Biologická fakulta / Ekonomická fakulta / Filozofická fakulta / Pedagogická fakulta / Teologická fakulta / Zdravotně sociální fakulta / Zemědělská fakulta / Ústav fyzikální biologie v Nových Hradech / Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech
3 4 6 7 7 9 10 11 11 12 13 14 14 15 17 18 18 20 21 29 30 32 32 34 35 36 37 38 41
Úvodní slovo SLOVA REKTORA – Měli bychom přísněji nastavit pomyslné vnitřní zrcadlo vědecké a výzkumné kvalitě Ministryně školství navštívila Jihočeskou univerzitu Transformace Jihočeské univerzity završena Nová přírodovědecká fakulta na jihu Čech Poslední promoce na Biologické fakultě JU Uzavřena nová smlouva o spolupráci s Akademií věd ČR Prezident republiky jmenoval nové profesory Noví docenti Jihočeské univerzity Čestný doktorát převzal odborník na středověkou německou literaturu prof. Dr. Hans Joachim Behr Jak se studuje učitelství na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity První habilitační řízení v oboru ošetřovatelství na Zdravotně sociální fakultě JU Ekonomická fakulta JU spolupracuje s univerzitou v Maďarsku Rozpočet Jihočeské univerzity v roce 2007 Ke studiu na JU se hlásí uchazeči z celé ČR Cena rektora za prestižní vědeckou publikaci Jihočeská univerzita hodnocena podle mezinárodních kritérií jako čtvrtá nejlepší v ČR Výzkum na Jihočeské univerzitě: poznámky prorektora pro VaV HLAVNÍ TÉMA: Věda a výzkum na fakultách JU Otázky pro… proděkany pro vědu Vesmírná mise Foton M3 Filozofie vědy, základní a aplikovaný výzkum a jejich současné zákonné postavení Cena A. D. Thaera pro VÚRH JU NÁZOR: Výzkum a věda v podmínkách praktické fakulty Univerzita třetího věku ZSF JU si letos připomíná 15 let existence Malý formát: z mezinárodní výtvarné výstavy vysokoškoláků Vědci z biologické fakulty prováděli výzkum krajiny pyramidových polí XIII. Toxikologická konference O českém antarktickém týmu a výzkumu Antarktidy Univerzitní kariéra iberoromanisty v Německu
Červenec 2007.
42 Den otevřených dveří na Keplerově univerzitě v Linci 43 Spolupráce s Radou Evropy 43 Týden španělské kultury v Českých Budějovicích 44 Sociálně etické výzvy v nové Evropě 45 Druhá scholastika a její badatelský význam 46 Interaktivní metody ve výuce oboru obchodní podnikání 48 Sázení památečných lip na památku profesorů Zdeňka Veselovského a Milana Straškraby 49 Lze zpomalit stárnutí? 50 Exkurze do Krakova 51 Jsem ráda, že jsem mohla pro univerzitu opět vystoupit / rozhovor s G. Demeterovou 52 KRÁTCE 53 Jsou objekty JU přizpůsobeny také potřebám zdravotně hendikepovaných? 54 Studia theologica indexována v databázi W.O.S. 55 Spojenectví Akademie věd ČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích představuje prosperující organismus 56 15 let fakultní psychologické poradny TF JU 57 Kurzy celoživotního vzdělávání na zámku v Nových Hradech 58 Středisko dalšího vzdělávání učitelů / projekt 59 Velký malý mu (J. N. Neumann) 60 Studenti gymnázia v technologickém inkubátoru v Nových Hradech 61 Na okraj dvou výročí zemědělského vysokoškolského studia 64 Letní školy na Jihočeské univerzitě
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, psat spolu s rektorem univerzity předseda AV ČR prof. Václav Pačes. Od srpna se biologická fakulta stává fakultou přírodovědeckou a rozšiřuje nabídku o obory neživé přírody, které budou sloužit zejména kvalitní přípravě učitelů středních škol.
hlavním tématem letního čísla je vědecká a výzkumná činnost univerzity v aktuálně nastavených podmínkách. Připravovaná reforma vysokých škol s výzkumnými školami nebo fakultami počítá. Již nyní je zřejmé, že schopnost získat veřejnou podporu výzkumu a vývoje bude pro vysoké školy a jejich součásti existenční, zásadní záležitostí. K tématu se na stránkách tohoto čísla vyjadřuje rektor univerzity prof. Václav Bůžek ve SLOVECH REKTORA a prorektor pro vědu prof. Jan Zrzavý. V HLAVNÍM TÉMATU informují resortní proděkani o současném výzkumu a vědě s ohledem na zaměření svých fakult. V uplynulém čtvrtroce byla na různých úrovních otevřena celkem široká diskuze na dané téma, na jaře byly mj. v tisku zveřejněny žebříčky vysokých škol hodnocených na základě srovnání výsledků vědecké a publikační činnosti evidované v databázi Web of Science. Z hlediska tohoto porovnání se Jihočeská univerzita jako celek umístila příznivě, jak dokládá i článek na straně 18. Vývoj diskuze a její výsledek bude Jihočeská univerzita i nadále sledovat.
Prestiž instituce se posiluje spoluúčastí v mezinárodních výzkumných projektech. Výzkumníci a vědci z Jihočeské univerzity jsou zapojeni v řadě z nich. Tentokrát přinášíme další informace o výzkumu na již dokončené české polární stanici v Antarktidě a vydáváme se do Egypta, kde byl prováděn výzkum krajiny pyramidových polí. Ústav fyzikální biologie a ÚSBE AV ČR vysílají krystalizační experimenty do kosmu, kde budou porovnávat kvalitu proteinových krystalů rostoucích na zemi i ve vesmíru. Řada vědců z univerzity převzala významná ocenění včetně zahraničních. Kvalita univerzity je stále přísněji posuzována v konkurenčním prostředí ostatních vysokých škol. Její rozvoj a řada transformačních proměn, jimiž v posledních letech prošla, jsou příslibem vysoké úrovně i do budoucna.
Spolupráce univerzity s ústavy Akademie věd ČR je prospěšná oběma stranám. V červnu byla proto uzavřena v pořadí druhá rámcová smlouva na pět let. Do Českých Budějovic ji přijel pode-
Hezké letní dny. Mgr. Hana Bumbová
3/
SLOVA REKTORA Měli bychom přísněji nastavit pomyslné vnitřní zrcadlo vědecké a výzkumné kvalitě vědecké monografie a několik základních časopisů mezinárodního významu. Je nezbytné, pokud tomu tak snad někde není, aby se právě takové nároky na kvalitu publikační činnosti zrcadlily v kritériích při jmenování docentů a profesorů. Jsem hluboce přesvědčen o tom, že kvalita měřitelných vědeckých výsledků, neklesající podíl „vědeckých“ peněz v celkovém rozpočtu vysoké školy, míra uplatnitelnosti vědeckých výsledků ve společenské praxi a v neposlední řadě mezinárodně srovnatelná kvalita počtu úspěšných absolventů a absolventek doktorských studijních programů budou klíčem k nalezení odpovědi na otázku, kterou univerzitu jako celek nebo kterou její součást je možné považovat skutečně za výzkumnou. S tímto žádoucím modelem je třeba počítat v probíhajících diskusích o reformě financování českých vysokých škol, které potřebuje podstatnou změnu. Není dále udržitelné, aby rozhodující „jisté“ peníze v rozpočtech univerzit souvisely pouze s počtem studentů a studentek.
Při hodnocení univerzity jako celku vždy kladete velký důraz na srovnání výsledků dosažených na Jihočeské univerzitě s výsledky v konkurenčním prostředí ostatních vysokých škol. Mnohokrát jste se vyslovil, že vysokou úroveň vědy a výzkumu stavíte jako prvořadý předpoklad pro budování prestiže univerzity. V poslední době se řada veřejně přístupných tiskovin začala intenzivněji věnovat zveřejňování žebříčků kvality vysokého školství z různých aspektů - z hlediska zájmu o studium na dané škole, náročnosti přijímacího řízení i studia samotného, z hlediska uplatnění absolventů nebo nejnověji podle mezinárodních kritérií na základě výsledků vědecké a publikační činnosti. Akademické prostředí se tak více otevírá veřejnosti a současně se stává tématem pro jednání na nejvyšších úrovních. Ovlivňuje tento - bezesporu posun - vysoké školství zásadnějším způsobem? Velmi pozorně sleduji rozmanité žebříčky kvality českých vysokých škol, které zveřejňují celostátní deníky, ať jde o uplatnění absolventů na trhu práce, o míru zájmu o studium nebo o výsledky vědecké a výzkumné činnosti. Přestože publikované výsledky a pořadí univerzit osobně nijak nepřeceňuji, dobře vím, že mezi veřejností vzbuzují velkou pozornost. Řada obdobných anket vychází v denním tisku v době, kdy si maturanti a maturantky podávají přihlášky ke studiu na vysoké škole, kdy konají přijímací zkoušky a kdy se rozhodují, na jakou univerzitu se skutečně zapíší, jestliže byli přijati na více vysokých škol. To vše pochopitelně patří k sílícímu konkurenčnímu prostředí, které se pozvolna utváří mezi českými vysokými školami. Ještě více mne však těší, že po letech přešlapování se konečně aspoň trochu hýbají ledy v těch vládních grémiích, která se zabývají metodikou hodnocení vědy a výzkumu na vysokých školách a v dalších institucích, které mají vědeckou, výzkumnou a jinou tvůrčí činnost také v popisu práce. Akademičtí a vědečtí pracovníci univerzit musí jasně vědět, že mezinárodně srovnatelnou kvalitou publikovaných výsledků svého bádání kromě jiného „vydělávají“ peníze na financování výzkumu svých vědeckých kolektivů v příštích letech. Nedávno publikované žebříčky kvality českých vysokých škol jednoznačně ukázaly, že kvalitu nelze rozmělnit do stovek zbytečných sborníků a časopisů okrajového významu, které si v lepším případě vyměňují dvě katedry z opačných konců republiky. Měřitelnou vědeckou prestiž přinášejí – stručně řečeno – v přírodních vědách časopisy s nejvyšším impaktním faktorem, ve vědách společenských pak zvláště recenzované
Jihočeská univerzita dosahuje zejména v oborech přírodních, historických, literárních, ekonomických a zemědělských věd respektovaných výsledků mezinárodního významu. Srovnatelných výsledků ale nedosahují všechny součásti univerzity. Na základě publikačních výsledků, grantových soutěží i úspěšnosti při získávání výzkumných záměrů a center na univerzitě dobře víme, které součásti dlouhodobě usilují o vytváření světové vědy, které se pohybují ve středoevropských souřadnicích, kterým postačuje vědecký provoz v české kotlině. Máme ovšem i přehled o těch několika pracovištích, kde se tvůrčí činnost spíše předstírá; navíc jde o taková pracoviště, která nemají prakticky žádný význam při akreditacích studijních programů. Pochopitelně záleží na uvážení děkanů a děkanek, zda obdobná pracoviště budou nadále financovat nebo ušetřenými penězi podpoří rozvoj kateder či ústavů, jejichž akademičtí pracovníci přinášejí novou vědeckou kvalitu, kterou navíc dokáží uplatnit ve vysokoškolské výuce. Vedení univerzity má v takových případech jasno. Vědecky neproduktivní a pedagogicky nahraditelná pracoviště, která navíc nepřispívají k akreditaci klíčových studijních programů a oborů jednotlivých součástí, nemohou mít na univerzitě své trvalé místo. Aby nedošlo k omylu – univerzita má ve své struktuře řadu pracovišť, která poskytují spíše praktickou výuku zvláště v bakalářských studijních programech a svou tvůrčí činnost směřují také do praxe v mnoha společensky žádoucích
4/
odvětvích především v regionu. Právě výsledky praktické činnosti těchto pracovišť se stávají jedním z pilířů akreditace jejich studijních programů. Taková pracoviště s jasně definovaným posláním mají své jednoznačné místo ve struktuře univerzity. Kdybych měl tuto myšlenku vyjádřit zcela konkrétně, pak musím zopakovat to, co jsem už mnohokrát řekl. Nikdy nemohu srovnávat výsledky vědecké, výzkumné a jiné tvůrčí činnosti jakékoliv lékařské fakulty s jakoukoliv zdravotně sociální fakultou, neboť mají zcela odlišné poslání. Co ovšem mohu udělat – srovnat tyto výsledky u všech zdravotně sociálních fakult českých, moravských a slezských univerzit, abych mohl konstatovat, která z nich podle této metodiky je skutečně nejlepší.
přírodních, zemědělských a humanitních věd“. Znamená to, že by se měla do budoucna celá Jihočeská univerzita podstatně více zaměřovat právě na vědu a výzkum? Mezi svými kolegy a kolegyněmi – rektory a rektorkami veřejných vysokých škol v České republice – neznám nikoho, kdo by nechtěl, aby právě ta „jeho/její“ univerzita či aspoň fakulta byla výzkumná. I když o kritériích toho, co lze považovat za „výzkumné“, jak jsem uvedl výše, se prozatím spíše diskutuje, blíží se doba, kdy také Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích bude muset přísněji, než to dělala dosud, nastavit jakési pomyslné vnitřní zrcadlo své vědecké, výzkumné a jiné tvůrčí kvalitě, aby se dobrala k odpovědi. Mám-li se přidržovat skutečnosti, a nikoliv pouze zbožných přání, nedokážu si ve světle všech současných metodik, skutečných výsledků a žebříčků kvality představit, že by naše univerzita mohla být výzkumná jako celek. Ostatně to není ani její jediné poslání! Dokážu si velmi dobře představit, že očekávané výzkumné nároky už dneska splňuje zcela jistě biologická (přírodovědecká) fakulta; nepochybně se k nim budou přibližovat oba naše vysokoškolské ústavy; bez šancí rozhodně nebude filozofická fakulta a zřejmě i některé obory fakulty zemědělské, jestliže na posledně uvedené fakultě skutečně dojde v oblasti struktury a výsledků ve vědě a výzkumu k razantním změnám, jak o to usiluje dosavadní pověřené vedení. Některé předvídatelné kroky diskusí o tom, co je „výzkumná univerzita“, ostatně naznačily publikované žebříčky kvality českých vysokých škol. A není bez zajímavosti, že uvedené více či méně výzkumné součásti naší univerzity charakterizuje dlouhodobá konkrétní spolupráce s vědeckými ústavy Akademie věd České republiky, s níž Jihočeská univerzita v červnu 2007 podepsala další smlouvu o spolupráci. -hb-
Při diskusích na toto téma často zdůrazňujete, že i prakticky zaměřené fakulty „nesou zodpovědnost za měřitelnou kvalitu výsledků vědecké a výzkumné práce, kterou uznává jejich domácí a zahraniční vědecká komunita“. Někteří však namítají, že se výsledky vědy díky praktickému zaměření takové fakulty uplatňují velmi obtížně. Má tato situace řešení? Velice často slýchávám na univerzitě i mimo ni nářky, které pocházejí ze sociálních a humanitních oborů, že nemohou publikovat v zahraničních časopisech s vyšším impaktním faktorem, protože „česká“ problematika ve světě údajně nikoho nezajímá. Sám jsem historik českých a středoevropských dějin a z vlastní vědecké zkušenosti dobře vím, že i „český“ výzkum má své teoretické, metodologické a metodické rozměry, jejichž kupříkladu komparativní pojetí s „nečeským“ výzkumem se stává pro zahraniční publikum atraktivní. Problém malého uplatnění „českých“ výsledků společenských věd v zahraničních časopisech s vyšším impaktem nespočívá v nezájmu ciziny o „český“ výzkum. Příčiny nebývají ani jazykové povahy. Leckdy souvisí zdánlivý nezájem druhé strany s tím, že „česká“ strana sděluje výsledky svého badatelského úsilí tak „česky“ deskriptivně, že cizina nerozumí vědeckému jazyku „české“ vědecké komunity a kategoriím, které užívá. V tom vidím podstatné příčiny údajného nezájmu o výsledky „českého“ společenskovědního výzkumu v zahraničí. Jestliže takové bariéry dokázali prolomit kupříkladu někteří sociologové a psychologové, měli by se o to zřetelněji než doposud pokusit i další badatelé z humanitních oborů.
Všem akademickým a vědeckým pracovníkům, posluchačům a posluchačkám i zaměstnancům Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích přeji příjemné prožití letních dovolených a prázdnin!
Prvního června byla podepsána již druhá smlouva o spolupráci s Akademií věd ČR, která klade důraz na rozvoj základního výzkumu s řadou teoretických i aplikovaných výstupů podnikatelské veřejnosti. Také z hlediska dlouhodobého záměru se Jihočeská univerzita „profiluje jako univerzita výzkumná s orientací zejména na problematiku
Prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc., rektor Jihočeské univerzity
5/
MINISTRYNĚ ŠKOLSTVÍ
zitního kampusu Jihočeské univerzity je jednou z priorit investičních akcí ministerstva,“ potvrdil náměstek ministryně Mgr. Jaromír Soukup. Pozitivně byl hodnocen také Dlouhodobý záměr Jihočeské univerzity.
NAVŠTÍVILA JIHOČESKOU UNIVERZITU V pátek 18. května přijela na první návštěvu Jihočeské univerzity ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Mgr. Dana Kuchtová s doprovodem odborníků svého ministerstva. Úvodního jednání se zúčastnili členové vedení univerzity v čele s rektorem prof. PhDr. Václavem Bůžkem, CSc., místopředseda Správní rady Jihočeské univerzity, děkani a děkanky fakult a ředitelé vysokoškolských ústavů. Přítomen byl předseda studentské rady a studenti doktorských studijních programů.
Rektor univerzity prof. Václav Bůžek informoval o připravené dostavbě univerzitního kampusu foto -hb-
Ministryně školství Mgr. Dana Kuchtová hovořila o tvorbě strategického dokumentu vysokých škol, tzv. Bílé knize, o připravované sadě změn v sociálních stipendiích a příspěvcích. Do budoucna se bude na úrovni ministerstva a v odborných grémiích hovořit také o změnách v postavení doktorandů a o plánovaném odstraňování sociálních bariér týkajících se přístupu ke vzdělávání. Zmíněna byla práce na přípravě nového vysokoškolského zákona. Jednou z priorit ministerstva školství je také například reforma středních a základních škol. Ministryně školství Mgr. Dana Kuchtová hovořila také o přípravě nového vysokoškolského zákona foto -hb-
V první části setkání představil rektor prof. Václav Bůžek rozvoj univerzity a její směřování z hlediska vzdělávání a vědy. Informoval o trvajícím velkém zájmu maturantů o studium na univerzitě, hovořil o publikační aktivitě akademických pracovníků i prioritách dalšího rozvoje z hlediska výzkumu a vývoje (výzkumné záměry, výzkumná centra, granty). Zmíněna byla také mj. účast odborníků z univerzity v prestižních světových výzkumných projektech a úzká spolupráce s ústavy Akademie věd ČR. Především k prezentovaným výsledkům v oblasti vědy a výzkumu se hosté vyjádřili příznivě: „Jihočeská univerzita patří v této oblasti k prestižním univerzitám“. Druhá část prezentace byla zaměřena na informování o nových významnějších (z hlediska objemu) investičních akcích univerzity (bioinkubátor, rekonstrukce technologie menzy, výstavba objektu ZSF JU Vltava, rekonstrukce budovy pedagogické fakulty, apod.). Hovořilo se o plánované výstavbě budovy filozofické fakulty s rektorátem, knihovny a auly, která by měla být letos zahájena: „Dostavba univer-
6/
Diskuze s představiteli akademické obce byla zaměřena na systém středoškolského vzdělávání a potřebu zahájit reformu středního školství, týkala se plánované užší spolupráce ministerstva s odborníky z pedagogických fakult, jedním z témat bylo postavení Akademie věd ČR. Při této příležitosti byla zmíněna konkrétní velmi dobrá spolupráce Jihočeské univerzity s ústavy Akademie věd, z nichž některé sídlí v univerzitním a akademickém kampusu ve Čtyřech Dvorech. -hb-
TRANSFORMACE JIHOČESKÉ UNIVERZITY ZAVRŠENA
NOVÁ PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA NA JIHU ČECH
Akademický senát Jihočeské univerzity rozhodl na svém zasedání 15. května 2007 o transformaci Biologické fakulty Jihočeské univerzity a jejím přejmenování na Přírodovědeckou fakultu Jihočeské univerzity. Rektor Jihočeské univerzity prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc., k tomu říká: Je to další velmi zásadní krok v rozvoji této vysoké školy, o kterém se hovořilo už od poloviny devadesátých let, ale dlouho chyběla konsensuální vůle, aby k tomuto kroku v praxi došlo. Zásadní kroky byly učiněny v posledním roce, zde musím velmi ocenit snahu děkana biologické fakulty prof. RNDr. Libora Grubhoffera, CSc., a také poděkovat dalším participujícím fakultám a ústavům - pedagogické, zemědělské, zdravotně sociální a ekonomické fakultě, a dále výzkumnému ústavu rybářskému a hydrobiologickému a ústavu fyzikální biologie, protože na přírodovědecké fakultě se budou konstituovat vědní obory jako je mj. fyzika, matematika, chemie, a je dobře, že bude existovat širší spolupráce všech těchto součástí univerzity.
Potřeba zřídit přírodovědeckou fakultu v rámci Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích byla dána zejména nutností prohloubit, zkvalitnit a rozšířit výuku širokého základu přírodních věd na univerzitě jako podmínky nutné pro zkvalitnění přípravy budoucích středoškolských učitelů přírodovědných předmětů, resp. jejich kombinací. To na jedné straně, a na straně druhé zkvalitnit rovněž přípravu v odborných/profesních bakalářských a magisterských oborech na rozhraní s přírodními a technickými vědami. Nabízely se v zásadě dva scénáře pro ustavení fakulty přírodních věd, jeden předpokládající vznik zcela nové fakulty s tímto označením a druhý scénář transformační, uvažující s přeměnou stávající Biologické fakulty JU na fakultu přírodovědeckou s podstatně rozšířeným spektrem přírodních věd za hranice věd biologických a ekologických. Bylo zřejmé, že oba scénáře mají svá pro a proti, nakonec se však právě Biologická fakulta JU, její vedení, ale zejména akademická obec a akademický senát fakulty k myšlence přeměny na přírodovědeckou fakultu přihlásili a vzali si celý projekt za svůj.
Přírodovědecká fakulta by měla nově také připravovat učitele středních škol. Co se týče hlavního poslání přírodovědecké fakulty - kromě toho, že bude rozvíjet špičkovou vědu zejména v oborech biologických, jako tomu bylo doposud, bude nadále rozvíjet také obory nebiologické, resp. obory neživé přírody, matematiku, fyziku, chemii, které budou sloužit zejména k přípravě učitelů středních škol. Předpokládá se další rozvoj biofyziky, biochemie, biomedicíny a dalších mezioborových disciplín. V tom vidím obrovský vědecký a rovněž i pedagogický přínos. Na fakultě budou rozvíjeny i některé obory praktičtěji zaměřené – bakalářské obory, které mohou uspokojit zájem po přírodovědném/technickém vzdělávání středoškoláků. Tento krok má obrovský význam pro široce pojatý region - na stávající biologické fakultě studují posluchači z celé republiky. A obory praktické, nebo takové, které směřují do aplikací v přírodních/technických vědách jsou velmi prospěšné pro další rozvoj jihočeského regionu. Konečně - řada podnětů pro vznik přírodovědecké fakulty přicházela i z řad podnikatelských kruhů a od reprezentace veřejného života, ti tuto transformaci rovněž jednoznačně podporovali. -hb-
7/
Interiér vstupní haly fakulty
foto Z. Reban
Od samého počátku však bylo zřejmé, že v procesu přeměny stávající fakulty a postupného budování nové fakulty nemůže Biologická fakulta JU postupovat bez těsné spolupráce s ostatními součástmi univerzity. Nejedná se tedy o dílo pouze či výlučně Biologické fakulty, naopak bude to společné dílo Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, pro které podstatným způsobem přispějí Pedagogická fakulta (zejména pokud jde o matematiku, fyziku a informatiku), Zemědělská fakulta (učitelství chemie pro střední školy), Ekonomická fakulta (informatika), Ústav fyzikální biologie a Zdravotně sociální fakulta (biofyzikální směry; biofyzika, chemie), Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický (posílení stávající zoologie, ekologie vodních organismů). Velmi
potěšující je, že také řada ústavů AV ČR chemického, fyzikálního, matematického a informatického zaměření se už zapojila nebo prostřednictvím svých ředitelů nabídla spolupráci při rozvoji a budování nové přírodovědecké fakulty na jihu Čech.
za předpokladu nového rozvojového kontextu dosavadní fakulty, a tím je právě přírodovědecká fakulta. Ta vytváří novou výzvu tolik potřebnou k překonání dosažené a v posledních letech již svým způsobem stagnující situace. Jinými slovy, nelze dosáhnout dalšího pozitivního rozvoje/průlomu v biologických/ekologických vědách, aniž by se fakulta nerozšířila a nezískala těsné propojení s exaktními přírodními vědami včetně věd o přírodě neživé. Požadavek na zvyšující se exaktnost v moderních směrech integrativní biologie je samozřejmou skutečností moderní/světové biologie a ekologie. 3) Rozvoj moderních/atraktivních interdisciplinárních oborů na rozhraní biologie, chemie, fyziky, matematiky, informatiky a technických věd: taková příležitost se naskýtá pro kvalitativně novou progresivní formu realizace badatelských programů a v těsné návaznosti v rámci nových navazujících magisterských oborů směrovaných do moderních interdisciplinárních oborů jakými jsou např. biochemie, biofyzika, systémová biologie, bioinformatika, výpočetní chemie, výpočetní biologie. Ruku v ruce s mezioborovým studiem půjde také budování moderních technických směrů k přípravě učitelů odborné technické výuky na středních odborných školách, měřící a výpočetní techniky, přesného strojírenství, resp. mechatroniky. To jsou úkoly plynoucí z poptávky podnikatelské sféry regionu (Jihočeská hospodářská komora), které se nepodaří splnit, pokud by se nepodařilo získat investiční prostředky z Evropských strukturálních fondů v tomto programovacím období 2007-2013.
foto D. Kříž
Biologická fakulta je výzkumnou fakultou, které se úspěšně daří od svého založení v roce 1991 rozvíjet široké spektrum biologických oborů, získala si v tomto ohledu uznání a respekt v národním i mezinárodním měřítku. Je vzdělávací základnou v biologických a ekologických vědách, která původně vznikla z iniciativy vědeckých pracovníků biologických pracovišť Akademie věd lokalizovaných v Českých Budějovicích a Třeboni. Vznikl a postupně se upevnil symbiotický vztah mezi fakultou a Akademií věd, ten umožnil postupný vznik dalších biologických oborů v jejich pestré mozaice, které původně zázemí v badatelských pracovištích akademie zde na jihu Čech ani neměly. V současné době se po stránce kvality badatelské základny jedná o velmi silné uskupení, a tak by transformace/rozšíření stávající biologické fakulty na přírodovědeckou nemělo vyvolat ústup od jejího výzkumného charakteru.
Dva cíle před novou přírodovědeckou fakultou: 1) Příspěvek k vědě a výzkumu na Jihočeské univerzitě – ambicí nové fakulty přírodních věd, ustavené transformací Biologické fakulty JU, musí být udržení výzkumného charakteru fakulty a posílení exaktnosti rozvíjených badatelských směrů; ruku v ruce s tímto cílem budou vytvářeny zapojením do operačních programů Evropských strukturálních fondů podmínky pro rozvoj infrastruktury fakulty přírodních věd a rozvíjených oborů a inovačních/realizačních forem badatelské práce. Významným pozitivním dopadem badatelských aktivit v novém uspořádání fakulty bude rozšíření stávajícího portfolia doktorských studijních programu/oborů zejména do moderních interdisciplinárních oblastí na rozhraní s biologií, ekologií a zdravotnictvím.
Tři objektivní důvody pro transformaci Biologické fakulty JU na fakultu přírodovědeckou: 1) Posílení/zkvalitnění přípravy středoškolských učitelů v přírodovědných oborech/učitelských aprobacích; poznání, že smysl/příspěvek relativně úzce specializované biologické fakulty nemůže být zaměřen nadále pouze na výchovu rostoucího počtu odborných biologů/ekologů, ale že biologie, resp. vědy o živé přírodě musí podstatným způsobem proniknout do přípravy učitelů, včetně středoškolských, zvýšením důrazu na přípravu učitelů získá stávající Biologická fakulta JU v novém uspořádání fakulty přírodovědecké novou dimenzi společenské významnosti a užitečnosti.
2) Příspěvek k posílení vzdělávacího procesu na Jihočeské univerzitě – další rozvoj bakalářských odborných a profesních oborů se širokým základem věd o živé i neživé přírodě a matematiky/informatiky, navazujících magisterských oborů
2) Nový progresivní rozvoj vlastních biologických/ekologických disciplín na JU a na jihočeských pracovištích Akademie věd je možný jedině
8/
odborných (zejm. interdisciplinární obory, např. biochemie, biofyzika, systémová biologie, bioinformatika, výpočetní chemie, výpočetní biologie) a učitelských pro přípravu středoškolských učitelů v přírodovědných oborech/aprobacích. Zvláštní pozornost bude věnována přípravě nových bakalářských profesních oborů s požadavky na širší základ v přírodních vědách, a to v těsné vazbě na požadavky trhu práce, a s nároky programů/ poptávkou po oborech celoživotního vzdělávání.
POSLEDNÍ PROMOCE NA BIOLOGICKÉ FAKULTĚ PODĚKOVÁNÍ REKTORA UNIVERZITY
Vznik Přírodovědecké fakulty JU transformací Biologické fakulty včetně zřízení nových organizačních jednotek (ústavy/katedry chemie a biochemie; fyziky a biofyziky; matematiky a informatiky) se ukázalo jako nejpřirozenější řešení tohoto jistě nesnadného úkolu. Předpokladem jeho realizace byla, je a bude dobrá vůle, dostatek porozumění a trpělivosti u všech zúčastněných subjektů. Zatím se zdá, že tomu tak je, a to je jistě dobrá zpráva. V první transformační vlně bylo připraveno ve spolupráci s kolegy z kateder matematiky a fyziky Pedagogické fakulty JU celkem 9 akreditačních žádostí pro nové odborné bakalářské obory a 4 pro navazující magisterské obory učitelství biologie, chemie, fyziky a matematiky. Příprava dalších akreditačních žádostí bude následovat během podzimu 2007, včetně magisterského přeshraničního studia v anglickém jazyce „Biological Chemistry“, které bude realizováno spolu s Keplerovou univerzitou v Linci (stejnojmenný bakalářský obor běží od akademického roku 2007-2008). Dobrou zprávou také je, že všechna grémia fakultní i univerzitní, tj. akademická obec, senát a vědecká rada Biologické fakulty, vědecká rada Jihočeské univerzity, vedení a kolegia děkana Biologické fakulty a rektora Jihočeské univerzity, jakož i Akademický senát Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích schválily jednotlivé kroky transformace včetně změny názvu na Přírodovědeckou fakultu JU s platností od 1. srpna 2007. Přejme si, aby nová fakulta byla důstojnou pokračovatelkou Biologické fakulty JU a aby i nadále rozvíjela tolik potřebné badatelské a pedagogické vazby s Akademií věd České republiky. prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc., děkan Biologické fakulty JU
9/
Ve čtvrtek 12. července 2007 se v Domě kultury Slavie konaly promoční obřady posledních absolventů a absolventek Biologické fakulty Jihočeské univerzity. Završila se tím šestnáctiletá historie této fakulty, z níž se od srpna stává Přírodovědecká fakulta JU. Při této příležitosti poděkoval rektor univerzity prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc., děkanům fakulty a všem těm, kteří se o její rozvoj zasloužili.
foto D. Klement
„Dnešní promoční obřad zaujímá v šestnáctiletých dějinách biologické fakulty zvláštní místo. Je to promoce, při které obdrželi absolventi a absolventky naposledy diplomy Biologické fakulty Jihočeské univerzity. Další posluchači této fakulty, kteří úspěšně složí státní zkoušky a obhájí kvalifikační práce, budou opouštět svou alma mater s diplomy bakalářů, magistrů a doktorů Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Rád bych při této výjimečné historické příležitosti poděkoval všem děkanům, kteří stáli v uplynulých šestnácti letech v čele biologické fakulty – pánům profesorům Pavlu Blažkovi, Zdeňku Brandlovi a současnému děkanovi Liboru Grubhofferovi za osobní nasazení, kterým přispěli k vybudování mimořádné vědecké a pedagogické prestiže fakulty. Slova upřímného poděkování bych rád předal nejen všem akademickým a vědeckým pracovníkům biologické fakulty, ale také ředitelům českobudějovických ústavů Akademie věd. Úzká spolupráce mezi akademickou a univerzitní vědou, která je charakteristická v Českých Budějovicích pro Biologickou fakultu Jihočeské univerzity a ústavy sdružené do Biologického centra Akademie věd České republiky, přispívá k vynikajícímu postavení biologických oborů naší almae matris v domácí i zahraniční vědecké konkurenci. Vám, spectabilis, pane děkane, přeji hodně sil a radosti při utváření vědecké a pedagogické tváře Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, která si vyžádá ještě hodně sil celé akademické obce.“ -hb-
UZAVŘENA NOVÁ SMLOUVA O SPOLUPRÁCI s Akademií věd ČR V pořadí druhou rámcovou smlouvu o spolupráci mezi Akademií věd ČR a Jihočeskou univerzitou 1. června 2007 slavnostně podepsali předseda Akademie věd ČR prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc., a rektor Jihočeské univerzity prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc. K podpisu smlouvy, jemuž předcházela prezentace aktuálních výsledků a plánu rozvoje univerzity v podání rektora prof. Václava Bůžka, byli do univerzitní auly přizváni členové vedení univerzity a dále děkani biologické, filozofické a zemědělské fakulty a ředitelé obou vysokoškolských ústavů, tedy pracovišť, která s jednotlivými ústavy AV ČR konkrétně spolupracují. Prostřednictvím vedení Biologického centra AV ČR, v.v.i., byli pozváni také představitelé českobudějovických akademických ústavů.
„Spolupráce Jihočeské univerzity s Akademií věd si nesmírně vážím. Když se dnes zejména v akademických kruzích řekne ´Jihočeská univerzita´, je to již automaticky chápáno jako symbol významného úzkého pracovního propojení obou institucí,“ řekl rektor Jihočeské univerzity prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc.: „Díky tomu zde vznikla velmi silná vědecká základna přírodovědně a dnes již i společenskovědně zaměřeného základního výzkumu, která nabízí řadu teoretických i aplikovaných výstupů podnikatelské veřejnosti. Jedná se zejména o inkubační centra, biotechnologie, téma obnovy lidských zdrojů, trvale udržitelný rozvoj krajiny i jejích kulturních hodnot a podobně.“
O rozvoji univerzity a stavu vědy a výzkumu hovořil rektor prof. V. Bůžek foto V. Pancer
Předseda AV ČR prof. Václav Pačes podporuje spolupráci univerzit s výzkumnými ústavy; před podpisem smlouvy JU a AV ČR s rektorem univerzity prof. Václavem Bůžkem foto V. Pancer
Předchozí smlouva o spolupráci byla uzavřena v roce 2001 na pět let a její naplňování a výsledky zhodnotily obě strany velmi příznivě. „Gratuluji ke spolupráci Akademie věd ČR a Jihočeské univerzity, tato spolupráce je klíčem k současnému životu, podporuji ji a jsem za toto partnerství velmi rád,“ řekl v úvodu předseda Akademie věd ČR prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc.: „Vysoká škola a Akademie věd jsou blízcí partneři, kterým v řadě oblastí doporučuji vystupovat společně, neboť mají také společné zájmy. Rovněž velmi oceňuji vznik Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a musím říci, že také výzkumné pracoviště v Nových Hradech (ÚFB JU) je velmi dobrým příkladem výborné spolupráce univerzity a Akademie věd. Jsem rád, že můžeme podepsat tuto smlouvu, i přesto, že je její podpis spíše formální záležitostí, neboť naše spolupráce k oboustranné spokojenosti dokáže fungovat i bez smlouvy.“
Strany potvrdily další zájem o spolupráci ve výzkumné, vývojové a pedagogické oblasti, v oblasti technologických a ekonomických aplikací výsledků výzkumu a vývoje, při využívání informačních zdrojů a rozvoji knihoven, při výstavbě, využívání a údržbě areálů AV ČR a JU v Českých Budějovicích, Nových Hradech a v Třeboni. Významná oblast spolupráce se bude týkat tak jako v minulém období i doktorských studijních programů. Smluvní strany umožní zaměstnancům a studentům využívat zařízení svých pracovišť pro potřeby vědeckovýzkumné a pedagogické činnosti. Strany budou podporovat vytváření řešitelských týmů na bázi společných výzkumných projektů, vzájemně působit například v oborových radách, odborných nebo hodnotitelských komisích a podobně. Spolupráce je deklarována i při praktickém budování výzkumných pracovišť. „V současné době žijeme - Akademie věd i Jihočeská univerzita - společným plánováním projektů pro Operační program výzkum a vývoj pro inovace v rámci evropských strukturálních fondů,“ říká děkan biologické fakulty prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc.: „Snažíme se v těsné spolupráci připravit dva projekty, kterými bychom posílili jak aplikovaný výzkum pro inovační technologie v jihočeském regionu, tak i výukovou infrastrukturu pro přírodní vědy a zemědělské biotechnologie.“
10/
Týž den předseda Akademie věd ČR prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc., slavnostně jmenoval nového ředitele českobudějovického Biologického centra AV ČR, v.v.i., jímž se stal prof. RNDr. František Sehnal, CSc. Předseda AV ČR prof. V. Pačes rovněž poděkoval panu Vítu Našincovi, CSc., za odvedenou práci v době, kdy stál v čele této vědecké instituce.
*Prof. RNDr. Pavel Tlustý, CSc. pro obor statistika / na návrh Vědecké rady Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně.
„Vznik Biologického centra AV ČR, v.v.i., které sdružuje pět českobudějovických ústavů Akademie věd, je významnou organizační změnou, od které si mimo jiné slibujeme pružnější spolupráci s Jihočeskou univerzitou a její rozšíření do nových oblastí,“ říká nově jmenovaný ředitel Biologického centra prof. František Sehnal: „Pracovníci Biologického centra se podílejí a budou podílet na budování Přírodovědecké fakulty a rýsuje se velmi konkrétní rozšíření spolupráce s dalšími fakultami Jihočeské univerzity. Máme jasné představy o některých společných vědecko-výzkumných projektech s teoretickým i praktickým zaměřením. Neméně významná je i spolupráce při vytváření celkové koncepce rozvoje vzdělávání, vědy a výzkumu v Jihočeském kraji. Vzájemně se podporujeme ve snahách vytvořit jednotný akademický areál, který bude střediskem vzdělanosti celoevropského významu a který bude významnou součástí nejen kulturního, ale i ekonomického života regionu. Pracovníci Biologického centra AV ČR jsou připraveni udělat vše pro naplnění této vize.“ -hb-
Na prvním zasedání Vědecké rady Jihočeské univerzity v novém funkčním období rektora 17. května 2007 byly předány diplomy nově jmenovaným docentům Jihočeské univerzity. Jsou jimi:
Prezident republiky jmenoval nové profesory Prezident republiky Václav Klaus jmenoval 16. dubna 2007 ve Velké aule Karolina, na návrh vědeckých a uměleckých rad vysokých škol, šedesát osm nových profesorů vysokých škol. Mezi nově jmenovanými jsou čtyři profesoři Jihočeské univerzity:
*Prof. Ing. Jiří Kopáček, Ph.D. pro obor hydrobiologie / na návrh Vědecké rady Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
*Prof. RNDr. Tomáš Polívka, Ph.D. pro obor biofyzika / na návrh Vědecké rady Univerzity Palackého v Olomouci
NOVÍ DOCENTI JIHOČESKÉ UNIVERZITY
*Doc. Dr. Ing. Oto Hanuš z Výzkumného ústavu pro chov skotu, s.r.o., Rapotín Doc. Dr. Ing. Oto Hanuš byl s účinností od 1. února 2007 jmenován docentem pro obor „Speciální zootechnika” a obhájil habilitační práci na téma „Analýza výzkumu a vývoje vztahů mezi referenčními a rutinními metodami a zajištění kvality výsledků při stanovení složení a vlastností mléka“. *Doc. RNDr. Miroslav Martiš, CSc., z České zemědělské univerzity, Fakulty lesnické a environmentální Doc. RNDr. Miroslav Martiš, CSc., byl s účinností od 1. února 2007 jmenován docentem pro obor „Aplikovaná a krajinná ekologie” a obhájil habilitační práci na téma „Klasifikace ekologické zranitelnosti krajiny a proveditelnosti rozvojových záměrů a koncepcí“. *Doc. RNDr. Libor Pechar, CSc., ze Zemědělské fakulty JU Doc. RNDr. Libor Pechar, CSc., byl s účinností od 1. února 2007 jmenován docentem pro obor „Aplikovaná a krajinná ekologie” a obhájil habilitační práci na téma „Procesy eutrofizace mělkých vod - studie rybničních ekosystémů“. *Doc. Ing. Jan Pulkrábek, CSc., z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze Uhříněvsi Doc. Ing. Jan Pulkrábek, CSc., byl s účinností od 1. února 2007 jmenován docentem pro obor „Speciální zootechnika” a obhájil habilitační práci na téma „Hodnocení jatečních těl prasat“. *** K 31. březnu 2007 měla Jihočeská univerzita 84 profesorů a 154 docentů. -hb-
*Prof. PhDr. Eva Semotanová, DrSc. pro obor české dějiny / na návrh Vědecké rady Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
11/
Čestný doktorát převzal odborník na středověkou německou literaturu
(2000, 2004). V roce 2003 se z podnětu prof. Behra konala podobná konference v Bamberku, které se účastnili studující a učitelé ze čtyř univerzit – z Českých Budějovic, Bamberku, Braunschweigu a Salzburku. Ze sdělení prof. RNDr. Miroslava Papáčka, CSc.
prof. Dr. Hans Joachim Behr
Na slavnostním zasedání Vědecké rady Jihočeské univerzity, které se konalo dne 24. května 2007 v obřadní síni českobudějovické radnice, byla udělena čestná vědecká hodnost doctor honoris causa v oboru „Německá literatura“, kterou převzal prof. Dr. Hans Joachim Behr, profesor germanistiky na univerzitě v Braunschweigu, odborník na středověkou německou literaturu a světově uznávaný specialista na problematiku starší německé literatury v Čechách. Jeho obsáhlá vědecká činnost představuje řadu monografií, jak edic, tak knižních prací, a velký počet vědeckých studií a recenzí. Jeho badatelská činnost je reflektována i v české vědecké literatuře (práce prof. Václava Boka, doc. Viktora Viktory a překladatele Jindřicha Pokorného).
Prof. Dr. Hans Joachim Behr se výrazně zasloužil o institucionalizaci spolupráce mezi univerzitami foto J. Hrdina
Od počátku 90. let spolupracuje prof. Behr intenzivně s katedrou germanistiky na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity. Pravidelně zde přednáší a beseduje se studenty. Jeho snaha o institucionalizaci spolupráce byla završena dohodou o spolupráci v rámci programu Socrates/ Erasmus, která spojuje od roku 1997 katedru germanistiky PF JU s německým seminářem univerzity v Braunschweigu. Jde o konkrétní vědeckou a pedagogickou spolupráci, na níž se podílejí učitelé i studenti germanistiky obou univerzit.
Prof. J. Behr převzal v pořadí jedenáctý čestný doktorát Jihočeské univerzity; na snímku s rektorem JU prof. V. Bůžkem foto J. Hrdina
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích uděluje čestnou vědeckou hodnost doctor honoris causa významným domácím a zahraničním osobnostem, které výrazně přispěly k rozvoji oblastí, které tvoří zaměření a dlouhodobou orientaci univerzity. O udělení rozhoduje vědecká rada. Hodnost je vždy udělována na akademickém obřadu. Za dobu své existence udělila Jihočeská univerzita deset čestných doktorátů. Poslední předchozí čestný doktorát byl udělen v roce 2006 přednímu světovému lékaři prof. MUDr. Vladimíru Krčmérymu, DrSc., v oboru veřejného zdravotnictví (viz Jihočeská univerzita 2/2006, s. 9-12). V prosinci převzal čestný doktorát v oboru ekologie prof. Dr. Anthony Frederick George Dixon, přední odborník na ekologii mšic a jejich predátorů (viz Jihočeská univerzita 1/2007, s. 10-12). -hb-
Z podnětu prof. Behra se rovněž konají každý druhý rok blokové semináře, kde studující a pracovníci obou univerzit představují své vědecké projekty (např. diplomové práce, disertace, granty). Semináře se konají jak v České republice (Tejmlov - 1998, 2002), tak v Braunschweigu
12/
Jak se studuje učitelství na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity Rozhovor s děkankou doc. PhDr. Alenou Hošpesovou, Ph.D. Na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity ukončilo v červnu studium slavnostní promocí na 300 studentek a studentů učitelství pro základní a pro střední školu. Uvádí se, že absolventi pedagogických fakult obecně nemají problém s uplatněním v praxi; charakter studia umožňuje získávat jazykové, komunikační, informační i specificky učitelské dovednosti, jejichž kombinace předpokládá dobrou adaptabilitu na trhu práce. Platí to i v případě pedagogické fakulty v Českých Budějovicích? V současné době naši absolventi nemají potíže s uplatněním v praxi. Tradičně se při jejich hodnocení uvádí, že jsou dobře připraveni ve svém oboru. Jejich studium není jen nasloucháním přednášek a čtením skript. Nejlepší z nich spolupracují na řešení vědeckých úkolů i různých projektů Evropské unie (programy Comenius, Lingua). Mnozí využívají výhod programu Erasmus a studují semestr na některé zahraniční univerzitě. Jejich pedagogicko-psychologická příprava je podpořena logicky uspořádaným a strukturovaným systémem absolvovaných praxí. Mají kompetence jazykové, jsou schopni používat informační a komunikační technologie. Toto všechno naši absolventi uplatňují ve školství i mimo ně.
foto archiv PF JU
Podle současného zákona o pedagogických pracovnících, který platí od 1. 1. 2005, získává učitel prvního i druhého stupně základní školy odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu a pokud nesplňuje předepsanou odbornou kvalifikaci, může vykonávat přímou pedagogickou činnost (po dni nabytí účinnosti zákona) nejdéle pět let, pokud v této době nezahájí (a úspěšně ukončí) studium, kterým potřebnou kvalifikaci získá. Objevil se však také krajní návrh, že by nadále mohli ti, kterým sice chybí
formální vzdělání, ale jinak jsou dobrými pedagogy, učit i bez diplomu, jaký je Váš názor? Asi neočekáváte, že s tímto názorem budu souhlasit. Přirozeně nesouhlasím a mám pro to dobré důvody. Celosvětově se požaduje, aby se zlepšila kvalita a efektivita vzdělávání a odborné přípravy. Ve svých strategických záměrech ji předpokládají i členské státy EU spolu s Evropskou komisí. To pro období příštích desetiletí vyvolává potřebu zlepšovat také vzdělávání učitelů. V definovaných strategických cílech jsou učitelé považováni za nejdůležitější aktéry očekávaných proměn. I jejich role se ve „společnosti znalostí“ či jinak vyjádřeno v „učící se společnosti“ výrazně mění.
V současnosti zaznamenáváme u nás například značný posun v chápání kurikula. Postupná realizace Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání výrazným způsobem a dlouhodobě mění orientaci škol na posilování činností zaměřených na získávání životně důležitých kompetencí u žáků, na schopnost tvůrčím způsobem inovovat vzdělávací program a zabezpečit jeho realizaci, na společné vytváření specifik jednotlivých škol. Tím, jak se proměňuje rodina a celkový životní styl, stává se stále významnější socializační funkce školy. Začíná se i uvažovat o nutných změnách v charakteru vzdělávání s ohledem na to, že se mnohem více počítá s celoživotním vzděláváním. Může těmto požadavkům vyhovět maturant? -hb-
13/
První habilitační řízení v oboru ošetřovatelství na ZSF JU
Ekonomická fakulta JU spolupracuje s univerzitou v Maďarsku
V dubnu roku 2006 získala Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity práva k habilitačnímu řízení v oboru ošetřovatelství. Fakulta se tímto krokem stala jediným pracovištěm v České republice s habilitačními právy pro tento obor. Za rok poté se uskutečnily první dvě přednášky a obhajoby habilitačních prací.
V rámci zahraniční spolupráce uzavřela nově vzniklá Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity a Faculty of Economic and Social Sciences (Institute of Regional Economics and Rural Development), Stent István University Gödöllő v Maďarsku bilaterální dohodu o vzájemné spolupráci s platností do roku 2008. Za EF JU se jednání zúčastnila děkanka prof. Ing. Magdalena Hrabánková, CSc., a proděkani doc. Ing. Ladislav Rolínek, Ph.D., prof. Ing. František Střeleček, CSc., Dr.h.c., RNDr. Renata Klufová a Dr. Ing. Dagmar Škodová Parmová.
PhDr. Sylva Bártlová, CSc., z Národního centra ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů Brno uvedla přednášku na téma Je povolání sestry autonomní profesí? a Mgr. Kateřina Ivanová, Ph.D., z Ústavu sociálního lékařství a zdravotní politiky Olomouc hovořila na téma Ošetřovatelská versus lékařská etika – společná i rozdílná východiska. „Obě práce zaujaly členy vědecké rady fakulty. Po obhajobě a tajném hlasování členů vědecké rady bylo doporučeno rektorovi Jihočeské univerzity prof. PhDr. Václavu Bůžkovi, CSc., přiznat oběma žadatelkám titul docent,“ uvedl děkan zdravotně sociální fakulty prof. MUDr. Miloš Velemínský, CSc.
Pro habilitační řízení se před rokem připravovala přísná kritéria: „Pokud se v budoucnu uskuteční během roku 2-3 habilitace, budeme spokojeni,“ informoval tehdy děkan fakulty prof. Miloš Velemínský: „Akreditace nám umožní povznést tento obor na úroveň, jaká je v západní Evropě. Je to výrazný příspěvek k tomu, aby se ošetřovatelství stalo samostatným vědeckým oborem de facto, de iure už tomu tak je.“ Proděkanka pro pedagogickou činnost a vedoucí katedry ošetřovatelství ZSF JU doc. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D., R.N., doplnila: „Ošetřovatelství by se mělo postupně stát oborem postaveným na výzkumu, jehož výsledky by měly přispívat k vývoji oboru, resp. ošetřovatelské teorie a samozřejmě k paralelnímu zvyšování kvality ošetřovatelské péče.“ -hb-
Cílem dohody je vzájemně umožnit odborný rozvoj pedagogů a studentů obou vysokých škol a přispět k ekonomickému a sociálnímu rozvoji regionů s využitím znalostí a dovedností získaných na základě spolupráce na společném projektu s názvem „Possible influences of EU agricultural financing on production efficiency and technological development of agriculture in Czech Republic and Hungary 2007-2008“. První výsledky spolupráce budou prezentovány na mezinárodní vědecké konferenci „Tradition and Innovation“, která se uskuteční 3. - 6. 12. 2007 v Gödöllő. Součástí spolupráce výše zmíněných škol budou i výměnné pobyty studentů a pedagogických a vědeckých pracovníků. Dohoda pamatuje i na spolupráci při magisterských a doktorských programech s cílem vytvořit v budoucnu společné studijní programy. V rámci programu ERASMUS, který je zaměřen na vysokoškolské vzdělávání a odborné vzdělávání na vysokoškolské úrovni prostřednictvím mobilit studentů a pedagogických pracovníků, má Ekonomická fakulta uzavřeny smlouvy s univerzitami na Slovensku (Slovenská poľnohospodářská univerzita v Nitře, Univerzita Konštantina Filozofa v Nitře), ve Francii (Université de Rouen, Universite de Bretagne, Université Claude Bernard Lyon), v Německu (Universität Kaiserslautern, Universität Konstanz, Universität Passau, TU - München), Rakousku (Universität für Bodenkultur Sien), Maďarsku (University of Pannonia – Veszprem, Szent István University – Gödöllö), Polsku (Akademia Rolnicza w Szczecinie, University of Wroclaw), Španělsku (Universitat de Lleida ) a v Itálii (Universitá degli Studi di Firenze). V příštím akademickém roce v rámci těchto smluv vycestuje více než 40 studentů a 30 pedagogických pracovníků EF JU. Ve spolupráci se zahraničním oddělením rektorátu a zahraničním oddělením ekonomické fakulty. -hb-
14/
ROZPOČET JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ROCE 2007 Na svém posledním předprázdninovém zasedání a zároveň na prvním jednání v novém složení po volbách dne 20. června 2007 schválil Akademický senát JU návrh tvorby a užití centrálního fondu reprodukce investičního majetku (FRIM) JU v roce 2007. Tím byl dokončen proces schvalování a projednávání rozpočtu JU pro tento rok. Tradičně prvním krokem v tomto procesu bylo seznámení AS JU s návrhem rektora na rozdělení normativně přidělovaných prostředků ze státního rozpočtu mezi jednotlivé součásti JU. Tento návrh schválil AS JU na svém zasedání dne 13. března 2007. Následovalo projednávání skladby nákladů ve vazbě na očekávané zdroje na jednotlivých součástech JU. Rozpočet v podobě zjednodušeného výkazu zisků a ztrát, sestavený pro rok 2007 jako ziskový, byl následně představen Správní radě JU, která jej projednala dne 24. dubna 2007. Základní rámec rozpočtu JU jak pro oblast provozní, tak pro oblast investiční je tak pro tento rok kompletní.
limitován je celkovým rozsahem disponibilních prostředků MŠMT vyčleněných na tento dotační titul a pro každou veřejnou vysokou školu také stanovenou horní hranicí financovatelného nárůstu počtu studentů. JU má letos na zajištění svých vzdělávacích a tvůrčích aktivit k dispozici částku 548,4 mil. Kč, což je cca o 10 % více než v roce 2006. Počet studentů, který je rozhodujícím ukazatelem pro určení této částky, vzrostl o 9 % (údaje vycházejí ze stavů k 31. 10. obou let). Rozdělení příspěvku mezi jednotlivé součásti JU využívá stejných principů, z jakých vychází MŠMT. Základem jsou údaje o počtech studentů a struktura studijních programů jednotlivých součástí JU. Před rozdělením příspěvku na fakulty a vysokoškolské ústavy JU byla vyčleněna částka určená pro financování provozu rektorátu a aktivit celouniverzitního charakteru zajišťovaných centrálně. Tato částka činí 50 450 tis. Kč. Příspěvek roku 2007 schválený pro jednotlivé součásti uvádí následující tabulka: Fakulta / ústav
Rozhodující objem prostředků na zajištění provozu získává JU z MŠMT. Podle Pravidel MŠMT pro poskytování příspěvků a dotací veřejným vysokým školám podle zákona č.111/1998 Sb. je to zejména příspěvek na uskutečňování akreditovaných studijních programů a s nimi spojenou tvůrčí činnost, zahrnující rovněž prostředky na stipendia studentů v doktorských studijních programech, stipendia ubytovací a sociální, dále je to dotace na projekty v rámci Rozvojových programů a Fondu rozvoje vysokých škol (FRVŠ) a dotace na podporu projektů mezinárodní spolupráce včetně mobilit studentů a pedagogů v rámci programu Sokrates – Erasmus.
Objem příspěvku na vzdělávací činnost pro rok 2007 je generován počtem studentů a ekonomickou náročností jednotlivých studijních programů;
Pøíspìvek na vzdìlávací èinnost roku 2007 v tis. Kè
Biologická fakulta Ekonomická fakulta Filozofická fakulta Pedagogická fakulta Teologická fakulta Zdravotnì sociální fakulta Zemìdìlská fakulta Ústav fyzikální biologie Výzkumný ústav rybáøský a hydrobiologický
48 420 43 145 11 419 138 116 29 565 117 210 105 719 3 383
Celkem
497 953
976
Významný podíl na celkovém rozpočtu JU má institucionální a účelová podpora výzkumu a vývoje poskytovaná státním rozpočtem podle zákona 130/2002 Sb. Základním zdrojem financování výzkumné činnosti JU jsou prostředky určené na řešení výzkumných záměrů; realizaci šesti záměrů JU letos podporuje MŠMT částkou 102,7 mil. Kč. Další dotační titul z této oblasti je podpora specifického výzkumu na VŠ. Jeho objem závisí jak na objemu prostředků získaných na řešení projektů výzkumu a vývoje a výzkumných záměrů v minulém roce a na vykázaných výsledcích výzkumu, tak na kvalifikační struktuře akademických pracovníků a na struktuře studentů. Objem podpory specifického výzkumu na JU se v průběhu posledních let téměř nemění – pro tento rok činí 33,6 mil. Kč.
15/
Rovněž tato část rozpočtu je v rámci JU dělena mezi jednotlivé součásti podle stejných pravidel, jaká používá MŠMT. Na zajištění celouniverzitních aktivit v oblasti výzkumu a vývoje a především na podporu projektů Grantové agentury JU jsou vyčleněny prostředky ve výši 4 740 tis. Kč. Schválený objem dotace pro jednotlivé součásti JU je uveden v následujícím přehledu: Fakulta / ústav Biologická fakulta Ekonomická fakulta Filozofická fakulta Pedagogická fakulta Teologická fakulta Zdravotnì sociální fakulta Zemìdìlská fakulta
Podpora specifického výzkumu v roce 2007 v tis. Kè 7 202 385 2 412 405 1 579 10 579
Ústav fyzikální biologie
4 314
Výzkumný ústav rybáøský a hydrobiologický
2 950
Celkem
28 827
Celkový obraz o příjmové stránce rozpočtu JU doplňuje řada dalších příspěvků a dotací: součástí příspěvku na uskutečňování studijních programů jsou již zmíněné zdroje na stipendia studentů doktorských studijních programů v očekávané výši 23 mil. Kč, dále prostředky na ubytovací a sociální stipendia v předpokládané výši 34,5 mil. Kč. Účelové dotace na realizaci projektů Rozvojových programů MŠMT dosahují částky cca 37 mil. Kč, na řešení projektů FRVŠ je určeno 9,6 mil. Kč. V oblasti účelové podpory výzkumu a vývoje má v současné době JU k dispozici prostředky v celkové výši 60 mil. Kč. Výzkumné projekty podporované MŠMT tvoří z této částky 21 %, největší podíl - 36 % (21,5 mil. Kč) - představují prostředky poskytnuté GA ČR. Dalšími poskytovateli dotací jsou Ministerstva zemědělství s 21 %, Grantová agentura AV ČR s 16 %, Ministerstvo průmyslu a obchodu s 4 % a Ministerstvo zdravotnictví s 2 %. Nezanedbatelným zdrojem rozpočtu JU jsou vlastní tržby plynoucí jednotlivým součástem JU z jejich činnosti: fakultám a ústavům např. z přijímacího řízení, ze služeb pro studenty, z doplňkové činnosti, kolejím a menzám JU z ubytování a stravování. Finanční plán roku 2007 předpokládá vlastní tržby v celkovém objemu cca 200 mil. Kč. V oblasti investičních zdrojů a potřeb hraje významnou roli centrální FRIM JU. Jeho tvorba je podmíněna existencí potřebného objemu odpisů z dlouhodobého majetku JU a schválena v takovém rozsahu, který umožňuje jednak rea-
lizaci centrálně zajišťovaných investičních akcí roku 2007, jednak vytvoření potřebných rezerv pro zajištění investiční výstavby v blízké budoucnosti. V tomto roce bude do centrálního FRIM převedeno celkem 20 mil. Kč. Při koncipování plánu tvorby a čerpání centrálního FRIM vychází JU ze svého dlouhodobého záměru v oblasti investic. Základní rámec investiční výstavby JU je dán programem reprodukce majetku veřejných vysokých škol na léta 2003 až 2007. Akce zahrnuté do tohoto programu by měly být dokončeny do roku 2009. JU v současné době očekává souhlas MŠMT se zahájením výstavby své významem i objemem největší akce tohoto programovacího období - pavilonu Filozofické fakulty s rektorátem a pavilonu univerzitní knihovny. Zdroje vytvořené v centrálním FRIM slouží mimo jiné k dofinancování této akce, na kterou má JU obdržet ze státního rozpočtu dotaci ve výši cca 400 mil. Kč. Čerpání centrálního FRIM v roce 2007 je dále směrováno do doprovodných akcí navazujících na připravovanou výstavbu. Jedná se o projektovou přípravu vnitroareálového parkoviště, vybudování příjezdové komunikace pro hasičský záchranný sbor, položení základů budoucí auly JU (založení auly až v době, kdy budou stát oba nové pavilony, by představovalo pro statiku obou nových objektů velké riziko) a výstavbu náhradních garáží pro možnost uvolnit jejich budoucí směnou za stávající garáže prostor kampusu JU před novými objekty. Centrální FRIM bude v rámci schváleného rozpočtu také využit pro přípravu projektů, kterými chce JU vstoupit do nového programovacího období EU. Na urbanistickou a architektonickou přípravu dvou významných projektů směrovaných do operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace získala JU v tomto roce příspěvek Krajského úřadu Jihočeského kraje. Nicméně na oba projekty – Rozvoj výukových kapacit pro přírodovědné obory a Evropské rybářské vědecko-výzkumné centrum – je třeba v přípravné fázi vynaložit v roce 2007 rovněž vlastní prostředky JU. Se zamýšlenou realizací dostavby kampusu JU v Českých Budějovicích a uvažovaným řešením dopravní obsluhy jeho západní části souvisí i plánovaný výkup pozemku přiléhajícího k areálu JU a Biologického centra AV ČR. Schválený objem tvorby centrálního FRIM vytváří zdroje použitelné v případě potřeby i pro tento záměr. Předpokládané a z větší míry již potvrzené zdroje rozpočtu JU na rok 2007 vytvářejí prostor pro zajištění všech aktivit JU v rozsahu překračujícím 1 mld. Kč.
16/
Ing. Hana Kropáčková, kvestorka Jihočeské univerzity
Ke studiu na JU se hlásí uchazeči z celé ČR
Rozložení přihlášek ke studiu podaných na JU v roce 2007 podle jednotlivých krajů: Tabulka 1 - Přihlášky do Bc. a dlouhých Mgr. programů na JU v roce 2007
K 31. květnu 2007 bylo na Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích podáno celkem 12 642 přihlášek ke studiu do bakalářských a dlouhých magisterských studijních programů, což představuje oproti roku 2006 nárůst přibližně o 900 přihlášek.
Kraj Jihoèeský Vysoèina Støedoèeský Plzeòský Hlavní mìsto Praha Jihomoravský Ústecký Pardubický Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Zlínský Olomoucký Nevyplnìno
Ukazuje se, že v posledních třech letech dochází k nárůstu počtu přihlášek podávaných uchazeči o studium z Jihočeského kraje. V roce 2005 byl podíl přihlášek z Jihočeského kraje 50,6 %, v roce 2006 to bylo již 54,3 % a v roce 2007 dokonce 57,7 %. Členění přihlášek pouze na přihlášky z Jihočeského kraje a dopočítáním do 100 % na přihlášky z krajů ostatních je členění velmi hrubé a pro další potřeby JU i jednotlivých fakult nedostačující. Proto z podnětu vedení JU vznikl materiál „Přihlášky do bakalářských a dlouhých magisterských studijních programů 2005 – 2007“, který podává informace o tříletém vývoji počtu přihlášek ke studiu na jednotlivých fakultách i na univerzitě jako celku, a to v detailním členění na jednotlivé kraje a okresy. Údaje jsou za kraje i okresy uvedeny jednak v absolutních číslech (tj. počet přihlášek z daného kraje a okresu), jednak v procentech, která vyjadřují podíl doručených přihlášek z jednotlivých krajů a okresů na celkovém počtu přihlášek doručených v daném roce na konkrétní fakultu JU (příp. univerzitu jako celek). Tento materiál také obsahuje za každou fakultu a za každý sledovaný rok (2005 – 2007) mapu České republiky v členění na okresy, která pomocí barevné škály zobrazuje počet přihlášek ke studiu podaný daný rok z jednotlivých okresů.
Celkem
Poèet pøihláek
%
7 299 1 320 1 121 828 430 366 250 201 196 163 112 102 88 87 79
57,7% 10,4% 8,9% 6,5% 3,4% 2,9% 2,0% 1,6% 1,6% 1,3% 0,9% 0,8% 0,7% 0,7% 0,6%
12 642
100,0%
Z tabulky vyplývá, že kromě již zmíněného Jihočeského kraje je poměrně velký zájem o studium na JU také v kraji Vysočina a ve Středočeském kraji. Z těchto krajů (Jihočeský, Vysočina a Středočeský kraj) bylo v roce 2007 podáno více než ¾ všech přihlášek doručených na JU. Pokud bychom se chtěli blíže podívat na přihlášky pouze z Jihočeského kraje, zjistíme, že největší počet uchazečů o studium na JU je z okresu České Budějovice (2 228 přihlášek v roce 2005, 2 698 přihlášek v roce 2006 a 3 024 přihlášek v roce 2007). Tradičně „nejmenší“ počet přihlášek v rámci Jihočeského kraje je odesílán z okresu Prachatice (407 přihlášek v roce 2005, 513 přihlášek v roce 2006 a 559 přihlášek v roce 2007). Bližší informace o počtu přihlášek v rámci jednotlivých okresů Jihočeského kraje v roce 2007 podává tabulka 2. Tabulka 2 – Členění přihlášek ke studiu na JU v roce 2007 podle okresů Jihočeského kraje
Srovnání regionálního původu přihlášek doručených na jednotlivé fakulty v letech 2005 - 2007 umožňuje fakultám JU sledovat určité trendy – např. posilování nebo oslabování zájmu o studium na konkrétní fakultě JU v jednotlivých krajích a vývoj rozložení přihlášek v jednotlivých okresech. Součtem údajů za jednotlivé kraje se dá vysledovat vývoj počtu přihlášek podaných na danou fakultu JU z celé České republiky v jednotlivých letech.
Okres Poèet pøihláek Jihoèeského kraje Èeské Budìjovice 3 024 Tábor 880 Jindøichùv Hradec 792 Èeský Krumlov 733 Strakonice 657 Písek 654 Prachatice 559 Jihoèeský kraj celkem 7 299
% 23,9% 7,0% 6,3% 5,8% 5,2% 5,2% 4,4% 57,7%
Kompletní materiál „Přihlášky do bakalářských a dlouhých magisterských studijních programů 2005 – 2007“ ve formátu PDF je k dispozici pro
17/
případné stažení na internetových stránkách Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích na adrese http://www.jcu.cz/documents. Z podkladů Centra informačních technologií JU (Ing. Jan Volf, RNDr. Ludmila Bulánová) zpracoval Bc. Tomáš Klimpera
Cena rektora
za prestižní vědeckou publikaci
udělena Na prvním zasedání Vědecké rady Jihočeské univerzity v novém funkčním období dne 17. května 2007 předal rektor univerzity prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc., Cenu rektora za dvě prestižní publikace Mgr. Pavlu Markovi, Ph.D., a kolektivu autorů pod vedením prof. RNDr. Vojtěcha Novotného, CSc. Předložené návrhy z fakult a ústavů JU na kandidáty ocenění posuzovala Grantová rada Grantové agentury Jihočeské univerzity. Cena rektora byla udělena Mgr. Pavlu Markovi, Ph.D., za práci Svědectví o ztrátě starého světa. Manželská korespondence Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic a Polyxeny Lobkovické z Pernštejna za ediční zpřístupnění jazykově i paleograficky náročných dopisů Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic a jeho ženy Polyxeny Lobkovické z Pernštejna. Dvojjazyčná česko-španělská edice lobkovické korespondence je doplněna rozsáhlou úvodní studií a jako celek představuje významný příspěvek české historiografie k problematice bělohorské doby (viz Jihočeská univerzita 1/2006, s. 43 - 46). Prestižní ocenění získal také kolektiv autorů pod vedením prof. RNDr. Vojtěcha Novotného, CSc., za práci Why are there so many species of herbivorous insects in tropical rainforest? Science 313: 1115-1118 (2006) za zpracování prioritních výsledků ekologické analýzy biodiverzity herbivorního hmyzu z lesů tropického a mírného pásu, založené na dlouholeté činnosti terénní stanice Biologického centra AV ČR a Biologické fakulty JU v Nagadě na Papui-Nové Guineji. Z materiálu oddělení pro vědeckou a výzkumnou činnost JU. -hb-
Jihočeská univerzita hodnocena podle mezinárodních kritérií jako čtvrtá nejlepší v ČR MF Dnes z 6. 6. 2007 přinesla v příloze Vzdělávání hodnocení českých veřejných vysokých škol. Vůbec poprvé byla při hodnocení použita mezinárodní, snadno dostupná kritéria výsledky vědecké a publikační činnosti indexované v databázi Web of Science (WoS), kterou vytváří Thomson Scientific ve Filadelfii. Pro uchazeče o studium na vysoké škole znamená zveřejněné hodnocení kvalitativní posun, protože dosud neexistovalo přehledné srovnání kvalit jednotlivých univerzit a jejich fakultních součástí. Středoškolští studenti si dosud vybírali školu podle nejrůznějších, často velmi subjektivních kritérií. Nyní mají díky zmíněnému hodnocení veřejných vysokých škol možnost vybrat si školu i podle kvality pěstované vědy. Právě věda a její publikované výsledky mají velký vliv na kvalitu výuky. Rozdělují školy do dvou pomyslných kategorií, na školy výzkumné, které do vzdělání studentů přinášejí vlastní poznatky a na školy bez vlastního výzkumu, které jen reprodukují poznatky jiných. Autor průzkumů, prof. RNDr. Josef Berger, který působí na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity, vycházel při sestavování žebříčků z uznávaných pravidel, podle kterých britské noviny The Times každoročně sestavují žebříček nejlepších univerzit světa. Ten vychází v The Times Higher Education Supplement. Pro Českou republiku jsou použitelná následující kritéria: počet publikací v mezinárodní databázi Web of Knowledge a počet publikací v prestižních vědeckých časopisech Nature a Science; ve výpočtu se zohledňuje i velikost univerzity (počet studentů). Prof. Berger k použité metodice dodává: „Každé vysoké škole či fakultě byly započteny ty publikace, u nichž byla u autora uvedena adresa dané instituce. Vedle oficiálních názvů jsem vyhledával i podle názvů neoficiálních. Aby byla potlačena subjektivita spojená s vyhledáváním dodatečně indexovaných publikací, zahrnul jsem do žebříčků jen publikace vydané s datem 2006 a indexované ve Filadelfii od 1. 1. 2006 do 31. 12. 2006.“ Ve výsledném srovnání českých veřejných vysokých škol podle vědeckých výsledků za rok 2006 se umístila Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích na čtvrté pozici s celkovým koeficientem 26. Na prvním místě je Vysoká škola che-
18/
micko-technologická v Praze (celkový koeficient 72), druhou příčku obsadila Univerzita Karlova v Praze s koeficientem 53, třetí je s koeficientem 39 Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně. Do žebříčků byly podle stejných kritérií seřazeny i fakulty s příbuzným zaměřením. I v těchto žebříčcích se jednotlivé fakulty JU objevují na předních místech. V kategorii „přírodovědné a jim příbuzné fakulty“ zaujala Biologická fakulta JU přesvědčivé první místo. S koeficientem 248 nenašla mezi českými přírodovědnými fakultami konkurenci, v pořadí druhá Matematicko-fyzikální fakulta UK má koeficient 112.
nelékařských pracovníků (ošetřovatelé, rehabilitační a laboratorní pracovníci atd.), zatím za tradičními lékařskými fakultami ve vědě zaostávají. Tento fakt potvrzuje i jedenácté místo Zdravotně sociální fakulty JU s výsledným koeficientem 2. Zveřejněné hodnocení mělo velký ohlas a vyvolalo diskusi o úrovni českého vysokého školství. Prof. RNDr. Josef Berger vyslovil přání, aby diskuse směřovala ne k tomu, proč je konkrétní instituce na určitém místě žebříčku, ale proč výsledky vědecké a publikační činnosti českých vysokých škol jako celku výrazně zaostávají za světovou špičkou. *** Srovnání vysokých škol podle vědeckých výsledků za rok 2006 Pořadí / Název univerzity
foto archiv JU
Pedagogické a tělovýchovné fakulty byly pro účely hodnocení zařazeny do společné kategorie. Pedagogická fakulta JU, která má koeficient 1,9, je mezi tuzemskými fakultami nejlepší. Obecně pro tuto kategorii ale platí, že pedagogické fakulty publikují ze všech typů fakult v České republice nejméně. Filozofická fakulta JU patří mezi institucemi humanitního vzdělávání k špičkovým pracovištím. V celkovém hodnocení zaostala jen za Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy, s koeficientem 4,1 předstihla veškeré zbývající humanitně zaměřené fakulty.
1. Vysoká škola chem.-technol. v Praze 2. Univerzita Karlova v Praze 3. Veter. a farm. univerzita v Brně 4. Jihočeská univerzita v Č. Budějovicích 5. Masarykova univerzita v Brně 6. Univerzita Pardubice 7. Univerzita Palackého v Olomouci 8. České vysoké učení technické v Praze 9. Mendelova zem. a les. univerzita v Brně 10. Ostravská univerzita v Ostravě 11. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně 12. Vysoké učení technické v Brně 13. Západočeská univerzita v Plzni 14. Slezská univerzita v Opavě 15. Technická univerzita v Liberci 16. Česká zemědělská univerzita v Praze 17. VŠB – Technická univerzita Ostrava 18. Univerzita Hradec Králové 19. Vysoká škola ekonomická v Praze 20. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí n. Labem 21. Vys. škola polytechnická v Jihlavě Zdrojem informací pro článek byla příloha deníku MF Dnes Vzdělávání z 6. 6. 2007 a rozhovor s autorem žebříčků prof. RNDr. J. Bergerem, CSc.
Zemědělské a veterinární fakulty se od ostatních typů fakult odlišují především dlouhodobějším charakterem pěstovaného výzkumu. Zemědělská fakulta JU v konkurenci nepropadla – s koeficientem 27 se umístila na třetí pozici. Na žebříčku se před ní objevily Agronomická fakulta Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a Fakulta veterinární hygieny a ekologie Veterinární a farmaceutické univerzity Brno. Poslední hodnocenou kategorií byly lékařské a zdravotnické fakulty. Tradiční lékařské fakulty patří podle vypočtených koeficientů mezi nejkvalitnější fakulty v České republice. Fakulty, které vznikly po roce 1990 a zaměřují se na výchovu
19/
Mgr. Jiří Váňa
Výzkum na Jihočeské univerzitě: poznámky prorektora pro VaV Prof. RNDr. Jan Zrzavý, CSc. Výzkum je obecně považován za zásadní součást pobývání na vysoké škole a všechny vysoké školy deklarují svou ambici stát se univerzitami výzkumného typu. Připravovaná reforma vysokého školství s „výzkumnými školami či fakultami“ počítá, byť zatím není shoda v tom, jak se výzkumná fakulta pozná, kdo a jak ji za výzkumnou vyhlásí a především co z toho ta fakulta bude mít. Ať to dopadne jakkoli, lze předpokládat, že schopnost získat veřejnou podporu výzkumu a vývoje bude zásadní pro budoucnost Jihočeské univerzity i jejích fakult a ústavů. Ne proto, že nevýzkumné instituce zahynou, ale proto, že se budou muset začít zabývat něčím jiným. Neudržitelný a finančně zhoubný nebude nevýzkum, nýbrž hra na výzkum, tedy výzkum mizerný. V posledním roce dospěla Rada pro výzkum a vývoj, garant „velké novely“ zákona o podpoře výzkumu a vývoje, k obecnému konsensu, že výzkumné záměry coby forma institucionálního financování výzkumu budou nahrazeny financováním podle předchozích výsledků. (Abychom si rozuměli, grantový systém pochopitelně zůstane zachován stejně jako projektové financování aplikovaného výzkumu a vývoje.) Nikdo nebude hodnotit vizi instituce, co hodlá dělat v budoucnu, odpadnou oponenti a komise, postačí databáze výsledků a trojčlenka. Nestane se, že by dobrá instituce nedostala nic, ale také se nestane, že by špatná instituce peníze omylem dostala a pak byla léta za vodou. Dosavadní systém „vše, nebo nic“ se změní v plynulý převod jednotlivých výsledků v jednotlivé koruny. Jistě nás čeká delší přechodné období – mnohé instituce, které mají výzkumný záměr, ale skoro žádné relevantní výsledky, by se mohly jednorázově zhroutit, což by údajně vadilo. Za druhé se postupně upřesňuje bodový systém, který bude hodnotit různé druhy výsledků – v žádném případě nebude kus jako kus. Zatím lze spolehlivě predikovat základní trendy: Budou vysoce hodnoceny výsledky publikované v časopisech s vysokým impaktfaktorem. Zdůrazňuji „vysoký IF“ proto, že samotné „publikování v impaktovaném časopisu“ není žádná hodnota, když je IF toho časopisu nízký (už jsem tu psal, že IF je něco jako IQ – není důvod radovat se, že máme IQ, bez ohledu na jeho konkrétní výši). Dále budou vysoce hodnoceny praktické aplikace. Všechno ostatní půjde prudce dolů. Už v letošní metodice se bodová hodnota článků ve sbornících sníží desetkrát, což zredukuje celkovou váhu
sborníkových článků z 20 % v roce 2007 na 1 % v roce 2008. Už bylo zavedeno rozdělení vědních oborů na společenskovědní a ostatní, protože je zjevné, že články v neimpaktovaných časopisech a knihy mají pro historika zcela jiný význam než pro biologa. Problém je, že s tímto rozdělením se svezli i psychologové, sociologové, ekonomové apod., kteří se nezabývají primárně národní tematikou a nic jim nebrání publikovat v USA. Lze tedy očekávat mnohem jemnější definici humanitních oborů, které budou chráněny proti „diktatuře impaktů“, a převedení většiny společenských věd do kategorie nechráněné.
Vysokoškolský pracovník, když je v práci, buď přednáší, anebo dělá něco jiného, čemuž je zvykem říkat „věda“. Svět vyžaduje spoustu kvalifikovaných prací – postavit most, vytrhnout zub, inscenovat operu – a tuto kvalifikaci příslušní pracovníci získávají na vysokých školách, ale věda to není. Značná část pracovníků JU se nezabývá výzkumem, nýbrž jinými vysoce kvalifikovanými činnostmi, je to tak dobře a netřeba to měnit. Lidí, kteří na výzkumné peníze nedosáhnou, a budou se tudíž muset zabývat něčím jiným, bude přibývat; důležité je, aby to dělali na špičkové, konkurenceschopné úrovni a aby na to dokázali získat finance. Vážené kolegyně, milí kolegové, odpovězme si zkusmo na tyto otázky: Děláme vědu? A vydělali jsme tím v posledních letech dost peněz (třeba ve výši vlastního hrubého příjmu) z jiných než veřejných zdrojů? Pokud ne, protože děláme „základní výzkum“, znamená to, že publikujeme v nejprestižnějších světových periodikách a nakladatelstvích? Pokud ne, je to proto, že se zabýváme oborem zásadním pro rozvoj české národní vzdělanosti a kultury a publikujeme v nejprestižnějších středoevropských periodikách či nakladatelstvích?
20/
A pokud ani to ne, děláme opravdu vědu? Autor je proděkanem JU pro vědu a výzkum
HLAVNÍ TÉMA: Věda a výzkum na fakultách Jihočeské univerzity
OTÁZKY PRO... proděkany pro vědu Věda a výzkum na vysokých školách – to je v současné době často diskutované téma. Vláda ve svém programovém prohlášení deklaruje, že mj. „navýší prostředky z veřejných zdrojů pro vzdělávání, vědu a výzkum“, Česká konference rektorů naproti tomu naléhavě upozorňuje na fakt, že v rozpočtu MŠMT pro vysoké školy na rok 2008 chybí 2,28 miliardy Kč, nikoli jen 1 miliarda Kč. Hovoří se o způsobu financování vysokých škol, diskutuje se o případné podpoře vzniku výzkumných univerzit s přísnější kontrolou kvality a výstupu. Otevírají se šance při získání a efektivním nasměrování prostředků ze strukturálních fondů, které by se v oblasti základního výzkumu měly stát základem pro dosažení evropské špičky alespoň v některých oborech. Apeluje se na účinnější spolupráci mezi výzkumnými ústavy, vysokými školami a podnikatelskou sférou. Předchozí číslo Jihočeské univerzity se v HLAVNÍM TÉMATU zaměřilo na perspektivy rozvoje a plány jednotlivých fakult v širším měřítku (odpovídali děkani a děkanky). Nyní dostávají prostor zhodnotit stávající stav vědy a výzkumu a naznačit perspektivy vývoje proděkani pro vědu a výzkum fakult Jihočeské univerzity. Respondenti hodnotili své resorty většinou předtím, než byly v denním tisku předloženy srovnávací žebříčky fakult posuzující jednotlivá vysokoškolská pracoviště podle mezinárodních kritérií na základě výsledků vědecké a publikační činnosti. (Více viz Jihočeská univerzita hodnocena podle mezinárodních kritérií jako čtvrtá nejlepší v ČR, s. 18 - 19.) Názory k tématu srovnávacích žebříčků nejsou předmětem následujícího textu. Jednotlivá vyjádření jsou řazena podle abecedního pořadí názvů fakult.
VĚDA A VÝZKUM NA BIOLOGICKÉ FAKULTĚ Prof. Ing. Miloslav Šimek, CSc., proděkan pro vědu a doktorské studium BF JU Akademičtí pracovníci a v neposlední řadě i mnozí studenti Biologické fakulty (BF) považují vědeckou a výzkumnou činnost za nedílnou součást svého působení na fakultě. Vedení BF takové vnímání významu badatelské práce podporuje všemi možnými prostředky. Biologická fakulta se vždy považovala za fakultu výzkumného typu a věříme, že i budoucí Přírodovědecká fakulta se takto bude profilovat. Opravňuje nás k tomu nejen dosavadní zkušenost, založená na spolupráci a koexistenci s pracovišti Akademie věd ČR, ale i řada úspěchů souvisejících s budováním svébytné a samostatné fakulty, a také slibná spolupráce s jinými součástmi Jihočeské univerzity. Rychle se blížící ustavení Přírodovědecké fakulty navíc významně rozšiřuje potenciál fakulty pro další kvalitativně nový a dynamický rozvoj založený na těsnější vazbě biologie s dalšími přírodními vědami a obory, jak nedávno připomněl děkan fakulty prof. Libor Grubhoffer ve svém příspěvku v našem univerzitním časopisu (Jihočeská univerzita, č. 1/2007, s. 15 - 16). Možnosti vědecké práce a bádání na BF významně rozšiřuje a finančně a organizačně podporuje výzkumný záměr (VZ) „Ekologické, evoluční a experimentálně biologické přístupy ke studiu vzniku a významu biodiverzity“, jehož odpovědnou řešitelkou je prof. Hana Šantrůčková. Na řešení VZ se účastní desítky pracovníků a studentů fakulty, např. celkový pracovní úvazek řešitelského týmu v roce 2006 byl 17,9 přepočtených pracovníků, kteří vykázali celkové uznané náklady ve výši 28 mil. Kč. Řešení VZ probíhá v pěti tematických okruzích: Biodiverzita a funkční ekologie společenstev a ekosystémů, Biodiverzita: od systematické biologie k ochraně přírody, Fylogeneze a evoluční biologie organismů: vznik biodiverzity, Biodiverzita a evoluce ekologických asociací a sociálních systémů, Srovnávací a evoluční genomika modelových organismů. Vzhledem k charakteru výzkumného záměru tvoří nejvýznamnější výstupy řešení vědecké publikace; v roce 2006 bylo např. publikováno 98 článků v impaktovaných časopisech (včetně článků přijatých do tisku) a vznikla celá řada dalších publikací (jiných článků, knih a příspěvků ve sbornících) podpořených VZ. Vedle výzkumného záměru jsou základem pro vědeckou a výzkumnou činnost na BF dílčí pro-
21/
jekty výzkumných center a projekty podporované grantovými agenturami. Cílem „Centra molekulární ekologie vektorů a patogenů“, jehož řešitelem je prof. Libor Grubhoffer, je podpořit spolupráci špičkových parazitologických a molekulárně biologických pracovišť. Centrum se zaměřuje např. na výzkum interakcí významných pro přenos patogenu vektorem a na imunitní reakce vektoru s hostitelem; výsledky budou využity i k vývoji nových vakcín. Cílem „Centra pro výzkum biodiverzity“, jehož řešitelem na BF je prof. Václav Hypša, je posílení základního výzkumu v oblasti biodiverzity. Rozpočty obou Center byly v roce 2006 přes 4,5 mil. Kč. Významných úspěchů pravidelně dosahují pracovníci BF při získávání podpory ve formě projektů financovaných grantovými agenturami. V roce 2006 řešili učitelé a studenti BF celkem 18 projektů podporovaných Grantovou agenturou ČR (přiděleny finanční prostředky přes 12,2 mil. Kč), 9 projektů Grantové agentury AV ČR (3 mil. Kč), 3 rozvojové projekty MŠMT (2,7 mil. Kč), 7 projektů FRVŠ (2,4 mil. Kč) a několik dalších projektů včetně zahraničních s celkovými uznanými náklady přes 2 mil. Kč. Kromě těchto projektů administrativně zajišťovaných BF jsou akademičtí pracovníci BF zapojeni do řešení mnoha dalších projektů spravovaných pracovišti Akademie věd ČR. Vymyká se rozsahu tohoto příspěvku podat byť jen výčet názvů v současnosti řešených projektů - tyto informace konečně mohou zájemci získat např. z internetových stránek BF. Je skutečností, že badatelská činnost učitelů a studentů BF zahrnuje většinu významných oblastí biologie a přesahuje i do souvisejících disciplín - chemie, fyziky, aj. Za velmi důležitý aspekt tvůrčí badatelské činnosti na BF považujeme nejen to, že její výsledky jsou bezprostředně využívány ve výuce a vzdělávání studentů, ale zejména fakt, že badatelská činnost probíhá za přímé účasti studentů. Pro studium na BF je charakteristické, že studenti jsou vtaženi do badatelské práce a namnoze se stávají platnými členy výzkumných týmů. To platí v plné míře o studentech doktorských studijních programů, ale týká se i velké většiny studentů magisterského stupně studia a též některých studentů bakalářských studijních programů. Velmi nás těší, že naši studenti jsou také úspěšní při získávání finanční podpory na své vlastní projekty. Vedle několika grantů grantových agentur řešili v roce 2006 celkem 9 projektů podporovaných GA JU s rozpočtem přes 830 tis. Kč. Oblíbenou a prestižní formou zapojení do výzkumu je pro studenty zejména magisterských studijních programů získání podpory od Studentské grantové agentury BF. Významnou motivací pro studenty je i možnost prezentace vlastních výsledků na mezinárodních i národních konferencích - BF takto v posledních letech podporuje kolem 70-80 výjezdů studentů na konference ročně. Jsme pře-
svědčeni, že na dobrém základu, který v oblasti badatelské činnosti položila stávající Biologická fakulta, bude dále úspěšně stavět Přírodovědecká fakulta JU.
VĚDA A VÝZKUM NA EKONOMICKÉ FAKULTĚ Doc. Ing. Ladislav Rolínek, Ph.D., pověřený řízením resortu věda - výzkum EF JU Nově vzniklá Ekonomická fakulta navazuje v oblasti vědy a výzkumu na předchozí aktivity, které byly realizovány v uplynulých letech pracovníky ekonomicky zaměřených kateder Zemědělské fakulty. Badatelská činnost se orientuje zejména na témata související s ekonomikou a řízením podniků a socioekonomickými faktory rozvoje regionů. V roce 2007 je na fakultě řešeno 7 výzkumných projektů. Jedná se o výzkumný záměr MŠMT, který je řešen pod gescí Zemědělské fakulty (pracovníci Ekonomické fakulty řeší dvě výzkumné etapy), dva projekty GA ČR, dva projekty NAZV, projekt Národního programu výzkumu II MŠMT a výzkumný projekt zadaný MPSV, řešený ve spolupráci s ČZU v Praze. Celkové finanční prostředky získané z těchto projektů představují pro rok 2007 více než 3,3 mil Kč. Pozitivní skutečností je, že v letošním roce došlo k nárůstu počtu nově podávaných výzkumných projektů. Například do GA ČR se pracovníci Ekonomické fakulty přihlásili s 5 projekty. K dalšímu rozvoji výzkumné oblasti přispívá rovněž i její podpora prostřednictvím Interní grantové soutěže Ekonomické fakulty, v rámci níž bylo pro letošní rok schváleno 9 projektů. Jejich úspěšné dokončení dává předpoklad pro další širší a hlubší rozvíjení výzkumných témat, a to zejména mladšími pracovníky a interními studenty doktorského studia a zvyšuje možnost přijetí nově podávaných projektů v grantových agenturách. Kromě uvedených výzkumných projektů jsou na Ekonomické fakultě řešeny projekty Kontakt, AKTION, projekt Viszegradské čtyřky „Support for virtual study in V-4 countries“, projekty financované z operačních programů a rovněž i 6 projektů FRVŠ. V roce 2006 byly pracovníky ekonomických kateder ZF publikovány 4 monografie, 4 vědecké články s IF a 58 ostatních vědeckých článků.
22/
S vědecko-výzkumnou problematikou rovněž souvisí doktorské studium, které je na Ekonomické fakultě nabízeno v programu ekonomika a management oboru řízení a ekonomika podniku. V roce 2006 bylo přijato do tohoto doktorského oboru 21 studentů, z nichž 6 studuje prezenčně. Do tohoto typu studia se hlásí kromě absolventů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích rovněž zájemci z podnikové sféry a řady institucí. V následujícím období bude na Ekonomické fakultě rozvíjena, kromě již uvedených témat, rovněž i problematika související se sledováním a hodnocením inovačních procesů, a to nejenom v podnicích, ale rovněž i v oblasti regionálního managementu. Hlavním záměrem je vytvořit užší spolupráci mezi fakultou, podniky a institucemi, a to jak přímou účastí na řešení vybraných problémů, tak poradenskou činností. Z tohoto důvodu bylo na Ekonomické fakultě zřízeno Centrum pro inovace a aplikovaný výzkum, které by mělo napomoci mimo jiné zejména k prohloubení výzkumných aktivit a k zlepšení uplatnění našich absolventů. Společně s Ústavem zemědělskopotravinářských informací je připravován třídenní seminář k inovačním a investičním procesům, který se uskuteční na podzim tohoto roku a přiblíží účastníkům možnosti podpor inovací a investic z veřejných zdrojů EU a ČR. Další aktivitou zaměřenou na rozvoj výzkumu je připravovaný první ročník mezinárodní vědecké konference INPROFORUM 2007, která se bude konat 27. – 28. 11. 2007 a jejímž hlavním tématem jsou inovace, podniky, regiony a organizace. Uvedené aktivity by měly podpořit kromě roviny aplikační rovněž i oblast základního výzkumu.
VĚDA A VÝZKUM NA FILOZOFICKÉ FAKULTĚ Doc. PhDr. Alena Jaklová, CSc., proděkanka pro vědu, výzkum a zahraniční činnost FF JU Filozofická fakulta je jednou z nejmladších fakult Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Byla založena v lednu 2006 a od prvních dnů své existence se začala profilovat jako fakulta výzkumná. Třebaže na fakultě existuje zatím pou-
ze pět ústavů, z nichž tři jsou ústavy zcela nové, žije fakulta bohatým vědeckým životem. Na Filozofické fakultě JU jsou řešeny dva výzkumné záměry a řada dalších vědeckých projektů, které jsou podporovány různými typy grantů, existují zde výzkumná centra, pořádají se konference, vycházejí ediční řady i četné individuální publikace. Vědeckými pracovišti řešícími na Filozofické fakultě výzkumné záměry je Historický ústav a Ústav bohemistiky. Výzkumný záměr Historického ústavu nese název Společnost českých zemí v raném novověku – struktury, individua, vztahy, instituce moci (MSM 6007665807) a jeho řešení je plánováno na období let 2005 – 2009. Těžiště tohoto záměru spočívá v postižení rozmanitých projevů identity jednotlivých struktur společnosti raného novověku (rozpětí let 1500 až 1800 s dílčími přesahy na obě strany). Řešitelský tým výzkumného záměru HÚ JU tvoří dvacet dva vědeckých a odborných pracovníků, vlastní výzkum pak probíhá v samostatných vědeckých modulech. Pět z nich (s pracovními názvy „panovnický dvůr“, „šlechta“, „duchovenstvo“, „měšťané“ a „venkov“) přibližně odpovídá jednotlivým strukturám společnosti. Další dva moduly, „historiografie“ a „edice“, mají za úkol podporovat koncepci výzkumného záměru z hlediska dějin zkoumaného tématu a zpřístupňování pramenů. Bádání však nezůstává uzavřeno uvnitř těchto modulů, naopak, výzkumný záměr počítá s tím, že množství naznačených témat bude nutno zkoumat napříč jednotlivými sociálními skupinami. Hlavním výstupem tohoto výzkumného záměru bude moderně pojatá vědecká syntéza dějin společnosti českých zemí raného novověku s výraznými přesahy do společností dalších zemí habsburské monarchie, jejíž dějinný kontext lze považovat za půdorys vědeckého směřování celého badatelského týmu. Výzkumným záměrem řešeným na Ústavu bohemistiky FF JU je projekt Dějiny novější české literatury v nadnárodních kontextech (MSM 6007665803), plánovaný na léta 2005 – 2009. Cílem tohoto projektu je vytvořit metodologicky novou bázi pro psaní literárních dějin a v tomto duchu napsat soubory textů o literatuře 19. a 20. století. V rámci projektu pracují dva týmy, z nichž jeden se věnuje aktuálně recepci českého romantismu; v jeho čele je prof. Dalibor Tureček. Výstupem tohoto výzkumu bude soubor monografií k uvedenému tématu. Druhý tým, který vede prof. Vladimír Papoušek, pracuje na dějinách tzv. nové moderny, jež postihuje období zhruba od roku 1905 do roku 1923. Výstupem bude metodologicky nově pojatá rozsáhlá monografie tohoto dějinného období literatury. V obou týmech pra-
23/
cují také odborníci z FF UK a FF MU. V současné době je projekt díky řadě metodologicky zaměřených publikací (např. Hledání literárních dějin, Hledání literárních dějin v diskusi, Kritické úvahy o západní literární teorii) reflektován jak doma, tak v zahraničí. V rámci projektu přednesli jeho řešitelé vyžádané přednášky na zahraničních univerzitách a akademiích věd a měli referáty i na významných konferencích v zahraničí (v Amsterodamu, Vídni, Berlíně, Krakově, Varšavě atd.). Oba velké ústavy Filozofické fakulty však reprezentuje řada dalších vědeckých aktivit. Na Historickém ústavu existuje Centrum raněnovověkých studií (společné pracoviště HÚ FF JU a HÚ AV ČR), jehož hlavním posláním je podnítit ediční činnost pro období raného novověku. V současnosti jsou vydávány už čtyři ediční řady: Opera historica - Editio Universitatis Bohemiae Meridionalis, Monographia historica, Prameny k českým dějinám 16. – 18. století (Documenta res gestas Bohemicas saeculorum XVI. – XVIII. illustrantia) a Historia culturae. Na Ústavu bohemistiky existuje Centrum výzkumu české umělecké avantgardy. Jeho smyslem je koncentrovat rozsáhlý badatelský tým, který by se dlouhodobě věnoval tématům spojeným s moderní literaturou a moderním uměním 20. století v českém uměleckém prostoru.
turou JU, v současnosti směřují k vyřešení šesti historických a literárněvědných projektů. Na Filozofické fakultě jsou řešeny rovněž projekty FRVŠ, opomíjeny nejsou ani možnosti nabízené rozvojovými programy pro veřejné vysoké školy. Zvláště potěšující ale je, že v letošním roce bylo podáno osm žádostí o projekt GA ČR a čtyři žádosti o projekt FRVŠ a že mezi žadateli jsou i pracovníci nových, zatím malých ústavů. Ti se pomalu začínají zapojovat také do rozsáhlé publikační činnosti, kterou lze na Filozofické fakultě již dnes zaznamenat. Jen v loňském roce publikovali pracovníci FF JU 11 odborných knih, 56 článků v odborném periodiku, 26 kapitol v odborných knihách a 73 článků ve sborníku. Vzhledem k celkovému počtu akademických pracovníků, jichž je v současnosti pouze 37, je to jistě výkon úctyhodný. Rozsáhlá kvalitní vědecká činnost na Filozofické fakultě se tak stala výchozí bází, z níž mohou vyrůstat nové studijní obory ve všech typech studia, stala se i předpokladem grantové a projektové politiky zabezpečující finance pro další rozvoj vědy na fakultě. Zároveň je však i základem dlouhodobé strategie dalšího budování Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
V obou projektech Ústavu bohemistiky jsou významně zapojeni také doktorandi, jejichž práce je kryta doktorským grantem GA ČR Nadnárodní dimenze české národní kultury, který doplňuje výzkumný záměr UBO. Také příprava vědeckého dorostu na Historickém ústavu je od roku 2003 zabezpečena díky doktorskému projektu GA ČR Společnost raného novověku (Teorie, metody, prameny), v jehož rámci vedle pravidelných doktorandských kolokvií probíhají i teoreticky zaměřené semináře a přednášky. Na Filozofické fakultě však existuje ještě řada dalších projektů Grantové agentury ČR. Tři standardní projekty, které jsou řešeny v jazykovědných odděleních Ústavu bohemistiky, jsou orientovány na zkoumání čechoamerických periodik 19. a 20. století, na postižení jazykové dynamiky současné publicistiky a na zhodnocení výrazných rysů jazyka v období klasického baroka (1630-1750). Objektem zkoumání dalších dvou standardních projektů GA ČR je problematika historická a problematika literárněvědná. Historická témata jsou předmětem bádání i dvou projektů postdoktorských (podrobněji viz www stránky FF JU). Také doktorandi usilují o vlastní vědecké výstupy. Jejich snahy, podporované Grantovou agen-
VĚDA A VÝZKUM NA PEDAGOGICKÉ FAKULTĚ Prof. RNDr. Petr Špatenka, CSc., proděkan pro vědu PF JU Zaměření vědecké práce na pedagogické fakultě je determinováno základním posláním fakulty, jímž je především příprava učitelů pro základní školy. Toto zaměření se odráží v širokém zastoupení rozmanitých oborů, počínaje pedagogickopsychologickými obory přes obory přírodovědné a humanitní a uměleckými obory a výchovami konče. Takto rozsáhlé zastoupení různých problematik je specifickým rysem pedagogických
24/
fakult. I přes tuto šíři, kterou je možné považovat za hendicap, dosáhla fakulta ve vědecko-výzkumné práci značných úspěchů. V posledních letech bylo na fakultě řešeno a obhájeno pět výzkumných záměrů a řada dalších projektů podporovaných různými grantovými agenturami. Výsledky dosažené při řešení projektů v letech 2001-2005 byly hodnoceny Radou pro výzkum a vývoj při Úřadu vlády ČR. Pedagogická fakulta vysoce zhodnotila získané prostředky, z hlediska efektivity využití vložených prostředků byla hodnocena mezi předními pracovišti. Ve srovnání s dalšími součástmi Jihočeské univerzity se umístila na druhém místě hned za Historických ústavem (nyní součástí Filozofické fakulty). V současné době je hlavní směr vědeckovýzkumné práce na fakultě orientován do pedagogicko-psychologických a didaktických disciplín. Fakulta je řešitelským či spoluřešitelským pracovištěm tří projektů financovaných Grantovou agenturou České republiky. Dva projekty jsou věnovány obecným pedagogicko-psychologickým otázkám souvisejícím s motivační strukturou jedince v kontextu učení a vyučování a se studiem speciálních aspektů rozvoje osobnosti budoucího učitele. Další projekt je z oblasti didaktiky matematiky. Poslední projekt si stanovil za cíl rozvoj některých osobnostních aspektů prostřednictvím jógového tréninku. Významným faktorem vědecké práce fakulty je mezinárodní spolupráce. Katedra matematiky je zapojena v mezinárodním projektu Learner’s Perspective Study, řízeném univerzitou v Melbourne, který se zaměřuje na mezinárodní srovnávání kultury vyučování matematice v různých zemích. Cílem projektu je nejen dokumentovat obvyklé interakce ve vyučování, ale také postoj zúčastněných. Katedra anglistiky se účastní na mezinárodním projektu Socrates Lingua-Vivace, jehož cílem je příprava výuky jazyků pro hendikepované skupiny obyvatel. Pro odbornou úroveň fakulty je významná také účast pracovníků fakulty na odborných projektech v jednotlivých oborech. V celkem devíti odborných projektech GA ČR a GA VA řešených na fakultě jsou zastoupeny projekty z oblasti filologie, historie hudební vědy, biologie a fyziky. Kromě těchto projektů základního výzkumu se fakulta podílí na řešení jednoho aplikačně orientovaného projektu, který je dotován grantem MPO. Pracovníci fakulty dále spolupracují na řešení badatelských projektů se špičkovými pracovišti v České republice i v zahraničí. Nedílnou součástí vědecké práce je zveřejňování výsledků. Vedení fakulty dlouhodobě přijalo
opatření směřující k posílení motivace pracovníků fakulty k tomu, aby publikovali výsledky svého bádaní v mezinárodních časopisech. Výsledkem tohoto trendu je, že se Pedagogická fakulta JU umístila v celorepublikovém hodnocení publikační činnosti pedagogických fakult, který sestavila na základě vlastního výzkumu MF Dnes (MF Dnes, Vzdělávání, 6. 6. 2007) na prvním místě mezi ostatními českými pedagogickými fakultami. Do dalšího období chce fakulta navázat na dosažené úspěchy a usilovat o zvýšení zapojení svých pracovníků do soutěží o grantové projekty a dosáhnout rovnoměrného pokrytí granty pro většinu oborů, které se na fakultě vyučují. Jednou z metod, jimiž toho chceme dosáhnout, je podpora nenásilného vytváření větších výzkumných týmů spolupracujících napříč fakultou, resp. univerzitou. Žádoucí je i vyšší zapojení studentů do řešení vědecko-výzkumných projektů.
VĚDA A VÝZKUM NA TEOLOGICKÉ FAKULTĚ Mgr. Ing. Tomáš Machula, Dr., proděkan pro vědu a rozvoj TF JU Dělá se na Teologické fakultě věda? Zdá se, že nikoliv. 1. Fakulta nemá výzkumný záměr. 2. Pracovníci fakulty získali v letech 2004-2006 pouze 1 badatelský grant. 3. Podle tabulek k rozpočtu TF JU nemá fakulta v databázi RIV žádný záznam. 4. Fakulta má málo habilitovaných pracovníků. Tyto skutečnosti jsou do značné míry (ne zcela!) faktem a rozhodně nepředstavují něco, čím by se fakulta mohla chlubit. V následujících řádcích bych se chtěl vyjádřit jednak k důvodům tohoto stavu, jednak k tomu, jestli je výše zmíněný nelichotivý stav setrvalým nebo jestli se něco mění pozitivním směrem. A kdo zná styl středověkých univerzitních kvestií, který jsem se prvními řádky tohoto příspěvku snažil napodobit, už zajisté oče-
25/
kává, že po „videtur quod non“ (zdá se, že ne...) přijde nějaké „sed contra“ (avšak...). V minulém období Teologická fakulta neměla výzkumný záměr a v dalším kole otevřeném před několika lety se svou žádostí neuspěla. Velký problém bylo hlavně smysluplně sestavit řešitelský kolektiv o 10 přepočtených úvazcích v situaci, kdy měla fakulta velmi málo interních pracovníků na vyšší úvazky. Díky tomu utrpěla vnitřní jednota a koherence předloženého projektu, takže se nelze divit, že se Výzkumný záměr získat nepodařilo. Snahou tedy bylo získat prostředky z grantů. Teologické obory bohužel nemají možnost získat granty z resortních grantových agentur. Kriticky je třeba uznat i to, že nějaký čas trvala změna mentality pracovníků fakulty, kteří význam grantových projektů nedoceňovali. Fakulta v minulých letech získala a úspěšně řešila pouze 1 grant GA ČR. Nedávno prezentovaná „nula“ Teologické fakulty v RIVu však byla způsobena administrativním omylem a neodpovídá skutečnosti. To však nic nemění na tom, že dosavadní situace byla poměrně neslavná a odráží se v mizivé hodnotě příspěvku na specifický výzkum.
bádání z uznávaných zdrojů, ten jakoby žádnou vědu nedělal. S tím je třeba se smířit a počítat s tím. Teologická fakulta se s tím snad už počítat naučila. To říkám samozřejmě s plným vědomím toho, že 4 aktuálně řešené granty a 5 nových docentů jsou na celou fakultu pořád málo. Je to však jakýsi nastoupený trend směřující k žádoucím stavu. Investice minulých let do lidí i do pracoviště začínají nést plody. Mezi hlavní badatelská témata na TF patří: • profil české teologie v 19. a 20. století a jeho důsledky pro teologickou orientaci v současnosti • etická témata v sociální práci • filosofie středověké a novověké (tzv. „druhé“) scholastiky • problematika islámu v současné Evropě • pedagogika volného času a spirituální rozměr osobnosti mladého člověka • průzkum pramenné základny k regionálním církevním dějinám druhé poloviny 20. století
Nyní bych chtěl zmínit určitý výhled do budoucnosti. Je zřejmé, že v této věci je změna možná pouze postupně, protože po získání grantů trvá nějaký čas, než vzniknou výsledky, které se ocitnou v RIVu atd. Snaha vedení TF o zlepšení této situace nyní začíná konečně přinášet plody. Nicméně je faktem, že hubená léta minulá budou fakultu ještě nějaký čas tížit. Jaká je tedy současná situace? Na rok 2007 získali pracovníci fakulty dva granty GA ČR a dva granty GA AV ČR. Pozitivní je i skutečnost, že dané granty nezískalo jedno pracoviště, ale že se o ně dělí katedry teologické etiky, filosofie a religionistiky, církevních dějin a patristiky a psychologie. Badatelské aktivity související s granty se tedy týkají různých pracovišť. Podobnou změnu k lepšímu lze pozorovat i u počtu habilitovaných pracovníků. V posledních dvou letech se na fakultě každý rok habilitovali 2 lidé, v letošním roce zatím 1. Několik dalších pracovníků se pak připravuje k blízké habilitaci. Na závěr bych chtěl tedy na úvodní otázku odpovědět s odůvodněnou nadějí do budoucna. Na Teologické fakultě JU se vždy pracovalo na badatelsky zajímavých projektech. Pracovníci však neuměli své výsledky podpořit náležitým způsobem, na který je hodnocení vědy a výzkumu u nás nastaveno. To samozřejmě není v pravém smyslu omluva. Kdo nezíská podporu svého
VĚDA A VÝZKUM NA ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTĚ Prof. MUDr. Leoš Navrátil, CSc., proděkan ZSF JU pro vědu a výzkum Zdravotně sociální fakulty v České republice mají krátkou tradici. Přitom nezbytným předpokladem pro vytvoření kvalitního vědeckého týmu je jeho mnohaletý vývoj, který postupně formuje skutečné osobnosti, které se potom stávají jeho hnacím motorem. Jeho jednotliví členové jsou spolupracovníky a zároveň i vzájemnými kritiky a přísnými posuzovateli výsledků vědeckého bádání ostatních členů kolektivu. Pak vznikají skutečné školy, které jsme si v medicíně zvykli označovat podle jejich zakladatele. Například akademika
26/
Charváta, akademika Jiráska či profesora Prusíka. Je však reálné toto očekávat od fakulty s patnáctiletou tradicí? Naše fakulta prošla v uplynulých letech poměrně bouřlivým rozvojem spojeným s příchodem řady pedagogů. Vedle zkušených vysokoškolských učitelů se stali členy jejího pedagogického sboru i mladí kolegové, získávající první zkušenosti nejen s pedagogickou, ale i vědecko-výzkumnou činností. Na fakultě se v současné době profilují tři hlavní výzkumné směry, které jsou orientovány na: 1) zdravotně sociální problematiku, zaměřenou na studium kvality života jak seniorů, tak i dětí. U dětí je pozornost věnována především dětským právům, prevenci úrazů a otrav, drogové problematice a volnočasovým aktivitám. Nemalá pozornost je věnována zdravotně postiženým osobám, a zde především programům rehabilitace (canisterapie, hyppoterapie) a jejich integrace jak do pracovního, tak i společenského a rodinného života. Další oblastí zájmu je domácí násilí a jeho formy a integrace menšinových skupin obyvatel ČR (Romové, Vietnamci). Aktivity nejsou omezeny pouze na území České republiky, řada studentů odjíždí do afrických zemí (zejména do Zambie, Namibie a Jihoafrické republiky), nadějně se rozjíždí vědecko-výzkumná spolupráce s Kanadou;
detekčních metod, studiu radioaktivity v životním prostředí, modelování biofyzikálních procesů včetně počítačového molekulárního modelování a působení cytotoxických a cytostatických látek na živý organizmus. Přesto, že počet projektů řešených na fakultě stoupá – v roce 2000 bylo řešeno dvacet grantů, o šest let později se počet grantů blížil k šedesáti. S tímto stavem ale nemůžeme být spokojeni. Chybí větší počet projektů řešených v rámci renomovaných grantových agentur. Větší úspěšnost máme v sekci společenských věd. Pro vyšší úspěšnost v sekci lékařských věd chybí až na výjimky kvalitní laboratorní zázemí, které je třeba budovat řadu let, a vlastní klinické pracoviště, tak jak ho mají lékařské fakulty i ZSF Ostravské univerzity. V souladu s nárůstem úspěšně řešených výzkumných projektů vzrůstá počet odborných publikací nejen v domácím, ale i v zahraničním tisku. V roce 2006 publikovali autoři ze ZSF kolem 350 článků a příspěvků. Mimořádná pozornost je věnována časopisům s impact faktorem. Vedení fakulty maximálně podporuje toto úsilí, i když je si vědomo, že v oblasti sociální práce jde o obtížný úkol, protože jde o problematiku regionální, a to co platí pro Jižní Čechy už nemusí být aktuální pro sever Moravy a určitě ne pro vědeckou komoditu například jižního Texasu. Proto také vychází málo celosvětově uznávaných časopisů se sociální problematikou.
2) problematiku krizového řízení a CBRNE. Vědecko-výzkumnou práci v této oblasti je možné rozdělit do dvou oblastí. V rámci jedné jsou řešeny otázky spojené s problematikou přípravy a edukace krizového managementu, organizace krizového řízení na jednotlivých stupních státní správy a samosprávy a ve zdravotnictví. Pozornost je věnována i etickým problémům a psychologickým aspektům řešení mimořádných událostí. V rámci druhé oblasti jsou řešeny otázky týkající se možného ohrožení CBRNE (chemické, biologické, radiologické, jaderné, explozivní) látkami (agens) s cílem dosáhnout odpovídajícího systému výchovy obyvatelstva, verifikace současných metodických postupů a vyvíjení dalších k dosažení odpovídajícího vyhodnocení rizik a možné profylaxe, a tím minimálního poškození obyvatelstva a životního prostředí;
Zvláště pro mladší pracovníky je přínosem, že fakulta vydává 3 recenzované časopisy, dva v českém jazyce (Kontakt a Prevence úrazů, otrav a násilí) a jeden v angličtině (Journal Applied of Biomedicine).
3) epidemiologii a preventivní medicínu, zaměřenou především na problematiku zvýšení kvality života, zdravý životní styl a prevenci závažných civilizačních chorob. Vysoká pozornost je věnována oboru ošetřovatelství a hledání nových moderních přístupů k nemocnému. Tomu napomáhají výsledky získané při řešení úkolů v bioetice (filosofická etika v biomedicíně a biotechnice), v genomice, v oblasti molekulárních
Bylo by však závažnou chybou vedení fakulty i každého jejího pracovníka spokojit se stávající situací vědecko-výzkumné práce. Je třeba hledat cestu ke zvýšení kvality. Jednou z možností je spolupráce s lépe laboratorně vybavenými pracovišti v naší republice i v zahraničí. Že je to možné, svědčí účast fakulty na projektu jednoho z výzkumných center MŠMT či dynamicky se rozvíjející aktivity v oblasti Ústavu sociální
Vědecké zaměření ZSF JU se odráží ve vzrůstajícím počtu organizovaných celostátních a mezinárodních konferencí, kterých proběhlo v roce 2006 přes dvacet. Každoročně jsou pořádány konference s neonatologickou problematikou, krizového řízení a managementu, ošetřovatelské dny, diabetologický den, sympozia o zooterapii. Od roku 2004 je každoročně organizována mezinárodní konference zabývající se problematikou generace 50 plus.
27/
práce či Centra krizového managementu. Důraz je kladen i na účast při řešení projektů v rámci 7. rámcového programu Evropské unie. S ohledem na zaměření fakulty je věnována pozornost především specifickým programům Zdraví (Health) a Bezpečnost (Security).
VĚDA A VÝZKUM NA ZEMĚDĚLSKÉ FAKULTĚ Doc. Ing. Jindřich Čítek, CSc., pověřený řízením resortu věda – výzkum ZF JU Vědecká a výzkumná práce na Zemědělské fakultě je zaměřena do několika oblastí. Tradiční je samozřejmě problematika tzv. klasického zemědělského výzkumu, tj. pěstování zemědělských plodin a chov hospodářských zvířat. Tato oblast však rozhodně není jediná a dokonce již ani prioritní, v současné době je na fakultě kladen důraz na rozšíření tématického spektra vědecko-výzkumné činnosti. Značná část vědecké kapacity fakulty je věnována otázkám, jež by se daly shrnout pod pojem ochrana a tvorba krajiny. Řešeny jsou např. zajímavé otázky spojené s rekultivací oblastí poškozených těžbou, ekologie mokřadů a podobně. Speciální pozornost je věnována vývoji a ověřování takových způsobů zemědělského hospodaření, které nebudou zatěžovat životní prostředí nadměrně vysokými vstupy chemických látek, významná je zejména problematika ekologicky šetrné ochrany rostlin. Další důležitou oblastí je aplikace molekulárně genetických metod do šlechtění rostlin a zvířat včetně řešení některých taxonomických otázek. S tím souvisí studium genetické diverzity zejména genových zdrojů zvířat a rostlin, tj. ohrožených původních odrůd a plemen.
republiky, Národní agenturou pro zemědělský výzkum a dalšími poskytovateli. Z projektů GA ČR lze jmenovat např. následující: „Těžké kovy ve volně rostoucích houbách z potencionálně rizikových lokalit a zdravotní aspekty jejich konzumace“ řešitele Mgr. Luboše Svobody, Ph.D., „Studium alelopatického potenciálu pohanky seté (Fagopyrum esculentum Moench) se zaměřením na fenolické látky“ Ing. Jany Kalinové, Ph.D., „Vliv vybraných faktorů na obsah flavonoidů a dalších fenolických látek v některých léčivých rostlinách“ Ing. Evy Dadákové, Ph.D., „Evropský agregát Pinus mugo - podíl diferenciace a hybridizace na utváření současné variability“ doc. Ing. Vladislava Čurna, Ph.D. Řešeny byly rovněž doktorské granty Grantové agentury ČR. Národní agenturou pro zemědělský výzkum jsou financovány např. projekty „Nové technologické postupy v ekologickém zemědělství na orné půdě k získání kvality vhodné pro potravinářské a krmné zpracování“, řešitelem je prof. Ing. Jan Moudrý, CSc., „Zlepšování produkčních znaků u prasat s využitím metod molekulární genetiky“, řešitelem je prof. Ing. Václav Matoušek, CSc., „Izolace bílkovin brambor z odpadu při výrobě škrobu a sledování vlivu agroekologických faktorů na jejich kvantitativní a kvalitativní variabilitu“, řešitelem je Ing. Jan Bárta, Ph.D., „Dědičné poruchy zdraví skotu“, řešitelem je doc. Ing. Jindřich Čítek, CSc. Ministerstvo životního prostředí financuje projekt „Modulární skleník s vysokou účinností přeměny sluneční energie a recyklaci vody využívající optické rastry“, jehož řešitelem je doc. RNDr. Libor Pechar, CSc. Významná byla rovněž účast Zemědělské fakulty na posuzování vlivů jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí v rámci melkského procesu. Další spolupráce se Státním ústavem pro jadernou bezpečnost na této problematice je jednou z výzkumných priorit fakulty. Za perspektivní směry vědy a výzkumu jsou na Zemědělské fakultě považovány nezemědělské využití zemědělských produktů, bioenergetika a kvalita potravinových surovin. Zejména posledně jmenované problematice je v zahraničí věnována velká pozornost. Tyto nové směry však budou vyžadovat systematickou podporu při získání potřebného přístrojového vybavení a zejména v personální oblasti. Získání mladých, kvalifikovaných a silně motivovaných vědeckých pracovníků je pro budoucí rozvoj vědy na Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity rozhodující. Dveře pro mladé vědce ve všech výše jmenovaných oborech jsou na fakultě otevřeny. -hb-
Vědecko-pedagogičtí pracovníci fakulty řešili v posledních letech řadu významných projektů financovaných Grantovou agenturou České
28/
VESMÍRNÁ MISE FOTON M3 Krystalizační experimenty z laboratoře ÚFB JU a ÚSBE AV ČR míří do kosmu
Proteiny jsou velké molekuly sehrávající důležitou roli ve funkci živých organizmů. Některé z nich plní strukturní úlohu (kolagen, keratin), jiné se účastní regulačních (inzulin) nebo transportních procesů (hemoglobin), další jsou nedílnou součástí životních procesů. V lidském těle existuje kolem 100 000 různých proteinů „pracujících“ s vysokou specificitou. Jejich funkce v organizmu je v mnoha případech známá, ale neexistuje mnoho informací o jejich interním uspořádání neboli struktuře a jejich specifickém mechanizmu. K tomu abychom porozuměli, jak malé „biologické stroje“ nazývané proteiny, fungují, kdy a jak mohou fungovat přestat a jak je možné je „opravit“, je nezbytně nutné poznat jejich vnitřní molekulární strukturu.
Když se rozhodneme krystalizovat protein, zjistit jeho strukturu trvá i několik měsíců a vše záleží především na kvalitě krystalu. Proto je krystalizace proteinů velice důležitá etapa na cestě k poznání jejich struktury. Je zřejmé, že když chceme získat kvalitní proteinový krystal, musíme mít jistotu, že při jeho růstu dochází k pomalému transportu molekul na krystalovou plochu. Jenom tehdy mají molekuly dostatek času najít optimální pozici uspořádání v mřížce. A to je právě důvod proč krystalizovat proteiny v gelu a ve vesmíru. Ve vesmíru je gravitace asi milionkrát menší než na Zemi, a tudíž i proudění je pomalejší. Jediným transportním mechanizmem je difúze, která sestává pouze z pomalého pohybu molekul v roztoku bez dalšího pohybu objemu roztoku. Dalším způsobem, jak zpomalit proudění a sedimentaci na Zemi, je použití gelů. Z tohoto důvodu se k simulaci vesmírných krystalizačních experimentů na Zemi používají gely s pórovitou strukturou, které interagují s krystalem a zasahují do procesu s chemickými látkami použitými k růstu krystalů.
3x foto archiv Laboratory for Crystallographic Studies, Granada, Španělsko
Určit molekulární strukturu tak velkých systémů, jakými proteiny bezesporu jsou, není triviální. V dnešní době jedna z možností zjištění molekulární struktury proteinů je komplikovaná metoda zavedená krystalografy v minulém století, která vyžaduje vhodné uspořádání studovaných proteinů – krystal k tomu, aby došlo k difrakci rentgenových paprsků.
Díky několikaleté spolupráci s vědci ze skupiny prof. Juana Manuela Garciá-Ruize z Laboratoře krystalografických studií (LEC) Univerzity v Granadě jsme dostali možnost účastnit se projektu Foton M3, cílem kterého je porovnat kvalitu a morfologii proteinových krystalů rostoucích na Zemi a ve vesmíru. Byly vybrány dva proteiny – membránový core komplex fotosystému II izolovaný z hrachu setého a rozpustná haloalkan dehalogenáza. Experimenty se uskuteční v zařízení označovaném jako „Granada Crystallization Facility 2 (GCF2)” s aktivním termostatem speciálně zkonstruovaným ke krystalizačním experimentům v kosmu s použitím „counter-diffusion“ techniky v kapilárách. Kosmická loď Soyuz-U, která je zkonstruována k provedení krystalizačních experimentů v prostředí beztíže, bude připravena ke startu v září 2007 (Baikonur kozmodrom, Kazachstán). Mgr. Ivana Kutá Smatanová, Ph.D., Ústav fyzikální biologie JU, Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR, v.v.i.
29/
FILOZOFIE VĚDY, ZÁKLADNÍ A APLIKOVANÝ VÝZKUM A JEJICH SOUČASNÉ ZÁKONNÉ POSTAVENÍ Spor o hranici mezi základním a aplikovaným výzkumem se zdá být nekonečný. Lidé, kteří mají dobrý pocit především z toho, že jejich práce je lidem k užitku, tvrdí, že dělají aplikovaný výzkum a že by to tak mělo být. Pokud se ke světu přistupuje tímto způsobem, poněkud ohroženi se cítí lidé z „přirozeně chápaného“ základního výzkumu, zejména matematici, teoretičtí i experimentální fyzici (včetně těch působících v mezních disciplínách biologie a chemie). Nakonec se ale tyto dvě skupiny snadno dohodnou, protože velmi dobře chápou význam jedné pro druhou. Problém je existence velmi rozsáhlé šedé zóny, lidí, kteří večer s přáteli v restauraci nebo při žádosti o grant s chutí uvádějí k jakému je jejich výzkum užitku. Když se ale po deseti letech zeptáte kdeže ten užitek je, dozvíte se, že šlo o základní výzkum a výsledkem jsou publikace. Kromě výše zmíněné roviny je tu i problém vědecko-filozofický, který má i ta nejteoretičtější fyzika. V oborech jako je třeba kvantová teorie nebo statistická fyzika přirozeně existují dva základní přístupy, pozitivistický, který chápe platné teorie jako užitečný model, který ale není popisem reality, a realistický, který se domnívá, že cílem vědy je právě blížit se k vysvětlení reality. Pozitivistický přístup ve vědě převažuje, občas není na vybranou, ale mnohem častěji je to tlak na publikace nebo „celková atmosféra v oboru“, která dokonce společensky a publikačně znevýhodňuje skutečně kritické zkoumání výsledků. Pozitivistický přístup je tak nějak v duchu doby, jednodušší a anglosaský. Leckoho ovšem neuspokojuje, neodpovídá všeobecné představě o cílech vědy a jeho mezní důsledky, například množící se důkazy o obtížné reprodukovatelnosti v klíčových článcích mnoha oborů, vědu diskvalifikují v očích veřejnosti.
zejména pylů. Její konkurenceschopnost je podmíněna dlouholetou empirickou znalostí podmínek ovlivňujících kvetení a uvolňování pylů. Odpovídající signály na molekulární úrovni nejsou známy, základní (učebnicový) článek popisující signalizaci na úrovni mRNA publikovaný v časopise Science v roce 2002 byl autory stažen v dubnu 2007. Zdá se, že se jedná o komplexní odezvu organismu popsatelnou pouze v pojmech matematické teorie komplexních dynamických systémů.
Obrázek 2. Tvorba tkání z kultur získaných z buněk kostní dřeně je využívána při testování vhodnosti použití určité slitiny či její povrchové úpravy jako implantátu. Podobně probíhá testování biokompatibility nanovláken. Zájem na urychlení experimentů otevírá otázky z informatiky, optiky a materiálového inženýrství. Velké množství přesně popsaných experimentů umožňuje konfrontaci matematického modelu s experimentem jak při popisu růstu buněk, tak při chápání funkce povrchových nanostruktur – termodynamiky malého počtu částic. Základní článek popisující získávání kmenových buněk z kostní dřeně publikovaný v Science v roce 1999 se ukázal být „notoriously difficult to reproduce“ (výsledky pocházejí z laboratoře tkáňových kultur Ústavu systémové biologie a ekologie AV ČR v technologickém inkubátoru v Nových Hradech).
Jistě každý chápe, jaký problém tato nevymezenost přináší pro zákonodárce, kteří vytvářejí právní rámec pro poskytování veřejných prostředků na výzkum. Zákonodárci čeští se pokusili do zákona vtělit to přirozené (řekněme hospodské) chápání aplikovaného výzkumu: ZÁKON č. 130/2002 Sb. z 14. 3. 2002 o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje)
Obrázek 1. Firma Bonapol, a.s., z technologického inkubátoru ústavu fyzikální biologie JU v Nových Hradech se zabývá výrobou velmi čistých alergenů,
a) výzkum, kterým je systematická tvůrčí práce rozšiřující poznání, včetně poznání člověka, kultury nebo společnosti, metodami umožňujícími potvrzení, doplnění či vyvrácení získaných poznatků, prováděná jako
30/
1. základní výzkum, kterým jsou experimentální nebo teoretické práce prováděné s cílem získat znalosti o základech či podstatě pozorovaných jevů, vysvětlení jejich příčin a možných dopadů při využití získaných poznatků, nebo
záměrně i náhodou, objeví ve výrobku nebo službě, stávají předmětem průmyslového výzkumu a mělo by být zkoumáno, zda jejich využívání neporušuje pravidla hospodářské soutěže což má důsledek
2. aplikovaný výzkum, kterým jsou experimentální nebo teoretické práce prováděné s cílem získání nových poznatků zaměřených na budoucí využití v praxi; ta část aplikovaného výzkumu, jehož výsledky se prostřednictvím vývoje využívají v nových výrobcích, technologiích a službách, které jsou určeny k podnikání podle zvláštního právního předpisu, se označuje jako průmyslový výzkum,
2) že přenos výsledků z výzkumu, základního či aplikovaného, do praxe, je fakticky ilegální. Naopak evropské pojmy vyžadují, aby aplikovaný výzkum byl od samého počátku zaměřený na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových výrobků. Dovedu si představit, že taková věc se dá u soudu dokázat prostřednictvím různých projektových návrhů, plánů a zápisů.
b) vývoj, kterým je systematické tvůrčí využití poznatků výzkumu nebo jiných námětů k produkci nových nebo zlepšených materiálů, výrobků nebo zařízení anebo k zavedení nových či zlepšených technologií, systémů a služeb, včetně pořízení a ověření prototypů, poloprovozních nebo předváděcích zařízení. Zákonodárci evropští se naopak spíše ptali, jak budou podobné nařízení v praxi využívat: RÁMEC SPOLEČENSTVÍ PRO STÁTNÍ PODPORU VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ (2006/C 323/01) e) „základním výzkumem“ se rozumí experimentální a teoretická práce vynakládaná zásadně za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není primárně zaměřena na uplatnění nebo využití v praxi; f) „aplikovaným výzkumem“ se rozumí plánovitý výzkum nebo kritické šetření zaměřené na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových výrobků, postupů nebo služeb nebo ke značnému zdokonalení stávajících výrobků, postupů nebo služeb. Zahrnuje vytváření dílčích částí složitých systémů nezbytných pro aplikovaný výzkum kromě prototypů, na něž se vztahuje písmeno g); g) „experimentálním vývojem“ se rozumí získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných poznatků a dovedností za účelem tvorby plánů a uspořádání nebo návrhů nových, pozměněných nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb. Jinými slovy, základní výzkum v pojetí EU se spíše překrývá s průmyslovým výzkumem v pojetí našeho zákona, dokonce do nějaké míry i s naším pojmem vývoj. Důvody jsou dva: 1) Vymahatelnost práva - v českém náhledu na věc se totiž všechny výsledky, které se nakonec,
V rétorice předních exponentů české vědy na různých setkáních k inovacím se vydání směrnice EU č. 2006/C 323/01 promítlo na přelomu roku 2006 a 2007. Od té doby se vždy na závěr vysvětlování, jak je jejich výzkum zajímavý a užitečný neopomenou zmínit, že oni dělají základní výzkum v oboru. Dříve naopak hrdě vysvětlovali, které firmy mají o jejich výsledky zájem a k jakým aplikacím povede. Evropské směrnice se budou muset promítnout do českého právního řádu, fakticky kdyby došlo ke střetu, bude se podle nich rozhodovat. Je mi moc líto matematiků, teoretických i experimentálních fyziků. Jsou u nás často dobří, ale teď jsou v jednom pytli s lidmi, kteří se při svém vzdělávání mnohdy ani nedozvěděli, o co se v takovém hraničním výzkumu jedná. Člověk je tvor politický a stádní, mozek dělá náročné a teoretické úvahy na úkor úvah a aktů politických. I kdyby se tisíckrát řeklo, že o vědě se nehlasuje, na hlasování nakonec vždy dojde a počet lidí, kteří jsou na matematiku a fyziku pohodlní nebo málo nadaní, stále narůstá. Praktický důsledek se vlastně už dostavil před poměrně dlouhou dobou a je překvapivě pozitivní ve prospěch jak (nejen) českého inženýrství – aplikované vědy, tak třeba matematiky a mnoha oborů fyziky. Velmi vysoké procento nejlepších českých matematiků, fyziků, ale i teoretických chemiků pracuje nebo alespoň vyučuje na technických vysokých školách. Potkávají se tam se studenty, které nikdy nebavila čeština a biologie a na matematiku a fyziku byli možná trochu línější nebo měli špatného pedagoga. Na technice je tyto obory často začnou i bavit a pokud ne, musejí se jimi alespoň důkladně prokousat. Obrovské množství lidí s inženýrským vzděláním tak velmi dobře chápe, že hraniční základní výzkum je součástí kultury, všeobecného základu poznatků, který podmiňuje úspěchy inženýrských aplikací. Nejde nejspíš o nic specificky českého. Nejlepší přírodovědné univerzity na světě podle počtu Nobelových cen v přírodních vědách jsou Har-
31/
vard University, California Institute of Technology, Stanford University, Massachusetts Institute of Technology, Cambridge University. Neboli na 2. a 4.-5. místě jsou školy, které se pyšní ve svém názvu slovem „Technology“, není to sprosté slovo. A všechny požadují po svých studentech velmi široký přírodovědný i humanitní základ. Tím se většinou rozumí důkladná matematika a fyzika, něco chemie a biologie, science writing a výběr humanitních předmětů. Bohužel evropská i česká vzdělávací praxe u většiny přírodovědných oborů se čím dál více těmto, svým nejvlastnějším, kořenům stále více vyhýbá. Lze očekávat, že šedá zóna de iure základního, ale fakticky z hlediska přirozeného chápání pojmu aplikovaného, výzkumu, placená na základě demokratického rozhodnutí daňovými poplatníky, se bude v celém světě rozrůstat. doc. RNDr. Dalibor Štys, CSc., ředitel Ústavu fyzikální biologie JU
CENA A. D. THAERA PRO VÚRH JU Na akademické letní oslavě „LGF – Innovation und Wandel“, pořádané Zemědělskozahradnickou fakultou Humboldtovy univerzity v Berlíně 4. července 2007, byla udílena ocenění za uplynulý akademický rok. Děkan fakulty prof. Dr. Dr. h. c. Otto Kaufmann a prof. Dr. Dr. h. c. Ernst Lindemann udělili cenu Albrechta Daniela Thaera za nejlepší dizertační práci roku 2006 Ing. Martinu Flajšhansovi, Dr. rer. agr. z VÚRH JU ve Vodňanech. Slavnostnímu předání byl přítomen i první tajemník velvyslanectví ČR v Německu Ing. Jan Zlický. Martin Flajšhans, který v prosinci roku 2006 na Humboldtově univerzitě zakončil externí doktorské studium summa cum laude obhajobou doktorské dizertační práce na téma „Spontaneous and induced polyploidy in selected species of freshwater fish“, k tomu řekl: „Z Thaerovy ceny mám upřímnou radost a velmi si tohoto ocenění vážím. Zároveň jej také považuji za ocenění dlouholeté společné práce s mými přáteli a kolegy z našeho ústavu, z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR v Liběchově a ze spolupracujících institucí v Německu a ve Francii. Postupně tak vznikaly společné publikace a pracovní podněty, jež se staly základem mé dizertace. Mé upřímné díky proto patří i jim všem.“ Ing. Blanka Vykusová, CSc., VÚRH JU Vodňany
NÁZOR
Výzkum a věda v podmínkách praktické fakulty Prof. MUDr. Miloš Velemínský, CSc. Většině členů akademické obce Jihočeské univerzity je známa disproporce mezi pedagogickými a výzkumnými aktivitami na Zdravotně sociální fakultě JU. Pedagogická aktivita výrazně převyšuje nad oblastí „velkého výzkumu“. Za velký výzkum se v tomto případě považuje řešení projektů, která ovlivňují tzv. mezinárodní hodnocení fakult a jsou tedy zdrojem publikací v IF časopisech. O tomto problému jsem jako děkan fakulty v průběhu tří let několikrát referoval. Doporučil jsem jako pediatr brát při hodnocení v úvahu také časové, vývojové hledisko. Tento vývoj je však nutné vhodně a profesionálně ovlivňovat. A to je povinností vedení fakulty. Při založení ZSF JU v roce 1991 doc. Šemberová, CSc., deklarovala její budoucí poslání: „Jedná se o fakultu s jedinečnými specifiky, která vychovává k úctě k člověku, k povinnostem věnovat schopnosti a znalosti ve prospěch druhých, sociálně i zdravotně ohrožených, nemocných a starých lidí.“ Prof. Jiří Dunovský, DrSc., při svém nástupu na ZSF JU zmiňoval nutnost výuky angličtiny u studentů s tím, že jejich výchova k sociální pomoci by měla přesahovat i hranice České republiky a směřovat především do Afriky. Domnívám se, že je zde vhodné doplnit tuto informaci o to, že koncem devadesátých let vznikl na fakultě nový studijní program zabývající se výchovou studentů, kteří budou zajišťovat management krizových situací. Tedy situací, kdy lidé jsou hromadně ohroženi na životech, majetku atd. Po stránce náplně přednášek pro studenty je fakulta úspěšná. Je to patrné i ze zájmu studentů o studium na fakultě a v jejich uplatnění. „Doporučení“ autorů článků např. v Mladé frontě Dnes ze dne 6. června 2007 zájemci tedy neberou v úvahu. Otázkou zůstává, zda fakulta plní své poslání také v oblasti vědy a výzkumu. V přehledech vydávaných celou řadou institucí, které vycházejí z mezinárodních hodnocení, tomu tak není. ZSF je součástí JU, která má vynikající hodnocení na rozdíl od naší fakulty. ZSF JU za ostatními součástmi této vysoké školy totiž zaostává. Vynikající úroveň JU zajišťují fakulta filozofická, fakulta biologická, fakulta zemědělská a vědecké ústavy. Všichni nositelé „tvrdé“ vědy mají však k dispozici vědecká zázemí v podobě ústavů, laboratoří atd. ZSF JU však toto vědecké zázemí začíná teprve vytvářet. Personální obsa-
32/
zení těchto zařízení bude však zřejmě potřebovat celou řadu i nepopulárních opatření. Mezinárodním kritériem vědy jsou především publikace v IF časopisech, tedy práce významné, které mohou vznikat především ve vědeckých ústavech, mající celosvětový dopad. Projekty, které se započítávají v ČR do vědy, jsou označené CEP a jsou řešeny podle zákona č. 130/2002 Sb., o výzkumu. ZSF JU řeší takových projektů deset s tím, že některé byly již úspěšně ukončeny. Minulé vedení fakulty podpořilo vznik dalších kateder a přijalo několik pracovníků, kteří mají přístup k laboratornímu zázemí. Předpokládalo se, že ZSF získá tímto způsobem velké vědecké projekty, protože průnik zdravotně sociálních programů do velké vědy bude náročný a pomalý. Dnes bohužel tito pracovníci neřeší žádný významný projekt a to včetně autora různých žebříčků a tabulek. Pracovníci ZSF JU řeší ve svých projektech tématiku etickou, romskou, reprodukčního zdraví, prevence úrazů, rozvojové pomoci, multikulturního ošetřovatelství, psychologie atd. Jsou to především projekty zdravotně sociální, které zajišťují vědu na ZSF JU. Výsledky jsou však přínosem pouze na úrovni celonárodní. Vedle těchto „tvrdých projektů“ existuje celá škála projektů, které se označují jako projekty „obslužné“, „nevědecké“. Z hlediska hodnocení vědy jsou však podceňovány, přestože jejich realizace vyžaduje velké aktivity.
Při této příležitosti bych vyzdvihl dvě aktivity, které jsou vědou, nemají sice „zákon“ v záhlaví, ale jedná se jednoznačně o aplikovaný výzkum, a to i přes to, že z hodnocení vymizí. Mezi tyto projekty patří např. plnění programu, který je zaměřen na seniory - „Příprava na stáří“. Projekty, které řeší paní doc. Jana Šemberová, CSc., v rámci aktivit U3V (Univerzita třetího věku), jsou
aktuální i vědecké. Výsledkem projektu z roku 2006 je např. podání nového mezinárodního projektu. Výsledky jsou uveřejněny v cizojazyčném časopise, bohužel ne v „IF“. Druhou aktivitou, která není zahrnuta do „vědy“ jsou vědecké projekty zaměřené na pomoc do zemí třetího světa. Jsou přece primárním zájmem všech států. Všeobecně se deklaruje, že 21. století je stoletím vědeckého výzkumu zaměřeného do rozvojových zemí. Kdo měl možnost sledovat 7. června 2007 pořad v České televizi týkající se práce studentů ZSF JU v Zambii, musí se mnou souhlasit. Naše fakulta plní tento úkol velmi aktivně. Význam studentů ZSF JU je patrný. Nejde jen o popularizaci ZSF, ale i o vytvoření podkladů pro podání vědeckého projektu v rámci EU. Publikace o této činnosti jsou v češtině i angličtině v místním tisku - nemají však IF. Přitom se jedná nejen o praktickou sociální práci, ale i vědeckou činnost sociálního pracovníka. Připravuje se monografie, která získané zkušenosti shrne a autoři navrhnou podklady k podání evropského projektu. Tato činnost včetně monografické publikace však nebude zhodnocena při sestavování žebříčků. Jestliže autoři článku v MF Dnes srovnávají vědecký výkon zdravotně sociálních fakult s fakultami lékařskými, je nutné o jejich profesionalitě pochybovat. Jedná se totiž o naprosto rozdílnou náplň činnosti těchto škol. Proč toto vše píši. Moji spolupracovníci jsou bohatě pedagogicky činní. Ve velké míře jsou to ženy s dětmi. Většina z nich plní také celou řadu výzkumných aktivit. Uveřejněné články typu „Univerzity: která je nejlepší?“ bez dalšího komentáře u nich mohou způsobit jistou pasivitu. Vždyť např. pobyt v Africe je riziko, odříkání atd. Současná tendence rozšiřovat celoživotní vzdělávání je žádoucí, především ze strany společenské objednávky a jistého ekonomického přínosu fakultám. Pro rozvoj výzkumné práce na fakultách jde však o kontraproduktivní myšlenku. Závěrem bych chtěl poznamenat, že ZSF JU je fakultou praktickou – a nikdy nebude vědeckou. Musí se podporovat vědecký růst akademické obce, a to části pedagogické i části studentské. Hlavním úkolem je trpělivě udržovat daný vývojový trend. Dále zajistit personálně i prostorově vznik vědeckých pracovišť ZSF JU (první „vlaštovkou“ je vznik center při jednotlivých katedrách) a také zvyšovat kvalitu disertačních prací doktorandů. Mezinárodní kritérium hodnocení kvalit univerzit je jistě významné a potřebné. Jen se domnívám, že tato čísla nevyjadřují zcela veškerou výzkumnou aktivitu členů akademických obcí.
33/
Autor je děkanem Zdravotně sociální fakulty JU
UNIVERZITA TŘETÍHO VĚKU ZSF JU SI LETOS PŘIPOMÍNÁ 15 LET EXISTENCE
Univerzita třetího věku (U3V) je všeobecnou a neprofesní formou vzdělávání určenou lidem vyššího věku. V Čechách, resp. Československu, vznikly první podobné instituce v roce 1986. Jejich činnost byla zaměřena výhradně na zdraví a jeho rozvoj, proto byly první programy realizovány na lékařských fakultách. V roce 1993 vznikla Asociace univerzit třetího věku, která sdružuje instituce poskytující univerzitní vzdělávání seniorům. V současné době je členem tohoto občanského sdružení 21 českých vysokých škol. První univerzita třetího věku v rámci Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích vznikla na Zdravotně sociální fakultě JU v akademickém roce 1992/1993. Nabídla studentům ucelený obor „Péče o člověka a jeho zdraví“. V roce 2000 vstoupila ZSF JU spolu s šesti zahraničními partnery do evropského projektu SoLLiL (Self-organised Learning in Later Life). Zároveň představila nově koncipované programy „Péče o člověka ve zdraví, nemoci a tísni“ a navazující modul „Kvalita života v pozdějším věku“, který je určen absolventům univerzit třetího věku. Evropské projektové aktivity se staly součástí seniorského vzdělávání na JU. V roce 2005 realizovala U3V Zdravotně sociální fakulty v rámci přeshraniční spolupráce program Phare (Žít aktivně a s přáteli na druhé straně hranice), v roce 2006 -2007 projekty Interreg III A-(1) (Nová setkání s přáteli na obou stranách hranice) a Interreg III A-(2) (Osobnosti a místa česko-rakouského pohraničí, které spojuje společná historie a současnost). V současnosti realizuje s pěti zahraničními partnery dvouletý projekt e-LiLL (e-Learning in Later Life) s podporou informačních a komunikačních technologií. S podporou národních rozvojových projektů vybudovala Centrum celoživotního vzdělávání - U3V, vybavené počítačovou učebnou a internetovou studovnou.
ré bude standardně děleno na semestry. Každý semestr bude zajišťován jinou fakultou JU, díky tomu bude studium pro cílovou skupinu přitažlivé a zahrne širokou oblast zájmů.“ Vzdělávání starších lidí v rámci U3V probíhá i na Teologické a Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity. TF JU realizuje komplexní vzdělávací program „Péče o duchovní rozměr člověka“. V roce 2005 jej ukončilo prvních 32 studentů, nyní je počet účastníků dvojnásobný. Pro zlepšení počítačové gramotnosti nabízí TF JU i výběrové počítačové kurzy pro seniory. Centrum celoživotního vzdělávání Zemědělské fakulty JU zahájilo první ročník univerzity třetího věku v akademickém roce 2005/2006. Hlavní nabídkou byl vzdělávací program „Člověk jako součást přírody a společnosti“. Centrum celoživotního vzdělávání, které je od roku 2007 součástí Ekonomické fakulty JU, nadále realizuje běh tohoto tříletého studia. V současné době má 27 posluchačů.
Moderně vybavená počítačová studovna univerzity třetího věku byla otevřena v roce 2005 foto -hb-
Univerzita třetího věku je řádným akademickým studiem, k němuž patří i tradiční slavnostní zakončení studia. Úspěšní absolventi univerzity třetího věku ZSF JU promovali 8. června 2007 v Jeremiášově slavností síni v Českých Budějovicích. Mgr. Jiří Váňa
Univerzitu třetího věku ZSF JU absolvovalo za celou dobu její existence více než 200 studentů. Část z nich sdružuje Klub absolventů U3V, který byl založen v roce 1995. O univerzitní studium je v cílové skupině seniorů obrovský zájem. Doc. PhDr. Jana Šemberová, CSc., prorektorka pro celoživotní vzdělávání, oceňuje schopnost jednotlivých univerzitních součástí reagovat na vzniklou poptávku. „V akademickém roce 2007/2008 bude v rámci univerzity třetího věku zahájen nový modul studia. Půjde o tříleté studium, kte-
34/
Z mezinárodní výtvarné výstavy vysokoškoláků
ty JU, která stála u zrodu a organizace výstavy: „Chceme, aby se výstava v budoucnu opakovala v pravidelných intervalech. Přejeme si, aby tato akce rozšířila své působení i do jiných oblastí činnosti, které by propojila jednotným tématem.“
MALÝ FORMÁT V českobudějovické Galerii Hrozen ve dnech 9. – 27. května probíhala mezinárodní výtvarná výstava Malý formát. Do projektu se zapojili pedagogové a studenti pěti univerzit – Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (katedry výtvarné výchovy), Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře, Politechniky Radomska (Polská republika), Ithaca College (USA - stát New York) a Univerzity Hradec Králové (pedagogické fakulty).
foto -hb-
První ročník akce, zahájený v Galerii Hrozen, byl vymezen dimenzí, rozměrem prací. Pro příští ročník této putovní akce se počítá s pevně daným tématem. Výstava, která se v Českých Budějovicích setkala s velmi kladným ohlasem, trvala do 27. května. Poté byla převezena do polské Radomi na Politechniku Radomska-Instytut Sztuki, kde byla 1. června opět slavnostně zahájena. Zahájení výstavy v Galerii Hrozen
foto D. Veis
Nad mezinárodní výstavou prací pedagogů a studentů přijal záštitu rektor Jihočeské univerzity prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc., který výstavu 9. května rovněž zahájil. Pozvání k účasti na slavnostním otevření výstavy přijali vedle zástupců akademické obce a veřejnosti zahraniční hosté z Politechniky Radomska im. Kazimierza Pulaskiego z Polska.
foto -hb-
Rektor univerzity prof. V. Bůžek s profesory z polské Politechniky Radomska foto D. Veis
„Výstava Malý formát vznikla na základě myšlenky vytvořit kontakty mezi školami, studenty a pedagogy. Zvolili jsme ´Malý formát´ jako název, a je to současně i téma a obsah výstavy,“ říká Dominika Sládková, M.A., externí vyučující na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakul-
35/
Vědci z biologické fakulty prováděli výzkum krajiny pyramidových polí v Abusíru v Egyptě
cím svět mrtvých, a starověkým městem Memfis, jehož pozůstatky dodnes leží z velké části neprozkoumány v nivě Nilu jihovýchodně od pyramidových polí Abusíru a Sakkáry.
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích uzavřela s Univerzitou Karlovou v Praze, zastoupenou Českým egyptologickým ústavem FF UK Praha, smlouvu o spolupráci na výzkumech v Egyptě na léta 2006-2011. Spolupráci zajišťuje Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie BF JU.
Dělníci odstraňují v ploše svrchní písečné uloženiny v místě bývalé vodní plochy. foto J. Beneš
Pohled z Neferirkareovy pyramidy (5. dynastie) na jižní část Abusírské nekropole na rozhraní údolí Nilu a Západní pouště. Vlevo pod obzorem se do pouště vkliňuje zeleň zaniklého Abusírského jezera, vpravo na obzoru Džoserova stupňovitá pyramida v Sakkáře. foto J. Beneš
V dubnu 2007 pracovala dvojice vědeckých pracovníků Biologické fakulty Jihočeské univerzity PhDr. Jaromír Beneš, Ph.D., a RNDr. Jan Novák, Ph.D., v Egyptě. Pod vedením egyptologa doc. Mgr. Miroslava Bárty, Dr., z Českého egyptologického ústavu FF UK Praha a s geology Geologického ústavu AV ČR Praha RNDr. Václavem Cílkem, CSc., a Mgr. Lenkou Lisou, Ph.D., zkoumali na okraji pyramidových polí pomocí průzkumných sondáží břeh zaniklého abusírského jezera. Práce proběhly v rámci řešení úkolů vědecko-výzkumného záměru „Výzkum civilizace starého Egypta“, jehož nositelem je Český egyptologický ústav (vedoucí prof. Miroslav Verner). Vědecký program je rovněž podpořen výzkumným záměrem „Vznik a vývoj biodiverzity“, jehož nositelem je Biologická fakulta JU. Hlavním tématem výzkumné spolupráce je vývoj krajiny v oblasti Abusíru, vycházející z plánovaných analýz rostlinných zbytků z geologických sedimentů a z usazenin zaniklých vodních nádrží v oblasti pyramidových polí. Plocha zaniklého abusírského jezera tvořila ve starověku předěl mezi pyramidovým polem, reprezentují-
Terénním sondováním, které bylo situováno v terénu na rozhraní pouště a říční nivy, byla získána série významných poznatků o vývoji zdejšího terénu a vzorky geologického a bioarcheologického materiálu, důležité pro rekonstrukci zdejší krajiny ve starověku. Bylo například zjištěno, že vodní plocha byla napájena nejen sezónními záplavami Nilu, ale významně také levobřežními přítoky řeky, které dnes tvoří vyschlá pouštní údolí. V různých hloubkách byly také zachyceny archeologické objekty, postavené v několika případech ze sušených cihel, jejichž hmota poskytla cenné přírodovědné vzorky, které umožňují speciální typy analýz, na jejichž základě může být sestaveno svědectví o proměnách zdejší krajiny ve starověku.
Jaromír Beneš s dělníky při hloubení sondy A v ploše Abusírského jezera. foto J. Novák
Spolupráce v oblasti výzkumu Abusírského jezera bude pokračovat zpracováním velkého množství vědeckých vzorků, které byly v průběhu terénních prací získány.
36/
PhDr. Jaromír Beneš, Ph.D., katedra botaniky BF JU
XIII. TOXIKOLOGICKÁ KONFERENCE
2. MVDr. Přemysla Mikulu (VFU Brno) za práci Metody hodnocení zatížení vodního prostředí (xeno)estrogeny (autorský kolektiv Mikula P., Svobodová Z.)
Ve dnech 18. - 20. 6. 2007 se ve Vodňanech uskutečnil již 13. ročník národní konference Toxicita a biodegradabilita odpadů a látek významných ve vodním prostředí.
3. Ing. Kamila Kružíková (VFU Brno) za práci Obsah rtuti a methylrtuti ve svalovině ryb z přítoků řeky Labe (autorský kolektiv Kružíková K., Svobodová Z., Valentová O., Randák T.) 4. Mgr. Ondřeje Adamovského (Recetox, MU Brno) za práci Akumulace a eliminace microcystinů v rybách (Cyprinus carpio, Hypophthalmichthys molitrix) a hodnocení biomarkerů po expozici sinicovou biomasou (autorský kolektiv ve složení Adamovský O., Kopp R., Hilscherová K., Palíková M., Navrátil S., Bláha L.) 5. Ing. Hanu Macharovou (VŠCHT Praha) za práci Hodnocení biologické rozložitelnosti metodou CO2 headspace (autorský kolektiv Macharová H., Sýkora V., Manda J., Kujalová H.)
foto archiv VÚRH JU
Pořadatelé z VÚRH JU Vodňany na ní přivítali celkem 45 účastníků z celé České republiky a ze Slovenska. V průběhu jednání bylo předneseno 29 příspěvků. Základními tématy konference byla toxicita látek a přípravků pro vodní organismy, výskyt cizorodých látek ve vodním prostředí, problematika sinic a biologické rozložitelnosti. Součástí konference byla i odborná exkurze (MO ČRS Husinec) a workshop věnovaný metodickým otázkám testování látek a přípravků, hodnocení pracovních postupů a výsledků. V doprovodné soutěži o Cenu Prof. Vladimíra Sládečka za nejlepší studentský a doktorandský příspěvek hodnotila porota pod vedením prof. Ing. Pavla Pittera, DrSc., originalitu a kvalitu zpracování a přednesení tématu začínajícími autory.
Ocenění soutěžící dostali certifikát a drobné ceny. Další ročník konference se uskuteční opět za dva roky. Pořadatelé děkují Střední rybářské škole ve Vodňanech za možnost využití jejích prostor pro ubytování a stravování účastníků konference. Poděkování patří i Městskému hospodářství, s.r.o. Vodňany a panu Jiřímu Seberovi za spolupráci.
foto archiv VÚRH JU
Vzhledem k velkému počtu účastníků soutěže nakonec porota ocenila těchto pět soutěžících: 1. RNDr. Michala Bittnera, Ph.D. (Recetox, MU Brno) za práci AhR zprostředkovaná aktivita huminových látek a jejich fotodegradačních produktů (autorský kolektiv Bittner M., Hilscherová K., Giesy J. P.)
37/
Ing. Blanka Vykusová, CSc., VÚRH JU Vodňany
O ČESKÉM ANTARKTICKÉM TÝMU A VÝZKUMU ANTARKTIDY
s jihočeskými biology prof. RNDr. Jiřím Komárkem, DrSc., a doc. Ing. Josefem Elsterem, CSc. Dne 22. 2. 2007 byla slavnostně pokřtěna česká polární stanice Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě. Slavnostního otevření se zúčastnili zástupce českého velvyslanectví v Buenos Aires v Argentině, děkan Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity doc. RNDr. Milan Gelnar, CSc., a členové vědeckého týmu, který na stanici působil v sezóně 2006-2007. O tom, co předcházelo zřízení a jak probíhala výstavba české polární stanice na antarktickém ostrově Jamese Rosse, informovala Jihočeská univerzita 1/2004 a 4/2005. Na průběh posledních dvou vědeckých sezón (2005/6 a 2006/7) jsme se ptali jihočeských účastníků posledních antarktických expedicí prof. RNDr. Jiřího Komárka, DrSc., a doc. Ing. Josefa Elstera, CSc. Mohli byste popsat průběh loňské sezony (20052006)? Na stanici jsme přiletěli helikoptérou argentinské armády 25. ledna. Zpět jsme odlétali 4. března 2006. Když jsme přiletěli, byla česká polární stanice téměř dostavěna. To přineslo mimo jiné tu výhodu, že řada členů technického personálu, kteří stanici dokončovali, měla více času a tak se mohli ujmout třeba vaření, což bylo příjemné pro celkový provoz stanice. Na co jste se zaměřili? Výzkum biologické části českého antarktického týmu je zaměřen na tři úseky – zmapování ekologie jednotlivých ekosystémů na Antarktidě, popsání ekofyziologie jednotlivých organismů a zachycení průběhu osidlování nově deglaciovaných (odledněných) území. Tříletý projekt, který vede prof. Jiří Komárek, DrSc., je zaměřen na zjištění diverzity sinic a řas v extrémních antarktických podmínkách. V první etapě jsme studovali diverzitu sinic a řas mělkých mokřadů, vodotečí, jezer a subaerických stanovišť. Ekosystém na ostrově Jamese Rosse je pouštní, proto jsou mokřady a potoky významnými prvky celé deglaciované oblasti. V antarktickém letním období vytéká voda z tajících ledovců, sněžných polí a jader morén. Takto vzniklé vodoteče jsou někdy až 2-3 km dlouhé. Při výzkumu jsme brali v potaz skutečnost, že je ostrov rozdělen na dvě geologicky významné oblasti. Severozápadní část je sedimentárního původu, vodoteče s sebou unáší velké množství
částic, což způsobuje jejich značné zakalení. Severovýchodní část je naopak vulkanická, takže potoky a mokřady mají zcela odlišný charakter. Proto jsme pro výzkum vybrali jeden potok v sedimentární a jeden ve vulkanické části ostrova.
Dokončená česká polární stanice na ostrově Jamese Rosse foto J. Elster
Co vše jste u vybraných vodotečí zkoumali? Měřili jsme veškeré možné ekologické faktory, které jsme byli schopni postihnout v první etapě výzkumu – diverzitu druhů a rychlost růstu místních společenstev, teplotu vody, pH, konduktivitu, obsah rozpuštěných i nerozpuštěných anorganických látek atd. Na základě výsledků měření vytváříme model, který by detailně rozlišil to, které prostředí podporuje a které naopak limituje růst místních společenstev. Když se vrátíme k základnímu zaměření výzkumu, čím jsou pro biologa cyanobakterie tak zajímavé? Už tím, že se vyvinuly v prekambriu, tedy před stamiliony let. Vývojově jde o bakterie, ale vyvinul se u nich fotosyntetický systém, a to v dosti dokonalé formě. Předpokládá se, že po miliony let to byly jediné organizmy, které dodávaly do atmosféry kyslík, a tak jsou z velké části zodpovědné za její proměnu. Dá se říct, že cyanobakterie stály na počátku vývoje všech rostlin. Poměrně lehce vstupují do symbiózy s ostatními organismy, a právě symbiotickým soužitím s heterotrofními eukaryoty daly impuls pro vývoj rostlin. Schopnost snadné symbiózy si uchovaly dodnes. Nejpozoruhodnější je ale jejich způsob adaptace, díky kterému ani za velmi dlouhou dobu své existence neztratily schopnost se šířit, obsazovat nové niky. Cyanobakterie se adaptují zvláštním způsobem neustálé proměny genomu, tento vývoj je mezi biology znám jako „static evolution“. Ten-
38/
to proces by se dal s jistou nadsázkou pojmenovat i jako „variace na dané téma“. Vytváří dočasně stabilní typy, které jsou výborně adaptované na dané prostředí. Díky tomu žijí sinice prakticky všude – jak v Arktidě a Antarktidě, tak i v horkých pouštích a termálních pramenech, v našich biotopech mírného pásma, tropických pralesích, mořích atd. V projektu jste pokračovali i v letošní sezóně. Letos jsme pobývali na české polární stanici od 11. ledna do 7. března. S RNDr. Ondřejem Komárkem, Ph.D., jsme se zaměřili na zvláštní typ biotopů, tzv. seepages. Jsou to mělké rozlitiny, mokřady, které se snadno prohřívají. Díky tomu se v nich vytváří zajímavá společenství mikroorganismů – sinic, řas a mechorostů. Ondřej Komárek se věnoval měření fluorescenční odezvy společenstev v konkrétních podmínkách jejich růstu v přírodě. Odebíral také vzorky, u nichž pak laboratorně měřil fluorescenční odezvu při různých teplotách. Cílem tohoto výzkumu bylo zjistit, zda jsou společenstva sinic a řas v Antarktidě adaptována na konkrétní podmínky, nebo zda jsou podmínky, ve kterých rostou, i pro ně extrémní a omezují jejich metabolickou aktivitu. Projekt zaměřený na diverzitu a ekologii sinic a řas v letošním roce končí. Jaké jsou jeho závěry? Základní výzkum diverzity sinic byl v letošním roce dokončen a závěry připravujeme k publikování. Práce je nyní soustředěna hlavně na laboratorní studium kultur. Oblasti okolí stanice, které dnes studujeme, byly dříve zaledněné. S ochlazováním je život vytlačován do mírného pásma, s oteplováním se vrací zpět. Základní otázkou tedy je, zda organismy, které žijí v Antarktidě jsou endemické (tj. vyskytující se jen na určitém omezeném území), nebo zda jde o organizmy, které migrují z mírného pásma. Při výzkumu jsme izolovali kmeny sinic, které jsou běžné v Arktidě i Antarktidě. Na druhou stranu jsou skupiny sinic, které jsou naprosto výjimečné, unikátní a vyskytují se např. jen na ostrově Jamese Rosse. A právě odhalením poměru mezi endemickými a migrujícími organizmy na ostrově Jamese Rosse a v jeho širším okolí se naše studie zabývá. Zároveň by měla přispět k určení zákonitostí vývoje typických cyanobakteriálních a řasových společenstev. Jaké projekty realizujete nyní? V letošním roce jsme (doc. Josef Elster, CSc.) zahájili tříletý projekt spolu s Mgr. Olgou Bohuslavovou, doktorandkou Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Studujeme společenství lišejníků na vulkanických náhorních plošinách,
tzv. mesetách. Mesety jsou ve větší nadmořské výšce, kde se sráží vlhkost, a díky tomu jsou pokryty keříčkovitými lišejníky. Při minulých expedicích jsme si všimli, že v nejstarších částech meset, které jsou deglaciované již např. tisíce let, jsou společenstva lišejníků daleko hustší než v částech, které se nacházejí v blízkosti ledovců. Proto jsme se rozhodli studovat společenstva lišejníků a jejich reakce na případné ochlazování nebo oteplování klimatu. Prvním krokem bylo měření biomasy a diverzity několika desítek lišejníkových společenství. Měření jsme prováděli pomocí botanických čtverců, digitálních fotografií i tradičních odběrů a analýz vzorků. Jedním z cílů projektu je vytvořit nedestruktivní metodu zkoumání biomasy a diverzity lišejníků právě s pomocí digitální fotografie. Poté jsme umístili do terénu tři otevřené skleníky, které díky své konstrukci umožňují zvýšení průměrné teploty uvnitř o 3-5 °C. Společenstvo uvnitř jsme proměřili a následující dva roky budeme zkoumat jeho reakci na zvýšení teploty. Na jiných místech jsme instalovali sněhové zábrany, za kterými se vytváří závěje nebo návěje. Vznik závějí ochlazuje systém, a tím zkracuje vegetační dobu. Tento experiment je zaměřen na reakci lišejníkového společenstva na ochlazení a zkrácení vegetační doby.
Letecký pohled na část ostrova James Ross, česká polární stanice je uprostřed snímku foto J. Elster
Dvě sezóny se zaměříme na sběr dat a pozorování proměn na experimentálních lokalitách, v třetím roce bychom chtěli na základě získaných výsledků posoudit vývoj lišejníkových společenství v souvislosti s deglaciací, ústupem ledovce. Můžete popsat denní režim na stanici? Denní režim je velmi jednoduchý. V osm hodin ráno je snídaně, poté se každý vypraví za svou prací do terénu nebo laboratoře. Kolem osmé hodiny večer se vracíme na stanici, po večeři se zpracovávají vzorky, vyhodnocují výsledky atd. Při výzkumu na odlehlejších místech se venku často přespává, což sebou přináší jisté riziko vzhledem k častým změnám počasí. Absolutní prioritou je
39/
intenzivní práce, protože pobyt v Antarktidě je velmi nákladný a musí se zúročit ve výsledcích výzkumu. Volný čas existuje jen při déle trvajícím špatném počasí, kdy je práce v terénu příliš nebezpečná.
vytvořeny podmínky, které umožní práci na české polární stanici i vědcům z jiných pracovišť, tak jak tomu bylo doposud.
Jak vnímáte antarktickou krajinu? Nepůsobí na člověka po dvouměsíčním pobytu fádně? Když se člověk dostane do polárních oblastí, tak ho většinou nadchnou natolik, že se tam bude chtít vracet. Je to v podstatě příběh každého člověka, který se do Antarktidy dostane, ale jsou samozřejmě kolegové, kteří jejímu kouzlu nepropadnou. Krajina okolo pobřeží je velmi členitá a nesmírně zajímavá. Zejména pro přírodovědce je to obrovský zážitek. Výstavba polární stanice byla první etapou českého antarktického projektu. V druhé etapě měl vzniknout Ústav pro polární výzkum. Z jakých důvodů k tomu nedošlo? Zjednodušeně se dají vědci, kteří se podílejí na českém polárním výzkumu, rozdělit do tří skupin. Skupina první je tvořena kolegy klimatology a rostlinnými fyziology z Masarykovy univerzity v Brně, druhou skupinu tvoří geologové z České geologické služby, z Geologického ústavu AV ČR a z Katedry geologie Univerzity Karlovy v Praze. Třetí skupinu tvoří pracovníci Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Botanického ústavu AV ČR v Třeboni. Všechny tři skupiny měly představu o vytvoření společného pracoviště, které by zastřešovalo antarktický výzkum. Pro vznik takové instituce se ale nenašlo dostatek finančních prostředků. Stanice je nyní spravována Masarykovou univerzitou v Brně.
Mgr. Olga Bohuslavová z PřF MU instaluje experimentální otevřený skleník, který je součástí studia společenství lišejníků a jejich reakce na případné ochlazování nebo oteplování klimatu foto J. Elster
Co pro Českou republiku znamená v globálním měřítku vlastní antarktický výzkum? Nepochybně je to prestiž. Výsledky českého výzkumu jsou mezi zahraničními kolegy velmi ceněné. Nejde ale jen o reputaci české vědy. Antarktida, stejně jako Arktida, silně ovlivňuje celý ekosystém naší planety. To je jeden z důvodů, proč jsou do výzkumu polárních oblastí věnovány tak velké prostředky. Ke klimatickým změnám určitě dochází, pokud bude Česká republika zapojena do primárního výzkumu, bude získávat kvalitní informace, pomocí nichž bude schopna na vzniklou situaci adekvátně reagovat.
Měření biomasy lišejníkového společenství pomocí botanického čtverce foto J. Elster
Deglaciované území Antarktidy v letním období foto J. Elster
Každá ze zmíněných skupin řeší nějakou konkrétní problematiku, ale řešené projekty se do jisté míry prolínají. Směr výzkumu deglaciovaných území, který byl ustanoven v prvním českém antarktickém projektu, byl na mezinárodní úrovni velmi oceněn. Tento směr ale nemůže pokrýt jen Masarykova univerzita, doufáme tedy, že budou
V období příštích několika let se naše práce na stanici J. G. Mendela na ostrově James Ross zaměří na výzkum jezer. Hledáme zájemce (doktorské či magisterské studium) o participaci na projektu. Preferujeme zájemce s ukončeným bakalářským či magisterským programem v oboru hydrobiologie nebo botanika (algologie). Zájemci se mohou přihlásit na adrese
[email protected].
40/
Rozhovor vedl Mgr. Jiří Váňa
UNIVERZITNÍ KARIÉRA IBEROROMANISTY V NĚMECKU
Kritické vydání rukopisů z Roncesvalles“. Od roku 1971 jsem pracoval na Mohučské univerzitě v Germersheimu.
Vzpomínky prof. Dr. Klause Pörtla z Mohučské univerzity u příležitosti pracovního pobytu na JU Nejprve bych rád v krátkosti zmínil počátky hispanistických studií v Německu. Během 19. století vzrostl v Německu zájem především o díla španělských autorů Zlatého věku jako je Calderón, Cervantes a Lope de Vega, která byla hojně překládána do němčiny. Od 30. let 19. století se románská filologie stala novou univerzitní disciplínou. Hispanistika byla její součástí, zaměřovala se nejenom na studia lingvistiky, ale i literatury. Koncem století se však německá hispanistika ještě nestala nezávislým interdisciplinárním oborem jako např. ve Francii. Pro zajímavost, první velký moderní dvojjazyčný slovník španělského a německého jazyka (1932-1937) byl sestaven R. J. Slabým (Praha) a R. Grossmannem (Hamburk); slovník byl později rozšiřován a aktualizován J. M. Banzo a C. Illigem. Ve 20. letech minulého století byla zahájena široká diskuse německých pedagogů a odborníků na výuku cizích jazyků a v roce 1932 byla vydána první příručka o španělské kultuře a reáliích. V současnosti se španělština vyučuje na základních a středních školách jako předmět volitelný, je však patrno, že jeho postavení v rámci světových jazyků se zlepšuje, neboť prostřednictvím španělštiny se zájemcům otevírá spolupráce se zeměmi Latinské Ameriky. Mnoho univerzit nabízí možnost vysokoškolského studia tohoto jazyka (např. Mohuč, Heidelberg, Sarrenbruck, Hildesheim) se zaměřením na překladatelství a tlumočnictví. Musím ještě zmínit, že v Německu byla také založena výzkumná centra s mezinárodní prestiží: Institut ibero-amerických studií v Hamburku nebo Ibero-Americký institut v Berlíně. Svá vysokoškolská studia jsem realizoval na Mnichovské univerzitě v oboru románská filologie se specializací iberoromanistika, germanistika, moderní dějiny a divadelní věda. Hrál jsem také v univerzitním divadle. Odmítl jsem nabídku stát se členem oblastního divadelního sboru, protože jsem po ukončení studií usiloval o získání doktorátu. Od roku 1967 jsem po čtyři roky působil jako oficiální lektor německého jazyka na Navarské univerzitě v Pamploně, kde jsem pracoval na habilitační práci. Vedoucí práce dr. H. Rheinfelder mi doporučil prozkoumat Kolegiátní knihovnu v Roncesvalles, kde jsem nalezl několik dosud neznámých rukopisů španělského autora Damiána Corneja. Strávil jsem spoustu času ve španělských knihovnách i knihovně Hispanistické společnosti v New Yorku. Výsledkem této činnosti bylo knižní vydání kritické edice „Lyrické práce D. Corneja.
Španělské a hispanoamerické divadlo 20. století se stalo mou celoživotní zálibou. Během madridského pobytu v 70. letech jsem navázal úzké kontakty se španělskými autory, členy tzv. Nového španělského divadla (J. López Mozo, L. Matilda, A. Martínez Ballesteros, E. Quiles). S německými studenty jsme překládali jejich hry, hráli jsme je v našem univerzitním divadle El Bululú a vydávali v bilingvních edicích. V našem divadle jsme přivítali řadu autorů, např. slavného Venezuelana Luise Chesney Lawrence. V letech 1985-1990 jsem působil jako prorektor Mohučské univerzity a při této příležitosti jsem uskutečnil několik cest do zemí hispánského světa. Jejich výsledkem bylo podepsání smluv o spolupráci se španělskou univerzitou ve Valencii, dále s Kolumbií (Bogota), Venezuelou (Mérida) a Chile (Concepción). Jsem stálým členem Národní asociace německých hispanistů a Mezinárodní asociace hispanistů, což mi umožňuje poznat nové kolegy a účastnit se zajímavých kolokvií. V Germersheimu jsem založil Středisko latinskoamerických studií (CELA) s velkou knihovnou, jejíž fond je průběžně doplňován po více než 15 let. V létě 2003 jsem odešel do důchodu, přesto zůstávám aktivním hispanistou. Publikuji a účastním se mezinárodních kolokvií, také těch, která byla v uplynulých letech organizována katedrou romanistiky PF JU. Na Jihočeské univerzitě jsem také pobýval v roce 2005 jako hostující profesor díky stipendiu Nadace J. G. Herdera a s velkou radostí jsem si pobyt zopakoval také v letošním letním semestru, kdy jsem ve výuce zastupoval kolegyni Helenu Zbudilovou. Velmi rád jsem prožil tento semestr se studenty zdejší univerzity, kteří jsou velmi pozorní a pracovití. Snad jednou ocení dar, který zamýšlím post mortem meam zanechat zdejší hispanistice. Jedná se o více než pět tisíc knih z mé soukromé sbírky, které bych s velkým potěšením zanechal studentům z mého rodného města. Univ.-Prof. Dr. Klaus Pörtl, přeložila PhDr. Helena Zbudilová, Ph.D., katedra romanistiky PF JU
41/
Den otevřených dveří
na Keplerově univerzitě v Linci Dne 10. dubna 2007 byl na Keplerově univerzitě v Linci slavnostně zahájen náš nový společný přeshraniční bakalářský studijní program „Biological Chemistry“ a hned následující měsíc 21. května 2007 uspořádali rakouští kolegové v čele s prof. Dr. Norbertem Müllerem den otevřených dveří na chemických ústavech Keplerovy univerzity pro zájemce o studium z řad středoškolských studentů od nás z České republiky. Příležitost k účasti dostali všichni již přihlášení k přijímacímu řízení pro nejbližší akademický rok 2007-2008, ti se ovšem, až na výjimky, nemohli v tomto termínu s námi do Lince vypravit kvůli maturitním zkouškám. A tak jsme nakonec zaplnili autobus zájemci z řad mladších studentů gymnázií a středních škol v Českých Budějovicích, Strakonicích, ale také z Prahy. Celkem 27 středoškolských studentů se zájmem o chemii a biologii bylo přivítáno v příjemném prostředí univerzitního kampusu v Linci profesorem Norbertem Műllerem, garantem oboru „Biological Chemistry“ za Keplerovu univerzitu. Ten studenty nejprve seznámil v krátké prezentaci s Keplerovou univerzitou, studiem přírodních a technických věd v Linci zejména s důrazem na chemické obory, a potom jsme již procházeli jednotlivá pracoviště chemických ústavů. Největší atrakcí pro všechny zúčastněné byla návštěva speciální laboratoře prostorové (3D) projekce molekul, jakéhosi moderního „molekulového planetária“. S využitím složité optické aparatury řízené počítačem a se speciálními brýlemi na očích zde studenti a jejich učitelé vstupují do světa molekul, aby se pak mohli doslova procházet dutinami molekulových struktur a „dotýkat se“ jednotlivých atomů a chemických vazeb. To byl zážitek, který rozhodně stál za to, na tom jsme se shodli všichni, ať už máme maturitu dlouhá léta za sebou nebo nás čekala za pár dní či za rok, za dva. Pro každého mladého nadšence pro chemii jsou však největším zážitkem zcela jistě opravdové chemické laboratoře, a těch si naši středoškoláci užili v Linci také do sytosti. Navštívili jsme laboratoře právě probíhajících praktických cvičení z analytické chemie a z organické syntézy. Na obou místech probíhala živá diskuse mezi našimi maturanty a rakouskými studenty chemie. Debaty byly vedeny v angličtině a mě spolu s prof. Müllerem velice potěšila velmi slušná znalost angličtiny našich středoškoláků a jejich schopnost směle komunikovat v angličtině. Někteří dokonce velmi zdatně přecházeli z angličtiny do němčiny a obráceně. Rakouští přá-
telé nás poté pozvali na výborný oběd do studentské restaurace přímo v kampusu univerzity a po obědě jsme se přesunuli pěšky do nedalekého areálu studentských kolejí. To byla další velice důležitá zastávka pro naše zájemce o studium společného oboru. Vždyť celý první rok studia prožijí zde v Linci. Studentské koleje zde splňují náročné požadavky na ubytování včetně sportovních zařízení a restaurací, které mají studenti k dispozici. Čekala nás zde také tolik pověstná rakouská pohostinnost v podobě příjemné odpolední svačiny a dalšího povídání s vedením kolejí. Myslím, že se rozhodně nepletu, když vyjádřím, že spokojenost s tím, co zde naši studenti mohli na vlastní oči vidět, byla veliká. V odpoledním bloku našeho programu nás čekala po návratu do budovy chemických ústavů ještě jedna nesmírně zajímavá odborná exkurze, totiž návštěva laboratoří laserové spektroskopie a atomové mikroskopie (AFM: Atomic Force Microscopy) na ústavu fyzikální chemie. Zde se zabývají na světové úrovni výzkumem nových materiálů zejména polymerních polovodičů.
foto L. Grubhoffer
Vše, co je příjemné a zajímavé v našem životě, uteče jako voda, a nejinak tomu bylo i v tomto prosluněném dni, který jsme prožili se středoškoláky, zájemci o přeshraniční studium nového oboru „Biological Chemistry“, společně s našimi lineckými kolegy. Příště je opět řada na nás, abychom v září po prázdninách představili zájemcům o studium z Rakouska (v Rakousku nemají přijímací zkoušky, mají rozumně nastavené školné a školy znají své uchazeče až na začátku září, 2-3 týdny před začátkem nového akademického roku) naše zázemí zde v Českých Budějovicích, společný kampus JU a AV ČR, laboratoře, posluchárny a koleje. Vždyť to bude jejich domov po celý následující rok (2. ročník studia) 2008-2009.
42/
prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc., děkan Biologické fakulty JU
SPOLUPRÁCE S RADOU EVROPY Z přednášky na Jihočeské univerzitě V úterý 22. května navštívila Jihočeskou univerzitu ředitelka Informační kanceláře Rady Evropy Dana Beková. Přijala pozvání doktora Salima Murada vystoupit v předmětech Integrace Evropy a Základy politologie. Katedra společenských věd na Pedagogické fakultě spolupracuje s Radou Evropy již od roku 2001. Studenti tak měli možnost získat informace o Radě Evropy, která bývá tak často zaměňována s Evropskou unií a která má velký podíl na dodržování lidských práv na světě. Rada Evropy vznikla v roce 1949 s cílem chránit lidská práva, demokracii a zákonnost. Za vlajku si zvolila dvanáct zlatých hvězd uspořádaných v kruhu na modrém poli. Stejnou vlajku později přijala i Evropská unie. Podobné je to i s hymnou. Beethovenova Óda na radost je hymnou obou institucí. Podle slov Dany Bekové mezi nimi nepanuje žádná nevraživost, právě naopak tyto symboly by měly charakterizovat Evropu jako celek. Jednou z hlavní náplně práce Rady Evropy je vzájemně sladit zákonné postupy ve státech. Děje se tak na základě úmluv a dohod. Nejvýznamnější úmluvou je právě Evropská úmluva o lidských právech, která je součástí i naší ústavy. Jsou v ní zaručena základní lidská práva, což je právo na život, svobodu a bezpečnost, dále právo na svobodu myšlení, náboženství, právo na vlastnictví majetku a mnohá další. Původně byla určena k dohledu nad dodržováním lidských práv Evropská komise pro lidská práva a Evropský soud pro lidská práva. Dvoustupňový systém byl později nahrazen novým systémem Evropského soudu pro lidská práva. Tento štrasburský Soud začal pracovat v roce 1998. Informační kancelář Rady Evropy zprostředkovává lidem v České republice informace o Radě Evropy a umožňuje jim přístup k dokumentům, které zároveň překládá do češtiny. „Fungujeme také jako záchytný bod pro stěžovatele ke štrasburskému soudu,“ doplňuje Beková. Občan, který chce podat žalobu k Evropskému soudu pro lidská práva, musí u nás nejprve projít všemi stupni soudního řízení. „Existuje tady i výjimka“, přiznává ředitelka Informační kanceláře, „v případech, kdy se procesy řeší zdlouhavě kvůli pomalému postupu českých soudů, může občan podat žalobu přímo ke štrasburskému soudu.“ Další dokumenty se zabývají ochranou práv národnostních menšin, definují zákonné shromažďování osobních údajů a jejich využívání a také se dotýkají aktuálních témat jako je například klonování. Dalo by se říci, že v dnešním přetechnizo-
vaném světě plném informací, působí tato instituce jako takové svědomí Evropy. Během přednášek seznámila Dana Beková studenty s fungováním a se strukturou Rady Evropy. Zmínila nejdůležitější úmluvy a vysvětlila jejich obsah a smysl. Krátce se také věnovala Evropské unii. Studenti aktivně spolupracovali a nebáli se ani otázek. „Přednáška paní Bekové mi pomohla vyřešit rozdíl mezi Radou Evropy a Evropskou unií. Také jsem si osvěžila důležitá data, jako je založení těchto institucí a vznik některých evropských úmluv,“ hodnotí studentka druhého ročníku Šárka Mařincová. Eva Fruhwirtová, studentka Pedagogické fakulty JU
Týden španělské kultury v Českých Budějovicích Ve dnech 16. - 20. dubna 2007 se v Českých Budějovicích uskutečnil Týden španělské kultury, který každoročně organizuje Španělské velvyslanectví prostřednictvím lektora Katedry románských jazyků Pedagogické fakulty. I letos byly zájemcům nabídnuty různé aktivity zaměřené na přiblížení osobitostí španělské kultury a společnosti. Mezi ostatními vyniklo především divadelní představení „Imaginando a Picasso“, které vytvořili a zahráli členové divadelní skupiny a zároveň studenti Pedagogické fakulty pod vedením lektora katedry. Hra, prezentovaná španělsky v divadle SUD, představila tři příběhy vycházející ze tří obrazů Picassa. Další významnou událostí byl koncert „La Chiri y los Remedios“ mezinárodně známé skupiny flamenga. Před českým publikem vystoupila skupina s ukázkami tohoto typického španělského tance, fascinujícího a magického, poprvé. Součástí programu Týdne španělské kultury byly také přednášky a druhý ročník fotografické soutěže „Miradas en España“. Děkujeme za vstřícné přijetí na akademické půdě Jihočeské univerzity a za podporu Statutárního města Českých Budějovic. Na programu Týdne španělské kultury pro příští rok jsme již začali pracovat.
43/
Lic. Luis Jaraquemada Bueno, oficiální španělský lektor, katedra romanistiky PF JU
SOCIÁLNĚ ETICKÉ VÝZVY V NOVÉ EVROPĚ V polském městě Opole se ve dnech 12. až 14. dubna 2007 konalo mezinárodní sympozium za účasti předních sociálních etiků z jedenácti zemí Evropy, kteří se společně zamýšleli nad sociálními, hospodářskými a ekologickými problémy dneška. Sympozium začalo diagnózou současné situace, ve které se Evropa nachází. Profesoři Fratczak a Menz se zaměřili na představení demografické situace evropské společnosti (stárnutí populace, nízká porodnost, vysoké procento rozvodovosti). Komentovali také problematiku imigrace do Evropy, jež stojí jako velká výzva čekající na řešení. Neměli bychom při hodnocení této situace zapomínat, že problém imigrace do Evropy je poměrně krátce trvající fenomén, který můžeme pozorovat až po druhé světové válce. Do té doby docházelo především k emigraci z Evropy na jiné kontinenty. Profesor Sturn ze Štýrského Hradce (Graz, Rakousko) referoval o tržním hospodářství, které nás obklopuje a nutí k neustálému přizpůsobování se novým dimenzím, staví před nás stále nové výzvy a znejisťuje náš každodenní život. Připomíná, že by nás soutěž, jíž jsme na trhu vystaveni, neměla zcela pohltit. Je etickým úkolem utvářet život smysluplně, využívat v rámci trhu vlastní potenciály, to je to pozitivní, k čemu nás soutěž motivuje, ale uvědomovat si vlastní meze a mantinely. Dobře si rozvrhnout svůj čas na pracovní a volný, soukromý. Připomíná, že i Adam Smith, který viděl v dělbě práce a specializaci cestu k rozvoji a bohatství národů, si uvědomoval negativa přílišné specializace a doporučil k jejich odstranění zvyšování kvalifikace lidí. Tím v jeho době obhajoval povinnou školní docházku, vztáhnuto k dnešku bychom mohli mluvit o nutnosti celoživotního vzdělávání pracujících. K diagnóze stavu patří i upozornění na rizika, jež dnešní civilizaci hrozí: Jsou to nemoci, organizovaný zločin, střet civilizací a terorismus. Otázka, která se nabízí, je: Co by měla dělat církev při pohledu na problémy dnešního světa? Sturn na ni odpovídá v následujících bodech: • Katolickou sociální etiku orientovat na utváření spravedlivých institucí. • Měla by být spíše zprostředkovatelkou než politickou stranou. • Orientovat se spíše na dlouhodobé než krátkodobé cíle.
• Být organismem kolektivního rozumu. • Svoji identitu neorientovat na rozdělování, ale na celek. Budapešťský profesor Tomka se soustředil na význam základních morálních principů v dnešní době. V minulosti existovaly principy, které říkaly co je dobré a špatné. Tyto principy byly ukotveny ve společnosti, která sama jejich nedodržení kontrolovala a sankcionovala. V dnešní pluralistické společnosti již nemáme tyto všeobecně uznávané, kontrolovatelné a společností sankcionovatelné principy. Mluvíme vedle ekonomické a technologické globalizace také o globalizaci etické, kde dochází ke střetávání principů, hodnot a postojů různých národů a kultur. Ani společnost Evropy není jednotná. Naše kultury významně rozlišuje např. to, zda má ten který národ zkušenost s komunismem, nebo ne. Dokonce i národy východní Evropy, které si musely tuto trpkou zkušenost prožít, se sami mezi sebou odlišují. Tomka vidí hlavní a nejdůležitější rozdíl v tom, jak dalece a důkladně byla v daném státě provedena kolektivizace zemědělství, a tím zničeny venkovské struktury. Další rozdíl, na který Tomka upozornil a který odlišuje státy východní Evropy s komunistickou minulostí a státy západní Evropy, je rozdíl v průměrné délce života. Kratší očekávanou délku života mají obyvatelé východní Evropy, Tomka toto připisuje především vystavení těchto obyvatel daleko většímu stresu. Jsou to totiž právě obyvatelé zemí s komunistickou minulostí, kteří jsou vystaveni dvojímu tlaku. Jedním je stres, který přichází z nutnosti přizpůsobení se nové situaci globalizace, tento tlak mají společný všichni, jak západ, tak východ Evropy. K tomu ale přistupuje nutnost přizpůsobení se obyvatel zemí s komunistickou minulostí nové situaci a novému společenskému systému. Tato fáze vychází z nutnosti přerodu původně centrálně řízeného hospodářství v hospodářství tržní. To klade na obyvatele postkomunistických zemí obrovské tlaky. Páteční pracovní část zahájil prof. Renöckl působící na univerzitách v Linci a Českých Budějovicích. Církev se podle jeho názoru v minulosti i současnosti věnovala příliš jednostranně konkrétní pomoci člověku v nouzi. Křesťané by neměli zapomínat, jak důležitou roli hraje utváření struktur, pravidel a institucí v dnešní společnosti. Bez spravedlivě utvořených institucí není možné celou řadu problémů účinně ovlivňovat. Příspěvek prof. Steinbacha se poté zaměřil na problematiku střetu západní společnosti a kultury s kulturou islámu. Steinbach vidí cestu ve větší tolerantnosti k sobě navzájem a ve schopnosti vzájemného dialogu. Musíme si uvědomit, že v Evropě je velká skupina muslimů a ti zde zůstanou. Měli bychom se tedy učit schopnosti vzájemného soužití a pochopení.
44/
Zbytek pátečního dne tvořily diskuze ve fórech, kdy měl každý z více než 150 účastníků možnost věnovat se podrobněji oblasti, která jej osobně zajímá. Jednotlivá fóra se věnovala následujícím tématům: eko-sociální tržní hospodářství, konstruktivní zacházení s multikulturními a konfliktními potenciály: migrace a integrace, nezbytný dialog: křesťanská ekumena a světové náboženství, rodina – zdroj síly a problémových oblastí, vykořenění a destabilizace, životní styly budoucnosti a sociální vzdělávání. Sobotní dopoledne, jež tvořilo poslední část konference, bylo tématicky zaměřeno na dvě stejně důležité oblasti křesťanského sociálně etického působení: spravedlivé utváření společenského řádu (dlouhodobě udržitelné hospodářství) a oblast konkrétní pomoci potřebným. Z prvního okruhu stojí za zmínku příspěvek prof. Priewassera z Lince, který referoval o konkrétních projektech spolupráce jedinců v rámci regionů, měst a vesnic, které vedou k trvale udržitelnému rozvoji. Z druhého okruhu je to příspěvek sestry Kujawské, která se zaměřila na problematiku vynucené prostituce a na možnosti konkrétního boje proti této formě zneužívání. Rozsah tohoto článku nedovoluje hlubší popis konkrétních příspěvků a ani to nebylo jeho cílem. Pro konkrétní informace a hlubší studium odkazuji na sborník z konference, který vyjde do konce roku 2007 v německém jazyce a zájemce v něm najde všechny příspěvky, které na konferenci zazněly. Mgr. Martin Bílek, MBA, doktorand, Teologická fakulta JU
k ojedinělému nakumulování a k unikátní syntéze různých filosofických scholastických tradic nejen středověkého, ale i antického a patristického myšlení), ale na druhé straně anticipují a ovlivňují přední myslitele raně novověké filosofie (Descartes, Leibniz, Spinoza, Malebranche, Wolff až po Kanta). Mimořádných výsledků dosahuje hispánská filosofie tohoto období ve filosofických projektech salamanského tomisty Františka de Vitorii (1480-1546), známého především v oblasti politické a právní filosofie (svou teorii jus gentium formuloval v kontextu diskuse o právech původních obyvatel právě objeveného Nového světa). Vedle členů dominikánského řádu ve španělské Salamance jsou to však především jezuité jako „portugalský Aristoteles“ Petr Fonseca (15281599), hlavní autor celé řady filosofických učebnic známých jako Cursus Conimbricensis a autor proslulé učebnice logiky Institutionum dialecticarum (1564), a především, „Doctor Eximius et Pius“, Francisco Suárez, autor prvního komplexního systematického zpracování metafyziky Disputationes Metaphysicae (1597), zpracovaného zcela nezávisle na aristotelské předloze. Vedle této převládající filosofie hispánské však druhá scholastika dosáhla velikého rozšíření i v jiných zemích Evropy než jen v Portugalsku a Španělsku. Za mnohé stačí jmenovat, pro někoho možná překvapivé, rozšíření druhé scholastiky v luteránských (Filip Melanchton /14971560/) a kalvinistických severských zemích, a její nikoli nevýznamné katolické verze scotistické (Jan Pontius /1603-1672/ a Bartoloměj Mastrius (1602-1673) a tomistické (Jan od sv. Tomáše /1589-1644/).
DRUHÁ SCHOLASTIKA A JEJÍ BADATELSKÝ VÝZNAM Období tzv. druhé scholastiky (raně novověké univerzitní filosofie) bývá nejčastěji spojováno se zlatým věkem hispánské filosofie a hispánské kultury vůbec (jde konkrétně o období vlády Habsburků, jmenovitě Karla I. a Filipa II., 1516-1598). I když se toto období u nás těšilo a těší značnému badatelskému zájmu v oblasti obecných dějin, dějin umění (výtvarné umění, literatura), dějin církve (založení jezuitského řádu v roce 1540) a mystiky (karmelitánská spiritualita), není stále ještě dostatečně zpracována tématika filosofická. Právě filosofie iberoamerické tradice v letech 1500-1650 dosahuje zcela mimořádných výsledků, které jsou na jedné straně formovány tradičně, tzn. protireformačním úsilím (tím zde dochází
Bádání v oblasti interkonfesně rozšířené filosofie druhé scholastiky v 16. a 17. století, a to nejen evropské či světové, ale také té, která byla pěstována v českých zemích, vytváří jednu z důležitých částí profesního zaměření katedry filosofie a religionistiky Teologické fakulty Jihočeské univerzity.
45/
Mgr. Daniel Heider, katedra filosofie a religionistiky TF JU
INTERAKTIVNÍ METODY VE VÝUCE OBORU OBCHODNÍ PODNIKÁNÍ Strategickým záměrem katedry obchodu a cestovního ruchu Ekonomické fakulty JU je posílit interaktivní metody ve výuce oboru obchodní podnikání, resp. ve všech jeho specializacích (retail management, cestovní ruch a družstevnictví). V následujícím textu budou prezentovány tři konkrétní realizované aktivity v roce 2007, které vycházejí z deklarovaného strategického záměru. Osvědčenou formou posilující interaktivitu je forma seminářů s hostujícími profesory, předními evropskými odborníky. V letním semestru se dále podařilo vypsat kurz franchisového podnikání zakončeného osvědčením Ministerstva průmyslu a obchodu o absolvování kurzu. Poslední akcí, která patří do souboru prvků posilujících praktické dovednosti studentů, bylo uspořádání studentské mezinárodní vědecké konference v rámci předmětu Ekonomika cestovního ruchu.
Seminář hostujícího profesora Katedra obchodu a cestovního ruchu uspořádala v letním semestru akademického roku 2006/2007 pro studenty dva prestižní výběrové kurzy. Jedním z nich byl International Retail Management, který vedl hostující profesor prof. Dr. Bernd Hallier, ředitel EHI Retail Institutu Kolín nad Rýnem. Výuka semináře byla vedena v anglickém jazyce, probíhala blokovou formou výuky (24 hodin přímé výuky). Seminář byl vypsaný jako kurz volně volitelný pro obor obchodní podnikání. V roce 2006 se semináře účastnilo 15 studentů, v roce 2007 to bylo již 18 studentů 3. ročníku Obchodního podnikání a 5 studentek magisterského studijního programu. V průběhu semináře byli studenti rozděleni do 4 skupin, ve kterých zpracovávali průběžně zadávané otázky k stěžejnímu tématu semináře - Globalizing Retail. Závěrem semináře bylo uspořádáno kolokvium, kde byly prezentovány závěrečné práce. Výuka byla vedena v anglickém jazyce včetně zpracovaných závěrečných prací. Přestože byl seminář velmi náročný, byl studenty kladně hodnocen. Styl výuky profesora Halliera podporoval rozšiřování jejich komunikačních, prezentačních dovedností v anglickém jazyce a studenti si mohli osvojit i základní principy práce v týmech. Výsledky hodnocení kurzu studenty jednoznačně konstatují vhodnost a potřebu pokračovat v těchto seminářích, s doporučením rozšířit celkový počet hodin přímé výuky. S hostujícím profesorem prof. Dr. Berndem Hallierem bylo po skončení kurzu provedeno
interview (viz anglická verze níže uvedená), ve kterém vyjádřil uspokojení nad tím, že u studentů, kteří se zúčastnili kurzu v minulém roce v Táboře, zaznamenal znatelný pokrok v jejich odborném růstu. Úroveň jazykové vybavenosti frekventantů hodnotil kladně a vyjádřil přesvědčení, že studenti nižších ročníků byli inspirováni k dalšímu rozvoji. Pro další rozvoj studentů doporučil jejich větší aktivitu v rámci celosvětových výměnných pobytů, které jsou dnes běžné nejen v USA, Velké Británii, ale i v Číně, Rusku nebo Dubaji. *Interview with the visiting professor Dr. Bernd Hallier (Managing Director of the EHI Retail Institute/Cologne/Germany) It is your second time to teach in Tabor/Budweis. Are you employing the same teaching method as in 2006? While in Tabor there had been 19 BA students now in Budweis we had 12 students of the 3rd year and 8 students of the 4th year of study in the field of trade business. It was also aimed as an experiment: instead of „teaching / listening“ the teaching block of 24 hours we changed into „workshop / coaching“. The topic was „Globalizing Retail“; the students had to organize themselves in 4 sub-groups to solve permanent new tasks and to present them in English language. Could you generally evaluate and compare participating students in the course in 2006 and now in 2007? The four group-leaders had been already in 2006 in the Tabor-course. Already alone in their English practice there could be seen a large improvement - and also in their seriousness to play an active role in the success of the seminar. During the week some of the younger students developed themselves to become potential group-leaders for a seminar in 2008. How do you judge the language and professional skills of the students? There was a variety among the students due to the difference of age but also due to travel/workexperiences abroad. But this mixture was also an inspiration for the younger students to untertake initiatives for improvement! Students have to learn that an „passive attitude“ is not enough for a potential leader of the future. Which skills do you think students have to acquire for a good assertion in the present globalized trade? Most important are language skills: here communication beats grammar! Another point are tra-
46/
ineeships as well for language as also for applied science. What could your recommend to improve the quality of teaching in the field of study „trade business“? Comparing the students of Č. Budějovice with students of Brühl/Germany the German students are more linked to exercises in the retail-companies. In Brühl this is obligatory. In analogy this is also true for traineeships: while Budweis students go as an au-pair their German counterparts work abroad in advertising companies/consumer industry. It would be good if students in Budweis would create a local AIESEC-office to exchange students. Additionally the network of the universities of the European Retail Academy should be used to study one semester abroad. Also this is in Brühl obligatory. Where all over the world do you see the best opportunities for student‘s assertion? The traditional benchmarks are the UK or the US; but nowadays it is also fascinating how markets in Russia, China, India or Dubai develop. Students have to watch this paradigm of change! *Kurz franchisového podnikání Závěrem letního semestru byl uspořádán kurz franchisového podnikání. Kurz absolvovalo 30 studentů obchodního podnikání – specializace cestovní ruch v Táboře. Garanci kurzu zajistila doc. Ing. Lenka Turnerová, CSc., uznávaná odbornice na problematiku franchisového podnikání. Na výuce se podílela řada odborníků z praxe a státních institucí. Jednalo se o témata marketing jako nástroj franchisového podnikání, význam franšízového podnikání pro malé a střední firmy, hospodářská soutěž a franchising, obchodní vyjednávání a příklady konkrétních franchisingových podniků (např. Dobrá čajovna, Zimbo Czechia). Pro získání osvědčení bylo nutné zpracovat, prezentovat a obhájit seminární práce na závěrečném kolokviu. Hodnocení kurzu bylo pozitivní a za hlavní přínos byla označena jeho praktická orientace.
Mezinárodní vědecká konference Pro interaktivní formu výuky posloužil dvanáctý ročník konference „Cestovní ruch, regionální rozvoj a školství“, který se konal ve dnech 19. - 20. 4. 2007 v kongresovém sále Jihočeské univerzity v Táboře, s podtitulem „Vliv cestovního ruchu na místní rozvoj“. Konference navázala na tradice setkání odborníků v cestovním ruchu na půdě Zemědělské fakulty, katedry cestovního ruchu v Táboře. Letošní ročník mezinárodní vědecké konference přinesl dva zásadní inovativní prvky:
• Konference byla koncipována jako studentská. Cílem této části bylo porovnat práce studentů z různých vzdělávacích institucí z ČR a Slovenska s problematikou vlivu cestovního ruchu na místní rozvoj formou soutěže o nejlepší práce. • Konference posloužila jako téma praktického tréninku. Posluchači třetího ročníku v rámci semináře předmětu Ekonomika cestovního ruchu konferenci připravili a zajistili společně s vedením katedry.
Mezinárodní vědecká konference „Cestovní ruch, regionální rozvoj a školství“ foto archiv EF JU
Soutěže se celkem zúčastnilo 12 kolektivů a jednotlivců, což představovalo účast 20 studentů ze čtyř českých škol a tří fakult slovenských univerzit. Odborná komise doporučila pořádající katedře soutěž uspořádat i v dalších letech a ocenila práci studentů a pedagogů, kteří se aktivně podíleli na jejím organizačním zajišťování. Mimořádnou cenu porota udělila internímu doktorandovi Fakulty managementu Ekonomické fakulty v Bratislavě panu Ing. Andreji Kovalovovi z Kirgizské republiky. Slavnostní předání diplomů a věcných cen proběhlo v reprezentativních prostorách gotického sálu historické radnice v Táboře. Soutěžní kolektivy vedle diplomů obdržely věcné ceny. Podrobné informace o soutěži lze nalézt na webových stránkách katedry www.kod.ef.jcu.cz. V rámci konference byl proveden slavnostní „křest“ publikace s názvem Hesková Marie a kolektiv: Unikátní technické atraktivity jižních Čech, Praha, Profess Consulting, s.r.o. 2006, která vznikla jako výsledek řešení projektu MMR ČR (WB-26-05 Unikátní místní technické atraktivity) kolektivu pracovníků katedry obchodu a cestovního ruchu v letech 2004 – 2006. Kmotrem knihy se stali Ing. Kamila Hrabáková, Ing. Petr Kratochvíl a prof. Dr. Desimir Boškovič, Ph.D., kteří ocenili práci autorského kolektivu ve smyslu podpory rozvoje cestovního ruchu a popřáli knize hodně úspěchů, nadšených čtenářů a zájemců o technickou minulost jižních Čech. doc. Ing. Marie Hesková, CSc., vedoucí katedry obchodu a cestovního ruchu EF JU, Ing. Eva Fellegiová, interní doktorandka katedry
47/
Sázení památečných lip na památku profesorů Zdeňka Veselovského a Milana Straškraby Ve čtvrtek 29. března 2007 se sešlo na padesát příznivců a přátel pánů profesorů Zdeňka Veselovského a Milana Straškraby z řad učitelů, vědeckých pracovníků a studentů, aby uctili památku nezapomenutelných kolegů. Učinili jsme tak vysazením lip Veselovského a Straškraby, abychom symbolicky vyjádřili skutečnost, že jejich dílo, všechno to obrovské, co vykonali, jakož i oni samotní, s námi žije dále v našich vzpomínkách, dokumentech, knihách a publikacích, ale zejména v usilování a práci pokračovatelů, studentů a mladých kolegů a kolegyň z naší univerzity. Zavzpomínat na báječné kolegy s obrovským smyslem pro humor a všechno lidské přišli vedle emeritních děkanů Biologické fakulty pánů profesorů Pavla Blažky a Zdeňka Brandla také první rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích pan docent Jiří Divíšek a jeho pokračovatel pan profesor František Střeleček. Připomněli jsme si, co oba naši nezapomenutelní kolegové a učitelé pro nás znamenali, co znamenali pro naši univerzitu i akademické ústavy a rozvoj biologických věd zde na jihu Čech. Přesně podle jejich gusta jsme zavzpomínali na některé humorné zážitky s nimi či z jejich vyprávění.
foto A. Pospěch
Pan profesor Zdeněk Veselovský nás opustil nedávno na sklonku roku 2006, a tak se tomu ještě stále nechce ani věřit. Jeho osobnost a obrovský příspěvek biologické vědě jsme si připomněli již na vzpomínkovém semináři 15. února 2007, spojeném s pojmenováním jeho oblíbené posluchárny B-3 ´Veselovského posluchárna´. O celoživotním díle pana profesora Veselovského, jeho báječných
knihách (na čtyři desítky) a vyprávěních jsme toho v poslední době slyšeli a četli jistě dost. A proto bych se chtěl tentokrát poněkud více věnovat druhému z rytířů naší vědy, docentu Milanu Straškrabovi. Milan nás opustil nečekaně v létě 2000. Stalo se tak během jeho cesty do USA při návštěvě u svého bratra žijícího v Coloradu. Milan byl tělem i duší vytrvalec, běžec na dlouhé tratě, který si na svá bedra nakládal úctyhodné úkoly, ať se jednalo o vědu, organizační aktivity v Akademii věd i na Jihočeské univerzitě či o běžecké tratě (ostatně patříval k pravidelným účastníkům tradičního a velmi náročného běhu na Kluka). Milan, jakkoliv začínal coby zoolog/entomolog přes vodní hmyz, během svého vědeckého růstu se zcela nadchnul pro matematiku aplikovanou do biologie a ekologie, zejména matematické modelování limnologických procesů ve vodních nádržích. Tak jsem ho také poznal, jako šéfa Laboratoře biomatematiky, kterou tady v Českých Budějovicích zakládal jako společné pracoviště při tehdejším Jihočeském biologickém centru ČSAV. Rád bych však při této příležitosti připomněl pomalu zapomínaný fakt, že totiž Milan Straškraba se stal spolu se svým žákem, později děkanem BF a dnešním prorektorem JU panem profesorem Zdeňkem Brandlem, ústřední postavou sametové revoluce v tehdejší ČSAV, jakož i jedním z hlavních představitelů demokratizačních změn v naší Akademii věd po listopadu 1989. Sloužil potom až do konce roku 1992 a rozpadu Československa coby místopředseda ČSAV po boku profesora Wichterleho. Zmíněný rozpad naší federace, jakož i jeho dopad na změny v Akademii věd, přivedl Milana opět naplno k návratu do Českých Budějovic, kde pokračoval ve svých aktivitách univerzitních. Však stál u samého zrodu Jihočeské univerzity a jako její dlouholetý prorektor se zcela zásadním způsobem podílel na formování její podoby. Milan se pro nás mladší kolegy a žáky stal vzorem v řadě ohledů: pracovního nasazení, profesionálního zaujetí, ale také právě potřeby stavět mosty mezi Akademií věd a Jihočeskou univerzitou. Milanův odchod byl tak nečekaný a předčasný, že si bohužel už nestihl přijít pro čerstvý profesorský dekret, který pro něho byl už připraven u prezidenta republiky. A tenkrát nám přišlo zvláště kruté, že český právní řád pro takové případy nepamatuje s formou profesury udělené in memoriam. Jak zvláštní a nepochopitelné. A tak bych chtěl využít této příležitosti a Milanovi vzkázat, že pro nás vždycky byl a zůstane naším panem profesorem, výborným kamarádem a vzácným přítelem.
48/
prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc., děkan Biologické fakulty JU
Lze zpomalit stárnutí? Téměř na měsíc přesně před 40 lety jsem byl v libereckém divadle na hře Věc Makropulos. V onom věku mě hra příliš neoslovila - na rozdíl od nedaleké vinárny. Ale jak léta přibývají, tak začínám na problém nastíněný Karlem Čapkem slyšet více. Když mně přišla pozvánka ze Španělska na členství v komisi pro doktorandské obhajoby a mezi tématy bylo experimentálně prokázané zpomalení stárnutí, a to podáváním hormonu melatoninu, na výše zmíněnou hru jsem si zase vzpomněl, neodolal a jmenování přijal. Město, ve kterém jsem přistál, se jmenuje Badajoz. Je velké přibližně jako České Budějovice. Bylo založeno Araby v místě, kde vystavěli most přes řeku již Římané. Vzhledem k celoročně teplému klimatu a řadě hezkých památek je za motor místní ekonomiky považována turistika. Podobný význam má i nedaleký portugalský hrad, který byl ve středověku postaven na obranu proti Španělům. Klasickým cílem českých turistů však tento kraj není, protože tu moře neuvidíte. Místní obyvatelé o delších svátcích jezdí převážně na portugalské pláže k Atlantiku, který je vzdálený asi dvě hodiny cesty autem. Universidad de Extremadura, kam jsem na pozvání přiletěl, sídlí ve čtyřech městech, rektorát má právě v Badajoz. Univerzita byla založena v roce 1973, kdy byla sloučena všechna vysokoškolská pracoviště v provincii Extremadura pod jednu střechu. Nově stavěný kampus má budovy projektované architektonicky v místním stylu. Budovy přírodovědecké a lékařské fakulty a rektorátu, kde jsem pracovně pobýval, jsou staré maximálně 15 let, poslední budova, postavená z dotací EU, byla otevřena loni v září. Vnitřní zařízení funguje bez těch technických problémů, které provázely objekt Vltava otevřený na naší univerzitě ve stejné době. Průběh doktorandské obhajoby je poněkud jiný, jestliže srovnáváme se zvyklostmi na českých univerzitách. Nejenom na této univerzitě, ale i na jiných španělských univerzitách, které jsem v minulosti navštívil. Především tamní doktorandskou práci neposuzují zvláštní oponenti, a ani školitelé nepředkládají při obhajobě své hodnocení. Doktorand tak nemá žádné posudky, na které by měl připravené odpovědi. Základem obhajoby je podobně jako u nás úvodní veřejná přednáška doktoranda. Ta trvá asi tři čtvrtě hodiny, ne více než hodinu. Poté s doktorandem veřejně diskutují jeden po druhém členové komise. Ti si proto musejí před obhajobou doktorské teze pečlivě prostudovat. Každý člen komise diskutuje s doktorandem asi čtvrt hodiny.
Celkem po asi dvou a půl hodinách veřejné rozpravy zasedne komise k neveřejnému projednání. Při něm jednotliví členové komise sepíší nezávislé podrobné zápisy, které jsou pak přiloženy ještě ke společnému zápisu, jenž sestavuje tajemník komise, a ta je schvaluje společně. Úspěšná obhajoba je proti českým zvyklostem navíc též bodována. Každý z pěti členů komise tajně boduje od 0 do 10 bodů; zalepených pět obálek s body je zapečetěno a odesláno na rektorát. Na závěr je veřejně vyhlášen výsledek obhajoby podobně jako u nás: uspěl/ neuspěl, ale nikdo ještě neví počet udělených bodů (jejich součet neznají ani členové komise), ty se dozví doktorand až později na rektorátu. Doktorská práce, která obsahovala mj. výše zmíněný laboratorní průkaz zpomalení stárnutí, byla založena na publikacích zveřejněných v posledních pěti letech. Publikací bylo šest v impaktovaných časopisech, dvacet jedna v jiných mezinárodních a národních časopisech a dvacet osm prezentací na konferencích; doktorand byl spoluautorem též sedmi sdělení v monografiích. Pochopitelně se jedna z mých otázek v diskusi týkala možnosti převedení experimentálních výsledků, které se týkaly zpomalení stárnutí, i na člověka. V souznění s autorem tohoto článku doktorand vysvětlil, že popsané zpomalení laboratorních známek stárnutí se po podávání melatoninu projevuje jenom tehdy, jestliže v důsledku některých (nikoliv všech) poruch či chorob byly před tím přítomny laboratorní příznaky zrychleného stárnutí. Čili výsledkem není celkové zpomalení stárnutí, ale terapeutická obnova „normálního“ tempa stárnutí.
Historická část univerzity, vlevo knihovna se starými tisky. Mraky na obloze zde bývají zřídka, deštivé třítýdenní počasí je typické jen pro krátké období uprostřed jara. foto autor článku
Kdo je pod vlivem častých stresů, může zkusit navštívit zmíněný kraj Extremadura. Lidé jsou zde temperamentní, ale otevření a srdeční. Jejich životní styl může stresem postiženým osobám stárnutí zpomalit do normálních kolejí.
49/
prof. RNDr. Josef Berger, CSc., Zdravotně sociální fakulta JU
EXKURZE DO KRAKOVA O exkurzi pořádané v rámci semináře polštiny ve dnech 13. – 16. dubna 2007 Když se nyní pokouším stručně zrekapitulovat naši exkurzi do Krakova, přemýšlím, na co bych se měla v této práci zaměřit. Psát o nějakých zajímavostech a historických faktech se mi zdá poněkud zbytečné – k tomu jsou jiní (řekla bych, že téměř všichni) povolanější než já. Navíc přepisování historie jednotlivých památek asi není smyslem této práce (jestli ano, mám velký problém, protože o historii vím jen dvě věci – že už byla a že je učitelkou života, a to zřejmě nijak dobrou, když se tak na sebe podívám). A psát o dojmech? V první řadě musím uvést, že mě Krakov velmi zaujal. Je to nádherné město se spoustou zajímavých (a k mému údivu a trochu i pocitu studu pečlivě udržovaných) památek, na které by ale člověk potřeboval mnohem více času, než kolik bylo dopřáno nám. I tak jsme se ale s kolegyní během svého volného času snažily stihnout vidět co nejvíce a myslím, že se nám to v mezích možností i podařilo. Trávily jsme na nohou celé dny od časného rána po pozdní večer a bez předem pevně stanoveného programu procházely město. Strach, že už nikdy netrefíme zpátky tam, odkud jsme po ránu vycházely, nás opustil ve chvíli, kdy jsme zjistily, že ať vyrazíme kamkoli a kterýmkoli směrem, podivným řízením osudu stejně dříve nebo později skončíme na Hlavním náměstí (pol. Rynek Główny). Možná že je Krakov neprávem opomíjeným důkazem kulatosti Země – i bez zbytečně namáhavého a finančně nákladného obeplouvání.
náporu turistů, přesto nám to nijak zvlášť nepomohlo. Jsem ráda, že jsme se tam dostaly, protože si myslím, že je to jedno z oněch míst, která by měl člověk ve svém životě určitě navštívit. Na druhou stranu mě mrzí, že se nám nepodařilo dostat se na židovský hřbitov, protože se tam právě pod bedlivým dohledem policie konala jakási akce. Byla jsem zvědavá i na kostel Arka Pana a Sanktuarium Bożego Miłosierdzia v Łagiewnikách, které jsme už ale nezvládly z časových důvodů. Mám-li věnovat pár řádek i lidem, musím začít u našich „domácích“. Nenašla jsem nic, na co bych si mohla stěžovat. Všichni byli velmi milí, přátelští a ochotní, dokonce nám půjčili i klíče od bytu, takže jsme při našich pochůzkách nebyly ničím svazovány. Ta důvěra – a vstřícnost lidí vůbec - nás velmi překvapila. Ani jednou se nám nestalo, že by se k nám někdo choval neochotně. A to i přes naše omezené schopnosti komunikovat. S porozuměním jsme měli problémy jen minimální. To nás potěšilo. Velmi. Po slovníku jsme nemusely sahat téměř vůbec – jen když jsme se snažily zjistit, co znamená „puch“, protože tento nápis na domě, kolem kterého jsme každý den chodily, nám nedal spát. Co říct závěrem? Celou dobu se snažím vyhýbat větě „Moc se mi to líbilo“, kterou se ze mě tato škola úporně snaží dostat už čtvrtým rokem jako něco, co žádný vysokoškolák (nebo vysokoškolačka, abych byla genderově korektní) nikdy nesmí vypustit z úst. Takže teď možná přišel její čas – Moc se mi tam líbilo. Opravdu by to ale chtělo více času, jenže s docházkou do školy se to jen špatně kombinuje.
Naše „slečna domácí“ nám říkala, že je Krakov označován za město sta kostelů. Připadá mi to hrubě podhodnocené. Obcházely jsme totiž především je – i když dovnitř jsme většinou nechodily. I zvenčí jsou nádherné a zajímavé. Přinejmenším pro mě, která mám pro sakrální architekturu zvláštní slabost. Kdybych měla vybrat ten nejkrásnější, bez dlouhého váhání bych zvolila pseudogotický kostel św. Józefa v Podgórzu. Jako by si Krakov schválně ponechal to nejlepší na konec. Wawel jsme navštívily dokonce dvakrát. Jednou jsme ho obcházely samy pouze zvenčí, podruhé jsme se byly i s ostatními podívat i zevnitř. Je to krásná stavba, ale zarazilo mě, že uvnitř je toho k vidění poměrně málo. Asi jsem nějaká zhýčkaná, nevím. Do svého programu jsme zařadily i Osvětim a naštěstí se nám ji podařilo i stihnout. Vyrazily jsme časně, abychom se vyhnuly nejsilnějšímu
50/
Marie Nováková, studentka 4. ročníku oboru ČJ – NJ/SŠ, pedagogická fakulta JU
Jsem ráda, že jsem mohla pro Jihočeskou univerzitu opět vystoupit Rozhovor s Gabrielou Demeterovou
Houslistka, violistka, sólistka světových orchestrů paní Gabriela Demeterová podvakrát přijala pozvání zahrát pro publikum a hosty Jihočeské univerzity. Po loňském velmi úspěšném koncertu k 15. výročí založení Jihočeské univerzity hrála i letos na tradičním Velikonočním večeru. Gabriela Demeterová hraje na housle od tří let, na přelomu tisíciletí začala hrát i na violu. Vystudovala konzervatoř a Akademii múzických umění, v roce 2001 dokončila postgraduální studium na Královské hudební akademii v Dánsku. Dlouhodobě se věnuje studiu a interpretaci barokní hudby. Je držitelkou řady cen a titulů, jako první Češka získala titul finalistky a později i titul absolutního vítěze v mezinárodní soutěži Yehudi Menuhina. Často koncertuje v zahraničí, v Japonsku pořádá pravidelné vánoční turné.
člověk najít cestu, a proto není dobré uvažovat například o zrušení hudební výchovy na školách... Na druhou stranu by bylo naivní se domnívat, že budou sály plné mladých lidí – pro klasiku musí člověk vyzrát, musí mít určitou hloubku osobnosti. Na přelomu tisíciletí jste začala hrát na violu, co Vás k tomu motivovalo? Chtěla jsem posluchačům nabídnout zase jiný, zajímavý pohled na klasiku. Viola je hodně podobná houslím, a proto jsem se rozhodla ji vyzkoušet. Líbí se mi také sólový repertoár pro violu. Tím, že si můžu dovolit oba nástroje během večera střídat, nabízím lidem možnost porovnání nástrojů, větší variabilitu repertoáru, proto jsem do toho šla. V podstatě jsem chtěla vyzkoušet, kam až mě můj talent pustí.
foto V. Pancer
Jaké je to učit se hrát od základů na nástroj, když už jeden mistrovsky ovládáte?
Gabriela Demeterová vystoupila pro Jihočeskou univerzitu u příležitosti oslav 15. výročí vzniku JU v roce 2006 a na tradičním velikonočním večeru v dubnu 2007 foto V. Pancer
Na housle hrajete od tří let, byla jste typ „vzorného“ dítěte nebo rebelant? Byla jsem poslušná holčička, ale vnitřně jsem se proti tomu vzpouzela. Měla jsem silné vzory v rodině - babička a sestra byly houslistky, takže jsem měla precizní vedení od dětství a bylo jasné, že se budu houslím věnovat. V rozhovorech často zmiňujete, že na koncerty vážné hudby chodí málo mladých lidí. Myslíte, že se tato situace zlepšuje?
Samozřejmě vycházím z techniky houslové, přenáším analogicky tuto techniku na violu. Rozdíly tu jsou, hra na violu je více o vzdálenostech, právě ta technika, kterou hraji na housle, mi umožňuje zvládat violu i s malou ženskou rukou. Mám ráda výzvy, ráda je zdolávám. Pochopení techniky hry na housle mi umožnilo, že jsem mohla vzít do ruky violu a poměrně v krátkém čase začít hrát. A otázka na závěr – nehrajete tu poprvé, jak se Vám líbí v Českých Budějovicích? Do Budějovic se vždy velmi těším. Dnes mi udělal radost zaplněný sál a výborná atmosféra. Jsem ráda, že jsem mohla pro Jihočeskou univerzitu opět vystoupit. Rozhovor se uskutečnil 12. dubna 2007.
Existuje mladé publikum, které bude ke klasické hudbě vyrůstat. Klasiku budou mít lidi vždy rádi, nemusíme se bát toho, že bychom hráli pro prázdný sál. Myslím si ale, že je to otázka vedení v rodinách a ve škole. K vážné hudbě si musí
51/
Mgr. Jiří Váňa
KRÁTCE
probíhat výměnné pobyty; konkrétní podmínky budou domluveny na dalším setkání.
• Ve dnech 21. a 22. května 2007 se na Jihočeské
fakulty JU se zúčastnili celostátní interpretační soutěže studentů pedagogických fakult ve hře na vybrané hudební nástroje a zpěvu. Soutěž hostila ve dnech 24. a 25. dubna katedra hudební výchovy Univerzity Palackého v Olomouci. Ve velmi kvalitně obsazené soutěži získali Lucie Drábková 1. cenu v I. kategorii (s předchozí uměleckou přípravou) ve hře na klavír a Vít Žižka čestné uznání. V sólovém zpěvu v téže kategorii pak Alena Nevimová 3. cenu a Tereza Benedová ve II. kategorii rovněž 3. cenu.
univerzitě konaly volby do Akademického senátu JU pro období 2007 - 2009. Voleb se zúčastnilo 1 274 voličů. Z celkového počtu 10 232 členů akademické obce Jihočeské univerzity to je 12,5 %. Největší volební účast byla v mimofakultní akademické obci a na filozofické fakultě. Proti přípravě, průběhu a výsledkům voleb nepodal žádný z voličů stížnost. První zasedání nově zvoleného senátu se konalo 20. června 2007.
• Až do 1. 10. 2007 bude probíhat studentské hodnocení kvality výuky za letní semestr 2006/2007. Hodnocení probíhá na http://shv.jcu.cz. Na základě předchozích hodnocení byla již provedena některá konkrétní opatření vedoucí k vyšší kvalitě studia a zvýšení kvality života studentů na JU. Více informací o hodnocení a předchozích výsledcích SHV na http://shv.jcu.cz. • Jihočeský kraj spolu s Jihočeskou univerzitou a Biologickým centrem AV ČR pořádali v dubnu t. r. seminář, na němž odborníci představili připravovaný projekt detailního mapování výskytu klíšťat a ohnisek klíšťové encefalitidy v jižních Čechách. „Zatímco v Rakousku využívá očkování téměř 90 procent lidí, v Jihočeském kraji je to 20 %, v ČR pak pouze 11 %. Vedení kraje má samozřejmě zájem na tom, aby se snížilo na nejmenší možnou míru riziko onemocnění klíšťovou encefalitidou obyvatel kraje i jeho návštěvníků,“ zdůraznil v této souvislosti hejtman Jan Zahradník. • Dne 25. a 26. dubna se uskutečnil netradiční interaktivní seminář Presentation Skills Workshop, který uspořádalo Jazykové centrum JU. Cílem bylo vylepšit doprovodné jevy jazykové komunikace, s nimiž mají studenti problémy. Jde hlavně o nervozitu, nedostatečné sebevědomí a schopnost pohotově reagovat na otázky. Tato akce byla prvním pokusem na JU, jak studentům pomoci při překonávání komunikačních bariér v cizojazyčném projevu. Pokračování úspěšného semináře se uskuteční na podzim tohoto roku ve dnech 16. - 18. října. • Jihočeskou univerzitu navštívila dne 12. dub-
na 2007 skupina akademických pracovníků z thajské univerzity Valaya-alongkorn Rajabhat. Návštěva se uskutečnila v rámci cesty po střední Evropě, jejímž cílem bylo prozkoumat možnosti spolupráce s vybranými univerzitami. Thajští profesoři se zajímali o strukturu univerzity a nabízené studijní programy, prohlédli si také univerzitní areál a jazykovou laboratoř. Obě strany nalezly společné studijní obory, v jejichž rámci by mohly
• Studenti katedry hudební výchovy Pedagogické
• VI. České akademické hry, které v letošním
roce hostil od 29. 4. do 5. 5. Liberec, přinesly studentům Pedagogické fakulty JU řadu úspěchů. Dominika Faktorová nenašla přemožitelku v kumite žen, turnaj v házené opanovalo mužské družstvo házenkářů z JU. V celkovém pořadí se Jihočeská univerzita umístila na 14. místě z 39 zúčastněných škol. Ve stejné době se konalo mistrovství světa v bojových sportech ve slovinském Bledu. Kapitán českého reprezentačního týmu Jan Mraček, student katedry tělesné výchovy a sportu PF JU, získal 1. místo ve sportovním boji. Celkově český tým skončil na 3. místě z 68 zúčastněných mezinárodních reprezentačních týmů.
•V
rámci oslav 20. výročí vzniku programu Erasmus se na Jihočeské univerzitě dne 19. dubna 2007 uskutečnil Erasmus Day. Podobné dny proběhly i na dalších českých vyšších a vysokých školách, které jsou do projektu zapojené. Nejdiskutovanějším tématem v rámci Erasmus Day na JU byla podoba programu Erasmus v novém evropském programu celoživotního vzdělávání (Lifelong Learning Programme).
• Zástupci
Rotary klubu České Budějovice, společně s bývalým prezidentem českobudějovického klubu Janem Kubešem, a členové GSE (Group Study Exchange), navštívili 24. 5. 2007 Jihočeskou univerzitu (Group Study Exchange je rotariánský vzdělávací program založený na skupinové studijní výměně, která trvá 4-6 týdnů. Výměnu 4 členných skupin osob zajišťují rotariánské distrikty z různých částí světa). Univerzitu hostům představil prorektor pro zahraniční vztahy prof. PaedDr. Vladimír Papoušek, CSc., informace o studijních programech doplnil prorektor pro studium prof. RNDr. Zdeněk Brandl, CSc. Jednu z nových fakult – filozofickou, představil její děkan PhDr. Pavel Král, Ph.D. Hosté si prohlédli také univerzitní kampus a laboratoře biologické fakulty.
• Letos poprvé vyhlásil Jihočeský kraj soutěž o nejlepší studentskou odbornou práci v oblasti
52/
cestovního ruchu. Studenti Ekonomické a Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity obsadili ve své kategorii první, dvě druhá i třetí místo. Autoři vítězných prací se budou moci prezentovat na společném zasedání Jihočeské centrály cestovního ruchu a jihočeských touroperátorů.
Jsou objekty JU přizpůsobeny také potřebám zdravotně hendikepovaných?
• Ve dnech 2. 5. – 5. 5. 2007 se uskutečnily XVII.
Zdravotně hendikepovaní spoluobčané se v běžném životě setkávají s mnoha překážkami. Existuje celá řada projektů, které se snaží upravit budovy i jejich okolí tak, aby vozíčkářům umožnily bezproblémový pohyb. Jaké podmínky nabízí tělesně hendikepovaným Jihočeská univerzita, resp. její jednotlivé součásti?
Vodňanské rybářské dny. Tradiční akci pořádá Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický Jihočeské univerzity ve spolupráci s městem Vodňany a Střední rybářskou školou a Vyšší odbornou školou vodního hospodářství a ekologie Vodňany. V rámci odborného programu proběhl seminář a národní konference. Pro širší veřejnost byla určena třídenní výstava FISCHTECH a Den otevřených dveří.
• Katedra
molekulární biologie a biochemie biologické fakulty pořádala 20. června 2007 přednášku Prof. Erika De Clercqa z Katholieke Universiteit Leuven (Belgium), který bude v příštím akademickém roce vyučovat na Přírodovědecké fakultě JU semestrální předmět ´Viruses and molecular mechanisms of antiviral therapy´. Na návštěvu biologické fakulty zavítal s prof. Antonínem Holým. Oba význační vědci - laureáti Descartovy ceny - jsou autory řady účinných virostatik na bázi nukleotidových antimetabolitů, z nichž snad nejznámější je Viread, používaný v léčbě AIDS. Mezi další patří např. cidofovir (Vistide), lék poslední naděje u nebezpečných infekcí DNA viry a dosud nejúčinnější lék proti poxvirům, zejména proti pravým/ lidským či opičím neštovicím, dále adefovir (Hepsera) proti hepatitidě B, významný zejména u pacientů s mutanty viru HBV rezistentními k jiným lékům.
• Dva
vědecké týmy pracovníků Biologické fakulty JU byly oceněny za dosažené vynikající výsledky. Prof. RNDr. Vojtěch Novotný, CSc., působící na Biologické fakultě JU a v Biologickém centru AV ČR, v.v.i., provádí dlouhodobé výzkumy v Papui-Nové Guineji. V červnu 2007 získal Cenu předsedy Grantové agentury ČR za realizaci projektu „Beta-diverzita motýlů (Lepidoptera) deštného lesa podél výškového gradientu ve vztahu ke složení vegetace, vlivům prostředí a geologické historii“. Za vynikající výsledky velkého vědeckého významu byl oceněn také autorský tým pod vedením prof. RNDr. Julia Lukeše, CSc., který působí na Biologické fakultě JU. Cenu Akademie věd ČR pro rok 2007 a s ní spojenou peněžitou odměnu získal za vědecký výsledek Funkční genomika, genotypizace a molekulární diagnostika bičíkovců řádu Kinetoplastida, patogenních cizopasníků člověka. -red-
Pedagogická fakulta sídlí celkem v 9 budovách v historické i nové části Českých Budějovic. Nejvíce frekventované jsou budovy Dukelská, U Tří lvů a Jeronýmova. První dvě jmenované jsou plně přizpůsobeny potřebám hendikepovaných – je zajištěn bezbariérový vstup, interiéry a sociální zázemí jsou taktéž bezbariérové. V budovách na Jeronýmově ulici je situace složitější – na Jeronýmově 8 je přístup vozíčkářů řešen pomocí výtahu. V Jeronýmově 10 by měl být podobný výtah instalován v tomto roce. Součástí realizace bezbariérového vstupu bude i vytvoření adekvátního sociálního zázemí. Budova Teologické fakulty v Kněžské ulici je bývalým kapucínským klášterem, který byl postaven počátkem 17. století. Objekt je majetkem českobudějovického biskupství a je památkově chráněn. V současné době není tato budova bezbariérově přístupná, proto vznikla v roce 2005 studie, která řeší optimalizaci prostor objektu TF. Součástí studie je plán na vybudování výtahu a bezbariérové úpravy vchodu. Realizace studie probíhá postupně dle finančních možností fakulty. V letech 2007/2008 dojde k úpravám podkrovních prostor, na něž naváže výstavba výtahu. Bezbariérové úpravy vstupních prostor jsou naplánovány na období let 2008-2009. Sídlem Filozofické fakulty je budova Na Mlýnské stoce 35, kterou převzala od PF k 1. 1. 2006. Do budovy není umožněn bezbariérový přístup, s jeho vybudováním se ale ani nepočítá, protože do konce roku 2008 by se měla celá FF přestěhovat do nově postavené budovy v areálu JU Čtyři Dvory. Budovy Biologické fakulty se nachází v areálu JU Čtyři Dvory. Budovy označované A a B jsou přístupné pomocí nájezdové rampy, v budově A je dále výtah, který umožňuje pohyb mezi jednotlivými patry. V budově B jsou toalety přizpůsobené potřebám hendikepovaných. Další součástí BF je budova Na Zlaté stoce, přístup k ní je opět řešen nájezdovou rampou.
53/
Zdravotně sociální fakulta se vzhledem ke svému zaměření snaží řešit přístupnost objektů ve svém majetku pro hendikepované studenty, zaměstnance či účastníky pořádaných konferencí. Největší a nejmodernější objekt ZSF JU je v Boreckého ulici. Má bezbariérově vyřešený přístup z místní komunikace, a i když jde o budovu s mimoúrovňovým rozložením jednotlivých pater, jsou všechna místa bez problémů dostupná hendikepovaným. V rámci snah o co největší přirozenou integraci hendikepovaných jsou jim v každé posluchárně vyhrazena místa u školních lavic. Děkanát ZSF JU v Jírovcově ulici a budova v ulici E. Destinové mají bezbariérový přístup, v druhé jmenované budově je počítačová učebna s pěti speciálně upravenými počítači pro slabozraké. Jediná budova, která je pro hendikepované bez pomoci nepřístupná, se nachází v ulici U Výstaviště. V minulém roce se nepodařilo schválit investiční projekt na její zpřístupnění, i přesto ale zůstává vybudování bezbariérového přístupu pro ZSF JU prioritou. Zemědělská fakulta sídlí v několika budovách v areálu JU Čtyři Dvory. Většina budov a pavilonů je bezbariérově přístupná – konkrétně jde o knihovnu (pavilon M) a budovu Agrochemie, částečně i pavilon kateder ZOO a pavilon KTZ. U dvou posledně jmenovaných se uvažuje o vybudování plošin pro zdravotně hendikepované, a to tak, aby mohli bez problémů využívat hlavní vchody do budov. Ve všech budovách chybí vhodná sociální zařízení pro postižené, první vznikne v tomto roce v pavilonu knihovny. Jedinou pro potřeby hendikepovaných nepřizpůsobenou budovou je budova K200. Pro ni je zpracován projekt na vybudování výtahu, plošin a sociálního zařízení, jeho realizace ale závisí na získání dostatečného množství finančních prostředků. Nově vzniklá Ekonomická fakulta částečně sdílí budovy s fakultou zemědělskou. Budovou vlastní je budova bývalého děkanátu, který je v současné době pro postižené nepřístupný. Podle slov děkanky, prof. Ing. Magdaleny Hrabánkové, CSc., počítá ekonomická fakulta se studiem tělesně hendikepovaných, a proto byl vypracován projekt na úpravu vstupního schodiště do budovy a instalaci výtahu. Pokud se podaří získat prostředky na provedení těchto úprav, budou všechny budovy EF hendikepovaným přístupné. Ústav fyzikální biologie JU sídlí v pronajatých prostorách zámku v Nových Hradech. Jelikož jde o historickou budovu, neexistuje do ní bezbariérový přístup. Na jednotlivých patrech jsou tělesně hendikepovaným k dispozici upravená sociální zařízení. Při plánované rekonstrukci zámku je počítáno s výstavbou výtahu, který by zpřístupnil jednotlivá poschodí.
Současný stav ve Výzkumném ústavu rybářském a hydrobiologickém JU je pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace nedostačující. Do hlavní budovy vede neupravené schodiště, v patrové budově není výtah. VÚRH proto plánuje celkovou rekonstrukci a přístavbu objektu, v jejímž rámci by měla vzniknout nová vstupní a schodišťová hala s osobním výtahem. Veškerá pracoviště i sociální zařízení budou v rámci úprav zpřístupněna hendikepovaným, v ubytovací části objektu vznikne pokoj s hygienickým boxem, který bude svými rozměry přizpůsobený pro pohyb hendikepovaných. Bezbariérově bude upraveno rovněž blízké okolí objektu. Nezanedbatelná část studentů Jihočeské univerzity bydlí na kolejích. V současné době má univerzita celkem pět kolejí. Koleje K1, K2 a K3 jsou bezbariérově přístupné, v každé je i výtah, který umožňuje hendikepovaným pohyb mezi jednotlivými patry. Kolej K4 je přístupná pouze zadním vchodem, pohyb mezi jednotlivými patry opět umožňuje výtah. Kolej K5 je přístupná pouze po schodišti. Alternativou pro hendikepované je přístup přes nově vybudovaný sousední bezbariérový objekt ZSF JU. Mgr. Jiří Váňa
Studia theologica indexována v databázi W.O.S. Od roku 1999 vydává Cyrilometodějská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Teologická fakulta JU v Českých Budějovicích, Teologická fakulta Trnavské univerzity a Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy v Praze odborný teologický časopis Studia theologica. Po ročním evaluačním procesu byla Studia theologica zařazena do databáze Thomson ISI (ISI Web of Knowledge: Web of Science + Journal Citation Report), tedy databáze, která pokrývá nejvýznamnější světové vědecké časopisy. Studia theologica budou od letošního roku indexována v rámci jednoho ze tří indexů této databáze, a sice Arts & Humanities Citation Index (A&HCI). Časopis Studia theologica vychází čtvrtletně. Dosud bylo vydáno 27 čísel. Časopis publikuje odborné články zvláště v oblasti biblické, fundamentální a systematické teologie, církevních dějin, etiky, filozofie a kanonického práva. Z naší fakulty se na práci v redakční radě podílel Tomáš Machula a nyní Jindřich Šrajer.
54/
doc. Dr. Jiří Kašný, Th.D., děkan Teologické fakulty JU
Spojenectví Akademie věd ČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích představuje prosperující organismus Těsná spolupráce s Akademií věd České republiky (původně Československé akademie věd) byla hned u samého počátku Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích před více než 15 lety, a to zejména při formování biologické fakulty. Skupina nadšenců z biologických pracovišť, umístěných v novém areálu ČSAV v Českých Budějovicích, ale také z detašovaných pracovišť v Třeboni, stála u zrodu nové fakulty zaměřené na rozvoj biologických oborů ve strukturovaných programech bakalářského, magisterského a doktorského studia. Následující léta dala za pravdu, že to byla cesta nesmírně šťastná. Je známou skutečností, že badatelské enklávy umístěné v regionech mimo centra dění jsou mnohem více náchylné k postupnému vyhasínání. A něco podobného by s největší pravděpodobností potkalo i jihočeské biologické centrum Akademie věd, pokud by se neuskutečnila myšlenka vzdělávací základny při Akademii věd v podobě Biologické fakulty JU v Českých Budějovicích. Studenty často přeplněné laboratoře ústavů Akademie v Českých Budějovicích, Třeboni a v Nových Hradech jsou dnes většinou společnými pracovišti Akademie věd a Jihočeské univerzity a ze všeho nejvíce připomínají organismus dobře zásobený živinami a kyslíkem. Po několikaletém období váhavého rozjezdu doktorských studijních programů ve druhé polovině 90. let minulého století, z nichž většina je společných právě s ústavy Akademie věd, máme dnes dostatek motivovaných doktorandů s potřebou podávat špičkové výkony tak, jak to vidí při svých četných pobytech u svých zahraničních kolegů. Výrazně se zlepšila studijní kázeň našich doktorandů, jsou si dnes dobře vědomi, že konkurence ve vědě je vskutku mezinárodní/světová a záleží jenom na nich samotných a jistě také na jejich školitelích, jak uspějí v této silné mezinárodní konkurenci. Dosavadní zkušenosti nám mohou dodávávat optimismus, naprostá většina si v mezinárodním kontextu vede výborně, a tak obavy z neúspěchu nejsou na místě. Doktorská studia by sama o sobě v regionálních podmínkách jižních Čech zcela jistě nestačila k vytvoření dynamického badatelskovzdělávacího organismu, k němu je totiž třeba široká vzdělávací/tréninková základna vyrůstající z bakalářských a navazujících magisterských oborů. A z nich se rekrutují nejlepší uchazeči o doktorská studia. Tento strukturovaný vzdělávací systém nám ve vazbě na badatelské programy realizované společně s Akademií věd dělá velkou radost, dělal by patrně ještě větší, pokud by se nám podařilo dosáhnout většího pohybu studentů. Aby totiž absolventi našich bakalářských oborů odcházeli ve větší míře za zkušenostmi navazujících magisterských oborů na jiné univerzity
v České republice či v zahraničí a na jejich místa k nám přicházeli bakaláři odjinud. A samozřejmě to platí i pro zatím nedostatečnou mobilitu mezi magisterskými a doktorskými programy. Ale to je přetrvávající bolest všech našich škol a souvisí s tradičním konservatismem v našich zemích. Jistě i toto se postupně podaří rozpohybovat ku prospěchu našich fakult, ale i vědeckých ústavů. Jednou z cest, která by tomu měla napomoci, je také akreditace/zavádění nových přeshraničních studijních oborů, jakým je například bakalářský studijní obor „Biological Chemistry“ společně s Keplerovou univerzitou v rakouském Linci.
Letošní rok 2007 je historickým mezníkem v životě Akademie věd ČR, neboť od jeho počátku fungují jednotlivá pracoviště jako samostatné veřejné instituce (v.v.i.). Zde na jihu Čech to navíc mělo zcela zvláštní dopad, neboť zde jako v jediné tematicky příbuzné badatelské enklávě došlo ke spojení pracovišť do Biologického centra AV ČR, v.v.i., s tím, že pět původně samostatných ústavů (ENTÚ, HBÚ, PAÚ, ÚMBR a ÚPB) vstoupilo do tohoto nového subjektu. Akademický ústav zabývající se tradičně ekologií a po novu označovaný Ústav systémové biologie a ekologie vytvořil samostatnou veřejnou výzkumnou instituci zejména s ohledem k jejich převažující lokalizaci v Nových Hradech a Brně. Také mateřské ústavy třeboňských detašovaných pracovišť, Mikrobiologický ústav a Botanický ústav, prošly přeměnou na v.v.i. Skutečnost, že z akademických pracovišť našich nejbližších partnerů se staly veřejné výzkumné instituce, přijala naše univerzita jako veřejná vysoká škola s velkým povděkem. Konečně jsou obě těsně spolupracující instituce kompatibilní z právního i ekonomického hlediska, a konečně tak nic nebrání tomu, aby naše společná pracoviště po letech dobře fungující spolu-
55/
práce nebyla obtěžována nejrůznějšími formálními bariérami. Samozřejmě, že se nevyřešilo hned všechno automaticky, zbývá dopracovat předpisy, smlouvy a ujednání podmiňující slibovanou kompatibilitu. Jednou z těch příjemných formalit je také smlouva o vzájemné spolupráci mezi AV ČR a JU. Slibujeme si od této změny naprosto zásadní zlepšení komunikace mezi pracovišti AV a JU, které povede ke vzniku dalších, oběma stranám prospívajících společných pracovišť. A tak vedle tradičních společných pracovišť, jakými jsou laboratoř elektronové mikroskopie a laboratoř analytické chemie, přibyla v poslední době laboratoř sekvenačních metod, laboratoř stabilních izotopů a v nejbližší době to bude také proteomická laboratoř. Tyto investičně i provozně nákladné laboratoře jsou příkladem úspěšně sdružovaných prostředků. Samotný proces sdružování byl však až dosud prakticky nemožný, a proto si slibujeme hodně právě od veřejnoprávního statusu obou partnerských institucí. Letošní rok 2007 je rokem mimořádného významu také v životě Jihočeské univerzity, hned od jeho počátku se začala psát historie nové Ekonomické fakulty JU a 1. srpna 2007 se dovrší proces přeměny Biologické fakulty JU na Přírodovědeckou fakultu JU. To je jistě skutečnost, která přispěje, jak pevně doufám, k ještě výraznějšímu prohloubení spolupráce také s dalšími pracovišti Akademie věd zabývajícími se chemickými vědami a vědami o neživé přírodě a matematikou. Na počátku roku jsem se obrátil na většinu ředitelů těchto ústavů a s velkým potěšením jsem přijal jejich upřímná ujištění o ochotě s námi spolupracovat, respektive nám pomoci při naplňování nesnadných předsevzetí v oblasti nových studijních oborů za hranicemi biologie (chemie, fyzika, matematika, informatika). Byl by to ale neúplný výčet, kdybych pominul, že v poslední době se daří na tradicích spolupráce biologů a ekologů rozvíjet také nesmírně perspektivní badatelské vazby ve společenských vědách zejména s Historickým ústavem AV ČR, v.v.i., ale také Ústavem pro jazyk český AV ČR, v.v.i. Podařilo se zde, na jihu Čech, založit krystalizační jádra, kterým se daří ve spolupráci s Filozofickou fakultou JU, další z nově konstituovaných fakult. V závěru mi ještě dovolte stručně uvést, že vedle tradičních vazeb ústavů Biologického centra AV ČR, v.v.i. (Entomologický ústav, Hydrobiologický ústav, Parazitologický ústav, Ústav molekulární biologie rostlin, Ústav půdní biologie), třeboňských pracovišť Mikrobiologického ústavu AV ČR, v.v.i., a Botanického ústavu AV ČR, v.v.i., a Ústavu systémové biologie AV ČR, v.v.i., s Biologickou fakultou JU (od 1. srpna 2007 Přírodovědeckou fakultou), Ústavem fyzikální
biologie JU v Nových Hradech a Zemědělskou fakultou JU, má navíc Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický JU ve Vodňanech již celou řadu let společné pracoviště s Ústavem živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v.v.i., v Liběchově. Dosavadní vynikající zkušenosti s formalizovanými i neformálními kontakty Jihočeské univerzity s ústavy Akademie věd ČR napříč vědními odděleními jednak potvrzují správnost nastoupené cesty a jednak skýtají záruky dalšího progresivního rozvoje této oboustranně prospěšné komunikace na rozhraní Akademie věd ČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V současné době žijí obě strany, Akademie věd i Jihočeská univerzita, společným plánováním projektů pro Operační program výzkum a vývoj pro inovace v rámci evropských strukturálních fondů. Snažíme se v těsné spolupráci připravit dva projekty, kterými bychom posílili jak aplikovaný výzkum pro inovační technologie v jihočeském regionu, tak i výukovou infrastrukturu pro přírodní vědy a zemědělské biotechnologie. prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc. děkan Biologické fakulty JU
15 LET FAKULTNÍ PSYCHOLOGICKÉ PORADNY TF JU Poradna na Teologické fakultě vznikla nedlouho po založení Jihočeské univerzity. Chtěl jsem využít svých dlouhodobých zkušeností z oblasti klinické psychologie, a tak došlo, s podporou tehdejšího děkana, k zřízení fakultní psychologické poradny. Poradna je určena primárně studentům a zaměstnancům fakulty, ale navštěvuje ji poměrně široký okruh lidí. Z hlediska časové náročnosti se snažím počet klientů rozumně minimalizovat, i v těchto případech ale aspoň stručně poradím a nasměruji na příslušného odborníka. Za dobu své existence využilo služeb psychologické poradny řádově několik set klientů. Co se týče problémových okruhů, jedná se o skoro všechny diagnostické kategorie a o nejrůznější problémy, tak jak je život přináší. Často se
56/
jedná také o zprostředkované problémy, například příbuzných, spolužáků, kamarádů, atd. Nejvíce se vyskytují starosti s mezilidskými vztahy, na druhém místě bývají různé poruchy a nemoci tělesné a duševní, asi na třetím otázky týkající se studia. S jarem je také vyšší frekvence citových problémů. Protože poradna funguje v rámci Teologické fakulty JU, jsou určitým specifikem otázky svědomí a víry, zajímavé je, že s nimi více přicházejí studenti z jiných fakult. Zde se snažím co nejvíce odkazovat na naše fakultní duchovní, leč poměrně málokdy s úspěchem. Časté jsou situační a neurotické potíže, rovněž stavy exhausce, u příbuzných a známých občas i psychózy (otázka, jak zacházet správně s duševně nemocným a jaká je perspektiva) a různé závislosti. Vcelku často problémy s novými náboženstvími a sektami, z jedné takové konzultace vyplynul i soudní posudek. Některé konzultace, a nebylo jich málo, nakonec vyústily v zájem o psaní diplomových prací na nějaké psychologické téma. Osobní zainteresovanost autorů se prakticky pokaždé projevila ve velmi dobré kvalitě práce. Systematická a dlouhodobější psychoterapie je v psychologické poradně TF spíše výjimkou, za celou dobu existence poradny proběhla v několika desítkách případů. Podpůrná i dlouhodobější terapie je již častější. Jinak se jedná spíše o formu porady, krizové intervence a někdy tak trochu dispečinku, tedy nasměrování na příslušného odborníka, což platí vždy například u akutních psychóz a obecně všude tam, kde jsem přesvědčen, že je nutná medikace. Jistě lze považovat za podstatnou otázku výsledků poradny. Myslím, že hodnotit výsledky paušálně lze dost těžko, poměrně často se ale stává, že se klient vrátí s poděkováním a s tím, že se celý problém nakonec zdárně vyřešil. Zbývá ještě dodat, že celá poradenská činnost je pro všechny klienty zdarma. Jsem přesvědčen, že fakultní psychologická poradna vůbec není zbytečné zařízení a doporučoval bych takové zřízení všude tam, kde se vyskytuje zkušenější klinický psycholog ochotný poskytovat tento druh služeb. PhDr. Jan Polivka, katedra psychologie a sociologie TF JU
Kurzy celoživotního vzdělávání na zámku v Nových Hradech Ústav fyzikální biologie JU je od října 2005 spoluřešitelem projektu CZ.04.1.03/3.2.15.1/0143 „Vzdělávání vědecko-výzkumných a akademických pracovníků v přenosu technologií v Jihočeském kraji“. Cílem tohoto projektu, spolufinancovaného ze zdrojů Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR, je systémové zlepšování odborných dovedností, které má vést ke zvýšení zaměstnatelnosti akademických a vědecko-výzkumných pracovníků v Jihočeském kraji. Pro potřeby projektu byly identifikovány následující obory, v nichž schází kapacita lidských zdrojů, ale existují technické podmínky pro rozvoj v Jihočeském kraji: „Biotechnologie a biologické přístrojové techniky“, „Technologie udržitelného rozvoje“, „Ochrana duševního vlastnictví“, „Alternativní technologie v zemědělství a alternativní technologicky významné využívání venkovské krajiny“. Podle takto definovaných oborů vznikly jednotlivé kurzy celoživotního vzdělávání, které od jara 2006 probíhají ve 3 kolech na zámku v Nových Hradech (1. - 3.) a na Zemědělské fakultě JU v Českých Budějovicích (3. a 4.).
foto archiv ÚFB JU
Kompletně již proběhl kurz „Biotechnologie a biologické přístrojové techniky“. V prvním kole (28. - 30. 3. 2006) bylo nejdůležitější získat vlastní školitele, proto jsme pozvali přednášejícího Michela Leperse z Francie. 2. kolo (2. - 4. 11. 2006) bylo zaměřeno na investiční kapitál a technologické firmy v prostředí ČR. Mezi přednášejícími se objevili investoři např. bussiness angel firmy Bonapol Ing. JUDr. Milan Marko, zástupci technologických firem – zvláště těch, které pracují v novohradském technologickém inkubátoru (Zentiva a.s., Bonapol, BP Medical s.r.o., Compotech s.r.o., Gali3D.com), a také zástupci Czechinvestu s informacemi o dotační politice. 3. kolo (26. – 28. 4. 2007) bylo zaměřeno hlavně
57/
prakticky – Ing. Brand vysvětloval funkci a využití počítačového programu na analýzu obrazu. Výuka probíhala přímo v počítačové učebně, aby si všichni zájemci mohli použití programu vyzkoušet a naučili se s ním pracovat. Zajímavé přednášky z oblasti imunologie měl také RNDr. Šíma. Všemi třemi koly kurzu prošlo 53 zájemců – jednalo se hlavně o pracovníky Ústavu fyzikální biologie JU a Ústavu systémové biologie a ekologie, dále o pracovníky z třeboňských akademických pracovišť a z VÚRH ve Vodňanech a v neposlední řadě i o pracovníky firem technologického inkubátoru a ZF JU. Mgr. Naďa Štysová, Ústav fyzikální biologie JU v Nových Hradech
Středisko dalšího vzdělávání učitelů / projekt V srpnu roku 2006 bylo na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity otevřeno Středisko dalšího vzdělávání učitelů, které rozvíjí svou činnost v rámci oddělení celoživotního vzdělávání a pedagogické praxe (http://www.pf.jcu. cz/about/czv/czv-dvpp.phtml) a zajišťuje projekt DVU koncepčně i organizačně ve spolupráci s určenými garanty za jednotlivé katedry. Středisko je financováno z Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů na základě grantu ESF 0357. Vedoucím projektu je děkanka pedagogické fakulty doc. PhDr. Alena Hošpesová, Ph.D. Na projektu ještě participují Základní škola Máj II. České Budějovice a Gymnázium Jírovcova 8, České Budějovice. Hlavním cílem projektu je prohloubení profesních kompetencí učitelů mateřských, základních a středních škol, včetně gymnázií, a to zejména v Jihočeském kraji, což by mělo následně významně přispívat k obsahovým i didaktickým inovacím ve výchovně vzdělávacím procesu. Jde o kompetence oborově didaktické, pedagogickopsychologické, organizační a kompetenci pedagogické reflexe, a to ve vztahu k jednotlivým vyučovacím předmětům a jejich specifickým problémům. Kurzy jsou dále zaměřeny na zvyšování úrovně výuky cizích jazyků, společenských věd, transformace výsledku ekologie do didaktického systému, seznamování s tradičními i netradiční-
mi sportovními aktivitami, využití arteterapeutických metod a přístupů v práci učitelů v mateřských školách, na I. a II. stupni základní školy. Projekt nabízí i obecná aktuální témata: tvorba ŠVP, práce se žáky se specifickými vývojovými poruchami školních dovedností, práce s emocemi ve škole, relaxační techniky, evaluace ve škole, využití počítače, a to nejen ve výuce informatiky a matematiky. Navazuje a pokračuje v tradici cyklů přednášek a seminářů v rámci kurzů Dalšího vzdělávání učitelů fyziky a Dalšího vzdělávání učitelů matematiky. Studijní programy a kurzy DVU připravované k realizaci v období od září 2007 do června 2008 ukazuje následující přehled: Název aktivity
termíny
*Kurz odborné přípravy učitelů anglického jazyka
podzim 2007
*Biocenologické praktikum pro učitele primární školy
září 2007
*Reflektovaná koedukace
LS 2007/2008
*Rozvoj kompetencí k tvorbě ŠVP DVPP-Tvorba a realizace školních vzdělávacích programů
od 12. 2. 2007 čtyři semestry
*Vybrané problémy speciální pedagogiky pro učitele 1. stupně ZŠ Podpora výuky žáků se specifickou poruchou učení na l. stupni ZŠ
podzim 2007
*Uvedení do arteterapie
podzim 2007
*Výtvarný projev dětí a jeho vývoj
podzim 2007
*Relaxační techniky
podzim 2007
*Práce s emocemi ve škole
leden 2008
*Kurz evaluace v mateřské škole
září 2007
*Sportovní hry
listopad 2007
*Snowboarding
leden 2008
*Vodní turistika
červenec 2007
*Windsurfing
srpen 2007
*Sportovní gymnastika
podzim 2007
*Lyžování Přednášky z teorie, techniky a metodiky lyžování. Praktický výcvik instruktorů
od 28. 11. 2006
*DVÚ španělštiny
září 2007
*Příprava a realizace ŠVP – chemie
únor - červen 2008
*DVÚ francouzského jazyka
leden 2008
*DVÚ českého jazyka a literatury Inovativní metoda v nácviku prvopočátečního psaní
září 2007
58/
*DVÚ předmětu Praktické činnosti na ZŠ *Zobrazovací techniky v biologii
podzim 2007 podzim 2007
*Výtvarná kultura, dějiny umění, výchova k“evropanství“
říjen 2007
*Architektura *Výtvarné techniky
listopad 2007 prosinec 2007
*Botanický víkend pro středoškolské učitele
neurčeno
*Buněčná a molekulární biologie a nové metody výzkumu v učivu biologie na středních školách
podzim 2007
*Kurz sociálních dovedností předškolního pedagoga
září 2007
*DVÚ matematiky na ZŠ a SŠ cyklus kurzů
od 18. 9. 2006
*ŠVP a matematika / Horská Kvilda
září 2007
*Dramatické umění Průvodce vznikem divadelní inscenace
leden 2008
*Průřezová témata na ZŠ cyklus čtrnácti kurzů
od 26. 9. 2007 do 16. 4. 2008
Velký malý muž
*Měnící se svět - důležité procesy a trendy Sociologická analýza aktuálních problémů ve společnosti podzim 2007 *Společenské a ekonomické změny v ČR-geografické aspekty Migrace a současná Evropa
podzim 2007
*Geografie Jižních Čech
říjen 2007
*Využití multimedií ve výuce zeměpisu
leden 2008
*Kultura vyučování matematice na nižším gymnáziu
podzim 2007
*Matematický korespondenční seminář
říjen 2007, únor 2008
*Výuka výpočetní techniky z pohledu klíčových kompetencí žáků definovaných v RVP - cyklus kurzů
od 24. 11. 2006
*DVÚ fyziky cyklus šesti kurzů v každém roce
od 18. 10. 2006
*Průřezová témata v ŠVP Evropská integrace Teorie a didaktika mediální výchovy na základní škole
podzim 2007
*Prohlubující specializační kurzy pro hudební výchovu Kompletní metodika hudební výchovy na 1. st. ZŠ
od 13. 10. 2007
*Kurz angličtiny pro učitele 1. stupně ZŠ
říjen 2007 - květen 2008
Za oddělení CŽV PaedDr. Jiří Vintr
Nejdříve hádanka. Tipněte si, o koho by se mohlo jednat. Narodil se na počátku 19. století, jak už je v nadpisu, postavou byl malý a se zdravím na tom nebyl valně, byť s oblibou tvrdil opak. Narodil se v Prachaticích ve smíšené českoněmecké rodině a většinu života prožil v Americe, kde ho považují za jednoho ze zakladatelů amerického školství. Těch škol bylo přes stovku, k tomu asi 80 kostelů. S jeho jménem jsou spojena místa jako Buffalo, Williamsville, Baltimore, Bayardstown, Filadelfie. Je to první americký světec. Pořád vás nic nenapadá? Hodně Američanů by už ale napadlo. Další příklad, že nikdo není prorokem ve své vlasti. Pokud byste šli někdy po chodbách současné Teologické fakulty v Kněžské ulici, která se nachází v budově bývalého semináře, mohli byste ve třicátých letech 19. století potkat právě tohoto nenápadného pána, který tam studoval. Dnes je mu zasvěcena fakultní kaple a stal se tak patronem fakulty. A říkám si, proč ne univerzity? Určitě je nejvýznamnějším absolventem. Je moc příjemné říkat si: tak tady také chodil. Jmenoval se Jan Nepomuk Neumann, sám si říkal syn Šumavy. Vždycky měl hluboký zájem o přírodní vědy, byl spisovatel, teolog a nakonec i čtvrtý filadelfský biskup. Uměl plynně 8 jazyků, naučil se například velmi dobře irsky, češtinu znal ovšem výborně. Když umíral, modlil se česky Zdrávas Maria. Nikdo nevěděl, jakým jazykem to mluví. Nejspíš prvním spisem, který o něm vyšel, byla milá drobná brožurka, která vyšla již v 19. století v češtině ve Vídni. Najdeme tam celou řadu informací, které jinde nejsou. Mě se moc líbí jedna historka z raného dětství: „Jedné noci přišel bratr jeho Václav, jenž s ním v jednom pokojíku spával, k matce se zprávou, že Jan se neklidně chová a že nespí. Plna starostí chvátala matka do pokojíku. „Co je ti?“ byla první její otázka. „Ale maminko,“ v odvět dal hošík, „jak je jen možná, že země, na níž žijeme, volně ve vzduchu visí, a přece nespadne?“ „I nech ji viseti,“ těšila rozumná matka předčasného učeníka věd, „toběť netřeba ji držeti, raději spi a nevytrhuj bratříčka ze spánku.“ Život šel dál, Jan chodil do školy v Prachaticích, od roku 1824 v Budějovicích, ale z počátku to nebyla velká sláva, protože někteří učitelé bylo extrémně přísní, jiní naopak („studenti zapomněli i to, co uměli!“). Leč cisterciáci z Vyššího Brodu zaujali: astronomie, přírodověda, filozofie, geologie, to už se studentovi líbilo. Následující pražská univerzitní studia ale za moc nestála. Chtěl být vysvěcen na kněze, ale uchazečů bylo moc, takže nakonec jel na misie do Ameriky. Na starost dostal rozsáhlou oblast u Niagarských vodopádů, kde
59/
právě bylo mnoho irských přistěhovalců. Podmínky byly krajně nepříznivé, močály, ve kterých jednou zabloudil a našli jej zcela vyčerpaného Indiáni, prales, pěší cesty dlouhé desítky kilometrů, ba dokonce i lupiči. Skutečný divoký západ. Neumann měl vždy mimořádné porozumění pro všechny nové osadníky a chudé lidi vůbec. Dokázal si naklonit i řadu těch, kteří katolíky nemohli ani vystát, pro svou skromnost, laskavost a schopnost domluvit se téměř s každým. Založil také novou kongregaci, která existuje dosud a jejímž hlavním úkolem je péče o nemocné a vyučování. Vzdělanosti Neumann vždy přikládal velký význam a hlavně byl ochoten maximum udělat. Pokud čtete jeho životopis (například u nás vydanou knihu Jamese J.Galvina: Nový muž pro nový svět, Setkání 1994), nestačíte se divit, co všechno se dá stihnout. Ovšem nejde to do nekonečna, Jan Nepomuk Neumann, v té době již biskup, umírá na ulici vyčerpáním roku 1860 a je pohřben ve Filadelfii. Můžeme navštívit jeho rodný dům v Prachaticích a kapli na Třístoličníku. Rád vzpomínám na jeho blahořečení, současně proběhla slavnost v Římě a Prachaticích, kam přijel ovšem i americký velvyslanec s celou suitou. Ale psal se rok 1963, takže na událost bylo přísné tiskové embargo a tehdejší StB měla v Prachaticích sjezd. Svatořečen byl 19. 6. 1977, letos tedy uplynulo od této události už 30 let. Tentokrát nejen s velkými oslavami v USA, ale i u nás. Vzpomeňte si na sv. Jana Nepomuka Neumanna, až navštívíte naši budějovickou teologickou fakultu. Skutečně, byl to velký malý muž.
kými výstupy – novými lékovými molekulami, lidskými potravními doplňky, přídavky do kosmetických výrobků a v poslední době hlavně novými krmivy pro akvarijní ryby.
foto archiv ÚFB JU
V technologické hale je připraven i prostor pro společný vývoj s firmou Zentiva, na jehož konci bude zcela nový výrobní program – cílená proteinová léčiva. Magda Sergejevová připravila pro studenty praktická cvičení – po přípravě vzorků na mikroskopování studovali pod odborným dohledem jednotlivé vývojové fáze řas a určovali druh. Podrobnosti o řasové kultivárně ÚFB JU sdělila studentům Iva Zaťková.
PhDr. Jan Polivka, katedra psychologie a sociologie TF JU
Studenti gymnázia v technologickém inkubátoru v Nových Hradech
Studenti při mikroskopování vzorků foto archiv ÚFB JU
Ústav fyzikální biologie v Nových Hradech se účastní rozvojového projektu vysokých škol s názvem „Zvýšení atraktivnosti studia technických a přírodovědných oborů na Jihočeské univerzitě“. V rámci tohoto projektu pracovníci ústavu připravují vzdělávací akce hlavně pro studenty Gymnázia Trhové Sviny. V nedávné době projevili zájem o podobné vzdělávací akce i profesoři z Gymnázia Žamberk.
Studenti strávili na ÚFB JU celé dopoledne, mnozí z nich získali první zkušenosti o povaze systematické vědecké práce. S návštěvou byly obě strany velmi spokojeny, podobná exkurze se proto uskuteční i příští rok.
Začátkem června 2007 navštívilo Ústav fyzikální biologie JU čtyřicet vybraných studentů z vyšších ročníků gymnázia se zájmem o přírodní vědy. Postupně si po skupinách prošli technologickou halu, kde jim Petr Kohout vysvětlil princip a funkci bioreaktoru. Seznámil je také s praktic-
60/
Mgr. Naďa Štysová, Ústav fyzikální biologie JU v Nových Hradech
Na okraj dvou výročí zemědělského vysokoškolského studia Dekretem císaře Františka Josefa I. z 26. 10. 1906 byly na c. k. České vysoké škole technické (ČVŠT) v Praze dosavadní čtyři studijní odbory stavebního inženýrství, pozemního stavitelství, strojního inženýrství a technické chemie rozšířeny o dva nové. Vedle kulturního inženýrství (tj. vodohospodářství, meliorace, půdoznalectví, meteorologie a klimatologie a též mostní a dopravní stavitelství ze stavebních odborů) byl ustaven samostatný zemědělský VI. odbor se čtyřletou výukou, jehož sídlem se stala roku 1907 po poslanecké interpelaci Gröbeho vila v dnešních Havlíčkových sadech. K původním organizačním formám ČVŠT příslušelo ještě tzv. obecné oddělení, na němž byly přednášeny zeměměřictví (od roku 1896/97) a pojistná technika (od 1904/05), spolu s přípravnými kurzy pro středoškolské učitele a již od roku 1850 s teoretickou montanistickou přípravou pro Báňskou akademii v Příbrami. Oba nové obory byly zavedeny též na pražské Německé vysoké škole technické, která měla zhruba poloviční počet posluchačů. Osnovy zemědělského odboru projednávalo ministerstvo vyučování od roku 1902 na podkladě jednání se Zemským výborem Království českého. V souvislosti s tím byly vyšší hospodářské školy, česká v Táboře a německá v Děčíně, změněny v zemědělské akademie.
Zřízením VI. (zemědělského) odboru ČVŠT vyvrcholily snahy o ustavení českého vysokoškolského zemědělského studia, vycházejícího z tradic výuky tohoto oboru v českých zemích. Připomeňme některé z mezníků historie.
Přednášky o hospodářských naukách byly zavedeny roku 1775 na pražské Karlo-Ferdinandově univerzitě. Pro nezájem studentů sice po čtyřech letech výuka zanikla, ale v roce 1788 se ji podařilo obnovit. Roku 1812 byla na základě dvorského dekretu ze 17. 12. stolice (katedra) polnohospodářská přičleněna k polytechnice, přednášky se zaměřením převážně na rostlinnou produkci nadále vedl Antonín Zürchauer (1766 – 1817). Po jeho úmrtí se nástupcem a propagátorem myšlenky samostatného zemědělského studia stal Emanuel Petr Michna (1772 – 1827), který se zasloužil o zavedení přednášek o správě statků. Od roku 1832 až do roku 1867 na polnohospodářské stolici působil profesor Josef Tomáš Lumbe (1801 – 1875), stal se i ředitelem polytechniky. Ta v době jeho působení měla šest řádných profesorů a kateder. Zemědělství se však přednášelo též na univerzitě, na polytechniku definitivně přešlo roku 1844. První přednášky o lesnických vědách byly zahájeny na podzim 1848. Jeho pokračovatelem se stal výtečný pedagog a organizátor prof. Jan Baptista Lambl (1826 – 1908), chemik a fyzik, považovaný za našeho prvního profesora zemědělství. Byl respektován i německou stranou, obdržel čestný doktorát na univerzitě v Jeně, v agronomii získal evropský věhlas. Prof. Lambl vypracoval a 3. 11. 1874 předložil rozsáhlý návrh na zřízení zemědělského odboru s odkazy na deset let staré rozhodnutí zemského sněmu, obrovský význam zemědělské produkce, na stav v zahraničí i na skutečnost, že na škole už působí 14 kvalifikovaných odborníků. Žádost byla ministerstvem zamítnuta až roku 1881, dva roky po otevření Vysoké školy zemědělské (VŠZ) ve Vídni. V příštím roce můžeme vzpomenenout 100. výročí jeho úmrtí. Nařízením ministerstva vyučování z 11. 11. 1890 bylo v reakci na opětovnou žádost profesorského sboru povoleno zřízení zemědělskotechnického oddělení, nikoli však samostatného odboru. Nařízením téhož ministerstva ze 4. 9. 1892 byly na něm zavedeny – v souladu s názorem ministerstva orby – státní zkoušky. V červenci 1896 profesorský sbor podal znovu návrh na zřízení samostatného zemědělského odboru, který energicky i na veřejnosti prosazoval Jan Vladimír Hráský (1857 – 1939). Řádným profesorem zemědělského inženýrství byl jmenován 23. 11. 1897, pro rok 1900/01 byl zvolen rektorem a stal se i poslancem zemského sněmu. Současné encyklopedie zmiňují jeho zásluhy o hydrologii a zřízení odboru kulturního inženýrství; 150. výročí jeho narození připadá na letošní rok. Ve prospěch samostatného agrárního studia aktivně vystupoval také Alois Velich (1869 – 1952), od roku 1908 profesor anatomie, fyziologie a patologie zvířat
61/
a zemědělské bakteriologie, který byl také mimořádným profesorem české univerzity. Po vzniku Československé republiky zřídilo ministerstvo školství výnosem z 12. 3. 1919 na pražské škole lesnický odbor, který byl následujícího roku spolu se zemědělským odborem přeměněn na Vysokou školu zemědělského a lesního inženýrství (VŠZLI) v rámci Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze [1]. V republice existovala ještě další pracoviště: VŠZ v Děčíně - Libverdě jako zemědělské oddělení Německé vysoké školy technické v Praze a VŠZ v Brně a Vysoká škola zvěrolékařská v Brně, obě založené roku 1919, zřejmě z odborů tamější ČVŠT. VŠZLI byla vládním nařízením z 8. 7. 1952 osamostatněna jako VŠZ v Praze. V akademickém roce 1960/61 byla zahájena výuka na její čtvrté fakultě v Českých Budějovicích [2], z níž roku 1991 vznikla Jihočeská univerzita. Připomeňme, že ČVUT je přímým nástupcem Stavovského inženýrského ústavu, založeného právě před 300 roky reskriptem císaře Josefa I. ze dne 18. 1. 1707 na základě žádosti Kristiána Josefa Willenberga z roku 1705. K zahájení výuky pro 12 synů příslušníků českých stavů došlo po (převážně finančních) průtazích až 1. 1. 1718. Roku 1869 byl nástupnický utrakvistický Polytechnický ústav Království českého (od 1803) rozdělen na část německou a českou, z níž po zestátnění v roce 1875 vznikla ČVŠT. Od roku 1920 nese tato nejvýznamnější a největší česká technická vzdělávací instituce, patřící k nejstarším evropským technickým univerzitám, nynější název. Vraťme se však o století zpět. V té době bylo na ČVŠT zapsáno 2611 studentů, z toho zhruba 10 % z jiných slovanských zemí monarchie. Výuka na zemědělském odboru ČVŠT byla zahájena pro 48 posluchačů ještě v roce 1906/07. Pedagogický sbor však byl ustaven a děkan zvolen až v následujícím školním roce 1907/08, tedy právě před sto lety, kdy obor měl již 104 řádných posluchačů. Prvním děkanem se stal PhDr. Julius Stoklasa (1858 – 1936, obr. 1), nástupce prof. Lambla a spolupracovník prof. Hráského. Tuto funkci zastával znovu v roce 1910/11, rektorem byl v období 1911/12. V roce 1896/97 si rozšířil soukromou docenturu organické a anorganické chemie o všeobecnou rostlinou produkci, 1898/99 byl jmenován mimořádným (o 3 roky později řádným) profesorem rostlinné produkce a byl pověřen i přednáškami rolnické chemie. Na přelomu 19. a 20. stol. spolupořádal oblíbené populární přednášky z oboru zemědělství, které do Prahy přilákaly
„výkvět zemědělstva“ (Národní listy, únor 1901). Prof. Stoklasa patřil k nejvýraznějším osobnostem tehdejší akademické obce. Byl doktorem filozofie univerzity v Lipsku, agronomem VŠZ ve Vídni, praktikantem VŠZ v Berlíně a Pasteurova ústavu v Paříži. Účastnil se mnohých vědeckých kongresů, jeho rozsáhlá vědecká, pedagogická a organizační práce i politické aktivity byly vysoce ceněny. J. Stoklasa měl dobré kontakty s vládními místy, byl považován za znalce francouzštiny a přítele Francie, rozsáhlé styky udržoval také se srbským královským dvorem, organizoval založení zemědělské fakulty na univerzitě v Bělehradě, [1]. O jeho širokém vědním zájmu svědčí skutečnost, že se jako chemik angažoval ve sporu o pravost Zelenohorského rukopisu. S profesorem, pozdějším děkanem české lékařské fakulty a rektorem české univerzity, rakouským ministrem veřejného zdravotnictví (1917 – 1918) Ivanem Horbačevským (Jan Horbaczewski, 1854 – 1942), se stal spoluzakladatelem české lékařské biochemie [3]. Přesto – nebo proto – měl v českých zemích mocné nepřátele.
Druhé výročí se váže k profesorovi Josefovi Petříkovi (1866 – 1936, obr. 2), který v zeměměřickém kurzu a na obecném oddělení ČVŠT přednášel geodézii. Před 100 lety, tedy v akademickém roce 1906/07, oddělil a osamostatnil ze svých přednášek problematiku agrárních operací s výklady o scelování pozemků, jako reakci na vzrůstající potřeby rozvoje zemědělství. Stal se zakladatelem a průkopníkem studijního oboru pozemkových úprav, který je dnes v různé míře nedílnou součástí specializované výuky na zemědělských fakultách a na geodetických oborech stavebních fakult českých vysokých škol. Na ZF JU jsou pozemkové úpravy jednou ze studijních specializací. K prvnímu dobrovolnému scelení
62/
pozemků na území dnešní ČR však došlo už roku 1858 v Záhlinicích v kroměřížském okrese. Tehdy ministerstvo vnitra schválilo projekt tamějšího rodáka, čtvrtláníka a pozdějšího rychtáře Františka Skopalíka (1832 - 1891), jehož realizací počet parcel poklesl až o 60 % a dopravní vzdálenosti se zkrátily na polovinu. Do roku 1883 bylo scelování provedeno v dalších 16 obcích. J. Petřík absolvoval roku 1890 stavební odbor a prošel bohatou praxí, v níž se stále více přikláněl k zeměměřictví. Roku 1893 složil autorizační zeměměřickou zkoušku, roku 1895 autorizační zkoušku stavebních inženýrů. Po odchodu prof. Josefa Ličky na českou techniku v Brně se od školního roku 1900/01 stal suplentem přednášek základní geodézie a katastru na dvouletém zeměměřickém běhu. Roku 1904 se habilitoval pro „měření katastrální, jeho technický vývoj a evidence“ a stal se přednostou nově zřízeného Ústavu praktické geometrie (tj. geodézie). Roku 1905 byl jmenován mimořádným a roku 1910 řádným profesorem. Za své pedagogické zásluhy, vědeckou činnost a pro organizační schopnosti byl prof. Petřík zvolen pro akademický rok 1926/27 rektorem ČVUT, když předtím vícekrát zastával funkci děkana (obecného odboru 1911/12, pozemního stavitelství 1912/13, kulturního inženýrství 1914/15, strojního a elektrotechnického 1916/17, zemědělského odboru 1918/19, Vysoké školy speciálních nauk ČVUT v letech 1921/22 a 1923/24). Ve veškeré početné odborné a spolkové činnosti se snažil o posílení pozic všech technických věd a o odstranění nebo alespoň zmírnění některých nedorozumění mezi nimi. V roce 1927 byl francouzskou vládou dekorován Palmovým řádem Akademie věd a roku 1936 byl jmenován rytířem Čestné legie. Roku 1935 mu ČVUT vzdalo nejvyšší poctu udělením čestného doktorátu věd. Obsáhlá publikační činnost kromě množství prací z oblasti geodézie, stavební geodézie, fotogrammetrie, katastru a pozemkových úprav zahrnuje vedle biografií i zhruba 50 prací z dějin zeměměřictví, které byly jeho osobní zálibou. Práce byly tištěny v řadě domácích a zahraničních periodik [4].
meteorologie a klimatologie (prof. J. Kopecký), anatomie a fyziologie domácích zvířat a zemědělská bakteriologie (prof. A. Velich, po zřízení studia krátce doc. E. Babák, prof. I. Honl) a dále mineralogie, geologie a národní hospodářství. Ve 2. ročníku pokračovaly přednášky profesorů Velicha a Formánka, přibylo rakouské právo veřejné a specializované přednášky pedologie (prof. J. Kopecký), rostlinné produkce (prof. J. Stoklasa včetně lučního hospodářství a prof. C. Jelínek zejména mlynářství), zemědělská zoologie (prof. A. Štolc), speciální botanika (prof. L. Čelakovský) a státnicová nauka o hospodářských strojích (prof. J. Anderle). Ve 3. ročníku byla zařazena chemie (agrikulturní chemie prof. J. Stoklasa, kvantitativní chemie prof. J. Formánek), všeobecná zootechnika a patologie domácích zvířat (prof. T. Kašpárek, který se zasloužil o založení již zmíněné VŠ zvěrolékařské v Brně), zemědělská statistika (doc. D. Krejčí) a dále související přednášky nižší geodézie (prof. J. Petřík), hospodářského stavitelství (prof. R. Křiženecký), pozemního stavitelství, meliorací a rakouského práva soukromého. Hlavními předměty 4. ročníku byla agrikulturní chemie a nauka o správě zemědělské (prof. Vl. Brdlík, zakladatel zemědělského archivu v roce 1910), pokračovaly přednášky z meliorací, přibyly porodnictví a hygiena domácích zvířat a nauka o mlékařství (včetně mikroskopie a bakteriologie, doc. O. Laxa), lihovarnictví a škrobárenství (prof. K. Kruis), mlynářství (prof. C. Jelínek), lesnictví (doc. J. Sigmond), agrární zákony a politika (doc. Š. Kolářík). Do posledního semestru patřily speciální přednášky o ovocnářství (doc. J. Buňat), vinařství (J. Fořt, mistr Kalifornské univerzity) a zemědělském účetnictví (doc. J. Vaníček) [1]. doc. Ing. Pavel Hánek, CSc., katedra pozemkových úprav ZF JU Literatura [1] Lomič, V. – Horská, P.: Dějiny Českého vysokého učení technického. 1. díl, svazek 2. Praha, ČVUT 1978. [2] Zpravodaj ČZU v Praze, mimořádné číslo. Praha, 2006. [3] http://www.lf1.cuni.cz a další webové stránky a encyklopedie. [4] Hánek, P.: Ke 140. výročí narození rektora Josefa Petříka. Pražská technika, 2006, č. 2, s. 36-38.
Se zemědělským odborem se na ČVŠT dostala řada nových vědních disciplin i přednášejících, z nichž někteří souběžně působili v praxi. Po ustálení se v roce 1913/14 přednášely jak teoretické nauky, mnohdy společné s jinými odbory, tak specializované praktické předměty. V 1. ročníku to byly základy vyšší matematiky a technické fyziky (prof. V. Felix), obecná anorganická, resp. organická chemie (prof. J. Formánek), obecná botanika (prof. L. Čelakovský), obecná zoologie (prof. A. Štolc), technická mechanika (prof. J. Anderle),
63/
LETNÍ ŠKOLY NA JIHOČESKÉ UNIVERZITĚ Řada univerzit organizuje v letních měsících kurzy a školy, které mají zprostředkovat zájemcům nejnovější poznatky z různých oborů. Bohatý program připravila také Jihočeská univerzita. Nejdelší tradici má Letní škola slovanských studií, kterou organizuje Filozofická fakulta JU. Letos proběhne již po šestnácté a je určena zájemcům o český jazyk – učitelům, překladatelům, studentům slavistiky, apod. Účastníci budou rozděleni podle stupně zvládnutí českého jazyka do tří skupin. Letní škola není jen intenzivním jazykovým kurzem, její nedílnou součástí jsou návštěvy muzeí, galerií i výlety na zajímavá místa v jižních Čechách. Pedagogická fakulta JU nabízí letní jazykovou školu SOMMERKOLLEG, která se koná v rámci programu AKTION Česká republika – Rakousko. Jde o intenzivní jazykový kurz, ve kterém se stejně početné skupiny účastníku z Čech a Rakouska paralelně učí jazyk druhé země. Doplňkový program zahrnuje exkurze v jižních Čechách a Horním Rakousku, stejně jako přednášky o literatuře a autorská čtení. Letní akademické kurzy a letní školu nazvanou Schola ludus připravil Ústav fyzikální biologie
JU. Kurzy jsou určeny pro talentované studenty středních škol přírodovědného zaměření, kterým umožní vyzkoušet si systematickou vědeckou práci na rozmanitých projektech. Získají tak nové znalosti i zkušenosti z oblasti biofyziky a biochemie, zároveň si upevní znalosti angličtiny, která je oficiálním komunikačním jazykem kurzů. Letní škola Schola ludus je určena především pro vysokoškolské studenty, absolventy technických nebo přírodovědných oborů. Nabízí jim seznámení se s fyzikální biologií a vyzkoušení si práce na vlastním vědeckovýzkumném projektu. Obě akce probíhají ve stejném termínu, pro jejich účastníky je opět připraven bohatý doplňkový program, který zahrnuje i přednášky zahraničních odborníků. Ekonomická fakulta JU pořádá na přelomu června a července víkendovou Letní školu krajinných studií. Tématem jsou globální změny krajiny a tzv. nevyužívaná území. Účastníci se pomocí přednášek seznámí s výzkumy vnímání globálních změn krajiny a na příkladu mokřadů v okolí Třeboně s etickými otázkami tzv. nevyužívaných území. ODKAZY: • Letní škola slovanských studií FF JU - http://www. ff.jcu.cz/education/lsss/ • SOMMERKOLLEG PF JU - http://www.pf.jcu.cz/ misc/sommerkolleg07.phtml • Schola ludus a letní akademické kurzy ÚFB JU http://www.greentech.cz/summerschool/ • Letní škola krajinných studií EF JU - http://www. ef.jcu.cz/education/novinky/novinky/letni_skola_kraj_ studii_2007
64/