Vážení krajania, priatelia, milí čitatelia,

Váž ení krajania, priatelia, milí č itatelia, Dostáva sa vám do rúk ôsmy roč ník č asopisu Říč ka. Tak ako v minulosti, bol pre vás pripravený so starostlivosť ou a láskou. Naš a publikácia Vás informuje o č innosti KČSPJ - naš ej krajanskej organizácie, dianí v naš ej komunite a úspechov jej jednotlivcov. Pripomína udalosti a osobnosti bohatej č eskej a slovenskej kultúry a histórie, a je doplnená a odľ ahč ená o “stránky pre voľ ný č as” a informácie, ktoré Vás môž u zaujímať . Vydávanie publikácie Říč ka nám súč asne umož ňuje preklenúťmosty medzi naš im starým a novým domovom, zviditeľ niťnaš u organizáciu a č esko-slovenskú komunitu v Kanade a vo svete. Dúfame, ž e sa vám vianoč né č íslo Říč ky bude páč iťa ž e redakcia obdrž í vaš e príspevky, pripomienky a ohlasy vo väč š om množ stve ako v uplynulom roku. Vedzte, ž e Vaš e písomné a finanč né príspevky sú pre nás motivač nou silou do budúcna. Ako iste viete, na príprave Říč ky-Rieč ky sa podiela hŕ stka dobrovoľ níkov, ktorí obetujú svoj voľ ný č as a neraz aj vlastné financie aby zabezpeč ili úspeš né vydanie č asopisu. Jedným z dobrovoľ níkov je moja malič kosť , ktorá trávi nespoč etné hodiny výskumom a prípravou materiálov, kontaktovaním a urgovaním dopisovateľ ov a inš titúcií, editovaním č lánkov, atď... Boli by sme radi, keby sa naš ej KČSPJ, ktorá vydávanie publikácie financuje, vrátila aspoňč asťsumy vynalož enej na náklady spojené s vydávaním č asopisu. Naš a organizácia je nezisková, udrž ovaná č lenskými príspevkami, starostlivo pripravovanými akciami a dotáciami. Pokiaľmôž ete, milí priatelia, podporte naš u krajanskú organizáciu, č i už finanč ne, alebo osobným zapojením sa do jej č innosti. Blíž i sa nám koniec roka 2007. Nežodtrhneme poslednú stránku z kalendára, zamyslime sa nad tým, aký bol a č i splnil naš e oč akávania. Keď si premietneme bohatosť a rôznorodosť vybraných akcií, naplánovaných KČSPJ za uplynulý rok, môž eme byťskutoč ne hrdí. Chceli by sme toto cestou poďakovaťč lenom Výkonného výboru KČSPJ a vš etkým dobrovoľ níkom, ktorí sa zaslúž ili o úspeš ný priebeh roka. Teš íme sa na budúce stretnutie s Vami, milí priatelia, krajania, č itatelia Říč ky.

VESELÉ VIANOCE A Š ŤASTNỲNOVỲ ROK Vám praje Redakcia

Z počítače presidenta... Jak užasi víte, o půlnoci 31. ř íjna 2007, bez jakékoliv fanfáry na této straněoceánu, Kanada zruš ila vízovou povinnost pro návš těvníky z České republiky. Bylo mi zvěstováno z mnoha stran. Lidé věděli, ž e jsem se po dost let a dost tvrdědomáhal objasnění nelogického rozhodování “paní konzulky” v Praze o tom, kdo visa dostane a kdo ne. Psal jsem si tehdy s celou š kálou byrokratůa jejich politických šéfůkonče ministerskými př edsedy Chrétienem a Martinem. Jejich reakce mě mimo jiné dož ivotněvyléč ily z chronického liberalismu. O tom ale někdy jindy, jen se sklenkou č erveného... Kanada si zruš ením víz v mých oč ích opravila velkou kaňku na kádrovém profilu. O to víc, protože víza zruš ila bez toho, že tak uč inily USA. Tam v srpnu prezident Bush podepsal zákon nazvaný „Visa Waiver Program”. Ten jmenuje 27 zemí, kde víza nejsou potř eba. ČR na tomto seznamu není. Zákon stanovuje podmínky, za kterých se zeměna seznam dostane. Mezi ty nejdůležitější patř í statisticky nízký výskyt odmítnutí žádosti o vízum (ménějak 10 %, ovšem č íslo je plněpod kontrolou USA), zneužívání volných návštěv (ménějak 2%) a nový pas s biometrickými daty. Velvyslanec USA v Praze Richard Graber ve svém provolání nazvaném “Good News“ (MF 5. zá ř í) tvrdí, že ČR je na dobré cestě podmínky splnit. Bohužel také píše o nutnosti USA zajistit počítač ovou kontrolu nových pasůve všech bodech vstupu na jejich území. Slibuje, ž e to do roku 2009 zvládnou. Radost z kanadského úspěchu kalí skutečnost, ž e víza nejsou zrušena pro Slovenskou republiku. A tohleto měpř ivádí k dúvodu, pročo vízech píš i. Nátlak na kanadskou vládu př išel ze dvou stran - z venku od vlády ČR prostř ednictvím zastupitelských úř adůa zevnitřprostř ednictvím Českého a Slovenského Sdruž ení v Kanadě. Nášvelvyslanec v OttavěPavel Voš alík svým systematicky logickým př ednesem statistických faktůodvedl kus velmi dobré práce. Stejněusilovněa vytrvale apelovalo na vládu Sdružení. Po léta, kongres po kongresu, rezoluce kanadské vláděpoukazovaly na diskriminaci a ostatní problémy spojené se způsobem, jak se o víza žádalo. Zatímco Pavel Voš alík může hrděhlásit, ž e velký ůkol byl splněn, práce ČSSK na tomto poli neskonč ila. Jsem si jist, že někdo na př íštím kongresu navrhne vlož it do závěrečné resoluce ž ádost o zruš ení vízové povinnosti pro Slovenskou republiku. Bude se poukazovat na historickou blízkost obou státůa bude se ž ádat vysvětlení rozdílu př ístupu. A pokud se situace radikálněnezmění, jsem si jist, ž e kongres návrh schválí. Tolik pro mou jistotu. Nejsem si jistý, ž e zástupci SR objeví ČSSK, i teď, když blízkost obou národůbude pro něvhodným faktem ve vyjednávání s kanadskou vládou. Ješ těménějsem si jistý, ž e Sdružení se od krajanské veř ejnosti dostane uznání, i kdyžto většiněkrajanůušetř í spoustu nejistoty, starostí, výdajůa práce př i zprostř edkování návštěv z ČR. Užvůbec si nejsem jistý, že se uznání krajanů promění v nějaký konkrétní př íspěvek v práci aťjižpro ČSSK nebo pro CCBA. Nezbývá neždoufat.

Joe Dobrovolný, CCBA president 3

Potř ebujete ně co barevněvytisknout? Takhle vypadá nejnově jš í př írůstek poč ítač ového vybavení v CCBA Je to “Magic Colour” Minolta 2400W laserová barevná tiskárna. Př ineste si poč ítač ový soubor na “memory stick” nebo i na rychle zastarající “floppy diskette”, nebo si ho poš lete př es “web mail” a můž ete lehce získat barevné výtisky vysoké quality. Kdyžji potkáte, podě kujte paní Anně Tumilson. Tiskárna je její dar organizaci. CCBA dě kuje užnyní.

Podĕ kování dobrovolníkům Več eř e a film "Pánská Jízda" - Gabi Beňadik, Eva Vanĕ k, Marcela & Tony Štĕ dronsky, Jarka & Karol Palič ka, Jana Wenzel, Vĕ ra Praž ák, Karel Bulandra, Več eř e a film "Rozmarné Léto" - Jana Wenzel, Eva Vanĕ k, Ernie & Slavka Haverda, Jarka Chaloupka, Tony & Marcela Štĕ dronský, Karel Bulandra, Vĕ ra Praž ák "Toulavé Kamery" - slide show - Joe Dobrovolný, Jana Wenzel, Láďa Hlas, Eva Vanĕ k, Jarka Chaloupka, Susan Kováč , Slávka & Ernie Haverda, Vĕ ra Praž ák, Tony Štĕ dronský Film:“Pomocnik“ Eva Vanĕ k, Misha Gogela, Marcela & Tony Štĕ dronský, Jarka Chaloupka, Marie Sichler, Karel Bulandra, Ernie a Slavka Haverda, Vĕ ra Praž ák * Dĕ kujeme EvĕVaňkové za vzornou č istotu, s jakou udrž uje poř ádek v budovĕnaš eho klubu. * Dĕ kujeme JanĕWenzlové za dotaci CD-č ek v hodnotĕ100 kanadských dolarů .* Dĕ kujeme Jirkovi Eliáš ovi, který nám ochotnĕdováž í z Toronta tovar do konzumu. * Dĕ kujeme vš em dobrovolníkům, kteř í neúnavnĕvař í a peč ou na klubové akce a tráví svůj volný č as úklidem kuchynĕa společ enské haly. * Redakce dĕ kuje Vĕ rce Praž ákové za její pomoc př i vydávání Říč ky a reklamovaní klubových akcí a klub Karlu Bulandrovi za tiš tĕ ní lístkůa plakátůna filmy. * THANK YOU to Marlene and John Pauls of Winnipeg for the donation of two beautiful dolls dressed in ethnic costumes. The dolls, purchased in 1989 during their Prague’s visit, are now proudly displayed in our social hall. 4

KALENDARIUM AKCIE KČSPJ DECEMBER 2007 – MAREC 2008 2. decembra 07 Mikuláš ská zábava pro dĕ ti, 14:00 31. decembra 07 Silvestrovská zábava, 20:00 hod. 12. januára 08 -. Več eř e a film 'Noč ní Jazdci' slovenský film, 18:00 hod 26. januára 08 -. 'Toulavá kamera' s Frankem Kř íž em, India, 19:00 hod 9. februára 08 -. 'Slavíme s vámi š edesátiny' 20:00 hod 24. februára 08. Výroč ní č lenská schůze a volby, 14:00 hod 8. marca 08 Več eř e a film 'Katakomby', komedie s Vlastou Burianem, 18:00 hod. Starting January 2008, tickets for all Dinner/Movie evenings are: CCBA members $12, Non-members $17

Vstupné na vš echny “Več eř e s filmem“ jsou: č lenové KČSPJ $12, neč lenové $17 Oznamy o promítaní filmůnajdete na webových stránkách KČSPJ a vyvěš eny na klubové nástence.

TĚŠÍME SE NA VAŠI ÚČAST! TEŠÍME SA NA VAŠU ÚČASŤ! LOOKING FORWARD SEEING YOU AT THE CLUB 5

Říč ka – Zima 2007 Vydanie tejto publikácie bolo umož nené nasledujúcimi sponsormi: Magna -Tech Graphics Inc. - príprava a dizajn titulnej stránky B/W Imaging – tlača zhotovenie brož úry Jana Wenzel a Zlatica Stauder - fotografie

Př íspě vky na Říčku TomášDvoráč ek Dr. Bob Procházka Anna Nĕ meč ek K. a J. Palič ka Giselle Majerský Eva Kadlec Misha Gogela Zlatica Stauder Anna Tumilson Czech-books .com

50.00 10.00 20.00 20.00 20.00 10.00 10.00 20.00 200.00 reklama 80.00 reklamný materiál

Př íspě vky na klub Zlatica Stauder Eva Kadlec MishaGogela Jana Wenzel Anna Nĕ meč ek Bož ena Dobrovolná Jan Orihel

20.00 10.00 10.00 10.00 30.00 50.00 100.00,

Membership Paid Fall/Winter 2007: Petrák, Milan Eliáš , Jiří Chaloupka, Jarka Mucska, Miro Mucska, Alena Mucska, Andrea Tchitembo, Markus Samek, Jaromír Samek, Michaela Novotný, Viktor Tobolková, Margita Vanĕk, Eva Zahradník, Jaromír Dobrovolná, Betty

6

Nemetchek, Becky Nemetchek, Karel Štauder, Milan Štauder, Zlatica Silber, William T. Marcinco, Marika – 2008 Marcinco, Miki – 2008 Rossmeisl, Jana - 2008 Rossmeisl, Filip -2008 Procházka, Dr. Bob – 2008 Procházka, Líba – 2008 Cech-Manek, Paul - 2008

Kanada, Winnipeg a Česko s odstupem času.... C’est la vie .... ř íkají Francouzi a možná ani netuš í, co vš echno se dá za tímto sloganem schovat. Nikdy jsem si nepředstavila, ž e budu ž ít v Kanadě. Ta zeměnikdy nebyla na mém cestovním seznamu. V mých př edstavách byla Kanada země chladu a zimy. Kdyžjsem poprvé v ř íjnu v roce 1998 do Winnipegu přijela, př ivítal měkrásný kanadský podzim, americky vypadající nesourodé mě sto a lidé, o kterých se jsem nic nevěděla . S nimi jsem se měla teprve postupně seznámit. Vzalo to dalš ich 7 let. Jako vě tš ina lidi nacházející se v novém prostř edí jsem srovnávala. Architekturu, kulturu, obchody, jídlo, úř ady, místní zvyky a lidi. Počáteční jazyková bariéra se postupněrozplývala s tím, jak jsem si rozš iřovala okruh mých známých i mezi Kanaďany. Naš la jsem si svoje místo na slunci v nové zemi, v novém mě stě, s novými lidmi a stě ny na měpř estaly padat. Člově k nemá být v zajetí svých zvykůa předsudků, kdyžse rozhodne ž ít v cizí země: Nikdy by se nevž il do nového prostředí. A tak jsem zakouš ela a objevovala vš echno mož né od muffins, Caesar salátů, rostbífu př es Toastmasters, kurzy anglické výslovnosti, pravidelné čtení Winnipeg Free Pressu, sledovaní kanadské politické scény, dě jin a osídlování Kanady a př edevš ím diskuze s Kanaďany o vš em možném. Urč itěmoje angličtina byla kostrbatá a „broken“, ale vě tš ina z nás, která př iš la v dospělém věku, zná tyto úskalí. Nesmí se vš ak vzdát, je tř eba zahodit stud a mluvit a mluvit. Vš echno chce svůj č as a ani já jsem nebyla výjimka. A tak jsem vklouzávala do angličtiny a do kanadského prostředí č ím dál hloubě ji. Stesk po domověa blízkých pomalu otupoval hrany a nové prostř edí mě začalo pohlcovat. Díky lepš í znalosti anglič tiny jsem si zač ínala vš ímat a rozumět běž ným záležitostem a zač alo srovnávání. Absolutněkultura byla v Kanaděv mínusu ve srovnání s tím, co jsem znala z Evropy a ČR. Ale Winnipeg Royal Ballet nemě l chybu, Fringe Festival a Folklorama rovně ž. Hold, kaž dý kontinent má jiný př ístup ke kultuře, ale důlež itý je koneč ný efekt a chtít vidět umění i z jiného úhlu. Architektura na americkém kontinentu , nás v Evropě , nemůže nikdy dohnat. Jídlo, na to nám Čechům nesahejte, máme př ece tu nejlepš í kuchyňna světě . Obchody, š ílená nuda, buďhezký design a blbý střih nebo naopak, jediněto mohl zachránit Winners. Copak úř ady, ř idičáky, daněapod.? Pekelně dobř e srovnané, navazující na sebe, průhledné, nebuzerující občana, ale daňového poplatníka upozorňující, že zaplatit daněje základní instinkt občana. Zdravotnictví, raději pryčod nemocnic a odborných vyš etř ení, dlouhé č ekací doby, odborné zubní práce drahé, kdo může, nechá se zubní protézy udělat bě hem své návš tě vy v ČR. Školství , nemohu posuzovat, nevlastní dcera sice chodila na High School, ale úroveňveř ejného š kolství byla otevřeněkritizována v kanadském tisku. Technické služ by pracovaly zodpovědně , sníh byl hbitěodstraně n, obyvatelstvo bylo informováno o př icházejících kalamitách počasí vč as. Lidé milí, starající se o druhé, ažto někdy vyznívalo pokrytecky, jako kdyby úsmě vy personálu v obchodech 7

a ve služ bách byly nacvič eny na povel. Řeč eno krátce zeměfungovala a žilo se v ní dobř e. C’est la vie…najednou se můž e kaž dý z nás ocitnout v osobní situaci, kterou musí ř eš it. Po krátké životní zastávce v Calgary jsem zpět doma v České republice. Zpět v č eské realitě . A zač íná opět srovnávání. Že český jogurt nebo brambory jsou lepš í není pochyb, ale na tom nestojí svět. Služby i úřady melou lépe nežpřed léty , č íš níci a prodavač ky jsou vlídnějš í, tunelování užnení tak snadné tak jako v 90.letech, jenom ti politici ješ těnemají tu správnou kulturu a ně kteří z nás jsou schopni hodit do kotle na tuhá paliva i PET flaš ky /flaš ky z umě lé hmoty / jenom aby uš etř ili za palivo. Že tř ídit odpadky je bě žné ve svě tě, ješ těnedoš lo některým Čechům a životní prostř edí jim stále nic neříká. Řidiči , jezdí občas jako prasata. Předevš ím mladíci mající ješ těmokrý řidič ák v kapse , jsou nejčastě jš í dárci orgán ů. Silní koněpod kapotou je ž enou do rizika v př edjíž dě ní za kaž dou cenu, a tak cizinec si asi př ipadá na českých cestách v permanentím ohrož ení. Veř ejná doprava vás doveze vš ude, i kdyžpravda jízdenka užnestojí 3 Kč , ale detailní jízdní ř ád je vylepený na každé zastávce. I Česko začíná být multinárodní zeměa lidé si zač ínají zvykat na cizince. Slováci byli vždy součástí nás, a tak ž e pracují ve zdravotnictví či bankách nebo stavbách je jaksi pro nás samozřejmost. Ale co Ukrajinci, Bulhaři, Poláci č i dokonce lidi jiné pleti č i rasy ? Na trhu práce se stávají ž ádanými a zalepují díry, kde č eský č lově k nechce pracovat nebo chybí lidi. Vidě t fandit vietnamské dě ti místnímu fotbalovému klubu, je nejlepš í vizitka asimilace. Češ i se nauč ili chodit do č ínských a asijských bister na obědy a kdo chce vař it doma čínu, užnakoupí i nejrůzně jš í ingredience. Globalizace nás postihla naplno. C’est la vie …. je odsouhlaš ena služ ební cesta do Calgary, odjezd 2.září 2007. Chopím se přílež itosti a odskoč ím si i do Winnipegu. Po 16 měsících zpět ve Winnipegu. Mám radost, že jsem „doma“. Letiš těse rozš iř uje, znak toho, že se s Winnipegem poč ítá i pro budoucnost. Jih města se nebývale zvětš il, nové hezké developmenty a s tím i spojené služ by . Jenom severní část mě sta kolem Selkirk av. a naš eho klubu vypadá neutěš eně jš í nežpředtím. Klub sám o soběje stejný, ale prý bude lepš í, více investic v nejbliž š í doběho zjevněvylepš í. Jenom chybí více pracovitějš ích rukou a zájem návš těvníků, jak slyš ím večer u baru. Úř edníci na Revenue Canada vstř ícní, káva u Tima Hortona dle mého gusta, lidé milí a krajané – mí přátelé fantastič tí, nezapomněli! Odjíž dím zpět do Calgary. Vychutnávám Winipeg, těch posledních pár metrůnežvrátím auto na letiš ti. Je měsmutno. Př esto, že není Winnipeg jako Calgary nebo Toronto č i Vancouver, má svoje kouzlo, alespoňpro mě . Ptáte se v č em? Přece ve vás – v lidech! A co Kanada? Zůstane pro měvždy druhým domovem. Betty Dobrovolná, Listopad 2007 Ostrava, Česká republika 8

Mikuláš ská nadílka pro dě ti Neděle, 2. prosince 2007 ve 14:00 hodin Obč erstvení pro děti zdarma, pro rodič e, babič ky a dědáč ky za mírné ceny. Vstupné dobrovolné Prosíme nahlaš te poč et dětí do 28. listopadu Vě ra Praž áková 663-1601, email: [email protected]

Aby se během nadílky udrž ela pozornost i těch nejmenš ích, př ipravte pro kaž dé dítějen jeden dárek =========================================================

Historie obdarovávání Užve starém Říměsi lidé na oslavu Nového roku dávali dárky. Později se zimní slunovrat stal vánoč ním svátkem a obdarovávání zůstalo. Stalo se projevem př átelství a kř esť anské lásky k bliž nímu. Od š estnáctého století existují důkazy o vyměňování dárků mezi př áteli a př íbuznými. Nejvíce dárků dostávaly př edevš ím dě ti. V následujících dvou stech letech užnosil dárky Ježíš ek, Santa Claus č i Vánoční muž. Bývalo zvykem, ž e se dárky začaly rozbalovat ažv okamžiku, kdy se objevila na nebi první hvě zdič ka. Tím se př ipomínala betlémská hvězda, která zář ila nad Betlémem v doběnarození Ježíš ka. Zdroj: MF Dnes.

9

Srdeč né pozvání na

V hale KČSPJ 31. prosince 2007, zač átek ve 20:00 hodin. Veselá silvestrovská zábava se společ enskými hrami a soutě ž emi o ceny, tombola, hudba do tance a na poslech, promítání silvestrovských estrád, tradič ní silvestrovské pohoš tě ní, bohatý studený bufet a půlnoč ní př ípitek.

Vstupné $30 Prosíme reservujte si vstupenky nejpozději do 21.prosince 2007 Vě ra Praž áková 663-1601 email: [email protected]

10

Srdečné pozvanie na večeru a slovenský film režiséra Martina Hollého

NOČNÍ JAZDCI

Tento film nemá anglické titulky! Sobota, 12. januára 2008 o 18:00 hodine V hale KČSPJ Dobrodruž ná dráma o paš ování koní na slovensko – poľ skom pohraničí krátko po prvej svetovej vojne. Proti sebe stoja dve silné osobnosti – vodca paš erákov koní Orban a veliteľ pohraničnej stráž e Halva. Kaž dý z nich háji vlastné záujmy a ich vzájomné stretnutie dramaticky konč í. Hrajú: Radoslav Brzobohatý, Michal Doč olomanský, Leopold Haverl, Jozef Adamovič , Karol Čálik, Ivan Palúch, Soňa Valentová, Ľubomír Paulovič , Hana Gregorová

Lístky na film si záujemci môzu objednať v klube, tel.:589-7483, alebo u pani Very Praž ákovej, tel. 6631601 Členovia CCBA $12 Ostatní $17

11

Srdeč né pozvání na več eř iač eský film s anglickými titulky

KATAKOMBY

komedie s Vlastou Burianem Sobota, 8. bř ezna 2008 v 18:00 hodin V HALE KČSPJ

Místo generálního tajemníka lze získat rů zně , ně kdy stač í hrát dobř e karty… Archiv pozemkového úř adu je umístě n v suterénních prostorách, zvaných katakomby. Vládne jim svérázný oficiál Borman. Jindy poklidnou atmosféru naruš uje več írek, poř ádaný na poč est novějmenovaného tajemníka, kam jsou pozváni i úř edníci z katacomb. Hraji: Vlasta Burian, Jaroslav Marvan, Čeně k Šlégl, Theodor Piš tě k… 12

SLAVÍTE V 2008 ŠEDESÁTINY? Srdeč nězveme vš echny oslavence, i vás ostatní dř íve č i pozdě ji narozené, kteř í se chcete pobavit se známými a př áteli, pochutnat si na domácích dobrotách i vínečku, zazpívat pár národních písnič ek, anebo si zatancovat

Př ijďte na

ZÁBAVU PRO ŠEDESÁTNÍKY SOBOTA, 8. ÚNORA 2008 v 20:00 hodin V hale KČSPJ Obč erstvení, ceny, společ enská zábava a hudba. Vstupené $15.00

Všechno nejlepší našemu barmanovi Pepíkovi Skácelovi k jeho jubileu. Aťti služí zdraví, aťsi obklopen dobrými př áteli a krásnými ženami. Hodne štĕstí, lásky a lidského porozumnĕní ti př eje redakce a př átelé z KČSPJ

13

The Annual Consular Dinner For the Slovak Community and Friends The event, held on Saturday, October 27th at the Marlborough Hotel in Winnipeg was hosted by the Honorary Consul of Slovak Republic, Jozef Kiska, Winnipeg. A record attendance of 104 guests included members of the local Slovak community, ex-patriots of Manitoba Slovak community now living in British Columbia, Alberta, Saskatchewan, friends from the Winnipeg Czech community, members of the Winnipeg consular core. Special guests at this year’s Consular dinner were Rudolf Schuster, former President of Slovakia; Ivan Chomo, the Head of the Visa and Consular Section, the Embassy of Slovak Republic in Ottawa, the Hon. Vic Toews, PC, QC, MP, Member of Parliament for Provencher and President of the Treasury Board, and the Hon. Doug Martindale MLA for Burrows representing the Hon. Gary Doer, the Premier of Manitoba. The CCBA was represented by Mr. Joe Dobrovolny, the President, and Danka Orihel, Public Relations Secretary. The highlight of the evening was the presentation by the former President Suster of the Presidential medallions to two members of our community. The Honorary Consul Mr. Joe Kiska and Mr. Andy Koprajda were the recipients of the medallions, in recognition for their long time contribution to the Slovak community in Winnipeg. The members of our community had an opportunity to meet with the Consul Mr. Ivan Chomo earlier in the day to discuss their concerns and to process passport applications. Zlatica. Stauder Foto:Former president R.Suster, Joe Kiska Mr. I. Chomo, D.Orihel, Mr. Brasko, Mr.Koprajda

Mr. Ivan Chomo, D. Orihel, former president Rudolf Suster

14

Mr. Ivan Chomo, Mr. Doug Martindale, expresident. R.Suster

Návš těva Evropy 2007 Vilém A. Kun Po ně kolika letech jsme s manž elkou opě t navš tívili Evropu. Píš u Evropu, jelikožjsme doš li k názoru, že Evropská Unie se opravdu stává vlastí vš ech 27. zůč astněných zemí. Např ed zač nu od matič ky Prahy kam jsme př iletě li docela v pohodě , cožse nemůže ř íct o zpáteční cestěs 5 hodinovým zpož děním ve Frankfurtu. Praha nás př ivítala na ř íjen hezkým počasím a obrovským ruchem na silnicích i v ulicích města. Jen 3 roky uplynuly od naš í poslední návš tě vy a nabyl jsem dojmu, ž e počet aut se v Praze aspoňzdvojnásobil. Pravdě podobněnení to jen dojem, ale skuteč nost. Narazil jsem na článek v Metru, kde píš ou o nutnosti postavit parkovací domy v Praze pro veliký nedostatek parkovacích míst. V č lánku píš ou: Praha má více aut nežsousední Vídeň. Na 1000 Praž anůpř ipadne 550 automobilů. Také nemusím nikomu př ipomínat, že to nejsou Trabanty nebo Wartburgy. Jezdí tam veliké množství Mercedesů, Audi, BMW, a hodně japonských aut. V neposlední ř aděŠkodovky, které jsou velice pě kné a dobré. Moje půjč ená Fabie s obsahem 1,2L se nedala zahambit velikýmy auty. Musím vš ak také př ipomenout jezdecké způsoby českých ř idič ů. Nemůž u se zbavit dojmu, ž e “co ř idič , to závodník”. Vycházím ze svých zkuš eností na dálnicích, které jsou dobré, ale nedostateč né na provoz který tam je. Člově k nechce př ekáž et druhým, tak také š lape aspoňstodvacítkou. Př i takové rychlosti se nechce hned zař adit za ně jaký pomalý náklad ák, ale snaží se je např ed př edjet nežuhne. Zatím se vš ak český závodník nalepí za tebe, tak na 2 metry a bliká světlama. „Uhnout! Já jedu!“ Opravdu nevím, zda v Čechách majitel větš ího auta má také větš í nárok na silnici? Bohužel tento způsob ř ízení má smutný výsledek. Z novin jsem se dočetl, ž e na silnicich zahyne v průmě ru 90 osob měsíčně . (Ze statistiky, za posledních deset mě sícůbylo v ČR 149 tisíc nehod, př i kterých bylo 3 341 osob těž ce zraně no.) Abych se užnevracel k tomuto tématu dodávám, ž e na okružní dálnici z Ruzyněna Brno a Teplice se u Barrandova denněnahromadí kolona nákladních aut 4-5 km dlouhá. Stalo se mi též , že jsem jel dvěhodiny magistrálou z Holeš ovic do Zahradního města (asi 16km). Nemluvěo požitku se standartní př evodovkou, kdyžse popojíž dí jen po metrech. Ulice Prahy, stejnějako zhora popsané silnice byly i koncem zář í plné turistů. Jak je vidě t, ani podraž ení, od minula prakticky vš eho, neodrazuje návš tě vníky Česka. Pivo je stále dobré a levné. U Kalicha na bojiš ti, kam jsme také zavítali bylo nabyto. Můj tuplák s ležákem stál zhruba jako půlitr zde, v naš em klubu. Nízké ceny lahvového piva v supermarketech byly ažk nevíř e. Takový Gambrínus 9-10Kč . Bráník 10° stál pouhých 6.50Kč. Také v restauracích si ted nechají zaplatit více za jídla. Změna je také v tom, že servírují vě tš í porce, někdy ažmoc veliké. 27. zář í se konaly “Slavnosti vinné révy” na Námě stí míru, kde se seskupilo dost stánkůhlavněs lahodným burč ákem. 15

Nejvíce š el na odbyt burč ák z Gröbovky, z pražských královských vinohradů, které se znova obnovily. Nacházejí se tak 2 bloky od náměstí směrem k Nuslím. Následující pátek 28. ř íjna byl svátek Sv.Václava. Slavnostně , v prezidenské limuzíněs policejním doprovodem byla do Staré Boleslavi (do místa, kde kníže Václav byl zavraždě n svým bratrem) př evezena lebka Sv.Václava na které byla nasazena Česká koruna. V Boleslavi na Vojsko Švédů

námě stí slouž il kardinal Vlk slavnostní mš i pro pomě rněveliký dav choulící se pod parapletama v deš ti. V sobotu naš e cesta vedla na věhlasné „Mě lnické vinobraní.“ Bylo to opravdu zjímavé a veliké. Od zámku je krásný výhled na soutok Labe a Vltavy a téžna památnou horu Říp a České stř edohoř í. Za kostelem Sv.Petra a Pavla v dobové vojenské výzbroji př edvádě li stř edově ký boj Čechůse š védským vojskem. Bohužel bitva konč ila neuspě chem Čechů. Švédové dobyli hrad odkud, jak jsme vidě li, si odnesli veliký lup. Na stejném místětaké vystoupila skupina se starodobou muzikou. Obleč eni v kožených suknicích jako z doby Př emysla Oráč e. 3 dudáci a malý a velký buben hráli italské a š paně lské kantilie, které ač nám neznámé, zněly moc hezky. Různé atrakce a nepř ehledný poč et stánkůse vš ím možným, hlavnělahodným burčákem, naplnily oběnámě stí i vedlejš í ulice. Ze stánkůmusím obzvláš těvyzvednout „Staročeský Trdelník“, který se pekl na mnoha místech. Nabyl jsem př esvě dčení, ž e toto „Staročeké Trdlo“ byl nejvě tš ím hitem poslední doby. Pokusím se krátce vysvě tlit o co jde (mož ná není potř eba). Z tě sta, jehožsložení nevím, (odhadem, mazancové tě sto), se udělá nudle o průmě ru tak 3cm a 30cm dlouhá, která se namotá na válec. Takto př ipravené se vyválí v cukru se skoř icí a peč e se na nepř ímo otevř eném ohni, př i rotaci válečku. Po krátkém peč ení se čerstvé pečivo stáhne z válce a máte Staroč eskou pochoutku. (Kviz: Kolik kuchař ek ví co je „Trdlo“? Malá nápově da - Není to manž el!) Na jeviš ti vystupovali různé kapely a zpě váci, Josef Zíma s Ivetou Simonovou. Josef dojemně(aspoňpro naš e ročníky) zazpíval „Užkamarádi pomalu stárnem a nad svým mládím, jen rukou mávnem...“ Dalš í moc hezké až kouzelné vystoupení „Točte se pardálové“ př edvedla dvojice Český Pepík a praž ská slečinka.. Hlavnězpívali Haš lerovy písnič ky jako „Po starých zámeckých schodech, Vltavo,Vltavo. Tu Naš í písničku č eskou zpívalo celé publikum společ ně . Bralo nás to u srdce. Stř edově ká kapela 16

Pro mne byla návš těva Mě lnického Vinobraní obzvláš těvýznamná. Uplynulo př esně50 let co jsem naposledy byl na těchto slavnostech. Tenkrát jsme bydleli na statku Úpor, který je na soutoku Labe a Vltavy, kam naš e rodina byla exilována komunistickým režimem. Jak se ř íká „svě t je malý“, tak k milému př ekvapení jsme se na Vinobraní potkali s krajankou z Winnipegu M. Staňkovou. Nakonec bych jěš těpř idal, ž e v den naš eho odjezdu 25.10. otevírali na Náměstí republiky, naproti Kotvěnejvě tš í obchodní centrum v Praze „Palladium“. Z bývalých kasáren ponechali jen hezky opravenou fasádu a vevniřvybudovali komplex ve kterém se nachází 170 obchodů, 30 restaurací a parkování pro 900 aut. Kdyžužnakupovat, tak po Česku „mohutně“ nebo ted užpo Evropsku“? Text a foto V. Kun ´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´

Danielle’s pick 1 Elizabeth Hay: Late Nights on Air - crisp novel, 2007 Giller Prize winner... 2. A/Cross Section: New Manitoba Writing - a rich assortment of stories, poems, memoirs, novels, plays ... written in the last 25 years [*so much talent in our province!] 3. Ken Follet: World Without End - historical fiction epic **************************************************************** Congratulations, Danka Orihel, on having your stories published in the Prairie Writers II. & III. Anthology. D.Myers

QUOTES • •

We write to taste life twice. --Anais Nin The great art of writing is knowing when to stop. Josh Billings Words are sacred. They deserve respect. If you get the right ones, in the right order, you can nudge the world a little. Tom Stoppard

Zlepš ovák Milý pane Bože, měl bych pro Tebe malý zlepš ováč ek. Život by mě l začít smrtí a ne obráceně . Zkus si to pane Bož e př edstavit: Lež íšztuhlý v zatuchlé hlíně , je tma a najednou se začnešhrabat vstř íc svě tlu. Vylezešna svě tlo bož í, jdešdo domova důchodců , odkud Těza pár letvyhodí, neboťomládneš . Protož e máštučný důchod a naspoř íno, budešjezdit po lázních a hrát golf. Na uvítanou v práci dostanešzlaté hodinky a př estože zač neš pomalu,docelapomalupracovat, budou se lidé kolem k Toběchovat velice mile a laskavě . Ažskonč íšs prací, budešstudovat na vejš ce. Mášdost peně z, aby sis vychutnával studentský život plnými douš ky. Zkusíšto s drogami,v hlavěnemáš nic jiného nežž enské a celý den si můž ešnalévat alkohol do palice. Ažz toho dostateč něotupíš , nastane čas jít do základní š koly. Ve š kole budešrok od roku blbějš í, ažz ní konečněvyletíš . Potom si budešpár let hrát na pískoviš ti a nakonec se budešválet 9 měsícův dě loze. A svůj ž ivot ukončíšjako orgasmus! No ř ekni Bož e - nebyla by to paráda? Zaslala B. Dobrovolná 17

Thoughts On Aging •The aging process could be slowed down if it had to work its way through Congress. •You're getting old when you're sitting in a rocker and you can't get it started. •You're getting old when you wake up with that morning-after feeling, and you didn't do anything the night before. •It's hard to be nostalgic when you can't remember anything. •Last Will and Testament: Being of sound mind, I spent all my money. •When you lean over to pick something up off the floor, you ask yourself if there is anything else you need to do while you are down there. •You find yourself in the middle of the stairway, and you can't remember if you were downstairs going up or upstairs going down.

Freckles An elderly woman and her little grandson, whose face was sprinkled with bright freckles, spent the day at the zoo. Lots of children were waiting in line to get their cheeks painted by a local artist who was decorating them with tiger paws. "You've got so many freckles, there's no place to paint!" a girl in the line said to the little fella. Embarrassed, the little boy dropped his head. His grandmother knelt down next to him. "I love your freckles. When I was a little girl I always wanted freckles," she said, while tracing her finger across the child's cheek. "Freckles are beautiful." The boy looked up, "Really?" "Of course," said the grandmother. "Why, just name me one thing that's prettier than freckles." The little boy thought for a moment, peered intensely into his grandma's face, and softly whispered, "Wrinkles."

The Vancouver Czech and Slovak Meetup Group Meet other local Slovak and Czechs or students and speakers. We'll get together for cultural events, movies, food, and anything else that might be of interest to the group. It can also be a time to practice your Slovak/Czech together. We welcome both those of Czech/Slovak descent as well and only Englishspeaking members. You may be simply interested in learning a few words for an upcoming trip to the Czech/ Slovak Republic, or perhaps you are a historian or writer interested in the culture, or your partner is of Czech/Slovak heritage. I am not fluent myself, and neither are many of the other members. The gatherings will mostly be in English, but as many of us share the goal of learning Czech/Slovak, we will be occasionally conversing in the language. Our first few meet-ups have been primarily social in nature in order for us to get to know each other. However, I envision organizing meetups that will focus on dialogue in the near future. In this sense, we could start our own regular Czech/Slovak language course. January would be an ideal time for something like this to begin. So there are many reasons for your to join our group today. Hope to see you at our next meetup event! Location: Vancouver, BC, Canada 49.28-123.12 Founded: Oct 4, 2007 by Jane Orihel Member Fee: none, Members: 9, Rating: ***** http://slovak.meetup.com/38 WHY CANNOT THE YOUNG PEOPLE IN WINNIPEG DO THE SAME??? 18

ČARO ŠTĚDROVEČERNÉ Setkáváme se u nĕj témĕřkaž dý den, známe detailnĕatmosféru společ ných večeř í, a př ece na Štĕ drý več er k nĕ mu sedáme s bázní a pokorou. Podobné pocity provokuje nejen vůnĕ zelňačky a smaženého kapra či slavnostní prostírání, ale i zvyky nebo jejich torza, kterých se jako poslíčkůdĕtských vzpomínek vĕtš ina z nás úskostlivĕ drž í. Vzpomeňme aspoň nĕkteré, dýchne jimi na nás sice minulost, ale tak to má být: Akceptovat v moderním komfortním ž ivotĕi staré provĕ ř ené pravdy. Vždyťjsou tak kouzelné. Např íklad rozkrojené jablíčko. Když se vám podař í rozř íznout zř etelnou hvĕ zdici, př íš tí rok vám zaruč í zdraví, š tĕstí a úspĕch. Červavé jablíčko př edvídá choroby a zármutek. Stejnĕvyschnuté a zkažené jádro oř echu. Bĕ hem večeř e by nemĕ l vstát nikdo od stolu, protož e potom v dalš ích mĕ sících odejde od rodiny. Jablíč ko, oř ech i oplatka s medem by se mĕly rozdĕ lit mezi vš echny stolovníky poč ínaje nejstarš ím, a s podáváním kaž dého chodu by se mĕlo po č kat, dokud př edeš lý nezkonzumuje i ten nejpomalejš í jedlík. Med samotný má speciální poslání i v období svátků. Jeho př ítomnost ve vícerých receptech a př ímá konzumace př i večeř i upozorňuje na jeho symbol tmelení, spojování rodiny. A podle slovanského zvyku si zabezpeč íte oblíbenost mezi lidmi tak, ž e si natř ete medem tvář . Nezapomeňte si odložit pár š upin z kapra a vlož it je pod talířnebo do penĕž enky, cožvám př inese dostatek penĕ z. A ješ tĕjedna rada. Bochník chleba na š tĕdroveč erním stole je prý tou nejlepš í zárukou, ž e ho bude dost po celý rok. Zaslala Kvĕ ta Matouš ková

Ště droveč erní stůl a zvyky okolo ně ho Smysl Vánoc spoč íval př edevš ím ve vzájemné úctě , lásce a př átelství. Byl dobou, kdy se scházela celá rodina pohromadě u sváteč ně prostř eného stolu.Ješ těnežmohli vš ichni zasednout společněu jednoho stolu, vš ude se drhlo, vš echno se čistilo, uklízelo a urovnávalo. Hospodyně od rána př ipravovala š tědrovečerní pokrmy. Vař ila hrách, čoč ku, bramborovou a rybí polévku, pekla kubu z krup a česneku. Chléb a v bohatš ích domech i vánoč ku mívali upečenou jižně kolik dní př edem, schovanou v oš atce. Vš ichni se od rána postili, aby vidě li zlaté prasátko. Kdyžměla hospodyněuvař eno, snaž ila se zabavit děti, zatímco hospodářopatř il stromeček a tajnějej ozdobil. K večeru vybíhali dě ti čím dál častě ji ven a pozorovali oblohu, zda jižnevyš la první 19

hvězdička, která mě la ukonč it půst. Právěs první hvězdič kou na obloze se symbolicky zapalovala svíč ka a celá rodina usedala ke slavnostní več eř i. Prostírání stolu se vě novala velká pozornost. Větš inou se symbolicky na jeden roh pokládal pecen chleba, aby měla rodina stále co do úst. Na druhý roh slaměnka s trochou vš eho, co pole dalo proto, aby i v následujícím roce byla dobrá úroda. Na tř etí roh se pokládaly peníze, které mě ly slibovat blahobyt. Na č tvrtý roh se někde pokládala miska na kousky jídla pro dobytek a slepice. Jinde misku dávali pod stů l. Samotný stůl se pak obepínal ř etě zem nebo provazem, cožmě lo zaruč it ochranu stáda ovcí př ed vlky, ochranu statku př ed zlodě ji a také soudrž nost celé rodiny po celý dalš í rok. Řetě z nebo provaz potom hospodyně stočila do kruhu a do něj se sypalo slepicím. Slepice, které zobaly mimo kruh, byly tzv.„tulač ky“, které zanáš ely mimo hnízdo. Byl-li počet stolujících lichý, prostírala hospodyněpro jednoho navíc. Podle lidové pově ry prý chodila smrt těsněpř ed več eř í obhlíž et prostř ené stoly a kde by byla napočítala lichý počet, tam by se v následujícím roce pro ně koho vrátila. Nežse zasedlo ke stolu, stoupl si kaž dý bosou nohou na zemi lež ící sekeru, to aby ho v př íš tím roce nebolely nohy. Př ed večeř í se vš ichni společněpomodlili a vzpomněli na vš e dobré i š patné, co je v uplynulém roce potkalo. Někde př iš el na talířnejprve hrách, který symbolicky spojoval stolovníky v dobrém i zlém, poté se podávala polévka, aby vš ichni mě li sílu, čoč ka zas mě la př inést rodiněpeníze a nakonec kuba, popř . ryba č i jiný masitý pokrm pro radost a pohodu. Kosti z ryby se dávali vždy na jeden talířa po večeř i je hospodářodnesl pod jabloň. Poč et a rozmanitost chodů byla v každém kraji jiná. Někde se po polévce podávaly kř ížaly, ně kde měly místo kuby kapra, jinde tř eba jen slanečka. Jediné co bylo témě řvš ude společ né byla vánoč ka, kterou hospodyněpř inesla na stůl spolu s cukrovím, kdyžvš ichni poveč eř eli. K tomu se pila káva, č aj, ale i víno, pivo nebo dokonce pálenka. Od stolu se nesměl nikko zvednout, dokud vš ichni nedojedli. Lidé vě ř ili, že by se rodina o dalš ích Vánocích neseš la celá. Tam, kde měli kapra, schovala hospodyně lesklé š upiny, věř íce př itom, že se budou v domácnosti držet peníze. Zbytky več eř e se rozdělily mezi dobytek, který tuto noc prý mluvil lidskou ř eč í, stromům v saděkvůli dobré úroděa studni, aby měla čistou vodu. Poté př inesl hospodářdo svě tnice stromeč ek ozdobený suš enými jablíč ky, š vestkami, cukrovím, oř echy a ř etě zy. Zapálily se svíčky na stromečku a vš ichni kolem zpívali koledy. Koledy pak zpívali kaž dý več er až do odstrojení stromeč ku. Tam kde stromeč ek nemě li či ho neznali, strojili jeslič ky. Figurky př idávali k jeslič kám podle biblických událostí. Malého Ježíš ka vkládali do jesliček na Ště drý večer. Spolu s ním anděla a pastýř e. Figurky Tř í králůpř icházeli na ř adu až6.ledna. ceske-. tradice.cz 20

SLOVENSKÝ BETLEHEM – Rajecká Lesná

História-popis / History-Description: Slovenský betlehem v Rajeckej Lesnej vytvoril majster Jozef Pekara, ktorý zač al na tomto diele pracovaťv roku 1980. Nádherná expozícia nezobrazuje iba Kristovo narodenie v meste Betlehem a jeho ž ivot, ale aj dejiny slovenského národa. Scéna Bož ieho narodenia sa nachádza uprostred diela a je zač lenená do obce Rajecká Lesná. Okolo nej sú zastúpené vš etky slovenské regióny svojimi najznámejš ími miestami a pamiatkami. Hrady Devín, Bratislava, Trenč ín, Orava, katedrály v Nitre, Trnave, Spiš skej Kapitule, Koš iciach a ďalš ie. V pozadí sa týč i Kriváň, jeden z tatranských š títov, ktorý je symbolom slovenskej krajiny. Celé dielo je 8,5 m dlhé, 2,5 m š iroké a 3 m vysoké. Spolu je tu rozmiestnených cca 300 postáv, z ktorých sa polovica pohybuje. Slávnostné verejné otvorenie sa uskutoč nilo 26. novembra 1995, kedy bola sprístupnená prvá č asť- oblasťStredoslovenského kraja, prič om v nasledovných dvoch rokoch sa dielo skompletizovalo doplnením Západoslovenského a Východoslovenského kraja. Súč asť ou budovy Slovenského Betlehemu je Galéria na prvom poschodí, kde sú vystavené drevorezby významných rajeckých rezbárov, ako Brieš tenský, Veselý, Bač a. -------------------------------------------------------------------------------------Slovak Bethlehem was opened in November 1995. This is the masterpiece of Jozef Pekara, a woodcarver from Rajecké Teplice. Mr. Jozef Pekara has been working on it since 1980. In his work of art he depicts not only the Nativity but also the history of the Slovak nation. The tableau of the Nativity is in the middle of the creche that is located in the village of Rajecká Lesná. All the Slovak regions can be found there represented by their 21

most famous places and buildings, such as: the castles of Devin, Bratislava, Trencin, and Orava and the cathedrals in Nitra, Trnava, Spisska Kapitula, and Kosice. One of the High Tatras mountains, Krivan, rises in the background as a symbol of Slovakia. Finished in 1998, its measurements are: 8,5 m long, 2,5 m wide and 3 m high. On the first floor of the House of the Nativity there is a gallery that attracts visitors by the beautiful works of art of woodcarvers like Briestensky, Vesely, Baca from Rajecká valley. P.S. If you happen to be travelling through the beautiful Slovakia, do not miss this spectacle. It truly is a feast for your eyes! D.O.

Work in woods

Little house

The church in Rajecka Lesna Slovenský Betlehem je uč ebnicou dejepisu i zemepisu, zrkadlom umu a umenia rezbárskych tradícií v Rajci. Dýcha z neho optimizmus, radosťz práce i zo ž ivota. frivald.host.sk/betlehem.html

22

SPRÁVY A OZNAMY CCBA WEB PAGE HAS A NEW ADDRESS!!! Navš tívte naš e internetové stránky na novej adrese: www.czechslovakbenevolentassoc.ca Ćesko-slovenský oznamník Wpg: htpp://socs.mkolar.org/oznamW Webová stránka Veľvyslanectva ČR v Ottawe: http://www.czechembassy.org/ Webová stránka Veľvyslanectva SR v Ottawe: http://www.slovakembassy.com

Email: [email protected]

REMINDER for the CCBA members and the Czech and Slovak community: In order to participate in the CCBA February elections, please renew your membership before January 24, 2008 CCBA hledá učitele č eš tiny pro rok 2008. Sv j zájem prosím oznamte telefonicky na č íslo klubu nebo redakce.

Cana da lifts visa restric tions Canada has lifted its visa restrictions for Czech nationals. Citizens who want to visit Canada for less than 90 days will no longer need a temporary resident visa. Canada's minister of citizenship and immigration made the announcement Wednesday. “We are confident that visa-free travel to Canada will be conducive to a further advancement of the business relations between the two countries,” said Alexandra Brabcová, executive director of the Canadian Chamber of Commerce in the Czech Republic. The move comes as the European Commission threatened retaliatory measures if Canada did not lift requirements on eight new EU member nations, including the Czech Republic, by Dec. 31. ´Canada and the Czech Republic previously mutually abolished visas in October 1996. In 1997, Canada re-imposed the visa restrictions in response to a rising number of Romany people seeking asylum. Víza do Kanady Bez víz se na turistické cesty do Kanady nedostanou vš ichni, ale jen ti, kteř í mají pasy s tzv. strojněč itelnou zonou. Nemají ji rychlé pasy na 6 měsícůa doklady z let 1993-2000. -----------------------------------------------------------------------------------------------

POZVÁNÍ NA ADVENTNÍ MŠI Ve stř edu 12. prosince 2007 v 7:30 hod. večer Fr. Libor Švorč ík z Toronta bude sloužit Adventní mš i v kostele Andreja Boboly (polský kostel), 541 Marion St., St. Boniface. Kostel bude otevř en 7:00 (mož nost zpově di př ed mš í). Vš ichni krajané jsou srdeč něvítáni. Po mš i se sejdeme v kostelní hale př i kávěa zákusku si pobesedovat s př áteli a Fr. Liborem V.Kun ---------------------------------------------------------------------------------------------------------It is only at the ocean's bottom that we find pearls and other wonderful treasures. Life is the same way – there is an abundance of wealth within us, we simply need to dive deep into the Self to discover this. All the stress and negative emotions that come in the way are just like garbage floating on the surface of the ocean. They are not obstacles to our growth at all." -- Swami Sukhchaitanya 23

Waldemar Matuš ka-Ivan Foustka: TO VŠECHNO VODNES ČAS… Já jsem bejval vž dycky hroznĕtichý a zamlklý dítĕ. Byli jsme čtyř i bráchové, ale kluci byli o š est, o osum a o deset let starš í. Možná, ž e to bylo právĕtím, ž e jsem byl nejmladš í. Ve š kole jsem se učil dobř e – tedy ažna zpívání. To byla totižstraš ná psina. Maminka byla zpĕvač ka, ž e ano. Kdyžjsem začal chodit v Praze do š koly, tak užnezpívala, ale dř ív bejvala jako sólistka ve vídenský operetĕ . A tady v Praze mĕla spoustu známejch ve Velký operetĕa tak. A já jsem najednou neumĕl zpívat. No jo, ale proč ? My jsme ve š kole samozř ejmĕzpívali národní písnič ky jako vš echny ostatní dĕti. A protož e jsme byli ješ tĕmalí kluci, tak se to vš echno zpívalo jednohlasnĕ . A to mne nebavilo. I tu jsem si zač al vymejš let, druhej hlas a potom i tř etí hlas. Já jsem to tak nĕjak slyš el ...a nĕkdy tř eba blbĕ , ale hlavnĕ jsem nemĕ l vycvič enej hlas. Ono totižslyš et nĕ co, a zaspívat to tak, jak to slyš íš , to neni jedno a totéž . Slyš et můž eši bez uč ení, kdyžmáštalent. Ale zpívat bez učení nemůžeš . Musíšse naučit – tř eba i sám, to užje jedno-jak se to s tím hlasem má dĕ lat. No, a já jsem to prostĕneumĕ l zazpívat tak, jak jsem to slyš el. A často jsem asi bejval faleš nej. No – a tak jsem obyč ejnĕpř i zpĕvu chodíval za dveř e. A kdyžmamina př iš la do š koly, tak ji učitel ř íkal: “Ten se nenauč í zpívat, ponĕvadžo to nemá zájem. To je úplnĕzbytečné.” Ale já si myslím, ž e mamina z toho smutná nebyla, protož e mĕznala. A tak jsem velice brzo zač al chodit do Husova sboru v Jungmannovĕ ulici a tam jsem dĕ tským hláskem zpíval svý první sóla. Zvykal jsem si na Prahu – ale musím ř íci, že dost tĕ žko. Protože tam venku bejvala zahrada a Berounka, a vedla tam trať , a hlavnĕtam byli dĕti, s kterejma jsem si moh celý dny hrát. Tak jsem mĕl poř ád pocit, ž e mi tohle vš ecko vzali a nic mi za to nedali. Akorát ten kousíček zelenĕv parku na Karlovĕnámĕstí. Ovš em, vzpomínám si, ž e Karlovo námĕstí bejvalo nejkrásnĕ jš í, kdyžtam byl mikuláš skej trh. To bylo vž dycky v prosinci, užse brzo stmívalo, nĕ kdy taky byla trochu mlha... a teď prostĕboudy, babky ve vlňákách podupávaly za pultama, a vš ude spousty krásných vĕcí. Čerti a Mikuláš ové, kaš tany, cukroví, ozdoby na stromeček, svíčič ky, prskavky, ř etĕzy...a nejkrásnĕ jš í bylo, že se v tĕch boudách svítilo acetylenovejma lampama. To je takový bledý, moc zvláš tní svĕtlo, a ty vĕ ci se v nĕm tak pĕknĕblejskaly a leskly, a taky tam vonĕ lo kadidlo a františ ky ... no mnĕse to moc líbilo. A to si ješ tĕpamatuju-že lidi vypadali troš ku jako víly. Vždycky nejdř ív se objevil jenom stín, pak se vynoř ili z toho š era a za pár kroku se v nĕm zase rozplynuli ... jako v pohádce. Bylo to moc pĕ kný, ale mĕ lo to výhodu, ž e jsem byl malej a nemoh jsem tam chodit sám. A tak jsem si mockrát vzpomnĕ l na ten domek a zahradu a to vš ecko co bylo tam venku, kde jsem byl volný dítĕ, kde ploty byli jenom na trhání kalhot, ale kde jsem žádnej plot nemusel chápat jako omezování svý osobní svobody. My jsme totižp ř edtím bydleli v Černoš icích, teda př esnĕř ečeno v Mokropsech, ale to jsem musel bejt straš nĕmalej, protož e si z toho pamatuji akorát takový kusyútrž ky. Vím ješ tĕ ,ž e jsou tam nĕ kde okolo taky Vš enory a Dobř ichovice ... a ž e ty Mokropsy jsou dvoje, a to je náhodou moc krásný: Horní Mokropsy, které jsou dole u Berounky, a Dolní Mokropsy, které jsou nad nima na vrš ku. A mezi 24

nima jede vlak a je tam zastávka a ta se jmenuje Černoš ice. Jestli tomu nerozumíš , nic si z toho nedĕ lej, já taky ne. My jsme bydleli v tĕ ch Horních Mokropsech, cožje vedle Berounky. Jsou tam takový vily, zahrádky: My jsme bydleli v takový bílý nebo prostĕsvĕ tlý vilce a okna jsme mĕ li proti proudu Berounky. Ovš em krásná byla př íhoda, kterou jsem pochopil za dlouhou a dlouhou dobu, opravdu za léta letoucí, snad za dvacet, cožje straš ná doba, že ano?- zkratka jak naš e máma jednou zmlátila domácích holku a naš eho Frantu pohrabáč em. Protože pucovali boty. Prostĕna zahrádce u baráku byly schody a pod tĕ ma schodama byl takovej tunel. A ta holka s naš ím Frantou tam pucovali boty. A já jsem si vedle hrál, a vidĕ l jsem je, že tam ty boty opravdu pucujou, ale nebavilo mĕto, a tak jsem se o nĕnestaral. Oni tam ješ tĕnĕjakou dobu byli - a pak jen vím, ž e tam bylo najednou straš ný kvílení a nář ek a naš e máma s pohrabáč em, a kdyžjsem se zeptal, pročji bije, tak se na mĕkoukla ... ješ tĕtak nĕjak rozzlobenĕ, a povídá hroznĕzhurta. “Protože pucovali boty.” Dneska je to k smíchu ale tenkrát mi to hroznĕneš lo do hlavy, protož e čistĕ ní bot jsem považ oval za vĕc velice zásluž nou. A bylo ješ tĕmoc jinejch vĕcí, které mi neš ly na rozum. Např íklad: každej rok k nám chodil nadĕlovat Mikuláš . A jednou...stalo se to k jaru, okolo bř ezna, ... jsem upadl na ledĕ . U Berounky se dĕ lávaly takový záplavy, a pak to zamrzlo a bylo to tam zledovatĕ lý… a já vím, ž e jsem mĕl zrovna namazanej chleba se sádlem a upad jsem na takovým ledĕa straš nĕjsem plakal, protože - jak známo-mazaný chléb vždycky padne na tu namazanou stranu. I chtĕ l jsem si ten chleba oč istit, ale mĕ l jsem straš nĕzmrzlý prsty, chleba jsem ani nemoh udržet v ruce, jak mĕzáblo- a bĕ ž el jsem domů. A najednou vidím - na chodbĕleží mikuláš č í oblič ej.Tak. To se ví, byla to taková ta maska s fousama z vaty. Naš i asi dĕlali poř ádek a vyhodili prostĕtu masku na chodbu. Jenomž e, co já jsem vĕ dĕl tenkrát o nĕjakých maskách? Pro mĕto byl mikuláš č í oblič ej. Rázem jsem př estal plakat, ponĕ vadžjsem ten oblič ej ihned poznal a asi jsem se hroznĕlek nebo co, prostĕ jsem bĕ žel za mámou, vytah jsem jí na chodbu a ř íkám: “Tam lež í Mikuláš .” Myslím, ž e to mamina ani moc nevysvĕ tlovala. Vím, že mĕspíšutĕš ovala, abych si nedĕlal nic z toho, ž e mi upad ten chleba, a od tý doby mi ř íkávala: “Nesu, nesu koledu, upad jsem s ní na ledu.” V tý dobĕnĕ kdy jsem zač al ř íkat ř . Já jsem zač al mluvit dost brzy, a užnevím, jestli jsem mluvil š patnĕnebo dobř e, ale řjsem ř íkat neumĕ l. Říkal jsem spíšf, a hlavnĕjsem se vyhýbal slovům, kde bylo ř . A kdyžjsem se to naučil, tak jsem zase vš echno ř íkal s ř . Houska byla pro mĕř ouska, botičky byly ř otičky. A taky jsem spal v š upleti od skř ínĕ. Odpoledne, kdyžjsem si chtĕl lehnout, tak máma vytáhla š uple z toho š atníku, vzala kníž ky, podložila ho, polož ila mĕtam, př ikryla mĕ, a “Hajej.” Já jsem na ni volal, aby mĕzavř ela. Ale jednou, kdyžmĕnaš i kluci zavř eli doopravdy, tak jsem š ílenĕř val. Já jsem si s tĕma klukama vůbec už il. Vybrala Slávka Haverda

Vánoční punč Potř ebujeme: 50g rozinek, 1dl rumu, 1/4litru silného č aje, 1/4litru č erveného vína, plátek

citronu, skoř ici. Postup: Pro 4 porce: Rozinky zalijeme rumem a necháme ně kolik hodin máč et. Čaj, víno, citron a skoř ici zahř ejeme k varu. Do sklenice rozdě líme rozinky s rumem, zalijeme punč em a podle chuti osladíme. Naléváme do č ajových nebo punč ových sklenic s kovovou objímkou (nejlépe př edem nahř átých) V. Prazak 25

Svatý Mikuláš– historie, legenda a tradice

Skuteč ná historie, legenda a tradice se spojují u Mikuláš ovy osoby v pestrý celkový obraz: Mikuláš , svě tec a př ítel dě tí, patron zajatců, ochránce dobré svatby, biskup, mučedník, vyznavača pomocník v nouzi. Co vš echno bychom mohli vyjmenovat, co vyznačuje a charakterizuje tohoto oblíbeného svě tce! Dvěmě sta se dnes dě lí o slávu Mikuláš ova kultu: Demre v Turecku, dř ívě jš í Myra, místo biskupova úmrtí, a Bari v Apulii, kde jsou uchovávány ostatky velmi uctívaného svě tce v neobyčejné bazilice sv. Mikuláš e od r. 1087 a jsou cílem mnoha poutníků. Obyvatelé Bari slaví "svého" Mikuláš e kaž dý rok 8. kvě tna, v den př enesení, ohromnou slavností. Slavnosti se odehrávají na moř i, věř ící př itom plují na č lunech k Mikuláš ověsoš e. Užveč er př edtím prochází historický průvod hýř ící barvami, na ně mžse úč astní celé Bari, ulicemi mě sta. Historicky dolož enými daty jsou: Mikulášse stal kolem r. 300 jako mladý mužbiskupem v Myř e v tehdejš í Lykii. Brzy potom zde zač alo pronásledování kř estanůza Galeria Valeria Maximina. I Mikulášse dostal kolem r. 310 do zajetí a byl v ž alář i těž ce trýzně n. Ješ tě poznamenán utrpě ným mučením vystoupil r. 325 na slavném koncilu Nicejském. Více se neví o Mikuláš ověživotěa působení, je známo užjen př ibližné datum biskupova úmrtí. Den smrti byl 6. prosinec, rok mezi 345 a 351. Mikuláš ův kult se š íř il asi po dvěstaletí po smrti uctívaného, př esáhl na celou ř eckou církev, pozdě ji i na slovanské země . K největš ímu Mikuláš ovu uctívání doš lo od 8. století v Rusku, jehožje od té doby patronem. Váhavěse pak š íř il Mikuláš ův kult také v Evropě , např . od 10. století v Německu, Francii a Anglii. Italš tí námoř níci nebo piráti uloupili v r. 1087 ostatky biskupa Mikuláš e ze sarkofágu náhrobního kostela v Myř e a př inesli je do Bari v Apulii, kde tehdy vládli Normáni. Prázdný Mikuláš ův kamenný sarkofág můž eme ješ tědnes vidě t v obnoveném dolním kostele Mikuláš ova chrámu v Demrel/Myř e na jihozápadním pobř ež í Turecka. Antická Myra je ovš em užjen městem zř ícenin. V Bari postavili k uchovávání drahocenných ostatkůna troskách byzantského guvernérova paláce baziliku sv. Mikuláš e. PapežUrban II. posvě til r. 1089 kryptu s Mikuláš ovou schránkou. Dodnes patř í bazilika s kůry k nejvýznamnějš ím románským církevním stavbám v jižní Itálii. Jejími nejvě tš ími draho-cennostmi jsou vedle hrobu církevního patrona ciborium z 12. století, jediné úplnězachovalé z té doby v Apulii, jakoži slavný biskupský trůn Eliáš ův z bílého mramoru, který pochází z 11. století a patř í k nejmimoř ádně jš ím umě leckým dílům Apulie. Úcta a tradice: tradice kolem Mikuláš ovy osoby je velmi výrazná. V př edveč er 26

6. prosince navš těvuje - často v doprovodu anděla a čerta /v Ně mecku v doprovodu č eledína Ruprechta/ děti a obdarovává je nebo je kárá pro jejich nezpůsoby. Punč ochy nebo holinky postavené př ede dveř mi, nebo za oknem jsou ráno o sv. Mikuláš i naplněny sladkostmi. V alpských zemích provozují zakuklené postavy v den sv. Mikuláš e své neplechy. V jihoněmecké oblasti, hlavněv Bavorsku, nahrazuje Mikulášod stř edově ku často Erasma jako pomocníka v nouzi. Na východěje Mikulášpo P. Marii nejuctívaně jš í svě teckou postavou. Mikuláš ovo uctívání se rozvinulo v Ně mecku zprvu v 10. století v Porýní; bylo podporováno císař ovnou Theofanou, ř eckou manželkou císař e Oty II. Ve stejném 10. století vznikl v Německu obyč ej, který zůstal zachován dodnes: zvyk, ž e Mikulášnavš tě vuje dě ti a obdarovává je. To se vztahuje na tuto historii: v kláš terních š kolách tehdy byla takzvaná "biskupská hra"; př i ní jeden ž ák př ebíral jednou v roce funkci opata nebo i biskupa a "vládl" nad kláš terem a nad š kolou. Zprvu se tato hra konala 28. prosince, v den Neviň átek; asi od 13. století byla př elož ena na den sv. Mikuláš e. Krajověi národnostněse liš í jak obleč ení tak i jméno Mikuláš e. Postava, která dnes vš eobecněvystupuje jako Mikuláš , byla ovš em vytvoř ena teprve př ed 100 lety malíř em Moritzem von Schwind: Mikulášs dlouhým vousem v pláš ti s kapucí, lemovaném kož eš inou. Znázorňování (a legendy): Míkulášje znázorňován téměřvž dy jako starš í biskup s krátkým aždlouhým vousem. Velmi mnohá vyobrazení jsou dodnes na Východě, na nich je Mikuláščasto holohlavý. Také znázornění na Západěse opírají v č etných př ípadech o východní umění. Mikulášmívá u sebe nejčastě ji tř i zlaté koule na knize. Toto znázornění se vztahuje na legendu: jeden š lechtic poslal své tř i dcery do veř ejného domu, aby si vydě laly jako nevěstky na vě no ke svatbě . Mikulášvš ak hodil oknem v noci tř em mladým ženám po jednom sáč ku se zlať áky, takž e mohly ukonč it svou činnost a vdát se. Místo tř í koulí mívá Mikuláštaké tř i váčky na peníze, tř i zlaté pruty, tř i pytlíky, tř i chleby, tř i kameny nebo tř i zlatá jablka. Se tř emi chleby na knize je Mikuláš e vidět mezi jiným na soš e ve š trasburském chrámě . Také slavná ž ákovská legenda nachází č asto svůj výraz ve výtvarném umění. Podle této historky prý Mikulášjednou ochránil tř i žáky př ed tím, aby je zlý hostinský, k němužzaš li, nezabil a nenaložil do soli. Proto je Mikulášč asto znázorňován s nakládacím sudem, v němž sedí tř i mládenci. A ješ tějedna legenda byla č asto znázorňována: Mikulášpomáhá lodi, která se dostala do tísněna moř i a jejížnámoř níci ho vzývali. S kotvou proto ukazuje Mikuláš e malba na oltář -ním ná-stavci v lübeckém kostele P. Marie (15. století). Také č etné cykly se scénami z biskupova života jsou v celé Evropě . Př íkladem je dóm v Kostnici (15. století), kostel P. Marie v Gdaňsku (gotika), kostel sv. Mikuláš e v Grimmě . Narozen: kolem r. 280/286 v Patrasu, Řecko, zemř el: 6. prosince kolem r. 345/351 v Myř e, dnes Demre, Turecko. Svátek se slaví 6. prosince Patron: Ruska; Lotrinska; ministrantů; dě tí; panen; poutníkůa cestujících; advokátů, soudců , notář ů, obchodníků, lékárníků, hostinských, obchodníkůs vínem, výrobcůa obchodníkůs parfémy, lodníků, rybář ů, námoř níků, vorař ů, mlynář ů, pekař ů , 27

obchodníkůse zrním a semeny, ř ezníků, sládků, lihovarníků, sedláků, tkalců, obchodníkůs krajkami a suknem, kameníků, dělníkův kameno-lomech, knihař ů, knoflíkář ů, svíčkař ů; hasič ů; zajatců; za š ť astnou svatbu; proti nebezzpečí vody a na moř i; ke znovuzískání ukradených př edmětů; proti zlodě jům. Podle knihy Rok se svatými. (V.Schauber, H.M. Schindler) www.vira.ca

Furiant Dancers

Andrej Brasko and Aimee Paradis are tying the knot in the summer of 2008. Andrej and Aimee met while they were both working at Staples more than 5 years ago. They got engaged in December of 2006 and will be getting married next July at St. Paul The Apostle Church. Aimee recently graduated from the University of Manitoba’s School of Occu-pational Therapists and is now working in her field. Andrej is in his second last year of dentistry, and is looking forward to working alongside his father at Avenue Dental Corp. They are currently planning the details of their wedding, as well as looking for a place to make a home once they’ve married.

Congratulations! ====================================================

Varte a pečte s nami

- vianočne

Kapr v alobalu Suroviny: 1 kapr, uzenina nebo uzené maso, vejce natvrdo, č esnek, máslo, slanina, sůl, pepř Postup: Z oč iš tĕ ného a vykuchaného kapra nakrájíme např íčasi 1,5 cm silné porce ve tvaru U. Porce osolíme, posypeme paprikou, majoránkou a utř eným č esnekem. Porce ulož íme na alobal a na ne dáme nĕ kolik plátku uzeniny, př íp. uzeného masa, slaniny, kousek másla, a koleč ko vejce natvrdo. Zalijeme troš kou oleje. Porce v alobalu zabalíme a dáme péct asi půl hodiny 28

Plnĕ ný kapr v ž upanu Suroviny: 1 kapr, vejce natvrdo, 1 klobása, 150g slaniny, kyselá okurka, 1 cibule, citron, bobkový list, nové koř ení, sůl, máslo Postup: Př ipravíme náplň: Vejce nakrájíme na č tvrtky, klobásu a okurky podélnĕ na proužky, slaninu na plátky, cibuli na kolečka, dále př idáme 3 kolečka citronu bez kůry, 2 bobkové listy, pár kulič ek nového koř ení a oř íš ek másla. Kapra nař ízneme, vykucháme a ponecháme v celku. Poř ádnĕjej prosolíme a naplníme. Pak jej př eváž eme nití, aby se obsah nevysypal, zabalíme důkladnĕ do alobalu, aby š ť áva př i pečení nevytekla. Pečeme v troubĕpo obou stranách 30 min. Boží milosti Suroviny: 150 g hladké mouky, 35 g másla, 35 g cukru, 3 žloutky, 2 lžíce kysané smetany, 1 lžíce rumu Postup: Vš echny suroviny smícháme dohromady a vypracujeme tĕ sto. To necháme alespoňč ůl hodiny odležet. Tĕ sto potos rozválíme, př elož íme a znovu rozválíme. To udĕ láme ješ tĕnekolikrát. Vykrájíme požadované tvary (vĕ tš inou obdélníč ky na krajích nař ezané do „hř ebínku“) a vlož íme je do rozpáleného tuku a smažíme do růž ova. Po vyjmutí obalíme ješ tĕhorké ve skoř icovém cukru. Autor: Simona Divilová Zobaová Silvestrovská bowle Suroviny: plechovka ananasu 1 plechovka loupaných broskví 1 plechovka merunĕk 1 plechovka mandarinek 2 pomeranč e vlaš ské oř echy rozinky 20 dkg cukru 3 dcl rumu 1- 1 1/2 l vína perlivá voda Ovoce lze použít i č erstvé v jakémkoli pomĕ ru Postup: Do sklenĕné, nebo keramické nádoby se pokrájí vš echno ovoce, př idají se rozinky a posekané vlaš ské oř echy, př idá se cukr a zalije rumem. Nechá se alespoňjeden den odležet v chladnu. Druhý den se př idá víno a perlivá voda a pak se užkonzumuje. Působí pomalu ale zaručenĕ. Vybrala D.O.. Rokforová pĕna s ořechy Suroviny: 100 g másla, 100 g Rokforu nebo Nivy, sůl, bílý pepř , 50 g oř echůnejlépe vlaš ských Postup: Zmĕ klé máslo vlož íme do kotlíku a př idáme najemno nastrouhaný Rokfor. Zamícháme, dochutíme solí a mletým bílým pepř em. Na závĕ r př idáme nadrobno nasekaná oř echová jádra. Pĕnou plníme zeleninu - paprika, rajčata nebo maž eme na plátky bílé veky č i plníme do sýrových rolád. Vyb. D.O. Domácí Rafaelo Potř ebujeme: 250g mouč kového cukru, 250g másla, 100ml vody, 1 vanilkový cukr, 120g mletého kokosu, 250g suš eného mléka, loupané mandle, mletý kokos na obalení. Postup: Cukry a nakrájené máslo si dáme spolu s vodou do misky a necháme ve vodní lázni rozpustit. Smĕs necháme vychladnout na pokojovou teplotu a př idáme postupnĕ suš ené mléko a a strouhaný kokos. Metlič kou ř ádnĕ promícháme.Vzniklou hmotu dáme do chladničky alespoň 2-3 hodinky ztuhnout. Z tuhé smĕsi tvoř íme kuličky a do kaž dé zabalíme jednu oloupanou mandli, obalujeme v kokosové moučce. Rafaelo necháme v chladu ztuhnout. Bonbony můžeme dávat do papírových koš íč ků.   Vybrala V. Prazak 29

Andy Warhol August 6, 1928 - February 22, 1987

Andy Warhol was an American artist associated with the definition of Pop Art. He was a painter, an avant-garde filmmaker, a commercial illustrator, writer and celebrity. Warhol was born Andrew Warhola in Pittsburgh, Pennsylvania. His parents, Andrej Warhola, and Ulja (Julia) Justyna Zavack, were working-class immigrants of Ruthenian ethnicity from Mikova in Slovakia. Warhol's father worked in construction in Pennsylvania. In 3rd grade, Warhol came down with St. Vitus' disease, an affliction of the nervous system causing involuntary movements which is believed to be a complication of scarlet fever. This disease led to a blotchiness in pigmentation of his skin and, as an adult, he became somewhat of a hypochondriac, developing a fear of hospitals and medical doctors. Because he was at times bed-ridden as a child, he became an outcast among his schoolmates and bonded with his mother very strongly. When in bed he used to draw, listen to the radio and collect pictures of movie stars around his bed. Looking back later, Warhol described the period of his sickness as very important in the development of his personality and in the forming of his skill-set and preferences. Warhol showed an early artistic talent and studied commercial art at Carnegie Mellon Univ. in Pittsburgh. In 1949, he moved to New York City and began a successful career in magazine illustration and advertising. He became well-known mainly for his whimsical ink drawings of shoes done in a loose, blotted style. These figured in some of his earliest showings in New York at the Bodley Gallery. At the relatively young age of 58, Warhol died in New York City. He had been making good recovery from a routine gallbladder surgery at New York Hospital before dying in his sleep from a sudden heart attack. The hospital staff had failed to adequately monitor his condition and overloaded him with fluids after his operation, causing him to suffer from a fatal case of water intoxication, which prompted Warhol's lawyers to sue the hospital for negligence. Warhol is interred at St. John the Baptist Byzantine Catholic Cemetery in Castle Shannon, a south suburb of Pittsburgh. Yoko Ono was among the speakers at his memorial service at St. Patrick's Cathedral. Warhol had so many possessions that it took Sotheby's nine days to auction his estate after his death; the auction grossed more than US$20 million. His total estate was worth considerably more, in no small part due to shrewd investments over the years. andy.warhol.szm.sk PS. Winnipeg loves Warhol. In 20 days, more than 6,000 people had visited his show, Andy Warhol: Larger Than Life. The 150-piece exhibition draws primarily from the collection of the Warhol Museum in Pittsburgh. It runs through January 6, 2008. DON’T MISS IT! Indian by Warhol 30

Časopis Říč ka je vydávaný trikrát do roka Kanadskou Československou Podpornou Jednotou vo Winnipegu pre krajanov č eského a slovenského pôvodu. Toto č íslo, Zima 2007, bolo rozoslané zadarmo č lenom KČSPJ a č itateľ om, ktorí svojimi príspevkami potvrdili záujem o č asopis. Redakcia si vyhradzuje právo príspevky upraviť, skrátiť , alebo neuverejniť . Redakcia nemusí vž dy súhlasiťs publikovanými textami, za ich obsah zodpovedá autor. Tým krajanom, ktorí využ ijú mož nosťinzercie alebo sa rozhodnú nášč asopis finanč ne podporit predom č o najsrdeč nejš ie ďakujeme! Inzercia v tomto č asopise je vítaná! Ceny za uverejnené inzeráty sú následujúce: 1/4 str. $ 10.00 1/2 str. $ 20.00 celá strana $ 40.00

Redakč ná rada: Danka Orihelová, vedúca redaktorka Joe Dobrovolný, Jana Wenzel Vaš e pripomienky, príspevky, ohlasy na obsah, dopisy č itateľ ov, návrhy a inš pirácie, ako i finanč ná podpora tejto publikáce sú srdeč ne vítané! Uzávierka pre príspevky do jarného č ísla je 15. februára 2008. Oneskorené príspevky nebudú uverejnené! Koreš pondenciu a finanč né príspevky môž ete zasielaťna nasledujúcu adresu: Redakcia Říč ka Attn.: Danka Orihel 744 Park Blvd.S.,Winnipeg, MB , R3P 1W3 ph. (204) 668-6605 e-mail: [email protected] [email protected] (od januára 2008) Adresa Klubu: Czechoslovak Benevolent Ass’n. 154 McKenzie St., Winnipeg Manitoba, R2W 5A2

Telefon klubu : (204) 589- 7483 31

32