Vážení klienti a obchodní partneři,

Vážení klienti a obchodní partneři, nejprve bych Vám prostřednictvím pravidelného měsíčního APOGEO Alertu poděkovala za Vaši přízeň a společně se svými kolegy popřála hodně zdraví, spokojenosti, mnoho osobních i pracovních úspěchů a spoustu zážitků, které nás čekají v roce 2014. Na těchto stránkách bychom Vás chtěli informovat o odborných zajímavostech, ke kterým v poslední době došlo a které bezprostředně souvisejí s našimi poradenskými službami. Tento informační servis je určen pro všechny, kteří nechtějí zůstat pozadu a mají potřebu se orientovat v podnikatelském světě. V případě dotazů či podnětů ke zpracování tématu, které Vás zajímá, nás neváhejte kontaktovat na adrese [email protected]. Věříme, že pravidelné zprávy pro Vás budou přínosem a najdete v nich odpovědi na své otázky. Klára Sierra Marketing & Business Development Manager

Jak pojmenovat firmu? Nově mají podnikatelé větší volnost při výběru názvu Dobrý název společnosti hraje často velkou roli v jejím budoucím úspěchu. Pravidla pro jména právnických osob se od začátku roku mění. Naopak přísnější pravidla platí nově pro ty, kteří chtějí přesunout sídlo do zahraničí. Jméno je základ. A dobré jméno firmy hraje velkou roli v budoucím úspěchu. Pro výběr názvu společnosti mají podnikatelé nově širší pole. Zatímco do konce loňského roku se v názvech společností mohlo objevit jen jméno společníka nebo člena, nově se dá použít jméno jakéhokoliv člověka, který má k právnické osobě zvláštní vztah. „Člověk, jehož jméno má být ve firmě právnické osoby použito, musí udělit k tomuto souhlas. V případě, že je tento člověk již po smrti, bude vyžadován souhlas jeho manžela, zletilého potomka či předka,“ vysvětluje pro portál ProByznys.info Jana Babůrková ze společnosti SMART Office & Companies. Takové svolení ale není neomezené. „Ten, kdo zmíněný souhlas s užitím jména uděluje, má právo jej také kdykoliv odvolat, a to i v případě, že byl souhlas udělen na určitou dobu,“ doplňuje Babůrková. I s touto novinkou ovšem dál platí to, že název právnické osoby nesmí být klamavý ani zaměnitelný s názvem jiné osoby. „Podobným způsobem bude také možno, aby název právnické osoby obsahoval některý příznačný prvek názvu jiné právnické osoby i v případě, kdy tyto společnosti nepřísluší jednomu koncernu. I zde platí, že příznačný prvek názvu jiné právnické osoby nesmí být v názvu použit bez jejího souhlasu a že názvy musejí být rozlišitelné. Právnické osoby také musejí být nějakým způsobem ve vzájemném vztahu, například mít stejného zakladatele,“ vysvětluje Babůrková. Kromě pravidel pro název společnosti se od Nového roku změnily také podmínky pro případ stěhování firem do zahraničí. Kdo totiž bude chtít převést sídlo právnické osoby z Česka do jiné země, musí o tom s předstihem informovat. Jak píše portál ProByznys.info, takový záměr je nutné zveřejnit s uvedením adresy nového sídla a právní formy alespoň tři měsíce před předpokládaným termínem přemístění. Zdroj: www.ihned.cz

Název a sídlo právnické osoby dle nové legislativy Obecné informace a pravidla týkající se právnických osob upravuje od 1. 1. 2014 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „nový občanský zákoník“ nebo „NOZ“). Konkrétně se společnostem s ručením omezeným, akciovým společnostem, evropským společnostem, veřejným obchodním společnostem, komanditním společnostem a družstvům věnuje zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Veřejné rejstříky právnických i fyzických osob pak upravuje zcela nový zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. V předchozích článcích jsme se věnovali nejvýznamnějším změnám, které jsou v souvislosti s nabytím účinnosti zmíněných tří zákonů v novém roce očekávány. Tento článek se věnuje ustanovením týkajícím se názvu a sídla společnosti, které jsou zakotveny v novém občanském zákoníku. Obecná úprava názvu právnické osoby je zakotvena v paragrafech č. 132 až 135 NOZ. Ve srovnání se stávající legislativou bude i po nabytí účinnosti nových zákonů zcela logicky platit, že název právnické osoby nesmí být zaměnitelný s názvem jiné osoby a že nesmí být klamavý. Zatímco za stávající legislativy bylo možné použít do názvu společnosti pouze jméno osoby společníka nebo člena, v souladu s novými právními předpisy bude možno použít jméno jakéhokoliv člověka, který má k právnické osobě zvláštní vztah. Člověk, jehož jméno má být ve firmě právnické osoby použito, musí udělit k tomuto souhlas. V případě, že je tento člověk již po smrti, bude vyžadován souhlas jeho manžela, zletilého potomka či předka. Ten, kdo zmíněný souhlas s užitím jména uděluje, má právo jej také kdykoliv odvolat, a to i v případě, že byl souhlas udělen na určitou dobu. Podobným způsobem bude také možno, aby název právnické osoby obsahoval některý příznačný prvek názvu jiné právnické osoby i v případě, kdy tyto společnosti nepřísluší jednomu koncernu. I zde platí, že příznačný prvek názvu jiné právnické osoby nesmí být v názvu použit bez jejího souhlasu a že názvy musejí být rozlišitelné. Právnické osoby také musejí být nějakým způsobem ve vzájemném vztahu (např. mít stejného zakladatele). Problematika sídla společnosti zůstává v podstatě beze změn. V NOZ je zakotvena v paragrafech 136 až 143. Nadále platí, že sídlo zapsané do obchodního rejstříku (formální sídlo) má hlavní význam, každý se však může dovolat skutečného sídla právnické osoby.

Novinkou je fakt, že při přemisťování sídla právnické osoby z České republiky do zahraničí bude třeba takový záměr zveřejnit s uvedením adresy nového sídla a právní formy alespoň tři měsíce před předpokládaným termínem přemístění. Přemístění sídla je potom účinné ode dne zápisu jeho adresy do veřejného rejstříku. Zdroj: Jana Babůrková, Manager SMART Office & Companies, e-mail:

[email protected]

Novinky v daních 2014 Rok 2014 nás přivítal četnými novinkami a změnami v tuzemské daňové legislativě. O některých jsme Vás již informovali v předchozích vydáních. Nyní pro Vás shrnujeme ty nejzajímavější. Hned na začátku roku čeká daňové poplatníky přiznání k dani z nemovitostí. Díky legislativním změnám budou někteří poplatníci povinni podat daňové přiznání, ačkoliv žádnou nemovitost nenabyli ani nepozbyli. Povinnost podat daňové přiznání u těchto poplatníků platí i pro případ, že u nich dojde ke snížení daňové povinnosti. Novými poplatníky daně z nemovitostí se stávají podílové fondy a fondy obhospodařované penzijními společnostmi, samozřejmě pouze pokud jsou součástí jejich jmění k 1. 1. 2014 i nemovité věci. Tyto fondy mají povinnost podat přiznání k dani z nemovitostí za rok 2014. Doposud byly poplatníky daně investiční nebo penzijní společnosti, které tyto fondy obhospodařují. V souvislosti

s pokračující

digitalizací

komunikace

se

rozšiřuje

povinnost

podání

elektronickou cestou u plátců DPH. Od roku 2014 podávají plátci elektronicky přiznání k DPH, vč. dodatečných přiznání, hlášení a příloh k přiznání. Elektronicky se podávají i přihlášky k DPH, kromě přihlášek identifikovaných osob. Fyzické osoby podávají elektronicky, jen pokud nedosáhly obratu 6 mil. Kč nebo jim to pro určité případy nestanoví zákon. Významné změny daně z přidané hodnoty se týkají prodeje nemovitých věcí, kdy jsou pozemky obecně osvobozeny pouze tehdy, pokud nejsou zastavěny stavbou. Za stavbu se přitom považuje i inženýrská síť v jakékoliv podobě či přípojka. Režim DPH zastavěného pozemku se při jeho prodeji řídí režimem DPH stavby na něm postavené. Pokud je prodávaná stavba osvobozena od DPH, pak bude i prodej pozemku osvobozen a naopak. Sazba DPH pozemku se také řídí sazbou stavby. Je-li tedy součástí převáděného pozemku stavba sociálního bydlení, pak se uplatní na stavbu i na pozemek snížená sazba daně. U záloh na prodej pozemků zastavěných stavbami přijatých do konce roku 2013 není povinnost odvádět DPH, jedná se o úplatu na osvobozené plnění. V roce 2014 se DPH odvede pouze z případného doplatku na kupní cenu pozemku.

Kromě novelizací daňových zákonů došlo k úplnému zrušení některých zákonů. Byl zcela zrušen zákon o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí (tzv. zákon o „trojdani“). Nepeněžité příjmy z dědění a darů jsou upraveny již pouze v zákoně o daních z příjmů. Daň z převodu nemovitostí, nově daň z nabytí nemovitých věcí, je upravena v samostatném zákoně. Jednou z nejdiskutovanějších změn je zrušení osvobození pro nepeněžité vklady nemovitostí do základního kapitálu. Tyto vklady podléhají od roku 2014 dani z nabytí nemovitých věcí. K významnému posunu došlo také u osvobození novostaveb, kdy osvobození již není vázáno na předmět činnosti prodávajícího. Osvobozeny jsou již pouze nové stavby (byty a rodinné doby) určené pro bydlení vč. příslušných pozemků, a to do 5 let ode dne, kdy lze tuto stavbu dle stavebního zákona užívat. Legislativních změn pro rok 2014 je nepřeberné množství. Toto byl pouze stručný výtah. Pokud máte zájem o další informace či pomoc, jsme Vám kdykoli k dispozici. Zdroj: Jaroslava Hanková, Tax Department Team Leader poradenské skupiny APOGEO, e-mail: [email protected]

Stručná úvaha k nutnosti použití dvou metod ve znaleckém posudku Použití dvou oceňovacích metod patří dlouhodobě k základním náležitostem znaleckého posudku, nerespektování této povinnosti může vést až k zneplatnění znaleckého posudku. Je však tato povinnost důvodná? Původní záměr při vynutitelnosti této podmínky byl, aby znalec dostatečně zanalyzoval daný případ a dokázal různými způsoby a technikami, že výsledná hodnota je odůvodněná a nezpochybnitelná. Dnešní vysoká náročnost zpracování znaleckých posudků ve srovnání s neadekvátním odměňováním znaleckých prací však v praxi často vede k tomu, že znalci použijí jako druhou oceňovací metodu účetní hodnotu, jejíž vypovídací hodnota je téměř nulová a jednoduše lze zjistit z účetních výkazů. V takových případech využití druhé oceňovací metody znalcům nepřináší dodatečnou administrativní náročnost a zároveň je vede k využití více přístupů. Dovolím si však ze své praxe uvést 2 základní případy, kdy nutnost použití druhé oceňovací metody může být na škodu. Prvním případem je stanovení výše škody, kde je škoda jednoznačně dána rozdílem mezi plněním, které by mohl subjekt dosáhnout v případě, že by ke škodní události nedošlo, a plněním, které v důsledku škodní události skutečně realizoval. V takovém případě je škoda jednoznačně dána rozdílem původně plánovaných a skutečně realizovaných hodnot a účetní přístup se v podstatě ztotožňuje s jedinou použitelnou metodou. Použití další oceňovací metody by potom mohlo být více než zavádějící. Druhým případem je například ocenění nemovitosti fyzické osoby pro potřeby poskytnutí půjčky. Zde připadá jednoznačně v úvahu tržní porovnávací přístup, použití dalších přístupů, jako je např. administrativní ocenění dle vyhlášky nebo výnosový přístup, velmi zvyšuje náročnost zpracování znaleckého posudku, přičemž využitelnost těchto metod v rámci výsledné hodnoty bude velmi malá. Je tedy důvodné použití druhé oceňovací metody v těchto případech? Dle mého názoru nikoliv a vzhledem k neadekvátnímu odměňování znaleckých prací v kontextu jejich vysoké náročnosti a velmi častému používání účetní hodnoty, jejíž využitelnost je téměř nulová, by bylo vhodnější od této podmínky upustit, pokud si znalec dokáže jednu metodu obhájit. Zdroj: Pavel Tůma, Business Consulting & Valuation Manager poradenské skupiny APOGEO,e-mail:

[email protected]

Konference SAM a cloudová řešení ukázaly, jak na přeprodej softwarových licencí Value added distributor, společnost DNS, uspořádala v pražském kongresovém centru City s partnery konferenci zaměřenou na oblast software asset managementu a cloudu. Konference DNS, konaná 5. 12. 2013, byla určena především IT odborníkům, ale i finančním ředitelům a partnerům, kteří se chtěli dozvědět více o možnostech optimalizace nákupu softwarových licencí, cloudu i o úskalích prodeje použitého softwaru. Účastníky přivítal odborník na správu softwarových aktiv Jakub Vlček, který předal slovo právničce Janě Pattynové, aby se blíže věnovala právním aspektům nákupu použitých softwarových licencí. Postupně posluchače uvedla do problematiky, kdy se u softwaru koncept vyčerpání práva běžně vztahoval na pevné nosiče (CD/DVD), Evropský soudní dvůr však postupně vztáhl právní doktrínu i na nehmotné zdroje (např. stahování z internetu). Rozhodnutí Soudního dvora EU zní, že o platný prodej počítačového programu (a vyčerpání práva) jde v případě, že držitel práva zpřístupní zákazníkovi kopii v hmotné či nehmotné podobě, současně uzavře se zákazníkem licenční smlouvu na neomezenou dobu a zároveň odměna za původní licenci odpovídá ekonomické hodnotě rozmnoženiny. Jana Pattynová upozornila i na možné komplikace, kdy licenční smlouva zakazuje další převod, přesto držitel práva nemůže bránit dalšímu prodeji. Poté poukázala na praktická omezení prodeje použitých softwarových licencí (viz box). Praktická omezení prodeje použitého softwaru

   

Vztahuje se na nákupy licence, které jsou typově stejné jako prodej CD, i když hmotný nosič je nahrazen nehmotným. Nelze vytvářet rozmnoženiny počítačového programu a ty dál přeprodávat: uživatel musí svou kopii programu po jeho prodeji učinit nepoužitelnou. Existují omezení pro licence, které mají nižší cenu související s původním nákupem (objemové licence). Existují omezení licencí s charakteristickými znaky (např. pro školství).

Hlavním rizikem prodeje použitého SW je podle Jany Pattynové odpovědnost statutárního orgánu za škodu způsobenou prodejem, s tím souvisí riziko trestního postihu, ale i nutnost prokazovat úmysl. Rovněž je potřeba vzít v úvahu, že si prodávající ponechá kopie. Hrozí také spory s nabyvatelem práv – např. ohledně nároků na funkčnost a legálnost softwaru. Obecně Pattynová shrnula, že nabyvatel přeprodaného SW má velmi omezené důkazní prostředky, že byly splněny všechny právní náležitosti prodeje. Prezentaci zakončila upozorněním, že pro cloudová řešení se nepoužívá doktrína vyčerpání práv a jsou chápána jako služby, nikoli jako počítačový program. Jakub Vlček na přednášku navázal konkrétním vysvětlením rozsudku v případě kauzy UsedSoft vs. Oracle – typický problém, kdy v případě přeprodeje multilicencí nelze nabízet pouze část z balíku nabytých licencí. Poukázal také na důsledek neprovádění správy softwarových aktiv (SAM), kdy pak v případě přeprodeje licence firma nemá podrobný přehled o tom, kde všude může být část nabízené aplikace uložena, a tím pádem nemůže zcela splnit právní podmínky prodeje. Následně Vlček vysvětlil praktickou aplikaci práva na různé formy softwarových licencí.

Klady a nástrahy cloudu Pohled ICT experta a soudního znalce na ekonomický a organizační přínos cloud computingu poskytl Ivan Janoušek z Apogeo Esteem. Po zvážení výhod i nevýhod je podle Janouška každá správně definovaná služba pro firmu výhodnější než interní zaměstnanec. V případě zvažování nákupu on-premise řešení a cloudu upozornil na potřebu nezávislé analýzy ceny licencí. Následně srovnal potenciální výhody a nevýhody přesunutí interního IT do cloudu. Hlavním argumentem pro je uvolnění kapacity IT administrátorů na udržování infrastruktury v chodu a možnost jejího vynaložení na inovace. Ačkoliv se firmy často obávají bezpečnosti a datová centra jsou navíc pro útoky lákavější, bývají podstatně lépe zabezpečena. Navíc k největším bezpečnostním incidentům stejně nejčastěji dochází kvůli interním zaměstnancům, varoval Janoušek.

Přiblížil také požadavky smluvního zajištění poskytování cloudových služeb a poskytl praktické rady pro nastavení SLA, nakládání s osobními údaji, provádění plateb a k trvání a ukončení kontraktu a případné řešení sporů. „Při dobré implementaci cloudu společnost výrazně zvýší své know-how, při špatné může ohrozit její podstatu,“ zakončil prezentaci Janoušek. Cloudové služby optikou výrobců Vlastimil Tesař, solutions sales professional – productivity v Microsoftu, shrnul hlavní IT trendy a důvody přechodu do cloudu (obchodní dynamiku, soustředění na podnikání, zajištěné inovace, angažovanost a spolupráci a nepřetržitý chod a zotavení po havárii). Poté představil aktuální nabídku on-line služeb společnosti Microsoft pro firmy a organizace a nejnovější scénáře jejich využití. V další části prezentace uvedl principy zabezpečení cloudových služeb Microsoft a možné způsoby integrace a přechodu z klasického provozu i licencování IT služeb. Po obědě vystoupil Tomáš Metlička s prezentací nové verze kreativních aplikací Adobe. Nejprve vysvětlil výzvy, se kterými se dnes potýkají kreativní profesionálové, a následně představil změny, které nastaly s uvedením Adobe Creative Cloud – možnosti pronájmu aplikací a cloudových služeb za poplatek. Poté se Petr Kubeš, presales konzultant z HP, věnoval budování cloudové infrastruktury. Zaměřil se na popis hlavních typů cloudových prostředí a jejich charakteristiky a poskytl stručný popis produktů pro budování cloudu a služby, které lze při budování cloudu využít. Mezi nepřekvapujícími radami zaznělo, že by kritické core aplikace a data měly zůstat nasazeny in-house či v částečném hybridním módu. V cloudu pak mohou běžet např. webové služby, e-maily. Výsledkem přechodu většiny organizací tedy bude vždy hybridní infrastruktura. To nejlepší z praxe IBM s cloudovými řešeními ukázal Jiří Vojkovský. Zaměřil se na zásadní otázky, které by si měl položit každý, kdo zvažuje nasazení cloudových řešení. Poskytovatelům a prodejcům cloudu zase poradil, jaké odpovědi by si pro zákazníky měli připravit v oblasti rizik a vhodnosti cloudu pro různá nasazení.

V radách vycházel ze zkušeností a know-how IBM z tisíců menších i větších, privátních i veřejných cloudových projektů. Po skončení přednášek byl vymezen prostor pro diskuzi a otázky z oblastí SAM a přeprodeje licencí. Zdroj: ChannelWorld, DNS

Objem firemních dat roste Ochrana dat Podle studie společnosti Symantec má až 79 % firem problémy s rostoucí složitostí datových center a s tím souvisejícími vyššími náklady a růstem bezpečnostních rizik. Celkový objem uložených digitálních informací se podle řady studií zdvojnásobuje přibližně každé dva roky. V loňském roce se trend nárůstu objemu firemních dat ještě zrychlil. S tím souvisejí problémy se zajištěním jejich bezpečnosti. Podle odhadů společnosti APOGEO Esteem má aspoň minimální stupeň ochrany pouze polovina citlivých firemních dat. Největším problémem je buď zcela scházející, nebo nekvalitní vnitřní legislativa společností. Nejsou stanoveni konkrétní pracovníci – „majitelé“ jednotlivých informačních aktivit. Tím není nikdo formálně odpovědný a nejsou přesně stanovena přístupová pravidla k jednotlivým informačním aktivitám. A přitom není velký problém uzavřít s každým pracovníkem pracujícím s jakoukoli informační aktivitou příslušné právní ujednání, které definuje jak jeho práva, tak povinnosti. Společnost se pak dostává ze stavu takzvané „kolektivní nezodpovědnosti“, kdy je velmi problematické při ztrátě či poškození vypátrat viníka a učinit někoho zodpovědného. Navíc pouze v malé části firem si uvědomují, že ten, kdo je schopen nejdříve a nejefektivněji zlikvidovat funkční společnost, je IT pracovník. Je to člověk, který často není ani odpovídajícím způsobem odměňován, ale má v celé společnosti přístup k celkovému know-how. Přitom ztráta dat, a tím know-how, může způsobit až krach společnosti. Pozor na smartphony V současnosti společnost APOGEO Esteem monitoruje v České republice obrovský nárůst ukládaných dat v rámci firemních sítí. Lze říci, že každý měsíc se objem dat zvýší v průměru až o deset procent, přitom podle analýz nejsou data často smysluplně využívána. Tento problém ještě umocňuje to, že velký podíl na firemních datech tvoří čistě soukromá data zaměstnanců – stále více zaměstnanců a externích spolupracovníků má k dispozici mobilní zařízení, na kterých je možné sdílet firemní data, stahovat informace z firemní pošty a ukládat citlivé informace. Je jenom otázkou času, kdy dojde

k cíleným útokům na firmy prostřednictvím chytrých smartphonů, a tedy i k únikům dat a nebezpečným ztrátám. Jedním z možných řešení uvedené situace může být správa jednotlivých firemních zařízení prostřednictvím takzvaných MDM serverů. „Server pro správu mobilních zařízení umožňuje správcům IT centrálně monitorovat a spravovat mobilní zařízení připojená k firemní síti. MDM lze využít k nastavení bezpečnosti mobilních zařízení tak, aby vyhovovala firemní politice. Usnadňuje správcům kontrolu nad dodržováním této politiky. Lze tak snadno provádět různá nastavení pro odlišné skupiny uživatelů a současně nabízí dohled nad tím, zda zařízení uživatelů splňují aspoň základní podmínky. Nutnou podmínkou komplexní ochrany dat ve firmě je také vytvoření závazného interního řešení způsobu přístupu a používání firemních dat v mobilních zařízeních,“ říká ICT expert znaleckého ústavu APOGEO Esteem Jan Vojtěch Binder. Zdroj: Jan Vojtěch Binder,

Consultant poradenské skupiny APOGEO, e-mail: [email protected]

APOGEO ODBORNÉ AKCE Praktické zkušenosti z oblasti převodních cen – nebojte se daňové kontroly Workshop na téma praktických zkušeností z oblasti převodních cen se uskuteční dne 23. 1. 2014 od 10.00 hod. do 11.15 hod. v AmCham offices v conference room, na adrese Dušní 10, Praha 1. Hlavním tématem daňové správy v rámci EU se stává v poslední době problematika transferových cen. Také nově vzniklý Specializovaný finanční úřad v ČR se zaměřuje na převodní ceny. Chcete být připraveni na kontrolu daňové správy v oblasti transfer pricingu? V rámci workshopu se dozvíte, jak efektivně nastavit politiku převodních cen ve společnosti a jak eliminovat rizika daňové kontroly. O své zkušenosti z každodenní praxe poradenské

společnosti

se

podělí

David

Borkovec,

partner

daňového

oddělení

PricewaterhouseCoopers a Alena Banye, manažerka znaleckého ústavu APOGEO. Workshop bude doplněn také o popis řešení oblasti převodních cen ze strany Martina Brixe finančního ředitele společnosti LeasePlan. Oblast diskusí: 

Kdy musíte řešit problém transfer pricingu – definice spojených osob



Jakých transakcí se nejčastěji transfer pricing týká?



Požadavky na dokumentaci – pohled daňového specialisty



Judikatura v oblasti převodních cen



Na co se zaměřují finanční úřady



Závazné posouzení převodních cen – výhody a nevýhody, jak o něj požádat



Novela ustanovení o převodních cenách účinná od 1. ledna 2014



Požadavky na dokumentaci – pohled znalce



Case study: stanovení obvyklých cen ve finančním sektoru



Case study: stanovení obvyklé ceny u nájmu



Řešení oblasti převodních cen společnost LeasePlan

Pro více informací pište na e-mail: [email protected]. Online registraci je možné provést heslem firmy nebo prostřednictvím e-mailu na [email protected].

Daňové a účetní novinky pro rok 2014 Na základě spolupráce s Bankovní akademií se dne 29. ledna 2014 uskuteční od 9.00 hod. do 16.30 hod. ve Vlkově ulici 12 na Praze 3 seminář na téma Novinky v daních a účetnictví pro rok 2014. Lektory budou Tomáš Brabec, Partner, Audit Services, a Tomáš Pacovský, Partner, Tax & Transaction, z poradenské skupiny APOGEO. Poskytneme Vám přehled změn daňových zákonů ve vztahu k rekodifikaci občanského zákoníku a vzniku zákona o obchodních korporacích. Seznámíte se s novelami daňových zákonů obsažených v zákonných opatřeních Senátu. Získáte ucelený a komplexní přehled změn v účetnictví, dani z příjmů a DPH od 1. 1. 2014. Program: 

přehled změn daňových a účetních zákonů ve vztahu k rekodifikaci občanského zákoníku a vzniku zákona o obchodních korporacích



nové pojmy převzaté z nového obchodního zákoníku do daňových zákonů



změny u fyzických osob



změny u darování



novinky pro právnické osoby



úpravy vymezení daňových a nedaňových nákladů



změny v oblasti majetku



nová pravidla pro darování a dědění od roku 2014



změny v zákoně o rezervách



změny v zákoně o DPH



základní principy nové daně z nabytí nemovitých věcí



úpravy v dalších daňových zákonech (daň silniční, daň z nemovitých věcí) a souvisejících předpisech



novinky v zákoně o účetnictví, prováděcích vyhláškách a účetních standardech pro rok 2014

Cena je 3.360 Kč bez DPH. Pro více informací pište na e-mail: [email protected].

Závěrkové operace a příprava na audit a daňové přiznání Druhý seminář v pořadí, který poradenská skupina APOGEO pořádá ve spolupráci s Bankovní akademií, se uskuteční dne 10. 2. 2014 od 9.00 hod. do 16.30 hod. ve Vlkově ulici 12 na Praze 3. Lektory budou Tomáš Brabec, Partner, Audit & Accounting, a Tomáš Pacovský Partner, Tax & Transaction, z poradenské skupiny APOGEO. Provedeme Vás problematikou specifických operací v rámci účetní závěrky a základními požadavky auditora pro její audit. Seznámíme Vás s procesem, počínaje návštěvou a diskuzí s klientem o skutečnostech ovlivňujících daňovou povinnost v příslušném zdaňovacím období přes kontrolu a zpracování poskytnutých podkladů až po vyplnění samotného daňového přiznání a jeho podání u příslušného správce daně. Program: 

specifika účetních závěrek o

řádná

o

mimořádná

o

mezitímní



závěrkové operace a neobvyklé transakce při uzavírání účetních knih



příprava na audit – předaudit, audit



komplexní poradenství při zpracování daňových přiznání



komentář daňových a nedaňových nákladů a zkušenosti z praxe



sestavení daňových přiznání na praktickém přiznání nejčastější chyby a přípravy na přiznání 2014

Cena je 3.360 Kč bez DPH. Pro více informací pište na e-mail: [email protected].