Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

01-19_gh0309:Sestava 1

20.5.2009

10:32

Stránka 1

EDITORIAL I GASTRO & HOTEL 1

kvûten – ãerven 2009 Redakce: Bakaláfiská 23 108 00 Praha 10 F: +420 274 822 138 W: www.gastroahotel.cz Vydavatel: Ing. Martin Sobotka E: [email protected] ·éfredaktorka: Katefiina Sobotková T: +420 776 566 033 E: [email protected] Inzerce: Linda Majerová T: +420 604 786 355 E: [email protected] Korektorka: Stanislava Krejãová E: [email protected] Spolupracovníci redakce: Martin BaÈha, Branko âern˘, SoÀa Hudecová-Podhorná, Vlastimil Macháãek, Václav Malovick˘, Alexander Mik‰ovic, Zdenûk Reimann, Vladimíra Storchová, Jifií ·tûpány, Michaela ·ulcová, Katefiina Videnková, Pavel Winter Design: Lenka Chybová V˘roba: Tiskárna Durabo Na Stráni 1301 250 88 âelákovice Distribuce: Postservis Podûbradská 39 100 00 Praha 9 Gastro&Hotel profi revue vychází 6x roãnû MK âR E 18532 ISSN 1803-585X Objednání pfiedplatného na adrese: [email protected]

Vydavatel neodpovídá za vûcn˘ obsah inzerátÛ

,,

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, Podle mého názoru jsou mûsíce kvûten a ãerven nejkrásnûj‰í mûsíce z celého roku. Zaãne se oteplovat, v‰echno se zelená, kvetou stromy a svût se náhle zaplní barvami. Také se blíÏí ãas prázdnin, dovolen˘ch a cestování… Zkrátka pohoda. Pro mû to znamená únik od bûÏn˘ch starostí, kouzlo tepl˘ch nocí na letní zahrádce nebo terase pfiíjemné restaurace s dobr˘m Bordeaux nebo Lambruscem, grilování s pfiáteli, v˘lety a cesty za poznáním. A kdyÏ je fieã o dovolen˘ch a cestování, vzpomnûla jsem si na rÛzná místa, která jsem kdy nav‰tívila a která ve mnû zanechala nûjak˘ dojem. Bylo jich hodnû, protoÏe cestování je moje vá‰eÀ, ale tentokrát jsem myslela pfiedev‰ím na hotely a hot˘lky, které mû nûãím oslovily, potû‰ily a které si budu pamatovat. AÈ uÏ to bylo díky vtipné nabídce ve Slavonicích (ke koupi doutníku a mojitu vám zapÛjãí fotku Fidela Castera), snídani v pomeranãovém sadu v Seville, ãokoládû na dobrou noc v New Yorku, ibi‰kov˘m kvûtÛm na ustlané posteli na Bali, Ïebrajícím opicím v Malajsii nebo elegantímu pávovi stoãenému z ruãníkÛ v koupelnû v Egyptû. Díky tûmto drobnostem jsem si uvûdomila, jak je dÛleÏité vytvofiit v hotelu nebo penzionu nûco, nebo spí‰e NùCO, na co hosté jen tak nezapomenou, o ãem fieknou sv˘m znám˘m a proã se tfieba budou mít chuÈ vracet. Staãí jen maliãkost, kterou nikde jinde nenajdou, kterou si zapamatují a na kterou budou vzpomínat. Doufám, Ïe v na‰em novém ãísle najdete nejen spoustu zajímavého ãtení, ale tfieba i nûjak˘ ten tip na to jak hosty mile pfiekvapit. Letní pohodu pfieje za celou redakci


20.5.2009

10:32

Stránka 2

GASTRO & HOTEL I OBSAH 2

36 16 8

20 3 Aktuálnû 5 Aktuálnû ze Slovenska 8 Téma Biopotraviny – Ïhav˘ trend dne‰ní doby 13 Marketing Hotelové hvûzdiãky v novém 15 Hodnocení webov˘ch stránek hotelÛ

25 Gourmet Oliva, odvûká hvûzda gastronomie Naolejuje-li to Julie, pak rozhodnû olejem olivov˘m! Pivo na cestû do vy‰‰í gastronomie IV. 30 Gastro&Víno Poradce dobrého sommeliéra Test Tramínu Recept, kter˘ se snoubí s Tramínem

16 Hotel âisté sklo je vizitkou kaÏdé restaurace

36 Gastro&Víno Chilská chvála zapomnûní Jak zvyknout lid na dobré víno?

18 Interview Sklenûné vize Petra Larvy

40 Relax Oázy klidu a energie

20 Seriál PrÛvodce perfektní obsluhou V. 22 Region Letem, chebsk˘m kulinárním svûtem…

42 Bar âtvrt˘ rozmûr prázdna – díl III. Kraválisté Bublinkové opojení

24


20.5.2009

10:32

Stránka 3

AKTUÁLNĚ Z ČESKA I GASTRO & HOTEL 3

Vysoká škola hotelová v Praze slaví letos desáté narozeniny Vysoká ‰kola hotelová vznikla v Praze jako vÛbec pr vní specializovaná vysoká ‰kola, zamûfiená na oblast hotelnictví, gastronomie a cestovního ruchu. Akreditaci získala v roce 1999 a v˘uku zahájila jiÏ od akademického roku 1999/2000. V souãasné dobû má V·H 14 par tnersk˘ch ‰kol, se kter ˘mi si kaÏdoroãnû vymûÀuje studenty i uãitele v rámci programu Sokrates/Erasmus. K desátému v˘roãí vzniku ‰koly se pfiipravuje na záfií a fiíjen 2009 slavnostní zasedání a dal‰í akce pro odbornou i ‰ir‰í vefiejnost.

Restaurace z dob policejního rady Vacátka Slavnostním pfiestfiiÏením pásky byla 14. 5. 2009 ve Vodiãkovû ulici ã. 17 otevfiena staropraÏská krãma Jedová ch˘‰e. Jako v dobách praÏského policejního rady Vacátka a t˘mu jeho inspektorÛ Bou‰eho a BrÛÏka z televizního seriálu Hfií‰ní lidé mûsta praÏského si pfiipadali pozvaní hosté. Atmosféra 20. let 20. století d˘chala ze v‰ech koutÛ – lepé dûvy v dobov˘ch kost˘mech, mládenci zpívající staropraÏské písniãky. V‰em ‰makovala spousta typicky ãesk˘ch specialit, v˘borné toãené pivo teklo proudem. Nechybûli ani známé osobnosti, mezi nimi pánové Donutil a Saudek, ktefií se postarali o natoãení prvního piva. Restaurace má k dispozici 400 míst (vãetnû zahrádky v atriu), pokrmy staroãeské kuchynû se budou zapíjet pivem zvan˘m PraÏské bahno, jedenáctkou fiezanou, tmavou tfiináctkou a kvasnicov˘m leÏákem, speciálnû vyrábûn˘m pouze pro tuto restauraci pivovarem Rohozec.

Guatemalský rum Zacapa dobývá české bary V dubnu nav‰tívila Prahu paní Lorena Vasquez, master blender a tvÛrce guatemalského ultraprémiového rumu Zacapa. Cílem její náv‰tûvy bylo setkání s majiteli a barmany ‰piãkov˘ch barÛ a zástupci prvotfiídních restaurací v rámci programu Zacapa Master Class 09. Dvû zasvûcené pfiedná‰ky, které se uskuteãnily v restauraci Villa Richter a ve Sky Baru Cloud9 hotelu Hilton, se setkaly s neobyãejnou odezvou a pro mnohé pozvané hosty se staly událostí leto‰ního jara. Lorena Vásquez má znaãné zásluhy na v˘robû rumu Zacapa, vynikajícího vysoce kvalitníhodestilátu souãasnosti. Jako master blender dohlíÏí na míchání a zrání rumu, pfiiãemÏ nezapomíná na smysl pro dokonalost, bezvadn˘ úsudek a vá‰eÀ pro umûní, kter˘m v˘roba rumu je.

Snížení sazby DPH pro restaurace může zachránit až 9100 pracovních míst Univerzita Karlova ve spolupráci s Asociací hotelÛ a restaurací âeské republiky vypracovala studii jejímÏ cílem bylo na základû dostupn˘ch statistick˘ch dat spoãítat efekt sníÏení DPH ve stravování na odvûtví a následnû na v˘‰i pfiíjmÛ státního rozpoãtu. Závûr je jednoznaãn˘ – sníÏení sazby DPH z 19 na 9 % mÛÏe zachránit 9100 pracovních míst, pfiiãemÏ by jeho dopad do státního rozpoãtu pfiedstavoval pouze 0,6 mld Kã. Ze statistik získan˘ch pfiímo od provozovatelÛ restaurací bylo dále zji‰tûno: Témûfi 75 % provozoven vefiejného stravování zaznamenalo meziroãní pokles trÏeb v dÛsledku finanãní krize v prÛmûru o 23 %. Témûfi 62 % provozoven se kvÛli tomuto sníÏení propadne letos do ztráty. Témûfi 73 % provozoven bude propou‰tût své zamûstnance. Provozovny v prÛmûru propustí 25,4 % zamûstnancÛ. SníÏení sazby DPH, které v zemích Evropské unie není ojedinûl˘m jevem (ve 14 ze 27 zemí EU je pohostinství zdanûno sníÏenou sazbou DPH), bude rozhodnû krokem ke zlep‰ení jejich ekonomiky.

KRÁL VÍN České republiky, největší soutěž vín u nás, spustil přihlašování vín! V‰ech 180 pfiihlá‰en˘ch vinafiství má pfied sebou to nejdÛleÏitûj‰í – vybrat z vlastního sortimentu aÏ 10 druhÛ vín a ta pfiihlásit do soutûÏního klání o titul KRÁL VÍN âeské republiky 2009. Poprvé ve ãtyfileté historii nejvût‰í soutûÏe vín u nás, budou její organizátofii pfii pfiijímání pfiihlá‰ek vín a jejich následném zpracování, spolupracovat s Národním vinafisk˘m centrem. V‰echna vinafiství budou svá vína pfiihla‰ovat v rámci elektronické aplikace na webov˘ch stránkách Národního vinafiského centra – www.vinarskecentrum.cz Od 1. kvûtna do 1. ãervence projde systémem registrace více neÏ 1 000 druhÛ vín, ta budou rozdûlena do 6 soutûÏních kategorií a v prvním srpnovém t˘dnu ohodnocena v degustaãních prostorách Národního vinafiského centra a Salonu vín âeské republiky ve Valticích. Podrobnosti o zpÛsobu hodnocení, vãetnû jmen hodnotitelÛ, se pfiihlá‰ení vinafii, profesionální vefiejnost a v‰ichni milovníci vín dozví na www.kralvin.cz

→


20.5.2009

10:32

Stránka 4

JiÏ 9. roãník tradiãní konference Hospitality & Tourism Summit se v leto‰ním roce spojuje s tzv. letní konferencí AHR âR zamûfienou na gastronomii. Dvoudenní event se spoleãensk˘m veãerem se bude konat ve dnech 9. – 10. ãervna v Interhotelu Olympik v Praze.

Hospitality & Tourism Summit 2009 zachová osvědčenou strukturu a těsně naváže na loňský programově velmi úspěšný ročník, který se konal v květnu v Top Hotelu Praha. Na jeho organizaci se opět podílejí Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, Asociace hotelů a restaurací ČR, Vysoká škola hotelová v Praze, časopis Food Service a společnost Blue Events. Program vzniká ve spolupráci s dalšími subjekty, především AKC ČR, vydavatelstvím COT Business a s významnou podporou CzechTourism.

KOMERČNÍ PREZENTACE

Summit zahájí diskusí o stavu a perspektivách sektoru cestovního ruchu za účasti Ministra pro místní rozvoj ČR Rostislava Vondrušky, ekonomického stratéga ČSOB Tomáše Sedláčka a čelních zástupců hoteliérů, cestovních kanceláří a oborových profesních agentur. Část „best practices“ přinese zkušenosti podnikatelů z různých regionů ČR a zaměří se mj. na nutnost specifického zacílení služeb pro určité segmenty zákazníků.

Odpolední diskusní sekce se budou věnovat osvědčeným tématům jako je například spolupráce různých subjektů v regionech při rozvoji cestovního ruchu nebo případové studie, jak získat a udržet loajální zákazníky. Vyvrcholením celodenního programu bude slavnostní večer spojený s udělováním Ceny J. Vašaty časopisem Food Service, který se na rozdíl od loňského „kovbojského večera“ vrátí zpátky domů – ke kořenům české a moravské tradiční kuchyně. Trendům v kuchyni bude pak zasvěcen i navazující Gastronomický den AHR ČR, v rámci kterého se nejprve dozvíme, co je to „gastronomické peklo“, abychom na závěr přijali pozvání do gastronomického ráje – k obědu připravenému pod patronací Asociace kuchařů a cukrářů ČR.

Více info naleznete na www.horeca21.cz


20.5.2009

10:32

Stránka 5

AKTUÁLNĚ ZE SLOVENSKA I GASTRO & HOTEL 5

Hoteliér roka Prv˘ raz v histórii oceÀoval Zväz hotelov a re‰taurácií SR najúspe‰nej‰ích hoteliérov podºa exaktne stanoven˘ch kritérií. Ne‰lo o osobnosÈ „so zásluhami“, ale o manaÏéra, ktor˘ dosiahol najlep‰ie v˘sledky vo v˘konoch na izbu a stoliãku, v precíznosti, s akou predkladá zväzu údaje v minul˘ch rokoch, v priemernej mzde v hoteli (urãite nie niÏ‰ej neÏ 10 % pod priemernou mzdou v národnom hospodárstve), v dobrom mene na trhu, v pozitívnom medziroãnom raste trÏieb, v priemernej cene za izbu (primeranej vo svojej triede) a v zelenom programe. NuÏ a napokon s v˘sledkom 120 bodov z maximálnych 130 „vypadlo z poãítaãa“ meno Jozef Bystrick˘ (40), riaditeº ‰tvorhviezdiãkového hotela Magnus v Trenãíne. DesaÈ rokov pôsobil v púchovskom hoteli Wili a krátko aj v Ïilinskom hoteli Polom. Pred troma rokmi získal podobné ocenenie od Gurmána na Slovensku. „V hotelierstve som pre‰iel v‰etk˘mi úrovÀami, od ãa‰níka, chatára aÏ po riaditeºa. Ponuka pracovaÈ práve tu ma zaujala originálnosÈou, v˘zvou a slovensk˘m prvenstvom – hotel je súãasÈou obchodnonákupného centra a väã‰ina jeho hostí sa dá oznaãiÈ ako biznis klientela,“ hovorí Hotelier roka ‘08. No a ão ho vlastne korunovalo za tohtoroãného kráºa hotelierov? „KaÏd˘ manaÏér sa zaujíma o tabuºky obsadenosti, ja sa ale rovnako ãasto pozerám aj do vnútra hotelového organizmu. Som rád, keì tam vidím zamestnancov, ktorí sa stále vzdelávajú, pracujú na sebe a chcú sa v profesii posúvaÈ vpred.“ To je, mimochodom, aj prípad samotného J. Bystrického; popri riadení hotela ‰tuduje na Univerzite A. Dubãeka v Trenãíne.

Ako sa v Senci kongresuje Podºa adresárov ubytovacích zariadení musí cudzinec získaÈ dojem, Ïe sme kongresová veºmoc. Tento typ hotelov tvorí aÏ dve tretiny ãlenskej základne profesného zväzu. Predov‰etk˘m minul˘ rok sa tu otvorilo veºa nov˘ch a kaÏdú chvíºu pribúdali seminárové priestory i technika aj v t˘ch star‰ích nekongresov˘ch. Podºa posledného Trend top rebríãka ão do kvalty stoja na ich ãele bratislavské Crowne Plaza a Radison SAS Carlton, Holiday Inn Îilina, Grandhotel Praha v Tatranskej Lomnici, hotel Kaskády na Sliaãi, Aquacity Mountain View v Poprade, Grand hotel Bellevue v Starom Smokovci. Danube Bratislava, Aquacity Seasons Poprad, Prestige Trnava, Sorea Máj Liptovsk˘ Ján, Boboty Vrátna-Terchová, Tevel Sládkoviãovo, Kormorán v âilistove ãi Horsk˘ hotel ·achtiãky. Napriek hospodárskej recesii (a útlme v budovaní nov˘ch hotelov) v‰ak v tomto roku zamie‰a karty aj novo postavené Kongresové centrum hotela Senec pri obºúben˘ch Slneãn˘ch jazerách. Podºa riaditeºa Ing. Radoslava Gregu vzrástla ním ich pôvodná kapacita na 1150 konferenãn˘ch miest. Nová hala je v˘nimoãná aj t˘m, Ïe do nej môÏu pri prezentácií automobiliek vojsÈ aj ich ‰tvorkolesové novinky. Riziko podnikania tak hotel rovnomernej‰ie rozkladá na viacero druhov klientel. Tradiãne silnou sú dovolenkujúci hostia z âiech; aj pre nich sa polovica hotela prepracovala do ‰tvorhviezdiãkovej úrovne a otvára sa i nov˘ apartmánov˘ dom Dúha.

INZERCE


20.5.2009

10:32

Stránka 6

MASNÉ KRÁMY MÍSTO, KDE LEGENDY OÎÍVAJÍ... Jako jediná restaurace na svûtû nabízejí Masné krámy krouÏkovan˘ leÏák Budweiser Budvar z tankÛ. Základem ‰iroké nabídky jídel teplé i studené kuchynû je maso ve v‰ech podobách, vãetnû ryb a jehnûãího masa. Mezi nejoblíbenûj‰í speciality Masn˘ch krámÛ patfií pivovarsk˘ gulá‰, grilovaná Ïebra a peãené koleno. Tradiãní ãeskou kuchyni doplÀuje fiada originálních receptÛ, vegetariánské pokrmy a saláty. V pracovních dnech se v Masn˘ch krámech podává zv˘hodnûné polední menu.

INZERCE

Je libo kachní játra v sádle nebo staroãeské lívance s povidly?

GASTROAKCE 2009

ROZHOVOR S LUĎKEM HAUSEREM, ŠÉFKUCHAŘEM MASNÝCH KRÁMŮ.

âERVEN 02. 6. – 14. 6. 2009

ZÁ¤Í

HOUBY Z JIHOâESK¯CH LESÒ A HÁJÍ 14. 9. – 20. 9. 2009 ¤ÍJEN

V¯LOV V MASN¯CH KRÁMECH

5. 10. – 11. 10. 2009

¤ÍJEN

NAHLÉDNUTÍ DO KUCHYNù NA·ICH SOUSEDÒ – RAKOUSKO, BAVORSKO 26. 10. – 1. 11. 2009 LISTOPAD

SVATOMARTINSKÉ HUSY 9. 11. – 15. 11. 2009 LISTOPAD/PROSINEC

ZVù¤INOVÉ HODY

23. 11. – 3. 12. 2008

RESTAURACE MASNÉ KRÁMY Krajinská 13 370 01 âeské Budûjovice Tel.: +420 387 201 301 e-mail: [email protected]

www.masne-kramy.cz

Vaříte pouze českou klasiku nebo nabízíte také zahraniční kuchyni? Základ je postaven na české kuchyni, jak se říká pod pivo. Ale mezinárodní kuchyně je na jídelním lístku zastoupena také, čerpám zde z vlastních zkušeností, které jsem získal při práci v zahraničí. Jídla připravujete podle starých osvědčených receptů našich prababiček? Určitě je třeba aplikovat staré osvědčené recepty našich prababiček. Podle mého názoru byla v gastronomii většina dobrých receptů použita už v době našich předků. Jde jen o to, zlepšit prezentaci a úpravu jídla na talíři dle moderních trendů. Používáte k přípravě a ochucení některých pokrmů také pivo? Samozřejmě i pivo patří mezi nezbytné suroviny v naší kuchyni. Nejraději pracuji s tmavým ležákem Budweiser Budvar, který je vhodný právě na kulinářské vaření. Používáme ho např. do těchto pokrmů: Zapečené buřty v pivě, Budvarský vrabec, zelí, bramborový knedlík, Parfait z tmavého ležáku (zmrzlina z černého piva). Co si hosté u vás nejvíce objednávají? Jasně vítězí stará česká klasika: Pivovarský guláš se špekovým knedlíkem, Grilovaná vepřová žebra, Pečené kachní stehno, červené zelí, variace knedlíků. Jakou kulinární zajímavost si nesmíme při návštěvě Masných krámů nechat ujít? Jako specialitu domu bych uvedl: Studený předkrm – Kachní játra v sádle s cibulkou a pecínkem; hlavní chod – Vepřové medailonky pivovarského povozníka v sósu z tmavého ležáku a dezert – Staročeské lívance s povidly a zakysanou smetánkou.


SALÁTOV¯ FESTIVAL

Masné krámy vznikly pravděpodobně na konci 13. století jako dřevěné stánky. Nacházely se na dnešním náměstí Přemysla Otakara II. a první písemná zmínka o nich pochází z roku 1336, kdy město zaplavila při povodni voda. Karel IV. nařídil v roce 1364 kvůli hygieně Masné krámy stojící na Rynku zbourat. Nové místo pro ně se našlo v Krajinské ulici, na místě dnešních Masných krámů. Nová stavba byla však také dřevěná. Zděný objekt bazilikálního charakteru pochází asi z roku 1554. Původně sloužil k prodeji masa. V polovině 30. let 20. století byl sídlem drobných obchůdků a koloniálů. Po roce 1945 se vážně uvažovalo o demolici objektu, protože se nalézal v havarijním stavu. Nakonec byly Masné krámy v roce 1953 přestavěny na restauraci, která se záhy stala vyhlášenou. Po povodni v roce 2002 byla restaurace uzavřena. Masné krámy byly znovu otevřeny po náročné celkové rekonstrukci v prosinci 2007. V říjnu 2008 získaly Masné krámy od Sdružení českých spotřebitelů cenu „Spokojený zákazník Jihočeského kraje“. Oceněny byly za interiér, špičkové gastronomické služby a vysokou úroveň obsluhy.


20.5.2009

10:32

Stránka 7

AKCE I GASTRO & HOTEL 7

Víno & Destiláty 2009 Ve dnech 28. – 30. dubna probûhl na praÏském v˘stavi‰ti veletrh Víno & Destiláty, kter˘ patfií podle pofiadatelÛ mezi nejvût‰í expozice vín, destilátÛ, nápojÛ a pochutin v nov˘ch zemích Evropské unie. Na plo‰e 5500 metrÛ ãtvereãních nabídlo svoji produkci témûfi 300 vystavovatelÛ. Mezi nejzajímavûj‰ími novinkami byla expozice italsk˘ch vín z Friuli a Puglie, vína z Lucemburska, ale také z Indie. Jednotlivé veletrÏní dny byly vûnovány vínÛm z âR, Francie a z Moldavska. Více neÏ 12 tisíc náv‰tûvníkÛ veletrhu se mohlo zúãastnit degustací, semináfiÛ a znalostních soutûÏí. V rámci veletrhu se také uskuteãnil pokus o zápis do Guinessovy knihy rekordÛ v sabráÏi – pfiesekávání hrdel lahví se ‰umiv˘mi víny meãem. Padl nov˘ svûtov˘ rekord – celkem 44 sommeliérÛ otevfielo bûhem cca 10 sekund 76 lahví! Nechybûli ani zajímaví hosté, mezi nimi znám˘ francouzsk˘ herec Pierre Richard, kter˘ poslední den veletrhu podepisoval pro náv‰tûvníky vína ze svého vinafiství Chateau Bel Eveque.

O ženách, víně a Sympoziu Akce pofiádaná 23. a 24. dubna v Mikulovû Spolkem moravsk˘ch vinafiek – Bakchantky byla vinafiskou akcí skuteãnû mezinárodní úrovnû. ¤íká se: komu ãest, tomu chvála. A tohle vysoce profesionální sympozium si chválu zaslouÏí. Jsem pfiesvûdãen˘, Ïe stejné si myslí i bezmála stovka jeho úãastnic a nûkolik pfiítomn˘ch muÏÛ. Legenda na‰eho vinafiství, Prof. Ing. Vilém Kraus CSc., zasvûcenû a v obdivuhodné kondici hovofiil o Ïenách vinafikách, dnes i v minulosti. Stejnû zasvûcené byly i pfiíspûvky slovensk˘ch vinafiek. „Za v‰ím, co je na Slovensku ve vínû dobrého, hledej Ïenu“. Bylo úvodní motto Ing. Gabriely Vojtekové. Pfiedstavila osobnosti Ïen – v˘zkumnic a ‰lechtitelek, které stále pfiispívají ke kvalitû slovenského vína a které se tak vlámaly do uznávaného muÏského teritoria. Zajímavé bylo zamy‰lení nad postavením Ïeny v dne‰ním svûtû Mgr. Jany ·illerové, faráfiky a biskupky Olomoucké diecéze CâSH, která nejen „pracuje“ s me‰ním vínem Toledo u oltáfie, ale je také jednou z 11 Ïen biskupek a vinafiek. Podnûtn˘ byl i pfiíspûvek PhDr. Hany Dvofiákové, která vtipnû rozebrala plíÏivost cizích kuchyní do té na‰í a ukázala i stereotypy, které zasahují vinafiské etikety a názvy vín. Mluvilo se i o zavádûní nov˘ch odrÛd vín, zmûnách trendÛ, módnosti i kvalitû vín ãi o agroturistice. Závûreãná „módní pfiehlídka“ lahví Ing. Lady Komárkové byla milou teãkou programu. Doprovodn˘ program obou dnÛ byl reprezentativní a Ïensky preciznû pfiipraven˘. Vûfiím, Ïe budou – li mít tyhle dámy podporu a elán, bude tfieba za dva roky hostit Mikulov pokraãování téhle v˘teãné mezinárodní akce. Více na www.bakchantky.cz.


20.5.2009

10:32

Stránka 8

GASTRO & HOTEL I TÉMA 8

POTRAVINY žhavý trend dnešní doby Trh s biopotravinami se i přes mírné zpomalení velmi dobře vypořádává s probíhající ekonomickou krizí. Výzkumy ukazují, že přesvědčení spotřebitelé bioproduktů nemění své nákupní zvyklosti ani v dnešní době, a naopak se zdá, že hodnoty jako zdravý životní styl získávají na důležitosti.

am, kde se dafií udrÏovat Ïivotní prostfiedí v rovnováze, mohou vykazovat i vyrovnané zdraví lidí a jejich spokojenost. Právû o znovunastolení této rovnováhy se snaÏí ekologické zemûdûlství, a snad i proto se zájem o biopotraviny (a vy-

T

rovnan˘, lep‰í Ïivot) stále zvy‰uje. Celosvûtov˘ rÛst spotfieby bioproduktÛ nezastavila ani svûtová ekonomická krize. Pfiesto, Ïe do‰lo ke zpomalení, vzrostly meziroãní obraty s bioprodukty v prosinci v USA o 5,6 % a podobné zprávy pfiicházejí i z Evropy.

Údaje o pfietrvávajícím rÛstu spotfieby biopotravin ukazují, Ïe se nejedná pouze o okrajov˘ trh a Ïe ani v dne‰ní dobû nehodlají pfiíznivci biopotravin své zvyklosti mûnit. Ekologické zemûdûlství si postupnû získává stále vût‰í prostor a stává se z nûj


20.5.2009

10:32

Stránka 9

TÉMA I GASTRO & HOTEL 9

Desetkrát ANO pro biopotraviny: Jsou zdravé Obsahují v prÛmûru vût‰í mnoÏství vitamínu C a dal‰ích nezbytn˘ch minerálÛ. Neobsahují pfiídatné látky a „éãka“ Ty mohou zpÛsobovat zdravotní problémy (napfiíklad migrény, srdeãní onemocnûní, osteoporosu, ale i stále ãastûji u dûtí diagnostikovanou hyperaktivitu). Neobsahují pesticidy V konvenãním zemûdûlství se u nás smí pouÏívat více neÏ 300 chemick˘ch pesticidÛ. V ekologickém hospodafiení je povoleno pouÏívat jen necel˘ch 30 vesmûs pfiirozenû se vyskytujících látek rostlinného nebo Ïivoãi‰ného pÛvodu. Neobsahují geneticky modifikované organismy GMO Genovû upravené rostliny a suroviny nejsou v systému ekologického zemûdûlství povoleny. Neobsahují zbytky antibiotik Ekologiãtí zemûdûlci mají rutinní pouÏívání lékÛ a antibiotik zakázáno. Neprodukují Ïádné vedlej‰í náklady Povinností ekologick˘ch zemûdûlcÛ je péãe o úrodnost pÛdy, zachování ãistoty podzemních i povrchov˘ch vod a vyváÏenost krajiny. Ekozemûdûlci a biov˘robci udrÏují vysoké standardy Ekologiãtí farmáfii a v˘robci biopotravin jsou minimálnû jedenkrát roãnû kontrolováni. Standardy ekologického zemûdûlství jsou zakotveny v Evropské legislativû. ·etrnost chovu zvífiat V‰echna zvífiata na ekologick˘ch farmách jsou chována v co nejpfiirozenûj‰ích podmínkách. Prospívají pfiírodû a volnû Ïijícím zvífiatÛm Ekologické zemûdûlství je ohleduplnûj‰í k pfiírodû, ménû zneãi‰Èuje, produkuje ménû nebezpeãn˘ch odpadÛ a oxidu uhliãitého. Jsou chutné Bio ovoce a zelenina obvykle rostou pomaleji, mají niÏ‰í obsah vody a více su‰iny neÏ konvenãní potraviny, coÏ mÛÏe pfiispívat k jejich „plnûj‰í chuti“. ChuÈov˘ rozdíl u masa je podle spotfiebitelÛ ohromn˘.

1.

2. 3.

4.

velmi dynamick˘ obor. Nebylo by moudré pfiehlíÏet tento fakt ani ve vefiejn˘ch sluÏbách. Pro pohostinství rostou potenciální noví zákazníci, ktefií budou jídlo z biologicky nezávadn˘ch surovin vyÏadovat. Ti, ktefií bio v˘robky produkují, si to uÏ uvûdomili V roce 2004 bylo u nás nûco pfies 800 ekologick˘ch farem, v tomto roce uÏ jich je více neÏ 1500. Poãet v˘robcÛ biopo-

,,

travin se za posledních 5 let témûfi zdvojnásobil. Do v˘roby biopotravin se pou‰tí nejen malí podnikatelé, ale také velké potravináfiské firmy. Velmi v˘raznû se rozvíjí segment bio peãiva, v˘robcÛ mléãn˘ch i masn˘ch bio v˘robkÛ. Pokud by tedy va‰e ubytovací zafiízení chtûlo hostÛm nabídnout i bio jídelníãek, nemusí se bát, Ïe by nena‰lo vhodné zdroje surovin.

Počet výrobců biopotravin se za posledních pět let téměř zdvojnásobil.

5. 6. 7.

8. 9.

10.

→


20.5.2009

10:32

Stránka 10


Anketa MÁTE VE SVÉ NABÍDCE POKRMY P¤IPRAVENÉ Z BIOPOTRAVIN? POKUD NE, PLÁNUJETE JE ZA¤ADIT DO JÍDELNÍHO LÍSTKU? Ladislav Dou‰a, Executive Chef HOLIDAY INN Prague Congress Centre

Samozřejmě BIO potraviny na trhu vnímám, sice je nemáme zařazeny na stálém jídelním lístku, ale formou eventových nabídek nebo prostřednictvím snídaní je nabízíme našim hotelovým klientům. Obecně bych řekl, že se jedná hlavně o „módu“ poslední doby. Pro mě je důležitá kvalita potravin všeobecně, jak po stránce jakosti, tak i po stránce chuťové. Jestli je potravina původem BIO je z mého pohledu lehce diskutabilní, vzhledem ke kvalitě naší půdy a kyselých dešťů je BIO samo o sobě trochu zavádějící. Na českém trhu, jak už to u nás bývá, jsou dodavatelé, kteří dokáží naprostotransparentně deklarovat způsob pěstování těchto potravin. Naproti tomu je spousta podnikatelů, kteří se pouze vezou na módní vlně a jejich jediným cílem je dobře prodat rádoby BIO potravinu. Pro nás je důležité, že na trhu jsou, že je můžeme nabízet ke spokojenosti zákazníků. Pavla Hubáãková, General Manager, Best Western Premier Hotel Majestic Plaza, Praha

Ano, v naší restauraci Asmera v a la carte menu máme zařazené bio pokrmy. Po celý květen je v této restauraci našim hostům k dispozici speciální „Health Food menu“ v rámci Festivalu zdravé výživy „Health Food Festival 2009'“, kterého je náš hotel Majestic Plaza a restaurace Asmera partnerem. Oldfiich Bujnoch, hoteliér, sommeliér, Hotel Zlatá ‰tika, Pardubice

V současnosti žádné biopotraviny nepoužíváme a v nejbližší době o tom ani neuvažujeme.

Pravidla ekologického zemědělství Pojem potravina je striktnû vymezen v legislativû (ZÁKON ã. 242/2000 Sb., o ekologickém zemûdûlství a o zmûnû zákona ã. 368/1992 Sb., o správních poplatcích). Biopotravina je produktem ekologické zemûdûlství ve smyslu v˘‰e uvedeného zákona. Znamená to, Ïe biopotraviny nesmí vzniknout za pomocí hnojiv minerálního pÛvodu, hormonÛ, pesticidÛ, nebo geneticky zmûnûn˘ch organismÛ. Biopotraviny také nemohou obsahovat pfiídatné látky, bûÏnû pouÏívané v potravináfiství (Éãka a dal‰í stabilizátory, pojiva apod.).

,,

Vařit bio, nebo nevařit? Je to pfiímo hamletovská otázka. Bioprodukty vyÏadují mnohem vy‰‰í náklady, pfii pûstování ãi chovu se nic neurychluje, v‰e

tedy roste a dozrává pomaleji. NepouÏívá se rovnûÏ chemické konzervace, biopotraviny proto mají krat‰í záruãní lhÛtu a tudíÏ nesou vy‰‰í riziko ztrát. Jsou proto ve srovnání s ostatními produkty draÏ‰í o 20 – 40 %. Tato cena se jistû promítne do koneãné ceny pokrmu na jídelníãku. Budou to zákazníci chtít? Není nutné hned zakládat celou bio restauraci, biopotraviny by v‰ak mûly mít na jídelním lístku svoje místo. Bude pfiijíÏdût stále více cizincÛ, ktefií bio kvalitu vyÏadují. Také je dobré si uvûdomit, Ïe v dne‰ní populaci je stále více alergikÛ a Ïe matky pro dûti odmaliãka hledají to nejlep‰í. Pokud mÛÏe trh nûco takového nabídnout, nabídnûte to i vy. „Stále více kuchafiÛ dává pfiednost bio olivovému oleji, kter˘ se li‰í od ostatních olejÛ nejen kvalitou, ale i zpÛsobem v˘roby a pûstováním bez pouÏití chemikálií coÏ se samozfiejmû odrazí na chuti pokrmÛ“ fiíká Filip Majer, jednatel firmy Olive Oil. A pozor – bio neznamená pouze vegetariánská strava. Kufie z bio chovu má ale úplnû jinou chuÈ neÏ to velké tlusté a kdoví ãím vyhonûné. A snad právû ty skuteãné, pravé chutû mÛÏe bio- zemûdûlství vrátit. A za v˘teãné jídlo lidé vÏdycky rádi zaplatí. KdyÏ bude na jídelníãku kufie klasické a bio, a lidé si napoprvé ze zvûdavosti porovnají vzhled, vÛni a chuÈ, máte je. A matky, které radûji vÛbec nechodí do restaurací, protoÏe jejich dûti mají napfi. bezlepkovou dietu, vás doporuãí na v‰echny

Biopotraviny by měly mít na jídelních lístcích restaurací svoje místo.


20.5.2009

10:32

Stránka 11

TÉMA I GASTRO & HOTEL 11

Anketa JUDr. Peter Jaku‰ík, riaditeº hotela Maty‰ák Bratislava

Už v roku 2007 sme sa rozhodli pre jedlá z bioteľaciny a bio-jahňaciny (predovšetkým z biofarmy v Myjave), pretože majú omnoho lepšiu a lahodnejšiu chuť. V hotelovej mäsiarni spracovávame celé zvieratá a pripravujeme z nich aj mäsové výrobky. Hostia k nám prichádzajú na dobré jedlo, ale nedá sa povedať, že by bio- zvlášť vyhľadávali. Preto neplánujeme rozšíriť tento „prírodný“ sortiment o ďalšie skupiny. S výnimkou nealko nápojov a vína – majiteľ hotela je jeden z najznámejších a najuznávanejších slovenských vinárov a sám takýmto bio-spôsobom vyrába nealkoholickú Alibernetku a Müllerku z hroznového muštu. Prekážkou väčšieho podielu bio-jedál v reštauračnej kuchyni nie je len ich vyššia cena, ale aj nedostatočná ponuka fariem, ktoré takéto potraviny produkujú. Ing. Nina Lovasová, obchodná manaÏérka Sharkam VIP catering

Biopotraviny v číslech: strany, kdyÏ budete mít úplnû malé bio menu, ve kterém bude i pfiirozenû bezlepkové jídlo. Nabídka bio potravy jako zdravé kuchynû neznamená pouze zrní, tofu a fádnost. Je jen dobré napfiíklad vymûnit nudné rohlíky za ãerstvé celozrnné peãivo, upeãené v biopekárnû ãi pozdûji rovnou v hotelové kuchyni. První stupínek k vlastní originalitû a tudíÏ i vyhledávanosti. Text: Vladimíra Storchová Foto: Archiv

V souãasné dobû kupuje v âeské republice biopotraviny 39 % spotfiebitelÛ, z toho 14 % pravidelnû. Národní logo bio, kter˘m se biopotraviny oznaãují, zná 54 % spotfiebitelÛ. Prodejce biopotravin ve svém okolí zná 74 % spotfiebitelÛ. Biozelenina obsahuje prÛmûrnû 700x ménû reziduí pesticidÛ neÏ zelenina konvenãní. (Zdroj: Ministerstvo zemûdûlství âR)

→

Bio-jedlá nechápeme ako módnu vlnu, ale ako pomalý, vzostupný trend. Už aj preto, že takéto potraviny ponúkajú šéfkuchárovi aj hosťovi dokonalý chuťový a ešte aj zdravý zážitok. Preto sme si už pred troma rokmi uvedomili, že ich v ponuke musíme mať a naši klienti najmä z radov farmaceutických firiem a firiem s tzv. Corporate Social Responsibility ich aj vyžadovali. Prekvapilo nás, že záujem o ne ďalej príliš nerástol, hoci v susednom Rakúsku sú bio-bufetové stoly samozrejmosťou. Na Slovensku „proti“ hovorí vyššia cena (pri dnešných protikrízových opatreniach), ale najmä to, že klienti nevedia bio oceniť a v ich predstavách sa často stotožňuje s mrkvou a klíčkami. Na spoločensko-gastronomických akciách sa snažíme „pretlačiť“ aspoň jeden špecializovaný biostation, kde sa prezentuje jeden sortiment – bio-pekárske výrobky alebo bio-mäsiarske výrobky, často údené... bio-slaninka, bio-párky a salámy... alebo bio-čokoláda, ovocné šťavy, špičkové bio-syry s označením pôvodu. Najakútnejšiu potrebu prírodného a prirodzeného chovu cítia naši kuchári pri mäse, predovšetkým steakoch, založených výlučne na chuti samotnej suroviny.


20.5.2009

10:32

Stránka 12


Biorozhovor

V ãem je úskalí podnikání v tomto oboru?

Radislav Hynek pracoval nějakou dobu v bio restauraci, vloni založil vlastní společnost Bionea. Podělil se s námi o cenné zkušenosti a vlastní postřehy z mladého oboru. Kdo má nejvût‰í zájem o biopotraviny a sluÏby s nimi spojené? Jsou to lidé, ktefií si uvûdomují, jak je dÛleÏité v dne‰ní dobû peãovat o vlastní zdraví a o zdraví sv˘ch blízk˘ch. Nastávajícími maminkami poãínaje a manaÏery konãe. Zajímá nás i skupina lidí, ktefií na biopotraviny hledí jaksi s despektem a za slÛvkem bio vidí pouze zrní. To samozfiejmû není pravda. Snad i proto jsme zaãali s nov˘mi sluÏbami, prostfiednictvím objednávky biocateringu se mohou s biopotravinami blíÏe seznámit. A právû to mnozí chtûjí.

Obracíte se na matefiské ‰kolky a ‰koly. Setkáváte se s pochopením?

o soukromé subjekty, které nemají vlastní kuchynû a obûdy pro dûti obstarávají pfies smluvní partnery – v˘robce pokrmÛ. KdyÏ se nûkdo pro bio stravu rozhodne, oãekává a akceptuje cenu za pokrmy v bio kvalitû. Samozfiejmû záleÏí na kaÏdém v˘robci, jak˘mi cenami se prezentuje.

Bio restaurace by nemûla b˘t jen vegetariánská, ale ãasto taková nabídka je. Proã? Mezi první strávníky biopotravin patfiili lidé, ktefií z jak˘chkoli dÛvodÛ nekonzumovali maso a masné v˘robky, proto se tyto restaurace nejprve orientovaly na nû. Lidé, ktefií

¤ekl bych, Ïe podnikání v tomto oboru je stejné jako v kaÏdém jiném. V˘hodou je, Ïe je to obor mlad˘, rozvíjející se, na druhou stranu v‰ak má nev˘hodu v tom, Ïe u nás stále je‰tû oslovuje jen relativnû malou skupinu lidí, a také zásobování a logistika je nároãnûj‰í. Jen málo dodavatelÛ biopotravin funguje tak, Ïe vám dodají v˘robky ze dne na den. Dodací lhÛty mohou b˘t aÏ 14 dní, na nûkteré suroviny se ãeká i mûsíc. Také máme zatím stále málo prvotních ãesk˘ch v˘robcÛ biopotravin, zejména zemûdûlcÛ a chovatelÛ zvífiat na maso, není snadné opatfiit si bio hovûzí, drÛbeÏí a vepfiové. Zmínil jsem se uÏ i o problému s dodávkami ovoce a zeleniny v bio kvalitû, je to obtíÏnûj‰í hlavnû mimo letní období, v létû je celkem uspokojivá nabídka sezonních produktÛ tuzemsk˘ch zemûdûlcÛ.

A co restaurace? V resortu pohostinství a hotelnictví by si biopotraviny zaslouÏily více pozornosti, neÏ je souãasná realita. Zejména u tûch provozÛ, které jsou zamûfieny na zahraniãní turismus. Pro zahraniãní turisty zde prak-

Zatím jsem mûl to ‰tûstí, Ïe jsem se setkal pouze s matefisk˘mi ‰kolkami a ‰kolami, kde o pokrmy v bio kvalitû mûlo vedení zájem a bylo jasnû rozhodnuto, jak˘m smûrem se pfii stravování dûtí ubírat. Jistû, narazili jsme i na nerozhodnost rodiãÛ, a tehdy jsme pro nû pfiipravovali prezentace bio pokrmÛ ve stejném sloÏení, jaké konzumují jejich dûti. Kvalita a chuÈ ãistû pfiírodních produktÛ dokáÏe pfiesvûdãit.

Neodrazují ve ‰kolství vy‰‰í ceny ? Pravdou je, Ïe cena biopotravin je vy‰‰í neÏ tûch konvenãních, ale kdyÏ hovofiíme o ‰kolních zafiízeních, jedná se pfieváÏnû

·paldov˘ dort s kakaov˘m krémem ze sojové smetany a banány sloÏení: ‰paldová mouka, mléko ovesné su‰ené, vinn˘ kámen, rozinky, jableãn˘ a javorov˘ sirup, dÏem, banány, sojová smetana, sojové mléko, kakao, lískové ofiechy, kukufiiãn˘ sirup a palmov˘ tuk

nejedí maso, jsou nuceni si jídelníãek zpestfiit, proto vyhledávali a znali potraviny, o jejichÏ v˘skytu jsme my ostatní tfieba vÛbec nevûdûli. Suroviny, které shánûli, byly k dostání právû i v bio kvalitû. Maso v bio kvalitû se k nám do âeské republiky dostalo opravdu teprve nedávno. A nûkteré restaurace tfieba nemûly podmínky v kuchyních uzpÛsobené na to, aby maso mohly zpracovávat – myslím tím bio restaurace, které zaãínaly jako vegetariánské právû proto, Ïe bio maso na ãeském trhu nebylo. My dnes vafiíme pro matefiské ‰kolky a ‰koly jak menu masové, tak i vegetariánské. ZáleÏí jen na rodiãích, co pro své dítû zvolí.

ticky nejsou aÏ na nûkolik v˘jimek Ïádná pohostinská ãi hotelová zafiízení, která by na jídelním lístku nabízela menu v bio kvalitû. Takov˘ je mÛj osobní postfieh. A právû od zahraniãních hostÛ také vím, Ïe biopotraviny jsou v povûdomí tamních lidí mnohem více zakofienûny, a Ïe jsou zvyklí konzumovat je v daleko vût‰í mífie. První vla‰tovky tu ale jsou. My sami dodáváme v˘robky na‰í cukrárny do nûkolika v˘znamn˘ch praÏsk˘ch hotelÛ, které se snaÏí obohacovat tak snídaÀovou nabídku o v˘robky v bio kvalitû.

www.bionea.cz Text: Vladimíra Storchová Foto: Archiv


20.5.2009

10:32

Stránka 13

MARKETING I GASTRO & HOTEL 13

Hotelové hvězdičky v novém a podle EU Označení ubytovacích zařízení hvězdičkami je systém fungující po celém světě. V České republice jsou ubytovací zařízení rozdělena podle kategorií – hotely, penziony, motely, ostatní ubytovací zařízení – a dále do pěti tříd prostřednictvím jedné až pěti hvězdiček. To je pro zákazníka celkem jasné třídění. Ne vždy je však hostům jasné, co mohou od jednotlivých kategorií a tříd očekávat.

vûzdiãky jsou hotelÛm a penzionÛm v âeské republice pfiidûlovány na základû Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zafiízení, která je dobrovoln˘m systémem, zaji‰Èujícím transparentnost sluÏeb a jistou úroveÀ kvality pro domácí i zahraniãní turisty. Systém, kter˘ je dostupn˘ a finanãnû nenároãn˘ pro provozovatele ubytovacího zafiízení (poplatek ãiní 1500 Kã na období 2010 - 2012) se stále více také stává zajímav˘m z pohledu dal‰í propagace certifikovan˘ch zafiízení.

H

Legislativa i propagace Dle Ïivnostenského zákona musí b˘t ubytovací zafiízení u vstupu oznaãeno mimo jiné kategorií a tfiídou, zákon uÏ ale nefie‰í podle

jakého systému. Proto se Asociace hotelÛ a restaurací âeské republiky ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj a agenturou CzechTourism rozhodly tento systém nejen vytvofiit, ale také jej jiÏ pát˘m rokem provozují a podporují. KaÏd˘ podnikatel se v první fiadû zeptá: „Proã bych mûl mít svÛj hotel nebo penzion klasifikovan˘ a co mi to pfiinese?“DÛvodÛ je více, ale ten nejsilnûj‰í argument z pohledu provozovatele ubytovacího zafiízení je vyuÏít dal‰ích moÏností prakticky bezplatné a trvalé propagace svého ubytovacího zafiízení. Dále je to znaãka kvality a solidnosti, ke které se jednoznaãnû klasifikovaná zafiízení hlásí, tedy vût‰í ‰ance získat zákazníka. Kvalita a solidnost bude, zvlá‰tû v období

zpomalení ekonomiky, hrát stále vût‰í roli pro rozhodování zákazníkÛ.

Hvězdičky na webu Za úãelem propagace certifikovan˘ch zafiízení a informovanosti domácích i zahraniãních turistÛ byly zfiízeny webové stránky www.hotelstars.cz. V‰echna certifikovaná ubytovací zafiízení jsou na tûchto stránkách uvedena i s propojením na jejich domovské webové stránky a tím nabízejí turistÛm moÏnost pfiímé rezervace ubytovacích sluÏeb. Informace o udûlen˘ch certifikátech naleznete také v rámci portálÛ www.hotelguide.cz nebo www.firmy.cz provozovaného spoleãností Seznam.cz. Turistick˘ portál âR www.CZeCOT.com dokonce v rámci sv˘ch stránek certifikovaná ubytovací zafiízení prioritnû vypisuje pfii vyhledávání. Prolinkování stránek Hotelstars.cz je provedeno se stránkami www.czechtourism.cz, www.czechtourism.com a www.hotrec.org. Na poslednû zmiÀovan˘ch stránkách mají náv‰tûvníci evropsk˘ch státÛ moÏnost zjistit, co znamenají „hvûzdiãky“ v jednotliv˘ch ãlensk˘ch zemích EU; informovat se o garantované vybavenosti a sluÏbách dle kategorií a tfiíd.

Oficiální klasifikace Jak jistû víte, platnost stávající klasifikace konãí s rokem 2009 a v‰echna ubytovací zafiízení, která budou chtít vyuÏívat v˘hod Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zafiízení, budou muset poÏádat v roce 2009 o recertifikaci, která bude mít platnost na dal‰í tfii roky (2010 – 2012). S tímto procesem je v první fiadû spojená revize stávajícího systému. Od poãátku platnosti stávajících certifikátÛ, tedy od roku 2006 sbírala a vyhodnocovala klasifikaãní komise pfiipomínky ãlenÛ AHR âR, kontrolorÛ, ale také odborné vefiejnosti, z nichÏ nûkteré budou zapracovány do klasifikace aktualizované.

→


20.5.2009

10:32

Stránka 14

GASTRO & HOTEL I MARKETING 14

Hlavním kritériem pro klasifikaãní komisi bylo na jedné stranû zajistit, aby byla klasifikace bez vût‰ích nákladÛ dostupná v‰em ubytovacím zafiízením, která dosud byla certifikována, av‰ak pfii doplnûní nûkter˘ch prvkÛ, které si Ïádá jednak trh a jednak postupn˘ proces harmonizace na‰eho systému s klasifikacemi ostatních ãlensk˘ch zemí EU. Pfiitom byla dodrÏena zásada, Ïe kaÏd˘ nov˘ prvek v klasifikaci byl zafiazen do povinnû voliteln˘ch podmínek, ãímÏ se dává ÏadatelÛm prostor k v˘bûru a moÏnost jisté flexibility.

Jaké změny můžeme od návrhu očekávat? V pr vní fiadû zafiazení posledního atributu pro spoleãnou harmonizaci klasifikace v EU, kterou ná‰ systém aÏ dosud nesplÀoval. Je to hodnocení ãistoty a udrÏovanosti ubytovacího zafiízení, pro které budou stanovena kritéria hodnocení. Z ostatních zmûn, t˘kajících se povinnû voliteln˘ch bodÛ, je to implementace základních ekologick˘ch pr vkÛ, roz‰ífiení kategorií o LázeÀsk˘ hotel, Wellness hotel a Re-

sor t, které by mûly umoÏnit specializaci a marketingové zviditelnûní nûkter ˘ch ubytovacích zafiízení. V‰echna cer tifikovaná zafiízení pfied vydáním cer tifikace musí projít kontrolou, pfiiãemÏ tento proces nesmí tr vat déle neÏ jeden mûsíc. Celkovû se zjednodu‰í metodika podávání Ïádostí vãetnû on-line elektronického formuláfie.

Vûfiíme, Ïe tyto aktivity pfiispûjí k dal‰ímu rozvoji a upevnûní znaãky Oficiální jednotné klasifikace, pfiispûjí k propagaci certifikovan˘ch zafiízení a nárÛstu poãtu jejich spokojen˘ch hostÛ. V neposlední fiadû podporuje klasifikace principy ochrany zákazníka a zlep‰ení sluÏeb v cestovním ruchu. Text: Václav Stárek Foto: Archiv

INZERCE

Krize se hotelÛ dotkla, ·ANCE JE V DOBRÉM FINANCOVÁNÍ


Majitel jednoho z mnoha praÏsk˘ch hotelÛ má v dobû krize problémy. „Fakt je, Ïe krize se na náv‰tûvnosti na‰eho hotelu v˘raznû projevila,“ stûÏuje si hoteliér, kterému klesl obrat o desítky procent. Zahraniãních klientÛ v˘raznû ubylo, a s tûmi tuzemsk˘mi se také nedá poãítat. Ti ‰etfií na ubytování a stravování je‰tû více. A aby těch černých zpráv nebylo málo, banka mu zastavila kontokorentní úvěr. Ze dne na den zůstal téměř bez financí. Proto se hoteliér začal rychle zajímat o další možnosti financování. Vždyť je třeba zrekonstruovat restauraci, dostavět malé wellness a v hlavě jsou i další vylepšení. Jenže bez peněz… Jak tedy ze začarovaného kruhu ven? Jsou nějaké jiné možnosti financování takových projektů, jakými jsou hotely a restaurace s klesajícími obraty? „Samozřejmě že možnosti tady jsou i v tak těžké době, jakou je ta současná,“ říká Ing. Martin Rudolf, místopředseda představenstva družstevní záložny WPB Capital. „Takovému klientovi můžeme nabídnout úvěr na dofinancování potřeb firmy, aby měl majitel hotelu či gastronomického zařízení opět zdroje na překlenutí přechodného nedostatku finančních prostředků. Stejně jako v bankách, i u nás je nutná zástava nemovitost. Bez toho to samozřejmě nejde. Ale s tím podnikatelé počítají.“

JAK TEDY V TOMTO PŘÍPADĚ MÁ PODNIKATEL POSTUPOVAT? „Důležité je, aby klient vyčíslil reálnou kapitálovou potřebu – kolik potřebuje peněz na oddlužení či stabilizaci firmy. Dále doporučujeme, aby klient zanalyzoval, jaké nákladové položky je schopen zredukovat, aby dosáhl reálných úspor. Dále nás bude zajímat, jak si představuje další rozvoj podniku v budoucnosti, tedy jaké aktivity a činnosti by mu mohly přinést růst tržeb a zvýšení konkurenceschopnosti.“ S JAKÝMI ÚROKY MÁ POČÍTAT? „Vše je u nás založeno na individuálním posouzení každého jednotlivého úvěrového případu, ale všeobecné se dá říct, že žadatel může počítat s úrokovou sazbou od 11,5 % p.a.“

CO BYSTE TEDY TAKOVÉMU PODNIKATELI PŘI ÚVĚROVÉ POLITICE DOPORUČIL? „Výhodou družstevních záložen není jenom individuální přístup ke klientovi, ale i flexibilita. Jsme schopni nabídnout klientovi úvěr takzvaně na míru, můžeme kombinovat úvěrové produkty dle potřeby klienta. Určitě bychom majiteli pražského hotelu doporučili úvěr na konsolidaci závazků a peníze na další investice. WPB Capital je klientovi schopné nabídnout až dvacetiletou splatnost úvěru s možností předčasného splacení.“ V ČEM JEŠTĚ JE VÝHODA DRUŽSTEVNÍCH ZÁLOŽEN OPROTI JINÝM NEBANKOVNÍM INSTITUCÍM, KTERÉ POSKYTUJÍ ÚVĚRY? „WPB nabízí dostupnou alternativu k bankovním produktům. Družstevní záložny jsou finanční institucí, která spadá pod dohled ČNB a musí dodržovat bankovní standardy. Nabízíme řešení i klientům, kteří neprojdou sítem bankovních K. O. kritérií. Například jsou bez podnikatelské historie nebo mají záměry, které se bankám prostě nevejdou do tabulek.“


20.5.2009

10:32

Stránka 15

MARKETING I GASTRO & HOTEL 15

HODNOCENÍ webových stránek hotelů Zajímá vás, jaké máte webové stránky? Chcete si je nechat zhodnotit odborníky? Pokud ano, můžete na adresu info@gastroahotel zaslat odkaz na webové stránky vašeho hotelu, penzionu či restaurace a v některém z dalších čísel našeho časopisu si přečtete hodnocení.

Hodnotí společnost Topinfo

www.rivierahotel.cz

www.topinfo.cz

www.liscifarma.cz

www.hotelsarovec.cz

Obsah

3 body

Obsah

6 bodÛ

Obsah

7 body

Zpracování

2 body

Zpracování

5 bodÛ

Zpracování

8 body

UÏivatelská pfiívûtivost

2 body


5 bodÛ


7 body

Celkov˘ dojem

Celkov˘ dojem

Celkov˘ dojem

Po zadání adresy se zobrazí dvû stejné, ale rÛznû velké fotografie, odkazující na varianty webu pro rÛzné rozli‰ení obrazovky bez loga ãi jakékoliv jiné informace. To není nej‰Èastnûj‰í fie‰ení (i nás to zmátlo), nûmecké „vysvûtlení“ na ãeském webu jakbysmet. Koncepce i design webu napovídá, Ïe nepatfií mezi nejmlad‰í. Zvolená barva fontu na tmavém pozadí spl˘vá a je (zejména adresa v záhlaví) takfika na hranici ãitelnosti. Fotky nejdou kliknutím zavfiít a celkovû se prezentace nezobrazuje korektnû v rÛzn˘ch prohlíÏeãích. Tento hotel by si zaslouÏil zcela nové internetové stránky.

Internetová prezentace Holiday Parku Li‰ãí farma je pojata v hravém stylu, bohuÏel pfiíli‰ mnoho prostoru je vûnováno tématické fotce (která se pfii pohybu po webu nemûní). Jinak je web jednoduch˘ a pfiehledn˘, s dobrou dostupností v‰ech potfiebn˘ch informací. Snad jen odkaz na fotogalerii by si zaslouÏil lep‰í pozici neÏ b˘t schovan˘ ve spodní li‰tû. Sympatická je moÏnost volby roãního období, která se projeví v nenápadné zmûnû designu. Chválíme za aktuálnost informací a propracované pojetí informací o moÏnostech sportovních aktivit a sluÏeb v areálu.

Web pÛsobí solidním aÏ konzervativním dojmem zjemnûn˘m decentním flashov˘m prolínáním fotek v záhlaví. Pfiíjemn˘m zpestfiením je pouÏití virtuálních prohlídek interiéru, které umoÏní potenciálním zákazníkÛm patfiiãnû „nasát“ atmosféru podniku. Dojem kazí jen obãas ponûkud „‰roubované texty“ a zbyteãné gramatické chyby jako „typy na v˘let“. Jinak nemáme zásadnûj‰ích v˘hrad, web jistû poslouÏí svému úãelu a odpovídá cílové skupinû…

JAK HODNOTÍME (0 – 10 bodÛ)

Obsah – hodnotí se kvalita a rozsah obsahu s ohledem na hodnocené zařízení a zejména s ohledem na potřeby potenciálních návštěvníků. Zpracování – hodnotí se úroveň grafického a technického zpracování s ohledem na současný standard internetu. Uživatelská přívětivost – hodnotí se, jak snadné je pro běžného návštěvníka internetu používat prezentaci.


20.5.2009

10:32

Stránka 16

GASTRO & HOTEL I HOTEL 16

Čisté sklo je vizitkou každé restaurace Díky svým vlastnostem patří skleněné nádobí mezi nejvíce používané. Přestože je odolné, může být po nějaké době „napadeno“ i čistou vodou nebo vodnými roztoky…

klo je takzvanû „vyluhováno“ a „zvûtrává“. DÛvodem je neustálé stfiídání vlhk˘ch (pfii mytí) a such˘ch (pfii skladování) období. Po‰kození skla pfii jeho údrÏbû v myãkách se projeví sice aÏ po del‰í dobû, ale vzhledem k jeho jiskfiivosti a prÛhlednosti jsou v‰echny nepravidelnosti brzy viditelné a sklenûné povrchy se mûní.

S

Vady a poškození skla Sklo je choulostivûj‰í neÏ porcelán, takÏe kaÏdé vada je na nûm v˘raznû vidût. „Na skleniãkách mÛÏeme najít ‰krábance, r˘hy, trhliny, ‰mouhy ãi rÛzná zakalení,“ fiíká Ing. Václav Matou‰ek, fieditel pro prodej a klíãové zákazníky Institutional, Ecolab Hy-

giene s.r.o. Pfii strojním mytí vznikají ‰krábance a r˘hy pfiedev‰ím pfii dot˘kání sklenic v mycím ko‰i. Nejprve nejsou pouh˘m okem patrné, ale s rostoucím poãtem mycích cyklÛ se zv˘razÀují. „Voda a vodné roztoky totiÏ vnikají do ‰krábancÛ nebo jemn˘ch r˘h a jiÏ uvolnûné ãásteãky skla se zaãínají odlupovat. Tento jev urychluje pfiedev‰ím teplotní kontrast mezi mytím za horka a studen˘m mezioplachem,“ vysvûtluje Ing. Matou‰ek. Nûkdy skleniãky získají perleÈov˘, hnûd˘, zelen˘ nebo modr˘ nádech – takzvanou opalizu. Jsou sice je‰tû bezvadnû prÛhledné, ale budí dojem, jako by byly tmav‰í. Zmûny vyvolávají velmi tenké vrstvy, které se po-

malu vytváfiejí pfii strojním mytí nádobí a obsahují kfiemiãitany. „Pfiitom se dosud nepodafiilo jednoznaãnû zjistit, zda jde o kfiemiãitany ze skelné hmoty, z ãisticího prostfiedku nebo z obou zdrojÛ. Na základû dlouhodob˘ch zku‰eností lze odvodit závûr, Ïe opaliza vzniká pouze pfii pouÏívání nízkoalkalick˘ch mycích prostfiedkÛ s vysok˘m obsahem kfiemiãitanu,“ dodává Ing. Matou‰ek z Ecolabu.

Anketa 1) Jak˘m zpÛsobem a typem prostfiedkÛ sklo myjete a udrÏujete? 2) Dafií se vám docílit toho, aby se sklo vÏdy perfektnû lesklo? ·árka Feixová,

Lubo‰ Caninec,

F&B Manager, hotel Imperial Karlovy Vary

F&B Direktor, Budha Bar Hotel Prague

1. V našich hotelových restauracích se sklo myje v myčkách, v nichž používáme prostředky firmy Ecolab. Konkrétně se jedná o Somat Spezial a Topmatic Universal. Díky této technologii je sklo umyto i vyleštěno v požadované kvalitě. Aby sklo bylo v myčce dobře a kvalitně umyto, je třeba provádět pravidelné kontroly dávkování prostředků a údržbu myčky. 2. V našem hotelu velice dbáme nejen na perfektní čistotu skla, ale i na jeho lesk. Proto je sklo po vyndání z myčky vždy ještě ručně přeleštěno. Tím docílíme perfektního lesku a zároveň i kontroly naprosté čistoty. Sklo je vystaveno na baru nebo je základem prostření stolu, a proto je pro nás vizuální stránka důležitá.

1. Restaurace Buddha-Bar Hotelu Prague představuje nejvyšší kategorii gastronomického provozu, což klade vysoké nároky také na používané kuchyňské technologie, včetně jejich hygienické bezpečnosti. Pro mytí skla a nádobí jsme zvolili profesionální přístroje a přípravky, které naše požadavky dokonale splňují a navíc jsou schopny regulovat i lokální podmínky, jako je například charakter vody. Do myček používáme prostředky Ecolab, s nimiž jsme velice spokojeni. 2. Díky zmíněným technologiím a prostředkům, které k mytí skla používáme, nemáme s leskem žádné potíže.


20.5.2009

10:32

Stránka 17

HOTEL I GASTRO & HOTEL 17

Anketa

Údržba a mytí skla Obecnû platí, Ïe pfii mytí skla by mûly b˘t v myãce nastaveny jiné teploty neÏ pfii mytí bûÏného porcelánu – okolo 45 °C. Na ‰etrné a bezpeãné mytí by se mûly pouÏívat speciální pfiípravky na mytí skla, které nejsou tak agresivní, v kaÏdém pfiípadû jiné neÏ na mytí porcelánu ãi nerezového nádobí. Dal‰ím faktorem, kter˘ ovlivÀuje ‰etrné mytí skla, je správné dávkování mycích a oplachov˘ch detergentÛ. Pokud dáme pfiípravku málo, sklo neumyjeme, pfii vysokém dávkování uÏ nestaãíme mycí detergent opláchnout, takÏe vznikají závoje a ‰mouhy. Pfii pouÏívání pfiíli‰ agresivních pfiípravkÛ na mytí nebo pfii pfiedávkování nastane jev, kterému se fiíká koroze skla. Sklo má matn˘ mléãn˘ závoj, kter˘ sice po namoãení zmizí, ale po uschnutí se opût objeví a jedná se o nenávratnou zmûnu. K po‰kození skla dochází také v pfiípadû, kdyÏ se myje v nevhodn˘ch mycích ko‰ích. Jde o to, aby skleniãky nepfiesahovaly, byly zapu‰tûné kaÏdá ve svém oddûlení. Jsou-li skleniãky dohromady, dot˘kají se, otûrem se po‰krábou a vznikají ‰krábance a bublinky. Originální ko‰e doporuãené odborníky „na míru“ se dají v˘bornû vyuÏít i na skladování skla. Staãí skleniãky vyndat z myãky, poloÏit na odstavné místo a nechat v ko‰ích bez pfiendávání do vitrín.

Jak na luxusní sklo? Luxusní sklo je díky ruãnímu zdobení a zlatému dekoru na údrÏbu velice citlivé. I kdyÏ personál hotelu dodrÏuje v‰echny pokyny na mytí skla tzn. pouÏívá myãku na mytí skla, má správnû sefiízené teploty

1) âisté sklo patfií mezi priority, které host hodnotí. Jaké prostfiedky k údrÏbû a mytí skla byste doporuãil? 2) Jaké prostfiedky k údrÏbû a mytí skla byste doporuãil? Ing. Václav Matou‰ek, fieditel pro prodej a klíãové zákazníky Institutional, Ecolab Hygiene s.r.o.

a dávkování mycího prostfiedku, i tak po urãité dobû pravidelného mytí zjistí, Ïe sklo je zniãené. „Vzhledem k tomu, Ïe k mytí skla pouÏíváme chemii, která musí vykazovat urãitou alkalitu, aby rozpustila zbytky kávy, nápojÛ, rtûnky, je to otázka nûkolika mytí, kdy se zlat˘ prouÏek smyje,“ vysvûtluje Ing .Matou‰ek z firmy Ecolab. Nabízí se tedy otázka, jak luxusní sklo udrÏovat? „Mohu doporuãit jedinû ‰etrné ruãní mytí v neutrálním saponátu a opatrné vysu‰ení,“ doporuãuje Ing.Matou‰ek.

1. V nabídce firmy Ecolab najdeme speciální přípravek na mytí skla TOPMATIC CRYSTALL. Jedná se o detergent, který je schopen i s nižší alkalitou zajistit kvalitní mytí. Oplachový detergent SOMAT SPEZIAL se osvědčuje hlavně díky efektu snížení povrchového napětí vody, kdy se kapky vody roztečou do tenkého filmu, skleničky velmi rychle oschnou, voda se odpaří a nezůstávají tak šmouhy nebo mapy. 2. Aby se sklo perfektně lesklo, je důležitá souhra několika faktorů: myčka v dobrém technickém stavu, správně nastavené mycí a oplachové teploty, změkčená voda a v neposlední řadě i správný výběr detergentů, tak jako jejich optimální dávkování – což dokáží technici od Ecolabu nastavit. Takže pokud někde vidíte barmana s utěrkou v ruce jak pulíruje sklo – není to ta správná cesta. Jan Kube‰, Business Development Manager, Winterhalter

Text: Michaela ·ulcová Foto: archiv

1. Prostředků na mytí skla máme celou řadu. Rozlišují se podle typu stroje a zejména podle kvality vody a typu skla, které je třeba mýt. Nejčastěji se používá prostředek Winterhalter F30, v náročnějších podmínkách provozu s tvrdou vodou pak nabízíme prostředek Winterhalter F44, pro jemné dekory a se zárukou odstranění zbytků kávy a čaje pak nabízíme ještě Winterhalter F40. Specialitou pro mycí stroje ReTemp, jedinečnou novou technologii, která snižuje náklady na energii, je pak mycí prostředek F33 ReTemp. 2. Dodáváme zákazníkům zaručenou kvalitu – kompletní řešení. Hlavním specifikem každé kvalitní myčky by mělo ve spolupráci s kvalitními mycími i oplachovými prostředky být to, že po vyndání ze stroje již není nutné sklo jakkoli „upravovat“ tedy leštit a utírat. Myčka se musí postarat o čistou sklenku od začátku mytí až do usušení.


20.5.2009

10:32

Stránka 18

GASTRO & HOTEL I INTERVIEW 18

Hotelové sklo propojuje hosta s hotelem a jeho restaurací. Mezi sklenicí na víno či pivo a hostem vzniká až „intimní“ vztah. Sklo může zaujmout a podtrhnout celkový pozitivní dojem z návštěvy hotelu, anebo vzbudit pocit opačný. „Kvalitu apartmá shodí jediná špatná sklenice,“ říká Petr Larva, sklářský výtvarník a designér, bývalý prorektor Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze.

Skleněné vize Z ãeho vycházíte pfii úvahách o úloze skla v hotelovém interiéru? Mohl bych samozfiejmû fiíci, Ïe jeho kvalita je pfiímo úmûrná kvalitû hotelu. JenÏe je to ve skuteãnosti daleko sloÏitûj‰í. Nepopírám, Ïe v hotelích se rozhlíÏím právû po skle. Podle mû by mûlo hotelové sklo odráÏet úroveÀ hotelu, vyjadfiovat jeho atmosféru, podporovat tamní osobitost sv˘m v˘znamn˘m detailem. Jedinû tehdy dosáhneme harmonické rovnice, kdy souhrn v‰ech detailÛ znamená více neÏ celek.

Jaké vlastnosti by mûlo mít kvalitní hotelové sklo? Podle ãeho by je mûli hoteliéfii vybírat? Sklo je v˘znamn˘m prvkem vztahu k hostovi. AÈ je cenovû dostupné nebo luxusní, prakticky vÏdy lze jeho podobu sladit s identitou hotelu nebo restaurace – pokud moÏno autenticky, nezamûnitelnû. Dobr˘ podnik má snahu vystoupit z nudy a ‰edi prÛmûru. Navodit záÏitek, kter˘ si hosta podmaní, a ten se bude o nûm zmiÀovat i v ‰ir‰ím okruhu sv˘ch pfiátel a znám˘ch. Vybudovat si renomé lze i detailem, kter˘ pak sehraje omraãující roli v mediální kampani. Jako designér jsem blíÏe hotelovému

hostu. Nudné sklenice, které niãím nevystupují z notoricky známého tvarosloví, mi pfiipadají jako promarnûná pfiíleÏitost. Pfiitom i jednoduch˘ design nápojového skla mÛÏe promlouvat v˘luãnû a originálnû. Jsou pfiípady, kdy si hosté originální sklo rádi kupují, personifikují v nûm svoje pfiíjemné záÏitky a do hotelu nebo restaurace, kde se pamatuje na detail, se rádi vracejí.

V hotelech mají ov‰em své místo i nev‰ední luxusní sklenûné objekty. Myslíte si, Ïe lze propojit praktiãnost a v˘jimeãn˘ design takového skla? Samozfiejmû! PovaÏuji to pfiímo za nutnost! BohuÏel úplnû bûÏnû vidíme, jak se v nûkter ˘ch objektech spolu pot˘kají zcela nesourodé styly – ãasto tfieba vitráÏ neladí s lustrem. Sklo je fenomén! Má schopnost zasáhnout na‰i pozornost okamÏitû a proniknout aÏ k du‰i. Jako jeden z mála materiálÛ dokáÏe obsáhnout tektonickou i estetickou povahu interiéru ãi exteriéru hotelu. Není to tak drah˘ materiál, aby se s ním nedaly vytváfiet pfiekvapující a pfiitom duchu hotelu úmûrné ar tefakty. Z hotelÛ se vytrácejí autorské koncepce, mizí pokora ke sklu a k prostoru, v nûmÏ má Ïít svÛj pfiíbûh. Pfiipadá mi to jako promarnûná ‰ance. Sklenûné stûny, sloupy, lustr y, vitráÏe, podlahy a stropy – to v‰e jsou celá souvûtí souãasného jazyka moÏností, jak ovlivnit ducha hotelu nebo restaurace. Zpracovával jsem uÏ napfiíklad pro jeden hotel celosklenûnou vodní stûnu. Stal se z ní magnet zpfiíjemÀující interiér „Ïivou“ vodou a zároveÀ tak vznikla hlavní expozice v hale.


20.5.2009

10:32

Stránka 19

INTERVIEW I GASTRO & HOTEL 19

Je podíl designového skla v luxusních hotelech ãi restauracích dostateãn˘? V Praze máme krásn˘ pfiíklad v Obecním domû. KaÏd˘ salonek má svého ducha, detaily i celek se ve v˘sledku násobí. Mnoho hotelÛ má naprosto nev˘razn˘ image. A já se ptám – ãím chtûjí pfiitáhnout hosta, kdyÏ nepamatují na prostfiedí, na vzru‰ivost prvotního dojmu? Jistû, nûkdo chce vidût v kaÏdé svûtové metropoli image svého hotelového fietûzce. Ale jsou takoví v‰ichni? Nechceme b˘t na sv˘ch cestách stále pfiíjemnû pfiekvapováni? Podle mû luxusní sklo do luxusních hotelÛ je‰tû nedorazilo. Kvalitu apartmá pro V.I.P. hosty pfiitom shodí jediná ‰patná sklenice. Z hlediska manaÏera hotelu je sklenice vnímaná jako druhofiad˘ detail – má b˘t ãistá a nepo‰kozená. Já se na to dívám zcela obrácenû! Sklenice je vedle ruãníkÛ v˘sostnû intimní záleÏitost! Originální malé hotely usilující o dobrou klientelu i nejluxusnûj‰í hotelové komplexy mohou svoje pÛvodní sklo nabídnout náv‰tûvníkÛm i ke koupi.

Na ãem právû pracujete? Nedávno jsem dokonãil projekt „âeská louka. Soubor je urãen exkluzivním znalcÛm a pro nejluxusnûj‰í salonky, kde je prostor a klid pro pfiíbûh skla. MÛj projekt „âeské louky“ byl také pfiedstaven v rámci pfiedsednictví âR v EU v Bruselu. Právû sklo je luxus, kter˘ si mÛÏeme dopfiát. V Dubaji jsem nav‰tívil osm moÏná nejdraÏ‰ích hotelÛ svûta. Vidûl jsem jejich královské i prezidentské apartmány. UÏ mû pak nezajímalo nic jiného neÏ sklo a i tam jsem zjistil, jak

,,

Sklo je fenomén! Zasáhne naši pozornost a pronikne až k duši.

je podceÀováno. Tamní manaÏefii ale velmi rychle pochopili moÏnost vyuÏít sklo jako klenot. A tak pracuji na nûkolika sériích pro nejluxusnûj‰í hotely v Dubaji. Sklenûnou „Královskou korunu“ jsem také vûnoval jako hlavní cenu pro ManaÏera roku âR.

se produkoval sortiment nejménû problematick˘ch, z ekonomického hlediska efektivních tvarÛ. âeské sklo jako pojem pfiitom vÏdy stálo i padalo s kvalitou. Já fie‰ím krizi ãeského skláfiství tím, Ïe si zakládám sklárnu vlastní.

Hodnû se teì mluví o krizi skláfiství. Vidíte situaci ãernû?

Jaká je va‰e vize pro nejbliÏ‰í budoucnost?

Já ji takovou vidûl uÏ v devadesát˘ch letech. Mûl jsem jasno, Ïe pokud se nezmûní sortiment skla, tak ãeské skláfiství vymfie. Skláfii nebyli vãas vycviãeni k tomu, aby byli dobfií, pracovalo se s nekvalitní sklovinou, nebyla jim daná perspektiva rÛstu vize, neustále

Budoucnost hotelového skla vidím dobfie. Vûfiím, Ïe sklo získá vût‰í prostor jako fenomén, kter˘ vytváfií záÏitek. Podle mû skrze sklo promlouvá svûtlo. Uchopit nûco tak pomíjivého jako je svûtlo, pracovat s tím a pfiedat hostovi jako záÏitek – to je moje

duchovní úroveÀ – mÛj vzkaz. ZároveÀ je to obrovská deviza pro novû vznikající hotely, které mohou na tomto základû vytvofiit nov˘ typ hotelu. KdyÏ si fieknu, Ïe postavím hotel ze skla, tak tam budou Ïivé pfiíbûhy. Sklo v kombinaci s vodou, svûtlem, hologramy. Mám chuÈ vrhnout se s nûk˘m odváÏn˘m do vytvofiení absolutnû ‰piãkového hotelu. KdyÏ se bude jmenovat Krystal hotel, tak si v‰ichni hosté zapamatují, Ïe nav‰tívili velmoc skla – âechy. I mÛj návrh ãeského pavilonu pro svûtovou v˘stavu EXPO 2010 v ·anghaji z tohoto konceptu vycházel. Text: Michaela ·ulcová Foto: Martin TÛma

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

Recommend Documents