří Rigoletto (151) známou trojici děl, která Verdiho proslavila po celém světě. Námět opery, převzatý z dramatu Victora huga král se baví, představuje tragický příběh o dvorním šaškovi Rigolettovi a jeho krásné dceři Gildě, která se stane obětí jeho promiskuitního pána, mantovského vévody. Geneze díla, které Verdi psal pro benátské teatro la Fenice, byla značně dramatická. Zasáhla cenzura benátské policie s tím, že námět je „nevkusně nemorální“ a „urážkou královského majestátu“. libretista Francesco Maria Piave udělal přijatelné úpravy, postavu krále nahradil vévodou, zcela vynechal postavu hrbáče i motiv kletby a změnil původní pracovní název la maledizione (kletba) na il duca di Vendôme (Vévoda z Vendôme). Verdi ale trval na tom, aby hlavní smysl příběhu zůstal zachován a triboletto (jak se hrbáč původně nazýval) zůstal vyděděncem na okraji společnosti. Nakonec došlo ke kompromisu a opera získala nový, dnes známý titul – Rigoletto. světová premiéra 11. 3. 151 v Benátkách byla jednoznačným triumfem a vévodův cynický popěvek „la donna è mobile” (Ó jak je měnivé to srdce ženy) si příštího dne zpívali lidé na ulicích. Verdiho melodické bohatství a mistrné vykreslení charakterů hlavních postav dodnes uchvacuje operní publikum celého světa.

4

133. sezona

opera STÁTNÍ OPERA

Giuseppe Verdi

Trubadúr Opera o čtyřech jednáních libreto: Salvadore Cammarano Dirigent: Jan Latham-Koenig / Jiří Štrunc Režie: Lubor Cukr scéna a kostýmy: Josef Jelínek sbormistr: Adolf Melichar Sbor a Orchestr Státní opery

Romantický příběh ze španělska 15. století o trubadúru Manrikovi a cikánce Azuceně, plný hrdinství, úkladů, lásky, nenávisti a pomsty, je značně spletitý a jeho zápletky nepravděpodobné. slavný tenorista leo slezak, oblíbený host Nového německého divadla (dnes pražská státní opera) a vynikající představitel trubadúra Manrika, prohlásil: „Zpíval jsem trubadúra nejméně stokrát, a přesto nemám nejmenší tušení, o co v této opeře jde!“ Nicméně Giuseppe Verdi si se všemi nepravděpodobnými dějovými fabulacemi skvěle poradil a v trubadúrovi vytvořil jedno ze svých nejúčinnějších děl. Jeho melodie jsou zde přímo marnotratně bohaté, kovářská píseň cikánů „Vedi le fosche notturne” z 2. jednání se dočkala celé řady parafrází včetně jazzové úpravy Glenna Millera. Premiéra 19. 1. 153 v římském teatro Apollo měla obrovský úspěch a operní scény sváděly o uvedení tohoto titulu doslova boje. trubadúr spolu s traviatou a Rigolettem byl prvním vrcholem ve skladatelově tvorbě a dodnes tato trojice oper láme rekordy v počtu představení a návštěvnosti v operních divadlech na celém světě.

2015/16

49

STÁTNÍ OPERA

Giuseppe Verdi

Traviata Opera o čtyřech jednáních libreto: Francesco Maria Piave Dirigent: Martin Leginus / Richard Hein Režie: Arnaud Bernard scéna: Alessandro Camera kostýmy: Carla Ricotti sbormistr: Adolf Melichar Sbor a Orchestr Státní opery

Giuseppe Verdi v traviatě na libreto podle románu Alexandra Dumase ml. Dáma s kaméliemi o Marii Duplessis, slavné kurtizáně a idolu pařížské společnosti 40. let 19. století, vytvořil vlastně vůbec první významné operní dílo na současný společenský námět. Nejen tento fakt byl nepřijatelný pro publikum při premiéře v roce 153 v Benátkách: diváci byli i šokováni, že hlavní role je v této opeře určená kurtizáně, jež je navíc vykreslena jako kladná postava. takže premiéra skončila naprostým fiaskem. Ale už brzy poté Verdiho traviata slavila první triumfy a dodnes patří k nejoblíbenějším repertoárovým titulům. traviata byla na repertoáru Nového německého divadla (dnešní státní opery) od samého počátku jeho existence, kdy sem byla přenesena inscenace z německého stavovského divadla. stala se především příležitostí k hostování slavných zahraničních pěvců, mj. legendární australské sopranistky Nellie Melby (1. 4. 1900). Nastudování poslední inscenace v roce 2006 se ujal zahraniční tým v čele s francouzským režisérem Arnaudem Bernardem. inscenace patří k nejnavštěvovanějším titulům státní opery a velké úspěchy slavila i v zahraničí včetně Japonska (200).

50

133. sezona

opera STÁTNÍ OPERA

Giuseppe Verdi

Aida Opera o sedmi obrazech libreto: Antonio Ghislanzoni Dirigent: Martin Leginus / Richard Hein Režie: Petar Selem scéna: Hafiz Abdel Farghali kostýmy: Josef Jelínek Choreografie: Otto Šanda sbormistr: Adolf Melichar Sbor a Orchestr Státní opery

k otevření suezského kanálu si egyptský vicekrál ismail Paša objednal operu u skladatele, jehož Rigoletto zahajoval roku 169 otevření operního domu v káhiře. Giuseppe Verdi věnoval přípravě velkou péči a vypravil se i do Egypta, aby získal vlastní představu o této zemi. V Miláně si nechal vyrobit podle svých údajů i staroegyptsky tvarované trubky, tzv. aidovky. Operu dokončil Verdi až po otevření suezského průplavu (1. 11. 169), premiéra se uskutečnila 24. 12. 11 v teatro del’Opera v káhiře. Dramatický náboj příběhu etiopské princezny Aidy a egyptského válečníka Radama vyrůstá z vnitřního sváru ženy, která se musí rozhodnout mezi věrností své vlasti a láskou k muži, který patří k utlačovatelům jejího národa. Mezi láskou a povinností se ocitne i Radames, když nakonec kvůli Aidě zradí svou zem. Premiéra současné inscenace se uskutečnila roku 1994. Známý egyptský malíř hafíz Abdel Farghali se postaral o nefalšovaný egyptský kolorit scény, která se spolu s dekorativními kostýmy Josefa Jelínka zasloužila o vznik jednoho z nejúspěšnějších představení státní opery. inscenace se setkala s velkým ohlasem i při dvou turné státní opery Praha po Japonsku (2001 a 2005) a při hostování v salcburku v roce 2009.

2015/16

51

STÁTNÍ OPERA

Giacomo Puccini

Bohéma Opera o čtyřech obrazech libreto: Giuseppe Giacosa a Luigi Illica Dirigent: Jiří Štrunc / Tomáš Brauner Režie: Ondřej Havelka scéna: Martin Černý kostýmy: Jana Zbořilová Choreografie: Jana Hanušová sbormistr: Adolf Melichar Sbor a Orchestr Státní opery

V posledním desetiletí 19. století se v italském operním světě objevily nové náměty, převzaté ze soudobé realistické literatury. literární naturalismus Emila Zoly, osvobozený od romantické idealizace, usiloval o ztvárnění světa se vším jeho utrpením a stejnými cestami šel i operní verismus, zdůrazňující náměty, jejichž děj plný vášní je nejednou doveden až k násilnému konci. k vrcholným dílům verismu patří opery Giacoma Pucciniho: Manon lescaut, Bohéma, tosca a Madama Butterfly. knižní vydání Obrazů ze života bohémy (scènes de la vie de bohème) pařížského malíře a spisovatele henryho Murgera v roce 151 mělo mimořádný úspěch a Puccini v něm okamžitě vycítil velké dramatické možnosti. Dojemný příběh o lásce básníka Rudolfa k něžné Mimi, které není dopřáno dlouhého života, a o přátelství čtyř mladých umělců na Montmartru byl pro operu ideálním námětem. Opera měla premiéru 1. 2. 196 v teatro Regio v turínu pod taktovkou Artura toscaniniho. Zdánlivá lehkost díla oproti dosud vládnoucímu wagnerismu zmátla jak obecenstvo, tak kritiku, a premiéra byla přijata jen s malým nadšením. O dva měsíce později v Palermu však již měla obrovský úspěch. Puccini zde – tak jako později v Madama Butterfly či turandot – prokázal mistrovství v hudebním vystižení místního koloritu. Claude Debussy prý prohlásil, že nepoznal nikoho, kdo by lépe hudebně popsal Paříž té doby než Puccini. Nastudování Bohémy v nápadité a vkusné režii Ondřeje havelky bylo nominováno na inscenaci roku 200 v tradiční anketě Divadelních novin.

52

133. sezona

opera STÁTNÍ OPERA

Giacomo Puccini

Tosca Hudební drama o třech jednáních libreto: Giuseppe Giacosa a Luigi Illica Dirigent: Martin Leginus scéna: Josef Svoboda podle realizace z r. 194 Režie: Martin Otava (s přihlédnutím k režijní koncepci karla Jerneka) kostýmy: Josef Jelínek sbormistr: Adolf Melichar Sbor a Orchestr Státní opery

O drama la tosca Victoriena sardoua se Giacomo Puccini zajímal od roku 19, kdy v něm v Miláně viděl slavnou herečku sarah Bernhardt. složitá jednání jeho nakladatele Giulia Ricordiho se sardouem a Pucciniho práce na Manon lescaut a Bohémě však kompozici tosky oddálily a skladatel operu dokončil až v roce 199. světová premiéra se uskutečnila v římském divadle teatro Costanzi 14. 1. 1900. Měla obrovský úspěch, i když například Gustav Mahler o ní mluvil jako o „mistrovské slátanině“ a ještě hůře se vyjádřil Richard strauss. Přesto dnes patří opera o slavné zpěvačce tosce, jejím milenci malíři Cavaradossim a zákeřném policejním šéfovi baronu scarpiovi, odehrávající se roku 100 v době napoleonských bojů proti Rakousku v itálii, k nejpopulárnějším operním titulům. současná inscenace využívá legendární scénografii Josefa svobody z období Velké opery 5. května (dnes státní opera). Věrná kopie výpravy z roku 194, vytvořená ovšem již moderními technologiemi, přispěla k velké oblíbenosti této inscenace.

2015/16

53

STÁTNÍ OPERA

Giacomo Puccini

Turandot Opera o třech jednáních (pěti obrazech) libreto: Giuseppe Adami a Renato Simoni Dirigent: Martin Leginus Režie: Václav Věžník scéna: Ladislav Vychodil kostýmy: Josef Jelínek Choreografie: Otto Šanda sbormistr: Adolf Melichar Sbor a Orchestr Státní opery

Perská pohádka turandot ze sbírky derviše Moklese tisíc a jedna noc ze 1. století zlákala k mnoha přebásněním i zhudebněním. Giacomo Puccini začal pracovat na libretu Giuseppa Adamiho a Renata simoniho, založeném na hře Carla Gozziho, v posledních čtyřech letech života, kdy už bojoval s těžkou nemocí. Přesto se opět, tak jako v případě Madama Butterfly, snažil získat s velkou pečlivostí představu o kultuře a písních exotické Číny. Zemřel, aniž stačil dokončit závěr. toho se podle 36 zanechaných stran skici ujal jeho přítel a žák Franco Alfano. Premiéra se konala 25. 4. 1926 v milánské la scale pod taktovkou Artura toscaniniho. ten tehdy uctil památku zesnulého skladatele tím, že ve 3. dějství dva takty po slovech „liù, poesia!” odložil taktovku s vysvětlením: „tady končí práce Mistrova“. teprve další představení bylo hráno s Alfanovým závěrem. krutá a chladná princezna turandot klade svým nápadníkům hádanky, za jejichž nerozluštění je čeká smrt. Uhodne je až princ kalaf, jehož láska nakonec přemůže princeznin chlad.

54

133. sezona

opera STÁTNÍ OPERA

Johann strauss

Netopýr Opereta o třech jednáních libreto: Karl Haffner a Richard Genée Dirigent: Enrico Dovico Režie: Martin Otava scéna: Karel Kut kostýmy: Josef Jelínek Choreografie: Zdeněk Prokeš sbormistr: Adolf Melichar Sbor a Orchestr Státní opery

Johann strauss ml. fascinoval hudební publikum zejména svými valčíky (např. Na krásném modrém Dunaji) a od roku 11 i operetou. Po dvou úspěšných titulech (indigo a 40 loupežníků a karneval v římě) složil v roce 14 operetu Netopýr, která spolu s Cikánským baronem (15) patří ke dvěma nejznámějším operetám vůbec. Předlohou k ní se stal francouzský vaudeville la reveillon (tradiční štědrovečerní veselice) henriho Meilhaca a ludovika halévyho z roku 12. libreto napsali karl haffner a skladatel a kapelník Richard Genée. Premiéra se uskutečnila v Divadle na Vídeňce 5. 4. 14 za skladatelova osobního řízení. ideální směs vídeňského šarmu, humoru a nepřekonatelné radosti ze života, to jsou přednosti této operety, která se zabydlela na jevištích takřka celého světa. Včetně operních scén: poprvé se tak stalo zásluhou Gustava Mahlera v roce 194 v hamburku a krátce poté i ve vídeňské Dvorní opeře u příležitosti padesátiletého jubilea straussovy umělecké činnosti. Od té doby je Netopýr repertoárovou stálicí každého velkého operního domu.

2015/16

55

STÁTNÍ OPERA

Wolfgang Amadeus Mozart

Kouzelná flétna Singspiel o dvou jednáních libreto: Emanuel Schikaneder Dirigent: Martin Leginus Režie: Ladislav Štros scéna: Vladimír Nývlt kostýmy: Josef Jelínek Choreografie: Otto Šanda sbormistr: Adolf Melichar Sbor a Orchestr Státní opery

své poslední operní dílo na libreto Emanuela schikanedera napsal Mozart v roce 191, několik měsíců před svou smrtí. kouzelný pohádkový, druhově obtížně zařaditelný příběh je hrou plnou fantazie, humoru, ale i filozofie. Postavy prince tamina, princezny Paminy, moudrého sarastra – pána říše světla, zlé královny noci, která vládne nočnímu království, a zejména veselého ptáčníka Papagena úspěšně oslovují diváky na celém světě více než 200 let a kladou stále stejné otázky: Je kouzelná flétna oslavou zednářství? Nebo Mozartovým životním krédem o vítězství dobra nad zlem? Anebo „jen“ fantaskní pohádkou pro publikum lidového Divadla na Vídeňce, jehož impresáriem byl Emanuel schikaneder? Neboť právě on přišel za Mozartem s nápadem na zkomponování kouzelné flétny, protože dobře věděl, že návštěvníci jeho divadla touží především po hrách plných kouzel… Není divu, že víceznačnost opery vede inscenátory k nejrůznějším symbolickým interpretacím. Ve státní opeře je kouzelná flétna magickou a mysteriózní pohádkou, v níž je poeticky a co nejlapidárněji vyjádřeno vítězství Pořádku nad Chaosem i to, že důstojnost a mravnost jsou nejvyšším posláním pro společnost. s inscenací kouzelné flétny v režii ladislava štrose slavil soubor opakovaně úspěchy i v Japonsku.

56

133. sezona

opera

MEFistOFElEs, Christina Vasileva – foto: hana smejkalová

5

OthEllO, karel Dobrý – foto: Martin kámen

5

činohra

59

Vážení a milí diváci! Děkuji vám za Vaši podporu a zájem o Činohru Národního divadla a dovolte mi, abych Vám stručně představil naše plány do sezony 2015/16. Nastupuji jako nový umělecký ředitel Činohry a slibuji, že budu usilovat o to, aby Vám Činohra nabízela inscenace divácky atraktivní a umělecky pozoruhodné. V „rodinném zlatě“ ND, v historické budově, která je trvalou výzvou a metou českého divadla, uvedeme dva opravdové činoherní skvosty. tím prvním bude slavná hra Vítězslava Nezvala o milovnici a nevěrnici Manon lescaut. Myslím, že nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že každý skutečný milovník divadla alespoň pár veršů z tohoto textu zná zpaměti. Velmi zajímavý je i fakt, že Manon dosud nebyla na prknech Národního divadla uvedena. Druhý titul není už vůbec potřeba představovat. setkáme se s magickým shakespearovým světem ve snu čarovné noci, který zřejmě znáte jako sen noci svatojánské. Živý překlad Jiřího Joska potvrdí, že láska je tím největším kouzlem na světě. Obě hry uvedeme v mé režii. Ve stavovském divadle uvidíte nesmrtelnou klasiku henrika ibsena heda Gablerová. heda je další z velkých hrdinek světové dramatiky – žena, která hledá štěstí, žije ale v době, v níž ho nedokáže naplnit. Režie se ujme celoživotní milovník ibsena Jan Nebeský. Autorka lenka lagronová napsala přímo pro nás novou hru Jako břitva (Němcová), ve které osobitě přibližuje život, postoje a osud naší nejvýznamnější spisovatelky Boženy Němcové. inscenaci připraví štěpán Pácl, nová režijní posila souboru.

60

133. sezona

činohra třetí titul pro nás připraví ruský režisér kirill serebrennikov, jeden z nejvýznamnějších tvůrců své generace, jehož práce je celoevropsky známá. Uvede původní hru ruského autora Valerije Pečejkina kafka na motivy kafkových próz i jeho života. Nová scéna výrazně omládne. hledali jsme pro Vás tituly, které odráží dnešní dobu a které svou formou zároveň reflektují nejnovější trendy moderní činohry. První titul sezony spolu/sami německé dramatičky Anji hillingové o osamělosti a setkávání v dnešním světě připravím já. s dílem Caryl Churchillové už jsme se v ND setkali – její novou hru láska a informace připraví režisérka nejmladší generace Petra tejnorová. Obě umělkyně od sebe dělí padesát let, věříme, že věkový rozdíl hravě překlene inscenace o tom, co nejvíc hýbe dnešní společností – láska a informace. Poslední titul bude režírovat Jiří havelka a jeho inscenace Experiment myší ráj se bude s nadsázkou zabývat světem laboratorních myší, který je trefnou analogií našemu světu. Věříme, že si mezi nabízenými tituly najdete ty, které Vás osloví – a doufáme, že Vás nabídka zaujme tak, že se budeme v Národním divadle setkávat co nejčastěji.

Daniel špinar Umělecký ředitel Činohry ND

2015/16

61

NÁRODNÍ DIVADLO

PREMIÉRA

Jiří traxler, Martin Vačkář, Ondřej havelka

V rytmu swingu buší srdce mé Režie: Ondřej Havelka scéna: Martin Černý kostýmy: Kateřina Štefková hudba: Jiří Traxler Choreografie: Jana Hanušová Dramaturgie: Marta Ljubková a Martin Urban

Bělošská varianta jazzu, ale hlavně tanec, zábava a naděje – to je swing. inscenace o střetu svobodného ducha hudby se dvěma totalitními režimy v rytmu okouzlujících melodií a s Melody Makers na scéně. Původní revue vznikající přímo pro jeviště ND naváže na to nejlepší z tvorby Ondřeje havelky, který svou inscenací připomene mimořádného jazzmana, velikou hvězdu domácí muziky Jiřího traxlera. inspirován jeho vzpomínkovou knihou havelka adaptuje pro jeviště část traxlerova životního osudu spjatého s domácí jazzovou scénou, vystavenou dvěma diktaturám, k nimž je svobodná hudba v naprostém protikladu. Přitom tu nejde o heroický osud, ale o každodenní příběh lásky ve vykloubené době. hrají: Magdaléna Borová, Pavla Beretová, Jana Pidrmanová, Martina Preissová, Jan Bidlas, karel Dobrý, Filip kaňkovský, David Matásek, igor Orozovič, Filip Rajmont, saša Rašilov a další České premiéry 10. a 11. září 2015 v Národním divadle

62

133. sezona

činohra NÁRODNÍ DIVADLO

PREMIÉRA

Vítězslav Nezval

Manon Lescaut Režie: Daniel Špinar

„ten zázračný románek mi učaroval, když mně bylo patnáct let, a jeho nepostižitelná hrdinka navštěvovala pak ráda moje snění,“ napsal Vítězslav Nezval o románu Abbého Prévosta. ta hrdinka se jmenovala Manon a díky Nezvalovu dramatickému přepracování z roku 1940 si můžeme rozdírat srdce, milovat vášnivě a trpět nekonečně znova a znova. Jeden z nejvýraznějších příběhů lásky nevěrné a přitom oddané, plný napínavých zvratů a okouzlujícího rytířského světa, se na jeviště Národního divadla dostává vůbec poprvé, přičemž ale nic neztratil na své působivosti a síle.

Premiéry 11. a 12. února 2016 v Národním divadle

2015/16

63

NÁRODNÍ DIVADLO

PREMIÉRA

William shakespeare

Sen čarovné noci Přeložil Jiří Josek Režie: Daniel Špinar

hermie si má vzít Demetria, ale miluje lysandra. Naplánují společný útěk, ale řeknou o něm heleně, která miluje Demetria, jehož přesvědčí, aby je pronásledovali. Do všeho se zaplete Oberon, jemuž Puk obstará kouzelný květ vyvolávající v lidech lásku… Už tak dost chaotický příběh se odehrává v noci, kdy každé usnutí může přinést nový sen. Jenže kde takové sny končí – a co si z nich vlastně pamatujeme? když se svět kolem nás roztočí, těžko říct, kde jsou jeho hranice. klasický titul, který se na jeviště vrací s každou generací; fantastická přehlídka motivů, zápletek, záhad a tajemství, s nimiž se alespoň jednou za život musí potkat všichni skuteční divadelní diváci.

Premiéry 16. a 17. června 2016 v Národním divadle

64

133. sezona

činohra STAVOVSKÉ DIVADLO

PREMIÉRA

henrik ibsen

Heda Gablerová Režie: Jan Nebeský

Více než sto let stará, přesto nesmrtelná klasika. heda je další z velkých hrdinek světové dramatiky – žena, která hledá štěstí, žije ale v době, v níž ho nedokáže naplnit. komorní text o střetu touhy po lepším životě s měšťáckou zbabělostí a opatrným stereotypem je zároveň strhující hrou s napínavými situacemi. Pod inscenaci se podepíše Jan Nebeský, česká režijní špička a celoživotní milovník ibsena.

Premiéry 19. a 20. listopadu 2015 ve Stavovském divadle

2015/16

65

STAVOVSKÉ DIVADLO

PREMIÉRA

lenka lagronová

Jako břitva (Němcová) Režie: Štěpán Pácl

Všichni ji znají, ale kdy jste od ní naposledy něco četli? Femme fatale obrozenecké společnosti, matka čtyř dětí, autorka povídek i novel, sběratelka lidové slovesnosti, žena, která překonala svou dobu. Přivlastnili si ji ideologové komunistické propagandy, vznikla o ní řada filmů i literárních děl. Dnes nás vzrušuje hlavně její osobní život. Jedna z nejuváděnějších českých dramatiček lenka lagronová se na Boženu Němcovou snaží nahlížet optikou dneška, jako na umělkyni mimořádnou, ale v mnoha ohledech složitou. Není to životopisná hra o mrtvé autorce. Je to příběh o někom, kdo možná žije právě tady a teď. Původní text vznikl přímo pro Národní divadlo.

České premiéry 31. března a 1. dubna 2016 ve Stavovském divadle

66

133. sezona

činohra STAVOVSKÉ DIVADLO

PREMIÉRA

Valerij Pečejkin

Kafka Režie: Kirill Serebrennikov

Na jedné scéně, v jednu chvíli ožívají figury (a zvířata) z kafkových nejvýraznějších děl. Mezi tím vším autor sám, jeho despotický otec, matka, sestra, milenky. koláž z kafkových textů zrcadlově obrácená přináší pohled na jeho vlastní život. Bizarní svět geniálního modernisty na jeviště přenese jeden z nejvýraznějších ruských režisérů kirill serebrennikov, tvůrce nezkrotné fantazie s citem pro obraz a hudební složku inscenace. kafka a jeho svět nejen bezvýchodný, jak ho dobře známe, ale též tančící a zpívající. inscenace, díky níž se z ikony, kterou vídáme na turistických suvenýrech, znovu stane živý autor, jehož texty se na jeviště ND v takové úplnosti dostanou vůbec poprvé.

Předpremiéry 23. a 24. června 2016 ve Stavovském divadle

2015/16

6

NOVÁ SCÉNA

PREMIÉRA

Anja hillingová

Spolu/sami Přeložila Tereza Semotamová Režie: Daniel Špinar

Jedna noc, šest lidí, tři příběhy. Bezdomovec miluje nemocnou pouliční muzikantku, ale bojí se ji oslovit. Dva homosexuálové v baru hledají blízkost, ale nechtějí se přiblížit. Muž omylem zazvoní u dveří a žena, která mu otevře, ho pozve dál. Postavy o svých setkáních trochu vyprávějí a trochu je znovu prožívají. Nejde o velké dějinné události, spíš o obyčejné příběhy lidí ve velkoměstě, lidí, kteří jsou hodně sami, ale na chvíli taky spolu. tři životní situace podané se syrovostí, intenzitou a naléhavostí, která bere dech. hra byla poprvé uvedena v roce 2006 v berlínském Maxim Gorki theater a autorka za ni získala řadu ocenění.

Česká premiéra 12. listopadu 2015 na Nové scéně

6

133. sezona

činohra NOVÁ SCÉNA

PREMIÉRA

Caryl Churchillová

Láska a informace Přeložil Jakub Škorpil Režie: Petra Tejnorová

to nás naplňuje každý den, v každém okamžiku, ať jsme kdekoliv – láska a informace. Jak prosté, jak výjimečné, jak každodenní, jak složité… Několik fragmentů ze života současného člověka, který je očarován virtuální realitou, má potíže ve vztahu, čelí nemocem, smrti, prožívá lásku či pozoruje šneky. směs banality a zásadních témat má za účinek neustálý pohyb na hraně kýče a pravdivé emocionality, nahlížené s humorem až ironií. Zkrátka mnohoúhelné zrcadlo nastavené našim životům. hra první dámy současné britské dramatiky, sedmasedmdesátileté Caryl Churchillové, byla poprvé uvedena v londýnském divadle Royal Court v roce 2012 a v Národním divadle ji bude režírovat Petra tejnorová, představitelka nastupující režijní generace, která je bezmála o padesát let mladší než autorka.

Česká premiéra 5. února 2016 na Nové scéně

2015/16

69

NOVÁ SCÉNA

PREMIÉRA

Jiří havelka a kol.

Experiment myší ráj Režie: Jiří Havelka

laboratorní myš – vhodný miláček do domácnosti. A co teprve k vědeckým experimentům! Pokusy s omlazením, pokusy s mozkem, pokusy genetické. Člověk testuje na zvířeti. Co kdybychom se ale testovanou myškou stali my? Jevištní experiment s hercem a myší, pokus s jevištní realitou, laboratorní podmínky před vašima očima. Provozujeme analýzu blahobytu společnosti a přinášíme vědecký důkaz rozkladu společnosti, v níž ti, kteří vstupují do ráje, nevyhnutelně zanikají.

Česká premiéra 26. května 2016 na Nové scéně

0

133. sezona

činohra NÁRODNÍ DIVADLO

Josef a karel Čapkové

Ze života hmyzu Režie: Daniel Špinar scéna: Henrich Boráros kostýmy: Linda Boráros hudba: Roman Holý Choreografie: Irina Andreeva Dramaturgie: Daria Ullrichová a Jan Tošovský

kdysi avantgardní hra pobouřila dobové publikum. Žádný jednotící děj, jen sled obrazů spojený silnou divadelní vizuálností. Alegorický text, který připodobňuje člověka k hmyzu, to nemá dnes o nic snazší – očekáváme suchou, kultivovanou, ale jaksi „uzavřenou“ klasiku, vidíme rozčilující zprávu o nás všech. Motýli jsou metaforou nespoutaného sexuálního napětí, bezskrupulózně vraždící lumíky jakoby ospravedlňuje přežití za každou cenu, mravenci připomínají bezmyšlenkovitou stádnost kapitalistického velkopodniku. Není to apartní inscenace, je to pokus, jak ukázat text, který mohl zůstat zaprášen v čítankách, v hávu dnešního – dravého a stejně tak i zábavného – divadelního jazyka. hrají: saša Rašilov, karel Dobrý, Filip kaňkovský, Martin Pechlát, David Matásek, Petr Motloch, sabina králová, igor Orozovič, lucie Žáčková, Vladislav Beneš, Jana Pidrmanová a další

2015/16

1

NÁRODNÍ DIVADLO

Josef kajetán tyl

Strakonický dudák Režie: Jan Antonín Pitínský scéna: Ján Zavarský kostýmy: Kateřina Štefková hudba: Tomáš Jeřábek a Matěj Kroupa Dramaturgie: Daria Ullrichová

Nejslavnější hra českého klasika, báchorka určená dospělým i dětem. V půvabné pohádce se prolínají reálné, typicky české postavy s tajemnou říší přírody, se světem nadpřirozených sil. Je to také národní mýtus, součást naší společné paměti – vypráví o našich kořenech. O tom, jak právě my vnímáme domov, přírodu a svět. Proto se právě této české hře jako jediné dostalo přídomku národní. Dudák švanda nezná svou matku, nemá peníze, a tak si nemůže vzít svoji milou Dorotku. Vydá se do světa, kde mu očarované dudy přinesou úspěch, ale ne štěstí. Unikne z vězení a vrátí se domů. Ani zde však nenachází klid a propadá se na dno, jako by byl prokletý. Zachrání ho až Dorotčina láska. Režie se ujal J. A. Pitínský, který s nebývalou fantazií již mnohokrát inscenoval tituly české klasiky. hrají: igor Orozovič, karel Dobrý / Filip kaňkovský, taťjana Medvecká, Magdaléna Borová, Ondřej Pavelka, Alexej Pyško, Antonie talacková, Radúz Mácha, Johanna tesařová, Jaromíra Mílová, Eva salzmannová, kateřina holánová / hana igonda ševčíková, Jan hartl, Oldřich Vlček, Petr Motloch, Vladislav Beneš, Petr Pelzer a další

2

133. sezona

činohra NÁRODNÍ DIVADLO

ladislav stroupežnický

Naši furianti Režie: Jan Antonín Pitínský scéna: Jan Hubínek kostýmy: Kateřina Štefková hudba: Petr Hromádka Dramaturgie: Lenka Kolihová Havlíková

Český divadelní bestseller. Jak to u nás doma vypadá a o čem všem jsme schopni se pohádat – to věděl ladislav stroupežnický už v roce 1 a od té doby se mnoho nezměnilo. V idylické jihočeské vesničce bublají vášně, nenávist i ambice, ale také nevděk k těm, kteří nasazovali svůj život ve válce. Začíná se psát latinkou namísto kurentem, kdosi neznámý hrozí žhářstvím a ve vesnici zuří boj o ponocenský kožich. Místní zastupitelstvo je v rozkolu, jeden je pytlák, druhý karbaník... Otázka, kdo má větší grunt, se po více než sto dvaceti letech stala věčnou otázkou českého veřejného života. Úspěšná inscenace režiséra J. A. Pitínského s vynikajícími hereckými výkony je na repertoáru od roku 2004 a stává se stále aktuálnější. hrají: Jiří štěpnička, Miroslav Donutil j. h., taťjana Medvecká, Alois švehlík, Jan Dolanský j. h., Magdaléna Borová, Ondřej Pavelka, David Prachař, Jan Bidlas / Radúz Mácha, Jan hartl, igor Bareš, Petr Motloch, Václav Postránecký, hana igonda ševčíková, Jaromíra Mílová, Johanna tesařová, kateřina holánová, Petr Pelzer, Milan stehlík, kristýna lukešová j. h. / Gabriela Pyšná j. h. a další

2015/16

3

NÁRODNÍ DIVADLO

Carlo Goldoni

Sluha dvou pánů Přeložila Eva Bezděková Režie: Ivan Rajmont scéna: Ivo Žídek ml. kostýmy: Irena Greifová hudba: Miki Jelínek Dramaturgie: Johana Kudláčková

sluha dvou pánů – truffaldino – rozehrává komedii záměn a nedorozumění, poháněn svým věčným hladem, skrze nečekané peripetie až ke šťastnému konci. Obklopují ho tradiční postavy commedie dell’ arte – ustaraný tatík Pantalone, přemoudřelý doktor a jejich zamilované děti, dobrodružný pár milenců, hostinský Brighella, služka smeraldina. truffaldina u nás hraje Miroslav Donutil, který rozvíjí tradici hereckých improvizací k velké radosti mnoha diváků. inscenace je na repertoáru už více než sedmnáct let, v roce 2014 oslavila neuvěřitelnou 550. reprízu a stále si nachází své početné publikum, které zcela zaplňuje hlediště Národního divadla. Dále hrají: Oldřich Vlček, kristýna hrušínská j. h., Petr Pelzer, igor Orozovič, Antonie talacková, Jan Novotný, Martin Donutil j. h., hana igonda ševčíková / kateřina holánová a Filip Rajmont / David steigerwald j. h. U příležitosti šedesátých narozenin Miroslava Donutila vydalo Národní divadlo na DVD nejnovější záznam legendární inscenace, včetně exkluzivních bonusových materiálů – například původní dokument režiséra Romana Proroka „sluha jako fenomén”. Dvojdiskové DVD je v prodeji v hlavní pokladně a na e-shopu Národního divadla.

4

133. sezona

činohra STAVOVSKÉ DIVADLO

Marius von Mayenburg

Kámen Přeložil Petr Štědroň Režie: Michal Dočekal scéna: Martin Chocholoušek kostýmy: Zuzana Bambušek Krejzková hudba: Václav Havelka a Martin Tvrdý Dramaturgie: Iva Klestilová

Marius von Mayenburg napsal hru kámen u příležitosti 20. výročí pádu Berlínské zdi – jednoho z nejznámějších symbolů svržení totalitních režimů ve střední Evropě. Je rok 1993 a heidrun – hlavní hrdinka hry – se se svou starou matkou a pubertální dcerou vrací do svého rodného domu. Má to být nový začátek jejich života. Jenže v domě ožívají obrazy z minulosti, na povrch se dostávají staré křivdy. Dům se tak stává jednou z hlavních postav. Je mlčícím nositelem lidských osudů, ve kterém se příběh, zabírající časové období od nástupu fašismu až po nedávnou minulost, odehrává. Násilné vysidlování, zabavování majetků a opětovné navracení je téma, které rezonuje i u nás. hrají: kateřina Winterová, Martin Pechlát, lucie Žáčková, Jana Preissová, Antonie talacková a další

2015/16

5

STAVOVSKÉ DIVADLO

Peter Morgan

Audience u královny Přeložila Zuzana Josková Režie: Alice Nellis scéna: Matěj Cibulka kostýmy: Katarína Hollá Dramaturgie: Martin Urban

Její Veličenstvo Alžběta ii., královna spojeného království a dalších dominií britské koruny, je hlavní postavou této nové anglické hry. Je to trochu překvapující, ale nikoliv neobvyklé, podíváme-li se na dějiny dramatu v Anglii. Jeden den v týdnu přijímá královna své premiéry ke konzultacím. A právě ty jsou námětem hry, která je svým způsobem pohádkou o monarchii v moderním světě. Divadlem o každodenní politice a politicích obecně, byť jsou v této hře přítomni prakticky všichni konkrétní premiéři od Winstona Churchila, přes Margaret thatcherovou po Davida Camerona. Politika se všemi svými záludnostmi je konfrontována s jistým nadčasovým archaickým principem kontroly demokratické vlády. Ne, nejde tu o oslavu monarchie, byť vedle mnoha britských premiérů je hlavní hrdinkou právě Alžběta ii. Jde o pohled na tíži politiky z jiného úhlu. Z úhlu, který neznáme. hrají: iva Janžurová, Jan hartl, igor Orozovič, Václav Postránecký, igor Bareš, David Matásek, František Němec, taťjana Medvecká, Martin Pechlát, Milan stehlík, Miluše šplechtová a další

6

133. sezona

činohra STAVOVSKÉ DIVADLO

William shakespeare

Othello, mouřenín benátský Přeložil Jiří Josek Režie: Daniel Špinar scéna: Lucia Škandíková kostýmy: Iva Němcová světelný design: Martin Špetlík Dramaturgie: Daria Ullrichová

Nejslavnější ze všech dramatiků stačil zpodobnit ve svém díle snad všechny lidské vášně a lidské slabosti. Othello je jednou z jeho her nejproslulejších. Příběh statečného maurského vojevůdce, který podlehl „zelenooké stvůře“ žárlivosti, je natolik sugestivní a přesvědčivý, že je ctěn nejen jako umělecké dílo, ale je zmiňován i v odborné psychologické literatuře. shakespeare ovšem nezkoumá ve svých hrách pouze dispozici, vlastnost, posedlost jedné osoby – ostatně nemůžeme si být jisti, zda ještě hlouběji propadlým do pekla žárlivosti není Jago. shakespeare ve svých tragediích staví úplný svět, v kterém nezvladatelné vášně propukají. Benátky jsou ve válečném stavu, nejvyšší hodnost v armádě má muž odlišné pleti, kdekdo chce udělat kariéru… tak začíná tragédie, ve které i ten nejstatečnější ztratí svou integritu. hrají: karel Dobrý, David Prachař, Magdaléna Borová, igor Orozovič, lucie Žáčková, Jana Pidrmanová, Jana Boušková, Jiří štěpnička, Patrik Děrgel, Alois švehlík, Vladislav Beneš a Jan Jankovský j. h.

2015/16



STAVOVSKÉ DIVADLO

1914 Režie, scéna a koncepce světelného designu: Robert Wilson Námět: Aleš Březina a Soňa Červená Překlad: Hanuš Karlach hudba: Aleš Březina kostýmy: Yashi Režijní spolupráce: Ann-Christin Rommen světelný design: AJ Weissbard Dramaturgie: Martin Urban a Marta Ljubková libreto: Marta Ljubková

Osudy dobrého vojáka švejka, klíčový román české literatury, ironický škleb nad válkou a její absurditou, se tvůrčím způsobem setkává s protiválečným opusem karla krause Poslední chvíle lidstva. to vše se v rukách mága moderního divadla Roberta Wilsona mění v aktuální kabaret plný scénických obrazů, hudby a překvapivého humoru v podobenství nejen o roce 1914, ale hlavně o našem životě dnes, sto let po začátku hrozivé války, která ve skutečnosti odstartovala dvacáté století. Působivá inscenace o Evropě a jejích optimistech a pesimistech (za dozoru věčného Času) je unikátním projektem, v němž se – již podruhé – potkala špička českého činoherního divadla se jmény určujícími směr divadla světového. hrají: soňa Červená, Pavla Beretová, Enikő Eszenyi j. h., taťjana Medvecká, Eva salzmannová, Jan Bidlas, Vladimír Javorský j. h., Ján koleník j. h., Radúz Mácha, Václav Postránecký, Filip Rajmont, Milan stehlík a další koprodukční projekt sND a Divadla Vígszínház www.wilson1914.com



133. sezona

činohra STAVOVSKÉ DIVADLO

Alexandr Nikolajevič Ostrovskij

Les Přeložil Leoš Suchařípa Režie: Michal Dočekal scéna: David Marek kostýmy: Zuzana Krejzková hudba: Ivan Acher Dramaturgie: Jan Tošovský

Ostrovského groteskní komedie neztratila nic na své aktuálnosti. Ohniskem hry je spor o les. Zatímco pro bohatou majitelku panství Raisu Gurmyžskou představuje les šanci jak rozmnožit majetek a získat mladého milence, pro bezskrupulózního obchodníka Vosmibratova je les pouze byznys. Druhou, neméně významnou linii hry, tvoří postavy dvou potulných herců Nešťastlivce a šťastlivce. Jejich život je naplněn ideály, které mohou v době, které vládne technokratický přístup k životu a hodnotám, jen stěží uspět. Vypočítavost, intriky, měnící se hodnoty i konvence jsou témata, která Ostrovského hře dominují. hrají: iva Janžurová, igor Orozovič, igor Bareš, Vladimír Javorský j. h., Pavla Beretová, Vladislav Beneš, Filip kaňkovský, ladislav Mrkvička a Johanna tesařová

2015/16

9

STAVOVSKÉ DIVADLO

František Ferdinand šamberk, David Drábek

Jedenácté přikázání aneb Mucholapka Režie: David Drábek scéna: Martin Chocholoušek kostýmy: Simona Rybáková hudba: Darek Král Choreografie: Henrieta Hornáčková Dramaturgie: Iva Klestilová

„Nezapřeš ženy své!“ i tak by se mohla jmenovat nejhranější šamberkova komedie o zapřisáhlých starých mládencích. Právě zapření vlastní manželky jednoho ze čtyř přátel, který se bojí ostatním přiznat, že porušil sázku a oženil se, je základní zápletkou hry. k odhalení pravdy přispěje ženskou lstí a intrikami samozřejmě ona zapřená manželka. staromládenecký spolek je rozpuštěn. A zdá se, že v pravý čas, protože po staromládenectví už nikdo z nich netouží. František Ferdinand šamberk měl velký cit pro komediální situace a hra je mimořádnou hereckou příležitostí nejen pro čtyři mužské představitele „starých mládenců“, ale i pro ostatní postavy. Režisérem a autorem výrazné autorské úpravy je David Drábek, jehož dramatický a režijní styl se vyznačuje mimořádnou ostrostí na hranici grotesky. Ve svých inscenacích se často opírá o herecké improvizace. hrají: saša Rašilov, Martina Preissová, Pavla Beretová, David Matásek, Jan Bidlas, Martin Pechlát, Zdeněk Maryška j. h. / Petr Čtvrtníček j. h., Jana Boušková, Jana Pidrmanová, David Prachař, Jiří Panzner j. h. a Vladimír Jopek j. h.

0

133. sezona

činohra STAVOVSKÉ DIVADLO

Václav havel

Zahradní slavnost Režie a scéna: Dušan D. Pařízek kostýmy: Kamila Polívková hudba: Roman Zach světla: Michal Kříž Dramaturgie: Daria Ullrichová a Jan Tošovský

Absurdní komedii o kariéristovi hugo Pludkovi napsal Václav havel před půl stoletím. Poprvé byla uvedena v roce 1963 v Divadle Na zábradlí, kde ji tehdy inscenovali dva velikáni českého divadelnictví – Otomar krejča a Jan Grossman. O rok později zahájila svou pouť po světových jevištích. Dodnes zůstala aktuální, až nebezpečně živá. Příběh přizpůsobivého snaživce, který se prožvaní do lepší společnosti likvidátorů a zahajovačů a požadované mimikry dokáže přijmout tak dokonale, že ho ani vlastní rodiče nepoznávají, je velmi, velmi současný. Není to snad absurdní? hrají: Martin Pechlát, Vladimír Javorský j. h., Jiří štrébl j. h., Eva salzmannová, Roman Zach j. h., Johanna tesařová, Jaromíra Mílová a Jan Bidlas Režisér Dušan D. Pařízek byl za inscenaci oceněn Cenou Divadelních novin.

2015/16

1

STAVOVSKÉ DIVADLO

Molière

Pán z Prasečkova Přeložil Svatopluk Kadlec Režie: Hana Burešová scéna: Martin Černý kostýmy: Kateřina Štefková Dramaturgie: Štěpán Otčenášek j. h. a Iva Klestilová hudba: Jean-Baptiste Lully, Vít Zouhar hudební nastudování: Václav Luks a Vojtěch Spurný Pohybová spolupráce: Jana Hanušová

lakota, intriky, ziskuchtivost, hloupost, pýcha a touha po dobrém společenském postavení, to jsou témata, která hýbala společností nejen v době, kdy Molière Pána z Prasečkova psal, ale i dnes. Pána z Prasečkova napsal Molière pro královské slavnosti v Chambord v roce 1669 jako komedii-balet v próze. Autorem hudby byl Jean-Baptiste lully. i v této komedii vytvořil Molière živý typ přihlouplého, pošlechtěného měšťana, který touží po společenském vzestupu. ten mu má zajistit sňatek s Julií, dcerou významného šlechtice Oronta. Julie však miluje Erasta. Mladí milenci vymyslí plán, jak pána z Prasečkova před rodiči znemožnit. Autor hudby Vít Zouhar vycházel z lullyho hudebních motivů. hrají: Václav Postránecký, Jiří štěpnička / Miloš kopečný j. h., Jana Pidrmanová, Radúz Mácha, Ondřej Pavelka, Pavla Beretová, Filip Rajmont a Milan stehlík

2

133. sezona

činohra STAVOVSKÉ DIVADLO

hadar Galron

Mikve Přeložila Ester Žantovská Režie: Michal Dočekal scéna: Jan Dušek kostýmy: Zuzana Bambušek Krejzková hudba: Miloš Orson Štědroň Dramaturgie: Daria Ullrichová

Mikve – prostor rituální lázně, v níž se věřící židovské ženy pravidelně očišťují – se ve hře současné izraelské dramatičky hadar Galron stává místem střetu různých přístupů k víře i k životu. Do ortodoxní komunity přichází šira, nová lázeňská, před níž se pozvolna rozkrývají osudy místních žen – dramata, o nichž všichni vědí, ale nikdo o nich nemluví. Ve své snaze pomoci naráží empatická, ale přitom razantní šira na bariéru náboženských pravidel i lidských předsudků. Ženská komunita, stmelená léta kolem lázeňské šošany, širu nejprve odmítá, brání se novému pohledu i nabízeným řešením, aby se posléze v dramatickém závěru pokusila vzepřít svazujícím pravidlům svého společenství. Na pozadí tradičního židovského rituálu otevírá tato současná hra téma postavení žen ve společnosti, vztahu ortodoxní komunity k běžnému životu, především ale nabízí vynikající herecké příležitosti prostřednictvím psychologicky bohatých postav a jejich dramatických osudů. hrají: iva Janžurová, Vanda hybnerová j. h., taťjana Medvecká, Jana Boušková, Eva salzmannová, Antonie talacková, Jana Pidrmanová a Pavla Beretová / Marie Poulová j. h.

2015/16

3

NOVÁ SCÉNA

Chanoch levin

Strasti života Přeložila Lenka Bukovská Režie: Eduard Kudláč scéna a kostýmy: Eva Rácová Kudláčová hudba: Martin Burlas Dramaturgie: Iva Klestilová

Je hluboká noc. Jona, muž na sklonku středního věku, se vzbudí s palčivým pocitem, že jeho život končí. Probudí svou ženu levivu, aby jí sdělil, že ji opouští. Dialog, který se rozvine – dialog plný proseb, lamentací, výmluv, vydírání, výhrůžek a urážek – je děsivý a směšný zároveň. i proto, že ho všichni známe a v té či oné podobě jsme ho už mnohokrát prožili. Nezáleží, jestli se jedná o rozhovor muže se ženou, rodiče s potomkem, hříšníka s Bohem… Je to pláč lidské duše nad zmarněným životem. Pozoruhodný izraelský dramatik Chanoch levin patří k nejuznávanějším autorům izraelského dramatu. Někteří ho přirovnávají ke kafkovi, jiní k Beckettovi, ještě jiní k havlovi… Jeho hlas je však zcela svébytný a originální. svou naléhavostí, bezprostředností a poetickou vizí se řadí spíše k domácí tradici – konkrétně k některým biblickým knihám, jako je třeba Jób či kazatel. hrají: Jiří štěpnička, Jana Boušková a Alois švehlík

4

133. sezona

činohra NOVÁ SCÉNA

Mike Bartlett

Zemětřesení v Londýně Přeložila Lucie Kolouchová Režie: Daniel Špinar scéna: Henrich Boráros kostýmy: Lucia Škandíková Dramaturgie: Jan Tošovský

Pozoruhodná hra úspěšného současného britského dramatika měla premiéru v londýně v roce 2010. skrze osudy tří sester sledujeme příběh odehrávající se od šedesátých let 20. století do daleké budoucnosti. Nejstarší ze sester sára se věnuje ekologické politice. Nemá děti a její manželství se rozpadá. Prostřední sestra Freya prožívá traumatické těhotenství a přemýšlí, zda má právo do tohoto světa přivést dítě. Nejmladší Jasmína je nezodpovědná a sexuálně nevázaná mladá dívka, která těžce hledá vlastní identitu. Jejich otec, světoznámý klimatolog, své dcery dvacet let neviděl. Neřešený vztah s ním výrazně ovlivní životní kroky hrdinek. Zemětřesení v londýně revuální formou vypráví o odpovědnosti za vlastní život – ale také o víře v budoucnost a důvěře ke světu, bez nichž nelze smysluplně žít. hrají: Jana Pidrmanová, Pavla Beretová, Michal sieczkowski j. h., Jan Bidlas, Filip kaňkovský, Vladislav Beneš, Magdaléna Borová, Johanna tesařová a další

2015/16

5

NOVÁ SCÉNA

ivan lamper, Jiří Adámek a kol.

Po sametu Režie: Jiří Adámek scéna a kostýmy: Jakub Kopecký Dramaturgie: Jan Tošovský hudba: Michal Nejtek sound-design: Jan Veselý Pohybová spolupráce: Zuzana Sýkorová

V listopadu 2014 uběhlo 25 let od sametové revoluce. Je to vhodná příležitost se ohlédnout, připomenout si cestu, kterou jsme ušli a zhodnotit její nejvýraznější momenty. Režisér Jiří Adámek, tvůrce originálního modelu hudebně-verbálního divadla (někdy nazývaného „novým voice-bandem“), pro takové ohlédnutí našel ideální materiál v Minulém týdnu – rubrice, která týden co týden vychází v časopisu Respekt. Její autor ivan lamper v ní shrnuje nejdůležitější domácí události i zcela efemérní epizody v životě naší země – a činí tak s nezanedbatelným autorským vkladem, který nepostrádá humor ani poezii. Při zpětném pohledu získávámeme panoramatický, někdy až závratný pohled na vzestupy a pády našeho veřejného, kulturního a společenského života. Můžeme se tak i sami na sebe podívat s nadhledem... a třeba se i sami sobě zasmát. hrají: saša Rašilov, Filip kaňkovský, Pavol smolárik j. h., Petr Vančura j. h., taťjana Medvecká a Pavla Beretová

6

133. sezona

činohra NOVÁ SCÉNA

stefano Massini

Ohlušující pach bílé v duši Vincenta van Gogha Přeložila Kateřina Bohadlová Režie: Lucie Bělohradská scéna: Martin Chocholoušek kostýmy: Katarína Hollá Dramaturgie: Iva Klestilová a Jan Tošovský

strohé bílé zdi pokoje v ústavu pro duševně choré. společnost Vincentu van Goghovi zde dělají pouze narcistický, nenáviděný „doktor zlo”, psychiatr Vernon-lazar, k jehož vášním patří kromě mučení nebohého Vincenta šlechtění bílých sasanek, a dvojice říhajících a dosti tupých ošetřovatelů, Gustava a Rolanda. Jak se asi žije malíři v místě, kde neexistuje jiná barva než bílá? Píše se rok 19 a Vincent si nepřeje nic víc, než se dostat ven. První nadějí na záchranu je bratr theo, který přijíždí na návštěvu a cestou vystřídá čtyři vlaky a jeden vůz. Není to však nic platné, protože je pouhou iluzí Vincentovy rozštěpené mysli. Po dramaticky vyhroceném napadení doktora Vernon-lazara zbývá Vincentovi poslední naděje, s níž přichází laskavý a trpělivý doktor Peyron – hypnóza. Velmi poutavě a citlivě vystavěný text dokazuje, že za něj stefano Massini dostal cenu Premio Pier Vittorio tondelli 2005 právem. hrají: karel Dobrý, David Matásek, Filip Rajmont, František Němec, Petr Motloch a Radúz Mácha

2015/16



NOVÁ SCÉNA

lenka lagronová

Z prachu hvězd Režie: Štěpán Pácl scéna: Andrej Ďurík kostýmy: Daniela Klimešová hudba: Jakub Kudláč Dramaturgie: Jan Tošovský

Bilance života. Jak už to tak bývá – neradostná. Život v prachu. Nekonečné rozhovory s rodiči, se sestrami, se sebou. Co je smyslem života? Co jsem na cestě ztratila, o co jsem přišla, co mi vzali jiní? Proč to tak je? Co jsem udělala špatně? Nic a všechno. Co mi zůstalo? samota. A láska. Vzpomínka na ni. Bolavá, velká, jediná. Ztracená v prachu hvězd. tři dcery žijí spolu s matkou v opuštěném domě. táňa a Dáša vzpomínají na společnou bývalou lásku, muže, s nímž je pojilo spíše velmi intenzivní přátelství, které nikdy nepřerostlo v milenecký vztah a s jehož smrtí se přesto (nebo právě proto) nedokážou srovnat. Nejmladší a lehce zaostalá kája zase stále „vysílá“ baterkou a tranzistorovým radiem signály mimozemšťanům, což je „odkaz“ jejich otce, který jim o dobývání vesmíru vyprávěl. Jediná „rozumná“ je tak v rodině matka, za jejímž tvrdým pragmatismem a věcností lze ale snadno tušit stejnou opuštěnost a touhu po lásce a naději, jako u jejích dcer. Závěrečné „vesmírné divadlo“, tedy zjevení se mnoha nebeských úkazů najednou, může nabízet pocit šťastného konce, tedy odpovědi na volání sester, nicméně vše zůstává otevřené. hra získala druhé místo v soutěži o nejlepší hru v českém a slovenském jazyce DRÁMA 2010. hrají: Jana Boušková, taťjana Medvecká, Petra špalková j. h. / Jana Janěková ml., Jana Preissová a Jan hartl



133. sezona

činohra NOVÁ SCÉNA

David harrower

Blackbird Přeložil David Drozd Režie a scéna: Jiří Pokorný kostýmy: Zuzana Bambušek Krejzková hudba: Petr Kofroň Dramaturgie: Iva Klestilová

Dramatické setkání muže a ženy, které kdysi pojila velká láska a za kterou muž zaplatil několikaletým vězením. Co je spojuje dnes? hra klade znepokojivé otázky. Může existovat skutečná láska mezi dospělým mužem a dívkou na pokraji ženství? Blackbird je druhá harrowerova hra, která doslova dobyla celý svět. Po světové premiéře na edinburském festivalu roku 2005 byla uvedena v londýnském West Endu a obdržela laurence Olivier Award za nejlepší hru roku 200, byla uvedena v New yorku a dodnes zaznamenala přes čtyřicet uvedení po celém světě. V roce 200 byla několika recenzenty označena za hru, o které se v anglicky hovořícím světě nejvíce mluví. hrají: Jiří štěpnička a Jana Pidrmanová Za roli Raye získal Jiří štěpnička Cenu komerční banky a Cenu thálie.

2014/15

9

lA BAyADèRE, Nikola Márová a Michal štípa – foto: Anna Rasmussen

90

balet

91

Vážení diváci, milí přátelé! Vítejte v baletní sezoně 2015/16. Její první premiérou bude věhlasný louskáček. Po deseti letech uvádění úspěšné verze režiséra a choreografa youriho Vàmose teď připravíme inscenaci úplně novou, jejímž tvůrcem budu já. legendární vánoční pohádku, jejíž kořeny vyrůstají z magického příběhu E. t. A. hoffmanna a který posléze Marius Petipa přepracoval v baletní libreto, teď představíme v novém originálním duchu. Za zvuků krásné a notoricky známé Čajkovského hudby se bude odvíjet příběh plný poetiky, humoru, obrazů a kouzel. kouzel zimy, adventního a vánočního času, tajemna Prahy a českých či středoevropských tradic těchto svátků a pochopitelně neohraničitelné svobody, imaginace dětské duše a snů. Premiéry se uskuteční 3. a 4. 12. 2015 v Národním divadle. s prostřední premiérou sezony se přesuneme do státní opery, a to 3. a 4. 3. 2016. Jedná se o baletní ztvárnění známé pohádky h. Ch. Andersena sněhová královna. tato inscenace byla vytvořena v roce 200 pro Anglický národní balet britským choreografem Michaelem Corderem. Nyní přichází i do našeho repertoáru, takže ji bude moci zhlédnout i české publikum. Příběh dívky Gerdy a chlapce kaye, kterého krutá královna uvězní ve svém zámku, je podobenstvím o síle přátelství a lásky, která láme ledy a veškerá zákeřná kouzla. kromě náročných tanečních partů a pohádkové scénografie se můžete těšit i na úžasnou hudbu sergeje Prokofjeva.

92

133. sezona

balet třetí novinku sezony uvedeme na jevišti Nové scény, a to konkrétně 9. a 10. 6. 2016. Bude se jednat o složený večer, reprezentující esenci díla trojice významných a specifických současných evropských tvůrců tanečního divadla, Moldavana Radu Poklitaru, itala Maura Bigonzettiho a švéda Alexandra Ekmana. Na rozdíl od všech našich předchozích, v minulosti uváděných tzv. triptychů, tento nebude mít žádnou konkrétní dramaturgickou linku či jednotící téma. Naopak. tři navzájem ostře kontrastující poetiky těchto umělců a jejich opusů vytvářejí magickou kombinaci lyriky, nostalgie, humoru i bláznivé absurdity… Pozor! to vše dohromady může vyvolat pocity závratě – tedy VERtiGO! toť i název večera. těšíme se na Vaši návštěvu nejen těchto nových produkcí, ale i celého stávajícího repertoáru.

Petr Zuska Umělecký šéf Baletu Národního divadla

2015/16

93

NÁRODNÍ DIVADLO

PREMIÉRA

Petr iljič Čajkovskij

Louskáček libreto: Petr Zuska podle E. t. A. hoffmanna Choreografie a režie: Petr Zuska scéna: Pavel Svoboda kostýmy: Alexandra Grusková Dirigent: Václav Zahradník / Sergej Poluektov Hraje Orchestr Národního divadla

Po deseti letech uvádění svérázné a velice úspěšné verze režiséra a choreografa youriho Vàmose teď připravujeme inscenaci úplně novou. Jejím tvůrcem je umělecký šéf Baletu Národního divadla Petr Zuska. legendární vánoční pohádku, jejíž kořeny vyrůstají z magického příběhu E. t. A. hoffmanna a který posléze Marius Petipa přepracoval v baletní libreto, teď představíme v novém, originálním duchu. Za zvuků krásné a notoricky známé Čajkovského hudby se bude odvíjet příběh plný poetiky, humoru, obrazů a kouzel. kouzel zimy, adventního a vánočního času, tajemna Prahy a českých či středoevropských tradic těchto svátků a pochopitelně neohraničitelné svobody, imaginace dětské duše a snů.

Premiéry 3. a 4. prosince 2015 v Národním divadle

94

133. sezona

balet STÁTNÍ OPERA

PREMIÉRA

sergej Prokofjev

Sněhová královna libreto: Michael Corder podle h. Ch. Andersena Choreografie a režie: Michael Corder scéna a kostýmy: Mark Bailey Hraje Orchestr Státní opery

krutá královna očarovala chlapce kaje pomocí jednoho malého střípku z kouzelného zrcadla a uvěznila ho ve svém světě, kde není místo pro lásku. Známá pohádka dánského spisovatele hanse Christiana Andersena o nepřekonatelné síle přátelství, které je schopno porazit zlo v jakékoli podobě, se vepsala do srdcí nejednoho čtenáře či diváka. Známý příběh byl zpracován hned v několika verzích, ať už filmových či divadelních. Baletní verzi tohoto díla vytvořil slavný anglický choreograf Michael Corder v roce 200 pro Anglický národní balet na hudbu sergeje Prokofjeva. Nyní bude mít české publikum příležitost vidět tuto úspěšnou inscenaci i na naší první scéně.

Premiéry 3. a 4. března 2016 ve Státní opeře

2015/16

95

NOVÁ SCÉNA

PREMIÉRA

VERTIGO Rain / Vertigo / Cacti Choreografie: Radu Poklitaru / Mauro Bigonzetti / Alexander Ekman hudba: Johann Sebastian Bach, Jacques Brel, lidové písně / Dmitrij Šostakovič / Joseph Haydn, Ludwig van Beethoven, Franz Schubert, Andy Stein, Gustav Mahler

složený večer reprezentující esenci díla trojice významných a specifických současných evropských tvůrců tanečního divadla – Moldavana Radu Poklitaru, itala Maura Bigonzettiho a švéda Alexandra Ekmana. tři navzájem ostře kontrastující poetiky těchto umělců a jejich opusů vytvářejí magickou kombinaci lyriky, nostalgie, humoru i bláznivé absurdity… Pozor! to vše dohromady může vyvolat pocity závratě – tedy VERtiGO! toť i název večera.

Premiéry 9. a 10. června 2016 na Nové scéně

96

133. sezona

balet NÁRODNÍ DIVADLO

Česká baletní symfonie II Polní mše hudba: Bohuslav Martinů Choreografie, scéna a kostýmy: Jiří Kylián

Guru hudba: Jan Jirásek Choreografie: Viktor Konvalinka scéna: Jan Dušek kostýmy: Petra Lebdušková

Stabat Mater hudba: Antonín Dvořák Choreografie: Petr Zuska scéna: Jan Dušek kostýmy: Petra Lebdušková Dirigent: David Švec / Václav Zahradník Hraje Orchestr Národního divadla Účinkují sólisté Opery a Sbor Národního divadla

komponovaný večer Česká baletní symfonie ii vznikl u příležitosti Roku české hudby a představuje tvorbu tří generací. hudbou klasiků, Antonína Dvořáka a Bohuslava Martinů, spolu s kompozicí současného hudebního skladatele Jana Jiráska, se totiž nechali inspirovat tři choreografové: bard světové choreografie Jiří kylián, umělecký šéf Baletu ND Petr Zuska a zástupce nejmladší generace Viktor konvalinka. Česká baletní symfonie ii je inscenací s rozsáhlou partiturou – prolnutím velkolepé interpretace symfonického díla (orchestr, sólisté a sbor) s neméně dramatickým tanečním scénickým vyjádřením (balet). Prolnutím tří generací tvůrců, jimž v těle koluje česká krev, která pulzuje zažitou bolestí i láskou, ztrátou i nabytím a která svým tepem umí rozeznít i vaše srdce.

2015/16

9

NÁRODNÍ DIVADLO

Čarodějův učeň libreto: Jan Kodet a Lukáš Trpišovský Choreografie: Jan Kodet hudba: Zbyněk Matějů Režie: SKUTR (Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský) scéna: Jakub Kopecký kostýmy: Alexandra Grusková Dirigent: Pavel Šnajdr Hraje Orchestr Národního divadla

Autorské taneční divadlo na motivy lužickosrbské legendy z přelomu 1. a 1. století vypráví o chlapci krabatovi, který se přiblížil černé magii a je jí fascinován, dokud nepozná, že ho může zahubit. Příběh zobrazuje nebezpečí střetů se záhadnými silami, které dokážou poblouznit i fascinovat. hlavní hrdina dojde k poznání, že jen láska může přemoci i ta nejtemnější kouzla.

9

133. sezona

balet NÁRODNÍ DIVADLO

Brel – Vysockij – Kryl / Sólo pro tři hudba: Jacques Brel, Vladimir Vysockij, Karel Kryl Námět, choreografie a režie: Petr Zuska scéna: Jan Dušek kostýmy: Lucie Loosová světelný design: Petr Zuska a Pavel Kremlík

taneční divadlo s podtitulem sólo pro tři je strhující představení inspirované životy a písněmi tří zpívajících básníků 2. poloviny minulého století – Jacquese Brela, Vladimira Vysockého a karla kryla. tři zpívající básníci, tři velcí umělci, tři lidé. tři různé kultury, osobnosti, osudy. Ač rozdílní v rámci jazyka, hudebního projevu i poezie textů, přesto existuje daleko více toho, co je naopak spojuje. Dnes již klasici, kteří se klasiky stát nechtěli, jako by promlouvali podobnou řečí. slovy, která tryskají hluboko z nitra a která jsou pravdivá tak, jak pravda jen dokáže být. slovy, která neúnavně rebelují proti násilí, šosáctví a zradě, která nepřestanou vyzdvihovat cit, něhu a lásku. tři nekompromisní bojovníci za lidství s velkým „l“.

2015/16

99

STÁTNÍ OPERA

Ballettissimo 1. symfonie D-dur hudba: Gustav Mahler Choreografie: Petr Zuska kostýmy: Roman Šolc Reflections on the Fate of Human Forms hudba: 48nord (Ulrich Müller a Siegfried Rössert) Choreografie, kostýmy a scéna: Jacopo Godani 7. symfonie A-dur hudba: Ludwig van Beethoven Choreografie: Uwe Scholz kostýmy a scéna: Uwe Scholz Dirigent: Jakub Klecker / Václav Zahradík Hraje Orchestr Státní opery

komponovaný večer baletních opusů význačných evropských choreografů: Uwe scholz (vynikající německý choreograf s čistým baletním rukopisem, přezdívaný „evropský Balanchine“, který působil až do své předčasné smrti v lipsku. Jeho choreografie se stávají nedílnou součástí repertoáru všech špičkových baletních „domů“ pro zvláštní sofistikovanou inovaci baletní techniky, která je typická a nezaměnitelná v jeho abstraktně pojatých choreografických dílech), Jacopo Godani (úspěšný italský choreograf, představitel současné generace tvůrců, který pro soubor Baletu ND vytvořil zcela novou originální choreografii), a Petr Zuska (významný český choreograf a umělecký šéf Baletu ND). Zuska tento titul vytvořil pro světovou výstavu EXPO 2010 v čínské šanghaji. Choreografie je čistým zviditelněním hudby Gustava Mahlera, jeho slavné 1. symfonie D-dur, která je důmyslně vybudována s použitím neoklasického pohybového slovníku. Pro choreografii je příznačná neustálá plynulost pohybujících se tanečníků, nekončící tok proudících těl, která jsou hudbou unášena stále stejným směrem. Zuska choreografii dodává nekonečně proměnlivý tón, je prolnuta dramatickým napětím.

100

133. sezona

balet STÁTNÍ OPERA

ludwig Minkus

La Bayadère hudba: Ludwig Minkus Choreografie a režie: Javier Torres scéna: Annukka Pykälainen kostýmy: Erika Turunen light design: Daniel Tesař Video: Lunchmeat studio hudební úprava a instrumentace: Jan Valta a Václav Zahradník Dirigent: Václav Zahradník / Sergej Poluektov Hraje Orchestr Státní opery

Romantický balet o chrámové tanečnici z exotického prostředí indie na hudbu ludwiga Minkuse je dědictvím pozdního romantismu. Milostný příběh s orientálním námětem, pompézní výpravou a virtuózními tanečními výkony je často uváděn na nejproslulejších světových scénách dodnes. Novou, výpravnou a myšlenkově bohatou verzi tohoto slavného díla, vytvořenou v duchu klasické taneční estetiky, nastudoval mexický choreograf Javier torres, kterého české publikum zná již z úspěšné inscenace šípková Růženka. Příběh lásky a smrti, v bohaté scénické i kostýmové výpravě, je skutečným bonbónkem pro milovníky velkých klasických děl.

2015/16

101

STÁTNÍ OPERA

sergej Prokofjev

Romeo a Julie libreto: Petr Zuska podle W. shakespeara a s. Prokofjeva Choreografie a režie: Petr Zuska scéna: Jan Dušek kostýmy: Roman Šolc Dirigent: Václav Zahradník / Sergej Poluektov Hraje Orchestr Státní opery

Baletní ztvárnění nejslavnější milostného příběhu všech dob z pera Williama shakespeara na hudbu sergeje Prokofjeva vytvořil umělecký šéf Baletu ND Petra Zuska. inscenaci vystavěl v duchu neoklasického tance a vložil do příběhu i jiné významy a symboly, čímž posunul celý příběh do vyšší roviny. Na pozadí velké lásky a smrti stojí věčný konflikt mužského a ženského principu – rácia a iracionálna, dobře připravených plánů a toho, co se naší kontrole vymyká a tyto plány rozmetá, konflikt mezi Otcem lorenzem a královnou snů a stínů Mab. Představení Romeo a Julie je skutečně novátorské, unikátní a nepochybně se zapíše do historie moderního baletu jako novum, které v neotřelém podání propojuje hlubší aspekty lidské existence s klasickým dramatem, strhujícím původním hudebním doprovodem a originální choreografií. hlavní protagonisté Marta Drastíková a Ondřej Vinklát získali za intertpretaci titulních rolí Ceny thálie za rok 2013.

102

133. sezona

balet STÁTNÍ OPERA

Petr iljič Čajkovskij

Labutí jezero libreto: Pavel Ďumbala a Hana Vláčilová (úprava podle Vladimira Begičeva a Vasilije Gelcera) Choreografie: Lev Ivanov, Marius Petipa, Pavel Ďumbala a Hana Vláčilová scéna: Martin Černý kostýmy: Ludmila Várossová Dirigent: Václav Zahradník Hraje Orchestr Státní opery

Nesmrtelný příběh o lásce prince siegfrieda a něžné princezny Odetty, kterou zlý Rudovous proměnil v labuť, se pro veřejnost stal synonymem klasického tance. labutí jezero představuje pro každou novou generaci sólistů a pro celé soubory velkou výzvu k prezentaci vrcholného tanečního umění. tato inscenace vědomě ctí původní verzi díla a jeho velkolepý pohádkový ráz, současně však nechce zůstat nic dlužna ani obdivovatelům vytříbené baletní techniky.

2015/16

103

STAVOVSKÉ DIVADLO

Valmont libreto: Zdeněk Prokeš a Libor Vaculík Choreografie a režie: Libor Vaculík hudba: Franz Schubert, Pëteris Vasks hudební režie: Petr Malásek scéna: Martin Černý kostýmy: Roman Šolc

slavný román Choderlose de laclose Nebezpečné známosti (12), který na spletitém osudu dvou intrikánů zachycuje v poněkud odlehčené poloze obraz aristokratické společnosti několik let před Francouzskou revolucí, je založen na psychologické analýze, odhalující osobnosti postav a pokřivenost jejich charakterů. Příběh o cynických poživačnících vytvořil známý český choreograf libor Vaculík na hudbu Franze schuberta a Pēterise Vaskse v úpravě Petra Maláska. komorní inscenace osciluje na pomezí baletu a tanečního divadla. libor Vaculík nechce šokovat výpravným dílem, ale naopak se zaměřuje na jemné, citlivé vykreslení jednotlivých charakterů postav. Ne náhodou získali představitelé hlavních rolí nominace na Cenu thálie 2014.

104

133. sezona

balet STAVOVSKÉ DIVADLO

Miniatury Večer mladých choreografů

Již tradičně zařazuje Balet Národního divadla na repertoár titul s názvem Miniatury. Večer je sestaven z choreografií mladých tvůrců, kteří jsou současnými členy Baletu ND a zároveň aktivními tvůrčími osobnostmi. Vedení souboru tímto dává příležitost mladým choreografům pracovat na velkém jevišti a umožňuje jim zakusit tvůrčí proces z jiného úhlu než z pozice tanečníka.

2015/16

105

NOVÁ SCÉNA

Ohad Naharin: decadance Choreografie a režie: Ohad Naharin

Balet Národního divadla poprvé uvádí ve svém repertoáru dílo dnes již legendárního izraelce Ohada Naharina, který již několik desetiletí patří ke „creme de la creme“ světového moderního tanečního divadla. Jedná se o zvláštní kombinaci částí či celých opusů vytvořených Naharinem v průběhu posledních deseti let do nového tvaru ať už v rámci režijní linky či choreografické struktury celého večera. Ohadovo silné charizma, velice specifické geografické a kulturní zázemí, jedinečná a originální poetika pohybu a výrazových prostředků všeobecně, je obrovskou a novou zkušeností nejen pro tanečníky Baletu ND, ale především pro diváky, na které čeká silný a nevšední zážitek.

106

133. sezona

balet

ROMEO A JULIE, Francesco Scarpato a Andrea Kramešová – foto: Martin Divíšek

10

hUMAN lOCOMOtiON, Jakub Gottwald – foto: Marek Volf

10

Laterna magika

109

Vážené dámy a pánové, milí přátelé laterny magiky, potěšilo mě, že naše premiéra sezony 2013/14 – human locomotion režisérského dua Martin kukučka a lukáš trpišovský (skUtR), v choreografii Jana kodeta, se scénou a kostýmy Jakuba kopeckého a hudbou Petra kalába – potvrdila zvýšený zájem domácího publika o laternu magiku a setkala se také s příznivými ohlasy odborné veřejnosti. Podařilo se nám tak dů-stojně připomenout 55 let působení laterny magiky v Praze. Multimediální projekt human locomotion přibližuje životní příběh slavného britského fotografa a vynálezce Eadwearda Muybridge, klíčové postavy vývoje nejen fotografické technologie. Jako průkopník fotografie a jeden z prvních vynálezců zabývajících se zachycením souvislého pohybu má významnou roli v dějinách vizuálních médií. laterna magika se plným právem může inspirovat jeho dílem, protože i pro ni byla vždy vizuální složka, hra s filmem, fotografií a novými médii zásadním tvůrčím mechanismem. V sezoně 2014/15 jsme uvedli inscenaci dramatika a režiséra Davida Drábka Podivuhodné cesty Julese Verna určenou rodinnému publiku. tvůrci se zde inspirovali slavnými romány Julese Verna, především pak jeho tajuplným ostrovem. i premiéra nastávající sezony vychází z literární předlohy. inscenace Vladimíra Morávka přiblíží jeden z nejslavnějších pohádkových příběhů moderní světové literatury – Malého prince Antoina de saint-Exupéryho. scénická báseň, kde víc než slovo účinkuje obraz a tanec, vypráví o dobru a zlu, o přátelství a kráse, o pravém štěstí, odpovědnosti za ty, které máme rádi. Naší snahou bude, aby inscenace prostředky laterny magiky oslovila jak děti, tak i dospělé - ale každého jinak. třebaže ne každý najde v představení nějaký hlubší smysl, poselství, ale krásu dětství a přátelství tam snad najde každý.

110

133. sezona

Laterna magika Dále v sezoně 2015/16 budete moci navštívit, ať už v rámci předplatného či mimo, i další naše stávající inscenace: nejstarší a bezesporu nejúspěšnější kouzelný cirkus, legendy magické Prahy, kterou divadlo navázalo na tradici multimediálního představení s výraznou výtvarnou stránkou a souhrou jevištních složek, Cocktail 012 – the Best of, inovovanou verzi představení, kterým laterna magika oslavila v roce 200 výročí účasti na EXPU 5 a rodinnou inscenaci Vidím nevidím scenáristky, režisérky a animátorky Marii Procházkové. Věřím, že si najdete cestu na Novou scénu za laternou magikou i Vy – pravidelní návštěvníci Národního divadla a že Vás naše nabídka představení uspokojí a prožijete krásné chvíle ve spojení divadla a filmu.

Zdeněk Prokeš umělecký šéf laterny magiky

2015/16

111

NOVÁ SCÉNA

PREMIÉRA

Malý princ Na motivy pohádkového románu Antoine de Saint-Exupéryho Režie: Vladimír Morávek scénář: Petr Oslzlý a Vladimír Morávek hudba: Zbyněk Matějů

inscenace v jedinečné kombinaci polyekranu, filmu, tance, činohry a hudby – laterny magiky – přiblíží jeden z nejslavnějších pohádkových příběhů moderní světové literatury (kniha patří mezi 50 nejprodávanějších knih světa). Prostý příběh konfrontuje dnešní svět (snaha o ovládání přírody, dominance techniky, materialismus, egoismus), s pohledem pohádkového dětského hrdiny, který nachází smysl v úplně jiných věcech – v přátelství a lásce. Putování po sedmi planetách, střet dětského světa se světem „dospěláků“. Premiéra 1. dubna 2016 na Nové scéně

112

133. sezona

Laterna magika NOVÁ SCÉNA

Podivuhodné cesty Julese Verna Režie: David Drábek scénář: Markéta Bidlasová a David Drábek scéna: Jakub Kopecký kostýmy: Simona Rybáková hudba: Darek Král Choreografie: Martin Pacek Pohybová spolupráce: Henrieta Hornáčková

tato inscenace má svůj inspirační zdroj ve slavných románech Julese Verna, především pak v tajuplném ostrově. Připomínáme v ní vědecké objevy 19. století a tehdejší zeměpisné, geologické, fyzikální a astronomické poznatky. Děj inscenace je však situován do prvních desetiletí 20. století, do éry pionýrů filmového průmyslu. Prostředí je inspirované skutečným filmovým ateliérem, který jako první prototyp postavil na začátku století thomas Alva Edison. Diváci se tedy mohou těšit na zcela nové pojetí světa jejich oblíbených románových postav. Podivuhodné cesty Julese Verna jsou barvité a poutavé, zpracované divadelními a filmovými prostředky 21. století za využití různých projekčních ploch, animací a fantastických rekvizit a kostýmů. inscenace pracuje s multimédii, pohybem i divadlem, je určená domácímu rodinnému publiku, ale jistě si ji užijí i zahraniční diváci.

2015/16

113

NOVÁ SCÉNA

Human Locomotion Režie: SKUTR (Martin Kukučka, Lukáš Trpišovský) Choreografie: Jan Kodet scéna a kostýmy: Jakub Kopecký hudba: Petr Kaláb Projekce: Lunchmeat

Autorská inscenace kombinující pohybové divadlo a současný tanec přibližuje divákům životní osudy významného vynálezce a průkopníka fotografie Eadwearda Muybridge. Jeho jméno není příliš známé, zato některou z rozfázovaných fotografií pohybu lidí či zvířat z konce 19. století zná téměř každý. Muž, který dokázal zachytit pohyb v jedinečném okamžiku, ale nedokázal zachránit svůj rodinný život před tragédií, se stal pro tvůrce stejně důležitou inspirací jako jeho dílo. Představení je tak syntézou dramatických výjevů, vysoce stylizované výtvarné složky a originální choreografie.

114

133. sezona

Laterna magika NOVÁ SCÉNA

Vidím nevidím scénář, animace a režie: Maria Procházková hudba: Marek Doubrava scéna: Jan Novotný kostýmy: Simona Rybáková Choreografie: Zdeněk Prokeš Pohybová spolupráce: Barbora Mandys Pauerová kamera: Martin Štěpánek střih: Marek Opatrný Zvuk: Jan Čeněk

inscenace scenáristky, režisérky a animátorky Marii Procházkové (mj. autorka filmů kdopak by se vlka bál a Žralok v hlavě) je určena dětem i jejich rodičům. Malí diváci se v ní ponoří do světa představ a fantazie holčičky Agátky, do jejích každodenních dobrodružství. V inscenaci se mísí prvky divadla, tance a pantomimy s projekcemi, jež využívají tradiční animaci i film.

2015/16

115

NOVÁ SCÉNA

Legendy magické Prahy Námět, scénář a režie: Jiří Srnec kamera a spolupráce na scénáři: Emil Sirotek a Antonín Daňhel hudba: Kryštof Marek scénografie a spolupráce na scénáři: Miloslav Heřmánek Návrhy kostýmů a masek: Šárka Hejnová Choreografie: Petr Zuska

Vydejte se s námi po stopách starých pražských legend a pověstí v inscenaci, která oživuje genia loci tajemných uliček a zaniklých čtvrtí. laterna magika čerpá ze své tradiční poetiky multimediálního divadla a přibližuje několik více i méně známých příběhů: o Faustově domu, o Chanině, dceři židovského obchodníka, která nachází lásku v náruči mystického Pána řeky Vltavy, o setkáních císaře Rudolfa ii., milovníka umění a alchymie, s rabínem löwem nebo o legendě spojené se zkonstruováním staroměstského orloje. hlavní hrdinové procházejí staletími a příběhy, které jsou radostné i smutné, ale na jejich konci vždy přichází naděje.

116

133. sezona

Laterna magika NOVÁ SCÉNA

Cocktail 012 – The Best of Námět a dramaturgie: Václav Janeček a Zdeněk Prokeš kamera a střih: Jan Loukota hudba a zvuk: Stanislav Abrahám scénografie: Miloslav Heřmánek Editace a postprodukce: Matěj Hájek

Průřez současným i minulým repertoárem laterny magiky ukazuje na ploše jednoho večera celou škálu témat a výrazových prostředků, které laterna magika využívá. Některé z rekonstruovaných ukázek z oblíbených inscenací jsou opravdovými unikáty, jako například krkolomná jízda z programu Variace z roku 1963. Druhá část večera patří krátké multimediální show Code 5.0, která vznikla pod taktovkou nemladší generace tvůrců. spolu se dvěma tanečníky-průvodci se můžete vydat na prohlídku míst spjatých s historií laterny magiky, do divadelního zákulisí a futuristických krajin.

2015/16

11

NOVÁ SCÉNA

Kouzelný cirkus Režie: Evald Schorm, Jan Švankmajer a Jiří Srnec scéna: Josef Svoboda kostýmy a masky: Zdeněk Seydl kamera: Emil Sirotek hudba: O. F. Korte, J. Krček, P. Kořínek, V. Hála, R. Hladík, J. Stivín Choreografie: Karel Vrtiška, Jiří Hrabal, Vlastimil Jílek, Josef Koníček a František Pokorný

A svůdce stvořil Venuši: vydejte se spolu s dvojicí klaunů na pouť za obrazem neuchopitelné krásy. kouzelný cirkus je nejdéle uváděnou inscenací laterny magiky a také nejtypičtější ukázkou jejích principů. Je dílem velkého tvůrčího týmu, které se stalo živoucí legendou českého divadelnictví a oslovilo několik generací diváků i interpretů. Jeviště se díky panoramatickému obrazu mění před zraky diváků v cirkusové šapitó i volnou krajinu, klasické triky dodnes okouzlují svou poetikou a dávají inscenaci nostalgický nádech. V příběhu se prolíná humor i melancholie a na své si tak přijdou děti i dospělí.

11

133. sezona

Laterna magika

kOUZElNÝ CiRkUs, Pavel Bilík a David Bendl – foto: Petr Našic

119

Předprodej vstupenek Vstupenky na představení z repertoáru Národního divadla lze zakoupit obvykle na 5 měsíců dopředu. On-line prodej a rezervace vstupenek, informace www.narodni-divadlo.cz Informace o repertoáru a rezervace vstupenek (po-ne 10-18) tel.: +420 224 901 448, e-mail: [email protected], [email protected] Pokladny - Provozní budova ND, Ostrovní 1, Praha 1 po–ne 10–18 - Stavovské divadlo, Železná 24, Praha 1 po–ne 10–18 - Státní opera, Wilsonova 4, Praha 1 po–ne 10–18 - Nová scéna, Národní 4, Praha 1 po–pá 9–18, so–ne 10–18 (v hrací dny do začátku představení) V pokladnách lze platit platebními kartami (Eurocard/MasterCard, Maestro, VISA, VISA Electron, American Express, JCB Cards). Večerní pokladny ve foyer divadel jsou otevřeny 45 minut před začátkem představení. Vstupenky na dopolední a odpolední představení lze zakoupit v denních pokladnách. Oddělení objednávek (po–pá 9–17) Oddělení objednávek přijímá hromadné objednávky z České republiky i ze zahraničí. Objednávky lze posílat e-mailem, faxem nebo poštou obvykle nejpozději 2 týdny před datem konání představení. Objednávky jsou po jejich potvrzení závazné. Kontakty pro hromadné objednávky a rezervace: Národní divadlo – Obchodní odbor / Oddělení objednávek Ostrovní 1, 112 30 Praha 1 tel.: +420 224 901 668, - 319, - 410, - 438, - 638, - 380 fax: +420 224 901 545 e-mail: [email protected], [email protected] Hromadné objednávky a rezervace na představení Laterny magiky: tel.: +420 224 901 417, e-mail: [email protected] Oficiální smluvní prodejci Vstupenky do Národního divadla nabízejí po celé ČR v předprodejních sítích BohemiaTicket, ColosseumTicket, TicketArt, TicketPortal a TicketPro. Obvyklé ceny vstupenek Národní divadlo opera 100 – 1100 Kč činohra 50 – 990 Kč balet 50 – 1100 Kč Státní opera opera 180 – 1290 Kč balet 120 – 1100 Kč

120

133. sezona

vstupenky a obchodní informace Stavovské divadlo opera 100 – 1290 Kč činohra 50 – 990 Kč balet 50 – 780 Kč Nová scéna činohra 120 - 390 Kč balet 290 - 490 Kč Laterna magika 290 – 690 Kč V případě mimořádných projektů se ceny vstupenek mohou lišit. Dárková poukázka Poukázky nabízíme v hodnotách 300, 600, 1 000 a 1 500 Kč. Platnost dárkové poukázky je 1 rok od data zakoupení a lze ji směnit za vstupenky v pokladnách Národního divadla. Poukázku nelze uplatnit na představení hostujících souborů či akce typu pronájem. Poukázku nelze směnit za hotovost. Peníze při uplatnění poukázky na vstupenky nižší hodnoty než poukázka zpět nevracíme. Karta věrného diváka (KVD) S KVD získáváte cenové a další výhody na představení Národního divadla, Stavovského divadla, Státní opery i Nové scény. Karta se vydává bezplatně při nákupu jakékoli vstupenky. Podmínkou je pouze poskytnutí kontaktních údajů. Platnost karty je 1 rok od její aktivace. Karta je přenosná. Divák je však povinen předložit ji před vstupem do hlediště hledištnímu personálu. Konkrétní obchodní podmínky KVD naleznete v pokladnách a na www.narodni-divadlo.cz. Předplatné Předplatné je skupina představení sestavených do celku podle žánru, zaměření či charakteru prodávaná v předstihu exkluzivně pro abonenty obvykle s cenovým zvýhodněním a s dalšími výhodami (informační servis a pozvánky na speciální akce, lektorské úvody k představením, 3 hodiny parkování zdarma, možnost přenosu míst do další sezony, 30% sleva na koncerty České filharmonie). Oddělení předplatného Národního divadla (po-pá 10-13:30, 14-18) Ostrovní 1, Praha 1, tel.: 224 901 487 e-mail: [email protected], www.predplatnend.cz (a v sekci Vstupenky na www.narodni-divadlo.cz) Slevy ze vstupného - 20% sleva na dopolední a odpolední představení pro děti do 15 let - 50% sleva pro držitele ZTP a příslušníky odboje (1 vstupenka), ZTP/P (2 vstupenky) - 50% sleva pro SŠ a VŠ studenty, držitele karty ITIC a pro seniory ve věku 65+ na vyhrazená místa (1. a 2. galerie v Národním a Stavovském divadle, II. balkon – postranní místa ve Státní opeře, na Nové scéně na místa v pravém a levém kraji hlediště pro představení Laterny magiky, Baletu a Opery a do celého hlediště na představení Činohry) 2015/16

121

a obchodní informace - Jedno (nejlevnější místo) zdarma při nákupu celé lože (platí pro vybrané lóže) - 30% sleva pro držitele abonentních karet České filharmonie na představení z repertoáru Národního divadla - 20% sleva pro držitele členských karet UTE Card Unie evropských divadel na vstupenky představení Činohry - Speciální cena pro studenty uměleckých a uměnovědných oborů SŠ a VŠ na vybraná volná místa v sále 30 minut před začátkem představení - Mimořádné slevy na vybraná představení v průběhu sezony (pro seniory, studenty, školy apod.) Dopolední a odpolední představení jsou obvykle za nižší ceny. Slevy nelze kombinovat mezi sebou nebo s výhodami KVD, nelze je uplatnit pro místa na stání a na místa se sníženou viditelností v Národním a Stavovském divadle. Nevztahují se na pronájmy, představení hostujících souborů a na představení za speciální cenu. S výjimkou 50% slevy pro ZTP, ZTP/P a příslušníky odboje se také nevztahují na představení činohry Sluha dvou pánů. Hledištní personál je oprávněn vyžadovat po divákovi před vstupem do hlediště prokázání nároku na slevu. Podrobné obchodní podmínky Obchodní podmínky naleznete na pokladnách a na www.narodni-divadlo.cz v sekci Vstupenky.

122

133. sezona

Národní divadlo sezona 2015/16 Redakce: helena Bartlová, Ondřej hučín, Beno Blachut, Jitka slavíková, Josefina Panenková, Zdeněk Prokeš, tomáš staněk, Zdeněk staňkovský sazba a grafická úprava: Martina Dubská Grafický návrh: Formata v.o.s. Portrétní fotografie: Jakub Fulín, ilona sochorová a Gabriela kontra tisk: tiskárna Polygraf, s.r.o. © Národní divadlo 2015 isBN: 9-0-25-510-6

2015/16

123

PARTNEřI INSCENACÍ A PROJEKTů OPERY A ČINOHRY ND

JA kO B í N

MikVE

ČAROkRA J

MOZARtOVy NAROZENiNy

PříhODy lišky BystROUšky

RUsAlkA

1914

JENíČEk A MAřENkA

DěKUJEME ZA VýZNAMNOU PODPORU

DěKUJEME ZA PřÍZEň MEDIÁLNÍM PARTNERůM NÁRODNÍHO DIVADLA

DěKUJEME ZA PřÍZEň MEDIÁLNÍM PARTNERůM OPERY NÁRODNÍHO DIVADLA A STÁTNÍ OPERY

A2, Art&Antiques, ceskenoviny.cz, Czech Music Quarterly, harmonie, his Voice, instinkt, lidové noviny, operaplus.cz, Pražský telegraf, soffa, svět a divadlo DěKUJEME ZA PřÍZEň MEDIÁLNÍM PARTNERůM ČINOHRY NÁRODNÍHO DIVADLA

Český rozhlas 3 – Vltava, Metro, Parlamentní magazín, Česká televize, i-divadlo.cz DěKUJEME ZA PřÍZEň MEDIÁLNÍM PARTNERůM BALETU NÁRODNÍHO DIVADLA

Český rozhlas 3 – Vltava, Opus Osm, taneční aktuality, operaplus.cz, Česká televize DěKUJEME ZA PřÍZEň MEDIÁLNÍM PARTNERůM LATERNY MAGIKY

prag-aktuell.cz, tschechien online NÁRODNÍ DIVADLO DěKUJE ZA PODPORU SPOLEČNOSTEM

speed Cars, Office Depot

124

133. sezona