Ekonomická fakulta / Filozofická fakulta / Pedagogická fakulta / Přírodovědecká fakulta Teologická fakulta / Zdravotně sociální fakulta / Zemědělská fakulta / Ústav fyzikální biologie v Nových Hradech / Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech
3 4
5 6 6 6 7 7 8 9 10 13 13 14 14 16 17 19 19 20 22 22 23
Úvodní slovo SLOVA REKTORA Vědecká kvalita součástí se zrcadlí v akreditaci doktorských studií, habilitačních a profesorských práv fakult / Projev k zahájení AR Stavba v kampusu Jihočeské univerzity Velvyslanec USA v ČR Richard W. Graber na Jihočeské univerzitě Jihočeská univerzita a ČEZ, a. s., o budoucí možné spolupráci Děkan ZSF JU prof. MUDr. Miloš Velemínský, CSc., oceněn medailí Za zásluhy Jihočeskou univerzitu navštívil prorektor pro vnější vztahy z partnerské J. Kepler Universität v Linci Profesorka pro obor Ošetřovatelství na ZSF JU Nastupujícím děkanem Teologické fakulty JU Ing. Mgr. Tomáš Machula, Dr., Ph.D., Th.D. Jubilejní zasedání Správní rady JU Jihočeská univerzita udělila čestný doktorát světově uznávanému vědci v oblasti biologie a ekologie klíšťat prof. Dr. Jamesi H. Oliverovi, Jr. VÚRH JU získal prestižní ocenění za výzkum využití alternativních komponent pro výrobu rybích krmiv Jihočeská univerzita v číslech v novém akademickém roce Ein Bruderzwist im Hause Habsburg Mezinárodní vědecké sympozium historiků v Českém Krumlově Historik prof. Václav Bůžek: Sympozium dalo prostor mladým vědcům Doctor honoris causa Jihočeské univerzity historik prof. Josef Petráň oceněn Medailí Za zásluhy Výstavba v kampusu univerzity úspěšně pokračuje Vědci učinili první krok k nalezení léčby genetických chorob Vědeckotechnický park ÚFB JU na výstavě Materialica v Mnichově XXI. Biochemický sjezd ČSBMB a SSBMB v Českých Budějovicích English for Life / Mezinárodní konference Asociace učitelů angličtiny ČR Solidarita pro zdraví v evropském regionu Mezinárodní sympozium na ZSF JU Zamyšlení nad činností Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického JU
Říjen 2008.
24 Advanced methods in macromolecular crystallization III. / Kurz proteinové krystalografie na ÚFB JU 25 Nově akreditované studijní obory na ZSF JU 25 Akce konané u příležitosti 60. výročí založení Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity 26 Arktický projekt vědců z Jihočeské univerzity III. Botanická skupina dokončila vegetační mapu okolí zálivu Petunia 28 Jaká byla expedice? Bilanční rozhovor s jejím vedoucím doc. Ing. Josefem Elsterem, CSc. 30 O prvních absolventech tzv. Dvojího diplomu 31 Jsou české řeky čisté? 31 Aquatic Toxicology and Biomonitoring Mezinárodní workshop na VÚRH JU 32 Studenti JU zkoumali raně středověké centrum jižních Čech v Netolicích 33 Zkoušky DELE v Českých Budějovicích 34 32 let výzkumů ptačí populace v národní přírodní rezervaci Řežabinec, Řežabinecké tůně 37 Paul Wallace: Volby jsou pro demokracii důležité, nikoli dostačující / Z přednášky na FF JU 38 Proměny diskursu české marxistické historiografie Z vědecké konference FF JU 39 Fyzika: u ne povolání? / A. Mehta 41 Hostující profesor na PřF JU prof. Hynek Burda v prestižním vědeckém časopise PNAS 42 Rád diskutuji nad obtínými tématy Rozhovor s velvyslancem USA v ČR R. W. Graberem 43 Soumrak plagiátorství? / Prof. J. Berger 44 Letní školy na Jihočeské univerzitě 47 KRÁTCE 47 Akademický rok 2008/2009 na Jihočeské univerzitě byl slavnostně zahájen 47 Gaudeamus 2008 48 Zápisky primatologa z Indonésie IV. 50 Zambijský deník 52 KNIHOVNIČKA JIHOČESKÉ UNIVERZITY (10) Aleš Haman: Trvání v proměně
ÚVODNÍ SLOVO Vážené čtenářky, vážení čtenáři, v roce 2002 u zrodu smlouvy o spolupráci a výměně studentů mezi domovskou Georgia Southern University a Jihočeskou univerzitou.
Jihočeská univerzita dosáhla své maximální velikosti a v současné době je na jejích fakultách a ústavech zapsáno ke studiu na 12 000 posluchačů a posluchaček. Do prvních ročníků nastoupilo více než 3500 studentů a studentek a také doktorské studium zahájila bezmála stovka nových doktorandů. Důvodů, proč na Jihočeské univerzitě nebude možné v budoucnu navyšovat počty studentů, je několik: vedle demografického vývoje a zjištění, že téměř 50 % devatenáctiletých v současné době studuje na vysokých školách a prakticky (s výjimkou např. uměleckých oborů) neexistuje tzv. odložená poptávka po studiu, je nutné respektovat omezené zdroje státního rozpočtu a samozřejmě Dlouhodobý záměr Jihočeské univerzity na období 2006-2010, kde je počet studentů závazně stanoven.
V českokrumlovském zámku se konalo prestižní mezinárodní vědecké sympozium historiků, tematicky zaměřené na problematiku sporu mezi císařem Rudolfem II. a jeho bratrem Matyášem. Kromě vysoké odborné úrovně byla účastníky ceněna velmi bohatá diskuse. Vedle pořádání letních škol téměř na každé součásti univerzity patřily k výrazným aktivitám 32. ročník výzkumu ptačí populace v národní přírodní rezervaci Řežabinec na Písecku a výzkum raně středověkého centra v Netolicích. Naleziště nabízí optimální možnost spojení přírodovědeckého výzkumu a terénní archeologie. Mezinárodní workshop VÚRH JU ve Vodňanech se zaměřil na aktuální problematiku vodní toxikologie a biomonitoring cizorodých látek ve vodním prostředí.
Kvalita jednotlivých součástí univerzity souvisí s měřitelnou kvalitou vědeckých výstupů, a to podle povahy jednotlivý vědních oborů, říká ve SLOVECH REKTORA prof. Václav Bůžek. I v uplynulém čtvrtroce zaznamenala řada odborných pracovišť, často ve spolupráci s odborníky z ústavů akademie věd, výrazné úspěchy. Vědci z Přírodovědecké fakulty JU a Parazitologického ústavu BC AV ČR, v.v.i., se mj. podíleli na mezinárodním objevu, který je prvním krokem k nalezení způsobu léčby geneticky podmíněných chorob. Další skupina vědců z PřF JU, Botanického ústavu AV ČR, v.v.i., a ve spolupráci s MU v Brně zahájila na Špicberkách průzkum klimatu a biologické diverzity Arktidy. Na mezinárodní konferenci v Norsku zaujaly přední odborníky rybářského průmyslu výsledky ve výzkumu využití alternativních komponent pro výrobu rybích krmiv. Členem oceněného vědeckého týmu je postdoktorand z Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického JU. O těchto a dalších badatelských úspěších informuje Jihočeská univerzita na následujících stránkách. Čestný doktorát Jihočeské univerzity tentokrát světově respektovaný vědec v biologie a ekologie klíšťat prof. James H. Jr. Vedle intenzivní vědecké spolupráce s
Nejstarší zakládající součást Jihočeské univerzity, pedagogická fakulta, si v tomto roce řadou akcí připomíná 60. výročí založení. Po dvou řádných funkčních obdobích ocenil rektor univerzity prof. Václav Bůžek práci děkana Teologické fakulty JU doc. Jiřího Kašného; nastupujícím děkanem byl s účinností od 27. 9. 2008 jmenován Ing. Mgr. Tomáš Machula. Medailí Za zásluhy ocenil primátor Českých Budějovic Mgr. Juraj Thoma děkana Zdravotně sociální fakulty JU prof. MUDr. Miloše Velemínského, čelného představitele a tvůrce české sociální pediatrie. Jeho rozsáhlé dílo lékaře, vědce a vysokoškolského pedagoga přesahuje do mnoha oblastí. Svým interdisciplinárním přístupem se podílel mj. na ustavení sociální pediatrie jako samostatného oboru, který se zabývá komplexní péčí o dítě. Zájem odborné i široké veřejnosti o rozvoj vědy a vzdělávání na Jihočeské univerzitě zavazuje i v novém akademickém roce 2008/2009.
převzal oblasti Oliver., JU stál
Mgr. Hana Bumbová
3/
SLOVA REKTORA Vědecká kvalita součástí se zrcadlí v akreditaci doktorských studií, habilitačních a profesorských práv fakult / Projev rektora univerzity u příležitosti slavnostního zahájení akademického roku 2008/2009 Nový akademický rok 2008/2009 na Jihočeské univerzitě byl zahájen 30. října 2008 na slavnostním shromáždění akademické obce univerzity, které se konalo v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Úvodem vystoupil rektor Jihočeské univerzity prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc., s projevem zaměřeným na klíčové úkoly univerzity v novém akademickém roce. Zveřejňujeme plné znění slavnostního proslovu.
zamlčet, že Česká konference rektorů před dvěma týdny opakovaně vyjádřila přinejmenším hluboké rozpaky z obsahu Bílé knihy, která měla – a snad ještě má – sloužit jako koncepční podklad expertů k reformě terciárního vzdělávání. Jistě se shodneme na tom, že české vysoké školy potřebují řadu ozdravných zásahů, neboť doba, kdy se v tichosti se zachmuřenou tváří přehlíželo, že všichni dělají všechno stejně dobře, dávno skončila. Zdá se, že za situace, kdy jde v zásadě o pouhé přežívání terciárního vzdělávacího sektoru, může chybět k provedení ozdravných reforem do organismů univerzit chuť, zájem a osobní nasazení akademických hodnostářů.
*** Cives academici, vážení hosté, dámy a pánové, dovolte mi, prosím, abych Vás pozdravil u příležitosti zahájení nového akademického roku Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Rád bych využil této slavnostní příležitosti k připomenutí smyslu některých usměrňujících kroků, na které bude klást vedení univerzity v nejbližší době důraz.
Považuji za důležité znovu připomenout, že Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích bez ohledu na bílé a jiné knihy musí mít neustále na paměti několik závažných „reformních“ skutečností. Každá součást univerzity má přesně definované své základní vědecké a pedagogické poslání, jež se zrcadlí v udělených akreditacích. Tomuto poslání musí odpovídat racionální bilance akademických pracovníků součásti z hlediska jejich počtu, kvalifikační skladby, věku, vědecké a pedagogické produktivity. Opětovně žádám děkanky a děkany fakult i ředitele vysokoškolských ústavů, aby racionální bilanci akademických pracovníků a struktuře základních součástí – tedy oddělení, kateder a ústavů ve skladbě fakult – věnovali mimořádnou pozornost. Akreditační žádosti, které nevycházejí ze základního pedagogického a vědeckého poslání konkrétní součásti, nebude vedení univerzity postupovat k dalšímu řízení. Vzhledem k trvale klesající intelektuální výbavě posluchačů a posluchaček považuji za důležité, aby jednotlivé součásti věnovaly zvýšenou pozornost vzdělávacím technologiím, vysokoškolské didaktice a velmi potřebné průběžné kontrole studia. Zvláště posluchači a posluchačky bakalářského studia dávají jednoznačně přednost pedagogickým schopnostem vysokoškolského učitele před výší jeho citačního indexu.
Opakovaně připomínám, že univerzita dosáhla své maximální velikosti. Vzhledem k demografickým charakteristikám, omezeným zdrojům státního rozpočtu a uspokojené poptávce maturantů a maturantek po studiu většiny vysokoškolských oborů nelze očekávat, že v nejbližších letech dojde k růstu poptávky po univerzitním vzdělání. Se značnými rozpaky a pocity hlubokého vnitřního neklidu musím konstatovat, že navzdory programovému prohlášení Vlády České republiky se veřejné vysoké školy nacházejí ve stavu trvalého nedostatku finančních prostředků, jenž se v poslední době citelně prohloubil. V rozpočtu veřejných vysokých škol České republiky chybí v současnosti zhruba 3 miliardy korun jen na pokrytí vzdělávacího příspěvku nově přijatých posluchačů, jejichž počet stát požadoval. Vůbec nemluvím o nárocích na financování investic, které by urychlilo modernizaci a další rozvoj evropsky konkurenceschopného českého vysokého školství. Nedokážu si představit, že v situaci, kdy na příští kalendářní rok návrh státního rozpočtu počítá ve výdajích na veřejné vysoké školy s objemem prostředků pouhých 0,57 % hrubého domácího produktu, se mohou prosadit aspoň některé kroky očekávané – a dodávám v řadě ohledů žádoucí – reformy terciárního vzdělávání, když tento podíl od roku 2005 trvale klesá. Pro pořádek uvádím, že v řadě zemí Evropské unie tvoří výdaje na terciární vzdělávání až 1,3 % hrubého domácího produktu. V souvislosti s diskusemi o reformě českého vysokého školství nemohu
Dlouhodobě uskutečňovaný přechod od kvantity základních činností k jejich měřitelné kvalitě se významně dotýká výstupů vědecké, výzkumné a jiné tvůrčí činnosti. Přestože právě této oblasti jsme věnovali v souvislosti s novou metodikou hodnocení vědy a výzkumu dostatek pozornosti, považuji za nezbytné připomenout, že kvalita jednotlivých součástí univerzity nesouvisí s počtem pořádaných či navštívených konferencí, ale s měřitelnou kvalitou vědeckých výstupů, a to
4/
Stavba v kampusu
podle povahy jednotlivých vědních oborů. Přestože vědecká kvalita součástí se výmluvně zrcadlí v akreditaci doktorských studií, habilitačních a profesorských práv jednotlivých fakult, opětovně zdůrazňuji, že vzhledem ke společenským potřebám šíře pojatého regionu nadále budeme rozvíjet také prakticky zaměřené bakalářské obory. Musíme si zvyknout na skutečnost, že bakalářské programy postupně podle mého názoru budou poskytovat vysokoškolské vzdělání v těch intelektuálně náročnějších profesích, k jejichž výkonu ještě do nedávné doby stačila maturita. Výrazné posílení centrálních rozhodovacích kompetencí univerzity považuji za nezbytné nejen s ohledem na chystanou centralizaci řady agend a centrálně řízenou investiční výstavbou, ale také v souvislosti s určením a prosazením priorit excelence, které hodláme financovat ze zdrojů Evropské unie.
Jihočeské univerzity
Navzdory svému mládí patří Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích dosaženou mírou měřitelné kvality svých základních činností mezi přední vysoké školy v České republice. S hrdostí na výsledky vědecké práce akademických pracovníků Jihočeské univerzity jsem v hlavních večerních zprávách prvního programu České televize sledoval reportáže o léčení šumavských stromů napadených kůrovcem, racích v jihočeských potocích, životě v Arktidě, klíšťatech, enzymech a duchovním bohatství jihu Čech. Univerzita prozatím netrpí finanční nouzí, nestrádá nedostatkem zájemců o studium a dokonce podstatně rozšiřuje novou výstavbou svůj kampus. Za to patří mé upřímné poděkování všem akademickým funkcionářům, profesorům a profesorkám, docentům a docentkám, asistentům a asistentkám i všem provozním zaměstnancům. Navzdory regulaci státního rozpočtu našly v letošním roce jednotlivé součásti finanční prostředky ke zvýšení tarifní mzdy v průměru o 8 %. Jestli budeme mít příležitost vylepšovat platy také v příštím roce, záleží na chování politické reprezentace země a racionálním přemýšlení celého organismu univerzity. Do nového akademického roku Vám přeji, cives academici, vše dobré! Prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc., rektor Jihočeské univerzity
5/
Velvyslanec USA v ČR Richard W. Graber na Jihočeské univerzitě
zájmu a zaměření obou partnerů mohla univerzita poskytnout. Rovněž zástupci společnosti ČEZ, a. s., charakterizovali své cíle a možnosti v rámci případné spolupráce s Jihočeskou univerzitou.
V rámci dvoudenní návštěvy Jihočeského kraje navštívil 9. října 2008 velvyslanec USA v ČR pan Richard W. Graber s manželkou také Jihočeskou univerzitu. Přivítal jej prorektor univerzity prof. RNDr. Zdeněk Brandl, CSc. Pan velvyslanec se zajímal o rozvoj univerzity, dotazoval se na možnosti studia a využívání příležitostí vzdělávat se v zahraničí. Po oficiálním přijetí přednesl přednášku na téma „Společenská odpovědnost firem a transparentnost“.
Obě strany mají zájem zahájit přípravu možných forem spolupráce. Ta by mohla být zaměřena především na expertní spolupráci mezi odborníky Jihočeské univerzity a společnosti ČEZ, a. s., v otázkách životního prostředí. Další definovanou oblastí spolupráce je využití studijní nabídky univerzity. O dalších možnostech spolupráce budou vedena následná jednání. -hbProrektor JU prof. Z. Brandl s velvyslancem USA v ČR panem R. W. Graberem foto -jv-
Děkan ZSF JU
prof. MUDr. Miloš Velemínský, CSc.,
Velvyslanec USA v ČR pan Richard W. Graber navštívil Jihočeskou univerzitu podruhé, při předchozí návštěvě v lednu 2007 si se zájmem prohlédl také univerzitní kampus, laboratoře a pracovny přírodovědecké fakulty a areál kolejí a menz (informoval čtvrtletník Jihočeská univerzita 1/2007, s. 6-7). -hb-
oceněn medailí Za zásluhy
Dne 24. října 2008 udělil primátor statutárního města České Budějovice Mgr. Juraj Thoma u příležitosti 90. výročí Dne vzniku samostatného československého státu osmi osobnostem města nová vyznamenání Za statečnost a Za zásluhy.
Rozhovor s R. W. Graberem najdete na s. 42.
Jihočeská univerzita a ČEZ, a. s., o budoucí možné spolupráci
Jedním z osmi vyznamenaných je také děkan Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity prof. MUDr. Miloš Velemínský, CSc., který z rukou českobudějovického primátora převzal medaili Za zásluhy. „Nová vyznamenání značně rozšiřují možnosti města, jak symbolicky a velmi důstojně ocenit zásluhy svých občanů,“ uvedl primátor Mgr. Juraj Thoma u příležitosti slavnostního ceremoniálu.
Dne 10. 9. 2008 se na Jihočeské univerzitě uskutečnilo jednání rektora prof. PhDr. Václava Bůžka, CSc., s představiteli ČEZ, a. s. Přítomni byli RNDr. Kiril Ribarov, Ph.D., expert LZ, Ing. Pavel Šimák, vedoucí útvaru Lidských zdrojů pro Jižní Čechy, a Josef Jukl, expert LZ.
-hb-
Rektor univerzity prof. Václav Bůžek představil základní cíle a směřování Jihočeské univerzity v horizontu několika let a informoval o možnostech, které by v případě přesně definovaného
6/
v budoucnu být zaměřena i na humanitní obory, kulturní vědy apod.
Jihočeskou univerzitu navštívil prorektor pro vnější vztahy z partnerské J. Kepler Universität v Linci prof. Dr. Friedrich Roithmayr
Obě strany vyjádřily zájem dosavadní spolupráci nadále prohlubovat a postupně se zaměřit na její rozšiřování. -red-
Jihočeskou univerzitu navštívil dne 3. října 2008 prorektor pro komunikaci a vnější vztahy z partnerské Johannes Kepler Universität v Linci prof. Dr. Friedrich Roithmayr. Návštěvu přivítal rektor Jihočeské univerzity prof. V. Bůžek, jednání byli dále přítomni děkanka Ekonomické fakulty JU prof. M. Hrabánková, děkan Přírodovědecké fakulty JU prof. L. Grubhoffer a Mgr. V. Ptáčníková, Ph.D., jako tlumočnice.
Profesorka pro obor Ošetřovatelství na ZSF JU
Úvodem pracovního zasedání zhodnotil rektor Jihočeské univerzity prof. V. Bůžek dosavadní spolupráci s Keplerovou univerzitou, která je nejbližší partnerskou univerzitou JU. V loňském roce byl díky předchozímu společnému úsilí obou univerzit úspěšně otevřen první společný přeshraniční obor Biologická chemie.
Prezident Slovenské republiky Ivan Gašparovič jmenoval 12. května 2008, na návrh vědeckých a uměleckých rad vysokých škol, nové profesory vysokých škol. Mezi nově jmenovanými profesory je také proděkanka Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity doc. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D., která byla jmenována profesorkou pro obor Ošetřovatelství.
Konkrétní spolupráce, která byla dosud mezi jednotlivými odbornými pracovišti univerzit vyvíjena, navazuje na Kooperační smlouvu o vědecké spolupráci a výměně, která byla v červnu 2005 podepsána v Linci. Podpis smlouvy byl vyjádřením uznání významu dlouholeté předchozí spolupráce a výměny ve vědeckém výzkumu a výuce.
Stala se první českou sestrou, která dosáhla tohoto nejvyššího akademického titulu. V České republice by zatím jmenování nebylo možné, protože žádná tuzemská škola nemá právo k udělení titulu profesor pro tento obor. „Počítáme s tím, že bychom požádali v nejbližší době o akreditaci jmenovacího řízení i v České republice. Habilitační řízení v ošetřovatelství je na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity již dva roky. Brzy tedy snad bude možné, aby české sestry mohly už přímo v České republice vystoupat stejně jako lékaři až na vrcholek akademické kariéry,“ uvedla prof. Valérie Tóthová.
Rektor JU prof. V. Bůžek s prorektorem pro vnější vztahy J. Kepler Universität Linz prof. Dr. F. Roithmayrem foto -jv-
Prorektor prof. Dr. F. Roithmayr představil čtyři hlavní směry nového směřování Keplerovy univerzity s důrazem na rozvoj mezinárodně koncipovaných programů. Oba zástupci univerzit se shodli na tom, že těžištěm spolupráce je podpora již fungujícího oboru Biologické chemie a příprava navazujícího magisterského studia tohoto oboru. Vítána bude společná prezentace tohoto oboru na obou stranách hranice. Co se týče aktuálně potřebných ekonomicky zaměřených oborů, i zde budou obě strany hledat možnosti spolupráce. Ta by mohla
K 23. 6. 2008 měla Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích celkem 87 profesorů. -red-
7/
Nastupujícím děkanem Teologické fakulty JU Ing. Mgr. Tomáš Machula
fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V letech 2003 – 2008 byl vedoucím této katedry. V letech 2002 – 2008 zastával také funkci proděkana pro vědu a rozvoj Teologické fakulty JU. Od roku 2000 je také zaměstnán jako vědecký pracovník na Filozofickém ústavu AV ČR v Praze. Na Katolické teologické fakultě UK v Praze působí od roku 2002 jako externí vyučující na katedře filosofie.
Rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc., jmenoval podle § 28 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, na návrh Akademického senátu Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích ze dne 28. 5. 2008, děkanem Teologické fakulty Jihočeské univerzity Ing. Mgr. Tomáše Machulu, Dr., Ph.D., Th.D., s účinností od 27. 9. 2008.
Badatelská činnost T. Machuly je zaměřena na středověký aristotelismus, současný tomismus, filosofii člověka a filosofii a teologii. Kromě řady odborných studií (např. De aeternitate mundi sv. Tomáše Akvinského v historické perspektivě) je autorem více než 60 popularizačních a publicistických textů a recenzí. Je autorem monografie a několika překladů, účastní se konferencí zaměřených na filosofii a teologii. K vyučovaným předmětům na Teologické fakultě JU v tomto akademickém roce patří Filosofie přírody, Současné etické systémy, Filosofická antropologie a Otázky systematické filosofie.
Slavnostní inaugurace nastupujícího děkana Teologické fakulty Jihočeské univerzity Tomáše Machuly, Dr., Ph.D., Th.D., se konala ve středu 8. října 2008 v budově Teologické fakulty JU. Po slavnostním uvedení děkana TF JU do úřadu zazněly přednášky pozvaných hostů: doc. ThDr. Václav Ventura, Th.D., přednášel na téma Teologie na univerzitě, prof. PhDr. Stanislav Sousedlík, CSc., nastínil téma Postmoderní situace a poslání teologické fakulty.
Nový děkan Teologické fakulty JU navazuje na práci a dosažené výsledky fakulty, kterou po dvě řádná funkční období ve funkci děkana vedl doc. Dr. Jiří Kašný, Th.D. -red-
Slavnostní inaugurace nového děkana Největší událostí počátku akademického roku na Teologické fakultě byla bezesporu inaugurace nového děkana Ing. Mgr. Tomáše Machuly, Dr., Ph.D., Th.D., dlouholetého proděkana pro vědu a výzkum a vedoucího katedry filosofie a religionistiky. Akademický senát fakulty jej do děkanské funkce jednohlasně navrhl již na konci května tohoto roku a s jeho jmenováním vyslovili svůj souhlas jak rektor Jihočeské univerzity prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc., tak i moderátor fakulty českobudějovický biskup Mons. Jiří Paďour.
Rektor JU prof. V. Bůžek blahopřeje novému děkanovi Teologické fakulty Ing. Mgr. T. Machulovi foto R. Svoboda
Ing. Mgr. Tomáš Machula, Dr., Ph.D., Th.D., se narodil v roce 1971 v Kyjově. V letech 19891994 studoval na VŠCHT v Praze (Ing.), v letech 1991-1995 na KTF UK v Praze (Mgr.). Na VŠCHT získal po postgraduálním studiu a obhájení disertační práce v r. 1998 doktorát v oboru Aplikovaná a krajinná ekologie. V roce 2006 mu byl po postgraduálním studiu a obhájení disertační práce udělen doktorát v oboru filosofie na Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty UK v Praze. Od roku 2005 studoval postgraduální studium teologie na Teologické fakultě JU v Českých Budějovicích, které zakončil v roce 2008 doktorátem teologie (Th.D.).
Slavnostního shromáždění, které se konalo 8. října v odpoledních hodinách v budově Teologické fakulty v Kněžské ulici, se zúčastnili zástupci univerzitní akademické obce, veřejného i církevního života. Za všechny je třeba zmínit rektora Jihočeské univerzity prof. Václava Bůžka, děkany fakult a generálního vikáře českobudějovické diecéze Mons. Jana Baxanta, nominovaného biskupa litoměřického.
Ing. Mgr. Tomáš Machula působí od roku 2000 na katedře filosofie a religionistiky Teologické
Po krátkém přivítání přítomných nastupujícím děkanem pronesl svoji řeč pan rektor. Vyzdvi-
8/
hl v ní především všestranný rozvoj Teologické fakulty v posledních šesti letech, kdy byl po dvě tříletá funkční období děkanem doc. Dr. Jiří Kašný, Th.D. Odstupujícímu děkanovi srdečně poděkoval za jeho obětavou práci. Přesvědčivě představil – tam kde bylo třeba i řečí statistiky – ty oblasti rozvoje fakulty, které zaznamenaly největší pokrok: zejména stále se zvyšující kvalifikační strukturu vyučujících, zkvalitnění badatelské činnosti na jednotlivých katedrách, úspěšné získávání velkých grantů, zdvojnásobení množství bakalářských i magisterských programů i počtu studentů, kteří v nich studují. Pohovořil také o nezastupitelném místě Teologické fakulty mezi ostatními fakultami Jihočeské univerzity. Na závěr své řeči vyjádřil svou podporu Teologické fakultě i pro léta budoucí, popřál novému děkanovi mnoho úspěchů a slavnostně mu předal děkanský řetěz. Děkan TF Tomáš Machula poté uvedl do úřadu své tři proděkany: Mgr. Magdalenu Ehrlichovou, proděkanku pro studijní a pedagogickou činnost, Mgr. Jakuba Jinka, Dr. Phil., proděkana pro vědu, a prof. Dr. Karla Skalického, Th.D., jako proděkana pro doktorské studium a proděkana pověřeného zastupováním děkana po dobu jeho nepřítomnosti.
Jubilejní zasedání Správní rady JU Na sklonku září se na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích uskutečnilo jubilejní, v pořadí již třicáté řádné zasedání Správní rady JU. Program tohoto zasedání byl, jako již tradičně, velmi bohatý. Kromě Aktualizace Dlouhodobého záměru JU pro rok 2009 se členové Správní rady JU vyjadřovali k více než desítce předložených materiálů majetkové povahy, které z velké části souvisely s realizací investiční výstavby v kampusu JU ve Čtyřech Dvorech. V průběhu jednání bylo zároveň dosaženo dalšího významného mezníku v činnosti Správní rady JU, a to vydání v pořadí již dvoustého tzv. předchozího písemného souhlasu, kterým Správní rada JU vyjadřuje svůj oficiální souhlas s předloženými materiály. Obecně vydává správní rada veřejné vysoké školy písemné souhlasy k právním úkonům, kterými VVŠ hodlají nabýt nebo převést nemovité věci (za určitých podmínek také věci movité), zřídit věcné břemeno nebo předkupní právo, založit jinou právnickou osobu a vložit do této nebo jiných právnických osob peněžité či nepeněžité vklady. Tyto písemné souhlasy jsou následně, ve lhůtě stanovené vysokoškolským zákonem, zasílány k registraci na MŠMT. Pouze v případě včasné registrace vstupuje příslušný písemný souhlas v platnost a je možné na základě něho realizovat všechny potřebné navazující kroky. Od prosince 2007 do září 2008 takto JU zaslala na MŠMT téměř 40 písemných souhlasů, které byly vydány na základě tří řádných zasedání Správní rady JU (v pořadí 28. – 30.) uskutečněných v únoru, květnu a září 2008 a dvou elektronických hlasování Správní rady JU zahájených v prosinci 2007 a červnu 2008.
Oficiální část inaugurační slavnosti byla zakončena přednáškami filosofa prof. PhDr. Stanislava Sousedíka, CSc., na téma Postmoderní situace a poslání teologické fakulty a teologa doc. ThDr. Václava Ventury, Th.D., s názvem Teologie na univerzitě.
S činností Správní rady JU jsou pravidelně seznamováni členové Akademického senátu JU, v dřívějších letech prostřednictvím výroční zprávy o činnosti univerzity, v rámci které byla jedna kapitola věnována právě správním radám VVŠ, v současné době prostřednictvím soupisu všech předchozích písemných souhlasů vydaných Správní radou JU v daném roce, resp. k termínu konání zasedání Akademického senátu JU. Tato změna ve způsobu informování o činnosti Správní rady JU byla vyvolána změnou stanovené osnovy výroční zprávy o činnosti VVŠ, kterou jsou univerzity na základě pokynů MŠMT povinny každoročně sestavovat. O činnosti Správní rady JU je rovněž pravidelně informována široká veřejnost, a to prostřednictvím webových stránek JU, resp. Správní rady JU, na kterých jsou zveřejňovány informace o proběhlých řádných i elektronických hlasováních Správní rady JU.
Ze zahájení slavnostní inaugurace foto R. Svoboda
V pozdních odpoledních hodinách bylo slavnostní setkání zakončeno pohoštěním v nově zrekonstruovaných podkrovních prostorách Teologické fakulty. Mgr. Rudolf Svoboda, Teologická fakulta JU
Bc. Tomáš Klimpera, tajemník Správní rady JU
9/
Jihočeská univerzita udělila čestný doktorát světově uznávanému vědci v oblasti biologie a ekologie klíšťat prof. Dr. Jamesi H. Oliverovi, Jr. Dne 8. října 2008 se v obřadní síni českobudějovické radnice konalo slavnostní zasedání Vědecké rady Jihočeské univerzity, na kterém byla udělena čestná vědecká hodnost doctor honoris causa v oboru Parazitologie, kterou převzal prof. Dr. James H. Oliver, Jr., světově uznávaný odborník v oblasti biologie a ekologie klíšťat.
*** Slavnostní řeč prof. RNDr. Libora Grubhoffera, CSc., děkana Přírodovědecké fakulty JU (...) Profesor James Oliver, Jr., patří mezi přední světové odborníky působící v oblasti biologie klíšťat a klíšťaty přenášených chorob, který po celý svůj aktivní badatelský život udržuje a rozvíjí čilé vztahy s kolegy z České republiky, resp. z původního Československa. Uznání a respekt světové badatelské veřejnosti si získal jak výsledky vědecké práce, tak i svými organizačními aktivitami. Badatelskou dráhu prof. Olivera lze rozdělit do třech časových období a tematických oblastí, kterým se postupně během svého života věnoval. V 60. a 70. letech minulého století byla prvním tématem jeho badatelské práce genetika klíšťat včetně studia klíštěcích chromosomů a hybridizační experimenty s druhově příbuznými klíšťaty. Na tři desítky velmi citovaných prací publikoval právě na cytogenetická témata, a tyto práce dodnes představují pilíř genetické literatury v oblasti biologie klíšťat.
Účastníci slavnostního zasedání Vědecké rady JU zleva prof. Dr. K. Skalický, prof. Dr. J. H. Oliver, Jr., rektor JU prof. V. Bůžek, děkan PřF JU prof. L. Grubhoffer a prorektor pro studium JU prof. Z. Brandl foto P. Hasal
Ve druhé epoše datované do 70. a 80. let minulého století prof. Oliver se svými kolegy a stu-
denty napřel svoje úsilí pro studium reprodukční fyziologie, embryologie a endokrinologie klíšťat. Také v této oblasti získal světovou reputaci a práce z jeho laboratoře představují klasické zdroje poznatků o rozličných regulačních faktorech zapojených v rozmnožování klíšťat. V této souvislosti je objevem zásadního významu tzv. „engorgement/mating factor“ uvolňovaný ze samčích gonád a podmiňující oplodnění kopulující klíštěcí samice (např. Pappas & Oliver: J. Med. Entomol. 9, 47-50, 1972).
Čestný doktorát převzal z rukou rektora JU prof. V. Bůžka odborník na biologii a ekologii klíšťat prof. Dr. James H. Oliver, Jr. foto P. Hasal
V posledních 10 - 15 letech se prof. Oliver zcela upnul k problematice ekologie a epidemiologie Lymeské boreliózy (LB) v jihovýchodní části USA (Florida, Georgia, Jižní Karolína). Výzkumy pod jeho vedením jednoznačně potvrdily druhovou diverzitu a vnitrodruhovou variabilitu spirochét Lymeské boreliózy také na severoamerickém kontinentu. Zasloužil se tak o prolomení dlouho přetrvávajícího mýtu o jediném druhu borelií, který je na území USA původcem Lymeské nemoci, a nepřímo tím také k zásadní revizi/zastavení původního programu preventivní vakcinace proti LB v USA. V této souvislosti se rovněž zasloužil o popis a důkladné prostudování enzootického cyklu LB, jehož nedávná publikace vyvolala po zásluze velký ohlas (Oliver et al.: PNAS 100, 11642-11645, 2003). Organizační aktivity prof. Olivera směřovaly v minulosti k činnosti v Americké entomologické společnosti (ESA), jejíž byl také zvoleným prezidentem. Od počátku svého působení ve výzkumu klíšťat rozvíjel velmi čile vztahy s českými a slovenskými kolegy. Organizačně se podílel na tradičních mezinárodních akarologických kongresech, které se konaly v bývalém Československu celkem třikrát, naposledy díky Dr. Františku Dusbábkovi zde v Českých Budějovicích v roce 1990 v úžasné atmosféře bezprostředně nabyté svobody.
10/
V období po pádu komunismu v naší zemi se profesor Oliver jako přední činovník ESA zasloužil o bezplatné zasílání 5 titulů vědeckých časopisů z produkce ESA (Journal of Medical Entomology, Annals of Entomological Society of America a Environmental Entomology v letech 1994 a 1995) knihovnám přírodovědeckých fakult Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity, knihovně Národního muzea v Praze a Společné knihovně AV ČR a Biologické, dnes Přírodovědecké fakulty JU v Českých Budějovicích. Prof. Oliver se také zásadním způsobem podílel na letní škole 11th International course on „Biology of Disease Vectors“ v Českých Budějovicích v roce 2001 jako hlavní vyučující v tématickém workshopu „Ticks and Tick-borne Pathogens“. V roce 2002 stál prof. Oliver u zrodu smlouvy o spolupráci a výměně studentů mezi Georgia Southern University (GSU) a Jihočeskou univerzitou (JU). Na základě této smlouvy jsou uskutečňovány postdoktorální pobyty mladých vědeckých pracovníků a odborných asistentů původně Biologické, dnes Přírodovědecké fakulty JU také na „The James H. Oliver, Jr. Institute of Arthropodology and Parasitology“ při GSU ve Statesboro, GA, jehož je prof. Oliver dlouholetým ředitelem. A považte, jak váženou a respektovanou osobností profesor Oliver na své Almae Matris je, když vedení GSU v roce 2007 rozhodlo, u příležitosti shromáždění akademické obce na počest životních zásluh profesora Olivera o vědecké poznání a rozvoj univerzity, o pojmenování jím založeného ústavu jeho jménem, plný název ústavu dnes proto zní: „The James H. Oliver, Jr. Institute of Parasitology and Arthropodology“ při Georgia Southern University.“
V roce 2003 jsem měl možnost pracovat na ústavu prof. J. Olivera, Jr., během tvůrčího volna/sabbatikalu. V té době jsme se také dohodli na detailech a výhledech naší oboustranně užitečné spolupráci. Nejvýznamnějším počinem znovu obnovené spolupráce se staly pravidelné „Sum-
mer Studies in the Czech Republic of the University System of Georgia“ na JU v Českých Budějovicích. Dosud proběhly dva takové řádné letní semestry studentů z univerzit státu Georgia v roce 2005 (20 studentů + 4 učitelé) a 2006 (32 studentů + 5 učitelů), další je chystán na léto 2009. Na oplátku za péči o americké studenty mohly 2 vybrané studentky tehdy ještě z BF odejet studovat bezplatně řádný jarní semestr 2007 na GSU do Statesboro. A pobyty dalších studentů PřF budou následovat. V rámci programu mobilit studentů GSU jsou plánovány další pobyty pro americké studenty na JU, případně na budějovických ústavech BC AV ČR. Začala se také uskutečňovat myšlenka společného výzkumného projektu, v rámci kterého byla zahájena srovnávací analýza vybraných genů u 5 druhů klíšťat a také srovnávací studium genetické variability spirochét LB ve střední Evropě a jihovýchodní části USA.
Děkan Přírodovědecké fakulty JU prof. L. Grubhoffer s prof. Dr. Jamesem H. Oliverem, Jr. foto P. Hasal
V současné době je naše Laboratoř molekulární biologie vektorů a patogenů jako společná laboratoř PřF JU a PAÚ BC AV ČR přímo zapojena do řešení projektu prof. J. Olivera. Snad neprozrazuji žádné tajemství, že spojenými silami byly objeveny dva pro vědu zcela nové druhy borelií na jihovýchodě USA, které navýšily dosavadní počet předpokládaných původců Lymeské boreliózy, tedy členů druhovém komplexu Borrelia burgdorferi sensu lato. Klíšťata představují významné přenašeče závažných infekčních onemocnění, a to jak těch dosud poznaných, tak i těch, které lze toliko tušit jako tzv. „emerging diseases“. Závažnost těchto onemocnění nabírá na významu zejména v souvislosti s klimatickými, resp. antropogenními změnami či s globalizací života na naší planetě. Spolupráce s renomovaným pracovištěm prof. J. Olivera, Jr., je cestou jak být na řešení komplikovaných otázek stávajících i nečekaně se objevujících infekčních nákaz přenášených členovci připraveni. Prof. J. Oliver navštívil naposledy tehdy ještě Biologickou fakultu JU a Parazitologický ústav Akademie věd v roce 2004, tehdy mu profesorka Helena Illnerová, coby předsedkyně Akademie věd ČR, předala Mendelovu medaili jako výraz velkých zásluh o rozvoj biologických věd a také rozvoj spolupráce s naší vědou.
11/
Prof. Oliver zasvětil svůj život komplexnímu studiu klíšťat a mechanismů přenosu patogenů klíšťaty, a tato práce se mu stala životním posláním. Obrovský entusiasmus ho přivedl také k záchraně jedinečné sbírky klíšťat založené původně legendárním Dr. Harry Hoogstraalem při Smithonian Institution ve Washingtonu, D.C. V době, kdy byla její další existence ohrožena, dokázal prof. Oliver získat potřebné finanční prostředky k její záchraně a přestěhování do Georgie a zajištění nových prostor jakož i její další odborný rozvoj. Sbírka nese označení „U.S. National Tick Collection“, je od roku 1990 součástí ústavu prof. Olivera a čítá přes jeden milion položek včetně preparátů cca 850 druhů klíšťat z celého světa. Entusiamus, obrovská energie a pracovní nasazení prof. Olivera, jakož i jeho vřelý vztah k České republice, k jižním Čechám a Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích je jistě zárukou další plodné spolupráce s jeho pracovištěm na Georgia Southern University. (…)
Projev prof. Jamese H. Olivera, Jr., u příležitosti převzetí čestného doktorátu (...) Skutečnost, že je mi udělen čestný doktorát z české univerzity, pro mě má zvláštní význam. Když jsem byl na začátku své vědecké dráhy, jedna z prvních zahraničních mezinárodních konferencí, které jsem navštívil, se konala 31. srpna - 6. září 1971 v Praze v hotelu International. Tam jsem se také setkal s některými z vás, kteří jsou dnes zde přítomni. Byl to úžasný zážitek, protože jsem se mohl setkat s vědci z celého světa, prozkoumat některá krásná zákoutí Prahy a venkova a těšit se úžasné pohostinnosti Čechů a Slováků. Rád bych připomněl, že to je pohostinnost, které jsem se těšil mnohokrát za celá léta při příležitostech odborných i osobních a těším se jí dodnes. Proto jsem si tolik zamiloval lidi u vás a vaši krásnou vlast. Těšilo by mě, kdybych mohl více zavzpomínat na své návštěvy zde, včetně velmi úspěšného Mezinárodního akarologického kongresu, který se konal zde v Českých Budějovicích 6. – 11. srpna 1990, ale už jste mi dopřáli, abych se pokochal vzpomínkami na svou vlastní historii a lidi a místa ve vaší zemi. Dlužno říci, že mě stále těší spolupráce při produktivním výzkumu v oblasti parazitologie a entomologie na Parazitologickém ústavu BC AV ČR a Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity. Rád bych řekl pár slov o důležitosti mezinárodní spolupráce mezi vědeckými pracovníky po celém světě. Tento vzájemný respekt se často i rozšíří mimo oblast vědecké práce. Rozšíří se do jiné sféry, a pak nás učí o hodnotách jiných kultur, dějin, politiky, náboženství a jiných témat.
Kooperace v rámci mezinárodní vědecké práce mne naučila být pokorný a respektovat schopnosti a hodnoty lidí po celém světě. Je mi jasné, že lidé z odlišných částí světa jsou si více podobní než odlišní. (...)
Projev prof. Dr. J. H. Olivera, Jr., u příležitosti převzetí čestného doktorátu foto P. Hasal
(...) Máme za sebou léta spolupráce mezi Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích a Georgia Southern University, především formou vzájemných výměn učitelů a studentů v rámci několika výzkumných projektů. Upřímně očekáváme, že tato spolupráce bude v následujících letech pokračovat a rozšiřovat se. Vlastně jeden z vašich výzkumných pracovníků pracuje u mne v laboratoři v současné době, kdy já zde mluvím, a je mu líto, že se nemůže zúčastnit slavnostního předání. Na závěr bych rád řekl, že jsem obzvláště hrdý a vděčný, že mohu převzít čestný doktorát Jihočeské univerzity, a zatímco s láskou hýčkám vzpomínky na spolupráci mezi Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích a Georgia Southern University v minulosti, těším se s dychtivostí i pokorou na naši spolupráci budoucí. Srdečný dík!
Za dobu své existence udělila Jihočeská univerzita třináct čestných doktorátů. Poslední předchozí čestný doktorát převzala v červnu 2008 světově uznávaná bohemistka prof. PhDr. Sylvie Richterová (informovala Jihočeská univerzita 2/2008, s. 18).
12/
-red-
VÚRH JU získal prestižní ocenění za výzkum využití alternativních komponent pro výrobu rybích krmiv Výzkumný tým prof. Jany Pickové, působící na Švédské zemědělské univerzitě v Uppsale, jehož členem je také pracovník VÚRH JU Ing. Vladimír Žlábek, Ph.D., získal prestižní ocenění „Innovation Award, €10,000“ udělené dne 30. 9. 2008 na mezinárodní konferenci „AquaVision 2008“ ve Stavangeru v Norsku. Výsledky výzkumu publikované ve vědeckém časopisu „Lipids“ zaujaly přední odborníky rybářského průmyslu. Provedené pokusy přinášejí nové informace o možnostech využití alternativních komponent pro výrobu rybích krmiv. Globální nedostatek rybích olejů využívaných k výrobě krmiv pro akvakulturu je v současné době nejčastěji kompenzován oleji rostlinného původu. Kvalitativní složení lipidů a bioaktivní látky obsažené v rostlinných olejích mohou významně ovlivnit metabolismus ryb a výslednou kvalitu rybích produktů. Oceněná studie se zabývá vlivem sezaminu na metabolismus tuku u lososa a pstruha duhového. Sezamin, lignan vyskytující se v sezamovém oleji, pozitivně ovlivnil množství DHA (dokosahexaenová kyselina) v rybím mase. V případě krmiva obsahujícího sezamin byl zjištěn významně vyšší obsah DHA. V porovnání s kontrolou bylo zjištěno přibližně 37 % navýšeni DHA u pstruha duhového (Trattner et al. 2008, viz a). V jaterní buněčné kultuře lososa byla působením sezaminu dvojnásobně zvýšena hladina DHA, v porovnání s mediem bez sezaminu (Trattner et al. 2008, viz b). DHA hraje důležitou roli v prevenci a léčbě kardiovaskulárních onemocnění.
Vedoucí oceněného výzkumného týmu prof. J. Picková s Ing. V. Žlábkem, Ph.D., pracovníkem VÚRH JU foto archiv VÚRH JU
hexaenoic Acid in Atlantic Salmon (Salmo salar L.) Hepatocytes: Role of Altered Gene Expression. Lipids 2008, Article in Press b/ Trattner S, Kamal-Eldin A, Brannas E, Moazzami A, Zlabek V, Larsson P, Ruyter B, Gjen T, Pickova J: Sesamin Supplementation Increases White Muscle Docosahexaenoic Acid (DHA) Levels in Rainbow Trout (Oncorhynchus mykiss) Fed High Alpha-Linolenic Acid (ALA) Containing Vegetable Oil: Metabolic Actions. Lipids 2008, Article in Press Ing. Vladimír Žlábek, Ph.D., postdoktorand v Uppsale u prof. J. Pickové
Jihočeská univerzita v číslech v novém akademickém roce Na Jihočeské univerzitě byla dne 29. září 2008 zahájena výuka v novém akademickém roce 2008/2009. V tomto roce bude na Jihočeské univerzitě studovat celkem 12 223 studentů (údaj k 29. 9. 2008), meziročně se počet studentů zvýšil přibližně o jeden tisíc. Do prvního ročníku bakalářských a „dlouhých“ magisterských oborů nastoupilo 3 633 studentů. V prvním ročníku navazujících magisterských oborů studuje 753 studentů. Doktorské studium na JU zahájilo také 84 doktorandů. Nejvíce studentů, celkem 3 699, má Pedagogická fakulta JU. Druhou nejpočetnější fakultou je Zdravotně sociální fakulta s celkem 2 163 studenty. Následuje Ekonomická fakulta (1 895 studentů), Zemědělská fakulta (1 806 studentů), Teologická fakulta (1 047 studentů), Přírodovědecká fakulta (889 studentů) a nejmladší Filozofická fakulta (669 studentů). Ve struktuře Jihočeské univerzity jsou také dva vysokoškolské ústavy – Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech (VÚRH JU) a Ústav fyzikální biologie v Nových Hradech (ÚFB JU). Primárně zajišťují doktorská studia. Na VÚRH JU studuje celkem 21 doktorandů, na ÚFB JU 42. Jihočeská univerzita nabízí studium 240 oborů s řadou specializací v prezenční a kombinované formě studia. Dalších 36 oborů je určeno pouze pro dostudování stávajících studentů. 23 oborů je uskutečňováno v anglickém jazyce, 3 obory v jazyce německém. -jv-
a/ Trattner S, Ruyter B, stbye TK, Gjen T, Zlabek V, Kamal-Eldin A, Pickova J: Sesamin Increases Alpha-Linolenic Acid Conversion to Docosa-
13/
EIN BRUDERZWIST IM HAUSE HABSBURG Mezinárodní vědecké sympozium historiků v Českém Krumlově
německé říše a současně jeho bratra arciknížete Matyáše. Zadáním konference bylo zasadit tento problém, který se týká celé střední Evropy, tedy středoevropských dějin, do širokých souvislostí. Podle těchto souvislostí bylo také celé sympozium strukturováno – mělo šest základních oddílů.
Historický ústav Filozofické fakulty Jihočeské univerzity, Historische Kommission der Österreichischen Akademie der Wissenschaften a der Arbeitskreis Höfe des Hauses Österreich uspořádaly v pořadí již šesté mezinárodní vědecké sympozium nazvané Ein Bruderzwist im Hause Habsburg (1608-1611). Sympozium se konalo ve dnech 13. - 15. 10. 2008 na zámku v Českém Krumlově ve spolupráci s Nadací barokního divadla Český Krumlov a za finanční podpory česko-rakouského programu Aktion. Odborným garantem pořádané akce byl prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc., Dr. Jan Paul Niederkorn a Prof. Dr. Thomas Winkelbauer. Tematicky bylo sympozium zaměřeno na problematiku sporu mezi císařem Rudolfem II. a jeho bratrem Matyášem a konalo se u příležitosti 400. výročí Libeňského míru uzavřeného v roce 1608. Během konference vystoupilo se svými příspěvky celkem 21 předních historiků z České republiky, Rakouska, Německa, Maďarska a Belgie. Mgr. J. Šimánek, Historický ústav FF JU
Historik prof. Václav Bůžek: Sympozium dalo prostor také mladým vědcům
Odborným garantem sympozia historiků Ein Bruderzwist im Hause Habsburg byl za českou stranu prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc., rektor Jihočeské univerzity a ředitel Historického ústavu Filozofické fakulty JU, který na téma sympozia poskytnul následující rozhovor. Sympozium, které jste v reprezentativním prostředí českokrumlovského zámku pořádal, bylo z hlediska aktivní účasti předních historiků včetně odborníků ze zahraničí velmi prestižní. Lze zjednodušeně přiblížit, jak významně tato konference přispěla k tématu objasnění sporu mezi císařem Rudolfem II. a jeho bratrem Matyášem? Na první pohled spor mezi Rudolfem II. a Matyášem vypadá jako záležitost velice úzká, téměř lokální, ale ve skutečnosti tomu tak nebylo. Musíme si uvědomit, že šlo o císaře Římsko-
Mezinárodní sympozium zahájil rektor JU prof. V. Bůžek, jeden z odborných garantů akce foto -jv-
První oddíl téma bratrského sporu mezi Rudolfem a Matyášem zařadil do systému vlád raně novověké Evropy 16. a 17. století, kdy zejména kolegové ze zahraničí zvolili komparativní pohled. Druhá rovina řešila otázku, jak na bratrský spor reagovaly klíčové mocnosti, jako byl papežský stolec, jako byli vyslanci Španělska a dalších evropských zemí, jinými slovy to, jak se šířil obraz bratrského sporu v evropském myšlení a povědomí. V další rovině jsme chtěli ukázat interdisciplinární přístup, takže v jejím rámci vystoupili historikové umění, ale i klasičtí historikové, kteří prezentovali, jak se výlučná moc císařského majestátu nebo majestátu arciknížete zrcadlila ve výzdobě jejich rezidencí a jak se také výlučná moc majestátu odrážela v rituálech korunovace, pohřbu, které souvisely s Matyášem, popřípadě s Rudolfem. Čtvrtá rovina sympozia souvisela už poněkud úžeji s dějinami rakouských, českých a uherských zemí na počátku 17. století. Zde byly předneseny referáty, které vycházely už z konkrétní historické situace a ukazovaly, jak se spor mezi Rudolfem II. a Matyášem dotýkal konkrétních zemí habsburského soustátí, samozřejmě opět v komparativním pojetí. Pátá rovina se týkala vojenského tažení arciknížete Matyáše z rakouských zemí do Českého království na jaře a v létě roku 1608 a pokračování bratrského sporu, který souvisel s vpádem pasovského vojska do jižních Čech na jaře roku 1611. Zde vystoupili zejména mladí kolegové, kteří přednesli své případové studie (case studies), které ukázaly na mikrohistorických sondách dopady tažení na konkrétní každodenní život venkovanů, měšťanů a šlechty v oblastech,
14/
kudy vojsko arciknížete táhlo. Poslední, šestá sekce se týkala dějin recepce, kdy jsme si kladli otázky, jak se bratrský spor mezi Rudolfem a Matyášem později, zejména v 19. a 20. století, odrazil v německém dramatu. Tady se hovořilo o Grillparzerovi, a jak se odrazil tento spor i v soudobé, zejména české historiografii 19. a 20. století. To je široké pojetí, kdy se mocenský spor, který se odehrával v určitých mocenských a náboženských souřadnicích, rozprostřel do interpretace v souvislostech evropských dějin. Jak velký byl vědecký podíl pracovníků Historického ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity na tomto badatelském zadání? Myslím, že podíl byl značný, protože Historický ústav Filozofické fakulty Jihočeské univerzity se výrazně specializuje na raný novověk, na 16. a 17. století. Mým zájmem i zájmem dvou rakouských partnerů, prof. Thomase Winkelbauera a Dr. Jana Paula Niederkorna, kteří spolu se mnou vytvářeli vědeckou náplň sympozia, bylo, abychom jako vždy při těchto krumlovských sympoziích dali prostor také mladým vědcům. Možnost představit výsledky svého výzkumu tak měli někteří naši doktorandi, popř. postdoktorandi, kteří ve vlastních výzkumech představili například i část svých habilitačních prací. Mám na mysli mimo jiné Josefa Hrdličku nebo Zdeňka Vybírala, Pavla Krále, Pavla Marka a další.
bratrského sporu v publikaci co nejucelenější. Mám na mysli například příspěvek, který by se blíže zabýval postojem Karla staršího ze Žerotína, klíčového moravského velmože, který působil v té době na své rezidenci v Rosicích. Já jsem na konferenci hovořil o činnosti Petra Voka na Třeboni, proto by bylo vhodné, aby tam byl jeho moravský protihráč. Potom bude třeba doplnit i některé příspěvky z oblasti recepce. Velmi těžko se hledá a bude se asi těžko hledat někdo, kdo se zabývá recepcí bratrského sporu ve výtvarném umění 19. století, kdy vznikají velké historické portréty Habsburků. Zde bude třeba najít vhodného historika umění, který by se pro připravovanou knihu tímto tématem zabýval blíže. Z diskuse také vyplynulo, že se habsburské dějiny zvláště v českém prostředí dostávají do povědomí nejširší veřejnosti především prostřednictvím filmu, stačí připomenout například obraz Rudolfa II. jako Jana Wericha ve filmu Císařův pekař a Pekařův císař. Takže budeme ještě hledat historika, který by dokázal napsat ucelené pojednání na téma, jak se obraz bratrského sporu Rudolfa II. a Matyáše odrazil v kinematografii a jak se prostřednictvím kinematografie dostával do povědomí nejširší veřejnosti. Takže to jsou další perspektivy, které konference odhalila, prodiskutovala a které nyní čekají dva vydavatele publikace, což bude kolega prof. Winkelbauer a já, abychom s potencionálními autory jednali a dali publikaci dohromady. Předpokládáme, že na podzim 2009 by mohla být připravena do tisku. Objevil se na sympoziu nový prvek či postup, který konferenci výrazněji nebo zásadně odlišoval od jiných podobně zaměřených konferencí? Zaznělo nějaké zcela překvapivé sdělení?
Jakým způsobem bude hlavní téma sympozia dále zpracováváno, plánujete vydat například sborník? Během roku 2009 připravíme do tisku knihu, která bude mít charakter analytického pojednání, kde budou prezentovány v písemné podobě přednesené referáty. Současně jsme při diskusích, na které byl kladen velký důraz, odhalili, že by v knize mohla být i některá další témata, takže budeme od některých domácích i zahraničních specialistů žádat příspěvky, aby byl obraz
Podobné konference pořádáme spolu s Rakouskou akademií věd v Českém Krumlově zhruba každé tři nebo čtyři roky. Každá konference posune bádání o 16. a 17. století o kus dál. Pochopitelně by to byly špatné konference, kdyby neměly nové vědecké výsledky. Tato konference byla pro mě překvapivá nesmírně živou diskusí. Konference je organizována tak, že okamžitě po referátu následuje diskuse. Často se stalo, že diskuse byla delší než vlastní referát. Právě v těchto diskusích se odhalilo, jak fungují řekněme národní stereotypy, jak Rakušané vnímají hrdiny bratrského sporu svým pohledem, Češi je vnímají svým pohledem, Němci rovněž. Na konferenci byl kolega z Maďarské akademie věd, který přinesl svůj pohled. Tady se krásně ukázaly národní stereotypy, které fungují při vnímaní hlavních aktérů Rudolfa II. a Matyáše. Pro diskusi je důležité, aby se hledaly kořeny těchto stereotypů a jejich obrazy.
15/
Jak výsledky a organizaci sympozia zhodnotili přítomní odborníci? Mně jako organizátorovi to nepřísluší hodnotit, závěrečné hodnocení ale provedl doyen naší konference prof. A. Schindling z Universität Tübingen, což je evropský renomovaný historik, který se zabývá zejména církevními dějinami a dějinami vzdělanosti 16. a 17. století. Konferenci velmi ocenil, nejenom její pojetí, uspořádání, ale i výše zmíněnou diskusní atmosféru, pracovní prostředí a pochopitelně i výsledky, ke kterým jsme dospěli. Ukázalo se, že k novým výsledkům se může dospět nejen bohatým archivním výzkumem, který je samozřejmě důležitý, ale i prolamováním bariér bohemocentrismu. Tedy tím, že konference byla mezinárodní, že se na témata nahlíželo komparativně, uplatnily se pohledy řady evropských historiografií. V tomto mnohooborovém spektru pohledů se mohou rodit nové interpretační výkony a výsledky. A právě toto zaznělo v závěrečném hodnocení prof. Schindlinga, což samozřejmě organizátory velmi těší.
Doctor honoris causa JU historik prof. Josef Petráň oceněn Medailí Za zásluhy U příležitosti státního svátku České republiky dne 28. října 2008 ve Vladislavském sále Pražského hradu byla prezidentem republiky Václavem Klausem udělena Medaile Za zásluhy prof. PhDr. Josefu Petráňovi, CSc., za zásluhy o stát v oblasti vědy, výchovy a školství.
Prof. PhDr. Josef Petráň, CSc.
foto D. Vais
Profesor Josef Petráň je jedním z nejvýznamnějších českých historiků. Jeho rozsáhlé vědecké dílo, soustřeďující se především na české dějiny 17. a 18. století, je oceňováno u nás i v zahraničí. Jako vysokoškolský pedagog vychoval několik generací českých historiků. Jeho celoživotní profesní dráha je spojena s Karlovou univerzitou, kde v letech 1990-94 působil jako prorektor. Z materiálu Kanceláře prezidenta republiky Z jednání sympozia
foto -jv-
Ještě bych rád doplnil, že jednacím jazykem konference byla němčina nebo angličtina, takže i čeští účastníci museli mluvit v těchto jazycích, v těchto jazycích se také diskutovalo. Čeština na konferenci vůbec nezazněla, což považuji za velice důležité zejména pro mladé historiky z českého prostředí, na tomto prestižním mezinárodním fóru si prohloubili své komunikativní znalosti němčiny nebo angličtiny. -hb-
Přednímu českému historikovi profesoru Josefu Petráňovi byla v říjnu roku 2005 na slavnostním zasedání Vědecké rady Jihočeské univerzity udělena čestná vědecká hodnost doctor honoris causa v oboru české dějiny. O této události informovala podrobně Jihočeská univerzita 3/2005, v článku Jihočeská univerzita udělila čestný doktorát přednímu českému historikovi prof. PhDr. Josefu Petráňovi, CSc., na s. 8-9, a uvedla původní rozhovor pod názevem Profesor Josef Petráň: Paradigma spěje ke změně, nikoli k zániku, na s. 10-11. -hb-
16/
Výstavba v kampusu úspěšně pokračuje Práce na stavbě objektu filozofické fakulty a rektorátu (dále objekt SO 02) a univerzitní knihovny (dále objekt SO 04) byly zahájeny v měsíci březnu 2008. Zhotovitelem stavby je na základě proběhlého výběrového řízení firma Zlínstav, a.s., Zlín. Ředitelem stavebního závodu, který stavbu provádí, je Ing. Stanislav Morávek, vedení stavby má na starosti vedoucí provozu pan Marek Podzemný a hlavním stavbyvedoucím je pan Roman Kopeček. Technický dozor investora zajišťuje pro JU firma Mauring spol. s r. o. Jednateli firmy jsou Ing. Ludmila Kubátová a pan Michal Frček. Dozor na stavbě provádí pracovníci této firmy pánové Josef Vach a Jan Šindelář. Projekt zpracovali pracovníci firmy A+U Design, spol. s r. o., pod vedením Ing. arch. Dagmar Polcarové. Za JU stavbu zajišťuje rektorát, investiční oddělení a jeho pracovníci Ing. Jana Válková, Ing. Daniel Kabrda a pan Milan Tobiáš.
foto archiv Zlínstav, a. s.
V březnu a dubnu 2008 probíhaly přípravné práce, které vytvořily podmínky pro zahájení realizace založení obou objektů. Kromě přípravy vlastního zázemí staveniště a jeho připojení na elektrickou energii, vodu a kanalizaci probíhalo kácení stromů a křovin, sejmutí ornice v prostoru budoucího staveniště, výkop a hutnění stavební jámy u objektu SO 02. Každý z objektů je na základě provedeného podrobného hydrogeologického průzkumu založen jiným způsobem. U objektu SO 02 bylo projektem navrženo založení na základových pasech a patkách, u objektu univerzitní knihovny, z důvodu nevhodných základových poměrů, založení na pilotách. V rámci přípravných prací byly provedeny zkoušky únosnosti pláně, laboratorní zkoušky vytěžených zemin pro zjištění vhodnosti k využití do zpětných zásypů u objektu SO 02 a zkoušky těžké dynamické penetrace pro optimální návrh pilotového založení u objektu SO 04.
V tomto období byly zahájeny betonáže železobetonových základových konstrukcích pasů a patek u objektu SO 02 a práce na některých ostatních objektech stavby jako jsou komunikace a zpevněné plochy, a to vybouráním stávajících betonových komunikací (betonová cesta k rektorátu), vodovodu, přeložce splaškové kanalizace, dešťové kanalizace, přeložce veřejného osvětlení, přeložce kabelů O2 a kabelové televize Starnet.
V průběhu provádění přípravných prací zajistil zhotovitel stavby pasportizaci sousedních objektů JU i objektů jiných vlastníků pro potřeby případného budoucího dokladování technického stavu těchto objektů před zahájením výstavby. Při provádění zemních a výkopových prací probíhal na staveništi záchranný archeologický dozor, který provádělo Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích. Na staveništi nebyly dozorem zjištěny žádné archeologické objekty ani nálezy z období pravěku nebo středověku. Pro potřeby stavby a technického dozoru investora je zhotovitelem zpracován kontrolní a zkušební plán, dle kterého se v daném stádiu stavby provádějí veškeré zkoušky a měření nezbytná k prokázání kvality prováděného díla. V měsíci květnu pokračovalo postupné provádění výkopů a betonáže základových pasů a patek včetně zpětných násypů mezi tyto základové konstrukce. Zahájena byla realizace železobetonového skeletu a instalačních kanálů, vnitřní ležaté kanalizace a vodovodní přípojky, vše u objektu SO 02, a úprava pláně na pilotovací úroveň a zahájení prací na pilotách u objektu SO 04. Dále pokračovaly práce na objektu vodovodu, přeložky splaškové kanalizace a dešťové kanalizace. V červnu byly dokončeny základové konstrukce, hutněné zpětné zásypy a násypy, instalační kaná-
17/
ly, vnitřní ležatá kanalizace a vodovodní přípojka v objektu SO 02. Pokračovaly práce na provádění železobetonového skeletu – budoucího prvního nadzemního podlaží objektu SO 02 včetně bednění stropu a sloupových hlavic nad tímto podlažím a podkladní betonové mazaniny pod budoucí podlahy prvního nadzemního podlaží. U budovy SO 04 bylo dokončeno pilotové založení stavby jako podklad pro prováděné základové patky a pasy. Dále bylo zahájeno provádění nádrže stabilního hasicího zařízení, které je součástí objektu SO 04. V období od 1. 7. do 31. 7. 2008 byla u objektu SO 02 provedena betonáž stropu nad prvním nadzemním podlažím a betonáž sloupů a schodišťových stěn druhého nadzemního podlaží, dále příprava bednění pro realizaci betonáže stropu a sloupových hlavic stropu nad druhým nadzemním podlažím. Provádělo se zdění obvodového zdiva prvního a druhého nadzemního podlaží. U objektu SO 04 byly dokončeny základové patky, pasy a stěny včetně zpětných zásypů pod drátkobetonovou desku, instalační kanály, ležatá kanalizace a drátkobetonová deska. V tomto měsíci byly rovněž zahájeny přípravné práce a pilotové založení budoucího objektu auly mezi oběma budovanými budovami. Práce budou ukončeny v průběhu měsíce října 2008.
V září byla realizována betonáž části stropu objektu SO 02 nad čtvrtým nadzemním podlažím a betonáž sloupů budoucí dvorany objektu, probíhalo vyzdívání obvodového pláště čtvrtého nadzemního podlaží, dále byly zahájeny práce na rozvodech elektroinstalací a vzduchotechniky, vnitřních omítkách, sádrokartonech a osazování plastových oken v prvním nadzemním podlaží. U SO 04 byla dokončena montáž rozvodů ústředního topení v instalačních kanálech, byla zahájena montáž rozvodů stabilního hasičského zařízení a montáž bednění stropu nad druhým nadzemním podlažím, pokračovalo vyzdívání obvodového pláště budovy.
Filozofická fakulta s rektorátem, pohled z Branišovské foto -jv-
Knihovna v popředí, pohled z kampusu
foto -jv-
V srpnu byla realizována u budovy SO 02 betonáž stropu nad druhým a v závěru měsíce nad třetím nadzemním podlažím, pokračovaly práce na železobetonovém skeletu sloupy a schodišťovými stěnami čtvrtého nadzemního podlaží, na vyzdívání obvodového zdiva třetího nadzemního podlaží a vnitřních příček v prvním a druhém nadzemním podlaží, byl realizován šikmý strop pod budoucími posluchárnami a páteřní rozvody ústředního topení a chladu v instalačních kanálech. U objektu SO 04 byl proveden železobetonový skelet v prvním nadzemním podlaží včetně bednění a armatury hlavic a stropu nad prvním nadzemním podlažím. Byla dokončena nádrž pro stabilní hasící zařízení.
V říjnu stavba plynule pokračuje s tím, že se předpokládá dokončení hrubých staveb obou objektů nejpozději do konce roku 2008. V současné době jsou provedeny skelety budov s obvodovým zdivem v rozsahu čtyř nadzemních podlaží z pěti projektovaných u objektu SO 02 a v rozsahu dvou ze tří projektovaných u objektu SO 04. Probíhá zdění příček objektu, provádí se rozvody veškerých instalací, hydroizolace podlah, omítky a osazování oken. Dokončení staveb se předpokládá v průběhu měsíce května 2009 u objektu SO 02 a června 2009 u objektu SO 04. Následovat bude kolaudace objektů a dovybavování objektů nábytkem a dalším nezbytným vybavením nutným pro bezproblémový chod obou objektů. Na dodávku interiéru se v současné době zpracovává projektová dokumentace. Na základě této dokumentace proběhne počátkem příštího roku výběrové řízení na dodavatele tohoto nábytku. Předpokládáme, že vybavení objektů proběhne nejpozději do konce srpna 2009, a poté bude probíhat přestěhování knihoven, rektorátu a filozofické fakulty do nových budov. Tím by měl být vytvořen předpoklad pro zahájení akademického roku 2009/2010 na filozofické fakultě v nových prostorách.
18/
Ing. Jana Válková, vedoucí investičního oddělení JU
Vědci učinili první krok k nalezení léčby genetických chorob Jihočeská univerzita se podílí na dalším významném objevu
Lung se povedl kapitální kousek, za který jim patří veliké poděkování. Poděkování nejenom za elegantní přístup ke studiu genů a jejich exprese v modelovém organismu trypanosom, ale také za naději přijít na kloub alespoň některým složitostem geneticky podmíněných onemocnění. Prestižní publikace v PNAS je tím nejlepším završením první fáze tohoto projektu, a tak bych chtěl celému týmu i jeho šéfovi popřát co nejupřímněji další úspěchy v pokračující práci na frataxinu.
Vědci objevili způsob, jak studovat funkci lidských proteinů, jejichž přesné poznání je ve složitém mnohabuněčném organismu člověka komplikované. Když to nejde v lidském těle, vložili lidský gen pro protein frataxin do prvoka Trypanosoma brucei, v němž je sledování funkce proteinu snadnější. Objev, na kterém se podíleli i čeští vědci, je podle nich prvním „krůčkem“ k nalezení způsobu léčby geneticky podmíněných chorob. O svém objevu informovali vědci odborný svět v zářijovém čísle prestižního časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS). Na objevu se podíleli prof. RNDr. Julius Lukeš, CSc., a RNDr. Milan Jirků z Parazitologického ústavu Akademie věd a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích spolu s kolegou prof. Franciscem J. Ayalou z Kalifornské univerzity v Irvine. S českými vědci spolupracoval také čínský student Jihočeské univerzity MSc. Šao-Ťün Lung. Prvok Trypanosoma brucei, kterého si vědci vybrali jako vhodného nositele, je zajímavý tím, že vyvolává spavou nemoc. Výzkumníci vnesli tohoto prvoka lidský gen pro protein frataxin, jehož porucha vyvolává velmi vážná onemocnění. I přesto, že se trypanosoma oddělila od mnohabuněčných organismů před nejméně jednou miliardou let, tento lidský protein je stále schopný plnit téměř stejné funkce ve studovaném prvoku jako v lidských buňkách. Podle vědců je proto tato relativně jednoduchá trypanosoma vhodným organismem pro studium funkcí lidských proteinů. Z informací vedoucího týmu prof. RNDr. Julia Lukeše, CSc.
Prvoci jsou stálou inspirací Další úspěšný počin z laboratoře prof. Julia Lukeše opět potvrzuje, jak významným zdrojem inspirací jsou parazitičtí prvoci (správně jednobuněčné eukaryotické mikroorganismy) při odkrývání tajemství přírody, jak nekonečnou jsou učebnicí života právě na molekulové úrovni poznání. Společnému badatelskému týmu Julia Lukeše z Parazitologického ústavu BC AV ČR a Přírodovědecké fakulty JU posíleného o doktoranda Šao-Ťün
prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc., děkan Přírodovědecké fakulty JU
Vědeckotechnický park ÚFB JU na výstavě Materialica v Mnichově Vědeckotechnický park Centrum biologických technologií a nově vzniklá technologická platforma Nanoskopie a nanotomografie prezentovaly své výsledky na výstavě materiálového inženýrství Materialica ve dnech 14. - 16. října v Mnichově. Centrálním objektem stánku sušické firmy CompoTech Plus s.r.o. byla stabilní optická kostka, pevná, tepelně stabilní kubická konstrukce, která je alternativou optických stolů. Kromě toho byly prezentovány první výsledky v studiu živých buněk s nanometrickým rozlišením, které byly získány spoluprací firem Micro-Epsilon z Bechyně, CompoTech plus ze Sušice a Petr Tax – Optax. Prezentované výsledky budily velkou pozornost, na stánku se v každém okamžiku pohybovalo více zájemců, než bylo možno obsloužit. Na samý závěr výstavy jsme strávili půl hodiny s ředitelem vývoje přední světové metrologické firmy se sídlem ve Švýcarsku. Bylo problémem neprozradit mu víc, než jsme chtěli. Na výstavě Materialica jsme si ověřili správnost naší cesty, kdy se zaměřujeme na firmy, které úzce souvisí s dlouhodobým snažením našeho ústavu, sídlí v regionu a jsou mezinárodně výjimečné.
19/
doc. RNDr. Dalibor Štys, CSc., ředitel Ústavu fyzikální biologie JU
XXI. Biochemický sjezd ČSBMB a SSBMB v Českých Budějovicích Složitý název kongresu značí, že se jedná o tradiční společný podnik České společnosti a Slovenské společnosti biochemiků a molekulárních biologů. V přírodních vědách je vůbec sympatickým zjištěním, že řada odborných / vědeckých společností se po rozpadu Československa buďto nikdy nerozdělila (např. mikrobiologická společnost), nebo formálně rozdělila, nicméně v pravidelných intervalech se střídají obě národní společnosti v konání česko-slovenských kongresů či konferencí. Biochemici si drží v názvu svého vrcholného národního setkání označení „sjezd“, což nám Čechům přijde celkem v pořádku, proč ne? Poněkud jinak a pejorativně, myslím, vnímají „sjazd“ někteří slovenští kolegové, pamětníkům příliš připomíná nechvalně proslulé sjezdy komunistické strany z doby totality. Ale dosti jazykových reminiscencí. Budějovický sjezd byl významný tím, že načal třetí desítku vrcholných společných setkávání a současně, že se konal před velkým svátkem českých a slovenských biochemiků, totiž před kongresem FEBS (Federace evropských biochemických společností) v Praze v létě 2009. A tak se řada letošních jednání sjezdu v Českých Budějovicích nesla ve znamení příprav tohoto prestižního evropského kongresu biochemiků (očekává se účast více než 2 tisíc biochemiků a molekulárních biologů). Na sjezdu v Českých Budějovicích bylo zaregistrováno cca 430 účastníků, k tomu přibyli zástupci 42 firem často s více než 2 reprezentanty, a tak celkový počet účastníků včetně studentů Přírodovědecké fakulty JU a doktorandů z pracovišť Akademie věd v Českých Budějovicích přesáhl výrazně číslo 500.
ňou, předsedou SSBMB. Účastníky sjezdu přišli pozdravit rovněž RNDr. Jan Zahradník, hejtman Jihočeského kraje, Mgr. Juraj Thoma, primátor města České Budějovice, prof. Václav Bůžek, rektor Jihočeské univerzity a prof. Libor Grubhoffer, děkan Přírodovědecké fakulty JU v Českých Budějovicích. Sjezd byl připravován od loňského září organizačním výborem, jehož předsedou byl prof. Radim Černý z plzeňské lékařské fakulty UK, a ve spolupráci s Congress Business Travel, s.r.o. (CBT). Nejcennějším zjištěním bylo, že se na budějovický sjezd podařilo získat špičkové odborníky z předních pracovišť České republiky i ze Slovenska jako zvané řečníky, ti navíc přijeli se svými studenty a dalšími spolupracovníky, a tak rovněž posterové sekce byly mimořádně kvalitně obsazené. Celkově byl program jednání rozčleněn do 18 specializovaných sekcí, mj. věnovaných molekulární imunologii, biochemii rostlin, buněčné biochemii a molekulární biologii, proteinům a peptidům, biochemii nádorů, virům, bakteriím a parazitům a jejich biochemii, bioenergetice, proteinovému inženýrství a biotechnologiím, xenobiochemii, volným radikálům v biochemii, lipidům a biomembránám, glykobiochemii, pathobiochemii, bioinformatice, proteomice a analytickým metodám v biochemii.
Přednáška Dr. Gabriely Bukovské z bratislavského Ústavu molekulární biologie SAV k funkčně genomické analýze bakteriofágu BFK20 foto -jv-
XXI. Biochemický sjezd zahájil prof. Václav Pačes, předseda AV ČR a rovněž ČSBMB, společně se svým slovenským kolegou prof. Jánem Tur-
Specialitou budějovického sjezdu byla sekce věnovaná studentům, účastníkům středoškolské odborné činnosti v biochemii a molekulární biologii. Tuto sekci vedli prof. Milan Kodíček a prof. Václav Pačes, původně měla být soutěžní, nakonec komise hodnotící celkem 8 posterů dospěla k závěru, že vysokou kvalitou jednotlivých příspěvků jsou všichni mladí kolegové a kolegyně vítězi, všichni tak po zásluze obdrželi věcné ceny od České společnosti pro biochemii a molekulární biologii. Studenti se dozvěděli z úst povolaných, jakých chyb se mají napříště vyvarovat při nástěnkové prezentaci výsledků své badatelské prá-
20/
ce, prof. Milan Kodíček poté poutavě vyprávěl o náplni moderní biochemie. Všichni zúčastnění mladí biochemici měli možnost po celou dobu sjezdu navštěvovat přednášky a diskutovat se svými staršími kolegy. Talentovaným středoškolákům bude vyhrazena také podobná sekce na kongresu FEBS příští rok v Praze. Bezesporu vrcholným sjezdovým zážitkem byly plenární přednášky prof. Václava Hořejšího o membránových mikrodoménách a imunoreceptorové signalizaci hned v úvodu sjezdu, v dalších dnech následovaly plenární přednášky prof. Antonína Holého na téma acyklických nukleosidfosfonátů po dvaceti letech a jejich další perspektivy (přednesl Dr. Petr Jansa), tematicky související byla hned další plenární přednáška prof. Erika De Clercqa z Katolické univerzity v belgické Lovani o antivirových účincích acyklických a cyklických nukleotidfosfonátů. Sérii vynikajících plenárních přednášek završilo sdělení Dr. Gabriely Bukovské z Bratislavy (Ústav molekulární biologie SAV) k funkčně genomické analýze bakteriofágu BFK20 (autorka věnovala přednášku prof. Václavu Pačesovi). Kvalitou nezůstaly pozadu ani přednášky laureátů cen, které každý rok ČSBMB uděluje za nejlepší práce vědeckým pracovníkům v různých oblastech biochemie a molekulární biologie. Letošními laureáty Cen Arnolda Beckmana v oboru genomika, genetika byl vyhlášen Dr. S. Kmoch; v oboru buněčná biologie a imunologie Dr. L. Dráberová (ÚMG AV ČR), v oboru proteomika Dr. H. Skalníková (ÚŽFG AV ČR Liběchov), vítězem Ceny Josefa V. Koštíře se letos stal Dr. Z. Prokop (Masarykova univerzita). Přednášky všech laureátů byly zařazeny na program jednání příslušných sekcí. I při vědeckých setkáních, jakým bezesporu byl letošní biochemický sjezd v Českých Budějovicích, platí, že nejenom vědou živ je sjezdový účastník, a tak k neformálním setkáním dobře posloužily společenské aktivity během sjezdu. Úvodní zahajovací setkání v neděli večer v prostorách univerzitní auly v Bobíku bylo ideální příležitostí při sklence výborného vína či piva, dobré krmi a skvělému vystoupení budějovické swingové skupiny Avalon. Hned v pondělí večer měli všichni účastnící sjezdu jedinečnou možnost se náramně bavit v divadelním sále Metropolu při divadelním představení „Víš přece, že neslyším, když teče voda“ v podání pražských herců. Ze spokojených tváří účastníků sjezdu snad bylo možno vyčíst náramnou spokojenost s průběhem setkání. Jediná, leč velmi podstatná okolnost selhala absolutně, totiž počasí. Přes všechny snahy a dobrou vůli Českého hydrometeorologického ústavu se nepodařilo nepříznivou předpověď
zvrátit, ba naopak se projevila v plné bezohlednosti. Pondělí propršelo celé a občas měl déšť blízko k tomu, který známe jako přívalový. To například, když se několik set účastníků divadelního představení vracelo nočními Budějovicemi na kolej v akademicko-univerzitním kampusu ve Čtyřech Dvorech. Já je míjel v autě a jen těžko jsem mohl pomoci. Hned na zítřek se počasí mírně umoudřilo, alespoň pokud jde o srážkovou činnost, nikoliv však teplotu. Až do konce sjezdu jsme všichni mrzli, naštěstí jsme v posluchárnách již mohli zahájit topnou sezónu.
Přesto, jak pevně věřím, naprostá většina účastníků sjezdu bude na letošní v pořadí 21. vrcholné česko-slovenské setkání biochemiků a molekulárních biologů s mezinárodní účastí vzpomínat v dobrém. Naprosto klíčovou zásluhu na tom mají dvě členky organizačního výboru, Ing. Irena Krumlová z ČSBMB a Zina Pecková z CBT, s.r.o., ale také studenti Přírodovědecké fakulty JU, kteří drželi službu v posluchárnách a zajišťovali bezchybný provoz promítací techniky, dále kolegyně z Parazitologického ústavu BC AV ČR, které se ujaly péče o účastníky během kávových přestávek, a v neposlední řadě také obětavý personál Kolejí a menz JU, pod vedením pana ředitele Ing. Františka Vrtišky, poskytujíc kvalitní ubytovací a stravovací služby. Biochemický sjezd patří tradičně k největším podnikům svého druhu a nedal by se vůbec uskutečnit bez patřičného zapojení sponzorů, firem a jejich zastoupení zabývajících se chemikáliemi, přístroji a technikami pro biochemii, molekulární biologii a biotechnologie. Jim a také všem, kteří přiložili ruku k dílu, patří naše veliké poděkování.
21/
Za organizační výbor biochemického sjezdu prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc., děkan Přírodovědecké fakulty JU
English for Life
Z mezinárodní konference Asociace učitelů angličtiny ČR Ve dnech 12. - 14. září se na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity konala již 10. národní a 6. mezinárodní konference Asociace učitelů angličtiny České republiky (ATECR) English for Life organizovaná katedrou anglistiky. Navštívilo ji zhruba 300 účastníků. Konference se uskutečnila pod záštitou rektora Jihočeské univerzity prof. Václava Bůžka, děkanky Pedagogické fakulty JU doc. Aleny Hošpesové a primátora statutárního města České Budějovice Juraje Thomy, kteří společně s předsedkyní organizačního výboru, vedoucí katedry anglistiky PhDr. Lucií Betákovou, konferenci dne 12. září slavnostně zahájili ve velkém sále Metropolu. Po dvou plenárních přednáškách následovalo divadelní představení anglického divadla pro školy Bear Educational Theatre.
Tato konference byla jednou z akcí, které mají připomenout 60. výročí založení Pedagogické fakulty, nejdéle existující součásti později vzniklé Jihočeské univerzity. Vybrané příspěvky budou uveřejněny ve 3. čísle řady South Bohemian Anglo-American Studies. PhDr. Lucie Betáková, MA, Ph.D., proděkanka pro vnější vztahy PF JU
Solidarita pro zdraví v evropském regionu Mezinárodní sympozium na ZSF JU Ve dnech 11. a 12. září 2008 se na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích uskutečnilo Mezinárodní sympozium ošetřovatelství Solidarita pro zdraví v evropském regionu. Sympozium bylo realizováno na základě spolupráce s Fakultou sociálných vied a zdravotnictva Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře, Faculty of Health – University of Debrecen, 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy v Praze a dále s Kemi–Tornio University of Applied Sciences. Ústřední témata sympozia se týkala ošetřovatelské péče orientované na zdraví rodiny, komunity, minorit a subkultur. Zazněla také sdělení z klinického ošetřovatelství a aktuální otázky z oblasti ošetřovatelského vzdělávání a výzkumu.
Ze slavnostního zahájení mezinárodní konference English for Life ve velkém sále DK Metropol foto J. Hrdina
Druhý den konference proběhly další plenární přednášky v divadelním sále Metropolu, poté se účastnící přesunuli do budovy Pedagogické fakulty, kde se konaly přednášky ve dvanácti sekcích. Mluvilo se o aktuálních otázkách výuky jazyků v souvislosti s rozvojem nových technologií - například využití interaktivních tabulí či tvorba interaktivních učebnic. Důležitou otázkou byl i CLIL (výuka všeobecně vzdělávacích předmětů v cizím jazyce). Hlavní byla témata didaktická, ale některé sekce se soustředily také na lingvistiku, literaturu a kulturu. Konferenci po celou dobu provázely výstavy knih nakladatelství, která vydávají učebnice angličtiny – např. nakladatelství Fraus, Oxford a Cambridge University Press, Macmillan či Longman. Na konferenci přednášeli nejen autoři a autorky učebnic renomovaných nakladatelství, ale také učitelé a učitelky vysokých, středních a základních škol z celé ČR.
Zahájení mezinárodního sympozia Solidarita pro zdraví v evropském regionu foto archiv ZSF JU
V úvodu přítomné pozdravil rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc., a následovaly příspěvky představitelů spolupracujících fakult. Sympozia se zúčastnili odborníci nejen z oblasti ošetřovatelství a to z ČR, ale i ze zahraničí - z Finska, Norska, Polska, Maďarska, Slovenska a Itálie. Přítomny byly i prezidentka ČAS paní Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, a Mgr. Jitka Laholová z Odboru vzdělávání a vědy Ministerstva zdravotnictví ČR.
22/
Mgr. Dana Kováčová, děkanát ZSF JU
Zamyšlení nad činností Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického JU Jsem rád, že se mohu zpětně na stránkách univerzitního časopisu vrátit k období let 2006-2007 a sumarizovat hlavní vědecko-výzkumné a vzdělávací aktivity ústavu. Toto období jsme věnovali transformaci ústavu z úrovně ryze regionálního, resp. republikového ústavu na úroveň evropskou se stabilním ekonomickým zázemím, funkčními podpůrnými jednotkami, symbiotickým pracovním kolektivem mladších a starších pracovníků, kteří mají chuť a jsou schopni dosáhnout nových vědecko-výzkumných poznatků - nejen v oblasti základního poznání, ale i praktických doporučení pro rybáře a rybářskou praxi. Na své cestě ústav provedl zásadní změnu v zařazení pracovišť a laboratoří do struktury ústavu s jejich relativní samostatností. Ústav získal pro svou vzdělávací činnost akreditaci doktorského studia rybářství do roku 2015 s právem habilitačních a profesorských řízení do roku 2011. Mohu nyní s hrdostí prohlásit, že ústav se stává v rámci Jihočeské univerzity plnoprávným celkem, který se svými možnostmi rozvoje vědeckých a vzdělávacích aktivit vyrovná ostatním fakultám univerzity a je na nich nezávislý. Nemusí při svém dalším rozvoji kalkulovat s žádnými „vazalskými“ vztahy, což pro rozvoj ústavu považuji za nejpodstatnější. Věda a výzkum, jako hlavní náplň činnosti ústavu, svým rozvojem dosáhla nebývalého propojování experimentálních aktivit mezi vědeckovýzkumnými odděleními, kdy se postupně daří rozvíjet nové směry výzkumu napříč ústavem s odstraňováním či překonáváním mezilidských a ekonomických bariér a zájmů, a to na platformě pracovišť a laboratoří. Musíme vzít v úvahu strmý rozvoj využití molekulární biologie v ústavu jako důležitého nástroje ve všech oblastech výzkumu od genetiky přes reprodukci po hydrobiologii, astakologii, ekotoxikologii, ichtyopatologii, který své plody přináší a přinese v letech 2008 – 2010. V tradičních směrech výzkumu se dařilo výsledky uplatňovat v hodnotnějších periodikách, než je pouze „pohřbívání“ v abstraktech různých konferencí. Dále se dařilo výsledky transformovat do technologických metodik, výukových filmů a odborných knih. Rovněž na pracovištích a v laboratořích, které mají spíše badatelský charakter, se dařilo získat nové granty z badatelských grantových agentur, jako je GA ČR či GA AV ČR, a naopak na pracovištích a laboratořích, orientovaných více na rybářskou praxi, zase granty z agentury MZe ČR. Srovnáme-li období let 2005
a 2007, vidíme dvojnásobný nárůst impaktovaných publikací z 28 v roce 2005 na 48 v roce 2007. Ještě dramatičtěji se to projevilo v citační úrovni našich prací s nárůstem ze 140 citací v roce 2005 na 456 až 428 v letech 2006 až 2007. Je viditelné, že o naše práce je ve světě zájem.
Poslední dva roky je možno považovat za pozitivní pro celý kolektiv VÚRH JU. Došlo k postupnému zvyšování počtu vědecko-výzkumných, technických a manažerských pracovníků a k významnému nárůstu studentů v doktorském studiu. Zařazením doktorandů do laboratoří a pracovišť a přijetím nových postdoktorandů se podařilo poprvé od vzniku ústavu v roce 1921 obrátit nepříznivou proporci mezi tvůrčí a zajišťovací složkou ústavu. V roce 2007 tvořilo ústav 64 % vědecko-výzkumných a akademických pracovníků spolu s doktorandy, 26 % techniků a dělníků a 11 % administrativně-manažerských pracovníků. V současnosti pracuje v ústavu 69 zaměstnanců, kdežto v roce 2005 to bylo necelých 51. Současný počet zaměstnanců je rovněž nejvyšší od roku 1993. Personálnímu nárůstu odpovídá i finanční hospodaření. Za období let 2005–2007 se zvýšily příjmy ústavu o 27 %, a to z necelých 37 mil. Kč na 48 mil. Kč. Nejstrmější nárůst byl zaznamenán v tzv. podnikatelské (vedlejší) hospodářské činnosti, kdy oproti roku 2005 s příjmy na úrovni 3,2 mil Kč jsme v roce 2007 dosáhli příjmu téměř 7 mil. Kč. Zvyšování příjmů se odrazilo i v odměňování, které kopírovalo výborné hospodářské výsledky a dosáhlo u všech kategorií zaměstnanců v průměru za poslední dva roky nárůstu o 15-25 %. Vedle vědecko-výzkumných aktivit jsme rozvíjeli činnost v oblasti výchovy vědeckého dorostu, tedy doktorandů. V rámci celoživotního vzdělávání jsme pořádali kursy pro rybářské praktiky, rozšířila se ediční aktivita ústavu a začali jsme organizovat pravidelné mezinárodní workshopy.
23/
Při rozvoji ústavu nemyslíme jen na nejbližší období, ale snažíme se vytvořit podmínky pro budoucnost zaměstnanců ústavu v podobě důstojného tvůrčího prostředí. Plánujeme rekonstruovat celou infrastrukturu ústavu především z Operačního programu Věda a výzkum pro inovace. Celkově jsme do stavebních povolení a výkupu pozemků vložili necelé 3 mil. Kč. Můžeme říci, že VÚRH JU je projektově připraven a nyní nám zbývá finální část, a to získat prostředky a vše realizovat. Především realizace, tedy fyzická rekonstrukce, bude tou obtížnější zatěžkávací zkouškou, která prověří každého pracovníka VÚRH JU. Přirovnal bych to k povodni z roku 2002, která však byla neplánovaná, daleko méně destruktivní a trvala pouze 14 dnů. Naše rekonstrukce bude sice plánovaná, ale daleko totálnější a delší, a to zhruba po dobu tří let, při které naše vědecká a vzdělávací produkce nesmí být dotčena. Chci poděkovat všem svým kolegům ve VÚRH JU za úspěšné a inspirující období, které jsme spolu prožili, a přeji všem pracovníkům VÚRH JU do příštího období především pevné nervy. prof. Ing. Otomar Linhart, DrSc., ředitel VÚRH JU
Advanced methods
in macromolecular crystallization Kurz proteinové krystalografie na ÚFB JU Stalo se již tradicí, že se v první říjnový týden v prostorách Akademického a univerzitního centra v areálu zámku v Nových Hradech koná výukový kurz proteinové krystalografie pro studenty magisterského a postgraduálního studia. V letošním roce se organizátorům, Dr. Ivaně Kuté Smatanové z ÚFB JU, Dr. Pavlíně Řezáčové z ÚOCHB a ÚMG AV ČR Praha a Prof. Rolfu Hilgenfeldovi z Univerzity v Luebecku, podařilo uspořádat již 3. ročník krystalizačního kurzu pod záštitou Federace evropských biochemických společností (FEBS). Na kurz přijali pozvání přední světoví odborníci, například Prof. Richard Giegé a Dr. Claude Sauter z Institut de Biologie Moléculaire et Cellulaire du CNRS-Lab. de Bioch., Strasburg (Francie). Akci kromě Federation of European Biochemical Societies sponzorovali také Hampton Research (USA), Jena Bioscience GmbH (Německo), Molecular Dimensions Ltd. (UK), Emerald BioSystems (USA), Douglas Instruments Ltd. (UK), Bruker-AXS B.V. (Holandsko), QIAGEN Ltd (UK), Triana Science & Technology (Španělsko), Wyatt Technology Europe
(Německo), Eppendorf Czech & Slovakia s.r.o. (ČR), Bio-Consult Laboratories, spol. s r. o. (ČR), Olympus C&S spol. s r.o. (ČR) a Czech and Slovak Crystallographic Association. Na základě požadovaných kritérií bylo na kurz vybráno deset studentů z Čech a dvacet studentů z ostatních evropských zemí.
Přednášející a účastníci kurzu
foto R. Žák
V dopoledních cyklech přednášek se studenti naučili metodám izolace, purifikace a krystalizace proteinů. Seznámili se nejen se standardními postupy, ale také s nejnovějšími trendy. V odpoledních hodinách si v rámci praktické výuky vyzkoušeli vše, co se dozvěděli na přednáškách. Praktická cvičení se konala v místě kurzu v Laboratoři krystalogeneze. Studenti si s použitím různých krystalizačních metod (hanging drop, sitting drop vapour diffusion methods, crystallization in gel, streak seeding, aj.) sami vypěstovali krystaly modelových resp. vlastních proteinů, seznámili se s přístrojem využívajícím dynamický rozptyl světla a s jeho aplikací v krystalografii, vyzkoušeli si krystalizovat s pomocí robota zapůjčeného od firmy Douglas Instruments, naučili se očkovat a zmrazovat krystaly a správně pracovat s komerčními sadami roztoků. V rámci jednotýdenního pobytu byl také zajištěn kvalitní kulturně-společenský program, například návštěva zámku na Hluboké nad Vltavou, raut české kuchyně v Park Hotelu Hluboká nad Vltavou a návštěva pamětihodností na Nových Hradech. K úspěchu kurzu přispěly mnohé faktory, především dostatek finančních prostředků a také kvalita vědeckých pracovníků i personálu pracujících na ÚFB JU, kteří se podíleli na přípravě a průběhu celé akce. Na závěr kurzu byla studenty vyhodnocena jeho odborná a společenská úroveň formou dotazníku a lze konstatovat, že účastníci byli s kurzem velmi spokojeni a uvítají další kurzy, které budou v podobném rozsahu probíhat i v následujících letech. Další informace na http://www.img.cas.cz/igm/cc
24/
Dr. Ivana Kutá Smatanová, hlavní organizátor FEBS AC
NOVĚ AKREDITOVANÉ Akce konané u příležitosti STUDIJNÍ OBORY NA ZSF JU
Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích otevřela v akademickém roce 2008/09 dva nově akreditované bakalářské studijní obory Speciální pedagogika a Speciální pedagogika - vychovatelství. Tříleté prezenční studium je zaměřeno vedle pedagogických, psychologických a speciálně pedagogických disciplín na získávání znalostí z oblasti společenských a zdravotnických disciplín, managementu a na rozvoj osobnosti jako nezbytného předpokladu úspěšného působení v pomáhajících profesích. Absolventi studijního oboru Speciální pedagogika naleznou profesní uplatnění zejména v oblasti školství, sociálních služeb, státní správy a samosprávy apod. Hlavním cílem je však příprava studentů k pokračování v navazujícím magisterském studijním oboru a získání plné kvalifikace speciálního pedagoga.
60. výročí založení Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity
Program • 12. - 14. 9. 2008 konference English for Life (katedra anglistiky) • 15. - 16. 10. 2008 konference Disportare 2008 (katedra tělesné výchovy a sportu) • 22. 10. 2008 Pedagogický den (katedra pedagogiky a psychologie) • 23. - 24. 10. 2008 konference Společenskovědní kontexty evropské integrace II. (katedra společenských věd) • 19. 11. 2008 konference Dítě a zdravý životní styl (katedra biologie ve spolupráci s katedrou speciální a sociální pedagogiky ZSF) • 11. - 25. 11. 2008 výstava výtvarných prací studentů a pedagogů katedry výtvarné výchovy - Chodovská tvrz, Praha • 1.- 12. 12. 2008 výstava výtvarných prací studentů katedry výtvarné výchovy - výstavní síň českobudějovické radnice • 11. 12. 2008 slavnostní vědecká rada k 60. výročí založení PF - Jeremiášova síň • 4. - 27. 1. 2009 výstava výtvarných prací studentů katedry výtvarné výchovy, Týn nad Vltavou Ze sdělení PhDr. Lucie Betákové, MA, Ph.D., proděkanky pro vnější vztahy PF JU
Studenti oboru Speciální pedagogika – vychovatelství získají po absolutoriu vedle již výše zmíněných možností uplatnění také kvalifikaci pro výkon povolání vychovatele ve školských výchovných a ubytovacích zařízeních, v zařízeních pro děti a mládež se zdravotním postižením nebo v zařízeních ústavní výchovy. Do každého z oborů fakulta plánovala přijmout 30 uchazečů. První uchazeči o toto studium skládali písemné přijímací zkoušky z biologie a všeobecných znalostí na konci srpna. V prvním ročníku nyní studuje nový obor Speciální pedagogika 27 studentů a 23 studentů obor Speciální pedagogika – vychovatelství. doc. PhDr. Jana Šemberová, CSc., prorektorka JU pro CŽV, vedoucí katedry psychiatrie a psychologie ZSF JU
25/
Arktický projekt vědců z Jihočeské univerzity III.
Botanická skupina dokončila vegetační mapu okolí zálivu Petunia Vědci z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Botanického ústavu AV ČR, v.v.i., a Masarykovy univerzity zahájili na Špicberkách na přelomu června a července 2008 výzkumnou expedici. Vedl ji algolog doc. Ing. Josef Elster, CSc., působící na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity a Botanickém ústavu AV ČR, v.v.i., v Třeboni. Výzkum je součástí velkého mezinárodního arktického projektu Biologická a klimatická diverzita Arktidy. Koordinuje jej Norský polární institut a probíhá ve všech oblastech Arktidy od Aljašky po Sibiř. Výsledkem čtyřletého projektu by měla být komplexní databáze poznatků o klimatu a biologické diverzitě Arktidy a jejích proměnách. O zaměření a cílech expedice i chronologickém vývoji průzkumu vhodné lokality pro dlouhodobé studium expertů informovala Jihočeská univerzita 2/2008 na s. 30-31. Nyní přinášíme čtyři autentické zprávy, které na Jihočeskou univerzitu zasílal přímo z místa expedice arktického souostroví Svalbard vedoucí expedice doc. Josef Elster.
I. zpráva z průběhu české vědecké expedice na souostroví Svalbard Dne 4. července 2008 odletěla z pražského ruzyňského letiště první skupina účastníků české vědecké expedice na norské arktické souostroví Svalbard. Skupina je složená z pracovníků Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (J. Elster), Botanického ústavu AV ČR v Třeboni (O. Strunecký), Masarykovy univerzity v Brně (J. Gloser a K. Láska), Komenského univerzity v Bratislavě (L. Kováčik) a technika (V. Komárek - Č. Budějovice). Další členové expedice (J. Klimešová, J. Komárek, K. Prach, J. Košnar (BÚ Třeboň) a O. Ditrich, R. Kuchta (JU Č. Budějovice) se připojí k expedici v druhé polovině července. Účastníci expedice budou pracovat na mezinárodním projektu „Biologická a klimatická diverzita centrální části Svalbardu“, který je řešen v rámci Mezinárodního polárního roku. Projekt finančně podporuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Jihočeský kraj. Po příletu do Longyerbyenu (správního střediska souostroví) jsme v Univerzitním centru Svalbardu (UNIS) absolvovali povinné školení bezpečnosti práce, které spočívá především v cvičných střelbách z kulovnice. Jednotlivé skupiny pracující v terénu se musí bránit proti případnému napadeními ledními medvědy.
Další den jsme se za pomoci polské vědecké lodi Horizont a lodi UNISu přepravili na vědeckou základnu Jihočeské univerzity, která se nachází v blízkosti uzavřeného ruského hornického městečka Pyramiden, v zátoce Billefjorden a Petunia na 79° severní šířky.
Západní pobřeží zálivu Petunia
foto archiv J. Elstera
Tuto základnu, skládající se ze dvou kontejnerů - jeden vybaven šesti lůžky, kuchyňkou a příslušenstvím, druhý sloužící jako garáž pro motorový člun a sklad, jsme zde nainstalovali v loňském roce. Základnu jsme našli ve výborném stavu a hned jsme se nastěhovali. V průběhu prvního dne jsme zprovoznili a vyzkoušeli člun a současně dopravili část potravin do staré lovecké chaty. Chatu jsme uklidili a připravili na nastěhování dalších členů expedice. Expedice je vybavena potravinami, které byly na místo dopraveny společně s kontejnery již v loňském roce, a současně čerstvými zásobami, které přivezla polská loď Horizont. Počasí je příznivé, a proto jsme se mohli pustit do terénní práce. Prvním úkolem byla kontrola automatické meteorologické stanice, kterou zde před rokem instaloval Dr. Kamil Láska z Masarykovy univerzity. Stanice se nachází na vyzvednuté mořské terase v blízkosti odledněné morény ledovce Horbyebreen. S politováním jsme museli konstatovat, že v období kolem loňských vánoc stanici navštívil a poškodil pravděpodobně lední medvěd. Tím částečně přerušil měření a automatické ukládání meteorologických dat. Stanici jsme opravili a zabezpečili pro další provoz. Instalace dalších meteorologických stanic a monitorovacích systémů, které plánujeme umístit v širším okolí zátoky Petunia, musí být spojena s velice důkladným zajištěním proti poškození. Dalším programem členů expedice byl botanický průzkum odledněné západní části zátoky Petunia. Arktická základna Jihočeské univerzity na Svalbardu, 10. července 2008
26/
II. zpráva Česká vědecká základna v zátoce Petunia se skládá ze dvou kontejnerů (ubytovací a skladovací) a zapůjčené lovecké chaty. Ačkoli jsme si vytvořili úklidem lovecké chaty možnost ubytování v prostornějších podmínkách, z hlediska organizace pohybu v terénu a dopravy přes zátoku bylo pro prvních šest účastníků expedice výhodnější zůstat pohromadě a žít v kontejneru. Vytvořili jsme si zde příjemné prostředí. Provedli jsme první botanický průzkum severní části zátoky Petunia (zhruba území o 80 až 100 km2). Průzkum spočíval především v zaznamenání změny diverzity a pokryvnosti rostlin vzhledem k výškovému gradientu, dostupnosti vody a k přítomnosti ledovců.
Část výzkumného týmu před chatou foto archiv J. Elstera
Z okolních svahů do zátoky Petunia sestupuje celá řada ledovců. Na východě je to několik ledovcových splazů, které jsou součástí velkého kontinentálního ledovce. Tento kontinentální ledovec na východě zátoky sestupuje ledovcem Nordenskiöld až do moře. Kromě tohoto velkého ledovce na severovýchodě sestupuje do zátoky ještě několik menších ledovců. Pod jedním z nich (ledovec Ebbab) pracuje již řadu let skupina polských glaciologů a geomorfologů z univerzity v Poznani. Byli jsme velmi přátelsky přijati na jejich terénní stanici a měli jsme možnost s nimi prodiskutovat naše i jejich pracovní plány. Botanický průzkum jsme začali ve východní části zátoky. V této oblasti se nenachází žádný velký kontinentální ledovec. Je zde pouze několik údolních ledovců. Největší, ledovec Hørbye, vytváří dominantu severozápadní části zátoky s mohutným ledovcovým předpolím a širokou říční nivou. Na základě shromážděných terénních poznatků z východní i západní části zátoky jsme se rozhodli, že další dvě automatické klimatické stanice umístíme jednak do předpolí ledovce Hørbye, a jednak na vrchol jednoho s horských hřbetů, který se svažuje do údolí z hory Svenbrehøgda (cca 620 m n.m.). První automatická stanice, kte-
rou jsme instalovali již loňského roku a která je umístěna na vyzvednuté mořské terase se zapojenou vegetací, již zaznamenává data. Tuto stanici jsme pouze opravili a zabezpečili proti případnému poškození. Instalacemi automatických stanic skončila první etapa expedice a v pátek 18. července očekáváme příjezd další skupiny botaniků a zoologů. Arktická základna Jihočeské univerzity na Svalbardu, 18. července 2008
III. zpráva Po příjezdu dalších čtyř kolegů botaniků a zoologů jsme se všichni přestěhovali do staré lovecké chaty. Tu jsme již před časem uklidili a připravili na nastěhování. Naše expedice dosáhla devíti členů, a tak jsme se stali jednou z početnějších vědeckých expedic pracujících na Svalbardu. Dočasné ubytování v lovecké chatě je pohodlné, ve velké ložnici spíme na dřevěných pryčnách a v menší místnosti jsme si zřídili kuchyni a laboratoř. Zde analyzujeme nasbíraný materiál, za pomoci lupy popisujeme morfologii a následně určujeme druhy rostlin a mořských živočichů a v mikroskopu prohlížíme nasbírané vzorky sinic a řas. Na základě předchozího zevrubného botanického průzkumu jsme dokončili instalaci čtyř automatických klimatických stanic. Měření klimatických parametrů průběžně provádíme ve všech typech severské tundry nacházející se v zájmovém území našeho projektu. Botanický výzkum, jehož cílem je sestavení vegetační mapy zájmového území, se skládá z průzkumu druhové rozmanitosti a četnosti všech typů rostlin, od mikroskopických sinic a řas, lišejníků a mechorostů až po kvetoucí cévnaté rostliny. Algologové (specialisté na studium sinic a řas) postupně prozkoumávají všechny typy mokřadů (ledovcové potoky a řeky, rašelinná jezírka, povrch tajícího sněhu a ledu a smáčené stěny okolních skalních vrcholů). Barevně různorodé lišejníkové flóře se nejvíce daří na stabilních skalních stěnách, ale současně bohaté trsy makroskopických lišejníků nacházíme i ve společenstvech cévnatých rostlin na vyzvednutých pobřežních terasách. Celá řada druhů cévnatých rostlin se brání před nepříznivými klimatickými podmínkami tak, že vytváří barevně pestré kopečkovité růstové formy. Zoologové-parazitologové využívají příznivého počasí a potápějí se a loví mořské živočichy v různých částech zátoky Petunia. Úlovky následně podrobují pečlivé analýze přítomnosti parazitů. Nejdůležitější biologický materiál je následně fixován a připravován na transport do našich domácích laboratoří. Arktická základna Jihočeské univerzity na Svalbardu, 26. července 2008
27/
IV. závěrečná zpráva z místa expedice Čas rychle běží, a tak se dostáváme do závěrečné části naší expedice. Všechny dílčí úkoly letošního programu jsou zdárně rozpracovány a v posledních dnech se soustředíme na jejich zakončení. Zoologové se intenzivně potápějí a loví v zátoce Petunia. Do blízkého zálivu každý večer instalují síť, do které chytají jak na dně, tak ve vodním sloupci (pelagické) žijící živočichy. Úspěšnost lovu při potápění i do sítě se postupně zvyšuje, a tak jsme společně oslavovali pravděpodobně jeden z prvních nálezů životního cyklu jednoho z hledaných parazitů. Zoologové si u nás získali velký respekt, práce potápěčů ve zdejších studených a neklidných vodách je velmi náročná. Také zpracování – vypreparování nalovených živočichů, které se vesměs provádí v provizorní terénní laboratoři před stanicí a následně pod preparační lupou, není snadné. Všichni si přejeme, aby ulovený a vypreparovaný materiál poskytl očekávané výsledky.
dobře viditelný ze širokého okolí. Jeden večer nás navštívil polský kolega, který se zastavil u stanu. Dozvídá se informaci, že norský stan navštívil před několika minutami lední medvěd. Přiblížil se ke stanu a majitelé ho museli odhánět střelbou. To nás všechny zaujalo a vyběhli jsme před chatu, zda náhodou medvěda ještě nezahlédneme. Medvěd se k nám na návštěvu pravděpodobně neodvážil, protože jsme měli ve stejném čase puštěnou elektrocentrálu. Arktická základna Jihočeské univerzity na Svalbardu, 5. srpna 2008 -red-
Jaká byla expedice? Bilanční rozhovor s jejím vedoucím doc. Ing. Josefem Elsterem, CSc. Jste spokojen s průběhem letošní expedice? Podařilo se Vám zrealizovat na Špicberkách veškeré naplánované úkoly? Myslím, že všichni ti, kteří se letos expedice zúčastnili, pobývali na lokalitě dostatečně dlouhou dobu, aby stihli splnit všechny naplánované úkoly. Pokud mohu mluvit za algology, naše skupina kromě terénních měření a sběrů udělala na lokalitě i část determinační práce – měli jsme s sebou mikroskop, takže všechny sběry prošly determinací už na Špicberkách. Z lokality jsme si přivezli i živý materiál, ze kterého v současné době izolujeme kmeny.
Začátek ponoru
foto archiv J. Elstera
Botanická skupina dokončila vegetační mapování západní části zátoky Petunia. V této oblasti jsou také instalovány všechny čtyři automatické klimatické stanice na již dříve vybraných lokalitách. Tyto lokality byly podrobeny velice pečlivému vegetačnímu snímkování a současně zde byly odebrány vzorky půd na chemické a mikrobiologické analýzy. Východní část zátoky, kde působí polská skupina geomorfologů z Poznaně, bude zmapována na konci expedice. Kromě vegetačního mapování zde budeme v dalších letech pracovat společně s polskými kolegy na vývoji vegetace po ústupu ledovců (sukcese vegetace na odledněná území). Polští geomorfologové zde již třináct letních sezón sledují rychlost ustupujících ledovců a současně klasifikují geomorfologický vývoj odledněných substrátů. Studium nástupu a vývoje vegetace na nově odledněná území je jednou ze základních otázek současné polární ekologie. A co se nám také přihodilo? Asi 500 m od naší stanice si postavila stan norská rodina z Osla, pán se dvěma dětmi. Mají jasně červený stan, který je
Sběr dat z terénní meteorologické stanice foto L. Kovačík
Hlavním společným projektem, na který se v současné době soustředíme, je příprava vegetační mapy okolí zálivu Petunia. Sestavení mapy má na starosti prof. RNDr. Karel Prach, CSc. Do prosince bude hotova podkladová mapa, do které zaneseme všechny naše nálezy. Podobně to udělají i ostatní kolegové botanikové. Na společném prosincovém setkání, kde budou prezentovány
28/
výsledky letošní expedice, se pak domluvíme na společné zpracovaní výsledků.
mapa. Připravujete nějaký další společný výstup, na kterém se budou podílet vědci z více skupin?
Kromě tohoto společného projektu – vegetační mapy – naše algologická skupina izoluje kmeny sinic a řas a na základě analýz DNA pak připraví publikaci o diverzitě sinic a řas studované oblasti.
Určitě ano. Na hlavních vegetačních jednotkách jsou umístěny meteorologické stanice, všechny (botanické) týmy těmto lokalitám věnují zvláštní pozornost. Zatím jsme v tomto výzkumu na začátku – děláme základní studie klimatu těchto míst, chemismu půdy, pořizujeme vegetační snímky. V letošním roce jsme odebrali z lokalit půdu, abychom mohli udělat její komplexní analýzu – určit množsví organické hmoty v půdě, množství sinic a řas atd. Tato vybraná místa, která budeme zkoumat i v příštích letech, jsou pomyslnými průsečíky vědecké činnosti jednotlivých skupin.
Jedním z dalších dílčích výzkumů je např. projekt prof. RNDr. Karla Pracha, CSc., doc. RNDr. Jitky Klimešové, CSc. a Mgr. Jiřího Košnara. Ve třicátých letech minulého století sestavil anglický výzkumník vegetační mapu, která zachycuje lokalitu v těsné blízkosti naší základny. Díky tomu, že svůj výzkum poměrně kvalitně zdokumentoval, mohli naši kolegové jeho postup po 70 letech zopakovat a nyní porovnávají, jak se v daném čase změnilo složení vegetace.
V jednom z předchozích rozhovorů jste naznačil možnost spolupráce s polskými geomorfology, kteří zkoumají sousedící východní část zálivu Petunia. Nabývá tato spolupráce konkrétních rozměrů? Polští geomorfologové měří ve „své“ části zálivu již od roku 1984 odledňování. Mají celou řadu trvalých ploch, kde tento proces sledují. Z hlediska botanického je jejich činnost velmi zajímavá a vybízí ke spolupráci. V příštím roce část našeho týmu udělá studii, která bude mapovat polské „stálé“ plochy. To je v procesu příprav. Jaký je výhled na příští sezónu?
Determinace sběrového materiálu foto archiv J. Elstera
V letošním roce byly také nainstalovány tři meteorologické stanice, jedna byla na lokalitě zprovozněna již v minulém roce. Klimatická měření pokračují, kolega z Masarykovy univerzity v Brně Mgr. Kamil Láska, Ph.D., bude na prosincovém setkání prezentovat klimatická data získaná v průběhu jednoho roku. Jak velkou plochu zachytí připravovaná vegetační mapa a kdy bude hotova? Velmi zhruba plochu o rozloze 10 krát 10 km. Skutečně zmapované území je ale asi jen 40 km2. Tato disproporce je způsobena tím, že je uprostřed mapované lokality záliv. Kdy bude mapa zkompletována mohu jen odhadnout – myslím si, že jde o proces, který může trvat zhruba ještě rok. Možná, že mapa bude součástí diplomové práce, na tom jsme se ještě nedomluvili. Jedná se o velké množství dat, u všech nálezů se registrují GPS souřadnice a všechny tyto údaje je potřeba dát dohromady. Když toto vše zvážím, tak od prosincové schůzky do výsledné podoby to může být opravdu ještě rok práce.
V místech, kde jsou umístěny meteorologické stanice se bude pokračovat v detailnějších studiích. Už teď si lidé z jednotlivých skupin domlouvají, čím se budou v příštím roce konkrétně zabývat. V prosinci se na výše zmíněné schůzce bude na základě prezentace výsledků koordinovat plán výzkumu jednotlivých skupin. Tuto obecnou fázi bychom rádi ukončili do konce roku. Máme pak celé jaro na to, abychom stanovili konkrétní cíle výzkumu, metodiku a organizačně připravili pobyty jednotlivých vědců na lokalitě. Vaší snahou je zapojit do arktického výzkumu i studenty doktorského a magisterského studia. Do jaké míry se to daří? V letošním roce s námi na lokalitě pracovali dva doktorandi, Mgr. Jiří Koršnar (bryolog) a Mgr. Otakar Strunecký (algolog). Jak to bude v příštím roce zatím nevíme. Je zde totiž problém s financováním, protože z projektu Jihočeské univerzity nemůžeme zaplatit studentům cestu na lokalitu a další náklady spojené s pobytem – nejsou totiž zaměstnanci JU. Takže je to komplikované a my bychom potřebovali vytvořit nějaký model, který by umožňoval financovat pobyt a výzkumnou práci studentů na Špicberkách.
Zmínil jste, že se v současné době pracuje na dílčích projektech, společným výstupem je vegetační
29/
Rozhovor vedl Mgr. Jiří Váňa
O prvních absolventech
tzv. Dvojího diplomu Ústav romanistiky Filozofické fakulty JU, fungující dříve jako Katedra romanistiky pod hlavičkou Pedagogické fakulty JU (dále jen „URO“), se může pochlubit bohatou paletou mezinárodních kontaktů. Stávající spolupráce s více než desítkou pracovišť ze všech hlavních románských zemí jde navíc často nad rámec běžné spolupráce zajišťující hlavně studentskou a učitelskou mobilitu prostřednictvím programu Erasmus. Příkladem může být účast řady pedagogů z jednotlivých partnerských univerzit v recenzním výboru odborného časopisu Echo des études romanes, který si za pouhé tři roky své existence stačil vydobýt značné renomé (např. je zařazen do seznamu neimpaktovaných recenzovaných časopisů dle Rady vlády pro VaV), nebo spolupořádání odborných lingvistických konferencí s univerzitou René Descartes - Paříž V (viz zpráva o konferenci „Dynamika jazykového systému“ v časopise JU č. 1/2007). Velmi významný plod svého úsilí v oblasti mezinárodní spolupráce pak URO sklidil v uplynulém akademickém roce, kdy došlo k realizaci tzv. Zvláštní dohody o vydání dvojího diplomu uzavřené v roce 2007 s Jihobretaňskou univerzitou v Lorientu. Podmínky pro vydání jak bakalářského diplomu domovské fakulty v oboru „Francouzský jazyk pro evropský a mezinárodní obchod“, tak bakalářského diplomu partnerské univerzity v oboru „Aplikované jazyky se specializací pro mezinárodní obchod“, spočívající ve stručnosti v úspěšném absolvování závěrečného třetího roku studia na partnerské univerzitě, splnilo šest českých studentů a v opačném gardu jedna francouzská studentka. Slavnostní předání českých diplomů či v případě francouzských diplomů spíše jejich prozaické zaslání poštou tak budou sladkou tečkou za dlouholetou snahou URO o zajištění takto atraktivní formy studia. Počátek této snahy spadá již do roku 2003, kdy došlo k uzavření rámcové bilaterální dohody o spolupráci mezi Jihočeskou a Jihobretaňskou univerzitou, která předvídala možnosti zintenzivnění spolupráce v konkrétních oblastech. Na tomto základě se z iniciativy dnešní ředitelky URO, doc. PhDr. Jitky Radimské, Dr., rozběhla příprava tzv. Dvojího diplomu, která vyústila po několika vzájemných návštěvách jednotlivých pracovníků formálním podpisem výše uvedené dohody v roce 2007. V této souvislosti je nutno ocenit otevřenost, zaujetí a ochotu spolupracovat, které panovaly na
obou stranách, u angažujících se pedagogů počínaje a u vedení obou univerzit konče. Samotný podpis dohody ovšem nepředstavoval konec práce na organizaci řádného průběhu studia, ba právě naopak. Řešení provozních problémů, ať už spojených přímo se studiem nebo s ubytováním českých studentů ve Francii, resp. týkajících se zajištění odborné praxe v českém podniku první francouzské účastnici, bylo na denním pořádku. Všichni zúčastnění se nicméně dočkali žádoucí satisfakce v podobě úspěšně absolvovaných státních závěrečných zkoušek na české straně a dosažení nutného studijního průměru na francouzské straně, čímž se „papírová dohoda“ dočkala svého naplnění.
Výsledkem je nejen studenty ceněná možnost obohatit svůj profesní životopis českým i francouzským bakalářským diplomem, ale i široké spektrum přátelských vztahů, které byly navázány mezi kolegy z obou pracovišť zajišťujících daný program a jež jsou předpokladem pro rozvoj spolupráce i v dalších oblastech. V současné době např. obě pracoviště spolupracují při přípravě tzv. Intenzivního programu v oblasti terminologie evropského soudnictví plánovaného na únor 2009. Můžeme proto jen doufat, že tato i další aktivity URO na mezinárodním poli se setkají s podobným úspěchem jako tzv. Dvojí diplom.
30/
Mgr. et Mgr. Ivo Petrů, Ústav romanistiky FF JU
Jsou české řeky čisté?
Francie, Turecko, Polsko, Moldávie, Srbsko, Litva, Francie, Itálie, Švédsko a ČR).
Většina lidských sídel se v uplynulých desetiletích snažila vybudovat čistírny odpadních vod, aby zamezila úniku škodlivých látek do volných vod v krajině. Zatímco většina čistíren si dnes dokáže poradit s biologickým znečištěním, českým řekám hrozí znečištění novými civilizačními látkami. Jsou to například farmaceutika (např. antikoncepční přípravky, antibiotika, antirevmatika, veterinární léčiva, atd.), parfémy, složky kosmetických přípravků, tenzidy a jejich degradační produkty, pesticidy, atp. Řada z nich může potenciálně mnohem více ovlivňovat exponované organismy než stále klesající koncentrace nejčastěji monitorovaných cizorodých látek (např. těžkých kovů). Značná část těchto sloučenin je řazena mezi tzv. endokrinní disruptory, tzn. látky narušující hormonální funkce organismů. Výskyt těchto látek v životním prostředí je v současnosti považován za jednu z nejzávažnějších příčin poruch reprodukce exponovaných organismů (včetně člověka). Výskytem těchto sloučenin ve vodním prostředí a studiem jejich působení na exponované organismy se v současnosti intenzivně zabývají odborníci z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického ve Vodňanech. Toto pracoviště se také dlouhodobě zabývá sledováním obsahu cizorodých látek (např. těžkých kovů, PCB, DDT) v mase ryb pocházejících z českých chovů i z volných vod. Pracovníci VÚRH JU ve Vodňanech již dva roky pracují na projektu financovaném MZe ČR “Kontaminace ryb z volných vod”, který se zabývá kontaminací ryb ve významných rybářských revírech. Výsledky svého výzkumu představili na prvním mezinárodním workshopu zaměřeném na vodní toxikologii a biomonitoring (viz předchozí článek).
V průběhu jednání zaznělo 24 přednášek, v posterové sekci bylo prezentováno dalších téměř 50 sdělení. Hlavní témata jednání zahrnovala problematiku vlivu cizorodých látek a léčiv na vodní organismy, monitoring znečišťujících látek ve vodním prostředí, metody zjišťování těchto látek. Celý workshop se vyznačoval velmi aktivním přístupem účastníků, diskutovalo se v jednacím sále, u posterů i v průběhu společenských akcí. Základním jednacím jazykem byla angličtina, ale často bylo možno zaslechnout diskuse i v němčině, ruštině či španělštině.
Účastníci mezinárodního workshopu
foto M. Rodina
Do programu byla zahrnuta i prohlídka laboratoří ústavu a jeho experimentálních pracovišť (rybí líhně a pokusného hospodářství). Ačkoliv byl odborný program časově náročný, podařilo se vyčlenit prostor i pro prohlídku Holašovic a Českého Krumlova, kterou zvláště účastníci ze vzdálenějších zemí velmi ocenili. V průběhu závěrečného večera pak organizátoři kromě klasických forem občerstvení přichystali opékání selete, velký úspěch měly i kulinářské rybí speciality připravené mistrem Stupkou a také cimbálová muzika Šariš sklízela zasloužený potlesk.
Z tiskového sdělení VÚRH JU
Aquatic Toxicology and Biomonitoring Mezinárodní workshop na VÚRH JU Ve dnech 27. – 29. srpna 2008 se ve Vodňanech sešla řada odborníků na problematiku vodní toxikologie a biomonitoring cizorodých látek ve vodním prostředí. Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický Jihočeské univerzity připravil první mezinárodní workshop s názvem Aquatic Toxicology and Biomonitoring. Organizátoři nakonec přivítali přes 60 účastníků ze čtyř kontinentů, zastoupeno bylo 19 států (Jihoafrická republika, Nigérie, Egypt, Mexiko, Korea, Čína, Irán, Německo, Portugalsko,
Při odjezdu účastníků byla nejčastěji slyšet věta – děkujeme za vše a uvidíme se brzy zase ve Vodňanech! Zdá se, že myšlenka pořádat ve VÚRH JU Vodňany pravidelné odborné workshopy na mezinárodní úrovni byla správná, také loňská akce týkající se problematiky spermatologie ryb byla velmi kladně hodnocena a přispěla k navázání další mezinárodní spolupráce. Velké poděkování patří všem sponzorům akce a dalším organizacím, bez nichž by workshop na této úrovni bylo velmi těžké pořádat.
31/
Ing. Blanka Vykusová, CSc., VÚRH JU Vodňany
Studenti JU zkoumali raně středověké centrum jižních Čech v Netolicích Naleziště nabízí jedinečné možnosti pro bioarcheologii Ideální spojení přírodovědeckého výzkumu a terénní archeologie nabídly již druhým rokem studentům Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích blízké Netolice. Na raně středověkém hradišti Svatý Ján, významné jihočeské archeologické památce, buduje místní radnice již několik let archeologický park, zaměřený na období raného středověku. Projekt má znovuoživit slávu starého přemyslovského správního hradu, jenž zde podle stávajících výsledků archeologického výzkumu stával od 10. do poloviny 13. století. Zbytky původní hradby obklopují centrální část hradiště, tzv. akropoli, o rozloze zhruba 0,4–0,5 hektarů, která se vypíná nad říčkou Rapačov. Malebný tok zde odděluje někdejší podhradí a dnešní netolické Staré město od komplexu přemyslovského hradiště na kopci.
Netolice, hradiště Svatý Ján. Pohled na kamenný náhrobek, torzo jedné z koster a fragmenty zdí foto J. Beneš
Terénní výzkum zde již od roku 2000 provádí nevládní společnost Archeos. Od roku 2007 se k výzkumu připojilo také Prachatické museum a Archeologický ústav FF JU. Dosavadní výsledky podnítily radnici a archeology prezentovat na ploše zaniklého hradiště řadu jedinečně dochovaných reliktů starých vice než jedno tisíciletí, rekonstruovat pozůstatky hradby a do celku zakomponovat významné rekonstrukce dobových staveb z nejstaršího období českého státu. Pozornost v pořadí druhé letní archeologické školy se soustředila na sondáže v prostoru plánované stavby zařízení parku. Do výzkumných prací se opět zapojili studenti archeologie v rámci svojí letní odborné praxe.
Co letošní výzkumné sezóně předcházelo? Vedle již zmíněné účasti studentů archeologie je to především zapojení řady klíčových bioarcheologických metod výzkumu. Významná část archeologických vrstev, které jsme vloni zkoumali, byla podrobena pečlivému archeobotanickému vzorkování, které zajistila Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie Přírodovědecké fakulty JU. Výrazně jsme také pokročili díky geofyzikálnímu průzkumu, který odhalil mimo jiné náznak trojitého příkopu na východní hranici akropole hradiště. Letní výzkumná kampaň v Netolicích byla zásadní a průlomová. Již zhruba deset let hledáme kostel svatého Jana, který byl zbořen za josefínských reforem po roce 1788. Jeho značné stáří dnes dosvědčuje kresba na stropě kostela sv. Václava v podhradí, ale i jeho umístění na samotnou akropoli starobylého správního hradu. Již v roce 2000 byla prozkoumána na netolickém hradišti skupina 18 pohřbů, z nich nejvýznamnější byl hrob staršího dítěte, vybavený mohutným, více než 150 kg vážícím kamenným náhrobkem. U kostry dítěte bylo nalezeno sedm bronzových ozdob, tzv. záušnic. Tento typ ozdoby byl dáván do hrobů významným jedincům. Antropologická analýza, kterou provedli pracovníci Národního muzea v Praze, ukázala řadu dalších zajímavých faktů ze života středověkých lidí. V letošní letní kampani čekalo na studenty archeologie překvapení. Sondáže již po několika dnech ukázaly přítomnost lidských kosterních pozůstatků, které byly ve svrchních vrstvách uloženy nepravidelně a torzovitě. Další dny přinesly objev a to komplex tří mohutných kamenných náhrobků, z nichž jeden určitě váží až přes tři sta kilogramů. Pod takovými náhrobky byli pohřbíváni příslušníci raně středověké elity. Zásadní však bylo zjištění existence mohutných zdí z lomových kamenů a malty, které s velkou pravděpodobností patří zaniklému kostelu sv. Jana.
Pohled na částečně odkrytou zeď, která velmi pravděpodobně patří zaniklému kostelu foto J. Beneš
Bylo rozhodnuto, samozřejmě po pečlivé dokumentaci a odkryvu nadložních vrstev, ponechat
32/
do příštích výzkumných sezón nejcennější vrstvy a pohřby zatím netknuté. Plocha výzkumu byla zakryta geotextilií a zasypána. Byl to nutný krok. Předně se nám nedostávalo ani času, ani finančních prostředků na tak důležitý odkryv, který bude po všech stránkách náročný. Dnešní archeologie nabízí širokou paletu speciálních metod, které bude třeba zajistit a do výzkumu zahrnout. Vedle nezbytné přítomnosti antropologů jsou to například analýzy staré DNA, která je v kostech pohřbených jedinců stále přítomná, byť v degradovaném stavu. Můžeme zjistit genetický profil pohřbených příslušníků netolické elity? A můžeme jej porovnat s profilem lidí, pohřbených na Pražském hradě? Tato možnost se nám v budoucích letech otevírá. Jihočeská univerzita již řadu let spolupracuje s vedením výzkumu Pražského hradu, pro který provádí řadu speciálních analýz, především v oblasti výzkumu archeobotaniky a archeozoologie.
Zkoušky DELE
v Českých Budějovicích V květnu 2008 proběhlo na univerzitní půdě další kolo mezinárodně uznávaných zkoušek ze španělského jazyka DELE (Diploma de Español como Lengua Extranjera) na základě úzké spolupráce Filozofické a Pedagogické fakulty JU a Institutu Cervantes v Praze. Zkoušky DELE jsou mezinárodně uznávaným oficiálním dokladem potvrzujícím úroveň znalosti španělštiny jako cizího jazyka, který vydává španělské Ministerstvo školství a jeho jménem předává Institut Cervantes. Zkoušky se pořádají pouze na třech místech v ČR: v Institutu Cervantes v Praze, na Masarykově univerzitě v Brně a na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Uchazeči si mohou zvolit jednu ze tří úrovní: Diploma DELE Inicial (úroveň středně pokročilí), Diploma DELE Intermedio (úroveň pokročilí) a Diploma DELE Superior (úroveň velmi pokročilí). Zkoušky se skládají z pěti částí (porozumění čtenému textu, písemný projev, poslechová cvičení, gramatika a slovní zásoba a ústní část).
Rozsah sondáží zatím neumožnil odkrýt cenné zbytky architektury v celistvosti foto J. Beneš
Že bude další pokračování výzkumu náročnou záležitostí, není třeba dále příliš rozebírat. Netolické hradiště také nabízí studentům archeologie a přírodovědcům jedinečnou možnost spojení nejmodernějších biologických analýz s výukovou praxí ve velmi blízké lokalitě, spojené s počátkem národních dějin. Další informace na www.archeopark-netolice.cz PhDr. Jaromír Beneš, Ph.D., Přírodovědecká fakulta JU
V letošním roce se počet zájemců o zkoušky DELE zdvojnásobil, uchazeči projevili nejvíce zájem o úroveň Intermedio a Superior. Zájem o složení zkoušek DELE v posledních letech v Českých Budějovicích pravidelně stoupá díky výuce španělštiny na Jihočeské univerzitě (ÚRO FF JU, PřF a PF JU), na Biskupském gymnáziu a Česko-anglickém gymnáziu. V budoucnosti se uvažuje o vytvoření zkušebního centra pro zkoušky DELE či Auly Cervantes přímo v metropoli jižních Čech. Bližší informace na http://praga.cervantes.es a www.cervantes.cz
Lic. Luis Jaraquemada, PhDr. Helena Zbudilová, Ph.D., Ústav romanistiky FF JU
33/
32 let výzkumů
zkušeností, praktických dovedností a nových informací o ptácích v rezervaci i mimo ni. Počet hostů a návštěvníků, kteří se zdrželi jen na pár hodin, se nám přesně spočítat nepodařilo, ale určitě jich bylo přes 200. Všichni vesměs slyšeli, viděli či četli někde o našem bádání a přišli se podívat a možná, že někdo z nich i přijede příští rok na delší dobu.
ptačí populace v národní přírodní rezervaci Řežabinec, Řežabinecké tůně Při předloňské - jubilejní třicáté - odchytové kroužkovací akci v mezinárodně významné ornitologické rezervaci evropské soustavy Natura 2000 „Řežabinec, Řežabinecké tůně“ u Ražic na Písecku se počet ptáků okroužkovaných za celou historii akce zastavil na čísle 24 967, a tak nám odchyt jubilejního pětadvaceti tisícího ptáka zbyl až na předposlední, 31. akci. Letos jsme si mysleli, že při 32. akci, kdy už žádné výročí nezbylo, se obejdeme bez pozornosti médií. Ale to byl omyl. Ještě před zahájením kroužkování nás překvapili redaktoři z Českého rozhlasu České Budějovice a Radiožurnálu, díky tiskovému oddělení JU vyšla i zpráva v ČTK. Ze zahájení odchytů vysílal přímý přenos Český rozhlas České Budějovice a pak se objevila řada dalších médií včetně České televize a televize Prima. Ale snad všechen ten humbuk posloužil i dobré věci – propagaci ochrany přírody, Natury 2000, Přírodovědecké fakulty JU, celé Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Prácheňského muzea v Písku. Rozhodně nás pak potěšil neustávající proud zájemců o přírodu všech věkových i znalostních kategorií, které náš výzkum zaujal natolik, že neváhali se za námi vypravit.
Řežabinec je i významnou dálkovou tahovou zastávkou. Každoročně se zde objevují ptáci ze severu Evropy, jak ukazuje letos odchycený rákosník proužkovaný se švédským kroužkem foto J. Šebestian
Ale protože vy, milí čtenáři, o nás asi moc nevíte – podrobná zpráva o naší akci se zde objevuje poprvé – rád bych vám napřed náš výzkum trochu přiblížil: Ve stanovém táboře na louce v ochranném pásmu rezervace se během deseti dnů vystřídalo, vedle asi patnáctičlenného „skalního jádra“, okolo padesáti zájemců o získání ornitologických
Na začátku akce bylo již tradičně nataženo 222 metrů nárazových sítí na třinácti stálých stanovištích. Tyto sítě byly od 6:00 do 21:30 pravidelně po hodině kontrolovány, za méně příznivého počasí dle potřeby i častěji. Stanoviště jsou rozdělena do 3 územně-biotopových okruhů řežabineckým jazykem nazývaných „Voda“, „Tůně“ a „Hráz“. Osazenstvo tábora je rozděleno do třech pracovních skupin. Každá skupina má ve svém čele zkušeného ornitologa, který vede a učí mladé zájemce, dozírá na odpovědné plnění úkolů a řeší případné odborné problémy, jako je například příliš zamotaný pták. Protože v pracovních skupinách bývají zpravidla ještě další zkušení ornitologové, dělí se tento vrcholový management o obtížné úkoly, jako jsou první ranní kontroly (mlha, chlad), poslední večerní kontroly (tma, komáři), případně kontroly za deště, kdy je nutné, aby byli ptáci co nejrychleji vymotání a bez odkladu dopraveni do tábora k osušení a okroužkování. Aby se kontroly stejných okruhů sítí neomrzely, kontrolují členové jedné pracovní skupiny jeden den například „Vodu“, druhý den „Hráz”, třetí den „Tůně“, a tak stále dokola po celých deset dnů odchytů. Sítě skupiny „Voda“ mají čísla 6, 9, 10, 11 a 12. Kromě sítě č. 9 jsou všechny umístěny v průsecích rákosin východního břehu rybníku. Skupina „Hráz“ kontroluje sítě č. 8 v křovinách na suchých stanovištích podél cesty k hrázi, 7 v rákosině u skupiny dubů u severního břehu a 13. Tu tvoří speciální síť pro odchyt bahňáků umístěná u bahnitého břehu rákosové kosy vystupující z cípu pole na východním břehu rybníku. V „Tůních“ jsou do podmáčených křovinatých porostů za vátou hrází u východního břehu rybníka umístěny sítě č. 1, 2, 3, 4 a 5. Pokud čtenáře zarazí skutečnost, že jednotlivé okruhy (s výjimkou tůní) nemají sítě číslovány v logické posloupnosti, je to způsobeno tím, že v prvních letech odchytů (byly zahájeny v roce 1977) bylo méně odchytových stanovišť, protože jsme neměli dostatek sítí. Časem bylo doplněno několik stanovišť a počet sítí se zvýšil na 220 metrů, což je stav, který je pro srovnatelné výsledky udržován pravidelně od roku 1981. Stejně tak je dodržována doba odchytů vždy na přelomu června a srpna. Tento termín je vhodný ze dvou důvodů. Jednak ptáci v tuto dobu už nesedí na vejcích ani nekrmí mláďata, a tak případný odchyt rodičů neohrozí hnízdění, a navíc již probíhá tah mnoha druhů a tak
34/
Obr. 1.: Přehled celkových počtů nově okroužkovaných ptáků za 31 let na všech dosavadních akcích „Acrocephalus“ * první 3 roky (1977-1979) probíhal odchyt do menšího počtu sítí
do rezervace přiletují ve větších počtech za potravou některé druhy, které vyhnízdily v bližším, ale i vzdálenějším okolí. To je například případ rákosníků zpěvných, kteří hnízdí podél tratí, u vodotečí, v zaplevelených okrajích polí, případně i přímo v obilovinách a po vyhnízdění se houfně vydávají za potravou do bohatších lovišť, aby se vykrmili před cestou na jih. Za potravou sem ale zalétají z okolí i jednotlivci některých, pro rákosiny neobvyklých druhů. To se týká například ojedinělých odchytů sýkory úhelníčka, dlaska tlustozobého, rehka zahradního nebo bekasiny otavní, ale i dravého včelojeda lesního. Chcete-li se dozvědět více o režimu odchytů na akci, biotopu jednotlivých stanovišť a „provozu“ v táboře podrobně, přijeďte se podívat na příští ročník (začne 25. 7. 2009) osobně. Co do celkového počtu odchycených ptáků, patřil rok 2008 k nadprůměrným – letošních 1 155 je čtvrtým nejlepším výsledkem za celou historii odchytů, jak ukazuje graf 1. Jinak už se, přesně podle našeho očekávání, nic rekordního nedělo. Jen standardní každoroční badatelská práce. Trochu vzruchu pro veřejnost přinesl jen počet odchycených ledňáčků, nás potěšil i každý z okroužkovaných moudivláčků, protože jako hnízdící druh tento pták z naší přírody v podstatě zmizel a odchyt rákosníka proužkovaného se švédským kroužkem a našeho kroužkovance – rákosníka obecného, kterého jsme kontrolovali po sedmi letech od prvního odchytu. Celková tabulka shrnující všechny odchycené ptáky je velmi obsáhlá a v tomto článku na ní nezbývá místo. Nejpodrobnější údaje o akci Acrocephalus na Řežabinci můžete získat na www stránkách přírodovědecké
fakulty Jihočeské Univerzity (http://tomcat.prf. jcu.cz/home/sebest/index.html) v rubrice věnované „Akci Acrocephalus“. Zde pro ilustraci přinášíme jen údaje o deseti nejčastěji odchytávaných druzích (tab. 1.) a přehled zajímavých a vzácných odchytů (tab. 2.) za 32 let odchytů. Vývojové trendy charakteristických ptáků obou hlavních biotopů, které také najdete na webu, ukazují, že ptačí populace Řežabince je relativně stabilní. Zdá se, že v rákosině rezervace je dlouhodobě vše v pořádku. K dynamickému vývoji ale dochází v populacích ptáků vázaných na křoviny. Přibývající pěnice černohlavá vytlačuje menší pěnici pokřovní nejen v křovinách Řežabince. Naopak menší, ale zřejmě vitálnější budníček menší přibývá a budníček větší ustupuje. Ubývá i řada dalších druhů křovinných ptáků – jako příklad uveďme sedmihláska (což není překvapení), ale i pěnkavu. Podrobnější analýzu příčin úbytku ptáků křovinných biotopů a srovnání s vývojem ptačích populací v širším okolí rezervace stejně jako přehled nejzajímavějších zpětných hlášení připravujeme. Zorganizování a řízení „Akce ACROCEPHALUS“ není jednoduché. Proto se neobejde bez pomoci mnoha organizací a také jednotlivců. A jim všem bych chtěl na závěr velmi poděkovat. Jako první musím poděkovat manželce, Štěpánce Šebestianové. S řešením všech dopravních problémů nám velmi pomohl pan Vladimír Medla, bez kterého by letošní Acrocephalus asi ani nezačal. S celým odpadovým hospodářstvím nám opět nedocenitelně pomohl pan Jaroslav Závora. Dík patří Městskému úřadu v Písku, který nám pořídil vojenský stan. Velkou pomocí je možnost bezplatného a bezproblémového táboření na sou-
35/
kromé louce manželů Souhradových z rybářské bašty u Řežabince. Další podporu nám poskytla i Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Agentura ochrany přírody a krajiny v Českých Budějovicích. Velkého pochopení se nám stále dostává i u Školního rybářství v Protivíně, které na rybníku Řežabinec hospodaří, u okolních obecních úřadů - v Ražicích, Kestřanech a Putimi a také u Policie ČR – obvodního oddělení Protivín. Všem jmenovaným patří velký dík nejen ode mne jako organizátora akce, ale i od všech ostatních účastníků. A naopak můj osobní dík patří všech účastníkům tábora, kteří kromě obvyklých nástrah počasí a všech ostatních obvyklých problémů skvěle zvládli i novinářské nájezdy. Všichni výše jmenovaní přispěli k získání cenných podkladů důležitých nejen pro budoucí hospodaření rybářů i ochranářů a povinné hodnocení vývoje v ptačí oblasti Natura 2000, ale i pro zvýšení úrovně poznání o jednotlivých druzích ptáků a také
o jejich funkci v rámci celého ptačího společenství. Děkuji proto všem, ať už se osobně zúčastnili nebo jen napomohli zorganizování akce.
A nakonec chceme všichni moc poděkovat řežabineckému otci zakladateli dr. Karlu Peclovi z Prácheňského muzea, který nás všechny prvních 26 let učil milovat ptáky i Řežabinec, a jehož pomocná ruka je stále a kdykoliv připravená, i když už nás přímo nevede. RNDr. Jiří Šebestian, CSc., Přírodovědecká fakulta JU
Tab. 1: Deset nejčastěji chytaných druhů v průběhu 32 let odchytů na Řežabinci
Tab. 2: Zajímavé a vzácné druhy ptáků okroužkovaných během 32 let konání kroužkovací akce Acrocephalus na rybníku Řežabinec
36/
Paul Wallace:
Volby jsou pro demokracii důležité, nikoli dostačující
Z přednášky na FF JU Filozofická fakulta ve spolupráci s Akademickým klubem SVU a velvyslanectvím Spojených států amerických v Praze pořádala dne 1. 10. 2008 přednášku prof. Paula Wallace, emeritního profesora University of Missouri. Tématem přednášky bylo aktuální téma zásadní nejen pro Spojené státy, ale pro celou světovou politiku: americké prezidentské volby po stranických sjezdech. Paul Wallace je profesorem politických věd a předmětem jeho vědeckého zájmu se stala především oblast jižní Asie, konkrétně Indie. Je nositelem řady prestižních ocenění a autorem mnoha knih, mj. India´s 2004 Elections: Grass-roots and National Perspectives (2007). Ve své přednášce pronesené na půdě Filozofické fakulty JU představil současnou situaci prezidentského boje v USA a jeho hlavní aktéry. Oba prezidentské kandidáty, Baraca Obamu a Johna McCaina, uvedl jako výrazné osobnosti, jejichž odlišné životní příběhy shodně apelují na nejlepší hodnoty Spojených států, symbolizují je však různým způsobem. Především na základě osobních, resp. politických kvalit obou kandidátů pak nastínil Wallace strategii jejich politického souboje.
Z přednášky prof. Paula Wallace
foto archiv FF JU
Klíčovým momentem je výběr viceprezidentů, který fakticky vyvažuje mediálně proklamované slabiny obou kandidátů. Ty byly v případě Baraca Obamy shledávány především v jeho nezkušenosti v oblasti zahraniční politiky, z čehož vycházel Obamův výběr Josepha Bidena, předsedy senátní komise pro zahraniční vztahy. McCainova sázka na Sarah Palinovou, guvernérku státu Aljaška, byla pro mnohé velmi překvapivá, ale v politickém ohledu zcela logická: téměř neznámá guvernérka Palinová má podle Wallace svými rétorický-
mi schopnostmi i mládím vyvážit slabší řečnické kvality i vyšší věk, které jsou prezentovány jako slabiny Johna McCaina. Dále profesor Wallace naznačil, že svou roli v případě McCainova výběru mohla hrát rovněž snaha oslovit zklamané voličky Hillary Clintonové, tato strategie se však podle předvolebních průzkumů ukázala jako mylná. Palinová totiž svými názory reprezentuje konzervativní republikánské voliče, což rozhodně nemohlo nalákat demokratické příznivce Clintonové. Smířilo to však tradiční republikánské kruhy nespokojené s kandidaturou Johna McCaina. Velice důležitou součástí amerických voleb jsou televizní debaty kandidátů na prezidenta a viceprezidenta. Současná politická situace v USA, jak potvrdil Paul Wallace, nahrává především charismatickému Obamovi, neboť americké voliče zajímá téměř výhradně aktuální finanční krize jejich země, kterou je podle nich schopen lépe řešit právě demokratický kandidát. Tomu nasvědčují aktuální volební preference, které favorizují právě Obamu.
Prof. Wallace se rovněž pokusil posluchačům přiblížit složitý volební systém Spojených států, který činí prezidentské volby nejen zdlouhavými, ale také velmi nákladnými. Hovořil o základní strategii kampaně obou hlavních týmů, které soustředí své lidské i finanční zdroje především ve státech, kde jsou preference obou kandidátů vyrovnané. Letošní volby jsou pozoruhodné rovněž z hlediska jejich financování: demokraté netradičně získali více finančních prostředků než republikáni, a to především díky výjimečné schopnosti Obamova týmu využít možností nejmodernější internetové komunikace. Následná diskuse se zaměřila na roli genderu, rasy a náboženství v aktuální prezidentské kampani i na obecnější otázku volebního systému v USA. Svou přednášku ukončil Paul Wallace slovy: Volby jsou pro demokracii důležité, nikoli dostačující – nejdůležitější totiž je, jak se vláda i lidé po volbách ujmou toho, co z nich vzejde. Volby jsou začátek, nikoli konec.
37/
Mgr. Veronika Broučková, Ph.D., Mgr. David Skalický, Ústav bohemistiky FF JU
Proměny diskursu české marxistické historiografie Z vědecké konference FF JU Ve dnech 1. – 3. října 2008 se v prostorách Státního okresního archivu v Českých Budějovicích uskutečnila vědecká konference na téma Proměny diskursu české marxistické historiografie pořádaná Historickým ústavem Filozofické fakulty Jihočeské univerzity ve spolupráci s výše zmíněným archivem. Konference na téma z moderních dějin domácí historiografie se zúčastnila celá řada vědeckých pracovníků nejen z Jihočeské univerzity, ale také z dalších vědeckých pracovišť České republiky, zejména filozofických fakult v Praze a Hradci Králové, Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR či Ústavu pro studium totalitních režimů, a také ze zahraničí (Bratislava, Viterbo). Program konference byl zahájen ve středu 1. října proslovem rektora Jihočeské univerzity prof. PhDr. Václava Bůžka, CSc., na který navázal úvodní referát organizátora celé akce doc. PhDr. Bohumila Jirouška, Dr. (Česká marxistická a marxisticko-leninská historiografie. Diskurs a možnosti výzkumu jeho proměn). Konference byla rozdělena do celkem čtyř tematických celků, které se však vzájemně prolínaly. V prvním celku nazvaném Mezinárodní souvislosti a paralely zazněly příspěvky Vojtěcha Kyncla (Obraz Spolkové republiky Německo a Německé demokratické republiky v české historiografii padesátých let), Marco Paolina (Die italienische marxistische Geschichtsschreibung und die Geschichtsschreibung der DDR), a Dagmar Blümlové (Sovětská diskuse o pojmu národ). Druhý obsáhlejší „blok“ Nástup marxismu do české historiografie obsahoval referáty Hany Kábové (Mladý Jan Pachta), Ladislava Švadleny (Václav Kopecký jako ministr ideolog v letech 1948-1953), Markéty Deváté (VŠPHV jako nástroj implementace sovětského školství v ČSR 1948-1953), Zdeňka Rubeše (Folkloristika v angažované literatuře 50. let 20. století) a Jana Randáka (Vstup marxleninské historiografie do veřejného prostoru – Betlémská kaple jako místo paměti a symbol objevené tradice). Moderátor bloku Tomáš Hermann pak doplnil i informace o rektoru VŠPHV Ladislavu Štollovi. Třetí tematický blok zkoumal oblast Vědy a ideologie. Zde prezentovali své práce Adam Hudek (Vytváranie marxistickej periodizácie československých dejín v 50. rokoch 20. storočia), Vítězslav Sommer (Tři fáze stranické historiografie 50. a 60. let), Jakub Rákosník (Kategorie třídy v mar-
xistické historiografii), Dalibor Vácha (Některé aspekty reflexe československých legionářů marxistickými historiky), Jan Mervart (Koncept dějin Roberta Kalivody a přijetí jeho Husitské ideologie v odborné veřejnosti), Miroslav Novotný (Dějiny školství a vzdělanosti v české marxistické historiografii) a Jitka Rauchová (Modifikace způsobů prezentace dějin divadelní avantgardy v 50. a 60. letech 20. století). Závěrečný blok Věda a ideologie – Osudy vědců a jejich díla naplnily příspěvky Milana Ducháčka (Vladyka Dětenický z Dědic. Václav Chaloupecký jako strážce odkazu meziválečné historiografie), Pavla Holáta (František Roubík versus František Graus, aneb jak se stal „buržoasní“ a nikoliv marxistický historik členem-korespondentem ČSAV), Romana Šperňáka („Se soudružským pozdravem zůstávám dál“. Rok 1968 v životě a díle historika Václava Krále), Jiřího Dvořáka (Teorie a metodologie práce Bohumíra Janouška v knize Revoluční tradice jižních Čech – 1971) a na jeho závěr vystoupil František Bahenský s referátem Otakar Nahodil a marxistická etnografie jako historická disciplína. Ke kladům konference patřila možnost – výrazně všemi účastníky využitá – o jednotlivých referátech diskutovat. Témata v referátech zdůrazněná nebo jen naznačená byla podrobena mnohdy velmi důkladnému rozboru při následujících diskusích. Ať už hned vzápětí na pohostinné půdě Státního okresního archivu nebo posléze v podvečerních hodinách v prostředí méně formálním. Referáty se zabývaly celou řadou témat z období let 1945-1989, i když hlavní těžiště většiny z nich leželo v první polovině tohoto období. Konferenci samotnou uzavřel v pátek 3. října přípitkem PhDr. Pavel Král, Ph.D., děkan Filozofické fakulty Jihočeské univerzity, který poděkoval všem zúčastněným a připomněl konání další vědecké konference pořádajícího pracoviště Ein Bruderzwist im Hause Habsburg (16081611) v Českém Krumlově ve dnech 13. - 15. října 2008. Doc. Dagmar Blümlová zároveň pozvala přítomné na vědecké sympozium Prezentace a reprezentace české vědy a kultury v prvním desetiletí samostatného státu (1918-1929), které se uskuteční v Českých Budějovicích 23. a 24. dubna 2009. Konference, které se z větší části účastnili historikové nastupující generace, jistě prokázala, že zvolené téma patří k těm, kterých stojí za to si všímat, a že se daří zvolna poodhalovat skutečnosti, které jako kdyby stále byly v české historiografii tabu. Hmatatelným výsledkem setkání nejen českých historiků na počátku října v Českých Budějovicích bude kniha, která by měla být vydána ještě do konce tohoto roku.
38/
PhDr. Dalibor Vácha, student doktorského studia, Historický ústav FF JU
FYZIKA: už ne povolání? Anita Mehta Anita Mehta je profesorkou fyziky v Národním centru pro základní výzkum v přírodních vědách S. N. Boseho v Kalkatě (S. N. Bose National Center for Basic Science). Článek je přeložen z originálu Physics: No longer a vocation? Physics Today, June 2008, str. 50. Physics Today je diskusní časopis vydávaný jednou měsíčně American Institute of Physics. Článek byl publikován s laskavým svolení American Institute of Physics. Pro Jihočeskou univerzitu jej přeložil doc. RNDr. Dalibor Štys, CSc., ředitel Ústavu fyzikální biologie JU v Nových Hradech. Fyzikové zašlého zlatého věku by snadno mohli být umělci. Fyzika ještě nebyla profesí, dělala se pouze ve volném čase. Například Albert Einstein ji dělal při zaměstnání na patentovém úřadě. Fyzika byla akceptována v mnohém směru podobně, jako když je dnes vědec ve volném čase spisovatelem. To samozřejmě znamenalo, že jen ti, kdo se cítili povoláni, se dobrovolně podrobovali přísnosti a požitku dlouhých hodin abstraktního myšlení a diskusí, za něž nebyla žádná odměna, kromě uspokojení hluboké duševní potřeby. Peníze přicházely ze světských činností. Povýšení a odměny se neočekávaly za něco, co bylo, koneckonců, spíše radost než práce. Na skupině fyziků z povolání bylo v našich představách až něco zednářského, v jejich odměně intelektuálním uspokojením a exkluzivitou. Představuji si je jako divoce hrdé obyvatele svého povýšeného nebe, kteří bojovali do posledního dechu za přesnost a správnost svých myšlenek a nikdy se nesnížili k vzájemnému kopírování.
Profesní fyzikové, kterým fyzika přinášela jak kreativní podněty, tak živobytí, se na svou dráhu vydali s vysokými ideály. Pamatuji se, jak jsem ve svých dvaceti letech řekla svému otci, který se z matematika stal sociálním aktivistou, že se chci zabývat fyzikou proto, že je dostatečně objektivní, aby se zabývala pouze svým cílem, že je apolitická. Jeho úsměv mne rozčiloval stejně jako slova, kterými jej doprovodil: „Jsi ještě mladá. Až vyrosteš, zjistíš, že žádná věž není udělána z tak čisté slonoviny, aby do ní politici nemohli vstoupit.“ Samozřejmě, že jsem ho zasypala důvody, které mi pomáhaly uspět v řadě fyzikálních seminářů v dalších letech, a neotřesitelnou arogantní sebedůvěrou mého mládí. Moje univerzitní roky v Kalkatě v 70. letech a v Oxfordu v 80. letech mne v mém idealismu plně podpořily. Mí nejlepší profesoři měli úžasnou integritu a brilantní intelekt. Cítila jsem, že je privilegiem vstupovat do jejich světa při dlouhých hodinách studia ve srovnání s lidmi v „jednodušších“ disciplínách. Poznání bylo vše, co se počítalo v tomto pohádkovém světě. O politice jsem stále nevěděla nic. Když jsem po absolutoriu dostala nabídku na práci na nejlepší indické ekonomické univerzitě, odmítla jsem ji s odporem se slovy, že zkorumpovaný svět obchodu není nic pro mne. Za svých studentských let na Prezidentské koleji v Kalkatě mi fyzici připadali jako renesanční intelektuálové s klíčovou rolí v kultuře své doby. Bylo to pravda i pro mé spolužáky. Všeobecně nejlepší studenti na naší elitní koleji byli fyzici – kromě toho, že byli vynikající debatéři, byli také talentovaní hudebníci a sociální aktivisté. Tento obraz se na Oxfordu příliš nezměnil, naši instruktoři byli často výjimeční, někdy excentričtí, ale vždycky mnohostranní lidé s řadou nápadů. Měli jsme pocit, že žijí svůj sen, naplňují své poslání a mohou excelovat v jakékoliv profesi, kterou si vyberou.
Přímo před očima
Současná exploze relativity a kvantové teorie postavila fyziku pevně a neodvolatelně do řad profesí. Více a více lidí bylo přitahováno příslibem kreativity, který dávala kariéra fyzika. Fyzikální instituty byly zakládány a rozšiřovány, aby uspokojily příliv nových zaměstnanců.
Přesto se nám, pomalu a záludně, začala naše profese měnit před očima. Fyzici se stále více specializovali s tím, jak jednotlivé obory byly stále více nepochopitelné pro kolegy pracující v sousední specializaci. Technologie a jejich aplikace obsazovaly to, co tradičně byla oblast originálních myšlenek a přesných argumentů. Velké otázky začínaly být považovány buď za vyřešené, nebo za neřešitelné. Pro nás postdoktorandy začínalo být jasné, že pro většinu zaměstnavatelů jsou jejich drahé nástroje hodnotnější než originální myšlenky. Elegantnější kariérní plán byl řešit určitý úzký problém pro potenciálního zaměstnavatele, než se snažit sám vyhledávat nové širší
39/
souvislosti. Jen velmi šťastná minorita postdoktorandských výzkumníků si mohla dovolit luxus snění mezi dřinou na univerzitě a požadavky trvalého fakultního místa. Jako mladý postdoktorand v Cambridge, kterému bylo dovoleno snít vzácně osvíceným vedoucím práce, rozhodla jsem se pracovat na fyzice pískových zrn. Stále na tuto nebezpečnou dobu vzpomínám jako na nejlepší období své výzkumné kariéry. Většina mých současníků nebyla tak šťastná, byli svázáni do kazajky předčasné specializace. Převaha těchto typů kariéry má globální důsledky. Například málokterý fyzik měkké kondenzované fáze by byl schopen absolvovat základní zkoušku z teorie strun. Ačkoliv specializace je nevyhnutelným důsledkem obrovských pokroků, které jsme udělali, přináší s sebou nebezpečí intelektuálního relativismu, které bylo tradičně spojováno s humanitními obory. Totiž pocit, že současně existují soupeřící reality. Proč užívám slovo „nebezpečný“? Protože fyzika je předurčena k tomu, aby byla přímočará, protože je založena na základních zákonech přírody, protože nejednoznačnost fyziky znamená jedině nekompletní pochopení pozorovaného jevu. Přetrvávající dialektika, jako mezi náboženskými nebo politickými názory, je koncepčně nepřípustná v debatě o fyzikálních základech vesmíru.
zabývá. (Vědci v sociálních vědách bývají nejvíce postiženi takovým zacházením, naštěstí pro ně se takové výsledky vyskytují spíše ve fyzikálních než sociologických časopisech.) Takové nastavení mysli, vhodné pro pásovou výrobu, znamená, že články ve fyzikálních časopisech už nemusí být založeny na originálních myšlenkách. Úplně stačí, že se na daný problém použije nová sada nástrojů, že řešení je dosaženo v řádu přesnosti, která odpovídá jeho vnitřní prázdnotě. Přeměna personálu na člověka z výrobní linky s sebou nezbytně přináší jednosměrné mysli spíše než osoby širokého zájmu z minulých let. Čím jsou posledně jmenovaní vzácnější, jejich aktivní vylučování vytváří profesionální klima, v němž nádech širšího nadhledu je daleko více věcí osobního rozhodnutí, než nutný předpoklad k dalšímu postupu. Ačkoliv je toto nejspíše pravda ve všech vědeckých disciplínách, je to zvláště nepříjemné ve fyzice. Esoterický charakter našich objektů zájmu je pro společnost těžko pochopitelný a ještě méně je schopna je zhodnotit. Vše tedy závisí na důkladné evaluaci zevnitř disciplíny. Zatím si vytváříme svět, kde se naše vychvalovaná vláda cíle, naše republika objektivity, vytrácí.
Tento předpoklad samozřejmě nezabraňuje stále častějšímu výskytu podobné dialektiky v mnoha oblastech fyziky. Fyzici mimo určitou dílčí oblast vědí často velmi málo o kontroverzních bodech v jeho teoretických základech. To vede, v oblasti fenomenologie, k nejasným příměřím, spolužití protichůdných názorů v zájmu míru. V mnoha oborech experimenty, starobylý nástroj potvrzování a vyvracení teorií, jsou buď těžko dostupné nebo umožňují protichůdné interpretace. Počítačové simulace, které dnes nahrazují skutečné experimenty, jsou ještě tvárnější. Chyby v posuzování se dějí přes nejupřímnější úsilí nezaujatých rozhodčích. Mnohé jazyky v naší babylónské věži jsou vzájemně nepochopitelné, mluví jimi jen zasvěcenci. Rozšíření technologie pouze napomáhá růstu odcizení ve fyzice. Ačkoliv technické pokroky, experimentální i výpočetní, byly určitě užitečné pro výzkum doposud nedostupných problémů, a přestože základní fyzika motivovala některé klíčové technologické pokroky dneška, technika občas zůstává svým vlastním koncem. Neosvícený výzkum zkamenělých objektů zájmu často vychází spíše z posedlosti než z vědomí cíle. Co je ale horší, fyzikální nástroje bývají bez rozdílu užívány k výrobě povrchních pozorování ve zcela odlišných disciplínách, často bez ponětí, co je známo, co není známo, či čím se daný obor vůbec
Business s malými výnosy Výsledky těchto změn jsou zjevné v antropologii a psychologii naší profese. Fyzika se transformovala z profese řízené myšlenkami a představivostí na něco mezi zaprášenou akademií a monotónním průmyslem. Opakujeme, kritizujeme a zpřesňujeme, místo abychom snili, představovali si a tvořili. Nejlepší mladí lidé hlasují nohama, odcházejí. Nejlepší fyzici po celém světě jsou zkoušeni snižováním počtů dobrých studentů, kteří se rozhodují dělat fyziku. Zajisté je při jemném rozlišení počet odcházejících studentů
40/
rozdílný v každé zemi, disciplíně i instituci, ale hlavní důvod je jistě nejen v materiálním ohodnocení, ale i v tom, že klesá kreativní náboj oboru a intelektuální kvalita těch, kdo ho provozují. Je ironií, že se fyzika pro některé osoby vrací ke svému poslání. Občas se v adrese objevují dedikace, které zahrnují třeba i velké finanční instituce. Spíše než něco takového odsuzovat, myslím, že fyzikové by měli uvážit důvody, které jistě nejsou pouze materiální. A vážit si toho, že jsou lidé, kteří milují fyziku natolik, že jí věnují svůj volný čas.
Hostující profesor na PřF JU prof. Hynek Burda publikoval v prestižním vědeckém časopise PNAS V zářijovém čísle prestižního vědeckého časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences of USA (PNAS) vyšel článek Magnetická orientace skotu a jelenovitých při pastvě a odpočinku. Jedním z autorů je prof. RNDr. Hynek Burda, CSc., hostující profesor na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity. Článek vyvolal ve světě obrovský ohlas - během týdne po tiskovém prohlášení vydavatele a zveřejnění článku informovalo o výsledcích v hlavních večerních zprávách 6 německých televizí, 2 rakouské, 1 švýcarská a BBC. Interview bylo telefonicky poskytnuto zhruba třiceti rozhlasovým stanicím. O článku referovaly všechny významné americké, anglické, německé deníky a týdeníky. Anotace článku
Exodus nejlepších vede k dominanci těch ostatních. S výsledky zničujícími pro stav duše. Skličujícími anekdotami se to jen hemží. Jejich společným tématem je dušení cíle politikou. Vypráví se o akademicích, kteří baví editory žurnálů a doufají na snadnější přijetí článku, profesorech, kteří si sami zvyšují platy na základě svých publikací, impresáriích, kteří létají kolem světa s Power Pointovými prezentacemi, které pro ně připravil někdo jiný, o zákulisním lobování, jenž doprovází většinu ocenění. A existují ještě podlejší historky, jejichž uvedení by snížilo ducha tohoto článku. Ale zdá se, že jsou dost významné, aby vedly národní akademie k vytvoření etických komisí. Zbývá jen vyčkat, kolik úspěchů zaznamenají. Současný stav vede k poměrně depresivním úvahám o stavu fyziky a fyziků. Nepoctivost není nikdy ospravedlnitelná, ani v ostrém světě bussinessu, ačkoliv výnosy ve světě firem by ji mohly přitahovat. Ale, a to je největší záhada, jaký je důvod k podvodům a korupci na tak malé úrovni jako je akademická fyzika? Je to tak, že od té doby, co se fyzika stala profesí z povolání, stala se také bussinessem s velmi malými výnosy?
Jednoduché neinvazivní metody (tj. analýza satelitních snímků, terénní sledování a zaměřování jeleních a srnčích zálehů na sněhové pokrývce) prokázaly u skotu (n=8510) na 308 pastvinách Evropy, Severní a Jižní Ameriky, Asie, Afriky a Austrálie a u pasoucí a odpočívající jelení a srnčí zvěře (n=2974) na 241 lokalitách České republiky, preferenční směřování osy těla v severojižním směru. Přímé pozorování srnčí zvěře při pastvě a odpočinku pak prokázalo signifikantně častěji než náhodné směřování těla přímo k severu. Protože vliv větru a slunce byl vyloučen, nejpravděpodobnější příčinou této skutečnosti byla shledána magnetická orientace. Magnetický sever byl přesnějším vektorem než sever geografický. Výsledky studie byly prováděny na dostatečně velikém vzorku a byly statisticky vysoce průkazné (testy kruhové statistiky pro osové směry: Rayleigh Test Z a Rayleigh Test p). Výzkum magnetické orientace velkých sudokopytníků otvírá nové horizonty pro studium obecné magnetorecepce či aplikované etologie (chov zvířat, welfare) a vyzývá neurofyziologii a biofyziku k vysvětlení doposud neznámých mechanizmů.
Kdyby žil můj otec, změnil by, vztekle jako vždy, svůj úsměv na úšklebek. Už by mne nemusel přesvědčovat o všudypřítomnosti politiky, křehkosti slonovinových věží a úpadku ušlechtilosti v profesi, která už není posláním. Autorka článku prof. Anita Mehta, překlad doc. RNDr. Dalibor Štys, CSc.
41/
-red-
Rád diskutuji nad obtížnými tématy
dna. Ale očekávám, že již v příštím roce bude světové hospodářství mnohem stabilnější.
Rozhovor s velvyslancem USA v ČR panem Richardem W. Graberem
Změní podle Vás současná ekonomická krize geopolitické uspořádaní světa? Někteří komentátoři mluví o konci unipolárního světa a nástupu světa „nonpolárního“ či postamerického.
Po oficiálním přijetí na půdě Jihočeské univerzity pronesl pan velvyslanec Richard W. Graber přednášku na téma „Společenská odpovědnost firem a transparentnost“. Po přednášce souhlasil s poskytnutím rozhovoru pro univerzitní časopis.
Velké světové ekonomiky, mezi něž patří USA, Čína, Indie a také Evropa jsou jedním ohromným trhem, a tudíž si nemyslím, že žijeme v unipolárním světě. Rozhodně se však domnívám, že žijeme ve světě ekonomiky a problémy na jednom místě mohou ovlivnit zbytek světa.
V návaznosti na Vaši přednášku bych se rád zeptal, jak hodnotíte současný stav ekonomiky USA a jaká je Vaše prognóza jejího vývoje v nejbližších měsících? Finanční krize, která se rozšířila ve Spojených státech a nyní i ve světě, je samozřejmě velmi nepříjemná. Naše vláda velmi usilovně pracuje na krocích, které by situaci stabilizovaly. Mám na mysli především kroky prezidenta směřované na přesunutí vládních zdrojů. Podobné reakce přicházejí z evropských států jako jsou Francie, Německo, Velká Británie a dalších míst, tuto zemi nevyjímaje.
Přednáška velvyslance USA Richarda W. Grabera na téma Společenská odpovědnost firem a transparentnost foto -jv-
Je o Vás známo, že se rád účastníte debat se studenty. Dokázal byste v obecné rovině porovnat české a americké univerzitní studenty - co mají společné a v čem jsou rozdílní?
Není pochyb o tom, že to je obtížné, ale věřím v sílu amerického ekonomiky. Situace se podle mne stabilizuje, možná ne hned, ale také to není otázkou vzdálené budoucnosti. Věřím, že tuto krizi překonáme. Ve Spojených státech začala problémem s hypotékami. Lidé byli možná o něco nenasytnější, než bylo správné, a to způsobilo problémy. Reakce mé vlády byla nicméně smělá a přiměřená vážnosti situace a domnívám se, že situaci nakonec uklidní. Rovněž se domnívám, že bychom neměli mít strach, i když strach je přirozenou reakcí. Kolik času tedy podle Vás bude potřeba ke stabilizaci světové ekonomiky? Bavíme se o měsících. Myslím, že výkyvy ekonomiky nahoru i dolů budou pokračovat, nikdy přesně nevíte, kdy v takovémto cyklu dosáhnete
Myslím, že mají hodně společného. Zde to obvykle chvilku trvá, než se rozpoutá debata, ale jakmile se tak stane, jsou otázky stejné v České republice jako v USA. I dnes jsem dostal některé obtížné dotazy, jako globální oteplování, kjótský protokol, válečné konflikty v Iráku a Afganistánu, všechna současná velká témata. Je skvělé, že na ně mohu odpovídat. Na otázky se snažím odpovídat vždy co nejlépe. Baví mě to a mám mnohem raději diskuse než jen přednášky. Jak hodnotíte postavení českých univerzit a vědců v mezinárodní konkurenci? Čeští vědci jsou po světě dobře známí, jsou velmi talentovaní. Domnívám se, že pokud dojde k dohodě o umístění radarové stanice, zvýší se i možnosti spolupráce mezi Českou republikou a USA ve výzkumu a vývoji technologií. Myslím, že to je ohromná příležitost pro tuto zemi, pro obě země, která povede k dalším pracovním místům a více příležitostem.
42/
Rozhovor vedl Mgr. Jiří Váňa
SOUMRAK PLAGIÁTORSTVÍ? Vydávání cizí práce za vlastní, tzv. plagiátorství, se rozšířilo u studentů všech typů škol, zejména vysokých, po rozšíření internetu. Některé české vysoké školy společně budují počítačový systém, který by nepoctivé studenty nachytal. Je to ale opravdu problém pouze studentů? Za plagiátora byl v minulosti označen dokonce světově proslulý patolog Rudolf Virchow v souvislosti s autorstvím známého postulátu Omnis cellula e cellula (čili každá buňka pochází z buňky). Virchow byl totiž původně silně proti tomuto objevu Roberta Remaka. Brzy náhle změnil názor a popsal tento jev jako nezpochybnitelný fakt ve své nové knize, aniž Remaka citoval. Vtip je ale v tom, že šlo o učebnici, nikoliv o vědeckou knihu, a v učebnicích se i podle současných zvyklostí citace obvykle neuvádějí. Takže Virchow plagiátorem nebyl, naopak jeho renomé prosadilo zmíněný postulát v celém světě. Remakovi totiž tehdy v polovině 19. stolení nepřály geopolitické poměry: byl polský ortodoxní žid v Prusku, které Poláky intenzívně germanizovalo. Před svatbou sice přestoupil na křesťanství, ale k polskému původu se podle historiků prý vždy hlásil. To, že na autorství Remaka někteří autoři učebnic buněčné biologie zapomínají dodnes, je už ale z jiného soudku. Podívejme se do mnoha českých „učebních textů“, tzv. skript, z minulosti a na méně kvalitních vysokých školách i v současnosti. Na rozdíl od stylu psaní Virchowa uvidíme, že tito „autoři“ otevřeli jiná dvoje troje skripta a do těch „svých“ je volně přepisovali. Naštěstí na lepších vysokých školách vznikají nová skripta poctivě, ale studenti nemívají vždy dost času to rozlišovat. Nejde jenom o skripta. Někteří vysokoškolští učitelé napíší článek a po jeho opublikování jej přeloží do jiného jazyka (třeba z češtiny do angličtiny, ale i naopak, z angličtiny do češtiny) a nechají ho vydat jinde. A počet publikací jim narůstá. Jde také o plagiátorství, i když v tomto případě plagiátor kopíruje sebe sama.
napodobují i učitele = plagiátory? Myslím, že ne a že počítačový systém proti studentským plagiátům je zbytečný. Je známa lepší a na špičkových zahraničních vysokých školách vyzkoušená cesta. Tou je 1) kvalitní školitel diplomové práce a 2) výrazně nižší počet přednášek ve prospěch samostatné práce studentů. Pak má učitel více času než třeba jen 5 normovaných (= placených) minut týdně na konzultace s diplomantem a více (= placeného) času i na čtení studentských seminárních prací. Ani sebelepší protiplagiátorský počítačový program nemůže řešit příčinu jevu, tj. buď (často) přetížené, nebo (někdy) odborně neschopné učitele. Zmíněné dva přístupy jsou obtížně slučitelné s představou, že vysoká škola je od toho, aby studenti hlavně biflovali. Znalost základních fakt nelze prominout v žádné vysokoškolské profesi, ale biflování je lákavé jen pro duševně slabší studenty (= šprtouny) a duševně slabší učitele (= předčítače skript). Život ale není, myslím, o přeříkávání naučených textů a vysoká škola má připravovat studenty na profesní život. Na druhou stranu je výborné, že kvalifikační práce naše univerzita zveřejňuje na internetu, a to včetně posudků. Všichni členové komisí si tak mohou přečíst práce předem a rozhodovat kvalifikovaně; to dosud běžné v Čechách a na Moravě není. Dále přísní školitelé nebudou muset už pracně zrazovat své diplomanty od chyb, které v jiné diplomové práci „prošly“ – na webu jsou zveřejněny také posudky. (Na náročných zahraničních univerzitách musejí studenti chyby nejprve opravit, až potom je obhajoba dokončena rozhodnutím pověřeného akademického funkcionáře.) Protože mezi stylem vysokoškolské výuky v ČR a na předních světových univerzitách je nezřídka dramatický rozdíl, bude asi třeba u nás potlačit zbytečné činnosti, jako je třeba statistika o počtu jedniček, a začít modernizovat styl výuky. Na mladé a v rámci ČR poměrně úspěšné Jihočeské univerzitě by to mohlo být snazší než na kamenných univerzitách i než na nových, ale zaostávajících vysokých školách. Prostě jít ve stopách Virchowa, dodnes celosvětově uznávané autority, a bezprostředně studentům zobrazovat aktuální stav oboru. Studenty učit také dobývat a analyzovat informace.
Mezi plagiátorství českých vysokoškolských učitelů patří také kopírování sylabů, a někdy dokonce celých studijních programů. Když vysokoškolský kantor nezná dobře předmět, který chce nebo musí učit, nezřídka si stáhne sylabus z internetových stránek jiné vysoké školy. V čem je rozdíl od studenta, který si podobně stáhne seminární „práci“ z internetu? „Špatné příklady kazí dobré mravy“, říkal už Pavel ke Korintským. Lze pak vinit studenty, že
43/
prof. RNDr. Josef Berger, CSc., Zdravotně sociální fakulta JU
Letní školy na Jihočeské univerzitě Fakulty a ústavy Jihočeské univerzity pravidelně nabízejí zájemcům z řad studentů i veřejnosti letní kurzy a školy. V letošním roce bylo na Jihočeské univerzitě připraveno takových škol a kurzů celkem osm - 2 kurzy na ÚFB Nové Hrady, 1 kurz na PřF JU, 1 kurz na PF JU, 1 kurz na VÚRH JU, 2 kurzy na ZF JU a Letní škola FF JU. Ústav fyzikální biologie JU v Nových Hradech nabídl dva letní kurzy – středoškolským studentům určené Letní akademické kurzy a Scholu ludus pro vysokoškoláky. Osmý ročník Letních akademických kurzů byl realizován v termínu od 29. 6. do 26. 7. 2008, cílem akce bylo umožnit nadaným studentům vyzkoušet si systematickou vědecko-odbornou práci a získat nové znalosti i zkušenosti v oblasti biofyziky, biochemie, bioinformatiky a biotechnologií živých systémů. Schola ludus, která se uskutečnila ve stejném termínu jako Letní akademické kurzy, nabídla vysokoškolským studentům i absolventům možnost pracovat na vlastním vědeckém projektu. Pro studenty středních škol zorganizovala Přírodovědecká fakulta JU druhý ročník Týdne se současnou biologií. Uskutečnil se od 30. 6. do 5. 7. 2008. Zájemci si měli možnost vyzkoušet metody moderní biologie při řešení konkrétních modelových problémů. Pedagogická fakulta JU ve spolupráci s vídeňskou univerzitou zorganizovala letní školu nazvanou Sommerkolleg 2008 (1. – 20. 7. 2008). V rámci letní školy se stejně početné skupiny českých a rakouských účastníků (18 studentů v každé skupině) učily paralelně jazyk druhé země. V dopoledních hodinách byl na programu intenzivní čtyřhodinový jazykový kurz, odpolední program se skládal z volitelných seminářů a doprovodných akcí (exkurze, autorská čtení). Talentovaným studentům středních škol byla určena 1. letní rybářská škola, kterou ve dnech 7. – 18. 7. uspořádal Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický JU ve Vodňanech. Deset studentů z Prachatic, Prahy, Strážnice, Příbrami, Havlíčkova Brodu, Karviné, Podbořan a Vodňan absolvovalo v průběhu dvou týdnů řadu přednášek a praktických cvičení. Zemědělská fakulta připravila pro zájemce dvě letní školy - mezinárodní letní školu Multifunctionality of Organic Farming in Less Favoured Areas a Letní školu krajinné ekologie.
Poslední nabízenou akcí byla sedmnáctá Letní škola slovanských studií, která se uskutečnila od 25. 8. do 12. 9. 2008. Připravila ji Filozofická fakulta JU. Třítýdenní škola byla určena zahraničním zájemcům o český jazyk – studentům bohemistiky, učitelům, překladatelům atd. Účastníci, rozdělení do skupin podle stupně znalosti českého jazyka, absolvovali intenzivní jazykový kurz doplněný o výběrové semináře. Odkazy: Letní škola slovanských studií FF JU: http://www.ff.jcu.cz/education/lsss/ Letní akademické kurzy a Schola ludus ÚFB JU: http://www.umbr.cas.cz/res/biofyzika/LK-NH.htm Týden se současnou biologií PřF JU: http://www.osel.cz/index.php?clanek=3472 Sommerkolleg 2008 PF JU: http://www.pf.jcu.cz/misc/sommerkolleg08.php 1. letní rybářská škola: http://www.vurh.jcu.cz/ index.php?Itemid=167&id=189&option=com_c ontent&task=view&lang=cz Mezinárodní letní škola Multifunctionality of Organic Farming in Less Favoured Areas”: http:// summerschools.jcu.cz/summer-schools/multifuncionality-of-organic-farming-in-less-favoured-areas Letní škola krajinné ekologie: http://letni-skola-ke.webgarden.cz/
Letní školy 2008 na Nových Hradech O letních školách Schola ludus pro vysokoškoláky a Letních akademických kurzech pro středoškoláky bylo v minulých letech napsáno mnohé, takže bych snad nejspíš odkázal na starší čísla univerzitního časopisu a jeho předchůdců. Na Ústavu fyzikální biologie pořádáme tyto kurzy již od roku 2002, přičemž letos se jich zúčastnilo více než 62 studentů z 9 zemí. Z pohledu odborného garanta mohu říci, že úroveň práce i prezentace výsledků jak vysokoškoláků, tak zejména středoškoláků, byla neuvěřitelně vysoká. Zcela jistě by obstáli na kterékoliv zahraniční univerzitě, ostatně to opakovaně potvrdila například profesorka Jannette Carey z Princetonu nebo docent Jost Ludwig z Bonnu, kteří je v Nových Hradech i na domovských univerzitách vedli. Ti, co jsou s námi i během roku ve styku, ostatně svou mezinárodní kvalitu potvrzují na zahraničních stážích i konferencích opakovaně.
44/
Zejména středoškoláci, dnes počítaní především jako „kusy“ při přijímacích řízeních na střední i vysoké školy, zde dokazují ohromné pracovní nasazení a skvělé individuální schopnosti.
Další týdny (směs odborných přednášek)- spokojeno 45 %, částečně spokojeno 48 %. • Volný čas S organizací volného času bylo spokojeno téměř 70 % osob. Větší podíl sportu by preferovalo 31% účastníků, více kultury 21 %. Mnoho studentů zaujala dance night.
• Celková organizace letních škol Všichni byli spokojeni, pouze 2 lidé si stěžovali na špatnou informovanost.
• Práce na projektech
Účastníci letních kurzů ÚFB JU na exkurzi foto archiv ÚFB JU
Místo dlouhých slov nabízím shrnutí dotazníku pro účastníky v příloze. Speciálně bych zmínil jen často opakovaný požadavek prodloužení doby letních škol na 5 týdnů v době prázdnin. To je samozřejmě mimo technické a personální schopnosti organizátorů. Hledáme cesty, jak studentům umožnit, aby u nás pracovali celý rok na diplomních pracích. To je většinou limitováno organizací bakalářského a magisterského studia na jejich domovských univerzitách a fakultách. I studentům nejvyšších ročníků gymnázií by se dalo ledacos nabídnout. Na závěr musím poděkovat všem organizátorům v čele s Karlem Roháčkem, René Žákem a Marcelou Pokornou, všem školitelům i technickým pracovníkům. doc. RNDr. Dalibor Štys, CSc., ředitel ÚFB JU ÚFB JU: Shrnutí výsledků dotazníku • Zaměření studentů 43 % biologie 17 % informatika 15 % fyzika 11 % chemie matematika jen 2 %
• Délka letních škol Studenti chtějí co nejdelší letní školy, téměř polovina (48 %) by uvítala prodloužení na 5 týdnů. Současný stav (4 týdny) vyhovuje 41 %.
• Exkurze Spokojeno 38 %, částečně spokojeno také 38 %. Velmi často jsou požadovány exkurze na zahraniční instituce.
• Přednášky 1. týden (Ota Jelínek) - spokojeno 62 %, ostatní částečně.
Úroveň projektů: 45 % vysoká, 52 % optimální Úroveň školitele: 79 % vynikající, 21 % průměrný Připravenost projektu: 59 % vynikající, 34 % dostatečná, 7 % nedostatečná Všichni zde chválili především získané odborné poznatky a zkušenosti práce na projektech. Pouze 2 hodnotící si stěžovali na přístup svých školitelů.
• Návrhy a připomínky - pochvala malířského a tanečního ,,workshopu“ - více exkurzí - méně fyziky a více biologie (biochemie) - KAREL FOREVER! jinak to jde do kopru Myslím, že to byla od všech zúčastněných velmi dobře odvedená práce, o čemž svědčí i fakt, že 62 % dotázaných se chce příští rok opět zúčastnit. Zpracoval René Žák
Mezinárodní letní škola Multifunctionality of Organic Farming in Less Favoured Areas Česká republika, zastoupená Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, se stala v první polovině letošního července garantem mezinárodní letní školy, kterou každoročně organizuje ENOAT (European Network of Organic Agricultural Teachers). Organizátorem akce byli pracovníci katedry agroekologie Zemědělské fakulty, pedagogickou a materiální podporu a prostory poskytla Přírodovědecká fakulta JU. Stěžejním tématem kurzu byla environmentální funkce zemědělství v krajině, ochrana přírodních zdrojů - vody, půdy, vzduchu a biodiverzity. Na ni navazovalo hodnocení estetické a rekreativní funkce krajiny a hodnocení úrovně a forem využívání komparativních výhod stanoviště ekologicky hospodařícími zemědělskými podniky z hlediska produkční schopnosti i mimoprodukčních funkcí. Letní školy se zúčastnilo 26 studentů z 11 zemí (Holandsko, Itálie, Polsko, Slovinsko, Rumun-
45/
sko, Čína, Indonésie, Malajsie, Bolivíe, Filipíny a Česká republika). Intenzivní kurz probíhal pod vedením domácích lektorů (prof. H. Šantrůčková, prof. M. Šimek a prof. J. Hejzlar z Přírodovědecké fakulty, Ing. J. Moudrý, Ph.D., a doc. J. Boháč ze Zemědělské fakulty, doc. E. Cudlínová a dr. D. Škodová-Parmová z Ekonomické fakulty JU a další). Zahraniční lektoři přijeli z USA (prof. W. Lockeretz z Tuft University of Boston), z Německa (prof. Peter von Fragstein z University v Kasselu-Witzenhausenu – prezident ENOAT), z Polska (prof. E. Rembialkowska a její kolegové doc. K. Kucińska a prof. G. Lesiński z Warsaw University of Life Sciences) a ze Slovinska (doc. M. Bavec z University of Maribor). Přednášky byly doplněny odbornými exkurzemi do CHKO Blanský les, NP Šumava a na ekologické farmy Borová a Rančice v Blanském lese zaměřené na revitalizaci krajiny a využívání volného času, na farmy Slunečná, Branišov a Bílsko na Šumavě, které zpracovávají bioprodukty a rozvíjí zajímavé formy agroturistiky a nakonec na velkofarmu Bemagro v Malontech u Kaplice, která prochází konverzí na ekologický systém hospodaření na ploše přes 2 000 ha. Výhodou bylo, že domácí lektoři dobře znali terénní pracoviště, protože na většině z nich provádějí řadu let experimenty, absolvují exkurze se studenty, vedou diplomové práce či jiným způsobem s nimi spolupracují. Studenti si na počátku kurzu vybrali jedno ze sedmi nabízených témat připravených domácími lektory, kterým se ve 3-4 členných týmech po celou dobu konání letní školy intenzivně zabývali. Během exkurzí v terénu sbírali vzorky či požadovaná data a následně je v laboratořích či učebnách zpracovávali. Na závěr kurzu prezentovalo všech 7 týmů své projekty a obhajovalo výsledky své práce. Certifikáty s potvrzenými 6 kredity předali na závěr kurzu zástupci pořádajících fakult a zástupce Jihočeského krajského úřadu, který také letní školu finančně podpořil. Při evaluaci hodnotila většina studentů velmi dobře nebo dobře odbornou úroveň kurzu. Nejvíce bodů dostal z pedagogů prof. Lockeretz z USA, prof. Hana Šantrůčková z PřF JU a prof. Rembialkowska z Polska především pro vysokou interaktivní úroveň přednášek. Přestože mezi studenty nebyly význačné rozdíly, byla zřejmá větší aktivita, sebejistota, znalost angličtiny, resp. všeobecná komunikační schopnost, ale také náročnost na vyučující u studentů ze západoevropských univerzit. Studenti ocenili kvalitní přednášky, velmi dobře připravené exkurze a jejich vazbu na projekty, možnost diskuse i technické zabezpečení kurzu. Dobře bylo hodnoceno i ubytování na kolejích a stravování v menze. V jižních Čechách se účastníkům kurzu nejvíce líbila příroda, historické památky, upravené
prostředí a přátelští lidé. Připomínky nebo výhrady k Čechům byly typu: „mluví málo anglicky, jí málo zeleniny a pijí hodně piva“. Přesto nebo právě proto většina účastníků letní školy, nejen studentů, ale i pedagogů, při loučení tvrdila, že se rádi znovu na naši univerzitu a do jižních Čech vrátí. prof. Ing. Jan Moudrý, CSc., Zemědělská fakulta JU
Letní škola slovanských studií na JU letos již po sedmnácté Ve dnech 25. 8. 2008 až 12. 9. 2008 uspořádal Ústav bohemistiky Filozofické fakulty Jihočeské univerzity již 17. ročník tradiční Letní školy slovanských studií. Letní škola slovanských studií je určena nejen pro studenty slavistiky či bohemistiky, ale i pro ostatní zájemce o český jazyk. Tento rok v Českých Budějovicích studovalo 37 recipročních stipendistů MŠMT z Bulharska, Chorvatska, Polska, Rumunska, Ruska, Slovinska, Německa, Ukrajiny, Velké Británie a 17 samoplátců (Německo, Japonsko, Francie, Švýcarko, Belgie). Výuka se skládala z pěti vyučovacích hodin věnovaných praktickým jazykovým kurzům, odborným přednáškám, kulturně historickým a poznávacím exkurzím. V jazykových kurzech byli účastníci rozděleni podle znalostí do tří stupňů. Začátečníci měli denně intenzívní pětihodinový jazykový kurz. Mírně a středně pokročilí navštěvovali tříhodinový jazykový kurz a dvouhodinový výběrový kurz literárního čtení, konverzace, gramatiky. Pro pokročilé byl určen pětihodinový konverzační kurz a výběrové semináře z fonetiky a gramatiky. Přednášky byly v češtině a byly věnovány tématům z jazykovědy, literární vědy, z kulturní historie českých dějin a etnografie. Do programu byly zařazeny i zájezdy pořádané do historicky a kulturně zajímavých míst jižních Čech (Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Orlík, Zvíkov). Současnou kulturu přiblížila účastníkům LŠSS filmová, případně i divadelní představení, koncerty, výstavy. Součástí programu byla i nabídka nejrůznějších sportovních akcí. Všech 54 účastníků LŠSS bylo ubytováno ve studentské koleji K4 v areálu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kde probíhala i výuka. Ze sdělení doc. PaedDr. Bohumily Junkové, CSc., ředitelky LŠSS a Miloslavy Moravcové, FF JU
Letní škola krajinné ekologie Jako každý rok i letos jsme si dovolili přizvat studenty středních škol s ekologickým či jiným přírodovědným zaměřením k účasti na Letní ško-
46/
le krajinné ekologie (LŠKE), která je pořádána katedrou agroekologie Zemědělské fakulty JU v rámci Rozvojového programu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Letní škola krajinné ekologie proběhla v termínu 19. - 27. 8. 2008 na terénní stanici Vomáčka. Cílem LŠKE bylo blíže seznámit studenty s přírodními vědami majícími přímou návaznost na živou přírodu v praxi, lépe je tak připravit k přijímacím zkouškám na vysoké školy a motivovat k výběru VŠ environmentálně zemědělské (Jihočeská univerzita). Z každé školy bylo vybráno na základě dotazníkového šetření a skutečného zájmu několik vážných zájemců. Ing. Olga Křiváčková, Ph.D., Zemědělská fakulta JU
Akademický rok 2008/2009 na Jihočeské univerzitě byl slavnostně zahájen Nový akademický rok 2008/2009 na Jihočeské univerzitě byl zahájen 30. října 2008 na slavnostním shromáždění akademické obce univerzity, které se konalo v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Úvodem vystoupil rektor Jihočeské univerzity prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc., s projevem zaměřeným na klíčové úkoly univerzity v novém akademickém roce. V hudební části večera účinkovali Orchestr opery Jihočeského divadla pod vedením dirigenta pana Martina Peschíka a sólisté opery Jihočeského divadla paní Kateřina Hájovská a pan Aleš Voráček, studentka 5. ročníku oboru sólový zpěv na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity slečna Alena Nevimová a Violoncellový soubor základní umělecké školy v Českém Krumlově pod vedením paní Marie Eiblové. Sváteční večer byl připraven ve spolupráci s partnerem akce akciovou společností Zlínstav, Zlín. -red-
KRÁTCE
Gaudeamus 2008
• Dne 15. 10. 2008 byla pro období následujících 12 měsíců zvolena nová předsedkyně Studentské rady JU Petra Vojtová, studentka FF JU a místopředsedkyně Akademického senátu FF JU. Nová předsedkyně navazuje na činnost dosavadního předsedy Bc. Pavla Scholze ze ZSF JU. •
Ve dnech 8. a 9. 7. 2008 se v jízdárně Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou uskutečnily slavnostní promoce absolventů ZF JU. V letošním roce byly předány diplomy 260 absolventům Zemědělské fakulty JU. Ve stejné době se uskutečnila mezinárodní letní škola Agroekologie, s účastí třiceti, většinou zahraničních studentů a celé řady významných zahraničních odborníků. V pátek 29. srpna, v rámci výstavy Země živitelka, se konalo tradiční setkání Klubu absolventů Zemědělské fakulty, které se dlouhodobě těší vysoké pozornosti bývalých studentů.
• Dne 6. 6. 2008 se v Pasově uskutečnilo fotbalové utkání týmů Jihočeské univerzity a Universität Passau. Mužstvo JU bylo složeno ze studentů Zemědělské a Pedagogické fakulty. Utkání skončilo výsledkem 6:2 ve prospěch Jihočeské univerzity.
Ve dnech 21. - 24. října 2008 se na brněnském výstavišti konal již XV. ročník veletrhu pomaturitního studia a celoživotního vzdělávání Gaudeamus 2008. Nabídku vzdělávání na veletrhu představilo 152 českých i zahraničních univerzit, vysokých, vyšších odborných a jazykových škol. Jedním z vystavovatelů byla stejně jako v předchozích letech Jihočeská univerzita. Expozice JU poskytovala formou posterových sdělení zájemcům obecné informace o univerzitě a o jednotlivých součástech (7 fakult a 2 vysokoškolské ústavy), na konkrétní dotazy zájemců o studium odpovídali proškolení studenti JU. foto -jv-
47/
Zápisky primatologa Z INDONÉSIE IV. 17. 12. 2007 Před dvěma týdny jsme s Alim na mojí nové motorové lodi vyrazili o něco hlouběji do Balikpapanského zálivu. Namísto přespávání v zasviněné vesnici Kampung Baru jsme teď nocovali v lodi na moři nebo na řece. Pro mě to bylo neuvěřitelně osvěžující, i přes jeden den mořské nemoci. K vrcholným zážitkům patřilo noční koupání v moři, které tu permanentě světélkuje, takže kolem vás za tmy při plavání září parádními záblesky. Jenže Ali na rozdíl ode mě zjistil, že mu tahle změna životního stylu příliš nesedí. Trvalý pobyt na lodi mu nesednul tak, jak si myslel a stejně tak nezvládá pobyt pryč od své rodiny. V jednom kuse esemeskoval se ženou a s kamarády a marně doufal, že to co nejdřív přestane bavit i mě a že se vrátíme do vesnice. Ve své úslužnosti sice nikdy nic neřekl, ale jeho zničený výraz ve tváři mluvil za něj. Poslední čtyři dny už Ali skutečně nezvládal amusel ho na lodi vystřídat jeho švagr. Je očividné, že budu muset rychle hledat dalšího asistenta. Prozatím jsme s Alim dokončili sčítání kahau na čtyřech řekách, které jsem už před rokem a půl prohledával s Ulirem na své staré, dnes už nefunkční, pádlovací minipramičce. To bylo v době, kdy se připravoval AMDAL (Environmental Impact Assessment) plánované silnice kolem celého zálivu. Tehdy jsme sbírali data ohledně přírodních hodnot oblasti, kterou by stavba silnice zasáhla a o hrozbách ze strany ilegálních aktivit, které by zpřístupněním území narostly na intenzitě. Dokument AMDAL doteď není dodělaný, naštěstí plán stavby silnice kolem zálivu zdá se ustupuje do pozadí ve prospěch alternativního řešení, mostu poblíž města. Nonův tchán Marjuni byl najatý jako člen týmu, který má zjišťovat vlastníky půdy v oblastech, které by musela vláda odkoupit v případě alternativní trasy stavby silnice. Všechno probíhá v tajnosti, takže ani dělníci v týmu nevěděli, proč území zkoumají - nejspíš proto, že pokud by se vlastníci dovtípili, že se má půda odkupovat pro tenhle účel, ceny půdy by tím stouply. Marjuni ale ode mě o stavbě silnice vědel, a tak v terénu nenápadně vyzvídal a nahlížel do map a vypadá to, že i pokud jde o ceny pozemků, bude alternativní trasa docela dobře schůdná. Já jsem mezitím při projíždění mangrovů měl možnost vidět, co se v oblasti, kudy by původně plánovaná silnice vedla, změnilo za rok a půl od našeho předchozího průzkumu. Příjemné překvapení bylo, že v mangrovech čtyř řek, o které jde, nebyl otevřený ani jeden další průsek kvůli výstavbě rybníků na kre-
vety nebo kvůli spekulacím s půdou. Jediný rybník, který byl vloni funkční, je už teď taky opuštěný – někdo (tipuju, že spekulant s půdou) totiž vypálil chatu jeho majitele a ten už si tu nejspíš netroufá dál bydlet (při podobném incidentu o pár set metrů dál přišel před nějakými třemi lety jeden člověk o život). Jiné milé překvapení bylo, že staré průseky v mangrovech překvapivě dobře regenerují. Řeka Tengah, která byla před sedmi lety téměř kompletně vykácena, byla ještě vloni páchnoucí zahnívající stokou. Všechno pokácené drevo v ní totiž bylo nechané bez užitku jen tak zetlít. Vozili jsme sem novináře a zástupce vlády, abychom jim ukázali, jak může celý záliv dopadnout, pokud ho někdo nebude hlídat. Letos už ale poprvé hnědé bahno pokryly první zelené semenáčky a celé povodí z rázu naráz začíná regenerovat. Nicméně mangrovy v ostatních řekách jsou pořád ještě plné cedulek se jmény “vlastníků”, kteří si území odkoupili od spekulantů s půdou. Někteří z nich možná vědí, že jejich certifikát je jen kus papíru s razítkem, protože lesy byly v Indonésii v šedesátých letech znárodněny a nelze je vlastnit, vetšina z nich to ale nejspíš neví. Těžko říct, kolik z nich je připravených vzít motorové pily a území “svého” mangrovu vykácet, aby bylo jasné, že tady les není a lze tu zbudovat například rybník nebo továrnu.
Samička makaka s mládětem
foto S. Lhota
Starosta nám sice po předloňské mediální kampani slíbil všechny cedulky se jmény strhat při velké manifestační razii, ale doteď je vše na svých místech. Stejně tak i ilegální těžba probíhá stejně intenzivně jako před půldruhým rokem. Stále je tu ilegální pila, která je centrem těžby, jeden z dřevařských kempů se rozrostl v malou osadu a po
48/
setmění jsou na řekách i v zálivu k vidění malé lodi plně naložené nakradeným dřevem. Zrovna tak i uhlíř, který sídlí na jední z řek, pokračuje v přeměňování stromů v dřevěné uhlí. Tentokrát mi nabídnul skončit, pokud mu zaplatím odstupné ve výši šesti milionů korun – tím ovšem přišel o veškerý soucit, který jsem s ním, coby s chudým vesničanem, doteď měl a dostal se taky na seznam ilegálních narušitelů. Ovšem nejhorší překvapení bylo obrovské území mangrovů a přilehlého lesa doslova srovnané se zemí během minulého měsíce kvůli plánované výstavbě továrny na zpracování palmového oleje. Továrna se začala stavět už před dvěma lety v ústí jedné z odlehlejších řek, ale z nějakého nejasného důvodu stavba zkrachovala a zůstalo po ní jen obrovské erozní údolí a základna pro nový kemp ilegálních těžařů dřeva. Teď ale stejná společnost otevřela ještě větší území na jiné z řek. Je poměrně těžké se proti takové stavbě postavit, ale protože téměř každý v Indonézii překračuje nějaký zákon, zkusil jsem zfotodokumentovat všechno, co by mohlo být ilegální v případě téhle stavby – třeba vykácení mangrovů nebo to, že se dřevo z vykácených stromů zpracovává na prkna a odváží. S nasbíranými fotografiemi a GPS koordináty teď na dva týdny přerušuji primatologický průzkum a vracím se do města. 7. 1. 2008 Jednání na úřadech v Balikpapanu ohledně zostření ostrahy v mangrovech přerušila série muslimských, křesťanských a novoročních svátků. Takže jsme se s Alim vypravili na naši loď a vrátili se ještě do mangrovů. Tentokrát už jsme docela daleko od města v odlehlejší části zálivu, která už nepatří Balikpapanu, ale sousednímu distriktu Penajamu. Je to dost unikátní území s vysokými mangrovy se silnými kmeny a s tlustými vzdušnými kořeny. Spodní patro takových vzrostlých mangrovů je otevřené a za odlivu se tudy dá celkem slušně chodit. Mnohem příjemnější prostředí na pozorování opic, než jaké nabízí neproniknutelné mangrovové křoví na pobřeží Balikpapanu. Ráno je sem místy slyšet zpěv gibonů a volání hulmanů a v noci tu světélkování moře doplňují světlušky, které jsou usazené na listech mangrovů ve velkých agregacích a světélkují tam synchronizovaným blikáním. Jsou to skvělé efekty, které nám nahradily štědrovečerní vánoční stromeček. Za několik minulých týdnů mapování populace kahau v Balikpapanském zálivu jsme si už s Alim zaběhli celkem pravidelnou rutinu. Začínáme odpoledním sčítáním opic na spacích stromech na březích řek, mezi pátou a půl sedmou večer. Končíme ve chvíli, kdy se setmí natolik, že už na zvířata není vidět. Pak zakotvíme někde upro-
střed řeky nebo při pobřeží moře, pokud možno ve skrytu před komáry, krokodýly a projíždějícími neosvětlenými loděmi. Na palubě postavíme dva stany, pro mě na přídi a pro Aliho na zádi. V tu chvíli jsem už neschopen dalšího použití, protože ve vzniklém stísněném prostoru se se svými rozměry a bolavými koleny (jedno po operaci a druhé zřejmě před operací) stěží pohnu. Takže si většinou vytáhnu nějaké čtení nebo psaní, zatímco Ali vaří. Strava je dost monotónní, dvakrát denně rýže, čínské nudle a vejce; začínám už tyhle potraviny nenávidět, jenže skoro žádné jiné jídlo na vyprahlé palubě dlouho nevydrží. Nocleh na houpající se lodi je moc fajn (Ali je jiného názoru), i když se celou noc musíme nechat rušit rozsvícenou lampou, abychom se vyhnuli srážce s jinou lodí, třeba dřevaři, kteří v noci sváží nakradené dřevo (právě takhle se zabil první manžel Aliho ženy Isy). Občas nám noc zpestří tropický liják, ale i když naše stany nejsou nijak zvlášť nepromokavé, většinou zůstáváme víceméně sušší, dokonce i když nám jednou vítr oba stany zbořil. I deštivá noc je na lodi docela příjemná (Ali je opět jiného názoru). Ráno vstávam ve čtvrt na šest a nějakým šetrným způsobem se snažím zprovoznit i Aliho; k tomu většinou stačí trochu rámusit při bourání stanu a vylévání vody z lodi. Před rozedněním vyplouváme na řeku a pokračujeme ve sčítání kahau po dobu, kdy jsou ještě na svých spacích stromech. Po osmé hodině pak vybereme nějaké příjemné stinné místo k zakotvení a Ali navaří snídani (rýži, nudle a vejce). Pak máme skoro celý den volno, které trávíme porůznu čtením, psaním, pospáváním a kratkými procházkami (spíš prolézkami) v mangrovech, a dost často taky dokumentací nejrůznějších poškození mangrovů, na které jsme narazili během sčítání opic počínaje těžbou dřeva a konče zakládáním rybníků. A odpoledne se celý cyklus začíná opakovat znova a tak to jde několik dnů v kuse. Já si práci na lodi v mangrovech jaksepatří užívám, ale Ali ji spíš jen přežívá. Ve své úslužnosti, která mě občas až štve, nikdy neremcá a až otrocky se podřizuje mému despotickému vedení, přitom i nadále zůstává příjemným společníkem. Ale čím dál tím strnulejší výraz v jeho obličeji a kruhy pod očima mluví za něj. Dostáváme se do těžko řešitelné situace, protože Ali na jedné straně nechce přijít o tuhle práci (přeci jenom je to příležitost, která se nenabízí denně) a ani já nechci přijít o tak oddaného asistenta (není snadné najít lepšího). Je ale očividné, že dřív nebo později Aliho budu muset propustit. Takže jsem ho nakonec poslal domů alespoň na dovolenou a začal jsem hledat druhého asistenta mezi místními rybáři.
49/
Mgr. Stanislav Lhota, Ph.D., výzkumný pracovník Zoo Ústí nad Labem
Zambijský deník Univerzitní časopis již několikrát informoval o rozvojových a humanitárních projektech v Africe, na jejichž koordinaci a realizaci se podílí Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity (např. Jihočeská univerzita 1/2005, s. 56; 3-4/2006, s 71). Od tohoto čísla budeme otiskovat „Zambijský deník“ Mgr. Báry Ocáskové, absolventky PF JU, která v současné době pracuje v Zambii jako koordinátorka projektu Adopce zambijských dětí. Mgr. Bára Ocásková studovala v letech 2000 - 2005 obory Učitelství pro 1. stupeň, Anglický jazyk a Speciální pedagogika na Pedagogické fakultě JU. Je zaměstnankyní University Sv. Alžběty v Bratislavě, která se stejně jako Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity podílí na projektech Street Children v Zambii. V Zambii pracuje od května roku 2008. 31. května 2008 Tak jsem tady, moje milá Afriko! Trvalo mi to sice pět let, ale slib jsem dodržela. Než jsme přistáli na zambijskou půdu, dívala jsem se na zvláštní kruhová políčka. Připadalo mi to jako trojpolní systém ze středověku. Část kruhu byla travnatá, na části byla nějaká úroda. Jen mi tam chyběla pasoucí se zvířata.
Dětské fotbalové družstvo je jednou z volnočasových aktivit, které jsou podporované českým rozvojovým projektem foto archiv autorky textu
V průběhu letu jsem si už našla kolegy. Byli to dva irští studenti medicíny, kteří budou měsíc v Lusace, a tak jsme se domluvili na příležitostném společném trávení víkendů. V Zambii pomalu začíná zimní období a zrovna dnes je dost větrno a bylo i včera, když mě Pavel, zdejší technik, vyzvedával na letišti a nevěřícně zíral na mé zavazadlo. Jestli prý mi nepřišly zavazadla nebo je to vše, co mám. Ještě víc udivení pak byli všichni ostatní, když jsem kufřík vybalovala a vytáhla z něj hromady knih a látek na šití panenek a olejové barvy a šest krémů na opalování a spoustu sladkostí.
Mám malý pokojík se splachovacím záchodem a s koupelničkou se sprchovým koutkem. Dům má dvě patra a dole, kde bydlí ještě Věrka – sociální pracovnice, kterou střídám, a dvě studentky z JU Pavlína a Katka, je krom jejich pokojů ještě kuchyň a obývák. Vzadu je posezení, kde jíme a keře a stromy. Ve druhém patře jsou pak byty doktora Michala a jeho ženy Katky a sestřičky Míši a technika Pavla + další asi tři byty, kde žijí nájemníci různých národností a náboženství. Celé je to více ve dvoře a v přední části pozemku je klinika. Máme tu i ostrého hlídače Alana. Nejdřív mě chtěl sežrat, ale pak mi prošmejdil kufr a už jsme kamarádi. Kočička, která má sice jméno, ale nikdo si ho nepamatuje a říká se jí prostě Číča, se mi na noc nepozorovaně nastěhovala do pokoje, takže ji odtud každý večer vždy vytahuji za ocas. Má to jednu výhodu, vytřu prach pod postelí. Program pro děti je od pondělí do pátku od dvou hodin odpoledne asi půl hodiny pěšky od kliniky. Ve dvě se zavřou mříže od třídy a už nikoho nepustí dovnitř. Děti pak smutně postávají venku. Učí se tak dochvilnosti, protože příště už si dají pozor a přijdou na čas, ale také se tak eliminuje počet dětí, který je někdy až 80. Jsou ve věku od 3 do 15 let a jsou na tom různě jak s angličtinou, tak s ostatními znalostmi. Zkušenosti z malotřídky tedy opravdu bohatě využiji. Program začíná skládačkami, a podle toho, jaký je den v týdnu, se buď dělá něco kreativního, nebo edukačního, nebo se čte pohádka v angličtině a zdejší dobrovolník Sylvester , který umí dobře anglicky, ji překládá mladším dětem do Nyanja, jednoho z místních nářečí. Po pohádce děti kreslí obrázek. Musí se hodně hlídat tužky, ale ani tak se to nepovede a po odchodu dětí chybí pravidelně čtvrtina pastelek. Občas se třeba zpívá, dvě hodiny rychle utečou a jde se domů. Ve středy jsou workshopy a každý pátek se chodí na hřiště. Máme také fotbalové družstvo a trenéra Joshuu! Už při příchodu se mě děti chytly za ruce a sahaly na mě, prostě zkoumaly všemi smysly. Člověk si je nesmí pustit moc k tělu, to už vím z Mosambiku. Žádnému z nich nedat víc pozornosti. To je ale těžké i v české škole. V sobotu nás čeká Dutch market, což je takový místní trh, který je vždy poslední sobotu v měsíci, kde se krom věcí, které děti vyrobily a prezentace naší činnosti, prodává též baobabový, banánový, guavový a mangový juice, podle toho, čeho je zrovna sezóna a perník nebo štrůdl, které pečou studentky. Tož včera jsem už vylupovala semínka z baobabů a ty se celou noc louhovaly ve vodě. Je v nich spoustu vitamínu C, takže je to pak jako citronáda. Večer mě ještě všichni vzali na večeři do čínské restaurace a bylo to moc fajn. Na trhu jsem
50/
si samozřejmě hned koupila v přepočtu za 4 Kč avokádo a dnes ráno ho posnídala. Je tu přibližně stejně draho jako v ČR. Samozřejmě jsem si nevzala kyselé zelí na kvásek na chleba, tak poprosím další studentky, které sem pojedou asi za měsíc. 3. června 2008 Ozývám se podruhé a za těch pár dní se toho opět mnoho událo. Velmi zajímavě jsme oslavili den dětí. Dopoledne jsme byli pozváni na pólo od Radu a Richarda Kirby. Radka je Češka a já jsem jí vezla z ČR olejové barvy. Její muž je bílý Zambijec a oba jsou malíři. Pólo je něco jako fotbal na koních. Hraje se čtyři na čtyři a takovými paličkami na maso na dlouhé tyči se střílí do míčku o velikosti mexického dolaru. Když dá jeden tým gól, mění se strany. No, bylo to zajímavé vidět, ale fanda ze mě asi nebude. Odpoledne nás čekal výlet na krokodýlí farmu, kde jsme si hlavně dali krokodýlí maso. Je moc jemné a chutné. Kromě toho jsme se seznámili se všemi jedovatými africkými hady.
Autorka článku při hře s jedním ze zambijských dětí v edukačním centru foto archiv autorky textu
Má práce je smysluplná a krásná, ale opravdu náročná. V současné době je v adopci přes 80 dětí a šílené je, že Věrka, sociální pracovnice, kterou tu střídám, má neskutečnou paměť, takže když spolu jdeme Kalingalinga čtvrtí, zdraví všechny děti i jejich rodiče jmény a já se jen usmívám, protože jsem schopna se tak maximálně soustředit na to, do které uličky zahneme, a i to za pár minut zapomínám. Též jsem absolvovala už pár jízd autem. Prý mám to nejlepší. Elektřina mi tam shořela, takže se nemusím obávat dalších závad. Momentálně mám upadlou gumu na jednom stěrači a jelikož místo blinkru občas stírám, objevilo se na předním skle několik nových rýh…
Dnes máme malou party, neboť se bude prezentovat film, který se natočil na dobročinné výstavě dětských kreseb z odpoledních programů v Alliance Francaise, kde naše děti vystupovaly. Hned jsem byla využita k překladu titulků, tak se snad bude film líbit. V rámci zdejšího sociálního projektu mohou děti navštěvovat ranní školu, šicí a truhlářskou dílnu, taneční kroužek a odpolední program, který připravují studentky JU ve spolupráci s místními dobrovolníky, pod vedením sociální pracovnice. Některé dny se s dětmi pracuje ve třídě, jindy se jde na hřiště. Zrovna dnes byl seminář na prevenci HIV/AIDS. Funguje také malá knihovna, ale je to dost náročné, protože děti knihy moc nevracejí. Dělá se to pak tak, že se jim prostě nedají třeba sešity do školy, dokud knihu nedonesou. Dnešní celé dopoledne jsme strávili v jedné místní škole, kde jsme jeli vyřídit to, aby naše děti dostaly co nejdříve školní mikiny. Začíná tady totiž zimní období a i když já osobně zatím chodím v tričku, většina Zambijců nosí čepice, rukavice a šály. Div živa jsem byla z cesty tam, protože se jelo na jedničku prašnou cestou plnou děr a bylo to doprava, doleva, doprava, doleva. Prý se to dobře pamatuje, protože se jede pořád po hlavní, ale já jsem si nějak nevšimla, jaký je rozdíl mezi prašnou hlavní a vedlejší. Nechce se mi ani domýšlet, jaké to bude v období dešťů, to bude jedno velké jezero a já nebudu vědět, kam jedu. Celé vyřizování bylo opravdu náročné. Nejdřív začala řvát siréna a my jsme si mysleli, že je to jako zvonek. Nicméně děti se jaly řadit na dvoře a když se asi po 20 minutách sešly, zatleskaly a začaly se rozcházet do tříd. My jsme čekali na dva učitele, ale stále nikdo nepřicházel. No, děti tady nepustí do třídy, když přijdou pozdě a pošlou je domů. Běžně chodí tak hodinu a někteří začínají i v 6:30 ráno. Je to taková přirozená selekce, protože normálně jich je ve třídě zhruba stovka, takže když jich třeba dvacet přijde pozdě, hned se lépe vyučuje. Nakonec jsme se pana ředitele dočkali a přebrali vysvědčení, ale mikiny stále nic. Tak za týden znovu. Moc se na to netěším, protože už pojedu sama… Aby těch vjemů nebylo málo, v Alliance Francaise bylo nějaké divadlo, a tak jsme vyrazili. Byly to krátké skeče mladých divadelníků a jelikož jsem od přirození nepřehlédnutelný objekt, bohužel jsem si také na chvilku zahrála cestujícího v blue buse přímo na jevišti. Holky padaly smíchy, ale co jsem mohla dělat. Představení bylo povedené a profesionální, takže hezký večer s neočekávaným hereckým výstupem.
51/
Mgr. Bára Ocásková, Lusaka, Zambie
KNIHOVNIČKA
JIHOČESKÉ UNIVERZITY (10) Aleš Haman Trvání v proměně Název knihy naznačuje snahu postihnout kontinuitu novodobé české literatury 19. století v jejích stylových proměnách. Nejde tu o soubor fakt o autorech a dílech, nýbrž cílem bylo seznámit čtenáře se souvislostmi literárního a společenského dění u nás v daném období. Literární proces je tu viděn jako sled vnitřních proměn, na nichž se podílely také kontakty literatury s mimoliterárním kontextem a jeho působení na ni. Podstatným hlediskem při vytváření obrazu české literatury 19. století bylo postupné vyrovnávání se s vyspělými literaturami evropskými, nahlížené jako proces modernizace. Některé části výkladu se rozcházejí s tradiční periodizací na literární období a směry; zaveden je například pojem romantismus odosobňující (někteří badatelé hovoří o romantismu vlasteneckém), který je předřazen romantismu subjektivizujícímu, jakkoli vyvrcholil v díle Erbenově až v padesátých letech 19. století. V Erbenově díle se totiž uplatnily rysy biedermeierovského stylu, jenž počínaje dvacátými lety tohoto století poznamenal díla řady českých autorů včetně Erbena a Tyla. Nový je také pojem postromantismus, pod nějž jsou zahrnuty osobnosti tak rozdílné jako Havlíček a Němcová; důvodem byly některé rysy přítomné v jejich díle, jimiž přesahovali rámec romantické estetiky a poetiky.
Značný prostor je v knize věnován tvorbě generace májovců, kteří měli – zejména dílem Nerudovým – klíčový význam pro překonávání romantického životního i uměleckého postoje v české kultuře. Neobvyklá je také v knize integrace generace tzv. ruchovců a lumírovců ve
společném estetickém a poetickém modelu parnasismu (takové označení pro ně bylo ostatně běžné i pro jejich následovníky v osmdesátých a v devadesátých letech), v němž se uplatňují rysy přibližující českou literaturu procesům v západoevropském kontextu, zejména ve Francii. Knihu uzavírají výklady o rozsáhlých románových kronikách, v něž vyústily tendence realistické. Přechod k naturalismu a impresionismu na sklonku století otvírá výhled na dovršení přechodu české literatury k moderně. Ukázka z knihy XI. Přechod od romantismu k realismu májovci: poezie Polovina 19. století byla výrazným předělem nejen po stránce politické (rok 1848), nýbrž i kulturním. V letech 1830-42 dalo dílo Kurs pozitivní filosofie od Augusta Comta (1798-1857) základ myšlenkovému směru, který přinesl nový vědecký názor. Byl to tzv. pozitivismus. Žádal přesnost poznání, zaměřoval se na pozitivní registraci fakt, odmítal bádat o metafyzických podstatách. Ve vědě usiloval o maximální objektivnost, tzn. nestrannost a neúčast vědce ve vztahu ke zkoumanému předmětu. Nástup pozitivismu byl příznakem nového přístupu k životu v kultuře a také v umění. Pozitivisté chtěli též založit nové náboženství, náboženství lidskosti. Stoupla důvěra v poznávací schopnosti a možnosti člověka a v jeho snahy změnit svět na základě technických objevů. Uplatnění technických vynálezů ve výrobě i v dopravě vneslo rysy optimismu do životního pocitu lidí této doby. Nastal obrat ve vztahu k světu: od romantického ponoru do nitra subjektu se člověk začíná obracet k světu zkušenosti, k vnější skutečnosti. Výrazně se to projevilo zejména ve výtvarném umění, v malířství (Gustave Courbet, u nás Karel Purkyně, 1834-1868), ale nástup nových stylových tendencí zaznamenala také literatura. Na druhé straně byl ovšem pocit možnosti poznat skutečnost takovou, jaká je, provázen i určitým zklamáním. Ukazovalo se totiž, že nový životní styl přinesl i změnu v oblasti mravního vědomí. S ochabnutím romantického idealismu začal pronikat - jak se tehdy říkalo - „materialistický“ postoj k životu, postoj účelový a užitkový, pragmatický. Z obou těchto zdrojů se živily nové směry v umění známé pod názvem realismus a naturalismus. Přinášely snahu o zachycení a ztvárnění skutečnosti v celém rozsahu, včetně jevů záporných. To byla změna vůči romantismu, který při vší bizarnosti, a někdy i jisté zálibě v odpuzujících, strašidelných jevech, nikdy neztrácel ze zřetele hodnotu krásy, která často splývala s láskou. V realismu hodnota krásy a lásky začíná ustupovat hodnotě životní
52/
pravdy. S tím souviselo i zaměření umělců nikoliv na zvláštnost, výjimečnost, bizarnost, jako to činili romantici, nýbrž na typičnost, na to, co se opakuje, co je společné řadě jednotlivých jevů. Nová estetika se prosazovala v literatuře především v oblasti prózy, ponejvíce románové. Byl to zejména anglický a francouzský román, v němž se realistický styl prosadil v Evropě nejdříve. V průběhu 19. století k němu přibyl i román ruský. U nás můžeme sledovat první známky proměny estetického cítění (a tím i změny literárního modelu) v generaci májovců. Na některé postromantické rysy jsme narazili už u Havlíčka a Němcové - projevily se vzrůstem zájmu o všední životní jevy nazírané v jejich národně specifických (národopisných) rysech. V padesátých letech 19. století však byla možnost, aby tento trend nalezl oporu především v rozvoji publicistických žánrů, jako byla arabeska nebo črta, značně omezená, protože česká publicistika byla v té době redukována na vládní Pražské noviny a jediný významný literární časopis Lumír. Teprve s uvolněním politických poměrů na přelomu padesátých a šedesátých let došlo k oživení i v této oblasti: vznikly nové, samostatné české deníky (Čas, Hlas, Národní listy, Národní pokrok ad.). Druhá polovina 19. století přinesla výrazný rozmach nejen českých politických deníků, nýbrž také českého časopisectva vůbec. Z počátku narážely snahy nahradit německé zábavné, humoristické a jiné časopisy oblíbené v měšťanských rodinách (Gartenlaube ad.) na potíže ekonomické i na nezkušenost redaktorů. Prvním pokusem byly Humoristické listy redigované J. R. Vilímkem; na přelomu pátého a šestého desetiletí let se Neruda stal redaktorem časopisu Obrazy života, z něhož učinil tribunu mladé literární generace. V šedesátých letech se účastnil redakce dalších časopisů (Rodinná kronika), spolu s Hálkem se pokusili oživit tradici Květů. Na počátku sedmdesátých let vznikla první česká revue - Osvěta -, kolem níž se shromáždili přední literáti (později ovšem mezi nimi převládli spíše stoupenci konzervativního myšlení). Roku 1873 obnovili Neruda s Hálkem časopis Lumír; záhy ho však přenechali mladším literátům (Svatopluk Čech, Servác Heller) a nakonec z něho na konci sedmého desetiletí J. V. Sládek vytvořil orgán jedné větve českých parnasistů, lumírovců (Vrchlický, Zeyer). Od sedmdesátých let se začaly rozvíjet i časopisy zaměřené na dělnictvo (Barákova Svoboda). Vznikaly také humoristické a satirické časopisy (Pokorného Paleček, Herrmannův Švanda dudák, Arbesův Šotek). Kromě Lumíru vznikly i další zábavné týdeníky (Květy Svatopluka Čecha, Šimáčkův Světozor, luxusní Zlatá Praha, Ruch ad.). V 80. letech začaly působit i časopisy odborné, vědecké (Masarykovo Atheneum) i literárně kritické (Literární listy,
Niva, později katolická Hlídka literární). Ve druhé polovině osmdesátých let začal vycházet masarykovským realistickým programem prodchnutý týdeník Čas (redaktor Jan Herben). V novinách se mohly uplatňovat formy, které dovolovaly obrátit pozornost k všednímu světu - fejeton, črta. Přední představitelé májovců, Neruda i Hálek, věnovali značnou část své tvorby žurnalistice. Tato generace v návaznosti na myšlenky Mladého Německa vytyčila programový požadavek rovnoprávnosti publicistiky a beletrie: „Mnohostrannost života je totožna s rychlostí života. Jako v hudbě chce moderní člověk také v literatuře rychle žít. Co nejjasnější, nepopíratelnou známku toho musíme považovat žurnalistiku. Ne práci notickářskou, nýbrž samostatnou, poctivě myšlenkovou svou práci konající žurnalistiku. Ta se odloupla od cechu básnického i cechu vědeckého co větev volná, má v literatuře plné své právo, neboť se povznesla již na umění...” Především Neruda sám - jak svědčí jeho pět knih fejetonů vydaných v sedmdesátých letech (Studie, krátké a kratší 1 a 2, Žerty, hravé i dravé, Obrazy z ciziny, Menší cesty) - patřil k literátům, kteří se snažili naplnit programové zásady činem. To ostatně uznávali už jeho současníci (srov. dobové recenze: Arbesovy v Národních listech 1877; Serváce Hellera v Lumíru 1877; Otakara Hostinského v Osvětě 1877 ad.).
Fejetonistika vnesla do literatury schopnost postihnout zlomkovitou tříšť a mnohotvárnou jedinečnost každodenního života; na to poukázaly v poslední době studie Jaroslavy Janáčkové, Evy Hermanové a Dalibora Turečka. Do literatury tak vstoupila všednost ne již jako pouhý doplněk ideálu, nýbrž jako nositelka poetických kvalit a estetických funkcí, jako předmět umělecké zkušenosti, který z ní učinil předmět uměleckého ztvárnění. Neruda ostatně jednu ze svých prvních arabesek nazval Z notiční knihy novinkáře, aby zdůraznil novinářství jako cestu, jíž se literatura může přiblížit skutečnému životu.
53/
Nástup nové generace znamenalo v roce 1858 vydání almanachu Máj. V prvním ročníku, který redigoval Josef Barák, se soustředily vlastně všechny její výrazné osobnosti a některé osobnosti starší, k nimž mladá generace chovala úctu. Vedle Nerudy a Hálka tam byly příspěvky Adolfa Heyduka, Rudolfa Mayera, Karoliny Světlé, Josefa Václava Friče, (který byl přechodovým můstkem mezi starší generací a mladými), ale také Karla Sabiny, Boženy Němcové a Karla Jaromíra Erbena. Mladí básníci a prozaici, kteří patřili k původcům tohoto almanachu, navázali na máchovský pocit osamělosti člověka a na jeho vztah k přírodě, ale oproti romanticky subjektivizujícímu modelu literatury přinesli významnou změnu: převedli obecný rozpor člověka a věčnosti do roviny společenské. Šlo jim o konflikt lidské svobody se společenskými předsudky a přežitky. V protikladu k dosud působícím estetickým normám, podle kterých umění muselo vyjadřovat především specifičnost národní povahy (tento rys nalézáme ještě u Němcové), generace májovců formulovala nový estetický a umělecký program, v němž národní problematika byla odsunuta ve prospěch otázek všelidských. Nebylo divu, že konzervativní kritikové označovali díla těchto mladých autorů za kosmopolitická. Společenské předsudky a přežitky, např. stavovská privilegia, to byly obecně lidské problémy, které se samozřejmě promítaly v českém prostředí, ale tato generace už na ně nazírala z širšího, obecně humanitního hlediska. Průkopníkem a iniciátorem programu této generace nebyl nikdo jiný než Karel Sabina, který už v úvahách z konce čtyřicátých let prosazoval nutnost proměny pohledu na život. Na jeho názory navazoval především Neruda svým programem literatury vyzdvihujícím do popředí její poznávací funkci; jejím posláním bylo ovlivnit morálku společnosti a analyzovat její problémy, aniž by se dala omezovat úzkým národním hlediskem. Neruda to formuloval tak, že je potřeba zajímat se o člověka jak z hlediska jeho postavení sociálního, tak také z hlediska jeho psychologie, jeho vnitřního života. Projevily se tu už prvky snahy vidět problematiku individua jednak jako produktu poměrů společenských, ale zároveň i jako určité psychologické jedinečnosti. Proto také se v poezii i v próze májovců objevily - v protikladu k tzv. „panenské“ literatuře - velmi výrazně například prvky erotické. Nepochybně to lze přičíst též inspiraci tvorbou autorů Mladého Německa, kteří těmito prvky chtěli provokovat šosácké publikum. Neruda má v Arabeskách povídku o šílenství lásky, která se jmenuje Erotomanie; časopisecky otiskl povídky Za půl hodiny a Měla gusto (knižně za života autora nevyšly), které byly zasazeny do prostředí prodejné lásky. To vše souviselo s proměnou estetických názorů mířících na životní pravdu; bylo to
ovlivněno i podněty evropskými, které se mladí umělci snažili aplikovat v domácích podmínkách. Významnou roli tu sehrál zejména (opožděný) ohlas autorů Mladého Německa, reprezentovaných jmény Karl Gutzkow (dramatik a prozaik), Ferdinand Freiligrath (básník), Ludwig Börne (publicista), a zejména prudérní společností odmítaný a kaceřovaný Heinrich Heine. Ten vzbudil odpor konzervativní kritiky už v polovině padesátých let, kdy na něho upozornil J. V. Frič. Byly tady ovšem také vlivy dalších autorů, a to jak realistů (Dickens, Thackeray), tak těch, kteří představovali postoje romantické (Hugo, Sandová, Sue). Z německy píšících autorů došel ohlasu vedle Goetha též humorista Jean Paul, dramatik Lessing, ale také Schiller nebo elegický Lenau. V padesátých letech byl kulturní život podvázán tlakem cenzury a praxí úřadů, které znemožňovaly rozvoj české publicistiky. Bylo už řečeno, že mladí čeští autoři nalezli dočasné útočiště v liberálních časopisech německých. V té době se dalo hovořit o soužití českých a německých liberálně smýšlejících literátů. S rozmachem českého kulturního i politického života, kdy už zřetelně vystoupily emancipační snahy českého národa, se začaly přiostřovat také národnostní rozpory.
K almanachu Máj se přihlásili básníci, jejichž tvorba se výrazně lišila od poezie předchozího období. Po porážce revoluce ožily v literatuře rysy biedermeirovské estetiky zaměřené na národní svéráz (ohlasová poezie). Májovci však chtěli navazovat na evropské zdroje, přesahující omezenost předbřeznových názorů na umění. Nová estetika přinášela například jiný vztah k výrazovým prostředkům, k řeči. Mladí autoři začali klást důraz na významovou stránku slova, vnesli do poezie slova hovorová - Šalda hovořil v souvislosti s básněmi Nerudovými o slovech „nemytých a nečesaných“. Oprostili též metrickou stavbu básní - oproti romantické polymetričnosti zachovávali jednotné, převážně trochejské metrum. První básnické sbírky Nerudovy i Hálkovy naznačovaly dvojí linii v poezii této generace. Na Máchu navazovali pocitem rozervanosti, „puklého srdce“, nenaplněných tužeb. Básníci
54/
buď skepticky a ironicky glosovali soudobý společenský život (Neruda), nebo se od něho odvraceli a hledali útěchu v přírodě a v elementárních citech smyslné lásky (Hálek). Se změnou poměrů, s relativním uvolněním společenských podmínek doznal funkční model literatury změn - romantické rysy počaly ustupovat do pozadí, literatura chtěla působit na morální sebeuvědomění společnosti kritikou, obnažováním nedostatků. Specifickým žánrem uzpůsobeným pro tyto potřeby se stala sociální balada. V almanachu Máj publikoval Erben - a Nerudovy i Hálkovy básně vyjadřovaly úctu k jeho dílu, jakkoliv představoval protipól vůči Máchovi. Májovci při utváření sociální baladiky posunuli smysl této drobné epiky směrem k společenskému životu, zesvětštili erbenovské mytické náměty v konfliktech sociálních. Ty se projevily jako důsledky bídy, jež zasahují do základních lidských vztahů (rodinných i pracovních). Proměna balady v poezii májovců byla jedním z nejvýraznějších znaků nového estetického a poetického zaměření generace. Člověk se jim jevil jako člen pospolitosti spočívající na základních citových vztazích erotických a rodinných. Odtud vyplynul častý výskyt motivů rodiny a rodinných konfliktů v baladách (a romancích) májovců. (Dědova mísa, Před fortnou Milosrdných u Nerudy, Bláznivý Janoušek, Dražba u Hálka). Rodinný svět a jeho širší podoba - svět národů - je tu pojat jako přirozený svět proti světu, který je budován na společenských privilegiích. Tady se také jeví určitý rozdíl v pojetí rodiny u májovců oproti pojetí rodiny v biedermeierovském smyslu, jak ho nalézáme třeba u Tyla, ale i u Němcové. Tam byla považována za posvátný svazek, který zaručuje životní harmonii. Nic takového u májovců není. Májovci už viděli konflikty, které se odehrávaly i uvnitř této základní buňky společnosti. Takovou cestou pronikala do poezie tendence demokratická - v sociálně kritickém smyslu slova. Národnost znamenala lidovost, ovšem nikoliv ve folklorně zvykoslovném pojetí; do popředí vystoupil sociální rys lidovosti, lidu jako vrstvy, která je postavena proti vrstvě panské. A v této vrstvě, kterou májovci chápali jako vrstvu přirozeně lidskou, hledali a nalézali typy reprezentující bezprostřední cítění v protikladu k přetvářce a k pokrytectví tzv. lepších vrstev. Jan Neruda Vůdčí osobností této generace byl Jan Neruda (1834-91). Byl nejen tvůrcem literárního programu generace, nýbrž jeho básnické dílo se vlastně stalo páteří vývojového procesu české poezie šedesátých a sedmdesátých let. Promítl se v ní intelektuální vývoj českého vzdělance, spolutvůrce národního sebevědomí. Nalezly tu výraz pocity člověka, který prožíval složitý přechod českého
světa z patriarchálních poměrů předbřeznových, z málo rozlišení a nepříliš kulturně a politicky rozvinuté společnosti v moderní národní celek rozrůzněný sociálně a usilující o svébytnost kulturní i politickou. Spolu s nárůstem občanského momentu v poezii se ovšem v Nerudových básních prosazují i rysy obecného lidského osudu s jeho odvěkým vnitřním zápasem rozumu a citu.
Neruda byl svou prvotinou Hřbitovní kvítí (1858) příznačným představitelem ironizující linie, v níž se básnický subjekt skrýval za masku „cynika“. Sbírka se vyznačuje drsností řečového projevu (některé verše přímo „skřípou“), okázalou kritičností a deziluzivním postojem k hodnotám uznávaným dřívější poezií. V jedné z básní Neruda užívá výraz „panenská“ literatura, jímž mínil literaturu harmonizujcící a idylizující, odvracející se od společenských rozporů a setrvávající na pozicích idealizované ohlasové poezie. Hřbitovní kvítí svou výrazovou drsností a myšlenkovou vyzývavostí proti tomu bojovalo. Geneze sbírky a její tematické členění dokazují, že ani u této prvotiny nešlo o pouhé shrnutí dosavadní básnické produkce do knižní podoby, nýbrž že se tu už projevil rys typický pro celou Nerudovu tvorbu - záměrná kompozice celku z různorodých tematických složek, vytvářející představu mnohotvárného lidského nitra, v němž se prolíná a sváří cit s rozumem, zkušenost s reflexí, smutek s humorem, vážnost s ironií. Proto při pojetí lyrického subjektu Hřbitovního kvítí nevystačíme ani s charakteristikou nadaného debutanta zápasícího s pozůstatky romantické pózy, tím méně pak se schématem sentimentálního světobolu, jakým se vyznačovaly básně Nerudova vrstevníka Gustava Pflegera Moravského. Nevystihuje ho však ani póza třídně cítícího mluvčího chudiny (jak byl v marxistickém duchu interpretován v padesátých letech 20. století). Nerudův básnický debut se nesetkal u významných osobností tehdejšího českého kulturního života právě se sympatiemi. František Palacký
55/
považoval Nerudu spíše za „tancmajstra“ než za básníka, pro Boženu Němcovou byly básně této sbírky příliš temné. Nebyly to však jen rozdíly generační, které básnické projevy mladého bouřliváka připravovaly o úspěch. I romantický rebel J. V. Frič shledal v Nerudově prvotině jen kuriozitu, které upíral básnické posvěcení; jeho romantický idealismus odmítal Nerudovu skepsi. Odlišnost romantiků od postoje Nerudova dokumentuje i rukopisná sťať Karla Sabiny. Terčem jedné z hlavních výtek Sabinových byl Nerudův vztah k přírodě, nazírané jako pouhý materiální mechanismus. Proto byly například výše ceněny Hálkovy Večerní písně. Ani vrstevníci Nerudovi, například Gustav Pfleger Moravský, sám autor světobolné poezie, nepřijímali Hřbitovní kvítí bez výhrad. I jim připadalo příliš drsné ve srovnání se soudobou modelovou představou básnickosti. Podobně byla chápána tato sbírka i pozdější literární historií. Byla uznávána jako průkopnický čin, který vnesl do poezie nové tóny, avšak na její umělecké kvality se pohlíželo s rezervou jako na prvotinu autora, jehož tvorba měla teprve dozrát. F.X. Šalda sice ocenil, že básník dokázal „vzít slova neučesaná a nemytá z ulice a učinit z nich posly věčnosti“. Avšak v pozdní studii Neruda poněkud nekonvenční viděl ve Hřbitovním kvítí především „vtíravou autostylizaci“: „Básnické minus Hřbitovního kvítí je právě v tom, že je to protest proti
tehdejší reakci politické i kulturní, a protest příliš uvědomělý... Nepravím, že Hřbitovní kvítí je literárně bezcenné anebo nezajímavé, pravím jen, že inteligence, která se tu zaběhla často až do herecké pózy, zabíjí zde nejednou poezii.“ Šalda hovořil dokonce o „levné póze společenského buřiče“. která často zatěžovala Nerudovu poezii liberalistickými (ve slovníku básníkovy doby dokonce socialistickými) klišé, jež dodávají jeho vidění chudiny až dekorativní ráz. Felix Vodička v padesátých letech 20. století v protikladu k Šaldovi interpretoval lyrický subjekt básně Mnozí chválili, že zpívám o chudobě (č. 6) jako „mluvčího chudiny, který odhaluje ničivou sílu hmotné bídy“. Podle Vodičky „Nerudův pocit rozervanosti vyvěral z mnohem pronikavějšího poznání sociálních a přímo třídních rozpor ve společnosti“, než z jakého vyplývala rozervanost Máchova. Odmyslíme-li si dobově podmíněnou marxistickou frazeologii, plyne z Vodičkova přístupu podstatný poznatek, že Neruda vlastně svedl Máchovu metafyzickou úzkost z vesmírné samoty na zemi a založil svůj životní pocit na vztahu sociálním. Hovořit zde o třídním postoji je však přehnané. Aleš Haman: Trvání v proměně. Česká literatura devatenáctého století. ARSCI, Praha 2007, 370 s., ISBN 978-80-86078-71-7.
56/