Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, chemie. Program je postaven na tom nejlepším, co mohou jednotlivá odborná pracoviště obou partnerských stran nabídnout. Je to průlomová událost v  historii mezinárodní spolupráce, na kterou budou navazovat další připravované společné obory, v  nejbližší době realizované zejména ve spolupráci s Univerzitou v Pasově.

období, které uplynulo od vydání předchozí Jihočeské univerzity se vyznačuje několika klíčovými událostmi, které významně ovlivňují historii Jihočeské univerzity. Prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc., byl opětovně jmenován rektorem univerzity pro následující čtyřleté funkční období. Lze tak kontinuálně pokračovat v  realizaci priorit, jakými jsou mimo jiné transformace biologické fakulty na fakultu přírodovědeckou a  dotváření jasného pedagogického a  vědeckého půdorysu nové ekonomické, a  dále zejména zemědělské a  pedagogické fakulty. V  pravidelných SLOVECH REKTORA se také dočtete, jaké úkoly stojí před Jihočeskou univerzitou z  hlediska vytváření optimální nabídky studijních programů, potřeby efektivního využívání financí z  evropských strukturálních fondů, a  rovněž o  důrazu kladeném na konkrétní spolupráci se zahraničními univerzitami zejména v Linci a v Pasově. Z hlediska vytváření optimálního zázemí bude hlavním úkolem postupné dobudování univerzitního kampusu. Letos bude zahájena výstavba budovy filozofické fakulty s rektorátem, následovat budou knihovna a aula.

HLAVNÍ TÉMA tohoto čísla se podrobně věnuje prioritám dnes již sedmi fakult Jihočeské univerzity. Děkanky a děkani fakult charakterizují současný stav a  informují o směrech, kterými by se jimi vedené fakulty měly v nejbližším období ubírat jak z hlediska pedagogického a  vědeckého, tak s  ohledem na zabezpečení kvalitního zázemí pro výuku. Pro příští akademický rok připravily fakulty Jihočeské univerzity téměř dvacet nových studijních oborů; řada z  nich reaguje na aktuální poptávku nejenom v  jihočeském regionu. Zájem o  studium na Jihočeské univerzitě je obdobný jako v  minulém roce, kdy se na univerzitu hlásilo téměř 13 000 zájemců. Zhruba čtyřnásobně vyšší počet uchazečů, než bude možné z  kapacitních důvodů přijmout, umožní vybrat nejlepší studentky a  studenty a držet tak pomyslnou laťku úrovně Jihočeské univerzity co nejvýše.

Společným úsilím odborníků z  Jihočeské univerzity a  Keplerovy univerzity v  Linci se podařilo vytvořit a  slavnostně zahájit první přeshraniční studijní program Biologická

Mgr. Hana Bumbová

3/

SLOVA REKTORA Priority Jihočeské univerzity ve druhém poločase V  závěru listopadu loňského roku jste byl Akademickým senátem Jihočeské univerzity jednoznačně zvolen do druhého, nově čtyřletého funkčního období, které bylo zahájeno 1. března 2007. S jakými prioritami, pane rektore, vstupujete do tohoto druhého funkčního období?

Vedení univerzity bude časem postaveno také před úkol, jak na univerzitě pojmout některé sociální obory, které jsou různě roztříštěné zejména na teologické, zdravotně sociální a  na pedagogické fakultě. Otázkou je, zda tyto obory musejí být takto roztříštěné a zda bychom neměli uvažovat o jejich integraci na univerzitě.

Silný mandát, který jsem dostal od akademického senátu, mi dal v symbolické komunikaci najevo, že klíčový program, jímž bylo především zčitelnění struktury univerzity, který jsme spolu s vedením univerzity vytýčili, byl naprostou většinou univerzity přijat. Byly nastartovány některé další kroky, které přecházejí do druhého poločasu v nich je třeba pokračovat. Za jednu z klíčových priorit považuji především transformaci biologické fakulty na fakultu přírodovědeckou. Dále by nám mělo jít o vytvoření pevného vědeckého a  pedagogického půdorysu nově vzniklé ekonomické fakulty. Zemědělská fakulta by měla směřovat více k potřebám moderně orientovaného agrárního výzkumu. S  tím souvisí i  další otázka – zemědělská fakulta, která bude menší, si musí přesně definovat, co ke svému základnímu poslání, jímž je vědecká a pedagogická činnost, potřebuje, jestli má mít například školní zemědělský podnik, jak velký jej potřebuje mít, jaká další zázemí ke svému rozvoji hodlá budovat. Nové programy bude po schválení Akreditační komisí nabízet také filozofická fakulta, ať jde prozatím o  obory teritoriálních studií, či o studium moderní filologie nebo dějin umění.

Čekají nás rovněž záležitosti týkající se efektivního využití financí z evropských strukturálních fondů. Pokud je získáme, rádi bychom je využili pro zázemí kampusu a zejména pro rozvoj přírodovědných oborů na přírodovědecké fakultě a do oborů zemědělských. Stojíme před investiční akcí zásadního významu, jakou je dobudování univerzitního kampusu, výstavba budovy filozofické fakulty a rektorátu, auly a knihovny. Bude potřeba starat se rovněž o budovu, v níž bude sídlit zemědělská nebo ekonomická fakulta. Priorit je tedy celá řada, jsou mnohostranné a mnohovrstevné tak, jako je pestrá a mnoho-vrstevná univerzita. Měla by se Jihočeská univerzita vedle postupného zčitelňování struktury a  zkvalitňování vědecké a pedagogické práce dále rozrůstat? Domnívám se, že by se měl počet studentů univerzity ustálit na počtu kolem 12 000 studentů a studentek, jsme limitováni také velikostí zázemí a  počtem pedagogů. Zakládáme si na tom, že jsme středně velká a  stále přehledná univerzita klasického zaměření. Stále si také myslím, že ke kladům této univerzity patří i  skutečnost, že pedagogové znají své studenty zpravidla jménem, nejsme anonymní, a  domnívám se, že to také většině našich posluchačů a  posluchaček vyhovuje.

Pro maturanty a  maturantky je třeba vytvářet takové studijní nabídky, které budou pro generaci osmnáctiletých mladých lidí atraktivní. Domnívám se, že atraktivitu studia pro ně mohou zvednout programy směřující napříč několika fakultami univerzity, respektive takové programy, které označujeme jako přeshraniční. Hodně si slibuji od rozvoje programů typu management cestovního ruchu i  od přírodovědných oborů, které budou na pomezí biologie, medicíny, fyziky, chemie a podobně.

Do jaké míry univerzita má nebo může reagovat na společenskou poptávku? Akademická autonomie univerzity je v  mých očích věcí zcela zásadní. Jsme veřejnou vysokou školou, tudíž jsme povinni na potřeby společnosti reagovat. Koneckonců nedávno zveřejněná zpráva OECD, která hodnotila české vysoké školy, potřebu většího sepětí vysokoškolské výuky s bezprostředními potřebami praxe rovněž zdůraznila. Jako univerzita jsme spoluzodpovědni za určitou duchovní tvář regionu, ve kterém se nacházíme. Potřeby tohoto regionu musíme vnímat. Máme-li pro to podmínky, můžeme konkrétním potřebám vyjít vstříc. Pokud ne, pak musíme zvažovat, zda by se nám vložené investice vrá-

K  dalším klíčovým úkolům a  prioritám patří dotvoření profilu pedagogické fakulty, kterou směřujeme k  jednoznačnému poslání, jakým je výchova a  vzdělávání učitelů prvního a  druhého stupně základní školy, popřípadě mateřských a  uměleckých škol tak, aby z  této fakulty do praxe odcházeli především pedagogicky a  psychologicky vzdělaní a  prakticky připravení učitelé. Myslím, že se to na pedagogické fakultě začíná postupně dařit.

4/

Na co z hlediska rozvoje univerzity hodláte klást důraz i nadále?

tily zpátky. Podle reálných možností se snažíme poskytovat širokou nabídku programů a  oborů, ale nejsme zde od toho, abychom studentovi zajistili místo v  oboru. Musíme umět připravit studenty tak, a to myslím naprostá většina fakult umí, aby naši absolventi byli velmi flexibilní, jazykově a počítačově vybavení, měli by se umět tázat a být kreativní. Takto připravení absolventi se na trhu práce jistě neztratí, i kdyby například nenašli práci ve svém oboru.

Byl bych velmi rád, kdyby pokračovala vnitrouniverzitní komunikace mezi jednotlivými akademickými pracovníky napříč fakultami, což souvisí zejména s vytvářením nových mezifakultních programů. Byl bych potěšen, kdyby si činorodě, tak jako doposud, počínala studentská rada. Budu mít radost, pokud budou i nadále mít studenti potřebu se vyjadřovat ke kvalitě výuky, zázemí, a podobně.

Jak hodnotíte mezinárodní spolupráci Jihočeské univerzity, je na odpovídající úrovni?

Letitým problémem, který postupně měníme, je zpevňování kvalifikační struktury. Stále musíme usilovat o  vyšší počet profesorů a  docentů. Jsou fakulty, kde byla tato záležitost zanedbána, a tak chybí celá generace takto graduovaných lidí. To bychom měli nejenom sledovat, ale také pro to vytvářet optimální podmínky. Co se zázemí týče, nyní jsme připravili startovací byty pro mladé vědecké pracovníky.

Mezinárodní spolupráce má řadu rovin, pro mne je jednou z  prioritních rovin deklarovaná spolupráce v  přirozeném česko-rakousko-bavorském regionu. Velmi si vážím spolupráce s  univerzitami v  Linci a  v  Pasově. V  poslední době jsme se dostali k  naprosto konkrétní spolupráci, jakou je tvorba přeshraničních studijních programů. To je podle mého názoru klíčová rovina mezinárodní spolupráce. Druhou rovinu tvoří studentské a  pedagogické mobility, které se uskutečňují zvláště v  rámci programu Socrates Erasmus. Nejsem ale spokojen s tím, že více studentů a pedagogů odjíždí a již méně jich k nám přijíždí studovat. To vázne na skutečnosti, že s  výjimkou zejména biologické a  filozofické fakulty není výuka v cizích jazycích nabízena. Třetí rovinou je rovina vzdálenějšího zahraničí, která se týká například západní Evropy nebo USA. Tuto spolupráci rozvíjejí konkrétní profesoři a  jejich pracoviště. Velmi oceňuji letní školy, které se zde zakládají péčí biologů, filozofů a  dalších fakult například pro studenty amerických univerzit.

Jihočeská univerzita je příznivě vnímána veřejností doma i v zahraničí. Jakých ohlasů si, pane rektore, jako vrcholný reprezentant této veřejné vysoké školy, nejvíce ceníte? Stýkám se s  celou reprezentací českých i  zahraničních univerzit. Nejbližší zahraniční univerzity o  nás vědí poměrně hodně a  posun našich vztahů a spolupráce je evidentní. Zejména v  Linci a  v  Pasově si dobře uvědomují, že jsme poměrně silný strategický partner, který je dnes schopen řadu věcí nabídnout, dobře vědí, že řadu záležitostí pedagogických i  vědeckých již můžeme dělat dohromady, a  to je velmi důležité. Co se týče hodnocení univerzity v  rámci České republiky - zde probíhá celá řada hodnocení a  šetření, jejichž výsledky jsou pravidelně zveřejňovány. V řadě ukazatelů se dostáváme do první desítky vysokých škol, což mě samozřejmě velmi těší. Musím říci, že rostoucí prestiž Jihočeské univerzity je především dána tím, že na univerzitě je řada pracovníků, kteří se dokáží s  univerzitou identifikovat a  odvádějí vynikající výsledky své práce, ať pedagogické nebo vědecké. A to je věc zásadního významu. -hb-

Do struktury Jihočeské univerzity patří dva vysokoškolské ústavy: jaké postavení by měla tato pracoviště v rámci univerzity zaujímat? Vysokoškolské ústavy mají ve vysokoškolském zákonu velmi nevyhraněné postavení. Obecně se dá na ústavy nahlížet ze dvou úhlů pohledu. První je ten, že jsou to pouze vědecká pracoviště, která se sekundárně věnují pedagogické práci a nemají akreditované programy. Naše dva univerzitní ústavy jsou velmi kvalitní pracoviště a jsem rád, že je máme. Rozhodně bych uvítal, kdyby na nich v budoucnu došlo k akreditaci habilitačních a profesorských práv pro obory, které garantují. Druhý úhel pohledu je ten, že vysokoškolský ústav může být vnímán jako dočasné pracoviště univerzity, které může po akreditaci svých programů přerůst v  samostatnou fakultu, což byl příklad historického ústavu, který přerostl ve filozofickou fakultu. Obě cesty považuji za zcela legitimní. V  nejbližší době nevidím důvod ke vzniku dalšího podobného pracoviště.

5/

Velvyslanec USA v ČR

Prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc., jmenován rektorem Jihočeské univerzity pro druhé funkční období

Richard Graber na Jihočeské univerzitě Dne 23. ledna 2007 navštívil Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích velvyslanec USA v  České republice pan Richard Graber a konzul pan Hart Nelson.

Prezident republiky Václav Klaus jmenoval 20. února 2007 na Pražském hradě pět nových rektorů vysokých škol. Mezi nově jmenovanými byl také rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc.

V  zastoupení rektora přijal návštěvu prorektor JU pro zahraniční vztahy prof. PaedDr. Vladimír Papoušek, CSc. Jihočeskou univerzitu na setkání dále reprezentovali děkan Zdravotně sociální fakulty JU prof. MUDr. Miloš Velemínský, CSc., ředitelka Jazykového centra JU Mgr. Vlastimila Ptáčníková, Ph.D., prof. Ing. Hana Šantrůčková, CSc., a  Mgr. T. Doležal, Ph.D., z  Biologické fakulty JU, ředitel Kolejí a  menz Ing. František Vrtiška, a  další zástupci fakult a  studenti doktorských programů. Prorektor univerzity pro zahraniční vztahy prof. V. Papoušek představil Jihočeskou univerzitu, charakterizoval její fakulty a  vysokoškolské ústavy a zhodnotil rozvoj univerzity v posledním období. Zmínil konkrétní spolupráci univerzity s  několika americkými univerzitami a  hovořil o  loni podepsané spolupráci s  Winona State University. Velvyslanec věnoval informacím o univerzitě velkou pozornost.

Rektor Jihočeské univerzity prof. V. Bůžek s  prezidentem republiky V. Klausem při zahájení světového kongresu SVU v červnu 2006 foto V. Pancer

Prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc., tedy bude stát v čele Jihočeské univerzity i v následujících čtyřech letech. Do druhého volebního období jej 28. 11. 2006 jednoznačně zvolil akademický senát univerzity. Listopadová volba prof. Václava Bůžka byla potvrzením jeho silného mandátu: z přítomných 32 členů akademického senátu mu dalo hlas 29 členů.

Velvyslanec USA v ČR pan R. Graber a prorektor JU pro zahraniční vztahy prof. V. Papoušek zahajují 23. 1. 2007 jednání na Jihočeské univerzitě foto -hb-

Se zájmem vyslechl informace o  loňském kongresu Společnosti pro vědy a  umění, na který přijelo na pořádající Jihočeskou univerzitu téměř 300 účastníků z USA. Byl potěšen, že záhy poté zde vznikla pobočka této organizace, tzv. Akademický klub, jehož posláním je pomáhat studentům realizovat studium v USA. Velvyslance Grabera také zajímaly možnosti profesního uplatnění absolventů univerzity a  možnosti využívání strukturálních fondů.

Pro první funkční období byl prof. Václav Bůžek zvolen Akademickým senátem Jihočeské univerzity v  listopadu roku 2003. Prezident republiky Václav Klaus jej k  1. březnu 2004 jmenoval rektorem Jihočeské univerzity pro následující tříleté období. Druhé funkční období začalo 1. března 2007 a potrvá 28. února 2011.

Prof. Šantrůčková a  Mgr. Doležal podrobněji informovali o  vědeckém zaměření biologické

-hb-

6/

fakulty a  mezinárodních kontaktech, včetně informací o  letní škole pro studenty z  Georgie. Děkan Zdravotně sociální fakulty prof. M. Velemínský hovořil o  medicínských oborech. Ředitelka Jazykového centra Mgr. V. Ptáčníková informovala o  pátém ročníku Studentských prezentací, které se na univerzitě ve spojení se zahraničními firmami za velkého zájmu studentů pořádají v angličtině, němčině a francouzštině.

„Od 1. března tohoto roku dodává menza Jihočeské univerzity pro pacienty 1 400 teplých obědů a  2 800 snídaní a  večeří denně. Kromě zásobování pacientů kompletní stravou dodáváme i  nadále teplé obědy pro zaměstnance nemocnice v  počtu 800 obědů denně,“ informuje ředitel Kolejí a menz JU Ing. František Vrtiška. V době od května do září 2005 prošla menza Jihočeské univerzity zásadní rekonstrukcí ve výši 45 milionů korun. Nová technologie stravovacího zařízení splňuje náročné požadavky na přípravu jídel a  vyhovuje přísným předpisům Evropské unie na přípravu a kvalitu veřejného stravování.

Velvyslance zajímaly možnosti profesního uplatnění a zda absolventi univerzity zůstávají pracovat v regionu foto -hb-

Obě strany zhodnotily první společné setkání jako příjemné a podnětné. Na závěr si zahraniční návštěva prohlédla univerzitní kampus, laboratoře a pracovny biologické fakulty a rovněž areál kolejí a menz. -hb-

Před podpisem smlouvy - od 1. března 2007 dodává menza Jihočeské univerzity kompletní stravu pro pacienty a obědy pro zaměstnance nemocnice foto -hb-

Byla zvýšena kapacita na přípravu 2 400 jídel denně, byla rozšířena doba výdeje stravy i  sortiment nabízených jídel včetně studené kuchyně. Výdej jídel je objednávkový i  bezobjednávkový. V  návaznosti na zprovoznění dalších výdejen v  ulici Boreckého 27 (Vltava, objekt Zdravotně sociální fakulty) a  v  Kněžské ulici (Teologická fakulta) si může zájemce zvolit místo stravování podle místa ubytování nebo momentální výuky, což je nespornou výhodou.

Jihočeská univerzita a Nemocnice České Budějovice, a.s., rozšířily spolupráci Na základě úspěšné téměř roční spolupráce mezi Jihočeskou univerzitou a Nemocnicí České Budějovice, a. s., pro niž menza Jihočeské univerzity od 1. dubna 2006 dodávala stravu pro pacienty a zaměstnance nemocnice v objemu 2 100 teplých obědů denně, došlo 6. března 2007 k rozšíření této spolupráce.

Studenti Jihočeské univerzity na praxi v  Nemocnici České Budějovice, a.s., se mohou v rámci dalšího zkvalitnění služeb KaM stravovat již také v objektech této nemocnice. -hb-

Novou smlouvu podepsali rektor Jihočeské univerzity prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc., a  generální ředitel Nemocnice a.s., a  předseda představenstva MUDr. Břetislav Shon. Dalšími účastníky podpisu smlouvy byli MUDr. František Vorel, CSc., náměstek pro kvalitu zdravotní péče, Ing. Jan Švejda, MBA, ředitel obchodně ekonomického úseku a  Ing. Ivo Houška, MBA, provozně technický ředitel a ředitel Kolejí a menz (KaM) Jihočeské univerzity Ing. František Vrtiška.

7/

město zájem o konkrétní studijní obory, které by bylo možné na Jihočeské univerzitě realizovat a nabídnout. Primátor Juraj Thoma byl potěšen dynamickým rozvojem univerzity, sdělil doslova, že „Jihočeská univerzita dělá městu obrovskou reklamu“. Nabídnul možnost kdykoli se na město obrátit s problematikou v oblasti infrastruktury, územního plánování a  v  dalších podobných záležitostech. „Usilujeme, aby byla Jihočeská univerzita institucí zcela otevřenou, neizolovanou, a  aktivně se rozvíjející. Tento trend chceme sledovat i nadále,“ uzavřel rektor univerzity prof. Václav Bůžek. Další naplánované jednání Jihočeské univerzity se statutárním městem České Budějovice se bude týkat rozvojových programů. -hb-

Jihočeská univerzita a statutární město České Budějovice: dobré vztahy opět potvrzeny Ve středu 28. března se na českobudějovické radnici uskutečnilo jednání představitelů Jihočeské univerzity v  čele s  rektorem prof. Václavem Bůžkem s primátorem statutárního města Mgr. Jurajem Thomou. Současně bylo vyhodnoceno dosavadní plnění „Smlouvy o  vzájemné spolupráci mezi Jihočeskou univerzitou a  statutárním městem České Budějovice“, která byla podepsána 7. března 2005. Jednání se dále zúčastnili za Jihočeskou univerzitu prorektor pro vědu prof. Jan Zrzavý, prorektor pro rozvoj doc. Pavel Tlustý, kvestorka univerzity Ing. Hana Kropáčková a  tisková mluvčí univerzity. Za statutární město České Budějovice byla přítomna vedoucí odboru rozvoje a cestovního ruchu Ing. Dagmar Baumruková. Úvodem informoval rektor prof. Václav Bůžek o  rozvoji Jihočeské univerzity z  hlediska studijních možností, zájmu o univerzitu a hovořil o  aktuálních investičních akcích univerzity, včetně plánovaného položení základního kamene u příležitosti zahájení výstavby budovy filozofické fakulty s  rektorátem v  letních měsících tohoto roku. Oběma stranami bylo vyhodnoceno plnění Smlouvy o  spolupráci, uzavřené za úřadování předchozího primátora doc. Miroslava Tettera, jako příznivé a  prospěšné. Jednotlivé body smlouvy budou i nadále průběžně aktualizovány. Parafovaná smlouva mimo jiné deklaruje spolupráci v  oblastech vzájemné propagace, při rozvoji konkrétních vztahů s  partnerskými zahraničními městy statutárního města České Budějovice a  Jihočeské univerzity, jako jsou například Linec, Pasov, Nitra a  další města. Spolupráce je rozvíjena také v  rámci činnosti Evropského informačního centra. Obě instituce si vyměňují informační a  propagační materiály, které slouží vzájemné informovanosti dalších partnerů v  tuzemsku i  v  zahraničí. Jihočeská univerzita mj. umožňuje městu pronájem multimediální auly Jihočeské univerzity. Spolupráce probíhá také v  oblasti informovanosti o  plánovaných investičních akcích, a  dalších oblastech týkajících se například územního plánu nebo majetkových záležitostí. Zástupci univerzity vedle informací o  přípravách na vstup do Operačního programu Výzkum a  vývoj pro inovace, do něhož jsou aktuálně zařazeny dva projekty, hovořili o  plánované investiční výstavbě. Informovali se také, zda má

Jihočeská univerzita a Universität Passau:

další jednání o spolupráci v oblasti cestovního ruchu, hotelnictví a historie Dne 21. března se v  německém Pasově uskutečnilo další setkání představitelů Jihočeské univerzity v  Českých Budějovicích a  Universität Passau za přítomnosti obou rektorů prof. Václava Bůžka a  prof. Waltera Schweizera. Záměrem setkání bylo navázat konkrétní spolupráci mezi nově vzniklou Ekonomickou fakultou Jihočeské univerzity a Wirtschaftswissenschaflichen Fakultät. Za pasovskou stranu byli proto přítomni také prof. Kleinhenz, prof. Bühner, prof. Spann, prof. Moosmüller, prof. Haase a  za českou stranu děkanka ekonomické fakulty prof. Magdalena Hrabánková a  proděkanka pro pedagogiku Dr. Dagmar Škodová Parmová. Jednání se neslo v  duchu společných projektů, které mimo jiné

8/

spočívají ve výměně studentů a pedagogů v rámci programu Socrates, a hovořilo se o realizovaných společných výzkumných projektech, které by v  budoucnu mohly vyústit ve společný studijní program. „Diskutovali jsme rovněž o  zapojení do výzkumného projektu v  rámci 7. Rámcového programu, přičemž nosným tématem by měl být socioekonomický výzkum ve střední Evropě se záměrem zjistit faktory pro politickou stabilitu v  EU,“ informuje proděkanka ekonomické fakulty Dr. Škodová Parmová: „Budoucí společné vzdělávací cíle v  našich rozhovorech směřovaly k  oboru, který je pro rozvoj středoevropského prostoru velmi důležitý a  nalézá podporu u  samosprávných institucí. Diskutovali jsme o společném programu hotelnictví na bázi double degree. Tento obor vyučovaný v  angličtině a  v  němčině na obou univerzitách by měl být určen pro nejlepší absolventy středních hotelových škol v  regionu. Absolventi by měli získat kompetence odborníků schopných pohybovat se v interkulturním prostředí v rámci celé Evropy.“ Prof. Václav Bůžek rovněž jednal s pasovskými historiky o  další spolupráci mezi oběma filozofickými fakultami. Na závěr návštěvy si hosté prohlédli jedno z  výzkumných pracovišť pasovské univerzity – institut CENTOURIS pro marketingová šetření nejen v cestovním ruchu. -hb-

„Přípravná fáze byla završena, přeshraniční obor v jazyce anglickém byl úspěšně akreditován Akreditační komisí ČR, přijat a podpořen vedením, senátem a univerzitní radou Keplerovy univerzity v  Linci. Garantem oboru je na linecké straně prof. Dr. Norbert Müller, zástupce vedoucího ústavu organické chemie linecké univerzity a  mezinárodně uznávaný odborník v  oblasti nukleární magnetické rezonance a  dalších fyzikálních technik pro studium přírodních látek a  biopolymerů,“ informuje děkan Biologické fakulty JU prof. Libor Grubhoffer. „Dobrou zprávou je pro nás skutečnost, že se do přijímacího řízení pro ´Biological Chemistry´přihlásil dostatečný počet studentů, pro ně také uspořádáme jednodenní exkurzi na Keplerovu univerzitu do Lince, aby měli možnost seznámit se s  podmínkami studia a  místem, kde řada z nich prožije polovinu svého bakalářského studia,“ doplnil prof. Grubhoffer. Celý první ročník od října 2007 prožijí studenti Biologické fakulty na Keplerově univerzitě v Linci spolu se svými rakouskými spolužáky. Keplerova univerzita má tradici výborné chemie, kterou vstoupí do nového společného bakalářského oboru Biological Chemistry. Linecká univerzita přispěje do společného programu také výukou matematiky, fyziky a  biofyziky. Biologická fakulta (zanedlouho přírodovědecká) Jihočeské univerzity bude zajišťovat biochemické, molekulárně biologické a biologické kurzy včetně praktických cvičení. Výuka bude probíhat v anglickém jazyce s tím, že čeští studenti budou vedeni také k osvojování si němčiny. Výuka bude probíhat v  semestrálních blocích v  Linci a  Českých Budějovicích. Předpokládaný počet studentů je 20 až 30 v  ročníku, napůl z  Rakouska a ČR, výhledově se počítá také se studenty z  dalších zemí včetně východoevropských. „U  příležitosti zahájení prvního společného studijního oboru Biologické chemie mezi Keplerovou univerzitou v  Linci a  Jihočeskou univerzitou v  Českých Budějovicích bych rád zdůraznil, že se stáváme svědky svým způsobem historické události,“ říká rektor Jihočeské univerzity prof. Václav Bůžek: „Dvě univerzity v tradičním prostoru střední Evropy, kde odedávna docházelo k čilé komunikaci mezi lidmi, řemesly a vzdělaností, přicházejí opět po dlouhém trvání ´železné opony´ v druhé polovině minulého století s  výrazným krokem k  přeshraniční spolupráci. Uvědomuji si, že teprve otevřená Evropa a důraz na regionální rozvoj umožnily naplnit myšlenku prvního společného studijního oboru Biologické chemie. Myšlenku, která se zrodila na základě přirozeně se rozvíjející těsné spolupráce učitelů a studentů obou univerzit.“ -hb-

První mezinárodní studijní obor

Biologická chemie slavnostně zahájen

Dne 10. dubna 2007 byl v  Linci slavnostně zahájen přeshraniční studijní obor Biologická chemie připravený  Jihočeskou univerzitou v  Českých Budějovicích a  Keplerovou univerzitou v Linci. Nový studijní obor ´Biological Chemistry´ je prvním odborným bakalářským oborem studijního programu chemie, který významně rozšíří spolupráci mezi oběma univerzitami a  stane se základem pro budování dalších chemických a  učitelských oborů na chystané Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity. Na slavnostní zahájení do Lince byli pozváni kromě rektorů a  jejich zástupců ministři školství obou zemí, jejich náměstci, hejtmani Horního Rakouska a  Jihočeského kraje, krajští zastupitelé, představitelé hospodářských komor, technologických parků, vědy a  vysokého školství.

9/

Čestný doktorát Jihočeské univerzity v oboru ekologie převzal prof. Dr. Anthony Frederick George Dixon z Norwich University Na slavnostním zasedání Vědecké rady Jihočeské univerzity dne 5. prosince 2006 byla v  obřadní síni českobudějovické radnice udělena čestná vědecká hodnost doctor honoris causa v  oboru ekologie, kterou převzal prof. Dr. Anthony Frederick George Dixon, přední odborník na ekologii mšic a jejich predátorů.

Čestný doktorát Jihočeské univerzity převzal z  rukou rektora JU prof. V. Bůžka přední odborník na ekologii mšic a jejich predátorů prof. Dr. A. Dixon foto D. Klement

Profesor Dixon je mezinárodně vysoce uznávaným odborníkem v obou ekologie mšic a jejich predátorů, autorem čtyř a  editorem dalších šesti knih o této tématice, členem několika vědeckých rad konferencí. Jen od roku 1992 publikoval dle Web of Science 110 vědeckých článků (celkem 290 za svou kariéru) v prominentních recenzovaných časopisech, které byly v  letech 1992-2005 dle WoS citovány celkem 1469krát. Během svého pedagogického působení vychoval několik desítek studentů doktorských studijních programů; mnozí z nich nyní zaujímají významné pozice v oblasti vědy (např. prof. Paul Wellings, rektor Univerzity v  Lancasteru), jiní se stali vůdčími vědeckými osobnostmi, především v  oblasti biologické kontroly škůdců (např. prof. Bill Murdoch, prof. Nick Mills). Za svou celoživotní činnost obdržel prof. Dixon mnoho čestných uznání, z  nichž je možno jmenovat čestnou medaili Polské akademie věd (2000) či zlatou medaili Řehoře Mendela Akademie věd České republiky. Prof. D. Phil. Anthony Frederick George Dixon, B.Sc. (1932) vystudoval v  letech 19511954 biologii na Univerzitě v  Londýně a  v  roce 1957 úspěšně obhájil doktorskou disertační práci na Univerzitě v  Oxfordu. V  letech 1957-1974 vyučoval na Fakultě biomedicíny a  přírodních věd na Univerzitě v  Glasgow. V  letech 1974 – 1997 působil jako řádný profesor na Fakultě biologických věd na Univerzitě v  Norwichi,

z  toho v  letech 1976 – 1979 vykonával funkci děkana této fakulty. Od roku 1997 je emeritním profesorem Univerzity v Norwichi. Profesor Dixon spolupracuje s  Biologickou fakultou Jihočeské univerzity, konkrétně s oddělením teoretické ekologie, vedeným prof. RNDr. Pavlem Kindlmannem, DrSc., již od jejího založení. Každoročně přijíždí na zhruba třítýdenní stáž, při které přednese přednášku pro studenty BF a naopak prof. Kindlmann každoročně jezdí na čtyřtýdenní stáž do Norwiche. Z této spolupráce, která začala již před založením BF JU, vzniklo 25 společných publikací v  impaktovaných časopisech (z  toho 20 za dobu existence BF), a  to včetně časopisů nejprestižnějších, jako jsou Am. Naturalist, Ecology, Ecol. Letters, dále 7 článků ve sbornících mezinárodních konferencí, 2 kapitoly v  knihách, 1 editovaná kniha (s  další se počítá v  nakladatelství Springer Verlag v  roce 2006) a  1 speciální výtisk mezinárodního časopisu. Spoluautory některých z  těchto publikací jsou i doktorandi BF. Díky spolupráci s prof. Dixonem bylo možno uskutečnit několik tříměsíčních pobytů studentů Biologické fakulty Jihočeské univerzity v  Českých Budějovicích v  rámci programu Socrates Erasmus na Univerzitě ve Východní Anglii v Norwichi, při nichž absolvovali kurzy vedené tamějšími odborníky, kteří jsou světovými kapacitami v oboru ekologie a ochrany přírody (prof. Bill Sutherland - autor mnoha knih o ochraně přírody, prof. Andy Watkinson, bývalý editor J. Ecol.). Prof. Dixon se dále podílel a i nyní podstatně podílí na vedení doktorských studentů Biologické fakulty; zde bych mohl uvést RNDr. Dostálkovou, která obhájila disertaci v  roce 2003, nebo současně vedenou doktorandku Mgr. Houdkovou. Také se účastní prací v  komisích jmenovaných Biologickou fakultou. Ze sdělení prof. RNDr. Libora Grubhoffera, CSc., děkana Biologické fakulty Jihočeské univerzity

Vědecká spolupráce, emigrace a přátelství Prof. Dr. Anthony Frederick George Dixon, Norwich University Je pro mne velkou poctou, že je mi udělen titul čestný doktorát v  oboru ekologie. Tato pocta však nenáleží pouze mně; nikdy by se mi jí totiž nedostalo, kdyby nebylo dlouholeté podpory a  povzbuzování ze strany mých českých kolegů a přátel a především mého kmotra, Iva Hodka.

10/

Roku 1960, krátce poté, co jsem poprvé začal vyučovat na Glasgowské univerzitě, mne Ivo Hodek požádal, abych mu pomohl stát se členem Britské ekologické společnosti. Následně mě Ivo navštívil na Glasgowské univerzitě a pozval mě v roce 1963 na návštěvu tehdejšího Československa. Tato návštěva byla pro mě velkým objevem, jednak protože to byla má první cesta za „železnou oponu”, ale hlavně proto, že Ivo nelitoval nesmírné osobní námahy a nesnází, aby mi mohl ukázat architektonické a  kulturní klenoty Prahy, svého zamilovaného města, a  zorganizoval pro mě neuvěřitelnou okružní cestu po Československu, která zahrnovala výstup na Rysy ve Vysokých Tatrách s Jaroslavem Holmanem a  návštěvu hradu Karlštejn s  Petrem Starým, a  tak vytvořila pohádkovou kulisu pro užitečné a  podrobné diskuse o  našich zájmech v oblasti výzkumu. Další příjemnou vzpomínkou z  tohoto výletu byla zázračná léčba, kterou mi naordinovala Ivova maminka na mírné podráždění žaludku po návratu do Prahy z výletu do Vysokých Tater. Nejdříve mě krmila vařenou rýží a živočišným uhlím, které vyléčily symptomy, a pak následovaly meruňkové knedlíky, které mi pomohly, abych se cítil v pořádku jako dříve. Je třeba vyjádřit velké politování nad tím, že ovocné knedlíky nyní už nejsou tak důležitou součástí české kuchyně jako byly v  šedesátých létech. Roku 1965 jsem se zúčastnil První konference o ekologii afidofágního hmyzu, kterou organizoval Ivo a  která se konala v  Liblicích. Ačkoli se této schůzky zúčastnila i velká ruská skupina s velkým zastoupením žen, bylo velmi těžké s  nimi zapříst hovor vzhledem k  přítomnosti důležitě vystupujících vedoucích úředníků z  různých sovětských institutů. To výrazně kontrastovalo s  volným myšlením a  otevřeností Čechů. Tato návštěva mi také poskytla další příležitost obnovit mé kontakty s Čechy a užít si stověžaté Prahy. Navzdory všem potížím a  rizikům, ať již skutečným nebo imaginárním, která byla spojena se stykem s  kolegy ze Západu, Ivo Hodek a Jaroslav Holman se mnou stále udržovali styk. Pokusy zbavit se strnulé, doktrinářské a nápaditost v zásadě postrádající sovětské formy komunismu vypadaly zpočátku velice slibně. Tato první sametová revoluce vyústila v  takzvané Pražské jaro 1968 poté, co byla dlouhá temná zima poválečné éry krátce, avšak velmi účinně přerušena. Zima se bohužel rychle vrátila, když v  srpnu 1968 do Prahy vjely sovětské tanky a  komunikace se Západem se opět ztížila. Roku 1978 a potom 1981 mě však Ivo Hodek znovu pozval na návštěvu do Československa, v prvním případě abych se setkal s Aloisem Hoňkem a Pavlem Kindlmannem, a ve druhém případě hlavně na setkání s  Marcelem

Rejmánkem, vedoucím oddělení biomatematiky na Entomologickém ústavu, který se právě přestěhoval do nové a  účelně postavené budovy v Českých Budějovicích. Ačkoli návštěva v roce 1981 byla krátká, umožnila mi setkat se s Aloisem Hoňkem a  Marcelem Rejmánkem a  prodiskutovat možné výzkumné projekty. Marcel Rejmánek následně přijel, aby se mnou pracoval v Norwichi ve Spojeném království, kde byl jeho pobyt finančně zajištěn tříměsíčním grantem Britské rady, avšak po pár dnech mu úředníci československého velvyslanectví v Londýně oznámili, že se má vrátit do Prahy, pravděpodobně z důvodu angažovanosti Britské rady v Chartě 77. Toto hnutí podnícené Václavem Havlem a  jeho kolegy se angažovalo v otázce lidských práv a bylo prvním znamením aktivního liberálního disentu v  Československu od roku 1968. Skutečnost, že byl odvolán zpět do Prahy bez jakéhokoli zjevného důvodu, přiměla Marcela Rejmánka, aby důkladně rozvážil svou budoucnost. Krátce předtím než jsem měl navštívit Marcela Rejmánka v Budějovicích v říjnu 1983, jsem od něho dostal dopis odeslaný z Rakouska, v němž mi oznamoval, že se svou rodinou emigroval na Západ. Přesto mi důrazně doporučoval, abych návštěvu podnikl a pokračoval ve výzkumu s jedním z jeho kolegů, Pavlem Kindlmannem.

Čestné doktoráty Jihočeské univerzity jsou udělovány v obřadní síni českobudějovické historické radnice foto -hb-

Za pomoci Jaroslava Holmana a  Jana Lepše jsme dokončili studii o  celosvětovém rozšíření mšic, která vyšla v časopise American Naturalist. Poté následovalo velmi aktivní a dosud pokračující období společného výzkumu s  Pavlem Kindlmannem, kdy docházelo k  recipročním návštěvám, ze kterých vzešlo 30 publikací o  teorii různých aspektů funkční a  populační ekologie mšic. Kromě toho jsem během svých návštěv mohl rozvinout výzkumné projekty a  vytvořit pevné přátelské vztahy s  Aloisem Hoňkem ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby a  s  Vojtou Jarošíkem na Karlově univerzitě, na jejichž základě obdobně vzniklo asi 15 publikací o populační biologii a vývoji hmyzu.

11/

Za dobu, kdy navštěvuji Vaši zemi, došlo k  velkým změnám. Zpočátku zde existovaly naděje, že bude vyvinuta odlišná a  všeobecně přijatelnější forma komunismu, které byly ovšem zmařeny sovětskou invazí v  roce 1968. Dalších 21 let uplynulo do sametové revoluce roku 1989, v  níž jsem, což říkám s  hrdostí, vlastně hrál malou roli, když všichni členové Ústavu vstoupili do stávky a  stáli na schodech Ústavu. Od té doby docházelo k  dramatickým změnám, bohužel ne vždy pozitivním. Jednou ze skvělých věcí, k  nimž dospěl vývoj, však bylo splnění dlouhodobé ambice regionu, vytvoření Jihočeské univerzity v  roce 1991. Spolupráce mezi Akademií věd a  Jihočeskou univerzitou dala vzniknout Biologické fakultě, která si rychle vydobyla přední postavení v rámci České republiky, a  to jak ve výuce, tak ve výzkumné činnosti. Evropská unie poskytla prostřednictvím Programu Erasmus finanční prostředky pro profesora Kindlmanna a  pro mne na realizaci recipročních návštěv. Za svou velmi malou roli při přednáškové činnosti, setkávání se se studenty, školení a zkoušení studentů a výměně zkušeností se zaměstnanci, jsem byl velmi poctěn nabídkou, abych přijal Čestnou cenu této prestižní univerzity roku 2001.

Čestné doktoráty na JU Jihočeská univerzita v  Českých Budějovicích uděluje čestnou vědeckou hodnost doctor honoris causa významným domácím a  zahraničním osobnostem, které výrazně přispěly k  rozvoji oblastí, které tvoří zaměření a  dlouhodobou orientaci univerzity. O udělení rozhoduje vědecká rada. Hodnost je vždy udělována na akademickém obřadu. Za dobu své existence udělila Jihočeská univerzita devět čestných doktorátů. Poslední předchozí čestný doktorát byl udělen v  dubnu 2006 přednímu světovému lékaři prof. MUDr. Vladimíru Krčmérymu, DrSc., v oboru veřejného zdravotnictví. -hb-

Vedení Jihočeské univerzity ve druhém funkčním období Po projednání v Akademickém senátu Jihočeské univerzity byli rektorem univerzity prof. Václavem Bůžkem pro druhé funkční období s účinností od 15. března 2007 jmenováni noví prorektoři. Prorektorem pro rozvoj se stal doc. Pavel Tlustý, který vystřídal dosavadního prorektora pro rozvoj prof. Ing. Františka Střelečka, CSc., Dr. h. c., který v této funkci působil v předchozím tříletém období. Na jednání kolegia rektora 27. února 2007 rektor Jihočeské univerzity prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc., poděkoval prof. Ing. Františku Střelečkovi, CSc., za činnost a  práci vykonanou v tomto období ve prospěch a  rozvoj univerzity. Prof. Střeleček byl s účinností od 1. března 2007 pověřen řízením resortu rozvoje na Ekonomické fakultě JU. Vedení Jihočeské univerzity:

Prof. Dr. Antony Dixon spolupracuje s oddělením teoretické ekologie Biologické fakulty JU od doby jejího založení foto -hb-

Vaše Magnificence, pane rektore, jsem hluboce vděčen za tuto nesmírnou čest, jíž se mi dostává prestižního a  ceněného titulu Doctor Honoris Causa v  oboru ekologie. Na závěr bych chtěl vyslovit mimořádný dík profesoru Kindlmannovi za to, že byl celá léta takovým nadšeným spolupracovníkem a přítelem, který vždy dokázal podat pomocnou ruku, a  ještě jednou obzvláštní poděkování doktoru Ivu Hodkovi za jeho vzácné dlouholeté přátelství a  vedení a  rovněž za to, že byl iniciátorem řady akcí, které vedly až k tomuto nezapomenutelnému dni.

• Rektor: prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc. • Prorektoři: prof. RNDr. Zdeněk Brandl, CSc. - pro studium prof. RNDr. Jan Zrzavý, CSc. - pro vědu a výzkum prof. PaedDr. Vladimír Papoušek, CSc. - pro zahraniční vztahy doc. RNDr. Pavel Tlustý, CSc. - pro rozvoj doc. PhDr. Jana Šemberová, CSc. - pro celoživotní vzdělávání • Kvestorka: Ing. Hana Kropáčková • Předseda Akademického senátu: Dr. Ing. Alois Křišťan, Th.D.

12/

Jaký byl Den otevřených dveří Dne 26. ledna se na Jihočeské univerzitě konal Den otevřených dveří, určený zájemcům o  vysokoškolské studium zahajované v  akademickém roce 2007/2008, i široké veřejnosti. Kromě sedmi fakult univerzity (biologická, filozofická, pedagogická, teologická, zdravotně sociální, zemědělská a  od 1. ledna 2007 nově ekonomická fakulta) byl přístupný i  Ústav fyzikální biologie JU v Nových Hradech, kde byl přístupný také podnikatelský inkubátor. Zájemci o  studium i  z  řad veřejnosti měli možnost prohlédnout si jednotlivé fakulty, odborná pracoviště a laboratoře. Byli seznámeni s  nabídkou studijních oborů včetně nově akreditovaných. V  současné době nabízí Jihočeská univerzita, na níž studuje přes 10 500 studentek a  studentů, na 170 studijních oborů, z  nichž některé jsou realizovány také v  angličtině a  němčině. Součástí dne bylo mj. i  promítání unikátních filmů s  odbornou tématikou nebo možnost besedovat se současnými studenty univerzity. Loni Jihočeskou univerzitu v  Den otevřených dveří navštívilo přes tři a půl tisíce návštěvníků. V  lednu byl tento počet překonán – Jihočeskou univerzitu si přišlo prohlédnout a  informovat se více než 5 000 návštěvníků.

O jaké obory byl největší zájem? Informují studijní proděkani fakult:

Biologická fakulta JU Zájem o  jednotlivé obory byl rovnoměrně rozložen, včetně dotazů na nově připravovaný přeshraniční obor Biologická chemie. Ekonomická fakulta JU Nejvíce žádány byly již známé a zavedené obory Obchodní podnikání, Strukturální politika EU a  rozvoj venkova a  Účetnictví a  finanční řízení podniku. Filozofická fakulta JU Zvýšený zájem byl zaznamenán především o obory Historie a Bohemistika v praxi. Pedagogická fakulta JU Nejvíce zájemců se informovalo na bakalářské obory Výchova ke zdraví a Psychologie. Tradičně bylo hodně zájemců o učitelské obory Anglický jazyk, Německý jazyk, Zeměpis a Učitelství pro 1. stupeň ZŠ. Teologická fakulta JU Převažovaly dotazy na obor Sociální a charitativní práce a Pedagogika volného času.

Zdravotně sociální fakulta JU Podobně jako v posledních letech byl i nyní největší zájem o obory Rehabilitační-psychosociální péče o  postižené děti, dospělé a  seniory, Všeobecná sestra a Fyzioterapie. Zemědělská fakulta JU Časté dotazy směřovaly na obory Pozemkové úpravy a  převody nemovitostí, Agroekologie, Biologie a  ochrana zájmových organismů, a rovněž i na Všeobecně zemědělský obor. -hb-

Ještě v dubnu přijímá JU přihlášky ke studiu na nově akreditované obory

Ke studiu na Jihočeské univerzitě se opět hlásí zhruba čtyřnásobně více uchazečů, než bude možné z  kapacitních důvodů přijmout. Do poloviny března přijímala Jihočeská univerzita přihlášky ke studiu do prvních ročníků v  akademickém roce 2007/2008. Jednotlivé fakulty zatím zaevidovaly více než 12 500 přihlášek ke studiu. Toto číslo zatím není konečné, neboť u dalších nově akreditovaných oborů na filozofické a zdravotně sociální fakultě je termín stanoven na 30. (FF JU) a 16. (ZSF JU) duben. Z  dosud došlých přihlášek je zřejmé, že zájem o  studium na Jihočeské univerzitě je přinejmenším stejný jako v minulém roce (celkem 12 857 přihlášek ke studiu). V akademickém roce 2007/2008 by mohlo být přijato do prvních ročníků zhruba 3 200 nových studentek a studentů. * Filozofická fakulta vypsala přijímací řízení do nově akreditovaného dvouoborového studia. V  rámci studijního programu Filologie byly akreditovány obory Románská filologie a  Bohemistika pro dvouoborová studia. Zájemci si proto mohou nově vybrat z  kombinací historie - bohemistika, historie - francouzský jazyk, historie - španělský jazyk, bohemistika – francouzský jazyk, bohemistika – italský jazyk, francouzský jazyk – italský jazyk, francouzský jazyk – španělský jazyk. Bakalářské dvouoborové studium dává dobrou možnost uplatnit se v praxi. Termín pro podávání přihlášek je do 30. dubna 2007. * V  příštím akademickém roce bude na Zdravotně sociální fakultě otevřen nový bakalářský studijní obor „Sociální práce ve veřejné správě“ – termín pro podání přihlášek ke studiu: 16. duben 2007.

13/

-hb-

2006 dále vyplývá, že ke studiu na JU byl přijat přibližně každý čtvrtý uchazeč.

Jihočeská univerzita v aktuálních číslech

Tabulka 3: Vývoj počtu přihlášek ke studiu na JU

V posledních třech letech zaznamenala Jihočeská univerzita výrazný nárůst počtu studentů. Dá se předpokládat, že i v dalších letech bude docházet k nárůstu počtu studentů JU, nicméně v souladu s  Dlouhodobým záměrem JU na období 2006 2010 by celkový počet neměl být výrazně vyšší než cca 12 000 studentů. Tabulka 1: Vývoj počtu studentů JU

Tabulka 4: Přihlášky ke studiu na JU v roce 2006 (přihlášky do Bc. a Mgr. studijních programů) – rozdělení podle pohlaví uchazečů

Každoročně se na JU také zvyšuje zájem uchazečů o studium v kombinované formě studia. V  akademickém roce 2006/2007 tvořili studenti kombinovaného studia cca 23% všech studentů Jihočeské univerzity. Tabulka 2: Vývoj počtu studentů kombinovaného studia na JU

Na JU bylo v roce 2006 podáno celkem 11 739 přihlášek ke studiu do bakalářských a dlouhých magisterských studijních programů. Při rozboru těchto přihlášek z  hlediska pohlaví uchazečů se ukazuje fakt, že 72,9% všech přihlášek bylo podáno ženami. Při bližším pohledu na jednotlivé fakulty JU je vidět, že výraznou početní převahu mají ženy při podávání přihlášek zejména na ZSF JU (88,0%) a TF JU (83,4%). Dále se při rozboru přijímacího řízení na JU v roce 2006 ukazuje, že 54,3% všech doručených přihlášek do bakalářských a  dlouhých magisterských studijních programů bylo podáno uchazeči, kteří mají trvalé bydliště v Jihočeském kraji. V  roce 2005 bylo z  Jihočeského kraje podáno „pouze“ 50,6% všech přihlášek.

Rostoucí zájem o studium na JU dokládá rovněž tabulka č. 3, ze které vyplývá, že k velmi výraznému nárůstu počtu přihlášek ke studiu došlo v roce 2006, a to jak počtu přihlášek maturantů do bakalářských a  dlouhých magisterských studijních programů (v roce 2006 celkem 11 739 přihlášek), tak počtu všech přihlášek, které kromě výše uvedených přihlášek zahrnují rovněž přihlášky do navazujících magisterských a  doktorských studijních programů (v roce 2006 celkem 12 857 přihlášek). Z  rozboru přijímacího řízení v  roce

14/

Zpracoval Bc. Tomáš Klimpera

Hlavní téma: Kam směřují fakulty Jihočeské univerzity

OTÁZKY PRO... děkanky a děkany Biologická fakulta Od 1. 10. tohoto roku by měla na základech stávající biologické fakulty začít fungovat fakulta přírodovědecká - stávající biologická fakulta by se měla rozrůst o  obory zaměřené na přípravu středoškolských učitelů. Předpokladem je, aby do té doby proběhly všechny transformační procesy v  rámci univerzity. Hodláte akreditovat nové odborné bakalářské programy a  rovněž magisterské, jako biochemii, biofyziku a  bioinformatiku. Začnete také vyučovat přeshraniční obor Biologická chemie ve spolupráci s  Keplerovou univerzitou v  Linci, úkolů je celá řada. Nicméně – jaký je současný stav fakulty, jak by měla probíhat její transformace a  které bezprostřední kroky bude potřeba podniknout pro úspěšný start přírodovědecké fakulty? Prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc., děkan Biologické fakulty JU: V  odpovědi na vaše otázky bych rád čtenáře odkázal rovněž na údaje z  mého příspěvku v minulém vydání našeho univerzitního časopisu (Jihočeská univerzita, čís. 3/4, 25-26, 2006). Rád bych hned v úvodu připomněl, že učinit tak závažné rozhodnutí, jakým je chystaná přeměna malé poměrně dobře zavedené biologické fakulty na výrazně větší fakultu přírodovědeckou s celou řadou problémových otázek kolem jejího spuštění není vůbec jednoduchá záležitost. Akademický senát jakož i  celá akademická obec biologické fakulty nakonec po dlouhých diskusích souhlasily s projektem přeměny na fakultu přírodovědeckou. Nicméně určitá skepse u řady kolegů z řad učitelů i  studentů fakulty přetrvává, což je jistě zcela přirozené a  pochopitelné. Rozhodnutí jsme však učinili s  potřebnou důvěrou v  konečný úspěch a teď nezbývá, než se plně soustředit na postupné naplňování cíle. Stále zdůrazňuji, že nehodláme ani nesmíme ustoupit z  naší dlouhodobé strategie budování výzkumné fakulty, tou biologická fakulta nepochybně je, a  to zejména díky těsné vazbě s pracovišti Akademie věd ČR zde na jihu Čech. Naší ambicí proto musí být, aby také budoucí přírodovědecká fakulta mezi respektované fakulty výzkumného typu patřila. Recept na to máme opět přes biologické disciplíny rozvíjené do hraničních oblastí s  chemií, fyzikou a  matematikou či informatikou. Tam vidíme růstový prostor pro rozvoj badatelského potenciálu a  výzkumného charakteru nové fakulty. Při diskusích s  kolegy, učiteli, badateli a studenty pokaždé, když obhajuji přeměnu fakulty biologické na přírodovědeckou, zdůrazňuji, že v  nové fakultě přírodovědecké

spatřuji nový kontext/prostor, v  rámci kterého se naskýtá současné biologii na JU, resp. ve svazku s  Akademii věd, jedinečná příležitost k  jejímu dalšímu a  kvalitativně novému rozvoji. Jinou alternativní možnost pro dynamický rozvoj biologie na JU totiž ani nevidím. Stávající fakulta dosáhla možného v  podmínkách jí vymezených, a bylo by naivní se domnívat, že by mohla/měla být v  budoucnu nějak zvláště finančně hýčkána/ preferována vedením univerzity, a  to například za její kvalitní a  četné publikační výstupy. Pro univerzitu je totiž ukazatelem číslo jedna úspěch jejich absolventů na trhu práce. A  jistě mi dáte za pravdu, že ten zcela jistě nebude nikdy volat po rostoucím počtu absolventů biologie našeho současného profilu (tj. zoologové a  botanici nejrůznějších specializací). Po čem ale bude volat zcela jistě, jsou obory hraniční s  biologií, s  přesahem do technologických, medicínských nebo ekologických oblastí naší civilizace. Vybudovat takovou moderní vzdělávací základu pro 21. století se zcela jistě neobejde bez těsné vazby na další obory přírodních věd a  matematiky. Pokud si toto neuvědomíme, dopadneme v  konečném důsledku podobně jako naše gymnázia poté, co se z  matematiky stal jen volitelný předmět. Je proto nasnadě, že v  zájmu naší univerzity musí být vybudování fakulty přírodovědecké mimo jiné také jako v  současnosti jediné možné cesty k  oborům technických. A  skutečně, vedení JU dává jasně podporu mimo jiné v  rámci strategie čerpání finančních prostředků z  Evropských strukturální fondů v  příštím programovacím období výstavbě infrastruktury/objektů pro přírodovědné a zemědělské obory. To by nám mělo umožnit vybudovat učebny, výukové laboratoře a pracovny nejenom pro obory neživé přírody, ale také výukovou základnu pro moderní molekulární biotechnologie. Tolik poněkud sobecky k zájmům biologie na JU, resp. ve svazku JU a Akademie věd. Ale to je jenom jedna strana mince, tou druhou stranou je spolupráce na ustavení a dalším rozvoji přírodovědecké fakulty v  těsné spolupráci s ostatními součástmi univerzity, a zejména potom s pedagogickou fakultou. S paní děkankou Hošpesovou jsme zahájili celý proces přeměny obou našich fakult, pedagogické i  biologické, formulaci určitého memoranda. To je vymezeno základními východisky a formulováno do zásad, podle kterých se budeme na celém složitém procesu podílet tak, aby nemohlo docházet ke křivdám institucionálním ani personálním. Shodli jsme se na tom, že cesta spolupráce, vzájemné úcty a respektu bude jedinou pracovní metodou na této nesnadné cestě. Prakticky to znamená, že fakulta

15/

pedagogická bude postupně utlumovat (nepřijímat studenty) přírodovědné aprobace učitelství SŠ od počátku akademického roku 2008-2009. Platnost současných akreditací pro pětiletá studia učitelství SŠ na PF až na výjimky končí právě v roce 2008. Přesto se už na první pohled jeví, že právě pedagogická fakulta přijde nejvíce zkrátka a nejvíce obětuje. Je to jistě pravda, a proto bude naší povinností jí pomoci mírnit dopady a hledat také nové cesty pro další kvalitativně nový rozvoj pedagogických studií na JU. Věřím, že dobrá vůle, kterou máme na obou stranách, je pro taková řešení tím nejlepším předpokladem.

Biologická fakulta by se v krátké době měla přeměnit na fakultu přírodovědeckou foto -hb-

V  mezičase zahájily práci akreditační týmy odborníků z  obou fakult, které mají za úkol připravit na podkladě personálně předmětové inventury akreditační přihlášky (v  oborech Biologie, Chemie, Fyzika, Matematika a  Měřící a  výpočetní technika). To je velmi akutní záležitost, která nesnese odkladu, neboť od těchto odborných bakalářských oborů se budou odvíjet také bezprostředně následující akreditace navazujících magisterských oborů učitelství pro SŠ, jakož i  nových navazujících odborných magisterských oborů jako např. Biochemie, Biofyzika, Systémová biologie, Bioinformatika, ale také přeshraniční magisterský obor Biological Chemistry ve spolupráci s Keplerovou univerzitou v Linci. Běží intenzivní jednání s vedoucími kateder matematiky a fyziky na pedagogické fakultě ale také katedry aplikované chemie a  učitelství chemie na zemědělské fakultě o  podobě studijních programů pro chystané odborné bakalářské obory a  navazující magisterské obory učitelství pro SŠ tak, aby akreditační přihlášky byly podány ještě v jarním termínu a v případě jejich úspěchu první studenti do nových bakalářských oborů přijímáni v  roce 2008. Z výčtu součástí JU zúčastněných na tomto projektu nemohu ale vynechat také novohradská pracoviště ÚFB JU a  ÚSBE AV ČR, bez jejichž účasti si dost dobře nedovedu představit rozjíždět novou přírodovědeckou fakultu, a stejně tak

Výzkumný ústav rybářský a  hydrobiologický ve Vodňanech či zdravotně sociální fakultu. Dovolte mi, abych ještě věnoval pozornost otázce, která visí stále ve vzduchu a  je patrně také předmětem nejrůznějších spekulací, výkladů a  obávám se, že i  strachu. Jaké vlastně jsou konkrétní představy biologické fakulty o personálním zajištění nových oborů a jak dalece počítá s  kolegy či kolegyněmi ze stávajících pracovišť/kateder. Přírodovědecká fakulta má v úmyslu vybudovat nová pracoviště (hovoříme zatím o  ústavech) chemie a  biochemie; fyziky a  biofyziky; matematiky a  informatiky. Pro tato pracoviště budou vypsána výběrová řízení na vedoucí a  učitelská, resp. badatelská místa v potřebné struktuře specializací. V dosavadních jednáních s paní děkankou PF jakož i vedoucími kateder matematiky, resp. fyziky, jsme se dohodli, že kolegové z těchto kateder podílející se zásadním způsobem na rozvoji učitelství pro SŠ, případně další, se budou ucházet o příslušná místa/pozice na nově ustavené přírodovědecké fakultě. Rád bych je i tímto chtěl co nejupřímněji povzbudit, aby tak učinili, a přizvat je k zapojení se do této historicky docela jedinečné příležitosti. Hlavní důraz nároků bude položen na kvalitní pedagogickou stránku jejich příštího působení a  postupné, lidsky snesitelné budování a  rozvoj badatelské, nebo raději řeknu odborně badatelské činnosti. Považoval bych za hlavní přínos tohoto nasměrování v příštích 5 až 10 letech, aby se nové uspořádání očividně promítlo do nárůstu tolik potřebné exaktnosti a  kvality přírodovědného vzdělávání našich studentů. Tedy prosím, vážení kolegové fyzici, matematici, chemici a informatici, jen žádnou paniku ze scientometrických ukazatelů. To, co nová přírodovědecká fakulta potřebuje a  vždycky potřebovat bude, jsou kvalitní kantoři v  základních disciplinách přírodních věd. Koneckonců tak to chodí i na všech slovutných univerzitách a jejich fakultách ve světě, hýčkají si obě skupiny, výborné vědátory stejně tak jako vynikající vyučující osobnosti. A  už jenom krátká technická poznámka. Přírodovědecká fakulta jako nová fakulta vznikne přejmenováním stávající biologické fakulty od 1. října 2007 na základě souhlasu Akreditační komise České republiky, o  který požádá rektor naší univerzity. Přejme si zejména, aby dobrá vůle všem zúčastněným na tomto projektu vydržela a fakulta samotná, jakož i spoluvytvářející součásti se ubíraly správným směrem.

16/

Ekonomická fakulta S účinností od 1. ledna t.r. začala fungovat nová sedmá fakulta Jihočeské univerzity - ekonomická. Vznikla vydělením ekonomických oborů ze zemědělské fakulty, tudíž výuka ekonomických oborů není na Jihočeské univerzitě zcela novou disciplinou. Již dříve jste, paní děkanko, uvedla, že zaměření ekonomické fakulty bude určeno studijními programy bakalářského a  magisterského studia Ekonomika a management, zahrnujícími nosné obory Účetnictví a  finanční řízení podniku, Obchodní podnikání včetně specializace Cestovní ruch a  nově akreditovaného oboru magisterského studia Strukturální politika EU a rozvoj venkova. Chystáte další nové akreditace. Z  toho je celkem zřejmé, jakým směrem se bude fakulta pod Vaším vedením profilovat. Nicméně – jaký je výchozí stav fakulty, jak rychlý by měl být její rozvoj a které bezprostřední kroky je nyní potřeba podniknout? Prof. Ing. Magdalena Hrabánková, CSc., děkanka Ekonomické fakulty JU: Ekonomická fakulta vznikla k  1. 1. 2007 jako sedmá z  fakult Jihočeské univerzity v  Českých Budějovicích. Vznik fakulty – vyčleněné ze stávající Zemědělské fakulty – provázel v prosinci minulého roku přesun pedagogů a  pracovníků ekonomických kateder včetně přestupu přibližně 1300 studentů studijního programu Ekonomika a management. Díky tomu kroku bylo kontinuum výuky a  vědecko-výzkumné činnosti přes vznik fakulty uprostřed akademického roku zachováno. Aktivnímu rozvoji veškerých aktivit Ekonomické fakulty jako akademického pracoviště Jihočeské univerzity v  Českých Budějovicích bude napomáhat její poslání: „Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity v  Českých Budějovicích je vzdělávací institucí evropského významu, která vytváří a rozvíjí nezávislé tvůrčí prostředí podporující tvorbu inovací, transfer a  kapitalizaci znalostí založených na spolupráci pedagogů, studentů, zástupců podnikatelské sféry a  veřejnoprávních institucí v  ČR a  zahraničí. Základem našeho úspěchu je špičkové zajišťování procesů výuky a vědecko výzkumné činnosti.“ V  současné době nabízí Ekonomická fakulta studium ve třístupňovém systému v následujících oborech: bakalářské studium v  prezenční a  kombinované formě v  již zavedených oborech Obchodní podnikání a  Účetnictví a  finanční řízení podniku, v  navazujícím magisterském studiu lze studovat stejnojmenné obory a  dále třetí, pouze prezenční obor Strukturální politika EU a  rozvoj venkova. Doktorské studium je nabízeno v  oboru Řízení a  ekonomika podniku. Od akademického roku 2007/2008 chystá

Ekonomická fakulta pro uchazeče o studium též novinky. Nové obory nabízí v bakalářském stupni dva: Řízení a  ekonomika podniku v  prezenční formě a  Matematické modelování v  ekonomii v prezenční i kombinované formě. Pro úplnost zde uvádíme stručnou charakteristiku obou nových oborů. Bakalářský obor Řízení a ekonomika podniku se zaměřuje zejména na oblast projektového řízení, řízení lidských zdrojů, operačního managementu a  práva. Absolvent navrhovaného oboru je všeobecně vzdělaný člověk s  dobrou základní orientací v  oblasti řízení podniků, ekonomiky, řízení lidských zdrojů, operačního managementu, logistiky, legislativy a regionálního rozvoje v rámci ČR i EU. Studenti získají znalosti alespoň jednoho cizího jazyka včetně dovednosti odborné komunikace. Předností nabízeného oboru je jeho zaměření na rozvinutí schopností studentů v  oblastech týmové spolupráce, prezentace a  komunikace. Těchto dovedností a  cílů bude dosaženo řešením samostatných, na sebe navazujících projektů, zpracovávaných ve spolupráci s  podniky s  využitím týmové práce a  realizovaných zejména v  prvních dvou letech studia, a to zejména v nově koncipovaných předmětech Projektový management a  Semestrální projekt – firma I, II, III. Dovednosti a znalosti získané v těchto oblastech jsou klíčové pro řízení na střední úrovni managementu a nejsou v ostatních oborech Ekonomické fakulty v  takovém rozsahu rozvíjeny. Absolventi navrhovaného bakalářského studijního oboru mohou pokračovat v  rozvíjení své další odbornosti v  navazujícím magisterském studiu oboru Strukturální politika EU a  rozvoj venkova, případně Obchodní podnikání a  nebo Účetnictví a  finanční řízení podniku.

Profesní bakalářský studijní obor Matematické modelování v  ekonomii bude napomáhat sofistikovanému uplatňování kvantitativních metod v  ekonomické praxi. Tento obor zajišťuje studentům v  povinné části studia znalosti

17/

všeobecného ekonomického a  matematicko - statistického základu. Navazující předměty oborové specializace jsou zaměřeny na pokročilé využití nejen statistické, ale i prostorové analýzy sociálně ekonomických dat a  rozhodovacích metod. V  bloku předmětů povinně volitelných a výběrových si student doplňuje studijní zaměření podle svých zájmů a  priorit. Skladba předmětů vychází z potřeb praxe. Důraz je kladen na aktivní formy studijního procesu, které vedou k  získání praktických dovedností studentů v oblasti využití kvantitativních metod a práci s moderní výpočetní technikou v souladu s nejnovějšími trendy v této oblasti. Cílem oboru je vychovat ekonomy s rozšířenými znalostmi a především dovednostmi v  oblasti informatiky, kteří se mohou okamžitě uplatnit ve sféře ekonomických aplikací (banky, ekonomické úseky státní správy a  samosprávy, podnikový sektor, centrální ekonomické instituce, podnikové a  řídící útvary, výpočetní střediska, výzkumné ústavy apod.). Absolvent má rozvinuté abstraktní myšlení nezbytné k  formulaci a  řešení problémů. Po ukončení studia je schopen pokračovat i  v  navazujícím magisterském studiu na různých vysokých školách nebo se uplatní v praxi ve sféře ekonomické, finanční či informatické.

v Jihočeském kraji. Pro tento účel bylo též zřízeno Centrum inovací a aplikovaného výzkumu, které bude připravovat nejen výzkumné projekty, ale též nabídne spolupráci kvalitních studentů s podnikatelskou veřejností. Materiální vybavení ekonomické fakulty předpokládá neustálou snahu o  zkvalitnění tvůrčího prostředí pro vzdělávání studentů a zázemí vědecko-výzkumné činnosti. V  současné době se naše fakulta dělí o  prostory se svou sesterskou fakultou zemědělskou. Z hlediska aktivního života fakulty bude v tomto roce více udržován kontakt s absolventy fakulty, budou posíleny studentské zájmové aktivity a bude pokračováno v propagaci fakulty zejména uvnitř středoevropského regionu. Aktivity fakulty doplní akce Centra celoživotního vzdělávání, ať již pořádáním dlouhodobých studijních programů či nabídkou kurzů pro zaměstnance a v neposlední řadě Univerzitou třetího věku.

Do bakalářského, navazujícího magisterského a doktorského studia přijímá EF cca 800 studentů: pomaturitní bakalářské studium je otevřeno pro 500 studentů 1. ročníků. V  letošním roce bude v  rámci aktualizace dlouhodobého záměru EF kladen důraz mimo jiné na internacionalizaci fakulty. Na úrovni vnějších vztahů se připravuje a  realizuje navázání a  prohloubení mezinárodních smluv se spřátelenými univerzitami v  ČR i  zahraničí. Plánuje se též příprava akreditace společných studijních programů s  nejbližšími sousedními univerzitami v  Linci a  Pasově. Pedagogové a studenti budou i napříště vyzýváni k aktivnější účasti na mobilitách, předpokládají se návštěvy a přednášky zahraničních profesorů a expertů. Na internacionální spolupráci bude navázána též oblast vědy a  výzkumu, kde se nad rámec řešení dvou etap výzkumného záměru ve spolupráci se ZF předpokládá též účast v  projektu Viszegradské čtyřky „Support for virtual study in V-4 countries“. V  současné době jsou na fakultě řešeny např. projekty GA ČR, Kontakt, AKTION, FRVŠ a  projekty financované z  operačních programů. Vědecká činnost bude i  napříště financována z  projektů v  rámci nabídek MŠMT, MZe, MMR a  MPSV. Na regionální úrovni vedení fakulty předpokládá rozšíření spolupráce s úřady a institucemi, jakož i  s  podniky a  pracovišti aplikovaného výzkumu

Filozofická fakulta S  účinností od 25. ledna t. r. jste byl rektorem univerzity prof. V. Bůžkem jmenován do funkce prvního děkana Filozofické fakulty Jihočeské univerzity. Fakulta, ač druhá nejmladší na Jihočeské univerzitě, zaznamenává velmi prudký rozvoj; pro příští akademický rok jste připravili dokonce pět nových studijních oborů, a  to i  přesto, že usilujete, aby se fakulta profilovala především jako výzkumná. Jaké jsou před Vámi, ve funkci děkana, nejbližší úkoly a plány, na co se koncepčně budete zaměřovat především? PhDr. Pavel Král, Ph.D., děkan Filozofické fakulty JU: Filozofická fakulta Jihočeské univerzity měla na počátku letošního roku za sebou první, myslím, že nelehký rok své existence. Byla vytvořena základní struktura pracovišť fakulty, ustanoveny základní orgány fakulty, schváleny potřebné dokumenty a samozřejmě akreditovány (či reakreditovány) příslušné studijní programy. Nyní před fakultou stojí další období, bezpochyby neméně důležité, kdy by se stále rozvíjející fakulta měla postupně stabilizovat a  prokázat, že má zasloužené místo ve svazku Jihočeské univerzity.

18/

Byl bych rád, kdyby FF JU zůstala věrná myšlenkám, se kterými vznikala. V prvé řadě to znamená, že by měla být fakultou výzkumnou, tedy fakultou, kde se nabízejí studijní obory s  oporou kvalitního vědeckého zázemí. Za další dlouhodobé cíle bych považoval, aby se FF JU profilovala jako mezinárodně respektovaná fakulta, fakulta čitelná a  atraktivní pro studenty a  konečně jako fakulta efektivní a  ekonomicky i prostorově soběstačná. Při důrazu na výzkumnou fakultu vycházím z  několika předpokladů. V  prvé řadě je takto orientovaná fakulta tvůrčím prostředím pro konkurenceschopné badatelské týmy. Výsledky vědecké práce těchto týmů pak vytvářejí přirozené podhoubí pro studijní programy ve všech typech studia a  zároveň jsou předpokladem kvalitní grantové a projektové politiky, čímž zabezpečují finance na podporu vědy. Ekonomika výzkumné fakulty tak není díky výsledkům vědecké práce závislá pouze na počtu studentů, což je ostatně, myslím, i  v  souladu s  perspektivní strategií vysokoškolské politiky v České republice. Musím říci, že v tomto ohledu je na FF JU na čem stavět – jsou zde dva výzkumné záměry, jeden na Historickém ústavu, druhý na Ústavu bohemistiky. Oba ústavy, na jejichž základě a vědecké potenci byla ostatně fakulta vystavěna, mají navíc za sebou dlouholeté zkušenosti s  organizací vědy. Nejbližší koncepční kroky tak budou zejména směřovat k  novým ústavům, které vznikly společně se vznikem fakulty. Vedení fakulty by rádo ve spolupráci s  řediteli, resp. ředitelkou jednotlivých ústavů připravilo v  průběhu letního semestru vědecké koncepce ústavů na léta 2007-2011. Jejich cílem by mělo být postupné vytváření badatelských týmů s  definovaným předmětem výzkumu, který je zároveň v  jasném vztahu k  zaměření ústavu a  samozřejmě také k  akreditovaným oborům, které ústav zabezpečuje. Cílem takových koncepcí bude také koordinovaná politika na poli grantů. Konečně by tyto vědecké koncepce měly řešit kontinuální zvyšování kvalifikační úrovně pracovníků jednotlivých ústavů FF JU. K  tomu by mělo přispět i  jasné definování habilitačních a  profesorských kritérií na fakultě, včetně závazných seznamů relevantních časopisů jako předpokládané publikační platformy. Důraz se budeme snažit klást především na profesorský stav – jsou to právě profesoři či profesorky oborů, kteří mohou do budoucna zajistit vytváření respektovaných vědeckých škol na fakultě, ve druhém sledu jsou pak základem pro akreditaci jednotlivých studijních oborů. Vedení fakulty bude také muset v  letošním, a  pravděpodobně i  v  několika málo následujících letech hledat

možnosti, jak prostřednictvím transparentního financovaní dočasně zajistit ekonomické přežití nových, rozvíjejících se ústavů. Na poli studia bychom rádi, aby se profil vědecké fakulty odrážel v plné akreditovatelnosti jednotlivých pracovišť. V  delším časovém horizontu by tak ústavy a  obory měly směřovat k doktorskému studiu jako základu habilitačních práv a  práv ke jmenování profesorem. Zde je však nutné upozornit na nestejnou výchozí pozici jednotlivých pracovišť FF JU. Zatímco Historický ústav a Ústav bohemistiky se mohou chlubit plnou akreditovatelností od bakalářských oborů až po profesorská práva, další ústavy mají k  tomuto bodu ještě dlouhou cestu. Před Archeologickým ústavem a  Ústavem archivnictví a  pomocných věd historických tak stojí úkol zajistit náběh již existujících navazujících magisterských oborů, v  případě dalších oborů (Estetika, Románské filologie), které se teprve rozjíždějí, je zadání také zřejmé – nejpozději v  horizontu dvou let zajistit akreditaci navazujících magisterských oborů tak, abychom byli schopni absolventům bakalářských oborů nabídnout možnost pokračovat v započatém studium na FF JU.

Tím se dostávám k  dalšímu stěžejnímu úkolu – totiž zatraktivnění studia na FF JU. V prvé řadě doufám, že výzkumná fakulta opírající své studijní obory o kvalitní vědecké zázemí bude atraktivní pro studenty na základě kvality nabízeného vzdělání, ne díky jeho snadné dosažitelnosti. Ostatně vedení fakulty rádo podpoří zjišťování kvality výuky prostřednictvím studentského hodnocení, které na univerzitě pomalu začíná. Studijní nabídku oborů na FF JU samozřejmě hodláme v následujících letech rozšiřovat, ale ne bezhlavě a  bez vědeckého a  personálního zabezpečení na fakultě. O  některých oborech již byla řeč, dovolím si malou rekapitulaci. FF JU dnes nabízí studium v  šesti jednooborových bakalářských (Historie, Archeologie, Archivnictví, Bohemistika v  praxi, Čeština pro cizince, Estetika), čtyřech navazujících magisterských (Historie, Archeologie, Archivnictví, Bohemistika) a dvou doktorských studijních oborech (České dějiny,

19/

Dějiny novější české literatury). Zároveň ještě dobíhá pětileté magisterské studium Kulturní historie. Od následujícího akademického roku otevřeme také nový bakalářský studijní obor Románské filologie, v jehož rámci bude možné vybírat ze tří specializací – francouzský, španělský a italský jazyk. Nejvýše do dvou let by pak mělo dojít na další dva bakalářské obory – Dějiny umění a Středoevropská studia. Zároveň bychom studentům rádi nabídli další zajímavou variantu – totiž dvouoborové studium. Od akademického roku 2007/2008 si studenti budou moci zapisovat kombinaci bakalářských studijních oborů Historie, Archeologie, Archivnictví, Bohemistika a Románské filologie. V tomto trendu bychom rádi pokračovali i  v  následujících letech a  postupně směřovali k  plné kombinovatelnosti oborů na FF JU, popřípadě bychom fakultu rádi otevřeli i  směrem do univerzity a  uvažovali o  možnosti kombinovat naše obory s  obory jiných fakult. Vycházíme přitom z  široké škály uplatnění absolventů dvouoborového bakalářského studia – studenti, kteří se rozhodnou odejít do praxe, budou moci nabídnout na pracovním trhu širší kvalifikaci; druhou možností je pokračovat v  jednom ze studovaných oborů v  navazujícím magisterském studiu; v neposlední řadě chápeme dvouoborové bakalářské studium také jako základ pro vzdělávání učitelů středních škol, ke kterému by FF JU ráda v  následujících letech v  souladu s univerzitní politikou napřela své síly.

Nakonec si dovolím připomenout poslední velký úkol, který stojí před novým vedením fakulty, úkol, jenž pomáhá zvládnout vedení JU. Jde o  prostorové zajištění fakulty, která se dnes nachází sice ve vlastní, ale velikostí již teď zcela nevyhovující budově v  ulici Na Mlýnské stoce. Při očekávaném růstu počtu studentů, který by se z dnešních téměř 400 měl v roce 2011 přiblížit číslu 1 000, je připravovaná novostavba FF JU v univerzitním kampusu vytouženou nutností.

Pedagogická fakulta S účinností od 30. srpna 2006 jste byla jmenována děkankou Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity. Tato fakulta se pod Vaším vedením hodlá soustřeďovat zejména na vzdělávání budoucích učitelů základních škol. Nicméně otevřeli jste některé nové obory a  další nabídkou vycházíte vstříc například poptávce institucí veřejné správy, pro něž jste akreditovali tříletý bakalářský obor denního studia „Geografie pro veřejnou správu“. I nadále budete vzdělávat budoucí středoškolské pedagogy ve výchovách, jako je například hudební nebo výtvarná výchova…, připravujete další akreditace. Mohla byste, prosím, charakterizovat nejzákladnější úkoly? Doc. PhDr. Alena Hošpesová, Ph.D.: Dlouhodobým hlavním cílem a  programem Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v  Českých Budějovicích je příprava učitelů a dalších odborníků pro oblast vzdělávání. Tradice poskytování vysokoškolského vzdělání učitelům sahá na jihu Čech až do roku 1948. Instituce, které toto vzdělávání poskytovaly, měly v  minulosti různé obsahové zaměření, organizační uspořádání i  statut. Při založení Jihočeské univerzity v  roce 1991 byla Pedagogická fakulta jednou z  jejích zakládajících součástí. V  roce 2007 má fakulta akreditováno 28 studijních oborů učitelství pro předškolní a  základní vzdělávání a  10 studijních oborů učitelství pro střední školy. Učitelé jsou tradičně připravováni ve dvouoborových kombinacích. Současnou nabídkou možností vycházíme vstříc požadavkům školské praxe a  i  rozmanitým zájmům studentů; v  tomto školním roce např. nabízíme možnost studovat učitelství pro základní školu ve více než třiceti dvouoborových kombinacích a učitelství SŠ ve 13 dvouoborových kombinacích. Současné akreditace jsou platné do podzimu roku 2008. Fakulta již nějakou dobu pracuje na reakreditaci programů, které vedou k  učitelské kvalifikaci. Co se týče vzdělávání učitelů pro základní školu, došli jsme po dlouhém zvažování k  rozhodnutí nepřizpůsobit se požadavku strukturace a  požádat o  akreditaci dlouhých magisterských programů. Hlavním důvodem je, že strukturování studia je v  případě přípravy na učitelskou profesi spíše umělé. Bakalářská kvalifikace je ve školství téměř neupotřebitelná. Velmi silně v  poslední době zaznívá požadavek posílit složku poznatkové báze učitelství orientované na výchovně-vzdělávací činnost se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (pedagogická diagnostika a  schopnost individualizovaného diferencovaného pedagogického

20/

přístupu k žákovi, schopnost sociálně produktivní komunikace učitelů s  rodinou žáka). K  tomu potřebuje student delší čas i  dostatek prostoru k  propojení teoretických vědomostí se zkušenostmi z pedagogické praxe. Ke kvalifikaci učitele pro střední školu naopak bude možné na univerzitě dojít jen studiem strukturovaným, přičemž na PF bude nadále možno studovat výchovy a německý jazyk. Pro navazující magisterské studium učitelství pro střední školu vytvoří fakulta modul pedagogicko psychologických disciplin nejen pro své studenty, ale i  pro studenty z  dalších fakult. Celý proces akreditace a  posléze i  výuky si vyžádá, podle mého soudu, zvýšení prostupnosti vzdělávání v rámci celé univerzity. Budoucí pedagogové nejsou jedinými studenty PF. V  současné chvíli z  celkového počtu 3 000 studentů představují budoucí pedagogové jen 60%. Zbývající studenti studují v  programech „nepedagogických“: arteterapii, cizí jazyky pro evropský a mezinárodní obchod, finanční matematiku, měřicí a  výpočetní techniku, sociální pedagogiku, tělesnou výchovu a sport, výchovu ke zdraví, výpočetní techniku a  informatiku. Fakulta těmito programy reagovala na společenskou poptávku a  využila svůj potenciál. Od příštího akademického roku do této nabídky ještě přibude bakalářské studium psychologie a geografie pro veřejnou správu. Do budoucna uvažujeme o dalších programech, které umožní učitelům v  praxi a  dalším pedagogickým pracovníkům doplnit si vzdělání především kombinovanou, resp. distanční formou studia podle potřeb resortu, např. zajištění dostatečného počtu kvalifikovaných pedagogů pro výuku cizích jazyků, doplnění pedagogických a  psychologických disciplin pro odborníky z  praxe bez pedagogického vzdělání, získání kvalifikace vykonávat přímou pedagogickou činnost na jiném druhu nebo na jiném stupni školy. Fakulta již nyní vytvořila podmínky pro zájemce o  získání způsobilosti vyučovat další předměty.

oblast Středisko dalšího vzdělávání a  hodlá poskytovat kurzy podle aktuálních potřeb resortu školství, např. k  přípravě školních vzdělávacích programů, prohlubování informační gramotnosti, k problematice multikulturní výchovy a mediální výchovy ve školách. Zatím můžeme konstatovat, že absolventi pedagogické fakulty dobře nacházejí uplatnění v  praxi. Charakter studia a  studijní nabídka umožňují studentům získání jazykových, informačních, komunikačních i  dalších specificky učitelských dovedností. Jejich uplatnění na trhu práce je zatím velmi dobré i proto, že studiem na fakultě získávají dobré předpoklady adaptovat se na širší okruh zaměstnání. Ostatně někteří naši absolventi působí i jako pedagogové na samotné Jihočeské univerzitě. Pro své pedagogické aktivity má fakulta vcelku dobré prostorové, technické i personální zajištění. Klíčovou skupinou pracovníků, na nichž jsou závislé akreditace, jsou profesoři a docenti. Situace v této oblasti není zatím zcela uspokojivá, ale jsou vytvořeny podmínky pro její zlepšení. Na jednotlivých katedrách byl proveden personální audit a  pracovníkům, kteří jsou pro další zajištění studijních programů nezbytní, jsou vytvářeny podmínky pro zvýšení kvalifikace. Při přijímání nových učitelů dáváme jednoznačně přednost uchazečům s  vědeckou hodností, případně studentům doktorských studií. Vybraným odborným asistentům na katedrách umožníme (a doporučíme) čerpat studijní volno pro přípravu habilitačního řízení. Fakulta se nezabývá jen činností vzdělávací. V  posledních letech bylo řešeno a  obhájeno pět výzkumných záměrů, řada výzkumných projektů podporovaných GA ČR a rozvojových a  pedagogických grantových projektů podporovaných MŠMT. V minulém výběrovém řízení jsme sice nezískali žádný z podaných výzkumných záměrů, budeme se ale ucházet o  podporu GA ČR, AV ČR, MŠMT ČR i  Evropské unie v novém programu Life Long Learning a dalších grantových schémat.

Fakulta neposkytuje v  současnosti žádný doktorský program. Několik programů je připravováno v  různém stupni rozpracovanosti, ale bylo by předčasné o nich hovořit. V  rámci celoživotního vzdělávání učitelů jsou nabízeny akreditované programy např. výchovného poradenství, dalšího vzdělávání učitelů angličtiny, doplňkového pedagogického studia, a  akreditované kurzy vyučování matematice, fyzice a informatice, instruktorské kurzy různých sportů atd. Fakulta vytvořila pro tuto

21/

Teologická fakulta Ve vědecké a  pedagogické činnosti navazuje Teologická fakulta Jihočeské univerzity na dvousetletou tradici filozoficko-teologického studia v  Českých Budějovicích, což je samo o  sobě velkým závazkem. Fakulta se pod Vaším vedením, pane děkane, zaměřuje jak na oblast teologie a filozofie, tak na oblast sociální práce a  výchovy, kde kladete důraz na křesťanské etické a  sociální hodnoty. Teologie jako vědní obor se zde však nerozvíjí izolovaně, ale ve spojení s  jinými vědními disciplinami nejenom v  rámci Jihočeské univerzity. I  přesto, že pro nadcházející období nenabízíte nové studijní obory, tak jako na ostatních fakultách, rozvíjíte řadu nových činností. Jaké jsou před Vaší fakultou nejbližší plány, na co se budete soustřeďovat především?

cíl získat velké doktoráty a  habilitaci a  zároveň se profilovat v  badatelské práci tímto směrem. V  oblasti sociální a  charitativní práce je nyní na cestě k  Akreditační komisi MŠMT dvouletý magisterský obor Etika v  sociální práci, který je už dlouho očekávaný zvláště od bakalářů, kteří na naší fakultě absolvovali obor Sociální a  charitativní práce. V  oblasti pedagogiky volného času byl dobíhající pětiletý magisterský obor strukturován do tříletého bakalářského oboru a dvouletého magisterského oboru.

Doc. Dr. Jiří Kašný, Th.D., děkan Teologické fakulty JU: Nejbližší plány naší fakulty v  sobě obsahují tradici i budoucnost a jsou součástí jejího poslání v  teologické a  filosofické i  sociálně charitativní a  pedagogické oblasti. Ve vědecké oblasti se Teologické fakultě pomalu, ale jistě viditelně daří. V  letošním roce získali kolegové dva tříleté projekty podporované GA ČR a  dva projekty podporované GA AV. V  akad. roce 2005-2006 získali habilitaci dva z našich kolegů a  v  tomto akademickém roce byly nyní k  1. únoru 2007 jmenováni další dva: kolega Jaroslav Vokoun byl jmenován docentem na Univerzitě Karlově v  Praze a  kolega Michal Kaplánek byl jmenován docentem na Univerzitě Palackého v  Olomouci. Získání dalších velkých doktorátů a  habilitací je úkolem i  nadějí do blízké budoucnosti. Mezi konkrétními badatelskými tématy na fakultě mohu zmínit alespoň, že pan profesor Karel Skalický dál zpracovává české teology devatenáctého a  dvacátého století. Pan profesor Milan Nakonečný právě vydal knihu Obecná psychologie (opuscula TF JU2) a  ve spolupráci s  kolegy z  katedry filosofie a  religionistiky zpracovávají psychologická témata v novotomismu. V  pedagogické oblasti nyní jednotlivé katedry pracují na přípravě navazujících magisterských oborů. V  oboru teologie už Vědecká rada TF schválila projekt navazujícího magisterského oboru s  pracovním názvem Pastorační práce/ Teologie služby, který se zaměřuje na studium teologických zdrojů a  motivací v  pomáhajících profesích. V oblasti filosofie je připraven dvouletý magisterský obor Filosofie a  etika, který bude navazovat na už zaběhnutý bakalářský obor Humanistika. V  té souvislosti mají kolegové na Katedře filosofie a  religionistiky před sebou

Od roku 2000 máme doktorský obor Systematická teologie a  od roku 2002 obor Teologická antropologie a  etika. Pro letošní akademický rok už jsou na děkanátě odevzdané dvě disertační práce. Nyní připravujeme žádost o  habilitační práva, abychom ji mohli předložit všem zaangažovaným grémiím a  poslat k  Akreditační komisi do konce tohoto akademického roku. Získáním habilitačních práv by se Teologická fakulta stala zase o  trochu více plnoprávnou univerzitní fakultou. Teologická fakulta sídlí v  historické budově v  centru univerzitního města České Budějovice. Pouhý letmý pohled na střechu budovy ukazuje naléhavost oprav a zevnitř zase narůstající počet studentů a  pedagogů vyžaduje rozšíření všech dostupných prostor v  této budově. Vloni na podzim fakulta získala finanční prostředky, aby mohla dál pracovat na opravě střechy a  zároveň už začít budovat půdní vestavbu především pro pracovny akademických pracovníků a  zároveň postavit požární schodiště a výtah. Starostí vedení TF nyní je hledání dalších finančních prostředků na vybavení nových pracoven a  učeben a  do budoucna ještě oprava prvního a druhého poschodí fakulty. Pro rozvoj Teologické fakulty JU je důležitá i  do budoucna spolupráce a  úspěšný růst celé Jihočeské univerzity. I nadále jsme otevřeni další skutečné spolupráci, a to především s humanitně zaměřenými fakultami.

22/

Zdravotně sociální fakulta Směr, který jste za dobu Vašeho dosavadního působení ve funkci děkana Zdravotně sociální fakulty JU vytýčil a  nastavil, byl akademickou obcí fakulty jednoznačně potvrzen a  podpořen: pro období let 2007-2011 jste byl zvolen do druhého funkčního období. Máte za sebou, pane děkane, řadu úspěchů; soustavně pracujete na akreditaci nových studijních oborů, dva nové otevřete i  v  příštím akademickém roce. Zdravotně sociální fakulta je jediným pracovištěm v  republice s  habilitačními právy v  oboru Ošetřovatelství, máte řadu klinických pracovišť, spolupracujete se špičkovými odbornými pracovišti. Loni jste, v  souvislosti s  normami EU na odborný zdravotnický personál, vyšli vstříc požadavku a  zahájili výuku zdravotních sester také v  Písku. V  minulém roce jste završili výstavbu nového objektu fakulty „Vltava“, což je moderní a  na vysoké úrovni zařízené odborné pracoviště. Jaké jsou, pane děkane, Vaše nejbližší plány, na co se hodláte, nadále v čele zdravotně sociální fakulty, zaměřit především? Prof. MUDr. Miloš Velemínský, CSc., děkan Zdravotně sociální fakulty JU: Vzhledem k tomu, že jsem získal důvěru senátu ZSF JU a byl jsem zvolen děkanem této fakulty na druhé funkční období, bude vývoj fakulty také mojí vizí. Hned od začátku bych chtěl se svými spolupracovníky navázat na úspěšné aktivity z prvního období a ty postupně rozšiřovat a prohlubovat. Strategická vize pro druhé období spočívá především v  přechodu od extenzívního rozvoje fakulty na intenzivní, neboli přechod z  kvantity na kvalitu.

• Tato

vize je odůvodněna objektivním demografickým vývojem ve společnosti – lze předpokládat klesající počet studentů středních škol a  s  tím stagnaci až pokles počtu studentů, hlásících se do denního studia. Počet přihlášek do kombinovaného studia nahradí určitou dobu uvedený pokles zájmu o studium. Tato skutečnost může však negativně ovlivnit uplatnitelnost našich absolventů na trhu práce. Proto bude nutné nárůst studujících v  kombinované formě jistým způsobem regulovat a  extenzívnímu nárůstu tohoto typu studia bránit. Přece nás musí zajímat budoucnost našich studentů.

• Na podkladě uvedeného je nutné očekávat stagnaci až pokles finančních rozpočtových zdrojů.

• Je

tedy nutné zvýšit informovanost o  naší fakultě na středních školách, a  to především v  Jihočeském kraji. I  když je o  naši fakultu zájem, přece jen se hlásí na studium v  hlavních

oborech převážně ženy. Tento fakt např. také často ovlivňuje zájem, respektive nezájem, studentů a mladých pedagogů o zahraniční pobyty. Kromě jiného trh práce vyžaduje i muže.

• Musí vzniknout týmy spolupracovníků, kteří by podporovali koncepci kvality, a  to napříč celou fakultou. Musíme mít totiž stále na mysli potřebu vysoké úrovně teoretických i praktických znalostí studentů naší fakulty, které v  budoucnosti jistě ovlivní jejich uplatnění na trhu práce. Musíme prohlubovat vzájemnou informovanost včetně zpětných vazeb se studenty, tj. např. SHV. Pro splnění strategie je nutné především podporovat rozvoj lidských zdrojů s  cílem zvyšovat kvalifikační strukturu pedagogické části akademické obce. Zvyšování kvalifikační struktury má v  důsledku význam na osobní zvyšování úrovně pedagogického pracovníka, potažmo studenta. Rovněž zde není zanedbatelný ekonomický přínos ze zdrojů specifické vědy. V  této oblasti by se měl projevit právě přínos strategie. Konkrétně to znamená získávat možnost habilitačních řízení „z  vlastních zdrojů“ anebo realizovat tuto habilitaci na jiných fakultách. Rovněž bude umožněna systematická příprava, především mladým docentům, pro jmenovací řízení. Dalším úkolem je zajistit možnost postgraduálního studia pro absolventy fakulty ZSF, a  to ve všech studijních programech. Budeme průběžně sledovat atraktivitu studijních programů a  oborů ZSF, úspěšnost uplatnění absolventů na trhu práce. Při tvorbě nových studijních programů se zaměříme na potřeby veřejné správy, terciární a  celoživotní vzdělávání. Při realizaci projektů chceme zajistit kompatibilitu s  Evropskými programy. To platí i  o  nově připravovaném programu Speciální pedagogika. Pro absolventy doktorského studia je nutné zajistit možnost habilitačního řízení buď vlastními silami, nebo na příslušných vysokých školách. Při této příležitosti musím poznamenat, že v  rámci nárůstu konkurenčního prostředí bude ochota jiných fakult a univerzit pomoci v této oblasti stále menší. Celá akademická obec, opět včetně studentů, se musí zapojit do výzkumných projektů. Ti zkušení by se měli účastnit v  soutěžích velkých grantových agentur, studenti a  mladí pedagogové pak projektů především rezortních agentur. Tím-to způsobem se zvyšuje vědecký i  pedagogický potenciál řešitelů. Realizace projektů tohoto typu zvyšují kvalitu. Úspěšné projekty, tzv. CEPOVÉ, mají kromě vědeckého významu i ekonomický přínos.

23/

Pro plnění kvality tohoto typu vznikne samostatný „ústav“, kde bude probíhat sběr a  třídění empirických dat s  následným jejich vyhodnocením a  zpracováním pro publikační aktivitu. Vedení fakulty vytvoří maximální podmínky k  tomu, aby pracovníci fakulty se mohli zúčastnit řešení projektů v  rámci 7. Rámcového evropského programu. Zvláštní důraz je nutné klást na projekty velkých agentur. Je nutné vstupovat, alespoň jako spolupracovníci, do vědeckých a výzkumných projektů 7. rámcového programu. K  tomu je nutné vycházet ze zkušeností při řešení projektů tuzemských. Pro pracovníky ZSF jsou zajímavé dva, respektive tři okruhy, tj. zdraví, bezpečnost a okruh sociální. Je nutné se zaměřit i  administrativně na rozvoj publikačních aktivit, a  to tuzemských i zahraničních. Vedení fakulty bude podporovat rozvoj technologického zázemí fakulty, informační technologie, rozvoj výuky statistiky a  všechny formy multimediální výuky, včetně E-learningu. Rád bych pěstoval na fakultě také etický přístup k  problémům, podporoval humanitní a  humanitární aktivity. Jako příklad uvádím aktivity v  Zambii včetně adopce na dálku (v  současné době adoptují tři pracovníci naší fakulty děti), atd.

Nesmíme zapomínat na konkurenční prostředí jiných fakult a  univerzit, a  proto je nutné řešit problémy související se střetem zájmů a ochrany know-how, především při tvorbě nových programů. Při plnění této koncepce je nutné vážit mezi ekonomickými potřebami fakulty a úrovní výuky, související s  kvalitní pedagogickou kvalifikační strukturou a  výzkumnou činností. Zde je nutné velmi pečlivě vážit na pomyslných vahách. Nakonec bych také rád poděkoval za podporu a loajalitu svým kolegům a spolupracovníkům.

Zemědělská fakulta S  účinností od 1. ledna t.r. se od zemědělské fakulty oddělila část ekonomických oborů, tudíž se tato fakulta, dá se říci, vrací ke své původní orientaci na zemědělství. Informoval jste, pane děkane, že hodláte svou pozornost zaměřit zejména na zemědělství a  zootechniku (nové bakalářské obory), intenzivněji rozvíjet agroekologii s  aspektem na horské a  podhorské oblasti, a  podobně. Výukové programy by měly, pod Vaším vedením, více odrážet světové trendy v zemědělství, hodláte omezit přímou výuku, více se otevřít zahraničním studentům, a  tak dále. Nicméně – jaký je výchozí stav fakulty, jak rychlý by měl být její rozvoj a které bezprostřední kroky je potřeba podniknout? Prof. Ing. Martin Křížek, CSc., děkan Zemědělské fakulty JU Vyčlenění Ekonomické fakulty ze Zemědělské fakulty představuje bezpochyby hluboký zásah do celé struktury obou součástí Jihočeské univerzity. Snahou vedení těchto fakult je provést technicky tento řez tak, aby ho většina zaměstnanců a  zejména studentů pocítila jen v  míře nezbytně nutné – tedy minimální. Domnívám se, že to proveditelné je, neboť jak odborné katedry, tak studijní obory byly a  jsou do značné míry samostatné a  svébytné. Nejobtížnější je situace u  administrativních útvarů, ovšem to je oblast, kterou jak student, tak běžný zaměstnanec vnímá spíše okrajově. Shrneme-li výchozí situaci, na Zemědělské fakultě se zejména v  posledních patnácti letech hodně změnilo především v  oblasti nabídky studijních programů a  oborů. Přesto se právě nyní začíná psát nová kapitola ve vývoji této fakulty. Od letošního roku se Zemědělská fakulta stává homogennější, lépe čitelnou pro studenty i  potenciální uchazeče. Její výukové programy, struktura i  výzkumné aktivity budou snáze odrážet celosvětové trendy v  oblasti aplikovaných agro - environmentálních věd. I  přes dílčí modernizační kroky, které díky úspěšnosti v  grantových soutěžích pomohly vybavit pracoviště kvalitní přístrojovou technikou, je přetrvávajícím problémem celkově špatný stav budov, které z  hlediska technických parametrů i  z  hlediska celkového opotřebení postupně přestávají vyhovovat technologicko laboratorním účelům. Problematickou komplikací z  minulých dob je rovněž umístění některých kateder na více místech v kampusu univerzity. Úkolem pro nadcházející období bude harmonizovat obsah stávajících akreditovaných oborů v  oblasti rostlinné a  živočišné výroby s  koncepcí setrvale udržitelného rozvoje, s  důrazem

24/

na integrované systémy produkce, které představují celosvětově uznávaný směr vývoje v zemědělství.

přímo koncipován, musí složit příslušné rozdílové zkoušky. I  když takovéto situace nejsou zcela běžné, studijní systém s nimi počítá.

Zaměřit bychom se chtěli především na horské a  podhorské oblasti, na agroekologii, rovněž těsněji spolupracovat s  Výzkumným ústavem rybářským a  hydrobiologickým ve Vodňanech a  posílit tak obor rybářství. Naším zájmem je i  práce v  oboru kvality potravinových surovin, které představují primární výstup zemědělské činnosti. V rámci všech těchto oborů bude nutno klást důraz na zkvalitnění práce s  informacemi a rozvinout aktivity i ve sféře poradenství. Fakulta by se měla více otevřít i zahraničním studentům.

Celkovou racionalizací objemu přímé výuky plánujeme zvětšit prostor pro tvůrčí práci vědecko-pedagogických pracovníků, čímž dojde ke zkvalitnění nejvyššího stupně studia, probíhajícího v doktorských studijních programech. Těchto programů má fakulta devět, což je nepřehlédnutelné množství.

Stále snazší dostupnost informací umožní v  některých ohledech i  snížit objem tzv. přímé výuky ve prospěch samostatné práce studentů či racionalizace výuky formou blokových cvičení. Ne všude to bude snadné a  proveditelné, neboť technologické disciplíny souvisejí s  praktickými a laboratorními dovednostmi, které si nelze osvojit u psacího stolu či počítače. Ve struktuře studia se Zemědělská fakulta již v  minulých letech začala přizpůsobovat celoevropskému trendu členění na stupeň bakalářský, magisterský a doktorský. Tento proces je prováděn plynule tak, aby nenarušoval výuku jako celek. V současnosti se na fakultě studuje v pěti magisterských (pětiletých) oborech, avšak v  letošním roce jsou přijímáni studenti pouze do dvou těchto oborů. Plynule přitom dochází ke tvorbě plnohodnotné náhrady ve formě bakalářských a navazujících magisterských oborů. Studenti si mohou vybrat z  devíti bakalářských oborů a sedmi navazujících magisterských oborů. Prostupnost z  bakalářského do navazujícího magisterského studia je zajištěna. Pouze v  případě, že se student během bakalářského studia rozhodne pokračovat v  magisterském stupni, který nebyl pro jeho bakalářské vzdělání

Zemědělská fakulta je jedinou technologickou fakultou Jihočeské univerzity a bude klást důraz na službu praxi a  aplikovaný a  cílený výzkum. Bude vyhledávat a  řešit projekty navazující na požadavky výrobní sféry a zemědělské praxe. Univerzita může pomoci v  nadcházejícím období v  několika směrech. Pro fakultu bude významná zejména dobrá úroveň personální politiky. I  přes více než jednu třetinu mladých pedagogů do 35 let věku není celkové věkové složení vyučujících optimální, neboť chybí zejména střední generace učitelů. Chceme se proto zaměřit především na získávání mladých vědecko pedagogických pracovníků. I  přes dobrou motivaci odbornou je velkou překážkou při získávání těchto lidí bytová otázka. Podle současných informací podniká vedení univerzity v  tomto směru potřebné kroky a  pro tyto účely jsou připravovány tzv. startovací byty. Zastaralý stav budov a  jejich opotřebené vnitřní vybavení by spolu s  problémem dislokace některých kateder bylo vhodné řešit velkorysým projektem výstavby pavilonu, který by obě tyto těžkosti odstranil a tím fakultu stabilizoval. Je zřejmé, že úvahy tohoto typu jsou bezprostředně spojené s  restrukturalizací fakulty. Vedení fakulty si tuto věc uvědomuje a  připravuje restrukturalizační plán. Nyní probíhají mezi vedením fakulty a  univerzitou jednání, při nichž se hledají cesty, jak všech těchto cílů zdárně dosáhnout. -hb-

25/

Jihočeská univerzita akreditovala řadu nových studijních oborů Pro akademický rok 2007/2008 akreditovaly jednotlivé fakulty Jihočeské univerzity 16 nových studijních oborů: Historie (dvouoborové studium), Archeologie (dvouoborové), Archivnictví (dvouoborové), Archivnictví, Bohemistika (FF JU), Geografie pro veřejnou správu, Ruský jazyk pro evropský a  mezinárodní obchod, Psychologie (PF JU), Zootechnika, Zemědělství (ZF JU), Ochrana obyvatelstva se zaměřením na chemické, biologické, radiologické a  jaderné škodliviny a výbušniny, Sociální práce ve veřejné správě (ZSF JU), Řízení a  ekonomika podniku, Matematické modelování v  ekonomii (EF JU), Biologická chemie, Biological Chemistry (BF JU), TF JU připravuje nové obory k akreditaci. Tentokrát byl dotaz směřován na studijní proděkany, aby nové obory přiblížili zájemcům o studium a také orientačně informovali o možném počtu přijímaných studentů.

* Charakterizujte nové obory, které vaše fakulta akreditovala pro akademický rok 2007/2008.

Biologická fakulta

odpovídá doc. RNDr. Šárka Klementová, CSc., studijní proděkanka Biological Chemistry je nový přeshraniční obor připravený společně s  Univerzitou J. Keplera v Linci. Výuka bude probíhat v angličtině. Cílem studia je poskytnout vzdělání v chemii a v biologii tak, aby se v  navazujícím magisterském stupni mohli studenti věnovat interdisciplinárním oborům na pomezí biologie a chemie. Počítáme také s přípravou navazujícího magisterského studia biochemie.

Ekonomická fakulta

doc. Ing. Dagmar Škodová Parmová, proděkanka pro pedagogiku Nový bakalářský obor Řízení a  ekonomika podniku (v  prezenční formě) se zaměřuje zejména na oblast projektového řízení, řízení lidských zdrojů, operačního managementu a  práva. Absolvent navrhovaného oboru je všeobecně vzdělaný člověk s  dobrou základní orientací v  oblasti řízení podniků, ekonomiky, řízení lidských zdrojů, operačního managementu, logistiky, legislativy a  regionálního rozvoje

v  rámci ČR i  EU. Studenti získají znalosti alespoň jednoho cizího jazyka včetně dovednosti odborné komunikace. Předností nabízeného oboru je jeho zaměření na rozvinutí schopností studentů v  oblastech týmové spolupráce, prezentace a  komunikace. Těchto dovedností a  cílů bude dosaženo řešením samostatných, na sebe navazujících projektů, zpracovávaných ve spolupráci s  podniky s  využitím týmové práce a  realizovaných zejména v  prvních dvou letech studia, a  to zejména v  nově koncipovaných předmětech Projektový management a Semestrální projekt – firma I, II, III. Dovednosti a znalosti získané v  těchto oblastech jsou klíčové pro řízení na střední úrovni managementu a  nejsou v  ostatních oborech Ekonomické fakulty v  takovém rozsahu rozvíjeny. Absolventi navrhovaného bakalářského studijního oboru mohou pokračovat v rozvíjení své další odbornosti v  navazujícím magisterském studiu oboru Strukturální politika EU a  rozvoj venkova, případně Obchodní podnikání a nebo Účetnictví a finanční řízení podniku. Profesní bakalářský studijní obor Matematické modelování v  ekonomii (v  prezenční i  kombinované formě) bude napomáhat sofistikovanému uplatňování kvantitativních metod v ekonomické praxi. Bakalářský studijní obor Matematické modelování v  ekonomii zajišťuje studentům v  povinné části studia znalosti všeobecného ekonomického a  matematicko - statistického základu. Navazující předměty oborové specializace jsou zaměřeny na pokročilé využití nejen statistické, ale i  prostorové analýzy sociálně ekonomických dat, a  rozhodovacích metod. V  bloku předmětů povinně volitelných a  výběrových si student doplňuje studijní zaměření podle svých zájmů a  priorit. Skladba předmětů vychází z  potřeb praxe. Důraz je kladen na aktivní formy studijního procesu, které vedou k  získání praktických dovedností studentů v oblasti využití kvantitativních metod a práci s moderní výpočetní technikou v souladu s nejnovějšími trendy v této oblasti. Cílem oboru je vychovat ekonomy s  rozšířenými znalostmi a především dovednostmi v oblasti informatiky, kteří se mohou okamžitě uplatnit ve sféře ekonomických aplikací (banky, ekonomické úseky státní správy a  samosprávy, podnikový sektor, centrální ekonomické instituce, podnikové a  řídící útvary, výpočetní střediska, výzkumné ústavy apod.). Absolvent má rozvinuté abstraktní myšlení nezbytné k formulaci a řešení problémů.

26/

Po ukončení studia je schopen pokračovat i v navazujícím magisterském studiu na různých vysokých školách nebo se uplatní v praxi ve sféře ekonomické, finanční či informatické.

v  pomáhajících týmech specializovaných výchovně vzdělávacích zařízení, při integraci dětí se zvláštními vzdělávacími potřebami, ve speciálních centrech, apod.

Filozofická fakulta

Teologická fakulta

Maturantům nabízíme nově možnost bakalářského dvouoborového studia historie v kombinaci s  archivnictvím, případně archeo-logií. Dvouoborovost, dle našeho mínění, nejen zvýší atraktivitu studia na FF JU, ale přinese i  lepší profesní uplatnění absolventů a  rozšíří možnosti jejich další specializace v navazujícím magisterském studiu. Dále v  letošním akademickém roce otevíráme poprvé navazující magisterské studium v  oborech Bohemistika a Archivnictví.

V  rámci prvního kola přijímacího řízení naše fakulta nové obory nenabízí. Protože však v  současné době probíhá akreditační řízení navazujícího magisterského oboru Etika v sociální práci, předpokládáme po získání akreditace vypsání dalšího kola přijímacího řízení. Cílem tohoto oboru je prohloubit u studentů schopnost práce v  pomáhajících profesích s  důrazem na etické aspekty profese a  zároveň přispět k  lepší schopnosti komunikace a práce s lidmi i v rámci organizace.

Pedagogická fakulta

Obor Etika v  sociální práci je určený absolventům bakalářských programů Sociální péče, Sociální politika a  sociální práce nebo příbuzných bakalářských oborů se sociálním zaměřením.

Mgr. Zdeněk Bezecný, Ph.D., proděkan pro studium

Mgr. Magdalena Ehrlichová, proděkanka pro studijní a pedagogickou činnost

PaedDr. Jan Holec, Ph.D., proděkan pro studium Ruský jazyk pro evropský a  mezinárodní obchod je dalším modulem již akreditovaného oboru Cizí jazyk pro evropský a  mezinárodní obchod. Je to neučitelský bakalářský obor, jehož absolventi budou pro praxi vybaveni jazykovými znalostmi v  ruštině, v  angličtině a  podle své volby v jednom dalším světovém jazyce. Kromě toho je obsahem studijního plánu blok předmětů ekonomických. Geografie pro veřejnou správu je rovněž bakalářským neučitelským oborem, který poskytuje znalosti a  dovednosti potřebné pro pracovníky ve veřejné správě, působící zejména na pracovištích státní správy zabývajících se správou území a  jeho jednotlivých složek, prostorovým plánováním a  rozhodováním, územním rozvojem, správou sociálních záležitostí v  území, územní statistikou, ap. Absolventi najdou uplatnění zejména na obecních úřadech, na pověřených obecních (a městských) úřadech, na obcích (městech) s  rozšířenou působností a  na krajských úřadech. Uplatnění najdou rovněž v  některých neziskových organizacích, vládních organizacích, nadacích a soukromých firmách. Psychologie je třetím z  nových bakalářských neučitelských oborů. Je zaměřen na teoretickou přípravu pro další navazující magisterské studium psychologie; pro bakalářskou kvalifikaci se lze ve volitelných blocích předmětů připravit na práci asistenta psychologa zejména ve školských zařízeních. Absolventi budou dále připraveni pro asistentskou práci ve veřejných službách,

V  rámci kategorie navazujících magisterských programů máme v  současné době připravený k  akreditaci i  obor Teologie služby, který se zaměřuje na aplikaci katolické teologie (s  širším ekumenickým rozhledem) do praktické činnosti v oblasti výchovy, sociální práce a  pastorace. Dá se předpokládat, že rovněž i pro tento obor bude ještě před začátkem ak. roku 2007/08 vypsáno přijímací řízení.

Zdravotně sociální fakulta

doc. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D., R.N., proděkanka pro pedagogickou činnost V  akademickém roce 2007/08 poprvé otevíráme dva nové bakalářské obory v  prezenční i  kombinované formě studia. Jeden z  nich je Sociální práce ve veřejné zprávě ve studijním programu Sociální politika sociální práce. Naše fakulta je druhou fakultou v  České republice, které se podařilo odakreditovat zmíněný studijní obor. Cílem studijního oboru je připravit vysokoškolsky vzdělaného zaměstnance pro profese v sociální práci ve veřejné správě ve všech jejích oblastech, tj. sociálního zabezpečení státní správy, veřejné správy a v poradenství v sociálním zabezpečení. Jde o  přípravu erudovaného odborníka s  teoretickými a  praktickými znalostmi a  dovednostmi v  systému sociální práce s  klientem v  souladu s  evropskými trendy, tj. minimalizovat přímé a  nepřímé důsledky trvalého nebo dlouhodobého problému jedince. Příprava se dále soustřeďuje do oblasti právní

27/

teorie a praxe s hlubším zaměřením na legislativu k výkonu profese ve veřejné správě a financování sociální oblasti. Nedílnou složkou přípravy jsou zároveň dovednosti a  znalosti, jež student získá v průběhu odborné praxe pod supervizí. Druhým studijním oborem je Ochrana obyvatelstva se zaměřením na chemické, biologické, radiologické a  jaderné noxy a  výbušniny ve studijním oboru Ochrana obyvatelstva. Studijní obor vznikl transformací studijního oboru „Aplikovaná radiobiologie a  toxikologie“. Během absolvování studia student získá potřebné znalosti v  problematice krizového managementu se zaměřením na mimořádné události a  krizové situace, a to především ve vztahu k chemickým, biologickým, radiačním, radiologickým a  výbušným noxám. Jde tedy o obor, který je aktuální z dnešního pohledu boje proti terorismu. V obou případech se jedná o tříleté studijní obory. Zároveň jsou k  akreditaci připraveny dva navazující magisterské studijní obory, a  to Odborný pracovník v  ochraně veřejného zdraví ve studijním programu Veřejné zdravotnictví, který je dalším oborem, ve kterém by studenti měli získat způsobilost k výkonu zdravotnického povolání – souhlas MZ ČR jsme již získali a  nyní studijní obor odevzdáváme k  akreditaci na MŠMT. Studijní obor navazuje na bakalářský obor Ochrana veřejného zdraví. Druhým připravovaným navazujícím magisterským oborem je Civilní nouzová připravenost pro potřeby zdravotnictví ve studijním programu Ochrana obyvatelstva, který by měl navazovat na bakalářský studijní obor Ochrana obyvatelstva se zaměřením na chemické, biologické, radiologické a jaderné noxy a výbušniny.

Zemědělská fakulta

Ing. Karel Suchý, proděkan pro pedagogiku

Tyto obory mají již zajištěnou možnost dalšího pokračování studia v odpovídajícím navazujícím magisterském studiu.

* Kolik studentů a studentek pro akademický rok 2007/08 může vaše fakulta přijmout?

Biologická fakulta Celkem do všech oborů: 255 uchazečů.

Ekonomická fakulta Do bakalářského, navazujícího magisterského a doktorského studia, přijímá EF cca. 800 studentů: pomaturitní bakalářské studium je otevřeno pro 500 studentů 1. ročníků.

Filozofická fakulta Předpokládáme, že se po přijetí nových studentů rozroste akademická obec FF JU v roce 2007/08 přibližně o dalších 150 studentů.

Pedagogická fakulta V  přijímacím řízení je vypsáno celkem 600 studijních míst v bakalářských oborech a 631 míst v oborech magisterských a navazujících.

Teologická fakulta

V  rámci pokračujícího přechodu na dvoustupňové studium byly připraveny dva nové bakalářské obory vycházející z  původního pětiletého studia – Zemědělství a Zootechnika. V  oboru Zemědělství budou studenti připravováni pro podnikání na úseku zemědělství a  pro řídící činnost ve středních článcích zemědělské prvovýroby, souvisejících především s  pěstováním zemědělských plodin a  chovem hospodářských zvířat. V  oboru Zootechnika budou studenti připravováni pro všestrannou odbornou činnost v  živočišné výrobě a  pro práci v  chovatelských a plemenářských organizacích.

Předpokládáme přijetí 235 studentů na bakalářské studium, 45 studentů na magisterské studium a  8 studentů do doktorských studijních programů, celkem 288 studentů.

Zdravotně sociální fakulta Pro akademický rok 2007/08 plánuje naše fakulta přijmout 720 studentů. V případě, že výše zmíněné obory budou úspěšně odakreditovány, zvýší se plánovaný počet nových studentů o  80, tj. celkem na 800.

Zemědělská fakulta

28/

620 uchazečů.

Románská filologie

* Můžete uvést další novinku, poznatek, doporučení, doplnění např. k přijímacím zkouškám, apod. z vaší fakulty.

na FF JU již od září 2007

Ekonomická fakulta Doporučení pro přijímací zkoušky pro bakalářské studium: zúčastnit se přípravných kurzů z  matematiky a  prostudovat skripta Nýdl, V., Pech, J., Lexová, R.: Přijímací zkouška z  matematiky pro ekonomické obory. České Budějovice, ZF JU 1997. Daňhová, B., Krejčová, E.: Informační příručka k přijímacím zkouškám z  jazyka anglického a  německého. České Budějovice, ZF JU 1998.

Filozofická fakulta Historický ústav pořádá již tradičně cyklus přednášek pro středoškoláky s  názvem Historia magistra vitae. Program cyklu je na http://www. ff.jcu.cz/structure/departments/uhs/hmv.php

Pedagogická fakulta Na mnoha oborech lze přijímací zkoušky prominout, a  to po doložení výsledku studia na střední škole, složení některých typů jazykových zkoušek, účasti v olympiádách apod. Na studijní obory Fyzika a Technická výchova a výpočetní technika se přijímací zkouška nekoná, maximální počet dosažitelných bodů obdrží všichni přihlášení uchazeči. Pokud se uchazeč hlásí na studijní obor, k  jehož přijetí je nutná Přijímací zkouška z  matematiky na Jihočeskou univerzitu a nebude na tento obor pro velký počet uchazečů přijat, může do 27. července 2007 požádat děkanku PF JU o  přijetí na bakalářské studijní obory Finanční matematika, resp. Výpočetní technika. Děkanka PF JU rozhodne po posouzení výsledku této Přijímací zkoušky z matematiky na JU.

Zdravotně sociální fakulta Naše fakulta i  v  letošním roce připravila přípravný kurz určený uchazečům o  studium na této fakultě. Osmihodinové vyučovací bloky jsou obsahově zaměřeny na biologii člověka, genetiku, filozofii, etiku, sociologii, právo, ekonomiku, psychologii, zdravotně sociální problematiku, ošetřovatelství, fyziku a  chemii. Kurz se koná postupně o  sobotách v  době od 31. března do poloviny května 2007. Podrobnější informace ke kurzu mohou uchazeči nalézt na internetových stránkách naší fakulty.

Od akademického roku 2007/2008 si mohou uchazeči o studium na Filozofické fakultě JU vybrat tři nové bakalářské obory Románské filologie (RF), a  sice se specializací Francouzský jazyk, Italský jazyk a  Španělský jazyk. V rámci studijního programu Filologie lze studovat dvouoborové kombinace Francouzský jazyk – Italský jazyk, Francouzský jazyk – Bohemistika, Francouzský jazyk – Španělský jazyk a Italský jazyk – Bohemistika, v  rámci studijního programu Historie jsou nabízeny kombinace Francouzský jazyk – Historie a Španělský jazyk – Historie. Studijní obory Románské filologie mají jednotnou koncepci a  počítají s  co nejtěsnějším propojením romanistických disciplín do společného romanistického základu, který překonává úzkou perspektivu filologie národní, a umožní tak studentům získat potřebný nadhled i  zázemí pro kontrastivní zkoumání jazyků a literatur. Nové obory nabízejí studentům získání jazykových kompetencí v  alespoň jednom zvoleném románském jazyce na úrovni C1 podle Evropského referenčního rámce, dále zprostředkovávají systematické znalosti synchronní lingvistiky tohoto jazyka (fonetika a  fonologie, morfosyntax, lexikologie), opírající se o  obecně lingvistický základ (obecná lingvistika, románská lingvistika). Do povinné složky rovněž patří seznámení s  příslušnými kulturními reáliemi včetně širšího historického kontextu. Specifikem oborů románské filologie je možnost zaměřit se v  průběhu studia buďto na románské literatury, anebo na studium odborného administrativněprávního jazyka s příslušnými právními reáliemi. Literární či administrativně-právní směr spočívá ve výběru předem stanoveného bloku povinně volitelných disciplín, které jsou zakončeny povinně volitelným předmětem státní závěrečné zkoušky. Záměrem Filozofické fakulty je nabídnout budoucím absolventům v  horizontu tří let navazující magisterské studium všech tří jazykových specializací, včetně možnosti navazujícího studia učitelství pro SŠ.

-hb-

29/

PhDr. Jan Radimský, Ph.D., Filozofická fakulta JU

Geografie pro veřejnou správu nový obor na PF

Geografii (zeměpis) známe většinou ze základní či střední školy jako obor (předmět), který nám dal potřebné, většinou však jen popisné znalosti o  území (přesněji o  krajině) nějakého místa, regionu, státu, destinaci cestovního ruchu, atp. Vědecká geografie pěstovaná na univerzitách se snaží popsat, změřit a  vysvětlit rozmístění jevů v  krajině, „vertikální“ vztahy mezi prvky či složkami krajiny, „horizontální“ vztahy mezi regiony, snaží se sledovat vývoj území (krajiny) a  velmi obtížně odhaluje geografické zákonitosti vzhledem ke komplexnosti, hierarchii, složitosti a  unikátnosti krajiny. Tyto obtíže se promítly do opoždění teoretického rozvoje geografie a do postavení geografie na přírodovědeckých fakultách. Zhruba od 70. let 20. století nalézá značné uplatnění aplikovaná geografie, zejména ve sféře ochrany přírodního prostředí a životního prostředí člověka, územního a  krajinného plánování, či ve sféře územního nebo regionálního rozvoje. Schopnost interdisciplinární spolupráce, schopnost řešit problémy na rozhraní přírodních a  společenských věd, schopnost řešit krajinu v  celé její komplexitě, schopnost kvantifikovat jevy a procesy v území a schopnost kartografické a  GIS prezentace, to vše geografům v  tomto ohledu napomáhá. Geografové se proto dobře uplatňují ve státní správě zabývající se územím (krajinou) a v územně projektových organizacích profitujících z  územního a  krajinného plánování a  z  plánování územního (regionálního) rozvoje. Absolventi magisterských a  doktorských geografických studií získávají dobře placená místa mimo školství, a  je proto velkým problémem získat tyto absolventy pro vysokoškolskou výuku a výzkum. Katedra geografie a  katedra společenských věd Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v  Českých Budějovicích připravily nový neučitelský tříletý bakalářský studijní obor denního studia – „Geografie pro veřejnou správu (GEVES)“. Plán studia zahrnuje například geografii obyvatelstva, demografii, geografii sídel, geografii dopravy, geografii cestovního ruchu, ..., geomorfologii, hydrogeografii, ..., geografické metodické disciplíny (například kartografii či geografické informační systémy - GIS), předměty související s  aplikovanou geografií (geografickou regionalizaci, územní plánování, krajinné plánování, regionální rozvoj) a  témata

z  geografie Česka a  EU. Ve společensko-vědní části studijního plánu GEVES, kterou zajišťuje katedra společenských věd, jsou předměty politologické, sociologické, ekonomické a  předměty správního práva, které jsou pro pracovníky ve veřejné správě nezbytné. Poměrně rozsáhlé praxe v  institucích veřejné správy a  do veřejné správy zacílené seminární a  bakalářské práce budou přibližovat vysokoškolskou výuku praxi. Obor byl akreditován v říjnu 2006.

Pracovníci katedry geografie a  katedry společenských věd se ve svých výzkumech zaměřují na územně rozvojové a  sociální problémy Jihočeského kraje – např. na rozvoj periferních regionů, geografii a  rozvoj města, potenciály cestovního ruchu, mapování a  vyhledávání rozvojových investic do území, migraci vnitřní a  zahraniční a  na její příčiny a  důsledky, vývoj využití země a  jeho příčiny. Také tyto skutečnosti podporují studijní program/obor GEVES. Obě katedry získaly právě nyní pro svou činnost nově zmodernizované a  dostatečně velké prostory v  budově Pedagogické fakulty JU. Materiální i  personální zabezpečení obou pracovišť vytváří předpoklady pro kvalitní výuku v  oboru GEVES. Studijní plány pro tuto výuku a  pro výuku učitelství v  kombinaci zeměpis – občanská výchova jsou v mnohém podobné, a to umožňuje zvýšit produktivitu a  efektivitu naší práce. Studijním oborem GEVES vstupujeme do konkurenčního prostředí podobně zacílených bakalářských studií existujících a připravovaných na neuniverzitních vysokých školách působících v jihočeském regionu. Jsme přesvědčeni, že v této konkurenci obstojíme.

30/

doc. RNDr. Jan Kubeš, CSc., vedoucí KGE PF JU

Ohlédnutí

za vzpomínkovým seminářem věnovaným prof. Zdeňku Veselovskému Když nás 24. listopadu minulého roku opustil profesor Zdeněk Veselovský, přišli jsme nejenom o  vynikajícího zoologa, pedagoga a  skvělého popularizátora vědy, ale i  o  vzácného člověka s obrovským životním nadhledem a moudrostí. Není proto ani divu, že katedra zoologie BF JU spontánně přistoupila k  organizaci vzpomínkového semináře, na který byli přizváni jak spolužáci a  blízcí přátelé pana profesora (Pavel Blažka, Vladimír Hanák), tak jeho mladší spolupracovníci a  významní zoologové, které profesor Veselovský v  řadě aspektů inspiroval k  zoologické práci (Hynek Burda, Daniel Frynta, Ivan Horáček, Ivan Rehák, Jan Ždárek), a  v  neposlední řadě také studenti, pro které byl nedávno školitelem (Pavel Brandl, Martin Hromada, Jaroslav Šimek, Lukáš Šimek).

foto -hb-

Tento seminář se konal 15. února letošního roku a jeho součástí bylo také odhalení pamětní desky a  pojmenování učebny, ve které pan profesor pravidelně přednášel celou řadu kurzů, jeho jménem. Přes bohatou účast posluchačů seminář neztratil komorní atmosféru, při níž jsme si mohli vyslechnout nejen biografické údaje, ale především osobní vzpomínky na tohoto velikána naší zoologie. Někdo by možná mohl na takovémto setkání očekávat posmutnělou atmosféru, ale díky mnohdy jedinečným zážitkům a  vtipu přednášejících převládala po celou dobu semináře velmi příjemná atmosféra, díky které se musel snad každý ponořit i do svých vzpomínek na profesora Veselovského. S ohledem k tomu, jak se vzácné vzpomínky přednášejících překrývaly ve výpovědi, hodí se možná shrnout pár charakteristik pana profesora Veselovského.

Pan profesor byl člověk velice moudrý a  vzdělaný nejenom v  přírodních vědách, ale i  v  různých odvětvích naší kultury. Není proto divu, že se tato jeho renesanční povaha promítala i do jeho zoologického bádání, v němž kombinoval nejen hluboké teoretické znalosti, ale i  neuvěřitelnou plejádu praktických znalostí plynoucích z  pozorování života zvířat. Pan profesor však nezůstal pouze zahleděný do svého bádání, ale považoval také za povinnost načerpané zkušenosti sdělovat nejen jiným zoologům, ale především všem přírodovědným nadšencům formou řady populárních článků a  mnoha desítek (!) knih. Tyto publikace pak „odkojily“ celé generace zoologů, k  čemuž se většina přednášejících přiznala. Hodí se dodat, že pan profesor nikdy nepřestával apelovat za ochranu jak ohrožených druhů, tak přírody obecně. Svorně také zaznělo, že pan profesor měl veliké osobní kouzlo, díky kterému byl schopen stmelovat i těžko slučitelné lidské povahy, a také přitahovat zájem ostatních lidí ke zvířatům. Právě jeho osobní šarm v  kombinaci s  praktickým přístupem k  životu mu také pomohl přebudovat pražskou zoologickou zahradu v  mezinárodně uznávanou instituci. V obecné rovině naučil pan profesor zoology považovat zoologické zahrady za cenný zdroj informací a inspirací a není tedy divu, že někteří z  jeho posledních doktorandů dnes pracují jako zoologové v  Zoo Praha a  jak vyplynulo z jejich příspěvků, tato práce je velice uspokojuje. A  přesto, že si to mnozí mladší zoologové neuvědomují, pan profesor se velkou měrou podílel v  našich zeměpisných šířkách na uznání zoologie obratlovců a  zvláště etologie jako zcela plnohodnotných vědních disciplín. Fakt, že byl schopen opakovaně žasnout nad každý živočichem a  že byl i  přes svou erudici stále pokorný k poznávání přírody, nám může být velkým příkladem. Odchodem pana profesora vznikla naší zoologii a univerzitě nenahraditelná ztráta. K vyrovnání s touto prázdnotou nám ale určitě pomohou desítky knih, které nám nejen přibližují úžasný svět přírody, ale také pana profesora a  jeho profesní odkaz. Domnívám se, že seminář plný laskavých vzpomínek byl důstojným a plnohodnotným poděkováním panu profesorovi za vše, co pro nás všechny (studenty, kolegy, univerzitu a vědu) udělal. Na závěr dodejme, že díky Františkovi Weydovi byl pořízen zvukový a obrazový záznam celého tohoto semináře, který je k dispozici u vedoucího katedry zoologie a organizátora tohoto semináře Oldřicha Nedvěda. Mgr. Jan Robovský, BF JU Vedení Biologické fakulty Jihočeské univerzity v  Českých Budějovicích uspořádalo 29. března 2007 na louce před biologickou fakultou vzpomínkovou akci spojenou s vysazením lip na památku dvou vážených a nezapomenutelných kolegů a  učitelů, prof. RNDr. Zdeňka Veselovského, DrSc. (1928 – 2006) a doc. RNDr. Milana Straškraby, DrSc. (1931 – 2000).

31/

Jaderná energetika a životní prostředí Z konference 6. – 8. 2. 2007 Jihočeská univerzita v  Českých Budějovicích - Zemědělská fakulta a  Česká zemědělská univerzita v  Praze - Fakulta lesnická a  environmentální za aktivní součinnosti a  spolupráce Státního ústavu pro jadernou bezpečnost a  Komise vlády pro posouzení vlivu JETE na životní prostředí uspořádaly na Jihočeské univerzitě ve dnech 6. - 8. února 2007 vědeckou konferenci „Jaderná energetika a  životní prostředí“. Cílem konference bylo uspořádat setkání vědecké sféry, která řeší vlivy jaderné energetiky na životní prostředí v oblasti životního prostředí, přírody, krajiny a  člověka. Konference svým zaměřením a  posláním především přispěla k naplnění závěrů tzv. Melkského protokolu, její účastníci ve svých vystoupeních však postihli i  širší aspekty environmentálních souvislostí jaderné energetiky doma (Dukovany, Mydlovary apod.) i  v  cizině. Součástí programu byla také návštěva Jaderné elektrárny Temelín a  rozsáhlá diskuse s jejími odpovědnými pracovníky. V  rámci konference proběhla řada velmi konkrétních i kritických diskusí, které významně přispěly k prohloubení dialogu mezi představiteli jaderné energetiky, péče o  životní prostředí a veřejnosti. Posláním konference bylo shrnutí aktivit, které vyplynuly ze souboru opatření Melkského procesu. Tyto aktivity již šest let garantuje Komise vlády České republiky k posouzení vlivů Jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí, založená na základě závěrů jednání českého a rakouského premiéra a  komisaře Evropské komise v  Melku a v Bruselu. Účastníky konference byly vyhodnoceny výsledky řady grantů řešených v  uplynulých šesti letech, které v rozsahu několika desítek milionů Kč podpořily výzkumnou činnost předních českých vědeckých ústavů a  vysokých škol k  nastartování řádově nové úrovně sledování možných vlivů jaderné energetiky na životní prostředí a veřejné zdraví. Závěry mimořádně rozsáhlých a  podrobných sledování potenciálních vlivů Jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí jsou celkově srovnatelné s  výchozím posouzením environ-mentálních souvislostí této stavby a  jejího následného provozu, k  němuž dospěl tým více než dvou set expertů Komise vlády ČR pro posuzování vlivů JETE na životní prostředí v  roce 2001. Znamená to, že vlivy

této jaderné elektrárny na prostředí jsou ve svém souhrnu hodnoceny jako málo významné nebo nevýznamné, s výjimkou působení této stavby na krajinný ráz jejího širšího zázemí. To je doposud vnímáno, především střední a starší generací, jako jev značně negativní, mladší generace je k  této otázce již méně citlivá. Ve svém souhrnu se původně vysoce nadstandardní proces hodnocení vlivů Jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí již téměř celým svým rozsahem (i  díky prezentovaným aktivitám) stává běžným standardem, který může být chápán i jako výzva pro založení obdobného systému sledování vlivu jaderných elektráren na životní prostředí v dalších zemích. Samozřejmě i  nadále je třeba věnovat zvýšenou pozornost jednak metodám, které dovolují operativní a  objektivní mezinárodní srovnání situace v  zázemí Jaderné elektrárny Temelín (především s využitím snímků ze satelitních družic a  jejich porovnáním se situací v  krajině kolem Temelína, zajišťované Laboratoří aplikované ekologie Zemědělské fakulty JU v  Českých Budějovicích), jednak udržení vysoké úrovně výměny informací k  aktuálnímu stavu sledování této problematiky (především na internetových stránkách Laboratoře ekologie krajiny Fakulty lesnické a environmentální ČZU v Praze se sídlem v  Kostelci nad Černými lesy http://kostelec.czu. cz).

Z příspěvků konference bude vydána tříjazyčná monografická publikace. Konference byla připravena pod záštitou děkana Zemědělské fakulty JU prof. Ing. Martina Křížka, CSc., a  děkana Fakulty lesnické a environmentální ČZU v Praze, prof. Ing. Viléma Podrázského, CSc. Konference se účastnilo více než 60 vědeckovýzkumných pracovníků, zástupců organizací a studentů.

32/

doc. RNDr. Emilie Pecharová, CSc., Zemědělská fakulta Jihočeské univerzity, doc. RNDr. Miroslav Martiš, CSc., Fakulta lesnická a environmentální, Česká zemědělská univerzita v Praze

Zasedání vědecké rady projektu SUSTAINAQUA

Z Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického ve Vodňanech Poděkování spoluřešitelům výzkumného záměru Vážení spoluřešitelé výzkumného záměru VÚRH JU č. MSM600765809. Chci Vám touto cestou poděkovat za kvalitní naplňování institucionálního rozvoje Výzkumného ústavu rybářského a  hydrobiologického, které se odrazilo v  nebývalém nárůstu publikací v  databázi ISI. Jestliže v  letech 1998-2003 VÚRH JU dosahoval průměrně 12,5 ISI publikace, potom v  letech 2005-2006 dosahujeme trojnásobného průměru, tzn. 32,5 ISI publikace, včetně publikací in press. Rovněž došlo k  výraznému posunu publikování prací v časopisech s vyšším IF, kdy častým periodikem se stávají časopisy s  IF 2 a  nejlepší časopis měl hodnotu IF 4,4. Za významné považujeme publikování 5 technologických metodik. V roce 2007 předpokládáme publikování dalších 12 metodik, které jsou žádanou položkou rybářské praxe. Podařilo se připravit 5 částí knih, z  čehož v  autorském kolektivu knih jsou dva editoři z  VÚRH JU, a  to doc. RNDr. Zdeněk Adámek, CSc., a  doktorand Mgr. S. M. H. Alavi. Bylo publikováno celkem 27 publikací v  recenzovaných tiscích a  96 příspěvků na konferencích. Pokud by nás hodnotili „metrem“ akademie věd ČR, určitě bychom se zařadili do nadprůměrných kategorií. Pokud by nás hodnotili jako ústav zaměřený na aplikovanou vědu, což nám náleží, ale v  ČR to nikdo neumí, opět asi budeme na vrcholu pyramidy.

Ve dnech 18. a 19. ledna 2007 se konalo v Německu na pracovišti koordinátora TTZ („Think Tank Zentrum“) Bremerhaven zasedání vědecké rady projektu SUSTAINAQUA: „Integrated approach for a  sustainable and healthy freshwater aquaculture“. Úkoly VÚRH JU pro období letošního roku jsou směrovány především do výzkumných prací v  rámci švýcarské a  polské případové studie. Akvakulturní systém v  objektu Troppenhaus Ruswil (Švýcarsko), který je orientován na kultivaci tropického ovoce (především banány, papaya) ve sklenících s  využitím odpadní a solární energie, bude rozšířen o jednotku chovu tropických korýšů – zatím není rozhodnuto zda krevety Macrobrachium nebo raka Cherax - s  cílem maximálního využití odpadních produktů z  rostlinné produkce. Na přiloženém snímku je interiér skleníků Troppenhaus Ruswil s  banánovníky a  nádržemi s  tilapiemi. Pro oblast rybníkářství byl hlavní úkol pro VÚRH JU formulován v  polské případové studii pod koordinací ústavu v  Golyszi se dvěma cíli - vyhodnocení polykulturních chovů se zaměřením na nové druhy a  hodnocení využitelnosti rybniční kaskády k  eliminaci nutrientů z vyčištěných komunálních odpadních vod při udržitelné produkci ryb. Úkolem VÚRH JU bude vyhodnocení rozvoje makrozoobetosu a zooplanktonu v asimilačních rybnících.



prof. Ing. Otomar Linhart, DrSc., odpovědný řešitel výzkumného záměru foto autor textu

Cena ředitele VÚRH JU Vědecká rada VÚRH JU na svém zasedání dne 25. ledna 2007 udělila Cenu ředitele VÚRH JU, kterou získal Ing. Martin Pšenička za práci Ultrastructure of spermatozoa of tench Tinca tinca observed by means of scanning and transmission electron microscopy. Práce byla opublikována v prestižním vědeckém periodiku Theriogenology, 66, 1355-1363. Blahopřejeme. prof. Ing. Otomar Linhart, DrSc., ředitel VÚRH JU

Mezinárodní konference FISHERY (Beograd, Srbsko) Cesta do Beogradu (Srbsko) ve dnech 1. - 4. února 2007 se uskutečnila na pozvání Zemědělské fakulty Univerzity v  Beogradu - Zemunu. Jejím cílem byla účast s  dvěma vyžádanými přednáškami na mezinárodní konferenci Fishery. Konference se zúčastnila velmi početná srbská rybářská praxe, která navštívila také paralelně probíhající „minivýstavu“ rybářské literatury, krmiv a  krmných aditiv. Přednášková část akce

33/

byla tvořena příspěvky jednak domácích autorů, jednak z  řad poměrně početných zahraničních účastníků. Kromě specialistů ze zemí bývalé Jugoslávie vystoupili se svými přednáškami i vědečtí pracovníci z Norska, Německa, Polska, ČR, Maďarska, Bulharska a  Izraele. Celá konference i  její průběh nasvědčoval tomu, že pro dosažení přijatelné evropské úrovně stojí před rybářskými odborníky zemí této části Balkánského poloostrova ještě řada úkolů jak v  oblasti metodické, tak interpretační. Nicméně referáty místních doktorandů studujících v  současnosti na západoevropských univerzitách (Norsko) se z  tohoto hodnocení zřetelně vymykaly a  snesly by i  velmi přísná kritéria hodnocení. Naše vyžádané příspěvky byly věnovány problematice rybníkářství ČR a  rybožravých predátorů (Z. Adámek, R. Berka a J. Hůda: „Pond aquaculture production in the Czech Republic“ a Z. Adámek, D. Kortan, J. Kortan a M. Flajšhans: „Piscivorous predators and their impact upon fish stock in aquaculture facilities and natural waterbodies“).

Zasedání rady projektu SUSTAINAQUA

Druhým okruhem zapojení VÚRH JU do projektu je polská část (Polish case study), v  níž jsou úkoly VÚRH JU orientovány na dva experimentální moduly – „cascade“, zaměřený na využití organických hnojiv, a  „polyculture“, zaměřený na využitelnost veslonosa a  bestera v rybničních polykulturách. doc. RNDr. Zdeněk Adámek, CSc. odd. akvakultury a hydrobiologie VÚRH JU

Závěrečné setkání partnerů evropského projektu COOP-CT-2004 512575 PROTENCH Ve dnech 21. - 25. února 2007 jsem se zúčastnil ve městě Zamora ve Španělsku posledního setkání partnerů evropského projektu typu CRAFT s akronymem PROTENCH, jehož byl VÚRH JU řešitelem v období 2005 – únor 2007. Na řešení projektu se podílelo celkem 14 partnerů z 6 zemí. Cílem posledního (pátého) setkání bylo shrnout dosažené výsledky v jednotlivých cílech projektu zaměřeného na intenzivní a  udržitelný chov lína obecného. VÚRH JU se podílel především na úkolech zaměřených na optimalizaci umělé reprodukce, uchování gamet a  ranného odchovu plůdku lína obecného. Velkým pomocníkem při plnění úkolů nám byl další český partner – Klatovské rybářství a.s. a dále i ostatní výzkumné instituce a  podniky ze zahraničí. Po prezentaci výsledků proběhla diskuse nad dokončením formální stránky projektu – vyhotovení technických a  finančních zpráv včetně zajištění auditu vynaložených finančních prostředků projektu a  případného zajištění duševní ochrany výsledků pro malé a střední podniky účastnící se na financování projektu.

Diskuze účastníků rady projektu v  objektu Tropenhaus Ruswill zaměřeném na produkci tropického ovoce a tilapií foto autor textu

Zasedání rady projektu SUSTAINAQUA: „Integrated approach for a sustainable and healthy freshwater aquaculture“ se konalo ve dnech 14. a  15. března 2007 ve Švýcarsku na pracovišti International Ecological Engineering Society (IEES), které je řešitelem příslušné části projektu (Swiss Case Study). VÚRH JU je v  této studii významným partnerem s  úkolem vyhodnocení využitelnosti odpadní biomasy z  produkce tropického ovoce pro výživu tilapie a  v  chovu raků. Na základě negativní reakce švýcarských orgánů ochrany ŽP na požadavek dovozu raka Cherax destructor bylo rozhodnuto, že IEES ve spolupráci s  VÚRH JU bude směrovat další aktivity na integraci chovných jednotek raka říčního Astacus astacus do systému.

Na závěr proběhla diskuse o  další možné spolupráci, popř. snaze o  pokračování řešení projektu v  7. Rámcovém programu EU a  zbyl i čas na prohlídku nedaleké rybí farmy zaměřené výhradně na produkci lína obecného a  poznání místní kultury a památek.

34/

Ing. Martin Kocour, Ph.D., odd. šlechtění a genetiky ryb, VÚRH JU

Informace z Goethe-Zentra Novely daňových Goethe-Zentrum v  Českých Budějovicích jako součást Jihočeské univerzity zprostředkovává studentům, germanistům, učitelům němčiny i veřejnosti styk s německým jazykem v mnoha rozmanitých formách. Celoročně proto pořádá Goethe-Zentrum mnoho seminářů a  akcí. Jednou z  nich je i  Festival německy mluvící kultury, který se koná každoročně na podzim. Díky tomuto festivalu získalo Goethe-Zentrum prestižní mezinárodní cenu Label 2006. S touto výhrou byla spojena i  peněžitá odměna pro Jihočeskou univerzitu ve výši 160 000 Kč využité pro mobility studentů. Goethe-Zentrum tak umožnilo studentům germanistiky, Historického ústavu a  Ústavu bohemistiky uskutečnit hned tři exkurze do zahraničí. Celkem v  zimním semestru 2006/2007 vycestovalo do Německa 103 studentů JU, a  to do Pasova, Mnichova, Berlína a Regensburgu. Více informací naleznete na www.goethezentrum.cz. Mezi aktivity Goethe-Zentra patří mimo jiné též spravování spolku SGUN (Spolek germanistů a učitelů němčiny) s celorepublikovou působností, který řídí další aktivity a  projekty. Tento spolek taktéž obdržel cenu Label 2006, a  sice za vytvoření metodické sekce Medeus. K  ocenění byla připojena finanční odměna, tentokrát ve výši 50 000 Kč, využitelná na metodické pomůcky. V  lednu 2007 představily Goethe-Zentrum a SGUN veřejnosti výsledek své celoroční práce, odborný časopis SGUNschrift. Projekt vznikl nejen díky úsilí kolektivu studentů a  učitelů němčiny, ale též díky finanční podpoře GoetheInstitutu a  Krajského úřadu Jihočeského kraje. Spolek SGUN zamýšlí vydávat tento odborný časopis zaměřený pro učitelskou praxi dvakrát ročně. Cílem autorů bylo vytvoření časopisu s praktickým zaměřením. V časopisu SGUNschrift je velmi dobře patrná snaha autorů o  přiblížení německého jazyka a  kultury ve všech jejích aspektech – ať už se jedná o filmovou či hudební scénu, o reálie či politiku německy mluvících zemí. SGUNschrift je určen pro studenty germanistiky s  pedagogickým i  nepedagogickým zaměřením, pro germanisty a samozřejmě pro učitele němčiny na všech typech škol. Více informací o  projektu SGUNschrift můžete najít na internetových adresách: www.sgun.cz a www.medeus.cz. kolektiv spolupracovníků Goethe-Zentra JU

a účetních zákonů pro rok 2007 seminář

Dne 13. března 2007 se v prostorách Jihočeské univerzity v  Českých Budějovicích uskutečnil seminář pořádaný českobudějovickou pobočkou ČSE ve spolupráci s  katedrou účetnictví a  financí EFJU na téma „Novely daňových a  účetních zákonů pro rok 2007“. Na semináři vystoupila Ing. Hana Čermáková, Ph.D., z  katedry účetnictví a  financí Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity. Přednášející seznámila posluchače se změnami, kterých doznaly daňové a  účetní zákony, s  aktuálním zněním jejich vybraných ustanovení a  s  praktickými dopady těchto změn. V  úvodní části semináře byla pozornost zaměřena také na nové znění zákoníku práce týkající se cestovních náhrad od 1. 1. 2007. Dále byli posluchači seznámeni s  novým způsobem penalizace od 1. 1. 2007 dle zákona o  správě daní a  poplatků. Seminář pokračoval rozborem novely zákona o  spotřebních daních, zdaněním tabákových výrobků od 1. 3. 2007. V  průběhu semináře byly postupně osvětleny vybrané skutečnosti související s  novelami zákonů o  účetnictví, o  daních z  příjmů, o  DPH, o  dani z  nemovitostí, jakož i  zákona o  dani dědické, darovací a  dani z  převodu nemovitostí. V  závěru semináře byl ponechán prostor pro dotazy a  následovala diskuse. Seminář se setkal s velkým zájmem a účastnilo se ho kolem dvou set posluchačů z řad studentů, pedagogů a veřejnosti. Ing. Růžena Víšková, Ph.D., katedra účetnictví a financí, Ekonomická fakulta JU

Kurz mnohorozměrné statistiky na Biologické fakultě JU Ve dnech 16. – 26. ledna 2007 se na Biologické fakultě uskutečnil již po jedenácté mezinárodní kurz Multivariate Analysis of Ecological Data. Prof. Jan Lepš a  doc. Petr Šmilauer seznamují účastníky těchto kurzů formou přednášek, praktik a  samostatné práce se základy metod nepřímé a přímé gradientové analýzy, která je významným moderním statistickým nástrojem v oboru ekologie společenstev, krajiny i  populací. Náplň kurzu vychází z přístupu, který oba přednášející popsali v učebnici, která v roce 2003 vyšla v nakladatelství Cambridge University Press. Od roku 1997, kdy se tento kurz konal poprvé, se jej zúčastnilo 209 doktorandů, postdoktorských i seniorních badatelů z  32 zemí světa. 85% z  nich bylo z  evropských

35/

pracovišť, významně byli zastoupeni také badatelé z  USA (29 účastníků) a  také ze Střední a  Jižní Ameriky. Výuka a  samostatná práce v  rozsahu asi sedmdesáti pěti výukových hodin je doplněna atraktivních sociálním programem a  exkurzí do Českého Krumlova. doc. RNDr. Petr Šmilauer, Ph.D., proděkan pro rozvoj BF JU

ARRIAGA VIVE

Komorní koncert u příležitosti 200. výročí narození „španělského Mozarta“

předních českých umělců oceňovali posluchači spontánním potleskem. Příznivce Arriagovy hudby bude jistě zajímat CD nahrávka Tří kvartet, která vznikla pod záštitou Univerzity Karlovy v  Praze a  Nadace Avenira de Lucerna. Tato nahrávka zahrnuje také svazek nazvaný „Arriaga“. Ten obsahuje životopisy dvou slavných členů rodiny: Rodriga de Arriagy (1592-1667), profesora, děkana a rektora Univerzity Karlovy v Praze, a Juana Crisóstoma. Mistrovy digitalizované partitury lze konzultovat na webové stránce radnice v Bilbau (www.bilbao. net/Bibliotecas). PhDr. Helena Zbudilová, Ph.D., katedra romanistiky PF JU

U  příležitosti 200. výročí narození španělského skladatele Juana Crisóstomo de Arriaga (Bilbao 1806 – Paříž 1826) uspořádalo Velvyslanectví Španělska v  Praze pod záštitou primátora statutárního města České Budějovice komorní koncert Arriaga žije – Tři kvarteta (Arriaga vive - Tres cuartetos). Arriaga, známý jako „španělský Mozart“, byl jedním z největších mistrů španělského hudebního umění, ale jeho uměleckou dráhu ukončila předčasná smrt. Hudbu studoval na pařížské École Royale de Musique et Déclamation a dále pod vedením profesora Françoise Josepha Fétise. Komorní dílo Tři kvarteta, které věnoval otci, patří mezi nejznámější a zároveň nejhranější jeho díla. Bylo vydáno v roce 1824.

foto autorka textu

Koncert se uskutečnil 9. ledna 2007 ve zcela zaplněném Sále Otakara Jeremiáše. České Budějovice jsou po Praze (Koncert pražské filharmonie v  Českém muzeu hudby a  v  Lichtenštejnském paláci), Ostravě (na Janáčkově konzervatoři) a  Brně (v  Konventu Milosrdných bratří) čtvrtým místem v  pořadí, kde se koncert uskutečnil. Na koncertě účinkovalo Kubínovo kvarteto (První smyčcový kvartet D moll), Janáčkovo kvarteto (Druhý smyčcový kvartet A  dur) a  Stamicovo kvarteto (Třetí smyčcový kvartet Es dur). Silné zážitky z Arriegových skladeb i z vynikajícího provedení

Etika v sociální práci z odborné konference na teologické fakultě

Dne 22. listopadu 2006 se na Teologické fakultě JU uskutečnila odborná konference pořádaná katedrou Teologické etiky, sociální etiky a  etického vzdělávání na téma „Etika v  sociální práci se zvláštním zřetelem na problematiku rodiny“. Smyslem konference bylo přemýšlet nad sociální prací, konkrétně jejím pojetím, v  kontextu problematiky rodiny. Příspěvky postihovaly jak rovinu teoretickou, tak praktickou. Šlo o  odborné reflexe, které chtěly představit problematiku rodiny v její komplexnosti, nastínit etická dilemata, která se sebou sociální práce v oblasti práce s rodinou přináší. Cílem konference tak bylo společné přemýšlení teologů, etiků, sociálních pracovníků, psychoterapeutů, sociologů a  studentů nad tím, kterým okolnostem života v  současné společnosti je třeba věnovat pozornost, protože ovlivňují schopnost rodin zvládat obtížné životní situace. Se svými příspěvky vystoupila řada renomovaných odborníků i  lidí z  praxe např. doc. PhDr. Libor Musil, dr. Josef Zeman, dr. Edeltraud Renöckl, doc. Jiří Jankovský a další. V  tomto roce se připravuje vydání odborné monografie, která bude zahrnovat příspěvky a  podněty, které na konferenci odezněly. Vzhledem k projevenému zájmu i ohlasům, které téma konference vzbudilo, si lze jen přát, aby se získané zužitkovalo i v samotné praxi a i do budoucna se na TF dařilo nabízet témata, která jsou v popředí zájmu odborné veřejnosti.

36/

Mgr. Jindřich Šrajer, Dr. theol., odborný asistent Katedry teologické etiky, sociální etiky a etického vzdělávání TF JU

Dynamika jazykového systému z mezinárodní konference na JU

Ve dnech 17. – 19. listopadu 2006 se na Jihočeské univerzitě uskutečnila mezinárodní konference o  dynamice jazykového systému, pořádaná katedrou romanistiky a katedrou anglistiky PF JU. Do nově zrekonstruované budovy U Tří lvů přijelo rokovat na třicet účastníků z  Francie, Polska a ČR.

Ze zahájení konference: zleva děkanka PF JU doc. A. Hošpesová, M.-Ch. Thiébaut a PhDr. J. Radimský foto M. Šerý

Záměrem organizátorů bylo podnítit reflexi nad odkazem předválečných teorií Pražské jazykovědné školy, které v  poválečné době z politicko-historických důvodů nenašly patřičný ohlas. Východiskem jednání se stala patrně první souhrnná formulace principu pružné stability jazykového systému, obsažená v textu Mathesiovy přednášky „O  potenciálnosti jevů jazykových“ z roku 1911. Tento pozoruhodný článek se ukázal být velmi inspirativním podnětem pro synchronní studium jazyka na všech jeho plánech a mnozí ze zahraničních účastníků konference se s ním měli možnost seznámit poprvé ve Vachkově překladu ze šedesátých let, který byl součástí pozvánky. Slavnostní zahájení konference, které připadlo na mezinárodní den studentstva, proběhlo za účasti paní děkanky doc. Hošpesové a zástupkyně francouzského velvyslanectví paní MarieChristine Thiébaut. Jednání bylo rozděleno mezi sekci francouzskou, která čítala 5 účastníků z  Francie, 6 z  Polska a  7 z  České republiky, a sekci anglickou, kde vystoupilo 9 přednášejících z České republiky. Jednání francouzské sekce zahájil pan prof. Gilbert Lazard z  Institut de France přednáškou, ve které srovnal Mathesiův přístup k synchronní stabilitě jazykového systému s  koncepcí Saussurovou, následující příspěvky s  obecně lingvistickým zaměřením zazněly mj. z  úst paní prof. Collette Feuillard z  Univerzity Paříž 5 a  pana prof. Amr H. Ibrahima z  univerzity

v  Besançonu. Převážná část programu však byla vyhrazena pro zkoumání jevu synchronní dynamiky na jednotlivých úrovních jazykového systému, tj. v  plánu morfologickém, lexikálním a syntaktickém. Jednání anglické sekce uvedla paní prof. Libuše Dušková z  pražské Filozofické fakuly podnětnou přednáškou zamýšlející se nad synchronní dynamikou v  syntaxi a  ve funkční větné perspektivě. Další anglistické příspěvky si všímaly syntaktických, lexikálních, translatologických a  gramatických aspektů dynamiky jazykového systému. Kvalitu navržených příspěvků sledovala vědecká rada konference, ve které pod předsednictvím pana prof. Lazarda zasedli paní prof. Feuillard a pan prof. Ibrahim ze sekce francouzské, a paní doc. Urbanová ze sekce anglické. Konference byla výtečnou příležitostí nejen pro posílení spolupráce se stávajícími zahraničními i  domácími partnery, ale také pro navázání mnoha kontaktů nových. Katedra romanistiky tak našla partnery na univerzitách v polské Poznani, Krakově a  Gdaňsku a  na francouzské univerzitě Toulouse - Le Mirail. K hladkému průběhu konference velkou měrou přispěla pomoc studentů a  profesionální servis agentury ITC Travel and Conference, přátelskou a srdečnou atmosféru setkání také podtrhla stylová konferenční večeře v restauraci „U Alchymisty“. Bohaté vzpomínky na konferenci si odvážel zejména pan prof. Gilbert Lazard se svou ženou Madelaine, emeritní profesorkou francouzské renesanční literatury, která jej doprovázela. V České republice byli oba podruhé, shodou okolností na den přesně po jedenapadesáti letech: oba manželé se totiž seznámili v listopadu 1945 v Praze, kam přijeli jako bývalí účastníci studentského odboje na první poválečný mezinárodní sjezd studentů. Konference ukázala, že odkaz Pražské jazykovědné školy je stále živý a  i  po sto letech má co říci současné lingvistice, která prochází obdobím hledání nového paradigmatu a  návratu ke strukturalistickým kořenům. Účastníci proto vyjádřili přání setkat se v  nadcházejících letech na půdě Jihočeské univerzity znovu nad některým z  dalších velkých témat předválečné pražské lingvistiky.

37/

PhDr. Jan Radimský, Ph.D., katedra romanistiky PF JU

Rozhovor s prof. G. Vetulani z Univerzity A. Mickiewicze Při příležitosti konference „Dynamique du système linguistique“, pořádané katedrami romanistiky a  anglistiky Pedagogické fakulty JU ve dnech 16. – 19. listopadu 2006, navštívila České Budějovice profesorka Grażyna Vetulani, která působí na institutu románských filologií při poznaňské Univerzitě Adama Mickiewicze.

který bude mít přednášky na témata týkající se francouzské literatury. Na letní semestr je naplánován studijní pobyt jedné naší studentky zde v  Českých Budějovicích. V  dubnu by zase měl do Poznaně přijet přednášet dr. Radimský, a v květnu dr. Drsková z Vaší univerzity. Jak Vy osobně nahlížíte na tento program? Osobně se mi líbí možnost poznat jiné studenty a  také diskutovat s  kolegy, kteří se zajímají o podobnou problematiku. Ve výuce cizích jazyků v  ČR je na prvním místě jednoznačně angličtina, následovaný němčinou. Francouzština je daleko za nimi. Jaká je situace v Polsku? Myslím, že situace je velmi podobná. Francouzština byla poměrně oblíbená, ale dnes je převážena především angličtinou. Tento fakt nás letos poprvé „přinutil“ upustit od přijímacích zkoušek z  francouzštiny kterými naši uchazeči museli procházet. V  budoucnu se dočkáme toho, že budeme muset ustoupit od přednášek ve francouzštině a  budeme muset přednášet v polštině. Také zavedeme více hodin praktického jazyka. Zdáte se být velmi zaujatá francouzštinou, vždy jste se jí chtěla věnovat?

Univerzita Adama Mickiewicze je třetí největší univerzitou v Polsku. Studuje zde 50 000 studentů na více jak deseti fakultách. Každá fakulta je rozdělena na instituty.

Vlastně již na gymnáziu jsem se rozhodla studovat francouzštinu. Bližšímu výzkumu se věnuji již od svých 24 let. Měla jsem i možnost využít dvou studijních pobytů. Konkrétně v Paříži XIII a poté jsem rok spolupracovala s profesorem Gastonem Grossem. Kromě toho se účastním konferencí jako byla například tato. Také samozřejmě přednáším na našem institutu.

Čím konkrétně se zabývá Váš institut?

Jaké kurzy na institutu vedete?

Náš institut románských filologií je zaměřen na románské jazyky a kultury. Je zde možné studovat filologii francouzskou, italskou, španělskou nebo rumunskou. Každý z  vyučujících má svou specializaci. Někdo se zabývá kulturou a civilizací, jiný má na starosti jazyk, literaturu nebo také didaktiku daných jazyků. Celkem je nás tu kolem šedesáti vyučujících.

Jedná se o  obecnou lingvistiku, historii francouzského jazyka a srovnávací gramatiku. Poté mám studenty, které u  mě připravují své diplomové či disertační práce. U  nás se studenti po dosažení licence (bakalářský titul) zapisují k  některému z  profesorů, který jim pomáhá v  dalším rozvoji a  píší u  něho své diplomové práce. Jsou poté úžeji specializovaní.

Váš institut má romanistiky…

katedru

Mohla byste na závěr shrnout poznatky z  této konference?

Ano, od tohoto akademického roku máme dohodu na výměnu studentů i vyučujících v rámci programu Erasmus.

Byla jsem velice spokojená. Příspěvky byly na velmi dobré vědecké úrovni. Po každém z  nich následovala krátká, ale velice zajímavá diskuze a také oceňuji vřelé přijetí účastníků konference.

Paní profesorko, mohla byste nám ve zkratce představit Vaši univerzitu a  institut románských filologií?

vazby

na

naši

To je pravda, výměna již začala Vaší přednáškou o jmenných přísudcích. Jsou již připravené další návštěvy? Jistě, brzy Vás navštíví profesor Jerzy Lis,

38/

Jitka Peroutková, studentka 2. ročníku Čj-Fj / ZŠ, Pedagogická fakulta JU

Rozvojový projekt na pedagogické fakultě řeší zkvalitnění přípravy budoucích učitelů Katedra pedagogiky a  psychologie PF JU je od roku 2005 spoluřešitelem rozvojového projektu Zkvalitnění pedagogicko psychologické přípravy budoucích učitelů, který byl získán v  rámci Evropského sociálního fondu. Tento projekt probíhá na pedagogických fakultách Západočeské univerzity v  Plzni, Technické univerzity v  Liberci, Karlovy univerzity v  Praze a  Jihočeské univerzity v  Českých Budějovicích. Jednou z  významných pedagogických inovací při studiu pedagogických a  psychologických disciplin jsou i  tzv. Pedagogické dny. Jejich realizace byla plánována v  podzimním a  jarním období. První pod záštitou výše uvedené katedry se uskutečnil 22. listopadu 2006. „Pedagogický den“ byl od počátku na katedře koncipován v  kontextu záměrů rozvojového projektu a  ve shodě s  jeho specifickými cíli. Jak vyplývá z  následného hodnocení, podařilo se významným způsobem přispět k  naplňování zejména těchto z nich: k  vytvoření prostoru pro zkvalitňování •vysokoškolské výuky a rozvoj (či přesněji k získání

Osvědčilo se zadávání sešitů anotací prostřednictvím vyučujících pedagogických a  psychologických disciplin ve vybraných ročnících a skupinách. To umožňovalo zejména studentům nižších ročníků pomoci orientovat se jak v  obsahu jednotlivých přednášek a  seminářů tak zejména – a  to pokládáme za důležité – v  souvislostech s  jejich současně či v  budoucnu studovanými pedagogickými či psychologickými disciplinami. Evaluační dotazníky vyplňované studenty v  týdnu následujícím po Pedagogickém dnu při přednáškách a seminářích, které byly věnovány jeho reflexi, poskytly řešitelům zajímavou zpětnou vazbu. Názory studentů budou využity i  při koncepci Pedagogického dne v  jarním období. Nesporným přínosem z  hlediska katedry pedagogiky a  psychologie bylo navázání neformálních kontaktů s  učiteli participujících kateder pedagogiky a  psychologie ve velmi vstřícné, otevřené a celkově pozitivní atmosféře. Pedagogický den byl příležitostí k  setkání i s pracovníky dalších kateder fakulty a s vedením fakulty. Pro začínající vysokoškolské pedagogy z katedry byl inspirativní i pohled „do kuchyně“ známých osobností. Pro některé učitele katedry to byla i  jakási sebepotvrzující zpětná vazba. Podle vyjádření studentů jsou nosné pedagogické a  psychologické názory prezentovány „našimi“ učiteli shodně s „hostujícími“ vyučujícími. Akce vzbudila zájem i ocenění nejen u ostatních učitelů z jiných kateder fakulty, ale i na dalších fakultách Jihočeské univerzity.

impulsů k  rozvoji) pedagogické kompetence vysokoškolských vzdělavatelů učitelů

• k  vytvoření sítě neformálně spolupracujících pedagogických fakult prostřednictvím kooperujících kateder pedagogiky a psychologie

• k implementaci nových poznatků pedagogiky,

psychologie i didaktiky do kurikula pedagogicko psychologické přípravy

• k možnosti sborník sylabů jako další odborný

informační a  studijní zdroj dlouhodobě využívat na všech zúčastněných fakultách i  v  rámci přípravy na státní závěrečné zkoušky z pedagogiky Nyní je ověřováno, jak lze témata pedagogických dnů následně zahrnovat do okruhů k dílčím zkouškám z  pedagogických disciplin, do okruhů k  SZZ a  do obsahu studentského portfolia (v ročnících, kde je studenty vedeno). Na Pedagogický den se přihlašovali studenti různých studijním programů. Mohli si vybrat buď podle obsahu, jak byl popsán v  Sešitu anotací, nebo podle osobnosti přednášejících, kteří přijeli ze spolupracujících fakult.

Žáci s poruchami učení – učitelův problém nebo výzva? foto archiv autorky textu

Přínos Pedagogického dne lze posoudit i  z  hlediska studentů. K  nabídce jednotlivých aktivit přistupovali studenti se zájmem a uvážlivě. Dokládá to řada dotazů v přednáškách a  seminářích. Tam, kde to bylo žádoucí, byli aktivní. Možnost účastnit se Pedagogického dne většina oslovených studentů jednoznačně ocenila, pokládá je za přínos. Studenti navrhují více seminářů a  cvičení. Do obsahu přednášek více zařazovat aktuální výsledky výzkumů

39/

k danému tématu. Uvítali by rovněž větší výběr méně častých témat v nabídce. To už se částečně realizovalo – některá témata např. Práva dítěte ve vzdělávání – dosud neslyšeli. Evaluační dotazníky vyplňovali studenti více méně dobrovolně a se zájmem. Pro zajímavost uvádíme názvy nabízených aktivit a  jména přednášejících či vedoucích seminářů a workshopů. * Prof. PhDr. Z. Helus, DrSc. – Reformní, humanistické a konstruktivistické přístupy k žákovi – východiska osobnostního pojetí dítěte (přednáška) * Doc. PaedDr. M. Kocurová, Ph.D. – Žáci s poruchami učení – učitelův problém nebo výzva? (přednáška) * Doc. PhDr. V. Spilková, CSc. – Podstata kurikulární reformy v českém vzdělávacím systému. (přednáška) * PhDr. M. Chvál – Hodnocení kvality vzdělávání. (přednáška) * Mgr. Ivo Syřiště, Ph.D. Hodnoty jako součást školního vzdělávání (přednáška) * Doc. PhDr. J. Prokop, Ph.D. – Edukační ideologie a jejich místo v rámci věd o výchově (přednáška) * Doc. PaedDr. I. Stuchlíková, CSc. – Implicitní teorie výuky a role emocí a motivace ve výuce (přednáška) * Mgr. R. Cvach, Mgr. R. Jandová – Analýza RVP/ŠVP a práce s manuály I (cv.) * PhDr. J. Činčera, Ph.D. – Enviromentální výchova a hodnoty (př. a sem.) * Mgr. K. Starý – Jak efektivně vyučovat (sem.) * PhDr. J. Novotná – Práva dítěte ve vzdělávání (interakt. př. a workshop) * PhDr. J. Novotná, Mgr. O. Lochman – Realizace evropské dimenze ve škole: Interaktivní hry (workshop) * Mgr. Z. Bílková – Krizová intervence v práci učitele (sem.) * Doc. PaedDr. J. Vašutová, Ph.D. – Efektivní škola (workshop) * Ing. K. Marková – Student učitelství jako reflektivní praktik (workshop) * PhDr. T. Janík, M.Ed., Ph.D. – Didaktické ztvárňování obsahu ve výuce (workshop) * Doc. PaedDr. I. Stuchlíková, CSc. – Práce s emocionální inteligencí (workshop) * PhDr. E. Lukavská, Ph.D. – Video jako nástroj podporující rozvíjení efektivní komunikace a její reflexi ve vyučovacím procesu (interakt. dílna) * Ing. I. Fialová, CSc. – ICT pro podporu práce učitele * Mgr. Sovová – Hlasový projev učitele * PaedDr. Y. Mazehóová, Mgr. J. Kouřilová – Projektivní cesty k poznávání našeho pojetí výuky * Mgr. Soukupová - Máme rádi přírodu? * Dr. Souček – Vzdělávání rodičů

* Mgr. Grinninger, Thein, Ph.D. – Multikulturní otázky ve škole * Mgr. Svobodová – Divadelní představení Perníková chaloupka (Učitelství pro mateřské školy, 2. roč.) Zájem studentů o Pedagogický den:

*SA – Sešit anotací nabízených aktivit **ED – Evaluační dotazník, který byl vypracován pro tyto účely a slouží zodpovědným řešitelům k posouzení efektivnosti této akce na všech fakultách

Celkově lze Pedagogický den na katedře pedagogiky a  psychologie Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity hodnotit velmi pozitivně a  to jak ve vztahu k  záměrům vyjádřeným specifickými cíli, tak i  bezprostředními dopady po jeho konkrétní realizaci.

40/

doc. PhDr. Ludmila Prokešová, CSc., katedra pedagogiky a psychologie PF JU

Symposium

o teologii osvobození na TF JU Dne 21. listopadu 2006 se uskutečnilo na Teologické fakultě Jihočeské univerzity dlouho připravované mezinárodní sympozium o  teologii osvobození. Setkání bylo uvedeno biblickým mottem, který byl i  současně i  názvem vyjadřujícím mnohé z  obsahu: „...cokoliv jste učinili jednomu z  těchto mých nepatrných bratří, mě jste učinili“ [Mt 25,40]. Teologie osvobození je jedním z  nejvýznamnějších směrů v  teologii 20. století, jehož původ je kladen do oblasti Jižní Ameriky. Tento myšlenkový směr teologie ovšem inspiroval a  dosud ovlivňuje teologickou vědu jako celek a  svůj vliv přenesl i  do partikulárních teologických proudů – mezi jinými i  do Feministické teologie, tzv. Černé teologie osvobození, Palestinské teologie osvobození či jiných teologií vzniklých v  kontextu rozličných sociálních situací, zejména pak v  oblasti rozvojového světa. Jedním z  nejproblematičtějších aspektů teologie osvobození je ovšem její využití marxistické společenské analýzy, což je stálým předmětem diskusí a  kontroverzí. Navzdory některým těmto problematickým aspektům je teologie osvobození stále živým a inspirativním myšlenkovým proudem. Klasické teologii osvobození se v  současné době kladou nové výzvy, některými současnými teology (Hans de Wit) je teologie osvobození chápána jako teologie „nepohodlných“ otázek neustále se zamýšlejících nad směřováním současné společnosti ve vztahu k  absolutnu. Právě v současné Evropě, která se potýká s problémy konzumu, nezájmu o víru a masivní sekularizací, to vše na pozadí globalizace, je kladení těchto otázek stále naléhavější. Přednášky budějovického symposia o  teologii osvobození zahájil úvodním projevem s  názvem „Teologie osvobození >>A Raggio Universale<<, jak řekl Jan Pavel II.“ prof. Dr. Karel Skalický Th.D., vedoucí Katedry systematické a ekumenické teologie TF JU, v němž se zamýšlel nad perspektivami teologie osvobození a  nad jejím universálním dosahem. V  dopoledním bloku následně zazněla přednáška ve španělském jazyce „Hermeneutica de Liberación. Desde la conversión hacia la convicción“ (Hermeneutika osvobození. Od konverze k  přesvědčení), v  níž Associate professor Dr. Hans de Wit z  Vrije Universiteit Amsterdam v  Holandsku (který jako protestantský pastor aktivně mnoho let působil v Chile) hovořil o hermeneutice teologie osvobození. Následovala přednáška v anglickém

jazyce „Liberation Theology Today: Challenges and Changes“ (Teologie osvobození dnes: Výzvy a  změny“), kterou přednesl Tim Noble Ph.D. z  Mezinárodního baptistického teologického semináře v  Praze (který několik let působil v duchovní službě v Brazílii), ve které se zabýval vyhodnocením situace na poli teologie osvobození a  jejími nejnovějšími trendy. Následně svým vstupem nazvaným „Kompasionální původ teologie osvobození – otázka jejího vzniku“ pojednal Mgr. Marek Pelech, doktorand TF JU, o  teologicko-historickém pozadí teologie osvobození. Dopolední blok přednášek zakončil Mgr. František Štěch, asistent katedry systematické a  ekumenické teologie TF JU svou přednáškou nazvanou „Kdo (co) nás osvobodí? Christologie následování a praktická ekleziologie.“

Odpolední blok otevřel čestný host symposia českobudějovický biskup Mons. Jiří Paďour svým příspěvkem „Františkánská chudoba a její význam pro dnešní svět“. Přednášky pokračovaly výkladem Mgr. Michala Opatrného, asistenta katedry praktické teologie TF JU nazvaným „Kritika evangelizačního paradigmatu. Vliv teologie osvobození na pastoraci a charitní práci v  Evropě“ a  na závěr byl přednesen i  kritický pohled na teologii osvobození v příspěvku PhDr. Romana Míčky, doktoranda na TF JU, v přednášce nazvané „Kritické poznámky k teologii osvobození – politické a ekonomické otazníky“. Za každým z  příspěvků následovala živá diskuse, která dále pokračovala i  po zakončení celku přednášek při neformálním setkání nad občerstvením a  sklenkou vína. Plodem mezinárodního symposia bude recenzovaný sborník příspěvků, který v  prvním čtvrtletí roku 2007 vyjde v  ediční řadě Studie Teologické fakulty Jihočeské univerzity.

41/

PhDr. Roman Míčka, doktorand TF JU

NOVÁ KNIHA: Václav Bůžek

Ferdinand Tyrolský mezi Prahou a Innsbruckem. Šlechta z  českých zemí na cestě ke dvorům prvních Habsburků. Vydal Historický ústav Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v  Českých Budějovicích v roce 2006, Monographia historica 7, 325 stran a 53 obrazových příloh. Na počátku roku 2007 se na knižních pultech objevila rozsáhle koncipovaná analýza politické, kulturní a  sociální integrace šlechty z  českých zemí ke dvorům habsburských císařů ve druhé polovině 16. věku, která právem vzbudila svým rozsahem, detailní znalostí pramenů i literatury, metodologickým a  interpretačním pojetím zaslouženou pozornost odborné veřejnosti. Autor, již dostatečně známý svými dřívějšími brilantními studiemi, v  této knize předkládá komplexní shrnutí svých dosavadních vědeckých poznatků. Na světlo vynáší moderní metody, jež vycházejí z  aktuálních teoretických podnětů západoevropské a  anglosaské historiografie devadesátých let 20. století. Východiskem interpretace centralizačního programu Habsburků v  16. věku se V. Bůžkovi stal dvůr arciknížete Ferdinanda Tyrolského (1529-1595) v Praze a na Ambrasu a  šlechtická společnost, která na něm pobývala. Samotný výklad je rozdělen do sedmi obsáhlých tematických celků, jimž předchází kapitola, v níž autor vymezuje vlastní badatelské uchopení tématu. Zde také shrnuje současné výzkumy dějin císařského dvora a  pohled na tuto společenskou strukturu v  kontextu bádání o  raně novověkých panovnických dvorech. V dalších částech se prolíná strukturální pohled s  teoretickými historickoantropologickými východisky nazírání na podstatu zkoumaných integračních procesů a  jejich mechanismy v  období vlády Ferdinanda I., Maxmiliána II. a  částečně i  Rudolfa II. Autor zde naznačuje průběh prosazování centralizačního programu prvních Habsburků v  českých zemích, které směřovalo k  postupnému připoutávání šlechticů k  jejich dvorům. Klíčovou roli v  onom připoutávání pánů a  rytířů sehrál právě Ferdinand Tyrolský a  jeho místodržitelský pobyt v Království českém v letech 1547-1567. I  když se arcikníže roku 1567 stal zemským vládcem v  Tyrolích a  Předních Rakousích a  přesídlil do Innsbrucku, přesto udržoval úzké vazby s  urozenci ze zemí Koruny české, jež jej pravidelně a  často navštěvovali. Právě druhorozený syn Ferdinanda I. zprostředkovával mladým urozencům z Čech, Moravy a Slezska službu v  Hofburgu. Z  nástrojů kulturní, politické a  sociální integrace k  centru moci, které

Ferdinand Tyrolský v  hojné míře využíval, je třeba zmínit především nadnárodní sňatkové aliance pánů a  rytířů z  českých zemí s  bavorskými a  tyrolskými šlechtickými rody. Na druhém místě to byly četné nástroje symbolické komunikace – divadelní dramaturgie alegorických obrazů či triumfální vjezdy, které současně sloužily k  propagandistickým účelům arciknížete a  k  jeho vlastní sebereprezentaci křesťanského bojovníka a  statečného vládce. V  neposlední řadě nelze opomenout ani „rytířské kratochvíle“ – turnaje, štvanice, koňské dostihy, závody psů, kohoutí zápasy, střelbu na pevné i  pohyblivé cíle, pijácké zábavy, hodokvasy s tancem a hudbou či ohňostroje, které místodržitel pořádal nejčastěji v Praze a na Ambrasu. K pravidelným účastníkům těchto slavnostních událostí patřily také urozené osoby ze zemí Koruny české.

Anotovaná práce představuje jeden z  prvních konkrétních příspěvků české historiografie k právě probíhající evropské diskusi o podobách a  významu integračních procesů v  raném novověku. Autor díky hlubokému ponoření do rozličných epistolografických, evidenčních a literárních pramenů, z nichž naprostá většina se nachází v  zahraničních archivech nebo knihovnách, a jejich promyšlené interpretaci podal zcela originální pohled na vztah pánů a rytířů z českých zemí ke dvorům habsburských císařů ve druhé polovině 16. století. Současně vynesl na světlo množství originálních poznatků o  individuálních kariérách jednotlivých šlechticů, kteří působili u  dvorů Ferdinanda I., Ferdinanda Tyrolského, Maxmiliána II. a  Rudolfa II. Z  toho důvodu patří anotovaná publikace k  základním pracem prozopograficky pojímaných výzkumů, neboť V. Bůžek pronikl až k samé podstatě distribuci moci na císařském dvoře mezi panovníkem a různými osobami, oficiálními i  ryze příležitostnými seskupeními v  jeho okolí, které byly vzájemně spjaty příbuzenskými, klientelskými, zájmovými či názorovými pouty. PhDr. Rostislav Smíšek, Historický ústav FF JU

42/

Překladatelské oříšky Překlady z  angličtiny nejsou jednoduchou záležitostí, zvláště jedná-li se o odborný text. Základním předpokladem k  bezchybnému zvládnutí překladu je dokonalá znalost lexika. Slovní zásoba u absolventů středních škol obecně není příliš bohatá, studenti sami v  jazykových projevech nejsou dostatečně vynalézaví a  pohotoví, mají sklon k jednoduchosti a fádnosti ve vyjadřování. Je to jistě i vlivem médií umožňujících rychlou komunikaci, že se vyjadřovací schopnosti mládeže zjednodušují a zprimitivňují; pokud se tedy člověk nedokáže vyslovit v mateřštině, těžko po něm chtít zázraky v cizí řeči. Během prvního roku studia si posluchači zemědělských a  ekonomických oborů mohou rozšířit slovní zásobu zejména o  obecnou odbornou terminologii, k  níž mají patřičný materiál v učebnici Professional English. Nezdá se však, že by k tomu byli sami vnitřně motivováni. Jejich namnoze nedostatečná jazyková ctižádost je udržuje v  rovině minimalismu: „Nějak to řeknu, Angličan mi bude rozumět.“ Je tedy někdy opravdu velmi těžké jim vysvětlit, že naším cílem není jen jakási posunčina či Czenglish, ale po všech stránkách kultivovaný jazyk.

Některé nešvary si studenti přinášejí již ze střední školy a  jen velmi těžko se jich zbavují. Za všechny alespoň tyto příklady: graduation (promoce) překládají jako maturita, high school (americká střední škola) jako vysoká škola, become (stát se) jako dostat (asi pod vlivem německého bekommen). K  tomu se řadí tzv. „false friends“ v  podobě slov, jejichž cizí původ a mnohdy internacionální charakter svádí k  doslovnému překladu. Tak například gymnázium mnozí přeloží jako gymnasium, což ale znamená v  angličtině tělocvična, fronta jako front, i když má být správně queue, konfekce jako

confection, přičemž má být clothes či clothing shop, smokink (smoking) jako smoking místo správného dinner jacket, popř. tuxedo. Učebnice Professional English obsahuje poměrně velké množství textů z  různých oborů, s nimiž studenti pravidelně pracují a jejichž prostřednictvím si osvojují odbornou terminologii i  frazeologii. Nesprávné pochopení textu vede samozřejmě ke špatné interpretaci, často velmi komické.NapříkladvětuTheRegistrarisresponsible for student records, enrolment procedure, etc. někteří studenti přeložili jako Tajemník zodpovídá za studentské rekordy (rekordy studentů), rolování studentů atd. Ve větě …people who milked cows often had a  mild infection called cowpox… mnoho studentů identifikovalo mléčnou infekci. Velkým problémem se stal překlad slova cause ve větě Poor hygiene is another major cause of food poisoning, kde studenti zaměňovali příčinu a důvod. Anglické cause jako slovo mnohoznačné sice znamená obojí, což mnohé mate: v uvedené větě musíme jednoznačně užít významu příčina, překlad tedy zní Nedostatečná hygiena je další vážnou příčinou (nikoli důvodem!) otravy jídlem. Studenti odmítli uznat, že tato dvě slova, která označují závislost jednoho jevu na druhém, nejsou synonyma. Podle Slovníku spisovného jazyka českého je důvod to, čím se správnost, oprávněnost, vhodnost něčeho dovozuje, ospravedlňuje, vysvětluje nebo odvrací, popírá, příčina je to, co něco způsobilo, co má za následek vznik něčeho. Z  toho jasně vyplývá, že v  prvním případě jde o  vystižení závislosti, na níž se podílí faktor lidského chtění, slovo příčina pak vystihuje kauzalitu na lidské vůli nezávislou. Neměli bychom tedy ani říkat z  technických důvodů zavřeno, protože tím jistě nemyslíme, že motivace rozhodnutí o tom, že bude zavřeno, je technického rázu, ale to, že selhání techniky znemožnilo provoz. Dobrý překlad vyžaduje také znalost syntaxe a  funkční perspektivy větné. Čeština je jazyk syntetický, větné vztahy dokáže na rozdíl od angličtiny vyjádřit příslušnými tvary slov a nelpí tedy na ustáleném slovosledu. Při nedodržení této zásady vznikají velmi neobratná, kulhavá vyjádření. Rozvíjení překladatelských dovedností je především otázka praxe, kterou nelze plně nahradit hodinami cizího jazyka. Těch je bohužel málo. PhDr. Olga Loukotková, odborná asistentka, Jazykové centrum JU

43/

Kde je poklad ? Jedno čínské přísloví říká: Vzdělanec je pokladem své země. Latinské rčení Scire volunt omnes, studiis incumbere pauci (=Vědět by chtěl každý, ale těch, kdo se pilně o  to snaží, je nemnoho) je poněkud skeptičtější a  naznačuje, že kvalita vzdělávání se může lišit. Otázkou, jak tuto kvalitu hodnotit, se zabývalo už hodně filosofů, ale poslední desetiletí tento problém přešel spíše do sféry statistik. Velmi respektovaný celosvětový žebříček představuje tabulka 500 nejlepších univerzit světa, který garantuje mezinárodní skupina IREG (International Rankings Expert Group). V tomto žebříčku se hodnotí počet Nobelových a  jiných významných cen, zastoupení vysoce citovaných autorů ve 21 oblasti věd, počet článků v Nature a  Science, počet článků v  Science Citation Index expanded a  v  Social Science Citation Index, přihlíží se přitom k  velikosti hodnocené univerzity. Toto hodnocení je poměrně podrobné, a proto je zveřejňováno každoročně v  červenci za rok předcházející. V  posledním hodnocení nenastala žádná překvapení: nejlepší na světě je stále Harvard University, z  evropských University of Cambridge, která je druhá na světě. Následují americké univerzity Stanford University, University of California – Berkeley, Massachusetts Institute of Technology, California Institute of Technology, Columbia University, Princeton University, University of Chicago a  na desátém místě je konečně opět evropská univerzita, University of Oxford. Pak následují další americké univerzity a až na 19. místě je jejich hegemonie narušena Tokijskou univerzitou. V  posledním hodnocení je mezi 500 nejlepšími ve světě z  českých univerzit pouze Univerzita Karlova, a to až ve třetí stovce (mezi evropskými to je 79. až 122. místo). Lze jistě hodnotit i podle jiných kritérií, a to například přitažlivostí pro studenty. Noviny Times tak zveřejňují tzv. ligu britských univerzit. Tato Top Universities 2007 League Table obsahuje srovnání podle spokojenosti studentů s  mateřskou univerzitou, hodnocení vědeckých publikací, požadavky na uchazeče o  studium, počet studentů na jednoho akademického pracovníka, vybavenost knihami a  počítači, vybavení zařízením pro sport, zdraví apod., kvalitní tituly, uplatnění vzdělání v praxi a podíl studentů, kteří dokončí studium. Z  uvedených kritérií některé univerzity, mj. obě nejlepší v  Cambridge a  Oxfordu, nezjišťují spokojenost studentů se studiem, ale o  to více energie naopak věnují zjišťování, jak se jejich absolventi

uplatňují v  praxi. Posledním vítězem této ligy je University of Oxford, třebaže University of Cambridge ji předčila ve všech zmíněných ukazatelích s výjimkou jediného, který byl podle Timesů rozhodující: ve vybavení knihovny. Podobná hodnocení, i když jenom podle statistické šance na přijetí, otiskly v  ČR loni a  letos Lidové noviny. Existují i jiné žebříčky, například webometrický na http://www.webometrics.info/methodology. html, který hodnotí kvalitu webovských stránek univerzit. České univerzity se tam trochu ztrácejí, do první stovky evropských se zatím dostaly jen Univerzita Karlova a ČVUT. Každé podobné hodnocení je vždy porovnáním skutečnosti s něčím, co si hodnotící přeje. Už z principu je proto každé hodnocení subjektivní. V  demokratických zemích je v  současnosti obvyklé hodnocení kvality univerzitního vzdělávání podle kvality vědeckých publikací. Jak ukazuje práce IREG, určitý problém bývá spíše ve váze různých kritérií. Je zjevné, že publikace ze sociálních věd se např. do Nature nemohou dostat, ale to je „handicap“ všech klasicky členěných univerzit, který přesto těm nejlepším univerzitám nevadí. Počty publikací z  českých univerzit se za rok 2006 ve srovnání s  předchozím rokem zásadně nezměnily, významně se ani nezměnil přínos jednotlivých vysokých škol, týká se to i  Jihočeské univerzity. Níže uvedený přehled ukazuje, v  kolika publikacích indexovaných ve dvou vybraných významných databázích byla uvedena adresa na některou součást Jihočeské univerzity. Skutečné počty publikací budou patrně poněkud vyšší, jestliže si autoři vytvořili nějaký svůj neoficiální název vlastního pracoviště, či zapomněli některou jeho část do své publikace napsat, nebo bude některý časopis v databázi zpracován dodatečně - ale tyto změny bývají obvykle nepatrné. V  tabulce nejsou uvedeny součásti JU, kde se s  publikacemi v  evropských či světových databázích příliš nepočítá. Počty indexovaných vědeckých prací z Jihočeské univerzity za rok 2006:

44/

Pořadí v  uvedeném přehledu počtu indexovaných publikací není žebříčkem kvality fakult. Srovnávat společenské a  přírodovědecké obory by nebylo smysluplné - to nejde ani mezi mnohem bližšími obory. Jsou samozřejmě na univerzitě obory, jejichž aktivity komerční databáze logicky vůbec neindexují: umělecké obory, regionálně orientovaný výzkum. Poněkud exaktnější pohled na údaje v tabulce by přinesl propočet, kde by ve jmenovateli byla velikost příslušné fakulty; nebo přepočet podle počtu autorů z JU, některé rozdíly v  tabulce jsou však mezi fakultami natolik významné, že by nic dalšího podstatného takovéto další, přepočtené údaje už asi neukázaly. Pohled na obsahovou orientaci ukazuje, že publikace Biologické fakulty pokrývají všechny obory s  akreditovaným doktorandským studiem. Na Zemědělské fakultě byl loni indexován jen nepatrný počet článků z  ekonomie, téměř všechny práce byly ze zemědělství. Na publikacích ze Zdravotně sociální fakulty je zvláštní, že články v impaktovaných časopisech jsou obvykle z  jiných oborů, než na které se výzkum na fakultě podle výroční zprávy JU z  roku 2005 zaměřil, nebo se měl v  minulém roce orientovat. Také z Pedagogické, Filozofické a  Teologické fakulty se do mezinárodních databází loni prosadili pouze ojedinělí autoři

Nelze podceňovat geopolitické aspekty, které majitelé komerčních vědeckých databází nutně uplatňují, v  důsledku nichž preferují některé instituce, neboť své produkty potřebují určité klientele prodávat. Takže ani statistické údaje neposkytují vyčerpávající odpověď na otázku položenou v  nadpise. Nicméně v  ekonomicky vyspělých zemích je hodnocení kvality univerzitní výuky založeno především na kvalitě vědeckých článků, protože pravděpodobnost (ne jistota), že osobnosti přenesou na své studenty kvalitnější vědomosti, bývá větší než při pasivním reprodukovaní učebnic. Asi nezbude, než se tomuto trendu přizpůsobit. Ostatně už staří Římané radili, byť v širším smyslu: Scripta manet in saecula saeculorum (=Psané zůstává na věky věkův). prof. RNDr. Josef Berger, CSc., Zdravotně sociální fakulta JU

Výtvarná činnost

na teologické fakultě

Samotné publikace nemohou být úplným vyjádřením vědecké nebo technické tvůrčí aktivity, ale přeci jenom ukazují, kde je větší potenciál pro kvalitní zabezpečení magisterských a  doktorandských studií. V  praktických oborech je třeba studenty též naučit mnoha dovednostem; nicméně na světě nejlepší univerzita, Harvardova, zaměstnává více než deset tisíc lékařů a  nevede to k  absenci kvalitních vědeckých publikací – mají dobře propracovanou dělbu práce. Podobně se můžeme setkat s učebnicemi z  významných univerzit, které pochopitelně vědecké publikace nenahrazují, ale vědu velmi významně doplňují.

V  rámci pedagogiky volného času probíhá na Teologické fakultě JU pod vedením Mgr. Ireny Kovářové a  Mgr. Karla Řepy výuka technik výtvarné výchovy, jako jsou malba, kresba, práce s papírem, malba na hedvábí a mnohé další. Jsou realizovány také blokové výuky se zajímavou tématikou. Naše fakulta nabízí studentům kurzy kresby a malby v plenéru, kde je možné vyzkoušet si výtvarnou práci v přírodě, nebo je možné využít i  večerních kurzů kresby a  malby pod vedením Mgr. Karla Řepy. Učitelé ve spolupráci se studenty každoročně připravují tématické výstavy. V  současné době probíhá výstava s  názvem ZAČÁTKY..., která představuje práce studentek Jihočeské univerzity Jany Hrůzové, Kristýny Hejlkové, Martiny Trejbalové a  je doplněna pracemi studentů Teologické fakulty, kteří se zúčastnili kurzů kresby a malby v plenéru v předchozích letech.

45/

Redakčně kráceno z textu Jany Hrůzové, Martiny Trejbalové, studentek 2. ročníku oboru Pedagogika volného času na TF JU

KRÁTCE XIV. Reprezentační ples JU V  pátek 9. února 2007 se konal v  Domě kultury Metropol již čtrnáctý reprezentační ples Jihočeské univerzity. Slavnostní večer zahájil rektor Jihočeské univerzity prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc. V průběhu večera vystoupil soubor renesančních tanců Campanello, taneční soubory Id Dance a  Mix. Příjemnou atmosféru vytvářel taneční orchestr Metroklub, v  rámci hudebního programu dále vystoupili sólistka opery Jihočeského divadla paní Kateřina Hájovská, swing trio Avalon a  skupina Pangea. Velké poděkování patří generálnímu sponzorovi plesu akciové společnosti Stavby silnic a  železnic, závod České Budějovice. -red-

IV. ZÁMECKÝ PLES Dne 3. února 2007 se v  Nových Hradech v  prostorách zámku, který byl postaven roku 1871 příslušníky hraběcího rodu Buquoy, nyní v majetku Ústavu systémové biologie a ekologie Akademie věd České republiky a  v  pronájmu Ústavu fyzikální biologie Jihočeské univerzity v  Českých Budějovicích, uskutečnil již IV. Zámecký ples. Byl netrpělivě očekáván, o  čemž svědčí vstupenky vyprodané již mnoho dní před konáním plesu a  zcela zaplněná kapacita čtyř historických sálů. Ve Vstupním sále bylo možné si rovněž prohlédnout výstavu obrazů mapujících historii rodu Buquoy, zapůjčenou z  majetku hraběnky Margareth von Buquoy. Sály Divadelní a  Modrý skýtaly možnost k  hovoru a  posezení, zatímco v Zrcadlovém sále se tančilo. Hrála zde kapela Zámecké trio – pro zdejší prostory jako stvořená, už jen díky svému jménu. Pauzy mezi tancem vyplnila taneční skupina Cetare z  Českých Budějovice s  vystoupením exotických tanců a  flamenga a  skupina historického šermu Grega Mortis z Karlových Varů. Děkujeme hostům, sponzorům, organizátorům a účinkujícím a srdečně zveme k účasti příští rok.

orchestrů, houslistka a  violistka paní Gabriela Demeterová, držitelka řady prestižních světových hudebních ocenění. Účinkovala s  komorním souborem Collegium Gabriely Demeterové, který před dvěma lety založila a jehož je sólistkou a uměleckou vedoucí. Členy souboru jsou rovněž výjimečné hudební osobnosti, které spojuje zájem o  špičkovou interpretaci hudby a  podobná profesionální vyspělost. Na programu byla díla G. P. Telemanna, A. Vivaldiho, J. S. Bacha a A. Dvořáka. -hb-

Studentské hodnocení výuky za zimní semestr: vyšší účast Ve dnech 1. 1. 2007 až 28. 2. 2007 proběhlo druhé celouniverzitní studentské hodnocení výuky (SHV) za účasti 1 018 studentů. Oproti předchozímu studentskému hodnocení výuky s  celkem 8,6% se nyní podařilo dosáhnout účasti 10,3%, což považuje Studentská rada JU za úspěch. Následujících 25 pracovních dní budou moci pedagogové JU reagovat prostřednictvím http:\\shv.jcu. cz reagovat na slovní připomínky studentů a  zveřejnit je. Děkani součástí JU obdrží slovní hodnocení své součásti a  svých pedagogů. Dále proběhnou setkání s  děkany součástí JU, kde budou prostřednictvím zástupců Studentské rady JU přednesena nejčastější hodnocení studentů k  dané součásti. Na základě proběhlé diskuse s děkany součástí JU budou zveřejněny zápisy z těchto setkání na webových stránkách hodnocení. Závěrem proběhne setkání s  rektorem JU, jehož vyjádření opět uveřejníme na stránkách SHV. Jakmile budou veškeré informace zveřejněny, budeme opět informovat. Děkujeme všem studentům, kteří se hodnocení účastnili. Studentská rada JU Studentské hodnocení výuky: Počet hodnotících studentů v SHV za ZS 2006/07

Mgr. Marcela Pokorná, ÚFB JU

Gabriela Demeterová podruhé pro Jihočeskou univerzitu Dne 12. dubna 2007 se v zaplněném sále Domu kultury Metropol konal tradiční Velikonoční večer Jihočeské univerzity, pořádaný ve spolupráci s CBPS s.r.o. Pozvání ke koncertní účasti na svátečním večeru přijala po loňském velmi úspěšném koncertu k  patnáctému výročí založení Jihočeské univerzity sólistka světových

Údaje vychází z  Matriky studentů a  nezahrnují přerušená studia.

46/

KNIHOVNIČKA

JIHOČESKÉ UNIVERZITY (7) Bohumil Jiroušek: Jaroslav Goll. Role historika v české společnosti Tuto knihu, vydanou Historickým ústavem FF JU jako jedenáctý svazek ediční řady Historia Culturae (Biographia 4), charakterizuje snaha o  nový pohled na proměny české historiografie v  19. a  na počátku 20. století. Pokouší se zhodnotit dobový stav historické vědy a  roli Jaroslava Golla (1846 - 1929) v  univerzitním prostředí i společnosti, přičemž spěje k názoru, že Jaroslav Goll je představitelem kumulativní fáze vědy, nikoli tvůrcem nového paradigmatu, jak se obvykle soudívá. Následující ukázka představuje mírně upravenou (zvl. krácenou) verzi kapitoly věnované Gollovu působení v  historickém semináři FF UK, vypuštěn byl také vědecký aparát. Historický seminář Gollův životopisec Jaroslav Marek ve shodě s jubilejními články Gollových žáků zdůrazňuje, že vlastní doménou Gollova působení, kde se nejvíce mohl projevit jeho pedagogický talent, byl historický seminář. Pro tuto chvíli tedy necháme stranou Gollovy přednášky a zaměříme se na skutečnost, která bývá považována za největší Gollovu přednost, jeho schopnost kombinačního myšlení, které mělo šanci slavit své úspěchy v  seminární výuce. Již Karel Kazbunda upozornil na podstatnou skutečnost, tedy existenci historického semináře na pražské univerzitě před rokem 1882, včetně české účasti na této formě výuky. Josef Emler, Jaroslav Goll a  jeden semestr i  Josef Kalousek a  Antonín Rezek tak vedli svá jednohodinová seminární cvičení již za existence jednotné univerzity – stejně, jakkoli v  širší míře, je vedli jejich němečtí kolegové. V  tomto směru tedy vznik české univerzity velkou změnu neznamená. Objeví se renumerace za výuku, možnost najít seminární místnost – za existence utrakvistické univerzity Goll své semináře zřejmě vedl doma. Zlepšení vnějších podmínek – vybavení místností a  seminární knihovny, které nastane zejména v  devadesátých letech, nelze přehlížet, podstatnější je však samotný obsah seminární výuky, náplň a přístupy vyučujících k ní. Jeden z  prvních požadavků českých historiků při zřizování nové univerzity samozřejmě byla existence historického semináře: „Josef Emler jako profesor pomocných věd historických cítil nejlépe, že universitní přednášky umožňují toliko teoretický výklad pomocných věd a  nemohou

posluchači poskytnout více než široký návod ke čtení středověkých listin. Jedině soustavná praktická výchova seminární, cvičení na podkladě původního pramenného, hlavně listinného materiálu ... mohla prohloubit vědění i  zájem posluchačů a  vzdělávat praktické badatele. Profesor Emler usiloval proto od počátku o to, aby se české universitě současně s jejím aktivováním dostalo historického semináře a s ním i semináře pro pomocné vědy historické. Hned v  první schůzi profesorského sboru ... upozornil profesor Emler na nutnost zřízení historického semináře, vybaveného knihovnou a  zvláštními místnostmi, stejně jako tomu bylo již na universitě společné. Tento návrh, k  němuž se ihned připojil profesor Goll, byl potom pojat do návrhu historické komise sborem dosazené a byl jí blíže odůvodněn. Komise, v  níž ... byli profesoři Tomek, Emler a Goll, navrhla doporučit ministerstvu vyučování, aby byly schváleny stanovy českého historického semináře, vypracované podle vzoru z  doby university společné, a  jimiž zřízena i  seminární stipendia pro členy semináře.“ Univerzita tak žádala o  místnosti, vybudování příruční knihovny semináře (včetně pravidelných dotací) a samozřejmě také o ustanovení ředitelů semináře. Jaroslav Goll řídil oddělení pro dějiny všeobecné a  Josef Emler oddělení pro dějiny rakouské a pomocné vědy historické.

Sledovat vzrůst počtu knih v příruční knihovně pro nás není podstatné, v  tomto směru šlo o  kontinuální vývoj, který nezakládá nárok k  jakýmkoli úvahám o  paradigmatické změně. Zajímavější v tomto směru jsou vlastní seminární cvičení. Ani tady nenastala a  samozřejmě ani nemohla nastat výraznější změna ve srovnání s  předchozí univerzitou: „Stejně jako tomu bylo v  historických seminářích staré, společné university, pozůstávala i nyní práce v historickém semináři české university v  četbě a  výkladu pramene, ředitelem k  tomu účelu zvoleného, a  v  písemných pracích členů semináře, které podávali o  tématu, na něž byli buď ředitelem

47/

upozorněni, nebo které se souhlasem ředitele sami zvolili. Četba a  kritický výklad – ředitelé označují to ve svých zprávách jako „interpretaci“ – pramene k  tomu ustanoveného, dál se srovnáváním s  jinými přístupnými prameny a  díly o  nich pojednávajícími. Na těchto výkladech podíleli se střídavě jednotliví členové semináře, ostatní účastnili se diskuse, která se na elaborát jejich kolegy navazovala. Účelem tohoto způsobu bylo, aby se cvičili v  samostatném pojetí problému a  v  samostatné práci vůbec, aby si utvořili vlastní úsudek o případu a všech souvislostech, aby dovedli svůj úsudek, svoje pojetí, přesně formulovat a  proti případným námitkám obhajovat. Tak asi líčí a  zdůvodňují ředitelé obou oddělení semináře práci v semináři ve svých společných zprávách.“ Od této doby se dají ve fondu ministerstva kultu a vyučování sledovat zprávy o Gollových, Emlerových a později Rezkových seminářích, na něž naváží zprávy Pekařovy, Šustovy, Bidlovy, Novotného či Kroftovy, jak se budou měnit vyučující a bude i narůstat počet ředitelů. V tomto směru je pozoruhodná především délka – čtvrt století – doby, po níž Jaroslav Goll spoluutvářel podobu historického semináře, nikdy však nebyl ředitelem jediným. Jeho semináře je tak třeba porovnávat se semináři jeho kolegů, neboť dlouhodobá kontinuita jeho cvičení sama o  sobě žádnou výpovědní hodnotu o  jeho vlivu na proměny vědeckého diskursu neposkytuje. Myšlenku semináře přijal za svou, jejím tvůrcem, jak jsme viděli, však nebyl on – ale Josef Emler. Navíc šlo o  kontinuitu s  předchozím vývojem. Ve vzniku samotného semináře tak Gollovu roli tvůrce nového paradigmatu hledat nemůžeme. Pokud by jím tedy měl být, musel by se jeho obsah seminářů výrazně lišit od seminářů jeho kolegů. Podávané zprávy ministerstvu jsou – vedle subjektivních vzpomínek jejich absolventů – jediné prameny, které mohou podobu seminářů rekonstruovat. Ze všech ředitelů seminářů je Jaroslav Goll vždy ten nejstručnější, i  tak však porovnání možné je. Všichni badatelé jsou víceméně zajedno v  tom, že Gollovu „školu“ tvoří až absolventi z  devadesátých let, nicméně semináře osmdesátých let lze jistě přehlédnout také – Goll, jenž ke svým přednáškám ze středověku měl za úkol i  přednášky z  dějin starověku, se tehdy často věnoval kronikářům konce starověku a  počátku středověku – Ammianu Marcellinu, Jordanu, Řehoři z  Tours, Paulu Diaconu či samotnému Titu Liviovi, případně Caesarovi. V osmdesátých letech tak Gollův seminář zřejmě více než historiky mohl zajímat klasické filology, kteří si ho občas také zapisovali. Na druhé straně témata samostatných prací členů semináře byla většinou z  dějin středověku. Výraznou

výjimku představuje v  tomto směru až seminář v  zimním semestru 1888/1889, kdy vykládal – poprvé – o  obecných otázkách historického studia, historické kritice a  úkolech historie, ale v  průběhu semestru stále ještě pokračoval rozbory antických autorit – Caesara v souvislosti s válkou galskou a Tacitovy Germánie, v jejímž rozboru bude pokračovat i v letním semestru. Tato teoretická cvičení z  úvodu semináře, k  jejichž obsahu se vrátíme v  souvislosti s  jeho studií Dějiny a  dějepis, ještě zopakuje okolo přelomu století. Od konce osmdesátých let však lze datovat obrat v náplni seminářů Jaroslava Golla – antika je jednoznačně zaměněna za středověk. Už v  příštím roce (1889/1890) se bude věnovat Fredegarovi a Widukindovi, v druhém semestru Thietmaru Merserburskému. V  této době, kdy se v jejich seminářích objevuje například Čeněk Zíbrt, Václav Novotný či Ladislav Klicman, se Josef Emler věnoval křížovým výpravám Friedricha Sicilského, rozboru třetí knihy Kroniky Beneše Krabice z Weitmile, nebo druhé knize Zbraslavské kroniky.

V  zimním semestru 1890/1891 se Josef Emler věnoval úkolům a  metodám historického výzkumu, zatímco Jaroslav Goll interpretaci pramenů k dějinám císaře Jindřicha III. a druhé křížové výpravě Přemysla Otakara II. V  letním semestru Goll rozebíral prameny k  11. století, Emler Vincentia. V zimním semestru 1891/1892 získali ředitelé posilu v  Antonínu Rezkovi. V tomto roce lze poprvé zaznamenat výraznější oblibu Jaroslava Golla – z  celkových patnácti posluchačů v semináři jich Goll sám měl zapsáno osm. Goll se tehdy věnoval kritické interpretaci Otty z  Freisingu, Emler autobiografii Karla IV. spolu s  rozborem Krabiceho a  Rezek novějším dějinám – 16. století. V  dalších semestrech lze sledovat, že Rezkův seminář směřuje k dějinám 16. - 19. století a  zájem o  novověké dějiny na

48/

univerzitě tak je jednoznačně spojen právě s  jeho jménem. Semináře Emlera a  Golla se věnují středověku, přičemž mnohdy lze určit ze zpráv pouze století, kterému se věnovali, nikoli konkrétní téma. I tak je však nepřehlédnutelné, že v  době koexistence ředitelů Golla, Rezka a  Emlera byl tím, kdo vypisoval seminář s  obecnějším tématem („Einleitung über die Aufgaben der Geschichtsforschung und Geschichtsschreibung gegeben, so dann ... Quellensammlungen der österr. Geschichte und den Hilfsschriften derselben bekannt gemacht,...“), Josef Emler. Goll se v  první polovině devadesátých let zásadně věnoval kritické interpretaci konkrétních pramenů. Ve školním roce 1895/1896, kdy Josef Emler pro nemoc již seminář nevedl, dvě zbývající oddělení navštěvovalo 13 řádných členů a  2 mimořádní členové, přičemž Jaroslav Goll se věnoval rozboru Zlaté buly Karla IV. a  Antonín Rezek dílčím výkladům pramenů z  právě vydané Dopschovy a Schwindovy sbírky (Ausgewählte Urkunden zur Verfassungsgeschichte der deutschösterreichischen Erblande). V  dalších letech semináře vedl Jaroslav Goll s nově pověřeným docentem Josefem Pekařem. Tehdy také došlo k úpravě, kdy Josef Pekař vedl přípravné (propedeutické) oddělení a navazující oddělení (druhý ročník) vedl Jaroslav Goll, posléze rozděleně ještě na dvě části – jedno vedl Goll, druhé Josef Šusta. Jaroslavu Gollovi tím zcela odpadla nutnost seznamovat studenty se základními orientačními (bibliografickými) pomůckami stejně jako s metodami historikovy práce a  mohl se soustředit na konkrétní rozbory pramenů a  seminární práce studentů. V  Gollových seminárních cvičeních však ani tehdy nelze najít podstatné změny. Například ve školním roce 1903/1904 Gollovi studenti znovu rozebírali Tacitovu Germanii s použitím dalších materiálů pro srovnání a Šustovi žáci se vedle autobiografie Ignáce z Loyoly a jezuitské historiografie v  zimním semestru zabývali i  hanzou a  jejím vztahem k  Anglii na základě obchodních pramenů, v letním semestru v karolinských kapituláriích opět hledali otázky hospodářských dějin. Podobně roku 1904/1905 studenti Gollova semináře (ve dvou paralelních odděleních) řešili v  zimě otázky pramenů německých a polských dějin 11. století a v letním semestru druhou knihu Řehoře z Tours, Šustovo oddělení naproti tomu v  zimním semestru probíralo prameny k  hospodářským dějinám středověku, zejména Rožmberský urbář, přičemž se neopomíjely ani účetní prameny a  diskuse o  agrárních vztazích ve středověku. Tématem letního semestru se u  Josefa Šusty stala volba českého krále roku 1306 na základě tehdejších kronik.

Máme-li zhodnotit mluvu pramenů, nutně nám musí vyjít, že Jaroslav Goll svým přístupem k  látce, zejména jejím výběrem, žádnou změnu nepředstavuje. Zabývá se klasickými politickými tématy stejně jako jeho předchůdci na nerozdělené univerzitě, paradigmatickou změnu tak můžeme hledat spíše u Josefa Šusty, jeho zájem o  hospodářské dějiny vědu určitým způsobem posouval. Gollův pramenný materiál odpovídal tradičnímu historismu, který výborně znali již W. W. Tomek a  K. A. Höfler. Jaroslav Goll při svém vysokém kriticismu zadával poněkud méně písemných prací než jeho kolegové, neboť chtěl mít jistotu, že práce budou kvalitní, je však otázka, zda tohle byl úplně nejsprávnější didaktický postup – rozhodně však méně unavující pro vedoucího semináře. Přesto bychom pro „objektivitu“ našeho pohledu měli uvést i další prameny, které umožňují se ke Gollově seminární výuce přiblížit. Jiný pohled – nikoli však diametrálně zasahující předchozí konstatování o  nezměněném paradigmatu od doby společné univerzity – můžeme získat ze subjektivních vzpomínek návštěvníků Gollových seminářů, většinou však také návštěvníků ostatních seminářů. Počátek 20. století již nebyl vrcholem tvůrčích aktivit Jaroslava Golla, pro etapu tvůrce „školy“ by měla být důležitá zejména devadesátá léta 19. století. I  tady však narazíme na skutečnost, která se objeví jen při srovnání pohledů na všechny tři osobnosti, které tehdejší oddělení historického semináře řídily. Téměř všichni jejich žáci se totiž shodují v tom, že všechny tři semináře byly vynikající – každý v  něčem trochu jiném. A  všichni vyučující byli laskaví – při počtu členů semináře pohybujícího se někde mezi pěti – maximálně deseti studenty opravdu mohli mít individuální přístup, zajímat se o jejich problémy a pomáhat jim je řešit. Archivář Emler poskytoval možnost práce s autentickými prameny, jakousi opravdovou dílnu historika, kterou například Josef Šusta záviděl svým kolegům Josefu Vítězslavu Šimákovi a Gustavu Friedrichovi, kteří u něho v archivu navíc mohli pomáhat Jaromíru Čelakovskému při kolaci vydávaných listin. Obdobně působil svou bezprostředností nejmladší z této trojice Antonín Rezek, jenž byl nejen vynikající rétor, uměl však studenty také zaujmout, nadchnout pro téma, které si zvolili ke svému zpracování. Jeho nepřehlédnutelný význam měla také cvičení věnovaná podstatě absolutismu na základě rozboru Machiavelliho spisů. Jaroslav Goll tak nevybočuje z  průměru této trojice v ničem, co by zakládalo paradigmatické důvody k  jeho prestižní úloze hlavního učitele nastupující generace při srovnání se svými kolegy. Výjimku v hodnocení Golla a jeho kolegů

49/

víceméně představují jen paměti Josefa Šusty, jenž ve vzpomínkách upřednostnil vyhraněný subjektivní prožitek před objektivitou vědce, dal vyniknout svým náladám a  pocitům, přičemž obraz Josefa Kalouska a  Antonína Rezka nepodal nejobjektivněji, snad jen ve vzpomínce na Josefa Emlera, kde textově vyšel ze svého příspěvku do Památníku Josefa Emlera z  roku 1936, byl objektivnější. Šusta se přiznal, že ho „elektrisovala“ osobnost Gollova, pravé důvody tu ovšem budou v  podobnosti jejich naturelu. Šustovi imponovala Gollova aristokratičnost v  chování, jíž žoviálnost Rezka ani selská až ospalá robustnost Emlera nemohla konkurovat: „Právě svou zdrženlivostí byl Goll i  lidsky pro nás přitažlivým. Hovořilo se o  tom, jak těžce byl zkrušen ztrátou jediného synka, že býval jako básník úspěšný; jeho dlouhý pobyt v cizině a  dokonce ve službách amerického velvyslance v  Berlíně vytvářel rovněž kolem něho auru výjimečnosti a vše to postavilo ho v mých očích rychle na vysoký piedestal ještě dříve, než jsem osobním stykem podlehl přímému kouzlu jeho osobnosti.“ Josef Šusta v této vzpomínce předvedl naprosto vše, čeho by se Gollův žák nikdy dopustit neměl – nekritičnost, neobjektivita, kdy je evidentní, že byl zaujat dříve „mytickou“ postavou než Gollem samým, jeho nadšení Gollem se objeví dříve, než Golla vůbec pozná. Když ho uvidí, není to zase až tak velká sláva, ale onen mýtus to nedokáže zabít. Šusta se tu však dopustil ještě jedné nekorektnosti – ve své individuální a skutečně individualizované vzpomínce zdánlivě vystupuje se zkolektivněnou představou celé generace tehdejších studentů. Víme však, že toto hodnocení jako celek generace studentů z počátku devadesátých let nesdílela, viděli jsme to například na tehdejším postoji J. V. Šimáka ke Gollově semináři. Viděli jsme, že ani Josef Pekař si za sporu o smysl českých dějin netroufl hovořit za všechny Gollovy žáky: „Vím ovšem, že za všechny žáky Gollovi mluvit nemám právo; jsou mezi nimi veliké, někdy i  zásadní rozdíly; bylo jednou ze zásluh Gollových, že samostatný vývoj svých žáků respektoval, ano staral se i o ty, kdož netajili se svou nespokojeností“.

Josefa Emlera a  po odchodu Antonína Rezka z univerzity, neboť by s ní nikdy nemohli – a zcela oprávněně – souhlasit. Omluvou mu snad může být leda to, že Pekařův protikandidát na suplování Rezkovy profesury docent J. L. Píč opravdu jeho žákem nebyl a jeho nástupem na Rezkovo místo by se nejspíše zničilo mnohé z  toho, co Goll, Rezek a Emler vybudovali společně. Podstatné tu je také to, že Goll sám viděl, že metodicky nic převratného nepřinesl. Genetické dějepisectví se svou historicko-kritickou metodou bylo záležitostí starou minimálně celé 19. století a společný předmět bádání – tematický či časový – také Gollovi „žáci“ nemají. Gollův spor s  J. L. Píčem byl dán – vedle nekonvenujících si povah obou protagonistů – jejich odlišným postojem v  rukopisném boji. Goll tak nepřinesl nic jiného, než boj proti Rukopisům, boj proti establishmentu, jenž mládí dokáže ocenit. Jeho povahová odlišnost, doplněná o zdánlivě významná studia v cizině, jimiž se jeho kolegové nemohli úplně pochlubit, tak dodávala Gollovi zdání výlučnosti, které on uměl prodat a  využít. Hovořit o  Gollově škole tak je opravdu přehnané, snad by se dalo hovořit o jeho žácích, což nabízel již Rudolf Urbánek. Učiňme proto v  další kapitole ještě jeden pokus přiblížit se k  učitelskému poslání Jaroslava Golla, k  jeho vztahu k  žákům. Vysoko hodnoceny bývají i Gollovy přednášky a  jeho vědecké i  redaktorské dílo; jako jeho poslání, které otevíralo okna do evropských dějin, spojovalo české a  evropské dějiny do vzájemných souvislostí, končilo s érou autarkie a provincionálnosti české historické vědy. Tímto směrem se tedy musí ubírat i  další kapitoly této knihy.

Pekařova slova tak otevřeně ukazují, proč dodnes existují spory o to, zda cosi jako Gollova škola v  českém dějepisectví existuje. Goll žil v  době, která v  kategoriích škol – zejména v  sousedních zemích – uvažovala, on cosi takového v  devadesátých letech také asi chtěl vybudovat a  domníval se, že snad i  vybudoval. Když žádal počátkem roku 1897 o  pověření Josefa Pekaře (prozatímním) vedením jednoho oddělení historického semináře, již tehdy tvrdil, že svým seminářem vytvořil školu, třebaže nemá speciální metody ani nějaké vlastní učení. Tuto „troufalost“ si ovšem opravdu mohl dovolit až (těsně) po ukončení aktivní učitelské činnosti

50/