Úvod
§
Každý z nás se může v životě setkat s protiprávním jednáním jiných osob, můžeme se stát poškozeným, oznamovatelem či svědkem v této události. To protiprávní jednání, které označujeme jako trestný čin, definuje trestní zákoník, ve kterém jsou pojmenovány jednotlivé trestné činy, a jsou zde stanoveny také tresty a ochranná opatření za tyto činy. Aby mohl být každý, kdo se dopustí trestného činu včas odhalen a potrestán, je nutné, aby se orgány činné v trestním řízení o takovém činu co nejdříve dozvěděly a získaly o něm co nejvíce informací, které ho pomohou objasnit a zjistit jeho pachatele. Vaše oznámení či svědectví je důležitým momentem v trestním řízení i pro poškozeného, kterému může být nahrazena škoda způsobená trestným činem. Současně je nutno upozornit na skutečnost, že za neoznámení některých trestných činů, o kterých se hodnověrným způsobem dozvíte, můžete být trestně stíháni, jak vyplývá z § 368 trestního zákoníku. Taktéž trestní řád, který upravuje postup orgánů činných v trestním řízení, stanoví v § 97 povinnost svědčit o skutečnostech týkajících se konkrétního trestného činu.
Smyslem tohoto informačního materiálu je seznámit Vás s Vašimi právy v trestním řízení, jste-li v tomto řízení oznamovatelem, poškozeným nebo svědkem. Dozvíte se základní informace o postupu projednávání případů, o orgánech činných v trestním řízení i jiné informace jak a kde lze získat pomoc či radu.
Orgány činné v trestním řízení Výše uvedené orgány se rozumějí dle ustanovení § 12 odst. 1 trestního řádu: soud, státní zástupce a policejní orgán. Dle ustanovení trestního řádu se orgány činné v trestním řízení zabývají zjišťováním skutečností o trestném činu, zjištění jeho pachatele. To znamená, že každý z výše uvedených orgánů je povinen plnit své povinnosti tak, jak to vyplývá z povahy konkrétního orgánu a jak mu to ukládá trestní řád. Pouze soud rozhoduje o vině obviněného resp. obžalovaného, a o trestu za spáchaný trestný čin.
Trestní řízení Tímto řízením se rozumí zákonem upravený postup orgánů činných v trestním řízení, jehož úkolem je náležitě zjistit, zda byl trestný čin spáchán, a je-li tomu tak, zjistit jeho pachatele a uložit mu podle zákona trest, rozhodnutí vykonat a jeho výkon zařídit.
Trestní řízení je možno shrnout do následující osnovy se stručným popisem jeho fází: 1. přípravné řízení – v této fázi orgány činné v trestním řízení opatřují podklady pro rozhodnutí v trestní věci. Nasvědčují-li zjištěné okolnosti tomu, že trestný čin spáchala konkrétní osoba, zahájí policejní orgán usnesením trestní stíhání, ve kterém této osobě sdělí obvinění. Dozor nad dodržováním zákonnosti zde koná státní zástupce, který také podává obžalobu u soudu. 2. předběžné pojednání obžaloby – zde soud prověřuje, zda byly v přípravném řízení dodržena zákonná ustanovení, a zda jeho výsledky dostatečně odůvodňují postavení obviněného před soud. 3. hlavní líčení – toto je nejdůležitější fáze trestního řízení, kdy soud na základě zákona rozhoduje o vině obžalovaného a trestu za spáchaný trestný čin. 4. opravné řízení – v tomto řízení se rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí v hlavním líčení. 5. vykonávací řízení – cílem tohoto řízení je zajistit výkon pravomocného rozhodnutí soudu. Pouze trestní řád stanoví jednotlivé fáze trestního řízení, postup a úkoly orgánů činných v trestní řízení, a také práva a oprávnění oznamovatele, poškozeného, svědka i dalších osob, např. obviněného v trestním řízení. Jedna ze základních zásad trestního řízení je presumpce neviny, což znamená, že na obviněného se pohlíží jako
na nevinného, dokud není pravomocným odsuzujícím rozsudkem vyslovena jeho vina. Z tohoto důvodu je nutno vyslechnout všechny svědky a shromáždit dostatek důkazů, aby mohlo být ve věci rozhodnuto. Je proto nutné být trpělivý, bude-li trestní řízení vyžadovat více času a několikeré dostavení se k orgánům činným v trestním řízení, než bude vynesen rozsudek a než tento rozsudek nabude právní moci.
Oznamovatel Oznamovatelem v trestním řízení je každý, kdo učinil oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin. Oznámení jsou povinny přijímat orgány činné v trestním řízení dle ustanovení § 158 odst. 2 trestního řádu, a to státní zástupce a policejní orgán. Uvedeným orgánům je nutno sdělit veškeré skutečnosti, které jsou Vám známy o spáchaném skutku, který oznamujete. Orgány uvedené v § 158 odst. 2 trestního řádu jsou povinny Vás poučit o odpovědnosti za vědomě uvedené nepravdivé údaje. Budete-li to požadovat, je povinností orgánů činných v trestním řízení Vás do jednoho měsíce od oznámení vyrozumět o učiněných opatřeních. Můžete
žádat vydání potvrzení o tom, že jste učinil oznámení. Oznámení lze učinit orgánům Policie ČR (P ČR) na obvodních (místních) odděleních nebo na státních zastupitelstvích. Oznámení je možno sdělit kterémukoli policistovi ve službě. K podání oznámení je možno využít i linku tísňového volání Policie ČR – telefonní číslo 158, jestliže je nutno ihned zabránit protiprávnímu jednání. V případě nepřijetí Vašeho oznámení orgány Policie ČR se obraťte na vedoucího pracovníka Policie ČR, např. vedoucího obvodního (místního) oddělení nebo krajské ředitelství Policie ČR. V případě nepřijetí oznámení službou kriminální policie a vyšetřování se obraťte na vedoucího uvedeného útvaru. Můžete si také podat stížnost na odboru vnitřní kontroly, který je zřízen na každém krajském ředitelství policie (např. Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje). Doporučujeme poznamenat si místo, kde jste oznámení učinili, číslo jednací, telefonní číslo na tento útvar, popř. jména osob (služební čísla policistů), s nimiž jste jednali a podali u nich oznámení. Toto Vám může být pomůckou při dalším projednávání věci, např. budete-li později vyžadovat potvrzení pro pojišťovnu, nebo budeteli chtít doplnit oznámení. Máte také právo požádat o kopii sepsaného podání.
Poškozený Poškozeným v trestním řízení je každý, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková, morální nebo jiná škoda. Poškozený, který má podle zákona nárok proti obviněnému na náhradu škody, může navrhnout, aby mu tato škoda vzniklá trestným činem byla nahrazena. Svůj návrh na náhradu škody musí poškozený učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování, pokud tak neučinil v přípravném řízení na počátku vyšetřování. Škoda musí být finančně vyčíslena, a pokud se jedná o škodu na majetku, ušlou mzdu nebo výživné vyživovaných osob, musí být doložena. U ublížení na zdraví je nutno požádat lékaře o ohodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění. O termínech konání hlavního líčení musí být poškozený nebo jeho zmocněnec vyrozuměn. Postavení poškozeného v trestním řízení je upraveno v § 43 až 51a trestního řádu. Orgány činné v trestním řízení jsou povinny poškozeného o jeho právech poučit a poskytnout mu plnou možnost k jejich uplatnění. Podle trestního řádu § 50 se můžete dát zastupovat zmocněncem. Může jím být pouze osoba, která nemá omezenou způsobilost k právním úkonům (např. někdo z blízkých či advokát).
Poškozený i jeho zmocněnec mají právo během trestního řízení činit návrhy na doplnění dokazování (např. navrhovat výslech dalších svědků, vypracování znaleckých posudků), nahlížet do spisů, s výjimkou protokolu o hlasování a osobních údajů svědka podle § 55 odst. 2 trestního řádu, činit si z nich výpisky a poznámky a pořizovat si na své náklady kopie spisů a jejich částí, zúčastnit se hlavního líčení a veřejného zasedání o odvolání. Poškozený má právo kdykoli v průběhu vyšetřování žádat státního zástupce, aby byly odstraněny průtahy ve vyšetřování nebo závady v postupu policejního orgánu. Tato žádost musí být doručena státnímu zástupci, který ji musí neprodleně vyřídit a o výsledku přezkoumání musí být poškozený vyrozuměn. Toto je zakotveno v § 174 trestního řádu. V případě, že poškozený má důvodnou obavu o neuspokojení náhrady škody obviněným, může v přípravném řízení státnímu zástupci, a rozhoduje-li v řízení soud, příslušnému soudu navrhnout, aby tyto orgány zajistili nárok poškozeného na majetku obviněného, a to až do pravděpodobné výše škody, která trestným činem vznikla. Před zahájením trestního stíhání může být věc odložena. To může učinit policejní orgán nebo státní zástupce, zjistí-li, že nešlo o trestný čin, je-li trestní stíhání nepřípustné (§ 11 odst. 1 trestního řádu – např. nedostatek věku pro trestní odpovědnost pachatele), nepodaří-li se zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání, zejména je-li pachatel neznámý. V případě neznámého pachatele trestní řízení odložením nekončí, policejní orgány dále provádějí šetření,
a v případě, že je pachatel zjištěn, trestní stíhání ihned zahájí. Odložení je stanoveno v § 159a trestního řádu. Usnesení o odložení věci musí být poškozenému, pokud je znám, doručeno. Ten má právo podat proti němu do tří dnů od jeho doručení stížnost. Stížnost se podává u orgánu, který usnesení vydal. Poškozený musí být také vyrozuměn o tom, že věc byla v přípravném řízení postoupena jinému příslušnému orgánu, dále bylo-li trestní stíhání přerušeno (§ 173 tr. řádu) nebo zastaveno (§ 172 tr. řádu). K zastavení dochází např. tehdy, pokud se prokáže, že se skutek, pro který se vede trestní stíhání, nestal nebo není-li skutek trestným činem, dále byla-li udělena amnestie prezidenta republiky. Soud nebo státní zástupce mohou trestní stíhání podmíněně zastavit ( 307 tr. řádu). Jednou z podmínek tohoto zastavení je skutečnost, že obviněný nahradil škodu, nebo s poškozeným o její náhradě uzavřel dohodu, anebo učinil jiná potřebná opatření k její náhradě. Proti rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání může poškozený podat stížnost. V přípravném řízení na návrh státního zástupce nebo před soudem, za podmínek uvedených v ustanoveních § 309 až 314 tr. řádu, může dojít k narovnání mezi poškozeným a pachatelem, a v důsledku toho k zastavení trestního stíhání. O narovnání rozhoduje soud. K narovnání je nutné vyjádření poškozeného, že s takovým řešením souhlasí, a může k němu dojít zejména v případě,
uhradil-li pachatel škodu nebo učinil-li potřebné úkony k její úhradě, popřípadě jinak odčinil újmu vzniklou na navržené narovnání přistoupí, či nikoli. Proti rozhodnutí, jímž v přípravném řízení soud schválil narovnání, má poškozený právo podat stížnost. Se souhlasem předsedy senátu má poškozený právo klást vyslýchaným otázky a po závěrečné řeči státního zástupce se k věci vyjádřit. Je-li poškozenému alespoň zčásti přiznán nárok na náhradu škody, je odsouzený povinen nahradit poškozenému i náklady potřebné k uplatnění tohoto nároku (§ 154 a 155 tr. řádu). Poškozený může v případě nesprávnosti výroku o náhradě škody podat odvolání. Odvolání se podává u soudu, který vynesl rozsudek, a to do osmi dnů od doručení opisu rozsudku. Nerozhodne-li trestní soud v rámci hlavního líčení plně o nároku poškozeného na náhradu škody, lze se tohoto nároku domáhat v občanskoprávním řízení. V rozsudku může být poškozený na toto nebo jiné řízení odkázán. Proti rozsudku se může odvolat také obžalovaný nebo státní zástupce. O nařízení veřejného zasedání o odvolání musí být poškozený i jeho zmocněnec vyrozuměn a má právo v tomto řízení se k věci vyjádřit.
§
§§
§§§
§
Svědek Svědkem v trestní řízení je každý, kdo byl vyzván, aby vypovídal o tom, co je mu známo o trestném činu a pachateli nebo o okolnostech důležitých pro trestní řízení. Každý je povinen na předvolání se dostavit a vypovídat jako svědek. Trestní řád upravuje práva a povinnosti svědka v trestním řízení v ustanoveních § 97 až 104. Orgány činné v trestním řízení jsou povinny svědka vždy náležitě poučit dle zákonných ustanovení trestního řádu a upozornit na možnost postihu dle trestního zákoníku (§ 346 – křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek). Pokud by svědkovi, nebo osobě blízké v souvislosti s podáním vysvětlení hrozila zjevná újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí, má svědek právo požadovat utajení dle § 55 odst. 2 trestního řádu. O této možnosti musí být svědek poučen. Utajení se provádí tak, že je utajena podoba svědka a protokol se podepisuje smyšleným jménem. Jestliže vyšetřovatel neshledá důvody k utajení totožnosti svědka, může se svědek, má-li k tomu důvody, svého práva domáhat. O věci rozhodne státní zástupce. Náklady spojené s podáním vysvětlení Vám mohou být uhrazeny, pokud uplatníte svůj nárok.
Oběť trestného činu Požadavek evropské legislativy na rozšíření práv obětí trestných činů a posílení pomoci obětem trestných činů ze strany státu vyústilo v přijetí zákona č. 45/2013 Sb. o obětech trestných činů a o změně některých zákonů. Zákon upravuje práva obětí trestných činů, poskytování peněžité pomoci obětem trestných činů státem a vztahy mezi státem a subjekty, které poskytují služby obětem trestných činů. Poškozený v trestním řízení není shodný s obětí trestného činu, přestože se velmi překrývají. Poškozeným v trestním řízení může být fyzická osoba nebo právnická osoba, která je jednou ze stran trestního řízení a jejíž postavení je upraveno trestním řádem. Obětí trestného činu může být pouze fyzická osoba jako subjekt zvláštní péče ze strany státu, tedy péče poskytované mimo trestní řízení. Kdo je podle zákona o obětech považován za oběť trestného činu: 1. Obětí se rozumí fyzická osoba, které bylo nebo mělo být trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková nebo nemajetková újma, nebo na jejíž úkor se pachatel obohatil. 2. Byla-li trestným činem způsobena smrt oběti, považuje se za oběť její příbuzný v pokolení přímém, sourozenec, osvojenec, osvojitel, manžel nebo registrovaný partner nebo druh, je-li osobou blízkou.
3. Zvlášť zranitelnou obětí se považuje dítě, osoba postižená fyzickým, mentálním nebo psychickým hendikepem nebo smyslovým poškozením. Dále oběť trestného činu obchodování s lidmi, trestného činu proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti nebo trestného činu zahrnujícího násilí, či pohrůžku násilím, v případě zvýšeného nebezpečí vzniku druhotné újmy. Každou osobu, která se cítí být obětí trestného činu, je třeba považovat za oběť, pokud nevyjde najevo opak. Oběti přísluší práva podle zákona bez ohledu na rasu, etnický původ, národnost, pohlaví, sexuální orientaci, věk, náboženství či světový názor. Práva obětí trestných činů: • Právo na odbornou pomoc. • Právo na informace. • Právo na ochranu před hrozícím nebezpečím. • Právo na ochranu soukromí. • Právo na ochranu před druhotnou újmou. • Právo na doprovod důvěrníkem. • Právo na peněžitou pomoc. Rozsah práv a způsob uplatnění upravuje zákon č. 45/2013 Sb. Odbornou pomoc poskytují subjekty zapsané v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů. Odbornou pomocí se rozumí psychologické poradenství, sociální poradenství a právní pomoc. Právo na přístup k informacím má oběť v zákonem stanoveném rozsahu ve věci, v níž se stala obětí.
Policejní orgán jakmile se dostane do prvního kontaktu s obětí trestného činu, tak ji informuje i bez její žádosti o tom: • u kterého orgánu může podat trestní oznámení, • na které subjekty zapsané v registru poskytovatelů služeb se může obrátit s žádostí o odbornou pomoc, • za jakých podmínek má právo na přijetí opatření ohledně její bezpečnosti, • jak bude probíhat trestní řízení, • kde získá další informace • a jaká další práva má podle zákona o obětech trestných činů. Pokud se jako první dostane do kontaktu s obětí zdravotnické zařízení, poskytne prvotní informace toto zařízení. Pokud má oběť trestného činu právo na peněžitou pomoc (splňuje zákonné podmínky), musí si podat žádost na ministerstvo spravedlnosti, které o poskytnutí peněžité pomoci rozhoduje. Zákon o obětech trestných činů posílil i práva poškozeného v trestním řízení, která jsou zakotvena v trestním řádu a uplatňována v rámci trestního řízení. Oběť má právo v kterémkoliv stádiu trestního řízení učinit prohlášení o tom, jaký dopad měl spáchaný trestný čin na její dosavadní život.
Ostatní (domácí násilí) Domácí násilí – je skryté před zraky veřejností i státních orgánů: • narůstá pozvolna, postižená osoba obtížně pozná okamžik, kdy již vztah není nebezpečný. • lze se před ním těžko bránit, protože postižená osoba s násilníkem sdílí řadu společného, a to včetně obydlí, ze kterého nemá kam odejít. • má dopad na děti přítomné při násilí, které získávají negativní vzory a považují je za normální. • má vzrůstající tendenci – zpočátku se jedná o útoky proti lidské důstojnosti (urážky, vydírání, ponižování) následují útoky proti zdraví (facky, bití, škrcení) a může vyústit až v útoky proti životu. V této části Vás upozorňujeme na to, že budete-li potřebovat v souvislosti se spáchaným trestným činem pomoc, policisté Vám ochotně pomohou a poskytnou potřebné rady, pokud to bude v jejich silách. Dále Vás chceme upozornit, že v České republice působí ve všech krajích INTERVENČNÍ CENTRA, která odborně pracují s obětmi domácího násilí spolupracují rovněž s Policií ČR. Disponují odborníky a dokáží s oběťmi pracovat jak po právní, tak i psychologické stránce. Rovněž se lze obrátit na nevládní a neziskové organizace, zdravotnická zařízení nebo charitativní organizace. Pracovníky těchto organizací lze kontaktovat písemně,
telefonicky, elektronicky nebo, je-li středisko v místě Vašeho pobytu, také osobně. Kontakty několika těchto organizací naleznete v přiloženém adresáři, který obsahuje i nevyplněné položky u orgánů a institucí, které si můžete doplnit dle Vaší potřeby a místa bydliště.
§
Použité právní předpisy z. č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů z. č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů z. č. 45/2013 Sb., zákon o obětech trestných činů, ve znění pozdějších předpisů
Tato brožurka vznikla za přispění Koordinačního centra prevence Magistrátu města Brna a týmu pedagogů Předmětového oddělení práva a kriminalistiky Vyšší policejní školy a Střední policejní školy MV v Holešově - pracoviště Brno. Pedagogové rovněž čerpali z informačního materiálu vydaného Ministerstvem vnitra ČR v Praze v roce 1998.
Kontakty 1. Policie ČR - 158 2. Bílý kruh bezpečí - tel. 541 218 122, 732 842 664 BKB, Slovinská 41, 612 00 Brno-Královo Pole 3. DONA – nonstop pro oběti domácího násilí tel. 251 511 313
4. Rodičovská linka - tel. 840 111 234 5. Linka vzkaz domů – tel. 800 111 113 6. Spondea krizové centrum – nonstop linka tel. 608 118 088
7. Spondea krizové centrum – nonstop linka (pro děti i rodiče) tel. 541 235 511 8. Senior linka – bezplatná linka pro seniory tel. 800 200 007
9. Linka bezpečí – bezplatná linka pro děti tel. 116 111
10. Linka naděje Brno – nonstop linka pro celou populaci tel. 547 212 333 11. Život 90 Senior – bezplatná nonstop linka tel. 800 157 157
12. Intervenční centrum pro Jihomoravský kraj tel. 739 078 078, Sýpka 25, 613 00 Brno
